zákony a jejich chyby

122/2013 Vyhláška o některých charakteristikách zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání a o způsobu měření hlasitosti zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání 01.06.2013
466/2012 Vyhláška o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby 01.01.2013
465/2012 Vyhláška o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence 01.01.2013
464/2012 Vyhláška o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování 01.01.2013
434/2012 Vyhláška o stanovení vzoru formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb 01.01.2013
432/2012 Vyhláška o způsobu vedení evidence výnosů a příjmů provozovatele, který poskytuje poštovní služby nebo zajišťuje zahraniční poštovní služby 01.01.2013
142/2012 Zákon o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů
306/2011 Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí 27.10.2011
94/2011 Nález ÚS ČR o zrušení návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích 12.04.2011
22/2011 Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech 26.02.2011
318/2010 Vyhláška, kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání ČTÚ 09.12.2010
132/2010 o audivizuálních mediálních službách
105/2010 Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 01.05.2010
163/2008 Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání 30.05.2008
161/2008 Nařízení vlády o technickém plánu přechodu od 15.05.2008
109/2008 Nařízení vlády o podmínkách poskytování zvláštních cen veřejně dostupné telefonní služby 01.05.2008
290/2007 Vyhláška o úhradě nákladů na databázi údajů pro potřeby tísňového volání 01.12.2007
238/2007 Vyhláška o předávání údajů pro účely tísňových volání 01.10.2007
110/2007 Zákon o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky
127/2005 Zákon o elektronických komunikacích
231/2001 Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání
040/1995 Zákon o regulaci reklamy
483/1991 Zákon o Českém rozhlasu
483/1991 Zákon o České televizi

122/2013 Vyhláška o některých charakteristikách zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání a o způsobu měření hlasitosti zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání od 01.06.2013

122 VYHLÁŠKA ze dne 14. května 2013
o některých charakteristikách zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání a o způsobu měření hlasitosti zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví podle § 49 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 406/2012 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje některé charakteristiky zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání.

§ 2
Některé charakteristiky zvukové složky reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání
(1) Provozovatel televizního vysílání zajistí, aby zvuková složka jím vysílaných reklam, teleshoppingu a označení sponzora vyhovovala požadavkům
Doporučení Evropské vysílací unie EBU-R 128 „Normalizace hlasitosti a maximální povolená úroveň zvukových signálů“, Ženeva, srpen 2011 a
požadavkům Technického dokumentu Evropské vysílací unie EBU Tech Doc 3343 „Praktické pokyny pro výrobu a implementaci podle EBU R 128“, Verze 1.1, Ženeva, říjen 2011.
(2) Pro účely splnění povinnosti podle odstavce 1 provozovatel televizního vysílání zejména zajistí, že
a) hladina hlasitosti reklamy, teleshoppingu a označení sponzora je normována na cílovou hladinu -23,0 LUFS, s maximální odchylkou +/− 1,0 LU a
b) maximální povolená skutečná špičková hladina hlasitosti reklamy, teleshoppingu a označení sponzora je -1 dBTP (dB skutečné špičky) při měření
měřicím zařízením odpovídajícím Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie
ITU-R BS.1770-2 „Algoritmy pro měření hlasitosti zvukových programů a skutečné špičkové úrovně zvuku“, březen 2011 a
Technickému dokumentu Evropské vysílací unie EBU Tech Doc 3341 „Měření hlasitosti: měření v „režimu EBU“ na doplnění normalizace hlasitosti v souladu s EBU-R 128“, Ženeva, srpen 2011.
(3) Rada zveřejní dokumenty, kterými se stanoví některé charakteristiky zvukové složky podle odstavců 1 a 2, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 3 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2013.
Předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: JUDr. Kalistová v. r.

466/2012 Vyhláška o postupu ČTÚ při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby 01.01.2013

466  VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 34b odst. 7 zákona o poštovních službách:
§ 1
Při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby postupuje Český telekomunikační úřad podle pravidel, stanovených v § 2 až 12 této vyhlášky s tím, že podkladem pro výpočet čistých nákladů držitele poštovní licence jsou tato pravidla a ukazatele obsažené v její příloze.
Výpočet čistých nákladů

§ 2
Čisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů a přírůstkových výnosů držitele poštovní licence. Zohlední se veškeré nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk a pobídky k nákladové efektivnosti.

§ 3
(1) Přírůstkovými náklady se rozumí rozdíl nákladů držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci a nákladů, jaké by držitel poštovní licence vynakládal, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby.
(2) Přírůstkové náklady se počítají podle vzorce:
PN(X) = NZS − NAS,
kde:
PN – jsou přírůstkové náklady,
X – jsou základní služby obsažené v poštovní licenci,
NZS – jsou náklady poskytování služeb držitele poštovní licence při základním scénáři podle § 7 odst. 2,
NAS – jsou náklady držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.

§ 4
(1) Přírůstkovými výnosy se rozumí rozdíl výnosů z poskytování služeb držitele poštovní licence obsažených v jeho poštovní licenci a výnosů, kterých by držitel poštovní licence dosáhl, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby.
(2) Přírůstkové výnosy se počítají podle vzorce:
PV(X)= VZS − VAS,
kde:
PV – jsou přírůstkové výnosy,
X – jsou základní služby obsažené v poštovní licenci,
VZS – jsou výnosy držitele poštovní licence z poskytování služeb při základním scénáři podle § 7 odst. 2,
VAS – jsou výnosy držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.

§ 5
(1) Při výpočtu čistých nákladů se zohlední vliv plnění povinnosti poskytovat základní služby na náklady a výnosy takto:
a) zohlední se pouze náklady související s povinností poskytovat základní služby,
b) dodržuje se zásada průhlednosti,
c) nedojde k dvojímu započtení nákladů, výnosů a nehmotných a tržních výhod,
d) zohlední se nárok na přiměřený zisk,
e) zohlední se skutečnost, že pokud nebyla uplatněna cenová regulace podle § 34a odst. 2 zákona o poštovních službách, mají být účelně a efektivně vynaložené náklady na poskytování základních služeb pokryty výnosy z těchto služeb; toto neplatí pro základní služby, které je držitel poštovní licence povinen poskytovat bezúplatně.
(2) Čisté náklady se počítají podle vzorce:
ČN (ZS) = [PN(X) + zisk] – [PV(X) + ∑Tv],
kde:
ČN (ZS) – výše čistých nákladů,
PN(X) – přírůstkové náklady,
PV(X) – přírůstkové výnosy, zisk – přiměřený zisk stanovený v souladu s § 33a zákona o poštovních službách,
Tv – nehmotné a tržní výhody plynoucí držiteli poštovní licence v důsledku uložení povinnosti poskytovat základní služby, vyjádřené v penězích.

§ 6
Při posuzování nákladové efektivnosti a účelnosti se bere v úvahu způsob poskytování základních služeb. Za účelně a efektivně vynaložené náklady se považují takové náklady, které jsou nezbytně nutné k poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci.

§ 7
(1) Podkladem pro výpočet čistých nákladů je základní a alternativní scénář.
(2) Základním scénářem se rozumí popis chování držitele poštovní licence, který poskytuje základní služby v rozsahu podle jeho poštovní licence. K činnostem popsaným v základním scénáři se přiřadí efektivně a účelně vynaložené náklady na poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci držitele poštovní licence a výnosy získané poskytováním těchto služeb.
(3) Alternativním scénářem se rozumí model chování držitele poštovní licence, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby v rozsahu jeho poštovní licence a poskytoval jím zvolené druhy služeb za podmínek, které pro něj nejsou ekonomicky nevýhodné. V alternativním scénáři se určí požadavky na poskytování uložených základních služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami, a skupiny uživatelů, kterým lze poskytovat základní služby pouze se ztrátou, nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami (dále jen „zatěžující požadavek“).

§ 8
(1) Při tvorbě alternativního scénáře se dodržují tyto podmínky:
a) určí se, které požadavky na poskytování služeb obsažených v poštovní licenci představují pro držitele poštovní licence takovou finanční zátěž, že by je v případě alternativního scénáře neposkytoval nebo poskytoval za jiných podmínek,
b) určí se, jak by držitel poštovní licence měnil způsob poskytování služeb oproti základnímu scénáři,
c) pro každý zatěžující požadavek se sestaví alternativní scénář,
d) alternativní scénář musí být reálný a prokazující snahu držitele poštovní licence udržet si postavení na trhu a zákazníky. Při jeho vypracování se bere v úvahu, že se jedná o téhož držitele poštovní licence, který i bez povinnosti poskytovat základní služby plní svoje závazky a povinnosti vyplývající z uzavřených smluv nebo jiných právních předpisů,
e) pro každý alternativní scénář se vyhodnotí náklady, které jsou s jeho poskytováním spojeny, a výnosy, které by v daném alternativním scénáři držitel poštovní licence vytvářel,
f) alternativní scénář se sestavuje tak, aby předpokládaná úspora nákladů se zohledněním přiměřeného zisku byla vyšší než předpokládaný úbytek výnosů se zohledněním nehmotných a tržních výhod,
g) zohledňuje se vzájemný vliv jednotlivých alternativních scénářů,
h) porovnají se základní a alternativní scénáře a určí se přírůstkové náklady a přírůstkové výnosy.
(2) V případě, že držitel poštovní licence určí rozsah sítě provozoven, které provozuje povinně podle základních kvalitativních požadavků jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář sítě provozoven. Při sestavování alternativního scénáře sítě provozoven se vychází z těchto předpokladů:
a) držitel poštovní licence by rušil pouze ty provozovny, které by za běžných obchodních podmínek neprovozoval, přičemž se bere v úvahu, že držitel poštovní licence je celostátním poskytovatelem poštovních služeb a rozmístil by své provozovny tak, aby zajistil dostupnost svých služeb po celém území státu,
b) při vyčíslení nákladů se započtou náklady, které jsou vztaženy k procesům na jednotlivých provozovnách. Náklady na provozovnu zahrnují veškeré náklady, které při procesech na dané provozovně vznikají včetně odpovídajícím poměrem přiřazené celopodnikové režie. Celopodniková režie, která prokazatelně nesouvisí s činnostmi provozoven, se v alternativním scénáři přiřadí provozovnám, které zůstanou zachovány,
c) při vyčíslení výnosů je z prodeje všech produktů a služeb držitele poštovní licence jednotlivým provozovnám přiřazena část výnosů, odpovídající činnostem na provozovně,
d) v případě uzavření jedné provozovny dojde ke ztrátě výnosů z prodeje daného produktu ve výši, která odpovídá změně poptávky po daném produktu, možnosti zakoupit si daný produkt na jiné provozovně držitele poštovní licence a možnosti zakoupení si daného produktu u jiného provozovatele,
e) v případě, že je uvažována možnost přesunu části poptávky po daném produktu na jinou provozovnu, bere se v úvahu nejen přesun části výnosů, ale i souvisejících nákladů ze ztrátové provozovny,
f) u budov, které držitel poštovní licence vlastní a podle alternativního scénáře v nich nebude mít provozovnu, se zohlední možnost dodatečných výnosů z těchto budov v podobě možných výnosů z pronájmu nebo prodeje či úspor nákladů vzniklých využitím těchto budov pro účely vlastních aktivit držitele poštovní licence. Výše těchto výnosů se určí na základě ceny pronájmu nebo prodeje obvyklé v dané lokalitě; výsledný počet provozoven v alternativním scénáři odpovídá nejenom obchodní strategii držitele poštovní licence, ale rovněž musí splňovat všechny podmínky vyplývající z uzavřených smluv nebo vyplývající z povinností uložených držiteli poštovní licence jinými právními předpisy, pokud definují kvalitativní a kvantitativní požadavky na síť provozoven držitele poštovní licence.
(3) V případě, že držitel poštovní licence určí požadavky na dodávání jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář dodávání. Při sestavování tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto předpokladů:
a) při změně režimu dodávání neztratí držitel poštovní licence významnou část svých zákazníků. V případě, že by se změna režimu dodávání projevila na poptávce po poštovních službách jím poskytovaných, započítá se změna poptávky odpovídajícím způsobem do změny výnosů,
b) změna režimu dodávání se projeví pouze u těch geografických lokalit, ve kterých změna dodávání vytváří úspory nákladů,
c) při vyčíslení nákladů alternativního scénáře dodávání se berou v úvahu pouze náklady související se samotným dodáváním.
(4) V případě, že držitel poštovní licence určí jako zatěžující požadavek některou z dalších povinností vyplývajících z povinnosti poskytovat základní služby obsažené v jeho poštovní licenci, sestaví se alternativní scénář vztahující se k této povinnosti. Při sestavování tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto předpokladů:
a) náklady musí obsahovat pouze náklady plynoucí z povinnosti poskytovat základní služby, tedy náklady na činnosti, které držitel poštovní licence realizuje pouze z důvodu uložené povinnosti a nepřináší mu žádný prospěch ve vztahu k jeho podnikání,
b) ostatní náklady nesmí být započteny.

Vymezení nehmotných a tržních výhod
§ 9
(1) Nehmotnými a tržními výhodami v souvislosti s držením poštovní licence jsou:
a) výhoda vyšších výnosů,
b) výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny,
c) výhoda dodatečných možností reklamy,
d) osvobození základních poštovních služeb od daně z přidané hodnoty,
e) jiná kvantifikovatelná výhoda vzniklá držiteli poštovní licence.
(2) Výhodou vyšších výnosů se rozumí výhoda, na jejímž základě držitel poštovní licence získává vyšší výnosy ze všech jím poskytovaných služeb v důsledku všeobecného povědomí o držiteli poštovní licence na poštovním trhu, kdy je vnímán jako důvěryhodný, garantující určitou kvalitu služeb, dostupnost podacích a výdejních míst, a jeho silnější vyjednávací pozice. Tato výhoda se finančně vyjádří jako:
IB = PC x r,
kde:
IB – hodnota výhody vyšších výnosů,
PC – výše výnosů držitele poštovní licence z poštovních služeb v zúčtovacím období,
r – procento klientů využívajících služby držitele poštovní licence, kteří by přestali využívat jeho služeb, pokud by neposkytoval základní služby.
(3) Výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny se finančně vyjádří jako součet odhadu hodnoty prodaných a neupotřebených poštovních známek a cenin a odhadu výnosů z prodeje poštovních známek a cenin a dalších obdobných produktů k filatelistickým účelům.
(4) Výhodou dodatečných možností reklamy se rozumí výhoda využití vybraných částí majetku držitele poštovní licence k marketingovým účelům. Při finančním vyjádření této výhody se zohlední úspora marketingových nákladů držitele poštovní licence v případě, že by za propagaci své značky a produktů platil cenu obvyklou v daném místě, a případné skutečné příjmy získané pronájmem reklamní plochy, nebo prostor na provozovnách jiným subjektům. Vyčíslená úspora nákladů nebo dosažené výnosy se budou týkat té části sítě provozoven nebo vozového parku nebo jiného majetku držitele poštovní licence, kterou by držitel poštovní licence dle alternativního scénáře neprovozoval, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby.
(5) Úřad vyhodnotí dopad osvobození základních služeb od daně z přidané hodnoty z hlediska nákladů držitele poštovní licence i jeho výnosů.

§ 10
(1) Výhody z nepoštovních služeb, k jejichž poskytování využívá držitel poštovní licence poštovní síť, jsou zohledněny přímo na částech poštovní sítě, které využívají, a to v podobě skutečných nákladů a výnosů evidovaných v účetnictví, pokud tyto náklady a výnosy lze na danou část přímo přiřadit.
(2) V případě, že držitel poštovní licence získá odměnu na základě smlouvy nebo povinnosti uložené jiným právním předpisem, která je vázána na rozsah sítě provozoven nebo doručovací sítě a není jednoznačně přiřaditelná dotčeným prvkům poštovní sítě podle odstavce 1, započte se tato odměna v plné výši jako tržní výhoda.

§ 11  Výpočet čistých nákladů jednotlivých základních služeb
(1) Čisté náklady připadající na jednotlivé základní služby vychází z nákladů a výnosů základního a alternativního scénáře a zohledňují objem jednotlivých základních služeb a jejich nákladovost.
(2) Součet vyčíslené hodnoty čistých nákladů připadající na jednotlivou základní službu a výnosů získaných držitelem poštovní licence z této služby nesmí být vyšší než předpokládaná výše výnosů, kterou by držitel poštovní licence dosáhl v případě, že by tuto službu nabízel za podmínek podle § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách. Při posuzování oprávněnosti výše čistých nákladů vychází Úřad z údajů vykázaných v oddělené evidenci nákladů a výnosů vedené v souladu s § 33a zákona o poštovních službách.

§ 12  Doložení žádosti o úhradu čistých nákladů
(1) K žádosti o úhradu čistých nákladů předloží držitel poštovní licence veškeré doklady potřebné při výpočtu čistých nákladů. Jedná se zejména o základní a alternativní scénář, zprávu auditora včetně auditované účetní závěrky za příslušné zúčtovací období, seznam účtů včetně zůstatků na začátku a konci zúčtovacího období, odpisový plán a veškeré další podklady, které jsou nezbytné k doložení věcné správnosti výpočtů předložených podle odstavce 2.
(2) Držitel poštovní licence předloží Úřadu podklady pro výpočet čistých nákladů podle vzoru v příloze k této vyhlášce v elektronické podobě ve formátu MS Excel.

§ 13  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda Rady:  PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 466/2012 Sb.
Doklady k výpočtu čistých nákladů
Tabulka č. 1: Celková hodnota čistých nákladů držitele poštovní licence (v Kč) tab4662012a.pdf 
Tabulka č. 2 - vyčíslení celkové hodnoty nehmotných a tržních výhod (v Kč)    tab46621012b.pdf   	
Tabulka 3: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny v síti provozoven - část 1 (k provedení § 8 odst. 2)
Tabulka č. 4 Ztráta výnosů na uzavřené provozovně (k provedení § 8 odst. 2 písm. c) až e)
Tabulka č. 5: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny ve způsobu dodávání (k provedení § 8 odst. 3)

465/2012 Vyhláška o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence 01.01.2013

Obsah
§ 1 - Metodika účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování
§ 2 - Způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů
§ 3
§ 4 - Přiměřený zisk
§ 5 - Struktura vykazovaných informací
Přílohy
465 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012 o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 33a odst. 2 zákona o poštovních službách:

§ 1 Metodika účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování
(1) Držitel poštovní licence člení náklady a výnosy podle účelu, na který byly vynaloženy nebo se kterým souvisí. Toto členění je alespoň tak podrobné, aby každá základní služba obsažená v jeho poštovní licenci byla sledována odděleně. Ostatní služby mohou být sdruženy do tolika skupin, aby nebyl zpochybněn účel oddělené evidence.
(2) Držitel poštovní licence rozlišuje při účelovém členění nákladů podle odstavce 1 procesy a činnosti v návaznosti na využití poštovní sítě při zajišťování poštovních služeb.
(3) Za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady, které byly vynaloženy za účelem poskytování služeb a zahrnují přímé mzdové a ostatní osobní náklady, ostatní přímé náklady a technologicky nezbytné společné náklady. Za ekonomicky oprávněné náklady nelze uznat náklady uvedené v tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce. Tyto náklady se nepřiřazují.
(4) Přímé náklady přiřazuje držitel poštovní licence přímo činnosti nebo službě, se kterou přímo souvisejí. Za společné náklady se považují nepřímé náklady a ostatní (režijní) náklady. Nepřímé náklady přiřazuje držitel poštovní licence na základě příčinné souvislosti s procesy, činnostmi nebo poskytovanými službami pomocí vazby na jinou kategorii nákladů nebo na jinou technickou veličinu vyjádřenou ve formě alokačních klíčů. Ostatní náklady (režijní) přiřazuje držitel poštovní licence pomocí vazby na již přiřazené náklady.
(5) Pro přiřazování nákladů a výnosů, které jsou společné jak pro služby poskytované na základě poštovní licence, tak pro ostatní služby, držitel poštovní licence použije stejné alokační klíče.

§ 2 Způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů
(1) Držitel poštovní licence vede oddělenou evidenci nákladů a výnosů takovým způsobem, aby bylo možné zřetelně rozlišovat náklady a výnosy na jednotlivé základní služby obsažené v jeho poštovní licenci a na ostatní poštovní služby.
(2) Držitel poštovní licence rozlišuje náklady v souladu se svou organizační strukturou v systému vnitropodnikového účetnictví tak, aby bylo zachyceno místo vzniku nákladů. I v případě, že držitel poštovní licence nevede vnitropodnikové účetnictví, vede oddělenou evidenci nákladů a výnosů v systému nákladových středisek.
(3) Držitel poštovní licence vede odděleně náklady, které se nepřiřazují, a nekalkulované výnosy podle tabulky č. 5 uvedené v příloze k této vyhlášce.
(4) Oddělenou evidenci přímých nákladů, nepřímých nákladů a ostatních nákladů vede držitel poštovní licence tak, že vychází z ocenění podle zákona o účetnictví.
(5) Držitel poštovní licence vede oddělenou evidenci nákladů a výnosů tak, aby bylo prokazatelné, že žádné náklady ani výnosy nebyly započteny nebo přiřazeny více než jedenkrát. Evidence musí být úplná, srozumitelná a průkazná.

§ 3
(1) Oddělenou evidenci nákladů a výnosů ostatních poštovních služeb, poštovních služeb, které jsou svými znaky podobné kvalitativním znakům základních služeb obsažených v jeho poštovní licenci, vede držitel poštovní licence tak, aby bylo možné ověřit, zda nedochází ke křížovému financování mezi těmito službami a službami základními.
(2) Náklady a výnosy z ostatních poštovních služeb, které nejsou podobné základním službám, může vykazovat držitel poštovní licence v souhrnu za všechny tyto služby.
(3) Náklady a výnosy z nepoštovních služeb může držitel poštovní licence vykazovat v souhrnu za všechny tyto služby. Evidenci nákladů a výnosů nepoštovních služeb poskytovaných s využitím některé části poštovní sítě zajistí držitel poštovní licence takovým způsobem, aby byl schopen předložit Úřadu při ověřování čistých nákladů z poskytování základních služeb podrobné údaje o těchto nákladech a výnosech.
(4) Náklady a výnosy za služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře vede držitel poštovní licence odděleně za jednotlivé nabízené služby přístupu.

§ 4 Přiměřený zisk
Přiměřený zisk držitele poštovní licence se stanoví jako zisková přirážka ve výši 8,7 % k ekonomicky oprávněným nákladům přiřazeným základním poštovním službám.

§ 5
Struktura vykazovaných informací
Držitel poštovní licence předkládá výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů prostřednictvím výkazů uvedených v příloze k této vyhlášce.

§ 6 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 465/2012 Sb.
Výkazy - výsledky oddělené evidence
tab 1 až 5 výnosy a náklady
tab4652012a.pdf

464/2012 Vyhláška o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování od 01.01.2013

464 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2012
o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 3 odst. 3 zákona o poštovních službách:

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1 Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) poštou provozovna, ve které držitel poštovní licence sám nebo prostřednictvím třetí osoby poskytuje a zajišťuje všechny základní služby obsažené v jeho poštovní licenci za účelem zajištění jejich dostupnosti podle § 14,
b) sídelním celkem souvisle zastavěná část území obce, která je zřetelně oddělena od jiné zástavby v okolí, přičemž zástavba několika sousedních obcí, která na sebe přímo navazuje, se považuje za jeden sídelní celek; za sídelní celek se však nepovažují samostatné objekty nebo místa s minimální zástavbou,
c) určeným zahraničním provozovatelem zahraniční provozovatel oznámený členskou zemí Světové poštovní unii jako provozovatel, který je povinen se na území dané země podílet na poskytnutí základní služby do zahraničí nebo poskytovat základní zahraniční poštovní služby.

ČÁST DRUHÁ
TECHNICKÁ SPECIFIKACE ZÁKLADNÍCH SLUŽEB
§ 2
Služba dodání poštovních zásilek do 2 kg
(1) Při poskytování služby dodání poštovních zásilek do 2 kg provozovatel převzetí poštovní zásilky nestvrzuje a příjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje. Místo dodání poštovní zásilky je v České republice nebo v zahraničí.
(2) V případě služby podle odstavce 1 hmotnost poštovní zásilky nepřesahuje 2 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr poštovní zásilky nepřesahuje 60 cm a součet všech tří rozměrů 90 cm.

§ 3
Služba dodání poštovních balíků do 10 kg
(1) Při poskytování služby dodání poštovních balíků do 10 kg, je-li místo dodání
a) v České republice, provozovatel převzetí poštovní zásilky nestvrzuje a příjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje;
b) v zahraničí, provozovatel převzetí poštovní zásilky stvrzuje a příjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v rozsahu sjednaném v poštovní smlouvě.
(2) V případě služby podle odstavce 1 písm. a) hmotnost poštovní zásilky
a) přesahuje 2 kg a nepřesahuje 10 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm, nebo
b) nepřesahuje 2 kg a současně některý z rozměrů poštovní zásilky přesahuje rozměry stanovené pro poštovní zásilku do 2 kg podle § 2 odst. 2 věty druhé.
(3) V případě služby podle odstavce 1 písm. b) hmotnost poštovní zásilky nepřesahuje 10 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm.
(4) Největší rozměr poštovní zásilky podle odstavce 2 písm. a) nebo b), jejíž místo dodání je v České republice, nepřesahuje 240 cm a součet všech tří rozměrů 300 cm. U poštovní zásilky, jež má být dodána v zahraničí, odpovídají její největší rozměry rozměrům stanoveným určeným zahraničním provozovatelem nebo zahraničním provozovatelem, se kterým má provozovatel uzavřenou smlouvu.

§ 4
Služba dodání peněžní částky poštovním poukazem
(1) Služba dodání peněžní částky poštovním poukazem zahrnuje poštovní poukaz hotovost – hotovost, poštovní poukaz účet – hotovost a poštovní poukaz hotovost – účet.
(2) Při poskytování služby poštovní poukaz hotovost – hotovost se peněžní částka předává provozovateli v hotovosti a provozovatel její převzetí stvrzuje. Výplata peněžní částky se uskutečňuje v hotovosti a příjemce převzetí peněžní částky potvrzuje. Místo dodání peněžní částky je v České republice nebo v zahraničí.
(3) Při poskytování služby poštovní poukaz účet – hotovost se peněžní částka předává provozovateli bezhotovostním převodem peněžních prostředků a provozovatel její převzetí stvrzuje. Výplata peněžní částky se uskutečňuje v hotovosti a příjemce převzetí peněžní částky potvrzuje. Místo dodání peněžní částky je v České republice.
(4) Při poskytování služby poštovní poukaz hotovost – účet se peněžní částka předává provozovateli v hotovosti a provozovatel její převzetí stvrzuje. Výplata peněžní částky se uskutečňuje bezhotovostním převodem peněžních prostředků a příjemce převzetí peněžní částky potvrzuje. Místo dodání peněžní částky je v České republice.

§ 5
Služba dodání doporučených zásilek
(1) Při poskytování služby dodání doporučených zásilek provozovatel převzetí poštovní zásilky stvrzuje a příjemce její převzetí potvrzuje. Místo dodání poštovní zásilky je v České republice nebo v zahraničí. V případě ztráty poštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v paušální výši a v případě poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody poskytuje až do výše částky určené odesílatelem nebo částky sjednané pro tyto případy v poštovní smlouvě. Je-li místo dodání poštovní zásilky v České republice, činí paušální výše náhrady škody nejméně dvacetinásobek ceny za tuto službu u zásilek nejnižší hmotnostní kategorie. Je-li místo dodání poštovní zásilky v zahraničí, odpovídá výše paušální náhrady škody hodnotě odpovídající 30 účetním a měnovým jednotkám Mezinárodního měnového fondu zvláštní práva čerpání podle průměrné hodnoty kurzu vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu pro příslušný kalendářní rok v Poštovním věstníku.
(2) V případě služby podle odstavce 1 hmotnost poštovní zásilky nepřesahuje 2 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr poštovní zásilky nesmí přesáhnout 60 cm a součet všech tří rozměrů 90 cm.
(3) V rámci služby dodání doporučené zásilky musí být zajištěno poskytnutí:
a) dodejky, kterou se rozumí zajištění písemného potvrzení pro odesílatele prokazujícího dodání poštovní zásilky příjemci,
b) dodání do vlastních rukou, kterým se rozumí, že poštovní zásilka bude dodána:
1. je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, zákonnému zástupci adresáta nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta,
2. je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osobě,
c) dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, kterým se rozumí, že poštovní zásilka adresovaná fyzické osobě bude dodána výhradně jen adresátovi.
(4) Je-li místo dodání poštovní zásilky v zahraničí, poskytuje se služba podle odstavce 3 jen tehdy, umožňuje-li to určený zahraniční provozovatel nebo zahraniční provozovatel, se kterým má provozovatel uzavřenou smlouvu.

§ 6
Služba dodání cenných zásilek
(1) Při poskytování služby dodání cenných zásilek provozovatel převzetí poštovní zásilky stvrzuje a příjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody poskytuje až do výše udané hodnoty, kterou se rozumí částka určená odesílatelem nebo sjednaná v poštovní smlouvě pro výši náhrady škody. Maximální výše udané hodnoty může být provozovatelem omezena, u poštovní zásilky, jejíž místo dodání je v České republice, však nesmí být omezena na méně než 1000000 Kč. Místo dodání poštovní zásilky je v České republice nebo v zahraničí.
(2) V případě služby podle odstavce 1 hmotnost poštovní zásilky nepřesahuje 10 kg a její rozměry jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr poštovní zásilky, jejíž místo dodání je v České republice, nepřesahuje 240 cm a součet všech tří rozměrů 300 cm. U poštovní zásilky, jež má být dodána v zahraničí, její největší rozměry odpovídají rozměrům stanoveným určeným zahraničním provozovatelem nebo zahraničním provozovatelem, se kterým má provozovatel uzavřenou smlouvu.

§ 7 Služba bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby
(1) U služby bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby je místo dodání poštovní zásilky v České republice nebo v zahraničí.
(2) Jako obsah poštovních zásilek při poskytování služby podle odstavce 1 jsou povoleny jen věci pro potřebu nevidomých, kterými se rozumí písemnosti pořízené hmatným písmem pro nevidomé, zvláštní papíry pro potřebu nevidomých za podmínky, že odesílatelem je zařízení sloužící uspokojování zvláštních potřeb nevidomých (dále jen „zařízení pro nevidomé“), nebo zvukové záznamy pro osobní potřebu nevidomého za podmínky, že odesílatelem nebo adresátem je nevidomý nebo zařízení pro nevidomé. Poštovní zásilka je zabalena tak, aby bylo možno bez porušení obalu přezkoušet její obsah. Hmotnost poštovní zásilky nepřesahuje 7 kg. Rozměry poštovní zásilky jsou minimálně 14 x 9 cm. Největší rozměr zásilky nepřesahuje 60 cm a součet všech tří rozměrů 90 cm.
(3) Při poskytování služby bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby provozovatel převzetí poštovní zásilky nestvrzuje a příjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje.
(4) Služba bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby zahrnuje i dodání doporučených zásilek. Je-li v rámci této služby odesílatelem požadováno dodání doporučené zásilky, provozovatel převzetí poštovní zásilky stvrzuje a příjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty poštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v paušální výši a v případě poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody poskytuje až do výše částky určené odesílatelem nebo částky sjednané v poštovní smlouvě. Je-li místo dodání poštovní zásilky v České republice, činí paušální výše náhrady škody nejméně dvacetinásobek ceny za službu doporučených zásilek podle § 5 nejnižší hmotnostní kategorie. Je-li místo dodání poštovní zásilky v zahraničí, odpovídá výše paušální náhrady škody hodnotě odpovídající 30 účetním a měnovým jednotkám Mezinárodního měnového fondu zvláštní práva čerpání podle průměrné hodnoty kurzu vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu pro příslušný kalendářní rok v Poštovním věstníku.

§ 8 Základní zahraniční poštovní služby
Při poskytování základní zahraniční poštovní služby je zajišťováno dodání poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky v rámci zahraniční poštovní služby, která je svou povahou obdobná některé ze základních služeb uvedených v § 2 a 3, § 4 odst. 2, § 5 až 7 a § 12. U poštovních služeb, u nichž lze sjednat dodejku [§ 5 odst. 3 písm. a)], se zajistí poskytnutí této služby.

§ 9 Služba dodání poštovních balíků nad 10 kg podaných v zahraničí
Služba dodání poštovních balíků nad 10 kg podaných v zahraničí zahrnuje dodání poštovních balíků, jejichž hmotnost přesahuje 10 kg a současně nepřesahuje 20 kg, v rámci zahraniční poštovní služby, jejíž poskytnutí bylo sjednáno u určeného zahraničního provozovatele.

§ 10 Služba mezinárodních odpovědek
Služba mezinárodních odpovědek zajišťuje výměnu mezinárodní odpovědky vydané Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie a zakoupené v kterékoliv členské zemi Světové poštovní unie za poštovní známky v nominální hodnotě odpovídající nejnižší ceně za službu dodání poštovní zásilky podle § 2 do zahraničí přepravovanou nejrychlejším způsobem, bez ohledu na zemi určení.

§ 11
Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku
(1) Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku umožňuje uhrazení ceny poštovní služby při dodání poštovní zásilky, jejíž hmotnost nepřesahuje 50 g, v rámci základní poštovní služby podle § 2, jejíž místo dodání je v zahraničí, v případě, že se zahraniční adresát zavázal určenému zahraničnímu provozovateli uhradit cenu při dodání.
(2) Služba podle odstavce 1 je zajišťována pro odpovědní zásilky zasílané zpět do zahraničí.

§ 12
Služba dodání tiskovinového pytle
(1) U služby dodání tiskovinového pytle je místo dodání poštovní zásilky v zahraničí.
(2) Jako obsah poštovní zásilky při poskytování služby podle odstavce 1 jsou povoleny jen tiskoviny, kterými se rozumí noviny, periodika, knihy a podobné tištěné dokumenty. Hmotnost poštovní zásilky nepřesahuje 30 kg.
(3) Při poskytování služby dodání tiskovinového pytle provozovatel převzetí poštovní zásilky nestvrzuje a příjemce její převzetí nepotvrzuje. V případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky se náhrada škody neposkytuje.
(4) Služba dodání tiskovinového pytle zahrnuje i dodání doporučeného tiskovinového pytle. V tomto případě provozovatel převzetí poštovní zásilky stvrzuje a příjemce její převzetí potvrzuje. V případě ztráty poštovní zásilky se náhrada škody poskytuje v paušální výši a v případě poškození nebo úbytku obsahu se náhrada škody poskytuje až do výše částky určené odesílatelem nebo částky sjednané v poštovní smlouvě. Výše paušální náhrady škody odpovídá hodnotě odpovídající 150 účetním a měnovým jednotkám Mezinárodního měnového fondu zvláštní práva čerpání dle průměrné hodnoty kurzu vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu pro příslušný kalendářní rok v Poštovním věstníku.

§ 13 Úřední doručování písemností
Základní služby umožní zejména dodání do vlastních rukou, dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, poskytnutí dodejky, určení lhůty pro uložení poštovní zásilky a vyloučení změny místa dodání, a to podle požadavků podle jiných právních předpisů upravujících pravidla pro úřední doručování písemností, zejména v trestním, správním, daňovém a soudním řízení1).

ČÁST TŘETÍ
ZÁKLADNÍ KVALITATIVNÍ POŽADAVKY
§ 14 Dostupnost pošt
(1) Dostatečná hustota pošt je zajištěna, pokud je provozována pošta
a) v každé obci, která má 2500 a více obyvatel,
b) v každé obci, která má méně než 2500 obyvatel a v níž je ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky pošta provozována a zároveň je zde matriční úřad2), obecný stavební úřad3) nebo základní škola s prvním a druhým stupněm,
c) v obcích tak, aby dojezdová vzdálenost z kteréhokoliv místa v obci na území České republiky k poště nepřesahovala 10 km,
d) tak, aby vzdálenost z kteréhokoliv místa s výjimkou území, která slouží výlučně jinému účelu než bydlení, v obci, která má více než 2500 obyvatel, k poště nepřesahovala 2 km.
(2) Požadavek podle odstavce 1 písm. c) nemusí být splněn pro 5 % obyvatel nacházejících se v okruhu dané pošty, pokud bude dostupnost základních služeb zajištěna jiným vhodným způsobem.
(3) Požadavek podle odstavce 1 písm. d) nemusí být splněn pro 5 % obyvatel dané obce za podmínky, že bude splněn požadavek podle odstavce 1 písm. c).
(4) Pošta podle odstavce 1 musí být dostupná veřejnosti každý pracovní den tak, aby součet otevíracích hodin činil alespoň 15 v týdnu, který má 5 pracovních dní.
(5) Splňuje-li požadavky podle odstavců 1 až 4 více provozoven, považuje se za poštu ta provozovna, která je veřejností nejvíce využívána v rozsahu základních služeb obsažených v poštovní licenci.

§ 15 Dostupnost poštovních schránek
(1) Dostatečná hustota poštovních schránek je zajištěna, pokud je
a) v každém sídelním celku, který má nejvýše 10000 obyvatel, umístěn takový počet poštovních schránek, aby na každých i započatých 1000 obyvatel připadala nejméně jedna poštovní schránka. Tento požadavek nemusí být splněn, jestliže je splněn požadavek podle písmene b);
b) v každém sídelním celku, který má více než 10000 obyvatel, umístěn takový počet poštovních schránek, aby vzdálenost z kterékoliv části sídelního celku, s výjimkou okrajových částí s podstatně menší hustotou zástavby, nepřesahovala 1 km k nejbližší poštovní schránce.
(2) Poštovní schránky musí být umístěny především v těch místech, do nichž obyvatelé sídelního celku pravidelně docházejí z jiného důvodu, zejména u nákupních center nebo v blízkosti zastávek veřejné dopravy.
(3) Poštovní schránky musí být vybírány každý pracovní den.

§ 16 Výjimečné případy, kdy nemusí být zajištěno dodání na adresu každé fyzické a právnické osoby
(1) Dodání na adresu každé fyzické nebo právnické osoby nemusí být zajištěno, jestliže
a) cesta do místa určeného v poštovní adrese nebo dodání v tomto místě jsou spojené s důvodnými obavami z ohrožení života, zdraví nebo majetku nebo věci v držení provozovatele,
b) místo dodání se nachází mimo sídelní celek a není dostupné po veřejně přístupné pozemní komunikaci nebo je dostupné pouze po veřejně přístupné účelové komunikaci, jejíž technický stav znemožňuje provozovateli dodání i při vynaložení veškerého úsilí, nebo
c) poštovní zásilka má udanou hodnotu vyšší než 150000 Kč.
(2) Využití výjimky podle odstavce 1 písm. a) a b) musí být písemně oznámeno každé fyzické osobě, která se v daném místě zdržuje, a každé právnické osobě, která má v daném místě zejména své sídlo nebo provozovnu, a Úřadu. Oznámení podle odstavce 2 musí být učiněno do 3 měsíců ode dne udělení poštovní licence a v každém dalším případě alespoň 1 měsíc přede dnem, od kterého má být využito výjimky podle odstavce 1 písm. a) a b).
(3) Součástí oznámení podle odstavce 2 je výzva, aby si výjimkou dotčené osoby zvolily jiný vhodný způsob dodávání, zejména:
a) dodávání do dodávací schrány,
b) dodávání v jiném místě, nebo
c) uložení poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky v provozovně držitele poštovní licence.
V případě podle písmene a) nese náklady na zřízení dodávací schrány provozovatel.

§ 17 Prodloužení lhůty
(1) Na základě písemné žádosti adresáta uplatněné u kterékoliv pošty se prodlouží lhůta k vyzvednutí poštovních zásilek nebo poukázaných peněžních částek, které pro daného adresáta budou u provozovny uloženy v období uvedeném v žádosti. Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti.
(2) Na základě žádosti adresáta uplatněné u provozovny, kde je poštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka uložena, se prodlouží lhůta k vyzvednutí uložené poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky.
(3) Lhůtu podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit, pokud je to v rozporu s poštovní smlouvou uzavřenou s odesílatelem.
(4) Úkony podle odstavců 1 a 2 jsou součástí poštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy.

§ 18 Změna ukládací pošty
(1) Na základě písemné žádosti adresáta uplatněné u kterékoliv pošty se uloží poštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka k vyzvednutí u jiné adresátem zvolené provozovny. Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti.
(2) Na základě žádosti adresáta uplatněné u provozovny, kde je poštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka uložena, se připraví uložená poštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka k vyzvednutí u jiné než původní provozovny.
(3) Žádosti podle odstavců 1 a 2 nemusí být vyhověno v případech, pokud by požadovaná změna ukládací pošty byla spojena s neúměrnými komplikacemi, nebo pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká.
(4) Úkony podle odstavců 1 a 2 jsou součástí poštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy.

§ 19 Změna místa dodání
(1) Na základě písemné žádosti adresáta uplatněné u kterékoliv pošty, se dodá poštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka v jiném místě než uvedeném v poštovní adrese (dále jen „dosílka“). Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti.
(2) Dosílku nelze poskytnout, pokud je to v rozporu s poštovní smlouvou uzavřenou s odesílatelem nebo pokud by vzhledem k okolnostem nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilky a poukázané peněžní částky, jichž se žádost týká.
(3) Dosílku lze ukončit u kterékoli pošty na základě jejího písemného odvolání adresátem. Na požádání je potvrzeno odvolání žádosti. Dosílku lze ukončit i ze strany provozovatele, pokud by vzhledem ke změněným okolnostem již nebylo možné jednoznačně identifikovat poštovní zásilky a poukázané peněžní částky, pro něž má být dosílka poskytnuta. O takovém postupu musí být žadatel neprodleně písemně informován.

§ 20 Vyloučení náhradního dodání
Pokud je umožněno náhradní dodání, které spočívá ve vydání poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky jiné vhodné fyzické osobě, která souhlasí s tím, že poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku adresátovi předá, musí být současně umožněno vyloučení tohoto způsobu dodání na základě písemné žádosti adresáta učiněné u kterékoliv pošty. Na požádání je potvrzeno převzetí této žádosti. Postup podle žádosti je součástí poštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy.

§ 21 Odnáška
Na základě písemné žádosti adresáta jsou ukládány poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky u dohodnuté provozovny, aniž by byl učiněn pokus o jejich dodání na adresu adresáta. Odnáška nemůže být sjednána pro případy, u nichž by to bylo v rozporu s poštovní smlouvou uzavřenou s odesílatelem. Postup podle žádosti je součástí poštovní služby poskytované odesílateli na základě uzavřené poštovní smlouvy.

§ 22 Rychlost základních služeb
(1) U základní služby podle § 2 se provádí měření přepravních dob poštovních zásilek o hmotnosti do 50 g. Při měření přepravních dob musí být dosaženo za kalendářní rok výsledku nejméně 92 % poštovních zásilek dodaných první pracovní den následující po dni, ve kterém bylo učiněno jejich poštovní podání.
(2) Při měření přepravních dob podle odstavce 1 se postupuje podle metody obsažené v české technické normě, která obsahuje způsob měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé poštovní zásilky4), při jejímž použití se má za to, že měření bylo provedeno a výsledek měření způsobilý k ověření. Metodika pro provádění měření, podle které držitel poštovní licence zajišťuje provedení měření, podléhá předchozímu schválení Úřadem.
(3) Výsledky měření přepravních dob včetně všech podkladů výsledku měření musí být předány Úřadu pro provedení auditu, a to nejpozději do 45 dnů ode dne ukončení měření podle odstavce 1.

§ 23 Informace na poštovních schránkách
Každá poštovní schránka musí být opatřena informačním štítkem, na kterém je uvedena doba výběru poštovní schránky, název provozovny, která výběr poštovní schránky zajišťuje, její adresa a telefonní číslo, údaje o cenách základních služeb, které připadají v úvahu v případě služby podle § 2, jestliže
a) hmotnost vnitrostátní poštovní zásilky nepřesahuje 200 g,
b) hmotnost poštovní zásilky do zahraničí nepřesahuje 20 g.

§ 24 Informace o otevírací době
(1) U vchodu do provozovny, ve které jsou poskytovány základní služby, musí být uvedena informace o otevírací době provozovny, a to takovým způsobem, aby tato informace byla viditelná i v době, kdy je provozovna uzavřena.
(2) Součástí informace podle odstavce 1 je údaj o tom, která pošta v okolí zajišťuje základní služby v době, kdy je nezajišťuje místní provozovna, a jaká je její otevírací doba.

§ 25 Informace dostupné na požádání nebo zveřejněné u pošt
V provozovnách zajišťujících poskytování alespoň jedné ze základních služeb musí být zveřejněna nebo na požádání sdělena informace o:
a) poštách a dalších provozovnách, včetně jejich poštovních směrovacích čísel, adres, otevíracích dob, telefonních čísel, způsobu zajištění obsluhy osob na vozíku pro invalidy a osob, které mají s sebou kočárek s dítětem,
b) poště, která je pro udanou adresu určena jako adresní, včetně jejího názvu a poštovního směrovacího čísla, případně název místa dodání a jeho poštovní směrovací číslo,
c) případech, kdy není zajištěno dodání na adresu každé fyzické a právnické osoby podle § 16 odst. 1 písm. a) a b),
d) základních službách včetně základní charakteristiky těchto služeb, které jsou rozhodující pro kvalifikovanou volbu odesílatele, a to včetně ceníku služeb, v případě poštovních služeb do zahraničí i informace zahrnující označení jednotlivých zemí určení, případně jejich zkratek, v podobě vyžadované poštovními podmínkami, orientační informace o zahraničních podmínkách platných pro jednotlivé země určení a další informace týkající se jednotlivých zemí určení, včetně informací o celních předpisech platných v zemi určení, jestliže byly držiteli poštovní licence předány a jestliže mohou být pro zájemce o základní služby významné,
e) ustanovení poštovních podmínek, týkající se zejména podmínek, jejichž splnění je nezbytné pro řádné dodávání v místě určeném v poštovní adrese, alternativních možnostech při dodávání, které mohou být na návrh adresáta zavedeny, informace o způsobu, jakým držitel poštovní licence spolupůsobí při celní kontrole týkající se zahraničních poštovních služeb, jakož i upozornění na nutné nebo možné způsoby součinnosti adresáta s držitelem poštovní licence při úkonech souvisejících s celní kontrolou, upozornění na způsob, jakým lze reklamovat nesplnění povinnosti podle uzavřené poštovní smlouvy nebo vzniklou škodu, informace o způsobu, jakým budou reklamace vyřízeny, včetně lhůt, ve kterých mají být vyřízeny,
f) zkratkách, které jsou v rámci poskytované služby používány v případech, kdy se s nimi mohou setkat uživatelé.

§ 26 Informace dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup
Způsobem umožňujícím dálkový přístup musí být na internetových stránkách držitele poštovní licence dostupné:
a) informace podle § 25 písm. a) až d) a f),
b) informace o jiných vhodných způsobech zajištění poštovních služeb; pokud je vhodným způsobem zajištění poštovních služeb mobilní obslužné místo, pak i údaje o tom, kdy a kde lze mobilní obslužné místo zastihnout a jak ho lze kontaktovat,
c) doporučené vzory psaní adres, v případě poštovních služeb do zahraničí vzory správného psaní poštovní adresy do jednotlivých zemí určení.

§ 27
Informace o změnách v poštovní síti
(1) Pokud má být pošta nebo jiná provozovna držitele poštovní licence, v níž je zajišťována některá ze základních služeb obsažených v jeho poštovní licenci, dočasně uzavřena nebo zrušena, musí být informace o této skutečnosti a o způsobu dalšího zajištění dostupnosti poštovních služeb v daném místě uveřejněna způsobem podle § 24 odst. 1 nejméně 1 měsíc přede dnem jejího dočasného uzavření nebo zrušení.
(2) Informace podle odstavce 1 musí být předána ve lhůtě podle odstavce 1 v písemné formě Úřadu a základním územním samosprávným celkům, které mohou být danou změnou dotčeny.

ČÁST ČTVRTÁ
§ 28
Přechodné ustanovení
Pokud držitel poštovní licence podle čl. II bod 2 zákona č. 221/2012 Sb. hodlá uzavřít provozovnu, v níž je zajišťována některá ze základních služeb a která je provozována ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky nad rámec požadavků podle § 14, je povinen v dostatečném časovém předstihu před jejím uzavřením projednat tento záměr se základními územními samosprávnými celky, které mohou být danou změnou dotčeny, a usilovat o zajištění dostupnosti základních služeb ve spolupráci s třetí osobou, případně zajistit tuto dostupnost jiným vhodným způsobem. Ustanovení § 27 tímto není dotčeno.
ČÁST PÁTÁ
§ 29
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
1) Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb.
3) § 13 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4) ČSN EN 13850+A1 Poštovní služby – Kvalita služby – Měření přepravní doby služeb mezi koncovými body jednotlivé prioritní zásilky a zásilky první třídy.

434/2012 Vyhláška o stanovení vzoru formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb 01.01.2013

    	434  VYHLÁŠKA ze dne 27. listopadu 2012 o stanovení vzoru formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 18 odst. 1 zákona o poštovních službách:
§ 1
Vzor formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb je uveden v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda Rady:  PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 434/2012 Sb.
Vzor formuláře pro oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb

432/2012 Vyhláška o způsobu vedení evidence výnosů a příjmů provozovatele, který poskytuje poštovní služby nebo zajišťuje zahraniční poštovní služby 01.01.2013

432 VYHLÁŠKA ze dne 20. listopadu 2012 o způsobu vedení evidence výnosů a příjmů provozovatele, který poskytuje poštovní služby nebo zajišťuje zahraniční poštovní služby
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 32b odst. 3 zákona o poštovních službách:
§ 1
Evidence výnosů
(1) Provozovatel splní povinnost podle § 32b odst. 1 věty první zákona o poštovních službách tím, že vede evidenci minimálně o výnosech z:
a) dodání poštovních zásilek s hmotností do 2 kg;
b) dodání poštovních balíků;
c) dodání peněžní částky poštovním poukazem;
d) ostatních poštovních služeb;
e) jiné podnikatelské činnosti.
(2) Provozovatel vede účetnictví tak, aby zajistil evidenci výnosů ze služeb podle odstavce 1 písm. a) až d) v členění na vnitrostátní poštovní služby, poštovní služby do zahraničí a zahraniční poštovní služby.
(3) Provozovatel zajišťuje soulad výsledků evidence výnosů za kalendářní rok s účetnictvím, a to v rámci řádné účetní závěrky nebo mezitímní účetní závěrky.

§ 2
Evidence příjmů
(1) Provozovatel splní povinnost podle § 32b odst. 1 věty druhé zákona o poštovních službách tak, že vede evidenci minimálně o příjmech z:
a) dodání poštovních zásilek s hmotností do 2 kg;
b) dodání poštovních balíků;
c) dodání peněžní částky poštovním poukazem;
d) ostatních poštovních služeb;
e) jiné podnikatelské činnosti.
(2) Provozovatel vede evidenci příjmů tak, aby zajistil její členění ze služeb podle odstavce 1 písm. a) až d) na vnitrostátní poštovní služby, poštovní služby do zahraničí a zahraniční poštovní služby.

(3) Provozovatel zajišťuje soulad výsledků evidence příjmů za kalendářní rok s daňovou evidencí vedenou podle zvláštního právního předpisu upravujícího daně z příjmů.

§ 3
Vykazování výsledků evidence

Provozovatel předkládá výsledky evidence výnosů vedené podle § 1 nebo evidence příjmů vedené podle § 2 na formuláři způsobem podle § 32a odst. 3 zákona o poštovních službách. Vzor formuláře a pravidla pro jeho sestavení jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

§ 4 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda Rady: PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 432/2012 Sb.
Formulář a pravidla pro vykazování výsledků evidence výnosů a příjmů provozovatele
Pravidla pro vykazování výsledků evidence výnosů a příjmů provozovatele
Provozovatel, který je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, vykazuje ve formuláři tržby a jiné výnosy, včetně ostatních provozních výnosů, finančních výnosů a mimořádných výnosů. Provozovatel, který není účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, vykazuje ve formuláři své příjmy z poštovní a jiné podnikatelské činnosti.
Provozovatel v záhlaví označí, zda je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví.
Ve výkaze jsou uváděny následující údaje:
řádek č. 1 „Dodání poštovních zásilek s hmotností do 2 kg“
Výnosy (příjmy) za dodání adresných zásilek s hmotností maximálně 2 kg, včetně doporučených a cenných zásilek.
řádek č. 2 „Dodání poštovních balíků“
Výnosy (příjmy) za dodání poštovních balíků, včetně doporučených a cenných zásilek.
řádek č. 3 „Dodání peněžní částky poštovním poukazem“
Výnosy (příjmy) za převod peněžních částek. Tuto službu může nabízet podle zákona o poštovních službách pouze držitel poštovní licence.
řádek č. 4 „Ostatní poštovní služby (nezahrnuté v řádcích 1 až 3)“
Výnosy (příjmy) za dodání ostatních adresných zásilek, např. tiskovinových pytlů, zásilek podle § 3 odst. 1 zákona o poštovních službách (zásilky pro nevidomé osoby).
řádek č. 5 „Poštovní služby celkem“
Součet hodnot uvedených v řádcích 1,2,3, 4.
řádek č. 6 „Jiná podnikatelská činnost“
Výnosy (příjmy) z ostatní podnikatelské činnosti, které nejsou zahrnuty v předchozích řádcích, včetně finančních a mimořádných výnosů.
řádek č. 7 „Celkem za společnost (řádek 5 a 6)“
Součet výnosů a příjmů za řádky 5 a 6, který souhlasí se součtem tržeb a výnosů, vykázaných v rámci roční účetní závěrky nebo mezitímní účetní závěrky ve výkaze zisku a ztráty podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, za příslušný kalendářní rok nebo s celkovými příjmy z podnikání vykázanými v daňové evidenci za příslušný kalendářní rok.

142/2012 Sb.Zákon o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů

Obsah
ČÁST PRVNÍ - Změna občanského zákoníku
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní památkové péči
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o přestupcích
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o místních poplatcích
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o obecní policii
ČÁST ŠESTÁ - Změna notářského řádu
ČÁST OSMÁ - Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl
ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty
ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o neperiodických publikacích
ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o občanských průkazech
ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna tiskového zákona
ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy
ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o obcích
ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o krajích
ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze
ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách
ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna knihovního zákona
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o soudech a soudcích
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o místním referendu
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o ověřování
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o registrovaném partnerství
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna stavebního zákona
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o krajském referendu
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Aktuální verze
142
ZÁKON
ze dne 11. dubna 2012
o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského zákoníku

Čl. I
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 132/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 20i odst. 2 se za slovo „jméno“ vkládají slova „ , popřípadě jména, příjmení, datum narození“.

2. Za § 20j se vkládá nový § 20k, který zní:

„§ 20k

(1) Pro výkon státní správy na úseku sdružení může krajský úřad využívat ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum narození a stát, kde se narodil.

(2) Pro výkon státní správy na úseku sdružení může krajský úřad využívat z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d) adresa místa pobytu na území České republiky.

(3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní památkové péči

Čl. II

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 124/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

2. V § 7 odst. 1 se za slovo „památky“ vkládají slova „ , národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny“.

3. V § 7 odstavec 2 zní:

„(2) Odborná organizace státní památkové péče po zápisu do ústředního seznamu podle tohoto zákona ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu údaje a popřípadě změny těchto údajů týkající se ochrany nemovitostí podle tohoto zákona zapisované do katastru nemovitostí podle katastrálního zákona.“.

4. § 43a zní:

„§ 43a

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, celní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury a odborná organizace státní památkové péče využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, celní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury a odborná organizace státní památkové péče využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, celní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury a odborná organizace státní památkové péče využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o přestupcích

Čl. III

V zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se za § 58 vkládá nový § 58a, který zní:

„§ 58a

(1) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají orgány uvedené v § 52 a obecní policie ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají orgány uvedené v § 52 a obecní policie z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Při výkonu působnosti na úseku projednávání přestupků využívají orgány uvedené v § 52 a obecní policie z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o místních poplatcích

Čl. IV

V zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 a zákona č. 458/2011 Sb., § 16 zní:

„§ 16

(1) Obecní úřad a krajský úřad využívají pro účely řízení o místních poplatcích

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu,

g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresa místa pobytu zákonných zástupců.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

g) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o obecní policii

Čl. V

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 11a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:

„(2) Při plnění svých úkolů může obecní policie využívat ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Při plnění svých úkolů může obecní policie využívat z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce.

(4) Při plnění svých úkolů může obecní policie mimo údajů obsažených v základním registru obyvatel vyžadovat z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

b) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,

c) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

d) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území České republiky.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby a v rozsahu splnění daného úkolu. Jestliže vyžadované údaje mají povahu osobních údajů, dožádaný orgán je poskytne pouze v rozsahu nezbytně nutném ke ztotožnění osoby podle § 12 odst. 1. Dokumentace každého použití údajů podle odstavců 2 až 4 se uchovává po dobu 1 roku.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8.

2. V § 11a odst. 7 se za slovo „technické“ vkládají slova „a bezpečnostní“.

3. V § 11a se odstavec 8 zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ
Změna notářského řádu

Čl. VI

V zákoně č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., část devátá včetně nadpisu zní:

„ČÁST DEVÁTÁ
VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ ZE ZÁKLADNÍHO REGISTRU OBYVATEL A AGENDOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

§ 109a

Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

§ 109b

(1) Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla,

i) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

j) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

k) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,

l) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,

n) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(3) Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z registru rodných čísel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,

b) rodné číslo,

c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,

d) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.

§ 109c

(1) Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 109d

Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

e) datum vydání občanského průkazu,

f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

g) datum skončení platnosti občanského průkazu,

h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu.

§ 109e
Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,
b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,
c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
d) datum vydání cestovního dokladu,
e) datum převzetí cestovního dokladu,
f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,
g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,
h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení.

§ 109f
Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

Poznámky pod čarou č. 6 až 9 se zrušují.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl

Čl. VIII

V zákoně č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 249/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 10c vkládá nový § 10d, který včetně nadpisu zní:

„§ 10d
Využívání údajů z informačních systémů

(1) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty

Čl. IX

V zákoně č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 80/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 5 vkládá nový § 5a, který zní:

„§ 5a

(1) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o neperiodických publikacích

Čl. X

V zákoně č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se za § 5a vkládá nový § 5b, který zní:

„§ 5b

(1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají krajské úřady a Ministerstvo kultury ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají krajské úřady a Ministerstvo kultury z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají krajské úřady a Ministerstvo kultury z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o občanských průkazech

Čl. XII

V § 8a odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 424/2010 Sb., se věta druhá nahrazuje větou „Změnu lze provést s využitím zvláštní elektronické aplikace umožňující dálkový přístup nebo na kterémkoliv obecním úřadě obce s rozšířenou působností.“.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna tiskového zákona

Čl. XIII

V zákoně č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 17 vkládá nový § 17a, který zní:

„§ 17a

(1) Ministerstvo a krajské úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo a krajské úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo a krajské úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy

Čl. XIV

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 1 písm. e) se slovo „jejich“ zrušuje.

2. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:

„§ 15a
Využívání údajů z informačních systémů

(1) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o obcích

Čl. XV

V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 72/2012 Sb., se za § 149 vkládá nový § 149a, který zní:

„§ 149a

(1) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o krajích

Čl. XVI

V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se za § 94 vkládá nový § 94a, který zní:

„§ 94a

(1) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze

Čl. XVII

V zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se za § 119a vkládá nový § 119b, který zní:

„§ 119b

(1) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení

Čl. XVIII

Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 33 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

2. V § 34 odst. 1 a 2 se slova „odst. 1“ zrušují.

3. V § 59 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

4. V § 70 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo dokladu totožnosti anebo v potvrzení cizího státu“.

5. V § 70 odst. 5 se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2012“.

6. § 81a zní:

„§ 81a

Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.“.

7. § 84 zní:

„§ 84

(1) K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace.

(2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.“.

Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.

8. Za § 84 se vkládají nové § 84a až 84e, které znějí:

„§ 84a

(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,

n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,

o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z registru rodných čísel tyto údaje:

a) důvod přidělení rodného čísla,

b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,

d) rodné číslo,

e) datum přidělení rodného čísla,

f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.

§ 84b

(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

k) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

l) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 84c

Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat.

§ 84d

(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

e) datum vydání občanského průkazu,

f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

g) datum skončení platnosti občanského průkazu,

h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu.

(2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,

b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,

c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

d) datum vydání cestovního dokladu,

e) datum převzetí cestovního dokladu,

f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,

g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení.

§ 84e

Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o veřejných sbírkách

Čl. XIX

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 120/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 27 se slova „ , pověřenými obecními úřady“ zrušují.

2. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:

„§ 27a

(1) Ministerstvo a příslušné krajské úřady při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívají ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo a příslušné krajské úřady při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívají z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. XX

V zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se za § 67a vkládá nový § 67b, který zní:

„§ 67b

(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna knihovního zákona

Čl. XXI

V zákoně č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 341/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 23 vkládá nový § 23a, který zní:

„§ 23a

(1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,

k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. XXII

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 341/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb. a zákona č. 215/2011 Sb., se mění takto:

1. § 175a zní:

„§ 175a

Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.“.

Poznámky pod čarou č. 13 až 15 se zrušují.

2. Za § 175a se vkládají nové § 175b až 175f, které znějí:

„§ 175b

(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu

1. stupeň osvojení,

2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3. původní a nové rodné číslo dítěte,

4. datum, místo a okres narození, u dítěte, které se narodilo v cizině, místo a stát, kde se narodilo,

5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z registru rodných čísel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, jejich případné změny,

b) rodné číslo,

c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,

d) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.

§ 175c

(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, nebo státní příslušnost,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,

n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

p) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu

1. stupeň osvojení,

2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3. původní a nové rodné číslo dítěte,

4. datum, místo a okres narození, u dítěte, které se narodilo v cizině, místo a stát, kde se narodilo,

6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

r) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,

u) jméno, popřípadě jména, příjmení

1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,

2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec,

3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,

4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 175d

Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

e) datum vydání a datum převzetí občanského průkazu,

f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

g) datum skončení platnosti občanského průkazu,

h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu,

i) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu, doba jejich platnosti a označení úřadu, který je vydal.

§ 175e

Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,

b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,

c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

d) datum vydání cestovního dokladu,

e) datum převzetí cestovního dokladu,

f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,

g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

§ 175f

Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o místním referendu

Čl. XXIII

V § 12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:

„(6) Obecní úřad nebo magistrát statutárního města využívá pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum narození,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(7) Obecní úřad nebo magistrát statutárního města využívá pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(8) Obecní úřad nebo magistrát statutárního města využívá pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(9) Z údajů podle odstavců 6 až 8 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. XXIV

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 19/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 13 odst. 2 se za slova „popřípadě obchodní firmu,“ vkládají slova „adresu místa podnikání,“.

2. V § 14 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 13. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a).“.

3. V § 134 odst. 2 písm. a) se slova „ , včetně předchozích příjmení“ zrušují.

4. V § 134 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.

5. V § 134 odst. 2 písmeno h) zní:

„h) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.“.

6. V § 134 odst. 4 písm. g) se slova „včetně údajů vedených o opatrovníkovi“ zrušují.

7. V § 134 odst. 6 písmeno e) zní:

„e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,“.

8. V § 134a odst. 1 písm. e) se slovo „dobu“ nahrazuje slovy „datum skončení“ a slovo „doby“ se nahrazuje slovy „data skončení“.

9. V § 134a odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o ověřování

Čl. XXV

V zákoně č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se za § 18 vkládají nové § 18a až 18d, které znějí:

„§ 18a

(1) Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil.

(2) Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) adresa místa trvalého pobytu.

(3) Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 18b

Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

e) datum vydání občanského průkazu,

f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

g) datum skončení platnosti občanského průkazu,

h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu.

§ 18c

Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,

b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,

c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

d) datum vydání cestovního dokladu,

e) datum převzetí cestovního dokladu,

f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,

g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

§ 18d

Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o registrovaném partnerství

Čl. XXVI

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č 362/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 24 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

2. V § 24a odst. 1 a 2 se slova „odst. 1“ zrušují.

3. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:

„§ 26a

Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit příslušnému matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.“.

4. V § 29 se odstavec 4 zrušuje.

5. § 29a zní:

„§ 29a

Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.“.

6. Za § 29a se vkládají nové § 29b až 29f, které znějí:

„§ 29b

(1) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z registru rodných čísel tyto údaje:

a) důvod přidělení rodného čísla,

b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,

d) rodné číslo,

e) datum přidělení rodného čísla,

f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.

§ 29c

(1) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 29d

Údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat.

§ 29e

(1) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

e) datum vydání občanského průkazu,

f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

g) datum skončení platnosti občanského průkazu,

h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu.

(2) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,

b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,

c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

d) datum vydání cestovního dokladu,

e) datum převzetí cestovního dokladu,

f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,

g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

§ 29f

Z využívaných údajů lze však použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna stavebního zákona

Čl. XXVII

V § 13 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 59 zní:

„(6) Kraj je povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů správci základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí59).

59) § 30 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.“.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o krajském referendu
Čl. XXVIII
V § 12 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum narození,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(7) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(8) Z údajů podle odstavců 6 a 7 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Čl. XXIX
V zákoně č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., se za § 18 vkládá nový § 18a, který zní:
„§ 18a
(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

ČÁST TŘICÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.

