Právník pro chudé Sbírka zákonů 2014

40/2014 Sděl. ÚS o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 4. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 k nepřípustnosti ústavní stížnosti, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání 17.03.2014
39/2014 Sděl. MF, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2025, 2,40 % 17.03.2014
38/2014 Sděl. MF, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2018, 0,85 % 17.03.2014
37/2014 Sděl. MPSV o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
36/2014 Vyhl., mění vyhl. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem 15.03.2014
35/2014 Vyhl., mění vyhl. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 01.04.2014
34/2014 Vyhl., mění vyhl. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy 01.04.2014
33/2014 Vyhl. o vyhlášení Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek 01.04.2014
32/2014 NV o zacházení s pyrotechnickými výrobky 28.03.2014
31/2014 mění 141/2011 o výkonu institucí elektronických peněz 15.3.2014
22/2014 Nález ÚS z 12.11.2013 sp.zn.Pl.ÚS 22/13 ve věci návrhu na zrušení části šesté zákona 494/2012 07.02.2014 částka 9
21/2014 Vyhl. mění 100/2012 Sb., o předepisování zdravotnických prostředků a o podmínkách zacházení s nimi 22.02.2014 částka 9
20/2014 Vyhl. mění 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR 15.02.2014 částka 9
19/2014 Vyhl. o zápisu vzdělávacích institucí pro účely SSP a důchod.poj. a o studiu v jednoletých kurzech cizích jaz. 1.2.2014 částka 8
18/2014 Vyhláška o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě od 30.1.2014
17/2014 mění vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů od 30.1.2014
16/2014 mění nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a USA a Kanady od 14.2.2014 částka 8
15/2014 mění nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném od 1.2.2014
14/2014 doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně konaných ve dnech 10. a 11. ledna 2014 (I. kolo) a ve dnech 17. a 18. ledna 2014 (II. kolo) 21.1.2014
13/2014 Vyhl. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav 1.2.2014 částka 6 zrušuje 542/2002
12/2014 Sdělení MPSV o uložení kolektivních smluv vyššího stupně 21.1.2014 částka 5
NV 11/2014 mění 243/2013 o investování investičních fondů a o technikách 1.2.2014, částka 5
NV 10/2014 mění 515/2004 o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst, 515/2004 ve znění 10/2014 od 17.1.2014
9/2014 MZdrav. o vydání Cenového předpisu 1/2014/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb
8/2014 mění vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů od 1.2.2014
7/2014 mění vyhl.114/2013 o zdravotní způsobilosti dárce tkání a orgánů pro účely transplantací od 10.4.2014
6/2014 mění vyhl.111/2013 o stanovení požadavků na vytvoření pracovních postupů pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti lidských orgánů určených k transplantaci od 10.4.2014
5/2014 o hodnocení účetních výkazů státního rozpočtu atd od 1.1.2015, částka 3, zrušuje 449/2009 včetně novel
4/2014 mění 23/1994 jednacího řádu státního zastupitelství znění 23/1993 do 6.1.2014
3/2014 Náhrada za ztrátu na výdělku
2/2014 mění vyhl. 352/2004 o propojenosti evropských železnic, 352/2004 ve znění 2/2014 od 7.1.2014, do 7.1.2014
1/2014 mění vyhl. 31/2001 o řidičských průkazech a o registru řidičů, 31/2001 znění do 6.1.2014

40/2014 Sděl. ÚS o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 4. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 k nepřípustnosti ústavní stížnosti, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání

40  SDĚLENÍ   Ústavního soudu
Plénum Ústavního soudu přijalo pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 dne 4. března 2014 ve složení Stanislav Balík, Ludvík David, Jaroslav Fenyk (soudce zpravodaj), 
Jan Filip, Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Kateřina Šimáčková, Milada Tomková, 
Jiří Zemánek a Michaela Židlická na návrh I. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci právního názoru I. senátu 
pro řízení vedená pod sp. zn. I. ÚS 1662/13, sp. zn. I. ÚS 1677/13 a sp. zn. I. ÚS 2164/13, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného 
v nálezu ze dne 2. března 2004 sp. zn. I. ÚS 180/03 (N 32/32 SbNU 293) a v nálezu ze dne 16. června 2011 sp. zn. I. ÚS 864/11 (N 116/61 SbNU 695), toto stanovisko:
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání (§75 odst.1 zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, 
ve znění pozdějších předpisů).
Odůvodnění
I.  Důvody předložení stanoviska
1. V současné době má soudce zpravodaj v nápadu tři ústavní stížnosti, ve kterých stěžovatelé uvádí, že jsou toho názoru, že v jejich věci není 
   dán žádný dovolací důvod podle § 265b trestního řádu, a proti předcházejícím rozhodnutím proto podávají přímo ústavní stížnost, 
   aniž by předtím vyčerpali mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání. Ve všech třech případech stěžovatelům již dvouměsíční lhůta k podání 
   dovolání uběhla.
2. Dne 22. 5. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelů L. V. a J. V., vedená pod sp. zn. I. ÚS 1662/13. 
   Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítají, že soudy nebraly zřetel na jejich návrhy na dokazování, především na provedení 
   místního ohledání, jež bylo navrhováno již v přípravném řízení, neboť z místa činu byly pořízeny jenom nedostatečné fotografie. 
   Dle stěžovatelů nebylo z výpovědí svědků prokázáno, že by se stěžovatelé dopustili uvedených trestných činů. 
   Odvolací soud se dle stěžovatelů nezabýval hodnocením důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech a 
   soudy se ve svých odůvodněních nevypořádaly s tím, z jakého důvodu nebyl proveden navržený důkaz ze strany 
   obžalovaných. 
   Stěžovatelé jsou toho názoru, že v jejich případě bylo porušeno právo na spravedlivý proces, jakož i právo na rovnost účastníků.
3. Dne 23. 5. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele J. V., vedená pod sp. zn. I. ÚS 1677/13. 
   Stěžovatel namítá zcela vadné a nepřesvědčivé zjištění skutkového stavu, při jehož existenci byl vynesen odsuzující rozsudek založený ohledně identifikace pachatelů a určení jejich role ve skutkovém ději v zásadě na jediném důkazu, a to na výpovědi svědka, která objektivně vychází z důkazně nepoužitelné a v rozporu se zákonem provedené rekognice. Na základě teorie o plodech z otráveného stromu je dle stěžovatele tato výpověď rovněž nepoužitelným důkazem. V důsledku svévole soudů při zjišťování skutečného stavu věci a vzhledem ke zcela formálnímu odmítnutí námitek obhajoby bylo dle stěžovatele porušeno právo na spravedlivý proces a nebyla ctěna zásada presumpce neviny obsažená v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“).
4. Dne 12. 7. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky P. O. S., vedená pod sp. zn. I. ÚS 2164/13. 
   Stěžovatelka namítá porušení zásady rovnosti zbraní, neboť soudy dle jejího názoru neumožnily provedení klíčových 
   důkazů obhajoby, a naopak se přiklonily k pochybnému důkazu jednoznačně nevěrohodné svědkyně. Dále dle stěžovatelky 
   došlo také k porušení práva na řádné odůvodnění rozhodnutí a k porušení zákazu libovůle při rozhodování soudů. 
   Protiústavnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatelka spatřuje také v opomenutých důkazech. 
   Z rozsudku odvolacího soudu je dle stěžovatelky zřejmé, že na její námitky ani na jí navržené 
   důkazy nijak nereagoval. Stěžovatelka má za to, že soudy obou stupňů porušily její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny, 
   jakož i právo na spravedlivý proces.
II.
5. Podle ustanovení § 72 odst. 3 a § 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (znění účinné od 1. 1. 2013).
6. Z dikce příslušného ustanovení zákona o Ústavním soudu tak dle názoru I. senátu Ústavního soudu zcela jednoznačně vyplývá povinnost stěžovatelů vyčerpat před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky, které zákon stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytuje, tedy povinnost vyčerpat ve věcech trestních vždy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání, pokud je toto přípustné.
III.   Dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu u dovolání v trestních věcech
 7. Z dosavadní judikatury vyplývá, že Ústavní soud v minulosti k problematice povinnosti vyčerpání dovolání v trestních věcech nepřistupoval zcela jednotně. V nálezu sp. zn. I. ÚS 180/03 ze dne 2. 3. 2004 (N 32/32 SbNU 293) Ústavní soud uvedl následující. „Stěžovatel ve své věci nepodal dovolání [§ 265a a násl. trestního řádu (dále též „tr. ř.“)], a tak muselo být postaveno mimo rozumnou pochybnost, zda vyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, protože podle přesvědčení Ústavního soudu mohly být námitky obsažené v ústavní stížnosti účinně uplatněny v rámci některého z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř. ... Za tohoto stavu, s ohledem na obsah napadených rozhodnutí a na tvrzení obsažená v ústavní stížnosti, nemohl Ústavní soud dospět s žádoucí jistotou k závěru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, jak je má na mysli § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, protože za takové prostředky zákon považuje výhradně prostředky umožňující efektivní obranu proti zásahu do ústavně zaručených práv a svobod. Současná rozhodovací praxe o trestních dovoláních nedává záruku, že všechny případy, které Nejvyšší soud projednává z podnětu dovolání podaných obviněnými, jsou posuzovány z hlediska zachování ústavně garantovaných práv na spravedlivý proces, protože Nejvyšší soud v některých rozhodnutích explicitně nepřipouští meritorní přezkum z hlediska námitek týkajících se tvrzeného porušení procesního postupu předepsaného pro zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů (§ 2 odst. 5 a 6 tr. ř.), a to bez ohledu na závažnost důsledků pro spravedlivé rozhodnutí věci (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).“ V podstatě totožnou argumentaci Ústavní soud použil také v nálezu sp. zn. I. ÚS 864/11 ze dne 16. 6. 2011 (N 116/61 SbNU 695). V obou případech tak Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako přípustnou i přesto, že stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné prostředky ochrany svých práv.
 8. Obdobně se Ústavní soud vyjádřil i v několika usneseních. Například v usnesení sp. zn. IV. ÚS 3407/11 ze dne 5. 12. 2011 [také usnesení sp. zn. IV. ÚS 430/11 ze dne 2. 3. 2011 (dostupné stejně jako všechna další zde uvedená rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz)] Ústavní soud uvedl, že „Ústavní soud ve své rozhodovací praxi netrvá na tom, aby v trestních věcech vždy bylo proti meritornímu rozhodnutí soudu druhého stupně podáno před napadením rozhodnutí ústavní stížností dovolání, ledaže by v ústavní stížnosti byly uplatněny takové námitky, které prima facie naplňují některý z dovolacích důvodů dle trestního řádu. To proto, že jak z hlediska zákonné úpravy dovolacích důvodů, tak i z pohledu judikatorní praxe Nejvyššího soudu je zjevné, že požadavek Ústavního soudu na předcházející obligatorní dovolací přezkum byl by povětšinou formalistickým lpěním na využití zpravidla neefektivního opravného prostředku. Takový požadavek by navíc nevhodně oddaloval možnost ústavněprávního přezkumu rozhodnutí obecných soudů v těch případech, kdy stěžovatel pociťuje porušení kautel ústavnosti, aniž by současně měl za to, že v jeho věci existuje jakýkoliv dovolací důvod zakotvený v ustanovení § 265b trestního řádu.“.
 9. Přípustností ústavní stížnosti s ohledem na (ne)vyčerpání dovolání v trestním řízení se Ústavní soud zabýval také v usnesení sp. zn. IV. ÚS 851/11 ze dne 18. 4. 2011, kde uvedl: „Je třeba podotknout, že dovolání v trestním řízení představuje mimořádný opravný prostředek, který stěžovatel není, s ohledem na limitovaný okruh dovolacích důvodů, nezbytně povinen před podáním ústavní stížnosti vyčerpat.“. K uvedené problematice se vztahuje také usnesení sp. zn. II. ÚS 1707/09 ze dne 6. 4. 2012, kde Ústavní soud vyslovil tento názor: „Z hlediska řízení o ústavní stížnosti je tak nutno dovolání považovat za poslední procesní prostředek ochrany práv pouze tehdy, lze-li v jeho rámci uplatnit námitky, které by bylo možno podřadit pod tzv. dovolací důvody.“.
10. Dle usnesení sp. zn. III. ÚS 3394/10 ze dne 14. 2. 2011 je primárně věcí stěžovatele, aby posoudil, zda námitky, které má proti předchozímu rozhodování obecných soudů, 
    lze efektivně uplatnit v dovolání nebo zda se může obrátit přímo na Ústavní soud. „V prvé řadě je třeba uvést, že z ustanovení § 265a odst. 1 a 2 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) vyplývá, že dovolání je v těchto případech přípustným mimořádným opravným prostředkem, ovšem vzhledem k taxativnímu výčtu dovolacích důvodů (§ 265b odst. 1 tr. ř.) nemusí být vždy ,posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje' (§ 72 odst. 3, § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Je přitom primárně věcí samotného obviněného, aby posoudil, zda námitky, které má vůči rozhodnutí odvolacího soudu (a potažmo soudu prvního stupně), lze ,efektivně' uplatnit v dovolání nebo zda se může obrátit ,přímo' na Ústavní soud (zodpoví-li ovšem danou otázku nesprávně, může Ústavní soud jeho postup shledat jako ,nevyčerpání všech procesních prostředků' 
    ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítnout).“ Obdobně se Ústavní soud vyjádřil také v usnesení sp. zn. II. ÚS 1157/11 ze dne 17. 5. 2011.
11. Podřaditelností stěžovateli uplatněných námitek pod zákonné dovolací důvody se Ústavní soud zabýval např. v usnesení sp. zn. III. ÚS 3242/07 ze dne 28. 2. 2008, kde uvádí následující: „Jelikož založil ústavní stížnost z větší části na námitkách, které nejsou prima facie podřaditelné pod zákonné dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b trestního řádu, na vyčerpání tohoto opravného prostředku není přiléhavé trvat, jestliže by obdobné podání zřejmě k meritornímu dovolacímu přezkumu nevedlo; Ústavní soud proto posoudil ústavní stížnost jako přípustnou (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 405/03).“. V usnesení sp. zn. II. ÚS 405/03 ze dne 5. 5. 2004 Ústavní soud uvádí, že „již opakovaně ve své judikatuře konstatoval, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně zákonem vymezených procesních a hmotněprávních vad, není však určeno k revizi skutkových a právních zjištění učiněných před soudy prvního a druhého stupně. Vzhledem k tomu, že stěžovatel buduje svou argumentaci v ústavní stížnosti na námitkách, které nejsou podřaditelné pod zákonné dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b trestního řádu, není namístě trvat na vyčerpání tohoto opravného prostředku, neboť jeho podání by zjevně nevedlo k meritornímu přezkumu. Ústavní soud v daném případě dospěl k závěru, že ústavní stížnost je přípustná.“.
12. Podřaditelností stěžovateli uplatněných námitek pod zákonné dovolací důvody se Ústavní soud zabýval také např. v usnesení sp. zn. IV. ÚS 400/05 ze dne 7. 11. 2005, kdy Ústavní soud naopak po posouzení stěžovatelem uplatněných námitek uzavřel, že tyto námitky bylo podle názoru Ústavního soudu možné podřadit pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, stěžovatel tedy měl k dispozici další opravný prostředek v podobě dovolání a jeho ústavní stížnost tak byla posouzena jako nepřípustná. Obdobně Ústavní soud postupoval také v usnesení sp. zn. II. ÚS 1707/09 ze dne 6. 4. 2010. Ústavní soud také trval na vyčerpání dovolání před podáním ústavní stížnosti v případě naplnění jiných dovolacích důvodů - například v usnesení sp. zn. IV. ÚS 2/05 ze dne 11. 4. 2005 [§ 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu], usnesení sp. zn. II. ÚS 207/05 (U 12/37 SbNU 747) ze dne 31.5. 2005 [§ 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu], usnesení sp. zn. I. ÚS 99/06 ze dne 19. 4. 2006 [§ 265b odst. 1 písm. c) trestního řádu] nebo usnesení sp. zn. III. ÚS 3507/10 ze dne 12. 9. 2012 [§ 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu].
13. Ústavní soud se tedy v usneseních uvedených pod body 11 a 12 fakticky zabýval podřaditelností stěžovatelem uplatněných námitek pod zákonné dovolací důvody a na základě svého vlastního závěru o nepodřaditelnosti uvedených námitek pod dovolací důvody podle § 265b trestního řádu konstatoval, že není namístě trvat na vyčerpání dovolání, a ústavní stížnost posoudil jako přípustnou (např. výše citovaná usnesení sp. zn. II. ÚS 405/03 nebo sp. zn. III. ÚS 3242/07). Naopak v jiných usneseních (např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 400/05 a další, viz výše) Ústavní soud konstatoval, že stěžovateli uplatněné námitky bylo dle názoru Ústavního soudu možné podřadit pod dovolací důvody podle § 265b trestního řádu, stěžovatelé měli k dispozici další opravný prostředek a jejich ústavní stížnost tak byla posouzena jako nepřípustná. Taková rozhodovací praxe, kdy Ústavní soud sám posuzuje (ne)existenci dovolacích důvodů a nahrazuje tak rozhodovací činnost Nejvyššího soudu, se však jeví býti v rozporu se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti.
IV.  Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu týkající se dovolání v trestních věcech
14. Aktuálně se Ústavní soud zabýval podmínkou vyčerpání dovolání v trestních věcech v usnesení sp. zn. I. ÚS 3315/13 ze dne 6. 11. 2013, kde Ústavní soud na podmínce vyčerpání dovolání v trestních věcech trvá a uvádí, že „ ... řízení o dovolání, a to v žádném svém stadiu, se nemůže ocitnout mimo ústavní rámec ochrany základních práv. Existují-li v zákoně omezení práva na přístup k soudu v rámci řízení o tomto mimořádném opravném prostředku, je dovolací soud povinen interpretovat a aplikovat podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou. Jinými slovy, při rozhodování o dovoláních v rámci trestního řízení musí být trestní řád vykládán ústavně konformním způsobem a podmínky připuštění dovolání podle § 265b trestního řádu je třeba vykládat tak, aby byla naplněna Ústavou stanovená povinnost soudů poskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv. ... Z uvedeného vyplývá, že Nejvyšší soud je povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele, včetně jeho práva na spravedlivý proces. ... Jinými slovy, námitky porušení práva na spravedlivý proces jsou vždy způsobilým dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu (viz, mutatis mutandis pro civilní řízení, usnesení sp. zn. III. ÚS 772/13 ze dne 28. 3. 2013, bod 11). ... Ústavní soud by tedy překročil své pravomoci, pokud by předloženou ústavní stížnost projednal bez toho, aby se k namítanému porušení práva na spravedlivý proces měl možnost nejdříve vyjádřit Nejvyšší soud.“. Soudkyně zpravodajka v daném usnesení dále uvádí, že v této věci nesdílí názory uvedené v usneseních sp. zn. III. ÚS 3050/09 ze dne 17. 12. 2009 a sp. zn. IV. ÚS 3407/11 ze dne 5. 12. 2011, ale považuje je za překonané i s ohledem na nové znění § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu účinné od 1. 1. 2013. V souvislosti s daným usnesením je dále zapotřebí uvést, že tímto rozhodnutím nebylo stěžovateli zabráněno v přístupu k Ústavnímu soudu vzhledem k tomu, že v době vydání rozhodnutí stěžovateli stále běžela dvouměsíční lhůta k podání dovolání k Nejvyššímu soudu.
V.  Zásada subsidiarity ústavní stížnosti
15. V ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány již není standardním postupem možná. Ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů upravujících příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva, protože není součástí soustavy obecných soudů (usnesení sp. zn. III. ÚS 3507/10 ze dne 12. 9. 2012). Především obecným soudům a priori je totiž adresován imperativ formulovaný v čl. 4 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“). Ochrana ústavnosti v právním státě tak nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž musí být úkolem celé justice. Ústavní stížnost tedy představuje prostředek ultima ratio [viz např. nález sp. zn. III. ÚS 117/2000 ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79)] a je nástrojem ochrany základních práv, nastupujícím po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práv uplatnitelných ve shodě se zákonem v systému orgánů veřejné moci (usnesení sp. zn. IV. ÚS 2891/08 ze dne 3. 4. 2009).
16. Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv stěžovatele. K této nápravě však nemůže dojít, aniž by byly vyčerpány všechny opravné prostředky před orgány činnými v trestním řízení, které jsou stěžovateli k dispozici. Pokud by Ústavní soud v rozporu se zásadou subsidiarity rozhodoval sám, aniž by předtím byly vyčerpány všechny možnosti, jak dosáhnout nápravy protiprávního stavu, mohl by nepřípustně zasáhnout do kompetence jiných státních orgánů (zde obecných soudů) a narušit zásadu dělby kompetencí. Proto v případech, kdy stěžovatel nevyužije všechny dostupné procesní prostředky nápravy, považuje Ústavní soud ústavní stížnost za nepřípustnou (usnesení sp. zn. III. ÚS 3507/10 ze dne 12. 9. 2012).
VI.  K rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu
17. Dovolací řízení se v žádném svém stadiu nenachází mimo ústavní rámec pravidel spravedlivého procesu vymezeného Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a rozhodovací praxe nesmí narušovat ústavní zásadu rovnosti účastníků řízení. Stejně tak musí rozhodovací praxe obecných soudů interpretovat domácí právo konformně se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z relevantních mezinárodních smluv (čl. 1 odst. 2 Ústavy). Ústavní soud připomíná, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy (právo na spravedlivý proces) obsahuje ustanovení, s nimiž musí být ustanovení zákonného procesního práva interpretována souladně, a to včetně těch ustanovení trestního řádu, která vymezují dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b trestního řádu [nález sp. zn. I. ÚS 55/04 ze dne 18. 8. 2004 (N 114/34 SbNU 187), obdobně nález sp. zn. II. ÚS 669/05 ze dne 5. 9. 2006 (N 156/42 SbNU 275)].
18. Neobstojí tedy ani námitka nedostatku kompetence dovolacího soudu zabývat se dovoláními podanými z jiných důvodů, než jsou důvody vyplývající z Nejvyšším soudem aplikovaného výkladu trestního řádu. Závaznými kompetenčními normami jsou i pro Nejvyšší soud čl. 4, 90 a 95 Ústavy zavazující soudní moc k ochraně základních práv. V tomto duchu je třeba vykládat i zákonné vymezení dovolacích důvodů, ze kterého nemůže být vyvozen rozhodovací postup, který by zakládal různost v možnosti přístupu odlišných skupin účastníků řízení k Nejvyššímu soudu (nález sp. zn. I. ÚS 55/04 ze dne 18. 8. 2004, obdobně nález sp. zn. II. ÚS 669/05 ze dne 5. 9. 2006).
19. Je-li dovolání výjimečným opravným prostředkem, jehož účelem je vedle sjednocování judikatury i ochrana práv, zejména práv základních, pak ústavní stížnost z hlediska svého ústavního vymezení nemůže být postavena vedle dovolání s tím, že vady, které jsou výkladem vyloučeny z jakéhokoli přezkumu v rámci dovolacího řízení, mohou být zhojeny v řízení o ústavní stížnosti. Tím by se z ústavní stížnosti stal specializovaný mimořádný opravný prostředek pro nápravu procesních a skutkových pochybení obecných soudů, což však nelze s ohledem na ústavní vymezení role Ústavního soudu připustit (čl. 83 Ústavy). Naopak lze požadovat, aby Nejvyšší soud cestou interpretace ustanovení trestního řádu o dovolání zajistil naplnění obou zmíněných účelů řízení o dovolání (nález sp. zn. I. ÚS 55/04 ze dne 18. 8. 2004).
20. Důvody dovolání jsou specifikovány taxativním způsobem v § 265b odst. 1 písm. a) až l) trestního řádu. Dovolací důvody jsou natolik konkretizovány, že o jejich obsahu není v rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu pochyb. V některých případech ovšem vznikají pochybnosti při aplikaci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, podle kterého dovolání lze podat, jestliže „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení“. Výklad tohoto dovolacího důvodu byl krátce po jeho zavedení novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. prováděn Nejvyšším soudem velmi restriktivně a Ústavní soud se k tomuto přístupu při kontrole ústavnosti opakovaně vyjádřil. Zaujal stanovisko, podle kterého příliš restriktivní výklad důvodnosti dovolání je ústavně neudržitelný. V této souvislosti Ústavní soud připomněl, že dovolací řízení se v žádném svém stadiu nenachází mimo ústavní rámec pravidel spravedlivého procesu (nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 669/05 ze dne 5. 9. 2006).
21. Ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy zaručuje právo na spravedlivý proces a čl. 6 odst. 2 Úmluvy garantuje, že vina obviněného musí být prokázána zákonným způsobem. Základní zásady spravedlnosti řízení, zejména principy rovnosti zbraní a kontradiktornosti, se nutně vztahují i na dokazování, zejména na způsob provedení důkazů. Evropský soud pro lidská práva ve své praxi uplatňuje doktrínu, podle které řízení jako celek musí mít spravedlivý charakter požadovaný čl. 6 Úmluvy, a to včetně způsobu provedení důkazů v neprospěch i ve prospěch obviněného (srov. rozsudek Barberà et al. proti Španělsku ze dne 6. 12. 1988, A146, § 68, nebo rozsudek Schenk proti Švýcarsku ze dne 12. 7. 1988, A140, § 46n, nebo aktuálně rozsudek Tseber proti České republice ze dne 22. 11. 2012 č. 46203/08). Dodržování pravidel dokazování, včetně opatřování důkazů, totiž zaručuje věrohodnost důkazu, působí preventivně proti porušování zákona orgány činnými v trestním řízení, zaručuje, že do práv a svobod občana se zasahuje jen v mezích zákona, a garantuje tak legitimitu práva státu trestat (Repík, B. Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo. Praha: Orac, 2002, str. 194-195). Kontrola dodržování těchto pravidel z pohledu práva na spravedlivý proces nenáleží pouze Ústavnímu soudu, ale zavazuje i soudy obecné.
22. Ústavní soud zastává názor, že i jednotlivý důkazní prostředek (např. výslech svědka, ohledání místa činu, rekognice atd.) a způsob jeho opatření (odposlech a záznam telekomunikačního provozu, domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor, sledování zásilky atd.) či jeho opomenutí může mít podstatný vliv na rozhodnutí ve věci samé a jeho protiústavní povaha může porušovat právo na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy) nebo jiné Úmluvou garantované právo (čl. 8 odst. 2 Úmluvy).
23. Názor Ústavního soudu uvedený v nálezu sp. zn. I. ÚS 4/04 (N 42/32 SbNU 405) ze dne 23. 3. 2004 (podle kterého nesprávné zjištění skutkového stavu nelze striktně oddělovat od nesprávné právní kvalifikace skutku, protože tyto dvě kategorie jsou v podstatě neoddělitelné) však neznamená, že by Nejvyšší soud v každém případě, kdy dovolání obsahuje argumentaci ve vztahu ke skutkovým zjištěním, musel považovat dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu za prima facie naplněný. Když dovolatel namítá porušení práva na spravedlivý proces v oblasti dokazování [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu], popřípadě jiný z dovolacích důvodů stanovených v § 265b odst. 1 trestního řádu, je na základě čl. 4, 90 a 95 Ústavy České republiky vždy povinností Nejvyššího soudu řádně zvážit a rozhodnout, zda dovolatelem uváděný důvod je či není dovolacím důvodem. Je totiž jediným oprávněným orgánem, kterému v tomto stadiu přísluší posuzovat naplnění konkrétního dovolacího důvodu (viz § 54 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Janyr a ostatní proti České republice ze dne 13. října 2011, č. stížností 12579/06, 19007/10 a 34812/10), a toto posouzení je závaznou podmínkou pro případné podání ústavní stížnosti (ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
VII.  Odůvodnění výroku
24. Z dikce ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, jednoznačně vyplývá povinnost stěžovatelů vyčerpat všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje - tedy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání v trestních věcech, pokud je dovolání v dané věci přípustné. Pokud je v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stanovena povinnost vyčerpat i mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, tím spíše musí stěžovatelé vyčerpat mimořádný opravný prostředek v případě, kdy je tento přípustný (§ 265a trestního řádu).
25. Ústavní stížnost je prostředkem ochrany práv, který je subsidiární ke standardním „neústavním“ institutům. Především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve není-li dosaženo nápravy v rámci režimu obecného soudnictví, může se v rozsahu omezeném hledisky ústavnosti uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu. Ústavní soud tak nemůže sám posuzovat splnění podmínek, které otevírají prostor k meritornímu dovolacímu přezkumu, tato role mu nepřísluší. Otázku, zda námitky stěžovatele naplňují některý z dovolacích důvodů, musí posuzovat Nejvyšší soud, neboť kdyby tak Ústavní soud učinil bez tohoto posouzení, nepřípustně by zasahoval do činnosti Nejvyššího soudu a potažmo i obecné justice.
26. Závaznými kompetenčními normami jsou i pro Nejvyšší soud čl. 4, 90 a 95 Ústavy zavazující soudní moc k ochraně základních práv. Dovolací řízení se tak nemůže nacházet mimo ústavní rámec ochrany základních práv a pravidel spravedlivého procesu vymezeného Úmluvou a Listinou. Nejvyšší soud je tedy povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele, včetně jeho práva na spravedlivý proces. Každá důvodná námitka porušení ústavních práv je podkladem pro zrušení napadeného rozhodnutí v řízení o dovolání. Nejvyšší soud je v této fázi řízení povinen při posuzování příslušného dovolacího důvodu toto pravidlo uplatňovat bezvýjimečně a nepřenášet tuto odpovědnost na Ústavní soud. Z uvedeného vyplývá, že námitka stěžovatelů stran neefektivnosti využití opravného prostředku v podobě dovolání nemůže obstát.

VIII.  Závěr
27. Protože se uvedené závěry odchylují od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu sp. zn. I. ÚS 180/03 ze dne 2. 3. 2004 (N 32/32 SbNU 293) a v nálezu sp. zn. I. ÚS 864/11 ze dne 16. 6. 2011 (N 116/61 SbNU 695), předložil I. senát Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, otázku povinnosti stěžovatele vyčerpat ve věcech trestních vždy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání ve vztahu k přípustnosti ústavní stížnosti k posouzení plénu Ústavního soudu, které se s jeho argumentací v celém rozsahu ztotožnilo a přijalo právní názor, jenž je uveden ve výroku tohoto stanoviska.
28. S ohledem na práva účastníků řízení a zejména s přihlédnutím k principu právní jistoty se toto stanovisko použije na ústavní stížnosti podané k Ústavnímu soudu dnem následujícím po dni vyhlášení stanoviska ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k odůvodnění stanoviska pléna soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.

39  SDĚLENÍ   Ministerstva financí   ze dne 6. března 2014, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014-2025, 2,40 %
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává zaknihované státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2014-2025, 2,40 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).
1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí
Název: Státní dluhopis České republiky, 2014-2025, 2,40 %
Zkrácený název: ČR, 2,40 %, 25
Pořadové číslo emise: 89.
Jmenovitá hodnota: 10000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých)
Emisní kurz: určen aukcí
Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele
Druh dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 12. 3. 2014
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 18. 8. 2025
Datum emise: 17. 3. 2014
Datum splatnosti: 17. 9. 2025
Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 2,40 % p. a.
Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001004253
Oddělená jistina - ISIN: CZ0000703012
Kupon č. 1 - ISIN: CZ0000703020
Kupon č. 2 - ISIN: CZ0000703038
Kupon č. 3 - ISIN: CZ0000703046
Kupon č. 4 - ISIN: CZ0000703053
Kupon č. 5 - ISIN: CZ0000703061
Kupon č. 6 - ISIN: CZ0000703079
Kupon č. 7 - ISIN: CZ0000703087
Kupon č. 8 - ISIN: CZ0000703095
Kupon č. 9 - ISIN: CZ0000703103
Kupon č. 10 - ISIN: CZ0000703111
Kupon č. 11 - ISIN: CZ0000703129
2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů.
3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 11005 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“) a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou centrálním depozitářem.
4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „investor“, případně „investoři“).
5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 18. 8. počínaje rokem 2015. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 17. 9. 2015 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 18. 8. 2015. Převoditelnost dluhopisu se po datu 18. 8. 2025 vylučuje.
6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 2,40 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 17. 9. počínaje rokem 2015. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení.
7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 17. 3. 2014 (včetně tohoto dne) do 17. 9. 2015 (tento den vyjímaje). Následující výnosová období se stanoví jako dvanáctiměsíční, a to vždy od 17. 9. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 17. 9. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2015. Výpočet výnosu a poměrného výnosu dluhopisu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů 
   v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard ACT/ACT ICMA). Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu.
8. Emise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisů se určí kurzem dosaženým v aukci.
10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se dávají do prodeje na primárním trhu 
    prostřednictvím České národní banky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů 
    jednotlivým upisovatelům a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej 
    státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankou, které se uveřejňují na internetových stránkách České národní banky a ministerstva. 
    Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní banka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem 
    (dále jen „primární dealer“) nebo emitent. Další investoři se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím primárních 
    dealerů nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta 
    dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise 
    za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů 
    odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak.
11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisů bude proveden formou americké aukce pořádané dne 12. 3. 2014 Českou národní bankou. 
    O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisů rozhodne emitent a určí 
    datum příslušných aukcí. Oznámení o aukci se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva.
12. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 120000000000 Kč (slovy: sto dvacet miliard korun českých). Dluhopisy mohou být 
    v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá 
    hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 40000000000 Kč (slovy: čtyřicet miliard korun českých).
13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 17. 9. 2025. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisů 
    bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 18. 8. 2025. Připadne-li datum 
    splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby 
    provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení.
14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, 
    které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých 
    nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. 
    Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní banka a ministerstvo. 
    Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, 
    které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní banka, 
    která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů.
15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností 
    Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-.
16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i 
    budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky.
17. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto 
    dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných 
    státních dluhopisech.
19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká.
Ministr:  Ing. Babiš v. r.
	
	








        

31/2014 o výkonu činnosti platebních institucích a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu

úplné znění od 15.3.2014
31/2014 Sb. VYHLÁŠKA   ze dne 13. února 2014, kterou  se  mění vyhláška č.141/2011 Sb., 
   o výkonu činnosti platebních institucí,  institucí  elektronických  peněz,  poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu

 Česká  národní  banka  stanoví  podle  §  142 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb., (dále jen „zákon“):
 Čl. I
   Vyhláška č.141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého
   rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, se mění takto:

   1. § 36 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 zní:
     „§ 36 Podřízený dluh
       Pro  vymezení podřízeného dluhu platí obdobně ustanovení o kapitálových nástrojích  a  podřízených půjčkách zahrnovaných do kapitálu tier 2^15)
       podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26.června  2013  o  obezřetnostních  požadavcích  na  úvěrové  instituce a
       investiční  podniky  a  o  změně  nařízení  (EU)  č. 648/2012 (dále jen „nařízení“).
      15) Článek 62 písm. a) a b) a články 63 až 65 nařízení.“.
   2. V § 37 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
     „c)  hodnota expozice ze sekuritizace, které by podle nařízení náležela   riziková váha 1 250 % 16).
      16) Článek 251, anebo článek 261 nařízení.“.
   3. § 48 včetně poznámek pod čarou č. 19 a 22 zní:
     „§ 48  (K § 20 odst. 4 a § 52e odst. 4 zákona)
      Aktivy s nízkým rizikem se rozumí
      a) dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle nařízení obdržely rizikovou váhu do výše 50 % 19), a
      b) cenné papíry vydané standardním fondem^22), který investuje výhradně do cenných papírů podle písmena a).
    19) Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení.
    22) § 94 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a   investičních fondech.“.
 Čl. II  Účinnost
   Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.   15.3.2014
   Guvernér:  Ing. Singer, Ph.D., v. r.

22/2014 Nález ÚS z 12.11.2013 sp. zn. Pl.ÚS 22/13 ve věci návrhu na zrušení části šesté zákona č. 494/2012 Sb.

07.02.2014 částka 9
  22  NÁLEZ  Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 22/13 dne 12. listopadu 2013 v plénu ve složení Stanislav Balík, Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Filip, Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Kateřina Šimáčková, Milada Tomková a Michaela Židlická (soudce zpravodaj) o návrhu Okresního soudu v Liberci na zrušení části šesté (ÚČINNOST) čl. VI zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony,
takto: Část šestá zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.  Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1. Okresní soud v Liberci učinil u Ústavního soudu návrh na zrušení části šesté (ÚČINNOST) čl. VI zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony. Uvedl, že u Okresního soudu v Liberci byl pod sp. zn. 4 T 251/2012 podán návrh na potrestání M. K. pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „tr. z.“), jehož se měl dopustit tím, že ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. 1 T 197/2009-128 ze dne 28. 3. 2012, jenž nabyl právní moci dne 17. 7. 2012, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 55 To 323/2012-140 ze dne 17. 7. 2012 odsouzen pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a dne 10. 10. 2012 osobně převzal výzvu k nastoupení trestu s tím, aby tak učinil ve lhůtě deseti dnů od převzetí, na výzvu nereagoval až do 27. 11. 2012, kdy byl dodán do výkonu trestu.
2. Právní kvalifikace v návrhu na potrestání podle § 337 odst. 1 písm. e) tr. z. vychází ze znění trestního zákoníku před jeho novelizací provedenou zákonem č. 494/2012 Sb. Zákonem č. 494/2012 Sb. byl článkem V novelizován trestní zákoník v ustanovení § 337 odst. 1 tak, že „se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: ,d) porušuje zákaz pobytu uložený podle jiného právního předpisu,‘. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j).“ V části šesté (ÚČINNOST) čl. VI zákon č. 494/2012 Sb. stanovil, že „Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2012.“; ve Sbírce zákonů však byl tento zákon vyhlášen v částce 186 pod číslem 494/2012 Sb., která byla rozeslána dne 31. prosince 2012.
3. V posuzovaném případě by skutek, pro který byl podán návrh na potrestání, měl být posouzen podle § 337 odst. 1 písm. f) trestního zákoníku, ve znění zákona č. 494/2012 Sb., protože skutek měl být spáchán v období od 21. 10. 2012 do 27. 11. 2012, tedy po deklarované účinnosti zákona č. 494/2012 Sb. od 1. července 2012, přestože tento zákon byl publikován až dne 31. 12. 2012. Podle znění trestního zákoníku do novely provedené zákonem č. 494/2012 Sb. by skutek měl být posouzen podle § 337 odst. 1 písm. e) tr. z. Okresní soud nebyl oprávněn pominout předmětné ustanovení o účinnosti zákona č. 494/2012 Sb. a nemohl tedy postupovat tak, jako kdyby toto ustanovení o účinnosti zákon č. 494/2012 Sb. neobsahoval, a aplikovat trestní zákoník v předchozím znění. Okresní soud v Liberci tedy nemohl bez dalšího aplikovat trestní zákoník ve znění před novelou provedenou zákonem č. 494/2012 Sb., jestliže novela obsahuje výslovné ustanovení o své účinnosti, jejíž datum skutku předchází. Současně však skutečnost, že zákon č. 494/2012 Sb. byl vyhlášen až v době po skutku, který je předmětem trestního stíhání, brání aplikaci ustanovení trestního zákoníku, ve znění zákona č. 494/2012 Sb.
4. Okresní soud v Liberci tak shledal, že vdané trestní věci nelze při rozhodování o vině a trestu aplikovat předmětné ustanovení trestního zákoníku, neboť tomu brání zmíněné ustanovení o účinnosti zákona č. 494/2012 Sb., které stanoví účinnost dnem 1. července 2012, která však předchází vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů dne 31. 12. 2012. Navrhovatel proto s ohledem na rozpor uvedeného ustanovení o účinnosti zákona č. 494/2012 Sb. s čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 52 odst. 1 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) navrhuje jeho zrušení.

