Británie nejdříve v úterý 14.června 2005 slíbila pomoc společnostem při financování projektů skladování skleníkových emisních plynů pod Severním mořem, jako součást boje proti změnám klimatu na Zemi. Nyní z politických důvodů couvá.
Ministr energetiky Malcolm Wicks sděluje, že technologie, která by zachytila emise uhlíkového dioxidu (CO2), z uhelných a plynem vytápěných elektráren, se kterou by se přečerpal plyn do vyčerpaného naleziště nafty a zemního plynu, by se mohla rozeběhnout během dekády.
"Radili jsme se průmyslníky a je jasné , že výhody z dlouhodobého zachycování CO2 a uskladnění, v důsledku něhož se redukují emise z elektráren do ovzduší na 85%, si zaslouží významnou investici právě nyní, " říká.
Vláda původně oznámila podporovat vývoj karbonické redukce, vodíku a palivového článku technologie 40 miliony liber (72 milionů dolarů). Poloviční částka by směřovala k projektům snížit CO2, hlavní skleníkový plyn, zapříčiňující globální oteplování.
Británie se chystala otevřít tento centrální problém změny klimatu na dalším měsíčním setkání G8, na summitu v Gleneagles ve Skotsku. Nedávná data ukázala, že Británie se potýká s vlastními blízkými termínovanými cíli ke snížení uhlíkových emisí, ale ještě šance splnit závazky z mezinárodního Kjótského protokolu. Vláda doposud couvala před obnovitelnou energií, zvláště před větrnou energii, která je nejšetrnější ve vztahu ke zmenšení emisí CO2.
"K dosažení ambiciózního cíle snížení uhlíkových emisí o 60% do roku 2050 je nutná podpora technologií umožňujících čistší hoření uhlí a plynu, ", říká ministr.
Společnosti by měly dostávat finanční stimuly k zachycování a skladování CO2, požadují úředníci z Ministerstva průmyslu a obchodu. Pumpování CO2 do vyčerpaných naftařských polí může pomoci k vytěžení více nafty a plynu ze souvisejících polí. Také, firmy které redukují své emise CO2, mohou mít prospěch ze zmenšení podle Evropského emisního obchodního schématu, vydaného v lednu 2005, které udává cenu.
Ministr poukazuje na norský projekt skladování CO2, který je funkční po několik let. Vidí v tom důkaz, že uskladnění CO2 pod mořem může pracovat bezpečně. Norská energetická firma Statoil ukládá CO2 pod mořským dnem v Sleipnerském nalezišti zemního plynu, mimo Norsko od roku 1996. "Norská zkušenost je důležitá", říká.
Zdroj: Reuters 27.6.2005, Překlad pachtová Ludmila