Finance, fondy a účetnictví

zákon 377/2005 o finančních konglomerátech 135/2014 od 22.7.2014
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu 256/2004 ve zneni 135/2014 od 22.7.2014
Zákon 6/1993 o ČNB od 22.7.2014
Zákon o bankách 21/1992 znení ve 135/2014
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech 87/1995 ve zneni od 22.7.2014
23/2014 vyhl.ČNB o výkonu činnosti bank, úvěrních a spořitelních družstev, obchodníků s cennými papíry od 15.3.2014
387/2013 Sděl. MF -emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluhopis ČR, 2013–2020 II, CPI % 4.12.2013
141/2011 vyhl.ČNB o výkonnu činnosti elektronických institucí
233/2009 vyhl.CNB o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob
563/1991 zákon o účetnictví od 1.1.2014
504/2002 Prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví pro nepodnikatelské subjekty/ spolky a Společenství od 1.1.2014
410/2009 vyhláška provádí zákon o účetnictví/ obce, svazky, statni instituce/ vybrane ucetni jednotky od 1.1.2014 473/2013 - dalsi zmena od 1.1.2015 nezapracovana
500/2002 vyhláška provádí zákon o účetnictví/ podvojné účtování pro podnikatele

99/2014 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopi
100/2014 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Variabilní spořicí státní dluhopis 
126/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopi
127/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dluhopis Če
128/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis Če
129/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopi
384/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dluhopis Če
385/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis Če
386/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopi
387/2013 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluho
149/2012 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis Če
150/2012 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopi
152/2012 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopi
373/2012 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopi
374/2012 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopi
375/2012 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis Če
376/2012 Sděl.MF - určuje emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dludopis CR

507/2002 zruseno Prováděcí vyhláška  pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví zrušeno od 1.1.2004
506/2002 zruseno pomoci 402/2005 a to pak zruseno pomoci 410/2009 pro Pozemkovy fond od 1.10.2010
505/2002 zruseno Prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví zruseno s 410/2009 od 1.10.2010
503/2002 Sb. - Prováděcí vyhláška k účetnictví pro zdravotní pojišťovny 	01.01.2014	470/2013 
502/2002 Sb. - Prováděcí vyhláška k účetnictví pro pojišťovny 	01.01.2014	469/2013 Sb
501/2002 Sb. - Prováděcí vyhláška k účetnictví pro banky a jiné finanční instituce 	od 01.01.2014	468/2013 
383/2013 Sb. - Vyhláška o stanovení vzoru formuláře pro předkládání údajů z účetnictví o věcech vydaných podle zákona

504/2002 Prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví pro nepodnikatelské subjekty

504/2002 VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,
c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce,
d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky,
e) směrnou účtovou osnovu,
f) účetní metody,
g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví.

§ 2
(1) Vyhláška se týká účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona a na které se vztahují zvláštní právní předpisy;
jedná se zejména o tyto účetní jednotky:
a) politické strany a politická hnutí,1)
b) spolky podle občanského zákoníku,
c) církve a náboženské společnosti,3)
d) obecně prospěšné společnosti,4)
e) zájmová sdružení právnických osob,5)
f) nadace, nadační fondy a ústavy podle občanského zákoníku,
g) společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku,
h) veřejné vysoké školy9) a
i) jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání,10) s výjimkou obchodních korporací
(dále jen "účetní jednotky").
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.11)
(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,11a)
b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a nepoužijí ustanovení § 18, 24, 30, 34, 35, 36, 41, 42 a 43 zákona, v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,
c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.
ČÁST DRUHÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
(K § 4 odst. 8 zákona)

HLAVA I ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1) Účetní závěrka účetních jednotek uvedených v § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu.
(2) V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty.
(5) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném rozsahu nebo v zjednodušeném rozsahu podle § 18 odst. 3 zákona. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha (bilance) v rozsahu podle § 5 odst. 4, výkaz zisku a ztráty v rozsahu podle § 6 odst. 2 a příloha k účetní závěrce v rozsahu podle § 30.
§ 4
(1) V rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.
(2) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky.
(3) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny. Jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč. Položky "Aktiva celkem" (netto) a "Pasiva celkem" se musí rovnat. Položka "D. Výsledek hospodaření po zdanění" za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A.II.1. Účet výsledku hospodaření" uvedené v pasivech rozvahy (bilance) za běžné účetní období.
(4) Účetní jednotky k okamžiku vzniku nebo zřízení sestavují zahajovací rozvahu. Účetní jednotky, které vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, sestavují ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni prohlášení konkursu účetní závěrku v plném rozsahu. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou ho použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím.

§ 5 Rozvaha (bilance)
(1) V rozvaze (bilanci) se položky aktiv uvádějí v hodnotě neupravené o opravné položky a oprávky, to je v brutto. Opravné položky a oprávky k příslušným aktivům se uvedou v aktivech rozvahy (bilance) v záporných hodnotách. Každá z položek rozvahy (bilance) obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za minulé účetní období. V případě, že informace uváděné za minulé a za běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona a úprava se odůvodní v příloze.
(2) Hodnoty položek rozvahy (bilance) se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným nebo záporným znaménkem. Položky v aktivech, s výjimkou opravných položek a oprávek, se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Má dáti nad stavem obratu strany Dal. Položky pasiv se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Dal nad stavem obratu strany Má dáti. V prvním sloupci se uvádějí částky aktiv a pasiv se stavem k prvnímu dni účetního období. Ve druhém sloupci se uvádějí stavy aktiv a pasiv k poslednímu dni účetního období, za které se účetní závěrka sestavuje. Výjimku tvoří položka pasiv "A.II.1. Účet výsledku hospodaření", která se vykazuje pouze k poslednímu dni uzavíraného účetního období, a položka pasiv "A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení", která se vykazuje pouze k prvnímu dni účetního období.
(3) Položky rozvahy (bilance) v nulové výši za minulé účetní období i za běžné účetní období se neuvádějí.
(4) Rozvaha (bilance) ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi, pokud jedna položka rozvahy obsahuje několik účtových skupin a v rámci skupiny bude existovat několik skupinových účtů, pak bude položka rozvahy úhrnem mezisoučtů příslušných účtových skupin.

§ 6 Výkaz zisku a ztráty
(1) Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, rozdělené na hlavní činnost a hospodářskou činnost. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvede samostatně za hlavní činnost a samostatně za hospodářskou činnost. Za účetní jednotku jako celek se dílčí výsledky hospodaření sumarizují. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.
(2) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Sumy jednotlivých nákladových a výnosových položek vzniknou sumarizací skupinových účtů v rámci účtových skupin podle zadání v příloze č. 2.
(3) Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši se neuvádějí.

(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku v položce „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ podle odstavce 1,

a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,

b) drobného dlouhodobého nehmotného majetku vymezeného v odstavci 5,

c) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem".

(3) Položka "A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" a položka "A.I.2. Software" obsahují nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software, které byly buď vytvořeny vlastní činností a určeny k obchodování a nebo byly nabyty od jiných osob.

(4) Položka "A.I.3. Ocenitelná práva" obsahuje zejména ocenitelná práva k předmětům průmyslového a obdobného vlastnictví, k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a další ocenitelná práva podle zvláštních právních předpisů.

(5) Položka "A.I.4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje nehmotný majetek, zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.

(6) Položka "A.I.5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který podle své povahy nelze uvést v jiných položkách dlouhodobého majetku zejména povolenky na emise a preferenční limity bez ohledu na výši ocenění.

(7) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet.

(8) Položka "A.I.6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(9) Položka "A.I.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.

(10) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.

(11) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti11d) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto vybavení nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity11e) a energetické audity11f), lesní hospodářské plány11g) a plány povodí11h) a povodňové plány.

§ 8
Dlouhodobý hmotný majetek

(1) Položka "A.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami podle § 11 odst. 7. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 10 písmen a) a d).

(2) Položka „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“ obsahuje zejména umělecká díla, sbírky, předměty kulturní hodnoty12), a obdobný hmotný movitý majetek bez ohledu na výši ocenění, který není součástí stavby nebo není zbožím, včetně movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, a včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a).

(3) Za dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný se považují kromě pozemků, uměleckých děl, předmětů a sbírek i církevní stavby, například kostely, kaple, kláštery a galerie, za podmínky, že jsou tyto stavby uvedeny v základním dokumentu církve nebo náboženské společnosti, kterým je statut, řád nebo stanovy, a to v souladu se zásadami hospodaření církve nebo náboženské společnosti.

(4) Položka "A.II.3. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti

a) stavby14) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,

b) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“,

c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci, včetně spoluvlastnického podílu na pozemku, se použije odstavec 1 obdobně,

f) nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou,

g) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,

h) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.

(5) Položka "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" obsahuje

a) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány" se považují za drobný hmotný majetek a účetní jednotka o něm účtuje jako o zásobách,

b) předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.

(6) Položka "A.II.3. Stavby" a položka "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku v položkách „A.II.3. Stavby“ a „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ a dále obsahuje technické zhodnocení

a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,

b) drobného hmotného majetku.

(7) Položka "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje

a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,

b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

(8) Položka "A.II.6. Základní stádo a tažná zvířata" obsahuje bez ohledu na výši ocenění plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus; podle rozhodnutí účetní jednotky sem patří též zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, například muflonů, daňků, jelenů a pštrosů. Položka obsahuje též koně, například tažné a dostihové, a dále osly, muly a mezky.

(9) Položka "A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.

(10) Položka "A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez ohledu na pořizovací cenu

a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 38 odst. 3 písm. d),

b) technické zhodnocení provedené na majetku oceněném podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby,

c) jiný majetek, mající charakter dlouhodobého hmotného majetku, neobsažený v majetkových položkách "A.II.1. Pozemky", "A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky", "A.II.3. Stavby", "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí", "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů", "A.II.6. Základní stádo a tažná zvířata", "A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek", "A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" a "A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek",

d) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.

(11) Položka "A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(12) Položka "A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

(13) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání, to je pro způsobilost k provozu. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.

§ 9
Dlouhodobý finanční majetek

(1) Dlouhodobým finančním majetkem je majetek s dobou splatnosti delší než jeden rok nebo majetek do splatnosti nakupovaný nebo vlastněný účetní jednotkou za účelem

a) majetkové účasti, zejména podílů v obchodní korporaci, nebo

b) obchodování s nimi, nebo

c) dlouhodobého umístění volných peněžních prostředků se záměrem jejich zhodnocení formou budoucího výnosu.

(2) Položka "A.III.1. Podíly v ovládaných a řízených osobách" obsahuje majetkové účasti, to je podíly podle zákona o obchodních korporacích ustanovení o množství hlasovacích práv podle zvláštního právního předpisu se nepoužije.

(3) Položka "A.III.2. Podíly v osobách pod podstatným vlivem" obsahuje majetkové účasti, to je podíly nejméně ve výši dvaceti procent, avšak s nižším podílem účasti, než je uvedeno v odstavci 2.

(4) Položka "A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti" obsahuje dluhové cenné papíry, které mají stanovenu splatnost a u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držby až do jejich splatnosti.

(5) Položka "A.III.4. Zápůjčky organizačním složkám" obsahuje zejména zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, poskytnuté účetní jednotkou vlastním organizačním složkám, pokud jsou účetními jednotkami.

(6) Položka "A.III.5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky" obsahuje zejména ostatní zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok neuvedené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku.

(7) Položka "A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek" obsahuje ostatní cenné papíry neobsažené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku, termínové vklady s dobou splatnosti delší než jeden rok a majetek přenechaný do užívání jiné účetní jednotce formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)

(8) Položka "A.III.7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje složky ocenění dlouhodobých cenných papírů a podílů v průběhu jejich pořízení. V položce se uvádí dlouhodobý finanční majetek, jehož doba splatnosti nebo doba držby je delší než jeden rok.

§ 10
Oprávky k dlouhodobému majetku

Položky "A.IV.1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje", "A.IV.2. Oprávky k softwaru", "A.IV.3. Oprávky k ocenitelným právům", "A.IV.4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku", "A.IV.5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku", "A.IV.6. Oprávky ke stavbám", "A.IV.7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí", "A.IV.8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů", "A.IV.9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům", "A.IV.10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku" a "A.IV.11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku" obsahují oprávky k příslušnému dlouhodobému majetku, které vyjadřují opotřebení příslušného majetku ve finančním vyjádření, kterým se snižuje ocenění příslušného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví a současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů.

§ 11
Zásoby

(1) Položka "B.I.1. Materiál na skladě" zejména obsahuje

a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,

b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,

c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,

d) náhradní díly,

e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,

f) další hmotné movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku, vedené jako materiál.

(2) Položka "B.I.2. Materiál na cestě" obsahuje majetek uvedený v odstavci 1, který byl vyúčtován dodavatelem, avšak nebyl dosud účetní jednotkou fyzicky převzat.

(3) Položka "B.I.3. Nedokončená výroba" obsahuje produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem, nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty.

(4) Položka "B.I.4. Polotovary vlastní výroby" obsahuje odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.

(5) Položka "B.I.5. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.

(6) Položka "B.I.6. Zvířata" obsahuje mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm.

(7) Položka "B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách" obsahuje zejména hmotné movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje.

(8) Položka "B.I.8. Zboží na cestě" obsahuje zejména hmotné movité věci uvedené v odstavci 7 vyúčtované dodavatelem, avšak účetní jednotkou dosud nepřevzaté.

(9) Položka "B.I.9. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.

§ 12
Pohledávky z obchodních závazkových vztahů

(1) Položka "B.II.1. Odběratelé" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za splněné a vyúčtované dodávky a služby odběratelům vyplývající z obchodních závazkových vztahů. Do této položky nenáleží pohledávky směnečné.

(2) Položka "B.II.2. Směnky k inkasu" obsahuje směnečné krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za odběrateli a jinými dlužníky z cizích směnek a ze směnek na vlastní řad.

(3) Položka "B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry" obsahuje pohledávky za směnky předané bance k proplacení, do doby splatnosti směnky a pohledávky za jiné cenné papíry s termínem splatnosti, předané bance k proplacení.

(4) Položka "B.II.4. Poskytnuté provozní zálohy" obsahuje dlouhodobé i krátkodobé zálohy a závdavky poskytnuté dodavatelům na dodávky vyplývající z obchodních závazkových vztahů. Do položky se neuvádějí zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11 a v § 11 odst. 9.

(5) Položka "B.II.5. Ostatní pohledávky" obsahuje ostatní krátkodobé i dlouhodobé pohledávky z obchodních závazkových vztahů, neuvedené v odstavcích 1 až 4, zejména pohledávky za dodavateli z důvodu reklamace dodávek.

§ 13
Pohledávky z pracovněprávních vztahů

(1) Položka "B.II.6. Pohledávky za zaměstnanci" obsahuje pohledávky za zaměstnanci zejména z titulu poskytnutých záloh na cestovné na pracovní cesty a jiných záloh, které jsou zaměstnanci povinni vyúčtovat.

(2) Položka "B.II.7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění" obsahuje pohledávky za příslušnými institucemi jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.

§ 14
Daně a dotace – pohledávky

(1) Položka "B.II.8. Daň z příjmů" obsahuje pohledávky z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.

(2) Položka "B.II.9. Ostatní přímé daně" obsahuje pohledávky z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti a funkčních požitků, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.

(3) Položka "B.II.10. Daň z přidané hodnoty" obsahuje pohledávky zejména z titulu nároků na vrácení daně z přidané hodnoty při uplatnění nadměrného odpočtu u plátců této daně. Do této položky se zahrnují rovněž pohledávky z titulu nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu18) a ostatní pohledávky související s touto daní.

(4) Položka "B.II.11. Ostatní daně a poplatky" obsahuje pohledávky z titulu spotřebních daní například při uplatnění nároku na jejich vrácení. Obsahem této položky jsou i pohledávky z titulu silniční daně, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z nabytí nemovitých věcí a pohledávky za příslušnými institucemi z titulu poplatků vyměřovaných podle zvláštních právních předpisů, například cla, správních poplatků a jiných obdobných plnění.

(5) Položky "B.II.12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem" a "B.II.13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků" obsahují nároky na dotace, pokud zvláštní právní předpisy nebo příslušné smlouvy účtování o vzniku nároků připouštějí.

§ 15
Ostatní pohledávky

(1) Položka „B.II.14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti“ obsahuje krátkodobé i dlouhodobé pohledávky vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku za ostatními společníky sdruženými v této společnosti.

(2) Položka "B.II.15. Pohledávky z pevných termínových operací a opcí" obsahuje pohledávky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu pohledávky.

(3) Položka "B.II.16. Pohledávky z vydaných dluhopisů" obsahuje pohledávky emitentů z titulu úpisu krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů.

(4) Položka "B.II.17. Jiné pohledávky" obsahuje krátkodobé pohledávky, které se neuvádějí v jiných položkách pohledávek, zejména nároky na náhradu škody od odpovědné osoby, zálohy a závdavky vyplacené jiným osobám než osobám v pracovněprávním vztahu, pokud se nejedná o zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11, § 11 odst. 9 a v § 12 odst. 4.

(5) Položka "B.II.18. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky dlouhodobých a krátkodobých pohledávek stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(6) Položka "B.II.19. Opravná položka k pohledávkám" obsahuje opravné položky vytvářené k jednotlivým pohledávkám podle zvláštního právního předpisu20) v případech, kdy se pohledávky vztahují k činnosti účetní jednotky podléhající dani z příjmů. V účetní závěrce se tato položka uvádí v aktivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.

§ 16
Krátkodobý finanční majetek

(1) Položka "B.III.1. Pokladna" obsahuje peněžní prostředky v hotovosti, které má účetní jednotka v pokladně ke dni sestavení účetní závěrky.

(2) Položka "B.III.2. Ceniny" obsahuje stav zejména poštovních známek, kolků, dálničních kupónů, karet (benzinových, telefonních), které představují určitou majetkovou hodnotu s limitem čerpání, z níž po vydání do používání bude moci být čerpáno, stav stravovacích poukázek do provozoven veřejného stravování a stav jiných poukázek a karet, majících povahu cenin.

(3) Položka "B.III.3. Účty v bankách" obsahuje disponibilní peněžní prostředky na účtech v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev. Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u běžného účtu, pak se tento zůstatek uvádí v položce pasiv "B.III.18. Krátkodobé bankovní úvěry".

(4) Položky "B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování" a "B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování" obsahují cenné papíry určené k obchodování, držené účetní jednotkou po dobu kratší než jeden rok za účelem obchodování s nimi a dosahování zisků z cenových rozdílů.

(5) Položka "B.III.6. Ostatní cenné papíry" obsahuje jiné cenné papíry krátkodobé povahy, které se neuvádějí v položkách "B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování" a "B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování". V této položce se uvádějí i dluhové cenné papíry držené do splatnosti, kdy splatnost je kratší než jeden rok.

(6) Položka "B.III.7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek" obsahuje složky ocenění krátkodobých cenných papírů a podílů v průběhu jejich pořizování.

(7) Položka "B.III.8. Peníze na cestě" obsahuje stav veškerých peněžních prostředků, které z důvodu časového nesouladu při vkladech, výběrech a převodech mezi účty v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev účetní jednotky nebo pokladnami nebyly dosud připsány na účet nebo z účtu odepsány. Stav se v aktivech rozvahy (bilance) uvádí v kladné nebo v záporné hodnotě, podle povahy konečného zůstatku účtu 261 – Peníze na cestě.

§ 17
Jiná aktiva, aktiva celkem

(1) Položky "B.IV.1. Náklady příštích období" a "B.IV.2. Příjmy příštích období" obsahují tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Položka "B.IV.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se týkají nákladů v příštích účetních obdobích. Položka "B.IV.2. Příjmy příštích období" obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.

(2) Položka "B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní" obsahuje ke dni sestavení účetní závěrky zjištěné kursové rozdíly aktivní povahy, to je ztrátové, vznikající při přepočtu dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizích měnách, včetně dlouhodobých termínových vkladů, úvěrů a krátkodobých finančních výpomocí.

(3) Položka "Aktiva celkem" obsahuje hodnotu aktiv brutto sníženou o hodnotu oprávek a opravných položek k příslušným aktivům.

§ 18
Vlastní zdroje

(1) Položka "A.I.1. Vlastní jmění" obsahuje hodnotu vlastních zdrojů majetku účetní jednotky. V položce se uvádí v případech, kdy to ukládá nebo připouští zvláštní právní předpis, hodnota povinného nebo dobrovolného majetkového vkladu zakladatelů účetní jednotky, jmenovitě zapsaná do příslušného rejstříku. Položka obsahuje i dotace, pokud byly přijaty jako zdroj pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Dále se zde uvádí hodnota bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného odpisovaného majetku snížená o oprávky, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku, pokud je bezúplatně nabytý majetek určen na činnost účetní jednotky. Uvádějí se zde i hodnota nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného neodpisovaného dlouhodobého majetku a zdroje převedené z fondů.

(2) Položka "A.I.2. Fondy" obsahuje účelové zdroje vytvořené buď ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích, nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní jednotkou převodem, anebo přechodem aktiv v souladu se zvláštními právními předpisy20a) od jiných osob. Uvádí se zde rovněž část výtěžku veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu určená k použití na předem stanovený účel a hodnota bezúplatně nabytých zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů21), stanov, statutů, nebo jiných zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky, nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky.

(3) Položka "A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků" obsahuje zejména oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů a oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky. V případě aktivního zůstatku se tato položka uvádí v pasivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.

(4) Položka "A.II.1. Účet výsledku hospodaření" obsahuje výsledek hospodaření vykázaný k rozvahovému dni za celou účetní jednotku za běžné účetní období.

(5) Položka "A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení" obsahuje výsledek hospodaření za celou účetní jednotku z minulého účetního období.

(6) Položka "A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let" obsahuje nevypořádané výsledky hospodaření účetní jednotky za minulá účetní období.

§ 19

Položka "B.I.1. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštního právního předpisu.22)

§ 20
Dlouhodobé závazky

(1) Položka "B.II.1. Dlouhodobé úvěry" obsahuje cizí zdroje účetní jednotky s dobou splatnosti delší než jeden rok, zejména přijaté úvěry a dlouhodobé úvěry.

(2) Položka "B.II.2. Vydané dluhopisy" obsahuje hodnotu dlouhodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.

(3) Položka "B.II.3. Závazky z pronájmu" obsahuje dlouhodobé závazky z titulu majetku převzatého do užívání od jiné účetní jednotky, to je pronajímatele, formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)

(4) Položka "B.II.4. Přijaté dlouhodobé zálohy" obsahuje dlouhodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu delší než jeden rok, od odběratelů na dodávky v obchodním styku.

(5) Položka "B.II.5. Dlouhodobé směnky k úhradě" obsahuje směnečné dlouhodobé závazky k dodavatelům a jiným věřitelům z akceptovaných cizích směnek a ze směnek vlastních, v případě směnek jako platebních prostředků. Neuvádějí se zde dlouhodobé směnky použité jako zajišťovací prostředky.

(6) Položka "B.II.6. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky dlouhodobých závazků podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(7) Položka "B.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky" obsahuje ostatní dlouhodobé závazky, které se neuvádějí v jiných položkách dlouhodobých závazků, zejména přijaté dlouhodobé zápůjčky od jiných osob než od bank.

§ 21
Závazky z obchodních závazkových vztahů

(1) Položka "B.III.1. Dodavatelé" obsahuje krátkodobé dluhy vůči dodavatelům vyplývající z příslušných smluvních ujednání v obchodních závazkových vztazích. Neuvádějí se zde dluhy směnečné.

(2) Položka "B.III.2. Směnky k úhradě" obsahuje směnečné dluhy k dodavatelům a jiným věřitelům z titulu krátkodobých vlastních nebo akceptovaných cizích směnek, pokud jsou použity jako platební prostředek. Neuvádějí se zde krátkodobé směnky mající povahu cenného papíru.

(3) Položka "B.III.3. Přijaté zálohy" obsahuje krátkodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu jednoho roku a kratší, od odběratelů na dodávky v obchodních závazkových vztazích.

(4) Položka "B.III.4. Ostatní závazky" obsahuje krátkodobé závazky z obchodních závazkových vztahů, které se neuvádějí v položkách "B.III.1. Dodavatelé", "B.III.2. Směnky k úhradě" a "B.III.3. Přijaté zálohy", zejména dluhy odběratelům z důvodu reklamace dodávek.

§ 22
Závazky z pracovněprávních vztahů

(1) Položka "B.III.5. Zaměstnanci" obsahuje dluhy zaměstnancům zejména z titulu nároku na výplatu mezd a odměn vyplývajících z pracovního poměru.

(2) Položka "B.III.6. Ostatní dluhy vůči zaměstnancům" obsahuje dluhy v souvislosti s pracovním poměrem vůči zaměstnancům, vyplývající ze zvláštních právních předpisů, například nároky na cestovní náhrady a náhrady za používání vlastních pracovních pomůcek a obdobná plnění.

(3) Položka "B.III.7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění" obsahuje dluhy příslušným institucím jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.

§ 23
Daně a dotace – závazky

(1) Položka "B.III.8. Daň z příjmů" obsahuje dluhy z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.

(2) Položka "B.III.9. Ostatní přímé daně" obsahuje dluhy z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti a funkčních požitků, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.

(3) Položka "B.III.10. Daň z přidané hodnoty" obsahuje dluhy zejména z titulu odvodu daně z přidané hodnoty u plátců této daně. Do položky se zahrnují rovněž dluhy z titulu neoprávněně uplatněného nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu18) a ostatní dluhy související s touto daní.

(4) Položka "B.III.11. Ostatní daně a poplatky" obsahuje dluhy z titulu spotřebních daní u plátců těchto daní. Obsahem této položky jsou i dluhy z titulu silniční daně, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z nabytí nemovitých věcí a dluhy příslušným institucím z titulu poplatků vyměřovaných podle zvláštních právních předpisů, například cla, správních poplatků a jiných obdobných plnění.

(5) Položky "B.III.12. Závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu" a "B.III.13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků" obsahují dluhy z titulu nedočerpaných nebo neoprávněně použitých dotací.

§ 24
Ostatní závazky

(1) Položka "B.III.14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů" obsahuje dluhy vyplývající z majetkové účasti, to je podílu účetní jednotky v obchodní korporaci z titulu převzatých, avšak dosud nesplacených akcií, zatímních listů nebo vkladů.

(2) Položka „B.III.15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé dluhy vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku k ostatním společníkům sdruženým v této společnosti.

(3) Položka "B.III.16. Závazky z pevných termínových operací a opcí" obsahuje závazky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu závazku.

(4) Položka "B.III.17. Jiné dluhy" obsahuje krátkodobé dluhy, které se neuvádějí v jiných položkách krátkodobých závazků, zejména dluhy z odpovědnosti za způsobenou škodu, dluhy členům statutárních orgánů a dluhy vyplývající z členství v účetní jednotce.

(5) Položka "B.III.18. Krátkodobé bankovní úvěry" obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.

(6) Položka "B.III.19. Eskontní úvěry" obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.

(7) Položka "B.III.20. Vydané krátkodobé dluhopisy" obsahuje hodnotu krátkodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.

(8) Položka "B.III.21. Vlastní dluhopisy" obsahuje dluhopisy vydané účetní jednotkou, které může mít v držení podle zvláštních právních předpisů. Položka se uvádí v pasivech v záporné hodnotě.

(9) Položka "B.III.22. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky krátkodobých závazků stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(10) Položka "B.III.23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci" obsahuje zejména dluhy účetní jednotky s dobou splatnosti jeden rok a kratší z titulu přijatých finančních výpomocí a půjček od jiných osob, s výjimkou bank. V položce se rovněž uvádějí krátkodobé dluhy z cenných papírů včetně směnek vystavených účetní jednotkou s výjimkou dluhopisů.

§ 25

(1) Položka "B.IV.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale úhrady dosud nebyly uskutečněny. Jedná se o pasivní účet s přírůstky účtovanými v jeho prospěch.

(2) Položka "B.IV.2 Výnosy příštích období" obsahuje úhrady, které jsou přijaty v běžném účetním období, příslušné výkony budou realizovány až v období následujícím. Uvedený účet je pasivní, výnosy jsou účtovány v jeho prospěch.

(3) Položka "B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní" obsahuje ke dni sestavení účetní závěrky zjištěné kursové rozdíly pasivní povahy, vznikající při přepočtu hodnot dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizích měnách, včetně dlouhodobých termínových vkladů, úvěrů a krátkodobých finančních výpomocí.

(4) Položka "Pasiva celkem" obsahuje úhrnnou hodnotu pasiv.

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

§ 26
Náklady

(1) Spotřebované nákupy

a) položka "A.I.1. Spotřeba materiálu" obsahuje náklady na spotřebu materiálu včetně majetku účtovaného jako zásoby a úbytky materiálu do normy přirozených úbytků, například z důvodu vysychání, rozprášení a vylití,

b) položka "A.I.2. Spotřeba energie" obsahuje náklady na spotřebovanou energii,

c) položka "A.I.3. Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek" obsahuje náklady na spotřebu ostatních neskladovatelných dodávek, např. dodávky vody nebo stlačeného vzduchu pro technologické účely,

d) položka "A.I.4. Prodané zboží" obsahuje náklady na prodané zboží; v položce se uvádějí i úbytky zboží do normy přirozených úbytků, například z důvodu vysychání, rozprášení a vylití.

(2) Nakupované služby

a) položka "A.II.5. Opravy a udržování" obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona,

b) položka "A.II.6. Cestovné" obsahuje náklady na pracovní cesty podle zvláštních právních předpisů,23)

c) položka "A.II.7. Náklady na reprezentaci" obsahuje náklady na reprezentaci, například pohoštění, dary a obdobná plnění,

d) položka "A.II.8. Ostatní služby" obsahuje náklady na ostatní nakupované služby, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty "A.II.5. Opravy a udržování", "A.II.6. Cestovné" a "A.II.7. Náklady na reprezentaci"; obsahuje rovněž pořizovací cenu nakoupeného drobného nehmotného majetku zařazeného do užívání v účetní jednotce. Tuto cenu neuvádí účetní jednotka jako položku aktiv v rozvaze (bilanci).

(3) Osobní náklady

a) položka "A.III.9. Mzdové náklady" obsahuje náklady na příjmy ze závislé činnosti včetně naturálních příjmů, náklady na civilní službu patřící do mzdových nákladů, to je služné, vyplácené podle zvláštních právních předpisů a náklady na příjmy z funkčních požitků vyplácené členům vlastních statutárních nebo kontrolních orgánů,

b) položka "A.III.10. Zákonné sociální pojištění" obsahuje náklady na pojištění, které je účetní jednotka povinna podle zvláštních právních předpisů hradit na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění,

c) položka "A.III.11. Ostatní sociální pojištění" obsahuje náklady z titulu plnění ze smluv o dobrovolném penzijním připojištění zaměstnanců a obdobné dobrovolné platby a plnění za zaměstnance podle zvláštních právních předpisů,

d) položka "A.III.12. Zákonné sociální náklady" obsahuje náklady podle zvláštních právních předpisů24) související se zaměstnanci,

e) položka "A.III.13. Ostatní sociální náklady" obsahuje ostatní sociální náklady, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty "A.III.10. Zákonné sociální pojištění", "A.III.11. Ostatní sociální pojištění" a "A.III.12. Zákonné sociální náklady", a ostatní náklady například na civilní službu a službu dobrovolníků, vyplácené jako náhrady podle zvláštních právních předpisů.

(4) Daně a poplatky

a) položka "A.IV.14. Daň silniční" obsahuje náklady na daň silniční splatnou podle zákona o dani silniční,

b) položka "A.IV.15. Daň z nemovitostí" obsahuje náklady na daň z nemovitostí, splatnou podle zákona o dani z nemovitostí,

c) položka "A.IV.16. Ostatní daně a poplatky" obsahuje ostatní daně a odvody, správní a jiné poplatky podle zvláštních právních předpisů a obdobná plnění v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou splatné daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období, která se uvádí v položce výkazu zisku a ztráty "34. Daň z příjmů"; položka "A.IV.16. Ostatní daně a poplatky" dále obsahuje ostatní daně (daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí) a poplatky za minulá období včetně daně z přidané hodnoty, o které již nelze zvýšit ocenění majetku, zásob a pohledávek, dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních.

(5) Ostatní náklady

a) položka "A.V.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení" obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení daňově uznatelné podle ustanovení zvláštního právního předpisu s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle zvláštního právního předpisu, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále poplatky, penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,

b) položka "A.V.18. Ostatní pokuty a penále" obsahuje ostatní pokuty a penále daňově neuznatelné, které se neuvádějí v položce "A.V.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení",

c) položka "A.V.19. Odpis nedobytné pohledávky" obsahuje náklady na odpis pohledávek podle zvláštního právního předpisu25) a odpis pohledávek podle zvláštního právního předpisu26) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů, ztrátové položky, u kterých k úhradě nestačí likvidační podstata dlužníků podle zvláštního právního předpisu,27) a náklady na postoupené pohledávky související s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

d) položka "A.V.20. Úroky" obsahuje úroků vůči bankám nebo jiným věřitelům včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, v případě půjček, finančních operací, například eskontace cenných papírů, a dále poplatky, penále, postižní částky a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,

e) položka "A.V.21. Kursové ztráty" obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech pohledávek a závazků při inkasu nebo platbě a na finančních účtech, to je účtech účtových skupin 21, 22, 24, 25, 26, znějících na cizí měnu, při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni,

f) položka "A.V.22. Dary" obsahuje zejména zůstatkovou cenu odpisovaného dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví účetní jednotky při bezúplatném převodu z důvodu darování jiným osobám, pořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních finančních zdrojů účetní jednotky. V této položce se neuvádí pořizovací cena neodpisovaného majetku a bezúplatné převody majetku jiným osobám v rámci hlavního poslání účetní jednotky podle statutu, stanov nebo jiné zřizovací listiny, pokud byl majetek pořízen z účelových finančních zdrojů,

g) položka "A.V.23. Manka a škody" obsahuje manka a škody na majetku s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin, které jsou vždy pohledávkou vůči hmotně odpovědné osobě, s výjimkou hodnoty chybějících cenných papírů, kdy je nutno vést tyto položky odděleně na analytických účtech k příslušnému účtu v účtových skupinách 06 a 25 "Cenné papíry v umořovacím řízení" a zahájit umořovací řízení; v položce se uvádí také zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v důsledku manka a škody; škodou pro účely této vyhlášky je fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení hmotného majetku včetně zásob,

h) položka "A.V.24. Jiné ostatní náklady" obsahuje jiné náklady nezachycené na ostatních položkách nákladů, zejména náklady, které se týkají provozní činnosti, dále náklady peněžního styku, jimiž jsou poplatky související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, náklady na smluvní pojištění majetku a osob, náklady spojené se získáváním bankovních záruk a obdobné poplatky související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací ceny majetku, a náklady na odstupné za uvolnění bytů; patří sem i náklady spojené s rozhodnutím o zrušení připravované nebo rozestavěné výstavby, to je zmařené investice vztahující se k této činnosti, a to k okamžiku rozhodnutí o zrušení výstavby. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů a spotřebu povolenek na emise. Spotřeba preferenčních limitů a povolenek na emise je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení27a).

(6) Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek

a) položka "A.VI.25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje náklady na odpisy podle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou podle § 28 zákona, dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při vyřazení z důvodu jeho likvidace v důsledku opotřebení,

b) položka "A.VI.26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje náklady ve výši zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného při vyřazení z důvodu prodeje; uvádí se zde i pořizovací cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného, k okamžiku vyřazení,

c) položka "A.VI.27. Prodané cenné papíry a podíly" obsahuje prodané cenné papíry a podíly v ocenění stanoveném zákonem,

d) položka "A.VI.28. Prodaný materiál" obsahuje náklady vzniklé při vyřazení majetku,

e) položka "A.VI.29. Tvorba rezerv" obsahuje náklady na tvorbu rezerv tvořených podle zvláštního právního předpisu,22) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

f) položka "A.VI.30. Tvorba opravných položek" obsahuje náklady na tvorbu opravných položek tvořených podle zvláštního právního předpisu,20) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

(7) Poskytnuté příspěvky

a) položka "A.VII.31. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami" obsahuje finanční příspěvky určené pro vlastní organizační složky na provoz, pokud jsou účetními jednotkami, v rámci hlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací listinou,

b) položka "A.VII.32. Poskytnuté členské příspěvky" obsahuje zaplacené členské příspěvky právnickým osobám, vyplývající z nepovinného členství účetní jednotky.

(8) Položka "A. VIII. 33. Dodatečné odvody daně z příjmů" obsahuje dodatečné odvody daně z příjmů, zejména doměrky daně za minulá období, snížené o vratky daně za minulá zdaňovací období.

(9) Položka "34. Daň z příjmů" obsahuje splatnou daň z příjmů právnických osob zjištěnou za příslušné zdaňovací období, týkající se výsledku hospodaření za účetní období, za které se účetní závěrka sestavuje.

(10) Výdaje přímo související se založením a zřízením účetní jednotky, vynaložené do dne vzniku právní osobnosti (dále jen "zřizovací výdaje"), se zaúčtují jako první účetní zápisy po otevření účetních knih v prvním účetním období při vzniku účetní jednotky. Uvádějí se ve výkazu zisku a ztráty v položkách nákladů, kterých se týkají. Za zřizovací výdaje se považují zejména soudní a správní poplatky a jiná obdobná plnění, výdaje na pracovní cesty související se založením účetní jednotky, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné; zřizovacími výdaji jsou též výdaje uhrazené nově založenou účetní jednotkou jiné osobě, například zakladateli, která tyto výdaje vynaložila. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo související s přeměnou právní osobnosti organizace.

(11) Položka "Náklady celkem" obsahuje úhrn nákladů za příslušné účetní období.

§ 27
Výnosy

(1) Vlastní výkony a prodej zboží

a) položka "B.I.1. Tržby za vlastní výrobky" obsahuje tržby za vlastní výrobky,

b) položka "B.I.2. Tržby z prodeje služeb" obsahuje tržby za vlastní služby,

c) položka "B.I.3. Tržby za prodané zboží" obsahuje tržby za prodané zboží.

(2) Změny stavu vnitroorganizačních zásob

a) položka "B.II.4. Změna stavu zásob nedokončené výroby" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob nedokončených výrobků, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob, popřípadě změny stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob nedokončené výroby ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních nedokončených výrobků k účelům reprezentace,

b) položka "B.II.5. Změna stavu zásob polotovarů" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob polotovarů, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob polotovarů, popřípadě změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob polotovarů ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních polotovarů k účelům reprezentace,

c) položka "B.II.6. Změna stavu zásob výrobků" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob výrobků, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob vlastních výrobků, popřípadě změna stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních výrobků k účelům reprezentace,

d) položka "B.II.7. Změna stavu zvířat" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob zvířat, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob zvířat, popřípadě změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zvířat v případě použití vlastních zásob zvířat k účelům reprezentace.

(3) Aktivace materiálu, zboží, vlastních výkonů a dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

a) položka "B.III.8. Aktivace materiálu a zboží" obsahuje hodnotu vyrobeného materiálu a zboží a materiálu získaného demontáží při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku ve vlastní režii, v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení,

b) položka "B.III.9. Aktivace vnitroorganizačních služeb" obsahuje zejména hodnotu vlastní přepravy a jiné výkony provedené pro vlastní potřebu účetní jednotky v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; uvádí se zde i hodnota vlastních služeb použitá pro účely reprezentace,

c) položka "B.III.10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku" obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na pořízení, jimiž je aktivace dlouhodobého nehmotného majetku pořízeného ve vlastní režii účetní jednotky,

d) položka "B.III.11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku" obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na pořízení, jimiž je aktivace dlouhodobého hmotného majetku pořízeného ve vlastní režii účetní jednotky.

(4) Ostatní výnosy

a) položka "B.IV.12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení" obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení daňově uznatelné podle ustanovení zvláštního právního předpisu s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle ustanovení zvláštního právního předpisu, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále poplatky, penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,

b) položka "B.IV.13. Ostatní pokuty a penále" obsahuje pokuty a penále daňově neuznatelné, které se neuvádějí v položce "B.IV.12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení",

c) položka "B.IV.14. Platby za odepsané pohledávky" obsahuje úhrady z pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů a od tohoto okamžiku se v účetnictví sledovaly pouze na podrozvahových účtech; do této položky se zahrnují i platby za postoupení pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

d) položka "B.IV.15. Úroky" obsahuje úroky přijaté od banky a jiných dlužníků a obdobná plnění; v případě úroků, které se podle zvláštního právního předpisu zdaňují zvláštní sazbou daně a srážkovou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se uvádějí úroky před zdaněním, to je v brutto, v ostatních případech se úroky uvádějí ve výši po zdanění, to je v netto,

e) položka "B.IV.16. Kursové zisky" obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech pohledávek a závazků, při inkasu nebo platbě a na finančních účtech, to je na účtech účtových skupin 21, 22, 24, 25, 26, při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni,

f) položka "B.IV.17. Zúčtování fondů" obsahuje výnosy do výše nákladů při použití prostředků účelových fondů uváděných v položce pasiv "A.I.2. Fondy",

g) položka "B.IV.18. Jiné ostatní výnosy" obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých dluhů, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání.

(5) Prodej majetku, zúčtování rezerv a opravných položek

a) položka "B.V.19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje tržby za prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, odhad částek poplatků za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není známa výše poplatků,

b) položka "B.V.20. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" obsahuje tržby z prodeje cenných papírů a podílů dlouhodobého i krátkodobého charakteru, zachycených na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek a účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,

c) položka "B.V.21. Tržby z prodeje materiálu" obsahuje tržby za prodaný materiál,

d) položka "B.V.22. Výnosy z krátkodobého finančního majetku" obsahuje výnosy z krátkodobého finančního majetku, například podíly na zisku a úroky vyplývající z vlastnictví krátkodobého finančního majetku vedeného na účtech účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,

e) položka "B.V.23. Zúčtování rezerv" obsahuje výnosy z rozpuštění nebo zrušení rezerv tvořených podle zvláštního právního předpisu22) v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

f) položka "B.V.24. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje výnosy zejména z podílů na zisku a úroků vyplývajících z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku vedeného na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek,

g) položka "B.V.25. Zúčtování opravných položek" obsahuje výnosy z částečného nebo úplného rozpuštění opravných položek tvořených podle zvláštního právního předpisu20) v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

(6) Přijaté příspěvky

a) položka "B.VI.26. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami" obsahuje přijaté příspěvky na provoz v rámci hlavní činnosti účetní jednotky vymezené příslušnou zřizovací nebo zakladatelskou listinou od vlastních organizačních složek, pokud jsou účetními jednotkami,

b) položka "B.VI.27. Přijaté příspěvky (dary)" obsahuje přijaté dary na provozní činnost účetní jednotky; uvádí se zde i část výtěžku z veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu28) určená na úhradu výdajů spojených s uspořádáním veřejných sbírek,

c) položka "B.VI.28. Přijaté členské příspěvky" obsahuje členské příspěvky podle statutu, stanov nebo jiných zřizovacích listin; v položce se uvádějí i příspěvky členů registrovaných církví a náboženských společností; neuvádějí se zde výnosy z kostelních sbírek pořádaných v rámci obřadů příslušné registrované církve nebo náboženské společnosti.

(7) Položka "B.VII.29. Provozní dotace" obsahuje dotace, pokud jsou určeny na provozní činnost účetní jednotky. Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Za dotaci se považuje též zaniklý dluh, ve výši poplatku, nebo jeho části, pokud povinnost uhradit tento poplatek, nebo jeho část, zanikla rozhodnutím příslušného orgánu. Položka se snižuje o případné dluhy poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení. Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem nebo provozovatelem se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem11b) nebo držitelem11c) se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.

(8) Položka "Výnosy celkem" obsahuje úhrn výnosů za příslušné účetní období.

§ 28
Výsledek hospodaření

Položka "C. Výsledek hospodaření před zdaněním" obsahuje rozdíl položek "Výnosy celkem" a "Náklady celkem", s výjimkou položky "34. Daň z příjmů". Položka "D. Výsledek hospodaření po zdanění" obsahuje rozdíl položky "C. Výsledek hospodaření před zdaněním" a položky "34. Daň z příjmů". Účetní jednotky jsou povinny ke dni sestavení účetní závěrky vykázat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost:

a) hlavní činnost; pro účely této vyhlášky se rozumí hlavní činností veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem,

b) hospodářská činnost; pro účely této vyhlášky se rozumí hospodářskou činností činnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo činnosti stanovené ve zřizovací listině, statutu, nebo zakládací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.

HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

§ 29

(1) Příloha se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti předkládaných informací.

(2) Účetní jednotky v příloze uvedou údaje podle § 18 odst. 2 zákona a údaje, jimiž vysvětlují a doplňují informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky sestavují přílohu s ohledem na zvláštní právní předpisy.1) až 10)

§ 30

(1) Příloha obsahuje informace o

a) účetní jednotce, jejím sídle, názvu, právní formě, jejím poslání, tj. činnosti hlavní, hospodářské, a dalších činnostech, statutárních orgánech a organizačních složkách s vlastní právní osobností, pokud byly zřízeny,

b) zakladatelích, zřizovatelích, vkladech do vlastního jmění, povaze a výši těchto vkladů a zápisu vkladů do příslušného rejstříku,

c) účetním období, použitých účetních metodách, způsobu zpracování účetních záznamů, způsobech a místech jejich úschovy, aplikaci obecných účetních zásad, způsobech oceňování a odpisování, pokud je jejich znalost významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, odchylkách od účetních metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, způsobu stanovení oprávek k majetku a způsobu stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, způsobu tvorby a výši vytvořených opravných položek a rezerv za uzavírané účetní období,

d) každé významné události, která se stala mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona,

e) způsobech oceňování použitých pro položky aktiv a závazků včetně toho, jak byly stanoveny úpravy hodnoty, ať již přechodné nebo trvalé, a přepočtena aktiva a závazky v cizí měně s uvedením použitého kursu k rozvahovému dni vyhlašovaného Českou národní bankou,

f) názvu jiných účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet drží podíl, tento podíl může být i v podobě držených akcií, s uvedením výše tohoto podílu, u akcií s uvedením počtu, jmenovité hodnoty a druhu těchto akcií, jakož i výše základního kapitálu, vlastního jmění, fondů a zisku nebo ztráty této jiné účetní jednotky za minulé účetní období,

g) přehled splatných dluhů pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přehled splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních a celních orgánů s uvedením částek, datem vzniku a splatnosti,

h) počtu a jmenovité hodnotě akcií nebo podílů, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, informace o jejich ocenění,

i) existenci majetkových cenných papírů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo podobných cenných papírů nebo práv, s udáním jejich počtu a rozsahu práv, která propůjčují,

j) částkách dlužených, které vznikly v daném účetním období a u kterých zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje pět let, jakož i o výši všech dluhů účetních jednotek, krytých plnohodnotnou zárukou, danou touto účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle struktury rozvahy (bilance),

k) celkové výši finančních nebo jiných dluhů, které nejsou obsaženy v rozvaze (bilanci),

l) výsledku hospodaření v členění podle hlavní a hospodářské činnosti a pro účely daně z příjmů,

m) průměrném evidenčním přepočteném počtu zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu29) v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění podle výkazu zisku a ztráty u položek "A.III.9 Mzdové náklady" až "A.III.13. Ostatní sociální náklady," údaje o počtu a postavení zaměstnanců, pokud jsou zároveň členy statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou,

n) výši stanovených odměn a funkčních požitků za účetní období členům statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, z titulu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo smluvně sjednaných dluhů ohledně požitků bývalých členů těchto orgánů, s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,

o) účasti členů statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou a jejich rodinných příslušníků v osobách, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované účetní období obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy,

p) výši záloh, závdavků a úvěrů, poskytnutých členům orgánů uvedeným v písmenu n), s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a případně proplacených částkách, o dluzích přijatých na jejich účet jako určitý druh záruky s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,

q) rozsahu, ve kterém byl výpočet zisku nebo ztráty ovlivněn způsoby oceňování finančního majetku v průběhu účetního období nebo bezprostředně předcházejícího účetního období; pokud takové ocenění má závažný vliv na budoucí daňovou povinnost, je nutno o tom uvést podrobnosti,

r) způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období, získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období podle požadavku zvláštních právních předpisů,30)

s) rozdílech mezi daňovou povinností připadající na běžné nebo minulé účetní období a již zaplacenou daní v těchto účetních obdobích jen v případě, že je tento rozdíl významný; tato informace se uvede, jen není-li tento rozdíl v celkové výši obsažen v příslušné položce v rozvaze (bilanci),

t) každé významné položce, z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, u kterých je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, pokud tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty; u významných položek aktiv se uvedou též jejich přírůstky a úbytky a zvlášť o významných položkách, které jsou v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty zahrnuty nebo kompenzovány s jinými položkami a v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty nejsou samostatně vykázány, například rozpis dlouhodobých úvěrů včetně úrokových sazeb a popis zajištění úvěrů, přijaté dotace na provozní účely nebo na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státních fondů, s uvedením výše dotací a jejich zdrojů,

u) přehled o přijatých a poskytnutých darech, dárcích a příjemcích těchto darů, jedná-li se o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis,

v) přehled o veřejných sbírkách podle zvláštního právního předpisu,28) s uvedením účelu a výši vybraných částek,

w) způsobu vypořádání výsledku hospodaření z předcházejících účetních období, zejména rozdělení zisku. Dále účetní jednotka uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka11c), individuální produkční kvótě11c), individuálním limitu prémiových práv11c) a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost.

(2) V případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), účetní jednotka uvede počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo přiloží seznam tohoto majetku.

(3) Pokud účetní jednotka vlastní více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede v příloze účetní závěrky také tyto údaje

a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,

b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.

(4) Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle odstavce 3 písm. b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede v příloze účetní závěrky také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování.

(5) Součástí přílohy k účetní závěrce mohou být i další informace podle zvláštních právních předpisů31) a podle rozhodnutí účetní jednotky.

(6) Informace vymezené v odstavci 1 písm. f) se uvádějí tak, aby jejich povaha neměla za následek vážnou újmu pro některé tam uvedené účetní jednotky. Informace vymezené v odstavci 1 písm. n), o) a u) se uvádějí tak, aby neumožnily určit postavení určitého člena takového orgánu nebo osoby, a s ohledem na zvláštní právní předpis.32)

ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 31

(1) Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy a účtové skupiny.

(3) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.

(4) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 32
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 10 nebo v § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) úroky, zejména z úvěrů,

c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku nikoliv pro budoucí provoz,

f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

h) úhradu podílu na:

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy, spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

i) úhrady nákladů za přeložky31a), překládky31b) a náhradní pozemní komunikaci31c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,

j) ověření způsobilosti majetku k užívání, vzniknou-li v průběhu tohoto procesu použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí ostatních výnosů a náklady na ně, s výjimkou odpisů, součástí ostatních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,

k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování tohoto majetku; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, zaúčtuje se pořizovaný majetek do ostatních nákladů,

l) právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, a proto není právo stavby vykazováno podle § 8 odst. 4 písm. b) nebo není součástí ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,

c) kursové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) náklady spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a dále daň z převodu nemovitostí.

(3) V případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 8 odst. 10 písm. d).

(4) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka; v případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku nabytého účetní jednotkou do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované účetní jednotkou v průběhu nájmu nebo pachtu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(5) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 6. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

(6) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(7) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou majetkem, který se uvádí v položce aktiv "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů".

(8) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

(9) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby.

(10) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do užívání podle § 8 odst. 13 jsou náklady související s pořízením práva stavby součástí ocenění technického zhodnocení této stavby podle odstavce 5.

(11) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje; ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.

(12) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a odstavec 1 písmeno f) se použije obdobně.

§ 33
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny cenných papírů a podílů

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se započítávají poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se nezapočítávají úroky z úvěrů a půjček na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s jejich držbou.

§ 33a
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny zásob

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

Do pořizovací ceny zásob se započítávají náklady na dopravu, clo, provizi, pojistné, vnitropodnikové náklady na přepravu a zpracování zásob. Do pořizovací ceny zásob se nezapočítávají úroky z úvěrů a půjček na pořízení zásob.

§ 33b
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny pohledávek

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

Do pořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize, uvedené sumy však nesmí přesáhnout výnos pohledávky.

§ 34
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů, které jsou drženy za účelem provádění transakcí na veřejném trhu, například tuzemská nebo zahraniční burza, s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů na veřejném trhu v krátkodobém horizontu, se účtují jako náklad nebo výnos.

(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.

(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92.

§ 35
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

§ 36
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.

§ 36a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.

§ 37
Postup tvorby a použití opravných položek

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem,20) a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

(3) Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy (bilance) v položce "B.II.19. Opravná položka k pohledávkám" v záporné hodnotě.

(4) Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce "B.IV.14. Platby za odepsané pohledávky". O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu.

(5) Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch výnosů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do výnosů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopodstatněnost.

(6) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.

(7) Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří rezerva, nelze současně tvořit opravnou položku.

(8) Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.

(9) V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů.

§ 38
Odpisování majetku

(K § 4 odst. 8 a § 28 odst. 1 zákona)

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo jejich části se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo způsob používání.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje

a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla jiné právo k majetku, než je právo vlastnické, a je povinna o něm účtovat podle ustanovení § 28 zákona a odpisovat jej,

b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,

c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,

d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.

e) soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,

f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství v Kč/t nebo v Kč/m3 je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotu stavby při jejím vyřazení.

(5) Při odpisování zvířat základního stáda a tažných zvířat se odpisy stanoví podílem pořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při vyřazení ze stáda – brakaci, to je čitatele, a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda, to je jmenovatele.

(6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.

(7) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nájemce nebo pachtýř oprávněn technické zhodnocení účtovat a odpisovat, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(8) Pokud účetní jednotka tvoří fond reprodukce investičního majetku jako peněžní fond, a nezajistí ke dni účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu reprodukce investičního majetku finančními prostředky, sníží se výsledkově o tento rozdíl fond reprodukce investičního majetku.

(9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitá věc zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

(10) Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace, se vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijaté dotace. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto:

a) stanoví se částka, která zvýší výnosy, a to z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny. V případě, že je majetek pořízen zcela z přijaté dotace, je tato částka rovna výši odpisů,

b) sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a

c) současně se zvýší jiné ostatní výnosy o tuto částku.

(11) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není významný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.

§ 39

Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují

a) pozemky,

b) umělecká díla,12) která nejsou součástí stavby, sbírky,13) movité kulturní památky,13) předměty kulturní hodnoty12) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,13)

c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,

d) finanční majetek,

e) zásoby,

f) najatý nebo obdobně užívaný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,

g) pohledávky,

h) povolenky na emise a preferenční limity a

i) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.

§ 40
Postup tvorby a použití rezerv

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem,22) a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů.

(3) Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do výnosů.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(6) Rezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervy vytvořeny, je povinna je účetní jednotka zrušit.

(7) Postup při tvorbě rezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.

§ 41
Vzájemné zúčtování

(K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona)

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,

d) kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemné započtení pohledávek a dluhů podle zvláštních právních předpisů33) na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.

(3) V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu.

§ 42
Metoda kursových rozdílů

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky".

(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce "A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků". Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.24. Jiné ostatní náklady" nebo v položce "B.IV.18. Jiné ostatní výnosy".

(4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona.

(5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

(6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí

a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22 a 26,

b) podle povahy v rozvaze (bilanci) v položce aktiv "B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní" nebo v položce pasiv "B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtové skupiny 06 a na účtech pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí.

§ 42a

Při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po uzavření účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje takto:

a) konečné stavy majetku, závazků, případně rezerv stanovených zvláštním právním předpisem34) a vyplývající z údajů předchozích období, které nebyly podle zvláštního právního předpisu34a) zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení34b) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38,

b) smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci poslání účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91,

c) je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě,

d) kladný rozdíl mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozdíl záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.

§ 42b
Metoda oceňování souboru majetku

(1) Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo

b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

ČÁST PÁTÁ

§ 43
Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem" a "A.II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

(3) Ustanovení § 35 a 36 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 92 a budou podle § 35 a 36 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují do ostatních nákladů a výnosů.

§ 44
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ustanovení přechodné a závěrečné zavedeno vyhláškou č. 476/2003 Sb. Čl. II

Ustanovení § 38 odst. 8 se použije poprvé v účetním období začínajícím nejdříve 1. lednem 2005.
Ustanovení přechodná zavedena vyhláškou č. 548/2004 Sb. Čl. II

Ustanovení § 38 odst. 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, účetní jednotky použijí již při sestavování účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2004.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 400/2005 Sb. Čl. II

Pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích, která předcházela účetnímu období započatému v roce 2006, použijí účetní jednotky účetní metody, které byly použity při jejich nabytí, a to až do doby jejich vyřazení bez ohledu na nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 471/2008 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, není-li v bodech 3 a 4 stanoveno jinak.

2. V případě majetku oceňovaného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), který je již ke dni účinnosti této vyhlášky oceněn podle právních předpisů účinných do dne účinnosti této vyhlášky, se výše jeho ocenění nemění.

3. Do doby, než účetní jednotka ocení majetek podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, neuvádí tento majetek v položce „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“.

4. Ustanovení § 30 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije již v účetní závěrce sestavované ke dni 31. prosince 2008.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 471/2013 Sb. Čl. II

Ustanovení vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později.

Ministr: Mgr. Sobotka v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)
AKTIVA
A. Dlouhodobý majetek celkem
I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem
1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
2. Software
3. Ocenitelná práva
4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek
5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem
1. Pozemky
2. Umělecká díla, předměty a sbírky
3. Stavby
4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí
5. Pěstitelské celky trvalých porostů
6. Základní stádo a tažná zvířata
7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek
8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
III. Dlouhodobý finanční majetek celkem
1. Podíly v ovládaných a řízených osobách
2. Podíly v osobách pod podstatným vlivem
3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti
4. Zápůjčky organizačním složkám
5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky
6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek
7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem
1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
2. Oprávky k softwaru
3. Oprávky k ocenitelným právům
4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku
5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
6. Oprávky ke stavbám
7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí
8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů
9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům
10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku
11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku
B. Krátkodobý majetek celkem
I. Zásoby celkem
1. Materiál na skladě
2. Materiál na cestě
3. Nedokončená výroba
4. Polotovary vlastní výroby
5. Výrobky
6. Zvířata
7. Zboží na skladě a v prodejnách
8. Zboží na cestě
9. Poskytnuté zálohy na zásoby
II. Pohledávky celkem
1. Odběratelé
2. Směnky k inkasu
3. Pohledávky za eskontované cenné papíry
4. Poskytnuté provozní zálohy
5. Ostatní pohledávky
6. Pohledávky za zaměstnanci
7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění
8. Daň z příjmů
9. Ostatní přímé daně
10. Daň z přidané hodnoty
11. Ostatní daně a poplatky
12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem
13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků
14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti
15. Pohledávky z pevných termínovaných operací a opcí
16. Pohledávky z vydaných dluhopisů
17. Jiné pohledávky
18. Dohadné účty aktivní
19. Opravná položka k pohledávkám

III. Krátkodobý finanční majetek celkem
1. Pokladna
2. Ceniny
3. Účty v bankách
4. Majetkové cenné papíry k obchodování
5. Dluhové cenné papíry k obchodování

6. Ostatní cenné papíry

7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

8. Peníze na cestě

IV. Jiná aktiva celkem

1. Náklady příštích období

2. Příjmy příštích období

3. Kursové rozdíly aktivní

Aktiva celkem

PASIVA

A. Vlastní zdroje celkem

I. Jmění celkem

1. Vlastní jmění

2. Fondy

3. Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků

II. Výsledek hospodaření celkem

1. Účet výsledku hospodaření

2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let

B. Cizí zdroje celkem

I. Rezervy celkem

1. Rezervy

II. Dlouhodobé závazky celkem

1. Dlouhodobé bankovní úvěry

2. Vydané dluhopisy

3. Závazky z pronájmu

4. Přijaté dlouhodobé zálohy

5. Dlouhodobé směnky k úhradě

6. Dohadné účty pasivní

7. Ostatní dlouhodobé závazky

III. Krátkodobé závazky celkem

1. Dodavatelé

2. Směnky k úhradě

3. Přijaté zálohy

4. Ostatní závazky

5. Zaměstnanci

6. Ostatní závazky vůči zaměstnancům

7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění

8. Daň z příjmů

9. Ostatní přímé daně

10. Daň z přidané hodnoty

11. Ostatní daně a poplatky

12. Závazky ze vztahu k státnímu rozpočtu

13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků

14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů

15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti

16. Závazky z pevných termínovaných operací a opcí

17. Jiné závazky

18. Krátkodobé bankovní úvěry

19. Eskontní úvěry

20. Vydané krátkodobé dluhopisy

21. Vlastní dluhopisy

22. Dohadné účty pasivní

23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci

IV. Jiná pasiva celkem

1. Výdaje příštích období

2. Výnosy příštích období

3. Kursové rozdíly pasivní

Pasiva celkem

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

A. Náklady

I. Spotřebované nákupy celkem

1. Spotřeba materiálu

2. Spotřeba energie

3. Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek

4. Prodané zboží

II. Služby celkem

5. Opravy a udržování

6. Cestovné

7. Náklady na reprezentaci

8. Ostatní služby

III. Osobní náklady celkem

9. Mzdové náklady

10. Zákonné sociální pojištění

11. Ostatní sociální pojištění

12. Zákonné sociální náklady

13. Ostatní sociální náklady

IV. Daně a poplatky celkem

14. Daň silniční

15. Daň z nemovitostí

16. Ostatní daně a poplatky

V. Ostatní náklady celkem

17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení

18. Ostatní pokuty a penále

19. Odpis nedobytné pohledávky

20. Úroky

21. Kursové ztráty

22. Dary

23. Manka a škody

24. Jiné ostatní náklady

VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek celkem

25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

27. Prodané cenné papíry a podíly

28. Prodaný materiál

29. Tvorba rezerv

30. Tvorba opravných položek

VII. Poskytnuté příspěvky celkem

31. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami

32. Poskytnuté členské příspěvky

VIII. Daň z příjmů celkem

33. Dodatečné odvody daně z příjmů

Náklady celkem

B. Výnosy

I. Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem

1. Tržby za vlastní výrobky

2. Tržby z prodeje služeb

3. Tržby za prodané zboží

II. Změny stavu vnitroorganizačních zásob celkem

4. Změna stavu zásob nedokončené výroby

5. Změna stavu zásob polotovarů

6. Změna stavu zásob výrobků

7. Změna stavu zvířat

III. Aktivace celkem

8. Aktivace materiálu a zboží

9. Aktivace vnitroorganizačních služeb

10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku

11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

IV. Ostatní výnosy celkem

12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení

13. Ostatní pokuty a penále

14. Platby za odepsané pohledávky

15. Úroky

16. Kursové zisky

17. Zúčtování fondů

18. Jiné ostatní výnosy

V. Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek celkem

19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

20. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

21. Tržby z prodeje materiálu

22. Výnosy z krátkodobého finančního majetku

23. Zúčtování rezerv

24. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

25. Zúčtování opravných položek

VI. Přijaté příspěvky celkem

26. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami

27. Přijaté příspěvky (dary)

28. Přijaté členské příspěvky

VII. Provozní dotace celkem

29. Provozní dotace

Výnosy celkem

C. Výsledek hospodaření před zdaněním

34. Daň z příjmů

D. Výsledek hospodaření po zdanění

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek

Účtové skupiny:

01 – Dlouhodobý nehmotný majetek

02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný

03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

06 – Dlouhodobý finanční majetek

07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

Účtová třída 1 – Zásoby Účtové skupiny:

11 – Materiál

12 – Zásoby vlastní výroby

13 – Zbož

Účtová třída 2– Finanční účty

Účtové skupiny:

21 – Peníze

22 – Účty v bankách

23 – Krátkodobé bankovní úvěry

24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci

25 – Krátkodobý finanční majetek

26 – Převody mezi finančními účty

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

Účtové skupiny:

31 – Pohledávky

32 – Závazky

33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování

35 – Pohledávky za společností

36 – Závazky ke společnosti a závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů

37 – Jiné pohledávky a závazky

38 – Přechodné účty aktiv a pasiv

39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Účtová třída 4 – volná

Účtová třída 5 – Náklady

Účtové skupiny:

50 – Spotřebované nákupy

51 – Služby

52 – Osobní náklady

53 – Daně a poplatky

54 – Ostatní náklady

55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek

58 – Poskytnuté příspěvky

59 – Daň z příjmů

Účtová třída 6 – Výnosy

Účtové skupiny:

60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží

61 – Změny stavu vnitroorganizačních zásob

62 – Aktivace

64 – Ostatní výnosy

65 – Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek

68 – Přijaté příspěvky

69 – Provozní dotace
Účtová třída 7 a 8
Účetní jednotky použijí účty účtové třídy 7 a 8 podle vnitřního předpisu.
Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry a zápůjčky, závěrkové a podrozvahové účty

Účtové skupiny:
90 – Vlastní jmění
91 – Fondy
92 – Oceňovací rozdíly
93 – Výsledek hospodaření
94 – Rezervy
95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky
96 – Závěrkové účty
97 – 99 – Podrozvahové účty
///////// --------------------------------------- Poznamky pod carou k vyhl.504/2002 ve zneni od 1.1.2014 ------------------------------------------------
1) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a
náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 111/1998Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
10) Například zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky,
zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky,
zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.
11) Například vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.
11a) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
11b) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
11c) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu),
ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb.,
nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu
s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a
nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
11d) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11e) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
11f) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
11g) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
11h) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.
13) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
17) Bod 3 čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
18) § 81 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.
20) § 8 a 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
20a) Například podle § 628 a násl. občanského zákoníku,
zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách
a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a
zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
21) Například § 18zákona č. 111/1998Sb., § 17 zákona č. 248/1995 Sb.
22) § 7, 9 a 10 zákona č. 593/1992 Sb.
23) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláštní právní předpisy související.
24) § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb.
25) § 24 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.
26) Čl. V – Přechodná ustanovení k čl. I – zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.
27) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
27a) § 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
28) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
29) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláštní právní předpisy související.
30) § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.
31) Například vyhláška č. 456/2001 Sb., o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky,
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
31a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
31b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
31c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 580 zákona č. 40/1964 Sb.
34) Zákon č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34a) § 3 až 6 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.
34b) § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon 377/2005 o finančních konglomerátech

Obsah
ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOHLEDU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH(§ 1 - § 34)
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách(§ 35 - § 36)
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České národní bance(§ 37)
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu(§ 40)
ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech(§ 41 - § 42)
ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o konkursu a vyrovnání(§ 43 - § 44)
ČÁST OSMÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením(§ 45)
ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna občanského soudního řádu(§ 48)
ČÁST DVANÁCTÁ - Změna exekučního řádu(§ 49)
ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla(§ 52)
ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech(§ 53 - § 54)
ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů(§ 55 - § 56)
ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o spotřebních daních(§ 57)
ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 217/2005 Sb.(§ 58)
ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin(§ 59)
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů(§ 60)
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou(§ 61)
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti(§ 62)
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna notářského řádu(§ 63)
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění(§ 64)
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře(§ 65)
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o České konsolidační agentuře(§ 66)
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách(§ 68)
ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o veřejných dražbách(§ 69)
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty(§ 70)
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o finanční kontrole(§ 71)
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o cenách(§ 72)
Přechodná ustanovení
Aktuální verze



377

ZÁKON

ze dne 19. srpna 2005

o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů

(zákon o finančních konglomerátech)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOHLEDU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon doplňkového dohledu nad regulovanými osobami působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dohledu nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu.

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zákona upravujícího činnost bank,

b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

c) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu, zajišťovna z třetího státu nebo zajišťovací účelová osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

d) obhospodařovatelem standardního fondu obhospodařovatel standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu; samosprávný investiční fond se pro účely tohoto zákona za obhospodařovatele standardního fondu nepovažuje,

e) obhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahu obhospodařovatel speciálního fondu, zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo který má srovnatelné oprávnění podle práva svého domovského státu nebo referenčního členského státu určeného v souladu s čl. 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU,

f) obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankou, podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

g) regulovanou osobou

1. banka,

2. spořitelní a úvěrní družstvo,

3. pojišťovna,

4. zajišťovna,

5. obchodník s cennými papíry,

6. obhospodařovatel standardního fondu, nebo

7. obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu,

h) ovládající osobou ovládající osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

i) ovládanou osobou ovládaná osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, včetně ovládání, se vždy považuje za podstatný vliv,

k) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát,

l) skupinou seskupení, které se skládá z

1. ovládající osoby, jí ovládaných osob, nebo dalších přidružených osob, nebo

2. ovládající osoby, jí ovládaných osob, dalších přidružených osob, osob propojených s některou z těchto osob vztahem jednotného řízení, nebo osob, u nichž většina členů jejich statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1,

včetně jakékoliv její podskupiny,

m) úzkým propojením

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob na druhé osobě vykonává podstatný vliv, nebo

2. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

n) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob,

o) dohledem dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru,

p) orgánem dohledu orgán členského státu, který vykonává dohled nad regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dohled nad činností pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině,

q) příslušným orgánem dohledu

1. orgán dohledu členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4),

2. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dohledu odlišným od orgánu dohledu uvedeného v bodu 1, nebo

3. jiný orgán dohledu podle uvážení orgánů dohledu uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dohledu přihlédnou především k tržnímu podílu regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a hrubé předepsané pojistné v sektoru pojišťovnictví,

r) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti,

s) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

t) třetím státem stát, který není členským státem,

u) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením,

v) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku.

§ 3
Finanční sektor

(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb.

(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce a podniky pomocných bankovních služeb podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví podle odstavce 3.

(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papíry a finanční instituce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví.

HLAVA II
FINANČNÍ KONGLOMERÁT

§ 4
Vymezení finančního konglomerátu

(1) Finančním konglomerátem je skupina nebo podskupina, pokud

a) v čele skupiny nebo podskupiny je

1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou propojenou s jinou osobou ve finančním sektoru vztahem jednotného řízení, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo

2. osoba, která není regulovanou osobou, přičemž činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,

b) alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a

c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině nebo podskupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině nebo podskupině jsou významné.

(2) Činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum přesahuje hodnotu 0,4.

(3) Poměrem bilančních sum se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině nebo podskupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině nebo podskupině.
Váha významnosti sektoru

§ 5

(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1.

(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr

a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a

b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových požadavků nebo požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových požadavků a požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru.

(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor.

(4) Pro potřeby výpočtu váhy významnosti podle odstavce 2 se obhospodařovatel standardního fondu a obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu přičítají k tomu sektoru, do kterého ve skupině náleží. Pokud nenáleží výhradně k jednomu sektoru, přičítají se k nejméně významnému sektoru ve skupině.

(5) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.

(6) Pokud skupina nesplňuje jednu z podmínek podle odstavců 1 a 5, mohou se příslušné orgány dohledu dohodnout, že nebudou tuto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo že tato skupina nebude podléhat požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny a vnitřní řídící a kontrolní systém, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dohledu není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící.

(7) Příslušné orgány dohledu oznámí rozhodnutí podle odstavce 6 ostatním orgánům dohledu a toto rozhodnutí zveřejní; v případech zřetele hodných lze od povinnosti zveřejnění upustit.

§ 6

(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dohledu (§ 10) a jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.

(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 5 podléhá doplňkovému dohledu a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5 000 000 000 eur.

(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dohledu může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.

§ 7
Bilanční suma

Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.

§ 8

(1) Příslušné orgány dohledu mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů, hodnotou podrozvahových operací, celkovou hodnotou aktiv ve správě, jejich kombinací, anebo všemi těmito ukazateli současně.

(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dohledu na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě

a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, s výjimkou osob, které přemístily svoje sídlo z členského státu do třetího státu se záměrem obcházení regulatorních požadavků pro jejich činnost nebo požadavků doplňkového dohledu platných na území Evropské unie,

b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny, nebo

c) nemusí přihlížet k jedné nebo více přidruženým osobám zahrnutým do menšího sektoru ve skupině, pokud je toto zahrnutí rozhodující pro určení skupiny jako finančního konglomerátu a tato přidružená osoba nebo tyto přidružené osoby společně nejsou významné pro účely doplňkového dohledu.

(3) Příslušné orgány dohledu alespoň jednou ročně přezkoumají výjimky z doplňkového dohledu stanovené na základě jejich vzájemné dohody podle § 5 a kvantitativní opatření podle § 5, 6 a 8.

§ 9
Určení skupiny jako finančního konglomerátu

(1) Pokud orgán dohledu na základě informací získaných při výkonu dohledu má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dohledu, které vykonávají dohled nad regulovanými osobami ve skupině a Společný výbor evropských orgánů dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, případně též jiné orgány dohledu. Tyto orgány dohledu určí,

a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina bude určena jako finanční konglomerát,

b) zda skupina je finančním konglomerátem.

(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dohledu z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dohledu určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dohledu zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dohledu, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.

(3) Orgán dohledu, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dohledu nebo od jiných orgánů dohledu. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.

(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dohledu, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.

(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví6) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky.

(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dohledu, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, orgány dohledu členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor evropských orgánů dohledu.

(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dohledu zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.

HLAVA III
DOPLŇKOVÝ DOHLED NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU

§ 10
Doplňkový dohled

(1) Doplňkovým dohledem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dohledu je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu.

(2) Doplňkovým dohledem se nenahrazuje výkon dohledu nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dohled nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dohledu podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,

a) která je v čele finančního konglomerátu,

b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu,

c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby, nebo

d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního sektoru.

(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dohledu, s ohledem na účel doplňkového dohledu, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dohledu podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.

§ 11
Doplňkový dohled nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke třetímu státu

(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státu, orgány dohledu ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu třetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(2) Ověření provádí orgán dohledu, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dohledu předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dohledu.

(3) Nesouhlasí-li příslušný orgán dohledu s ověřením jiného orgánu podle odstavce 2, může o tom informovat příslušný Evropský orgán dohledu9).

(4) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dohled srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(5) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dohled ve třetím státě, doplňkový dohled podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dohledu však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dohledu, které sledují účel doplňkového dohledu, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dohledu a Evropské komisi. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státu.

§ 12
Finanční subkonglomerát

Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dohledu pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí.

HLAVA IV
KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOHLEDU

§ 13
Koordinátor

(1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dohledu a spolupráce mezi orgány dohledu se z orgánů dohledu ustanoví koordinátor.

(2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, koordinátorem je orgán dohledu, který udělil této regulované osobě povolení.

(3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě, jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba, která zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě, která má sídlo na území stejného členského státu jako smíšená finanční holdingová osoba, která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolení více regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu, ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán dohledu regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová osoba, které mají sídlo na území různých členských států, v nichž bylo uděleno i povolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumou, jsou-li regulované osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem ustanoví příslušný orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru.

(5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu odlišného od členských států, jejichž orgány dohledu udělily povolení jí ovládaným regulovaným osobám.

(6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ.

(7) Příslušné orgány dohledu mohou po vzájemné dohodě upustit od kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad regulovanou osobou v dotčené skupině nebo i orgán dohledu členského státu, na jehož území má smíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány dohledu před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční holdingové osobě stanovisko.

§ 14
Úkoly koordinátora

(1) Koordinátor zejména

a) koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dohledu na individuálním základě i na konsolidovaném základě, orgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu,

b) sleduje a posuzuje finanční situaci finančního konglomerátu,

c) posuzuje dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, požadavků na řízení rizik, na koncentraci rizik a na operace v rámci skupiny na úrovni finančního konglomerátu,

d) posuzuje strukturu, organizaci a systém vnitřní kontroly finančního konglomerátu,

e) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup orgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledu na úrovni finančního konglomerátu při běžných a mimořádných situacích.

(2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dohledu uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dohledu, případně další orgány dohledu, koordinační dohody, které se samostatně zohlední v písemných dohodách dohledových orgánů podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank. Koordinační dohodou mohou být koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dohledu podle tohoto zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dohledu.

(3) K plnění úkolů koordinátora a spolupráci orgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledu se využije kolegií orgánů dohledu zřízených podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank.

(4) Koordinátor rozhodne, které další orgány dohledu se zúčastní činnosti kolegia podle odstavce 3.

§ 15
Výměna informací

(1) Koordinátor a orgány dohledu vzájemně úzce spolupracují, zejména si vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dohledu nad regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují tyto informace.

(2) Koordinátor a orgány dohledu shromažďují a poskytují informace týkající se

a) řídící a organizační struktury skupiny a majetkoprávních vztahů ve skupině, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček, držitelů kvalifikovaných účastí na osobě v čele finančního konglomerátu a orgánů vykonávajících dohled nad osobami ve skupině,

b) celkové strategie finančního konglomerátu,

c) finanční situace finančního konglomerátu, zejména dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, ziskovosti na úrovni finančního konglomerátu a operací v rámci skupiny,

d) většinového společníka a členů statutárních, řídicích a dozorčích orgánů a dalších osob, které na základě dohody, podílu nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňují činnost finančního konglomerátu,

e) organizace, řízení rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému na úrovni finančního konglomerátu,

f) postupů shromažďování informací ohledně osob ve finančním konglomerátu a ověřování těchto informací,

g) nepříznivého vývoje v regulovaných osobách nebo jiných osobách ve finančním konglomerátu, který může významně ohrozit finanční situaci regulovaných osob,

h) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených orgány dohledu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(3) Příslušné orgány dohledu si mohou rovněž vyměňovat informace týkající se regulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou centrální bankou, centrálními bankami v Evropském systému centrálních bank, ostatními centrálními bankami, a Evropskou radou pro systémová rizika10) za předpokladu, že tyto informace jsou nezbytné pro výkon činnosti těchto institucí a osoby, které se s těmito informacemi seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost. Informace podle odstavce 2 písm. a) poskytne koordinátor Společnému výboru evropských orgánů dohledu.

§ 16
Povinnost konzultace

(1) Příslušný orgán dohledu, který rozhoduje o

a) udělení souhlasu nebo povolení ke změně ve struktuře společníků, zejména k nabytí kvalifikované účasti, nebo organizační nebo řídicí struktuře regulovaných osob ve finančním konglomerátu, nebo

b) uložení závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu,

předem konzultuje tuto skutečnost s koordinátorem a dalším orgánem dohledu, kterého se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Orgán dohledu nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu dotčený v dané věci.

§ 17
Kontrola

(1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dohledu, i v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu.

(2) Orgán dohledu může v konkrétním případě požádat orgán dohledu jiného členského státu o provedení kontroly v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k výkonu doplňkového dohledu. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(3) Orgán dohledu v mezích své působnosti provede na žádost orgánu dohledu podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dohledu se sídlem na území jiného členského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dohledu koordinují provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci s orgány dohledu z třetích států, je-li zachovávána vzájemnost.

§ 18
Vyžádání informací

(1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dohledu informace potřebné pro výkon doplňkového dohledu, které již byly poskytnuty jinému orgánu dohledu podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto informace tento orgán dohledu.

(2) Koordinátor může vyzvat orgán dohledu členského státu, na jehož území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám nevykonává doplňkový dohled, aby požadoval po této ovládající osobě informace nutné k výkonu doplňkového dohledu, zejména informace uvedené v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal.

§ 19
Povinnost mlčenlivosti

Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od jiných příslušných orgánů dohledu se vztahuje povinnost osob podílejících se na výkonu dohledu zachovávat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů7).

HLAVA V
DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ

§ 19a
Povinnost obezřetného výkonu činnosti

Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny provádět svou činnost obezřetně tak, aby svým jednáním nebo v jeho důsledku

a) neohrozily bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,

b) nezpůsobily porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo

c) nezpůsobily porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu.

Osoby ve finančním konglomerátu zejména nesmí jednat způsobem, v jehož důsledku by regulované osobě ve finančním konglomerátu vznikal závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.
Doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti

§ 20

(1) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu byl k dispozici kapitál, který je vždy nejméně roven doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti; tím není dotčena povinnost bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry a finančních holdingových osob dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštních právních předpisů a povinnost pojišťoven a zajišťoven dodržovat požadovanou míru solventnosti podle zvláštního právního předpisu.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu existovaly vhodné postupy pro dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti.

(3) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti provádí osoba plnící informační povinnost vůči koordinátorovi za účelem provádění doplňkového dohledu (§ 25 odst. 1 a 2).

(4) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti se provádí

a) metodou účetní konsolidace,

b) metodou odpočtu agregovaných dat, nebo

c) kombinací metod uvedených v písmenech a) a b).

(5) Výběr metody, uvedené v odstavci 4, provede koordinátor na návrh osoby, která bude provádět výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu.

(6) Dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti na úrovni finančního konglomerátu podléhá dohledu koordinátora.

§ 21

(1) Do finančního konglomerátu se pro účely výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnují osoby finančního sektoru ve finančním konglomerátu.

(2) Osoba, která je v čele finančního konglomerátu, se do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuje vždy.

(3) Do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti nemusí být zahrnuta osoba, která není osobou podle odstavce 2 a

a) sídlí v třetím státu, kde existují právní překážky pro poskytování informací potřebných pro účely výkonu doplňkového dohledu,

b) je nevýznamná vzhledem k účelu doplňkového dohledu, ledaže všechny osoby splňující toto kritérium společně nejsou nevýznamné vzhledem k účelu doplňkového dohledu, nebo

c) její zahrnutí do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti by bylo nevhodné nebo zavádějící vzhledem k účelu doplňkového dohledu; v tomto případě si koordinátor vyžádá stanovisko dalších příslušných orgánů dohledu; to nemusí učinit v případě, kdy věc nesnese odkladu.

(4) Není-li do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuta regulovaná osoba podle odstavce 3 písm. b) nebo c), může příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má taková regulovaná osoba sídlo, požadovat prostřednictvím koordinátora, aby mu osoba, která je v čele finančního konglomerátu, sdělila informace potřebné pro účely výkonu dohledu tímto orgánem dohledu nad takovou regulovanou osobou.

(5) Pravidla výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti včetně bližšího vymezení kritérií pro nezahrnutí osob do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti upraví prováděcí právní předpis.

§ 22
Koncentrace rizik a operace v rámci skupiny

(1) Regulované osoby jsou povinny na úrovni finančního konglomerátu dodržovat doplňkové požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny. Tím nejsou dotčeny požadavky na koncentraci rizik regulovaných osob a povinnosti týkající se operací podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pokud je v čele finančního konglomerátu smíšená finanční holdingová osoba, vztahují se na ni požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podle zvláštních právních předpisů, které upravují koncentraci rizik a operace v rámci skupiny regulovaných osob, jež jsou součástí nejvýznamnějšího sektoru ve skupině.

(3) Operace v rámci skupiny musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být sjednány tak, aby nevedly k poškození zájmů pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů,

b) nesmí zavazovat regulované osoby k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě, a

c) musí být sjednány za obvyklých podmínek.

(4) Ustanovením odstavce 3 není dotčeno právo uzavřít ovládací smlouvu.

(5) Dodržování doplňkových požadavků vztahujících se na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podléhají dohledu koordinátora.

(6) Bližší vymezení doplňkových požadavků na koncentraci rizik a doplňkových požadavků na operace v rámci skupiny upraví prováděcí právní předpis.

§ 23
Vnitřní řídicí a kontrolní systém

(1) Osoba v čele finančního konglomerátu a regulované osoby, které podléhají doplňkovému dohledu, zajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů, který zabezpečí

a) identifikování, měření, vyhodnocování a sledování všech podstatných podstupovaných rizik a přijímání opatření vedoucích k omezení těchto rizik,

b) integraci systémů řízení rizik ve všech osobách podléhajících doplňkovému dohledu a jednotnost identifikace, měření, vyhodnocování a sledování rizik na úrovni finančního konglomerátu,

c) řádnou správu, řízení, schvalování a periodické posuzování strategie a politiky pro řízení rizik na úrovni finančního konglomerátu příslušnými statutárními orgány regulovaných osob,

d) vhodný způsob poměřování kapitálu k rizikům a dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti,

e) vhodný způsob zjišťování možného vlivu obchodní strategie na koncentraci rizik a doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti,

f) spolehlivé postupy pro identifikaci, oceňování, sledování, kontrolu a vykazování operací v rámci skupiny a koncentrace rizik a takové postupy účtování, které umožňují podávat věrný obraz operací v rámci skupiny a koncentrace rizik,

g) zavedení a rozvíjení pravidelně aktualizovaných ozdravných a krizových plánů a opatření.

(2) Osoby, které podléhají doplňkovému dohledu, musí mít vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém pro zpracování údajů a informací, které jsou povinny předkládat pro účely výkonu doplňkového dohledu.

(3) Dodržování požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 kladených na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik podléhá dohledu koordinátora.

§ 24
Personální předpoklady

(1) Smíšená finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost smíšené finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla osoba důvěryhodná a způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona.

(2) Smíšená finanční holdingová osoba předem informuje koordinátora o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň předloží podklady potřebné k posouzení jejich důvěryhodnosti a způsobilosti. V případě, že byl finanční konglomerát, v jehož čele je smíšená finanční holdingová osoba, nově určen podle § 9, je smíšená finanční holdingová osoba povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu. Dotčená fyzická osoba je povinna smíšené finanční holdingové osobě poskytnout podklady a součinnost potřebné k posouzení své důvěryhodnosti a způsobilosti včetně jejich změn. Podklady pro posouzení důvěryhodnosti a způsobilosti osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby upraví prováděcí právní předpis.

(3) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení důvěryhodnosti osoby posouzení čestnosti, morální a finanční integrity na základě podkladů osvědčujících zejména její trestněprávní bezúhonnost, její chování a jednání v obchodním styku v souvislosti s podnikáním, zaměstnáním nebo výkonem funkce, plnění povinností vůči orgánům dohledu a jiných skutečností důležitých pro posouzení.

(4) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení způsobilosti osoby zejména posouzení její odborné kvalifikace, znalostí a zkušeností včetně zkušeností s výkonem řídící funkce a její dosavadní odborné působení na finančním trhu. Současně se zohlední konkrétní úkoly této osobě svěřené.
Informační povinnost

§ 25

(1) Veškeré informace potřebné pro provádění doplňkového dohledu nad dodržováním doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, operacemi v rámci skupiny a nad dodržováním doplňkových požadavků na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik sděluje koordinátorovi regulovaná osoba, která stojí v čele finančního konglomerátu.

(2) Nestojí-li v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, sděluje informace podle odstavce 1 smíšená finanční holdingová osoba nebo regulovaná osoba ve finančním konglomerátu určená koordinátorem po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a osobami ve finančním konglomerátu.

(3) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu poskytnou alespoň jednou ročně příslušnému orgánu dohledu informace o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček ve finančním konglomerátu.

(4) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu každoročně uveřejní zprávu o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu. Tuto povinnost lze také splnit uveřejněním odkazu na jiný zdroj uvedených informací.

(5) Koordinátor po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a po dohodě s osobami uvedenými v odstavcích 1 až 4 upraví formu, v jaké se informace podávají, a způsob, jak se informace předávají. Strukturu a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dohledu podle tohoto zákona upraví prováděcí právní předpis.

(6) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny sdělit jiným osobám ve finančním konglomerátu nebo orgánům dohledu vykonávajícím doplňkový dohled úplné informace a údaje potřebné pro výkon doplňkového dohledu, které stanoví tento zákon nebo právní předpis vydaný na jeho základě. Ustanovení § 18 odst. 1 tím není dotčeno.

§ 26

(1) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 17 a poskytnout příslušnému orgánu dohledu potřebnou součinnost.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu uveřejňují informace o finančním konglomerátu, jehož jsou součástí. Způsob, strukturu a lhůty uveřejňování těchto informací upraví prováděcí právní předpis.

(3) Osoba uvedená v § 25 poskytuje koordinátorovi účetní závěrky osob ve finančním konglomerátu, a to nejpozději ve lhůtě pro zveřejňování účetních závěrek. V případě účetních závěrek, které již byly poskytnuty orgánům dohledu pro účely výkonu dohledu na individuálním nebo konsolidovaném základě, lze uvést jen název a adresu orgánu dohledu, kterému účetní závěrka byla poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí účetní závěrky došlo.

HLAVA VI
NEDOSTATKY V ČINNOSTI SMÍŠENÉ FINANČNÍ HOLDINGOVÉ OSOBY A REGULOVANÉ OSOBY A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ

§ 27
Nedostatky v činnosti smíšené finanční holdingové osoby

(1) V případě zjištění nedostatků v činnosti smíšené finanční holdingové osoby je koordinátor oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku ve vztahu ke smíšené finanční holdingové osobě

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména předložila informace požadované pro účely výkonu doplňkového dohledu, neprováděla nebo omezila některé operace v rámci skupiny, zajistila zvýšení kapitálu na úrovni finančního konglomerátu nebo vyměnila osobu nebo osoby ve vedení smíšené finanční holdingové osoby,

b) uložit předkládání informací pro účely výkonu doplňkového dohledu v kratších lhůtách, než upraví prováděcí právní předpis.

(2) Nedostatkem v činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí

a) neposkytnutí informací potřebných pro výkon doplňkového dohledu nebo poskytnutí informací neúplných, nepravdivých či zkreslených nebo nedodržení lhůty pro jejich předložení,

b) řízení smíšené finanční holdingové osoby osobou nebo osobami, které nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem,

c) taková operace v rámci skupiny nebo koncentrace rizik nebo jiná jednání, která mohou ohrozit kapitálovou přiměřenost nebo solventnost nebo jinak ohrozit bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo která mohou poškodit zájmy pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů,

d) porušení dalších povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutím koordinátora.

(3) Na řízení o uložení opatření k nápravě se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze dotčená smíšená finanční holdingová osoba. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.

(5) Řízení o uložení opatření k nápravě může být zahájeno též doručením rozhodnutí o jeho uložení, pokud hrozí nebezpečí z prodlení.

(6) Doručení do vlastních rukou osobě, která je účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě, provede koordinátor. Odmítne-li osoba, která je účastníkem řízení, rozhodnutí o uložení opatření k nápravě převzít, je toto rozhodnutí doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

§ 28
Nedostatky v činnosti regulované osoby

Jsou-li zjištěny nedostatky v činnosti uvedené v § 27 odst. 2 regulované osoby ve finančním konglomerátu, postupuje orgán dohledu vůči jím regulované osobě v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím provozování jí povolené činnosti.

§ 29
Výměna informací

Orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací koordinují postup při ukládání opatření směřujících k nápravě nedostatků v činnosti osob ve finančním konglomerátu.

HLAVA VII
SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 30

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako smíšená finanční holdingová osoba

1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27 odst. 1, nebo

2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23 odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů,

b) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,

c) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho důsledku

1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,

2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu,

3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo

4. způsobí regulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění,

d) jako osoba ve vedení neposkytne smíšené finanční holdingové osobě potřebné podklady nebo součinnost pro posouzení její odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti nebo pro posouzení změn těchto skutečností.

(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako smíšená finanční holdingová osoba

1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27 odst. 1, nebo

2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23 odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů,

b) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,

c) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho důsledku

1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům,

2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu,

3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo

4. způsobí regulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 31

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže koordinátor o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává koordinátor.

(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

HLAVA VIII
SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 32
Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu daného roku.

§ 33
Česká národní banka průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty při Evropské komisi o zásadách, které se v České republice uplatňují při dohledu nad operacemi v rámci skupiny a koncentrací rizik.

§ 34
K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5 a § 26 odst. 2 vydá Česká národní banka vyhlášku.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Účinnost
§ 73
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první hlav V až VII, která nabývají účinnosti dnem 30. září 2006, a části třicáté první a části třicáté druhé, která nabývají účinnosti prvního dne měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení bodu 4 části třicáté druhé, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. LI
1. Vyhláška vydaná ministerstvem na základě § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vyhlášku vydanou Českou národní bankou na základě § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že tam, kde tato vyhláška hovoří o dozoru, rozumí se tím dohled.
2. Řízení vedená ministerstvem nebo Komisí podle § 9 odst. 2 a 7 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Česká národní banka.
Zaorálek v. r.   Klaus v. r.    Paroubek v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39//ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.
6) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Čl. 18 odst. 1a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, ve znění směrnice 2010/78/EU.
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
Od 22.7.2014

