zákony a jejich chyby

zákon o nemocenském pojištění - platný ke dni 5.10.2013 (od 1.1.2013)

Je prováděn
Vyhláškou o náležitostech průkazů zaměstnanců orgánů nemocenského pojištění pověřených kontrolou dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nařízením vlády, kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů
Nařízením vlády, o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění

187/2006 Sb. (částka 64/2006)
ZÁKON
ze dne 14. března 2006 o nemocenském pojištění
Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb., 305/2008 Sb., 2/2009 Sb. Změna: 41/2009 Sb. Změna: 158/2009 Sb. Změna: 303/2009 Sb. Změna: 302/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 479/2008 Sb., 362/2009 Sb. Změna: 166/2010 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 157/2010 Sb. Změna: 347/2010 Sb. Změna: 73/2011 Sb. Změna: 180/2011 Sb. Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 341/2011 Sb., 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 1/2012 Sb. Změna: 375/2011 Sb., 410/2011 Sb. Změna: 169/2012 Sb. Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 470/2011 Sb. (část), 396/2012 Sb., 401/2012 Sb.
Účinnosti změn
24. 01.01.2015 458/2011 Sb.
23. 01.01.2013 470/2011 Sb., 396/2012 Sb., 401/2012 Sb. Aktuální verze.
22. 01.07.2012 470/2011 Sb., 167/2012 Sb.
21. 30.06.2012 169/2012 Sb.
20. 01.04.2012 375/2011 Sb.
19. 05.01.2012 1/2012 Sb.
18. 01.01.2012 341/2011 Sb., 364/2011 Sb., 365/2011 Sb., 410/2011 Sb., 470/2011 Sb.
17. 29.11.2011 263/2011 Sb.
16. 01.07.2011 180/2011 Sb.
15. 01.04.2011 73/2011 Sb.
14. 01.01.2011 347/2010 Sb.
13. 08.12.2010
12. 01.08.2010 157/2010 Sb.
11. 01.07.2010 227/2009 Sb.
10. 01.06.2010 166/2010 Sb.
9. 01.01.2010 306/2008 Sb., 479/2008 Sb., 362/2009 Sb.
8. 01.12.2009 302/2009 Sb.
7. 19.09.2009 303/2009 Sb.
6. 04.07.2009 158/2009 Sb.
5. 01.03.2009
4. 01.01.2009 239/2008 Sb., 305/2008 Sb., 2/2009 Sb. Počátek účinnosti.
3. 31.12.2007 261/2007 Sb.
2. 01.08.2007 181/2007 Sb.
1. 31.12.2006 585/2006 Sb.
0. 12.05.2006

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah působnosti
(1) Tento zákon upravuje nemocenské pojištění (dále jen "pojištění") pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény,
těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též
posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění.
(2) Pojistné na pojištění upravuje zvláštní právní předpis^1).
(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění^2).

§ 2
Účast na pojištění
Pojištění se účastní fyzické osoby
a) povinně, jde-li o osoby uvedené v § 5 písm. a),
b) dobrovolně, jde-li o osoby uvedené v § 5 písm. b) nebo o zahraniční zaměstnance [§ 3 písm. q)].

§ 3
Vymezení některých pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne
ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen "dávka") nebo dávku pobírá,
b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v
níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební
úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichž vykonává trest
odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba
zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které
vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů^3) služební příjem nebo vojákům z povolání^4) plat, popřípadě organizační složky státu nebo
právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání, (dále
jen "služební útvar"),
c) sídlem zaměstnavatele
1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem
určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění,
2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu^5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu^6)v České republice; u osoby, která nemá hlášený
ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky
nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců,
3. u organizační složky státu a služebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným
předpisem,
d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se
mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů,
e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu^1) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění,
f) dosaženým příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce,
g) zaměstnáním právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo službu (dále jen "práce")
zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a),
h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba považovaná za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle
zvláštního právního předpisu^7),
i) samostatnou výdělečnou činností činnost považovaná za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního
právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti^8),
j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba
samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se
přihlásil k účasti na pojištění,
k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka,
l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény^9), vznik
potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní
zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo,
m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození dítěte,
n) domáckým zaměstnancem zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a) bodech 1, 4 až 6 a 15, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle
dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují,
o) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o
sociálním zabezpečení (dále jen "zahraniční zaměstnavatel"), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele,
p) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c) sídlo na území České republiky a u níž jsou v České
republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se
zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány
zahraničnímu zaměstnavateli,
q) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele,
r) státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států též členské státy Evropské unie,
s) členským státem Evropské unie též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení^10),
t) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu.

§ 4 Druhy dávek
Z pojištění se poskytují tyto dávky:
a) nemocenské,
b) peněžitá pomoc v mateřství,
c) ošetřovné,
d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

ČÁST DRUHÁ
ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ

HLAVA I
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB

§ 5

Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni:

a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí

1. zaměstnanci v pracovním poměru,

2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru
České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České
republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní
informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace^3) a vojáci
z povolání^4) (dále jen "příslušníci"),

3. státní zaměstnanci podle služebního zákona^11),

4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro
družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a
zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních
předpisů,

7. soudci,

8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev
městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních
měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli
v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako
dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České
republiky,

10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího
kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro
studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního
úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce
práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo
voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního
orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem^12), popřípadě do
funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je
tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a
jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební
poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají
veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich
pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou
uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,

12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob,
které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto
osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně
dětí^13) (dále jen "osoba pečující a osoba v evidenci"),

14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby
ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak
pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené
pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a
komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah
vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a
ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní
vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností
odměňováni,

17. prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje
za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost
v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v
těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční
požitky podle zákona o daních z příjmů,

19. likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje
za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

20. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c,
jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

b) osoby samostatně výdělečně činné.

HLAVA II
ÚČAST ZAMĚSTNANCŮ NA POJIŠTĚNÍ
§ 6
Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění
(1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže
a) vykonávají zaměstnání
1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České
republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České
republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo

2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky,
pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni
důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají
zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného
členského státu Evropské unie,
b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a

c) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za
kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění
(dále jen "rozhodný příjem").

(2) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání
nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, splňují
podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a), sjednaná částka
započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě
jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu,
nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení

a) předchozího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění do
opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců, nebo

b) předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto,
že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale
zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši
rozhodného příjmu, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba
aspoň 6 měsíců;
za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

(3) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání
nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud
zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více
těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání
dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci
jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v
tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje
též právní nástupce zaměstnavatele.

(4) Je-li smluvní zaměstnanec, který splňuje podmínky uvedené v
odstavci 1 písm. b) a c), povinně účasten důchodového pojištění ve
státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten pojištění podle
tohoto zákona po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání
na území České republiky s tím, že do tohoto počtu 270 kalendářních dnů
se započtou všechny kalendářní dny doby výkonu zaměstnání na území
České republiky, které spadají do období 2 let přede dnem zahájení
výkonu posledního zaměstnání na území České republiky.

(5) Rozhodný příjem činí 2 500 Kč. Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného
vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího
koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou
pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto
zaokrouhlení. Výši rozhodného příjmu stanoveného podle věty druhé vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů
sdělením.
(6) Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako
zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele^73) a na předepsaném tiskopisu se přihlásil k pojištění.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.

§ 7
Pojištění při zaměstnání malého rozsahu
(1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky uvedené v § 6, s výjimkou podmínky uvedené v § 6 odst.
1 písm. c), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
(2) Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž
dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu.
(3) Započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do
kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.

§ 7a
Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
(1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a
byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.

(2) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni
pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody,
do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení
práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 platí zde
obdobně. Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o
provedení práce dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení
práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba,
na kterou byla tato dohoda sjednána.

(3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten
pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož
zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných
příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci
aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění
nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.
Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce
zaměstnavatele.

§ 8
Souběh pojištění z více zaměstnání
Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Je-li však
společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen
jednou.

§ 9
Vynětí zaměstnanců z pojištění
(1) Z pojištění jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České republice pro
a) zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě,
b) mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí orgánu nemocenského
pojištění, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v České republice; toto prohlášení podávají zaměstnanci orgánu nemocenského
pojištění prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání.
(2) Z pojištění jsou dále vyňaty osoby, které nejsou občany České republiky nebo občany Evropské unie a jsou zaměstnány v České republice
bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu^6).

§ 10
Vznik a zánik pojištění zaměstnanců

(1) Pojištění vzniká zaměstnanci uvedenému v § 5 písm. a)
a) bodě 1 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního poměru; za den, ve kterém tento zaměstnanec nastoupil do
práce, se považuje též den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat
nekrátí,
b) bodě 2 dnem, ve kterém nastoupil k výkonu služby, a zaniká dnem skončení služebního poměru,
c) bodě 3 dnem nástupu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru,
d) bodě 4 dnem započetí práce pro družstvo a zaniká dnem skončení členství v družstvu,
e) bodě 5, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti, dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti
začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,
f) bodě 6 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního vztahu; jde-li však o smluvního zaměstnance, pojištění
vzniká dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem ukončení výkonu práce pro smluvního
zaměstnavatele,
g) bodě 7 dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce,
h) bodě 8 dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských
částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni
nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako
dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a zaniká dnem skončení této funkce nebo zánikem mandátu člena zastupitelstva. Plní-li dosavadní
starosta, místostarosta, primátor nebo náměstek primátora úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově
zvoleného zastupitelstva nebo vykonává-li dosavadní starosta, místostarosta, primátor nebo náměstek primátora svěřené pravomoci do
zvolení nového starosty, místostarosty, primátora nebo náměstka primátora a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast
na pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje, náměstka hejtmana, primátora hlavního města
Prahy a náměstka primátora hlavního města Prahy,
i) bodě 9 dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu,
j) bodech 10 a 11 dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce,
k) bodě 12 dnem, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a zaniká dnem, kdy přestal být dobrovolným
pracovníkem pečovatelské služby,
l) bodě 13 dnem, od něhož náleží odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí^13), a zaniká dnem, od něhož tato odměna
nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa,
m) bodě 14 dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce,
n) bodě 15 dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce.
o) bodě 16 dnem, ve kterém začal konat práci pro společnost, a zaniká dnem ukončení této práce,
p) bodě 17 dnem, ve kterém fyzická osoba ustanovená prokuristou začala s výkonem činnosti prokuristy, a zaniká dnem, kterým ukončila činnost
prokuristy, za kterou je odměňována,
q) bodě 18 dnem zahájení činnosti člena kolektivního orgánu právnické osoby, a zaniká dnem ukončení této činnosti,
r) bodě 19 dnem, kdy fyzická osoba jmenovaná likvidátorem začala s výkonem činnosti likvidátora, a zaniká dnem ukončení výkonu funkce
likvidátora,
s) bodě 20 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem ukončení práce nebo dnem odvolání z pracovního místa vedoucího organizační
složky.
(2) Jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu z důvodu a) změny sjednané částky započitatelného
příjmu, zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo, b) zvýšení rozhodného příjmu podle § 6
odst. 5 věty druhé, zaniká účast zaměstnance na pojištění podle § 6 dnem předcházejícím dni, od kterého k tomuto zvýšení došlo.

(3) Jestliže v zaměstnání malého rozsahu dojde ke sjednání
započitatelného příjmu v částce alespoň rozhodného příjmu anebo
sjednaný započitatelný příjem bude alespoň na tuto částku zvýšen,
vzniká pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem na takovou
částku sjednán nebo zvýšen.

(4) Uzavřel-li zaměstnanec uvedený v § 5 písm. a) bodě 1 po skončení
pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že
oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku
pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v
dalším pracovním poměru jsou splněny podmínky účasti na pojištění; v
tomto případě se má za to, že pojištění trvá bez přerušení. To platí
obdobně pro pojištěnce uvedené v § 5 písm. a) bodech 4 až 11 a 18.

(5) Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten
důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká
dnem následujícím po dni, kterým uplynulo 270 kalendářních dnů trvání
zaměstnání na území České republiky, a zaniká dnem skončení výkonu
zaměstnání na území České republiky; pro zápočet kalendářních dnů doby
výkonu zaměstnání na území České republiky do doby 270 kalendářních dnů
v období 2 let přede dnem zahájení posledního zaměstnání na území České
republiky platí § 6 odst. 4 obdobně.

(6) Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten
důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká
dnem zahájení výkonu práce na území České republiky též v případě, že
smluvní zaměstnavatel nedoloží, že smluvní zaměstnanec je povinně
účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho
zaměstnavatel. Vzniklo-li pojištění smluvního zaměstnance podle věty
první, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo
doloženo, že smluvní zaměstnanec je povinně účasten důchodového
pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel; ustanovení
odstavce 5 tím přitom není dotčeno. Pojištění zaměstnance zaměstnaného
u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jehož místo výkonu
práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České
republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem
zahájení výkonu práce v cizině též v případě, že zaměstnavatel tohoto
zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je povinně účasten
důchodového pojištění v cizině. Vzniklo-li pojištění zaměstnance podle
věty třetí, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo
doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve
státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce.

(7) Pojištění zahraničního zaměstnance vzniká dnem, který uvedl v
přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla
přihláška k pojištění podána, a zaniká dnem skončení dobrovolné účasti
na důchodovém pojištění nebo dnem skončení zaměstnání na území České
republiky nebo prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve
stanovené lhůtě nebo výši podle zvláštního právního předpisu^1)
zaplaceno pojistné, anebo dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však
dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška podána.

(8) Jestliže v době trvání pojištění nastoupí zaměstnanec výkon trestu
odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, dosavadní pojištění dnem
nástupu výkonu trestu odnětí svobody zaniká a opětovně vznikne dnem
nástupu do zaměstnání po skončení výkonu trestu odnětí svobody.

HLAVA III
ÚČAST OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH NA POJIŠTĚNÍ
§ 11
Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na pojištění
Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění, jestliže
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění
vyplývajících z právních předpisů České republiky, a
b) podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu.

§ 12
Pojištění při výkonu několika samostatných výdělečných činností
Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.

§ 13
Vznik a zánik pojištění osob samostatně výdělečně činných
(1) Pojištění vzniká osobě samostatně výdělečně činné dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém
byla přihláška podána.
(2) Osobě samostatně výdělečně činné zaniká pojištění
a) dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška podána,
b) dnem skončení samostatné výdělečné činnosti,
c) dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d) dnem, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e) prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu^1) zaplaceno pojistné, nebo sice
bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, nebo
f) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

ČÁST TŘETÍ
DÁVKY
HLAVA I
OBECNÉ PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKY A JEJICH VÝPLATU
§ 14
(1) Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění.
(2) V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s
výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou.

§ 15

(1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku
pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí
ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v
ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění;
ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.
Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná
ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové
výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění;
ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.
(3) Ochranná lhůta plyne jen z pojištěné činnosti, a to samostatně z každé pojištěné činnosti.
(4) Ochranná lhůta neplyne
a) z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
c) z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
b) z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
c) ze zaměstnání malého rozsahu,
d) ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem^15) nebo studentem^16), pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních
prázdnin nebo prázdnin,
e) v případě, že pojištění odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence skončí v době jejich útěku z místa výkonu trestu
odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
f) ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
(5) Ochranná lhůta zaniká
a) vznikem nového pojištění; vznikem pojištění osob samostatně výdělečně činných ochranná lhůta ze zaměstnání nezaniká, pokud nárok na
nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství nevznikne z pojištění osob samostatně výdělečně činných a ochranná lhůta již neprošla dříve, s
tím, že ustanovení odstavce 2 věty třetí zde neplatí,

b) posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního nebo
invalidního důchodu; to však neplatí v případě vzniku nároku na výplatu
invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, jde-li
o nárok na peněžitou pomoc v mateřství,

c) posledním dnem přede dnem nastoupení výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
d) posledním dnem přede dnem útěku odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo
zabezpečovací detence.

§ 16
Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou
a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost,
b) mu náleží podle zvláštních právních předpisů^17) ze zaměstnání, z něhož tyto dávky náleží, nadále započitatelný příjem, s výjimkou
přídavku na bydlení poskytovaného podle zákona o vojácích z povolání^17a),
c) je ve vazbě, jde-li o dávky, na které vznikl nárok před vzetím do vazby,
d) vykonává trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci, jde-li o dávky, na které vznikl nárok před nástupem výkonu trestu odnětí svobody
nebo zabezpečovací detence; to však neplatí v případě peněžité pomoci v mateřství, pokud žena ve výkonu trestu odnětí svobody nebo
zabezpečovací detence pečuje o dítě^18).

§ 17
(1) Dávky náleží za kalendářní dny. Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(2) Má-li zaměstnanec za kalendářní den, v němž vznikl nárok na dávku
nebo v němž nárok na dávku zanikl, nárok na započitatelný příjem za
část pracovní doby, náleží mu dávka za kalendářní den v poměrné výši,
která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za
kterou mu nenáleží započitatelný příjem.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně v případě dne, v němž vznikla
dočasná pracovní neschopnost, která se považuje za pokračování
předchozí dočasné pracovní neschopnosti (§ 55 odst. 4), a § 57 odst. 6
a pro účely ošetřovného též dne, v němž zaměstnanec vykonával práci jen
po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do
zdravotnického zařízení lůžkové péče nebo propuštěna z tohoto zařízení.

(4) Kalendářní dny uvedené v odstavcích 2 a 3 se započítávají do
podpůrčí doby.

HLAVA II

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

§ 18

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ
zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů
připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak;
jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně
počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní
vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná
místa.

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro
pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v
rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné
je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba
zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro
pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty
vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu
překročení maximálního vyměřovacího základu^18a); do úhrnu měsíčních
vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční
vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se
zvláštním právním předpisem^1).

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním
měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví
jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od
vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který
předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla,
neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od
vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který
předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním
měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím
období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního
měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce,
do dne, kterým zaměstnání skončilo.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3
vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7
kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím
první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem
a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací
základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku
pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje
postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

(7) Vyloučenými dny jsou

a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve
službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu
nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, s výjimkou kalendářních dnů
dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na
nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů
dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28
odst. 4,

b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž
náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14
kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený
plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní
dočasné pracovní neschopnosti (karantény)^19); v období od 1. ledna
2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období
prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo
karantény,

c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské,
peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné,

d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba
samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu^1)
neplatí pojistné na pojištění,

e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba
samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

§ 19

(1) Pro účely § 18 odst. 4 až 6 se za vznik pojištění považuje

a) u zaměstnance, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého
rozsahu (§ 7 odst. 2) nebo zaměstnání na základě dohody o provedení
práce (§ 7a odst. 2), nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i
když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v
němž zaměstnanec do zaměstnání nastoupil,

b) u zaměstnanců propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody nebo
zabezpečovací detence opětovný nástup zaměstnance do zaměstnání, které
trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

(2) U pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se rozhodné
období zjišťuje ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v
případě, kdy pojištěnec převzal do péče totéž dítě opakovaně.

(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na
další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let
věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní
vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v
mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro
výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní
vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.

(4) Rozhodné období pro ošetřovné se u pojištěnce, který převzal
ošetřování (péči) podle § 39 odst. 4 věty druhé místo jiného
oprávněného, zjišťuje ke dni převzetí ošetřování (péče).

(5) U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební
místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se rozhodné období
zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení,
pokud je to pro ni výhodnější.

(6) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 a 5 nemá
zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období
alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje
se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu,
kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v
němž vznikla sociální událost. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu,
považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina
vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v
němž vznikla sociální událost.

(7) Nelze-li rozhodné období stanovit podle § 18 odst. 6 proto, že
nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a
alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje
se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu,
kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v
němž vznikla sociální událost. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí
zde obdobně.

(8) Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se
podle zvláštního právního předpisu^20) zahrnují do vyměřovacího základu
pro pojistné na důchodové pojištění a které byly dosaženy při výkonu
zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného
období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání
pojištěn; do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se
přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní
měsíce.

(9) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 3 nemá
osoba samostatně výdělečně činná žádný měsíční základ, považuje se za
denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet
předchozí dávky z pojištění osoby samostatně výdělečně činné.

(10) Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při
určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den,
který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění.

(11) Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského osoby
pečující nebo osoby v evidenci je jedna třicetina částky odměny
náležející osobě pečující nebo osobě v evidenci naposledy za kalendářní
měsíc předcházející měsíci, v němž jí dočasná pracovní neschopnost
vznikla. Nenáležela-li osobě pečující nebo osobě v evidenci odměna za
žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž jí vznikla dočasná
pracovní neschopnost, je jejím denním vyměřovacím základem pro výpočet
nemocenského jedna třicetina částky odměny, která jí náležela za
kalendářní měsíc, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Denní
vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle
zvláštního právního předpisu a pro výpočet ostatních dávek nemocenského
pojištění se u osoby pečující nebo osoby v evidenci stanoví obdobně.

(12) Denní vyměřovací základ zahraničního zaměstnance se stanoví
obdobným způsobem, jako se stanoví denní vyměřovací základ u osob
samostatně výdělečně činných.

(13) Nemůže-li příslušný orgán nemocenského pojištění zjistit
vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce
rozhodného období, považuje se za vyměřovací základ zaměstnance za
jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci;
to neplatí u zaměstnání malého rozsahu.

§ 20

(1) Vznikne-li v případě souběhu více pojištění u pojištěnce, který
splňuje podmínky nároku na výplatu téže dávky, s výjimkou vyrovnávacího
příspěvku v těhotenství a mateřství, z více pojištění (§ 14 odst. 2
věta druhá), nárok na výplatu této dávky

a) od stejného dne, stanoví se nejprve denní vyměřovací základ z každé
pojištěné činnosti, z níž pojištěnec uplatnil nárok na výplatu dávky,
podle § 18 a 19 a za denní vyměřovací základ pro stanovení dávky se
považuje úhrn těchto denních vyměřovacích základů,

b) od různých dnů, stanoví se ke dni, od něhož vznikl nárok na výplatu
dávky z další pojištěné činnosti, denní vyměřovací základ znovu tak, že
za tento základ se považuje úhrn denního vyměřovacího základu před
úpravou podle § 21, který byl použit pro výpočet vyplácené dávky, a
denního vyměřovacího základu stanoveného podle § 18 a 19 z další
pojištěné činnosti, v níž vznikl nárok na výplatu dávky.

