Ubývá české populace, přibývá sebevražd a mimomanželských dětí

Ludmila Pachtová

Pro rok 1000 byl učiněn Českým statistickým úřadem odhad počtu obyvatel na území ČR na cca 1 milion. V 17.století se odhaduje počet asi 2.5 milionu obyvatel. Od 18.století začalo docházet k velkému nárůstu obyvatelstva.V současnosti na počátku roku 2010 má ČR 10506813 obyvatel, z toho žen 5349616 a mužů 5157147, tedy cca 51% : 49 %. Průměrná hrubá mzda je 25752,- Kč. HDP v roce 2009 poklesl o 3.1% ve srovnání s rokem 2008. Na počátku 18.století bylo napočteno na českém území 4.7 milionu obyvatel. Tedy počet za tři století vzrostl více jak dvojnásobně, za čtyři století čtyřnásobně. Nejvíce obyvatel bylo napočteno ve 20.století před 2.světovou válkou, téměř 11 milionů. V polovině 20.století po 2.světové válce bylo na území České republiky kolem 8.9 milionů lidí.

V důsledku nepříznivých sociálních zákonů pro rodiny s malými dětmi a nejistotou pracovního uplatnění a příjmů na počátku roku 2000 poklesl počet obyvatel v ČR na 10 milionů pod úroveň roku 1994, díky výraznému poklesu počtu narozených dětí, který čítal pouze 89471 živě narozených dětí v roce 1999 oproti 188341 narozeným v roce 1950), a to i přes vysoký příliv imigrantů, migrujících do ČR hlavně z východoasijských a arabských zemí a ze zemí bývalého SSSR, zejména Ukrajiny. Tento úbytek obyvatelstva trval až do roku 2002, kdy činil pokles počtu obyvatel o 3142 osob. Poté začal převyšovat příliv imigrantů a jejich dětí přirozený úbytek českého obyvatelstva. V důsledku této skutečnosti je vykazován mírný nárůst obyvatelstva v ČR. V roce 2008 činil celkový přírůstek 86412 občanů, v roce 2009 poklesl celkový přírůstek na 39271 osob, z toho děti imigrantů čítali 10927.

Průměrný věk obyvatelstva v ČR se prodloužil v roce 2009 na 77 let, u žen cca na 80 let, a u mužů na 74 let, zatímco v roce 1900 činil průměrný věk mužů 39 let a žen kolem 42 let. Počet zemřelých na 1000 obyvatel činil v roce 2008 10.1, což je mírné zlepšení oproti 90. letům 20.století, kdy se tento počet pohyboval kolem 13. Bylo dosaženo úrovně počátku 60. let 20. století, kdy statisticky byly vykázány nejlepší, nejnižší údaje relativní úmrtnosti. 

Lze z toho usuzovat  na dobrou  zdravotní  a sociální  péči  o starší  obyvatelstvo,   zdravější životosprávu občanů i při zhoršujícím se životním prostředí,, nejen na rozvoj lékařské vědy. 

Za první republiky stoupl počet sebevražd. Nyní v 21.století opět stoupají počty sebevražd ve srovnání s lety před rokem 1970. Souvisí to zřejmě hlavně se zhoršujícím se vnějším sociálním regionálním klimatem, politickou situací, vzrůstající nezaměstnaností, ztrátou nebo hrozbou ztráty práce a nejistotou zaměstnání a příjmů zvláště u osob starších 50 let, beznadějnými vyhlídkami, znemožněním pracovního uplatnění a realizace profesního růstu, osamocením mladých nebo starých lidí, ztrátou pocitu bezpečí, úcty lidí k sobě navzájem, lhostejností k druhým, s morálním úpadkem, neúctou k pravdě.