Zákon 256/2004 o podnikání na kapitálovém trhu

38. 01.01.2016 135/2014 Sb. 37. 31.12.2015 135/2014 Sb. 36. 01.01.2015 135/2014 Sb. 35. 22.07.2014 135/2014 Sb. Obsah ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 2e) ČÁST DRUHÁ - INVESTIČNÍ NÁSTROJE A INVESTIČNÍ SLUŽBY(§ 3 - § 32d) ČÁST TŘETÍ - VEŘEJNÁ DRAŽBA CENNÝCH PAPÍRŮ(§ 33) ČÁST ČTVRTÁ - VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ A PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU(§ 34 - § 36m) ČÁST PÁTÁ - TRH S INVESTIČNÍMI NÁSTROJI(§ 37 - § 73) ČÁST SEDMÁ - VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ(§ 82 - § 90g) ČÁST OSMÁ - EVIDENCE INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ(§ 91 - § 115) ČÁST DEVÁTÁ - OCHRANA KAPITÁLOVÉHO TRHU A INVESTORŮ(§ 116 - § 134) ČÁST DESÁTÁ - DOHLED A SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ(§ 135 - § 192) ČÁST JEDENÁCTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K NAŘÍZENÍ O PRODEJI NA KRÁTKO A K NAŘÍZENÍ O DERIVÁTECH(§ 192a - § 192b) ČÁST DVANÁCTÁ - ZÁVĚREČNÉ VYROVNÁNÍ(§ 193) Přechodná ustanovení Aktuální verze 256 ZÁKON ze dne 14. dubna 2004 o podnikání na kapitálovém trhu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství2) a upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku investičních cenných papírů. (2) Tento zákon zapracovává též příslušné předpisy Evropské unie, pokud jde o závěrečné vyrovnání, a upravuje právní režim závěrečného vyrovnání24). (3) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání42) (dále jen „nařízení o prodeji na krátko“) a přímo použitelný předpis Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů43) (dále jen „nařízení o derivátech“) působnost České národní banky a Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) a správní delikty v oblasti vymezené těmito nařízeními. § 2 Vymezení některých pojmů (1) V tomto zákoně se rozumí a) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby, je-li statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnická osoba, vedoucí osobou se rozumí fyzická osoba, která je touto právnickou osobou zmocněna, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala, b) osobou s řídící pravomocí 1. vedoucí osoba, 2. dozorčí rada nebo jiný dozorčí orgán, 3. člen dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu, 4. osoba, která v rámci emitenta činí rozhodnutí, které může ovlivnit budoucí vývoj a podnikovou strategii emitenta, a která má přístup k vnitřním informacím, c) osobou se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry 1. vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry, 2. vázaný zástupce (§ 32a) obchodníka s cennými papíry a jeho vedoucí osoby, 3. investiční zprostředkovatel (§ 29) obchodníka s cennými papíry, 4. zaměstnanec obchodníka s cennými papíry, který se podílí na poskytování hlavních investičních služeb, 5. zaměstnanec vázaného zástupce obchodníka s cennými papíry, který se podílí na poskytování hlavních investičních služeb, 6. fyzická osoba jiná než uvedená v bodech 1 až 4, která se podílí na poskytování hlavních investičních služeb obchodníka s cennými papíry a která svou činnost uskutečňuje podle příkazů obchodníka s cennými papíry, 7. fyzická osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem obchodník s cennými papíry pověřil třetí osobu v souvislosti s poskytováním hlavních investičních služeb, 8. osoba, která v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, vytváří věcný obsah analýzy investičních příležitostí, d) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě, e) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení, f) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) klamavou informací informace způsobilá vyvolat klamnou představu o předmětu, jehož se týká; klamavou informací je i informace pravdivá, která vzhledem k souvislosti, v níž byla použita, může uvést v omyl, h) majetkem zákazníka peněžní prostředky a investiční nástroje, které má obchodník s cennými papíry ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka; majetkem zákazníka nejsou vklady podle zákona upravujícího činnost bank, o kterých účtuje obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, i) počátečním kapitálem počáteční kapitál podle čl. 26 odst. 1 písmeno a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) údaji o osobě 1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, 2. u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě sídlo, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, k) osobním obchodem obchod s investičním nástrojem uzavřený osobou se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry nebo na její účet, jestliže osoba se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry jedná nad rámec svých pracovních povinností nebo se obchod uzavírá na účet 1. této osoby, 2. osoby blízké podle občanského zákoníku, 3. osoby, se kterou je úzce propojena, nebo 4. jiné osoby, jestliže osoba se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry má přímý nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, který není poplatkem ani odměnou za provedení obchodu. (2) Převodním místem je a) regulovaný trh, b) mnohostranný obchodní systém, c) obchodník s cennými papíry provádějící systematickou internalizaci (§ 17a odst. 1), d) tvůrce trhu nebo jiný poskytovatel likvidity, pokud nejde o činnost na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo pro obchodníka s cennými papíry provádějícího systematickou internalizaci (§ 17a odst. 1), nebo e) zahraniční převodní místo, jehož předmět činnosti je obdobný předmětu činnosti některého z převodních míst uvedených v písmenech a) až d). (3) V tomto zákoně se dále rozumí a) komoditou komodita podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů2b), b) portfoliovým obchodem portfoliový obchod podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů2c), c) spřízněnou stranou spřízněná strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy2d). § 2a Profesionální zákazník (1) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně rozumí a) banka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) obchodník s cennými papíry, d) pojišťovna, e) zajišťovna, f) investiční společnost, g) investiční fond, h) penzijní fond, i) penzijní společnost, j) osoba, která jako svou rozhodující činnost provádí sekuritizaci, k) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, l) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo komoditami a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti, m) právnická osoba, která je příslušná hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, n) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech a) až m), o) stát nebo členský stát federace, p) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka a q) Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce. (2) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně dále rozumí a) právnická osoba založená za účelem podnikání, která podle poslední účetní závěrky splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou 1. celková výše aktiv odpovídající částce alespoň 20000000 EUR, 2. čistý roční obrat odpovídající částce alespoň 40000000 EUR, 3. vlastní kapitál odpovídající částce alespoň 2000000 EUR, b) zahraniční osoba založená za účelem podnikání, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a). (3) Zákazník podle odstavců 1 a 2 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se s obchodníkem s cennými papíry dohodnou. Z dohody musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je obchodník s cennými papíry povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o skutečnostech uvedených ve větě druhé. (4) Zákazník uvedený v odstavcích 1 a 2 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem také v případě, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Ze sdělení zákazníkovi musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. § 2b Profesionální zákazník na žádost (1) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně rozumí také osoba, a) která obchodníka s cennými papíry požádá, aby s ní zacházel jako s profesionálním zákazníkem, a ten se žádostí souhlasí a b) která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií: 1. provedla za každé z posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletí na příslušném evropském regulovaném trhu nebo v příslušném mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie obchody s investičním nástrojem, jehož se žádost týká, ve významném objemu a v průměrném počtu alespoň 10 obchodů za čtvrtletí, 2. objem jejího majetku tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji odpovídá částce alespoň 500000 EUR, 3. vykonávala po dobu nejméně jednoho roku nebo vykonává v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce činnost v oblasti finančního trhu, která vyžaduje znalost obchodů nebo služeb, jichž se žádost týká. (2) Žádost podle odstavce 1 písm. a) musí mít písemnou formu a musí z ní být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. Přílohou žádosti je písemné prohlášení žadatele o tom, že si je vědom, že a) tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému účelem obdobnému systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry, b) povinnosti stanovené v § 15 až 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi plní obchodník s cennými papíry v užším rozsahu než ve vztahu k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem; na tyto skutečnosti obchodník s cennými papíry žadatele výslovně upozorní. (3) Obchodník s cennými papíry může souhlas podle odstavce 1 písm. a) udělit, pokud se ujistí, že žadatel splňuje kritéria uvedená v odstavci 1 písm. b) a má ohledně obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo investiční služby, jichž se žádost týká, potřebné zkušenosti a odborné znalosti, je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika. (4) Profesionální zákazník uvedený v odstavci 1 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, pokud o to obchodníka s cennými papíry požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti obchodník s cennými papíry vyhoví. (5) Obchodník s cennými papíry průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí, zda profesionální zákazník podle odstavce 1 nepřestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 3. (6) Zákazník uvedený v odstavci 1 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, také tehdy, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Ze sdělení zákazníkovi musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. § 2c (1) Pro účely vyžadování informací obchodníkem s cennými papíry od zákazníka při poskytování investiční služby (§ 15h až 15k) se má za to, že profesionální zákazník má odborné znalosti a zkušenosti v oblasti investic k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a vyhodnocoval rizika, která podstupuje v souvislosti s investiční službou nebo obchodem s investičním nástrojem, pro které je profesionálním zákazníkem. (2) Pro účely poskytování investičního poradenství se má za to, že profesionální zákazník uvedený v § 2a odst. 1 a 2 má finanční zázemí k tomu, aby podstupoval související investiční rizika, odpovídající jeho investičním cílům. § 2d (1) Obchodník s cennými papíry není povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 1 povinnosti stanovené v § 15 až 15r. Za profesionálního zákazníka, ve vztahu ke kterému není obchodník s cennými papíry při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) povinen plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r, se považuje, pokud s tím výslovně souhlasí, i fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, ve vztahu ke které podle právního řádu tohoto členského státu není zahraniční osoba, která má povolení tohoto členského státu k poskytování investičních služeb, povinna bez její žádosti při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit povinnosti obdobné povinnostem stanoveným v § 15 až 15r. Ze souhlasu musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. (2) Obchodník s cennými papíry není povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi uvedenému v § 2a odst. 2 a § 2b odst. 1 povinnosti stanovené v § 15 až 15r, pokud o to takový profesionální zákazník písemně požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit povinnosti stanovené v § 15 až 15r ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je neplní ve smyslu odstavce 1 nebo 2, pokud o to tento zákazník obchodníka s cennými papíry písemně požádá. Z takové žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. (4) Povinnosti stanovené v § 15 až 15r je obchodník s cennými papíry při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) oprávněn plnit i vůči zákazníkovi, ve vztahu ke kterému je ve smyslu odstavce 1 nebo 2 není jinak povinen plnit. Přitom musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup obchodníka s cennými papíry týká. (5) Profesionální zákazník, ve vztahu ke kterému není obchodník s cennými papíry povinen při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) plnit ve smyslu odstavce 1 nebo 2 povinnosti stanovené v § 15 až 15r, se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, také tehdy, kdy mu obchodník s cennými papíry bez jeho žádosti sdělí, že jej za takového zákazníka považuje. Přitom musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup obchodníka s cennými papíry týká. § 2e Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky2). ČÁST DRUHÁ INVESTIČNÍ NÁSTROJE A INVESTIČNÍ SLUŽBY HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 3 Investiční nástroje (1) Investičními nástroji jsou a) investiční cenné papíry, b) cenné papíry kolektivního investování, c) nástroje peněžního trhu, d) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje, e) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika, f) finanční rozdílové smlouvy, g) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění, h) opce, futures, swapy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, i) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění, j) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům, emisním povolenkám nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění, k) nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, právům, závazkům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenu j) a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění. (2) Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména a) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, c) cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b), d) cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v písmenech a) a b), e) cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů. (3) Cennými papíry kolektivního investování jsou zejména akcie investičního fondu a podílové listy. (4) Nástroji peněžního trhu jsou nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu a které mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně určit. (5) Investičními nástroji nejsou platební nástroje. (6) Jeden investiční nástroj může podle svých vlastností vykázat znaky více druhů investičních nástrojů. (7) Případy, kdy investiční nástroj uvedený v odstavci 1 písm. i) a k) není určen pro obchodní účely a kdy má znaky jiných derivátových investičních nástrojů, vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů2e). § 4 Investiční služby (1) Investičními službami jsou hlavní investiční služby a činnosti (dále jen „hlavní investiční služby“) a doplňkové investiční služby poskytované podnikatelsky. (2) Hlavními investičními službami jsou a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, b) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka, c) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet, d) obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, e) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů, f) provozování mnohostranného obchodního systému, g) upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání, h) umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání. (3) Doplňkovými investičními službami jsou a) úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, b) poskytování úvěru nebo zápůjčky zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem, na němž se poskytovatel úvěru nebo zápůjčky podílí, c) poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodů obchodních závodů, d) poskytování investičních doporučení a analýz investičních příležitostí nebo podobných obecných doporučení týkajících se obchodování s investičními nástroji, e) provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb, f) služby související s upisováním nebo umisťováním investičních nástrojů, g) služba obdobná investiční službě, která se týká majetkové hodnoty, k níž je vztažena hodnota investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 1 písm. g) až k) a která souvisí s poskytováním investičních služeb. (4) Investiční služba přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů zahrnuje i zprostředkování obchodů s investičními nástroji. (5) Investičním poradenstvím týkajícím se investičních nástrojů je poskytování individualizovaného poradenství, které směřuje přímo či nepřímo k nákupu, prodeji, úpisu, umístění, vyplacení, držbě nebo jinému nakládání s konkrétním investičním nástrojem nebo nástroji nebo k uplatnění práva na takové nakládání, a to bez ohledu na to, zda je poskytováno z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka či obchodníka s cennými papíry. (6) Investiční služba úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb zahrnuje též vedení evidence navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů (§ 92), vedení samostatné evidence investičních nástrojů nebo vedení evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93). (7) Analýzou investičních příležitostí je informace, a) která přímo či nepřímo doporučuje investiční strategii nebo investiční příležitost týkající se konkrétního investičního nástroje nebo emitenta investičního nástroj a b) kterou může adresát vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé doporučení takové investiční strategie nebo investiční příležitosti. (8) Součástí analýzy investičních příležitostí, která je určena pro veřejnost nebo jejíž uveřejnění lze důvodně předpokládat, musí být stanovisko ohledně současné nebo budoucí hodnoty nebo ceny takových investičních nástrojů. (9) Analýza investičních příležitostí může být zároveň i investičním doporučením. § 4a Hlavní investiční služby a doplňkovou investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a) nesmí nikdo poskytovat bez povolení vydaného Českou národní bankou, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. § 4b Výjimky z povolení k poskytování investičních služeb (1) K poskytování investiční služby se nevyžaduje povolení podle tohoto zákona, a) jde-li o hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a) a tyto služby jsou poskytovány 1. výhradně osobám, které ovládají osobu poskytující investiční službu, osobám, které jsou ovládány osobou poskytující investiční službu, nebo osobám ovládaným stejnou osobou jako osoba poskytující investiční službu, nebo 2. pouze příležitostně, a to v souvislosti s výkonem jiné profesní nebo podnikatelské činnosti, pokud jiný právní předpis upravující tyto činnosti poskytování takové investiční služby nezakazuje, b) jde-li o hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a), týkající se investičních nástrojů uvedených v § 3 odst. 1 písm. g) až k), pokud jsou tyto služby poskytovány v souvislosti s rozhodující činností poskytovatele, přičemž 1. rozhodující činností poskytovatele není poskytování hlavní investiční služby a 2. poskytování hlavní investiční služby nebo doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) nepatří mezi rozhodující činnosti osoby, která ovládá poskytovatele, osoby, která je poskytovatelem ovládána, nebo osoby ovládané stejnou osobou jako poskytovatel, c) jde-li o obchodování na vlastní účet s investičními nástroji, pokud je prováděno osobou, která neposkytuje jinou hlavní investiční službu, d) jde-li o obchodování na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i), pokud provádění této činnosti nebo obchodování na vlastní účet s komoditami patří mezi rozhodující činnosti osoby, která je provádí, a pokud tato osoba neposkytuje jinou hlavní investiční službu; to neplatí, pokud osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo komoditami ovládá osobu poskytující hlavní investiční službu, je ovládána osobou poskytující hlavní investiční službu nebo poskytují-li osoby, ovládané stejnou osobou jako osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo s komoditami, hlavní investiční služby, nebo e) jde-li o shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od veřejnosti nebo kvalifikovaných investorů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo jde-li o výkon činnosti depozitáře investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. (2) Povolení nevyžaduje též obchodování na účet jiných účastníků trhu s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) nebo vytváření cen pro tyto účastníky, pokud vypořádání těchto obchodů je zaručeno účastníky vypořádacího systému takového trhu. (3) K obchodování na vlastní účet s investičními nástroji se vyžaduje povolení podle tohoto zákona, je-li prováděno tvůrcem trhu (odstavec 4); to neplatí, pokud tvůrce trhu obchoduje s investičními nástroji a) na vlastní účet v souvislosti se svou rozhodující činností a obchodování na vlastní účet nepatří mezi rozhodující činnosti osoby, která ovládá tvůrce trhu, osoby, která je ovládána tvůrcem trhu, nebo osob ovládaných stejnou osobou jako tvůrce trhu, b) na vlastní účet výhradně za účelem snížení rizika z obchodů uzavřených na trhu s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k), c) na vlastní účet výlučně s účastníky příslušného trhu investičních nástrojů a vypořádání obchodů s těmito investičními nástroji je zaručeno účastníky vypořádacího systému takového trhu. (4) Tvůrcem trhu je osoba, která na finančním trhu obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji tak, že průběžně nabízí účastníkům příslušného trhu nebo jeho části příležitost uzavřít s ní obchod týkající se investičního nástroje za jí stanovenou cenu. Tvůrcem trhu podle odstavce 3 je vždy i osoba, která pravidelně a systematicky mimo evropský regulovaný trh nebo mimo mnohostranný obchodní systém provozovaný osobou se sídlem v členském státě Evropské unie nabízí třetím osobám příležitost uzavřít s ní obchod týkající se investičního nástroje. HLAVA II OBCHODNÍK S CENNÝMI PAPÍRY Díl 1 Základní ustanovení § 5 (1) Obchodník s cennými papíry je právnická osoba, která poskytuje investiční služby na základě povolení České národní banky k činnosti obchodníka s cennými papíry. (2) Pro účely § 9a až 9au, § 12g až 12j, § 14 odst. 6 až 10, § 16a, 16d, 16e, 27, § 135a odst. 4, 5 a 9, § 135b, 135c, 135d, § 136 odst. 2, 5 až 7, § 136a, 150 až 156 se obchodníkem s cennými papíry rozumí obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 6 (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry pouze akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a) která, pokud se jedná o akciovou společnost, vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie; tím není dotčeno ustanovení jiného právního předpisu o podobě prioritních akcií vydávaných bankou nebo, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, která má zřízenu dozorčí radu a tato dozorčí rada má takové pravomoci, jako jsou pravomoci dozorčí rady akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, b) která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, c) která má průhledný a nezávadný původ počátečního kapitálu včetně základního kapitálu, d) která je důvěryhodná, e) která předloží 1. plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, 2. návrh organizačního uspořádání obchodníka s cennými papíry, 3. návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, která splňují požadavky tohoto zákona, 4. návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, která splňují požadavky tohoto zákona, f) která má, v rozsahu, v jakém hodlá investiční služby poskytovat, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry a pro plnění jeho povinností, zejména v oblasti pravidel činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry, g) která má splacený základní kapitál, nejméně 2 vedoucí osoby a jejíž vedoucí osoby splňují podmínky schvalování vedoucích osob stanovené v § 10, h) na které mají kvalifikovanou účast osoby splňující kritéria uvedená v § 10d odst. 6, i) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, j) která, pokud žádá o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. f), předloží 1. návrh pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 2), 2. návrh pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 3), 3. návrh pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (§ 69 odst. 4). (2) V povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry Česká národní banka uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Povolení musí obsahovat alespoň jednu hlavní investiční službu. § 6a Další podnikatelská činnost obchodníka s cennými papíry (1) Další podnikatelskou činnost může obchodník s cennými papíry, který není bankou, vykonávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou. (2) Další podnikatelská činnost obchodníka s cennými papíry uvedeného v § 8a odst. 1 až 3 může spočívat pouze v poskytování dalších služeb na finančním trhu, a to zejména a) v činnosti vztahující se ke stavebnímu spoření, hypotečním nebo jiným úvěrům, penzijnímu připojištění nebo pojištění, pokud spočívají ve zprostředkování, nebo v jiné obstaravatelské činnosti nebo v poradenství, b) v pronájmu bezpečnostních schránek, c) ve směnárenské činnosti a bezhotovostním obchodu s cizí měnou, d) ve vzdělávací činnosti v oblasti finančního trhu. (3) Obchodník s cennými papíry uvedený v § 8a odst. 1 až 3 může dále provozovat podnikatelskou činnost spočívající v činnosti přímo související se správou vlastního majetku. (4) Česká národní banka další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje a bez zbytečného odkladu odešle žadateli osvědčení o registraci. (5) V případě, že výkon další podnikatelské činnosti brání řádnému poskytování investičních služeb nebo účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry nebo žádost nesplňuje podmínky uvedené § 7 odst. 2, Česká národní banka může a) registraci zamítnout, nebo b) omezit rozsah další podnikatelské činnosti, popřípadě může stanovit podmínky, které musí obchodník s cennými papíry splnit před zahájením každé z dalších podnikatelských činností, popřípadě které musí dodržovat při jejím výkonu. (6) V případě rozhodování o registraci další činnosti uvedené v odstavci 3, pokud pro registraci této další podnikatelské činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení kvality poskytovaných investičních služeb, zamítnutí registrace by způsobilo obchodníkovi s cennými papíry značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další činnosti, Česká národní banka registraci zamítne. V rozhodnutí o registraci další činnosti uvedené v odstavci 3 může Česká národní banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí obchodník s cennými papíry splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě, které musí dodržovat při jejím výkonu. (7) Česká národní banka zruší registraci, jestliže obchodník s cennými papíry písemně o její zrušení Českou národní banku požádá. § 6aa Obchodník s cennými papíry může rovněž provádět v příslušném rozsahu administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, je-li držitelem povolení k provádění administrace podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy. § 6b (1) Předmětem podnikání obchodníka s cennými papíry, který není bankou, mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo registrované Českou národní bankou podle § 6a. (2) Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry lze udělit, jakož i registraci další podnikatelské činnosti lze provést, i na dobu určitou. § 7 (1) O žádosti o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení. (2) Žádost o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 6 odst. 1. Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 6a odst. 2 a 5. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 7a Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)32) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) o tom, že udělila povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. § 8 Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie před udělením povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v § 10b odst. 1, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o povolení nebo udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby. Díl 2 Některé podmínky podnikání obchodníka s cennými papíry Oddíl 1 Počáteční kapitál § 8a (1) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavců 2 až 9, musí činit alespoň částku odpovídající 730000 EUR. (2) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a g), musí činit alespoň částku odpovídající 125000 EUR. (3) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a g) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 50000 EUR. (4) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je oprávněn poskytovat pouze hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) a e) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 50000 EUR. (5) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v odstavci 4, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění a) ve výši odpovídající částce alespoň 1000000 EUR na každou pojistnou událost a b) v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň 1500000 EUR. (6) Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 4 a 5, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 4 nebo 5. (7) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavci 4, který je v souladu s právem Evropské unie2g) oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví a který je zároveň pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem pojišťovacího zprostředkovatele v souladu s požadavky stanovenými zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů2h), musí činit alespoň částku odpovídající 25000 EUR. (8) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry může být nižší, než je stanoveno v odstavci 7, pokud je takový obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování investičních služeb s limitem pojistného plnění a) ve výši odpovídající částce alespoň 500000 EUR na každou pojistnou událost a b) v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce ve výši odpovídající částce alespoň 750000 EUR. (9) Počáteční kapitál nebo limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu mohou být nižší, než je stanoveno v odstavcích 7 a 8, pokud jejich kombinace odpovídá nebo je srovnatelná s úrovní krytí stanovenou v odstavci 7 nebo 8. Oddíl 2 Kapitálová přiměřenost a angažovanost § 9a (1) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohl být vystaven. Obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zákona upravujícího činnost bank. (2) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti jeho činností. (3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má pouze obchodník s cennými papíry, který a) není ovládán tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. p)], tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. r)] ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. s)], b) není odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. w)] ani ve skupině evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. u)], c) není odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou ani jiným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. f)], d) neovládá jiného obchodníka s cennými papíry, zahraničního obchodníka s cennými papíry, banku, zahraniční banku, finanční instituci, e) není zahrnut do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo f) není povinen na základě výjimky udělené Českou národní bankou podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 dodržovat kapitálové požadavky na konsolidovaném základě. (4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze obchodník s cennými papíry, který je a) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. p)], b) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. c)], avšak není tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou, přičemž členem jeho konsolidačního celku je zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce, se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, c) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. v)], d) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. w)], e) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 151 odst. 1 písm. x)], nebo f) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 151 odst. 1 písm. y)]. § 9aa Kombinovaná kapitálová rezerva (1) Obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo § 4 odst. 2 písm. g), jehož celkový počet zaměstnanců v pracovním poměru dosahuje alespoň počtu 250 a který má podle poslední účetní závěrky roční obrat alespoň 50000000 EUR nebo celková výše jeho aktiv odpovídá částce alespoň 43000000 EUR, průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených mu prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří a) bezpečnostní kapitálová rezerva, b) proticyklická kapitálová rezerva, c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika. (3) Obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Pokud obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jeho činností. (5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. k) nebo § 136 odst. 2 písm. p). (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2, b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4 a c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4. § 9ab Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Proticyklická kapitálová rezerva § 9ac (1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. (2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, c) specifikům českého národního hospodářství a d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (3) Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se stanoví čtvrtletně, přičemž se přihlíží k a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2, b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika a c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. (4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, lze stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %. (5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3 a b) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; v případech zvláštního zřetele hodných může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží. (7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 5, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok, a f) nezávazně určené období, po které se očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena. (8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států. § 9ad (1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát Evropské unie ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu44), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu Evropské unie stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát Evropské unie podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), a c) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; v případech zvláštního zřetele hodných může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží. (5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty. § 9ae (1) Obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro stát, který není členským státem Evropské unie, ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán státu, který není členským státem Evropské unie, stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (3) Pokud příslušný orgán státu, který není členským státem Evropské unie, stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (4) Pokud příslušný orgán státu, který není členským státem Evropské unie, sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou. (5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro stát, který není členským státem Evropské unie, podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), a c) den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 povinni používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; v případech zvláštního zřetele hodných může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty. Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika § 9af (1) Česká národní banka může stanovit, aby obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1, skupina druhově určených obchodníků s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 nebo jednotlivý obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 průběžně udržovali kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu. (2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky. (3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2, b) údaje nutné k identifikaci obchodníka s cennými papíry podle § 9aa odst. 1, který je povinen udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) den, od kterého je dotčený obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 povinen sazbu podle písmene a) používat, a d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a). § 9ag (1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení, f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance. (3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9af odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 9af odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech Evropské unie, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy Evropské unie. (5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států Evropské unie vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku. § 9ah (1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu Evropské unie stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 9af odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu. (2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu Evropské unie. § 9ai (1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 9ac až 9af se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 9af odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní. (2) Proti vydanému opatření obecné povahy může obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy. (3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 9af odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní. Oddíl 3 Schvalování vedoucí osoby obchodníka s cennými papíry § 10 (1) Vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky; u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se vyžaduje tento souhlas pouze k výkonu funkce vedoucí osoby odpovědné za činnost banky jako obchodníka s cennými papíry. (2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě, a) která má tyto předpoklady k výkonu své funkce: 1. dosáhla věku 18 let, 2. je plně svéprávná, 3. nenastala u ní skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání, 4. je důvěryhodná, 5. je odborně způsobilá, b) která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb obchodníkem s cennými papíry, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání. (3) Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání obchodníka s cennými papíry a jeho celkové personální vybavení. (4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a) bodů 4 a 5, stanoví prováděcí právní předpis. § 10a (1) Vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v § 10 odst. 2, zejména skončení výkonu své funkce. (2) Nezačne-li vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká. Oddíl 4 Nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry a jeho ovládnutí § 10b Stanovení a výpočet kvalifikované účasti (1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky a) k nabytí kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, b) ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na obchodníkovi s cennými papíry nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob. (2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který je akciovou společností, i hlasovací práva uvedená v § 122 odst. 2; § 122 odst. 10 až 15 platí obdobně. (3) Do výpočtu účasti podle odstavce 1 se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, které má obchodník s cennými papíry nebo osoba, která má povolení jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů, pokud hlasovací práva nevykonává ani jinak nezasahuje do řízení emitenta cenných papírů a pokud tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí. (4) Na obchodníka s cennými papíry, který je společností s ručením omezeným, se odstavce 2 a 3 použijí přiměřeně. § 10c Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo ovládnutím a jejich oznámení (1) Souhlas podle § 10b odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutím. (2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo jej ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle § 10b odst. 1. (3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na obchodníkovi s cennými papíry došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu. § 10d Posuzování kvalifikované účasti (1) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle § 10b odst. 1 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo obchodníka s cennými papíry ovládnout, údaje o obchodníkovi s cennými papíry, na kterém má být tato účast nabyta nebo zvýšena nebo který má být ovládnut, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na tomto obchodníkovi s cennými papíry nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 6. (2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 10c odst. 2. (3) Je-li podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel a) má bydliště nebo sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů. (4) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 6. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (5) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 6 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu. (6) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti obchodníka s cennými papíry jsou splněny tyto podmínky: a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné, b) osoby, které jsou navrhovány za vedoucí osoby obchodníka s cennými papíry, splňují bez zjevných pochybností podmínky stanovené v § 10 odst. 2, c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele, ve vztahu k vykonávaným nebo plánovaným činnostem u obchodníka s cennými papíry, d) obchodník s cennými papíry bude i nadále schopen plnit pravidla obezřetného podnikaní na individuálním a konsolidovaném základě, e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být obchodník s cennými papíry zahrnut, 1. nebrání účinnému dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, 2. nebrání účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo 3. neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutím nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo, a g) jedná se o případ zvláštního zřetele hodný, pokud jde o žádost podle § 10c odst. 2. (7) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka a) může určit lhůtu pro nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 10b odst. 1, b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle § 8 před vydáním rozhodnutí. § 10e Pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti (1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že a) snižují svoji kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo b) snižují svoji kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry tak, že jej přestávají ovládat. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo o osobě nebo osobách přestávajících jej ovládat, údaje o obchodníkovi s cennými papíry, na kterém je tato účast snížena nebo pozbyta nebo který přestane být ovládán, údaj o celkové výši podílu na tomto obchodníkovi s cennými papíry po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na obchodníkovi s cennými papíry nabývají nebo zvyšují. § 11 Ustanovení § 10b až 10e se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zákona upravujícího činnost bank. Díl 3 Pravidla činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry Oddíl 1 Odborná péče § 11a Obchodník s cennými papíry je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí. Oddíl 2 Obezřetné poskytování investičních služeb § 12 K zajištění obezřetného poskytování investičních služeb obchodník s cennými papíry, pokud mu nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, zavede a udržuje a) řídicí a kontrolní systém, b) postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi 1. obchodníkem s cennými papíry, jeho vedoucími osobami, vázanými zástupci a jeho zaměstnanci a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potenciálními zákazníky, 2. osobou, která ovládá obchodníka s cennými papíry, je ovládána obchodníkem s cennými papíry nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako obchodník s cennými papíry a jejich vedoucími osobami a vázanými zástupci a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potenciálními zákazníky, 3. zákazníky nebo potenciálními zákazníky obchodníka s cennými papíry navzájem, 4. investičními zprostředkovateli, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti, a jejich zákazníky, c) opatření k ochraně vnitřních informací, d) opatření k předcházení manipulaci s trhem. § 12a (1) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy 1. zásady a postupy řízení, 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v jehož rámci se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, 3. řádné administrativní a účetní postupy, a 4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na obchodníkem s cennými papíry podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu, b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. pravidla přístupu obchodníka s cennými papíry k rizikům, kterým obchodník s cennými papíry je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, 2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a 3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy 1. vnitřní audit, 2. průběžná kontrola dodržování povinností obchodníka s cennými papíry plynoucích z tohoto zákona, jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů obchodníka s cennými papíry, d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu obchodníka s cennými papíry a e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčího orgánu jako celku, zajišťující porozumění činnostem obchodníka s cennými papíry, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností obchodníka s cennými papíry. (3) Obchodník s cennými papíry, pokud se nejedná o obchodníka s cennými papíry uvedeného v § 8a odst. 4 a 7, má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém také na konsolidovaném základě, jestliže je osobou uvedenou v § 9a odst. 4. (4) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost podle odstavce 3, zajistí, aby jím ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle § 12a odst. 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud obchodník s cennými papíry prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby. (5) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1 používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu. (6) Pro řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se použije zákon upravující činnost bank a zvláštní požadavky podle tohoto zákona. § 12b (1) Součástí organizačních předpokladů podle § 12a odst. 1 písm. a) jsou vždy a) pravidla pro uzavírání osobních obchodů, b) pravidla pro sdružování pokynů zákazníků, c) pravidla pro účtování o majetku zákazníků a pro vedení evidence majetku zákazníků, d) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky, a potenciálních zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky, e) systém vnitřní komunikace. (2) Pravidla vnitřní kontroly podle § 12a odst. 1 písm. c) zahrnují také a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, b) pravidla kontroly činnosti investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců, které obchodník s cennými papíry využívá při poskytování svých služeb. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit ucelenost, přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednávat bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Obchodník s cennými papíry zavede v rámci svého řídicího a kontrolního systému opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování investičních služeb. (5) Při poskytování analýz investičních příležitostí je obchodník s cennými papíry povinen v rámci svých postupů pro řízení střetů zájmů zajistit nestrannost a nezávislost osob, které v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce vytváří věcný obsah analýzy investičních příležitostí, zejména na osobách, jejichž zájmy mohou být ve střetu se zájmy osob, mezi které má být analýza investičních příležitostí rozšiřována. § 12c (1) Obchodník s cennými papíry zajistí vedení evidence a) zaknihovaných cenných papírů, s jejichž vlastníkem uzavřel smlouvu o vedení majetkového účtu, na kterém eviduje zaknihované cenné papíry vlastníka které jsou současně evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů na účtu zákazníků; tato evidence se vede v evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou centrálním depozitářem zaknihovaných cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“) (§ 92), b) zaknihovaných cenných papírů, s jejichž vlastníkem uzavřel smlouvu o vedení majetkového účtu, na kterém eviduje zaknihované cenné papíry vlastníka které jsou současně evidovány v samostatné evidenci cenných papírů vedené Českou národní bankou na účtu zákazníků; tato evidence se vede v evidenci navazující na evidenci investičních nástrojů vedenou Českou národní bankou (§ 93), c) listinných investičních nástrojů, které převzal od zákazníků do úschovy; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93), d) zahraničních investičních nástrojů, které převzal od zákazníků za účelem poskytnutí investiční služby; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93), e) investičních nástrojů, které převzal od zákazníků za účelem poskytnutí investiční služby a které nejsou uvedeny v písmenech a) až d) a jejichž povaha to umožňuje; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93). (2) Evidence podle odstavce 1 se vedou v elektronické podobě. § 12d Činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby (1) Pokud obchodník s cennými papíry pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti, je povinen zavést opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného provozního rizika. (2) Obchodník s cennými papíry zajistí, že významná provozní činnost, jejímž výkonem byla pověřena jiná osoba, není vykonávána způsobem, který by podstatně snižoval kvalitu řídicího a kontrolního systému nebo možnost České národní banky vykonávat dohled nad dodržováním povinností obchodníka s cennými papíry3). (3) Provozní činnost obchodníka s cennými papíry se považuje za významnou, pokud by nedostatek v jejím výkonu vážně narušil řádné a plynulé poskytování investičních služeb nebo plnění povinností obchodníka s cennými papíry, ohrozil jeho finanční stabilitu anebo představoval změnu předpokladů, na základě kterých bylo obchodníkovi s cennými papíry uděleno povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. (4) Za významnou provozní činnost obchodníka s cennými papíry se nepovažuje a) právní nebo jiné poradenství, vzdělávání jeho pracovníků, činnosti spojené s vyúčtováním jemu poskytovaných služeb, ochrana jeho prostor a pracovníků nebo jiné služby poskytované obchodníkem s cennými papíry, pokud tyto služby nejsou součástí investičních služeb poskytovaných obchodníkem s cennými papíry, b) odebírání standardizovaných služeb, včetně informací o trhu a cenách. (5) Výkonem činnosti související s poskytováním hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, lze pověřit jinou osobu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud a) tato osoba má povolení nebo registraci k výkonu této činnosti ve státě, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu nad dodržováním pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, a b) Česká národní banka uzavřela dohodu o spolupráci s příslušným orgánem dohledu. (6) Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 5, může obchodník s cennými papíry pověřit výkonem činnosti podle odstavce 5 jinou osobou se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pouze v případě, že předem oznámí České národní bance tento záměr a Česká národní banka do 2 měsíců ode dne doručení oznámení toto pověření nezakáže z důvodu nevhodnosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. (7) V souvislosti s podmínkami stanovenými v odstavci 5 je Česká národní banka oprávněna uzavírat dohody o spolupráci s orgány dohledu států, které nejsou členským státem Evropské unie. Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky a na svých internetových stránkách seznam orgánů dohledu, se kterými dohodu o spolupráci uzavřela. § 12e Ochrana majetku zákazníka (1) Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s investičními nástroji zákazníka zavést opatření k ochraně vlastnického práva zákazníka, zejména pro případ úpadku obchodníka s cennými papíry, a k vyloučení použití investičních nástrojů zákazníka k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka, s výjimkou případu, kdy zákazník k takovému postupu udělil obchodníkovi s cennými papíry výslovný souhlas. (2) Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s peněžními prostředky zákazníka zavést opatření k ochraně práv zákazníka k tomuto majetku a, s výjimkou vkladů u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, k vyloučení použití tohoto majetku k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen zajistit, aby jeho externí auditor nebo auditorská společnost nejméně jednou ročně podali České národní bance zprávu o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka. § 12f Prováděcí právní předpis stanoví, pokud to není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, a) způsob dodržování jednotlivých pravidel obezřetného poskytování investičních služeb podle § 12, b) požadavky na pověření a výkon činností obchodníka s cennými papíry jinou osobou podle § 12d odst. 1 až 5, spočívající v zajištění 1. zachování odpovědnosti obchodníka s cennými papíry za plnění jeho povinností ve vztahu k zákazníkům, 2. zachování odpovědnosti obchodníka s cennými papíry za poskytování investičních služeb s odbornou péčí, 3. možnosti provádět účinný dohled Českou národní bankou, 4. řádného a obezřetného výkonu činností obchodníka s cennými papíry jinou osobou, c) požadavky na opatření obchodníka s cennými papíry k zajištění ochrany majetku zákazníka stanovené v § 12e zahrnující 1. pravidla pro ukládání majetku zákazníka u třetích osob, 2. pravidla pro použití investičních nástrojů zákazníka, 3. požadavky na účetní postupy ve vztahu k majetku zákazníka, 4. pravidla pro evidenci majetku zákazníka, 5. náležitosti, lhůty a způsob zasílání zpráv externího auditora nebo auditorské společnosti podle § 12e odst. 3, d) působnost, pravomoc, složení a fungování orgánů a výborů obchodníka s cennými papíry, jakož i požadavky na jejich členy. § 12g (1) Obchodník s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí a) výbor pro rizika, b) výbor pro jmenování, c) výbor pro odměňování. (2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů obchodníka s cennými papíry. (3) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria pro posouzení významnosti obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1. § 12h Česká národní banka a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování, b) sleduje, jestli obchodník s cennými papíry s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků obchodníka s cennými papíry, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů obchodníka s cennými papíry; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů obchodníka s cennými papíry, e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků obchodníka s cennými papíry, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě obchodníka s cennými papíry nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu obchodníka s cennými papíry. § 12i (1) Obchodník s cennými papíry zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informace o něm uveřejní na svých internetových stránkách; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka obchodníka s cennými papíry, Česká národní banka a obchodník s cennými papíry zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na postupy obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). (4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). § 12j Obchodník s cennými papíry může ve stanovách upravit také pravomoc valné hromady a) stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny, nebo b) dát pokyn dozorčímu orgánu nebo správní radě, pokud schvaluje smlouvu o výkonu funkce, stanovit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny. Oddíl 3 Deník obchodníka s cennými papíry § 13 (1) Obchodník s cennými papíry vede deník, kterým se rozumí evidence přijatých pokynů k obstarání koupě, prodeje nebo jiného převodu investičních nástrojů a obchodů uzavřených na základě těchto pokynů, jakož i obchodů uzavřených obchodníkem s cennými papíry na vlastní účet. (2) Deník obchodníka s cennými papíry je veden v elektronické podobě. Obchodník s cennými papíry je pro účely vedení deníku obchodníka s cennými papíry oprávněn vést rodná čísla účastníků transakcí. (3) Způsob vedení a náležitosti deníku obchodníka s cennými papíry stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3a), prováděcí právní předpis. Oddíl 4 Odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry provádí své činnosti § 14 Personální vybavení (1) Obchodník s cennými papíry má personální vybavení přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jím prováděných činností. (2) U zaměstnanců, investičních zprostředkovatelů, vázaných zástupců, jejich zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti, obchodník s cennými papíry zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. Důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti jsou tyto osoby povinny obchodníkovi s cennými papíry prokázat příslušnými doklady. (3) Prováděcí právní předpis, především ve vztahu k poskytování investičních služeb, řízení rizik, vnitřnímu auditu a výkonu průběžné kontroly dodržování povinností plynoucích z tohoto zákona, jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů obchodníka s cennými papíry stanoví a) rozsah potřebných znalostí osob uvedených v odstavci 2 ohledně finančního trhu, investičních služeb, investičních nástrojů, převodních míst a systémů vypořádání, činností obchodníka s cennými papíry, znalostí právních předpisů a profesních standardů upravujících finanční trh s důrazem na poskytování investičních služeb, pravidla jejich obezřetného poskytování a pravidla jednání se zákazníky, b) rozsah potřebných zkušeností osob uvedených v odstavci 2 ohledně finančního trhu, investičních služeb, investičních nástrojů, převodních míst a systémů vypořádání a činností obchodníka s cennými papíry a c) požadavky na prokázání znalostí a zkušeností osob uvedených v odstavci 2. (4) Obchodník s cennými papíry zabezpečí, aby osoby uvedené v odstavci 2 měly znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejich povinností souvisejících s činností obchodníka s cennými papíry. (5) Obchodník s cennými papíry zabezpečí, aby rozsah a povaha činností prováděných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob. (6) Správní rada obchodníka s cennými papíry musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel. Statutární ředitel obchodníka s cennými papíry nesmí být současně předsedou jeho správní rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu obchodníka s cennými papíry povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností obchodníka s cennými papíry vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a b) vzniku možného střetu zájmů. (7) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby a) člen jeho statutárního orgánu, člen jeho správní rady a člen jeho dozorčího orgánu byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou, aby porozuměl činnostem obchodníka s cennými papíry, včetně hlavních rizik, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu a c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu. (8) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčího orgánu po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu obchodníka s cennými papíry vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jeho činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v obchodníku s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena. (9) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu obchodníka s cennými papíry povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v obchodníku s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu obchodníka s cennými papíry. (10) Pro účely ustanovení odstavce 8 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) téže skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) obchodní korporace, ve které má obchodník s cennými papíry kvalifikovanou účast. (11) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v obchodníkovi s cennými papíry zastává výkonnou řídicí funkci. § 14a Uznání způsobu ověřování odbornosti obvyklého na kapitálových trzích (1) Při posuzování znalostí nebo zkušeností osob uvedených v § 14 odst. 2 zohledňuje Česká národní banka způsob ověřování odbornosti obvyklý na kapitálových trzích. (2) Jako způsob ověřování odbornosti obvyklý na kapitálových trzích uzná Česká národní banka odbornou zkoušku vykonanou před tuzemskou nebo zahraniční profesní organizací či jinou obdobnou zkoušku nebo jiný způsob ověřování odbornosti obvyklý na kapitálových trzích, pokud prokazuje znalosti nebo zkušenosti potřebné pro výkon příslušné činnosti. (3) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách stanoviska týkající se uznání způsobu ověřování odbornosti obvyklého na kapitálových trzích, včetně popisu této odbornosti a odůvodnění, proč tato odbornost splňuje předpoklady stanovené v odstavci 2. Oddíl 5 Jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky § 15 Obecné povinnosti při jednání se zákazníky (1) Obchodník s cennými papíry jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti stanovené v tomto oddílu. (2) Na uzavírání obchodů mezi účastníky evropského regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému provozovaného osobou se sídlem v členském státě Evropské unie se povinnosti podle § 15 až 15r nevztahují. Tím není dotčena povinnost obchodníka s cennými papíry, který je členem nebo účastníkem tohoto trhu nebo systému, dodržovat povinnosti podle § 15 až 15r ve vztahu ke svým zákazníkům. (3) Obchodník s cennými papíry nesmí při poskytování investičních služeb přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1. (4) Povinnosti ve vztahu k zákazníkovi stanovené v § 15 až 15k plní obchodník s cennými papíry také ve vztahu k potenciálnímu zákazníkovi, s výjimkou povinností stanovených v § 15d odst. 1 písm. h) a § 15g. (5) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na kvalitativní charakter přípustných pobídek. Komunikace se zákazníky § 15a (1) Obchodník s cennými papíry při komunikaci se zákazníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení, týkající se investičních služeb nebo investičních nástrojů, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. U propagačního sdělení obchodník s cennými papíry dále zajistí, aby jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které zákazníkovi při poskytování investičních služeb poskytl, a z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o propagační sdělení. (2) Při komunikaci se zákazníkem, který není profesionálním zákazníkem, je obchodník s cennými papíry povinen dále zajistit, aby a) z obsahu komunikace byly zřejmé údaje o osobě obchodníka s cennými papíry, b) obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s investiční službou nebo s investičním nástrojem, aniž by současně výrazně a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s investiční službou nebo investičním nástrojem spojena, c) obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění. (3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, týká-li se a) srovnání investičních služeb, investičních nástrojů nebo osob, které poskytují investiční služby, b) údaje o výnosu z investičního nástroje, finančního indexu nebo investiční služby dosaženém v minulosti, c) odhadu či předpovědi výnosu z investičního nástroje nebo finančního indexu získaných na základě historických dat, d) údaje o očekávaném budoucím výnosu, e) daňového zvýhodnění souvisejícího s poskytovanou investiční službou nebo investičním nástrojem, f) informace o České národní bance, jiném tuzemském či zahraničním orgánu vykonávajícím dohled nebo dozor nad finančním trhem nebo jeho částí. § 15b (1) Analýza investičních příležitostí, kterou obchodník s cennými papíry tvoří nebo rozšiřuje, musí být v souladu se všemi informacemi, které obchodník s cennými papíry zákazníkovi poskytl. (2) Jestliže obchodník s cennými papíry tvoří nebo rozšiřuje doporučení, které není analýzou investičních příležitostí nebo investičním doporučením, zajistí, aby takové doporučení obsahovalo výslovné upozornění, že při jeho tvorbě nebo šíření obchodník s cennými papíry nepostupoval podle požadavků tohoto zákona upravujících pravidla pro analýzu investičních příležitostí nebo investiční doporučení. § 15c Obchodník s cennými papíry plní povinnosti stanovené v § 15a a 15b, přičemž zároveň přihlíží k tomu, jak by vysvětlení, propagaci nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou intelektuální úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení zákazníka. Informování zákazníků § 15d (1) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat ve stanovené lhůtě zákazníka o a) údajích o své osobě a základních informacích souvisejících s jím poskytovanými investičními službami, b) investičních službách, které poskytuje, c) investičních nástrojích, kterých se má investiční služba týkat, d) možných rizicích, která mohou být spojena s požadovanou investiční službou nebo investičním nástrojem, a o možných zajištěních proti nim, e) celkové ceně poskytované investiční služby včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím obchodníka s cennými papíry a jiných souvisejících nákladů, jakož i dalších finančních závazcích vyplývajících z poskytnutí investiční služby; nelze-li přesnou celkovou cenu určit, je obchodník s cennými papíry povinen informovat zákazníka o způsobu výpočtu konečné ceny, umožňujícím zákazníkovi ověřit si konečnou cenu, f) režimu ochrany majetku zákazníka, zejména o 1. tom, že účty, na kterých budou nebo jsou vedeny investiční nástroje nebo peněžní prostředky, podléhají právu státu, který není členským státem Evropské unie, a že práva k investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům se mohou v důsledku toho lišit, 2. existenci všech zajišťovacích nároků a práv a práva na zápočet, které má obchodník s cennými papíry ve vztahu k investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům zákazníka, včetně existence podobných práv a nároků ze strany schovatele nebo osoby v obdobném postavení, 3. tom, u které osoby jsou nebo budou na účtu vedeny peněžní prostředky zákazníka, g) obsahu závazku, včetně smluvních podmínek, týkajícího se požadované investiční služby, h) skutečnostech obsažených v § 2a až 2d, i) svých pravidlech pro provádění pokynů, stanovených v souladu s § 15l odst. 3, j) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až i), pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry poskytuje zákazníkovi. (2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy týkající se investičního nástroje nebo investiční služby nebo výzvu k podávání návrhu na uzavření smlouvy týkající se investičního nástroje nebo investiční služby, které obchodník s cennými papíry činí nebo rozšiřuje, musí toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených v odstavci 1 písm. a) až g), ledaže je z propagačního sdělení, návrhu nebo výzvy zřejmé, kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit. (3) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby podstatné náležitosti smlouvy o poskytnutí hlavní investiční služby, s výjimkou služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e), zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, nebo odkaz na podstatné náležitosti takové smlouvy, byly zachyceny písemně nebo na nosiči informací způsobem stanoveným v § 15e písm. b). (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah informací uvedených v odstavci 1, b) lhůty pro poskytování informací ve smyslu odstavce 1 a § 15k odst. 1 písm. b) zákazníkovi. § 15e Obchodník s cennými papíry je povinen poskytnout zákazníkovi informace uvedené v § 15d odst. 1, § 15q odst. 1 a § 15r odst. 1 a) v listinné podobě, nebo b) na jakémkoli nosiči informací, který umožňuje zákazníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to pouze pokud 1. je jejich poskytnutí na tomto nosiči informací přiměřené praxi, kterou mezi sebou obchodník s cennými papíry a zákazník zavedli nebo se rozhodli zavést; v případě, že jsou tyto informace poskytovány na internetových stránkách, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud zákazník může tyto informace získat na internetových stránkách, a 2. s jejich poskytnutím na takovém nosiči informací udělil zákazník souhlas. § 15f V případě, že informace o skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 písm. a) až g) a i) a informace o jejich podstatné změně, pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry zákazníkovi poskytuje, a) nejsou určené zákazníkovi osobně, b) jejich poskytnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup je přiměřené praxi, kterou mezi sebou obchodník s cennými papíry a zákazník zavedli nebo rozhodli zavést; podmínka přiměřené praxe je splněna, zejména tehdy, pokud zákazník může tyto informace získat způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) s jejich poskytnutím způsobem umožňujícím dálkový přístup udělil zákazník souhlas, d) zákazníkovi byla elektronicky sdělena adresa internetových stránek včetně údaje, kde na ní může zákazník příslušné informace nalézt, a e) zákazník má kdykoli možnost využívat tyto informace po dobu přiměřenou jejímu účelu, může obchodník s cennými papíry takové informace poskytnout zákazníkovi i způsobem umožňujícím dálkový přístup, který nesplňuje podmínky uvedené v § 15e písm. b). § 15g Obchodník s cennými papíry je povinen informovat profesionálního zákazníka o skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 písm. c), d), f) bodech 1 až 3, písm. h) a i) a o jejich podstatné změně, pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry zákazníkovi poskytuje. O dalších skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 informuje profesionálního zákazníka jen, pokud to profesionální zákazník požaduje. Vyžadování informací od zákazníka § 15h (1) Při poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) a e) je obchodník s cennými papíry povinen získat od zákazníka nezbytné informace o jeho a) odborných znalostech v oblasti investic, b) zkušenostech v oblasti investic, c) finančním zázemí a d) investičních cílech. (2) Informace podle odstavce 1 je obchodník s cennými papíry povinen získat v rozsahu, který mu umožní vyhodnotit, zda poskytnutí investiční služby uvedené v odstavci 1, poskytnutí rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1, odpovídá finančnímu zázemí zákazníka, jeho investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. (3) Obchodník s cennými papíry nesmí doporučit investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) nebo poskytnout radu ohledně investičního nástroje nebo provést obchod s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) a e) v případě, že se mu nepodaří získat rozsah informací ve smyslu odstavce 2 nebo na základě získaných informací vyhodnotí, že poskytnutí investiční služby, poskytnutí rady nebo provedení obchodu neodpovídá finančnímu zázemí zákazníka, jeho investičním cílům, odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik; tento zákaz platí obdobně i v případech odmítnutí poskytnutí informace zákazníkem nebo podání informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé. (4) Prováděcí právní předpis stanoví obsah nezbytných informací uvedených v odstavci 1, které je obchodník s cennými papíry povinen získat. § 15i (1) Při poskytování hlavních investičních služeb, s výjimkou služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. d) a e), je obchodník s cennými papíry povinen požádat zákazníka o informace o jeho a) odborných znalostech v oblasti investic a b) zkušenostech v oblasti investic. (2) O informace uvedené v odstavci 1 je obchodník s cennými papíry povinen požádat v rozsahu, který mu umožní vyhodnotit, zda poskytnutí investiční služby uvedené v odstavci 1 nebo rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 odpovídá odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. (3) V případě, že obchodník s cennými papíry vyhodnotí získané informace uvedené v odstavci 1 tak, že poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 neodpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem, upozorní zákazníka na takové zjištění. (4) V případě, že zákazník odmítne informace uvedené v odstavci 1 poskytnout nebo je neposkytne v požadovaném rozsahu, obchodník s cennými papíry poučí zákazníka o tom, že takový postoj mu neumožní vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. (5) Prováděcí právní předpis stanoví obsah informací, o které je obchodník s cennými papíry povinen zákazníka požádat podle odstavce 1. § 15j (1) Obchodníkovi s cennými papíry se zakazuje vybízet zákazníka k tomu, aby informace uvedené v § 15h a 15i neposkytoval. (2) Obchodník s cennými papíry je oprávněn vycházet ze spolehlivosti informace získané podle § 15h a 15i od zákazníka, ledaže věděl nebo vědět měl, že taková informace je zjevně neúplná, nepřesná nebo nepravdivá. § 15k (1) Při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo b), popřípadě i doplňkové investiční služby s ní související, není obchodník s cennými papíry povinen požádat zákazníka o informace podle § 15i, jsou-li splněny tyto podmínky: a) požadovaná investiční služba je poskytována z podnětu zákazníka a týká se pouze jednoduchého investičního nástroje, b) obchodník s cennými papíry informoval ve stanovené lhůtě zákazníka o tom, že není povinen pro požadovanou hlavní investiční službu požádat zákazníka o informace podle § 15i. (2) Jednoduchým investičním nástrojem se pro účely tohoto ustanovení rozumí a) akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na trhu rovnocenném regulovanému trhu ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže je tento trh uveden v příslušném seznamu zveřejněném Evropskou komisí, b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž hodnota není odvozena od investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 1 písm. d) až k) nebo investičního nástroje podle § 3 odst. 2 písm. e), c) cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b), d) nástroje peněžního trhu, e) podílové listy standardního fondu nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu, f) jiné investiční nástroje uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až c), než jsou cenné papíry uvedené v písmenech a) až e), pokud 1. je lze běžně nabýt či zcizit nebo uplatnit právo na takovou dispozici s nimi za kurz nebo cenu na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, anebo za cenu určenou oceněním, které je nezávislé na emitentovi těchto investičních nástrojů; v případě cenných papírů kolektivního investování je podmínka ocenění cenného papíru kolektivního investování, nezávislého na emitentovi cenných papírů, splněna, pokud depozitář fondu podléhá dohledu v členském státě Evropské unie, 2. z nich nevyplývají pro zákazníka další finanční závazky a 3. informace o nich jsou běžně dostupné a jsou srozumitelné zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, tak, aby na základě nich mohl učinit informované posouzení, zda obchod s takovým investičním nástrojem uskuteční. Provádění pokynů za nejlepších podmínek § 15l (1) Obchodník s cennými papíry provádí pokyny zákazníka za nejlepších podmínek, přičemž, s přihlédnutím ke kritériím povahy zákazníka, zejména jeho zařazení, povahy pokynu zákazníka, povahy a vlastností investičního nástroje, který je předmětem tohoto pokynu, jakož i povahy převodních míst, na něž lze pokyn nasměrovat, zohlední a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě, b) celkový objem poplatků účtovaných zákazníkovi; objem vlastních poplatků účtovaných zákazníkovi zohlední jen, pokud pokyn zákazníka může být proveden na více než jednom převodním místě, která jsou zařazena v pravidlech pro provádění pokynů, a celkový objem poplatků třetím osobám účtovaných zákazníkovi by pro zákazníka byl v těchto případech stejně výhodný, c) rychlost, s jakou lze pokyn provést, d) pravděpodobnost provedení pokynu, e) objem požadovaného obchodu, f) podmínky pro vypořádání, g) typ pokynu, nebo h) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení pokynů zákazníka za nejlepších podmínek. (2) Od povinnosti podle odstavce 1 se obchodník s cennými papíry může odchýlit jen v mezích stanovených příkazem zákazníka. K podání takového příkazu nesmí obchodník s cennými papíry zákazníka přímo či nepřímo vybízet. (3) K zajištění provádění pokynů za nejlepších podmínek obchodník s cennými papíry zavede a udržuje organizační uspořádání a pravidla pro provádění pokynů zákazníků, která zahrnují alespoň a) určení relativní důležitosti obchodníkem s cennými papíry vybraných faktorů uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní důležitosti, b) podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou pokyny zákazníka týkající se různých investičních nástrojů prováděny, a popis skutečností, které ovlivnily obchodníka s cennými papíry při výběru těchto převodních míst. (4) Obchodník s cennými papíry nesmí stanovit vlastní odměnu účtovanou zákazníkovi způsobem, který by některá převodní místa upřednostňoval bez objektivních důvodů. (5) Obchodník s cennými papíry je povinen sledovat účinnost organizačního uspořádání a pravidel pro provádění pokynů za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků, zejména je povinen ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech umožňují i nadále v souladu s odstavcem 3 písm. a) provádět pokyny zákazníků za nejlepších podmínek. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na pravidla pro provádění pokynů podle odstavce 3, b) způsob a lhůty sledování účinnosti organizačního uspořádání a pravidel pro provádění pokynů podle odstavce 5 a okolnosti, za kterých se provádí úprava tohoto uspořádání a těchto pravidel, c) relativní důležitost faktorů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), a to s přihlédnutím k zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem. § 15m Obchodník s cennými papíry zákazníkovi na jeho žádost doloží, že provádí nebo provedl jeho pokyn nebo pokyny v souladu s pravidly pro provádění pokynů zákazníků stanovenými v § 15l odst. 3. § 15n Ustanovení § 15l platí obdobně také pro hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) při předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, § 4 odst. 2 písm. c), je-li poskytována zákazníkovi, a § 4 odst. 2 písm. d). V případě, že obchodník s cennými papíry předává při poskytování těchto služeb pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat srovnatelná pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek, není povinen hodnotit pravidla pro provádění pokynů této osoby. Zpracování pokynů § 15o (1) Obchodník s cennými papíry zpracovává pokyny zákazníka ve vztahu k pokynům ostatních zákazníků nebo pokynům na vlastní účet spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Obchodník s cennými papíry zavede a udržuje pravidla pro zpracování pokynů, která zajišťují alespoň a) neprodlené a přesné zaznamenání přijetí a provedení pokynů, b) zpracování srovnatelných pokynů zákazníků podle časové priority jejich přijetí, vyjma případů, kdy to odůvodňuje povaha pokynu, aktuální podmínky na trhu nebo zájem zákazníka, c) řádné vypořádání provedeného pokynu, pokud jej obchodník s cennými papíry zajišťuje, d) neprodlené a přesné rozdělování investičních nástrojů, získaných peněžních prostředků a vzniklých nákladů v případě sdružování pokynů zákazníků navzájem nebo sdružování pokynů zákazníků s pokyny na vlastní účet, e) v případě pokynů k obstarání koupě nebo prodeje investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 2 písm. a), který byl přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu, které obsahují limitní cenu, za niž má být takový investiční nástroj koupen nebo prodán, nebo limitní objem, v němž má být takový investiční nástroj koupen nebo prodán a které nemohly být provedeny bez zbytečných průtahů z důvodu aktuálně převažujících podmínek na trhu, zpřístupnění takové informace ostatním účastníkům trhu způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3b). (2) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro sdružování pokynů a podmínky, za kterých nemusí být informace podle odstavce 1 písm. e) zpřístupněna ostatním účastníkům trhu. (3) Vzniknou-li při zpracování pokynu podle odstavce 1 věty první podstatné obtíže a jde-li o pokyn zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, informuje obchodník s cennými papíry zákazníka neprodleně o těchto obtížích. § 15p (1) Obchodník s cennými papíry nesmí využívat informace týkající se neprovedených pokynů zákazníků tak, aby na základě takové informace před provedením pokynu zákazníka na svůj účet nabyl nebo zcizil investiční nástroj, jehož se neprovedený pokyn týká, nebo nabyl anebo zcizil jiný investiční nástroj, jehož hodnota se vztahuje k investičnímu nástroji, jehož se neprovedený pokyn týká. Tím nejsou dotčena ustanovení o ochraně vnitřních informací obsažená v tomto zákoně. (2) Obchodník s cennými papíry učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zabránil využití informace týkající se neprovedených pokynů zákazníků ze strany osoby se zvláštním vztahem k obchodníkovi s cennými papíry. Informace o pokynech a stavu majetku zákazníka § 15q (1) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka ve stanovené lhůtě o provedeném pokynu a na jeho žádost také o stavu vyřizování dosud neprovedeného pokynu. (2) Prováděcí právní předpis stanoví lhůty pro podávání informace podle odstavce 1 a obsah informace podle odstavce 1 pro zákazníka, který není profesionálním zákazníkem. § 15r (1) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka ve stanovené lhůtě o stavu peněžních prostředků a investičních nástrojů, které jsou majetkem zákazníka, a jedná-li se o investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d), rovněž o obchodech, které pro něj uzavřel. (2) Pokud smlouva se zákazníkem, který není profesionálním zákazníkem, umožňuje obhospodařovat majetek zákazníka způsobem, z něhož mohou pro zákazníka vyplynout potenciální mimořádné závazky, je obchodník s cennými papíry povinen informovat zákazníka o případných ztrátách, které přesáhly předem dohodnutý limit. (3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah informace podle odstavce 1 a lhůty pro podávání informací podle odstavců 1 a 2. Oddíl 6 Informační povinnosti obchodníka s cennými papíry § 15t Hlášení obchodů (1) Obchodník s cennými papíry informuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3c), bez zbytečného odkladu Českou národní banku o uzavřených obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, nejpozději však do konce prvního pracovního dne následujícího po uzavření obchodu; informační povinnost se nevztahuje na obchody uzavřené s Českou národní bankou. (2) Obchodník s cennými papíry může splnit povinnost stanovenou v odstavci 1 prostřednictvím regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, ve kterém byl obchod uzavřen, nebo prostřednictvím jiné osoby. (3) Formu a způsob informování o obchodech uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis dále stanoví, jaké údaje mají být součástí informace o obchodu uvedeném v odstavci 1 v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3d). Součástí informace o obchodu uvedeném v odstavci 1 může být i údaj o rodném čísle účastníka obchodu. (4) Česká národní banka předá informace o obchodu s investičním nástrojem, které obdržela podle odstavce 1, orgánu dohledu členského státu Evropské unie s trhem nejvýznamnějším z hlediska likvidity tohoto investičního nástroje, určeným v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3e). (5) V případě informování o obchodech uzavřených pobočkou obchodního závodu (dále jen „pobočka“) zahraniční osoby, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a která poskytuje investiční služby na území České republiky (§ 24), Česká národní banka předá informace získané podle odstavce 1 orgánu dohledu domovského státu této zahraniční osoby, ledaže orgán dohledu domovského státu takové informace nevyžaduje (§ 135a). § 16 (1) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem a údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu (§ 129 odst. 1), a uveřejňuje je na svých internetových stránkách. Pokud valná hromada obchodníka s cennými papíry neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, obchodník s cennými papíry ji zašle České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto údaje současně uveřejní na svých internetových stránkách. Obchodník s cennými papíry zašle účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku bez zbytečného odkladu po jejím schválení České národní bance a uveřejní ji na svých internetových stránkách. Tím nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle jiných právních předpisů. (2) Obchodník s cennými papíry informuje Českou národní banku o a) druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb, b) všech regulovaných trzích včetně zahraničních a osobách, jejichž prostřednictvím prováděl pokyny zákazníků, s uvedením skutečností, které ovlivnily výběr těchto osob, a případného prospěchu, který od těchto osob obdržel jako odměnu za využití jejich služeb, c) přijatých pokynech a uzavřených obchodech, a to v rozsahu podle § 13, d) změnách ve stavu majetku zákazníka a zůstatku majetku zákazníka, e) změnách ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. (3) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Českou národní banku též o a) finanční situaci a výsledcích hospodaření, b) osobách s kvalifikovanou účastí a osobách s úzkým propojením, c) struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, d) činnostech, jejichž výkonem pověřil třetí osobu (outsourcing), e) vnitřně stanoveném kapitálu, f) riziku nesplnění dluhu druhou smluvní stranou u obchodů vymezených prováděcím právním předpisem podle odstavce 5, g) tom, že pozbyl oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu činnosti, která byla zaregistrována podle § 6a. (4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat jinou hlavní investiční službu než investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) a e) a zároveň není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, informuje Českou národní banku o skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. a), c) a e) a odstavci 3 písm. a), b), d) a g). (5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, způsob a strukturu plnění informačních povinností podle odstavců 1 až 4. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví periodicitu a lhůty plnění informačních povinností podle odstavců 2 až 4. Součástí informace podle odstavců 2 až 4 může být i údaj o rodném čísle zákazníka nebo osoby s kvalifikovanou účastí nebo osoby s úzkým propojením. Obchodník s cennými papíry je za tímto účelem oprávněn vést rodná čísla těchto osob. Oddíl 7 Uveřejňování údajů obchodníkem s cennými papíry § 16a (1) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. (2) Obchodník s cennými papíry, kterému jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení, b) řídicím a kontrolním systému podle § 12 a § 12a odst. 1, c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 12a odst. 4, 5 a 6. (3) Obchodník s cennými papíry splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici. (4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací obchodníky s cennými papíry podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jeho aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. (6) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, na svých internetových stránkách. (7) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby auditor6) ověřil uveřejňované údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrových ukazatelích obchodníka s cennými papíry. (8) Prováděcí právní předpis a) stanoví rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1, b) může stanovit periodicitu podle odstavce 4, odpovídající lhůty a způsob uveřejňování informací, c) stanoví rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů, d) stanoví rozsah údajů ověřovaných auditorem nebo auditorskou společností podle odstavce 7. § 16b (1) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje údaje o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb. (2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 1. § 16c Obchodník s cennými papíry uveřejňuje údaje o obchodu s akciemi přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu uzavřeném mimo evropský regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém se sídlem v členském státě Evropské unie za podmínek a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů, obdobným způsobem upraveným v § 68. § 16d Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby ve státě, který není členským státem Evropské unie, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajícím možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě, využívajícím možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie. § 16e Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby ve státě, který není členským státem Evropské unie, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách ve státě, který není členským státem Evropské unie. Oddíl 8 Uchovávání dokumentů a záznamů § 17 (1) Obchodník s cennými papíry uchovává a) dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby, včetně záznamů v deníku obchodníka s cennými papíry uvedených v § 13, a b) záznamy komunikace se zákazníkem, týkající se poskytnuté investiční služby, a záznamy komunikace s potenciálním zákazníkem, nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry bylo odejmuto nebo zaniklo, jakož i pro jejího právního nástupce. (2) Záznamy o závazku, včetně smluvních podmínek, týkající se požadované investiční služby, uchovává obchodník s cennými papíry po celou dobu trvání smlouvy; tím není dotčeno ustanovení odstavce 1. (3) Součástí uchovávaných záznamů podle odstavců 1 a 2 je rovněž údaj o rodném čísle zákazníka a účastníků obchodu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob uchovávání dokumentů, záznamů a údajů uvedených v odstavcích 1 až 3, b) které záznamy ve vztahu ke kterým investičním nástrojům nebo provedeným obchodům obchodník s cennými papíry uchovává po dobu delší, než je doba uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud je taková délka doby uchovávání odůvodněna výjimečnými okolnostmi, povahou investičního nástroje nebo provedeného obchodu a zásadním významem pro výkon dohledu. Oddíl 9 Systematická internalizace § 17a (1) Systematickou internalizací je činnost obchodníka s cennými papíry, který pravidelně a systematicky provádí pokyny zákazníků týkající se investičních nástrojů tak, že obchoduje se zákazníky na vlastní účet mimo evropský regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém provozovaný osobou se sídlem v členském státě Evropské unie. Podmínky, za kterých je poskytování investiční služby obchodníkem s cennými papíry systematickou internalizací, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6a). (2) Obchodník s cennými papíry, který zahájí nebo ukončí systematickou internalizaci týkající se akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, oznámí tuto skutečnost písemně bez zbytečného odkladu České národní bance. § 17b Povinnost uveřejňovat kotace (1) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje závazné kotace pro likvidní akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, u kterých provádí systematickou internalizaci. Provádí-li obchodník s cennými papíry systematickou internalizaci u akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, které nejsou likvidní, sdělí na žádost kotace svým zákazníkům. (2) Kotace představuje cenu, za kterou obchodník s cennými papíry nabízí nebo poptává jím předem určené množství akcií. Tato cena musí odpovídat tržním podmínkám. Při stanovení ceny odpovídající tržním podmínkám postupuje obchodník s cennými papíry v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6b). (3) Obchodník s cennými papíry není povinen uveřejňovat kotace, obchoduje-li s objemem likvidních kótovaných akcií, přesahujícím standardní objem obchodů. (4) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje kotace průběžně během své obvyklé obchodní doby způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu a je oprávněn své kotace kdykoliv aktualizovat. Přístup k těmto kotacím může zpoplatnit za cenu, která nesmí být vyšší, než je cena obvyklá na finančním trhu. Bližší určení podmínek pro uveřejňování kotací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6c). (5) Obchodník s cennými papíry je oprávněn pozastavit uveřejňování kotace pro jednu nebo více likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, pokud nastanou výjimečné podmínky na trhu. Obchodník s cennými papíry upraví ve svých všeobecných obchodních podmínkách, co považuje za výjimečné podmínky na trhu. (6) Obchodník s cennými papíry, který má v úmyslu ukončit systematickou internalizaci pro jednu či více likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, je povinen tuto skutečnost předem uveřejnit způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6d). (7) Likvidní akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu jsou akcie určené v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6e), a jsou uvedené na seznamu orgánu dohledu členského státu Evropské unie. (8) Česká národní banka vede a nejméně jednou ročně aktualizuje seznam a) akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, pro které je Česká republika trhem nejvýznamnějším z hlediska jejich likvidity6f), rozdělených do skupin podle průměrného objemu obchodů s uvedením standardního objemu obchodů pro každou skupinu; tento seznam zasílá Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, b) likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, pro které je Česká republika trhem nejvýznamnějším z hlediska jejich likvidity6f). (9) Postup pro rozdělení akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu do skupin podle průměrného objemu obchodů, standardní objem obchodů pro jednotlivé skupiny akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, způsob určení likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu a podmínky a způsob uveřejnění seznamu likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6g). Pokud je počet likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu určených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6h), menší než 5, Česká národní banka může zařadit do seznamu další likvidní akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6h). § 17c Povinnost provést pokyn za kotovanou cenu (1) Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, je povinen provést pokyn zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, týkající se likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, jejichž množství odpovídá uveřejněné kotaci, za cenu této kotace uveřejněné v okamžiku přijetí pokynu. (2) Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, je povinen provést pokyn profesionálního zákazníka týkající se likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, jejichž množství odpovídá uveřejněné kotaci, za cenu odpovídající uveřejněné kotaci v okamžiku přijetí pokynu, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 a 4. (3) Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, může provést pokyn profesionálního zákazníka za cenu pro profesionálního zákazníka lepší, než je uveřejněná kotace, pokud a) se jedná o pokyn na množství akcií v objemu větším než 7500 EUR nebo odpovídající této částce v jiné měně, b) tato cena je v rámci rozpětí předem uveřejněném obchodníkem s cennými papíry, které odpovídá aktuálním tržním podmínkám. (4) Obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, může provést pokyn profesionálního zákazníka za cenu odlišnou od uveřejněné kotace za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6i), pokud tento pokyn a) je součástí portfoliového obchodu, nebo b) nemá být proveden za tržní cenu; tím nejsou dotčena ustanovení o ochraně před zneužíváním trhu. (5) Pokud obchodník s cennými papíry obdrží pokyn zákazníka ohledně množství likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, které je větší než jeho největší kotované množství a zároveň menší než standardní objem obchodů pro tyto akcie, může tento pokyn provést za cenu kotace pro největší jím kotované množství. (6) Pokud obchodník s cennými papíry obdrží pokyn zákazníka ohledně množství likvidních akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, které spadá mezi kotovaná množství, může tento pokyn provést za cenu odpovídající kotaci pro nejbližší větší nebo menší kotované množství, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 15o a 15p. (7) Postup při provádění pokynů podle odstavců 5 a 6 je obchodník s cennými papíry, který provádí systematickou internalizaci, povinen upravit ve svých všeobecných obchodních podmínkách. § 17d Omezení přístupu ke kotacím (1) Obchodník s cennými papíry může na základě objektivních a neupřednostňujících kritérií omezit využití svých kotací a) pouze na některé profesionální zákazníky nebo pouze na některé zákazníky, kteří nejsou profesionálními zákazníky, nebo b) jednotlivým zákazníkům z důvodu jejich nedostatečných finančních zdrojů, jejich vyššího rizika selhání jako smluvní strany, nevhodnosti pro zajištění vypořádání nebo z jiného obdobného důvodu. (2) Obchodník s cennými papíry může při provádění systematické internalizace omezit počet obchodů s jedním zákazníkem nebo celkový počet obchodů za určitou kotaci. Celkový počet obchodů za určitou kotaci může být omezen, pouze pokud by celkový počet nebo objem obchodů významně přesahoval obvyklé množství; povinnosti stanovené v § 15o a 15p tím nejsou dotčeny. (3) Pravidla pro omezení využití kotací podle odstavce 1 a pro omezení počtu obchodů podle odstavce 2 stanoví obchodník s cennými papíry ve svých obchodních podmínkách. Tato pravidla stanoví objektivní podmínky pro omezení a odpovídají přímo použitelnému předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů6j). Díl 4 Zrušení, změna předmětu podnikání nebo přeměna obchodníka s cennými papíry a převod, zastavení nebo pacht obchodního závodu obchodníka s cennými papíry § 18 Zrušení nebo změna předmětu podnikání obchodníka s cennými papíry (1) Jestliže valná hromada obchodníka s cennými papíry rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně stanov spočívající ve změně předmětu podnikání, je obchodník s cennými papíry povinen tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady. Jestliže společníci obchodníka s cennými papíry, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, rozhodnou o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny spočívající ve změně předmětu podnikání, je obchodník s cennými papíry povinen tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí společníků. Stejnou povinnost má i v případě, že takto rozhodne valná hromada společnosti s ručením omezeným. (2) Ode dne vstupu obchodníka s cennými papíry do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, poskytovat investiční služby, a není-li bankou, může pouze vydat majetek zákazníků a vypořádávat své pohledávky a dluhy vyplývající z poskytnutých investičních služeb; do vypořádání těchto pohledávek a dluhů se taková osoba považuje za obchodníka s cennými papíry. Vstupem do likvidace nebo změnou předmětu podnikání povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry zaniká. (3) V případě změny předmětu podnikání, ke kterému došlo v důsledku změny rozsahu povolení (§ 144) nebo v důsledku registrace další podnikatelské činnosti či změny jejího rozsahu podle § 6a, 6b a 7, se ustanovení odstavce 2 nepoužije. § 19 Přeměna obchodníka s cennými papíry (1) K fúzi obchodníka s cennými papíry k rozdělení obchodníka s cennými papíry, ke změně právní formy obchodníka s cennými papíry, k převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře nebo společníka nebo k převodu jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry je třeba povolení České národní banky. Česká národní banka požádá před vydáním rozhodnutí o stanovisko také orgán dohledu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je obchodník s cennými papíry, který není bankou, i další orgány dohledu, kterých se tato skutečnost týká, ledaže rozhodnutí nesnese odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí; v takovém případě informuje dotčené orgány dohledu bez zbytečného odkladu po vydání rozhodnutí. (2) Žádost o povolení k fúzi obchodníka s cennými papíry, o povolení rozdělení obchodníka s cennými papíry, o povolení ke změně právní formy obchodníka s cennými papíry, o povolení k převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře nebo společníka nebo o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze, rozdělení, změny právní formy nebo převodu obchodního jmění. Vzor tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (3) Fúze obchodníka s cennými papíry s osobou, která není obchodníkem s cennými papíry, není přípustná. To neplatí pro fúzi obchodníka s cennými papíry, který má povolení pouze k poskytování investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d), s investiční společností, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníka podle jiného právního předpisu; ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zákona upravujícího činnost bank. § 20 Převod, zastavení nebo pacht obchodního závodu obchodníka s cennými papíry (1) K uzavření smlouvy o převodu obchodního závodu nebo části obchodního závodu obchodníka s cennými papíry, smlouvy o zastavení obchodního závodu nebo části obchodního závodu obchodníka s cennými papíry nebo smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo části obchodního závodu obchodníka s cennými papíry je třeba povolení České národní banky. Ustanovení § 19 odst. 1 věta druhá platí obdobně. (2) Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závodu obchodníka s cennými papíry nebo jeho části. Vzor tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ustanovení odstavců 1 až 2 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. HLAVA III POSKYTOVÁNÍ INVESTIČNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE Díl 1 Poskytování investičních služeb obchodníkem s cennými papíry v jiném členském státě Evropské unie § 21 (1) Obchodník s cennými papíry, který hodlá poskytovat investiční služby v jiném členském státě Evropské unie (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím pobočky, oznámí tuto skutečnost předem České národní bance. Poskytování investičních služeb v hostitelském státě prostřednictvím vázaného zástupce se sídlem, pobytem nebo sídlem v tomto hostitelském státě se pro účely tohoto zákona považuje za poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) hostitelský stát, ve kterém má být pobočka umístěna, b) plán obchodní činnosti obsahující zejména investiční služby, které mají být v hostitelském státě poskytovány, a informaci o tom, zda budou tyto činnosti vykonávány prostřednictvím vázaného zástupce, c) organizační uspořádání pobočky, d) adresu pobočky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty, e) údaje o vedoucím pobočky. (3) Jestliže Česká národní banka nemá námitky proti umístění pobočky obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě, sdělí do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 a informuje jej o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu. Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje obchodníka s cennými papíry o sdělení údajů orgánu dohledu hostitelského státu. (4) Obchodník s cennými papíry může začít poskytovat investiční služby v hostitelském státě, jakmile obdrží oznámení orgánu dohledu hostitelského státu o tom, že tento orgán obdržel od České národní banky údaje podle odstavce 2, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu hostitelského státu obdrží od České národní banky údaje podle odstavce 2. (5) Jestliže Česká národní banka nepovažuje umístění pobočky obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě za vhodné z důvodu organizačního uspořádání nebo finanční situace obchodníka s cennými papíry ve vztahu k obchodnímu plánu pobočky, zašle do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 obchodníkovi s cennými papíry rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. (6) Obchodník s cennými papíry, který má pobočku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí České národní bance každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud obchodník s cennými papíry nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 nebo 5 obdobně. Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu tuto změnu orgánu dohledu hostitelského státu. (7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek poskytování náhrad z Garančního fondu. (8) Postup podle odstavců 1 až 7 se nepoužije pro obchodníka s cennými papíry, který je bankou. § 22 (1) Obchodník s cennými papíry, který hodlá poskytovat investiční služby v hostitelském státě bez umístění pobočky, oznámí tuto skutečnost České národní bance. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) hostitelský stát, ve kterém obchodník s cennými papíry hodlá poskytovat investiční službu, b) plán obchodní činnosti obsahující zejména investiční služby, které obchodník s cennými papíry hodlá poskytovat, informaci o tom, zda bude k poskytování investičních služeb využíván vázaný zástupce. (3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení orgánu dohledu hostitelského státu. (4) Obchodník s cennými papíry může začít poskytovat investiční služby v hostitelském státě, jakmile orgán dohledu tohoto státu obdrží od České národní banky oznámení podle odstavce 1. (5) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje investiční službu na území hostitelského státu, oznámí České národní bance každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b). Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu tuto změnu orgánu dohledu hostitelského státu. (6) Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije pro obchodníka s cennými papíry, který je bankou. § 22a (1) Obchodník s cennými papíry může být účastníkem zahraničního regulovaného trhu, a to buď s využitím přístupu do zahraničí nebo prostřednictvím své pobočky. Účast obchodníka s cennými papíry na zahraničním regulovaném trhu není poskytováním investičních služeb ve státě, v němž má tento zahraniční regulovaný trh sídlo. (2) Obchodník s cennými papíry může být účastníkem vypořádacího systému se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. § 23 Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu hostitelského státu o odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. Díl 2 Poskytování investičních služeb zahraniční osobou, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie na území České republiky § 24 Poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky (1) Zahraniční osobě, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb (dále jen "domovský stát") a která hodlá poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, Česká národní banka a) zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od orgánu dohledu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb touto osobou v České republice, b) sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela od orgánu dohledu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb v České republice, informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky. (2) Zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, může začít poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b). (3) Česká národní banka informuje zahraniční osobu, která poskytuje investiční služby v České republice podle odstavce 2, o každé změně informačních povinností a pravidel jednání se zákazníky. (4) Postup podle odstavců 1 až 3 se nepoužije pro zahraniční osobu postupující podle zákona upravujícího činnost bank. (5) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice podle odstavce 2, nebo zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je na základě jednotné licence podle zákona upravujícího činnost bank, oprávněna poskytovat v České republice investiční služby a) je povinna vést deník obchodníka s cennými papíry podle § 13; evidence se vede ohledně investičních služeb, které uvedená osoba poskytla prostřednictvím pobočky, b) plní informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona v rozsahu § 16 odst. 2 písm. a) až d), odst. 3 písm. a), podle § 16b a podle § 16c; informace podle § 16 odst. 2 písm. b) až d), podle § 16b a podle § 16c se uvedou ohledně investičních služeb, které uvedená osoba poskytuje prostřednictvím pobočky, případně ohledně zákazníků, jimž se tímto způsobem investiční služby poskytují, c) dodržuje pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky stanovená v § 15 až 15s, d) plní povinnosti pro hlášení obchodů stanovené v § 15t, e) uchovává dokumenty a záznamy způsobem stanoveným v § 17, f) plní povinnosti při systematické internalizaci stanovené v § 17a až 17d. (6) Poskytování investičních služeb prostřednictvím vázaného zástupce se sídlem nebo bydlištěm v České republice se pro účely tohoto zákona považuje za poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky. § 24a (1) Pobočka obchodníka s cennými papíry nebo pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území pobočka působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“). (2) O svém záměru označit pobočku zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu zahraničního obchodníka s cennými papíry. Pokud je taková pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. q)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. u)] nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k označení pobočky zahraniční osoby za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3. (3) Při záměru označit pobočku za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k a) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraničního obchodníka s cennými papíry, jehož pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice, b) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů. (4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní banka rozhodne o označení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu. (5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou. § 24b (1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky obchodníka s cennými papíry za významnou, jestliže tento obchodník s cennými papíry vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 24a odst. 4 se použije obdobně. (2) Pokud obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby v hostitelském státě prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka příslušným orgánům dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 152 odst. 2 písm. c) a d) a ve spolupráci s orgány dohledu hostitelského státu plní úkoly uvedené v § 152 odst. 1 písm. c). (3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v obchodníkovi s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě prostřednictvím významné pobočky, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank a orgány veřejné moci za podmínek uvedených v zákoně upravujícím dohled v oblasti kapitálového trhu v členských státech dotčených tímto vývojem. (4) Pokud obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby v hostitelském státě prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 135a kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia je založena na písemných ujednáních podle § 152a odst. 8, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 152c odst. 4 a 5 se použije obdobně. (5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky obchodníka s cennými papíry za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu. § 25 Poskytování investičních služeb bez umístění pobočky (1) Zahraniční osobu, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a která hodlá poskytovat investiční služby v České republice bez umístění pobočky na území České republiky, Česká národní banka informuje neprodleně o tom, že obdržela od orgánu dohledu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb touto osobou v České republice. (2) Zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, může začít poskytovat investiční služby v České republice bez umístění pobočky ode dne, kdy Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu domovského státu údaje týkající se poskytování investičních služeb touto osobou v České republice, nebo po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy tyto údaje obdržel orgán dohledu domovského státu. (3) Postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije pro zahraniční osobu postupující podle zákona upravujícího činnost bank. (4) Pokud zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a hodlá poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím vázaných zástupců, kteří nemají sídlo nebo bydliště v České republice, může Česká národní banka požádat orgán dohledu domovského státu o poskytnutí seznamu takových vázaných zástupců. Tento seznam může Česká národní banka uveřejnit na svých internetových stránkách. § 25a Zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, může být účastníkem regulovaného trhu, a to buď s využitím přístupu ze zahraničí nebo prostřednictvím své pobočky. Účast této osoby na regulovaném trhu není poskytováním investičních služeb v České republice. § 26 Spolupráce s Evropskou komisí (1) Česká národní banka informuje neprodleně Evropskou komisi o tom, že a) udělila povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, b) obchodníka s cennými papíry ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie. (2) Informace podle odstavce 1 obsahuje údaje o obchodníkovi s cennými papíry, o osobě ovládající tohoto obchodníka s cennými papíry a o způsobu jejich propojení. Informaci podle odstavce 1 Česká národní banka zašle současně na vědomí ministerstvu. (3) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi o problémech, se kterými se setkávají obchodníci s cennými papíry při poskytování investičních služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie. (4) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi a) o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 21 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie údaje o obchodníkovi s cennými papíry, který měl zájem v tomto státě poskytovat investiční služby prostřednictvím pobočky, b) o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraničním osobám se sídlem v jiném členském státě Evropské unie v souvislosti s poskytováním investičních služeb v České republice. (5) Česká národní banka předává Evropskému orgánu pro bankovnictví informace shromážděné za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními obchodníky s cennými papíry o a) počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1000000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností obchodníka s cennými papíry, b) hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle písmene a). § 27 Spolupráce mezi orgány dohledu členských států Evropské unie (1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států Evropské unie, zejména těch, na jejichž území má obchodník s cennými papíry pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje služby v České republice prostřednictvím pobočky. (2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na obchodníkovi s cennými papíry a o řízení tohoto obchodníka s cennými papíry nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry poskytujícího služby v České republice prostřednictvím pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad obchodníkem s cennými papíry nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry poskytujícím služby v České republice prostřednictvím pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, poměrech kapitálu, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného obchodníkem s cennými papíry, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly. (3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států Evropské unie o informace uvedené v odstavci 2. (4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě. HLAVA IV POBOČKA ZAHRANIČNÍ OSOBY, KTERÁ MÁ SÍDLO VE STÁTĚ, KTERÝ NENÍ ČLENSKÝM STÁTEM EVROPSKÉ UNIE A POSKYTUJE INVESTIČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE § 28 (1) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, může poskytovat investiční služby v České republice, pokud má povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky. (2) Česká národní banka udělí povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky, jestliže a) sídlo i skutečné sídlo žadatele jsou ve stejném státě, b) žadatel má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, k poskytování investičních služeb, které jsou předmětem žádosti o povolení podle odstavce 1, c) žadatel má sídlo ve státě, který zaručuje alespoň stejnou ochranu investorů jako Česká republika, d) žadatel je důvěryhodný, e) žadatel zajistí pobočce finanční prostředky, které odpovídají rozsahu investičních služeb poskytovaných v České republice a jejichž původ je průhledný a nezávadný, f) navržený vedoucí pobočky je důvěryhodný a odborně způsobilý, g) žadatel doloží věcné, organizační a personální předpoklady pobočky pro poskytování investičních služeb uvedených v žádosti, h) žadatel dodržuje kapitálové požadavky srovnatelně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a 9a, i) žadatel předloží plán obchodní činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi, j) žadatel informuje Českou národní banku o své účasti v záručním systému, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům; pokud žadatel je účastníkem takového systému, doloží zároveň výši náhrad vyplácených zákazníkům, okruh zákazníků a rozsah jejich majetku krytých tímto záručním systémem včetně teritoriální působnosti tohoto záručního systému, k) žadatel předloží návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb a návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, která splňují požadavky tohoto zákona, l) na žadateli mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry se zřetelem k pobočce, m) úzké propojení žadatele s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu. (3) Žádost o povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující, že splňuje podmínky uvedené v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (4) K výkonu funkce vedoucího pobočky je třeba předchozí souhlas České národní banky obdobně podle § 10. Pro vedoucího pobočky platí § 10a obdobně. (5) V povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky Česká národní banka uvede, které investiční služby je pobočka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům. Česká národní banka může v povolení stanovit podmínky, které musí pobočka splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při výkonu povolené činnosti. Povolení se uděluje na dobu neurčitou. (6) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a poskytuje investiční služby na území České republiky prostřednictvím pobočky, oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky. (7) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, a) dodržuje srovnatelně kapitálové požadavky stanovené v přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a 9a, b) dodržuje pravidla činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry stanovená v § 11a až 15t a § 17 až 17d, c) plní informační povinnosti v rozsahu stanoveném v § 16 odst. 2 písm. a) až d), § 16 odst. 3 písm. a) a uveřejňuje informace podle § 16a až 16c; informace podle § 16 odst. 2 písm. a) až d), § 16b a 16c uvede ohledně investičních služeb, které uvedená osoba poskytuje prostřednictvím pobočky, popřípadě ohledně zákazníků, jimž se tímto způsobem investiční služby poskytují. HLAVA V INVESTIČNÍ ZPROSTŘEDKOVATEL § 29 Základní ustanovení (1) Investiční zprostředkovatel je osoba, která není oprávněna poskytovat jinou hlavní investiční službu než investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) týkající se investičních cenných papírů nebo cenných papírů kolektivního investování, avšak a) nepřijímá peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, b) pokyny předává pouze 1. bance, 2. obchodníkovi s cennými papíry, 3. zahraniční osobě, která má sídlo v členském státě Evropské unie a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 1 a 2, 4. pobočce zahraniční osoby, která má povolení podle § 28 odst. 1, 5. obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení České národní banky, nebo 6. zahraniční osobě oprávněné nabízet investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu v České republice. (2) Činnost investičního zprostředkovatele může vykonávat pouze osoba, která je zaregistrovaná u České národní banky. § 30 Registrace investičního zprostředkovatele (1) Investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může vykonávat činnosti uvedené v § 29 odst. 1 pouze v zastoupení statutárním orgánem, členem statutárního orgánu, vázaným zástupcem nebo zaměstnancem. (2) Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může činnosti uvedené v § 29 odst. 1 vykonávat pouze osobně, v zastoupení vázaným zástupcem nebo zaměstnancem. (3) Česká národní banka zaregistruje jako investičního zprostředkovatele právnickou osobu, a) která je obchodní společností nebo družstvem, b) jejíž vedoucí osoba 1. dosáhla věku 18 let, 2. je plně svéprávná, 3. je důvěryhodná, 4. má ukončené středoškolské vzdělání, 5. má přiměřené znalosti a zkušenosti v rozsahu výkonu činnosti investičního zprostředkovatele, 6. je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb investičním zprostředkovatelem, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání, c) u jejíž vedoucí osoby nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, d) která je důvěryhodná, e) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, f) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem. (4) Česká národní banka zaregistruje jako investičního zprostředkovatele fyzickou osobu, a) která dosáhla věku 18 let, b) která je plně svéprávná, c) u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, d) která je důvěryhodná, e) která má ukončené středoškolské vzdělání, f) která má přiměřené znalosti a zkušenosti v rozsahu výkonu činnosti investičního zprostředkovatele, g) která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb investičního zprostředkovatele; především řádnému poskytování investičních služeb nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání. (5) Při posuzování skutečností podle odstavce 3 písm. b) bodu 5 a odstavce 4 písm. f) vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce nebo činnosti, organizační uspořádání investičního zprostředkovatele a jeho celkové personální předpoklady. (6) Žádost o registraci investičního zprostředkovatele lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující, že splňuje podmínky uvedené v odstavcích 3 a 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost podle odstavce 3 písm. b) bod 3 a odstavce 4 písm. d), stanoví prováděcí právní předpis. (7) Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadatele zaregistruje a vydá mu o tom osvědčení. Pokud žadatel nedoloží splnění podmínek podle odstavce 3 nebo 4, Česká národní banka v této lhůtě zahájí správní řízení a rozhodne, že se žádost o registraci zamítá, nedoloží-li žadatel splnění uvedených podmínek ani v tomto řízení. (8) Česká národní banka zruší registraci, jestliže investiční zprostředkovatel písemně o její zrušení Českou národní banku požádá. § 31 Osoba, která přebírá pokyny od investičního zprostředkovatele [§ 29 odst. 1 písm. b)], a) informuje investičního zprostředkovatele podrobně a pravdivě o investičních nástrojích, jichž se týkají pokyny přijímané a předávané investičním zprostředkovatelem, b) poskytne potřebnou součinnost při zajištění odbornosti osob podle § 30 odst. 1 a 2, c) informuje investičního zprostředkovatele neprodleně o každé změně v informacích poskytnutých podle písmene a). § 32 Povinnosti investičního zprostředkovatele (1) Investiční zprostředkovatel je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí. Vynaložení odborné péče především znamená, že investiční zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. (2) Na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v § 29 odst. 1 použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává své činnosti (§ 14 a 14a). (3) Na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v § 29 odst. 1 použijí přiměřeně § 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení § 15 odst. 3 a 4 platí obdobně. (4) K zajištění obezřetného poskytování investičních služeb investiční zprostředkovatel vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje a) organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, b) řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky, c) postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi investičním zprostředkovatelem, včetně jeho vedoucích osob, vázaných zástupců a zaměstnanců, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem, d) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, e) pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele. (5) Investiční zprostředkovatel vede evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb; investiční zprostředkovatel je pro účely vedení této evidence oprávněn vést rodná čísla zákazníků. (6) Investiční zprostředkovatel uchovává dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby včetně záznamů v evidenci podle odstavce 5 a záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby a s potenciálním zákazníkem nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu. To platí i pro osobu, jejíž registrace byla zrušena, nebo jejího právního nástupce. Záznamy obsahu závazku, včetně smluvních podmínek, týkajícího se požadované investiční služby uchovává investiční zprostředkovatel po celou dobu trvání smlouvy, nejméně však po dobu 5 let. (7) Investiční zprostředkovatel informuje Českou národní banku o a) druzích a rozsahu poskytnutých služeb, b) všech přijatých a předaných pokynech, a to v rozsahu podle odstavce 5, c) změnách ve skutečnostech, na jejichž základě získal oprávnění k činnosti investičního zprostředkovatele; informace o změnách vedoucích osob musí prokazovat splnění podmínek stanovených v § 30 odst. 3 písm. b) a c), d) finanční situaci a výsledcích hospodaření, e) osobách s úzkým propojením. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah plnění povinností stanovených v odstavcích 3 a 4, b) náležitosti a způsob vedení evidence podle odstavce 5, c) obsah a způsob uchovávání dokumentů a záznamů podle odstavce 6, d) rozsah, formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti podle odstavce 7. HLAVA VI VÁZANÝ ZÁSTUPCE § 32a Základní ustanovení (1) Vázaný zástupce je fyzická nebo právnická osoba, která je oprávněna na základě písemné smlouvy se zastoupeným jeho jménem a) zařídit, a popřípadě i uzavřít, obchody týkající se hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo h), pokud je zastoupený k jejich poskytování oprávněn, b) poskytovat investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e), c) propagovat investiční služby, které je zastoupený oprávněn poskytovat, není-li zastoupeným osoba uvedená v odstavci 2 písmeni e). (2) Zastoupeným se v tomto zákoně rozumí a) obchodník s cennými papíry, b) osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, pokud poskytuje investiční služby v České republice, c) zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, d) investiční zprostředkovatel, e) investiční společnost, která má povolení k poskytování investičních služeb, jde-li o tuto službu. (3) Vázaný zástupce nesmí přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. (4) Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může vykonávat činnost podle odstavce 1 pouze osobně nebo v zastoupení zaměstnancem. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může vykonávat činnost podle odstavce 1 pouze v zastoupení statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem. (5) Za výkon činností uvedených v odstavci 1 vázaným zástupcem odpovídá zastoupený. (6) Zastoupený nahradí škodu způsobenou vázaným zástupcem při výkonu činností podle odstavce 1 stejně, jako by ji způsobil sám. (7) Vázaný zástupce je povinen při výkonu činností uvedených v odstavci 1 sdělit zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi údaje o osobě zastoupeného, jehož jménem jedná, a informaci o činnostech uvedených v § 32a odst. 1, které je oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům. (8) Vázaný zástupce je povinen vykonávat činnost, k níž je zavázán, s vynaložením odborné péče. Ve vztazích s vázaným zástupcem je zastoupený povinen jednat poctivě a v dobré víře. § 32b Požadavky na vázaného zástupce (1) Vázaný zástupce může činnosti uvedené v § 32a odst. 1 vykonávat pouze pro jednu osobu. Touto osobou může být pouze zastoupený, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. (2) Vázaným zástupcem, který je fyzickou osobou, a vedoucí osobou vázaného zástupce může být pouze osoba, která a) dosáhla věku 18 let, b) je plně svéprávná, c) má nebo hodlá mít sídlo nebo pobyt na území České republiky nebo jej má na území členského státu Evropské unie, jehož právní řád neumožňuje vykonávat činnosti obdobné činnostem uvedeným v § 32a odst. 1 pomocí vázaného zástupce, d) má ukončené středoškolské vzdělání, e) splňuje podmínky neslučitelnosti podle odstavce 5. (3) Vázaným zástupcem, který je fyzickou osobou, a vedoucí osobou vázaného zástupce, může být pouze osoba, u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání. (4) Vázaným zástupcem, který je právnickou osobou, může být pouze osoba, která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, pokud se jedná o obchodní společnost nebo družstvo, nebo srovnatelné veličiny, pokud se jedná o zahraniční právnickou osobu. (5) Vázaným zástupcem nesmí být a) obchodník s cennými papíry, osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, pokud poskytuje investiční služby v České republice, zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, a investiční zprostředkovatel, b) vedoucí osoba osoby uvedené v písmenu a), c) zaměstnanec osoby uvedené v písmenu a), d) společník obchodníka s cennými papíry, e) společník nebo člen investičního zprostředkovatele. § 32c Zápis a výmaz (1) Vázaný zástupce zastoupeného může začít vykonávat činnosti uvedené v § 32a odst. 1 ode dne zápisu, provedeného na základě žádosti, do seznamu vázaných zástupců. Česká národní banka vede seznam vázaných zástupců zastoupeného. (2) Žádost podle odstavce 1 podává zastoupený; vázaný zástupce je povinen poskytnout zastoupenému potřebné doklady a součinnost. (3) Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o zápis do seznamu vázaných zástupců a vydá mu o tom prostřednictvím žadatele osvědčení. (4) Do seznamu uvedeného v odstavci 1 se uvedou údaje a popřípadě změny těchto údajů, kterými jsou a) údaje o osobě vázaného zástupce s výjimkou rodného čísla, b) údaje o osobě zastoupeného s výjimkou rodného čísla, c) činnosti uvedené v § 32a odst. 1, které je vázaný zástupce oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům, d) datum zápisu do seznamu vázaných zástupců. (5) Česká národní banka žádost uvedenou v odstavcích 1 a 2 nezkoumá z hlediska pravdivosti nebo přesnosti údajů v ní obsažených. Česká národní banka nepřezkoumává splnění podmínek pro zápis vázaného zástupce do seznamu. (6) Zastoupený, pro kterého má vázaný zástupce vykonávat nebo vykonává činnosti uvedené v § 32a odst. 1, a) ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v žádosti o zápis do seznamu vázaných zástupců a plnění podmínek stanovených v § 14 odst. 2 a § 32b, b) zavede pravidla kontroly činnosti vázaných zástupců, která zajišťují řádný výkon činností vázaného zástupce uvedených v § 32a odst. 1, zejména dodržování pravidel jednání se zákazníky, c) přijme opatření, která zajistí, že výkon jiné činnosti než uvedené v § 32a odst. 1 vázaným zástupcem, neohrozí řádný výkon činnosti uvedené v § 32a odst. 1 vázaným zástupcem, d) bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že smluvní závazek podle § 32a odst. 1 zanikl. (7) Česká národní banka provede výmaz vázaného zástupce ze seznamu, pokud obdrží oznámení podle odstavce 6 písm. d). Česká národní banka provede výmaz vázaného zástupce ze seznamu, jestliže vázaný zástupce prostřednictvím zastoupeného písemně o výmaz Českou národní banku požádá. (8) Žádost o zápis do seznamu vázaných zástupců lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Vzor tiskopisu a způsob jeho zaslání stanoví prováděcí právní předpis. § 32d Okamžitá výpověď (1) Zastoupený je povinen okamžitě vypovědět smluvní závazek podle § 32a odst. 1, pokud zjistí, že vázaný zástupce nebo vedoucí osoba vázaného zástupce nesplňuje podmínky uvedené v § 14 odst. 2 nebo v § 32b; doručením výpovědi vázanému zástupci tento smluvní závazek zaniká. (2) Vázaný zástupce je povinen okamžitě vypovědět smluvní závazek podle § 32a odst. 1, pokud přestane splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 2 nebo v § 32b; doručením výpovědi zastoupenému tento smluvní závazek zaniká. Tuto povinnost má vázaný zástupce i v případě, kdy podmínky uvedené v § 14 odst. 2 nebo v § 32b přestane splňovat jeho vedoucí osoba. ČÁST TŘETÍ VEŘEJNÁ DRAŽBA CENNÝCH PAPÍRŮ § 33 (1) Organizovat veřejné dražby cenných papírů může pouze obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b), nebo zahraniční osoba, která má povolení k poskytování této investiční služby (dále jen "dražebník cenných papírů"). (2) Na veřejnou dražbu cenných papírů se vztahuje přiměřeně zákon upravující veřejné dražby, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem. (4) Dražební řád a každou jeho změnu schvaluje Česká národní banka. Jestliže Česká národní banka neodešle žadateli do 30 dnů ode dne doručení žádosti o schválení dražebního řádu nebo jeho změny rozhodnutí o této žádosti, platí, že dražební řád nebo jeho změna byly schváleny. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, tato lhůta neběží. (5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů je pro zjištění ceny předmětu dražby nutné zpracovat znalecký posudek podle zákona upravujícího výkon znalecké činnosti; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby. Dražebník uveřejní znalecký posudek nebo zápis o odhadu ceny na svých internetových stránkách po dobu nejméně jednoho roku. Dražebník zašle dražební vyhlášku obsahující cenu předmětu dražby ve lhůtách stanovených podle zákona upravujícího veřejné dražby také České národní bance. (6) Jestliže předmětem veřejné dražby cenných papírů je zaknihovaný cenný papír, zaregistruje osoba vedoucí evidenci cenných papírů přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku příklepu na základě potvrzení o nabytí vlastnictví na příkaz dražebníka nebo vydražitele. V případě cenného papíru na řad dražebník vyznačí na základě potvrzení o nabytí vlastnictví přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku příklepu. (7) Jestliže jsou předmětem veřejné dražby cenných papírů cenné papíry na doručitele a dražebník cenných papírů nezná vlastníky těchto cenných papírů, dražebník nemá povinnost zaslat vlastníkům dražební vyhlášku a jiné písemnosti. (8) Nedobrovolnou veřejnou dražbu cenných papírů je možno provést též, a) pokud navrhovatel prokáže, že vlastník cenného papíru je v prodlení s převzetím, předložením nebo odevzdáním cenného papíru, přestože byl upozorněn na možný prodej cenného papíru v dražbě, nebo b) pokud není řádně a včas splněna pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru. (9) Česká národní banka uveřejní o dražebníkovi cenných papírů na centrální adrese tyto údaje: a) obchodní firmu, právní formu, adresu sídla a identifikační číslo, jde-li o obchodníka s cennými papíry, a název, adresu umístění a identifikační číslo jeho organizační složky v České republice, jde-li o zahraniční osobu, b) údaj o oprávnění organizovat veřejné dražby cenných papírů a c) den jeho vzniku. (10) Ustanovení této části se přiměřeně použijí též na jiné druhy investičních nástrojů než cenné papíry, pokud z povahy věci nevyplývá jinak. ČÁST ČTVRTÁ VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ A PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU HLAVA I VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ § 34 Základní ustanovení (1) Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dále jen "veřejná nabídka") je jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry. (2) Pro účely ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce, prospektu cenného papíru a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu se rozumí a) kapitálovými cennými papíry investiční cenné papíry podle § 3 odst. 2 písm. a) a převoditelné cenné papíry opravňující k nabytí těchto investičních cenných papírů, jsou-li tyto cenné papíry vydány stejným emitentem nebo emitentem náležejícím do skupiny ovládané stejnou ovládající osobou (dále jen "stejná skupina") jako emitent investičních cenných papírů, které mají být převodem získány, b) dluhovými cennými papíry investiční cenné papíry, které nejsou kapitálovými cennými papíry, c) nabídkovým programem plán na průběžné nebo opakované vydávání dluhových cenných papírů, včetně opčních listů, jiných warrantů a obdobných cenných papírů na tyto dluhové cenné papíry, v určeném emisním období, d) cennými papíry vydávanými průběžně či opakovaně cenné papíry stejného druhu vydávané postupně nebo nejméně ve 2 emisích v průběhu 12 měsíců. (3) Pro účely ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce, prospektu cenného papíru a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu se kvalifikovaným investorem rozumí osoba uvedená v § 2a odst. 1 a 2. Kvalifikovaným investorem se rozumí také jiná osoba, kterou obchodník s cennými papíry nebo osoba uvedená v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 považuje podle § 2b za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, v rozsahu obchodů nebo investičních služeb týkajících se nabízených cenných papírů. (4) Ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce a o prospektu cenného papíru se s výjimkou uvedenou v odstavci 5 nevztahují na a) dluhové cenné papíry vydávané 1. členským státem Evropské unie, 2. členským státem federace, která je členským státem Evropské unie, 3. územním samosprávným celkem členského státu Evropské unie, 4. Českou národní bankou, jinou centrální bankou členského státu Evropské unie nebo Evropskou centrální bankou, 5. mezinárodní organizací, jejímž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie, b) podíly na kapitálu centrální banky členského státu Evropské unie, c) cenné papíry nepodmíněně a neodvolatelně zaručené členským státem Evropské unie nebo jeho územním samosprávným celkem, d) cenné papíry vydávané neziskovou organizací k získání prostředků potřebných k dosažení jejího neziskového účelu, e) dluhové cenné papíry vydávané průběžně či opakovaně osobou uvedenou v § 2a odst. 1 písm. a) a b) nebo zahraniční osobou s obdobnou činností, které 1. nejsou podřízené nebo vyměnitelné, 2. neopravňují k nabytí jiného druhu cenného papíru s výjimkou kupónu, 3. nejsou spojeny s investičním nástrojem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. d) až k), 4. představují právo na vrácení vkladu přijatého bankou, 5. jsou kryty systémem pojištění vkladů podle práva Evropské unie7), f) dluhové cenné papíry vydávané průběžně či opakovaně osobou uvedenou v § 2a odst. 1 písm. a) a b) nebo zahraniční osobou s obdobnou činností, které 1. nejsou podřízené nebo vyměnitelné, 2. neopravňují k nabytí jiného druhu cenného papíru, 3. nejsou spojeny s investičním nástrojem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. d) až k), 4. mají celkovou hodnotu protiplnění nižší než částka odpovídající 75 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za cenné papíry nabízené ve všech členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců, g) cenné papíry, jejichž celková hodnota protiplnění je nižší než částka 1 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za cenné papíry nabízené ve všech členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců, h) nezastupitelné kapitálové podíly, jejichž hlavním účelem je zajistit držiteli právo obývat byt nebo dům, u kterých nelze podíly prodat, aniž by došlo ke vzdání se tohoto práva, i) dluhopisy vydávané opakovaně úvěrovými institucemi ve Švédském království, jejichž hlavním účelem je poskytování hypotečních úvěrů, za předpokladu, že tyto dluhopisy jsou ze stejné emise, jsou vydávány k neomezenému prodeji v průběhu určitého emisního období, jejich podmínky se v průběhu emisního období nezmění a částky odvozené z emise těchto dluhopisů jsou v souladu se společenskou smlouvou emitenta umísťovány do aktiv zajišťujících dostatečné krytí dluhů vyplývajících z cenných papírů, j) podílové listy vydávané investičním fondem, který je otevřeným podílovým fondem, investiční akcie vydávané investičním fondem, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, a cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané zahraničním investičním fondem s nimiž je spojeno právo na jejich odkoupení na účet tohoto fondu. (5) U cenných papírů uvedených v odstavci 4 písm. a), c), f), g) a i) může emitent nebo osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, rozhodnout o tom, že vyhotoví prospekt a uveřejní ho v souladu s tímto zákonem. § 35 Povinnost uveřejnit prospekt (1) Veřejně nabízet investiční cenné papíry může jen osoba, která nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejní prospekt cenného papíru (dále jen "prospekt") schválený Českou národní bankou (§ 36c) nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie (§ 36f). (2) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro nabídku cenných papírů a) určenou výhradně kvalifikovaným investorům, b) určenou omezenému okruhu osob, který v členském státě Evropské unie, kde je tato nabídka činěna, nedosahuje počtu 150, nepočítaje v to kvalifikované investory, c) jestliže nejnižší možná investice pro jednoho investora je rovna nebo vyšší než částka odpovídající stanovenému limitu v eurech, nebo d) jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech. (3) Osoba uvedená v § 2a odst. 1 písm. a) a c) nebo zahraniční osoba s obdobnou činností oznámí na základě žádosti emitenta nebo osoby hodlající veřejně nabízet cenné papíry, zda považuje svého zákazníka za profesionálního, a to v rozsahu obchodů nebo investičních služeb týkajících se cenných papírů emitenta, které mají být předmětem nabídky. (4) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro veřejnou nabídku a) cenných papírů nabízených v souvislosti s nabídkou převzetí výměnou za jiné cenné papíry, pokud je doručen České národní bance a je k dispozici adresátům nabídky dokument, o kterém rozhodne Česká národní banka, že obsahuje údaje rovnocenné údajům v prospektu; jestliže Česká národní banka neodešle emitentovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení dokumentu rozhodnutí o tomto dokumentu, platí, že údaje považuje za rovnocenné údajům v prospektu; pokud je řízení o dokumentu přerušeno, tato lhůta neběží, b) cenných papírů nabízených v souvislosti s fúzí, rozdělením nebo na základě schváleného reorganizačního plánu, pokud je doručen České národní bance a je k dispozici adresátům nabídky dokument, o kterém rozhodne Česká národní banka, že obsahuje údaje rovnocenné údajům v prospektu; jestliže Česká národní banka neodešle emitentovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení dokumentu rozhodnutí o tomto dokumentu, platí, že údaje považuje za rovnocenné údajům v prospektu; pokud je řízení o dokumentu přerušeno, tato lhůta neběží, c) akcií rozdělovaných jako forma dividendy, jde-li o akcie stejného druhu jako akcie, z nichž jsou takové nepeněžité dividendy vypláceny, pokud je doručen České národní bance a je k dispozici adresátům nabídky dokument obsahující údaje o počtu a druhu akcií a důvody a podrobnosti nabídky, d) cenných papírů vydaných a nabízených nebo přidělovaných současným nebo bývalým zaměstnancům nebo osobám s řídící pravomocí jejich zaměstnavatelem nebo osobou ze stejné skupiny jako zaměstnavatel, pokud je doručen České národní bance a je k dispozici adresátům nabídky dokument obsahující údaje o počtu a druhu cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky, pokud jde o zaměstnavatele nebo osobu ze stejné skupiny jako zaměstnavatel, 1. se sídlem nebo skutečným sídlem v členském státě Evropské unie, nebo 2. se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, za předpokladu, že zaměstnavatel nebo osoba ze stejné skupiny jako zaměstnavatel vydává cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na trhu s cennými papíry se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který Evropská komise uznala za srovnatelný s evropským regulovaným trhem (§ 35a), e) akcií vydávaných výměnou za jiné již vydané akcie stejného druhu, pokud tím nedochází ke zvýšení základního kapitálu. § 35a (1) Osoba uvedená v § 35 odst. 4 písm. d), jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na trhu s cennými papíry se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který Evropská komise neuznala za srovnatelný s evropským regulovaným trhem, může Evropské komisi prostřednictvím České národní banky podat žádost o uznání tohoto trhu za srovnatelný s evropským regulovaným trhem. (2) Žádost podle odstavce 1 se může týkat pouze trhu s cennými papíry organizovaného na základě povolení vydaného orgánem dohledu státu, ve kterém má jeho organizátor sídlo, podléhá dohledu tohoto orgánu dohledu, a pokud právní řád státu sídla tohoto organizátora alespoň a) vyžaduje zavedení a udržování transparentních pravidel obchodování na tomto trhu s cennými papíry, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanovují objektivní kritéria pro provádění pokynů, b) vyžaduje zavedení a udržování transparentních pravidel přijetí k obchodování na tento trh, která zajišťují, že jsou přijímané cenné papíry, které jsou volně obchodovatelné a u kterých jsou předpoklady spravedlivého, řádného a účinného obchodování, c) vyžaduje zavedení a udržování opatření zabraňujících manipulaci s trhem a využití vnitřní informace, d) stanovuje emitentům cenných papírů přijatých k obchodování na trhu s cennými papíry pravidelnou a průběžnou informační povinnost, e) zajišťuje účastníkům takového trhu s cennými papíry přístup k veřejně dostupným informacím o cenných papírech přijatých k obchodování na trhu s cennými papíry. (3) K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel dokumenty osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek stanovených v odstavci 2. (4) Pokud Česká národní banka doporučuje, aby byl trh s cennými papíry, kterého se žádost týká, uznán Evropskou komisí za srovnatelný s evropským regulovaným trhem, postoupí žádost se svým stanoviskem Evropské komisi do 30 dnů ode dne přijetí žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. § 35b Následná veřejná nabídka cenných papírů Obchodník s cennými papíry, osoba uvedená v § 24 odst. 5 nebo osoba uvedená v § 28 odst. 6, kteří činí následnou veřejnou nabídku cenných papírů upsaných od emitenta nebo koupených od osoby nabízející tyto cenné papíry, nemusí prospekt uveřejnit, pokud a) je po dobu trvání následné veřejné nabídky adresátům veřejné nabídky k dispozici prospekt vyhotovený v souvislosti s původní veřejnou nabídkou, b) je tento prospekt platný v souladu s § 36i a c) se písemně dohodli se všemi osobami, které původní prospekt vypracovaly, na jeho použití v následné veřejné nabídce. HLAVA II PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU § 36 Obsah prospektu cenného papíru (1) Prospekt musí obsahovat veškeré údaje, které jsou vzhledem ke konkrétní povaze emitenta a cenných papírů, které jsou veřejně nabízeny nebo ohledně nichž je žádáno o přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a dluhů, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta a případně třetí osoby zaručující se za splacení cenných papírů (dále jen "ručitel"). Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. (2) Prospekt obsahuje údaje o emitentovi a cenném papíru, který má být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu, a shrnutí prospektu. Prospekt nemusí obsahovat shrnutí prospektu, jestliže je žádáno o přijetí dluhového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech, k obchodování na evropském regulovaném trhu. Prospekt nemusí obsahovat údaje o ručiteli, je-li ručitelem členský stát Evropské unie. (3) Ve výjimečných případech, kdy některé povinně uváděné údaje8) nejsou přiměřené vzhledem k oblasti činnosti emitenta, právní formě emitenta nebo k cenným papírům, kterých se prospekt týká, obsahuje prospekt údaje rovnocenné povinně uváděným údajům, ledaže takové údaje nejsou k dispozici. Odstavec 1 tím není dotčen. (4) Údaje v prospektu mohou být uvedeny formou odkazu na jeden či více dokumentů dříve nebo současně uveřejněných a schválených Českou národní bankou nebo uveřejněných a zaslaných České národní bance podle části čtvrté nebo deváté hlav II až IV. Prospekt odkazuje pouze na nejaktuálnější dokumenty, které musí být veřejně dostupné po celou dobu uveřejnění prospektu, a obsahuje seznam odkazů. (5) Shrnutí prospektu je strukturovaný stručný a srozumitelný dokument v jazyce, ve kterém byl vyhotoven prospekt, přičemž pro jeho vyhotovení nelze použít postup podle odstavce 4 a odstavec 2 věta poslední se použije obdobně; shrnutí prospektu obsahuje a) upozornění na to, že 1. toto shrnutí představuje úvod k prospektu, 2. rozhodnutí investovat do cenných papírů by mělo být založeno na tom, že investor zváží prospekt jako celek, 3. v případě, kdy je u soudu vznesena žaloba, týkající se údajů uvedených v prospektu, může být žalující investor povinen nést náklady na překlad prospektu, vynaložené před zahájením soudního řízení, nebude-li v souladu s právními předpisy stanoveno jinak, a 4. osoba, která vyhotovila shrnutí prospektu včetně jeho překladu, je odpovědná za správnost údajů ve shrnutí prospektu pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu, nebo že shrnutí prospektu při společném výkladu s ostatními částmi prospektu neobsahuje informace uvedené v odstavci 5 písm. b), a b) strukturovaný přehled informací nezbytných k posouzení povahy cenného papíru a rizik s ním spojených tak, aby na jejich základě a při zvážení prospektu jako celku mohl adresát nabídky usoudit, zda je cenný papír pro něj vhodný; tento přehled obsahuje alespoň 1. stručnou charakteristiku emitenta cenného papíru a případného ručitele, včetně rizik spojených s majetkem, závazky a finanční situací těchto osob, 2. stručný popis podstatných rizik emitenta cenného papíru a případného ručitele, 3. stručný popis podstatných rizik souvisejících s investicí do daného cenného papíru, základní charakteristiku investice do tohoto cenného papíru a popis práv spojených s tímto cenným papírem, 4. v případě, že se jedná o shrnutí prospektu vydávané v souvislosti s veřejnou nabídkou cenných papírů, rovněž důvody veřejné nabídky, způsob, jakým emitent nebo osoba činící veřejnou nabídku použije výnosy veřejné nabídky, a obecné podmínky veřejné nabídky, včetně odhadů výše poplatků spojených s nabytím cenných papírů, které jsou předmětem veřejné nabídky, a 5. v případě, že se jedná o shrnutí prospektu vydávané v souvislosti s přijetím cenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu, podrobnosti o přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu včetně odhadů výše poplatků spojených s nabytím cenných papírů, které mají být přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. (6) Prospekt vyhotovuje emitent nebo osoba, která má v úmyslu veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo organizátor regulovaného trhu, který má v úmyslu sám přijmout cenný papír k obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu bez souhlasu emitenta. Má-li v úmyslu veřejně nabízet cenné papíry či žádá-li o přijetí cenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu více osob společně, vyhotovují prospekt tyto osoby společně; je-li však jedna z těchto osob emitentem, vyhotovuje prospekt emitent. (7) Prospekt lze vyhotovit jako jednotný dokument nebo jako složený ze samostatných dokumentů. Prospekt složený ze samostatných dokumentů se dělí na registrační dokument, doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu. Registrační dokument obsahuje údaje týkající se emitenta. Doklad o cenném papíru obsahuje údaje o cenném papíru, který je veřejně nabízen nebo má být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu. (8) Emitent, který již má registrační dokument dříve schválený Českou národní bankou, může při veřejné nabídce nebo pro přijetí cenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu vypracovat pouze doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu. Doklad o cenném papíru v tomto případě obsahuje rovněž údaje, které jsou jinak obsahem registračního dokumentu, pokud od posledního schválení registračního dokumentu došlo k podstatné změně, která by mohla ovlivnit hodnocení investorů a které nebyly obsaženy v dodatku prospektu schváleném Českou národní bankou. Doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu vyžadují samostatné schválení Českou národní bankou. § 36a Základní prospekt (1) Prospekt může být vyhotoven jako základní prospekt, který nemusí obsahovat konečné podmínky vztahující se k jednotlivým emisím cenného papíru, pokud se jedná o a) dluhové cenné papíry, včetně opčních listů, jiných warrantů a obdobných cenných papírů na tyto dluhové cenné papíry vydávané v rámci nabídkového programu, nebo b) dluhové cenné papíry vydávané průběžně či opakovaně osobou uvedenou v § 2a odst. 1 písm. a) nebo b) nebo zahraniční osobou s obdobnou činností v případě, že 1. výnosy z emise uvedených cenných papírů jsou vkládány do aktiv, která zajišťují dostatečné krytí dluhů vyplývajících z cenných papírů do data jejich splatnosti, a 2. při platební neschopnosti příslušné osoby uvedené v § 2a odst. 1 písm. a) nebo b) nebo zahraniční osobou s obdobnou činností jsou uvedené výnosy v první řadě určeny ke splacení splatné jistiny a úroků. (2) Pokud dojde v průběhu nabídkového programu nebo v průběhu průběžného či opakovaného vydávání cenných papírů k podstatným změnám údajů uvedených v základním prospektu, doplní osoba, která vyhotovila prospekt, tyto údaje v dodatku prospektu v souladu s § 36j. (3) Pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu nebo dodatku prospektu, budou konečné podmínky uveřejněny a sděleny emitentem České národní bance a každému orgánu dohledu členského státu, ve kterém má být cenný papír veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu, před počátkem veřejné nabídky a před přijetím k obchodování na evropském regulovaném trhu. Konečné podmínky obsahují pouze údaje, které se vztahují k dokladu o cenném papíru, a nenahrazují dodatek prospektu. V každém takovém případě se použije ustanovení § 36d odst. 1 písm. a) obdobně. § 36b Odpovědnost za obsah prospektu (1) Za správnost a úplnost údajů uvedených v prospektu odpovídá osoba, která podle § 36 odst. 6 vyhotovila prospekt, a ručitel, pokud je uveden v prospektu a zaručil se za správnost údajů. Pokud vyhotovilo prospekt více osob společně, odpovídá každá z těchto osob za obsah prospektu. V prospektu musí být uvedeny údaje o osobách odpovědných za správné vyhotovení prospektu a jejich prohlášení, že podle jejich nejlepšího vědomí jsou údaje obsažené v prospektu správné a že v něm nebyly zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly změnit význam prospektu. (2) Za správnost údajů uvedených ve shrnutí prospektu odpovídá osoba uvedená v odstavci 1 pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu, nebo pokud shrnutí prospektu při společném výkladu s ostatními částmi prospektu neobsahuje informace uvedené v § 36 odst. 5 písm. b). § 36c Schvalování prospektu (1) Česká národní banka schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 6), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice s výjimkou uvedenou v odstavci 4. (2) Česká národní banka schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 6), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, pokud je Česká republika prvním členským státem Evropské unie, kde mají být cenné papíry takového emitenta veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu. (3) Česká národní banka schvaluje prospekt dluhového cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud o schválení požádala Českou národní banku osoba, která prospekt vyhotovila, tento cenný papír byl nebo má být v České republice přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo veřejně nabízen a tento dluhový cenný papír a) má jmenovitou hodnotu nebo cenu za 1 kus rovnající se alespoň částce odpovídající 1 000 EUR, nebo b) opravňuje k získání převoditelných cenných papírů nebo k získání částky v hotovosti v důsledku převodu nebo výkonu práv s ním spojených, za předpokladu, že emitent dluhového cenného papíru není zároveň emitentem podkladových cenných papírů nebo osobou, která je součástí stejné skupiny jako emitent podkladových cenných papírů. (4) Osoba, která vyhotovila prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice nebo emitentem uvedeným v odstavci 2, může požádat o schválení prospektu orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, kde mají být tyto cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo veřejně nabízeny, jestliže se jedná o dluhový cenný papír podle odstavce 3 písm. a) nebo b). (5) Česká národní banka rozhodne v prvním stupni o žádosti podle odstavců 1, 2 nebo 3 do 10 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti, pokud jsou součástí žádosti doklady o tom, že emitent cenného papíru uvedeného v prospektu má už cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo už veřejně cenné papíry nabízel. Tato lhůta se prodlužuje na 20 pracovních dnů, pokud emitent cenného papíru uvedeného v prospektu nemá žádné cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu a dosud veřejně cenné papíry nenabízel. (6) Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří a) 2 výtisky návrhu prospektu, b) doklady podle odstavce 5. (7) Česká národní banka požádá o doplnění prospektu, jsou-li předložené dokumenty neúplné nebo je nutné doplnění dalších údajů. Lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet znovu ode dne, kdy Česká národní banka obdrží požadované doplňující údaje. (8) Česká národní banka schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti vyplývající z tohoto zákona. (9) Česká národní banka může schválit prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který je vyhotoven v souladu s právními předpisy tohoto státu, pokud a) jsou požadavky tohoto státu na obsah prospektu rovnocenné požadavkům, které stanoví tento zákon, a b) byl prospekt vyhotoven v souladu s mezinárodními standardy stanovenými mezinárodními organizacemi příslušných orgánů dohledu. (10) Česká národní banka může postoupit žádost o schválení prospektu orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, pokud s tím tento zahraniční orgán dohledu vyslovil souhlas. Tuto skutečnost oznámí Česká národní banka osobě, která prospekt vyhotovila, do 3 pracovních dnů ode dne postoupení žádosti. Lhůta podle odstavce 5 běží znovu ode dne postoupení žádosti. O svém záměru žádost postoupit informuje Česká národní banka předem Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Článek 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) se nepoužije. (11) Česká národní banka může rozhodnout o tom, že souhlasí s návrhem orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie na postoupení žádosti o schválení prospektu České národní bance. Při schvalování prospektu postupuje Česká národní banka podle tohoto zákona. § 36d Konečná cena a počet cenných papírů (1) Není-li ke dni schvalování prospektu známa konečná cena a počet cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty, může Česká národní banka prospekt schválit, pokud a) je v prospektu uvedena maximální cena, nebo kritéria nebo podmínky, za kterých budou konečná cena a počet cenných papírů určeny, nebo b) je možné odvolat koupi nebo upsání cenných papírů nejméně 2 pracovní dny po uveřejnění konečné ceny a počtu cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty. (2) Konečná cena a počet cenných papírů musí být oznámeny České národní bance a uveřejněny způsobem uvedeným v § 36h. § 36e Zúžení prospektu Česká národní banka může povolit zúžení prospektu o některé náležitosti, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti, a) které nejsou podstatné pro účely veřejné nabídky a pro přijetí na trhu a pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta, nabízejícího nebo ručitele a jejich budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem, b) jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo c) jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta a jejichž neuveřejnění neuvede veřejnost v omyl ohledně skutečností podstatných k posouzení cenného papíru a práv s ním spojených, jeho emitenta, ručitele a nabízejícího. § 36f Cenné papíry emitentů se sídlem v jiném členském státu Evropské unie (1) Pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu je platný prospekt, který schválil orgán dohledu státu sídla emitenta, jestliže tento orgán poskytl České národní bance osvědčení o schválení, osvědčující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropské unie, kopii uvedeného prospektu v českém jazyce nebo v anglickém jazyce a kopii shrnutí prospektu v českém jazyce, a jestliže o vydání osvědčení byl zároveň vyrozuměn Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. (2) Postup podle odstavce 1 se použije obdobně také pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v České republice nebo emitenta se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, pokud prospekt tohoto cenného papíru schválil orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie. § 36g Jazyk prospektu (1) Pokud Česká národní banka schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky v České republice nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, musí být vyhotoven v českém jazyce. (2) Prospekt musí být vyhotoven v českém jazyce, a dále, podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt, buď v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu členského státu Evropské unie, nebo v anglickém jazyce, a) pokud Česká národní banka schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky v České republice a současně i v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie, nebo b) pro účely přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu (§ 55) a současně pro přijetí k obchodování na jednom nebo více zahraničních regulovaných trzích. (3) Prospekt musí být vyhotoven, podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt, buď v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánu dohledu příslušného členského státu Evropské unie, nebo v anglickém jazyce, a) pokud Česká národní banka schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie, nebo b) pro účely přijetí cenného papíru k obchodování na zahraničním regulovaném trhu. (4) Pro účely výkonu dohledu Českou národní bankou ve smyslu odstavce 3 musí být prospekt vyhotoven, podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt, buď v českém jazyce, nebo v anglickém jazyce. (5) Pokud Česká národní banka schvaluje prospekt dluhového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech, pro účely přijetí k obchodování na jednom nebo více evropských regulovaných trzích, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance, a v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce. (6) V případech, kdy tento zákon vyžaduje, aby byl prospekt vyhotoven v českém jazyce, může na žádost osoby, která žádá o schválení prospektu, Česká národní banka po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byl prospekt vyhotoven pouze v anglickém jazyce, je-li to v zájmu investorů. Shrnutí prospektu však musí být vždy vyhotoveno v českém jazyce. § 36h Uveřejnění prospektu (1) Prospekt se uveřejňuje bez zbytečného odkladu po schválení podle § 36c nebo po doručení osvědčení o schválení podle § 36f v úplném znění jedním nebo více uvedenými způsoby a) na internetových stránkách emitenta nebo osoby, která požádala o přijetí investičního cenného papíru k obchodování bez souhlasu emitenta, nebo na internetových stránkách obchodníka s cennými papíry nebo osoby uvedené v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6, pokud cenné papíry umísťuje nebo prodává, b) v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku a současně způsobem podle písmene a), c) v podobě brožury, která je bezplatně dostupná veřejnosti v sídle a provozovně organizátora regulovaného trhu, na kterém mají být cenné papíry přijaty k obchodování, nebo v sídle emitenta nebo v sídle osoby, která požádala o přijetí investičního cenného papíru k obchodování bez souhlasu emitenta, a v sídlech a provozovnách obchodníků s cennými papíry nebo osoby uvedené v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6, kteří cenné papíry umísťují nebo prodávají, a současně způsobem podle písmene a), d) na internetových stránkách organizátora regulovaného trhu, na kterém je žádáno o přijetí k obchodování, nebo který sám přijímá investiční cenný papír k obchodování, nebo e) na internetových stránkách nabízejícího, pokud cenné papíry veřejně nabízí jiná osoba než emitent. (2) Jestliže se prospekt skládá z několika dokumentů nebo začleňuje údaje formou odkazu, lze dokumenty a údaje tvořící prospekt uveřejnit a šířit samostatně při splnění postupu podle odstavce 1 pro všechny samostatné dokumenty a odkazy. Každý dokument uvádí, kde lze získat ostatní dokumenty tvořící úplný prospekt. (3) V případě, že je prospekt uveřejněn pouze na internetových stránkách, musí emitent, nabízející, osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, nebo obchodník s cennými papíry nebo osoba uvedená v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6, kteří cenné papíry umísťují nebo prodávají, na požádání investorovi bezplatně doručit listinnou kopii prospektu. (4) Pro účely veřejné nabídky na území České republiky a pro přijetí k obchodování na regulovaném trhu musí být uveřejněn prospekt v českém jazyce nebo v anglickém jazyce; shrnutí prospektu se uveřejňuje v českém jazyce. (5) Pokud má být prospekt uveřejněn na internetových stránkách, uveřejní jej emitent, obchodník s cennými papíry, osoba uvedená v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 nebo organizátor regulovaného trhu na svých internetových stránkách způsobem, kterým obvykle uveřejňují informace o svojí činnosti. Přitom zajistí alespoň, aby a) internetové stránky byly veřejnosti snadno přístupné, aby je bylo možné snadno obvyklým způsobem vyhledat a aby obsah internetových stránek byl emitentem poskytován bezplatně, b) uveřejňovaný prospekt měl podobu datového souboru vhodného ke stažení, v běžně používaném formátu, c) uveřejňovaný prospekt byl uvedeným způsobem dostupný v nezměněné podobě nepřetržitě po dobu 5 let, v případě přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, nebo po dobu 12 měsíců v případě veřejné nabídky cenného papíru. § 36i Platnost prospektu (1) Prospekt je platný pro účely veřejné nabídky a přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu po dobu 12 měsíců ode dne jeho schválení Českou národní bankou. V případech uvedených v § 36j platí tato lhůta, pouze pokud je prospekt doplněn schválenými a uveřejněnými dodatky prospektu. (2) Základní prospekt je pro účely nabídkového programu platný po dobu nejvýše 12 měsíců od uveřejnění. (3) V případě dluhových cenných papírů uvedených v § 36a odst. 1 písm. b) je prospekt platný, dokud dotčené cenné papíry nepřestanou být průběžně či opakovaně vydávány. (4) Dříve schválený a uveřejněný registrační dokument podle § 36 odst. 6 je platný po dobu nejvýše 12 měsíců, jestliže byl aktualizován v souladu s § 36 odst. 8 nebo § 36j. Je-li tento registrační dokument doplněn schváleným a uveřejněným dokladem o cenném papíru a shrnutím prospektu, jsou tyto dokumenty společně považovány za platný prospekt. (5) Podoba, obsah a forma prospektu nesmí být po celou dobu platnosti prospektu měněny, s výjimkou postupu podle § 36 odst. 8 a § 36j. § 36j Dodatek prospektu (1) Dojde-li po schválení prospektu, ale ještě před ukončením veřejné nabídky nebo zahájením obchodování na regulovaném trhu, k podstatné změně v některé skutečnosti uvedené v prospektu nebo byl-li zjištěn významně nepřesný údaj a tato změna nebo nepřesnost by mohly ovlivnit hodnocení cenného papíru, musí osoba, která vyhotovila prospekt, předložit České národní bance ke schválení dodatek prospektu a po schválení ho uveřejnit stejným způsobem jako uveřejněný prospekt. O schválení dodatku prospektu rozhodne Česká národní banka do 7 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o schválení dodatku prospektu. (2) Je-li to nezbytné, osoba, která vyhotovila prospekt, doplní shrnutí prospektu a všechny jeho překlady v souladu se schváleným dodatkem prospektu. (3) V případě veřejné nabídky je investor, který před uveřejněním dodatku prospektu souhlasil s koupí nebo upsáním cenných papírů a který k těmto cenným papírům ještě nenabyl vlastnické právo, oprávněn od koupě nebo upsání odstoupit ve lhůtě 2 pracovních dnů po dni uveřejnění dodatku, neurčí-li osoba činící veřejnou nabídku v dodatku prospektu lhůtu delší. (4) Podoba, obsah a forma dodatku prospektu nesmí být po celou dobu platnosti dodatku prospektu měněny. § 36k Propagační a jiná sdělení (1) Každé propagační sdělení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí obsahovat informaci o tom, že prospekt byl nebo bude uveřejněn a kde je, nebo bude možné prospekt získat. Propagační sdělení šířené společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelné a vhodným způsobem odděleno od ostatního sdělení. (2) Každé propagační sdělení i jiné oznámení v písemné či ústní formě, týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí být v souladu s informacemi obsaženými v prospektu a nesmí obsahovat informaci, která je v rozporu s jeho obsahem nebo která je klamavá. (3) V případě veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých se povinnost vyhotovit prospekt nevyžaduje, musí být podstatné údaje, které emitent nebo nabízející sděluje a adresuje kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů (§ 35 odst. 2 a 4), sděleny všem kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů, kterým je nabídka určena. § 36l Spolupráce mezi orgány dohledu členských států Evropské unie Česká národní banka na žádost emitenta nebo osoby odpovědné za vyhotovení prospektu poskytne příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie osvědčení o schválení prospektu potvrzující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropské unie, a dále poskytne kopii uvedeného prospektu, a to do 3 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti nebo, pokud je žádost podána spolu s návrhem prospektu, do jednoho pracovního dne po schválení prospektu a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Stejný postup se použije pro jakýkoli dodatek k prospektu, a ve stejné lhůtě vyrozumí o vydání osvědčení emitenta nebo osobu odpovědnou za vyhotovení prospektu. Česká národní banka k osvědčení připojí překlad shrnutí prospektu, vyhotovený osobou, která vyhotovila prospekt, pokud o to emitent nebo osoba odpovědná za vyhotovení prospektu požádá. § 36m Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o schválení prospektu podle § 36c nebo dodatku prospektu podle § 36j a prospekt, popřípadě dodatek prospektu, mu současně zašle. ČÁST PÁTÁ TRH S INVESTIČNÍMI NÁSTROJI HLAVA I ORGANIZÁTOR REGULOVANÉHO TRHU § 37 Základní ustanovení (1) Organizátor regulovaného trhu je právnická osoba, která organizuje regulovaný trh na základě povolení České národní banky. (2) Organizovat regulovaný trh v České republice může pouze organizátor regulovaného trhu. § 38 Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu pouze akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a) která, je-li akciovou společností, vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie, nebo je-li společností s ručením omezeným má dozorčí radu; pravomoci dozorčí rady musí být alespoň obdobné takovým, jaké má dozorčí rada akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, b) která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, c) která má vlastní kapitál odpovídající alespoň částce 730000 EUR, d) která je důvěryhodná, e) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, f) která předloží návrh pravidel obchodování na regulovaném trhu (§ 62), návrh pravidel přístupu na regulovaný trh (§ 63) a návrh pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu (§ 56), g) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti organizátora regulovaného trhu v rozsahu činností, které hodlá vykonávat, a který vyplývá z předloženého návrhu pravidel obchodování na regulovaném trhu a pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále jen „pravidla obchodování“), pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu a pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále jen „pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování“) a pravidel přístupu na regulovaný trh a pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (dále jen „pravidla přístupu“), h) která má splacen základní kapitál a jejíž vedoucí osoby splňují stanovené podmínky schvalování osob (§ 43), i) na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení organizátora regulovaného trhu, j) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu, k) která, pokud žádá, aby povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu zahrnovalo i oprávnění provozovat mnohostranný obchodní systém, předloží návrh pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 2), návrh pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (§ 69 odst. 4) a návrh pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 3). (2) Žádost o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (3) V povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu Česká národní banka uvede, zda je organizátor regulovaného trhu oprávněn provozovat mnohostranný obchodní systém. (4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgány dohledu členských států Evropské unie, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi o tom, že a) udělila nebo odejmula povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu, b) došlo ke zrušení, změně předmětu podnikání nebo přeměně organizátora regulovaného trhu. § 39 Další podnikatelská činnost organizátora regulovaného trhu (1) Další podnikatelskou činnost může organizátor regulovaného trhu vykovávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou. (2) Další podnikatelská činnost organizátora regulovaného trhu může spočívat pouze v poskytování služeb souvisejících s finančním trhem nebo trhem komodit, zejména a) v činnosti komoditní burzy, b) v poskytování dalších služeb na finančním trhu podle jiných právních předpisů, c) v činnosti související s organizováním regulovaného trhu nebo provozováním mnohostranného obchodního systému, d) ve vzdělávací činnosti. (3) Organizátor regulovaného trhu může dále provozovat podnikatelskou činnost spočívající v činnosti přímo související se správou vlastního majetku. (4) Česká národní banka zaregistruje další podnikatelskou činnost žadatele a bez zbytečného odkladu odešle žadateli osvědčení o registraci. (5) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti organizátora regulovaného trhu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případě, že výkon další podnikatelské činnosti brání řádnému organizování regulovaného trhu, provozování mnohostranného obchodního systému nebo účinnému výkonu dohledu nad tímto organizátorem regulovaného trhu anebo žádost nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 4, Česká národní banka může a) registraci zamítnout, nebo b) omezit rozsah dalších podnikatelských činností, popřípadě může stanovit podmínky, které musí organizátor regulovaného trhu splnit před zahájením každé z další podnikatelské činnosti, popřípadě je dodržovat při jejím výkonu. (7) V případě rozhodování o registraci další činnosti uvedené v odstavci 3, pokud pro registraci této další podnikatelské činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení kvality poskytovaných investičních služeb, zamítnutí registrace by způsobilo organizátorovi regulovaného trhu značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další činnosti, Česká národní banka registraci zamítne. V rozhodnutí o registraci další činnosti uvedené v odstavci 3 může Česká národní banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí organizátor regulovaného trhu splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě, které musí dodržovat při jejím výkonu. (8) Česká národní banka zruší registraci, jestliže organizátor regulovaného trhu písemně o její zrušení Českou národní banku požádá. § 40 (1) Předmětem podnikání organizátora regulovaného trhu mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu nebo registrované Českou národní bankou podle § 39. (2) Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu, jakož i registraci další podnikatelské činnosti, lze udělit i na dobu určitou. § 41 (1) Organizátor regulovaného trhu je povinen poskytovat služby s odbornou péčí a v souladu s pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidly přístupu. (2) Vynaložení odborné péče především znamená, že organizátor regulovaného trhu jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků jím organizovaného regulovaného trhu, zejména plní povinnosti stanovené v této části. § 42 Zástupce České národní banky se může účastnit valné hromady organizátora regulovaného trhu. Organizátor regulovaného trhu o konání valné hromady předem písemně informuje Českou národní banku. § 43 Vedoucí osoba organizátora regulovaného trhu (1) Vedoucí osoba organizátora regulovaného trhu musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky s výjimkou uvedenou v odstavci 5. (2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě, a) která splňuje podmínky uvedené v § 10 odst. 2 písm. a), b) která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného řízení organizátora regulovaného trhu, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání. (3) Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání organizátora regulovaného trhu a jeho celkové personální vybavení. (4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), stanoví prováděcí právní předpis. (5) Pokud se má stát vedoucí osobou organizátora regulovaného trhu osoba, která je vedoucí osobou jiného organizátora evropského regulovaného trhu, nemusí mít k výkonu své funkce souhlas České národní banky. (6) Vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v odstavci 2, zejména skončení výkonu své funkce. (7) Pro vedoucí osobu organizátora regulovaného trhu platí § 10a odst. 2 obdobně. § 44 Zrušení nebo změna předmětu podnikání organizátora regulovaného trhu (1) Jestliže valná hromada organizátora regulovaného trhu rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně stanov spočívající ve změně předmětu podnikání, je organizátor regulovaného trhu povinen tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí valné hromady. Jestliže společníci organizátora regulovaného trhu, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, rozhodnou o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny spočívající ve změně předmětu podnikání, je organizátor regulovaného trhu povinen tuto skutečnost oznámit České národní bance neprodleně po rozhodnutí společníků. Stejnou povinnost má i v případě, že takto rozhodne valná hromada společnosti s ručením omezeným. (2) Ode dne vstupu organizátora regulovaného trhu do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat regulovaný trh nebo provozovat mnohostranný obchodní systém a může pouze vypořádávat své pohledávky a dluhy vyplývající z těchto činností; do vypořádání pohledávek a dluhů se taková osoba považuje za organizátora regulovaného trhu. Vstupem do likvidace nebo změnou předmětu podnikání povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu zaniká. (3) V případě změny předmětu podnikání v důsledku změny rozsahu povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu vydaného podle § 38 nebo v důsledku registrace další podnikatelské činnosti či změny jejího rozsahu podle § 39 se odstavec 2 nepoužije. § 45 Přeměna organizátora regulovaného trhu (1) K fúzi organizátora regulovaného trhu, k rozdělení organizátora regulovaného trhu, k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho společníka, ke změně právní formy organizátora regulovaného trhu nebo k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho akcionáře nebo společníka anebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora regulovaného trhu je třeba povolení České národní banky. (2) Žádost o povolení k fúzi organizátora regulovaného trhu, o povolení převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu, o povolení změny právní formy organizátora regulovaného trhu nebo k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho akcionáře nebo společníka anebo o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora regulovaného trhu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze, změny právní formy nebo převodu obchodního jmění. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (3) Rozdělení organizátora regulovaného trhu nebo jeho fúze s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu anebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné. § 46 Převod, zastavení nebo pacht obchodního závodu organizátora regulovaného trhu (1) K uzavření smlouvy o převodu obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části, smlouvy o zastavení obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části anebo smlouvy o pachtu obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části je třeba povolení České národní banky. (2) Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 47 Nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhu a jeho ovládnutí (1) K nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na organizátoru regulovaného trhu nebo k ovládnutí organizátora regulovaného trhu je nutný souhlas České národní banky. Pro udělení tohoto souhlasu platí § 10b až 10d obdobně. Žádost o udělení souhlasu musí obsahovat údaje uvedené v § 10d odst. 1 a lze ji podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 10d odst. 6. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pro pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti na organizátoru regulovaného trhu platí obdobně § 10e. (3) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje na svých internetových stránkách údaje o osobách, které na něm mají kvalifikovanou účast nebo ho ovládají, a velikost jejich účasti. (4) Lhůty, formu a způsob uveřejňování těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis. § 48 Organizační požadavky na organizátora regulovaného trhu (1) Organizátor regulovaného trhu je povinen a) zavést postupy, které umožní odhalovat a řešit případné negativní dopady na činnost regulovaného trhu nebo na jeho účastníky, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy organizátora regulovaného trhu nebo jeho společníků a řádným fungováním regulovaného trhu, b) zavést postupy pro řízení rizik, kterým je vystaven; především zavést vhodná opatření k určení všech významných rizik pro jeho provoz a účinná opatření k omezení těchto rizik, c) zavést zásady a postupy pro zajištění řádného provozu jeho obchodních a jiných systémů, včetně přijetí účinných opatření pro případ narušení činnosti systému a mimořádných situací, d) zavést pravidla obchodování na regulovaném trhu, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů, e) zavést opatření umožňující řádné a včasné vypořádání provedených obchodů, f) zavést opatření zabraňující zneužívání trhu, g) udržovat vlastní kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730000 EUR, h) mít k dispozici dostatečné finanční zdroje pro zajištění řádného fungování trhu s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a povahu a míru rizik, kterým je vystaven, i) zavést opatření pro soustavné sledování a sledovat, zda 1. účastníci jím organizovaného regulovaného trhu dodržují pravidla obchodování na regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh, 2. investiční nástroje přijaté k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh splňují podmínky pro přijetí k obchodování na regulovaném trhu stanovené tímto zákonem (§ 56) a pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, a podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu (§ 65), 3. emitenti investičních cenných papírů přijatých k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh plní informační povinnosti stanovené v § 57, 118, 119, 119a, 119b, 120 až 120c, 123 a § 125 odst. 1 a 3, 4. osoba, která následně požádala o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh bez souhlasu emitenta, plní informační povinnost podle § 56 odst. 8, j) soustavně sledovat obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu a vyhodnocovat, zda nedochází k porušování pravidel obchodování, vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem, k) zavést postupy pro vynucování plnění povinností stanovených pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidly přístupu účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu a emitentům investičních nástrojů přijatých k obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu, včetně možnosti ukládání sankcí za porušení těchto pravidel, l) umožnit účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu přístup k informacím podle písmene i) bodu 3, m) při nakládání s majetkem účastníka regulovaného trhu nebo jím provozovaného mnohostranného obchodního systému zavést opatření k ochraně práv účastníka k tomuto majetku, zejména pro případ úpadku organizátora regulovaného trhu. (2) Ustanovení tohoto zákona upravující řídící a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry se na organizátora regulovaného trhu použijí přiměřeně. § 49 (1) Organizátor regulovaného trhu oznámí bezodkladně České národní bance a) významné porušení pravidel obchodování nebo mimořádnou situaci na jím organizovaném regulovaném trhu, b) důvodné podezření na využití vnitřní informace nebo na manipulaci s jím organizovaným regulovaným trhem, c) porušení informační povinnosti emitenta investičních cenných papírů přijatých k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh, jejíž plnění je povinen sledovat, d) porušení informační povinnosti osoby stanovené v § 48 písm. i) bod 4, jejíž plnění je povinen sledovat, e) důvodné podezření z porušení tohoto zákona osobou oprávněnou uzavírat obchody na regulovaném trhu. (2) Formu a způsob informování České národní banky podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. § 50 Informační povinnosti organizátora regulovaného trhu (1) Organizátor regulovaného trhu předkládá České národní bance a) nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li podle tohoto zákona povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, b) nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí. (2) Organizátor regulovaného trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich předložení České národní bance na svých internetových stránkách. (3) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje v aktuálním znění na svých internetových stránkách pravidla obchodování, pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidla přístupu. (4) Organizátor regulovaného trhu zasílá České národní bance rovněž další informace o účastnících, podmínkách, průběhu a výsledcích obchodování na jím organizovaném trhu, investičních nástrojích přijatých k obchodování na jím organizovaném trhu a jejich emitentech a o poskytnutých službách, které jsou potřebné pro výkon dohledu. (5) Organizátor regulovaného trhu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu a) všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu, b) pozbytí oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu další činnosti, která byla zaregistrována podle § 39. (6) Změnu pravidel obchodování, pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování nebo pravidel přístupu zasílá organizátor regulovaného trhu bez zbytečného odkladu po jejich schválení na vědomí České národní bance. (7) Prováděcí právní předpis stanoví obsah informačních povinností stanovených v odstavcích 1 a 4 a lhůty, formu a způsob jejich plnění. § 51 Přístup k vypořádacím systémům (1) Organizátor regulovaného trhu umožní účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu zvolit pro vypořádání obchodů s investičními nástroji uzavřenými na tomto trhu vypořádací systém, ústřední protistranu, clearingovou instituci a systém zúčtování podle jejich výběru, pokud existuje mezi regulovaným trhem a zvoleným vypořádacím systémem, ústřední protistranou, clearingovou institucí a systémem zúčtování takové spojení, které umožní řádné a včasné vypořádání těchto obchodů bez nepřiměřených nákladů. (2) Využívání jiného vypořádacího systému, než který je obvyklý pro příslušný regulovaný trh podle odstavce 1, vyžaduje předchozí souhlas České národní banky. Česká národní banka udělí souhlas účastníkovi regulovaného trhu v případě, že technické podmínky vypořádání pohledávek a dluhů z obchodů s investičními nástroji v jiném než obvyklém vypořádacím systému nebrání řádnému fungování finančních trhů. § 52 Česká národní banka může omezit nebo zakázat organizátoru regulovaného trhu využívání vypořádacího systému, ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce z jiného členského státu Evropské unie k vypořádání všech nebo jen vybraných obchodů s investičními nástroji uzavřených na jím organizovaném regulovaném trhu, pokud je to nezbytné k řádnému fungování regulovaného trhu; při rozhodování Česká národní banka vezme v úvahu, zda jsou splněny podmínky stanovené v § 51 odst. 1. § 53 Označení „regulovaný trh“ nebo „burza cenných papírů“ nebo obdobné označení ve spojení s investičními nástroji smí při svém podnikání používat pouze organizátor evropského regulovaného trhu. § 54 Stálý rozhodčí soud organizátora regulovaného trhu (1) Organizátor regulovaného trhu může zřídit stálý rozhodčí soud. (2) Stálý rozhodčí soud rozhoduje spory z obchodů na regulovaném trhu organizovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů, jakož i spory z obchodů v mnohostranném obchodním systému provozovaném zřizovatelem a z vypořádání těchto obchodů. Stálý rozhodčí soud rozhoduje i spory z obchodů s komoditami a spory z dalších obchodů na finančním trhu, pokud takové obchody vyplývají z další podnikatelské činnosti zřizovatele registrované Českou národní bankou podle § 39. Stálý rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji nebo komoditami, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, trhu doplňkového penzijního spoření, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou. (3) Na řízení před stálým rozhodčím soudem se vztahuje zákon upravující rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů9). Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání stálého rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje statut a řád stálého rozhodčího soudu. HLAVA II OBCHODOVÁNÍ NA REGULOVANÉM TRHU Díl 1 Základní ustanovení § 55 (1) Regulovaným trhem je trh s investičními nástroji organizovaný organizátorem regulovaného trhu v souladu s povolením České národní banky, na kterém se obchoduje pravidelně a který má stanovena pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, pravidla obchodování na regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh, která jsou v souladu s tímto zákonem. (2) Evropským regulovaným trhem je regulovaný trh uvedený v seznamu regulovaných trhů členského státu Evropské unie. (3) Zahraničním regulovaným trhem je evropský regulovaný trh, který není regulovaným trhem podle odstavce 1. § 56 Podmínky pro přijetí investičního nástroje k obchodování na regulovaném trhu (1) Podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu stanoví tento zákon. Další podmínky nebo informační povinnosti emitenta než stanovené tímto zákonem může organizátor regulovaného trhu stanovit v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu. (2) Na regulovaný trh může být přijat jen takový investiční nástroj, kterému bylo přiděleno identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), a u kterého jsou dány předpoklady pro spravedlivé, řádné a účinné obchodování za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10). Uvedené podmínky musí zajistit organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu. (3) U investičních cenných papírů organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu dále zajistí, aby k obchodování na regulovaném trhu byl přijat pouze investiční cenný papír, který je volně obchodovatelný za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10a). (4) U investičních nástrojů uvedených v § 3 odst. 1 písm. d) až k) organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu dále zajistí, aby k obchodování na regulovaném trhu byl přijat pouze investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až k), který umožňuje řádné stanovení cen a vhodný způsob vypořádání za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10b). (5) Investiční nástroj může být přijat k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta. Investiční cenný papír může být přijat k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, pouze pokud je již přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu. Podmínky přijetí k obchodování na regulovaném trhu stanovené v § 57 tím nejsou dotčeny. (6) Organizátor regulovaného trhu informuje bez zbytečného odkladu emitenta investičního nástroje, že emitentem vydaný investiční nástroj přijal k obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu podle odstavce 5. (7) Emitent investičního cenného papíru přijatého k obchodování na regulovaném trhu podle odstavce 5 není povinen plnit vůči tomuto regulovanému trhu žádné informační povinnosti. § 57 Podmínky pro přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (1) Organizátor regulovaného trhu může přijmout investiční cenné papíry k obchodování na regulovaném trhu, jestliže byl uveřejněn prospekt těchto investičních cenných papírů a od jeho uveřejnění uplynul alespoň 1 den. (2) Povinnost uveřejnit prospekt podle odstavce 1 se nevztahuje na a) cenné papíry uvedené v § 34 odst. 4, b) akcie, které po dobu předcházejících 12 měsíců představují méně než 10 % z celkového počtu akcií stejného druhu již přijatých k obchodování na stejném regulovaném trhu, c) akcie nabízené bezúplatně dosavadním akcionářům a akcie rozdělované jako forma dividendy, jde-li o akcie stejného druhu jako akcie, z nichž jsou takové nepeněžité dividendy vypláceny, pokud je doručen České národní bance a je k dispozici účastníkům regulovaného trhu dokument obsahující údaje o počtu a druhu akcií a důvody a podrobnosti nabídky, d) cenné papíry vydané zaměstnavatelem nebo osobou ze stejné skupiny a nabízené současným nebo bývalým zaměstnancům nebo osobám s řídící pravomocí u zaměstnavatele, jde-li o cenné papíry stejného druhu jako cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, a pokud je doručen České národní bance a je k dispozici účastníkům regulovaného trhu dokument obsahující údaje o počtu a druhu cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky, e) akcie vydané výměnou za jiné akcie stejného druhu již přijaté k obchodování na stejném regulovaném trhu, pokud tím nedochází ke zvýšení základního kapitálu, f) akcie získané výměnou za jiný cenný papír nebo výkonem práva z jiného cenného papíru, za předpokladu, že tyto akcie jsou stejného druhu jako akcie již přijaté k obchodování na stejném regulovaném trhu, g) cenné papíry již přijaté k obchodování na jiném regulovaném trhu v členském státě Evropské unie, pokud 1. tyto nebo zastupitelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po dobu delší než 18 měsíců, 2. u cenných papírů poprvé přijatých k obchodování na regulovaném trhu po 31. prosinci 2003 bylo přijetí k obchodování spojeno se schválením prospektu a jeho uveřejněním v souladu s požadavky práva Evropské unie10c), 3. u cenných papírů, které byly přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po 30. červnu 1983 a nesplňují podmínky podle bodu 2, byly splněny požadavky práva Evropské unie pro přijetí cenného papíru na oficiální trh10d), 4. cenné papíry nadále splňují podmínky pro obchodování na tomto jiném regulovaném trhu, 5. osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, vypracuje souhrnný dokument v českém jazyce obsahující shrnutí prospektu způsobem stanoveným v § 36 odst. 4 a informace o tom, kde lze získat poslední prospekt a kde jsou k dispozici finanční údaje uveřejněné emitentem; tento dokument uveřejní způsobem uvedeným v § 36h. (3) Povinnost uveřejnit prospekt podle odstavce 1 se dále nevztahuje na cenné papíry nabízené v souvislosti s nabídkou převzetí jako protiplnění nebo s fúzí, rozdělením nebo na základě schváleného reorganizačního plánu, pokud je České národní bance doručen dokument, o kterém Česká národní banka rozhodne, že obsahuje údaje rovnocenné údajům obsaženým v prospektu. Jestliže Česká národní banka neodešle emitentovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení dokumentu rozhodnutí o tomto dokumentu, platí, že údaje považuje za rovnocenné údajům v prospektu; pokud je řízení o dokumentu přerušeno, tato lhůta neběží. § 58 Obchod uzavřený na regulovaném trhu Obchod uzavřený na regulovaném trhu podle pravidel obchodování na regulovaném trhu nemůže organizátor regulovaného trhu zrušit. Omyl v pokynu při uzavření obchodu na regulovaném trhu nezakládá jeho neplatnost. § 59 Registrace cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na regulovaném trhu (1) Cenný papír vydaný fondem kolektivního investování, který není přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, může být za účelem uveřejňování jeho hodnoty registrován na regulovaném trhu. (2) Podmínky pro registraci cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování a způsob stanovení jeho hodnoty stanoví organizátor regulovaného trhu v pravidlech pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu. § 60 Vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu (1) Emitent, který rozhodl o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu tuto skutečnost neprodleně a) oznámí České národní bance a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je cenný papír přijat k obchodování, a b) uveřejní na svých internetových stránkách. (2) Emitent uvedený v odstavci 1 zašle organizátorovi regulovaného trhu žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu bez zbytečného odkladu po splnění všech povinností vyplývajících ze zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev těmto osobám. Při povinném veřejném návrhu smlouvy na odkoupení účastnických cenných papírů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se za splnění povinnosti považuje splnění dluhů vůči akcionářům z veřejného návrhu smlouvy. Přílohu žádosti tvoří rozhodnutí o vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev a doklad, že tato skutečnost byla oznámena České národní bance, a doklad o splnění všech povinností vyplývajících ze zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. (3) Stanoví-li zahraniční právní řád v případě zahraničního emitenta povinnosti obdobné povinnostem stanoveným v odstavci 1, zašle emitent před vyřazením cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu organizátorovi regulovaného trhu doklad prokazující splnění těchto povinností. (4) Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na regulovaném trhu bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti podle odstavce 2 se všemi přílohami. (5) Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a České národní bance. (6) Došlo-li k vyřazení účastnického cenného papíru z obchodování ze zákona, organizátor regulovaného trhu zajistí ukončení obchodování s takovým cenným papírem na regulovaném trhu. § 61 Pozastavení obchodování s investičním nástrojem a vyloučení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu (1) Organizátor regulovaného trhu pozastaví obchodování s investičním nástrojem na regulovaném trhu nebo vyloučí investiční nástroj z obchodování na regulovaném trhu, jestliže investiční nástroj nesplňuje podmínky pro přijetí investičního nástroje k obchodování na regulovaném trhu podle tohoto zákona a pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu nebo pravidla obchodování na regulovaném trhu nebo nejsou plněny informační povinnosti ohledně tohoto investičního nástroje vyplývající z tohoto zákona a pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu a pokud to závažně neohrozí zájmy investorů nebo řádné fungování trhu. (2) Organizátor regulovaného trhu rozhodnutí podle odstavce 1 uveřejní a sdělí České národní bance. Česká národní banka informuje orgány dohledu jiných členských států Evropské unie. § 62 Pravidla obchodování na regulovaném trhu Organizátor regulovaného trhu stanoví a dodržuje transparentní pravidla obchodování na regulovaném trhu, která stanoví zejména strukturu regulovaného trhu, který organizuje, a pravidla pro uzavírání obchodů s investičními nástroji na regulovaném trhu. § 63 Pravidla přístupu na regulovaný trh (1) Organizátor regulovaného trhu stanoví a dodržuje transparentní pravidla přístupu na regulovaný trh, která stanoví objektivní kritéria pro tento přístup. (2) Pravidla přístupu na regulovaný trh upřesňují povinnosti účastníků regulovaného trhu, vyplývající z řízení a struktury regulovaného trhu, pravidel obchodování na regulovaném trhu a pravidel pro zúčtování a vypořádání obchodů uzavřených na regulovaném trhu. (3) Pravidla přístupu na regulovaný trh dále upraví požadavky na odbornost osob, kterých využívají ke své činnosti na regulovaném trhu obchodníci s cennými papíry a zahraniční osoby s povolením zahraničního orgánu dohledu k poskytování investičních služeb, kteří jsou účastníky tohoto trhu, a pravidla pro přístup osob podle odstavce 4 písm. b). (4) Účastníkem regulovaného trhu může být a) obchodník s cennými papíry a zahraniční osoba s povolením zahraničního orgánu dohledu k poskytování investičních služeb, nebo b) jiná osoba, která 1. je důvěryhodná a odborně způsobilá, 2. má dostatečnou schopnost a způsobilost obchodovat, 3. má vhodné organizační předpoklady a 4. disponuje dostatečnými finančními zdroji, zejména s ohledem na zajištění vypořádání obchodů. (5) Organizátor regulovaného trhu zasílá pravidelně České národní bance změny v seznamu účastníků jím organizovaného regulovaného trhu. Lhůty, obsah, formu a způsob zasílání stanoví prováděcí právní předpis. (6) Pravidla přístupu na regulovaný trh umožní zahraniční osobě s povolením zahraničního orgánu dohledu k poskytování investičních služeb přístup ze zahraničí. (7) Organizátor zahraničního regulovaného trhu může v České republice zavést technická a organizační opatření, která umožní účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v České republice přístup na tento regulovaný trh. Česká národní banka může požádat orgán dohledu nad organizátorem regulovaného trhu o údaje o účastnících tohoto regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v České republice. (8) Organizátor regulovaného trhu se sídlem v České republice oznámí České národní bance, ve kterém členském státě Evropské unie má v úmyslu zavést technická a organizační opatření, která umožní účastníkům regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie přístup na jím organizovaný regulovaný trh. Česká národní banka sdělí tuto informaci do jednoho měsíce příslušnému orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie. Česká národní banka oznámí na žádost orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie údaje o účastnících regulovaného trhu se sídlem nebo bydlištěm v tomto členském státě Evropské unie. Díl 2 Oficiální trh s cennými papíry § 64 Organizátor regulovaného trhu může organizovat jako součást regulovaného trhu oficiální trh, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem (§ 65). § 65 Podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu (1) Organizátor regulovaného trhu může k obchodování na oficiálním trhu přijmout pouze akcie nebo dluhopisy, jestliže a) jsou splněny podmínky podle § 56 a 57, b) právní postavení emitenta těchto akcií nebo dluhopisů je v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo, c) kurz akcie nebo její předpokládaný kurz násobený počtem vydávaných akcií dosahují v korunách českých částky odpovídající alespoň 1000000 EUR; pokud nelze předpokládaný kurz odhadem určit, musí dosahovat alespoň uvedené částky vlastní kapitál emitenta akcií; podmínka nejnižší částky nemusí být splněna, pokud již emitent vydal akcie stejného druhu a tyto akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, na kterém se o přijetí akcií k obchodování žádá, nebo pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito akciemi, d) celková jmenovitá hodnota emise dluhopisu dosahuje v korunách českých hodnoty odpovídající alespoň 200000 EUR; podmínka nejnižší celkové jmenovité hodnoty nemusí být splněna, pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito dluhopisy, e) emitent těchto akcií nebo dluhopisů zveřejnil účetní závěrku podle zákona upravujícího účetnictví nejméně za tři po sobě následující účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém je podána žádost o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu; podmínka zveřejnění účetní závěrky za tři po sobě následující účetní období nemusí být splněna, jestliže emitent existuje podle zápisu do příslušného rejstříku méně než 3 roky a přijetí akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu je v zájmu emitenta nebo investorů a jestliže investoři mají dostatek informací nezbytných k posouzení emitenta a cenného papíru, f) tyto akcie nebo dluhopisy splňují požadavky práva státu, podle kterého byly vydány, g) není vyloučena ani omezena převoditelnost těchto akcií nebo dluhopisů; akcie mohou být též přijaty k obchodování na oficiálním trhu, pokud je jejich převoditelnost omezena pouze požadavkem souhlasu orgánů společnosti a pokud jejich přijetí k obchodování nenaruší obchodování na tomto trhu, h) je plně splacen emisní kurz těchto akcií nebo dluhopisů; emisní kurz nemusí být plně splacen, pokud to jiný právní předpis dovoluje a pokud je zajištěno bezproblémové obchodování s nimi a pokud je v jejich prospektu výslovně uvedeno, že emisní kurz nebyl splacen a jsou uvedena opatření, která byla v souvislosti s tím přijata, i) alespoň 25 % akcií, které mají být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, je ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie, nebo je-li ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie alespoň takové procento akcií, které zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu; to není třeba, jestliže 1. vlastnictví akcií veřejností členských států Evropské unie má být zajištěno teprve obchodováním na tomto trhu a organizátor regulovaného trhu usoudí, že požadovaného vlastnictví veřejností bude dosaženo během krátké doby po přijetí akcií k obchodování, nebo 2. akcie téhož emitenta a druhu jsou přijaty k obchodování na obdobném oficiálním trhu státu, který není členským státem Evropské unie, a v tomto státě je ve vlastnictví veřejnosti takový jejich objem, který zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu, j) se žádost o přijetí k obchodování vztahuje na všechny dluhopisy stejné emise nebo na všechny akcie stejného druhu; žádost o přijetí k obchodování nemusí zahrnovat akcie držené za účelem ovládání emitenta nebo na akcie, se kterými nelze na základě dohody po určitou dobu obchodovat, pokud obchodováním pouze s částí akcií stejného druhu nevzniknou investorům žádné nevýhody; skutečnost, že se žádost o přijetí k obchodování na oficiálním trhu vztahuje pouze na část akcií stejného druhu, musí být výslovně uvedena v prospektu spolu s uvedením důvodu, k) akcie nebo dluhopisy, které jsou listinnými cennými papíry, jsou vytištěny v souladu s požadavky kladenými na tisk listinných cenných papírů podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo, l) emitentem těchto akcií nebo dluhopisů je osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, a tyto akcie nebo dluhopisy nebyly přijaty k obchodování na oficiálním trhu ve státě, ve kterém má emitent sídlo a skutečné sídlo, ani ve státě, ve kterém je ve vlastnictví veřejnosti největší podíl těchto akcií nebo dluhopisů, a organizátor regulovaného trhu, na kterém se žádá o přijetí, je přesvědčen, že důvodem nepřijetí k obchodování není ochrana investorů, m) se jedná o vyměnitelné dluhopisy, prioritní dluhopisy nebo dluhopisy s opčním listem, které mají být vyměněny za akcie, a akcie stejného druhu jsou již přijaté k obchodování na oficiálním trhu nebo investorům jsou k dispozici všechny informace nezbytné k posouzení hodnoty těchto akcií, n) emise těchto akcií nebo dluhopisů byla vydána jako cenné papíry, nebo jako zaknihované cenné papíry a všechny její kusy mají stejnou jmenovitou hodnotu a stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), o) organizátorovi regulovaného trhu nejsou známy okolnosti, které by v případě přijetí těchto akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu mohly vést k poškození investorů, k ohrožení jejich zájmů nebo k ohrožení důležitých veřejných zájmů. (2) Cenné papíry zastupující akcie mohou být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, jestliže a) emitent akcií, které cenný papír zastupuje, splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) a e) a plní pro zastupované akcie informační povinnosti emitenta akcií přijatých k obchodování na oficiálním trhu, b) splňují podmínky stanovené v odstavci 1 písm. f), g), i) až k) a v odstavci 4, c) akcie, které cenný papír zastupuje, splňují podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. c). (3) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání cenných papírů představujících podíl na společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a cenné papíry představující podíl na společnosti jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu ve státě, ve kterém má jejich emitent sídlo, organizátor regulovaného trhu si před rozhodnutím o žádosti vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o jejich přijetí k obchodování. (4) Jestliže jsou akcie nebo dluhopisy upisovány na základě veřejné nabídky, lze obchodování s nimi zahájit až po uplynutí lhůty pro upisování uvedené ve veřejné nabídce; to neplatí, pokud lhůta nebyla stanovena. (5) Podmínky pro přijímání cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu stanovené v odstavci 1 písm. b) až f), h), i) a l) až o) se nevztahují na státní dluhopisy vydané Českou republikou, členským státem Evropské unie nebo členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, komunální dluhopisy nebo dluhopisy vydané subjekty mezinárodního práva. § 65a Emitent akcií přijatých k obchodování na oficiálním trhu pro akcie, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie přijaté k obchodování na oficiálním trhu, podá do 1 roku ode dne jejich vydávání žádost o přijetí k obchodování na tomto trhu, pokud nedojde k jejich přijetí bez žádosti. § 66 Přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu Organizátor regulovaného trhu je povinen do 6 měsíců ode dne doručení nebo doplnění žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu sdělit žadateli, zda cenný papír k obchodování na oficiálním trhu přijímá. Díl 3 Transparentnost regulovaného trhu § 67 Transparentnost regulovaného trhu před uzavřením obchodu (1) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10e), aktuální nabídkové a poptávkové ceny a aktuální nabízené a poptávané množství za tyto ceny pro akcie přijaté k obchodování na tomto regulovaném trhu. (2) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje informace uvedené v odstavci 1 průběžně během své obvyklé obchodní doby způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu; přístup k těmto informacím může zpoplatnit za cenu, která nesmí být vyšší než cena obvyklá na finančním trhu. (3) Organizátor regulovaného trhu nemusí uveřejňovat informace uvedené v odstavci 1, o kterých to stanoví prováděcí právní předpis v souladu s podmínkami stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10f). § 68 Transparentnost regulovaného trhu po uzavření obchodu (1) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje údaje o obchodu s akciemi uzavřeném na regulovaném trhu za podmínek a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10g). (2) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje údaje uvedené v odstavci 1 neprodleně po uzavření obchodu způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu; přístup k těmto údajům může zpoplatnit za cenu, která nesmí být vyšší než cena obvyklá na finančním trhu. (3) Česká národní banka může za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10h), na žádost organizátora regulovaného trhu udělit předchozí souhlas s odložením uveřejnění údajů uvedených v odstavci 1. Sdělení o udělení tohoto souhlasu je organizátor regulovaného trhu povinen uveřejnit způsobem snadno dostupným účastníkům kapitálového trhu. (4) Pro investiční nástroje s výjimkou akcií organizátor regulovaného trhu uveřejňuje a) aktuální kurz investičního nástroje, se kterým se obchoduje na jím organizovaném trhu, b) závěrečný kurz investičního nástroje, se kterým se obchoduje na jím organizovaném trhu; závěrečný kurz se uveřejňuje po skončení obchodního dne v kurzovním lístku. (5) Lhůty, formu a způsob uveřejňování kurzů investičních nástrojů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA III OBCHODOVÁNÍ V MNOHOSTRANNÉM OBCHODNÍM SYSTÉMU § 69 (1) Mnohostranným obchodním systémem je trh s investičními nástroji provozovaný obchodníkem s cennými papíry nebo organizátorem regulovaného trhu, který má stanovena pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému, pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému a pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému, která jsou v souladu s tímto zákonem. (2) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést transparentní pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů. (3) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést transparentní pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému, která stanoví objektivní kritéria pro určení, zda investiční nástroj může být obchodován v tomto systému. Pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému mohou stanovit také informační povinnosti emitentů investičních nástrojů přijatých k obchodování nebo osob, které požádaly o přijetí investičního nástroje k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta. (4) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést transparentní pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému, která stanoví objektivní kritéria pro tento přístup. § 63 odst. 4 a 6 platí pro přístup do mnohostranného obchodního systému obdobně. (5) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zajistit účastníkům jím provozovaného mnohostranného obchodního systému přístup k veřejně dostupným údajům o investičních nástrojích přijatých k obchodování v mnohostranném obchodním systému. (6) Investiční nástroj může být přijat k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta. (7) Emitent investičního nástroje přijatého k obchodování v mnohostranném obchodním systému podle odstavce 6 není povinen plnit vůči tomuto mnohostrannému obchodnímu systému žádné informační povinnosti. (8) Provozovatel mnohostranného obchodního systému se sídlem v jiném členském státě Evropské unie může v České republice zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v České republice přístup do tohoto mnohostranného obchodního systému. Česká národní banka může požádat orgán dohledu nad provozovatelem mnohostranného obchodního systému o údaje o účastnících tohoto mnohostranného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v České republice. (9) Provozovatel mnohostranného obchodního systému se sídlem v České republice oznámí České národní bance, ve kterém členském státě Evropské unie má v úmyslu zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie přístup do tohoto mnohostranného obchodního systému. Česká národní banka sdělí tuto informaci do jednoho měsíce příslušnému orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie. Česká národní banka oznámí na žádost orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie údaje o účastnících tohoto mnohostranného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v tomto členském státě Evropské unie. § 70 Přístup k vypořádacím systémům (1) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zajistit řádné vypořádání obchodů uzavřených v mnohostranném obchodním systému a informovat účastníky mnohostranného obchodního systému o svých právech a povinnostech a o právech a povinnostech účastníků při zajištění vypořádání obchodů uzavřených v mnohostranném obchodním systému. (2) Česká národní banka může omezit nebo zakázat provozovateli mnohostranného obchodního systému využívání vypořádacího systému, ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce z jiného členského státu Evropské unie k vypořádání všech nebo jen vybraných obchodů s investičními nástroji uzavřených v tomto mnohostranném obchodním systému, pokud je to nezbytné k řádnému fungování tohoto systému; při rozhodování Česká národní banka vezme v úvahu, zda nenastaly okolnosti uvedené v § 49. § 71 (1) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen zavést opatření pro soustavné sledování, zda a) účastníci tohoto mnohostranného obchodního systému dodržují pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému upravená v § 69 odst. 2, b) investiční nástroje přijaté k obchodování v tomto mnohostranném obchodním systému splňují pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému upravená v § 69 odst. 3. (2) Provozovatel mnohostranného obchodního systému soustavně sleduje obchody v tomto mnohostranném obchodním systému a vyhodnocuje, zda nedochází k porušování pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému, vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem. (3) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen neprodleně oznámit České národní bance a) významné porušení pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo mimořádnou situaci na trhu, b) důvodné podezření na využití vnitřní informace nebo na manipulaci s trhem, c) důvodné podezření z porušení tohoto zákona osobou oprávněnou uzavírat obchody v mnohostranném obchodním systému. (4) Provozovatel mnohostranného obchodního systému zasílá České národní bance rovněž další informace o účastnících, podmínkách, průběhu a výsledcích obchodování v jím provozovaném systému, investičních nástrojích přijatých k obchodování v jím provozovaném systému a jejich emitentech a o poskytnutých službách, které jsou potřebné pro výkon dohledu. (5) Formu a způsob informování České národní banky podle odstavce 3 a lhůty, obsah, formu a způsob zasílání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. § 72 Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen dodržovat transparentnost ve vztahu k akciím přijatým k obchodování na regulovaném trhu obdobně podle § 67 a § 68 odst. 1 až 3 a ve vztahu k ostatním investičním nástrojům obdobně podle § 68 odst. 4. § 73 Obchod uzavřený v mnohostranném obchodním systému Obchod uzavřený v mnohostranném obchodním systému podle pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému nemůže provozovatel mnohostranného obchodního systému zrušit. Omyl v pokynu při uzavření obchodu v mnohostranném obchodním systému nezakládá jeho neplatnost. ČÁST SEDMÁ VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 82 Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání (1) Vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je systém, a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g), b) který provádí vypořádání [§ 83 písm. a)] na základě stanovených pravidel, c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo nebo ústředí v České republice, se dohodli, že právní vztahy mezi nimi se při provádění vypořádání řídí českým právem, a d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle § 90g odst. 1 nebo 2. (2) Zahraničním vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je vypořádací systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry30). (3) Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání a účast v tomto systému se zakládají smlouvou. § 83 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vypořádáním 1. započtení vzájemných pohledávek z obchodů s investičními nástroji, nebo 2. splnění vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, b) příkazem k vypořádání pokyn účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 89, na jehož základě má být v souladu s pravidly vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (dále jen „pravidla systému“) provedeno vypořádání, c) ústřední protistranou osoba, která při vypořádání vstupuje mezi účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g) nebo m) jako jejich výlučná protistrana, d) zúčtovatelem osoba, která vede pro účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i) nebo m) účet, na němž se provádí vypořádání, e) clearingovou institucí osoba, která provádí vypořádání započtením vzájemných pohledávek účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedených v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i), j) nebo m), f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující doba, během níž vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání přijímá a provádí příkazy k vypořádání a další úkony s tímto vypořádáním související. § 84 Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (1) Účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může být pouze a) banka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) obchodník s cennými papíry, d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c), e) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré dluhy ručí osoba veřejného práva, f) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka, g) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon31), h) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 90), i) ústřední protistrana, j) zúčtovatel, k) clearingová instituce, l) osoba, která vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech h) až k) v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování, nebo m) osoba neuvedená v písmenech a) až l), u které je to vhodné s ohledem na míru systémového rizika vyplývajícího z rozsahu její činnosti. (2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. HLAVA II PROVOZOVÁNÍ VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ Pravidla systému § 85 (1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání stanoví pravidla systému. (2) Pravidla systému upravují alespoň a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, b) podmínky účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k vypořádacímu systému s neodvolatelností vypořádání; osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nesmí být znevýhodňovány z jiných než ekonomických důvodů, c) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vyplývající z jejich účasti v tomto systému, d) způsob a podmínky zajištění dluhů vyplývajících z účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, e) způsob a podmínky vypořádání, včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během vypořádání, f) náležitosti příkazu k vypořádání, způsob a podmínky jeho zadávání do vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, g) údaje, které účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání poskytuje provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování, h) opatření, která může provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uplatnit vůči účastníkovi vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, a postup při jejich uplatňování, i) časový harmonogram provádění vypořádání, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž vypořádání probíhá, j) vymezení provozního dne, k) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání, l) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání zadaný do vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti, m) investiční nástroje a měnu, v nichž se vypořádání provádí, a n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň 1. rizika, kterým vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika, 2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a 3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, včetně stanovení vhodných podmínek pro účast ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání. § 86 (1) Provozovatel a ostatní účastníci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání dodržují pravidla systému. (2) Pravidla systému v aktuálním znění musí být uveřejněna na internetových stránkách provozovatele a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání v jeho úředních hodinách. Pokud provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zřídí provozovnu, musí být pravidla systému k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně. § 87 Změna pravidel systému (1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas. (2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen. § 87a Ustanovení tohoto zákona upravující řídící a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry se na provozovatele vypořádacího systému použijí přiměřeně. Neodvolatelnost příkazu k vypořádání § 88 (1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k vypořádání jednostranně odvolat. (2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení vypořádání, k vyloučení nebo omezení použití investičních nástrojů nebo peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí vypořádání, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k vypořádání, jestliže byl tento příkaz přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu, b) možnost použít investiční nástroje nebo peněžní prostředky na účtu účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, na němž se provádí vypořádání, ke splnění dluhů, které mu vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle § 89, jestliže investiční nástroje nebo peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo systému propojeného podle § 89. (3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k vypořádání přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže a) vypořádání je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a b) provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k vypořádání stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání známo nebo mu mělo být známo. (4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému propojeném podle § 89 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu. Propojení systémů § 89 (1) Uzavře-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování umožňující vzájemné provádění příkazů k vypořádání, nezakládá se tím nový vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání. (2) Jestliže je to možné, provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, platí pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě. (3) Poskytne-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání provozovateli systému propojeného podle odstavce 1 zajištění, nejsou rozhodnutím o úpadku nebo rozhodnutím či jiným zásahem orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči příjemci zajištění dotčena práva poskytovatele zajištění k předmětu tohoto zajištění. HLAVA III PROVOZOVATEL VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ § 90 (1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je právnická osoba, která je oprávněna provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání na základě povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, které jí udělila Česká národní banka. (2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může též, pokud to má uvedeno v povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zajišťovat pro své účastníky investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a). (3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je povinen provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání s odbornou péčí. (4) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání svěřeny do správy nebo jako zajištění dluhu plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o majetku třetích osob, který má ve své moci, odděleně od svého majetku. Povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání § 90a (1) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání žadateli, a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, b) který má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, c) který je důvěryhodný, d) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730000 EUR, e) jehož počáteční kapitál má průhledný a nezávadný původ, f) který předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, g) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, i) na němž mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné, l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a m) který předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika. (2) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání i žadateli, který a) je právnickou osobou, b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě Evropské unie, c) který je důvěryhodný, d) je oprávněn provozovat systém obdobný vypořádacímu systému s neodvolatelností vypořádání, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění vypořádání řídí právem jiného členského státu Evropské unie, a e) předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího sytému s neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika. (3) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 90b (1) O žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení. (2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka schválí pravidla systému. (3) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka může stanovit podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti. (4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno. HLAVA IV INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE A ÚČASTNÍKA VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ § 90c (1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, o jejich sídle nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. (2) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez zbytečného odkladu informuje provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a). (3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání neprodleně informuje účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a provozovatele systému propojeného podle § 89 o oznámení podle § 90g odst. 4. (4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis. (5) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v jiném členském státě Evropské unie je povinen pro účely posouzení plnění podmínek výkonu jeho činnosti poskytnout České národní bance požadované informace a potřebná vysvětlení. § 90d Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, jehož se účastní, a o jeho pravidlech. § 90e Účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo na území České republiky, a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla a o změně těchto skutečností. HLAVA V OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI § 90f Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči účastníkovi vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy provedl vůči účastníkovi zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo na území České republiky. § 90g Oznamovací povinnosti České národní banky (1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jehož provozovateli udělila povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Jestliže bylo povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání odňato, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno vypořádání na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí povolení. (2) Česká národní banka může oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 87 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 90a, 90b, § 90c odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a), b) nebo c). (3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f, které se týká účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo na území České republiky, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika36) a příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. (4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f nebo obdobné oznámení od orgánu členského státu Evropské unie, které se týká účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. ČÁST OSMÁ EVIDENCE INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Díl 1 Úvodní ustanovení § 91 Zaknihovaný cenný papír je veden v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak. Díl 2 Druhy evidencí investičních nástrojů § 92 Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů (1) Centrální evidencí zaknihovaných cenných papírů je evidence všech zaknihovaných cenných papírů vydaných podle českého práva, s výjimkou a) zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci (§ 93), b) zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky podle zákona upravujícího činnost České národní banky, a c) zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci ministerstva podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. (2) Centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vede centrální depozitář a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou centrálním depozitářem. (3) Evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou centrálním depozitářem může vést a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, b) administrátor investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem, jehož administraci provádí, a který je oprávněn vykonávat úschovu cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů, c) Česká národní banka, d) zahraniční osoba, jejíž činnost odpovídá činnosti osob uvedených v písmenech a) a b) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice, e) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů. § 93 Samostatná evidence investičních nástrojů (1) V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány a) zaknihované cenné papíry kolektivního investování, b) listinné investiční nástroje v úschově, c) zahraniční investiční nástroje, které má ve své moci obchodník s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby, d) investiční nástroje, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje. (2) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, b) administrátor investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem, jehož administraci provádí, a který je oprávněn vykonávat úschovu cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů, c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a dluhy z obchodů, d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, e) zahraniční osoba, jejíž činnost odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice. (3) Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, b) administrátor investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem, jehož administraci provádí, a který je oprávněn vykonávat úschovu cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů, c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů, d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, e) zahraniční osoba, jejíž činnost odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice, f) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů. (4) Osoba uvedená v odstavci 2 nebo odstavci 3 písm. a) až e) vede samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví požadavky na organizační a technické zabezpečení vedení takové evidence a náležitosti výpisu z evidence. (5) Samostatnou evidencí investičních nástrojů je též evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky. Provozní řád pro vedení své evidence a jeho změny uveřejňuje Česká národní banka na svých internetových stránkách. (6) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis. § 93a Zvláštní ustanovení o imobilizovaných cenných papírech (1) Pokud emitent rozhodne o imobilizaci podle zákona upravujícího cenné papíry již vydaných cenných papírů, postupuje přiměřeně podle právních předpisů upravujících přeměnu listinných cenných papírů na zaknihované cenné papíry. Při uložení cenných papírů do hromadné úschovy může emitent též rozhodnout o nahrazení všech listinných cenných papírů, které mu byly vráceny nebo které byly prohlášeny za neplatné, hromadnou listinou nebo několika hromadnými listinami. (2) Připouští-li to emisní podmínky, může emitent imobilizovaného cenného papíru rozhodnout o vynětí všech imobilizovaných cenných papírů z úschovy. Nerozhodne-li současně o jejich svěření do úschovy jinému schovateli podle odstavce 3 nebo o změně jejich podoby, postupuje se přiměřeně podle právních předpisů upravujících přeměnu zaknihovaného cenného papíru na listinný. Schovatel vydá imobilizované cenné papíry emitentovi. (3) Rozhodne-li emitent podle odstavce 2 o vynětí všech imobilizovaných cenných papírů z úschovy a o jejich svěření do úschovy jinému schovateli, je původní schovatel povinen předat novému schovateli veškeré podklady a údaje nezbytné pro vedení samostatné evidence imobilizovaných cenných papírů, a to do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo takové rozhodnutí písemně oznámeno, nebo k jinému pozdějšímu dni stanovenému v rozhodnutí emitenta, nikoli však dříve, než bude uzavřena smlouva o úschově s novým schovatelem. (4) Na nového schovatele přecházejí ke dni podle odstavce 3 veškerá práva a povinnosti ze smluv souvisejících s úschovou těchto imobilizovaných cenných papírů uzavřených mezi dosavadním schovatelem a jejich vlastníky a dále ze smluv s osobami vedoucími tyto imobilizované cenné papíry v evidenci navazující na samostatnou evidenci, a to v rozsahu týkajícím se evidence těchto imobilizovaných cenných papírů. (5) Akciová společnost, jejíž stanovy to umožňují, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s centrálním depozitářem, obchodníkem s cennými papíry oprávněným poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů nebo se zahraniční osobou s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice. (6) Akcionáři nemohou požadovat vydání imobilizovaných akcií na majitele z hromadné úschovy. Vynětí imobilizovaných akcií na majitele z hromadné úschovy je přípustné pouze tehdy, dojde-li současně ke změně jejich formy nebo podoby anebo budou-li současně svěřeny do úschovy jinému schovateli postupem podle tohoto ustanovení. (7) Na evidenci imobilizovaných cenných papírů se přiměřeně použijí též ustanovení upravující evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů. Díl 3 Zásady vedení evidence investičních nástrojů § 94 Druhy účtů (1) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem. Provozní řád centrálního depozitáře (§ 104) u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů. (2) Centrální depozitář vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. (3) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků. (4) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. (5) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vést účet zákazníků může pouze pro osobu uvedenou v § 93 odst. 3 písm. e) nebo f), která vede navazující evidenci v zahraničí podle zahraničního právního řádu; podmínka oprávnění k poskytování investiční služby v České republice nemusí být v takovém případě splněna. (6) Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů vedená centrálním depozitářem, samostatná evidence zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování a samostatná evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 1. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Česká národní banka stanoví pravidla vedení evidence emise v provozním řádu zveřejňovaném podle § 93 odst. 5. (7) Pro osobu, která vede samostatnou evidenci cenných papírů kolektivního investování, a osobu, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci cenných papírů kolektivního investování, platí § 111 odst. 2 a 3 přiměřeně; rozsah sdělovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis podle § 93 odst. 4. § 95 Zápis do evidence investičních nástrojů (1) Rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5). Tím není dotčeno ustanovení § 99 odst. 4. (2) Zápis do evidence investičních nástrojů se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu. (3) Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře (§ 109), účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede. § 96 Účinky převodu investičního nástroje (1) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků. (2) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne. (3) Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá. (4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence. (5) Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému. § 97 Pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem (1) Příkaz k zápisu pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem (dále jen "pozastavení nakládání s investičním nástrojem") do evidence investičních nástrojů dává a) organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému, pokud má být zaknihovaný investiční nástroj převeden, b) příslušný soud, exekutor nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření, exekučního příkazu nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak jiný právní předpis, c) centrální depozitář, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vypořádáním, případně jinými službami centrálního depozitáře podle § 100, d) depozitář investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, e) třetí osoba, pokud dává příkaz ve svůj prospěch a má k tomu souhlas vlastníka. (2) V příkazu k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem se uvádí doba, na kterou se nakládání s investičním nástrojem pozastavuje. (3) Pozastavení nakládání s investičním nástrojem zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo nakládání s investičním nástrojem pozastaveno, b) z příkazu osoby, která dala příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem, nebo c) z příkazu osoby, která prokáže své oprávnění zrušit zápis pozastavení nakládání s investičním nástrojem. (4) Správní úřad nebo soud oprávněný dát příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. b) může dát též příkaz ke zrušení pozastavení nakládání s investičním nástrojem, k němuž dala příkaz jiná osoba. (5) Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem není možné do evidence investičních nástrojů zapsat změnu vlastníka převodem tohoto investičního nástroje ani není možné zapsat smluvní zástavní právo k tomuto investičnímu nástroji. Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem nelze listinný investiční nástroj evidovaný v samostatné evidenci vydat z úschovy. § 98 Oprava chyb v evidenci investičních nástrojů (1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, opraví chybu ve své evidenci a) na základě námitky majitele účtu, emitenta, účastníka centrálního depozitáře, organizátora regulovaného trhu nebo provozovatele vypořádacího systému, kterou uzná jako oprávněnou, b) na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, c) z vlastního podnětu, nebo d) na základě opravy provedené v evidenci investičních nástrojů, kterou vede jiná osoba, pokud o opravu chyby byla touto osobou požádána a požadavek uzná jako oprávněný. (2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, provede opravu chyby ve své evidenci ke dni, ke kterému chyba v evidenci vznikla, pokud ze zákona nebo rozhodnutí soudu či jiného orgánu nevyplývá něco jiného. Nelze-li tento den určit, provede se oprava chyby ke dni, ke kterému byla chyba zjištěna. (3) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vede též dokumentaci opravených chyb. (4) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, zašle osobě, na jejímž účtu opravila chybu, výpis z jejího účtu s odůvodněním provedené změny, a to neprodleně po opravení chyby. (5) Osoby, které vedou evidenci investičních nástrojů, spolupracují tak, aby došlo k odstranění každé chyby v údajích obsažených v evidenci investičních nástrojů v co nejkratší době. § 99 Výpis z evidence investičních nástrojů (1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka. (2) Osoba, která vede evidenci zaknihovaných investičních nástrojů, vydá zástavnímu věřiteli na jeho žádost výpis z evidence. V tomto výpisu uvede zaknihované investiční nástroje zastavené ve prospěch zástavního věřitele vedené na účtu vlastníka a případná další zástavní práva na investičním nástroji váznoucí, včetně pořadí zástavních práv. Je-li výpis vydáván účastníkem centrálního depozitáře a účastník je současně zástavním dlužníkem nebo zástavcem zaknihovaných investičních nástrojů ve výpisu, může zástavní věřitel požadovat po centrálním depozitáři potvrzení správnosti výpisu a centrální depozitář je povinen jej bez zbytečného odkladu vydat. (3) Výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k závěrce dne určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5), ke kterému byl vydán, a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak. (4) Jestliže se údaje na výpisu z evidence emise liší od údajů na výpisu z majetkového účtu, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise. § 99a (1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je povinna uchovávat tuto evidenci a všechny dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci po dobu 12 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj v evidenci zapsán. (2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je oprávněna poskytovat údaje z této evidence a dokumentů uchovávaných podle odstavce 1 bez souhlasu osoby, pro kterou byl majetkový účet zřízen, pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis, a v případech, kdy podává trestní oznámení. HLAVA II CENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘ ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ Základní ustanovení § 100 (1) Centrální depozitář je právnická osoba, která a) vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů v České republice, b) přiděluje investičním nástrojům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), c) provozuje vypořádací systém; provozuje-li centrální depozitář vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání, považuje se za provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. (2) Centrální depozitář může též vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo vykonávat další podnikatelskou činnost registrovanou Českou národní bankou podle § 103a. (3) Centrální depozitář může též, pokud to má uvedeno v povolení k činnosti centrálního depozitáře a) obstarávat splácení cenných papírů, vracení cenných papírů nebo vyplácení výnosů z cenných papírů, b) zajišťovat pro emitenta a pro své účastníky úschovu a správu investičních nástrojů, c) za účelem vypořádání obchodu s investičními nástroji prostřednictvím svého vypořádacího systému poskytovat svým účastníkům úvěry nebo zápůjčky, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto úvěry či zápůjčky zprostředkovávat, d) poskytovat svým účastníkům zápůjčky cenných papírů vedených v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto zápůjčky zprostředkovávat, e) spravovat peněžní prostředky a investiční nástroje složené jako jistota za splnění dluhů plynoucích z vypořádávaných obchodů s investičními nástroji, f) zřizovat pro své účastníky účty zákazníků u zahraničních osob s obdobným předmětem činnosti jako má centrální depozitář, g) provádět zúčtování obchodů realizovaných na komoditních burzách podle zákona, který upravuje komoditní burzy, h) obstarávat pro své účastníky jiné činnosti související s činností centrálního depozitáře podle tohoto zákona. (4) Centrální depozitář nahradí škodu, kterou osobám, pro něž vede majetkové účty nebo evidenci emise, způsobil v důsledku chyby nebo neúplnosti na těchto účtech nebo v této evidenci. Škodu způsobenou chybou nebo neúplností v údajích, které centrální depozitář obdržel od majitele účtu zákazníků podle § 111 odst. 3 až 5, nahradí majitel účtu zákazníků. § 101 (1) Centrální depozitář musí mít základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč. Emisní kurz jeho akcií musí být alespoň z jedné třetiny splacen peněžitými vklady. (2) Obchodní firma centrálního depozitáře musí obsahovat označení "centrální depozitář cenných papírů". Osoba, která nemá povolení k činnosti centrálního depozitáře, nesmí používat označení "centrální depozitář cenných papírů". (3) Centrální depozitář nesmí vydávat prioritní akcie. (4) Akcie centrálního depozitáře jsou převoditelné pouze se souhlasem statutárního orgánu centrálního depozitáře. § 102 Centrální depozitář je oprávněn vést evidenci osobních údajů o majitelích účtů podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů. § 103 Povolení k činnosti centrálního depozitáře (1) K činnosti centrálního depozitáře je třeba povolení České národní banky. (2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti centrálního depozitáře, jestliže a) žadatel je akciovou společností se sídlem v České republice, která vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie, b) žadatel prokáže připravenost vést centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů pro všechny zaknihované cenné papíry včetně dokumentace k této evidenci, kterou je povinen uchovávat podle § 99a, c) žadatel splňuje podmínky uvedené v § 101 odst. 1 a odst. 3 a 4, d) žadatel splňuje podmínky obdobně podle § 6 odst. 1 písm. c), d), h) a i), e) žadatel má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti centrálního depozitáře, zejména plán obchodní činnosti a návrh organizačního uspořádání. (3) Žádost o povolení k činnosti centrálního depozitáře lze podat pouze na stanoveném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení věcných, organizačních a personálních předpokladů pro činnost centrálního depozitáře. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (4) Česká národní banka v povolení k činnosti centrálního depozitáře a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení, b) uvede, které činnosti podle § 100 odst. 3 je centrální depozitář oprávněn vykonávat a v jakém rozsahu, c) schválí provozní řád centrálního depozitáře. (5) Povolení k činnosti centrálního depozitáře se uděluje na dobu neurčitou. Na povolení není právní nárok. (6) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100 odst. 1 a činnosti uvedené v povolení k činnosti centrálního depozitáře. (7) Centrální depozitář oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti centrálního depozitáře. (8) Centrální depozitář poskytuje své služby s odbornou péčí. § 103a (1) Další podnikatelskou činnost podle § 100 odst. 2 může centrální depozitář vykonávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou. (2) Další podnikatelská činnost centrálního depozitáře může spočívat pouze v činnosti přímo související se správou vlastního majetku. (3) V případě, že pro registraci další podnikatelské činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení kvality poskytovaných služeb, zamítnutí registrace by způsobilo centrálnímu depozitáři značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další činnosti, Česká národní banka registraci zamítne; jinak další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje a vydá žadateli osvědčení o registraci. (4) V rozhodnutí o registraci další podnikatelské činnosti může Česká národní banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí centrální depozitář splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě, které musí dodržovat při jejím výkonu. (5) Česká národní banka zruší registraci, jestliže centrální depozitář písemně o její zrušení Českou národní banku požádá. § 104 Provozní řád centrálního depozitáře (1) Provozní řád centrálního depozitáře musí obsahovat zejména a) seznam služeb, které centrální depozitář poskytuje, a podmínky a způsob jejich poskytování, b) způsob zakládání a rušení majetkových účtů, včetně způsobu zakládání více majetkových účtů pro tutéž osobu, c) způsob záznamu vzniku a zániku zástavního práva k cenným papírům a k účtu cenných papírů a způsob předávání příkazů k provedení změn na majetkových účtech, d) náležitosti nezbytné pro vedení evidence majetkových účtů v centrálním depozitáři, e) náležitosti nezbytné pro vedení evidence emisí v centrálním depozitáři, f) pravidla účasti v centrálním depozitáři, g) údaje, které účastník centrálního depozitáře poskytuje centrálnímu depozitáři k plnění jeho povinností a způsob jejich poskytování, h) druhy opatření, která může centrální depozitář uplatnit vůči svému účastníkovi, a postup při jejich uplatňování, i) způsob vedení evidence na účtu zákazníků, postup při zahájení a ukončení vedení této evidence, j) určení závěrky dne, k) druhy výpisů z evidence investičních nástrojů, jejich náležitosti a způsob jejich předávání. (2) Centrální depozitář je povinen o každé změně svého provozního řádu informovat Českou národní banku. Česká národní banka může do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o změně provozního řádu centrálního depozitáře zahájit správní řízení o schválení jeho změny; účastníkem správního řízení je pouze centrální depozitář. Jestliže Česká národní banka nezahájí správní řízení v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právní moci. (3) Provozní řád centrálního depozitáře v aktuálním znění musí být uveřejněn na internetových stránkách centrálního depozitáře a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle centrálního depozitáře v jeho úředních hodinách. Pokud centrální depozitář zřídí provozovnu, musí být provozní řád k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně. (4) Provozní řád centrálního depozitáře nebo jeho změna nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li centrální depozitář datum pozdější. Změnu provozního řádu nelze uveřejnit dříve, než nabude právní moci rozhodnutí České národní banky o jejím schválení podle odstavce 2. (5) Centrální depozitář, účastníci centrálního depozitáře, emitenti zaknihovaných investičních nástrojů vedených v centrální evidenci a vlastníci nebo jiné osoby oprávněné ve vztahu k investičním nástrojům evidovaným podle § 202a a osoby, které vedou evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, dodržují provozní řád centrálního depozitáře. Při poskytování informací podle § 115 je provozní řád centrálního depozitáře závazný též pro osoby, které vedou samostatnou evidenci investičních nástrojů. (6) Ustanovení tohoto zákona upravující řídící a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry se na centrálního depozitáře použijí přiměřeně. § 104a Nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na centrálním depozitáři a jeho ovládnutí (1) K nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na centrálním depozitáři nebo k ovládnutí centrálního depozitáře je nutný souhlas České národní banky. Pro udělení tohoto souhlasu platí § 10b až 10d obdobně; lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 pracovních dnů. Žádost o udělení souhlasu musí obsahovat údaje uvedené v § 10d odst. 1 a lze ji podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 10d odst. 6. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pro pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti na centrálním depozitáři platí obdobně § 10e. § 104b Vedoucí osoba centrálního depozitáře Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby centrálního depozitáře je předchozí souhlas České národní banky. Ustanovení § 10 a 10a se použijí obdobně. § 105 Zrušení nebo změna předmětu podnikání centrálního depozitáře (1) Rozhodnutí valné hromady o zrušení centrálního depozitáře s likvidací nabývá účinnosti nejdříve dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře. (2) Při vstupu centrálního depozitáře do likvidace Česká národní banka odejme povolení k činnosti centrálního depozitáře na jeho žádost, pokud je zajištěn výkon všech jeho činností jiným centrálním depozitářem a dojde k úplnému převzetí všech evidencí a dokumentů, které centrální depozitář uchovává podle § 99a. (3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení s likvidací, na vědomí České národní bance. (4) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100. § 106 Přeměna centrálního depozitáře (1) K fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo k převodu jmění jiné osoby na centrální depozitář je třeba povolení České národní banky. (2) Žádost o povolení k fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo žádost o povolení převodu jmění jiné osoby na centrální depozitář lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze nebo převodu jmění. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o fúzi centrálního depozitáře, na vědomí České národní bance. (4) Rozdělení centrálního depozitáře, změna jeho právní formy, převod jmění centrálního depozitáře na akcionáře, fúze centrálního depozitáře s osobou, která není centrálním depozitářem nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné. § 107 Převod, zastavení nebo pacht obchodního závodu centrálního depozitáře (1) K uzavření smlouvy o převodu obchodního závodu centrálního depozitáře nebo jeho části, smlouvy o zastavení obchodního závodu centrálního depozitáře nebo jeho části nebo smlouvy o pachtu obchodního závodu centrálního depozitáře nebo jeho části je třeba povolení České národní banky. (2) Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závodu centrálního depozitáře nebo jeho části. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo pachtu obchodního závodu centrálního depozitáře nebo jeho části, na vědomí České národní bance. § 107a Úpadek centrálního depozitáře (1) Jestliže bylo centrálnímu depozitáři odňato povolení k činnosti v důsledku rozhodnutí o úpadku, je insolvenční správce povinen zajistit výkon činnosti centrálního depozitáře, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem nebo státem a dokud jiný centrální depozitář nebo stát nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané centrálním depozitářem podle § 99a. K výkonu této činnosti není třeba povolení k činnosti centrálního depozitáře. (2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu po odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře učinit návrh na uzavření smlouvy o prodeji majetku, který slouží provozování obchodního závodu centrálního depozitáře11), včetně evidencí a dokumentů uchovávaných centrálním depozitářem podle § 99a. (3) Návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 musí být učiněn osobě, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Není-li takové osoby nebo nedojde-li k uzavření smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh učiněn, musí být návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, jehož jménem jedná ministerstvo. (4) Činí-li se návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 státu, neobsahuje kupní cenu. Kupní cena se stanoví na základě posudku znalce. Nedohodnou-li se insolvenční správce a stát na osobě znalce do 15 dnů ode dne, kdy byl státu učiněn návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2, jmenuje znalce na návrh některého z nich soud. Jestliže byly podány 2 návrhy na jmenování znalce, soud obě věci spojí ke společnému řízení. (5) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Porušuje-li soudem jmenovaný znalec závažným způsobem své povinnosti, soud jej na návrh státu nebo insolvenčního správce odvolá a jmenuje jiného. (6) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou stát, insolvenční správce a znalec. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud centrálního depozitáře. O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Rozhoduje se usnesením. (7) Odměnu za zpracování posudku hradí stát a její výše se stanoví dohodou. Nedohodnou-li se stát, insolvenční správce a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některého z nich soud, který znalce jmenoval. O odměnu znalce se snižuje kupní cena, kterou stát centrálnímu depozitáři zaplatí. (8) Byl-li návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, je stát povinen jej přijmout do 30 dnů ode dne, kdy byl vypracován posudek znalce podle odstavce 4. (9) K uzavření smlouvy podle odstavce 8 se státem nepotřebuje insolvenční správce souhlas soudu ani vyjádření věřitelského výboru. (10) Byla-li uzavřena smlouva podle odstavce 8 se státem, vykonává činnost centrálního depozitáře stát, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem a dokud jiný centrální depozitář nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané státem podle § 99a. K výkonu této činnosti nepotřebuje stát povolení k činnosti centrálního depozitáře. (11) Stát, jehož jménem jedná ministerstvo, převede evidence cenných papírů, které vede podle odstavce 10, na osobu, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Ustanovení § 202 odst. 2 a 3 se použijí obdobně. § 108 Informační povinnosti centrálního depozitáře (1) Centrální depozitář zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis. (2) Centrální depozitář a) zašle České národní bance pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání 1. o zrušení centrálního depozitáře, 2. o snížení či zvýšení základního kapitálu centrálního depozitáře, b) informuje Českou národní banku neprodleně 1. o převodu nebo přechodu akcií centrálního depozitáře na jinou osobu, 2. o změně účastníka centrálního depozitáře nebo o pozastavení účasti v centrálním depozitáři, 3. o tom, že proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení. § 109 Účastník centrálního depozitáře (1) Účastník centrálního depozitáře je osoba, která podává centrálnímu depozitáři příkaz a) k založení nebo zrušení majetkového účtu, b) k provedení změny na majetkovém účtu, c) k provedení služby. (2) Bez příkazu účastníka provede centrální depozitář zápis do evidence cenných papírů pouze a) na příkaz emitenta, který má uzavřenou smlouvu s centrálním depozitářem podle § 111 odst. 1, pokud souvisí se zápisem do evidence emise, b) na příkaz osoby podle § 115 odst. 1, pokud je k tomu oprávněna podle jiného právního předpisu. (3) Účastníkem centrálního depozitáře může být a) banka, b) obchodník s cennými papíry, c) administrátor investičního fondu, d) organizátor regulovaného trhu, e) zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti jako osoby uvedené v písmenech a) až d), f) zahraniční centrální depozitář, g) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva, h) Česká konsolidační agentura, i) Česká národní banka, j) centrální banka jiného státu, k) Evropská centrální banka. (4) Účast v centrálním depozitáři vzniká smlouvou. (5) Centrální depozitář uveřejňuje aktuální seznam svých účastníků na svých internetových stránkách. (6) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba, a) které byla povolena reorganizace, a to po dobu 5 let od skončení reorganizace, b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to po dobu 5 let od zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, c) jejíž plán oddlužení soud schválil, a to po dobu 5 let od splnění plánu oddlužení, d) zamítl-li soud insolvenční návrh, jestliže majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (7) Činnosti podle odstavce 1 provádí účastník centrálního depozitáře buď přímo nebo prostřednictvím organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobnými předměty činnosti. § 110 Účet zákazníků (1) Na účtu zákazníků mohou být evidovány pouze investiční nástroje, s jejichž vlastníkem majitel tohoto účtu uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů. Tato smlouva může být nahrazena smlouvou o úschově investičních nástrojů uzavřenou s osobou podle § 92 odst. 3. (2) Centrální depozitář zřídí účet zákazníků osobě, která je oprávněna vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, a to za podmínek stanovených provozním řádem centrálního depozitáře. Pokud tato osoba není účastníkem centrálního depozitáře, nakládá se svým účtem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře. (3) Majitel účtu zákazníků eviduje investiční nástroje vedené na účtu zákazníků odděleně od svého majetku. (4) Majitel účtu zákazníků nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka. § 111 Evidence emisí zaknihovaných cenných papírů (1) Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem. (2) Centrální depozitář předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru, údaje o správci12) nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry a další údaje stanovené provozním řádem. Centrální depozitář zahrne do výpisu též informace, které obdržel od majitele účtu zákazníků podle odstavců 3 až 5. (3) Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené provozním řádem. (4) Centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků , aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise. (5) Centrální depozitář na základě žádosti autorizované obalové společnosti podle zákona upravujícího hospodaření s obaly o výpis z evidence emise vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti, evidovaných na těchto účtech. Tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise. HLAVA III POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ OSOBOU VEDOUCÍ EVIDENCI INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ § 115 (1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat podle § 99a odst. 1 a) soudu pro účely soudního řízení, b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení, d) správci daně pro účely správy daní vlastníka investičního nástroje, e) České národní bance pro účely 1. dohledu nad finančním trhem, 2. bankovního informačního systému podle zákona, který upravuje činnost České národní banky, 3. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona, f) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, g) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby, h) ministerstvu při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, i) ministerstvu pro účely sestavování vládní finanční statistiky a plnění požadavků souvisejících s notifikací vládního schodku podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie12a). (2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1. (3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře. (4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1. (5) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST DEVÁTÁ OCHRANA KAPITÁLOVÉHO TRHU A INVESTORŮ HLAVA I POVINNOST MLČENLIVOSTI § 116 Fyzická osoba, která je nebo byla investičním zprostředkovatelem, vázaným zástupcem, osobou s řídící pravomocí, nuceným správcem, likvidátorem, insolvenčním správcem, společníkem insolvenčního správce nebo zaměstnancem osoby, která vede evidenci investičních nástrojů, organizátora regulovaného trhu, obchodníka s cennými papíry, zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, investičního zprostředkovatele, vázaného zástupce, provozovatele vypořádacího systému nebo osoby zahrnuté do konsolidačního celku podléhajícího dohledu na konsolidovaném základě, který vykonává Česká národní banka, je povinna zachovávat mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu, a která nebyla uveřejněna. § 117 (1) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby uvedené v § 116 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely a) občanského soudního řízení, b) soudního řízení správního, c) trestního řízení, d) správy daní a poplatků, e) dohledu nad finančním trhem, f) poskytování informací ministerstvu při plnění povinností podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) bankovního informačního systému České národní banky podle zákona, který upravuje činnost České národní banky, h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou, i) exekučního řízení, j) insolvenčního řízení, k) kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu, l) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby. (2) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v § 116. HLAVA II INFORMAČNÍ POVINNOST EMITENTA NĚKTERÝCH INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ A DALŠÍCH OSOB § 117a Pro vyměnitelný dluhopis, prioritní dluhopis nebo jim obdobný cenný papír vydaný v zahraničí, který po převedení nebo výkonu práva z něho vyplývajícího opravňuje k nabytí akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, se pro účely této části zákona použije právní úprava pro akcii nebo obdobný cenný papír představující podíl na emitentovi [§ 118 odst. 1 písm. a)]. § 118 Výroční zpráva emitenta (1) Výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu je nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období povinen uveřejnit emitent a) akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi přijatého k obchodování na evropském regulovaném trhu, který má sídlo 1. na území České republiky, nebo 2. na území státu, který není členským státem Evropské unie, pokud byl prospekt tohoto cenného papíru schválen v České republice, b) dluhopisu, obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky nebo investičního cenného papíru, jehož hodnota je určena splacením dlužné částky a jehož jmenovitá hodnota 1. není k datu emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1000 EUR, přijatého k obchodování na evropském regulovaném trhu, který má sídlo na území České republiky nebo na území státu, který není členským státem Evropské unie, pokud byl prospekt tohoto cenného papíru schválen v České republice, 2. je k datu emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1000 EUR, přijatého k obchodování na regulovaném trhu, pokud si tento emitent zvolil podle § 123 Českou republiku za členský stát Evropské unie, ve kterém plní povinnosti stanovené v této hlavě a hlavě V této části zákona, nebo 3. je k datu emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1000 EUR, přijatého k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, který má sídlo na území České republiky a Českou republiku si zvolil podle § 123 za členský stát Evropské unie, ve kterém plní povinnosti stanovené v této hlavě a hlavě V této části zákona, nebo c) investičního cenného papíru neuvedeného v písmenech a) a b), který 1. je přijat k obchodování na regulovaném trhu a zároveň není přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, jenž má sídlo na území České republiky nebo státu, který není členským státem Evropské unie, 2. je přijat k obchodování na regulovaném trhu a zároveň na zahraničním regulovaném trhu, pokud si tento emitent zvolil podle § 123 Českou republiku za členský stát Evropské unie, ve kterém plní povinnosti stanovené v této hlavě a hlavě V této části zákona, 3. je přijat k obchodování na regulovaném trhu a zároveň není přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, pokud má tento emitent sídlo v členském státě Evropské unie, jímž není Česká republika, a zvolil si podle § 123 Českou republiku za členský stát Evropské unie, ve kterém plní povinnosti stanovené v této hlavě a hlavě V této části zákona, nebo 4. není přijat k obchodování na regulovaném trhu a zároveň je přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, pokud má tento emitent sídlo na území České republiky a zvolil si podle § 123 Českou republiku za členský stát Evropské unie, ve kterém plní povinnosti stanovené v této hlavě a hlavě V této části zákona. (2) Emitent zabezpečí, aby uveřejněná výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva byly veřejně přístupné po dobu nejméně 5 let. (3) Výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Konsolidovaná výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku a konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávy auditora se uveřejňují v plném znění. (4) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva musejí poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za uplynulé účetní období a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku12b). Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva musejí obsahovat a) číselné údaje a informace o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za uplynulé účetní období v rozsahu číselných údajů a informací uváděných v prospektu, s uvedením důležitých faktorů, rizik a nejistot, které ovlivnily finanční situaci, podnikatelskou činnost nebo výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku, a jejich dopadů, b) informace o zásadách a postupech vnitřní kontroly a pravidlech přístupu emitenta a jeho konsolidačního celku k rizikům, kterým emitent a jeho konsolidační celek je nebo může být vystaven ve vztahu k procesu účetního výkaznictví; tyto informace začleňuje emitent do výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy jako část samostatné části, do níž začleňuje informace uvedené v písmenu j), c) popis postupů rozhodování a složení statutárního orgánu, dozorčí rady či jiného výkonného nebo kontrolního orgánu emitenta a, jsou-li zřízeny, také jejich výborů; tyto informace začleňuje emitent do výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy jako část samostatné části, do níž začleňuje informace uvedené v písmeni j), d) popis práv a povinností spojených s příslušným druhem akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi, a to alespoň odkazem na zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev a stanovy emitenta, pokud se jedná o druh akcie, nebo na srovnatelný zahraniční právní předpis a stanovám obdobný dokument emitenta, pokud se jedná o druh obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi, e) popis postupů rozhodování a základního rozsahu působnosti valné hromady emitenta nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi; tyto informace začleňuje emitent do výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy jako část samostatné části, do níž začleňuje informace uvedené v písmeni j), f) číselné údaje a informace o všech peněžitých a nepeněžitých příjmech, které přijaly za účetní období osoby s řídící pravomocí od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to souhrnně za všechny členy statutárního orgánu, souhrnně za všechny členy dozorčí rady a souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí, g) číselné údaje a informace o počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které jsou ve vlastnictví osob s řídící pravomocí emitenta, číselné údaje a informace o opcích a srovnatelných investičních nástrojích, jejichž hodnota se vztahuje k akciím nebo obdobným cenným papírům představujících podíl na emitentovi a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby, nebo které jsou uzavřeny ve prospěch uvedených osob; číselné údaje a informace se uvádějí souhrnně za všechny členy statutárního orgánu, souhrnně za všechny členy dozorčí rady, souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí; uvedené osoby oznámí emitentovi potřebné číselné údaje a informace, h) principy odměňování osob s řídící pravomocí emitenta, jména a příjmení těchto osob a popis jejich činnosti a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, i) prohlášení oprávněných osob emitenta o tom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za uplynulé účetní období a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření, j) informace o kodexech řízení a správy společnosti, které jsou pro něj závazné, nebo které dobrovolně dodržuje, a informaci o tom, kde je možno do kodexu nahlédnout; popřípadě informaci o tom, že některé ustanovení takového kodexu nedodržuje, nebo o tom, že žádný kodex nedodržuje, včetně zdůvodnění, proč toto ustanovení nebo žádný kodex nedodržuje; tyto informace začleňuje emitent do výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy jako její samostatnou část a k) informace o odměnách účtovaných za účetní období auditory v členění za jednotlivé druhy služeb, a to zvlášť za emitenta a zvlášť za konsolidovaný celek. (5) Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva v případě emitenta uvedeného v odstavci 1 písm. a) musejí v samostatné části, do níž emitent začleňuje informace uvedené v odstavci 4 písm. j), obsahovat rovněž číselné údaje a informace o a) struktuře vlastního kapitálu emitenta, včetně cenných papírů nepřijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu a případného určení různých druhů akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi a podílu na základním kapitálu každého druhu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi, b) omezení převoditelnosti cenných papírů, c) významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech emitenta, d) vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto práv, e) omezení hlasovacích práv, f) smlouvách mezi akcionáři nebo obdobnými vlastníky cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které mohou mít za následek ztížení převoditelnosti akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo hlasovacích práv, pokud jsou emitentovi známy, g) zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů statutárního orgánu a změnu stanov nebo obdobného dokumentu emitenta, h) zvláštní působnosti statutárního orgánu nebo správní rady podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, i) významných smlouvách, ve kterých je emitent smluvní stranou a které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou v případě změny ovládání emitenta v důsledku nabídky převzetí, a o účincích z nich vyplývajících, s výjimkou takových smluv, jejichž uveřejnění by bylo pro emitenta vážně poškozující; tím není omezena jiná povinnost uveřejnit takovou informaci podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, j) smlouvách mezi emitentem a členy jeho statutárního orgánu nebo zaměstnanci, kterými je emitent zavázán k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí, k) případných programech, na jejichž základě je zaměstnancům a členům statutárního orgánu společnosti umožněno nabývat účastnické cenné papíry společnosti, opce na tyto cenné papíry či jiná práva k nim za zvýhodněných podmínek, a o tom, jakým způsobem jsou práva z těchto cenných papírů vykonávána, l) úhradách placených státu za právo těžby, pokud rozhodující činnost emitenta spočívá v těžebním průmyslu12c). (6) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva emitenta podle odstavce 1, který není povinen postupovat podle zákona upravujícího účetnictví12d), musí obsahovat informace rovnocenné informacím, které obsahuje výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví. (7) Pokud valná hromada nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soudní orgán rozhodne o neplatnosti valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které schválilo účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu tyto skutečnosti uveřejní; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi. (8) Statutární orgán emitenta uvedeného v odstavci 1 písm. a) na řádné valné hromadě nebo obdobném řádném shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi předloží akcionářům nebo obdobným vlastníkům cenných papírů představujících podíl na emitentovi souhrnnou vysvětlující zprávu týkající se záležitostí podle odstavce 5 písm. a) až k). § 119 Pololetní zpráva emitenta (1) Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a) nebo b) do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období uveřejní svou pololetní zprávu nebo konsolidovanou pololetní zprávu, pokud má povinnost konsolidovanou účetní závěrku sestavovat, a zabezpečí, aby uveřejněná pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 5 let. Pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku. (2) Pololetní zpráva a konsolidovaná pololetní zpráva musejí obsahovat a) číselné údaje a informace v rozsahu stanoveném v odstavcích 3 a 4, b) ke každému z číselných údajů a informací podle písmene a) údaje za odpovídající období předchozího roku, c) zprávu auditora nebo zprávu o přezkumu v plném znění, pokud údaje podle písmene a) ověřuje auditor; pokud tyto údaje auditor neověřuje, potom informaci o tom, že auditor tyto údaje neověřuje, d) popisnou část, která v rozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku obsahuje 1. informace o podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za prvních 6 měsíců, na které se pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku, a jejich dopadů, a dále uvedení důležitých faktorů, rizik a nejistot, které mohou provázet podnikatelskou činnost a výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku v dalších 6 měsících účetního období, 2. v případě emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) rovněž soupis transakcí se spřízněnou stranou2d), ke kterým došlo v období, na něž se pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva vztahuje a které podstatně ovlivnily výsledky hospodaření emitenta, jakož i jakékoli změny v transakcích se spřízněnou stranou, které byly uvedeny v předcházející výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě emitenta, pokud tyto změny mohou podstatně ovlivnit výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku v období, na něž se pololetní zpráva vztahuje, 3. srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku, a e) prohlášení oprávněných osob emitenta o tom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku. (3) Pololetní zpráva musí obsahovat číselné údaje a informace v rozsahu zkrácené rozvahy, zkrácené výsledovky a vybraných vysvětlujících poznámek, který pro zkrácenou rozvahu, zkrácenou výsledovku a vybrané vysvětlující poznámky vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy12e). Zkrácená rozvaha a zkrácená výsledovka vždy zahrnují položky, včetně mezisoučtů, rovnocenné položkám obsaženým ve výroční zprávě emitenta za období předchozího roku; v případě, že by neuvedení příslušné položky v pololetní zprávě bylo způsobilé u investorů vyvolat klamnou představu o majetku nebo jiných aktivech, dluzích nebo jiných pasivech, finanční situaci nebo výsledku hospodaření emitenta, doplní emitent zkrácenou rozvahu nebo zkrácenou výsledovku o dodatečné vysvětlení tak, aby vyvolání klamné představy předešel. (4) Konsolidovaná pololetní zpráva musí obsahovat číselné údaje a informace v rozsahu mezitímní účetní závěrky, který pro mezitímní účetní závěrku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy12e). § 119a Zpráva statutárního orgánu emitenta (1) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) uveřejní, za období od začátku příslušné poloviny účetního období do okamžiku uveřejnění, přičemž první polovinou účetního období se rozumí vždy 6 měsíců, zprávu statutárního orgánu (dále jen „mezitímní zpráva“), která obsahuje nejméně a) vysvětlení důležitých událostí a transakcí a jejich dopadu na finanční situaci nebo výsledky hospodaření emitenta a jím ovládaných osob a b) popis podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření emitenta a jím ovládaných osob. (2) Mezitímní zprávu lze uveřejnit po uplynutí prvních 10 týdnů příslušné poloviny účetního období, nejpozději však 6 týdnů před jejím skončením. (3) Informace uvedené v mezitímní zprávě musejí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) a jím ovládaných osob. (4) Emitent není povinen uveřejnit mezitímní zprávu, pokud v souladu s pravidly organizátora evropského regulovaného trhu, na kterém je investiční cenný papír uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) přijat k obchodování, nebo z vlastního podnětu uveřejňuje zprávu za první a třetí čtvrtletí účetního období splňující rovnocenné požadavky stanovené v odstavcích 1 až 3. § 119b Uveřejňování dalších informací (1) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) bez zbytečného odkladu uveřejní každou změnu práv spojených s určitým druhem akcií nebo obdobných cenných papírů představujících právo na podíl na emitentovi. Stejnou povinnost má i v případě změny práv spojených s investičním nástrojem, který emitent vydal a se kterým je spojeno právo na získání jím vydaných akcií nebo obdobných cenných papírů představujících právo na podíl na emitentovi přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. (2) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. b) nebo c) bez zbytečného odkladu uveřejní každou změnu práv spojených s investičním cenným papírem uvedeným v § 118 odst. 1 písm. b) a c), který vydal, zejména uveřejní informaci o změně emisních podmínek nebo dokumentu obdobnému emisním podmínkám. (3) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 bez zbytečného odkladu uveřejní každou informaci o nové emisi investičních cenných papírů uvedených v § 118 odst. 1 písm. a) až c), o přijaté zápůjčce nebo úvěru nebo obdobném závazku, jakož i o potenciálním závazku emitenta nebo třetí osoby vztahujícího se k těmto investičním cenným papírům. § 119c Výjimky z povinnosti uveřejňovat informace (1) Povinnosti stanovené v § 118 až 119a se nevztahují na a) emitenta uvedeného v § 34 odst. 4 písm. a) a b) emitenta, který vydává výlučně některý z investičních nástrojů uvedených v § 118 odst. 1 písm. b), pokud jmenovitá hodnota takového investičního nástroje odpovídá k datu emise alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech. (2) Povinnosti stanovené v § 119 se nevztahují na emitenta, který a) je osobou uvedenou v § 2a odst. 1 písm. a) nebo b) nebo zahraniční osobou s obdobnou činností, jehož akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a který vydává průběžně či opakovaně výlučně investiční nástroje uvedené v § 118 odst. 1 písm. b), pokud jejich celková jmenovitá hodnota nepřesáhla částku odpovídající 100000000 EUR a emitent u těchto nástrojů neuveřejnil prospekt v souladu s tímto zákonem nebo srovnatelným právním předpisem členského státu Evropské unie, nebo b) vznikl před 1. lednem 2004 a vydává výlučně investiční nástroje uvedené v § 118 odst. 1 písm. b) nepodmíněně a neodvolatelně zaručené Českou republikou nebo územně samosprávným celkem České republiky. (3) Povinnost stanovená v § 119b odst. 3 se nevztahuje na emitenta, který je organizací založenou mezinárodní smlouvou, jejíž smluvní stranou je alespoň jeden členský stát Evropské unie. Ostatní povinnosti emitenta § 120 (1) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 předloží organizátorovi evropského regulovaného trhu, na němž je jím vydaný investiční cenný papír přijat k obchodování, a České národní bance návrh každé změny svých stanov nebo obdobného dokumentu nebo návrh každého rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu, a to bez zbytečného odkladu, a v případě návrhu změny svých stanov nebo obdobného dokumentu nejpozději v den uveřejnění oznámení o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo zaslání pozvánky na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, na kterém má být o tomto návrhu hlasováno. (2) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) nebo b) a) zajistí rovné zacházení se všemi vlastníky investičních cenných papírů, které vydal, jimž vyplývá z vlastnictví těchto cenných papírů stejné postavení; porušením této povinnosti není, je-li s investičním cenným papírem téhož druhu spojen rozdílný počet hlasovacích práv, b) zajistí výplatu výnosu z investičního cenného papíru nebo jiného peněžitého plnění spojeného s investičním cenným papírem, který vydal; emitent vyplatí výnosy nebo jiná peněžitá plnění prostřednictvím jím určené osoby uvedené v § 2a odst. 1 písm. a) až c) nebo zahraniční osoby s obdobnou činností. (3) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) nebo b) nejpozději v den uveřejnění oznámení o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo schůze vlastníků dluhopisů nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, nebo v den zaslání pozvánky na takové shromáždění vlastníků cenných papírů zpřístupní v listinné podobě komukoliv ve svém sídle až do dne konání takového shromáždění vlastníků cenných papírů nebo, v případě emitenta, který poskytuje informace elektronickým prostředkem v souladu s odstavcem 5, zašle elektronickým prostředkem formulář plné moci k zastoupení vlastníka cenného papíru na shromáždění vlastníků cenných papírů. Tento formulář emitent současně uveřejní na svých internetových stránkách. (4) Každý má právo vyžádat si zaslání formuláře plné moci podle odstavce 3 na svůj náklad a na své nebezpečí v listinné podobě nebo elektronickým prostředkem. Na zpřístupnění formuláře plné moci podle odstavce 3 v listinné podobě v sídle emitenta, jeho uveřejnění na internetových stránkách emitenta a na právo vyžádat si jeho zaslání v listinné podobě nebo elektronickým prostředkem na svůj náklad a své nebezpečí musí být vlastník cenného papíru vydaného emitentem upozorněn v pozvánce na shromáždění uvedené v odstavci 3 nebo v oznámení o konání shromáždění uvedeného v odstavci 3. Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a) zajistí možnost oznamování udělení plné moci k zastupování na valné hromadě nebo obdobném shromáždění vlastníků cenných papírů, jakož i její odvolání zmocnitelem, elektronickým prostředkem. (5) Pokud stanovy nebo dokument obdobný stanovám emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) nebo emisní podmínky dluhopisu nebo dokument obdobný emisním podmínkám dluhopisu emitenta podle § 118 odst. 1 písm. b) neobsahují již tuto možnost, pak valná hromada nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, pokud se jedná o emitenta podle § 118 odst. 1 písm. a), nebo schůze vlastníků dluhopisů nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, pokud se jedná o emitenta podle § 118 odst. 1 písm. b), může rozhodnout o poskytování informací týkajících se výkonu práv vlastníka cenného papíru vydaného tímto emitentem elektronickým prostředkem, který umožňuje přenos dat po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, zpracování dat zahrnující digitální kompresi a uchovávání dat pouze, pokud tento emitent a) neváže poskytování informací týkajících se výkonu práv vlastníka cenného papíru elektronickým prostředkem na bydliště nebo sídlo vlastníka cenného papíru, zmocněnce oprávněného jej zastupovat nebo osoby uvedené v § 122 odst. 2 písm. a) až h), b) zabezpečuje účinnou správu údajů o vlastníkovi cenného papíru nebo o osobě oprávněné za něj vykonávat hlasovací práva a zajišťuje technické podmínky pro ochranu zpracovávaných, uchovávaných a přenášených dat, c) informuje způsobem, kterým svolává takové shromáždění vlastníků cenných papírů, bez zbytečného odkladu vlastníka jím vydaného cenného papíru nebo osobu oprávněnou za něj vykonávat hlasovací práva o rozhodnutí shromáždění vlastníků cenných papírů poskytovat informace týkající se výkonu práv vlastníka cenného papíru elektronickým prostředkem a požádá jej o vyjádření souhlasu v přiměřené lhůtě s tím, že pokud v této lhůtě nevyjádří své námitky, považuje se jeho souhlas za daný a d) poskytuje každou informaci týkající se výkonu práv vlastníka cenného papíru elektronickým prostředkem každému vlastníkovi jím vydaných cenných papírů a každé osobě uvedené v § 122 odst. 2 písm. a) až e); to se nevztahuje na osobu, která emitenta písemně požádala o zasílání informací na svůj náklad a své nebezpečí v listinné podobě. (6) Splnění podmínek stanovených v odstavci 5 emitent uvedený v odstavci 5 zajistí také pro případ, kdy stanovy nebo dokument obdobný stanovám anebo emisní podmínky nebo dokument obdobný emisním podmínkám obsahují možnost poskytnout informace týkající se výkonu práv vlastníka daného cenného papíru elektronickým prostředkem. § 120a (1) Kromě požadavků stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev nebo srovnatelných požadavků zahraničního právního předpisu obsahuje, v případě emitenta podle § 118 odst. 1 písm. a), pozvánka na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo oznámení o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi a) upozornění na práva vlastníka cenného papíru související s účastí na valné hromadě nebo obdobném shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi a údaj o celkovém počtu akcií a cenných papírů představujících podíl na emitentovi a hlasovacích právech s nimi spojených, b) jasný a určitý popis toho, jak se účastnit, a to i na základě plné moci, valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, a jak na valné hromadě nebo obdobném shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi hlasovat, včetně informací o 1. právu uplatňovat návrhy a protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo v oznámení o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, 2. právu žádat zařazení určené záležitosti na program jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi a o lhůtách souvisejících s výkonem tohoto práva; v případě, že je informace o tomto právu poskytována na internetových stránkách emitenta, postačí, obsahuje-li pozvánka nebo oznámení informace o lhůtách souvisejících s výkonem tohoto práva a odkaz na internetové stránky emitenta, včetně údaje, kde lze na nich příslušné informace nalézt, 3. způsobu, jakým emitent přijímá elektronickým prostředkem sdělení o udělení plné moci k zastoupení vlastníka cenného papíru na valné hromadě nebo obdobném shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, 4. způsobu a postupu při korespondenčním hlasováním nebo hlasování elektronickým prostředkem, umožňuje-li emitent takové hlasování, c) údaje o způsobu a místu získání dokumentů uvedených v § 120b odst. 1, d) odkaz na internetové stránky emitenta, včetně údaje, kde lze na nich informace uvedené v § 120b odst. 1 nalézt. (2) Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi uvedeném v § 118 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o výplatě výnosu z cenného papíru nebo jiného peněžitého plnění spojeného s cenným papírem, tento emitent uveřejní spolu s oznámením o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo zašle vlastníkům cenných papírů spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi navrhovaný rozvrh výplaty výnosu nebo jiného peněžitého plnění a údaje o osobě, prostřednictvím které výnosy nebo jiná peněžitá plnění vyplatí. Stejným způsobem informuje emitent vlastníka cenného papíru nebo jeho zmocněnce bez zbytečného odkladu o výsledku jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi. (3) Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi uvedeném v § 118 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, o štěpení cenných papírů, o spojení více cenných papírů do jednoho nebo o změně formy nebo druhu cenného papíru, uveřejní spolu s oznámením o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo zašle vlastníkovi cenného papíru spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi informace o dopadu takového rozhodnutí na práva vlastníka. Stejným způsobem informuje emitent vlastníka cenného papíru nebo jeho zmocněnce bez zbytečného odkladu o výsledku jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi v tomto bodě jednání. (4) Pokud o zvýšení nebo snížení základního kapitálu rozhoduje statutární orgán na základě pověření valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, použije se odstavec 3 přiměřeně. § 120b (1) Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a) je povinen nejpozději dnem uveřejnění oznámení o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo dnem zaslání pozvánky na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi uveřejnit a) toto oznámení nebo tuto pozvánku, b) každý dokument týkající se programu jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi; dokument nemusí být zcela nebo zčásti uveřejněn, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo jeho uveřejnění přivodit emitentovi újmu, nebo jde, v případě informace uvedené v dokumentu, o vnitřní informaci anebo o informaci, která je předmětem obchodního, bankovního nebo podobného tajemství emitenta nebo utajovanou informaci podle jiného právního předpisu; zda jde o takovou informaci, rozhodne statutární orgán emitenta, c) formulář, pomocí kterého lze vykonat korespondenční hlasování nebo hlasování elektronickým prostředkem, d) návrh usnesení valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, anebo stanovisko statutárního orgánu emitenta k jednotlivým bodům navrhovaného programu jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, e) písemné znění doručeného návrhu nebo protinávrhu akcionáře nebo vlastníka cenného papíru představujícího podíl na emitentovi k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo v oznámení o konání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi a f) celkový počet akcií a cenných papírů představujících podíl na emitentovi vydaných ke dni uveřejnění oznámení nebo zaslání pozvánky, jakož i celkový počet hlasů, které jsou s nimi spojeny; vydal-li emitent různé druhy akcií a cenných papírů představujících podíl na emitentovi, uvede tyto údaje zvlášť pro každý druh akcie a cenného papíru představujícího podíl na emitentovi. (2) Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a) uveřejní do 15 dnů ode dne, kdy se konala valná hromada nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, údaje o a) počtu platných hlasů odevzdaných při hlasování o každém návrhu, počtu akcií a cenných papírů představujících podíl na emitentovi, s nimiž jsou tyto hlasy spojeny, a výši podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech emitenta, kterou představují tyto akcie a tyto cenné papíry představující podíl na emitentovi, a b) celkovém počtu platných hlasů odevzdaných pro návrh, proti návrhu a počtu hlasů, ohledně nichž se hlasující zdrželi hlasování. (3) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 akcionářům nebo vlastníkům cenných papírů představujících podíl na emitentovi a uveřejní údaje uvedené v odstavci 2 bezplatně na svých internetových stránkách. Povinnost uveřejnit oznámení nebo pozvánku na valnou hromadu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev tím není dotčena. § 120c (1) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. b) je povinen uveřejnit nebo zaslat oznámení o konání schůze vlastníků dluhopisů nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky; stejným způsobem uveřejní nebo zašle bez zbytečného odkladu informaci o výkonu práva plynoucího z vlastnictví takového cenného papíru, výplatě výnosu, upisování, zrušení nebo splacení takového cenného papíru. Tím nejsou dotčeny požadavky stanovené jiným právním předpisem na dokument, kterým se svolává schůze vlastníků dluhopisů, nebo srovnatelné požadavky zahraničního předpisu na dokument, kterým se svolává shromáždění vlastníků cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky. (2) Pokud se schůze vlastníků dluhopisů nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky mají účastnit pouze vlastníci investičního cenného papíru uvedeného v § 118 odst. 1 písm. b), jehož jmenovitá hodnota k datu emise odpovídá alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech, může se taková schůze vlastníků nebo takové obdobné shromáždění konat v jakémkoli členském státě Evropské unie za předpokladu, že v tomto členském státě Evropské unie jsou zajištěny nezbytné informace a podmínky k tomu, aby tento vlastník mohl vykonávat svá práva. § 121 Emitent uvedený v § 118 odst. 1 nesmí při plnění svých informačních povinností a) používat nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, b) zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování investorů, c) nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit, d) uvádět nesprávné informace o své hospodářské situaci. § 121a Jestliže je investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. c) přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, plní povinnosti stanovené v § 118, § 119b odst. 2, § 120 odst. 1 a 5 a v § 121 emitent investičního cenného papíru, který je cenným papírem uvedeným v § 3 odst. 2 písm. c) nahrazován. § 121b Jestliže byl investiční cenný papír přijatý k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, povinnost uveřejnit informace podle této hlavy a hlavy IV této části zákona, pokud emitent podléhá informačním povinnostem podle tohoto zákona, nebo s nimi srovnatelné informace, pokud emitent podléhá informační povinnosti podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie, plní místo emitenta osoba, která o přijetí k obchodování na regulovaném trhu požádala, nebo organizátor regulovaného trhu, který sám přijal investiční cenný papír k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta. Tato povinnost je splněna, uveřejní-li povinná osoba informaci podle hlavy V této části zákona bez zbytečného odkladu poté, co došlo k jejímu uveřejnění emitentem; budou-li dodrženy požadavky na způsob a jazyk uveřejňování, splní povinná osoba tuto povinnost i jen uveřejněním odkazu na místo, kde jsou emitentem uveřejněné informace k dispozici. HLAVA III OZNAMOVACÍ POVINNOST AKCIONÁŘŮ A DALŠÍCH OSOB § 122 Oznamování podílu na hlasovacích právech (1) Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100000000 Kč nebo odpovídající částka v cizí měně, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance. Toto oznámení lze učinit v jazyce anglickém. (2) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se do podílu na všech hlasovacích právech emitenta započítají i hlasovací práva z cenných papírů, a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v odstavci 1, b) která má osoba uvedená v odstavci 1 možnost dočasně vykonávat na základě úplatné smlouvy, c) které byly osobě uvedené v odstavci 1 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat, d) ke kterým má osoba uvedená v odstavci 1 doživotní užívací právo, e) které osoba uvedená v odstavci 1 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování, f) která má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v odstavci 1 vykonávat jiná osoba, g) která jsou vykonávána osobou uvedenou v odstavci 1 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování, nebo h) které je oprávněna nabýt osoba uvedená v odstavci 1 jednostranným projevem vůle. Jestliže podíl na hlasovacích právech podle odstavce 1 nabudou nebo pozbudou osoby jednající ve shodě, jejich podíly na hlasovacích právech se pro účely plnění oznamovací povinnosti sčítají; povinnost jednotlivé osoby podle odstavce 1 tím není dotčena. Oznamovací povinnosti podléhá i změna v rozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě v rozsahu zakládajícím oznamovací povinnost. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 do 4 pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1. Platí, že osoba uvedená v odstavci 1 se o této skutečnosti dozvěděla nejpozději 2 pracovní dny po dni, kdy tato skutečnost nastala. Pokud povinnost podle odstavce 1 vznikne více osobám, mohou tyto osoby splnit oznamovací povinnost společným oznámením. Oznamovací povinnost je splněna, je-li ve stanovené lhůtě písemné oznámení řádně odesláno. (4) Pokud byla plná moc ve smyslu odstavce 2 písm. g) udělena pouze pro účely jedné valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, může být oznámení podle odstavce 1 provedeno zmocnitelem a zmocněncem formou jednotného oznámení, které obsahuje informaci o podílu na hlasovacích právech v průběhu valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, informaci o podílu na hlasovacích právech v okamžiku, kdy již tento zmocněnec nemůže vykonávat hlasovací práva podle svého uvážení, a dále informaci, kdy tento okamžik nastane. (5) Nesplnění oznamovací povinnosti stanovené v odstavci 1 nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého došlo k nabytí nebo zvýšení účasti na emitentovi, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby splnění oznamovací povinnosti. (6) Česká národní banka uveřejní skutečnosti, které jí byly oznámeny podle odstavce 1, přičemž informaci o výši podílu na hlasovacích právech uveřejní ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení oznámení nebo ode dne, kdy tuto informaci sama zjistí. (7) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má i osoba, která zvýší nebo sníží podíl na hlasovacích právech v důsledku zvýšení nebo snížení základního kapitálu. (8) Povinnost podle odstavce 1 vzniká bez ohledu na to, že osoba hlasovací práva z jakéhokoli důvodu nevykonává. V důsledku skutečnosti, že osoba hlasovací práva nevykonává, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 této osoby ani jiných osob. (9) Osoba uvedená v § 2a odst. 1 písm. a) až c) nebo zahraniční osoba s obdobnou činností do podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 nezapočítává podíly na hlasovacích právech, které se vztahují k majetku, který obhospodařuje podle prováděcího právního předpisu, který upravuje pravidla obezřetného podnikání na kapitálovém trhu13a), pokud nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech emitenta, a která nevykonává nebo jinak nezasahuje do řízení emitenta. (10) Osoba ovládající osobu, která má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d), nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu Evropské unie k poskytování investiční služby obdobné investiční službě uvedené v § 4 odst. 2 písm. d), do podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 nezapočítává podíly na hlasovacích právech, které se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv. (11) Osoba ovládající obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech nebo zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv. (12) Podmínky pro ovládající osobu stanovené v odstavcích 10 a 11 platí i pro ovládající osobu osoby, která v souladu s právním řádem státu, který není členským státem Evropské unie, poskytuje v tomto státě službu srovnatelnou s investiční službou uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d), pokud a) právní řád takového státu ovládající osobě stanoví, aby hlasovací práva, která se vztahují k cenným papírům, které jsou součástí obhospodařovaného majetku, tato osoba vykonávala pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo aby zajistila postupy k omezení možnosti střetu zájmů mezi osobami pověřenými obhospodařováním majetku a dalšími osobami, b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu hlasovacích práv, která se vztahují k cenným papírům, které jsou součástí obhospodařovaného majetku, a c) ovládaná osoba v případě střetu zájmů mezi ní a ovládající osobou je povinna upřednostnit své zájmy před zájmy ovládající osoby. (13) Podmínky uvedené v odstavcích 10 až 12 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance a) údaje o ovládané osobě podle odstavců 10 až 12 a o orgánech, jejichž dohledu podléhají, b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavcích 10 až 12; prohlášení nemusí zaslat, pokud se vztahuje výlučně k investičním nástrojům, které umožňují nabýt cenné papíry ve smyslu odstavce 2 písm. h), a c) změny v údaji nebo prohlášení podle písmene a) nebo b). (14) Ovládající osoba podle odstavců 10 až 12 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 10 písm. b) nebo s odstavcem 11, b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby nebo má účast na majetku, který je obhospodařován ovládanou osobou, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky. (15) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a), který nabyl nebo pozbyl vlastní akcie sám nebo prostřednictvím jiné osoby jednající na účet emitenta, uveřejní informaci o tom, že dosáhl nebo překročil podíl na všech hlasovacích právech ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100000000 Kč nebo odpovídající částka v cizí měně, 5 % nebo 10 %, nebo že snížil svůj podíl na hlasovacích právech pod tyto hranice. Emitent tuto informaci uveřejní do 4 pracovních dnů poté, co nastane skutečnost, která zakládá vznik této povinnosti. (16) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) uveřejní celkový počet hlasovacích práv a výši základního kapitálu v kalendářním měsíci, ve kterém došlo k jejich změně. (17) Obsah oznámení podle odstavce 1, formu a způsob jeho zasílaní stanoví prováděcí právní předpis. § 122a Výjimky z oznamovací povinnosti (1) Oznamovací povinnost podle § 122 odst. 1 se nevztahuje na a) osobu, za niž splnila oznamovací povinnost osoba, která ji ovládá, b) osobu, která nabývá nebo zcizuje investiční cenné papíry uvedené v § 118 odst. 1 písm. a) za účelem vypořádání obchodů s těmito investičními nástroji, pokud lhůta pro jejich vypořádání činí nejvýše 3 pracovní dny, c) osobu, která má ve své moci investiční cenné papíry uvedené v § 118 odst. 1 písm. a) a hlasovací práva spojená s těmito investičními nástroji vykonává výlučně podle písemného příkazu vlastníka, nebo d) tvůrce trhu, který je obchodníkem s cennými papíry nebo osobou, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, pokud dosáhne nebo překročí podíl na hlasovacích právech ve výši 5 % nebo sníží svůj podíl pod tuto hranici, za podmínky, že nevykonává vliv na řízení emitenta, a pokud ve lhůtě uvedené v § 122 odst. 3 oznámí orgánu dohledu emitenta, že vykonává nebo hodlá vykonávat činnost tvůrce trhu s cennými papíry emitenta; tato osoba oznámí rovněž ukončení činnosti tvůrce trhu. (2) Oznamovací povinnost podle § 122 odst. 1 se nevztahuje na člena Evropského systému centrálních bank, pokud při plnění úkolů Evropského systému centrálních bank dosáhne nebo překročí podíl na hlasovacích právech uvedený v § 122 odst. 1 nebo pokud svůj podíl na hlasovacích právech sníží pod tyto hranice, pokud tato hlasovací práva nevykonává a pokud tyto hranice překročí na krátkou dobu v souladu s předpisy upravujícími činnost Evropské centrální banky a centrálních bank. Oznamovací povinnost se v těchto případech rovněž nevztahuje na jinou smluvní stranu této transakce. § 123 Volba členského státu Evropské unie emitentem (1) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. b) bodě 2 nebo 3 nebo písm. c) bodě 2, 3 nebo 4 si zvolí jeden členský stát Evropské unie, ve kterém bude plnit povinnosti podle hlavy II a hlavy V této části zákona nebo jim srovnatelné povinnosti podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie. Takto zvoleným státem může být pouze členský stát Evropské unie, ve kterém má tento emitent sídlo nebo ve kterém jsou jím vydané cenné papíry přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Tato volba je pro něj závazná nejméně po dobu 3 let, ledaže investiční cenný papír vydaný tímto emitentem přestane být obchodován na všech evropských regulovaných trzích. (2) Emitent uvedený v odstavci 1 uveřejní informaci o tom, jaký členský stát Evropské unie si zvolil. HLAVA IV OCHRANA PŘED ZNEUŽITÍM TRHU Ochrana vnitřních informací § 124 (1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje nebo jiného nástroje, který byl přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o jehož přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu bylo požádáno (dále jen "finanční nástroj"), jiného nástroje, který nebyl přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a jehož hodnota se odvozuje od finančního nástroje, emitenta takových finančních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny takového finančního nástroje nebo jeho výnosu, pokud tato informace není veřejně známá a pokud by poté, co by se stala veřejně známou, mohla významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto finančního nástroje nebo jiného nástroje, jehož hodnota se odvozuje od tohoto finančního nástroje. (2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby. (3) Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta finančního nástroje nebo podílem na hlasovacích právech emitenta finančního nástroje, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci. (4) Zasvěcená osoba a) nesmí na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabýt nebo zcizit finanční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusit, b) nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje, kterého se vnitřní informace týká, c) musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 1 platí obdobně. (5) Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice, banka, zahraniční banka, která vykonává na území České republiky svou činnost prostřednictvím pobočky, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení. (6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na a) operace uskutečňované centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu, b) jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu14a), nebo c) plnění dluhu ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace. § 125 (1) Emitent finančního nástroje uveřejní každou vnitřní informaci, která se ho přímo týká; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta finančního nástroje, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil. (2) Emitent finančního nástroje může odložit uveřejnění vnitřní informace podle odstavce 1 ze závažných důvodů, jestliže neuveřejněním informace není veřejnost klamána a jestliže emitent finančního nástroje je schopen zajistit důvěrnost této informace. Odložení uveřejnění vnitřní informace s uvedením důvodů odložení a obsahu této vnitřní informace oznámí emitent finančního nástroje neprodleně České národní bance. (3) Sdělí-li emitent finančního nástroje nebo osoba jednající jeho jménem nebo z jeho pověření vnitřní informaci třetí osobě, emitent finančního nástroje současně tuto informaci uveřejní. Jestliže emitent finančního nástroje nemohl sdělení informace předvídat, uveřejní informaci neprodleně po jejím sdělení. Povinnost uveřejnit informaci emitent finančního nástroje nemá, je-li třetí osoba vázána povinností mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů nebo smluvního ujednání nebo, pokud jde o emitenta finančního nástroje, jehož finanční nástroj byl k obchodování na regulovaném trhu způsobem stanoveným v § 56 odst. 5 přijat bez jeho souhlasu. (4) Emitent finančního nástroje zajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřní informaci emitenta finančního nástroje, a zašle jej bez zbytečného odkladu České národní bance. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta finančního nástroje, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil. (5) Osoba s řídící pravomocí emitenta finančního nástroje, její manžel nebo partner,14b) nezaopatřené děti14c) a jiní příbuzní, kteří s ní žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku, a dále jiné osoby, které jsou k osobě s řídící pravomocí emitenta finančního nástroje v poměru rodinném nebo obdobném, žijí s ní ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku a újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, nebo právnické osoby, ve kterých jsou tyto osoby osobami s řídící pravomocí, které jsou ovládané těmito osobami nebo jejichž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy těchto osob, zašlou České národní bance oznámení o transakci s akciemi nebo zatímními listy vydanými tímto emitentem nebo s investičními nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k těmto akciím nebo zatímním listům, která byla učiněna na jejich účet, a to do 5 pracovních dnů ode dne uskutečnění transakce. Česká národní banka toto oznámení uveřejní. (6) Osoby, které v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřují investiční doporučení, nebo osoby s nimi propojené musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě vyjádřeny a prezentovány, a aby mohly na žádost České národní banky doložit odůvodněnost investičního doporučení. Přitom musí uvést nebo uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se finančních nástrojů, které jsou předmětem investičního doporučení. Investičním doporučením se pro účely tohoto zákona rozumí a) informace od obchodníka s cennými papíry, banky, jiné osoby, jejíž hlavní podnikatelskou činností je tvorba investičních doporučení, nebo fyzické osoby, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak, přičemž tato informace přímo či nepřímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje nebo emitenta finančního nástroje, b) informace od jiných osob, než jsou osoby uvedené v písmenu a), která přímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje, včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny takových finančních nástrojů, jestliže je určena pro veřejnost nebo lze její uveřejnění důvodně předpokládat. (7) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropské unie15) podrobnější pravidla pro a) odklad uveřejnění vnitřní informace včetně vymezení důvodů pro odklad uveřejnění a způsobu zajištění důvěrnosti vnitřní informace, b) poctivé vyjádření a prezentaci investičního doporučení podle odstavce 6, c) uveřejňování zájmů a střetů zájmů, včetně způsobu uveřejnění a vymezení druhů zájmů a střetů zájmů, d) vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřní informaci, včetně podrobností o tom, které osoby mají být vedeny v tomto seznamu a strukturu, formu a způsob zasílání tohoto seznamu České národní bance, e) oznamování transakcí České národní bance podle odstavce 5, včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje, f) požadavky na kvalitu vnitřní informace, g) oznamování České národní bance o důvodném podezření z využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem, včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance. § 126 Manipulace s trhem (1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě, nabídce nebo poptávce finančního nástroje, nebo b) jiným způsobem zkreslit kurz finančního nástroje. (2) Manipulací s trhem není a) pokyn k obchodu nebo uskutečnění obchodu, jestliže osoba podávající pokyn nebo osoba uskutečňující obchod prokáží, že mají řádný důvod k takovému pokynu nebo obchodu a tento pokyn nebo obchod je v souladu s tržními postupy uznávanými na regulovaném trhu, b) jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá nebo zavádějící, c) rozšiřování informace novinářem při výkonu novinářské profese, pokud novinář jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s rozšiřováním informace nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny, d) rozšiřování informace osobou provádějící průzkum, který se týká trhu s investičními nástroji nebo emitentů, nebo osobou, která doporučuje investiční strategii, pokud je taková informace nebo takové doporučení šířeno veřejně přístupnými prostředky a pokud takové osoby postupují při těchto činnostech korektně a uveřejní současně svůj případný konflikt zájmů, e) jednání při zpětném odkupu vlastních finančních nástrojů nebo při cenové stabilizaci finančního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu14), nebo f) jednání České národní banky, centrální banky jiného členského státu Evropské unie, Evropské centrální banky nebo jiné oprávněné osoby při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu. (3) Česká národní banka sdělí prostřednictvím ministerstva Evropské komisi bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle odstavce 6 postup při šíření informací a uveřejňování konfliktu zájmů osob uvedených v odstavci 2 písm. d). (4) Manipulace s trhem je zakázána. (5) Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice, osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a poskytuje investiční služby v České republice, banka, zahraniční banka, která vykonává na území České republiky svou činnost prostřednictvím pobočky nebo bez založení pobočky, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení. (6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropské unie16) podrobnější pravidla pro posuzování manipulace s trhem. (7) Česká národní banka uznává tržní postupy podle odstavce 2 písm. a) a vydává o tom stanoviska. Česká národní banka musí před tím, než vydá své stanovisko o uznání tržního postupu, konzultovat své stanovisko se zástupci emitentů, poskytovatelů investičních služeb, investorů, ministerstva, orgánů dohledu a organizátorů regulovaných trhů17). (8) Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 přihlédne Česká národní banka ke strukturním charakteristikám příslušného trhu, zejména zda je příslušný trh regulovaný či nikoli, jaké druhy finančních nástrojů jsou na příslušném trhu obchodované a jaký je druh účastníků příslušného trhu, včetně přihlédnutí k účasti drobných investorů na příslušném trhu. Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 Česká národní banka dále přihlédne zejména k tomu, zda a) je posuzovaný tržní postup dostatečně transparentní pro celý trh, b) nebude posuzovaným tržním postupem ohroženo fungování tržních sil, zejména zda nebudou ohroženy síly nabídky a poptávky; Česká národní banka analyzuje především dopad posuzovaného tržního postupu na hlavní tržní parametry, jakými jsou například specifické tržní podmínky před uskutečněním posuzovaného tržního postupu, vážený průměr ceny příslušného finančního nástroje během jednoho obchodního dne nebo denní závěrečná cena, c) posuzovaný tržní postup neohrozí likviditu a efektivnost příslušného trhu, d) posuzovaný tržní postup respektuje obchodní mechanismy obvyklé na příslušném trhu a zda umožňuje účastníkům trhu včas a řádně reagovat na tržní situaci vyvolanou posuzovaným tržním postupem, e) posuzovaný tržní postup neohrozí integritu všech přímo či nepřímo propojených trhů členských států Evropské unie, na kterých se obchoduje s příslušným finančním nástrojem, bez ohledu na to, zda jsou tyto trhy regulovány, f) již byl posuzovaný tržní postup posuzován příslušnými orgány jiného členského státu Evropské unie a s jakým výsledkem, zejména zda tento tržní postup neporušuje pravidla či nařízení proti zneužívání trhu nebo jiná pravidla chování, ať už na příslušném trhu nebo na jiných trzích v členských státech Evropské unie, které jsou s příslušným trhem přímo či nepřímo propojeny. (9) Použití nových tržních postupů nelze považovat za manipulaci s trhem jen proto, že tyto tržní postupy nebyly předem uznány Českou národní bankou. (10) Česká národní banka pravidelně reviduje uznávané tržní postupy, zejména při významných změnách tržního prostředí, jakými jsou například změna obchodních pravidel nebo tržní infrastruktury. (11) Česká národní banka uveřejňuje stanoviska týkající se uznávání tržních postupů, včetně popisu těchto tržních postupů a faktorů uvedených v odstavci 8, které vzala při svém rozhodování v úvahu. Česká národní banka zasílá stanoviska týkající se uznávání tržních postupů bez zbytečného odkladu Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry17a). (12) Pokud bylo zahájeno správní řízení týkající se tržního postupu, může Česká národní banka pozastavit konzultační proceduru podle odstavce 7 týkající se tohoto tržního postupu až do doby pravomocného skončení tohoto řízení. (13) Tržní postup, který byl uznán v souladu s odstavci 7 až 12, nesmí být měněn jinak než postupem uvedeným v odstavcích 7 až 12. HLAVA V ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ POVINNĚ UVEŘEJŇOVANÝCH INFORMACÍ § 127 Základní ustanovení (1) Povinně uveřejňovanou informací se pro účely tohoto zákona rozumí informace, kterou je emitent nebo jiná osoba, která požádala o přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nebo organizátor regulovaného trhu, který sám přijal investiční cenný papír k obchodování bez souhlasu emitenta, povinna uveřejnit podle hlav II až IV této části zákona. Za povinně uveřejňovanou informaci se považuje i informace podle § 120a odst. 2 a 3, § 120b odst. 1 písm. a) a § 120c odst. 1. Za povinně uveřejňovanou informaci se nepovažuje formulář plné moci podle § 120 odst. 3, jakož i informace podle § 120b odst. 1 písm. b) až f) a odst. 2 v rozsahu, v němž neodpovídá povinně uveřejňované informaci podle věty první nebo druhé. (2) Povinně uveřejňovanou informaci osoba uvedená v odstavci 1 bezodkladně uveřejní tak, že k ní zajistí neupřednostňující, snadný a bezúplatný přístup; zároveň tuto informaci zašle České národní bance. Tato osoba je dále povinna uchovávat podstatné údaje související s povinně uveřejňovanou informací, a to zejména údaje o fyzické osobě, která pro osobu uvedenou v odstavci 1 zaslala povinně uveřejňované informace k uveřejnění, údaje o zabezpečení zaslání povinně uveřejňované informace k uveřejnění a datum a čas, kdy byla povinně uveřejňovaná informace zaslána k uveřejnění. (3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah podstatných údajů podle odstavce 2, formu a způsob uveřejňování povinně uveřejňovaných informací a strukturu, formu a způsob jejich zasílání České národní bance. § 127a Způsob zpřístupnění povinně uveřejňovaných informací (1) Česká národní banka zpřístupní veřejnosti informace zaslané jí podle § 127 odst. 2 způsobem, který a) splňuje požadavky na zabezpečení a spolehlivost původu informací, b) obsahuje časový záznam o vložení povinně uveřejňované informace, c) splňuje požadavky na snadnou dostupnost povinně uveřejňovaných informací pro konečného uživatele a d) umožňuje prostřednictvím elektronického prostředku přenos informací mezi srovnatelným systémem jiných členských států Evropské unie a Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry. (2) Česká národní banka bezodkladně způsobem uvedeným v odstavci 1 zpřístupní veřejnosti také oznámení, která uveřejňuje podle § 122 odst. 6, § 125 odst. 5 a § 126 odst. 11, a informaci uveřejněnou ve státě, který není členským státem Evropské unie, podle právního řádu tohoto státu, o níž se v souvislosti s výkonem dohledu nad finančním trhem dozví, pokud by zpřístupnění této informace mohlo mít pro veřejnost v Evropské unii význam. § 127b Česká národní banka může uzavřít s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry dohodu o propojení povinně uveřejňovaných informací prostřednictvím sítě elektronických komunikací a o správě této sítě. § 127c Jazyk uveřejňování (1) Emitent uvedený v § 118 odst. 1, jehož investiční cenný papír je přijat k obchodování pouze na regulovaném trhu, uveřejní povinně uveřejňovanou informaci v jazyce českém nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance. (2) Emitent uvedený v § 118 odst. 1, jehož investiční cenný papír je přijat k obchodování na regulovaném trhu a současně i zahraničním regulovaném trhu, uveřejní povinně uveřejňovanou informaci v českém jazyce nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance, a dále v anglickém jazyce nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušným orgánům dohledu těchto jiných členských států Evropské unie. (3) Emitent uvedený v § 118 odst. 1, jehož investiční cenný papír není přijat k obchodování na regulovaném trhu, uveřejní povinně uveřejňovanou informaci a) v anglickém jazyce nebo jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu členských států Evropské unie, které působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, v nichž je tento investiční cenný papír přijat k obchodování na regulovaném trhu, a b) v jazyce českém, anglickém nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance. (4) Emitent uvedený v § 118 odst. 1, pokud se jedná o investiční cenný papír, jehož jmenovitá hodnota odpovídá alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech, nebo pokud se jedná o investiční cenný papír uvedený v § 118 odst. 1 písm. b) a jeho jmenovitá hodnota odpovídá alespoň částce odpovídající stanovenému limitu v eurech k datu emise, za podmínky, že takový investiční cenný papír je přijatý k obchodování na jednom nebo více evropských regulovaných trzích, uveřejní povinně uveřejňovanou informaci v českém jazyce nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty České národní bance, a v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušným orgánům dohledu těchto jiných členských států Evropské unie, v nichž mají tyto evropské regulované trhy sídlo, nebo v anglickém jazyce. § 127d Povolení výjimky z plnění povinností pro emitenta, který má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie (1) Česká národní banka povolí výjimku z plnění povinností stanovených v § 118 až 119a, § 120a odst. 1 písm. a), § 120c odst. 1 nebo v § 122 odst. 15 nebo 16 emitentovi, který má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie a který podle právního řádu tohoto státu plní srovnatelné povinnosti, pokud povinná osoba České národní bance prokáže, že povinnost podle právního řádu státu, který není členským státem Evropské unie, je srovnatelná s povinností stanovenou v § 118 až 119a, § 120a odst. 1 písm. a), § 120c odst. 1 nebo v § 122 odst. 15 nebo 16. Případy, kdy je povinnost podle právního řádu státu, který není členským státem Evropské unie, srovnatelná s povinností stanovenou v § 118 až 119a, § 120a odst. 1 písm. a), § 120c odst. 1 nebo v § 122 odst. 15 nebo 16, stanoví v návaznosti na právo Evropské unie prováděcí právní předpis. (2) Podmínky, kdy jsou zásady pro vedení účetnictví vyplývající z právního řádu státu, ve kterém má emitent uvedený v odstavci 1 sídlo, srovnatelné s mezinárodními účetními standardy12e), jakož i případy, za nichž lze tyto zásady považovat za srovnatelné s mezinárodními účetními standardy, vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující prospekt a směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující požadavky na průhlednost týkající se informací o emitentech17c). (3) Emitent, kterému Česká národní banka povolila v souladu s odstavcem 1 výjimku, je povinen pro informace, které uveřejňuje v souladu s povinností stanovenou právním řádem státu, v němž má sídlo, a která je srovnatelnou s povinností, z níž mu Česká národní banka výjimku povolila, postupovat obdobně jako osoba uveřejňující povinně uveřejňovanou informaci podle § 127 odst. 2 a § 127c a současně je povinen bez zbytečného odkladu informovat Českou národní banku o každé změně ve skutečnostech, na jejichž základě mu byla výjimka povolena. (4) O povolení výjimky podle odstavce 1 Česká národní banka informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. HLAVA VI GARANČNÍ FOND OBCHODNÍKŮ S CENNÝMI PAPÍRY § 128 Základní ustanovení (1) Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své dluhy vůči svým zákazníkům. (2) Garanční fond a) přijímá příspěvky od obchodníků s cennými papíry, b) informuje Českou národní banku o výši příspěvků, které jednotliví obchodníci s cennými papíry zaplatili Garančnímu fondu za příslušný kalendářní rok, a uveřejňuje tyto informace na svých internetových stránkách do 30. dubna následujícího roku, c) zajišťuje ověřování nároků na vyplacení náhrad z Garančního fondu, d) zajišťuje vyplácení náhrad z Garančního fondu. (3) Garanční fond se zapisuje do obchodního rejstříku. (4) Garanční fond není státním fondem. Na Garanční fond se nevztahují právní předpisy upravující pojišťovnictví. (5) Garanční fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Garančního fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady Garančního fondu jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně 1 člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh bankovní rady České národní banky. Nejméně 2 členové jsou jmenováni z řad členů statutárního orgánu nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry. (6) Pokud některému členovi správní rady Garančního fondu skončí členství ve správní radě před uplynutím jeho funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce. (7) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. (8) Při porušení povinnosti podle odstavce 7 člen správní rady nahradí škodu, kterou způsobil, a) v případě úmyslu v plné výši, b) v případě nedbalosti až do celkové výše 100 000 Kč za celé období výkonu své funkce. (9) Každý obchodník s cennými papíry je povinen platit příspěvek do Garančního fondu. (10) Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona, pokuty uložené investičním společnostem za porušení ustanovení týkajících se obhospodařování majetku zákazníků a výnosy z investování peněžních prostředků. Garanční fond může přijmout též úvěr, dotaci nebo návratnou finanční výpomoc. (11) Prostředky Garančního fondu lze použít na a) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům, z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací, b) splátky úvěrů nebo návratné finanční výpomoci, c) úhradu nákladů na činnost Garančního fondu. (12) Pro účely této hlavy se majetkem zákazníka rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník s cennými papíry převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka. Věta druhá § 2 odst. 1 písm. h) platí obdobně. (13) Peněžní prostředky Garančního fondu mohou být investovány pouze bezpečným způsobem. (14) Způsob zabezpečování činnosti Garančního fondu, způsob investování peněžních prostředků Garančního fondu a úhradu nákladů na činnost Garančního fondu podrobně upraví statut Garančního fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva. Souhlas ministerstva se vyžaduje též ke každé změně statutu Garančního fondu. § 129 Placení příspěvků do Garančního fondu (1) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu výnosů z poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední kalendářní rok. (2) Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost. (3) Příspěvek do Garančního fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok. § 129a Kontrola placení příspěvků (1) Neprodleně po uplynutí lhůty podle § 129 odst. 3 informuje Garanční fond Českou národní banku o výši příspěvků zaplacených každým jednotlivým obchodníkem s cennými papíry za uplynulé období. (2) Česká národní banka porovná výši skutečně zaplacených příspěvků podle odstavce 1 s objemem výnosů z poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok zjištěným na základě údajů ověřených auditorem obdržených od obchodníka s cennými papíry podle § 16 odst. 1 násobeným příslušnou procentní sazbou podle § 129 odst. 1. V případě zjištění rozdílu přijme Česká národní banka vhodné opatření k nápravě. Česká národní banka informuje o zjištěných rozdílech a přijatých opatřeních k nápravě Garanční fond. Poskytování náhrady z Garančního fondu § 130 (1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své dluhy spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo b) soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry. (2) Garanční fond v dohodě s Českou národní bankou neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své dluhy, b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků. (3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 2. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu. (4) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok a) Česká konsolidační agentura, b) územní samosprávný celek, c) osoba, která v průběhu 2 let předcházejících oznámení podle odstavce 2 1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 2. byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 3. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 4. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku osobě podle bodů 1 až 2, 5. byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 6. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 7. byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, d) osoba, ve které má nebo měl kdykoli během posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém bylo učiněno oznámení podle odstavce 1, obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, e) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem, f) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům. (5) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad a) za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 4 písm. e), nebo b) osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě. (6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 5 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl. (7) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zákona upravujícího činnost bank. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1. (8) Pro výpočet náhrady podle odstavce 7 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení České národní banky podle odstavce 1. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1. (9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 EUR pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry. (10) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Česká národní banka může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce. (11) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 7 a 8. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurs, má tuto povinnost insolvenční správce tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe. (12) Podklady podle odstavce 11 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje: a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132, b) výši pohledávek zákazníka za obchodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok, c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi. § 131 (1) Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu se Garanční fond stává věřitelem obchodníka s cennými papíry, a to v rozsahu vyplacené náhrady. Pokud byla pohledávka již přihlášena do konkursu na majetek obchodníka s cennými papíry, stává se Garanční fond stejným okamžikem a ve stejném rozsahu konkursním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku namísto zákazníka. Na žádost Garančního fondu vyznačí insolvenční správce tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek18). (2) Právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu se promlčí nejpozději za 5 let ode dne, kdy došlo k uveřejnění skutečností uvedených v § 130 odst. 2. Pokud zákazník v této lhůtě přihlásil svůj nárok na náhradu podle § 130 odst. 2 písm. b), neskončí tato lhůta dříve než za 3 měsíce ode dne doručení přihlášky Garančnímu fondu. (3) V případě, že prostředky Garančního fondu nepostačují k vyplacení náhrad s příslušenstvím nebo k úhradě nákladů na činnost, obstará si Garanční fond potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Garanční fond dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud si Garanční fond peněžní prostředky na finančním trhu neobstará, může mu být na jeho žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu. § 132 Vydání majetku zákazníků po vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek obchodníka s cennými papíry (1) Majetek zákazníka není součástí majetkové podstaty obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení19), a je-li vydáno rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry, insolvenční správce je povinen jej bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům. (2) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, postačují k plnému uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydají se tyto investiční nástroje zákazníkům. Totéž platí o peněžních prostředcích, které tvoří majetek zákazníků. (3) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se zákazníkům odpovídající podíl investičních nástrojů nebo jeho hodnota v penězích. Nepostačují-li peněžní prostředky k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, uspokojí se nároky zákazníků poměrně. (4) V rozsahu, ve kterém nárok na vydání majetku zákazníka nemůže být uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, jde o pohledávku, kterou je insolvenční správce povinen uplatnit v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení20) přihláškou; dokud není znám rozsah uspokojení tohoto nároku, lze pohledávku uplatnit jako vázanou na podmínku21). (5) Insolvenčnímu správci přísluší za činnost podle odstavců 1 až 4 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za majetkovou podstatou; v případě, že majetková podstata na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny nepostačuje, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. § 132a (1) Investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, která vykonává činnost uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) nebo § 4 odst. 3 písm. a), je povinna ve vztahu k této činnosti platit příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a její zákazníci z této činnosti mají nárok na výplatu náhrady, a to za obdobných podmínek stanovených tímto zákonem pro obchodníka s cennými papíry a jeho zákazníky. Pro vydávání majetku zákazníka v případě úpadku takové investiční společnosti nebo zahraniční osoby se ustanovení tohoto zákona o vydávání majetku zákazníka obchodníka s cennými papíry použijí obdobně. (2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje v majetku investičního fondu svěřené jeho depozitáři v rámci činnosti depozitáře nebo jeho hlavnímu podpůrci v rámci činnosti hlavního podpůrce se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. § 133 Placení příspěvku do Garančního fondu zahraniční osobou (1) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se nemusí účastnit záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem. (2) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a není účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se účastní záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem za stejných podmínek jako obchodník s cennými papíry. Do Garančního fondu se platí příspěvek a vyplácejí náhrady za majetek zákazníků svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice. (3) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, přičemž náhrada poskytovaná z tohoto záručního systému je nižší nebo rozsah náhrad poskytovaných z tohoto záručního systému je užší než u Garančního fondu, může připojistit majetek zákazníka u Garančního fondu. Připojišťuje se majetek zákazníka svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice, a to tak, aby celková výše náhrady poskytované tomuto zákazníkovi a rozsah krytí odpovídaly náhradě poskytované z Garančního fondu. § 134 Informační povinnosti a spolupráce (1) Obchodník s cennými papíry informuje Garanční fond o své účasti v obdobném zahraničním záručním systému. (2) Česká národní banka informuje zahraniční záruční systém, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, o tom, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své dluhy spočívající ve vydání majetku zákazníkům z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací a není pravděpodobné, že je bude schopen splnit do 1 roku. (3) Garanční fond spolupracuje se zahraničním záručním systémem, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, zejména při poskytování náhrad z obou těchto záručních systémů. ČÁST DESÁTÁ DOHLED A SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ HLAVA I DOHLED NA INDIVIDUÁLNÍM ZÁKLADĚ Díl 1 Základní ustanovení § 135 Osoby podléhající dohledu (1) Dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem, právními předpisy jej provádějícími, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2) a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Dohledu České národní banky podléhá a) obchodník s cennými papíry (§ 5), b) osoba, která byla obchodníkem s cennými papíry pověřena výkonem významné provozní činnosti, a to v rozsahu tohoto pověření (§ 12d odst. 1), c) zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím pobočky, a to ohledně investičních služeb poskytovaných prostřednictvím této pobočky na území České republiky (§ 24 odst. 2), d) investiční zprostředkovatel (§ 29 odst. 1), e) osoba, která přebírá pokyny od investičního zprostředkovatele (§ 31), f) vázaný zástupce zastoupeného (§ 32a odst. 1), g) osoba, která veřejně nabízí investiční cenné papíry (§ 35 odst. 1), h) osoba, která podle § 36 odst. 6 vyhotovila prospekt, i) organizátor regulovaného trhu (§ 37 odst. 1), j) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 90), který má sídlo v České republice, k) účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 84), který není provozovatelem tohoto systému, l) účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo v České republice (§ 90e), m) osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů (§ 92 odst. 3), n) osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93 odst. 2), o) osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93 odst. 3), p) centrální depozitář (§ 100 odst. 1), q) emitent uvedený v § 118 odst. 1 nebo emitent finančního nástroje při plnění povinností podle tohoto zákona, r) zasvěcená osoba (§ 124 odst. 3), s) osoba, která má povinnost oznámit České národní bance podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5), t) osoba s řídící pravomocí, která má povinnost informovat Českou národní banku o svých transakcích s investičními nástroji (§ 125 odst. 5), u) osoba šířící investiční doporučení (§ 125 odst. 6), v) osoba, jejíž jednání může být tržní manipulací (§ 126 odst. 1), w) osoba, která má povinnost oznámit České národní bance podezření na manipulaci s trhem (§ 126 odst. 5), x) nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře při plnění povinností podle § 139 odst. 7, y) vedoucí osoba osoby podléhající dohledu (§ 10 odst. 1, § 28 odst. 4, § 43 odst. 1, § 104b a 155a), z) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle nařízení o prodeji na krátko, za) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle nařízení o derivátech s výjimkou registru obchodních údajů. (2) Dohledu České národní banky dále podléhá osoba, která neoprávněně vykonává nebo nabízí činnosti podle tohoto zákona. (3) Dohledu nepodléhá vydávání cenných papírů Českou národní bankou, vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou, provozování vypořádacího systému Českou národní bankou a obchodování České národní banky s investičními nástroji a cennými papíry, které nejsou investičními cennými papíry. § 135a Spolupráce s orgány dohledu jiných členských států Evropské unie (1) Pokud je to nezbytné pro výkon dohledu podle tohoto zákona, může Česká národní banka požádat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě u osoby podléhající jeho dohledu. (2) Česká národní banka může vyžadovat informace a podklady od zahraničních účastníků regulovaného trhu; o tomto postupu informuje orgán dohledu jejich domovského členského státu. (3) Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě, provede požadovanou činnost sama nebo poskytne součinnost při jejím provedení tomuto orgánu dohledu nebo jím pověřeným expertům a auditorům. (4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu45). (5) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví. (6) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech Evropské unie; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní. (7) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) obchodníka s cennými papíry, b) finanční holdingové osoby, c) smíšené finanční holdingové osoby, d) smíšené holdingové osoby, e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d), f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti. (8) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 7, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může a) vyžadovat předložení dokladů, b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy, c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 7, jejich zástupců a pracovníků, d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 7 za podmínky, že k tomu udělí souhlas. (9) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 7 a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu. (10) Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost orgánu dohledu22a) jiného členského státu Evropské unie tomuto orgánu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem; Česká národní banka může podmínit poskytnutí informací tím, že poskytnuté informace nesmějí být dále poskytnuty bez jejího předchozího souhlasu. (11) Česká národní banka je povinna podrobně informovat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o každém důvodném podezření na porušení povinností při poskytování investičních služeb, organizování regulovaného trhu nebo ochraně před zneužíváním trhu v tomto členském státě. (12) Jestliže Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie oznámení o podezření na porušení povinností při poskytování investičních služeb, organizování regulovaného trhu nebo ochraně před zneužíváním trhu v České republice, průběžně informuje oznamovatele a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o přijatých opatřeních a sdělí mu výsledek své činnosti. (13) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle odstavce 3 nebo o poskytnutí informací podle odstavce 10, pokud a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, b) bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti osobám, kterých se žádost týká, nebo c) nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se týká i žádost. (14) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 13 je Česká národní banka povinna podrobně informovat žádající orgán dohledu a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o důvodech odmítnutí jeho žádosti. (15) V případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu v dostatečné míře nespolupracuje nebo neposkytne informaci, popřípadě tak neučiní v přiměřené lhůtě, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy37) nebo Evropský orgán pro bankovnictví38). (16) V případě, že zahraniční regulovaný trh působí v České republice a jeho činnost nabyla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů, podstatného významu22b) pro fungování trhů s investičními nástroji a ochranu investorů v České republice, dohodne Česká národní banka bez zbytečného odkladu přiměřený způsob spolupráce s orgánem dohledu domovského státu organizátora regulovaného trhu. § 135b Proces přezkumu a vyhodnocování (1) Při výkonu dohledu nad činností obchodníka s cennými papíry, který není bankou, Česká národní banka zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené obchodníkem s cennými papíry za účelem splnění požadavků stanovených § 9a až 9au, § 12g až 12j, § 14 odst. 6 až 10, § 16a, 16d, 16e, 27, § 135a odst. 4, 5 a 9, § 135b, 135c, 135d, § 136 odst. 2, 5 až 7, § 136a, 150 až 156, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita obchodníka s cennými papíry zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz obchodníka s cennými papíry a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým obchodník s cennými papíry je nebo může být vystaven, rizika, která může obchodník s cennými papíry představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika a rizika odhalená zátěžovými testy. (2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení obchodníka s cennými papíry na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jeho činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu požadavků stanovených obchodníkovi s cennými papíry podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. V případě, že Česká národní banka upustí od požadavků na konsolidovaném základě podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, postupuje podle tohoto odstavce při výkonu dohledu nad tímto obchodníkem s cennými papíry na individuálním základě. (3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na a) výsledky zátěžových testů prováděných obchodníkem s cennými papíry podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu, b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení obchodníkem s cennými papíry včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování, d) míru, v jaké kapitál udržovaný obchodníkem s cennými papíry vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika, e) expozice obchodníka s cennými papíry vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity, včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů, f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika, g) výsledky zátěžových testů prováděných obchodníkem s cennými papíry při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) geografické umístění expozic obchodníka s cennými papíry, i) model podnikání obchodníka s cennými papíry, j) zhodnocení systémového rizika. (4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje a) celkové řízení rizika likvidity obchodníka s cennými papíry; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení obchodníka s cennými papíry na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech Evropské unie, b) expozice obchodníka s cennými papíry vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota obchodníka s cennými papíry o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě, c) expozice obchodníka s cennými papíry vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených obchodníkem s cennými papíry pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání obchodníka s cennými papíry, d) řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po obchodníkovi s cennými papíry program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčího orgánu a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčího orgánu. (5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje, a) zda obchodník s cennými papíry poskytl skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že obchodník s cennými papíry poskytl skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že obchodník s cennými papíry v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní obchodníkovi s cennými papíry prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 135c (1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, že více obchodníků s cennými papíry je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených obchodníků s cennými papíry stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených obchodníků s cennými papíry s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 135b odst. 3 písm. j). (2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy obchodníků s cennými papíry. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit. (3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo obchodníkovi s cennými papíry povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti obchodníka s cennými papíry a na používání interních přístupů u nových produktů. (4) Česká národní banka zohlední při přezkumu podmínek, za kterých bylo obchodníkovi s cennými papíry povoleno používání interních přístupů, obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví. § 135d (1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b. (2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie v provedení kontroly na místě v pobočce obchodníka s cennými papíry, který vykonává svou činnost na území tohoto členského státu. (3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje a) seznam obchodníků s cennými papíry, kteří mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4, b) plán kontrol na místě v obchodních místech obchodníka s cennými papíry, včetně jeho poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech Evropské unie, c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění, d) seznam obchodníků s cennými papíry, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 135b a § 135c odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, e) seznam obchodníků s cennými papíry, kteří představují systémové riziko pro finanční trh, f) seznam dalších obchodníků s cennými papíry, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné. (4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě u daného obchodníka s cennými papíry, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v obchodníkovi s cennými papíry, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací obchodníkem s cennými papíry, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů obchodníka s cennými papíry, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by obchodník s cennými papíry mohl být vystaven. § 135e (1) Obchodník s cennými papíry je povinen vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti obchodníka s cennými papíry, modelu jeho podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že zhoršení finanční situace obchodníka s cennými papíry nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, obchodník s cennými papíry vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném rozsahu. (2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat plán řešení problémů obchodníka s cennými papíry, který stanoví možnosti řešení krizové situace obchodníka s cennými papíry. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti obchodníka s cennými papíry, modelu jeho podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek obchodníka s cennými papíry nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů obchodníka s cennými papíry v přiměřeném rozsahu. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen poskytnout České národní bance za účelem přípravy plánu řešení problémů obchodníka s cennými papíry podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném jeho velikosti, modelu jeho podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem. (4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví46) při přípravě plánů řešení problémů obchodníků s cennými papíry. Informuje Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů obchodníků s cennými papíry, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví na jednání. Díl 2 Opatření k nápravě a jiná opatření § 136 Základní ustanovení (1) Česká národní banka může uložit osobě podléhající dohledu, která porušila tento zákon, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2), opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Česká národní banka může dále a) nařídit mimořádné provedení auditu, b) nařídit změnu auditora, c) pozastavit nejdéle na dobu 5 let některou činnost podléhající dohledu, d) zakázat činnost podléhající dohledu, e) pozastavit obchodování s investičními nástroji podle § 137, f) zavést nucenou správu podle § 138 až 143, g) změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona podle § 144, h) odejmout povolení nebo souhlas, zrušit registraci nebo provést výmaz vázaných zástupců ze seznamu podle § 145, i) zakázat nebo pozastavit nejdéle na dobu 10 pracovních dnů veřejné nabízení investičních cenných papírů, obchodování s investičním cenným papírem na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, j) zakázat nebo pozastavit propagaci nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, k) nařídit výměnu vedoucí osoby osob podléhajících dohledu podle § 135 odst. 1 písm. y), l) nařídit uveřejnění povinně uveřejňované informace nebo ji sama uveřejnit. (2) Česká národní banka může obchodníkovi s cennými papíry, který nesplnil povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení podle § 135b opatřením k nápravě uložit také a) udržovat kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona, b) zlepšit uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovil nebo posílil jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, c) uplatňovat specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům obchodníka s cennými papíry a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků, d) omezit distribuční síť včetně snížení počtu obchodních míst, e) omezit rizika vyplývající z činností, produktů a systémů obchodníka s cennými papíry, f) omezit pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 12a odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním kapitálu podle § 9 a 9a; v takovém případě určí obchodník s cennými papíry výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku nebo z jiného ukazatele určeného Českou národní bankou, g) použít zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu, h) předložit plán na obnovení souladu s požadavky České národní banky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavést jej ve stanoveném termínu, i) omezit rozdělení zisku nebo nerozdělit zisk akcionářům či držitelům dodatečných nástrojů tier 1; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, j) omezit, ukončit nebo neprovádět některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro obchodníka s cennými papíry, k) ve stanovené lhůtě navýšit kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 9aa odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, l) ve stanovené lhůtě odstranit nedostatek v činnosti a zdržet se jeho opakování, m) dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likvidních pozicích, n) zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu obchodnímu modelu obchodníka s cennými papíry, k uspořádáním, postupům a mechanismům obchodníka s cennými papíry, zejména podle § 12a odst. 1 písm. b) a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky, o) dodatečné uveřejňování informací, p) přísnější omezení rozdělení zisku než podle § 9aa odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu, q) jiná vhodná opatření k nápravě. (3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1 nebo 2, informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku a způsobu zjednání nápravy. (4) Česká národní banka zakáže osobě nebo osobám jednajícím ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, organizátorovi regulovaného trhu nebo centrálním depozitáři anebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu nebo centrálního depozitáře, a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat tato hlasovací práva nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení. (5) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a), zejména pokud a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 9a odst. 1, nebo v jejich uplatňování; to platí za podmínek stanovených v § 152b odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraničního obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. b)], který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. q)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. u)] nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy, b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, c) uložení jiných opatření se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase, d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky, e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna, f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací. (6) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání, a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný, b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení, c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné, d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty, e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, pokud je nepravděpodobné, že obchodník s cennými papíry bude schopen obnovit soulad v rámci příslušného termínu nebo neprokázal, že nesoulad je nepodstatný, nebo f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný, g) uložit jiná vhodná opatření. (7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání, b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v obchodníkovi s cennými papíry nebo výkon funkce v zahraničním obchodníkovi s cennými papíry, c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. § 136a (1) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 a odst. 5 až 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat. (2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (4) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů. § 137 (1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, kterým pozastaví obchodování, a) hrozí-li velké hospodářské ztráty nebo jsou-li závažně ohroženy zájmy investorů, nebo b) pokud nastaly velké hospodářské ztráty nebo byly závažně ohroženy zájmy investorů. (2) Česká národní banka opatřením obecné povahy pozastaví obchodování a) se všemi investičními nástroji na regulovaném trhu nebo na mnohostranném obchodním systému, b) se všemi investičními nástroji na části regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, nebo c) s určitým investičním nástrojem na regulovaném trhu nebo na mnohostranném obchodním systému. (3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (4) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2 písm. c) také na žádost orgánu dohledu z členského státu Evropské unie nebo po oznámení orgánu dohledu z členského státu Evropské unie, že přijal srovnatelné opatření, pokud tím nebudou závažně ohroženy zájmy investorů nebo řádné fungování trhu nebo obchodního systému. (5) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. (6) O vydání opatření obecné povahy Česká národní banka informuje orgány dohledu jiných členských států Evropské unie a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. (7) Osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy vydaným Českou národní bankou dotčeny, jsou oprávněny podat proti vydanému opatření písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne Česká národní banka, proti takovému rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. (8) Česká národní banka může v souvislosti s vydáním opatření obecné povahy podle odstavce 2 písm. c) uložit organizátorovi regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, aby ve stanovené lhůtě přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení tohoto investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému, a aby o výsledku informoval Českou národní banku. Nucená správa § 138 (1) Česká národní banka může zavést nucenou správu obchodníka s cennými papíry, nebo provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice, a dále nucenou správu organizátora regulovaného trhu nebo centrálního depozitáře, jestliže a) tato osoba opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) nebo porušila podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo b) jsou ohroženy zájmy osob, kterým tato osoba poskytuje své služby, a hrozí nebezpečí z prodlení. (2) Na nucenou správu obchodníka s cennými papíry, který je bankou, nebo provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice, který je bankou, se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank. (3) Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění25) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zavedením nucené správy. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené správy, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nemají vliv také na splnění závěrečného vyrovnání (§ 193), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před zavedením nucené správy. § 139 (1) Rozhodnutí o zavedení nucené správy obsahuje a) důvod zavedení nucené správy, b) jmenování nuceného správce a údaje o něm, c) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti, d) případné omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa, e) případné povinnosti nuceného správce s uvedením termínu jejich splnění. (2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy. (3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Rozhodnutí je vykonatelné doručením nucenému správci. Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (4) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách. (5) Zavedením nucené správy a) se pozastavuje výkon funkcí členů statutárního orgánu společnosti; tím není dotčeno právo členů statutárního orgánu podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zákona upravujícího správní soudnictví, b) přechází působnost statutárního orgánu na nuceného správce, s výjimkou práva podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy; správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat opravný prostředek proti zavedení nucené správy, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace obchodníka s cennými papíry, který není bankou, provozovatele vypořádacího systému, organizátora regulovaného trhu nebo centrálního depozitáře, a umožní pořizovat si z ní opisy a výpisy. (6) Na nuceného správce se vztahují jen ta omezení působnosti statutárního orgánu, která stanoví zákon. (7) Nucený správce a) přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa, b) zajistí ochranu práv osob, které využívají služeb osoby, u které je zavedena nucená správa, c) svolá valnou hromadu osoby, u které je zavedena nucená správa, tak, aby se konala do 6 měsíců od zavedení nucené správy, a 1. předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa, nebo 2. navrhne zrušení společnosti. (8) Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Česká národní banka na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na 1 rok. (9) Náklady spojené s výkonem nucené správy, odměna nuceného správce a hotové výdaje nuceného správce jsou placeny z majetku společnosti, u které je zavedena nucená správa. (10) Nepostačuje-li majetek společnosti na vyplacení odměny nuceného správce a náhrady jeho hotových výdajů, vyplatí je stát. (11) Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. § 140 (1) Výkon funkce nuceného správce zaniká a) odstoupením nuceného správce, b) odvoláním nuceného správce, c) ukončením nucené správy, d) vyškrtnutím ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo e) úmrtím nuceného správce. (2) Nucený správce oznámí České národní bance odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem. (3) Česká národní banka odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce. (4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek. (5) Jestliže výkon nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), jmenuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce. § 141 Nucená správa končí a) dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené správy, b) vydáním rozhodnutí o úpadku společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo c) dnem, ke kterému je jmenován likvidátor společnosti, u níž je zavedena nucená správa. § 142 (1) Do obchodního rejstříku se zapisuje a) den zavedení nucené správy, b) údaje o nuceném správci, c) omezení činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa, d) den ukončení nucené správy. (2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy, jmenování nuceného správce nebo omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa, do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu po zavedení nucené správy. (3) Návrh na povolení zápisu o ukončení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce neprodleně po ukončení nucené správy; neučiní-li tak nucený správce, podá návrh na povolení zápisu statutární orgán společnosti, jejíž nucená správa končí. (4) Návrh na povolení zápisu o výmazu stávajícího nuceného správce a zápisu nového nuceného správce do obchodního rejstříku podává nově jmenovaný nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o svém jmenování. § 143 Nuceným správcem může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Českou národní bankou, a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy osoby, u které se zavádí nucená správa, nebo osob, které využívají jejích služeb, b) která nemá kvalifikovanou účast na osobě, u které se zavádí nucená správa, nebo není s touto osobou úzce propojená, c) která v posledních 3 letech neprováděla audit nebo se nepodílela na provedení auditu osoby, u které se zavádí nucená správa. § 144 Změna rozsahu povolení (1) Česká národní banka může odejmout povolení k jednotlivé činnosti uvedené v povolení uděleném podle tohoto zákona, jestliže zjistí a) závažné nebo opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) nebo porušení podmínky nebo povinnosti stanovené ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo b) závažné nebo opakované nedodržování předpokladů, za kterých bylo povolení uděleno. (2) Česká národní banka změní rozsah povolení podle odstavce 1 nebo změní rozsah povolení na žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností. § 145 Odnětí povolení nebo souhlasu a zrušení registrace nebo provedení výmazu vázaných zástupců ze seznamu (1) Česká národní banka odejme povolení udělené podle tohoto zákona osobě, a) vůči které bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek takové osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost. (2) Česká národní banka může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže a) osoba, které bylo uděleno, nezačala do 12 měsíců od udělení povolení vykonávat povolenou činnost, b) osoba, které bylo uděleno, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, ke které bylo uděleno povolení, c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, d) osoba, které bylo uděleno, opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) nebo porušila podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo e) došlo ke změně skutečností, na jejichž základě bylo povolení uděleno, nebo f) dalším trváním nucené správy nelze dosáhnout jejího účelu. (3) Ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nesmí osoba, které bylo povolení odňato, poskytovat investiční služby a je povinna vydat zákazníkům zákaznický majetek. Není-li osoba, které bylo odňato povolení, bankou, může pouze vypořádávat své pohledávky a dluhy vyplývající z poskytnutých investičních služeb. Do vypořádání těchto pohledávek a dluhů se osoba, které bylo odňato povolení, považuje za obchodníka s cennými papíry. (4) Ten, komu bylo odňato povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. Do dokončení vypořádání na základě příkazů k vypořádání přijatých přede dnem odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. (5) Osoba, které bylo odňato povolení udělené podle tohoto zákona, může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo předchozí povolení odňato. Ustanovení věty první se nevztahuje na odnětí povolení na vlastní žádost nebo na odnětí povolení z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b). (6) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o každém odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. (7) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen. (8) Česká národní banka zruší registraci provedenou podle tohoto zákona osobě, a) ohledně které bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost, c) o které se dozví, že jí zaniklo oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu činnosti, která byla zaregistrována podle § 6a nebo § 39. (9) Česká národní banka může zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže a) osoba, která byla registrována, nezačala do 12 měsíců ode dne provedení registrace vykonávat činnost, pro kterou byla registrována, b) osoba, která byla registrována, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, pro kterou byla registrována, c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, d) osoba, která byla registrována, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, e) došlo ke změně ve skutečnosti, na jejímž základě byla provedena registrace. (10) Česká národní banka může provést výmaz vázaného zástupce ze seznamu, jehož zápis do seznamu vázaných zástupců byl proveden na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, nebo došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě byl zapsán do seznamu vázaných zástupců. Ustanovení § 32c odst. 7 věta první tím není dotčeno. Díl 3 Dohled nad zahraniční osobou, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie § 146 (1) V případě, že zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení orgánu dohledu tohoto státu k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice bez umístění pobočky, nedodržuje povinnosti uložené tímto zákonem na základě práva Evropské unie obchodníkovi s cennými papíry, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu. (2) V případě, že zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení orgánu dohledu tohoto státu k poskytování investičních služeb a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, nedodržuje povinnosti uložené tímto zákonem na základě práva Evropské unie obchodníkovi s cennými papíry, jiné než které je povinna dodržovat podle § 24, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu. (3) V případě, že zahraniční osoba podle odstavce 1 nebo 2 i přes opatření přijatá orgánem dohledu domovského státu poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy investorů nebo řádné fungování kapitálového trhu, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu a poté uloží opatření k nápravě nebo jiné opatření. (4) V případě, že zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu prostřednictvím pobočky, nedodržuje povinnosti obchodníka s cennými papíry, které musí dodržovat podle § 24, Česká národní banka ji na tuto skutečnost upozorní a požádá o zjednání nápravy. (5) Nezjedná-li osoba podle odstavce 4 nápravu, může jí Česká národní banka uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření. O uložených opatřeních k nápravě informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu. (6) Jestliže opatření k nápravě přijatá podle odstavce 5 nevedla k nápravě, Česká národní banka po informování orgánu dohledu domovského státu může uložit další opatření k nápravě nebo jiné opatření, nebo sankci podle § 157. Díl 4 Dohled nad obchodníkem s cennými papíry, který poskytuje služby v jiném členském státě Evropské unie § 147 (1) Obchodníkovi s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě, může Česká národní banka uložit sankci, opatření k nápravě nebo jiné opatření za porušení povinností vyplývajících z práva Evropské unie v oblasti poskytování investičních služeb, jejichž plnění podléhá dohledu České národní banky, na základě oznámení orgánu dohledu hostitelského státu, nebo i bez tohoto oznámení. O sankci, opatření k nápravě nebo jiném opatření, které Česká národní banka uloží na základě oznámení orgánu dohledu hostitelského státu, bez zbytečného odkladu informuje tento orgán dohledu. (2) Česká národní banka dohlíží nad činností obchodníka s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě, na území hostitelského státu podle tohoto zákona. Pokud jde o poskytování služeb prostřednictvím pobočky, nepodléhá dohledu České národní banky plnění povinností uvedených v § 24 odst. 5; nad plněním těchto povinností dohlíží orgán dohledu hostitelského státu podle práva tohoto státu. Díl 5 Dohled nad zahraniční osobou, která v České republice působí jako organizátor regulovaného trhu § 148 Dohled nad zahraniční osobou, která v České republice působí jako organizátor regulovaného trhu na základě povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie (1) V případě, že zahraniční osoba, která v České republice působí jako organizátor regulovaného trhu na základě povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, nedodržuje povinnosti organizátora regulovaného trhu vyplývající z práva Evropské unie, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu. (2) V případě, že osoba podle odstavce 1 i přes opatření přijatá orgánem dohledu domovského státu, poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy investorů nebo řádné fungování kapitálového trhu, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu domovského státu a poté uloží opatření k nápravě nebo jiné opatření. Díl 7 Dohled nad organizátorem regulovaného trhu organizujícím regulovaný trh v jiném členském státě Evropské unie § 149a Organizátorovi regulovaného trhu, který organizuje regulovaný trh v jiném členském státě Evropské unie, může Česká národní banka uložit sankci, opatření k nápravě nebo jiné opatření za porušení povinností organizátora regulovaného trhu vyplývajících z práva Evropské unie, na základě oznámení orgánu dohledu tohoto jiného členského státu Evropské unie, nebo i bez tohoto oznámení. O sankci, opatření k nápravě nebo jiném opatření, které Česká národní banka uloží na základě oznámení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, bez zbytečného odkladu informuje tento orgán dohledu. Díl 8 Dohled nad zahraniční osobou, která provozuje v České republice na základě povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie mnohostranný obchodní systém § 149b (1) V případě, že zahraniční osoba, která v České republice provozuje mnohostranný obchodní systém na základě povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, nedodržuje povinnosti provozovatele mnohostranného obchodního systému vyplývající z práva Evropské unie, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu tohoto jiného členského státu Evropské unie. (2) V případě, že osoba uvedená v odstavci 1 i přes opatření přijatá orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy investorů nebo řádné fungování kapitálového trhu, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní tento orgán dohledu a poté uloží opatření k nápravě nebo jiné opatření. Díl 9 Dohled nad provozovatelem mnohostranného systému, provozujícím mnohostranný obchodní systém v jiném členském státě Evropské unie § 149c Provozovateli mnohostranného obchodního systému, který provozuje mnohostranný obchodní systém v jiném členském státě Evropské unie, může Česká národní banka uložit sankci, opatření k nápravě nebo jiné opatření za porušení povinností provozovatele mnohostranného obchodního systému vyplývajících z práva Evropské unie, na základě oznámení orgánu dohledu tohoto jiného členského státu Evropské unie, nebo i bez tohoto oznámení. O sankci, opatření k nápravě nebo jiném opatření, které Česká národní banka uloží na základě oznámení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, bez zbytečného odkladu informuje tento orgán dohledu. Díl 10 Informování Evropské komise § 149d (1) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi o opatřeních uložených podle § 146 odst. 3 až 6, § 148 odst. 2 a § 149b odst. 2. (2) V případech podle § 146 odst. 3 až 6, § 148 odst. 2 a § 149b odst. 2 může Česká národní banka dále informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy39). § 149e (1) V případě, že emitent, který žádá o přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu nebo činí veřejnou nabídku v České republice, anebo obchodník s cennými papíry nebo osoba podle § 24 odst. 5 nebo § 28 odst. 6, pokud cenné papíry umísťuje nebo prodává, porušuje povinnosti vyplývající z práva Evropské unie týkající se veřejné nabídky a prospektu, jejichž plnění nepodléhá dohledu České národní banky, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, který vykonává dohled nad plněním těchto povinností, a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. (2) Jestliže opatření k nápravě přijatá orgánem dohledu podle odstavce 1 nevedla k nápravě, Česká národní banka uloží emitentovi nebo osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě nebo jiné opatření, nezbytné k ochraně zájmů investorů. O svém záměru uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření informuje předem orgán dohledu domovského státu podle odstavce 1 a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. (3) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 2. § 149f (1) V případě, že emitent akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi přijatého k obchodování na regulovaném trhu, dluhopisu, obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky nebo investičního cenného papíru, jehož hodnota je určena splacením dlužné částky, přijatého k obchodování na regulovaném trhu, nebo v případě, kdy osoba, která dosáhne, překročí nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech takového emitenta způsobem podle § 122 odst. 1 a 2, porušuje informační nebo oznamovací povinnosti vyplývající z práva Evropské unie, jejichž plnění nepodléhá dohledu České národní banky, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, jehož dohledu plnění těchto povinností podléhá. (2) Jestliže opatření k nápravě přijatá orgánem dohledu podle odstavce 1 nevedla k nápravě, Česká národní banka uloží emitentovi nebo osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě nebo jiné opatření, nezbytné k ochraně zájmů investorů. O svém záměru uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření informuje předem orgán dohledu domovského státu podle odstavce 1. (3) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 2. HLAVA II DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ § 150 Základní ustanovení (1) Dohledem na konsolidovaném základě podle tohoto zákona se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je obchodník s cennými papíry, který není bankou, za účelem omezení rizik, kterým je tento obchodník s cennými papíry vystaven na základě své účasti v konsolidačním celku. (2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu nad činností obchodníků s cennými papíry na individuálním základě podle tohoto zákona ani dohled nad bankami a finančními institucemi podle jiného právního předpisu. (3) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě se obchodníkem s cennými papíry rozumí pouze obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 1 až 3. § 151 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) konsolidačním celkem skupina ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupina zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupina zahraniční ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby, b) zahraničním obchodníkem s cennými papíry osoba se sídlem v zahraničí, která je v zemi svého sídla oprávněna poskytovat investiční služby a není zahraniční bankou, c) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, jehož ovládanou nebo přidruženou osobou je obchodník s cennými papíry, zahraniční obchodník s cennými papíry, banka, družstevní záložna, finanční instituce, nebo podnik pomocných služeb, d) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) skupinou ovládajícího obchodníka s cennými papíry skupina tvořená ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, jím ovládanými a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, h) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, i) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, j) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, k) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry zahraniční obchodník s cennými papíry, který ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou, m) skupinou zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry skupina tvořená zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry a jím ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb, n) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie, která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou, o) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající bankou a jí ovládanými a přidruženými osobami, p) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry ovládající obchodník s cennými papíry, který současně není osobou ovládanou jiným obchodníkem s cennými papíry, bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, q) evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry ovládající obchodník s cennými papíry nebo zahraniční ovládající obchodník s cennými papíry, kterému bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě Evropské unie a který není ovládán jiným obchodníkem s cennými papíry, bankou nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě Evropské unie, ani není ovládán finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě Evropské unie, r) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, t) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, u) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby obchodník s cennými papíry, který není bankou, ovládaný finanční holdingovou osobou, která neovládá žádnou banku nebo družstevní záložnu, jíž bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoliv členském státě Evropské unie, a která má sídlo 1. v České republice, 2. v jiném členském státě Evropské unie, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraničního obchodníka s cennými papíry, kterému bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě Evropské unie, ani zahraničního obchodníka s cennými papíry s větší bilanční sumou, kterému bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě Evropské unie, nebo 3. v jiném než členském státě Evropské unie, pokud Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby; je-li v takovémto konsolidačním celku více obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, w) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, ovládaný zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, pokud 1. tomuto zahraničnímu ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě Evropské unie, 2. tento zahraniční ovládající obchodník s cennými papíry neovládá žádnou banku, družstevní záložnu nebo zahraniční banku, jíž bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoliv členském státě Evropské unie, a 3. Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou tohoto zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry; je-li v takovémto konsolidačním celku více obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, x) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky obchodník s cennými papíry, který není bankou, ovládaný zahraniční ovládající bankou, pokud Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, y) odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou obchodník s cennými papíry ovládaný smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem 1. v České republice, 2. v jiném členském státě Evropské unie, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční finanční instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční finanční instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě Evropské unie, nebo 3. ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud Česká národní banka neupustila podle § 153 odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě; je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více obchodníků s cennými papíry ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou, kteří nejsou bankami, odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí obchodník s cennými papíry s největší bilanční sumou, z) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, za) institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Jestliže vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, může Česká národní banka určit v dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ. Tento postup České národní banky není správním řízením. Výkon dohledu na konsolidovaném základě § 152 (1) Dohled na konsolidovaném základě vykonává Česká národní banka, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. (2) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje se zahraničními orgány dohledu nad bankami, osobami s povolením k poskytování investičních služeb nebo finančními institucemi a vyměňuje si s těmito orgány informace; Česká národní banka dále poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie informace potřebné pro výkon jejich dohledu a z vlastního podnětu poskytuje těmto orgánům zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraničního obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, a to zejména informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku, b) postupech shromažďování informací od obchodníků s cennými papíry v konsolidačním celku a ověřování těchto informací, c) vývoji v obchodníkovi s cennými papíry nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci obchodníka s cennými papíry v konsolidačním celku, d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených obchodníkovi s cennými papíry podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 136 odst. 2 písm. a) a neudělení souhlasu s používáním speciálních přístupů k výpočtu kapitálového požadavku, nebo neudělení souhlasu se změnou používaných speciálních přístupů, e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání. (4) Česká národní banka je oprávněna pro účely dohledu na konsolidovaném základě a) vyžadovat informace a dokumenty od osoby zahrnuté do konsolidačního celku, b) provést kontrolu u osoby zahrnuté do konsolidačního celku; pokud jde o zahraniční osobu podléhající dohledu, o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě informuje příslušný zahraniční orgán dohledu, c) požádat o provedení kontroly u osoby zahrnuté do konsolidačního celku příslušný zahraniční orgán dohledu s uvedením důvodu žádosti, d) provést na žádost příslušného zahraničního orgánu dohledu kontrolu u osoby zahrnuté do konsolidačního celku; o zahájení a výsledku kontroly informuje příslušný zahraniční orgán dohledu. (5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví40) nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy37), pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne zásadní požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu. § 152a (1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, má kromě úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto úkoly: a) koordinuje ve vztahu k ostatním orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací, b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu při běžných i mimořádných situacích; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi obchodníků s cennými papíry upravenými v § 9a, § 12a odst. 1 písm. b), § 16, části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v § 16b, výkonu dohledu prováděného podle § 135b a ukládání opatření podle § 136 odst. 2 a § 156 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu, c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v obchodníkovi s cennými papíry a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v obchodníkovi s cennými papíry za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 152 odst. 2 písm. d) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh daného státu. (2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví. (3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své povinnosti odpovídající povinnostem podle odstavce 1. (4) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a nastane-li mimořádná situace včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, jsou-li významné pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a s tím souvisejícího zajišťování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému, a b) Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a orgánům veřejné moci v členských státech dotčených touto situací, odpovědným za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi, jakož i osobám pověřeným těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti, informace, jsou-li pro ně významné. (5) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě, nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev. (6) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, že nastala mimořádná situace, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému v České republice, informuje o tom bez zbytečného odkladu a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací, jsou-li tyto informace významné pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a s tím souvisejícího zajišťování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému, a b) orgány veřejné moci v členských státech dotčených touto situací, odpovědné za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi, jakož i osobám pověřeným těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti, jsou-li pro ně tyto informace významné. (7) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento orgán. (8) Výkon dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby, je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce. (9) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce. (10) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie29) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropský orgán pro bankovnictví. Při výkonu dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci30). (11) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie29) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropský orgán pro bankovnictví. (12) Odstavce 8 až 11 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou. § 152b (1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské finanční holdingové osoby, nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této skupiny a) opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. a) a n), jde-li o obchodníka s cennými papíry nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. b)], b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost bank, jde-li o banku nebo zahraniční banku, nebo c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo. (2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem a rizika likvidity této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity. (3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtách podle odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí. (4) Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 1, může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví41). Pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o uložení opatření k nápravě podle odstavce 1 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví. (5) Obchodníkovi s cennými papíry, který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, členem skupiny evropské finanční holdingové osoby nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo je odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. a) a n) samostatně, jestliže nebude dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou a ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, nebo do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou. (6) Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 5, může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt podle odstavce 5 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví41). Pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny nebo orgány vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou požádají Evropský orgán pro bankovnictví o toto urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o uložení opatření k nápravě podle odstavce 5 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví. (7) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje. (8) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 5 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1, 2, 3, 5, 7. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu. (9) Obchodník s cennými papíry je povinen udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní, je-li mu tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným v dohodě s Českou národní bankou orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. § 152c (1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 152a odst. 1 až 4 kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 152a odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie. (2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při a) výměně informací, b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 152a odst. 6 až 9, je-li to účelné, c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 135 odst. 3, d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 152a odst. 5, § 152 odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie, f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 152a odst. 1 písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny. (3) Členy kolegia jsou a) Česká národní banka, b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny, c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, d) centrální banky, Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné, e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie. (4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 24b odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích. (5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti. (6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 117 tím není dotčeno. § 153 (1) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládajícího obchodníka s cennými papíry. Česká národní banka dále vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry, jejímž členem je odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry, a nad skupinou zahraniční ovládající banky, jejímž členem je odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky. Skupina ovládajícího obchodníka s cennými papíry ovládaného tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce, se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie. (2) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby, a nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce, se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie. (3) Česká národní banka může a) vykonávat dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, b) upustit od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu Evropské unie a jestliže se jim jeví určení odpovědného obchodníka s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem [§ 151 odst. 1 písm. s)] jako nevhodné, zejména s ohledem na význam obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankou, nebo zahraničních obchodníků s cennými papíry, kteří jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených členských státech Evropské unie. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědného obchodníka s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí obchodníka s cennými papíry, který není bankou a který bude plnit povinnosti odpovědného obchodníka s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby. Česká národní banka informuje Evropskou komisi a Evropský orgán pro bankovnictví o dohodách podle věty první. (4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou. (5) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou smíšené holdingové osoby. (6) Česká národní banka může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný dohled na konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, který je členem stejného konsolidačního celku a Evropskou komisi. Není-li vykonáván srovnatelný dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může po členovi konsolidačního celku požadovat založení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Tento postup Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, který je členem stejného konsolidačního celku, a Evropskému bankovnímu výboru. Povinnosti osob podléhajících dohledu na konsolidovaném základě § 154 (1) Obchodník s cennými papíry, který je osobou uvedenou v § 9a odst. 4 a který je členem konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky podle tohoto zákona, je povinen dodržovat na konsolidovaném základě a) požadavky na řídicí a kontrolní systém [§ 12 odst. 1 písm. a)], b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného kapitálu (§ 9a), c) požadavky na operace v rámci konsolidačního celku (§ 155 odst. 3). (2) Osoba zahrnutá do konsolidačního celku sděluje na vyžádání České národní bance přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí tohoto konsolidačního celku a je určen Českou národní bankou, každou informaci potřebnou pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. (3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 152 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost. § 155 (1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku vytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě. (2) Tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry, odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědný obchodník s cennými papíry ovládaný smíšenou finanční holdingovou osobou odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry a odpovědný obchodník s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu dohledu České národní banky podle tohoto zákona. Česká národní banka je oprávněna vyžadovat od těchto osob audit informací, které předávají pro účely dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona. (3) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, je povinen řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly. § 155a (1) Vedoucí osoba finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo fyzická osoba, která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, zahraniční obchodníky s cennými papíry, banky, družstevní záložny nebo finanční instituce, nebo ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou, a není smíšenou holdingovou osobou, musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky. Česká národní banka udělí souhlas osobě, která splňuje podmínky obdobně podle § 10. V případě, že vedoucí osobou finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby je právnická osoba, musí tento souhlas mít fyzická osoba, která je vedoucí osobou této právnické osoby. O souhlas příslušná osoba musí požádat do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, smíšenou finanční holdingovou osobou nebo ovládající fyzickou osobou. Ustanovení § 10a se použije obdobně. (2) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 155b (1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. (4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled. (6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem. § 155c (1) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o a) postupech přijatých podle § 155b odst. 1, 2, 4 a 5, b) případech, kdy použije § 135c odst. 1, c) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, d) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 135b odst. 3 až 5, § 135c odst. 2, 3 a 4 a § 136 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, e) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 135a, f) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 135b, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany obchodníka s cennými papíry; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu, h) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, i) opatřeních přijatých podle § 12h písm. g), j) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 14 odst. 8 poslední věta, k) údajích shromážděných podle § 12h písm. h), l) údajích získaných od obchodníka s cennými papíry o rozhodnutí akcionářů nebo společníků, která se týkají odměňování, m) opatřeních k nápravě uložených podle § 136 odst. 2 písm. l), § 136 odst. 7 a pokutách uložených za správní delikty podle § 157 odst. 8 písm. d), g), j) až q), s) a t), § 164 odst. 1 písm. a) až d), § 166 odst. 1 písm. a), c) až e), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy, n) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, o) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie. (2) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie47). (3) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o a) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, c) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie. (4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie, c) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 9ac odst. 3 a údajích uvedených v § 9ac odst. 7. (5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění48) o postupech přijatých podle § 155b odst. 1, 2, 4 a 5. (6) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány. (7) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů obchodníka s cennými papíry. (8) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého obchodníci s cennými papíry podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat, b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem Evropské unie. § 156 Opatření k nápravě (1) V případě porušení tohoto zákona nebo rozhodnutí vydaného podle tohoto zákona osobou zahrnutou do konsolidačního celku, které může negativně ovlivnit finanční situaci obchodníka s cennými papíry, který je součástí konsolidačního celku, může Česká národní banka ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě, odpovědnému obchodníkovi s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědnému obchodníkovi s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry, odpovědnému obchodníkovi s cennými papíry ve skupině zahraniční ovládající banky nebo smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného porušení a) nařídit, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu, b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby, c) zakázat nebo omezit uzavírání obchodů s investičními nástroji s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku. (2) Osoba zahrnutá do konsolidačního celku, která není obchodníkem s cennými papíry, uzavírá obchody s investičními nástroji způsobem, který nepoškozuje zájmy zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí stejného konsolidačního celku, a neohrožuje jeho finanční stabilitu nebo nenarušuje průhlednost finančního trhu. (3) V § 151 až 155 se bankou rozumí i zahraniční banka. HLAVA III SPRÁVNÍ DELIKTY A PŘESTUPKY § 157 Správní delikty osob, které poskytují investiční služby (1) Obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky se dopustí správního deliktu tím, že a) nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 13, b) poruší povinnost informovat Českou národní banku podle § 15t odst. 1, c) neuveřejní údaje podle § 16b nebo § 16c, d) neoznámí zahájení nebo ukončení systematické internalizace podle § 17a odst. 2, e) při systematické internalizaci neuveřejní závazné kotace podle § 17b, f) při systematické internalizaci neprovede pokyn podle § 17c, g) při systematické internalizaci omezí přístup ke kotacím v rozporu s § 17d, h) jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33, nebo i) nezaplatí příspěvek do Garančního fondu podle § 129. (2) Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky nebo investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 11a nebo § 32 odst. 1, b) poruší při jednání se zákazníky povinnost podle § 15 odst. 1 nebo § 32 odst. 3, c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 17 nebo § 32 odst. 6, nebo d) poruší povinnost poskytnout spotřebiteli před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku informace podle zvláštního právního předpisu23). (3) Obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost obezřetného poskytování investičních služeb podle § 12, 12c, 12d nebo 12e. (4) Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, nebo investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že provádí svou činnost pomocí osoby, která nesplňuje podmínky podle § 14. (5) Investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) provádí svou činnost pomocí osoby, která nesplňuje podmínky podle § 30 odst. 1 nebo 2, b) nezajistí obezřetné poskytování investičních služeb podle § 32 odst. 4, c) nevede evidenci přijatých nebo předaných pokynů podle § 32 odst. 5, nebo d) poruší informační povinnost podle § 32 odst. 7. (6) Zastoupený se dopustí správního deliktu tím, že poruší při vykonávání svých činností vázanými zástupci povinnost podle § 32c odst. 6 nebo § 32d odst. 1. (7) Obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že a) udělí souhlas podle § 2b odst. 1, aniž posoudí splnění podmínek podle § 2b odst. 3, b) nepředloží České národní bance nebo neuveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu podle § 16 odst. 1, c) poruší informační povinnost podle § 16 odst. 2, d) neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11, e) poruší povinnost vést evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů zákazníků podle zákona upravujícího činnost bank, nebo f) poruší povinnost předat údaje týkající se pojištěných pohledávek z vkladů bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank. (8) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo obchodník s cennými papíry, který je osobou uvedenou v § 9a odst. 4, se dopustí správního deliktu tím, že na individuálním nebo konsolidovaném základě a) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, b) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, c) nepřijme nebo neuplatňuje strategie nebo postupy podle § 9a, d) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a prováděcím právním předpisem vydaném podle § 199, e) poruší informační povinnost podle § 16 odst. 3 a 4, f) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) poruší povinnost podle § 155 odst. 3, h) neposkytne právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků nebo podmínky pro používání přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle částí druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, k) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovených v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, l) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice, m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí nesprávné anebo neúplné údaje o 1. velkých expozicích, 2. pákovém poměru, 3. likviditě, n) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutí Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji, p) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem, q) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu obchodníka s cennými papíry v rozporu s článkem 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo r) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu. (9) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, se dopustí správního deliktu tím, že a) podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 6b odst. 1, b) poruší oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1, § 21 odst. 6, § 22 odst. 1 nebo § 22 odst. 5, nebo c) umístí svou pobočku v hostitelském státě navzdory rozhodnutí České národní banky podle § 21 odst. 5. (10) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne bez zbytečného odkladu žadateli o úvěr nebo zápůjčku vysvětlení o jeho úvěrovém hodnocení podle čl. 431 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (11) Obchodník s cennými papíry, který je osobou uvedenou v § 9a odst. 4, se dopustí správního deliktu tím, že na individuálním nebo konsolidovaném základě nezavede nebo neudržuje řídicí a kontrolní systém podle § 12 odst. 1 písm. a). (12) Zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 16 odst. 2 písm. a), b), c) nebo d) nebo § 16 odst. 3 písm. a). (13) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno povolení v rozporu s § 28 odst. 6. (14) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. a), b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), odstavce 2 písm. d), odstavce 5, odstavce 6, odstavce 7 písm. d), e) nebo f), odstavce 9 písm. b) nebo c) nebo odstavce 13, c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), odstavce 2 písm. a), b) nebo c), odstavce 3, odstavce 4, odstavce 7 písm. b) nebo c), odstavce 8, odstavce 9 písm. a), odstavce 10, odstavce 11 nebo odstavce 12, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, je-li možno výši neoprávněného prospěchu zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 8 písm. i) až t) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého obchodníkem s cennými papíry za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jde-li o správní delikt podle odstavce 8 písm. i) až t), e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 8 písm. i) až t) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období. § 158 Správní delikty organizátora regulovaného trhu (1) Organizátor regulovaného trhu se dopustí správního deliktu tím, že a) podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 40 odst. 1, b) poskytne službu v rozporu s pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování nebo pravidly přístupu, c) neposkytne službu s odbornou péčí podle § 41 odst. 1 a 2, d) nesplní oznamovací povinnost podle § 49 odst. 1 nebo informační povinnost podle § 50 odst. 1 až 6, e) poruší organizační požadavky podle § 48 nebo některý z nich, f) nesplní informační povinnost podle § 50, g) neumožní účastníkům regulovaného trhu zvolit jiný vypořádací systém podle § 51 odst. 1, h) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 52, nebo i) nesplní některou z povinností podle § 67 nebo 68. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20000000 Kč. § 159 Správní delikty provozovatele mnohostranného obchodního systému (1) Provozovatel mnohostranného obchodního systému se dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží pravidla transparentnosti podle § 67 nebo § 68, b) nezavede nebo poruší pravidla podle § 69 odst. 2, 3 nebo 4, c) nezajistí vypořádání obchodů nebo neinformuje účastníky mnohostranného obchodního systému podle § 70 odst. 1, d) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 70 odst. 2, e) poruší povinnost soustavně sledovat a vyhodnocovat obchody podle § 71 odst. 2, f) poruší oznamovací povinnost podle § 71 odst. 3, nebo g) poruší informační povinnost podle § 71 odst. 4. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20000000 Kč. § 160 Správní delikty provozovatele a účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 87 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky, b) neoznámí změnu údajů podle § 90b odst. 4, nebo c) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 1. (2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s § 90 odst. 3, b) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 3, nebo c) nesplní oznamovací povinnost podle § 145 odst. 4. (3) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 2 nebo § 90d. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 nebo 3, b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b). § 161 Správní delikty osoby, která vede evidenci investičních nástrojů (1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost uchovávat evidenci nebo dokumenty podle § 99a. (2) Centrální depozitář se dopustí správního deliktu tím, že a) podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 103 odst. 6, b) poruší oznamovací povinnost podle § 103 odst. 7, c) poruší informační povinnost podle § 104 odst. 2, § 108 nebo § 115 odst. 1, nebo d) neposkytne svoje služby s odbornou péčí podle § 103 odst. 8. (3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, nebo osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, se dopustí správního deliktu tím, že nevede samostatnou evidenci investičních nástrojů, nebo evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem na základě § 93 odst. 4. (4) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, se dopustí správního deliktu tím, že nezašle České národní bance informace nebo podklady podle § 93 odst. 6. (5) Centrální depozitář, účastník centrálního depozitáře nebo osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, se dopustí správního deliktu tím, že poruší provozní řád centrálního depozitáře podle § 104. (6) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), c) nebo d), odstavce 3, odstavce 4 nebo odstavce 5, b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a). § 162 Správní delikty emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob plnících povinnosti emitenta (1) Emitent nebo jiná právnická nebo podnikající fyzická osoba, která požádala o přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nebo organizátor regulovaného trhu, který sám přijal investiční cenný papír k obchodování bez souhlasu emitenta, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 127 odst. 2 a) neuveřejní povinně uveřejňovanou informaci, b) nezašle České národní bance povinně uveřejňovanou informaci, nebo c) neuchová podstatné údaje související s povinně uveřejňovanou informací. (2) Emitent uvedený v § 118 odst. 1, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je emitentem uvedeným v § 121a, se dopustí správního deliktu tím, že a) nepředloží organizátorovi evropského regulovaného trhu, na němž je jím vydaný investiční cenný papír přijat k obchodování, nebo České národní bance návrh uvedený v § 120 odst. 1, nebo b) poruší při plnění informační povinnosti zákaz podle § 121. (3) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) nebo b) se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí rovné zacházení podle § 120 odst. 2 písm. a), b) nezajistí výplatu výnosu prostřednictvím jím určené osoby podle § 120 odst. 2 písm. b), nebo c) nezpřístupní, neuveřejní nebo nezašle formulář plné moci podle § 120 odst. 3 nebo 4. (4) Emitent finančního nástroje se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 125 odst. 4 a) nezajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřní informaci emitenta, nebo b) seznam osob, které mají přístup k vnitřní informaci emitenta, nezašle České národní bance. (5) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) nebo b), který rozhodl o poskytování informací týkajících se výkonu práv vlastníka jím vydaného cenného papíru elektronickým prostředkem, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 120 odst. 5 písm. a) váže poskytování uvedených informací elektronickým prostředkem na bydliště nebo sídlo vlastníka cenného papíru, zmocněnce oprávněného jej zastupovat nebo osoby uvedené v § 122 odst. 2 písm. a) až h), b) v rozporu s § 120 odst. 5 písm. b) nezabezpečí účinnou správu údajů nebo nezajistí technické podmínky pro ochranu dat, c) v rozporu s § 120 odst. 5 písm. c) neinformuje stanoveným způsobem o svém rozhodnutí poskytovat informace elektronickým prostředkem, nebo d) v rozporu s § 120 odst. 5 písm. d) neposkytne informaci týkající se výkonu práv vlastníka cenného papíru elektronickým prostředkem každému vlastníkovi jím vydaných cenných papírů nebo každé osobě uvedené v § 122 odst. 2 písm. a) až e). (6) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí možnost oznamování udělení a odvolání plné moci elektronickým prostředkem podle § 120 odst. 4, b) nezajistí, aby pozvánka na valnou hromadu nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo oznámení o konání takového shromáždění vlastníků cenných papírů obsahovaly též náležitosti podle § 120a odst. 1, c) v rozporu s § 120a odst. 2 neuveřejní nebo nezašle rozvrh výplaty výnosu či jiného peněžitého plnění, údaje o finanční instituci nebo informaci o výsledku jednání v tomto bodě jednání, d) neuveřejní nebo nezašle informaci o dopadu rozhodnutí podle § 120a odst. 3 na práva vlastníka cenného papíru nebo informaci o výsledku jednání v tomto bodě jednání v rozporu s § 120a odst. 3 nebo 4, e) v rozporu s § 120b odst. 1 neuveřejní dokumenty uvedené v § 120b odst. 1 písm. a) až f), f) v rozporu s § 120b odst. 2 neuveřejní údaje uvedené v § 120b odst. 2 písm. a) a b), nebo g) v rozporu s § 120b odst. 3 neuveřejní na svých internetových stránkách dokumenty uvedené v § 120b odst. 1 nebo údaje uvedené v § 120b odst. 2. (7) Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby oznámení o konání schůze vlastníků dluhopisů nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky obsahovalo náležitosti podle § 120c odst. 1. (8) Emitent uvedený v § 127d odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že a) neuveřejní informaci způsobem stanoveným v § 127d odst. 3, nebo b) v rozporu s § 127d odst. 3 neinformuje Českou národní banku o každé změně ve skutečnostech, na jejichž základě mu byla výjimka povolena. (9) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. c), odstavce 5, odstavce 6, odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. b), b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 nebo odstavce 8 písm. a). § 163 Správní delikty osoby zahrnuté do konsolidačního celku (1) Osoba zahrnutá do konsolidačního celku se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší informační povinnost podle § 154 odst. 2, b) poruší povinnost vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy podle § 155 odst. 1, c) poruší povinnost oznámit svého auditora nebo povinnost poskytnout audit informací podle § 155 odst. 2, nebo d) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 156. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10000000 Kč. Další správní delikty § 164 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona, b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti se žádostí podle tohoto zákona, c) nemá předchozí souhlas České národní banky podle § 10b odst. 1, § 47 odst. 1 nebo § 104a odst. 1, d) poruší oznamovací povinnost podle § 10e odst. 1, § 47 odst. 2, § 104a odst. 2 nebo § 122, e) jako osoba uvedená v § 17 odst. 1 závěrečné části ustanovení poruší povinnost uchovávat dokumenty a záznamy podle § 17 odst. 1, f) veřejně nabízí investiční cenné papíry bez uveřejnění prospektu podle § 35, g) uveřejní prospekt v rozporu s § 36h nebo uveřejní prospekt, který nesplňuje požadavky podle § 36, § 36a, § 36b nebo § 36g, anebo neuveřejní dodatek prospektu podle § 36j odst. 1, h) poruší povinnost stanovenou pro propagační nebo jiná sdělení podle § 36k, i) neoprávněně používá označení „regulovaný trh“, „burza cenných papírů“ nebo obdobné označení v rozporu s § 53 nebo označení „centrální depozitář cenných papírů“ v rozporu s § 101 odst. 2, j) poruší zákaz manipulace s trhem v rozporu s § 126 odst. 4, k) nesplní povinnost nebo poruší zákaz podle nařízení o prodeji na krátko, l) nesplní povinnost nebo poruší zákaz podle nařízení o derivátech. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 136. (3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), k) nebo l), b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo j) nebo odstavce 2. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) lze uložit též zákaz činnosti až na 5 let. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem nesměl již tuto činnost vykonávat. § 165 (1) Osoba podle § 29 odst. 1 písm. b), která přebírá pokyny od investičního zprostředkovatele, se dopustí správního deliktu tím, že a) neinformuje investičního zprostředkovatele podle § 31 písm. a) nebo c), nebo b) neposkytne investičnímu zprostředkovateli součinnost podle § 31 písm. b). (2) Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice, banka, zahraniční banka, která vykonává na území České republiky svou činnost prostřednictvím pobočky, spořitelní nebo úvěrní družstvo nebo institucionální investor, se dopustí správního deliktu tím, že a) neinformuje Českou národní banku o podezření na využití vnitřní informace podle § 124 odst. 5, b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 124 odst. 5 nebo § 126 odst. 5, nebo c) neinformuje Českou národní banku o podezření na tržní manipulaci podle § 126 odst. 5. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 125 odst. 5 se dopustí správního deliktu tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 125 odst. 5. (4) Zasvěcená osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nabude nebo zcizí finanční nástroj v rozporu s § 124 odst. 4 písm. a) nebo se o to pokusí, b) učiní jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje podle § 124 odst. 4 písm. b), nebo c) poruší povinnost mlčenlivosti o vnitřní informaci nebo povinnost zamezit jiné osobě přístup k této informaci podle § 124 odst. 4 písm. c). (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení, nebo osoba s ní propojená, se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost při tvorbě nebo šíření investičního doporučení podle § 125 odst. 6. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, jejíž registrace byla zrušena, nebo právní nástupce osoby, jejíž registrace byla zrušena, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se dopustí správního deliktu tím, že uchová dokument nebo záznam v rozporu s § 32 odst. 6. (7) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3, odstavce 4, odstavce 5 nebo odstavce 6, b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c). Přestupky § 166 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona, b) vykonává funkci vedoucí osoby, vedoucího pobočky nebo ovládající osoby uvedené v § 155a odst. 1, bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 10 odst. 1, § 28 odst. 4, § 43 odst. 1, § 104b nebo § 155a odst. 1, c) uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti se žádostí podle tohoto zákona, d) nemá předchozí souhlas České národní banky podle § 10b odst. 1, § 47 odst. 1 nebo § 104a odst. 1, e) poruší oznamovací povinnost podle § 10e odst. 1, § 47 odst. 2, § 104a odst. 2 nebo § 122, f) veřejně nabízí investiční cenné papíry bez uveřejnění prospektu podle § 35, g) uveřejní prospekt v rozporu s § 36h nebo uveřejní prospekt, který nesplňuje požadavky podle § 36, 36a, 36b nebo 36g, anebo neuveřejní dodatek prospektu podle § 36j odst. 1, h) poruší povinnost stanovenou pro propagační nebo jiná sdělení podle § 36k, i) poruší zákaz manipulace s trhem v rozporu s § 126 odst. 4, j) nesplní povinnost nebo poruší zákaz podle nařízení o prodeji na krátko. (2) Fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 136. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo j), b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo i) nebo odstavce 2. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) lze uložit zákaz činnosti až na 5 let. § 167 (1) Vedoucí osoba nebo ovládající osoba uvedená v § 155a odst. 1, se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance změnu skutečností podle § 10a odst. 1, § 28 odst. 4, § 43 odst. 6, § 104b nebo § 155a odst. 1. (2) Vázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost okamžitě ukončit smluvní závazek podle § 32d odst. 2. (3) Fyzická osoba uvedená v § 116 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 116 a 117. (4) Fyzická osoba uvedená v § 125 odst. 5 se dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 125 odst. 5. (5) Nucený správce obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11, b) poruší omezení podle § 139 odst. 6, c) nepřijme opatření podle § 139 odst. 7 písm. a), d) nezajistí ochranu práv osob podle § 139 odst. 7 písm. b), e) poruší povinnost podle § 139 odst. 7 písm. c), nebo f) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas České národní banky podle § 139 odst. 8. (6) Fyzická osoba, která požádala o přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 127 odst. 2 a) neuveřejní povinně uveřejňovanou informaci, b) nezašle České národní bance povinně uveřejňovanou informaci, nebo c) neuchová podstatné údaje související s povinně uveřejňovanou informací. (7) Zasvěcená osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabude nebo zcizí finanční nástroj v rozporu s § 124 odst. 4 písm. a) nebo se o to pokusí, b) učiní jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje podle § 124 odst. 4 písm. b), nebo c) poruší povinnost mlčenlivosti o vnitřní informaci nebo povinnost zamezit jiné osobě přístup k této informaci podle § 124 odst. 4 písm. c). (8) Fyzická osoba, která v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení, nebo osoba s ní propojená, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost při tvorbě nebo šíření investičního doporučení podle § 125 odst. 6. (9) Fyzická osoba, která je emitentem uvedeným v § 121a se dopustí přestupku tím, že a) nepředloží organizátorovi evropského regulovaného trhu, na němž je jím vydaný investiční cenný papír přijat k obchodování, nebo České národní bance návrh uvedený v § 120 odst. 1, nebo b) poruší při plnění informační povinnosti zákaz uvedený v § 121. (10) Fyzická osoba, jejíž registrace byla zrušena, nebo fyzická osoba, která je právním nástupcem osoby, jejíž registrace byla zrušena, se dopustí přestupku tím, že uchová dokument nebo záznam v rozporu s § 32 odst. 6. (11) Za přestupek fyzické osoby lze uložit pokutu do a) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3, b) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 4, odstavce 5 nebo odstavce 10, c) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 nebo odstavce 9. (12) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti až na 5 let. § 192 Společná ustanovení (1) Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, popřípadě též k a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby. (3) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 2 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě. (4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká a přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. (6) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (7) Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona je příjmem Garančního fondu; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu7). Příjem z ostatních pokut podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu. (8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (10) Rozhodnutí podle odstavce 8 nebo 9 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů. ČÁST JEDENÁCTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K NAŘÍZENÍ O PRODEJI NA KRÁTKO A K NAŘÍZENÍ O DERIVÁTECH § 192a (1) Příslušným orgánem podle nařízení o prodeji na krátko je v České republice Česká národní banka. (2) Ve vztahu ke státním dluhopisům vydaným Českou republikou a swapům úvěrového selhání na tyto dluhopisy se k uplatnění pravomocí České národní banky podle čl. 13 odst. 3, čl. 14 odst. 2 a čl. 20 až 24 nařízení o prodeji na krátko vyžaduje předchozí souhlas ministerstva. § 192b Povolení k činnosti ústřední protistrany (1) Příslušným orgánem pro povolování ústředních protistran podle nařízení o derivátech je v České republice Česká národní banka. (2) žádost o povolení k činnosti ústřední protistrany lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti ústřední protistrany. Vzor tiskopisu a obsah jeho přílohy stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST DVANÁCTÁ ZÁVĚREČNÉ VYROVNÁNÍ § 193 (1) Závěrečné vyrovnání je ujednání smlouvy sjednané podle českého nebo zahraničního práva, a) které lze doložit písemně, popřípadě záznamem, který umožňuje reprodukci v nezměněné podobě, b) které se vztahuje na pohledávky smluvních stran, včetně příslušenství těchto pohledávek, které lze zajistit finančním zajištěním podle zákona upravujícího finanční zajištění26), a na pohledávky, včetně příslušenství těchto pohledávek, z finančního zajištění nebo z obdobného právního vztahu podle zahraniční právní úpravy a c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k zániku a nahrazení dluhů, které odpovídají pohledávkám uvedeným v písmenu b), nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných, pohledávek podle písmene b) tak, že výsledkem bude jediná pohledávka jedné smluvní strany a jí odpovídající dluh druhé smluvní strany uhradit výslednou částku. (2) Způsob ocenění pohledávek podle odstavce 1 písm. b), okamžik, ke kterému musí být toto ocenění provedeno, a způsob a doba plnění výsledné jediné pohledávky musí být obsahem závěrečného vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na příslušném finančním trhu. (3) Rozhodnutí nebo jiný úkon soudu nebo správního orgánu, které se dotýká práv třetích osob a bylo přijato za účelem udržení nebo ozdravení finanční situace některé ze smluvních stran, popřípadě zákazu nebo omezení provedení určitých obchodů nebo převodu finančních prostředků některou ze smluvních stran27), nemá vliv na závěrečné vyrovnání, jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před přijetím rozhodnutí nebo provedením jiného úkonu. (4) Odstavec 3 se neuplatní pro účinky úkonů spojených se zahájením insolvenčního řízení, vstupem do likvidace nebo zavedením nucené správy; vyloučení těchto účinků upravují jiné zákony. ČÁST TŘINÁCTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 195 (1) Pokud tento zákon hovoří o členském státě Evropské unie, rozumí se jimi i další státy tvořící Evropský hospodářský prostor. (2) Stanoví-li tento zákon nebo právní předpis jej provádějící něco jiného než vyplývá z ustanovení občanského zákoníku upravujících správu cizího majetku, použije se tento zákon nebo právní předpis jej provádějící. (3) Ustanovení § 1401, § 1415 odst. 1 a § 1432 až 1437 občanského zákoníku se pro jednotlivé činnosti, které zahrnuje investiční služba, nepoužijí, ledaže si strany ujednaly něco jiného. § 195a Ustanovení § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2 a § 127c odst. 4 se vztahují také na emitenta investičního cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota odpovídá k datu emise částce alespoň 50000 EUR, pokud se jedná o cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nejpozději 31. prosince 2010. Pokud se jedná o cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu po 31. prosinci 2010, avšak nejpozději 14. července 2011, vztahují se na jejich emitenta tato ustanovení pouze do 30. června 2012. § 196 (1) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce, nestanoví-li tento zákon jinak. Česká národní banka může po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byly určité informace uveřejněny v anglickém jazyce, je-li to v zájmu investorů. Jazyk, v němž lze předkládat pro účely § 127c dokumenty České národní bance, stanoví Česká národní banka formou úředního sdělení ve Věstníku České národní banky. (2) Při uveřejňování informací na internetových stránkách musí být tyto informace takto uveřejněny nejméně po dobu 3 let, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Pokud tím nebude ohroženo řádné ověření splnění předpokladů pro rozhodnutí, může Česká národní banka v řízení o žádosti podle tohoto zákona a) umožnit předložení přílohy nahradit čestným prohlášením, nebo b) nevyžadovat předložení přílohy; prohlášení o takovém případě může správní orgán učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu. (4) Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce se České národní bance předkládají v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého. Česká národní banka může umožnit předložení písemnosti vyhotovené v cizím jazyce pouze v originálním znění. Prohlášení o využití možnosti podle předchozí věty může Česká národní banka učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet osob nebo řízení v budoucnu. § 197 (1) Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu nad cennými papíry a trhy o opatřeních k nápravě, jiných opatřeních a sankcích, které uložila v důsledku porušení povinností uložených tímto zákonem na základě práva Evropské unie v kalendářním roce. (2) Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu nad cennými papíry a trhy o případech, kdy v souladu se zákonem upravujícím dohled v oblasti kapitálového trhu uveřejnila rozhodnutí o uložení opatření nebo sankce uvedené v odstavci 1. § 198 Seznam nucených správců (1) Česká národní banka vede seznam osob, které mohou být jmenovány nuceným správcem obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře. (2) Do seznamu osob uvedených v odstavci 1 Česká národní banka zapíše osobu, která o to požádá, je plně svéprávná, odborně způsobilá a důvěryhodná a nebyla v posledních 5 letech z tohoto seznamu vyškrtnuta. Zahraniční osobu zapíše pouze za předpokladu, že má oprávnění jiného členského státu Evropské unie působit jako osoba uvedená v odstavci 1. (3) Žádost o zápis do seznamu osob uvedených v odstavci 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. Oprávnění k výkonu činnosti podle odstavce 1 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (4) Česká národní banka vyškrtne ze seznamu osob uvedených v odstavci 1 osobu, která a) se bez závažných důvodů vzdala funkce nuceného správce, do nichž byla Českou národní bankou jmenována, b) závažně nebo opakovaně porušila povinnosti plynoucí z funkce nuceného správce, do nichž byla Českou národní bankou jmenována, c) přestala splňovat předpoklady pro zapsání do tohoto seznamu, d) požádala o vyškrtnutí ze seznamu, nebo e) zemřela. (5) O nezapsání do seznamu nebo vyškrtnutí ze seznamu se vydává správní rozhodnutí. § 198a Informace uveřejňované Českou národní bankou (1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách a) aktualizovaná znění právních předpisů, které upravují pravidla obezřetného podnikání obchodníků s cennými papíry na individuálním a konsolidovaném základě, a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zákona upravujícího způsob vyhlašování právních předpisů, b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům Evropské unie a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a), c) informace o přístupu a metodách České národní banky při výkonu dohledu podle § 135b, d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání obchodníky s cennými papíry v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem, e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 153 odst. 3 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby podle § 152a odst. 8 a 9. (2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu nad kapitálovým trhem v jiných členských státech Evropské unie, a pravidelně je aktualizuje. § 198b (1) Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu ve vztahu k investičním nástrojům uvedeným v § 3 odst. 1 písm. g) až i) udělí Česká národní banka i komoditní burze, která jinak splňuje předpoklady pro udělení povolení; komoditní burza může organizovat regulovaný trh nebo provozovat mnohostranný obchodní systém pouze ve vztahu k těmto investičním nástrojům. Za základní kapitál se pro tyto účely považují u komoditní burzy vklady a další prostředky poskytnuté komoditní burze jejími zakladateli nebo členy, pravidlo pro dozorčí radu organizátora regulovaného trhu, který je společností s ručením omezeným, se použije obdobně. (2) Pravidla obchodování, pravidla pro přijímání, pravidla přístupu a další pravidla týkající se regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému nejsou obsahem statutu komoditní burzy. (3) Činnost komoditní burzy zaregistruje Česká národní banka podle § 38 bez návrhu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu. Další podnikatelskou činnost komoditní burzy lze zaregistrovat jen za podmínek stanovených v jiném právním předpisu. (4) Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nad komoditními burzami spolupracují při licenční činnosti a výkonu dohledu nad komoditní burzou, která vykonává nebo hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení vydávají po vzájemné dohodě. § 199 Zmocnění (1) Ministerstvo vydá vyhlášku podle § 115 odst. 5. (2) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 7 odst. 2, § 9aa odst. 6, § 9aj odst. 6, § 9ar odst. 5, § 10 odst. 4, § 10d odst. 4, § 12f, § 12 g odst. 3, § 12i odst. 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 3, § 15 odst. 5, § 15a odst. 3, § 15d odst. 4, § 15h odst. 4, § 15i odst. 5, § 15l odst. 6, § 15o odst. 2, § 15q odst. 2, § 15r odst. 3, § 15t odst. 3, § 16 odst. 5, § 16a odst. 10, § 16b odst. 2, § 17 odst. 4, § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 28 odst. 3, § 30 odst. 6, § 32 odst. 8, § 32c odst. 8, § 38 odst. 2, § 39 odst. 5, § 43 odst. 4, § 45 odst. 2, § 46 odst. 2, § 47 odst. 1, § 47 odst. 4, § 49 odst. 2, § 50 odst. 7, § 63 odst. 5, § 67 odst. 3, § 68 odst. 5, § 71 odst. 5, § 90a odst. 3, § 90c odst. 4, § 93 odst. 4, § 93 odst. 6, § 103 odst. 3, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2, § 107 odst. 2, § 108 odst. 1, § 122 odst. 17, § 125 odst. 7, § 126 odst. 6, § 127 odst. 3, § 127d odst. 1, § 132 odst. 5, § 139 odst. 11, § 155a odst. 2, § 192b odst. 2 a § 198 odst. 3. (3) Má-li Česká národní banka vyhláškou podle odstavce 2 stanovit lhůty nebo periodicitu, stanoví tyto lhůty nebo periodicitu v rozsahu potřebném pro výkon účinného dohledu podle tohoto zákona; to neplatí pro lhůty nebo pro periodicitu, u kterých je jejich délka nebo četnost stanovena právem Evropské unie. (4) Vláda nařízením stanoví limity v eurech pro účely § 35 odst. 2 písm. c) a d), § 36 odst. 2, § 36g odst. 5, § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2 a § 127c odst. 4 podle právního aktu Rady a Evropského parlamentu nebo Evropské komise. (5) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel obchodníkům s cennými papíry nebo skupině druhově určených obchodníků s cennými papíry. (6) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (7) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (8) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze obchodníci s cennými papíry, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy. Ustanovení přechodná a závěrečná § 200 (1) Povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 259/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb., (dále jen "dosavadní zákon") se považuje za povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona, v rozsahu investičních služeb uvedených v povolení. (2) Garanční fond obchodníků s cennými papíry podle dosavadního zákona je Garančním fondem podle tohoto zákona; nároky na výplatu náhrady z Garančního fondu podle dosavadního zákona zůstávají zachovány. Průměrné hodnoty majetku zákazníků podle § 129 se začínají počítat od 1. července 2004. (3) Povolení ke zřízení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry podle dosavadního zákona je povolením k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky podle tohoto zákona. (4) Povolení k činnosti makléře podle dosavadního zákona je povolením k výkonu činnosti makléře podle tohoto zákona, v rozsahu odborné specializace makléře uvedené v povolení. (5) Povolení k organizování mimoburzovního trhu podle dosavadního zákona je povolením k organizování mimoburzovního trhu podle tohoto zákona, v rozsahu uvedeném v povolení. (6) Povolení ke vzniku burzy podle dosavadního zákona je povolením k činnosti burzy podle tohoto zákona, v rozsahu uvedeném v povolení. (7) Povolení k vypořádání obchodů s investičními nástroji podle dosavadního zákona je povolením k provozování vypořádacího systému podle tohoto zákona, v rozsahu uvedeném v povolení. (8) Registrace podle § 45a dosavadního zákona je registrací investičního zprostředkovatele podle tohoto zákona. (9) Povolení k tisku listinných cenných papírů podle dosavadního zákona je povolením k tisku listinných cenných papírů podle tohoto zákona. (10) Dnem následujícím po dni, kdy centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů podle dosavadního zákona, zaniká povolení k vedení části evidence Střediska cenných papírů, jakož i výkonu ostatních jeho činností podle dosavadního zákona. (11) Souhlas s volbou nebo jmenováním člena představenstva obchodníka s cennými papíry podle dosavadního zákona je souhlasem s výkonem funkce vedoucí osoby obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona. (12) Vedoucí osoba, které tento zákon nově zakládá povinnost mít k výkonu funkce předchozí souhlas Komise, požádá Komisi o souhlas do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže o souhlas v této lhůtě nepožádá nebo jestliže Komise souhlas neudělí, oprávnění k výkonu funkce zaniká. (13) Souhlas s nabytím účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle dosavadního zákona je souhlasem s nabytím účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle tohoto zákona. (14) Schválení dražebního řádu obchodníka s cennými papíry podle dosavadního zákona je schválením dražebního řádu podle tohoto zákona. (15) Prospekt cenného papíru schválený podle dosavadního zákona je prospektem cenného papíru schváleným podle tohoto zákona. (16) Užší prospekt cenného papíru schválený podle dosavadního zákona je prospektem cenného papíru schváleným podle tohoto zákona. (17) Nucená správa zavedená podle dosavadního zákona, která nebyla do nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, je nucenou správou podle tohoto zákona. (18) Povolení k uveřejnění pouze účetní závěrky nebo pouze konsolidované účetní závěrky podle dosavadního zákona je povolením k uveřejnění pouze účetní závěrky nebo pouze konsolidované účetní závěrky podle tohoto zákona. (19) Registrované cenné papíry podle dosavadního zákona jsou kótovanými cennými papíry podle tohoto zákona. § 201 (1) Obchodník s cennými papíry je povinen uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2004. (2) Burza je povinna uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2004. (3) Organizátor mimoburzovního trhu je povinen uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005. (4) Provozovatel vypořádacího systému je povinen uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2004. (5) Osoba, která je povinna dodržovat kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, je povinna uvést svou kapitálovou přiměřenost do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 2006. (6) Údaje uvedené v § 16a odst. 5 písm. a) až c) uveřejní obchodník s cennými papíry poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 16a. § 202 (1) Do doby, než centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů, a) se nepoužijí ustanovení tohoto zákona upravující činnost centrálního depozitáře, b) Středisko cenných papírů vede evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, evidenci rozhodnutí Komise a plní informační povinnosti podle dosavadního zákona, c) identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů přiděluje Komise podle dosavadního zákona, d) Středisko cenných papírů podléhá dohledu České národní banky. (2) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva převede evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář za úplatu. Výše úplaty se stanoví na základě ocenění jednoho znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady s příslušnou specializací, na základě dohody mezi ministerstvem a centrálním depozitářem. (3) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva převede evidence Střediska cenných papírů, s výjimkou evidence rozhodnutí vydaných Komisí a evidence oznamovacích povinností, na centrální depozitář bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy mezi Českou republikou jednající prostřednictvím ministerstva a centrálním depozitářem o převodu této evidence. Smlouva o převodu evidence musí být uzavřena nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy centrální depozitář obdrží povolení ke své činnosti. (4) Dnem, kdy centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů a začne vykonávat svou činnost podle tohoto zákona, přestává Středisko cenných papírů vykonávat svou činnost podle dosavadních právních předpisů. Sdělení o tomto dni vyhlásí ministerstvo ve Sbírce zákonů. (5) Na centrální depozitář nepřecházejí práva, povinnosti ani dluhy Střediska cenných papírů. (6) Chybu v evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, kterou centrální depozitář převezme od Střediska cenných papírů, opraví centrální depozitář podle tohoto zákona. Odpovědnost státu za vzniklou škodu tím není dotčena. (7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle § 94 odst. 9 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu je emitent povinen uzavřít nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy začne centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální depozitář povinen emitentovi vydat výpis z evidence emise ani provést na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen. (8) Centrální depozitář zahájí jednání o uzavření smlouvy podle odstavce 7 nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci povolení své činnosti. V případě, že centrální depozitář v této lhůtě jednání o uzavření smlouvy nezahájí, prodlužuje se lhůta, do které je emitent podle odstavce 7 povinen uzavřít tuto smlouvu, na 6 měsíců. V tomto případě je centrální depozitář povinen zahájit jednání o uzavření smlouvy podle § 94 odst. 9 bez zbytečného odkladu poté, co začne vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. (9) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu evidovaných v části evidence Střediska cenných papírů vedené na základě povolení Komise jinou právnickou osobou může se souhlasem této právnické osoby oznámit Středisku cenných papírů a Komisi, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Dnem doručení oznámení emitenta zaknihovaných podílových listů Středisku cenných papírů nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto oznámení se příslušná část evidence Střediska cenných papírů mění na samostatnou evidenci investičních nástrojů vedenou osobou, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář. (10) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, které jsou evidovány přímo Střediskem cenných papírů, může Středisku cenných papírů a Komisi oznámit, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba určená emitentem těchto podílových listů, která je podle tohoto zákona oprávněna k vedení samostatné evidence. Středisko cenných papírů předá osobě určené emitentem výpis obdobně podle § 113 odst. 2. Od vyhotovení výpisu nesmí Středisko cenných papírů provést ve své evidenci žádný zápis týkající se podílových listů uvedených v tomto výpisu. Ke dni převzetí výpisu Středisko cenných papírů zruší registraci cenného papíru ve své evidenci a evidence podílových listů se stává samostatnou evidencí podle tohoto zákona. Ke dni následujícímu po převzetí výpisu emise se cenné papíry zapíší na majetkové účty a do evidence emise v samostatné evidenci. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do dne převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář. (11) Postupuje-li Středisko cenných papírů podle odstavce 1 písm. b), neuplatní se ustanovení zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění účinném do 30. dubna 2004, o registraci pozastavení výkonu práva k cennému papíru na příkaz emitenta. § 202a (1) Pro vlastníky investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci Střediska cenných papírů centrální depozitář převzal podle § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, zabezpečí centrální depozitář tyto služby: a) vedení evidence investičních nástrojů na majetkovém účtu v rozsahu stanoveném tímto zákonem, b) vydání výpisu z evidence investičních nástrojů na žádost majitele účtu, c) zápis změny na majetkovém účtu, jde-li o převod či přechod investičních nástrojů na majetkový účet vedený účastníkem centrálního depozitáře. (2) Centrální depozitář dále ve vztahu k účtům uvedeným v odstavci 1 zabezpečí tyto služby: a) zápis změny do evidence emise na základě požadavku emitenta, b) zápis vzniku nebo zániku zástavního práva, které se zřizuje jinak než pouze na základě smlouvy, c) zápis vzniku nebo zániku pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem, kdy příkaz k pozastavení dává osoba podle § 97 odst. 1 písm. a) až d). (3) Služby podle odstavců 1 a 2 zabezpečí centrální depozitář za úplatu a v souladu s dalšími podmínkami stanovenými provozním řádem. Centrální depozitář má k zajištění svých splatných pohledávek vzniklých v souvislosti se zabezpečením těchto služeb zástavní právo k investičním nástrojům evidovaným na předmětném majetkovém účtu. § 202b (1) Středisko cenných papírů se dopustí správního deliktu tím, že při vedení evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, při vedení evidence rozhodnutí Komise a České národní banky nebo při plnění informačních povinností [§ 202 odst. 1 písm. b)] poruší povinnosti stanovené dosavadním zákonem. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20000000 Kč. (3) Na správní delikt podle odstavce 1 se použije § 192 odst. 1 až 4 a 6 obdobně. § 203 (1) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadního zákona. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadního zákona. (2) Porušení dosavadního zákona nebo rozhodnutí Komise vydaného podle dosavadního zákona se posuzují podle dosavadního zákona. (3) Řízení o udělení povolení, řízení o registraci nebo řízení o schválení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle dosavadního zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu. (4) Řízení o souhlasu s udělením koncese hodnocení kvality investičního instrumentu a účastníka kapitálového trhu (rating) zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 204 Komise oznámí Evropské komisi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona seznam regulovaných trhů, které mají povolení Komise. Přílohu oznámení tvoří vnitřní předpisy uznaných regulovaných trhů. § 204a Údaje uvedené v § 16a odst. 5 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 16a. § 204b (1) Pro účely § 9ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %. (2) Pro účely § 9ar činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 9ar, b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 9ar, c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 9ar. § 204c (1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. (4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze obchodníci s cennými papíry, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy. § 205 Zrušuje se: 1. zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, 2. zákon č. 251/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, 3. vyhláška č. 88/1993 Sb., o podrobnostech technického provedení veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů, 4. vyhláška č. 82/2001 Sb., kterou se stanoví minimální náležitosti prospektu cenného papíru a užšího prospektu cenného papíru, 5. vyhláška č. 105/2001 Sb., o hlášení obchodů s investičními instrumenty uzavřenými mimo veřejný trh, 6. vyhláška č. 305/2001 Sb., o makléřské zkoušce, 7. vyhláška č. 375/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 88/1993 Sb., o podrobnostech technického provedení veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů, 8. vyhláška č. 17/2002 Sb., kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzů instrumentů kapitálového trhu, 9. vyhláška č. 178/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinnosti oznámit podíl na hlasovacích právech, 10. vyhláška č. 466/2002 Sb., kterou se stanoví podrobnější pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry a podrobnější pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům, 11. vyhláška č. 467/2002 Sb., o rozsahu odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných pomocí makléře a o druzích odborné specializace makléře, 12. vyhláška č. 468/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2001 Sb., o makléřské zkoušce, 13. vyhláška č. 64/2003 Sb., o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, na individuálním základě, 14. vyhláška č. 73/2003 Sb., o hlášení kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky. § 206 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 56/2006 Sb. Čl. II 1. Do dne zahájení činnosti centrálního depozitáře se na Středisko cenných papírů vztahuje ustanovení § 115 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Prospekt cenného papíru a užší prospekt cenného papíru, schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za prospekt cenného papíru schválený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na jeho změnu se použijí ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Prospekt dluhopisového programu, schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za základní prospekt schválený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Prospekt cenného papíru a užší prospekt cenného papíru, uveřejněný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za prospekt cenného papíru uveřejněný podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Prospekt cenného papíru a užší prospekt cenného papíru, schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a dosud neuveřejněný, se uveřejní podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Řízení o schválení prospektu cenného papíru, užšího prospektu cenného papíru nebo jejich dodatku, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Příspěvky do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry (dále jen "Garanční fond") za rok 2006 se vypočítají podle § 129 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; příspěvky do Garančního fondu za rok 2005 se vypočítají podle dosavadních právních předpisů. 8. Lhůty pro výplatu náhrad z Garančního fondu za pohledávky přihlášené před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. 9. Úprava poskytování podkladů pro výpočet náhrad z Garančního fondu ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje i na pohledávky přihlášené před účinností tohoto zákona, u kterých nedošlo k vyplacení celé náhrady. 10. Komise pro cenné papíry může navrhnout zproštění funkce správce konkursní podstaty i pro konkursní řízení obchodníků s cennými papíry zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Pokud promlčecí lhůta pro právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se počátek a běh této lhůty dosavadními právními předpisy. 12. Pokud zákazník před účinností tohoto zákona přihlásil svou pohledávku za obchodníkem s cennými papíry do konkursního řízení na majetek tohoto obchodníka s cennými papíry, stává se Garanční fond dnem účinnosti tohoto zákona namísto zákazníka konkurzním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku v rozsahu, v jakém do této doby vyplatil náhradu tomuto zákazníkovi. Na žádost Garančního fondu vyznačí správce konkurzní podstaty tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. XXIX 1. Vyhlášky vydané Komisí na základě zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za vyhlášky vydané Českou národní bankou na základě zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tam, kde tyto vyhlášky hovoří o Komisi, rozumí se tím Česká národní banka a tam, kde tyto vyhlášky hovoří o dozoru nebo státním dozoru, rozumí se tím dohled. 2. Osvědčení o registraci vydaná Komisí před účinností tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy se považují za osvědčení vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na jejich základě nejsou dotčena. 3. Člen správní rady Garančního fondu obchodníků s cennými papíry jmenovaný na návrh prezidia Komise podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za jmenovaného na návrh bankovní rady České národní banky podle § 128 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Česká národní banka může navrhnout zproštění funkce správce konkursní podstaty i pro konkursní řízení obchodníků s cennými papíry zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2007 Sb. Čl. VI 1. Do 31. prosince 2007 se na obchodníka s cennými papíry nevztahuje § 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto dobu obchodník s cennými papíry používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká národní banka vyhláškou podle § 9 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního přístupu pro výpočet kapitálových požadavků neprovádí Česká národní banka vůči tomuto obchodníkovi s cennými papíry přezkum a vyhodnocování podle § 135 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Vedoucí osoba finanční holdingové osoby, které § 155a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukládá povinnost mít k výkonu funkce předchozí souhlas České národní banky, požádá Českou národní banku o souhlas do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 29/2008 Sb. Čl. II 1. Vyloučení nároku na náhradu z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry (dále jen „Garanční fond“) se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, pokud oznámení podle § 130 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., bylo učiněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Příspěvky do Garančního fondu za kalendářní rok 2007 se vypočítají podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona. Poplatek nebo provize přijaté obchodníkem s cennými papíry v kalendářním roce 2007, ale zaúčtované do výnosů již v kalendářním roce 2006, se pro účely stanovení příspěvku do Garančního fondu považují za výnos obchodníka s cennými papíry za kalendářní rok 2007. Poplatek nebo provize přijaté obchodníkem s cennými papíry v kalendářním roce 2006, ale zaúčtované do výnosů až v kalendářním roce 2007, se pro účely stanovení příspěvku do Garančního fondu považují za výnos obchodníka s cennými papíry za rok 2006. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2008 Sb. Čl. II 1. Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, udělené obchodníkovi s cennými papíry podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavních investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. g) a h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. g) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. e) a doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za další podnikatelskou činnost podle § 6a odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, registrovanou Českou národní bankou. 13. Povolení udělené obchodníkovi s cennými papíry přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve vztahu k investičním cenným papírům se považuje za povolení podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vztahu k investičním cenným papírům. 14. Povolení udělené obchodníkovi s cennými papíry přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve vztahu k derivátům se považuje za povolení podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vztahu k investičním nástrojům podle § 3 odst. 1 písm. d) až k). 15. Obchodník s cennými papíry uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně. 16. Zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně. 17. Zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank, oprávněna poskytovat v České republice investiční služby, uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně. 18. Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně. 19. Obchodník s cennými papíry není povinen pro závazkové vztahy, která trvají ke dni účinnosti tohoto zákona, zajistit splnění požadavku stanoveného v § 15d odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně, a to ohledně investičních služeb poskytovaných na území České republiky, i pro zahraniční osobu uvedenou v bodech 16 až 18 a investičního zprostředkovatele. 20. Obchodník s cennými papíry, kterému bylo uděleno povolení k činnosti podle dosavadních právních předpisů, je povinen ve lhůtě 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona u každého svého zákazníka, který je zákazníkem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s § 2a až 2d zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a) stanovit, zda jde o profesionálního zákazníka, zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, nebo profesionálního zákazníka, vůči kterému není obchodník s cennými papíry povinen při poskytování některých hlavních investičních služeb dodržovat povinnosti stanovené v § 15 až 15r zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, b) informovat každého svého zákazníka o takovém jeho zařazení a c) poučit jej o právu požádat o změnu svého zařazení a omezeních ochrany, která s tím souvisejí, a to způsobem stanoveným v § 15e zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobnou povinnost, a to ohledně investičních služeb poskytovaných na území České republiky, má i zahraniční osoba uvedená v bodech 16 až 18. 21. Organizátor regulovaného trhu uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně. 22. Povolení k činnosti burzy a povolení k organizování mimoburzovního trhu udělená podle dosavadních právních předpisů se považují za povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělená podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které zahrnuje také oprávnění provozovat mnohostranný obchodní systém. Statutárním orgánem organizátora regulovaného trhu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti burzy podle dosavadních právních předpisů, je burzovní komora. Burzovní komora plní funkci představenstva. 23. Investiční zprostředkovatel uvede své poměry do souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření stanovená v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přiměřeně. 24. Osoba, která složila makléřskou zkoušku podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 21 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za osobu se znalostmi a zkušenostmi nezbytnými pro plnění jí přidělených úkolů podle § 14 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v rozsahu kategorie složené makléřské zkoušky, pokud a) vykonává odbornou obchodní činnost podle dosavadních právních předpisů ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, b) vykonávala odbornou obchodní činnost podle dosavadních právních předpisů v souhrnné délce alespoň 12 měsíců v posledních 5 letech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, c) složila makléřskou zkoušku podle dosavadních právních předpisů během 18 měsíců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo d) jí nebylo odňato povolení k činnosti makléře podle dosavadních právních předpisů z důvodů uvedených v § 145 odst. 1 nebo v § 145 odst. 2 písm. c) až e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 25. Osobě, které bylo uděleno povolení k činnosti makléře podle dosavadních právních předpisů, takové povolení zaniká. Česká národní banka nad ní vykonává dohled, pokud vykonává odbornou obchodní činnost při poskytování investiční služby podle dosavadních právních předpisů. 26. Osoba, která ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává činnost, ke které je potřeba povolení podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevztahují se na ni výjimky uvedené v § 4b zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může v této činnosti pokračovat nejdéle po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 27. Investiční zprostředkovatel, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává činnost podle § 29 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro jiného investičního zprostředkovatele, může v této činnosti pokračovat nejdéle po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 28. Registrace investičního zprostředkovatele podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 29. Investiční zprostředkovatel, vykonávající činnost za podmínek stanovených dosavadními právními předpisy, může být za podmínek stanovených zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsán jako vázaný zástupce do seznamu vázaných zástupců, pokud byla žádost o zápis do seznamu podána ve lhůtě 9 měsíců ode dne nabytí účinnost tohoto zákona. Zápisem do seznamu zaniká registrace udělená tomuto investičnímu zprostředkovateli podle dosavadních právních předpisů. 30. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. 31. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 32. Řízení o udělení povolení, řízení o registraci nebo řízení o udělení souhlasu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu. Řízení o udělení povolení k činnosti makléře zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 33. Emitent zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, které jsou evidovány přímo Střediskem cenných papírů, může Středisku cenných papírů a České národní bance oznámit, že tyto cenné papíry budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba určená emitentem těchto cenných papírů, která je podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněna k vedení samostatné evidence. Středisko cenných papírů předá osobě určené emitentem výpis obdobně podle § 113 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Od vyhotovení výpisu nesmí Středisko cenných papírů provést ve své evidenci žádný zápis týkající se cenných papírů uvedených v tomto výpisu. Ke dni převzetí výpisu Středisko cenných papírů zruší registraci cenného papíru ve své evidenci a evidence cenných papírů kolektivního investování se stává samostatnou evidencí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ke dni následujícímu po převzetí výpisu emise se cenné papíry zapíší na majetkové účty a do evidence emise v samostatné evidenci. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do dne převodu evidence Střediska cenných papírů na centrálního depozitáře. 34. Pro žádosti doručené České národní bance před 1. lednem 2009 se lhůta podle § 32c odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplatní. 35. Předchozí souhlas České národní banky k výkonu funkce vedoucí osoby udělený podle dosavadních právních předpisů se považuje za předchozí souhlas České národní banky k výkonu funkce vedoucí osoby udělený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. LIV Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2009 Sb. Čl. II 1. Souhlas s nabytím, dosažením nebo překročením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo s jeho ovládnutím udělený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo jeho ovládnutím podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zápis vázaného zástupce provedený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zápis podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Provozovatel vypořádacího systému, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost, ke které je třeba povolení podle § 83 odst. 15 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může v této činnosti pokračovat bez povolení nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povolení k uveřejnění pouze účetní závěrky nebo pouze konsolidované účetní závěrky podle § 118 odst. 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující výroční zprávu, konsolidovanou výroční zprávu, pololetní zprávu, konsolidovanou pololetní zprávu a mezitímní zprávu se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž tento zákon nabude účinnosti. 6. Po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemusí Česká národní banka postupovat podle § 127a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Způsob, kterým Česká národní banka zpřístupní povinně uveřejňované informace zaslané jí podle § 127 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí až do 30. září 2011 umožňovat prostřednictvím elektronického prostředku přenos informací podle § 127a odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. 8. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle dosavadních právních předpisů. 9. Řízení o udělení souhlasu s nabytím, dosažením nebo překročením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo s jeho ovládnutím zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu. Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 420/2009 Sb. Čl. III Ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž tento zákon nabude účinnosti. Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 160/2010 Sb. Čl. II Obchodník s cennými papíry a zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a má povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 9 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 409/2010 Sb. Čl. XI Centrální depozitář uvede provozní řád do souladu s § 104 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 31. března 2011. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 41/2011 Sb. Čl. VI 1. Jestliže lhůta stanovená v § 152b odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců. 2. Obchodník s cennými papíry zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku V bodě 5 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 139/2011 Sb. Čl. V 1. Povolení k provozování vypořádacího systému udělená podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona považuje za povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu s částí sedmou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Vypořádací systém provozovaný na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona považuje za vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanoveními dosavadních právních předpisů se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 188/2011 Sb. Čl. IV 1. Prospekt cenného papíru schválený nebo uveřejněný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za prospekt cenného papíru schválený podle § 36c zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o žádosti o schválení prospektu nebo dodatku prospektu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. V řízení o dodatku prospektu schváleného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů. 3. Do 30. června 2021 se § 118 odst. 1, § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2 a § 127c odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahují také na emitenta investičního cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota odpovídá k datu emise částce alespoň 50000 EUR, pokud se jedná o cenné papíry, které byly vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 37/2012 Sb. Čl. VI 1. Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zahraniční vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zahraniční vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení o žádosti o povolení ratingové agentury, která má sídlo na území České republiky, pokud byla žádost podána do 7. září 2010, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2014 Sb. Čl. VIII (1) Obchodník s cennými papíry, kterým se rozumí obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, je povinen zajistit splnění požadavků stanovených v § 14 odst. 8 písm. c) a § 14 odst. 10 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014. (2) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. Zaorálek v . r. Klaus v . r. Špidla v . r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského Parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/73/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES a 2007/44/ES. Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí odpovědných řídících osob a oznamování podezřelých transakcí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic 2008/22/ES a 2010/73/EU. Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. 2) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů. Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006 a č. 211/2007. Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 2b) Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 2c) Čl. 2 odst. 6 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 2d) Bod 9 Mezinárodního účetního standardu IAS 24 - Zveřejnění spřízněných stran, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/2008. 2e) Čl. 38 a 39 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 2g) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění. 2h) § 27 odst. 2 a 3 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 57/2006 Sb. 3) § 14 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb. 3a) Čl. 7 a 8 nařízení Komise (ES) č. 1278/2006. 3b) Čl. 31 a 32 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 3c) Čl. 12 a 13 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 3d) Čl. 13 odst. 3 a 4 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 3e) Čl. 9 až 11 a 14 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 4) § 26d písm. o) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. 6) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Čl. 21 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6b) Čl. 24 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6c) Čl. 29 až 31 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6d) Čl. 21 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6e) Čl. 22 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6f) Čl. 9 a 10 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6g) Čl. 9 až 11, 22, 23, 33 a tab. 3 přílohy II nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6h) Čl. 22 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6i) Čl. 25 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 6j) Čl. 25 odst. 2 a 3 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 7) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 8) Nařízení Komise (ES) č. 809/2004. 9) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Čl. 35 odst. 4, čl. 36 a čl. 37 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 10a) Čl. 35 odst. 1 až 3 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 10b) Čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 10c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES. 10d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES. Směrnice Rady 80/390/EHS ze dne 17. března 1980 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektu cenných papírů, které mají být zveřejněny při přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů. 10e) Čl. 17, 29, 30, 32 až 34 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 10f) Čl. 18 až 20 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 10g) Čl. 27, 29, 30, 32 až 34 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 10h) Čl. 28 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 12) § 36 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 12a) Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství. 12b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven. 12c) Například § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12d) § 21 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a d) a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12e) Mezinárodní účetní standard IAS 34 - Mezitímní účetní výkaznictví, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/2008. 11) § 291 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 13a) Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. 14) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES. Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů. 14a) Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003. 14b) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. 14c) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 17) Čl. 2 a 3 směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrných informací ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavování seznamů zasvěcených osob, oznamování manažerských transakcí a oznamování podezřelých transakcí. 17a) Rozhodnutí Komise (ES) 2001/527/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry. 17c) Nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES. 15) Čl. 6 odst. 10 a čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES. 16) Článek 1 a čl. 16 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES. 18) § 189 insolvenčního zákona. 19) § 205 insolvenčního zákona. 20) Insolvenční zákon. 21) § 173 odst. 3 insolvenčního zákona. 22a) Čl. 15 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 22b) Čl. 16 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 23) § 1843 občanského zákoníku. 24) Čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrovch institucí. Čl. 7 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 25) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. 26) § 2 písm. a) a § 6 odst. 1 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. 27) Například § 28 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 120/2007 Sb., § 43 odst. 1 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 36/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb. 29) Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.30) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 30) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES. 31) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU. 32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). 34) Čl. 112 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 37) Čl. 16 odst. 2 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu), ve znění směrnice 2010/78/EU. Čl. 22 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, ve znění směrnice 2010/78/EU. Čl. 58a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnice 2010/78/EU. Čl. 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice 2010/78/EU. 38) Čl. 50 a 117 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. 39) Čl. 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnice 2010/78/EU. 40) Čl. 117 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. 41) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. 44) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 45) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU. 46) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.