(2) Byl-li stanoven denní vyměřovací základ v případě více dočasných
pracovních neschopností podle odstavce 1 a k ukončení těchto
neschopností dochází postupně, stanoví se denní vyměřovací základ pro
výpočet nemocenského vždy znovu tak, že se od denního vyměřovacího
základu stanoveného podle odstavce 1 odečte denní vyměřovací základ
stanovený z té pojištěné činnosti, k níž byla dočasná pracovní
neschopnost ukončena. Ustanovení věty první platí obdobně též pro
případ nároku na více peněžitých pomocí v mateřství.

(3) Dojde-li ke vzniku sociální události v době souběhu ochranných lhůt
nebo v době souběhu ochranné lhůty a pojištění, postupuje se obdobně
podle odstavců 1 a 2.

§ 21

(1) Denní vyměřovací základ stanovený podle § 18 až 20 se upraví pro
výpočet

a) nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice
se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční
hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí
redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici
se nepřihlíží,

b) peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství
a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z
částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá
60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se
počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

(2) Částky denního vyměřovacího základu vypočtené podle odstavce 1 v
pásmech do první redukční hranice, nad první redukční hranici do druhé
redukční hranice a nad druhou redukční hranici do třetí redukční
hranice se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa.

(3) Denní vyměřovací základ stanovený podle odstavců 1 a 2 se
zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(4) Pro výpočet dávek se používá denní vyměřovací základ stanovený
podle odstavců 1 až 3.

§ 21a

zrušen

§ 22

(1) V kalendářním roce činí

a) první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného
vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za
kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který
se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu
stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto
všeobecného vyměřovacího základu,

b) druhá redukční hranice 1,5násobek částky první redukční hranice,

c) třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice;

částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru,
a to po výpočtu všech redukčních hranic podle písmen a) až c).

(2) Výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku
a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto
dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle
částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku.

(3) Výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku
vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů
sdělením.

HLAVA III

NEMOCENSKÉ

Díl 1

Podmínky nároku na nemocenské

§ 23

Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce
neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního
právního předpisu^21), trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo
nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní a v období od 1. ledna
2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dní.

§ 24

Podmínkou nároku na nemocenské z pojištěné činnosti, která je
samostatnou výdělečnou činností, je dále účast na pojištění jako osoby
samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců
bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti
nebo dni, od něhož je nařízena karanténa. Ustanovení věty první platí
přiměřeně pro zahraničního zaměstnance.

§ 25

Nárok na nemocenské nemá pojištěnec,

a) který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost,

b) kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost
skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního
důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem
přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu,

c) u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena
karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z
místa výkonu trestu odnětí svobody nebo v době útěku osoby ve výkonu
zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence.

Díl 2

Podpůrčí doba u nemocenského

§ 26

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání
dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené
karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo
nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne;
podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku
dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále
nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013
podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní
neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní
neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1
doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do
období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti;
tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní
neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období
dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když
při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v
případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od
skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

(3) Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec
směnu již odpracovanou, považuje se pro účely podpůrčí doby za den
vzniku dočasné pracovní neschopnosti následující kalendářní den.

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na
základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu
nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského
pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec
v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí
podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k
jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i
opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského
nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze
podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů
od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

§ 28

(1) Nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního
důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne
trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne
nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do
dne, jímž skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance,popřípadě skončilo
pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o
zahraničního zaměstnance; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince
2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22.
kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22.
kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních
dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání, jde-li o
zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně
výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných
pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské
vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li
podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním
roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího
kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo
karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty
první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26.
Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí
fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené
karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu
jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na
výplatu tohoto důchodu vznikl.

(2) Nemocenské ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené z jiného
zaměstnání se vyplácí nejdéle do dne, ve kterém měla skončit tato
dovolená.

(3) Nemocenské ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem
nebo studentem, jen na dobu školních prázdnin (prázdnin) nebo jejich
část, se vyplácí nejdéle do dne, kdy toto zaměstnání mělo skončit.

(4) Podpůrčí doba u nemocenského odsouzenému končí vždy posledním dnem
přede dnem útěku odsouzeného v době dočasné pracovní neschopnosti nebo
nařízené karantény z místa výkonu trestu odnětí svobody. To platí
obdobně pro pojištěnce ve vazbě nebo ve výkonu zabezpečovací detence.

(5) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat
pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl
poskytnut služební příjem nebo plat, pokud dočasná pracovní neschopnost
vznikla nebo karanténa byla nařízena nejdříve dnem, který následuje po
dni nástupu na takové volno. Ustanovení věty první neplatí v případě,
kdy pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné
pojištěné činnosti, v případě, kdy pojištěnec byl uznán dočasně práce
neschopným podle § 57 odst. 1 písm. e) a f) a v případě pracovního nebo
služebního volna poskytnutého z důvodů ošetřování nebo péče uvedených v
§ 39 odst. 1 písm. a) nebo b).

(6) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou trvala
stávka, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost nebo byla-li nařízena
karanténa nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se
zaměstnanec stal účastníkem stávky.

(7) Nemocenské se nevyplácí po dni, kterým končí dočasná pracovní
neschopnost podle § 59 odst. 2, i když den ukončení dočasné pracovní
neschopnosti nebyl vyznačen na rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní
neschopnosti.

Díl 3

Výše nemocenského

§ 29

Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího
základu.

§ 29a

zrušen

§ 30

Odvedl-li domácký zaměstnanec práci za odváděcí období, ve kterém
trvala jeho dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa
alespoň po jeho část, omezí se výše jeho nemocenského za kalendářní
dny, které z doby dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
připadají na období nároku na výplatu nemocenského, tak, aby úhrn
nemocenského a započitatelného příjmu za toto období nepřevýšil součin
denního vyměřovacího základu uvedeného v § 21 odst. 4 a počtu
kalendářních dnů připadajících na toto období, přičemž do tohoto počtu
kalendářních dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na období
prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené
karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 kalendářní
dny připadající na období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní
neschopnosti nebo nařízené karantény.

§ 31

Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského
stanoveného podle § 29 nebo 30, jestliže si pojištěnec přivodil
dočasnou pracovní neschopnost

a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení
či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc
napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),

b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných
prostředků nebo psychotropních látek, nebo

c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného
přestupku.

HLAVA IV

PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ

Díl 1

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

§ 32

(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má

a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od
počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou
pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,

b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na
základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38),

c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,

d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem
ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě
pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána
dočasně práce neschopnou [§ 57 odst. 1 písm. e)] nebo pro které bylo
vystaveno potvrzení podle § 67 písm. d), a nemá nárok na výplatu
peněžité pomoci v mateřství [§ 36 odst. 1 písm. c)],

e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem
ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou
dohodu podle odstavce 7, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze
uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu
dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce
na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou
letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst.
1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více
pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém
z těchto pojištění.

(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně
výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle
odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné
podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede
dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Podmínkou
nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě
splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na
pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu
alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku
podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.

(4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v
mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též

a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na
konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro
účely důchodového pojištění^22), jestliže toto studium bylo úspěšně
ukončeno,

b) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla,
popřípadě dále trvala pojištěná činnost;

doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se
nekryjí s pojištěnou činností.

(5) Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění,
v němž není splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2,
započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z
předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou
pomoc v mateřství; překrývající se doby účasti na pojištění lze
započítat jen jednou. Je-li zároveň uplatněn nárok na peněžitou pomoc v
mateřství z jednoho nebo více pojištění, ve kterých je splněna podmínka
účasti na pojištění podle odstavce 2, a z pojištění, v němž není
splněna tato podmínka, započtou se pro splnění této podmínky v
pojištění, v němž tato podmínka splněna nebyla, jen ty dny v období
dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, v nichž trvala
účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z
nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Není-li
podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 splněna ve více
pojištěních, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na
pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v
mateřství jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací
základ; přitom platí postup podle věty první a druhé.

(6) Dítětem se pro účely odstavce 1 písm. a), d) a e) rozumí dítě do
dosažení 1 roku věku a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) dítě, které
ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení
věku 7 let a 31 týdnů.

(7) V dohodě podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden den, od kterého
bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na
dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského
pojištění. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí
spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena
matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu podle věty první.

(8) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se podmínky nároku
na peněžitou pomoc v mateřství zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte
do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě
opakovaně.

(9) V případě, že podpůrčí doba začíná podle § 34 odst. 1 písm. b),
považuje se podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 nebo 3 za
splněnou ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, pokud se tato
podmínka splní k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Díl 2

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství

§ 33

Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí

a) 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila,

b) 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí,
přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství
náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto
dětí,

c) 22 týdnů u pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e),

d) 31 týdnů u pojištěnce, který z důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 písm.

b) až e) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22
týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže
pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.

§ 34

Počátek a ukončení podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství

(1) Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na
peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství
nastává

a) dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do
počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka
tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v
mateřství počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu,

b) dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby
uvedené v písmenu a),

c) dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v případech uvedených v §
32 odst. 1 písm. b) až e). V případech uvedených v § 32 odst. 1 písm.
d) a e) se přitom za den převzetí dítěte do péče považuje den prvního
převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal
péči o totéž dítě opakovaně.

(2) Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství končí uplynutím doby
uvedené v § 33, nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku uvedeného v
§ 32 odst. 6.

(3) Do podpůrčí doby u pojištěnce v případě uvedeném v § 32 odst. 1
písm. d) a e) se započítává doba, po kterou byla peněžitá pomoc v
mateřství vyplácena matce dítěte, s výjimkou doby od porodu do konce
šestého týdne po porodu; začne-li se matce dítěte znovu vyplácet
peněžitá pomoc v mateřství, započítává se do její podpůrčí doby doba,
po kterou byla peněžitá pomoc v mateřství vyplácena pojištěnci
uvedenému v § 32 odst. 1 písm. d) a e).

(4) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí
peněžitá pomoc v mateřství, vznikne nárok na další peněžitou pomoc v
mateřství z téhož pojištění, nevyplácí se další peněžitá pomoc v
mateřství po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí peněžitou pomoc v
mateřství; podpůrčí doba u této další peněžité pomoci v mateřství se
však stanoví ode dne nástupu na tuto peněžitou pomoc v mateřství.

§ 35

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství v některých případech

(1) U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u peněžité
pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6
týdnů ode dne porodu.

(2) Jestliže dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, končí podpůrčí
doba uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, pokud by neskončila dříve
podle § 33 a § 34 odst. 2; ustanovení odstavce 1 není přitom dotčeno.

§ 36

Přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se nevyplácí

a) matce dítěte za dobu, po kterou má na základě dohody uvedené v § 32
odst. 1 písm. e) nárok na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnec, s
nímž matka dítěte uzavřela tuto dohodu,

b) pojištěnci za dobu, po kterou dítě bylo ze zdravotních důvodů
převzato do zdravotnického zařízení lůžkové péče a pojištěnec v této
době vykonává v pojištěné činnosti, ze které je peněžitá pomoc v
mateřství poskytována, práci nebo samostatnou výdělečnou činnost,

c) pojištěnci za dobu, po kterou nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro
závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byl uznán dočasně práce
neschopným [§ 57 odst. 1 písm. e)], a dítě bylo z tohoto důvodu v péči
jiné fyzické osoby nebo právnické osoby,

d) za dobu, po kterou pojištěnka nepečuje o narozené dítě, a dítě bylo
z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů nebo do lůžkové
péče u poskytovatele zdravotních služeb nebo do zařízení poskytujícího
nepřetržitou péči o tyto děti,

e) pojištěnci za dobu, po kterou dítě bylo v zařízení poskytujícím
nepřetržitou péči o tyto děti z jiných než zdravotních důvodů na straně
dítěte nebo pojištěnce.

(2) Pominou-li důvody uvedené v odstavci 1, pro které se peněžitá pomoc
v mateřství pojištěnci nevyplácela, pokračuje se ve výplatě peněžité
pomoci v mateřství, popřípadě se zahájí její výplata, až do uplynutí
podpůrčí doby, s tím, že jde-li o důvody uvedené v odstavci 1 písm. b)
a c), prodlužuje se pojištěnci podpůrčí doba o dobu, po kterou se mu
peněžitá pomoc v mateřství nevyplácela, a jde-li o důvody uvedené v
odstavci 1 písm. a), d) a e), započítává se doba, po kterou se peněžitá
pomoc v mateřství pojištěnci nevyplácela, do jeho podpůrčí doby.
Ustanovení § 34 odst. 2 a 3 přitom není větou první dotčeno. Dohodu
uvedenou v § 32 odst. 1 písm. e) může pojištěnec nebo matka dítěte
zrušit též jednostranně; ustanovení § 32 odst. 7 o ověření podpisu
platí přitom obdobně.

(3) Výplatu peněžité pomoci v mateřství nelze podle odstavce 1 písm. d)
a e) přerušit během podpůrčí doby stanovené podle § 35 odst. 1.
Peněžitá pomoc v mateřství se pojištěnci, který uzavřel dohodu podle §
32 odst. 1 písm. e), nevyplácí, pokud doba, po kterou jsou jinak
splněny podmínky nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, nečiní
aspoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Díl 3

Výše peněžité pomoci v mateřství

§ 37

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního
vyměřovacího základu.

§ 37a

zrušen

Díl 4

Společné ustanovení o peněžité pomoci v mateřství

§ 38

Za rozhodnutí příslušného orgánu podle § 32 odst. 1 písm. b) se
považuje

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než
rodiče^23),

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte^24), c) rozhodnutí orgánu
sociálně-právní ochrany dětí o svěření dítěte do péče budoucího
osvojitele^25),

d) rozhodnutí soudu o ustanovení fyzické osoby poručníkem^26), pokud
poručník o dítě osobně pečuje,

e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle
zvláštního právního předpisu^27),

f) rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí o svěření dítěte do
péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem^28),

g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě^23),

h) podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení fyzické
osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě osobně pečuje a
nemá k němu vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá toto
soudní řízení.

Za rozhodnutí příslušného orgánu podle § 32 odst. 1 písm. b) se
považuje

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby^23),

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte^24),

c) rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele^25),

d) rozhodnutí soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před
osvojením^26),

e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte^27),

f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské
péče na přechodnou dobu^28),

g) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o
pěstounskou péči^75),

h) rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítě^76),

i) podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení fyzické
osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě osobně pečuje a
nemá k němu vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá toto
soudní řízení.

HLAVA V

OŠETŘOVNÉ

Díl 1

Podmínky nároku na ošetřovné

§ 39

(1) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v
zaměstnání práci z důvodu

a) ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo
úraz, nebo

2. jiného člena domácnosti^29), jehož zdravotní stav z důvodu nemoci
nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době
bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou
osobou, nebo

b) péče o dítě mladší 10 let, protože

1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné
obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak
je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného
orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné
nepředvídané události,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení
nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení
pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet
do školy, nebo

3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz,
nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila
nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

(2) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená v odstavci 1
žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo
péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro účely tohoto zákona se v případě
rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé
výchovy^30) obou rodičů za domácnost považuje domácnost každého z
těchto rodičů.

(3) Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo
péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě
nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na
rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu^31); to
neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní
situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla
nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

(4) V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen
jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v
témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání podle věty první
je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování
(péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí
ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za
nový případ ošetřování.

(5) Nárok na ošetřovné nemají

a) příslušníci,

b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a
zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

c) domáčtí zaměstnanci,

d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby
ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které
spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého
rozsahu,

h) zahraniční zaměstnanci,

i) členové kolektivních orgánů právnické osoby uvedení v § 5 písm. a)
bodě 18.

(6) Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14
kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21
kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Díl 2

Podpůrčí doba u ošetřovného

§ 40

(1) Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle

a) 9 kalendářních dnů,

b) 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v
trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo
povinnou školní docházku.

(2) Podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvého dne potřeby ošetřování
nebo péče. Věta první platí též v případě převzetí ošetřování (péče)
jiným oprávněným podle § 39 odst. 4 věty druhé. Vznikla-li potřeba
ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou,
počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem.

(3) Běh podpůrčí doby u ošetřovného se staví po dobu poskytování
zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče.
Ošetřovné se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro
invaliditu třetího stupně vyplácí nejdéle do dne, jímž končí
zaměstnání.

(4) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se zaměstnanci vyplácí
ošetřovné, dojde ke vzniku potřeby ošetřování jiné fyzické osoby nebo
potřeby péče o jinou fyzickou osobu, nevyplácí se tomuto zaměstnanci
ošetřovné, na něž vznikl nárok z tohoto důvodu, po podpůrčí dobu, po
kterou trvá předchozí nárok na výplatu ošetřovného; podpůrčí doba v
případě vzniku potřeby ošetřování (péče) jiné fyzické osoby se však
stanoví ode dne, ve kterém tato potřeba nastala.

(5) Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat
pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba ošetřování (péče)
vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno.
Ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci
nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den,
který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování nebo
péče trvala.

(6) Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou trvala
stávka, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který
následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky.

(7) Za osamělého zaměstnance [odstavec 1 písm. b)] se pro účely
ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený,
pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství. Za
osamělého zaměstnance se považuje i zaměstnanec, jehož manželka
(manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody uloženého v trvání nejméně
jednoho roku nebo ve výkonu zabezpečovací detence, nebo je nezvěstná a
bylo zahájeno řízení o prohlášení nezvěstné manželky (manžela) za
mrtvou, a tento zaměstnanec nežije s družkou (druhem).

§ 40a

zrušen

Díl 3

Výše ošetřovného

§ 41

Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího
základu.

HLAVA VI

VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ

Díl 1

Podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

§ 42

(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má

a) těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, protože
práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů^32)
zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře
ohrožuje její těhotenství,

b) zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu
převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je
podle zvláštních právních předpisů^32) zakázána matkám do konce
devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře
ohrožuje její zdraví nebo mateřství,

c) zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protože
práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů^32)
zakázána kojícím ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře
ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení,

d) těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu
nebo příslušnice, která kojí, jestliže podle zvláštních právních
předpisů^33) byla odvolána z dosavadního služebního místa, neboť to
vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při práci, a byla ustanovena
na jiné služební místo,

pokud dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu, než
před tímto převedením na jinou práci nebo ustanovením na jiné služební
místo. Ke snížení započitatelného příjmu z důvodu kratší pracovní doby
nebo doby služby se nepřihlíží.

(2) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má za
podmínek uvedených v odstavci 1 také těhotná zaměstnankyně nebo
příslušnice činná v uměleckém oboru, která je převedena na jinou práci
nebo ustanovena na jiné služební místo, protože z důvodu těhotenství
nemůže veřejně vystupovat.

(3) Pro účely nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
se považuje za převedení na jinou práci nebo ustanovení na jiné
služební místo také úprava pracovních podmínek spočívající

a) ve snížení množství požadované práce a pracovního tempa, popřípadě
zproštění výkonu některých prací, kterým se odstraní příčiny, na
základě kterých je taková práce zakázána těhotným ženám, matkám do
konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo která ohrožuje
těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení,

b) v přeložení k výkonu práce do jiného místa nebo k převedení na jiné
pracoviště z důvodu, že práce na dosavadním pracovišti je zakázána
těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím
ženám, nebo ohrožuje těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo
kojení,

c) ve zproštění výkonu noční práce (služby v noci).

(4) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemá
zaměstnankyně, pokud je

a) činná na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o
provedení práce,

b) odsouzenou ve výkonu trestu odnětí svobody zařazenou do práce nebo
je zařazena do práce ve výkonu zabezpečovací detence,

c) účastna pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,

d) dobrovolnou pracovnicí pečovatelské služby,

e) žákyní nebo studentkou, pokud zaměstnání spadá výlučně do období
školních prázdnin nebo prázdnin,

f) zahraničním zaměstnancem,

g) členkou kolektivních orgánů právnické osoby uvedenou v § 5 písm. a)
bodě 18.

Díl 2

Podpůrčí doba u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

§ 43

(1) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí za
kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci nebo ustanovení
na jiné služební místo. Těhotné zaměstnankyni nebo příslušnici se
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vyplácí nejdéle do
počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

(

2) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se nevyplácí za
kalendářní dny, ve kterých zaměstnankyně nebo příslušnice

a) byla dočasně práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa,

b) ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala nebo ošetřovala
jiného člena domácnosti z důvodů uvedených v § 39 odst. 1,

c) měla pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které
nebyl poskytnut služební příjem nebo plat,

d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci, a to i po část kalendářního
dne,

e) byla účastnicí stávky,

f) byla na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Díl 3

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

§ 44

(1) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako
rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení
zaměstnankyně na jinou práci nebo ustanovení příslušnice na jiné
služební místo a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na
jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto
převedení nebo ustanovení.

(2) Průměr započitatelných příjmů podle odstavce 1 se zjistí tak, že se
dosažený příjem za jednotlivý kalendářní měsíc vydělí počtem
kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů uvedených v § 43 odst.
2.

(3) Podle odstavců 1 a 2 se postupuje i v případě, že k převedení na
jinou práci nebo ustanovení na jiné služební místo nebo ke skončení
tohoto převedení nebo ustanovení došlo v průběhu kalendářního měsíce.