Za první republiky byla evidována vysoká úmrtnost mrtvě narozených dětí, počet mrtvě porozených převyšoval počet živě narozených. Např. v roce 1935 činil počet živě narozených 15 na tisíc obyvatel, avšak mrtvě narozených 23,6. K tomu docházelo k vysokému počtu úmrtí dětí v kojeneckém věku, kolem 100 dětí na 1000 obyvatel. V roce 1935 dokonce 105 promile dětí. Na přelomu 20. a 21. století došlo k poklesu mrtvě narozených dětí. Přispěl k tomu nový zákon umožňující zřízení baby boxů, díky nimž se každoročně zachrání několik novorozeneckých životů. V roce 2008 činil počet 2.3 na tisíc narozených. Počet úmrtí v kojeneckém věku činil 2.8 kojenců na tisíc, z toho do věku 28 dnů 1.8 kojenců na tisíc. V roce 2009 činil počet dětí zemřelých do 1 roku (v kojeneckém věku) 0.37 v poměru ku 100 narozených (3.7 promile), v absolutním počtu 341, což je 0.03 kojenců na tisíc obyvatel. Lze to pokládat také za velký úspěch v lékařské genetické a porodnické vědě, kterému napomohl i rozvoj vizuálně zobrazovací a ultrazvukové techniky. Přispěl k tomu zřejmě i růst kulturní úroveň informovaných maminek, jimž odborné informace všeho druhu poskytují internetové encyklopedie.

Na zkvalitnění lékařské péče nelze usuzovat obecně. Úroveň se v ČR liší podle okresů a krajů.

Z hlediska vnitřní mikrostruktury ČR (regionů NUTS II) největší úbytek obyvatelstva byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji, kde ubylo 2882 obyvatel vlivem skutečnosti, že vystěhovalců bylo 7708, tedy více než 4833 přistěhovalců. Kromě toho se v tomto regionu narodilo o 7 lidí méně, než zemřelo. Obyvatel ubylo o 466 také v regionu Střední Moravy, ačkoli přirozený přírůstek obyvatelstva činil 396 osob. K úbytku obyvatelstva o 460 došlo také v Severozápadním regionu, i přesto že přirozený přírůstek činil 1004 obyvatel.

Největší přírůstek naopak zaznamenal region Střední Čechy s přirozeným přírůstkem 2497 a s celkovým nárůstem obyvatel o 16842, ovlivněným též 30452 přistěhovalci a pouhými 16107 odstěhovanými. Dále Praha s přirozeným přírůstkem 2124 převahy narozených nad zemřelými, a celkovým přírůstkem 15842 obyvatel, v důsledku převažujícího vlivu přírůstku přistěhovalých o 13692 (přistěhovalých 38094 a odstěhovaných pouze 24402).

Nejhorší mortalitu dětí ve věku do jednoho roku, ale i do 28 dnů od porodu zaznamenal v roce 2009 okres Bruntál v Moravskoslezském kraji, kde zemřelo ve věku do 28 dnů 7 dětí z 1029 narozených, což je 6.8 promile. Podobně tragická je situace v okrese Uherské hradiště, kde počet zemřelých do 1 roku činí 11 dětí na 1468 narozených, tedy 7.5 promile, z toho ve věku do 28 dnů 9, tedy 6.1 promile.V Olomouckém kraji činila mortalita 4.7 promile. Vysokou relativní mortalitu zaznamenal také Karlovarský kraj (14 dětí z 3425, tedy 4 promile) a Ústecký kraj (38 z 9628 dětí, také 4 promile.) a také Středočeský kraj (44 úmrtí z 15219, což je 3 promile. Nejlepší situace byla v Královehradeckém kraji, kde z 6261 narozených dětí zemřelo pouhých 9, tedy 1.4 promile. Úmrtnost tedy nekoreluje čistě s geografickými podmínkami, se stavem znečištění ovzduší. Stav životního prostředí může být pouze přidružený faktor s menší váhou, než kvalita lékařské péče.

Od roku 1953, kdy byly uzákoněny potraty, začala v Českoslovesnku klesat porodnost na 15 živě narozených dětí na tisíc obyvatel v roce 1960., Tehdy počet potratů stoupl na cca 9 promile na tisíc obyvatel. Počet potratů kulminoval v roce 1989, kdy se prakticky rovnal počtu narozených dětí. Činil 98.2 potratů ku 100 živě narozených dětí. Vlivem osvěty a dostupnosti antikoncepční prevence početí a vlivem pokroku v lékařství se podařilo snížit počet potratů do roku 2008 až na 4 promile, což čítá poměr 34.3 potratů ku 100 živě narozených dětí, a to i při současné celkově nízké porodnosti v ČR.

V roce 2000 se dokonce narodilo méně než 90 tisíc dětí (cca 8.8 dětí na tisíc obyvatel). V roce 2008 činil počet živě narozených 11.5 promile. Živě narozených bylo v roce 2009 pouze 118348, zemřelých ve stejném roce bylo 107421.

