Problém školného vyvolává v Anglii demonstrace a ostré střety, u nás mu vláda tleská

Ludmila Pachtová

Problém školného vyvolává v Anglii demonstrace a ostré střety, u nás mu vláda tleská. Špatná jsou sebehezčí vládní a parlamentní hesla založená na principu trhej, kde se dá a dokud se dá. Nejsnazší je to na nemocných, na ženách s dětmi, na studentech, kteří se narodili méně majetným rodičům. Tyto problémy existují nejen u nás v Česku, ale v pokročilejší míře i v zahraničí, například v Anglii. Tisíce demonstrantů, zejména mladých, ale i starších vyšlo v Londýně a Manchesteru do ulic v sobotu 29.1.2011 vyjádřit odpor proti vládním plánům zvednout školné a snížit dotace do vzdělávání. "Co Parlament dělá, ulice mohou zrušit", tak znělo jejich heslo. Dav se přesunul k Egyptskému velvyslanectví, "Londýňané a Káhiro, spojte se a bojujte". Vláda sice slibovala současně zvýšit podpory sociálně slabším studentům, avšak její sliby demonstranty neutišili. Protesty jsou první významnější demonstrací od minulého roku, kdy studenti napadli limuzínu vezoucí dědice--trůnu Prince Charlese a jeho manželku.

Zavádění školného v Anglii (i u nás) je žití na úkor mladších generací a na úkor lidí, kterým byli páchány sociální a společenské újmy i v dobách minulých. V ČR například v době 2.nesvobody a v postkomunismu založeném na upadlé morálce, na lžích, na naivní představě, že trh vše zařídí a ochrání lidi před špatnostmi, před sobectvím a před nevědomostí, založenou na povrchních domněnkách, jak se samo zlo napravilo po roce 1989, aniž by bylo sděleno, kdo ho páchal, a aniž by z veřejných funkcí a od ekonomické moci byli odstaveni ti, kdo zlo páchali).

Vláda ČR se snaží takovéto nevhodné reformy zavádět v době, kdy v jiných zemí, kde bylo menší školné zavedeno i se sociálními podporami, již vyvolalo očekávané nepříznivé dopady a reakce, široké protesty, volající po boji. V ČR navrch záměř školného na vysokých školách není provázen zákonnými úpravami o sociálních podporách.

Když toto školné navrch prosazují lidé, kteří ho sami neplatili (např. pan PhDr.Matějů), a z nichž někteří svá studia konali v době, za níž jim plynul zcela nepřiměřený plat za členství v Parlamentu nebo u soudu nebo za uvolněnou funkci na radnici, případně se přelili do správních rad vysokých škol, aby si zajistili nenápadně další příjmy z veřejných dotací pro vysoké školy, zaslouží si takové jednání pouze přívlastky jako nepřiměřenost, do sebe zahleděnost, slepota, skupinový egoismus, rozmazlenost.

"Sebereme důchodcůch, kteří mají málo, sebereme rodinám s dětmi a sebereme těm, kteří by chtěli rozvíjet své myšlení". To je nám vzkazováno z vládních kruhů.

Odhad, že takováto rozhodnutí by měla za následek, že se nakonec novodobí oligarchové z politických stran navzájem poperou a že i jim dojdou prostředky na živobytí se sice blíží 100 procent, avšak dříve na to doplatí mnoho nevinných lidí, a proto taková cesta je zcela nežádoucí.

Ludmila Pachtová
cara

nahoru socialni