II.  Rekapitulace podstatných částí vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a veřejného ochránce práv
5. Předseda vlády České republiky se s přihlédnutím k relevantní judikatuře Nejvyššího správního soudu (rozsudek sp. zn. 4 Ans 5/2007) vzdal svého práva vstoupit do řízení.
6. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve svém vyjádření popsala průběh legislativního procesu a konstatovala, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny. Po jeho zamítnutí Senátem Poslanecká sněmovna návrh zákona znovu projednala a schválila hlasy 105 poslanců. Po vrácení návrhu zákona prezidentem hlasovalo pro návrh zákona 101 poslanců. Schválený zákon byl doručen k podpisu premiérovi 21. 12. 2012 a publikován ve Sbírce zákonů v částce 186 pod číslem 494/2012 Sb. Předmětný zákon byl vyhlášen (nabyl platnosti) dne 31. prosince 2012 a nemohl tak nabýt účinnosti již k 1. červenci 2012. Předsedkyně Poslanecké sněmovny označila uvedený stav za nepochybně velmi nežádoucí s tím, že je nezbytné takovému stavu předcházet. Je tedy na Ústavním soudu, aby v souvislosti s návrhem Okresního soudu v Liberci posoudil ústavnost napadeného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí.
7. Předseda Senátu Parlamentu České republiky ve svém vyjádření rekapituluje průběh legislativního procesu. Uvádí, že Senát projednal předmětný návrh zákona v mezích Ústavou stanovené kompetence ústavně stanoveným způsobem a návrh zákona zamítl dne 25. dubna 2012, přičemž senátní projednávání zákona vyznívalo převážně v neprospěch návrhu na ukládání zákazu pobytu v přestupkovém řízení. Senátní projednávání předmětného návrhu zákona se nedotklo úpravy účinnosti zákona a Senát je zastáncem nepřijatelnosti pravé retroaktivity účinků každé právní úpravy. Závěrem svého vyjádření předseda Senátu ponechává posouzení ústavnosti podáním napadeného ustanovení zcela na uvážení Ústavního soudu.
8. Veřejný ochránce práv, který do řízení vstoupil jako vedlejší účastník, se ve svém vyjádření ztotožnil s názorem navrhovatele ohledně namítané protiústavnosti na zrušení předkládaného ustanovení. Připomíná názor Nejvyššího správního soudu (rozsudek sp. zn. 4 Ans 5/2007), že stanoví-li právotvorce nabytí účinnosti právního předpisu dnem předcházejícím jeho publikaci, je takové ustanovení absolutně neaplikovatelné, a proto je třeba s takovým právním předpisem zacházet, jako by ustanovení o nabytí jeho účinnosti absentovalo. Z vybraných nálezů Ústavního soudu veřejný ochránce práv připomíná, že mezi základní principy právního státu patří zásada předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnost a zásada jeho vnitřní bezrozpornosti. Právnímu statuje imanentní princip předvídatelnosti práva a zákaz výkonu libovůle orgány veřejné moci. Princip předvídatelnosti práva jakožto důležitý atribut právního státu podstatným způsobem souvisí s principem právní jistoty a je nezbytným předpokladem obecné důvěry občanů v právo. Ustanovení § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, (dále také jen „zákon o Sbírce zákonů“) prakticky vylučuje, aby zákonnou formou přijatý právní předpis působil zamýšlené účinky dříve, než byl vyhlášen. Pakliže tedy zákon působí retroaktivně, lze dle okolností hovořit o nezákonnosti, případně protiústavnosti, a to zejména ve vztahu k principu právní jistoty (čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny). Ještě silněji tato skutečnost vyznívá právě na tomto konkrétním případu při novelizaci trestněprávních předpisů. S poukazem na judikaturu Ústavního soudu veřejný ochránce práv zdůrazňuje nepřípustnost retroaktivity právních norem. V posuzovaném případě nelze nesoulad daného ustanovení právního předpisu s ústavním pořádkem řešit volbou ústavně konformní interpretace zvíce možných interpretací, a je nutno přistoupit k jeho zrušení. Vdané věci je přitom nepodstatné, zda mohlo ke stanovení zpětné účinnosti zákona dojít např. pochybením v rámci legislativního procesu (nepozornost zákonodárce při hlasování nebo jeho nedostatečná znalost materie). V zákonodárném procesu vystupuje do popředí požadavek stálosti, přesvědčivosti a nezbytnosti právních aktů, na nichž právní stát, a souvztažně také život občanů v něm, spočívá. Takovýchto aktů, a také dosažení potřebné autority zákonodárných sborů, nelze však dosíci jinak než respektem k pravidlům - zásadám legislativní činnosti [nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.)]. Je tak zcela na odpovědnosti Parlamentu (jako celku) a jím nastavených pravidlech, aby zajistil přijetí kvalitativně vyhovujícího právního předpisu, a to jak po stránce věcné, tak po stránce legislativně-technické. Na základě výše uvedeného veřejný ochránce práv shrnuje, že Parlament (jako „svrchovaný“ zákonodárce) přijal právní předpis s retroaktivní působností, přičemž tuto skutečnost nelze překlenout ústavně konformním výkladem. Nese proto výlučnou odpovědnost za přijetí protiústavního právního předpisu (či jeho části), a to včetně následných negativních důsledků. Zároveň v obecné rovině veřejný ochránce práv podotýká, že v případech, kdy dojde ke zrušení právního předpisu Ústavním soudem, nebrání nic zákonodárnému sboru přijmout „novou“ právní úpravu, reflektující názor uvedený ve zrušujícím nálezu. Naopak, je to právě Parlament, který nesmí rezignovat na svoji povinnost chránit základní práva a svobody a zůstat nečinný, jsou-li zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení zrušeny nálezem Ústavního soudu [nález sp. zn. I. ÚS 1696/09 ze dne 8. 2. 2011 (N 13/60 SbNU 127)]. Nad rámec výše uvedeného připojuje veřejný ochránce práv krátké vyjádření k legislativnímu procesu předmětného zákona, včetně názoru na jeho věcnou stránku.

III.  Upuštění od ústního jednání
9. Ústavní soud především uvážil, že není třeba ve věci konat ústní jednání, neboť to by nepřineslo další, resp. lepší a jasnější objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů účastníků řízení. S ohledem na ustanovení § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (s připomenutím v této souvislosti - ve znění po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb., účinným od 1. 1. 2013) se již proto Ústavní soud nemusel dotazovat účastníků, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání, a ve věci rozhodl bez konání ústního jednání.

IV.  Předpoklady přezkumu
10. Formálně bezvadný návrh byl podán Okresním soudem v Liberci podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. K projednání navrhuje Ústavní soud příslušný a jedná se o návrh přípustný.
11. Ústavní soud byl nucen nejprve vzít v úvahu, zda je v posuzované věci oprávněn přezkoumat (a případně též zrušit) samotnou novelu zákona či její část. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu není zásadně možno návrhem brojit proti novelizujícímu právnímu předpisu, neboť takový právní předpis nemá obecně samostatnou právní existenci; tu získává až jako součást právního předpisu novelizovaného; Ústavnímu soudu by proto měl být postoupen k posouzení novelizovaný právní předpis [srov. např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271), dostupné též na http://nalus.usoud.cz].
12. Uvedené však neznamená, že návrh směřující proti novele zákona či její části (jako je tomu v projednávané věci) by nemohl být Ústavním soudem podroben meritornímu přezkumu vůbec. Výjimkou dovolující takový přezkum je ověřování ústavnosti procedury přijetí novelizujícího právního předpisu [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)], dále je to situace, v níž jsou napadena přechodná ustanovení novelizujícího právního předpisu [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13 ze dne 2. 4. 2013 (112/2013 Sb.), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Takovou výjimku pak nepochybně představuje také situace, jež nastala i v projednávané věci, v níž je napadeno ustanovení o účinnosti novely zákona, neboť předmětné ustanovení o účinnosti novelizujícího právního předpisu normativně existuje právě a jen jako jeho součást a součástí právního předpisu novelizovaného se nestává. Za tohoto stavu a s přihlédnutím ke skutečnosti, že i aplikací ustanovení o účinnosti novely lze zasáhnout do ústavně garantovaných práv, shledal Ústavní soud podaný derogační návrh projednatelným. Na základě takto vyložených důvodů mohl Ústavní soud přistoupit k přezkumu napadeného ustanovení.

V. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
13. Návrh na zrušení ustanovení o účinnosti zákona č. 494/2012 Sb. podal Okresní soud v Liberci podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti s trestním řízením vedeným pod sp. zn. 4 T 251/2012 ve shora uvedené věci. Tím je dána i aktivní legitimace navrhovatele.

VI. Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu
14. Ústavní soud v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., je v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda bylo napadené ustanovení (resp. zákon, jehož je toto ustanovení součástí) přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
15. Ze sněmovních tisků a těsnopiseckých zpráv, jakož i vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedy Senátu Parlamentu České republiky bylo zjištěno, že Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona č. 494/2012 Sb. v hlasování č. 103 (usnesení č. 1090) ve třetím čtení na své 36. schůzi dne 21. března 2012; z přítomných 179 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 94 a proti 77 poslanců. Poslanecká sněmovna postoupila dne 2. dubna 2012 návrh zákona Senátu, který návrh zákona na své 21. schůzi dne 25. dubna 2012 projednal a usnesením č. 582 zamítnul. O návrhu zákona vráceného Senátem hlasovala Poslanecká sněmovna na 40. schůzi dne 5. června 2012, svým hlasováním setrvala na svém návrhu zákona; z přítomných 192 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 105, proti 63 (hlasování č. 13). Prezident republiky zákon nepodepsal a vrátil jej zpět Poslanecké sněmovně, která zákon vrácený prezidentem dne 19. prosince 2012 na 49. schůzi Poslanecké sněmovny projednala, setrvala na svém návrhu zákona (usnesení č. 1438) a z přítomných 183 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 101a proti 78 poslanců (hlasování č. 279). Schválený zákon byl doručen k podpisu premiérovi 21. prosince 2012, který jej podepsal. Zákon byl vyhlášen v částce 186 Sbírky zákonů pod č. 494/2012 Sb. dne 31. 12. 2012.
16. Ústavní soud konstatuje, že zákon č. 494/2012 Sb., jehož je napadené ustanovení součástí, byl přijat a vydán v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.

VII.  Meritorní přezkum napadeného ustanovení
17. Základní otázkou vdané věci je posouzení předmětného ustanovení o účinnosti zákona č. 494/2012 Sb. z hlediska jeho souladnosti s Ústavou, a zda předmětné ustanovení stanovením účinnosti dnem 1. července 2012 ve svém důsledku (ne)zapříčiňuje, že ustanovení zákona č. 494/2012 Sb. působí retroaktivně, což je zvlášť závažné v případě novelizace hmotněprávních ustanovení trestního zákoníku a zákona o přestupcíc.
18. Ústavní soud při posuzování dané věci plně respektuje princip dělby moci zakotvený v čl. 2 odst. 1 Ústavy a ústavní pravidlo, dle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy). Uvedené ústavní pravidlo zákonného výkonu státní moci je třeba tím spíše vztáhnout na zákonnost legislativního procesu, a to včetně požadavků legislativně-technických.
19. Podle čl. 52 odst. 1 Ústavy jek platnosti zákona třeba, aby byl vyhlášen. Podle odstavce 2 tohoto článku Ústavy způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. Tímto zákonem ve smyslu čl. 52 odst. 2 Ústavy je zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 zákona o Sbírce zákonů právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podle § 3 odst. 2 tohoto zákona je dnem vyhlášení právního předpisu den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví, a podle odstavce 3, pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení (obecná vacatio legis). Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Uvedená ustanovení Ústavy a zákona o Sbírce zákonů vylučují, aby zákonnou legislativní procedurou přijatý právní předpis působil zamýšlené účinky dříve, než byl vyhlášen.
20. Zákon č. 494/2012 Sb. byl publikován v částce 186 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2012. Jestliže tedy v části šesté (ÚČINNOST) čl. Vije uvedeno, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2012, pak je zcela zjevné, že účinnost zákona je stanovena v rozporu s čl. 52 odst. 1 Ústavy a § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů. Pokud tedy zákon č. 494/2012 Sb. stanovil nabytí své účinnosti na den předcházející jeho publikaci, tedy působí zamýšlené účinky dříve, než byl vyhlášen, působí tak se zpětnou účinností. Účinnost tohoto právního předpisu předchází jeho platnosti a právní předpis stanoví závazná pravidla chování zpětně k době, kdy zákon nebyl publikován a adresáti právní normy tedy ani neměli možnost se s takovým pravidlem seznámit. Nebyla tak naplněna povinnost státu zajistit každému možnost seznámit se s textem právní normy (formální publikace). Neumožnění seznámit se s právní normou vylučuje možnost uplatnění zásady ignorantia legis non excusat, tedy zásady neznalost zákona neomlouvá, neboť tato právní zásada je postavena právě na předpokladu formální publikace. S tím souvisí i zásada tvorby práva pro futur o, tedy nová právní úprava působí do budoucnosti, upravuje chování adresátů práva do budoucna. Retroaktivní ustanovení, resp. retroaktivní právní předpis tedy vlastně požaduje po adresátech plnění povinností, které jim v dané době ještě nebyly vůbec uloženy, a s jejich neplněním spojuje nepříznivé právní následky. Stanovením účinnosti zákona č. 494/2012 Sb. v části šesté dnem 1. července 2012 při vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů dne 31. prosince 2012 tak zapříčiňuje, že předmětný zákon působí retroaktivně, tedy představuje stav označovaný jako pravá retroaktivita, kdy právní předpis působí i do doby před svou platností.
21. Česká republika je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. V demokratickém právním státě, který je chápán jako materiální právní stát, nelze připustit užití zákonného ustanovení způsobem, který odporuje některé z fundamentálních ústavních zásad [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 19/98 ze dne 3. 2. 1999 (N 19/13 SbNU 131; 38/1999 Sb.)]. K definičním znakům materiálního právního státu patří zejména princip právní jistoty, jenž v sobě subsumuje především efektivní ochranu práv všech právních subjektů a předvídatelnost postupu státu a jeho orgánů vůči právním subjektům, zejména pokud jde o uplatnění sankce v případě, že právní subjekt porušil právní předpis. Každá právní úprava musí vyjadřovat respekt k obecným principům právním jako je důvěra v právo, právní jistota a předvídatelnost právních aktů, které strukturují právní řád demokratického právního státu, resp. jsou z něj odvoditelné [viz např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 287/04 ze dne 22. 11. 2004 (N 174/35 SbNU 331), sp. zn. I. ÚS 431/04 ze dne 22. 2. 2005 (N 31/36 SbNU 347), sp. zn. I. ÚS 420/09 ze dne 3. 6. 2009 (N 131/53 SbNU 647)]. Z hodnoty právní jistoty vyplývá princip ochrany důvěry občanů v právo, tedy důvěry, že právo bude plnit funkce, pro něž bylo vytvořeno [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 296/01 ze dne 26. 11. 2002 (N 145/28 SbNU 287)]. Součástí principu právní jistoty je také předvídatelnost postupu zákonodárce při tvorbě práva a zákaz retroaktivity právních norem, resp. jejich retroaktivního výkladu [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 215/94 ze dne 8. 6. 1995 (N 30/3 SbNU 227)]. Význam zákazu retroaktivity právních norem zdůraznil ve své judikatuře již Ústavní soud ČSFR v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 78/92 ze dne 10. 12. 1992 (nález č. 15 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, Praha: Lindě Praha, a. s., 2011, str. 92), kdy zdůraznil, že principy právního státu, právní jistoty, které je možno vyvodit z požadavku demokratického uspořádání státu, vyžadují každý ústavně možný princip retroaktivity zakotvit expressis verbis v ústavě, resp. v zákoně s cílem vyloučit možnost retroaktivní interpretace zákona.
22. Otázkami retroaktivity se Ústavní soud zabýval v řadě svých nálezů. Snad nejobsáhleji se touto problematikou zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), kdy vedle vymezení pravé a nepravé retroaktivity zdůraznil, že je nutno rozlišovat případy, ve kterých lze soulad ustanovení právního předpisu s ústavním pořádkem zabezpečit jeho ústavně konformní interpretací, a kdy tak učinit nelze a je nutno přistoupit k jeho zrušení. Soud přitom není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. V nyní posuzované trestní věci, kdy explicitní stanovení účinnosti v zákoně č. 494/2012 Sb. před jeho platností vylučuje, aby tento právní předpis vůbec působil zamýšlené účinky, však možnost přistoupit k výkladu, jenž by byl ústavně souladný, nepřipadá v úvahu.
23. Zákaz zpětné účinnosti trestního právaje uznáván ve všech novodobých právních úpravách a je považován za stěžejní princip trestního práva. 
    Znamená, že čin je trestný, jen pokud byla trestnost zákonem stanovena dříve, než byl spáchán (§ 1 trestního zákoníku). Tento zákaz 
    v českém právním řádu nachází svůj odraz zejména v tzv. časové působnosti trestního zákona, upravené v čl. 40 odst. 6 Listiny a 
    potažmo § 2 trestního zákoníku. Podle těchto ustanovení se trestnost činu posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, 
    kdy byl čin spáchán (zásada zákonnosti trestního práva - nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege). Pro další odvětví práva, 
    jejichž ustanovení zákon č. 494/2012 Sb. rovněž novelizuje, je nutno zákaz retroaktivity dovodit z čl. 1 Ústavy a principu právní 
    jistoty [nález sp. zn. Pl. ÚS 31/94 ze dne 24. 5. 1995 (N 25/3 SbNU 175; 164/1995 Sb.)]. Zpětná (časová) účinnost zákona není 
    vyloučena u právních norem, které nepředstavují zásah do právní jistoty a jedná se o právní úpravu in favorem dotčených osob, 
    jak je tomu v případě čl. 40 odst. 6 věty druhé Listiny či § 2 odst. 1 věty za středníkem trestního zákoníku, podle nichž 
    se pozdějšího zákona použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. To ale není případ, který by bylo možno vztáhnout 
    na nyní posuzovaný návrh, kdy v zákoně č. 494/2012 Sb. stanovená účinnost předchází platnosti tohoto zákona a jeho ustanovení 
    je tedy zpětně působící ze zákona, a nikoli z pouhého porovnání dvou po sobě postupně následujících právních úprav. 
    Zákon č. 494/2012 Sb. stanoví právní následky pro takové skutkové podmínky, k jejichž vzniku došlo ještě před datem 
    platnosti těchto ustanovení. Ústavní soud šije vědom, že obecné soudy již řešily situace, kdy zákonodárce stanovil nabytí účinnosti 
    právního předpisu dnem předcházejícím jeho publikaci. Obecné soudy v těchto situacích postupovaly tak, jako by ustanovení o nabytí účinnosti 
    v textu příslušného právního předpisu absentovalo (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ans 5/2007 ze dne 28. 11. 2008). 
    Tento postup Ústavní soud tímto svým rozhodnutím nehodlá revidovat či odmítnout. V posuzovaném případě se však jedná o speciální situaci, 
    neboť popsaná chyba zákonodárce zasahuje do oblasti trestní, v níž platí speciální ústavní zásada, obsažená ve výše citovaném čl. 40 odst. 6 Listiny. 
    V posuzovaném případě tedy Ústavní soud přistoupil ke zrušení napadeného ustanovení, neboť s odkazem na specifikum posuzování trestnosti činu 
    nebyl v této věci možný ústavně konformní výklad.
24. Při posuzování ústavní souladnosti způsobu stanovení účinnosti zákona č. 494/2012 Sb. považuje Ústavní soud za nepodstatné důvody, 
    které vedly k tomuto pochybení v rámci legislativního procesu v Parlamentu České republiky a k nimž se ve svém vyjádření žádná z komor 
    Parlamentu nepřihlásila. Je zcela na odpovědnosti Parlamentu a jím nastavených pravidlech, aby zajistil přijetí kvalitativně vyhovujícího 
    právního předpisu, a to jak po stránce věcné, tak po stránce legislativně-technické. Jak konstatoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl.ÚS 23/04 
    ze dne 14. 7. 2005 (N 137/38 SbNU 9; 331/2005 Sb.), úkolem Ústavního soudu není interpretovat výsledky hlasování a pravidla legislativní techniky, 
    jeho úkolem je výklad ústavního textu ve vztahu k zákonům vyhlášeným ve Sbírce zákonů. Podpis předsedy Poslanecké sněmovny jako podpis veřejnoprávního 
    aktu má proto nejen oznamovací, nýbrž i identifikační a verifikační funkci. Jeho úkolem je s pomocí dalších orgánů sněmovny (zpravodajové, ověřovatelé) 
    a aparátu kanceláře sněmovny zajistit, aby konečný projev vůle sněmovny byl formulován v souladu s požadavky kladenými na zákon v podmínkách 
    demokratického právního státu (určitost, jasnost, přehlednost, srozumitelnost, jednoznačnost, nerozpornost, jazyková a stylistická bezvadnost 
    a respektování zákazu zpětné účinnosti).

VIII.  Závěr
25. Lze tedy shrnout, že napadené ustanovení části šesté (ÚČINNOST) čl. VI zákona č. 494/2012 Sb., které stanoví účinnost zákona na den, 
    který předchází o půl roku den vyhlášení tohoto zákona, jev rozporu nejen s ustanovením § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a 
    čl. 52 odst. 2 Ústavy, který na zákon o Sbírce zákonů deleguje úpravu způsobu vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy, 
    ale je v rozporu i s ústavně chráněnými principy zákazu retroaktivity a právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy). 
    Stanovení účinnosti právního předpisu dnem předcházejícím jeho publikaci způsobuje zpětnou účinnost právních 
    ustanovení zákona č. 494/2012 Sb. a činí ustanovení tohoto zákona absolutně neaplikovatelná. 
    Z těchto důvodů Ústavní soud návrhu vyhověl a ustanovení části šesté (ÚČINNOST) zákona č. 494/2012 Sb. zrušil podle ustanovení 
    § 70 odst.1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. 
    Zrušením předmětného ustanovení o účinnosti se uplatní ustanovení § 3 odst. 3 věty první zákona o Sbírce zákonů, podle něhož, 
    pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
  Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.

21/2014 Vyhl. mění 100/2012 o předepisování zdravotnických prostředků

22.02.2014 částka 9
  21  VYHLÁŠKA  ze dne 27. ledna 2014, kterou se mění vyhláška č. 100/2012 Sb., o předepisování zdravotnických prostředků a o podmínkách zacházení s nimi
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 1 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění 
zákona č. 375/2011 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 100/2012 Sb., o předepisování zdravotnických prostředků a o podmínkách zacházení s nimi, se mění takto:
  1. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; na poukazu vystavovaném na žádost pacienta, který jej hodlá použít v jiném členském státě, 
     se vedle těchto údajů vždy uvádí datum narození“.
  2. V § 2 odst. 1 písm. g) se za slovo „jmenovku“ vkládají slova „ ; na poukazu vystavovaném na žádost pacienta, který jej hodlá použít v jiném členském státě, 
     se dále uvádějí odborná kvalifikace a kontaktní údaje, kterými jsou email, telefon nebo fax s uvedením mezinárodní předvolby a údaj „Česká republika“ a“.
  3. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; na poukazu vystavovaném na žádost pacienta, který jej hodlá použít v jiném členském státě, 
     se vedle těchto údajů vždy uvádí datum narození“.
  4. V § 3 odst. 2 písm. f) se za slovo „jmenovkou“ vkládají slova „ ; na poukazu vystavovaném na žádost pacienta, který jej hodlá použít v jiném členském státě, 
     se dále uvádějí odborná kvalifikace a kontaktní údaje, kterými jsou email, telefon nebo fax s uvedením mezinárodní předvolby a údaj „Česká republika“ a“.

Čl. II  Účinnost
   Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:  MUDr. Holcát, MBA, v. r.

20/2014 Vyhl. mění 428/2010 stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pouze na základě průjezdního víza

15.02.2014 částka 9
20  VYHLÁŠKA  ze dne 27. ledna 2014, kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru 
mezinárodního letiště na území ČR pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví podle § 182 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území 
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě 
uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb. a vyhlášky č. 46/2013 Sb., se mění takto:
  1. V příloze se bod 13 zrušuje.     Dosavadní body 14 až 31 se označují jako body 13 až 30.
  2. V příloze se na konci bodu 29 čárka nahrazuje tečkou a bod 30 se zrušuje.
Čl. II Účinnost
  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2014.
Ministr:  Ing. Pecina, MBA, v. r.  

19/2014 Vyhl. o zápisu vzdělávacích institucí do seznamu pro účely SSP a důchodového pojištění a o studiu v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou

1.2.2014 částka 8
 § 1 - Předmět úpravy
 § 2 - Náležitosti žádosti o zápis do seznamu
 § 3 - Termíny předložení žádosti o zápis do seznamu
 § 4 - Odborná a pedagogická způsobilost vyučujících
 § 5 - Materiálně technické podmínky prostor
 § 6 - Obsah, rozsah, organizace a ukončování studia
 § 7 - Dokumentace studia v kurzu

19  VYHLÁŠKA  ze dne 23. ledna 2014 o zápisu vzdělávacích institucí do seznamu vedeného pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění a o studiu v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou
  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 15 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 267/2013 Sb., a § 108 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 267/2013 Sb.:

 § 1  Předmět úpravy
    Tato vyhláška stanovuje náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou (dále jen „kurz“), podmínky odborné a pedagogické způsobilosti vyučujících osob, materiálně technické podmínky prostor, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).
 § 2  Náležitosti žádosti o zápis do seznamu
	(1) Žádost o zápis do seznamu obsahuje:
		a) identifikační údaje žadatele:
			1. název, adresu sídla, právní formu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li žadatel právnickou osobou,
			2. jméno a příjmení, státní občanství, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, případnou obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li žadatel fyzickou osobou,
		b) kontaktní adresu žadatele, emailovou adresu a číslo telefonního spojení, adresu datové schránky,
		c) doklad o oprávnění žadatele poskytovat jazykové vzdělávání,
		d) adresu místa uskutečňování kurzu,
		e) výčet cizích jazyků, které se budou v kurzu vyučovat,
		f) popis obsahu studia,
		g) způsob ukončení studia v kurzu a vzor osvědčení o úspěšném ukončení studia v kurzu,
		h) doklady o personálním zabezpečení kurzu podle § 4 a materiálně technických podmínkách prostor pro studium, popis učeben, ve kterých se uskutečňuje studium, a jejich vybavení pro výuku jazyků a
		i) čestné prohlášení žadatele, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek a nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
	(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. e) a doklady uvedené v odstavci 1 písm. h) musí žadatel předložit pro každé místo uskutečňování kurzu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. h) musí prokazovat splnění personálních předpokladů pro každé místo uskutečňování kurzu.
	(3) Doklady podle odstavce 1 písm. c) a h) musí být předloženy v originále nebo jako úředně ověřená kopie. Doklady se nevrací.
 § 3  Termíny předložení žádosti o zápis do seznamu
  (1) Žádost o zápis do seznamu pro následující školní rok se podává ministerstvu do 31. ledna.
  (2) Žádost o změnu údajů zapsaných v seznamu se podává do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny.
 § 4 Odborná a pedagogická způsobilost vyučujících
  (1) Osoby vyučující v kurzu musí mít odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost podle zákona o pedagogických pracovnících1) pro výkon činnosti učitele střední školy vyučujícího cizí jazyk. Součástí žádosti je seznam těchto vyučujících osob s uvedením této kvalifikace.
  (2) Vyučující v hodinách konverzace, pro kterého je vyučovaný cizí jazyk mateřským jazykem, musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně na úrovni bakalářského studijního programu.
  (3) Počet odborně kvalifikovaných vyučujících musí odpovídat předpokládanému počtu účastníků v kurzu po dobu trvání celého kurzu.
 § 5 Materiálně technické podmínky prostor
  (1) Studium se musí uskutečňovat v prostorách, které splňují podmínky pro výchovu a vzdělávání v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, stanovené jiným právním předpisem2).
  (2) Vlastnické nebo užívací právo k prostorám, kde bude uskutečňována výuka, je třeba doložit nejméně na dobu platnosti zápisu v seznamu.
 § 6 Obsah, rozsah, organizace a ukončování studia
  (1) Obsahem kurzu je studium jazyků odpovídající příslušné úrovni podle Společného evropského referenčního rámce (dále jen „referenční rámec“), a to
  	a) v základní úrovni, která je porovnatelná se znalostí cizího jazyka na úrovni A1 nebo A2 podle referenčního rámce, nebo
  	b) v úrovni navazující na maturitní zkoušku z příslušného cizího jazyka, která je porovnatelná se znalostí cizího jazyka na úrovni B1 nebo vyšší podle referenčního rámce.
  (2) Účastníci kurzu jsou v průběhu studia hodnoceni. Na konci kurzu každý účastník absolvuje test, který svojí obtížností odpovídá příslušné úrovni referenčního rámce minimálně o jeden stupeň vyšší v porovnání se zahájením studia.
  (3) Rozsah studia je nejméně 4 vyučovací hodiny denně v pětidenním vyučovacím týdnu v kurzu pro jeden cizí jazyk. Účastníci mohou absolvovat v průběhu ročního studia více kurzů cizích jazyků, v takovém případě je počet vyučovacích hodin dalšího kurzu poskytován nad rámec 20 vyučovacích hodin týdně. Délka vyučovací hodiny je nejméně 45 minut.
  (4) Nejvyšší počet účastníků v kurzu nebo ve společné vyučovací hodině pro účastníky více kurzů je 18.
  (5) Studium v kurzu se řídí organizací školního roku ve středních školách podle vyhlášky o organizaci školního roku3).
  (6) O úspěšném ukončení studia v kurzu vydává vzdělávací instituce účastníku osvědčení.
 § 7  Dokumentace studia v kurzu
   (1) Vzdělávací instituce vede tuto dokumentaci:
	a) rozhodnutí o zápisu do seznamu a o jeho změnách a doklady uvedené v § 2,
	b) údaje o účastnících kurzů v rozsahu jméno a příjmení, datum a místo narození, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště, pokud účastník kurzu nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,
	c) doklady o přijetí účastníka kurzu a o ukončení jeho studia,
	d) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu a evidenci docházky účastníků kurzu,
	e) vnitřní řád, který mimo jiné stanoví přípustnou hranici neúčasti nejvýše do 25 % z plánované doby studia a podmínky pro omlouvání neúčasti účastníka ve studiu, a
	f) kopie vysvědčení o maturitní zkoušce nebo absolutoria konzervatoře účastníků kurzu.
   (2) Vzdělávací instituce vede dokumentaci v listinné nebo elektronické formě.
   (3) Vzdělávací instituce předává ministerstvu údaje ze své dokumentace v rozsahu odpovídajícím její činnosti podle pravidel stanovených vyhláškou o dokumentaci škol a školských zařízení pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky4).
 § 8  Přechodné ustanovení
     Žádosti o zápis do seznamu s účinností od 1. září 2014 se podávají do 31. března 2014.
 § 9  Účinnost    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2014.
     Ministr: Štys v. r. 

18/2014 MMR o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě

§ 1 - Úvodní ustanovení
§ 2 - Vymezení základních pojmů
§ 3 - Registrace účastníka dražby
§ 4 - Detail dražby
§ 5 - Průběh elektronické dražby
§ 6 - Záznam o průběhu elektronické dražby
§ 7 - Požadavky na elektronické dražební systémy
18  VYHLÁŠKA  ze dne 24. ledna 2014  o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě
   Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 16a odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1  Úvodní ustanovení
   Tato vyhláška upravuje podmínky postupu při provádění elektronických dražeb.

§ 2  Vymezení základních pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) elektronickým dražebním systémem internetová aplikace umožňující provádění elektronických dražeb,
b) elektronickým úkonem v elektronické dražbě úkon účastníka dražby, dražebníka nebo licitátora provedený prostřednictvím elektronického dražebního systému,
c) identifikátorem bezvýznamové označení, které je účastníkovi dražby náhodně přiděleno v rámci každé elektronické dražby a slouží k jeho jednoznačnému rozlišení.

§ 3  Registrace účastníka dražby
(1) Účastník dražby se do elektronické dražby registruje prostřednictvím žádosti přes elektronický dražební systém. Dražebník je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení této žádosti zaslat účastníkovi dražby na adresu jeho elektronické pošty podrobnosti týkající se účasti na elektronické dražbě, zejména pak základní informace o elektronické dražbě, o způsobu prokázání totožnosti účastníka dražby a způsobu složení dražební jistoty, pokud je požadována.
(2) Elektronické dražby se může účastnit pouze účastník dražby, který splnil povinnosti vyplývající ze zákona a této vyhlášky a byl zapsán do seznamu účastníků dražby. O zapsání do seznamu účastníků dražby informuje dražebník každého účastníka dražby bez zbytečného odkladu na adresu jeho elektronické pošty.

§ 4  Detail dražby
(1) Detail dražby je uveřejněn na adrese ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá.
(2) Z detailu dražby musí být možné získat informace v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou, dále znalecký posudek předmětu dražby a v případě, kdy došlo k upuštění od dražby, také oznámení o upuštění od dražby. Na detailu dražby se zároveň zobrazuje doba zbývající do zahájení elektronické dražby a aktuální čas. Po zahájení elektronické dražby se na detailu dražby zobrazuje historie učiněných podání včetně označení účastníků dražby prostřednictvím jejich identifikátoru, výše dosažené ceny a zbývající doba, během které lze činit podání.

§ 5  Průběh elektronické dražby
(1) Elektronická dražba je zahájena prohlášením o zahájení dražby, které se zobrazí v elektronickém dražebním systému.
(2) Při činění podání musí být účastník dražby před odesláním svého podání dotázán elektronickým dražebním systémem, zda chce skutečně učinit podání v takové výši, která je zobrazena elektronickým dražebním systémem nebo kterou zadal do odpovídajícího pole v elektronickém dražebním systému.
(3) Před uplynutím doby, během které lze zvyšovat podání, se zobrazují následující výzvy a prohlášení:
a) v okamžiku, kdy do uplynutí doby, během které lze činit podání, zbývají 3 minuty, je účastníkům dražby zobrazena výzva „Poprvé pro účastníka dražby (označení identifikátoru účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání)“,
b) v okamžiku, kdy do uplynutí doby, během které lze činit podání, zbývají 2 minuty, je účastníkům dražby zobrazena výzva „Podruhé pro účastníka dražby (označení identifikátoru účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání)“,
c) v okamžiku, kdy do uplynutí doby, během které lze činit podání, zbývá 1 minuta, je účastníkům dražby zobrazeno prohlášení „Neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (označení identifikátoru účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělím mu příklep“.
(4) V okamžiku, kdy uplyne doba, během které lze činit podání, je účastníkům dražby zobrazena výzva „Potřetí pro účastníka dražby (označení identifikátoru účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání)“ a přijímání dalších podání je zastaveno.
(5) V průběhu elektronické dražby provádí licitátor kontrolu dostupnosti adresy ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá, prostřednictvím k tomu zřízené služby. V případě, že na základě sledování dostupnosti adresy ve veřejné datové síti bude prokazatelně doloženo omezení přístupu k elektronickému dražebnímu systému v délce přesahující 1 minutu, je licitátor povinen prodloužit dobu, během které lze činit podání, minimálně o 1 hodinu. O této skutečnosti je licitátor povinen bez zbytečného odkladu informovat každého účastníka dražby na jeho adresu elektronické pošty.
(6) Je-li v posledních 5 minutách před uplynutím doby, během které lze činit podání, učiněno podání účastníkem dražby, posouvá se čas pro příjem dalších podání o 5 minut od okamžiku posledního podání, a to i opakovaně. Uplyne-li od posledního podání 5 minut, aniž by bylo učiněno další podání, příjem podání je zastaven. Odstavec 3 se použije obdobně.
(7) Bez zbytečného odkladu po uplynutí doby, během které lze činit podání, udělí licitátor příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání, čímž je elektronická dražba skončena. Na detailu dražby se zobrazí informace o udělení příklepu, výše ceny dosažené vydražením a označení identifikátoru vydražitele. Informaci o ukončení dražby zároveň odešle licitátor každému účastníkovi dražby na jeho adresu elektronické pošty.

§ 6  Záznam o průběhu elektronické dražby
(1) Dražebník neprodleně po ukončení elektronické dražby vyhotoví záznam o průběhu elektronické dražby, který obsahuje alespoň
a) označení předmětu dražby, dražebníka, licitátora a vydražitele,
b) údaje o provedených elektronických úkonech účastníků dražby a o elektronických úkonech dražebníka včetně elektronických úkonů licitátora,
c) čas provedení elektronického úkonu nebo činnosti uvedený s rozlišením na setinu sekundy,
d) identifikátor osoby, která elektronický úkon provedla nebo činnost elektronického dražebního systému zahájila včetně identifikace její IP (Internet Protocol) adresy,
e) záznam o případném chybovém výsledku elektronického úkonu nebo další činnosti elektronického dražebního systému.
(2) Veškeré údaje podle odstavce 1 musejí být chráněny proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení.

§ 7 Požadavky na elektronické dražební systémy
(1) Elektronický dražební systém musí
a) zajišťovat veškerou komunikaci mezi účastníky dražby a elektronickým dražebním systémem zabezpečeným (šifrovaným) způsobem pomocí protokolu HTTPS (Hypertext Transfer Protocol Secure) a serverového certifikátu; použitý serverový certifikát musí být vydán důvěryhodnou a nezávislou certifikační autoritou, být platný a odpovídat všem doménovým jménům, které elektronický dražební systém využívá,
b) být provozován v prostředí, které umožňuje pořizovat evidenci požadavků příchozích na adresu ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá; úplnost a integrita této evidence musí být garantována nezávislým dodavatelem hostingových služeb, případně dodavatelem internetového připojení, kteří jsou osobami odlišnými od dražebníka,
c) zajišťovat dostatečnou ochranu, zejména před vstupem osob, které k tomu nejsou oprávněny. Autentizace osob je založena minimálně na zadání uživatelského jména a hesla, které je tvořeno sekvencí alespoň šesti znaků; přístupová hesla účastníků dražby musejí být uložena v elektronickém dražebním systému pouze v kódované podobě pomocí bezpečného algoritmu typu hash,
d) zajišťovat udržování přesného času pomocí pravidelné synchronizace. Časová informace musí být poskytována zdrojem reprodukujícím světový koordinovaný čas UTC (Coordinated Universal Time); synchronizace času elektronického dražebního systému s koordinovaným světovým časem se provádí alespoň jedenkrát za 24 hodin,
e) zpracovávat a zaznamenávat veškeré elektronické úkony s rozlišením na setinu sekundy,
f) provádět automatickou aktualizaci údajů na detailu dražby, a to takovým způsobem, aby o provedených změnách, zejména o uskutečněných příhozech, byli účastníci dražby informováni nejpozději do 10 sekund od jejich uskutečnění,
g) zabezpečovat, aby dražebník nebo licitátor neměl možnost vykonávat elektronické úkony za účastníka dražby,
h) zajistit pracovníkům ministerstva pověřeným kontrolou dálkový přístup v obdobném rozsahu jako účastníkům dražby bez možnosti se elektronické dražby aktivně zúčastnit,
i) zabezpečovat ochranu dat takovým způsobem, který umožní jejich uložení a zálohování tak, aby nedošlo k jejich ztrátě či manipulaci s údaji,
j) zajišťovat externí kontrolu dostupnosti adresy ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá; kontrola je zajišťována prostřednictvím k tomu zřízené služby, která ji provádí z jiného geografického umístění, než je umístění této adresy ve veřejné datové síti, a to pravidelně minimálně každou minutu; provádí ji poskytovatel této služby, který je odlišný od dražebníka.
(2) Používání elektronického dražebního systému musí být dostupné běžnými nástroji elektronické komunikace. Pro použití elektronického dražebního systému musí postačovat aktuálně bezplatně poskytovaná verze internetového prohlížeče bez potřeby instalace dalších speciálních aplikací s výjimkou běžných rozšíření prohlížeče, jako je Java, Flash nebo Adobe Reader. Informace o minimální konfiguraci počítače, se kterým se lze zúčastnit elektronické dražby, uvede dražebník ve veřejně přístupné části elektronického dražebního systému.
(3) Dokumenty se v elektronickém dražebním systému zveřejňují ve formátu PDF (Portable Document Format).
(4) Elektronický dražební systém nesmí obsahovat takové funkcionality, které umožňují narušit průběh elektronické dražby.
(5) Ve veřejně přístupné části elektronického dražebního systému musí být k dispozici uživatelská příručka, ve které jsou podrobně popsány důležité funkcionality systému.
(6) Elektronický dražební systém umožňuje nepřetržitý dálkový přístup k informacím o ukončených elektronických dražbách v rozsahu definovaném v § 4, a to nejméně 1 rok od jejich ukončení.
§ 8  Přechodné ustanovení
Dražebník, který zahájil provoz elektronického dražebního systému přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, může elektronické dražby vyhlášené nejpozději do 30. dubna 2014 dokončit podle dosavadních právních předpisů.
§ 9 Účinnost   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:  Mgr. Lukl, MPA, v. r.

   	

17/2014 o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání

od 30.1.2014 částka 8, část od 1.1.2015
17  VYHLÁŠKA  ze dne 23. ledna 2014,
kterou se mění vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo obrany stanoví podle § 93 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 122/2012 Sb.:

Čl. I
Vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování 
vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 456/2002 Sb., vyhlášky č. 69/2008 Sb., vyhlášky č. 334/2008 Sb., vyhlášky č. 290/2010 Sb. a vyhlášky 
č. 177/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 13 odstavec 3 zní:
„(3) Pro účely pořízení a obnovení vojenské výstroje určené do vlastnictví se vojákovi zřizuje elektronické konto měsíčních výstrojních náležitostí. 
     Nelze-li použít postup podle věty první, vydají se vojákovi poukázky na vydání vojenské výstroje.“.
2. V § 15 odstavec 2 zní:
   „(2) Hodnota vojenské výstroje se pro účely stanovení výše konta měsíčních výstrojních náležitostí podle § 13 odst. 3 nebo pro účely vydání poukázek na vydání vojenské výstroje stanovuje v závislosti na době životnosti výstrojních součástek a výši jejich pořizovacích nákladů.“.
5. V § 18 odstavec 2 zní:
   „(2) Zemře-li voják, kterému nebyla vydána vojenská výstroj ve formě základní výbavy, při výkonu služby v zahraničí nebo v zahraniční operaci, anebo v mimořádných případech, kdy vojenský stejnokroj zemřelého nelze dohledat, je zničen nebo poškozen, vydá služební orgán vojenský stejnokroj bez bot a jednu soupravu prádla k pohřbení vojáka.“.
6. V § 18 se odstavec 3 zrušuje.
7. Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 266/1999 Sb.
 Stravní dávky a přídavky potravin na osobu a den a normy jejich energetických a výživových hodnot
 Stravní dávky (SD). Přídavky potravin (PP)	
 Energ. hodnota	
                Bílkoviny Tuky	Kyselina linolová 
                                           Sacharidy  Minerální látky	
                                                             Vitamíny vápník  fosfor	železo	A-ekv. retinolu	B1 B2	
                                                                                                    P-P-ekv. niacinu C
                  kJ	   g	g	g	g	mg	µg	mg
SD - základní	   13474   90	112	9	460	900	800	20	1000	1,2	1,4	16	100
SD - pro letce	   14212   96	120	10	480	1000	1000	20	1200	1,4	1,6	18	100
SD - pro výsadkáře 15111   96	126	10	520	1000	1000	20	1200	1,4	1,6	18	100
PP - A	            430	    -	-	-	24	3	-	-	-	-	-	2	2
PP - B	            1170   9,8	14,4	0,6	28	72	125	1,3	24	0,12	0,12	2,3	-
PP - C	            1520   14	10	0,5	54	26,4	131	2,1	94	0,17	0,13	3,7	2,4
PP - D	            1596   18	12	0,5	50	189	264	2,7	146	0,12	0,28	7,4	2,1
PP - E	            2596   14	18	1	100	193,6	344	3,1	258	0,39	0,29	6,4	5,3
PP - F	            4620   34	36	2,5	160	471	1075	10,4	870	1,1	0,83	21,4	20,5
PP - G	             635  3,9	3,8	-	35	58	65	3,3	40	0,1	0,08	0,6	55
PP - H	             760  1,9	0,5	-	41	42	49	1,1	25	0,12	0,06	0,9	45“.
Čl. II Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení s výjimkou čl. I bodů 3 a 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministr: Ing. Picek v. r.
                
        

16/2014 mění nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým

od 14.2.2014 částka 8
ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým(Čl. 1)
ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o zavedení vízové povinnosti ve vztahu ke Kanadě(Čl. 2)
16 NAŘÍZENÍ VLÁDY  ze dne 22. ledna 2014,
kterým se mění nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým, ve znění nařízení vlády č. 224/2009 Sb., a kterým se ruší vízová povinnost pro držitele diplomatických a služebních pasů Kanady
Vláda nařizuje podle § 181 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb., a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie1):
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým
Čl. I
Nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým, ve znění nařízení vlády č. 224/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů“.
2. V § 1 odst. 2 se za slova „Držitelé platných“ vkládají slova „diplomatických, služebních a“ a slova „3 měsíce“ se nahrazují slovy „90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů“.
3. V § 1 odst. 3 se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů“.
4. V § 1 odst. 4 se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů“.

