Africké země- značka unikátní ekologie

Podle zpráv z Johannesburgu, africké země nemohou soutěžit s levným čínským zbožím, finskými mobilními telefony nebo se subvencovanými farmáři Evropské unie. Africké národy činí proto nejlépe, když se orientují na divokou zvěř. Země jako Madagaskar a Rwanda se presentují jako jedinečné ekoturistické cíle.

Olivier Langrand, náměstek prezidenta z americké centrály mezinárodní ochranářské organizace Conservation International, poukazoval na chlupaté primáty, kteří jsou vzdáleným druhem příbuzným lidem, a kteří se vyskytují jen na ostrově Madagaskar v Indickém oceánu a na obklopujících ostrovech.

Lemur černošský (tmavý, akumba) mívá tělo dlouhé kolem 40 cm, ocas 55 cm a váží asi 2,5 kg. Samečci bývají černí, samičky šedohnědé s bílým bříškem. Obě pohlaví mají na uších dlouhé střapce, samičky bílé a samci černé. Žijí 20-25 let, živí se ovocem a rostlinami.

"Když si prohlédnete Madagaskar, jeho příroda je jedinou možností, s níž může konkurovat ostatnímu světu. Je skutečně nesmírně různorodá a unikátní. Neexistuje žádné jiné místo, kde by bylo možné vidět volně žijící lemury černošské", sděluje Langrand.

Presentace značkové ekologie byla ústředním tématem programu mezinárodní ochranářské konference na Madagaskaru od 20.- 24. června 2006, která se soustředila na záměr zapojení afrických ekologických pokladů do cíle získat podpory na ekonomický vývoj v oblastech.

Madagaskar napodobuje další africké národy jako je Keňa, slavná svou divokou zvěří a scenérií, a latinskoamerické státy jako Kostarika, která se úspěšně propaguje jako ekocíl pro náročné turisty.

"Země, jako je Kostarika, jsou opravdu symbolem ochrany přírody," řekl Langrand. Tato středoamerická země je snad nejšetrnější zemí světa v ochraně životního prostředí a je slavná svými národními parky. Ekologická dobrodružství udělala tuto zemi vyhledávaným cílem pro mezinárodní cestovatele. Podle údajů Světové banky služby, které zahrnují turistiku, odpovídaly 62.8 % hrubého domácího produktu v roce 2004, což bylo velké zvýšení ve srovnání s rokem 1984, kdy podíl činil pouhých 40.6 %.

Stejně jako lemurovi černošskému, je Madagaskar domovem desítkám tisíc rostlin a zvířecích druhů, jako jsou gekoni, chameleoni a unikátní tropické ryby. Pouze brazilské deštné lesy se mohou pochlubit větší biologickou rozmanitostí. Ochránci přírody argumentují, že mnoho druhů je ohroženo, většinou díky odlesňování a díky chudobě na ostrově, kde žije 17 milionů lidí, z nichž tři čtvrtiny žijí z průměrného denního příjmu menšího, než je 1 dolar na den. V roce 2003 prezident Marc Ravalomanana slíbil podporovat ochranu lesů a mokřin, rozšířit chráněnou plochu na 6 milionů hektarů z tehdejších 1.7 milionu hektarů. Madagaskar také dostal 31 milionů dolarů od dárců.

Prospěch by měl přinést i Hollywood. Lemurové byly uváděni v loňském "DreamWorks" v kresleném filmu "Madagaskar". Vláda doufá, že ostrov bude uváděn v turistických mapách. Ostrov přitáhnul v roce 2004 více než 230000 turistů, což je významný nárůst oproti roku 2003, kdy byl navštíven 160000 turisty, tvrdí vládní úředníci. Madagaskar je slavný díky lemurům černošským, Rwanda díky svým gorilám. Málo lidí však ví, že malý centrální africký stát Rovníková Guinea (bohužel lépe známý naftou, převraty a korupcí) patří k vrcholům rozmanitosti primátů světa. Podle Světové ochranářské unie, ochrana ostrova Bioko je zásadní pro záchranu primátů, protože v jeho opičí populaci je několik jedinců, kteří jsou endemickým druhem (druhem, žijícím trvale na témž místě, který se nemůže jinam přemístit vlivem klimatu).

Lesy na pevninách jsou také mimořádně biologicky bohaté a rozmanité. Vláda Rovníkové Guiney slíbila chránit obrovskou plochu deštného lesa v předběžné smlouvě, podepsané v dubnu 2006 s mezinárodní ochranářskou organizací (Conservation International). Prezident Teodoro Obiang Nguema souhlasil s tím, že bude vyčleněno 500000 hektarů původně určených k těžbě dřeva, lesy budou zachovány a bude poskytnuto 15 milionů dolarů pro vytvoření trastu ve Fondu práce. To by znamenalo, že Rovníková Guinea bude mít 37 % chráněných oblastí ze svého teritoria, což je nejvyšší podíl ze všech afrických států. Obiangova vláda má narušenou reputaci kvůli represím, korupci a kvůli selhání při rozdělování svých značných naftových výnosů chudému obyvatelstvu ve své zemi. Přesto ochránci přírody míní, že jde o pozitivní krok kupředu v ochraně životního prostředí.

Odpůrci podpor argumentují, že výnosy poputují mimo "zelené problémy", že vláda není zárukou. "Smysl má investovat do té země, která pečuje o své prostředí, o své lidi," řekl Juan Carlos Bonilla, vedoucí programu Mezinárodní Ochrany Střední Afriky. "Země jako Kostarika a Belize již mají progresivní environmentální politiku, mají liberální ekonomické rámce, a ty přitahují obojí, investory i ekoturisty," řekl.

"Ekoturismus neznamená jen způsob jak uchovat prostředí. Je to také náročné na lidskou práci, která přináší tvrdou měnu. V lokalitě je potřeba zajistit výhody pro každého člověka," řekl Jean - Christophe Vie, zástupce koordinátora speciálních programů pro Světovou chráněnou unii. "Jestli mají být vytvořeny stimuly k ochraně biologické rozmanitosti, část příjmu nutně musí být vydána a rozdělena místnímu obyvatelstvu. Při ochraně životního prostředí je potřeba především čelit místní chudobě."

 

Zdroj: Reuters, překlad a úpravy Pachtová Ludmila