306/2011 Sdělení ČTÚ o vydání cenového rozhodnutí od 27.10.2011

	306  SDĚLENÍ Českého telekomunikačního úřadu ze dne 7. října 2011 o vydání cenového rozhodnutí
Český telekomunikační úřad sděluje podle § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, že vydal cenové rozhodnutí č. CR/P/09.2011-2 ze dne 23. září 2011, kterým se mění cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. CR/P/12.2005-1 ze dne 16. prosince 2005, čj. 40 587/2005-611, kterým se stanoví maximální ceny vybraných základních poštovních služeb do zahraničí, ve znění pozdějších změn.
Český telekomunikační úřad zveřejní cenové rozhodnutí v Poštovním věstníku v částce 10 dne 27. října 2011. Tímto dnem nabude cenové rozhodnutí platnosti i účinnosti.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu:  PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
{ředitel regulace Ing.Marek Ebert}

94/2011 Nález ÚS ČR o zrušení návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích od 12.04.2011

94 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky
Ústavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 24/10 rozhodl dne 22. března 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Markem Bendou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I. Rekapitulace návrhu
1. Skupina 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 26. 3. 2010 domáhala zrušení ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „napadená ustanovení“) a vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, (dále též jen „napadená vyhláška“ či souhrnně též jen „napadená právní úprava“).
2. Byť návrh splňoval formální náležitosti podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu"), považuje Ústavní soud za nezbytné zdůraznit, že institut návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky, podávaný skupinou poslanců či senátorů podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, je mimo jiné projevem ústavně garantovaného principu ochrany menšin (čl. 6 Ústavy České republiky) a primárně slouží jako jeden z nástrojů ochrany parlamentní menšiny (opozice) proti případné svévoli (či zvůli) v rozhodnutích přijímaných parlamentní většinou v rámci legislativního procesu založeného na principu většinového rozhodování [srov. k tomu zprávu Benátské komise CDL-AD(2010)025 „Report on the role of the opposition in a democratic parliament“ ze dne 15. 11. 2010, která právo umožňující parlamentní opozici domáhat se ústavního přezkumu většinou přijatých rozhodnutí (zákonů) zahrnuje mezi nejzákladnější práva parlamentní opozice]. Jinými slovy, kvalifikované podání k nestrannému a nezávislému Ústavnímu soudu je často poslední možností, jak se parlamentní menšina může případné svévoli (či zvůli) v rozhodování parlamentní většiny bránit, neboť zástupci parlamentní opozice se v Parlamentu co do svého počtu zpravidla ocitají v početní menšině, a nedisponují tak efektivními prostředky, jak přijetí takového rozhodnutí (vydání normativního právního aktu) v rámci legislativního procesu zvrátit či změnit. Naopak zástupci parlamentní většiny takovými efektivními prostředky zpravidla disponují a mají-li pochybnosti o správnosti, bezvadnosti či dokonce o ústavnosti přijímaných (či dříve přijatých) rozhodnutí, je nejen jejich právem, ale přímo i povinností je za tímto účelem využívat (viz slib podle čl. 23 odst. 3 Ústavy České republiky). Institut podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky k Ústavnímu soudu tak v žádném případě neslouží jako prostředek, jak získat jakési „dobrozdání" či odborný posudek Ústavního soudu k parlamentní většinou přijatým rozhodnutím, ani jako nástroj, jehož uplatnění je projevem politického či dokonce předvolebního boje přeneseného z parlamentní půdy k Ústavnímu soudu. V posuzovaném případě nejen že skupina navrhovatelů je složena zejména ze zástupců politických stran, jež se v současnosti podílejí a rovněž v době podání návrhu se podílely na výkonu vládní moci a v Parlamentu České republiky disponovaly a dále disponují většinou potřebnou ke změně napadené právní úpravy, ale navíc, a to nemůže Ústavní soud ponechat bez kritické poznámky, se z drtivé většiny svým souhlasným (!) hlasováním v průběhu legislativního procesu na přijetí napadené právní úpravy přímo podíleli. V takových případech jeho (zne)užití by Ústavní soud byl do budoucna nucen přistoupit k odmítání takto podaných návrhů.
3. Podstatu námitek navrhovatelé sami shrnuli tak, že shromažďování a využívání provozních a lokalizačních údajů o telekomunikačním provozu v takovém rozsahu, v jakém jej vymezují napadená ustanovení a napadená vyhláška, představují neproporcionální zásah do základních práv uvedených v Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina") a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva"), konkrétně základních práv garantovaných čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 13 Listiny a čl. 8 Úmluvy. Dle navrhovatelů lze tento zásah navíc považovat za porušující podstatné náležitosti demokratického právního státu, k nimž lze přiřadit i zásadu proporcionality ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny. Svá tvrzení navrhovatelé podepřeli následujícími argumenty.
I. A) Shromažďování údajů o komunikaci jako zásah do soukromého života
4. Obsahem napadaných ustanovení je uložení povinnosti fyzickým a právnickým osobám, které zajišťují veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (tedy především telefonních operátorů a poskytovatelů internetového připojení), po dobu 6 až 12 měsíců uchovávat provozní a lokalizační údaje (desítky údajů) o veškeré telefonní a faxové komunikaci, e-mailové a SMS komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb, specifikované v napadené vyhlášce, a na žádost jsou povinny je poskytovat oprávněným orgánům. Dle navrhovatelů výše uvedené údaje, jejich shromažďování, uchovávání a předávání státním orgánům nepochybně spadají pod ochranu čl. 8 Úmluvy. V této souvislosti odkázali na celou řadu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP") i Ústavního soudu.
5. Navrhovatelé jsou dále toho názoru, že zásahem do základních práv se nerozumí jen bezprostřední zásah (např. seznámení se s uchovávanými údaji), ale i taková opatření státních orgánů, která v sobě skrývají značné nebezpečí omezení základních práv, které může kdykoliv nastat. Uchovávání provozních a lokalizačních údajů nelze než považovat za takový zásah, neboť tyto údaje jsou nepřetržitě uchovávány a státním orgánům jsou k dispozici a ty si je mohou v budoucnu dle příslušných předpisů vyžádat a využívat. Uchovávání shora uvedené sady údajů tak s sebou nese latentní nebezpečí dalších bezprostředních zásahů státních orgánů. Navíc nelze přehlédnout, že stát neuchovává provozní a lokalizační údaje sám, ale využívá k tomu soukromých osob poskytujících telekomunikační služby, přičemž riziko z možného zneužití uchovávaných údajů velkým počtem soukromých osob pohybujících se v oblasti telekomunikačních služeb je vyšší než při jejich uchovávání státem. Jedním ze základních požadavků ESLP vyvinutých výkladem podmínky zákonného podkladu státních zásahů do soukromého života je předvídatelnost a dostupnost tohoto zákonného podkladu. Důvodem je legitimní a logický požadavek, aby jednotlivci byli předem seznámeni s okolnostmi, kdy stát může výjimečně do jejich soukromého života zasáhnout, a mohli přizpůsobit své jednání tak, aby se tomuto zásahu bylo možné vyhnout. Plošný charakter uchovávání provozních a lokalizačních údajů však takovou možnost omezuje až vylučuje.
6. Dle navrhovatelů jsou cíle, jakož i pravděpodobný a očekávatelný užitek vyplývající z povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje ve srovnání s tím spojeným zásahem do základních práv dotčených osob v hrubém nepoměru. Proto v souladu s čl. 8 odst. 2 Úmluvy přistoupili k posouzení přiměřenosti daného opatření, které hodnotili jednak z hlediska závažnosti a rozsahu zásahu do základních práv jednotlivců, v daném případě do práva na soukromí, dále z hlediska legitimity cíle, k jehož dosažení má omezení základních práv sloužit, a z hlediska přínosu těchto zásahů. V neposlední řadě jeho užití konfrontovali s nebezpečnými aspekty, které jsou s tím spojeny, zejména pak nebezpečí zneužití uchovávaných údajů.
I. B) Závažnost a rozsah zásahu do práva na soukromí
7. Předně navrhovatelé konstatovali, že zavedení povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje představuje závažný zásah do soukromí, poněvadž tyto údaje otevírají široké možnosti jejich použití a jejich zkombinování s dalšími údaji může způsobit velmi citelné důsledky pro soukromý život dotčených osob. Povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje v takovém rozsahu má prakticky za následek vyloučení existence nekontrolované a nemonitorované telekomunikace, což je nutno považovat za obzvlášť intenzivní zásah do soukromí všech osob užívajících telekomunikační prostředky (telefonie, užívání služeb internetu), které se v současnosti již nevyužívají pouze ke komunikaci mezi lidmi, ale zasahují široké spektrum každodenních činností (nakupování, bankovní operace, vzdělávání, medicína aj.). Z uchovávaných údajů tak lze dovodit celou řadu dalších (v řadě případů velmi citlivých) údajů a informací o dané osobě a jejím soukromí. V řadě případů lze z identity adresáta telefonátu nebo e-mailu odhalit citlivý údaj o odesílateli (např. pokud je adresátem lékař-specialista), podobně lze z navštívených internetových stránek zjišťovat informace o názorovém smýšlení, zdravotním stavu nebo sexuální orientaci dané osoby. Velké množství informací lze získat rovněž z lokalizačních údajů o pohybu mobilního telefonu (respektive jeho držitele), zvláště v kombinaci s lokalizačními údaji o pohybu dalších mobilních telefonů (údaj o tom, kdo se kde a kdy s kým setkal apod.). Na základě uchovávaných údajů tak lze sestavit komunikační a pohybový profil jednotlivce, z kterého lze získat nejen údaje o jeho minulých aktivitách, ale s vysokou mírou pravděpodobnosti i správně předvídat jeho aktivity v budoucnosti, což rovněž představuje významný zásah do práva na ochranu soukromí a korespondence jednotlivců.
I. C) Legitimita cíle a přínos zásahu do základních práv
8. Navrhovatelé dále ve svém návrhu polemizovali s legitimitou cíle přijetí napadené úpravy. Z důvodové zprávy vlády k ustanovení § 97 zákona o elektronických komunikacích vyplývá, že účelem ustanovení § 97 je čelit zvyšujícím se bezpečnostním rizikům a zajištění bezpečnosti a obrany České republiky, přičemž bližší odůvodnění chybí. Navrhovatelé jsou toho názoru, že podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy je zásah do soukromí přípustný ve vztahu k boji s kriminalitou pouze tehdy, pokud slouží k předcházení zločinnosti. „Preventivní, všeobecné uchovávání telekomunikačních údajů bez existence konkrétního důvodu míří zejména do minulosti a může tak sloužit hlavně k objasňování již spáchaných trestných činů.“ (str. 13). Zásah do soukromí za účelem objasnění již spáchaného trestného činu je tak dle navrhovatelů v rozporu s čl. 8 Úmluvy. Navíc údaje jsou uchovávány bez existence konkrétního podezření. Optikou napadených ustanovení je tak každá osoba považována za podezřelou bez existence konkrétních okolností, které by k tomuto podezření opravňovaly, což je v právním státě nepřípustné. Navrhovatelé rovněž upozornili (s odkazem na konkrétní případy ze zahraničí) na skutečnost, že vyhodnocování údajů o telekomunikačním provozu s sebou přináší rovněž nebezpečí jejich chybné interpretace a podezřívání či obvinění nevinného člověka. Může totiž dojít k záměně osoby, která komunikaci skutečně prováděla, s osobou, která např. uzavřela smlouvu s telefonním operátorem nebo s poskytovatelem internetu.
9. Předkladatelé právní úpravy ani věcně příslušný resort státní správy dle tvrzení navrhovatelů nedodali informace o tom, v kolika a v jakých případech před zavedením napadené právní úpravy, která s sebou nese obrovské kvantitativní navýšení uchovávaných údajů a možného přístupu k nim, ztroskotávalo vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů na nemožnosti získat požadované údaje z důvodu, že již taková data nebyla k dispozici. Rovněž není prokázáno, zda zakotvení povinnosti uchovávat všechny údaje o telefonické a elektronické komunikaci povede (nebo již vedlo) ve srovnání s předcházející úpravou skutečně ke zlepšení vyšetřování, k odhalování a ke stíhání závažných trestných činů a k odvracení hrozeb, ke zvýšení procenta objasněnosti trestných činů či ke snížení kriminality apod. Dále je otázkou, jak stará data jsou oprávněnými orgány vyžadována, a nakolik je tedy nutné uchovávat provozní a lokalizační údaje po dobu 6 měsíců a delší. Zásah do soukromí se navíc paradoxně může častěji týkat osob, které se na závažné trestné činnosti nepodílejí, než osob, které ji páchají, a proto mají zvýšený zájem na uskutečňování anonymní komunikace. Dle navrhovatelů lze očekávat, že uchovávání údajů může pomoci k naplnění stanovených cílů spíše v malé míře a v méně významných případech, a proto nelze očekávat dlouhodobý a pozitivní vliv na snížení kriminality a zvýšení bezpečnosti v souvislosti s používáním telekomunikačních prostředků.

I. D) Nebezpečí zneužití uchovávaných údajů

10. Stejně tak je dle navrhovatelů třeba počítat i s rizikem nezákonného použití a zneužití uchovávaných údajů, neboť při tak velkém množství společností, které zajišťují telekomunikaci (zejména v případě mobilní komunikace a internetu), nelze očekávat odpovídající zajištění těchto provozních a lokalizačních údajů. Proto je nutno zkoumat i reálné a technicky existující možnosti jejich použití. Napadená právní úprava dle navrhovatelů nestanoví ani podmínky, na jejichž základě mají být údaje uchovávány, ani podmínky pro jejich užití oprávněnými orgány, jakož ani negarantuje jednotlivcům žádné záruky proti jejich zneužití. Napadená právní úprava tak nahrává extenzivnímu využívání příslušných databází jak co do množství údajů, které z nich budou čerpány, tak i množství subjektů, které k tomu budou oprávněny, a rovněž umožňuje rozšiřování účelů, k nimž budou údaje využívány. Velmi reálné je dle navrhovatelů rovněž nebezpečí zneužití provozních a lokalizačních údajů ze strany třetích osob. Osobami, které mohou tyto osobní údaje zneužít, jsou velmi často zaměstnanci společností nebo státních orgánů, které údaje zpracovávají, ale i další osoby (např. tzv. hackeři).

I. E) Předběžná otázka k Evropskému soudnímu dvoru

11. V závěru svého návrhu vyjádřili navrhovatelé přesvědčení, že byť je napadená právní úprava úpravou vnitrostátní, na kterou je třeba vztáhnout kritéria vyplývající z ústavního pořádku České republiky, jedná se současně o problematiku, jejíž původ pramení z komunitárního práva, konkrétně z transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/24/ES (dále též jen „Směrnice o data retention“) do právního řádu České republiky. Ze stejných, výše rozvedených důvodů proto navrhovatelé předestřeli Ústavnímu soudu ke zvážení možnost předložit Evropskému soudnímu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou otázku týkající se (ne)platnosti samotné Směrnice o data retention, neboť existuje významné riziko, že dotčená Směrnice, jež byla napadenými ustanoveními a napadenou vyhláškou transponována do českého právního řádu, je v rozporu s právem ES.

II.
Rekapitulace vyjádření účastníků řízení

12. Ústavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení a napadené vyhlášky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a rovněž veřejnému ochránci práv.

13. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zastoupená předsedou Ing. M. Vlčkem, ve svém vyjádření ze dne 26. 4. 2010 podrobně popsala proceduru přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě se napadená ustanovení stala součástí zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. (blíže viz část IV nálezu). K obsahu vládního návrhu zákona nadto konstatovala, že v důvodové zprávě vláda výslovně uvedla, že předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána. Ze stejného přesvědčení vycházela při jeho projednávání i Poslanecká sněmovna. Je tak na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení.

14. Senát Parlamentu České republiky, zastoupený předsedou MUDr. P. Sobotkou, ve svém vyjádření ze dne 28. 4. 2010 poté, co obsáhle rekapituloval argumentaci navrhovatelů obsaženou v posuzovaném návrhu, rovněž popsal proceduru příjímání předmětného vládního návrhu zákona Senátem (blíže viz část IV nálezu). K průběhu jeho projednávání dále uvedl, že jak ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak ve Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky a později i na plénu Senátu byl návrh zákona představen jako další novela reagující na povinnost České republiky transponovat příslušnou směrnici ES do našeho právního řádu. K povinnosti telekomunikačních operátorů, internetových providerů a dalších, kteří působí na úseku elektronických komunikací, uchovávat po dobu nejméně 6 měsíců lokalizační a provozní údaje bylo předkladatelem zdůrazněno, že „v žádném případě se nejedná o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchovávají obsahy jednotlivých telefonátů nebo mailových zpráv, a protože jde i o služby internetu (...), uchovávají se pouze lokalizační a provozní údaje, tedy technická data“. Senát tuto skutečnost při projednávání návrhu předmětné novely zákona akceptoval a na základě doporučení výboru i Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky návrh zákona schválil ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. Je proto jen na Ústavním soudu, aby návrh na zrušení předmětných ustanovení zákona o elektronických komunikacích posoudil a s konečnou platností rozhodl.

15. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl svým vyjádřením ze dne 12. 4. 2010 sdělil, že po prostudování zaslaného návrhu se s předkládanými argumenty neztotožňuje, a proto nevstupuje do řízení o zrušení napadené vyhlášky před Ústavním soudem.

III.
Upuštění od ústního jednání

16. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Ústavní soud si proto v souladu s tímto ustanovením vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Navrhovatelé i Senát Parlamentu České republiky souhlas vyslovili, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na výzvu ve lhůtě jí určené nijak nereagovala. Od ústního jednání tak mohlo být v posuzované věci upuštěno.

IV.
Ústavní konformita procedury přijímání napadených ustanovení zákona a zákonné podmínky přijetí napadené vyhlášky

17. Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky ve smyslu § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí Ústavní soud nejprve zkoumat, zda byl předmětný zákon přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem [k algoritmu přezkumu v řízení o kontrole norem viz bod 61 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. V případě podzákonných právních předpisů, konkrétně vyhlášek ministerstev, Ústavní soud podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu posuzuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou České republiky stanoveného oprávnění (čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky), tj. zda nebyly vydány „ultra vires“.

18. Z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky, připojených příloh a dokumentů dostupných elektronickou cestou (usnesení a tisky dostupné v digitální knihovně na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Senátu, na www.psp.cz a www.senat.cz) Ústavní soud zjistil následující: Napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 se stala součástí zákona č. 127/2005 Sb. na základě zákona č. 247/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Návrh tohoto zákona předložila Poslanecké sněmovně vláda České republiky dne 16. 1. 2008, přičemž navrhla jeho projednávání tak, aby s ním Poslanecká sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Poslancům byl návrh rozeslán dne 18. 1. 2008 jako sněmovní tisk č. 398/0 - Novela zákona o elektronických komunikacích - EU. V prvém čtení, které proběhlo dne 30. 1. 2008 na 27. schůzi, Poslanecká sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Návrh zákona byl následně přikázán k projednání hospodářskému výboru, ústavněprávnímu výboru a výboru pro bezpečnost (usnesení č. 593). Příslušné výbory jej projednaly a jejich usnesení s pozměňovacími návrhy byla poslancům doručena jako tisky č. 398/1, 398/2 a 398/3. Pouze pozměňovací návrhy výboru pro bezpečnost se týkaly i napadeného ustanovení § 97 odst. 3 (třetí a páté věty). Na 28. schůzi Poslanecké sněmovny se ve dnech 20. 3. 2008 a 25. 3. 2008 konalo druhé čtení, návrh zákona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, v jejímž průběhu byly k napadeným ustanovením (§ 97 odst. 3 věty třetí a pátá a § 97 odst. 4) podány pozměňovací návrhy i ze strany jednotlivých poslanců (pozměňovací návrhy Z. Bebarové-Rujbrové, K. Jacques a J. Klase). Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 398/4, který byl poslancům rozeslán dne 25. 3. 2008. Třetí čtení proběhlo dne 23. 4. 2008 na 30. schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhované pozměňovací návrhy k napadeným ustanovením § 97 odst. 3 a 4 přijaty nebyly. Návrh zákona byl ve znění dalších schválených pozměňovacích návrhů přijat (usnesení č. 736) poté, co s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, kdy z přítomných 176 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 89, proti 21, zdrželo se 66 (hlasování č. 44).

19. Předmětný návrh zákona byl Senátu Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 19. 5. 2008. Organizační výbor Senátu jej jako senátní tisk č. 247 určil k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Kromě toho návrh zákona projednala i Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Výbor na svém zasedání dne 28. 5. 2008 přijal usnesení č. 270, ve kterém doporučil Senátu návrh zákona schválit. Rovněž Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky doporučila Senátu návrh zákona schválit (usnesení č. 22 ze dne 4. 6. 2008). Senát návrh zákona projednal dne 5. 6. 2008 na své 14. schůzi (6. funkční období) a přijal k návrhu usnesení č. 402, kterým schválil návrh zákona ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou. Pro usnesení hlasovalo 38 senátorek a senátorů z 52 přítomných, proti 2, zdrželo se 12 (hlasování č. 29).

20. Zákon byl doručen dne 11. 6. 2008 k podepsání prezidentu republiky, který jej dne 25. 6. 2008 podepsal. Schválený zákon byl poté dne 30. 6. 2008 doručen k podpisu premiérovi. Zákon byl vyhlášen dne 4. 7. 2008 ve Sbírce zákonů v částce 78 pod č. 247/2008 Sb. s účinnosti od 1. 9. 2008.

21. Napadená vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, byla vydána Ministerstvem informatiky České republiky. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je založena čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky. Materiálně je však podmíněna existencí výslovného zákonného zmocnění a jeho mezemi. V daném případě je tímto zmocněním právě napadené ustanovení § 97 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Vyhláška byla podepsána ministryní pro informatiku a řádně publikována v částce 169 pod č. 485/2005 Sbírky zákonů s účinností dnem jejího vyhlášení, tj. 15. 12. 2005.

22. Ústavní soud konstatuje, že jak zákon č. 247/2008 Sb., kterým byla do zákona č. 127/2005 Sb. vložena napadená ustanovení, tak napadená vyhláška č. 485/2005 Sb. byly přijaty Ústavou předvídaným způsobem.

V.
Dikce napadených ustanovení zákona a napadené vyhlášky

23. Napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, znějí:

„§ 97

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

(4) Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis.

37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.“.

24. Napadená vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, zní:

»485/2005 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 7. prosince 2005

o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání

Ministerstvo informatiky ve spolupráci s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 97 odst. 3 zákona:

§ 1

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) stanicí BTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě,

b) stanicí StartBTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě, do které je účastník alokován při zahájení komunikace,

c) stanicí StopBTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě, do které je účastník alokován při ukončení komunikace,

d) číslem IMEI mezinárodní identifikátor mobilního telefonního přístroje,

e) číslem MSISDN účastnické číslo ve veřejné mobilní telefonní síti,

f) číslem IMSI mezinárodní identifikátor účastníka veřejné mobilní telefonní sítě,

g) destinací určení sítě zahraničního operátora,

h) identifikátorem URI jednotný identifikátor zdroje,

i) kódem právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se rozumí pořadové číslo osvědčení v evidenci podnikatelů podle § 14 zákona.

§ 2

Rozsah uchovávání provozních a lokalizačních údajů

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „provozovatel“) poskytuje orgánu oprávněnému k jejich vyžádání (dále jen „oprávněný orgán“) touto vyhláškou vymezené provozní a lokalizační údaje (dále jen „údaje“).

(2) U sítí elektronických komunikací s přepojováním okruhů a pevným připojením se uchovávají

a) údaje o uskutečněné komunikaci s uvedením typu komunikace, telefonního čísla účastníka volajícího a volaného nebo identifikátoru telefonní karty pro použití ve veřejném telefonním automatu, data a času zahájení komunikace, délky komunikace, případně stavu komunikace,

b) údaje o všech veřejných telefonních automatech s uvedením jejich telefonního čísla, evidenčního čísla, geografické souřadnice a slovního popisu umístění.

(3) U veřejných mobilních telefonních sítí elektronických komunikací se uchovávají

a) údaje o uskutečněné komunikaci s uvedením typu komunikace, telefonního čísla účastníka volajícího a volaného, data a času zahájení komunikace, délky komunikace, čísla IMEI, čísla stanice StartBTS, popřípadě čísla stanice StopBTS, destinace a doplňkové informace,

b) údaje o vzájemných vazbách mezi čísly MSISDN a čísly IMEI společně použitými v síti, identifikace stanice BTS a čísla IMEI, které zprostředkovaly volání bez SIM karty na číslo tísňového volání „112“, IP adresy terminálů, kterými bylo zprostředkováno odesílání zpráv SMS sítí Internet, datum a čas dobíjení kreditu u předplacených služeb, čísla dobíjecích kuponů k určitému telefonnímu číslu účastníka, telefonní číslo účastníka k určitému dobíjecímu kuponu,

c) údaje o všech stanicích BTS s uvedením jejich čísla, geografické souřadnice, azimutu směrování antén a slovního popisu umístění stanice BTS.

(4) U sítí elektronických komunikací s přepojováním paketů se uchovávají údaje o uskutečněné komunikaci

a) u služeb přístupu k síti s uvedením typu připojení, identifikátoru uživatelského účtu, identifikátoru zařízení uživatele služby, data a času zahájení připojení, data a času ukončení připojení, zájmových identifikátorů (například IP adresa, číslo portu), statusu události (například úspěch, neúspěch, řádné nebo mimořádné ukončení připojení), množství přenesených dat (v příchozím/v odchozím směru),

b) u služeb přístupu ke schránkám elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, uživatelského účtu, identifikátoru zprávy na poštovním serveru, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,

c) u služeb přenosu zpráv elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru serveru elektronické pošty, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,

d) u serverových služeb s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru uživatelského účtu, data a času požadavku na službu, veškerých identifikátorů serveru (zejména IP adresa, úplné doménové jméno FQDN), požadovaných identifikátorů URI nebo typu služby, dodatečných parametrů identifikátorů URI nebo služby, použité služby, množství přenesených dat, metody a statusu požadavku na službu,

e) u dalších služeb elektronických komunikací (zejména u služeb typu chat, usenet, instant messaging a IP telefonie) s uvedením veškerých identifikátorů komunikujících stran, transportního protokolu, data a času zahájení komunikace, data a času ukončení komunikace, použité služby, množství přenesených dat.

§ 3

Způsob předávání údajů

(1) O poskytnutí uchovávaných údajů oprávněný orgán žádá provozovatele prostřednictvím svého určeného kontaktního pracoviště. Provozovatel vyžádané údaje bezodkladně předává prostřednictvím svého určeného kontaktního pracoviště. Údaje podle § 2 odst. 3 písm. c) se předávají souhrnně pravidelně jednou měsíčně v aktuálním stavu k datu předání.

(2) Komunikace mezi kontaktními pracovišti provozovatele a oprávněného orgánu probíhá přednostně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádosti i údaje se předávají přednostně v elektronické podobě datových souborů. Při komunikaci kontaktních pracovišť se používá jen obecně dostupných technologií a komunikačních protokolů tak, aby řešení nebylo vázáno na určitého výrobce či dodavatele.

(3) Nelze-li použít pro komunikaci způsob umožňující dálkový přístup nebo bylo-li by použití takového způsobu neúčelné, lze předat žádost nebo vyžádané údaje v listinné podobě nebo v podobě datových souborů na přenosném médiu.

(4) K prokázání autentičnosti žádosti a předávaných údajů se použije

a) zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb1); k vytváření podpisu a jeho ověření se použije formát kryptografického standardu s veřejným klíčem PKCS#7,

b) průvodní dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací nebo pořadové číslo žádosti, název souboru, datum, čas a způsob předání a případně i kontrolní součet nebo standardní hash souboru (například SHA-1) a podpis oprávněné osoby,

c) dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací a podpis oprávněné osoby, nebo

d) v případě žádostí nebo údajů již předaných v elektronické podobě za určité období, zpravidla jednoho týdne, u nichž nebyl použit jiný způsob prokázání autentičnosti, dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací a podpis oprávněné osoby, který se zasílá dodatečně.

(5) Údaje o komunikaci uskutečněné pod určitým identifikátorem za určité časové období provozovatel předává oprávněnému orgánu jako

a) výpis komunikace z pevné linky, jde-li o údaje podle § 2 odst. 2 písm. a),

b) výpis mobilní komunikace, jde-li o údaje podle § 2 odst. 3 písm. a),

c) výpis datové komunikace, jde-li o údaje podle § 2 odst. 4.

(6) Výpisy podle odstavce 5 se oprávněnému orgánu předávají ve strukturovaném textovém souboru, přednostně s kódováním podle znakové sady CP-1250, UTF-8 nebo ISO 8859-2. Soubory se zpracovávají samostatně ke každému jednotlivému telefonnímu číslu nebo jinému identifikátoru uvedenému v žádosti. Názvy předávaných souborů mají strukturu podle jmenné konvence uvedené v příloze.

(7) Soubor se uvozuje jednotnou hlavičkou a má pevnou strukturu stanovenou pro daný druh sítě nebo služby nebo typu požadavku. Jednotlivé řádky se v souboru řadí chronologicky, pokud v žádosti není uveden jiný parametr řazení. Výpis podle odstavce 5 je ukončen na posledním řádku slovem „Konec“.

(8) Na řádku se jednotlivé údaje oddělují středníkem (kód 0059 znakové sady) nebo tabulátorem (kód 0009 znakové sady), poslední údaj se ukončuje znakem CRLF (kód 0013 a 0010 znakové sady). Pokud některý z údajů není požadován nebo prokazatelně není z použité technologie zjistitelný, jeho místo ve struktuře se ponechá prázdné.

(9) U údajů sestávajících z více hodnot se jednotlivé hodnoty oddělují znakem „|“ (kód 0166 znakové sady). Pokud je součástí předávaných údajů znak shodný s některým z výše uvedených oddělovačů nebo znak „\“ (kód 0092 znakové sady), předřadí se před něj znak „\“ (například „\;“, „\CR\LF“, „\\“).

(10) V odůvodněných případech a se souhlasem oprávněného orgánu a provozovatele je možné použít formát, strukturu a název souboru odlišně od jejich vymezení v odstavcích 6 až 9.

§ 4

Doba uchovávání údajů

(1) Údaje se uchovávají po dobu 6 měsíců, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

(2) Údaje uvedené v části 3 bodech 3.3.4.5 a 3.3.4.6 přílohy se uchovávají po dobu 3 měsíců.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 2 a části 3 přílohy, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2006.

Ministryně:

Ing. Bérová v. r.

1) § 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů«

VI.
Předběžná otázka

25. Předně Ústavní soud musel zvážit návrh předložený navrhovateli, aby předložil Evropskému soudnímu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou otázku stran (ne)platnosti Směrnice o data retention, neboť existuje významné riziko, že samotná Směrnice o data retention, jež byla napadenými ustanoveními a napadenou vyhláškou transponována do českého právního řádu, je v rozporu s právem ES. V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje, že i po přistoupení České republiky k EU (od 1. 5. 2004) zůstávají referenčním rámcem přezkumu Ústavního soudu normy ústavního pořádku České republiky, neboť úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), a to v obou jejích aspektech, tj. jak ochrana objektivního ústavního práva, tak subjektivních, tj. základních práv. Komunitární právo není součástí ústavního pořádku, a proto není Ústavní soud příslušný k tomu, aby toto právo vykládal. Přesto Ústavní soud nemůže zcela přehlížet dopad komunitárního práva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátního práva, a to v oblasti právní úpravy, jejíž vznik, působení a účel je bezprostředně navázán na komunitární právo [srov. k tomu nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.) či sp. zn. II. ÚS 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 (N 6/52 SbNU 57)]. Obsah samotné Směrnice o data retenion však ponechává České republice dostatečný prostor pro její ústavně konformní transpozici do domácího právního řádu, neboť její jednotlivá ustanovení v podstatě pouze vymezují povinnost data uchovávat. Při transpozici je třeba dodržet účel, který Směrnice stanoví, avšak při zákonné a podzákonné konkrétní úpravě ukládání údajů a nakládání s nimi včetně opatření bránících jejich zneužití je třeba dodržet ústavní standard, který vyplývá z českého ústavního pořádku tak, jak je interpretován českým Ústavním soudem. To proto, že konkrétní podoba transpozice - tj. napadená zákonná a podzákonná ustanovení - je projevem vůle českého zákonodárce, jež při dodržení účelu Směrnice mohla co do výběru prostředků variovat, avšak zároveň byl při tomto výběru zákonodárce vázán ústavním pořádkem.

VII.
Referenční hlediska pro posouzení návrhu

VII. A) Právo na respekt k soukromému životu a právo na informační sebeurčení

26. V čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky je obsažen normativní princip demokratického právního státu. Základním atributem ústavního konceptu právního státu a podmínkou jeho fungování je respekt k základním právům a svobodám jednotlivce, který je, jako atribut zvoleného ústavního konceptu právního státu, v citovaném ústavním ustanovení výslovně vyjádřen. Toto ústavní ustanovení je bází materiálně chápané právní státnosti, kterou charakterizuje respekt veřejné moci ke svobodné (autonomní) sféře jednotlivce vymezené základními právy a svobodami, a do této sféry veřejná moc zásadně nezasahuje, resp. zasahuje pouze v případech, které jsou odůvodněny kolizí s jinými základními právy, resp. ústavně aprobovaným a zákonem jednoznačně definovaným veřejným zájmem, a za předpokladu, že je zákonem předvídaný zásah proporcionální jak s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo, tak s ohledem na míru krácení omezovaného základního práva či svobody.

27. Koncept soukromí bývá nejčastěji spojován se západní kulturou a ještě přesněji s anglo-americkou kulturní představou zasazenou do politické filosofie liberalismu. Jde o koncept, který zjevně není obecně zcela sdílený jak v akcentu na význam soukromí, tak v rozsahu toho, co má být soukromím chráněno. V různých kulturách panují různé představy o tom, k jak rozsáhlému soukromí jsou jednotlivé osoby oprávněny a v jakých kontextech. Avšak již v roce 1928 píše soudce Brandeis v následně hojně citovaném disentu (k případu Olmstead v. U. S. 438, 478, 1928) následující hodnocení soukromí: »Tvůrci naší Ústavy na sebe vzali odpovědnost vytvořit příznivé podmínky pro usilování o štěstí (...) Přiznali právo (proti státu) být ponechán „sám sobě“ - což je nejkomplexnější či nejobsažnější právo ze všech a zároveň i právo, které je nejvzácnější civilizovanému lidstvu.«. A tak se z explicitně ústavně nezmíněného práva na soukromí postupem doby stal základní strukturální element U. S. ústavy, který zajišťuje autonomii jednotlivce, byť o jeho uplatnění je stále a opakovaně sváděna uvnitř U. S. Supreme Court bitva.

28. Požadavek respektu ke svébytnému uspořádání života se stal, vedle požadavku na respekt k vlastnímu životu, fyzické, psychické a duchovní integritě, osobní svobodě a k vlastnictví, centrálním lidskoprávním nárokem na autonomii jednotlivce, jež má formativní význam pro evropské vnitrostátní katalogy lidských (základních) práv, jakož i pro jejich pozdější regionální a univerzální pandány. Ani v evropských původních vnitrostátních katalozích základních práv však nebylo právo na soukromí či soukromý život jako takové explicitně zmiňováno, což dokládají texty národních ústav ještě ze 40. a 50. let minulého století (např. ústavy SRN, o Rakousku nemluvě, ústava Dánska, Finska, samozřejmě i Francie, jakož i Irska, ale také Itálie a dalších států). Požadavky respektu k soukromí a jeho ochrana jsou totiž úzce navázány na rozvoj technických a technologických možností, které samozřejmě zvyšují i svobodu ohrožující potenciál státu.

29. Jak Ústavní soud uvedl v nálezu sp. zn. II. ÚS 2048/09 ze dne 2. 11. 2009 (dostupný v elektronické databázi rozhodnutí http://nalus.usoud.cz): „zcela zvláštní respekt a ochranu požívá v liberálních demokratických státech základní právo na nerušený soukromý život osoby (čl. 10 odst. 2 Listiny).“. Primární funkcí práva na respekt k soukromému životu je zajistit prostor pro rozvoj a seberealizaci individuální osobnosti. Vedle tradičního vymezení soukromí v jeho prostorové dimenzi (ochrana obydlí v širším slova smyslu) a v souvislosti s autonomní existencí a veřejnou mocí nerušenou tvorbou sociálních vztahů (v manželství, v rodině, ve společnosti), právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém. Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům. Jde o aspekt práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení, výslovně garantovaný čl. 10 odst. 3 Listiny [srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 23/05 ze dne 17. 7. 2007 (N 111/46 SbNU 41) nebo sp. zn. I. ÚS 705/06 ze dne 1. 12. 2008 (N 207/51 SbNU 577), anebo rozhodnutí Spolkového ústavního soudu SRN ze dne 15. 12. 1983, BVerfGE 65, 1 (Volkszahlungsurteil) či ze dne 4. 4. 2006, BVerfGE 115, 320 (Rasterfahndungurteil II)].

30. V citovaném rozhodnutí BVerfGE 65, 1, německý Spolkový ústavní soud při posouzení ústavnosti zákonné úpravy procesu sběru a uchovávání dat za účelem sčítání lidu (Volkszählung) mimo jiné konstatoval, že v moderní společnosti, charakterizované i obrovským nárůstem informací a dat, musí být ochrana jednotlivce před neomezeným sběrem, uchováváním, užitím a zveřejňováním dat o její/jeho osobě a soukromí poskytována v rámci obecnějšího, ústavně garantovaného práva jednotlivce na soukromí. Pokud jednotlivci nebude garantována možnost hlídat a kontrolovat obsah i rozsah osobních dat a informací jím poskytnutých, jež mají být zveřejněny, uchovány či použity k jiným než původním účelům, nebude-li mít možnost rozpoznat a zhodnotit důvěryhodnost svého potenciálního komunikačního partnera a případně tomu uzpůsobit i své jednání, pak nutně dochází k omezení až potlačování jeho práv a svobod, a nelze tak již nadále hovořit o svobodné a demokratické společnosti. Právo na informační sebeurčení (informationelle Selbstbestimmung) je tak nezbytnou podmínkou nejen pro svobodný rozvoj a seberealizaci jednotlivce ve společnosti, nýbrž i pro ustavení svobodného a demokratického komunikačního řádu. Zjednodušeně řečeno, v podmínkách vševědoucího a všudypřítomného státu a veřejné moci se svoboda projevu, právo na soukromí a právo svobodné volby chování a konání stávají prakticky neexistujícími a iluzorními.

31. V Listině není právo na respekt k soukromému životu garantováno v jednom všezahrnujícím článku (jako je tomu v případu čl. 8 Úmluvy). Naopak, ochrana soukromé sféry jednotlivce je v Listině rozložena a doplňována dalšími aspekty práva na soukromí, deklarovanými na různých místech Listiny (např. čl. 7 odst. 1, čl. 10, 12 a 13 Listiny). Stejně tak i samotné právo na informační sebeurčení lze dovodit z čl. 10 odst. 3 Listiny, garantujícího jednotlivci právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním a nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě, a to ve spojení s čl. 13 Listiny, chránícím listovní tajemství a tajemství přepravovaných zpráv, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou, podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením anebo jiným způsobem. Nicméně onu „roztříštěnost“ právní úpravy aspektů soukromé sféry jednotlivce nelze přeceňovat a v Listině uvedený výčet toho, co je třeba podřadit pod „deštník“ práva na soukromí či na soukromý život nelze považovat za vyčerpávající a konečný. Při výkladu jednotlivých základních práv, která jsou zachycením práva na soukromí v jeho různých dimenzích tak, jak je uvádí Listina, je nezbytné respektovat účel obecně chápaného a dynamicky se vyvíjejícího práva na soukromí jako takového, resp. je třeba uvažovat o právu na soukromý život v jeho dobové celistvosti. Proto i právo na informační sebeurčení garantované čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny je třeba interpretovat zejména ve spojitosti s právy garantovanými čl. 7, 8, 10 a 12 Listiny. Svou povahou i významem tak právo na informační sebeurčení spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť spolu se svobodou osobní, svobodou v prostorové dimenzi (domovní), svobodou komunikační a zajisté i dalšími ústavně garantovanými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem jsou proto respekt a ochrana této sféry garantovány ústavním pořádkem, neboť - posuzováno jen z poněkud jiného úhlu - jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy České republiky).

32. Z ustálené judikatury Ústavního soudu, zejména ve vztahu k problematice odposlechu telefonních hovorů, zřetelně vyplývá, že ochrana práva na respekt k soukromému životu v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny se vztahuje nejen k vlastnímu obsahu zpráv podávaných telefonem, ale i k údajům o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie o základových stanicích zajišťujících hovor [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 502/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 11/21 SbNU 83) - „Soukromí každého člověka je hodno zásadní (ústavní) ochrany nejen ve vztahu k vlastnímu obsahu podávaných zpráv, ale i ve vztahu k výše uvedeným údajům. Lze tedy konstatovat, že čl. 13 Listiny zakládá i ochranu tajemství volaných čísel a dalších souvisejících údajů, jako je datum a čas hovoru, doba jeho trvání, v případě volání mobilním telefonem i označení základových stanic zajišťujících hovor. (...) tyto údaje jsou nedílnou součástí komunikace uskutečněné prostřednictvím telefonu.“ - či obdobně nálezy sp. zn. IV. ÚS 78/01 ze dne 27. 8. 2001 (N 123/23 SbNU 197), sp. zn. I. ÚS 191/05 ze dne 13. 9. 2006 (N 161/42 SbNU 327) či sp. zn. II. ÚS 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489)].

33. Ústavní soud v citovaných nálezech vycházel i z judikatury ESLP [zejména rozhodnutí ve věci Malone proti UK (no. 8691/79 ze dne 2. 8. 1984)], který z čl. 8 Úmluvy, garantujícího právo na respekt k soukromému a rodinnému životu, jakož i k obydlí a ke korespondenci, dovodil i právo na informační sebeurčení, když několikrát zdůraznil, že sběr a uchovávání údajů týkajících se soukromého života jednotlivce spadají pod rozsah čl. 8 Úmluvy, neboť výraz „soukromý život“ nesmí být interpretován restriktivně. Tato fazeta práva na soukromí tak konzumuje i právo na ochranu před sledováním, hlídáním a pronásledováním ze strany veřejné moci, a to i ve veřejném prostoru či na veřejně přístupných místech. Navíc žádný zásadní důvod neumožňuje vyloučit z pojmu soukromého života aktivity profesní, obchodní či sociální [srov. rozhodnutí ve věci Niemietz proti Německu (no. 13710/88) ze dne 16. 12. 1992]. Jak uvedl ESLP, tato extenzivní interpretace pojmu „soukromý život“ je ve shodě s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vypracovanou Radou Evropy k 28. 1. 1981, v České republice v platnosti od 1. 11. 2001, publ. pod č. 115/2001 Sb. m. s.), jejímž cílem je „zaručit na území každé smluvní strany každé fyzické osobě (...) respektování jejích práv a základních svobod, a zejména jejího práva na soukromý život, v souvislosti s automatizovaným zpracováním údajů osobního charakteru, které se jí týkají (čl. 1), přičemž ty jsou definovány jako jakékoliv informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby (čl. 2).“ [srov. rozhodnutí ve věci Amman proti Švýcarsku (no. 27798/95) ze dne 16. 2. 2000 a tam citovaná judikatura].

34. ESLP ve své judikatuře k právu na respekt k soukromému životu podle čl. 8 Úmluvy označil za zásahy do soukromí jednotlivců mimo jiné i zásahy v podobě kontroly dat, obsahu pošty a odposlechu telefonních hovorů [srov. rozhodnutí ve věci Klass a další proti Německu (no. 5029/71) ze dne 6. 9. 1978, rozhodnutí ve věci Leander proti Švédsku (no. 9248/81) ze dne 26. 3. 1987, rozhodnutí ve věci Kruslin proti Francii (no.11801/85) ze dne 24. 4. 1990 či rozhodnutí ve věci Kopp proti Švýcarsku (no. 23224/94) ze dne 25. 3. 1998], zjišťování telefonních čísel telefonujících osob [srov. rozhodnutí ve věci P. G. a J. H. proti UK (no. 44787/98) ze dne 25. 9. 2001], zjišťování údajů o telefonním spojení (srov. citované rozhodnutí ve věci Amman proti Švýcarsku) nebo uchovávání údajů o DNA jednotlivců v databázích obviněných [srov. rozhodnutí ve věci S. a Marper proti UK (no. 30562/04 a 30566/04) ze dne 4. 12. 2008]. V rozhodnutí ve věci Rotaru proti Rumunsku (no. 28341/95) ze dne 4. 5. 2000 ESLP dovodil z práva na soukromý život projevujícího se v podobě práva na informační sebeurčení i pozitivní povinnost státu zlikvidovat data, která o osobě z její soukromé sféry stát shromáždil a zpracoval.

35. Obdobný přístup zastává i judikatura zahraničních ústavních soudů. Např. zmíněný Spolkový ústavní soud SRN prostřednictvím práva na informační sebeurčení garantuje ochranu nejen obsahu předávaných informací, ale chrání i vnější okolnosti, za nichž se uskutečňují - tj. místo, čas, účastníky, druh a způsob komunikace, neboť znalost okolností uskutečněné komunikace může ve spojení s dalšími údaji sama o sobě indikovat samotný obsah komunikace a za pomoci zkoumání těchto údajů a jejich analýzy lze zhotovit individuální profily účastníků dané komunikace. [srov. k tomu např. rozhodnutí ze dne 27. 7. 2005, BVerfGE 113, 348 (Vorbeugende Telekommunikationsüberwachung) či ze dne 27. 2. 2008, BVerfGE 120, 274 (Grundrecht auf Computerschutz).

VII. B) Přípustnost zásahu do práva na informační sebeurčení

36. Za primární cíl právní regulace plošného a preventivního sběru a uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci bývá obecně označována ochrana před bezpečnostními hrozbami a potřeba zajištění dostupnosti těchto údajů pro účely předcházení, odhalování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činů ze strany veřejné moci. Jak již Ústavní soud v minulosti několikrát zdůraznil, stíhání trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů je ústavně aprobovatelným veřejným zájmem, jehož podstatou je přenesení odpovědnosti za postihování nejzávažnějších porušování základních práv a svobod fyzickými a právnickými osobami na stát. Umožňuje-li trestní právo realizaci veřejného zájmu na stíhání trestné činnosti pomocí robustních nástrojů, jejichž užití má za následek vážné omezení osobní integrity a základních práv a svobod jednotlivce, pak při jejich aplikaci musí být respektovány ústavněprávní limity. K omezení osobní integrity a soukromí osob (tj. k prolomení respektu k nim) tak ze strany veřejné moci může dojít jen zcela výjimečně, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, nelze-li účelu sledovaného veřejným zájmem dosáhnout jinak a je-li to akceptovatelné z pohledu zákonné existence a dodržení účinných a konkrétních záruk proti libovůli. Esenciální předpoklady spravedlivého procesu totiž vyžadují, aby byl jednotlivec vybaven dostatečnými garancemi a zárukami proti možnému zneužití pravomoci ze strany veřejné moci. Ony nezbytné záruky sestávají z odpovídající právní úpravy a z existence účinné kontroly jejich dodržování, kterou představuje především kontrola těch nejintenzivnějších zásahů do základních práv a svobod jednotlivců nezávislým a nestranným soudem, neboť je povinností soudů poskytovat ochranu základním právům a svobodám jednotlivců (čl. 4 Ústavy České republiky) [srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 631/05 ze dne 7. 11. 2006 (N 205/43 SbNU 289) a sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. 6. 2010 (219/2010 Sb., dostupný v elektronické databázi rozhodnutí http://nalus.usoud.cz)].

37. Naplnění výše předestřených podmínek pak Ústavní soud ve své judikatuře blíže konkretizoval při posuzování přípustnosti zásahu veřejné moci do soukromí jednotlivců v podobě užití odposlechů telekomunikačního provozu [srov. např. citované nálezy sp. zn. II. ÚS 502/2000, sp. zn. IV. ÚS 78/01, sp. zn. I. ÚS 191/05 (všechny viz výše) či nález sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)]. Zásah do základního práva jednotlivce na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny z důvodu prevence a ochrany před trestnou činností je tak možný jen skrze imperativní zákonnou úpravu, která musí především odpovídat nárokům plynoucím z principu právního státu a která naplňuje požadavky vyplývající z testu proporcionality, kdy v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem, resp. s jinými základními právy či svobodami je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality (v širším smyslu). Taková právní úprava musí být přesná a zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmínkách, za kterých je veřejná moc oprávněna k zásahu do jejich soukromí, aby případně mohli upravit své chování tak, aby se nedostali do konfliktu s omezující normou. Rovněž musí být striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování. Posouzení přípustnosti daného zásahu z hlediska zásady proporcionality (v širším smyslu) pak zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), přičemž je zjišťováno, zda je konkrétní opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se pak jedná o posouzení potřebnosti, v němž je zkoumáno, zda byl při výběru prostředků použit ten prostředek, který je k základnímu právu nejšetrnější. A konečně je zkoumána přiměřenost (v užším smyslu), tj., zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na zamýšlený cíl, tzn. že opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)].

38. Nezbytný požadavek soudní ochrany základních práv se v případě užití trestněprávních nástrojů omezujících základní práva a svobody jednotlivce projevuje zejména ve vydání soudního příkazu a v jeho dostatečném odůvodnění. To musí odpovídat jak požadavkům zákona, tak především ústavním principům, z nichž zákonné ustanovení vychází, resp. které zpětně limitují jeho interpretaci, neboť aplikace takového ustanovení představuje zvlášť závažný zásah do základních práv a svobod každého jednotlivce. „Soudní příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být vydán jen v řádně zahájeném trestním řízení pro zákonem kvalifikovanou trestnou činnost, a musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání takového trestného činu. Příkaz musí být individualizován ve vztahu ke konkrétní osobě, která je uživatelem telefonní stanice. Konečně musí příkaz alespoň v minimální míře konkrétně uvést, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být takto zjištěny a z čeho je to vyvozováno.“ (srov. citované nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 789/06 či sp. zn. I. ÚS 3038/07 - oba viz výše).

39. Obdobný přístup zastává i ESLP ve své judikatuře. ESLP tak v souladu s čl. 8 odst. 2 Úmluvy, jenž vymezuje ústavněprávní limity omezení základních práv a svobod jednotlivců garantovaných čl. 8 odst. 1 Úmluvy, v každém jednotlivém případě předně posuzuje, zda tvrzený zásah či omezení základních
práv či svobod je podřaditelný pod rozsah ochrany čl. 8 Úmluvy. Pokud ano, byl-li tvrzený zásah do práva na soukromí ze strany veřejné moci proveden v souladu se zákonem, jenž musí být dostupný a dostatečně předvídatelný, tedy vyjádřený s velkou mírou přesnosti tak, aby jednotlivci dovolil
v případě potřeby regulovat své chování (srov. Malone proti UK, Amman proti Švýcarsku či Rotaru proti Rumunsku). Úroveň přesnosti požadované po vnitrostátní právní úpravě, která v žádném případě nemůže počítat se všemi eventualitami, do značné míry závisí na obsahu zkoumaného textu, na oblasti,
kterou má pokrývat a počtu a statusu osob, kterým je určena [Hassan a Tchaouch proti Bulharsku (no. 30985/96, 39023/97) ze dne 26. 10. 2000]. Přezkoumávaný zásah do základních práv či svobod garantovaných čl. 8 odst. 1 Úmluvy musí ve smyslu čl. 8 odst. 2 Úmluvy být rovněž nezbytným v demokratické
společnosti, sledovat Úmluvou aprobovaný účel (např. ochrana života nebo zdraví osob, národní a veřejné bezpečnosti, ochrana práv a svobod druhých či morálky, předcházení nepokojům a zločinnosti či zájem na hospodářském blahobytu země), který musí být relevantní a řádně odůvodněný. Aby bylo možné
zákonnou úpravu posoudit jako souladnou s Úmluvou, musí ve smyslu čl. 13 Úmluvy rovněž poskytovat přiměřenou ochranu proti svévoli, a v důsledku toho s dostatečnou jasností definovat rozsah a způsob výkonu pravomocí svěřených kompetentním orgánům (srov. Kruslin proti Francii či S. a Marper proti UK).
Jinými slovy, úkony představující očividný zásah do základního práva na soukromý život se nesmí ocitnout mimo jakoukoli bezprostřední (preventivní či následnou) soudní kontrolu [srov. např. rozhodnutí ve věci Camenzind proti Švýcarsku (no. 21353/93) ze dne 16. 12. 1997].
40. ESLP zmíněné požadavky na právní úpravu umožňující zásah do práva na soukromý život blíže konkretizoval v těch výše uvedených rozhodnutích, v nichž posuzoval přípustnost takového zásahu ze strany veřejné moci v podobě užití odposlechu telefonních hovorů, tajného dohledu, sběru informací a dat
ze soukromé (osobnostní) sféry jednotlivce. ESLP zdůraznil, že je předně nutné vymezit jasná a detailní pravidla upravující rozsah a použití takových opatření, stanovit minimální požadavky na délku, způsob uložení získaných informací a údajů, jejich použití, přístup třetích osob k nim,
a zakotvit procedury vedoucí k ochraně celistvosti a důvěrnosti údajů a rovněž k jejich ničení, a to způsobem, aby jednotlivci disponovali dostatečnými zárukami proti riziku jejich zneužití a svévole. Nezbytnost disponovat takovými zárukami je o to větší, když se jedná o ochranu osobních
údajů podrobených automatickému zpracování, zejména pokud jsou tyto údaje využívané k policejním cílům a v situaci, kdy se dostupné technologie stávají stále komplikovanějšími. Vnitrostátní právo musí zejména zaručit, že shromážděné údaje jsou skutečně relevantní a nejsou přehnané vzhledem
k účelu, pro který byly zajištěny, a dále že jsou uchovávány ve formě umožňující identifikaci osob během doby nepřesahující nezbytnou míru k dosažení účelu, pro který byly zajištěny [srov. preambuli a čl. 5 Úmluvy o ochraně dat a zásadu č. 7 Doporučení Výboru ministrů č. R(87)15 ze dne 17.9.1987
týkající se úpravy a využití osobních údajů v policejním sektoru, citováno dle rozhodnutí ve věci Weber a Saravia proti Německu (no. 54934/00) ze dne 29. 6. 2006 či Liberty a další proti UK (no. 58243/00) ze dne 1. 7. 2008].

VIII. Vlastní přezkum
VIII. A) Tzv. data retention
41. Jak již Ústavní soud výše zmínil, napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 se stala součástí zákona č. 127/2005 Sb. na základě zákona č. 247/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění pozdějších předpisů. Dle důvodové zprávy přijetí této novely sloužilo k implementaci „některých článků“ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. 3. 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb
elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES, „které doposud nejsou do našeho právního řádu implementovány, či jsou implementovány jen částečně, (neboť) Směrnice o data retention je v České republice již transponována (...). Platná právní úprava je
v některých ohledech širší než úprava obsažená ve Směrnici o data retention.“. Problematika uchovávání provozních a lokalizačních údajů je totiž v českém právním řádu v pozměněné podobě upravena již od přijetí samotného zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. s účinností od 1.5.2005
a od přijetí napadené vyhlášky Ministerstva informatiky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, s účinností od 15. 12. 2005. V dané době v EU pouze připravovaná Směrnice o data
retention tak skutečně byla v České republice fakticky implementována s předstihem a samotné znění napadených ustanovení již dle požadavků Směrnice o data retention pouze představuje upřesnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje bezodkladně poskytovat orgánům oprávněným
k jejich vyžádání. Napadená vyhláška Ministerstva informatiky navzdory této skutečnosti již ovšem změněna nebyla, což má za následek tu skutečnost, že se napadenou právní úpravou regulovaný rozsah uchovávaných údajů i nadále zcela zřetelně pohybuje nad rámcem rozsahu předvídaného předmětnou
Směrnicí o data retention.
42. Podle napadeného ustanovení § 97 odst. 3 věty prvé a druhé zákona o elektronických komunikacích právnická nebo fyzická osoba zajišťující
veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje,
které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb
elektronických komunikací, a to včetně údajů o neúspěšných pokusech o volání, jsou-li i tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň
uchovávány nebo zaznamenávány. Podle § 90 zákona o elektronických komunikacích se provozními údaji rozumí „jakékoli údaje zpracovávané
pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.“. Podle § 91 téhož zákona se za lokalizační údaje
považují „jakékoli údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu koncového zařízení uživatele
veřejně dostupné služby elektronických komunikací.“. Konkretizaci a samotný rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání
a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání pak podle napadeného ustanovení § 97 odst. 4 má vymezovat prováděcí
právní předpis, kterým je napadená vyhláška č. 485/2005 Sb.
43. Konkrétně u služeb pevných telefonních linek a mobilní komunikace jsou provozovatelé povinni shromažďovat prakticky všechny dostupné údaje o uskutečněných
hovorech i (pokud jsou zaznamenávány) o jejich neúspěšných pokusech (typicky „prozvánění“). Jedná se zejména o údaje o typu uskutečněné komunikace,
o telefonních číslech volajícího a volaného, o datu a času zahájení a ukončení komunikace, označení základové stanice, která zajišťovala hovor
v okamžiku spojení, identifikaci předplacené telefonní karty, veřejného telefonního automatu, u mobilní komunikace navíc data o jednoznačném kódu
používaného k identifikaci každého mobilního telefonu, který je používán v rámci GSM sítě (IMEI), o jeho poloze a pohybu, a to i pokud komunikace
neprobíhá (stačí zapnutý mobilní telefon), čísla dobíjecích kuponů a jejich přiřazení k dobíjenému číslu, vazbu mezi mobilním přístrojem a všemi
vloženými SIM kartami aj. Ještě větší objem a rozsah dat a údajů, které dle napadené právní úpravy musí být uchovávány, se vztahují k tzv. veřejným
sítím fungujícím na principu přepojování paketů a jejich služeb, nejtypičtěji internetu. V případě jeho použití je napadenou právní úpravou
vyžadováno uchovávání údajů zejména o přístupu k síti (např. čas, místo a délka připojení, údaje o uživatelích a jejich uživatelských účtech,
identifikátor počítače i serveru, k němuž bylo přistupováno, IP adresa, úplné doménové jméno, objem přenesených dat aj.), dále údaje vztahující
se k přístupu ke schránkám elektronické pošty a přenosu zpráv elektronické pošty (v tomto případě jsou uchovávány prakticky veškeré údaje kromě
obsahu samotných zpráv, tj. včetně identifikace adres, objemu přenesených dat aj.), a v neposlední řadě i údaje o serverových a ostatních službách
[např. zadané URL adresy, druh požadavku, údaje o použití chatu, usenetu, instant messagingu (např. ICQ) a IP telefonie, a to včetně identifikace
komunikujících stran, doby a použité služby (např. přenos souborů či transakce)]. Nad rámec předmětné Směrnice o data retention se u internetového
připojení a služeb a e-mailové komunikace sleduje a uchovává množství přenesených dat, informace o použití šifrování, metoda a status požadavků
na službu a její realizace a rovněž i informace o posílání SMS z internetových bran a další „zájmové identifikátory“. U telefonie nad rámec
Směrnice o data retention napadená právní úprava vyžaduje uchovávat údaje o identifikaci předplacené telefonní karty, veřejného telefonního
automatu, číslech dobíjecích kuponů a jejich přiřazení k dobíjenému číslu, vazbách mezi mobilním přístrojem a vloženými SIM kartami.
44. Ačkoliv se stanovená povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje nevztahuje na obsahy jednotlivých sdělení (viz čl. 1 odst. 2 Směrnice o data retention
a napadené ustanovení § 97 odst. 3 věty čtvrté), z uvedených údajů o uživatelích, adresátech, přesných časech, datech, místech a formách telekomunikačních
spojení, budou-li sledovány po delší časový úsek, lze v jejich kombinaci sestavit detailní informace o společenské nebo politické příslušnosti, jakož i o osobních
zálibách, sklonech nebo slabostech jednotlivých osob. Ve výše rekapitulovaném
vyjádření Senátu předestřený názor předkladatele návrhu zákona, že se „v žádném případě nejedná o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto,
že se neuchovávají obsahy jednotlivých telefonátů nebo mailových zpráv“, je zcela mylný, neboť i pouze na jejich základě lze učinit dostatečné obsahové
závěry spadající do soukromé (osobnostní) sféry daného jednotlivce. Z uvedených údajů lze až s 90% jistotou např. dovodit, s kým, jak často a dokonce
v jakých hodinách se daný jednotlivec stýká, kdo jsou jeho nejbližší známí, kamarádi či kolegové z práce,
anebo jaké aktivity a v jakých hodinách provozuje [srov. studii Massachusetts Institute of Technology (MIT),
Relationship Inference, dostupnou na http://reality.media.mit.edu/dyads.php]. Sběr a uchovávání lokalizačních a provozních údajů tak rovněž představuje významný zásah do práva na soukromí, a z toho důvodu je nezbytné pod rozsah ochrany základního práva na respekt k soukromému životu v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny) zahrnout nejen ochranu vlastního obsahu zpráv podávaných prostřednictvím telefonní komunikace či komunikace prostřednictvím tzv. veřejných sítí, ale i provozní a lokalizační údaje o nich.
VIII. B) Posouzení napadené právní úpravy z hlediska ústavněprávních požadavků

45. Ústavní soud tak musel posoudit, zda napadená právní úprava, jíž je regulována problematika plošného a preventivního sběru a uchovávání stanovených provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci (tzv. data retention), odpovídá výše předestřeným ústavněprávním požadavkům na právní úpravu umožňující zásah do základních práv jednotlivců na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny). Navíc s ohledem na intenzitu takového zásahu, která je v daném případě zvýrazněna tím, že se dotýká obrovského a nepředvídatelného počtu účastníků komunikace, neboť se jedná o plošný a preventivní sběr a uchovávání předmětných údajů, bylo nutné na splnění uvedených požadavků klást co nejpřísnější měřítka. Ústavní soud přitom dospěl k závěru, že napadená právní úprava výše předestřeným ústavněprávním požadavkům zdaleka neodpovídá,
a to hned z několika důvodů.
46. Napadené ustanovení § 97 odst. 3 věty třetí zákona o elektronických komunikacích obsahuje pouze vágní a zcela neurčité stanovení povinnosti
právnickým nebo fyzickým osobám, které ve výše uvedeném rozsahu provozní a lokalizační údaje uchovávají, „na požádání je bezodkladně
poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu.“. Ačkoliv napadená vyhláška v § 3 konkretizuje,
jakým způsobem dochází v jednotlivých případech ke splnění této povinnosti vůči oprávněným orgánům, tj. relativně velmi podrobně
vymezuje způsob předávání údajů, způsob komunikace (elektronicky), formát, užívané programy, kódy atd., přesto ze samotného znění napadeného
ustanovení § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích, ba ani z důvodové zprávy dle názoru Ústavního soudu zřetelně nevyplývá,
o jaké oprávněné orgány a o jaké zvláštní právní předpisy se konkrétně jedná.
S ohledem na znění ustanovení § 97 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, jež právnickým nebo fyzickým osobám zajišťujícím veřejnou komunikační
síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací stanovuje povinnost na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech
své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, lze jen předpokládat, že se i v případě povinnosti
předávat uchovávané provozní a lokalizační údaje jedná o stejné oprávněné orgány a o podobné zvláštní právní předpisy, jejichž adresátem jsou
orgány činné v trestním řízení, patrně podle § 88a trestního řádu, Bezpečnostní informační služba podle § 6 až 8a zákona č. 154/1994 Sb.,
o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a Vojenské zpravodajství podle § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu (viz bod 37).
47. Stejně tak není zcela jasně a přesně vymezen účel, za jakým jsou provozní a lokalizační údaje oprávněným orgánům poskytovány, což znemožňuje posouzení
napadené úpravy z hlediska její skutečné potřebnosti (když je jistě způsobilá naplnit účel, resp. je schopná dosáhnout cíle stanoveného Směrnicí - viz dále).
Zatímco citovaná Směrnice o data retention v čl. 1 odst. 1 zřetelně vymezuje, že byla přijata za účelem harmonizace předpisů členských států, které se
týkají povinností poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí, pokud jde o uchovávání provozních
a lokalizačních údajů, které jsou nezbytné k identifikaci účastníka či registrovaného uživatele, s cílem „zajistit dostupnost těchto údajů pro účely
vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů,“ (byť blíže nedefinuje, o jaké trestné činy se jedná), neobsahuje napadená právní úprava,
a dokonce ani citované ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu upravující podmínky použití uchovávaných údajů pro účely trestního řízení, žádné takové omezení.
Možnost použití uchovávaných údajů v trestním řízení tak dle předmětné právní úpravy není zákonodárcem nijak vázána na důvodné podezření ze spáchání
závažného trestného činu, stejně jako není upravena povinnost orgánů činných v trestním řízení o této skutečnosti dotčenou (sledovanou) osobu,
byť i následně informovat, čímž nesplňuje nároky vyplývající z druhého kroku testu proporcionality, tj. potřebnosti při výběru prostředků,
neboť z uvedeného je zřejmé, že nebyl použit ten prostředek, který je k základnímu právu na informační sebeurčení osob nejšetrnější.
48. Uvedený způsob (ne)vymezení spektra oprávněných orgánů veřejné moci, jakož i (ne)vymezení účelu, pro který jsou uchovávané údaje oprávněny požadovat,
Ústavní soud nepovažuje za dostatečný a předvídatelný. Ačkoliv podle citovaného ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu použití uchovávaných údajů
podléhá soudní kontrole, a to v podobě vydání povolení ze strany předsedy senátu (a v přípravném řízení soudce), bylo primárně povinností zákonodárce,
aby v napadených ustanoveních anebo v citovaném ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu namísto zcela neurčitého vymezení podmínky použití uchovávaných
údajů „o uskutečněném telekomunikačním provozu“ za účelem „objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení“ zřetelněji a jednoznačněji stanovil
jak předpoklady a podmínky pro jejich použití, tak i rozsah jejich použití. Zejména je nezbytné, aby s ohledem na závažnost a míru zásahu do základního
práva jednotlivců na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), jež použití uchovávaných údajů
představuje, zákonodárce omezil možnost použití uchovávaných údajů jen pro účely trestních řízení vedených pro zvlášť závažné trestné činy a jen
pro případ, že nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Tak to ostatně předpokládá nejen citovaná Směrnice o data retention, ale i ustanovení
§ 88odst. 1 trestního řádu upravující podmínky pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu („je-li vedeno trestní řízení pro
zvlášť závažný trestný čin“), od níž se zmíněná právní úprava ustanovení § 88a trestního řádu jako celek (navzdory právním názorům Ústavního
soudu obsaženým v citovaných nálezech sp. zn. II. ÚS 502/2000 či sp. zn. IV. ÚS 78/01 - oba viz výše) zcela bezdůvodně odchyluje a normuje
úpravu, která je ve zřetelném rozporu s názory Ústavního soudu.
49. Absence řádné, ve smyslu ústavně konformní, právní úpravy, jak ostatně vyplývá ze statistických údajů, má v praxi za následek, že nástroj v podobě vyžádání si a použití uchovávaných údajů (včetně údajů o neuskutečněných hovorech, na které trestní řád vůbec nepamatuje) je orgány činnými v trestním řízení využíván (nadužíván) pro účely vyšetřování i běžné, tj. méně závažné trestné činnosti. Tak např. dle „zprávy o bezpečnostní situaci v ČR za období roku 2008“ bylo na území České republiky zjištěno celkem 343 799 trestných činů, z toho bylo objasněno 127 906 trestných činů, přičemž ve stejném období počet žádostí o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů ze strany oprávněných orgánů veřejné moci dosáhl čísla 131 560
(srov. k tomu zprávu Komise EU - „The Evaluation of Directive 2006/24/EC and National Measures to Combat criminal Misuse and Anonymous Use of Electronic Data“, která si oficiální údaje od české strany vyžádala, přičemž reakce zástupců České republiky na otázky v dotazníku ze dne 30. 9. 2009 jsou dostupné na http://www.dataretention2010.net/docs.jsp). Následně, a to jen za období od ledna do října 2009 byla dle neoficiálních údajů žádost o poskytnutí lokalizačních a provozních údajů učiněna již ve 121 839 případech (srov. k tomu Herczeg, J.: Ústavněprávní limity monitoringu telekomunikačního provozu: konflikt mezi bezpečností a svobodou, Bulletin advokacie č. 5/2010, s. 29).
50. Navrhovateli napadená právní úprava dle názoru Ústavního soudu rovněž zcela nedostatečně, příp. vůbec nestanovuje jasná a detailní pravidla
obsahující minimální požadavky na zabezpečení uchovávaných údajů, zejména v podobě zamezení přístupu třetích osob, stanovení procedury vedoucí
k ochraně celistvosti a důvěrnosti údajů a procedury jejich ničení. Dále je třeba napadené úpravě vytknout, že dotčení jednotlivci nedisponují
dostatečnými zárukami proti riziku zneužití údajů a svévole. Nezbytnost disponovat takovými zárukami se přitom v posuzovaném případě plošného
a preventivního sběru a uchovávání údajů v rámci elektronické komunikace stává pro jednotlivce naléhavější právě v dnešní době, kdy díky enormnímu
rozvoji a výskytu nových a komplikovanějších informačních technologií, systémů a komunikačních prostředků nevyhnutelně dochází k plynulému posunu
hranice mezi privátním a veřejným prostorem, a to ve prospěch veřejné sféry, neboť ve virtuálním prostoru informačních technologií a elektronické
komunikace (v tzv. kyberprostoru) jsou, zejména díky rozvoji internetu a mobilní komunikace, každou minutou zaznamenávány, shromažďovány a
fakticky zpřístupněny tisíce, ba miliony dat, údajů a informací, které zasahují i do soukromé (osobnostní) sféry každého jednotlivce,
ačkoliv on sám do ní vědomě nikoho vpustit nechtěl.
51. Ústavní soud za dostatečně jasné, podrobné a adekvátní záruky v žádném případě nepovažuje pouhé zakotvení povinnosti uložené právnickým nebo fyzickým osobám zajistit, „aby s vymezenými uchovávanými údaji nebyl uchováván i obsah zpráv“ (§ 97 odst. 3 věta čtvrtá), resp. povinnosti je „po uplynutí doby zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90)“ (§ 97 odst. 3 věta šestá). Za nejednoznačné a vzhledem k rozsahu a citlivosti uchovávaných údajů za zcela nedostačující lze již označit vymezení samotné doby jejich uložení, a to v rozmezí „ne kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců“, od jejíhož uplynutí se odvíjí povinnost uvedené
údaje zlikvidovat.
U žádné z uvedených povinností nejsou nijak detailněji popsána pravidla a konkrétní postupy jejich plnění, nejsou striktně vymezeny požadavky na zabezpečení uchovávaných údajů, není dostatečně seznatelné, jak je s uvedenými údaji nakládáno, ať už samotnými právnickými nebo fyzickými osobami, které provozní a lokalizační údaje uchovávají, anebo po jejich vyžádání oprávněnými orgány veřejné moci, stejně jako není konkrétně stanoven způsob jejich likvidace. Rovněž není nijak definována odpovědnost a případné sankce za nesplnění takových povinností, včetně absence zakotvení možnosti dotčených jednotlivců domáhat se efektivní ochrany proti případnému zneužití, svévoli či nesplnění stanovených povinností. Zákonem o elektronických komunikacích
(§ 87 a násl.) předvídaný dozor Úřadu pro ochranu osobních údajů „nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů“ a vymezené nástroje jeho činnosti a kontroly nelze považovat za adekvátní a efektivní prostředek k ochraně základních práv dotčených jednotlivců, neboť tento nástroj neovládají sami [viz přiměřeně nález sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. Uvedené úkony, představující očividný zásah do základního práva jednotlivců na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), se tak vlivem nedostatečné a shora uvedeným ústavněprávním požadavkům neodpovídající právní úpravy ocitají mimo jakoukoliv bezprostřední, byť i následnou kontrolu,
zejména pak kontrolu soudní, k jejíž nezbytnosti se vyjádřil i ESLP v citovaném rozhodnutí Camenzind v. Švýcarsko.
52. K obdobným závěrům dospěly i ústavní soudy v jiných evropských státech, které rovněž přezkoumávaly ústavnost právní úpravy implementující citovanou
Směrnici o data retention. Např. Spolkový ústavní soud SRN v rozhodnutí ze dne 2. března 2010, 1 BvR 256/08, 1 BvR 263/08, 1 BvR 586/08, napadenou
právní úpravu regulující problematiku preventivního uchovávání dat (Vorratsdatenspeicherung) (ve smyslu § 113a, 113b Telekommunikationsgesetz)
a jejich užití v rámci trestního řízení (ve smyslu § 100g odst. 1 Strafprozessordnung) shledal protiústavní pro rozpor s čl. 10 odst. 1 Základního
zákona, jenž garantuje nedotknutelnost listovního, poštovního a telekomunikačního tajemství. Spolkový ústavní soud SRN konstatoval, že napadená
právní úprava neodpovídá požadavkům plynoucím ze zásady proporcionality, která mj. vyžaduje, aby zákonná úprava ukládání dat odpovídala zvláštní
závažnosti tohoto zásahu do základních práv jednotlivců. Konkrétně, napadená právní úprava dostačujícím způsobem nevymezovala účel použití těchto dat,
nezaručovala jejich dostatečné zabezpečení a v neposlední řadě jednotlivci dostatečně negarantovala adekvátní a efektivní záruky proti riziku zneužití,
zejména v podobě soudní kontroly. Ke splnění těchto požadavků byl podle čl. 73 odst. 1 bodu 7 Základního zákona povolán spolkový zákonodárce.
K obdobným závěrům dospěl i rumunský Ústavní soud v rozhodnutí ze dne 8. 10. 2009 (č. 1258), který tamní právní úpravu označil za protiústavní,
neboť dostatečně nevymezovala účel použití takového nástroje, její znění bylo příliš vágní, aniž by blíže vymezovala pravomoci a povinnosti
oprávněných orgánů veřejné moci, a dotčeným jednotlivcům neposkytovala, díky absenci soudní kontroly, dostatečné záruky proti zneužití
(rozhodnutí v neoficiálním anglickém překladu dostupné na http://www.legi-internet.ro/english/jurisprudenta-it-romania/decizii-it/romanian
constitutional-court-decision-regarding-data-retention.html), dále bulharský Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 11. 12. 2008
(informace dostupné na http://www.edri.org/edri-gram/number6.24/bulgarian-administrative-case-data-retention) a také Nejvyšší soud Kypru
v rozhodnutí ze dne 1. 2. 2011 (informace na http://www.edri.org/edrigram/number9.3/data-retention-un-lawful-cyprus).
Právní úprava implementující citovanou Směrnici o data retention je dle zjištění Ústavního soudu v současné době nadto přezkoumávána i v Polsku
či v Maďarsku. Nutnost zajištění co nejpřísnějších záruk a nástrojů k ochraně základních práv jednotlivců při nakládání s jejich osobními
údaji z elektronické komunikace zdůraznil i Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí v řízení o předběžné otázce ze dne 9. 11. 2010 ve spojených
věcech Volker und Markus Schecke GbR GbR a Hartmut Eifert v. Land Hessen (C-92/09 a C-93/09).5353. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a napadenou vyhlášku č. 485/2005 Sb.,
o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání,
nelze považovat za ústavně konformní, neboť zřetelně porušují výše vyložené ústavněprávní limity, neboť nesplňují požadavky plynoucí
z principu právního státu a jsou v kolizi s požadavky na omezení základního práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu
čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny, které plynou z principu proporcionality.