ČÁST DRUHÁ   Změna nařízení vlády o zavedení vízové povinnosti ve vztahu ke Kanadě
Čl. II  Část první nařízení vlády č. 224/2009 Sb., o zavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů Kanady a o změně nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým, se včetně nadpisu zrušuje.

ČÁST TŘETÍ  ÚČINNOST
Čl. III  Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:  Rusnok v. r.         Ministr zahraničních věcí:  Kohout v. r.

1) Čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít 
   při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění pozdějších předpisů.
        
        

15/2014 mění NV č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném

od 1.2.2014 částka 8/2014
15  NAŘÍZENÍ VLÁDY  ze dne 8. ledna 2014,
kterým se mění nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, 
ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 46 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona 
č. 152/2011 Sb. a zákona č. 196/2012 Sb.:

Čl. I
Nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, ve znění nařízení vlády 
č. 272/2007 Sb., nařízení vlády č. 404/2009 Sb., nařízení vlády č. 26/2010 Sb., nařízení vlády č. 415/2010 Sb., nařízení vlády č. 243/2011 Sb., 
nařízení vlády č. 354/2011 Sb. a nařízení vlády č. 352/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 1 v písmenu a) se slova „21.00 hod.“ nahrazují slovy „20.00 hod.“.
2. V příloze č. 2 v písmenu a) se slova „21.00 hod.“ nahrazují slovy „20.00 hod.“.
3. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se doplňuje věta:
„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních 
komunikací těžkými nákladními vozidly.“.

Čl. II  Účinnost  Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 2014.
Předseda vlády: Rusnok v. r.  Ministr dopravy: Žák v. r.
    
        

14/2014 doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně

21.1.2014
14  SDĚLENÍ  Státní volební komise  ze dne 20. ledna 2014
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně 
konaných ve dnech 10. a 11. ledna 2014 (I. kolo) a ve dnech 17. a 18. ledna 2014 (II. kolo)
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu 
České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky doplňovacích voleb do Senátu 
Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně konaných ve dnech 10. a 11. ledna 2014 (I. kolo) a ve dnech 17. a 18. ledna 2014 
(II. kolo).
I. Souhrnné výsledky I. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně konaných ve dnech 
10. a 11. ledna 2014.
V I. kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně konaných ve dnech 10. a 11. ledna 2014 
nebyl ve smyslu ustanovení § 75 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, 
ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát.Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
Počet zvolených senátorů	0
Počet volebních okrsků	      140
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování	140
Počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů	99034
Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky	23100
Procento účasti na volbách	23,33
Počet odevzdaných úředních obálek	23083
Počet platných hlasů celkem	22953
II.
Souhrnné výsledky II. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně konaných ve dnech 17. a 18. ledna 2014.Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem
Počet zvolených senátorů	                1
Počet volebních okrsků	                        140
Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování	140
Počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů	99017
Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky	16200
Procento účasti na volbách	                16,36
Počet odevzdaných úředních obálek	        16189
Počet platných hlasů celkem	                16086
JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE II. KOLE
Volební obvod	Senátor	Věk	Politická příslušnost	Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí
 číslo 	sídlo
 80	Zlín	Bc. Patrik Kunčar	40	Křesťan. a demokrat. unie - Českosl. strana lidová	Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
Předseda Státní volební komise: Ing. Pecina, MBA, v. r.

        

12/2014 MPSV o uložení kolektivních smluv vyššího stupně

částka 5 21.1.2014
12  SDĚLENÍ  Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. ledna 2014
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 10. 12. 2013 – 10. 1. 2014 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 (pro a. s. a s. r. o.), uzavřená dne 20. 11. 2013 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství
a
Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství.
2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 20. 11. 2013 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství
a
Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství.
3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 30. 10. 2013 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství
a
Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika.
4. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 16. 12. 2013 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy
a
Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu.
5. Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 17. 12. 2013 mezi smluvními stranami Odborovým svazem ECHO,
Českým odborovým svazem energetiků
a
Českým svazem zaměstnavatelů v energetice.
Ministr:  Ing. Koníček v. r.
        	
        

13/2014 MZe o postupu při provádění pozemkových úpravách

1.2.2014 zrušuje 545/2002
13  VYHLÁŠKA ze dne 10. ledna 2014  o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 27 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona 
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona 
č. 503/2012 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) náležitosti návrhu pozemkových úprav,
b) pravidla postupu při provádění pozemkových úprav,
c) obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6 zákona.
§ 2  Náležitosti návrhu pozemkových úprav
Náležitosti návrhu pozemkových úprav jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 3 Příprava řízení o pozemkových úpravách
(1) Pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci.
(2) V rámci pozemkových úprav nebo jejich přípravných prací se zajišťují zejména a) aktualizovaný soubor geodetických informací a aktualizovaný soubor popisných informací katastrálního operátu, popřípadě operáty bývalého pozemkového katastru a navazující operáty přídělového a scelovacího řízení, v potřebném rozsahu a ve formě, v níž jsou vedeny nebo uschovány, a dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací1),
b) přídělové listiny nebo rozhodnutí, popřípadě jiné doklady podle jiných právních předpisů2), které mohou být využity pro upřesnění nebo rekonstrukci přídělového řízení v pozemkových úpravách (§ 4 odst. 2 zákona),
c) mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek3), mapy komplexního průzkumu půd a mapy souboru lesních typů,
d) schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a územní rozhodnutí4),
e) dostupné podklady, rozbory a informace o stavu území a záměrech jeho využití včetně provedených terénních průzkumů, například ohledně poměrů v oblasti vod, zejména ochranná pásma vodních zdrojů nebo zranitelné oblasti, nadzemních a podzemních zařízení, ochrany půdy, geologických průzkumů, dopravy, územních systémů ekologické stability, ochrany krajinného rázu, hydrologická data, klimatologická data, lesní hospodářské plány, lesní hospodářské osnovy, dříve zpracované projekty pozemkových úprav a data Českého hydrometeorologického ústavu,
f) ověřené údaje o poloze rozvodných sítí, liniových staveb a melioračních zařízení,
g) ortofotomapy, letecké a satelitní snímky, údaje základní báze geografických dat, mapy erozního ohrožení území a registr půdních bloků, který je součástí evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, digitální model území České republiky.

§ 4  Obvod pozemkových úprav
Pozemkový úřad postupuje při určení obvodu pozemkových úprav tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu, s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu.
§ 5  Podrobný průzkum terénu a jeho vyhodnocení
(1) Podrobný průzkum terénu se provede v celém obvodu pozemkových úprav. Pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod, provede se průzkum i v lokalitách navazujících. Průzkum se provede tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, ochrany přírody a krajiny a všech faktorů, které mohou ovlivnit plán společných zařízení (§ 9 odst. 8 zákona) nové polohové uspořádání pozemků nebo změnu pozemků podle jejich druhů.
(2) Podrobný průzkum terénu se zaměří na ty skutečnosti, které jsou nezbytné pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Jsou to zejména
a) způsob současného užívání pozemků a označení jejich hranic,
b) dopravní zatížení, technický stav všech komunikací včetně jejich součástí a příslušenství a přístup na pozemky,
c) degradace půdy, heterogenita pozemků, zjištění projevů vodní a větrné eroze (smyvy, zamokření, dráhy soustředěného odtoku vody, rýhy, strže, deflace, akumulace); současný stav eroze se dokladuje výpočtem míry erozního ohrožení,
d) technický a funkční stav odvodnění a závlah pozemků, stav koryt vodních toků a vodních děl umístěných v těchto korytech z hlediska možnosti odvádění povrchových vod z povodí vodního toku, technický a funkční stav vodních nádrží,
e) rozmístění a stav všech prvků sloužících k ochraně proti vodní a větrné erozi, rozmístění a stav prvků významných pro ochranu krajiny a spoluvytvářejících krajinný ráz,
f) výskyt skládek odpadů, energetických, telekomunikačních, tepelných a jiných vedení včetně sloupů těchto vedení, studní, popřípadě dalších specifických zvláštností území,
g) potřeba zúrodňovacích nebo asanačních opatření na degradovaných a kontaminovaných půdách.
(3) Při podrobném průzkumu terénu se zjišťuje nesoulad mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí a vypracovávají podklady pro možné změny druhů pozemků v rámci řízení o pozemkových úpravách.
(4) Při podrobném průzkumu terénu se vedle map katastru nemovitostí využijí zejména Státní mapy 1:5000, popřípadě další podklady.
(5) Výsledky podrobného terénního průzkumu se zpracovávají graficky a písemně jako jeden z podkladů pro stanovení základních cílů pozemkových úprav.

§ 6  Účastníci
Jestliže výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu, použije se pro identifikaci účastníka, kterým je fyzická osoba, jako identifikátor jeho rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice, použije se identifikátor podle katastrální vyhlášky5). V ostatních případech se jako identifikátor použije v souladu se správním řádem6) datum narození.
§ 7  Zahájení řízení
(1) Po zahájení řízení o pozemkových úpravách (§ 6 zákona) pozemkový úřad svolá úvodní jednání (§ 7 zákona). Svolání tohoto úvodního jednání lze z důvodu hospodárnosti řízení provést současně s oznámením o zahájení pozemkových úprav.
(2) Na úvodním jednání se poskytnou účastníkům přítomným na tomto jednání informace o podstatných skutečnostech zjištěných při přípravě řízení o pozemkových úpravách a informace o cílech a postupu při provádění pozemkových úprav.
(3) Z úvodního jednání pořídí pozemkový úřad zápis, jehož přílohou je prezenční listina, která obsahuje náležitosti podle § 18 odst. 2 správního řádu. Prezenční listina je jedním z dokladů o volbě sboru (§ 5 odst. 5 zákona).
(4) Postup jednání a hlasování sboru upraví jednací řád sboru, přijatý nadpoloviční většinou všech členů sboru. O každém jednání sboru se pořídí zápis, který podepíše předseda sboru a vedoucí pozemkového úřadu nebo jím pověřený zaměstnanec. Dojde-li při jednání sboru k hlasování o určité věci, zápis o výsledku hlasování podepíší všichni přítomní členové sboru.
(5) Osoby, které jsou pověřeny pozemkovým úřadem vstupovat a vjíždět na pozemky (§ 6 odst. 9 zákona), jsou povinny na vyžádání předložit písemné pověření a průkaz totožnosti vlastníkovi, na jehož pozemek vstupují.

§ 8  Zjišťování průběhu hranic
Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic (§ 9 odst. 5 zákona) nejméně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.
§ 9  Vyrovnání a změna hranice katastrálního území
Podle rozsahu navrhované změny hranice se do obvodu pozemkových úprav zahrnou buď pouze změnou hranice dotčené pozemky, nebo tak velká navazující část sousedního katastrálního území, aby bylo možno uspokojivě vyřešit nové uspořádání pozemků i v dotčené části sousedního katastrálního území.
§ 10  Zeměměřické činnosti
(1) Pozemkový úřad dohodne s katastrálním úřadem zejména postup a náležitosti při zpracování podkladů pro obnovu souboru geodetických informací pro pozemky pouze zaměřené a v obvodu pozemkových úprav neřešené podle § 2 zákona (nesměňované), podmínky stanovené katastrálním úřadem (§ 6 odst. 6 zákona) a intervaly a formu, v jakých budou změny, týkající se řešených pozemků, katastrálním úřadem předávány.
(2) Výměra území, zahrnujícího pozemky řešené podle § 2 zákona, se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených s kódem 3 charakteristiky kvality souřadnic podrobných bodů.
(3) Výměra území zjištěná podle odstavce 2 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel podle katastru nemovitostí. Není rozhodující, jaký způsob určení výměry je u parcel v katastru nemovitostí evidován. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou katastrální vyhláškou.
(4) Pokud rozdíl výměr podle odstavce 3 nepřekročí mezní odchylku stanovenou katastrální vyhláškou, opraví se součty výměr směňovaných parcel v soupise nároků opravným koeficientem tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 3 byl odstraněn.
(5) Jestliže rozdíl výměr podle odstavce 3 překročí stanovenou mezní odchylku, zhotovitel ověří, zda není chyba v zaměření území, ve výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel takovou chybu, postupuje pozemkový úřad dále na základě výsledků projednání s katastrálním úřadem.
(6) U pozemků v obvodu pozemkových úprav, u kterých se provádí pouze obnova souboru geodetických informací, se provede zjišťování hranic a jejich zaměření a vyhotovení nového souboru informací podle katastrální vyhlášky, aby byla známa jejich skutečná výměra v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup podle katastrální vyhlášky.
(7) Při podrobném měření polohopisu se zaměřují prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav (drenážní šachty, studně, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, meze, nadzemní a podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, osa železničních kolejí, polní a lesní cesty, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů, rozhraní druhů pozemků, budovy a drobné stavby). Podle potřeby se provede rovněž podrobné výškopisné zaměření.
(8) U pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu § 2 zákona, a pozemkový úřad u nich zajišťuje pouze nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, se výsledky těchto činností předávají katastrálnímu úřadu bezprostředně po jejich ukončení.

§ 11  Soupis nároků
(1) Na základě zjištěného nesouladu mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí svolá pozemkový úřad před vypracováním soupisu nároků jednání, ke kterému přizve zástupce orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, orgánu ochrany přírody, státní správy lesů a případně dalších dotčených orgánů. Na tomto jednání se posoudí možnost změny druhů pozemků. Vyjádření dotčených orgánů ke změnám druhů pozemků se zaznamená do protokolu, popřípadě se k němu toto vyjádření přiloží. Do soupisu nároků se uvádí skutečnosti podle výsledků tohoto jednání.
(2) K listu vlastnictví, na kterém jsou uvedeny pozemky, na něž se vztahuje § 3 odst. 4 zákona, se vyhotoví pro tyto pozemky samostatný soupis nároků. Obdobně je postupováno i při vyhotovování soupisu nových pozemků.
(3) Soupis nároků, který je součástí dokumentace podle čl. VI bodu 7 přílohy č. 1 k této vyhlášce, se vyhotoví do tabulky podle vzoru v příloze č. 2 k této vyhlášce. Tento soupis nároků pozemkový úřad doručí vlastníkovi do vlastních rukou, určí lhůtu k uplatnění námitek a poučí vlastníka o postupu při udělování souhlasu s řešením pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona.
(4) Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků jsou údaje zaměření a zjištění skutečného stavu v terénu a výsledku jednání podle odstavce 1. V případě pozemků, na které se vztahuje § 3 odst. 3 zákona, platí druh pozemku vedený v katastru nemovitostí.
(5) Jestliže vlastník pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona souhlasí s jejich řešením ve smyslu § 2 zákona, uvede svůj písemný souhlas v soupisu nároků. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem podle odstavce 3 nevyjádří k řešení pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona, je souhlas doložen dokladem o doručení soupisu nároků, který bude ve spisové dokumentaci připojen ke konkrétnímu soupisu nároků.
(6) U pozemku, jehož vlastník není znám (§ 9 odst. 16 zákona), se tato skutečnost uvede v soupisu nároků v poznámce.
(7) Vstupuje-li do pozemkových úprav vlastník s jedním pozemkem a výměra tohoto pozemku se zvýší o část odpovídající spoluvlastnickému podílu po reálném rozdělení spoluvlastnických podílů (§ 9 odst. 16 zákona), jedná se v případě ustoupení od požadavku na uhrazení rozdílu ceny (§ 10 odst. 2 zákona) o jeden pozemek.
(8) K námitkám podaným k pozemkům neřešeným podle § 2 zákona, které pozemkový úřad předává podle § 8 odst. 1 zákona katastrálnímu úřadu k rozhodnutí, připojí pozemkový úřad i výsledky zeměměřických činností podle katastrální vyhlášky.
(9) Vzor soupisu nároků je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 12  Ocenění nároků vlastníků
Nachází-li se na pozemku vlastníka dřeviny rostoucí mimo les, pozemkový úřad vyzve prostřednictvím soupisu nároků vlastníka pozemku, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda požaduje jejich ocenění.

§ 13  Aktualizace soupisu nároků
(1) V průběhu zpracování návrhu pozemkových úprav se soupis nároků upřesňuje, a to například z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav a změny okruhu účastníků podle § 9 odst. 6 zákona nebo vypořádání spoluvlastnictví podle § 9 odst. 16 zákona. Poslední aktualizaci soupisu nároků lze provést nejpozději ke dni vystavení návrhu. Aktualizované soupisy nároků se doručí pouze dotčeným vlastníkům.
(2) Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví až po vyložení soupisu nároků, upraví se u dotčených vlastníků jejich nároky podle uzavřených dohod o vypořádání spoluvlastnictví.
(3) Dojde-li v době mezi vystavením návrhu a vydáním rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona v katastru nemovitostí ke změnám v nárocích, jsou tyto změny uvedeny v přílohách rozhodnutí podle § 11 odst. 4, případně odst. 8 zákona. Aktualizace soupisu nároků se v takovém případě již neprovádí.

§ 14  Nároky osob uvedených v § 8 odst. 2 zákona
(1) Osoby uvedené v § 8 odst. 2 zákona prokážou svůj nárok tak, že předloží doklad o přechodu vlastnického práva na jiného vlastníka u nárokovaných pozemků včetně grafické identifikace (soutisk) nárokovaných pozemků v současné platné mapě daného území.
(2) Pozemky uvedené v § 8 odst. 2 zákona se ocení průměrnou cenou zemědělských pozemků v katastrálním území7) dotčeném katastrálními úpravami. Lesní pozemky, které se po roce 1958 staly součástí území Polské lidové republiky, se ocení ve stavu k roku 1958.

§ 15  Zpracování plánu společných zařízení
(1) Plán společných zařízení se zpracuje tak, aby obsahoval přehled všech navržených společných zařízení včetně změn druhů pozemků; v případě potřeby jsou zvláště uvedeny ty změny druhů pozemků, jichž se netýkají navrhovaná společná zařízení. Plán obsahuje rovněž přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, a dále přehled pozemků a jejich výměry, které jsou k dispozici pro společná zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona).
(2) Výsledky podrobného průzkumu terénu podle § 5 odst. 2 se vyhodnotí spolu s podmínkami dotčených orgánů (§ 6 odst. 6 zákona) a promítnou se do návrhu plánu společných zařízení. Návrh se projedná s těmito orgány na kontrolním dni.
(3) Pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky, které byly v rámci pozemkových úprav vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu a jsou uvedeny v čl. VII bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Pro společná zařízení lze rovněž použít pozemky v obvodu pozemkové úpravy řešené podle § 2 zákona, a to s výlučným souhlasem vlastníka.
(4) V případě nedostatku pozemků ve vlastnictví státu a obce, určených pro společná zařízení, se úměrně sníží nároky vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona) a provede se aktualizace nároků tak, že se opraví součty výměr směňovaných parcel opravným koeficientem s přesností na 6 desetinných míst. Po provedené aktualizaci nároků se postupuje podle § 8 odst. 1 zákona.
(5) Při sestavování grafického počítačového souboru nové digitální katastrální mapy se druhy pozemků přizpůsobují výslednému stavu vlastnických hranic nových pozemků; s tím související upřesnění výměr se nepovažuje za rozpor vůči návrhu plánu společných zařízení, ke kterému se dotčené orgány (§ 9 odst. 10 zákona) již vyjádřily.

§ 16  Ochrana půdy, vody a krajiny
V plánu společných zařízení se celý obvod pozemkových úprav posoudí též z hlediska erozního ohrožení a povodňových rizik a posoudí se možnost retence území ve vztahu ke zpomalení povrchového odtoku. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje zejména jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy, snížení maximálních průtoků a nezbytná ochrana vodních zdrojů, koryt vodních toků, vodních nádrží a zastavěných částí obce. Plán společných zařízení v části zaměřené na protierozní a protipovodňová opatření musí být doplněn návrhem agrotechnických a organizačních opatření, se kterým budou vlastníci pozemků prokazatelně seznámeni; v poznámce v soupisu nových pozemků se uvede, že na dotčené pozemky se vztahují agrotechnická nebo organizační opatření podle plánu společných zařízení. Dále plán společných zařízení obsahuje vyhodnocení změny odtokových parametrů jako podkladu pro řešení odtokových poměrů v návazném povodí.

§ 17 Návrh nového uspořádání pozemků
(1) Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se nepřihlíží k takovým požadavkům, které jsou v rozporu s projednaným plánem společných zařízení a stanoveným způsobem využití území.
(2) Návrh nových parcel a jejich označování musí odpovídat požadavkům katastrální vyhlášky. Návrh nového uspořádání pozemků se zpracovává v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Výměry nových parcel se vypočtou ze souřadnic lomových bodů hranic parcel se zaokrouhlením výsledků na celé čtvereční metry.
(3) Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se bere v úvahu aktualizovaný stav údajů katastru nemovitostí. Výsledky pozemkových úprav podle katastrální vyhlášky, které slouží pro zpracování obnoveného katastrálního operátu, se předávají katastrálnímu úřadu.
(4) Pozemkový úřad všechny připomínky účastníků řízení uplatněné k vystavenému návrhu pozemkových úprav posoudí, popřípadě je s dotčenými účastníky projedná a s vypořádáním připomínek tyto účastníky písemně seznámí.
(5) U pozemkových úprav, jejichž předmětem je upřesnění přídělů (§ 13 zákona), se kromě náležitostí uvedených v katastrální vyhlášce zpracuje společně s rozhodnutím o určení hranic pozemků porovnání mezi původními a novými pozemky, a to včetně evidování jiných právních vztahů.

§ 18 Soupis nových pozemků
(1) Kompletní soupis nových pozemků je tvořen
a) originály soupisů nových pozemků, které vlastník svým podpisem odsouhlasil,
b) soupisy nových pozemků doplněnými dokladem o doručení v případě postupu podle § 9 odst. 21 zákona,
c) originály soupisů nových pozemků, na nichž je vlastníkem vyjádřen nesouhlas.
(2) K doložení souhlasu s novým uspořádáním pozemků získaného postupem podle § 9 odst. 21 zákona slouží písemná výzva a doklad o jejím doručení.
(3) Poznámka (§ 9 odst. 13 zákona) se nevyznačuje u pozemků, s nimiž vlastník vstupuje do pozemkových úprav a na kterých již společná zařízení existují nebo se navrhuje pouze jejich rekonstrukce.
(4) Vzor soupisu nových pozemků je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(5) Vysvětlivky ke vzoru soupisu nároků a vzoru soupisu nových pozemků jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 19 Výkup pozemků a reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví
(1) Dohoda o reálném rozdělení podílového spoluvlastnictví (§ 9 odst. 16 zákona) se podepisuje před oprávněnou úřední osobou8); není-li před ní podepsána, předkládá se pozemkovému úřadu s úředně ověřenými podpisy všech spoluvlastníků. Právní účinky dohody nastávají dnem, kdy je dohoda podepsána všemi spoluvlastníky.
(2) Na výměře potřebné pro společná zařízení (§ 9 odst. 17 zákona) se podílejí poměrnou částí všichni vlastníci pozemků, včetně těch, jejichž pozemky se nacházejí v navazující části sousedícího katastrálního území, a to i v případě, že v této navazující části nejsou žádná společná zařízení navrhována.

§ 20 Věcná břemena
(1) Je-li podle schváleného návrhu zřízeno věcné břemeno k pozemku, uvede se v soupisu nových pozemků podle vzoru v příloze č. 3 k této vyhlášce způsob, případně výše náhrady.
(2) Účastníci řízení o pozemkových úpravách vyjádří svůj souhlas se zatížením navrhovaných pozemků existujícím věcným břemenem (§ 9 odst. 18 zákona) svým podpisem na soupisu nových pozemků.
(3) U věcných břemen, která pouze přecházejí a nedochází u takto zatíženého pozemku návrhem ke změně vlastníka, se souhlas podle odstavce 2 nevyžaduje.

§ 21  Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků
(1) Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných a původních pozemků se provádí vždy za všechny pozemky evidované v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.
(2) Cena pozemku a porostu v soupisu nároků i v soupisu nových pozemků se v součtu uvede se zaokrouhlením směrem nahoru na celé desetikoruny.
(3) Za jeden pozemek, s nímž vlastník vstupuje do pozemkových úprav (§ 10 odst. 2 zákona), lze považovat i více parcel jednoho vlastníka, které na sebe bezprostředně navazují. Upuštění od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se týká každého vlastníka nebo spoluvlastníka samostatně.
(4) Vzdálenost se stanoví jako vážený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou čarou od bodu dohodnutého na úvodním jednání. Tento bod je stejný pro řešené katastrální území i pro navazující části sousedících katastrálních území řešených v obvodu pozemkových úprav.

§ 22  Vystavení návrhu pozemkových úprav
(1) Vystavený návrh musí již obsahovat parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem. Pokud budou parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem použita až při vystavení návrhu, bude součástí vystaveného návrhu rovněž srovnávací sestavení pracovních a přidělených parcelních čísel s uvedením čísla příslušného listu vlastnictví, na kterém jsou dosavadní pozemky v katastru nemovitostí evidovány.
(2) Ve vystavené mapě návrhu nového uspořádání pozemků jsou parcely označeny pouze parcelními čísly přidělenými katastrálním úřadem.
(3) Návrh, který se ukládá u pozemkového úřadu, musí obsahovat všechny doklady v originále. Za originál se považuje listinná podoba i dokumenty archivované elektronickou spisovou službou, s výjimkou doručenek pozvánky na šetření hranic, které jsou součástí dokumentace předávané katastrálnímu úřadu.

§ 23  Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav
(1) Souhlasem vlastníků alespoň 3/4 výměry pozemků řešených podle § 2 zákona se rozumí souhlasy podle § 9 odst. 20 a 21 zákona, s tím, že se souhlasy udělené podle § 9 odst. 21 zákona nevedou odděleně.
(2) Písemná a grafická část návrhu, která se společně s rozhodnutím o schválení návrhu včetně seznamu účastníků řízení zasílá účastníkům řízení, se pevně spojí s rozhodnutím do svazku sešitím, které se přelepí přelepkou tak, aby přelepka znemožňovala rozdělení listin bez jejího poškození. Přelepka se opatří otiskem razítka příslušného pozemkového úřadu se státním znakem z obou stran tak, aby část otisku tohoto razítka byla otištěna na listině. Stejným způsobem se postupuje i v případě doručování rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona.
(3) Grafická část musí být vyhotovena v takové kvalitě, aby byla pro účastníky řízení čitelná a srozumitelná.

§ 24  Rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona
V rozhodnutí vydaném podle § 11 odst. 8 zákona se u pozemků řešených v obvodu pozemkových úprav zohlední změny v katastru nemovitostí, ke kterým u nich došlo během přerušení řízení podle § 11 odst. 9 zákona.

§ 25  Provádění pozemkových úprav
(1) Postup realizace společných zařízení je projednán nejprve se sborem (§ 12 odst. 1 zákona) před jeho zánikem (§ 5 odst. 5 zákona). Sborem stanovené priority realizace jsou pozemkovým úřadem předány zastupitelstvu obce k projednání. Dokladem o projednání je usnesení zastupitelstva obce.
(2) Součástí realizace plánu společných zařízení je také výsadba porostu a financování péče o něj do doby předání obci nebo jinému účastníkovi řízení (§ 9 odst. 12 zákona). Vysazený porost, realizovaný podle schváleného plánu společných zařízení, předá pozemkový úřad obci nebo jinému účastníkovi nejdéle do 3 let od výsadby.

§ 26  Upřesnění a rekonstrukce přídělů v rámci pozemkových úprav
(1) V územích, kde jsou zahájeny komplexní pozemkové úpravy, jejichž součástí je upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, se postupuje tak, že pozemkový úřad rozhodne o určení hranic přídělu (§ 13 zákona). Výsledky řízení o určení hranic přídělů jsou podkladem pro soupis nároků v řízení o komplexních pozemkových úpravách.
(2) V řízení o upřesnění a rekonstrukci přídělů se zahájí řízení a koná úvodní jednání, vyhotoví se soupis nároků, který se doručí všem známým účastníkům řízení a současně vyloží na dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí, zaměří se skutečný stav terénu, na jehož základě a na základě dohledaných podkladů se vyhotoví nový soupis nároků, který se doručí do vlastních rukou všem známým účastníkům řízení a současně vystaví na dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, a uskuteční se závěrečné jednání. Na základě nového soupisu nároků se vydá rozhodnutí o určení hranic pozemků.
(3) Při vyhotovování soupisu nároků se u pozemků s původem grafický příděl § 3 odst. 3 zákona nepoužije.
(4) Jsou-li upřesnění a rekonstrukce přídělů ukončeny zápisem rozhodnutí o určení hranic pozemků do katastru nemovitostí, projedná pozemkový úřad náležitosti podkladů s katastrálním úřadem. Současně se dohodne, zda se výsledky měření využijí pro obnovu katastrálního operátu nebo se vyhotoví geometrický plán. V tomto případě se oceňování pozemků ani jejich scelování neprovádí a plán společných zařízení se nevyhotovuje.

§ 27  Obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav
Písemná žádost o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav obsahuje jméno a příjmení, akademický titul, rodné příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu, kontaktní údaje, jméno a příjmení otce a matky, rodné příjmení matky, nejvyšší dosažené vzdělání, včetně oboru nebo zaměření studia, případně specializace, délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav, datum a podpis žadatele.

§ 28  Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.
2. Vyhláška č. 122/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.

§ 29  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2014.

Ministr:  Ing. Toman, CSc., v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 13/2014 Sb.
NÁLEŽITOSTI NÁVRHU POZEMKOVÝCH ÚPRAV
Náležitostmi návrhu pozemkových úprav jsou:
I. Průvodní list pozemkových úprav
Průvodní list obsahuje následující údaje:
1) název pozemkového úřadu,
2) forma a název pozemkových úprav,
3) kraj,
4) obec,
5) katastrální území,
6) převažující důvody pozemkových úprav,
7) základní cíle pozemkových úprav,
8) výměra řešeného území,
9) počet listů vlastnictví při vyložení nároků a ve schváleném návrhu,
10) počet parcel při vyložení nároků a ve schváleném návrhu,
11) zpracovatele návrhu pozemkových úprav (jméno/název, identifikační číslo osoby /IČO/, bylo-li přiděleno, popřípadě číslo zakázky) včetně jména, příjmení, čísla úředního oprávnění osoby oprávněné k projektování pozemkových úprav,
12) zpracovatele geodetických prací spojených s návrhem (jméno/název, identifikační číslo osoby /IČO/, bylo-li přiděleno, popřípadě číslo zakázky), včetně jména, příjmení, čísla úředního oprávnění fyzické osoby,
13) datum
a) zahájení přípravných prací,
b) oznámení o zahájení pozemkových úprav,
c) zaměření skutečného stavu,
d) vyložení nároků
e) schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obce,
f) vystavení návrhu pozemkových úprav,
g) závěrečného jednání, h) kontrolních dnů,
14) náklady (v tis. Kč) na
a) přípravné projekční práce (rozbor současného stavu a dokumentace soupisu nároků),
b) přípravné zeměměřické práce (doplnění podrobného bodového polohového pole, pokud je to třeba, zaměření skutečného stavu a zjišťování průběhu hranic),
c) zpracování návrhu pozemkových úprav (návrh plánu společných zařízení, včetně souvisejícího zaměření výškopisu a vyhotovení podélných a příčných profilů a návrh nového uspořádání pozemků),
d) jiné práce (například výkupy pozemků, zhotovení studie podle § 17 zákona, zřízení věcných břemen),
15) předpokládané náklady (v tis. Kč) na
a) pořízení digitální katastrální mapy (popřípadě geometrických plánů),
b) vytyčení a označení pozemků,
c) realizaci celkem, z toho
ca) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků,
cb) protierozní opatření,
cc) vodohospodářská opatření,
cd) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí,
ce) jiná opatření.
II. Souhrnná zpráva
Souhrnná zpráva stručně charakterizuje činnosti a výsledky podle obsahu jednotlivých dále uvedených bodů III. až VIII. Závěrem souhrnné zprávy je zhodnocení přínosů pozemkových úprav vzhledem ke stanoveným cílům.

III. Dokumentace o přípravě řízení o pozemkových úpravách
Dokumentace o přípravě řízení obsahuje
1) souhrn podkladů pro návrh pozemkových úprav
a) podklady katastru nemovitostí,
b) dostupné projektové dokumentace zpracované v zájmovém území (například projekty vodohospodářských a melioračních staveb a dřívějších pozemkových úprav),
c) právní předpisy a metodické návody,
d) územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci,
e) podklady k ochraně vod,
2) podmínky uložené katastrálním úřadem,
3) dohodu s katastrálním úřadem o zpracování podkladů pro obnovu souboru geodetických informací pro pozemky pouze zaměřené a v obvodu pozemkových úprav neřešené (nesměňované),
4) podmínky uložené správními úřady k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů, včetně podkladů pro stanovení obvodu pozemkových úprav,
5) stanoviska organizací (např. správců vodních toků, správců povodí, správců inženýrských sítí, správců dopravní infrastruktury), vyjádření fyzických a právnických osob,
6) podklady o chráněných ložiskových územích a o stanovených dobývacích prostorech.

IV. Rozbor současného stavu
Rozbor současného stavu obsahuje
1) charakteristiku přírodních podmínek (například klimatické, hydrologické, teplotní, fenologické, srážkové, geologické a půdní poměry),
2) popis území a limity jeho využití (například členitost reliéfu, biogeografické podmínky území, krajinný ráz, struktura půdního fondu, zastoupení dřevin rostoucích mimo les, významné krajinné prvky, chráněná území, území soustavy Nátura 2000, pásma hygienické ochrany, ochranná pásma vodních zdrojů, vymezený územní systém ekologické stability, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, vegetační stupně),
3) hospodářské využití území, vliv na životní prostředí (charakteristika zemědělské výroby, lesní výroby, ostatní využití území - například těžba surovin, průmysl, jímání vody, rekreace, specifické zájmy v území - například zařízení pro obranu státu, nadzemní a podzemní vedení a zařízení),
4) vyhodnocení výsledků podrobných terénních průzkumů, zaměřených zejména na a) dopravní systém (hustota dopravní sítě, stav komunikací apod.),
b) ochranu půdy (degradaci půdy, projevy a příčiny vodní eroze, posouzení míry erozního ohrožení, další příčiny poškození půdy - například záplavy, imise, těžba nerostů apod.),
c) poměry v oblasti vod (hustota, poloha a stav sítě vodních toků, vodohospodářsky významné lokality a významná zařízení, záplavová území a území určená k rozlivům povodní, popis jednotlivých toků, rybníků, vodních nádrží, odvodňovacích a závlahových staveb apod.),
d) přírodu a krajinu (podmínky pro posílení ekologické stability krajiny a pro zajištění funkčního stavu vymezeného územního systému ekologické stability, výskyt zvláště chráněných druhů a cenných biotopů apod.),
5) vyhodnocení shromážděných podkladů
a) katastru nemovitostí,
b) podmínek správních úřadů a dotčených podniků a právnických a fyzických osob,
c) územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů,
d) projektové dokumentace zpracované v zájmovém území (posouzení využitelnosti dřívější dokumentace),
6) v případě potřeby vektorizace mapy katastru nemovitostí a map dřívějších evidencí.
V. Zeměměřické práce a dokumentace k určení obvodu pozemkových úprav
Zeměměřické práce a dokumentace k určení obvodu pozemkových úprav obsahují:
1) podrobné zaměření polohopisu, popřípadě i výškopisu (technická zpráva, zápisníky podrobného měření, protokoly o výpočtech, seznam souřadnic pomocných podrobných bodů, mapa podrobného měření vyhotovená ve vhodném měřítku dohodnutém s katastrálním úřadem); s výjimkou technické zprávy a mapy se vše předává pouze v digitální podobě,
2) výpočet výměry obvodu pozemkových úprav ze souřadnic, výpočet výměry podle katastru nemovitostí a výpočet opravného koeficientu podle § 10 odst. 4,
3) přehled pozemků podle parcelních čísel v obvodu pozemkových úprav, z toho pozemků řešených (směňovaných) a neřešených, u kterých bude provedena pouze obnova souboru geodetických informací,
4) dokumentaci ke změně hranic katastrálního území zpracované podle katastrální vyhlášky, pokud k ní dochází, a předává se v termínu sjednaném s katastrálním úřadem.
VI. Dokumentace k soupisu nároků vlastníků pozemků

Dokumentace obsahuje:
1) abecední rejstřík vlastníků pozemků s uvedením údajů podle § 5 odst. 2 zákona a čísla listu vlastnictví,
2) seznam čísel listů vlastnictví s uvedením údajů podle § 5 odst. 2 zákona,
3) seznam pozemků podle parcelních čísel s uvedením listů vlastnictví v obvodu pozemkových úprav,
4) výpisy z listu vlastnictví (na nosiči dohodnutém mezi pozemkovým úřadem a zpracovatelem),
5) přehled pozemků s věcným břemenem, zástavním právem, popřípadě předkupním právem (§ 11 odst. 13 zákona), pokud taková věcná práva existují,
6) seznam pozemků s chráněnými zájmy podle zvláštních předpisů evidovaných v obvodu pozemkových úprav (§ 3 odst. 3 zákona), které jsou vymezeny příslušnými správními úřady na základě vyrozumění o zahájení pozemkových úprav,
7) soupis (bilanci) nároků (příloha č. 2),
8) doklady o jednání s vlastníky pozemků týkající se řešení pozemků podle § 9 odst. 16 zákona,
9) potvrzení obecního úřadu o vyložení soupisu nároků,
10) doklady o doručení soupisu nároků známým vlastníkům a doklady o projednání námitek vlastníků k tomuto soupisu,
11) mapu vlastnických vztahů v obvodu pozemkových úprav v měřítku, které umožní čitelnost tohoto grafického podkladu; mapa může být v případě řešeného území velkého rozsahu zobrazena na více listech s přílohou kladu těchto listů a musí být potvrzena a podepsána osobou oprávněnou k projektování pozemkových úprav,
12) doklady o dohledávání neznámých vlastníků.

VII. Plán společných zařízení
Plán společných zařízení obsahuje:
1) technickou zprávu:
a) úvodní část (výchozí podklady, účel a přehled navrhovaných opatření, zásady zpracování plánu společných zařízení, zohlednění podmínek stanovených správními úřady),
b) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (zásady návrhu dopravního systému a jeho projednávání, kategorizace a základní parametry prostorového uspořádání hlavních a vedlejších cest, objekty a zařízení dotčené návrhem čestní sítě, přehled čestní sítě),
c) protierozní opatření pro ochranu zemědělského půdního fondu (přehled navrhovaných opatření proti vodní erozi a posouzení jejich účinnosti, navrhovaná opatření proti větrné erozi, přehled dalších opatření navrhovaných k ochraně půdy); současný stav i případný návrh protierozních opatření posouzený na základě výpočtu průměrné ztráty půdy a jeho porovnání s přípustnou hodnotou ztráty půdy stanovenou podle hloubky půdního profilu,
d) vodohospodářská opatření (zejména opatření navrhovaná ke zlepšení vodních poměrů a zlepšení hospodaření s vodou jako jsou opatření zadržení nebo odvádění povrchových vod z území, k ochraně před povodněmi, k ochraně povrchových a podzemních vod, k ochraně vodních zdrojů, opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích a staveb sloužících k závlaze a odvodnění pozemků a ke kompenzaci negativních dopadů melioračních staveb na vodní režim), včetně posouzení jejich účinnosti na změnu odtokových parametrů,
e) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, posílení ekologické stability krajiny a biodiverzity (zejména skladebné části územního systému ekologické stability určené k realizaci a návrh opatření k zajištění jejich plné funkce).
Navrhovaná společná zařízení se doplňují podle potřeby výpočty, popřípadě rozsahem technického řešení za účelem určení potřebné výměry půdy pro dané opatření.
2) přehled pozemků potřebných pro společná zařízení s uvedením jejich výměry (v ha s přesností na 4 desetinná místa):
a) výměra pozemků potřebná pro společná zařízení celkem a z toho výměra, která přejde spolu se společným zařízením
aa) do vlastnictví obce,
ab) do vlastnictví jiných osob (§ 12 odst. 4 zákona),
b) výměra, kterou se na celkové potřebě výměry půdy pro společná zařízení (§ 9 odst. 17 zákona) podílí
ba) stát (z toho výměra získaná v průběhu pozemkových úprav výkupem nebo darem)
bb) obec,
bc) ostatní vlastníci půdy,

3) soupis změn druhů pozemků (stav podle KN, skutečný stav, navržený stav)
a) přehledová tabulka,
b) grafické vyjádření,
4) doklady o projednání návrhu plánu společných zařízení a studii posouzení širších územních vazeb a specifických podmínek, pokud bylo pozemkovým úřadem zadáno její vypracování,
5) grafické přílohy
a) přehledná mapa 1:10000,
b) mapa erozního ohrožení 1:5000 - 1:10000 (současný a navržený stav),
c) mapa plánu společných zařízení s výškopisným obsahem 1:2000 nebo 1:5000,
d) schválená mapa plánu společných zařízení orazítkovaná a podepsaná zástupcem obce s uvedením data schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obce; měřítko a počet mapových listů se volí podle velikosti a hustoty zakreslovaných prvků,
6) doklad o předložení zpracovaného plánu společných zařízení dotčeným správním úřadům.

VIII. Návrh nového uspořádání pozemků
Návrh obsahuje:
1) soupis (bilanci) pozemků vlastníků podle návrhu nového uspořádání a jejich porovnání s nárokem s ohledem na přiměřenost podle § 10 zákona a vyjádření vlastníka k návrhu (příloha č. 3),
2) seznam nových pozemků podle parcelních čísel,
3) seznam listů vlastnictví v obvodu pozemkových úprav,
4) seznam pozemků s chráněnými zájmy podle zvláštních předpisů evidovaných v obvodu pozemkových úprav, vymezené příslušnými správními úřady,
5) přehled pozemků s věcnými břemeny, zástavním právem, popřípadě předkupním právem (§ 11 odst. 13 zákona), pokud takové pozemky jsou v obvodu pozemkových úprav,
6) doklady o projednávání nového uspořádání pozemků s vlastníky,
7) tabulku obsahující přehled souhlasů/nesouhlasů vlastníků s návrhem, včetně vyhodnocení procent souhlasů,
8) potvrzení o oznámení, kde a kdy byl návrh vystaven, doklady o jeho doručení známým účastníkům a doklady o projednání námitek a připomínek k návrhu,
9) srovnávací sestavení pracovních a přidělených parcelních čísel katastrálním úřadem s uvedením příslušného listu vlastnictví,
10) mapu návrhu nového uspořádání pozemků v obvodu pozemkových úprav; mapa může být v případě řešeného území velkého rozsahu zobrazena na více listech s přílohou kladu těchto listů a s potvrzením obecního úřadu o jejím vystavení a s potvrzením a podpisem osoby oprávněné k projektování pozemkových úprav; v této mapě se uvádí parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem,
11) seznam pozemků dotčených poznámkou podle § 9 odst. 13 zákona.