HLAVA VII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH

Díl 1

Nárok na dávky a na jejich výplatu

§ 45

Nárok na dávku

Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 46

Nárok na výplatu dávky

(1) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto
zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a uplatněním nároku
na výplatu způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím tří let ode dne, za který
dávka nebo její část náleží. Lhůta podle věty první neplyne po dobu
řízení o dávce a po dobu, po kterou fyzické osobě, která musela mít
opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

§ 47

Vzdání se nároku na výplatu dávky

(1) Pojištěnec se může na základě písemného prohlášení podaného plátci
dávky vzdát nároku na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství
a ošetřovného. Pojištěnka, která dítě porodila, se může vzdát nároku na
výplatu peněžité pomoci v mateřství nejdříve po uplynutí 14 týdnů
podpůrčí doby, ne však dříve, než uplyne 6 týdnů ode dne porodu. V
prohlášení podle věty první musí být uveden den, od kterého se
pojištěnec vzdává nároku na výplatu dávky. Vzdáním se nároku podle věty
první zaniká nárok na výplatu dávky až do konce podpůrčí doby. Za
vzdání se nároku podle věty první se však nepovažuje uzavření dohody
podle § 32 odst. 1 písm. e) nebo její zrušení podle § 36 odst. 2 věty
třetí.

(2) Nároku na výplatu dávky se nelze vzdát za období, za které již byla
dávka vyplacena, a v případech, kdy jsou z dávky prováděny srážky podle
správního nebo soudního rozhodnutí nebo na základě dohody o srážkách na
úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady (§ 126).

Díl 2

Souběh nároků na výplatu dávek

§ 48

(1) Vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více
dávek, má

a) nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství přednost před nárokem
na výplatu ostatních dávek; ustanovení § 36 odst. 1 písm. c) a § 57
odst. 1 písm. e) tím není přitom dotčeno,

b) nárok na výplatu nemocenského přednost před nárokem na výplatu
ošetřovného.

(2) Vznikne-li z jednoho pojištění nárok na výplatu nemocenského z
důvodu dočasné pracovní neschopnosti v době, kdy pojištěnci trvá nárok
na výplatu nemocenského z důvodu karantény, vyplácí se nemocenské z
důvodu dočasné pracovní neschopnosti až po ukončení podpůrčí doby u
nemocenského z důvodu karantény; to platí i naopak.

(3) Vznikne-li v případě souběhu více pojištění nárok na výplatu
různých dávek, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a
mateřství, nesmí být úhrn dávek za kalendářní den vyšší, než by činila
výše nemocenského vypočteného z denního vyměřovacího základu ve výši
třetí redukční hranice; je-li úhrn dávek vyšší, snižuje se nejdříve
ošetřovné a poté nemocenské tak, aby úhrn dávek tuto výši nemocenského
nepřesáhl. Peněžitá pomoc v mateřství se podle věty první nesnižuje.

Díl 3

Přechod nároku na dávky a jejich výplatu

§ 49

Nárok na dávku a nárok na výplatu dávky nelze postoupit ani dát do
zástavy.

§ 50

Dohodu o srážkách z dávek vyplácených okresní správou sociálního
zabezpečení [§ 81 odst. 2 písm. a)] nelze uzavřít, s výjimkou dohody o
srážkách na úhradu přeplatku na dávce (§ 124) nebo regresní náhrady (§
126) a dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení pohledávky
dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a
dětí.

§ 51

(1) Zemřel-li pojištěnec po vzniku nároku na dávku, přechází nárok na
výplatu částek dávky, které nebyly pojištěnci vyplaceny, postupně na
manžela (manželku), děti a rodiče, jestliže žili s pojištěncem v době
jeho smrti v domácnosti, pokud pojištěnec splňoval podmínky nároku na
výplatu dávky; tyto osoby vstupují též do řízení o dávce. Pokud
pojištěnec neuplatnil nárok na výplatu dávky, mohou tento nárok
uplatnit osoby uvedené ve větě první.

(2) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavci 1 nejsou předmětem
dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

Díl 4

Změna nároku na dávky a jejich výplatu

§ 52

Zjistí-li se, že

a) nárok na dávku nebo na její výplatu zanikl, dávka se odejme nebo se
její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo
období, za které již byla vyplacena,

b) dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké
náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od pozdějšího
data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne,
od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, pokud nárok na výplatu dávky
nezanikl podle § 46 odst. 2,

c) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké
náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží
nebo odejme nebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po
dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,

d) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na
její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c).

ČÁST ČTVRTÁ

POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY POJIŠTĚNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 53

(1) Posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely
pojištění zahrnuje posuzování

a) dočasné pracovní neschopnosti,

b) pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby,

c) zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství,
ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

(2) Posuzování zdravotního stavu

a) podle odstavce 1 písm. a) a c) provádí ošetřující lékař (§ 54),
popřípadě ve stanovených případech (§ 75 a 80) příslušné orgány
nemocenského pojištění svými lékaři,

b) podle odstavce 1 písm. b) provádějí příslušné orgány nemocenského
pojištění svými lékaři.

§ 54

Ošetřující lékař

(1) Ošetřujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel
zdravotních služeb, který svými lékaři poskytuje pojištěnci nebo jiné
posuzované osobě ambulantní, lůžkovou, lázeňskou léčebně rehabilitační
péči, s výjimkou poskytovatele zdravotnické záchranné služby, lékařské
pohotovostní služby a poskytovatele pracovnělékařských služeb při
ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud získal oprávnění k
poskytování zdravotních služeb. Ošetřujícím lékařem se pro účely
nemocenského pojištění u vojáků z povolání rozumí resortní poskytovatel
zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu^34).

(2) Lékař, který provádí posuzování zdravotního stavu podle § 53 odst.
1 písm. a) a c), je oprávněn tuto činnost vykonávat jen v rozsahu své
odbornosti^35).

(3) Rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby
ošetřování nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“) není oprávněn
ošetřující lékař, popřípadě lékař uvedený v § 79 odst. 1 písm. c) části
věty za středníkem, po dobu zákazu stanoveného orgánem nemocenského
pojištění podle § 79 odst. 1 písm. c).

HLAVA II

POSUZOVÁNÍ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Díl 1

Základní pojmy

§ 55

Dočasná pracovní neschopnost

(1) Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu
zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody neumožňuje pojištěnci

a) vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle
než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost,

b) plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního
předpisu^36) (dále jen „povinnost uchazeče o zaměstnání“), vznikla-li
dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná
pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i
když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.

(2) Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovažuje ošetřování
pojištěnce

a) v nočním sanatoriu,

b) v době detoxikace po požití alkoholu, omamných nebo psychotropních
látek, s výjimkou případů, kdy pojištěnec požil tyto látky bez
vlastního zavinění,

c) při poskytování zdravotní péče v osobním zájmu z kosmetických nebo
estetických důvodů za úhradu pojištěncem.

(3) Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik
pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou
činnost samostatně.

(4) Pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne
v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost,
považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování
předcházející dočasné pracovní neschopnosti ; to však neplatí, jestliže
tato další dočasná pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné
činnosti.

§ 56

Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době
dočasné pracovní neschopnosti

(1) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanoví ošetřující lékař
při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Režim dočasně
práce neschopného pojištěnce může být ošetřujícím lékařem změněn v
souladu se změnou zdravotního stavu.

(2) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje

a) stanovení individuálního léčebného postupu podle zvláštního právního
předpisu^37),

b) povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě
pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu
dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil
ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo
místo, na které změnil pobyt v souladu s odstavcem 3,

c) povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní
stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tyto vycházky
nevylučuje,

d) povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti
podle odstavce 3 věty první a třetí, pokud zdravotní stav pojištěnce a
stanovený individuální léčebný postup tuto změnu nevylučuje,

e) provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce
České republiky.

(3) Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí
pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li
pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné
pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013
v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti,
popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné
pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)] také
v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento
příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně
nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu
dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může
ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu
příslušného orgánu nemocenského pojištění; o souhlas orgánu
nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.

(4) O povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby [odstavec 2
písm. c)] a o změně místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti
podle odstavce 3 věty první a třetí rozhoduje ošetřující lékař; o změně
místa pobytu rozhoduje ošetřující lékař jen na základě žádosti dočasně
práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec
požádá o povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby nebo o
povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a
ošetřující lékař vycházky nebo jejich změnu nebo změnu místa pobytu
nepovolí, vydá ošetřující lékař rozhodnutí o tomto nepovolení, jen
pokud pojištěnec vydání tohoto rozhodnutí požaduje. Na rozhodnutí
týkající se vycházek a povolení změny místa pobytu ošetřujícím lékařem
a na další postup se použije zvláštní právní předpis^38) o poskytování
zdravotních služeb.

(5) O změnu místa pobytu pojištěnec nežádá a ošetřující lékař o ní
nerozhoduje v případě, jde-li o změnu místa pobytu v souvislosti s
poskytováním lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče; tuto
změnu hlásí pojištěnec ošetřujícímu lékaři při propouštění z lůžkové
nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče.

(6) Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit
pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce
neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim.
Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v
celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin;
přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.
Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný
léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky
léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby
využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce
neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného
orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího
lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého
aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky podle věty třetí lze
nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně.

Díl 2

Posuzování dočasné pracovní neschopnosti

§ 57

Vznik dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav
pro nemoc nebo úraz (dále jen "nemoc") nedovoluje vykonávat dosavadní
pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní
neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,
a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

b) pojištěnce, který byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo kterému
byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta lázeňská
léčebně rehabilitační péče^39),

c) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako
průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče^40), s výjimkou
pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,

d) pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo
kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě,
jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit
povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem
o zaměstnání,

e) pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství,
jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě;
dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové
onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden
měsíc,

f) pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění,
že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné
činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,

g) pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni,
pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni,
jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2,
nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání
dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody,
které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato
porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou
činnost.

(2) Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující
lékař zjistil, pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit
ošetřujícího lékaře nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že
dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem uvedeným v
odstavci 2; za období delší než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž
dočasnou pracovní neschopnost zjistil, však může ošetřující lékař,
nejde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 písm.
g), tak učinit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu
nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího
lékaře. Pokud ošetřující lékař rozhodl o tom, že dočasná pracovní
neschopnost vznikla v období delším než 3 kalendářní dny přede dnem, v
němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, bez souhlasu příslušného
orgánu nemocenského pojištění, má se za to, že dočasná pracovní
neschopnost trvá pouze 3 kalendářní dny přede dnem, v němž ji zjistil.

(4) Nezjistí-li ošetřující lékař po vyšetření důvody k rozhodnutí o
vzniku dočasné pracovní neschopnosti, avšak pojištěnec požaduje vydání
rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, vydá ošetřující
lékař rozhodnutí o tom, že dočasná pracovní neschopnost nevznikla; na
toto rozhodnutí a na další postup se použije zvláštní právní
předpis^38) o poskytování zdravotních služeb. Tento zvláštní právní
předpis platí též pro postup v případě, kdy pojištěnec nesouhlasí s
datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo s tím, že byla uznána
jeho dočasná pracovní neschopnost.

(5) Ošetřující lékař, který rozhodl o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti a tato neschopnost byla ukončena rozhodnutím orgánu
nemocenského pojištění (§ 75), může rozhodnout o vzniku dočasné
pracovní neschopnosti téhož pojištěnce v období 7 dnů po ukončení
předchozí dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím tohoto orgánu pro
stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci,
pouze s předchozím písemným souhlasem tohoto orgánu uděleným na základě
žádosti ošetřujícího lékaře.

(6) Dočasná pracovní neschopnost podle odstavce 1 písm. g) se považuje
za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti.

§ 58

Průběh dočasné pracovní neschopnosti

(1) V průběhu dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař posuzuje,
zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a zda se pracovní
schopnost pojištěnce obnovila. Za stabilizovaný se pro účely tohoto
zákona považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na určité
úrovni zdraví a pracovní schopnosti, která umožňuje pojištěnci
vykonávat dosavadní nebo jinou pojištěnou činnost bez zhoršení
zdravotního stavu, a který další léčení již podstatně nemůže ovlivnit;
udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno
zavedením určité léčby nebo pracovních omezení.

(2) Ošetřující lékař stanoví se zřetelem na zdravotní stav pojištěnce
termín příštího lékařského ošetření nebo kontroly. Tento termín
ošetřující lékař vyznačuje na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti.

(3) Prokáže-li pojištěnec existenci vážných důvodů, pro které se nemůže
dostavit k ošetření nebo kontrole v den stanovený podle odstavce 2,
stanoví ošetřující lékař náhradní termín.

(4) Prokázal-li pojištěnec existenci vážných důvodů, pro které se
nemohl dostavit k ošetření nebo kontrole v den stanovený podle odstavce
2, ošetřující lékař vydá nové rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti. Tato dočasná pracovní neschopnost se považuje za
pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti.

§ 59

Ukončování dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav
umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto
skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem
následujícím po dni tohoto vyšetření; pokud ošetřující lékař ukončí
dočasnou pracovní neschopnost pozdějším než třetím kalendářním dnem
následujícím po tomto vyšetření, má se za to, že dočasná pracovní
neschopnost skončila tímto třetím kalendářním dnem,

b) pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné
pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že zdravotní stav je
stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat
dosavadní pojištěnou činnost, a to 30. kalendářním dnem následujícím po
dni tohoto vyšetření; to neplatí, jde-li o dočasnou pracovní
neschopnost vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru,

c) pojištěnce při ukončení poskytování lůžkové nebo lázeňské léčebně
rehabilitační péče, je-li splněna podmínka uvedená v písmenu a),

d) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako
průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, při
propuštění tohoto dítěte z lůžkové péče nebo při ukončení pobytu tohoto
pojištěnce v zařízení, do jehož lůžkové péče bylo toto dítě přijato,

e) pojištěnce, který po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo
kompenzační pomůcky může vykonávat dosavadní pojištěnou činnost,
popřípadě, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě
nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní
pojištěné činnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když
pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

f) pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství z
jakékoliv pojištěné činnosti, k počátku šestého týdne před očekávaným
dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat peněžitou pomoc v
mateřství dříve,

g) pojištěnce, kterému závažné dlouhodobé onemocnění znemožňovalo
pečovat o dítě, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav
opět umožňuje pečovat o dítě,

h) pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti
s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím šestého
týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných
důvodů,

i) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav
umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná
pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní
neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když
pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

j) pojištěnce, který se nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole
zdravotního stavu v den, který je vyznačen na rozhodnutí podle § 58
odst. 2, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro
které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohl dostavit, a to tímto
dnem,

k) pojištěnce, který je poživatelem starobního důchodu a jehož
pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož v době dočasné pracovní
neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a to
nejpozději dnem, kterým podle písemného oznámení orgánu nemocenského
pojištění zanikl nárok na nemocenské, pokud k ukončení dočasné pracovní
neschopnosti nedojde dříve podle písmen a) až e) nebo j).

(2) Dočasná pracovní neschopnost končí třicátým dnem ode dne
následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem okresní správy
sociálního zabezpečení uznán invalidním. Byl-li pojištěnec uznán
invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná
pracovní neschopnost třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž
orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu; tento
orgán je povinen neprodleně písemně vyrozumět ošetřujícího lékaře o
tom, v kterém dni toto rozhodnutí soudu obdržel. Ošetřující lékař
vyznačí den ukončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání
invalidity na předepsaném tiskopisu.

(3) Na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím o ukončení
dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 se použije zvláštní
právní předpis^38) o poskytování zdravotních služeb.

§ 60

Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti

Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které po dobu
dočasné pracovní neschopnosti slouží též jako průkaz dočasně práce
neschopného pojištěnce, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní
neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného
pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část
těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat
statistickou značku diagnózy^41) nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu
dovodit.

Díl 3

Povinnosti a oprávnění lékařů

§ 61

Povinnosti ošetřujícího lékaře

Ošetřující lékař je povinen

a) rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti v případech
uvedených v § 57 v den, kdy ji zjistil,

b) vést evidenci dočasně práce neschopných pojištěnců, u nichž rozhodl
o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo které převzal do své péče;
touto evidencí se rozumí písemný záznam o každém rozhodnutí o vzniku a
o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, který obsahuje evidenční
číslo předepsaného tiskopisu, jméno, popřípadě jména (dále jen "jméno")
a příjmení pojištěnce, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
diagnostický kód nemoci nebo úrazu, den ošetření a datum další
kontroly, datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti a případný údaj
o předání nebo převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce s uvedením
data předání nebo převzetí, jména a příjmení lékaře, kterému byl tento
pojištěnec předán do péče nebo od něhož byl převzat do péče, a adresy
pracoviště tohoto lékaře, nebo s uvedením data předání nebo převzetí,
názvu zdravotnického zařízení včetně příslušné odbornosti, do jehož
péče byl tento pojištěnec předán nebo od něhož byl převzat do péče, a
adresy pracoviště tohoto zdravotnického zařízení,

c) stanovit režim dočasně práce neschopného pojištěnce a pojištěnce o
tomto režimu informovat,

d) předat pojištěnci rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě
rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, spolu s
příslušnými hlášeními pro zaměstnavatele, a to v den, kdy byly vydány,
popřípadě v den propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla
poskytnuta lůžková péče,

e) odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném
tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o
ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a to nejpozději v třetí
pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku
nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a na předepsaném tiskopisu
hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to
nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno
rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; tato
povinnost je splněna i předáním těchto hlášení v uvedených lhůtách
tomuto orgánu,

f) stanovit podle požadavku lékaře příslušného orgánu nemocenského
pojištění termín kontroly pro účely provedení kontroly posuzování
dočasné pracovní neschopnosti a za tímto účelem pojištěnce předvolat ke
kontrole,

g) rozhodnout na žádost pojištěnce o povolení vycházek a změně jejich
rozsahu nebo doby nebo o povolení změny místa pobytu v době dočasné
pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě první a
třetí a o tomto rozhodnutí informovat nejpozději v následující pracovní
den příslušný orgán nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise;
je-li třeba k povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní
neschopnosti a k povolení vycházek podle § 56 odst. 6 věty třetí
předchozího souhlasu orgánu nemocenského pojištění, může povolit tuto
změnu nebo tyto vycházky jen na základě tohoto předchozího souhlasu,

h) posuzovat v průběhu dočasné pracovní neschopnosti, zda u pojištěnce
došlo k obnovení pracovní schopnosti, a po uplynutí 180 kalendářních
dnů dočasné pracovní neschopnosti spolu s příslušným lékařem orgánu
nemocenského pojištění zhodnotit, zda je zdravotní stav pojištěnce
stabilizovaný,

i) vyznačit při propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla
poskytnuta lůžková péče, pokud pojištěnci jeho zdravotní stav
neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, na rozhodnutí o
vzniku dočasné pracovní neschopnosti den propuštění ze zdravotnického
zařízení, v němž byla poskytnuta lůžková péče a místo pobytu, kde se
bude pojištěnec po tomto propuštění zdržovat, a tyto skutečnosti
prokazatelně oznámit nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce
příslušnému orgánu nemocenského pojištění,

j) potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně
pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy, platu nebo
odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) v době dočasné pracovní
neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání
tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; trvá-li dočasná
pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů a v období od 1.
ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dnů, je
povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytování náhrady mzdy (platu)
nebo sníženého platu (snížené odměny) její trvání vždy ke 14.
kalendářnímu dni a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 k 21.
kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku,

k) zaznamenat v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den
převzetí pojištěnce do své péče a den propuštění pojištěnce ze své
péče, den nástupu k poskytování lůžkové péče a den ukončení poskytování
lůžkové péče a den dalšího ošetření nebo kontroly; pokud pojištěnci při
propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla poskytována lůžková
nebo lázeňská léčebně rehabilitační péče jeho zdravotní stav neumožňuje
vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě netrvá-li již tato
činnost, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, stanovit termín, do
kterého je pojištěnec povinen dostavit se ke kontrole dočasné pracovní
neschopnosti ošetřujícím lékařem, a to nejdéle do sedmého kalendářního
dne ode dne ukončení poskytování lůžkové nebo lázeňské léčebně
rehabilitační péče,

l) informovat písemně o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, délce
jejího trvání a diagnóze, pro kterou byl pojištěnec uznán dočasně práce
neschopným,lékaře, který registruje pojištěnce^42), a to do 7
kalendářních dnů, uzná-li pojištěnce dočasně práce neschopným jiný
ošetřující lékař než jeho registrující poskytovatel zdravotních služeb
v oboru všeobecné praktické lékařství (dále jen „registrující lékař“);
je-li pojištěnec vojákem z povolání, je povinen informovat do 7
kalendářních dnů též o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

m) rozhodnout o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech
uvedených v § 59 odst. 1 písm. a) až j) v den, ve kterém zjistil, že
netrvají důvody dočasné pracovní neschopnosti,

n) oznámit pojištěnci na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci,
která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v
pracovní den následující po dni, kdy o této změně rozhodl, a
příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu
zásadní změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní
neschopnost, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů; zásadní změnou
diagnózy se zde rozumí změna povahy chorobného procesu nebo změna jeho
etiologie,

o) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli
porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v
následující pracovní den po dni, kdy se dozvěděl o tomto porušení,

p) poskytnout potřebnou součinnost příslušnému orgánu nemocenského
pojištění při kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti,
zejména umožnit provedení této kontroly na svém pracovišti nebo se za
tím účelem dostavit na příslušný orgán nemocenského pojištění, a sdělit
zaměstnancům orgánu nemocenského pojištění oprávněným provést kontrolu
dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce nebo
zaměstnancům zaměstnavatele pověřeným k provedení této kontroly na
požádání skutečnosti potřebné k provedení kontroly, a to včetně
stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v rozsahu, ve
kterém jsou tito zaměstnanci oprávněni kontrolovat dodržování tohoto
režimu,

q) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném
tiskopisu propuštění dočasně práce neschopného pojištěnce ze své péče a
převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce z péče jiného
ošetřujícího lékaře do své péče, a to nejpozději v pracovní den
následující po dni, kdy k této skutečnosti došlo,

r) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění změnu sídla
poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě změnu svého pracoviště,

s) předat poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání
zprávu o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a o
průběhu a předpokládané délce trvání dočasné pracovní neschopnosti;
předat poskytovateli pracovnělékařských služeb zprávu o zdravotním
stavu dočasně práce neschopného pojištěnce vždy, kdy je důvodný
předpoklad, že v souvislosti s nemocí dojde ke změně nebo ztrátě
zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní zaměstnání,

t) zabezpečit příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění
pojištění, před zneužitím a sdělit neprodleně příslušnému orgánu
nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození předepsaných
tiskopisů,

u) vést ve zdravotnické dokumentaci údaje o průběhu dočasné pracovní
neschopnosti včetně záznamů o výsledku vlastních vyšetření a lékařských
zpráv pořízených jinými lékaři a vyplňovat potřebné údaje na
předepsaných tiskopisech,

v) sdělit písemně nebo v elektronické podobě zaměstnavateli dočasně
práce neschopného pojištěnce na jeho žádost informace uvedené v § 65
odst. 2 písm. b), a to nejpozději v pracovní den následující po dni
obdržení této žádosti, a dále písemně nebo v elektronické podobě
neprodleně sdělit, že vyšetřením zjistil, že zdravotní stav pojištěnce
je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci
vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, že jeho dočasná pracovní
neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) a že tento
předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku poskytovatelem
pracovnělékařských služeb ze zdravotních důvodů podle § 62,

w) vystavit ve stanovených případech doklady nebo tiskopisy v souladu s
právem Evropských společenství a s mezinárodními smlouvami,

x) informovat předem pojištěnce, že po stanovenou dobu nemá oprávnění
rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti [§ 79 odst. 1 písm.
c)],

y) vyznačit v rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti den
ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 59 odst. 2,

z) informovat pojištěnce o jeho povinnosti podrobit se podle § 64 odst.
1 písm. q) v zařízení závodní preventivní péče^*) lékařské prohlídce ze
zdravotních důvodů, neboť jeho dočasná pracovní neschopnost bude
ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b), a o podání této informace učinit
záznam ve zdravotnické dokumentaci.