54. Nad rámec uvedeného považuje Ústavní soud za nutné zdůraznit, že uvedené nedostatky, které jej vedly k derogaci napadené právní úpravy, nejsou
respektovány ani zvláštními právními předpisy, s nimiž napadené ustanovení § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích nepřímo počítá.
Zejména pak citované ustanovení § 88a trestního řádu upravující podmínky použití uchovávaných údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu
pro účely trestního řízení dle názoru Ústavního soudu výše předestřené ústavněprávní limity a požadavky zdaleka nerespektuje, a z toho
důvodu se Ústavnímu soudu jeví rovněž protiústavním. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že navrhovateli nebylo v návrhu napadeno, Ústavní soud
považuje za nezbytné apelovat na zákonodárce, aby v důsledku derogace napadené právní úpravy zvážil i změnu citovaného ustanovení § 88a
trestního řádu tak, aby se stalo ústavně konformním.
VIII. C) Obiter dictum
55. Pouze toliko ve formě obiter dicta Ústavní soud konstatuje, že si je samozřejmě vědom skutečnosti, že ruku v ruce s rozvojem moderních informačních
technologií a komunikačních prostředků dochází i k výskytu nových a sofistikovanějších způsobů páchání trestné činnosti, kterým je nutné čelit.
Nicméně Ústavní soud vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda samotný nástroj plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů
téměř o veškeré elektronické komunikaci je z hlediska intenzity zásahu do soukromé sféry nepřeberného množství účastníků elektronické komunikace nástrojem
nezbytným a přiměřeným. Tento názor není v evropském prostoru zdaleka ojedinělým, neboť samotná Směrnice o data retention od samého počátku své existence
čelila obrovské vlně kritiky jednak ze strany členských států (např. vlády Irska, Nizozemí, Rakouska či Švédska dlouho otálely či stále ještě vyčkávají
s její implementací, přičemž dvě posledně jmenované země tak činí i přes Komisí veřejně avizovanou hrozbu zahájení řízení před Evropským soudním dvorem),
jednak ze strany zákonodárců v Evropském parlamentu, Evropského inspektora ochrany údajů (viz závěry z konference k problematice data retention pořádané
Komisí dne 3. 12. 2010 v Bruselu, viz http://www.dataretention2010.net/docs.jsp) či Pracovní skupiny pro ochranu dat zřízené podle čl. 29 Směrnice 95/46/ES
(srov. její stanoviska, která jsou dostupná na adrese http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/workinggroup/wpdocs/index_en.htm), anebo ze strany
nevládních organizací (mimo jiné Statewatch, European Digital Rights či Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung - AK Vorrat).
Všichni výše uvedení se domáhali buď úplného zrušení předmětné Směrnice o data retention a nahrazení nástroje plošného a preventivního uchovávání provozních
a lokalizačních údajů jinými, více přiměřenými nástroji (např. tzv. data freezing, jež za splnění stanovených podmínek umožňuje sledování a uchovávání
potřebných a vybraných údajů pouze u konkrétního, předem určeného účastníka komunikace), anebo se domáhali její změny, zejména v podobě poskytnutí
dostatečných záruk a prostředků ochrany dotčeným jednotlivcům a zpřísnění požadavků na bezpečnost uchovávaných údajů před hrozbou jejich úniků a
zneužití ze strany třetích osob.
56. K pochybnostem Ústavní soud dospěl i při zkoumání toho, zda nástroj plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů je z pohledu jeho
původního účelu (ochrana před bezpečnostními hrozbami a prevence před pácháním zvlášť závažné trestné činnosti) nástrojem efektivním, a to zejména
při existenci tzv. anonymních SIM karet, které se vymykají z napadenou právní úpravou předvídaného rozsahu uchovávaných provozních a lokalizačních
údajů a které jsou dle vyjádření Policie České republiky až ze 70 % využívány ke komunikaci při páchání trestné činnosti (srov. „Česká policie chce
zakázat anonymní předplacené karty, operátoři se brání“, iD-NES.cz, 18. 3. 2010). V této souvislosti lze odkázat na analýzu Spolkového úřadu
vyšetřování SRN (Bundeskriminalamt) ze dne 26. 1. 2011, který na základě porovnání statistických údajů o spáchané závažné trestné činnosti na
území SRN za období před a po přijetí předmětné právní úpravy k data retention dospěl k závěru, že použití nástroje plošného a preventivního uchovávání
provozních a lokalizačních údajů nemělo téměř žádný vliv na snížení počtu spáchaných závažných trestných činů ani na míru jejich objasňování
(samotná analýza a konkrétní statistické údaje jsou dostupné na http://www.vorratsdatenspeicherung.de/content/view/426/79/lang,de/).
Obdobné závěry lze přitom učinit i při zběžném pohledu na statistické přehledy kriminality na území České republiky zveřejňované Policií České republiky,
např. srovnání statistických údajů za období let 2008 až 2010 (dostupné na http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-650295.aspx).
57. V neposlední řadě považuje Ústavní soud za nutné vyjádřit pochybnosti i nad tím, zda je vůbec žádoucí, aby soukromé osoby (poskytovatelé služeb
v oblasti internetu a telefonní a mobilní komunikace, zejm. mobilní operátoři a obchodní společnosti zajišťující připojení k internetu) byly nadány
oprávněním uchovávat veškeré údaje o jimi poskytované komunikaci i o zákaznících, jimž jsou jejich služby poskytovány (tzn. údaje jdoucí i nad rozsah údajů,
jež jsou dle napadené právní úpravy povinny uchovávat), a volně s nimi za účelem vymáhání pohledávek, rozvoje obchodní činnosti a marketingu disponovaly.
Tato skutečnost se Ústavnímu soudu jeví jako nežádoucí zejména z toho důvodu, že v zákoně o elektronických komunikacích ani v jiných právních předpisech
není toto oprávnění a jeho účel blíže a podrobněji regulován, nejsou striktně vymezena práva a povinnosti, rozsah uchovávaných údajů, doba a způsob uchovávání,
stejně jako nejsou blíže konkretizovány požadavky na jejich zabezpečení a kontrolní mechanismy.
58. S ohledem na výše uvedené proto Ústavní soud rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu o zrušení napadených ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a napadené
vyhlášky č.485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným
k jejich využívání, dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů (§ 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
59. Použitelnost již vyžádaných údajů pro účely trestního řízení bude třeba zkoumat ze strany obecných soudů z hlediska proporcionality zásahu do práva
na soukromí v každém jednotlivém individuálním případu. Soudy budou muset především vážit závažnost trestného činu, který měl být naplněn skutkem,
pro nějž je vedeno trestní řízení, ve kterém mají být vyžádané údaje využity.
Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.

22/2011 Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech od 26.02.2011

22 VYHLÁŠKA ze dne 27. ledna 2011 o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 113 odst. 7 tohoto zákona, ve znění zákona č. 153/2010 Sb.:
§ 1 Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zemským analogovým rozhlasovým vysíláním stereofonní rozhlasové vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5-108 MHz (dále jen „pásmo FM“), kdy pro přenos signálu je využívána analogová frekvenční modulace,
b) zemským digitálním rozhlasovým vysíláním rozhlasové vysílání v daném standardu, kdy pro přenos signálu rádiovým kanálem je využíváno příslušné digitální modulační schéma,
c) rádiovým kanálem část rádiového spektra vymezená následujícím způsobem:
1. v pásmu FM rádiové kanály s odstupem nosných kmitočtů 100 kHz,
2. v pásmu 174-230 MHz (dále jen „III. pásmo“) rádiový kanál označený Rn a vymezený zemskému digitálnímu rozhlasovému vysílání rozsahem kmitočtů od (174 + (n-5)*7) do (174 + (n-4)*7) v MHz, kde n je rovno 5 až 12 a kde každý rádiový kanál je dále rozdělen na čtyři stejné kmitočtové bloky, označené písmeny A, B, C a D,
3. v pásmu 1452-1479,5 MHz (dále jen „pásmo L“) rádiové kanály označené LA, LB, LC až LP, vymezené rozsahem rádiových kmitočtů od (1452,192 + (n-1)*1,712) do (1453,728 + (n-1)*1,712) v MHz, kde n je rovno 1 až 16,
d) rozhlasovým přijímačem zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu1),
e) pevnou přijímací anténou směrová anténa s vyzařovací diskriminací min. 12 dB v rozsahu 60 až 180 stupňů od hlavního směru příjmu a s polarizační diskriminací min. 10 dB, umístěná vně budovy v úrovni střechy zástavby nebo mimo zástavbu ve výšce 10 m nad úrovní terénu,
f) všesměrovou přijímací anténou nezisková anténa s nedefinovaným směrovým vyzařovacím diagramem a nedefinovanými polarizačními vlastnostmi určená především pro příjem mobilními nebo přenosnými přijímači,
g) standardním přijímacím zařízením:
1. pro zemské analogové rozhlasové vysílání v pásmu FM rozhlasový přijímač o minimální citlivosti -75 dBm připojený k pevné přijímací anténě. Za standardní přijímací zařízení pro zemské analogové rozhlasové vysílání se považuje i rozhlasový přijímač připojený ke kabelovému systému2) zajišťujícímu společný příjem rozhlasového vysílání nebo autopřijímač,
2. pro zemské digitální rozhlasové vysílání rozhlasový přijímač o minimální citlivosti -81 dBm, připojený k všesměrové přijímací anténě,
h) vysílačem vysílací rádiové zařízení určené pro šíření zemského analogového rozhlasového vysílání (dále jen „analogový vysílač“) nebo vysílací rádiové zařízení určené pro šíření zemského digitálního rozhlasového vysílání (dále jen „digitální vysílač“),
i) měřicím bodem místo, kde je měřena intenzita elektromagnetického pole a případné další parametry rozhlasového vysílání a subjektivně hodnocena kvalita rozhlasového vysílání,
j) měřicí soupravou pro měření intenzity elektromagnetického pole je souprava tvořená anténou se známým anténním faktorem (dále jen „měřicí anténa“), měřicím přijímačem nebo analyzátorem spektra (dále jen „měřicí přístroj“) a koaxiálním kabelem s impedancí přizpůsobenou měřicí anténě a měřicímu přístroji,
k) anténním faktorem konstanta udávaná v dB, sloužící k přepočítání hodnoty napětí naměřené měřicím přístrojem na svorkách měřicí antény udávané v dBμV na intenzitu elektromagnetického pole udávanou v dBμV/m,
l) výkonem multiplexního signálu poměr výkonu úplného multiplexního signálu, včetně pilotního a dalších přidružených signálů, integrovaného v jakémkoliv časovém intervalu 60 s, k referenčnímu výkonu signálu zemského analogového rozhlasového vysílání, modulovaného jedním sinusovým kmitočtem tak, že je dosaženo kmitočtového zdvihu ± 19 kHz (udává se v dBr).

Intenzita elektromagnetického pole
§ 2
(1) Pokrytí území rozhlasovým vysíláním se posuzuje na základě zjištěných hodnot intenzity elektromagnetického pole (dále jen „intenzita“) signálu zemského rozhlasového vysílání.
(2) Intenzita signálu zemského rozhlasového vysílání se zjišťuje v případě
a) analogového vysílání na základě výpočtu za podmínek podle § 4 a v případě ověření výsledku výpočtu měřením provedeným podle § 9, 10 a 11,
b) digitálního vysílání na základě výpočtu za podmínek podle § 5 a v případě ověření výsledku výpočtu měřením provedeným podle § 9, 10 a 12.

§ 3
(1) Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m s trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie.
(2) Výpočet intenzity respektuje signály analogových nebo digitálních vysílačů, které jsou uvedeny v databázi Českého telekomunikačního úřadu a jejichž
provoz zvyšuje úroveň rušení přijímaného signálu rozhlasového vysílání v posuzovaném území (dále jen „známé rušící signály“). Známé rušící signály
pro výpočet jsou dány technickými parametry analogových nebo digitálních vysílačů provozovaných na území České republiky a zahraničních mezinárodně
zkoordinovaných analogových nebo digitálních vysílačů. Do výpočtu vstupuje maximálně deset nejsilněji rušících vysílačů.
(3) Pro stanovení intenzity se použije metoda šíření doporučená Mezinárodní telekomunikační unií. Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie,
kterým se tato metoda stanoví, Český telekomunikační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 4 Metoda výpočtu intenzity na území pokrytém signálem zemského analogového rozhlasového vysílání
Výpočet intenzity bere v úvahu:
a) minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 54 dBμV/m,
b) příjem na pevnou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,
c) křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný i rušící signál,
d) trvalé rušení,
e) ochranné poměry analogového rozhlasového signálu analogovým rozhlasovým signálem s kmitočtovým zdvihem ± 75 kHz a s přípustným výkonem multiplexního signálu 0 dBr, kterými jsou:
Rozdíl nosných kmitočtů (kHz) Ochranný poměr (dB)
0 45
100 33
200 7
300 -7
400 -20
Pro účely výpočtů podle této vyhlášky se užijí hodnoty ochranných poměrů o 6 dB nižší.

§ 5 Metoda výpočtu intenzity na území pokrytém signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání
Výpočet intenzity bere v úvahu:
a) ve III. pásmu
1. minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 58 dBμV/m,
2. příjem na všesměrovou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,
3. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný signál,
4. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 1 % času pro rušící signál,
5. ochranné poměry, kterými jsou:
- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním ve stejném bloku 15 dB,
- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním v sousedním bloku -30 dB,
- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním televizním vysíláním
Δf [MHz] -4,5 -3,7 -3,5 -2,5 0 2,5 3,5 3,7 4,5
OP [dB] -42 7 8 9 9 9 8 7 -42
kde Δf je rozdíl hodnot středních kmitočtů digitálního televizního kanálu a bloku digitálního rozhlasového vysílání,
- pro digitální rozhlasové vysílání rušené analogovým televizním vysíláním
Δf [MHz] -8,0 -7,5 -7,0 -6,5 -6,0 -5,5 -5,0 -4,5 -4,0 -3,5 -3,0
OP [dB] -47,0 -42,5 -3,0 -2,5 -3,0 -37,5 -21,5 -20,0 -22,0 -31,5 -31,5
Δf [MHz] -2,5 -2,0 -1,5 -1,0 -0,9 -0,8 -0,7 -0,6 0,0 0,6 0,7
OP [dB] -29,0 -26,5 -23,0 -18,5 -16,0 -9,0 -5,0 -3,0 -0,5 -3,0 -4,0
Δf [MHz] 0,8 0,9 1,0 2,0
OP [dB] -12,0 -16,0 -19,0 -45,3
kde Δf je rozdíl hodnoty nosného kmitočtu obrazu analogového televizního vysílání a středního kmitočtu bloku digitálního rozhlasového vysílání,
b) v pásmu L
1. minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 69 dBμV/m,
2. příjem na všesměrovou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,
3. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný signál,
4. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 1 % času pro rušící signál,
5. ochranné poměry, kterými jsou:
- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním ve stejném bloku 15 dB,
- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním v sousedním bloku -30 dB.
§ 6
Stanovení pokrytí území signálem zemského rozhlasového vysílání
(1) Pokrytí území se stanoví na základě výpočtu intenzity v oblasti, jejíž hranice odpovídají hranicím zájmového území.
(2) Zájmové území je pokryto zemským rozhlasovým vysíláním, pokud signál z jednoho nebo více vysílačů dosahuje:
a) pro signál zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 4 písm. a) a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 4 písm. e),
b) pro signál zemského digitálního rozhlasového vysílání ve III. pásmu intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 5 písm. a) bodu 1 a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 5 písm. a) bodu 5,
c) pro signál zemského digitálního rozhlasového vysílání v pásmu L intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 5 písm. b) bodu 1 a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 5 písm. b) bodu 5.
(3) Pokrytí území signálem zemského rozhlasového vysílání se udává pro jednotlivá zájmová území jako poměr plochy zájmového území pokryté zemským rozhlasovým vysíláním a celkové plochy tohoto zájmového území vyjádřený v procentech.

§ 7 Odvozené pokrytí obyvatel signálem zemského rozhlasového vysílání
(1) Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se provádí pro jednotlivé obce České republiky, přičemž se vychází z počtu obyvatel jednotlivých obcí podle údajů Českého statistického úřadu vyplývajících z posledního provedeného sčítání lidu3).
(2) Vyhodnocení pokrytí počtu obyvatel signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se provádí pro jednotlivé základní sídelní jednotky4) přiřazené příslušné obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v základní sídelní jednotce se stanoví jako součin poměru území základní sídelní jednotky pokrytého signálem zemského rozhlasového vysílání k celkové ploše území základní sídelní jednotky a celkového počtu obyvatel základní sídelní jednotky. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se stanoví jako součet počtu obyvatel pokrytých zemským rozhlasovým vysíláním v jednotlivých základních sídelních jednotkách v obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci k celkovému počtu obyvatel obce vyjádřený v procentech.
(3) Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání pro celou Českou republiku, případně vybranou část území větší než obec, je dán součtem obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v jednotlivých obcích vybrané části území. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání k celkovému počtu obyvatel České republiky nebo vybrané části území vyjádřený v procentech.

§ 8 Ověření výsledků výpočtu měřením
(1) Měření k ověření výsledku výpočtu se provádí zejména v případě
a) posuzování signálu z jednoho vysílače zejména v okrajových oblastech území pokrytého signálem tohoto vysílače,
b) posuzování signálu z více vysílačů zejména v členitém horském terénu, na částech území zastíněných terénními překážkami, vysokými budovami a podobně.
(2) V případech, kdy bylo provedeno měření, jsou pro posouzení pokrytí území rozhlasovým vysíláním směrodatné výsledky měření intenzity signálu zemského
rozhlasového vysílání a subjektivního hodnocení jeho kvality.

§ 9 Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu
(1) Měření intenzity se provádí měřicí soupravou s měřicí anténou a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se posuzuje
na rozhlasovém přijímači připojeném na anténu pro hodnocení kvality signálu.
(2) Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu rozhlasového vysílání
jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.
(3) Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání jsou uvedeny
v příloze č. 2 této vyhlášky.
(4) Postup při provádění subjektivního hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.
(5) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality přijímaných signálů rozhlasového vysílání se provádí na pevných měřicích bodech, případně na měřicí
trase při měření za jízdy.
(6) Měřicí body pro měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se volí s ohledem na členitost terénu a zástavby
v obci na místech, která nejsou v těsné blízkosti překážek nebo objektů, zastiňujících zejména směr k vysílači, jehož signál je měřen, a nejsou
ovlivněna nadzemním metalickým vedením a dalšími vlivy. Měřicí bod se určuje zeměpisnými souřadnicemi v soustavě Světového geodetického referenčního
systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního předpisu5), podrobnějším popisem místa a adresou, pokud je pro toto místo stanovena.
(7) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí
a) ve výšce 10 m nad terénem, pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak,
b) na střechách budov v případech, kdy výškové ohraničení staveb přesahuje výšku 10 m nad terénem,
c) ve výšce 3 m nad terénem při měření za jízdy měřicím vozem.
(8) V případech, kdy je změřená hodnota intenzity
a) pro zemské analogové rozhlasové vysílání v pásmu FM nižší než hodnota intenzity uvedená v § 4 písm. a), nebo
b) pro zemské digitální rozhlasové vysílání ve III. pásmu nižší než hodnota intenzity uvedená v § 5 písm. a) bodě 1 nebo pro pásmo L hodnota intenzity
uvedená v § 5 písm. b) bodě 1,
je pro vyloučení možnosti měření v lokálním minimu, vzniklém vlivem vícecestného šíření rádiových signálů třeba zjistit maximální hodnotu intenzity
při horizontální změně umístění měřicí antény o nejméně 1 m. Nasměrováním měřicí směrové antény na měřený vysílač analogového rozhlasového vysílání
v pásmu FM nebo na signál s nejlepším subjektivním hodnocením kvality digitálního rozhlasového vysílání se zjistí závislost intenzity na změně výšky
měřicí antény v rozmezí 5 m až 10 m. Ze zjištěných hodnot se vybere maximální hodnota intenzity.
(9) Pro každý měřicí bod se stanoví váhový koeficient, který představuje odhad počtu obyvatel dané obce vyjádřený v procentech, které daný měřicí bod reprezentuje.
Váhový koeficient pro každý měřicí bod stanovuje měřicí technik v průběhu měření v obci; při stanovení váhového koeficientu se berou v úvahu údaje o počtu
obyvatel v příslušné základní sídelní jednotce přiřazené příslušné obci. Součet váhových koeficientů všech měřicích bodů v obci musí být roven 100 %.
(10) Údaje o měřicím bodě, datu, době a dalších podmínkách měření se spolu s naměřenými hodnotami intenzity a údaji o subjektivním hodnocení kvality přijímaných
signálů rozhlasového vysílání zaznamenávají do tabulky záznamu měření.

§ 10 Postup stanovení počtu měřicích bodů
(1) Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště
pro příslušný měřený signál. V malých obcích do 100 obyvatel se vyberou 3 měřicí body. Na měřicích bodech se provede měření intenzity
a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl intenzit podle vzorce:
ΔE = Enmax. – Enmin. ,
kde je: ΔE rozdíl intenzit,
Enmax. maximální hodnota měřené intenzity,
Enmin. minimální hodnota měřené intenzity.

(2) Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota
a) ΔE je menší 5 dB, není třeba zvyšovat počet měřicích bodů,
b) ΔE ≥ 5 dB a ≤ 21 dB, je třeba zvolit počet potřebných měřicích bodů takto:
1. pokud je ΔE 5 až 10 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 7,
2. pokud je ΔE 10,1 až 15 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 15,
3. pokud je ΔE 15,1 až 21 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 27,
c) ΔE je větší než 21 dB, je nutno posuzované území rozdělit na menší, samostatně posuzované části.

§ 11
Měření a vyhodnocení pokrytí území signálem zemského analogového rozhlasového vysílání
(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části nebo území základní sídelní jednotky.
(2) Měřicí anténa:
a) při měření v měřicích bodech se využívá směrové antény, umístěné ve výšce 10 m nad terénem, nastavené do směru maximální intenzity měřeného signálu,
b) při měření za jízdy se využívá všesměrové antény, umístěné na střeše měřicího vozu ve výšce 3 m nad terénem.
Při měření s využitím měřicí antény 3 m nad terénem je nutno naměřené hodnoty korigovat na normovanou výšku 10 m nad terénem připočtením koeficientu k = 6 dB.
(3) Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí postupem a podle stupnice uvedené v příloze č. 3 bodu A 1 této vyhlášky.
(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle přílohy č. 3 bodu A 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.
(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 4 písm. a) a subjektivní hodnocení kvality je hodnoceno nejméně stupněm Q4 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.
(6) Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.
(7) V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu A 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

§ 12
Měření a vyhodnocení pokrytí území signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání
(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části, území základní sídelní jednotky nebo pozemní komunikace a jejich okolí.
(2) Při měření v měřicím bodě se měřicí anténa ve výšce 10 m nad terénem nastavuje do směru maximální intenzity signálu měřeného rozhlasového vysílání. Při měření za jízdy se použije všesměrová měřicí anténa s vertikální polarizací, umístěná na střeše měřicího vozu ve výšce 3 m nad terénem. Podle konkrétní použité výšky měřicí antény je nutno naměřené hodnoty korigovat na normovanou výšku 1,5 m nad terénem odečtením koeficientu k = 10 dB v případě měření v 10 m a k = 4 dB v případě měření ve 3 m.
(3) Při měření v měřicím bodě se kontroluje na analyzátoru spektra tvar spektra signálu přijímaného rozhlasového vysílání.
(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 5 písm. a) bodu 1 nebo § 5 písm. b) bodu 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.
(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnoty minimální intenzity uvedené v § 5 písm. a) bodě 1 pro III. pásmo nebo hodnoty intenzity uvedené v § 5 písm. b) bodě 1 pro pásmo L a subjektivní hodnocení kvality je hodnoceno stupněm Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.
(6) Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.
(7) V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu B 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

§ 13 Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem rozhlasového vysílání
(1) Počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání se z naměřených hodnot intenzity a subjektivního hodnocení kvality signálu při bodových měřeních určuje podle vzorce:
n
P = ∑ vi * pi [%],
i=1 kde je:
P počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání,
n počet měřicích bodů,
vi váhový koeficient stanovený podle § 9 odst. 9,
pi hodnota vyjadřující pokrytí oblasti reprezentované měřicím bodem stanovená pro zemské analogové rozhlasové vysílání podle § 11 odst. 4 a 5 nebo pro zemské digitální rozhlasové vysílání podle § 12 odst. 4 a 5. Tato hodnota je rovna
a) 0 pro měřicí místo nepokryté, nebo
b) 1 pro měřicí místo pokryté signálem zemského rozhlasového vysílání.
(2) Při měření intenzity signálů rozhlasového vysílání za jízdy se váhový koeficient nevyužívá.
(3) Výsledný počet obyvatel pokrytých signálem rozhlasového vysílání v území větším, než je zájmové území, je dán součtem počtu obyvatel pokrytých v jednotlivých zájmových územích.
§ 14 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu: PhDr. Dvořák, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.
Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu zemského rozhlasového vysílání
1. Měřicí souprava pro měření signálů analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM musí splňovat tyto parametry.
1.1 Měřicí přístroj
kmitočtový rozsah 87,5-108 MHz
přesnost měření úrovní ≥ ± 2,0 dB
rozsah měření úrovní 0-120 dBuV
IFBW volitelná 100-250kHz
detektor AV
potlačení zrcadlových kmitočtů větší než 70 dB
potlačení mezifřekvenčního signálu větší než 70 dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota + 5 ÷ + 45°C

1.2 Měřicí anténa
kmitočtový rozsah 87,5-108 MHz
výstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota - 15 ÷ + 50°C
Pro měření v měřicích bodech se použije měřicí anténa směrová, při měření za jízdy měřicí anténa všesměrová.

2. Měřicí souprava pro měření signálů digitálního rozhlasového vysílání ve III. pásmu a v pásmu L musí splňovat tyto parametry.
2.1 Měřicí přístroj
kmitočtový rozsah 174-230 MHz
1452,0-1479,5 MHz
přesnost měření úrovní ≥ ± 2,0 dB
rozsah měření úrovní 10-80 dBμV
IFBW 1,5 MHz
detektor RMS
potlačení zrcadlových kmitočtů větší 70 dB
potlačení mezifrekvenčního signálu větší než 70 dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota + 5 ÷ + 45°C

2. 2 Měřicí anténa
kmitočtový rozsah 174-230 MHz
1450-1480 MHz
výstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota - 15 ÷ + 50°C
Pro měření v měřicích bodech se použije měřicí anténa směrová, při měření za jízdy měřicí anténa všesměrová.

3. Nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity elektromagnetického pole
3.1 Měření signálů zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM
3.1.1 Nastavení základních parametrů analyzátoru spektra
šířka pásma rozlišení RBW 120 kHz (100-180 kHz)
šířka pásma video VBW 100-300 kHz
detektor AV
stopa C/W
span 0,5 MHz
swp 200 ms
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

3.1.2 Nastavení základních parametrů měřicího přijímače
šířka pásma filtru mf IFBW 120 kHz (100-180 kHz)
detektor AV
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

3.2 Měření signálů zemského digitálního rozhlasového vysílání
3.2.1 Měření intenzity signálu digitálního rozhlasového vysílání se provádí jako integrační měření, tj. měření v celé šířce kmitočtového bloku
u analyzátoru spektra funkcí „výkon v kanálu“ nebo u ostatních měřicích přístrojů odpovídajícím nastavením jejich parametrů. Použitím uvedené
funkce jsou parametry měřicího přístroje nastaveny zpravidla automaticky. V případě, že nedojde k automatickému nastavení parametrů měřicího
přístroje, musí být ručně nastaveny následující parametry:
šířka pásma rozlišení RBW 1500 kHz
šířka pásma kanálu 1536 kHz
detektor RMS
stopa C/W nebo AVG
span 5 MHz (doporučená hodnota)
swp 200 ms
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

3.2.2 Při použití měřicích přístrojů, které umožňují pouze měření s menší šířkou pásma rozlišení (RBW) nebo šířkou pásma mezifrekvence (IFBW),
než je požadovaných 1500 kHz, musí být parametry měřicího přístroje nastaveny následovně:
detektor RMS
stopa C/W nebo AVG
span 5 MHz (doporučená hodnota)
swp 200 ms
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

Pro zajištění maximální přesnosti musí být hodnota RBW (IFBW) nastavena na nejvyšší hodnotu, kterou měřicí přístroj umožňuje.
Střední kmitočet, na kterém je měření prováděno, musí být stanoven s ohledem na tvar spektra v celém rádiovém kanálu, zejména
při rozvlnění temene signálu vlivem odrazů tak, aby měření co nejpřesněji reprezentovalo střední hodnotu měřeného signálu.
Výsledná intenzita se stanoví v závislosti na korekci pro použitou hodnotu RBW (IFBW) podle vztahu:
ET-DAB = Enam + K1 + K2 [dBμV/m, dBμV/m, dB, dB]
kde je:
Enam : naměřená hodnota intenzity [dBμV/m]
K1 : 10*log(1536/RBW) [dB]
K2 : 0,3 dB - korekce pro přepočet šumové šířky pásma
Pozn.: Hodnota RBW musí být uvedena v kHz.

Seznam použitých zkratek:
a) IFBW - šířka propustnosti mezifrekvenčního filtru měřícího přijímače
b) RBW - šířka propustnosti mezifrekvenčního filtru analyzátoru spektra
c) swp - doba přeběhu, za kterou se spektrální analyzátor přeladí od nejnižšího k nejvyššímu zobrazovanému kmitočtu (sweep time)
d) span - kmitočtový rozsah přelaďování spektrálního analyzátoru, rozdíl nejnižšího a nejvyššího zobrazovaného kmitočtu
e) detektor AV - detektor střední hodnoty měřeného signálu
f) detektor RMS - detektor efektivní hodnoty měřeného signálu
g) stopa C/W - záznam aktuálního průběhu signálu přepisem předchozího po každé době přeběhu (mazání/zápis - Clear/Write)
h) stopa AVG záznam digitálně průměrovaného signálu (Averaging)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.
Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského rozhlasového vysílání
Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů jsou pro:
1. Hodnocení kvality signálů zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM
1.1 Rozhlasový přijímač
kmitočtový rozsah 87,5-108 MHz
citlivost větší - 75 dBm pro S/N 30 dB
šířka pásma IFBW 150-180 kHz
potlačení zrcadlových kmitočtů větší 70 dB
potlačení mezifrekvenčního signálu větší 70 dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
příjem mono/stereo ano
provozní teplota + 5 ÷ + 45°C

1.2 Přijímací anténa
Pro měření v pevných bodech se pro subjektivní posouzení kvality použije směrová anténa, při měření za jízdy anténa všesměrová
zisk směrové antény ≥ 4 dB
zisk všesměrové antény -2 - 0 dB
impedance 50 (75) Ω
Přijímací anténa musí být k rozhlasovému přijímači připojena koaxiálním kabelem odpovídající impedance s nízkým útlumem a kvalitním stíněním

2. Hodnocení kvality signálů zemského digitálního rozhlasového vysílání
2.1 Rozhlasový přijímač pro zemské digitální rozhlasové vysílání
Pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského digitálního rozhlasového vysílání pro účely pokrytí lze využít standardní rozhlasový přijímač,
který splňuje základní parametry podle technické normy ČSN EN 50248.
2.2 Přijímací anténa
Pro měření v měřících bodech se pro subjektivní posouzení kvality použije směrová anténa, při měření za jízdy anténa všesměrová.
zisk směrové antény
7 dB pro III. pásmo
10 dB pro pásmo L
zisk všesměrové antény -2 - 0 dB
impedance 50 (75) Ω
Přijímací anténa musí být k rozhlasovému přijímači připojena koaxiálním kabelem odpovídající impedance s nízkým útlumem a kvalitním stíněním.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.
Subjektivní hodnocení kvality signálu zemského rozhlasového vysílání
Subjektivní posouzení kvality signálu zemského rozhlasového vysílání vychází z naměřené hodnoty intenzity signálu rozhlasového vysílání a
zjištěných rušivých vlivů.
A. Minimální intenzity signálu zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM
1. Pro účely měření pokrytí signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM jsou minimální intenzity chráněné proti rušení a
minimální intenzity pro místa bez rušení následující:
Intenzita elmag. pole pro výšku antény 10 m pro výšku antény 3 m
Emin. [dBμV/m] 54 48
Ebez rušení [dBμV/m] 48 42

2. Subjektivní hodnocení kvality signálu
Při subjektivním hodnocení kvality signálu zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM se přihlíží k náchylnosti tohoto signálu na degradace,
které závisejí na odstupu signál/šum, odstupu signál/rušení (vf signálem na stejném a sousedních kanálech) a zkreslení modulace, způsobené odrazy
signálu při vícecestném šíření. V případě použití směrové antény a zjištění degradace kvality přijímaného signálu se přijímací anténa nasměruje
na minimum rušení. Při výskytu rušení se zjistí jeho příčina - druh degradace se zaznamená do tabulky naměřených hodnot.
Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije pětistupňové hodnocení:
stupeň kvality hodnocení kvality degradace kvality
Q5 výborná nepozorovatelná
Q4 velmi dobrá pozorovatelná, ale neobtěžující
Q3 dobrá mírně obtěžující
Q2 nevalná obtěžující
Q1 špatná velmi obtěžující

Stupeň míry rušení se doplní za stupeň kvality následujícím označením druhu degradace:
š šum
i interference (rozlišit rušení na stejném / sousedních kanálech)
z zkreslení modulace
p průmyslové rušení
n jiné typy degradace (zapsat do poznámky)
B. Minimální intenzity signálu zemského digitálního rozhlasového vysílání

1. Pro účely měření pokrytí signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání jsou minimální intenzity následující:
intenzita elmag. pole [dBμV/m] III. pásmo pásmo L
pro výšku antény 10 m 58 69
pro výšku antény 3 m 52 63
pro výšku antény 1,5 m 48 59
Pozn.: Hodnoty uvedené v tabulce reprezentují minimální intenzitu korigovanou z 50% na 99% míst (korekční faktor 13 dB).

2. Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije třístupňové hodnocení:
Q5 kvalita výborná, nepozorovatelné závady v modulaci
Q3 kvalita dobrá, jednotlivý mžikový výpadek
Q1 kvalita špatná, časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje

Doba sledování kvality modulace jednotlivých programů je minimálně 3 minuty.
Při zaznamenání jednotlivých mžikových výpadků na více bodech v měřené lokalitě bez logického vysvětlení nízkým odstupem c/n se musí provést
detailní rozbor příčin degradace kvality signálu.

------- poznámky pod čarou ------------
1) § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.
2) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 2 písm. s) zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

127/2005 Zákon o elektronických komunikacích

ruší 151/2000, dříve 110/1964

Obsah
ČÁST PRVNÍ - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE(§ 1 - § 151)
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích(§ 152)
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního(§ 153)
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky(§ 154)
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona(§ 155)
ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony(§ 156)
ČÁST SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o telekomunikacích(§ 157)
ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky(§ 158)
ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel(§ 159)
ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon(§ 160)
ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání(§ 161)
ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen(§ 162)
ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna krizového zákona(§ 163)
ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání(§ 164)
ČÁST PATNÁCTÁ - Změna rozpočtových pravidel(§ 165)
ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích(§ 166)
ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky(§ 167)
ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv(§ 169)
ČÁST DVACÁTÁ - Změna služebního zákona(§ 170)
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna soudního řádu správního(§ 171)
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže(§ 172)
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců(§ 173 - § 27b)
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 427/2003 Sb.(§ 174)
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů(§ 175 - § 176)
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů(§ 177 - § 178)
Přechodná ustanovení

127  ZÁKON ze dne 22. února 2005 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
23.	01.01.2015	458/2011 Sb.	
22.	01.01.2014	303/2013 Sb.	Aktuální verze. 
21.	08.08.2013	214/2013 Sb.	
20.	01.01.2013	457/2011 Sb., 18/2012 Sb.	
19.	01.10.2012	273/2012 Sb.	
18.	01.07.2012	142/2012 Sb., 167/2012 Sb.	
17.	01.04.2012	375/2011 Sb., 19/2012 Sb.	
16.	01.01.2012	341/2011 Sb., 420/2011 Sb., 468/2011 Sb.	
15.	01.08.2011	137/2011 Sb.	
14.	12.04.2011	94/2011 Sb.	
13.	01.01.2011	281/2009 Sb.	
12.	01.07.2010	227/2009 Sb., 153/2010 Sb.	
11.	20.10.2008	384/2008 Sb.	
10.	01.09.2008	247/2008 Sb.	
9.	01.07.2008	124/2008 Sb., 177/2008 Sb., 189/2008 Sb.	
8.	01.01.2008	261/2007 Sb., 304/2007 Sb.	
7.	01.06.2007	110/2007 Sb.	
6.	01.01.2007	186/2006 Sb.	
5.	01.07.2006	310/2006 Sb.	
4.	31.05.2006	235/2006 Sb.	
3.	01.10.2005	361/2005 Sb.	
2.	01.08.2005	290/2005 Sb.	
1.	01.05.2005		Počátek účinnosti. 
0.	31.03.2005
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie1) podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.
(2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.
(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské soutěže.

§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb,
b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,
c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací,
d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti,
e) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,
f) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění,
g) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně,
h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace,
i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln,
j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání,
k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos,
l) rozhraním
1. koncový bod veřejné komunikační sítě,
2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo
3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními, a jejich technické specifikace,
m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,
n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,
o) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,
p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující přímo nebo nepřímo uskutečňování národních nebo mezinárodních volání,
q) univerzální službou soubor služeb stanovený v § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,
r) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,
s) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci,
t) neúspěšným pokusem o volání se rozumí takové volání, které bylo úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,
u) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, dalšími právními předpisy,
v) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,
w) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,
x) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích,
y) porušením ochrany osobních údajů porušení bezpečnosti, které vede k neoprávněnému přístupu nebo k neoprávněné nebo nahodilé změně, zničení, vyzrazení či ztrátě osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací,
z) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají přímo použitelnému předpisu Evropské unie53), a které zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,
aa) přiřazenými službami služby související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které mohou umožnit, umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby a zahrnují zejména systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti uživatele.

§ 3
(1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb2).
(2) Sídlem Úřadu je Praha.
(3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.

HLAVA II
CÍLE A ZÁKLADNÍ ZÁSADY REGULACE
§ 4
Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.
§ 5
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti
a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,
b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně služeb přenosu obsahu, a
c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel.
(2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské unie zejména tím, že
a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen "členský stát"),
b) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a
c) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“) a s Komisí Evropské unie (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie.
(3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti
a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38,
b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelů,
c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí,
d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,
e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, a
f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí,
g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru,
h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací.
(4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména
a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,
b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury,
c) podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup, aby se investiční rizika rozložila, a přitom zajišťují zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace,
d) zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky,
e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.
(5) Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4.
§ 6
(1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v souladu s tímto zákonem.
(2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší.
(3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.
(4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li tento zákon jinak, povinen
a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu3), aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat,
b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o ceně.
HLAVA III
REGULACE KOMUNIKAČNÍCH ČINNOSTÍ
Díl 1
Komunikační činnosti a podnikání
§ 7
(1) Komunikačními činnostmi jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací,
b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů (§ 73).
(2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu.
§ 8
(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je
a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,
b) poskytování služeb elektronických komunikací.
(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí
a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,
b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,
d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají finanční úřady. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,
e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7.
(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.
(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

Díl 2
Všeobecné oprávnění

§ 9
Vydání všeobecného oprávnění

(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.

(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17).

§ 10
Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

(1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se

a) interoperability služeb a propojení sítí,

b) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,

c) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací,

d) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,

e) ochrany osobních údajů a soukromí,

f) ochrany spotřebitelů,

g) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje porušování právních předpisů,

h) informací, které subjekty oznamují na základě tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie5b),

i) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen "krizové stavy"),

j) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8),

k) zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,

l) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,

m) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci,

n) plnění povinnosti podle § 62,

o) plnění povinností podle § 97, nebo

p) oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů podle písmene m).

(2) Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

§ 11
Zvláštní povinnosti

(1) Zvláštními povinnostmi se rozumí

a) povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,

b) povinnosti uvedené v § 51 odst. 5 až 7, 11 a 12,

c) povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,

d) povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83),

e) povinnosti uvedené v § 69a a v § 69b.

(2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad.

(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.

§ 12
Změna a zrušení všeobecného oprávnění

Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i podle § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy se rozumí

a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění vydáno,

b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

c) zajištění obrany a bezpečnosti státu9).

§ 13
Oznámení podnikání

(1) Fyzická a právnická osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit10) (dále jen "oznámení") Úřadu. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.

(2) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno.

(3) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby.

(4) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede

a) vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění,

b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací,

c) způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97,

d) připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 odst. 3.

(5) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku. Právnická osoba dosud nezapsaná v obchodním rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(6) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa10a).

(7) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.

(8) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.

(9) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.

§ 14
Osvědčení a evidence podnikatelů
(1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 13. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a). Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 13, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne menší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví a tuto skutečnost dotčené osobě sdělí.
(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede
a) tyto identifikační údaje:
1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu bydliště a identifikační číslo,
2. u právnické osoby obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo,
b) vymezení druhu a územního rozsahu sítě elektronických komunikací, nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104.

(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi fyzických a právnických osob, které splnily oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavcích 2 a 4. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Oznámí-li osoba uvedená v databázi Úřadu připravenost poskytovat služby podle § 99 odst. 3, Úřad v databázi tuto skutečnost vyznačí.

(5) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.

Díl 3
Správa rádiového spektra

§ 15
Povinnosti Úřadu

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie. Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení.

(2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití.

(3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.

(4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním.

(5) Pro účely výkonu správy rádiového spektra a státní kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a o rádiových kmitočtech přidělených

a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,

b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,

c) Bezpečnostní informační službě,

d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,

e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,

f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely.

(6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru10b).

(7) Úřad je povinen provádět systematické monitorování efektivního využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 ve výběrovém řízení podle § 21.

(8) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.

§ 16
Kmitočtové plány

(1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou.

(2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

(3) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.

(4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami, včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a.

(5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

(6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.

(7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 16a

(1) Při správě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických komunikací.

(2) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné pro

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) ochranu veřejného zdraví proti škodlivým účinkům působení elektromagnetického pole,

c) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

d) zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů,

e) zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo

f) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro

a) splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Mezinárodní telekomunikační unii, nebo

b) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(4) Úřad může v plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby, které slouží k ochraně života a zdraví.

(5) Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4 již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.

§ 17
Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra,

d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, nebo

e) experimentálním účelům.

(2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné,

g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena

a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11), nebo smlouvou s držitelem takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu16),

b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,

c) u osob dosud nezapsaných v obchodním rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,

d) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla,

e) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby12),

f) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle13), nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle14); zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením14).

(6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto dotčeny.

(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby. Žádá-li žadatel pro účely dokrytí území, na kterém je oprávněn šířit a přenášet rozhlasové nebo televizní vysílání, o udělení dalšího oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, Úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stanovisko. Neobdrží-li Úřad toto stanovisko do 30 dnů od požádání, platí, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s udělením oprávnění souhlasí.

(8) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního právního předpisu11).

(9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Policie České republiky, Vězeňské služby a justiční stráže České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a celních orgánů15).

(10) Kmitočtová pásma vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) to vyžaduje bezpečnost státu,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

d) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) nebo plán využití rádiového spektra; to neplatí v případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b,

e) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

f) požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze zkoordinovat,

g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, nebo

h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.

(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.

(13) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.
(14) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá odkladný účinek.

§ 18  Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede
a) byla-li žadatelem
1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3. jiná nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,
b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů,
c) označení radiokomunikační služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,
d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích,
e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,
f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,
g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,
h) případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
(2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se
a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření8),
b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů,
c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo
d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.
Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.
(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22, může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f).
(4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Evropské unie a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Evropské unie nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů.
(5) Držitel oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

§ 19  Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1) Úřad může rozhodnout o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to
a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo
b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,
c) nezbytně bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem,
d) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24,
e) držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17.
S výjimkou případu uvedeného v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.
(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27.
(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Pokud jsou předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.
(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže
a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem16),
b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,
c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,
d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny; 
   do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; 
   lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů 
   držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; 
   doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby,
e) držitel oprávnění o odnětí požádal, nebo
f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3.
(5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.
(6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti
a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,
b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,
c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c),
d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo
e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23,
f) dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo
g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2.
(7) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.

§ 19a
Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak.

(2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.

(4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3.

§ 19b
Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely

(1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti.

(2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln.

(3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.

(4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely.

(5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. Dobu platnosti lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.

(6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2.

(7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou rádiovými zařízeními ostatních radiokomunikačních služeb a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb.

(9) V případě že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.

(10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,

c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce,

d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c),

e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.

(11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.

(13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e).

(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost informace o výsledcích využívání rádiových kmitočtů k experimentálním účelům.

(15) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění pro experimentální účely nemá odkladný účinek.

§ 20
Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.

(2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede

a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká,

b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtů,

d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o zrušení přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě zrušeného přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o zrušení přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě zrušeného přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma.

(4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 18 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména

a) nutnost zachování omezení počtu práv,

b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu,

c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů,

d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty,

e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací.

(5) V případě, že na základě výsledků přezkumu bude mít Úřad za to, že je třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. Po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu. Tuto výzvu Úřad učiní nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu. O žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21.

(6) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21.

§ 21
Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů

(1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130.

(2) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména

a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů,

b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů,

c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací.

(4) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.

(5) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně

a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena,

b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,

c) údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení,

d) podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů, včetně doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny,

e) určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3 nebo zda jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

f) výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3,

g) aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

h) podmínek účasti výběrového řízení,

i) lhůty pro podávání žádostí,

j) výše a podmínek složení peněžité záruky55), je-li vyžadována pro zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů, kdy peněžitá záruka propadá.

(6) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.

(7) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení.

(8) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do dvou měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci rozhodnutí podle věty první a zaplacení ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Nezaplatí-li úspěšný žadatel cenu za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli.

(9) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.

§ 22
Příděl rádiových kmitočtů

(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise.

(2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) specifikaci rádiových kmitočtů,

b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb,

c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popřípadě pokrytí území nebo obyvatelstva,

d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,

e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,

f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a

g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů.

(3) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.

(4) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak16).

(5) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

§ 22a
Změna přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.

(2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

b) jde o převod přídělu podle § 23.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektra16a).

(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.

§ 22b
Odnětí přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže

a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem11),16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5.

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,

b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo

c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

§ 22c
Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů

(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,

1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, nebo

2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci,

e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3, nebo

f) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.

(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

§ 22d
Přechod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.

(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.

(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.

(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

§ 23
Převod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,

b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,

c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,

d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,

e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.

(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,

d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů,

e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem,

f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu.

(3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.

(4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

(5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, Úřad rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

§ 23a

(1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.

(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.

§ 24
Poplatky za využívání rádiových kmitočtů

(1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a držitel oprávnění pro experimentální účely jsou povinni platit za využívání rádiových kmitočtů roční poplatky.

(2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích:

a) v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma, parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti,

b) v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti využívané šířce kmitočtového pásma, druhu rádiového směrového spoje, druhu kmitočtového pásma a parametrech rádiového zařízení,

c) u šíření a přenosu rozhlasového vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového vysílání a na parametrech rádiového zařízení,

d) u šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení,

e) v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma a na technologii umožňující účelné využití kmitočtového pásma výběrem volného kmitočtového kanálu nebo mnohonásobným přístupem k tomuto kanálu,

f) u ostatních radiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 9 600 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti.

(3) Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů při využívání rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační službu a pro leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti.

(4) Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání11) bez zbytečného odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto ustanovení.

(5) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti.

§ 25
Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit.

(2) Žádost musí obsahovat

a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a),

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle § 17 odst. 4,

c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.

(4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem56) se nevyžaduje.

(5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3000 Kč.

(6) Pokud se žadateli nevyhoví, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtů.

(7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.

(8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek.

(9) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.

(10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

§ 26
Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu

a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,

b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách13),17),

c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln,

d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu.

(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.

(3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky.

(4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti.

(5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

(7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

Díl 4
Radiokomunikační účet

§ 27

(1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až c) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra.

(2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na

a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,

b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra.

(3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1.

(4) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.

(5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.

(6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí

a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,

b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů,

c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu,

d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a

e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.

(7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

(8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.

Díl 5
Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen

§ 28
Povinnosti Úřadu

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen, s výjimkou internetových adres, (dále jen "čísla") správu čísel pro sítě a služby elektronických komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie.

(2) Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen "číslovací plány") a provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání.

(3) Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla rozhodnutí, kterými byla čísla přidělena, a dobu, na kterou byla přidělena. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 29
Číslovací plány

(1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel, včetně evropských harmonizovaných čísel18a), pro veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34).

(2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v uvedených oblastech.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu.

(4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30
Oprávnění k využívání čísel

(1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie57). Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,

c) požadovanou dobu využívání čísel.

(4) Žádost musí být u osob doposud nezapsaných v obchodním rejstříku doložena ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti.

(6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.

(7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel.

(8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel,

d) požadovaná čísla nejsou k dispozici.

(9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám.

(11) Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného podnikatele jen se souhlasem Úřadu. Pro převod oprávnění platí ustanovení § 23 obdobně. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.

(12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

§ 32
Vydání oprávnění k využívání čísel

(1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede

a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) přidělená čísla,

c) označení služby, pro kterou budou čísla užívána, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby,

d) výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak,

e) dobu platnosti oprávnění k využívání čísel.

(2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se

a) účelného využívání čísel,

b) povinnosti zajistit přístup k operátorským službám a k informačním službám o telefonních číslech a o telefonních seznamech účastníků,

c) převodu oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takový převod, nebo

d) povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel.

Uvedené podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(4) Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.

§ 33
Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na čísla tísňového volání. Čísly tísňového volání jsou jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

(3) Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, je povinen

a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a

b) zajistit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.

Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.

(4) Podnikateli uvedenému v odstavci 3 náleží úhrada nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání. Výši a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť je povinen u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační (§ 91) a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího.

(6) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v seznamech telefonních čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby (dále jen „účastnické seznamy“), v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré náklady související s originací a přenosem volání na čísla tísňového volání a informace o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů.

(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby.

(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.
(10) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, 
     povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního 
     koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Žádost podle 
     věty první musí být učiněna v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem podle 
     zvláštního právního předpisu. Subjekt provozující pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání je oprávněn dočasně odmítnout komunikaci
      uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání.
(11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. 
     Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání.
(12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.

§ 33a  Přístup k evropským harmonizovaným číslům
(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.
(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34  Přenositelnost telefonních čísel
(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě
a) geografických telefonních čísel na určeném území,
b) negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.
Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.
(2) Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě.
(3) Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla pro přístup ke službám na účet volaného, služeb s vyjádřenou cenou a účastnická čísla veřejných mobilních komunikačních sítí.
(4) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
(5) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout jeden pracovní den.
§ 35
Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup

a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat,

b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie, čísel patřících do Evropského telefonního číslovacího prostoru a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání.

(2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby.

(3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.

§ 36
Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

b) vyhlášení krizového stavu,

c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37,

d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.

S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno,

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo

c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé.

(5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo

b) držitel oprávnění o odnětí požádal.

(6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), nebo

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.

(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.

§ 37
Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel

(1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání čísel tísňového volání se nezpoplatňuje.

(2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.

Díl 6   Univerzální služba
§ 38
Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů
(1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových uživatelů a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Cílem je zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů.

(2) V rámci univerzální služby je Úřad oprávněn uložit podnikatelům povinnost poskytovat následující služby (dále jen "dílčí služba")

a) připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti,

b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,

c) pravidelné vydávání účastnických seznamů a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům,

d) informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele,

e) služby veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě,

f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě, k informační službě o telefonních číslech a k účastnickým seznamům rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo

g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou:

1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační síti pro spotřebitele,

2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístupu k podobným službám se zvýšenou cenou anebo volání na určené druhy čísel pro účastníka,

3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro účastníka,

4. poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány, jsou-li tyto informace dostupné, a

5. kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby.

Uložením povinnosti podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení § 64 odst. 3. Služby podle písmen a) a b) musí umožnit systém předplatného pro spotřebitele (§ 44).

(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen "zvláštní ceny"). Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.

(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

(8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.

§ 39
Určení poskytovatele univerzální služby

(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 a 3 (dále jen "povinnost poskytovat univerzální službu") na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130. V oznámení uvede zejména

a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,

b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu.

(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.

(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Úřad alespoň jednou za dva roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby,

b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.

(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.

(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.

(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna v kterémkoliv pevném místě dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny koncové uživatele na celém území státu.

(10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.

(11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku.

(12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní.

(13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu podniku s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost subjektu, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladů.

(14) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést

a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,

b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,

c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,

d) informace o finančních, technických a odborných předpokladech nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti poskytovat univerzální službu,

e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.

(15) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.

§ 40
Připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům uživatelů na jedno připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti.

(2) Připojením v pevném místě k veřejné komunikační síti se rozumí zřízení a zprovoznění koncového bodu sítě v pevném místě.

(3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům uživatelů na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě.

(4) Přístupem v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě se rozumí provozování koncového bodu sítě.

(5) Připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě musí umožnit koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou účastníků a technickou proveditelnost.

(6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavcích 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů, je povinen písemně sdělit uživateli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků podle odstavců 1 a 3 a podmínky přístupu k internetu podle odstavce 5.

§ 41
Účastnické seznamy a informace o telefonních číslech

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je v souladu s § 95 a 96 povinen vést, distribuovat, vydávat a nejméně jednou ročně aktualizovat účastnický seznam všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Tento účastnický seznam se vydává v tištěné formě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poskytovatel univerzální služby je povinen poskytnout tento účastnický seznam účastníkovi na jeho vyžádání.

(2) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. d), je v souladu s § 96 povinen poskytovat koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, úplnou informační službu o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen

a) předat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údaje svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje svých účastníků-právnických osob, pokud k jejich uveřejnění dali účastníci souhlas. Osobní údaje fyzických osob a identifikační údaje právnických osob se uveřejní v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen účastníky bezplatně informovat před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu,

b) alespoň jednou za 3 měsíce předávat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 aktualizaci údajů uvedených v písmenu a).

Předávající strana má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů. Poskytovatelé univerzální služby jsou povinni zacházet s těmito údaji nediskriminačním způsobem, zejména je zakázáno upřednostňovat informace o vlastních účastnících na úkor informací o účastnících ostatních podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Pokud je poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 zároveň podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, řídí se udělování souhlasu k uveřejnění údajů jeho účastníků podmínkami podle písmene a).

(4) Uložení povinnosti poskytovat univerzální službu podle odstavců 1 a 2 nebrání vydávání účastnických seznamů a poskytování informačních služeb o účastnických číslech jinými subjekty v souladu s § 95 a 96.

(5) Osobními údaji podle odstavce 3 jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa trvalého pobytu, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 3 jsou obchodní firma nebo název nepodnikající právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.

(6) Součástí účastnického seznamu nebo databáze, podle nichž se poskytují informace o telefonních číslech účastníků, mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 5. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.

§ 42
Veřejné telefonní automaty a jiné obdobné technické prostředky umožňující přístup k veřejně dostupné telefonní službě

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. e), je povinen ve stanovené geografické oblasti uspokojovat přiměřené potřeby koncových uživatelů týkající se počtu veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě, geografického pokrytí, kvality poskytované služby a dostupnosti, včetně potřeb zdravotně postižených koncových uživatelů.

(2) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen zabezpečovat bezplatný přístup koncových uživatelů

a) k veřejným telefonním automatům nebo jiným obdobným technickým prostředkům umožňujícím přístup k veřejně dostupné telefonní službě a jejich nepřetržité fungování,

b) k číslům tísňových volání (§ 33) bez nutnosti použití platebních prostředků.

§ 43
Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. f), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě, tak aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný s přístup, který využívají ostatní koncoví uživatelé, včetně přístupu k číslům tísňového volání, k účastnickým seznamům, k informační službě o telefonních číslech účastníků a možnost výběru operátora nebo podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména

a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení,

b) zabezpečovat bezbariérový přístup k vybraným veřejným telefonním automatům, jejich dostupnost a zvláštní vybavení19).

(3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,

b) držitel průkazu ZTP/P,

c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo

d) účastník, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).

(5) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými fyzická osoba prokazuje poskytovateli univerzální služby zdravotní postižení.

§ 44
Doplňkové služby

(1) Systémem předplatného se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání veřejně dostupné telefonní služby.

(2) Selektivním zamezením podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která účastníku umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k jiným podobným službám se zvýšenou cenou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

(3) Položkovým vyúčtováním ceny se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání. Neobsahuje položky za volání, která účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání.

(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na výdaje spotřebitele.

(5) Rozsah vyúčtování ceny uvedeného v odstavci 3 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 45
Cenová dostupnost

(1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné zásahy do běžných obchodních podmínek.

§ 46
Podmínky poskytování dalších služeb

Jestliže poskytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle § 38 odst. 2 písm. a) až g) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je povinen stanovit smluvní podmínky (§ 63) tak, aby účastník nemusel platit za ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro poskytnutí požadované dílčí služby.

§ 47
Kvalita univerzální služby

(1) Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

(3) Úřad je oprávněn opatřením obecné povahy stanovit obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 2 s cílem, aby koncoví uživatelé měli přístup k úplným, srovnatelným a přehledným údajům.

(4) V případě důvodných pochybností ohledně přesnosti a srovnatelnosti údajů o plnění výkonnostních cílů, které poskytovatel univerzální služby předkládá Úřadu podle odstavce 2, je Úřad oprávněn rozhodnout o ověření těchto údajů třetím subjektem, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Náklady na ověření nese dotčený poskytovatel univerzální služby.