IX. Ostatní grafické přílohy, které nejsou součástí plánu společných zařízení
Ostatní grafické přílohy obsahují:
1) přehlednou mapu 1:10000 nebo 1:25000,
2) mapu dřívější pozemkové evidence a mapu katastrální doplněnou o stav zjednodušené evidence pozemků nebo soutisk mapy katastrální a dřívější pozemkové evidence s provedenou transformací na zaměřený stav,
3) mapu bonitovaných půdně ekologických jednotek upřesněnou podle zaměřeného skutečného stavu.
X. Dokladová část

1) Dokladová část obsahuje veškeré doklady, týkající se průběhu řízení (např. doklad o zahájení řízení, zápis z úvodního jednání, zápis ze závěrečného jednání, doklady o doručování, protokoly o jednání s účastníky řízení, usnesení, rozhodnutí).
2) Veškerá dokumentace odevzdaná zpracovatelem pozemkovému úřadu bude archivována v originále. Jednotlivé listy této dokumentace budou orazítkovány kulatým razítkem osoby úředně oprávněné k projektování pozemkových úprav a touto osobou podepsány. Pokud jsou vytvořeny soubory dokumentů, zajištěné tak, aby jednotlivé listy nebyly volně oddělitelné, bude kulatým razítkem osoby úředně oprávněné k projektování pozemkových úprav a jejím podpisem opatřena titulní strana tohoto souboru dokumentů. Obdobně se postupuje i v případě grafických podkladů.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 13/2014 Sb. vzor
VZOR
Soupis nároků

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 13/2014 Sb. vzor
VZOR
Soupis nových pozemků

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 13/2014 Sb.
Vysvětlivky ke vzoru soupisu nároků a soupisu nových pozemků
1. Vzory tabulek jsou závazné z hlediska obsahu a rozmístění jednotlivých údajů, grafické vyjádření je orientační a lze je přizpůsobit např. s ohledem na programové vybavení.
2. V označení pozemkových úprav v záhlaví se uvede forma a název.
3. V kolonce „podíl“ se uvádí výše spoluvlastnického podílu (ve formě zlomku), případně zkratky např. SJM. Ve vysvětlivkách se uvede význam zkratky.
4. V označení parcely se uvádí zkratka KN, PK, GP, atd; ve vysvětlivkách se uvede význam.
5. Jestliže dojde k reálnému rozdělení pozemku, uvede se v poznámce soupisu nároků text „reálné dělení“ a v soupisu nových pozemků se uvede v poznámce text „převod z LV...“
6. Pokud se vyskytuje v rámci jedné parcely více BPEJ, nejde o rozdělení pozemku; k danému číslu parcely se uvedou v části „ocenění“ údaje v potřebném počtu dalších řádků.
7. Druh pozemku v soupisu nároků se uvádí dle stavu KN, pokud není při zaměření zjištěn stav jiný. U pozemků dotčených § 3 odst. 3 zákona se uvede druh pozemku dle stavu KN.
Není-li stav v KN uveden, např. u pozemků ve zjednodušené evidenci, uvádí se stav dle zaměření. Druh pozemku v soupisu nových pozemků vyplývá ze schváleného návrhu.
8. Pokud vlastník ocenění dřevin rostoucích mimo les požaduje, uvede se ve sloupci „druh“ existence těchto dřevin např. označením „nálet, solitéra“.
9. Tabulka „Pozemky mimo obvod pozemkových úprav“ se zařazuje podle potřeby.
10. V řádku „Součet výměr podle druhů pozemků“ se uvádějí vždy pouze ty druhy pozemků, které se na daném LV vyskytují, a to za sebou, např. orná půda .... m2., zahrady ... m2, vinice ... m2.
11. V soupisu nároků se ve sloupci „Další údaje“ u dotčených pozemků uvede příslušné ustanovení zákona (např. § 3 odst. 3), přičemž věcná břemena, zástavní práva apod. lze označit v tabulce zkratkou, příp. číselným kódem, a uvést ve „vysvětlivkách“ jednotlivě podle potřeby.
12. V soupisu nároků, kde je obsažen pozemek, jehož vlastník není znám a o jehož výměru se zvýší nárok státu se ve sloupci „poznámka“ uvede text „§ 9 odst. 16 zákona“.
13. V soupisu nových pozemků se ve sloupci „poznámka“ uvede u dotčených pozemků text „agrotechnické/organizační opatření“.
14. V případě, že spoluvlastníci souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující kriterium 4 %, uvede se alikvotní část ceny vztažená ke každému spoluvlastnickému podílu samostatně.
15. V rámci poznámek a vysvětlivek je možné uvádět dle potřeby další informace.
1) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
2) Například zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
3) § 2 vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
6) § 18 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb
        	
        

Nař.vlády 11/2014 mění 243/2013 o investování investičních fondů a o technikách

11 NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 15. ledna 2014,kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech:
Čl. I
Nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, se mění takto:
1. V § 17 odst. 2 písm. b), § 19 odst. 2 písm. a) a v § 20 odst. 1 a 4 se za slovo „celek“ vkládá slovo „členského“.
2. V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „členský stát“ nahrazují slovy „jeden nebo více členských států“.
3. V nadpisu § 20 se slova „cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných“ nahrazují slovy „investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydávaných nebo zaručených“.
4. V § 20 odst. 1 se slova „cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů“ nahrazují slovy „investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu“ a slova „členský stát“ se nahrazují slovy „jeden nebo více členských států“.
5. V § 47 odst. 1 se na konci textu písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za písmeno a) se vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) podle statutu nebo srovnatelného dokumentu fondu, který tento cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydal, investuje tento fond nejvýše 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy a“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
6. V § 47 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo je zajištěno, že se cena těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů na trhu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. a) významně neodchyluje od jejich aktuální hodnoty“.
7. V § 52 odst. 2 se slovo „nelze“ nahrazuje slovem „lze“ a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „jen za podmínek a z důvodů uvedených v rámci investiční strategie každého z těchto podfondů v jejich statutu“.
8. V § 56 odst. 1 se slova „za účelem přijetí úvěru“ nahrazují slovy „tehdy, je-li ve jmění tohoto fondu dluh, který má být tímto zástavním právem zajištěn“.
9. V § 57 odst. 1 písm. d) se slova „ , 56, 68, § 70 odst. 4, § 73 a 74“ nahrazují slovy „a 56“.
10. V § 60 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Pro nabývání investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, územní samosprávný celek členského státu nebo mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států, do jmění speciálního fondu se § 17 odst. 2 písm. b) a § 20 odst. 1, 3 a 4 použijí obdobně.
(4) Pro nabývání dluhopisů vydaných jednou bankou, jedním spořitelním a úvěrním družstvem nebo jednou zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jsou-li peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů investovány do takových druhů majetku, které do dne splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta z těchto dluhopisů a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity ke splacení dluhopisu a k vyplacení výnosů, do jmění speciálního fondu se § 17 odst. 2 písm. c) použije obdobně.“.
11. V § 61 se slova „§ 19 použije“ nahrazují slovy „§ 18 a 19 použijí“.
12. V § 71 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „zápůjčku“ vkládají slova „se splatností delší než 6 měsíců“.
13. V § 73 odst. 1 se číslo „50“ nahrazuje číslem „100“.
14. V § 74 odst. 4 se číslo „25“ nahrazuje číslem „55“.
15. V § 90 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 91 odst. 1 a v § 95 odst. 1 a 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „35“.
16. V § 90 odst. 1 písm. a) se slovo „jedné“ nahrazuje slovem „téže“.
17. V § 90 odst. 1 písm. b) a c) a v § 95 odst. 1 se slovo „jedním“ nahrazuje slovem „týmž“.
18. V § 90 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) pohledávek za týmž dlužníkem,“.
19. V § 90 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).
20. V § 90 odst. 1 písm. g) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „f)“.
21. V § 90 odstavec 2 zní:  „(2) Pro účely odstavce 1 písm. a) až d) a § 95 odst. 1 se za tutéž osobu považují i osoby, které jsou k sobě navzájem v takovém poměru, že finanční obtíže jedné z nich mohou způsobit platební obtíže druhé.“.
22. V nadpisu § 91 se slova „nebo účastí v nemovitostních společnostech“ zrušují.
23. V § 91 odst. 2 se slova „nebo účastí v nemovitostní společnosti“ zrušují.
24. V § 93 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , jejímž členem je takový stát“.
25. V § 93 se odstavec 2 zrušuje.  Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
26. V § 93 odst. 2 se slova „a e) se nepoužijí“ nahrazují slovy „se nepoužije“.
27. V § 93 odstavec 3 zní: „(3) Pro fond kvalifikovaných investorů, u něhož číslo představující hodnotu jeho majetku vyjádřenou v miliónech eur není nižší než 10 a současně je vyšší než podíl 174 a páté odmocniny čtvrté mocniny počtu kvalifikovaných investorů tohoto fondu, se § 90 a 91 použijí jen tehdy, nevyplývá-li ze statutu tohoto fondu něco jiného.“.
28. V § 93 odst. 4 písm. a) se za slova „jehož depozitářem může být notář,“ vkládají slova „nebo o fond kvalifikovaných investorů investující podle svého statutu více než 49 % hodnoty svého majetku do nemovitostí nebo nemovitostních společností22),“.
29. V § 93 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Jde-li o případ podle § 95 odst. 2 písm. b) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, vstupují do výpočtu podle odstavce 3 namísto kvalifikovaného investora tohoto fondu kvalifikovaní investoři, s nimiž je pro účely této jejich investice tento kvalifikovaný investor ve smluvním vztahu.
 (7) Pro fond kvalifikovaných investorů, který vznikl nebo byl vytvořen přede dnem 19. srpna 2013, se § 90 a 91 použijí jen tehdy, jestliže ze statutu tohoto fondu nevyplývá něco jiného a splňuje-li tento fond alespoň 1 z těchto 3 kritérií:
   a) počet jeho podílníků nebo akcionářů dosahoval ke dni 19. srpna 2013 alespoň 10,
   b) jeho akcionářem nebo podílníkem je pouze ten, kdo byl ke dni 1. listopadu 2013 jeho akcionářem nebo podílníkem nebo kdo nabyl akcii vydanou tímto fondem nebo podílový list vydaný tímto fondem jinak než smlouvou, nebo
   c) mají na něm alespoň 85% podíl pojišťovny, zajišťovny, zahraniční osoby srovnatelné s pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo právnické osoby nebo zařízení bez právní osobnosti, na nichž má 100% podíl pojišťovna, zajišťovna nebo zahraniční osoba srovnatelná s pojišťovnou nebo zajišťovnou.“.
30. V § 95 odst. 2 se slova „ke komoditám jednoho druhu“ nahrazují slovy „k jedné komoditě“.
31. § 98 včetně nadpisu zní:
㤠98
 Majetek investičního fondu
 Majetkem investičního fondu se pro účely výpočtu investičních limitů, limitů u celkové expozice a jiných limitů podle tohoto nařízení rozumí
 a) aktiva investičního fondu, jde-li o fond kvalifikovaných investorů a fond nemovitostí, a
 b) aktiva investičního fondu snížená o dluhy tohoto fondu, jde-li o
   1. investiční fond neuvedený v písmeni a),
   2. investiční fond, u nějž to určuje jeho statut, nebo
   3. limity uvedené v § 73 odst. 1 nebo 2 nebo v § 74 odst. 4.“.
32. V § 99 odst. 1 se slova „22. července 2014“ nahrazují slovy „1. ledna 2015“.
33. V § 99 odst. 2 se slova „I pro případy uvedené v odstavci 1 se toto nařízení použije v rozsahu, jaký materiálně vyplýval z“ nahrazují slovy „V rozsahu, v jakém se v případech uvedených v odstavci 1 nepoužije toto nařízení, se postupuje podle“.

Čl. II Přechodná ustanovení
1. Do dne 1. ledna 2015 se § 98 nařízení vlády č. 243/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nepoužije. To nebrání již před tímto dnem ve statutu příslušného investičního fondu určit, že se u tohoto fondu majetkem rozumí aktiva snížená o dluhy, jak stanoví § 98 písm. b) nařízení vlády č. 243/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
2. V rozsahu, v jakém se v případech uvedených v § 93 odst. 7 nařízení vlády č. 243/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nepoužijí § 90 a 91 nařízení vlády č. 243/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem 19. srpna 2013.

Čl. III  Účinnost
1. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 2014, s výjimkou bodů 13 a 14, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015.
2. Ustanovení § 93 odst. 7 nařízení vlády č. 243/2013 Sb. pozbývá platnosti uplynutím dne 21. července 2020.
Předseda vlády:  Rusnok v. r. 1. místopředseda vlády a ministr financí: Fischer v. r.
	
	

10/2014 změna NV 515/2004 o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců

úplné znění s 10/2014 od 1.2.2014

9/2014 Sdělení MZdrav o vydání Cenového předpisu 1/2014/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb

od 17.1.2014
9  SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. prosince 2013
o vydání Cenového předpisu 1/2014/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 2. prosince 2013 vydalo Cenový předpis 1/2014/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014 a je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částka 8 ze dne 9. prosince 2013.
Ministr: MUDr. Holcát, MBA, v. r.
     
     

8/2014 mění 185/2009 o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů

od 1.2.2014
8 VYHLÁŠKA ze dne 10. ledna 2014, kterou se mění vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů 
     	a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. a) a g) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti 
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb.:

Čl. I
Vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění vyhlášky 
č. 361/2010 Sb. a vyhlášky č. 286/2013 Sb., se mění takto:
 1. V § 2 odst. 2 se za slovo „interní“ vkládá slovo „neurochirurgický“.
 2. V příloze č. 1 části I. LÉKAŘI se za bod 7 vkládá nový bod 8, který zní:
„8.	dětská neurologie	dětský neurolog	5	neurologický nebo pediatrický“.  Dosavadní body 8 až 44 se označují jako body 9 až 45.
 3. V příloze č. 1 části I. LÉKAŘI bod 25 zní: „25.	neurochirurgie	neurochirurg	7	neurochirurgický “.
4. V příloze č. 1 části I. LÉKAŘI bod 30 zní:  „30.	otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku	otorinolaryngolog	5	otorinolaryngologický“.
5. V příloze č. 1 části I. LÉKAŘI se za bod 33 vkládá nový bod 34, který zní: „34.	pracovní lékařství	pracovní lékař	4	interní nebo hygienický nebo všeobecné praktické lékařství“.
  Dosavadní body 34 až 45 se označují jako body 35 až 46.
6. V příloze č. 2 části I. LÉKAŘI se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní:  „5.	dětská gynekologie	dětský gynekolog	1“.   Dosavadní body 5 až 51 se označují jako body 6 až 52.
7. V příloze č. 2 části I. LÉKAŘI se bod 8 zrušuje.   Dosavadní body 9 až 52 se označují jako body 8 až 51.
8. V příloze č. 2 části I. LÉKAŘI se bod 43 zrušuje.  Dosavadní body 44 až 51 se označují jako body 43 až 50.

Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Lékaři zařazení ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky do vzdělávání do nástavbového oboru dětská neurologie a do nástavbového oboru pracovní lékařství podle vyhlášky č. 185/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, dokončí vzdělávání podle vyhlášky č. 185/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
2. Lékaři, kteří přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky získali specializovanou způsobilost v oboru otorinolaryngologie podle vyhlášky č. 185/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považují za lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku podle vyhlášky č. 185/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
3. Lékaři, kteří po dni nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně dokončí atestační zkouškou specializační vzdělávání v oboru otorinolaryngologie podle vzdělávacího programu vydaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považují za lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku podle vyhlášky č. 185/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
4. Lékaři, kteří jsou přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zařazeni do základního kmene chirurgického, který je součástí základního oboru neurochirurgie, dokončí vzdělávání podle vyhlášky č. 185/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Čl. III  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:  MUDr. Holcát, MBA, v. r.

     

Vyhl.Mzdrav.7/2014 mění 114/2013 posuzování zdravotní způsobilosti

Od 10.4.2014
7 VYHLÁŠKA  ze dne 9. ledna 2014, kterou se mění vyhláška č. 114/2013 Sb., o stanovení bližších podmínek posuzování zdravotní 
     	způsobilosti a rozsahu vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání nebo orgánů pro účely transplantací (vyhláška o zdravotní způsobilosti 
     	dárce tkání a orgánů pro účely transplantací)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 6 odst. 5, § 10 odst. 7 a § 11 odst. 3 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání 
a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 296/2008 Sb. a zákona č. 44/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 114/2013 Sb., o stanovení bližších podmínek posuzování zdravotní způsobilosti a rozsahu vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání 
nebo orgánů pro účely transplantací (vyhláška o zdravotní způsobilosti dárce tkání a orgánů pro účely transplantací), se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se poslední věta nahrazuje větami „Má-li dojít k výměně orgánu mezi členskými státy, jsou informace o charakterizaci dárce a orgánu 4) 
   v rozsahu podle věty první elektronicky nebo faxem předány prostřednictvím Koordinačního střediska transplantací příslušnému 
  orgánu nebo pověřenému subjektu členského státu, s nímž má být výměna orgánu provedena. Jestliže při předání informací nebyly některé informace 
  o charakterizaci dárce a orgánu k dispozici, jsou dodatečně zjištěné informace bezodkladně předány prostřednictvím Koordinačního střediska 
  transplantací příslušnému orgánu nebo pověřenému subjektu členského státu, s nímž má být výměna orgánu provedena. Dodatečně zjištěné informace 
  lze předat též prostřednictvím transplantačního centra přímo transplantačnímu centru členského státu, s nímž má být orgán vyměněn. 
  V případě postupu podle věty čtvrté se kopie dodatečných informací předává též Koordinačnímu středisku transplantací.“.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4) Článek 5 prováděcí směrnice Komise 2012/25/EU ze dne 9. října 2012, kterou se stanoví informační postupy pro výměnu lidských orgánů 
    určených k transplantaci mezi členskými státy.“.
 2. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„(3) Při předávání informací o charakterizaci dárce a orgánu předávaných mezi členskými státy se použijí pracovní postupy vytvořené podle § 4a 
    vyhlášky upravující požadavky na pracovní postupy pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti lidských orgánů určených k transplantaci 5).
5) Vyhláška č. 111/2013 Sb., o stanovení požadavků na vytvoření pracovních postupů pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti lidských orgánů 
   určených k transplantaci, ve znění vyhlášky č. 6/2014 Sb.“.
   Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
 3. V § 5 písm. a) se slova „je chování jejich rodičů spojeno“ nahrazují slovy „vyrůstají v prostředí spojeném“.

Čl. II  Účinnost  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. dubna 2014.
Ministr:  MUDr. Holcát, MBA, v. r.
     
     

6/2014 mění 111/2013 prováděcí vyhl.dle §25 transplantačního zákona

6 VYHLÁŠKA ze dne 9. ledna 2014, kterou se mění vyhláška č. 111/2013 Sb., o stanovení požadavků na vytvoření pracovních postupů pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti lidských orgánů určených k transplantaci
      Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 25 odst. 4 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 44/2013 Sb.:
  Čl. I
  Vyhláška č. 111/2013 Sb., o stanovení požadavků na vytvoření pracovních postupů pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti lidských orgánů určených k transplantaci, se mění takto:
   1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise 2012/25/EU ze dne 9. října 2012, kterou se stanoví informační postupy pro výměnu lidských orgánů určených k transplantaci mezi členskými státy.“.
   2. V § 3 odst. 2 písm. a) bod 3 zní:
      „3. identifikaci orgánu v rozsahu anatomický popis, anatomický název orgánu, případně jeho poloha v těle vlevo nebo vpravo, a údaj, zda jde o celý orgán nebo část orgánu s upřesněním laloku nebo segmentu orgánu,“.
   3. V § 3 odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje bod 5, který zní:
      „5. identifikaci transplantačního centra, ve kterém byla uskutečněna transplantace, v rozsahu název, adresa a kontaktní telefonní číslo a datum transplantace a“.
   4. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
      „(3) Pro zajištění sledovatelnosti v případě výměny orgánů mezi členskými státy musí být vytvořeny pracovní postupy pro předávání informací podle odstavců 1 a 2. Koordinační středisko transplantací při předávání těchto informací příslušnému orgánu nebo pověřenému subjektu členského státu, s nímž se orgán vyměňuje, dále poskytne informace o jedinečném identifikačním čísle darování nebo jedinečném identifikačním čísle příjemce, kterým se rozumí číslo vygenerované při registraci příjemce v Koordinačním středisku transplantací. Nebyl-li orgán použit k transplantaci, předávají se také informace o jeho konečném použití. Pro účely výměny orgánů mezi členskými státy se rodné číslo dárce neuvádí.“.
   5. V § 4 odstavec 3 zní:
	„(3) Při vytvoření pracovních postupů, pokud byla uskutečněna výměna orgánů mezi členskými státy, se
	   a) pro případ zjištění závažných nežádoucích účinků nebo závažných nežádoucích reakcí odstavec 2 použije obdobně, nebo
	   b) v případě zjištění závažných nežádoucích účinků nebo závažných nežádoucích reakcí pro účely předávání informací Koordinačním střediskem transplantací příslušnému orgánu nebo pověřenému subjektu členského státu, s nímž byla výměna uskutečněna, zajistí takové postupy, aby
		1. hlášení o těchto účincích nebo reakcích obsahovalo údaje v rozsahu podle části A a části C bodu I přílohy k této vyhlášce a
		2. závěrečné hlášení o těchto událostech nebo reakcích obsahovalo údaje v rozsahu podle části C bodu II přílohy k této vyhlášce.“.
   6. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
	㤠4a
	 Společné pracovní postupy pro zajištění sledovatelnosti a hlášení o závažných nežádoucích účincích a závažných nežádoucích reakcích v případě výměny orgánů mezi členskými státy
	 Společné pracovní postupy pro zajištění sledovatelnosti a hlášení o závažných nežádoucích účincích a závažných nežádoucích reakcích musí být vytvořeny tak, aby v případě výměny orgánů mezi členskými státy
		a) byly informace předávány
			1. bezodkladně,
			2. písemně v elektronické podobě nebo faxem a
			3. v naléhavých případech ústní formou s tím, že následně budou předány v písemné formě,
		b) informace
			1. byly napsány v jazyce srozumitelném odesílateli i adresátovi, není-li takový jazyk, v jazyce vzájemně dohodnutém nebo, nedohodnou-li se, v jazyce anglickém,
			2. byly zaznamenávány a mohly být na vyžádání poskytnuty a
			3. přijaté adresátem byly jejich odesílateli potvrzeny,
		c) informace obsahovaly
			1. datum a čas předání,
			2. kontaktní údaje osoby odpovědné za předání a
			3. upozornění: „Obsahuje osobní údaje. Musí být chráněno proti neoprávněnému sdělení nebo přístupu.“ a
		d) Koordinační středisko transplantací bylo schopno nepřetržitě řešit naléhavé situace a bezodkladně přijímat a předávat potřebné informace.“.
   7. V příloze části A bod 3 zní:
	„3. Datum a čas oznámení (rok/měsíc/den/hodina/minuta)“.
   8. V příloze části A bod 8 zní:
	„8. Datum a čas závažné nežádoucí reakce nebo účinku (rok/měsíc/den/hodina/minuta)“.
   9. Na konci přílohy se doplňuje část C, která zní:
    „ČÁST C
	I. Při výměně orgánů mezi členskými státy obsahuje hlášení o závažných nežádoucích účincích nebo závažných nežádoucích reakcích a hlášení opatření pro jejich řešení kromě náležitostí uvedených v části A tyto informace:
		1. členský stát podávající hlášení,
		2. identifikační číslo zprávy: země (ISO) a vnitrostátní identifikační číslo hlášení udělené Koordinačním střediskem transplantací,
		3. kontaktní údaje Koordinačního střediska transplantací: telefonní číslo, e-mail a případně fax,
		4. transplantační centrum podávající hlášení, jeho telefonní číslo, e-mail, popřípadě fax,
		5. členský stát, v němž byl orgán odebrán,
		6. jedinečné identifikační číslo darování,
		7. všechny členské státy, do nichž byly orgány odeslány, jsou-li známy,
		8. jedinečné identifikační číslo příjemce,
		9. datum a čas nástupu závažného nežádoucího účinku nebo závažné nežádoucí reakce (rok/měsíc/den/hodina/minuta) a
	       10. okamžitá opatření, která byla přijata nebo navržena.
           Hlášení se příslušnému orgánu nebo pověřenému subjektu členského státu, s nímž byla výměna uskutečněna, předává neprodleně; pokud byly po předání hlášení zjištěny další související informace, jsou tyto informace předány též neprodleně.
	II. Při výměně orgánů mezi členskými státy obsahuje závěrečné hlášení o závažných nežádoucích účincích nebo závažných nežádoucích reakcích tyto informace:
		1. členský stát podávající hlášení,
		2. identifikační číslo zprávy: země (ISO) a vnitrostátní identifikační číslo hlášení udělené Koordinačním střediskem transplantací,
		3. kontaktní údaje Koordinačního střediska transplantací: telefonní číslo, e-mail, popřípadě fax,
		4. datum a čas hlášení,
		5. identifikační číslo první zprávy,
		6. popis případu,
		7. dotčené členské státy,
		8. výsledek šetření a konečný závěr,
		9. přijatá preventivní a nápravná opatření a
	       10. závěr včetně následných opatření, jsou-li požadována.
            Závěrečné hlášení se příslušnému orgánu nebo pověřenému subjektu členského státu, s nímž byla výměna uskutečněna, předává po shromáždění příslušných informací od všech dotčených členských států zpravidla do 3 měsíců po prvním hlášení závažného nežádoucího účinku nebo závažné nežádoucí reakce všem příslušným orgánům dotčených členských států.“.

  Čl. II    Účinnost
    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. dubna 2014.
  Ministr: MUDr. Holcát, MBA, v. r.

    

5/2014 o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a dalších rozpočtů

§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Údaj
§ 3 - Finanční výkazy z rozpočtového systému
§ 4 - Finanční výkazy v centrálním systému účetních informací státu
§ 5 - Způsob a termíny předkládání údajů
§ 6 - Rozsah sestavení finančních výkazů
§ 7 - Utajované informace
§ 8 - Přechodné ustanovení
§ 9 - Zrušovací ustanovení

5  VYHLÁŠKA  ze dne 2. ledna 2014
o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti
Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 421/2009 Sb.:

§ 1  Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje způsob, termíny a rozsah údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „regionální rada“).
§ 2  Údaj
Pro účely této vyhlášky se údajem předkládaným pro hodnocení plnění rozpočtu rozumí vstupní údaje v rozpočtovém systému1) a finanční výkazy.
§ 3  Finanční výkazy z rozpočtového systému
Finanční výkazy sestavované ze vstupních údajů v rozpočtovém systému jsou
a) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol a organizačních složek státu (FIN 1-12 OSS),
b) výkaz o nárocích z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu (NAR 1-12 OSS).
§ 4 Finanční výkazy v centrálním systému účetních informací státu
(1) Finanční výkazy předkládané do centrálního systému účetních informací státu jsou
a) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu státních fondů (FIN 1-12 SF),
b) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad (FIN 2-12 M),
c) výkaz o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje (ROZP 1-01 SPO),
d) výkaz o zaměstnanosti regulované vládou (ZAM 1-04 U),
e) výkaz o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky (REF 1-04 OSS).
(2) Finanční výkazy sestavují podle
a) odstavce 1 písm. a) státní fondy,
b) odstavce 1 písm. b) územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady,
c) odstavce 1 písm. c) státní příspěvkové organizace,
d) odstavce 1 písm. d) organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u kterých je zaměstnanost regulována vládou,
e) odstavce 1 písm. e) organizační složky státu.
§ 5  Způsob a termíny předkládání údajů
(1) Správci kapitol, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a státní fondy předkládají údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu způsobem a v termínech uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady předkládají údaje pro hodnocení svých rozpočtů způsobem a v termínech uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky.
(3) Organizační a technologické podmínky pro předávání údajů Ministerstvu financí prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu stanoví jiný právní předpis2).
§ 6  Rozsah sestavení finančních výkazů
(1) Rozsah sestavení finančního výkazu uvedeného v
a) § 3 písm. a) stanoví příloha č. 3 této vyhlášky,
b) § 3 písm. b) stanoví příloha č. 4 této vyhlášky,
c) § 4 odst. 1 písm. a) stanoví příloha č. 5 této vyhlášky,
d) § 4 odst. 1 písm. b) stanoví příloha č. 6 této vyhlášky,
e) § 4 odst. 1 písm. c) stanoví příloha č. 7 této vyhlášky,
f) § 4 odst. 1 písm. d) stanoví příloha č. 8 této vyhlášky,
g) § 4 odst. 1 písm. e) stanoví příloha č. 9 této vyhlášky.
(2) Vstupní údaje do rozpočtového informačního systému a vstupní údaje do centrálního systému účetních informací státu se uvádějí v Kč s přesností na dvě desetinná místa.

§ 7  Utajované informace
Pokud údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu obsahují utajované informace, předkládají se v písemné podobě v příslušném stupni utajení. Příslušné datové soubory nesmějí obsahovat utajované informace. Ministerstvo financí k tomu dohodne se správci kapitol způsob nezbytné agregace údajů.

§ 8  Přechodné ustanovení
Při vypracování finančních výkazů za rok 2014 a výkazu o zaměstnanosti regulované vládou se postupuje podle vyhlášky č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 9  Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.
2. Vyhláška č. 403/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.
3. Vyhláška č. 451/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb.
4. Vyhláška č. 10/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10  Účinnost  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

Ministr:  Ing. Fischer, CSc., v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Způsob a termíny předkládání údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu správci kapitol, organizačními složkami státu, státními příspěvkovými organizacemi a státními fondy

1. Organizační složka státu
1.1 Zpracovává a aktualizuje v rozpočtovém systému údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., „o rozpočtové skladbě“, ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová skladba).
1.2 Zajišťuje v rozpočtovém systému za uplynulý kalendářní měsíc objemový soulad mezi údaji o příjmech a výdajích a stavem na příjmových a výdajových účtech vedených u České národní banky.
1.3 Předkládá čtvrtletně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky REF 1-04 OSS.
1.4 Předkládá čtvrtletně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zaměstnanosti regulované vládou ZAM 1-04 U. Výjimkou je Bezpečnostní informační služba, která výkaz o zaměstnanosti regulované vládou nepředkládá.

2. Státní příspěvková organizace
2.1 Předkládá čtvrtletně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zaměstnanosti regulované vládou ZAM 1-04 U, a to v případě, že je u ní zaměstnanost regulována vládou.
2.2 Předkládá ročně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a dalších doplňujících údajů ROZP 1-01 SPO.

3. Správce kapitoly
3.1 Ověřuje průběžně v rozpočtovém systému správnost údajů za kapitolu.
3.2 Zajišťuje v případě zjištění nesouladu údajů v rozpočtovém systému na úrovni kapitoly opravu údajů u příslušných organizačních složek státu.
3.3 Schvaluje údaje za kapitolu formou uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému.
3.4 Zajišťuje v případě zjištění nesouladu údajů v rozpočtovém systému na úrovni kapitoly otevření posledního uzavřeného kalendářního měsíce.
3.5 Ověřuje v centrálním systému účetních informací státu správnost výkazů a sumář za kapitolu na základě údajů předložených příslušnými organizačními složkami státu a státními příspěvkovými organizacemi.
3.6 Zajišťuje v případě zjištění nesouladu údajů v centrálním systému účetních informací státu na úrovni kapitoly opravu předávaných výkazů u příslušných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových organizací.
3.7 Schvaluje sumář za kapitolu v centrálním systému účetních informací státu na úrovni kapitoly.

4. Státní fond
4.1 Předkládá do centrálního sytému účetních informací státu měsíčně výkaz FIN 1-12 SF.
4.2 Schvaluje v centrálním systému účetních informací státu měsíčně výkaz FIN 1-12 SF na úrovni státního fondu.

5. Ministerstvo financí
5.1 Zajišťuje neprodleně dostupnost výkazů sestavených z údajů rozpočtového systému.
5.2 Provádí uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému pro kontrolní účely.
5.3 Provádí konečné uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému.
5.4 Schvaluje sumář za kapitoly v centrálním systému účetních informací státu.

6. Způsob předložení údajů
6.1 Vkládání údajů do rozpočtového systému se děje podle podmínek určených v technickém manuálu k rozpočtovému systému.
6.2 Formát, struktura, přenos a zabezpečení předávání finančních údajů do centrálního systému účetních informací státu jsou stanoveny jiným právním předpisem^.

7. Termíny předložení údajů a uzávěrky období
7.1 Organizační složka státu zpracovává a aktualizuje údaje v rozpočtovém systému průběžně.
7.2 Organizační složka státu zajišťuje objemový soulad mezi údaji o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní měsíc v rozpočtovém systému a stavem na příjmových a výdajových účtech u České národní banky do 3 pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce, za období leden až prosinec nejpozději do 11. ledna následujícího roku.
7.3 Organizační složka státu zajišťuje aktualizaci údajů a změny v rozpočtové klasifikaci v rozpočtovém systému nejpozději do 10. dne po skončení měsíce, za období leden až prosinec nejpozději do 25. ledna následujícího roku.
7.4 Ministerstvo financí provádí pro účely kontroly údajů ze strany správců kapitol uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému 11. den po skončení měsíce, za období leden až prosinec 26. ledna následujícího roku.
7.5 Správce kapitoly zajišťuje schválení údajů formou uzavření uplynulého kalendářního měsíce za kapitolu v rozpočtovém systému nejpozději do 14. dne následujícího měsíce, za období leden až prosinec nejpozději do 1. února následujícího roku.
7.6 Ministerstvo financí provádí konečné uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému 15. den následujícího měsíce a za období leden až prosinec 2. února následujícího roku.
7.7 Organizační složka státu a státní příspěvková organizace předkládá do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zaměstnanosti regulované vládou ZAM 1-04 U nejpozději poslední pracovní den před 14. dnem následujícího měsíce po ukončení čtvrtletí, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 25. lednem následujícího roku.
7.8 Organizační složka státu předkládá do centrálního systému účetních informací státu přehled o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky REF 1-04 OSS nejpozději poslední pracovní den před 14. dnem následujícího měsíce po ukončení čtvrtletí, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 25. lednem následujícího roku.
7.9 Správce kapitoly schvaluje sumář výkazu REF 1-04 OSS za kapitolu v centrálním systému účetních informací státu na úrovni kapitoly nejpozději poslední pracovní den před 20. dnem následujícího měsíce po ukončení čtvrtletí, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 1. únorem následujícího roku.
7.10 Státní fond předkládá do centrálního systému účetních informací státu výkaz FIN 1-12 SF nejpozději poslední pracovní den před 14. dnem následujícího měsíce, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 25. lednem následujícího roku.
7.11 Státní fond schvaluje výkaz FIN 1-12 SF v centrálním systému účetních informací státu nejpozději poslední pracovní den před 20. dnem následujícího měsíce, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 1. únorem následujícího roku.
7.12 Státní příspěvková organizace předkládá do centrálního systému účetních informací státu výkaz o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a dalších doplňujících údajů ROZP 1-01 SPO v termínu nejpozději poslední pracovní den před 28. únorem příslušného rozpočtového roku.
8. Správci kapitol v rozpočtovém systému a státní fondy v centrálním systému účetních informací státu provedou alespoň jednou čtvrtletně kontrolu jimi vykazovaných údajů o poskytnutých transferech a půjčkách na hodnoty transferů a půjček přijatých územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a regionálními radami. V případě zjištění rozdílů mezi poskytnutými a přijatými transfery nebo půjčkami neprodleně zajistí, v součinnosti s příslušným územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí a regionální radou, jejich dohledání a opravu.
9. Předkladatel údajů odpovídá za úplnost, správnost a včasnost předložených údajů.
10. V případě účinnosti rozpočtového provizoria jsou termíny uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému a předložení údajů i schválení sumáře v centrálním systému účetních informací shodné jako v případě, kdy rozpočtové provizorium není. U kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém rozpočtové provizorium skončí, nedochází k uzavírání v rozpočtovém systému ze strany správců kapitol.
11. Pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití udělí organizační složky státu České národní bance, která vede jejich účty, souhlas s předáváním údajů z výpisů z účtů Ministerstvu financí.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Způsob a termíny předkládání údajů pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad
1. Obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a regionální rady předávají do centrálního systému účetních informací státu měsíčně výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad - FIN 2-12 M (dále jen „výkaz“) - za vlastní hospodaření. Způsob předávání a systém prováděných kontrol stanoví jiný právní předpis2).
2. V případě statutárních měst a hlavního města Prahy se předkládá jeden výkaz, který obsahuje údaje za město jako celek. Tento výkaz v sobě zahrnuje údaje za hospodaření městských částí a městských obvodů.
3. Krajský úřad kontroluje předání, úplnost a správnost výkazů předávaných obcemi, jež se nachází na území příslušného kraje, a dobrovolnými svazky obcí, majících sídlo na území příslušného kraje a vyžaduje provedení oprav neúplných nebo chybně vyplněných výkazů. S ohledem na zvolený způsob předávání výkazů obcí a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu2), si krajský úřad stanoví způsob a určí metodu, jakou zabezpečí kontrolu úplnosti a správnosti výkazů předávaných jeho prostřednictvím nebo předaných obcemi a dobrovolnými svazky obcí přímo do centrálního systému účetních informací státu. Ke stanovení způsobu a určení metody kontroly úplnosti a správnosti výkazů předaných do centrálního systému účetních informací statuje správce centrálního systému účetních informací státu povinen krajskému úřadu poskytnout součinnost v nezbytném rozsahu.
4. V případě hlavního města Prahy kontroluje předání úplného a správného výkazu do centrálního systému účetních informací státu Magistrát hlavního města Prahy.
5. Krajský úřad, s ohledem na zvolený způsob předávání výkazů obcí a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu2) stanoví obcím a dobrovolným svazkům obcí termíny pro předání výkazů tak, aby měl krajský úřad možnost zajistit kontrolu úplnosti a správnosti předaných výkazů, včetně zaslání oprav neúplných nebo chybně vyplněných výkazů. Termíny stanovené krajským úřadem musí obcím a dobrovolným svazkům obcí ponechat dostatečný časový prostor pro vypracování výkazů, přičemž krajský úřad musí vzít do úvahy termíny stanovené v bodě 7. Předložení opisu výkazu schváleného statutárním zástupcem účetní jednotky a jeho periodicitu předkládání krajskému úřadu stanoví krajský úřad podle svých potřeb.
6. Obce a dobrovolné svazky obcí kromě výkazu uvedeného v bodě 1. předají krajskému úřadu i další potřebné údaje vztahující se k výkazu způsobem, v počtu vyhotovení a v termínu, které jim stanoví krajský úřad. Jedná se zejména o komentář k výkazu, ve kterém se uvedou důvody chyb a rozdílů ve výkazu.
7. Termíny pro předložení úplných a správných výkazů krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad do centrálního systému účetních informací státu a pro potvrzení úplnosti a správnosti výkazů obcí a dobrovolných svazků obcí krajskými úřady v centrálním systému účetních informací státu:
7.1 Za měsíční období do 20. dne následujícího měsíce.
7.2 Za období leden až prosinec do 10. února následujícího roku.
7.3 Připadne-li termín na sobotu, neděli nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
7.4 Za období leden a za období červenec se výkazy nepředkládají.
7.5 Údaje o schváleném rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad budou uvedeny ve výkazech za období leden až duben příslušného rozpočtového roku.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol a organizačních složek státu (FIN 1-12 OSS)
1. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol a organizačních složek státu (FIN 1-12 OSS) sestavuje Ministerstvo financí z údajů v rozpočtovém systému.
2. Ve výkazu se uvádějí údaje rozpočtu schváleného na příslušný rok, rozpočtu po změnách, konečného rozpočtu výdajů a výsledky rozpočtového hospodaření od počátku roku (skutečnosti) v členění dle vybraných třídění rozpočtové skladby.
3. Údaji o schváleném rozpočtu ve finančním výkaze FIN 1-12 OSS na příslušný rok se rozumí údaje státního rozpočtu schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.
4. Rozpočtem po změnách se rozumí údaje schváleného rozpočtu upravené o rozpočtová opatření provedená podle § 23 odst. 1 s výjimkou písmen b) a c) zákona č. 218/2000 Sb. při respektování zásad uvedených v ustanoveních § 24 až 26 tohoto zákona.
5. Konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu se rozumí rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření. Je to schválený rozpočet upravený nejen o rozpočtové přesuny, ale i o povolená překročení a vázání, tedy rozpočet po změnách s připočtenými částkami povoleného překročení a odpočtenými částkami vázání, případně o změnu provedenou na základě rozhodnutí vlády o zvýšení celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., nebo rozhodnutí ministra financí o zvýšení z celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb.
6. Rozpočet po změnách a konečný rozpočet výdajů se uvádějí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to včetně rozpočtových opatření s datem nejpozději posledního dne kalendářního měsíce, která Ministerstvo financí zaneslo do chronologické evidence rozpočtových opatření v rozpočtovém systému.
7. Údaje rozpočtu po změnách a konečného rozpočtu výdajů se sledují průběžně a upravují se při každém rozpočtovém opatření.
8. Údaje o skutečnosti uváděné v tomto výkazu se získávají z analytického členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s platnou rozpočtovou skladbou.