_________________

*) Pozn. ASPI: Od 1.4.2012 mění zákon 375/2011 Sb. pojem "zařízení
závodní preventivní péče" na "poskytovatel pracovnělékařských služeb".
Zákon 470/2011 Sb. následně vložil text s pojmem "zařízení závodní
preventivní péče".

§ 62

Povinnosti zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb

(1) Zaměstnavatel je povinen po obdržení sdělení ošetřujícího lékaře
podle § 61 písm. v) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
zaměstnance podle § 59 odst. 1 písm. b) s uvedením, že je předpoklad,
že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a
že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku poskytovatelem
pracovnělékařských služeb ze zdravotních důvodů, požádat neprodleně
poskytovatele pracovnělékařských služeb o provedení této prohlídky s
uvedením důvodů.

(2) Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen na základě
žádosti zaměstnavatele podle odstavce 1 provést lékařskou prohlídku ze
zdravotních důvodů a vydat ve lhůtě do 7 dnů a v případě nutnosti
došetření zdravotního stavu do 15 dnů posudek o zdravotní způsobilosti
nebo nezpůsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat
dosavadní pojištěnou činnost a tento posudek zaslat nebo předat
pojištěnci, jeho ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli, který požádal o
provedení této prohlídky.

§ 63

Oprávnění ošetřujících lékařů a poskytovatele pracovnělékařských služeb

(1) Ošetřující lékař je při posuzování zdravotního stavu pro účely
dočasné pracovní neschopnosti oprávněn požadovat

a) součinnost lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění při
stanovení a kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a při
hodnocení zdravotního stavu a průběhu nemoci,

b) od příslušného orgánu nemocenského pojištění informace o průměrné
době trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti pro jednotlivé diagnózy
a odbornosti ošetřujícího lékaře v regionálním a celostátním průměru za
uplynulý kalendářní rok,

c) informace od zaměstnavatele o pracovním zařazení, náplni práce a
pracovních podmínkách pojištěnce a o poskytovateli pracovnělékařských
služeb,

d) od příslušného orgánu nemocenského pojištění informace o čerpání
podpůrčí doby pro nárok na nemocenské u dočasně práce neschopného
pojištěnce,

e) od jiných subjektů informace o lhůtě stanovené k opravě nebo
pořízení nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky a další informace,
jež jsou v přímém vztahu k posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

(2) Poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn vyžádat si
zprávu ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu dočasně práce neschopného
pojištěnce a průběhu a předpokládané délce trvání dočasné pracovní
neschopnosti. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn vyzvat
dočasně práce neschopného pojištěnce, jehož dočasná pracovní
neschopnost byla ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b), aby se v určeném
termínu dostavil k provedení lékařské prohlídky ze zdravotních důvodů
za účelem vydání posudku o zdravotní způsobilosti nebo nezpůsobilosti
pojištěnce vykonávat dosavadní pojištěnou činnost.

Díl 4

Povinnosti a oprávnění dočasně práce neschopného pojištěnce

§ 64

(1) Pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je povinen

a) dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce,

b) umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a v rozsahu
uvedeném v § 65 odst. 2 písm. c) též zaměstnavateli kontrolu dodržování
režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou
součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji
místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné
tuto kontrolu provést; při této kontrole je dočasně práce neschopný
pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o
vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

c) dostavit se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři
příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení
zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti,

d) předkládat lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění doklady
potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní
neschopnosti a za tím účelem též prokázat svou totožnost,

e) podrobit se na výzvu orgánu nemocenského pojištění vyšetření
zdravotního stavu lékařem orgánu nemocenského pojištění a vyšetření u
poskytovatele zdravotních služeb, kterého určí orgán nemocenského
pojištění, je-li to potřebné ke kontrole posuzování podle § 74 nebo
posuzování podle § 80,

f) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, popřípadě
zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své
nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně
práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den
následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní
dozvěděl,

g) dostavit se do určeného termínu po ukončení poskytování lůžkové nebo
lázeňské léčebně rehabilitační péče k ošetřujícímu lékaři ke kontrole
dočasné pracovní neschopnosti [§ 61 písm. k)], popřípadě brání-li mu
vážné důvody, projednat s ošetřujícím lékařem v této lhůtě jiný termín,

h) sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti
místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti
zdržovat,

i) požádat předem ošetřujícího lékaře o povolení změny místa pobytu v
době dočasné pracovní neschopnosti, pokud chce změnit toto místo v
případech uvedených v § 56 odst. 3 větě první a třetí,

j) hlásit ošetřujícímu lékaři změny údajů o dosavadní pojištěné
činnosti a o zaměstnavateli,

k) doložit v případě uvedeném v § 57 odst. 1 písm. d) ošetřujícímu
lékaři dobu, po kterou bude trvat oprava nebo pořízení nové ortopedické
nebo kompenzační pomůcky,

l) odevzdat při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu
lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

m) sdělit ošetřujícímu lékaři, kdo je jeho zaměstnavatelem nebo zda je
osobou samostatně výdělečně činnou anebo zda je zahraničním
zaměstnancem; má-li pojištěnec více zaměstnavatelů, sděluje všechny své
zaměstnavatele,

n) předat ošetřujícímu lékaři písemné potvrzení orgánu nemocenského
pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné
pojištěné činnosti, má-li být uznána dočasná pracovní neschopnost podle
§ 57 odst. 1 písm. f),

o) sdělit ošetřujícímu lékaři registrujícího lékaře a kontakt na něho,

p) předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné
pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní
neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o
změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat
zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v době období prvních 14
kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a od 1. ledna 2012 do
31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní
neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období
v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16
písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní
neschopnosti náleží tento příjem,

q) dostavit se na základě výzvy zaměstnavatele nebo zařízení závodní
preventivní péče^*) do 7 dnů k lékařské prohlídce lékařem, který pro
zaměstnavatele zajišťuje závodní preventivní péči, za účelem posouzení
zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a
poskytnout zařízení závodní preventivní péče^*) součinnost potřebnou k
provedení této prohlídky, neboť jeho dočasná pracovní neschopnost bude
ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b).

_________________

(2) Pojištěnec je oprávněn požádat příslušný orgán nemocenského
pojištění, a jde-li o příslušníka, též příslušný služební útvar, o
informaci o čerpání podpůrčí doby pro výplatu nemocenského.

Díl 5

Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele

§ 65

(1) Zaměstnavatel je povinen sdělit na vyžádání neprodleně příslušnému
orgánu nemocenského pojištění a ošetřujícímu lékaři informace o

a) poskytovateli pracovnělékařských služeb,

b) pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách dočasně
práce neschopného zaměstnance.

(2) Zaměstnavatel je oprávněn

a) dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole
důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole
dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho
zaměstnance,

b) požadovat písemně nebo v elektronické podobě od ošetřujícího lékaře
informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní
neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek,

c) provést kontrolu, zda zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních
dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21
kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li
pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní
neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období,
po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,
dodržuje povinnosti stanovené v § 56 odst. 2 písm. b).

HLAVA III

POSUZOVÁNÍ PRACOVNÍ SCHOPNOSTI PO UPLYNUTÍ PODPŮRČÍ DOBY

§ 66

(1) Lékař orgánu nemocenského pojištění posuzuje na základě žádosti
dočasně práce neschopného pojištěnce podané orgánu nemocenského
pojištění, zda lze očekávat, že tento pojištěnec po uplynutí podpůrčí
doby nabude v krátké době pracovní schopnost (§ 27), a to i k jiné než
dosavadní pojištěné činnosti.

(2) K posouzení podle odstavce 1 je orgán nemocenského pojištění
oprávněn požádat ošetřujícího lékaře o vyjádření o zdravotním stavu
dočasně práce neschopného pojištěnce a o předložení lékařských zpráv,
nálezů a posudků a zpráv o průběhu nemoci; ošetřující lékař je povinen
této žádosti vyhovět ve lhůtě 8 kalendářních dní od doručení této
žádosti, nestanoví-li orgán nemocenského pojištění lhůtu delší.

HLAVA IV

POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY POSKYTOVÁNÍ PENĚŽITÉ POMOCI V
MATEŘSTVÍ, OŠETŘOVNÉHO A VYROVNÁVACÍHO PŘÍSPĚVKU V TĚHOTENSTVÍ A
MATEŘSTVÍ

Díl 1

Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v
mateřství

§ 67

Ošetřující lékař je pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství
povinen

a) stanovit těhotné pojištěnce očekávaný den porodu a tento den
potvrdit na předepsaném tiskopise,

b) potvrdit na předepsaném tiskopise, že pojištěnka porodila, a den
porodu, pokud se pojištěnce peněžitá pomoc v mateřství nevyplácela
přede dnem porodu,

c) plnit povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. t) a w),

d) potvrdit na předepsaném tiskopise, že matka dítěte nemůže nebo nesmí
o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění [§ 32 odst. 1 písm.
d)], pro které by byla uznána dočasně práce neschopnou podle § 57 odst.
1 písm. e), kdyby byla pojištěnkou.

Díl 2

Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování ošetřovného

§ 68

Vznik a zánik potřeby ošetřování nebo péče

(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku potřeby ošetřování, jestliže
vyšetřením zjistí, že

a) dítě mladší 10 let je nemocné nebo utrpělo úraz,

b) osoba, která dovršila aspoň 10 let, je nemocná nebo utrpěla úraz a
její zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou,

c) žena, která porodila, vyžaduje z důvodu stavu v době bezprostředně
po porodu nezbytně ošetřování jinou osobou,

d) fyzická osoba, která jinak pečuje o dítě mladší 10 let, onemocněla,
utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo
c) nebo porodila, a proto nemůže o toto dítě pečovat.

(2) Potřeba ošetřování začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil.
Ošetřující lékař může v odůvodněných případech rozhodnout, že potřeba
ošetřování vznikla dřívějším dnem než dnem uvedeným ve větě první,
nejvýše však 3 kalendářní dny přede dnem, v němž potřebu ošetřování
zjistil.

(3) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby ošetřování,

a) zjistí-li vyšetřením, že potřeba ošetřování podle odstavce 1
pominula, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději
třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření,

b) jestliže se fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) až d)
nedostaví k ošetření nebo kontrole zdravotního stavu nebo osoba
poskytující ošetřování dítěti mladšímu 10 let se nedostaví ke kontrole
potřeby ošetřování s tímto dítětem, a to v den, který jí byl určen,
aniž by tato osoba prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k
tomuto ošetření nebo kontrole nemohla dostavit; potřeba ošetřování se
ukončí tímto dnem.

(4) Ošetřující lékař vydává na předepsaných tiskopisech rozhodnutí o
vzniku potřeby ošetřování, rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování,
potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby ošetřování. Tyto
tiskopisy nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy^41) nebo jiný
údaj, z něhož lze diagnózu dovodit.

(5) Nezjistí-li ošetřující lékař po vyšetření důvody k vydání
rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, avšak pojištěnec požaduje
vydání tohoto rozhodnutí, vydá ošetřující lékař rozhodnutí, že potřeba
ošetřování nevznikla; na toto rozhodnutí a na další postup se použije
zvláštní právní předpis^38) o poskytování zdravotních služeb. Tento
zvláštní právní předpis platí též pro postup při nesouhlasu s
rozhodnutím o ukončení potřeby ošetřování podle odstavce 3.

§ 69

Povinnosti ošetřujícího lékaře

Ošetřující lékař je při posuzování potřeby ošetřování povinen

a) rozhodnout o vzniku potřeby ošetřování v den, kdy ji zjistil, a
potvrdit pojištěnci nejméně jednou měsíčně na předepsaném tiskopisu
trvání potřeby ošetřování, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo
nejvýše 3 kalendářní dny dopředu,

b) vést evidenci jím vydaných rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování;
pro náležitosti této evidence platí § 61 písm. b) přiměřeně,

c) předat pojištěnci, popřípadě osobě s potřebou ošetřování nebo jejímu
průvodci, rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování a rozhodnutí o
ukončení potřeby ošetřování, a to v den, kdy byly vydány,

d) stanovit podle požadavku lékaře příslušného orgánu nemocenského
pojištění termín kontroly pro účely provedení kontroly posuzování
potřeby ošetřování a za tímto účelem osobu s potřebou ošetřování
předvolat ke kontrole,

e) rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování v případech uvedených v §
68 odst. 3 v den, kdy zjistil, že netrvá potřeba ošetřování,

f) poskytnout potřebnou součinnost příslušnému orgánu nemocenského
pojištění při kontrole posuzování potřeby ošetřování, zejména umožnit
provedení této kontroly na svém pracovišti nebo se za tím účelem
dostavit na příslušný orgán nemocenského pojištění, a sdělit
zaměstnancům orgánu nemocenského pojištění oprávněným provést kontrolu
na požádání skutečnosti potřebné k provedení kontroly, a to v rozsahu,
ve kterém je orgán nemocenského pojištění oprávněn tuto kontrolu
provést,

g) vést ve zdravotnické dokumentaci údaje o průběhu potřeby ošetřování
na základě vlastních vyšetření a lékařských zpráv pořízených jinými
lékaři,

h) plnit povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. t) a w),

i) informovat předem pojištěnce, že po stanovenou dobu nemá oprávnění
rozhodovat ve věcech potřeby ošetřování [§ 79 odst. 1 písm. c)].

§ 70

Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb

Poskytovatel zdravotních služeb je povinen písemně potvrdit na žádost
pojištěnce nebo orgánu nemocenského pojištění přijetí ošetřované osoby
k poskytnutí lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení u tohoto
poskytovatele (§ 40 odst. 3).

§ 71

Povinnosti pojištěnce

Pojištěnec, který pobírá ošetřovné, je povinen na výzvu ošetřujícího
lékaře, který vydal rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, nebo orgánu
nemocenského pojištění dostavit se k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři
orgánu nemocenského pojištění s osobou s potřebou ošetřování ke
kontrole posouzení zdravotního stavu a potřeby ošetřování.

§ 72

Oprávnění zaměstnavatele

Zaměstnavatel je oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění
podnět ke kontrole důvodnosti potřeby ošetřování, je-li pojištěnec,
který pobírá ošetřovné, jeho zaměstnancem. Dal-li zaměstnavatel podle
věty první podnět ke kontrole, je povinen na žádost orgánu nemocenského
pojištění sdělit mu údaje potřebné pro provedení této kontroly.

Díl 3

Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování vyrovnávacího
příspěvku v těhotenství a mateřství

§ 73

(1) Poskytovatel pracovnělékařských služeb rozhodne o tom, že jsou dány
důvody uvedené v § 42 odst. 1 pro převedení těhotné pojištěnky,
pojištěnky do konce devátého měsíce po porodu nebo pojištěnky, která
kojí, na jinou práci nebo jiné služební místo, jestliže vyšetřením
zjistí tyto důvody; rozhodnutí vydá na předepsaném tiskopisu.

(2) Nezjistí-li poskytovatel pracovnělékařských služeb při vyšetření
důvody k rozhodnutí podle odstavce 1, avšak pojištěnka požaduje vydání
tohoto rozhodnutí, vydá rozhodnutí o tom, že dosavadní práce nebo
činnost vyplývající ze služebního zařazení nebo funkce, do níž byla
ustanovena, neohrožuje její těhotenství, zdraví nebo mateřství do konce
devátého měsíce po porodu nebo schopnost kojení; na toto rozhodnutí a
na další postup se použije zvláštní právní předpis^38) o poskytování
zdravotních služeb.

HLAVA V

KONTROLA POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY POJIŠTĚNÍ

§ 74

(1) Orgán nemocenského pojištění provádí svým lékařem kontrolu

a) správnosti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní
neschopnosti a potřeby ošetřování a správnosti vedení a úplnosti
zdravotnické dokumentace při tomto posuzování,

b) plnění povinností ošetřujících lékařů při posuzování zdravotního
stavu a dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování.

(2) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti se provádí na
pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem
orgánu nemocenského pojištění, a to zpravidla za osobní účasti
posuzovaného pojištěnce; lékař orgánu nemocenského pojištění může
určit, v kterých případech není přítomnost posuzovaného pojištěnce
potřebná. To platí obdobně i pro kontrolu posuzování potřeby
ošetřování.

(3) O kontrole vyhotoví orgán nemocenského pojištění zápis, jehož
stejnopis předá ošetřujícímu lékaři.

(4) Ošetřující lékař je povinen poskytnout lékařům orgánu nemocenského
pojištění potřebnou součinnost při kontrole, zejména umožnit vstup na
své pracoviště a předložit potřebnou zdravotnickou dokumentaci. Za
nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole může orgán nemocenského
pojištění uložit ošetřujícímu lékaři pořádkovou pokutu do výše 10 000
Kč.

(5) Na základě jednání s ošetřujícím lékařem orgán nemocenského
pojištění stanoví harmonogram kontrol posuzování dočasné pracovní
neschopnosti na pracovišti ošetřujícího lékaře a ošetřujícího lékaře o
něm písemně vyrozumí. Harmonogram musí být stanoven nejméně na dobu 3
měsíců.

(6) Pokud nastanou důvody k provedení mimořádné kontroly posuzování
zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, je orgán
nemocenského pojištění povinen o tom vyrozumět ošetřujícího lékaře
nejpozději 2 pracovní dny přede dnem kontroly.

§ 75

(1) Zjistí-li orgán nemocenského pojištění, že jsou důvody pro ukončení
dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování, rozhodne o
ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování, pokud
ji neukončil ošetřující lékař, a to na předepsaném tiskopise.

(2) Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem, který je v rozhodnutí uveden
jako den ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo den ukončení
potřeby ošetřování, ne však dříve než dnem jeho ústního vyhlášení
přítomnému pojištěnci nebo písemného doručení nepřítomnému pojištěnci.
Pokud se pojištěnec osobně nezúčastnil kontroly podle § 74 odst. 2,
aniž by prokázal existenci vážných důvodů své neúčasti, je rozhodnutí
vykonatelné dnem této kontroly.

§ 75a

(1) Nejpozději do 30 dnů před uplynutím podpůrčí doby zhodnotí
ošetřující lékař spolu s lékařem orgánu nemocenského pojištění
zdravotní stav a dosavadní průběh dočasné pracovní neschopnosti
pojištěnce za účelem zjištění, zda

a) lze očekávat, že pojištěnec před uplynutím podpůrčí doby nabude
pracovní schopnost,

b) existují zdravotní důvody pro předpoklad, že pojištěnec nabude
pracovní schopnost v krátké době po uplynutí podpůrčí doby, nebo

c) je zdravotní stav pojištěnce dlouhodobě nepříznivý podle zákona o
důchodovém pojištění.

(2) S výsledkem zhodnocení podle odstavce 1 seznámí ošetřující lékař
pojištěnce a v návaznosti na výsledek tohoto zhodnocení ho současně
informuje o možnostech dalšího postupu.

(3) Pro průběh zhodnocení zdravotního stavu a dosavadního průběhu
dočasné pracovní neschopnosti platí § 74 odst. 2 a 4 obdobně. Toto
zhodnocení a jeho výsledek zaznamená ošetřující lékař ve zdravotnické
dokumentaci.

HLAVA VI

KONTROLA DODRŽOVÁNÍ REŽIMU DOČASNĚ PRÁCE NESCHOPNÉHO POJIŠTĚNCE

§ 76

(1) Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
provádí příslušný orgán nemocenského pojištění pověřenými zaměstnanci z
vlastního podnětu nebo z podnětu ošetřujícího lékaře pojištěnce anebo
zaměstnavatele. Podá-li podnět k provedení této kontroly ošetřující
lékař nebo zaměstnavatel, je tento orgán povinen provést kontrolu do 7
dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele
písemně informovat.

(2) O kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
se sepisuje písemný záznam, ve kterém se uvede výsledek kontroly. Pokud
bylo při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného
pojištěnce zjištěno porušení tohoto režimu, zasílá orgán nemocenského
pojištění záznam o kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci,
ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.