Zákon 6/1993 o ČNB

01.01.2016 135/2014 Sb.
57. 31.12.2015 135/2014 Sb.
56. 01.01.2015 458/2011 Sb., 135/2014 Sb.
55. 22.07.2014 135/2014 S
Obsah
ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 3b)
ČÁST DRUHÁ - ORGANIZACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY(§ 4 - § 8)
ČÁST TŘETÍ - VZTAH K VLÁDĚ A DALŠÍM ORGÁNŮM(§ 9 - § 11)
ČÁST ČTVRTÁ - EMISE BANKOVEK A MINCÍ(§ 12 - § 22)
ČÁST PÁTÁ - NÁSTROJE MĚNOVÉ REGULACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY(§ 23 - § 26)
ČÁST ŠESTÁ - OBCHODY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY(§ 27 - § 34a)
ČÁST SEDMÁ - PRAVOMOC ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V DEVIZOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ(§ 35 - § 36)
ČÁST OSMÁ - DALŠÍ ČINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY(§ 37 - § 40)
ČÁST DEVÁTÁ - VÝKAZNICTVÍ A STATISTIKA(§ 41 - § 43g)
ČÁST DESÁTÁ - DOHLED(§ 44 - § 45d)
ČÁST JEDENÁCTÁ - SPRÁVNÍ DELIKTY(§ 46 - § 46b)
ČÁST DVANÁCTÁ - SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ(§ 46c - § 46e)
ČÁST TŘINÁCTÁ - HOSPODAŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY(§ 47 - § 48)
ČÁST ČTRNÁCTÁ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ(§ 49 - § 50)
Přechodná ustanovení

6
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1992
o České národní bance
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.
(2) Česká národní banka je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze.
(3) České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými právními předpisy.1)

§ 1a
Česká národní banka je součástí Evropského systému centrálních bank podle Smlouvy o fungování Evropské unie20) a podle Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „Statut“)21) a podílí se na plnění cílů a úkolů Evropského systému centrálních bank.

§ 2
(1) Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.
(2) Česká národní banka plní tyto úkoly:
a) určuje měnovou politiku,
b) vydává bankovky a mince,
c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, zahraničních bank vykonávajících bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“) a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních a vypořádacích systémů a na jejich rozvoji,
d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu (§ 44 odst. 1),
e) rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku; v případě potřeby spolupracuje na tvorbě makroobezřetnostní politiky s orgány státu, jejichž působnosti se tato politika týká,
f) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů.1)
(3) Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných států, zahraničními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem, s mezinárodními finančními institucemi a mezinárodními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem a sjednává s nimi v rámci své působnosti příslušné dohody.
(4) Česká národní banka zváží možný dopad svého rozhodnutí, které hodlá vydat v souvislosti s výkonem dohledu podle odstavce 2 písm. d), na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
§ 2a
(1) Česká národní banka je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy17) a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy19).
(2) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o významných opatřeních k omezení rizik, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému v České republice.

§ 3
(1) Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna, Česká národní banka předloží nejpozději do 30 dnů mimořádnou zprávu o měnovém vývoji. V usnesení Poslanecké sněmovny musí být uvedeno, co má mimořádná zpráva obsahovat.
(2) Zprávu o měnovém vývoji předkládá Poslanecké sněmovně guvernér České národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny a musí mu být uděleno slovo.1c)
(3) Poslanecká sněmovna zprávu o měnovém vývoji vezme na vědomí nebo si vyžádá její doplnění.
(4) Vyžádá-li si sněmovna doplnění zprávy, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu doplněnou podle požadavku Poslanecké sněmovny.
(5) Česká národní banka je povinna informovat nejméně jednou za tři měsíce o měnovém vývoji veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 3a
Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně jedenkrát ročně k informaci zprávu o finanční stabilitě. Součástí této zprávy je též strategie makroobezřetnostní politiky. Tuto zprávu uveřejňuje Česká národní banka rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 3b
(1) Při plnění svých úkolů může Česká národní banka vydat doporučení, upozornění nebo varování určené veřejnosti, orgánům České republiky anebo jednotlivým nebo druhově určeným osobám.
(2) Pokud by uveřejnění doporučení, upozornění nebo varování mohlo ohrozit plnění úkolů České národní banky, nelze je poskytnout podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
§ 4
Českou národní banku tvoří
a) ústředí se sídlem v Praze;
b) pobočky;
c) účelové organizační jednotky.
§ 5
(1) Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky (dále jen "bankovní rada"). Bankovní rada určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a nástroje pro jejich uskutečňování. Rozhoduje o zásadních opatřeních měnové a makroobezřetnostní politiky a v oblasti dohledu nad finančním trhem.
(2) Bankovní rada dále zejména
a) stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky;
b) schvaluje rozpočet České národní banky,
c) stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky;
d) stanoví druhy fondů České národní banky, jejich výši a použití;
e) vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky; těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců,
f) uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky,
g) stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér,
h) rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni.
§ 6
(1) Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky.
(2) Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy jmenuje a odvolává prezident republiky.
(3) Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.
(4) Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků.
(5) S členstvím v bankovní radě je neslučitelná funkce poslance zákonodárného sboru, člena vlády a členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů a výkon samostatně výdělečné činnosti s výjimkou činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické a s výjimkou správy vlastního majetku. Členství v bankovní radě je dále neslučitelné s jakoukoliv činností, která může způsobit střet zájmů mezi prováděním této činnosti a členstvím v bankovní radě.
(6) Členem bankovní rady může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má ukončené vysokoškolské vzdělání,c)c) je bezúhonný,

d) je v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu uznávanou a zkušenou osobností.
(7) Bezúhonnou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin.
(8) Členové bankovní rady jsou zaměstnanci České národní banky.
(9) Výkon funkce člena bankovní rady končí
a) uplynutím jeho funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce a nebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném odvolání nebo vzdání se funkce.
(10) Člen bankovní rady může být z funkce odvolán pouze tehdy, přestal-li splňovat podmínky požadované k jejímu výkonu nebo dopustil-li se vážného pochybení22). Rozhodnutí o odvolání guvernéra se doručuje rovněž Radě guvernérů Evropské centrální banky.
(11) Není-li funkce guvernéra obsazena, pověří bankovní rada některého z viceguvernérů výkonem funkce guvernéra na dobu, než bude jmenován nový guvernér. Pověřený viceguvernér vykonává funkci guvernéra v plném rozsahu jeho pravomocí a odpovědnosti.

§ 7
(1) Jednání bankovní rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti jím pověřený viceguvernér. Bankovní rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasů. Bankovní rada je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(2) Jednací řád bankovní rady schvaluje bankovní rada.

§ 8
Jménem České národní banky jedná navenek guvernér, který též podepisuje právní předpisy a akty vydávané Českou národní bankou a vyhlašované ve Sbírce zákonů. Guvernéra zastupuje jím pověřený viceguvernér v plném rozsahu.

ČÁST TŘETÍ
VZTAH K VLÁDĚ A DALŠÍM ORGÁNŮM
§ 9
(1) Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie a Statutem a při výkonu dalších činností vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu23).
(2) Česká národní banka a vláda se vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové, makroobezřetnostní a hospodářské politiky.

§ 10
(1) Česká národní banka zaujímá stanovisko k návrhům, předkládaným k projednání vládě, které se dotýkají působnosti České národní banky.
(2) Česká národní banka plní poradní funkce vůči vládě v záležitostech měnově politické povahy, makroobezřetnostní politiky a finančního trhu.

§ 11
(1) Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání bankovní rady a může jí předkládat návrhy k projednání.
(2) Guvernér České národní banky nebo jím určený viceguvernér je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůze vlády.

ČÁST ČTVRTÁ
EMISE BANKOVEK A MINCÍ
§ 12
Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní (dále jen "bankovky a mince").

§ 13
Peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, zkratka názvu je "Kč". Koruna česká se dělí na sto haléřů.

§ 14
Česká národní banka spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje dodávky bankovek a mincí od výrobců v souladu s požadavky peněžního oběhu.

§ 15

Česká národní banka sjednává tisk bankovek a ražbu mincí a dozírá na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí a na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek a mincí.

§ 16
(1) Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky.
(2) Mince z drahých kovů, pamětní mince a mince ve zvláštním provedení určené ke sběratelským účelům mohou být prodávány za ceny odlišné od jejich nominální hodnoty.

§ 16a
(1) Nikdo nesmí vyrábět, dovážet, nabízet, prodávat nebo jinak rozšiřovat medaile, žetony nebo podobné předměty, které jsou svým provedením způsobilé uvést jejich držitele v omyl, že jde o mince nebo pamětní mince určité nominální hodnoty vydávané Českou národní bankou.
(2) Nikdo nesmí při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo jiným rozšiřováním použít slovo „mince“.

§ 19
(1) Česká národní banka může prohlásit za neplatné a stáhnout z oběhu bankovky a mince, které vydala. Jejich nominální hodnotu uhradí výměnou za jiné nově vydané bankovky a mince. Doba, po kterou je možno výměnu provádět, nesmí být kratší pěti roků, pokud jiný zákon nestanoví jinak.
(2) Na konci období stanoveného pro výměnu se úhrnná částka bankovek a mincí prohlášených za neplatné, ale nepředložených k výměně, odečte od množství peněz v oběhu v účtech České národní banky. Tato částka je příjmem České národní banky.

§ 22
Česká národní banka stanoví vyhláškami
a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu;
b) ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince;

ČÁST PÁTÁ
NÁSTROJE MĚNOVÉ REGULACE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
§ 23
Česká národní banka stanoví úrokové sazby, rámce, splatnosti a další podmínky obchodů, které provádí podle tohoto zákona a jiných zákonů.1)
§ 24
(1) Banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny mít na účtu u České národní banky uloženu stanovenou část svých zdrojů jako povinné minimální rezervy. Povinné minimální rezervy se udržují v českých korunách a mohou být úročeny.
(2) Povinné minimální rezervy mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků osoby, která je povinna udržovat povinné minimální rezervy (dále jen „povinná osoba“), snížených o závazky této povinné osoby vůči jiným povinným osobám. Vyžaduje-li to měnová politika České národní banky, výše povinných minimálních rezerv může být stanovena rozdílně pro druhově určené povinné osoby.
§ 25
Pokud povinná osoba neudržuje stanovené povinné minimální rezervy, je Česká národní banka oprávněna účtovat jí z částky, o kterou nejsou stanovené povinné minimální rezervy naplněny, úrok ve výši odpovídající dvojnásobku průměrné lombardní sazby v období, po které měla povinné minimální rezervy udržovat.
§ 26
Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) výši povinných minimálních rezerv,
b) den, od něhož povinná osoba musí ve stanovené výši povinné minimální rezervy udržovat,
c) období, po které se povinné minimální rezervy udržují,
d) okruh závazků, ze kterých se povinné minimální rezervy udržují, a zdrojů údajů o těchto závazcích,
e) postup, jakým bude určena stanovená výše povinných minimálních rezerv v případě, že povinná osoba údaje, ze kterých se výše povinných minimálních rezerv stanoví, České národní bance nepředloží.

ČÁST ŠESTÁ
OBCHODY ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
Obchody s bankami
§ 27
Česká národní banka vede účty bank a přijímá jejich vklady.

§ 28
Česká národní banka může od bank nakupovat, popřípadě jim prodávat
a) směnky splatné do šesti měsíců ode dne nákupu Českou národní bankou a opatřené alespoň dvěma podpisy, z toho alespoň jedním podpisem za banku;
b) státní dluhopisy nebo jiné cenné papíry se státní zárukou.

§ 29
(1) Česká národní banka může poskytnout bankám na dobu nejvýše tří měsíců úvěr zajištěný cennými papíry uvedenými v § 28, popřípadě státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou nebo skladištními listy pro zboží hromadného charakteru plně pojištěné proti ztrátě a poškození, jakož i jinými majetkovými hodnotami.
(2) V zájmu zachování likvidity banky může Česká národní banka výjimečně poskytnout bance krátkodobý úvěr, a to na dobu nejvýše tří měsíců. Při poskytnutí tohoto úvěru Česká národní banka požaduje odpovídající zajištění.

§ 29a
Obchody, které Česká národní banka provádí podle části šesté s bankami, může obdobně provádět i s pobočkami zahraničních bank a se spořitelními a úvěrními družstvy.
Obchody s Českou republikou
§ 30
Česká národní banka vede účty podle rozpočtových pravidel24).

§ 31
Česká národní banka dává do prodeje podle zákona upravujícího vydávání dluhopisů3) státní dluhopisy a v dohodě s ministerstvem financí může z jeho pověření a za dohodnutou úplatu vykonávat i činnosti spojené se správou, splácením a převody státních dluhopisů, s výplatou úroků z těchto dluhopisů, popřípadě další požadované činnosti.

§ 31a
Česká národní banka může na základě dohody s Ministerstvem financí podle rozpočtových pravidel24) sjednávat obchody s investičními nástroji3b) nebo jiné obchody nebo provádět činnosti, které je Ministerstvo financí v souladu s rozpočtovými pravidly24) oprávněno vykonávat prostřednictvím České národní banky. Tím není dotčen § 31.
Jiné obchody České národní banky

§ 32
Česká národní banka může k usměrnění peněžního trhu kupovat a prodávat cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 33
(1) Česká národní banka může vydávat cenné papíry a obchodovat s nimi.
(2) Česká národní banka je oprávněna vést evidenci cenných papírů představujících právo na splacení dlužené částky, vydaných
a) Českou republikou,
b) Českou národní bankou,
c) jinými emitenty.
(3) Česká národní banka je oprávněna vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem25).
(4) Česká národní banka je oprávněna provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu26).

§ 34
(1) Česká národní banka může, za podmínek obvyklých v bankovním sektoru vést účty svých zaměstnanců a poskytovat jim další bankovní služby. Vést účty a poskytovat bankovní služby může i právnickým osobám. Seznam těchto právnických osob zveřejňuje Česká národní banka v roční zprávě o výsledku hospodaření.
(2) Pro provádění činností uvedených v odstavci 1 platí zákon upravující činnost bank4) obdobně.

§ 34a
Zákaz měnového financování
(1) Česká národní banka v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie27) a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie28) nesmí poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru orgánům, institucím nebo jiným subjektům Evropské unie, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo veřejným podnikům29) členských států Evropské unie; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů Českou národní bankou.
(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě bank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev ve veřejném vlastnictví, kterým Česká národní banka v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků poskytuje stejné zacházení jako bankám, zahraničním bankám a spořitelním a úvěrním družstvům v soukromém vlastnictví29).

ČÁST SEDMÁ
PRAVOMOC ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V DEVIZOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ

§ 35
Česká národní banka
a) stanoví, po projednání s vládou, režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž však nesmí být ohrožen hlavní cíl České národní banky,
b) vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám;
c) nakládá s devizovými rezervami ve zlatě a devizových hodnotách.

§ 36
Česká národní banka je oprávněna
a) obchodovat se zlatem a devizovými hodnotami a provádět všechny druhy bankovních obchodů na finančním trhu,
b) provádět platební styk se zahraničím.

ČÁST OSMÁ
DALŠÍ ČINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
§ 37
(1) Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost České národní banky, s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz.
(2) Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě návrhů zákonných úprav v oblasti finančního trhu, platebního styku, vydávání elektronických peněz, devizového hospodářství a zavedení jednotné měny euro na území České republiky.

§ 38
(1) Česká národní banka je oprávněna provozovat platební systémy. Podmínky provozování těchto platebních systémů a účasti v nich stanoví zákon upravující platební styk.
(2) Česká národní banka přidělí kód platebního styku poskytovateli platebních služeb, který hodlá užívat pro účty, které vede, čísla účtů v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla tvorby čísla účtu v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).
(4) Česká národní banka vede seznam kódů platebního styku a poskytovatelů platebních služeb, kterým tyto kódy přidělila; seznam uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 38a
Česká národní banka je oprávněna k zabezpečení svých úkolů vyplývajících z § 2 odst. 2 písm. c) požadovat po provozovateli platebního systému, provozovateli vypořádacího systému, poskytovateli platebních služeb a vydavateli elektronických peněz informace vztahující se k provozování těchto systémů a informace vztahující se k poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz a tyto osoby jsou povinny České národní bance informace poskytovat.
§ 39

Česká národní banka provádí registraci zastoupení zahraničních bank a finančních institucí vykonávajících bankovní činnost,7) působí-li tato zastoupení na území České republiky. Zahraniční banka nebo finanční instituce je povinna přihlásit své zastoupení k registraci před počátkem jeho působení. Zastoupení nepodniká a nezapisuje se do obchodního rejstříku.

§ 40
Česká národní banka je oprávněna provádět investiční a obchodní činnost v rozsahu nezbytném pro zajištění svých činností.

ČÁST DEVÁTÁ
VÝKAZNICTVÍ A STATISTIKA
HLAVA I
VÝKAZNICTVÍ
§ 41
(1) Česká národní banka je oprávněna vyžadovat podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady ve formě statistických výkazů a výkazů pro účely dohledu, doplňkových informací nebo hlášení (dále jen „ výkaz“ ) od vykazujících osob, kterými jsou
a) osoby podléhající jejímu dohledu a zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání podnikající na území České republiky na základě jednotné licence,
b) jiné osoby podnikající na území České republiky, které náleží do sektoru finančních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém národních a regionálních účtů v Evropské unii30),
c) osoby, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí, které Česká národní banka uvědomí o zařazení do okruhu statisticky významných vykazujících osob; za tím účelem je Česká národní banka oprávněna vyžadovat potřebné informace a podklady pro posouzení statistické významnosti.
(2) Výkazy podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna používat k zabezpečení všech svých úkolů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
(3) Vykazující osoby jsou povinny vypracovat a předkládat České národní bance výkazy, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání pro jednotlivé okruhy vykazujících osob stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(4) Pokud předložené výkazy neodpovídají požadavkům stanoveným podle odstavce 3 nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti nebo úplnosti, je Česká národní banka oprávněna požadovat opravu, upřesnění nebo vysvětlení.

HLAVA II
STATISTIKA
§ 42
(1) Česká národní banka k zajištění úkolů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie31)
a) zajišťuje statistické výkaznictví včetně získávání a shromažďování údajů pro statistické účely,
b) zpracovává a vytváří statistické informace a sestavuje, vede a uveřejňuje statistiky,
c) podílí se na tvorbě statistik Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky32) a přispívá k sestavování statistik Evropské unie33).
(2) K zajištění úkolů podle odstavce 1 předává Česká národní banka ve stanovených termínech statistické informace a individuální údaje v požadované struktuře a podrobném členění Evropské centrální bance a Eurostatu.
(3) K zajištění úkolů uvedených v odstavci 1 zabezpečuje Česká národní banka metodiku statistických zjišťování, jejich zpracování a využití a obsahové vymezení požadovaných údajů včetně popisu jejich struktur.
(4) K zajištění úkolů podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna požadovat a využívat pro statistické účely údaje a informace, které jsou potřebné pro sestavení statistik Evropského systému centrálních bank, Evropské centrální banky nebo Evropské unie a které ministerstva a jiné správní úřady získávají nebo shromažďují na základě jiných právních předpisů, pokud jsou takové údaje a informace ministerstvy a jinými správními úřady zpracovány a jsou-li dostupné v jejich informačních systémech. Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny České národní bance potřebné údaje na její vyžádání bezplatně poskytnout.
§ 43
V zájmu omezování zátěže vykazujících osob podle § 41 uplatňuje Česká národní banka v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a v souladu s obecnými zásadami Evropské centrální banky hledisko statistické významnosti a může za tím účelem vyhláškou stanovit
a) rozsah vykazování určitému okruhu vykazujících osob nebo pro určitý druh údajů, které má výkaz obsahovat,
b) okruh statisticky významných vykazujících osob.

§ 43a
(1) Česká národní banka sestavuje, vede a uveřejňuje měnové statistiky, statistiky platební bilance, statistiku čtvrtletních finančních účtů, statistiku finančních trhů, statistiku cenných papírů a další statistiky v oblasti její působnosti.
(2) Česká národní banka vede seznam měnových finančních institucí34) v České republice a další obdobné seznamy pro statistické účely, které uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 43b
Česká národní banka při získávání a využívání shromážděných údajů a sestavování statistik spolupracuje s Českým statistickým úřadem, se kterým si vzájemně předává pro statistické účely individuální údaje a statistické informace, potřebné k plnění jejich úkolů.

§ 43c
(1) Uplatnění práva na ověřování a nucené shromažďování individuálních statistických údajů Českou národní bankou se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie35).
(2) Při ověřování statistických údajů nebo jejich nuceném shromažďování formou kontroly na místě se na vztahy mezi Českou národní bankou a vykazující osobou použije zákon upravující výkon kontroly.
§ 43d
V souladu se závazky, kterými je Česká republika vázána a které vyplývají z jejího členství v mezinárodních organizacích, Česká národní banka poskytuje statistické informace Mezinárodnímu měnovému fondu, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světové bance a dalším mezinárodním institucím.

§ 43e
Česká národní banka trvale zabezpečuje ochranu důvěrných statistických údajů36) získaných na základě tohoto zákona tak, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny nebo jinak použity a aby tyto údaje sloužily jen pro statistické účely. Této ochraně podléhají též sdružené údaje za více vykazujících osob, z nichž lze bez vynaložení nepřiměřeného času a úsilí přímo určit nebo zjistit nebo nepřímo odvodit jednotlivou vykazující osobu.

§ 43f
(1) Česká národní banka může poskytnout důvěrné statistické údaje pouze
a) jinému členu Evropského systému centrálních bank v rozsahu a na úrovni podrobnosti, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropského systému centrálních bank,
b) Evropské centrální bance ke splnění statistické zpravodajské povinnosti pro účely tvorby statistiky Evropského systému centrálních bank,
c) Eurostatu pro účely tvorby statistiky Evropské unie,
d) jinému členu Evropského systému centrálních bank nebo členu Evropského statistického systému, pokud je to nezbytné pro rozvoj, vypracování nebo šíření statistiky nebo pro zvýšení její kvality,
e) Českému statistickému úřadu podle § 43b,
f) pro účely vědeckého výzkumu na základě smlouvy, která stanoví splnění podmínek ochrany těchto údajů a přesný způsob jejich využití v souladu s právem Evropské unie, a to právnickým osobám, jejichž základním posláním je vědecký výzkum; údaje se poskytnou ve formě neumožňující přímé určení vykazující osoby, které se poskytnuté údaje týkají, nebo
g) pokud osoba, které se tento údaj týká, dala k jeho poskytnutí souhlas, a nejedná-li se o případy uvedené v písmenech a) až f); ze souhlasu této osoby musí být patrné, o jaký důvěrný statistický údaj se jedná a pro jaký účel a komu má být poskytnut.
(2) Česká národní banka může uveřejňovat statistické informace, pokud vzniknou agregací individuálních údajů alespoň za 3 vykazující osoby. Není-li splněna tato podmínka, může Česká národní banka poskytnout statistické informace pouze jako důvěrné statistické údaje podle odstavce 1. Stejně postupuje Česká národní banka i v případě, lze-li ze statistické informace nepřímo identifikovat jednotlivou vykazující osobu.

(3) Poskytnutí důvěrného statistického údaje za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 není porušením mlčenlivosti podle tohoto zákona.

§ 43g
Česká národní banka seznamuje veřejnost s výsledky statistických zjišťování způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ČÁST DESÁTÁ
DOHLED
§ 44
(1) Česká národní banka vykonává dohled nad
a) bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, zahraničními institucemi elektronických peněz, které vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, platebními institucemi, zahraničními platebními institucemi, které vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, provozovateli platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a nad bezpečným fungováním bankovního systému,
b) obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, centrálním depozitářem, jinými osobami vedoucími evidenci investičních nástrojů, investičními společnostmi, investičními fondy, provozovateli vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, organizátory trhů s investičními nástroji a dalšími osobami, o nichž tak stanoví jiné právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu,
c) pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy, penzijními společnostmi a dalšími osobami působícími v oblasti pojišťovnictví, doplňkového penzijního spoření, důchodového spoření a penzijního připojištění podle zákonů upravujících pojišťovnictví, činnost pojišťovacích zprostředkovatelů, penzijní připojištění9c), doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření,
d) zpracovateli tuzemských bankovek a tuzemských mincí podle zákona upravujícího oběh bankovek a mincí,
e) činností dalších osob, u kterých tak stanoví jiný právní předpis.
(2) Dohled zahrnuje
a) rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení, registrací a souhlasů podle jiných právních předpisů,
b) kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními,
c) kontrolu dodržování zákonů a přímo použitelných předpisů Evropské unie, jestliže je k této kontrole Česká národní banka tímto zákonem nebo jinými právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek vydaných Českou národní bankou,
d) získávání informací potřebných pro výkon dohledu podle jiných právních předpisů a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti,
e) ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
f) řízení o správních deliktech a přestupcích.
(3) Česká národní banka vykonává nad osobami uvedenými v odstavci 1 též dohled na konsolidovaném základě nebo ve skupině a doplňkový dohled nad těmito osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zákony upravujícími finanční konglomeráty, činnost bank a činnost v pojišťovnictví9f).

§ 44a
(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, nad dodržováním povinností zákazu používání nekalých obchodních praktik9k) a nad dodržováním povinností při sjednávání spotřebitelského úvěru9m), a to osobami uvedenými v § 44 odst. 1 při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky. Česká národní banka je při výkonu dohledu oprávněna vyžadovat od těchto osob potřebné informace a podklady.
(2) V případě přeshraniční spolupráce Česká národní banka vykonává dohled podle odstavce 1 a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropské unie9h).
(3) Zjistí-li Česká národní banka porušení nebo má-li důvodné podezření, že může dojít k porušení společného zájmu spotřebitelů9i) osobou, nad kterou vykonává dohled podle odstavce 1, a která se dopustila protiprávního jednání na území členského státu Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zakáže této osobě pokračovat v protiprávním jednání.
(4) Česká národní banka může uložit osobě uvedené v § 44 odst. 1, která porušila tento zákon nebo právní předpis, na který se odkazuje v odstavci 1, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti; pro odstranění zjištěného nedostatku určí přiměřenou lhůtu.
(5) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě podle odstavce 4, informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí stanovené lhůty.
§ 44aa
Česká národní banka zajistí, aby výkon dohledu podle jiných právních předpisů40) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky41) a rovněž veškeré činnosti související s výkonem dohledu byly oddělené a nezávislé na výkonu činností spojených s řešením problémů subjektů, které podléhají jejímu dohledu podle § 44 odst. 1 písm. a) až c) a e) a podle § 44 odst. 3. Česká národní banka informuje o oddělení výkonu dohledu a výkonu činností spojených s řešením problémů těchto subjektů Evropskou komisi a Evropský orgán pro bankovnictví a uvede způsob rozdělení povinností a odpovědností. Ustanovení § 5 odst. 1 tím není dotčeno.
§ 44b
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje České národní bance pro výkon působnosti podle části desáté
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
c) pohlaví,
d) rodné číslo,
e) adresa místa trvalého pobytu,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícímu současný stav.
(7) Za účelem prověření bezúhonnosti či důvěryhodnosti Českou národní bankou v případech stanovených právním předpisem si Česká národní banka vyžádá způsobem podle jiného právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů a v případech stanovených jiným právním předpisem opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka je za účelem prověření bezúhonnosti či důvěryhodnosti v případech stanovených právním předpisem dále oprávněna vyžadovat od osob, jejichž bezúhonnost či důvěryhodnost je posuzována, rodné číslo.
(8) Česká národní banka je za účelem přístupu do registru podle odstavce 1 písm. a) v případech stanovených právním předpisem oprávněna od subjektů, u kterých provádí registraci podle jiných právních předpisů, vyžadovat číslo občanského průkazu nebo obdobného identifikačního dokladu.

§ 44c
Pokud Česká národní banka vykonává na základě tohoto zákona činnost, která podle jiného právního předpisu vyžaduje licenci, povolení nebo registraci České národní banky anebo podléhá jejímu dohledu, licenci, povolení ani registraci k takové činnosti nepotřebuje a tato činnost nepodléhá jejímu dohledu.

§ 45
(1) Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a kontrolovanými osobami řídí kontrolním řádem s výjimkou ustanovení o spolupráci v oblasti kontroly11). Nahlížení do spisu vedeného při výkonu dohledu podle § 44 odst. 2 písm. b) až d) je vyloučeno.
(2) Zaměstnanec České národní banky nesmí vykonávat dohled formou kontroly na místě v případech, kdy je osobou blízkou11a) vůči kontrolované osobě nebo osobě, která má v kontrolované osobě postavení, které by mohlo ovlivnit jeho činnost.

§ 45d
Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem
(1) Česká národní banka každoročně vypracovává a nejpozději do 30. června následujícího roku předkládá Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem.
(2) Česká národní banka uveřejňuje zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ČÁST JEDENÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 46
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 16a odst. 1 vyrobí, doveze, nabízí, prodává nebo jinak rozšiřuje medaile, žetony nebo podobné předměty zaměnitelné s mincemi nebo pamětními mincemi vydanými Českou národní bankou, nebo
b) v rozporu s § 16a odst. 2 používá při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo rozšiřováním slovo „mince“.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 46a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 16a odst. 1 vyrobí, doveze, nabízí, prodává nebo jinak rozšiřuje medaile, žetony nebo podobné předměty zaměnitelné s mincemi nebo pamětními mincemi vydanými Českou národní bankou,
b) v rozporu s § 16a odst. 2 používá při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo rozšiřováním slovo „mince“,
c) neposkytne potřebnou informaci nebo podklad podle § 44a odst. 1,
d) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě podle § 44a odst. 4, nebo
e) neinformuje Českou národní banku o odstranění nedostatku podle § 44a odst. 5.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 41 odst. 1 písm. a), b) nebo c) dopustí správního deliktu tím, že
a) nevypracuje nebo nepředloží výkaz podle § 41 odst. 3, nebo
b) v rozporu s § 41 odst. 4 nezajistí opravu, upřesnění nebo vysvětlení výkazu.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo e) nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

§ 46b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST DVANÁCTÁ
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

§ 46c
Zvláštní ustanovení o rozkladu
Pro ukončení řízení o rozkladu podaném proti rozhodnutí České národní banky podle tohoto nebo jiného zákona se použijí ustanovení správního řádu o odvolání37).

§ 46d
Správní poplatky
Správní poplatky za úkony České národní banky podle jiného právního předpisu38) jsou příjmem České národní banky.

§ 46e
Odpovědnost právního nástupce dohlížené právnické osoby za správní delikt
(1) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, přechází na jejího právního nástupce.
(2) Přešla-li odpovědnost podle odstavce 1 na více právních nástupců právnické osoby, přihlédne se při rozhodování o druhu a výměře sankce i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody z protiprávní činnosti, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich v této činnosti pokračuje.
(3) Zanikne-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, jsou povinni zaplatit pokutu společně a nerozdílně.

ČÁST TŘINÁCTÁ
HOSPODAŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
§ 47
(1) Česká národní banka hospodaří podle rozpočtu, který musí být členěn tak, aby z něj byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.
(2) Česká národní banka ze svých výnosů hradí náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu
(3) Roční zprávu o výsledku svého hospodaření Česká národní banka předkládá nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku k projednání Poslanecké sněmovně. Součástí této zprávy je i informace o mzdách členů bankovní rady České národní banky.
(4) Poslanecká sněmovna může zprávu o výsledku hospodaření České národní banky
a) schválit,
b) vzít na vědomí, nebo
c) odmítnout.
(5) Odmítne-li Poslanecká sněmovna zprávu o výsledku hospodaření České národní banky, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle požadavků Poslanecké sněmovny.
(6) Česká národní banka uveřejňuje roční zprávu o výsledku svého hospodaření způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 47a
Česká národní banka nakládá s vlastním majetkem včetně devizových rezerv s odbornou péčí.

§ 48
(1) Česká národní banka vede účetnictví podle jiného právního předpisu.12a)
(2) Účetní závěrka České národní banky je ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí.
(3) Jakmile je účetní závěrka schválena a ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a zveřejní.
(4) Česká národní banka vydává za účelem zveřejnění výroční zprávu, která obsahuje základní údaje o měnovém vývoji.
(5) Česká národní banka zpracovává a poskytuje dekádně ke zveřejnění výkaz o své finanční pozici.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 49
Na všechny bankovní operace České národní banky včetně stavů na účtech, které vede, se vztahuje bankovní tajemství.

§ 49a
(1) Česká národní banka vydává způsobem umožňujícím dálkový přístup Věstník České národní banky (dále jen „Věstník“).
(2) Věstník je vydáván v postupně číslovaných částkách, označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.
(3) Česká národní banka vydává úřední sdělení České národní banky, kterými informuje zejména o rozhodnutích bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České národní banky, o podmínkách pro provádění obchodů České národní banky a o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu.
(4) Úřední sdělení České národní banky podepisuje člen bankovní rady.
(5) Úřední sdělení České národní banky se uveřejňuje ve Věstníku.

§ 50
(1) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů a auditory.
(2) Osoby, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 1, mohou být Českou národní bankou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost v případech stanovených jinými právními předpisy nebo ve veřejném zájmu anebo je-li to nutné k ochraně zájmů České národní banky. Povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená Statutem39) tím není dotčena.
(3) Zaměstnanci České národní banky nemohou bez předchozího souhlasu bankovní rady vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. Při těchto všech činnostech jsou zaměstnanci České národní banky povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo zneužití informací získaných při výkonu jejich funkce v České národní bance.
(4) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená etickým kodexem České národní banky, který schvaluje bankovní rada.

ČÁST PATNÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 51
Česká národní banka vzniká rozdělením Státní banky československé.13)
§ 52
Pro celkový stav úvěrů poskytovaných České republice podle § 30 odst. 2 se výjimečně pro rok 1993 stanoví 7 % limit příjmů státního rozpočtu v uplynulém roce.
§ 53
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů Státní banky československé s pracovníky, kteří mají pracoviště na území České republiky, přecházejí na Českou národní banku.
§ 54
Na Českou národní banku přechází majetek Státní banky československé v rozsahu stanoveném podle zvláštního zákona.14)
§ 55
(1) Je-li v právních předpisech vydaných před účinností tohoto zákona a recipovaných do právního řádu České republiky a v opatřeních uvedena Státní banka československá, rozumí se tím ode dne účinnosti tohoto zákona Česká národní banka.
(2) Opatření vydaná Státní bankou československou platná ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za opatření vydaná Českou národní bankou.
(3) Právní úkony učiněné Státní bankou československou vůči osobám se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za právní úkony učiněné Českou národní bankou.
§ 57
Účty, které vedla ke dni svého zániku Státní banka československá na území České republiky, se považují za účty vedené Českou národní bankou v souladu s tímto zákonem.
§ 58
(1) Do dne jmenování členů bankovní rady České národní banky podle § 6 odst. 2 a 3 vykonávají jejich funkci dosavadní vedoucí pracovníci Státní banky československé, kteří byli do svých funkcí jmenováni prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky z řad občanů České republiky podle § 6 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
(2) Výjimku z ustanovení § 6 odst. 5 může pro rok 1993 povolit bankovní rada.
§ 60
Tímto zákonem se zrušuje zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
§ 61
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. VI
1. Řízení o uložení pokuty zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů.
2. Profesní a zájmové organizace sdružující účastníky finančního trhu navrhnou do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona kandidáty na členy výboru pro finanční trh (dále jen "výbor") podle § 45a odst. 2 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění tohoto zákona. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z navržených osob zvolí předsedu výboru, místopředsedu výboru a dalšího člena výboru. Způsob a formu navrhování kandidátů stanoví rozpočtový výbor bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona a uveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Předseda výboru svolá ve spolupráci s Českou národní bankou první jednání výboru tak, aby se uskutečnilo do 1 měsíce po jeho zvolení.
3. První zprávu podle § 45d zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění tohoto zákona, předloží Česká národní banka za rok 2006 do 30. června 2007.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 227/2013 Sb. Čl. II
1. Majetek, se kterým Česká národní banka samostatně hospodařila podle § 1 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je majetkem České národní banky.
2. Správní řízení zahájená podle zákona č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 227/2013 Sb. Čl. VI
1. Opatření České národní banky (dále jen „opatření“), vydaná na základě zmocnění obsažených v zákoně č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v zákoně č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlášená ve Věstníku České národní banky uveřejněním jejich plného znění do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2014. Do dne 31. prosince 2014 může Česká národní banka platná opatření zrušit opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.
2. Za porušení povinností stanovených opatřením České národní banky, platným do dne jeho zrušení, může být Českou národní bankou uloženo opatření k nápravě nebo sankce podle zákonů uvedených v bodě 1, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Po dobu platnosti opatření České národní banky uveřejňuje Česká národní banka jejich platné znění způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Uhde v. r. Klaus v. r.
-------------------------------- Poznámky k zákou o bankách ----------------------------------------
1) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
1c) § 52 odst. 2 zákona č. 90/1990 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
3) § 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.
3b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 21/1992 Sb.
Zákon č. 87/1995 Sb.
5) Devizový zákon.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 1 odst. 1 písm. b) a odstavec 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
8) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství.
8a) Například zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9c) Zákon č. 277/2009 Sb.
Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů.
9f) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 277/2009 Sb.
9h) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
9i) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
18) § 2a odst. 13 zákona č. 87/1995 Sb.
§ 4 odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb.
9m) Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
11) § 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
11a) § 116 občanského zákoníku.
11b) Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím
Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím.
11c) Nařízení Rady (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání a nařízení Rady (ES) 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu.
11f) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
12a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
13) Čl. 14 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.
14) Ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a o jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku.
15) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 8/1988 Sb., o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1960.
Vyhláška Státní banky československé č. 412/1990 Sb., o stažení bankovek po 100 Kčs vzoru 1989
Vyhláška Státní banky československé č. 413/1990 Sb., o stažení bankovek po 50 Kčs vzoru 1964 a po 20 Kčs vzoru 1970 a o dodatečné výměně bankovek po 10 Kčs vzoru 1960.
17) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.
20) Čl. 282 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).
21) Čl. 1 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
22) Článek 14 odst. 2 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
23) Čl. 130 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).
Čl. 7 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
24) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
25) § 100 a násl. zákona č. 256/2004 Sb.
26) § 82 a násl. zákona č. 256/2004 Sb.
27) Článek 123 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).
28) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy.
29) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 3603/93.
30) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve společenství, v platném znění.
31) Čl. 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, ve znění nařízení Rady (ES) č. 951/2009.
Nařízení Rady (ES) č. 2223/96.
32) Například nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32), ve znění nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 883/2011, nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8), nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2008/30).
33) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 ze dne 20. června 2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací, ve znění nařízení Komise (ES) č. 747/2008, nařízení Komise (ES) č. 601/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o formát a postup pro předávání údajů, nařízení Komise (ES) č. 602/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 aktualizací požadavků na údaje.
34) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98.
Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009.
35) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.
36) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98, ve znění nařízení Rady (ES) č. 951/2009.“.
37) § 90 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
38) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
39) Čl. 37 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
40) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

O stavebním spoření od 22.7.2014

96 ZÁKON ze dne 25. února 1993 ve zneni 135/2014
o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I
STAVEBNÍ SPOŘENÍ
§ 1
Vymezení pojmu stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající
a) v přijímání vkladů1) od účastníků stavebního spoření,
b) v poskytování úvěrů1) účastníkům stavebního spoření,
c) v poskytování příspěvku fyzickým osobám2) (dále jen "státní podpora") účastníkům stavebního spoření.
Provozovatel stavebního spořeni

§ 2

(1) Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka,3) která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9). Stavební spořitelna může rovněž vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona.

(2) Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu podle zvláštního zákona,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 3

Označení "stavební spoření" lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem a slova "stavební spořitelna" jejich překlady, nebo slova od nich odvozená smí ve své obchodní firmě používat pouze banka, která je provozovatelem stavebního spoření podle tohoto zákona.

§ 4
Účastník stavebního spoření

(1) Účastníkem stavebního spoření (dále jen "účastník") může být fyzická nebo právnická osoba.

(2) Státní podporu může získat

a) občan České republiky,4a)

b) občan Evropské unie, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky5) a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky5a),

c) fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky5) a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky5a).

(3) Nárok na státní podporu za příslušný kalendářní rok vzniká tehdy, pokud účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po celý kalendářní rok, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. V kalendářním roce, v jehož průběhu doba spoření začíná nebo končí, postačí, když účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po dobu trvání doby spoření v dotčeném roce.

§ 5
Smlouva o stavebním spoření

(1) Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), se stává účastníkem. Poskytovatel stavebního spoření sdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen "všeobecné obchodní podmínky").

(2) Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

(3) Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.

(4) Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách.

(5) Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

(6) Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body.

(7) Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě.

(8) Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby.

(9) Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu, lze ji však použít k zajištění pohledávek poskytovatele stavebního spoření z úvěru, který poskytovatel stavebního spoření poskytl podle odstavce 2 nebo 5.

(10) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.

(11) Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka, a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Nezbytně souvisejícími službami s vedením účtu podle věty první jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu.

(12) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.

§ 6
Bytové potřeby

(1) Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výstavba bytového domu,6) rodinného domu,7) nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8)

b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt,

c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu,

d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb,

e) splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby,

f) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na

1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu,

2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8) včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu,

3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,9)

g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až e) a písmenu h),

h) úhrada za převod družstevního podílu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod družstevního podílu nebo převod podílu týká,

i) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,10)

j) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu8) k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby,

k) splacení úvěru, nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až j) s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.

(2) U účastníka, kterým je právnická osoba, se za použití úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby považuje použití úvěru

a) na účely uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i),

b) ke splacení úvěru nebo zápůjčky, použitých na financování bytových potřeb, uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) a i), nebo

c) k výstavbě sítí technického vybavení.

(3) Bytová potřeba uvedená v odstavcích 1 a 2 se musí nacházet v České republice.

§ 7
Všeobecné obchodní podmínky

(1) Stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky podléhají schválení Ministerstvem financí (dále jen "ministerstvo").

(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna vhodným způsobem uveřejňuje.

(3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje:

a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování,

b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření,

c) podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování,

d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence.

§ 8
Smrt účastníka

(1) Závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce. Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření.

(2) Při vyplacení státní podpory z důvodu smrti účastníka se § 12 odst. 2 nepoužije.

§ 9
Další činnosti stavební spořitelny

(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1

a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb,

b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí,

c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a),

d) obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou,

f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, a bankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou,

g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny,

h) poskytovat bankovní informace,

i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku,

j) vykonávat finanční makléřství.

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %, v roce 2012 nejvýše 25 %. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek, v roce 2012 30 % tohoto součtu.

(4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících na území České republiky nebo u zahraničních bank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 10 let.

(6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách.

(7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb.

(8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovité věci, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovité věci určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny.

§ 9a
Informační systém

(1) Pro účely

a) kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory,

b) zpracování žádosti o roční zálohy státní podpory, doplnění a opravy této žádosti,

c) vracení státní podpory stavebními spořitelnami ministerstvu,

d) změny údajů o účastnících,

je provozován informační systém podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,10a) jehož správcem je ministerstvo (dále jen "informační systém").

(2) V informačním systému se vedou o účastnících, kterými jsou fyzické osoby, tyto údaje u

a) státních občanů České republiky v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo,

3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu,

4. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny,

5. datum ukončení doby spoření,

6. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,

7. výše přiznané státní podpory,

b) cizinců10b) v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo,

3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice,

4. druh pobytu,

5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny,

6. datum ukončení doby spoření,

7. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,

8. výše přiznané státní podpory.

(3) Ministerstvo zavádí do informačního systému údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od stavebních spořitelen.

(4) Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému stavebním spořitelnám a účastníkům, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Orgánům státní správy a orgánům pověřeným výkonem státní správy poskytuje ministerstvo údaje z informačního systému, pokud to vyžaduje jejich činnost vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti.

(5) Stavební spořitelně poskytuje ministerstvo písemně, v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat, údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému o účastnících, kteří s touto stavební spořitelnou uzavřeli smlouvu. Bez žádosti poskytuje ministerstvo stavební spořitelně tyto údaje pouze pro účely zpracování žádostí o roční zálohy státní podpory (§ 11). V ostatních případech poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 pouze na základě její písemné žádosti nebo žádosti podané v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis. Stavební spořitelny, které takto získaly údaje z informačního systému, je nesmějí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů.

(6) Účastníkovi na základě písemné žádosti nebo žádosti v elektronické podobě poskytuje ministerstvo písemně nebo, pokud o to účastník požádá, v elektronické podobě údaje podle odstavce 2 vedené v informačním systému k jeho osobě. V žádosti účastník uvede

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) rodné číslo,

c) adresu místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky nebo adresu místa pobytu v České republice u cizinců,

d) číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny.

Písemnou žádost účastník opatří úředně ověřeným podpisem. Za nezletilého účastníka žádá o poskytnutí údajů podle tohoto odstavce jeho zákonný zástupce. Za účastníka, jehož svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle tohoto odstavce, žádá o poskytnutí údajů podle tohoto odstavce jeho opatrovník.

(7) Údaje v informačním systému evidované na technických nosičích dat se uchovávají po dobu nezbytně nutnou pro uskutečňování cílů, pro které jsou údaje sbírány a dodatečně zpracovávány.

ČÁST II
STÁTNÍ PODPORA

§ 10
Výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč.

(3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.

(4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit.

§ 11
Poskytování státní podpory

(1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok účastník, pokud jím je fyzická osoba, podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce.

(2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva. Úroky ze zálohy státní podpory náleží účastníkovi ode dne následujícího po dni, kdy stavební spořitelna obdrží zálohu od ministerstva.

(3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí stavební spořitelna tyto údaje:

a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a údaje potřebné k ověření tohoto seznamu účastníků, kterými jsou

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo,

3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky,

4. druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice u cizinců,

5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření,

6. datum ukončení doby spoření,

7. datum, důvod a typ změny a další skutečnosti ovlivňující nárok na státní podporu, které dosud nejsou evidovány v informačním systému,

8. výše požadované státní podpory.

b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili podmínky tohoto zákona pro přiznání státní podpory.

c) vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory.

(4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti.

(5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 4 neběží.

(6) Žádost, její doplnění nebo oprava se zpracovávají za využití informačního systému. Při posuzování žádosti, jejího doplnění nebo opravy je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel,10c) a to údajů o

a) státních občanech České republiky v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo,

3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu,

b) cizincích v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo,

3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice,

4. druh pobytu.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou termín, způsob podání a náležitosti žádosti včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění.

(8) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem vnitra vyhláškou technické a organizační podmínky porovnávání údajů podle odstavce 6.

§ 12
Výplata státní podpory
(1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány.
(2) Zálohy státní podpory, připsané na účet účastníka do konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna účastníkovi:
a) pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo
b) pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby.
(3) V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory, evidované na účtu účastníka, vrátit ministerstvu, a to do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí, že účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok.
(4) Nárok na výplatu státní podpory má účastník při splnění podmínek tohoto zákona jen za dobu spoření.
(5) Za nakládání s uspořenou částkou podle odstavce 2 se považuje také výkon rozhodnutí postihující uspořenou částku, nebo její část. Výkonem rozhodnutí nelze postihnout zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka.

§ 13 Práva a povinnosti stavební spořitelny
(1) Stavební spořitelna kontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu. Pokud toto právo z důvodů nesplnění podmínek stanovených tímto zákonem zaniklo, stavební spořitelna další zálohy státní podpory nečerpá a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu.
(2) Stavební spořitelna kontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi. V případě použití úvěru ze stavebního spoření, uspořené částky nebo vyplacené státní podpory v rozporu s tímto zákonem je stavební spořitelna oprávněna požadovat, aby účastník vrátil bez zbytečného odkladu úvěr nebo jeho část použitou v rozporu s účelem úvěru a vyplacenou státní podporu. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část a vyplacenou státní podporu vrátit stavební spořitelně ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou. Státní podporu vrátí stavební spořitelna ministerstvu.
(3) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 provádí stavební spořitelna na základě dokladů předložených účastníkem. Stavební spořitelna je povinna vrátit vyplacenou státní podporu v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvu nejpozději do 2 měsíců ode dne zjištění důvodů pro vrácení státní podpory.
(4) Po dobu nejméně 10 let od ukončení smlouvy je stavební spořitelna povinna uchovávat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší.
(5) Při vracení státní podpory podle odstavce 3 může stavební spořitelna požádat ministerstvo o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému.
(6) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 3 a žádost o změnu evidovaných údajů o účastnících se zpracovávají za použití informačního systému.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vracení státní podpory podle odstavce 3 a způsob podání a náležitosti žádosti o změnu údajů o účastnících.

§ 14 Evidence státní podpory
(1) Státní podpora se eviduje až do jejího vyplacení účastníkovi nebo vrácení ministerstvu na účtě účastníka tak, aby bylo možno kdykoli vyčíslit její výši, a úročí se stejnou sazbou jako základní vklad účastníka.
(2) V případě vrácení státní podpory ministerstvu se úroky vzniklé ze státní podpory ponechávají účastníkovi.

§ 15
Kontrola dodržování podmínek pro poskytování státní podpory
(1) Kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, stanovených tímto zákonem, provádí ministerstvo. K tomuto účelu ministerstvo provozuje informační systém.
(2) Ministerstvo vnitra poskytuje pro výkon kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory ministerstvu z informačního systému evidence obyvatel údaje10d) o
a) státních občanech České republiky10e)
1. jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. rodné číslo,
4. adresa místa trvalého pobytu,
5. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
6. rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,
7. rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přidělené rodné číslo, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
8. datum, místo a okres úmrtí,
9. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,
b) cizincích, kteří jsou obyvateli,
1. jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. rodné číslo,
4. státní občanství, popřípadě více státních občanství,
5. druh a adresa místa pobytu,
6. číslo a platnost povolení k pobytu,
7. počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
8. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem10e), a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
9. datum, místo a okres úmrtí,
10. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,
a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu10f).
(3) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(4) Stavební spořitelna je povinna ministerstvu poskytnout všechny údaje pro výkon kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory podle odstavce 1.
(5) Při poskytování uvedených údajů podle odstavce 3 pověřeným pracovníkům ministerstva se na stavební spořitelny nevztahuje povinnost zachovávat bankovní tajemství.11)
(6) O výsledcích kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, prováděné ministerstvem, a bankovního dohledu, vykonávaného Českou národní bankou se ministerstvo a Česká národní banka vzájemně informují.
(7) Podmínky provozování informačního systému podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 15a
Poskytování a porovnávání údajů
(1) Ministerstvu poskytuje Ministerstvo vnitra pro výkon státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory ze základního registru obyvatel referenční údaje, kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) adresa místa pobytu,
e) datum, místo a okres úmrtí,
f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Ministerstvu poskytuje Ministerstvo vnitra pro výkon státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou
a) příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) rodné číslo,
e) adresa místa trvalého pobytu,
f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
g) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,
h) rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
i) datum, místo a okres úmrtí,
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3) Ministerstvu poskytuje Policie České republiky pro výkon státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory z agendového informačního systému cizinců údaje, kterými jsou
a) příjmení a rodné příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) rodné číslo,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) druh a adresa pobytu,
g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
j) datum, místo a okres úmrtí,
k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5) Při posuzování žádosti o roční zálohu státní podpory podle § 11 nebo v případě nezbytnosti jejího doplnění nebo opravy, je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra, a to i způsobem elektronického přenosu dat, o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými
a) v základním registru obyvatel, a to v rozsahu:
1. příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
b) v agendovém informačním systému evidence obyvatel, a to v rozsahu:
1. příjmení, rodné příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
3. rodné číslo,
4. datum počátku trvalého pobytu a datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu na území České republiky,
5. datum úmrtí,
c) v informačním systému cizinců, a to v rozsahu:
1. příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
3. rodné číslo,
4. druh pobytu,
5. datum počátku pobytu a datum ukončení pobytu na území České republiky,
6. datum úmrtí.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 16
Vrácení státní podpory
(1) Ministerstvo uloží stavební spořitelně povinnost vrátit část, případně celkovou částku vyplacené státní podpory, v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem. Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu vybírá a vymáhá ministerstvo. Účastník je povinen vrátit stavební spořitelně státní podporu, která mu byla vyplacena v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem pro přiznání státní podpory, v přiměřené lhůtě, stanovené stavební spořitelnou.
(2) Vrátit státní podporu musí stavební spořitelna nejpozději do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí ministerstva.
(3) Uložit vrácení státní podpory podle odstavce 1 lze do 3 let od zjištění, že podmínky pro čerpání státní podpory byly porušeny, nejdéle však do pěti let od porušení těchto podmínek.
(4) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 1 se zpracovává za použití informačního systému.
Správní delikty
§ 16a
Správní delikty stavební spořitelny
(1) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že
a) vykonává činnost v rozporu s bankovní licencí,
b) vykonává některé z činností uvedených v § 9 odst. 1 přesto, že nejsou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv nebo dochází ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí,
c) v rozporu s § 9 odst. 3 překročí výši stanovenou pro podíl součtu cílových částek u
1. smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami, nebo
2. pohledávek z úvěrů,
d) ukládá finanční prostředky v rozporu s § 9 odst. 4,
e) v rozporu s § 1 nebo § 9 odst. 5 získává zdroje od jiných než stanovených subjektů,
f) vydá dluhopisy se splatností delší než 10 let,
g) v rozporu s § 9 odst. 6 má majetkovou účast v jiných než stanovených právnických osobách,
h) v rozporu s § 9 odst. 7 její účast na právnické osobě překročí stanovené limity, nebo
i) nabude nemovitou věc v rozporu s § 9 odst. 8.
(2) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 1 nesdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením,
b) v rozporu s § 5 odst. 2 neposkytne úvěr ze stavebního spoření účastníkovi,
c) v rozporu s § 5 odst. 3 poskytne úvěr ze stavebního spoření na jiný účel, než je financování bytových potřeb,
d) poskytne peněžní prostředky z úvěru ze stavebního spoření před uplynutím čekací doby uvedené v § 5 odst. 4,
e) v rozporu s § 5 odst. 6 nezajistí, aby
1. smlouva obsahovala úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření, nebo
2. rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření činil méně než 3 procentní body,
f) změní jednostranně úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě v rozporu s § 5 odst. 7,
g) nezajistí, aby smlouva obsahovala náležitosti podle § 5 odst. 11,
h) v rozporu s § 7
1. nevypracuje nebo vhodným způsobem neuveřejní úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelny v členění podle období jejich platnosti, nebo
2. úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelna používá anebo uveřejní bez jejich schválení ministerstvem, nebo
i) v rozporu s § 11 odst. 2 neuplatní nárok na vyplacení zálohy státní podpory nebo nepřipíše poukázané zálohy státní podpory včetně úroků ze zálohy státní podpory na účty účastníků do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.
(3) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že
a) požádá o vyplacení zálohy státní podpory za účastníka, který nesplňuje podmínky nároku na připsání roční zálohy státní podpory uvedené v § 4, § 10 odst. 3 nebo v § 11 odst. 1,
b) nekontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu, podle § 13 odst. 1,
c) nekontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi, podle § 13 odst. 2, nebo
d) v rozporu s § 13 odst. 3 nevrátí evidovanou nebo vyplacenou státní podporu.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a h) nebo odstavce 3,
c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), f), i) a j).

§ 16aa
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 používá označení „stavební spoření“ pro jinou formu spoření, než je upraveno tímto zákonem, nebo
b) používá označení „stavební spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě v rozporu s § 3.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50000000 Kč.

§ 16b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.
(2) Odpovědnost právnické osoby za protiprávní jednání zanikne po uplynutí 5 let ode dne jeho spáchání.
(3) Správní delikty podle § 16a odst. 1 a 2 a § 16aa odst. 1 v prvním stupni projednává Česká národní banka. Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Správní delikty právnické osoby podle § 16a odst. 3 v prvním stupni projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty.
(4) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.
(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 16c
Společná ustanovení
(1) Na poskytování, vracení a vymáhání státní podpory se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a stavební spořitelna oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla, popřípadě obdobná evidenční čísla, nebylo-li rodné číslo přiděleno.

ČÁST III
§ 17
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se doplňuje takto:
V § 4 se doplňuje písmeno s), které zní:
"s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a) jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".
Poznámka č. 4a) pod čarou zní:
„4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.".

ČÁST IV
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 18
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na stavební spořitelny ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 423/2003 Sb. Čl. II
1. Stavební spořitelna uvede do souladu s tímto zákonem vykonávané činnosti nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
3. Nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů nevzniká u smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na kterou účastníkovi k 31. prosinci roku, v němž tento zákon nabyde účinnosti, nepříslušela státní podpora podle dosavadních právních předpisů. V době, kdy účastníkovi přísluší státní podpora podle dosavadních právních předpisů, nepřísluší mu státní podpora podle tohoto zákona.
4. Účastník, jehož smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů, může úvěr nebo uspořenou částku použít i na bytové potřeby podle tohoto zákona, jeho nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů tím není dotčen.
5. V případě zrušení rodných čísel se pro účely tohoto zákona místo rodného čísla použije obdobné evidenční číslo a datum narození účastníka.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 292/2005 Sb. Čl. II
Opatření podle § 11 odst. 2 se vztahují na všechny účastníky stavebního spoření bez ohledu na datum uzavření smlouvy.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 353/2011 Sb. Čl. II

Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) § 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
2) § 5 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 264/1992 Sb. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
4a) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4b) § 26 a 27 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice.
5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
7) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
8) § 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 694 občanského zákoníku.
10) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
10b) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb.
10c) § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
10d) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
10e) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
10f) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
11) § 38 zákona č. 21/1992 Sb

o spořitelních a úvěrních družstvech 87/1995

31. 31.12.2015 135/2014 Sb.
30. 01.01.2015 458/2011 Sb., 135/2014 Sb.
29. 22.07.2014 135/2014 Sb.
87
ZÁKON
ze dne 20. dubna 1995
o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST I
§ 1
Obecná ustanovení
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní banka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách.
(2) Povolení působit jako družstevní záložna (dále jen „povolení“) uděluje Česká národní banka (§ 2a) družstvu se sídlem v České republice k výkonu následujících činností
a) přijímání vkladů od svých členů a
b) poskytování úvěrů svým členům.
(3) Obchodní firma (dále jen "firma") družstevní záložny musí obsahovat označení "spořitelní a úvěrní družstvo", "družstevní záložna", "spořitelní družstvo" nebo "úvěrní družstvo"; toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona.
(4) Družstevní záložna není bankou podle zákona upravujícího činnost bank a její podnikání se nepovažuje za provozování živnosti2).
(5) Družstevní záložna
a) je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu uděleného povolení,
b) je povinna při svém podnikání postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména podnikat způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu,
c) nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu, zejména takové, které zavazují družstevní záložnu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění nápadně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě; porušení této podmínky zakládá neplatnost smlouvy,
d) nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu3),
e) nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti ve smyslu zákona upravujícího dluhopisy3) za jinou úvěrovou institucí, obchodníkem s cennými papíry, finanční institucí nebo osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.
(6) Schválená účetní závěrka,3a) výroční zpráva a opis povolení musí být uveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích.
(7) Družstevní záložna je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí. Zastavení obchodního závodu družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné.
(8) Družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby.
(9) Úzkým propojením pro účely tohoto zákona se rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 1a
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) přidruženou osobou přidružená osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby,
f) ovládající úvěrovou institucí úvěrová instituce, která ovládá alespoň jednu družstevní záložnu,
g) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
j) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
k) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
l) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
m) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
n) evropskou ovládající úvěrovou institucí ovládající úvěrová instituce se sídlem v členském státě, která současně není osobou ovládanou jinou úvěrovou institucí, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jakémkoli členském státě,
o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby družstevní záložna ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice, pokud tato finanční holdingová osoba neovládá žádnou banku,
2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá úvěrovou instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani úvěrovou instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby;
je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou,
s) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce družstevní záložna ovládaná ovládající úvěrovou institucí, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této ovládající úvěrové instituce; je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou,
t) odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice, pokud tato finanční holdingová osoba neovládá žádnou banku,
2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá úvěrovou instituci, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani úvěrovou instituci s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 25e odst. 6 od výkonu dohledu na konsolidovaném základě;
je-li v takovémto konsolidačním celku více družstevních záložen, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí družstevní záložna s největší bilanční sumou,
u) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
v) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,
w) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

§ 1b
Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky.
Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny
§ 2
(1) Družstevní záložna musí mít nejméně 30 členů.
(2) Základní kapitál musí činit nejméně 500000 Kč.
(3) Před podáním žádosti o povolení (§ 2a) musí být splacena částka ve výši alespoň 35 000 000 Kč, kterou představuje základní kapitál, popřípadě rizikový fond a rezervní fond, jsou-li vytvořeny při založení družstevní záložny.
(4) Zastupování osob na ustavující schůzi je nepřípustné.
(5) K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá povolení. Udělení povolení, jeho odnětí a změny jsou součástí zápisu do obchodního rejstříku.

(6) Sídlo družstevní záložny musí být na území České republiky.

§ 2a

(1) Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti Česká národní banka. Žádost o udělení povolení lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.

(3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny.