9. Vzor finančního výkazu FIN 1-12 OSS
9.1 Část I. FIN 1-12 OSS - Globální výkaz
V této části výkazu se uvádějí rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje v členění dle vybraných třídění podle platné rozpočtové skladby.
9.2 Část II. FIN 1-12 OSS - Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich konsolidace
V této části výkazu se uvádějí
a) úhrny příjmů jednotlivých tříd,
b) úhrny výdajů jednotlivých tříd,
c) rozpis položek potřebných pro provedení konsolidace příjmů a výdajů,
d) saldo příjmů a výdajů po konsolidaci,
e) úhrn třídy 8 - Financování (vyplňuje kapitola 396 Státní dluh).
9.3 Část III. FIN 1-12 OSS - Závazné ukazatele státního rozpočtu
V této části výkazu se uvádějí hodnoty ukazatelů státního rozpočtu stanovené v příloze zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
Ve sloupci „Mimorozpočtové prostředky“ se uvádějí příjmy a výdaje s podkladovou jednotkou 2 - posílení rozpočtu rezervním fondem a s podkladovou jednotkou 3 - posílení rozpočtu ostatními mimorozpočtovými a podobnými prostředky podle pokladového třídění rozpočtové skladby.
Hodnoty ve sloupci „Použití nároků z nespotřebovaných výdajů“ odpovídají údajům ve sloupci 16 výkazu NAR 1-12 OSS.
Konkrétní obsah této části se stanovuje a zveřejňuje ve Finančním zpravodaji každý rok po schválení zákona o státním rozpočtu.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení výkazu o nárocích z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu (NAR 1-12 OSS)
1. Výkaz o nárocích z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu (NAR 1-12 OSS) sestavuje Ministerstvo financí z údajů v rozpočtovém systému.
2. Údaje ve výkazu NAR 1-12 OSS jsou v návaznosti na § 47 rozpočtových pravidel.
3. Konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu se rozumí rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření. Je to schválený rozpočet upravený nejen o rozpočtové přesuny, ale i o povolená překročení a vázání, tedy rozpočet po změnách s připočtenými částkami povoleného překročení a odpočtenými částkami vázání, případně o změnu provedenou na základě rozhodnutí vlády o zvýšení celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb. nebo rozhodnutí ministra financí o zvýšení z celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb.
4. Ve výkazu se neuvádějí profilující výdaje na sociální dávky.
5. Změna stavu nároků běžného roku se řídí § 47 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb. Tato skutečnost bude zobrazena ve sloupci 8 - změna stavu nároků z nespotřebovaných výdajů běžného roku. Údaje ve sloupci 8 jsou uváděny v kladné a záporné částce s nulovým dopadem na celkový stav nároků z nespotřebovaných výdajů.
6. Hodnoty ve sloupci 15 nesmí dosahovat záporných hodnot.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu státních fondů (FIN 1-12 SF)
1. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu státních fondů (FIN 1-12 SF) sestavují státní fondy. Státní fondy mají přidělené číslo podle níže uvedeného seznamu:
502 Státní fond životního prostředí České republiky
504 Státní fond kultury České republiky
505 Státní fond kinematografie
506 Státní fond dopravní infrastruktury
507 Státní fond rozvoje bydlení
511 Státní zemědělský intervenční fond
1.1 Údaji o schváleném rozpočtu ve finančním výkaze FIN 1-12 SF na příslušný rok se rozumí údaje rozpočtu státního fondu schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.
1.2 Rozpočtem po změnách se rozumí veškeré změny schváleného rozpočtu státního fondu, v členění dle platné rozpočtové skladby, provedené nejpozději k poslednímu dni vykazovaného období.
1.3 Údaje o skutečnosti uváděné v tomto výkazu se získávají z analytického členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s platnou rozpočtovou skladbou.

2. Vzor finančního výkazu FIN 1-12 SF
2.1 Část I. FIN 1-12 SF - Rozpočtové příjmy a část II. FIN 1-12 SF Rozpočtové výdaje a financování
V této části výkazu se uvádějí rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku podle
a) paragrafů odvětvového třídění,
b) položek druhového třídění,
c) nástrojů nástrojového třídění,
d) prostorových jednotek prostorového třídění rozpočtové skladby.
2.2 Číselník nástrojů je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí. Rozpočtové položky financování zahrnují financující operace jednotlivých položek krátkodobého a dlouhodobého financování; u položek třídy 8 - Financování se nepoužívá odvětvového třídění.

3. Část III. FIN 1-12 SF - Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich konsolidace
3.1 V této části výkazu se uvádějí
a) úhrny příjmů jednotlivých tříd,
b) úhrny výdajů jednotlivých tříd,
c) saldo příjmů a výdajů,
d) úhrn třídy 8 - financování.

3.2 Vazby mezi částí I., II. a III. tohoto výkazu:součet příjmů v části I.	∑ (třídy 1 až 4) sl. 1,2,3	=	r. 3010 sl. 31,32,33
součet výdajů v části II.	∑ (třídy 5 a 6) sl. 1,2,3	=	r. 3060 sl. 31,32,33
součet údajů financování v části II.	∑ (třída 8) sl. 1,2,3	=	r. 3200 sl. 31,32,33

3.3 Vazby v části III. výkazu:r. 3010 sl. 31,32,33	=	r. (3011 + 3012 + 3013 + 3014) sl. 31,32,33
r. 3060 sl. 31,32,33	=	r. (3061 + 3062) sl. 31,32,33
r. 3100 sl. 31,32,33	=	r. (3010 - 3060) sl. 31,32,33
r. 3100 sl. 31,32,33	=	- r. 3200 sl. 31,32,33
4. Část IV. FIN 1-12 SF - Stavy a obraty na bankovních účtech Vazba v této části výkazu:sl. 43	=	sl.41 - sl.42 s respektováním znaménka

5. Část IX. FIN 1-12 SF - Transfery a půjčky poskytnuté veřejným rozpočtům územní úrovně
5.1 V této části výkazu se uvádějí údaje poskytnutých transferů a půjček
a) uvedených na položkách 5321, 5323, 5325, 5329, 5641, 5642, 5643, 5649, 6341, 6342, 6345, 6349, 6441, 6442, 6443 a 6449,
b) v členění podle účelových znaků,
c) v členění podle kódu územní jednotky.
5.2 Vazby mezi částí IX. a II. výkazu:
Pro položky uvedené v bodě 5.1 a) vykázané v části IX. platí∑ údaj sl. 93 UZ, územní jednotka	=	∑ údaj sl. 3 § dané položky tzn., 
že součet všech údajů sl. 93 dané položky za všechny účelové znaky a kódy územních jednotek v části IX. musí odpovídat součtu údajů sl. 3 této položky v části II. za všechny paragrafy.
5.3 Pro transfery a půjčky poskytnuté obci se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0xxx), pro transfery a půjčky poskytnuté kraji se přiřadí kód územní jednotky odpovídající NUTS 3 (CZ0xx); pro transfery a půjčky poskytnuté hlavnímu městu Praha se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0100); pro transfery a půjčky poskytované regionálním radám se přiřadí kód územní jednotky odpovídající NUTS 2 (CZ0x).

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad (FIN 2-12 M)
1. Výkaz sestavují územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady.
2. Ve výkazu se uvádějí údaje rozpočtu schváleného na příslušný rok, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku (skutečnosti) v členění podle platné rozpočtové skladby.
3. Údaji o schváleném rozpočtu územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí a regionální rady na příslušný rok se rozumí údaje o příjmech, výdajích a financování schválených zastupitelstvem územního samosprávného celku, orgány dobrovolného svazku obcí nebo výborem regionální rady.
4. Rozpočtem po změnách se rozumí údaje schváleného rozpočtu územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí a regionální rady upraveného o rozpočtová opatření provedená podle § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

5. Údaje o skutečnosti uváděné v tomto finančním výkazu se získávají z analytického členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s platnou rozpočtovou skladbou k syntetickým účtům.
068 - Termínované vklady dlouhodobé
231 - Základní běžný účet územních samosprávných celků
236 - Běžné účty fondů územních samosprávných celků
244 - Termínované vklady krátkodobé
281 - Krátkodobé úvěry
451 - Dlouhodobé úvěry

6. Část I. - Rozpočtové příjmy a část II. - Rozpočtové výdaje
V této části výkazu se uvádějí rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku v členění podle rozpočtové skladby, a to podle
a) paragrafů odvětvového třídění,
b) položek druhového třídění.

7. Část III. - Financování
7.1 V této části se uvádějí financující operace včlenění stanoveném rozpočtovou skladbou; jednotlivé položky v této části výkazu budou mít kladné (+) nebo záporné (-) znaménko tak, jak je uvedeno v níže uvedeném přehledu;
7.2 U účtů krátkodobých a dlouhodobých úvěrů zřízených u poboček bank, ze kterých se přímo uhrazují investiční nebo neinvestiční výdaje, se postupuje takto:
úhrada výdajů se zatřídí, jako analytická operace strany Dal syntetického účtu 281, resp. 451, ve třídě 5 a 6; splátky úvěrů hrazené z vlastních účtů peněžních prostředků se zatřídí jako analytika k těmto účtům v členění třídy 8 rozpočtové skladby na položky 8xx4; koncem kalendářního měsíce se na řádek 8xx3 přenese údaj hodnoty změny stavu strany Dal účtu 281, resp. 451, od počátku roku.Položka	Název	Znaménko
8111, 8211	Krátkodobé vydané dluhopisy	+
8112, 8212	Uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů	-
8121, 8221	Dlouhodobé vydané dluhopisy	+
8122, 8222	Uhrazené splátky dlouhodobých vydaných dluhopisů	-
8113, 8213	Krátkodobé přijaté půjčené prostředky	+
8114, 8214	Uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředků	-
8123, 8223	Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky	+
8124, 8224	Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků	-
8117, 8217	Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy	+
8118, 8218	Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje	-
8127, 8227	Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - příjmy	+
8128, 8228	Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - výdaje	-
Položka	Název	                                                     Znaménko	              Podmínka
8115	Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech kromě účtů státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA	+	
       (stav ke konci vykazovaného období) je větší než (stav k 1.1.) (stav ke konci vykazovaného období) je menší než (stav k 1.1.)
8125, 8225	Změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech	+	(stav ke konci vykazovaného období) 
        je větší než (stav k 1.1.) (stav ke konci vykazovaného období) je menší než (stav k 1.1.)
8215	Změna stavu bankovních účtů krátkodobých prostředků ze zahraničí jiných než ze zahraničních dlouhodobých úvěrů	+	
        (stav ke konci vykazovaného období) je větší než (stav k 1.1.) (stav ke konci vykazovaného období) je menší než (stav k 1.1.)
Položka	Název	                                                                                Znaménko	Podmínka
8901	Operace z peněžních účtů organizace nemající charakter příjmů a výdajů vládního sektoru	+	platba inkaso
8902	Nerealizované kurzové rozdíly pohybů na devizových účtech	+	snížení zvýšení
8905	Nepřevedené částky vyrovnávající schodek	+	snížení zvýšení

8. Část IV. - Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich konsolidace 8.1 V této části výkazu se uvádějí
a) úhrny příjmů jednotlivých tříd,
b) úhrny výdajů jednotlivých tříd,
c) rozpis položek potřebných pro provedení konsolidace příjmů, výdajů a financování,
d) úhrny záznamových jednotek 024 až 029, 035 a 036,
e) saldo příjmů a výdajů po konsolidaci,
f) úhrn třídy 8 - Financování.

8.2 Konsolidace peněžních operací se provádí
a) na úrovni vykazující jednotky, kterou se rozumí kraj, obec, dobrovolný svazek obcí a regionální rada; na této úrovni se konsolidace provádí i v případě statutárních měst a hlavního města Prahy,
b) na úrovni okresu, kraje a státu celkem, která je obsažena v příslušném sumáři finančního výkazu pro hodnocení rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad a je provedena zpracovateli sumářů finančních výkazů; pro docílení konsolidace je nezbytné, aby vykazující jednotky předávaly ve vstupních datech tohoto výkazu všechny hodnoty řádků konsolidace příjmů, výdajů vč. řádků 4191, 4192, 4193, 4194, 4421, 4422, 4423 a 4424 (tj. ZJ 024 až 029, 035 a 036) a financování.

8.3 Předmětem konsolidace jednotlivých položek druhového třídění rozpočtové skladby s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, jsou následující příjmové, výdajové a financující operace.konsolidace příjmů	konsolidace na úrovni
vykazující jednotky	okresu	kraje	státu
2223 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi	ne	ne	ano	ano
2226 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi	ne	ano	ano	ano
2227 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a DSO	ne	ne	ne	ano
2441 - Splátky půjčených prostředků od obcí	ne	ano	ano	ano
2442 - Splátky půjčených prostředků od krajů	ne	ne	ano	ano
2443 - Splátky půjčených prostředků od regionálních rad	ne	ne	ne	ano
2449 - Ostatní splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně	ne	ano	ano	ano
4121 - Neinvestiční přijaté transfery od obcí	ne	ano	ano	ano
4122 - Neinvestiční přijaté transfery od krajů	ne	ne	ano	ano
4123 - Neinvestiční přijaté transfery od regionálních rad	ne	ne	ne	ano
4129 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně	ne	ano	ano	ano
4133 - Převody z vlastních rezervních fondů (jiných než OSS)	ano	ano	ano	ano
4134 - Převody z rozpočtových účtů	ano	ano	ano	ano
4137 - Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - příjmy	ano	ano	ano	ano
4139 - Ostatní převody z vlastních fondů	ano	ano	ano	ano
4221 - Investiční přijaté transfery od obcí	ne	ano	ano	ano
4222 - Investiční přijaté transfery od krajů	ne	ne	ano	ano
4223 - Investiční přijaté transfery od regionálních rad	ne	ne	ne	ano
4229 - Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně	ne	ano	ano	ano
ZJ024 - Transfery přijaté z území jiného okresu	ne	ano	ne	ne
ZJ025 - Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného okresu	ne	ano	ne	ne
ZJ028 - Transfery přijaté z území jiného kraje	ne	ano	ano	ne
ZJ029 - Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného kraje	ne	ano	ano	ne
konsolidace výdajů	konsolidace na úrovni
vykazující jednotky	okresu	kraje	státu
5321 - Neinvestiční transfery obcím	ne	ano	ano	ano
5323 - Neinvestiční transfery krajům	ne	ne	ano	ano
5325 - Neinvestiční transfery regionálním radám	ne	ne	ne	ano
5329 - Ostatní neinvestiční transfery veřejným rozpočtům uzemni urovne	ne	ano	ano	ano
5342 - Převody FKSP a sociálnímu fondu obcí a krajů	ano	ano	ano	ano
5344 - Převody vlastním rezervním fondům územních rozpočtů	ano	ano	ano	ano
5345 - Převody vlastním rozpočtovým účtům	ano	ano	ano	ano
5347 - Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - výdaje	ano	ano	ano	ano
5349 - Ostatní převody vlastním fondům	ano	ano	ano	ano
5366 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi	ne	ne	ano	ano
5367 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi	ne	ano	ano	ano
5368 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a DSO	ne	ne	ne	ano
5641 - Neinvestiční půjčené prostředky obcím	ne	ano	ano	ano
5642 - Neinvestiční půjčené prostředky krajům	ne	ne	ano	ano
5643 - Neinvestiční půjčené prostředky regionálním radám	ne	ne	ne	ano
5649 - Ostatní neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně	ne	ano	ano	ano
6341 - Investiční transfery obcím	ne	ano	ano	ano
6342 - Investiční transfery krajům	ne	ne	ano	ano
6345 - Investiční transfery regionálním radám	ne	ne	ne	ano
6349 - Ostatní investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně	ne	ano	ano	ano
6441 - Investiční půjčené prostředky obcím	ne	ano	ano	ano
6442 - Investiční půjčené prostředky krajům	ne	ne	ano	ano
6443 - Investiční půjčené prostředky regionálním radám	ne	ne	ne	ano
6449 - Ostatní investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům místní úrovně	ne	ano	ano	ano
ZJ026 - Transfery poskytnuté na území jiného okresu	ne	ano	ne	ne
ZJ027 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu	ne	ano	ne	ne
ZJ035 - Transfery poskytnuté na území jiného kraje	ne	ano	ano	ne
ZJ036 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje	ne	ano	ano	ne

Konsolidace financování se použije pro případy, kdy mezi subjekty, za které je sestavován výkaz, došlo k poskytnutí nebo splácení půjčky; většinou se jedná o případy poskytnutí půjčky ze strany kraje obci nebo splácení půjčky obcí kraji; kraj proto bude ve výkazu za území kraje konsolidovat v případě poskytnutí půjčky v části konsolidace výdajů na řádku 4330, resp. 4400 v případě splátky na straně konsolidace příjmů na řádku 4070 a proti tomu v části konsolidace financování na řádku 4460 odpovídající část třídy 8 - Financování u obcí.
8.4 Vazby v této části výkazu a vazby k jiným částem výkazu
a) obecné vazby, které platí na všech vykazovaných úrovních:r. 4050 sl. 41,42,43	=	r. (4010 + 4020 + 4030 + 4040) sl. 41,42,43
r. 4060 sl. 41,42,433	=	r. (4250 - 4460) sl. 41,42,43
r. 4200 sl. 41,42,43	=	r. (4050 - 4060) sl. 41,42,43
r. 4240 sl. 41,42,43	=	r. (4210 + 4220) sl. 41,42,43
r. 4430 sl. 41,42,43	=	r. (4240 - 4250) sl. 41,42,43
r. 4430 sl. 41,42,43	=	r. (4200 + 4470) sl. 41,42,43
r. 4440 sl. 41,42,43	=	r. (4200 - 4430) sl. 41,42,43
r. 4470 sl. 41,42,43	=	r. (4450 - 4460) sl. 41,42,43
r. 4440 sl. 41,42,43	=	r. 4470 sl. 41,42,43
r. 4450 sl. 41,42,43	=	r. 8000 sl. 1,2,3
b) kromě obecných vazeb, platí na úrovni vykazující jednotky:r. 4060 sl. 41,42,43	=	r. (4130 + 4140 + 4145 + 4150) sl. 41,42,43
r. 4250 sl. 41,42,43	=	r. (4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310) sl. 41,42,43
r. 4460 sl. 41,42,43	=	0
c) kromě obecných vazeb, platí na úrovni okresu:r. 4060 sl. 41,42,43	= 	r. (4062 + 4070 + 4090 + 4100 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4150 + 4170 + 4190) sl. 41,42,43 - r. (4191 + 4192 + 4193 + 4194) sl. 41,42,43 + r. (7291 + 7310 + 7340 + 7380) sl. 71,72,73
r. 4250 sl. 41,42,43	=	r. (4260 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310 + 4322 + 4330 + 4350 + 4360 + 4380 + 4400 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4421 + 4422 + 4423 + 4424) sl. 41,42,43 + r. (7420 + 7431 + 7450 + 7490 + 7520) sl. 71,72,73
r. 4460 sl. 41,42,43	=	r. (4330 + 4350 + 4400 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4070 + 4090) sl. 41,42,43 + r. (4192 + 4194) sl. 41,42,43 + r. (4422 + 4424) sl. 41,42,43 + r. (7490 + 7520) sl. 71,72,73 - r. 7380 sl. 71,72,73
d) kromě obecných vazeb, platí na úrovni kraje:r. 4060 sl. 41,42,43	=	r. (4061 + 4062 + 4070 + 4080 + 4090 + 4100 + 4110 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4150 + 4170 + 4180 + 4190) sl. 41,42,43 - r. (4193 + 4194) sl. 41,42,43
r. 4250 sl. 41,42,43	se rovná	r. (4260 + 4270 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310 + 4321 + 4322 + 4330 + 4340 + 4350 + 4360 + 4370 + 4380 + 4400 + 4410 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4423 + 4424) sl. 41,42,43
r. 4460 sl. 41,42,43	se rovná	r. (4330 + 4340 + 4350 + 4400 + 4410 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4070 + 4080 + 4090) sl. 41,42,43 + r. 4194 sl. 41,42,43 - r. 4442 sl. 41,42,43
e) kromě obecných vazeb, platí na úrovni státu:r. 4060 sl. 41,42,43	=	r. (4061 + 4062 + 4063 + 4070 + 4080 + 4081 + 4090 + 4100 + 4110 + 4111 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4150 + 4170 + 4180 + 4181+ 4190) sl. 41,42,43
r. 4250 sl. 41,42,43	se rovná	r. (4260 + 4270 + 4271 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310 + 4321 + 4322 + 4323 + 4330 + 4340 + 4341 + 4350 + 4360 + 4370 + 4371 + 4380 + 4400 + 4410 + 4411 + 4420) sl. 41,42,43
r. 446 sl. 41,42,43	se rovná	r. (4330 + 4340 + 4341 + 4350 + 4400 + 4410 + 4411 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4070 + 4080 + 4081 + 4090) sl. 41,42,43
8.5 Vazby mezi touto částí výkazu a částí VIL:r. 4191 sl. 41,42,43	=sloupci	r. 7090 sl. 71,72,73
r. 4192 sl. 41,42,43	=sloupci	r. 7140 sl. 71,72,73
r. 4193 sl. 41,42,43	=sloupci	r. 7290 sl. 71,72,73
r. 4194 sl. 41,42,43	=sloupci	r. 7360 sl. 71,72,73
r. 4421 sl. 41,42,43	=skoupci	r. 7170 sl. 71,72,73
r. 4422 sl. 41,42,43	=sloupci	r. 7220 sl. 71,72,73
r. 4423 sl. 41,42,43	=sloupci	r. 7400 sl. 71,72,73
r. 4424 sl. 41,42,43	=sloupci	r. 7470 sl. 71,72,73

9. Část V. - Tato část výkazu se nevyplňuje. 10. Část VI. - Stavy a obraty na bankovních účtech

10.1 V této části výkazu se uvádějí stavy a změny stavů bankovních účtů
a) termínovaných vkladů dlouhodobých,
b) základních běžných účtů územních samosprávných celků,
c) běžných účtů fondů územních samosprávných celků,
d) termínovaných vkladů krátkodobých,
údaj ve si. 63 příslušného řádku části VI. se vypočítá jako rozdíl sloupce 61 a 62 téhož řádku, tzn., že údaj má znaménko
minus (-), pokud je stav ke konci vykazovaného období vyšší než stav k 1.1.,
plus (+), pokud je stav ke konci vykazovaného období nižší než stav k 1.1.
10.2 Vazba mezi touto částí výkazu a částí III.:r. (6030+ 6040+ 6050) sl. 63	=sloupci	r. (8115 + 8125 + 8215 + 8225) sl. 3

11. Část VII. - Vybrané záznamové jednotky
V této části výkazu se uvádějí záznamové jednotky. Záznamové jednotky 024 až 029, 035 a 036 se použijí pro veřejné rozpočty územní úrovně zejména pro konsolidaci transferů a půjček poskytovaných mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí patřícími do různých okresů a krajů a krajů obcím nebo dobrovolným svazkům obcí, případně krajem na území jiného kraje; u těchto položek jsou vytvořeny podřádky pro rozpis jednotlivých jednotek, kterých se záznamové jednotky týkají.
12. Část VIII. - Tato část výkazu se nevyplňuje.
13. Část IX. - Přijaté transfery a půjčky ze státního rozpočtu, státních fondů a regionálních rad
13.1 V této části výkazu se uvádějí údaje přijatých transferů a půjček
a) uvedených na položkách 4111, 4113, 4116, 4118, 4123, 4160, 4211, 4213, 4216,4218,4223,4240,8113 a 8123,
b) v členění podle účelových znaků zveřejněných na internetových stránkách Ministerstva financí.
13.2 Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady musí zajistit soulad mezi údaji uvedenými v části IX. sloupci 93 a údaji stanovených položek uvedených v části I. resp. III. sloupce 3 tohoto finančního výkazu.

14. Část X. - Transfery a půjčky poskytnuté regionálními radami územním samosprávným celkům, dobrovolným svazkům obcí a regionálním radám
14.1 V této části výkazu se uvádějí údaje poskytnutých transferů a půjček
a) uvedených na položkách 5321, 5323, 5325, 5329, 5641, 5642, 5643, 5649, 6341, 6342, 6345, 6349, 6441, 6442, 6443 a 6449,
b) v členění podle účelových znaků zveřejněných na internetových stránkách Ministerstva financí,
c) v členění podle kódu územní jednotky.
14.2 Vazby mezi částí X. a II. výkazu:
Pro každou položku vykázanou v části X. platí∑ údaj si. 103 UZ, územní jednotka	=	∑ údaj si. 3 § dané položky
tzn., že součet všech údajů si. 103 dané položky (tj. za všechny účelové znaky a kódy územních jednotek) v části X. musí odpovídat součtu údajů si. 3 této položky v části II.
14.3 Převedení prostředků z bankovního účtu regionální rady na bankovní účet příjemce se třídí na příslušnou druhovou položku (5321, 5323, 5325, 5329, 5641, 5642, 5643, 5649, 6341, 6342, 6345, 6349, 6441, 6442, 6443 a 6449) podle platného účelového znaku a kódu územní jednotky.
14.4 Pro transfery a půjčky poskytnuté obci nebo dobrovolnému svazku obcí se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0xxx), pro transfery a půjčky poskytnuté kraji se přiřadí kód územní jednotky odpovídající NUTS 3 (CZ0xx); pro transfery a půjčky poskytnuté hlavnímu městu Praha se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0100); pro transfery a půjčky poskytované regionálním radám se přiřadí kód územní jednotky NUTS 2 (CZ0x).

15. Část XI. - Příjmy ze zahraničních zdrojů a související příjmy včlenění podle jednotlivých nástrojů a prostorových jednotek
V části XI. jsou sledovány příjmy ze zahraničních zdrojů a související příjmy. Výše uvedené příjmy s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku se vykazují podle paragrafů odvětvového třídění a podle položek druhového třídění, dále podle nástrojů nástrojového třídění a podle prostorových jednotek prostorového třídění platné rozpočtové skladby. Ministerstvo financí zveřejňuje pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady číselník nástrojového třídění na internetových stránkách Ministerstva financí, kde je průběžně aktualizován.

16. Část XII. - Výdaje spolufinancované ze zahraničních zdrojů a související výdaje v členění podle jednotlivých nástrojů a prostorových jednotek
V části XII. jsou sledovány výdaje spolufinancované ze zahraničních zdrojů a související výdaje. Výše uvedené výdaje s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku se vykazují v členění podle paragrafů odvětvového třídění a podle položek druhového třídění, dále podle nástrojů nástrojového třídění a podle prostorových jednotek prostorového třídění platné rozpočtové skladby. Ministerstvo financí zveřejňuje pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady číselník nástrojového třídění na internetových stránkách Ministerstva financí, kde je průběžně aktualizován.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje (ROZP 1-01 SPO)
1. Státní příspěvkové organizace předkládají do centrálního systému účetních informací státu ročně přehled o rozpočtu syntetických účtů v návaznosti na vyhlášku č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2. V části II předkládají státní příspěvkové organizace doplňující údaje za hlavní činnost, které vycházejí z analytické evidence k syntetickým účtům uvedeným v části I.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zaměstnanosti regulované vládou (ZAM 1-04 U)
Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž je zaměstnanost regulována a schvalována vládou, předkládají do centrálního systému účetních informací státu ve výkazu o zaměstnanosti údaje o počtu zaměstnanců: vládou schválený počet zaměstnanců na hlavní činnost pro rozpočtový rok, upravené počty zaměstnanců k poslednímu dni příslušného čtvrtletí a jejich roční průměr k poslednímu dni příslušného čtvrtletí po změnách rozpočtu a skutečné průměrné přepočtené počty zaměstnanců k poslednímu dni příslušného čtvrtletí od počátku roku.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky (REF 1-04 OSS)
1. Obsahuje údaje o členění zdrojů rezervního fondu této části v návaznosti na § 48 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.
2. Kontrolní vazby v rámci výkazu:sl. 156	=součtu hodnot ve sloupci	sl. (151 + 152 - 153 - 155)
ř. 1501	=součtu hodnot ve sloupci 	ř. (1502 + 1503)
ř. 1508	=součtu hodnot ve sloupci	ř. (1501 + 1504 + 1505 + 1506 + 1507)
3. Význam sloupců: sl. 152	příjmy rezervního fondu v hodnoceném roce a převody nečerpaných prostředků, které byly převedeny z příjmového účtu zpět do rezervního fondu,
sl. 153	prostředky převedené na příjmový účet při čerpání rezervního fondu,
sl. 154	čerpaná částka, tj. skutečné výdaje,
sl. 155	prostředky použité jiným způsobem než prostřednictvím rozpočtu, např. odvedené do zahraničí, nebo snížení stavu na základě rozhodnutí vlády nevyplňuje se pro ř. 1507.
1) § 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 501/2012 Sb.
2) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních 
   informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů.
     	
     

4/2014 MSp Vyhláška mění 23/1994 Sb. jednacího řádu státního zastupitelství, účinnost od 24.1.2014 částka 2/2013

znění od 24.ledna 2014
4 VYHLÁŠKA  ze dne 2. ledna 2014, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství,  
     zřízení  poboček  některých státních  zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními   čekateli, ve znění pozdějších předpisů
   Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č.283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č.14/2002 Sb., zákona č.192/2003 Sb. 
   a zákona č. 79/2006 Sb.:
   Čl. I
   Změna jednacího řádu státního zastupitelství Vyhláška č. 23/1994 Sb., o   jednacím   řádu  státního  zastupitelství,  zřízení  poboček  některých
   státních  zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními   čekateli,  ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb.,
   vyhlášky  č.  311/2000  Sb.,  vyhlášky  č.  183/2001  Sb.,  vyhlášky č.   468/2001  Sb.,  vyhlášky  č.  88/2005  Sb.,  vyhlášky  č. 252/2007 Sb.,
   vyhlášky č. 7/2010 Sb. a vyhlášky č. 462/2011 Sb., se mění takto:
   1. V § 10 odst. 2 se slova „Obvodního státního zastupitelství pro Prahu   1“   nahrazují   slovy   „krajského   státního   zastupitelství,  jehož
   příslušnost se určí podle § 12, 14 a 16“.
   2.  V § 10 odst. 3 se slova „Městského státního zastupitelství v Praze“   nahrazují slovy „vrchního státního zastupitelství“.
   3. V § 15 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:   „(2) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve
   věcech  trestných  činů  podílnictví  podle  §  214 trestního zákoníku,   podílnictví  z  nedbalosti  podle  § 215 trestního zákoníku, legalizace
   výnosů  z  trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku a legalizace   výnosů  z  trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 trestního zákoníku
   je  příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož   obvodu  je  nižší  státní  zastupitelství,  které by bylo jinak ve věci
   příslušné,  jestliže  zdrojovým  trestným  činem je některý z trestných   činů uvedených v odstavci 1.“.
   Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

   4. V § 15 odst. 3 se slova „v odstavci 1“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 a 2“ a slova „a k úkonům  před zahájením trestního stíhání“ se zrušují.
   5.  V  §  15 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dojde-li k vyloučení   věci  ze  společného  řízení  a  u  takové  věci  dále není příslušnost
     vrchního  státního  zastupitelství  dána  podle odstavce 1 nebo 2, může   vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního
     zástupce  rozhodnout  o  tom,  že  je  příslušné  k  výkonu  dozoru nad   zachováváním  zákonnosti  v  přípravném  řízení i v této věci, jinak je
     povinno  věc  neprodleně  postoupit věcně a místně příslušnému státnímu   zastupitelství.“.
   6.  V  §  15  odst.  4 se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v   odstavcích 1 až 3“.
   7.  V § 20 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce   1.
   8. V § 27 odstavec 3 zní:
    „(3)  Státní  zástupce je v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti)   povinen zabezpečit i plnění úkolů státního zastupitelství v souvislosti
       s  přípravným  řízením  konaným Generální inspekcí bezpečnostních sborů   nebo  v  souvislosti  s  vyšetřováním a zkráceným přípravným řízením ve
       věcech  trestných  činů  příslušníků  Generální inspekce bezpečnostních   sborů,  příslušníků  Bezpečnostní  informační služby, příslušníků Úřadu
       pro zahraniční styky a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství,   příslušníků Vojenské policie a zaměstnanců České republiky zařazených k
       výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů (§ 10); za tímto   účelem   jsou   státní  zástupci  zařazení  do  dosažitelnosti  povinni
       poskytovat  si  účinnou  pomoc.  Vykoná-li  takový úkon státní zástupce   jiného  státního zastupitelství než státního zastupitelství příslušného
       k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném   Generální  inspekcí  bezpečnostních  sborů  nebo  k  řízení o trestných
       činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků   Bezpečnostní  informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky
       a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství, příslušníků Vojenské   policie  a  zaměstnanců  České  republiky  zařazených  k výkonu práce v
       Generální  inspekci  bezpečnostních sborů, neprodleně poté postoupí věc   věcně  i  místně  příslušnému státnímu zastupitelství k dalšímu řízení.
       Stejnopis  rozhodnutí či návrhu nebo jiného opatření, které v této věci   takový  státní  zástupce  učinil,  zašle  současně  na  vědomí státnímu
       zástupci, jenž je příslušný k výkonu dozoru v těchto věcech.“.
   9. V § 46 odstavce 1 a 2 znějí:
   „(1)  Státní  zastupitelství,  které bylo ve věci činné, může z vlastní   iniciativy   nebo  krajské  státní  zastupitelství  může  z  iniciativy
     okresního  státního  zastupitelství  přezkoumat  trestní  věc, ve které vzniknou  pochybnosti  o  zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo   
     státního  zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40,   bez  omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.
   (2)  Vyšší  státní  zastupitelství  mohou  provést z vlastní iniciativy   přezkumné  řízení  i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak
     příslušná nižší státní zastupitelství.“.

   Čl. II     Přechodné ustanovení
   Ve  věcech  uvedených  v  §  10 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve   znění  účinném  do  nabytí  účinnosti  této vyhlášky, se řízení dokončí
   podle dosavadních právních předpisů.

   Čl. III     Účinnost
      Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.  (od 24.1.2014)
   Ministryně:   Mgr. Benešová v. r.
  
   

23/1994 o jednacím řádu státních zastupitelství - znění do 23.1.2014

23  VYHLÁŠKA  Ministerstva spravedlnosti  ze dne 7. ledna 1994
      o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli
   Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 7, 34 a 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen "zákon"), a článku IV bodu 9 zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích:
ČÁST PRVNÍ
 HLAVA PRVNÍ   ŘÍZENÍ PRÁCE STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
  Výkon dohledu v soustavě státního zastupitelství
 § 1
 (1) Výkon dohledu se zaměřuje zejména na dodržování a aplikaci právních předpisů v působnosti státního zastupitelství a v činnosti státních zástupců, dodržování pokynů vyššího státního zastupitelství a vedoucích státních zástupců, na organizaci a řízení práce a na plnění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce.
 (2) V rámci dohledu je vyšší státní zastupitelství v rozsahu stanoveném zákonem zejména oprávněno:
  a) vyžadovat zvláštní zprávy o postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství,
  b) vyžadovat informace v jednotlivých věcech vyřizovaných nižším státním zastupitelstvím,
  c) přezkoumat kteroukoli věc vyřízenou nižším státním zastupitelstvím a za tímto účelem vyžádat od nižšího státního zastupitelství předložení všech písemností, jež byly podkladem pro vyřízení takové věci, jakož i příslušná vyjádření a stanoviska, nestanoví-li zvláštní předpis pro přezkoumání takové věci závazným způsobem jiný postup,1)
  d) provádět u nižšího státního zastupitelství prověrky jednotlivých věcí, prověrky na určitých úsecích činnosti nižšího státního zastupitelství nebo celkové prověrky činnosti nižšího státního zastupitelství,
  e) dávat nižšímu státnímu zastupitelství pokyny ve věcech, k jejichž vyřízení je nižší státní zastupitelství příslušné1a), a v zákonem stanovených případech věc tomuto nižšímu státnímu zastupitelství odejmout a vyřídit ji samo1b).
 (3) Je-li podnět k výkonu dohledu učiněn u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství, postoupí jej státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a podatele o tom vyrozumí.
 (4) Další obsahově shodné podněty státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o vyřízení prvního podnětu.
 § 2
  (1) Při výkonu dohledu nad postupem bezprostředně nižšího státního zastupitelství, který je svou povahou rovněž dohledem, vyšší státní zastupitelství zaměřuje svou pozornost pouze na hodnocení úrovně a účinnosti tohoto dohledu. Zákonnost postupu, který byl předmětem výkonu původního dohledu, může přezkoumat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.1c)
  (2) Je-li státnímu zástupci doručen podnět, v němž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství postoupí podnět tomu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, jehož nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu je namítán, k vyhodnocení, zda se nejedná o další obsahově shodný podnět podaný po poučení podle § 1 odst. 4. O postoupení podatele vyrozumí s výslovným upozorněním na možné odložení podnětu nižším státním zastupitelstvím bez dalšího vyrozumění. Nižší státní zastupitelství obsahově shodný podnět odloží bez vyrozumění podatele; jinak provede dohled podle § 1 odst. 1. Tím není dotčeno oprávnění vyššího státního zastupitelství v odůvodněných případech přezkoumat postup bezprostředně nižšího státního zastupitelství při výkonu dohledu.
  (3) Další obsahově shodné podněty, v nichž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o postoupení prvního takového podnětu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství k vyhodnocení podle § 2 odst. 2.
  § 3 Povinnost zachovávat mlčenlivost
   (1) Kromě státních zástupců a právních čekatelů jsou i ostatní pracovníci státního zastupitelství povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem činnosti státního zastupitelství. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.
   (2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníky uvedené v odstavci 1 zprostit vedoucí státního zastupitelství.

 HLAVA DRUHÁ    ZŘÍZENÍ POBOČEK NĚKTERÝCH STÁTNÍCH ZASTUPITELSTVÍ A STANOVENÍ VÝJIMEK OHLEDNĚ ÚZEMNÍCH OBVODŮ STÁTNÍCH ZASTUPITELSTVÍ
 § 4  Jsou-li k plnění úkolů státního zastupitelství zřízeny v obvodu jeho působnosti pobočky, vedoucí státní zástupce příslušného státního zastupitelství 
      stanoví opatřením okruh věcí, které se vyřizují u takových poboček. Opatření zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 § 5  Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře
 (1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích se zřizuje jeho pobočka v Táboře.
 (2) Sídlem pobočky je město Tábor.
 § 6  Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
 (1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem se zřizuje jeho pobočka v Liberci.
 (2) Sídlem pobočky je město Liberec.
 § 7  Krajské státní zastupitelství v Ostravě – pobočka v Olomouci
 (1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje jeho pobočka v Olomouci.
 (2) Sídlem pobočky je město Olomouc.
 § 7a  Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně
 (1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se zřizuje jeho pobočka ve Zlíně.
 (2) Sídlem pobočky je město Zlín.
 § 7b  Krajské státní zastupitelství v Brně - pobočka v Jihlavě
   (1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se zřizuje jeho pobočka v Jihlavě.
  (2) Sídlem pobočky je město Jihlava.
 § 7c  Okresní státní zastupitelství Karviná – pobočka v Havířově
 (1) V obvodu Okresního státního zastupitelství v Karviné se zřizuje jeho pobočka v Havířově.
 (2) Sídlem pobočky je město Havířov.
 § 8  Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - pobočka v Brně a pobočka v Ostravě
      V obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se zřizují pobočky v Brně a v Ostravě.
 
 § 9 Výjimky z působnosti obvodních státních zastupitelství v Praze
   (1) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná v prvním stupni řízení o trestných činech patřících jinak do věcné a místní příslušnosti obvodních 
       státních zastupitelství v obvodu Městského státního zastupitelství v Praze, jestliže směřují proti bezpečnosti silniční, železniční, letecké a 
       plavební dopravy.
   (2) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná společné řízení o všech trestných činech téhož obviněného, je-li trestný čin podle odstavce 1 
       trestným činem nejtěžším.
   (3) Koná-li se společné řízení proti více obviněným, z nichž některý je stíhán pro trestný čin podle odstavce 1, koná Obvodní státní zastupitelství 
       pro Prahu 2 řízení proti tomuto obviněnému za podmínky uvedené v odstavci 2 jen tehdy, bylo-li vyloučeno ze společného řízení.
 § 10  Působnost státních zastupitelství v trestním řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejích zaměstnanců, 
       příslušníků Vojenské policie a příslušníků zpravodajských služeb
  (1)  K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů2) a k vyřizování věcí, 
       v nichž zkrácené přípravné řízení konala Generální inspekce bezpečnostních sborů2a), je příslušný státní zástupce krajského státního 
       zastupitelství i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti, není-li 
       dále stanoveno jinak. Rovněž je příslušný k zastupování obžaloby a návrhu na potrestání v řízení před soudem v těchto věcech, ledaže věc 
       předal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný2b), a k rozhodování ve sporu o příslušnost ke konání úkonů před zahájením trestního 
       stíhání mezi Generální inspekcí bezpečnostních sborů a jiným policejním orgánem2c).
  (2)  K vyšetřování trestných činů2d) spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, 
       příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství, příslušníky Vojenské policie a zaměstnanci 
       České republiky zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto 
       trestných činech2e) je příslušný státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Rovněž je příslušný k zastupování 
       návrhu na potrestání, který v těchto věcech podal, i u jiného soudu, než u kterého působí, pokud věc nepředal státnímu zástupci, 
       který by jinak byl příslušný.
  (3) Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze je ve věcech uvedených v odstavci 2 příslušný k zastupování obžaloby v řízení i před jiným soudem, než u kterého působí, pokud věc nepředal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný.

 HLAVA TŘETÍ
 § 11  Jednoduché úkony konané právními čekateli státního zastupitelství
 Vedoucí státního zastupitelství nebo jím pověřený státní zástupce3) může pověřit právního čekatele, aby v projednávaných věcech vykonával tyto jednoduché úkony:
 a) dožádání v jednoduchých věcech,
 b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního zastupitelství osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
 c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení včetně sepisování trestních oznámení,
 d) rozhodnutí o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
 e) rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce a ustanoveného zmocněnce,
 f) rozhodnutí o svědečném, znalečném a tlumočném,
 g) přípravu podkladů pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo narovnaní,
 h) zpracování návrhu písemného vyhotovení rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo narovnání,
 i) sepisování podání státnímu zastupitelství včetně návrhů,
 j) přípravu podkladů pro rozhodnutí o osvědčení obviněného ve zkušební době stanovené v rozhodnutí o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, včetně podkladů pro rozhodnutí o pokračování v trestním stíhání obviněného, který se ve stanovené zkušební době neosvědčil, a zpracování návrhu písemného vyhotovení těchto rozhodnutí,
 k) přípravu podkladů pro rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a o osvědčení podezřelého ve zkušební době, včetně podkladů pro vydání pokynu k zahájení trestního stíhání podezřelého, který se ve stanovené zkušební době neosvědčil, a zpracování návrhu písemného vyhotovení těchto rozhodnutí a pokynu,
 l) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
 m) kontrolu korespondence obviněných,
 n) vyhotovování statistických listů,
 o) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,
 p) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů veřejné správy, územní samosprávy a dalších osob povinných podat vysvětlení či zapůjčit spisy a doklady státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti,
 q) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.