(3) Pověření zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění provádějící
kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce jsou
povinni se prokázat průkazem s fotografií vydaným orgánem nemocenského
pojištění. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Provedl-li kontrolu dodržování povinností stanovených v § 56 odst.
2 písm. b) zaměstnavatel, platí odstavec 2 obdobně s tím, že záznam
zasílá zaměstnavatel též orgánu nemocenského pojištění.

HLAVA VII

SOUČINNOST POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB A FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH
OSOB

§ 77

(1) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni na žádost orgánu
nemocenského pojištění za úhradu

a) provést vyšetření zdravotního stavu osoby, která je povinna se
tomuto vyšetření podrobit podle § 64 odst. 1 písm. e), pro účely
posuzování dočasné pracovní neschopnosti nebo kontroly posuzování
dočasné pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po
uplynutí podpůrčí doby a vyšetření zdravotního stavu osoby pro účely
posuzování potřeby ošetřování,

b) zpracovat bez souhlasu osoby uvedené v písmenu a) lékařské podklady
v rozsahu určeném orgánem nemocenského pojištění, jichž je třeba k
posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti a pro kontrolu
dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování.

(2) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni lékaři orgánu
nemocenského pojištění na jeho žádost a bez souhlasu osoby uvedené v
odstavci 1 písm. a) bezplatně sdělit informace potřebné ke kontrole
posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti, umožnit
lékaři orgánu nemocenského pojištění nahlížení do zdravotnické
dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit lékaři orgánu
nemocenského pojištění zdravotnickou dokumentaci v rozsahu určeném
orgánem nemocenského pojištění.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb plní povinnosti podle odstavců 1 a
2 ve lhůtě určené orgánem nemocenského pojištění, a není-li tato lhůta
určena, do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel žádost.

(4) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami^43) a zvláštními právními předpisy^44).
Úhradu poskytuje ten, kdo si provedení výkonu vyžádal, a to na základě
vyúčtování předloženého poskytovatelem zdravotních služeb. To platí
obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace
podle odstavce 2.

§ 78

Fyzické a právnické osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají
opravy nebo prodej ortopedických nebo kompenzačních pomůcek, mají
povinnost sdělit na vyžádání bezplatně informace o lhůtě stanovené k
opravě nebo pořízení nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky nebo
jiné informace, jež jsou v přímém vztahu k posuzování dočasné pracovní
neschopnosti, která vznikla podle § 57 odst. 1 písm. d), ošetřujícímu
lékaři nebo příslušnému orgánu nemocenského pojištění.

HLAVA VIII

OPRÁVNĚNÍ ORGÁNŮ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ PŘI PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ
LÉKAŘŮ PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY POJIŠTĚNÍ

§ 79

(1) Orgán nemocenského pojištění je oprávněn v případě, kdy ošetřující
lékař porušil své povinnosti při posuzování zdravotního stavu pro účely
pojištění a za toto porušení mu byla pravomocně uložena pokuta podle §
138 odst. 1,

a) upozornit zřizovatele poskytovatele zdravotních služeb nebo orgán,
který rozhodl o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a
příslušnou zdravotní pojišťovnu na to, že ošetřující lékař porušil
povinnosti stanovené mu tímto zákonem; k tomuto upozornění se přikládá
opis rozhodnutí o uložení pokuty,

b) podat podnět České lékařské komoře nebo České stomatologické komoře
k zahájení disciplinárního řízení s lékařem podle zvláštního právního
předpisu^45); k tomuto podnětu se přikládá opis rozhodnutí o uložení
pokuty. O výsledku tohoto řízení musí být orgán nemocenského pojištění
příslušnou komorou do 1 měsíce od jeho skončení písemně informován,

c) stanovit ošetřujícímu lékaři zákaz rozhodovat ve věcech dočasné
pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování na dobu až 2 let, pokud
pokuta byla uložena za správní delikt uvedený v § 138 odst. 1 písm. l)
nebo pokud pokuta byla uložena za správní delikt uvedený v § 138 odst.
1 písm. m) a v období do jednoho roku od uložení této pokuty rozhodl
orgán nemocenského pojištění podle § 75 odst. 1 znovu o ukončení
dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování, a ošetřující
lékař byl na možnost stanovení tohoto zákazu písemně upozorněn; je-li
ošetřujícím lékařem právnická osoba, lze uložit tento zákaz pouze tomu
lékaři, který zavinil, že v tomto období do jednoho roku bylo znovu
rozhodnuto orgánem nemocenského pojištění o ukončení dočasné pracovní
neschopnosti nebo potřeby ošetřování.

(2) Orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit příslušnou
zdravotní pojišťovnu na to, že

a) průměrná doba trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti podle
odbornosti lékaře stanovená za období nejméně 6 měsíců v rámci
dočasných pracovních neschopností, o nichž rozhodl tentýž ošetřující
lékař, se výrazně odlišuje od regionálního nebo celostátního průměru
trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti zjištěného tímto orgánem,

b) ošetřující lékař přes předchozí písemné upozornění porušuje
povinnosti stanovené v § 61, 67 a 69.

§ 80

(1) V případě zákazu rozhodovat podle § 79 odst. 1 písm. c) provádí za
ošetřujícího lékaře rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti
a potřeby ošetřování po dobu trvání tohoto zákazu orgán nemocenského
pojištění, který tento zákaz stanovil, pokud si pojištěnec nezvolil
jiného ošetřujícího lékaře nebo pokud se nestanoví jinak v § 82 odst.
5. Lékař orgánu nemocenského pojištění přitom plní povinnosti
ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. a), b), d), h), j), l) a m) a
§ 68, vede zdravotnickou dokumentaci o průběhu dočasné pracovní
neschopnosti nebo potřeby ošetřování v rozsahu potřebném pro
rozhodování, vyplňuje potřebné údaje na předepsaných tiskopisech,
sděluje poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání
předpokládanou délku trvání dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce a
zabezpečuje příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění
pojištění, před zneužitím.

(2) Při rozhodování orgánu nemocenského pojištění v případech uvedených
v odstavci 1 se

a) použijí předepsané tiskopisy podle tohoto zákona, které používají
ošetřující lékaři,

b) nepoužije ustanovení § 56 odst. 4 věty třetí, § 57 odst. 4, § 59
odst. 3 a § 68 odst. 5,

c) použije ustanovení § 75 odst. 2 věty první, jde-li o ukončení
dočasné pracovní neschopnosti nebo o ukončení potřeby ošetřování.

(3) Při rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo
potřeby ošetřování podle odstavce 1 lékaři orgánu nemocenského
pojištění vycházejí z lékařských zpráv a posudků vypracovaných
ošetřujícími lékaři a dalšími lékaři a z výsledků vlastních vyšetření.

(4) Ošetřující lékař, kterému byl stanoven zákaz rozhodovat podle § 79
odst. 1 písm. c), je povinen neodkladně a bezplatně zaslat orgánu
nemocenského pojištění uvedenému v odstavci 1 na jeho žádost potřebné
podklady o zdravotním stavu pojištěnce.

ČÁST PÁTÁ

ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ

HLAVA I

ORGÁNY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A JEJICH PŘÍSLUŠNOST K PROVÁDĚNÍ
POJIŠTĚNÍ

Díl 1

Orgány nemocenského pojištění

§ 81

(1) Pojištění provádějí příslušné orgány nemocenského pojištění.

(2) Orgány nemocenského pojištění jsou

a) okresní správy sociálního zabezpečení^46),

b) Česká správa sociálního zabezpečení^47),

c) služební orgány,

d) Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(3) Služebními orgány jsou

a) Ministerstvo obrany,

b) Ministerstvo vnitra,

c) Vězeňská služba České republiky,

d) Generální ředitelství cel,

e) Generální inspekce bezpečnostních sborů,

f) Bezpečnostní informační služba,

g) Úřad pro zahraniční styky a informace.

Díl 2

Příslušnost orgánů nemocenského pojištění k provádění pojištění

§ 82

Věcná příslušnost

(1) Pojištění provádějí

a) okresní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního
zabezpečení, jde-li o pojištěnce uvedené v § 5 písm. a) bodech 1, 3 až
13 a 15 až 20, s výjimkou pojištěnců vykonávajících pojištěnou činnost
ve vazbě, (dále jen "zaměstnané osoby") a o pojištěnce uvedené v § 5
písm. b),

b) Ministerstvo obrany, jde-li o vojáky z povolání,

c) Ministerstvo vnitra, jde-li o příslušníky Policie České republiky a
příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky,

d) Vězeňská služba České republiky, jde-li o příslušníky Vězeňské
služby České republiky a jde-li o odsouzené ve výkonu trestu odnětí
svobody zařazené do práce, osoby ve výkonu zabezpečovací detence
zařazené do práce a pojištěnce vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě
(dále jen "odsouzené osoby"),

e) Generální ředitelství cel, jde-li o příslušníky Celní správy České
republiky,

f) Generální inspekce bezpečnostních sborů, jde-li o příslušníky
Generální inspekce bezpečnostních sborů,

g) Bezpečnostní informační služba, jde-li o příslušníky Bezpečnostní
informační služby,

h) Úřad pro zahraniční styky a informace, jde-li o příslušníky Úřadu
pro zahraniční styky a informace.

(2) Vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě, provádí pojištění ten
orgán nemocenského pojištění, který byl příslušný k provádění pojištění
z té pojištěné činnosti, z níž ochranná lhůta plyne, pokud se nestanoví
jinak v odstavci 3 nebo 4.

(3) Je-li fyzická osoba současně účastna pojištění jako pojištěnec
uvedený v odstavci 1 písm. a) i jako pojištěnec uvedený v odstavci 1
písm. b) až h) a uplatňuje nárok na dávky z obou těchto pojištění,
vyplácejí dávky ty orgány nemocenského pojištění, které jsou příslušné
k provádění pojištění příslušníků; tyto orgány plní přitom úkoly, které
má vůči pojištěncům uvedeným v odstavci 1 písm. a) okresní správa
sociálního zabezpečení a které se týkají stanovení výše a výplaty
dávek, krácení nebo odnětí nemocenského při porušení režimu dočasně
práce neschopného pojištěnce a při nesplnění povinnosti součinnosti při
kontrole dodržování tohoto režimu podle § 64 odst. 1 písm. b) a
regresní náhrady.

(4) Kontrolu dočasné pracovní neschopnosti podle § 74 odst. 1
pojištěnce, který byl příslušníkem a jehož dočasná pracovní neschopnost
vznikla v průběhu služebního poměru a trvá i po jeho skončení nebo
vznikla po skončení služebního poměru v ochranné lhůtě, a posuzování
pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby (§ 66) u tohoto
pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení, a to vždy na
základě žádosti příslušného služebního orgánu.

(5) V případě zákazu rozhodovat podle § 79 odst. 1 písm. c) stanoveného
služebními orgány uvedenými v § 81 odst. 3 písm. e), f) nebo g) mohou
tyto orgány požádat okresní správu sociálního zabezpečení, aby
rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby
ošetřování převzala místo těchto služebních orgánů; okresní správa
sociálního zabezpečení je povinna této žádosti vyhovět. Pojištěnce o
tomto převzetí informují tyto služební orgány.

§ 83

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení

(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení pro
provádění

a) pojištění zaměstnanců včetně kontroly plnění povinností
zaměstnavatelů v pojištění se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud toto
sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá
mzdovou účtárnu; pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové
účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní
příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem mzdové
účtárny,

b) pojištění osob samostatně výdělečně činných včetně kontroly plnění
jejich povinností v pojištění se řídí místem trvalého pobytu osoby
samostatně výdělečně činné. Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná
trvalý pobyt na území České republiky, řídí se místní příslušnost
okresní správy sociálního zabezpečení místem hlášeného pobytu^6) v
České republice. Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná trvalý pobyt
na území České republiky ani hlášený pobyt v České republice, řídí se
místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem výkonu
samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné
výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně
výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede pojištěnce v
evidenci dočasně práce neschopných, jde-li o vedení evidence dočasně
práce neschopných pojištěnců a kontrolu posuzování zdravotního stavu
pro účely pojištění a v případech uvedených v § 79 odst. 1 písm. c) a §
84 odst. 2 písm. a) bodě 5,

b) místem pobytu pojištěnce v době dočasné pracovní neschopnosti
určeného podle § 56 odst. 2 písm. b) a odst. 3 nebo podle § 64 odst. 1
písm. g), jde-li o kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného
pojištěnce,

c) místem trvalého pobytu pojištěnce, má-li pojištěnec místo trvalého
pobytu na území České republiky, popřípadě místem hlášeného pobytu v
České republice nebo místem, kde se na území České republiky zdržuje,
nemá-li pojištěnec místo trvalého pobytu na území České republiky nebo
místo hlášeného pobytu, pokud nelze určit příslušnost podle odstavce 1
nebo podle písmene a) nebo b),

d) sídlem orgánu ochrany veřejného zdraví, který nařídil karanténu.

(3) Vznikl-li nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství v
ochranné lhůtě, určí se místní příslušnost okresní správy sociálního
zabezpečení podle odstavce 1 tak, jako by dále trvalo pojištění, z
něhož vznikl nárok na tyto dávky.

(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v řízení o
správních deliktech se řídí

a) podle odstavce 1 písm. a), jde-li o přestupek nebo správní delikt
spáchaný zaměstnavatelem nebo o přestupek spáchaný pojištěncem, který
přestupek spáchal jako zaměstnaná osoba,

b) podle odstavce 1 písm. b), jde-li o přestupek spáchaný pojištěncem,
který přestupek spáchal jako osoba samostatně výdělečně činná,

c) místem trvalého pobytu pojištěnce nebo jiné fyzické osoby, jde-li o
přestupek spáchaný pojištěncem nebo jinou fyzickou osobou a nelze-li
určit místní příslušnost podle písmene a) nebo b),

d) sídlem poskytovatele zdravotních služeb, jde-li o správní delikt
spáchaný poskytovatelem zdravotních služeb

e) sídlem právnické osoby, jde-li o správní delikt spáchaný právnickou
osobou a nelze-li určit místní příslušnost podle písmene a) nebo d).

(5) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení
určit podle odstavců 1 až 4 nebo pokud by bylo místně příslušných více
okresních správ sociálního zabezpečení, stanoví Česká správa sociálního
zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude příslušná
k provádění pojištění a kontrole plnění povinností v pojištění.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije, nestanoví-li se v tomto
zákoně jinak.

HLAVA II

ÚKOLY A OPRÁVNĚNÍ PŘI PROVÁDĚNÍ POJIŠTĚNÍ

Díl 1

Úkoly a oprávnění orgánů nemocenského pojištění

§ 84

Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení při provádění pojištění
zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných plní úkoly
stanovené tímto zákonem orgánu nemocenského pojištění, pokud nejde o
úkoly, které při tomto provádění plní Česká správa sociálního
zabezpečení.

(2) Okresní správy sociálního zabezpečení

a) rozhodují v prvním stupni ve věcech pojištění podle odstavce 1, a
to:

1. o vzniku, trvání a zániku pojištění, vznikl-li spor o účast na
pojištění,

2. o přiznání dávek a jejich odnětí, o zastavení výplaty dávek a o
změně výše dávek,

3. o vrácení přeplatku na dávce,

4. o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,

5. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v
případech uvedených v § 75 odst. 1,

6. o regresních náhradách,

7. o správních deliktech,

8. o stanovení zákazu podle § 79 odst. 1 písm. c),

9. o věcech uvedených v § 80 odst. 1,

10. v dalších případech stanovených tímto zákonem,

b) vyplácejí dávky ve stanovených termínech,

c) vydávají pojištěncům písemné oznámení o druhu jimi vyplácené dávky,
denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou
byla dávka vyplacena, a písemné oznámení o výši přeplatku na
nemocenském, který je pojištěnec povinen uhradit z důvodu zpětného
přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu
třetího stupně, a období, za které byl tento přeplatek vyčíslen,

d) vydávají pojištěncům písemná oznámení o zúčtování dávek podle § 124
odst. 8,

e) vedou evidenci spojenou s výplatou dávek,

f) vedou evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných,
jejichž pojištění provádějí, včetně evidence doby pojištění a evidence
lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů pro výplatu dávek, evidenci
zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných dočasně práce
neschopných a s nařízenou karanténou, a evidenci pojištěnců s nárokem
na výplatu dávek podle druhu dávek,

g) vedou evidenci rozhodnutí o porušení povinností ošetřujících lékařů
spojených s posuzováním a potvrzováním zdravotního stavu a dočasné
pracovní neschopnosti pro účely pojištění a umožňují ošetřujícím
lékařům nahlížet do této evidence, jde-li o rozhodnutí, která se jich
týkají,

h) vedou evidenci zaměstnavatelů, kteří spadají do jejich místní
příslušnosti,

i) kontrolují plnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně
výdělečně činných v pojištění a plnění povinností dalších právnických
nebo fyzických osob uložených jim tímto zákonem,

j) kontrolují dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců,

k) vystavují ženě, která nesplňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v
mateřství, na její žádost potvrzení o této skutečnosti,

l) upozorňují písemně ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele na trvání
dočasné pracovní neschopnosti v délce 180 dní, a to alespoň 15 dní
předem, a ošetřujícího lékaře, zaměstnavatele a pojištěnce, jemuž se
poskytuje nemocenské, na čerpání podpůrčí doby v délce 380 dní, a to
alespoň 2 měsíce předem; pojištěnce přitom zároveň informují, co pro
něj znamená ukončení podpůrčí doby a o podmínkách vyplácení
nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,

m) informují písemně osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční
zaměstnance o zániku jejich účasti na pojištění z důvodu nezaplacení
pojistného na pojištění, a to nejpozději do osmého dne druhého
kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž účast na pojištění
z tohoto důvodu zanikla,

n) poskytují ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům
bezplatně tiskopisy předepsané podle tohoto zákona a ošetřujícím
lékařům bezplatně obálky určené pro zasílání stanovených hlášení a
oznámení podle § 61 okresním správám sociálního zabezpečení v
případech, kdy cenu dodání těchto zásilek uhrazuje Česká správa
sociálního zabezpečení podle § 167b,

o) poskytují pojištěncům a zaměstnavatelům bezplatně odborné informace
o pojištění,

p) oznamují do 15 dnů ode dne obdržení předepsaného tiskopisu písemně
smluvnímu zaměstnavateli a smluvnímu zaměstnanci den vzniku účasti na
pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového
pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel,

q) oznamují ošetřujícímu lékaři, kterým dnem skončil nárok na
nemocenské pojištěnci, který končí pojištěnou činnost a žádá o zahájení
výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do doby dočasné
pracovní neschopnosti,

r) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci v oblasti pojištění,

s) informují příslušný služební orgán o výsledku posouzení kontroly
dočasné pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po
uplynutí podpůrčí doby v případech uvedených v § 82 odst. 4, pokud
tento orgán o kontrolu nebo posouzení požádal,

t) předávají České správě sociálního zabezpečení údaje potřebné k
vedení registru pojištěnců nemocenského pojištění (dále jen "registr
pojištěnců") a registru zaměstnavatelů,

u) vystavují na žádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za
ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z
povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského; toto potvrzení
vystavují okresní správy sociálního zabezpečení též na žádost
příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na
služebním příjmu.

(3) Okresní správy sociálního zabezpečení dále

a) provádějí kontrolu vedení evidence dočasně práce neschopných
pojištěnců a osob s potřebou ošetřování a kontrolu správnosti a
úplnosti zdravotnické dokumentace týkající se průběhu dočasné pracovní
neschopnosti a potřeby ošetřování člena domácnosti ze zdravotních
důvodů u ošetřujícího lékaře,

b) provádějí kontrolu posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění
a vedou evidenci zápisů o této kontrole,

c) kontrolují plnění povinností stanovených tímto zákonem ošetřujícím
lékařům,

d) dávají dočasně práce neschopnému pojištěnci na základě jeho žádosti
předchozí písemný souhlas k povolení změny místa pobytu v době dočasné
pracovní neschopnosti (§ 56 odst. 3 věta třetí) a ošetřujícímu lékaři
předchozí písemný souhlas v případech uvedených v § 56 odst. 6 a § 57
odst. 3 a 5,

e) přešetřují podněty týkající se posuzování dočasné pracovní
neschopnosti ošetřujícími lékaři podané zdravotní pojišťovnou a podněty
zaměstnavatele ke kontrole důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti a
potřeby ošetřování,

f) podávají zdravotní pojišťovně informace z oblasti posuzování
zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři,
a to včetně informací o průměrné délce trvání jedné dočasné pracovní
neschopnosti podle odbornosti ošetřujícího lékaře a sankcí udělených
ošetřujícímu lékaři, za účelem kontroly efektivního využívání a
poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění,

g) předávají poskytovateli zdravotních služeb a správnímu úřadu,
příslušným podle zvláštního právního předpisu^38), pro účely řízení o
návrhu na přezkoumání rozhodnutí a o odvolání potřebné kopie podkladů
pro toto řízení, a to na jejich žádost,

h) nařizují vyšetření zdravotního stavu pojištěnce u poskytovatele
zdravotních služeb, je-li to nezbytné pro posuzování zdravotního stavu
a dočasné pracovní neschopnosti,

i) posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po
uplynutí podpůrčí doby,

j) provádějí kontrolu dočasné pracovní neschopnosti, zhodnocení
zdravotního stavu a dosavadního průběhu dočasné pracovní neschopnosti a
posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby v případech
uvedených v § 82 odst. 4,

k) ukončují dočasnou pracovní neschopnost nebo potřebu ošetřování v
případech uvedených v § 75 odst. 1, a to na předepsaných tiskopisech;

tyto úkoly může plnit pouze lékař.

§ 85

Úkoly České správy sociálního zabezpečení

(1) Česká správa sociálního zabezpečení

a) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v
oblasti pojištění,

b) rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni
rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech
pojištění,

d) vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby
samostatně výdělečně činné,

e) vede registr zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnané osoby,

f) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona a
poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského
pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto tiskopisy
používají; uzavírá dohodu podle § 167b a zajišťuje vydávání obálek
uvedených v § 84 odst. 2 písm. n),

g) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství
a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti pojištění.