(4) Pro udělení povolení musí být splněny tyto podmínky:

a) odborná způsobilost a důvěryhodnost žadatele o povolení podle odstavce 1,

b) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny a splnění dalších požadavků na orgány družstevní záložny a jejich členy podle § 7aa,

c) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny, návrhu řídicího a kontrolního systému družstevní záložny včetně systému řízení rizik, popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny; technickými a organizačními předpoklady se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zdůvodnění účelu založení družstevní záložny a strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány, zabezpečení odpovídajících výpočetních, informačních, účetních a statisticko-evidenčních systémů družstevní záložny, zabezpečení dostatečného počtu zaměstnanců nebo fyzických osob, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří budou zajišťovat plánované činnosti družstevní záložny, a zabezpečení odpovídající struktury a organizace družstevní záložny,

d) reálnost obchodního plánu a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti,

e) odborná způsobilost a důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně (§ 2b odst. 1) a nejvýše 20 členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b),

f) průhledný a nezávadný původ částky uvedené v § 2 odst. 3, z níž se vytváří základní kapitál, rizikový fond a rezervní fond, pokud jsou vytvořeny,

g) splacení částky uvedené v § 2 odst. 3,

h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s družstevní záložnou,

i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu dohledu,

j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání

a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti žadatele o povolení podle odstavce 4 písm. a),

b) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise podle odstavce 4 písm. b), a

c) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 4 písm. e).

(6) O změně povolení rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Česká národní banka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí České národní banky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 4 písm. f) a g) nepoužijí. Česká národní banka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč.

(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny a členy orgánu družstevní záložny.

§ 2b

(1) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nepřímým podílem se pro účely tohoto zákona rozumí podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob, jednajících ve shodě.

(2) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na družstevní záložně podle odstavce 1 se započítají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, která jsou vykonávána zástupcem osoby uvedené v odstavci 3 na základě plné moci.

(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na družstevní záložně,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími družstevní záložnu,

a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na družstevní záložně nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.

(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo družstevní záložnu ovládnout, údaje o družstevní záložně, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této družstevní záložně nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.

(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo

b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 15.

(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu.

(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti družstevní záložny jsou splněny tyto podmínky:

a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,

b) osoby, které jsou navrhovány za členy představenstva, členy kontrolní komise a členy úvěrové komise a osoby ve vrcholném vedení družstevní záložny, které zastávají v družstevní záložně výkonné funkce a jsou odpovědné vedení družstevní záložny za její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,

c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele, ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v družstevní záložně,

d) družstevní záložna bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,

e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být družstevní záložna zahrnuta, nebrání účinnému dohledu nad družstevní záložnou, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a

f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.

(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá, že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit, vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.

(11) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka

a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,

b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.

(12) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

a) snižují svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo

b) snižují svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že ji přestávají ovládat.

(13) Oznámení podle odstavce 12 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o družstevní záložně a údaj o výši účasti na družstevní záložně po snížení.

(14) Pro účely žádosti podle odstavce 4 a oznámení v odstavci 12 se údaji o osobě rozumí:

a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(15) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(16) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na družstevní záložně došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(17) Souhlas podle odstavce 3 nebo oznámení podle odstavce 12 se nevyžaduje, dojde-li k nabytí kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ke snížení kvalifikované účasti pod 50 %, 30 %, 20 %, 10 % nebo k jejímu pozbytí jinak než na základě jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě.

(18) Souhlas k nabytí kvalifikované účasti na družstevní záložně se považuje i za souhlas k nabytí přímého nebo nepřímého podílu nebo jejich součtu, který představuje méně než 10 % na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně. Souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na družstevní záložně, se považuje i za souhlas ke zvýšení takové účasti tak, že dosáhne nebo překročí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje méně než dotčený podíl na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně.

§ 2c

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že působení osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně je v rozporu s § 1 odst. 5 písm. b), nebo osoba nabyla kvalifikovanou účast nebo zvýšila kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu nad limity uvedené v § 2b odst. 3, rozhodne o pozastavení práva osoby s kvalifikovanou účastí účastnit se členské schůze a hlasovat na ní a práva požadovat svolání členské schůze. Pozastavit lze pouze výkon všech výše uvedených práv. Účastníkem řízení je pouze osoba s kvalifikovanou účastí a družstevní záložna. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Družstevní záložna nepřipustí účast osoby, které Česká národní banka pozastavila práva podle odstavce 1, na členské schůzi. Při posuzování způsobilosti členské schůze družstevní záložny rozhodovat a při hlasování na členské schůzi se nepřihlíží k hlasům členů, jejichž práva účastnit se členské schůze a hlasovat byla pozastavena. Pozastavení práv podle odstavce 1 Česká národní banka zruší, odpadl-li důvod pro jeho vydání.

(3) Družstevní záložna je povinna písemně informovat Českou národní banku o nabytí nebo změnách v kvalifikované účasti osob na družstevní záložně, pokud při těchto změnách, i jednáním jiných členů, jsou překročeny nebo sníženy limity uvedené v § 2b odst. 3 a 12, a to do 5 pracovních dnů po zjištění rozhodných skutečností.

(4) V důsledku toho, že osobě s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně byla pozastavena práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech této osoby ani jiných osob.

§ 2d

(1) Družstevní záložny jsou oprávněny zřídit pobočky na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský stát") a podnikat na jeho území v rozsahu povolení jen se souhlasem České národní banky.

(2) V žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky podle odstavce 1 družstevní záložna uvede zejména

a) určení hostitelského státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) obchodní plán pobočky obsahující výčet předpokládaných činností,

c) organizační strukturu pobočky,

d) adresu pobočky v hostitelském státě, na které bude možno získat potřebné dokumenty,

e) údaje umožňující jednoznačnou identifikaci osob odpovědných za řízení pobočky, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození,

f) výši kapitálu družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti,

g) výši kapitálového poměru podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti.

(3) Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky družstevní záložny na území hostitelského státu do 3 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Podmínkami pro udělení souhlasu jsou

a) finanční stabilita družstevní záložny,

b) organizační struktura družstevní záložny umožňující podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b).

(4) Česká národní banka předá orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 do 3 měsíců ode dne jejich obdržení. Pokud Česká národní banka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2, toto rozhodnutí v této lhůtě odůvodní.

(5) Pokud Česká národní banka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 nebo je nepředá ve lhůtě stanovené v odstavci 4, může se družstevní záložna domáhat nápravy u soudu.

§ 2e

(1) Družstevní záložna je oprávněna zřídit pobočku a podnikat na území hostitelského státu za podmínek stanovených právními předpisy hostitelského státu a po stanovení podmínek orgánu dohledu tohoto státu pro zřízení pobočky a podnikání. Neobdrží-li družstevní záložna podmínky podle první věty do dvou měsíců ode dne doručení informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 2d odst. 3 a 4, je oprávněna zřídit pobočku a zahájit činnost uplynutím této lhůty.

(2) Zamýšlí-li družstevní záložna učinit změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e), je povinna to oznámit nejméně 1 měsíc před jejich provedením České národní bance a orgánu dohledu hostitelského státu. Změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e) podléhají souhlasu České národní banky a případnému sdělení nebo stanovení podmínek orgánem dohledu hostitelského státu podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Při rozhodování o udělení souhlasu postupuje Česká národní banka podle § 2d odst. 3. Česká národní banka o změnách rozhodne do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení o zamýšlených změnách družstevní záložnou.

§ 2f

Má-li družstevní záložna v úmyslu provozovat činnosti na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Českou národní bankou bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti, oznámí písemně svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti alespoň 60 dní před zahájením této činnosti České národní bance. Česká národní banka oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny provozovat činnost na jeho území do 30 dnů ode dne obdržení oznámení družstevní záložny.

§ 2g

(1) Dohled nad pobočkou družstevní záložny na území hostitelského státu vykonává Česká národní banka. Dohled nad likviditou pobočky družstevní záložny vykonává také orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou.

(2) Družstevní záložna je povinna poskytnout hostitelskému státu na jeho vyžádání informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území hostitelského státu v rozsahu, v jakém tyto údaje poskytují družstevní záložny se sídlem na jeho území.

(3) Pokud orgán dohledu hostitelského státu zjistí, že družstevní záložna nebo její pobočka na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, a družstevní záložna i přes výzvu orgánu dohledu hostitelského státu neukončí tento protiprávní stav, přijme Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu hostitelského státu potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich orgán dohledu hostitelského státu.

§ 2h

(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o vydání rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady podle tohoto zákona v případě, že dotčená družstevní záložna podniká na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po jeho vydání.

(2) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí povolení družstevní záložně, která podniká na území hostitelského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru povolení změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí povolení neprodleně orgány dohledu států, v nichž družstevní záložna podniká.

(3) O odnětí povolení družstevní záložně podle § 28g informuje Česká národní banka neprodleně orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém družstevní záložna podnikala.

§ 2i

Podnikání družstevních záložen, včetně jejich poboček působících na území hostitelského státu, podléhá dohledu České národní banky, včetně kontrol na místě po předchozím informování orgánu dohledu hostitelského státu. Česká národní banka může požádat příslušný orgán dohledu hostitelského státu o provedení kontroly na území hostitelského státu.

§ 2j
Udělení povolení družstevní záložně ve skupině

(1) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o udělení povolení družstevní záložně (§ 2a) požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu, vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být povolení uděleno, ovládaná

a) zahraniční úvěrovou institucí se sídlem v členském státě,

b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,

c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,

d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).

(2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dohlížených osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.

§ 3
Předmět podnikání družstevní záložny

(1) Družstevní záložna je oprávněna v rámci svého podnikání vykonávat kromě činností uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) tyto další činnosti, má-li je uvedeny v uděleném povolení:

a) finanční leasing pro členy,

b) platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků3e) pro členy,

c) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy,

d) otvírání akreditivů pro členy,

e) obstarání inkasa pro členy,

f) nákup a prodej cizí měny pro členy,

g) pronájem bezpečnostních schránek členům.

(2) Výlučně za účelem zajištění činností podle odstavce 1 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) je družstevní záložna oprávněna

a) ukládat vklady v družstevních záložnách a bankách a u poboček zahraničních bank,

b) přijímat úvěry od družstevních záložen a bank,

c) nabývat majetek pro účely zajištění vlastního provozu a disponovat s ním,

d) obchodovat na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle tohoto zákona,

e) obchodovat na vlastní účet s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu,

f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, dluhopisy, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dluhopisy vydanými Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, které je Česká republika členem,

g) provádět obchody s Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky.

(3) Jiný majetek, než který je družstevní záložna oprávněna nabýt podle odstavce 2, může nabýt pouze v souvislosti se zajištěním své pohledávky, a to nejvýše po dobu 6 měsíců. V tomto případě se ustanovení § 1 odst. 8 věta první nepoužije. Tato lhůta se nevztahuje na majetek nabytý na základě zajišťovacího převodu práv podle občanského zákoníku nebo na základě převodu finančního kolaterálu ve prospěch příjemce finančního kolaterálu podle zákona upravujícího finanční zajištění.3g)

(4) Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Smlouvy uzavřené při výkonu činností podle odstavců 1 až 3 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) musí mít písemnou formu.

(5) Výkon činnosti družstevní záložny podle odstavce 1 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) pro stát a jeho organizační složky, vyšší územní samosprávné celky a obce, právnické osoby jimi zřízené, nebo ve kterých jsou stát, vyšší územní samosprávné celky nebo obce výlučnými podílníky, a pro další veřejnoprávní korporace hospodařící s veřejnými prostředky není podmíněn jejich členstvím.
Některá ustanovení o členství v družstevní záložně

§ 4

(1) Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství a podmínkami pojištění vkladů, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi družstevní záložny, které vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je družstevní záložna povinna své členy o změnách včas a řádně informovat. Družstevní záložna je povinna poskytovat uvedené informace svým členům písemně v českém jazyce, popřípadě jazycích států, na jejichž území působí.

(2) Družstevní podíl přechází na právního nástupce člena, který zemřel nebo zanikl. Není-li právním nástupcem osoba způsobilá ke členství v družstevní záložně, členství právního nástupce přechodem družstevního podílu nevzniká.

(3) Rozdělení družstevního podílu člena, který zemřel nebo zanikl, při jeho přechodu na právního nástupce není přípustné.

(4) Člen je oprávněn družstevní podíl převést na jinou osobu. Je-li předmětem převodu pouze družstevní podíl z dalšího členského vkladu, lze tento družstevní podíl převést pouze na člena družstevní záložny. Dohoda o převodu družstevního podílu na nabyvatele podléhá souhlasu představenstva družstevní záložny. Pokud v dohodě o převodu družstevního podílu není uvedeno datum pozdější, nabývá nabyvatel převáděný družstevní podíl rozhodnutím představenstva o schválení dohody o převodu družstevního podílu. Je-li převod družstevního podílu podmíněn udělením předchozího souhlasu České národní banky podle odstavce 5, může nabyvatel nabýt převáděný družstevní podíl nejdříve dnem udělení souhlasu České národní banky.

(5) Jestliže převod družstevního podílu by měl za následek, že by převodem družstevního podílu nabývající člen nabyl kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýšil svou kvalifikovanou účast tak, že dosáhne limitů stanovených v § 2b odst. 3, je převod družstevního podílu podmíněn předchozím souhlasem členské schůze družstevní záložny a udělením předchozího souhlasu České národní banky. Žádost o udělení souhlasu musí být podána družstevní záložnou do 30 dnů ode dne schválení dohody o převodu družstevního podílu členskou schůzí. Přílohu žádosti tvoří členskou schůzí schválená dohoda o převodu družstevního podílu, zápis členské schůze, která schválila dohodu o převodu družstevního podílu, a doklady nezbytné pro posouzení splnění kritérií uvedených v § 2b odst. 9. Pro řízení a rozhodování České národní banky o žádosti o udělení souhlasu se ustanovení § 2b odst. 4 až 11 použijí obdobně. Udělení předchozího souhlasu Českou národní bankou nahrazuje udělení souhlasu podle § 2b odst. 3.

(6) Při hlasování má každý člen jeden hlas. Členům, kteří vložili další členský vklad (§ 4b), přísluší dále jeden hlas za každý celý násobek základního členského vkladu. K rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo pachtu obchodního závodu nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o změně právní formy družstevní záložny (§ 13 odst. 5), o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení družstevní záložny se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů.

(7) Družstevní záložna je oprávněna své splatné pohledávky za dlužníkem započíst oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu (§ 4c), a to i v době vydaného rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady. Družstevní záložna je dále oprávněna odmítnout výplatu úroků, vkladů nebo vypořádacího podílu dlužníku, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své jiné dluhy vůči družstevní záložně.

(8) Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou, vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny, je možné pouze mezi členy družstevní záložny.

§ 4b
Členský vklad

(1) Členský vklad může být pouze peněžitý. Výše základního členského vkladu je pro každého člena stejná.

(2) Připouští-li to stanovy a souhlasí-li s tím členská schůze, může člen vložit do základního kapitálu družstevní záložny další členský vklad. Výše dalšího členského vkladu, při jeho vložení do základního kapitálu družstevní záložny, musí být vždy celočíselným pětinásobkem základního členského vkladu. Další členský vklad musí být splacen jednorázově do 90 dnů ode dne udělení souhlasu členskou schůzí, s výjimkou případů uvedených v § 2b odst. 3.

(3) Člen je oprávněn snížit výši dalšího členského vkladu nejvýše o 20 % jeho původní výše za každých 12 měsíců ode dne jeho splacení za podmínky, že další členský vklad zůstane celočíselným násobkem základního členského vkladu. Ke snížení výše dalšího členského vkladu dochází dnem doručení písemného oznámení člena o této skutečnosti družstevní záložně.

(4) Majetkové vypořádání při snížení dalšího členského vkladu se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely jeho výpočtu se zohledňuje pouze částka, o kterou se další členský vklad snižuje.

(5) Při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem může člen nabýt více dalších členských vkladů.

(6) Určují-li to stanovy, je osoba vkládající členský vklad po vzniku družstevní záložny povinna uhradit spolu se základním členským vkladem nebo dalším členským vkladem i ážio. Způsob stanovení ážia určují stanovy. Uhrazené ážio je součástí rizikového fondu družstevní záložny.

§ 4c
Vypořádací podíl

(1) Výše vypořádacího podílu je určena poměrem členského vkladu, popřípadě snížení dalšího členského vkladu tohoto člena v daném účetním období, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k součtu souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů, vztahujících se k danému účetnímu období, všech členů k poslednímu dni daného účetního období a souhrnu všech členských vkladů a snížení dalších členských vkladů členů, kterým v daném účetním období zaniklo členství. Takto získaný poměr se násobí výší vlastního kapitálu po odečtení výše rizikového fondu a výše rezervního fondu. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu po odečtení rizikového fondu a rezervního fondu podle řádné účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Vypořádací podíl člena, který z družstevní záložny vystoupil, protože nesouhlasil se změnou právní formy družstevní záložny, se určí z konečné, případně mezitímní účetní závěrky podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.

(2) Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne schválení řádné účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo.

(3) Řádná účetní závěrka družstevní záložny musí být předložena členské schůzi ke schválení do 6 měsíců od posledního dne účetního období.

§ 5
Stanovy

(1) Stanovy musí obsahovat

a) firmu a sídlo,

b) předmět podnikání,

c) vznik, zánik a podmínky členství, základní práva a povinnosti členů k družstevní záložně a družstevní záložny k členům,

d) výši základního členského vkladu a způsob jeho splácení, popřípadě i výši vstupního vkladu,

e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost, způsob jejich svolávání a jednání a lhůty, ve kterých se scházejí,

f) způsob použití zisku a způsob úhrady případné ztráty,

g) výši základního kapitálu,

h) dobu pro zánik členství při vystoupení člena,

i) možnost vložení dalších členských vkladů,

j) pravomoc a odpovědnost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise,

k) výši zápisného, které slouží ke krytí výdajů spojených se vznikem členství,

l) způsob a rozsah převodu pravomocí úvěrové komise na jiné osoby,

m) podmínky poskytování informací,

n) finanční řád, který stanoví zejména

1. druhy dalších fondů, jejich výši a způsob jejich vytváření a použití,

2. výši rizikového a rezervního fondu, jejich tvorbu a použití,

3. podmínky poskytování peněžních služeb,

4. zásady zajištění úvěrů,

5. základní druhy vkladů a úvěrů a meze úročení.

(2) Družstevní záložna může ve stanovách upravit také pravomoc členské schůze stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny.
Některá ustanovení o orgánech družstevní záložny

§ 5a

(1) K přijetí usnesení členské schůze je třeba, v případě hlasování o fúzi nebo rozdělení družstevní záložny, souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů.

(2) Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy.

(3) Rozhodnutí členské schůze o snížení výše základního členského vkladu bez předchozího souhlasu České národní banky, která posoudí snížení výše základního členského vkladu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 a části čtvrté a šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné. Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní banky je neplatné.

(4) Insolvenční správce svolá na základě žádosti České národní banky do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky. Pro svolání členské schůze insolvenčním správcem platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.5a)

§ 6

(1) Kromě orgánů ustavovaných podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev ustavuje družstevní záložna úvěrovou komisi, která má nejméně tři členy. Člen úvěrové komise nesmí být členem představenstva, členem kontrolní komise družstevní záložny ani osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu.

(2) Úvěrovou komisi volí členská schůze družstevní záložny z řad členů družstevní záložny.

(3) Úvěrová komise rozhoduje o

a) poskytování úvěrů členům podle stanov,

b) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy,

c) zajištění úvěrů.

(4) Určí-li tak stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část výkonu svých pravomocí na jiné osoby, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Tím není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise podle § 6a odst. 2.

(5) Představenstvo rozhoduje kromě věcí podle tohoto zákona a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, popřípadě podle stanov

a) na návrh úvěrové komise o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bance a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo banky a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo banky,

b) o obchodování na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle § 3 odst. 1,

c) o obchodování na vlastní účet s registrovanými cennými papíry,

d) o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům.

(6) Představenstvo vypracuje výroční zprávu a předkládá ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo České národní bance do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být poskytnut členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze způsobem podle stanov.

(7) Každý orgán družstevní záložny jedná podle jednacího řádu, který schvaluje členská schůze.

(8) Při hlasování ve volených orgánech družstevní záložny má každý člen jeden hlas.

(9) Oprávnění kontrolní komise družstva ve vztahu k představenstvu družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev může kontrolní komise družstevní záložny uplatnit rovněž vůči úvěrové komisi.

(10) Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni neprodleně a úplně informovat Českou národní banku o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28, a o ztrátě odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti členů volených orgánů družstevní záložny. Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření.

(11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku tohoto porušení povinností těmito členy volených orgánů není družstevní záložna schopna plnit své splatné dluhy.

§ 6a

(1) Členem voleného orgánu družstevní záložny může být pouze důvěryhodná a odborně způsobilá osoba. Ve stanovách může být uvedeno, na které další funkce se tato podmínka vztahuje.

(2) Členové voleného orgánu, kteří způsobili družstevní záložně porušením právních povinností při výkonu působnosti voleného orgánu škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.

§ 7
Střet zájmů

(1) Úvěry členům volených orgánů družstevní záložny, jejím členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým podle občanského zákoníku lze poskytnout pouze za podmínek, za nichž jsou úvěry poskytovány ostatním členům družstevní záložny, přičemž

a) členům kontrolní komise, členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým lze úvěr poskytnout jen s předchozím souhlasem představenstva,

b) členům představenstva, členům úvěrové komise a osobám jim blízkým lze úvěr poskytnout pouze s předchozím souhlasem kontrolní komise.

(2) Člen úvěrové komise a člen, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, nemohou být ručiteli za úvěr, o jehož poskytnutí rozhodovali.

(3) Z jednání a rozhodování voleného orgánu družstevní záložny je vždy vyloučen člen tohoto orgánu, o jehož zájmu se rozhoduje.

(4) Ve výroční zprávě musí být vždy uvedeny údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v odstavci 1.

(5) Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zákazu konkurence nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Člen představenstva družstevní záložny nesmí být současně členem statutárního orgánu, správní rady nebo členem dozorčího orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí pro členství člena představenstva družstevní záložny ve statutárním orgánu, správní radě nebo dozorčím orgánu finanční instituce, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zajišťovny nebo úvěrové instituce jiné než družstevní záložna, které družstevní záložnu ovládají, a dále právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírů a podniku pomocných služeb.

(6) Člen voleného orgánu družstevní záložny je povinen před svým zvolením do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí, o své důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, o tom, zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce.

(7) Družstevní záložna je povinna do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny doručit České národní bance žádost o posouzení podmínek pro výkon funkce včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek. Pokud Česká národní banka rozhodne, že zvolený člen orgánu družstevní záložny nesplňuje podmínky pro výkon funkce, zaniká výkon funkce dnem doručení tohoto rozhodnutí družstevní záložně. Česká národní banka ve věci posouzení podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny rozhodne do 60 dnů ode dne doručení žádosti; pokud tak neučiní, považují se podmínky pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny za splněné. Povinnost žádat o posouzení podmínek pro výkon funkce družstevní záložna nemá, jde-li o člena výboru pro audit37).

§ 7a
Řídicí a kontrolní systém

(1) Družstevní záložna musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení družstevní záložny, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,

4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na družstevní záložnou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,

b) řízení rizik, které vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu družstevní záložny k rizikům, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností družstevní záložny,

d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a

e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise jako celku, zajišťující porozumění činnostem družstevní záložny, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností družstevní záložny.

(3) Družstevní záložna ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Družstevní záložna má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jestliže je družstevní záložna odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce, má tyto povinnosti také na konsolidovaném základě.

(5) Družstevní záložna, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud družstevní záložna prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.

(6) Družstevní záložna, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1 používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.

(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na řídicí a kontrolní systém družstevních záložen na individuálním i konsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů družstevní záložny, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské unie.

§ 7aa

(1) Družstevní záložna zajistí, aby

a) člen jejího představenstva, člen její kontrolní komise a člen její úvěrové komise byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,

b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a

c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise.

(2) Člen představenstva, člen kontrolní komise a člen úvěrové komise družstevní záložny po celou dobu výkonu své funkce

a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,

b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu družstevní záložny vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,

c) v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než

1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo

2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.

(3) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu družstevní záložny povolit členovi představenstva, členovi kontrolní komise nebo členovi úvěrové komise v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu družstevní záložny.

(4) Pro účely ustanovení odstavce 2 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci

a) téže skupiny ovládající družstevní záložny,

b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) obchodní korporace, ve které má družstevní záložna kvalifikovanou účast.

(5) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v družstevní záložně zastává výkonnou řídicí funkci.

§ 7ab

(1) Družstevní záložna, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí

a) výbor pro rizika,

b) výbor pro jmenování,

c) výbor pro odměňování.

(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů družstevní záložny.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti družstevní záložny podle odstavce 1.

§ 7ac

Česká národní banka

a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování,

b) sleduje, jestli družstevní záložna s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků družstevní záložny, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů družstevní záložny; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů družstevní záložny,

e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků družstevní záložny, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,

f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,

g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě družstevní záložny nebo systémové nestabilitě,

h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů představenstva, členů kontrolní komise a členů úvěrové komise družstevní záložny.

§ 7ad

(1) Družstevní záložna zavede pro své pracovníky postupy pro interní hlášení porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,

b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka družstevní záložny, Česká národní banka a družstevní záložna zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,

c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy družstevní záložny podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

§ 7b
Uveřejňování informací

(1) Družstevní záložna uveřejňuje základní údaje o sobě, o svých členech, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Družstevní záložna, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení,

b) řídicím a kontrolním systému podle § 7a odst. 1 písm. a) až e),

c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 7a odst. 4.

(3) Družstevní záložna splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací družstevními záložnami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Družstevní záložna uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.

(6) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele družstevní záložny.

(7) Družstevní záložna uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Česká národní banka

a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,

b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,

c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 7, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,

d) stanoví vyhláškou rozsah údajů ověřovaných auditorem.
Hospodaření družstevní záložny

§ 8

Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč.

§ 8a

(1) Družstevní záložna přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.

(2) Družstevní záložna pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností družstevní záložny.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze družstevní záložna, která není

a) ovládána tuzemskou ovládající bankou12a), tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,

b) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce nebo ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou družstevní záložnou v takové skupině,

c) odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, nebo

d) zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze družstevní záložna, která je odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce.

§ 8aa
Kombinovaná kapitálová rezerva

(1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

a) bezpečnostní kapitálová rezerva,

b) proticyklická kapitálová rezerva,

c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika.

(3) Družstevní záložna udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace družstevní záložny s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu družstevní záložna ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 12 nebo § 28 odst. 2 písm. e).

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2,

b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4,

c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

§ 8ab
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva

§ 8ac

(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.

(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,

b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,

c) specifikům českého národního hospodářství,

d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k

a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2,

b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,

c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.

(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3,

b) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží.

(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

a) údaje podle odstavce 5,

b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,

c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2,

d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,

e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok,

f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.

(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.

§ 8ad

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu40), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 8ae

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika

§ 8af

(1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložny, skupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených družstevní záložně prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.

(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2,

b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,

c) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat,

d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 8ag

(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,

b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,

c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,

d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,

e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,

f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8af odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy.

(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.

§ 8ah

(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8af odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.

(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.

§ 8ai

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8ac až 8af se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8af odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může družstevní záložna podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8af odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

§ 8b

(1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl

a) ověření účetní závěrky družstevní záložny,

b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,

c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,

d) ověření uveřejňovaných údajů podle § 7b a v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou Českou národní bankou.

Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení.

(2) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. V případě, že Česká národní banka požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) pro příslušný kalendářní rok prominula, je oprávněna vyžadovat, aby družstevní záložna zajistila ověření systému nebo jeho části podle odstavce 1 písm. b) v kterémkoliv následujícím kalendářním roce. Česká národní banka sdělí družstevní záložně do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření podle odstavce 1 písm. b). Družstevní záložna může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s družstevní záložnou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem toto ověření omezuje.

(3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora.

(4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.

§ 9

(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.

(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny.

(3) Rozdělení zisku nebo krytí ztráty družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk nebo ztráta vyplývá.

§ 9a

(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

§ 10
Fondy družstevní záložny

(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:

a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 10 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 20 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,

b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.

(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.

§ 11

(1) Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která mohou upravovat zejména

a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,

b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv.

(2) Pravidla a ukazatele podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 12

Družstevní záložna je povinna zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.

§ 13
Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny

(1) Soud může na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže

a) počet členů klesl pod 30,

b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,

c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,

d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.

(2) Soud může na návrh České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.

(3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.

(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.

(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnost, pokud Česká národní banka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení.

(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 5 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.

(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se nařízení vlády upravující určení odměny likvidátora nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.

(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.

§ 13a

(1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů.

(2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

§ 13b

(1) Jestliže družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.
Pojištění vkladů členů

§ 14

(1) Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části čtrnácté zákona o bankách17). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Fondu pojištění vkladů při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách.

(2) Osobami, které ve smyslu zákona upravujícího činnost bank nemají nárok na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu pojištění vkladů z důvodu jejich zvláštního vztahu k bance17a), jsou

a) členové voleného orgánu družstevní záložny,

b) osoby ovládající družstevní záložnu, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob,

c) osoby blízké ve smyslu občanského zákoníku členům volených orgánů družstevní záložny a osobám ovládajícím družstevní záložnu,

d) osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a osoby jimi ovládané,

e) členové bankovní rady České národní banky,

f) osoby ovládané družstevní záložnou.
Dohled nad družstevními záložnami

§ 21

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad činností družstevních záložen a dodržováním povinností stanovených jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou družstevní záložny oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama.

(3) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.

(4) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku5a). Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(5) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu41).

(6) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(7) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(8) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

a) družstevní záložny,

b) finanční holdingové osoby,

c) smíšené finanční holdingové osoby,

d) smíšené holdingové osoby,

e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),

f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti.

(9) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 5, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

a) vyžadovat předložení dokladů,

b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,

c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 8, jejich zástupců a pracovníků,

d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 8 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.

(10) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 8 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

§ 21a
Proces přezkumu a vyhodnocování

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, rizika, která může družstevní záložna představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika a rizika odhalená zátěžovými testy.

(2) Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu družstevní záložně stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

a) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,

b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení družstevní záložnou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,

d) míru, v jaké kapitál udržovaný družstevní záložnou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,

e) expozice družstevní záložny vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,

f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,

g) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) geografické umístění expozic družstevní záložny,

i) model podnikání družstevní záložny,

j) zhodnocení systémového rizika.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

a) celkové řízení rizika likvidity družstevní záložny; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení družstevní záložny na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,

b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota družstevní záložny o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,

c) expozice družstevní záložny vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle čl. 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených družstevní záložnou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání družstevní záložny,

d) řídicí a kontrolní systém družstevní záložny, podnikovou kulturu a způsobilost členů představenstva a kontrolní komise vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po družstevní záložně program jednání představenstva a kontrolní komise a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti představenstva a kontrolní komise.

(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

a) zda družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že družstevní záložna v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,

b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní družstevní záložně prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 21b

(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, že více družstevních záložen je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených družstevních záložen stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených družstevních záložen s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 21a odst. 3 písm. j).

(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy družstevních záložen. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.

(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo družstevní záložně povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti družstevní záložny a na používání interních přístupů u nových produktů.

§ 21c

(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a.

(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce družstevní záložny, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.

(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje

a) seznam družstevních záložen, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,

b) plán kontrol na místě v obchodních místech družstevní záložny, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,

c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,

d) seznam družstevních záložen, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 21a a § 21b odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

e) seznam družstevních záložen, které představují systémové riziko pro finanční trh,

f) seznam dalších družstevních záložen, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.

(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:

a) zvýšit počet kontrol na místě u dané družstevní záložny,

b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v družstevní záložně,

c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací družstevní záložnou,

d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů družstevní záložny,

e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by družstevní záložna mohla být vystavena.

§ 21d

(1) Družstevní záložna je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti družstevní záložny, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že zhoršení finanční situace družstevní záložny nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, družstevní záložna vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném rozsahu.

(2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat plán řešení problémů družstevní záložny, který stanoví možnosti řešení krizové situace družstevní záložny. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti družstevní záložny, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek družstevní záložny nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů družstevní záložny v přiměřeném rozsahu.

(3) Družstevní záložna je povinna poskytnout České národní bance za účelem přípravy plánu řešení problémů družstevní záložny podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem.

(4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví42) při přípravě plánů řešení problémů družstevních záložen. Informuje Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů družstevních záložen, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví na jednání.

§ 22

(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu nad družstevními záložnami důležitých pro řádný výkon dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,

b) odňatých povoleních,

c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) smlouvách podle § 25d odst. 8 a 9 a dohodách podle § 25e odst. 3,

e) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,

f) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna,

g) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

h) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu nad družstevními záložnami důležitých pro řádný výkon dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,

b) udělených a odňatých povoleních,

c) smlouvách podle § 25d odst. 8 a 9 a dohodách podle § 25e odst. 3,

d) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,

f) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání povolení podle tohoto zákona a prováděcích předpisů,

g) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o jeho organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,

h) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními družstevními záložnami o

1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1000000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností družstevní záložny,

2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních výhod osob uvedených v bodě 1,

i) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a,

j) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 21a odst. 3 až 5, § 21b odst. 2 a 3 a § 28 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a odst. 3,

k) případech, kdy použije § 21b odst. 1,

l) postupech přijatých podle § 26 odst. 1, 2, 4 a 5,

m) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,

n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany družstevní záložny; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,

o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,

p) opatřeních přijatých podle § 7ac písm. g),

q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 7aa odst. 3,

r) údajích shromážděných podle § 7ac písm. h),

s) údajích získaných od družstevní záložny o rozhodnutí členů, která se týkají odměňování,

t) opatřeních k nápravě uložených podle § 28 odst. 2 bodu 11, § 28 odst. 6 a pokutách uložených za správní delikt podle § 27a odst. 1, § 27b odst. 2 písm. a), d), f) až m), o) až q) a § 27c odst. 1, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy,

u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.

(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem,

c) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 8ac odst. 3 a údajích uvedených v § 8ac odst. 7.

(5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění43) o postupech přijatých podle § 26 odst. 1, 2, 4 a 5.

(6) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.

(7) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů družstevní záložny.

(8) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého družstevní záložny podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

§ 22a
Výměna informací při dohledu nad pobočkami družstevních záložen

(1) V rámci výkonu dohledu nad družstevními záložnami Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na družstevní záložně a o řízení družstevní záložny. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad družstevní záložnou, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálových poměrech, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného družstevní záložnou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.

(3) Česká národní banka může informace podle odstavce 2 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.

(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.

§ 22aa
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě

(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.

(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, zahraničního obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku,

b) postupech shromažďování informací od družstevních záložen v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,

c) vývoji v družstevní záložně nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci družstevní záložny v konsolidačním celku,

d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající úvěrovou institucí o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání. Orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 22b

(1) Pobočka družstevní záložny, jejímž prostřednictvím vykonává družstevní záložna svou činnost na území hostitelského státu, může být orgánem dohledu tohoto státu označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).

(2) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky družstevní záložny za významnou, jestliže tato družstevní záložna vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby k této dohodě došlo do 2 měsíců ode dne, kdy byla informována o záměru označit pobočku za významnou.

(3) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto státu údaje uvedené v § 22a odst. 3 písm. c) a d) a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 25g odst. 1 písm. c).

(4) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v družstevní záložně, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území hostitelského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených tímto vývojem.

(5) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 3 a 4, § 22a a v § 22aa kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 25d odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 3. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 25l odst. 4 a 5 se použije obdobně.

(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 3 až 5 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 2 nebo poté, kdy byla o označení pobočky družstevní záložny za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.

§ 23

Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí kontrolním řádem.

§ 25a
Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.

(2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní banky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízení v České republice,

b) poskytnutí informací orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě a Evropské komisi,

c) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 21b odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce

a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u družstevní záložny,

b) dohledu nad orgánem podle písmene a),

c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,

d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,

e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,

h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,

i) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,

j) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů,

k) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti.

(5) Odstavec 4 se použije pro poskytování informací veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů uvedených v odstavci 4 písm. g), h), i) a k) též v jiných státech a Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika34) obdobně.

(6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 6 je možné pouze za podmínky, že pro jejich příjemce je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(8) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě.

§ 25b

(1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou.

(2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 není ani předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.

(3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení20),

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon21),

c) správců daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků,

d) příslušného orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,

e) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,

f) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,

g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona22),

h) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,

i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona18c).

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet člena po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(6) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(7) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona23) tím nejsou dotčena.

(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu3c) orgánu, který tento dohled vykonává.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 25c

(1) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 6 je představenstvo této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 25d

(1) Dohledem na konsolidovaném základě podle tohoto zákona se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dohled nad bankami podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.

(6) Výkon dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(7) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie27) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci28).

(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie27) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu.

(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

§ 25e

(1) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající úvěrové instituce, jejímž členem je odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce.

(2) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny úvěrová instituce, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.

(3) Česká národní banka

a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo

b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první,

jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem jako nevhodné, zejména s ohledem na význam družstevních záložen, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí družstevní záložnu, která bude plnit povinnosti odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby.

(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(5) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.

(6) Česká národní banka může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný dohled na konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad úvěrovou institucí, která je členem stejného konsolidačního celku a které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, a Evropský orgán pro bankovnictví. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členského státu. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí, která je členem stejného konsolidačního celku a které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, a Evropské komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

§ 25f

(1) Odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, družstevní záložna ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě

a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 7a),

b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného kapitálu (§ 8a),

c) požadavky na operace v rámci konsolidačního celku.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle odstavce 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě.

(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná družstevní záložna ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, družstevní záložna ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce, které jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Česká národní banka postupuje obdobně podle § 8b odst. 3.

(5) Česká národní banka je oprávněna vyžadovat od odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědné družstevní záložny ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou, družstevní záložny ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědné družstevní záložny ve skupině ovládající úvěrové instituce, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, audit informací, které předávají pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(6) Družstevní záložna je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.

(7) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby členem jejich představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(8) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že tito členové nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Skutečnosti a doklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 25g

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, má kromě úkolů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem26) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto úkoly:

a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,

b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi družstevních záložen upravenými v § 7a odst. 1 písm. b), části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v § 8a, výkonu dohledu prováděného podle § 21a a ukládání opatření podle § 28, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,

c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v družstevní záložně a na mimořádné situace (§ 25h odst. 1), a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v družstevní záložně a mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 25i odst. 1 písm. b) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh daného státu (§ 22a),

e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním některého z interních přístupů nebo změnou takového používaného přístupu.

(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví35).

(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající úvěrové instituce, skupinou evropské finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí35).

§ 25h

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a nastane-li mimořádná situace včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí

a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i), a

b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.

(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 25i

(1) Česká národní banka před

a) rozhodnutím podle § 2b odst. 3,

b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu družstevní záložně, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1,

c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je dotčená družstevní záložna, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.

§ 25j

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou mimořádnou situaci, jež může mít dopad v České republice, Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti

a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a

b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.

§ 25k

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny, uložit členovi této skupiny

a) opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 28 odst. 2 písm. c), jde-li o družstevní záložnu,

b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost bank, jde-li o banku nebo zahraniční banku, nebo

c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem a rizika likvidity této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity.

(3) Nebude-li dohod podle odstavce 1 v těchto lhůtách dosaženo,

a) je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví36); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající úvěrové instituce, skupinou evropské finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní bankou družstevní záložně, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny,

a) je Česká národní banka příslušná uvedené družstevní záložně uložit samostatně opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 28 odst. 2 písm. c); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedených lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví36); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(5) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.

(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1, 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.

(7) Družstevní záložna je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

§ 25l

(1) Vykonává-li Česká národní banka dohled podle tohoto zákona na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 25g a 25h kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 25d odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.

(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při

a) výměně informací,

b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 25d odst. 6 až 9, je-li to účelné,

c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 21a,

d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 25d odst. 5, § 22aa odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,

f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 25g odst. 1 písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.

(3) Členy kolegia jsou

a) Česká národní banka,

b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,

c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,

e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.

(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 22b odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.

(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.

(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

§ 26

(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

(4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím dohled nad skupinou této evropské smíšené finanční holdingové osoby.

§ 27

(1) Družstevní záložna je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější.

(3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona. Ověřené kopie stanov a jejich změny musí být uloženy u České národní banky.
Správní delikty

§ 27a
Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,

b) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky,

c) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, nebo

d) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 3.

(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Pracovník nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů (§ 25c).

(4) Člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10.

(5) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje.

(6) Insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4).

(7) Fyzická osoba, která je členem konsolidačního celku, jehož členem je také družstevní záložna, se dopustí přestupku tím, že nesplní požadavek České národní banky podle § 27f odst. 2 písm. a) nebo povinnost stanovenou rozhodnutím České národní banky vydaném na základě § 27f odst. 2 písm. b) a c).

(8) Člen představenstva nebo člen kontrolní komise družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 28ab.

(9) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,

b) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,

c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo d), odstavce 3, odstavce 4 nebo odstavce 7,

d) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130000000 Kč.

§ 27b
Správní delikty družstevní záložny

(1) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

a) vykonává činnost v rozporu s vydaným povolením [§ 1 odst. 5 písm. a)],

b) nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky podle § 28,

c) neuveřejní schválenou účetní závěrku, výroční zprávu nebo opis povolení (§ 1 odst. 6),

d) neoprávněně nabude přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stane se členem, společníkem nebo akcionářem právnické osoby nebo jiným způsobem nabude vliv na řízení právnické osoby (§ 1 odst. 8),

e) připustí na členské schůzi účast osoby, které Česká národní banka pozastavila práva podle § 2c odst. 1,

f) neinformuje Českou národní banku o nabytí nebo změně kvalifikované účasti osob na družstevní záložně podle § 2c odst. 3,

g) zřídí pobočku na území hostitelského státu bez souhlasu České národní banky (§ 2d odst. 1) nebo změní skutečnosti týkající se činnosti pobočky na území hostitelského státu v rozporu s ustanovením § 2e odst. 2,

h) začne podnikat na území hostitelského státu bez založení pobočky, aniž by tento svůj záměr včetně specifikace vykonávané činnosti předem oznámila České národní bance (§ 2f),

i) neposkytne na vyžádání hostitelského státu informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu v souladu s § 2g odst. 2,

j) svým jednáním nebo jednáním své pobočky na území hostitelského státu porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,

k) nabude majetek v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 a 3,

l) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem18a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku,

m) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem.

(2) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání interních přístupů a interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a,

d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tyto přístupy používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovených v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice,

h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a,

i) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o velkých expozicích v souladu s požadavky podle čl. 394 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

j) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o pákovém poměru v souladu s požadavky podle čl. 430 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

k) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o likviditě v souladu s požadavky podle čl. 415 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

l) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

m) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,

n) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem,

o) nesplní některou z informačních povinností podle § 2c odst. 3,

p) poskytne plnění držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu družstevní záložny v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

q) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise družstevní záložny, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.

(3) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

a) nevypracuje výroční zprávu, nepředloží ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je vypracovávána, nebo schválenou výroční zprávu nezašle České národní bance do 10 dnů od jejího schválení (§ 6 odst. 6),

b) poskytne osobám uvedeným v § 7 odst. 1 úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za jakých poskytuje úvěry ostatním svým členům (§ 7 odst. 1),

c) neuvede ve výroční zprávě údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v § 7 odst. 1 v souladu s ustanovením § 7 odst. 4,

d) nedoručí České národní bance do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny žádost o posouzení podmínek pro výkon jeho funkce, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7),

e) nabude pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti v rozporu s § 1 odst. 5 písm. e),

f) neoznámí České národní bance vybraného auditora nebo nového auditora v případě, že původně navržený auditor byl Českou národní bankou odmítnut (§ 8b odst. 3),

g) nezajistí, aby v případě vykázání ztráty členská schůze při schvalování řádné účetní závěrky rozhodla o úhradě této ztráty v souladu s ustanovením § 9 odst. 2,

h) nevypočte řádně příspěvek do Fondu pojištění vkladů nebo příspěvek řádně a včas nezaplatí (§ 14),

i) neprovede opravné zúčtování v souladu s ustanovením § 13b odst. 1,

j) poruší povinnost zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a jeho obchodech s družstevní záložnou (§ 25b),

k) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné nebo neodpovídající skutečnému stavu, nebo nedodrží lhůty pro jejich předložení (§ 25f),

l) nepředloží nebo neposkytne informace anebo podklady podle § 27 odst. 1, 2 nebo 3 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f), i) nebo m),

b) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) nebo c),

c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), d) až n) nebo podle odstavce 3 písm. b), d), e), g), h), j), k) nebo l),

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10% čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 27c
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nabude nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3,

b) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 3,

c) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,

d) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3,

e) nesplní informační povinnost podle § 2c odst. 3, nebo

f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako insolvenční správce družstevní záložny se dopustí správního deliktu tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky podle § 5a odst. 4.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako člen konsolidačního celku, jehož členem je také družstevní záložna, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některý z požadavků České národní banky podle § 27f odst. 2.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4,

b) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

c) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo f) nebo odstavce 3,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do 130000000 Kč,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 27d

(1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí, aby člen představenstva, člen kontrolní komise nebo člen úvěrové komise splňoval požadavky podle § 25f odst. 7, nebo

b) v rozporu s § 25f odst. 8 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách členů představenstva nebo členů kontrolní komise anebo jí nepředloží požadované podklady.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
Společná ustanovení

§ 27e

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.

(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního deliktu.

(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila.

(4) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k

a) délce trvání protiprávního jednání,

b) finanční situaci právnické osoby,

c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit,

d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním,

e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu,

f) předchozím správním deliktům právnické osoby.

(5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě.

(6) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(7) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(8) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

§ 27ea
(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka.
(2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

§ 27f
(1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 2g,
b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(2) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,
c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.

§ 28 Opatření k nápravě
(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a vyhodnocení podle § 21a.
(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka
a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona,
2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky České národní banky podle tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,
4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,
5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro družstevní záložnu,
6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,
7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy,
8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,
9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,
10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk členům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,
12. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud nedodržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 8aa odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likviditních pozicích,
c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny, k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b) a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky,
d) uložit dodatečné uveřejňování informací,
e) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění něž podle § 8aa odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
f) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, zejména pokud
a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 8a odst. 1, nebo v jejich uplatňování,
b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky,
c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů 8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase,
d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky,
e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna,
f) družstevní záložna oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací.
(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,
a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,
b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c) uložit, aby provedla úpravy plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,
d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že družstevní záložna bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný, nebo
f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,
g) uložit jiná vhodná opatření.
(5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka
a) uložit, aby tato osoba
1. vyměnila člena představenstva, člena kontrolní komise nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu,
2. svolala členskou schůzi a tato členská schůze projedná s Českou národní bankou stanovenou záležitost nebo její návrh,
3. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,
4. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
b) rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady; nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem,
c) změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností v něm uvedených,
d) nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny,
e) nařídit svolání členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze,
f) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s družstevní záložnou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako družstevní záložna nebo mají k družstevní záložně zvláštní vztah,
g) uložit zvýšit likvidní prostředky družstevní záložny alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,
h) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále
a) dočasně zakázat členovi představenstva nebo kontrolní komise družstevní záložny nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v družstevní záložně nebo výkon funkce v jiné družstevní záložně,
b) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.
(7) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. h) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.

§ 28a
(1) Česká národní banka je oprávněna
a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou,
b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly.
(2) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.
(3) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.
(4) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.
(5) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

§ 28aa
(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

§ 28ab
V případě, že člen představenstva nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru družstevní záložny pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.
§ 28b
Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

Odnětí povolení nebo souhlasu
§ 28g
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti družstevní záložny Česká národní banka povolení odejme.
(2) Povolení může být dále odňato, jestliže
a) družstevní záložna nezačala podnikat do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry,
b) v činnosti družstevní záložny byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 27b odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), l), m), o), p), q) nebo § 27c odst. 1 písm. e),
c) žadatel v žádosti o povolení uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,
d) proti družstevní záložně bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
e) družstevní záložna nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 28 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 28 odst. 2 písm. c).
(3) Česká národní banka odejme povolení, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr družstevní záložny na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povolení zaniká též ke dni zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnost do obchodního rejstříku v souladu s § 13 odst. 5.
(5) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.

§ 28h
(1) V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 28g se stanoví den, ke kterému se povolení odnímá.
(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nesmí družstevní záložna přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby, než tato právnická osoba vypořádá své pohledávky a dluhy, považuje se za družstevní záložnu podle tohoto zákona.

§ 28i
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání družstevních záložen na individuálním a konsolidovaném základě, a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad družstevními záložnami podle § 21a,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání družstevními záložnami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,
e) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření,
g) informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad skupinou evropské finanční holdingové osoby podle § 25d odst. 8 a 9.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

§ 28j
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

§ 28k
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

ČÁST II
§ 29
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 32/1995 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky č. 18c) zní:
"m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank.
18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 36 odst. 2 písm. b) bodu 3 se na konci připojují tato slova: "kromě úroků a jiných výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci.".

ČÁST III
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 30
Družstevní záložny plní vůči České národní bance informační povinnost podle zvláštních předpisů.20)

§ 31
(1) Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku je družstevní záložna povinna uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1996. K 30. dubnu 1997 se příspěvek zúčtuje mezi družstevní záložnou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 16 odst. 1.
(2) Ministr financí poprvé jmenuje členy představenstva Fondu po vzniku alespoň prvních deseti družstevních záložen.
(3) Při prvním jmenování členů představenstva Fondu jmenuje ministr financí dva členy na jeden rok, dva členy na dva roky a předsedu a místopředsedu na tři roky.
§ 32
(1) Ministr financí poprvé jmenuje ředitele nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.
(2) V kalendářním roce jmenování ředitele poskytne stát pro činnost Úřadu návratnou finanční výpomoc. V tomto roce se poplatky družstevních záložen podle § 26 odst. 4 nezvyšují.
(3) Do doby vzniku Úřadu se ustanovení § 2 odst. 3 nepoužije.
§ 32a
Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. a) až c) uveřejní družstevní záložna poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b.
§ 32b
Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b.
§ 32c
(1) Pro účely § 8ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %.
(2) Pro účely § 8ar činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok
a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar,
b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar,
c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar.

§ 32d
(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.
(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Přechodná a závěrečná ustanovení zavedena zákonem č. 406/2001 Sb. Čl. II
Pokud byly podmínky dané tímto zákonem pro vznik nároku na náhradu za pojištěný vklad splněny již před účinností tohoto zákona a nárok na náhradu za pojištěný vklad nevznikl, posuzují se právní vztahy takto založené podle tohoto zákona. Tímto není dotčeno ustanovení § 18 odst. 1 a 2. Pohledávka oprávněné osoby vůči družstevní záložně podle tohoto zákona se snižuje, nestalo-li se tak před účinností tohoto zákona, o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu ke dni účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni se Fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. V případě náhrady za pojištěný vklad vedený v jiné než české měně podle tohoto zákona se přepočet na českou měnu provede podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, který o 7 pracovních dnů předchází účinnost tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 212/2002 Sb. Čl. II
1. Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona. Oprávněným osobám, kterým již vznikl nárok na náhradu za pojištěný vklad (dále jen "náhrada") podle dosavadní právní úpravy, náleží náhrada ve výši stanovené podle tohoto zákona, přičemž při výplatě náhrady se přihlédne k náhradě vyplacené podle dosavadní právní úpravy. Dodatečně oprávněné osoby, které jsou věřiteli družstevní záložny, v níž probíhá ke dni účinnosti tohoto zákona konkursní řízení, nebo byly věřiteli z pohledávek vůči družstevní záložně, která ke dni účinnosti tohoto zákona zanikla po splnění rozvrhového usnesení, mají nárok na výplatu náhrady za splnění podmínek uvedených v bodech 2 až 4.
2. Pokud byl na majetek družstevní záložny prohlášen konkurs a do dne účinnosti tohoto zákona nebylo doposud vydáno rozvrhové usnesení, vstupuje Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen "Fond") dnem účinnosti tohoto zákona do věřitelských práv oprávněné osoby v rozsahu odpovídajícímu právu této osoby na výplatu náhrady. O této skutečnosti informuje Fond bez zbytečného odkladu konkursního správce. V případě, kdy oprávněná osoba nepřihlásila svou pohledávku v konkursním řízení, je Fond do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona oprávněn přihlásit pohledávku vyplývající ze vstupu Fondu do věřitelských práv oprávněné osoby; k takto přihlášené pohledávce se přihlédne, a proběhlo-li již přezkumné jednání, má se za to, že byla pohledávka zjištěna. Pokud již oprávněná osoba obdržela náhradu vypočtenou podle dosavadních předpisů, odečte se tato částka od náhrady vypočtené podle tohoto zákona.
3. Pokud byl na majetek družstevní záložny prohlášen konkurs a do dne účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozvrhové usnesení, ale doposud nedošlo k zániku družstevní záložny, vstupuje Fond dnem účinnosti tohoto zákona do věřitelských práv oprávněné osoby, která podle rozvrhového usnesení nebudou uspokojena, v rozsahu odpovídajícímu nároku této osoby na výplatu náhrady za pojištěný vklad. Pokud již oprávněná osoba obdržela náhradu vypočtenou podle dosavadních předpisů, odečte se tato částka od náhrady vypočtené podle tohoto zákona.
4. Pokud došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona k zániku družstevní záložny po předchozím splnění rozvrhového usnesení, má se pro účely výpočtu náhrady za pojištěný vklad za to, že pohledávky oprávněných osob trvají v rozsahu, v kterém nebyly uspokojeny z rozvrhu. Fond věřitelům z těchto pohledávek vyplatí náhradu podle tohoto zákona. Při určení výše náhrady se přihlédne k již vyplacené náhradě vyplacené podle dosavadních předpisů a k rozsahu uspokojení věřitele z rozvrhového usnesení a dodatečně vypočtená náhrada se sníží o tyto částky. Za tímto účelem je Fond oprávněn požadovat po příslušném soudu stejnopis pravomocného rozvrhového usnesení. Soud takové usnesení na žádost Fondu poskytne.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 280/2004 Sb. Čl. II
1. Družstevní záložny uvedou své poměry do souladu se zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona (dále jen "tento zákon"), do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.
2. Družstevní záložny, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo družstevní záložny, kterým bylo uděleno povolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nevznikly, nebo družstevní záložny, kterým bylo uděleno povolení podle bodu 3, jsou povinny dosáhnout výše kapitálu podle § 8 odst. 1 tohoto zákona do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Po dobu 6 měsíců ode dne, kdy družstevní záložny byly povinny dosáhnout výše kapitálu podle předchozí věty, se nepovažuje za nedostatek v podnikání družstevní záložny, která vznikla, nebo které bylo uděleno povolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, porušení § 8 odst. 1. Po tuto dobu se u těchto družstevních záložen rovněž nepřihlíží k § 13 odst. 1 písm. b). Úřad odejme povolení družstevní záložně, která do tří měsíců od uplynutí lhůty dle předchozí věty neprokáže Úřadu, že má kapitál ve výši podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.
3. Řízení o udělení povolení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Rozsah činností stanovených v takto udělených povoleních nepřevýší rozsah povolení podle bodu 5.
4. Ostatní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak.
5. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se mění povolení vydaná Úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona tak, že družstevní záložny jsou oprávněny vykonávat činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a), b), d) a § 3 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona. Do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona vydá Úřad z vlastního podnětu družstevní záložně s povolením vydaným dle dosavadních právních předpisů povolení opravňující družstevní záložnu vykonávat činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a), b), d) a § 3 odst. 2 písm. a) až c) a e) podle tohoto zákona s omezením na nabývání státních dluhopisů a dluhopisů, za které převzal stát záruku, dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka, hypotečních zástavních listů, komunálních obligací a dluhopisů vydaných centrálními bankami členských států OECD, za které převzaly tyto státy záruku. Dnem nabytí právní moci povolení podle tohoto zákona zaniká povolení udělené podle dosavadních právních předpisů.
6. Nucená správa, která byla zavedena v družstevní záložně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vykonává podle tohoto zákona.
7. Udělil-li Úřad družstevní záložně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona souhlas podle § 3 odst. 2 písm. g) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., je družstevní záložna oprávněna vykonávat činnosti podle tohoto souhlasu do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí Úřadu, nejdéle však do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Bylo-li zahájení plateb, v případě výplaty náhrad oprávněným osobám, stanoveno na den předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při vyplácení náhrad podle dosavadních právních předpisů.
9. Zaniklo-li členství v družstevní záložně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádací podíl se poskytne podle dosavadních právních předpisů.
10. Výše příspěvku do Fondu, který je družstevní záložna povinna uhradit nejpozději do 30. 4. 2004, činí 0,5 % z průměru objemu vkladů přepočítaných na základě čtvrtletních stavů pojištěných vkladů.
11. Na družstevní záložnu se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahuje zákaz být osobou ovládanou podle § 1 odst. 9. 12. Pokud fyzické osobě, která před nabytím účinnosti tohoto zákona v družstevní záložně uložila peněžní prostředky (dále jen "uložené prostředky") a učinila právní úkony směřující ke vzniku členství v družstevní záložně, nevznikl nárok na náhradu z Fondu, vzniká této osobě, jejím dědicům nebo pozůstalému manželu nárok na náhradu z Fondu ve výši podle § 18 odst. 2, ve znění dosavadních právních předpisů. Pro tento účel se nevyplacené uložené prostředky považují za pojištěný vklad a fyzická osoba, její dědici nebo pozůstalý manžel se považují za oprávněnou osobu. Ke dni účinnosti tohoto zákona se snižuje pohledávka oprávněné osoby o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu. K tomuto dni se Fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněné osoby za plnění z Fondu. Pro výpočet náhrady se přiměřeně použije ustanovení § 18, ve znění dosavadních právních předpisů, a při výpočtu její výše se vychází ze stavu uložených prostředků oprávněné osoby ke dni, kdy mohl být poprvé uplatněn nárok oprávněnou osobou. Představenstvo, likvidátor nebo správce konkursní podstaty družstevní záložny, u které vznikl oprávněné osobě nárok podle tohoto ustanovení, jsou povinni sdělit Fondu údaje podle § 17a odst. 1 vztahující se k oprávněné osobě podle tohoto ustanovení, a to do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při nesplnění této povinnosti může úřad uložit povinným osobám pokutu až do výše 100 000 Kč.
12. Pokud fyzické osobě, která před nabytím účinnosti tohoto zákona v družstevní záložně uložila peněžní prostředky (dále jen "uložené prostředky") a učinila právní úkony směřující ke vzniku členství v družstevní záložně, nevznikl nárok na náhradu z Fondu, vzniká této osobě, jejím dědicům nebo pozůstalému manželu nárok na náhradu z Fondu ve výši podle § 18 odst. 2, ve znění dosavadních právních předpisů. Pro tento účel se nevyplacené uložené prostředky považují za pojištěný vklad a fyzická osoba, její dědici nebo pozůstalý manžel se považují za oprávněnou osobu. Ke dni účinnosti tohoto zákona se snižuje pohledávka oprávněné osoby o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu. K tomuto dni se Fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněné osoby za plnění z Fondu. Pro výpočet náhrady se přiměřeně použije ustanovení § 18, ve znění dosavadních právních předpisů, a při výpočtu její výše se vychází ze stavu uložených prostředků oprávněné osoby ke dni, kdy mohl být poprvé uplatněn nárok oprávněnou osobou. Představenstvo, likvidátor nebo správce konkursní podstaty družstevní záložny, u které vznikl oprávněné osobě nárok podle tohoto ustanovení, jsou povinni sdělit Fondu údaje podle § 17a odst. 1 vztahující se k oprávněné osobě podle tohoto ustanovení, a to do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při nesplnění této povinnosti může úřad uložit povinným osobám pokutu až do výše 100 000 Kč.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 377/2005 Sb. § 42
Družstevní záložna je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna poskytnout České národní bance veškeré údaje pro potřeby informační databáze podle zákona o bankách.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 57/2006 Sb. Čl. XV
1. Do doby vydání příslušného prováděcího právního předpisu České národní banky podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti prováděcí právní předpisy vydané ministerstvem na základě zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen "dosavadní znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech"), s tím, že tam, kde tyto prováděcí právní předpisy hovoří o Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, rozumí se tím Česká národní banka. Česká národní banka je oprávněna vydat vyhlášku, která zruší vyhlášku vydanou ministerstvem podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.
2. Do doby vydání opatření České národní banky stanovujícího kapitálovou přiměřenost družstevní záložny Česká národní banka odejme povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen "družstevní záložna"), jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost družstevní záložny je menší než jedna třetina poměru stanoveného vyhláškou ministerstva.
3. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen "Úřad"). Dosavadní působnost Úřadu vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z Úřadu na Českou národní banku. Závazky, práva a povinnosti Úřadu z majetkoprávních a jiných právních vztahů přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z Úřadu na Českou národní banku, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočtové prostředky Úřadu určené k plnění závazků a povinností uvedených v tomto ustanovení přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku.
4. Nucené správy a likvidace družstevních záložen zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Pravomoc Úřadu v procesu nucené správy a likvidace přechází dnem účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku.
5. Osoby, které byly povinny zachovávat mlčenlivost podle dosavadních předpisů, mají tuto povinnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen "Fond") pohledávky Úřadu a závazky Úřadu vůči státu vzniklé v souvislosti s návratnými finančními výpomocemi poskytnutými Úřadu podle dosavadních právních předpisů.
7. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto Úřadu účastníkem řízení, v nichž vystupuje jako účastník Úřad, s výjimkou řízení souvisejících s pohledávkami Úřadu podle bodu 6, kdy se účastníkem těchto řízení stává Fond. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát.
8. Řízení zahájená v souvislosti s výkonem dohledu nad družstevními záložnami přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak.
9. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Úřadem se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí Úřadu, proti němuž bylo podáno odvolání, rozhodne o tomto odvolání ministerstvo podle dosavadních právních předpisů. Pokud ministerstvo takové rozhodnutí Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadních právních předpisů. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy.
11. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají plné moci udělené Úřadem.
12. Byl-li stanoven den zahájení výplat náhrad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje při dokončení vyplácení náhrad Fond podle dosavadních právních předpisů. Nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo byla-li družstevní záložna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušena s likvidací, postupuje se při stanovení dne zahájení výplat náhrad, vzniku nároku na náhradu za pojištěný vklad a při výplatě náhrady podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Práva Úřadu podle § 17 odst. 2 a § 19 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech vykonává Česká národní banka. Fond oznámí České národní bance nesplnění povinnosti podle § 17a odst. 1 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Při nesplnění povinností podle § 17a odst. 1 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech může Česká národní banka uložit povinným osobám podle dosavadních právních předpisů pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.
13. Povinnost družstevních záložen hradit příspěvky Fondu za rok 2006 nevzniká. Družstevní záložny hradí příspěvky Fondu pojištění vkladů za celý rok 2006. Při výpočtu výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů za rok 2006 se ustanovení zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona užijí i pro období roku 2006 předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení tohoto bodu se nevztahuje na družstevní záložny, u kterých nastala skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, nebo které byly zrušeny s likvidací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Družstevní záložny, na které se nevztahuje ustanovení bodu 13, hradí do svého zániku příspěvky Fondu podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech ve výši 0,15 % průměrného objemu pojištěných vkladů podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Na družstevní záložny podle tohoto bodu se nevztahuje § 14 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
15. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na Fond dosavadní znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Předsedu a ostatní členy představenstva Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Ustanovení § 15 odst. 3 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech se nepoužije. Statut Fondu vydává představenstvo po předchozím souhlasu ministerstva. Roční rozpočet Fondu a jeho řádnou účetní závěrku schvaluje ministerstvo. Fond je povinen zajistit ověření své řádné účetní závěrky auditorem nebo auditorskou společností.
16. Pokud Úřad vydal rozhodnutí podle § 27a až § 27c dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a toto rozhodnutí nabude právní moci, je pokuta příjmem Fondu.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2007 Sb. Čl. IV
1. Do 31. prosince 2007 se na družstevní záložnu nevztahuje § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto dobu družstevní záložna používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká národní banka vyhláškou podle § 8 odst. 9 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního přístupu pro výpočet kapitálových požadavků neprovádí Česká národní banka vůči této družstevní záložně přezkum a vyhodnocování podle § 22 odst. 8 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o vydání souhlasu s podmínkami podřízeného dluhu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 8 odst. 4 písm. i) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Práva a povinnosti vzniklé na základě rozhodnutí České národní banky o schválení podmínek podřízeného dluhu podle § 8 odst. 4 písm. i) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou dotčeny.
4. Povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.
5. Povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti podle § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.
6. Ověření systému podle § 8b odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, družstevní záložna poprvé zajistí za rok 2007. Ustanovení § 8b odst. 2 a 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tím nejsou dotčena.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2009 Sb. Čl. XI
1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo s jejím ovládnutím udělený podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo jejím ovládnutím podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, avšak nedosáhne nebo nepřekročí 33 %, na družstevní záložně udělený podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 % podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud osoba nebo osoby jednající ve shodě nezvýšily přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na základě tohoto souhlasu kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhla nebo překročila 30 %. Pokud tato osoba nebo tyto osoby jednající ve shodě zvýšily přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na základě souhlasu uděleného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhla nebo překročila 30 %, považuje se tento souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 30 % podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
4. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení dosavadních právních předpisů se uloží podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo s jejím ovládnutím zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
6. Řízení o udělení souhlasu s vložením dalšího členského vkladu podle § 4b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu. V případě, že člen vložením dalšího členského vkladu nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhne podílů stanovených v § 2b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se souhlas České národní banky udělený v tomto řízení také za souhlas podle § 2b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Pohledávku družstevní záložny za dlužníkem z důvodu uhrazovací povinnosti vzniklou před dnem účinnosti tohoto zákona je družstevní záložna oprávněna jednostranně započíst oproti úrokům z vkladu, vkladům a vypořádacímu podílu dlužníka.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 160/2010 Sb. Čl. VII
Spořitelní a úvěrní družstvo zajistí splnění povinnosti stanovené v § 8 odst. 10 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s ním souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 41/2011 Sb. Čl. IV
1. Jestliže lhůta stanovená v § 25k odst. 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.
2. Po dobu pěti let ode dne zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnost do obchodního rejstříku nelze použít postup podle § 183i až 183n obchodního zákoníku.
3. Družstevní záložna zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku III bodě 4 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 254/2012 Sb. Čl. IV
Přechodná ustanovení
1. Spořitelní a úvěrní družstvo, kterému bylo uděleno povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za spořitelní a úvěrní družstvo podle § 1 odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Povolení k činnostem podle § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení k činnostem podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k činnostem podle § 3 odst. 1 písm. c) až i) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení k činnostem podle § 3 odst. 1 písm. a) až g) zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 227/2013 Sb. Čl. VI
1. Opatření České národní banky (dále jen „opatření“), vydaná na základě zmocnění obsažených v zákoně č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v zákoně č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlášená ve Věstníku České národní banky uveřejněním jejich plného znění do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2014. Do dne 31. prosince 2014 může Česká národní banka platná opatření zrušit opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.
2. Za porušení povinností stanovených opatřením České národní banky, platným do dne jeho zrušení, může být Českou národní bankou uloženo opatření k nápravě nebo sankce podle zákonů uvedených v bodě 1, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Po dobu platnosti opatření České národní banky uveřejňuje Česká národní banka jejich platné znění způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2014 Sb. Čl. VI
(1) Družstevní záložna je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 7aa odst. 2 písm. c) a § 7aa odst. 4 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014.
(2) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.

Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES, 2009/27/ES a 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropskéo orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.
3) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
3a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
3b) § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.
3c) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
3d) § 31a odst. 4 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
3e) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).
3g) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
4) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 223 odst. 1 obchodního zákoníku.
5a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
12a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 41a až 41o zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb. a zákona č. 156/2010 Sb.
17a) § 41g odst. 2 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/2010 Sb.
18a) Občanský zákoník.
18c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti.
18e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.
20) Občanský soudní řád.
21) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
27) Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
28) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
29) Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.
34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
35) Čl. 112 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
36) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
37) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
40) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
41) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.
42) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
44) Čl. 51 a 117 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

233/2009 CNB o prokazování odborné způsobilosti

233 VYHLÁŠKA ze dne 21. července 2009 o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob
Česká národní banka stanoví podle § 4 odst. 1, § 5 odst. 5, § 20 odst. 4 a § 26g odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o bankách“), podle § 2a odst. 1 a 9, § 2b odst. 4 a § 25f odst. 8 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“) a podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., k provedení § 7 odst. 2, § 10 odst. 4, § 10d odst. 4, § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 28 odst. 3, § 30 odst. 6, § 32c odst. 8, § 38 odst. 2, § 39 odst. 5, § 43 odst. 4, § 45 odst. 2, § 46 odst. 2, § 47 odst. 1, § 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 103 odst. 3, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2, § 107 odst. 2, § 155a odst. 2 a § 198 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví vzory formulářů a tiskopisů žádostí a obsah jejich příloh, pokud žadatel žádá o
a) bankovní licenci pro banku se sídlem v České republice (dále jen „licence pro banku“), bankovní licenci pro zahraniční banku z jiného než členského státu, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky (dále jen „licence pro pobočku banky z jiného než členského státu“),
b) povolení ke vzniku a podnikání spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „povolení pro družstevní záložnu“),
c) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, centrálního depozitáře, k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání (dále jen „vypořádací systém“), k činnosti ústřední protistrany, k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby,
která má sídlo v jiném než členském státě,
d) povolení k činnosti penzijní společnosti,
e) předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby,
f) souhlas k nabytí nebo ke zvýšení kvalifikované účasti na právnické osobě, která je bankou, družstevní záložnou, obchodníkem s cennými papíry, organizátorem regulovaného trhu, centrálním depozitářem, ústřední protistranou, penzijní společností, nebo k ovládnutí těchto osob,
g) povolení k přeměně společnosti nebo k uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo nájmu podniku společnosti,
h) registraci investičního zprostředkovatele a jeho činnosti,
i) zápis do seznamů vázaných zástupců, likvidátorů a nucených správců,
j) registraci další podnikatelské činnosti,
k) povolení k vytvoření účastnického fondu nebo důchodových fondů,
l) povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů nebo důchodových fondů na jinou penzijní společnost,
m) povolení sloučení účastnických fondů nebo důchodových fondů,
n) schválení statutu účastnického fondu nebo důchodového fondu a jeho změn,
o) schválení změny depozitáře, nebo
p) odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti nebo odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu.
(2) Tato vyhláška dále stanoví
a) podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby, jejíž součástí je banka nebo družstevní záložna,
b) listiny a jejich přílohy k prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osoby zvolené do funkce členů představenstva, kontrolní a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídicích funkcí v družstevní záložně.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) dokladem o oprávnění k podnikání úplný výpis, anebo jiný dokument z evidence podnikatelů nebo jiné evidence podle jiného právního předpisu1), anebo z obdobných evidencí v zahraničí, obsahující údaje platné v době podání žádosti včetně informací o podaném návrhu na zápis do příslušné evidence, který nebyl ke dni podání žádosti proveden,
b) finančními výkazy
1. výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 3 účetní období, nebo za období, po které žadatel vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období; v případě, že žadatel je součástí konsolidačního celku, též konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky za stejné období; pokud má být podle jiného právního předpisu2) účetní závěrka ověřena auditorem, je předkládána účetní závěrka ověřená auditorem,
2. dokumenty obdobné dokumentům v bodě 1, pokud se jedná o zahraniční právnickou osobu nebo podnikající zahraniční fyzickou osobu, a
3. doklady o příjmech za poslední 3 roky, majetku a závazcích, pokud se jedná o fyzickou osobu,
c) dokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státem doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů3) ne starší 3 měsíců vydaný cizím státem,
1. jehož je fyzická osoba občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců,
2. v němž má nebo v posledních 3 letech měla právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku podniku, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob,
d) informací o osobách úzce propojených4) seznam osob úzce propojených se žadatelem, popis struktury skupiny a způsobu propojení včetně graficky znázorněných vztahů mezi jednotlivými úzce propojenými osobami, včetně sdělení, zda právní řád státu, na jehož území má skupina úzké propojení, nebrání výkonu dohledu České národní banky; u osob úzce propojených s žadatelem se dále uvede obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby nebo datum vzniku a sídlo, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, případně datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, předmět činnosti jednotlivých osob s úzkým propojením, včetně informace, zda se jedná o osobu, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor působit jako zahraniční osoba s obdobnou činností jako banka, instituce elektronických peněz, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb nebo je ovládající osobou takové osoby,
e) plánem obchodní činnosti skutečně zamýšlený plán na první 3 účetní období činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty v rozsahu údajů účetní závěrky podle jiného právního předpisu2) spolu s komentářem k jednotlivým položkám plánu, který vždy obsahuje základní východiska, na nichž je plán postaven, a popis způsobu zajištění jednotlivých činností vykonávaných podle příslušného právního předpisu,
f) originálem originál listiny nebo úředně ověřená kopie listiny,
g) strategickým záměrem záměr žadatele o souhlas k nabytí nebo ke zvýšení kvalifikované účasti na právnické osobě nebo k jejímu ovládnutí týkající se
1. období, po které má být držena kvalifikovaná účast nebo po které má být osoba ovládána,
2. předpokládané změny výše kvalifikované účasti v krátkodobém a dlouhodobém výhledu,
3. předpokládané míry zapojení do strategického řízení právnické osoby,
4. případné podpory právnické osoby dodatečnými vlastními zdroji, pokud to bude potřebné na rozvoj činností nebo pro udržení činnosti,
5. dohod s jinými společníky nebo členy právnické osoby a
6. pokud kvalifikovaná účast přesahuje 20% poDÍL na základním kapitálu nebo hlasovacích právech právnické osoby nebo má dojít k ovládnutí právnické osoby, také rozvoje činnosti právnické osoby ve vztahu ke stávajícímu plánu obchodní činnosti, politiky rozdělování zisku či úhrady ztráty včetně dividendové politiky, způsobu financování dalšího rozvoje právnické osoby, řídicího a kontrolního systému, případných změn personálního obsazení a strategického rozvoje právnické osoby,
h) údaji o odborné praxi
1. informace o druhu odborné praxe,
2. uvedení osoby, u níž je, nebo byla, odborná praxe vykonávána,
3. označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti včetně rozsahu pravomocí a odpovědností spojených s touto činností a počtu řízených osob,
4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána,
5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba,
i) údaji o vzdělání
1. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané tituly,
2. přehled kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením roku jejich absolvování, zaměření, délky trvání a případně získaných titulů,
j) vedoucí osobou osoba uvedená v
1. § 2 odst. 1 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
2. § 4 odst. 5 písm. e) nebo v § 5 odst. 4 písm. c) zákona o bankách,
3. § 2a odst. 4 písm. b) zákona o spořitelních a úvěrních družstvech,
4. § 3 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření a
5. § 3 písm. e) zákona o důchodovém spoření,
k) osobou, která je regulovaným subjektem na finančním trhu, právnická osoba se sídlem v členském státě, jejímž předmětem činnosti je činnost banky, obchodníka s cennými papíry, investiční společnosti, investičního fondu, penzijní společnosti, pojišťovny a zajišťovny, platební instituce, instituce elektronických peněz, nebo jiná regulovaná činnost na finančním trhu, a která podléhá dohledu příslušného orgánu členského státu v zemi jejího sídla.

ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
VSTUP DO SEKTORU
§ 3
(1) Žádost o licenci pro banku podle § 4 odst. 8 zákona o bankách a o povolení pro družstevní záložnu podle § 2a odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech se předkládá na formuláři, jehož vzor je v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Žádost o povolení podle § 7 odst. 2, § 38 odst. 2, § 90a odst. 3, § 103 odst. 3 a § 192b odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Žádost o povolení podle § 33 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2b k této vyhlášce.
(4) Žadatel, kterému má být licence nebo povolení podle odstavců 1 až 3 uděleno, přiloží k žádosti přílohy podle § 4, pokud tato vyhláška dále nestanoví jinak.
§ 4
(1) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli a informacemi souvisejícími s činností žadatele jsou
a) společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
b) originál dokladu o oprávnění k podnikání [§ 2 písm. a)],
c) originály dokladů o původu počátečního kapitálu nebo základního kapitálu, případně dalších finančních zdrojů žadatele, a o rozsahu splacení základního kapitálu, není-li tento údaj zřejmý z dokladu o oprávnění k podnikání,
d) finanční výkazy [§ 2 písm. b)],
e) seznam návrhů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o kterých nebylo soudní řízení ke dni podání žádosti pravomocně ukončeno, pokud byly takové návrhy vzneseny a pokud jde o návrhy, které by mohly mít podstatný vliv na další fungování společnosti,
f) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D podepsaný žadatelem a
g) doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem.
(2) Přílohami obsahujícími informace o vedoucích osobách žadatele jsou
a) tiskopis podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, jde-li o žadatele podle § 3 odst. 2 a 3, nebo podle přílohy č. 4, jde-li o žadatele podle § 3 odst. 1, vyplněný a podepsaný každou vedoucí osobou žadatele,
b) životopis každé vedoucí osoby žadatele obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] a
c) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] každé vedoucí osoby žadatele.
(3) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách úzce propojených s žadatelem jsou
a) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, včetně graficky znázorněných vztahů mezi těmito osobami s údaji5) o těchto osobách s uvedením výše poDÍLu nebo jiné formy účasti na žadateli a u osob jednajících ve shodě také skutečnost, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 13 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný každou osobou uvedenou v tomto seznamu,
b) seznam osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby uvedené v písmeně a) včetně uvedení funkce této osoby a tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce bod 1 a část D, vyplněný a podepsaný za každou takovou fyzickou osobu,
c) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D podepsaný každou osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli a každou osobou, která jednáním ve shodě s jinou osobou má kvalifikovanou účast na žadateli,
d) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] každé osoby uvedené v písmeně a) a každé osoby, která je statutárním orgánem, nebo členem statutárního orgánu právnické osoby uvedené v písmeně a),
e) originál dokladu o oprávnění k podnikání [§ 2 písm. a)] každé osoby uvedené v písmeně a),
f) finanční výkazy [§ 2 písm. b)] každé osoby uvedené v písmeně a),
g) informace o osobách úzce propojených se žadatelem [§ 2 písm. d)] a
h) originál písemného stanoviska orgánu, který provádí dohled nad osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli v zemi jejího sídla, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na podnikání právnické osoby, je-li osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli osoba se sídlem mimo území členského státu, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván,
i) popis skutečnosti, na základě které se osoba uvedená v seznamu podle písmene a) stává osobou ovládající žadatele, pokud dochází k ovládnutí.
(4) Pokud je osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli osoba, která je regulovaným subjektem na finančním trhu, žadatel nepřikládá přílohy podle odstavce 3 písm. b) až d) a f) až h).
(5) Pokud je osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli osoba, jejíž kvalifikovaná účast je dána nepřímým poDÍLem prostřednictvím osoby, která je regulovaným subjektem na finančním trhu, žadatel
a) nepřikládá přílohy podle odstavce 3 písm. b) až d) a f) až h) a
b) přikládá originál pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu dohledu, kterým byl této osobě udělen souhlas k nabytí kvalifikované účasti na osobě, která je regulovaným subjektem na finančním trhu. Není-li takové rozhodnutí příslušným orgánem dohledu vydáváno, žadatel předloží vyjádření tohoto orgánu, že tato osoba nabyla kvalifikovanou účast na osobě, která je regulovaným subjektem na finančním trhu, s jeho vědomím a v souladu s právem země sídla osoby, která je regulovaným subjektem na finančním trhu.

HLAVA II
BANKA, DRUŽSTEVNÍ ZÁLOŽNA A POBOČKA BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
§ 5
Licence pro banku a povolení pro družstevní záložnu
(K § 4 odst. 8 zákona o bankách a § 2a odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
V případě žádosti o licenci pro banku nebo o povolení pro družstevní záložnu postupuje žadatel podle § 3 odst. 1 a vedle příloh uvedených v § 4 přiloží
a) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)],
b) koncepci rozvoje činnosti banky nebo družstevní záložny zejména ve vztahu k navrhovanému obchodnímu plánu a ke střednědobým cílům,
c) návrh řídicího a kontrolního systému banky nebo družstevní záložny obsahující zejména
1. strategii řízení rizik,
2. strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností,
3. strategii rozvoje informačních systémů,
4. zásady systému vnitřní kontroly včetně zásad pro zamezování vzniku možného střetu zájmů a zásad pro compliance a
5. bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systémy,
d) návrh organizačního uspořádání banky nebo družstevní záložny, který obsahuje informace o vymezení odpovědnosti, pravomoci, hlavních informačních tocích a vazbách orgánů, zaměstnanců a výborů banky nebo družstevní záložny, pokud budou zřízeny,
e) seznam vedoucích osob [§ 2 písm. j) bod 2 nebo 3],
f) za každou vedoucí osobu podle písmene e)
1. výčet funkcí v orgánech jiných právnických osob, které hodlá vykonávat souběžně s výkonem vedoucí funkce v bance nebo družstevní záložně, s uvedením obchodní firmy nebo názvu právnické osoby, ve které má být funkce vykonávána, identifikačního čísla osoby a názvu funkce včetně uvedení, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena,
2. přehled finančních a personálních vztahů této osoby a osob jí blízkých k vedoucím osobám banky nebo družstevní záložny, právnické osoby ovládající banku nebo družstevní záložnu a právnické osoby, kterou banka ovládá, a
3. stručnou koncepci výkonu funkce vedoucí osoby,
g) zprávu žadatele o výsledcích vyhodnocení vhodnosti vedoucí osoby uvedené v seznamu podle písmene e) pro výkon funkce, do níž je navrhována, z hlediska splnění požadavků důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti této osoby a
h) návrh technického zabezpečení jednotlivých činností a předpokládaný počet zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat plánované činnosti banky nebo družstevní záložny; technickým zabezpečením se rozumí zejména odpovídající výpočetní systém, informační systém6), účetní systém a statisticko-evidenční systémy.
Licence pro pobočku banky z jiného než členského státu
§ 6
(K § 5 odst. 1 a 5 zákona o bankách)
(1) V případě žádosti o licenci pro pobočku banky z jiného než členského státu se žádost předkládá na formuláři, jehož vzor je v příloze č. 5 k této vyhlášce. K žádosti žadatel přiloží přílohy podle odstavců 2 až 6 a § 7.
(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli jsou
a) originál dokladu o oprávnění k podnikání [§ 2 písm. a)] žadatele,
b) originál rozhodnutí příslušného orgánu žadatele o záměru zřídit pobočku v České republice,
c) originál dokladu prokazujícího existenci a skutečné sídlo žadatele a kdo za žadatele může jednat a jakým způsobem,
d) originály dokladů o původu finančních prostředků poskytnutých pro činnost pobočky,
e) auditorem ověřené finanční výkazy žadatele [§ 2 písm. b)] a
f) doklady prokazující, že žadatel dodržuje kapitálové požadavky srovnatelné s požadavky stanovenými bankám podle zákona o bankách a prováděcím právním předpisem7).
(3) Přílohami obsahujícími informace o osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu žadatele, jsou
a) seznam členů statutárního orgánu žadatele,
b) tiskopisy podle přílohy č. 4 k této vyhlášce vyplněné a podepsané jednotlivými členy statutárního orgánu žadatele,
c) životopis každého člena statutárního orgánu žadatele obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
d) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] každého člena statutárního orgánu žadatele.
(4) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a o osobách úzce propojených s žadatelem jsou
a) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli včetně graficky znázorněných vztahů mezi těmito osobami, s údaji o těchto osobách5) s uvedením výše poDÍLu nebo jiné formy účasti na žadateli a
b) informace o osobách úzce propojených s žadatelem [§ 2 písm. d)].
(5) Přílohami obsahujícími informace o vedoucí osobě pobočky jsou
a) tiskopis podle přílohy č. 4 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný vedoucí osobou pobočky,
b) životopis vedoucí osoby pobočky obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
c) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] vedoucí osoby pobočky a
d) stručná koncepce výkonu funkce, která má být vykonávána vedoucí osobou pobočky.
(6) Přílohami obsahujícími informace o organizačních předpokladech pobočky pro výkon činnosti jsou
a) plán obchodní činnosti pobočky,
b) zásady řídicího a kontrolního systému žadatele,
c) koncepce a zásady rozvoje pobočky týkající se její činnosti zejména ve vztahu k navrhovanému plánu pobočky a k jejím střednědobým cílům,
d) návrh organizační struktury pobočky a vymezení pravomocí pobočky při rozhodování o bankovních operacích a jejich provádění a
e) návrh technického zabezpečení jednotlivých činností a předpokládaný počet zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat plánované činnosti pobočky; technickým zabezpečením se rozumí zejména odpovídající výpočetní systém, informační systém7), účetní systém a statisticko-evidenční systémy.
§ 7
(1) Žadatel o licenci k žádosti podle § 6 odst. 1 dále přiloží
a) analýzu srovnatelnosti právních nebo jiných předpisů, které se týkají zejména
1. právního a institucionálního postavení orgánu dohledu státu sídla žadatele (dále jen „zahraniční orgán dohledu“), jeho nezávislosti, pravomoci a odpovědnosti v oblasti výkonu bankovního dohledu,
2. úpravy udělování a odnětí licence bance, posuzování osoby navrhované do vedení banky a nabývání kvalifikované účasti na bance,
3. výkonu dohledu nad bankou a její pobočkou v zahraničí včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základě,
4. pravidel obezřetného podnikání bank zejména kapitálová přiměřenost, angažovanost, likvidita, řídící a kontrolní systém včetně systému řízení rizik,
5. systému nápravných a sankčních opatření,
6. způsobu spolupráce a výměny informací s orgány dohledu jiných států,
7. účetnictví a úpravy povinnosti zajistit audit účetní závěrky banky,
8. úpravy informační povinnosti banky vůči orgánu dohledu a veřejnosti, poskytování informací získaných v rámci výkonu dohledu třetím osobám,
9. definice bankovního tajemství a jeho ochrany, použití důvěrných informací a úpravy povinnosti zachovávat mlčenlivost, a
b) originál písemného stanoviska zahraničního orgánu dohledu k záměru žadatele zřídit pobočku banky v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled a že právní řád státu sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a zahraničním orgánem dohledu.
(2) K analýze srovnatelnosti podle odstavce 1 písm. a) žadatel dále přiloží zhodnocení případných rozDÍLů v oblastech uvedených v bodech 1 až 9 ve srovnání s obdobnými předpisy platnými v Evropské unii, které se týkají výkonu činnosti bank a výkonu dohledu nad nimi. Pokud je analýza vypracována jinou osobou než zahraničním orgánem dohledu, přiloží se k této analýze prohlášení zahraničního orgánu dohledu osvědčující správnost sdělovaných informací a závěrů.

HLAVA III
OBCHODNÍK S CENNÝMI PAPÍRY, ORGANIZÁTOR REGULOVANÉHO TRHU, PROVOZOVATEL VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU A CENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘ
§ 8 Obchodník s cennými papíry (K § 7 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
(1) V případě žádosti o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry postupuje žadatel podle § 3 odst. 2 a vedle příloh uvedených v § 4 odst. 1 a 2 přiloží doklady o naplnění zákonných podmínek pojištění podle § 8a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud obchodník s cennými papíry hodlá využít možnosti nižšího počátečního kapitálu podle § 8a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a dále přílohy podle odstavců 2 až 4.
(2) Přílohami obsahujícími informace o věcných předpokladech pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry jsou
a) doklady o technických a programových prostředcích pro zpracování a evidenci informací, pro evidenci majetku zákazníka, vedení deníku obchodníka s cennými papíry, vedení účetnictví a hospodářské evidence, a vedení dalších evidencí8), v rozsahu informací o vlastnostech, způsobu použití, správy a údržby prostředků předaných jejich dodavatelem,
b) návrh technického zabezpečení poskytování služeb prostřednictvím internetu,
c) zajištění přímého nebo zprostředkovaného spojení s organizátory regulovaných trhů a osobami provádějícími vypořádání obchodů s investičními nástroji a
d) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)].
(3) Přílohami obsahujícími informace o činnosti, o personálních a organizačních předpokladech pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry jsou
a) návrh vnitřních předpisů žadatele zahrnující zejména
1. návrh organizačního uspořádání obchodníka s cennými papíry9),
2. návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb obchodníka s cennými papíry10) a
3. návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky11),
b) seznam osob, které budou jako vedoucí organizačních útvarů nebo jako samostatné osoby zabezpečovat
1. poskytování investičních služeb,
2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů obchodníka s cennými papíry,
3. řízení rizik a
4. výkon vnitřního auditu,
c) životopis všech osob, uvedených v seznamu podle písmene b), obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
d) rozsah činností, které obchodník s cennými papíry hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby, a způsob naplnění podmínek podle § 12d zákona o podnikání na kapitálovém trhu a
e) záměr využívat investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců v souvislosti s poskytováním investičních služeb.
(4) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách úzce propojených s žadatelem jsou
a) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, a
b) informace a doklady podle § 4 odst. 3 písm. b) až i), nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie19) jinak.
§ 9 Organizátor regulovaného trhu
(K § 38 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
V případě žádosti o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu postupuje žadatel podle § 3 odst. 2 a vedle příloh uvedených v § 4 jsou přílohami dále
a) vnitřní předpis nebo předpisy upravující
1. oprávnění, rozsah pravomocí, povinnosti a odpovědnost vedoucích zaměstnanců12), jejich zastupitelnost a kontrolu při jednotlivých činnostech a
2. náplň činnosti jednotlivých organizačních útvarů a rámcový počet zaměstnanců,
b) návrh pravidel
1. obchodování na regulovaném trhu,
2. přístupu na regulovaný trh,
3. pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu a
4. pro vynucování plnění povinností stanovených pravidly podle bodů 1 až 3, včetně možných sankcí za porušení těchto pravidel,
c) opatření zabraňující zneužívání trhu,
d) způsob vypořádání provedených obchodů,
e) technické zabezpečení poskytování navrhovaného rozsahu služeb,
f) zásady a postupy pro zajištění řádného provozu obchodních a jiných systémů, včetně opatření pro případ narušení činnosti těchto systémů a mimořádných situací,
g) pravidla správy informačního systému včetně pravidel zabezpečení a pravidel pro zálohování a archivování dat,
h) pravidla pro zpřístupnění informací podle § 48 písm. i) bodů 3 a 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu účastníkům jím organizovaného trhu,
i) administrativní, kontrolní a bezpečnostní postupy pro evidenci a zpracování dat, nakládání s důvěrnými informacemi a osobními údaji chráněnými podle jiného právního předpisu13) a zabezpečení plnění povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti14) včetně jejich organizačního, technického a personálního zajištění,
j) organizační, technické a personální zajištění kontrolní činnosti zaměřené na sledování
1. dodržování právních předpisů, pravidel obchodování a pravidel přístupu na regulovaný trh účastníky trhu,
2. dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů žadatele zaměstnanci žadatele,
3. zda investiční nástroje přijaté k obchodování splňují podmínky pro přijetí investičních nástrojů k obchodování stanovené zákonem a pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a
4. plnění informační povinnosti stanovené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu emitentovi investičních cenných papírů přijatých k obchodování nebo třetí osobou v případě následného přijetí investičního nástroje k obchodování bez souhlasu emitenta,
k) postupy pro sledování obchodování na organizovaném trhu a vyhodnocování vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem, analýza jednotlivých typů krizových situací ve vývoji kapitálového trhu a v provozu žadatele, které mohou mít nepříznivý dopad na fungování kapitálového trhu, a postupy pro řešení takových situací,
l) postupy pro řízení rizik spojených s navrhovaným rozsahem poskytovaných služeb, jejich vyhodnocování a opatření k omezení těchto rizik; za opatření se považují pojistné smlouvy, bankovní záruky a obdobné nástroje určené ke krytí těchto rizik nebo dokumenty svědčící o ochotě druhých subjektů k přijetí závazku krytí těchto rizik, pokud příslušné právní úkony nebyly dosud učiněny,
m) postupy pro odhalování a řešení případných negativních dopadů na činnost organizátora regulovaného trhu nebo na jeho účastníky, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy organizátora regulovaného trhu nebo jeho společníků a řádným fungováním regulovaného trhu, včetně vnitřního předpisu pro obchody uzavírané zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých, a
n) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)].

§ 10
Mnohostranný obchodní systém
Pokud obchodník s cennými papíry nebo organizátor regulovaného trhu žádá o povolení k provozování mnohostranného obchodního systému, jsou přílohami k žádosti o povolení podle § 8 nebo § 9 také
a) návrh pravidel
1. obchodování v mnohostranném obchodním systému,
2. pro příjímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému včetně případné informační povinnosti emitentů investičních nástrojů přijatých k obchodování nebo třetích osob, které požádaly o přijetí investičního nástroje k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta,
3. přístupu do mnohostranného obchodního systému a
4. pro vynucování plnění povinností stanovených pravidly podle bodů 1 až 3, včetně možných sankcí za porušení těchto pravidel,
b) způsob zpřístupnění veřejně dostupných informací účastníkům mnohostranného obchodního systému (§ 69 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu),
c) organizační, technické a personální zajištění kontrolní činnosti zaměřené na sledování
1. dodržování právních předpisů a pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému jeho účastníky,
2. zda investiční nástroje přijaté k obchodování v mnohostranném obchodním systému splňují pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému,
d) postupy pro sledování obchodování v mnohostranném obchodním systému a vyhodnocování vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem,
e) způsob zajištění vypořádání obchodů uzavřených v mnohostranném obchodním systému a zabezpečení informovanosti účastníků mnohostranného obchodního systému při zajištění vypořádání obchodů uzavřených v mnohostranném obchodním systému podle § 70 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
f) administrativní, kontrolní a bezpečnostní postupy pro evidenci a zpracování dat, nakládání s důvěrnými informacemi a osobními údaji chráněnými podle jiného právního předpisu13) a zabezpečení plnění povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti14) včetně jejich organizačního, technického a personálního zajištění a
g) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)].

§ 11
Provozovatel vypořádacího systému
(K § 90a odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
V případě žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému postupuje žadatel podle § 3 odst. 2 a vedle příloh uvedených v § 4 jsou přílohami k žádosti dále
a) návrh pravidel vypořádacího systému podle § 85 zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
b) návrh pravidel fungování vypořádacího systému obsahující popis rolí jednotlivých účastníků, jejich povinnosti a odpovědnost,
c) smluvní zajištění fungování vypořádacího systému včetně vzorového návrhu smlouvy s účastníkem vypořádacího systému,
d) návrh systému řízení rizik, který musí pokrývat zejména stanovení metod identifikace, měření, sledování a řízení rizik vyplývajících z jednotlivých činností, stanovení povinností a odpovědnosti při řízení rizik, způsobu stanovení limitů, četnost měření a průběžného sledování jednotlivých rizik a postup při řešení kritických situací při překročení stanoveného limitu; žadatel dále přiloží pojistné smlouvy a jiné nástroje určené ke krytí těchto rizik a smlouvy se třetími subjekty zapojenými do procesu měření, sledování, řízení nebo vyhodnocování těchto rizik,
e) technické zabezpečení poskytování navrhovaného rozsahu činnosti vypořádacího systému žadatele,
f) analýza jednotlivých typů krizových situací obsahující postupy pro jejich řešení a zahrnující vymezení odpovědnosti při takové situaci,
g) administrativní, kontrolní a bezpečnostní postupy pro evidenci a zpracování dat, nakládání s vnitřními informacemi a osobními údaji chráněnými podle jiného právního předpisu13) a pravidla pro organizační, technické a personální zabezpečení plnění povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti14) včetně jejich organizačního, technického a personálního zajištění,
h) vnitřní předpis nebo předpisy upravující
1. oprávnění, rozsah pravomocí, povinnosti a odpovědnost vedoucích zaměstnanců12), jejich zastupitelnost a kontrolu při jednotlivých činnostech a
2. náplň činnosti jednotlivých organizačních útvarů a rámcový počet zaměstnanců,
i) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)].

§ 11a
Ústřední protistrana
(K § 192b odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
(1) V případě žádosti o povolení k provozování ústřední protistrany postupuje žadatel podle § 3 odst. 2. Vedle příloh uvedených v § 4 jsou přílohami k žádosti
a) vnitřní předpisy upravující řídicí a kontrolní systém, které obsahují zejména
1. organizační uspořádání,
2. systém řízení rizik včetně zjišťování a omezování potenciálních střetů zájmů,
3. systém vnitřní kontroly,
4. strategii související s kapitálem a kapitálovými požadavky a
5. systém odměňování,
b) návrh pravidel pro účast a přístup do clearingového systému ústřední protistrany,
c) návrh pravidel pro vypořádání obchodů prostřednictvím ústřední protistrany,
d) návrh postupů pro vedení účtů členů clearingového systému,
e) návrh technického zabezpečení navrhovaného rozsahu činnosti ústřední protistrany,
f) návrh postupů pro správu informačního systému včetně zabezpečení, zálohování a archivování dat,
g) návrh postupů pro zachování provozu a plán obnovy činnosti ústřední protistrany,
h) návrh postupů uplatňovaných v případě selhání člena clearingového systému,
i) seznam osob, které budou jako vedoucí organizačních útvarů nebo jako samostatné osoby zabezpečovat
1. činnost clearingového systému,
2. průběžnou kontrolu dodržování povinností ústřední protistrany plynoucích z právních předpisů a z vnitřních předpisů ústřední protistrany a ze smluvních vztahů,
3. řízení rizik a
4. výkon vnitřního auditu,
j) životopisy všech osob uvedených v seznamu podle písmene i) obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
k) seznam činností, které ústřední protistrana hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby, a způsob zajištění naplnění podmínek pro vykonávání činností prostřednictvím jiné osoby a
l) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)].
(2) Přílohy uvedené v § 4 odst. 2 se předkládají rovněž za osoby, které jsou členy dozorčí rady nebo členy správní rady v kontrolní funkci v závislosti na systému vnitřní struktury společnosti.

§ 12 Centrální depozitář
(K § 103 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
V případě žádosti o povolení k činnosti centrálního depozitáře postupuje žadatel podle § 3 odst. 2 a vedle příloh uvedených v § 4 jsou přílohami k žádosti dále
a) projekt vedení evidencí investičních nástrojů a dokumentace k nim; projekt obsahuje
1. administrativní, technické, kontrolní a bezpečnostní postupy vedení evidencí investičních nástrojů,
2. technické zabezpečení poskytování navrhovaného rozsahu činností,
3. pravidla správy a zabezpečení informačního systému včetně technického a organizačního řešení zálohování, archivace a kontroly dat a doklady o prověření funkčnosti a spolehlivosti takového technického řešení,
4. analýzu jednotlivých typů krizových situací, které mohou při vedení evidencí investičních nástrojů nastat, a postupy pro řešení takových situací,
5. postupy při řízení rizik při výkonu jednotlivých činností a
6. technické a organizační zajištění komunikace s regulovanými trhy, provozovateli vypořádacích systémů, účastníky centrálního depozitáře a osobami vedoucími evidence navazující na centrální evidenci a doklady o prověření funkčnosti a spolehlivosti systému komunikace,
b) návrh provozního řádu centrálního depozitáře,
c) návrhy standardizovaných smluv mezi žadatelem na straně jedné a účastníky centrálního depozitáře, osobami vedoucími evidence navazující na centrální evidenci, vlastníky účtů v centrálním depozitáři, regulovanými trhy a provozovateli vypořádacích systémů na straně druhé,
d) organizační uspořádání a řídicí struktura společnosti, s uvedením
1. oprávnění, rozsahu pravomocí, povinností a odpovědnosti vedoucích zaměstnanců12), jejich zastupitelnosti a kontroly při jednotlivých činnostech a
2. náplně činnosti jednotlivých organizačních útvarů a rámcového počtu zaměstnanců,
e) administrativní, kontrolní a bezpečnostní postupy pro nakládání s důvěrnými informacemi a osobními údaji chráněnými podle jiného právního předpisu13) a zabezpečení plnění povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti14) včetně jejich organizačního, technického a personálního zajištění,
f) organizační, technické a personální zajištění kontrolní činnosti zaměřené na dodržování
1. právních předpisů a provozního řádu účastníky centrálního depozitáře a
2. právních předpisů, vnitřních předpisů žadatele a provozního řádu centrálního depozitáře zaměstnanci centrálního depozitáře,
g) vymezení investičních nástrojů a druhů obchodů, které mohou být předmětem vypořádání ve vypořádacím systému provozovaném žadatelem, a vymezení postavení žadatele v rámci vypořádacího systému,
h) zajištění přidělování identifikačního označení investičním nástrojům podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),
i) doklady prokazující připravenost provozovat činnosti uvedené v § 100 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu s ohledem na činnosti, pro které žadatel žádá vydání povolení, včetně projektu a dokladů přiměřeně podle písmene a),
j) přílohy uvedené v § 11 písm. a) až g) a
k) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)].

§ 13 Organizační složka zahraniční osoby poskytující investiční služby
(K § 28 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
(1) Žádost o povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem, se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží přílohy podle § 14.
§ 14
(1) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli jsou
a) originál dokladu o oprávnění k podnikání [§ 2 písm. a)] žadatele,
b) doklad o skutečném sídle žadatele,
c) originál povolení k poskytování investičních služeb vydaného orgánem dohledu státu, ve kterém má žadatel sídlo, s uvedením rozsahu tohoto povolení,
d) originály dokladů o původu finančních prostředků zajištěných pro činnost organizační složky žadatele,
e) finanční výkazy [§ 2 písm. b)] žadatele,
f) písemné stanovisko orgánu dohledu státu sídla žadatele k záměru žadatele poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, případně doklad o tom, že byl tento orgán o záměru žadatele poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky informován,
g) doklad o účasti v záručním systému, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům; pokud žadatel je účastníkem takového systému, doloží zároveň výši náhrad vyplácených zákazníkům, okruh zákazníků a rozsah jejich majetku krytého tímto záručním systémem včetně teritoriální působnosti tohoto záručního systému a
h) doklady prokazující, že žadatel dodržuje kapitálové požadavky srovnatelně podle § 9 a 9a zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
(2) Přílohami obsahujícími informace o vedoucích osobách žadatele jsou
a) seznam členů statutárního orgánu žadatele,
b) tiskopis podle přílohy č. 3 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný každým členem statutárního orgánu žadatele,
c) životopis každého člena statutárního orgánu žadatele obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
d) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] každého člena statutárního orgánu žadatele
(3) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a o osobách úzce propojených s žadatelem jsou
a) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli včetně graficky znázorněných vztahů mezi těmito osobami, s údaji5) o těchto osobách s uvedením výše poDÍLu nebo jiné formy účasti na žadateli, a
b) informace o osobách úzce propojených se žadatelem [§ 2 písm. d)].
(4) Přílohami obsahujícími informace o vedoucím organizační složky a personálních předpokladech organizační složky pro výkon činnosti jsou
a) tiskopis podle přílohy č. 3 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný vedoucím organizační složky,
b) životopis vedoucího organizační složky obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
c) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] vedoucího organizační složky a
d) záměr využívat investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců v souvislosti s poskytováním investičních služeb.
(5) Přílohami obsahujícími informace o věcných předpokladech organizační složky pro výkon činnosti jsou doklady o splnění věcných předpokladů podle § 8 odst. 2.
(6) Přílohami obsahujícími informace o organizačních předpokladech organizační složky pro výkon činnosti jsou
a) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)] organizační složky,
b) určení rozsahu činností, které organizační složka hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby,
c) seznam osob, kterým hodlá žadatel předávat pokyny týkající se investičních nástrojů a
d) návrh vnitřních předpisů organizační složky zahrnující zejména
1. návrh organizačního uspořádání organizační složky9),
2. návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb organizační složky10) a
3. návrh pravidel jednání organizační složky se zákazníky11).

HLAVA IV
PENZIJNÍ SPOLEČNOST
§ 14a
(K § 33 odst. 3 zákona o doplňkovém spoření)
(1) V případě žádosti o povolení k činnosti penzijní společnosti postupuje žadatel podle § 3 odst. 3.
(2) Vedle příloh uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) a c), odst. 2 a 3 žadatel k žádosti přiloží také
a) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)],
b) návrh vnitřních předpisů penzijní společnosti zahrnující zejména
1. organizační uspořádání,
2. pravidla pro obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti a
3. pravidla jednání při výkonu činnosti penzijní společnosti,
c) seznam osob, které budou jako vedoucí organizačních útvarů nebo jako samostatné osoby zabezpečovat
1. výkon činností penzijní společnosti spočívající v obhospodařování důchodových fondů nebo účastnických fondů,
2. průběžnou kontrolu dodržování povinností penzijní společnosti plynoucích z právních předpisů a z vnitřních předpisů penzijní společnosti a ze smluvních vztahů s obhospodařovanými fondy a depozitáři,
3. řízení rizik a
4. výkon vnitřního auditu,
d) životopisy všech osob uvedených v seznamu podle písmene c) obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] a
e) seznam činností, které penzijní společnost hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby, a způsob zajištění naplnění podmínek pro vykonávání činností prostřednictvím jiné osoby.
(3) Podle rozsahu vykonávaných činností penzijní společnosti žadatel dále přiloží
a) návrh způsobu zpracování a evidence informací, komunikace s účastníky, vedení účetnictví a vedení osobních důchodových účtů účastníků a osobních penzijních účtů účastníků,
b) návrh způsobu technického zabezpečení výkonu činnosti a poskytování služeb prostřednictvím internetu,
c) doklady o zajištění přímého spojení s depozitářem, případně dalšími osobami, které mají provádět obchodování s majetkem účastnického fondu nebo důchodového fondu nebo vedení jeho evidence, a
d) doklady o zajištění přímého nebo zprostředkovaného spojení s osobami provádějícími vypořádání obchodů s investičními nástroji.

HLAVA V
VEDOUCÍ OSOBY A OSOBY VE VEDENÍ FINANČNÍ HOLDINGOVÉ OSOBY
§ 15
Schvalování vedoucí osoby
(K § 10 odst. 4, § 43 odst. 4, § 104b, § 155a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a § 39 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Přílohami k žádosti podle odstavce 1 jsou
a) životopis vedoucí osoby obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)], a
b) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] vedoucí osoby.
(3) Tiskopis žádosti spolu s jejími přílohami žadatel předkládá v případě nové volby, jmenování či vzniku funkce na základě jiné skutečnosti spojené s novou působností či pravomocemi.

§ 16
Osoba ve vedení finanční holdingové osoby
(K § 26g odst. 6 zákona o bankách a § 25f odst. 8 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
(1) K prokázání důvěryhodnosti a zkušenosti osoby navrhované do jejího vedení finanční holdingová osoba předloží podklady, kterými jsou
a) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] fyzické osoby navrhované do vedení finanční holdingové osoby (dále jen „navrhovaná osoba“),
b) tiskopis podle přílohy č. 4 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný každou navrhovanou osobou,
c) životopis navrhované osoby obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)].
(2) Finanční holdingová osoba předloží rovněž popis pracovní náplně funkce, do které má být navrhovaná osoba zvolena nebo jmenována, včetně její předpokládané působnosti a pravomoci. Tento doklad může být nahrazen vnitřním předpisem finanční holdingové osoby, který upravuje náplň funkce, kterou má navrhovaná osoba vykonávat, včetně působnosti a pravomoci vyplývající z této funkce.
(3) V případě, že navrhovaná osoba není statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu finanční holdingové osoby nebo na navrhovanou osobu nebyla pravomoc statutárního orgánu finanční holdingové osoby delegována, finanční holdingová osoba uvede, na základě jaké skutečnosti navrhovaná osoba finanční holdingovou osobu řídí.

§ 17 Schvalování vedoucí osoby v družstevní záložně
(K § 2a odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
(1) K prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti vedoucí osoby předloží družstevní záložna listiny, kterými jsou
a) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] vedoucí osoby,
b) životopis vedoucí osoby obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
c) vymezení pracovní náplně funkce, do které je vedoucí osoba zvolena nebo jmenována,
d) stručná koncepce výkonu funkce vedoucí osoby a
e) tiskopis podle přílohy č. 4 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný vedoucí osobou.
(2) Součástí vymezení pracovní náplně funkce vedoucí osoby jsou dále předpokládaná působnost a pravomoci. Tato listina může být nahrazena vnitřním předpisem družstevní záložny, který upravuje náplň funkce, kterou má vedoucí osoba vykonávat, včetně působnosti a pravomoci vyplývající z této funkce.

HLAVA VI
SOUHLAS KE KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI NEBO K OVLÁDNUTÍ
§ 18
Souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na regulované právnické osobě nebo k jejímu ovládnutí
[K § 20 odst. 3 písm. a) a b) zákona o bankách, § 2b odst. 3 písm. a) a b) zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, § 47 odst. 1 a § 104a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a § 44 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření]
(1) Žádost o předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na právnické osobě, která je bankou, družstevní záložnou, organizátorem regulovaného trhu, centrálním depozitářem, ústřední protistranou, penzijní společností (dále jen „regulovaná právnická osoba“), nebo k ovládnutí této osoby se předkládá na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky.
(2) Přílohami k žádosti podle odstavce 1 jsou
a) originál dokladu o oprávnění k podnikání [§ 2 písm. a)] žadatele,
b) originály dokladů o původu finančních zdrojů, ze kterých je hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti,
c) finanční výkazy [§ 2 písm. b)] žadatele,
d) informace o osobách úzce propojených [§ 2 písm. d)] se žadatelem,
e) popis vztahů mezi žadatelem a regulovanou právnickou osobou, na níž hodlá žadatel nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast nebo kterou má ovládnout, a vztahů žadatele k osobám se zvláštním vztahem k této právnické osobě, a to alespoň k osobám, které jsou vedoucími osobami, členy dozorčí rady nebo členy kontrolní komise regulované právnické osoby, v případě družstevních záložen pak rovněž k osobám zvoleným do úvěrové komise,
f) originál písemného stanoviska orgánu, který provádí dohled nad žadatelem v zemi jeho sídla k záměru žadatele nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na regulované právnické osobě nebo ji ovládnout, jde-li o žadatele se sídlem mimo území členského státu, nad kterým je takový dohled v zemi jeho sídla vykonáván,
g) strategický záměr [§ 2 písm. g)],
h) seznam osob, které jednáním ve shodě s žadatelem mají, nabudou nebo zvýší kvalifikovanou účast na regulované právnické osobě nebo ji ovládnou, s údaji5) o těchto osobách a s uvedením výše poDÍLu nebo jiné formy účasti na regulované právnické osobě, a popis skutečnosti, na základě které dochází k jednání ve shodě, a
i) popis skutečnosti, na základě které dochází k ovládnutí regulované právnické osoby, má-li být žadatel ovládající osobou15), a doklady o původu finančních zdrojů, kterých má být použito k odkoupení poDÍLu společníka, který není ovládající osobou.
(3) Je-li žadatelem fyzická osoba, přikládá k žádosti podle odstavce 1 dále
a) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] a
b) tiskopis podle přílohy č. 4 k této vyhlášce bod 1 a část D, vyplněný a podepsaný žadatelem.
(4) Je-li žadatelem právnická osoba, přikládá k žádosti podle odstavce 1 dále
a) seznam osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu žadatele včetně uvedení funkce této osoby,
b) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D, vyplněný a podepsaný žadatelem a každou fyzickou osobou uvedenou v písmeně a) a
c) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem žadatele a každé osoby uvedené v písmeně a).
(5) Má-li v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti dojít ke změně ve vedoucích osobách v subjektu, na němž se nabývá kvalifikovaná účast, jsou součástí žádosti přílohy obsahující informace o těchto vedoucích osobách podle § 4 odst. 2.
(6) Je-li žadatelem osoba, která žádá o souhlas pouze z důvodu obhospodařování majetku zákazníka, jehož součástí jsou investiční nástroje, není žadatel povinen přiložit doklady podle odstavce 2 písm. b).

§ 19
Souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry nebo k jeho ovládnutí
Žádost o předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na právnické osobě, která je obchodníkem s cennými papíry, nebo k ovládnutí této osoby, se předkládá na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky. K žádosti připojí žadatel informace a doklady podle § 18 odst. 2 až 5, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie19) jinak.

§ 20
Zvláštní ustanovení
(1) Je-li žadatelem o udělení souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na regulované právnické osobě nebo k jejímu ovládnutí osoba, které Česká národní banka v posledních 5 letech udělila souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na regulované právnické osobě nebo k jejímu ovládnutí, pak tato osoba předkládá žádost na tiskopisu, jehož vzor je v příloze č. 7 k této vyhlášce, a k žádosti přiloží pouze originál písemného stanoviska podle § 18 odst. 2 písm. f) a ostatní listinné dokumenty a podklady uvedené v § 18 odst. 2 až 4, u kterých došlo ke změně oproti stavu, za kterého jí byl předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na regulované právnické osobě nebo k jejímu ovládnutí udělen. Žadatel v tomto případě zároveň v žádosti uvede, že ostatní údaje a podklady předložené České národní bance v předchozí žádosti o udělení souhlasu k nabytí nebo ke zvýšení kvalifikované účasti zůstávají beze změny.
(2) Pokud je žadatelem o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na regulované právnické osobě anebo k jejímu ovládnutí osoba, která je regulovaným subjektem na finančním trhu, předkládá žádost na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. K žádosti přiloží
a) originál dokladu o oprávnění k podnikání [§ 2 písm. a)],
b) strategický záměr [§ 2 písm. g)],
c) originály dokladů o původu finančních prostředků, ze kterých je hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti, a
d) popis skutečnosti, na základě které dochází k ovládnutí regulované právnické osoby, a doklady o původu finančních zdrojů, kterých má být použito k odkoupení poDÍLu společníka, který není ovládající osobou.
(3) Má-li žadatel nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na regulované právnické osobě prostřednictvím osoby, která je regulovaným subjektem na finančním trhu, předkládá žádost na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. K žádosti přiloží pouze originál pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu dohledu, kterým mu byl udělen souhlas k nabytí kvalifikované účasti na osobě, která je regulovaným subjektem na finančním trhu. Není-li takové rozhodnutí příslušným orgánem dohledu vydáváno, žadatel předloží vyjádření tohoto orgánu dohledu, že žadatel nabyl kvalifikovanou účast na osobě, která je regulovaným subjektem na finančním trhu, s jeho vědomím a v souladu s právem země sídla osoby, která je regulovaným subjektem na finančním trhu.

ČÁST TŘETÍ
POVOLENÍ K PŘEMĚNĚ
§ 21
Povolení k přeměně nebo k uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo nájmu podniku
(K § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46 odst. 2, § 106 odst. 2 a § 107 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a § 65 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o povolení k přeměně nebo k uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo nájmu podniku nebo části podniku se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(2) Přílohami k žádosti podle odstavce 1 podle typu žádosti jsou
a) doklad o oprávnění k podnikání žadatele [§ 2 písm. a)],
b) seznam zúčastněných a nástupnických společností, který obsahuje údaje, zda se jedná o zanikající společnost, nástupnickou společnost, převádějící společnost, přebírající společnost, zástavce, nájemce, pronajímatele, s uvedením jejich názvu nebo obchodní firmy, identifikačního čísla osoby, adresy sídla, výše základního kapitálu, výše splacení základního kapitálu včetně počtu, výše a předmětu jednotlivých vkladů, jimiž byl základní kapitál upsán nebo splacen, dále s uvedením akcií nebo obchodního poDÍLu spolu s uvedením počtu, jmenovité hodnoty, formy a podoby akcií nebo počtu obchodních poDÍLů,
c) seznam vedoucích osob zúčastněných, nástupnických nebo přebírajících společností s uvedením jejich funkce; v případě, že jde o jiné vedoucí osoby, než je člen statutárního orgánu nebo statutární orgán, uvede žadatel v seznamu dále, na základě jaké skutečnosti tyto osoby skutečně řídí tyto společnosti,
d) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 3 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný každou vedoucí osobou nástupnické nebo přebírající společnosti,
e) životopis každé vedoucí osoby nástupnické nebo přebírající společnosti obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
f) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] každé vedoucí osoby nástupnické nebo přebírající společnosti,
g) projekt přeměny společnosti nebo podrobná informace o převodu, zastavení nebo nájmu podniku nebo části podniku a jejich důsledcích, obsahující zejména záměr žadatele, změny, ke kterým dojde v plánu obchodní činnosti, časový harmonogram, popis vlivů na výkon činností a poskytování služeb, popis začlenění organizačních útvarů a pracovních zařazení do nové organizační struktury a popis přesunu kompetencí, pokud tyto informace nejsou již obsaženy v jiných předkládaných dokumentech,
h) společné zprávy statutárních orgánů nebo zprávy statutárních orgánů zúčastněných společností o přeměně, případně souhlasy s upuštěním od jejich zpracování,
i) znalecká zpráva nebo zprávy, případně souhlasy s upuštěním od zpracování znalecké zprávy nebo zpráv,
j) znalecký posudek nebo posudky, nejsou-li součástí znalecké zprávy či zpráv, pokud se vyžadují,
k) finanční výkazy [§ 2 písm. b)] zúčastněných společností,
l) konečné účetní závěrky zúčastněných společností a zahajovací rozvahu nástupnické společnosti a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují, nebo mezitímní účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,
m) údaje o souhrnu věcí, práv a závazků vedených v účetní evidenci převáděného, pronajímaného nebo zastavovaného podniku nebo části podniku a
n) uvedení skupin osob, mezi nimiž a právními nástupci osob zúčastněných na přeměně vznikne v důsledku přeměny úzké propojení, a údaje5) o osobách, které v důsledku přeměny získají kvalifikovanou účast na právním nástupci zúčastněných společností s uvedením výše poDÍLu nebo jiné formy účasti na žadateli.
(3) V případě žádosti o povolení k přeměně podle zákona o doplňkovém penzijním spoření jsou přílohami k žádosti podle odstavce 1 přílohy podle odstavce 2, kde projekt přeměny je považován za projekt fúze penzijních společností, který kromě uvedených náležitostí obsahuje dále náležitosti podle § 65 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření.

ČÁST ČTVRTÁ
REGISTRACE A ZÁPIS
§ 22
Registrace investičního zprostředkovatele
(K § 30 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a § 82 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o registraci investičního zprostředkovatele podle § 30 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(2) Je-li žadatelem fyzická osoba, přiloží k žádosti podle odstavce 1 dále
a) tiskopis podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,
b) životopis obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
c) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)],
d) originál dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání.

(3) Je-li žadatelem právnická osoba, přiloží k tiskopisu žádosti podle odstavce 1 dále
a) originál dokladu o oprávnění k podnikání [§ 2 písm. a)],
b) seznam vedoucích osob žadatele s označením jejich funkce,
c) tiskopis podle přílohy č. 4 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný každou vedoucí osobou žadatele,
d) životopis každé vedoucí osoby žadatele obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
e) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] žadatele a každé vedoucí osoby žadatele,
f) originál dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání za každou vedoucí osobu žadatele,
g) originál dokladů o původu základního kapitálu žadatele,
h) informace o osobách úzce propojených se žadatelem [§ 2 písm. d)],
i) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D podepsaný žadatelem.

§ 22a
Registrace nebo povolení k distribuci doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření
(1) Žádost o registraci nebo povolení činností spojených s distribucí doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření podle § 74 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 91 odst. 1 zákona o důchodovém spoření podává žadatel, který je
a) investičním zprostředkovatelem, na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,
b) obchodníkem s cennými papíry, který je bankou nebo žadatelem o bankovní licenci, na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9a k této vyhlášce, nebo
c) obchodníkem s cennými papíry, který není bankou nebo žadatelem o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9b k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 doloží žadatel splnění podmínky odborné způsobilosti podle § 84 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Obchodník s cennými papíry, který není bankou, dále k žádosti doloží přílohy podle § 25 odst. 2 písm. a) až c).

§ 23 Zápis do seznamu vázaných zástupců
(K § 32c odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, § 81 a 82 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o zápis do seznamu vázaných zástupců se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(2) Žádost je zasílána České národní bance v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem17) ve formě datové zprávy. Česká národní banka uveřejňuje strukturu a způsob vypracování datové zprávy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 24
Zápis do seznamu likvidátorů a nucených správců
(1) Žádost o zápis do seznamu likvidátorů a nucených správců podle § 198 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(2) Přílohami k žádosti podle odstavce 1 jsou
a) životopis obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)], a
b) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] žadatele.

§ 25 Registrace další podnikatelské činnosti
(K § 7 odst. 2, § 39 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a § 35 odst. 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.
(2) Přílohami k žádosti podle odstavce 1 jsou
a) předpokládané dopady další podnikatelské činnosti na činnost žadatele,
b) návrh vnitřních předpisů, který zohledňuje výkon další podnikatelské činnosti, především vnitřních předpisů upravujících postupy pro řízení rizik, jejich vyhodnocování a opatření k omezení těchto rizik,
c) analýza jednotlivých typů krizových situací při provádění další podnikatelské činnosti, které mohou mít nepříznivý dopad na řádné poskytování služeb, a postupy pro řešení takových situací a
d) doklad o povolení další podnikatelské činnosti podléhající registraci vydaný příslušným orgánem, není-li tímto orgánem Česká národní banka.

ČÁST PÁTÁ
ÚČASTNICKÉ A DŮCHODOVÉ FONDY
§ 25a
Povolení k vytvoření účastnického fondu nebo důchodových fondů
(K § 96 odst. 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 26 odst. 5 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu nebo důchodových fondů se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) seznam vedoucích osob penzijní společnosti, která má obhospodařovat účastnický fond nebo důchodové fondy,
b) životopisy všech osob uvedených v seznamu podle písmene a) obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
c) návrh statutu účastnického fondu nebo důchodových fondů,
d) aktuální výši vlastního kapitálu penzijní společnosti, která má obhospodařovat účastnický fond nebo důchodové fondy, a aktuální výši objemu majetku v účastnických fondech, důchodových fondech a v transformovaném fondu obhospodařovaných touto penzijní společností,
e) údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnický fond nebo důchodové fondy činnost depozitáře,
f) depozitářskou smlouvu, případně její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, případně smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro účastnický fond nebo důchodové fondy, a
g) přílohy podle § 14a, které jsou dotčeny změnami v souvislosti s obhospodařováním příslušného fondu nebo fondů, pro které žádá o povolení.

§ 25b
Povolení k převodu všech účastnických fondů nebo důchodových fondů na jinou penzijní společnost
(K § 109 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 58 odst. 6 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů nebo důchodových fondů na jinou penzijní společnost se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) popis podmínek a způsobu, kterým se mají převést účastnické fondy nebo důchodové fondy na jinou penzijní společnost,
b) účetní závěrky zúčastněných penzijních společností sestavené k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti,
c) účetní závěrku převáděných účastnických fondů nebo důchodových fondů sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti,
d) informace o převáděných účastnických fondech nebo o důchodových fondech, zejména o výši, struktuře a likviditě majetku, počtu účastníků a výkonnosti fondu,
e) aktuální výši vlastního kapitálu přejímající penzijní společnosti, pokud tato informace není zřejmá z účetní závěrky penzijní společnosti, a aktuální výši objemu majetku účastnických fondů, důchodových fondů nebo transformovaného fondu obhospodařovaných touto penzijní společností,
f) údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnické fondy nebo důchodové fondy činnost depozitáře; dokumenty podle tohoto písmene nemusí dokládat osoby depozitáře účastnických fondů nebo důchodových fondů, bude-li tento i po převodu stejný,
g) depozitářskou smlouvu, případně její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, případně smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro účastnické fondy nebo důchodové fondy, a
h) přílohy podle § 14a, které jsou u přejímající penzijní společnosti dotčeny změnami v souvislosti s převodem účastnických fondů nebo důchodových fondů.

§ 25c Sloučení účastnických fondů nebo důchodových fondů
(K § 113 odst. 8 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 61 odst. 4 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů nebo důchodových fondů se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) projekt sloučení včetně dopadů sloučení na investiční limity,
b) stanovisko depozitáře zúčastněných účastnických fondů nebo důchodových fondů,
c) informace o slučovaných účastnických fondech nebo důchodových fondech, zejména o výši, struktuře a likviditě majetku, počtu účastníků, výkonnosti, investičním zaměření a struktuře poplatků, a
d) aktuální výši vlastního kapitálu penzijní společnosti, která má obhospodařovat přejímající nástupnický účastnický fond nebo důchodový fond, a aktuální výši objemu majetku účastnických fondů, důchodových fondů nebo transformovaného fondu obhospodařovaných touto penzijní společností.

§ 25d
Schválení statutu a jeho změn
(K § 97 odst. 8 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 45 odst. 8 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o schválení statutu účastnického fondu a jeho změn se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) platné úplné znění statutu s vyznačením navrhovaných změn, o jejichž schválení žádá, spolu s jejich odůvodněním a
b) nové úplné znění statutu.
(3) Ustanovení odstavců 1 až 2 se použijí obdobně na žádost o schválení statutu důchodového fondu a jeho změn a na její přílohy.

§ 25e
Změna depozitáře
(K § 96 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 26 odst. 4 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o schválení změny depozitáře účastnických fondů nebo důchodových fondů se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) depozitářskou smlouvu, případně její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, případně smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro důchodové fondy nebo účastnické fondy,
b) údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnické fondy nebo důchodové fondy činnost depozitáře, a
c) doklad o ukončení dosavadní depozitářské smlouvy.

ČÁST ŠESTÁ
ODNĚTÍ POVOLENÍ
§ 25f
Odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti
(K § 69 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 18 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží zápis o rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací, včetně rozhodnutí o návrhu na jmenování likvidátora penzijní společnosti, nebo rozhodnutí soudu o zrušení penzijní společnosti s likvidací a dále doklady prokazující vypořádání závazků vůči účastníkům.

§ 25g
Odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu
(K § 111 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) odůvodnění žádosti o odnětí povolení,
b) účetní závěrku účastnického fondu sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti,
c) přehled nevypořádaných závazků vzniklých z obhospodařování majetku v účastnickém fondu,
d) informace týkající se struktury a likvidity majetku v účastnickém fondu,
e) informace o počtu účastníků a celkové hodnotě prostředků účastníků,
f) oznámení penzijní společnosti určené účastníkům o záměru zrušit účastnický fond a
g) návrh způsobu prodeje majetku v účastnickém fondu a vypořádání jeho pohledávek a dluhů.

ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 26
(1) Česká národní banka uveřejňuje vzory tiskopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Je-li žadatel zastoupen, je přílohou žádosti originál plné moci nebo obdobné listiny prokazující oprávnění zástupce zastupovat žadatele.
(3) Pravost podpisu žadatele na plné moci nebo obdobné listině, která se předkládá jako doklad podle odstavce 2, musí být úředně ověřena.
(4) V případě žádosti o povolení další činnosti se přiměřeně použijí ustanovení části druhé hlavy II a III.

§ 27
(1) Pokud povaha věci vylučuje předložení přílohy žádosti vyžadované touto vyhláškou nebo uvedení údaje v tiskopisu, a není-li to z žádosti dostatečně zjevné, uvede žadatel tuto skutečnost v žádosti společně s důvody, pro které nelze přílohu předložit nebo údaj uvést, a tyto důvody přiměřeně doloží.
(2) Žadatel se namísto předložení předepsané přílohy může odvolat na přesně identifikovaný dokument, který v posledních 3 letech předložil České národní bance a který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.
(3) Při předkládání veřejných listin cizích států se postupuje podle jiného právního předpisu18). To neplatí pro veřejnou listinu cizího státu
a) vydanou na území členského státu, nebo
b) vydanou správním úřadem cizího státu, se kterým má Česká národní banka uzavřenu dohodu o spolupráci; seznam těchto úřadů uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) V případě, že právnickou osobu s kvalifikovanou účastí na žadateli řídí jiná osoba, než je statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, připojí žadatel také seznam těchto osob s uvedením, na základě jaké skutečnosti tyto osoby žadatele řídí, a dále údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)], originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem [§ 2 písm. c)] a tiskopis podle přílohy č. 4 k této vyhlášce bod 1 a část D vyplněný a podepsaný za každou takovou osobu.

§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. vyhláška č. 90/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádostí, oznámení a minimální výše finančních zdrojů poskytnutých pobočce zahraniční bankou,
2. vyhláška č. 272/2006 Sb., kterou se stanoví seznam listin a jejich náležitosti k prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených nebo navrhovaných do některých funkcí ve spořitelních a úvěrních družstvech a k prokázání způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na spořitelních a úvěrních družstvech a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena
3. vyhláška č. 139/2007 Sb., kterou se upravují podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby,
4. vyhláška č. 255/2008 Sb., o vzorech tiskopisů a obsahu jejich příloh k podání žádostí podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
§ 29 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2009.
Guvernér:doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 233/2009 Sb.
VZOR
Žádost o licenci pro banku/povolení pro družstevní záložnu
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 233/2009 Sb.
Žádost o povolení k činnosti
Příloha č. 2b k vyhlášce č. 233/2009 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 233/2009 Sb.
VZOR
Žádost o předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 233/2009 Sb.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 233/2009 Sb

410/2009 vyhláška provádí zákon o účetnictví/ por obce, svazky atp

410 VYHLÁŠKA ze dne 11. listopadu 2009,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky
ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5 tohoto zákona:

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,
c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,
d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,
f) směrnou účtovou osnovu,
g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,
h) závazný vzor částí účetní závěrky.
§ 2 vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) zákona, které jsou územními samosprávnými celky1), dobrovolnými svazky obcí2)
(dále jen „svazky obcí“), regionálními radami regionů soudržnosti3), příspěvkovými organizacemi4), státními fondy podle rozpočtových pravidel5) a
organizačními složkami státu7).