ČÁST DRUHÁ          POSTUP STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
  Oddíl první       Věcná příslušnost státních zástupců v přípravném řízení trestním
   § 12
   (1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. Nemůže-li úkon vztahující se k postupu před zahájením trestního stíhání pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který v takovém případě příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumí a věc mu předá.
   (2) Nelze-li pro neúplnost skutkových zjištění určit příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o zahájení úkonů trestního řízení,3a) doručí se tento záznam státnímu zástupci státního zastupitelství odpovídajícího stupně v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky. Jde-li o policejní orgán s působností pro území celé České republiky, doručí jej policejní orgán krajskému státnímu zastupitelství v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky, u něhož je činná osoba, která tento úkon učinila.
   (3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, státní zástupce, jemuž byl doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení a který se nepovažuje za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá opatření, která nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při použití operativně pátracích prostředků,3b) která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení. Jinak postoupí věc k dalšímu řízení státnímu zastupitelství místně a věcně příslušnému. O postoupení věci současně vyrozumí policejní orgán, jenž mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení doručil.
   § 13   Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státnímu zástupci (§ 10 odst. 2), vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně.
   § 14  Vyšší státní zastupitelství je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věci, kterou odňalo bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, a působí v ní samo.
   § 15
   (1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech úmyslných trestných činů
    	a) spáchaných při činnosti banky, investiční společnosti nebo investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijního fondu, stavební spořitelny anebo spořitelního a úvěrního družstva, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,
	b) fyzických nebo právnických osob spáchaných v souvislosti s neoprávněným výkonem činnosti subjektů uvedených v písmenu a), byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,
	c) jimiž byla způsobena na majetku nebo majetkovém podílu státu škoda nejméně 150 mil. Kč,
	d) podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku, jestliže byly spáchány ve prospěch organizované zločinecké skupiny3e), a dále trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo trestné činy přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství podle § 331 až 333 trestního zákoníku, pokud byly spáchány v souvislosti s odhalováním či vyšetřováním trestných činů podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku,
	e) jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie, pokud jimi byla způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,
	f) spáchaných proti jednotné evropské měně ve prospěch organizované zločinecké skupiny3e), členem organizované skupiny3f), ve značném nebo velkém rozsahu3g) nebo koná-li řízení o trestných činech namířených proti jednotné evropské měně policejní orgán, který plní úkoly zvláštní ústředny podle článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví3h).	
     je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné.
   (2) Vrchní státní zastupitelství je příslušné ve věci některého z trestných činů uvedených v odstavci 1 i k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a k úkonům před zahájením trestního stíhání též ve věcech dalších trestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení,3i) nebude-li věc vyloučena ze společného řízení.3j)
   (3) Vrchní státní zastupitelství může po předchozím souhlasu nejvyššího státního zástupce rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů uvedených v odstavcích 1 a 2 je příslušné nižší státní zastupitelství; jeho příslušnost se určí podle zásad uvedených v § 12, 14 a 16.
   (4) Vyžaduje-li to závažnost, skutková či právní složitost věci, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech
	a) uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a e), i když jimi byla způsobena škoda nižší než 150 mil. Kč, nebo
	b) pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč.
   § 16
   (1) Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost k výkonu dozoru několika státních zástupců, vykonává dozor ten, který je příslušný 
       k výkonu dozoru nad vyšetřováním vedeným proti pachateli trestného činu nebo ohledně nejzávažnějšího trestného činu; jinak ten, který 
       začal vykonávat dozor nejdříve.
   (2) K došetření věci vrácené státnímu zástupci soudem, jemuž byla postoupena nebo přikázána, je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor 
       v přípravném řízení.

   Úkony v trestním řízení
   § 17  Přijímání trestních oznámení
   (1) Oznamovatele, který činí trestní oznámení u státního zástupce ústně, musí státní zástupce podle trestního řádu poučit a poté vyslechnout. 4)
   (2) Pokud je trestní oznámení podáno u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství (§ 16), postoupí je státní zástupce neprodleně 
       příslušnému státnímu zastupitelství a oznamovatele o tom vyrozumí. Je-li však nutno provést neodkladné nebo neopakovatelné úkony, 
       zajistí státní zástupce jejich neprodlené provedení ještě před postoupením věci příslušnému státnímu zastupitelství, nelze-li dosáhnout toho, 
       aby tak učinil příslušný státní zástupce. Ustanovení § 12 odst. 3 první věta se zde užije obdobně.
   § 18  Dozor v přípravném řízení
   (1) Státní zástupce si může ve věcech, v nichž provádí dozor, předem vyhradit předkládání opisů protokolů o procesních úkonech. K prověrce postupu 
       policejního orgánu může vyžadovat předložení spisů nebo může prověrku spisového materiálu provádět přímo u policejního orgánu.
   (2) Považuje-li to státní zástupce v zájmu úplnosti skutkových zjištění a zajištění všech důkazů pro věc důležitých za potřebné, je oprávněn nahlížet 
       do plánu vyšetřování nebo požadovat informaci policejního orgánu o jeho obsahu.
   § 18a Postup státního zástupce při používání operativně pátracích prostředků
   (1) Státní zástupce příslušný k úkonům v trestním řízení při používání operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f trestního řádu) je povinen 
       učinit veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k vyzrazení informací o přijímaných opatřeních nepovolaným osobám a nebyl tak zmařen účel 
       trestního řízení či ohroženy osoby.
   (2) K podání návrhu na použití agenta (§ 158e odst. 4 trestního řádu) je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu 
       je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci
       nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, 
       který návrh na použití agenta podal. Tento státní zástupce je též příslušný ke všem úkonům, jež v souvislosti s činností agenta státní zástupce 
       podle trestního řádu vykonává (§ 158e odst. 7 trestního řádu). Příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti 
       v přípravném řízení v trestní věci, v níž je agent použit, zůstává tímto ustanovením nedotčena.
   (3) Na použití zpravodajských prostředků podle zvláštních právních předpisů4a) se ustanovení této vyhlášky nevztahují.
   § 19  Pokyny státního zástupce
   (1) Pokyny vydává státní zástupce v průběhu přípravného řízení formou opatření.
   (2) Písemnou formu mají pokyny, které státní zástupce vydává k zahájení trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění, ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při vrácení věci k doplnění, po vrácení věci státnímu zástupci soudem k došetření, u odnětí a přikázání věci a tam, kde to státní zástupce považuje za potřebné. Ústně dané pokyny státní zástupce stvrzuje písemně, považuje-li to podle povahy věci za nutné. O každém pokynu učiní záznam do dozorového spisu.
   (3) Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení, proti němuž je přípustná stížnost,4b) se zařadí vždy do prvopisu vyšetřovacího spisu. Ostatní pokyny se zakládají do prvopisu vyšetřovacího spisu, stanoví-li tak státní zástupce.
   (4) Neprovede-li policejní orgán úkon, k němuž dostal od státního zástupce pokyn, upozorní na to státní zástupce jeho příslušného nadřízeného nebo mu věc usnesením odejme.
   § 20 Rozhodování o vazbě
   (1) Vyrozumění o skutečnostech, jež je státní zástupce povinen věznici sdělit (§ 70a trestního řádu), doručí státní zástupce věznici zpravidla ještě týž den, kdy takové rozhodnutí nebo opatření učinil. Vždy tak učiní, jde-li o rozhodnutí o dalším trvání vazby nebo o propuštění obviněného z vazby.
   (2) Kromě skutečností uvedených v odstavci 1 vyrozumí státní zástupce věznici též o tom, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž rozhodl o dalším trvání vazby obviněného.
   § 20a  Návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody
     Je-li třeba v přípravném řízení omezit obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a trestního řádu), podá státní zástupce bezodkladně soudu odůvodněný návrh na takové omezení. Návrh musí zejména obsahovat konkrétní údaje o druhu a povaze omezení a musí být odůvodněn skutkovými okolnostmi vyplývajícími z obsahu spisového materiálu, který státní zástupce současně k podanému návrhu připojí.
   § 21  Namítá-li policejní orgán svou místní nepříslušnost, státní zástupce mu uloží, aby spisy předložil nadřízenému policejnímu orgánu k rozhodnutí sporu.
   § 22  Rozhodnutí o přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu
    O přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením, které doručí se spisem příslušnému vedoucímu policejního orgánu s pokynem, aby pověřil vyšetřováním jinou osobu služebně činnou v policejním orgánu; opis usnesení zašle na vědomí osobě, jíž byla věc odňata. Odnímá-li státní zástupce věc policejnímu orgánu a činí-li opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu [§ 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu], postupuje podle věty první přiměřeně
   § 23  Pořizování kopií spisu
    Požádají-li osoby uvedené v § 65 odst. 1 věta prvá trestního řádu státního zástupce o umožnění pořídit si kopii spisu nebo jeho částí, státní zástupce vyhoví, nachází-li se spis na státním zastupitelství a lze-li kopii spisu technicky pořídit na státním zastupitelství. Žádostem uvedených osob o zapůjčení spisu k pořízení kopií mimo státní zastupitelství nelze vyhovět.

 Oddíl druhý    Šetření k žádostem o milost
   § 24
   (1) Podklady pro rozhodnutí o žádosti o zastavení trestního stíhání milostí zjišťuje v přípravném řízení státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
   (2) Byla-li žádost o milost doručena přímo státnímu zástupci, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, podá tento státní zástupce nejpozději do pěti dnů od doručení žádosti zprávu o jejím podání Ministerstvu spravedlnosti. Ve zprávě uvede kdo, pro koho a z jakých důvodů žádá o udělení milosti a jaký je stav přípravného řízení. Žadatele o přijetí žádosti o milost písemně vyrozumí.
   (3) Úkolem státního zástupce, pokud se tak nestalo již v přípravném řízení, je zjistit osobní, rodinné a majetkové poměry, občanskou pověst a objasnit pravdivost tvrzených důvodů pro udělení milosti.
   (4) Šetřením podle odstavce 3 se nestaví trestní stíhání, ledaže by to nařídil prezident republiky (§ 366 odst. 3 trestního řádu) nebo ministr spravedlnosti (§ 367 trestního řádu).
   § 25
   (1) Zprávu o výsledku šetření se svým návrhem spolu s vyšetřovacími spisy a s materiály nově získanými předloží vedoucí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti.
   (2) Dojde-li státní zástupce, který má zjišťovat podklady pro rozhodnutí o žádosti o milost, k závěru, že žádost by nebylo možno doporučit, ani kdyby byly zjištěny příznivé okolnosti, podá o tom ihned podrobnou zprávu Ministerstvu spravedlnosti, které rozhodne, zda je třeba konat šetření.
   (3) V případech, v nichž si prezident republiky vyhradil rozhodnutí o žádosti o milost, nutno vždy provést šetření podle § 24 a předložit trestní spisy Ministerstvu spravedlnosti.
   § 26
   (1) Byla-li žádost o milost zamítnuta, doručí státní zástupce, který zjišťoval podklady pro toto rozhodnutí, obviněnému nebo žadateli, jde-li o osobu od obviněného rozdílnou, rozhodnutí ministra spravedlnosti o jejím zamítnutí nebo sdělení Ministerstva spravedlnosti o tom, že prezident republiky milost neudělil. Jiná sdělení než o věcném vyřízení žádosti nelze poskytnout.
   (2) Byla-li udělena milost, musí státní zástupce toto rozhodnutí oznámit obviněnému způsobem, který odpovídá významu rozhodnutí. Předvolá obviněného, ústně mu sdělí obsah rozhodnutí prezidenta republiky a připomene mu povinnost chovat se tak, aby se ukázal hodným udělení milosti. Pak státní zástupce obviněnému doručí opis svého usnesení o zastavení trestního stíhání,5) jehož příjem obviněný potvrdí. Opis usnesení zašle státní zástupce rovněž Ministerstvu spravedlnosti. Tyto úkony může provést i dožádaný státní zástupce. Je-li obviněný ve vazbě, musí být vydán urychleně příkaz k jeho propuštění.
   (3) Bylo-li trestní stíhání zastaveno milostí prezidenta republiky pod podmínkou, sleduje státní zástupce její dodržování. Postupuje přitom obdobným způsobem jako při sledování obviněného po rozhodnutí státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání.
   (4) Po uplynutí každých šesti měsíců doby, na níž je podmínka v udělené milosti vázána, sdělí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti výsledky šetření.
   (5) Vyjde-li najevo, že obviněný nedodržuje podmínky, pod kterými byla milost udělena, provede státní zástupce potřebné šetření i mimo lhůtu uvedenou v odstavci 4 a předloží výsledky šetření spolu s trestními spisy Ministerstvu spravedlnosti.
   (6) Sdělí-li Ministerstvo spravedlnosti, že bylo rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání, státní zástupce usnesením rozhodne, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje, a opis tohoto usnesení zašle Ministerstvu spravedlnosti.

 Oddíl třetí  Organizační zabezpečení dodržování lhůty 48 hodin k podání návrhu na vzetí do vazby zadržených osob a provádění dalších úkonů v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) státního zástupce
   § 27
    (1) V mimopracovní době musí být zabezpečena pracovní pohotovost5a) (dosažitelnost) alespoň jednoho státního zástupce okresního a krajského státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl státní zástupce ve lhůtě 48 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí obviněného do vazby5b) nebo návrh na potrestání zadrženého podezřelého, kterého státní zástupce nepropustil ze zadržení, ale předá jej soudu spolu s návrhem na potrestání, anebo rozhodl-li o zahájení trestního stíhání, aby mohl předložit soudu návrh na rozhodnutí o vazbě zadrženého obviněného.5c) O nařízení pracovní pohotovosti5a) (dosažitelnosti) státního zástupce vrchního státního zastupitelství nebo Nejvyššího státního zastupitelství rozhodne v odůvodněných případech vrchní státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce. Vedoucí státní zástupce může rozhodnout o nařízení pracovní pohotovosti5a) alespoň jednoho zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství; takovou pracovní pohotovost zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství není třeba zabezpečovat v případě, kdy státní zástupce, jemuž byla pracovní pohotovost (dosažitelnost) nařízena, výslovně prohlásí, že zabezpečí úkony v průběhu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) sám.
    (2) V rámci dosažitelnosti státní zástupce zajišťuje provedení dalších úkonů trestního řízení nutných k předložení návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zadržení a otevření zásilek nebo na ustanovení obhájce, pokud jejich provedení nesnese odkladu.
    (3) Státní zástupce je v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) povinen zabezpečit i plnění úkolů státního zastupitelství v souvislosti s vyšetřováním a zkráceným přípravným řízením ve věcech trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (§ 10); za tímto účelem jsou státní zástupci zařazení do dosažitelnosti povinni poskytovat si účinnou pomoc. Vykoná-li takový úkon státní zástupce jiného státního zastupitelství než státního zastupitelství příslušného k řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby, neprodleně poté postoupí věc věcně i místně příslušnému státnímu zastupitelství k dalšímu řízení. Stejnopis rozhodnutí či návrhu nebo jiného opatření, které v této věci takový státní zástupce učinil, zašle současně na vědomí státnímu zástupci, jenž je příslušný k výkonu dozoru v těchto věcech.
    (4) Po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) je státní zástupce povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na pracovišti nebo v bydlišti.
   § 28
    (1) Vedoucí státní zástupce oznámí příslušnému soudu a stálé službě příslušného ředitelství Policie České republiky v obvodu státního zastupitelství místo (adresu), kde se určený státní zástupce bude během pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) zdržovat, a telefonní číslo příslušné stanice. Písemnosti určené státnímu zastupitelství se po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) doručují do sídla státního zastupitelství, pokud vedoucí státní zástupce s ředitelem územního útvaru policie nebo státní zástupce, který zabezpečuje pracovní pohotovost (dosažitelnost), s příslušným policejním orgánem nedohodne jiný způsob doručování písemností určených státnímu zastupitelství.
    (2) Vedoucí státní zástupce při zajišťování dosažitelnosti koordinuje svůj postup s dalšími orgány činnými v trestním řízení tak, aby byla zaručena vzájemná informovanost policejních orgánů, státních zástupců a soudců, kteří rozhodují v přípravném řízení.

ČÁST TŘETÍ   ZASTUPOVÁNÍ NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZÁSTUPCE V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM
 § 29  Nejvyšší státní zástupce může pověřit státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státního zastupitelství působícího u soudu, u něhož je projednáván jeho návrh na zahájení řízení, jednat za navrhovatele v řízení před soudem 5d).

ČÁST ČTVRTÁ   POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ PŘI PROŠETŘOVÁNÍ PODNĚTŮ KE STÍŽNOSTEM PRO PORUŠENÍ ZÁKONA
 HLAVA PRVNÍ
 OBECNÁ USTANOVENÍ
 § 30
  (1) Ustanovení této části se užijí při prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, které jsou státnímu zastupitelství adresovány nebo postoupeny, není-li dále stanoveno jinak.
  (2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností6) se na prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.
 HLAVA DRUHÁ      PODNĚTY V TRESTNÍCH VĚCECH
  Oddíl první      Podnět
   § 31   Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona
   (1) Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného 
       rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení 
       zákona,7) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž 
       podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno.
   (2) Zda je podání takovým podnětem, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení 
       rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. 
       Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho 
       vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.
   (3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu 
       podání dovolání7a) proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a 
       současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá.

   Postup při přijímání podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona
   § 32
   (1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo postoupen orgánem 
       k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. 
       Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či státní zastupitelství, 
       kterému byl podnět adresován a jež není k jeho vyřízení příslušené.
   (2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti ohledně obviněného, kterého se podnět týká, 
       státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.
   (3) Pokud bylo dovolací řízení ukončeno vydáním rozhodnutí dovolacího soudu, státní zastupitelství nepřezkoumává podněty, které jsou obsahově shodné 
       s dovoláním nejvyššího státního zástupce nebo vyjádřením nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného, popřípadě s dovoláním obviněného 
       podaným ve věci, v níž se státní zastupitelství účastnilo dovolacího řízení. Takový podnět postoupí bez dalšího řízení s návrhem na odložení 
       Ministerstvu spravedlnosti a připojí stejnopisy listin, z nichž tyto skutečnosti vyplývají, a současně jej informuje o výsledku dovolacího řízení. 
       To neplatí, jestliže v podnětu vytýkaná nezákonnost není důvodem pro uplatnění dovolání; takovou věc státní zastupitelství přezkoumá.
   (4) Probíhá-li v trestní věci, v níž byl podán podnět, řízení o dovolání ohledně obviněného, jehož se podnět týká, státní zastupitelství přezkoumání 
       věci neprovádí, o této skutečnosti neprodleně vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti a vyčká s vyřízením podnětu na výsledek dovolacího řízení. 
       Stejně postupuje i ve věcech, které by jinak z důvodu obsahové shody podnětu s podaným dovoláním 
       či vyjádřením k dovolání postoupilo Ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení bez přezkoumání věci (odstavec 3). 
       To neplatí, jestliže vytýkaná nezákonnost nemůže být důvodem pro úspěšné uplatnění dovolání.
   (5) Postup podle odstavce 4 je vyloučen ve věcech, v nichž státní zastupitelství z jemu dostupného spisového materiálu zjistí zřejmé porušení zákona 
       v neprospěch obviněného, které by mohlo vést ke změně podnětem napadeného rozhodnutí. 
       Takovou věc předloží neprodleně Ministerstvu spravedlnosti s návrhem na další postup a připojí veškeré dostupné podklady, jež má v té době 
       k dispozici a jimiž navrhovaný postup odůvodňuje.
   § 33  Je-li obsahem podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona současně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním řízení 
       spáchal trestný čin, o kterém nelze rozhodnout na podkladě stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu věcně a místně 
       příslušnému státnímu zastupitelství k prověření. 
       Současně posoudí, zda jsou dány důvody k tomu, aby věc přezkoumal až poté, kdy bude vyřízeno trestní oznámení. Na prověření oznámení se užije ustanovení § 17.
  
  Oddíl třetí  
   Postup při přijímání a přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona
   § 39 Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona státní zástupce, 
        který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten, který ve věci 
        vykonával dohled nebo konal vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu. 
        Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního zastupitelství.
   § 40 Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, 
        a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno ve smyslu ustanovení § 266 odst.3 
        a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.
   § 42  Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona přezkoumává, musí být přehledně uvedeny 
        všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu, 
        pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení zákona.
  
 Oddíl čtvrtý     Vyřízení podnětu
   § 43
    (1) Neshledá-li státní zastupitelství po přezkoumání věci důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, předloží ministru spravedlnosti 
        návrh na odložení podnětu, v němž uvede, jak se vypořádalo s námitkami uvedenými v podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona.
    (2) Jsou-li přezkoumáním spisového materiálu shledány důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin 
        stížnosti pro porušení zákona, který předloží k rozhodnutí ministru spravedlnosti. To neplatí, zjistí-li, že ve věci přichází v úvahu 
        podání dovolání.7a)
    (3) K návrhu podle odstavce 1 nebo nástinu podle odstavce 2 státní zastupitelství připojí podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a veškerý 
        spisový materiál, který má pro posouzení důvodnosti podnětu význam. 
 Oddíl pátý          Opakovaný podnět
  § 45
  (1) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí uvedeného v § 31 odst. 1 poté, co již byla zákonnost takového rozhodnutí na základě podnětu podaného v téže věci, pokud neobsahuje nové skutečnosti.
  (2) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona se státní zastupitelství věcně nezabývá ani odesílatele nevyrozumívá o jeho přijetí. Bez prošetření jej postoupí Ministerstvu spravedlnosti a odkáže na svůj předchozí návrh nebo nástin v této věci.
  
 Oddíl šestý         Přezkoumávání trestních věcí z iniciativy státního zastupitelství
  § 46
  (1) Státní zastupitelství z vlastní iniciativy nebo z iniciativy jiného státního zastupitelství může přezkoumat trestní věc, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40, bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.
  (2) Příslušnost státního zastupitelství k vyřízení podnětu (§ 43 jednacího řádu) se řídí ustanovením § 389a trestního řádu. Ke stanovení příslušnosti v řízení o vlastním návrhu státního zastupitelství na podání stížnosti pro porušení zákona se tohoto ustanovení užije obdobně; vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak příslušná nižší státní zastupitelství.
  (3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst. 2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.
  (4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu podání dovolání,7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.

 HLAVA TŘETÍ  PODNĚTY V REHABILITAČNÍCH VĚCECH
   § 47  Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení zákona podle zákona o soudní rehabilitaci8) se přiměřeně užije 
         ustanovení hlavy druhé této části.

ČÁST PÁTÁ   POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ PŘI PŘEZKOUMÁVÁNÍ PRAVOMOCNÝCH USNESENÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V ŘÍZENÍ PODLE § 174a TRESTNÍHO ŘÁDU
   § 56 Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v trestním 
        řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního řádu, není-li dále stanoveno jinak.
   § 57 Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti pravomocnému usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání 
        nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v § 174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až pátého obdobně.
 
ČÁST ŠESTÁ  DOVOLÁNÍ
   § 58 Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství 
        a dožádané státní zastupitelství je povinno takové žádosti bez průtahů vyhovět.
   § 59 Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání 
        dovolání (§ 265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje 
        náležitosti dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu), státní zastupitelství takové podání neprodleně 
        vrátí podateli se stručným poučením o náležitostech dovolání.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 265/1997 Sb. Čl. II
  Podněty k podání stížnosti pro porušení zákona podané ve věcech, v nichž zákonnost rozhodnutí státní zastupitelství již přezkoumávalo podle dříve platných předpisů, se považují za opakované podněty podle této vyhlášky.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 311/2000 Sb. Čl. II
  Ve věcech, v nichž bylo zahájeno trestní stíhání nebo byly prováděny úkony před zahájením trestního stíhání před účinností této vyhlášky a přípravné řízení nebylo skončeno, se postupuje podle dříve platných předpisů; tím není dotčeno právo vrchního státního zastupitelství, aby rozhodlo o tom, že s ohledem na závažnost, skutkovou či právní náročnost přebírá k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo k úkonům před zahájením trestního stíhání od nižšího státního zastupitelství ve svém obvodu kteroukoli věc uvedenou v § 15 odst. 1.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 7/2010 Sb. Čl. II
  Ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 a odst. 4 vyhlášky č. 23/1994 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, v nichž ke dni účinnosti této vyhlášky koná řízení vrchní státní zastupitelství, se řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 462/2011 Sb. Čl. II
  K rozhodnutí o tom, který policejní orgán je příslušný pokračovat v trestním řízení vedeném ke dni 1. ledna 2012 útvarem Policie České republiky o trestném činu celníka, příslušníka Vězeňské služby České republiky, anebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Celní správě České republiky, ve Vězeňské službě České republiky nebo v Policii České republiky, je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, který by byl jinak příslušný vykonávat dozor nad trestním řízením, pokud by řízení vedla Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Ministr:  JUDr. Novák v. r.
 -------------------     Poznámky pod čarou  jednací řád státních zastupitelství ----------------------------
1) § 173a a 174a trestního řádu.
1a) § 12d odst. 1 a odst. 2 věta první zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.
1b) § 12d odst. 2 věta druhá, odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.
1c) Například § 174a, 265d, 389a trestního řádu.
1c) Trestní řád.
2) § 12 odst. 2 písm. b), i), § 161 odst. 3, odst. 5 písm. a) trestního řádu.
2a) § 179a odst. 2 trestního řádu.
2b) § 179 odst. 1 trestního řádu.
2c) § 158 odst. 12 trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.
2d) § 161 odst. 4, odst. 5 písm. b) trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.
2e) § 179a odst. 3 trestního řádu.
3) § 11 odst. 2 zákona.
3a) § 158 odst. 3 první věta trestního řádu.
3b) § 158b až 158f trestního řádu.
3c) § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
3d) § 179b odst. 4, § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu.
3e) § 129 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
3f) § 233 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) trestního zákoníku.
3g) § 233 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) trestního zákoníku.
3h) Úmluva o potírání penězokazectví, vyhlášená pod č. 15/1932 Sb.
3i) § 20 odst. 1 trestního řádu.
3j) § 23 odst. 1 trestního řádu.
4) § 158 odst. 2, § 59 odst. 2 až 4, § 163 odst. 2, § 163a trestního řádu.
4a) Například § 7 a násl. zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
4b) § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu.
5) § 172 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) trestního řádu.
5a) § 95 a § 83 odst. 5 zákoníku práce.
5b) § 68 odst. 1 trestního řádu.
5c) § 179e trestního řádu.
5d) § 62 a 62a zákona o rodině.
 § 66 odst. 2 soudního řádu správního.
6) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.
7) § 266 trestního řádu.
7a) § 265a, 265b a 265e trestního řádu.
8) § 30 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
9) Čl. III bod 1 písm. i) zákona č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád
		
   

3/2014 vojáci Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení prac. neschopnosti

od 9.1.2014, částka 2/2014
3/2014 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY   ze dne 2. ledna 2014 
   o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo  při  invaliditě  vzniklé  služebním úrazem nebo nemocí z povolání
   vojáků  při  výkonu  vojenské  základní  nebo  náhradní služby a výkonu vojenských  cvičení,  o  úpravě  náhrady za ztrátu na platu po skončení
   neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo  nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na
   výživu pozůstalých (úprava náhrady)
   Vláda  nařizuje  k provedení zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní  nebo  náhradní  služby  a  vojenských  cvičení  a  o některých právních
   poměrech  vojáků  v  záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., zákona č.   413/2005  Sb.,  zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona
   č.  300/2013  Sb.,  a  podle  §  127  odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o   vojácích z povolání, ve znění zákona č. 272/2009 Sb.:
   § 1
   Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při   uznání  invalidity  vzniklé  služebním  úrazem  nebo nemocí z povolání,
   náhrada  za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo   při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a
   náhrada   nákladů   na   výživu   pozůstalých   (dále  jen  „náhrada“),   příslušející  vojákovi  podle  jiného právního předpisu^1), se upravuje
   tak,  že  průměrný  výdělek  rozhodný  pro  výpočet  náhrady, popřípadě   zvýšený podle jiného právního předpisu^2), se zvyšuje o 0,4 %.
   § 2
   Vznikl-li  nárok  na  náhradu po 31. prosinci 2013, průměrný výdělek se   podle § 1 nezvyšuje.
   § 3
   Úprava  podle  §  1  se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na   žádost  se  provede  v  případech,  kdy mu náhrada nepříslušela pouze v
   důsledku   zvýšení   invalidního  důchodu  podle  právních  předpisů  o   sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění.
   § 4   Náhrada upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. ledna 2014.
   § 5   Účinnost     Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
   Předseda vlády:   Rusnok v. r.    Ministr obrany:   Picek v. r.
   ////-----------poznámky pod čarou ----------------------------------///
   1)  §  62 a 67 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní   služby  a  vojenských  cvičení a o některých právních poměrech vojáků v
   záloze, ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
   §  118  a  123  zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění   zákona č. 306/2008 Sb.
   2)  Nařízení  vlády  č.  329/2005  Sb.,  o  úpravě náhrady za ztrátu na   výdělku  po  skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé
   služebním  úrazem  nebo  nemocí  z  povolání vojáků při výkonu vojenské   základní  nebo  náhradní  služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě
   náhrady  za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo   při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z
   povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).
   Nařízení vlády č. 12/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po   skončení  pracovní  neschopnosti  nebo při invaliditě vzniklé služebním
   úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo   náhradní  služby  a  výkonu  vojenských  cvičení  a o úpravě náhrady za
   ztrátu  na  platu  po  skončení  neschopnosti  výkonu  služby  nebo při   invaliditě  vzniklé  služebním  úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků z
   povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).
   Nařízení  vlády  č. 373/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku   po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním
   úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo   náhradní  služby  a  výkonu  vojenských  cvičení  a o úpravě náhrady za
   ztrátu  na  platu  po  skončení  neschopnosti  výkonu  služby  nebo při   invaliditě  vzniklé  služebním  úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků z
   povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).
   Nařízení  vlády  č. 448/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku   po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním
   úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo   náhradní  služby  a  výkonu  vojenských  cvičení  a o úpravě náhrady za
   ztrátu  na  platu  po  skončení  neschopnosti  výkonu  služby  nebo při   invaliditě  vzniklé  služebním  úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků z
   povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků).

   Nařízení  vlády  č. 413/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku   po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním
   úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo   náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu
   na  platu  po  skončení  neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě   vzniklé  služebním  úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o
   úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

   Nařízení  vlády  č. 449/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku   po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním
   úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo   náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu
   na  platu  po  skončení  neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě   vzniklé  služebním  úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o
   úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

   Nařízení  vlády  č. 492/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku   po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním
   úrazem  nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo   náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu
   na  platu  po  skončení  neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě   vzniklé  služebním  úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o
   úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
  
   

2/2014 mění vyhlášku 352/2004 o propojenosti evropských železnic

od 7.1.2014
2/2014 VYHLÁŠKA   ze dne 20. prosince 2013, kterou se mění vyhláška  č.352/2004  Sb., o  provozní a technické propojenosti evropského  
   	železničního  systému,  ve  znění  pozdějších předpisů
 Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o  dráhách, ve  znění  zákona  č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb.,
   zákona  č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb. a zákona č.134/2011 Sb.:
 Čl. I
  Vyhláška   č.   352/2004  Sb.,  o  provozní  a  technické  propojenosti evropského  železničního  systému,  ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb. a
   vyhlášky č. 326/2011 Sb., se mění takto:
  1.  Na  konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise 2013/9/EU  ze  dne 11. března 2013, kterou se mění příloha III směrnice
   Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství.“.
  2. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní:
   㤠12a
   Přístupnost
   (1)  Subsystémy  infrastruktura,  kolejová vozidla, provozování dráhy a organizování  drážní  dopravy  a  telematika  v osobní dopravě zahrnují
   opatření  k  předcházení  a  odstraňování  překážek  v přístupu osob se zdravotním  postižením a osob se sníženou schopností pohybu a orientace
   k přepravním službám pro přepravu osob a zajišťují jejich rovný přístup k těmto službám.
   (2) Požadavky podle odstavce 1 musí být pro subsystémy infrastruktura a kolejová vozidla splněny  v  souladu  s  technickými  specifikacemi
   interoperability při jejich návrhu, konstrukci, údržbě, obnově, modernizaci a provozu. V případě  subsystému  provozování  dráhy  a
   organizování drážní dopravy jsou požadavky podle odstavce 1 obsaženy ve vnitřních předpisech provozovatele dráhy a dopravce.“.
 Čl. II   Účinnost
   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
   Ministr:   Žák v. r.	 
      
    

Vyhláška 352/2004 evropský železniční systém do 6.ledna 2014

352 VYHLÁŠKA  ze dne 20. května 2004 o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému od 1.6.2004
 Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č.103/2004 Sb., 
 (dále jen "zákon") k provedení § 3a odst. 1, § 49a odst. 4 a § 49d odst. 1 zákona:
 ČÁST PRVNÍ      ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 § 1  Předmět úpravy
  (1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a stanoví technické požadavky na součásti interoperability, strukturální 
      a provozní subsystémy evropského železničního systému, jakož i na jejich konstrukční a provozní podmínky, způsob vedení registrů 
      součástí subsystémů drah a kolejových vozidel a údaje v nich obsažené.
  (2) „Kolejovým vozidlem“ se pro účely této vyhlášky rozumí drážní vozidlo způsobilé k provozu na dráhách evropského železničního systému.
 ČÁST DRUHÁ     TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SOUČÁSTI INTEROPERABILITY A SUBSYSTÉMY EVROPSKÉHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU
  § 2  Dráhy a kolejová vozidla konvenčního železničního systému
   (1) Dráhy konvenčního železničního systému tvoří tyto typy drah a jejich strukturální součásti:
      a) dráhy určené pro osobní dopravu,
      b) dráhy určené pro nákladní dopravu,
      c) dráhy určené pro smíšenou dopravu (osobní a nákladní),
      d) stanice a terminály osobní dopravy,
      e) terminály nákladní dopravy včetně překladišť mezi jednotlivými druhy dopravy a
      f) dráhy spojující výše uvedené typy drah navzájem a dráhy spojující výše uvedené typy drah se stanicemi a terminály osobní a nákladní dopravy.
   (2) Vozidlový park konvenčního železničního systému zahrnuje kolejová vozidla, která jsou způsobilá k provozu na dráhách konvenčního železničního systému, zejména
     a) motorové nebo elektrické vozy a jednotky s vlastním pohonem,
     b) motorové nebo elektrické lokomotivy,
     c) speciální vozidla, konstruovaná pro údržbu, opravy a rekonstrukce dráhy nebo pro kontrolu stavu dráhy a odstraňování následků mimořádných událostí,
     d) vozy osobní dopravy a
     e) vozy nákladní dopravy včetně kolejových vozidel určených pro přepravu silničních vozidel.
   (3) Každý z druhů kolejových vozidel podle odstavce 2 se dále rozděluje na
     a) kolejová vozidla pro mezinárodní drážní dopravu a
     b) kolejová vozidla pro vnitrostátní drážní dopravu.
  § 3  Dráhy a kolejová vozidla vysokorychlostního železničního systému
   (1) Dráhy vysokorychlostního železničního systému tvoří:
     a) dráhy vybudované pro provoz dosahující rychlosti alespoň 250 km/h,
     b) dráhy modernizované pro provoz dosahující rychlosti vyšší než 200 km/h a
     c) modernizované dráhy napojené na dráhy podle písmen a) a b), na nichž provoz nedosahuje rychlosti 200 km/h, zejména z technických, provozních a geografických důvodů, včetně spojovacích tratí mezi dráhami vysokorychlostního a konvenčního železničního systému, průjezdů stanicemi a přístupu do terminálů.
   (2) Vozidlový park vysokorychlostního železničního systému zahrnuje kolejová vozidla
	a) s rychlostí přesahující 300 km/h, jsou-li zkonstruována pro provoz na dráhách podle odstavce 1 písm. a),
	b) dosahující rychlosti alespoň 200 km/h na dráhách uvedených v odstavci 1 a
	c) nedosahující rychlosti 200 km/h, pokud splňují požadavky příslušných technických specifikací interoperability15) pro bezpečný provoz kolejových vozidel ve vysokorychlostním železničním systému a jsou provozována na dráhách uvedených v odstavci 1.
  § 4  Základní parametry evropského železničního systému
   (1) Technická dokumentace staveb dráhy, technické podmínky technologických zařízení dopravní cesty dráhy nebo technické podmínky kolejových vozidel vymezí základní parametry interoperability. Pokud nestanoví technické specifikace interoperability15) jinak, základními parametry pro dosažení interoperability jsou:
	a) průjezdný průřez,
	b) minimální poloměr oblouku koleje,
	c) rozchod koleje,
	d) maximální zatížení koleje,
	e) minimální délka nástupiště,
	f) výška nástupiště,
	g) napájecí napětí trolejového vedení,
	h) geometrie trolejového vedení,
	i) vlastnosti evropského systému řízení železničního provozu (dále ve zkratce "ERTMS"),
	j) hmotnost na nápravu,
	k) maximální délka vlaku,
	l) statický a kinematický obrys kolejového vozidla,
	m) minimální brzdné vlastnosti,
	n) mezní elektrické hodnoty pro kolejové vozidlo,
	o) mezní mechanické hodnoty pro kolejové vozidlo,
	p) provozní vlastnosti spojené s bezpečností vlakové dopravy,
	q) mezní hodnoty pro vnější hluk,
	r) mezní hodnoty pro vnější vibrace,
	s) mezní hodnoty pro vnější elektromagnetické rušení,
	t) mezní hodnoty pro vnitřní hluk,
	u) mezní hodnoty pro klimatizaci,
	v) zajišťování podmínek pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
   (2) Základní parametry součástí interoperability a subsystémů použitých v evropském železničním systému musí zajistit dokonalou slučitelnost vlastností dopravní cesty dráhy s vlastnostmi kolejových vozidel a zabezpečit na tratích evropského železničního systému plynulé a bezpečné provozování drážní dopravy, požadovanou úroveň výkonnosti a kvality služeb při vynaložení přiměřených nákladů na provozování dráhy a drážní dopravy.
  § 5  Interoperabilita evropského železničního systému
	(1) Pro evropskou železniční síť lze použít jen takové součásti drah, které zajišťují dokonalou slučitelnost technických charakteristik dopravní cesty dráhy s technickými charakteristikami použitých kolejových vozidel včetně palubních součástí všech dotčených subsystémů.
	(2) Jednotlivé součásti interoperability smí být
		a) používány pouze v případě, jestliže jejich technické charakteristiky umožňují dosažení interoperability v evropském železničním systému, přičemž zároveň vyhovují základním požadavkům na konstrukční a provozní vlastnosti, uvedeným v části třetí vyhlášky,
		b) instalovány a udržovány pouze v souladu s ustanoveními technických specifikací interoperability.
  § 6  Subsystémy
  (1) Evropský železniční systém se člení na subsystémy
    a) ve strukturální oblasti:
	1. dopravní cesta dráhy (dále jen "infrastruktura"),
	2. energie,
	3. traťové řízení a zabezpečení,
	4. palubní řízení a zabezpečení,
	5. kolejová vozidla,
    b) v provozní oblasti:
	1. provozování dráhy a organizování drážní dopravy,
	2. údržba,
	3. využití integrace přenosu a zpracování dat a souvisejících informací (dále jen "telematika") v osobní a nákladní dopravě.
  (2) Přehled technických norem a dalších dokumentů, které obsahují požadavky na návrh a posuzování shody subsystémů a součástí interoperability železničního 
      systému a které pokrývají kritéria technických parametrů, zkušební metody a specifikace výrobků, jsou uvedeny v předpisech Evropské unie upravujících 
      technické specifikace interoperability.15)
  § 7 Popis subsystémů
  (1) Subsystémy evropského železničního systému ve strukturální oblasti zahrnují
	a) infrastrukturu, tvořenou železničním spodkem, svrškem a stavbami, tj. zejména trať, kolejnice, pražce, výhybky, zvláštní konstrukce a konstrukční prvky, inženýrské stavby, např. mosty, tunely, související staniční infrastrukturu, např. nástupiště, přístupové cesty včetně zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, bezpečnostní a ochranná zařízení, např. oplocení, zábradlí, protihlukové stěny,
	b) energie obsahující elektrická napájecí zařízení včetně trolejového vedení a traťovou část systému měření spotřeby elektrické energie, podmínky napájecích systémů a zásobování elektřinou a jinými energiemi,	
	c) traťové řízení a zabezpečení, tj. veškeré stabilní zařízení nezbytné k zajištění komunikace mezi řízením dopravy a vlakovým personálem, k zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy, jakož i k ovládání a řízení pohybu vlaků oprávněných k jízdě po dráze,
	d) palubní řízení a zabezpečení, tj. všechna zařízení na kolejových vozidlech nezbytná k zajištění bezpečnosti, řízení a kontroly pohybu vozidel oprávněných k jízdě po dráze,
	e) kolejová vozidla, jejichž součástí je konstrukční uspořádání, systémy ovládání a řízení veškerých zařízení na kolejových vozidlech, sběrače proudu, trakční jednotky a agregáty na přeměnu energie, palubní vybavení pro měření spotřeby elektrické energie, brzdové, spřáhlové a pojezdové mechanismy (podvozky, nápravy atd.) a jejich zavěšení, dveře vozidel, rozhraní člověk – stroj (např. rozhraní mezi osobou řídící kolejové vozidlo, doprovodem vlaku a cestujícími včetně zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace), pasivní nebo aktivní bezpečnostní zařízení ve vozidlech a opatření pro ochranu zdraví cestujících a doprovodu vlaku.
  (2) Subsystémy evropského železničního systému v provozní oblasti zahrnují
	a) provozování dráhy a organizování drážní dopravy, přičemž se tento subsystém skládá ze dvou prvků:
	  1. postupy a při nich používaná zařízení umožňující nepřetržitou činnost různých strukturálních subsystémů jak během řádného, tak mimořádného provozování systému, zejména při plánování, organizaci a řízení dopravy,
          2. odborná způsobilost provozovatele dráhy a odborná způsobilost provozovatele drážní dopravy,
        b) údržbu, sestávající se z postupů, souvisejících zařízení, logistických pracovišť pro údržbu včetně rezerv umožňujících povinnou opravnou a preventivní údržbu k zajištění provozuschopnosti a interoperability systému železniční dopravy a k zaručení požadovaného výkonu,
        c) využití telematiky, přičemž se tento subsystém skládá ze dvou prvků:
           1. využití v osobní dopravě, zejména provozování systémů poskytujících cestujícím informace před a po cestě, rezervačních a platebních systémů, sledování, organizování a řízení přepravy zavazadel, zajišťování návaznosti spojení mezi vlaky a ostatními druhy dopravy,
           2. využití v nákladní dopravě, zejména provozování informačních systémů pro sledování nákladu a vlaku, systémů seřaďování, rezervačních, platebních a fakturačních systémů, zabezpečování návaznosti přepravy s ostatními druhy dopravy, vyhotovení a přenos elektronických doprovodných dokumentů.