(5) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48
Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby

(1) Úřad vypočítá čisté náklady na poskytování univerzální služby postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do výběrového řízení podle § 39 odst. 5.

(2) Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní rok, v němž měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat dílčí službu (dále jen "zúčtovací období").

(3) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.

(4) Celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby všemi dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.

(5) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. Poskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného poskytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální služby, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady poskytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování univerzální služby.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví a bezodkladně uveřejní.

(7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49
Financování univerzální služby

(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.

(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.

§ 50
Obsah výroční zprávy univerzální služby

(1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň

a) výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby,

b) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a

c) informace o provedených úhradách čistých nákladů,

(2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

Díl 7
Analýza relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou

§ 51
Analýza relevantních trhů

(1) Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.

(2) Úřad provádí analýzu relevantních trhů v intervalu 1 až 3 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní silou uložil povinnosti podle odstavce 5, popřípadě ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další 3 roky, oznámí-li to s odůvodněním Komisi a ta do jednoho měsíce od oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.

(3) V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních trzích23), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do dvou let ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy, které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.

(4) Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 5, 6 nebo 12, které hodlá uložit za účelem nápravy.

(5) Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z následujících povinností

a) průhlednosti podle § 82,

b) nediskriminace podle § 81,

c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,

d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84,

e) umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, nebo

f) související s regulací cen podle § 56 a 57.

Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a povinnostech má být rozhodováno.

(6) Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 5 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.

(7) V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k závěru, že uložením povinností podle odstavců 5 a 6 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován, povinnost funkční separace podle § 86a.

(8) Pokud povinnosti podle odstavců 5, 6, 7 a 12 na relevantním trhu již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností.

(9) Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52 odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a povinností uložených podle odstavců 5, 6, 7 a 12.

(10) Rozhodnutí podle odstavců 5 až 13 Úřad uveřejní podle § 125.

(11) V případě nadnárodních trhů Úřad postupuje v souladu s právem Evropské unie a provede společně s dotčenými národními regulačními úřady analýzu relevantního trhu a popřípadě stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu. Po projednání s dotčenými národními regulačními úřady Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností uvedených v odstavcích 5, 6, 7 a 12. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě.

(12) Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 5, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat

a) neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových uživatelů,

b) nepřiměřené vzájemné vázání služeb,

c) účtování neúměrně vysokých cen, nebo

d) omezování hospodářské soutěže stanovením dumpingových cen.

(13) Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle odstavce 5 písm. a) až c) a f). Pokud není uložení těchto povinností dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce 12.

§ 52
Relevantní trh

(1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise23). V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131.

§ 53
Podnik s významnou tržní silou

(1) Právnická nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických komunikací, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících a spotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.

(2) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi těmito trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu na související trh, a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto subjektu.

(3) Na relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se samostatnou významnou tržní silou nebo více subjektů se společnou významnou tržní silou.

(4) Kritéria pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou tržní sílu, stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 8
Ceny a regulace cen
Ceny

§ 54

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen

a) uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, podle zvláštního právního předpisu24) před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) předkládat v elektronické formě platné ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu.

(2) Úřad uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.

§ 55

(1) Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, a podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který je povinen poskytovat službu podle § 70, sjedná ceny za propojení v souvislosti s poskytováním těchto služeb tak, aby tyto ceny byly nákladově orientovány.

(2) Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se sjedná tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika, včetně rizik spojených s investicemi do nových sítí.

(3) V případě, že ceny za poskytování služeb podle § 34 nebo § 70 jsou účtovány přímo účastníkovi, je dotčená osoba povinna sjednat tyto ceny tak, aby neodrazovaly účastníky od využívání těchto služeb.

§ 56
Regulace cen

(1) Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad podle tohoto zákona. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.

(2) Úřad je oprávněn uplatnit regulaci cen, včetně podmínek ovlivňujících cenu, za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem univerzální služby a za služby poskytované podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.

(3) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou být podle odstavce 2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických komunikací.

(4) Úřad je povinen při uplatňování cenové regulace brát do úvahy ochranu zájmů subjektu, jehož ceny jsou regulovány tak, aby cena plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro služby podle § 43.

§ 57
Uplatnění regulace cen

(1) V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením nebo přístupem provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční zejména tím, že by mohlo docházet k uplatňování nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových uživatelů, a jestliže by opatření podle § 51 odst. 3 písm. a) až f) nevedla k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(2) V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční, a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit investice provedené dotčeným podnikem, příslušná rizika a umožnit mu návratnost investic v přiměřeném časovém období.

(4) Jestliže cena uplatněná podle § 55 odst. 3 odrazuje účastníka od využívání služeb podle § 34 nebo § 70, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen těchto služeb vydáním rozhodnutí o ceně. Při uplatnění regulace ceny za přenositelnost telefonních čísel pro účastníky Úřad nesmí stanovit specifické nebo společné ceny.

§ 58
Způsob regulace cen

(1) Způsoby regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek stanovených v § 57, jsou

a) stanovení minimálních nebo maximálních cen,

b) usměrňování vývoje cen stanovením podmínek, kterými jsou

1. maximální rozsah možného zvýšení ceny ve vymezeném období,

2. maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období,

3. závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci, včetně povinnosti nákladové orientace, stanovení efektivně a účelně vynaložených nákladů a přiměřeného zisku, nebo

4. závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích u vertikálně integrovaného podniku, včetně uložení zákazu stlačování marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,

c) časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na relevantním trhu (dále jen "cenové moratorium"); cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu 12 měsíců.

(2) Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu vycházející z cen srovnatelných trhů.

(3) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.

§ 59
Rozhodnutí o ceně
(1) Rozhodnutí o ceně musí obsahovat v odůvodnění i metodu postupu Úřadu, která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně konzultuje podle § 130 a 131.
(2) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.

§ 60  Povinnosti podniku s významnou tržní silou
(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který má na základě rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen na žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované a jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro kontrolu výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé na metodách používaných dotčeným podnikem s významnou tržní silou, popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.
(2) Dojde-li Úřad na základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že dotčená osoba neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto subjektu rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění.

HLAVA IV
PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELŮ, ÚČASTNÍKŮ, SPOTŘEBITELŮ A KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

Díl 1
Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí

§ 61

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

§ 62

(1) Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

§ 63 Náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací
(1) Ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy
a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu,
b) je-li uživatelem
1. podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,
c) popis poskytované služby, zejména
1. informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání,
2. informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,
3. minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení,
4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby,
5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,
6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,
d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,
e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,
f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,
g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba,
h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek,
i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,
j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,
k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení,
l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,
m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,
n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti,
o) výše ceny za přenesení telefonního čísla a popřípadě dalších identifikátorů účastníka a podmínky přenesení,
p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,
q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3.
(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé své provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zpřístupnit informace o svých službách. Úřad může prováděcím právním předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat
a) účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky,
b) účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání,
c) účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,
d) o všech postupech zavedených poskytovatelem k měření a řízení provozu, aby se zabránilo naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv tyto postupy mohou mít na kvalitu služby,
e) účastníky o jejich právu rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny,
f) pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících produktů a služeb jim určeným.
(4) Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.
(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a).
(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat o této změně účastníka. Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.
(7) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel požádá.
(8) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, jsou neplatná.
(9) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištující připojení k veřejné komunikační sítí povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout účastníkovi informace podle odstavce 1 písemně, a to v elektronické nebo listinné formě. Lhůta pro odstoupení účastníka od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání62) nebo při použití prostředků komunikace na dálku63) začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.
(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen informovat účastníka způsobem, který si zvolil pro zasílání vyúčtování, a to nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy obsahující ujednání o automatickém prodloužení smlouvy, o možnosti a způsobu, jak ukončit smlouvu.
(11) Smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti uzavřenou na dobu určitou je možné vypovědět za podmínek uplatňovaných podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištujícím připojení k veřejné komunikační síti podle odstavce 1 písm. g) a h) pro smlouvy na dobu neurčitou a v souladu s odstavcem 1 písm. p).
§ 64 Vyúčtování ceny, reklamace
(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.
(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:
a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo
b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.
Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncovým uživatelem, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.
(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.
(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.
(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než elektronické.
(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.
(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.
(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.
(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.
(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.
(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.
(13) Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.
§ 65 Neplacení nebo opožděné placení účtu
(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.
(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou uskutečňování volání na čísla tísňového volání. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

§ 66 Informační a operátorské služby
(1) Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, předat jí osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5. Podnikatel podle věty první je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník sdělil, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

§ 67
Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen na žádost svého účastníka a na jeho náklady zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o fyzických a právnických osobách uvedených v § 41 odst. 5, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41 odst. 6.

§ 68
Služba televize širokého formátu

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, jejímž prostřednictvím jsou šířeny digitální televizní služby, je povinen provozovat tuto síť tak, aby umožňovala šíření služeb a programů televize širokého formátu. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která přijímá a dále vysílá programy nebo služby televize širokého formátu, je povinen zachovat tento široký formát.

(2) Službou televize širokého formátu se rozumí služba, která se skládá zcela nebo částečně z poskytování programů vyrobených a zpracovaných tak, aby mohly být zobrazeny v širokém formátu s plnou výškou; formát 16 : 9 je referenčním formátem pro služby televize širokého formátu.

§ 69

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a, je-li to technicky možné, podnikatel zajišťující přístup k veřejné komunikační síti je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit

a) hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,

b) informace prostřednictvím automatických hlásek, které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho síti,

c) volání na čísla tísňového volání.

§ 69a

(1) Aniž je dotčeno ustanovení § 38, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu nebo zajišťujícím přístup k veřejné komunikační síti podmínky týkající se povinnosti poskytovat koncovému uživateli doplňkové služby podle § 38 a, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné, službu multifrekvenční tónové volby a zobrazení telefonního čísla volajícího účastníka.

(2) Úřad povinnost poskytovat povinnosti v odstavci 1 neuloží, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

§ 69b

Aniž je dotčeno ustanovení § 43, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

§ 70
Volba a předvolba operátora

(1) Úřad v souladu s § 51 rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě povinnost umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv propojeného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu

a) volbou kódu příslušného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu při jednotlivých voláních (volba operátora) a

b) trvalým nastavením kódu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu (předvolba operátora), který může být potlačen při jednotlivém volání volbou podle písmene a).

(2) Úřad je oprávněn na základě požadavku uživatelů rozhodnout postupem podle § 51 o zavedení služeb uvedených v odstavci 1 i v jiných sítích nebo jiným způsobem, přičemž zohlední povinnosti a podmínky uvedené v § 84.

(3) Technické a organizační podmínky pro realizaci volby a předvolby operátora a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s volbou a předvolbou operátora stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 71
Kvalita služby

(1) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje tyto informace ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podnikatel je povinen poskytnout Úřadu na jeho vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2.

(3) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb.

§ 72
Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, uloží rozhodnutím povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby.

(2) Úřad povinnost uvedenou v odstavci 1 uloží jen na základě zvláštního právního předpisu11).

§ 72a

(1) Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání11),16) a podnikatelem poskytujícím tuto službu elektronických komunikací.

(2) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.

(4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

(5) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

§ 72b

(1) Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto ustanovení obdobně.

(2) Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o

a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,

b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,

c) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,

d) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden rozhlasový program,

e) předpokládaném rozsahu pokrytí území,

f) použitém standardu zdrojového kódování,

g) použitém ochranném intervalu,

h) podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových průvodců (EPG) k šíření,

i) podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,

j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,

k) časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v plném rozsahu,

l) podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové vysílací sítě,

m) velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a informační služby,

n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby operátora sítě,

o) parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.

§ 72c

Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti sdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu a struktuře využívaného datového toku vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku do konce následujícího kalendářního měsíce a při změně těchto údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle předchozí věty zveřejňuje podnikatel v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Díl 2
Přístroje

§ 73

(1) Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.

(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis25),26) pro přístroje technické požadavky (dále jen "technické požadavky"), tyto přístroje nesmí být uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky nesplňují.

(3) Rádiovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, schopný komunikace na základě vyzařování nebo příjmu rádiových vln s použitím rádiového spektra přiděleného pro zemské nebo kosmické radiokomunikace.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, umožňující komunikaci a určený k připojení přímo nebo nepřímo k rozhraní veřejné komunikační sítě.

(5) Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování dalších služeb.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím, než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.

(8) Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje.

(9) Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a oznamuje tyto typy Komisi.

§ 74

(1) Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo

a) nesprávným použitím harmonizovaných norem,

b) nedostatky v harmonizovaných normách,

c) nesplněním technických požadavků.

Úřad oznamuje Komisi každé takové rozhodnutí a důvody pro své rozhodnutí. Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním přístrojů na trh27), aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.

(4) Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.

(5) Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu vyrozumí Úřad. Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 75

(1) Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na základě písemné žádosti Policie České republiky a na její náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu, nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno, a musí být podepsaná odpovědnou osobou.

(3) Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na písemnou žádost Policie České republiky znemožnit provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve veřejné mobilní telefonní síti.

(5) Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány prostřednictvím datové schránky nebo i elektronickými prostředky, jsou-li podepsány uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu28).

Díl 3
Pronájem okruhů

§ 76

(1) Pronájmem okruhů se rozumí služba elektronických komunikací spočívající v pronájmu přenosové kapacity mezi koncovými body sítí elektronických komunikací.

(2) Osoba poskytující službu pronájmu okruhů je povinna v případě ohrožení bezpečnosti sítě, integrity sítě, vzájemné spolupráce služeb a ochrany dat omezit přístup ke službě pronájmu okruhů. Omezení přístupu ke službě je tato osoba povinna bezodkladně oznámit Úřadu.

Díl 4
Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům

§ 78

(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

a) přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení,

b) přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků pro vedení kabelů,

c) přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,

d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,

e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,

f) přístup k systému podmíněného přístupu,

g) přístup ke službám virtuálních sítí,

h) propojení veřejných komunikačních sítí,

i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.

(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných komunikačních sítí za účelem umožnění komunikace uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnění přístupu ke službám poskytovaným jiným podnikatelem. Služby mohou být poskytovány podnikateli, jejichž sítě se propojují, nebo jinými subjekty, které mají přístup k síti a splňují požadavky podle tohoto zákona.

(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.

(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.

§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen jednat o propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit

a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí, ve lhůtě stanovené Úřadem,

b) operátoru povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek přístup k rozhraní aplikačních programů (API) nebo k elektronickým programovým průvodcům,

c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech a nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

§ 80

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Podnikatel podle odstavce 1, který požádal o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.

(5) Pokud se oslovený podnikatel podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména

a) technické důvody,

b) ekonomické důvody,

c) organizační důvody, nebo

d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí navrhovaného řešení.

Tyto informace zašle odmítající podnikatel podle odstavce 1 současně Úřadu.

(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

§ 81

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení30).

(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

§ 82

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace, smluvní podmínky, technické specifikace, síťové charakteristiky, včetně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, a ceny.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.

(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.

(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a její rozsah a formu stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 83
Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarová rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli digitálních interaktivních televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením.

(2) Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen "brána") se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,

b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem11). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,

b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce, který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,

c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

§ 84
Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) Úřad je oprávněn rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění prvků sítě, které nejsou aktivní, nebo účastnického vedení, s cílem mimo jiné umožnit volbu nebo předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnického vedení,

b) nezrušit přístup k již poskytnutým prostředkům, pokud podnik využívající přístup plní své závazky plynoucí z uzavřené smlouvy o přístupu,

c) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,

d) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,

e) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,

f) poskytovat specifikované služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro uživatele včetně prostředků pro služby inteligentních sítí nebo roamingu ve veřejných komunikačních sítích,

g) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,

h) propojovat sítě nebo síťová zařízení,

i) poskytovat přístup k přiřazeným službám.

Úřad je oprávněn v rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(3) Podnik, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitost podle § 104, sdílet své přiřazené prostředky nebo svůj majetek, prostřednictvím nichž je cizí nemovitost využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost je Úřad oprávněn uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé podle věty první nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(5) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by zdvojení kabelového rozvodu bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitosti podle § 104, nebo vlastníkovi kabelového rozvodu. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(6) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 až 5 zohlední zejména

a) technickou a ekonomickou životnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce,

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,

c) ochranu počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím k financování z veřejného rozpočtu a rizikům plynoucím z počáteční investice vlastníka, a náklady vlastníka zařízení na jeho údržbu,

d) potřebu dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí se zaměřením na účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury,

e) práva duševního vlastnictví,

f) poskytování celoevropských služeb,

g) ochranu vlastníků dotčených nemovitostí,

h) zda v případě rozhodování o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky podle odstavce 4 z důvodu splnění cílů územního plánování podnikatel, na jehož návrh se rozhoduje, ke dni podání návrhu již podstoupil řádný proces vyjednávání s vlastníkem přiřazeného prostředku a prokázal, že vyčerpal všechna technická a jiná možná řešení jak vybudovat jeho vlastní, nezávislé přiřazené prostředky.

(7) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(8) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 7 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od obdržení tohoto návrhu požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

§ 85
Zpřístupnění účastnického vedení

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.

(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.

(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

(6) Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění účastnického vedení obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy31).

Díl 5
Oddělená evidence nákladů a výnosů

§ 86

(1) Poskytovatel univerzální služby a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu

a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo

b) který je uveden v § 83 odst. 5.

Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.

(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.

(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky32) a závěry ověřování uveřejnit.

(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.

(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.

(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu se zvláštním právním předpisem33) a s pravidly Evropské unie pro obchodní tajemství.

(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen

a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo

b) strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.

Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50 000 000 EUR vyjádřený v Kč.

(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na něhož se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu33) a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).

Díl 6
Funkční a dobrovolná separace
§ 86a
Funkční separace
(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.
(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.
(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.
(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:
a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,
b) odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,
c) analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a
d) analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.
(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat
a) přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky,
b) údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat,
c) pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a odpovídající motivační strukturu,
d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,
e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším dotčeným podnikům a
f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.
(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.
(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

§ 86b
Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

(1) V případě, že podnikatel s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá

a) převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo

b) provést dobrovolnou separaci, informuje o tom Úřad předem a včas tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Podnikatel také informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu podle písmene b).

(2) Úřad následně provede koordinovaným postupem analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k přístupové síti, a na základě svého posouzení rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51.

(3) Právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

HLAVA V
OCHRANA ÚDAJŮ, SLUŽEB A SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Díl 1
Ochrana osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací

§ 87

(1) Práva a povinnosti související s ochranou osobních údajů neupravené v tomto dílu se řídí zvláštním právním předpisem34).

(2) Souhlasem podle zvláštního právního předpisu35) se pro účely tohoto dílu rozumí rovněž souhlas učiněný pomocí elektronických prostředků, zejména vyplněním elektronického formuláře na internetu.

(3) Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů podle tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu34).

§ 88
Zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnosti komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen

a) zajistit technicky a organizačně bezpečnost poskytované služby s ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob v souladu se zvláštním právním předpisem, ochranu provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování této služby; pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,
b) zpracovat pro zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle písmene a) vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů a důvěrnost komunikací zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany,
c) informovat dotčené účastníky o specifickém riziku porušení bezpečnosti sítě ve vztahu k ochraně údajů podle písmene a), a pokud toto riziko přesahuje rozsah jím přijímaných opatření, je povinen účastníky informovat i o veškerých možnostech docílení nápravy, včetně souvisejících nákladů,
d) vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup k osobním údajům uživatelů; na žádost Úřadu pro ochranu osobních údajů mu podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnou informace o těchto postupech, počtu přijatých žádostí, o právním odůvodnění těchto žádostí a o jejich zodpovězení.
(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání předpis uvedený v odstavci 1 písm. b). Zjistí-li Úřad, že je předpis uvedený v odstavci 1 písm. b) v rozporu s tímto zákonem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně dotčenému podnikateli a stanoví mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
(3) Úřad je, po předchozím vyžádání předpisu uvedeného v odstavci 1 písm. b), oprávněn u podnikatelů poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací kontrolovat dodržování tohoto předpisu, s výjimkou kontroly plnění povinností týkajících se ochrany osobních údajů. Při výkonu uvedené kontrolní činnosti jsou pověření zaměstnanci Úřadu oprávněni vstupovat do provozních a obchodních prostor podnikatelů a seznamovat se s osobními údaji v souvislosti s dodržováním předpisu.
(4) V případě porušení ochrany osobních údajů fyzické osoby je povinen podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost Úřadu pro ochranu osobních údajů. Toto oznámení obsahuje popis důsledků porušení ochrany a technická ochranná opatření, která podnikatel přijal, nebo navrhuje přijmout.
(5) V případě, že je porušení ochrany osobních údajů uživatele podle odstavce 4 způsobilé ovlivnit zvláště závažným způsobem soukromí fyzické osoby a nebo podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neprovedl opatření, kterými by měl být tento stav napraven a která by byla dostatečná k ochraně ohrožených osobních údajů v souladu s posouzením Úřadu pro ochranu osobních údajů, oznámí tuto skutečnost také dotčené fyzické osobě a Úřadu pro ochranu osobních údajů. V tomto oznámení podnikatel uvede povahu porušení ochrany osobních údajů, doporučení k provedení zásahů zmírňujících dopad porušení ochrany osobních údajů a kontaktní informační místo.
(6) Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého stavu porušení ochrany podle odstavce 4 uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost, aby dotčenou fyzickou osobu o porušení ochrany údajů informoval, pokud již tak neučinil sám.
(7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vede pouze pro účely přezkumu plnění povinností podle odstavců 4 a 5 přehled porušení ochrany osobních údajů, včetně informací o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k nápravě stavu. Prováděcí právní předpis může stanovit podrobnější podmínky, za nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen oznámit porušení ochrany osobních údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.

§ 88a

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajistit, aby provozní a lokalizační údaje uchovávané podle § 97 odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a ochraně před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou anebo odcizením nebo jiným neoprávněným zpracováním nebo využitím, jako údaje podle § 88; tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem34).

(2) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zpracovat pro zajištění ochrany údajů podle odstavce 1 vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany. Pro ochranu údajů podle tohoto ustanovení se ustanovení § 88 odst. 2 až 7 použijí obdobně.

§ 89
Důvěrnost komunikací

(1) Podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Zejména nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení nebo sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou uživatelé, bez souhlasu dotčených uživatelů, pokud zákon nestanoví jinak36). To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro přenos zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.

(2) Zprávou se rozumí jakákoli informace, která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání sítí elektronických komunikací, nelze-li ji přiřadit k určitelnému účastníkovi nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.

(3) Každý, kdo hodlá používat nebo používá sítě elektronických komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, je povinen tyto účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout. Tato povinnost neplatí pro technické ukládání nebo přístup výhradně pro potřeby přenosu zprávy prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo je-li to nezbytné pro potřeby poskytování služby informační společnosti, která je výslovně vyžádána účastníkem nebo uživatelem.

§ 90
Provozní údaje

(1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 až 6. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal předem souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.

(7) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování.

(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6 bylo omezeno na

a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a

b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a).

§ 91
Lokalizační údaje

(1) Lokalizačními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu telekomunikačního koncového zařízení uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Provádí-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zpracování lokalizačních údajů jiných než provozních, které se vztahují k uživateli nebo účastníku, musí tyto údaje učinit anonymními nebo získat souhlas uživatele nebo účastníka se zpracováním v rozsahu a trvání nezbytném pro poskytování služeb s přidanou hodnotou. Před získáním souhlasu je povinen informovat dotčeného uživatele nebo účastníka o druhu lokalizačních údajů jiných než provozních, které budou zpracovávány, o účelu a délce zpracování a o tom, zda budou údaje předány třetí straně za účelem poskytování služeb s přidanou hodnotou. Uživatel a účastník může kdykoliv svůj souhlas se zpracováním odvolat.

(3) Dal-li uživatel nebo účastník souhlas se zpracováním lokalizačních údajů jiných než provozních, podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen mu umožnit přechodně odmítnout zpracování údajů podle odstavce 2 pro každé spojení do sítě nebo pro každý přenos zprávy, a to bezplatně a za použití jednoduchých prostředků.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a podnikatel poskytující služby s přidanou hodnotou je povinen zajistit, aby údaje podle odstavců 2 a 3 zpracovávaly pouze osoby, které jsou k tomu jimi zmocněny a oprávněny podle vnitřního technicko-organizačního předpisu ve smyslu § 88 odst. 1 písm. b); zpracování musí být omezeno na rozsah, který je nezbytný pro potřeby těchto činností.

§ 92
Zobrazení účastnického čísla

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen, je-li nabízena možnost zobrazení účastnického čísla

a) volajícího účastníka, nabídnout volajícímu účastníkovi možnost bezplatně zamezit zobrazení jeho účastnického čísla pro každé jednotlivé volání, a to za použití jednoduchých prostředků. Volající účastník musí mít tuto možnost pro každé účastnické číslo,

b) volajícího účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka u příchozích volání, a to za použití jednoduchých prostředků a v odůvodněných případech, kterými jsou zejména pracoviště řešící osobní krizové situace, například linky důvěry, je použití této funkce bezplatné,

c) volajícího účastníka a zobrazení tohoto čísla je uvedeno ještě před sestavením volání, nabídnout volanému účastníkovi možnost odmítnout příchozí volání, u kterých volající účastník zamezil zobrazení svého účastnického čísla, a to za použití jednoduchých prostředků,

d) volaného účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení svého účastnického čísla volajícímu účastníkovi, a to za použití jednoduchých prostředků a bezplatně.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí i pro volání z členských států Evropské unie směřující do třetích států. Ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d) platí i pro příchozí hovory ze třetích států.

(3) Je-li nabízeno zobrazení účastnického čísla volaného nebo volajícího, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen informovat veřejnost o možnostech podle odstavce 1.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn zrušit zamezení zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka

a) přechodně na základě žádosti účastníka, který vyžaduje vysledování zlomyslného nebo obtěžujícího volání; v takovém případě je povinen uchovat a dotčenému účastníkovi zpřístupnit údaje obsahující identifikaci volajícího účastníka a

b) zpracovávat lokalizační údaje při přenosu volání na každé číslo tísňového volání příslušného pracoviště pro příjem těchto volání, a to i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu uveřejní ve svých provozovnách a způsobem umožňujícím dálkový přístup postupy závazné pro uskutečnění obou možností uvedených v odstavci 4 a informuje o nich své účastníky.

§ 93
Zneužití elektronické adresy odesílatele

Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.

§ 94
Přesměrování volání

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit, aby každý účastník měl možnost bezplatně zamezit automatickému přesměrování volání třetí stranou do koncového zařízení účastníka, a to pomocí jednoduchých prostředků.

(2) V případě, že při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dochází k automatickému nebo skrytému přesměrování na jinou službu, na službu jiného podnikatele nebo k sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, je osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou povinna bezplatně sdělit uživateli tuto skutečnost a umožnit mu přerušit spojení před tím, než bude přesměrování nebo sestavení nového spojení uskutečněno. V případě, kdy dochází k přesměrování nebo sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, bez upozornění uživatele osobou poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou, rozhodne Úřad o přerušení poskytování takové služby.
Seznamy účastníků

§ 95

(1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen

a) informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu,

b) získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajů podle § 41 odst. 5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit, které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci nebo uživatelé mohli u svých osobních údajů uvést, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a uvedení údaje, že si účastník nebo uživatel nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, je bezplatné.

(2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas.

§ 96

(1) Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 uvedli, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.

(2) Je zakázáno využívat síť nebo službu elektronických komunikací pro účely přímého marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel předem souhlas.

(3) Podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, nesmí poskytovat údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje.

(4) Ustanovení § 95 a 96 se vztahují obdobně i na údaje účastníků, kteří jsou právnickými osobami.

(5) Poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle odstavců 1 až 4, je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých účastníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena. Tím není dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.
Odposlech a záznam zpráv

§ 97

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv

a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem36),

b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37),

c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37a).

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů36) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout

a) orgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem59),

b) Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem60),

c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem37),

d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem37a),

e) České národní bance pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem61).

Po uplynutí doby podle věty první je právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního právního předpisu nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

(4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem.

(7) Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.

(9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna vést evidenci

a) počtu případů, ve kterých na základě žádosti poskytla provozní a lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání,

b) doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila uchovávání provozních a lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje oprávněný orgán požádal, a

c) počtu případů, kdy nemohla žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů vyhovět.

(11) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za uplynulý kalendářní rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Předávaná evidence nesmí obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí neprodleně předá Komisi.

(12) Formu evidence předávané podle odstavce 11 a způsob jejího předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2
Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

§ 98
Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb a integritu sítí.

(2) Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim, pro připojování neveřejných komunikačních sítí a zajištění kontinuity dodávek služeb, které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(4) O závažném narušení bezpečnosti a ztrátě integrity sítě, rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní, přijatých opatřeních a o předpokládaném termínu odstranění příčiny podle odstavce 3 je podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen bezodkladně informovat Úřad, subjekty provozující pracoviště pro příjem tísňového volání a vhodným způsobem i uživatele. Rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad může v případě, že je zveřejnění těchto informací ve veřejném zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost.

(5) Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok, která informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a 4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.

(6) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může Úřad uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být proveden kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je dále povinen na žádost Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a integrity sítí a bezpečnosti služeb, bezpečnostní audit a jeho výsledky.

§ 99
Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit bezpečnost a integritu své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn při nebezpečí vzniku krizové situace a za krizového stavu39) na žádost Ministerstva vnitra poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

(4) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti a integrity své sítě a bezpečnosti služeb, včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě a o předpokládaném termínu odstranění příčiny.

Díl 3
Ochrana elektronických komunikací

§ 100
Povinnosti provozovatelů

(1) Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen "zařízení"), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(3) Dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení rušícího provoz povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušícího zařízení.

(4) Vzniklo-li rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na odolnost40), ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného.

(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu11), provozem amatérské radiokomunikační služby, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tuto amatérskou radiokomunikační službu podmínky k odstranění rušení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení.

(6) Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení postupuje Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí výzvy.

(7) V případě, že provozovatel zařízení rušícího provoz neodstraní zdroj rušení provozu ve lhůtě stanovené mu Úřadem ve výzvě nebo v předběžném opatření, Úřad rozhodne o odstranění zdroje rušení. Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.

(8) Úřad zjišťuje přednostně rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičského záchranného sboru České republiky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Vězeňské služby a justiční stráže České republiky.

(9) Za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. To neplatí v případě, že stavba nebo činnost související s prováděním stavby byla zahájena dříve než provoz elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Změna stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě se v příslušné části považuje za novou stavbu nebo nové zahájení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s Úřadem příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu41). Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.

(10) Spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí.

(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.

§ 101
Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím

(1) Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.

(2) Osoby, které budou provádět stavební práce podle odstavce 1, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav.

(3) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno42).

(4) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí pro souběh komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy obdobně.

Díl 4
Ochranná pásma

§ 102
Ochranné pásmo komunikačního vedení
(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu43).
(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.
(3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

(4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

(5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu43),44). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

§ 103
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

(1) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu44). Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.

(2) V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným správním úřadem.

Díl 5
Oprávnění k využívání cizích nemovitostí

§ 104
(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vydaném podle zvláštního právního předpisu43) a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm
a) nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
b) anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,
c) anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní
a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,
c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.
(3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 písm. b) a c) uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a c) s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti.
(4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu44a). Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.
(5) Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné.
(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti oprávněn

a) v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích nemovitostech,

b) v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem42).

Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či vjezdu na dotčenou nemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin rostoucích na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této souvislosti budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno s dostatečným předstihem.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen při výkonu oprávnění podle odstavců 1, 2, 6 a 13 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě, nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.

(8) Oprávnění uvedená v odstavcích 1 a 2 nenahrazují povinnosti podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť podle zvláštního právního předpisu41).

(9) Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).

(10) Síť elektronických komunikací (včetně stožárů, nadzemního i podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů) není součástí pozemku ve smyslu jiného právního předpisu64) a je ve smyslu jiného právního předpisu64) považována za inženýrskou síť.

(11) Oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(12) Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

(13) V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístněno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu.

(14) Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v odstavcích 1, 2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

(15) Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitosti pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.

(16) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru

a) příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu11) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,

b) zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu těchto povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

(17) Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.

HLAVA VI
STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Díl 1
Správní úřady v oblasti elektronických komunikací

§ 105
Působnost Ministerstva
(1) Ministerstvo
a) předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a sleduje její realizaci,
b) předkládá vládě návrhy hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích,
c) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací na úrovni vlád, vládních i nevládních organizací, s výjimkou vztahů, jejichž zabezpečováním vláda pověří Úřad,
d) zabezpečuje ve věcech elektronických komunikací plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv, anebo závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, s výjimkou závazků plněných Úřadem v případech stanovených vládou,
e) vykonává státní statistickou službu45),
f) spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států v oblasti elektronických komunikací,
g) oznamuje Komisi regulační úřady v oblasti elektronických komunikací a poskytuje jí další vyžádané informace,
h) v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské unie.
(2) Při výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Ministerstvo nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

§ 106
Poskytování informací Ministerstvu

(1) Úřad poskytne na žádost Ministerstvu veškeré informace, které jsou pro Ministerstvo nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Ministerstvo příslušné.

(2) Nemá-li informace podle odstavce 1 k dispozici Úřad, poskytne je Ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona. Součástí žádosti Ministerstva je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Ministerstvo informace, údaje a podklady vyžaduje. Ministerstvo nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.

(3) Osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona předá podle odstavce 2 Ministerstvu i informace, údaje a podklady, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu.

(4) Informace, podklady a údaje předané podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo povinno chránit před zneužitím.

§ 107
Organizace Úřadu

(1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen "Rada"). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.

(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),

c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.

(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho způsobilosti k právním úkonům nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(6) Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.

(7) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období odvolaného předsedy Rady.

(8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(9) Rada

a) schvaluje

1. statut Úřadu,

2. plán činnosti Úřadu,

3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,

4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Úřadu,

5. zprávy o činnosti Úřadu,

6. návrhy prováděcích právních předpisů,

b) rozhoduje o

1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,

2. opatřeních obecné povahy,

3. rozhodnutích o ceně,

4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a

5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§ 51).

(10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.

(11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.
(12) Členové Rady a její předseda jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu 46a).

§ 108 Působnost Úřadu
(1) Úřad podle tohoto zákona
a) vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích,
b) vydává opatření obecné povahy,
c) provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim zvláštní povinnosti,
d) stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,
e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,
f) vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací,
g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,
h) spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením BEREC a s Komisí,
i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,
j) ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení,
k) vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního předpisu18) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo Českou republiku státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky,
l) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,
m) vykonává státní kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení,
n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,
o) vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze,
p) provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,
q) zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů,
r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,
s) předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich přípravě,
t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,
u) zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v otázkách patřících do jeho působnosti,
v) vykonává státní statistickou službu,
w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v případech stanovených vládou,
x) získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem45) a poskytuje jednotlivé údaje získané při statistickém zjišťování Ministerstvu,
y) zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy,
z) rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 5,
aa) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,
bb) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.
(2) Úřad vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto zákona anebo jiných právních předpisů2).
(3) Při výkonu své působnosti Úřad vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Sdružením BEREC a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

§ 109
Vyloučení střetu zájmů
(1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.
(2) Člen Rady má povinnost podle odstavce 1 rovněž po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.
(3) Člen Rady nesmí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.

§ 110
Vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky
(1) Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti elektronických komunikací, o vydaných opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně, o uplatňování příslušného práva Evropské unie1) upravujícího oblast elektronických komunikací, o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem a o potřebě přijetí právních předpisů v oblasti elektronických komunikací. Výroční zpráva rovněž obsahuje plánovaný rozpočet Úřadu a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů na výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na svou činnost ve stejném členění na rok následující. Součástí výroční zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50).
(2) Výroční zprávu je Úřad povinen předložit Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu a vládě České republiky nejpozději do konce května každého kalendářního roku. Současně je povinen ji uveřejnit.
(3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Projednávání výroční zprávy ve vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden člen Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jestliže o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České republiky požádáni.

§ 111
Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
(1) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. Před vydáním rozhodnutí podle § 51, před uložením sankce za porušení takového rozhodnutí a při provádění analýz relevantního trhu podle § 51 a 52 Úřad umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaujmout k věci stanovisko; pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaujme k věci stanovisko do 1 měsíce ode dne doručení návrhu Úřadu, má se za to, že k tomuto návrhu nemá výhrady.
(2) Úřad sděluje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho žádost stanovisko, zda jednání soutěžitele je porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.
(3) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.

§ 112
Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání
(1) Úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2) Zjistí-li Úřad v rámci své činnosti, že existují nevyužité kmitočty v pásmu určeném výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje o tom bezodkladně Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(3) Úřad
a) zpracovává v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání část plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu,
b) předává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na základě její žádosti zkoordinované kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů,
c) poskytuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání aktuální údaje (databázi) o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních pro rozhlasové a televizní vysílání,
d) spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání při své kontrolní činnosti,
e) informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.

(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání11) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.
Státní kontrola elektronických komunikací

§ 113
(1) Úřad vykonává státní kontrolu elektronických komunikací.
(2) Práva a povinnosti zaměstnanců Úřadu, vykonávajících státní kontrolu elektronických komunikací (dále jen "pověřené osoby"), a osob vykonávajících komunikační činnosti podle tohoto zákona (dále jen "povinné osoby") při výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví zvláštní právní předpis47), nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) Při výkonu státní kontroly elektronických komunikací Úřad kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů.
(4) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.
(5) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou pověřené osoby při kontrole využívání rádiových kmitočtů monitorováním oprávněny se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Pověřené osoby nesmějí obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených zpráv.
(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Kontrola cen spočívá
a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem,
b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem.
(9) Pověřené osoby se prokazují zvláštním průkazem k výkonu státní kontroly elektronických komunikací, ve kterém jsou uvedeny základní identifikační údaje o jeho držiteli, evidenční číslo průkazu a datum vydání. Průkaz musí být opatřen podpisem osoby, která jej vydala, s uvedením její funkce.
(10) Pověřená osoba nesmí vykonávat státní kontrolu elektronických komunikací u takové povinné osoby, u níž je osobou blízkou osobám, které mají v povinné osobě postavení, jež by mohlo ovlivnit nepodjatost pověřené osoby.
(11) Vzor průkazu k výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 114
(1) Zjistí-li Úřad, že povinná osoba nesplní podmínky nebo nesplní zvláštní povinnosti stanovené všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel, nebo nesplní zvláštní povinnosti uvedené v § 11, vyzve povinnou osobu, aby odstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě do 1 měsíce. Úřad může stanovit lhůtu kratší v případě opakovaného porušení podmínek nebo povinností, nebo jestliže s ní povinná osoba projeví souhlas. Úřad v odůvodněných případech může stanovit lhůtu delší než 1 měsíc. Povinná osoba bezodkladně písemně oznámí Úřadu odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Zjistí-li Úřad, že porušení povinností a podmínek uvedených v odstavci 1 představuje bezprostřední a závažné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo zdraví a bezpečnosti osob nebo hrozí způsobením vážné hospodářské nebo jiné újmy ostatním podnikatelům poskytujícím služby nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací anebo jiným osobám, vydá bezodkladně rozhodnutí o opatření k nápravě. Toto opatření je platné nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud během této doby povinná osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto opatření prodloužit až o další tři měsíce.
(3) Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité služby elektronických komunikací nebo souboru služeb, pokud by toto poskytování mohlo vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to do doby, než podnikatel poskytující tuto službu začne plnit uložené povinnosti podle § 84 odst. 1.
Poskytování informací Úřadu

§ 115
(1) Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.
(2) Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu48).
(3) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro
a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,
b) kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů univerzální služby (§ 47),
c) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,
d) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,
e) kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel,
f) posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,
g) uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů,
h) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,
i) regulaci cen,
j) řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování ceny za poskytnutou službu,
k) kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie5a),
l) zabezpečení efektivního využívání rádiových kmitočtů a jejich účelnou správu,
m) sbírání informací o budoucím rozvoji sítí nebo služeb včetně změn topologie sítí, pokud by mohly mít dopad na poskytování služeb na daném velkoobchodním trhu,
n) kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1,
o) posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků.
(4) Informace, údaje a podklady podle odstavce 3, s výjimkou písmene g), nesmí Úřad požadovat od podnikatele před zahájením komunikační činnosti nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace uvedené v odstavci 3 písm. e) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro účely kontroly zahájené z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.
(5) Úřad je oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3. Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu47).
(6) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.
(7) Ustanovením odstavců 1 až 5 není dotčeno právo Úřadu požadovat informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.
(8) Úřad dále shromažďuje dostupné informace o obecném předmětu opravných prostředků, počtu žalob podaných podle § 246 občanského soudního řádu a podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto opravných prostředcích a o počtu rozhodnutí, kterými byla nařízena předběžná opatření, a to v elektronické podobě. Tyto informace Úřad poskytne Komisi nebo Sdružení BEREC na základě jejich odůvodněné žádosti.

Díl 2
Spolupráce s Komisí a s příslušnými národními orgány členských států

§ 116
(1) Ministerstvo v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států a s Komisí, a to zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra, a ve vztahu ke Komisi zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti.
(2) Ministerstvo v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v poradních sborech a výborech Komise.
(3) Ministerstvo zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány orgány členských států jako důvěrné.

§ 117
(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů a výborů Komise a Sdružení BEREC. Úřad se subjekty uvedenými v tomto odstavci spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra.
(2) Ve vztahu ke Komisi Úřad zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti, zejména poskytuje Komisi informaci o uplatňování příslušného práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, svou výroční zprávu a další informace, které si Komise vyžádá.
(3) Úřad je oprávněn poskytnout jemu dostupné informace regulačnímu orgánu v jiném členském státě na základě odůvodněné žádosti takového regulačního orgánu. Úřad zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány jinými regulačními orgány, včetně regulačních orgánů členských států, jako důvěrné.
(4) Poskytne-li Úřad Komisi informaci, kterou si dříve vyžádal od podnikatele, bezodkladně o tom tohoto podnikatele informuje.

HLAVA VII
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 118
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,
b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,
c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,
d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,
e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,
f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním,
g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 3,
h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,
i) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,
j) využívá síť nebo službu elektronických komunikací v rozporu s § 96 odst. 1 nebo 2,
k) v rozporu s § 96 odst. 3 jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje,
l) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 7, § 86 odst. 3,
m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno,
n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2,
o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,
p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,
q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1, nebo
r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že
a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,
b) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,
c) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,
d) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,
e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo
f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo
b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo
b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo
b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.
(6) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez souhlasu Úřadu,
b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám podle § 30 odst. 10,
c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 nebo 2,
d) využívá poskytnuté informace v rozporu se stanoveným účelem nebo nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2,
e) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 3,
f) v rozporu s § 80 odst. 5 neinformuje odmítnutého podnikatele o odmítnutí nebo neuvede jeho důvody nebo tyto informace nezašle Úřadu, nebo
g) v rozporu s § 30 odst. 11 uzavře smlouvu o převodu oprávnění k využívání čísel bez souhlasu Úřadu.
(7) Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu tím, že
a) neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3, nebo
b) bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel nezajistí, aby bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění podle § 36 odst. 8.
(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3 nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c),
b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,
c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,
d) poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla podle § 33a odst. 1,
e) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,

f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,

g) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

h) nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání podle § 67,

i) nesplní povinnost podle § 69 písm. a) nebo b),

j) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3,

k) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,

l) nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,
m) neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,
n) porušuje povinnost zajištění transparentnosti maloobchodní ceny roamingu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

o) nepředá údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3, nebo

p) nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1, nebo
b) neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.

(10) Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím, že
a) neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle § 44 odst. 4,
b) neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,
c) neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,
d) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),
e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,
f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,
g) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,
h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,
i) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7,
j) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo 3,
k) nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41 odst. 3,
l) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2,
m) neumožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu podle § 40 odst. 5,
n) neplní některou z povinností podle § 41 odst. 1,
o) uveřejní identifikační údaje bez souhlasu účastníka nebo neumožní bezplatné neuveřejnění, opravu, ověření anebo odstranění identifikačních údajů z účastnického seznamu v rozporu s § 41 odst. 6,
p) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst. 2,
q) v rozporu s § 39 odst. 14 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, nebo
r) neposkytuje zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě podle § 43 odst. 1.

(11) Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,
b) v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované,
c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,
d) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,
e) nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84 odst. 2,
f) odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84 odst. 7,
g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 8,
h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1,
i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,
j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,
k) neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 5 písm. f),
l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 5 písm. a) až e), 6, 7 nebo 12,
m) využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,
n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,
o) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,
p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,
q) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.
(12) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1, 2, 4, 5 nebo 6,
b) nepostupuje podle § 64 odst. 12,
c) neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,
d) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,
e) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,
f) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,
g) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),
h) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,
i) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,
j) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,
k) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,
l) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů podle § 65 odst. 1, nebo
m) postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3.
(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností při šíření služeb a programů televize širokého formátu podle § 68 odst. 1,
b) nesplní některou z povinností podle § 69,
c) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,
d) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),
e) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,
f) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,
g) nejedná podle § 79 odst. 1 o propojení, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání,
h) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),
i) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 9,
j) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 84 odst. 4,
k) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, nebo
l) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6.
(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,
b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,
c) v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo takto uchovávaný dále předáván,
d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,
e) nevede evidenci podle § 97 odst. 10 nebo tuto evidenci nepředá podle § 97 odst. 11,
f) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,
g) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost služeb, které poskytuje, podle § 98 odst.1,
h) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,
i) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),
j) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,
k) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,
l) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,
m) v rozporu s § 34 odst. 4 překročí lhůtu pro přenesení čísla stanovenou opatřením obecné povahy, anebo v rozporu s § 34 odst. 5 překročí dobu jednoho pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,
n) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,
o) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3,
p) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,
q) neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele návrh smlouvy podle § 63 odst. 2,
r) nezpřístupní informace podle § 63 odst. 3,
s) neumožní uživateli uzavřít smlouvu podle § 63 odst. 4,
t) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 5,
u) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,
v) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63 odst. 7,
w) nesplní povinnost uveřejnit přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele uloženou Úřadem podle § 71 odst. 1,
x) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,
y) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo
z) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6,
aa) neuvede ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením,
ab) neposkytne účastníkovi informace podle § 63 odst. 9 nebo 10,
ac) uplatňuje podmínky pro ukončení smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63 odst. 11.
(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dále dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při zabezpečení ochrany údajů podle § 88a odst. 1 nebo 2.
(16) Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nenabízí všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5,
b) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,
c) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,
d) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,
e) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,
f) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.
(17) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,
b) neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo
c) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.
(18) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b),
b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a), nebo
c) nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).
(19) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.
(20) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle § 83 odst. 8.
(21) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání podle § 33 odst. 1 nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33 odst. 2, nebo
b) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel tísňového volání podle § 33 odst. 5.
(22) Za správní delikt podle § 118 se uloží pokuta do
a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. g),
b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až p), odstavce 10 písm. j) až r), odstavce 12 písm. f) až m), odstavce 13 písm. i) až l), nebo odstavce 14 písm. j) až ac) nebo odstavce 15.
c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až f), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až h), odstavce 14 písm. a) až i), odstavce 16, 17, 18, 19, 20 nebo 21.

§ 119 Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) uskutečňuje zlomyslná volání,
b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,
c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,
d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,
e) uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání,
f) využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní cena přiznána,
g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,
h) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,
i) v rozporu s § 96 odst. 1 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi nebo uživateli, který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,
j) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,
k) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1,
l) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo
m) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 6 a § 86 odst. 3.
(2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,
b) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,
c) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.
(3) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo
b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.
(4) Fyzická osoba jako osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 7 neinformuje podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.
(5) Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo
b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.
(6) Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo
b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za přestupek podle odstavců 2 až 6 lze uložit pokutu do 100000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200000 Kč.
§ 120
(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.
(2) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.
(3) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 40000000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.
(4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
(6) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

HLAVA VIII
USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Díl 1
Obecná ustanovení o řízení
§ 122
Vztah ke správnímu řádu
(1) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.
(2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100000 Kč.
(3) V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí být kratší než 10 dnů.
(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 5, 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 5, § 69a, § 69b, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10000000 Kč.
(5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b).
§ 123 Opravný prostředek
(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

§ 124
Opatření obecné povahy

(1) Opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace podle § 130 a 131.

(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne uveřejnění v Telekomunikačním věstníku, nestanoví-li Úřad počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však dnem uveřejnění.

§ 125
Uveřejňování

(1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy49).

(2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje

a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,

b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,

c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),

d) vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na základě tohoto zákona,

e) sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm. a),

f) síťové plány (§ 62).

V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě tiskové chyby.

(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 8 písm. b) bodech 3 až 5 v plném znění,

b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,

c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.

(4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace

a) o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání čísel,

b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,

c) o určení relevantních trhů podle § 52.

(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu41) a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zvláštního právního předpisu11).

(6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy.

(7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací.

(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství5) nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis34),48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.

(9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům.

§ 126
Telekomunikační věstník

(1) Telekomunikační věstník je publikační sbírka správních úřadů v oblasti elektronických komunikací.

(2) Název "Telekomunikační věstník" je dovoleno užívat pouze pro označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.

(3) Formu Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů uvedených v § 125 odst. 2 a způsob jejich předávání k uveřejnění stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2
Rozhodování sporů

Oddíl 1
Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti

§ 127

(1) Předseda Rady rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti (§ 7) nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda Rady oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.

(4) Předseda Rady přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda Rady náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu předseda Rady přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze předsedy Rady. Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(5) Pro případ sporu, k jehož řešení je současně příslušný regulační úřad jiného členského státu, postupuje předseda Rady podle ustanovení tohoto zákona ve spolupráci s regulačním úřadem tohoto jiného členského státu. Předseda Rady je oprávněn odmítnout projednání sporu podle § 128 jen se souhlasným stanoviskem regulačního orgánu jiného členského státu. Úřad může konzultovat se Sdružením BEREC věcnou problematiku sporu.

(6) K řešení sporů rozhodovaných postupem podle odstavců 1 až 4 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pokud jde o spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění.

§ 128
Odmítnutí rozhodování sporu

(1) Úřad je oprávněn odmítnout rozhodnout spor podle § 127, pokud na základě ústního jednání za účasti všech stran sporu dojde k závěru, že jiné způsoby řešení by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s § 5 odst. 2 až 4. Úřad vydá o odmítnutí rozhodnout spor rozhodnutí, proti kterému nelze podat opravný prostředek.

(2) V případě nevyřešení sporu do 4 měsíců ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 1 postupuje Úřad na návrh jedné ze stran podle § 127, pokud se strana, která podala návrh na rozhodnutí sporu k Úřadu, neobrátila na soud.

(3) Návrh na zahájení řízení o rozhodnutí sporu podle § 127, který se týká sporu mezi stranami, z nichž ani jedna není podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu, je podnětem k šetření, o jehož přijetí, odmítnutí či postoupení jinému orgánu Úřad písemně uvědomí navrhovatele bez vydání rozhodnutí.

Oddíl 2
Rozhodování účastnických sporů

§ 129

(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku49a). Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(4) Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu.

(5) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58).

(6) K řešení sporu podle odstavce 2 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Díl 3
Konzultace

§ 130
Konzultace s dotčenými subjekty

(1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat

a) návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,

b) rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,

c) jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,

(dále jen "opatření") s dotčenými subjekty, zejména se sdruženími koncových uživatelů a spotřebitelů, včetně zdravotně postižených, a sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících služby elektronických komunikací, a to formou veřejné konzultace. Účelem konzultace je, v souladu s naplněním zásad transparentnosti a objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů k návrhu opatření přijímaných Úřadem.

(2) Konzultace podle odstavce 1 se nevztahuje na rozhodování sporů podle tohoto zákona.

(3) Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad je v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního vysílání, rovněž s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dotýká-li se ochrany osobních údajů, rovněž s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

(4) S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to Ministerstvo vyžádá.

(5) Pro účely veřejných konzultací podle odstavce 1 Úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.

(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu do 1 měsíce ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.

(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5.

§ 131
Konzultace s Komisí a jinými členskými státy

(1) Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí.

(2) Úřad v co nejvyšší míře zohlední připomínky regulačních úřadů ostatních členských států, Sdružení BEREC a Komise, byly-li podány ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.

(3) Pokud by navrhované opatření podle odstavce 1, jehož předmětem je definovat relevantní trh nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu, podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření a vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce lhůty podle odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované opatření přijmout. Pokud Komise rozhodne, že je návrh opatření nutné vzít zpět, Úřad návrh opatření vezme zpět a do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise jej změní nebo rozhodne o zastavení řízení. V případě, že Úřad opatření změní, provede veřejnou konzultaci a postupuje v souladu s odstavcem 1.

(4) Pokud by navrhované opatření uvedené v § 51 odst. 3 nebo § 79 odst. 2 podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření. Úřad následující 3 měsíce po oznámení stanoviska Komise spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle uvedené v § 5. Pokud během této lhůty vydá Komise doporučení, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Pokud se výsledné opatření odchyluje od doporučení Komise, Úřad svůj postup odůvodní.

(5) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1.

(6) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou proporcionality přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 3. Platnost tohoto opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců. Úřad poskytne opatření bezodkladně po jeho přijetí, v souladu s odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3, Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Úřad s ohledem na připomínky Komise, Sdružení BEREC nebo regulačních úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.

HLAVA IX
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 132

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, jinak.

(2) Při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona se ode dne nabytí jeho účinnosti postupuje podle ustanovení správního řádu o vydávání opatření obecné povahy.

§ 133
Poplatky

(1) Úřad vyměřuje, vybírá a vymáhá

a) správní poplatky,

b) poplatky za právo využívat rádiové kmitočty (§ 24),

c) poplatky za právo využívat čísla (§ 37).

(2) Poplatky podle odstavce 1 písm. a) a c) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Poplatky podle odstavce 1 písm. b) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky a radiokomunikačního účtu v poměru, který vláda stanoví nařízením.

§ 134

(1) Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d) referenční údaje ze základního registru osob.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů50),

h) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení včetně předchozích příjmení,

b) rodné číslo,

c) pohlaví,

d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi,

f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

g) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo manžela, nebo registrovaného partnera; je-li manželem, nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

i) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo dítěte; je-li cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

c) pohlaví,

d) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu51),

e) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,

b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,

c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,

d) právní forma,

e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,

f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,

g) právní stav,

h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace.

(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 134a

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů52)

a) jméno, popřípadě jména, příjmení občana,

b) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,

c) datum vydání občanského průkazu a data vydání předchozích občanských průkazů,

d) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

e) datum skončení platnosti občanského průkazu a data skončení platnosti předchozích občanských průkazů,

f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu,

g) rodné číslo.

(2) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Přechodná ustanovení

§ 136

(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy v oblasti elektronických komunikací vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Za protiprávní jednání, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které splňuje znaky protiprávního jednání rovněž podle tohoto zákona, lze uložit pokutu podle sazeb uvedených v předpisech platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou-li sazby podle tohoto zákona příznivější.

(3) Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí správní úřady, které řízení zahájily, podle dosavadních právních předpisů. Úřad může zastavit řízení ve věcech přístupu zahájená z podnětu Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pouze se souhlasem všech účastníků řízení.

(4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která s ohledem na ustanovení tohoto zákona není nutné dokončit, Úřad ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zastaví.

(5) Telekomunikační licence vydané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou platné do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje příslušnou komunikační činnost.

(6) Úřad je povinen udělit příděl rádiových kmitočtů, obsahující ve stejném rozsahu stejná práva a povinnosti, které se vztahují k těmto rádiovým kmitočtům a jsou uvedené v platných telekomunikačních licencích vydaných na základě dřívějších právních předpisů, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Osvědčení o registraci vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou platná do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje příslušnou komunikační činnost.

(8) Generální licence vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za všeobecné oprávnění podle tohoto zákona až do doby vydání nového všeobecného oprávnění, nejdéle však 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Úřad je povinen vydat všeobecná oprávnění podle § 9 do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10) Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a podnikatelé poskytující telekomunikační služby, kteří vykonávají telekomunikační činnosti na základě telekomunikační licence nebo osvědčení o registraci podle generální licence, jsou povinni splnit oznamovací povinnost podle § 13 nejpozději do 1 měsíce ode dne vydání všeobecného oprávnění.

(11) Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení a rozhodnutí o přidělení čísla vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do doby v nich uvedené, s výjimkou části týkající se výše poplatků za přidělené kmitočty nebo čísla v nich uvedená; tato část povolení nebo rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato povolení nebo rozhodnutí se považují za oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel podle tohoto zákona. Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydaná podle dosavadních právních předpisů se považují za individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů operátorů třídy A.

(12) Kmitočtové plány a číslovací plány vydané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do doby vydání příslušných prováděcích předpisů podle § 16 odst. 1 a § 29 odst. 4 a opatření obecné povahy podle § 16 odst. 2.

(13) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť jsou povinni do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízejí pro připojení přístrojů. Technické specifikace musí být zpracovány způsobem stanoveným v § 73 odst. 9.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť musí povinnost uvedenou v § 34 splnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy specifikující technické podmínky. Úřad je povinen vydat opatření obecné povahy podle § 34 odst. 4 do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(15) Platnost průkazů zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, s výjimkou průkazů pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu, vydaných podle dosavadních právních předpisů se nemění. Průkazy zvláštní způsobilosti pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydané podle dosavadních právních předpisů (dále jen "průkaz radioamatéra") pozbývají platnosti dnem 30. dubna 2007. Úřad v této lhůtě vymění průkaz radioamatéra na základě žádosti držitele takového průkazu za průkaz odborné způsobilosti HAREC.

(16) Živnostenské oprávnění vydané pro koncesovanou živnost "Poskytování telekomunikačních služeb" zaniká dnem, kdy osoba, která na jeho základě podniká, oznámila vykonávání komunikační činnosti podle § 13 tohoto zákona, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(17) Řízení o vydání živnostenského oprávnění pro vázanou živnost "Poskytování telekomunikačních služeb" zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni nedokončená se zastavují.

(18) Dal-li držitel licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání souhlas k udělení povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení podle předchozích předpisů nebo souhlas k udělení rádiových kmitočtů, a to v rozsahu souboru technických parametrů uvedených v jeho licenci, provozovateli sítě určené k šíření a přenosu rozhlasového a televizního vysílání, má právo na přidělení těchto kmitočtů Úřadem v případě, že smluvní vztah mezi ním a provozovatelem sítě zanikne. Toto právo náleží držiteli licence po dobu platnosti jeho licence, tak jak je stanovena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(19) Subjekt, který shromažďuje osobní údaje účastníků za účelem vydání seznamu účastníků, je povinen informovat účastníky pevné nebo mobilní veřejně dostupné telefonní služby, jejichž osobní údaje byly uvedeny v seznamu účastníků vydaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o jejich oprávněních uvedených v § 95 odst. 1 a 2. Tento subjekt je povinen nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dotázat dotčených účastníků, zda mohou jejich osobní údaje zůstat uvedeny v tomto seznamu. V případě, že účastník bude požadovat změnu nebo vyškrtnutí těchto údajů, je uvedený subjekt povinen to bez odkladu bezplatně uskutečnit. Pokud jde o seznamy tištěné, popřípadě v elektronické podobě na nosiči dat, které již byly vydány, platí tato povinnost uvedeného subjektu pro nejbližší aktualizaci seznamu.

(20) Obsahuje-li zvláštní právní předpis ustanovení o

a) telekomunikačním provozu, rozumí se tím přenášená zpráva podle tohoto zákona,

b) údajích o telekomunikačním provozu, rozumí se tím provozní a lokalizační údaje související s přenášenou zprávou podle tohoto zákona,

c) telekomunikační službě, rozumí se tím služba elektronických komunikací podle tohoto zákona,

d) telekomunikační síti, rozumí se tím síť elektronických komunikací podle tohoto zákona.

§ 137

(1) Úřad je povinen provést první analýzu všech částí trhu elektronických komunikací postupem podle § 51 tak, aby mohl být zjištěn stav relevantních trhů podle § 52 odst. 1, případně dalších trhů podle § 52 odst. 2. Úřad při této analýze použije konzultační postupy podle § 130 a 131 a při uveřejňování postupuje podle § 125. Úřad je povinen ukončit tuto analýzu nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je Úřad povinen na základě analýzy podle odstavce 1 přezkoumat povinnosti držitelů licence s výrazným podílem na trhu zachované podle dosavadních právních předpisů, rozhodnout o zachování těchto povinností, jejich změně nebo zrušení a rozhodnout o uložení povinností uvedených v § 51 podnikům s významnou tržní silou.

(3) V rámci analýzy podle odstavce 1 Úřad prověří, zda poměry na trhu nejsou v oblasti cen pro koncové uživatele významně deformovány křížovým financováním veřejné telefonní služby poskytované podnikem s významnou tržní silou prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě. V případě zjištění takové deformace cen Úřad uloží rozhodnutím dotčené osobě povinnosti podle § 51 tak, aby došlo k nápravě Úřadem zjištěného stavu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí Úřadu.

§ 138

(1) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů, který byl na základě telekomunikační licence udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tuto službu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ji poskytovat nadále do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tuto službu poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 139

(1) Smlouvy o přístupu k síti, zvláštním přístupu k síti, propojení sítí anebo o zpřístupnění účastnického vedení uzavřené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Tyto smlouvy se považují za smlouvy uzavřené podle tohoto zákona.

(2) Do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2 je provozovatel veřejné telekomunikační sítě a poskytovatel veřejné telekomunikační služby, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona označen jako subjekt s výrazným podílem na trhu, povinen při poskytování přístupu nebo propojení anebo zpřístupnění účastnického vedení dodržet stávající povinnosti týkající se přístupu k síti, propojení sítí a zpřístupnění účastnického vedení stanovené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o

a) povinnost nediskriminace,

b) povinnost poskytnout Úřadu uzavřenou smlouvu o propojení sítí nebo o přístupu k síti za účelem jejího uveřejnění,

c) povinnost oznamovat Úřadu a uveřejňovat v Telekomunikačním věstníku referenční nabídky propojení a zpřístupnění účastnického vedení a

d) povinnost vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem.

§ 140

Provozovatel veřejné pevné telekomunikační sítě, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinen ve své síti podle číslovacího plánu umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv s uvedenými sítěmi propojeného poskytovatele veřejných telekomunikačních služeb, kromě služby pronájmu okruhů, a to jak formou nastavení předvolby čísel, tak krátkou individuální volbou čísel pro jednotlivá volání, je povinen tyto služby poskytovat nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 142

(1) Opatření Českého telekomunikačního úřadu vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Cenová rozhodnutí vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do vydání věcně příslušných rozhodnutí o ceně (§ 57 až 59) Úřadem, nejdéle však do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato rozhodnutí o ceně je Úřad po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydat bez předchozí analýzy trhu. V takovém případě je však jejich účinnost omezena nejdéle do doby vydání rozhodnutí o uložení povinností podnikům s významnou tržní silou podle § 137 odst. 2.

(3) Uzavřené smlouvy a vydané všeobecné podmínky pro poskytování veřejné telekomunikační služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za smlouvy uzavřené a všeobecné podmínky vydané podle tohoto zákona.

(4) Pokud smlouva na poskytování veřejné telekomunikační služby uvedená v odstavci 3 není v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen ji uvést s nimi do souladu nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud všeobecné podmínky uvedené v odstavci 2 nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen je uvést do souladu s ustanoveními tohoto zákona do 4 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

§ 143

(1) Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto službu podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinen poskytovat tuto službu i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za podmínek dle dosavadních právních předpisů. Povinnost poskytovat univerzální službu trvá až do doby, než Úřad rozhodne podle odstavce 2.

(2) Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přezkoumá, zda poskytování univerzální služby, včetně cenové dostupnosti, je v souladu s ustanoveními hlavy III dílu 6; nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad uloží rozhodnutím povinnosti poskytovat dílčí služby podle § 39.

(3) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem.

(4) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu do 4 měsíců po určení nového poskytovatele podle odstavce 2 vyúčtování prokazatelné ztráty vypočítané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento poskytovatel má nárok na úhradu prokazatelné ztráty v roce, ve kterém nabyl tento zákon účinnosti, a to za období do doby rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2. Tento poskytovatel je povinen umožnit ověření výše prokazatelné ztráty způsobem uvedeným v dosavadních právních předpisech. Na výše uvedenou prokazatelnou ztrátu jsou povinni přispívat podnikatelé, kteří byli v příslušném období držiteli telekomunikační licence. Výpočet podílu a platby se řídí ustanoveními právních předpisů platných před účinností tohoto zákona.

§ 144

Poskytovatel veřejně dostupné dálnopisné a telegrafní služby, který byl povinen poskytovat tyto služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinen tyto služby poskytovat do konce roku 2005.

§ 145

(1) Podnikatel poskytující službu šíření a přenosu rozhlasového a televizního signálu, který byl na základě telekomunikační licence udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tyto služby ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen je poskytovat i nadále, nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tyto služby poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Byl-li podnikatel podle odstavce 1 povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem, je povinen tuto povinnost plnit do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 146
Úřad do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídí radiokomunikační účet. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídí databáze podle § 14, 15 a 28.

§ 147
(1) Věcná břemena vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jiné dohody, včetně dohod o náhradě za omezení vlastnického práva, sloužící k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.
(2) Nedošlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mezi podnikatelem a vlastníkem nemovitosti k dohodě pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. a, k dohodě o náhradě za omezení vlastnického práva, rozhodne o zřízení věcného břemene a o výši náhrady vyvlastňovací úřad podle tohoto zákona, pokud s výkonem oprávnění nebylo započato.
(3) Vznikla-li ve prospěch podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, kteří realizovali výstavbu veřejné komunikační sítě před nabytím účinnosti tohoto zákona, věcná břemena k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo vzniknou-li takovým podnikatelům věcná břemena pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo § 104 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona po nabytí účinnosti tohoto zákona, přecházejí oprávnění z takových věcných břemen i na nabyvatele veřejné komunikační sítě či její části, pokud jsou tito nabyvatelé podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť, a to bez ohledu na skutečnost, zda se nabyvateli veřejné komunikační sítě stali před či po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Oprávnění z věcných břemen podle odstavce 3 vzniká nabyvatelům veřejné komunikační sítě
a) v okamžiku vzniku věcných břemen, vzniknou-li věcná břemena po nabytí účinnosti tohoto zákona a došlo-li nejpozději k okamžiku vzniku věcného břemene k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,
b) v okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo-li věcné břemeno před nabytím účinnosti tohoto zákona a došlo-li současně před nabytím účinnosti tohoto zákona i k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,
c) v okamžiku nabytí veřejné komunikační sítě nabyvatelem, bude-li veřejná komunikační síť převedena na nabyvatele až po vzniku věcného břemene a po nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 148
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a) se zrušuje Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
b) přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů z Českého telekomunikačního úřadu zřízeného podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na Úřad,
c) je Úřad příslušný hospodařit s majetkem státu, s nímž k tomuto dni hospodařil Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 149
(1) Po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda jmenuje jednoho člena Rady Úřadu na 1 rok, jednoho na 2 roky, jednoho na 3 roky, jednoho na 4 roky a jednoho na 5 let.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce, a to až do dne nabytí účinnosti služebního zákona.