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
Části účetní závěrky a označování jejich položek
(1) Účetní závěrka se skládá z částí
a) rozvaha (bilance),
b) výkaz zisku a ztráty,
c) příloha,
d) přehled o peněžních tocích a
e) přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2) Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí přílohy se označují v souladu se závazným vzorem přílohy.
(3) Položky částí účetní závěrky se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.
(4) Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamech8).
(5) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v Kč, s přesností na dvě desetinná místa.
§ 4
Rozvaha
(1) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv. Příloha č. 1 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek rozvahy včetně výpočtů součtových položek a její základní závazný vzor a dále závazné vzory pro:
a) organizační složky státu,
b) územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti,
c) příspěvkové organizace,
d) státní fondy,
(2) V prvním sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období neupravená o výši oprávek a opravných položek (dále jen „Brutto“).
(3) Ve druhém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období uvádí informace o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (dále jen „Korekce"), a to vždy s kladným znaménkem.
(4) Ve třetím sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období uvádí informace o stavu dané položky upravená o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (dále jen „Netto").
(5) Ve čtvrtém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu ve sloupci Netto k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období (dále jen „minulé účetní období“).
(6) V prvním sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni.
(7) V druhém sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni minulého účetního období.
(8) Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k rozvahovému dni vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy s kladným znaménkem, s výjimkou syntetických účtů 227, 319, 401, 404, 405, 406, 407, 408 a syntetických účtů účtových skupin 43 a 49, které se vykazují buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. K okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni dochází u syntetických účtů 336, 337, 338, 341, 342, 343, 344, 355 a 363 k porovnávání zůstatků stran MÁ DÁTI a DAL, a výsledný rozDÍL vstupuje:
a) do aktiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně MÁ DÁTI,
b) do pasiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně DAL.
(9) Kladný zůstatek syntetického účtu 222 se vykazuje se záporným znaménkem v položce „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu".
(10) Položky rozvahy „AKTIVA CELKEM“ ve sloupci Netto a „PASIVA CELKEM“ se musí rovnat.
§ 5
Výkaz zisku a ztráty
(1) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledků hospodaření. Příloha č. 2 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty včetně výpočtů součtových a rozDÍLových položek a jeho základní závazný vzor a dále závazné vzory pro:
a) organizační složky státu,
b) územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti,
c) příspěvkové organizace,
d) státní fondy,
(2) Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření běžného účetního období účetní jednotky k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni, a to ve stavu za
a) běžné účetní období ve dvou sloupcích
1. za hlavní činnost účetní jednotky a
2. za hospodářskou činnost účetní jednotky,
b) minulé účetní období ve dvou sloupcích
1. za hlavní činnost účetní jednotky a
2. za hospodářskou činnost účetní jednotky.
(3) Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena jiným právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.
(4) Hospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí činnosti stanovené jiným právním předpisem, nebo činnosti stanovené zřizovatelem ve zřizovací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.
(5) Hodnoty položek výkazu zisku a ztráty se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech buď s kladným, nebo se záporným znaménkem.
(6) Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je vyšší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti", „A.II. Finanční náklady", „A.III. Náklady na transfery" a „A.IV. Náklady ze sDÍLených daní a poplatků". Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je nižší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti", „A.II. Finanční náklady", „A.III. Náklady na transfery" a „A.IV. Náklady ze sDÍLených daní a poplatků".
(7) Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je vyšší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM". Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je nižší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM".
(8) Položka „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.
§ 6
Přehled o peněžních tocích
(1) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek aktiv a pasiv a podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.
(2) U jednotlivé položky přehledu o peněžních tocích se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni běžného účetního období.
§ 7
Přehled o změnách vlastního kapitálu
přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „C. Vlastní kapitál“ rozvahy a podává informaci o uspořádání položek, které vyjadřují jejich změnu za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.
§ 8
Příloha
příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy stanoví § 45 a závazný vzor tabulkových částí přílohy stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.
§ 9
Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
(1) Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a
b) nepoužijí ustanovení § 59 až 64 v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou.
(2) Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
§ 10
Ostatní pravidla sestavování účetní závěrky
(1) Nestanoví-li příslušné ustanovení této vyhlášky jinak, obsahové vymezení jednotlivých položek účetní závěrky vychází z názvu dané položky, jejího systematického zatřídění v příslušné části účetní závěrky a případně z obvyklého způsobu užití příslušného syntetického účtu.
(2) V případě použití termínu „jiný“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v položkách označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek) s nižšími arabskými číslicemi a souvisejícím názvem položky.
(3) V případě použití termínu „ostatní“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v žádné z položek označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek). Dále obsahuje účetní případy, které jsou podle jiného právního předpisu10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi, s výjimkou utajovaných informací, které vzhledem k jejich obsahu není možné zobrazit v účetní závěrce. V případě utajovaných informací, které vzhledem k jejich obsahu není možné zobrazit v účetní závěrce, účetní jednotka neposkytuje ani vysvětlující a doplňující informace v příloze.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
§ 11
Dlouhodobý nehmotný majetek
(1) Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60000 Kč. Dále tato položka obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60000 Kč, a to při splnění podmínek uvedených v odstavci 1, k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku.
(3) Podle odstavce 1 jsou
a) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvářeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob,
b) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle jiných právních předpisů11) za podmínek stanovených v písmenu a),
c) povolenkami na emise povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství12) bez ohledu na výši ocenění,
d) preferenčními limity zejména individuální referenční množství mléka13), individuální produkční kvóty13), individuální limit prémiových práv13) bez ohledu na výši ocenění, u prvního držitele13) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například v důsledku prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.
(5) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku.
(6) Položka
a) „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek stanovený v odstavci 1, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice,
b) „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který neobsahují položky dlouhodobého nehmotného majetku A.I.1. až A.I.5. bez ohledu na výši ocenění, a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" až „A.I.3. Ocenitelná práva",
c) „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání,
d) „A.I.8. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku" obsahuje v průběhu běžného účetního období ocenění plnění, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 2 a které mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle odstavce 2,
e) „A.I.10. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji“ obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona.
(7) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v položce „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“.
(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti14) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že o technických auditech15) a energetických auditech16), lesních hospodářských plánech17), plánech povodí18) a povodňových plánech19) neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku.
§ 12
Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
(1) Není-li dále stanoveno jinak, položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto nehmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví.
(2) Položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66.
(3) Položka
a) „Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje“ obsahuje vyjádření využívání výsledků výzkumu a vývoje účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ ve sloupci „Korekce“,
b) „Oprávky k software“ obsahuje vyjádření využívání software účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.2. Software“ ve sloupci „Korekce“,
c) „Oprávky k ocenitelným právům“ obsahuje vyjádření využívání ocenitelných práv účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.3. Ocenitelná práva“ ve sloupci „Korekce“,
d) „Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje zjednodušené vyjádření využívání drobného dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“,
e) „Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“.
§ 13
Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku
opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého nehmotného majetku.
§ 14
Dlouhodobý hmotný majetek
(1) Položka „A.II.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 7 písmene d).
(2) Položka „A.II.2. Kulturní předměty“ obsahuje, bez ohledu na výši ocenění, zejména movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká DÍLa a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Neobsahuje majetek uvedený v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“, „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, „B.I.7. Pořízení zboží“, „B.I.8. Zboží na skladě“, „B.I.9. Zboží na cestě“.
(3) Položka „A.II.3. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
a) stavby20) včetně budov, důlní DÍLa a důlní stavby pod povrchem, vodní DÍLa a další stavební DÍLa podle jiných právních předpisů15),
b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
c) technické rekultivace,
d) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci se použije odstavec 1 obdobně,
e) nemovité kulturní památky,
f) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40000 Kč,
g) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona,
h) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.
(4) Položka „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ obsahuje samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění samostatné movité věci nebo souboru majetku podle § 71 převyšuje částku 40000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.
(5) Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje
a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(6) Položka „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy
a) předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle odstavce 4, bez ohledu na výši pořizovací ceny a
b) věci pořízené formou finančního leasingu, popřípadě bezúplatně převzaté, u kterých ocenění podle § 25 zákona nepřevyšuje částku 40000 Kč.
(7) Položka „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména
a) dospělá zvířata bez ohledu na výši ocenění, s výjimkou zvířat v zoologických zahradách, služebních psů a služebních koní,
b) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 66 odst. 2, a to bez ohledu na výši ocenění,
c) technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.II.2. Kulturní předměty“ až „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“,
d) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.
(8) Položka „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(9) Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40000 Kč.
(10) Položka „A.II.9. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku" obsahuje v průběhu běžného účetního období ocenění plnění, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 9 a která mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 9.
(11) Položka „A.II.11. Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji“ obsahuje dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona.
(12) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 9 a 13, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 9 a 13, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 9 a 13 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni běžného účetního období technické zhodnocení v položce „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“.
(13) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy23) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku.
§ 15
Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
(1) Není-li dále stanoveno jinak, položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého hmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto hmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví.
(2) Položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66.
(3) Položka
a) „Oprávky ke stavbám“ obsahuje vyjádření využívání staveb účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.3. Stavby“ ve sloupci „Korekce“,
b) „Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí“ obsahuje vyjádření využívání samostatných hmotných movitých věcí a souborů hmotných movitých věcí účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ ve sloupci „Korekce“,
c) „Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů“ obsahuje vyjádření využívání pěstitelských celků trvalých porostů účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ ve sloupci „Korekce“,
d) „Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje zjednodušené vyjádření využívání drobného dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“,
e) „Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“.
§ 16
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku
opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého hmotného majetku.
§ 17
Dlouhodobý finanční majetek
(1) Položka
a) „A.III.1. Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem24), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,
b) „A.III.2. Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem25), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,
c) „A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti“ obsahuje zejména dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry u nichž má účetní jednotka záměr a předpoklad držet je do splatnosti,
d) „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé" obsahuje zejména termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, vkladové listy a depozitní certifikáty,
e) „A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje ostatní dlouhodobý finanční majetek, který neobsahují položky A.III.1. až A.III.5.
(2) Položka „A.III.7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje dlouhodobý finanční majetek v průběhu jeho pořizování.
§ 18
Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku
(1) Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého finančního majetku.
(2) Opravná položka se netvoří k položce „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé".
§ 19
Dlouhodobé pohledávky
položka
a) „A.IV.1. Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“ obsahuje poskytnuté návratné finanční výpomoci s dobou splatnosti delší než jeden rok,
b) „A.IV.2. Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů“ obsahuje převzaté pohledávky z úvěrů s dobou splatnosti delší než jeden rok,
c) „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje poskytnuté zálohy a závdavky, které budou zúčtovány za více než jeden rok,
d) „A.IV.4. Dlouhodobé pohledávky z ručení“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení s dobou splatnosti delší než jeden rok,
e) „A.IV.6. Ostatní dlouhodobé pohledávky“ obsahuje pohledávky se splatností delší než jeden rok, které neobsahují položky A.IV.1. až A.IV.5.
§ 20
Zásoby
(1) Položka „B.I. Zásoby“ obsahuje materiál do okamžiku spotřeby, jimiž jsou materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, ostatní zásoby, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě.
(2) Do materiálu zejména náleží
a) suroviny, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d) náhradní DÍLy,
e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f) další hmotné movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,
g) další hmotné movité věci nesplňující podmínky podle § 14 odst. 6 s dobou použitelnosti delší než jeden rok.
(3) Položka
a) „B.I.1. Pořízení materiálu“ obsahuje částky pořízeného materiálu do okamžiku převodu na sklad,
b) „B.I.2. Materiál na skladě“ obsahuje pořízený materiál převedený na sklad do okamžiku spotřeby,
c) „B.I.4. Nedokončená výroba“ obsahuje produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již zejména materiálem, ale také nejsou ještě hotovým výrobkem. Pod pojem nedokončená výroba se zahrnují rovněž nedokončené výkony jiných činností, kde nevznikají hmotné produkty,
d) „B.I.5. Polotovary vlastní výroby“ obsahuje produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky,
e) „B.I.6. Výrobky“ obsahuje předměty (věci) vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky,
f) „B.I.7. Pořízení zboží" obsahuje částky pořízeného zboží do okamžiku převodu na sklad,
g) „B.I.8. Zboží na skladě" obsahuje nemovité a movité věci nabyté za účelem prodeje,
h) „B.I.10. Ostatní zásoby“ obsahuje zásoby, které neobsahují položky B.I.1. až B.I.9. a zvířata, která neobsahuje položka A.II.7.
§ 21
Opravné položky k zásobám
opravné položky k zásobám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky zásob, s výjimkou položek „B.I.1. Pořízení materiálu“, „B.I.3. Materiál na cestě“, „B.I.7. Pořízení zboží“ a „B.I.9. Zboží na cestě“, v jejichž případě se opravné položky netvoří.
§ 22
Krátkodobé pohledávky
(1) Položka
a) „B.II.1. Odběratelé“ obsahuje částky pohledávek za odběrateli v oblasti soukromoprávních vztahů,
b) „B.II.2. Směnky k inkasu“ obsahuje hodnoty směnek cizích přijatých od odběratelů a jiných plátců,
c) „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“ obsahuje částky pohledávek za směnky nebo jiné cenné papíry předané bance k proplacení, a to před dobou jejich splatnosti,
d) „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých poskytnutých záloh a závdavků dodavatelům před splněním smlouvy dodavatelem,
e) „B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“ obsahuje zejména pohledávky z titulu pokut, penále a jiných sankcí, místních, správních a soudních poplatků a jiné pohledávky vzniklé v rámci hlavní činnosti účetní jednotky nebo v souvislosti s ní, které nejsou vykázány v některé z položek krátkodobých pohledávek,
f) „B.II.6. Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“ obsahuje krátkodobé návratné finanční výpomoci poskytnuté podle jiných právních předpisů,
g) „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“ obsahuje u územních samosprávných celků a u Státního fondu dopravní infrastruktury pohledávky vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní.
(2) Položka
a) „B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci“ obsahuje zejména částky pohledávek za zaměstnanci z titulu záloh na cestovné, záloh k vyúčtování a uplatnění náhrad,
b) „B.II.10. Sociální zabezpečení“ obsahuje částky pohledávek z titulu sociálního pojištění podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
c) „B.II.11. Zdravotní pojištění“ obsahuje částky pohledávek z titulu zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a
d) „B.II.12. Důchodové spoření“ obsahuje částky pohledávek z titulu důchodového spoření podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření.
(3) Položka
a) „B.II.13. Daň z příjmů“ obsahuje pohledávky za správcem daně z titulu daně z příjmů,
b) „B.II.14. Jiné přímé daně“ obsahuje částky pohledávek z titulu daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, například zaměstnancům,
c) „B.II.15. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje pohledávky za správcem daně zejména z titulu nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty,
d) „B.II.16. Jiné daně a poplatky“ obsahuje zejména částky daňové povinnosti ze spotřebních daní a dalších daní ve vztahu k příslušným daňovým předpisům, například daň silniční, daň z nemovitosti, daň dědickou, daň darovací, daň z převodu nemovitostí včetně nároku vůči správci daně na vrácení daně za zdaňovací období.
(4) Položka
a) „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“ obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou organizačními složkami státu, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a státními fondy,
b) „B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi“ obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou kraji, obcemi, dobrovolnými svazky obcí, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a regionálními radami regionů soudržnosti,
c) „B.II.19. Pohledávky ze správy daní“ obsahuje pohledávky správce daně pravomocně stanovené při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
d) „B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní“ obsahuje u správce daně pohledávky vyplývající z rozpočtového určení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) „B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“ obsahuje pohledávky správce daně vůči dlužníkovi v případě nakládání s cizím majetkem z titulu exekuce, zajištění a mezinárodního vymáhání pohledávek.
(5) Položka
a) „B.II.23. Krátkodobé pohledávky z ručení“ obsahuje krátkodobé pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení,
b) „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje u územních samosprávných celků a organizačních složek státu pohledávky z pevných termínových operací a opcí,
c) „B.II.27. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje zejména částky pohledávek souvisejících s realizací programů vyhlašovaných Evropskou komisí.
(6) Položka
a) „B.II.29. Náklady příštích období“ obsahuje částky výdajů běžného účetního období, které budou nákladem v následujících účetních obdobích,
b) „B.II.30. Příjmy příštích období“ obsahuje částky výnosů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak nebyly dosud vyúčtovány jako pohledávky,
c) „B.II.31. Dohadné účty aktivní“ obsahuje pohledávky ze soukromoprávních vztahů, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní pohledávky, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách A.IV.5., B.II.17., B.II.18. a B.II.32. a zároveň o těchto skutečnostech nelze účtovat v knihách podrozvahových účtů.
§ 23
Opravné položky k pohledávkám
(1) Opravné položky k pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky pohledávek.
(2) Opravné položky se netvoří k položkám pohledávek „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, „A.IV.5. Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, „A.IV.6. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“, „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“, „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“, „B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci“, „B.II.10. Sociální zabezpečení“, „B.II.11. Zdravotní pojištění“, „B.II.12. Důchodové spoření“, „B.II.13. Daň z příjmů“, „B.II.14. Jiné přímé daně“, „B.II.15. Daň z přidané hodnoty“, „B.II.16. Jiné daně a poplatky“, „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“, „B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi“, „B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní“, „B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“, „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“, „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“, „B.II.25. Pohledávky z finančního zajištění“, „B.II.26. Pohledávky z vydaných dluhopisů“, „B.II.27. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, „B.II.28. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „B.II.29. Náklady příštích období“, „B.II.30. Příjmy příštích období“ a „B.II.31. Dohadné účty aktivní“.
§ 25
Krátkodobý finanční majetek
(1) Položka
a) „B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování" obsahuje cenné papíry a poDÍLy majetkové povahy, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména akcie a poDÍLové listy investičních společností,
b) „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování" obsahuje dluhové cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména dluhopisy, vkladové listy, pokladniční poukázky a směnky určené k obchodování.
(2) Položka
a) „B.III.5. Jiné běžné účty" obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků cizí prostředky, peněžní prostředky určené na mzdy převedené na konci nebo v průběhu účetního období, u příspěvkových organizací, státních fondů obsahuje cizí prostředky a u Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo") zejména prostředky Evropské unie a Národního fondu,
b) „B.III.6. Účty spravovaných prostředků" obsahuje u ministerstva prostředky na účtech státních finančních aktiv a účtu řízení likvidity státní pokladny,
c) „B.III.7. Souhrnné účty" obsahuje u ministerstva zejména prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev spravovaných v rámci státního dluhu,
d) „B.III.8. Účty pro sDÍLení daní a pro dělenou správu" obsahuje prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev užívaných v souvislosti s rozpočtovým určením daní včetně prostředků na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev organizační složky státu, které spravují tyto prostředky a plní povinnosti vůči státnímu rozpočtu podle jiného právního předpisu,
e) „B.III.9. Běžný účet" obsahuje peněžní prostředky příspěvkových organizací za hlavní i hospodářskou činnost, u územních samosprávných celků a organizačních složek státu prostředky podle jiných právních předpisů a za hospodářskou činnost,
f) „B.III.10. Běžný účet FKSP" obsahuje u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů podle jiného právního předpisu peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3) Položka
a) „B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků" obsahuje peněžní prostředky na základním běžném účtu územních samosprávných celků,
b) „B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků" obsahuje peněžní prostředky finančních a peněžních fondů územních samosprávných celků,
c) „B.III.13. Běžné účty státních fondů" obsahuje u státních fondů peněžní prostředky na účtu u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev, s výjimkou peněžních prostředků obsažených v položkách „B.III.5. Jiné běžné účty" a „B.III.10. Běžný účet FKSP",
d) „B.III.14. Běžné účty fondů organizačních složek státu" obsahuje peněžní prostředky fondů organizačních složek státu,
e) „B.III.15. Ceniny“ obsahují druhy platebních prostředků nahrazujících peníze, za něž byla při nákupu uhrazena částka odpovídající jejich jmenovité hodnotě a které slouží k úhradě nebo potvrzují úhradu poplatků, zboží nebo služeb, přičemž se zejména jedná o poštovní známky, kolky, dálniční známky, předplacené jízdenky, vstupenky, telefonní karty, stravenky do provozoven veřejného stravování a dárkové poukázky, a to do okamžiku jejich spotřeby; ceninami nejsou zejména peníze, cenné papíry, stravenky do vlastního zařízení závodního stravování účetní jednotky, pokutové bloky a bankovní platební karty,
f) „B.III.16. Peníze na cestě" obsahuje peněžní prostředky převáděné mezi účty u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev, případně mezi účtem v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev a pokladnou.
§ 26
Vlastní kapitál
(1) Položka
a) „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ obsahuje zejména bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek a přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření majetku do správy nebo bezúplatného převodu od zřizovatele podle jiných právních předpisů, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu, a v případě organizačních složek státu přijaté dotace určené na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů,
b) „C.I.2. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva zdroj krytí aktiv podle zákona o zrušení Fondu národního majetku,
c) „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje zejména přijaté dotace na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů, a to u některých vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu.
(2) Položka
a) „C.I.4. Kurzové rozDÍLy“ obsahuje kurzové rozDÍLy podle § 70 odst. 3 v případě cenných papírů nebo poDÍLů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,
b) „C.I.5. Oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody" obsahuje oceňovací rozDÍLy z prvotního použití a změny účetní metody v důsledku změny právních předpisů,
c) „C.I.6. Jiné oceňovací rozDÍLy" obsahuje oceňovací rozDÍLy zejména z přecenění majetku podle § 59 a 64,
d) „C.I.7. Opravy minulých období" obsahuje opravy minulých účetních období, které jsou významné a ovlivnily by v minulých účetních obdobích výši výsledku hospodaření; za významnou se považuje každá jednotlivá oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období nebo částky 260 000 Kč.
§ 27
Fondy účetní jednotky
(1) Položka „C.II. Fondy účetní jednotky“ obsahuje položky „C.II.1. Fond odměn“, „C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“, „C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“, „C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“, „C.II.5. Fond reprodukce majetku, investiční fond“ a „C.II.6. Ostatní fondy“.
(2) Položka
a) „C.II.1. Fond odměn“ obsahuje stav fondu odměn tvořeného podle jiných právních předpisů,
b) „C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“ obsahuje stav fondu kulturních a sociálních potřeb tvořeného podle jiných právních předpisů,
c) „C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného ze zlepšeného výsledku hospodaření podle jiných právních předpisů,
d) „C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného z ostatních titulů podle jiných právních předpisů,
e) „C.II.5. Fond reprodukce majetku, investiční fond“ obsahuje stav fondu reprodukce majetku, případně investičního fondu, tvořeného podle jiných právních předpisů,
f) „C.II.6. Ostatní fondy“ obsahuje stav ostatních fondů tvořených v souladu s jinými právními předpisy a vnitřními předpisy účetní jednotky.
§ 28
Výsledek hospodaření
(1) Položka „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období" obsahuje součet výsledků hospodaření z hlavní a z hospodářské činnosti vykázaných v položce „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" ve výkazu zisku a ztráty.
(2) Položka „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení" obsahuje výsledek hospodaření předcházejících účetních období do okamžiku schválení účetní závěrky.
(3) Položka „C.III.3. Výsledek hospodaření předcházejících účetních období“ obsahuje výsledky hospodaření účetní jednotky za předcházející účetní období.
§ 29
Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření
(1) Položka „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu" obsahuje stav příjmů organizačních složek státu.
(2) Položka „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet" obsahuje u organizačních složek státu uskutečněné výdaje.
(3) Položka „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu" obsahuje u ministerstva konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu.
(4) Položka „C.IV.4. Agregované příjmy a výdaje minulých období" obsahuje u organizačních složek státu při otevření účetních knih kumulované příjmy a výdaje rozpočtového hospodaření minulých účetních období a u ministerstva také konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu minulých období.
§ 30
Rezervy
položka „D.I.1. Rezervy“ obsahuje výši vytvořených rezerv podle § 67.
§ 31
Dlouhodobé závazky
položka
a) „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“ obsahuje stavy úvěrů se splatností delší než jeden rok,
b) „D.II.3. Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů“ obsahuje částky vydaných dluhopisů se splatností delší než jeden rok snížené o výši ocenění nabytých vlastních dluhopisů se splatností delší než jeden rok,
c) „D.II.5. Dlouhodobé dluhy z ručení“ obsahuje dluhy vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk s dobou splatnosti delší než jeden rok,
d) „D.II.6. Dlouhodobé směnky k úhradě“ obsahuje částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností delší než jeden rok.
§ 32
Krátkodobé závazky
(1) Položka
a) „D.III.1. Krátkodobé úvěry“ obsahuje částky přijatých krátkodobých úvěrů a krátkodobých zápůjček,
b) „D.III.2. Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky)“ obsahuje částky, které jsou poskytované bankou na základě eskontu směnek, popřípadě jiných cenných papírů (dluhopisů) s dobou splatnosti kratší než jeden rok, které převzala banka od účetní jednotky k inkasu před dobou jejich splatnosti,
c) „D.III.3. Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů“ obsahuje částky vydaných dluhopisů, které mají dobu splatnosti jeden rok nebo kratší snížené o výši ocenění nabytých vlastních dluhopisů s dobou splatnosti jeden rok nebo kratší.
(2) Položka
a) „D.III.5. Dodavatelé“ obsahuje stav a pohyby krátkodobých dluhů vůči dodavatelům, vyplývajících ze soukromoprávních vztahů,
b) „D.III.6. Směnky k úhradě“ obsahuje částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností jeden rok nebo kratší,
c) „D.III.7. Krátkodobé přijaté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých přijatých záloh a závdavků od odběratelů před splněním závazku vůči odběratelům,
d) „D.III.8. Závazky z dělené správy“ obsahuje dluhy z titulu přenesené správy výběru daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.
(3) Položka
a) „D.III.10. Zaměstnanci“ obsahuje částky dluhů z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám,
b) „D.III.11. Jiné závazky vůči zaměstnancům“ obsahuje částky ostatních dluhů vůči zaměstnancům, například nárok zaměstnance na úhradu cestovného,
c) „D.III.12. Sociální zabezpečení“ obsahuje částky závazků z titulu sociálního pojištění podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
d) „D.III.13. Zdravotní pojištění“ obsahuje částky závazků z titulu zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,
e) „D.III.14. Důchodové spoření“ obsahuje částky závazků z titulu důchodového spoření podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření.
(4) Položka
a) „D.III.15. Daň z příjmů“ obsahuje dluhy vůči správci daně u poplatníka daně z příjmů,
b) „D.III.16. Jiné přímé daně“ obsahuje částky daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům například zaměstnancům,
c) „D.III.17. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje dluhy z titulu daňové povinnosti plátce daně z přidané hodnoty vůči správci daně.
(5) Položka
a) „D.III.19. Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce" obsahuje závazky vůči osobám, které nejsou vybranými účetními jednotkami, a to z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžitých darů,
b) „D.III.20. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím“ obsahuje zejména závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů vůči účetním jednotkám, které jsou organizačními složkami státu, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a státními fondy,
c) „D.III.21. Závazky k vybraným místním vládním institucím“ obsahuje zejména závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů vůči účetním jednotkám, které jsou kraji, obcemi, dobrovolnými svazky obcí a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a regionálními radami regionů soudržnosti.
(6) Položka
a) „D.III.22. Přijaté zálohy daní“ obsahuje správcem daně přijaté zálohy na daň, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,
b) „D.III.23. Přeplatky na daních“ obsahuje správcem daně evidované přeplatky na daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních,
c) „D.III.24. Závazky z vratek nepřímých daní“ obsahuje u správce daně závazky k vrácení daně vzniklé při správě nepřímých daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle daňového řádu,
d) „D.III.25. Zúčtování z přerozdělování daní“ obsahuje u správce daně závazky vyplývající z rozpočtového určení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) „D.III.26. Závazky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“ obsahuje závazky správce daně vůči věřiteli v případě nakládání s cizím majetkem z titulu exekuce, zajištění a mezinárodního vymáhání pohledávek.
(7) Položka
a) „D.III.28. Krátkodobé závazky z ručení“ obsahuje krátkodobé dluhy vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk,
b) „D.III.29. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje částky krátkodobých dluhů z pevných termínových operací a opcí,
c) „D.III.30. Závazky z neukončených finančních operací“ obsahuje dluhy z neukončených finančních operací, zejména repo obchodů,
d) „D.III.32. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a poDÍLů“ obsahuje částky dluhů účetní jednotky jako akcionáře či jiného společníka z titulu upsaných a dosud nesplacených poDÍLů.
(8) Položka „D.III.33. Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje zejména krátkodobé závazky související s realizací programů vyhlašovaných Evropskou komisí.
(9) Položka
a) „D.III.35. Výdaje příštích období“ obsahuje částky nákladů, které s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn,
b) „D.III.36. Výnosy příštích období“ obsahuje částky příjmů v běžném účetním období, které patří do výnosů v následujících účetních obdobích,
c) „D.III.37. Dohadné účty pasivní“ obsahuje závazky ze soukromoprávních vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní závazky, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách D.II.8., D.III.19., D.III.20., D.III.21. a D.III.38. a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 33
Náklady z činnosti
(1) Položka
a) „A.I.1. Spotřeba materiálu“ obsahuje zejména náklady na spotřebovaný materiál včetně nákladů ve výši ocenění jiného drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ rozvahy a náklady na úbytek zásob v rámci stanovených norem přirozených úbytků,
b) „A.I.4. Prodané zboží“ obsahuje náklady na prodané zboží, včetně nákladů na úbytek zásob zboží v rámci stanovených norem přirozených úbytků,
c) „A.I.5. Aktivace dlouhodobého majetku" obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii účetní jednotky,
d) „A.I.6. Aktivace oběžného majetku" obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení oběžného majetku ve vlastní režii účetní jednotky,
e) „A.I.7. Změna stavu zásob vlastní výroby" obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní výroby v průběhu běžného účetního období,
f) „A.I.10. Náklady na reprezentaci“ obsahuje zejména náklady týkající se reprezentace včetně nákladů na vlastní výkony, které se použijí pro účely reprezentace,
g) „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb" obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu zejména vnitroorganizační přepravy a jiných výkonů provedených pro vlastní potřebu účetní jednotky,
h) „A.I.12. Ostatní služby" obsahuje zejména náklady na služby poskytované bankou, spořitelním nebo úvěrním družstvem a další služby, které nemají charakter finančních nákladů, neuvedené v položkách „A.I.8. Opravy a udržování" až „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb" včetně nákladů ve výši ocenění jiného drobného dlouhodobého nehmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ rozvahy.
(2) Položka
a) „A.I.13. Mzdové náklady“ obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost,
b) „A.I.14. Zákonné sociální pojištění“ obsahuje náklady z titulu zákonné povinnosti zaměstnavatele plnit z titulu sociálního pojištění a veřejného zdravotního pojištění,
c) „A.I.15. Jiné sociální pojištění" obsahuje zejména náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců podle jiného právního předpisu36) a náklady z titulu dobrovolného plnění sociálního pojištění,
d) „A.I.16. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona upravujícího daně z příjmů, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují podle jiného právního předpisu včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3) Položka
a) „A.I.20. Jiné daně a poplatky“ obsahuje zejména náklady na ostatní daně, odvody a podobné platby charakteru nákladů v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou daně z příjmů; též náklady na doměrky daní za minulá zdaňovací období včetně daně z přidané hodnoty za minulá zdaňovací období v případech, kdy o tuto daň již nelze zvýšit hodnotu majetku, a dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních a náklady na soudní poplatky,
b) „A.I.21. Vratky nepřímých daní“ obsahuje u organizačních složek státu, které jsou správcem daně, náklad na vrácení daně v případě nepřímých daní, například náklad na vrácení daně osobám požívajícím výsad a imunit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(4) Položka
a) „A.I.22. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, penále a popř. jiné sankce ze smluvních vztahů,
b) „A.I.23. Jiné pokuty a penále“ obsahuje náklady z ostatních pokut a penále podle jiných právních předpisů nezachycené na položce „A.I.22. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“,
c) „A.I.24. Dary a jiná bezúplatná předání“ obsahuje zejména náklady z vyřazení majetku s výjimkou peněžních prostředků z titulu bezúplatného předání, pokud to umožňuje jiný právní předpis, a to subjektům, které nejsou vybranými účetními jednotkami, včetně nákladů z titulu věcné humanitární pomoci.
(5) Položka „A.I.26. Manka a škody“ obsahuje náklady na manka a škody na majetku, s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin. Škodou se pro účely obsahového vymezení této položky rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje i náklady spojené s rozhodnutím o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku, a to k okamžiku rozhodnutí o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku.
(6) Položka
a) „A.I.28. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje náklady vyjadřující promítnutí ocenění dlouhodobého majetku v průběhu běžného účetního období v souvislosti s jeho užíváním účetní jednotkou, a to zejména podle odpisového plánu, a dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při jeho vyřazení, zejména z důvodu úplného opotřebení; neobsahuje zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v případě jeho prodeje, darování, manka, škody, předání nebo přechodu podle § 26 odst. 1 písm. a),
b) „A.I.29. Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého nehmotného majetku k okamžiku jeho prodeje,
c) „A.I.30. Prodaný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého hmotného majetku k okamžiku jeho prodeje,
d) „A.I.34. Náklady z vyřazených pohledávek" obsahuje výši ocenění vyřazených pohledávek z jiných důvodů, než je inkaso pohledávky, započtení pohledávky a splynutí osoby dlužníka a věřitele, a výši ocenění postoupených pohledávek,
e) „A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku" obsahuje náklady ve výši ocenění drobného dlouhodobého nehmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami,
f) „A.I.36. Ostatní náklady z činnosti" obsahuje zejména náklady na pojistné na neživotní pojištění a další náklady z činnosti neuvedené v položkách „A.I.1. Spotřeba materiálu" až „A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku".
§ 34
Finanční náklady
položka
a) „A.II.2. Úroky“ obsahuje zejména náklady z titulu úroků z úvěrů, zápůjček a vydaných dluhových cenných papírů,
b) „A.II.3. Kurzové ztráty“ obsahuje náklady vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni,
c) „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ obsahuje náklady vyplývající z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, včetně nákladů vyplývajících z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje,
d) „A.II.5. Ostatní finanční náklady" obsahuje finanční náklady neuvedené v položkách „A.II.1. Prodané cenné papíry a poDÍLy" až „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou".
§ 35
Náklady na transfery
položka
a) „A.III.1. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery“ obsahuje u organizačních složek státu, jimi zřízených příspěvkových organizací a státních fondů zejména náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí,
b) „A.III.2. Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery“ obsahuje u krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí, jimi zřízených příspěvkových organizací a u regionálních rad regionů soudržnosti zejména náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí.
§ 36
Náklady ze sDÍLených daní a poplatků
položka
a) „A.IV.1. Náklady ze sDÍLené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,
b) „A.IV.2. Náklady ze sDÍLené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,
c) „A.IV.3. Náklady ze sDÍLené daně z přidané hodnoty“ obsahuje náklady z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,
d) „A.IV.4. Náklady ze sDÍLených spotřebních daní“ obsahuje náklady ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,
e) „A.IV.5. Náklady z ostatních sDÍLených daní a poplatků" obsahuje náklady z ostatních sDÍLených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37).
§ 37
Výnosy z činnosti
(1) Položka
a) „B.I.3. Výnosy z pronájmu“ obsahuje výnosy z pronájmu a z pachtu majetku účetní jednotky,
b) „B.I.5. Výnosy ze správních poplatků“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků výnosy ze správních poplatků,
c) „B.I.6. Výnosy z místních poplatků“ obsahuje u územních samosprávných celků výnosy z místních poplatků.
(2) Položka
a) „B.I.9. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, které se uvádějí v položce „B.II.2 Úroky“,
b) „B.I.10. Jiné pokuty a penále“ obsahuje výnosy z pokut a penále, neuvedené v položce „B.I.9. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“,
c) „B.I.11. Výnosy z vyřazených pohledávek“ obsahuje výnosy z úhrad pohledávek, které byly v minulosti vyřazeny, a výnosy z postoupení pohledávek,
d) „B.I.13. Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku včetně drobného dlouhodobého nehmotného majetku,
e) „B.I.14. Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku včetně drobného dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou výnosů z prodeje pozemků,
f) „B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, bezúplatné nabytí zásob a drobného dlouhodobého majetku od subjektu, který není vybranou účetní jednotkou, a ostatní výnosy neuvedené v položkách „B.I.1. Výnosy z prodeje vlastních výrobků" až „B.I.16. Čerpání fondů".
§ 38
Finanční výnosy
položka
a) „B.II.2. Úroky" obsahuje výnosy z úroků včetně úroků z dluhových cenných papírů a poskytnutých zápůjček,
b) „B.II.3. Kurzové zisky" obsahuje výnosy vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni,
c) „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou" obsahuje výnosy vyplývající z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu včetně výnosů z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje,
d) „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje výnosy z poDÍLů na zisku,
e) „B.II.6. Ostatní finanční výnosy" obsahuje finanční výnosy neuvedené v položkách „B.II.1. Výnosy z prodeje cenných papírů a poDÍLů" až „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku".
§ 39
Výnosy z daní a poplatků
položka
a) „B.III.1. Výnosy z daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
b) „B.III.2. Výnosy z daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
c) „B.III.3. Výnosy ze sociálního pojištění“ obsahuje výnosy ze sociálního pojištění vzniklé ze správy sociálního pojištění, pokud jsou pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
d) „B.III.4. Výnosy z daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
e) „B.III.5. Výnosy ze spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
f) „B.III.6. Výnosy z majetkových daní“ obsahuje výnosy z majetkových daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
g) „B.III.7. Výnosy z energetických daní“ obsahuje výnosy z daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv, daně z elektřiny a obdobných daní vzniklých ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
h) „B.III.8. Výnosy z daně silniční“ obsahuje výnosy z daně silniční vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
i) „B.III.9. Výnosy z ostatních daní a poplatků“ obsahuje výnosy z ostatních daní neuvedených v položkách B.III.1. až B.III.8. vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu.
§ 40
Výnosy z transferů
položka
a) „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ obsahuje u organizačních složek státu, jimi zřízených příspěvkových organizací a státních fondů zejména výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek,
b) „B.IV.2. Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů“ obsahuje u krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí, jimi zřízených příspěvkových organizací a u regionálních rad regionů soudržnosti zejména výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek.
§ 41
Výnosy ze sDÍLených daní a poplatků
položka
a) „B.V.1. Výnosy ze sDÍLené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
b) „B.V.2. Výnosy ze sDÍLené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
c) „B.V.3. Výnosy ze sDÍLené daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
d) „B.V.4. Výnosy ze sDÍLených spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,
e) „B.V.5. Výnosy ze sDÍLených majetkových daní“ obsahuje výnosy z daně z nemovitostí a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,
f) „B.V.6. Výnosy z ostatních sDÍLených daní a poplatků" obsahuje výnosy z ostatních sDÍLených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37).
§ 42
Výsledek hospodaření
položka
a) „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM" sníženou o součet položek „A.I. Náklady z činnosti" až „A.IV. Náklady ze sDÍLených daní a poplatků",
b) „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM" sníženou o hodnotu položky „A. NÁKLADY CELKEM".

HLAVA IV
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
§ 43
(1) Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku běžného účetního období, jejich zdroje, položky, na něž byly v průběhu běžného účetního období vynaloženy, a zůstatek k rozvahovému dni běžného účetního období.
(2) Položka
a) „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ obsahuje stav položky rozvahy „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé" a „B.III. Krátkodobý finanční majetek“ podle § 25 s výjimkou krátkodobých cenných papírů uvedených v položkách rozvahy „B.III.1. Majetkové cenné papíry“ k obchodování, „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ a „B.III.3. Jiné cenné papíry“ k 1. lednu běžného účetního období,
b) „A. Peněžní toky z provozní činnosti“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků z činností účetní jednotky, které nejsou peněžními toky z dlouhodobých aktiv ani peněžními toky z vlastního kapitálu a dlouhodobých dluhů podle této vyhlášky,
c) „Z. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje hodnotu položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" výkazu zisku a ztráty.
(3) Položka
a) „A.I. Úpravy o nepeněžní operace“ obsahuje úpravy o některé transakce, které sice ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky podle § 28 odst. 1, avšak neměly vliv na výši krátkodobého finančního majetku účetní jednotky podle § 25,
b) „A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle § 33 odst. 6 písm. a),
c) „A.I.2. Změna stavu opravných položek" obsahuje zvýšení či snížení stavu opravných položek podle § 13, 16, 18, 21 a 23 v průběhu běžného účetního období upravené o oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody,
d) „A.I.3. Změna stavu rezerv" obsahuje zvýšení či snížení stavu rezerv podle § 30 v průběhu běžného účetního období,
e) „A.I.4. Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku" obsahuje částku ve výši výnosů z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku sníženou o náklady na prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek upravenou o výši nákladů nebo výnosů z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64,
f) „A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace" obsahuje úpravy o ostatní transakce, které nebyly uvedeny v položkách „A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku" až „A.I.5. Výnosy z poDÍLů na zisku", pokud neovlivnily výši zůstatků položek rozvahy „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", „A.II. Dlouhodobý hmotný majetek" nebo „A.III. Dlouhodobý finanční majetek", a úpravy o zisky a ztráty z přecenění finančního majetku.
(4) Položka
a) „A.II. Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků“ obsahuje pohyby peněžních prostředků, které měly za následek zvýšení nebo snížení stavu oběžných aktiv, s výjimkou finančních aktiv popsaných v odstavci 2 větě prvé, a krátkodobých dluhů,
b) „A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek" obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých pohledávek včetně aktivních syntetických účtů časového rozlišení neupravené o opravné položky k těmto pohledávkám a upravené o pohledávky z prodeje dlouhodobých aktiv,
c) „A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků" obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých závazků včetně pasivních syntetických účtů časového rozlišení upravené o závazky z pořízení dlouhodobých aktiv,
d) „A.II.3. Změna stavu zásob" obsahuje zvýšení či snížení stavu zásob upravené o ocenění bezúplatně přešlých nebo předaných zásob,
e) „A.II.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku" obsahuje zvýšení či snížení stavu položek rozvahy „B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování", „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování" upravené o ocenění bezúplatně přešlého nebo předaného krátkodobého finančního majetku.
(5) Položka
a) „B. Peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků z důvodu pořizování či prodeje dlouhodobých aktiv, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku,
b) „B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv“ obsahuje snížení stavu peněžních prostředků způsobené pořízením dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19,
c) „B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19,
d) „B.II.1. Příjmy z privatizace státního majetku“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem státního majetku v privatizaci,
e) „B.II.2. Příjmy z prodeje majetku Státního pozemkového úřadu“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku Státního pozemkového úřadu,
f) „B.II.3. Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku určeného účetní jednotkou k prodeji,
g) „B.II.4. Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem ostatních dlouhodobých aktiv,
h) „B.III. Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje ostatní zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků, které nebylo uvedeno v položkách „B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv" a „B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv".
(6) Položka
a) „C. Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků způsobené změnou struktury a zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků účetní jednotky,
b) „C.I. Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků způsobené změnou struktury a zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu podle § 26,
c) „C.II. Změna stavu dlouhodobých závazků“ obsahuje zvýšení či snížení stavu dlouhodobých závazků podle § 31,
d) „C.III. Změna stavu dlouhodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu dlouhodobých pohledávek podle § 19.
(7) Položka
a) „F. Celková změna stavu peněžních prostředků“ obsahuje součet položek A., B. a C. Přehledu o peněžních tocích a vyjadřuje celkové zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků v průběhu běžného účetního období,
b) „H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření" obsahuje u organizačních složek státu součet zůstatků položek rozvahy „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu", „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet" a u ministerstva také položky „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu" k rozvahovému dni,
c) „R. Stav peněžních prostředků k rozvahovému dni" obsahuje stav položky „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu" zvýšený o stav položek „F. Celková změna stavu peněžních prostředků" a „H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření".

HLAVA V
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
§ 44
(1) Přehled o změnách vlastního kapitálu zobrazuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky a jeho jednotlivých složek k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu běžného účetního období a stav k rozvahovému dni běžného účetního období.
(2) Součet položek „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky", „B. Fondy účetní jednotky", „C. Výsledek hospodaření" a „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření" se musí rovnat položce rozvahy „C. Vlastní kapitál".
(3) Položky označené kombinací velkých písmen latinské abecedy a římských číslic obsahují v prvním sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni minulého účetního období, v druhém sloupci zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období, ve třetím sloupci snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a ve čtvrtém sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni běžného účetního období jako součet vykázaných hodnot prvního a druhého sloupce snížený o vykázanou hodnotu ve třetím sloupci.
(4) U položek označených kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic se v prvním a čtvrtém sloupci hodnoty nevykazují. Druhý sloupec těchto položek obsahuje zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a třetí sloupec těchto položek obsahuje snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období. U položky „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ se v druhém sloupci hodnota nevykazuje.
(5) Položka „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky“.
(6) Položka
a) „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů,
b) „A.I.2. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
c) „A.I.3. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), b), d) a e),
d) „A.I.4. Investiční transfery“ obsahuje v případě organizačních složek státu informaci o výši zvýšení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku,
e) „A.I.5. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu darovací smlouvy,
f) „A.I.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.I.1. až A.I.5.
(7) Položka „A.II. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.2. Fond privatizace“ podle § 26 odst. 1 písm. b).
(8) Položka
a) „A.III.1. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
b) „A.III.2. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), c) a d),
c) „A.III.3. Investiční transfery“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku,
d) „A.III.4. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu nepeněžitého daru podle příslušné darovací smlouvy,
e) „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ ve věcné a časové souvislosti s odpisováním příslušného dlouhodobého majetku,
f) „A.III.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.III.1. až A.III.5.
(9) Položka „A.IV. Kurzové rozDÍLy“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.4. Kurzové rozDÍLy“ podle § 26 odst. 2 písm. a).
(10) Položka
a) „A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody postup tvorby a použití opravných položek v případě pohledávek v důsledku změny právních předpisů,
b) „A.V.2. Odpisy“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody odpisy majetku v důsledku změny právních předpisů,
c) „A.V.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ a „A.V.2. Odpisy“,
d) „A.VI.1. Oceňovací rozDÍLy u cenných papírů a poDÍLů“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozDÍLy“ z titulu oceňovacích rozDÍLů podle § 59,
e) „A.VI.2. Oceňovací rozDÍLy u majetku určeného k prodeji“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozDÍLy“ z titulu oceňovacích rozDÍLů podle § 64,
f) „A.VI.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozDÍLy“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.VI.1. Oceňovací rozDÍLy u cenných papírů a poDÍLů“ a „A.VI.2. Oceňovací rozDÍLy u majetku určeného k prodeji“,
g) „A.VII.1. Opravy minulého účetního období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy minulých období“ z titulu oprav, které by v minulém účetním období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky,
h) „A.VII.2. Opravy předchozích účetních období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy minulých období“ z titulu oprav, které by v účetních obdobích předcházejících minulému účetnímu období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky.
(11) Položka „B. Fondy účetní jednotky“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.II. Fondy účetní jednotky“ podle § 27. Položka „C. Výsledek hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.III. Výsledek hospodaření“ podle § 28. Položka „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.IV. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ podle § 29.

HLAVA VI
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE
§ 45
(1) Příloha je členěna na položky v tomto pořadí:
a) členění podle zákonných ustanovení, a to položka
1. „A.1. Informace podle § 7 odst. 3 zákona“,
2. „A.2. Informace podle § 7 odst. 4 zákona“,
3. „A.3. Informace podle § 7 odst. 5 zákona“ obsahuje informace podle § 7 odst. 5 zákona kromě informací o stavu účtů v knize podrozvahových účtů,
4. „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů“ obsahuje informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů,
5. „A.5. Informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona“ obsahuje pouze informace o výši splatných dluhů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů v uspořádání uvedeném v části „Informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona“ přílohy č. 5 k této vyhlášce,
6. „A.6. Informace podle § 19 odst. 5 písm. a) zákona“,
7. „A.7. Informace podle § 19 odst. 5 písm. b) zákona“,
8. „A.8. Informace podle § 66 odst. 6“,
9. „A.9. Informace podle § 66 odst. 8“,
b) informace o závazcích z neukončených finančních operací, a to položka
1. „B.1. Poskytnutí úvěru zajištěné zajišťovacím převodem aktiva“ obsahuje stav poskytnutých úvěrů zajištěných zajišťovacím převodem aktiva,
2. „B.2. Zápůjčky cenných papírů zajištěné převodem peněžních prostředků“ obsahuje stav zápůjček cenných papírů zajištěných převodem peněžních prostředků,
3. „B.3. Prodej aktiva se současně sjednaným zpětným nákupem“ obsahuje stav prodejů aktiv se současně sjednaným zpětným nákupem,
4. „B.4. Nákup aktiva se současně sjednaným zpětným prodejem“ obsahuje stav nákupů aktiv se současně sjednaným zpětným prodejem,
c) doplňující informace k položkám rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky" a „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku", a to v členění:
1. „C.1. Zvýšení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku za běžné účetní období",
2. „C.2. Snížení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku ve věcné a časové souvislosti", a to u vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu,
d) členění pro zvláštní účely, a to položka
1. „D.1. Počet jednotlivých věcí a souborů majetku nebo seznam tohoto majetku“ obsahuje v případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo seznam tohoto majetku,
2. „D.2. Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem“ obsahuje celkovou výměru lesních pozemků s lesním porostem uvedenou v m2, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100 000 m2 lesních pozemků s lesním porostem,
3. „D.3. Výše ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem ve výši 57 Kč/m2“ obsahuje výši ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem uvedené v položce „D.2. Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem“ přílohy stanovenou jako součin této výměry a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč za m2; hodnota se uvádí v Kč,
4. „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje celkovou výměru lesních pozemků s lesním porostem, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100000 m2 lesních pozemků s lesním porostem, v případě, že účetní jednotka má k dispozici ocenění lesního porostu také jiným způsobem než podle předchozího bodu; hodnota se uvádí v m2,
5. „D.5. Výše ocenění lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje výši ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem uvedené v položce „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ přílohy; hodnota se uvádí v Kč,
6. „D.6. Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje průměrnou výši ocenění lesních pozemků s lesním porostem uvedených v položce „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ přílohy, vypočtenou jako vážený aritmetický průměr; hodnota se uvádí v Kč/m2,
7. „D.7. Komentář k ocenění lesních pozemků jiným způsobem“ obsahuje bližší informace k položkám „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ až „D.6. Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“, zejména o způsobu stanovení výše ocenění a důvodu provedení tohoto ocenění,
e) ostatní doplňující informace k jiným částem účetní závěrky, a to položka
1. „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona,
2. „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona,
3. „E.3. Doplňující informace k položkám přehledu o peněžních tocích“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o peněžních tocích neuvedené podle písmen a) a b),
4. „E.4. Doplňující informace k položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu neuvedené podle písmen a) a b),
f) informace o tvorbě a čerpání fondů, a to položka „F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ obsahuje doplňující informace k tvorbě a čerpání fondů účetní jednotky,
g) doplňující informace k položce „A.II.3. Stavby“ rozvahy v tomto členění:
1. „G.1. Bytové domy a bytové jednotky“,
2. „G.2. Budovy pro služby obyvatelstvu“,
3. „G.3. Jiné nebytové domy a nebytové jednotky“,
4. „G.4. Komunikace a veřejné osvětlení“,
5. „G.5. Jiné inženýrské sítě“ a
6. „G.6. Ostatní stavby“,
h) doplňující informace k položce „A.II.1. Pozemky“ rozvahy v tomto členění:
1. „H.1. Stavební pozemky“,
2. „H.2. Lesní pozemky“,
3. „H.3. Zahrady, pastviny, louky, rybníky“,
4. „H.4. Zastavěná plocha“ a
5. „H.5. Ostatní pozemky“,
i) doplňující informace k položce „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění:
1. „I.1. Náklady z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“,
2. „I.2. Ostatní náklady z přecenění reálnou hodnotou“,
j) doplňující informace k položce „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění:
1. „J.1. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“,
2. „J.2. Ostatní výnosy z přecenění reálnou hodnotou“,
k) doplňující informace k položkám „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“, „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“, „P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ a „P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ podrozvahy o poskytnutých garancích; garancemi se rozumí záruky, u kterých není možné spolehlivě odhadnout pravděpodobnost plnění za původního dlužníka, včetně písemného prohlášení ručitele poskytnuté věřiteli o tom, že uspokojí jeho pohledávku, jestliže dlužník nesplní svůj splatný závazek vůči věřiteli, přičemž věřitel je na základě prohlášení ručitele oprávněn domáhat se splnění pohledávky na ručiteli v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek, směnečného rukojemského prohlášení připojeného na směnku nebo směnečný opis, záruky vzniklé prohlášením v záruční listině o uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině, a záruky poskytnuté Českou republikou na základě zvláštního zákona, a to v tomto členění:
1. Poskytnuté garance jednorázové,
2. Poskytnuté garance ostatní,
l) doplňující informace o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterými se pro účely této vyhlášky rozumí významné veřejné zakázky podle zákona upravujícího veřejné zakázky, jejichž předmětem je využití zdrojů a schopností subjektů soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb související s údržbou a provozem dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku36),
m) doplňující informace k příjmům a výdajům obsahuje doplňující informace k příjmům a výdajům příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je organizační složka státu,
n) doplňující informace k položce výkazu zisku a ztráty „A.I.13. Mzdové náklady“; členění položek vychází z obsahového vymezení položek rozpočtové skladby třídy 5 (seskupení položek 50 a 54) podle vyhlášky o rozpočtové skladbě.
(2) Informace uváděná v příloze se označuje číslem položky přílohy, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky.
(3) Účetní jednotky uvádějí v příloze č. 5 k této vyhlášce ve sloupcích týkajících se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky vykázané k rozvahovému dni minulého účetního období.
(4) V příloze se neuvádějí informace o skutečnostech, které jsou podle jiného právního předpisu10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi.
§ 46
Přehled tvorby a použití fondu privatizace
(1) Uspořádání přehledu tvorby a použití fondu privatizace a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na ministerstvo.
(3) Položka
a) „H.I. Počáteční zůstatek" obsahuje počáteční zůstatek fondu privatizace k prvnímu dni běžného účetního období,
b) „H.II.1. Výsledek hospodaření (zisk) běžného účetního období" obsahuje kladný výsledek hospodaření fondu privatizace za běžné účetní období,
c) „H.II.2. Výsledek hospodaření (zisk) minulých období" obsahuje kladný výsledek hospodaření fondu privatizace za minulá účetní období,
d) „H.II.3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku od vybraných účetních jednotek" obsahuje bezúplatně převedený dlouhodobý majetek do fondu privatizace od vybraných účetních jednotek,
e) „H.III.1. Výsledek hospodaření (ztráta) běžného účetního období" obsahuje záporný výsledek hospodaření fondu privatizace za běžné účetní období,
f) „H.III.2. Výsledek hospodaření (ztráta) minulých období" obsahuje záporný výsledek hospodaření fondu privatizace za minulá účetní období,
g) „H.III.3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku vybraným účetním jednotkám" obsahuje bezúplatně převedený dlouhodobý majetek z fondu privatizace vybraným účetním jednotkám,
h) „H.IV. Konečný zůstatek" obsahuje konečný zůstatek fondu privatizace k rozvahovému dni běžného účetního období,
i) „H.V.1. Převody do státního rozpočtu" obsahuje náklady z titulu převodu peněžních prostředků zejména organizačním složkám státu a státním fondům na účely stanovené zákonem o zrušení Fondu národního majetku,
j) „H.V.2. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku" obsahuje náklady na bezúplatně převedený dlouhodobý majetek fondu privatizace s výjimkou převodů vybraným účetním jednotkám.

HLAVA VII
USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ ČÁSTI PŘÍLOHY
§ 47
Uspořádání a označování podrozvahových účtů
uspořádání a označování podrozvahových účtů stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.
§ 48
(1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením podle § 49 až 54, pokud náklady na získání informace nepřevýší přínosy plynoucí z této informace nebo se informace nepovažuje za významnou podle § 19 odst. 6 zákona.
(2) Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.
(3) Součet obratů na straně MÁ DÁTI a součet obratů na straně DAL podrozvahových účtů se musí rovnat.
(4) Hodnoty položek přílohy části „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů" se vykazují s kladným znaménkem podle zůstatků zjištěných na jednotlivých podrozvahových účtech, s výjimkou položky „P.VII.1. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům".
(5) Hodnota položky „P.VII.1. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům" se stanoví jako součet položek „P.I. Majetek účetní jednotky", „P.II.1. Vyřazené pohledávky", „P.III. Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou", „P.IV. Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva" snížený o součet položek „P.II.2. Vyřazené závazky", „P.V. Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku" a „P.VI. Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva".
(6) Není-li dále stanoveno jinak, za krátkodobé se pro účely této vyhlášky považují takové podmíněné pohledávky a podmíněné závazky, u nichž účetní jednotka předpokládá, že splnění všech podmínek pro provedení účetního zápisu v hlavní knize nastane v období do jednoho roku včetně, ostatní podmíněné pohledávky a podmíněné závazky se považují za dlouhodobé.
§ 49
Majetek účetní jednotky
položka
a) „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“,
b) „P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“,
c) „P.I.3. Ostatní majetek“ obsahuje majetek, který má účetní jednotka ve vlastnictví nebo jí přísluší hospodaření k tomuto majetku, který je předmětem účetnictví, ale není vykazován v rozvaze a není uveden na jiných podrozvahových účtech. Dále u zřizovatele obsahuje majetek, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle jiného právního předpisu29), pokud tento majetek zřizovatel nevykazuje v rozvaze.
§ 50 Vyřazené pohledávky a závazky
položka
a) „P.II.1. Vyřazené pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou. Dále obsahuje pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování,
b) „P.II.2. Vyřazené závazky“ obsahuje povinnosti k peněžitému plnění v případě, že již zanikl nárok věřitele na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že účetní jednotka svoji povinnost zcela nebo zčásti splní. Dále obsahuje závazky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování.
§ 51 Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou
položka
a) „P.III.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,
b) „P.III.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,
c) „P.III.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,
d) „P.III.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,
e) „P.III.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a) a c), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,
f) „P.III.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b) a d), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce.
§ 52 Další podmíněné pohledávky
položka
a) „P.IV.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky,
b) „P.IV.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky,
c) „P.IV.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného,
d) „P.IV.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného,
e) „P.IV.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, pokud příslušná žádost již byla podána,
f) „P.IV.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, pokud příslušná žádost již byla podána,
g) „P.IV.7. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech e) a i) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary,
h) „P.IV.8. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech f) a j) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary,
i) „P.IV.9. Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši krátkodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění,
j) „P.IV.10. Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši dlouhodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění,
k) „P.IV.11. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno,
l) „P.IV.12. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.
§ 53
Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku
položka
a) „P.VI.1. Krátkodobé podmíněné dluhy z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu,
b) „P.VI.2. Dlouhodobé podmíněné dluhy z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu,
c) „P.VI.3. Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu,
d) „P.VI.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu,
e) „P.VI.5. Krátkodobé podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,
f) „P.VI.6. Dlouhodobé podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,
g) „P.VI.7. Krátkodobé podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a), c) a e), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,
h) „P.VI.8. Dlouhodobé podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b), d) a f), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou.
§ 54
Další podmíněné závazky, ostatní podmíněná aktiva a ostatní podmíněná pasiva
(1) Položka
a) „P.VII.1. Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku,
b) „P.VII.2. Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku,
c) „P.VII.3. Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného,
d) „P.VII.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného,
e) „P.VII.5. Krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje krátkodobé předpokládané závazky nebo výdaje na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí,
f) „P.VII.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje dlouhodobé předpokládané závazky nebo výdaje na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí,
g) „P.VII.7. Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“,
h) „P.VII.8. Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“,
i) „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob,
j) „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob,
k) „P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“,
l) „P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“,
m) „P.VII.13. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno,
n) „P.VII.14. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.
(2) Položka
a) „P.VIII.1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,
b) „P.VIII.2. Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,
c) „P.VIII.3. Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek,
d) „P.VIII.4. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek.

ČÁST TŘETÍ
NĚKTERÉ ÚČETNÍ METODY
§ 55
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 13 jsou zejména náklady na
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká DÍLa tvořící součást stavby,
d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
g) úhradu poDÍLu na
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
h) úhrady nákladů za přeložky30), překládky31) a náhradní pozemní komunikaci32) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů,
i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,
j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů,
k) právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není právo stavby vykazováno podle § 14 odst. 3 písm. h) nebo není součástí ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.
(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, DÍLů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,
c) kurzové rozDÍLy,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba33),
f) náklady na zaškolení pracovníků,
g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h) náklady na biologickou rekultivaci,
i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,
j) v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ nejsou součástí jeho ocenění dlouhodobý hmotný majetek vykazovaný v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 14 odst. 7 písm. b).
(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9.
(5) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(6) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.
(7) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.
(8) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.
(9) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby.
(10) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje; ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.
(11) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do stavu způsobilého k užívání podle § 14 odst. 12 jsou náklady související s pořízením práva stavby součástí technického zhodnocení této stavby podle odstavce 4.
(12) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a odstavec 1 písmeno e) se použije obdobně.
§ 56
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a poDÍLů
součástí pořizovací ceny cenného papíru a poDÍLu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a poDÍLů a náklady spojené s držbou cenného papíru a poDÍLu34).
§ 57
Způsob oceňování zásob a vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob
(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.
(2) Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
(3) V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.
(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
§ 58
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek
součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny za právní pomoc a provize.
§ 59
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a poDÍLů
(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů a poDÍLů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozDÍLů se účtují prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálných hodnot cenných papírů a poDÍLů, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování, oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry), s výjimkou trvalého snížení hodnoty (znehodnocení) tohoto cenného papíru a poDÍLu, se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.
(3) Při trvalém snížení hodnoty (znehodnocení) cenných papírů a poDÍLů se účtuje toto znehodnocení bez zbytečného odkladu prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů.
(4) Pokud u realizovatelných dluhových cenných papírů a poDÍLů dojde následně po zaúčtování znehodnocení podle odstavce 3 k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty, účtuje se toto zvýšení reálné hodnoty prostřednictvím účtů výnosů, a to až do výše znehodnocení účtovaného podle odstavce 3; při případném vyšším zvýšení reálné hodnoty se postupuje podle odstavce 2.
(5) Změny v ocenění cenných papírů a poDÍLů oceňovaných poDÍLem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.
§ 60
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazků z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných účetních obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
§ 61
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování
(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 60 odst. 3 a 4, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
(2) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
§ 62
(1) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
(2) O vložených derivátech se neúčtuje na rozvahových účtech.
§ 63
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování
změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
§ 64
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji
(1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozDÍLy" a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově.
(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.
§ 65
Postup tvorby a použití opravných položek
(1) Opravné položky vyjadřují významné přechodné snížení hodnoty majetku.
(2) Dojde-li k významnému přechodnému snížení hodnoty majetku účetní jednotky, účtuje se o tomto účetním případu bez zbytečného odkladu. Za významné se považuje více než 20% snížení hodnoty tohoto majetku.
(3) Opravné položky se nevytvářejí u drobného dlouhodobého majetku, u krátkodobého finančního majetku a u majetku, který se podle
a) § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou) a
b) § 25 odst. 1 písm. k) zákona oceňuje ve výši 1 Kč.
(4) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(5) V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku.
(6) V případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.
(7) Tvorba a zvýšení opravných položek se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Snížení popřípadě zrušení opravné položky se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.
(8) Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši ocenění majetku upravenou o výši oprávek k tomuto majetku, k němuž je opravná položka tvořena.
(9) První použití metody tvorby a použití opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011 tak, že promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu opravných položek, kromě opravných položek k pohledávkám, jako oceňovací rozDÍL při změně metody.
§ 66
Odpisování majetku
(1) Dlouhodobý majetek nebo jeho části včetně technického zhodnocení se odpisuje z ocenění stanoveného podle § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání.
(2) Podle ustanovení § 28 zákona se též odpisuje ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.
(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozDÍL mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je poDÍLem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(4) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není podstatný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.
(5) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je účetní jednotka oprávněna pořizovat majetek touto formou a pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(6) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl doručen návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce.
(7) Účetní jednotky neodpisují
a) umělecká DÍLa, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy,
b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
c) finanční majetek,
d) zásoby,
e) pohledávky,
f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce,
g) povolenky na emise a preferenční limity,
h) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,
i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou,
j) drobný dlouhodobý majetek,
k) pozemky.
(8) Nezajistí-li příspěvková organizace ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí investičního fondu nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky, sníží výsledkově o tento rozDÍL snížený o výši výnosů z titulu časového rozlišení přijatých investičních transferů investiční fond nebo fond reprodukce majetku. Účetní jednotky v příloze účetní závěrky zdůvodní, proč nebylo možno investiční fond nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky.
(9) První použití metody odpisování dlouhodobého majetku provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011. Při tomto prvním použití metody odpisování dlouhodobého majetku účetní jednotky nezobrazují náklady související s odpisováním tohoto majetku v účetním období roku 2011 a promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu oprávek k odpisovanému dlouhodobému majetku jako oceňovací rozDÍL při změně metody.
(10) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotu stavby při jejím vyřazení.
§ 67
Postup tvorby a použití rezerv
(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích dluhů nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, s výjimkou podmíněných dluhů a dalších podmíněných pasiv. U rezerv podle jiných právních předpisů35) se postupuje podle těchto předpisů.
(2) Tvorba a zvýšení rezervy se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.
(3) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(4) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.
§ 68
Vzájemné zúčtování
(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování:
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů,
c) rozDÍLů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném účetním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
d) pohledávek a dluhů s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách a
e) opravných položek a rezerv.
(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku.
§ 69
Metoda časového rozlišení
(1) Účetní jednotky náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad:
a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,
b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období, které nejsou významné v souladu s § 26 odst. 2 písm. d), se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají,
c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období,
d) náklady a výdaje, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. nákladů příštích období,
2. výdajů příštích období,
e) výnosy a příjmy, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. výnosů příštích období,
2. příjmů příštích období.
(2) U účetních případů, které se časově rozlišují podle odstavce 1, musí být známy tyto skutečnosti:
a) věcné vymezení,
b) výše a
c) období, kterého se týkají.
(3) Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.
§ 70
Metoda kurzových rozDÍLů
(1) Kurzové rozDÍLy vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
(2) Kurzové rozDÍLy podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách týkajících se finančního majetku účtovat prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3) Kurzové rozDÍLy z cenných papírů a poDÍLů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo poDÍL oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozDÍLy účtují prostřednictvím rozvahových účtů. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozDÍL účtuje na vrub nákladů a ve prospěch výnosů.
§ 71
Metoda oceňování souboru majetku
(1) Soubor majetku (§ 24 odst. 4 zákona) je tvořen více věcmi a zpravidla je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“) s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.
(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje
a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.
(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. Soubor majetku oceněný podle odstavce 2 písm. a) nelze rozšiřovat o kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty, u nichž je známa pořizovací cena.
(4) Sbírka muzejní povahy, u které není známé ocenění, se oceňuje 1 Kč. Pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění.
(5) Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u které je známé její ocenění, a to o věc, která je oceněna jinak než 1 Kč, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.
(6) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.
§ 72
Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv
(1) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.
(2) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období.
(3) Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.
(4) Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období.
(5) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.
(6) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.
§ 73
Vybrané druhy finančního zajištění (repo obchody)
(1) Vybraným druhem finančního zajištění se pro účely této vyhlášky rozumí poskytnutí zápůjčky zajištěné zajišťovacím převodem finančního nástroje, zejména cenného papíru.
(2) Vybraným finančním kolaterálem se pro účely této vyhlášky rozumí aktivum (finanční nástroj) poskytnutý jako předmět zajištění v případě uvedeném v odstavci 1.
(3) Pokud v případě vybraného druhu finančního zajištění dochází k převodu vlastnického práva k vybranému finančnímu kolaterálu, účetní jednotky účtují o přírůstku či úbytku tohoto aktiva.
(4) Pokud v případě vybraného druhu finančního zajištění nedochází k převodu vlastnického práva k vybranému finančnímu kolaterálu,
a) účetní jednotka, která je poskytovatelem finančního zajištění, účtuje o poskytnutém vybraném finančním kolaterálu na příslušném rozvahovém účtu se zápisem na příslušném analytickém účtu majetku označeném „vybrané finanční kolaterály“,
b) účetní jednotka, která je příjemcem finančního zajištění, neúčtuje o přijatém vybraném finančním kolaterálu na účtech hlavní knihy.
(5) Informaci o přijatém vybraném finančním kolaterálu podle odstavce 4 uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce.
§ 74
Uplatnění reálné hodnoty u závazku vrátit cenný papír (finanční kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět
změna reálné hodnoty závazku vrátit cenný papír (finanční kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět, se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.
§ 75
(1) Ustanovení § 73 a 74 se vztahují pouze na ministerstvo.
(2) Ustanovení § 65 a 67 nepoužije Státní pozemkový úřad pro majetek, který má ve správě podle jiného právního předpisu.

ČÁST ČTVRTÁ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 76
Účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty
(1) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty ve struktuře stanovené v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(2) Členění směrné účtové osnovy podle odstavce 1 je závazné pro všechny účetní jednotky podle § 2 včetně číselného označení.
§ 77
Analytické účty
(1) Syntetické účty lze pro potřeby účetní jednotky dále členit na analytické účty.
(2) V případě, že účetní jednotka je povinna předávat účetní záznamy, včetně účetních zápisů v účetních knihách a informací pro účely monitorování a řízení veřejných financí, v členění stanoveném v technické vyhlášce o účetních záznamech8), vytváří členění syntetických účtů na odpovídající analytické účty, pokud uvedené povinnosti přenosu účetních záznamů nezajistí jiným způsobem.
§ 78
Účtový rozvrh
na základě směrné účtové osnovy podle § 76, uspořádání a označování podrozvahových účtů podle § 47 a případného členění na analytické účty podle § 77 účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž uvede syntetické, analytické a podrozvahové účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů, k sestavení účetní závěrky a k přenosu účetních záznamů podle technické vyhlášky o účetních záznamech8) a podle jiných právních předpisů.

ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 79
Přechodná ustanovení
(1) Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v odstavcích 2 až 9 stanoveno jinak.
(2) Změnu účetní metody odpisování a tvorby opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky v účetním období započatém 1. ledna 2011.
(3) Změny v obsahovém vymezení položek a změny metod, které je možné provést v průběhu účetního období, provede účetní jednotka nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech8).
(4) Změnu účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, který účetní jednotka určila k prodeji přede dnem účinnosti této vyhlášky, provede účetní jednotka nejpozději do 31. prosince 2010, s výjimkou organizačních složek státu a státních fondů, které provedou tuto změnu účetní metody nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání operativních účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle jiného právního předpisu8) a s výjimkou Pozemkového fondu České republiky, který tuto změnu metody provede nejpozději do 31. prosince 2011.
(5) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky uvádějí v rozvaze a v přehledu o změnách vlastního kapitálu ve sloupci týkajícím se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky k 1. lednu 2010.
(6) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky ve výkazu zisku a ztráty ve sloupcích týkajících se minulého účetního období žádné informace neuvádějí.
(7) Územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti uvádějí podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou a podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku v příloze účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2011.
(8) Pokud účetní jednotka v účetním období 2010 nemá dostatek informací pro určení daného syntetického účtu při zaúčtování účetního případu, provede zápis prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny, který v názvu obsahuje termín ostatní, a to při dodržení pravidla podvojnosti účetního zápisu. V okamžiku zjištění veškerých skutečností, nejpozději k 31. prosinci 2010, provede účetní jednotka opravu účetního zápisu na příslušný syntetický účet.
(9) V účetních závěrkách sestavovaných od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 včetně stanoví účetní jednotky způsob zaokrouhlování a tento způsob uvedou v příloze v účetní závěrce.
§ 80 Zrušovací ustanovení
zrušuje se:
1. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.
2. Vyhláška č. 477/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.
3. Vyhláška č. 549/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb.
4. Vyhláška č. 401/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 576/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.
6. Vyhláška č. 353/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.
7. Vyhláška č. 472/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.
8. Vyhláška č. 402/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro Pozemkový fond České republiky.

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 81
tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 435/2010 Sb. Čl. II
1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2011 a později, pokud není v bodech 2 až 4 stanoveno jinak.
2. Účetní jednotky ode dne účinnosti této vyhlášky nepoužijí ustanovení § 79 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
3. Příspěvková organizace, která metodu odpisování dlouhodobého majetku k okamžiku účinnosti této vyhlášky již používá pro některý druh majetku, ustanovení § 66 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, na tento druh majetku nepoužije; změnu účetní metody odpisování dlouhodobého majetku provede v souladu s příslušným Českým účetním standardem nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.
4. Organizační složky státu při otevírání účetních knih k 1. lednu 2011 konečný zůstatek účtu 403 - Dotace na pořízení dlouhodobého majetku vykázaný k 31. prosinci 2010 v položce rozvahy „C.I.3. Dotace na pořízení dlouhodobého majetku“ otevírají na účtu 401 - Jmění účetní jednotky vykazovaném v položce rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 403/2011 Sb. Čl. II
1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2012 a později, pokud není v bodech 2 až 12 stanoveno jinak.
2. Stav položky rozvahy „D.III.4. Závazky z pronájmu" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.II.8. Ostatní dlouhodobé závazky".
3. Stav položky rozvahy „A.III.4. Půjčky osobám ve skupině" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „A.III.4. Dlouhodobé půjčky".
4. Kurzové rozDÍLy převedené k 1. lednu 2010 v souladu s přílohou Českého účetního standardu č. 702 - Otevírání a uzavírání účetních knih z účtu 386 - Kursové rozDÍLy aktivní a 387 - Kursové rozDÍLy pasivní na účet 405 - Kurzové rozDÍLy se od 1. ledna 2012 vykazují v položce rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody".
5. Stav položky rozvahy „D.III.20. Jiné daně a poplatky" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.III.19. Jiné daně a poplatky".
6. Stav položky rozvahy „D.III.7. Závazky z dávek sociálního zabezpečení" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.III.20. Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce".
7. Stav položky rozvahy „B.II.24. Poskytnuté zálohy na transfery" vykázaný k 31. prosinci 2011 může účetní jednotka od 1. ledna 2012 vykázat buď v položce rozvahy „B.II.24. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery", nebo v položce rozvahy „A.IV.7. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery", nevykáže-li část výše stavu položky rozvahy „B.II.24. Poskytnuté zálohy na transfery" k 31. prosinci 2011 od 1. ledna 2012 v souladu s obsahovým vymezením položek rozvahy „B.II.24. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery" nebo „A.IV.7. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery".
8. Stav položky rozvahy „D.IV.30. Přijaté zálohy na transfery" vykázaný k 31. prosinci 2011 může účetní jednotka od 1. ledna 2012 vykázat buď v položce rozvahy „D.III.31. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery", nebo v položce rozvahy „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery", nevykáže-li část výše stavu položky rozvahy „D.IV.30. Přijaté zálohy na transfery" k 31. prosinci 2011 od 1. ledna 2012 v souladu s obsahovým vymezením položek rozvahy „D.III.31. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery" nebo „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery".
9. Stav položek výkazu zisku a ztráty „B.I.9. Změna stavu nedokončené výroby", „B.I.10. Změna stavu polotovarů", „B.I.11. Změna stavu výrobků" a „B.I.12. Změna stavu ostatních zásob" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.7. Změna stavu zásob vlastní výroby" ve sloupci „Minulé účetní období", a to s opačným znaménkem, než které bylo vykázáno k 31. prosinci 2011.
10. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.I.13. Aktivace materiálu a zboží" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.6. Aktivace oběžného majetku" ve sloupci „Minulé účetní období", a to se záporným znaménkem.
11. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.I.14. Aktivace vnitroorganizačních služeb" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb" ve sloupci „Minulé účetní období", a to se záporným znaménkem.
12. Stav položek výkazu zisku a ztráty „B.I.15. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku" a „B.I.16. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.5. Aktivace dlouhodobého majetku" ve sloupci „Minulé účetní období", a to se záporným znaménkem.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 460/2012 Sb. Čl. II
Přechodné ustanovení
ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2013 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 473/2013 Sb. Čl. II
1. Ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující body jinak.
2. Příspěvkové organizace zřizované organizační složkou státu uvedou v účetních závěrkách sestavených k 31. březnu 2014, 30. červnu 2014, 30. září 2014 a k 31. prosinci 2014 v části „M. Doplňující informace k příjmům a výdajům“ přílohy č. 5 pouze položky označené kombinací velkých písmen latinské abecedy a římských číslic ve sloupci 1.
3. Organizační složky státu, územní samosprávné celky a svazky obcí uvedou v účetních závěrkách sestavených k 31. březnu 2014, 30. červnu 2014, 30. září 2014 a k 31. prosinci 2014 v části „N. Doplňující informace k položce výkazu zisku a ztráty „A.I.13. Mzdové náklady““ přílohy č. 5 pouze položky ve sloupcích 1., 3. a 5.
4. V případě sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 1 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v účetním období roku 2014 použije účetní jednotka vzor rozvahy podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, vzor výkazu zisku a ztráty podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, a vzor přílohy podle § 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, označený jako „VZOR PRO ROK 2014“ v příslušné příloze vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky.
5. Dlouhodobý nehmotný majetek vykázaný k 31. prosinci 2013 v položkách rozvahy „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ až „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“, který je k 31. prosinci 2013 oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce rozvahy „A.I.10. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji“.
6. Dlouhodobý hmotný majetek vykázaný k 31. prosinci 2013 v položkách rozvahy „A.II.1. Pozemky“ až „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“, který je k 31. prosinci 2013 oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce rozvahy „A.II.11. Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji“.
7. Stav položky rozvahy „B.II.8. Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek“ vykázaný k 31. prosinci 2013 vykazuje organizační složka státu, která je správcem daně od 1. ledna 2014 v položkách rozvahy „B.II.19. Pohledávky ze správy daní“ až „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“.
8. Stav položky rozvahy „B.II.9. Pohledávky ze sDÍLených daní“ vykázaný k 31. prosinci 2013 vykazuje od 1. ledna 2014 organizační složka státu, která je správcem daně, v položkách rozvahy „B.II.19. Pohledávky ze správy daní“ až „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“, a ostatní vybrané účetní jednotky v položce rozvahy „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“.
9. Stav položky rozvahy „B.II.11. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách rozvahy „B.II.10. Sociální zabezpečení“, B.II.11. Zdravotní pojištění“ nebo „B.II.12. Důchodové spoření“.
10. Stav položek rozvahy „D.III.10. Přijaté zálohy daní“ až „D.III.12. Závazky ze sDÍLených daní“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.22. Přijaté zálohy daní“ až „D.III.27. Ostatní závazky ze správy daní“.
11. Stav položky rozvahy „D.III.15. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.12. Sociální zabezpečení“, D.III.13. Zdravotní pojištění“ nebo „D.III.14. Důchodové spoření“.
12. Stav položky rozvahy „A.IV.5. Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položce rozvahy „A.IV.7. Zprostředkování dlouhodobých transferů“ nebo „A.IV.6. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“ nebo „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“.
13. Stav položky rozvahy „B.II.27. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „B.II.27. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“ nebo „B.II.28. Zprostředkování krátkodobých transferů“ nebo „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“.
14. Stav položky rozvahy „D.III.34. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.33. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“, nebo „D.III.34. Zprostředkování krátkodobých transferů“ nebo „D.III.20. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím“.
15. Stav položky rozvahy „D.II.7. Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.II.9. Zprostředkování dlouhodobých transferů“ nebo „D.II.8. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“ nebo „D.III.20. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím“.
16. Stav položky rozvahy „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.II.8. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“, nebo „D.II.9. Zprostředkování dlouhodobých transferů“.
17. Stav položky rozvahy „D.III.33. Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.33. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“ nebo „D.III.34. Zprostředkování krátkodobých transferů“.
18. Stav položky výkazu zisku a ztráty „A.III.1. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2014 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2015 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.III.1. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery“ nebo „A.III.3. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na předfinancování transferů“ ve sloupci „Minulé účetní období“.
19. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ vykázaný k 31. prosinci 2014 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2015 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ nebo „B.IV.3. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z předfinancování transferů“ ve sloupci „Minulé účetní období“.
20. Stav položky podrozvahy „P.V.3. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce podrozvahy „P.VI.7. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“.
21. Stav položky podrozvahy „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce podrozvahy „P.VI.8. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“.
22. Stav položky podrozvahy „P.V.1. Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách podrozvahy „P.VI.1. Krátkodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ nebo „P.VI.3. Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“.
23. Stav položky podrozvahy „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách podrozvahy „P.VI.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ nebo „P.VI.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“.

ministr: ing. Janota v. r.

příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.
rozvaha VZOR PRO ROK 2014 ZÁKLADNÍ
příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.
rozvaha
ZÁKLADNÍ
příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.
výkaz zisku a ztráty
VZOR PRO ROK 2014
ZÁKLADNÍ
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.
výkaz zisku a ztráty
ZÁKLADNÍ

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled o peněžních tocích
ZÁKLADNÍ
Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ...
(v Kč, s přesností na dvě desetinná místa)
okamžik sestavení:

Číslo položky Název položky Běžné účetní období
P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu
A. Peněžní toky z provozní činnosti součet Z. + A.I. + A.II. + A.III. + A.IV.
Z. Výsledek hospodaření před zdaněním
A.I. Úpravy o nepeněžní operace ( + / -) součet A.I.1. až A.I.6.
A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku
A.I.2. Změna stavu opravných položek
A.I.3. Změna stavu rezerv
A.I.4. Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku
A.I.5. Výnosy z dividend a poDÍLů na zisku
A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace
A.II. Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků ( + / -) součet A.II.1. až A.II.4.
A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek
A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků
A.II.3. Změna stavu zásob
A.II.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku
A.III. Zaplacená daň z příjmů včetně doměrků (-)
A. IV. Přijaté dividendy a poDÍLy na zisku
B. Peněžní toky z dlouhodobých aktiv součet B.I.+ B.II.+ B.III.
B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv
B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv součet B.II.1. až B.II.4.
B.II.1. Příjmy z privatizace státního majetku
B.II.2. Příjmy z prodeje majetku Pozemkového fondu České republiky
B.II.3. Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji
B.II.4. Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv
B.III. Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv ( + / -)
C. Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek součet C.I. + C.II. + C.III.
C.I. Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu ( + / -)
C.II. Změna stavu dlouhodobých závazků ( + / -)
C.III. Změna stavu dlouhodobých pohledávek ( + / -)
F. Celková změna stavu peněžních prostředků součet A. + B. + C.
H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření ( + / -)
R. Stav peněžních prostředků k rozvahovému dni součet P. + F. + H.

příloha č. 4 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled o změnách vlastního kapitálu
ZÁKLADNÍ
Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ...
(v Kč, s přesností na dvě desetinná místa)
okamžik sestavení:

Číslo položky Název položky 1 2 3 4
Minulé účetní období Zvýšení stavu Snížení stavu Běžné účetní období
VLASTNÍ KAPITÁL CELKEM A. + B. + C. + D. A. + B. + C. + D. A. + B. + C. + D. A. + B. + C. + D.
A. Jmění účetní jednotky a upravující položky součet A.I. až A.VII. součet A.I. až A.VII. součet A.I. až A.VII. součet A.I. až A.VII.
I. Jmění účetní jednotky součet A.I.1. až A.I.6. součet A.I.1. až A.I.6.
1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu - -
2. Svěřeni majetku příspěvkové organizaci - -
3. Bezúplatné převody - -
4. Investiční transfery - -
5. Dary - -
6. Ostatní - -
II. Fond privatizace
III. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku součet A.III.1. až A.III.6. součet A.III.1. až A.III.6.
1. Svěřeni majetku příspěvkové organizaci - -
2. Bezúplatné převody . -
3. Investiční transfery - -
4. Dary - -
5. Sníženi investičních transferů ve věcné a časové souvislosti - - -
6. Ostatní - -
IV. Kurzové rozDÍLy
V. Oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody součet A.V.1. až A.V.3. součet A.V.1. až A.V.3.
1. Opravné položky k pohledávkám - -
2. Odpisy - -
3. Ostatní - -
VI. Jiné oceňovací rozDÍLy součet A.VI.1. až A.VI.3. součet A.VI.1. až A.VI.3.
1. Oceňovací rozDÍLy u cenných papírů a poDÍLů - -
2. Oceňovací rozDÍLy u majetku určeného k prodeji - -
3. Ostatní - -
VII. Opravy minulých období součet A.VII.1. až A.VII.2. součet A.VII.1. až A.VII.2.
1. Opravy minulého účetního období - -
2. Opravy předchozích účetních období - -
B. Fondy účetní jednotky
C. Výsledek hospodaření
D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření

příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.
příloha
VZOR PRO ROK 2014
zÁKLADNÍ

příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.
příloha
zÁKLADNÍ

příloha č. 6 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled tvorby a použití fondu privatizace
ZÁKLADNÍ
Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa)
okamžik sestavení:
Číslo položky Název položky BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ
H.I. Počáteční zůstatek
H.II. Tvorba součet H.II.1. až H.II.6.
1. Výsledek hospodaření (zisk) běžného účetního období
2. Výsledek hospodaření (zisk) minulých období
3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku od vybraných účetních jednotek
4. Dary
5. Oceňovací rozDÍLy
6. Ostatní
H.III. Použití součet H.III. 1. až H.III.5.
1. Výsledek hospodaření (ztráta) běžného účetního období
2. Výsledek hospodaření (ztráta) minulých období
3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku vybraným účetním jednotkám
4. Oceňovací rozDÍLy
5. Ostatní
H.IV. Konečný zůstatek H.I. + H.II.-H.III.
H.V. Další informace z výsledku hospodaření běžného účetního období -
1. Převody do státního rozpočtu
2. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku

příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. směrná účtová osnova
Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek
Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek
012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
013 - Software
014 - Ocenitelná práva
015 - Povolenky na emise a preferenční limity
018 - Drobný dlouhodobý nehmotný majetek
019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
Účtová skupina 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
021 - Stavby
022 - Samostatné hmotné movité věci a soubory movitých věcí
025 - Pěstitelské celky trvalých porostů
028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek
029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
Účtová skupina 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
031 - Pozemky
032 - Kulturní předměty
035 - Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji
036 - Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji
Účtová skupina 04 - Nedokončený a pořizovaný dlouhodobý majetek
041 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
043 - Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
044 - Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku
045 - Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku

Účtová skupina 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

Účtová skupina 06 - Dlouhodobý finanční majetek
061 - Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem
062 - Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem
063 - Dluhové cenné papíry držené do splatnosti
067 - Dlouhodobé půjčky
068 - Termínované vklady dlouhodobé
069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek
Účtová skupina 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
073 - Oprávky k software
074 - Oprávky k ocenitelným právům
078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku
079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
Účtová skupina 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
081 - Oprávky ke stavbám
082 - Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí
085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů
088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku
089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku

Účtová třída 1 - Zásoby a opravné položky
Účtová skupina 11 - Materiál
111 - Pořízení materiálu
112- Materiál na skladě
119 - Materiál na cestě
Účtová skupina 12 - Zásoby vlastní výroby
121 - Nedokončená výroba
122 - Polotovary vlastní výroby
123 - Výrobky
Účtová skupina 13 - Zboží a ostatní zásoby
131 - Pořízení zboží
132 - Zboží na skladě
138 - Zboží na cestě
139 - Ostatní zásoby
Účtová skupina 14 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám
142 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem dlouhodobým
144 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z postoupených úvěrů
146 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z ručení
149 - Opravné položky k ostatním dlouhodobým pohledávkám

Účtová skupina 15 - Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku
151 - Opravné položky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
152 - Opravné položky k software
153 - Opravné položky k ocenitelným právům
154 - Opravné položky k povolenkám na emise a preferenčním limitům
156 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
157 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému nehmotnému majetku

Účtová skupina 16 - Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku
161 - Opravné položky k pozemkům
162 - Opravné položky ke kulturním předmětům
163 - Opravné položky ke stavbám
164 - Opravné položky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí
165 - Opravné položky k pěstitelským celkům trvalých porostů
167 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku
168 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému hmotnému majetku

Účtová skupina 17 - Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku
171 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s rozhodujícím vlivem
172 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s podstatným vlivem
173 - Opravné položky k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti
175 - Opravné položky k dlouhodobým půjčkám
176 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému finančnímu majetku
177 - Opravné položky k pořizovanému dlouhodobému finančnímu majetku

Účtová skupina 18 - Opravné položky k zásobám
181 - Opravné položky k materiálu
182 - Opravné položky k nedokončené výrobě
183 - Opravné položky k polotovarům vlastní výroby
184 - Opravné položky k výrobkům
185 - Opravné položky ke zboží
186 - Opravné položky k ostatním zásobám

Účtová skupina 19 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám
191 - Opravné položky ke směnkám k inkasu
192 - Opravné položky k jiným pohledávkám z hlavní činnosti
193 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem krátkodobým
194 - Opravné položky k odběratelům
195 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z postoupených úvěrů
196 - Opravné položky k pohledávkám ze správy daní a obdobných dávek
198 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z ručení
199 - Opravné položky k ostatním krátkodobým pohledávkám

Účtová třída 2 - Účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry a půjčky
Účtová skupina 22 - Bankovní účty organizačních složek státu a běžné účty státních fondů
222 - Příjmový účet organizačních složek státu
223 - Zvláštní výdajový účet
224 - Běžné účty státních fondů
225 - Běžné účty fondů organizačních složek státu
227 - Účet hospodaření státního rozpočtu
Účtová skupina 23 - Bankovní účty územních samosprávných celků
231 - Základní běžný účet územních samosprávných celků
236 - Běžné účty fondů územních samosprávných celků
Účtová skupina 24 - Ostatní bankovní účty
241 - Běžný účet
243 - Běžný účet FKSP
244 - Termínované vklady krátkodobé
245 - Jiné běžné účty
247 - Účty spravovaných prostředků
248 - Souhrnné účty
249 - Účty pro sDÍLení daní a pro dělenou správu

Účtová skupina 25 - Krátkodobý finanční majetek
251 - Majetkové cenné papíry k obchodování
253 - Dluhové cenné papíry k obchodování
256 - Jiné cenné papíry
Účtová skupina 26 - Peníze
261 - Pokladna
262 - Peníze na cestě
263 - Ceniny
Účtová skupina 28 - Krátkodobé úvěry a půjčky
281 - Krátkodobé úvěry
282 - Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky)
283 - Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů
289 - Jiné krátkodobé půjčky

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy
Účtová skupina 31 - Krátkodobé pohledávky
311 - Odběratelé
312 - Směnky k inkasu
313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry
314 - Krátkodobé poskytnuté zálohy
315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti
316 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé
317 - Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů
319 - Pohledávky z přerozdělovaných daní

Účtová skupina 32 - Krátkodobé závazky
321 - Dodavatelé
322 - Směnky k úhradě
324 - Krátkodobé přijaté zálohy
325 - Závazky z dělené správy
326 - Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé

Účtová skupina 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
331 - Zaměstnanci
333 - Jiné závazky vůči zaměstnancům
335 - Pohledávky za zaměstnanci
336 - Sociální zabezpečení
337 - Zdravotní pojištění
338 - Důchodové spoření

Účtová skupina 34 - Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování
341 - Daň z příjmů
342 - Jiné přímé daně
343 - Daň z přidané hodnoty
344 - Jiné daně a poplatky
345 - Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce
346 - Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi
347 - Závazky k vybraným ústředním vládním institucím
348 - Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi
349 - Závazky k vybraným místním vládním institucím

Účtová skupina 35 - Pohledávky a závazky ze správy daní
351 - Přijaté zálohy daní
352 - Pohledávky ze správy daní
353 - Přeplatky na daních
354 - Závazky z vratek nepřímých daní
355 - Zúčtování z přerozdělování daní
356 - Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem
357 - Závazky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem
358 - Ostatní pohledávky ze správy daní
359 - Ostatní závazky ze správy daní

Účtová skupina 36 - Pohledávky a závazky z ručení a finančních operací
361 - Krátkodobé pohledávky z ručení
362 - Krátkodobé závazky z ručení
363 - Pevné termínové operace a opce
364 - Závazky z neukončených finančních operací
365 - Pohledávky z finančního zajištění
366 - Závazky z finančního zajištění
367 - Pohledávky z vydaných dluhopisů
368 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a poDÍLů

Účtová skupina 37 - Jiné krátkodobé pohledávky a závazky
371 - Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
372 - Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
373 - Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery
374 - Krátkodobé přijaté zálohy na transfery
377 - Ostatní krátkodobé pohledávky
378 - Ostatní krátkodobé závazky

Účtová skupina 38 - Účty příštích období a dohadné účty
381 - Náklady příštích období
383 - Výdaje příštích období
384 - Výnosy příštích období
385 - Příjmy příštích období
388 - Dohadné účty aktivní
389 - Dohadné účty pasivní

Účtová skupina 39 - Vnitřní zúčtování a vyrovnávací účty
395 - Vnitřní zúčtování
396 - Spojovací účet při sdružení

Účtová třída 4 - Jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a pohledávky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování

Účtová skupina 40 - Jmění účetní jednotky a upravující položky
401 - Jmění účetní jednotky
402 - Fond privatizace
403 - Transfery na pořízení dlouhodobého majetku
404 - Agregované příjmy a výdaje minulých období
405 - Kurzové rozDÍLy
406 - Oceňovací rozDÍLy při prvotním použití metody
407 - Jiné oceňovací rozDÍLy
408 - Opravy minulých období

Účtová skupina 41 - Fondy účetní jednotky
411 - Fond odměn
412 - Fond kulturních a sociálních potřeb
413 - Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření
414 - Rezervní fond z ostatních titulů
416 - Fond reprodukce majetku, investiční fond
419 - Ostatní fondy

Účtová skupina 43 - Výsledky hospodaření
431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
432 - Výsledek hospodaření předcházejících účetních období

Účtová skupina 44 - Rezervy
441 - Rezervy

Účtová skupina 45 - Dlouhodobé závazky
451 - Dlouhodobé úvěry
452 - Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé
453 - Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů
455 - Dlouhodobé přijaté zálohy
456 - Dlouhodobé závazky z ručení
457 - Dlouhodobé směnky k úhradě
458 - Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
459 - Ostatní dlouhodobé závazky

Účtová skupina 46 - Dlouhodobé pohledávky
462 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé
464 - Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů
465 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy
466 - Dlouhodobé pohledávky z ručení
468 - Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
469 - Ostatní dlouhodobé pohledávky

Účtová skupina 47 - Dlouhodobé zálohy na transfery
471 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery
472 - Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery

Účtová skupina 49 - Závěrkové účty a zvláštní zúčtování
491 - Počáteční účet rozvažný
492 - Konečný účet rozvažný
493 - Výsledek hospodaření běžného účetního období
499 - Zúčtování na základě zvláštních předpisů

Účtová třída 5 - Náklady

Účtová skupina 50 - Spotřebované nákupy
501 - Spotřeba materiálu
502 - Spotřeba energie
503 - Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek
504 - Prodané zboží
506 - Aktivace dlouhodobého majetku
507 - Aktivace oběžného majetku
508 - Změna stavu zásob vlastní výroby

Účtová skupina 51 - Služby
511 - Opravy a udržování
512 - Cestovné
513 - Náklady na reprezentaci
516 - Aktivace vnitroorganizačních služeb
518 - Ostatní služby

Účtová skupina 52 - Osobní náklady
521 - Mzdové náklady
524 - Zákonné sociální pojištění
525 - Jiné sociální pojištění
527 - Zákonné sociální náklady
528 - Jiné sociální náklady

Účtová skupina 53 - Daně a poplatky
531 - Daň silniční
532 - Daň z nemovitostí
538 - Jiné daně a poplatky
539 - Vratký nepřímých daní

Účtová skupina 54 - Ostatní náklady
541 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení
542 - Jiné pokuty a penále
543 - Dary a jiná bezúplatná předání
544 - Prodaný materiál
547 - Manka a škody
548 - Tvorba fondů
549 - Ostatní náklady z činnosti

Účtová skupina 55 - Odpisy, rezervy a opravné položky
551 - Odpisy dlouhodobého majetku
552 - Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek
553 - Prodaný dlouhodobý hmotný majetek
554 - Prodané pozemky
555 - Tvorba a zúčtování rezerv
556 - Tvorba a zúčtování opravných položek
557 - Náklady z vyřazených pohledávek
558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku

Účtová skupina 56 - Finanční náklady
561 - Prodané cenné papíry a poDÍLy
562 - Úroky
563 - Kurzové ztráty
564 - Náklady z přecenění reálnou hodnotou
569 - Ostatní finanční náklady

Účtová skupina 57 - Náklady na transfery
571 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery
572 - Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery

Účtová skupina 58 - Náklady ze sDÍLených daní a poplatků
581 - Náklady ze sDÍLené daně z příjmů fyzických osob
582 - Náklady ze sDÍLené daně z příjmů právnických osob
584 - Náklady ze sDÍLené daně z přidané hodnoty
585 - Náklady ze sDÍLených spotřebních daní
586 - Náklady z ostatních sDÍLených daní a poplatků

Účtová skupina 59 - Daň z příjmů
591 - Daň z příjmů
595 - Dodatečné odvody daně z příjmů

Účtová třída 6 - Výnosy

Účtová skupina 60 - Výnosy z vlastních výkonů a zboží
601 - Výnosy z prodeje vlastních výrobků
602 - Výnosy z prodeje služeb
603 - Výnosy z pronájmu
604 - Výnosy z prodaného zboží
605 - Výnosy ze správních poplatků
606 - Výnosy z místních poplatků
607 - Výnosy ze soudních poplatků
609 - Jiné výnosy z vlastních výkonů

Účtová skupina 63 - Výnosy z daní a poplatků
631 - Výnosy z daně z příjmů fyzických osob
632 - Výnosy z daně z příjmů právnických osob
633 - Výnosy ze sociálního pojištění
634 - Výnosy z daně z přidané hodnoty
635 - Výnosy ze spotřebních daní
636 - Výnosy z majetkových daní
637 - Výnosy z energetických daní
638 - Výnosy z daně silniční
639 - Výnosy z ostatních daní a poplatků

Účtová skupina 64 - Ostatní výnosy
641 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení
642 - Jiné pokuty a penále
643 - Výnosy z vyřazených pohledávek
644 - Výnosy z prodeje materiálu
645 - Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku
646 - Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků
647 - Výnosy z prodeje pozemků
648 - Čerpání fondů
649 - Ostatní výnosy z činnosti

Účtová skupina 66 - Finanční výnosy
661 - Výnosy z prodeje cenných papírů a poDÍLů
662 - Úroky
663 - Kurzové zisky
664 - Výnosy z přecenění reálnou hodnotou
665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
669 - Ostatní finanční výnosy

Účtová skupina 67 - Výnosy z transferů
671 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů
672 - Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů

Účtová skupina 68 - Výnosy ze sDÍLených daní a poplatků
681 - Výnosy ze sDÍLené daně z příjmů fyzických osob
682 - Výnosy ze sDÍLené daně z příjmů právnických osob
684 - Výnosy ze sDÍLené daně z přidané hodnoty
685 - Výnosy ze sDÍLených spotřebních daní
686 - Výnosy ze sDÍLených majetkových daní
688 - Výnosy z ostatních sDÍLených daní a poplatků

Účtová třída 7 a 8 - Vnitroorganizační účetnictví
obsah těchto účtových tříd si určí sama účetní jednotka.

Účtová třída 9 - Podrozvahové účty

Účtová skupina 90 - Majetek účetní jednotky
901 - Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek
902 - Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek
903 - Ostatní majetek

Účtová skupina 91 -Vyřazené pohledávky a závazky
911 - Vyřazené pohledávky
912 - Vyřazené závazky

Účtová skupina 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou
921 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou
922 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou
923 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce
924 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce
925 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů
926 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů

Účtová skupina 93 a 94 - Další podmíněné pohledávky
931 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku
932 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku
933 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv
934 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv
939 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
941 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
942 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům
943 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu kjiným zdrojům
944 - Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění
945 - Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění
947 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení
948 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení
949 - Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva
951 - Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva

Účtová skupina 96 - Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku
961 - Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv
962 - Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv
963 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu
964 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu
965 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce
966 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce
967 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů
968 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů

Účtová skupina 97 a 98 - Další podmíněné závazky
971 - Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku
972 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku
973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv
974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv
975 - Krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
976 - Dlouhodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí
978 - Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní
979 - Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní
981 - Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových
982 - Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových
983 - Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních
984 - Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních

Účtová skupina 99 - Ostatní podmíněná aktiva a ostatní podmíněná pasiva a vyrovnávací účty
991 - Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva
992 - Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva
993 - Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva
994 - Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva
999 - Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům
1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 54 až 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).
10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
11) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách).
12) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.
13) Například zákon č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
14) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
16) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
17) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19) Například nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky.
20) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23) Například § 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, § 119 až 127 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 410/2010 Sb.
29) § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění pozdějších předpisů.
32) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
34) § 61 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
35) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.
37) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisůktuální verze

504/2002 uctovani nepodnikatelskych

504 VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona
č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,
c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce,
d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky,
e) směrnou účtovou osnovu,
f) účetní metody,
g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví.
§ 2
(1) Vyhláška se týká účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona a na které se vztahují zvláštní právní předpisy; jedná se zejména o tyto účetní jednotky:
a) politické strany a politická hnutí,1)
b) spolky podle občanského zákoníku,
c) církve a náboženské společnosti,3)
d) obecně prospěšné společnosti,4)
e) zájmová sdružení právnických osob,5)
f) nadace, nadační fondy a ústavy podle občanského zákoníku,
g) společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku,
h) veřejné vysoké školy9) a
i) jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání,10) s výjimkou obchodních korporací
(dále jen "účetní jednotky").
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.11)
(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,11a)
b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a nepoužijí ustanovení § 18, 24, 30, 34, 35, 36, 41, 42 a 43 zákona, v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,
c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
(K § 4 odst. 8 zákona)
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1) Účetní závěrka účetních jednotek uvedených v § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu.
(2) V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty.
(5) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném rozsahu nebo v zjednodušeném rozsahu podle § 18 odst. 3 zákona. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha (bilance) v rozsahu podle § 5 odst. 4, výkaz zisku a ztráty v rozsahu podle § 6 odst. 2 a příloha k účetní závěrce v rozsahu podle § 30.
§ 4
(1) V rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.
(2) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky.
(3) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny. Jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč. Položky "Aktiva celkem" (netto) a "Pasiva celkem" se musí rovnat. Položka "D. Výsledek hospodaření po zdanění" za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A.II.1. Účet výsledku hospodaření" uvedené v pasivech rozvahy (bilance) za běžné účetní období.
(4) Účetní jednotky k okamžiku vzniku nebo zřízení sestavují zahajovací rozvahu. Účetní jednotky, které vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, sestavují ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni prohlášení konkursu účetní závěrku v plném rozsahu. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou ho použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím.
§ 5
Rozvaha (bilance)
(1) V rozvaze (bilanci) se položky aktiv uvádějí v hodnotě neupravené o opravné položky a oprávky, to je v brutto. Opravné položky a oprávky k příslušným aktivům se uvedou v aktivech rozvahy (bilance) v záporných hodnotách. Každá z položek rozvahy (bilance) obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za minulé účetní období. V případě, že informace uváděné za minulé a za běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona a úprava se odůvodní v příloze.
(2) Hodnoty položek rozvahy (bilance) se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným nebo záporným znaménkem. Položky v aktivech, s výjimkou opravných položek a oprávek, se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Má dáti nad stavem obratu strany Dal. Položky pasiv se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Dal nad stavem obratu strany Má dáti. V prvním sloupci se uvádějí částky aktiv a pasiv se stavem k prvnímu dni účetního období. Ve druhém sloupci se uvádějí stavy aktiv a pasiv k poslednímu dni účetního období, za které se účetní závěrka sestavuje. Výjimku tvoří položka pasiv "A.II.1. Účet výsledku hospodaření", která se vykazuje pouze k poslednímu dni uzavíraného účetního období, a položka pasiv "A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení", která se vykazuje pouze k prvnímu dni účetního období.
(3) Položky rozvahy (bilance) v nulové výši za minulé účetní období i za běžné účetní období se neuvádějí.
(4) Rozvaha (bilance) ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi, pokud jedna položka rozvahy obsahuje několik účtových skupin a v rámci skupiny bude existovat několik skupinových účtů, pak bude položka rozvahy úhrnem mezisoučtů příslušných účtových skupin.
§ 6
Výkaz zisku a ztráty
(1) Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, rozdělené na hlavní činnost a hospodářskou činnost. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvede samostatně za hlavní činnost a samostatně za hospodářskou činnost. Za účetní jednotku jako celek se DÍLčí výsledky hospodaření sumarizují. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.
(2) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Sumy jednotlivých nákladových a výnosových položek vzniknou sumarizací skupinových účtů v rámci účtových skupin podle zadání v příloze č. 2.
(3) Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši se neuvádějí.

HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)
§ 7
Dlouhodobý nehmotný majetek
(1) Položka "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem" obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Dále obsahuje povolenky na emise, kterými jsou povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství11b) bez ohledu na výši ocenění a další obdobná práva, zejména individuální preferenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv (dále jen „preferenční limity“)11c) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele11c) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku v položce „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ podle odstavce 1,
a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,
b) drobného dlouhodobého nehmotného majetku vymezeného v odstavci 5,
c) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem".
(3) Položka "A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" a položka "A.I.2. Software" obsahují nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software, které byly buď vytvořeny vlastní činností a určeny k obchodování a nebo byly nabyty od jiných osob.
(4) Položka "A.I.3. Ocenitelná práva" obsahuje zejména ocenitelná práva k předmětům průmyslového a obdobného vlastnictví, k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a další ocenitelná práva podle zvláštních právních předpisů.
(5) Položka "A.I.4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje nehmotný majetek, zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.
(6) Položka "A.I.5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který podle své povahy nelze uvést v jiných položkách dlouhodobého majetku zejména povolenky na emise a preferenční limity bez ohledu na výši ocenění.
(7) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet.
(8) Položka "A.I.6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(9) Položka "A.I.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.
(10) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
(11) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti11d) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto vybavení nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity11e) a energetické audity11f), lesní hospodářské plány11g) a plány povodí11h) a povodňové plány.
§ 8
Dlouhodobý hmotný majetek
(1) Položka "A.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami podle § 11 odst. 7. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 10 písmen a) a d).
(2) Položka „A.II.2. Umělecká DÍLa, předměty a sbírky“ obsahuje zejména umělecká DÍLa, sbírky, předměty kulturní hodnoty12), a obdobný hmotný movitý majetek bez ohledu na výši ocenění, který není součástí stavby nebo není zbožím, včetně movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, a včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a).
(3) Za dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný se považují kromě pozemků, uměleckých děl, předmětů a sbírek i církevní stavby, například kostely, kaple, kláštery a galerie, za podmínky, že jsou tyto stavby uvedeny v základním dokumentu církve nebo náboženské společnosti, kterým je statut, řád nebo stanovy, a to v souladu se zásadami hospodaření církve nebo náboženské společnosti.
(4) Položka "A.II.3. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
a) stavby14) včetně budov, důlní DÍLa a důlní stavby pod povrchem, vodní DÍLa a další stavební DÍLa podle zvláštních právních předpisů,
b) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“,
c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci, včetně spoluvlastnického poDÍLu na pozemku, se použije odstavec 1 obdobně,
f) nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou,
g) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
h) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
(5) Položka "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" obsahuje
a) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány" se považují za drobný hmotný majetek a účetní jednotka o něm účtuje jako o zásobách,
b) předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.
(6) Položka "A.II.3. Stavby" a položka "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku v položkách „A.II.3. Stavby“ a „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ a dále obsahuje technické zhodnocení
a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
b) drobného hmotného majetku.
(7) Položka "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje
a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(8) Položka "A.II.6. Základní stádo a tažná zvířata" obsahuje bez ohledu na výši ocenění plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus; podle rozhodnutí účetní jednotky sem patří též zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, například muflonů, daňků, jelenů a pštrosů. Položka obsahuje též koně, například tažné a dostihové, a dále osly, muly a mezky.
(9) Položka "A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.
(10) Položka "A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez ohledu na pořizovací cenu
a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 38 odst. 3 písm. d),
b) technické zhodnocení provedené na majetku oceněném podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby,
c) jiný majetek, mající charakter dlouhodobého hmotného majetku, neobsažený v majetkových položkách "A.II.1. Pozemky", "A.II.2. Umělecká DÍLa, předměty a sbírky", "A.II.3. Stavby", "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí", "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů", "A.II.6. Základní stádo a tažná zvířata", "A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek", "A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" a "A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek",
d) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.
(11) Položka "A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(12) Položka "A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
(13) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání, to je pro způsobilost k provozu. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.
§ 9
Dlouhodobý finanční majetek
(1) Dlouhodobým finančním majetkem je majetek s dobou splatnosti delší než jeden rok nebo majetek do splatnosti nakupovaný nebo vlastněný účetní jednotkou za účelem
a) majetkové účasti, zejména poDÍLů v obchodní korporaci, nebo
b) obchodování s nimi, nebo
c) dlouhodobého umístění volných peněžních prostředků se záměrem jejich zhodnocení formou budoucího výnosu.
(2) Položka "A.III.1. PoDÍLy v ovládaných a řízených osobách" obsahuje majetkové účasti, to je poDÍLy podle zákona o obchodních korporacích, ustanovení o množství hlasovacích práv podle zvláštního právního předpisu se nepoužije.
(3) Položka "A.III.2. PoDÍLy v osobách pod podstatným vlivem" obsahuje majetkové účasti, to je poDÍLy nejméně ve výši dvaceti procent, avšak s nižším poDÍLem účasti, než je uvedeno v odstavci 2.
(4) Položka "A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti" obsahuje dluhové cenné papíry, které mají stanovenu splatnost a u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držby až do jejich splatnosti.
(5) Položka "A.III.4. Zápůjčky organizačním složkám" obsahuje zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, poskytnuté účetní jednotkou vlastním organizačním složkám, pokud jsou účetními jednotkami.
(6) Položka "A.III.5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky" obsahuje zejména ostatní zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok neuvedené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku.
(7) Položka "A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek" obsahuje ostatní cenné papíry neobsažené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku, termínové vklady s dobou splatnosti delší než jeden rok a majetek přenechaný do užívání jiné účetní jednotce formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)
(8) Položka "A.III.7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje složky ocenění dlouhodobých cenných papírů a poDÍLů v průběhu jejich pořízení. V položce se uvádí dlouhodobý finanční majetek, jehož doba splatnosti nebo doba držby je delší než jeden rok.
§ 10
Oprávky k dlouhodobému majetku
položky "A.IV.1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje", "A.IV.2. Oprávky k softwaru", "A.IV.3. Oprávky k ocenitelným právům", "A.IV.4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku", "A.IV.5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku", "A.IV.6. Oprávky ke stavbám", "A.IV.7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí", "A.IV.8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů", "A.IV.9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům", "A.IV.10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku" a "A.IV.11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku" obsahují oprávky k příslušnému dlouhodobému majetku, které vyjadřují opotřebení příslušného majetku ve finančním vyjádření, kterým se snižuje ocenění příslušného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví a současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů.
§ 11
Zásoby
(1) Položka "B.I.1. Materiál na skladě" zejména obsahuje
a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d) náhradní DÍLy,
e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f) další hmotné movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku, vedené jako materiál.
(2) Položka "B.I.2. Materiál na cestě" obsahuje majetek uvedený v odstavci 1, který byl vyúčtován dodavatelem, avšak nebyl dosud účetní jednotkou fyzicky převzat.
(3) Položka "B.I.3. Nedokončená výroba" obsahuje produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem, nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty.
(4) Položka "B.I.4. Polotovary vlastní výroby" obsahuje odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.
(5) Položka "B.I.5. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.
(6) Položka "B.I.6. Zvířata" obsahuje mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm.
(7) Položka "B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách" obsahuje zejména hmotné movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje.
(8) Položka "B.I.8. Zboží na cestě" obsahuje zejména hmotné movité věci uvedené v odstavci 7 vyúčtované dodavatelem, avšak účetní jednotkou dosud nepřevzaté.
(9) Položka "B.I.9. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.
§ 12
Pohledávky z obchodních závazkových vztahů
(1) Položka "B.II.1. Odběratelé" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za splněné a vyúčtované dodávky a služby odběratelům vyplývající z obchodních závazkových vztahů. Do této položky nenáleží pohledávky směnečné.
(2) Položka "B.II.2. Směnky k inkasu" obsahuje směnečné krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za odběrateli a jinými dlužníky z cizích směnek a ze směnek na vlastní řad.
(3) Položka "B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry" obsahuje pohledávky za směnky předané bance k proplacení, do doby splatnosti směnky a pohledávky za jiné cenné papíry s termínem splatnosti, předané bance k proplacení.
(4) Položka "B.II.4. Poskytnuté provozní zálohy" obsahuje dlouhodobé i krátkodobé zálohy a závdavky poskytnuté dodavatelům na dodávky vyplývající z obchodních závazkových vztahů. Do položky se neuvádějí zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11 a v § 11 odst. 9.
(5) Položka "B.II.5. Ostatní pohledávky" obsahuje ostatní krátkodobé i dlouhodobé pohledávky z obchodních závazkových vztahů, neuvedené v odstavcích 1 až 4, zejména pohledávky za dodavateli z důvodu reklamace dodávek.
§ 13
Pohledávky z pracovněprávních vztahů
(1) Položka "B.II.6. Pohledávky za zaměstnanci" obsahuje pohledávky za zaměstnanci zejména z titulu poskytnutých záloh na cestovné na pracovní cesty a jiných záloh, které jsou zaměstnanci povinni vyúčtovat.
(2) Položka "B.II.7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění" obsahuje pohledávky za příslušnými institucemi jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.
§ 14
Daně a dotace – pohledávky
(1) Položka "B.II.8. Daň z příjmů" obsahuje pohledávky z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.
(2) Položka "B.II.9. Ostatní přímé daně" obsahuje pohledávky z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti a funkčních požitků, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.
(3) Položka "B.II.10. Daň z přidané hodnoty" obsahuje pohledávky zejména z titulu nároků na vrácení daně z přidané hodnoty při uplatnění nadměrného odpočtu u plátců této daně. Do této položky se zahrnují rovněž pohledávky z titulu nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu18) a ostatní pohledávky související s touto daní.
(4) Položka "B.II.11. Ostatní daně a poplatky" obsahuje pohledávky z titulu spotřebních daní například při uplatnění nároku na jejich vrácení. Obsahem této položky jsou i pohledávky z titulu silniční daně, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z nabytí nemovitých věcí a pohledávky za příslušnými institucemi z titulu poplatků vyměřovaných podle zvláštních právních předpisů, například cla, správních poplatků a jiných obdobných plnění.
(5) Položky "B.II.12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem" a "B.II.13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků" obsahují nároky na dotace, pokud zvláštní právní předpisy nebo příslušné smlouvy účtování o vzniku nároků připouštějí.
§ 15
Ostatní pohledávky
(1) Položka „B.II.14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti“ obsahuje krátkodobé i dlouhodobé pohledávky vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku za ostatními společníky sdruženými v této společnosti.
(2) Položka "B.II.15. Pohledávky z pevných termínových operací a opcí" obsahuje pohledávky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu pohledávky.
(3) Položka "B.II.16. Pohledávky z vydaných dluhopisů" obsahuje pohledávky emitentů z titulu úpisu krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů.
(4) Položka "B.II.17. Jiné pohledávky" obsahuje krátkodobé pohledávky, které se neuvádějí v jiných položkách pohledávek, zejména nároky na náhradu škody od odpovědné osoby, zálohy a závdavky vyplacené jiným osobám než osobám v pracovněprávním vztahu, pokud se nejedná o zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11, § 11 odst. 9 a v § 12 odst. 4.
(5) Položka "B.II.18. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky dlouhodobých a krátkodobých pohledávek stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(6) Položka "B.II.19. Opravná položka k pohledávkám" obsahuje opravné položky vytvářené k jednotlivým pohledávkám podle zvláštního právního předpisu20) v případech, kdy se pohledávky vztahují k činnosti účetní jednotky podléhající dani z příjmů. V účetní závěrce se tato položka uvádí v aktivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.
§ 16
Krátkodobý finanční majetek
(1) Položka "B.III.1. Pokladna" obsahuje peněžní prostředky v hotovosti, které má účetní jednotka v pokladně ke dni sestavení účetní závěrky.
(2) Položka "B.III.2. Ceniny" obsahuje stav zejména poštovních známek, kolků, dálničních kupónů, karet (benzinových, telefonních), které představují určitou majetkovou hodnotu s limitem čerpání, z níž po vydání do používání bude moci být čerpáno, stav stravovacích poukázek do provozoven veřejného stravování a stav jiných poukázek a karet, majících povahu cenin.
(3) Položka "B.III.3. Účty v bankách" obsahuje disponibilní peněžní prostředky na účtech v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev. Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u běžného účtu, pak se tento zůstatek uvádí v položce pasiv "B.III.18. Krátkodobé bankovní úvěry".
(4) Položky "B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování" a "B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování" obsahují cenné papíry určené k obchodování, držené účetní jednotkou po dobu kratší než jeden rok za účelem obchodování s nimi a dosahování zisků z cenových rozDÍLů.
(5) Položka "B.III.6. Ostatní cenné papíry" obsahuje jiné cenné papíry krátkodobé povahy, které se neuvádějí v položkách "B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování" a "B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování". V této položce se uvádějí i dluhové cenné papíry držené do splatnosti, kdy splatnost je kratší než jeden rok.
(6) Položka "B.III.7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek" obsahuje složky ocenění krátkodobých cenných papírů a poDÍLů v průběhu jejich pořizování.
(7) Položka "B.III.8. Peníze na cestě" obsahuje stav veškerých peněžních prostředků, které z důvodu časového nesouladu při vkladech, výběrech a převodech mezi účty v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev účetní jednotky nebo pokladnami nebyly dosud připsány na účet nebo z účtu odepsány. Stav se v aktivech rozvahy (bilance) uvádí v kladné nebo v záporné hodnotě, podle povahy konečného zůstatku účtu 261 – Peníze na cestě.
§ 17
Jiná aktiva, aktiva celkem
(1) Položky "B.IV.1. Náklady příštích období" a "B.IV.2. Příjmy příštích období" obsahují tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Položka "B.IV.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se týkají nákladů v příštích účetních obdobích. Položka "B.IV.2. Příjmy příštích období" obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.
(2) Položka "B.IV.3. Kursové rozDÍLy aktivní" obsahuje ke dni sestavení účetní závěrky zjištěné kursové rozDÍLy aktivní povahy, to je ztrátové, vznikající při přepočtu dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizích měnách, včetně dlouhodobých termínových vkladů, úvěrů a krátkodobých finančních výpomocí.
(3) Položka "Aktiva celkem" obsahuje hodnotu aktiv brutto sníženou o hodnotu oprávek a opravných položek k příslušným aktivům.
§ 18
Vlastní zdroje
(1) Položka "A.I.1. Vlastní jmění" obsahuje hodnotu vlastních zdrojů majetku účetní jednotky. V položce se uvádí v případech, kdy to ukládá nebo připouští zvláštní právní předpis, hodnota povinného nebo dobrovolného majetkového vkladu zakladatelů účetní jednotky, jmenovitě zapsaná do příslušného rejstříku. Položka obsahuje i dotace, pokud byly přijaty jako zdroj pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Dále se zde uvádí hodnota bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného odpisovaného majetku snížená o oprávky, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku, pokud je bezúplatně nabytý majetek určen na činnost účetní jednotky. Uvádějí se zde i hodnota nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného neodpisovaného dlouhodobého majetku a zdroje převedené z fondů.
(2) Položka "A.I.2. Fondy" obsahuje účelové zdroje vytvořené buď ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích, nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní jednotkou převodem, anebo přechodem aktiv v souladu se zvláštními právními předpisy20a) od jiných osob. Uvádí se zde rovněž část výtěžku veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu určená k použití na předem stanovený účel a hodnota bezúplatně nabytých zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů21), stanov, statutů, nebo jiných zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky, nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky.
(3) Položka "A.I.3. Oceňovací rozDÍLy z přecenění finančního majetku a závazků" obsahuje zejména oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a poDÍLů a oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky. V případě aktivního zůstatku se tato položka uvádí v pasivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.
(4) Položka "A.II.1. Účet výsledku hospodaření" obsahuje výsledek hospodaření vykázaný k rozvahovému dni za celou účetní jednotku za běžné účetní období.
(5) Položka "A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení" obsahuje výsledek hospodaření za celou účetní jednotku z minulého účetního období.
(6) Položka "A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let" obsahuje nevypořádané výsledky hospodaření účetní jednotky za minulá účetní období.
§ 19
položka "B.I.1. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštního právního předpisu.22)
§ 20
Dlouhodobé závazky
(1) Položka "B.II.1. Dlouhodobé úvěry" obsahuje cizí zdroje účetní jednotky s dobou splatnosti delší než jeden rok, zejména přijaté úvěry a dlouhodobé úvěry.
(2) Položka "B.II.2. Vydané dluhopisy" obsahuje hodnotu dlouhodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.
(3) Položka "B.II.3. Závazky z pronájmu" obsahuje dlouhodobé závazky z titulu majetku převzatého do užívání od jiné účetní jednotky, to je pronajímatele, formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)
(4) Položka "B.II.4. Přijaté dlouhodobé zálohy" obsahuje dlouhodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu delší než jeden rok, od odběratelů na dodávky v obchodním styku.
(5) Položka "B.II.5. Dlouhodobé směnky k úhradě" obsahuje směnečné dlouhodobé závazky k dodavatelům a jiným věřitelům z akceptovaných cizích směnek a ze směnek vlastních, v případě směnek jako platebních prostředků. Neuvádějí se zde dlouhodobé směnky použité jako zajišťovací prostředky.
(6) Položka "B.II.6. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky dlouhodobých závazků podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(7) Položka "B.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky" obsahuje ostatní dlouhodobé závazky, které se neuvádějí v jiných položkách dlouhodobých závazků, zejména přijaté dlouhodobé zápůjčky od jiných osob než od bank.
§ 21
Závazky z obchodních závazkových vztahů
(1) Položka "B.III.1. Dodavatelé" obsahuje krátkodobé dluhy vůči dodavatelům vyplývající z příslušných smluvních ujednání v obchodních závazkových vztazích. Neuvádějí se zde dluhy směnečné.
(2) Položka "B.III.2. Směnky k úhradě" obsahuje směnečné dluhy k dodavatelům a jiným věřitelům z titulu krátkodobých vlastních nebo akceptovaných cizích směnek, pokud jsou použity jako platební prostředek. Neuvádějí se zde krátkodobé směnky mající povahu cenného papíru.
(3) Položka "B.III.3. Přijaté zálohy" obsahuje krátkodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu jednoho roku a kratší, od odběratelů na dodávky v obchodních závazkových vztazích.
(4) Položka "B.III.4. Ostatní závazky" obsahuje krátkodobé závazky z obchodních závazkových vztahů, které se neuvádějí v položkách "B.III.1. Dodavatelé", "B.III.2. Směnky k úhradě" a "B.III.3. Přijaté zálohy", zejména dluhy odběratelům z důvodu reklamace dodávek.
§ 22
Závazky z pracovněprávních vztahů
(1) Položka "B.III.5. Zaměstnanci" obsahuje dluhy zaměstnancům zejména z titulu nároku na výplatu mezd a odměn vyplývajících z pracovního poměru.
(2) Položka "B.III.6. Ostatní dluhy vůči zaměstnancům" obsahuje dluhy v souvislosti s pracovním poměrem vůči zaměstnancům, vyplývající ze zvláštních právních předpisů, například nároky na cestovní náhrady a náhrady za používání vlastních pracovních pomůcek a obdobná plnění.
(3) Položka "B.III.7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění" obsahuje dluhy příslušným institucím jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.
§ 23
Daně a dotace – závazky
(1) Položka "B.III.8. Daň z příjmů" obsahuje dluhy z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.
(2) Položka "B.III.9. Ostatní přímé daně" obsahuje dluhy z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti a funkčních požitků, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.
(3) Položka "B.III.10. Daň z přidané hodnoty" obsahuje dluhy zejména z titulu odvodu daně z přidané hodnoty u plátců této daně. Do položky se zahrnují rovněž dluhy z titulu neoprávněně uplatněného nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu18) a ostatní dluhy související s touto daní.
(4) Položka "B.III.11. Ostatní daně a poplatky" obsahuje dluhy z titulu spotřebních daní u plátců těchto daní. Obsahem této položky jsou i dluhy z titulu silniční daně, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z nabytí nemovitých věcí a dluhy příslušným institucím z titulu poplatků vyměřovaných podle zvláštních právních předpisů, například cla, správních poplatků a jiných obdobných plnění.
(5) Položky "B.III.12. Závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu" a "B.III.13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků" obsahují dluhy z titulu nedočerpaných nebo neoprávněně použitých dotací.
§ 24 Ostatní závazky
(1) Položka "B.III.14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a poDÍLů" obsahuje dluhy vyplývající z majetkové účasti, to je poDÍLu účetní jednotky v obchodní korporaci z titulu převzatých, avšak dosud nesplacených akcií, zatímních listů nebo vkladů.
(2) Položka „B.III.15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé dluhy vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku k ostatním společníkům sdruženým v této společnosti.
(3) Položka "B.III.16. Závazky z pevných termínových operací a opcí" obsahuje závazky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu závazku.
(4) Položka "B.III.17. Jiné dluhy" obsahuje krátkodobé dluhy, které se neuvádějí v jiných položkách krátkodobých závazků, zejména dluhy z odpovědnosti za způsobenou škodu, dluhy členům statutárních orgánů a dluhy vyplývající z členství v účetní jednotce.
(5) Položka "B.III.18. Krátkodobé bankovní úvěry" obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.
(6) Položka "B.III.19. Eskontní úvěry" obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.
(7) Položka "B.III.20. Vydané krátkodobé dluhopisy" obsahuje hodnotu krátkodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.
(8) Položka "B.III.21. Vlastní dluhopisy" obsahuje dluhopisy vydané účetní jednotkou, které může mít v držení podle zvláštních právních předpisů. Položka se uvádí v pasivech v záporné hodnotě.
(9) Položka "B.III.22. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky krátkodobých závazků stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(10) Položka "B.III.23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci" obsahuje zejména dluhy účetní jednotky s dobou splatnosti jeden rok a kratší z titulu přijatých finančních výpomocí a půjček od jiných osob, s výjimkou bank. V položce se rovněž uvádějí krátkodobé dluhy z cenných papírů včetně směnek vystavených účetní jednotkou s výjimkou dluhopisů.
§ 25
(1) Položka "B.IV.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale úhrady dosud nebyly uskutečněny. Jedná se o pasivní účet s přírůstky účtovanými v jeho prospěch.
(2) Položka "B.IV.2 Výnosy příštích období" obsahuje úhrady, které jsou přijaty v běžném účetním období, příslušné výkony budou realizovány až v období následujícím. Uvedený účet je pasivní, výnosy jsou účtovány v jeho prospěch.
(3) Položka "B.IV.3. Kursové rozDÍLy pasivní" obsahuje ke dni sestavení účetní závěrky zjištěné kursové rozDÍLy pasivní povahy, vznikající při přepočtu hodnot dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizích měnách, včetně dlouhodobých termínových vkladů, úvěrů a krátkodobých finančních výpomocí.
(4) Položka "Pasiva celkem" obsahuje úhrnnou hodnotu pasiv.