ČÁST TŘETÍ            ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA KONSTRUKČNÍ A PROVOZNÍ VLASTNOSTI
 HLAVA I               OBECNÉ POŽADAVKY
  § 8 Bezpečnost
  (1) Návrh, konstrukce, montáž, údržba, jakož i sledování součástí kritických pro bezpečnost, především součástí vztahujících se k jízdě vlaku, 
      musí zaručovat bezpečnost na úrovni odpovídající cílům stanoveným v technických specifikacích interoperability15) pro subsystém, včetně cílů 
      stanovených pro mimořádné situace, přičemž se respektují požadavky národních systémů.
  (2) Parametry související se stykem kolo/kolejnice musí vyhovovat požadavkům stability potřebným k zaručení bezpečné jízdy až do nejvyšší dovolené 
      rychlosti, především z hlediska správné funkce zabezpečovacího zařízení a přípustných hodnot vzájemného rušení. Parametry brzdových zařízení 
      musí umožňovat zastavení vlaku ve stanovené zábrzdné vzdálenosti 16) i při nejvyšší povolené rychlosti.
  (3) Užívané součásti musí odolat každému normálnímu nebo výjimečnému namáhání, které se předpokládá v průběhu doby provozu včetně čelení vlivům 
      veškerých náhodných poruch.
  (4) Konstrukce součástí dráhy a kolejových vozidel a volba užitých materiálů musí být zaměřeny na omezování vzniku, šíření a účinků ohně a 
      kouře v případě požáru.
  (5) Veškerá zařízení určená k manipulaci uživateli musí být navržena tak, aby ani při případném používání způsobem, který není v souladu se 
      zveřejněnými pokyny, nenarušovala bezpečný provoz zařízení nebo bezpečnost a zdraví uživatelů.

 § 9 Spolehlivost a dostupnost
  Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých součástí souvisejících s jízdou vlaku musí být organizována, prováděna a zabezpečena takovým 
  způsobem, aby provoz těchto součástí stále probíhal za podmínek určených v technické dokumentaci.

 § 10 Ochrana bezpečnosti a zdraví
  (1) Materiály, které způsobem svého používání mohou představovat ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, které k nim mají přístup, se nesmí 
      u konstrukcí kolejových vozidel a na součástech dráhy používat.6)
  (2) Materiály užívané na kolejových vozidlech a v součástech dráhy musí být vybírány, rozmísťovány a užívány takovým způsobem, aby omezily emise škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů, zejména v případě požáru.
 § 11 Ochrana životního prostředí
  (1) V etapě projektování systému je nutné v souladu se zvláštními právními předpisy 7) posoudit vliv zavádění a provozování evropského železničního systému na životní prostředí.
  (2) Materiály užívané na kolejových vozidlech a v součástech dráhy musí zabraňovat emisi kouře nebo plynů, které jsou pro životní prostředí škodlivé a nebezpečné.
  (3) Vozidlový park a systémy dodávky energie musí být konstruovány a vyrobeny takovým způsobem, aby splňovaly požadavky elektromagnetické kompatibility 8) 
      s instalacemi, zařízením infrastruktury a veřejnými či soukromými sítěmi.
  (4) Při provozu evropského železničního systému musí být dodržovány stanovené meze obtěžování hlukem podle zvláštního právního předpisu.9)
  (5) Úniky provozních kapalin z kolejových vozidel do prostoru kolejového svršku a emise ze spalovacích motorů hnacích kolejových vozidel nesmí překročit 
      stanovené limity.
  (6) Provozování evropského železničního systému nesmí za řádného stavu údržby infrastruktury a kolejových vozidel způsobovat v obvodu a ochranném 
      pásmu dráhy překročení dovolených hodnot vibrací působících na člověka na pracovištích, ve stavbách sloužících k pobytu osob a celkové vertikální 
      vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz stanovených podle zvláštního právního předpisu. 9)
 § 12  Technická slučitelnost
  (1) Technické charakteristiky součástí dráhy musí být slučitelné navzájem, jakož i s technickými charakteristikami kolejových vozidel, které mají být používány v evropském železničním systému. Technické charakteristiky používaných kolejových vozidel je nezbytné přizpůsobit technickým charakteristikám součástí dráhy, pokud se nejedná o novou stavbu dráhy nebo její rekonstrukci, jejíž součásti umožní provozování nových vozidel.
  (2) Nelze-li z technických nebo ekonomických důvodů dosáhnout slučitelnost s technickými charakteristikami na určitých úsecích evropské železniční sítě ihned, je nezbytné provést dočasná administrativní a technická opatření umožňující provozování evropského železničního systému a zajistit slučitelnost při nejbližší rekonstrukci nebo modernizaci, přičemž se respektují požadavky systémů na území České republiky.
 
 HLAVA II         KONKRÉTNÍ POŽADAVKY PRO KAŽDÝ SUBSYSTÉM
 § 13 Infrastruktura
  (1) Každý přístupný prvek na dopravní cestě dráhy, určený pro zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy, musí být zabezpečen před nedovoleným přístupem nebo vniknutím neoprávněných osob.
  (2) Ve stanicích a zastávkách určených pro přepravu osob je nezbytné učinit opatření k omezení nebezpečí, kterému jsou osoby vystaveny obzvláště při pohybu kolejových vozidel.
  (3) Stavby a prostory na dopravní cestě dráhy, kam má veřejnost přístup, musí být konstruovány a provedeny tak, aby omezovaly možné ohrožení osob z hlediska stability staveb, požáru, přístupu, evakuace osob a podobně.10)
  (4) V tunelech a na mostech s délkou delší než 500 m musí být přijata opatření v zájmu respektování konkrétních bezpečnostních podmínek (např. podmínky pro osvětlení, únikové cesty, záchranné evakuační plány).
 § 14  Energie
  (1) Provoz systémů dodávky energie na dráze nesmí narušovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy, jakož i bezpečnost přítomných cestujících, přepravců, jakož i zaměstnanců a třetích osob v ochranném pásmu dráhy.
  (2) Činnost systémů dodávky elektrické nebo tepelné energie nebo paliv nesmí způsobovat překračování určených mezí narušování životního prostředí stanovených zvláštním právním předpisem.11)
  (3) Užívané systémy dodávky elektrické a tepelné energie musí zajišťovat technickou slučitelnost a umožnit kolejovým vozidlům dosahovat určené úrovně výkonu.
  (4) Užívané systémy dodávky elektrické trakční energie musí být slučitelné s definovanými parametry elektrických hnacích vozidel včetně podmínek spolupráce jejich sběračů s trakčním vedením.
 § 15  Řízení a zabezpečení
  (1) Řídicí, komunikační, ovládací a zabezpečovací zařízení a užívané postupy musí vlakům umožňovat jízdu na úrovni bezpečnosti, která odpovídá cílům stanoveným pro evropský železniční systém (ERTMS). Systémy řízení, ovládání, komunikace, návěstění a zabezpečení musí dále zajišťovat bezpečnou jízdu vlaků, kterým je povolena jízda za mimořádných podmínek náhradního nebo nouzového řízení dopravy.
  (2) Veškeré nové součásti dráhy a veškerá nová kolejová vozidla vyrobená nebo sestavená po schválení slučitelných systémů řízení, komunikace, zabezpečovacího zařízení a návěstění musí být přizpůsobena pro využití těchto systémů. Žádné zařízení nesmí narušovat bezpečnou činnost řídicích, ovládacích a zabezpečovacích zařízení.
  (3) Řídicí, komunikační, ovládací a zabezpečovací zařízení instalované na stanovišti osob řídících kolejové vozidlo musí při dodržení provozních podmínek umožnit normální provoz v celém evropském železničním systému, přičemž se respektují požadavky národních systémů.
 § 16  Provoz
  (1) Přizpůsobení pravidel provozování dráhy, pravidel provozování drážní dopravy a přizpůsobení odborné způsobilosti osob řídících kolejové vozidlo, doprovodu vlaku a zaměstnanců řídících drážní dopravu ve vnitřních předpisech provozovatele dráhy a dopravce musí být takové, aby bylo zajištěno bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a byla zajištěna provozní účinnost evropského železničního systému, přičemž se respektují rozdílné požadavky mezinárodní a vnitrostátní dopravy.
  (2) Činnosti a intervaly školení a odborná způsobilost zaměstnanců doprovodu vlaku, zaměstnanců řídících drážní dopravu a zaměstnanců údržby součástí dráhy a systém zabezpečování údržby a kvality práce stanovený dotčenými provozovateli pro řídící a údržbářská pracoviště musí spolehlivě zajišťovat úroveň bezpečnosti systému stanovenou v technických specifikacích interoperability. Fáze a činnosti údržby, školení a odborná způsobilost zaměstnanců doprovodu vlaku, zaměstnanců řídících drážní dopravu a zaměstnanců údržby součástí dráhy a systém zabezpečování kvality práce zřízený příslušnými provozovateli pro řídící pracoviště a pracoviště údržby musí zajišťovat úroveň spolehlivosti a použitelnosti systému stanovenou v technických specifikacích interoperability.
  (3) Přizpůsobení pravidel provozování drážní dopravy a přizpůsobení odborné způsobilosti zaměstnanců doprovodu vlaku, zaměstnanců řídících drážní dopravu a zaměstnanců údržby a kontroly kolejových vozidel musí zajišťovat úroveň spolehlivosti a použitelnosti vozidel stanovenou v technických specifikacích interoperability, aby byla dosažena provozní účinnost evropského železničního systému, přičemž se respektují odlišné požadavky mezinárodní a vnitrostátní dopravy.

 Kolejová vozidla evropského železničního systému
 § 17
  (1) Kolejová vozidla pro osobní dopravu včetně přechodu mezi vozidly musí být řešena takovým způsobem, aby prostory pro cestující a prostory pro řízení byly chráněny v případě železniční nehody.
  (2) Žádné zařízení nesmí narušovat bezpečnou činnost řídicích, ovládacích a zabezpečovacích zařízení na kolejových vozidlech.
  (3) Systémy brzdících zařízení, způsoby brzdění a vzniklé namáhání musí být slučitelné s konstrukcí kolejí, umělými stavbami železničního spodku a systémem návěstění.
  (4) Volný přístup k součástem napájeným elektrickým proudem nízkého a vysokého napětí na kolejových vozidlech musí být zamezen nebo konstrukčně upraven tak, aby neohrozil bezpečnost osob.
  (5) V případě nebezpečí musí instalovaná zařízení umožnit cestujícím uvědomit osobu řídící kolejové vozidlo o vzniku nebezpečí a členům doprovodu vlaku musí tato zařízení umožnit navázat spojení s osobou řídící kolejové vozidlo.
  (6) Dveře vozidla určené pro nástup a výstup cestujících musí mít zabudovaný systém otevírání a zavírání zaručující bezpečnost cestujících.
  (7) V kolejovém vozidle pro osobní dopravu musí být k dispozici nouzové východy, které musí být jako takové zřetelně označeny.
  (8) U kolejových vozidel provozovaných v tunelech s délkou 1000 m a větší musí být stanovena vhodná opatření zohledňující konkrétní bezpečnostní podmínky při mimořádné události v tunelu.
  (9) V kolejových vozidlech pro osobní dopravu je povinný nouzový osvětlovací systém s dostatečnou intenzitou a dobou provozu.
 (10) Vlaky se vybavují záznamovým zařízením. Požadavky na harmonizaci údajů získávaných pomocí tohoto zařízení a zpracování informací z tohoto zařízení stanoví příslušné technické specifikace interoperability.
 (11) Vlaky pro osobní dopravu musí být vybaveny komunikačním systémem zajišťujícím komunikaci doprovodu vlaku a osoby řídící drážní dopravu s cestujícími.
 (12) Vlaky pro osobní dopravu musí být vybaveny stanovenými protipožárními prostředky.
 § 18
 (1) Čelní okna na stanovišti osob řídících kolejové vozidlo musí být osazena bezpečnostními skly splňujícími bezpečnostní požadavky pro stanovenou konstrukční rychlost vozidla.
 (2) Konstrukce provozně důležitého jízdního, trakčního a brzdového zařízení, systému řízení a ovládání kolejových vozidel musí být řešena tak, aby ve specifických poruchových situacích umožňovala kolejovému vozidlu pokračovat v jízdě, aniž by byla nepříznivě ovlivňována zařízení, která zůstávají provozuschopná.
 (3) Elektrické zařízení na kolejovém vozidle musí být slučitelné s činností řídicích, ovládacích a zabezpečovacích zařízení. Elektrické vytápění a klimatizace kolejových vozidel pro osobní dopravu s výjimkou vozidel historických musí být uzpůsobeny pro napájení elektrickou energií z průběžného vedení vlaku stanoveným napětím.
 (4) Vozidla elektrické trakce musí mít sběrače elektrického proudu konstruovány tak, aby umožňovaly jízdu při využívání dodávky energie v trakčním systému, na kterém budou používány.
 (5) Konstrukční a provozní charakteristiky kolejových vozidel musí být takové, aby umožňovaly jízdu na každé trati, na které je provozování vozidel povoleno.
 (6) Přehled technických provozních požadavků na konstrukční provedení kolejového vozidla, nezahrnutých v technických specifikacích interoperability, stanoví příloha této vyhlášky.
 § 19 Údržba
 (1) Technické vybavení a postupy předepsané zaměstnancům provádějícím údržbu musí zajistit bezpečný provoz subsystémů a nesmí způsobit ohrožení lidského zdraví a bezpečnosti při práci.
 (2) Technické vybavení a postupy používané na pracovištích údržby nesmí překračovat povolené úrovně narušování okolního životního prostředí.
 (3) Vybavení pro údržbu kolejových vozidel musí být takové, aby umožňovalo provádění činností, které se týkají zajišťování bezporuchového bezpečného provozu vozidla, bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy, zdraví a hygienických podmínek a pohodlných přepravních podmínek na všech kolejových vozidlech, při jejichž konstrukci se s těmito funkcemi uvažovalo.
 § 20  Použití telematiky v nákladní a osobní dopravě evropského železničního systému
 (1) Základními požadavky na použití telematiky je zaručení požadované úrovně kvality osobní přepravy pro cestující a nákladní přepravy pro dopravce a přepravce, zejména s ohledem na technickou slučitelnost.
 (2) Je nutno zajistit, aby
   a) databáze, programy a postupy umožňující předávání dat souvisejících s dopravou a přepravou byly vypracovány způsobem zabezpečujícím co největší výměnu dat mezi uživateli pro různé způsoby použití, s výjimkou dat důvěrných a obchodních,
   b) přístup uživatelů k informacím byl snadný.
 (3) Metody používání, řízení, aktualizování a údržby databází, programů a postupů zabezpečující předávání dat musí zaručovat spolehlivost těchto systémů a vytvářet podmínky k optimálnímu rozhodování o procesech v dopravě a přepravě.
 (4) Rozhraní mezi těmito systémy a uživateli musí vyhovovat pravidlům ergonomiky a ochrany zdraví.12)
 (5) Pro uchovávání a přenášení informací vztahujících se k bezpečnosti nebo majících charakter obchodního tajemství musí být zajištěny potřebné úrovně integrity a spolehlivosti přenosu a archivace těchto informací.

ČÁST ČTVRTÁ
ZPŮSOB VEDENÍ REGISTRŮ SOUČÁSTÍ SUBSYSTÉMŮ DRAH A KOLEJOVÝCH VOZIDEL EVROPSKÉHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU A ÚDAJE V NICH STANOVENÉ
§ 21
(1) Registry musí uvádět hlavní charakteristické znaky každého subsystému nebo částí souvisejících subsystémů (základní parametry) a jejich vztah k charakteristickým znakům stanoveným vztažnými technickými specifikacemi interoperability.
(2) Údaje, které musí být do registrů součástí subsystémů drah a kolejových vozidel zařazovány, jsou uvedeny v technických specifikacích interoperability.
(3) Registr kolejových vozidel používaných na dráze celostátní nebo regionální je veden způsobem stanoveným rozhodnutími Evropské unie upravujícími společné specifikace celostátního registru vozidel17) a obsahuje informace v nich uvedené.

ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 § 22
 (1) Součásti interoperability a subsystémy evropského železničního systému musí být v souladu s
   a) technickými specifikacemi interoperability15), byly-li vydány,
   b) harmonizovanými českými technickými normami, popřípadě zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy5), nejsou-li technické specifikace interoperability vydány, nebo
   c) příslušnými normami5) zahrnujícími české nebo zahraniční technické normy nebo vyhláškami Mezinárodní železniční unie v případě, že v příslušné oblasti technické specifikace interoperability ani harmonizované technické normy neexistují.
 (2) Ustanoveními této vyhlášky nejsou dotčeny stanovené součásti dráhy13) a dotčena pravidla pro provozování dráhy, pravidla pro provozování drážní dopravy, technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah, rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu staveb drah, způsob a podmínky schvalování technické způsobilosti kolejových vozidel a podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizace stanovené zvláštními právními předpisy.14)
 (3) Provozuschopné součásti dráhy a provozně způsobilá kolejová vozidla, používaná v evropském železničním systému, uvedená do provozu před účinností příslušných technických specifikací interoperability, jejichž provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se považují za zařízení se schválenou technickou způsobilostí k provozu. Součásti interoperability a subsystémy evropského železničního systému se uvedou do souladu s ustanoveními technických specifikací interoperability15) v termínech v nich stanovených.
 (4) Do doby účinnosti technických specifikací interoperability stanovujících údaje, které musí být zařazovány do registrů součástí subsystémů drah18) a kolejových vozidel17), se do registru součástí subsystémů drah uvádějí údaje vztahující se k parametrům dopravní cesty dráhy podle § 4 odst. 1 a do registru kolejových vozidel údaje podle § 21 odst. 3.
 § 23  Účinnost
     Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 326/2011 Sb. Čl. II
(1) Údaje o kolejových vozidlech uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky musí být v registru vozidel vedeny v rozsahu podle § 21 odst. 3 vyhlášky č. 352/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nejpozději od 1. ledna 2012.
(2) Schvalování kolejového vozidla, jež bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
Ministr: Ing. Šimonovský v. r.

Příloha k vyhlášce č. 352/2004 Sb.
Přehled technickoprovozních požadavků na konstrukční provedení kolejového vozidla nezahrnutých v technických specifikacích interoperability
1. Obecná dokumentace
   Obecná dokumentace (včetně popisu nového, renovovaného nebo modernizovaného kolejového vozidla a jeho plánovaného použití, jakož i dokumentace o vozidle, opravách, provozu a údržbě).
2. Konstrukce a mechanické díly
   Stav spojení mezi kolejovými vozidly (včetně tažného ústrojí a nárazníků, přechodových můstků), pevnost konstrukce vozidla a vybavení (například sedadel), nosnost, pasivní bezpečnost (včetně vnitřní a vnější odolnosti vůči nárazu).
3. Vzájemné působení s kolejemi a obrys kolejových vozidel
   Mechanická rozhraní vůči infrastruktuře (včetně statického a dynamického chování, vůlí a uložení, rozchodu a pojezdového ústrojí).
4. Brzdové zařízení
   Položky související s brzdovým zařízením (včetně zařízení protismyku, ovládání brzd a účinnosti brzd v provozu, nouzových a parkovacích režimů).
5. Položky týkající se cestujících
   Zařízení pro cestující a prostředí pro cestující (včetně oken a dveří pro cestující, klimatizace, hygienického zařízení a požadavků týkajících se osob s omezenou pohyblivostí).
6. Environmentální podmínky a aerodynamické účinky
   Vliv okolního prostředí na kolejové vozidlo a vliv vozidla na okolní prostředí (včetně aerodynamických podmínek a rozhraní jak mezi vozidlem a traťovou částí železničního systému, tak rozhraní mezi vozidlem a okolním prostředím).
7. Požadavky na venkovní informační systémy, označení, funkce a integritu softwaru
   Venkovní informační panely, označení, integrita softwaru a funkce související s bezpečností s dopadem na provoz vlaku včetně komunikačního systému vlaku.
8. Palubní napájení a řídící systémy
   Palubní pohonné, napájecí a řídící systémy včetně rozhraní mezi kolejovým vozidlem a napájecí infrastrukturou a všech aspektů elektromagnetické kompatibility.
9. Zařízení, rozhraní a prostředí pro zaměstnance
   Palubní zařízení, rozhraní, pracovní podmínky a prostředí pro zaměstnance (včetně kabin strojvůdce a rozhraní mezi strojvůdcem a strojem).
10. Požární bezpečnost a evakuace
11. Palubní zařízení a rozhraní pro služby (včetně informačních zařízení, klimatizace a audiovizuální techniky)
12. Palubní řízení a zabezpečení
    Veškeré palubní zařízení nutné pro zajištění bezpečnosti a pro ovládání a řízení pohybu kolejových vozidel a jeho účinky na traťovou část železničního systému.
13. Zvláštní požadavky na provoz
    Zvláštní požadavky na provoz kolejových vozidel (včetně provozu za zhoršených povětrnostních podmínek a odtahování vozidel).
14. Položky týkající se nákladu
    Položky týkající se nákladu a životního prostředí (včetně zvláštních zařízení nutných pro přepravu nebezpečných věcí).
----------------  Poznámky - odkazy pod čarou ----
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství.
   Směrnice Komise 2009/131/ES ze dne 16. října 2009, kterou se mění příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství.
   Směrnice Komise 2011/18/EU ze dne 1. března 2011, kterou se mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství.
2) Sdělení Ministerstva dopravy č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému.
5) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
6) § 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb.
7) Například zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), 
   zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
8) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
9) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
10) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
11) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb. a zákona č. 92/2004 Sb.
12) § 11 a 12 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
13) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 346/2000 Sb.
14) Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění vyhlášky č. 279/2000 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
    Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., vyhlášky č. 174/2000 Sb. a vyhlášky č. 133/2003 Sb.
    Vyhláška č. 177/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb. a vyhlášky č. 413/2001 Sb.
15) Rozhodnutí Komise 2002/730/ES ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Údržba“ transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES.
   Nařízení Komise 2006/62/ES ze dne 23. prosince 2005 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro telematické aplikace v nákladní dopravě evropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2006/679/ES ze dne 28. března 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2006/860/ES ze dne 7. listopadu 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského vysokorychlostního železničního systému, kterým se mění příloha A rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2006/861/ES ze dne 28. července 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla - nákladní vozy“ transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2006/920/ES ze dne 11. srpna 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2008/163/ES ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Bezpečnost v železničních tunelech“ v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému.
   Rozhodnutí Komise 2008/164/ES ze dne 21. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému.
   Rozhodnutí Komise 2008/217/ES ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Infrastruktura“ transevropského vysokorychlostního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2008/231/ES ze dne 1. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Provoz“ transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES ze dne 30. května 2002.
   Rozhodnutí Komise 2008/232/ES ze dne 21. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2008/284/ES ze dne 6. března 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Energie“ transevropského vysokorychlostního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2008/386/ES ze dne 23. dubna 2008, kterým se mění příloha A rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému a příloha A rozhodnutí 2006/860/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského vysokorychlostního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2009/107/ES ze dne 23. ledna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2006/861/ES a 2006/920/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystémů transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2009/561/ES ze dne 22. července 2009, kterým se mění rozhodnutí Komise 2006/679/ES, pokud jde o provádění technické specifikace pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2010/79/ES ze dne 19. října 2009, kterým se mění rozhodnutí 2006/679/ES a 2006/860/ES, pokud jde o technické specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystemů transevropského konvenčního železničního systému a transevropského vysokorychlostního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2010/640/EU ze dne 21. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/920/ES a 2008/231/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního a vysokorychlostního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2010/691/EU ze dne 15. listopadu 2010, kterým se České republice přiznává odchylka od uplatňování rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému na trati Strančice - České Budějovice.
   Rozhodnutí Komise 2011/229/EU ze dne 4. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla - hluk“ transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2011/274/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Energie“ transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2011/275/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „infrastruktura“ transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2011/291/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla - lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob transevropského konvenčního železničního systému.
   Rozhodnutí Komise 2011/314/EU ze dne 12. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému.
   Nařízení Komise EU 2011/454/EU ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému.
 16) § 8 a § 37 odst. 8 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb. a vyhlášky č. 174/2000 Sb.
 17) Rozhodnutí Komise 2007/756/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel stanoveného podle čl. 14 odst. 4 a 5 směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES, ve znění rozhodnutí Komise 2011/107/EU ze dne 10. února 2011, kterým se mění rozhodnutí 2007/756/ES, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel.
 18) Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/633/EU ze dne 15. září 2011 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury	

    

1/2014 mění vyhlášku 31/2001 o řidičských průkazech a o registru řidičů

úplné znění od 7.1.2014
1/2014 VYHLÁŠKA   ze dne 13. prosince 2013, kterou  se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech 
    	a o registru řidičů,   ve znění pozdějších předpisů
 Ministerstvo  dopravy  stanoví  podle  § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.,  o  provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů 
 (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006Sb.,  zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 133/2011 Sb. a zákona
 č. 297/2011 Sb., k provedení § 104 odst. 5 a § 105 odst. 5 zákona:
 Čl. I
   Vyhláška  Ministerstva  dopravy  a  spojů  č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech  a  o  registru  řidičů,  ve  znění vyhlášky č. 154/2003 Sb.,
   vyhlášky č. 177/2004 Sb., vyhlášky č. 194/2006 Sb., vyhlášky č. 27/2012 Sb. a vyhlášky č. 243/2012 Sb., se mění takto:
 1. Na konci poznámky pod čarou č. 5 se doplňují věty
   „Směrnice  Komise  2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
    Směrnice  Rady  2013/22/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské  republiky  upravují některé směrnice v oblasti dopravní politiky.“.
 2. Příloha č. 1 zní:   „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.   Vzor řidičského průkazu České republiky
 3. Příloha č. 5 zní:   „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
 Harmonizované kódy a národní kódy
 I. Harmonizované kódy
 a) další podmínky pro řidiče
 01.     Ochrana nebo korekce zraku
 01.01   Brýle,
 01.02   Kontaktní čočky,
 01.03   Ochranné brýle,
 01.04   Brýle snižující propustnost světla,
 01.05   Oční kryt,
 01.06   Brýle nebo kontaktní  čočky.
 02.     Sluchové pomůcky/komunikační pomůcky
 02.01   Sluchové pomůcky pro  jedno ucho,
 02.02   Sluchové pomůcky pro obě uši.

 03.     Povinné užití pomůcek pro podporu pohybového ústrojí (protézy, ortézy)
 03.01   Protéza/ortéza horní končetiny,
 03.02   Protéza/ortéza dolní končetiny.

 05.     Omezení jízdy (povinná doplňující podmínění nebo omezení řidičského oprávnění)
 05.01   Omezení jízdy podle denní doby (například jedna hodina po východu slunce a jedna hodina před západem slunce),
 05.02   Omezení jízdy v okruhu .... km od místa bydliště řidiče nebo pouze ve městě/regionu,
 05.03   Řízení   (jízda)   bez   cestujících,
 05.04   Jízda rychlostí nepřesahující ....... km.h-1,
 05.05   Řízení výhradně, je-li doprovázen jiným držitelem řidičského oprávnění,
 05.06   Bez přívěsu,
 05.07   Zákaz jízdy na dálnici a silnici pro motorová vozidla,
 05.08   Zákaz jízdy pod vlivem alkoholu.

 b) přizpůsobení vozidla
 10.     Upravené ústrojí k ovládání řazení rychlostních stupňů
 10.01   Manuální převodovka,
 10.02   Automatická převodovka,
 10.03   Převodovka ovládaná elektronicky,
 10.04   Přizpůsobená řadicí páka,
 10.05   Bez pomocné převodovky.

 15.     Upravené ústrojí ovládání spojky
 15.01   Přizpůsobený pedál spojky,
 15.02   Ruční ovládání spojky,
 15.03   Automatická spojka,
 15.04   Přepážka před sklopeným/sejmutým pedálem spojky.

 20.     Upravené ústrojí ovládání brzdové soustavy
 20.01   Přizpůsobený brzdový pedál,
 20.02   Zvětšený brzdový pedál,
 20.03   Brzdový pedál upravený na levou nohu,
 20.04   Brzdový pedál upravený na chodidlo,
 20.05   Ohnutý brzdový pedál,
 20.06   Ruční ovládání provozní brzdy,
 20.07   Provozní brzda se zvýšeným účinkem posilovače brzd,
 20.08   Provozní brzda se zabudovaným maximálně účinným systémem nouzové brzdy,
 20.09   Přizpůsobený ovladač parkovací brzdy,
 20.10   Ovládání parkovací brzdy elektricky,
 20.11   (Přizpůsobená) nožní parkovací brzda,
 20.12   Přepážka před sklopeným/sejmutým pedálem brzdy,
 20.13   Ovládání provozní brzdy kolenem,
 20.14   Ovládání provozní brzdy elektricky.

 25.     Upravené ústrojí ovládání akcelerátoru
 25.01   Přizpůsobený pedál akcelerátoru,
 25.02   Pedál akcelerátoru s podložkou pro chodidlo,
 25.03   Ohnutý pedál akcelerátoru,
 25.04   Ruční ovládání akcelerátoru,
 25.05   Ovládání akcelerátoru na koleno,
 25.06   Servo-akcelerátor (například elektronický, pneumatický),
 25.07   Pedál akcelerátoru nalevo od brzdového pedálu,
 25.08   Pedál akcelerátoru nalevo,
 25.09   Přepážka před sklopeným/sejmutým pedálem akcelerátoru.
 
 30.     Upravený společný systém ovládání brzdové soustavy  a akcelerátoru
 30.01   Paralelní pedály,
 30.02   Pedály (téměř) ve stejné úrovni,
 30.03   Posuvný pedál akcelerátoru a brzdy,
 30.04   Posuvný pedál akcelerátoru a brzdy s protézou/ortézou,
 30.05   Sklopený/sejmutý pedál akcelerátoru a brzdy,
 30.06   Zvýšená podlaha,
 30.07   Přepážka na straně brzdového pedálu,
 30.08   Přepážka pro protézu na straně brzdového pedálu,
 30.09   Přepážka před pedálem akcelerátoru a brzdového pedálu,
 30.10   Podpěra paty/nohy,
 30.11   Elektrické ovládání akcelerátoru a brzdového pedálu.

 35.     Upravené uspořádání ovladačů (například přepínače světel, stěrač/ostřikovač předního skla, ovladač
         výstražného zvukového znamení, směrová světla)
 35.01   Ovladače ovladatelné bez negativního vlivu na řízení a obsluhu,
 35.02   Ovladače ovladatelné bez puštění volantu a příslušenství,
 35.03   Ovladače ovladatelné levou rukou bez puštění volantu a příslušenství,
 35.04   Ovladače ovladatelné pravou rukou bez puštění volantu a příslušenství
 35.05   Ovladače ovladatelné bez puštění volantu a příslušenství  a kombinovaný mechanismus akcelerátoru
         a provozní brzdy.
 40.     Úprava řízení
  40.01   Standardní posilovač řízení,
  40.02   Posilovač řízení se zvýšeným účinkem,
  40.03   Řízení vyžadující podpůrný systém,
  40.04   Prodloužený sloupek řízení,
  40.05   Přizpůsobený volant (například větší a/nebo silnější volant, zmenšený průměr volantu),
  40.06   Odkloněný volant,
  40.07   Vertikální poloha volantu,
  40.08   Horizontální poloha volantu,
  40.09   Nožní ovládání řízení,
  40.10   Jiná úprava řízení (například ovládací pákou),
  40.11   Otočná rukojeť na volantu,
  40.12   Ruční protéza na volant,
  40.13   S ortézou - tenodézou.
 42.     Úprava zpětných zrcátek
  42.01   Venkovní (levé nebo pravé) zpětné zrcátko,
  42.02   Venkovní zpětné zrcátko na blatník,
  42.03   Přídavné vnitřní zpětné zrcátko umožňující sledování provozu,
  42.04   Panoramatické vnitřní zpětné zrcátko,
  42.05   Zpětné zrcátko k eliminaci mrtvého úhlu,
  42.06   Vnější zpětné zrcátko(a) ovládané elektricky.
 43.     Úprava sedadla řidiče
  43.01   Sedadlo řidiče ve správné výšce a v příslušné vzdálenosti od volantu apedálů,
  43.02   Nastavení sedadla řidiče - anatomické tvarování,
  43.03   Sedadlo řidiče s postranní podpěrou pro dobrou stabilitu,
  43.04   Sedadlo řidiče s opěrkou ruky,
  43.05   Prodloužení posouvání sedadla řidiče,
  43.06   Nastavení bezpečnostního pásu,
  43.07   Postrojový bezpečnostní pás.
 44.     Technická úprava motocyklu (povinná úprava)
  44.01   Samostatně ovládaná brzda,
  44.02   (Upravená) ručně ovládaná brzda (přední kolo),
  44.03   (Upravená) brzda ovládaná nohou (zadní kolo),
  44.04   (Upravená) rukojeť akcelerátoru,
  44.05   (Upravené) ruční ovládání převodovky a spojky,
  44.06   (Upravená) zpětná zrcátka,
  44.07   Upravené ovladače (například směrová světla),
  44.08   Výška sedadla umožňující řidiči v poloze vsedě mít současně obě nohy na zemi.
  45.     Motocykl pouze s postranním vozíkem.
  46.     Pouze pro tříkolová motorová vozidla.
  50.     Omezení na určitá vozidla (identifikační číslo vozidla - VIN/číslo podvozku).
  51.     Omezení na určité vozidlo (státní poznávací značka),
 
 c) administrativní záležitosti
  70.     Výměna řidičského průkazu číslo ........, vydaného         (kým) ....... (rozlišující označení EU/OSN
         v případě třetí země; například 70.0123456789.NL).
  71.     Druhopis řidičského průkazu číslo ......., (rozlišující označení EU/OSN v případě třetí země;
          například 71.987654321.HR).
  73.     Pouze pro čtyřkolová motorová vozidla skupiny B (B1).
  78.     Pouze pro vozidla s automatickou převodovkou.
  79.     Pouze pro vozidla, která vyhovují specifikacím uvedeným v závorkách, vsouvislosti s použitím článku .
         13 směrnice 2006/126/ES
  79.01   Pouze pro dvoukolová motorová vozidla s postranním vozíkem nebo bez něj,
  79.02   Pouze pro tříkolová motorová vozidla nebo čtyřkolová motorová vozidla skupiny AM,
  79.03   Pouze pro tříkolová motorová vozidla,
  79.04   Pouze pro tříkolová motorová vozidla doplněná o přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti
         nepřevyšující 750 kg,
  79.05   Lehký motocykl skupiny A1 s postranním vozíkem nebo bez něj s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím
         0,1 kW/kg,
  79.06   Jízdní souprava skupiny B+E, pokud největší povolená hmotnost přípojného vozidla převyšuje 3 500 kg.
  80.     Pouze pro držitele řidičského oprávnění skupiny A s omezením pro tříkolová motorová vozidla, kteří
         nedosáhli věku 24 let.
  81.     Pouze pro držitele řidičského oprávnění skupiny A s omezením pro motocykly s postranním vozíkem
         nebo bez něj, kteří nedosáhli věku 21 let.

  90.     Kódy použité v kombinaci s kódy definujícími úpravy vozidla.
   90.01   Nalevo,
   90.02   Napravo,
   90.03   Levá,
   90.04   Pravá,
   90.05   Ruční,
   90.06   Nožní,
   90.07   Použitelná.
   95.     Řidič je profesně způsobilý do .......... [ve formátu 95(DD.MM.RR)]
   96.     Motorová vozidla skupiny B s přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg,
         pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg.
   97.     Není oprávněn řídit motorové vozidlo skupiny C1, které spadá do oblasti působnosti nařízení Rady
         (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě.
  II. Národní kódy
   105.  Jiná  zdravotní  omezení,  která  nejsou  uvedena  v části I této přílohy.
   111. Nelze vykonávat činnost:
    a)  řidiče,  který  řídí  motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož  je  řízení  motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
    b)  řidiče, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,
    c)  učitele  výcviku  v  řízení  motorových  vozidel  podle  zvláštního právního předpisu.
   115. Posilovač spojky.
   160.  Výjimka z věku u řidičského oprávnění skupiny vozidel A1, A2 nebo A osoby,  která je držitelem licence motoristického sportovce, udělená
         pouze pro jízdu při sportovní soutěži.
   172.  Omezení  řidičského  oprávnění  skupiny  vozidel A pouze k řízení motorového vozíku pro invalidy.
   175.  Omezení  řidičského  oprávnění  skupiny  vozidel D pouze k řízení vozidla městské hromadné dopravy osob.
   185.  Pouze  pro  řízení  motorových vozidel stanovených v § 83 odst. 5 zákona  č.  361/2000  Sb.  do doby dosažení věku u skupiny vozidel C 21
         let, u skupiny vozidel D 24 let.
   199.  Zkušební doba podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti.".  Poznámky pod čarou č. 3, 4 a 4a se zrušují.
 4. Příloha č. 6 zní:   
    „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
     Seznam slov "řidičský průkaz" v jazycích členských států
text v azbuce
Permiso de Conducción
Řidičský průkaz
Korekort
Führerschein
Juhiluba
řecký text
Driving Licence
Permis de conduire
Ceadúas Tiomána
Vozačka dozvola
Patente di guida
Vadítája apliecíba
Vairuotojo pažymejimas
Vezetői engedély
Licenzja tas-Sewqan
Rijbewijs
Prawo Jazdy
Carta de Conduçao
Permis de conducere
Vodičský p r e u k a z
Vozniško dovoljenje
Ajokortti
Körkort.".
   Čl. II
   Přechodná ustanovení
   1.  Řidičský  průkaz,  jehož  tiskopis  byl  vyroben  přede dnem nabytí   účinnosti  této vyhlášky podle vzoru obsaženého v příloze č. 1 vyhlášky
   č.  31/2001  Sb.,  ve  znění  účinném  přede dnem nabytí účinnosti této   vyhlášky,  je  možné  vydávat  do  vyčerpání zásob, nejdéle však do 31.
   prosince 2014.
   2.  Omezení  řidičských oprávnění zaznamenaná harmonizovanými kódy 72.,   73., 74., 75., 76. a 77., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této
   vyhlášky, zůstávají zachována i po nabytí účinnosti této vyhlášky.
   Čl. III   Účinnost  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.  (7.1.2014) Ministr:   Žák v. r.