Závěrečná ustanovení
§ 150
Zmocnění
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 27 odst. 8, § 37 odst. 2, § 38 odst. 8, § 43 odst. 5, § 133 odst. 2.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 3, § 113 odst. 9 a § 126 odst. 3.
(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 9 a § 97 odst. 4.
(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 5 a 9.
(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 44 odst. 5, § 63 odst. 3, § 64 odst. 13, § 97 odst. 7 a 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.
(6) Úřad pro ochranu osobních údajů může vydat vyhlášku k provedení § 88 odst. 7.

§ 151
Zrušuje se:
1. Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
2. Nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a za přidělená čísla.
3. Vyhláška č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační koncová a rádiová zařízení.
4. Vyhláška č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu.
5. Vyhláška č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě.
6. Vyhláška č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence.
7. Vyhláška č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních okruhů a o jejich technických parametrech.
8. Vyhláška č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy o propojení a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.
9. Vyhláška č. 199/2000 Sb., o způsobu prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.
10. Vyhláška č. 200/2000 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.
11. Vyhláška č. 201/2000 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby.
12. Vyhláška č. 202/2000 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů způsobilosti a době jejich platnosti.
13. Vyhláška č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně vybavených koncových telefonních zařízení.
14. Vyhláška č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
§ 152
V zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se část pátá zrušuje.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního
§ 153
V zákoně č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se část dvanáctá zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky

§ 154

V zákoně č. 205/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část třetí zrušuje.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona
§ 155
V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se část dvacátá čtvrtá zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony

§ 156

V zákoně č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, ve znění zákona č. 41/2004 Sb., se část šestá zrušuje.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o telekomunikacích

§ 157

V zákoně č. 225/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., se část první zrušuje.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
§ 158
V zákoně č. 436/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel
§ 159
V zákoně č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, se část jedenáctá zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon
§ 160
V zákoně č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, se část čtvrtá zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o živnostenském podnikání
§ 161
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 695/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
"i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu19),
19) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".
2. V příloze č. 2 SKUPINA 205: Elektrické přístroje se text "Poskytování telekomunikačních služeb" zrušuje.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen
§ 162
V § 2b zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., odstavec 2 zní:
"(2) Český telekomunikační úřad vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen poštovních služeb do zahraničí a služeb souvisejících s poskytováním poštovních služeb do zahraničí a zahraničních poštovních služeb1). Ministerstvo nevykonává působnost při uplatňování, regulaci, sjednávání a kontrole cen v oblasti elektronických komunikací.".

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna krizového zákona
§ 163
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 12 se v nadpise slova "a spojů" zrušují a odstavec 1 zní:
"(1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.".

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

§ 164
V zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 341/2004 Sb., se za § 24 vkládá nový § 24a, který zní:
"§ 24a
(1) Ustanovení tohoto zákona týkající se souboru technických parametrů se nevztahují na zemské digitální vysílání.
(2) Územní rozsah zemského digitálního vysílání Rada stanoví v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu výčtem okresů, popřípadě obvodů hlavního města Prahy zcela anebo zčásti pokrytých vysíláním.".

ČÁST PATNÁCTÁ
Změna rozpočtových pravidel
§ 165
V § 36 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Součástí státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle zvláštního právního předpisu.".

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 166
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 276/2003 Sb., se mění takto:
1. Položka 155 zní:
"Položka 155
Podání námitky proti vyřízení reklamace Kč 100,-".

2. Položka 156 zní:
"Položka 156
a) Vydání průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu
aa) radiotelefonních a radiotelegrafních vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí
- radiotelefonních Kč 400,-
- radiotelegrafních Kč 600,-
ab) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení pohyblivé letecké a pohyblivé plavební služby
- radiotelefonních Kč 300,-
- radiotelegrafních Kč 400,-
ac) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln
- radiotelefonních Kč 300,-
- radiotelegrafních Kč 400,-
ad) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 400,-
b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v průkazu odborné způsobilosti Kč 200,-".

3. Položka 157 zní:
"Položka 157
Vydání osvědčení o oznámení komunikační činnosti Kč 1 000,-
Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů Kč 500,-".

4. Položka 158 zní:
"Položka 158
a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé Kč 200,-
b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti Kč 10 000,-
c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění 4 % z této částky, nejméně Kč 200,-
Poznámka:
Poplatek podle položky v písmeni c) se vybere nejvýše ve výši Kč 500 000.".

5. Položka 159 se zrušuje.
6. Položka 160 zní:
"Položka 160
a) Vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel Kč 5 000,-
b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v oprávnění k využívání čísel Kč 500,-
Poznámka:
Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní orgán čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory s ohlašovnou národních a mezinárodních hovorů a informace (hlásky), které informují volajícího účastníka o změnách
účastnických čísel.".
7. Položka 161 zní:
"Položka 161
a) Vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
aa) pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 7 000,-
ab) pro pevnou službu Kč 5 000,-
ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 500,-
ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000,-
b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
aa) pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 500,-
ab) pro pevnou službu Kč 500,-
ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 200,-
ad) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 500,-
Poznámka:
Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle § 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 167
V § 18 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,
ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 95/2005 Sb., se slovo "telekomunikace" nahrazuje slovy "elektronické komunikace".

ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv

§ 169

Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 114/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písm. e) se slovo "a" za slovem "úřady" nahrazuje čárkou a za slovo "bankou" se vkládají slova "a Českým telekomunikačním úřadem".

2. V § 2 písm. a) se za slova "Ústavního soudu" vkládají slova "a rozsudky Nejvyššího správního soudu".

ČÁST DVACÁTÁ
Změna služebního zákona
§ 170

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 9 odst. 9 se věta první nahrazuje větou "Představeným může být jmenován jen státní zaměstnanec, s výjimkou představeného vykonávajícího v zahraničí službu na dobu určitou, představeného vykonávajícího službu na dobu určitou jako předseda Komise pro cenné papíry, jako člen prezídia Komise pro cenné papíry nebo jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu.".

2. V § 20 odstavec 2 zní:

"(2) Výběrové řízení se neprovádí na služební místo představeného ve službě na dobu určitou, jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen prezídia Komise pro cenné papíry nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, splňuje-li fyzická osoba předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech18).".

3. V § 29 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou "Službu na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jejich funkční období, vykonávají též předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu26).".

Poznámka pod čarou č. 26 zní:

"26) § 23 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb.
§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.
§ 107 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
§ 17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).".

4. V § 42 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou "Na služební místo představeného, jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen prezídia Komise pro cenné papíry nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu ve službě na dobu určitou, může být jmenována rovněž fyzická osoba, která není státním zaměstnancem, splňuje-li předpoklady podle § 17 odst. 1, předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech18) a další předpoklady stanovené v jiných právních předpisech18a).".

Poznámka pod čarou č. 18a zní:

"18a) Například § 107 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

5. V § 53 odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou "Jmenování a odvolání generálního ředitele Vězeňské služby České republiky a členů Rady Českého telekomunikačního úřadu se řídí zvláštními právními předpisy.".

6. V § 237 odstavec 2 zní:

"(2) Předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu se považují za služební orgány ve službě na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jeho funkční období26). Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a člen Rady Českého telekomunikačního úřadu mohou být po skončení služby na dobu určitou jmenováni, jestliže o to písemně požádají, do služby na dobu neurčitou na volné služební místo.".

7. V § 237 odstavec 4 zní:

"(4) Předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu složí služební slib před generálním ředitelem; jinak platí § 33 a 34.".

8. V § 237 odstavec 6 zní:

"(6) Na služební místo představeného, který je předsedou Komise pro cenné papíry, členem prezídia Komise pro cenné papíry, předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedou Energetického regulačního úřadu nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, se výběrové řízení nevyhlašuje.".

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna soudního řádu správního

§ 171

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

"c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.".

2. V § 48 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) senát nebo samosoudce, který má o návrhu rozhodnout, dospěl k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho část, kterého bylo ve věci použito, je v rozporu se zákonem, podá-li návrh na jeho zrušení,".

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

3. V části třetí hlavě druhé se za díl 6 vkládá nový díl 7, který včetně nadpisu zní:

"Díl 7
Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

§ 101a

(1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného obcí nebo krajem, může podat též Ministerstvo vnitra.

(3) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může podat též obec.

(4) Odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení jeho části je navrhováno.

§ 101b

Účast dalších osob na řízení (§ 34) je vyloučena.

§ 101c

K řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je příslušný Nejvyšší správní soud.

§ 101d
Rozsudek a jeho účinky

(1) Při rozhodování soud posuzuje soulad opatření obecné povahy se zákonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Přitom není vázán právními důvody návrhu.

(2) Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí rozhodne do třiceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.

(3) Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo bylo-li na základě části opatření obecné povahy, která byla zrušena, rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu.

(4) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena.

(5) Na náhradu nákladů nemá žádný z účastníků řízení právo.".

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže

§ 172

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 4a zní:

"(9) Tento zákon se rovněž nevztahuje na jednání soutěžitelů, které je porušením povinnosti stanovené zákonem o elektronických komunikacích4a) nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

4a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

2. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 5a zní:

"(2) Ustanovení odstavce 1 písm. f) se nevztahuje na jednání soutěžitelů, které je vykonáváním komunikační činnosti5a) podle zákona o elektronických komunikacích.

5a) § 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců

§ 173

V zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona 49/2004 Sb. a zákona č. 359/2004 Sb., se v části druhé za hlavu šestou vkládá hlava sedmá, která zní:

"HLAVA SEDMÁ
NÁLEŽITOSTI ČLENA RADY A PŘEDSEDY RADY ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU
Plat

§ 27a

Členům Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,424.

§ 27b

Předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,932.".

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 427/2003 Sb.

§ 174

V § 1 zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004 a kterým se mění některé související zákony, ve znění zákona č. 359/2004 Sb., se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

"g) člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu,".

Dosavadní písmena g) až n) se označují jako písmena h) až o).

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
§ 175
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".
2. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo "provozuje" vkládá slovo "analogové", slovo "celoplošných" se zrušuje a na konci textu písmene a) se doplňují slova "tak, aby v souběhu zemského analogového a zemského digitálního vysílání byla pro obyvatele České republiky zajištěna možnost příjmu těchto televizních programů v rozsahu podle odstavce 3".
3. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:
"b) provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů uvedených v písmenu a) a dalších alespoň dvou televizních programů zahrnutých v souhrnném datovém toku složeném z dílčích datových toků náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu a doplňkovým službám veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, upravených pro společné šíření prostřednictvím zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1a) (dále jen "multiplex veřejné služby"),
c) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,
1a) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.".
Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena d) až l).

4. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:
"(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1b), vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b).
1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".
5. V § 3 odstavec 3 zní:
"(3) Celoplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto programem související povinné doplňkové služby přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1a).".

6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 1c zní:
"§ 3a
(1) V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.
(2) Česká televize je povinna umístit v multiplexu veřejné služby vysílání programů Českého rozhlasu v rozsahu, jímž Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti zemského digitálního rozhlasového vysílání podle zvláštního právního předpisu1c). Náklady spojené s provozováním multiplexu veřejné služby Česká televize účtuje Českému rozhlasu, popřípadě poskytovatelům doplňkových služeb, podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.
(3) Televizní programy šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí.
1c) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1c se označuje jako poznámka pod čarou č. 1d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

§ 176
Přechodná ustanovení
(1) Digitální vysílání televizních programů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Česká televize zahájí do 60 dnů ode dne, kdy s podnikatelem zajišťujícím síť elektronických komunikací uzavře smlouvu o šíření multiplexu veřejné služby. Digitální vysílání dalších alespoň dvou televizních programů Česká televize zahájí postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.
(2) Podmínky šíření programů, popřípadě doplňkových služeb, Českého rozhlasu prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Česká televize s Českým rozhlasem smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této smlouvy předloží generální ředitel České televize k informaci Radě České televize alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů
§ 177
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 192/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".
2. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo "provozuje" vkládá slovo "analogové".
3. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:
"b) provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí,
c) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil naplňování úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb. Využívá přitom zejména části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména ve III. televizním pásmu,
1a) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.".
Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena d) až h) a dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
4. V § 3 odst. 3 větě první se za slovo "provozování" vkládá slovo "analogového".
5. Poznámka pod čarou č. 1b zní:
"1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".
6. V § 3 odst. 4 se za slova "programem se" vkládají slova "pro účely tohoto zákona" a číslo "70" se nahrazuje číslem "95".

§ 178 Přechodná ustanovení
(1) Český rozhlas zahájí digitální vysílání rozhlasových programů uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.
(2) Podmínky šíření svých programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb, prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Český rozhlas s Českou televizí smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této smlouvy předloží generální ředitel Českého rozhlasu k informaci Radě Českého rozhlasu alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 179
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. LXXI
Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydaná Českým telekomunikačním úřadem podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zůstávají v platnosti do právní moci rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona. Český telekomunikační úřad vydá rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 304/2007 Sb. Čl. II
1. Vláda stanoví nařízením Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen "Technický plán přechodu") za účelem sestavení sítě elektronických komunikací pro multiplex veřejné služby, dalších sítí pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání a jedné sítě umožňující regionální zemské digitální televizní vysílání. Technický plán přechodu stanoví pravidla pro přechod zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, zejména lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání zemského analogového televizního vysílání tak, aby mimo případy, kdy to neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského analogového televizního vysílání v rámci jedné územní oblasti nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského televizního vysílání programů provozovatelů vysílání s licencí dotčených vypnutím v dané územní oblasti. V Technickém plánu přechodu se rovněž stanoví minimální rozsah pokrytí území zemským digitálním televizním signálem ke dni dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Zemské analogové televizní vysílání se ukončí dnem 31. prosince 2012, nestanoví-li vláda v Technickém plánu přechodu termín dřívější, nejdříve však dnem 10. října 2010.
2. Opatření obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu č. OOP/15/12.2006/39, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, vydané podle čl. IV zákona č. 235/2006 Sb., se dnem nabytí účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 zrušuje.
3. V období ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 do dne dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání stanoví výši, popřípadě způsob výpočtu, a dobu splatnosti poplatku podle § 24 odst. 2 písm. d) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění tohoto zákona, vláda nařízením v závislosti na druhu televizního vysílání a v závislosti na průběhu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání s ohledem na dobu souběhu zemského analogového a zemského digitálního televizního vysílání podle Technického plánu přechodu.
4. Údaje podle § 72c zákona č. 127/2005 Sb., ve znění tohoto zákona, sdělí podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání Českému telekomunikačnímu úřadu poprvé do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 153/2010 Sb. Čl. II
1. Lhůta podle § 22b odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro držitele přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím nejsou dotčeny termíny stanovené nařízením vlády o technickém plánu přechodu.
2. Operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytována služba šíření zemského televizního vysílání, má nárok na náhradu nákladů vynaložených na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě došlo v souvislosti s plněním nařízení vlády o technickém plánu přechodu, pokud tato rádiová zařízení leží vně územní oblasti, ve které došlo k vypnutí analogového vysílače velkého výkonu, nebo leží v této oblasti, ale v předmětné lokalitě pokryté zemským analogovým televizním vysíláním z takového rádiového zařízení není zajištěno pokrytí zemským digitálním televizním vysíláním.
3. Pokud o to provozovatel regionálního zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který byl šířen prostřednictvím zemského analogového televizního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného zemského analogového televizního vysílání s licencí přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím má být tento program šířen digitálně v rámci části datového toku využívané pro šíření celoplošného programu, se kterým byl šířen analogově na sdílených kmitočtech, povinen nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele regionálního televizního vysílání zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pokud o to provozovatel celoplošného zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který má být podle platných licenčních podmínek regionálně odpojován, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací povinen nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytne, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy operátorem sítě elektronických komunikacích v době ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o technickém plánu přechodu do dne ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.
6. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytuje z prostředků radiokomunikačního účtu [§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona]. O nároku na úhradu nákladů rozhoduje na základě žádosti Český telekomunikační úřad. Žádost o úhradu nákladů musí operátor sítě elektronických komunikací podat nejpozději do 3 měsíců ode dne vynaložení nákladů nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zanikne. V případech podle bodu 2, 3 nebo 4 stanoví Český telekomunikační úřad výši úhrady nákladů jako rozdíl mezi výší prokázaných efektivně a účelně vynaložených nákladů a výší nákladů, které by operátor sítě elektronických komunikací vynaložil, pokud by nedošlo ke ztrátě primárního signálu nebo pokud by neměl povinnost zajistit odpovídající technické členění sítě za účelem realizace regionálního vysílání.
7. Do 31. prosince 2012 může Český telekomunikační úřad využít prostředky radiokomunikačního účtu i pro vyhodnocování případů podle bodů 2, 3 a 4, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního signálu, analýzu dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech a případech podle bodu 6. Český telekomunikační úřad může ve lhůtě podle věty první využít prostředky radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci přípravy a realizace opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropského společenství navazujících na ukončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy, vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice.
8. Peněžní prostředky čerpané z radiokomunikačního účtu podle bodu 7 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 10 % příjmů radiokomunikačního účtu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
9. V době ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2012 převádí Český telekomunikační úřad na radiokomunikační účet peněžní prostředky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 27 odst. 6 a § 133 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů.
10. Práva a povinnosti Českého telekomunikačního úřadu, poskytovatelů univerzální služby a plátců na účet univerzální služby při výpočtu a úhradě čistých nákladů na poskytování univerzální služby a stanovování, vybírání a vymáhání plateb na účet univerzální služby a s nimi souvisejících penále, jakož i práva a povinnosti týkající se vedení účtu univerzální služby, obsahu výroční zprávy univerzální služby a poskytování informací Českému telekomunikačnímu úřadu pro výpočet výše platby na účet univerzální služby za zúčtovací období univerzální služby skončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem o elektronických komunikacích a jeho prováděcími právními předpisy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. V případě, že u platby na účet univerzální služby stanovené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde k zániku plátce bez právního nástupce nebo k odpisu nedoplatku pro nedobytnost, bude poskytovateli univerzální služby platba uhrazena prostřednictvím účtu univerzální služby ze státního rozpočtu, a to do 90 dnů od zániku plátce bez právního nástupce nebo od odpisu nedoplatku pro nedobytnost. Pokud po uhrazení této platby podle předchozí věty, provedené v návaznosti na odpis nedoplatku pro nedobytnost, dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo třetí osobou, je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu.
12. Po vyrovnání všech práv a povinností podle bodů 10 a 11 Český telekomunikační úřad zruší účet univerzální služby a případný zůstatek na účtu převede na radiokomunikační účet. Ode dne 1. ledna 2011 do dne zrušení účtu univerzální služby se pro účely správy placení hledí na prostředky na účtu jako na prostředky veřejného rozpočtu22).
13. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu je povinen do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona doplnit příděly rádiových kmitočtů vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o specifikaci rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu přitom zohlednění stav využívání rádiových kmitočtů a podmínky stanovené Plánem využití rádiového spektra (§ 16).

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 468/2011 Sb. Čl. II
1. V případě, že bylo v Plánu využití rádiového spektra v určitém kmitočtovém pásmu zmírněno omezení zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám uplatněné podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může držitel přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl tento příděl udělen přede dnem 25. května 2011 a tento příděl má dobu platnosti alespoň pět let po dni 25. května 2011, do dne 25. května 2016 podat u Úřadu žádost o přezkoumání tohoto přídělu ve vztahu k tomuto omezení.
2. Úřad před vydáním rozhodnutí o přezkoumání přídělu podle bodu 1 sdělí držiteli přídělu, v jakém rozsahu bude tento příděl změněn, a současně mu sdělí lhůtu, ve které může vzít žádost o přezkoumání zpět. V případě, že držitel tohoto přídělu vezme v dané lhůtě svou žádost o přezkoumání zpět, zůstává tento příděl v platnosti až do skončení doby jeho platnosti, nebo do pěti let od podání žádosti o přezkoumání v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.
3. Ode dne 25. května 2016 je Úřad oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Úřad je povinen uvést plán využití rádiového spektra do souladu s ustanovením § 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dvanácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Do 31. prosince 2012 se do výše čerpání úhrady výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává i čerpání úhrad nákladů podle čl. II bodů 7 a 8 zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Do 31. prosince 2012 je Úřad oprávněn čerpat úhradu výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kromě podmínky uvedené v tomto ustanovení pouze v případě, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných subjektů též podle čl. II bodů 2 až 4 zákona č. 153/2010 Sb.
7. Za předpokladu, že do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl omezen počet práv podle § 20 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů vydaného podle § 136 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, za 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud nebude v této době postupem podle § 20 odst. 1 a 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, omezen počet práv. V tomto případě je příděl nadále platný po dobu platnosti v něm uvedenou.
8. Pokud byla platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v rozhodnutí podle § 18 nebo § 19 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, stanovena delší, než činí doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů, na jehož základě bylo individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydáno, pozbývá takové individuální oprávnění platnosti nejpozději dnem právní moci rozhodnutí o udělení přídělu podle bodu 10.
9. Pokud v době do 1 roku přede dnem účinnosti tohoto zákona došlo k ukončení platnosti přídělu rádiových kmitočtů uplynutím doby, na kterou byl tento udělen, postupuje Úřad přiměřeně podle § 20 odst. 4 a 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.
10. Úprava doručování podle § 129 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na správní řízení zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona.

11. Dokud nenabudou účinnosti vyhlášky Úřadu vydané na základě § 44 odst. 5, § 64 odst. 13 a § 99 odst. 1, postupuje se podle dosavadních opatření obecné povahy.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 214/2013 Sb. Čl. II
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací.
2) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
3) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.
5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES.
5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21 ES.
6) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
9) Zákon č. 110/1998 Sb.
10) § 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.
10b) Rozhodnutí Komise 2007/344 ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.
11) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
15) § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
16) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
16a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 87/372/EHS o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství.
16b) § 473 až 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
16c) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.
18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.
19) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
20) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
22) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).
24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26) Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
29) Rozhodnutí Komise č. 2003/548/ES o minimálním souboru pronajatých okruhů s harmonizovanými vlastnostmi a o souvisejících normách podle článku 18 směrnice o univerzální službě.
30) § 66a zákona č. 513/1991 Sb.
31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), příloha II.
32) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 513/1991 Sb.
34) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35) § 5 zákona č. 101/2000 Sb.
36) § 88 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
37) § 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
37a) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.
38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
40) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
41) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
43) § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.
44) § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.
44a) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
45) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
46a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
47) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
48) Zákon č. 148/1998Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb.
48a) § 152 odst. 5 správního řádu.
48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
49) § 2 písm. r) a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
49a) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.
52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.
55) § 147 správního řádu.
56) § 37 odst. 4 správního řádu.
57) Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie E.169 a E.152.
57a) § 146 správního řádu.
58) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
59) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
61) Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
62) § 57 občanského zákoníku.
63) § 53 odst. 7 občanského zákoníku.
64) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

318/2010 Vyhláška, kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání ČTÚ od 09.12.2010

Obsah
§ 1 - Forma předávané evidence
§ 2 - Způsob předávání evidence
1. 09.12.2010 Počátek účinnosti. Aktuální verze ještě 5.1.2014
0. 24.11.2010
Přílohy
318 VYHLÁŠKA ze dne 12. listopadu 2010, kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání Českému telekomunikačnímu úřadu
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 97 odst. 12 zákona, ve znění zákona č. 153/2010 Sb.:
§ 1
Forma předávané evidence
Podnikatel předává evidenci provozních a lokalizačních údajů vedenou podle § 97 odst. 10 zákona Českému telekomunikačnímu úřadu v elektronické formě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze této vyhlášky.

§ 2
Způsob předávání evidence
Podnikatel předává vyplněný elektronický formulář podle § 1 prostřednictvím programové aplikace Elektronický sběr dat (ESD) v systému elektronického výkaznictví Českého telekomunikačního úřadu.

§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu:
PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 318/2010 Sb.
Počet případů poskytnutých provozních a lokalizačních údajů za období 1. ledna 20xx - 31. prosince 20xx z evidence o poskytování provozních a lokalizačních údajů orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle § 97 odst. 10 a 11 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
tab31820120.pdf

132/2010 o audiovizuálních mediálních službách

132 ZÁKON ze dne 13. dubna 2010,o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání)
4. 01.07.2012 142/2012 Sb. Aktuální verze.
3. 14.10.2011 302/2011 Sb.
2. 01.01.2011
1. 01.06.2010 Počátek účinnosti.
0. 11.05.2010
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
AUDIOVIZUÁLNÍ MEDIÁLNÍ SLUŽBY NA VYŽÁDÁNÍ
§ 1 Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
§ 2 Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) audiovizuální mediální službou na vyžádání služba informační společnosti2), za kterou má redakční odpovědnost poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a jejímž hlavním cílem je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, a která umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání (dále jen „katalog pořadů“),
b) pořadem pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která představuje jednotlivou položku v katalogu pořadů a jejíž podoba a obsah jsou srovnatelné s podobou a obsahem televizního vysílání, zejména celovečerní film, záznam sportovní události, situační komedie, dokumentární pořad, pořad pro děti nebo původní televizní hra,
c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadů,
d) poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost,
e) audiovizuálním obchodním sdělením obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace; audiovizuální obchodní sdělení může mít zejména podobu reklamy3), sponzorování nebo umístění produktu,
f) skrytým audiovizuálním obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb v pořadech, jestliže poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání záměrně uvede takovou prezentaci s reklamním cílem a mohl by tak uvést veřejnost v omyl o povaze této prezentace; prezentace se považuje za záměrnou zejména tehdy, je-li prováděna za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
g) sponzorováním jakýkoli příspěvek od fyzické nebo právnické osoby, která neposkytuje audiovizuální mediální službu na vyžádání, neprovozuje televizní vysílání, ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo pořadů s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,
h) umístěním produktu jakákoli podoba audiovizuálního obchodního sdělení, které spočívá v začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku nebo službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu.
(2) Za audiovizuální mediální službu na vyžádání se nepovažuje
a) služba, která nemá povahu činnosti především hospodářské nebo která nesoutěží s televizním vysíláním,
b) služba, která není určena k příjmu veřejností,
c) služba, jejímž hlavním účelem není poskytování pořadů, nebo
d) služba, kterou nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci audiovizuální mediální služby na vyžádání, které je dostupné v obchodní síti.

§ 3 Působnost zákona
(1) Tento zákon se vztahuje na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, který je v České republice usazen podle odstavce 2, nebo na kterého se vztahuje odstavec 3.
(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se považuje za usazeného v České republice,
a) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadů (dále jen „redakční rozhodnutí“) přijímá v České republice,
b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže
1. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání působí v České republice,
2. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo
3. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání poprvé zahájil v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo
c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o audiovizuální mediální službě na vyžádání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání působí v České republice.
(3) Nelze-li poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho nelze považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, tento zákon se na něho vztahuje, pokud k poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání využívá
a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno v České republice, nebo
b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie.
(4) Na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, kterého nelze považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho nelze považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, a který nesplňuje v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie některou z podmínek podle odstavce 3, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ho považovat za usazeného v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství4).

§ 4 Působnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
(1) Správním úřadem příslušným k výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“).
(2) Rada
a) vede Evidenci poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,
b) ukládá sankce podle tohoto zákona,
c) monitoruje obsah audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,
d) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5) v rozsahu věcné působnosti
jiných právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 4 přílohy k tomuto přímo použitelnému předpisu Evropského společenství,
e) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání
údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti
regulace audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,
f) spolupracuje v oblasti regulace audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie.

§ 5 Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání
(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen doručit Radě do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění písemné oznámení, které musí obsahovat
a) název audiovizuální mediální služby na vyžádání,
b) údaje, k nimž je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen příjemcům služby umožnit přístup podle § 6 odst. 1 písm. a) a b),
c) údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, je-li přidělena,
d) identifikaci sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím bude poskytována audiovizuální mediální služba na vyžádání, a informaci o přístupu k audiovizuální mediální službě na vyžádání, zejména internetovou adresu, a
e) den zahájení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání.
(2) Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 1 úplné, Rada osobu, která jej učinila, neprodleně vyzve, aby oznámení doplnila do 30 dnů ode dne doručení výzvy; pokud tak vyzvaná osoba neučiní, není evidenční povinnost splněna.
(3) Rada zapíše údaje stanovené v odstavci 1 do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do 30 dnů ode dne doručení oznámení a současně zašle osobě, která oznámení učinila, potvrzení o provedení tohoto zápisu.
(4) Poskytovatel audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je povinen Radě písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně evidovaných údajů nebo k přerušení nebo ukončení poskytování této služby došlo. Rada zapíše tuto skutečnost do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do 30 dnů ode dne doručení oznámení podle věty první nebo ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak.
(5) Nebylo-li poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání zahájeno do 1 roku ode dne zápisu do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, nebo bylo-li přerušeno na dobu delší než 1 rok, platí, že poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání bylo ukončeno posledním dnem uvedené lhůty. Rada zapíše tuto skutečnost do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a vyrozumí o tom poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání.
(6) Každý má právo nahlížet do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy.
(7) Rada uveřejňuje údaje podle odstavce 1 písm. a) a b) způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 6 Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání
(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen umožnit příjemcům služby snadný, přímý a trvalý přístup alespoň k
a) základním údajům o poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,
b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a
c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada.
(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání neobsahovala sdělení záměrně zpracované tak, aby mělo vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by jej tato osoba vědomě vnímala, a aby nepodněcovala k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání, jejíž obsah může vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahuje pornografii a hrubé samoúčelné násilí, byla dostupná pouze tak, aby děti a mladiství neměli běžně možnost obsah této audiovizuální mediální služby na vyžádání vidět nebo slyšet.
(4) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené titulky nebo skryté titulky6) nebo tlumočení do českého znakového jazyka7) pro osoby se sluchovým postižením a zvukovou stopu určenou pro osoby se zrakovým postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením.
(5) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby byly v náležité technické kvalitě uchovávány záznamy všech pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení, která pořady doprovázela nebo byla do pořadů zahrnuta a v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání šířena, alespoň po dobu 30 dnů ode dne ukončení poskytování pořadu nebo po dobu 30 dnů ode dne ukončení šíření audiovizuálního obchodního sdělení, a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení.
(6) Bylo-li zahájeno řízení před orgánem veřejné moci týkající se určitého pořadu nebo audiovizuálního obchodního sdělení, je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovat záznam pořadu nebo audiovizuálního obchodního sdělení v podobě, ve které byly poskytovány, a v náležité technické kvalitě až do pravomocného rozhodnutí ve věci.
(7) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 4 odst. 2 písm. d) až f) a § 15.

§ 7 Podpora evropské tvorby
(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla8) alespoň 10 % z celkového
počtu pořadů nabízených v katalogu pořadů své služby za sledované období. Do celkového počtu pořadů, z něhož se určuje podíl evropských děl,
se nezapočítávají zpravodajské pořady, záznamy sportovních událostí a soutěžní pořady.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání alespoň 1 % celkových výnosů z této služby ve sledovaném období vynaloží na
a) tvorbu evropských děl, nebo
b) úplatné nabývání práv k užití evropských děl prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání.
(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen do 30 dnů ode dne uplynutí sledovaného období předložit Radě zprávu o způsobu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 ve sledovaném období, v níž označí zvolený způsob podpory evropských děl a uvede konkrétní údaje o splnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2.
(4) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí kalendářní rok.

§ 8 Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání týkající se audiovizuálních obchodních sdělení
(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální obchodní sdělení obsažená v rámci jím poskytované audiovizuální mediální služby na vyžádání
a) byla snadno rozpoznatelná,
b) nenarušovala lidskou důstojnost,
c) neobsahovala nebo nepodporovala diskriminaci z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,
d) nepodporovala chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost,
e) nepodporovala chování vážně ohrožující ochranu životního prostředí.
(2) Zakazují se
a) skrytá audiovizuální obchodní sdělení,
b) audiovizuální obchodní sdělení týkající se cigaret nebo jiných tabákových výrobků,
c) audiovizuální obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis.
(3) Audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí být zaměřena na děti a mladistvé a nesmějí podporovat nestřídmou konzumaci těchto nápojů.
(4) Audiovizuální obchodní sdělení nesmějí fyzicky nebo mravně ohrožovat děti a mladistvé tím, že
a) přímo nabádají děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
b) přímo nabádají děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,
c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo
d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé v nebezpečných situacích.
§ 9
Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v souvislosti se sponzorovanými audiovizuálními mediálními službami na vyžádání a pořady
(1) Audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady, které jsou sponzorovány, musí splňovat tyto požadavky:
a) jejich obsah nesmí být ovlivněn způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání,
b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.
(2) Audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků.
(3) Při sponzorování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.
(4) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak. Je-li sponzorována audiovizuální mediální služba na vyžádání, je poskytovatel této služby povinen oznámit v rámci nabídky katalogu pořadů existenci sponzorského příspěvku, označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti; oznámení musí být v rámci nabídky katalogu pořadů uvedené zřetelně alespoň po dobu 30 dnů.
(5) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.

§ 10
Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání při umístění produktu
(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze
a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo pro televizní vysílání, ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o pořady pro děti, nebo
b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem jejich využití v pořadu.
(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:
a) jejich obsah nesmí být ovlivněn tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání,
b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace, a
c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.
(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo osoba, která je ve vztahu k poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle jiného právního předpisu9).
(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o
a) cigarety nebo jiné tabákové výrobky, nebo umístění produktu osob, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků, nebo
b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis.

§ 11 Opatření k nápravě
(1) Jestliže poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.
(2) Délka lhůty k nápravě podle odstavce 1 musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.
(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada nezahájí řízení o správním deliktu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 6 odst. 2 a 3 a § 8.

§ 12 Správní delikty
(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo 2 nebo podle § 19 odst. 1,
b) nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 4,
c) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1, 4, 5, 6 nebo 7,
d) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 2 nebo 3,
e) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1, 2 nebo 3,
f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4,
g) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 1, 2, 3, 4 nebo 5,
h) nesplní některou z povinností podle § 10.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), g) nebo h) se uloží pokuta do 1000000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo f) pokuta do 2000000 Kč.

§ 13 Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Rada.
(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(3) Při určení výše pokuty právnické osobě přihlédne Rada k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu spolupracujících samoregulačních orgánů10), obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení řízení o správním deliktu.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájí řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby11) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Podání žaloby proti rozhodnutí o uložení pokuty má odkladný účinek.
§ 14
Rada v případě zjištění protiprávního jednání uvnitř Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie12), kterého se poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání dopustil na území Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů13), rozhodnutím takové jednání zakáže.
Společná a přechodná ustanovení
§ 15
Ministerstvo kultury si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv, popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje Ministerstvu kultury poskytnout.
§ 16
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, o řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení.
§ 17
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy a sponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 18
Nestanoví-li tento zákon jinak, zůstávají nedotčena práva a povinnosti stanovené podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.
§ 18a
(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 19
(1) Právnická a fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu a tato služba se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za audiovizuální mediální službu na vyžádání, je povinna Radě do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doručit oznámení s údaji do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání podle § 5 odst. 1 a 2.
(2) Ustanovení § 10 se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku 2009.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 20
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
„§ 1 Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) rozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších částí vysílání uspořádaných v rámci programu, včetně služeb přímo souvisejících s programem, provozovatelem vysílání veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a) v podobě chráněné nebo nechráněné podmíněným přístupem1b)
za účelem simultánního sledování pořadů a dalších částí vysílání,“.
3. V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „je odpovědná za jejich obsah“ nahrazují slovy „určuje způsob organizace rozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnost,“, slovo „i“ se nahrazuje slovem „a“ a za slova „tento program a služby přímo související s programem“ se vkládá slovo „prvotně“.
4. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „ ; dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány, zejména reklama, teleshopping,
oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sdělení a jiná programová interpunkce“.
5. V § 2 odst. 1 písmeno l) zní:
„l) pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje samostatnou položku rozhlasového programu; pořadem v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku,
která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje samostatnou položku televizního programu,“.
6. V § 2 odst. 1 písmeno m) zní:
„m) teletextem služba přímo související s programem, která spočívá ve vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního programu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,“.
7. V § 2 odst. 1 písm. n) se slovo „jinou“ nahrazuje slovem „obdobnou“ a slova „určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb“ se nahrazují slovy „s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu“.
8. V § 2 odst. 1 písmeno o) zní:
„o) službou přímo související s programem služba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programem, jenž je určen k příjmu veřejností spolu s tímto programem; službou přímo související s programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému zařízení,“.
9. V § 2 odst. 1 písm. q) se slova „skrytou reklamou“ nahrazují slovy „skrytým obchodním sdělením“, slova „obchodní firmy“ se nahrazují slovy „jména nebo názvu“, slova „který nemá charakter reklamy a teleshoppingu,“ se zrušují a slovo „jinou“ se nahrazuje slovem „obdobnou“.
10. V § 2 odst. 1 písm. r) se slova „či jinou“ nahrazují slovy „nebo obdobnou“.
11. V § 2 odst. 1 písmeno s) zní:
„s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního programu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,“.
Poznámka pod čarou č. 1e zní:
„1e) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).“.
12. V § 2 odst. 1 písm. u) se slova „kabelového systému“ nahrazují slovy „převzatého vysílání“.
13. V § 2 odst. 1 písm. w) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání“.
14. V § 2 odst. 1 písm. y) úvodní části ustanovení se za slova „celoplošného vysílání“ vkládají slova „šířeného prostřednictvím vysílačů“ a za slova „místního vysílání“ se vkládají slova „šířeného prostřednictvím vysílačů“.
15. V § 2 odst. 1 písm. y) bodech 1 a 2 se slova „šířeného prostřednictvím vysílačů“ zrušují.
16. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) obchodním sdělením reklama, teleshopping a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž umístění produktu nebo jiná obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace,
b) umístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku a službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
17. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „prostřednictvím družice, pokud jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě licence udělené podle § 12 nebo jde-li o provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a toto vysílání“ nahrazují slovy „ , pokud toto šíření“.
18. V § 2 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
19. V § 2 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se nepovažuje šíření rozhlasových programů prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c).
(5) Za televizní vysílání se nepovažuje
a) vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním,
b) vysílání, které není určeno k příjmu veřejností,
c) vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se nejedná o televizní vysílání programů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo
d) vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je dostupné v obchodní síti.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.
20. V § 3 odst. 2 se slova „odstavců 3, 4, popřípadě 5“ nahrazují slovy „odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce 5“.
21. V § 3 odstavce 3, 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 4b znějí:
„(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice,
a) má-li sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“) přijímá v České republice, nebo
b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže
1. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice,
2. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo
3. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo
c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice.
(4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá
a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo
b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi.
(5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a která nesplňuje v České republice, ani v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství4c).
-------
4b) Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod č. 57/2004 Sb. m. s.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 4b až 4e se označují jako poznámky pod čarou č. 4c až 4f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
22. V § 4 odst. 2 se slova „a převzatého vysílání“ nahrazují slovy „ , převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání poskytovaných podle jiného právního předpisu1e),“.
23. V § 5 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti“.
24. V § 5 se za písmeno t) vkládají nová písmena u) až y), která znějí:
„u) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace televizního vysílání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,
v) zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
w) spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
x) spolupracuje v rozsahu své působnosti s právnickými osobami založenými v souladu s právním řádem České republiky, jejichž předmět činnosti zahrnuje samoregulaci v některé z oblastí upravených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem1e) a na této samoregulaci se aktivně podílejí provozovatelé vysílání, provozovatelé převzatého vysílání nebo poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen „samoregulační orgány“), je-li spolupráce samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů a při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam spolupracujících samoregulačních orgánů (dále jen „seznam samoregulačních orgánů“) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
y) vydává stanoviska, která vyjadřují právní názor Rady ve věcech náležejících do její působnosti podle zákona,“.
Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno z).

25. V § 5 písmeno z) zní:
„z) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e), 3), 4).“.
26. V § 6 odst. 1 v úvodní části ustanovení se za slovo „vysílání“ vkládají slova „a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.
27. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „a provozovatelů převzatého vysílání“ nahrazují slovy „ , provozovatelů převzatého vysílání a poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.
28. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „a v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání“ nahrazují slovy „ , v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání a v poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.
29. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „vysílání“ vkládají slova „a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.
30. V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „tímto zákonem a“ nahrazují slovy „zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o dodržování“.
31. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „v televizním vysílání,“ nahrazují slovem „ , o“ a na konci textu písmene se doplňují slova „v televizním vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.
32. V § 6 odst. 1 písmeno h) zní:
„h) informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o výsledcích spolupráce se samoregulačními orgány,“.
33. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno i), které zní:
„i) informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.“.
34. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv4b), popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.“.
35. V § 7 odst. 3 písm. d) se za slova „převzatého vysílání“ vkládají slova „nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.
36. V § 7 odst. 12 se slova „a provozovatelům převzatého vysílání“ nahrazují slovy „ , provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , provozovateli převzatého vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“.
37. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.“.
38. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 9a zní:
„(7) Zaměstnanec zařazený k výkonu práce v Radě je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zvláštního právního předpisu9a) povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu této činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Radu činnost.
9a) § 303 odst. 2 písm. b) zákoníku práce.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 9a až 9d se označují jako poznámky pod čarou č. 9b až 9e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
39. V § 12 odst. 1 se slova „a k šíření teletextu v analogovém televizním vysílání“ zrušují.
40. V § 12 odst. 2 se slova „vysílání teletextu v analogovém televizním vysílání a k“ a slova „v digitálním vysílání“ zrušují.
41. V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen „zvláštní přenosový systém“).“.
42. V § 12 odst. 12 písm. b) se slova „rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva“ nahrazují slovy „pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“.
43. V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ ; v případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v případě vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů se územní rozsah vysílání stanoví výčtem katastrálních území a okresů; v případě vysílání šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se územní rozsah vysílání neuvádí“.
44. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání.“.
45. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují.
46. V § 18 odst. 4 písm. c) se čárka za slovy „časový rozsah vysílání“ nahrazuje slovem „a“ a slova „podle § 2 odst. 1 písm. y)“ se zrušují.
47. V § 18 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
48. V § 18 odst. 4 písm. g) se slova „u kabelových systémů“ nahrazují slovy „prostřednictvím kabelových systémů stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f)“.
49. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u) bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).“.
50. V § 22 odst. 1 se číslo „60“ nahrazuje číslem „180“ a slova „v průběhu jednoho kalendářního roku“ se zrušují.
51. V části třetí nadpisu hlavy II se slova „A KABELOVÝCH SYSTÉMŮ“ nahrazují slovy „ , KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH SYSTÉMŮ“.
52. V § 25 odst. 1 se slova „a kabelových systémů“ nahrazují slovy „ , kabelových systémů a zvláštních přenosových systémů“.
53. V § 25 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání, jde-li o vysílání programu prostřednictvím zvláštního přenosového systému,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
54. V § 27 odst. 2 se slova „a technickou specifikaci“ nahrazují slovem „identifikaci“ a za slovo „šířeno“ se vkládají slova „ , a informaci o přístupu k převzatému vysílání“.
55. V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v případě, že se změna týká televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky“.
56. V § 32 odst. 1 písm. a) se slovo „programů“ nahrazuje slovem „vysílání“.
57. V § 32 odst. 1 písm. c) se slova „důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva“ nahrazují slovy „důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“.
58. V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,“.
59. V § 32 odst. 1 písm. l) se za slovo „uchovávat“ vkládají slova „v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě“, slova „odvysílaných pořadů nejméně“ se nahrazují slovy „pořadů včetně dalších částí vysílání alespoň“, slova „poskytnout je“ se nahrazují slovy „na písemnou výzvu je zapůjčit“ a slova „s plněním této povinnosti“ se nahrazují slovy „se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílání“.
60. V § 32 odst. 1 písmeno m) zní:
„m) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve věci,“.
61. V § 32 odstavec 2 zní:
„(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit alespoň 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením a alespoň 2 % vysílaných pořadů zpřístupnit pro osoby se zrakovým postižením. Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočit do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále je povinen zpřístupnit alespoň 10 % vysílaných pořadů pro osoby se zrakovým postižením.“.
62. V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Provozovatel převzatého vysílání může šířit program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídky nesmí být zařazen program obsahující převážně pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
63. V § 32 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „vysílání“ vkládají slova „televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky,“.
64. V § 32 odst. 4 písm. a) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další části vysílání“ a slova „§ 31 a odstavcem“ se nahrazují slovem „odstavce“.
65. V § 32 odst. 4 písm. b) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další části vysílání“ a slova „g) a“ se zrušují.
66. V § 32 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5) Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak.
(6) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až w) nebo § 6 odst. 1 a 5.
(7) Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům snadný, přímý a trvalý přístup zejména k
a) základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,
b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a
c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad provozováním televizního vysílání je Rada.“.
67. V § 33 odst. 3 se slova „Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
68. § 34 včetně nadpisu zní:
„§ 34 Vysílání krátkých zpravodajských výňatků
(1) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále jen „událost zvýšeného zájmu veřejnosti“), je povinen ostatním provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u tohoto provozovatele televizního vysílání.
(2) Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li takové označení neproveditelné.
(3) Při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání lze krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej odvysílal.
(4) Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze zpráv, reportáží a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího na tento pořad.
(5) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události (dále jen „akreditační podmínky“), s dostatečným časovým předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním záznamu.
69. V § 43 odstavec 3 zní:
„(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.“.
70. § 46 včetně nadpisu zní:
„§ 46 Evropské dílo
(1) Evropským dílem se rozumí
a) dílo pocházející z členských států Evropské unie,
b) dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie, avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo
c) dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími a třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na základě které bylo vyrobeno.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy, nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropské unie.
(3) Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo vytvořené převážně autory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) za předpokladu, že
a) bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve více z těchto států,
b) výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto států, nebo
c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území těchto států.
(4) Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1, avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území členských států Evropské unie.“.
71. V § 47 se odstavec 4 zrušuje.
72. V části páté nadpis hlavy IV zní: „OBCHODNÍ SDĚLENÍ“.
73. § 48 a 49 včetně nadpisů znějí:
„§ 48
Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení
(1) Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání
a) obchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná,
b) obchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního prostředí,
c) obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,
d) náboženská a ateistická obchodní sdělení,
e) obchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
f) obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis,
g) obchodní sdělení týkající se cigaret nebo jiných tabákových výrobků,
h) skrytá obchodní sdělení,
i) obchodní sdělení obsahující podprahové sdělení,
j) obchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost,
k) obchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení,
l) obchodní sdělení obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
(2) Obchodní sdělení nesmějí fyzicky nebo mravně ohrožovat děti a mladistvé tím, že
a) přímo nabádají děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
b) přímo nabádají děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,
c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo
d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé v nebezpečných situacích.
(3) Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sdělení odpovídá zadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělení nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sdělení se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby obchodní sdělení.

§ 49
Povinnosti při zařazování reklam a teleshoppingu do vysílání
(1) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby
a) reklamy a teleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání,
b) izolované reklamy a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro rozhlasové vysílání,
c) reklamy a teleshopping týkající se erotických služeb a erotických výrobků nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,
d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.
(2) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu.
(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená reklama a teleshoppingové šoty.
(4) Rozhlasové a televizní vysílání pořadů pro děti nelze reklamou nebo teleshoppingovými šoty přerušit více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut, pokud plánovaná doba trvání pořadu pro děti bez zařazení reklamy a teleshoppingových šotů přesahuje 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu nebo teleshoppingové šoty uvádět na dělené obrazovce.
(5) Rozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamou nebo teleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze reklamu nebo teleshopping uvádět na dělené obrazovce.
(6) Omezení podle odstavce 3 se nevztahuje na filmy vyrobené pro televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů.
(7) Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamu a teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v pořadech.“.

74. V § 50 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.
75. V § 50 odst. 3 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.
76. V § 50 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů a na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
77. V § 50 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
78. V § 50 odstavec 6 zní: „(6) Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programu, který není zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingových šotů podle odstavce 2.“.
79. V § 50 se odstavec 7 zrušuje.
80. Nadpis § 52 zní: „Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů“.
81. V § 52 úvodní části ustanovení se slova „Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje“ nahrazují slovy „Obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů“.
82. V § 52 písm. a) se za slova „speciálně na“ vkládají slova „děti a“ a za slovo „zobrazovat“ se vkládají slova „děti a“.
83. § 53 včetně nadpisu zní:
„§ 53
Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů
(1) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady, které jsou sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky:
a) jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání,
b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.
(2) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků.
(3) Při sponzorování rozhlasových nebo televizních programů a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.
(4) Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak.
(5) Provozovatel vysílání sponzorovaného programu je povinen oznámit sponzorování programu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorování programu nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu.
(6) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.
(7) Sponzorovat nelze programy, u nichž nadpoloviční podíl denního vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.“.
Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.
84. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11a zní:
„§ 53a
Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu
(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze
a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro televizní vysílání nebo pro audiovizuální mediální služby na vyžádání, ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o pořady pro děti, nebo
b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.
(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:
a) jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele televizního vysílání,
b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace,
c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.
(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle zvláštního právního předpisu11a).
(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o
a) cigarety nebo jiné tabákové výrobky, nebo umístění produktu osob, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků, nebo
b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis.
11a) § 66a obchodního zákoníku.“.
85. V § 54a se slova „zrakově a sluchově postiženým“ nahrazují slovy „osobám se zrakovým a sluchovým postižením“ a slova „popis, český znakový jazyk, titulkování, snadná navigace“ se nahrazují slovy „popis obrazu, český znakový jazyk, titulkování s indikací neverbální zvukové složky děje, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů“.
86. V § 55 odst. 9, § 55a odst. 9 a v § 56 odst. 5 se slova „a družic“ nahrazují slovy „ , družic a zvláštních přenosových systémů“.
87. § 55b se zrušuje.
88. V § 59 odst. 4 se slova „povinnosti uvedené“ nahrazují slovy „některou z povinností uvedených“ a slova „a dále z důvodu uvedeného v“ se zrušují.
89. V § 59a se slovo „jednání12)“ nahrazuje slovy „jednání uvnitř Evropské unie podle přímo použitelného předpisu12)“.
90. V § 60 odst. 1 písm. a) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další částí vysílání“.
91. V § 60 odst. 1 písm. d) se za slovo „pořadů“ vkládají slova „nebo dalších částí vysílání“.
92. V § 60 odst. 1 písm. e) se slovo „neposkytne“ nahrazuje slovem „nezapůjčí“ a za slovo „pořadu“ se vkládají slova „nebo dalších částí vysílání“.
93. V § 60 odst. 1 písmeno k) zní:
„k) poruší některou z povinností stanovených pro sponzorování programů nebo pořadů nebo poruší některou z povinností stanovených pro umístění produktu,“.
94. V § 60 odst. 1 písm. l) se slova „vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů“ nahrazují slovy „obchodní sdělení a skrytá obchodní sdělení“.
95. V § 60 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až u), která znějí:
„p) nedodrží ustanovení § 32 odst. 3,
r) nedodrží ustanovení § 32 odst. 4,
s) nedodrží ustanovení § 32 odst. 5,
t) neposkytne Radě vyjádření a informace podle § 32 odst. 6,
u) neumožní divákům snadný, přímý a trvalý přístup k informacím podle § 32 odst. 7.“.
96. V § 60 odst. 3 písm. a), b) a c) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další části vysílání“.
97. V § 60 odst. 3 písm. d) se slova „a upoutávky“ nahrazují slovy „ , upoutávky nebo další části vysílání“ a za slovo „mladistvých“ se vkládají slova „ , a nejedná se o vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let, k němuž je poskytnuto technické opatření, které znemožňuje přístup k vysílání dětem a mladistvým,“.
98. V § 60 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h) poruší povinnost podle § 62 odst. 4,
i) nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro poskytování služby přímo související s programem.“.
99. V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Pokutu od 1000 Kč do 1000000 Kč uloží Rada provozovateli televizního vysílání, který nesplní některou z povinností podle § 34.“.
100. V § 61 odst. 1 se slova „do 2 let“ nahrazují slovy „do 3 let“.
101. V § 61 odstavec 3 zní:
„(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání, k výši případného
finančního prospěchu, a ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto
stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení řízení o správním deliktu.“.
102. § 62 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 až 18 zní:
„§ 62 Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a z členského státu Evropské unie
(1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého ze státu, který je smluvní stranou
Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován
§ 32 odst. 4 a toto porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu14), anebo že jeho obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva
vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi15).
(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z jiného členského státu Evropské unie, jestliže
a) má za to, že obsahem převzatého televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 4 a provozovatele vysílání tohoto
programu z jiného členského státu Evropské unie a provozovatele převzatého vysílání na tuto skutečnost v posledních 12 měsících alespoň dvakrát
písemně upozornila s tím, že šíření převzatého televizního programu může být v České republice pozastaveno, pokud by porušení trvalo nebo by k němu došlo opětovně,
b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu
členského státu Evropské unie, ve kterém je provozovatel vysílaní, od něhož je televizní program převzat, usazen (dále jen „regulační orgán členského státu
Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace a
c) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 15 dnů od jejich zahájení ke smírnému řešení a porušování trvá.
(3) Nejedná-li se o případy uvedené v odstavci 2, Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie, jehož obsahem
jsou porušována ustanovení zákona, kterými se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější
pravidla16) (dále jen „zvláštní pravidla“), jestliže
a) má za to, že vysílání televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie je směrováno zcela nebo převážně na území České republiky,
b) má za to, že provozovatel vysílání televizního programu převzatého podle písmene a) se v jiném členském státě Evropské unie usadil proto, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice,
c) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu převzatého podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie,
d) má za to, že výsledky dosažené součinností s regulačním orgánem členského státu Evropské unie, popřípadě s orgánem určeným podle práva Evropské unie17), byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé18), a
e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene c) je slučitelné s právem Evropské unie.
(4) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysílání. Provozovatel převzatého vysílání nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.
(5) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.
(6) Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1 zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3 Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první obdobně.
14) Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvuo přeshraniční televizi.
15) Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvuo přeshraniční televizi.
16) Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.
17) Čl. 23a směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.
18) Čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.“.

103. V § 66 se slova „a novém rozhodnutí“ zrušují, za slova „rozhodnutí o pokutě“ se vkládají slova „ , rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu“ a slovo „spotřebitelů9e)“ se nahrazuje slovem „spotřebitelů5a)“.
104. V § 66a se za slova „při regulaci reklamy“ vkládají slova „a sponzorování“.
105. V § 67 odst. 1 větě první se za slova „§ 42 až 47“ vkládají slova „ , § 49 odst. 2 a 3 a § 50 odst. 2“.
106. V § 67 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Ve vysílání programu zaměřeného výhradně na reklamu a teleshopping mohou být reklama a teleshopping vysílány pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 3 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programu nepoužijí.
(3) Na služby přímo související s programem se vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci služeb přímo souvisejících s programem a obsahu elektronického programového průvodce vysílána reklama a teleshopping, vztahují se na vysílání reklamy a teleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52.“.
107. V § 67a se slova „47 a 49 až 51“ nahrazují slovy „47, 50 a 51“.

§ 21 Přechodná ustanovení
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu spočívající v nabídce televizního programu prostřednictvím přenosového
systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „osoba poskytující televizní program“),
a tato služba se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozování televizního vysílání, je povinna doručit Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“)
do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o udělení licence k provozování televizního vysílání podle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pokud osoba poskytující televizní program povinnost podle věty první nesplní, je povinna poskytování televizního programu ukončit nejpozději dnem
následujícím po dni, jímž uplyne lhůta pro splnění této povinnosti. Osoba poskytující televizní program, která povinnost podle věty první splní,
avšak Rada rozhodne, že jí licenci k provozování televizního vysílání neudělí, je povinna
poskytování televizního programu ukončit do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí Rady doručeno.
(2) Provozovatel televizního vysílání prostřednictvím kabelového systému, v jehož licenci není územní rozsah vysílání stanoven údaji podle § 14 odst. 1 písm. f)
zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tyto údaje Radě doručit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nesplnění této povinnosti se považuje za porušení licenčních podmínek. Rada licenci provozovatele televizního vysílání prostřednictvím kabelového systému doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne, kdy jí byly tyto údaje doručeny.
(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí, jehož vysílání není zcela nebo převážně směrováno pouze na území České republiky, nebo jehož hlavním jazykem
vysílání není čeština, je povinen doručit Radě do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje podle § 14 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nesplnění této povinnosti se považuje za porušení licenčních podmínek. Rada licenci provozovatele televizního vysílání s licencí doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne, kdy jí tyto údaje byly doručeny, a bezodkladně informuje
regulační orgán členského státu Evropské unie, na jehož území je televizní vysílání zcela nebo převážně směrováno.
(4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(5) Ustanovení § 53a zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku 2009.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích
§ 22
Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 se slova „bez ohledu na způsob příjmu“ nahrazují slovy „ , je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů“.
2. V § 2 odst. 2 se slova „bez ohledu na způsob příjmu“ nahrazují slovy „ , je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů“.
3. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání pouze v případě, je-li šířeno prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.“.
4. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) rozhlasové nebo televizní přijímače, které jsou neoddělitelnou součástí koncových mobilních telekomunikačních zařízení.“.
5. V § 5 odst. 6 se slova „k těmto změnám došlo“ nahrazují slovy „byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona“.
6. V § 7 odst. 5 se slova „k takové změně došlo“ nahrazují slovy „byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona“.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o regulaci reklamy
§ 23
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb.,
zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 3 se slovo „vysílání,“ nahrazuje slovy „vysílání3a), audiovizuální mediální služby na vyžádání3b),“.
Poznámky pod čarou č. 3a a 3b znějí:
„3a) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).“.
2. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Za skrytou reklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním předpisem3a), 3b).“.
3. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „televizní vysílání28)“ nahrazují slovy „televizní vysílání3a)“, za slova „pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání“ se
vkládají slova „a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“ a za slova „pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání“ se vkládají slova
„a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“.
Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje.

ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích
§ 24
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,
zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona
č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona
č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona
č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona
374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb.,
zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona
č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb.,
zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb. a zákona č. 420/2009 Sb.,
se mění takto:
V položce 67 části IV přílohy Sazebník ustanovení „Předmětem poplatku není“ zní:
„Předmětem poplatku není
1. Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání podle písmene a) této položky, je-li žádost podávána podle § 21 odst. 1 zákona č. 132/2010 Sb.,
o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
2. Přijetí žádosti o změnu údajů podle písmene d) této položky, zapisuje-li se změna do obchodního rejstříku.“.

ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o České televizi
§ 25
V § 3 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se v písmenu k) slova „pro sluchově postižené nebo simultánním tlumočením do českého znakového jazyka“ nahrazují slovy „a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením“.

ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 4, § 20 bodu 61 a § 25, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.

105/2010 Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 01.05.2010

105 VYHLÁŠKA ze dne 2. dubna 2010
o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, k provedení § 16 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích:
§ 1
Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) je stanoven v příloze této vyhlášky.

§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2010.
Ministr:
Ing. Tošovský v. r.
Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb.
Plán přidělení kmitočtových pásem
(národní kmitočtová tabulka)

ObsahKapitola 1 4
I. Význam zkratek 4
II. Vymezení pojmů 4
Oddíl I. Všeobecné pojmy 5
Oddíl II. Správa kmitočtů 5
Oddíl III. Radiokomunikační služby 5
Oddíl IV. Rádiové stanice a soustavy 8
Oddíl V. Provozní pojmy 10
Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení 12
Oddíl VIL Sdílení kmitočtů 14
Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím 14
Kapitola 2 - Kmitočtová pásma 16
Kapitola 3 - Technické vlastnosti stanic 17
Kapitola4 - Přidělování a využívání kmitočtů 18
Oddíl I. Obecná pravidla pro přidělování a využívání kmitočtů 18
Kapitola 5 - Kmitočtová přidělení 19
Oddíl I. Regiony a pásma 19
Oddíl II. Kategorie služeb a přidělení 20
Oddíl III. Poznámky Řádu 21
Oddíl IV. Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka) 47
Oddíl V. - Národní kmitočtová tabulka 49

Kapitola 1

I. Význam zkratekAMS(R)S Družicová letecká pohyblivá (R) služba [Aeronautical mobile-satellite (R) service]
(CS) Ústava ITU [Constitution of the ITU]
(CV) Úmluva ITU [Convention of the ITU]
e.i.r.p. Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon [Equivalent Isotropically Radiated Power]
EHF Extra krátké vlny [Extra High Frequency]
ERP Efektivní vyzářený výkon [Effective Radiated Power]
GMDSS Světový námořní tísňový a bezpečnostní systém [Global Maritime Distress and Safety System]
HAPS Stanice na platformě ve velké výšce [High altitude platform station]
HF Krátké vlny [High Frequency]
ILS Soustava pro přistávání pomocí přístrojů [Instrument landing system]
IMT Mezinárodní pohyblivé telekomunikace [International Mobile Telecommunications]
ISM Průmyslové, vědecké a lékařské aplikace [Industry, Science and Medical aplication]
ITU Mezinárodní telekomunikační unie [International Telecommunication Union]
ITU-R Sektor radiokomunikací ITU [ITU Radiocommucation Sector]
LF Dlouhé vlny [Low Frequency]
MF Střední vlny [Medium Frequency]
MIFR Základní mezinárodní registr kmitočtů [Master International Frequency Register]
MLS Mikrovlnná přistávací soustava [Microwave Landing System]
MSI Námořní bezpečnostní informace [Maritime Safety Information]
(OR) Mimo národní a mezinárodní letové cesty [Off-route]
PVRS Plán využití rádiového spektra
(R) Národní a mezinárodní letové cesty [Route]
Rev. Revidovaný dokument
SART Transponder pro účely pátrání a záchrany [Search And Rescue Transponder]
SHF Super krátké vlny [Super High Frequency]
VHF Velmi krátké vlny [Very High Frequency
VLF Velmi dlouhé vlny [Very Low Frequency]

II. Vymezení pojmů
(Článek 1 Radiokomunikačního řádu ITU)
Úvod
1.1 Pro účely plánu přidělení kmitočtových pásem mají následující pojmy dále definovaný význam. Tyto pojmy se však nemusí nezbytně užívat pro jiné účely. Pojmy shodné s těmi, které jsou obsaženy v Příloze k Ústavě Mezinárodní telekomunikační unie jsou označeny „(CS)“ a v Příloze k Úmluvě Mezinárodní telekomunikační unie (Ženeva 1992 „(CV)”.
Poznámka 1 Pojem vytištěný kurzívou, znamená to, že je sám tento pojem v této kapitole definován.
Poznámka 2: Názvosloví, definovaná v příslušných předpisech (normách) v ČR, nejsou zde uvedenými pojmy dotčena.
Poznámka 3: Pro účely zkrácení textu slovo „kmitočet“ znamená „rádiový kmitočet“, s výjímkou kmitočtů pod 9 kHz a nad 1000 GHz, které nejsou rádiovými kmitočty dle Radiokomunikačního řádu ITU (dále jen „Řád“).
Oddíl I. Všeobecné pojmy
1.2 Správa: každá vládní složka nebo vládní služba odpovědná za plnění závazků převzatých podle Ústavy Mezinárodní telekomunikační unie, podle Úmluvy Mezinárodní telekomunikační unie a podle Řádu (CS 1002).
1.3 Telekomunikace: jakýkoli přenos, vysílání nebo příjem značek, signálů, písemností, obrazů, zvuků nebo zpráv všeho druhu po vedení, rádiem, opticky nebo jinými elektromagnetickými soustavami (CS).
1.4 Rádio: všeobecný pojem aplikovaný při využívání rádiových vln.
1.5 Rádiové vlny nebo Hertzovy vlny: elektromagnetické vlny o kmitočtech nižších než 3000 GHz (dohodnutá mez), jež se šíří prostorem bez umělého vedení.
1.6 Radiokomunikace: telekomunikace uskutečňované rádiovými vlnami (CS) (CV).
1.7 Zemské radiokomunikace: veškeré radiokomunikace jiné než kosmické radiokomunikace nebo radioastronomie.
1.8 Kosmické radiokomunikace: veškeré radiokomunikace zahrnující využití jedné nebo více kosmických stanic nebo jedné nebo více odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmickém prostoru.
1.9 Rádiové určování: určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik objektu nebo získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln.
1.10 Radionavigace: využití rádiového určování pro navigaci, včetně zjišťování překážek.
1.11 Radiolokace: využití rádiového určování k jiným účelům než k radionavigaci.
1.12 Rádiové zaměřování (radiogoniometrie): rádiové určování využívající příjem rádiových vln k určení směru ke stanici nebo objektu.
1.13 Radioastronomie: astronomie založená na příjmu rádiových vln kosmického původu.
1.14 Koordinovaný světový čas (UTC): časomíra, založená na sekundě (SI), definovaná Doporučením ITU-R TF.460-6.
Pro většinu praktických použití spojených s Řádem je čas UTC rovnocenný střednímu slunečnímu času na základním poledníku (zeměpisná délka 0°), dříve označovanému jako GMT.
1.15 Průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) aplikace (rádiové energie): provozování přístrojů nebo zařízení určených pro výrobu a místní využívání rádiové energie pro průmyslové, vědecké, lékařské, domácí nebo podobné účely, kromě aplikací v oblasti telekomunikací.