(2) Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní
schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí
doby a plní úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. d) a j) pro účely
odvolacího řízení.

§ 86

Úkoly služebních orgánů

(1) Služební orgány v oborech své působnosti při provádění pojištění
příslušníků a pojištění odsouzených osob plní úkoly stanovené tímto
zákonem orgánu nemocenského pojištění, pokud nejde o úkoly, které při
tomto provádění plní služební útvary, věznice a ústavy pro výkon
zabezpečovací detence.

(2) Služební orgány v oborech své působnosti

a) plní úkoly uvedené v § 84 odst. 2 písm. a), g), j), n) a o),

b) vedou registr služebních útvarů,

c) vedou registr pojištěnců, jde-li o příslušníky a odsouzené osoby,

d) kontrolují plnění povinností služebních útvarů v pojištění,

e) plní úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. a) až i) a k) a v § 85 odst.
1 písm. c) a g);

úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. a) až i) může plnit pouze lékař.

§ 87

Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí

a) řídí a kontroluje výkon státní správy v pojištění,

b) koordinuje a usměrňuje provádění pojištění ve vztahu k České správě
sociálního zabezpečení a ke služebním orgánům,

c) řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení při provádění
pojištění,

d) sleduje účelné vynakládání prostředků státu určených na pojištění.

§ 88

Odstraňování tvrdostí

Ministři práce a sociálních věcí, obrany a vnitra, generální ředitel
Vězeňské služby České republiky, generální ředitel Generálního
ředitelství cel, ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů,
ředitel Bezpečnostní informační služby a ředitel Úřadu pro zahraniční
styky a informace mohou rozhodnout v oboru své působnosti o odstranění
tvrdostí v jednotlivých případech, které se vyskytly při provádění
pojištění.

Oprávnění orgánů nemocenského pojištění

§ 89

(1) Orgány nemocenského pojištění mohou vyzvat

a) zaměstnavatele k podání hlášení a předložení záznamů o skutečnostech
rozhodných pro posouzení účasti zaměstnanců na pojištění a pro nárok na
dávky, jejich výši a výplatu,

b) pojištěnce, aby sdělil, popřípadě doložil skutečnosti rozhodné pro
provádění jeho pojištění,

c) příjemce dávky, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na
dávku, její výši a výplatu,

d) zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných
pojištění, osobu samostatně výdělečně činnou a zahraničního
zaměstnance, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejich
povinností v pojištění, včetně placení pojistného na nemocenské
pojištění, dostavili v určeném termínu na okresní správu sociálního
zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; za
zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných
pojištění, se pro tyto účely považuje zaměstnavatel, který ke dni
vyhotovení výzvy okresní správy sociálního zabezpečení má v registru
pojištěnců evidováno méně než 26 těchto zaměstnanců,

e) držitele poštovní licence, aby doložil skutečnosti týkající se
výplaty dávek, zejména komu, kdy a v jaké výši byly vyplaceny,

f) peněžní ústav, aby doložil skutečnosti týkající se výplaty dávek,
zejména komu, kdy a v jaké výši byly připsány na účet.

(2) Lhůtu ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 stanoví orgán
nemocenského pojištění; tato lhůta nesmí být kratší než 8 kalendářních
dnů ode dne doručení nebo sdělení výzvy ke splnění těchto povinností.

§ 90

Orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny

a) přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou
zaměstnavatelé pro účely provádění pojištění povinni vést, včasnost a
způsob jejich předložení a podání,

b) kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro účast
na pojištění, stanovení nároku na dávku, její výši a výplatu, a to
včetně určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti,

c) dohodnout se zaměstnavatelem změnu lhůty pro plnění jeho povinnosti
uvedené v § 94 odst. 1 a 2,

d) dát příslušné zdravotní pojišťovně podnět ke kontrole poskytování
zdravotní péče a postupu ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a
potřeby ošetřování ošetřujícím lékařem,

e) vyžadovat od poskytovatelů pracovnělékařských služeb vyjádření o
zdravotní způsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat
dosavadní zaměstnání; poskytovatelé pracovnělékařských služeb přitom
vychází ze zprávy o zdravotním stavu pojištěnce, kterou jim orgán
nemocenského pojištění zaslal.

§ 91

Pověření zaměstnanci orgánů nemocenského pojištění jsou oprávněni
vstupovat do prostorů zaměstnavatelů, kontrolovat plnění povinností
uložených tímto zákonem a vyžadovat potřebnou součinnost při této
kontrole, zejména předložení podkladů uvedených v § 90 písm. b); k
odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat nápravná
opatření, popřípadě vyžadovat přijetí opatření k nápravě ve stanovené
lhůtě a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních včetně jejich
plnění.

Díl 2

Úkoly živnostenských úřadů

§ 91a

Osoby samostatně výdělečně činné, které samostatnou výdělečnou činnost
provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona, mohou
přihlášky k pojištění a odhlášky z pojištění podat též u živnostenského
úřadu^47a).

Díl 3

Úkoly zaměstnavatelů v pojištění

Oddíl 1

Rozdělení zaměstnavatelů a jejich příslušnost k plnění úkolů v
pojištění

§ 92

(1) Úkoly zaměstnavatelů v pojištění plní v rozsahu dále stanoveném

a) zaměstnavatelé, kteří jsou povinni se přihlásit do registru
zaměstnavatelů (§ 93 a 123),

b) služební útvary,

c) věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o odsouzené
osoby.

(2) Úkoly zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) plní u

a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž jsou v
pracovním poměru,

b) státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž
je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,

c) členů družstev družstvo, jehož jsou členy, jestliže mimo
pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím
odměňováni,

d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo
dohody o provedení práce zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem
tuto dohodu,

e) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních
předpisů zaměstnavatel, který uzavřel s pracovníkem tento vztah,

f) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,

g) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev
městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních
měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli
v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako
uvolnění členové zastupitelstva, útvar, který vyřizuje pracovní
záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,

h) poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Kancelář
Poslanecké sněmovny a u senátorů Senátu Parlamentu České republiky
Kancelář Senátu,

i) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,

j) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu
Nejvyšší kontrolní úřad,

k) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání, předsedy Energetického regulačního
úřadu Energetický regulační úřad, členů Rady Ústavu pro studium
totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů a u členů Rady
Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,

l) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního
arbitra,

m) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář
Veřejného ochránce práv,

n) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 11 správní úřad nebo právnická
osoba uvedená v tomto ustanovení anebo ten, kdo má u osob
vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,

o) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která
těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

p) osob pečujících a osob v evidenci orgán, který vyplácí odměnu
pěstouna podle zvláštního právního předpisu^13),

q) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 15 ten, pro něhož jsou tyto osoby
činné,

r) smluvních zaměstnanců smluvní zaměstnavatel.

s) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným tato
společnost,

t) komanditistů komanditní společnosti tato společnost,

u) ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,

v) prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,

w) likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti
likvidátora,

x) členů kolektivních orgánů právnické osoby uvedených v § 5 písm. a)
bodě 18 tato právnická osoba,

y) vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 5 písm.
a) bodě 20 tato organizační složka.

Oddíl 2

Úkoly zaměstnavatelů přihlašovaných do registru zaměstnavatelů

§ 93

(1) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, je povinen
přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na
předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů; na tomto tiskopise
uvádí též všechny peněžní ústavy v České republice, u nichž má vedeny
účty. Zaměstnavatel je povinen uvést na tomto tiskopisu též všechny své
mzdové účtárny s uvedením jejich adres a osob, které jsou za ně
oprávněny jednat jménem zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel, který
není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle věty první,
zaměstnává zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu
nebo zaměstnáním na základě dohody o provedení práce, a v průběhu
tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci pojištění, je
zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů
nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto
zaměstnanci pojištění vzniklo.

(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě uvedené v odstavci 1 větě první
přihlásit na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů též
každou svou mzdovou účtárnu; na tomto tiskopise je povinen uvést též
okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh
zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo platů.
Pokud bude mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele
do registru zaměstnavatelů podle odstavce 1, běží lhůta 8 kalendářních
dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení.

(3) Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit každou změnu údajů, které
uvedl na předepsaném tiskopisu podaném podle odstavců 1 a 2, a to do 8
kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Zaměstnavatel je dále
povinen písemně ohlásit rozhodnutí soudu o zrušení zaměstnavatele, a to
do 8 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, a ve stejné lhůtě též
další případy zrušení zaměstnavatele podle zvláštních právních
předpisů^48). Fyzická osoba, která pokračuje v živnosti po úmrtí
fyzické osoby, která byla zaměstnavatelem, do skončení řízení o
projednání dědictví je povinna písemně ohlásit do 30 dnů okresní správě
sociálního zabezpečení den úmrtí této fyzické osoby a své pokračování v
její živnosti podle zvláštního právního předpisu^49).

(4) Zaměstnavatel je povinen se odhlásit na předepsaném tiskopisu z
registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy
přestal být zaměstnavatelem. V případě zániku zaměstnavatele je povinen
jeho právní nástupce odhlásit ho na předepsaném tiskopisu z registru
zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne jeho zániku. V
případě zániku zaměstnavatele bez právního nástupce je povinen ten, kdo
byl ke dni zániku zaměstnavatele pověřen jeho likvidací, odhlásit
zaměstnavatele na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to
nejméně do 8 kalendářních dnů ode dne jeho zániku.

(5) Při zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v registru
zaměstnavatelů, je zaměstnavatel povinen odhlásit ji na předepsaném
tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne zrušení mzdové účtárny.

(6) Zaměstnavatelé a jejich mzdové účtárny jsou povinni ve styku s
okresní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního
zabezpečení používat přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a
mzdové účtárny.

(7) Ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 neplatí, má-li
zaměstnavatel jen jednu mzdovou účtárnu, jejíž místo je shodné se
sídlem zaměstnavatele.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na zaměstnavatele, který
zaměstnává jen zahraniční zaměstnance.

(9) Úkoly podle odstavců 1 až 5 plní zaměstnavatelé u příslušné okresní
správy sociálního zabezpečení.

§ 94

(1) Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního
zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do
zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8
kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení
zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení
zaměstnání. U smluvního zaměstnance oznamuje zaměstnavatel podle věty
první den zahájení výkonu práce na území České republiky a den skončení
výkonu této práce, a to i když výkon této práce nezakládá účast na
pojištění, do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu
této práce. U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého
rozsahu a zaměstnance uvedeného v § 6 odst. 3, oznamuje zaměstnavatel
den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního
měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci
vznikla účast na pojištění. Ustanovení předchozí věty platí obdobně,
jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce;
jestliže tento zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky ve lhůtě
stanovené v části věty před středníkem a zaměstnavatel ještě den
nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel
toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku
podle § 97 odst. 1.

(2) Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního
zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do
zaměstnání, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(3) Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně
dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených v
odstavcích 1 a 2. Tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i
okresní správa sociálního zabezpečení; platnost dohody končí prvním
dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla
vypovězena.

(4) Zaměstnavatel je povinen v oznámení o dni nástupu zaměstnance do
zaměstnání (zahájení výkonu práce na území České republiky u smluvního
zaměstnance) podle odstavce 1 uvést též údaje o zaměstnanci potřebné
pro zanesení do registru pojištěnců (§ 122).

§ 95

(1) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích
účastných pojištění, která musí pro účely pojištění obsahovat tyto
údaje:

a) jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo
narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den
nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající
účast na pojištění, údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale
v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten
důchodového pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec povinně
účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním
zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj
o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle
pojištění, a u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho
zahraničního zaměstnavatele a údaj o povinné účasti smluvního
zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho
zahraniční zaměstnavatel, jakož i den zahájení a den skončení výkonu
práce smluvního zaměstnance na území České republiky,

b) výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu,

c) příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a
jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek,

d) dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu karantény, dobu
ošetřování člena domácnosti (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu
mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby, dobu výkonu
zabezpečovací detence a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a
další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez
náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v
případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu
práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na
výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného,

e) neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části,

f) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od
kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze
státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním
zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a
jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu,

g) předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím
není okresní správa sociálního zabezpečení,

h) výši vyměřovacího základu pro pojistné,

i) název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn,

j) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle
tohoto zákona, údaje o jeho povinné účasti na důchodovém pojištění v
cizině.

(2) Zaměstnavatel je povinen vést o svých zaměstnancích, jejichž
zaměstnání jim nezakládá účast na pojištění, údaje uvedené v odstavci 1
písm. a) až c) s tím, že údaj o druhu činnosti se týká činnosti, která
nezakládá účast na pojištění.

(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 platí též pro zaměstnavatele, který
není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, a pro
zaměstnavatele, který je z tohoto registru odhlášen.

§ 96

Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o skutečnostech uvedených v
§ 95 po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se
týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají
charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu. Za záznamy o těchto
skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení
pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby
pracovního volna bez náhrady příjmu. Zaniká-li zaměstnavatel bez
právního nástupce před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, je
zaměstnavatel povinen zajistit po tuto dobu úschovu záznamů a sdělit
okresní správě sociálního zabezpečení místo, na kterém budou záznamy
uloženy.

§ 97

(1) Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o
dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich
výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek
předávat okresní správě sociálního zabezpečení; okresní správě
sociálního zabezpečení je povinen neprodleně oznamovat též všechny
skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Je-li u
zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel
povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní
správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek
nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o
nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a
sdělení, jaká část základní částky^73) nemá být okresní správou
sociálního zabezpečení srážena^74). Pokud zaměstnavatel již předal
okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek
a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je
povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro
provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu.
Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu;
těmito údaji se rozumí vyměřovací základy pro pojistné na důchodové
pojištění uvedené v § 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v § 18 odst.
7. Plátce odměny pěstouna, která osobě pečující a osobě v evidenci
náleží podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, oznamuje na
předepsaném tiskopisu pro účely výpočtu dávek měsíční výši této odměny,
která pěstounovi náležela za kalendářní měsíc předcházející
kalendářnímu měsíci, v němž u něj vznikla sociální událost, popřípadě
za kalendářní měsíc, v němž u něj vznikla sociální událost.
Zaměstnavatel je dále povinen předávat okresní správě sociálního
zabezpečení nejpozději v následující pracovní den po dni, který je
určen pro výplatu mezd a platů, údaje potřebné podle § 44 pro stanovení
výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a to za ty
kalendářní měsíce, v nichž aspoň po část trvalo převedení podle § 42
odst. 1 až 3; těmito údaji se rozumí započitatelný příjem za kalendářní
měsíc, v němž trvalo toto převedení aspoň po jeho část, a počet dnů
uvedený v § 43 odst. 2.

(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 větě první až čtvrté jsou právnické
nebo fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů,
povinny plnit též v případě žádostí osob, které byly zaměstnanými
osobami a nárok na dávku uplatňují v ochranné lhůtě.

§ 98

(1) Zaměstnavatel je povinen na žádost okresní správy sociálního
zabezpečení sdělit jí veškeré potřebné údaje pro provádění pojištění,
popřípadě o nich předložit doklad, a podat hlášení nebo předložit
záznamy podle § 89 odst. 1 písm. a), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů
od doručení žádosti, nebyla-li stanovena lhůta delší.

(2) Zaměstnavatel je povinen poskytnout potřebnou součinnost pověřeným
zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení při kontrole plnění
povinností zaměstnavatele v pojištění v rozsahu uvedeném v § 90 písm.
a) a b), umožnit těmto zaměstnancům vstupovat do prostorů
zaměstnavatelů a provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele a
plnit opatření k nápravě uložené okresní správou sociálního zabezpečení
včetně podání písemné zprávy o přijatých opatřeních ve stanovené lhůtě.

(3) Pověření zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení jsou
oprávněni ukládat zaměstnancům plnícím úkoly zaměstnavatele pořádkovou
pokutu do výše 10 000 Kč za nesplnění povinnosti součinnosti stanovené
v odstavci 2.

(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců evidovaných
v registru pojištěnců, je povinen na výzvu okresní správy sociálního
zabezpečení se dostavit na okresní správu sociálního zabezpečení,
popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení
kontroly plnění povinností v pojištění, pokud se předem z vážných
důvodů neomluví. Za nesplnění povinnosti uvedené ve větě první může
okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pořádkovou
pokutu až do výše 10 000 Kč.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují též na zaměstnavatele, kteří
nejsou vedeni v registru zaměstnavatelů.

§ 99

(1) Má-li zaměstnavatel 2 nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti
zaměstnavatele v pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh
zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů.

(2) Povinnosti zaměstnavatele uvedené v § 94 až 97 se netýkají
zahraničních zaměstnanců.

§ 100

Zaměstnavatel obstarává práce spojené s plněním úkolů v pojištění na
vlastní náklady.

Oddíl 3

Úkoly služebních útvarů

§ 101

(1) Služební útvary plní v pojištění tyto povinnosti:

a) přijímají žádosti o dávky a další podklady potřebné pro stanovení
nároku na dávky a jejich výplatu,

b) vyplácejí dávky ve stanovených termínech, a to včetně dávek
přiznaných rozhodnutím služebního orgánu,

c) předkládají neprodleně žádost o dávku nebo nesouhlas příslušníka
(odstavec 2 věta druhá) společně se všemi podklady služebnímu orgánu,

d) předkládají neprodleně služebnímu orgánu podklady k rozhodnutí o
přeplatku na dávce,

e) připravují podklady potřebné pro rozhodování o dávkách,

f) vydávají příslušníkům spolu s výplatou dávky písemný doklad o druhu
dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za
kterou je dávka vyplacena,

g) zabezpečují průběžnou kontrolu dávek, které vyplácejí,

h) vedou evidenci příslušníků v rozsahu, v jakém jsou povinni ji vést
zaměstnavatelé podle § 95 odst. 1, s tím, že tato evidence obsahuje
vždy údaj o předcházejícím orgánu, který prováděl pojištění
příslušníka, a údaj o podpůrčích dobách, a evidenci příslušníků dočasně
práce neschopných,

i) plní povinnosti uvedené v § 84 odst. 2 písm. e), k), l), p) a q) a §
96 a ve vztahu ke služebnímu orgánu povinnosti uvedené v § 98 odst. 2,

j) poskytují příslušníkům bezplatně informace o nárocích na dávky,

k) vyhlašují výplatní termíny pro výplatu dávek a lhůty, do kdy
nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro
výplatu dávky.

(2) Služební útvar zastavuje výplatu dávek, nejsou-li podmínky nároku
na dávku splněny, a snižuje nebo zvyšuje výši dávek, změní-li se
skutečnosti rozhodné pro jejich výši. V případě, kdy má služební útvar
pochybnost o tom, zda jsou podmínky pro nárok a výplatu dávky splněny,
anebo příslušník nesouhlasí s výší dávky, s dobou její výplaty, s
neposkytnutím dávky nebo se zastavením její výplaty, předá služební
útvar potřebné podklady k rozhodnutí o dávce příslušnému služebnímu
orgánu. Úkon služebního útvaru nebo příslušníka podle věty druhé musí
být učiněn písemně.

(3) Služební útvar je oprávněn vyžadovat od žadatelů o dávky a příjemců
dávek potřebné podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu a
výše dávky.

Oddíl 4

Úkoly věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence

§ 102

Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence plní v pojištění
povinnosti uvedené v § 101 odst. 1 a 2 a mají oprávnění uvedené v § 101
odst. 3 obdobně ve vztahu k odsouzeným osobám.

Díl 4

Povinnosti pojištěnců

§ 103

(1) Pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, je
povinen

a) osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí účast na pojištění a
rozhodování o dávce, předkládat stanovené doklady, podávat orgánu
nemocenského pojištění, služebnímu útvaru, věznici nebo ústavu pro
výkon zabezpečovací detence požadovaná vysvětlení a údaje,

b) ohlásit orgánu nemocenského pojištění, služebnímu útvaru, věznici
nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, které vyplácejí dávku,
včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik
nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku na dávku, pro výši dávky
nebo její výplatu, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o
skutečnosti dozvěděl,

c) umožnit orgánu nemocenského pojištění, služebnímu útvaru, věznici
nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence přezkoumání skutečností
rozhodných pro vznik nebo trvání nároku na dávku, její výši nebo její
výplatu,

d) sdělit zaměstnavateli, že zaměstnání je sjednáno jen na dobu
dovolené z jiného zaměstnání (§ 28 odst. 2) nebo na dobu, která spadá
výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

e) sdělit služebnímu útvaru skutečnost, že je též zaměstnanou osobou
nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

(2) Pojištěnec, který byl vyzván orgánem nemocenského pojištění k
osvědčení skutečností rozhodných pro účast na pojištění, nárok na
dávku, výši dávky nebo její výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve
lhůtě do 8 dnů od vyzvání, pokud nebyla orgánem nemocenského pojištění
stanovena lhůta delší.

(3) Zaměstnanec je povinen sdělit zaměstnavateli údaje potřebné k
vedení evidence o zaměstnancích podle § 95, popřípadě o těchto údajích
též předložit potřebné doklady. Zaměstnanec je dále povinen sdělit a
doložit zaměstnavateli, že je povinně účasten důchodového pojištění
podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání (§ 6 odst.
4). Ustanovení věty první platí obdobně pro povinnost smluvního
zaměstnance sdělit tyto údaje smluvnímu zaměstnavateli; smluvní
zaměstnanec je dále povinen sdělit a doložit smluvnímu zaměstnavateli,
že je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho
zaměstnavatel.

§ 104

(1) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je dále
povinen

a) sdělit okresní správě sociálního zabezpečení na její výzvu údaje
potřebné k vedení evidence o pojištěncích podle § 122 odst. 3,
popřípadě o těchto údajích též předložit potřebné doklady,

b) podávat přihlášku k pojištění na předepsaném tiskopisu,

c) na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení dostavit se ve
stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě jiné
určené místo, za účelem provedení kontroly plnění povinností v
pojištění, pokud se předem z vážných důvodů neomluví,

d) předkládat pro účely kontroly plnění povinností v pojištění účetní a
další doklady a poskytovat při této kontrole potřebnou součinnost,

e) sdělit okresní správě sociálního zabezpečení, je-li souběžně
zaměstnán nebo samostatně výdělečně činný v cizině, údaje podle § 95
odst. 1 písm. j), a to ve lhůtě do 8 dnů.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna uložit osobě
samostatně výdělečně činné pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč,
pokud nesplnila povinnosti součinnosti při kontrole podle odstavce 1
písm. c) a d).