          

31/2001 do 6.1.2014 o řidičských průkazech a registru řidičů

Prováděcí vyhláška 31/2001 k §137 ods 2 zákona 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích   
    6.19.01.2013 243/2012 Sb.,  
    5. 10.02.2012	27/2012 Sb., 
    4.	01.07.2006 194/2006 Sb., 
    3.01.05.2004	177/2004 Sb.,
    2.	27.05.2003 154/2003 Sb., 1. 
    31/2001. 31.01.2001	Počátek účinnosti.
  31   VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů  ze dne 10. ledna 2001 o řidičských průkazech a o registru řidičů
   Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 
   (dále jen "zákon") k provedení § 87a odst. 9, § 104 odst. 5, § 105 odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, §109 odst.10, §110 odst. 6, §111 odst.9, 
   § 113 odst. 9, § 115 odst. 8 a § 122 odst. 2 zákona:
  ČÁST PRVNÍ     ŘIDIČSKÉ PRŮKAZY
  § 1   Řidičský průkaz České republiky
    (1) Řidičský průkaz České republiky 5) (dále jen "řidičský průkaz") je dokument o rozměrech 54 x 86 mm.
    (2) Jednotlivé údaje v řidičském průkazu podle odstavce 4 jsou uvedeny v českém jazyce, čitelně, velkým tiskacím písmem latinské abecedy a arabskými 
        číslicemi. Údaje o označení, titulu a vědecké hodnosti držitele řidičského průkazu a o názvu úřadu, který řidičský průkaz vydal, mohou obsahovat 
        rovněž malá tiskací písmena. 
        Podpis držitele řidičského průkazu odpovídá podpisu, který byl vyhotoven vlastní rukou žadatele o vydání řidičského průkazu.
    (3) Na přední straně řidičského průkazu podle odstavce 1 je uveden
        a) nápis "ČESKÁ REPUBLIKA", 
        b) rozeznávací značka České republiky "CZ", vytištěná v bílé barvě v modrém obdélníku, který je umístěn v kruhu dvanácti žlutých hvězd,
        c) nápis „ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ“,
        d) nápis "VZOR EVROPSKÉ UNIE" v českém jazyce a slova "řidičský průkaz" v jazycích členských států Evropské unie (dále jen "členský stát") 
           podle přílohy č. 6, která jsou vytištěna v růžové barvě a tvoří podklad přední strany řidičského průkazu.
    (4) Na přední straně řidičského průkazu podle odstavce 1 jsou pod následujícími číselnými znaky uvedeny tyto údaje:
      1. příjmení držitele řidičského průkazu,
      2. jméno, popřípadě jména, popřípadě titul držitele řidičského průkazu,
      3. datum a místo narození držitele řidičského průkazu,
      4a. datum vydání řidičského průkazu,
      4b. datum platnosti řidičského průkazu,
      4c. název úřadu, který řidičský průkaz vydal,
      4d. rodné číslo držitele řidičského průkazu, pokud bylo přiděleno,
      5. série a číslo řidičského průkazu,
      6. fotografie nebo jinou formou pořízená podobenka držitele řidičského průkazu, 1)
      7. podpis držitele řidičského průkazu,
      8. obec obvyklého bydliště držitele řidičského průkazu na území České republiky (dále jen "obec pobytu"),
      9. skupiny vozidel, které je držitel řidičského průkazu oprávněn řídit.
    (5) Na zadní straně řidičského průkazu podle odstavce 1 jsou pod následujícími číselnými znaky uvedeny tyto údaje:
      9. skupiny vozidel, které je držitel řidičského průkazu oprávněn řídit,
     10. datum vzniku řidičského oprávnění pro jednotlivé skupiny vozidel, které se uvádí v pořadí s uvedením dne, měsíce a roku (ve formátu DD.MM.RR); 
         toto datum se uvádí v každém řidičském průkazu nově vydaném jeho držiteli z důvodu výměny řidičského průkazu nebo v duplikátu řidičského průkazu 
         vydaném z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
     11. datum ukončení platnosti řidičského oprávnění pro jednotlivé skupiny vozidel (ve formátu DD.MM. RR),
     12. záznam o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění a profesní způsobilosti řidiče uvedený harmonizovaným kódem podle § 11 a národním 
         kódem podle § 11a,
     13. záznam informací významných pro správu řidičského průkazu provedený hostitelským členským státem,
     14. jiné záznamy.
   (6) Na zadní straně řidičského průkazu podle odstavce 1 je vyhrazeno místo pro datový čip.
   (7) Jako datum vydání řidičského průkazu podle odstavce 4 číselný kód 4a se uvádí datum podání žádosti o vydání řidičského průkazu (§ 12).
   (8) Vzor řidičského průkazu je uveden v příloze č. 1.
  § 2  Mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968)
   (1) Mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz") podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) 
       je dokument formátu A6, jehož desky jsou barvy šedé a vnitřní listy barvy bílé.
   (2) Předtištěné údaje na přední a zadní straně trojdílné obálky mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 1 jsou uvedeny v českém jazyce, 
       předtištěné údaje na vnitřní straně druhého a třetího dílu obálky jsou uvedeny ve francouzském jazyce, na vnitřních bílých listech jsou 
       vždy v jazyce anglickém, ruském a španělském předtištěny údaje shodné s údaji předtištěnými na vnitřní straně druhého dílu obálky.
   (3) Jednotlivé údaje se do mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 1 vypisují strojem nebo ručně písmem latinské abecedy nebo 
       anglickou kurzívou.
   (4) Údaje o držiteli mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 1 se zapisují pod následujícími číselnými kódy:
        1	příjmení,
        2	jméno,
        3	místo narození, 
        4	datum narození,
        5	obec pobytu.
   (5) V mezinárodním řidičském průkazu podle odstavce 1 jsou dále uvedeny vždy následující údaje:
       a) skupiny řidičských oprávnění
        A.	Motocykly.
        B.	Motorová vozidla, s výjimkou motorových vozidel skupiny A, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřesahuje 3 500 kg a jejichž počet míst k sezení, kromě místa pro řidiče, nepřesahuje osm.
        C.	Motorová vozidla určená pro přepravu zboží, jejichž celková hmotnost přesahuje 3 500 kg.
        D.	Motorová vozidla užívaná pro přepravu osob, jež mají kromě místa pro řidiče více než osm míst k sezení.
        E.	Souprava vozidel, jejichž tažné vozidlo patří do skupiny nebo do skupin B, C nebo D, k jejichž řízení je řidič oprávněn, která však sama přímo nepatří do této skupiny,
       b) záznam o omezení řidičského oprávnění.
   (6) V případě, že žadatel je držitelem některé podskupiny řidičského oprávnění, v záznamech o omezení řidičského oprávnění podle odstavce 5 písm. b) se uvádí tyto údaje:
       B1.	Řidičské oprávnění skupiny B, které opravňuje k řízení motorových vozidel, jejichž pohotovostní hmotnost nesmí být vyšší než 550 kg.
       C1.	Řidičské oprávnění skupiny C, které opravňuje k řízení motorových vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, 
                avšak nepřevyšuje 7 500 kg. K tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo, jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg.
       D1.	Řidičské oprávnění skupiny D, které opravňuje k řízení motorových vozidel určených pro přepravu osob s více než 8 místy k sezení, 
                kromě místa řidiče, avšak ne s více než 16 místy k sezení, kromě místa řidiče; k tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné 
                vozidlo, jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg.
       C1 + E.	Řidičské oprávnění skupiny C + E, které opravňuje k řízení jízdních souprav složených z motorového vozidla uvedeného v odstavci C1 a přípojného vozidla, jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg; maximální přípustná hmotnost soupravy však nesmí převyšovat 12 000 kg a maximální přípustná hmotnost přípojného vozidla 
                nesmí převyšovat pohotovostní hmotnost motorového vozidla.
       D1 + E.	Řidičské oprávnění skupiny D + E, které opravňuje k řízení jízdních souprav složených z motorového vozidla uvedeného v odstavci D1 a přípojného vozidla, jehož maximální přípustná hmotnost převyšuje 750 kg a nejsou v něm přepravovány osoby; maximální přípustná hmotnost soupravy však nesmí převyšovat 12 000 kg a maximální přípustná hmotnost přípojného vozidla nesmí převyšovat pohotovostní hmotnost motorového vozidla.
   (7) Vzor mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 2.

   § 3  Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968)
    (1) Pro mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) platí obdobně § 2; předtištěné údaje na přední a zadní straně trojdílné obálky jsou uvedeny v národním jazyce nebo v jednom z národních jazyků státu, který průkaz vydal.
    (2) U údajů podle § 2 odst. 4 mohou být v bodu 2 zapsána příjmení otce nebo manžela držitele průkazu, místo narození v bodu 3 nemusí být uvedeno a v bodu 4 může být místo data narození držitele průkazu uveden jeho přibližný věk ke dni vydání průkazu. Podpis držitele průkazu může být nahrazen otiskem palce.
    (3) Vzor mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem podle odstavce 1 je shodný se vzorem mezinárodního řidičského průkazu podle § 2, který je uveden v příloze č. 2.

   § 4  Mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949)
    (1) Mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) je dokument formátu A6 o rozměrech 148 x 105 mm, jehož desky jsou barvy šedé a vnitřní listy barvy bílé.
    (2) Pro mezinárodní řidičský průkaz podle odstavce 1 platí obdobně § 2 odst. 3 a 4.
    (3) V mezinárodním řidičském průkazu podle odstavce 1 jsou uvedeny následující skupiny řidičských oprávnění:
     A.	Motocykly s postranním vozíkem nebo bez něho, vozíky pro tělesně postižené a motorové tříkolky, jejichž pohotovostní hmotnost nepřesahuje 400 kg (900 lb).
     B.	Motorová vozidla pro dopravu osob s nejvýše osmi sedadly, kromě sedadla pro řidiče, nebo dopravu zboží, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 3 500 kg (7 700 lb). K motorovým vozidlům této skupiny může být připojen lehký přívěs (návěs).
     C.	Motorová vozidla pro dopravu zboží, jejichž celková hmotnost přesahuje 3 500 kg (7 700 lb). K motorovým vozidlům této skupiny může být připojen lehký přívěs (návěs).
     D.	Motorová vozidla pro dopravu osob s více než osmi sedadly, kromě sedadla pro řidiče. K motorovým vozidlům této skupiny může být připojen lehký přívěs (návěs).
     E.	Motorová vozidla skupiny B, C nebo D, k jejichž řízení je řidič oprávněn a k nimž je připojen jiný přívěs (návěs) než lehký.
    (4) Vzor mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 3.

   § 5 Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949)
    (1) Pro mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) platí obdobně § 4.
    (2) Vzor mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem podle odstavce 1 je shodný se vzorem mezinárodního řidičského průkazu podle § 4, který je uveden v příloze č. 3.

   § 6
    (1) Údaj o uložení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo údaje o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění zapíše obecní úřad obce s rozšířenou působností na vnitřní stranu třetího dílu obálky mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem podle § 3 nebo podle § 5 do kolonky "Vyloučení".
    (2) Skutečnosti podle odstavce 1 oznamuje obecní úřad obce s rozšířenou působností orgánu cizího státu, který mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle odstavce 1 vydal, zasláním kopie pravomocného rozhodnutí prostřednictvím Ministerstva dopravy a spojů.

   § 7  Řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968)
    (1) Řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) je vytištěn v jazyce nebo v jazycích státu, který průkaz vydal. Na jeho přední straně je uveden alespoň ve francouzštině název "PERMIS DE CONDUIRE" a název nebo rozeznávací znak státu, který průkaz vydal, podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968).
    (2) V řidičském průkazu vydaném cizím státem podle odstavce 1 se uvádějí údaje o držiteli řidičského průkazu, které jsou označeny před nebo za údajem následujícími číselnými kódy:
      1.	příjmení,
      2.	jméno,
      3.	datum a místo narození,
      4.	bydliště,
      5.	orgán, který řidičský průkaz vydal,
      6.	datum a místo vydání řidičského průkazu,
      7.	datum ukončení platnosti řidičského průkazu,
      8.	číslo řidičského průkazu,
      9.	podpis a otisk razítka nebo pečeť orgánu, který řidičský průkaz vydal,
     10.	podpis držitele,
     11.	skupiny a podskupiny řidičských oprávnění, pro které je řidičský průkaz platný, s vyznačením data udělení řidičského oprávnění a ukončení jeho platnosti, a to pro každou z uvedených skupin a podskupin řidičských oprávnění.
    (3) V údajích podle odstavce 2 mohou být následující odchylky:
        a) v bodu 2 může být zapsáno příjmení otce nebo manžela držitele řidičského průkazu,
	b) v bodu 3 může být místo data narození uveden přibližný věk držitele řidičského průkazu ke dni jeho vydání; místo narození nemusí být uvedeno nebo může být nahrazeno jinými údaji, které stanoví právní předpis státu, který řidičský průkaz vydal,
	c) v bodu 4 nemusí být údaj vyplněn,
	d) v bodu 7 nemusí být doba platnosti řidičského průkazu uvedena, v tomto případě je jeho platnost neomezená,
	e) v bodu 10 může být místo podpisu otisk palce držitele řidičského průkazu,
	f) v bodu 11 u jednotlivých skupin řidičského oprávnění může být uvedena doba jejich platnosti; v tomto případě doba platnosti řidičského průkazu končí dnem, kdy končí platnost všech řidičských oprávnění.
    (4) Jednotlivé údaje jsou v řidičském průkazu vydaném cizím státem vypsány rukou nebo strojem písmem latinské abecedy nebo anglickou kurzívou.
    (5) V řidičském průkazu vydaném cizím státem podle odstavce 1 musí být upevněna fotografie nebo jinou formou pořízená podobenka jeho držitele.
    (6) V řidičském průkazu vydaném cizím státem podle odstavce 1 jsou dále uvedeny nejméně následující údaje:
	a) skupiny řidičských oprávnění
	 A.	Motocykly.
	 B.	Motorová vozidla s výjimkou motorových vozidel skupiny A, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřesahuje 3 500 kg a jejichž počet míst k sezení, kromě místa pro řidiče, nepřesahuje osm.
	 C.	Motorová vozidla jiná než motorová vozidla skupiny D, jejichž celková hmotnost přesahuje 3 500 kg.
	 D.	Motorová vozidla užívaná pro přepravu osob, jež mají kromě místa pro řidiče více než osm míst k sezení.
	 E.	Soupravy vozidel, jejichž tažné vozidlo patří do skupiny nebo do skupin B, C nebo D, k jejichž řízení je řidič oprávněn, která však sama přímo nepatří do této skupiny nebo skupin,
	b) záznam o omezení řidičského oprávnění.
 
 § 8 Řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949)
  (1) Řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) je dokument růžové barvy o rozměrech 105 x 74 mm. Řidičský průkaz vydaný cizím státem je vytištěn v jazyce nebo v jazycích státu, který průkaz vydal. Na jeho přední straně je uveden alespoň ve francouzštině název "PERMIS DE CONDUIRE" a název nebo rozeznávací znak státu, který průkaz vydal, podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).
  (2) V řidičském průkazu vydaném cizím státem podle odstavce 1 jsou uvedeny shodné údaje jako v § 7 odst. 2 bodech 1 až 7. Dále jsou v něm uvedeny bez označení číselným kódem následující údaje:
	a) číslo řidičského průkazu,
	b) úřední podpis,
	c) pečeť nebo razítko úřadu, který řidičský průkaz vydal.
  (3) V údajích podle odstavce 2 mohou být odchylky shodné s odchylkami podle § 7 odst. 3 písm. a) až d).
  (4) Jednotlivé údaje jsou v řidičském průkazu vydaném cizím státem vypsány rukou nebo strojem písmem latinské abecedy nebo anglickou kurzívou.
  (5) V řidičském průkazu vydaném cizím státem podle odstavce 1 musí být upevněna fotografie nebo jinou formou pořízená podobenka jeho držitele.
  (6) V řidičském průkazu vydaném cizím státem podle odstavce 1 se uvádějí skupiny řidičského oprávnění, pro něž průkaz platí:
     A.	Motocykly s postranním vozíkem nebo bez něho, vozíky pro tělesně postižené a motorové tříkolky, jejichž pohotovostní hmotnost nepřesahuje 400 kg (900 lb).
     B.	Motorová vozidla pro dopravu osob s nejvýše osmi sedadly, kromě sedadla pro řidiče, nebo dopravu zboží, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 3 500 kg (7 700 lb). K motorovým vozidlům této skupiny může být připojen lehký přívěs (návěs).
     C.	Motorová vozidla pro dopravu zboží, jejichž celková hmotnost přesahuje 3 500 kg (7 700 lb). K motorovým vozidlům této skupiny může být připojen lehký přívěs (návěs).
     D.	Motorová vozidla pro dopravu osob s více než osmi sedadly, kromě sedadla pro řidiče. K motorovým vozidlům této skupiny může být připojen lehký přívěs (návěs).
     E.	Motorová vozidla skupiny B, C nebo D, k jejichž řízení je řidič oprávněn a k nimž je připojen jiný přívěs (návěs) než lehký.
  (7) Vzor řidičského průkazu vydaného cizím státem podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 4.

§ 10a Podmínky uznávání řidičských oprávnění ostatních cizích států za účelem výměny řidičského průkazu
(1) Řidičský průkaz vydaný cizím státem, který svým provedením neodpovídá požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) nebo Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949), lze vyměnit za řidičský průkaz, jestliže vydávající stát není členským státem a je uveden v příloze č. 6a a držitel tohoto řidičského průkazu pobývá na území České republiky na základě dlouhodobého víza.
(2) Za úřední překlad se pro účely výměny řidičského průkazu podle odstavce 1 považuje i platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem. Skupiny řidičského oprávnění, které budou zapsány do řidičského průkazu v případě, že jako úřední překlad je předložen platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem, odpovídají rozsahu skupin řidičského oprávnění zapsaných v mezinárodním řidičském průkazu.
(3) Způsob a rozsah přepisu skupin řidičského oprávnění do řidičského průkazu, nejde-li o případy podle odstavce 2, je uveden v příloze č. 6a. K omezení řidičského oprávnění cizího státu, které svým vymezením neodpovídá § 80a zákona, se použije příslušný harmonizovaný kód podle § 11 nebo národní kód podle § 11a.

§ 11 Harmonizované kódy
(1) V řidičském průkazu se uvádějí harmonizované kódy pod číselným označením 01 až 99, kterými se zaznamenávají podmínky a omezení řidičského oprávnění, profesní způsobilost řidiče a další administrativní záležitosti.
(2) Seznam harmonizovaných kódů podle odstavce 1 a jejich bližší vymezení jsou uvedeny v části I přílohy č. 5.

§ 11a  Národní kódy
(1) V řidičském průkazu se dále uvádějí národní kódy pod číselným označením 100 a vyšším, kterými se zaznamenávají některé další podmínky a omezení řidičského oprávnění a další administrativní záležitosti.
(2) Seznam národních kódů podle odstavce 1 a jejich bližší vymezení jsou uvedeny v části II přílohy č. 5.

§ 12  Žádost o řidičské oprávnění, vydání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1) Vzor žádosti o řidičské oprávnění a žádosti o vydání řidičského průkazu je uveden v příloze č. 7.
(2) Žádost o vydání mezinárodního řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění se vypisuje rukou nebo strojem. V kolonce důvod žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu uvede žadatel státy, ve kterých hodlá řídit motorové vozidlo. Na základě žádosti obecní úřad obce s rozšířenou působností vypíše mezinárodní řidičský průkaz buď podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), nebo podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949), a to podle státu, ve kterém žadatel bude mezinárodní řidičský průkaz užívat.
(3) Vzor žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu je uveden v příloze č. 7a.

§ 13  Nakládání s tiskopisy řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů
(1) Ministerstvo dopravy vede evidenci tiskopisů řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou evidenci přidělených tiskopisů řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů.
(3) Evidence podle odstavců 1 a 2 je vedena chronologicky podle evidenčních čísel přidělených tiskopisů a může být vedena i prostředky výpočetní techniky.

§ 14  Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
 (1) Odevzdání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu zaznamená obecní úřad obce s rozšířenou působností v evidenční kartě řidiče.
 (2) Odevzdaný řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz, který je neplatný nebo jehož platnost skončila, jakož i řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz, který již nebude možné vrátit osobě, na jejíž jméno je vystaven, se znehodnotí odstřižením pravého horního rohu.
 (3) Do seznamu, který tvoří přílohu skartačního protokolu, obecní úřad obce s rozšířenou působností při odevzdání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu zaznamená následující údaje:
	a) jméno a příjmení držitele odevzdaného řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu,
	b) rodné číslo držitele podle písmene a); pokud držiteli nebylo rodné číslo přiděleno, uvádí se datum jeho narození,
	c) sérii a evidenční číslo odevzdaného řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a datum jeho odevzdání,
	d) sérii, evidenční číslo a datum vydání nového řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu.
 (4) Podle odstavců 2 a 3 obecní úřad obce s rozšířenou působností nepostupuje v případech,
	a) kdy mu byl předán nalezený řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz,
	b) kdy důvodem neplatnosti odevzdaného řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu je pouze pozbytí řidičského oprávnění v důsledku pravomocně uloženého trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel nebo v důsledku dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení.
 (5) Vzor dokladu o odevzdání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu je uveden v příloze č. 8.

§ 15  Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu
  Vzor potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je uveden v příloze č. 9.

§ 15a  Náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu
(1) Potvrzení o zadržení řidičského průkazu se vyhotovuje v českém jazyce a obsahuje
  a) označení útvaru Policie České republiky (dále jen "policie"), jehož je policista, který řidičský průkaz zadržel, příslušníkem,
  b) jméno, příjmení a adresu pobytu držitele zadrženého řidičského průkazu,
  c) rodné číslo držitele zadrženého řidičského průkazu, pokud mu bylo přiděleno, jinak datum jeho narození,
  d) číslo a datum vydání zadrženého řidičského průkazu a označení úřadu, který zadržený řidičský průkaz vydal,
  e) důvod zadržení řidičského průkazu, včetně stručného popisu skutku, na jehož základě došlo k zadržení řidičského průkazu, s označením místa a času spáchání tohoto skutku,
  f) poučení o důsledku zadržení řidičského průkazu,
  g) datum vystavení potvrzení o zadržení řidičského průkazu a podpis policisty, který řidičský průkaz zadržel,
  h) vyjádření držitele zadrženého řidičského průkazu, chce-li se k zadržení řidičského průkazu vyjádřit,
  i) podpis držitele zadrženého řidičského průkazu, případně policistou učiněnou poznámku, že se držitel zadrženého řidičského průkazu odmítl podepsat.
(2) Vzor potvrzení o zadržení řidičského průkazu je uveden v příloze č. 9a.

§ 15b  Náležitosti potvrzení o převzetí kauce
(1) Potvrzení o převzetí kauce se vyhotovuje v českém jazyce a obsahuje
  a) označení útvaru policie, jehož je policista, který kauci vybral, příslušníkem,
  b) jméno, příjmení a adresu pobytu řidiče, od něhož byla kauce vybrána,
  c) rodné číslo řidiče, od něhož byla kauce vybrána, pokud mu bylo přiděleno, jinak datum jeho narození,
  d) číslo a datum vydání řidičského průkazu řidiče, od něhož byla kauce vybrána, a označení úřadu, který řidičský průkaz vydal,
  e) výši vybrané kauce, včetně jejího uvedení slovy,
  f) způsob vybrání kauce (v hotovosti, bezhotovostně),
  g) důvod vybrání kauce, včetně stručného popisu skutku, na jehož základě k vybrání kauce došlo, s označením místa a času spáchání tohoto skutku, a skutečnosti, na jejichž základě policista pojal důvodné podezření, že se řidič, od něhož byla kauce vybrána, bude vyhýbat přestupkovému řízení,
  h) poučení o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení,
  i) datum vystavení potvrzení o převzetí kauce a podpis policisty, který kauci vybral,
  j) vyjádření řidiče, od něhož byla kauce vybrána, chce-li se k vybrání kauce vyjádřit,
  k) podpis řidiče, od něhož byla kauce vybrána, případně policistou učiněnou poznámku, že se řidič zadrženého řidičského průkazu odmítl podepsat.
(2) Vzor potvrzení o převzetí kauce je uveden v příloze č. 9b.

§ 15c Náležitosti pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního odborného dozoru
(1) Pověření k výkonu státního odborného dozoru a pověření k výkonu vrchního státního odborného dozoru nad výkonem přenesené působnosti ve věcech provozu na pozemních komunikacích má písemnou formu a obsahuje
  a) označení správního úřadu, který pověření vydal,  
  b) údaj, že se jedná o pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního odborného dozoru nad výkonem přenesené působnosti ve věcech provozu na pozemních komunikacích,
  c) číslo pověření,
  d) jméno a příjmení pověřeného pracovníka, popřípadě titul, a jeho osobní číslo,
  e) datum vydání pověření,
  f) razítko a podpis vedoucího správního úřadu, který pověření vydal.
(2) Pověření má obdélníkový tvar a je vytištěno na papíře o rozměrech 70 x 100 mm, s ochrannými prvky, a kromě údajů podle odstavce 1 obsahuje fotografii držitele průkazu přelepenou holografickou přelepkou. Pověření k výkonu vrchního státního odborného dozoru je barvy zelené. Pověření k výkonu státního odborného dozoru je barvy modré.
(3) Vzor pověření k výkonu státního odborného nebo vrchního státního odborného dozoru je uveden v příloze č. 9c.

ČÁST DRUHÁ            REGISTR ŘIDIČŮ A CENTRÁLNÍ REGISTR ŘIDIČŮ
§ 17  Registr řidičů
(1) Registr řidičů obsahuje evidenční karty řidičů a spisy řidičů.
(2) Evidenční karta řidiče obsahuje
  a) osobní údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním řidičském průkazu,
  b) údaje o skupinách vozidel, které je řidič oprávněn řídit,
  c) údaje o vydaných řidičských průkazech,
  d) údaje o vydaných mezinárodních řidičských průkazech,
  e) údaje o řidičských průkazech vydaných výměnou za řidičské průkazy vydané cizím státem nebo za řidičské průkazy vydané jinými členskými státy,
  f) údaje o odevzdaných řidičských průkazech a mezinárodních řidičských průkazech,
  g) údaje o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
  h) údaje o podmínění, omezení, pozastavení nebo odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a jejich vrácení,
  i) údaje o zrušení podmínění, omezení, pozastavení nebo odnětí řidičského oprávnění,
  j) údaje o vzdání se řidičského oprávnění pro skupinu nebo skupiny vozidel,
  k) údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel uložených soudem za spáchané trestné činy nebo správním orgánem za spáchané přestupky,
  l) údaje o vydaných řidičských průkazech za průkazy ztracené, zničené nebo neupotřebitelné,
  m) údaje o vydaných řidičských průkazech za ztracené, odcizené, zničené nebo poškozené řidičské průkazy vydané jinými členskými státy,
  n) údaje o dosažených bodech v bodovém hodnocení řidičů a o započtení a odečtení bodů,
  o) údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění,
  p) údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu vydaného jiným členským státem, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,
  q) údaj o udělené výjimce z věku držitele řidičského oprávnění.
(3) Ve spisu řidiče se zakládají
  a) žádost o řidičské oprávnění,
  b) žádost o vydání řidičského průkazu,
  c) žádost o vydání mezinárodního řidičského průkazu,
  d) žádost o rozhodnutí o profesní způsobilosti řidiče,
  e) žádost o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství za řidičský průkaz,
  f) žádost o vydání duplikátu řidičského průkazu nebo duplikátu mezinárodního řidičského průkazu za řidičský průkaz nebo za mezinárodní řidičský průkaz ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený a žádost o vydání řidičského průkazu za ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený řidičský průkaz vydaný jiným členským státem,
  g) rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění,
  h) oznámení o vzdání se některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění nebo řidičského oprávnění,
  i) rozhodnutí o zrušení podmínění nebo omezení a o vrácení řidičského oprávnění,
  j) rozhodnutí o přestupcích proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
  k) kopie nebo opisy rozsudků nebo rozhodnutí správních orgánů, kterými byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,
  l) oznámení o uložení pokuty za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích uložené v blokovém řízení příslušným orgánem,
  m) pravomocné rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nebo oznámení o nabytí právní moci takového rozhodnutí,
  n) oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,
  o) rozhodnutí orgánu příslušného k projednání přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích, kterým byla vyslovena vina za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,
  p) kopii písemnosti s uplatněnými námitkami řidiče proti záznamu bodů v bodovém hodnocení a stejnopis písemného vyrozumění o provedené opravě záznamu bodů nebo stejnopis pravomocného rozhodnutí, jímž byly námitky zamítnuty a provedený záznam bodů potvrzen,
  q) řidičský průkaz vydaný cizím státem uschovaný podle § 116 odst. 5 zákona,
  r) zadržený řidičský průkaz podle § 118c odst. 1 zákona,
  s) stejnopis potvrzení o převzetí kauce,
  t) další úřední záznamy a písemnosti vztahující se k řidiči.
(4) Evidenční kartu řidiče lze vést prostředky výpočetní techniky za předpokladu, že program splňuje následující požadavky:
  a) zapsané údaje o řidiči jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů mezi jednotlivými evidovanými řidiči navzájem,
  b) zápisy o evidenci řidiče lze provádět průběžně,
  c) jednotlivé údaje o řidiči je možno průběžně prohlížet, pořídit v tištěné podobě a uložit na přenosné paměťové médium v požadovaném časovém úseku,
  d) tištěná podoba evidenční karty řidiče je označena názvem a adresou příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
  e) zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším neautorizovaným zásahům,
  f) po celou dobu uchovávání musí program zajišťovat možnost vstupu a změn údajů v evidenční kartě řidiče a možnost tiskového výstupu za dodržení podmínek uvedených v písmenu e).
(5) Spis řidiče a evidenční karta řidiče se vede ještě po dobu jednoho roku od jeho úmrtí.
(6) Vzor evidenční karty řidiče je uveden v příloze č. 10.
§ 18  Předávání údajů centrálnímu registru řidičů
  Obecní úřad obce s rozšířenou působností předává změny údajů z evidenční karty řidiče do centrálního registru řidičů v elektronické podobě. V listinné podobě je obecní úřad obce s rozšířenou působností předává, pokud nevede evidenční karty řidičů podle § 17 odst. 4.

§ 18a   Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření
(1) Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření zahrnuje
a) místnost pro provádění vyšetření psychologickou diagnostickou technikou,
b) místnost pro provádění vyšetření jinými technikami,
c) čekárnu, recepci nebo jiné odpovídající zázemí,
d) psychologickou diagnostickou techniku a standardizované testové systémy umožňující
1. zhodnocení osobnostních vlastností vyšetřované osoby,
2. přístrojové vyšetření úrovně a kvality pozornosti, koordinace, rychlosti a přesnosti senzomotorické reaktivity na jednoduché a komplexní vizuální a akustické podněty v podmínkách časové zátěže.
(2) Jednotlivé místnosti od sebe musí být stavebně technicky odděleny.

ČÁST TŘETÍ   ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 19   Zrušuje se vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění vyhlášky č. 3/1972 Sb., vyhlášky č. 174/1980 Sb., zákona č. 12/1997 Sb., vyhlášky č. 65/1998 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb.

ČÁST ČTVRTÁ   ÚČINNOST
§ 20   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.   31.1.2001

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č.154/2003 Sb. Čl. II
Tiskopisy vyrobené před nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat až do vyčerpání jejich zásob, nejpozději však do 31. prosince 2003, za splnění předpokladu, že v nich budou vyznačeny změny vyplývající z úpravy příloh č. 8, 9 a 10.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 177/2004 Sb. Čl. II
(1) Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaná před účinností této vyhlášky platí do doby v něm vyznačené.
(2) Tiskopisy žádosti o vydání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu platné před účinností této vyhlášky mohou být užívány k podání žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu do vyčerpání zásob těchto tiskopisů, nejdéle však do 31. prosince 2009.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 243/2012 Sb. Čl. II
   Přechodné ustanovení
   Omezení řidičských oprávnění zaznamenaných národními harmonizačními kódy 150 a 151 podle vyhlášky č. 31/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, zůstávají zachována i po nabytí účinnosti této vyhlášky. V řidičských průkazech vydaných ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky se tato omezení zaznamenávají harmonizovaným kódem 79.
 Ministr: Ing. Schling v. r.

Příloha č.1 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.    Vzor řidičského průkazu	
Příloha č.2,3,4 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Příloha č.5 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
 I. Harmonizované kódy
  a) další podmínky pro řidiče
   01. Ochrana nebo korekce zraku
   01.01 Brýle
   01.02 Kontaktní čočky
   01.03 Ochranné brýle,
   01.04 Brýle snižující propustnost světla
   01.05 Oční kryt
   01.06 Brýle nebo kontaktní čočky
 02. Sluchové pomůcky/komunikační pomůcky
 02.01 Sluchové pomůcky pro jedno ucho,
 02.02 Sluchové pomůcky pro obě uši.
 03. Povinné užití pomůcek pro podporu pohybového ústrojí (protézy, ortézy)
 03.01 Protéza/ortéza horní končetiny,
 03.02 Protéza/ortéza dolní končetiny.
 05. Omezení jízdy (povinná doplňující podmínění nebo omezení řidičského oprávnění)
 05.01 Omezení jízdy podle denní doby (např. jedna hodina po východu slunce a jedna hodina před západem slunce),
 05.02 Omezení jízdy v okruhu .... km od místa bydliště řidiče nebo pouze ve městě/regionu,
 05.03 Řízení (jízda) bez cestujících,
 05.04 Jízda rychlostí nepřesahující.......km.h-1,
 05.05 Řízení výhradně, je-li doprovázen jiným držitelem řidičského oprávnění,
 05.06 Bez přívěsu,
 05.07 Zákaz jízdy na dálnici a silnici pro motorová vozidla,
 05.08 Zákaz jízdy pod vlivem alkoholu.
  b) přizpůsobení vozidla
10. Upravené ústrojí k ovládání řazení rychlostních stupňů
10.01 Manuální převodovka,
10.02 Automatická převodovka,
10.03 Převodovka ovládaná elektronicky,
10.04 Přizpůsobená řadicí páka,
10.05 Bez pomocné převodovky.
15. Upravené ústrojí ovládání spojky
15.01 Přizpůsobený pedál spojky,
15.02 Ruční ovládání spojky,
15.03 Automatická spojka,
15.04 Přepážka před sklopeným/sejmutým pedálem spojky.
20. Upravené ústrojí ovládání brzdové soustavy
20.01 Přizpůsobený brzdový pedál,
20.02 Zvětšený brzdový pedál,
20.03 Brzdový pedál upravený na levou nohu,
20.04 Brzdový pedál upravený na chodidlo,
20.05 Ohnutý brzdový pedál,
20.06 Ruční ovládání provozní brzdy,
20.07 Provozní brzda se zvýšeným účinkem posilovače brzd,
20.08 Provozní brzda se zabudovaným maximálně účinným systémem nouzové brzdy,
20.09 Přizpůsobený ovladač parkovací brzdy,
20.10 Ovládání parkovací brzdy elektricky,
20.11 (Přizpůsobená) nožní parkovací brzda,
20.12 Přepážka před sklopeným/sejmutým pedálem brzdy,
20.13 Ovládání provozní brzdy kolenem,
20.14 Ovládání provozní brzdy elektricky.
25. Upravené ústrojí ovládání akcelerátoru
25.01 Přizpůsobený pedál akcelerátoru,
25.02 Pedál akcelerátoru s podložkou pro chodidlo,
25.03 Ohnutý pedál akcelerátoru,
25.04 Ruční ovládání akcelerátoru,
25.05 Ovládání akcelerátoru na koleno,
25.06 Servo-akcelerátor (elektronický, pneumatický, apod.),
25.07 Pedál akcelerátoru nalevo od brzdového pedálu,
25.08 Pedál akcelerátoru nalevo,
25.09 Přepážka před sklopeným/sejmutým pedálem akcelerátoru.
30. Upravený společný systém ovládání brzdové soustavy a akcelerátoru
30.01 Paralelní pedály,
30.02 Pedály (téměř) ve stejné úrovni,
30.03 Posuvný pedál akcelerátoru a brzdy,
30.04 Posuvný pedál akcelerátoru a brzdy s protézou/ortézou,
30.05 Sklopený/sejmutý pedál akcelerátoru a brzdy,
30.06 Zvýšená podlaha,
30.07 Přepážka na straně brzdového pedálu,
30.08 Přepážka pro protézu na straně brzdového pedálu,
30.09 Přepážka před pedálem akcelerátoru a brzdového pedálu,
30.10 Podpěra paty/nohy,
30.11 Elektrické ovládání akcelerátoru a brzdového pedálu.
35. Upravené uspořádání ovladačů (přepínače světel, stěrač/ostřikovač předního skla, ovladač výstražného zvukového znamení, směrová světla apod.)
35.01 Ovladače ovladatelné bez negativního vlivu na řízení a obsluhu,
35.02 Ovladače ovladatelné bez puštění volantu a příslušenství,
35.03 Ovladače ovladatelné levou rukou bez puštění volantu a příslušenství,
35.04 Ovladače ovladatelné pravou rukou bez puštění volantu a příslušenství
35.05 Ovladače ovladatelné bez puštění volantu a příslušenství a kombinovaný mechanismus akcelerátoru a provozní brzdy.
40. Úprava řízení
40.01 Standardní posilovač řízení,
40.02 Posilovač řízení se zvýšeným účinkem,
40.03 Řízení vyžadující podpůrný systém,
40.04 Prodloužený sloupek řízení,
40.05 Přizpůsobený volant (větší a/nebo silnější volant, zmenšený průměr volantu apod.),
40.06 Odkloněný volant,
40.07 Vertikální poloha volantu,
40.08 Horizontální poloha volantu,
40.09 Nožní ovládání řízení,
40.10 Jiná úprava řízení (ovládací pákou apod.),
40.11 Otočná rukojeť na volantu,
40.12 Ruční protéza na volant,
40.13 S ortézou - tenodézou.
42. Úprava zpětných zrcátek
42.01 Venkovní (levé nebo pravé) zpětné zrcátko,
42.02 Venkovní zpětné zrcátko na blatník,
42.03 Přídavné vnitřní zpětné zrcátko umožňující sledování provozu,
42.04 Panoramatické vnitřní zpětné zrcátko,
42.05 Zpětné zrcátko k eliminaci mrtvého úhlu,
42.06 Vnější zpětné zrcátko(a) ovládané elektricky.
43. Úprava sedadla řidiče
43.01 Sedadlo řidiče ve správné výšce a v příslušné vzdálenosti od volantu a pedálů,
43.02 Nastavení sedadla řidiče - anatomické tvarování,
43.03 Sedadlo řidiče s postranní podpěrou pro dobrou stabilitu,
43.04 Sedadlo řidiče s opěrkou ruky,
43.05 Prodloužení posouvání sedadla řidiče,
43.06 Nastavení bezpečnostního pásu,
43.07 Postrojový bezpečnostní pás.
44. Technická úprava motocyklu (povinná úprava)
44.01 Samostatně ovládaná brzda,
44.02 (Upravená) ručně ovládaná brzda (přední kolo),
44.03 (Upravená) brzda ovládaná nohou (zadní kolo),
44.04 (Upravená) rukojeť akcelerátoru,
44.05 (Upravené) ruční ovládání převodovky a spojky,
44.06 (Upravená) zpětná zrcátka,
44.07 Upravené ovladače (směrová světla, apod.),
44.08 Výška sedadla umožňující řidiči v poloze vsedě mít současně obě nohy na zemi.
45. Motocykl pouze s postranním vozíkem.
50. Omezení na určitá vozidla (identifikační číslo vozidla - VIN/číslo podvozku).
51. Omezení na určité vozidlo (státní poznávací značka),
c) administrativní záležitosti
70. Výměna řidičského průkazu číslo........., vydaného (kým).....(rozlišující označení EU/OSN v případě třetí země; např. 70.0123456789.NL).
71. Druhopis řidičského průkazu číslo....., (rozlišující označení EU/OSN v případě třetí země; např. 71.987654321.HR).
72. Pouze pro vozidla skupiny A s objemem válců nejvýše 125 cm3 a výkonem nejvýše 11 kW(A1).
73. Pouze pro motorová tříkolová a čtyřkolová vozidla skupiny B (B1).
74. Pouze pro vozidla skupiny C s největší povolenou hmotností nepřevyšující 7500 kg (C1).
75. Pouze pro vozidla skupiny D s nejvýše 16 sedadly, kromě sedadla řidiče (D1).
76. Pouze pro vozidla skupiny C s největší povolenou hmotností do 7500 kg (C1), s přípojným vozidlem s největší povolenou hmotností 
    vyšší než 750 kg, pokud největší povolená hmotnost takto vzniklé jízdní soupravy nepřevyšuje 12000 kg a největší povolená 
    hmotnost přípojného vozidla nepřevyšuje hmotnost nenaloženého tažného vozidla (C1E).
77. Pouze pro vozidla skupiny D s nejvýše 16 sedadly kromě sedadla řidiče (D1), s přípojným vozidlem s největší povolenou hmotností 
    vyšší než 750 kg, pokud 
    a) největší povolená hmotnost takto vzniklé jízdní soupravy nepřevyšuje 12000 kg a největší povolená hmotnost přípojného vozidla nepřevyšuje hmotnost nenaloženého tažného vozidla a 
    b) přípojné vozidlo není používáno pro přepravu cestujících (D1E).
78. Pouze pro vozidla s automatickou převodovkou.
79. Pouze pro vozidla, která vyhovují specifikacím uvedeným v závorkách v souvislosti s použitím čl. 10 odst. 1 směrnice 91/439/EHS.
90.01 Nalevo,
90.02 Napravo,
90.03 Levá,
90.04 Pravá,
90.05 Ruční,
90.06 Nožní,
90.07 Použitelná.
95. Řidič je profesně způsobilý do .... [ve formátu 95(DD.MM.RR)]
96. Řidič složil doplňovací zkoušku pro řízení jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti 
    nepřevyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3500 kg.
II. Národní kódy
 105. Jiná zdravotní omezení, která nejsou uvedena v části I této přílohy.
 111. Nelze vykonávat činnost:
    a) řidiče, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
    b) řidiče, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu, 3)
    c) učitele výcviku v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu. 4)
 115. Posilovač spojky.
 160. Výjimka z věku u řidičského oprávnění skupiny vozidel A1, A2 nebo A osoby, která je držitelem licence motoristického sportovce, udělená pouze pro jízdu při sportovní soutěži4a).
 172. Omezení řidičského oprávnění skupiny vozidel A pouze k řízení motorového vozíku pro invalidy.
 175. Omezení řidičského oprávnění skupiny vozidel D pouze k řízení vozidla městské hromadné dopravy osob.
 199. Zkušební doba podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
  Seznam slov „řidičský průkaz“ v jazycích členských států
  Свидетелство за управление на МПС
  Permiso de Conducción
  Řidičský průkaz
  Kørekort
  Führerschein
  Juhiluba
  Άδεια Οδήγησης
  Driving Licence
  Permis de conduire
  Ceadúas Tiomána
  Patente di guida
  Vadītāja apliecība
  Vairuotojo pažyméjimas
  Vezetõi engedély
  Liċenzja tas-Sewqan
  Rijbewijs
  Prawo Jazdy
  Carta de Condução
  Permis de conducere
  Vodičský preukaz
  Vozniško dovoljenje
  Ajokortti
  Körkort

Příloha č. 6a k vyhlášce č. 31/2001 Sb. Seznam států, jejichž řidičské průkazy lze vyměnit za řidičský průkaz, ačkoliv svým provedením neodpovídají požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) nebo Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949), a způsob a rozsah přepisu skupin řidičského oprávnění do řidičského průkazu
1. Japonsko
 Řidičské oprávnění udělené cizím státem	Skupina řidičského oprávnění podle § 81 zákona
 Moped	A1 s omezením do 50 cm3
 Obyčejná dvoukolová vozidla - bez omezení	A s omezením 400 cm3
 Obyčejná dvoukolová vozidla - omezeno do 125 cm3	A1
 Velká dvoukolová vozidla	A bez omezení
 Základní třída - obyčejná motorová vozidla	B, C1, A1 s omezením do 50 cm3
 Základní třída - velká motorová vozidla	B, C, D, A1 s omezením do 50 cm
 Základní třída - velká zvláštní vozidla	A1 s omezením do 50 cm3
 Vysoká třída - obyčejná motorová vozidla	B, C1, A1 s omezením do 50 cm3
 Vysoká třída - velká motorová vozidla	B, C, D, A1 s omezením do 50 cm3
 Vysoká třída - velká zvláštní vozidla	A1 s omezením do 50 cm3
 Malá zvláštní motorová vozidla	----
 Oprávněni k tahání (přípojného vozidla nad 750 kg)	E
2. Korejská republika   Řidičské oprávnění udělené cizím státem	
 Skupina řidičského oprávnění podle § 81 zákona
  1. třída - velká motorová vozidla	B, C, D
  1. třída ... obyčejná motorová vozidla	B, C1, D1
  1. třída - zvláštní motorová vozidla	B, B+E, C, C+E
  2. třída - obyčejná motorová vozidla	B

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.   Vzory žádosti o řidičské oprávnění a žádosti o vydání řidičského průkazu
  I.a Vzor žádosti o řidičské oprávnění - přední strana
  I.b Vzor žádosti o řidičské oprávnění - zadní strana
  II.b Vzor žádosti o vydání řidičského průkazu - zadní strana
Příloha č. 7a k vyhlášce č. 31/2001 Sb.  Vzor žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.  Vzor potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu zadní strana
Příloha č. 9a k vyhlášce č. 31/2001 Sb.  Vzor potvrzení o zadržení řidičského průkazu
Příloha č. 9b k vyhlášce č. 31/2001 Sb.  Vzor potvrzení o převzetí kauce
Příloha č. 9c k vyhlášce č. 31/2001 Sb.  Vzor pověření k výkonu vrchního státního odborného dozoru a státního odborného dozoru

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.        Evidenční karta řidiče
---------------------------   Poznámky pod čarou ----------------------------
  1) Vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění 
     vyhlášky č. 192/2001 Sb., vyhlášky č. 248/2001 Sb. a vyhlášky č. 543/2002 Sb.
  2) § 105 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
  3) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  4) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění 
     zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
  4a) § 83 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech. Směrnice Komise 2011/94/EU ze dne 
     28. listopadu 2011, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.