Oddíl II. Správa kmitočtů
1.16 Přidělení (kmitočtového pásma): zápis určitého kmitočtového pásma do tabulky přidělení kmitočtových pásem za účelem jeho využití jednou nebo několika zemskými nebo kosmickými radiokomunikačními službami nebo radioastronomickou službou za specifikovaných podmínek. Stejný význam má tento pojem, jde-li o určité přidělené pásmo.
1.17 Skupinové přidělení (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): zápis kmitočtového kanálu vyznačeného ve schváleném plánu, přijatém kompetentní konferencí, za účelem jeho využití jednou nebo několika správami pro určitou zemskou nebo kosmickou radiokomunikační službu za specifikovaných podmínek v jedné nebo v několika zemích nebo zeměpisných oblastech.
1.18 Příděl (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): oprávnění udělené národní správou rádiové stanici k využívání kmitočtu nebo kmitočtového kanálu za specifikovaných podmínek.

Oddíl III. Radiokomunikační služby
1.19 Radiokomunikační služba: služba definovaná v tomto oddílu, zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln k specifickým telekomunikačním účelům.
1.20 Pevná služba: radiokomunikační služba mezi stanovenými pevnými body.
1.21 Družicová pevná služba: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi na daných stanovištích s využitím jedné nebo několika družic; tato stanoviště mohou být určité nebo jakékoli pevné body uvnitř specifikovaných oblastí; tato služba v některých případech zahrnuje spoje mezi družicemi, které mohou být také provozovány v mezidružicové službě; družicová pevná služba může také zahrnovat modulační spoje pro jiné služby kosmických radiokomunikací.
1.22 Mezidružicová služba: radiokomunikační služba poskytující spojení mezi umělými družicemi.

1.23 Služba kosmického provozu: radiokomunikační služba určená výhradně pro provoz kosmických plavidel, obzvláště kosmického sledování, kosmické telemetrie a kosmického dálkového řízení.
Tyto činnosti se obvykle zajišťují v rámci služby, v níž je provozována kosmická stanice.
1.24 Pohyblivá služba: radiokomunikační služba mezi pohyblivými stanicemi a pozemními stanicemi nebo mezi pohyblivými stanicemi navzájem (CV).
1.25 Družicová pohyblivá služba: radiokomunikační služba:
a) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi a jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo mezikosmickými stanicemi využívanými touto službou nebo
b) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi pomocí jedné nebo několika kosmických stanic.
Tato služba může také obsahovat modulační spoje, potřebné k jejímu provozu.
1.26 Pozemní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi základnovými stanicemi a pozemními pohyblivými stanicemi nebo mezi pozemními pohyblivými stanicemi navzájem.
1.27 Družicová pozemní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na Zemi.
1.28 Námořní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, nebo mezi přidruženými stanicemi pro palubní dorozumívání; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice rádiových návěstidel pro určení místa katastrofy.
1.29 Družicová námořní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice na palubě lodí; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice rádiových návěstidel pro určení místa katastrofy.
1.30 Služba přístavního provozu: námořní pohyblivá služba v přístavu nebo v jeho blízkosti mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž se přenášejí zprávy týkající se výhradně navádění, pohybu a bezpečnosti lodí a v naléhavých případech také bezpečnosti osob.
V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.
1.31 Služba pohybu lodí: bezpečnostní služba v rámci námořní pohyblivé služby, jiná než služba přístavního provozu, mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž je přenos zpráv omezen na ty, které se týkají pohybu lodí.
V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.
1.32 Letecká pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi leteckými stanicemi a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice rádiových návěstidel pro určení místa katastrofy na stanovených tísňových a pilnostních kmitočtech.
1.33 Letecká pohyblivá (R) služba: letecká pohyblivá služba, vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách.
1.34 Letecká pohyblivá (OR) služba: letecká pohyblivá služba, určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.
1.35 Družicová letecká pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, v níž jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na palubách letadel; této služby se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice rádiových návěstidel pro určení místa katastrofy.
1.36 Družicová letecká pohyblivá (R) služba: družicová letecká pohyblivá služba, vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách.
1.37 Družicová letecká pohyblivá (OR) služba: družicová letecká pohyblivá služba, určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.
1.38 Rozhlasová služba: radiokomunikační služba, jejíž vysílání jsou určena k přímému příjmu širokou veřejností. Tato služba může zahrnovat zvuková vysílání, televizní vysílání nebo jiné druhy vysílání (CS).
1.39 Družicová rozhlasová služba: radiokomunikační služba, v níž jsou signály vysílané nebo přenášené družicovými stanicemi určeny k přímému příjmu širokou veřejností.
V družicové rozhlasové službě zahrnuje pojem „přímý příjem” individuální příjem i kolektivní příjem.
1.40 Služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování.
1.41 Družicová služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování, zahrnující užívání jedné nebo několika družicových stanic.
Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.42 Radionavigační služba: služba rádiového určování pro účely radionavigace.
1.43 Družicová radionavigační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radionavigace.
1.44 Námořní radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby lodí a pro bezpečnost jejich provozu.
1.45 Družicová námořní radionavigační služba: družicová radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách lodí.
1.46 Letecká radionavigační služba: radionavigační služba, určená pro potřeby letadel a pro bezpečnost jejich provozu.
1.47 Družicová letecká radionavigační služba: radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách letadel.
1.48 Radiolokační služba: služba rádiového určování pro účely radiolokace.
1.49 Družicová radiolokační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radiolokace.
Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.50 Pomocná meteorologická služba: radiokomunikační služba pro potřeby meteorologických pozorování a průzkumů, včetně hydrologických.
1.51 Služba družicového průzkumu Země: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi a jednou nebo několika družicovými stanicemi, která může obsahovat i spoje mezi družicovými stanicemi, a ve které:
a) se z aktivních senzorů nebo z pasivních senzorů na družicích Země získávají informace o vlastnostech Země a jejích přírodních jevech, včetně údajů o stavu prostředí,
b) se sbírají obdobné informace z platforem nesených letadly nebo umístěných na Zemi,
c) mohou tyto informace být distribuovány pozemským stanicím v rámci dané soustavy,
d) mohou být platformy též dotazovány.
Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.52 Družicová meteorologická služba: služba družicového průzkumu Země pro potřeby meteorologie.
1.53 Služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba, zajišťující pro vědeckou, technickou a jinou potřebu vysílání vybraných kmitočtů, časových signálů nebo obojích současně se stanovenou vysokou přesností a určených k obecnému příjmu.
1.54 Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba, využívající družicových stanic na družicích Země pro tytéž účely jako služba kmitočtových normálů a časových signálů. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
1.55 Služba kosmického výzkumu: radiokomunikační služba, v níž se využívá kosmických plavidel nebo jiných předmětů v kosmu k vědeckým účelům nebo k účelům technického výzkumu.
1.56 Amatérská služba: radiokomunikační služba pro sebevzdělávání, vzájemná spojení a technická studia prováděná amatéry, tj. řádně oprávněnými osobami, zajímajícími se o radiotechniku pouze z osobní záliby a nevýdělečně.
1.57 Družicová amatérská služba: radiokomunikační služba využívající družicové stanice na družicích Země pro tytéž účely jako amatérská služba.
1.58 Radioastronomická služba: služba zahrnující využití radioastronomie.
1.59 Bezpečnostní služba: každá radiokomunikační služba, provozovaná trvale nebo dočasně pro zajištění bezpečnosti lidského života a majetku.
1.60 Zvláštní služba: radiokomunikační služba, která není jinde v tomto oddílu definována, která je provozována výhradně pro stanovené potřeby obecného zájmu a není určena pro veřejnou korespondenci.

Oddíl IV. Rádiové stanice a soustavy
1.61 Stanice: jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, potřebných na daném stanovišti k výkonu radiokomunikační služby nebo radioastronomické služby.
Každá stanice se zařadí podle služby, na níž se trvale nebo dočasně podílí.
1.62 Zemská stanice: stanice zajišťující zemské radiokomunikace.
Pokud není stanoveno jinak, znamená každá stanice zemskou stanici.
1.63 Pozemská stanice: stanice umístěná buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry a určená pro spojení:
a) s jednou nebo několika družicovými stanicemi, nebo
b) s jednou nebo několika stanicemi téhož druhu pomocí jedné nebo několika odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmu.
1.64 Kosmická stanice: stanice umístěná na předmětu, který je, je určen, aby byl, nebo již byl nad hlavní částí zemské atmosféry.
1.65 Stanice záchranného prostředku: pohyblivá stanice námořní pohyblivé služby nebo letecké pohyblivé služby, určená výhradně pro potřeby přežití a umístěná na záchranném člunu nebo voru nebo na jiném záchranném zařízení.
1.66 Pevná stanice: stanice pevné služby.
1.66A Stanice na platformě ve velké výšce: stanice umístěná ve výšce 20 až 50 km na objektu ve specifikovaném jmenovitém pevném bodu vzhledem k Zemi.
1.67 Pohyblivá stanice: stanice pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.
1.68 Pohyblivá pozemská stanice: pozemská stanice družicové pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.
1.69 Pozemní stanice: stanice pohyblivé služby, která není určena k využívání za pohybu.
1.70 Pozemní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pohyblivé služby, umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pohyblivou službu.
1.71 Základnová stanice: pozemní stanice pozemní pohyblivé služby.
1.72 Základnová pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pozemní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pozemní pohyblivou službu.
1.73 Pozemní pohyblivá stanice: pohyblivá stanice pozemní pohyblivé služby, schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.
1.74 Pozemní pohyblivá pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové pozemní pohyblivé služby, schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.
1.75 Pobřežní stanice: pozemní stanice námořní pohyblivé služby.
1.76 Pobřežní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové námořní pohyblivé služby, umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou námořní pohyblivou službu.
1.77 Lodní stanice: pohyblivá stanice v námořní pohyblivé službě umístěná na palubě plavidla, které není trvale zakotveno, kromě stanice záchranného prostředku.
1.78 Lodní pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice v družicové námořní pohyblivé službě umístěná na palubě lodi.
1.79 Stanice palubní komunikace: pohyblivá stanice malého výkonu v námořní pohyblivé službě určená pro interní komunikaci na palubě lodi nebo pro spojení mezi lodí a jejími záchrannými čluny a záchrannými vory během cvičení nebo záchranných operací, nebo pro komunikaci ve skupině plavidel, která jsou vlečena nebo tlačena, jakož i pro pokyny při manévrování a kotvení.
1.80 Přístavní stanice: pobřežní stanice služby přístavního provozu.
1.81 Letecká stanice: pozemní stanice letecké pohyblivé služby.
V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na plošině na moři.
1.82 Letecká pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové letecké pohyblivé služby, umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou leteckou pohyblivou službu.
1.83 Letadlová stanice: pohyblivá stanice letecké pohyblivé služby, jiná než stanice záchranného prostředku, umístěná na palubě letadla.
1.84 Letadlová pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové letecké pohyblivé služby, umístěná na palubě letadla.
1.85 Rozhlasová stanice: stanice rozhlasové služby.
1.86 Stanice rádiového určování: stanice služby rádiového určování.
1.87 Radionavigační pohyblivá stanice: stanice radionavigační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.
1.88 Radionavigační pozemní stanice: stanice radionavigační služby, která není určena k využívání za pohybu.
1.89 Radiolokační pohyblivá stanice: stanice radiolokační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.
1.90 Radiolokační pozemní stanice: stanice radiolokační služby, která není určena k využívání za pohybu.
1.91 Radiogoniometrická (rádiová zaměřovací) stanice: stanice rádiového určování využívající radiogoniometrii (rádiové zaměřování).
1.92 Radiomajáková stanice: stanice radionavigační služby, jejíž vysílání jsou určena k tomu, aby umožnila pohyblivé stanici určení její polohy nebo směr k radiomajákové stanici.
1.93 Stanice rádiového návěstidla pro určení místa katastrofy: stanice pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.
1.94 Stanice družicového rádiového návěstidla pro určení místa katastrofy: pozemská stanice družicové pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.
1.95 Stanice kmitočtových normálů a časových signálů: stanice služby kmitočtových normálů a časových signálů.
1.96 Amatérská stanice: stanice amatérské služby.
1.97 Radioastronomická stanice: stanice radioastronomické služby.
1.98 Pokusná stanice: stanice užívající rádiové vlny při pokusech zaměřených na rozvoj vědy nebo techniky.

Tato definice nezahrnuje amatérské stanice.
1.99 Nouzový lodní vysílač: lodní vysílač, jehož se užívá výhradně na tísňovém kmitočtu pro potřeby tísně, pilnosti nebo bezpečnosti.
1.100 Radar: soustava rádiového určování, založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými nebo znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.
1.101 Primární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými z místa, jehož poloha se má určit.
1.102 Sekundární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.
1.103 Radarové návěstidlo (racon): vysílač-přijímač přidružený k pevné navigační soustavě, který po aktivování radarem vrátí automaticky charakteristický signál, který se objeví na displeji aktivujícího radaru a poskytuje údaje o vzdálenosti, směru a totožnosti.
1.104 Soustava pro přistávání pomocí přístrojů (ILS): radionavigační soustava, která poskytuje letadlům horizontální i vertikální vedení bezprostředně před přistáváním a při něm, a která v určitých pevných bodech udává vzdálenost ke vztažnému bodu přistání.
1.105 Horizontální rádiová naváděcí soustava: soustava horizontálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává horizontální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty podél osy přistávací dráhy.
1.106 Sestupová rádiová naváděcí soustava: soustava vertikálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává vertikální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty.
1.107 Rádiové návěstidlo: vysílač letecké radionavigační služby, který vertikálně vyzařuje charakteristický signál, poskytující letadlu údaj o poloze.
1.108 Radiovýškoměr: radionavigační zařízení na palubě letadla nebo kosmického plavidla, umožňující stanovení výšky letadla nebo kosmického plavidla nad povrchem Země nebo nad jiným povrchem.
1.109 Rádiová sonda (radiosonda): automatický rádiový vysílač pomocné meteorologické služby, nesený obvykle letadlem, neupoutaným balónem, drakem nebo padákem a vysílající meteorologické údaje.
1.109A Adaptivní soustava: radiokomunikační soustava, která mění své rádiové vlastnosti podle jakosti kanálu.
1.110 Kosmická soustava: jakákoliv skupina spolupracujících pozemských stanic a/nebo kosmických stanic, využívajících kosmické radiokomunikace k specifikovaným účelům.
1.111 Družicová soustava: kosmická soustava využívající jednu nebo několik družic Země.
1.112 Družicová síť: družicová soustava nebo její část, sestávající z jediné družice a s ní spolupracujících pozemských stanic.
1.113 Družicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím jedné družice.
1.114 Vícedružicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím dvou nebo více družic bez další pozemské stanice.
Vícedružicový spoj sestává z jednoho vzestupného spoje, z jednoho nebo více mezidružicových spojů a z jednoho sestupného spoje.
1.115 Modulační spoj: rádiový spoj z pozemské stanice na daném stanovišti ke kosmické stanici nebo naopak, přenášející informace pro kosmickou radiokomunikační službu jinou než je družicová pevná služba. Toto stanoviště může být v určeném pevném bodě nebo v libovolném pevném bodě uvnitř určených oblastí.

Oddíl V. Provozní pojmy
1.116 Veřejná korespondence: každá telekomunikace, kterou jsou úřady a stanice povinny převzít k přenosu z důvodu, že jsou k dispozici veřejnosti (CS).
1.117 Telegrafie1): drah telekomunikací, v němž jsou přenášené informace po přijetí určeny k zaznamenání jako písemnost; přenášené informace mohou někdy být prezentovány v odlišné podobě nebo mohou být uloženy pro pozdější použití (CS 1016).
1.118 Telegram: písemnost určená k přenesení pomocí telegrafie za účelem jeho doručení adresátu. Tento pojem zahrnuje i rádiotelegramy, pokud není stanoveno jinak (CS).
V této definici má pojem telegrafie obecný význam uvedený v Úmluvě.
1.119 Radiotelegram: telegram, pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený, vysílaný na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
1.120 Radiotelexové sdělení: telexové sdělení, pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určené, vysílané na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
1.121 Telegrafie s kmitočtovým posuvem: telegrafie s kmitočtovou modulací, v níž telegrafní signál mění kmitočet nosné mezi předem určenými hodnotami.
1.122 Faksimile: druh telegrafie pro přenos nehybných obrazů s polostíny nebo bez nich za účelem jejich reprodukce v trvalé podobě.
1.123 Telefonie: druh telekomunikací, zařízený přednostně na výměnu informací v podobě řeči (CS 1017).
1.124 Radiotelefonní hovor: telefonní hovor, pocházející z pohyblivé stanice nebo z pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený, přenášený na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
1.125 Simplexní provoz: způsob provozu, umožňující přenos telekomunikačním kanálem střídavě v obou směrech například pomocí ručního ovládání 2).
1.126 Duplexní provoz: způsob provozu, umožňující současný přenos telekomunikačního kanálu oběma směry 2).
1.127 Semiduplexní provoz: způsob přenosu se simplexním provozem na jednom konci telekomunikační cesty a s duplexním provozem na druhém konci 2).
1.128 Televize: druh telekomunikací pro přenos měnících se obrazů pevných nebo pohyblivých předmětů.
1.129 Individuální příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání kosmické stanice družicové rozhlasové služby pomocí jednoduchých domovních zařízení a zejména zařízení s malými anténami.
1.130 Kolektivní příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání družicové stanice družicové rozhlasové služby pomocí zařízení, jež mohou být i složitá a mohou mít větší antény než u individuálního příjmu a jež jsou určena pro využívání
a) skupinou široké veřejnosti v jednom místě, nebo
b) distribuční soustavou obsluhující vymezenou oblast.
1.131 Telemetrie (dálkové měření): využívání telekomunikací pro dálkové samočinné hlášení nebo dálkový samočinný záznam měření.
1.132 Radiotelemetrie (rádiové dálkové měření): telemetrie pomocí rádiových vln.
1.133 Kosmická telemetrie (kosmické dálkové měření): telemetrie užívaná k přenosu výsledků měření prováděných na kosmickém plavidle, včetně těch, která se týkají činnosti kosmického plavidla, z kosmické stanice.
1.134 Dálkové řízení: využívání telekomunikací pro přenos signálů s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na dálku.
1.135 Kosmické dálkové řízení: využívání radiokomunikací pro přenos signálů ke kosmické stanici s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na přidruženém kosmickém předmětu včetně této kosmické stanice.
1.136 Kosmické sledování: určení oběžné dráhy, rychlosti nebo okamžité polohy předmětu v kosmu pomocí rádiového určování s vyloučením primárního radaru, za účelem sledování pohybu tohoto předmětu.

Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení
1.137 Vyzařování: tok energie ze zdroje v podobě rádiových vln.
1.138 Vysílání: vyzařování generované rádiovou vysílací stanicí, nebo generování vyzařování touto stanicí. Například energie vyzařovaná místním oscilátorem rádiového přijímače není vysílání, ale vyzařování.
1.139 Třída vysílání: soubor vlastností vysílání, označených standardními symboly, například modulace hlavní nosné, modulační signál, druh přenášených informací a případně i doplňkové vlastnosti signálu.
1.140 Vysílání s jedním postranním pásmem: amplitudově modulované vysílání obsahující jen jedno z obou postranních pásem.
1.141 Vysílání s jedním postranním pásmem s plnou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem bez omezení nosné.
1.142 Vysílání s jedním postranním pásmem s omezenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž míra omezení nosné umožňuje její obnovu a použití pro demodulaci.
1.143 Vysílání s jedním postranním pásmem s potlačenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž je nosná účinně potlačena a není určena k použití pro demodulaci.
1.144 Mimopásmové vysílání: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech v bezprostřední blízkosti potřebné šířky pásma, která je výsledkem modulačního procesu, s vyloučením nepodstatných vyzařování.
1.145 Nepodstatné vyzařování: vyzařování na kmitočtu nebo kmitočtech mimo potřebnou šířku pásma, jehož úroveň může být zmenšována, aniž to ovlivní příslušný přenos informace. Nepodstatná vyzařování zahrnují vyzařování harmonických, parazitní vyzařování, intermodulační produkty a produkty směšování kmitočtů, ne však mimopásmová vysílání.
1.146 Nežádoucí vyzařování: souhrn nepodstatných vyzařování a vyzařování původu mimopásmových vysílání.
1.146A Doména mimopásmového vysílání: kmitočtová oblast bezprostředně vně potřebné šíře pásma, v níž obecně převažují mimopásmová vysílání, která ale nezahrnuje doménu nepodstatného vyzařování. V doméně mimopásmového vysílání a v menší míře v doméně nepodstatného vyzařování se vyskytují mimopásmová vysílání definovaná na základě jejich zdroje. Podobně se mohou nepodstatná vyzařování vyskytovat jak v doméně mimopásmového vysílání, tak i v doméně nepodstatného vyzařování.
1.146B Doména nepodstatného vyzařování: kmitočtová oblast vně domény mimopásmového vysílání, v níž obecně převažují nepodstatná vyzařování.
1.147 Přidělené kmitočtové pásmo: kmitočtové pásmo, uvnitř něhož je povoleno vysílání stanice; šířka tohoto pásma se rovná potřebné šířce pásma zvětšené o dvojnásobek absolutní hodnoty kmitočtové tolerance. U kosmických stanic zahrnuje přidělené kmitočtové pásmo dvojnásobek maximálního Dopplerova posuvu, který se může vyskytnout vzhledem ke kterémukoli bodu na povrchu Země.
1.148 Přidělený kmitočet: střed kmitočtového pásma přiděleného stanici.
1.149 Charakteristický kmitočet: snadno rozpoznatelný a měřitelný kmitočet v daném vysílání. Jako charakteristický kmitočet může být označen například kmitočet nosné.
1.150 Referenční kmitočet: kmitočet, který má pevnou a přesně určenou polohu vzhledem k přidělenému kmitočtu. Posunutí tohoto kmitočtu vzhledem k přidělenému kmitočtu je co do velikosti a smyslu rovno posunutí charakteristického kmitočtu vzhledem ke středu pásma obsazeného vysíláním.
1.151 Kmitočtová tolerance: největší přípustná odchylka středního kmitočtu pásma obsazeného vysíláním od přiděleného kmitočtu, nebo charakteristického kmitočtu vysílání od referenčního kmitočtu.

Kmitočtová tolerance se vyjadřuje v milióntinách nebo v hertzích.
1.152 Potřebná šířka pásma: šířka kmitočtového pásma právě postačující při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách.
1.153 Šířka zabraného pásma: šířka kmitočtového pásma, pod jehož dolním a nad jehož horním mezním kmitočtem je střední výkon vysílání rovný určenému procentu (β/2 z celkového středního výkonu vysílání.
Nestanoví-li doporučení ITU-R pro daný druh vysílání jinak, bude se hodnotou (β/2 rozumět 0,5%.
1.154 Vlna s pravotočivou polarizací (ve smyslu pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole, pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření, se otáčí pravotočivě, tj. ve smyslu pohybu hodinových ručiček.
1.155 Vlna s levotočivou polarizací (proti smyslu pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole, pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření, se otáčí levotočivě, tj. proti smyslu pohybu hodinových ručiček.
1.156 Výkon: veškeré odkazy na výkon budou mít podle druhu vysílání jednu z následujících forem, a použije se následujících dohodnutých znaků:
a) špičkový výkon (PX nebo pX),
b) střední výkon (PY nebo pY),
c) výkon nosné (PZ nebo pZ).
Pro normální provozní podmínky i pro stav bez modulace jsou vztahy mezi špičkovým výkonem, středním výkonem a výkonem nosné u různých druhů vysílání uvedeny v doporučeních ITU-R, kterých lze použít jako vodítek.
Ve vztazích udává znak p výkon ve wattech a znak P výkon v decibelech vztažený k referenční úrovni.
1.157 Špičkový výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu při největším rozkmitu daném modulační obálkou.
1.158 Střední výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem.
1.159 Výkon nosné (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem bez modulace do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu.
1.160 Zisk antény: poměr, obvykle vyjádřený v decibelech, mezi výkonem potřebným na vstupu bezeztrátové referenční antény a výkonem, který by bylo třeba dodat na vstup dané antény, aby v daném směru a v téže vzdálenosti vytvářely obě antény stejně veliké elektromagnetické pole nebo hustotu výkonového toku. Pokud není určeno jinak, jde o zisk antény ve směru největšího záření. Tento zisk může být uvažován pro určenou polarizaci.
Podle zvolené referenční antény se rozlišuje:
a) absolutní či isotropní zisk (Gi), je-li referenční anténou prostorově izolovaná isotropní anténa;

b) zisk vzhledem k půlvlnnému dipólu (Gd), je-li referenční anténou prostorově izolovaný půlvinný dipól, jehož rovníková rovina obsahuje daný směr;

c) zisk vzhledem ke krátké vertikální anténě (Gv), je-li referenční anténou lineární vodič mnohem kratší než čtvrtina vlnové délky, kolmý k povrchu dokonale vodivé roviny, která obsahuje daný směr.

1.161 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.): součin výkonu dodávaného do antény a jejího isotropního či absolutního zisku v daném směru.

1.162 Efektivní vyzářený výkon (e.r.p.) (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku v daném směru, vztaženého k zisku půlvlnného dipólu.

1.163 Efektivní vyzářený výkon na krátké vertikální anténě (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku, vztaženého k zisku krátké vertikální antény v daném směru.

1.164 Troposférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem, působeným nepravidelností nebo nespojitostí fyzických vlastností troposféry.

1.165 Ionosférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem, působeným nepravidelností nebo nespojitostí ionizace ionosféry.

Oddíl VII. Sdílení kmitočtů

1.166 Rušení: účinek nežádoucí energie, působený v radiokomunikačním systému jedním nebo několika vysíláními, vyzařováními nebo indukcí při příjmu, projevující se snížením jakosti přenosu, chybnou interpretací nebo ztrátou informace, což by bez přítomnosti takové nežádoucí energie nenastávalo.

1.167 Přípustné rušení 3): pozorované nebo předpokládané rušení, které vyhovuje kvantitativním kritériím rušení a sdílení obsaženým v Řádu nebo v doporučeních ITU-R nebo ve zvláštních dohodách podle ustanovení Řádu.

1.168 Přijaté rušení 3): rušení, přijaté dohodou mezi dvěma nebo více správami bez újmy jiným správám, které je větší než rušení definované jako přípustné rušení.

1.169 Škodlivá interference (rušení): rušení, které ohrožuje činnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb nebo závažně snižuje jakost, opětovně přerušuje nebo brání provozu radiokomunikační služby, pracující v souladu s Řádem (CS).

1.170 Ochranný poměr: nejmenší hodnota poměru užitečného a nežádoucího signálu na vstupu přijímače, obvykle vyjádřená v decibelech, stanovená za blíže určených podmínek, při níž ještě má užitečný signál na výstupu přijímače určenou jakost.

1.171 Koordinační oblast pro stanovení potřeby koordinace: oblast okolo pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, vně níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.

1.172 Koordinační čára: čára vymezující koordinační oblast.

1.173 Koordinační vzdálenost pro stanovení potřeby koordinace: vzdálenost v daném azimutu od pozemské stanice, sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, za níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.

1.174 Ekvivalentní šumová teplota družicového spoje: šumová teplota vztažená na výstup přijímací antény pozemské stanice, odpovídající rádiovému šumovému výkonu celkového šumu na výstupu družicového spoje kromě šumu vyvolaného rušením působeným družicovými spoji užívajícími jiné družice a zemskými soustavami.

1.175 Efektivní oblast bodu zamíření (směrovatelného družicového svazku): oblast na povrchu Země, do níž se předpokládá zaměřovat bod zamíření směrovatelného družicového svazku.

Může existovat více vzájemně nepropojených efektivních oblastí bodu zamíření, do nichž se předpokládá zaměřovat směrovatelný družicový svazek.

1.176 Izočára efektivního zisku antény (směrovatelného družicového svazku): obálka čar stejné hodnoty zisku antény vzniklá pohybem bodu zamíření směrovatelného družicového svazku v mezích efektivní oblasti bodu zamíření.

Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím

1.177 Daleký kosmos: kosmický prostor ve vzdálenostech rovných nebo větších než 2 × 106 km od Země.

1.178 Kosmické plavidlo: umělý dopravní prostředek určený k vyslání za hlavní část zemské atmosféry.

1.179 Družice: těleso obíhající okolo jiného tělesa větší hmotnosti, jehož pohyb je přednostně určován přitažlivou silou tohoto většího tělesa.

1.180 Aktivní družice: družice nesoucí stanici určenou k vysílání nebo k přenosu radiokomunikačních signálů.

1.181 Odrazná družice: družice určená k odrážení radiokomunikačních signálů.

1.182 Aktivní senzor: měřicí přístroj používaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace vysíláním a přijímáním rádiových vln.

1.183 Pasivní senzor: měřicí přístroj užívaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace přijímáním rádiových vln přírodního původu.

1.184 Oběžná dráha: dráha, kterou vzhledem k dané referenční soustavě opisuje těžiště družice nebo jiného kosmického předmětu převážně pod vlivem přírodních sil, zejména přitažlivé síly.

1.185 Sklon oběžné dráhy (družice Země): úhel sevřený rovinou oběžné dráhy a rovinou zemského rovníku, měřený ve vzestupném uzlu oběžné dráhy od roviny zemského rovníku ve stupních v rozmezí 0° a 180° proti směru pohybu hodinových ručiček.

1.186 Doba oběhu (družice): časový interval mezi dvěma po sobě následujícími průchody družice charakteristickým bodem její oběžné dráhy.

1.187 Výška apogea nebo perigea: výška apogea nebo perigea nad daným referenčním povrchem nahrazujícím povrch Země.

1.188 Geosynchronní družice: družice Země, jejíž doba oběhu se rovná době otočení Země kolem její osy.

1.189 Geostacionární družice: geosynchronní družice, jejíž kruhová a dopředná oběžná dráha leží v rovině rovníku Země a která proto zůstává nehybná vzhledem k Zemi; v širším smyslu je to geosynchronní družice, která zůstává přibližně nehybná vzhledem k Zemi.

1.190 Oběžná dráha geostacionární družice: kruhová a dopředná oběžná dráha geosynchronní družice, ležící v rovině rovníku Země.

1.191 Směrovatelný družicový svazek: družicový anténní svazek, který lze přesměrovávat.

1) 1.117 Písemnost zaznamenává informace v trvalé podobě a umožňuje archivaci a nahlédnutí; může mít podobu rukopisu nebo tiskoviny nebo nehybného obrazu.

2) 1.125, 1.126 a 1.127 V radiokomunikacích obecně vyžaduje duplexní provoz a semiduplexní provoz dva kmitočty; simplexní provoz může užívat jeden nebo dva kmitočty.

Kapitola 2

Kmitočtová pásma

(Výtah z Článku 2 Řádu)

2.1 Rádiové spektrum je rozděleno na devět pásem označených vzestupnými celými čísly dle dále uvedené tabulky. Jednotkou kmitočtu je hertz (Hz) a kmitočty se vyjadřují:

a) v kilohertzích (kHz) do 3000 kHz včetně,

b) v megahertzích (MHz) od 3 MHz do 3000 MHz včetně,

c) v gigahertzích (GHz) od 3 GHz do 3000 GHz včetně.

V případě, kdy by to vedlo k závažným obtížím, například ve spojení s ohlašováním a zápisem kmitočtů, se seznamy kmitočtů a souvisejícími záležitostmi, lze se od tohoto ustanovení v rozumné míře odchýlit3).Číslo
pásma
N Symboly Rozsah kmitočtů
(dolní mez mimo,
horní mez včetně) Odpovídající názvy
pásem Metrické zkratky
pro pásma
4 VLF 3 až 30 kHz myriametrové Mam
5 LF 30 až 300 kHz kilometrové km
6 MF 300 až 3000 kHz hektometrové hm
7 HF 3 až 30 MHz dekametrové Dm
8 VHF 30 až 300 MHz metrové m
9 UHF 300 až 3000 MHz decimetrové dm
10 SHF 3 až 30 GHz centimetrové cm
11 EHF 30 až 300 GHz milimetrové mm
12 --- 300 až 3000 GHz decimilimetrové ----

Poznámka 1: Číslo pásma N platí od 0,3 x 10N Hz do 3 x 10N Hz.

Poznámka 2: Předpona k = kilo (103 ), M = mega (106 ), G = giga (109 ).

2.2 Správy ve vzájemném styku a ve styku s ITU užívají pro kmitočtová pásma výhradně pojmenování, symboly a zkratky uvedené v ustanovení 2.1

3) 2.1 Při práci s Řádem užívá Radiokomunikační úřad ITU-R tyto jednotky:

kHz pro kmitočty do 28000 kHz včetně,

MHz pro kmitočty nad 28000 kHz do 10500 MHz včetně,

GHz pro kmitočty nad 10500 MHz.

Kapitola 3

Technické vlastnosti stanic

(Článek 3 Řádu)

3.1 Výběr a provedení zařízení použitého pro stanici a veškeré vysílání z něj musí vyhovovat ustanovením Řádu.

3.2 Volba vysílacích, přijímacích a měřících zařízení by měla být, jak jen to je možné, založena na nejnovějším pokroku v technice, který je popsán, mimo jiné, i v doporučeních ITU-R.

3.3 Vysílací a přijímací zařízení zamýšlené k použití v dané části kmitočtového spektra má být navrženo s ohledem na technické vlastnosti vysílacích a přijímacích zařízení používaných v okolních a dalších částech spektra, za předpokladu že byla uplatněna veškerá technicky a ekonomicky přijatelná opatření k omezení úrovně nežádoucího vyzařování z vysílajícího zařízení uvedeného do provozu později a k omezení vlivu rušení na přijímací zařízení uvedené do provozu později.

3.4 Zařízení použité ve stanici by mělo v maximální možné míře aplikovat metody zpracování signálu, které umožní efektivnější využívání kmitočtového spektra v souladu s příslušnými doporučeními ITU-R.

3.5 Vysílací stanice musí splňovat kmitočtovou stabilitu stanovenou v Dodatku 2 Řádu.

3.6 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně nepodstatného vyzařování stanovené v Dodatku 3 Řádu.

3.7 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně pro mimopásmové vyzařování specifikované v Řádu pro určité služby a druhy vysílání. V případě, že tyto maximální povolené výkonové úrovně nejsou stanoveny, měla by stanice v maximální možné míře splnit požadavky k omezení mimopásmového vyzařování stanovené v nejaktuálnějších doporučeních ITU-R (viz Rezoluce 27 Řádu).

3.8 Veškeré úsilí by mělo směřovat k dosažení co nejvyšší kmitočtové stability a co nejnižší úrovně nežádoucího vyzařování, které technologie a vlastnosti služby umožňují.

3.9 Šířka pásma vysílání musí být taková, aby zajistila co nejefektivnější využívání spektra; všeobecně se požaduje, aby šířka pásma byla co nejmenší, kterou technologie a vlastnosti služby umožňují. Vodítko pro určení potřebné šířky pásma poskytuje Dodatek 1 Řádu.

3.10 Při použití širokopásmových technologií musí být použita minimální spektrální hustota výkonu v souladu s efektivním využíváním spektra.

3.11 Přijímač, použitý pro danou službu, musí být schopen z důvodu efektivního využívání spektra vyrovnat se co nejlépe s kmitočtovou tolerancí vysílače této služby, s přihlédnutím k případnému Dopplerovu efektu.

3.12 Přijímací stanice by měly využívat zařízení s technickými charakteristikami odpovídajícími druhu vysílání; zvláště selektivita by měla odpovídat šířce pásma vysílání (viz ustanovení 3.9 Řádu).

3.13 Vlastnosti přijímačů mají být voleny tak, aby jim vysílače umístěné v odpovídající vzdálenosti a provozované v souladu s Řádem nezpůsobovaly rušení.

3.14 K zajištění souladu s Řádem musí správy zajistit přiměřeně časté kontroly vysílání stanic pod jejich jurisdikcí. Pro tento účel mohou použít prostředky zmíněné v Článku 16 Řádu. Technika a intervaly prováděných měření musí být co nejvíce v souladu s posledními doporučeními ITU-R.

Kapitola 4

Přidělování a využívání kmitočtů

(Výtah z Článku 4 Řádu)

Oddíl I. Obecná pravidla pro přidělování a využívání kmitočtů

4.1 Členské státy jsou povinny usilovat o to, aby se využívání kmitočtů a spektra omezilo na minimum potřebné pro poskytování nezbytných služeb v dostatečné míře. Aby toho dosáhly, jsou povinny usilovat o neprodlené zavádění nejnovějšího technického pokroku (CS 195).

4.2 Členské státy se zavazují, že při přidělování kmitočtů stanicím, schopným působit škodlivé rušení službám zprostředkovávaným stanicemi jiné země, budou postupovat v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení a s ostatními ustanoveními Řádu.

4.3 Každý nový příděl nebo změna kmitočtu nebo jiné základní charakteristiky existujícího přídělu (viz Dodatek 4 Řádu) musí být provedeny tak, aby se zabránilo škodlivému rušení služeb, zprostředkovávaných stanicemi užívajícími kmitočty přidělené v souladu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem a s ostatními ustanoveními Řádu, a jejichž přídělové charakteristiky jsou zapsány v Základním mezinárodním rejstříku kmitočtů (MIFR).

4.4 Správy členských zemí nejsou oprávněny přidělovat kmitočty stanicím v rozporu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem, uvedenou v Řádu, nebo s jinými ustanoveními Řádu, s výjimkou výslovné podmínky, že tím nebude působeno škodlivé rušení službám, jejichž stanice jsou provozovány v souladu s ustanoveními Ústavy, Úmluvy a Řádu, ani že nebude pro takový příděl žádána ochrana před rušením působeným těmito službami.

4.5 Kmitočet přidělený stanici určité služby musí být oddělen od mezí pásma přiděleného této službě tak, že s ohledem na kmitočtové pásmo přidělené stanici nebude působeno škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena bezprostředně sousedící kmitočtová pásma.

4.6 Radioastronomická služba je pro potřeby řešení případů škodlivého rušení považována za radiokomunikační službu. Radioastronomické službě však bude poskytována jen taková ochrana před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.

4.7 Služba kosmického výzkumu (pasivní) a služba družicového průzkumu Země (pasivní) bude pro potřeby řešení případů škodlivého rušení požívat jen takové ochrany před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.

4.8 Pokud je v sousedících Regionech nebo v jejich částech přiděleno kmitočtové pásmo různým službám s toutéž kategorií (viz Kapitola 5, Oddíly I. a II.), je základním principem rovnost práv na provoz. V souladu s tím musí být stanice každé služby v jednom Regionu nebo v jeho části provozovány tak, aby nepůsobily škodlivé rušení žádné ze služeb shodné nebo vyšší kategorie v ostatních Regionech nebo v jejich částech.

4.9 Stanici v tísni a/nebo stanici, která ji v tísni pomáhá, nebrání žádné ustanovení Řádu v použití veškerých radiokomunikačních prostředků, jimiž disponuje, k tomu, aby upoutala pozornost, oznámila svou situaci a polohu stanice v tísni a aby si zjednala nebo poskytla pomoc.

Kapitola 5

Kmitočtová přidělení

(Výtah z Článku 5 Řádu)

Úvod

5.1 Pokud se ve správě rádiového spektra používá pojmů přidělení, skupinové přidělení a příděl, mají tyto pojmy ve třech pracovních jazycích Mezinárodní telekomunikační unie a češtině významy uvedené v ustanoveních 1.16 až 1.18.Kmitočet nebo
kmit. pásmo se
přiřazuje Přiřazení se nazve
francouzsky anglicky španělsky česky
Službám attribution
(attribuer) allocation
(to allocate) atribución
(atribuir) přidělení
Regionům
nebo zemím allotissement
(allotir) allotment
(to allot) adjudicación
(adjudicar) skupinové
přidělení
Stanicím assignation
(assigner) assignment
(to assign) asignación
(asignar) příděl

Oddíl I. Regiony a pásma
5.2 Pro přidělování kmitočtů byl svět rozdělen do tří Regionů. Česká republika patří do regionu 1.
5.3 Region 1:
Region 1 zahrnuje území ohraničené na východě čárou A (čáry A, B a C jsou definovány dále) a na západě čárou B, kromě veškerého území Íránu ležícího uvnitř těchto mezí. Zahrnuje také veškeré území Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny, a území na sever od Ruska, ležící mezi čárami A a C.
5.4 Region 2:
Region 2 zahrnuje území ohraničené na východě čárou B a na západě čárou C.
5.5 Region 3:
Region 3 zahrnuje území ohraničené na východě čárou C a na západě čárou A kromě území Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruské federace, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny a území na sever od Ruské federace. Zahrnuje také tu část území Íránu, která leží vně těchto mezí.
5.6 Čáry A, B a C jsou definovány takto:
5.7 Čára A:
Čára A vychází ze severního pólu, sleduje 40. poledník východně od Greenwich až ke 40. severní rovnoběžce, dále oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 60. východního poledníku s obratníkem Raka a nakonec sleduje 60. východní poledník až k jižnímu pólu.
5.8 Čára B:
Čára B vychází ze severního pólu, sleduje 10. poledník západně od Greenwich až k jeho průsečíku se 72. severní rovnoběžkou, potom oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 50. západního poledníku s 40. severní rovnoběžkou, znova oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 20. západního poledníku a 10. jižní rovnoběžky a nakonec sleduje 20. západní poledník k jižnímu pólu.
5.9 Čára C:
Čára C vychází ze severního pólu, sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku severní rovnoběžky 65°30' s mezinárodní hranicí v Beringově úžině, pak oblouk hlavní kružnice až k průsečíku se 165. východním poledníkem a severní 50. rovnoběžkou, dále sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 170. západního poledníku s 10. severní rovnoběžkou, dále pokračuje podél 10. severní rovnoběžky až k jejímu průsečíku se 120. západním poledníkem, nakonec pak sleduje 120. západní poledník až k jižnímu pólu.

Oddíl II. Kategorie služeb a přidělení
5.23 Přednostní a podružně služby
5.24 1) Je-li v poli tabulky některé kmitočtové pásmo vyznačeno jako přidělené více než jedné službě, ať již celosvětově nebo v některém Regionu, jsou tyto služby zapsány v tomto pořadí:
5.25 a) služby, jejichž názvy jsou vytištěny velkými písmeny (například: PEVNÁ) se nazývají přednostní služby;
5.26 b) služby, jejichž názvy jsou vytištěny obyčejným písmem (příklad: Pohyblivá) se nazývají podružné služby (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu).
5.27 2) Doplňkové poznámky jsou vytištěny obyčejným písmem (například: POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé).
5.28 3) Stanice podružné služby:
5.29 a) nesmí působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim;
5.30 b) nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic přednostní služby, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim;
5.31 c) mohou ovšem nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic téže nebo jiné podružné služby, jimž mohou kmitočty být přiděleny později než jim.
5.32 4) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě podružně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o podružnou službu (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu).
5.33 5) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě přednostně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o přednostní službu pouze na tomto území nebo v této zemi.

5.34 Doplňková přidělení
5.35 1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené navíc některé službě na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o doplňkové přidělení, tj. o přidělení, které se na tomto území nebo v této zemi připojuje ke službě nebo ke službám, které jsou v tabulce vyznačeny (viz 5.36).
5.36 2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení, uložené dané službě nebo službám, kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb, uvedených v tabulce.
5.37 3) Jsou-li doplňkovému přidělení uložena další omezení navíc k omezení provozu jen na určitém území nebo v určité zemi, je to vyznačeno v poznámce Řádu.
5.38 Náhradní přidělení
5.39 1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené jedné nebo více službám na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o náhradní přidělení, tj. o přidělení, které na tomto území nebo v této zemi nahrazuje přidělení vyznačené v tabulce (viz ustanovení č. 5.40 Řádu).
5.40 2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení, uložené stanicím dané služby nebo služeb, kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb, uvedených v tabulce, jimž je toto pásmo přiděleno na jiných územích nebo v jiných zemích.
5.41 3) Jsou-li stanicím náhradně přidělené služby kromě omezení, že tato služba bude provozována jen na určitém území nebo v určité zemi, uložena další omezení, je to vyznačeno v poznámce Řádu.
5.42 Různá ustanovení
5.43 1) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice v určité službě mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nesmí působit škodlivé rušení, nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením působeným jinou službou nebo jinou stanicí v téže službě.
5.43A 1) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebudou nárokovat ochranu před jinou službou nebo stanicí v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením, nesmí působit škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě.
5.44 2) Pokud není v poznámce Řádu uvedeno jinak, pojem pevná služba, kdekoli se vyskytuje v Oddílu IV. této kapitoly, nezahrnuje soustavy užívající šíření ionosférickým rozptylem.

Oddíl III. Poznámky Rádu
Poznámky Řádu v tomto oddílu jsou výtahem z Článku 5 Řádu v návaznosti na jejich použití v Národní kmitočtové tabulce uvedené v oddílu V. této kapitoly.
Názvy zemí uvedené v Poznámkách Řádu jsou pouze názvy území, spravovanými příslušnými státními orgány, nikoli protokolární názvy státních celků.
5.53 Správy, které povolí používat kmitočty nižší než 9 kHz, zajistí, že tím nevznikne škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena pásma nad 9 kHz.
5.54 Správy, které provádějí vědecký výzkum na kmitočtech pod 9 kHz, se naléhavě žádají, aby o tom informovaly ostatní správy, jichž se to může týkat, a aby tento výzkum měl veškerou prakticky uskutečnitelnou ochranu proti škodlivému rušení.
5.56 Stanice služeb, jimž jsou přidělena pásma 14-19,95 kHz a 20,05-70 kHz a navíc v Regionul pásma 72-84 kHz a 86-90 kHz, mohou vysílat kmitočtové normály a časové signály. Takové stanice musí být chráněny proti škodlivým rušením. V Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Gruzii, Kazachstánu, Mongolsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v Rusku, Tádžikistánu a v Turkmenistánu se k tomu účelu použije kmitočtů 25 kHz a 50 kHz za stejných podmínek
5.57 Využívání pásem 14-19,95 kHz, 20,05-70 kHz a 70-90 kHz (v Regionu 1: 72-84 kHz a 86-90 kHz) námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafní pobřežní stanice (jen A1A a F1B). Výjimečně je povoleno používat vysílání třídy J2B nebo J7B s podmínkou, že šířka potřebného pásma nepřesáhne tu, která odpovídá normálně vysílání třídy A1A nebo F1B v daných pásmech.
5.60 V pásmech 70-90 kHz (v Regionu 1: 70-86 kHz) a 110-130 kHz (v Regionu 1: 112-130 kHz) se mohou využívat impulsní radionavigační soustavy s podmínkou, že nesmí působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb, jimž jsou tato pásma přidělena.
5.62 Správy, které provozují stanice radionavigační služby v pásmu 90-110 kHz, se naléhavě žádají, aby koordinovaly technické a provozní údaje těchto stanic tak, aby se předešlo škodlivému rušení služeb jimi zajišťovaných.
5.64 Pro stanice pevné služby v pásmech přidělených této službě mezi 90 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) a pro stanice námořní pohyblivé služby v pásmech přidělených této službě mezi 110 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) jsou povolena pouze vysílání tříd A1A nebo F1B, A2C, A3C, FIC nebo F3C. Výjimečně jsou v pásmu 110-160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) pro stanice námořní pohyblivé služby povolena rovněž vysílání třídy J2B nebo J7B.
5.67A Stanice v amatérské službě využívající kmitočty v pásmu 135,7-137,8 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 1 W (e.i.r.p.) a nesmí působit škodlivé rušení stanicím v radionavigační službě provozovaným v zemích uvedených v ustanovení č. 5.67 Řádu.
5.67B Využívání pásma 135,7-137,8 kHz v Alžírsku, Egyptě, Íránu, Iráku, Libyi, Libanonu, Sýrii, Súdánu a v Tunisku je omezeno na pevnou službu a námořní pohyblivou službu. Ve shora zmíněných zemích nesmí být pásmo 135,7-137,8 kHz využíváno amatérskou službou, což nechť je bráno v úvahu zeměmi, které takové využívání povolují.
5.73 V pásmu 285-325 kHz (v Regionu 1: 283,5-325 kHz) lze v námořní radionavigační službě také vysílat doplňkové navigační informace s použitím úzkopásmových technik za podmínky, že to nezpůsobí škodlivé rušení stanicím radiomajáků pracujícím v radionavigační službě.

5.74 Doplňkové přidělení:
v Regionu 1 je pásmo 285,3-285,7 kHz přiděleno navíc přednostně námořní radionavigační službě (s výjimkou radiomajáků).

5.76 Kmitočet 410 kHz je určen pro rádiové zaměřování v námořní radionavigační službě. Ostatní radionavigační služby, jimž je pásmo 405-415 kHz přiděleno, nesmí působit škodlivé rušení rádiovému zaměřování v pásmu 406,5-413,5 kHz.

5.79 Využívání pásem 415-495 kHz a 505-526,5 kHz (v Regionu 2: 505-510 kHz) námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii.

5.79A Při zřizování pobřežních stanic ve službě NAVTEX na kmitočtech 490 kHz, 518 kHz a 4209,5 kHz se správám důrazně doporučuje, aby koordinovaly jejich provozní charakteristiky v souladu s postupy Mezinárodní námořní organizace (IMO), viz Resoluci 339.

5.82 V námořní pohyblivé službě budou kmitočet 490 kHz využívat pobřežní stanice výhradně pro vysílání navigačních a meteorologických výstrah a pilných zpráv pro plavidla pomocí úzkopásmové telegrafie s přímým tiskem. Podmínky pro využívání kmitočtu 490 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. Správy se žádají, aby při využívání pásma 415-495 kHz leteckou radionavigační službou zajistily, aby kmitočtu 490 kHz nebylo působeno škodlivé rušení.

5.82A Využívání pásma 495-505 kHz je omezeno na radiotelegrafii.

5.82B Správy povolující využívání kmitočtů v pásmu 495-505 kHz jinými službami než námořní pohyblivou jsou povinny zajistit, aby nebylo působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě v tomto pásmu nebo službám majícím přidělení v přilehlých pásmech a zvláště musí dbát podmínek využívání kmitočtů 490 kHz a 518 kHz, jak předpisují Články 31 a 52 Řádu.

5.84 Podmínky pro využívání kmitočtu 518 kHz námořní pohyblivou službou jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

5.90 V pásmu 1605-1705 kHz v případech, které se týkají některé rozhlasové stanice v Regionu 2, musí být oblast služby námořních pohyblivých stanic v Regionu 1 omezena na velikost, určenou pokrytím přízemní vlnou.

5.92 Některé země v Regionu 1 používají soustavy rádiového určování v pásmech 1606,5-1625 kHz, 1635- 1800 kHz, 1850-2160 kHz, 2194-2300 kHz, 2502-2850 kHz a 3500-3800 kHz s podmínkou dohody, dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Střední vyzářený výkon těchto stanic nesmí překročit 50 W.

5.93 Doplňkové přidělení: v Angole, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Kazachstánu, Lotyšsku, Litvě, Moldávii, Mongolsku, Nigérii, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rusku, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině jsou pásma 1625- 1635 kHz, 1800-1810 kHz a 2160-2170 kHz přidělena navíc přednostně pevné a pozemní pohyblivé službě podle dohody, dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.

5.96 V pásmech 1715-1800 kHz a 1850-2000 kHz mohou správy Německa, Rakouska, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Dánska, Estonska, Finska, Gruzie, Maďarska, Irska, Islandu, Izraele, Kazachstánu, Lotyšska, Litvy, Lichtenštejnska, Malty, Moldavska, Norska, Uzbekistánu, Polska, Kyrgyzstánu, Slovenska, České republiky, Spojeného království, Ruska, Švédska, Švýcarska, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Ukrajiny přidělit až 200 kHz své amatérské službě. Při přidělování pásem v tomto rozsahu však správy těchto zemí po předchozích konsultacích se správami sousedních zemí provedou případná opatření, aby se zabránilo škodlivému rušení pevných a pohyblivých služeb ostatních zemí jejich amatérskou službou. Střední výkon žádné amatérské stanice zde nesmí překročit 10 W.

5.98 Náhradní přidělení: v Angole, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Belgii, Kamerunu, Kongu, Dánsku, Egyptě, Eritreji, Španělsku, Etiopii, Gruzii, Řecku, Itálii, Kazachstánu, Libanonu, Litvě, Moldavsku, Sýrii, Kyrgyzstánu, Rusku, Somálsku, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu, Turecku a na Ukrajině je pásmo 1810-1830 kHz přiděleno přednostně pevné a pohyblivé službě, kromě letecké pohyblivé.

5.99 Doplňkové přidělení: v Saúdské Arábii, Rakousku, Iráku, Libyi, Uzbekistánu, na Slovensku, v Rumunsku, Srbsku, Slovinsku, Čadu a Togu je pásmo 1810-1830 kHz přiděleno navíc přednostně pevné a pohyblivé službě, kromě letecké pohyblivé.

5.100 V Regionu 1 smí být povolení k využívání pásma 1810-1830 kHz amatérskou službou v zemích nacházejících se zčásti nebo zcela na sever od 40°N udělováno až po konsultacích se zeměmi zmíněnými v ustanoveních č. 5.98 a 5.99 Řádu, a to za účelem stanovení opatření nutných k zábraně škodlivého rušení mezi amatérskými stanicemi a stanicemi ostatních služeb provozovaných v souladu s ustanoveními č. 5.98 a 5.99 Řádu.

5.103 V Regionu 1 při přidělování stanicím v pevné a pohyblivé službě v pásmech 1850-2045 kHz, 2194- 2498 kHz, 2502-2625 kHz a 2650-2850 kHz by správy měly vzít v úvahu zvláštní požadavky námořní pohyblivé služby.

5.104 V Regionu 1 je využívání pásma 2025-2045 kHz pomocnou meteorologickou službou omezeno na stanice oceánografických bojí.

5.108 Nosný kmitočet 2182 kHz je mezinárodní tísňový a volací kmitočet pro radiotelefonii. Podmínky využívání pásma 2173,5-2190,5 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

5.109 Kmitočty 2187,5 kHz, 4207,5 kHz, 6312 kHz, 8414,5 kHz, 12 577 kHz a 16 804,5 kHz jsou mezinárodní tísňové kmitočty pro digitální selektivní volání. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.

5.110 Kmitočty 2174,5 kHz, 4177,5 kHz, 6268 kHz, 8376,5 kHz, 12 520 kHz a 16 695 kHz jsou mezinárodní tísňové kmitočty pro úzkopásmovou telegrafii s přímým tiskem. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.

5.111 Nosné kmitočty 2182 kHz, 3023 kHz, 5680 kHz, 8364 kHz a kmitočty 121,5 MHz, 156,525 MHz, 156,8 MHz a 243 MHz se mohou navíc využívat v souladu s postupy, platícími pro zemské radiokomunikační služby, pro pátrací a záchranné operace týkající se kosmických plavidel s posádkou. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.

Totéž se vztahuje na kmitočty 10 003 kHz, 14 993 kHz a 19 993 kHz, ale v každém ze zde jmenovaných případů musí vysílání být omezeno na pásmo ±3 kHz okolo příslušného kmitočtu.

5.115 Nosné kmitočty (referenční) 3023 kHz a 5680 kHz mohou navíc využívat v souladu s Článkem 31 stanice námořní pohyblivé služby, zúčastněné na koordinovaných operacích pátrání a záchrany.

5.116 Ohledně povolení k využívání pásma 3155-3195 kHz se správy naléhavě žádají, aby poskytly společný celosvětový kanál pro bezdrátové přístroje malého výkonu pro nedoslýchavé. Další kanály pro tato zařízení pro krytí místních potřeb mohou správy přidělovat v pásmech mezi 3155 kHz a 3400 kHz.

Je třeba poznamenat, že kmitočty v oblasti 3000 kHz až 4000 kHz jsou vhodné pro zařízení pro nedoslýchavé, koncipovaná pro provoz na malé vzdálenosti v dosahu indukčního pole.

5.127 Využívání pásma 4000-4063 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na plavidlové stanice používající radiotelefonii (viz ustanovení č. 52.220 a Dodatek 17 Řádu).

5.130 Podmínky využívání nosných kmitočtů 4125 kHz a 6215 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

5.131 Kmitočet 4209,5 kHz využívají výhradně pobřežní stanice pro vysílání meteorologických a navigačních výstrah a pilných zpráv pro plavidla pomocí úzkopásmových technik s přímým tiskem.

5.132 Kmitočty 4210 kHz, 6314 kHz, 8416,5 kHz, 12 579 kHz, 16 806,5 kHz, 19 680,5 kHz, 22 376 kHz a 26 100,5 kHz jsou mezinárodní kmitočty pro vysílání námořních bezpečnostních informací (MSI) (viz Dodatek 17 Řádu).

5.134 Využívání pásem 5900-5950 kHz, 7300-7350 kHz, 9400-9500 kHz, 11600-11650 kHz, 12050- 12100 kHz, 13570-13600 kHz, 13800-13870 kHz, 15600-15800 kHz, 17480-17550 kHz a 18900- 19020 kHz rozhlasovou službou podléhá postupu stanoveném v Článku 12 Řádu. Správy se žádají, aby tato pásma využívaly k usnadnění zavedení digitálně modulovaných vysílání v souladu s ustanoveními Resoluce 517.

5.136 Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmu 5900-5950 kHz smějí být využívány stanicemi níže zmíněných služeb ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě: pevná služba ve všech třech Regionech, pozemní pohyblivá služba v Regionu 1, pohyblivá služba, kromě letecké pohyblivé (R), v Regionech 2 a 3. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu Řádem.

5.137 Pásma 6200-6213,5 kHz a 6220,5-6525 kHz mohou výjimečně využívat stanice v pevné službě pro spojení pouze uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, se středním výkonem nepřekračujícím 50 W, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. Při ohlašování těchto kmitočtů bude Radiokomunikační úřad ITU věnovat shora uvedeným podmínkám pozornost.

5.138 U pásem6765-6795 kHz (střední kmitočet 6780 kHz),
433,05-434,79 MHz (střední kmitočet 433,92 MHz) v Regionu 1, kromě zemí uvedených v 5.280,
61-61,5 GHz (střední kmitočet 61,25 GHz),
122-123 GHz (střední kmitočet 122,5 GHz),
244-246 GHz (střední kmitočet 245 GHz)
se předpokládá využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Využívání těchto pásem pro účely ISM podléhá zvláštnímu oprávnění příslušné správy v souhlasu s ostatními správami, jejichž radiokomunikační služby by mohly být dotčeny. Při uplatňování tohoto ustanovení správy patřičně zohlední nejnovější příslušná doporučení ITU-R.

5.138A Pásmo 6765-7000 kHz je do 29. března 2009 přiděleno přednostně pevné službě a podružně pozemní pohyblivé službě. Po tomto datu je toto pásmo přiděleno přednostně pevné službě a pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé (R).

5.141C Pásmo 7100-7200 kHz je v Regionech 1 a 3 do 29. března 2009 přiděleno přednostně rozhlasové službě.

5.143 Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmu 7300-7350 kHz smějí být využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Radiokomunikačním řádem.

5.143B Pásmo 7350-7450 kHz je v Regionu 1 do 29. března 2009 přiděleno přednostně pevné službě a podružně pozemní pohyblivé službě. Po 29. březnu 2009 mohou být kmitočty v pásmu 7350- 7450 kHz využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě pouze pro spojení uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, s podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě, a že celkový vyzářený výkon žádné ze stanic nepřesáhne 24 dBW.

5.143E Pásmo 7450-8100 kHz je do 29. března 2009 přiděleno přednostně pevné službě a podružně pozemní pohyblivé službě.

5.145 Podmínky pro využívání nosných kmitočtů 8291 kHz, 12 290 kHz a 16 420 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

5.146 Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmech 9400-9500 kHz, 11 600-11 650 kHz, 12 050-12 100 kHz, 15 600-15 800 kHz, 17 480-17 550 kHz a 18 900-19 020 kHz smějí být využívány stanicemi pevné služby ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby pro pevnou službu využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem.

5.147 Kmitočty v pásmech 9775-9900 kHz, 11 650-11 700 kHz a 11 975-12 050 kHz mohou být využívány stanicemi v pevné službě ve styku pouze uvnitř hranic zemí,
v nichž jsou umístěny, s celkovým vyzářeným výkonem nepřekračujícím u žádné stanice +24 dBW, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě.
5.149 Správy, udělující příděly stanicím jiných služeb než radioastronomie, v následujících pásmech:13 360-13 410 kHz, 4950-4990 MHz, 102-109,5 GHz,
25 550-25 670 kHz, 4990-5000 MHz, 111,8-114,25 GHz,
37,5-38,25 MHz, 6650-6675,2 MHz, 128,33-128,59 GHz,
73-74,6 MHz v Regionech 1 a 3, 10,6-10,68 GHz, 129,23-129,49 GHz,
150,05-153 MHz v Regionu 1, 14,47-14,5 GHz, 130-134 GHz,
322-328,6 MHz, 22,01-22,21 GHz, 136-148,5 GHz,
406,1-410 MHz, 22,21-22,5 GHz, 151,5-158,5 GHz,
608-614 MHz v Regionech 1 a 3, 22,81-22,86 GHz, 168,59-168,93 GHz,
1330-1400 MHz, 23,07-23,12 GHz, 171,11-171,45 GHz,
1610,6-1613,8 MHz, 31,2-31,3 GHz, 172,31-172,65 GHz,
1660-1670 MHz, 31,5-31,8 GHz v Regionech 1 a 3, 173,52-173,85 GHz,
1718,8-1722,2 MHz, 36,43-36,5 GHz, 195,75-196,15 GHz,
2655-2690 MHz, 42,5-43,5 GHz, 209-226 GHz,
3260-3267 MHz, 48,94-49,04 GHz, 241-250 GHz a
3332-3339 MHz, 76-86 GHz, 252-275 GHz
3345,8-3352,5 MHz, 92-94 GHz,
4825-4835 MHz, 94,1-100 GHz,
se naléhavě žádají, aby podnikly veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně radioastronomické služby před škodlivým rušením. Vysílání kosmických nebo letadlových stanic mohou být zvlášť závažnými zdroji rušení radioastronomické služby (viz ustanovení 4.5 a 4.6 a Článek 29 Řádu).

5.150 Pásma13 553-13 567 kHz (střední kmitočet 13 560 kHz),
26 957-27 283 kHz (střední kmitočet 27 120 kHz),
40,66-40,70 MHz (střední kmitočet 40,68 MHz),
902-928 MHz v Regionu 2 (střední kmitočet 915 MHz),
2400-2500 MHz (střední kmitočet 2450 MHz),
5725-5875 MHz (střední kmitočet 5800 MHz) a
24-24,25 GHz (střední kmitočet 24,125 GHz)
se předpokládají využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Zařízení ISM provozovaná v těchto pásmech podléhají ustanovení č. 15.13 Řádu.

5.151 Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmech 13 570-13 600 kHz a 13 800-13 870 kHz smějí být využívány stanicemi pevné služby a pohyblivé služby, kromě letecké pohyblivé (R), ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem.
5.155B Pásmo 21 870-21 924 kHz využívá pevná služba pro poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu.
5.156A Využívání pásma 23 200-23 350 kHz pevnou službou je omezeno na poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu.
5.157 Využívání pásma 23 350-24 000 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii mezi plavidly.
5.162A Doplňkové přidělení: v Německu, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Číně, Vatikánu, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Irsku, na Islandu, v Itálii, Lotyšsku, Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, Monaku, Černé Hoře, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, na Slovensku, v České republice, Spojeném království, Rusku, Švédsku, Srbsku, Slovinsku a ve Švýcarsku je pásmo 46-68 MHz navíc podružně přiděleno radiolokační službě. Toto využívání je omezeno na radiolokační snímače
směru a rychlosti větru v souladu s Resolucí 217.
5.163 Doplňkové přidělení: v Arménii, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Kazachstánu, Lotyšsku, Litvě, Moldavsku, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině jsou pásma 47-48,5 MHz a 56,5-58 MHz přidělena navíc podružně pevné a pozemní pohyblivé službě.

5.164 Doplňkové přidělení: v Albánii, Německu, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Botswaně, Bulharsku, na Pobřeží Slonoviny, v Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Gabonu, Řecku, Irsku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Libanonu, Libyi, Lichtenštejnsku, Lucembursku, na Madagaskaru, v Mali, na Maltě, v Maroku, Mauretánii, Monaku, Černé Hoře, Nigérii, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Sýrii, Rumunsku, Spojeném království, Slovinsku, Švédsku, Švýcarsku, Svazijsku, Čadu, Togu, Tunisku, Turecku a v Srbsku je pásmo 47-68 MHz, v Jižní Africe pásmo 47-50 MHz, v České republice pásmo 66-68 MHz a v Lotyšsku a Litvě pásmo 48,5-56,5 MHz přiděleno navíc přednostně pozemní pohyblivé službě. Stanice pozemní pohyblivé služby ve shora jmenovaných zemích ve spojení s příslušnými pásmy však nesmějí působit škodlivé rušení existujícím nebo plánovaným rozhlasovým stanicím zemí shora nejmenovaných ani od nich žádat ochranu před takovým rušením.

5.180 Kmitočet 75 MHz je přidělen pro rádiová návěstidla (marker beacons). Správy omezí přidělování kmitočtů blízkých hranicím ochranného pásma stanicím jiných služeb, které by svým výkonem nebo zeměpisnou polohou mohly působit škodlivé rušení rádiovým návěstidlům nebo je jinak omezovat.

Je třeba všemožně usilovat o další zlepšení charakteristik letadlových přijímačů a o omezení výkonu vysílacích stanic v blízkosti hranic 74,8 MHz a 75,2 MHz.

5.197A Doplňkové přidělení: pásmo 108-117,975 MHz je navíc přednostně přiděleno letecké pohyblivé službě (R), s omezením na systémy provozované v souladu s uznanými mezinárodními leteckými normami. Takové využívání musí být v souladu s Resolucí 413 . Využívání pásma 108-112 MHz leteckou pohyblivou (R) službou musí být omezeno na systémy složené z vysílačů na zemi a přidružených přijímačů, přenášejících navigační informace podporující letecké navigační funkce v souladu s uznanými mezinárodními leteckými normami.