(3) Zahraniční zaměstnanec plní vůči okresní správě sociálního
zabezpečení povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a v § 103
odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2; dále je tento zaměstnanec povinen
oznámit okresní správě sociálního zabezpečení skončení zaměstnání na
území České republiky, pokud je v České republice účasten pojištění.

(4) Fyzická osoba s trvalým nebo hlášeným pobytem na území České
republiky, která vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou
činnost na území dvou nebo více členských států Evropské unie, je
povinna okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa
trvalého nebo hlášeného pobytu sdělit takovou skutečnost^50), a to do
30 dnů ode dne zahájení takového zaměstnání nebo samostatné výdělečné
činnosti.

Díl 5

Povinnosti dalších subjektů

§ 105

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen na předepsaném
tiskopisu potvrdit pro účely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy,
platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních
14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu
prvních 21 kalendářních dnů karantény, nařízení karantény, její trvání
a ukončení a příslušné části tohoto tiskopisu zaslat příslušnému orgánu
nemocenského pojištění a předat pojištěnci; trvá-li karanténa déle než
14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21
kalendářních dnů, je povinen potvrdit její trvání vždy ke 14.
kalendářnímu dni a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 vždy k 21.
kalendářnímu dni. Ustanovení věty první platí obdobně pro ošetřujícího
lékaře, pokud podle zvláštního právního předpisu^51) nařídil karanténu.

§ 106

Zařízení pro děti a školy uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 1 jsou
povinny na předepsaném tiskopisu potvrdit pro účely poskytování
ošetřovného své uzavření a dobu a důvod tohoto uzavření.

§ 107

Držitel poštovní licence je povinen na výzvu orgánu nemocenského
pojištění doložit skutečnosti týkající se výplaty dávek [§ 89 odst. 1
písm. e) a odst. 2]; to platí obdobně, jde-li o peněžní ústav [§ 89
odst. 1 písm. f) a odst. 2].

HLAVA III

VYPLÁCENÍ DÁVEK

Díl 1

Příslušnost k výplatě dávek

§ 108

(1) Dávky vyplácejí

a) okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnané osoby a
osoby samostatně výdělečně činné,

b) příslušné služební útvary, jde-li o příslušníky,

c) věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o odsouzené
osoby.

(2) Okresní správy sociálního zabezpečení, služební útvary, věznice a
ústavy pro výkon zabezpečovací detence vyplácejí dávky též osobám, u
nichž sociální událost vznikla v době pojištění a nárok na dávku trvá i
po skončení pojištění, a osobám, které byly pojištěnci uvedenými v
odstavci 1 a kterým vznikl nárok na dávku v ochranné lhůtě.

(3) Služební útvary vyplácejí dávky též v případě uvedeném v § 82 odst.
3.

Díl 2

Uplatňování nároku na výplatu dávek

§ 109

(1) Dávka se vyplácí na základě písemné žádosti podepsané fyzickou
osobou, která uplatňuje nárok na dávku a její výplatu; žádost o
ošetřovné v případě převzetí ošetřování (péče) musí být podepsána též
zaměstnancem, od něhož se ošetřování (péče) přebírá. Je-li předepsán
pro žádost tiskopis, musí být žádost podána na tomto tiskopisu.

(2) Žádost o výplatu dávky se podává

a) u zaměstnavatele, jde-li o zaměstnané osoby, s výjimkou zahraničních
zaměstnanců,

b) u okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o osoby samostatně
výdělečně činné, o osoby, které byly zaměstnanými osobami, pokud jim
vznikl nárok na dávku v ochranné lhůtě a jejich bývalý zaměstnavatel
zanikl, a o zahraniční zaměstnance,

c) u služebního útvaru, jde-li o příslušníky,

d) u věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o
odsouzené osoby,

e) podle písmen a) až d), vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě
nebo uplatňují-li nárok na výplatu dávky v případě úmrtí pojištěnce
osoby uvedené v § 51 odst. 1.

(3) Nárok na výplatu nemocenského se uplatňuje

a) při dočasné pracovní neschopnosti na předepsaném tiskopise
rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání
dočasné pracovní neschopnosti, a to potvrzením ošetřujícího lékaře na
předepsaném tiskopise o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo
rozhodnutím ošetřujícího lékaře nebo orgánu nemocenského pojištění o
ukončení dočasné pracovní neschopnosti,

b) při karanténě potvrzením příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o nařízení karantény.
Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání
karantény, a to potvrzením příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o trvání nebo
ukončení karantény.

(4) Nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství uplatňuje

a) těhotná pojištěnka nebo pojištěnka, která porodila dítě, potvrzením
ošetřujícího lékaře o očekávaném nebo skutečném dni porodu na
předepsaném tiskopise,

b) pojištěnec v případech uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až e) na
předepsaném tiskopise. Pro výplatu peněžité pomoci v mateřství v těchto
případech je dále třeba osvědčit potřebné skutečnosti, a to

1. rozhodnutím příslušného orgánu (§ 38) o svěření dítěte pojištěnci do
péče nahrazující péči rodičů,

2. písemnou dohodou podle § 32 odst. 1 písm. e), nebo

3. lékařským posudkem^52) ošetřujícího lékaře matky dítěte na
předepsaném tiskopise o tom, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě
pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění; to neplatí, pokud jí bylo
vystaveno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti z důvodů
uvedených v § 57 odst. 1 písm. e).

(5) Nárok na výplatu ošetřovného se uplatňuje

a) v případech uvedených v § 39 odst. 1 písm. a) a v případě uvedeném v
§ 39 odst. 1 písm. b) bodě 3 z důvodu, že osoba, která o dítě jinak
pečuje, onemocněla nebo porodila, rozhodnutím ošetřujícího lékaře o
vzniku potřeby ošetřování na předepsaném tiskopise. Pro výplatu
ošetřovného je třeba osvědčit trvání potřeby ošetřování, a to
potvrzením ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o trvání
potřeby ošetřování nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře o ukončení
potřeby ošetřování na předepsaném tiskopise. Stavění běhu podpůrčí doby
podle § 40 odst. 3 se prokazuje potvrzením poskytovatele zdravotních
služeb o přijetí k poskytování lůžkové péče a o ukončení hospitalizace,

b) v případech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 1 na předepsaném
tiskopise potvrzením školského zařízení nebo zvláštního dětského
zařízení, jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož péči dítě jinak
je, nebo školy, jejímž je žákem, o jejich uzavření na základě nařízení
příslušných orgánů. Pro výplatu ošetřovného je třeba osvědčit na
předepsaném tiskopise trvání nebo ukončení tohoto uzavření,

c) v případech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 2 a v případě
uvedeném v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 3 z důvodu, že osobě, která o
dítě pečuje, byla nařízena karanténa, potvrzením orgánu ochrany
veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o
nařízení karantény. Pro výplatu ošetřovného je třeba osvědčit trvání
karantény, a to předložením potvrzení příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o
trvání nebo ukončení karantény,

d) v případě převzetí ošetřování (péče) podle písmen a) až c) s tím, že
na předepsaném tiskopisu musí být uvedeno, kdy vznikla potřeba
ošetřování (péče), od kterého dne dochází k tomuto převzetí, a údaje o
zaměstnanci, od něhož se ošetřování (péče) přebírá.

(6) Nárok na výplatu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství
se uplatňuje

a) potvrzením zaměstnavatele na předepsaném tiskopise o tom, že
pojištěnka byla převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím
konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána těhotným ženám,
matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám; to platí
obdobně, jedná-li se o příslušnici, která byla odvolána z dosavadního
služebního místa, protože při výkonu služby vykonávala činnosti, které
jsou zakázány těhotným ženám, ženám do konce devátého měsíce po porodu
a ženám, které kojí,

b) rozhodnutím ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise o potřebě
převedení pojištěnky na jinou práci z důvodu, že práce, kterou předtím
konala, ohrožuje její těhotenství, zdraví, mateřství nebo schopnost
kojení; to platí obdobně pro příslušnici odvolanou z výkonu služby.

Pro výplatu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je třeba
osvědčit potřebné skutečnosti, a to potvrzením zaměstnavatele na
předepsaném tiskopisu, v němž je uveden den, kdy došlo k převedení
pojištěnky na jinou práci nebo na jiné služební místo, dosavadní práce
(služební místo) a práce (služební místo), na kterou byla pojištěnka
převedena, důvod převedení a den, kdy bylo převedení ukončeno. Pro
výplatu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství za jednotlivé
kalendářní měsíce je dále třeba osvědčit výši započitatelného příjmu a
počet dnů uvedený v § 43 odst. 2, a to potvrzením zaměstnavatele (§ 97
odst. 1 věta čtvrtá).

(7) Pro účely uplatňování nároků na dávky se za předepsané tiskopisy
považují též tiskopisy vydané na základě mezinárodních smluv a
tiskopisy využívané pro koordinaci sociálního zabezpečení v rámci
Evropské unie.

Díl 3

Výplata dávek

§ 110

Způsob výplaty dávek

(1) Dávky se vyplácejí na základě dokladů uvedených v § 109.

(2) Nemocenské a ošetřovné se vyplácejí za období, za které bylo
osvědčeno splnění podmínek pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu.
Peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a
mateřství se vyplácejí za kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část,
trval-li nárok na výplatu těchto dávek jen po část kalendářního měsíce;
je-li třeba pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu osvědčit potřebné
skutečnosti, vyplácejí se po osvědčení těchto skutečností. Pokud se
však provádí výkon rozhodnutí srážkami z nemocenského, vyplácí se
nemocenské za celý kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část, trvá-li
nárok na výplatu nemocenského jen po část měsíce, pokud bylo splnění
podmínek pro nárok na nemocenské a jeho výplatu osvědčeno za celý
kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část, po kterou trval nárok na
výplatu nemocenského.

(3) Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce následujícího po
dni, v němž byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky doručen
okresní správě sociálního zabezpečení, je-li plátcem dávek okresní
správa sociálního zabezpečení.

(4) Termíny výplaty dávek a lhůty, ve kterých se mají podmínky pro
výplatu dávek ve stanovených termínech podle odstavce 2 osvědčit,
zveřejní služební útvary, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací
detence, jsou-li plátcem dávek tyto útvary, věznice a ústavy.

(5) Dávky vyplácené okresní správou sociálního zabezpečení se
pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v České republice
nebo se vyplácejí v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní
licence; okresní správy sociálního zabezpečení mohou dávky vyplácet
prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení. Pojištěnec je
povinen v žádosti o výplatu dávky uvést, kterým z uvedených způsobů má
být dávka vyplacena; v případě poukazování dávky na účet je pojištěnec
povinen sdělit číslo svého účtu.

(6) Dávky vyplácené služebními útvary, věznicemi a ústavy pro výkon
zabezpečovací detence se vyplácejí příslušníkům způsobem, jakým se jim
vyplácí služební příjem nebo plat, a ostatním pojištěncům se poukazují
na jejich účet u peněžního ústavu v České republice, pokud pojištěnec o
toto poukazování požádá, nebo se vyplácejí v hotovosti. Nemocenské a
peněžitou pomoc v mateřství rozdělují odsouzeným osobám věznice a
ústavy pro výkon zabezpečovací detence stejným způsobem jako odměnu za
vykonanou práci.

(7) Požádá-li pojištěnec o změnu způsobu výplaty dávky, je její plátce
povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od nejbližšího možného
termínu výplaty dávek.

(8) V případě výplaty dávky v hotovosti prostřednictvím držitele
poštovní licence hradí náklady za doručení její příjemce.

§ 111

Výplata dávek do ciziny

Dávky se vyplácejí do ciziny na základě žádosti pojištěnce. Dávky se
vyplácejí do ciziny jen na účet pojištěnce u banky a za úhradu nákladů
této výplaty; orgán nemocenského pojištění, který dávku do ciziny
vyplácí, je povinen zveřejnit způsob stanovení těchto nákladů.

§ 112

Výplata dávky zvláštnímu příjemci

(1) Nemůže-li pojištěnec, popřípadě jeho zákonný zástupce, vzhledem ke
svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů uplatnit nárok na
výplatu dávky nebo dávku přijímat, ustanoví orgán nemocenského
pojištění jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S
ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba,
která má být ustanovena zvláštním příjemcem; souhlas pojištěnce se
nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření
ošetřujícího lékaře nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního
příjemce. Zvláštním příjemcem může být ustanovena i právnická osoba,
pokud s takovým ustanovením souhlasí. Pro účely řízení o dávce a
výplaty dávky má zvláštní příjemce postavení opatrovníka podle
správního řádu^52a).

(2) Zvláštní příjemce je povinen uplatnit nárok na výplatu dávky bez
zbytečného odkladu. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku podle
pokynů pojištěnce, a nemůže-li pojištěnec takový pokyn dát, je povinen
dávku používat ve prospěch pojištěnce a osob, které je pojištěnec
povinen vyživovat. Zvláštní příjemce je povinen na žádost pojištěnce
nebo orgánu nemocenského pojištění, který jej ustanovil, podat písemné
sdělení o úkonech, které jako opatrovník učinil, a písemné vyúčtování
dávky, která mu byla vyplacena, a to do 1 měsíce.

(3) Orgán nemocenského pojištění rozhodnutí o ustanovení zvláštního
příjemce zruší, pokud

a) odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven,

b) zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 2
větě první, nebo

c) zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci
2 větě druhé.

HLAVA IV

SDĚLOVÁNÍ ÚDAJŮ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY POJIŠTĚNÍ

Díl 1

Povinnost zachovávat mlčenlivost

§ 113

(1) Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se
seznámili při plnění povinností v oblasti pojištění nebo v souvislosti
s nimi, mají

a) zaměstnanci orgánů nemocenského pojištění a osoby ve služebním
poměru k orgánům nemocenského pojištění,

b) zaměstnanci zaměstnavatelů; pokud pro zaměstnavatele vede evidenci
mezd jiná právnická nebo fyzická osoba, vztahuje se tato povinnost
obdobně i na tuto osobu a na její zaměstnance.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 trvá i po skončení pracovního
(služebního) vztahu.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost mají fyzické osoby, které byly
jakkoliv zúčastněny na řízení v pojištění, jde-li o skutečnosti, se
kterými se seznámily při takovém řízení nebo v souvislosti s ním. Tato
povinnost trvá i po skončení tohoto řízení. Fyzické osoby zúčastněné na
řízení v pojištění musí být orgánem nemocenského pojištění poučeny o
své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení
této povinnosti.

(4) Fyzické osoby vázané povinností mlčenlivosti podle odstavců 1 až 3
mohou sdělovat údaje, na něž se tato povinnost vztahuje,

a) jen jestliže to stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon, nebo

b) se souhlasem toho, v jehož zájmu povinnost mlčenlivosti mají, pokud
je ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, této povinnosti zbaví, a to
písemně s uvedením rozsahu a účelu, pro který mohou být takové údaje
sděleny
.

(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány nemocenského
pojištění získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních
údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci a osobami uvedenými v
odstavci 1 písm. a) při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

Díl 2

Sdělování údajů

Oddíl 1

Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění

§ 114

(1) Orgány nemocenského pojištění si na žádost vzájemně sdělují údaje
nezbytné k plnění jejich úkolů v oblasti pojištění, a to včetně údajů o
jednotlivých pojištěncích. Dožádaný orgán nemocenského pojištění je
povinen žádosti dožadujícího orgánu nemocenského pojištění vyhovět ve
lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy žádost obdržel, nestanovil-li
orgán, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Požadované údaje lze
poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Pro účely sdělování údajů podle věty první až třetí mají postavení
orgánů nemocenského pojištění též služební útvary.

(2) Údaje, které získaly o pojištěncích a jejich zaměstnavatelích
orgány nemocenského pojištění, slouží též orgánům provádějícím
důchodové pojištění.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na sdělování údajů
zpravodajskými službami^53). Zpravodajské služby a Ministerstvo obrany
mohou sdělit údaje podle odstavce 1, pokud nebudou ohroženy úkoly,
které zpravodajské služby plní; odmítnout sdělit údaje mohou i bez
udání důvodu. Obdobně se postupuje i v případech, pokud by vyžádaný
údaj podléhal ochraně jako utajovaná skutečnost^54).

§ 115

Okresní správy sociálního zabezpečení sdělují na žádost služebním
útvarům údaje potřebné pro rozhodování o výši a výplatě dávky, na
kterou vznikl nárok příslušníku, a údaje potřebné pro krácení nebo
odnětí nemocenského při porušení režimu dočasně práce neschopného
pojištěnce a při nesplnění součinnosti při kontrole dodržování režimu
dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 64 odst. 1 písm. b) a pro
stanovení regresních náhrad. Ustanovení § 114 odst. 1 věty druhé a
třetí platí zde obdobně.

Oddíl 2

Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a živnostenskými
úřady

§ 115a

Orgány nemocenského pojištění a živnostenské úřady si v mezích své
působnosti na žádost vzájemně předávají údaje potřebné k provádění
pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Tyto údaje mohou být
vyžádány a předávány i v elektronické podobě způsobem umožňujícím
dálkový přístup.

Oddíl 3

Sdělování údajů orgány nemocenského pojištění ostatním subjektům

§ 116

(1) Orgány nemocenského pojištění na žádost sdělují správním úřadům,
orgánům územních samosprávných celků, soudům, notářům, soudním
exekutorům, orgánům činným v trestním řízení, Nejvyššímu státnímu
zastupitelství, zpravodajským službám, orgánům oprávněným ke kontrole
činnosti orgánů nemocenského pojištění, jiným fyzickým nebo právnickým
osobám, které na základě zákona vykonávají působnost v oblasti veřejné
správy, a zahraničním orgánům v souladu s mezinárodními smlouvami údaje
nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a
to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích, s výjimkou údajů o
zdravotním stavu. Orgán nemocenského pojištění poskytne požadovanou
informaci, pokud subjekt, který informaci požaduje, v žádosti uvede
ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace
opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který
dané informace požaduje.

(2) Orgány nemocenského pojištění sdělují zdravotním pojišťovnám
provádějícím zdravotní pojištění konkrétního pojištěnce:

a) upozornění na ošetřující lékaře, u kterých se průměrná doba trvání
jedné dočasné pracovní neschopnosti pojištěnců výrazně odlišuje od
regionálního nebo celostátního průměru, a to v intervalech a v rozsahu
dohodnutém mezi příslušnou zdravotní pojišťovnou a Českou správou
sociálního zabezpečení nebo služebními orgány,

b) případy uložení sankce poskytovateli zdravotních služeb za neplnění
povinností vůči orgánům nemocenského pojištění,

c) případy ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím orgánu
nemocenského pojištění,

d) údaje o jménu a příjmení, datu narození, rodném čísle, adrese místa
trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, popřípadě
bydlišti v cizině, a zaměstnání konkrétních pojištěnců,

e) údaje o názvu a sídle zaměstnavatelů konkrétních pojištěnců;

údaje uvedené v písmenech a) až c) se sdělují bez žádosti, údaje
uvedené v písmenech d) a e) se sdělují na žádost, a to v rozsahu účelu
uvedeného v žádosti, pro který mají být údaje použity.

(3) Orgány nemocenského pojištění sdělují na žádost orgánům
poskytujícím dávky státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých
dávek zúčtovaných ve stanoveném období a o přeplatcích a nedoplatcích
na dávkách.

(4) Údaje podle odstavců 2 a 3 se sdělují v elektronické podobě
způsobem umožňujícím dálkový přístup, písemnou formou nebo předáváním
dat na médiích, a to podle dohody orgánu nemocenského pojištění se
zdravotní pojišťovnou a s orgánem poskytujícím dávky státní sociální
podpory; nedojde-li k této dohodě, určí způsob předávání údajů orgán
nemocenského pojištění, který údaje sděluje, a to s přihlédnutím k
technickým možnostem obou stran.

(5) Zaměstnavatelům sdělují orgány nemocenského pojištění bez žádosti

a) případy, kdy orgán nemocenského pojištění ukončil dočasnou pracovní
neschopnost svým rozhodnutím,

b) zjištěná porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,

c) že výše nemocenského za kalendářní den se stanoví sazbou 50 % podle
§ 31, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil
skutečnosti, které mají za následek stanovení nemocenského v této výši,

d) údaje potřebné pro provádění výkonu rozhodnutí formou srážek ze
mzdy, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění tyto
údaje zjistil; orgán nemocenského pojištění tyto údaje sděluje jen
tehdy, pokud sám provádí výkon rozhodnutí srážkou z dávek,

e) končí-li výplata dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn
výkon rozhodnutí srážkami, prováděná okresní správou sociálního
zabezpečení a zaměstnání u plátce mzdy, u něhož byl zaměstnanec
zaměstnán před výplatou dávky nemocenského pojištění, nadále trvá, bez
zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a údaj o tom, jaká
část základní částky^73) nemá být zaměstnavatelem srážena^74); byl-li
nařízen výkon rozhodnutí srážkami v době, kdy okresní správa sociálního
zabezpečení vyplácela dávku nemocenského pojištění, předá po skončení
výplaty dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon
rozhodnutí srážkami, bez zbytečného odkladu zaměstnavateli též kopii
usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

(6) Ostatním subjektům sdělují orgány nemocenského pojištění údaje na
jejich žádost

a) v případech uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) a b),

b) jde-li o poskytnutí údajů fyzické nebo právnické osobě, které se jí
týkají,

c) v rozsahu vymezeném příslušnými předpisy Evropských společenství^2)
a mezinárodními smlouvami, jde-li o sdělování údajů týkajících se
pojištění do ciziny, nebo

d) jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která prokáže, že má vůči
fyzické osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou
pohledávku, údaje o tom, zda fyzická osoba je poživatelem dávky a zda
vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o
rodném čísle této osoby,

e) jde-li o zaměstnavatele, údaje o vyčerpání podpůrčí doby u
zaměstnance.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na zpravodajské
služby^53); § 114 odst. 3 věta druhá platí zde obdobně.