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 26
Náklady
(1) Spotřebované nákupy
a) položka "A.I.1. Spotřeba materiálu" obsahuje náklady na spotřebu materiálu včetně majetku účtovaného jako zásoby a úbytky materiálu do normy přirozených úbytků, například z důvodu vysychání, rozprášení a vylití,
b) položka "A.I.2. Spotřeba energie" obsahuje náklady na spotřebovanou energii,
c) položka "A.I.3. Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek" obsahuje náklady na spotřebu ostatních neskladovatelných dodávek, např. dodávky vody nebo stlačeného vzduchu pro technologické účely,
d) položka "A.I.4. Prodané zboží" obsahuje náklady na prodané zboží; v položce se uvádějí i úbytky zboží do normy přirozených úbytků, například z důvodu vysychání, rozprášení a vylití.
(2) Nakupované služby
a) položka "A.II.5. Opravy a udržování" obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona,
b) položka "A.II.6. Cestovné" obsahuje náklady na pracovní cesty podle zvláštních právních předpisů,23)
c) položka "A.II.7. Náklady na reprezentaci" obsahuje náklady na reprezentaci, například pohoštění, dary a obdobná plnění,
d) položka "A.II.8. Ostatní služby" obsahuje náklady na ostatní nakupované služby, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty "A.II.5.
opravy a udržování", "A.II.6. Cestovné" a "A.II.7. Náklady na reprezentaci"; obsahuje rovněž pořizovací cenu nakoupeného drobného nehmotného majetku zařazeného do užívání v účetní jednotce. Tuto cenu neuvádí účetní jednotka jako položku aktiv v rozvaze (bilanci).
(3) Osobní náklady
a) položka "A.III.9. Mzdové náklady" obsahuje náklady na příjmy ze závislé činnosti včetně naturálních příjmů, náklady na civilní službu patřící do mzdových nákladů, to je služné, vyplácené podle zvláštních právních předpisů a náklady na příjmy z funkčních požitků vyplácené členům vlastních statutárních nebo kontrolních orgánů,
b) položka "A.III.10. Zákonné sociální pojištění" obsahuje náklady na pojištění, které je účetní jednotka povinna podle zvláštních právních předpisů hradit na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění,
c) položka "A.III.11. Ostatní sociální pojištění" obsahuje náklady z titulu plnění ze smluv o dobrovolném penzijním připojištění zaměstnanců a obdobné dobrovolné platby a plnění za zaměstnance podle zvláštních právních předpisů,
d) položka "A.III.12. Zákonné sociální náklady" obsahuje náklady podle zvláštních právních předpisů24) související se zaměstnanci,
e) položka "A.III.13. Ostatní sociální náklady" obsahuje ostatní sociální náklady, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty "A.III.10. Zákonné sociální pojištění", "A.III.11. Ostatní sociální pojištění" a "A.III.12. Zákonné sociální náklady", a ostatní náklady například na civilní službu a službu dobrovolníků, vyplácené jako náhrady podle zvláštních právních předpisů.
(4) Daně a poplatky
a) položka "A.IV.14. Daň silniční" obsahuje náklady na daň silniční splatnou podle zákona o dani silniční,
b) položka "A.IV.15. Daň z nemovitostí" obsahuje náklady na daň z nemovitostí, splatnou podle zákona o dani z nemovitostí,
c) položka "A.IV.16. Ostatní daně a poplatky" obsahuje ostatní daně a odvody, správní a jiné poplatky podle zvláštních právních předpisů a obdobná plnění v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou splatné daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období, která se uvádí v položce výkazu zisku a ztráty "34. Daň z příjmů"; položka "A.IV.16. Ostatní daně a poplatky" dále obsahuje ostatní daně (daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí) a poplatky za minulá období včetně daně z přidané hodnoty, o které již nelze zvýšit ocenění majetku, zásob a pohledávek, dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních.
(5) Ostatní náklady
a) položka "A.V.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení" obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení daňově uznatelné podle ustanovení zvláštního právního předpisu s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle zvláštního právního předpisu, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále poplatky, penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,
b) položka "A.V.18. Ostatní pokuty a penále" obsahuje ostatní pokuty a penále daňově neuznatelné, které se neuvádějí v položce "A.V.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení",
c) položka "A.V.19. Odpis nedobytné pohledávky" obsahuje náklady na odpis pohledávek podle zvláštního právního předpisu25) a odpis pohledávek podle zvláštního právního předpisu26) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů, ztrátové položky, u kterých k úhradě nestačí likvidační podstata dlužníků podle zvláštního právního předpisu,27) a náklady na postoupené pohledávky související s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,
d) položka "A.V.20. Úroky" obsahuje úroků vůči bankám nebo jiným věřitelům včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, v případě půjček, finančních operací, například eskontace cenných papírů, a dále poplatky, penále, postižní částky a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,
e) položka "A.V.21. Kursové ztráty" obsahuje kursové rozDÍLy vznikající na účtech pohledávek a závazků při inkasu nebo platbě a na finančních účtech, to je účtech účtových skupin 21, 22, 24, 25, 26, znějících na cizí měnu, při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni,
f) položka "A.V.22. Dary" obsahuje zejména zůstatkovou cenu odpisovaného dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví účetní jednotky při bezúplatném převodu z důvodu darování jiným osobám, pořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních finančních zdrojů účetní jednotky. V této položce se neuvádí pořizovací cena neodpisovaného majetku a bezúplatné převody majetku jiným osobám v rámci hlavního poslání účetní jednotky podle statutu, stanov nebo jiné zřizovací listiny, pokud byl majetek pořízen z účelových finančních zdrojů,
g) položka "A.V.23. Manka a škody" obsahuje manka a škody na majetku s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin, které jsou vždy pohledávkou vůči hmotně odpovědné osobě, s výjimkou hodnoty chybějících cenných papírů, kdy je nutno vést tyto položky odděleně na analytických účtech k příslušnému účtu v účtových skupinách 06 a 25 "Cenné papíry v umořovacím řízení" a zahájit umořovací řízení; v položce se uvádí také zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v důsledku manka a škody; škodou pro účely této vyhlášky je fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení hmotného majetku včetně zásob,
h) položka "A.V.24. Jiné ostatní náklady" obsahuje jiné náklady nezachycené na ostatních položkách nákladů, zejména náklady, které se týkají provozní činnosti, dále náklady peněžního styku, jimiž jsou poplatky související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, náklady na smluvní pojištění majetku a osob, náklady spojené se získáváním bankovních záruk a obdobné poplatky související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací ceny majetku, a náklady na odstupné za uvolnění bytů; patří sem i náklady spojené s rozhodnutím o zrušení připravované nebo rozestavěné výstavby, to je zmařené investice vztahující se k této činnosti, a to k okamžiku rozhodnutí o zrušení výstavby. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů a spotřebu povolenek na emise. Spotřeba preferenčních limitů a povolenek na emise je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení27a).
(6) Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek
a) položka "A.VI.25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje náklady na odpisy podle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou podle § 28 zákona, dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při vyřazení z důvodu jeho likvidace v důsledku opotřebení,
b) položka "A.VI.26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje náklady ve výši zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného při vyřazení z důvodu prodeje; uvádí se zde i pořizovací cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného, k okamžiku vyřazení,
c) položka "A.VI.27. Prodané cenné papíry a poDÍLy" obsahuje prodané cenné papíry a poDÍLy v ocenění stanoveném zákonem,
d) položka "A.VI.28. Prodaný materiál" obsahuje náklady vzniklé při vyřazení majetku,
e) položka "A.VI.29. Tvorba rezerv" obsahuje náklady na tvorbu rezerv tvořených podle zvláštního právního předpisu,22) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,
f) položka "A.VI.30. Tvorba opravných položek" obsahuje náklady na tvorbu opravných položek tvořených podle zvláštního právního předpisu,20) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.
(7) Poskytnuté příspěvky
a) položka "A.VII.31. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami" obsahuje finanční příspěvky určené pro vlastní organizační složky na provoz, pokud jsou účetními jednotkami, v rámci hlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací listinou,
b) položka "A.VII.32. Poskytnuté členské příspěvky" obsahuje zaplacené členské příspěvky právnickým osobám, vyplývající z nepovinného členství účetní jednotky.
(8) Položka "A. VIII. 33. Dodatečné odvody daně z příjmů" obsahuje dodatečné odvody daně z příjmů, zejména doměrky daně za minulá období, snížené o vratky daně za minulá zdaňovací období.
(9) Položka "34. Daň z příjmů" obsahuje splatnou daň z příjmů právnických osob zjištěnou za příslušné zdaňovací období, týkající se výsledku hospodaření za účetní období, za které se účetní závěrka sestavuje.
(10) Výdaje přímo související se založením a zřízením účetní jednotky, vynaložené do dne vzniku právní osobnosti (dále jen "zřizovací výdaje"), se zaúčtují jako první účetní zápisy po otevření účetních knih v prvním účetním období při vzniku účetní jednotky. Uvádějí se ve výkazu zisku a ztráty v položkách nákladů, kterých se týkají. Za zřizovací výdaje se považují zejména soudní a správní poplatky a jiná obdobná plnění, výdaje na pracovní cesty související se založením účetní jednotky, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné; zřizovacími výdaji jsou též výdaje uhrazené nově založenou účetní jednotkou jiné osobě, například zakladateli, která tyto výdaje vynaložila. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo související s přeměnou právní osobnosti organizace.
(11) Položka "Náklady celkem" obsahuje úhrn nákladů za příslušné účetní období.

§ 27 Výnosy
(1) Vlastní výkony a prodej zboží
a) položka "B.I.1. Tržby za vlastní výrobky" obsahuje tržby za vlastní výrobky,
b) položka "B.I.2. Tržby z prodeje služeb" obsahuje tržby za vlastní služby,
c) položka "B.I.3. Tržby za prodané zboží" obsahuje tržby za prodané zboží.
(2) Změny stavu vnitroorganizačních zásob
a) položka "B.II.4. Změna stavu zásob nedokončené výroby" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob nedokončených výrobků, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob, popřípadě změny stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozDÍL mezi výší stavu zásob nedokončené výroby ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních nedokončených výrobků k účelům reprezentace,
b) položka "B.II.5. Změna stavu zásob polotovarů" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob polotovarů, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob polotovarů, popřípadě změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozDÍL mezi výší stavu zásob polotovarů ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních polotovarů k účelům reprezentace,
c) položka "B.II.6. Změna stavu zásob výrobků" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob výrobků, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob vlastních výrobků, popřípadě změna stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozDÍL mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních výrobků k účelům reprezentace,
d) položka "B.II.7. Změna stavu zvířat" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob zvířat, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob zvířat, popřípadě změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozDÍL mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zvířat v případě použití vlastních zásob zvířat k účelům reprezentace.
(3) Aktivace materiálu, zboží, vlastních výkonů a dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
a) položka "B.III.8. Aktivace materiálu a zboží" obsahuje hodnotu vyrobeného materiálu a zboží a materiálu získaného demontáží při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku ve vlastní režii, v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení,
b) položka "B.III.9. Aktivace vnitroorganizačních služeb" obsahuje zejména hodnotu vlastní přepravy a jiné výkony provedené pro vlastní potřebu účetní jednotky v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; uvádí se zde i hodnota vlastních služeb použitá pro účely reprezentace,
c) položka "B.III.10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku" obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na pořízení, jimiž je aktivace dlouhodobého nehmotného majetku pořízeného ve vlastní režii účetní jednotky,
d) položka "B.III.11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku" obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na pořízení, jimiž je aktivace dlouhodobého hmotného majetku pořízeného ve vlastní režii účetní jednotky.
(4) Ostatní výnosy
a) položka "B.IV.12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení" obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení daňově uznatelné podle ustanovení zvláštního právního předpisu s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle ustanovení zvláštního právního předpisu, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále poplatky, penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,
b) položka "B.IV.13. Ostatní pokuty a penále" obsahuje pokuty a penále daňově neuznatelné, které se neuvádějí v položce "B.IV.12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení",
c) položka "B.IV.14. Platby za odepsané pohledávky" obsahuje úhrady z pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů a od tohoto okamžiku se v účetnictví sledovaly pouze na podrozvahových účtech; do této položky se zahrnují i platby za postoupení pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,
d) položka "B.IV.15. Úroky" obsahuje úroky přijaté od banky a jiných dlužníků a obdobná plnění; v případě úroků, které se podle zvláštního právního předpisu zdaňují zvláštní sazbou daně a srážkovou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se uvádějí úroky před zdaněním, to je v brutto, v ostatních případech se úroky uvádějí ve výši po zdanění, to je v netto,
e) položka "B.IV.16. Kursové zisky" obsahuje kursové rozDÍLy vznikající na účtech pohledávek a závazků, při inkasu nebo platbě a na finančních účtech, to je na účtech účtových skupin 21, 22, 24, 25, 26, při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni,
f) položka "B.IV.17. Zúčtování fondů" obsahuje výnosy do výše nákladů při použití prostředků účelových fondů uváděných v položce pasiv "A.I.2. Fondy",
g) položka "B.IV.18. Jiné ostatní výnosy" obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých dluhů, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání.
(5) Prodej majetku, zúčtování rezerv a opravných položek
a) položka "B.V.19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje tržby za prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, odhad částek poplatků za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není známa výše poplatků,
b) položka "B.V.20. Tržby z prodeje cenných papírů a poDÍLů" obsahuje tržby z prodeje cenných papírů a poDÍLů dlouhodobého i krátkodobého charakteru, zachycených na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek a účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,
c) položka "B.V.21. Tržby z prodeje materiálu" obsahuje tržby za prodaný materiál,
d) položka "B.V.22. Výnosy z krátkodobého finančního majetku" obsahuje výnosy z krátkodobého finančního majetku, například poDÍLy na zisku a úroky vyplývající z vlastnictví krátkodobého finančního majetku vedeného na účtech účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,
e) položka "B.V.23. Zúčtování rezerv" obsahuje výnosy z rozpuštění nebo zrušení rezerv tvořených podle zvláštního právního předpisu22) v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,
f) položka "B.V.24. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje výnosy zejména z poDÍLů na zisku a úroků vyplývajících z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku vedeného na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek,
g) položka "B.V.25. Zúčtování opravných položek" obsahuje výnosy z částečného nebo úplného rozpuštění opravných položek tvořených podle zvláštního právního předpisu20) v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.
(6) Přijaté příspěvky
a) položka "B.VI.26. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami" obsahuje přijaté příspěvky na provoz v rámci hlavní činnosti účetní jednotky vymezené příslušnou zřizovací nebo zakladatelskou listinou od vlastních organizačních složek, pokud jsou účetními jednotkami,
b) položka "B.VI.27. Přijaté příspěvky (dary)" obsahuje přijaté dary na provozní činnost účetní jednotky; uvádí se zde i část výtěžku z veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu28) určená na úhradu výdajů spojených s uspořádáním veřejných sbírek,
c) položka "B.VI.28. Přijaté členské příspěvky" obsahuje členské příspěvky podle statutu, stanov nebo jiných zřizovacích listin; v položce se uvádějí i příspěvky členů registrovaných církví a náboženských společností; neuvádějí se zde výnosy z kostelních sbírek pořádaných v rámci obřadů příslušné registrované církve nebo náboženské společnosti.
(7) Položka "B.VII.29. Provozní dotace" obsahuje dotace, pokud jsou určeny na provozní činnost účetní jednotky. Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Za dotaci se považuje též zaniklý dluh, ve výši poplatku, nebo jeho části, pokud povinnost uhradit tento poplatek, nebo jeho část, zanikla rozhodnutím příslušného orgánu. Položka se snižuje o případné dluhy poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení. Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem nebo provozovatelem se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem11b) nebo držitelem11c) se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.
(8) Položka "Výnosy celkem" obsahuje úhrn výnosů za příslušné účetní období.
§ 28
Výsledek hospodaření
položka "C. Výsledek hospodaření před zdaněním" obsahuje rozDÍL položek "Výnosy celkem" a "Náklady celkem", s výjimkou položky "34. Daň z příjmů". Položka "D. Výsledek hospodaření po zdanění" obsahuje rozDÍL položky "C. Výsledek hospodaření před zdaněním" a položky "34. Daň z příjmů". Účetní jednotky jsou povinny ke dni sestavení účetní závěrky vykázat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost:
a) hlavní činnost; pro účely této vyhlášky se rozumí hlavní činností veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem,
b) hospodářská činnost; pro účely této vyhlášky se rozumí hospodářskou činností činnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo činnosti stanovené ve zřizovací listině, statutu, nebo zakládací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.
HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
§ 29
(1) Příloha se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti předkládaných informací.
(2) Účetní jednotky v příloze uvedou údaje podle § 18 odst. 2 zákona a údaje, jimiž vysvětlují a doplňují informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky sestavují přílohu s ohledem na zvláštní právní předpisy.1) až 10)
§ 30
(1) Příloha obsahuje informace o
a) účetní jednotce, jejím sídle, názvu, právní formě, jejím poslání, tj. činnosti hlavní, hospodářské, a dalších činnostech, statutárních orgánech a organizačních složkách s vlastní právní osobností, pokud byly zřízeny,
b) zakladatelích, zřizovatelích, vkladech do vlastního jmění, povaze a výši těchto vkladů a zápisu vkladů do příslušného rejstříku,
c) účetním období, použitých účetních metodách, způsobu zpracování účetních záznamů, způsobech a místech jejich úschovy, aplikaci obecných účetních zásad, způsobech oceňování a odpisování, pokud je jejich znalost významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, odchylkách od účetních metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, způsobu stanovení oprávek k majetku a způsobu stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, způsobu tvorby a výši vytvořených opravných položek a rezerv za uzavírané účetní období,
d) každé významné události, která se stala mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona,
e) způsobech oceňování použitých pro položky aktiv a závazků včetně toho, jak byly stanoveny úpravy hodnoty, ať již přechodné nebo trvalé, a přepočtena aktiva a závazky v cizí měně s uvedením použitého kursu k rozvahovému dni vyhlašovaného Českou národní bankou,
f) názvu jiných účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet drží poDÍL, tento poDÍL může být i v podobě držených akcií, s uvedením výše tohoto poDÍLu, u akcií s uvedením počtu, jmenovité hodnoty a druhu těchto akcií, jakož i výše základního kapitálu, vlastního jmění, fondů a zisku nebo ztráty této jiné účetní jednotky za minulé účetní období,
g) přehled splatných dluhů pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přehled splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních a celních orgánů s uvedením částek, datem vzniku a splatnosti,
h) počtu a jmenovité hodnotě akcií nebo poDÍLů, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, informace o jejich ocenění,
i) existenci majetkových cenných papírů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo podobných cenných papírů nebo práv, s udáním jejich počtu a rozsahu práv, která propůjčují,
j) částkách dlužených, které vznikly v daném účetním období a u kterých zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje pět let, jakož i o výši všech dluhů účetních jednotek, krytých plnohodnotnou zárukou, danou touto účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle struktury rozvahy (bilance),
k) celkové výši finančních nebo jiných dluhů, které nejsou obsaženy v rozvaze (bilanci),
l) výsledku hospodaření v členění podle hlavní a hospodářské činnosti a pro účely daně z příjmů,
m) průměrném evidenčním přepočteném počtu zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu29) v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění podle výkazu zisku a ztráty u položek "A.III.9 Mzdové náklady" až "A.III.13. Ostatní sociální náklady," údaje o počtu a postavení zaměstnanců, pokud jsou zároveň členy statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou,
n) výši stanovených odměn a funkčních požitků za účetní období členům statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, z titulu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo smluvně sjednaných dluhů ohledně požitků bývalých členů těchto orgánů, s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,
o) účasti členů statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou a jejich rodinných příslušníků v osobách, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované účetní období obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy,
p) výši záloh, závdavků a úvěrů, poskytnutých členům orgánů uvedeným v písmenu n), s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a případně proplacených částkách, o dluzích přijatých na jejich účet jako určitý druh záruky s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,
q) rozsahu, ve kterém byl výpočet zisku nebo ztráty ovlivněn způsoby oceňování finančního majetku v průběhu účetního období nebo bezprostředně předcházejícího účetního období; pokud takové ocenění má závažný vliv na budoucí daňovou povinnost, je nutno o tom uvést podrobnosti,
r) způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období, získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období podle požadavku zvláštních právních předpisů,30)
s) rozDÍLech mezi daňovou povinností připadající na běžné nebo minulé účetní období a již zaplacenou daní v těchto účetních obdobích jen v případě, že je tento rozDÍL významný; tato informace se uvede, jen není-li tento rozDÍL v celkové výši obsažen v příslušné položce v rozvaze (bilanci),
t) každé významné položce, z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, u kterých je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, pokud tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty; u významných položek aktiv se uvedou též jejich přírůstky a úbytky a zvlášť o významných položkách, které jsou v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty zahrnuty nebo kompenzovány s jinými položkami a v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty nejsou samostatně vykázány, například rozpis dlouhodobých úvěrů včetně úrokových sazeb a popis zajištění úvěrů, přijaté dotace na provozní účely nebo na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státních fondů, s uvedením výše dotací a jejich zdrojů,
u) přehled o přijatých a poskytnutých darech, dárcích a příjemcích těchto darů, jedná-li se o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis,
v) přehled o veřejných sbírkách podle zvláštního právního předpisu,28) s uvedením účelu a výši vybraných částek,
w) způsobu vypořádání výsledku hospodaření z předcházejících účetních období, zejména rozdělení zisku. Dále účetní jednotka uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka11c), individuální produkční kvótě11c), individuálním limitu prémiových práv11c) a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost.
(2) V případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), účetní jednotka uvede počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo přiloží seznam tohoto majetku.
(3) Pokud účetní jednotka vlastní více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede v příloze účetní závěrky také tyto údaje
a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,
b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.
(4) Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle odstavce 3 písm. b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozDÍLná, uvede v příloze účetní závěrky také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování.
(5) Součástí přílohy k účetní závěrce mohou být i další informace podle zvláštních právních předpisů31) a podle rozhodnutí účetní jednotky.
(6) Informace vymezené v odstavci 1 písm. f) se uvádějí tak, aby jejich povaha neměla za následek vážnou újmu pro některé tam uvedené účetní jednotky. Informace vymezené v odstavci 1 písm. n), o) a u) se uvádějí tak, aby neumožnily určit postavení určitého člena takového orgánu nebo osoby, a s ohledem na zvláštní právní předpis.32)

ČÁST TŘETÍ SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
(K § 4 odst. 8 zákona)
§ 31
(1) Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy a účtové skupiny.
(3) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.
(4) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.

ČÁST ČTVRTÁ ÚČETNÍ METODY
(K § 4 odst. 8 zákona)
§ 32
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)
(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 10 nebo v § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) úroky, zejména z úvěrů,
c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká DÍLa tvořící součást stavby,
e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku nikoliv pro budoucí provoz,
f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
h) úhradu poDÍLu na:
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy, spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
i) úhrady nákladů za přeložky31a), překládky31b) a náhradní pozemní komunikaci31c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
j) ověření způsobilosti majetku k užívání, vzniknou-li v průběhu tohoto procesu použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí ostatních výnosů a náklady na ně, s výjimkou odpisů, součástí ostatních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování tohoto majetku; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, zaúčtuje se pořizovaný majetek do ostatních nákladů,
l) právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, a proto není právo stavby vykazováno podle § 8 odst. 4 písm. b) nebo není součástí ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.
(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, DÍLů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,
c) kursové rozDÍLy,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e) náklady spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a dále daň z převodu nemovitostí.
(3) V případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 8 odst. 10 písm. d).
(4) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka; v případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku nabytého účetní jednotkou do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované účetní jednotkou v nebo pachtu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
(5) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 6. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
(6) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(7) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou majetkem, který se uvádí v položce aktiv "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů".
(8) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.
(9) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby.
(10) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do užívání podle § 8 odst. 13 jsou náklady související s pořízením práva stavby součástí ocenění technického zhodnocení této stavby podle odstavce 5.
(11) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje; ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.
(12) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a odstavec 1 písmeno f) se použije obdobně.
§ 33
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny cenných papírů a poDÍLů
(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)
do pořizovací ceny cenných papírů a poDÍLů se započítávají poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací ceny cenných papírů a poDÍLů se nezapočítávají úroky z úvěrů a půjček na pořízení cenných papírů a poDÍLů a náklady spojené s jejich držbou.
§ 33a
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny zásob
(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)
do pořizovací ceny zásob se započítávají náklady na dopravu, clo, provizi, pojistné, vnitropodnikové náklady na přepravu a zpracování zásob. Do pořizovací ceny zásob se nezapočítávají úroky z úvěrů a půjček na pořízení zásob.
§ 33b
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny pohledávek
(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)
do pořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize, uvedené sumy však nesmí přesáhnout výnos pohledávky.
§ 34
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a poDÍLů
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů, které jsou drženy za účelem provádění transakcí na veřejném trhu, například tuzemská nebo zahraniční burza, s cílem dosahovat zisk z cenových rozDÍLů na veřejném trhu v krátkodobém horizontu, se účtují jako náklad nebo výnos.
(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozDÍLu mezi oceněním cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.
(3) Změny v ocenění cenných papírů a poDÍLů oceňovaných poDÍLem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92.
§ 35
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
§ 36
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.
§ 36a
Oceňovací rozDÍLy při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.
§ 37
Postup tvorby a použití opravných položek
(K § 4 odst. 8 zákona)
(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.
(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem,20) a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.
(3) Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy (bilance) v položce "B.II.19. Opravná položka k pohledávkám" v záporné hodnotě.
(4) Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce "B.IV.14. Platby za odepsané pohledávky". O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu.
(5) Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch výnosů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do výnosů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopodstatněnost.
(6) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.
(7) Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří rezerva, nelze současně tvořit opravnou položku.
(8) Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.
(9) V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů.
§ 38
Odpisování majetku
(K § 4 odst. 8 a § 28 odst. 1 zákona)
(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo jejich části se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo způsob používání.
(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje
a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla jiné právo k majetku, než je právo vlastnické, a je povinna o něm účtovat podle ustanovení § 28 zákona a odpisovat jej,
b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,
c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,
d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.
e) soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,
f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozDÍL mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství v Kč/t nebo v Kč/m3 je poDÍLem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(4) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotu stavby při jejím vyřazení.
(5) Při odpisování zvířat základního stáda a tažných zvířat se odpisy stanoví poDÍLem pořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při vyřazení ze stáda – brakaci, to je čitatele, a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda, to je jmenovatele.
(6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v poDÍLovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický poDÍL.
(7) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nebo pachtýř oprávněn technické zhodnocení účtovat a odpisovat, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(8) Pokud účetní jednotka tvoří fond reprodukce investičního majetku jako peněžní fond, a nezajistí ke dni účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu reprodukce investičního majetku finančními prostředky, sníží se výsledkově o tento rozDÍL fond reprodukce investičního majetku.
(9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitá věc zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.
(10) Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace, se vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijaté dotace. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto:
a) stanoví se částka, která zvýší výnosy, a to z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny. V případě, že je majetek pořízen zcela z přijaté dotace, je tato částka rovna výši odpisů,
b) sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a
c) současně se zvýší jiné ostatní výnosy o tuto částku.
(11) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není významný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.
§ 39
podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují
a) pozemky,
b) umělecká DÍLa,12) která nejsou součástí stavby, sbírky,13) movité kulturní památky,13) předměty kulturní hodnoty12) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,13)
c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,
d) finanční majetek,
e) zásoby,
f) najatý nebo obdobně užívaný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
g) pohledávky,
h) povolenky na emise a preferenční limity a
i) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.

§ 40 Postup tvorby a použití rezerv (K § 4 odst. 8 zákona)
(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.
(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem,22) a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů.
(3) Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do výnosů.
(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(5) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(6) Rezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervy vytvořeny, je povinna je účetní jednotka zrušit.
(7) Postup při tvorbě rezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.
§ 41 Vzájemné zúčtování (K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona)
(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků,
c) rozDÍLů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,
d) kladných a záporných kursových rozDÍLů cizích měn v rámci téhož účetního případu.
(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemné započtení pohledávek a dluhů podle zvláštních právních předpisů33) na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.
(3) V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozDÍLů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu.
§ 42
Metoda kursových rozDÍLů
(K § 4 odst. 8 zákona)
(1) Kursové rozDÍLy vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky".
(2) Kursové rozDÍLy podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
(3) Kursové rozDÍLy z cenných papírů a poDÍLů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozDÍLy uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce "A.I.3. Oceňovací rozDÍLy z přecenění majetku a závazků". Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozDÍL uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.24. Jiné ostatní náklady" nebo v položce "B.IV.18. Jiné ostatní výnosy".
(4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona.
(5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.
(6) Kursové rozDÍLy zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí
a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky", pokud se jedná o kursové rozDÍLy zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22 a 26,
b) podle povahy v rozvaze (bilanci) v položce aktiv "B.IV.3. Kursové rozDÍLy aktivní" nebo v položce pasiv "B.IV.3. Kursové rozDÍLy pasivní", pokud se jedná o kursové rozDÍLy zjištěné na účtech účtové skupiny 06 a na účtech pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí.
§ 42a
při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po uzavření účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje takto:
a) konečné stavy majetku, závazků, případně rezerv stanovených zvláštním právním předpisem34) a vyplývající z údajů předchozích období, které nebyly podle zvláštního právního předpisu34a) zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení34b) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38,
b) smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci poslání účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91,
c) je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě,
d) kladný rozDÍL mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozDÍL záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.
§ 42b
Metoda oceňování souboru majetku
(1) Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.
(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje
a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.
(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.
(4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

ČÁST PÁTÁ
§ 43
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2) Položky "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem" a "A.II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
(3) Ustanovení § 35 a 36 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 92 a budou podle § 35 a 36 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují do ostatních nákladů a výnosů.
§ 44
Účinnost
tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ustanovení přechodné a závěrečné zavedeno vyhláškou č. 476/2003 Sb. Čl. II
ustanovení § 38 odst. 8 se použije poprvé v účetním období začínajícím nejdříve 1. lednem 2005.
Ustanovení přechodná zavedena vyhláškou č. 548/2004 Sb. Čl. II
ustanovení § 38 odst. 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, účetní jednotky použijí již při sestavování účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2004.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 400/2005 Sb. Čl. II
pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích, která předcházela účetnímu období započatému v roce 2006, použijí účetní jednotky účetní metody, které byly použity při jejich nabytí, a to až do doby jejich vyřazení bez ohledu na nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 471/2008 Sb. Čl. II
1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, není-li v bodech 3 a 4 stanoveno jinak.
2. V případě majetku oceňovaného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), který je již ke dni účinnosti této vyhlášky oceněn podle právních předpisů účinných do dne účinnosti této vyhlášky, se výše jeho ocenění nemění.
3. Do doby, než účetní jednotka ocení majetek podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, neuvádí tento majetek v položce „A.II.2. Umělecká DÍLa, předměty a sbírky“.
4. Ustanovení § 30 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije již v účetní závěrce sestavované ke dni 31. prosince 2008.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 471/2013 Sb. Čl. II
ustanovení vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později.
ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
příloha č. 1 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
uSPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)
aKTIVA
a. Dlouhodobý majetek celkem
i. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem
1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
2. Software
3. Ocenitelná práva
4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek
5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
iI. Dlouhodobý hmotný majetek celkem
1. Pozemky
2. Umělecká DÍLa, předměty a sbírky
3. Stavby
4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí
5. Pěstitelské celky trvalých porostů
6. Základní stádo a tažná zvířata
7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek
8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
iII. Dlouhodobý finanční majetek celkem
1. PoDÍLy v ovládaných a řízených osobách
2. PoDÍLy v osobách pod podstatným vlivem
3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti
4. Zápůjčky organizačním složkám
5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky
6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek
7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
iV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem
1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
2. Oprávky k softwaru
3. Oprávky k ocenitelným právům
4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku
5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
6. Oprávky ke stavbám
7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí
8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů
9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům
10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku
11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku
b. Krátkodobý majetek celkem
i. Zásoby celkem
1. Materiál na skladě
2. Materiál na cestě
3. Nedokončená výroba
4. Polotovary vlastní výroby
5. Výrobky
6. Zvířata
7. Zboží na skladě a v prodejnách
8. Zboží na cestě
9. Poskytnuté zálohy na zásoby
iI. Pohledávky celkem
1. Odběratelé
2. Směnky k inkasu
3. Pohledávky za eskontované cenné papíry
4. Poskytnuté provozní zálohy
5. Ostatní pohledávky
6. Pohledávky za zaměstnanci
7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění
8. Daň z příjmů
9. Ostatní přímé daně
10. Daň z přidané hodnoty
11. Ostatní daně a poplatky
12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem
13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků
14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti
15. Pohledávky z pevných termínovaných operací a opcí
16. Pohledávky z vydaných dluhopisů
17. Jiné pohledávky
18. Dohadné účty aktivní
19. Opravná položka k pohledávkám
iII. Krátkodobý finanční majetek celkem
1. Pokladna
2. Ceniny
3. Účty v bankách
4. Majetkové cenné papíry k obchodování
5. Dluhové cenné papíry k obchodování
6. Ostatní cenné papíry
7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
8. Peníze na cestě
iV. Jiná aktiva celkem
1. Náklady příštích období
2. Příjmy příštích období
3. Kursové rozDÍLy aktivní
aktiva celkem
pASIVA
a. Vlastní zdroje celkem
i. Jmění celkem
1. Vlastní jmění
2. Fondy
3. Oceňovací rozDÍLy z přecenění finančního majetku a závazků
iI. Výsledek hospodaření celkem
1. Účet výsledku hospodaření
2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let
b. Cizí zdroje celkem
i. Rezervy celkem
1. Rezervy
iI. Dlouhodobé závazky celkem
1. Dlouhodobé bankovní úvěry
2. Vydané dluhopisy
3. Závazky z pronájmu
4. Přijaté dlouhodobé zálohy
5. Dlouhodobé směnky k úhradě
6. Dohadné účty pasivní
7. Ostatní dlouhodobé závazky
iII. Krátkodobé závazky celkem
1. Dodavatelé
2. Směnky k úhradě
3. Přijaté zálohy
4. Ostatní závazky
5. Zaměstnanci
6. Ostatní závazky vůči zaměstnancům
7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění
8. Daň z příjmů
9. Ostatní přímé daně
10. Daň z přidané hodnoty
11. Ostatní daně a poplatky
12. Závazky ze vztahu k státnímu rozpočtu
13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků
14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a poDÍLů
15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti
16. Závazky z pevných termínovaných operací a opcí
17. Jiné závazky
18. Krátkodobé bankovní úvěry
19. Eskontní úvěry
20. Vydané krátkodobé dluhopisy
21. Vlastní dluhopisy
22. Dohadné účty pasivní
23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci
iV. Jiná pasiva celkem
1. Výdaje příštích období
2. Výnosy příštích období
3. Kursové rozDÍLy pasivní
pasiva celkem
příloha č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
uSPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
a. Náklady
i. Spotřebované nákupy celkem
1. Spotřeba materiálu
2. Spotřeba energie
3. Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek
4. Prodané zboží
iI. Služby celkem
5. Opravy a udržování
6. Cestovné
7. Náklady na reprezentaci
8. Ostatní služby
iII. Osobní náklady celkem
9. Mzdové náklady
10. Zákonné sociální pojištění
11. Ostatní sociální pojištění
12. Zákonné sociální náklady
13. Ostatní sociální náklady
iV. Daně a poplatky celkem
14. Daň silniční
15. Daň z nemovitostí
16. Ostatní daně a poplatky
v. Ostatní náklady celkem
17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení
18. Ostatní pokuty a penále
19. Odpis nedobytné pohledávky
20. Úroky
21. Kursové ztráty
22. Dary
23. Manka a škody
24. Jiné ostatní náklady
vI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek celkem
25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
27. Prodané cenné papíry a poDÍLy
28. Prodaný materiál
29. Tvorba rezerv
30. Tvorba opravných položek
vII. Poskytnuté příspěvky celkem
31. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami
32. Poskytnuté členské příspěvky
vIII. Daň z příjmů celkem
33. Dodatečné odvody daně z příjmů
náklady celkem
b. Výnosy
i. Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem
1. Tržby za vlastní výrobky
2. Tržby z prodeje služeb
3. Tržby za prodané zboží
iI. Změny stavu vnitroorganizačních zásob celkem
4. Změna stavu zásob nedokončené výroby
5. Změna stavu zásob polotovarů
6. Změna stavu zásob výrobků
7. Změna stavu zvířat
iII. Aktivace celkem
8. Aktivace materiálu a zboží
9. Aktivace vnitroorganizačních služeb
10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku
11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku
iV. Ostatní výnosy celkem
12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení
13. Ostatní pokuty a penále
14. Platby za odepsané pohledávky
15. Úroky
16. Kursové zisky
17. Zúčtování fondů
18. Jiné ostatní výnosy
v. Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek celkem
19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
20. Tržby z prodeje cenných papírů a poDÍLů
21. Tržby z prodeje materiálu
22. Výnosy z krátkodobého finančního majetku
23. Zúčtování rezerv
24. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
25. Zúčtování opravných položek
vI. Přijaté příspěvky celkem
26. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami
27. Přijaté příspěvky (dary)
28. Přijaté členské příspěvky
vII. Provozní dotace celkem
29. Provozní dotace
výnosy celkem
c. Výsledek hospodaření před zdaněním
34. Daň z příjmů
d. Výsledek hospodaření po zdanění

příloha č. 3 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
směrná účtová osnova
Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
Účtové skupiny:
01 – Dlouhodobý nehmotný majetek
02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
06 – Dlouhodobý finanční majetek
07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

Účtová třída 1 – Zásoby Účtové skupiny:
11 – Materiál
12 – Zásoby vlastní výroby
13 – Zbož

Účtová třída 2– Finanční účty

Účtové skupiny:
21 – Peníze
22 – Účty v bankách
23 – Krátkodobé bankovní úvěry
24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci
25 – Krátkodobý finanční majetek
26 – Převody mezi finančními účty

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

Účtové skupiny:
31 – Pohledávky
32 – Závazky
33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování
35 – Pohledávky za společností
36 – Závazky ke společnosti a závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
37 – Jiné pohledávky a závazky
38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Účtová třída 4 – volná

Účtová třída 5 – Náklady

Účtové skupiny:
50 – Spotřebované nákupy
51 – Služby
52 – Osobní náklady
53 – Daně a poplatky
54 – Ostatní náklady
55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek
58 – Poskytnuté příspěvky
59 – Daň z příjmů

Účtová třída 6 – Výnosy
Účtové skupiny:
60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží
61 – Změny stavu vnitroorganizačních zásob
62 – Aktivace
64 – Ostatní výnosy
65 – Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek
68 – Přijaté příspěvky
69 – Provozní dotace

Účtová třída 7 a 8

Účetní jednotky použijí účty účtové třídy 7 a 8 podle vnitřního předpisu.
Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry a zápůjčky, závěrkové a podrozvahové účty

Účtové skupiny:
90 – Vlastní jmění
91 – Fondy
92 – Oceňovací rozDÍLy
93 – Výsledek hospodaření
94 – Rezervy
95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky
96 – Závěrkové účty
97 – 99 – Podrozvahové účty
1) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 111/1998Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
10) Například zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.
11) Například vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.
11a) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
11b) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11c) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
11d) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11e) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
11f) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
11g) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
11h) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.
13) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
17) Bod 3 čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
18) § 81 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.
20) § 8 a 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
20a) Například podle § 628 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
21) Například § 18zákona č. 111/1998Sb., § 17 zákona č. 248/1995 Sb.
22) § 7, 9 a 10 zákona č. 593/1992 Sb.
23) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláštní právní předpisy související.
24) § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb.
25) § 24 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.
26) Čl. V – Přechodná ustanovení k čl. I – zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.
27) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
27a) § 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
28) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
29) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláštní právní předpisy související.
30) § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.
31) Například vyhláška č. 456/2001 Sb., o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
31a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
31b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
31c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 580 zákona č. 40/1964 Sb.
34) Zákon č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34a) § 3 až 6 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.
34b) § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/////////////////

383/2013 formular pro nabozenske spolecnosti- ucetnictvi

383 VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2013
o stanovení vzoru formuláře pro předkládání údajů z účetnictví o věcech vydaných podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi
ministerstvo kultury v dohodě s Ministerstvem financí a Českým statistickým úřadem stanoví podle § 18 odst. 11 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi):
§ 1
vzor formuláře pro předkládání údajů z účetnictví o věcech vydaných podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb., je stanoven v příloze k této vyhlášce.
§ 2 tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
ministr: mgr. Balvín v. r.
příloha k vyhlášce č. 383/2013 Sb.
Formulář pro předkládání údajů z účetnictví o věcech vydaných podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.

23/2014 o výkonu činnosti bank, úvěrních a spořitelních družstev, obchodníků s cennými papíry a jiných finančních společnostech

od 15.3.2014

23 VYHLÁŠKA ze dne 30. ledna 2014 o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry
Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 5, § 11a odst. 9, § 12a odst. 10, § 15, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 a § 26d odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., podle § 1a odst. 3, § 7a odst. 5, § 7b odst. 9, § 8 odst. 11, § 8b odst. 1, § 11 odst. 3, § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 254/2012 Sb., a podle § 199 odst. 2 k provedení § 12f, § 16 odst. 5, § 16a odst. 10, § 16b odst. 2, § 32 odst. 8 a § 154 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) požadavky na řídicí a kontrolní systém,
b) obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení,
c) pravidla pro krytí a omezení rizik,
d) uveřejňování informací,
e) některé informace a podklady předkládané České národní bance.

Osobní působnost
§ 2
Tato vyhláška se v mezích § 3 až 6 vztahuje na banku, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodníka s cennými papíry, investičního zprostředkovatele a pobočku banky z jiného než členského státu.
§ 3
Na banku a spořitelní a úvěrní družstvo se nevztahuje část třetí a část čtvrtá hlavy I a V.
§ 4
(1) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1, 2 a 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se nevztahují část druhá HLAVA II, část třetí, část čtvrtá a přílohy č. 3 až 6 této vyhlášky.
(2) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 4 a 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se vztahují § 8 až 51, s výjimkou příloh č. 3 až 6 této vyhlášky, a § 86.
§ 5
(1) Na investičního zprostředkovatele se vztahují § 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3, § 12, § 13, § 16, § 17, § 18 odst. 1, § 20, § 21, § 22 odst. 1, § 23 odst. 1 a 5, § 24, § 26, § 46, § 48 a § 51, s výjimkou příloh č. 1 a 2 této vyhlášky.
(2) Na investičního zprostředkovatele, který je fyzickou osobou a poskytuje investiční služby výhradně osobně, se tato vyhláška vztahuje v tom rozsahu, že tento zprostředkovatel
a) v písemné podobě stanoví zásady a pracovní postupy podle § 10 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3, § 12, § 21 a § 23 odst. 5,
b) v písemné podobě zaznamenává zásady a pracovní postupy pro účely zabezpečení průběžné kontroly dodržování povinností a výkonu činnosti v souladu s § 13, § 16, § 17, § 18 odst. 1, § 20, § 23 odst. 1, § 24, § 26, § 46, § 48 a § 51 a
c) průběžně kontroluje výkon činnosti a dodržování povinností, zásad a pracovních postupů podle písmen a) a b).
§ 6
Na pobočku banky z jiného než členského státu se nevztahuje část druhá.

§ 7 Vymezení pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) čistým peněžním tokem rozDÍL mezi přítoky a odtoky peněžních prostředků,
b) externí ratingovou agenturou externí ratingová agentura podle článku 4 odst. 1 bodu 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „nařízení“),
c) funkcí souhrn personálních, technických, organizačních a dalších předpokladů vymezených za účelem zajištění výkonu určité činnosti nebo souboru činností povinné osoby,
d) informačním a komunikačním systémem funkční celek zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sDÍLení a uchovávání informací v jakékoli formě včetně systému vnitřní a vnější komunikace povinné osoby,
e) institucí instituce podle článku 4 odst. 1 bodu 3 nařízení,
f) interním přístupem
1. přístup založený na interním ratingu podle článku 143 odst. 1 nařízení,
2. přístup založený na interních modelech podle článku 221 nařízení,
3. přístup založený na vlastních odhadech podle článku 225 nařízení,
4. pokročilé přístupy k měření podle článku 312 odst. 2 nařízení,
5. metoda interního modelu podle článků 283 a 363 nařízení, nebo
6. metoda interního hodnocení podle článku 259 odst. 3 nařízení,
g) kapitálem kapitál podle článku 4 odst. 1 bodu 118 nařízení,
h) kapitálovým nástrojem kapitálový nástroj podle článku 4 odst. 1 bodu 119 nařízení,
i) klientem vkladatel, dlužník, člen spořitelního a úvěrního družstva, zákazník obchodníka s cennými papíry a zákazník investičního zprostředkovatele, a další osoby v podobném postavení vůči povinné osobě včetně osob, jež by v budoucnu mohly být v některém z uvedených postavení,
j) klíčovou funkcí funkce, kterou takto označila povinná osoba na základě vyhodnocení významu dané funkce jako klíčového pro činnost povinné osoby,
k) kolaterálem věc sloužící k zajištění expozice,
l) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle článku 4 odst. 1 bodu 48 nařízení,
m) kontrolním orgánem dozorčí rada, kontrolní komise, správní rada při výkonu kontrolní působnosti nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde.
(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle článku 4 odst. 1 bodu 36 nařízení,
b) likviditní pozicí očekávaný čistý peněžní tok v rámci stanovených časových pásem,
c) nepřímou kapitálovou investicí nepřímá kapitálová investice podle článku 4 odst. 1 bodu 114 nařízení,
d) nevýkonným členem člen orgánu, který v povinné osobě nezastává výkonnou řídicí funkci,
e) obchodním portfoliem obchodní portfolio podle článku 4 odst. 1 bodu 86 nařízení,
f) odměnou mzda, peněžní i nepeněžní požitky a další příjmy pracovníka,
g) operačním rizikem operační riziko podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení,
h) orgánem orgán povinné osoby jiný než valná hromada nebo členská schůze, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,
i) osobou finančního sektoru subjekt finančního sektoru podle článku 4 odst. 1 bodu 27 nařízení,
j) osobou ve vrcholném vedení osoba, která zastává v povinné osobě výkonnou řídicí funkci, při níž zajišťuje každodenní řízení výkonu činností povinné osoby a je při výkonu této funkce přímo podřízena orgánu povinné osoby nebo jeho členovi, a to i v případě, že takovou funkci zastává člen orgánu povinné osoby,
k) ovládající osobou mateřský podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 15 nařízení,
l) ovládáním kontrola podle článku 4 odst. 1 bodu 37 nařízení,
m) ovládanou osobou dceřiný podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 16 nařízení.
(3) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a) pákou páka podle článku 4 odst. 1 bodu 93 nařízení,
b) pobočkou banky z jiného než členského státu pobočka zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, které Česká národní banka udělila licenci podle zákona o bankách,
c) povinnou osobou banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel,
d) pracovníkem osoba, která je s povinnou osobou v základním pracovněprávním nebo podobném vztahu, anebo jiná osoba, pokud je členem orgánu nebo výboru povinné osoby,
e) původcem původce podle článku 4 odst. 1 bodu 13 nařízení,
f) restrukturalizací nucená restrukturalizace podle článku 178 odst. 3 písm. d) nařízení,
g) rizikem modelu potenciální ztráta, která může povinné osobě vzniknout v důsledku rozhodnutí učiněného zejména na základě výsledků interně využívaných modelů vzhledem k chybám ve vývoji, zavádění nebo využívání těchto modelů,
h) rizikem nadměrné páky riziko nadměrné páky podle článku 4 odst. 1 bodu 94 nařízení,
i) řídicím orgánem představenstvo, jednatel, správní rada při výkonu řídicí působnosti nebo jiný orgán s obdobnou řídicí působností, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,
j) sekuritizací sekuritizace podle článku 4 odst. 1 bodu 61 nařízení,
k) sekuritizovanou expozicí sekuritizovaná pozice podle článku 4 odst. 1 bodu 62 nařízení.
(4) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a) selháním dlužníka selhání podle článku 178 nařízení,
b) sponzorem sponzor podle článku 4 odst. 1 bodu 14 nařízení,
c) syntetickou kapitálovou investicí syntetická kapitálová investice podle článku 4 odst. 1 bodu 126 nařízení,
d) systémovým rizikem riziko narušení kontinuity finančního systému s možnými závažnými negativními dopady na finanční systém a reálnou ekonomiku,
e) útvarem osoba nebo skupina osob pověřená výkonem určité činnosti povinné osoby včetně orgánů a výborů povinné osoby,
f) úzkým propojením úzké propojení podle článku 4 odst. 1 bodu 38 nařízení,
g) uznanou burzou burza podle článku 4 odst. 1 bodu 72 nařízení,
h) vnitřním předpisem stanovy, organizační řády, statuty, plány a jiné vnitřně stanovené zásady, pravidla, postupy a akty vnitřního řízení,
i) výkonným členem člen orgánu povinné osoby, který v povinné osobě zastává výkonnou řídicí funkci,
j) zvláštními penzijními výhodami zvláštní penzijní výhody podle článku 4 odst. 1 bodu 73 nařízení.

ČÁST DRUHÁ ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM
HLAVA I POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM
[K § 8b odst. 5 zákona o bankách, k § 7a odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k § 12f písm. a) a b) a § 32 odst. 8 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu]
DÍL 1 Předpoklady řádné správy a řízení společnosti
Základní požadavky na výkon činnosti
§ 8
Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systém je ucelený a pokrývá všechny její činnosti po celou dobu výkonu činnosti povinné osoby na finančním trhu. Ve vztahu k osobám v konsolidačním celku nezahrnutým do obezřetnostní konsolidace platí tento požadavek přiměřeně.
§ 9
Povinná osoba splňuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti1) s ohledem na svou velikost, model svého podnikání, jeho složitost a s ním spojená rizika, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat. Přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti.
§ 10
(1) Povinná osoba zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů povinné osoby a konsolidačního celku. Povinná osoba stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů.
(2) Ke splnění předpokladu řádné správy a řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osoba zvolí, zapracuje do vnitřních předpisů a uplatňuje při své činnosti jí zvolené uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými vydavateli a využívané při činnostech obdobné povahy (dále jen „uznávaný standard“).
(3) Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osoba vždy
a) dodržuje při své činnosti a zapracuje do vnitřních předpisů
1. právní povinnosti a
2. obecné pokyny Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví), Společného výboru evropských orgánů dohledu a Evropské rady pro systémová rizika2), ledaže by jejich konkrétní ustanovení bylo v rozporu s požadavky právních předpisů nebo umožňovalo obcházení jejich účelu, a
b) přihlíží k informacím, které Česká národní banka uveřejňuje ve Věstníku České národní banky s tím, že při určování uznávaných standardů podle odstavce 2 povinná osoba vždy přihlédne k
1. přehledu vybraných uznávaných standardů a vybraných uznávaných vydavatelů a
2. srovnávacím standardům, jejichž obsahem jsou očekávání České národní banky při plnění požadavků této vyhlášky.
(4) Promítnutí standardů podle odstavce 3 písm. b) do vnitřních předpisů a jejich použití povinnou osobou se považuje za plnění ustanovení odstavce 2. Tím není dotčeno právo povinné osoby zvolit a do vnitřních předpisů promítnout i jiné uznávané standardy; jejich obsah nebo použití však nesmí být v rozporu s požadavky právních předpisů ani obcházet jejich účel.
(5) Povinná osoba pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy jsou aktuální a v souladu s dalšími požadavky této vyhlášky a jiných právních předpisů.
(6) Povinná osoba zajistí, že součástí vnitřních předpisů jsou pravidla pro evidování reklamací a stížností klientů, jejich vyřizování a sledování přijatých opatření.

§ 11
(1) Povinná osoba zajistí, že její orgán, výbor a jejich členové, jakož i jimi vykonávané činnosti, splňují zejména požadavky podle § 13 až 19.
(2) Povinná osoba zajistí, že veškeré schvalovací a rozhodovací procesy, jakož i kontrolní a další její významné činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí a vnitřních předpisů je možné zpětně vysledovat a rekonstruovat, včetně působností a pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů povinné osoby a působností, pravomocí a činností jejich členů. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchovávání informací, který povinná osoba zavede a udržuje.
(3) Povinná osoba zajistí vyváženost působností při schvalovacích, rozhodovacích a kontrolních činnostech a zamezí nepřiměřenému vlivu jediné osoby nebo malé skupiny osob na tyto procesy; to platí i v rámci konsolidačního celku.

§ 12
(1) Pokud některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla vykonávat povinná osoba sama, vykonává povinná osoba prostřednictvím jiné osoby (dále jen „outsourcing“), není tím dotčena odpovědnost povinné osoby.
(2) Povinná osoba zajistí, že v souvislosti s outsourcingem
a) není omezen soulad takto vykonávaných činností s příslušnými právními předpisy, možnost jejich kontroly povinnou osobou, plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu, včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených jinými právními předpisy3),
b) není ohrožena účinnost, ucelenost a přiměřenost předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání,
c) nejsou dotčeny právní vztahy povinné osoby s klientem a
d) jsou stanovena pravidla kontroly takto vykonávaných činností povinnou osobou, včetně případné kontroly skutečností týkajících se dané činnosti u poskytovatele outsourcingu.
(3) Povinná osoba uzavírá smlouvu upravující outsourcing způsobem, který umožňuje zachycení jejího obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakož i uchovatelnost.

Orgány a výbory
§ 13
(1) Kontrolní orgán dohlíží, zda řídicí a kontrolní systém je účinný, ucelený a přiměřený, a poznatky z této činnosti alespoň jednou ročně vyhodnocuje. V rámci plnění této povinnosti pravidelně jedná také o záležitostech, které se týkají strategického směřování, hospodaření a výsledků činnosti povinné osoby a usměrňování rizik, kterým je nebo by mohla být povinná osoba vystavena, a to i z hlediska zajištěnosti trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.
(2) Kontrolní orgán průběžně dohlíží a ujišťuje se o plnění schválených strategií včetně strategie řízení rizik, o integritě systémů účetnictví a finančního výkaznictví včetně spolehlivosti finanční a provozní kontroly, o dodržování právních povinností a příslušných standardů povinnou osobou, o adekvátnosti jejího systému komunikace a uveřejňování informací a o celkové funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému.
(3) V rámci plnění svých kontrolních působností se kontrolní orgán kriticky a konstruktivně poDÍLí vhodným způsobem zejména na
a) vyhodnocování strategického a finančního řízení,
b) vyhodnocování řízení rizik,
c) vyhodnocování
1. souladu vnitřních předpisů s právními předpisy,
2. vzájemného souladu vnitřních předpisů a
3. souladu činností s právními a vnitřními předpisy
(dále jen „compliance“) a
d) směrování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu.
(4) Kontrolní orgán v rámci své působnosti rozhoduje o vhodných opatřeních zaměřených na nápravu zjištěných nedostatků.
(5) Při výkonu těch činností kontrolního orgánu v oblasti řídicího a kontrolního systému, u kterých hrozí střet zájmů výkonných členů (dále jen „zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu“), povinná osoba zajistí projednání věci a rozhodnutí o ní bez přítomnosti výkonných členů; v takovém případě se rozhodnutí přijaté většinou nevýkonných členů považuje za rozhodnutí orgánu. Zvláštní kontrolní činností kontrolního orgánu jsou vždy činnosti podle § 14.
§ 14
(1) Kontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost členů řídicího orgánu. Při posuzování činnosti členů řídicího orgánu a případném vyhledávání jeho nových členů kontrolní orgán zohledňuje dostatečně širokou škálu vlastností a schopností a uplatňuje také zásady podporující účelnou a přiměřenou rozmanitost v celkovém složení řídicího orgánu.
(2) Kontrolní orgán se předem vyjadřuje k návrhu na pověření fyzické nebo právnické osoby zajišťováním výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu nebo na její odvolání. Kontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost těchto osob. Bez souhlasu kontrolního orgánu nelze osobu z těchto funkcí odvolat. V případě, že do výkonu funkce je zapojeno více osob, vyjadřuje se kontrolní orgán pouze k návrhu na pověření nebo odvolání osoby ve vedení dotčené funkce.
(3) Kontrolní orgán stanoví zejména zásady odměňování osoby, k jejímuž pověření vedením funkce se předem vyjadřuje podle odstavce 2, a členů řídicího orgánu, pokud toto není v pravomoci valné hromady nebo členské schůze.
(4) Kontrolní orgán vyhodnocuje celkový systém odměňování. Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 15
(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že kontrolní orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Součástí vhodných předpokladů pro výkon činnosti kontrolního orgánu jako celku je dostatečná míra nezávislosti při plnění svých povinností. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výbor kontrolního orgánu a jeho členy.
(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výbor kontrolního orgánu, jednoznačně vymezí jeho působnost a pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby. Činnosti výboru se zaměřují na účelnou podporu činností kontrolního orgánu. Odpovědnost kontrolního orgánu nelze přenést na jeho výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výbor nebo výbory kontrolního orgánu, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výboru kontrolního orgánu obdobně na její kontrolní orgán a jeho členy a taková činnost kontrolního orgánu se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.
(4) Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánu je uvedeno v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 16
Řídicí orgán zajistí vytvoření uceleného a přiměřeného řídicího a kontrolního systému a soustavné udržování jeho funkčnosti a efektivnosti v jeho celku i částech, včetně
a) plnění stanovených strategií, zásad a cílů a každodenního řízení výkonu činnosti povinné osoby,
b) zajištění souladu řídicího a kontrolního systému s právními předpisy, zejména dodržování právních povinností a příslušných standardů povinnou osobou; součástí tohoto požadavku je zajištění výkonu činností s odbornou péčí,
c) nastavení a udržování řídicího a kontrolního systému tak, aby zajistil adekvátnost informací a komunikace při výkonu činností povinné osoby, zejména zavedení a udržování funkčního a efektivního systému získávání, využívání a uchovávání informací včetně systému vnitřní a vnější komunikace a uveřejňování informací povinnou osobou,
d) zavedení a udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku možného střetu zájmů,
e) vyčlenění odpovídajících a dostatečných kapacit pro výkon činností povinné osoby, zejména pro tyto oblasti:
1. řízení významných rizik,
2. řízení kapitálu a likvidity, finanční řízení, vedení účetnictví, oceňování a činnosti přímo související s těmito činnostmi,
3. využívání externích ratingů a
4. interní modely používané pro řízení rizik a interní modely související s těmito činnostmi, včetně interních validací a přezkumů těchto modelů,
f) zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,
g) zajištění spolehlivosti finanční a provozní kontroly a
h) zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.

§ 17
(1) Řídicí orgán zajistí stanovení celkové strategie, zejména dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování, a rozpracování, zavedení a udržování postupů pro naplňování stanovené strategie.
(2) Řídicí orgán zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně formulují etické a profesní zásady a předpokládané modely chování a jednání pracovníků v souladu s těmito zásadami a pravidly, a jejich prosazování, uplatňování a vymáhání.
(3) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů, zejména zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování pracovníků v souladu s jím schváleným celkovým systémem odměňování, a jejich zavedení a udržování. Součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti včetně činností orgánů a výborů, pokud jsou zřízeny, a jejich členů, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcích vykonávali kvalifikovaní pracovníci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi a aby rozsah a povaha činností osob, jimiž povinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.
(4) Řídicí orgán zajistí, že jsou stanoveny, udržovány a uplatňovány
a) požadavky na důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti osob, jimiž zabezpečuje výkon svých činností, včetně členů orgánů a výborů,
b) požadavky na celkové znalosti a zkušenosti osob tvořících orgán nebo výbor, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcích a
c) působnosti a požadavky při
1. prokazování požadovaných znalostí a zkušeností a důvěryhodnosti,
2. prověřování trvající důvěryhodnosti a
3. prověřování, zda znalosti a zkušenosti osob, jimiž povinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, jsou stále aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností.
(5) Řídicí orgán zajistí, že povinná osoba soustavně uplatňuje řádné řídicí, administrativní, účetní a další postupy. Řídicí orgán zajistí, že všichni pracovníci jsou seznámeni s příslušnými vnitřními předpisy a dodržují je, rozumí své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému stanoveným způsobem zapojují; k zabezpečení tohoto požadavku slouží též ovlivňování podnikové kultury jednáním řídicího orgánu a jeho členů a systém vnitřní komunikace povinné osoby.
(6) Řídicí orgán zajistí, že jsou uplatňovány takové systémy a postupy řízení, které
a) zabezpečí plnění stanovených strategií, zásad, cílů a postupů a
b) vedou k zamezení nežádoucím činnostem nebo jevům, kterými jsou zejména
1. upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním celkové strategie,
2. systém odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu, a
3. jiné postupy, které nepodporují funkčnost a efektivnost výkonu činností, umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků nebo jiné nepatřičné jednání včetně obcházení účelu právních předpisů.

§ 18
(1) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje
a) celkovou strategii,
b) organizační uspořádání,
c) strategii řízení lidských zdrojů včetně zásad podporujících rozmanitost v celkovém složení orgánů povinné osoby zohledňováním dostatečně široké škály vlastností a schopností členů orgánů povinné osoby, včetně navrhovaných, při jejich vyhledávání a posuzování,
d) strategii řízení rizik, včetně rizik vyplývajících z makroekonomického prostředí, v němž povinná osoba působí, a to i v závislosti na hospodářském cyklu, a včetně zásad
1. přijímání rizik povinnou osobou a
2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, kterým je nebo může být povinná osoba vystavena,
e) strategii související s kapitálem a kapitálovými poměry,
f) strategii rozvoje informačního a komunikačního systému s tím, že klíčovými prvky tohoto systému jsou
1. informace a jejich toky, včetně uveřejňování informací povinnou osobou a vnitřních a vnějších hlášení povinné osoby, a
2. informační technika a technologie včetně záznamové techniky a technologií,
g) zásady systému vnitřní kontroly, v tom vždy zásady pro
1. zamezování vzniku možného střetu zájmů,
2. compliance a
3. vnitřní audit, a
h) bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační a komunikační systém.
(2) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje, jako součást strategických rozhodnutí podle odstavce 1,
a) soustavu limitů včetně celkové akceptované míry rizika a případných vnitřně stanovených kapitálových, likviditních a jiných obezřetnostních rezerv nebo přirážek (dále jen „obezřetnostní rezerva nebo přirážka“), které povinná osoba bude používat pro omezení rizik v rámci jí akceptované míry rizika,
b) akceptovanou míru rizika a další limity samostatně pro riziko úvěrové, tržní, operační, koncentrace, nadměrné páky a likvidity, včetně požadavků na strukturu aktiv, dluhů a podrozvahových položek, ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný výbor nebo výkonné výbory, komise nebo jiné útvary řídicího orgánu obdobné povahy (dále jen „výkonný výbor“),
c) vymezení a zásady systému vnitřní alokace nákladů a vnitřních cen, zohledňovaného povinnou osobou v rámci systému řízení rizik a systému vnitřně stanoveného kapitálu, pokud je to relevantní,
d) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k využívání outsourcingu,
e) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k operacím s osobami vykonávajícími činnosti nebo poskytujícími služby obdobné bankovním, nad nimiž není vykonáván dohled,
f) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k operacím, ve kterých je nebo by mohla být přímo nebo zprostředkovaně zapojena nedostatečně transparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast včetně offshorových center; povinnosti stanovené povinné osobě v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a boje proti terorismu tím nejsou dotčeny; a
g) vymezení a zásady přístupu povinné osoby k nestandardním operacím, zejména takovým, které jsou ojedinělé a netypické a nejsou běžně realizovány ani jinými poskytovateli finančních služeb; jako nestandardní operace může povinná osoba určit také operace podle písmen e) a f).
(3) Řídicí orgán schvaluje
a) nové produkty, činnosti a systémy a jiné záležitosti mající pro povinnou osobu zásadní význam nebo jiný možný podstatný dopad, ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný výbor nebo výkonné výbory,
b) statut a předmět funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu a personální a technické zajištění jejich výkonu a
c) strategický a periodický plán vnitřního auditu.
(4) Řídicí orgán dohlíží na realizaci schválených strategií, zásad a cílů povinné osoby a další činnosti, zejména činnosti osob ve vrcholném vedení. Řídicí orgán včas a dostatečně vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána osobami ve vrcholném vedení, v rámci výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu, kontrolním orgánem, výbory, pokud jsou zřízeny, auditorem4) nebo příslušnými orgány dohledu či z jiných zdrojů. Na základě těchto vyhodnocení přijímá přiměřená opatření a zajistí jejich realizaci bez zbytečného odkladu.
(5) Řídicí orgán pravidelně jedná s osobami ve vrcholném vedení o záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému.
(6) Řídicí orgán při každé zásadní změně v situaci povinné osoby, alespoň však jednou ročně, vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí vhodné kroky k nápravě takto zjištěných nedostatků.

§ 19
(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že řídicí orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výkonný výbor a jeho členy.
(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výkonný výbor, jednoznačně vymezí jeho působnost, pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výkonného výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby. Činnosti výkonného výboru se zaměřují na účelnou podporu činností řídicího orgánu. Odpovědnost řídicího orgánu nelze přenést na výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výkonný výbor, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výkonného výboru řídicího orgánu obdobně na její řídicí orgán a jeho členy.

Organizace výkonu činnosti
§ 20
(1) Povinná osoba zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby
a) orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů povinné osoby a
b) v rámci konsolidačního celku pro účely obezřetnostních požadavků; povinná osoba také zajistí, že uspořádání výkonu některých činností v rámci konsolidačního celku formou jejich centralizace nebo obdobnou formou, včetně uplatňování skupinových modelů,
1. nenaruší řádné plnění právních a smluvních povinností povinné osoby,
2. neomezí nepřiměřeně informovanost povinné osoby a
3. neoslabí jiné významné předpoklady výkonu dané činnosti v souladu s pravidly obezřetného podnikání, včetně předpokladu dostatečného porozumění takto uspořádaným činnostem a možnosti odpovídajícího ovlivňování jejich výkonu povinnou osobou.
(2) Povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností.
(3) Povinná osoba vymezí své klíčové funkce s tím, že míru významnosti členství v orgánu, výboru, nebo vrcholném vedení povinná osoba nehodnotí. Konkrétní funkci nebo funkce povinné osoby, včetně klíčových, může zajišťovat, částečně, anebo v plném rozsahu, zpravidla i jiná osoba než pracovník.
(4) Povinná osoba vymezí vnitřní informační toky vůči řídicímu a kontrolnímu orgánu tak, aby jednoznačně pokrývaly řízení všech významných rizik, byly v souladu se zásadami povinné osoby pro řízení rizik a jeho uspořádáním5) a adekvátně zohledňovaly změny v rizikovém profilu povinné osoby nebo jejích zásadách a uspořádání řízení rizik.

§ 21
(1) Povinná osoba zajistí, že orgánům a výborům, pokud jsou zřízeny, jejich členům a dalším pracovníkům a útvarům je na všech řídicích a organizačních úrovních vymezena působnost a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.
(2) Povinná osoba identifikuje oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, včetně možných střetů mezi zájmy povinné osoby a klientů, v rámci skupiny, jejíž je povinná osoba členem, při zastupování a při outsourcingu.
(3) Povinná osoba zajistí, že její postupy pro výkon činností jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Povinná osoba dále zajistí, že oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování vnitřním auditem nebo jiným srovnatelným způsobem.
(4) Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat pracovníka samého.
(5) Povinná osoba zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně kontroly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění požadavku podle věty první povinná osoba zajistí, že
a) pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarech, které kontrolují, a
b) výkon funkce řízení rizik a výkon funkce compliance jsou vzájemně odděleny, ledaže by takové uspořádání bylo nepřiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby.
(6) Výkon vnitřního auditu je nezávislý na jiných činnostech povinné osoby, jakož i na výkonu jiných kontrolních funkcí povinné osoby. Výkon vnitřního auditu je neslučitelný s členstvím v orgánu dané povinné osoby; to platí i pro osobu blízkou členovi orgánu dané povinné osoby.

§ 22
(1) Povinná osoba zajistí, že nezávisle na činnostech, v jejichž přímém důsledku je povinná osoba vystavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále jen „obchodní činnost“), je prováděno
a) schvalování systémů a metod pro oceňování zajištění,
b) oceňování zajištění,
c) oceňování transakcí sjednaných na finančních trzích,
d) vypořádání a kontrola souladu údajů (dále jen „rekonciliace“) o transakcích sjednaných na finančních trzích,
e) uvolňování poskytnutých peněžních prostředků,
f) schvalování limitů pro řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
g) schvalování oceňovacích a dalších metod, systémů a modelů používaných pro řízení rizik,
h) řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky včetně kontroly dodržování limitů,
i) vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o riziku úvěrovém, tržním, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, ohlašovaných osobám ve vrcholném vedení a řídicímu a kontrolnímu orgánu a
j) měření a sledování likviditní pozice a její ohlašování osobám ve vrcholném vedení a řídicímu a kontrolnímu orgánu.
(2) Povinná osoba zajistí až do úrovně členů řídicího orgánu oddělení působnosti a pravomocí v oblasti řízení obchodních činností od působnosti a pravomocí v oblasti řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky a vypořádání a rekonciliaci transakcí sjednaných na finančních trzích.
(3) Vývoj informačního a komunikačního systému je zajišťován odděleně od jeho provozu a správa systému je prováděna odděleně od vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro daný systém.
(4) Pokud by nebylo uspořádání podle odstavců 2 a 3 v některé z jeho částí přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, může povinná osoba uplatnit jiné vhodné uspořádání za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.

Informace a komunikace
§ 23
(1) Povinná osoba zajistí, že příslušné orgány včetně kontrolních, výbory, pokud jsou zřízeny, jejich členové a další pracovníci a útvary mají pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.
(2) Povinná osoba zajistí, že řídicí orgán je v přiměřené době informován o
a) všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci povinné osoby, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a
b) všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry úvěrového, tržního a dalších významných podstupovaných rizik, včetně rizika koncentrace, nadměrné páky a likvidity; v případech, kdy se likviditní situace výrazně nepříznivě mění, je řídicí orgán informován bez zbytečného odkladu.
(3) Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní orgán určí povahu, rozsah, formát a periodicitu jím požadovaných informací a je pravidelně informován alespoň o
a) dodržování požadavků stanovených právními předpisy a vnitřními předpisy, včetně celkového vyhodnocení, zda vnitřní předpisy a standardy zvolené a používané povinnou osobou podle § 10 odst. 2 jsou aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, a včetně zjištěných významných rozDÍLů postupů povinné osoby oproti požadavkům stanoveným právními předpisy a vnitřními předpisy,
b) dodržování pravidel pro velké expozice a o riziku koncentrace,
c) míře podstupovaného rizika úvěrového, tržního, operačního a nadměrné páky a o likviditní situaci,
d) celkové míře podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil),
e) kapitálových poměrech a
f) typech, velikosti a vývoji zatížení aktiv, v tom vždy o
1. úrovni, trendech a typech zatížení aktiv a zdrojích zatížení aktiv, a to v členění alespoň na repa, půjčky cenných papírů ve smyslu nařízení6) a ostatní transakce,
2. množství, trendech a úvěrové kvalitě nezatížených, avšak zatížitelných aktiv včetně vyčíslení objemu aktiv disponibilních pro zatížení, a
3. množství, trendech a typech dodatečného zatížení aktiv na základě zohlednění výsledků stresových testů včetně informací o uplatněném stresovém scénáři.
(4) Povinná osoba zajistí, že má a využívá informace o
a) průběhu a výsledcích výkonu činností povinné osoby,
b) srovnání míry podstupovaného rizika s vnitřními limity a s požadavky stanovenými právními předpisy nebo příslušným orgánem dohledu,
c) výsledcích analýz významných pro zajištění ucelenosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání, včetně výsledků analýzy vlivů ekonomického a tržního prostředí na činnost povinné osoby, analýzy jejích aktiv, dluhů a podrozvahových položek a analýzy jejího úvěrového portfolia,
d) výsledcích stresových testů,
e) srovnání předchozích odhadů míry podstupovaného rizika se skutečnými výsledky (zpětné testování), pokud povinná osoba používá metody využívající nebo založené na odhadu míry rizika,
f) výsledcích měření likvidity na denní bázi, ve stanovených časových pásmech, v jednotlivých hlavních měnách a souhrnně za všechny měny a
g) srovnání skutečného vývoje likvidity s příslušným scénářem a limity pro řízení rizika likvidity.
(5) Povinná osoba
a) stanoví podmínky přístupu pracovníků k informačním a komunikačním systémům a údajům v nich zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich změnách,
b) stanoví způsob zajištění a podmínky, za kterých budou do informačních a komunikačních systémů ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav a
c) zabezpečuje ochranu informačních a komunikačních systémů před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před poškozením a možnost zpětně získat stanovené informace i v případě, že k poškození došlo.

§ 24
(1) Povinná osoba zabezpečí dostatečnou transparentnost řídicího a kontrolního systému a řádné uveřejňování informací o tomto systému a jeho klíčových součástech.
(2) Povinná osoba uveřejňuje informace o své současné situaci a o předpokládaném vývoji včas, dostupnou formou, dostatečně a vyváženě, včetně poskytování pravdivého a úplného obrazu o jí podstupovaných rizicích a jejich míře.
(3) Informace povinné osoby pro klienty, včetně propagačních sdělení, jsou objektivní, jasné, dostatečné a neklamavé.

§ 25
Povinná osoba zajistí v souvislosti s nabízením a poskytováním úvěrů v cizí měně informování klientů o
a) rizicích spojených s úvěry poskytnutými v cizí měně v takovém rozsahu, aby to bylo postačující pro informované a obezřetné rozhodování klienta, včetně informování o nepříznivém vlivu případného významného znehodnocení domácí měny nebo nárůstu zahraniční úrokové míry na výši splátek cizoměnového úvěru, a
b) existenci nabídky povinné osoby, pokud jde o
1. úvěry stejné povahy v domácí měně a
2. finanční nástroje poskytující klientovi zajištění proti měnovému riziku.

§ 26
(1) Povinná osoba zajistí, že systém pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance a dalším příslušným orgánům je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace včas, aktuálně, spolehlivě a uceleně.
(2) Povinná osoba zajistí, že jsou zavedeny a udržovány mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací na individuálním i konsolidovaném základě, poskytovaných České národní bance a dalším příslušným orgánům pravidelně nebo na jejich žádost.
(3) Povinná osoba zajistí, že postupy uplatňované pro vytváření a poskytování údajů České národní bance a dalším příslušným orgánům, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné a rekonstruovatelné i v rámci konsolidačního celku sestaveného pro účely obezřetnostních požadavků.
(4) Povinná osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů a dalších pravidel stanovených touto vyhláškou nebo nařízením alespoň po dobu pěti let, není-li stanoveno jinak; to platí i po zániku oprávnění povinné osoby k výkonu činnosti na finančním trhu, jakož i pro právního nástupce povinné osoby.

DÍL 2 Systém řízení rizik
Základní požadavky na systém řízení rizik
§ 27
(1) Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systém je nastaven tak, že umožňuje soustavné řízení rizik.
(2) Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení rizik tak, že poskytuje nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.
(3) Povinná osoba zajistí, že proces rozpoznávání rizik je zajištěn u všech činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňuje odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik.
(4) Povinná osoba při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností. Řízení rizik v jeho celku i částech zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohledňování budoucí strategie podnikání povinné osoby, vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik.
§ 28 Povinná osoba zavede a udržuje
a) strategii a postupy pro rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik,
b) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a informačních toků při překročení DÍLčích limitů nebo akceptované míry rizika nebo při poklesu případných obezřetnostních rezerv nebo přirážek pod jejich vnitřně stanovenou úroveň nebo regulatorní limity,
c) zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik, interních validací a přezkumů modelů používaných při řízení rizik, ověřování výstupů hodnocení a měření rizik a ověřování účinnosti opatření přijatých povinnou osobou k omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a
d) funkci řízení rizik.

§ 29
(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce řízení rizik.
(2) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik je osobou nezávislou na jiných osobách ve vrcholném vedení, s jednoznačně vymezenou působností a pravomocemi v oblasti řízení rizik povinné osoby. Pokud by nebylo takové uspořádání výkonu funkce řízení rizik přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, může výkon funkce řízení rizik zajišťovat jiný vhodný odborně způsobilý a dostatečně zkušený pracovník za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.
(3) Povinná osoba zajistí, že míra nezávislosti funkce řízení rizik na jiných útvarech, vymezení působnosti a pravomocí, organizační začlenění, statut a zdroje přidělené pro její výkon jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností, které povinná osoba vykonává nebo hodlá vykonávat.
(4) Povinná osoba zajistí, že funkce řízení rizik je zavedena a udržována tak, že zabezpečí identifikaci, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik a odpovídající informování o všech významných rizicích a aktivně se poDÍLí na přípravě strategie řízení rizik povinné osoby a na všech významných rozhodnutích v oblasti řízení rizik.
(5) Povinná osoba zavede a udržuje funkci řízení rizik tak, aby soustavně poskytovala ucelené a úplné informace o jednotlivých rizicích, jejich vzájemných souvislostech a celkovém rozsahu rizik povinné osoby.
(6) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik má zajištěn přístup k řídicímu a kontrolnímu orgánu. Pokud tato osoba dojde k závěru, že určité riziko se vyvíjí způsobem, který má nebo by mohl mít nepříznivý vliv na povinnou osobu, podá v případě potřeby hlášení o svých obavách včetně jejich odůvodnění i přímo kontrolnímu orgánu, nezávisle na řídicím orgánu a osobách ve vrcholném vedení. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce řízení rizik podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce řízení rizik, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost řídicího a kontrolního orgánu není dotčena.
§ 30
(1) Povinná osoba má strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností. Povinná osoba vypracuje konkrétní postupy pro naplňování této strategie.
(2) Strategie řízení rizik stanoví zejména
a) vnitřní vymezení (definice) rizik, kterým je nebo může být povinná osoba vystavena, včetně vymezení jejich klíčových součástí,
b) zásady pro posuzování a určování významnosti pro účely řízení rizik povinnou osobou,
c) zásady řízení jednotlivých rizik včetně soustavy vhodných časových horizontů pro jejich řízení, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
d) metody pro řízení rizik, včetně stresového testování, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
e) akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
f) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostních plánů včetně pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a
g) zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran.
(3) Povinná osoba zajistí, že pracovníci, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, jsou se schválenou strategií seznámeni v potřebném rozsahu a postupují v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek.
(4) Povinná osoba zajistí, že
a) postupy používané pro sledování, měření a usměrňování jednotlivých rizik včetně limitů a obezřetnostních rezerv nebo přirážek jsou ucelené a propojené,
b) soustava limitů a dalších opatření pro řízení jednotlivých rizik bere v úvahu ostatní rizika a regulatorní limity a je v souladu s modelem podnikání a celkovou strategií povinné osoby a tržními podmínkami a
c) uplatňované limity a postupy účinně zamezují překročení regulatorních limitů a povinnou osobou akceptované míry rizika celkově i za jednotlivá rizika.
(5) Povinná osoba zajistí, že strategie řízení rizik a veškeré postupy a limity, včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek, týkající se řízení rizik jsou pravidelně, zejména při každé významné změně odpovídajících skutečností, alespoň však jednou ročně, vyhodnocovány a případně upravovány.

§ 31 Povinná osoba soustavně řídí
a) riziko úvěrové, tržní, operační, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
b) další významná rizika anebo součásti rizik, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační, riziko strategické, riziko spojené se zdroji kapitálu a financováním, riziko spojené s účastí v konsolidačním celku včetně rizika operací se členy téhož konsolidačního celku, riziko spojené se správou zajištění a zatížením aktiv, riziko tržní infrastruktury, riziko nestandardních operací, riziko operací, ve kterých je nebo by mohla být zapojena netransparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast, riziko operací s osobami poskytujícími finanční služby obdobné bankovním, nad nimiž není vykonáván dohled, riziko operací, ve kterých je zapojen jiný než členský stát, riziko vlivu regulatorního prostředí, riziko vlivu politického prostředí, riziko nákazy a riziko systémové, ledaže pro povinnou osobu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné, a
c) celkově podstupované riziko.

§ 32
(1) Povinná osoba ve skupině smíšené holdingové osoby zavede a udržuje postupy, které jí umožňují vhodným způsobem sledovat operace, které sjednala se smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupiny povinná osoba je, nebo s osobou ovládanou touto smíšenou holdingovou osobou (dále jen „operace uvnitř skupiny“). Zvláštní pozornost věnuje významným operacím uvnitř skupiny.
(2) Operace uvnitř skupiny se považuje za významnou, přesahuje-li na individuálním základě 5 % z 8 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení s tím, že operace uvnitř skupiny stejné povahy, sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně, se považují za jednu operaci.

§ 33
(1) Povinná osoba zajišťuje kapitálové nebo jiné vhodné krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena.
(2) Strategie a postupy pro řízení rizik a pro zajišťování jejich krytí jsou ucelené a propojené.
(3) Povinná osoba při řízení rizik a zajišťování jejich krytí obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů
a) tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým položkám,
b) používání vlastních odhadů a modelů,
c) zohledňování výsledků testů, zejména testu úrokového šoku a dalších stresových testů,
d) využívání derivátů, zohledňování zajištění a dalších technik snižujících riziko a
e) zohledňování efektů z rozložení rizik.
(4) Pokud podstupované riziko nebo celková míra podstupovaných rizik nejsou i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly přiměřeně kryty, povinná osoba včas přijme vhodná a účinná nápravná opatření.

Podrobnější požadavky na řízení vybraných rizik
§ 34
(1) Povinná osoba rozpoznává a řídí rizika spjatá s novými nebo nestandardními produkty, operacemi, službami a dalšími činnostmi, trhy, segmenty klientů, zeměpisnými oblastmi, protistranami, distribučními místy a kanály, tržní infrastrukturou, technologiemi, interními modely a systémy, včetně rizik spjatých s jejich začleňováním do stávajících činností a struktur povinné osoby.
(2) Povinná osoba
a) vymezí, kdy jde o záležitost podle odstavce 1,
b) vymezí působnost a pravomoci,
c) zajistí, že záležitost podle odstavce 1 je před zavedením prověřena přiměřenými kontrolními a schvalovacími postupy v zájmu rozlišení její rizikovosti a zařazení do procesu řízení rizik, v souladu se zásadou významnosti.
(3) Povinná osoba stanoví náležitosti, které obsahuje návrh záležitosti podle odstavce 1. Návrh obsahuje alespoň
a) popis záležitosti podle odstavce 1, včetně popisu účetních, daňových a právních aspektů a případné potřeby souhlasu příslušného orgánu dohledu,
b) analýzu očekávaných dopadů zavedení na povinnou osobu a její řídicí a kontrolní systém,
c) návrh postupu zavedení,
d) analýzu rizik včetně návrhů na jejich řízení; navržená opatření povinná osoba následně začlení do systému řízení rizik,
e) identifikaci lidských, technických a jiných zdrojů, které je nutno vyčlenit na zabezpečení řádného řízení rizik v souladu s výsledky analýzy rizik,
f) oceňovací postupy,
g) definici nebo seznam navrhovaných protistran a h) způsoby vypořádání transakcí.
(4) Skutečnosti podle odstavce 3 písm. f), g) nebo h) návrh obsahuje pouze, pokud je to pro záležitost podle odstavce 1 relevantní.
(5) Za účelem účinného předcházení a omezování rizik spjatých s záležitostí podle odstavce 1 povinná osoba
a) považuje pro účely řízení rizik za samostatnou záležitost podle odstavce 1 zejména každou skupinu obchodů nebo služeb, které mají společné charakteristiky a rizika odlišující je od charakteristik a rizik jiného jí navrhovaného, nabízeného nebo poskytovaného obchodu nebo služby,
b) u jednotlivě samostatné záležitosti podle odstavce 1 určené způsobem podle písmene a) cíleně uplatňuje odlišnosti, pokud jde o zásady, postupy, metody a nástroje řízení rizik, a
c) zakáže svým pracovníkům sjednávat
1. transakce s neschválenými záležitostmi podle odstavce 1,
2. transakce, které by na základě rozboru jejich hospodářské opodstatněnosti, finanční situace protistrany, možných nepříznivých důsledků pro povinnou osobu nebo jiných rozpoznaných rizikových faktorů předmětné transakce nebyly běžně provedeny s jinými osobami, a
3. transakce, které by vedly k překročení vnitřních limitů nebo nebyly v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy, Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem dohledu.
(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na změny v záležitostech podle odstavce 1.
§ 35
(1) Povinná osoba zajistí, že
a) poskytování úvěrů je založeno na spolehlivých a jednoznačně stanovených kritériích a je jasně stanoven postup pro schvalování, doplňky, změny, obnovy a refinancování úvěrů,
b) prostřednictvím účinných systémů je zajišťována průběžná správa a sledování různých portfolií a expozic, s nimiž je spojeno úvěrové riziko, včetně identifikování a řízení problematických expozic a zajišťování odpovídajících úprav v ocenění, zejména opravných položkách u rozvahových aktiv a rezerv k podrozvahovým položkám a
c) diverzifikace portfolií s úvěrovým rizikem zohledňuje celkovou úvěrovou strategii včetně cílových trhů.
(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení úvěrového rizika a zvýšení míry uplatňování přístupu založeného na interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko, zejména pokud jsou expozice povinné osoby významné v absolutním měřítku a zároveň má velký počet významných protistran. Plnění požadavků stanovených pro používání přístupu založeného na interním ratingu není tímto požadavkem dotčeno.
§ 36 Povinná osoba
a) prostřednictvím zdokumentovaných zásad a postupů ovlivňuje a kontroluje, pokud je účinek uznatelných technik snižování úvěrového rizika nižší než očekávaný, a
b) zajistí vhodnost a spolehlivost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika a správnost jejich uplatňování.
§ 37
(1) Pokud je povinná osoba investorem, původcem či sponzorem sekuritizace, vyhodnocuje a usměrňuje prostřednictvím přiměřených zásad a postupů riziko sekuritizace včetně reputačního rizika; přitom vždy posoudí reputační riziko ve vztahu ke komplikovaným strukturám či produktům a zajistí, že ekonomická podstata transakce se plně promítá do hodnocení rizika a rozhodovacích procesů.
(2) Pokud je povinná osoba původcem sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení, stanoví plány likvidity jak pro situace očekávané, tak pro případy předčasného splacení.
(3) Povinná osoba je schopna na žádost České národní banky doložit jí, do jaké míry je kapitál udržovaný vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika.
(4) Povinná osoba zajistí, že dosažení očekávaného převodu rizika není sníženo poskytnutím mimosmluvní podpory.
§ 38
(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení míry tržního rizika včetně vyhodnocování či měření všech jeho významných zdrojů a dopadů. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení tržního rizika obchodního portfolia v souladu s požadavky podle článků 102 až 106 nařízení a systém řízení úrokového, měnového, akciového a komoditního rizika investičního portfolia.
(2) Povinná osoba provádí stresové testování dopadů náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb na investiční portfolio měřením vlivu úrokového šoku na hodnotu kapitálu.
(3) Povinná osoba zajistí měření a zdokumentování dopadů úrokového šoku na kapitál alespoň jednou za 3 měsíce, samostatně pro každou měnu s minimálně 5% poDÍLem na hodnotě aktiv či dluhů investičního portfolia a agregovaným způsobem pro zbývající měny investičního portfolia, metodou paralelního posunu výnosové křivky o 200 bazických bodů oběma směry; v případě významného zvýšení volatility změn úrokových sazeb povinná osoba provede kalibraci hodnoty posunu výnosové křivky s tím, že nejnižší přípustná hodnota úrokové sazby je 0 %. Úrokový šok je počítán pouze z úrokově citlivých položek, mezi které nelze zařazovat kapitál. Povinná osoba, která nemá povinnost stanovovat kapitálové požadavky k měnovému riziku, protože nepřekračuje práh významnosti podle článku 351 nařízení, úrokový šok za cizí měny nemusí počítat.
(4) V případě, kdy celkový dopad úrokového šoku by mohl způsobit pokles ekonomické hodnoty povinné osoby o více než 20 % kapitálu, povinná osoba přijme neodkladně nápravná opatření; ekonomickou hodnotou povinné osoby se pro tyto účely rozumí současná hodnota očekávaných budoucích čistých peněžních toků. O přijatých opatřeních povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku.
(5) S ohledem na povahu a velikost podstupovaného úrokového rizika povinná osoba při řízení úrokového rizika investičního portfolia používá případně také alternativní stresové scénáře vývoje výnosové křivky, například vývoj inverzní nebo změny tvaru výnosové křivky, případně též používá scénář přímo stanovený Českou národní bankou.
(6) Povinná osoba, která při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční riziko podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení kompenzovala své pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index, oproti jedné nebo více pozicím ve futures na akciový index nebo v jiném produktu akciového indexu, zohledňuje bazické riziko ztráty způsobené tím, že se hodnota futures nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s hodnotou jednotlivých akcií, ze kterých je index tvořen, ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál7) povinné osoby. V těchto strategiích a postupech je zohledněno rovněž bazické riziko existující v případě, kdy povinná osoba drží opačné pozice ve futures na akciové indexy, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího.
§ 39
(1) Povinná osoba zohlední ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál riziko ztráty, které existuje v případě postupu podle článku 345 nařízení v době od vzniku prvního dluhu do následujícího pracovního dne.
(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení specifického rizika a stanovování kapitálových požadavků pro specifické úrokové riziko dluhových nástrojů v obchodním portfoliu interním modelem, spolu s používáním interního modelu pro výpočet požadavků na kapitál ke krytí rizika selhání a migrace, zejména pokud jsou expozice povinné osoby vůči specifickému riziku významné v absolutním měřítku a má velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů. Plnění požadavků stanovených pro používání interních modelů ke stanovování kapitálových požadavků k tržnímu riziku a specifickému riziku není tímto požadavkem dotčeno.
§ 40
(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro vyhodnocování a ovlivňování míry podstupovaného operačního rizika, včetně rizika modelů a včetně zohlednění málo častých významných událostí. Povinná osoba stanoví, co tvoří operační riziko pro účely těchto zásad a postupů, aniž by tímto bylo dotčeno vymezení operačního rizika podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení.
(2) Povinná osoba vytvoří a udržuje pohotovostní plány, kterými se rozumí plány pro mimořádné situace včetně havarijních a krizových situací a pro obnovu činností, k zajištění schopnosti povinné osoby průběžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případě významného narušení činností.
§ 41
(1) Povinná osoba zavede a udržuje
a) zásady a postupy pro průběžné a prospektivní měření a řízení likviditní pozice,
b) scénáře pro řízení rizika likvidity, a to
1. standardní scénář pro řízení rizika likvidity, kterým se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje likviditní pozici při běžné činnosti povinné osoby, a dále souhrn následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného peněžního odtoku a
2. alternativní scénáře pro řízení rizika likvidity včetně alternativních stresových scénářů pro řízení rizika likvidity; alternativním stresovým scénářem pro řízení rizika likvidity se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje likviditní pozici při různé míře stresových situací, a dále souhrn následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného odtoku, a
c) pohotovostní plány pro případ krize likvidity.
(2) Povinná osoba
a) má dostatečně propracované strategie, zásady, postupy a systémy k identifikaci, měření, řízení a sledování rizika likvidity v náležité soustavě časových pásem, včetně vnitrodenních časových pásem tak, aby bylo zajištěno, že bude udržovat likviditní rezervu na adekvátní úrovni. Tyto strategie, zásady, postupy a systémy jsou
1. zvoleny tak, aby byly vhodné vzhledem k jednotlivým liniím podnikání, měnám, pobočkám a právnickým osobám, a zahrnují adekvátní alokační mechanismy nákladů na likviditu, přínosů a rizik s tím, že vnitřní ceny uplatní povinná osoba na všechna významná aktiva, dluhy a podrozvahové položky, a
2. přiměřené složitosti vykonávaných činností, rizikovému profilu povinné osoby a akceptované míře rizika schválené řídicím orgánem a odrážejí význam povinné osoby v každém členském nebo jiném státě, ve kterém uskutečňuje své podnikatelské aktivity s tím, že o akceptované míře rizika likvidity jsou informovány všechny relevantní linie řízení a podnikání,
b) zohlední při řízení rizika likvidity povahu, rozsah a složitost svých činností, zejména strukturu a rozsah produktového portfolia, systém řízení rizik a zásady financování včetně jeho případných koncentrací tak, aby její rizikový profil v oblasti likvidity byl v souladu s požadavky na odpovídající a dostatečnou funkčnost řízení tohoto rizika a nedocházelo k překračování stanovených limitů,
c) uplatňuje metody k identifikaci, měření, řízení a sledování refinančních pozic, které zahrnují současné i odhadované peněžní toky z aktiv, dluhů a podrozvahových položek a možný dopad reputačního rizika,
d) rozlišuje mezi aktivy zatíženými a aktivy nezatíženými, která jsou kdykoli k dispozici, zejména v krizové situaci. Přihlíží též k právnické osobě, jež má k aktivům určitá práva, ke skutečnosti, ve kterém státě jsou právně evidována, a k jejich uznatelnosti. Povinná osoba dále sleduje, zda mohou být aktiva včas prodána nebo zatížena;
e) přihlíží k existujícím právním, regulatorním a operačním překážkám při případném převodu likvidních nebo nezatížených aktiv mezi právnickými osobami, a to uvnitř i vně Evropského hospodářského prostoru, a
f) posuzuje a bere v úvahu možnosti různých používaných nástrojů zmírňování rizika likvidity včetně systému limitů a likviditních rezerv za účelem zajistit, aby nebyl narušen její chod při škále různých stresových událostí a aby disponovala náležitě diverzifikovanou strukturou financování a přístupem ke zdrojům financování.
(3) Povinná osoba
a) bere v úvahu různé alternativní scénáře včetně stresových pro své likviditní pozice a pro nástroje zmírňování rizika likvidity a podrobuje pravidelnému přezkoumávání předpoklady, na kterých je založeno rozhodování o refinanční pozici, s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky, a tento přezkum provádí při každé významné relevantní změně skutečností, alespoň však jednou ročně, a
b) zahrne do používaných alternativních scénářů zejména podrozvahové položky a ostatní podmíněné dluhy, včetně podrozvahových položek a ostatních podmíněných dluhů týkajících se jednotek pro speciální účet a jiných právnických osob zřízených se speciálním účelem, vůči kterým je povinná osoba v pozici sponzora nebo kterým poskytuje významnou likviditní podporu.
(4) Povinná osoba
a) zvažuje potenciální dopad alternativních stresových scénářů týkajících se specificky povinné osoby, scénářů týkajících se trhu jako celku a kombinovaných alternativních stresových scénářů. V úvahu jsou brána různá časová pásma a různé míry závažnosti stresových situací; a
b) přezkoumává a udržuje funkčnost a efektivnost svých strategií, zásad, postupů, systémů, limitů a dalších mechanismů pro řízení rizika likvidity včetně pohotovostních plánů, přičemž zohlední výsledky alternativních stresových scénářů podle odstavce 3.
(5) Pohotovostní plány pro případ krize likvidity stanovují adekvátní strategie a řádnou implementaci opatření k řešení situace vzniklé případným nedostatkem likvidity, a to i ve vztahu k zahraničním pobočkám. Tyto plány jsou pravidelně testovány, aktualizovány podle výsledků alternativních stresových scénářů a v periodicitě podle odstavce 3 písm. a) předkládány osobám ve vrcholném vedení a schvalovány těmito osobami tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit vnitřní postupy. Povinná osoba přijme předem nezbytná provozní opatření, aby mohly být pohotovostní plány okamžitě použity. U povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, tato operační opatření zahrnují držení kolaterálu uznatelného centrální bankou; pokud je to nezbytné, zahrnuje tento požadavek také
a) držení kolaterálu v měně jiného státu, v níž je povinná osoba vystavena riziku likvidity, a
b) pokud je to nezbytné z operačních důvodů, také držení kolaterálu na území jiného státu, v jehož měně je povinná osoba vystavena riziku likvidity.
§ 42
(1) Povinná osoba zavede a udržuje řádné řídicí, administrativní a účetní postupy a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly ke zjištění a zaznamenání významných koncentrací včetně všech velkých expozic podle článku 393 nařízení a jejich následných změn v souladu s požadavky nařízení, zákona a této vyhlášky a ke sledování a vyhodnocování všech případů významných koncentrací a velkých expozic s ohledem na vnitřní zásady povinné osoby v této oblasti.
(2) Zásady a postupy pro řízení rizika koncentrace zahrnují
a) zásady a postupy pro zacházení s riziky vznikajícími z koncentrace expozic vůči osobám, ekonomicky či jinak spjatým skupinám osob nebo vůči osobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné oblasti, z koncentrace expozic ze stejné činnosti nebo obchodované komodity nebo podkladového aktiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči fondům kolektivního investování nebo ostatních expozic nebo z jiné významné koncentrace se společným faktorem rizika a
b) zásady a postupy pro zacházení s rizikem koncentrace vznikajícím v důsledku používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v případě významných nepřímých expozic, například vůči jednomu emitentovi cenných papírů přijatých jako zajištění.
§ 43
(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nadměrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky zahrnují pákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 nařízení a nesoulad mezi aktivy a dluhy.
(2) Povinná osoba přistupuje k řízení rizika nadměrné páky preventivně. Povinná osoba řídí riziko nadměrné páky tak, aby byla schopna kontrolovat celý rozsah různých krizových událostí, pokud jde o riziko nadměrné páky, a dostatečně zohledňovat možné zvýšení rizika nadměrné páky způsobeného snižováním kapitálu povinné osoby z důvodu předpokládaných nebo realizovaných ztrát, v závislosti na používaných účetních pravidlech.
§ 44
(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, sledování a řízení rizika spojeného se správou zajištění a se zatížením aktiv.
(2) Zásady a postupy podle odstavce 1
a) zohledňují model podnikání povinné osoby, zeměpisné rozložení předmětných činností a aktiv, tržní specifika a makroekonomickou situaci a
b) zahrnují zásady pro pohotovostní plány zaměřené na řešení dodatečného zatížení v důsledku stresových událostí na základě zohlednění výsledků testování dopadů možných, i když málo pravděpodobných šoků, včetně důsledků případného poklesu hodnocení úvěrové kvality povinné osoby, znehodnocení zajištění a nárůstu požadavků na zálohy při obchodování povinné osoby.
§ 45 Další vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik je uvedeno pro
a) úvěrové riziko v příloze č. 3 této vyhlášky,
b) tržní riziko v příloze č. 4 této vyhlášky,
c) riziko likvidity v příloze č. 5 této vyhlášky,
d) operační riziko v příloze č. 6 této vyhlášky a
e) riziko outsourcingu v příloze č. 7 této vyhlášky.

DÍL 3 Systém vnitřní kontroly
Základní požadavky na systém vnitřní kontroly
§ 46
(1) Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní funkce a mechanismy a postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních. Povinná osoba zajistí, že pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolních působností odpovídající personální a další předpoklady.
(2) Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní, činnosti povinné osoby a zahrnují zejména
a) kontrolu po linii řízení,
b) přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména kontrolu průběhu činností a transakcí, kontrolu řízení rizik, ověřování výstupů používaných systémů a modelů, kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů včetně vyhodnocování aktuálnosti, ucelenosti a úplnosti vnitřních předpisů a soustavy limitů, kontrolu řízení střetů zájmů, kontrolu spolehlivosti bezpečnostních opatření, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, ověřování detailů transakcí, pravidelnou rekonciliaci, a rovněž kontrolní mechanismy pro činnosti, které povinná osoba outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a
c) fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, cenným papírům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.
§ 47
(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce compliance a funkce vnitřního auditu.
(2) Systém vnitřní kontroly zahrnuje případné mechanismy povinné osoby pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti nebo efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti mimo běžné informační toky.
(3) V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zavede a udržuje vnitřní mechanismy preventivního i následného vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jeho součástí.

Podrobnější požadavky na vybrané vnitřní kontrolní funkce, mechanismy a postupy
§ 48
(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování compliance.
(2) Povinná osoba zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů.
(3) Povinná osoba zajistí výkon compliance a související kontroly tak, že je rovněž zabezpečeno
a) informování osob ve vrcholném vedení o veškerých zjištěných odchylkách a nesouladech,b) informování řídicího a kontrolního orgánu o významných odchylkách a nesouladech,
c) informování osob ve vrcholném vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností povinné osoby a
d) poskytování dalších účelných informací ohledně compliance řídicímu a kontrolnímu orgánu a osobám ve vrcholném vedení.
(4) Zásady a postupy pro zajišťování compliance pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby.

§ 49
(1) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že pokrývá uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby a zaměřuje se na odhalování nedostatků a rizik.
(2) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že poskytuje příslušné úrovni řízení objektivní a nezávislé ujištění o činnostech povinné osoby, informace o zjištěných skutečnostech a jasná doporučení k zajištění nápravy zjištěných nedostatků.
(3) Působnost funkce vnitřního auditu se vztahuje zejména na
a) dodržování pravidel obezřetného podnikání povinné osoby,
b) dodržování stanovených zásad, cílů a postupů,
c) systém řízení rizik včetně interních přístupů a interních modelů a systém vnitřní kontroly,
d) finanční řízení a řádnost hospodaření,
e) úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,
f) spolehlivost a bezrozpornost účetních, statistických a dalších informací, včetně informací poskytovaných orgánům povinné osoby, informací poskytovaných klientům a uveřejňovaných informací, a
g) funkčnost a bezpečnost informačního a komunikačního systému včetně spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní bance.
(4) Povinná osoba zajistí, že při výkonu vnitřního auditu jsou provedeny tyto činnosti:
a) sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,
b) sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu,
c) zavedení a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu a
d) vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně oblastí podle odstavce 3, a to alespoň jednou ročně.
(5) Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje o zjištěných skutečnostech řídicí orgán a v případě potřeby nebo na vyžádání také kontrolní orgán, přičemž z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu se může jednat o zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost řídicího a kontrolního orgánu není dotčena.
(6) Další vymezení některých požadavků na vnitřní audit je uvedeno v příloze č. 8 této vyhlášky.

§ 50 Pokud povinná osoba zavede mechanismus sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému mimo běžné informační toky, zajistí pro všechny pracovníky soustavnou a spolehlivou dostupnost mechanismu a právo na zachování důvěrnosti zdroje informací v případě, že pracovník mechanismu využije.
§ 51 Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému
(1) Povinná osoba nastaví systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému tak, že pokrývá uceleně a propojeně všechny řídicí a organizační úrovně a veškeré činnosti povinné osoby a umožňuje včasnou nápravu nedostatků.
(2) Povinná osoba zajistí, že nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí odhalené kontrolním orgánem, po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem jsou bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a řešeny v přiměřené době.
(3) Povinná osoba zajistí, že významné nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí jsou oznámeny řídicímu a kontrolnímu orgánu a výboru pro audit a případnému dalšímu relevantnímu výboru a řešeny bez zbytečného odkladu.
(4) Povinná osoba vhodným způsobem následně ověřuje účinnost přijatých nápravných opatření.

HLAVA II ZPRÁVA O OVĚŘENÍ ŘÍDICÍHO A KONTROLNÍHO SYSTÉMU AUDITOREM
(K § 22 odst. 2 zákona o bankách a k § 8b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 52
(1) Zpráva je výsledkem ověření, které vyhovuje těmto požadavkům:
a) ověření bylo provedeno podle stavu k 31. prosinci,
b) systém byl porovnán s právními předpisy a standardy podle § 10 takto:
1. základní součástí ověření systému bylo porovnání a vyhodnocení souladu systému s požadavky právních předpisů,
2. zvolené standardy podle § 10, které byly použity pro ověření systému, podle odborného úsudku auditora nejlépe odrážely velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které povinná osoba vykonává; auditor může použít i uznávané standardy neuvedené v přehledu uveřejňovaném Českou národní bankou,
c) byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost kontrolních mechanismů a specifikovány chybějící mechanismy vnitřní kontroly,
d) bylo vyjádřeno, jaké riziko zjištěné nedostatky představovaly a představují pro řídicí a kontrolní systém, a
e) byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v daných oblastech jako celku.
(2) Podrobnější vymezení struktury a formátu zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému je uvedeno v příloze č. 9 této vyhlášky.
§ 53
(1) Povinná osoba předloží České národní bance zprávu o ověření systému do 28. února následujícího roku spolu s případnými komentáři povinné osoby ke zprávě.
(2) Významné skutečnosti, které byly zjištěny po předložení zprávy České národní bance a mají podstatný vztah k jejímu obsahu, oznámí povinná osoba bez zbytečného odkladu České národní bance.

ČÁST TŘETÍ
PRAVIDLA PRO KRYTÍ RIZIK
(K § 12a odst. 10 zákona o bankách)
§ 54 Pravidla kapitálové přiměřenosti pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Kapitálová přiměřenost pobočky banky z jiného než členského státu činí
a) na úrovni kapitálu tier 1 alespoň 6 %,
b) na úrovni kapitálu alespoň 8 %.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu postupuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti podle článku 92 odst. 2 písm. b) a c) a článků 102 až 106 nařízení.
§ 55
Stanovení kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Do kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu lze zahrnout jednotlivé položky kapitálu jen jednou, a to po snížení o závazky z daňových povinností.
(2) Kapitál je odvozen z rozvahy pobočky banky z jiného než členského státu.
(3) Kapitál je pobočce banky z jiného než členského státu okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

§ 56 Položky kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.
(2) Kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1.
(3) Kmenový kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 podle článku 26 odst. 1 písm. c) až f) a odst. 2 a 3 nařízení po provedení úprav podle článků 32 až 35 nařízení, odpočtů podle článků 36 až 48 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.
(4) Vedlejší kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1 podle článků 51 až 55 nařízení po odpočtu položek podle článků 56, 58 až 61 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.
(5) Kapitál tier 2 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kapitálu tier 2 podle článků 62 až 65 nařízení po odpočtech podle článku 66 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

§ 57
Celkový objem rizikové expozice a kapitálové požadavky pobočky banky z jiného než členského státu
Pobočka banky z jiného než členského státu stanovuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 a 4 nařízení a kapitálové požadavky
a) k úvěrovému riziku podle článků 107 až 311 nařízení,
b) k operačnímu riziku podle článků 312 až 324 nařízení,
c) k tržnímu riziku podle článků 325 až 377 nařízení,
d) k vypořádacímu riziku podle článků 378 až 380 nařízení,
e) k riziku úvěrových úprav v ocenění podle článků 381 až 386 nařízení.
Žádost pobočky banky z jiného než členského státu o souhlas s používáním speciálního přístupu nebo se změnou speciálního přístupu

§ 58
(1) Žádost o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo se změnou používaného přístupu (dále jen „žádost o souhlas“) předkládá pobočka banky z jiného než členského státu České národní bance, a to samostatně pro každý speciální přístup pro výpočet kapitálového požadavku; speciálním přístupem se rozumí interní přístup.
(2) Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k žádosti umožňují České národní bance prověřit splnění požadavků kladených na daný speciální přístup.

§ 59
(1) Žádost o souhlas předkládaná České národní bance obsahuje ve svých základních údajích kromě obecných náležitostí i
a) vymezení, jaký speciální přístup a od kterého data pobočka banky z jiného než členského státu hodlá použít,
b) seznam příloh, které jsou součástí žádosti,
c) prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné informace a skutečnosti a předložené doklady a dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.
(2) V případě, že pobočka banky z jiného než členského státu Českou národní banku žádá o souhlas s používáním dvou nebo více speciálních přístupů současně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyžaduje předložení stejných dokladů a dokumentů, předkládá je pobočka banky z jiného než členského státu pouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas uvede, ke které žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumenty předloženy.

§ 60
(1) Přílohy uvedené v seznamu podle § 59 odst. 1 písm. b) v případě žádosti o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku předkládané České národní bance tvoří
a) dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení daného rizika,
b) dokumentace k systému měření daného rizika,
c) dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu,
d) sebehodnocení pro daný speciální přístup vypracované útvarem řízení daného rizika s případnou podporou útvaru vnitřního auditu nebo i s podporou auditora nebo konzultantů,
e) seznam všech příslušných dokumentů, které jsou k dispozici u pobočky banky z jiného než členského státu a vztahují se k systému řízení a měření rizika, pro které chce tato pobočka uplatnit speciální přístup, s tím, že pobočka banky z jiného než členského státu je schopna poskytnout tyto dokumenty České národní bance na její vyžádání.
(2) V případě žádosti o souhlas se speciálním přístupem dokumentují přílohy k žádosti přehledně a úplně splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.
(3) Pokud to vyžaduje pobočkou banky z jiného než členského státu zvolený způsob implementace speciálního přístupu, předloží pobočka banky z jiného než členského státu i další doklady nebo dokumenty, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 a v § 59 odst. 1, a to tak, aby žádost přehledně a úplně dokumentovala splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.
(4) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu již dříve předložila České národní bance doklady nebo dokumenty vyžadované v žádosti o souhlas nebo jejich část, předkládá pouze ty doklady nebo dokumenty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímu stavu. Dříve předané a nadále platné doklady a dokumenty pobočka banky z jiného než členského státu označí v žádosti. V přiloženém prohlášení pobočka banky z jiného než členského státu v tomto případě uvede, že tyto doklady a dokumenty zůstávají beze změny.

§ 61
(1) Dokumentace k organizaci, systému a procesům řízení daného rizika obsahuje
a) celkovou strategii a strategii řízení daného rizika,
b) přehled organizačního uspořádání, působnosti, pravomocí a informačních toků při řízení daného rizika,
c) přehled procesu ověření daného speciálního přístupu,
d) přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultačního charakteru provedených útvarem vnitřního auditu nebo jiným obdobným útvarem nebo auditorem,
e) zápisy z jednání řídicích a poradních orgánů pobočky banky z jiného než členského státu o dané oblasti a
f) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na organizaci, systém a procesy řízení daného rizika.
(2) Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje
a) odpovídající kategorizaci rizik, expozic nebo portfolií použitou pro daný přístup a její kritéria,
b) přehled všech použitých metodologií a modelů a způsob jejich využití pobočkou banky z jiného než členského státu z odpovídajících hledisek, například pokrytí kategorií expozic, zeměpisných oblastí, jednotek nebo linií podnikání, druhů rizik nebo ztrát měřením,
c) popis a vysvětlení všech použitých metodologií a postupů,
d) popis informačně technologické struktury, systémového a databázového prostředí, použitého programového vybavení a
e) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na systém měření daného rizika.
(3) Dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu obsahuje
a) vývoj metodologie měření daného rizika, pokud byla vyvinuta pobočkou banky z jiného než členského státu,
b) popis implementace informačního systému pro měření a řízení daného rizika,
c) přehled provedených vzdělávání pracovníků vztahujících se k danému speciálnímu přístupu,
d) popis postupu při přechodu od existujícího systému k novému,
e) postupy při změně rozsahu použití metod nebo modelů, promítání významných změn metod nebo modelů v rámci daného přístupu,
f) postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti použitých modelů, metod a postupů včetně plánu auditů vhodnosti modelů,
g) přehled oblastí využití daného speciálního přístupu v procesech pobočky banky z jiného než členského státu a
h) další dokumentaci prokazující postup implementace daného speciálního přístupu.
(4) Sebehodnocení pro daný speciální přístup obsahuje
a) posouzení přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v dané oblasti,
b) posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, zavedení a využití daného speciálního přístupu,
c) vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi a ucelenosti speciálního přístupu a
d) zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky nařízení na příslušný interní přístup.

§ 62
Pokud pobočka banky z jiného než členského státu předává doklady nebo dokumenty v elektronické podobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem dohodne s Českou národní bankou. Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách pobočka banky z jiného než členského státu předem dohodne s Českou národní bankou použitou měnu.

ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK
HLAVA I
PRAVIDLA PRO KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI MIMO FINANČNÍ SEKTOR, VELKÉ EXPOZICE A PŘEVOD RIZIK POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
(K § 15 zákona o bankách)
§ 63 Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočky banky z jiného než členského státu
Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje podmínky pro kvalifikované účasti mimo finanční sektor podle článku 89 odst. 1, 2 a 3 písm. b) a článku 91 nařízení s tím, že použitelný kapitál této pobočky je součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, který činí nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.

Velké expozice pobočky banky z jiného než členského státu
§ 64
Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla velkých expozic podle článků 387 až 403 nařízení s tím, že použitelným kapitálem se rozumí použitelný kapitál pobočky banky z jiného než členského státu podle § 63.
§ 65
Pobočka banky z jiného než členského státu vyjme z limitů podle článku 395 odst. 1 nařízení také
a) expozice v krytých dluhopisech podle článku 129 odst. 1, 3 a 6 nařízení, a to do výše 75 % hodnoty expozice,
b) podrozvahové dokumentární akreditivy a nečerpané úvěrové přísliby se středně nízkým rizikem podle přílohy I nařízení, a to do výše 50 % jejich hodnoty,
c) expozice vůči uznaným burzám.
§ 66
Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro převod rizik podle článků 404 až 409 nařízení.

HLAVA II
PRAVIDLA PRO NABÝVÁNÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV
(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 67
(1) Povinná osoba nesmí nabývat poDÍL nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na této povinné osobě samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.
(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:
a) povinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1,
b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.
§ 68
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí nabývat poDÍL nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1 pouze při současném splnění těchto podmínek:
a) pobočka banky z jiného než členského státu, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1,
b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu této pobočky.

HLAVA III
PRAVIDLA PRO FINANCOVÁNÍ NABYTÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ AKTIV
(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 69
(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány
a) touto povinnou osobou,
b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,
c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,
d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě, pokud tyto osoby ovládají povinnou osobu,
e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
g) právnickou osobou ovládanou povinnou osobou.
(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování nabytí
a) poDÍLu, který není ve formě cenného papíru, v osobách podle odstavce 1, nebo
b) podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.
(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu do povinné osoby.
§ 70
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, zejména záruky nebo akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány
a) zahraniční bankou, jejíž je pobočkou,
b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,
c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,
d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě a tyto osoby ovládají zahraniční banku, jejíž je pobočkou,
e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
g) právnickou osobou ovládanou zahraniční bankou, jejíž je pobočkou.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování
a) nabytí poDÍLu, který není ve formě cenného papíru, na osobách podle odstavce 1, nebo
b) získání podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.
(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu v zahraniční bance, jejíž je pobočkou.

HLAVA IV
PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ AKTIV
(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
§ 71
Předmět kategorizace
(1) Povinná osoba kategorizuje expozice představované pohledávkami vzniklými z výkonu činností vyplývajících z oprávnění k činnosti (dále jen „pohledávky z finančních činností“). Pohledávkami z finančních činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohledávky z finančního leasingu, pohledávky z vkladu, pohledávky ze záruky, pohledávky z akreditivu, pohledávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů po stanoveném dni vypořádání.
(2) Kategorizace vybraných expozic se nevztahuje na expozice zařazené do obchodního portfolia, pohledávky z držení cenných papírů, pohledávky z derivátů a pohledávky z jiných než finančních činností, zejména pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů, poskytnuté provozní zálohy nebo zálohy na pořízení hmotného a nehmotného majetku, pohledávky z prodeje zásob, hmotného a nehmotného majetku.
§ 72
Základní kategorie
(1) Povinná osoba zařazuje pohledávky z finančních činností do těchto kategorií:
a) pohledávky bez selhání dlužníka,
b) pohledávky se selháním dlužníka.
(2) Pokud povinná osoba pro účely kapitálových poměrů aplikuje u retailových expozic definici selhání dlužníka na úrovni transakce, aplikuje ji stejným způsobem i pro účely kategorizace těchto expozic.
§ 73 Pohledávky bez selhání dlužníka
(1) Pohledávky bez selhání dlužníka povinná osoba zařazuje do těchto podkategorií:
a) standardní pohledávky,
b) sledované pohledávky.
(2) Povinná osoba nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných pohledávek.
(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokud jsou splátky jistiny a příslušenství řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dnů, u žádné z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace provedena restrukturalizace a není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.
(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud došlo od vzniku pohledávky ke zhoršení finanční situace dlužníka nebo splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s DÍLčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dnů nebo u žádné z pohledávek nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka provedena restrukturalizace, a s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka je pravděpodobné její úplné splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.
§ 74
Pohledávky se selháním dlužníka
(1) Pohledávky se selháním dlužníka se považují za ohrožené pohledávky. Povinná osoba je zařazuje do těchto podkategorií:
a) nestandardní pohledávky,
b) pochybné pohledávky,
c) ztrátové pohledávky.
(2) Pohledávka se považuje za nestandardní, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nejisté. Její částečné splacení je vysoce pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 180 dnů.
(3) Pohledávka se považuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 360 dnů.
(4) Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nemožné. Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se také považuje pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, ledaže jde o pohledávku za majetkovou podstatou vzniklou po prohlášení konkursu.
§ 75 Zařazování do kategorií a podkategorií
(1) Pokud má povinná osoba více pohledávek z finančních činností za stejným dlužníkem a některá z nich naplňuje znaky selhání dlužníka, jsou všechny pohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohledávek se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejné podkategorie pohledávek. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.
(2) Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro zařazení do více podkategorií, povinná osoba ji zařazuje do nejhorší z těchto podkategorií. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.
(3) Restrukturalizovanou pohledávku povinná osoba zařazuje v okamžiku restrukturalizace do podkategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla být zařazena před restrukturalizací. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru; tím nejsou dotčena ustanovení, která vymezují standardní a sledovanou pohledávku.
(4) Pohledávku, která vznikla povinné osobě v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, povinná osoba zařazuje při vzniku do podkategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující poDÍL postupovaných pohledávek. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru.
(5) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí prověřuje správnost zařazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodě s výsledky zjištění provádí příslušné změny v jejich zařazení. Povinná osoba může správnost zařazení objemově nevýznamných pohledávek prověřovat i v delší periodě, než je čtvrtletí, nejméně však jednou ročně, pokud to odpovídá charakteru pohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takového postupu.
§ 76 Individuální a portfoliový přístup
(1) Povinná osoba posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále jen „znehodnocení“) jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen „portfolium stejnorodých pohledávek“).
(2) Povinná osoba uplatňuje portfoliový přístup u jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V tomto případě povinná osoba také posuzuje, zda došlo ke znehodnocení portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud povinná osoba nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje.
(3) Povinná osoba může uplatňovat portfoliový přístup u jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek.
(4) Znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je objektivně prokázáno existencí pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.
(5) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména
a) zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,
b) snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,
c) nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých působí dlužníci,
d) zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své dluhy v minimální možné výši.
§ 77 Úpravy ocenění
(1) Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky, povinná osoba provede úpravu ocenění. Pokud povinná osoba pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě ze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tuto ztrátu opravnou položku.
(2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených opravných položek k pohledávkám a upravuje jejich výši.
(3) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost opravných položek.
§ 78 Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení
(1) Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí
a) diskontování očekávaných budoucích peněžních toků,
b) koeficientů, nebo
c) statistických modelů.
(2) Pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinná osoba stanovuje výši ztráty ze znehodnocení stejnou metodou jako pro účely vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.
(3) Povinná osoba může při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit zajištění, pokud
a) zajištění a s ním související uplatňované zásady a používané postupy vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech, jež jsou rozhodné pro nároky ze zajištění,
b) odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být vystavena v souvislosti se zajištěním, které zohledňuje,
c) bez ohledu na zohledňované zajištění nadále provádí plné posuzování úvěrového rizika spojeného s pohledávkou,
d) je kolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoň v hodnotě, v jaké je zohledněn při výpočtu ztráty ze znehodnocení; pokud byl kolaterál v uplynulých 3 letech zobchodován, je možné jej při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit nejvýše do ceny posledního obchodu,
e) je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to připadá v úvahu, osoby, která převzala kolaterál do úschovy, ke skladování, anebo do správy, zejména bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některé z těchto osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvěrová událost, oprávněna uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti,
f) stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěrovou kvalitou dlužníka je nevýznamný,
g) je poskytovatel osobního zajištění dostatečně důvěryhodný tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohledněno při výpočtu ztráty ze znehodnocení, a
h) má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria pro posuzování způsobilosti poskytovatelů osobního zajištění.
§ 79
Diskontování očekávaných budoucích peněžních toků
(1) Pokud povinná osoba používá diskontování očekávaných budoucích peněžních toků, ztrátu ze znehodnocení pohledávky stanovuje jako rozDÍL mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z pohledávky diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou. Původní efektivní úroková míra je efektivní úroková míra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.
(2) Efektivní úroková míra odpovídá úrokové míře, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li to vhodnější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohledávky.
(3) Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba odhaduje očekávané budoucí peněžní toky při zohlednění všech smluvních podmínek, zejména možnosti předčasného splacení a poplatků. Pokud nelze spolehlivě stanovit očekávané budoucí peněžní toky, použijí se smluvní peněžní toky. Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba nezohledňuje budoucí ztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.
§ 80 Koeficienty
(1) Pokud povinná osoba používá koeficienty, stanovuje ztrátu ze znehodnocení pohledávky tak, že rozDÍL mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a povinnou osobou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem
a) 0,01 v případě sledované pohledávky,
b) 0,2 v případě nestandardní pohledávky,
c) 0,5 v případě pochybné pohledávky,
d) 1,0 v případě ztrátové pohledávky.
(2) Povinná osoba rovněž prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1, povinná osoba zvýší koeficient, ale tak, aby u
a) sledované pohledávky byl nižší než 0,2,
b) nestandardní pohledávky byl nižší než 0,5 a
c) pochybné pohledávky byl nižší než 1,0.
(3) Uplatňuje-li povinná osoba u ohrožené pohledávky princip časového rozlišení (akruální princip), ve výpočtu podle odstavce 1 použije jistinu pohledávky nezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenou ztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušenství.
(4) Stanovuje-li povinná osoba ztrátu ze snížení účetní hodnoty pohledávky, zejména pohledávky nabyté za úplatu, která je oceněna k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak, že zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména k okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozDÍL mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství.
(5) Pokud existuje rozDÍL podle odstavce 4 a má charakter
a) diskontu, kdy pořizovací cena pohledávky je nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 sníží o diskont nebo část diskontu, je-li diskont větší než tato ztráta,
b) prémie, kdy pořizovací cena pohledávky je vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 zvýší o prémii.
(6) Pokud neexistuje rozDÍL podle odstavce 4, povinná osoba stanoví ztrátu podle odstavce 1.
(7) Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kterou povinná osoba má v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, stanovuje tak, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a povinná osoba by stanovovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledávek. To neplatí, pokud povinná osoba postupuje podle § 75 odst. 4 věty poslední.
§ 81 Statistické modely
(1) Povinná osoba při zahájení posuzování portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek má
a) vytvořena z hlediska počtu dostatečně velká portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek pro zajištění statistické významnosti ztrát; do portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek povinná osoba pro účely využití statistického modelu zařazuje všechny své pohledávky daného typu, a to i ty, které se rozhodla vyřadit z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení jejich znehodnocení,
b) dostatečně dlouhé časové řady týkající se daných pohledávek, zpravidla srovnatelné s průměrnou dobou splatnosti jednotlivě nevýznamných pohledávek; délka časových řad u portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek s původní dobou splatnosti delší než rok je však zpravidla alespoň jeden ekonomický cyklus, popřípadě alespoň 3 roky, a
c) statistický model zohledňující časovou hodnotu peněz, všechny očekávané budoucí peněžní toky spojené s portfoliem pohledávek a splatností pohledávek v portfoliu a nezpůsobující ztráty ze znehodnocení pohledávek v portfoliu k okamžiku uskutečnění účetního případu.
(2) Povinná osoba monitoruje skutečné ztráty spojené s portfoliem jednotlivě nevýznamných pohledávek a testuje správnost odhadu ztrát na základě nových údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliu ve vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splátek; v úvahu bere i informace o jednotlivě nevýznamných pohledávkách, které vyřadila z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení znehodnocení.
(3) Povinná osoba pravidelně ověřuje vhodnost statistického modelu a správnost nastavení jeho parametrů.
(4) Povinná osoba tvoří opravné položky k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek ve výši statistického odhadu ztrát z těchto portfolií vypočtených s použitím statistických modelů, pokud v této výši pohledávky neodepíše.
(5) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při používání statistických modelů pro stanovení výše ztrát k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek.
§ 82 Rezervy k podrozvahovým položkám
(1) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost rezerv, které se v souladu s účetními metodami tvoří k podrozvahovým položkám, a upravuje jejich výši.
(2) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost rezerv podle odstavce 1.
§ 83 Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského státu
Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 71 až 82.
HLAVA V
PRAVIDLA LIKVIDITY POBOČKY BANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
(K § 15 zákona o bankách)
§ 84
Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje likviditní požadavky podle článků 411 a 412 nařízení.
ČÁST PÁTÁ
UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ
(K § 11a odst. 9 zákona o bankách, § 7b odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
Obsah údajů určených k uveřejnění
§ 85
obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje o sobě, o složení společníků nebo členů, o struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, o své činnosti a finanční situaci na individuálním základě, je uveden v příloze č. 10 této vyhlášky.
§ 86
Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb je uveden v příloze č. 11 této vyhlášky.
§ 87
Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.
Periodicita a lhůty uveřejňování údajů
§ 88
(1) Povinná osoba čtvrtletně uveřejňuje údaje podle příloh č. 10 a 11 této vyhlášky.
(2) Povinná osoba, která uveřejňuje informace podle části osmé nařízení, čtvrtletně také uveřejňuje údaje
a) podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované účetní závěrky,
b) podle článku 438 písm. c) až f) nařízení.
§ 89
(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni
a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářního roku.
(2) Pokud povinná osoba uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 10 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to
a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a
b) do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.
(3) Čtvrtletní údaje o finanční situaci povinná osoba uveřejňuje společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí.
(4) Současně s údaji podle odstavců 1 až 3 uveřejní povinná osoba i datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.
§ 90
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje čtvrtletně údaje ke dni
a) 31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b) 31. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.
(2) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 12 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to
a) do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a
b) do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.
(3) Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní pobočka banky z jiného než členského státu datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.
Způsob a struktura uveřejňování údajů
§ 91
(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle části osmé nařízení, zákona o bankách, zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), zákona o podnikání na kapitálovém trhu a této vyhlášky v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx. Součástí této složky jsou alespoň údaje podle věty první za posledních 5 let, posledních 5 výročních zpráv a posledních 5 konsolidovaných výročních zpráv, má-li povinnost ji vyhotovovat; tyto zprávy obsahují také účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2) Povinná osoba bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy. Tuto adresu povinná osoba uvádí rovněž ve své výroční zprávě.
§ 92
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.
§ 93
Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance, povinná osoba je uveřejňuje v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance, nestanoví-li strukturu uveřejňovaných údajů přímo použitelný předpis Evropské unie upravující uveřejňování těchto údajů.
obsah údajů ověřovaných auditorem
§ 94
(1) Obsah údajů na individuálním nebo konsolidovaném základě ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění povinnou osobu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.
(2) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.
§ 95
(1) Obsah údajů ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění pobočkou banky z jiného než členského státu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.