5.200 Kmitočet 121,5 MHz je v pásmu 117,975-137 MHz letecký tísňový kmitočet, a pokud je požadováno, je mu přidružen letecký kmitočet 123,1 MHz jako pomocný. Pohyblivé stanice námořní pohyblivé služby mohou pro účely tísně a bezpečnosti na těchto kmitočtech komunikovat se stanicemi letecké pohyblivé služby za podmínek stanovených v Článku 31 Řádu.

5.201 Doplňkové přidělení: v Angole, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Estonsku, Gruzii, Maďarsku, Íránu, Iráku, Japonsku, Kazachstánu, Lotyšsku, Moldavsku, Mongolsku, Mozambiku, Uzbekistánu, Papui Nové Guineji, Polsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 132-136 MHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé (OR) službě. Správy při přidělování kmitočtů letecké pohyblivé (OR) službě vezmou v úvahu kmitočty přidělené stanicím v letecké pohyblivé (R) službě.

5.202 Doplňkové přidělení: pásmo 136-137 MHz je v Saúdské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Spojených arabských emirátech, Gruzii, Íránu, Jordánsku, Lotyšsku, Moldavsku, Ománu, Uzbekistánu, Polsku, Sýrii, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé (OR) službě. Správy při přidělování kmitočtů stanicím v letecké pohyblivé (OR) službě vezmou v úvahu kmitočty přidělené stanicím v letecké pohyblivé (R) službě.

5.206 Odlišná kategorie služby: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Egyptě, Finsku, Francii, Gruzii, Řecku, Kazachstánu, Libanonu, Moldavsku, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 137-138 MHz přiděleno přednostně letecké pohyblivé (OR) službě (viz ustanovení č. 5.33 Řádu).

5.208 Využívání pásma 137-138 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11 A Řádu.

5.208A Správy při přidělování kmitočtů kosmickým stanicím družicové pohyblivé služby v pásmech 137— 138 MHz, 387-390 MHz a 400,15-401 MHz provedou veškeré uskutečnitelné kroky k ochraně radioastronomické služby v pásmech 150,05-153 MHz, 322-328,6 MHz, 406,1-410 MHz a 608- 614 MHz před škodlivým rušením od nežádoucích vyzařování. Prahové hodnoty rušení, škodící radioastronomické službě, jsou uvedeny v příslušném doporučení ITU-R

5.208B 4)V pásmech

137-138 MHz,

387-390 MHz,

400,15-401 MHz,

1452-1492 MHz,

1525-1610 MHz,

1613,8-1626,5 MHz,

2655-2690 MHz,

21,4-22 GHz
platí Resoluce 739

5.209 Využívání pásem 137-138 MHz, 148-150,05 MHz, 399,9-400,05 MHz, 400,15-401 MHz, 454- 456 MHz a 459-460 MHz družicovou pohyblivou službou je omezeno na negeostacionární družicové soustavy.
5.210 Doplňkové přidělení: v Itálii, České republice a ve Spojeném království jsou pásma 138-143,6 MHz a 143,65-144 MHz přidělena navíc podružně službě kosmického výzkumu (sestupný směr).
5.218 Doplňkové přidělení: s podmínkou dohody dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu je pásmo 148-149,9 MHz přiděleno navíc přednostně službě kosmického provozu (vzestupný směr).
Šířka pásma jednotlivého vysílání nesmí přesáhnout ±25 kHz.
5.219 Využívání pásma 148-149,9 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11 A Řádu. Družicová pohyblivá služba
nesmí omezovat rozvoj a provoz pevné a pohyblivé služby a služby kosmického provozu v pásmu 148-149,9 MHz.
5.220 Využívání pásem 149,9-150,05 MHz a 399,9-400,05 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11 A Řádu.
Družicová pohyblivá služba nesmí omezovat rozvoj a provoz družicové radionavigační služby v pásmech 149,9-150.05 MHz a 399,9-400,05 MHz
5.222 V pásmech 149,9-150,5 MHz a 399,9-400,05 MHz mohou být vysílání družicové radionavigační služby využívána přijímacími pozemskými
stanicemi ve službě kosmického výzkumu.
5.223 Uznává se, že využívání pásma 149,9-150,05 MHz pevnou a pohyblivou službou může působit škodlivé rušení družicové radionavigační službě,
a proto se správy žádají, aby podle ustanovení č. 4.4 Řádu toto využívání nepovolovaly.
5.224A Využívání pásem 149,9-150,05 MHz a 399,9-400,05 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na družicovou pozemní
pohyblivou službu (vzestupný směr) do 1. ledna 2015.
5.224B Přidělení pásem 149,9-150,05 MHz a 399,9-400,05 MHz družicové radionavigační službě platí do 1. ledna 2015.
5.226 Kmitočet 156,525 MHz je mezinárodní kmitočet pro tíseň, bezpečnost a volání pro námořní pohyblivou službu, realizovanou VKV radiotelefonem využívajícím
digitální selektivní volbu (DSC). Podmínky pro využívání tohoto kmitočtu a pásma 156,4875-156,5625 MHz jsou obsaženy v Článku 31 a 52 a v Dodatku 18.
Kmitočet 156,8 MHz je mezinárodní kmitočet pro tíseň, bezpečnost a volání pro námořní pohyblivou službu, realizovanou VKV radiotelefonem.
Podmínky využívání tohoto kmitočtu a pásma 156,7625- 156,8375 MHz jsou v Článku 31 a v Dodatku 18 Řádu.
V pásmech 156-156,4875 MHz, 156,5625-156,7625 MHz, 156,8375-157,45 MHz, 160,6- 160,975 MHz a 161,475-162,05 MHz je každá správa povinna
upřednostnit námořní pohyblivou službu jen na těch kmitočtech, které daná správa přidělí stanicím námořní pohyblivé služby (viz Články 31 a 52 a Dodatek 18 Řádu).
Je třeba zamezit jakékoli využívání kmitočtů v těchto pásmech stanicemi ostatních služeb, jimž jsou tato pásma přidělena, v oblastech, kde by takové využívání mohlo působit škodlivé rušení VKV námořní pohyblivé radiokomunikační službě.
Kmitočty 156,8 MHz a 156,525 MHz a kmitočtová pásma, v nichž je upřednostněna námořní pohyblivá služba, je však možno využívat pro radiokomunikace na vnitrozemských vodních cestách s podmínkou dohody mezi zainteresovanými a dotčenými
správami a při zohlednění současného využívání kmitočtů a existujících dohod.
5.227 Doplňkové přidělení: Pásma 156,4875-156,5125 MHz and 156,5375-156,5625 MHz jsou přidělena navíc přednostně pevné a pozemní pohyblivé službě. Využívání těchto pásem pevnou a pohyblivou službou nesmí působit škodlivé rušení námořní pohyblivé VKV radiokomunikační službě ani pro ně nesmí být žádána ochrana ve vztahu k této službě.
5.227A Doplňkové přidělení: Pásma 161,9625-161,9875 MHz a 162,0125-162,0375 MHz jsou přidělena navíc podružně družicové pohyblivé službě (vzestupný směr) pro příjem vysílání automatického identifikačního systému ze stanic provozovaných v námořní pohyblivé službě (viz Dodatek 18).
5.254 Pásma 235-322 MHz a 335,4-399,9 MHz mohou být využívána družicovou pohyblivou službou s podmínkou dohody, dosažené podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu, a s podmínkou, že stanice v této službě nebudou působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb, provozovaných nebo plánovaných k provozu v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení, s výjimkou doplňkového přidělení podle poznámky 5.256A Řádu.
5.255 Pásma 312-315 MHz (vzestupný směr) a 387-390 MHz (sestupný směr) v družicové pohyblivé službě mohou být navíc využívána soustavami s negeostacionárními družicemi. Toto využívání podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.256 Kmitočet 243 MHz je v tomto pásmu k použití pro stanice záchranných plavidel a pro zařízení používaná k záchranným účelům.
5.256A Doplňkové přidělení: v Číně, Rusku, Kazachstánu a na Ukrajině je pásmo 258-261 MHz přiděleno navíc přednostně službě kosmického výzkumu (vzestupný směr) a službě kosmického provozu (vzestupný směr). Stanice ve službě kosmického výzkumu (vzestupný směr) a ve službě kosmického provozu (vzestupný směr) nesmí působit škodlivé rušení systémům v pohyblivé službě ani systémům v družicové pohyblivé službě provozovaným v tomto pásmu ani požadovat před nimi ochranu nebo omezovat jejich používání a rozvoj. Stanice ve službě kosmického výzkumu (vzestupný směr) a ve službě kosmického provozu (vzestupný směr) nesmí omezovat budoucí rozvoj systémů v pevné službě ostatních zemí.
5.257 Pásmo 267-272 MHz mohou správy využívat v jimi spravovaných zemích přednostně pro družicovou telemetrii, dosáhnou-li o tom dohody podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.258 Využívání pásma 328,6-335,4 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na soustavy pro přistávání letadel pomocí přístrojů (sestupové paprsky přesného přibližovacího majáku).
5.259 Doplňkové přidělení: v Egyptě, Izraeli a v Sýrii je pásmo 328,6-335,4 MHz přiděleno navíc podružně pohyblivé službě s podmínkou dosažení dohody podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Aby se zajistilo, že nebude působeno škodlivé rušení stanicím letecké radionavigační služby, nesmí být stanice pohyblivé služby v tomto pásmu zaváděny dříve, než toto pásmo přestane být požadováno pro radionavigační službu kteroukoli ze správ, které budou případně identifikovány při použití postupu podle ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.260 Využívání pásma 399,9-400,05 MHz pevnou a pohyblivou službou může působit škodlivé rušení družicové radionavigační službě, a správy se naléhavě žádají, aby v rámci uplatňování stanovení č. 4.4 Řádu takové využívání nepovolovaly.
5.261 Vysílání musí být omezeno na pásmo ±25 kHz okolo kmitočtového normálu 400,1 MHz.
5.263 Pásmo 400,15-401 MHz je přiděleno navíc službě kosmického výzkumu na směrech kosmos-kosmos pro spojení s kosmickými plavidly s lidskou posádkou. Takto využívaná služba kosmického výzkumu, se nepovažuje za bezpečnostní službu.
5.264 Využívání pásma 400,15-401 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Mez hustoty výkonového toku uvedená v Příloze 1 Dodatku 5 Řádu bude platit do doby, než ji bude revidovat příslušná světová radiokomunikační konference.
5.266 Využívání pásma 406-406,1 MHz družicovou pohyblivou službou je omezeno na družicová rádiová návěstidla malého výkonu, udávající polohu katastrofy (viz též Článek 31 Řádu).
5.267 Jakékoli vysílání schopné působit škodlivé rušení povolenému využívání pásma 406-406,1 MHz je zakázáno.
5.268 Využívání pásma 410-420 MHz službou kosmického výzkumu je omezeno na spojení do 5 km od kosmického plavidla s posádkou na oběžné dráze. Hustota výkonového toku při povrchu Země vyvolaná vysíláními při činnostech mimo kosmická plavidla nesmí překročit -153 dB(W/m2) pro 0° ≤ θ ≤ 5°, -153 + 0,077 (θ - 5) dB(W/m2) pro 5° ≤ θ ≤ 70° a -148 dB(W/m2) pro 70° ≤ θ ≤ 90°, kde θ je úhel dopadu rádiové vlny, a referenční šířka pásma je 4 kHz. Na činnosti mimo kosmická plavidla se nevztahuje ustanovení č. 4.10 Řádu. V tomto kmitočtovém pásmu nesmí služba kosmického výzkumu (družice-družice) požadovat ochranu před stanicemi v pevné a pohyblivé službě ani omezovat jejich používání a rozvoj.
5.279A Využívání tohoto pásma senzory ve službě družicového průzkumu Země (EESS) (aktivní) musí být v souladu s Doporučením ITU-R SA. 1260-1. V pásmu 432-438 MHz navíc nesmí aktivní EESS působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě v Číně. Ustanovení této poznámky nijak nezmenšují závazek, že EESS (aktivní) bude provozována jako podružná služba v souladu s ustanoveními č. 5.29 a 5.30 Řádu.
5.280 V Německu, Rakousku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Lichtenštejnsku, Černé Hoře, Portugalsku, Slovinsku, Srbsku a Švýcarsku je pásmo 433,05-434,79 MHz (střední kmitočet 433,92 MHz) určeno pro průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) využití. Radiokomunikační služby těchto zemí, provozované v tomto pásmu, musí strpět škodlivé rušení, které může být působeno tímto využíváním. Zařízení ISM provozované v tomto pásmu podléhá ustanovením v č. 15.13 Řádu.
5.282 Pásma 435-438 MHz, 1260-1270 MHz, 2400-2450 MHz, 3400-3410 MHz (jen v Regionu 2 a 3) a 5650-5670 MHz může využívat družicová amatérská služba s podmínkou, že nebude působit škodlivé rušení ostatním službám, provozovaným v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení (viz ustanovení č. 5.43 Řádu). Správy, které povolují toto využívání, jsou povinny zajistit, že každé škodlivé rušení působené vysíláním stanice družicové amatérské služby bude okamžitě odstraněno v souladu s ustanovením č. 25.11 Řádu. Využívání pásem 1260-1270 MHz a 5650-5670 MHz družicovou amatérskou službou je omezeno na vzestupný směr.
5.286 Pásmo 449,75-450,25 MHz může být využíváno službami kosmického provozu a kosmického výzkumu (vzestupný směr) s podmínkou dosažení dohody podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.286A Využívání pásem 454-456 MHz a 459-460 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.286AAPásmo 450-470 MHz je idenifikováno k využívání pro správy, které si přejí zavádět Mezinárodní Pohyblivé Telekomunikace (International Mobile Telecommunications, IMT), viz Rezoluci 224. Tato identifikace nevylučuje využívání tohoto pásma aplikacemi služeb, jimž je přiděleno, a nezakládá přednost v Radiokomunikačnímu řádu.
5.287 V námořní pohyblivé službě se mohou kmitočty 457,525 MHz, 457,550 MHz, 457,575 MHz, 467,525 MHz, 467,550 MHz a 467,575 MHz využívat pro palubní pojítka. Pokud je to zapotřebí, mohou být pro palubní spojení využívána zařízení s kanálovým rozestupem 12,5 kHz a zavedeny doplňkové kmitočty 457,5375 MHz, 457,5625 MHz, 467,5375 MHz a 467,5625 MHz. Využívání těchto kmitočtů na vnitrozemských vodách může podléhat národní regulaci zúčastněných správ. Parametry použitých zařízení musí vyhovovat specifikacím podle Doporučení ITU-R M. 1174-2.
5.289 Pásma 460-470 MHz a 1690-1710 MHz mohou být navíc využívána pro vysílání na sestupném směru pro účely služby družicového průzkumu Země, avšak jiné než účely družicové meteorologické služby, s podmínkou, že nebudou působit škodlivé rušení stanicím, pracujícím v souladu s tabulkou.
5.291A Doplňkové přidělení: v Německu, Rakousku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Lichtenštejnsku, Norsku, Nizozemsku, České republice a ve Švýcarsku je pásmo 470-494 MHz přiděleno navíc podružně radiolokační službě. Toto využívání je omezeno na provoz radiolokačních snímačů směru a rychlosti větru v souladu s Rezolucí 217.
5.306 Doplňkové přidělení: v Regionu 1, s výjimkou Africké rozhlasové zóny (viz ustanovení č. 5.10 až 5.13 Řádu) a v Regionu 3 je pásmo 608-614 MHz přiděleno navíc podružně radioastronomické službě.
5.311A Ohledně pásma 620-790 MHz viz též Rezoluci 549.
5.312 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Gruzii, Maďarsku, Kazachstánu, Moldavsku, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 645-862 MHz přiděleno navíc přednostně letecké radionavigační službě.
5.316B V Regionu 1 v pásmu 790-862 MHz začne přednostní přidělení pohyblivé službě, kromě letecké pohyblivé, platit od 17. června 2015 a v zemích, zmíněných v poznámce č. 5.312 Řádu, bude podléhat dohodě dosažené podle postupu uvedeném v ustanovení č. 9.21 Řádu ve vztahu k letecké radionavigační službě. V signatářských zemích Dohody GE06 je navíc využívání stanic v pohyblivé službě podmíněno kladným výsledkem aplikace postupů této Dohody. Platí zde Rezoluce 224 a Rezoluce 749 .
5.317A Správy přející si zavádět Mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT) mohou v Regionu 2 v pásmu 698-960 MHz a v Regionech 1 a 3 v pásmu 790-960 MHz využívat ty úseky, které jsou přiděleny přednostně pohyblivé službě (viz Rezoluci 224 a Rezoluci 749. Takové využívání nevylučuje využití těchto pásem jinými aplikacemi služeb, jimž jsou přiděleny, a nezakládá přednost v Řádu.
5.327A Využívání pásma 960-1164 MHz leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na systémy provozované podle uznaných mezinárodních leteckých norem. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 417.
5.328 Využívání pásma 960-1215 MHz leteckou radionavigační službou je celosvětově vyhrazeno pro provoz a rozvoj palubních elektronických pomůcek pro leteckou navigaci a s nimi přímo sdružených zařízení na zemi.
5.328A V pásmu 1164-1215 MHz musí být stanice v družicové radionavigační službě provozovány v souladu s ustanoveními Rezoluce 609 a nesmí požadovat ochranu před stanicemi v letecké radionavigační službě v pásmu 960-1215 MHz. Ustanovení č.. 5.43A Řádu zde neplatí. Platí ustanovení č. 21.18 Řádu.
5.328B Využívání pásem 1164-1300 MHz, 1559-1610 MHz a 5010-5030 MHz systémy a sítěmi v družicové radionavigační službě, k nimž Úřad obdržel úplné koordinační nebo případně notifikační informace po 1. 1. 2005, podléhá uplatnění ustanovení č. 9.12, 9.12A a 9.13 Řádu. Současně platí Rezoluce 610 ; avšak tato resoluce v případě družicových radionavigačních systémů a sítí (družice-družice) platí jen pro vysílací kosmické stanice. V souladu s poznámkou č. 5.329A Řádu platí v pásmech 1215- 1300 MHz a 1559-1610 MHz ustanovení č. 9.7, 9.12, 9.12A a 9.13 Řádu pro systémy a sítě v družicové radionavigační službě (družice-družice) pouze ve vztahu k jiným systémům a sítím v družicové radionavigační službě (družice-družice).
5.329 V pásmu 1215-1300 MHz podléhá družicová radionavigační služba podmínce, že nebude působeno škodlivé rušení radionavigační službě, povolené podle ponámky č. 5.331 Řádu a že nebude požadována ochrana před touto službou. Navíc v pásmu 1215-1300 MHz podléhá využívání družicové radionavigační služby podmínce, že nebude působeno škodlivé rušení radiolokační službě. Ve vztahu k radiolokační službě neplatí ustanovení č. 5.43 Řádu. Platí Rezoluce 608.
5.329A Využívání systémů v družicové radionavigační službě (mezidružicové spoje) provozovaných v pásmech 1215-1300 MHz a 1559-1610 MHz není určeno pro zajišťování aplikací povahy bezpečnostní služby a nesmí působit žádná dodatečná omezení ostatním systémům v družicové radionavigační službě (sestupný směr) nebo jiným službám provozovaným v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení.
5.332 V pásmu 1215-1260 MHz nesmějí aktivní čidla na palubách družic ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu působit škodlivé rušení provozu a rozvoji radiolokační služby, radionavigační služby a ostatních služeb s přednostním přidělením, ani před nimi vyžadovat ochranu nebo je jinak omezovat.
5.335A V pásmu 1260-1300 MHz nesmějí aktivní čidla na palubách družic ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu působit škodlivé rušení provozu a rozvoji radiolokační služby a jiných služeb přednostně přidělených poznámkami Řádu, ani před nimi vyžadovat ochranu nebo je jinak omezovat.
5.337 Využívání pásem 1300-1350 MHz, 2700-2900 MHz a 9000-9200 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na pozemní radiolokátory a s nimi sdružené letadlové transpondery, které vysílají pouze na kmitočtech v těchto pásmech a pouze jsou-li aktivovány radiolokátory pracujícími v tomtéž pásmu.
5.337A Využívání pásma 1300-1350 MHz pozemskými stanicemi v družicové radionavigační službě a stanicemi v radiolokační službě nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě ani omezovat její provoz nebo rozvoj.
5.338 V Mongolsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice a v Turkmenistánu mohou existující zařízení radionavigační služby v pásmu 1350-1400 MHz pokračovat v provozu.
5.338A V pásmech 1350-1400 MHz, 1427-1452 MHz, 22,55-23,55 GHz, 30-31,3 GHz, 49,7-50,2 GHz, 50,4- 50,9 GHz a 51,4-52,6 GHz platí Rezoluce 750.
5.339 Pásma 1370-1400 MHz, 2640-2655 MHz, 4950-4990 MHz a 15,20-15,35 GHz jsou přidělena navíc podružně službě kosmického výzkumu (pasivní) a družicového průzkumu Země (pasivní).
5.340 Všechna vysílání v níže uvedených pásmech jsou zakázána:
1400-1427 MHz,
2690-2700 MHz s výjimkou vysílání uvedených v ustanovení č. 5.422 Řádu,
10,68-10,7 GHz s výjimkou vysílání uvedených v ustanovení č. 5.483 Řádu,
15,35-15,4 GHz s výjimkou vysílání uvedených v ustanovení č. 5.511 Řádu,
23,6-24 GHz,
31,3-31,5 GHz,
31,5-31,8 GHz v Regionu 2,
48,94-49,04 GHz z letadlových stanic,
50,2-50,4 GHz,
52,6-54,25 GHz,
86-92 GHz,
100-102 GHz,
109,5-111,8 GHz,
114,25-116 GHz,
148,5-151,5 GHz,
164-167 GHz,
182-185 GHz,
190-191,8 GHz,
200-209 GHz,
226-231,5 GHz,
250-252 GHz.
Přidělení družicové službě průzkumu Země (pasivní) a službě kosmického výzkumu (pasivní) v pásmu 50,2-50,4 GHz nesmí nadměrně omezovat využívání sousedních pásem, přidělených službám přednostně.
5.341 V pásmech 1400-1727 MHz, 101-120 GHz a 197-220 GHz se v některých zemích provádí výzkum pasivními detektory v rámci programu pátrání po úmyslných vysíláních mimozemského původu.
5.345 Využívání pásma 1452-1492 MHz družicovou rozhlasovou službou a rozhlasovou službou je omezeno na digitální zvukové vysílání a podléhá ustanovením Rezoluce 528 (Rev. WRC-03).
5.348 Využívání pásma 1518-1525 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. V pásmu 1518-1525 MHz nesmí stanice v družicové pohyblivé službě požadovat ochranu před stanicemi v pevné službě. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí.
5.351 Pásma 1525-1544 MHz, 1545-1559 MHz, 1626,5-1645,5 MHz a 1646,5-1660,5 MHz se nesmí využívat pro modulační spoje žádné služby. Za výjimečných okolností však může v těchto pásmech být pozemské stanici kterékoli družicové pohyblivé služby na specifikovaném místě správou povolen provoz pomocí kosmických stanic.
5.351A Pokud se týká využívání pásem 1518-1544 MHz, 1545-1559 MHz, 1610-1645,5 MHz, 1646,5- 1660,5 MHz, 1668-1675 MHz, 1980-2010 MHz, 2170-2200 MHz, 2483,5-2520 MHz a 2670- 2690 MHz družicovou pohyblivou službou, viz Rezoluce 212 a 225).
5.353A Při uplatňování postupů v Oddílu II. Článku 9 Řádu v družicové pohyblivé službě v pásmech 1530- 1544 MHz a 1626,5-1645,5 MHz se upřednostní požadavky na spektrum pro tísňové, pilnostní a bezpečnostní komunikace Globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS). Družicové námořní pohyblivé komunikace tísňové, pilnostní a bezpečnostní povahy musí mít vzhledem ke všem ostatním družicovým pohyblivým komunikacím přednostní přístup a okamžitou dosažitelnost v rámci dané sítě. Družicové pohyblivé soustavy nesmějí působit nepřijatelné rušení tísňovým, pilnostním ani bezpečnostním komunikacím GMDSS ani požadovat před nimi ochranu. Je nutné vzít v úvahu komunikace bezpečnostní povahy v ostatních družicových pohyblivých službách. Platí zde ustanovení Rezoluce 222.
5.354 Využívání pásem 1525-1559 MHz a 1626,5-1660,5 MHz družicovými pohyblivými službami podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11 A Řádu.
5.356 Využívání pásma 1544-1545 MHz družicovou pohyblivou službou (sestupný směr) je omezeno na tísňové a bezpečnostní komunikace (viz Článek 31 Řádu).
5.357 V pásmu 1545-1555 MHz jsou navíc povoleny přenosy z leteckých zemských stanic přímo k letadlovým stanicím nebo mezi letadlovými stanicemi letecké pohyblivé služby (R), pokud slouží k rozšíření nebo doplnění spojů od družic k letadlům.
5.357A Při aplikaci postupů podle Oddílu II. Článku 9 Řádu na družicovou pohyblivou službu v pásmech 1545-1555 MHz a 1646,5-1656,5 MHz musí být upřednostněny požadavky na spektrum pro družicovou leteckou pohyblivou (R) službu AMS(R)S zabezpečující přenos zpráv s prioritou 1 až 6 podle Článku 44 Řádu. Komunikace AMS(R)S s prioritami 1 až 6 podle Článku 44 Řádu musí mít přednostní přístup a okamžitou dosažitelnost (bude-li nutno, dekretovanou), přede všemi ostatními družicovými pohyblivými komunikacemi provozovanými v rámci určité sítě. Družicové pohyblivé soustavy nesmějí působit nepřijatelné rušení komunikacím AMS(R)S s prioritami 1 až 6 podle Článku 44 Řádu, ani nesmějí požadovat ochranu před nimi. Musí být zohledněna priorita komunikací v ostatních družicových pohyblivých službách souvisejících s bezpečností. Platí zde ustanovení Rezoluce 222.
5.364 Využívání pásma 1610-1626,5 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) a družicovou službou rádiového určování (vzestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Pohyblivá pozemská stanice provozovaná v některé z těchto služeb v tomto pásmu nesmí být zdrojem větší spektrální hustoty efektivního izotropicky vyzářeného výkonu než -15dBW/4kHz v té části pásma, které využívají soustavy provozované v souladu s poznámlu č. 5.366 Řádu (k níž se vztahuje ustanovení č. 4.10 Řádu), pokud se dotčené správy nedohodnou jinak. V té části pásma, kde tyto soustavy nejsou provozovány, platí hodnota -3 dBW/4 kHz. Stanice družicové pohyblivé služby nesmějí žádat ochranu před stanicemi letecké radionavigační služby, stanicemi provozovanými v souladu s poznámkou č, 5.366 Řádu a před stanicemi pevné služby, které pracují v souladu s poznámkou č. 5.359 Řádu. Správy odpovídající za koordinaci sítí v družicové pohyblivé službě vyvinou veškeré uskutečnitelné úsilí, aby zajistily ochranu stanic provozovaných v souladu s poznámkou č. 5.366 Řádu.
5.365 Využívání pásma 1613,8-1626,5 MHz družicovou pohyblivou službou (sestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.366 Pásmo 1610-1626,5 MHz je celosvětově vyhrazeno pro využívání a rozvoj palubních elektronických pomůcek pro leteckou navigaci a pro všechny s nimi přímo sdružené prostředky pozemní a na družicích. Takové družicové aplikace podléhají dohodě, dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.367 Doplňkové přidělení: pásma 1610-1626,5 MHz a 5000-5150 MHz jsou přidělena navíc přednostně družicové letecké pohyblivé (R) službě. Toto využívání podléhá dohodě, dosažené podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.368 S výjimkou družicové letecké radionavigační služby se ustanovení č. 4.10 Řádu nevztahuje v pásmu 1610-1626,5 MHz na služby družicového rádiového určování a družicové pohyblivé služby.
5.371 Doplňkové přidělení: v Rrgionu 1 jsou pásma 1610-1626,5 MHz (vzestupný směr) a 2483,5-2500 MHz (sestupný směr) přidělena navíc podružně družicové službě rádiového určování s podmínkou dosažení dohody podle ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.372 Stanicím radioastronomické služby, využívajícím pásmo 1610,6 až 1613,8 MHz, nesmí být působeno škodlivé rušení stanicemi družicové služby rádiového určování a družicové pohyblivé služby (platí ustanovení č. 29.13 Řádu).
5.374 Pohyblivé pozemské stanice v družicové pohyblivé službě, provozované v pásmech 1631,5- 1634,5 MHz a 1656,5-1660 MHz, nesmí působit škodlivé rušení stanicím pevné služby, provozovaným v zemích vyjmenovaných v poznámce č. 5.359 Řádu.
5.375 Využívání pásma 1645,5-1646,5 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) a mezi- družicovými spoji je omezeno na tísňové a bezpečnostní komunikace (viz Článek 31 Řádu).
5.376 V pásmu 1646,5-1656,5 MHz jsou navíc povolena vysílání v letecké pohyblivé (R) službě z letadlových stanic přímo k leteckým zemským stanicím nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, slouží-li k rozšíření nebo doplnění spojů od letadel k družicím.
5.376A Pohyblivé pozemské stanice provozované v pásmu 1660-1660,5 MHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím v radioastronomické službě.
5.379A Správy se naléhavě žádají, aby v pásmu 1660,5-1668,4 MHz poskytovaly veškerou uskutečnitelnou ochranu budoucímu radioastronomickému výzkumu zejména tím, že pomocné meteorologické službě v pásmu 1664,4-1668,4 MHz co možná nejdříve zruší vysílání ve směru ovzduší-Země.
5.379B Využívání pásma 1668-1675 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. V pásmu 1668-1668,4 MHz platí Rezoluce 904.
5.379C Za účelem ochrany radioastronomické služby v pásmu 1668-1670 MHz nesmí souhrnné hodnoty hustot výkonového toku působených pohyblivými pozemskými stanicemi v sítích v družicové pohyblivé službě, provozovanými v tomto pásmu, po více než 2 % integračních period, trvajících 2000 s, překročit -181 dB(W/m2) v pásmu širokém 10 MHz a -194dB(W/m2) v kterémkoli pásmu širokém 20 kHz na žádné radioastronomické stanici zapsané v Základní mezinárodní kmitočtové kartotéce (MIFR).
5.379D Pro sdílení pásma 1668,4-1675 MHz družicovou pohyblivou službou a službami pevnou a pohyblivou platí Rezoluce 744.
5.380A V pásmu 1670-1675 MHz nesmějí stanice v družicové pohyblivé službě působit škodlivé rušení existujícím pozemským stanicím v družicové meteorologické službě, ohlášeným před 1. lednem 2004 ani omezovat jejich rozvoj. Každý nový příděl těmto pozemským stanicím v tomto pásmu také musí být chráněn před škodlivým rušením od stanic v družicové pohyblivé službě.
5.384A Pásma 1710-1885 MHz, 2300-2400 MHz a 2500-2690 MHz nebo jejich úseky jsou určeny správám, které si budou přát zavádět Mezinárodní pohyblivé telekomunikace (IMT) v souladu s Rezolucí 223. Toto určení nevylučuje využití těchto pásem jinými službami, jimž jsou přidělena, a nezakládá přednost v Řádu.
5.385 Doplňkové přidělení: pásmo 1718,8-1722,2 MHz je přiděleno navíc podružně radioastronomické službě pro pozorování spektrálních čar.
5.388 Kmitočtová pásma 1885-2025 MHz a 2110-2200 MHz jsou celosvětově určena pro využití těm správám, které si budou přát zavádět Mezinárodní pohyblivé telekomunikace - 2000 (IMT-2000). Takové využívání nevylučuje využití těchto pásem jinými službami, jimž jsou přidělena. Tato pásma nechť jsou dávána IMT-2000 k dispozici v souladu s Rezolucí 212, viz též Rezoluce 223.
5.388A Pásma 1885-1980 MHz, 2010-2025 MHz a 2110-2170 MHz v Regionech 1 a 3 a pásma 1885- 1980 MHz a 2110-2160 MHz v Regionu 2 mohou být využívána stanicemi na platformách ve velkých výškách jako základnové stanice pro poskytování Mezinárodních pohyblivých telekomunikací - 2000 (IMT-2000) v souladu s Rezolucí 221. Toto využívání stanic na platformách ve velkých výškách aplikacemi IMT-2000 nevylučuje využití těchto pásem jakýmikoliv stanicemi jiných služeb, jimž jsou přidělena a v Řádu nezakládá žádné přednosti.
5.389A Využívání pásem 1980-2010 MHz a 2170-2200 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11 A Řádu a Rezoluce 716.
5.391 V pásmech 2025-2110 MHz a 2200-2290 MHz nebudou správy při přídělech pohyblivé službě zavádět pohyblivé soustavy s velkou plošnou hustotou, jak je popsáno v Doporučení ITU-R SA.1154 a vezmou toto doporučení v úvahu při zavádění pohyblivých soustav jakéhokoli jiného druhu.
5.392 Správy se naléhavě žádají o přijetí veškerých proveditelných opatření k zajištění toho, aby přenosy mezi dvěma nebo více negeostacionárními družicemi ve službě kosmického výzkumu, kosmického provozu a družicového průzkumu Země v pásmech 2025-2110 MHz a 2200-2290 MHz nepůsobily žádná omezení přenosům těchto služeb na těchto pásmech mezi geostacionárními a negeostacionárními družicemi na vzestupném i sestupném směru ani přenosům mezi družicemi.
5.398 V pásmu 2483,5-2500 MHz neplatí pro družicovou službu rádiového určování ustanovení č. 4.10 Řádu.
5.399 V Regionu 1 nesmí být v zemích nevyjmenovaných v poznámce 5.400 Řádu působeno stanicemi družicové služby rádiového určování škodlivé rušení stanicím radiolokační služby ani nesmí být vyžadována ochrana před rušením od stanic rádiového určování.
5.402 Využívání pásma 2483,5-2500 MHz družicovou pohyblivou službou a družicovou službou rádiového určování podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Správy se naléhavě žádají o provedení veškerých uskutečnitelných opatření, aby se předešlo škodlivému rušení radioastronomické služby od vysílání v pásmu 2483,5-2500 MHz, zvláště rušení působenému vyzařováním druhé harmonické, které by spadalo do pásma 4990-5000 MHz přiděleného celosvětově radioastronomické službě.
5.410 Pásmo 2500-2690 MHz může být v Regionu 1 využíváno troposférickými soustavami s podmínkou dohody, dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Správy jsou povinny vyvinout veškeré uskutečnitelné úsilí, aby se zamezil rozvoj nových troposférických soustav v tomto pásmu. Při plánování nových troposférických radioreléových spojů v tomto pásmu musí být přijata veškerá opatření, aby se zamezilo směrování antén těchto spojů na geostacionární družicovou dráhu.
5.413 Správy se naléhavě žádají, aby při návrhu soustav družicové rozhlasové služby v pásmech mezi 2500 MHz a 2690 MHz učinily veškerá potřebná opatření k ochraně radioastronomické služby v pásmu 2690-2700 MHz.
5.414 Přidělení kmitočtového pásma 2500-2520 MHz družicové pohyblivé službě (sestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11 A Řádu.
5.416 Využívání pásma 2520-2670 MHz družicovou rozhlasovou službou je omezeno na národní a regionální soustavy pro skupinový příjem s podmínkou dohody, dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Při dvoustranných a vícestranných jednáních použijí správy ustanovení č. 9.19 Řádu.

5.417C Využívání pásma 2605-2630 MHz systémy s družicemi na negeostacionárních dráhách v družicové rozhlasové službě (rozhlas) podle poznámky č. 5.417A Řádu, jejichž úplné koordinační údaje podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly doručeny po 4. červenci 2003, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.12 Řádu.

5. 417D Využívání pásma 2605-2630 MHz sítěmi s geostacionárními družicemi, jejichž úplné koordinační údaje podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly doručeny po 4. červenci 2003, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.13 Řádu vzhledem k systémům s družicemi na negeostacionárních dráhách v družicové rozhlasové službě (rozhlas) v souladu s poznámkou č. 5.417A Řádu. Ustanovení 22.2 Řádu zde neplatí.

5.418B Využívání pásma 2630-2655 MHz systémy s družicemi na negeostacionárních dráhách v družicové rozhlasové službě (rozhlas) v souladu s poznámkou č. 5.418 Řádu, u nichž úplné koordinační údaje podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly obdrženy po 2. červnu 2000, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.12 Řádu.

5.418C Využívání pásma 2630-2655 MHz sítěmi s družicemi na geostacionárních dráhách, u nichž úplné koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly obdrženy po 2. červnu 2000, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.13 Řádu ve vztahu k systémům družicové rozhlasové služby (rozhlas) s družicemi na negeostacionárních dráhách podle poznámky 5.418, přičemž ustanovení 22.2 Řádu zde neplatí.

5.423 V pásmu 2700-2900 MHz je povoleno provozovat radiolokátory, umístěné na zemi pro potřeby meteorologie, rovnoprávně se stanicemi letecké radionavigační služby.

5.424A V pásmu 2900-3100 MHz nesmí stanice v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarovým systémům v radionavigační službě ani požadovat před nimi ochranu.

5.425 V pásmu 2900-3100 MHz musí být používání soustav lodních transponderových odpovídačů (SIT) omezeno na dílčí pásmo 2930-2950 MHz.

5.426 Využívání pásma 2900-3100 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na radiolokátory, umístěné na zemi.

5.427 V pásmech 2900-3100 MHz a 9300-9500 MHz nesmí odezva radarových transponderů být schopna záměny s odezvou radarových majáků (racons) a nesmí působit rušení lodním nebo leteckým radarům v radionavigační službě, ovšem s ohledem na ustanovení č. 4.9 Řádu.

5.430A Odlišná kategorie služby: v Albánii, Alžírsku, Německu, Andoře, Saúdské Arábii, Rakousku, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Belgii, Beninu, Bosně a Hercegovině, Botswaně, Bulharsku, Burkině Faso, Kamerunu, na Kypru, ve Vatikánu, na Pobřeží Slonoviny, v Chorvatsku, Dánsku, v zámořských územích pod francouzskou správou v Regionu 1, Egyptě, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Gabonu, Gruzii, Řecku, Guinei, Maďarsku, Irsku, na Islandu, v Izraeli, Itálii, Jordánsku, Kuvajtu, Lesothu, Lotyšsku, Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Malawi, na Maltě, v Maroku, Mauretánii, Moldavsku, Monaku, Mongolsku, Černé Hoře, Mozambiku, Namibii, Nigeru, Norsku, Ománu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Kataru, Sýrii, Kongu, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, San Marinu, Senegalu, Srbsku, Sierra Leone, Slovinsku, Jihoafrické rep., Švédsku, Švýcarsku, Svazijsku, Togu, Čadu, Tunisku, Turecku, na Ukrajině, v Zambii a Zimbabwe je pásmo 3400-3600 MHz přiděleno přednostně pohyblivé službě, kromě letecké pohyblivé, s podmínkou dohody dosažené s ostatními správami podle ustanovení č. 9.21 Řádu a je identifikováno pro Mezinárodní pohyblivé telekomunikace (IMT). Tato identifikace nevylučuje využívání tohoto pásma aplikacemi jiných služeb, jimž je toto pásmo přiděleno, a nezakládá přednost v Řádu. Ve stádiu koordinace navíc platí ustanovení č. 9.17 a 9.18 Řádu. Předtím, než správa uvede do provozu stanici (základnovou nebo pohyblivou) v pohyblivé službě v tomto pásmu, je povinna zajistit, aby na hranici s kteroukoli jinou správou nepřekročila hustota výkonového toku (pfd) ve výšce 3 m nad zemským povrchem hodnotu -154.5 dBW/m2.4 kHz po více než 20% času. Tato mez smí být překročena na území státu, jehož správa s tím souhlasí. Aby se zajistilo, že je splněna tato mez pfd na hranicích kterékoli jiné správy, provedou se ve vzájemné dohodě obou správ (té, která odpovídá za zemskou stanici a té, která odpovídá za pozemskou stanici) výpočty a ověření s použitím všech příslušných informací, s případným vyžádáním pomoci Úřadu. V případě neshody provede výpočet a ověření pfd Úřad a vezme v úvahu shora zmíněné informace. Stanice pohyblivé služby v pásmu 3400-3600 MHz nesmí požadovat větší ochranu před kosmickými stanicemi než tu, kterou poskytuje tabulka 21-4 Řádu (vydání 2004). Toto přidělení platí od 17. listopadu 2010.

5.438 Využívání pásma 4200-4400 MHz leteckou radionavigační službou je vyhrazeno pouze pro rádiové výškoměry na palubách letadel a k nim přidružené transpondery na zemi. Ve službě družicového průzkumu Země a kosmického výzkumu však v tomto pásmu mohou být povoleny pasivní senzory jako podružné (není zajištěna ochrana před rádiovými výškoměry).

5.440 Družicové službě kmitočtových normálů a časových signálů může být povoleno využívat kmitočet 4202 MHz pro přenosy na sestupném směru a kmitočet 6427 MHz pro přenosy na vzestupném směru. Takové přenosy se musí omezit na interval ±2 MHz od uvedených kmitočtů a musí podléhat dohodě, dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.

5.441 Využívání pásem 4500-4800 MHz (sestupný směr) a 6725-7025 MHz (vzestupný směr) družicovou pevnou službou musí být v souladu s ustanoveními Dodatku 30B Řádu. Využívání pásem 10,7- 10,95 GHz (sestupný směr), 11,2-11,45 GHz (sestupný směr) a 12,75-13,25 GHz (vzestupný směr) družicovými soustavami využívajícími geostacionární dráhu v družicové pevné službě musí být v souladu s ustanoveními Dodatku 30B Řádu. Využívání pásem 10,7-10,95 GHz (sestupný směr) a 11,2-11,45 GHz (sestupný směr) a 12,75-13,25 GHz (vzestupný směr) soustavami na negeostacionárních dráhách v družicové pevné službě podléhá ustanovení č. 9.12 Řádu, co se týká koordinace s ostatními systémy v družicové pevné službě využívajícími negeostacionární družice. Systémy v družicové pevné službě využívající negeostacionární družice nesmí vyžadovat ochranu před geostacionárními systémy v družicové pevné službě provozovanými v souladu s Řádem nezávisle na datu, k němuž Radiokomunikační úřad ITU-R obdržel úplné koordinační nebo notifikační informace o systémech v družicové pevné službě využívajících negeostacionární družice a úplné koordinační nebo notifikační informace o geostacionárních systémech, přičemž zde neplatí ustanovení č. 5.43A Řádu. Systémy v družicové pevné službě využívající negeostacionární družice ve shora uvedených pásmech musí být provozovány tak, aby bylo bez prodlení vyloučeno jakékoli nepřijatelné rušení, které by se během provozu vyskytlo.

5.442 V pásmech 4825-4835 MHz a 4950-4990 MHz jsou přidělení pohyblivé službě omezena na pohyblivou službu, kromě letecké pohyblivé. V Regionu 2 (kromě Brazílie, Kuby, Guatemaly, Paraguay, Uruguay a Venezuely) a v Austrálii je pásmo 4825-4835 MHz přiděleno navíc letecké pohyblivé službě s omezením na leteckou pohyblivou telemetrii při letových zkouškách letadlovými stanicemi. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 416 a nesmí působit škodlivé rušení pevné službě.

5.443B Aby nebylo působeno škodlivé rušení mikrovlnným přistávacím systémům provozovaným nad 5030 MHz, nesmí v pásmu 5030-5150 MHz při povrchu Země úhrnná hustota výkonových toků od všech kosmických stanic v jakýchkoliv systémech družicové radionavigační služby (sestupný směr), provozovaných v pásmu 5010-5030 MHz, překročit -124,5 dB(W/m2) v šíři pásma 150 kHz. Aby nebylo působeno škodlivé rušení radioastronomické službě v pásmu 4990-5000 MHz, musí systémy služby družicové radionavigační služby provozované v pásmu 5010-5030 MHz vyhovovat mezím pro pásmo 4990-5000 MHz definovaným v Rezoluci 741.

5.444 Pásmo 5030-5150 MHz bude využíváno pro provoz mezinárodní standardní soustavy pro přesné přibližování a přistávání letadel (mikrovlnná přistávací soustava - MLS). V pásmu 5030-5091 MHz musí požadavky této soustavy mít přednost před jiným využíváním tohoto pásma. Pro využívání pásma 5091-5150 MHz platí ustanovení č. 5.444A Řádu a Rezoluce 114.

5.444A Doplňkové přidělení: pásmo 5091-5150 MHz je přiděleno navíc přednostně družicové pevné službě (vzestupný směr). Toto přidělení je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.

V pásmu 5091-5150 MHz navíc platí tyto podmínky:
- před 1. lednem 2018 bude využívání pásma 5091-5150 MHz modulačními spoji negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby v souladu s Rezolucí 114.
- po 1. lednu 2016 přestanou být udělovány nové příděly pozemským stanicím modulačních spojů negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby,
- po 1. lednu 2018 se družicová pevná služba stane podružnou vzhledem k letecké radionavigační službě.
5.444B Využívání pásma 5091-5150 MHz leteckou pohyblivou službou je omezeno na:
- systémy provozované v letecké pohyblivé (R) službě v souladu s mezinárodními leteckými, normami, a to pouze v aplikacích na plochách letišť. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 748,
- vysílání letecké telemetrie z letadlových stanic (viz č. ustanovení 1.83 Řádu) v souladu s Rezolucí 418,
- letecká bezpečnostní vysílání. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 419.
5.446 Doplňkové přidělení: pásmo 5150-5216 MHz je v zemích vyjmenovaných v poznámkách č. 5.369 a 5.400 Řádu a s podmínkou dohody dosažené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu, přiděleno navíc přednostně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). V Regionu 2 je toto pásmo přiděleno navíc přednostně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). V Regionech 1 a 3, kromě zemí vyjmenovaných v poznámkách č. 5.369 a 5.400 Řádu, je toto pásmo přiděleno navíc podružně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). Toto využívání družicovou službou rádiového určování je omezeno na modulační spoje ve vztahu k družicové službě rádiového určování, provozované v pásmech 1610-1626,5 MHz a/nebo 2483,5-2500 MHz. Celková hustota výkonového toku při povrchu Země nesmí v žádném případě překročit -159 dBW/m2 v kterémkoli 4 kHz pásmu pro všechny úhly dopadu.
5.446A Využívání pásem 5150-5350 MHz a 5470-5725 MHz stanicemi v pohyblivé službě, kromě letecké pohyblivé, musí být v souladu s Rezolucí 229.
5.446B V pásmu 5150-5250 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před pozemskými stanicemi v družicové pevné službě. Pro pohyblivou službu ve vztahu k pozemským stanicím družicové pevné služby zde neplatí ustanovení č. 5.43A Řádu.
5.446C Doplňkové přidělení: v Regionu 1 (kromě Alžírska, Saúdské Arábie, Bahrajnu, Egypta, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Maroka, Ománu, Kataru, Sýrie, Súdánu a Tuniska) a v Brazílii je pásmo 5150-5250 MHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé službě s omezením na vysílání letecké telemetrie z letadlových stanic (viz ustanovení č. 1.83 Řádu) v souladu s Rezolucí 418. Tyto stanice nesmí vyžadovat ochranu před ostatními stanicemi provozovanými v souladu s Článkem 5 Řádu. Ustanovení č.. 5.43A Řádu zde neplatí.
5.447A Přidělení družicové pevné službě (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu.
5.447B Doplňkové přidělení: pásmo 5150-5216 MHz je přiděleno navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr). Toto přidělení je omezeno na modulační spoje pro negeostacionární soustavy v družicové pohyblivé službě a podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu. Hustota výkonového toku při povrchu Země působeného kosmickými stanicemi družicové pevné služby provozovanými na sestupném směru v pásmu 5150-5216 MHz nesmí v žádném případě překročit -164 dBW/m2 v kterémkoli 4 kHz pásmu pro všechny úhly dopadu.
5.447C Správy, které odpovídají za sítě v družicové pevné službě v pásmu 5150-5250 MHz provozované podle poznámek č. 5.447A a 5.447B Řádu, jsou povinny je koordinovat na základě rovnoprávnosti v souladu s ustanovením č. 9.11A Řádu se správami odpovídajícími za negeostacionární družicové sítě provozované podle poznámky č. 5.446 Řádu a uvedené do provozu před 17. listopadem 1995. Družicové sítě provozované podle poznámky č. 5.446 Řádu a uvedené do provozu po 17. listopadu 1995 nesmí žádat ochranu před stanicemi družicové pevné služby provozovanými podle poznámky č 5.447A nebo 5.447B Řádu a nesmí jim působit škodlivé rušení.

5.447D Přednostní přidělení pásma 5250-5255 MHz službě kosmického výzkumu je omezeno na aktivní čidla na palubách družic. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu má podružný status.

5.447F V pásmu 5250-5350 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před radiolokační službou, službou družicového průzkumu Země (aktivní) ani před službou kosmického výzkumu (aktivní). Tyto služby nesmějí ukládat pohyblivé službě přísnější kritéria ochrany, založená na systémových charakteristikách a na kritériích rušení, než ta, která jsou uvedena v Doporučeních ITU- RM.1638 a ITU-R SA.1632.

5.448A V pásmu 5250-5350 MHz nesmí služby družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) požadovat ochranu před radiolokační službou. Ustanovení 5.43A Řádu zde neplatí.

5.448B Služba družicového průzkumu Země (aktivní) provozovaná v pásmu 5350-5570 MHz a služba kosmického výzkumu (aktivní) provozovaná v pásmu 5460-5570 MHz nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě v pásmu 5350-5460 MHz, radionavigační službě v pásmu 5460- 5470 MHz ani námořní radionavigační službě v pásmu 5470-5570 MHz.

5.448C Služba kosmického výzkumu (aktivní), provozovaná v pásmu 5350-5460 MHz nesmí působit škodlivé rušení ostatním službám, jimž je toto pásmo přiděleno, ani od nich požadovat ochranu.

5.448D V pásmu 5350-5470 MHz nesmí stanice v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarovým systémům v letecké radionavigační službě, které jsou provozovány v souladu s poznámkou č. 5.449 Řádu ani nesmí požadovat před nimi ochranu.

5.449 Využívání pásma 5350-5470 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na letadlové radiolokátory a k nim přidružené letadlové majáky.

5.450A V pásmu 5470-5725 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před službami rádiového určování. Služby rádiového určování nesmí pohyblivé službě ukládat přísnější kritéria ochrany, založená na systémových charakteristikách a na kritériích rušení, než ta, která jsou uvedena v Doporučení ITU-R M.1638.

5.450B V pásmu 5470-5650 MHz nesmí stanice v radiolokační službě, s výjimkou radarů v pásmu 5600- 5650 MHz umístěných na zemi a využívaných k meteorologickým účelům, působit škodlivé rušení radarovým systémům v námořní radionavigační službě ani požadovat před nimi ochranu.

5.452 Mezi 5600 MHz a 5650 MHz mohou získat oprávnění k provozu pozemní radary pro meteorologické účely rovnoprávně se stanicemi námořní radionavigační služby.

5.457A V pásmech 5925-6425 MHz a 14-14,5 GHz mohou pozemské stanice umístěné na palubách plavidel být ve spojení s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 902.

5.457B V pásmech 5925-6425 MHz a 14-14,5 GHz mohou v družicové námořní pohyblivé službě jako podružné na palubách plavidel pracovat pozemské stanice s charakteristikami a za podmínek, které obsahuje Rezoluce 902, a to v Alžírsku, Saúdské Arábii, Bahrajnu, na Komorách, v Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Jordánsku, Kuvajtu, Libyi, Maroku, Mauretánii, Ománu, Kataru, Sýrii, Súdánu, Tunisku a v Jemenu. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 902.

5.458 V pásmu 6425-7075 MHz se nad oceány provádějí měření pomocí pasivních mikrovlnných senzorů. V pásmu 7075-7250 MHz se provádějí měření pomocí pasivních mikrovlnných senzorů. Správy nechť uváží potřeby služby družicového průzkumu Země (pasivního) a služby kosmického výzkumu (pasivního) při budoucím plánování v pásmech 6425-7025 MHz a 7075-7250 MHz.

5.458A Správy se naléhavě žádají, aby při přídělech kosmickým stanicím pevné družicové služby v pásmu 6700-7075 MHz prováděly veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně pozorování spektrálních čar v radioastronomické službě v pásmu 6650-6675,2 MHz před škodlivým rušením nežádoucími vysíláními.
5.458B Přidělení družicové pevné službě v pásmu 6700-7075 MHz (sestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Využívání pásma 6700-7075 MHz (sestupný směr) modulačními spoji negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě nepodléhá ustanovení č. 22.2 Řádu.
5.458C Správy ohlašující po 17. listopadu 1995 v pásmu 7025-7075 MHz (vzestupný směr) geostacionární soustavy v družicové pevné službě, nechť to konsultují na základě příslušných doporučení ITU-R se správami, které v tomto pásmu ohlásily a uvedly do provozu negeostacionární družicové soustavy před 18. listopadem 1995, a které o to požádají. Tyto konsultace nechť se zaměří na usnadnění sdíleného provozu geostacionárních družicových soustav v pevné družicové službě a negeostacionárních družicových soustav v tomto pásmu.
5.460 Využívání pásma 7145-7190 MHz službou kosmického výzkumu (vzestupný směr) je vyhrazeno pro daleký kosmos; v pásmu 7190-7235 MHz nesmí být vysíláno do dalekého kosmu. Geostacionární družice ve službě kosmického výzkumu provozované v pásmu 7190-7235 MHz nesmí požadovat ochranu před existujícími a budoucími stanicemi v pevné a pohyblivé službě. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí.
5.461 Doplňkové přidělení: pásma 7250-7375 MHz (sestupný směr) a 7900-8025 MHz (vzestupný směr) jsou přidělena navíc přednostně družicové pohyblivé službě. Využívání zmíněných pásem touto službou podléhá dohodě, dosažené podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.
5.461A Využívání pásma 7450-7550 MHz družicovou meteorologickou službou (sestupný směr) je omezeno na systémy s geostacionárními družicemi. Družicové meteorologické soustavy s negeostacionárními družicemi v tomto pásmu ohlášené před 30. listopadem 1997 mohou pokračovat v provozu na dožití s přednostním statusem.
5.461B Využívání pásma 7750-7850 MHz družicovou meteorologickou službou (sestupný směr) je omezeno na soustavy s negeostacionárními družicemi.

5.462A V pásmu 8025 8400 MHz v Regionech 1 a 3 (kromě Japonska) nesmí služba družicového průzkumu Země využívající geostacionární družice vykazovat
bez souhlasu dotčené správy vyšší hustoty výkonového toku než následující prozatímní hodnoty pro uvedené úhly dopadu (θ):
174 dB(W/m2) v pásmu 4 kHz pro 0° ≤ θ je menší než 5°
174 + 0,5 (θ-5) dB(W/m2) v pásmu 4 kHz pro 5° ≤ θ je mení než 25°
- 164 dB(W/m2) v pásmu 4 kHz pro 25° ≤ θ ≤ 90°
Tyto hodnoty podléhají studiu podle Rezoluce 124.

5.463 V pásmu 8025-8400 MHz není letadlovým stanicím dovoleno vysílat.
5.465 Využívání pásma 8400-8450 MHz službou kosmického výzkumu je omezeno na daleký kosmos.
5.469 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Lotyšsku, Moldavsku, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 8500-8750 MHz přiděleno navíc přednostně pozemní pohyblivé službě a radionavigační službě.
5.469A V pásmu 8550-8650 MHz nesmí stanice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanic v radiolokační službě ani omezovat jejich využívání a vývoj.
5.470 Využívání pásma 8750-8850 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na navigační pomůcky na palubách letadel, jež využívají Dopplerova jevu, na středním kmitočtu 8800 MHz.
5.472 V pásmech 8850-9000 MHz a 9200-9225 MHz je námořní radionavigační služba omezena na pobřežní radary.
5.473A V pásmu 9000-9200 MHz nesmí stanice, provozované v radiolokační službě, působit škodlivé rušení systémům specifikovaným v poznámce č. 5.337 Řádu, provozovaným v letecké radionavigační službě, ani radarovým systémům v námořní radionavigační službě provozovaným v tomto pásmu na základě přednostního přidělení v zemích vyjmenovaných v poznámce č. 5.471 Řádu, ani požadovat ochranu před žádným z těchto systémů.
5.474 V pásmu 9200-9500 MHz mohou být používány pátrací a záchranné transpondery (SART) při řádném zohlednění příslušného doporučení ITU-R (viz též Článek 31 Řádu).
5.475 Využívání pásma 9300-9500 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na letadlové meteorologické radary a pozemní radary. Navíc jsou v pásmu 9300-9320 MHz povoleny pozemní radiolokační majáky letecké radionavigační služby s podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení námořní radionavigační službě.
5.475A Využívání pásma 9300-9500 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a službou kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na systémy vyžadující potřebnou šíři pásma větší než 300 MHz, které nemohou být v plné míře umístěny v mezích pásma 9500-9800 MHz.
5.475B V pásmu 9300-9500 MHz nesmí stanice, provozované v radiolokační službě, působit škodlivé rušení radarům provozovaným v souladu s Radiokomunikačním řádem, ani požadovat ochranu před nimi. Radary na zemi užívané pro meteorologické účely zde mají přednost před ostatním radiolokačním využíváním.
5.476A V pásmu 9300-9800 MHz nesmí stanice v družicové službě průzkumu Země (aktivní) a ve službě kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanicím radionavigační a radiolokační služby ani požadovat před nimi ochranu.
5.478A Využívání pásma 9800-9900 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a službou kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na systémy vyžadující potřebnou šíři pásma větší než 500 MHz, které nemohou být v plné míře umístěny v mezích pásma 9300-9800 MHz.
5.478B V pásmu 9800-9900 MHz nesmí stanice v družicové službě průzkumu Země (aktivní) a ve službě kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanicím pevné služby ani požadovat ochranu před stanicemi v pevné službě, jíž je toto pásmo přiděleno podružně.
5.479 Pásmo 9975-10025 MHz je přiděleno navíc podružně družicové meteorologické službě k využívání meteorologickými radary.
5.482 V pásmu 10,6-10,68 GHz nesmí u stanic v pevné a v pohyblivé službě, kromě letecké pohyblivé, výkon dodávaný do antény překročit minus 3 dBW. Tato mez může být překročena s podmínkou dohody, dosažené podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu, avšak v Alžírsku, Saúdské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bangladéši, Bělorusku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Gruzii, Indii, Indonésii, Íránu, Iráku, Jordánsku, Libyi, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Maroku, Mauretánii, Moldavsku, Nigérii, Ománu, Uzbekistánu, Pákistánu, na Filipínách, v Kataru, Sýrii, Kyrgyzstánu, Singapuru, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu a ve Vietnamu tato omezení pro pevnou a pohyblivou službu, kromě letecké pohyblivé, neplatí.
5.482A Pro sdílení pásma 10,6-10,68 GHz mezi družicovou službou průzkumu Země (pasivní) a pevnou a pohyblivou službou, kromě letecké pohyblivé, platí Rezoluce 751.
5.484 Využívání pásma 10,7-11,7 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) v Regionu 1 je omezeno na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu.
5.484A Využívání pásem 10,95-11,2 GHz (sestupný směr), 11,45-11,7 GHz (sestupný směr), 11,7-12,2 GHz (sestupný směr) v Regionu 2, 12,2-12,75 GHz (sestupný směr) v Regionu 3, 12,5-12,75 GHz (sestupný směr) v Regionu 1, 13,75-14,5 GHz (vzestupný směr), 17,8-18,6 GHz (sestupný směr), 19,7- 20,2 GHz (sestupný směr), 27,5-28,6 GHz (vzestupný směr), 29,5-30 GHz (vzestupný směr) soustavou využívající negeostacionární dráhu v družicové pevné službě podléhá při koordinaci s ostatními negeostacionárními družicovými soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmějí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové pevné službě provozovanými v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU-R obdržel úplné koordinační a notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v pevné družicové službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno.
55.487 V pásmu 11,7-12,5 GHz nesmí v Regionech 1 a 3 pevná, družicová pevná, pohyblivá, kromě letecké pohyblivé, ani rozhlasová služba v souladu se svými příslušnými přiděleními působit škodlivé rušení stanicím družicové rozhlasové služby, provozovaným v souladu s Plánem pro Regiony 1 a 3 v Dodatku 30 Řádu, ani požadovat ochranu před nimi.
5.487A Doplňkové přidělení: pásma 11,7-12,5 GHz v Regionu 1, 12,2-12,7 GHz v Regionu 2 a 11,7-12,2 GHz v Regionu 3 jsou přidělena navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr) s omezením na soustavy s negeostacionárními družicemi, podléhající při koordinaci s ostatními negeostacionárními družicovými soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmějí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové rozhlasové službě provozovanými v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU-R obdržel úplné koordinační údaje nebo notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v družicové pevné službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno.
5.492 Příděly družicové rozhlasové službě podle příslušného regionálního Plánu nebo obsažené v Seznamu („List“) pro Regiony 1 a 3 v Dodatku 30 Řádu se mohou navíc využívat pro přenosy v družicové pevné službě (sestupný směr), za předpokladu, že takové přenosy nezpůsobí větší rušení ani si nevyžádají větší ochranu před rušením než vysílání družicové rozhlasové služby, provozovaná v souladu s tímto Plánem nebo případně se Seznamem („List“).
5.497 Využívání pásma 13,25-13,4 GHz leteckou radionavigační službou je omezeno na navigační pomůcky, jež využívají Dopplerova jevu.
5.498A Služba družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) v pásmu 13,25- 13,4 GHz nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě ani omezovat její využívání a vývoj.
5.501A Přednostní přidělení pásma 13,4-13,75 GHz službě kosmického výzkumu je omezeno na aktivní čidla
na palubách družic. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu má podružný status.
5.501B V pásmu 13,4-13,75 GHz nesmí služba družicového průzkumu Země (aktivní) ani kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení radiolokační službě ani omezovat její využívání a vývoj.
5.502 V pásmu 13,75-14 GHz musí mít pozemská stanice geostacionární sítě v družicové pevné službě anténu o průměru nejméně 1,2 m a pozemská stanice v systému s negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě anténu o průměru nejméně 4,5 m. Dále u stanic v radiolokační nebo radionavigační službě nesmí střední e.i.r.p., vyzařovaný během 1 s, překračovat 59 dBW pro elevační úhly 2° a větší, a 65dBW pro elevační úhly menší než 2°. Dříve než správa v tomto pásmu uvede do provozu pozemskou stanici v geostacionární síti družicové pevné služby s anténou o průměru menším než 4,5 m, zajistí, aby hustota výkonového toku působená touto pozemskou stanicí nepřekračovala:
a) 115 dB(W/(m2.10 MHz)) během více než 1% času ve výšce 36 m nad hladinou moře při odlivu, jak úředně uzná pobřežní stát;
b) 115 dB(W/(m2.10 MHz)) během více než 1% času ve výšce 3 m nad zemí na hranici území správy budující nebo plánující budovat v tomto pásmu pozemní pohyblivé radary, pokud nebyl předem obdržen souhlas.
Pozemské stanice v družicové pevné službě s průměrem antény větším než nebo rovným 4,5 m musí mít e.i.r.p. při jakémkoli vysílání nejméně 68 dBW a nesmí překročit 85 dBW.
5.503 V pásmu 13,75-14 GHz budou provozovány ty geostacionární kosmické stanice ve službě kosmického výzkumu, o jejichž předběžném ohlášení byl Radiokomunikační úřad ITU-R informován před 31. lednem 1992, na základě rovnoprávného sdílení se stanicemi v družicové pevné službě. Po uvedeném datu budou nové geostacionární kosmické stanice ve službě kosmického výzkumu provozovány jako podružné. Do doby, než ty geostacionární kosmické stanice služby kosmického výzkumu, o nichž Radiokomunikační úřad ITU-R obdržel informaci pro předběžné ohlášení před 31. lednem 1992, ukončí v tomto pásmu provoz:
1) nesmí v pásmu 13,77-13,78 GHz spektrální hustota e.i.r.p vysílání kterékoli pozemské stanice v družicové pevné službě ve spojení s kosmickou stanicí na geostacionární dráze překročit:
i) 4,7D + 28 dB (W/40 kHz), kde D (m) je průměr antény pozemské stanice v družicové pevné službě; vztah platí pro průměry mezi 1,2 m a 4,5 m;
ii) 49,2 + 20 log (D/4,5) dB (W/40 kHz), kde D (m) je průměr antény pozemské stanice v družicové pevné službě; vztah platí pro průměry rovné nebo větší než 4,5 m a menší než 31,9 m;
iii) 66,2 dB(W/40 kHz) pro kteroukoli pozemskou stanici v družicové pevné službě; platí pro průměr antény rovný nebo větší než 31,9 m;
iv) 56,2 dB(W/4 kHz) pro úzkopásmová vysílání pozemských stanic v družicové pevné službě (potřebné pásmo užší než 40 kHz); platí pro pozemskou stanici mající anténu o průměru 4,5 m a větším;
2) nesmí v pásmu 13,772-13,778 GHz spektrální hustota e.i.r.p. vysílání kterékoli pozemské stanice v družicové pevné službě ve spojení s kosmickou stanicí na negeostacionární dráze překročit 51 dBW v pásmu širokém 6 MHz.
Za účelem kompenzace útlumu deštěm lze používat samočinné řízení výkonu, zvyšující v těchto kmitočtových rozsazích hustotu e.i.r.p. do té míry, že hustota výkonového toku na kosmické stanici družicové pevné služby nepřekročí hodnotu, plynoucí z provozu pozemské stanice, jejíž e.i.r.p. splňuje shora uvedené meze v podmínkách šíření bez deště.
5.504 Při využívání pásma 14-14,3 GHz radionavigační službou musí být zajištěna postačující ochrana kosmickým stanicím družicové pevné služby.
5.504A V pásmu 14-14,5 GHz mohou letadlové pozemské stanice v družicové letecké pohyblivé službě (podružné) být navíc ve spojení s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě. Platí zde ustanovení č. 5.29, 5.30 a 5.31 Řádu.
5.506A V pásmu 14-14,5 GHz musí být lodní pozemské stanice mající e.i.r.p. větší než +21 dBW provozovány za stejných podmínek jako pozemské stanice umístěné na palubách plavidel v souladu s Rezolucí 902 . Tato poznámka neplatí pro lodní pozemské stanice, u nichž Radiokomunikační úřad ITU-R obdržel úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu před 5. červencem 2003.
5.511A Pásmo 15,43-15,63 GHz je navíc přiděleno přednostně družicové pevné službě (sestupný směr). Využívání pásma 15,43-15,63 GHz družicovou pevnou službou na sestupném směru a na vzestupném směru je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11 A Řádu. Využívání kmitočtového pásma 15,43- 15,63 GHz družicovou pevnou službou (sestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě, u nichž Radiokomunikační úřad ITU-R obdržel informace předběžného ohlášení před 2. červnem 2000. Na sestupném směru musí být minimální elevační úhel pozemské stanice a zisk vzhledem k rovině obzoru, jakož i minimální koordinační vzdálenost pro ochranu pozemské stanice před škodlivým rušením v souladu s Doporučením ITU-R S.1341. Za účelem ochrany radioastronomické služby v pásmu 15,35-15,4 GHz nesmí úroveň úhrnné hustoty výkonových toků vyzařovaná v pásmu 15,35-15,4 GHz všemi kosmickými stanicemi v rámci jakéhokoliv modulačního spoje negeostacionární soustavy v družicové pohyblivé službě (sestupný směr) pracující v pásmu 15,43-15,63 GHz přesáhnout hodnotu -156dB(W/m2) v pásmu 50 MHz během 2% času na žádném stanovišti radioastronomické observatoře.
5.511C Stanice pracující v letecké radionavigační službě musí omezit efektivní e.i.r.p. v souladu s Doporučením ITU-R S.1340. Minimální koordinační vzdálenost požadovaná pro ochranu leteckých radionavigačních stanic (zde platí ustanovení č. 4.10 Řádu) před škodlivým rušením působeným pozemskými stanicemi modulačních spojů a maximální e.i.r.p. vyzařovaný v rovině místního obzoru pozemskou stanicí modulačního spoje musí být v souladu s Doporučením ITU-R S.1340.
5.51 ID Soustavy v družicové pevné službě, o nichž byly Radiokomunikačnímu úřadu ITU-R doručeny úplné informace pro předběžné ohlášení do 21. listopadu 1997, mohou být provozovány na sestupném směru v pásmech 15,4-15,43 GHz a 15,63-15,7 GHz, a na vzestupném směru v pásmu 15,63-15,65 GHz. V pásmech 15,4-15,43 GHz a 15,65-15,7 GHz nesmí být při povrchu Země překročena mez hustoty výkonového toku vysílání z kosmické stanice na negeostacionární dráze -146 dB(W/m2/MHz) pro všechny úhly dopadu. Pokud některá správa plánuje v pásmu 15,63-15,65 GHz vysílání z kosmické stanice na negeostacionární dráze, u kterého je překročeno -146 dB(W/m2/MHz) pro všechny úhly dopadu, je povinna je koordinovat s dotčenými správami podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Stanice v družicové pevné službě provozované v pásmu 15,63-15,65 GHz (vzestupný směr) nesmí působit škodlivé rušení stanicím v letecké radionavigační službě (platí zde ustanovení č. 4.10 Řádu).
5.513A Aktivní čidla na palubách družic provozovaná v pásmu 17,2-17,3 GHz nesmí působit škodlivé rušení radiolokaci ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich vývoj.
5.515 V pásmu 17,3-17,8 GHz musí být sdílení mezi družicovou pevnou službou (vzestupný směr) a družicovou rozhlasovou službou navíc v souladu s ustanoveními oddílu 1 Přílohy 4 Dodatku 30A Řádu.
5.516 Využívání pásma 17,3-18,1 GHz (vzestupný směr) soustavami s geostacionárními družicemi v družicové pevné službě je omezeno na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu. Co se týká využívání pásma 17,3-17,8 GHz v Regionu 2 modulačními spoji pro družicovou rozhlasovou službu v pásmu 12,2-12,7 GHz, viz Článek 11 Řádu. Využívání pásem 17,3-18,1 GHz (vzestupný směr) v Regionech 1 a 3 a 17,8-18,1 GHz (vzestupný směr) v Regionu 2 soustavami v družicové pevné službě využívajícími negeostacionární dráhy podléhá při koordinaci s ostatními negeostacionárními soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmějí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové pevné službě pracujícími v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU-R obdržel úplné koordinační a notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v pevné družicové službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno.
5.516A V pásmu 17,3-17,7 GHz v Regionu 1 nesmí pozemské stanice družicové pevné služby (sestupný směr) požadovat ochranu před pozemskými stanicemi modulačních spojů v družicové rozhlasové službě pracujícími podle Dodatku 30A Řádu, ani klást jakákoli omezení nebo výhrady ve vztahu k umístění pozemských stanic modulačních spojů v družicové rozhlasové službě kdekoli uvnitř oblasti služby modulačního spoje.