Oddíl 4

Sdělování údajů orgánům nemocenského pojištění ostatními subjekty

§ 117

(1) Orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v rozsahu své
působnosti vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů
potřebných pro provádění pojištění a k plnění úkolů vyplývajících z
práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv, a to včetně
údajů o jednotlivých fyzických osobách a právnických osobách. Údaje
potřebné pro provádění pojištění sdělují fyzické a právnické osoby
orgánům nemocenského pojištění na žádost.

(2) Úřad práce České republiky - generální ředitelství sděluje orgánům
nemocenského pojištění bez žádosti údaje o

a) zaměstnavatelích, kteří nemají sídlo na území České republiky a
zaměstnávají na území České republiky zaměstnance, a to v termínech
stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí; údaji se zde rozumí
údaje o názvu a sídle (adrese) těchto zaměstnavatelů,

b) cizích státních příslušnících zaměstnaných na území České
republiky^55),

c) uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce; tuto povinnost
plní zasláním kopie pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty.

(3) Zdravotní pojišťovny sdělují orgánům nemocenského pojištění bez
žádosti:

a) přehled ošetřujících lékařů, s nimiž mají smluvní vztah, a to v
intervalech dohodnutých mezi příslušnou zdravotní pojišťovnou a Českou
správou sociálního zabezpečení a služebními orgány,

b) informaci o navázání smluvního vztahu s poskytovatelem zdravotních
služeb, o změně pracoviště (místa výkonu práce) a o ukončení smluvního
vztahu s příslušnou zdravotní pojišťovnou,

c) oznámení o nově registrovaném pojištěnci, o ukončení registrace
pojištěnce a o změně registrace pojištěnce k jinému ošetřujícímu
lékaři.

(4) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni pro účely regresní
náhrady bez žádosti sdělit příslušnému orgánu nemocenského pojištění
úrazy a jiná poškození zdraví, které založily dočasnou pracovní
neschopnost osob, kterým poskytli zdravotní péči, pokud mají důvodné
podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním
jiné fyzické osoby, než je pojištěnec, nebo právnické osoby.

(5) Orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, soudy a
správní úřad

y jsou povinny bez žádosti sdělit neprodleně orgánům nemocenského
pojištění

a) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které by mohly vést k
zániku nároku na dávku, ke snížení či odnětí této dávky, popřípadě k
zastavení její výplaty,

b) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které nasvědčují neplnění
povinností v oblasti pojištění,

c) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti nasvědčující tomu, že v
důsledku zaviněného protiprávního jednání osoby nebo právnické osoby
došlo ke vzniku sociální události, z jejíhož důvodu byla poskytnuta
dávka,

d) skutečnost, že v rámci svého pravomocného rozhodnutí konstatovaly,
že fyzická nebo právnická osoba způsobila vznik příslušné sociální
události tím, že svým zaviněným protiprávním jednáním porušila právní
předpis.

(6) Jsou-li správní úřady nebo zdravotní pojišťovny povinny sdělovat
podle tohoto zákona údaje, mohou tak učinit v elektronické podobě
způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Oddíl 5

Sdělování údajů z jiných informačních systémů veřejné správy

§ 118

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům
nemocenského pojištění pro výkon jejich působnosti

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území k narození došlo,

e) rodné číslo a jeho změny,

f) státní občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

k) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,

l) rodné číslo manžela; je-li manželem fyzická osoba, která nemá
přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a
datum jeho narození,

m) rodné číslo dítěte,

n) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození
dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o
osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát narození,

e) rodné číslo a jeho změny,

f) státní občanství,

g) druh a adresa místa pobytu,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup
na území České republiky,

k) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

l) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v
případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů
nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě
jména, příjmení a datum narození,

o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,

d) den, měsíc a rok narození,

e) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na
jehož území se narodila.

(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(8) Zdravotní pojišťovny sdělují orgánům nemocenského pojištění ze
svých informačních systémů^60) na žádost v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup údaje o

a) jménu a příjmení, rodném příjmení, datu narození, rodném čísle,
bydlišti a zaměstnání konkrétních pojištěnců,

b) názvu a sídle zaměstnavatelů konkrétních pojištěnců;
údaje se sdělují těm orgánům nemocenského pojištění,

které jsou příslušné k provádění pojištění těchto pojištěnců.

Oddíl 6

Sdělování údajů do zahraničí

§ 119

(1) Orgány nemocenského pojištění sdělují na žádost nebo z úřední
povinnosti orgánům nemocenského pojištění členských států Evropské unie
údaje potřebné pro provádění pojištění, a to včetně údajů o
jednotlivých pojištěncích^61).

(2) Příslušné orgány nemocenského pojištění sdělují orgánům
nemocenského pojištění států, které nejsou členy Evropské unie a s
nimiž má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení,
údaje nezbytné pro provádění těchto mezinárodních smluv a pro plnění
povinností vyplývajících ze správních ujednání k těmto smlouvám.

(3) Ostatním cizozemským orgánům nemocenského pojištění sdělují orgány
nemocenského pojištění na základě jejich žádosti údaje týkající se
jednotlivých osob v rozsahu potřebném pro řízení ve věcech pojištění.

(4) Ke sdělování údajů do zahraničí v rozsahu daném tímto zákonem není
třeba souhlasu Úřadu pro ochranu osobních údajů.

(5) Pokud Komise Evropských společenství zjistila postupem podle čl. 31
odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, že členský stát
Evropské unie nebo jiný stát nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany
osobních údajů, údaje požadované orgány tohoto státu se
neposkytnou^62).

Díl 3

Informační systémy pojištění

§ 120

(1) Údaje shromažďované orgány nemocenského pojištění pro účely
provádění pojištění tvoří datovou základnu informačních systémů
pojištění. Jednotlivé orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny
shromažďovat údaje v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů v
oblasti pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích.

(2) Úprava vztahující se na údaje shromažďované nebo sdělované pro
účely provádění pojištění nebo plnění úkolů v něm se vztahuje i na
údaje potřebné pro orgány nemocenského pojištění k plnění úkolů
vyplývajících pro ně v pojištění z práva Evropských společenství a z
mezinárodních smluv.

(3) Z informačních systémů pojištění se poskytují údaje v rozsahu
stanoveném tímto zákonem nebo zvláštními zákony.

(4) Orgány nemocenského pojištění mohou vést evidenci o fyzických
osobách pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.

§ 121

(1) Informačními systémy pojištění jsou registry pojištěnců a registry
zaměstnavatelů.

(2) Informační systémy pojištění jsou informačními systémy veřejné
správy podle zvláštního právního předpisu^63) .

(3) Informační systémy pojištění nejsou veřejně přístupné. Přístup do
informačních systémů pojištění mají orgány nemocenského pojištění a
orgány provádějící důchodové pojištění, a to i způsobem umožňujícím
dálkový přístup.

§ 122

Registry pojištěnců

(1) Registry pojištěnců slouží

a) České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů vyplývajících pro
ni z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k
provádění pojištění,

b) okresním správám sociálního zabezpečení k provádění pojištění, a

c) služebním orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva
Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k provádění
pojištění.

(2) Správcem registrů pojištěnců jsou

a) Česká správa sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnané osoby a
osoby samostatně výdělečně činné,

b) v oborech své působnosti služební orgány, jde-li o příslušníky a
odsouzené osoby.

(3) Registr pojištěnců obsahuje o pojištěncích tyto údaje:

a) jméno a současné příjmení,

b) rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,

c) datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce,

d) pohlaví,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky,
též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní
adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a
pojištěnec ji oznámil,

h) vznik a zánik účasti na pojištění; u zaměstnání malého rozsahu,
zaměstnání na základě dohody o provedení práce a zaměstnání, které
nezaložilo účast na pojištění z důvodu nesplnění podmínky stanovené v §
6 odst. 1 písm. b), nástup do zaměstnání a skončení zaměstnání a u
smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního
zaměstnavatele,

i) druh výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění,

j) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně
adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání,

k) identifikační číslo osoby zaměstnavatele, popřípadě individuální
číslo zaměstnavatele,

l) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

m) údaje o dávkách a o době trvání dočasné pracovní neschopnosti,

n) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od
kdy jej pobírá,

o) název zdravotní pojišťovny pojištěnce,

p) název předešlého orgánu, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud
jím není Česká správa sociálního zabezpečení,

q) u osob samostatně výdělečně činných údaje o měsíční výši zaplaceného
pojistného na pojištění osob samostatně výdělečně činných,

r) údaj o tom, že pojištěnec je účasten též pojištění prováděného
jinými orgány nemocenského pojištění,

s) název a adresu cizozemského nositele pojištění,

t) cizozemské číslo pojištění,

u) místo výkonu práce, je-li trvale v cizině, a údaj o tom, zda je
zaměstnanec ve státě, v němž je toto místo výkonu práce, povinně
účasten důchodového pojištění,

v) měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění, jde-li o
zahraničního zaměstnance,

w) jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu
zvláštního příjemce,

x) další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva
Evropských společenství a z mezinárodních smluv o sociálním
zabezpečení.

(4) Registry pojištěnců mohou být vedeny spolu s registry pojištěnců
důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu^64) jako
společný registr pojištěnců pojištění a důchodového pojištění.

§ 123

Registry zaměstnavatelů

(1) Registry zaměstnavatelů slouží orgánům nemocenského pojištění k
provádění pojištění, k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva
Evropských společenství a z mezinárodních smluv a ke kontrole plnění
povinností zaměstnavatelů ve věcech pojištění a dále k plnění
povinností zaměstnavatelů ve věcech pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ve věcech důchodového
pojištění.

(2) Správcem registru zaměstnavatelů jsou

a) Česká správa sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnavatele
zaměstnaných osob,

b) v oborech své působnosti služební orgány, jde-li o zaměstnavatele
příslušníků a odsouzených osob.

(3) V registru zaměstnavatelů spravovaném Českou správou sociálního
zabezpečení se o zaměstnavatelích vedou tyto údaje:

a) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně
adresy jeho sídla nebo místa trvalého pobytu, popřípadě místa
podnikání,

b) den vzniku a zániku zaměstnavatele,

c) identifikační číslo osoby zaměstnavatele, popřípadě individuální
číslo zaměstnavatele,

d) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e) o výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti,

f) názvy peněžních ústavů, u nichž má vedeny účty,

g) o zrušení zaměstnavatele.

(4) U zaměstnavatele, který má

a) více mzdových účtáren, registr zaměstnavatelů dále obsahuje

1. variabilní symboly a adresy mzdových účtáren,

2. jména a příjmení osob, které jsou jménem zaměstnavatele oprávněny
jednat za tyto jednotlivé mzdové účtárny,

3. okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh
zaměstnanců, pro které každá mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo
platů,

b) jen jednu mzdovou účtárnu, avšak její místo není shodné s jeho
sídlem, registr zaměstnavatelů dále obsahuje

1. variabilní symbol a adresu mzdové účtárny,

2. jméno a příjmení osoby, která je jménem zaměstnavatele oprávněna
jednat za tuto mzdovou účtárnu.

(5) V registru zaměstnavatelů spravovaných služebními orgány se vedou
údaje o služebních útvarech uvedené v odstavcích 3 a 4, které u
služebních útvarů připadají přiměřeně v úvahu, pokud v těchto útvarech
konají službu příslušníci, jejichž pojištění provádějí; to platí
obdobně též pro věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence,
jde-li o odsouzené osoby.

(6) Údaje vedené v registru zaměstnavatelů se pro účely pojištění
uchovávají po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, v němž
fyzická nebo právnická osoba nebo služební útvary přestaly být
zaměstnavatelem.

HLAVA V

ODPOVĚDNOST, SANKCE A SPRÁVNÍ DELIKTY V POJIŠTĚNÍ

Díl 1

Odpovědnost v pojištění a sankce

§ 124

Odpovědnost za přeplatek

(1) Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu
uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z
okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší
částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena
neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci
dávky přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická
osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce,
než náležela, je povinna uhradit plátci dávky přeplatek na dávce.

(2) Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském
dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno i v době, kdy mu pro
přiznání důchodu uvedeného v § 25 písm. b) nenáleželo, nebo pokud mu
bylo nemocenské vypláceno po dobu delší, než je stanoveno v § 28 odst.
1, anebo vznikl-li přeplatek proto, že nemocenské bylo vypláceno v
době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nenáleželo též z
důvodů uvedených v § 15 odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. b).

(3) Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více
subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce společně a
nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se
nedohodnou jinak. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.

(4) Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců 1 až 3 zaniká
uplynutím 5 let ode dne výplaty této dávky. Lhůta uvedená ve větě první
neplyne po dobu řízení o žalobě, po dobu výkonu rozhodnutí, nebo
jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z příjmu nebo z dávky.

(5) Povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí
příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti vrátit tento
přeplatek.

(6) Povinnost uhradit přeplatek na dávce nevzniká, pokud výše přeplatku
nedosahuje částky 100 Kč; tento přeplatek se odepíše k tíži orgánu
nemocenského pojištění. Orgán nemocenského pojištění může zcela nebo
zčásti prominout dosud neuhrazený přeplatek, zejména byla-li by
ohrožena výživa toho, kdo je povinen přeplatek uhradit.

(7) Tomu, kdo odpovídá za přeplatek, může orgán nemocenského pojištění
povolit placení přeplatku ve splátkách. Orgán nemocenského pojištění
může zrušit povolení placení přeplatku ve splátkách, jestliže ten,
jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, nezaplatí některou
splátku přeplatku včas nebo ve správné výši.

(8) Pojištěnci nebo jinému příjemci dávky, kterému byla vyplacena
dávka, která mu nenáležela, avšak za totéž období mu náležela jiná
dávka, se přeplatek na vyplacené dávce zúčtuje s dávkou nebo s jejím
doplatkem, která za toto období náleží.

§ 125

Krácení nebo odnětí nemocenského

(1) Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného
pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole režimu
dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 64 odst. 1 písm. b), může
být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100
kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění
povinnosti této součinnosti, ne však déle než do skončení dočasné
pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu.

(2) Pokud již bylo nemocenské vyplaceno, považují se částky vyplacené
na nemocenském za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen
uhradit plátci dávky.

(3) Oprávnění orgánu nemocenského pojištění krátit nebo odejmout
nemocenské zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy k porušení režimu
dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnění povinnosti
součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
došlo. Lhůta uvedená ve větě první neplyne po dobu řízení o krácení
nebo odnětí nemocenského a po dobu řízení o žalobě.

§ 126

Regresní náhrada

(1) Ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního
jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem
rozhodným pro vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu
nemocenského pojištění regresní náhradu. Nárok na regresní náhradu nemá
orgán nemocenského pojištění vůči pojištěnci, jemuž byla dávka
vyplacena.

(2) Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na dávku zavinilo
více subjektů, odpovídají orgánu nemocenského pojištění společně a
nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se
nedohodnou jinak. Je-li jednou z těchto osob pojištěnec, kterému byla
dávka vyplacena, odpovídají orgánu nemocenského pojištění jen ostatní
subjekty; výše regresní náhrady se přitom poměrně sníží. Spory o
vzájemné vypořádání rozhodují soudy.

(3) Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky.

(4) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí
příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti zaplatit tuto
náhradu.

(5) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 3 let ode dne,
kdy orgán nemocenského pojištění zjistil skutečnost, že ke vzniku
sociální události, z jejíhož titulu byla dávka vyplacena, došlo v
důsledku jednání uvedeného v odstavci 1, nejpozději však uplynutím 10
let ode dne vzniku této sociální události.

(6) Ustanovení § 124 odst. 6 a 7 platí pro regresní náhradu obdobně.

(7) Orgán nemocenského pojištění je povinen podat podnět příslušnému
správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci k zahájení řízení,
pokud by v tomto řízení mohlo dojít ke zjištění zaviněného
protiprávního jednání majícího význam pro regresní náhrady.

Díl 2

Správní delikty

Oddíl 1

Přestupky

§ 127

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesdělí orgánu nemocenského pojištění na jeho žádost údaje podle §
117 odst. 1,

b) nesdělí na žádost orgánu nemocenského pojištění informace podle §
78, nebo

c) nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení skutečnost uvedenou v
§ 104 odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

§ 128

(1) Pojištěnec nebo příjemce dávky, který není pojištěncem, se dopustí
přestupku tím, že

a) neosvědčí skutečnosti rozhodné pro jeho účast na pojištění a
rozhodování o nároku na dávku podle § 103 odst. 1 písm. a) nebo je
neosvědčí ve lhůtě stanovené v § 103 odst. 2, nebo

b) neohlásí orgánu nemocenského pojištění skutečnosti rozhodné pro
nárok na dávku a její výplatu podle § 103 odst. 1 písm. b).

(2) Pojištěnec se dopustí přestupku tím, že

a) poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 56 odst. 2
písm. a) nebo e), a to je-li zaměstnancem, v období prvních 14
kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a v době od 1. ledna
2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti, a je-li příslušníkem, v období poskytování
služebního příjmu v době dočasné pracovní neschopnosti,

b) neodevzdá při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu
lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti podle § 64
odst. 1 písm. l),

c) nedostaví se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři
příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení
zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti podle § 64 odst. 1
písm. c),

d) nesdělí podle § 64 odst. 1 písm. h) ošetřujícímu lékaři při uznání
dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době
dočasné pracovní neschopnosti zdržovat, nebo uvede neexistující adresu
tohoto místa, nebo

e) nedodrží podle § 64 odst. 1 písm. g) termín, do kterého je povinen
se po ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče dostavit k
ošetřujícímu lékaři ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

§ 129

(1) Zaměstnanec se dopustí přestupku tím, že

a) nesdělí nebo nedoloží zaměstnavateli údaje uvedené v § 103 odst. 3,
nebo

a) nesdělí nebo nedoloží zaměstnavateli údaje uvedené v § 103 odst. 3,

b) nesdělí zaměstnavateli údaje o sjednané době zaměstnání podle § 103
odst. 1 písm. d),

c) neoznámí zaměstnavateli předem změnu místa pobytu podle § 56 odst.
3, nebo

d) v rozporu s § 64 odst. 1 písm. p) nepředá zaměstnavateli neprodleně
rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o
ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o změně režimu
dočasně práce neschopného pojištěnce.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

§ 130

(1) Osoba samostatně výdělečně činná se dopustí přestupku tím, že
nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 104 odst. 1
písm. a) nebo údaje podle § 104 odst. 1 písm. e).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

§ 131

(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel uvedený v § 92 odst. 1 písm. a)
dopustí přestupku tím, že

a) se nepřihlásí do registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 1,

b) nepřihlásí každou svou mzdovou účtárnu do registru zaměstnavatelů
podle § 93 odst. 2,

c) neohlásí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 93
odst. 3,

d) se neodhlásí z registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 4,

e) neodhlásí svou mzdovou účtárnu z registru zaměstnavatelů podle § 93
odst. 5,

f) neoznámí okresní správě sociálního zabezpečení podle § 94 odst. 1
nástup zaměstnance do zaměstnání nebo skončení zaměstnání se
zaměstnancem,

g) neoznámí okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů podle §
94 odst. 2,

h) nepřijme žádost zaměstnance o dávku a další podklady potřebné pro
stanovení nároku na dávku a její výplatu podle § 97 odst. 1 věty první,

i) nepředá podle § 97 odst. 1 věty první a druhé žádost zaměstnance
nebo další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávku a její
výplatu nebo výpočet dávky nebo neoznámí skutečnosti, které mohou mít
vliv na výplatu dávky,

j) nepředá údaje podle § 97 odst. 1 věty čtvrté,

k) nesplní opatření k nápravě nedostatků zjištěných při provádění
pojištění podle § 98 odst. 2,

l) nepodá písemnou zprávu o přijatých opatřeních podle § 98 odst. 2,

m) nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 98 odst.
1 anebo o nich nepodá hlášení nebo nepředloží doklady a záznamy,

n) nevede evidenci o zaměstnancích v rozsahu stanoveném v § 95,

o) neuschová záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 95 po
dobu stanovenou v § 96 větě první,

p) nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení místo, kde budou
uloženy záznamy, které je povinen uschovat podle § 96 věty třetí,

q) nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení informaci podle § 65
odst. 1 písm. a) nebo b), nebo

r) nepodá podle § 62 odst. 1 neprodleně žádost zařízení závodní
preventivní péče^*) k provedení lékařské prohlídky ze zdravotních
důvodů.

_________________

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g) a l) až r) lze uložit
pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. h) až j)
pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. k) pokutu do
100 000 Kč.

§ 132

(1) Fyzické osoby uvedené v § 113 odst. 1 až 3 se dopustí přestupku
tím, že poruší povinnost zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se
kterými se seznámily při plnění povinností v oblasti pojištění nebo v
souvislosti s nimi nebo které se dozvěděly při řízení ve věcech
pojištění.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

§ 133

(1) Fyzická osoba se jako zvláštní příjemce dávky dopustí přestupku
tím, že na žádost orgánu nemocenského pojištění nepodá podle § 112
odst. 2 věty třetí písemné sdělení o úkonech, které jako opatrovník
učinila, nebo písemné vyúčtování dávky, která jí byla vyplacena.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

§ 134

(1) Fyzická osoba se jako likvidátor dopustí přestupku tím, že
neodhlásí zaměstnavatele z registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

Oddíl 2

Správní delikty právnických osob

§ 135

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesdělí orgánu nemocenského pojištění na jeho žádost údaje podle §
117 odst. 1, nebo

b) nesdělí na žádost orgánu nemocenského pojištění informace podle §
78.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

§ 136

(1) Právnická osoba se jako zaměstnavatel uvedený v § 92 odst. 1 písm.
a) dopustí správního deliktu tím, že