ČÁST ŠESTÁ NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE
(K § 24 odst. 1 zákona o bankách, § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
§ 96 Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu
(1) Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu8).
(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro
a) stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a
b) plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena. Vždy informuje o řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech svého systému.
(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.
(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Pokud z povahy věci nevyplývá jinak, obsahuje informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapitálových poměrů.
(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v listinné a elektronické podobě, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Formát dat použitý při předložení této informace v elektronické podobě dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.
§ 97 Informace o transakcích uvnitř skupiny
(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o sjednání transakce v hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné osoby, která znamená, že se na povinnou osobu převádí úvěrové riziko, jemuž je vystavena osoba,
a) která je ovládána povinnou osobou,
b) kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo
c) která ovládá povinnou osobu.
(2) Transakcí podle odstavce 1 je zejména
a) nabytí aktiva, které není obchodováno na aktivním trhu,
b) nabytí portfolia pohledávek, které nejsou obchodovány na aktivním trhu,
c) nabytí sekuritizované expozice,
d) poskytnutí syndikátního úvěru, spoluúčast na úvěrovém riziku nebo podobný obchod, nebo
e) poskytnutí záruky nebo sjednání úvěrového derivátu.
(3) Pokud dochází k převodu úvěrového rizika na povinnou osobu v důsledku více souvisejících transakcí, považují se tyto transakce pro účely posouzení hodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné osoby za jednu transakci.
§ 98 Informace o strukturálních změnách
Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o
a) sjednání koupě obchodního závodu, anebo jeho části od osoby,
1. která je ovládána povinnou osobou,
2. kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo
3. která ovládá povinnou osobu,
b) sjednání přímé, nepřímé, anebo syntetické kapitálové investice do osoby, kterou ovládá táž osoba jako povinnou osobu, pokud tato kapitálová investice převyšuje 10 % základního kapitálu osoby, do níž investice směřuje, a
c) rozhodnutí zúčastnit se na přeměně obchodní korporace.
§ 99 Informace o outsourcingu
(1) Pokud povinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k jejich podpoře sjednala outsourcing, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí této informace je přehled takto vykonávaných činností a základní identifikační údaje o poskytovateli outsourcingu.
(2) Pro účely odstavce 1 se významnou činností rozumí
a) činnosti takového významu, že nedostatek nebo selhání při jejich zajišťování může mít významný dopad na schopnost povinné osoby plnit obezřetnostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu jejích činností,
b) činnosti, jejichž poskytování je podmíněno udělením oprávnění k činnosti příslušným orgánem dohledu,
c) činnosti, které mají významný vliv na řízení rizik povinné osoby,
d) řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmen a) až c).
(3) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o případných podstatných změnách ve skutečnostech podle odstavce 1, zejména o případné změně poskytovatele outsourcingu a změně povahy, rozsahu nebo složitosti takto vykonávané činnosti.
(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.
§ 100 Informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků
(1) Povinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely stanovení úvěrové kvality.
(2) Povinná osoba, která používá interní přístup pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků jiných, než jsou kapitálové požadavky k operačnímu riziku, informuje Českou národní banku o výsledcích výpočtů svých interních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích spolu s vysvětlením použitých metodik, a to podle stavu ke dni 31. prosince nejpozději do 30. dubna následujícího roku a v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím předkládání těchto informací a srovnávání portfolia9).
(3) Povinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizované expozice, informuje bez zbytečného odkladu o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní banku.
(4) Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálových požadavků nebo provést změnu v používaném interním přístupu nebo interním modelu, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.
(5) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 4 vztahují obdobně.
§ 101 Informace o malém obchodním portfoliu
(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku
a) o využití možnosti stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům zařazeným do malého obchodního portfolia jako k nástrojům zařazeným do investičního portfolia a
b) o ukončení postupu podle písmene a).
(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 102 Informace o riziku nesplnění dluhu
(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o všech repo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo komodit ve smyslu nařízení10), u kterých nastalo selhání protistrany.
(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 103 Informace o změně účetního období
(1) Pokud povinná osoba hodlá změnit účetní období, informuje Českou národní banku o tomto záměru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12 měsíců před plánovanou změnou.
(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 104 Informace o měnových pozicích
(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud
a) absolutní hodnota čisté měnové pozice povinné osoby v jakékoliv cizí měně nebo v českých korunách stanovené podle článku 352 nařízení přesáhne 15 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě, nebo
b) celková čistá měnová pozice povinné osoby stanovená podle článku 352 nařízení přesáhne 20 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.
(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 105 Informace o odměňování
(1) Povinná osoba informuje Českou národní banku o odměňování v uplynulém účetním období nejpozději do 30. června.
(2) Informace o odměňování obsahuje
a) počet pracovníků s odměnami odpovídajícími částce 1000000 eur a více za účetní období,
b) pracovní zařazení pracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby včetně informace o pracovních povinnostech těchto pracovníků,
c) údaje o základní struktuře jednotlivých odměn pracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby.
(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.
§ 106 Informace o změně osoby ve vedení klíčové funkce
(1) Pokud povinná osoba provádí změnu osoby ve vedení klíčové funkce, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí informace je
a) přesné označení funkce, o kterou jde,
b) upřesnění důvodu změny; to neplatí, pokud jde o změnu prováděnou výhradně z podnětu osoby, která z dané funkce odchází,
c) základní identifikační údaje o obou dotčených osobách a
d) termín změny a případné další podstatné informace k oznamované změně.
(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.
§ 107
Informace o operacích s vybranými rizikovými protistranami nebo zeměpisnými oblastmi
(1) Pokud povinná osoba v rámci svých činností uzavřela ujednání nebo je jinou formou aktivní vůči protistraně nebo ve státě, jež jsou nebo by mohly být považovány za netransparentní nebo jinak potenciálně rizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2 písm. f)], informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. To platí i v případě, že jde o aktivity povinné osoby pro klienta nebo na jeho žádost.
(2) Součástí informace je
a) identifikace protistrany nebo státu, o něž jde,
b) výstižný popis oznamované aktivity,
c) upřesnění, zda jde o vlastní aktivitu povinné osoby nebo aktivitu z podnětu klienta, a
d) časové a případné další podstatné informace k oznamované aktivitě; pokud je to relevantní, je součástí oznámení
1. alespoň rámcová kvantifikace rozsahu aktivity,
2. alespoň rámcové vyhodnocení rizik spojených s aktivitou a
3. základní informace o osobě nebo osobách přímo zapojených nebo s jinou významnou vazbou na oznamovanou aktivitu.
(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.
§ 108 Informace o možném významném ohrožení reputace
(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud zaznamená v souvislosti s výkonem svých činností možné významné ohrožení své reputace.
(2) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o
a) významné trestné činnosti, která může ohrozit nebo ohrožuje výkon její činnosti, a
b) významném trendu v oblasti boje proti legalizaci příjmů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3) Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je výstižný popis oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné, časové a další charakteristiky. Pokud je to relevantní, je součástí popisu alespoň rámcová kvantifikace hrozícího nebo již vzniklého nepříznivého finančního dopadu oznamovaného jevu a základní informace o osobě nebo osobách s vazbou na oznamovaný jev.
(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

ČÁST SEDMÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 109
Kde je v této vyhlášce použit pojem cenný papír, rozumí se tím také zaknihovaný cenný papír11).
§ 110
Povinná osoba uvede své právní a vnitřní poměry do souladu s požadavky podle § 11 a § 29 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 111
Údaje podle stavu k 31. prosinci 2013 uveřejní povinná osoba v souladu s ustanoveními části sedmé vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění účinném k 31. prosinci 2013.
§ 112 Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
2. Vyhláška č. 282/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
3. Vyhláška č. 380/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.
4. Vyhláška č. 89/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 187/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.
§ 113 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r.
příloha č. 1 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování
Působnost
1. Povinná osoba uplatňuje
a) obecné a ostatní zásady odměňování na celkový systém odměňování povinné osoby a pro odměňování všech pracovníků,
b) zvláštní zásady a postupy odměňování na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a alespoň pro odměňování vybraných pracovníků a jimi tvořených skupin pracovníků, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby (dále jen „vybraní pracovníci“), ledaže by uplatnění postupů podle bodů 13 až 20 nebylo přiměřené vlivu vybraného pracovníka nebo skupiny vybraných pracovníků na celkový rizikový profil povinné osoby; ustanovení písmene c) tím není dotčeno. Za zavedení, udržování a uplatňování kritérií pro určování vybraných pracovníků odpovídá povinná osoba, přičemž vybranými pracovníky jsou zejména
1. členové řídicího a kontrolního orgánu,
2. osoby ve vrcholném vedení,
3. pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích, zejména pracovníci zapojení do výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu,
4. pracovníci nebo skupiny pracovníků, jejichž činnost je spojena s podstupováním rizik povinné osoby, a
5. další pracovníci, jejichž odměňování je obdobné jako u pracovníků podle bodů 2 a 4;
c) pokud je postavení povinné osoby na daném trhu významné, uplatní povinná osoba přiměřeně všechny zvláštní zásady a postupy s tím, že postavení povinné osoby se pro tyto účely považuje za významné vždy, pokud její poDÍL na celkové bilanční sumě všech povinných osob na daném trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %.
2. Zásady odměňování podle bodu 1 povinná osoba vhodným způsobem zohlední při odměňování dalších právnických nebo fyzických osob, pokud fakticky vykonávají činnost pro povinnou osobu a tato činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby nebo jejichž odměňování je obdobné jako u vybraných pracovníků podle bodu 1 písm. b) bodů 2 a 4, a to bez ohledu na jejich formálněprávní vztah s povinnou osobou, právní formu a zeměpisné umístění.
Obecné zásady odměňování
3. Zásady a postupy odměňování
a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu,
b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou,
c) jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby,
d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním a
e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál.
Zvláštní zásady a postupy odměňování
Vybrané předpoklady a uspořádání celkového systému odměňování
4. Kontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin; tato činnost se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.
5. Uplatňování zásad odměňování vybraných pracovníků nebo jejich skupin je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování vybraných skupin pracovníků, schválenými kontrolním orgánem.
6. Aniž by tím byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů, zásady odměňování vybraných pracovníků jednoznačně rozlišují mezi kritérii pro stanovení
a) základní pevné části odměny, která by měla zejména odrážet příslušné odborné zkušenosti a stanovenou pracovní náplň pracovníka, a
b) pohyblivé složky odměny, která by měla odrážet udržitelný výkon povinné osoby, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně vybraného pracovníka.
7. Pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují.
8. Odměňování pracovníků ve vedení výkonu funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu a funkce compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, nebo kontrolního orgánu.
Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním
9. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny,
a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby,
b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria,
c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik, a
d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.
Forma a struktura odměn
10. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny vybraného pracovníka jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký poDÍL celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob, přičemž platí, že pohyblivá složka nepřesahuje u žádného jednotlivce 100 % pevné složky jeho celkové odměny.
11. Povinná osoba může uplatnit pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny u kteréhokoli jednotlivce za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, jež jsou odloženy na dobu nejméně 5 let.
12. Alokace pohyblivých složek odměn vybraných pracovníků zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik.
13. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je oddálen alespoň do následujících 3 až 5 let; délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčeného vybraného pracovníka. Nárok na oddálenou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání nároku podstatné části pohyblivé složky odměny oddáleno. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je oddáleno přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu.
14. Podstatná část, nejméně však 50 % oddálené a 50 % neoddálené pohyblivé složky odměny vybraného pracovníka, je tvořena vhodnou kombinací
a) kapitálových nástrojů, anebo jiných majetkových hodnot podle právní formy povinné osoby, nástrojů souvisejících s kapitálovými nástroji nebo, v případě, že povinná osoba nevydala kapitálové nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu, dalších nepeněžních nástrojů a
b) je-li to vhodné, nástrojů podle článků 52 nebo 63 nařízení nebo jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat a které vždy odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, a jsou odpovídajícím způsobem použitelné pro účely pohyblivé složky odměny.
15. Nástroje podle bodu 14 jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány tak, aby byla motivace vybraných pracovníků provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby.
16. Nástroje podle bodu 14 vydané povinnou osobou nebo osobou s úzkým propojením se bez dalšího nepovažují za nástroje, které odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, ledaže je povinná osoba schopna prokázat opak.
Omezení pohyblivé složky odměny
17. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčeného vybraného pracovníka. V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu.
18. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny; ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.
19. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 17 a 18, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období.
20. Povinná osoba stanoví konkrétní kritéria pro použití systému nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnu a zpětného vyžadování již vyplacené odměny. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy vybraný pracovník
a) se účastnil nebo nesl odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám povinné osoby,
b) nedodržel odpovídající standardy důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti.
Zvláštní penzijní výhody
21. Zásady poskytování případných zvláštních penzijních výhod, poskytovaných vybraným pracovníkům mimo rámec případného plošného programu povinné osoby pro pracovníky včetně případného zaměstnaneckého připojištění, jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzjiního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro pracovníky povinné osoby. Zvláštní penzijní výhody jsou součástí pohyblivé složky odměny. Pokud vybraný pracovník
a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou oddáleny po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 14,
b) dosáhne nároku na důchod, budou mu zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů podle bodu 14 a povinná osoba bude mít povinnost je 5 let zadržovat.
Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování
22. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.
23. Povinná osoba smluvně zaváže vybrané pracovníky, aby neuplatňovali pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly ohrozit nebo omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování.
24. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a jen v případě, že povinná osoba udržuje dostatečné kapitálové vybavení, a je upravena pouze jde-li o získávání nových vybraných pracovníků; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku po nástupu nového vybraného pracovníka.
25. Smluvně zaručená pohyblivá složka odměny neodpovídá řádnému řízení rizik ani zásadě odměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích plánů odměňování.
26. Smluvní odstupné poskytované vybraným pracovníkům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje neúspěch.
27. Odměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v předchozím zaměstnání, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osoby, včetně zadržení, odkladu, výkonnosti a ustanovení o odejmutí přiznané nebo vyplacené pohyblivé složky odměny.
Ostatní zásady odměňování
Zvláštní ustanovení pro odměňování v případě veřejné podpory
28. Pokud je povinné osobě poskytnuta mimořádně veřejná podpora,
a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory,
b) přehodnotí celkový systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů řídicího a kontrolního orgánu a
c) členům řídicího a kontrolního orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné.
příloha č. 2 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánu Obecná ustanovení o výborech
1. Pokud povinná osoba zřídí výbor kontrolního orgánu pro rizika, pro jmenování nebo pro odměňování, zajistí, že je složen z nevýkonných členů kontrolního orgánu, ledaže právní předpis stanoví jinak.
2. Na činnosti výboru kontrolního orgánu se mohou poDÍLet i jiné osoby než členové daného výboru, pokud je to účelné a povinná osoba zajistí, že takové uspořádání je jednoznačně stanoveno, nemůže tím dojít ke střetu zájmů nebo ovládnutí či jinému nežádoucímu ovlivnění rozhodování nevýkonných členů ve výboru a informace o této skutečnosti je přiměřeně dostupná, a to i veřejnosti.
Výbor kontrolního orgánu pro odměňování
3. Povinná osoba zajistí, že členové výboru pro odměňování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, zejména aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity.
4. V působnosti výboru pro odměňování je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná kontrolním orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům společníků nebo členů povinné osoby, investorů a ostatních zúčastněných stran a k veřejnému zájmu.
5. Pokud jsou v kontrolním orgánu zastoupeni v souladu s jinými právními předpisy zaměstnanci povinné osoby, povinná osoba zajistí, že členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců.
příloha č. 3 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení úvěrového rizika Systém pro provádění obchodů
1. Povinná osoba zavede a udržuje systém pro provádění obchodů tak, aby byly omezeny ty subjektivní aspekty rozhodovacího procesu, které nepřispívají ke kvalitě tohoto procesu.
2. Povinná osoba zajistí, že obchody s osobami se zvláštním vztahem k ní jsou sjednávány na základě podmínek obvyklých na daném trhu.
3. Povinná osoba zajistí, že má k dispozici informace, které jí umožní i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou situaci (bonitu) protistrany, a to i v případě syndikátních úvěrů, spoluúčastí na úvěrovém riziku, strukturovaných produktů a podobných obchodů. Povinná osoba zakáže sjednat obchod bez posouzení bonity protistrany.
4. Povinná osoba zajistí, že je každý obchod posouzen s ohledem na jeho výši a složitost.
5. Povinná osoba zajistí, že v rámci jejího systému pro provádění obchodů jsou v závislosti na druhu produktu a typu protistrany posuzovány, a to v časovém horizontu zohledňujícím splatnost expozice, zejména
a) finanční a ekonomická situace protistrany,
b) účel provedení obchodu,
c) zdroje splácení včetně poměru hodnoty expozice k příjmům protistrany a včetně posouzení trvalosti a závaznosti těchto příjmů,
d) kvalita a dostatečnost zajištění,
e) situace v ekonomickém odvětví protistrany; je-li expozice zajištěna majetkovým zajištěním, posoudí povinná osoba také poměr hodnoty expozice k hodnotě zajištění,
f) makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany včetně fází hospodářského cyklu,
g) podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn,
h) rozhodné právo, zejména jedná-li se o zahraniční právní úpravu, a
i) v případě financování určitého aktiva také poměr vlastních zdrojů použitých protistranou k hodnotě tohoto aktiva.6.6. Povinná osoba při řízení úvěrového rizika používá techniky a nástroje omezující toto riziko, včetně zajištění, s tím, že použití těchto technik a nástrojů
nemůže nahradit vyhodnocení finanční a ekonomické situace protistrany, nemůže být při posuzování protistrany považováno za náhradní zdroj splácení expozice,
ani zohledňováno v interním ratingu protistrany. Z posouzení podle odstavce 5 je patrné, že expozice bude řádně a včas splacena, aniž by došlo k uspokojení se ze zajištění.
Systém měření a sledování úvěrového rizika
7. Povinná osoba má takový systém měření a sledování úvěrového rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, podchytí všechny významné zdroje úvěrového rizika a umožňuje vyhodnotit dopad na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.
8. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika umožňuje zejména
a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny obchody tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované úvěrové riziko,
b) podchytit a vyhodnotit všechny významné zdroje úvěrového rizika,
c) stanovit způsob sledování expozic vůči ekonomicky spjatým skupinám a
d) měřit úvěrové riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými vnitřními limity ve vhodné časové periodě s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity.
9. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika vyplývajícího ze sjednaných obchodů dále zajistí zejména
a) sledování finanční a ekonomické situace protistrany s ohledem na typ obchodů sjednaných s touto protistranou,
b) sledování plnění podmínek smlouvy protistranou,
c) sledování ocenění hodnoty zajištění,
d) sledování aktuálních problémů, které bezodkladně vyžadují nápravná opatření, a
e) sledování přiměřenosti výše opravných položek a rezerv.
10. Povinná osoba dále zajistí, že
a) příslušní pracovníci, včetně osob ve vrcholném vedení a příslušných výborech, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování úvěrového rizika vychází, a
b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.

Limity pro řízení úvěrového rizika
11. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení úvěrového rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra úvěrového rizika akceptovaná řídicím orgánem, případně výkonným výborem, na který řídicí orgán tuto pravomoc delegoval, nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem zejména
a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření a sledování úvěrového rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko tržní a likvidity,
b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností, kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví DÍLčí limity, například pro jednotlivé protistrany, jednotlivé státy, zeměpisné oblasti nebo pro jednotlivé činnosti;
c) zajistí, že DÍLčí limity úvěrového rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra úvěrového rizika a
d) při stanovování limitů zohlední pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek.
příloha č. 4 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení tržního rizika Systém měření a sledování tržního rizika
1. Povinná osoba má takový systém měření a sledování tržního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a který podchytí všechny významné zdroje tržního rizika a umožňuje vyhodnotit dopad změn v tržních sazbách a kurzech na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.
2. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování tržního rizika umožňuje zejména
a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny transakce tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované tržní riziko,
b) správně tyto transakce ocenit. Pro tyto účely je nezbytné používat oceňování prováděné nezávisle na obchodních činnostech (útvarech). Povinná osoba má stanoveny postupy pro oceňování včetně
1. detailní identifikace zdrojů dat pro přecenění a
2. způsobu stanovení tržní ceny;
c) podchytit všechny významné zdroje tržního rizika ze všech transakcí a vyhodnotit vliv změn v tržních sazbách a kurzech způsobem přiměřeným k povaze, rozsahu a složitosti transakcí,
d) stanovit způsob agregace jednotlivých pozic tak, aby při agregaci nedošlo k výraznějšímu zkreslení podstupovaného rizika, včetně zkreslení nevhodným stanovením počtu nebo délky časových pásem při gap (diferenční) analýze, a aby všechny významné pozice a peněžní toky citlivé na tržní riziko byly uceleně a včas systémem podchyceny,
e) měřit tržní riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými limity ve vhodné časové periodě i s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity a
f) měřit úrokové riziko v každé měně, ve které má povinná osoba úrokově citlivé pozice, samostatně. Pokud je úrokové riziko měřeno ve dvou či více měnách společně, je nutné tento postup odůvodnit významnou korelací měn, tím, že povinná osoba má v těchto měnách zanedbatelnou činnost nebo jinou skutečností, a jednoznačně stanovit podmínky, za kterých je takovýto postup možný.
3. Povinná osoba dále zajistí, že
a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování tržního rizika vychází, a
b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.
Limity pro řízení tržního rizika
4. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení tržního rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra tržního rizika akceptovaná řídicím orgánem nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem povinná osoba zejména
a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření sledování tržního rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým povinná osoba je nebo může být vystavena, zejména riziko úvěrové a likvidity,
b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti a způsobu řízení, povaze, rozsahu a složitosti činností a kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví DÍLčí limity, například pro jednotlivé obchodní jednotky, portfolia nebo specifické nástroje;
c) zajistí, že DÍLčí limity tržního rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra tržního rizika,
d) při stanovování limitů zohlední jak pozice vyplývající z denního obchodování, tak pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a
e) limity konstruuje tak, aby omezily dopad potenciálních změn v tržních rizikových faktorech na výnosy i na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek, s tím, že bere do úvahy rychlost, s jakou je schopna své pozice uzavřít.
Stresové testování tržního rizika
5. Povinná osoba provádí stresové testování pro posouzení dopadů mimořádně nepříznivých tržních podmínek. Povinná osoba bere tyto výsledky do úvahy při stanovování a ověřování spolehlivosti postupů a limitů pro řízení tržního rizika tak, aby ztráty, které utrpí v důsledku nepříznivých prudkých změn v tržních podmínkách, nezpůsobily její platební neschopnost či nesnížily její kapitálové poměry pod stanovenou úroveň.
6. Povinná osoba zajistí, že stresové testování je prováděno na základě stresových scénářů. Při tvorbě stresových scénářů povinná osoba zohledňuje svůj rizikový profil v oblasti tržního rizika, zejména velikost a strukturu obchodního portfolia a faktory, vůči jejichž změně je nebo by mohla být nejzranitelnější.
7. Povinná osoba zajistí
a) pravidelné provádění stresového testování, s přihlédnutím k velikosti, struktuře a povaze obchodního portfolia,
b) pravidelné prověřování platnosti předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo uvnitř povinné osoby. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů a následné provedení stresových testů;
c) předkládání výsledků stresových testů osobám ve vrcholném vedení, do jejichž působnosti náleží řízení rizik.
příloha č. 5 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika likvidity
Měření a sledování rizika likvidity
1. Pro účely řízení rizika likvidity má povinná osoba přiměřené postupy měření a sledování likviditní pozice tak, aby bylo možné určit kroky povinné osoby potřebné k řízení rizika likvidity.
2. Povinná osoba zajistí, že postupy měření a sledování likviditní pozice umožňují zejména:
a) měření a porovnání přítoku a odtoku peněžních prostředků,
b) sledování očekávaných čistých peněžních toků na denní bázi pro období nejméně 5 pracovních dnů dopředu, sestavení kalendáře splatností a propočtu likviditní pozice s přihlédnutím ke smluvním splatnostem. Pokud povinná osoba zařazuje aktiva do pásem s kratší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto aktiv, stanoví k těmto aktivům systém srážek, které budou odrážet tržní riziko související s rychlým odprodejem jednotlivých aktiv. Pokud povinná osoba zařazuje závazky do pásem s delší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto dluhů, je schopna prokázat oprávněnost takovýchto přesunů.
3. Povinná osoba dále zajistí, že
a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování rizika likvidity vychází, a
b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.
Řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limity
4. Pro účely řízení rizika likvidity v jednotlivých měnách má povinná osoba postupy umožňující měření, sledování a kontrolu likvidity povinné osoby v každé z hlavních měn, se kterými pracuje.
5. Pokud povinná osoba financuje aktiva držená v jedné měně závazky drženými v jiné měně, analyzuje tržní podmínky, které mohou ovlivnit její přístup na devizový trh, možné podmínky směny jedné měny za jinou při různých situacích a další podmínky, které mohou ovlivnit její přístup ke zdrojům v požadované měně.
6. V závislosti na objemu činností v jednotlivých měnách povinná osoba stanoví limity pro řízení rizika likvidity, a to jak souhrnně za všechny měny, tak i jednotlivě pro každou hlavní měnu, se kterou pracuje.
7. Při stanovování limitů povinná osoba zohlední také dopad možných nestandardních podmínek nebo mimořádných krizových okolností.
Řízení finančních zdrojů a přístupu na trh
8. Povinná osoba dostatečně stabilizuje a diverzifikuje své finanční zdroje. Za tímto účelem zejména
a) vytvoří a udržuje pravidelné kontakty s významnými věřiteli, s korespondenčními bankami a dalšími významnými obchodními partnery a klienty,
b) prověřuje míru spolehlivosti jednotlivých finančních zdrojů,
c) sleduje různé možnosti financování svých aktiv a vývoj těchto možností a
d) sleduje a udržuje možnost přístupu na trh za účelem prodeje svých aktiv.
Scénáře pro řízení rizika likvidity
9. Povinná osoba stanoví pro jednotlivé scénáře předpoklady vývoje objemu a struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek a dalších důležitých faktorů pro scénáře řízení rizika likvidity, které zejména zahrnují
a) odhad
1. objemu splatných aktiv, která hodlá a je schopna obnovit,
2. předpokládaného nárůstu objemově nejvýznamnějších aktiv a
3. kategorizace jednotlivých aktiv z hlediska jejich likvidnosti,
b) odhad
1. objemu dluhů, včetně vymezení obvyklé úrovně obnovení splatných dluhů a obvyklého růstu nových vkladů a
2. průměrné splatnosti vkladů a obdobných nástrojů na viděnou založený na historické zkušenosti,
c) prověření odlivu finančních toků prostřednictvím úvěrových příslibů, záruk a akreditivů, pevných termínových kontraktů a opcí a
d) další důležité faktory, které je třeba zohlednit při sestavování a ověřování scénáře řízení rizika likvidity, zejména likviditní potřeby spojené s některými činnostmi povinné osoby a aktivitami jejích klientů a dalších osob včetně vypořádání obchodů klientů a dalších osob nebo korespondenční bankovní služby.
10. Povinná osoba zajistí prověřování správnosti předpokladů scénářů řízení rizika likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky; prověřování správnosti předpokladů alternativních stresových scénářů provádí povinná osoba alespoň jednou ročně. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů.
Pohotovostní plán pro případ krize likvidity
11. Povinná osoba zajistí, že pohotovostní plán pro případ krize likvidity obsahuje zejména
a) zajištění přesných a včasných informačních toků v rámci povinné osoby, včetně vymezení rozhodných událostí,
b) jednoznačné vymezení působností a pravomocí v rámci povinné osoby,
c) možné způsoby ovlivnění vývoje aktiv, dluhů a podrozvahových položek,
d) způsob komunikace s významnými věřiteli, obchodními partnery, dalšími osobami, klienty a veřejností při realizaci této strategie a
e) specifikaci dalších záložních finančních zdrojů nad rámec likviditní rezervy.
12. Povinná osoba zajistí ve vhodné časové periodicitě testování proveditelnosti a funkčnosti pohotovostního plánu.
13. Povinná osoba zajistí aktualizaci pohotovostního plánu s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky a výsledky testování plánu.
příloha č. 6 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení operačního rizika Systém řízení operačního rizika
1. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení operačního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a obsahuje alespoň
a) vymezení operačního rizika,
b) zásady a cíle řízení operačního rizika,
c) postupy řízení operačního rizika,
d) působnosti, pravomoci a informační toky při řízení operačního rizika na všech řídicích a organizačních úrovních,
e) informace o významných událostech a ztrátách vzniklých v důsledku operačního rizika,
f) míru akceptovaného operačního rizika a
g) způsob případného vyvedení operačního rizika mimo povinnou osobu.
2. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a případně upravuje systém řízení operačního rizika.
Rozpoznávání, vyhodnocování, sledování a ohlašování operačního rizika
3. Povinná osoba identifikuje zdroje operačního rizika.
4. Povinná osoba zajistí, že vyhodnocování a sledování operačního rizika je začleněno do jejích běžných procesů.
5. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a sleduje možné dopady a potenciální ztráty vyplývající z událostí operačního rizika.
6. Povinná osoba zajistí pravidelné informování příslušných pracovníků o podstupovaném operačním riziku souvisejícím s jejich činností (ohlašování operačního rizika).
Omezování operačního rizika
7. Povinná osoba upravuje míru podstupovaného operačního rizika uplatňováním vhodných postupů omezování výskytu či nepříznivých dopadů výskytu událostí operačního rizika.
8. Povinná osoba posoudí jak rizika ovlivnitelná, tak rizika stojící mimo její přímý vliv, a rozhodne, zda rizika přijme, omezí jejich případné dopady, či zda omezí nebo zcela ukončí příslušnou činnost.
9. Pro omezování operačního rizika povinná osoba zavede a udržuje také postupy pro
a) řízení přístupů pracovníků, klientů a dalších oprávněných osob k hmotnému a nehmotnému majetku povinné osoby,
b) řešení odezvy na případný výskyt bezpečnostních incidentů a
c) řešení operačního rizika, včetně rizika modelů, rizika právního a compliance, při zajišťování dodávek zboží a služeb a při outsourcingu, pokud je povinnou osobou uplatňován či zvažován, ledaže je riziko outsourcingu interně definováno a řízeno jako samostatná riziková kategorie.
Pohotovostní plánování
10. Povinná osoba zavede a udržuje pohotovostní plány pro případy neplánovaného přerušení nebo omezení svých činností, selhání pro povinnou osobu významných třetích osob nebo selhání vnější infrastruktury.
11. Povinná osoba stanoví v pohotovostních plánech alespoň tato opatření:
a) činnost následující bezprostředně po vzniku krizové situace zaměřená na minimalizaci škod,
b) činnost následující po vzniku krizové situace zaměřená na likvidaci následků krizové situace,
c) způsob zálohování, pokud je to relevantní,
d) způsob zajištění nouzového provozu s uvedením minimálních funkcí, které zůstanou zachovány, a
e) způsob obnovy činností včetně činností zajišťovaných třetími osobami.
12. Povinná osoba zajistí, že příslušní pracovníci jsou s pohotovostními plány seznámeni a postupují podle nich.
13. Povinná osoba zajistí, že pohotovostní plány jsou pravidelně testovány, vyhodnocovány a případně aktualizovány.
Informační systémy a technologie
14. Pro účely tohoto bodu a bodů 15 až 21 se rozumí
a) informačním systémem DÍLčí funkční celek zabezpečující získávání, uchovávání, přenášení, zpracovávání a poskytování informací pomocí informačních technologií,
b) informační technologií technické a programové vybavení. Technickým vybavením se rozumí hmotné technické prostředky výpočetní a komunikační techniky. Programovým vybavením se rozumí programy, procedury a pravidla nutné k tomu, aby příslušné technické vybavení plnilo požadovanou funkci;
c) aktivem informačního systému informační technologie, informace uložené v informačním systému a dokumentace informačního systému,
d) autentizací uživatele proces ověření jeho totožnosti,
e) autorizací uživatele proces ověření jeho přístupových práv na základě autentizace,
f) důvěrností informace zajištění, že informace je přístupná pouze uživateli, který jek přístupu oprávněn,
g) dostupností informace zajištění, že informace je pro oprávněného uživatele přístupná ve stanovené době,
h) integritou informace zajištění správnosti a úplnosti informace a metody jejího zpracování.
15. Povinná osoba zajistí, že bezpečnostní zásady informačních systémů obsahují
a) cíle bezpečnosti informačních systémů,
b) hlavní zásady a postupy pro zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a
c) působnost a pravomoci v oblasti ochrany aktiv a plnění bezpečnostních zásad informačních systémů.
16. Povinná osoba zajistí dodržování bezpečnostních zásad v jednotlivých informačních systémech.
17. Povinná osoba provede analýzu rizik spjatých s informačními systémy. V ní definuje aktiva informačních systémů, hrozby, které na ně působí, zranitelná místa informačních systémů, pravděpodobnost realizace hrozeb a odhad jejich následků a protiopatření. Povinná osoba pravidelně provádí aktualizaci analýzy rizik spjatých s informačními systémy.
18. V oblasti bezpečnosti přístupu k informacím povinná osoba zajistí
a) přidělení přístupových práv uživatelům v informačních systémech,
b) jednoznačnou autentizaci uživatele, která předchází jeho činnostem v informačních systémech,
c) přístup k informacím v informačních systémech pouze uživateli, který byl pro tento přístup autorizován,
d) ochranu důvěrnosti a integrity autentizační informace,
e) zaznamenávání událostí, které ohrozily nebo narušily bezpečnost informačních systémů, do bezpečnostních auditních záznamů, ochranu těchto záznamů před neautorizovaným přístupem, zejména úpravou (modifikací) nebo zničením, a jejich uchovávání a
f) vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů pracovníkem, který nemá možnost upravovat (modifikovat) v informačních systémech informace související s činností, o které je bezpečnostní auditní záznam pořízen.
19. V oblasti bezpečnosti komunikačních sítí povinná osoba zajistí
a) připojení sítě, která je pod kontrolou povinné osoby, k vnější komunikační síti, která není pod kontrolou povinné osoby, tak, aby byla minimalizována možnost průniku do jejích informačních systémů,
b) že při přenosu důvěrných informací vnější komunikační sítí je zajištěna
1. přiměřená důvěrnost a integrita informací a
2. spolehlivá autentizace komunikujících stran, včetně ochrany autentizačních informací.
20. Povinná osoba zavede a udržuje opatření pro fyzickou ochranu aktiv informačních systémů.
21. Při provozování informačních systémů povinná osoba zejména zajistí
a) že změnu v provozovaných informačních systémech je možno provést až po vyhodnocení vlivu této změny na bezpečnost informačních systémů,
b) že v provozovaných informačních systémech je používáno pouze otestované programové vybavení, u kterého výsledky testů prokázaly, že bezpečnostní funkce jsou v souladu se schválenými bezpečnostními zásadami informačních systémů. Výsledky testů jsou zdokumentovány;
c) že servisní činnost v provozovaných informačních systémech je organizována tak, aby bylo minimalizováno ohrožení jejich bezpečnosti,
d) zálohování informací a programového vybavení provozovaných informačních systémů významných pro její fungování. Zálohované informace a programové vybavení jsou uloženy tak, aby byly zabezpečeny proti poškození, zničení a krádeži; a
e) pravidelné prověřování a vyhodnocování bezpečnosti informačních systémů.
příloha č. 7 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika outsourcingu Systém řízení rizika outsourcingu
1. Řízením rizika outsourcingu se rozumí
a) vymezení celkového přístupu povinné osoby k riziku outsourcingu včetně jednoznačného interního vymezení tohoto rizika, a to v rámci strategie řízení rizik povinné osoby, a
b) zavedení a udržování konkrétních postupů řízení rizika outsourcingu včetně postupů rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu tohoto rizika.
2. Povinná osoba má takový systém řízení rizika outsourcingu, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, které outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a který podchytí a zohlední všechny významné zdroje rizika outsourcingu a omezí jejich možný nepříznivý dopad na výnosy a náklady povinné osoby a její celkový rizikový profil. Za tímto účelem zavede a udržuje tyto zásady a postupy.
Obecné zásady a postupy řízení rizik při outsourcingu
Obecné požadavky na řídicí a kontrolní systém při outsourcingu
3. Povinná osoba zavede a udržuje strategii pro využívání outsourcingu včetně stanovení přiměřeného přístupu k outsourcingu nevýznamných činností. Přitom zohlední a zajistí, že
a) využívání outsourcingu nebude představovat podstatnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povinné osobě uděleno povolení k výkonu činnosti, zejména neadekvátní změnu ve věcných, organizačních nebo jiných předpokladech pro výkon činnosti, a
b) k outsourcingu se nepřistoupí, pokud by byl výsledný stav v rozporu s povinnostmi povinné osoby stanovenými právními předpisy.
4. Zásady a postupy podporující omezování rizika outsourcingu povinnou osobou zahrnují zejména
a) zajištění ucelenosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly povinné osoby při využívání outsourcingu, i v případě řetězení outsourcingu (bod 8),
b) zajištění systematického řízení rizika outsourcingu,
c) zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému povinné osoby i při využívání outsourcingu,
d) zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné osoby, i při využívání outsourcingu,
e) zachování odpovědnosti povinné osoby i při využívání outsourcingu,
f) zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu činnosti povinné osoby i při využívání outsourcingu a
g) zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání outsourcingu.
Dodržování pravidel obezřetného podnikání, i v případě řetězení outsourcingu
5. Povinná osoba zajistí dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání, i při využívání outsourcingu.
6. Porušením podmínky podle bodu 5 je, pokud způsob vymezení outsourcingu nebo způsob jeho využívání povinnou osobou vede nebo by mohl vést k obcházení účelu obezřetnostní regulace outsourcingu. K tomu povinná osoba zejména zajistí, že její interní vymezení outsourcingu je jednoznačné a obezřetné a v případě pochybností povinné osoby, zda jde o outsourcing, rozhodne konzervativně; v případě obchodních vztahů povinné osoby s jinými osobami, které nejsou outsourcingem, zajistí povinná osoba dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání jiným vhodným způsobem s tím, že pro daný účel jsou pravidla pro outsourcing účelně využitelná.
7. Porušením podmínky podle bodu 5 není, pokud povinná osoba nepovažuje za outsourcing dodávky standardizovaných produktů a vybavení povinné osobě včetně standardně nabízených informací o trhu a dodávky zboží, zařízení a služeb, s nimiž není spojeno poskytnutí informací povinnou osobou, které se jí týkají, které spravuje nebo jí náleží, dodavateli, ledaže jde o informace běžně dostupné, a je-li povinnou osobou jiným vhodným způsobem spolehlivě zabezpečena účelnost a efektivnost daných dodávek.
8. Řetězení outsourcingu, nebo-li využívání outsourcingu jeho poskytovatelem pro zajišťování činností pro povinnou osobu, podléhá obdobným zásadám jako využívání outsourcingu povinnou osobou a je možné pouze tehdy, pokud
a) není v rozporu s požadavky na poskytovatele outsourcingu povinné osobě a
b) každá osoba takto zapojená do činností pro poskytovatele outsourcingu se zaváže dodržovat v plném rozsahu ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.
Za tímto účelem jsou možnost a podmínky řetězení outsourcingu jednoznačně upraveny již v rámci ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.
Uspořádání řízení rizik
9. Řízení rizika outsourcingu je součástí řízení operačního rizika, ledaže je riziko outsourcingu povinnou osobou interně definováno a řízeno jako samostatná riziková kategorie.
10. Řízení rizika outsourcingu zahrnuje také riziko koncentrace při outsourcingu, zejména riziko koncentrace z hlediska míry využívání určitého poskytovatele outsourcingu, a koncentraci rizik outsourcingu, včetně vystavení se takovému riziku v rámci konsolidačního celku.
Zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému povinné osoby
11. Povinná osoba zajistí při využívání outsourcingu úroveň kvality řídicího a kontrolního systému, která odpovídá situaci, kdy by povinná osoba činnost vykonávala sama.
12. Pokud právní předpis stanoví požadavky na odbornou způsobilost, zkušenost nebo důvěryhodnost osob pro výkon určité činnosti povinné osoby, povinná osoba zajistí, že jiná fyzická nebo právnická osoba, která fakticky tuto činnost vykonává, splňuje dané požadavky i v případě využívání outsourcingu.
13. Pokud právní předpis stanoví požadavky na odměňování za výkon určité činnosti povinné osoby, zohledňuje povinná osoba při využívání outsourcingu tyto požadavky vhodným způsobem v přístupu k odměňování za danou činnost, vymezeném ujednáním mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu (body 37 a 38), a to včetně přístupu k odměňování dalších jiných osob v případě řetězení outsourcingu (bod 8).
14. Povinná osoba si ponechá dostatečné odborné kapacity a oprávnění zajišťující jí možnost kontroly nad outsourcovanou činností a řízení rizik outsourcingu v dostatečném rozsahu a odpovídající kvalitě.
Zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné osoby
15. Povinná osoba zajistí, že působnosti jejího řídicího a kontrolního orgánu a jejich členů nejsou narušeny v důsledku neadekvátního rozsahu nebo způsobu využití outsourcingu.
16. Je zejména nepřípustné, aby v rámci outsourcingu došlo k přenosu základních řídicích a kontrolních působností řídicího a kontrolního orgánu povinné osoby a jejich členů na poskytovatele outsourcingu, zejména odpovědnosti za řádnou správu, řízení a kontrolu celkového výkonu činnosti povinné osoby včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání.
Zachování odpovědnosti povinné osoby za výkon činností včetně poskytovaných služeb a produktů
17. Využíváním outsourcingu se povinná osoba nezbavuje svých povinností a odpovědnosti vůči příslušným orgánům dohledu a jiným osobám za činnosti, které takto vykonává, zejména povinností
a) postupovat při výkonu své činnosti včetně jednání s klienty způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností a nepoškozovat zájmy klientů a
b) při ochraně osobních údajů12) a dalších informací podléhajících ochraně, zejména obchodnímu tajemství, bankovnímu tajemství nebo ochraně údajů o obchodech člena se spořitelním a úvěrním družstvem13).
18. Odpovědnost povinné osoby za dodržování požadavků na výkon činnosti je při využívání outsourcingu zachována, i když jiná skutečnost, zejména smlouva s klientem, smlouva s poskytovatelem outsourcingu, nebo právo státu sídla poskytovatele outsourcingu stanoví jinak.
19. Odpovědnost povinné osoby za škody způsobené klientovi je zachována i při využívání outsourcingu a povinná osoba učiní veškerá vhodná opatření k předcházení nedostatků nebo škod při využívání outsourcingu v důsledku porušení jejích povinností, zejména aby nedošlo k neoprávněnému zveřejnění nebo využití jakýchkoli informací týkajících se klienta a podléhajících ochraně, které jsou dostupné poskytovateli outsourcingu.
20. Odpovědnost poskytovatele outsourcingu vůči povinné osobě není ustanoveními bodů 17 až 19 dotčena.
Zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu činnosti
21. Povinná osoba splňuje soustavně i v případě využívání outsourcingu všechny podstatné podmínky, jimiž je podmíněno udělení povolení k výkonu činnosti povinné osoby.
22. Povinná osoba nemůže zejména využívat outsourcing takovým způsobem, že by byla většina činností zajišťována poskytovateli outsourcingu a povinná osoba by se stala prázdnou schránkou.
Zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání outsourcingu
23. Využívání outsourcingu nesmí omezit schopnost povinné osoby a orgánů a pracovníků v řídicích a kontrolních funkcích řídit a kontrolovat činnost povinné osoby jako celku i při využívání outsourcingu.
24. Povinná osoba zajistí, že využívání outsourcingu nepředstavuje snížení možnosti České národní banky vykonávat nad ní dohled včetně zajištění součinnosti poskytovatele outsourcingu s Českou národní bankou při výkonu dohledu, včetně možnosti případné kontroly a přezkumu skutečností, dat a dalších informací podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, i pokud poskytovatel outsourcingu sídlí v zahraničí.
Zásady a postupy řízení rizik při realizaci outsourcingu
Rámec řízení rizik při realizaci outsourcingu
25. Povinná osoba zavede a udržuje ucelený systém řízení a kontroly přípravy a využívání outsourcingu v souladu se schválenou strategií pro využívání outsourcingu. Za tímto účelem zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení, sledování a posuzování přípravy a využívání outsourcingu jako celku a jeho jednotlivých případů, které zejména zabezpečí řádné a obezřetné využívání outsourcingu a soulad se schválenou strategií povinné osoby.
26. Před zahájením využívání outsourcingu povinná osoba provede dostatečnou analýzu rizik spojených s daným záměrem, včetně posouzení možných nepříznivých dopadů na řídicí a kontrolní činnosti a funkce povinné osoby, a stanoví konkrétní metody a postupy, jakými budou takto rozpoznaná rizika řízena, které následně zavede a udržuje.
27. Povinná osoba posuzuje rizika outsourcingu rovněž s přihlédnutím k možným střetům zájmů včetně možného střetu zájmů, pokud existuje mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu ovládání.
28. V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zajistí, že je průběžně prováděno sledování a hodnocení jednotlivých případů outsourcingu, a to zejména z hlediska kontroly souladu správními předpisy a souladu se sjednanou mírou a kvalitou takto vykonávaných činností a rovněž z hlediska řízení rizik a bezpečnosti a spolehlivosti přenosu, zpracování a zabezpečení informací, zejména dat podléhajících ochraně.
29. Předmětem posuzování využívání outsourcingu, které pravidelně provádí povinná osoba, je zejména zda
a) je činnost trvale vykonávána v souladu s příslušnými právními předpisy a smlouvou,
b) je poskytovatel outsourcingu nadále důvěryhodný a právně, finančně, odborně a technicky způsobilý k zajišťování dané činnosti,
c) zabezpečení informací podléhajících ochraně je zajištěno trvale a dostatečně a
d) poskytovatel outsourcingu pravidelně prověřuje funkčnost a dostatečnost svých systémů vnitřní kontroly a řízení rizik včetně řízení rizika výskytu mimořádných událostí, které by mohly mít významný negativní vliv na řádný výkon dané činnosti.
30. Využívání outsourcingu povinná osoba posuzuje prostřednictvím osoby či osob s adekvátními znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti či oblastech a v dostatečném rozsahu.
31. Povinná osoba před zahájením využívání outsourcingu stanoví, jak často a kým bude kontrolován a posuzován, včetně případné kontroly kvality dané činnosti a účinnosti vnitřní kontroly a řízení rizik přímo u poskytovatele outsourcingu.
32. V případě zjištění významného nedostatku při outsourcingu zajistí povinná osoba bez zbytečného odkladu nápravu, v případě jiných nedostatků nápravu zajistí v přiměřené době.
Potenciální poskytovatel outsourcingu
33. Povinná osoba, která hodlá využívat outsourcing, provede před uzavřením smlouvy podrobné posouzení potenciálního poskytovatele outsourcingu.
34. Poskytovatel outsourcingu splňuje zejména tato kritéria:
a) má podnikatelské povolení nebo jiné oprávnění k výkonu dané činnosti,
b) má předpoklady pro řádné provádění příslušné činnosti, zejména důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost pro zajišťování dané činnosti a je finančně stabilní a
c) zavede a udržuje alespoň takové vnitřní řídicí a kontrolní zásady a postupy, které zajišťují v porovnání s obdobnými pravidly povinné osoby alespoň srovnatelnou úroveň kvality a spolehlivosti.
35. Poskytovatel outsourcingu splňuje kritéria podle bodu 34 po celou dobu, kdy se poDÍLí na výkonu činností povinné osoby. Povinná osoba plnění těchto a dalších stanovených podmínek, včetně podmínek pro případné využívání řetězení outsourcingu, kontroluje a je schopna ve lhůtě přiměřené povaze, rozsahu a složitosti dané činnosti reagovat na situace, které by ohrožovaly nebo vylučovaly plnění stanovených podmínek poskytovatelem outsourcingu.
36. Nejpozději před zahájením využívání outsourcingu určité činnosti povinná osoba zajistí, že poskytovatel outsourcingu zavede a udržuje pro činnosti, které souvisí s činnostmi pro povinnou osobu, alespoň takový systém řízení rizik a systém vnitřní kontroly, jaké by použila povinná osoba v souladu se svými zásadami pro řídicí a kontrolní systém, pokud by činnost zajišťovala sama.
Ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu
37. Povinná osoba zajistí, že ve smlouvě s poskytovatelem outsourcingu je jednoznačně a určitě stanoven dohodnutý způsob a výsledky uplatňování outsourcingu, zejména
a) specifikace činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu, zejména předmětu a rozsahu takto vykonávané činnosti,
b) jednoznačné vymezení rolí, působností a vztahů mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu,
c) podrobná úprava požadované kvantitativní a kvalitativní úrovně činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu a podmínek, na základě kterých bude poskytovatel outsourcingu tuto činnost vykonávat, včetně podmínek cenových,
d) podmínky zabezpečení informací podléhajících ochraně, zejména pokud poskytovatel outsourcingu přichází do styku s důvěrnými nebo jinými chráněnými informacemi o povinné osobě nebo jejích klientech, včetně jednoznačné povinnosti poskytovatele outsourcingu nakládat náležitě s informacemi podléhajícími ochraně,
e) stanovení povinnosti poskytovatele outsourcingu poskytovat povinné osobě veškerá relevantní data a další informace související s činnostmi vykonávanými na základě smlouvy a bezodkladně informovat povinnou osobu o hrozícím nebo vzniklém ohrožení řádného výkonu dané činnosti,
f) úprava způsobu sledování a kontroly plnění smluvních ujednání, včetně zajištění možnosti povinné osoby vykonávat tyto monitorovací a kontrolní činnosti v sídle poskytovatele outsourcingu anebo dalších místech výkonu předmětných činností, a to i pokud jsou v zahraničí,
g) nápravná opatření a vhodné sankce při porušení či nesplnění smluvních podmínek nebo jiném selhání poskytovatele,
h) postup při ukončení smlouvy včetně práva povinné osoby odstoupit od smlouvy s okamžitou účinností a včetně smluvního zajištění možnosti převést výkon činnosti na jinou osobu (jiného poskytovatele outsourcingu) nebo zpět na povinnou osobu a včetně situace, kdy výpověď smlouvy bude povinnou osobou provedena na základě rozhodnutí České národní banky o uložení opatření k nápravě,
i) specifikace podmínek pro možnost řetězení outsourcingu,
j) úprava vztahů vůči dohledu České národní banky. Smlouva jednoznačně vymezuje povinnost poskytovatele outsourcingu zpřístupnit a poskytovat veškeré informace o daném outsourcingu a zajišťuje možnost České národní banky vykonávat dohled nad povinnou osobou, i pokud je sídlo poskytovatele outsourcingu nebo další místo nebo místa výkonu předmětných činností v zahraničí; a
k) volba práva v případě, že je sídlo poskytovatele outsourcingu anebo další místo nebo místa výkonu předmětných činností v jiném než členském státě, tak aby nebyla omezena proveditelnost nebo vymahatelnost ustanovení smlouvy mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.
38. Za účelem zajištění řádných administrativních postupů a hospodaření s péčí řádného hospodáře uplatňuje povinná osoba zásadu dosahovat využíváním outsourcingu vyšší efektivnosti výkonu dané činnosti v porovnání se situací, pokud by činnost vykonávala sama, zejména pravidlo přiměřenosti výše ceny, za kterou poskytovatel outsourcingu výkon dané činnosti povinné osobě poskytuje. Úroveň výkonu poskytovatele outsourcingu povinná osoba zpravidla posuzuje na základě kombinace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a charakteristik poskytujících nezkreslený a dostatečný obraz o množství a kvalitě činnosti vykonávané poskytovatelem outsourcingu. Smlouva mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu nesmí být uzavřena za nápadně výhodných nebo nápadně nevýhodných podmínek pro povinnou osobu, zejména nesmí zavazovat povinnou osobu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě.
Pohotovostní plány při outsourcingu
39. Před zahájením využívání outsourcingu povinná osoba stanoví pohotovostní plán. Pohotovostní plán určí jednoznačně postup pro případ, že poskytovatel outsourcingu nebude schopen nebo ochoten řádně vykonávat předmětnou činnost nebo že dojde k jinému nežádoucímu vývoji při využívání outsourcingu.
40. Obsah a míra podrobnosti pohotovostního plánu zohledňují význam a prioritu obnovy a kontinuity činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu z hlediska celkových priorit povinné osoby při zajišťování obnovy a kontinuity svých činností v případě mimořádné události.
41. Pohotovostní plán zahrnuje způsob odezvy povinné osoby na jednostranné ukončení outsourcingu a případ, kdy je jeho ukončení požadavkem dohledu České národní banky v rámci opatření uložených Českou národní bankou k nápravě nedostatků zjištěných při výkonu dohledu nad dodržováním povinností stanovených právními předpisy povinnou osobou.
42. Povinná osoba připravuje, prověřuje, vyhodnocuje a případně aktualizuje pohotovostní plány pravidelně a zejména v návaznosti na významné změny v provozních a jiných podmínkách relevantních využívání outsourcingu.
43. Povinná osoba zajistí, že
a) jsou stanoveny vnitřní postupy pro přípravu, schvalování, testování a aktualizace pohotovostních plánů,
b) prověřování pohotovostních plánů jejich testováním je prováděno pravidelně a po jejich významných úpravách, nebo pokud potřeba opětovného testování vyplývá z výsledků testů,
c) výsledky testů pohotovostních plánů jsou dokumentovány,
d) je prováděna kontrola dodržování postupů pro pohotovostní plánování a kontrola testování těchto plánů a
e) jsou přijímána nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků v oblasti pohotovostního plánování a odstranění je sledováno a vyhodnocováno.
44. Za účelem efektivního omezení finančních nebo jiných ztrát povinné osoby následkem mimořádné události včetně ztráty dat nebo jiných informací významných pro povinnou osobu povinná osoba vyhodnotí a v pohotovostním plánu zohlední možné následky selhání nebo neplnění ze strany konkrétního poskytovatele outsourcingu a proti této možnosti a případným dopadům mimořádné události se adekvátně zajistí také v příslušné smlouvě s poskytovatelem outsourcingu [bod 37, zejména písm. e), g) a h)].
Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti využívání outsourcingu
45. Povinná osoba ve vhodné časové periodě a vždy při významné změně podmínek posuzuje:
a) zda jsou schválené vnitřní zásady a postupy povinné osoby pro využívání outsourcingu dodržovány a nadále aktuální a dostatečné,
b) zda systém vnitřní kontroly povinné osoby zajišťuje včasné zjištění nedostatků při využívání outsourcingu a přijetí nápravných opatření,
c) přístup povinné osoby k využívání outsourcingu, v tom vždy celkovou strategii a hlavní cíle a zásady využívání outsourcingu,
d) celkové přínosy a případné významné negativní vlivy nebo jiné nepříznivé skutečnosti vyplývající pro povinnou osobu v souvislosti s využíváním outsourcingu a
e) celkovou funkčnost a efektivnost využívání outsourcingu z hlediska povinné osoby.
46. Případná nápravná opatření přijímá povinná osoba bez zbytečného odkladu a následně ověří jejich účinnost.
Zásady a postupy řízení rizik ve vybraných případech outsourcingu
Poskytovatel outsourcingu se sídlem v zahraničí
47. Pokud jde o poskytovatele outsourcingu, který sídlí v zahraničí, zejména v jiném než členském státě, zaměří se povinná osoba také na možná rizika vyplývající z této skutečnosti, zejména na posouzení schopnosti poskytovatele outsourcingu přiměřeně prokázat, a to i České národní bance, že jím uplatňované řízení rizik a vnitřní kontrola jsou v souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými povinné osobě.
48. Povinná osoba provede dostatečnou analýzu prostředí v zemi sídla poskytovatele outsourcingu za účelem rozpoznat a následně účinně zamezit možným negativním jevům při plnění nebo vymáhání sjednaných podmínek poskytování outsourcingu poskytovatelem outsourcingu, který sídlí v zahraničí, nebo od daného záměru upustit, pokud by rizika s ním spojená byla povinnou osobou vyhodnocena jako nepřiměřená.
Poskytovatel outsourcingu, nad kterým není vykonáván dohled
49. Povinná osoba adekvátně přihlédne ke skutečnosti, že využívání jiné osoby, nad níž není vykonáván dohled, jako poskytovatele outsourcingu může být pro povinnou osobu spojeno s dodatečnými nebo specifickými riziky nebo rizikovými faktory a řádně se proti nim zajistí.
50. Povinná osoba může při řízení rizika outsourcingu přiměřeně zohlednit, pokud je nad poskytovatelem outsourcingu vykonáván dohled, zejména pokud poskytovateli outsourcingu vyplývají z právních předpisů určité povinnosti obezřetnostní povahy, zejména požadavky na řízení rizik a požadavky na důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost osob, jejichž prostřednictvím poskytovatel outsourcingu vykonává svou činnost, a pokud se povinná osoba vhodným způsobem ujistí, že poskytovatel outsourcingu postupuje soustavně v souladu s těmito povinnostmi.
Využívání outsourcingu v rámci skupiny
51. Pokud je poskytovatelem outsourcingu osoba, s níž je povinná osoba v úzkém propojení, lze uplatnit určité modifikace podmínek využívání outsourcingu včetně
sDÍLení informací a dalších relevantních výstupů a modifikací pohotovostního plánování (bod 39 až 44), ledaže by to mělo významný nepříznivý vliv na účinnost řízení rizika outsourcingu povinnou osobou.
52. Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní mechanismy, které zajistí, že úzké propojení neovlivní řádný a obezřetný výkon činnosti povinné osoby. Povinná osoba i při využívání outsurcingu v rámci skupiny účinně řídí rizika. Využíváním outsourcingu v rámci skupiny odpovědnost povinné osoby není dotčena.
příloha č. 8 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení některých požadavků na vnitřní audit
Obecné požadavky
1. Pro výkon vnitřního auditu povinná osoba má nebo získá takové kapacity, které jsou nezbytné pro plnění stanovených požadavků.
2. Osoba vykonávající vnitřní audit (dále jen „vnitřní auditor“) vykonává při plnění svých úkolů nezávislou a objektivní ujišťovací a případně konzultační činnost, která
a) se zaměřuje na přidávání hodnoty a zdokonalování vnitřních procesů a
b) přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování funkčnosti a efektivnosti řízení rizik, kontrolních procesů a procesů správy a řízení společnosti.
3. Vnitřní auditoři poskytují své výstupy příslušným orgánům, výborům a pracovníkům včas a tyto výstupy jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.
4. Při provádění své činnosti mají vnitřní auditoři zajištěn přístup ke všem relevantním osobám, prostorám, zařízením, informacím a dokumentům povinné osoby.
5. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu má možnost zúčastnit se zasedání všech orgánů a výborů povinné osoby. V případech hodných zvláštního zřetele může být toto právo jednotlivě omezeno důvodným rozhodnutím řídicího nebo kontrolního orgánu.
6. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu je podřízena takovému organizačnímu stupni v povinné osobě, který umožní plnění požadavků na výkon vnitřního auditu.
7. Pokud se ve zcela výjimečných případech poDÍLí na poskytování ujištění o činnosti fyzická osoba, která tuto činnost vykonávala nebo na jejímž zavádění se poDÍLela před méně než 12 měsíci, je tato skutečnost uvedena a odůvodněna ve zprávě o provedeném vnitřním auditu a zároveň je zajištěna maximální objektivita této zprávy.
8. Při případném výkonu konzultační činnosti je zajištěno, že není omezena schopnost vnitřního auditora podávat nezávislé a objektivní ujištění o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo jinou ujišťovací činnost pro povinnou osobu; při případném výkonu konzultační činnosti vnitřní auditor poskytuje nestranné konzultace v otázkách zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému a jeho součástí, zejména v otázkách zavádění a udržování funkčních a efektivních systémů a mechanismů řízení rizik a kontrolních mechanismů a řádných administrativních a účetních postupů včetně spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací.
Statut vnitřního auditu
9. Povinná osoba vymezí statut vnitřního auditu, kterým upraví zejména
a) působnost a pravomoci útvaru či právnické nebo fyzické osoby vykonávající v povinné osobě nebo pro povinnou osobu vnitřní audit,
b) cíl, předmět a rozsah výkonu vnitřního auditu,
c) povahu ujišťovacích a případných konzultačních činností vykonávaných vnitřními auditory a výstupů z těchto činností,
d) proces plánování vnitřního auditu,
e) způsob sdělování výsledků vnitřního auditu včetně návrhů nápravných opatření,
f) způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů vnitřního auditu a řešení sporů a
g) způsob ukládání nápravných opatření na základě zjištění vnitřního auditu.
Analýza rizik a plánování vnitřního auditu
10. Plánování činnosti a rozvrhování kapacit vnitřních auditorů je založeno na analýze rizik.
11. Analýza rizik hodnotí míru rizik spojených s jednotlivými činnostmi povinné osoby tak, že zohlední pravděpodobnost selhání řídicího a kontrolního systému v jednotlivých oblastech a míru možné ztráty z tohoto selhání vyplývající. Výstup z provedené analýzy rizik předkládá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu řídicímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání. Odlišné názory řídicího orgánu nebo výboru pro audit na výstup z analýzy rizik jsou zdokumentovány.
12. Na základě analýzy rizik sestavuje osoba ve vedení funkce vnitřního auditu návrh strategického a periodického plánu vnitřního auditu. Při přípravě plánu vyžaduje a vyhodnocuje podněty řídicího a kontrolního orgánu, případně výboru pro audit, osob ve vrcholném vedení, zohledňuje požadavky příslušných právních předpisů na prověření vnitřním auditem a přihlíží k dalším významným relevantním požadavkům, informacím a skutečnostem, zejména k nově zaváděným činnostem povinné osoby a k obsahu zpráv orgánů dohledu. Zároveň bere v úvahu činnost vnitřního auditu jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku, pokud je to relevantní, a auditora.
13. Plány činnosti vnitřního auditu jsou před schválením řídicím orgánem předloženy k projednání kontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit. Důvody změn plánů vnitřního auditu jsou zdokumentovány.
14. Strategický plán vnitřního auditu je sestavován na období tří až pěti let. Strategický plán zajišťuje, že činnost vnitřního auditu je efektivně rozvržena na příslušné období (tří až pěti let), jsou zohledněna strategická rozhodnutí řídicího a kontrolního orgánu povinné osoby a rizikovost jednotlivých činností a je určena předpokládaná perioda ověřování. Strategický plán je v návaznosti na provedenou analýzu rizik případně aktualizován.
15. Periodický plán vnitřního auditu je sestavován na období jednoho roku nebo kratší časový úsek. Periodický plán určuje cíl, předmět a termín plánovaných vnitřních auditů. Periodický plán dále rozvrhuje kapacitu na plánované vnitřní audity, mimořádné vnitřní audity, vzdělávání a ostatní činnosti.
Výkon a informace vnitřního auditu
16. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí, že výkon vnitřního auditu je efektivně koordinován, pokud je to relevantní, s vnitřními auditory jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku. Zároveň při koordinaci činnosti zohlední ověřování zadaná mimo plán řídicím nebo kontrolním orgánem a ověření dle požadavku příslušného orgánu dohledu.
17. Pro každou jednotlivou auditní akci je veden auditorský spis. Auditorský spis je veden takovým způsobem, aby byl plně rekonstruovatelný postup při provedeném auditu. Auditorské spisy jsou prověřovány osobou ve vedení funkce vnitřního auditu nebo jí zmocněným vnitřním auditorem.
18. O provedeném vnitřním auditu je vypracovávána zpráva. Zpráva obsahuje zejména cíl, předmět, rozsah provedeného vnitřního auditu a zjištění spolu s návrhem nápravných opatření. Zpráva obsahuje názor vnitřního auditora na míru rizik obsaženou v auditované činnosti včetně zbytkového (nekrytého) rizika v dané oblasti a jeho přijatelnost. Zpráva je přístupná řídicímu a kontrolnímu orgánu, výboru pro audit a věcně příslušným řídicím osobám včetně osob ve vrcholném vedení.
19. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí vytvoření a udržování systému sledování nápravných opatření uložených na základě zjištění vnitřního auditu, včetně sledování, zda jsou tato opatření efektivně zavedena. V případě, že osoba ve vedení funkce vnitřního auditu dojde k závěru, že je stupeň zbytkového rizika v dané oblasti v důsledku nezavedení efektivních nápravných opatření pro povinnou osobu nepřijatelný, projedná tuto skutečnost s řídicím orgánem. Pokud dle úsudku osoby odpovědné za vedení funkce vnitřního auditu není otázka zbytkového rizika v dané oblasti vyřešena, předá tuto informaci kontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit.
20. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu pravidelně informuje o zjištěních vnitřního auditu, o návrzích nápravných opatření a o odstraňování zjištěných nedostatků řídicí a kontrolní orgán, případně výbor pro audit.
21. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu předkládá alespoň jednou ročně řídicímu a kontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání souhrnné vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému povinné osoby. Toto hodnocení se týká zejména spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací, funkčnosti a efektivnosti procesů, ochrany aktiv a dodržování právních a vnitřních předpisů.
22. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zpracovává pravidelně, alespoň však jednou ročně, zprávu o činnosti vnitřního auditu a předkládá ji řídicímu a kontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání.
23. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje řídicí orgán, případně kontrolní orgán nebo výbor pro audit, o možných dopadech v důsledku případných omezených zdrojů vnitřního auditu.
Zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu
24. Povinná osoba zajistí personální a další zabezpečení výkonu vnitřního auditu tak, aby soustavně poskytoval nezávislé a objektivní ujištění o činnostech povinné osoby, zejména o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému a jeho součástí, v odpovídající kvalitě a s patřičnou přidanou hodnotou. Využíváním outsourcingu při zajišťování výkonu funkce vnitřního auditu není tato povinnost dotčena.
25. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu vypracuje a pravidelně aktualizuje program pro zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu, který zahrne všechny aspekty vnitřního auditu a průběžně sleduje funkčnost a efektivnost tohoto programu, ledaže toto provádí kontrolní orgán nebo výbor pro audit.
příloha č. 9 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Podrobnější vymezení požadavků na zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem
Struktura zprávy
1. Kapitola 1: Stručný popis ověřovaných oblastí.
Tato kapitola obsahuje:
a) organizační schéma s detailnějším popisem organizačního uspořádání v dané součásti řídicího a kontrolního systému,
b) stručné vymezení působnosti a pravomocí relevantních orgánů povinné osoby, útvarů a výborů,
c) popis schvalovacích a rozhodovacích procesů v rámci jednotlivých ověřovaných oblastí,
d) popis metod a postupů používaných v jednotlivých oblastech, například metody používané pro řízení rizik,
e) strukturu limitů v dané oblasti, pokud je to pro ověřovanou oblast relevantní,
f) popis struktury používaných informačních a komunikačních systémů.
2. Kapitola 2: Identifikace zavedených mechanismů vnitřní kontroly a zhodnocení funkčnosti a efektivnosti těchto mechanismů, zejména porovnáním s uznávanými standardy.
Tato kapitola obsahuje přehled všech zavedených mechanismů vnitřní kontroly. V případě, že byly identifikovány nedostatky, jsou tyto skutečnosti v rámci této kapitoly uvedeny, podrobněji jsou jednotlivé nedostatky analyzovány v kapitole 3.
3. Kapitola 3: Specifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly a vyhodnocení závažnosti jednotlivých nedostatků.
V této kapitole jsou podrobně popsány nedostatky zjištěné v průběhu ověřování systému auditorem. Součástí je i zhodnocení závažnosti daných nedostatků podle stupnice:
a) nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek, který může mít vliv na další existenci povinné osoby nebo který významně ohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osoby. Nedostatek má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost procesů povinné osoby;
b) nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek může ohrozit finanční situaci a kapitál povinné osoby, nedostatek má vliv na funkčnost a efektivnost více DÍLčích procesů v povinné osobě, jedná se o zásadní systémový nedostatek určité oblasti;
c) nedostatek se střední mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osoby, jedná se o DÍLčí nedostatek systémového charakteru nebo významnější nedostatek nesystémového charakteru;
d) nedostatek s nízkou mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osoby, jedná se o méně významný nedostatek nesystémového charakteru.
Dále je součástí identifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly. Součástí je i popis, jaký vliv tyto skutečnosti představovaly a představují pro funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému nebo jeho součástí.
4. Kapitola 4: Celkové vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému v dané oblasti.
V této kapitole je vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v dané oblasti jako celku.
Formát a další náležitosti zprávy
5. Zpráva o ověření systému je předkládána České národní bance v listinné i elektronické podobě, ve formátu *.doc/docx, *.xls/xlsx nebo *.mdb.
6. Zpráva o ověření systému je opatřena obchodní firmou a číslem osvědčení o zápisu auditora, s uvedením jména a příjmení auditora, čísla osvědčení o zápisu a datem vyhotovení zprávy. Zpráva v listinné podobě je opatřena navíc vlastnoručním podpisem auditora.
příloha č. 10 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Obsah údajů o povinné osobě, složení společníků nebo členů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, o činnosti a finanční situaci
1. Údaje o povinné osobě
a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) povinné osoby podle zápisu v obchodním rejstříku,
b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
c) výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku,
d) výše splaceného základního kapitálu,
e) druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich jmenovité hodnoty, pokud povinná osoba je akciovou společností,
f) údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných kapitálových nástrojů, pokud povinná osoba je akciovou společností,
g) údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl zvýšen od posledního uveřejnění:
1. způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu,
2. jsou-li vydávány nové akcie, povinná osoba uveřejňuje druh a počet emitovaných akcií s uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově upsaných akcií a lhůtu pro splacení nově upsaných akcií,
3. při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů povinná osoba uveřejňuje částku, o níž se základní kapitál zvyšuje, označí vlastní zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Povinná osoba, která je akciovou společností, dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje;
h) organizační struktura povinné osoby s uvedením počtu obchodních míst a počtu pracovníků (přepočtený stav),
i) údaje o členech řídicího orgánu, kontrolního orgánu a o osobách ve vrcholném vedení povinné osoby v tomto rozsahu:
1. jméno a příjmení, včetně titulů,
2. označení orgánu a v něm vykonávané funkce nebo označení pozice ve vrcholném vedení, a datum, od kdy osoba vykonává příslušnou funkci nebo zastává danou pozici,
3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon dané funkce nebo zastávané pozice,
4. členství v orgánech jiných právnických osob včetně označení dané osoby, orgánu a funkce,
5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých povinnou osobou členům řídicího orgánu, kontrolního orgánu, osobám ve vrcholném vedení povinné osoby,
6. souhrnná výše záruk vydaných povinnou osobou za členy řídicího orgánu, kontrolního orgánu, osoby ve vrcholném vedení povinné osoby.
2. Údaje o složení společníků nebo členů povinné osoby
Údaje o společnících nebo členech povinné osoby s kvalifikovanou účastí na povinné osobě s tím, že
a) o společnících nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, povinná osoba uveřejňuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvovou klasifikaci ekonomických činností a výši poDÍLu na hlasovacích právech v procentech,
b) o společnících nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, povinná osoba uveřejňuje jméno a příjmení a výši poDÍLu na hlasovacích právech v procentech.
3. Údaje o struktuře konsolidačního celku, jehož je povinná osoba součástí
a) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, jež zahrnuje
1. obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností takovéto osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno a příjmení;
2. přímý nebo nepřímý poDÍL na základním kapitálu povinné osoby v procentech, s uvedením, zda jde o poDÍL přímý, nepřímý, anebo přímý i nepřímý,
3. přímý nebo nepřímý poDÍL na hlasovacích právech povinné osoby v procentech,
4. jiný způsob ovládání,
5. souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby vůči těmto osobám, v členění podle osob,
6. souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, a souhrnnou výši dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů, v členění podle osob,
7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za těmito osobami a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v členění podle osob.
b) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládanými osobami, popřípadě v nichž je povinná osoba většinovým společníkem, jež zahrnuje
1. obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností takovéto osoby,
2. přímý poDÍL a nepřímý poDÍL povinné osoby na základním kapitálu v procentech,
3. přímý poDÍL a nepřímý poDÍL povinné osoby na hlasovacích právech v procentech,
4. jiný způsob ovládání,
5. souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby vůči těmto osobám, v členění podle osob,
6. souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů,
7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za takové osoby a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v členění podle osob;
c) grafické znázornění konsolidačního celku, jehož členem je povinná osoba, z hlediska vlastnického uspořádání s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí do obezřetnostní konsolidace u ostatních osob,
d) grafické znázornění konsolidačního celku, jehož členem je povinná osoba, z hlediska řízení s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí do obezřetnostní konsolidace u ostatních osob.
4. Údaje o činnosti povinné osoby
a) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
b) přehled činností skutečně vykonávaných a
c) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno nebo vyloučeno.
5. Údaje o finanční situaci povinné osoby
a) čtvrtletní rozvaha povinné osoby,
b) čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osoby,
c) informace povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, o pohledávkách z finančních činností bez selhání a v selhání, a to v členění na pohledávky za úvěrovými institucemi a jinými osobami než úvěrovými institucemi a dále v členění podle jednotlivých kategorií a podkategorií pohledávek z finančních činností, s uvedením účetní hodnoty bez opravných položek, opravných položek k jednotlivým pohledávkám a k portfoliím pohledávek a s uvedením kumulované ztráty z ocenění reálnou hodnotou,
d) informace povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, o pohledávkách bez znehodnocení a se znehodnocením, s uvedením hodnoty před znehodnocením, opravných položek a kumulovaných ztrát z ocenění reálnou hodnotou a s uvedením účetní hodnoty,
e) souhrnná výše pohledávek povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, z finančních činností, u nichž byla během účetního období
provedena restrukturalizace (součet zůstatků účtů pohledávek k vykazovanému datu, a to pohledávek, u nichž byla během účetního období provedena restrukturalizace);
pohledávky jsou uváděny bez opravných položek,
f) reálné a jmenovité hodnoty derivátů
1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,
2. souhrnně za deriváty, u nichž povinná osoba uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní,
g) kapitálové poměry
1. kapitálový poměr pro kmenový kapitál tier 1,
2. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,
3. kapitálový poměr pro celkový kapitál,
h) poměrové ukazatele povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem
1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),
2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),
3. aktiva na jednoho pracovníka,
4. správní náklady na jednoho pracovníka,
5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka,
i) poměrové ukazatele povinné osoby, která je obchodníkem s cennými papíry
1. zadluženost I (celkový dluh bez majetku klientů/aktiva bez majetku klientů),
2. zadluženost II (celkový dluh bez majetku klientů/vlastní kapitál),
3. rentabilita průměrných aktiv (ROAA, aktiva bez majetku klientů),
4. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),
5. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb),
6. správní náklady na jednoho pracovníka.
příloha č. 11 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb
1. Investiční služby poskytnuté obchodníkem s cennými papíry jiným než podle § 8a odst. 4, anebo 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu
a) objem obchodů s cennými papíry pro klienty
- obchody pro klienty v rámci obhospodařování majetku
- investiční cenné papíry - akcie a obdobné cenné papíry
- investiční cenné papíry - dluhopisy a obdobné cenné papíry
- investiční cenné papíry - ostatní cenné papíry kolektivního investování
- nástroje peněžního trhu
- ostatní obchody pro klienty
- investiční cenné papíry - akcie a obdobné cenné papíry
- investiční cenné papíry - dluhopisy a obdobné cenné papíry
- investiční cenné papíry - ostatní
- cenné papíry kolektivního investování
- nástroje peněžního trhu
b) objem obchodů s cennými papíry na vlastní účet
- investiční cenné papíry - akcie a obdobné cenné papíry
- investiční cenné papíry - dluhopisy a obdobné cenné papíry
- investiční cenné papíry - ostatní
- cenné papíry kolektivního investování
- nástroje peněžního trhu
c) objem obchodů s deriváty pro klienty
- obchody pro klienty v rámci obhospodařování majetku
- akciové deriváty
- úrokové deriváty
- měnové deriváty
- komoditní deriváty
- úvěrové deriváty ostatní deriváty
- ostatní obchody pro klienty
- akciové deriváty
- úrokové deriváty
- měnové deriváty
- komoditní deriváty
- úvěrové deriváty ostatní deriváty
d) objem obchodů s deriváty na vlastní účet
- akciové deriváty
- úrokové deriváty
- měnové deriváty
- komoditní deriváty
- úvěrové deriváty
- ostatní deriváty
2. Investiční služby poskytnuté obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 4 a 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu
a) počet smluv o poskytování investiční služby
- přijímání a předávání pokynů
- poskytování investičního poradenství
- obhospodařování majetku
b) počet a objem přijatých pokynů
- k nákupu investičních cenných papírů
- k prodeji investičních cenných papírů
- k nákupu cenných papírů kolektivního investování
- k prodeji cenných papírů kolektivního investování
příloha č. 12 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu
1. Údaje o zahraniční bance z jiného než členského státu
a) obchodní firma a adresa sídla zahraniční banky z jiného než členského státu, která je zřizovatelem pobočky banky z jiného než členského státu,
b) označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraniční bankou z jiného než členského státu,
c) údaje o společnících nebo členech s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance z jiného než členského státu s tím, že o společnících nebo členech, kteří jsou
1. právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, adresa sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvová klasifikace ekonomických činností a výše poDÍLu na kapitálu v procentech a na hlasovacích právech v procentech,
2. fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše poDÍLu na kapitálu v procentech a na hlasovacích právech v procentech,
d) předmět podnikání (činnosti) zahraniční banky z jiného než členského státu,
e) přehled činností zahraniční bankou z jiného než členského státu skutečně vykonávaných,
f) přehled činností zahraniční banky z jiného než členského státu, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu omezeno nebo vyloučeno,
g) výroční zpráva zahraniční banky z jiného než členského státu a účetní závěrka zahraniční banky z jiného než členského státu, není-li součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo internetová adresa, na které jsou tyto informace k dispozici.
2. Údaje o pobočce banky z jiného než členského státu
a) označení, adresa sídla a identifikační číslo pobočky banky z jiného než členského státu podle zápisu v obchodním rejstříku,
b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
c) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
d) přehled činností skutečně vykonávaných,
e) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno nebo vyloučeno,
f) organizační struktura pobočky banky z jiného než členského státu s uvedením počtu obchodních míst a počtu pracovníků (přepočtený stav),
g) údaje o vedoucím pobočky banky z jiného členského státu a dalších osobách ve vedení této pobočky v tomto rozsahu:
1. jméno a příjmení, včetně titulů,
2. funkce a datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává,
3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,
4. členství v orgánech jiných právnických osob,
5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých pobočkou banky z jiného než členského státu vedoucímu této pobočky a osobám ve vedení této pobočky,
6. souhrnná výše záruk vydaných pobočkou banky z jiného než členského státu za vedoucího této pobočky a další osoby ve vedení této pobočky.
3. Údaje o plnění obezřetnostních pravidel pobočky banky z jiného než členského státu
a) údaje podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované účetní závěrky pobočky banky z jiného než členského státu,
b) údaje podle článku 438 písm. c) až f) nařízení,
c) informace pobočky banky z jiného než členského státu o pohledávkách z finančních činností bez selhání a v selhání, a to v členění na pohledávky za úvěrovými institucemi a jinými osobami než úvěrovými institucemi a dále včlenění podle jednotlivých kategorií a podkategorií pohledávek z finančních činností, s uvedením účetní hodnoty bez opravných položek, opravných položek k jednotlivým pohledávkám a k portfoliím pohledávek as uvedením kumulované ztráty z ocenění reálnou hodnotou,
d) informace pobočky banky z jiného než členského státu o pohledávkách bez znehodnocení a se znehodnocením, s uvedením hodnoty před znehodnocením, opravných položek a kumulovaných ztrát z ocenění reálnou hodnotou a s uvedením účetní hodnoty,
e) souhrnná výše pohledávek pobočky banky z jiného než členského státu, z finančních činností, u nichž byla během účetního období provedena restrukturalizace (součet zůstatků účtů pohledávek k vykazovanému datu, a to pohledávek, u nichž byla během účetního období provedena restrukturalizace); pohledávky jsou uváděny bez opravných položek,
f) reálné a jmenovité hodnoty derivátů
1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,
2. souhrnně za deriváty, u nichž pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní,
g) kapitálové poměry
1. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,
2. kapitálový poměr pro celkový kapitál,
h) poměrové ukazatele pobočky banky z jiného než členského státu
1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),
2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),
3. aktiva na jednoho pracovníka,
4. správní náklady na jednoho pracovníka,
5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka a
i) údaje o objemu obchodů uskutečněných v rámci poskytování investičních služeb ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům, pokud pobočka banky z jiného než členského státu je oprávněna poskytovat investiční služby podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
příloha č. 13 k vyhlášce č. 23/2014 Sb.
Obsah údajů ověřovaných auditorem
1. Údaje o kapitálu a kapitálových požadavcích
a) podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení,
b) podle článku 438 písm. c) až f) nařízení.
2. Kapitálové poměry
a) povinné osoby
1. kapitálový poměr pro kmenový kapitál tier 1,
2. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,
3. kapitálový poměr pro celkový kapitál.
b) pobočky banky z jiného než členského státu
1. kapitálový poměr pro kapitál tier 1,
2. kapitálový poměr pro celkový kapitál.
3. Poměrové ukazatele
a) povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem
1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),
2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),
3. aktiva na jednoho pracovníka,
4. správní náklady na jednoho pracovníka,
5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka,
b) povinné osoby, která je obchodníkem s cennými papíry
1. zadluženost I (celkový dluh bez majetku klientů/aktiva bez majetku klientů),
2. zadluženost II (celkový dluh bez majetku klientů/vlastní kapitál),
3. rentabilita průměrných aktiv (ROAA, aktiva bez majetku klientů),
4. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),
5. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb),
6. správní náklady na jednoho pracovníka,
c) pobočky banky z jiného než členského státu
1. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),
2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1 (ROAE),
3. aktiva na jednoho pracovníka,
4. správní náklady na jednoho pracovníka,
5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka.

------------------------------------------------------- Poznámky 23/2014 o činnosti úvěrových družstev, bank a dalších ---------------------------
1) Například § 22 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a články 103 až 105, 144, 166, 173 až 179, 185 až 191, 209, 221, 225, 243, 259, 287 až 294, 318, 320 až 322, 368 a 369, 393, 434 a 435 nařízení.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
3) Například § 22 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
5) Například článek 368 odst. 1 písm. b) věta třetí nařízení.
6) Například článek 100 nařízení.
7) § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
9) Článek 78 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.
10) Například článek 111 odst. 2 a článek 273 odst. 2 písm. c) nařízení.
11) § 525 občanského zákoníku.
12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Např. § 38 zákona č. 21/1992 Sb., zákona o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 25b odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů nebo § 116 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

387/2013 emisní podmínky pro Proti-inflační spořící státní dluhopis ČR, 2013-2020 II, CPI %

částka 151/2013

SDĚLENÍ
Ministerstva financí ze dne 4. listopadu 2013,
jímž se určují emisní podmínky pro Protiinflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2020 II, CPI %
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Protiinflačního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013-2020 II, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).
1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí
Název: Protiinflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013-2020 II, CPI %
Zkrácený název: SSD-I ČR, CPI %, 20 II
Pořadové číslo emise: 87.
Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká)
Emisní kurz k datu emise: 100 % jmenovité hodnoty
Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír
Druh dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 4. 11. 2013
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 6. 2020
Datum emise: 12. 12. 2013
Datum splatnosti: 12. 12. 2020
Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou
Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů
České republiky ISIN: CZ0001004204
2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo.
3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“).
4. Dluhopisy může upsat pouze:
a) fyzická osoba,
b) občanské sdružení fyzických osob nebo honební společenstvo,
c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů,
d) nadace nebo nadační fond,
e) obecně prospěšná společnost,
f) stavovská komora nebo profesní organizace,
g) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem není ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
h) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
i) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
j) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,
k) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů,
l) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů,
m) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha,
n) dobrovolný svazek obcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
o) Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky,
p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo
q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až f),
(dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“).
5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno.
6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 500000000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 150000000000 Kč (slovy: sto padesát miliard korun českých).
7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., J & T BANKA, a.s., a Komerční banka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva.
9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 50000000 (slovy: padesát milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisů. Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet distributora nebo ministerstva a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici.
10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl distributorovi nebo ministerstvu v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoliv způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 30000000 (slovy: třicet milionů) se pak dále jedná zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. Takovýto upisovatel předkládá ministerstvu čestné prohlášení spolu se žádostí o úpis, při níž dojde k překročení stanoveného celkového počtu kusů dluhopisů, tj. 30000000 (slovy: třicet milionů), přičemž upisovatel je povinen uvést v tomto čestném prohlášení údaje a informace, které se vztahují taktéž k předchozím žádostem o úpis. Dobrá víra upisovatele ohledně splnění veškerých podmínek a souvisejících požadavků pro úpis dluhopisů dle těchto emisních podmínek musí na straně upisovatele trvat od okamžiku podání žádosti o úpis až do splacení upsaných dluhopisů emitentem. Dobrá víra tak musí na straně upisovatele trvat i poté, co se stane vlastníkem upsaných dluhopisů. V případě převodu či přechodu dluhopisů musí zahrnovat dobrá víra na straně nabyvatele dluhopisů, tedy nového vlastníka dluhopisů, vedle dobré víry ohledně úplnosti a pravdivosti údajů a informací o povaze a identifikaci své osoby taktéž skutečnost, že převod či přechod dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami. Emitent si vyhrazuje právo ověřovat existenci a trvání dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, a to od okamžiku podání žádosti o úpis až do okamžiku splacení dluhopisů emitentem. V případě pochybností ohledně dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, je emitent oprávněn požadovat prokázání dobré víry na straně upisovatele, a to formou předložení dodatečných údajů, informací a dokladů vztahujících se zejména k povaze a identifikaci osoby upisovatele, zamýšlenému účelu úpisu dluhopisů a zdroje finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Dotčený upisovatel, případně vlastník dluhopisů je přitom povinen požadované údaje, informace a doklady předložit přímo ministerstvu.
11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů dle bodu 6 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 10000000 (slovy: deset milionů), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 10000000 (slovy: deset milionů) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele. Jedná se zejména o pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou, pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet distributora nebo ministerstva, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora nebo ministerstva, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora.
12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 29. 11. 2013 nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve.
13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty.
14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoliv dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisů.
15. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2020 vylučuje.
16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 6., se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,25 % p. s.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Úroková sazba za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 12., se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben téhož roku, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,25 % p. s.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,25 % p. s., (per semestre). Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 5. a k datu 20. 11. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek, a to vždy k datu 12. 6. a k datu 12. 12., počínaje datem 12. 6. 2014 vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“) dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek.
17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek.
18. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 12. 12. příslušného roku do 12. 6. roku následujícího a od 12. 6. do 12. 12. příslušného roku. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 12. 2013 do 12. 6. 2014. Druhé výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 6. 2014 do 12. 12. 2014.
19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben a za měsíc říjen příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 5. nebo až po datu 20. 11., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o šest měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže.
20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datům 13. 5. a 12. 11. počínaje rokem 2014. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise do 12. 6. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 13. 5. 2014.
21. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje.
22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos dluhopisu. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“):
Období pro podávání žádostí o předčasné splacení Datum předčasného splacení
Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů
1. 10. 2014 31. 10. 2014 12. 12. 2014
1. 4. 2015 30. 4. 2015 12. 6. 2015
1. 10. 2015 30. 10. 2015 12. 12. 2015
1. 4. 2016 29. 4. 2016 12. 6. 2016
3. 10. 2016 31. 10. 2016 12. 12. 2016
3. 4. 2017 28. 4. 2017 12. 6. 2017
2. 10. 2017 31. 10. 2017 12. 12. 2017
3. 4. 2018 30. 4. 2018 12. 6. 2018
1. 10. 2018 31. 10. 2018 12. 12. 2018
1. 4. 2019 30. 4. 2019 12. 6. 2019
1. 10. 2019 31. 10. 2019 12. 12. 2019
1. 4. 2020 30. 4. 2020 12. 6. 2020
příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat prostřednictvím distributora pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data ukončení příslušného výnosového období se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2020, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent dle § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2020. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2020. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb.
25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se poDÍLejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní banka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se poDÍLela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě poDÍLející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou rezidenty smluvních států.
26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů emitenta podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici dluhopisů je 11. 11. 2020. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek.
27. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby.
28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–.
29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
30. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech.
32. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby poDÍLející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů.
33. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva.
34. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr: Ing. Fischer, CSc., v. r.

141/2011

znění v novele 31/2014 od 15.3.2014

zakon o bankach

Obsah
ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 3a)
ČÁST DRUHÁ - LICENCE(§ 4 - § 7a)
ČÁST TŘETÍ - ORGANIZACE BANKY(§ 8 - § 10a)
ČÁST ČTVRTÁ - PROVOZNÍ POŽADAVKY(§ 11 - § 20d)
ČÁST PÁTÁ - ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE(§ 21 - § 24)
ČÁST ŠESTÁ - BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI(§ 25 - § 25f)
ČÁST SEDMÁ - OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY(§ 26 - § 26bb)
ČÁST OSMÁ - BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ(§ 26c - § 35)
ČÁST JEDENÁCTÁ - LIKVIDACE BANKY(§ 36)
ČÁST DVANÁCTÁ - SPRÁVNÍ DELIKTY(§ 36a - § 36j)
ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ(§ 37 - § 41)
ČÁST ČTRNÁCTÁ - POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ(§ 41a - § 41o)
Přechodná ustanovení
Aktuální verze

ZÁKON

ze dne 20. prosince 1991

o bankách

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které

a) přijímají vklady od veřejnosti, a

b) poskytují úvěry,

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen "licence") (§ 4).

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,

a) investování do cenných papírů na vlastní účet,

b) finanční pronájem (finanční leasing),

c) platební styk a zúčtování,

d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,

e) poskytování záruk,

f) otvírání akreditivů,

g) obstarávání inkasa,

h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu,1b) s tím, že se v licenci uvede, které hlavní investiční služby a činnosti a doplňkové investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního právního předpisu,1b)

i) finanční makléřství,

j) výkon funkce depozitáře,

k) směnárenskou činnost,

l) poskytování bankovních informací,

m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,

n) pronájem bezpečnostních schránek,

o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů,

p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až o) a v odstavci 1.

(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona.

(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“); zahraniční banka

a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského státu“),

b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.

(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)

§ 2

(1) Bez licence nesmí nikdo

přijímat vklady od veřejnosti,

pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud

a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,

b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo

c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.

§ 3

(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen "mezinárodní smlouva").

(3) Česká národní banka může požadovat

a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její pobočky,

b) změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením její pobočky.

§ 3a

Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27).

ČÁST DRUHÁ
LICENCE

§ 4

(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.

(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná

a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,

b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,

c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,

d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).

(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).

(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:

a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,

b) splacení základního kapitálu v plné výši,

c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,

d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,

e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8,

f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,

g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,

i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu bankovního dohledu,

j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,

k) sídlo banky musí být na území České republiky,

l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.

(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.

(8) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 4a

Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.

§ 5

(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.

(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled.

(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.

(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:

a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky, přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500000000 Kč,

b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah činností pobočky,

c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,

d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční řídicí a kontrolní systém pobočky,

e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka,

g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu,

h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,

i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,

j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s bankovním dohledem vykonávaným v členských státech,

k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu zahraniční banky.

(5) Žádost o licenci podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení pobočky podle odstavce 1.

(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.

§ 5a

(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup stanovený právem Evropské unie podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.

(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských státech.

(4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1, 2 a 5, § 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 29a, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c) a § 41m.

(5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.

(6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z vkladů se na pobočku banky z členského státu použijí jen, pokud využije možnosti stanovené v § 41m. Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit pouze za podmínky, že pobočka nezjedná na výzvu České národní banky nápravu sama a na žádost České národní banky nezjednal nápravu po jeho předchozím informování ani orgán bankovního dohledu země sídla příslušné zahraniční banky, a za podmínky, že protiprávní stav trvá. To neplatí v případě porušení ustanovení § 11 odst. 1 až 3 a 5, ustanovení o opravném zúčtování bank, v případě porušení právních předpisů upravujících provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), pokud je pobočka účastníkem tohoto systému, v případě porušení ustanovení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, nebo nesnese-li věc odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů. Postup podle § 26 aplikovaný z důvodů, že věc nesnese odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů, musí Česká národní banka bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Evropskou komisí přehodnotit, pokud Evropská komise tak rozhodne v souladu s § 5k odst. 4; obdobně Česká národní banka postupuje, pokud Evropská komise tak rozhodne v případě aplikace postupu podle § 26bb.

(7) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce banky z členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.

§ 5b

Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence

§ 5c

(1) Banky se sídlem na území členského státu Evropské unie (dále jen "domovský stát") mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").

(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).

(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.

§ 5d

Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:

a) přijímání vkladů od veřejnosti,

b) poskytování úvěrů,

c) finanční pronájem (finanční leasing),

d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,

e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),

f) poskytování záruk,

g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s nástroji peněžního trhu,

2. s peněžními prostředky v cizích měnách,

3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,

4. s investičními cennými papíry,

h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,

i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodů,

j) peněžní makléřství,

k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,

l) uložení a správu cenných papírů,

m) poskytování bankovních informací,

n) úschovu cenností,

o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu.

§ 5e

(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky:

a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,

b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,

c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,

d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,

e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.

(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.

(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.

(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.

§ 5f

Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:

a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,

b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,

c) organizační strukturu pobočky,

d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,

e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,

f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.

§ 5g

(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i banku nebo oprávněnou finanční instituci.

(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.

§ 5h

(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.

(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.

(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.

§ 5i

V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.

§ 5j

(1) Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Dohled nad likviditou pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou. Tato opatření nesmějí být diskriminační.

(2) Při výkonu své působnosti podle odstavce 1 a v oblasti monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančním trhu na území tohoto státu může hostitelský stát od pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce požadovat stejné informace jako od bank nebo finančních institucí se sídlem na jeho území. Hostitelský stát může od banky nebo oprávněné finanční instituce mající pobočku na jeho území požadovat pravidelné hlášení o jejích podnikatelských činnostech na svém území ve formě statistických údajů.

§ 5k

(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, požádá banku nebo oprávněnou finanční instituci o ukončení tohoto protiprávního stavu.

(2) Neučiní-li banka nebo oprávněná finanční instituce potřebná opatření, požádá příslušný orgán hostitelského státu orgán dohledu domovského státu, který neprodleně přijme potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich příslušný orgán hostitelského státu.

(3) Jestliže přes opatření podle odstavce 2 banka nebo oprávněná finanční instituce setrvává ve stavu porušení právních předpisů uvedených v odstavci 1, může příslušný orgán hostitelského státu po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu přijmout potřebná opatření k ukončení protiprávního stavu, a je-li to nutné, k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na území hostitelského státu.

(4) Nesnese-li věc odkladu, může příslušný orgán hostitelského státu přijmout opatření na ochranu klientů banky. O přijetí takových opatření informuje příslušný orgán domovského státu Evropskou komisi, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a orgány dohledu dotčených států. Po konzultaci s orgány dohledu dotčených států může Evropská komise přikázat orgánu hostitelského státu zrušit nebo změnit přijatá opatření.

(5) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.

§ 5l

(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.

(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3.

§ 5m

Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.

§ 5n

(1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).

(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková pobočka členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3.

(3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k

a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,

b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,

c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.

(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.

(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.

§ 5o

(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.

(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38h odst. 3 písm. c) a d) a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i písm. c).

(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.

(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 4 a 5 se použije obdobně.

(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.

§ 6

Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.

§ 7

Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní banka jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 7a

(1) Licence zaniká dnem,

a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,

b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,

d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,

e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle jiného právního předpisu.

(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému

a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,

b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

(3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ
ORGANIZACE BANKY

§ 8

(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.

(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k

a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a

b) vzniku možného střetu zájmů.

(3) Banka zajistí, aby

a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,

b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a

c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady.

(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky po celou dobu výkonu své funkce

a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,

b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,

c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než

1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo

2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.

(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.

(6) Pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci

a) téže skupiny ovládající banky,

b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.

(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bance zastává výkonnou řídicí funkci.

(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách.

(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba.

(10) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osoby ve vedení a pracovníka pobočky banky z jiného než členského státu.

§ 8a

(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své splatné závazky.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu zahraniční banky, která má na území České republiky zřízenu pobočku podle § 5, a pro osoby ve vedení této pobočky.

§ 8b
Řídicí a kontrolní systém

(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,

4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky,

d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a

e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky.

(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka má tyto povinnosti také na konsolidovaném základě, jestliže je

a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],

b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,

c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. r)],

d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)], nebo

e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)].

(5) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud banka prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.

(6) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1 používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.

(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém bank na individuálním i konsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů banky, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.

(8) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí a kontrolní systém přiměřeně.

§ 8c

(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí

a) výbor pro rizika,

b) výbor pro jmenování,

c) výbor pro odměňování.

(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů banky.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti banky podle odstavce 1.

§ 8d

Česká národní banka

a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování,

b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů banky; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky,

e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,

f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,

g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě,

h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky.

§ 9

(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také

a) strukturu a organizaci banky;

b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky;

c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;

d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.

(2) Banka může ve stanovách upravit také pravomoc valné hromady

a) stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny, nebo

b) dát pokyn dozorčí radě nebo správní radě, pokud schvaluje smlouvu o výkonu funkce, stanovit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny.

(3) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.

§ 10

(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.

(2) Zahraniční banka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.

§ 10a

(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,

b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZNÍ POŽADAVKY

§ 11

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání jsou povinny poskytnout informaci o pravidlech příslušného platebního systému.

(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, nebo při poskytování těchto služeb musí být výslovně a srozumitelně uveden vztah této služby k pojištění pohledávek z vkladů včetně limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě.
Banka a pobočka zahraniční banky je povinna písemně informovat v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, o způsobu výplaty náhrad z Fondu pojištění vkladů (§ 41a) nebo z jiného systému pojištění, na kterém je účastna, a o způsobu uplatnění nároku u Fondu pojištění vkladů nebo u jiného obdobného systému pojištění, na kterém je účastna.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.

(4) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.

(5) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.

§ 11a
Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě a své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje informace o zahraniční bance.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, která

a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob, které spoléhají na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost se nevztahuje na informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků,

b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit její investici do těchto produktů nebo systémů,

c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka zavázána klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.

(4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnila. Pobočka banky z jiného než členského státu uvede alespoň obecnou informaci o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže by i tato obecná informace byla citlivá nebo důvěrná.

(5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu.

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,

b) obsah údajů ověřovaných auditorem.

(7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a zásady pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence uveřejňování. Banka a pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky z jiného než členského státu povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v odstavci 3.

§ 11b
Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami

(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení,

b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e),

c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst. 4.

(3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací bankami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.

(6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Česká národní banka

a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,

b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,

c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů.

§ 12

(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky z jiného než členského státu.

(2) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

§ 12a

Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankou podle § 5 odst. 4 písm. a).
(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.
(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístupnebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní banka a pobočka banky z jiného než členského státu může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik,
b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle odstavce 3,
c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní bance.

§ 12b
Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou, která zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka banky zvolila a konzistentně ji používá.

§ 12c
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.
(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze banka, která
a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)], tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. p)],
b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou bankou v takové skupině,
c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou,
d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banku, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního obchodníka s cennými papíry, který není zahraniční bankou, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo
e) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze banka, která je
a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,

c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. r)],

d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)], nebo

e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)].

§ 12d
Kombinovaná kapitálová rezerva

(1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

a) bezpečnostní kapitálová rezerva,

b) proticyklická kapitálová rezerva,

c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika.

(3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 12 nebo § 26 odst. 2 písm. e).

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2,

b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4,

c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

§ 12e
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy

§ 12f

(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,

b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,

c) specifikům českého národního hospodářství,

d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k

a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2,

b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,

c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3,

b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

a) údaje podle odstavce 5,

b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,

c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2,

d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,

e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok,

(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.

§ 12g

(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 12h

(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

§ 12i

(1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově určených bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2,

b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,

c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a) používat,

d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 12j

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,

b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,

c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,

d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,

(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12i odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

§ 12k

(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12i odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.

§ 12l

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12f až 12i se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12i odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může banka nebo pobočka zahraniční banky podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12i odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

§ 13

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.

§ 14

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména

a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;

b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků;

c) nabývání, financování a posuzování aktiv;

d) omezení a podmínky pro měnové pozice.

(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro banky a pobočky bank z jiných než členských států.

§ 15

(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.

(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle § 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky.

§ 16

(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky

a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka,

d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,

e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).

Právní jednání a usnesení valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatná. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).

(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku

a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,

b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě banky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,

c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.

(3) Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)

(4) Banka může převést svůj obchodní závod pouze na

a) jinou banku,

b) banku se sídlem na území členského státu, která působí na území České republiky prostřednictvím své pobočky,

c) zahraniční banku vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5, pokud zahraniční banka prokáže, že systém pojištění pohledávek z vkladů, který se na vklady převáděné v rámci prodeje obchodního závodu bude vztahovat, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký požívaly podle tohoto zákona;

pro pacht obchodního závodu banky se použijí písmena a) až c) obdobně.

(5) Banka může převést svůj obchodní závod také na akciovou společnost, jejímž jediným akcionářem je Česká republika, pokud tato akciová společnost splňuje požadavek minimální výše základního kapitálu podle § 4 odst. 1 (dále jen „banka zvláštního určení“). Banka zvláštního určení splňuje podmínky pro udělení licence podle § 4 odst. 5, pokud Česká národní banka udělí předchozí souhlas k uzavření smlouvy o převodu obchodního závodu na banku zvláštního určení; v tomto případě jí Česká národní banka udělí licenci v rozsahu činností povolených bance, která na ni svůj obchodní závod převádí. Banka zvláštního určení nesmí vykonávat činnosti uvedené v licenci přede dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu, přičemž smlouva o převodu obchodního závodu může nabýt účinnosti nejdříve dnem udělení licence bance zvláštního určení.

(6) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.

§ 16a

(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.

(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m.

(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.

§ 16b

(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,

b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,

c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst. 4 písm. a),

d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního závodu, kterého je tato pobočka součástí,

e) změně svých stanov,

f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této pobočky,

g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému.

(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční banky.

§ 17

(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud

a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,

b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. c),

c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo

d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.

(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek podle odstavce 1.

(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl (§ 17a odst. 1) nebo součet nepřímých podílů.

§ 17a
(1) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou ovládány.
(2) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(6) Do výpočtu podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má banka nebo osoba, která má oprávnění jiného členského státu působit jako banka, ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(7) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.
(8) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(9) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(10) Podmínky uvedené v odstavci 8 nebo 9 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 8 nebo 9, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 8 nebo 9 a
c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b).
(11) Ovládající osoba podle odstavce 8 nebo 9 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 8 písm. b) nebo odstavcem 9,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
(12) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka banky z jiného než členského státu poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.

§ 19
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují
a) členové statutárního orgánu banky;
b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit25), rizika, odměňování a jmenování;
c) osoby ovládající banku , osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob;

d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím banku;

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má kvalifikovanou účast;

f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;

g) členové bankovní rady České národní banky,

h) osoby, které banka ovládá.

(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky, a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.

§ 19a

(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že

a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,

b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,

c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,

d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.

(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 19b

(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.

(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.

(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 20

(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.

(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.

(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,

a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.

(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo

(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu.

(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti banky jsou splněny tyto podmínky:

a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,

b) osoby, které jsou navrhovány za členy statutárního orgánu, členy správní rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky, které zastávají v bance výkonné funkce a jsou odpovědné vedení banky za její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,

c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,

d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,

e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta, nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a

f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.

(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.

(12) Souhlas podle odstavce 11 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka

a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,

b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.

(15) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo

b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají ovládat.

(16) Oznámení podle odstavce 15 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.

(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 15, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.

(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí.

§ 20a

(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:

a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

b) požádat o svolání valné hromady.

Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.

(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo jiný právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v obchodním věstníku.

(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z emise akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky, označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení o pozastavení akcionářských práv, nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis, spolu se svým vyjádřením vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.

(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou národní bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle odstavce 3, jakož i účast osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií banky nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí osobu, u které nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1, pokud s označeným akcionářem nebylo správní řízení v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení této osoby má účinky předběžného opatření.11)

(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií banky se valná hromada banky nesmí konat.

(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

(7) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.

(8) Centrální depozitář1b) je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.

§ 20b

(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.

§ 20c

(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

§ 20d

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

ČÁST PÁTÁ
ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE

§ 21

(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.6)

(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.

§ 22

(1) Banka zajistí, aby auditor provedl

a) ověření účetní závěrky banky,

b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,

c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,

d) ověření uveřejňovaných údajů stanovených v § 11a a 11b, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky podle § 11a odst. 6 písm. b).

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení.

(3) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Na řízení o prominutí nebo omezení požadavku na ověření se nepoužije správní řád. Česká národní banka sdělí bance do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b). Banka může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s bankou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku bance sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení toto ověření omezuje.

(4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora.

(5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditor, který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.

(6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.

(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bank z jiného než členského státu.

§ 23

(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.

(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.

§ 24

(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka banky z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.

ČÁST ŠESTÁ
BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI

§ 25

(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost konsolidačních celků [§ 26d odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.

(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).

(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

a) banky,

b) finanční holdingové osoby,

c) smíšené finanční holdingové osoby,

d) smíšené holdingové osoby,

e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),

f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti.

(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

a) vyžadovat předložení dokladů,

b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,

c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků,

d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.

(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

§ 25a

(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené správy nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje

a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě,

b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření,

c) poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, pro plnění jejich úkolů,

d) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,

a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,

b) dohledu nad orgánem podle písmene a),

c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,

h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,

i) orgánu činného v trestním řízení,

j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,

k) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů,

l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti.

Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika22).

(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.

(6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce.

(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4 a 6 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.

(8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

§ 25b

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti

a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a

b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.

§ 25c
Proces přezkumu a vyhodnocování

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika, která může banka představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika, a rizika odhalená zátěžovými testy.

(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,

b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,

e) expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,

f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,

g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) geografické umístění expozic banky,

i) model podnikání banky,

j) zhodnocení systémového rizika.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,

b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota banky o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,

c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,

d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.

(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,

b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 25d

(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, že více bank je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených bank stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených bank s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 25c odst. 3 písm. j).

(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.

(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.

§ 25e

(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.

(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje

a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,

b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,

c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,

d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

e) seznam bank, které představují systémové riziko pro finanční trh,

f) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.

(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:

a) zvýšit počet kontrol na místě,

b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,

c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,

d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky,

e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena.

§ 25f

(1) Banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat ozdravný plán pro případ závažného zhoršení své finanční situace. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti banky, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že zhoršení finanční situace banky nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, banka vypracuje se souhlasem České národní banky ozdravný plán v přiměřeném rozsahu.

(2) Česká národní banka je povinna vypracovat a pravidelně aktualizovat plán řešení problémů banky, který stanoví možnosti řešení krizové situace banky. Pokud Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti banky, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem stanoví, že případný úpadek banky nebude mít nepříznivý dopad na finanční trh, jiné instituce nebo podmínky financování, vypracuje plán řešení problémů banky v přiměřeném rozsahu.

(3) Banka je povinna poskytnout České národní bance za účelem přípravy plánu řešení problémů banky podle odstavce 2 veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem.

(4) Česká národní banka spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví30) při přípravě plánů řešení problémů bank. Informuje Evropský orgán pro bankovnictví o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů bank, zejména jej s dostatečným předstihem informuje o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Česká národní banka umožní účast zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví na jednání.

ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY

§ 26
Opatření k nápravě

(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a vyhodnocení podle § 25c.

(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka

a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu

1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona,

2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,

4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,

5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,

6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,

7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy,

8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. d), pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,

9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,

10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,

11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,

12. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12d odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likviditních pozicích,

c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky,

d) uložit dodatečné uveřejňování informací,

e) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění než podle § 12d odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

f) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.

(3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, zejména pokud

a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 12c, nebo v jejich uplatňování; to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy,

b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky,

c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů 8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase,

d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky,

e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna,

f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací.

(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,

a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,

b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,

c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,

d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,

e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,

f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,

g) uložit jiná vhodná opatření.

(5) Odstavec 3 se použije za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy.

(6) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka

a) uložit, aby tato osoba

1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu,

2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,

3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,

4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,

5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě,

b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,

c) zavést nucenou správu,

d) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu,

e) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu zvláštní vztah podle § 19,

f) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,

g) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále

a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání,

b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce v jiné bance nebo zahraniční bance,

c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.

(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 6 písm. a) bodu 4 a odstavce 6 písm. c) a e) nelze uplatnit vůči pobočce banky z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 a odstavce 6 písm. c) nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného než členského státu.

(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 6 písm. g) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.

§ 26a

Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k nápravě:

a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %,

c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku,

d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,

e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.

§ 26aa

(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.

(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.

(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.

(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

§ 26ab

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení,

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

§ 26b

(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru banky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.

(2) Pro zahraniční banku vykonávající bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5 a pro její pobočku se odstavec 1 použije obdobně; povinnost informovat Českou národní banku mají osoby ve vedení této zahraniční banky i osoby ve vedení této pobočky.

§ 26ba

(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní kapitál,

a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního práva akcionářů na úpis nových akcií; § 29 odst. 2 věta druhá tím není dotčen,

b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,

c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní kurs dříve upsaných akcií,

d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně převoditelné,

e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady,

f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,

g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií vyloučeno,

h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,

i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.

(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.

§ 26bb
Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo finančního systému

(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,

a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo

b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.

(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, pobočkám zahraničních bank, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených poboček zahraničních bank

a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4, 5, 11 až 24 nebo v § 26f anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona,

b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,

c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě dočasně stanoví pravidla podle § 12, § 13 a § 14 písm. a), b) a d), nebo

d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností banky nebo pobočky zahraniční banky.

(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

(5) Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy vydaným Českou národní bankou dotčeny, jsou pouze banky nebo pobočky zahraničních bank. Tyto osoby jsou oprávněny podat proti vydanému opatření písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne Česká národní banka, proti takovému rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.

ČÁST OSMÁ
BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ

§ 26c

(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dohled nad obchodníky s cennými papíry, spořitelními a úvěrními družstvy a finančními institucemi podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon bankovního dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.

(6) Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)] nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(7) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu bankovního dohledu v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu bankovního dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci18).

(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.

(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

§ 26d

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) konsolidačním celkem skupina ovládající banky, skupina zahraniční ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,

b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou, finanční institucí, obchodníkem s cennými papíry, zahraničním obchodníkem s cennými papíry nebo podnikem pomocných služeb,

c) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

g) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

h) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

i) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

j) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou osobou je banka,

k) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

l) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není osobou ovládanou jinou bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice,

m) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční ovládající banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě, a která není ovládána jinou bankou nebo zahraniční bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě,

n) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

r) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem

1. v České republice,

2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo

3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby;

je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší bilanční sumou,

s) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka ovládaná zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční sumou,

t) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem

1. v České republice,

2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo

3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě;

je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí banka s největší bilanční sumou,

u) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu nad bankami nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

(3) Z dohledu nad konsolidačním celkem jsou vyjmuti obchodníci s cennými papíry, kteří nejsou uvedení v § 8a odst. 1 až 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

§ 26e

(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající banky a nad skupinou zahraniční ovládající banky, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky. Skupina ovládající banky ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.

(2) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.

(3) Česká národní banka

a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo

b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první,

jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem [§ 26d odst. 1 písm. r)] jako nevhodné, zejména s ohledem na význam bank nebo zahraničních bank, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí banku, která bude plnit povinnosti odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby.

(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(5) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.

(6) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropský orgán pro bankovnictví. Není-li vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členského státu. Postup podle věty třetí Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropské komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

§ 26f

(1) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě

a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 8b),

b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného kapitálu (§ 12c),

c) požadavky podle § 26g odst. 4.

§ 26g

(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(2) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou a odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu České národní banky.

(3) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby jsou povinny zajistit audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky.

(4) Banka je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.

(5) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou.

(7) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.

§ 26h

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance, odpovědné bance ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědné bance ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou, finanční holdingové osobě, odpovědné bance ve skupině zahraniční ovládající banky, bance ve skupině smíšené holdingové osoby nebo smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,

c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,

d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.

(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, se rozumí

a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,

b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

§ 26i

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, plní kromě úkolů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto úkoly:

a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,

b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v § 8b odst. 1 písm. b), části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v § 12c, výkonu dohledu prováděného podle § 25c a ukládání opatření podle § 26 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,

c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 38i odst. 1 písm. b) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním některého z interních přístupů nebo o žádosti o změnu již používaného přístupu.

(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí23).

§ 26j

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a nastane-li mimořádná situace v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí

a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j), a

b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.

(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 26k

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této skupiny

a) opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c), jde-li o banku nebo zahraniční banku,

b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo, nebo

(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem a rizika likvidity této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity.

(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 v této lhůtě dosaženo,

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby, bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny,

a) je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedených lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.

(7) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

§ 26l

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 26i a 26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.

(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při

a) výměně informací,

b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 26c odst. 6 až 9, je-li to účelné,

c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 25c,

d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26c odst. 5, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,

f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 26i odst. 1 písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.

(3) Členy kolegia jsou

a) Česká národní banka,

b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,

c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,

(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.

§ 26m

(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

ČÁST DEVÁTÁ
Nucená správa

§ 27

(1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:

a) důvody pro zavedení nucené správy,

b) jméno, příjmení a rodné číslo správce a jméno, příjmení a rodné číslo zástupce správce,

c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností,

(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.6c)

(3) Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce platí obdobně i pro zástupce správce.

(4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, musí být veřejná listina pořízena také o rozhodnutí správce v takové věci.

§ 28

(1) Správce je zaměstnancem České národní banky. Česká národní banka může odvolat správce nebo zástupce správce a jmenovat nového.

(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.

(3) Osoba, která byla členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobou, seznámenou se skutečnostmi potřebnými pro výkon nucené správy, ke dni zavedení nucené správy, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, je povinna na vyžádání poskytnout správci součinnost.

§ 29

(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky, vyjma podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce. Správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat opravný prostředek proti zavedení nucené správy, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace banky, a umožní pořizovat si z ní opisy a výpisy.

(2) Valná hromada banky se nekoná a o věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce. Pokud správce rozhoduje o zvýšení základního kapitálu banky, může vyloučit přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií jen pokud banka nesplnila ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě požadující zvýšení kapitálu banky.

(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může banka v nucené správě s předchozím souhlasem České národní banky částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.

(4) Banka v nucené správě může částečně nebo úplně pozastavit, a to nejvýše na dobu 6 měsíců, plnění vůči osobám se zvláštním vztahem k bance z právních titulů vzniklých před zavedením nucené správy. Tuto lhůtu může banka v nucené správě prodloužit pouze v případě plnění z právních titulů, které v této lhůtě správce napadl pro neplatnost, neúčinnost nebo nevymahatelnost u soudu nebo jiného příslušného orgánu. V takovém případě lze tuto lhůtu prodloužit, a to i opakovaně, až do dne, kdy rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu ve věci nabude právní moci.

(5) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.

§ 29a

K uzavření smlouvy, na jejímž základě dojde k převzetí dluhů banky v nucené správě jinou bankou nebo pobočkou zahraniční banky,

a) se nevyžaduje souhlas věřitelů,

b) je třeba předchozí souhlas České národní banky; Česká národní banka souhlas udělí pouze za předpokladu, že osoba přebírající dluhy zabezpečí řádné a plynulé pokračování klientských vztahů souvisejících s převzatými dluhy.

§ 29b

(1) Prodává-li banka v nucené správě obchodní závod banky, kupní cena musí být stanovena jako výsledek ocenění obchodního závodu a souvisejících práv a závazků, vypracovaného podle stavu ke dni nabytí účinnosti smlouvy o prodeji obchodního závodu (dále jen „ocenění“).

(2) Ocenění musí být zpracováno nestranně, úplně, bez zbytečného odkladu od zadání ocenění, s odbornou péčí a v souladu s obecně uznávanými způsoby oceňování obchodních závodů a jiného majetku.

(3) Při ocenění se nepřihlíží ke státním zárukám nebo jiným plošným zajištěním závazků banky v nucené správě, poskytnutým třetími osobami za účelem zachování její bezpečnosti a stability. Stejně tak se nepřihlíží k pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona a záručnímu systému vztahujícímu se na majetek zákazníků obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Jakékoliv úvěry poskytnuté Českou republikou nebo Českou národní bankou se považují pro účely ocenění za splatné.

(4) Ke kupní ceně se přičte úrok obvyklý za dobu ode dne nabytí účinnosti smlouvy o prodeji obchodního závodu do dne splatnosti kupní ceny. Pokud výsledkem ocenění není kladná hodnota, poskytne se prodávajícímu kupní cena ve výši 1 Kč.

(5) Banka v nucené správě, kupující a další osoby, které mají u sebe věci a dokumentaci nebo disponují informacemi potřebnými k řádnému vypracování ocenění, jsou povinni je za tím účelem osobě, která vypracuje ocenění obchodního závodu banky (dále jen „oceňovatel“), poskytnout.

§ 29c

(1) Oceňovatele jmenuje Česká národní banka. Účastníky řízení o jmenování oceňovatele jsou osoba, která má být jmenována oceňovatelem, banka v nucené správě a nabyvatel obchodního závodu.

(2) Oceňovatelem může být jmenována osoba, která má zkušenosti a znalosti v oblasti oceňování obchodních závodů bank, má dostatečné předpoklady pro vypracování řádného a nezávislého ocenění obchodního závodu banky v nucené správě a se svým jmenováním souhlasí.

(3) Oceňovatelem nesmí být osoba, která má zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo která neskýtá záruky nestrannosti ocenění.

(4) Osoba, která má být jmenována oceňovatelem, je povinna upozornit Českou národní banku bez zbytečného odkladu na skutečnosti, které by podle jejího názoru mohly vést k pochybnostem o její nestrannosti. Tuto povinnost má též oceňovatel, zjistí-li tyto skutečnosti v průběhu výkonu funkce.

(5) Česká národní banka stanoví odměnu oceňovatele nebo způsob jejího určení, jakož i její splatnost. Odměna oceňovatele je nákladem spojeným s výkonem nucené správy podle § 27 odst. 2 a zahrnuje též nutné výdaje oceňovatele. Pokud majetek banky nepostačuje k uhrazení odměny nebo její části, poskytne oceňovateli odměnu nebo tuto její část Česká národní banka, které tím vzniká nárok vůči bance v nucené správě na její uhrazení.

(6) Česká národní banka může oceňovatele odvolat, pokud oceňovatel porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, a jmenovat oceňovatele nového. Ze stejného důvodu může Česká národní banka snížit odměnu oceňovatele. Ze závažných důvodů může Česká národní banka oceňovatele odvolat též na jeho žádost. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(7) Odvolaný oceňovatel je povinen poskytnout nově jmenovanému oceňovateli veškerou součinnost ke splnění jeho úkolu.

(8) Ustanovení § 29b a 29c se použijí při prodeji části obchodního závodu obdobně.

§ 30

(1) Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního nebo finančního systému.

(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady a o případném omezení plnění vůči osobám se zvláštním vztahem k bance podle § 29 odst. 3 a 4; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.

(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.

(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.

§ 31

(1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.

(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy, skončení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce.

(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku nebo ve stejné lhůtě provést zápis do obchodního rejstříku, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Omezení stanovená zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob pro provedení zápisu do obchodního rejstříku bez vydání rozhodnutí o povolení zápisu se nepoužijí.

§ 32

(1) Během nucené správy může Státní banka československá poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.

(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky.

§ 33

(1) Nucená správa končí

a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,

b) jmenováním likvidátora,

c) prohlášením konkursu, nebo

d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.

(2) Nucená správa nekončí zánikem licence banky.

§ 33a

Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění15) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zavedením nucené správy. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené správy, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají vliv také na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu16), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před zavedením nucené správy.

ČÁST DESÁTÁ
ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU

§ 34

(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, Česká národní banka licenci odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.

(2) Licence může být dále odňata, jestliže

a) banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,

b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), m), n), o) nebo § 36e odst. 3 písm. c) a zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky se dopustila správního deliktu podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h odst. 2 písm. b), d) a e),

c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,

d) republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k jejímu úpadku,

e) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

f) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 26 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c).

(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku v nucené správě nebo o banku zvláštního určení. Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu je menší než jedna třetina kapitálového poměru podle § 12a odst. 1.

(4) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.

§ 35

(1) Rozhodnutí o odnětí licence se zveřejní v Obchodním věstníku; v případě pobočky banky z jiného než členského státu Česká národní banka informuje o tomto rozhodnutí orgán dohledu země sídla zahraniční banky.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.

(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního dohledu států, ve kterých má banka pobočky.

(4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku banky z jiného než členského státu doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením pobočky.

ČÁST JEDENÁCTÁ
LIKVIDACE BANKY

§ 36

(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále návrh na zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence. Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání návrhu.

(2) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. S přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora stanoví Česká národní banka výši a splatnost jeho odměny.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.

(4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.

(5) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání (§ 12 odst. 2).

ČÁST DVANÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky

§ 36a

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1,

b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence,

c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,

d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,

e) jako osoba jednající ve shodě

1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo

2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, nebo

(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce ve větším než povoleném rozsahu.

(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 1.

(5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo jako osoba ve vedení této pobočky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 2.

(6) Fyzická osoba jako osoba, která byla členem statutárního orgánu banky, členem správní rady banky, členem dozorčí rady banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobou ke dni zavedení nucené správy, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost správci podle § 28 odst. 3.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

b) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 3,

c) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 4 až 6,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130000000 Kč.

§ 36b

(1) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.

(2) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 3.

(3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 39.

(4) Člen správní rady Fondu pojištění vkladů, jeho pracovník a další osoby pověřené výkonem činnosti se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 41b odst. 8.

(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41d odst. 2.

(6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,

b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 až 4 nebo odstavce 6.
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 36c

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) přijme vklad v rozporu s § 2,

b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,

c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence,

d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,

e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,

f) jako osoba jednající ve shodě

1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo

2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15,

g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti, nebo

h) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29b odst. 5.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zahrnutá do konsolidačního celku se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesdělí České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě nebo sdělí informace nepravdivé, zkreslené, zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,

b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem, a oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 29c odst. 4.

(5) Oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že zpracuje ocenění v rozporu s požadavky stanovenými v § 29b.

(6) Odvolaný oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí správního deliktu tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.

(8) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí správního deliktu tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.

(9) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 4,

c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), h), odstavce 3, odstavce 5, odstavce 6 nebo odstavce 7,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do 130000000 Kč,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 36d

(1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g odst. 5, nebo

b) v rozporu s § 26g odst. 6 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží požadované podklady.

(2) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.

(3) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční banky podle § 41f odst. 7, nebo

b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.

(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že

a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,

b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1, nebo

c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 nebo 3,

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
Správní delikty banky

§ 36e

(1) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,

b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,

c) začne vykonávat činnosti na území hostitelského státu v rozporu s postupem podle § 5h odst. 2,

d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1,

e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i,

f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,

g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky podle § 9 odst. 3,

h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo 2,

i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4,

j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o tomto postupu neinformuje,

k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,

m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky, nebo

n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné.

(2) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,

e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovené v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice,

h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,

i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí nesprávné anebo neúplné údaje o

1. velkých expozicích,

2. pákovém poměru,

3. likviditě,

j) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

k) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,

l) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem,

m) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 18,

n) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu banky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

o) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.

(3) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy podle § 12c,

b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a nebo § 24 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podle čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1.

(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 20a odst. 3 až 5 nepředloží výpis všech akcionářů nebo připustí účast osoby označené Českou národní bankou na valné hromadě anebo koná valnou hromadu bez písemného vyjádření České národní banky,

b) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,

c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky,

d) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,

e) nezajistí, aby auditor provedl

1. ověření účetní závěrky banky podle § 22 odst. 1 písm. a),

2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22 odst. 1 písm. b),

3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému podle § 22 odst. 1 písm. c),

4. ověření uveřejňovaných údajů podle čl. 431 až 455 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,

g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,

h) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 23 odst. 1,

i) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané lhůtě České národní bance,

j) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo § 26a, nebo

k) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí vydaném na základě § 26k odst. 7.

(5) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,

b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2,

c) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6,

d) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,

e) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru podle § 38a odst. 2,

f) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů,

g) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,

h) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n,

i) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v rozporu s § 41f odst. 9, nebo

j) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e), h) nebo i),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), g), j) až n),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3 písm. a), b), d), odstavce 4 nebo odstavce 5,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná banka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 36f

(1) Banka, která má na základě § 8b odst. 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby organizační uspořádání a jiné mechanismy uvedené v § 8b odst. 1 a používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.

(2) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České republiky, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Tuzemská ovládající banka nebo odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby anebo odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu České národní banky podle § 26g odst. 2, nebo

b) nezajistí audit informací podle § 26g odst. 3.

(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost podle § 26g odst. 4 sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku nebo řídit rizika s nimi spojená anebo je podrobit odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.

(5) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky, banka ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, které jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle § 26f odst. 1 nebo čl. 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 50000000 Kč.

§ 36g
Správní delikty zahraniční banky se sídlem v členském státě

(1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s § 5c až 5m,

b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,

c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 nebo 2,

d) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,

e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,

f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,

g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24,

h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 26 odst. 1,

i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,

j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,

k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,

l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6, nebo

m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.

(2) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky a využívá připojištění podle § 41m, se dopustí správního deliktu tím, že

a) se neúčastní systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo

b) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až g),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), h) až m) nebo odstavce 2.

§ 36h
Správní delikty zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě

(1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence udělené podle § 5,

b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,

c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po dni zániku licence,

d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,

e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,

f) neuveřejní informace podle § 11,

g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle § 11 odst. 3,

h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 4,

i) v rozporu s § 11 odst. 5 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,

j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 7,

k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky, nebo

l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1,

b) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,

c) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a odst. 3,

d) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu vydaného k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo

e) nedodržuje podmínky stanovené v § 13.

(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,

b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,

c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,

d) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 21 odst. 2,

e) nezajistí, aby auditor provedl

1. ověření účetní závěrky zahraniční banky,

2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky,

3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému,

f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,

g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,

h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1,

i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,

j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,

k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,

l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6,

m) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu pojištění vkladů, nebo

n) neposkytne údaje Fondu pojištění vkladů podle § 41c odst. 11, § 41d odst. 2, § 41f odst. 3 nebo § 41n.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až i),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. l),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d), j) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až k), m) nebo n).
Společná ustanovení

§ 36i

(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního deliktu.

(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila.

a) délce trvání protiprávního jednání,

b) finanční situaci právnické osoby,

c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit,

d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním,

e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu,

f) předchozím správním deliktům právnické osoby.

(5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě.

(6) Odpovědnost za správní delikt podle tohoto zákona zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

§ 36j

(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení,

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

ČÁST TŘINÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 37

(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo pobočka zahraniční banky odmítnout.

(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu9c),
e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí,
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků.
j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v oblasti potlačování financování terorismu26) v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení tohoto jiného právního předpisu,
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c).
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů.
(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

(9) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 8 obdobně a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 8 a 11 obdobně.

(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona10b) tím nejsou dotčena.

(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.

§ 38a

(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky, pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní banka pro účely dohledu nad finančním trhem a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. Banka a pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.

(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.

(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.

§ 38b

Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. Tím nejsou dotčena ustanovení zákona upravujícího ochranu osobních údajů10b).

§ 38c

Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d až 38i.

§ 38d

(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu postup podle § 26,

b) odňatých licencích,

c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,

e) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,

f) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,

g) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,

h) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

i) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

b) udělených a odňatých licencích,

c) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,

d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o

1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1000000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností banky,

2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,

g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona,

h) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,

i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,

j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,

k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 5, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,

l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,

m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5,

n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,

o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,

p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),

q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,

r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),

s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování,

t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst. 7 a pokutách uložených za správní delikt podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až k), m), n) a o) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy,

u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(3) Česká národní banka informuje Evropský bankovní výbor o licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance nebo finanční instituci, která má sídlo v jiném než členském státě.

(4) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.

(5) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem,

c) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12f odst. 3 a údajích uvedených v § 12f odst. 7.

(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5.

§ 38da

(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.

(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.

§ 38e

(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o

a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,

b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,

c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1,

d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,

e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,

f) udělení souhlasu podle § 29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má pobočku na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po jeho udělení, nesnese-li věc odkladu.

(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z jiného než členského státu.

(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

§ 38f

(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku.

(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má banka nebo banka pobočku.

(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence pobočce banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého postupu s orgány bankovního dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat.

§ 38g

Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.

§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států

(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.

(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.

§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě

(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.

(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o

b) postupech shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,

c) vývoji v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,

d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 38i

(1) Česká národní banka před

a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,

b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1,

c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 301 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

§ 38j

(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb,

b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),

c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu bankovního dohledu podle § 25c,

d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,

e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 26e odst. 3 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby podle § 26c odst. 8 a 9,

f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

§ 38k

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

§ 38l
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
§ 39
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 2 a § 41n.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.
(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.

§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ

§ 41a

(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond"), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.

(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.12) Na pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví.

(3) Banky, pobočky bank z členského státu, které využily připojištění podle § 41m, a pobočky bank z jiného než členského státu (dále v této části jen "banky") jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu.

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle § 41i, návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.

(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.

(6) Účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem.

(7) Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Fond s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.

§ 41b

(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí.

(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.

(4) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil,

a) v případě úmyslného jednání v plné výši,

b) v případě nedbalosti až do celkové výše 600 000 Kč za jedno funkční období.

(5) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(6) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad pracovníků České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev nebo správních rad bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.

(7) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Fondu.

(8) Členové správní rady Fondu, pracovníci Fondu a další osoby pověřené výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n a § 41o odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst. 2 se použije obdobně.

§ 41c

(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.

(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, obchodníků s cennými papíry, spořitelních a úvěrních družstev, finančních institucí, pojišťoven, zajišťoven, zdravotních pojišťoven a státních fondů včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh).

(3) Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí

a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,

b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.

(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.

(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.

(6) Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.

(7) Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.

(8) Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě činí od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 6 a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 7.

(9) Poklesne-li objem prostředků Fondu pod 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu a nejde-li o případy uvedené v § 41k, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení pro účely výpočtu výše příspěvku

a) bank použije sazba uvedená v odstavci 6,

b) stavebních spořitelen použije sazba uvedená v odstavci 7.

(10) Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond neprodleně Českou národní banku. Je-li banka s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského.

(11) Banka je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 2 a § 41n) poskytovat tyto údaje Fondu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.

§ 41d

(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo, jedná-li se o pobočku banky z členského státu, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu domovského státu o neschopnosti zahraniční banky, dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno. Den, kdy Fond toto oznámení obdrží, se považuje za rozhodný den. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den nastal.

(2) Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Fondu údaje vedené podle § 41c odst. 3.

(3) Fond nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od rozhodného dne. Po souhlasném vyjádření České národní banky a Ministerstva financí může Fond ve zcela mimořádných případech tuto lhůtu prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů.

(4) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 2 oznámí Fond neprodleně České národní bance.

(5) Likvidátor, správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v odstavci 2. Za tento přestupek může Česká národní banka uložit pokutu do 500000 Kč. Bance nebo bývalé bance, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 2, uloží Česká národní banka pokutu do 500000 Kč.

§ 41e

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.

(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však v částce odpovídající 100000 eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni.

(3) Vláda může nařízením v návaznosti na příslušné předpisy Evropské unie12a) zvýšit částku uvedenou v odstavci 2.

§ 41f

(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.

(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.

(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.

(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.

(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance na její požádání bez zbytečného odkladu v případech stanovených v § 41d nebo § 41n.

(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14), a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.

(9) Údaje, které banka získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 4 a 6.

(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

§ 41g

(1) Fond v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.

(2) Na poskytnutí náhrady z Fondu nemají nárok

a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 písm. e),

b) osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán původ vkladu v trestné činnosti.

(3) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu odstavce 2 písm. b).

(4) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v odstavci 2 zůstává nedotčena.

(5) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde

a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky učiněného po rozhodném dni,

b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po rozhodném dni.

§ 41h

(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv oprávněných osob banky na plnění z Fondu.

(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.

§ 41i

V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Fond schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.

§ 41j

Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.

§ 41k

V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od kalendářního čtvrtletí následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné formy návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 6 a 7. V kalendářním čtvrtletí následujícím po splacení úvěru nebo jiné formy návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7.

§ 41m

(1) Pobočky bank z členského státu mohou pohledávky z vkladů připojistit na základě smlouvy u Fondu. Připojištění musí být sjednáno tak, aby částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, nepřesahovala částku odpovídající 100000 eur. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi částkou, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka zahraniční banky účastna, a ve jmenovateli částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění.

(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká dohodou nebo výpovědí smlouvy s tříměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou banky z členského státu vůči Fondu a to pouze v případě, bylo-li postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka banky z členského státu může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka banky z členského státu povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách.

(3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.

§ 41n

Fond ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3. Zprávu o výsledcích ověření je Fond povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.

§ 41o

(1) Fond při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů.

(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Fondem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, může být v případě úpadku

a) zahraniční banky podnikající na území České republiky prostřednictvím pobočky Fond zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se zahraniční banka účastní,

b) banky se sídlem v České republice podnikající v zahraničí prostřednictvím pobočky zapojen do výplaty náhrad z Fondu zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 42

Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.

§ 43
Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.

§ 44
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44a
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44b
(1) Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %.

(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok
a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.

§ 44c
(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.
(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

§ 45
Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.

§ 46
Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 156/1994 Sb. Čl. IV
1. Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1994. K 31. lednu 1995 se příspěvek zúčtuje mezi bankou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 41c odst. 1.
2. Při prvním jmenování členů správní rady Fondu jmenuje ministr financí jednoho člena na jeden rok, jednoho člena na dva roky, jednoho člena na tři roky, jednoho člena na čtyři roky a jednoho člena na pět let.
3. Ustanovení tohoto zákona se použijí i pro nucenou správu zavedenou před jeho účinností.
4. Za vklady fyzických osob u České spořitelny, a.s., ručí stát po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 83/1995 Sb. Čl. III
Ustanovení § 41c odst. 2 podle čl. II tohoto zákona se poprvé použije pro roční příspěvek za rok 1995.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 16/1998 Sb. Čl. II
1. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést složení svého statutárního orgánu a dozorčí rady a členství zaměstnanců banky ve statutárních orgánech a dozorčích radách jiných právnických osob do souladu s tímto zákonem.
2. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona splnit povinnost uloženou v § 17 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona.
3. Banka je povinna do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést kvalifikované majetkové účasti do souladu s § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. V prvním roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 50 %, ve druhém roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 25 %. Kvalifikované účasti, které ke dni účinnosti tohoto zákona přesahují nejvyšší přípustnou výši stanovenou v § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, nesmí banka dále zvyšovat.
4. Banka, která je oprávněna vykonávat úvěrové i investiční obchody, je povinna do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona provést opatření stanovená v § 19b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona.
5. Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly k 15. prosinci 1995 vkladateli České banky, akciové společnosti Praha, nyní v likvidaci, (dále jen "banka") dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů včetně depozitních certifikátů, vkladových listů nebo jiných obdobných dluhopisů, vedených u této banky k 15. prosinci 1995, které uzná správce konkurzní podstaty, a to až do výše čtyř miliónů Kč každému vkladateli. Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplácenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do čtyř měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 165/1998 Sb. Čl. VI
1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací právo, výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akcií do souladu s požadavkem § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance, je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními předpisy.
4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 319/2001 Sb. Čl. II
Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, (dále jen "banky"), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému, kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí jejich povolení působit jako banka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Společná a přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 126/2002 Sb. Čl. II
1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.
2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.
3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních právních předpisů.
4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.
7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.
8. S účinností od vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost se v § 41l odst. 1 slova "jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona" nahrazují slovy "jaký je požadován právem Evropských společenství".
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 126/2002 Sb. Čl. III
Vklady evidované na vkladních knížkách na doručitele
Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na vklady evidované ve vkladních knížkách na doručitele. Veškeré vkladové vztahy potvrzené vkladními knížkami na doručitele se ruší ke dni 31. prosince 2002. Právo vkladatele na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčí uplynutím 10 let ode dne 31. prosince 2002.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 257/2004 Sb. Čl. VII
Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční holdingovou společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy nebyla, a osoby náležející do skupiny této finanční holdingové společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními tohoto zákona nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční holdingové společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince 2006.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 377/2005 Sb. § 36
Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2007 Sb. Čl. II
Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto dobu banka používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká národní banka vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této bance přezkum a vyhodnocování stanovené v § 25 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2009 Sb. Čl. VII
1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo jejím ovládnutím udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 156/2010 Sb. Čl. II
1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije § 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.
2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a § 41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně.
3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 160/2010 Sb. Čl. V
1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepožádá o povolení působit jako ratingová agentura podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti, a podle přímo použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká národní banka ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.
2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadních právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová agentura podle nařízení a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu Česká národní banka ze seznamu podle bodu 1 s účinností ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení neuděluje. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.
3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na jeho základě a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 41/2011 Sb. Čl. II
1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.
2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě 10 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 254/2012 Sb. Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území České republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném státě než v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které byly oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud nemají nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 227/2013 Sb. Čl. VI
1. Opatření České národní banky (dále jen „opatření“), vydaná na základě zmocnění obsažených v zákoně č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v zákoně č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlášená ve Věstníku České národní banky uveřejněním jejich plného znění do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2014. Do dne 31. prosince 2014 může Česká národní banka platná opatření zrušit opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.
2. Za porušení povinností stanovených opatřením České národní banky, platným do dne jeho zrušení, může být Českou národní bankou uloženo opatření k nápravě nebo sankce podle zákonů uvedených v bodě 1, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Po dobu platnosti opatření České národní banky uveřejňuje Česká národní banka jejich platné znění způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2014 Sb. Čl. II
1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst. 4 písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014.
2. Pobočka banky z členského státu postupuje podle § 5a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona č. 21/1993 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 31. prosince 2014.
3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.

Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.
1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.
3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.
4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 189/2004 Sb.
4b) § 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
4d) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
5a) § 14 a 15 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
5b) § 66b obchodního zákoníku.
6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
6b) Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové přiměřenosti bank, oznámené v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření České národní banky č. 4 ze dne 4. července 1996 oznámeného v částce 61/1996 Sb.
6c) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
6h) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
7b) Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (2009/78/ES).
7b) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.
8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
10) § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
10b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů
12) Zákon ČNR č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.
13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.
15) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
16) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 409/2010 Sb.
17) Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
18) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
23) Čl. 112 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
24) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
26) Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu vyhlášená pod č. 18/2006 Sb. m. s.
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
29) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
30) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010
31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
32) Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.