Světové ceny ropy překonaly další rekord, když se barel severomořské ropy
Brent prodával za 78,44 dolaru.
Na Aljašce vzrostla také cena americké lehké ropy West Texas Intermediate na 77,15 dolaru, protože v neděli společnost British Petroleum
Exploration Alaska (BP) zastavila těžbu, protože jí zrezavěl ropovod.
(V Praze se pohybovaly ceny v rozmezí 31.50 Kč až 33.50 Kč/ Benzin Natural 95).
Na Aljašce byla zastavena těžba lehké americké ropy kvůli rezavému ropovodu.
Rekord ceny ropy (Severomořský Brent) za barel činil 78,18 USD.
Íránský prezident Ahmadínežád přijel na setkání Šanghajské pětky nabídnout ropu. Na oplátku žádá podporu jaderného programu. Irán spolu s dalšími třemi státy - Afghánistánem, Pákistánem a Mongolskem - figuruje jako uchazeč o členství v ©anghajské organizaci pro spolupráci (SCO). "©anghajská pětka" je zatím vedena vůdci: Uzbecký prezident Islam Karimov, ruský prezident Vladimír Putin, prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbájev, čínský prezident Chu «in-tchao, tádžický prezident Imomail Rachmonov a prezident Kyrgyzstánu Kurmanbek Bakijev. 1.jejím prezidentem od roku 2000 byl Putin.
Současná cena Íránské ropy v přepočtu na naše Kč je 3 Kč za barel. Oblíbený Ahmadínežád dělá starosti americké Bushově administrativě. Je považován politicky za pravicového liberála, ale ekonomicky ho někteří islámci považují za ultralevicového.
Sever Aljašky postihla největší ekologická havárie v historii, když z ropovodu uniklo milión litrů surové ropy. Ropovod byl po zjištění úniku uzavřen. "Mohu potvrdit, že je to největší únik ropy v North Slope, jaký jsme kdy zaznamenali," řekla v sobotu Linda Giguereová z aljašského úřadu ochrany životního prostředí. Ropa z proděravělého potrubí o průměru 85 centimetrů vytekla do oblasti o ploše jednoho hektaru sněhem pokryté tundry v řídce obydlené oblasti na severoaljašském pobřeží u zálivu Prudhoe asi 1000 kilometrů severně od správního střediska Aljašky Anchorage.
Ochránci naléhali, aby se zablokoval projekt republikánů těžit ropu v aljašské arktické rezervaci, který prosazoval i americký prezident George Bush.
Vládu premiéra Manmóhana Singha provází problémy nadále. Koncem ledna vyměnil osmnáct ministrů své vlády, což byla největší personální změna v indické vládě od Singhova nástupu do funkce v roce 2004. Jen půl roku po volbách byl nucen podat demisi ministr zahraničí Natvar Singh, protože se jeho jméno objevilo mezi osobami, které vyšetřovací komise OSN obvinila z nelegálních aktivit kolem prodeje irácké ropy v době, kdy Irák musel ropu prodávat pod dohledem OSN. Indická vláda sice tvrdila, že komise pro Singhovo obvinění nepředložila důkazy, avšak vlastní šetření přesto zahájila.
Podle zpráv z Taškentu -v roce 2006 bude Gazprom od Taškentu z Uzbekistánu kupovat devět miliard krychlových metrů, což je objem, který by téměř stačil na roční pokrytí spotřeby České republiky. Gazprom také svolil ke zvýšení ceny za uzbecký plyn o 25 procent na 60 dolarů za 1000 kubíků. Dohodu dnes v Taškentu podepsali šéf Gazpromu Alexej Miller a uzbecký prezident Islam Karimov. Loni Gazprom odebral od Uzbekistánu osm miliard kubíků a v předešlých letech kupoval zhruba po pěti miliardách ročně. Gazprom na konci loňského roku podepsal dohodu o zvýšených odběrech i s Turkmenistánem. Firma se podle analytiků snaží odložit náklady rozvoje svých arktických polí. Podle zpráv médií však Gazprom nedostal plně to, co chtěl. List Kommersant napsal, že největší světový producent plynu chtěl faktický monopol na export uzbeckého plynu a za to nabízel chránit prezidenta Karimova před opozicí i před tlakem Západu. Činitel Gazpromu dnes v Moskvě sdělil, že další dohody navazující na dnešní budou podepsány později. Uzbekistán těží ročně 55 miliard kubíků plynu a velkou část produkce využívá doma. Místní rezervy Gazprom odhaduje na 6,25 bilionu kubíků, což by stačilo na zásobování celého světa více než dva roky. K uvolnění tohoto potenciálu je však zapotřebí velkých investic. Strategické kroky Gazpromu se nyní ve východní i západní Evropě pozorně sledují. Na přelomu roku byly sníženy dodávky ruského plynu do Evropy v důsledku rusko-ukrajinského sporu o ceny. Ten byl podle řady pozorovatelů známkou toho, že Moskva chce politicky využívat závislost na svých energetických dodávkách.
Zdroj: Reuters- překlad Pachtová Ludmila