Rozvody od roku 1919, kdy činily 0.2 promile, vystoupaly sice na pouhé 3 promile, avšak klesl počet sňatků z 12.3 na 5 promile. Poměr sňatků ku počtu rozvodů tedy činil v roce 2008 100 sňatků ku 56.6 rozvodům. V roce 2009, kdy bylo evidováno 47862 sňatků, se rozvedlo 29133 párů. Je to tedy poměr 68.9 rozvodů ke 100 sňatkům. Nárůst počtu rozvodů souvisí s dalším poklesem počtu sňatků i s úpadkem morálky a politické kultury, která udávala veřejně na vládních místech v letech 2006 až 2009 nesprávný vzor.

Roční počet mimomanželsky narozených dětí  se pohyboval na přelomu 2. a 3. tisíciletí kolem 21% dětí z celkového počtu narozených a v roce 2008 dokonce 36% z celkového počtu narozených. Před tím v roce 1920 to bylo pouhých 12 % a v roce 1960 dokonce pouhých 5 % (6395). Od roku 1870 činil počet mimomanželsky narozených dětí až do 2.světové války kolem 1.1%. Za 2.světové války poklesl vlivem poklesu narozených dětí až na 4.4 promile. V 50. letech 20.století se pohyboval počet mimomanželských dětí kolem pouhých 6 promile (v roce 1950 12270 dětí), i když počet živě narozených dětí stoupl až na 21.1/tisíc obyvatel za rok (v roce 1950 např. 188471 dětí). Počet mimomanželsky narozených dětí  však opět stoupá od minima v roce 1980, kdy činil pouhých 5 promile. V roce 2008 jich bylo 36.4 promile, což je 43457 mimomanželských dětí. Zejména jich strmě přibývá v 21.století. Z těchto údajů však nelze usuzovat na přesnou korelaci ve vztahu rodičů k dětem, neboť v současném tisíciletí přibývá párů lidí, kteří spolu žijí jako rodina, aniž by byli oficiálně oddáni, mohou tedy plnit úplnou rodičovskou funkci rodiny vůči dětem. 

Pokud však je rodina neúplná, strádají děti na psychickém, sociálním rozvoji i na možnostech rozvoje svých vlov. Neplné rodiny patří k materiálně nejchudší  vrstvě obyvatelstva.  Ekonomické strádání  rodiče a nedostatek času na péči  o dítě v důsledku nutnosti pracovního zapojení mimo dosah dítětě vede k citovému a duševnímu strádání, k dlouhodobému deficitu dítěte od útlého věku.

Průměrný věk početí prvního dítěte se u žen posunuje strmě od roku 1991 do pozdějšího věku, který je pro početí biologicky méně vhodný. V roce 1960 až 1990 to bylo 23 let, v roce 2009 byl průměrný věk žen při prvním početí více jak 27 let, mezi věkem byl velký rozptyl.  Nasvědčuje to  také obtížnější   sociální situaci mladých lidí v narušeném sociálním systému, v němž není doceněna úloha rodičovství, němž jsou ženy   vystaveny nejistým podmínkám existence a příjmů ze zaměstnání a zvýšené diskriminaci.

Problém byl zřejmě částečně vyvolán od roku 1990 opožděným vývojem sociálně právního  systému týkajícího se rodin, výživného a ochrany dětí. Zatímco ceny a životní nutné náklady rychle stoupaly, částečná novela zákona o rodině byla učiněna až v roce 1998,  další  až v roce 2010. Mezinárodní úmluva o ochraně práv   dětí byla přijata   v ČR až v roce 1998.

Zdravotní  stav  dětí se ve 21.století  zhoršuje. Přibývá dětí s nízkou porodní váhou pod 3100 g na jedné straně, přibývá také obézních dětí na straně druhé. Otylost je také problém dospělých, přibývá kardiovaskulárních onemocnění. Infarkty již nejsou převážnou záležitostí mužů nad 50 let, jsou jimi postihováni i mladí lidé a to i vzdor mnohem vyspělejší úrovni lékařské péči a prevenci. 

České obyvatelstvo tak vymírá, vytváří si podmínky pro nemoci z obezity a ze stressu a pro narušení psychického vývoje dětí, zvyšují se náklady léčby. Problém by se dal částečně řešit uzákoněním týdenní pracovní doby na 30 hod, zvýšením počtu hodin tělesné výchovy ve školách a platů učitelů.

Ludmila Pachtová
cara

nahoru socialni