5.516B Níže uvedená pásma jsou určena pro využívání aplikacemi s velkou hustotou přenosů (HDFSS) v družicové pevné službě:17,3-17,7 GHz (sestupný směr) v Regionu 1,
18,3-19,3 GHz (sestupný směr) v Regionu 2,
19,7-20,2 GHz (sestupný směr) ve všech Regionech,
39,5-40 GHz (sestupný směr) v Regionu 1,
40-40,5 GHz (sestupný směr) ve všech Regionech,
40,5-42 GHz (sestupný směr) v Regionu 2,
47,5-47,9 GHz (sestupný směr) v Regionu 1,
48,2-48,54 GHz (sestupný směr) v Regionu 1,
49,44-50,2 GHz (sestupný směr) v Regionu 1,
a
27,5-27,82 GHz (vzestupný směr) v Regionu 1,
28,35-28,45 GHz (vzestupný směr) v Regionu 2,
28,45-28,94 GHz (vzestupný směr) ve všech Regionech,
28,94-29,1 GHz (vzestupný směr) v Regionech 2 a 3,
29,25-29,46 GHz (vzestupný směr) v Regionu 2,
29,46-30 GHz (vzestupný směr) ve všech Regionech
48,2-50,2 GHz (vzestupný směr) v Regionu 2.

Toto určení nevylučuje využití těchto pásem jinými aplikacemi družicové pevné služby nebo jinými službami, s nimiž sdílejí přednostní přidělení, a
v Řádu nezakládá žádné přednosti mezi uživateli těchto pásem.
Správy nechť to vezmou na vědomí při úvahách o správních opatřeních ve vztahu k těmto pásmům. Viz Rezoluci 143.

5.519 Doplňkové přidělení: Pásma 18,1-18,3 GHz v Regionu 2 a 18,1-18,4 GHz v Regionech 1 a 3 jsou přidělena navíc přednostně družicové meteorologické službě (sestupný směr). Jejich využívání je omezeno na geostacionární družice.
5.520 Využívání pásma 18,1-18,4 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje geostacionárních soustav v družicové rozhlasové službě.
5.522A Vysílání v pevné službě a v družicové pevné službě v pásmu 18,6-18,8 GHz jsou omezena na hodnoty stanovené v ustanovení č. 21.5A Řádu, případně v ustanovení č. 21.16.2 Řádu.
5.522B Využívání pásma 18,6-18,8 GHz družicovou pevnou službou je omezeno na geostacionární soustavy a na soustavy s apogeem oběžné dráhy větším než 20 000 km.
5.523A Využívání pásem 18,8-19,3 GHz (sestupný směr) a 28,6-29,1 GHz (vzestupný směr) soustavami s geostacionárními i negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě podléhá ustanovení č. 9.11 A Řádu a neplatí zde ustanovení č. 22.2. Správy, u jejichž geostacionárních soustav koordinace začala před 18. listopadem 1995, nechť spolupracují v co největší míře podle ustanovení č. 9.11 A na jejich koordinaci s negeostacionárními soustavami, o nichž byly Radiokomunikačnímu úřadu ITU-R doručeny ohlašovací informace před tímto datem, s cílem dosáhnout výsledků přijatelných pro všechny zúčastněné strany, negeostacionární soustavy nesmí působit nepřijatelné rušení geostacionárním soustavám v družicové pevné službě, u nichž lze považovat úplnou ohlašovací informaci podle Dodatku 4 Řádu za doručenou Radiokomunikačnímu úřadu ITU-R před 18. listopadem 1995.
5.523B Využívání pásma 19,3-19,6 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na negeostacionární soustavy v družicové pohyblivé službě. Toto využívání podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, ale ustanovení č. 22.2 Řádu zde neplatí.
5.523C V pásmech 19,3-19,6 GHz a 29,1-29,4 GHz nadále platí ustanovení č. 22.2 Řádu pro modulační spoje negeostacionárních sítí v družicové pohyblivé službě a ty sítě v družicové pevné službě, u nichž lze úplné koordinační nebo ohlašovací informace podle Dodatku 4 Řádu považovat za doručené Radio- komunikačnímu úřadu ITU-R před 18. listopadem 1995.
5.523D Využívání pásma 19,3-19,7 GHz (sestupný směr) geostacionárními soustavami v družicové pevné službě a modulačními spoji negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě podléhá ustanovení č. 9.11 A, ne však ustanovení č. 22.2 Řádu. Využívání tohoto pásma ostatními negeostacionárními soustavami v družicové pevné službě a také v případech uvedených v poznámkách č. 5.523C a 5.523E, nepodléhá ustanovení č. 9.11 A ale nadále podléhá postupům podle Článků 9 (kromě 9.11 A) a 11, a ustanovení č. 22.2 Řádu.

5.523E V pásmech 19,6-19,7 GHz a 29,4-29,5 GHz nadále platí ustanovení č. 22.2 Řádu pro modulační spoje negeostacionárních sítí v družicové pohyblivé službě a ty sítě v družicové pevné službě, u nichž lze úplné koordinační nebo ohlašovací informace podle Dodatku 4 Řádu považovat za doručené Radiokomunikačnímu úřadu ITU-R před 21. listopadem 1997.
5.525 Aby se usnadnila meziregionální koordinace mezi soustavami v družicové pohyblivé a družicové pevné službě, budou ty nosné v družicové pohyblivé službě, které jsou nejcitlivější k rušení, v dosažitelné míře situovány ve vyšších částech pásem 19,7-20,2 GHz a 29,5-30 GHz.
5.526 V Regionu 2 v pásmech 19,7-20,2 GHz a 29,5-30 GHz a v Regionech 1 a 3 v pásmech 20,1-20,2 GHz a 29,9-30 GHz mohou soustavy, které jsou jak v družicové pevné službě, tak v družicové pohyblivé službě, zahrnovat spoje mezi pozemskými stanicemi na specifikovaných nebo nespecifikovaných bodech nebo za pohybu, prostřednictvím jedné nebo více družic pro koncové nebo mnohobodové komunikace.
5.527 V pásmech 19,7-20,2 GHz a 29,5-30 GHz neplatí pro družicovou pohyblivou službu ustanovení č. 4.10 Řádu.
5.528 Toto přidělení družicové pohyblivé službě je určeno pro využívání soustavami s anténami majícími úzké svazky a s další vyspělou technologií na kosmických stanicích. Správy provozující soustavy v družicové pohyblivé službě v pásmu 19,7-20,1 GHz v Regionu 2 a v pásmu 20,1-20,2 GHz provedou veškerá uskutečnitelná opatření, aby se zajistila trvalá dostupnost těchto pásem pro správy, které provozují pevné a pohyblivé soustavy v souladu s ustanovením č. 5.524 Řádu.
5.530 V Regionech 1 a 3 podléhá využívání pásma 21,4-22 GHz družicovou rozhlasovou službou ustanovením Rezoluce 525.
5.532 Využívání pásma 22,21-22,5 GHz službou družicového průzkumu Země (pasivní) a službou kosmického výzkumu (pasivní) nesmí zatěžovat omezeními pevnou ani pohyblivou službu, kromě letecké pohyblivé.
5.533 Mezidružicová služba nesmí vyžadovat ochranu před škodlivým rušením od stanic se zařízením radionavigační služby pro detekci na ploše letiště.
5.535A Využívání pásma 29,1-29,5 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na geostacionární soustavy a na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě. Toto využívání podléhá ustanovení č. 9.11 A, nepodléhá však ustanovení č. 22.2 Řádu, s výjimkou uvedenou v poznámkách č. 5.523C a 5.523E, kde toto využívání nepodléhá ustanovení č. 9.11A a nadále podléhá postupům podle Článku 9 (s výjimkou č. 9.11 A) a 11, a ustanovení č. 22.2 Řádu.
5.536 Využívání pásma 25,25-27,5 GHz mezidružicovou službou je omezeno na aplikace v kosmickém výzkumu a v družicovém průzkumu Země a dále na přenosy údajů, majících původ v průmyslových a lékařských činnostech v kosmickém prostoru.
5.536A Správy, provozující pozemské stanice ve službě družicového průzkumu Země nebo kosmického výzkumu, nemohou pro ně vyžadovat ochranu před stanicemi v pevné a pohyblivé službě, provozovanými jinými správami. Dále nechť jsou pozemské stanice ve službě družicového průzkumu Země nebo kosmického výzkumu provozovány podle Doporučení ITU-R SA.1278 a ITU-R SA.1625.

5.536B V Německu, Saúdské Arábii, Rakousku, Belgii, Brazílii, Bulharsku, Číně, Korejské republice, Dánsku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Maďarsku, Indii, Íránu, Irsku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Libanonu, Libyi, Lichtenštejnsku, Litvě, Moldavsku, Norsku, Ománu, Ugandě, Pákistánu, na Filipínách, v Polsku, Portugalsku, Sýrii, Korejské lid. dem. republice, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, Singapuru, Švédsku, Švýcarsku, Tanzanii, Turecku, Vietnamu a v Zimbabwe nesmí v pásmu 25,5-27,0 GHz pozemské stanice ve službě družicového průzkumu Země požadovat ochranu před stanicemi pevných a pohyblivých služeb ani omezovat jejich využívání a vývoj.
5.538 Doplňkové přidělení: Pásma 27,500-27,501 GHz a 29,999-30,000 GHz jsou přidělena navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr) pro majákové přenosy určené k regulaci výkonu na vzestupné cestě. Tato vysílání na sestupné cestě nesmí překročit ekvivalentní isotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.) +10 dBW ve směrech k sousedním družicím na geostacionární dráze.
5.539 Pásmo 27,5-30 GHz se může využívat družicovou pevnou službou (vzestupný směr) pro zajištění modulačních spojů pro družicovou rozhlasovou službu.
5.540 Doplňkové přidělení: pásmo 27,501-29,999 GHz je přiděleno navíc podružně družicové pevné službě (sestupný směr) pro majákové přenosy určené k regulaci výkonu na vzestupné cestě.
5.541 V pásmu 28,5-30 GHz je služba družicového průzkumu Země omezena na přenos dat mezi stanicemi, nikoli pro prvotní sběr informací pomocí aktivních nebo pasivních senzorů.
5.541 A Modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a geostacionární soustavy v pevné družicové službě, pracující v pásmu 29,1-29,5 GHz (vzestupný směr) musí používat adaptivní řízení výkonu nebo jiné metody vyrovnávání úniku, a to takové, aby vysílání pozemských stanic probíhala s výkonovou úrovní požadovanou pro dodržení jakosti spoje a aby současně byla u obou sítí snížena úroveň vzájemného rušení. Tyto metody platí pro sítě, u nichž se považuje za fakt, že jim příslušné koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu obdržel Radiokomunikační úřad ITU-R po 17. květnu 1996, do doby, než tento stav změní budoucí radiokomunikační konference. Správy, které zašlou koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu před tímto datem, se vybízejí, aby tuto techniku využívaly v uskutečnitelné míře.
5.543 Pásmo 29,95-30 GHz může být podružně využíváno mezidružicovými spoji ve službě družicového průzkumu Země pro účely telemetrie, dálkového sledování a ovládání.
5.544 V pásmu 31-31,3 GHz platí pro službu kosmického výzkumu omezení hustoty výkonového toku specifikované v Článku 21, tabulce 21-4 Řádu.
5.547 Pásma 31,8-33,4 GHz, 37-40 GHz, 40,5-43,5 GHz, 51,4-52,6 GHz, 55,78-59 GHz a 64-66 GHz jsou k dispozici pro využití v pevné službě aplikacemi s velkou hustotou přenosů (viz Resoluci 75. Správy nechť toto vezmou v úvahu při rozhodování o správních ustanoveních týkajících se těchto pásem. Správy nechť také podle okolností uváží možná omezení aplikací s velkou hustotou přenosů v pevné službě vzhledem k možnému rozvoji aplikací s velkou hustotou přenosů v družicové pevné službě v pásmech 39,5-40 GHz a 40,5-42 GHz (viz ustanovení č. 5.516B Řádu).
5.547A Správy nechť provedou praktická opatření k minimalizaci potenciálního rušení mezi stanicemi v pevné službě a letadlovými stanicemi v radionavigační službě v pásmu 31,8-33,4 GHz, berouce v úvahu provozní potřeby letadlových radiolokačních soustav.
5.548 Při navrhování soustav pro mezidružicovou službu v pásmu 32,3-33 GHz, družicovou radionavigační službu v pásmu 32-33 GHz a pro službu kosmického výzkumu (daleký kosmos) v pásmu 31,8- 32,3 GHz přijmou správy veškerá nezbytná opatření k zamezení vzájemného škodlivého rušení těchto služeb a vezmou přitom v úvahu bezpečnostní aspekty radionavigační služby (viz Doporučení Řádu 707).
5.549A V pásmu 35,5-36 GHz nesmí střední hustota výkonového toku působeného při povrchu Země jakýmkoli čidlem na palubě družice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) nebo službě kosmického výzkumu (aktivní) pro všechny úhly lišící se o více než 0,8° od osy svazku překročit -73 dB(W/m2) v tomto pásmu.
5.550A Pro sdílení pásma 36-37 GHz mezi službou družicového průzkumu Země (pasivní) a pevnou a pohyblivou službou platí Rezoluce 752.
5.551H V pásmu 42,5-43,5 GHz nesmí ekvivalentní hustota výkonového toku (epfd) působená všemi kosmickými stanicemi kteréhokoli systému s negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě (sestupný směr) nebo v družicové rozhlasové službě provozovaného v pásmu 42-42,5 GHz, překročit na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice během více než 2% času:
a) 230 dB(W/m2) v pásmu širokém 1 GHz a -246 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako teleskop s jedinou anténou; a
b) 209dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako interferometrická stanice s velmi dlouhou základnou (VLBI).
Tyto hodnoty epfd budou vyhodnoceny s použitím metodiky stanovené v Doporučení ITU-R S. 1586-1 a referenčního vyzařovacího diagramu a maximálního zisku antény v radioastronomické službě stanovené v Doporučení ITU-R RA.1631 a platí ve všech azimutech a pro elevační úhly větší než minimální provozní úhel radioteleskopu θmin (chybí-li tento údaj v notifikaci, užije se náhradní hodnota 5°).
Tyto hodnoty platí pro každou radioastronomickou stanici, která byla
a) v provozu před 5. červencem 2003 a byla ohlášena Úřadu před 4. lednem 2004; nebo
b) ohlášena před datem, k němuž byly pro kosmickou stanici, pro niž tyto meze platí, doručeny úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu pro koordinaci nebo pro ohlášení.

Ostatní radioastronomické stanice ohlášené po těchto datech se mohou dožadovat souhlasu od správ, které povolily příslušné kosmiské stanice. V Regionu 2 platí Rezoluce 743.. Meze uvedené v této Poznámce mohou být překročeny na stanovišti radioastronomické stanice kterékoli země, jejíž správa s tím bude souhlasit.
5.551I Hustota výkonového toku v pásmu 42,5-43,5 GHz působená kteroukoli geostacionární kosmickou stanicí provozovanou v družicové pevné službě (sestupný směr) nebo v družicové rozhlasové službě v pásmu 42-42,5 GHz, nesmí na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice překročit následující hodnoty:
a) 137dB(W/m2) v pásmu širokém 1 GHz a -153 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako teleskop s jedinou anténou; a
b) 116dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako interferometrická stanice s velmi dlouhou základnou (VLBI).

Tyto hodnoty platí pro každou radioastronomickou stanici, která byla
a) v provozu před 5. červencem 2003 a byla ohlášena Úřadu před 4. lednem 2004; nebo
b) ohlášena před datem, k němuž byly pro kosmickou stanici, pro niž tyto meze platí, doručeny úplné údaje podle Dodatku 4 pro koordinaci nebo pro ohlášení.

Ostatní radioastronomické stanice ohlášené po těchto datech se mohou dožadovat souhlasu od správ, které povolily příslušné kosmické stanice. V Regionu 2 platí Resoluce 743 (WRC-03). Meze uvedené v této Poznámce mohou být překročeny na stanovišti radioastronomické stanice kterékoli země, jejíž správa s tím bude souhlasit.
5.552 Přidělení spektra pro družicovou pevnou službu v pásmech 42,5-43,5 GHz a 47,2-50,2 GHz pro přenosy ve vzestupném směru je větší než přidělení spektra v pásmu 37,5-39,5 GHz pro přenosy v sestupném směru, a to s cílem umístit ve spektru modulační spoje k rozhlasovým družicím. Správy se naléhavě žádají, aby učinily veškerá dosažitelná opatření k vyhrazení pásma 47,2-49,2 GHz pro modulační spoje družicové rozhlasové služby pracující v pásmu 40,5-42,5 GHz.
5.552A Přidělení pásem 47,2-47,5 GHz a 47,9-48,2 GHz pevné službě je určeno k využívání stanicemi na platformách ve velkých výškách. Využívání pásem 47,2-47,5 GHz a 47,9-48,2 GHz podléhá ustanovením Rezoluce 122.
5.553 V pásmech 43,5-47 GHz a 66-71 GHz mohou být provozovány stanice v pozemní pohyblivé službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení kosmickým radiokomunikačním službám, jimž jsou tato pásma přidělena (viz ustanovení č. 5.43 Řádu).
5.554 V pásmech 43,5-47 GHz, 66-71 GHz, 95-100 GHz, 123-130 GHz, 191,8-200 GHz a 252-265 GHz smí navíc pracovat družicové spoje propojující pozemní stanice na specifikovaných pevných bodech, pokud jsou využívány ve spojení s družicovou pohyblivou službou nebo s družicovou radionavigační službou.
5.554A Využívání pásem 47,5-47,9 GHz, 48,2-48,54 GHz a 49,44-50,2 GHz družicovou pevnou službou (sestupný směr) je omezeno na geostacionární družice.
5.555 Doplňkové přidělení: pásmo 48,94-49,04 GHz je přiděleno navíc přednostně radioastronomické službě.
5.555B V pásmu 48,94-49,04 GHz nesmí hustota výkonového toku působená kteroukoli geostacionární kosmickou stanicí (sestupný směr) pracující v pásmech 48,2-48,54 GHz a 49,44-50,2 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice v kterýchkoli 500 kHz překročit -151,8 dB(W/m2).
5.556 V pásmech 51,4-54,25 GHz, 58,2-59 GHz a 64-65 GHz mohou být prováděna radioastronomická pozorování podle národních úprav.
5.556A Využívání pásem 54,25-56,9 GHz, 57,0-58,2 GHz a 59,0-59,3 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku působená jedinou stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a pro všechny modulační metody v kterékoli výšce od 0 km do 1000 km nad povrchem Země pro všechny úhly dopadu nesmí překročit -147 dB(W/m2/100 MHz).
5.557A V pásmu 55,78-56,26 GHz je omezena maximální hustota výkonu dodávaného do antény stanice v pevné službě na -26 dB(W/MHz) za účelem ochrany stanic ve službě družicového průzkumu Země (pasivní).
5.558 V pásmech 55,78-58,2 GHz, 59-64 GHz, 66-71 GHz, 122,25-123 GHz, 130-134 GHz, 167- 174,8 GHz a 191,8-200 GHz mohou být provozovány stanice v letecké pohyblivé službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení mezidružicové službě (viz ustanovení č. 5.43 Řádu).
5.558A Využívání pásma 56,9-57 GHz mezidružicovými soustavami je omezeno na spoje mezi družicemi na geostacionární dráze a na vysílání z negeostacionárních družic na vysokých oběžných dráhách k družicím na nízkých oběžných dráhách. U spojů mezi geostacionárními družicemi nesmí hustota výkonového toku působená jedinou stanicí v kterékoli výšce od 0 km do 1000 km nad povrchem Země za všech podmínek, pro všechny modulační metody a pro všechny úhly dopadu překročit -147 dB (W/m2/100 MHz).
5.559 V pásmu 59-64 GHz mohou být provozovány letadlové radiolokátory v radiolokační službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení mezidružicové službě (viz ustanovení č. 5.43 Řádu).
5.560 V pásmu 78-79 GHz mohou být ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu přednostně provozovány radiolokátory, umístěné na kosmických stanicích.
5.561 V pásmu 74-76 GHz nesmí stanice v pevné, pohyblivé ani rozhlasové službě působit škodlivé rušení stanicím družicové pevné služby nebo stanicím družicové rozhlasové služby, pracujícím v souladu s rozhodnutími příslušné konference, pověřené plánováním kmitočtových přídělů pro družicovou rozhlasovou službu.
5.561A Pásmo 81-81,5 GHz je přiděleno navíc podružně amatérské a družicové amatérské službě.
5.5.562 Využívání pásma 94-94,1 GHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na meteorologické radiolokátory na palubách družic.
5.562A V pásmech 94-94,1 GHz a 130-134 GHz mohou vysílání kosmických stanic ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) zamířená do hlavního laloku radioastronomické antény poškozovat některé radioastronomické přijímače. S cílem předejít v co největší míře takovým jevům nechť kosmické agentury provozující tyto vysílače a radioastronomické stanice, jichž se to týká, plánují své činnosti společně.
5.562B V pásmech 105-109,5 GHz, 111,8-114,25 GHz, 155,5-158,5 GHz a 217-226 GHz je využívání tohoto přidělení omezeno pouze na radioastronomii provozovanou v kosmu.
5.562C Využívání pásma 116-122,25 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku z jediného zdroje generovaná stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a při kterékoli modulační metodě nesmí jednak v celém rozpětí 0 km až 1000 km nad povrchem Země, jednak v sousedství kterékoli geostacionární pozice obsazené pasivními senzory překročit pro všechny úhly dopadu -148 dB (W/(m2.MHz)).
5.562E Přidělení službě družicového průzkumu Země (aktivní) je omezeno na pásmo 133,5-134 GHz.
5.562F V pásmu 155,5-158,5 GHz skončí přidělení službě družicového průzkumu Země (pasivní) a službě kosmického výzkumu (pasivní) 1. ledna 2018.
5.562G Dnem, kdy vstoupí v platnost přidělení pevné a pohyblivé službě v pásmu 155,5-158,5 GHz, bude 1. leden 2018.
5.562H Využívání pásem 174,8-182 GHz a 185-190 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku z jediného zdroje generovaná stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a při kterékoli modulační metodě nesmí jednak v celém rozpětí 0 km až 1000 km nad povrchem Země, jednak v sousedství kterékoli geostacionární pozice obsazené pasivními senzory překročit pro všechny úhly dopadu -144 B (W/(m2. MHz)).
5.563A V pásmech 200-209 GHz, 235-238 GHz, 250-252 GHz a 265-275 GHz se ze země provádí pasivní sledování atmosféry za účelem monitorování jejích složek.
5.563B Pásmo 237,9-238 GHz je přiděleno navíc službě družicového průzkumu Země (aktivní) a službě kosmického výzkumu (aktivní) pouze pro družicové radiolokátory oblačnosti.
5.565 Kmitočtové pásmo 275-1000 GHz mohou správy využívat pro pokusy a pro rozvoj různých pasivních i aktivních služeb. V tomto pásmu byla zjištěna potřeba měření na těchto spektrálních čarách pro pasivní služby:
a) radioastronomická služba: 275-323 GHz, 327-371 GHz, 388-424 GHz, 426-442 GHz, 453- 510 GHz, 623-711 GHz, 795-909 GHz a 926-945 GHz;
b) služba kosmického výzkumu (pasivního) a družicového průzkumu Země (pasivního): 275- 277 GHz, 294-306 GHz, 316-334 GHz, 342-349 GHz, 363-365 GHz, 371-389 GHz, 416- 434 GHz, 442-444 GHz, 496-506 GHz, 546-568 GHz, 624-629 GHz, 634-654 GHz, 659- 661 GHz, 684-692 GHz, 730-732 GHz, 851-853 GHz a 951-956 GHz.
Budoucí výzkum v této většinou neprozkoumané oblasti spektra může přinést další spektrální čáry a spojitá pásma, významná pro pasivní služby. Správy se naléhavě žádají, aby až do doby, kdy bude pro shora zmíněné kmitočtové pásmo sestavena Tabulka přidělení, učinily veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně těchto pasivních služeb před škodlivým rušením.

Oddíl IV. Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka)
1. Přidělená kmitočtová pásma v České republice jsou v národní kmitočtové tabulce rozdělena pro účely civilního využití a necivilního využití pomocí následujících zkratek:
C civilní využití
NC necivilní využití (Ministerstvo obrany a Armáda České republiky)
2. Formát zápisu zkratky vyjadřuje zařazení do jedné z následujících kategorií:
a) velkými písmeny (C nebo NC) se vyjadřuje přednostní užívání daného pásma. Pokud jsou takto uvedeny obě zkratky je dané pásmo rovnoprávně užíváno na základě koordinace.
b) malými písmeny (c nebo nc) se vyjadřuje podružné využívání daného pásma .
Takové užívání nemá nárok na ochranu před rušením od přednostních uživatelů s výjimkou rušení způsobeného nežádoucím vyzařováním a zároveň nesmí působit rušení přednostnímu využívání. Pokud jsou v daném pásmu dvě nebo více podružných služeb, pak dané pásmo sdílejí rovnoprávně.
3. Při rozhodování o pořadí předností využívání v daném kmitočtovém pásmu vždy rozhoduje nejprve kategorie služby (viz 3. sloupec národní kmitočtové tabulky).
4. Přidělení kmitočtových pásem v národní kmitočtové tabulce vychází z Článku 5 Řádu a má čtyři sloupce:
a) ve sloupci „Kmitočtové pásmo“ jsou uvedeny dolní a horní meze pásma; do 27 500 kHz v kilohertzích, od 27,5 MHz do 10 000 MHz v megahertzích, nad 10 GHz v gigahertzích. V tabulce je popsáno přidělení pásem v rozsahu rádiového spektra od 9 kHz do 275 GHz,
b) ve sloupci „ČR podle Řádu“ jsou podle abecedního pořadí francouzských názvů uvedeny radiokomunikační služby, které je možno provozovat na území ČR podle Článku 5 Řádu, spolu s příslušnými Poznámkami Řádu uvedenými v Kapitole 5, Oddíl III. Kategorie přidělení navíc platících v ČR jsou zapsány s označením Poznámek Řádu lomítky \5.XXX\,
c) ve sloupci „Přidělení v ČR“ jsou podle abecedního pořadí francouzských názvů uvedeny radiokomunikační služby, které je povoleno na území CR provozovat. Služby jsou doplněny příslušnými Poznámkami Řádu uvedenými v Oddílu III a Národními poznámkami (CZXX) uvedenými v bodě 6. Každé službě je přiřazen číselný kód druhu využití,
d) ve sloupci „Využití přidělení“ jsou uvedeny zkratky druhu využití podle bodu 1 nejprve pro přednostní užívání pásma a pak pro podružné užívání pásma podle bodu 2. Ke zkratkám jsou přiřazeny číselné kódy [1] pro civilní využití, [1]* pro vyhrazené civilní využití podle dodatku 26 Řádu a [2] pro necivilní využití.
5. Poznámky Řádu technické povahy a/nebo platící jen pro část daného pásma, uvedené ve sloupci „ČR podle Řádu“, platí ve sloupci „Přidělení v ČR“ jen tehdy, pokud je v něm zapsána příslušná služba.
6. Kromě Poznámek Řádu uvedených v Kapitole 5, oddílu III, platí Národní poznámky s následujícím významem:
CZ1 Na kmitočtech pevné a pozemní pohyblivé služby zapsaných u Radiokomunikačního úřadu ITU-R má přednost uživatel, pro kterého byly tyto kmitočty u Radiokomunikačního úřadu ITU-R zapsány a jsou evidovány Českým trelekomunikačním úřadem.
CZ2 Vysokofrekvenční přenosy telefonního signálu po silových rozvodných vedeních energetiky do kmitočtu 800 kHz.
CZ3 Neobsazeno
CZ4 Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 1750-1800 kHz je navíc podružně přidělen amatérské službě.
CZ5 Neobsazeno
CZ6 Signalizace v instalacích rozvodů nízkého napětí do 148,5 kHz.
CZ7 Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 3400-3410 MHz je navíc podružně přidělen amatérské službě.
CZ8 Neobsazeno
CZ9 Pásmo je výhledově určeno pro civilní využití.
CZ10 Pásmo je výhledově určeno pro necivilní využití.
7. Český telekomunikační úřad stanovuje a zveřejňuje technické parametry a podmínky radiokomunikačním službám, které jsou uvedeny ve sloupci „Přidělení v ČR“ v Plánu využití rádiového spektra, který vydává na základě § 16 odstavce 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
4 ) Ustanovení (původně č. 5.347A) bylo přečíslováno pro zachování průběžného pořadí čísel.

Oddíl V. Národní kmitočtová tabulka
kHz Kmitočtové pásmo	ČR podle Řádu	Přidělení v ČR	Využití přidělení
méně než 9	Nepřiděleno5.53 5.54	Nepřiděleno5.53 5.54 CZ6	 
9−14	RADIONAVIGAČNÍ	RADIONAVIGAČNÍ [1] CZ6	[1] C
14−19,95	PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.575.56	PEVNÁ CZ1 [1]CZ6	[1] C
19,95−20,05	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]	[1] C
20,05−25,5	PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57  5.56	PEVNÁ CZ1 [1]CZ6	[1] C
25,5−50,5	PEVNÁ CZ1 [1] CZ2CZ6	[1] C
50,5−65,6	PEVNÁ CZ1 [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]CZ2 CZ6	[1] C
65,6−67,6	PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 5.56	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]5.56	[1] C
67,6−70	PEVNÁ CZ1 [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]CZ2 CZ6	[1] C
70−72	RADIONAVIGAČNÍ 5.60	RADIONAVIGAČNÍ [1]5.60 CZ2 CZ6	[1] C
72−84	PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57RADIONAVIGAČNÍ 5.605.56	PEVNÁ CZ1 [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]CZ2 CZ6	[1] C
84−86	RADIONAVIGAČNÍ 5.60	RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.60 CZ2 CZ6	[1] C
86−90	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 RADIONAVIGAČNÍ5.56	PEVNÁ CZ1 [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]RADIONAVIGAČNÍ [1]CZ2 CZ6	[1] C
90−110	RADIONAVIGAČNÍ 5.62Pevná5.64	RADIONAVIGAČNÍ 5.62 [1] [2]Pevná [1]5.64 CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
110−112	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁRADIONAVIGAČNÍ5.64	PEVNÁ [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.64 CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
112−115	RADIONAVIGAČNÍ 5.60	RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] [2]CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
115−117,6	RADIONAVIGAČNÍ 5.60PevnáNámořní pohyblivá5.64	RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] [2]Pevná [1]Námořní pohyblivá [1]5.64 CZ2 CZ6	[1] C [2] NC
117,6−126	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁRADIONAVIGAČNÍ 5.605.64	PEVNÁ CZ1 [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] [2]5.64 CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
126−129	RADIONAVIGAČNÍ 5.60	RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] [2]CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
129−130	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.605.64	PEVNÁ CZ1 [1] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] [2]5.64 CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
130−135,7	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ5.64	PEVNÁ [1] [2]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]5.64 CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
135,7− 137,8	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁAmatérská 5.67A 5.67B5.64	PEVNÁ [1] [2]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]Amatérská 5.67A [1]5.64 CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
137,8−148,5	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ5.64	PEVNÁ [1] [2]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]5.64 CZ2 CZ6	[1] C[2] NC
148,5−255	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]Letecká radionavigační [1] [2]CZ2	[1] C[2] nc
255−283,5	ROZHLASOVÁLETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ	ROZHLASOVÁ [1]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]CZ2	[1] C[2] NC
283,5−315	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍNÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ (radiomajáky) 5.735.74	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ (radiomajáky) 5.73 [1]5.74 CZ2	[1] C[2] NC
315−325	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍNámořní radionavigační (radiomajáky) 5.73	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [2]Námořní radionavigační (radiomajáky) 5.73 [1]CZ2	[2] NC[1] c
325−405	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ[1] [2]CZ2	[1] C[2] NC
405−415	RADIONAVIGAČNÍ 5.76	RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.76 CZ2	[1] C[2] NC
415−435	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 [1]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [2] CZ2	[1] C[2] NC
435−495	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
 5.79ALetecká radionavigační5.82	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
 5.79A [1]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1][2] 5.82 CZ2	[1] C[2] NC
495−505	POHYBLIVÁ 5.82A 5.82B	POHYBLIVÁ 5.82A [1] 5.82B CZ2	[1] C
505−526,5	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79
 5.79A 5.84LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 5.79A 5.84 [1]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [2] CZ2	[1] C[2] NC
526,5−1300	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]Letecká radionavigační [1] [2]	[1] C[2] nc
1300−1606,5	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
1606,5−1625	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90POZEMNÍ POHYBLIVÁ5.92	PEVNÁ [1] [2]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]5.92	[1] C[2] NC
1625−1635	PEVNÁ \5.93\POZEMNÍ POHYBLIVÁ \5.93\RADIOLOKAČNÍ	PEVNÁ [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]RADIOLOKAČNÍ [2]5.93 CZ1	[1] C[2] NC
1635−1715	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90POZEMNÍ POHYBLIVÁ5.92	PEVNÁ [1] [2]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]5.92 CZ1	[1] C[2] NC
1715−1800	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90POZEMNÍ POHYBLIVÁAmatérská \5.96\5.92	PEVNÁ [1] [2]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]Amatérská CZ4 [1]5.92 5.96 CZ1	[1] C[2] NC
1800−1810	PEVNÁ \5.93\POZEMNÍ POHYBLIVÁ \5.93\RADIOLOKAČNÍ	PEVNÁ [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]RADIOLOKAČNÍ [2]5.93 CZ1	[2] NC[1] c
1810−1830	AMATÉRSKÁ5.100	AMATÉRSKÁ [1]5.100	[1] C
1830−1850	AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
1 850−2000	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéAmatérská \5.96\5.92 5.103	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]Amatérská [1]5.92 5.96 5.103 CZ1	[1] C[2] NC
2000−2025	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.92 5.103	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]5.92 5.103 CZ1	[1] C[2] NC
2025−2045	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)Pomocná meteorologická 5.104 5. 92 5.103	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé(R) [1] [2]5.92 5.103 CZ1	[1] C[2] NC
2045−2160	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.92	PEVNÁ [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] 5.92 CZ1	[1] C[2] NC
2160−2170	PEVNÁ \5.93\POZEMNÍ POHYBLIVÁ \5.93\ RADIOLOKAČNÍ	PEVNÁ [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] RADIOLOKAČNÍ [2] 5.93 CZ1	[1] C[2] NC
2170−2173,5	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]	[1] C
2173,52190,5	POHYBLIVÁ (tíseň a volání)5.108 5.109 5.110 5.111	POHYBLIVÁ (tíseň a volání) [1]5.108 5.109 5.110 5.111	[1] C
2190,5−2194	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]	[1] C
2194−2300	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.92 5.103	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]5.92 5.103 CZ1	[1] C[2] NC
2300−2498	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.103	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé(R) [1] [2]5.103 CZ1	[1] C[2] NC
2498−2501	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]	[1] C
2501−2502	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮKosmického výzkumu	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]Kosmického výzkumu [1]	[1] C
2502−2625	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.92 5.103	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]5.92 5.103 CZ1	[1] C[2] NC
2625−2650	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁNÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ5.92	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1]5.92	[1] C
2650−2850	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.92 5.103	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]5.92 5.103 CZ1	[1] C[2] NC
2850−3025	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)5.111 5.115	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]5.111 5.115	[1] C[2] NC
3025−3155	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
3155−3200	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.116	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]5.116 CZ1	[1] C[2] NC
3200−3230	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.116	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [2]5.116	[1] C[2] NC
3230−3400	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.116	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]5.116 CZ1	[1] C[2] NC
3400−3500	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
3500−3800	AMATÉRSKÁPEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.92	AMATÉRSKÁ [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]5.92 CZ1	[1] C[2] nc
3800−3900	PEVNÁLETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)POZEMNÍ POHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] CZ1	[2] NC[1] c
3900−3950	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
3950−4000	PEVNÁROZHLASOVÁ	PEVNÁ [1]ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
4000−4063	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.127	PEVNÁ CZ1 [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.127 [1]	[1] C
4063−4123	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 5.131 5.132	PEVNÁ [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 [1]	[1] C
4123−4130	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 [1]	[1] C
4130−4438	PEVNÁ [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 5.131 5.132 [1]	[1] C
4438−4650	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]CZ1	[1] C[2] NC
4650−4700	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
4700−4750	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
4750−4850	PEVNÁLETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) POZEMNÍ POHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2] LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1]* [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]	[1] C[1]* c[2] NC
4850−4995	PEVNÁPOZEMNÍ POHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] CZ1	[1] C[2] NC
4995−5003	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]	[1] C
5003−5005	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮKosmického výzkumu	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]Kosmického výzkumu [1]	[1] C
5005−5060	PEVNÁ	PEVNÁ [1] [2]	[1] C[2] NC
5060−5250	PEVNÁPohyblivá kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2]CZ1	[1] C[2] NC
5250−5450	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]CZ1	[1] C[2] NC
5450−5480	PEVNÁLETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)POZEMNÍ POHYBLIVÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]	[2] NC[1] c
5480−5680	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)5.111 5.115	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]5.111 5.115	[1] C[2] nc
5680−5730	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)5.111 5.115	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]5.111 5.115	[2] NC[1] c
5730−5900	PEVNÁPOZEMNÍ POHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]CZ1	[2] NC[1] c
5900−5950	PEVNÁ 5.136POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.136ROZHLASOVÁ 5.134	PEVNÁ 5.136 [1]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]	[1] C
5950−6200	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
6200−6525	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.130 5.1325.137	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.130 5.132 [1]Pevná [1]5.137	[1] C
6525−6685	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
6685−6765	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
6765−7000	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.138 5.138A	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]5.138 5.138A CZ1	[1] C[2] NC
7000−7100	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
7100−7200	AMATÉRSKÁROZHLASOVÁ 5.141C	AMATÉRSKÁ [1]ROZHLASOVÁ 5.141C [1]	[1] C
7200−7300	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
7300−7400	ROZHLASOVÁ 5.134PEVNÁ 5.143 5.143BPozemní pohyblivá 5.143 5.143B	ROZHLASOVÁ 5.134 [1]PEVNÁ 5.143 5.143B [1] [2]Pozemní pohyblivá 5.143 5.143B [2]	[1] C[2] nc
7400−7450	ROZHLASOVÁPEVNÁ 5.143BPozemní pohyblivá 5.143B	ROZHLASOVÁ [1]PEVNÁ 5.143B CZ1 [1] [2]Pozemní pohyblivá 5.143B [2]	[1] C[2] nc
7450−8100	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.143E	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [2]5.143E CZ1	[1] C[2] NC
8100−8195	PEVNÁNÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]	1]C[2] NC
8195−8815	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.1455.111	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1]5.111 CZ1	[1] C
8815−8965	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
8965−9040	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
9040−9400	PEVNÁ	PEVNÁ [1] [2]CZ1	[2] NC[1] c
9400−9500	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.1345.146	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]5.146	[1] C[2] nc
9500−9775	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
9775−9900	ROZHLASOVÁ5.147	ROZHLASOVÁ [1]Pevná [1] [2]5.147	[1] C[2] nc
9900−9995	PEVNÁ	PEVNÁ [1] [2]CZ1	[2] NC[1] c
9995−10 003	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ5.111	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]5.111	[1] C.
10 003−10 005	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮKosmického výzkumu5.111	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]Kosmického výzkumu [1]5.111	[1] C
10 005−10 100	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)5.111	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]5.111	[1] C[2] nc
10 100−10 150	PEVNÁAmatérská	PEVNÁ [1] [2]Amatérská [1]	[1] C[2] NC
10 150−11 175	PEVNÁPohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)	PEVNÁ CZ1 [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]	[2] NC[1] c
11 175−11 275	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
11 275−11 400	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
11 400−11 600	PEVNÁ	PEVNÁ [1] [2]CZ1	[2] NC[1] c
11 600−11 650	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.134 5.146	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]5.146	[1] C[2] NC
11 650−12 050	ROZHLASOVÁ5.147	ROZHLASOVÁ [1]Pevná [1] [2]5.147	[1] C[2] nc
12 050−12 100	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.1345.146	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]5.146	[1] C[2] nc
12 100−12 230	PEVNÁ	PEVNÁ [1] [2]CZ1	[2] NC[1] c
12 230−13 200	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1]Pevná [1]	1]C
13 200−13 260	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]	[2] NC
13 260−13 360	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
13 360−13 410	PEVNÁRADIOASTRONOMICKÁ5.149	PEVNÁ [1] [2]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149	[1] C[2] NC
13 410−13 570	PEVNÁPohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)5.150	PEVNÁ CZ1 [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]5.150	[2] NC[1] c
13 570−13 600	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.134 Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)5.151	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]5.151	[1] C[2] nc
13 600−13 800	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]Pevná [1]	[1] C
13 800−13 870	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.134Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)5.151	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]5.151	[1] C[2] nc
13 870−14 000	PEVNÁPohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)	PEVNÁ CZ1 [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]	[2] NC[1] c
14 000−14 250	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
14 250−14 350	AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
14 350−14 990	PEVNÁPohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)	PEVNÁ CZ1 [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]	[2] NC[1] c
14 990−15 005	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ5.111	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]5.111	[1] C
15 005−15 010	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮKosmického výzkumu	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]	[1] C
15 010−15 100	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
15 100−15 450	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
15 450−15 600	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]Pevná [1]	[1] C
15 600−15 800	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.1345.146	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]5.146	[1] C[2] nc
15 800−16 360	PEVNÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]	[2] NC[1] c
16 360−17 410	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1]Pevná CZ1 [1]	[1] C
17 410−17 480	PEVNÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]	[2] NC[1] c
17 480−17 550	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.1345.146	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]5.146	[1] C[2] nc
17 550−17 900	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]Pevná [1]	[1] C
17 900−17 970	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
17 970−18 030	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]	[2] NC[1] c
18 030−18 052	PEVNÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]	[2] NC[1] c
18 052−18 068	PEVNÁKosmického výzkumu	PEVNÁ CZ1 [1] [2] Kosmického výzkumu [1] 	[2] NC [1] c
18 068−18 168	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
18 168−18 780	PEVNÁPohyblivá kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ CZ1 [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]	[2] NC[1] c
18 780−18 900	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]	[1] C
18 900−19 020	PEVNÁROZHLASOVÁ 5.1345.146	PEVNÁ [1] [2]ROZHLASOVÁ 5.134 [1]5.146	[1] C[2] nc
19 020−19 680	PEVNÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]	[2] NC[1] c
19 680−19 800	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]	[1] C
19 800−19 990	PEVNÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]	[2] NC[1] c
19 990−19 995	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮKosmického výzkumu5.111	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮA ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] Kosmického výzkumu [1] 5.111	[1] C
19 995−20 010	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ5.111	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]5.111	[1] C
20 010−21 000	PEVNÁPohyblivá	PEVNÁ CZ1 [1] [2]Pohyblivá [2]	[2] NC[1] c
21 000−21 450	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
21 450−21 850	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
21 850−21 870	PEVNÁ	PEVNÁ [1] [2]	[1] C[2] NC
21 870−21 924	PEVNÁ 5.155B	PEVNÁ 5.155B [1] [2]	[1] C[2] NC
21 924−22 000	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
22 000−22 855	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]	[1] C
22 855−23 000	PEVNÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]	[2] NC[1] c
23 000−23 200	PEVNÁPohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)	PEVNÁ CZ1 [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]	[2] NC[1] c
23 200−23 350	PEVNÁ 5.156ALETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)	PEVNÁ 5.156A [1] [2]LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1]* [2]	[1] C[2] NC[1]*c
23 350−24 000	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.157	PEVNÁ CZ1 [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.157 [1] [2]	[2] NC[1] c
24 000−24 890	PEVNÁPOZEMNÍ POHYBLIVÁ	PEVNÁ CZ1 [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]	[2] NC[1] c
24 890−24 990	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1 DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
24 990−25 005	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]	[1] C
25 005−25 010	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮKosmického výzkumu	KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]	[1] C
25 010−25 070	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ CZ1 [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]	[2] NC[1] c
25 070−25 210	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]	[1] C
25 210−25 550	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ CZ1 [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]	[2] NC[1] c
25 550−25 670	RADIOASTRONOMICKÁ5.149	RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149	[1] C
25 670−26 100	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
26 100−26 175	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]	[1] C
26 175−26 957	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé    5.150	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]CZ1	[1] C[2] NC
26 957−27 405	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]5.150	[1] C[2] nc
27 405−27 500	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]CZ1	[2] NC[1] c

MHz     Kmitočtové pásmo ČR podle Řádu	        Přidělení v ČR	                Využití přidělení
27,5−28	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁPEVNÁPOHYBLIVÁ	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[1] C[2] nc
28−29,7	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
29,7−30,005	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [2]Radiolokační [1]	[1] C[2] NC
30,005−30,01	KOSMICKÉHO PROVOZU (identifikace družic)PEVNÁPOHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU	KOSMICKÉHO PROVOZU (identifikace družic) [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU [1]	[1] C[2] NC
30,01−332.875	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[2] NC[1] c
32,875−35	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C
35−37,5	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[1] C[2] nc
37,5−38,25	PEVNÁPOHYBLIVÁRadioastronomická 5.149	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]Radioastronomická [1] 5.149	[1] C[2] nc
38,25−39	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[1] C[2] nc
39−39,986	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[2] NC[1] c
39,986−40,02	PEVNÁPOHYBLIVÁKosmického výzkumu	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [1] [2]Kosmického výzkumu [1]	[2] NC[1] c
40,02−40,98	PEVNÁPOHYBLIVÁ5.150	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]5.150	[1] C[2] nc
40,98−41	PEVNÁPOHYBLIVÁKosmického výzkumu	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]Kosmického výzkumu [1]	[1] C[2] nc
41−41,015	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[2] NC[1] c
41,015−44	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[2] NC[1] c
44−45	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[1] C[2] NC
45−46	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[2] NC[1] c
46−47	PEVNÁPOHYBLIVÁRadiolokační \5.162A\	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]5.162A	[2] NC[1] c
47−48,5	ROZHLASOVÁPevná \5.163\Radiolokační \5.162A\Pozemní pohyblivá \5.163\	PEVNÁ [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]	[2] NC[1] c
48,5−50	ROZHLASOVÁRadiolokační \5.162A\	ROZHLASOVÁ [1]Pozemní pohyblivá [1] [2]	[1] C[2] nc
50−52	ROZHLASOVÁ [1]Amatérská [1]Pozemní pohyblivá [1] [2]	[1] C[2] nc
52−56,5	ROZHLASOVÁ [1] Pozemní pohyblivá [1] [2]	[1] C[2] nc
56,5−58	ROZHLASOVÁPevná \5.163\Pozemní pohyblivá \5.163\Radiolokační \5.162A\	PEVNÁ [1] [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]Radiolokační [1]	[1] C[2] NC
58−66	ROZHLASOVÁ Radiolokační \5.162A\	ROZHLASOVÁ [1]Pevná [1] [2]Pozemní pohyblivá [1] [2]Radiolokační [1]	[1] C[2] nc
66−67,5	ROZHLASOVÁPOZEMNÍ POHYBLIVÁ \5.164\Radiolokační \5.162A\	POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]Radiolokační [1]5.164	[2] NC[1] c
67,5−68	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]Radiolokační [1]5.164	[1] C
68−70	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé    5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C
70−70,5	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]	[2] NC
70,5−73	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C
73−74,6	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]5.149	[1] C[2] NC
74,6−74,8	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C
74,8−75,2	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ5.180	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.180	[1] C[2] NC
75,2−75,4	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C
75,4−76,975	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]	[1] C[2] NC
76,975−87,5	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]	[1] C[2] NC
87,5−108	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]	[1] C
108−117,975	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ5.197A	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.197A	[1] C[2] NC
117,975−132	LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.111 5.200	LETECKÁ POHYBLIVÁ [1] [2]5.111 5.200	[1] C[2] NC
132−136	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \5.201\LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.201 [1] [2]	[1] C[2] NC
136−137	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \5.202\LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)	LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.202 [1] [2]	[1] C[2] NC
137−137,025	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \5.206\DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)5.208	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]Kosmického provozu (sestupný směr) [1] Pevná [2]Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.208	[2] NC[1] c
137,025−137,175	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \5.206\KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)PevnáDružicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)5.208	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]Kosmického provozu (sestupný směr) [1] Pevná [2]Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.208	[2] NC[1] c
137,175−137,825	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \5.206\DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)5.208	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2] Kosmického provozu (sestupný směr) [1] Pevná [2]Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.208	[2] NC[1] c
137,825−138	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \5.206\KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)PevnáDružicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209Pohyblivá kromě letecké pohyblivé(R)5.208	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2] Kosmického provozu (sestupný směr) [1] Pevná [2]Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.208	[2] NC[1] c
138−143,6	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)Kosmického výzkumu (sestupný směr) \5.210\	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]	[2] NC[1] c
143,6−143,65	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]	[2] NC[1] c
143,65−144	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)Kosmického výzkumu (sestupný směr) \5.210\	LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]	[2] NC[1] c
144−146	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
146−148	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]	[1] C[2] nc
148−149,9	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.2095.218 5.219	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 [1]5.218 5.219	[1] C
149,9−150,05	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.224ADRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.224B5.220 5.222 5.223	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.224A [1]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.224B5.220 5.222 5.223	[1] C
150,05− 150,9875	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecképohyblivé RADIOASTRONOMICKÁ   5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149	[1] C
150,9875− 152,9375	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149	[1] C
152,9375−153	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149	[1] C
153−153,55	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)Pomocná meteorologická	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé(R) [1]Pomocná meteorologická [1]	[1] C
153,55−154	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] Pomocná meteorologická [1]	[1] C[2] NC
154−155,5	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)  5.226	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]	[2] NC[1] c
155,5−156,4875	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]5.226	[1] C[2] nc
156,4875− 156,5625	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání)5.111 5.226 5.227	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání) [1]5.111 5.226 5.227	[1] C
156,5625− 156,7625	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)5.226	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]5.226	[1] C
156,7625− 156,8375	NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání)5.111 5.226	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání) [1]5.111 5.226	[1] C
156,8375−158,375	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] 5.226	[1] C
158,375−160,625	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.226	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]CZ9	[1] C[2] NC
160,625−162,5	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.226 5.227A	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]5.226 5.227A	[1] C[2] nc
162,5−164,5	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C[2] nc
164,5−167	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.226 5.227A	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C
167−169	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C[2] nc
169−174	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]	[1] C
174−223	ROZHLASOVÁ	ROZHLASOVÁ [1]Pozemní pohyblivá [1]	[1] C
223−230	ROZHLASOVÁPevnáPohyblivá	ROZHLASOVÁ [1]Pozemní pohyblivá [1]	[1] C
230−235	PEVNÁ POHYBLIVÁ	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]	[2] NC
235−242,95	PEVNÁPOHYBLIVÁ   5.111 5.254 5.256	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]	[2] NC
242,95−243,05	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [1] [2]5.111 5.254 5.256	[1] C[2] NC
243,05−267	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254	[2] NC
267−272	PEVNÁPOHYBLIVÁKosmického provozu (sestupný směr)5.254 5.257	PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ [2] 5.254 5.257	[2] NC
272−273	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)PEVNÁPOHYBLIVÁ5.254	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254	[2] NC
273−312	PEVNÁPOHYBLIVÁ5.254	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254	[2] NC
312−315	PEVNÁ POHYBLIVÁDružicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.254 5.255	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254 5.255	[2] NC
315−322	PEVNÁPOHYBLIVÁ5.254	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254	[2] NC
322−328,6	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁ5.149	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.149	[2] NC
328,6−335,4	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ5.259	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]	[1] C[2] NC
335,4−380	PEVNÁ POHYBLIVÁ      5.254	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254	[2] NC
380−382,25	POHYBLIVÁ [1] [2]5.254	[1] C[2] nc
382,25−385	POHYBLIVÁ [1] [2] 5.254	[1] C[2] nc
385−387	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254	[2] NC
387−390	PEVNÁPOHYBLIVÁDružicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.254 5.255	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.208A 5.208B 5.254 5.255	[2] NC
390−392,25	PEVNÁPOHYBLIVÁ  5.254	POHYBLIVÁ [1] [2]5.254	[1] C[2] nc
392,25−395	POHYBLIVÁ [1] [2]5.254	[1] C[2] nc
395−399,9	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.254	[2] NC
399,9−400,05	DRUŽICOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.224ADRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.222 5.224B 5.2605.220	DRUŽICOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.224A [1]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.222 5.224B 5.260 [1]5.220	[1] C
400,05−400,15	DRUŽICOVÁ SLUŽBA KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ5.261	DRUŽICOVÁ SLUŽBA KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]5.261	[1] C
400,15−401	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁDRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.263Kosmického provozu (sestupný směr)5.264	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1]Kosmického provozu (sestupný směr) [1] 5.264	[1] C[2] nc
401−402	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁKOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1]DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) [1]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1]Pevná [2]Pohyblivá kromě letcké pohyblivé [2]CZ9	[1] C[2] nc
402−403	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁDRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) [1]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1]Pevná [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2]CZ9	[1] C[2] nc
403−405	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁPevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ[1] [2] Pevná [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2]CZ9	[1] C[2] nc
405−406	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]	[1] C[2] nc
406−406,1	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)5.266 5.267	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1]5.266 5.267	[1] C
406,1−410	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRADIOASTRONOMICKÁ5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149	[1] C[2] nc
410−415	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéKOSMICKÉHO VÝZKUMU (družice-družice) 5.268	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]Kosmického výzkumu (družice-družice) 5.268 [1]	[1] C[2] nc
415−420	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]Kosmického výzkumu (družice-družice) 5.268 [1]	[1] C[2] nc
420−430	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRadiolokační	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]Radiolokační [1]	[1] C[2] nc
430−432	AMATÉRSKÁRADIOLOKAČNÍ	AMATÉRSKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1]Pozemní pohyblivá [1] [2]	[1] C[2] nc
432−438	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.282RADIOLOKAČNÍDružicového průzkumu Země (aktivní) 5.279A5.138	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.282 [1]RADIOLOKAČNÍ [1]Družicového průzkumu Země (aktivní) 5.279A [1]Pozemní pohyblivá [1] [2]5.138	[1] C[2] nc
438−440	AMATÉRSKÁRADIOLOKAČNÍ	AMATÉRSKÁ [1]Pozemní pohyblivá [1]	[1] C
440−448	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRadiolokační 5.286	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]CZ9	[1] C[2] nc
448−450	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]Radiolokační [1] 5.286	[1] C
450−455	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.286AA5.209 5.286 5.286A	POHYBLIVÁ 5.286AA [1]5.209 5.286 5.286A	[1] C
455−456	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.286AA5.209 5.286A	POHYBLIVÁ 5.286AA [1]5.209 5.286A	[1] C
456−459	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.286AA5.287	POHYBLIVÁ 5.286AA [1]5.287	[1] C
459−460	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.286AA5.209 5.286A	POHYBLIVÁ 5.286AA [1]5.209 5.286A	[1] C
460−470	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.286AADružicová meteorologická (sestupný směr)5.287 5.289	POHYBLIVÁ 5.286AA [1]Družicová meteorologická (sestupný směr) [1]5.287 5.289	[1] C
470−645	ROZHLASOVÁRadioastronomická 5.3065.149 5.291A 5.311A	ROZHLASOVÁ [1]Radioastronomická 5.306 [1]Pozemní pohyblivá [1]5.149 5.291A 5.311A	[1] C
645−790	ROZHLASOVÁLETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ \5.312\5.311A	ROZHLASOVÁ [1]Pozemní pohyblivá [1]5.311A	[1] C
790−838	PEVNÁROZHLASOVÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.316B 5.317ALETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ \5.312\	ROZHLASOVÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.316B 5.317A [1]	[1] C
838−862	ROZHLASOVÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.316B 5.317A [1]	[1] C
862−890	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1]	[1] C
890−942	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317ARadiolokační	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.317A [1]Radiolokační [2]	[1] C[2] nc
942−960	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1]	[1] C
960−1145	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.327A	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [1] [2]LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.327A [1] [2]	[1] C[2] NC
1145−1164	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [1] [2]LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.327A [1] [2]Pevná [1]	[1] C[2] NC
1164−1215	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B5.328A	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B [1] [2]Pevná [1]5.328A	[1] C[2] NC
1215−1240	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.329 5.329AKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.332	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.329 5.329A [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]5.332	[1] C[2] NC
1240−1300	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice)5.328B 5.329 5.329AKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)Amatérská5.282 5.332 5.335A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.329 5.329A [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]Amatérská [1]5.282 5.332 5.335A	[1] C[2] NC
1300−1350	RADIOLOKAČNÍLETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr)5.149 5.337A	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) [1] [2]5.149 5.337A	[1] C[2] NC
1350−1400	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOLOKAČNÍRADIONAVIGAČNÍ \5.338\Družicového průzkumu Země (pasivní)Kosmického výzkumu (pasivní)5.149 5.338A 5.339	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]Družicového průzkumu Země (pasivní) [1]Kosmického výzkumu (pasivní) [1]5.149 5.338A 5.339	[1] C[2] NC
1400−1427	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.341	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.341	[1] C
1427−1429	KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr)PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.338A 5.341	KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]5.338A 5.341	[2] NC[1] c
1429−1452	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.338A 5.341	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]5.338A 5.341	[1] C[2] NC
1452−1492	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéROZHLASOVÁ 5.345DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.3455.341	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]ROZHLASOVÁ 5.345 [1]DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.345 [1]Pevná [1]5.341	[2] NC[1] c
1492−1518	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.341	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]5.341	[2] NC[1] c
1518−1525	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.348 5.351A5.341	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.348 5.351A [1]5.341	[1] C[2] NC
1525−1530	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)PEVNÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351ADružicového průzkumu ZeměPohyblivá kromě letecké pohyblivé5.341 5.351 5.354	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1]PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1]Družicového průzkumu Země [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]5.341 5.351 5.354	[1] C[2] nc
1530−1535	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr)DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A 5.353ADružicového průzkumu ZeměPevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé5.341 5.351 5.354	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A 5.353A [1]Družicového průzkumu Země [1]Pevná [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2]5.341 5.351 5.354	[1] C[2] nc
1535−1544	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A     5.341 5.351 5.353A 5.354 5.356 5.357 5.357A	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1]5.341 5.351 5.353A 5.354	[1] C
1544−1545	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B [1]5.341 5.354 5.356	[1] C
1545−1555	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1]5.341 5.351 5.354 5.357 5.357A	[1] C
1555−1559	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1]5.341 5.351 5.354	[1] C
1559−1610	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.208B 5.328B 5.329A5.341	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice-družice) 5.208B 5.328B 5.329A [1] [2]5.341	[1] C[2] NC
1610−1610,6	DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍDružicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 5.3715.341 5.366 5.368 5.372	DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364 [1]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 [2]5.341 5.366 5.368 5.371 5.372	[1] C[2] NC
1610,6−1613,8	DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351ARADIOASTRONOMICKÁLETECKÁ RADIONAVIGAČNÍDružicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.3715.149 5.341 5.364 5.366 5.368 5.372	DRUŽICOVÁ LETECKÁPOHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351 A [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.371 [2]5.149 5.341 5.364 5.366 5.368 5.372	[1] C[2] NC
1613,8−1626,5	DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍDružicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208B 5.365Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 5.3715.341 5.366 5.368 5.372	DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.364 [1]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208B 5.365 [1]Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.364 5.371 [2]5.341 5.366 5.368 5.372	[1] C[2] NC
1626,5−1645,5	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351 A    5.341 5.351 5.353A 5.354 5.357A 5.374 5.375 5.376	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1]5.341 5.351 5.353A 5.354 5.374	[1] C
1645,5−1646,5	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1]5.341 5.354 5.375	[1] C
1646,5−1656,5	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1]5.341 5.351 5.354 5.357A 5.376	[1] C
1656,5−1660	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1]5.341 5.351 5.354 5.374	[1] C
1660−1660,5	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351ARADIOASTRONOMICKÁ5.149 5.341 5.351 5.354 5.376A	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149 5.341 5.351 5.354 5.376A	[1] C
1660,5−1668	RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.149 5.341 5.379A	RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)[1] Pevná [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2] 5.149 5.341 5.379A	[1] C[2] nc
1668−1668,4	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379CRADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé5.149 5.341 5.379A	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]Pevná [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]5.149 5.341 5.379A	[1] C[2] nc
1668,4−1670	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁPEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379CRADIOASTRONOMICKÁ5.149 5.341 5.379D	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149 5.341 5.379D	[1] C[2] NC
1670−1675	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁPEVNÁDRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B5.341 5.379D 5.380A	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B [1]Pevná [2]5.341 5.379D 5.380A	[1] C[2] nc
1675−1690	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁPEVNÁDRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.341	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]PEVNÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]5.341	[1] C[2] NC
1690−1700	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁDRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé5.289 5.341	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]Pevná [1] [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]5.289 5.341	[1] C[2] nc
1700−1710	PEVNÁDRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.289 5.341	PEVNÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]5.289 5.341	[1] C[2] NC
1710−1770	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.384ARadioastronomická 5.3855.149 5.341	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.384A [1]Radioastronomická 5.385 [1]5.149 5.341	[1] C
1770−1790	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.384A	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.384A [1]	[1] C
1790−1900	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.384A 5.388A 5.388	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.384A 5.388A [1]5.388	[1] C
1900−1930	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.388A [1]5.388	[1] C
1930−1970	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.388A5.388	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.388A [1]5.388	[1] C
1970−1980	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.388A5.388	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.388A [1]5.388	[1] C
1980−2010	PEVNÁPOHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.389A5.388	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.389A [1]Pevná [1]Pohyblivá [1]5.388	[1] C
2010−2025	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.388A5.388	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.388A [1]5.388	[1] C
2025−2110	KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) (družice-družice)DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) (družice-družice)PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.391KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) (družice-družice)5.392	KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) (družice-družice) [1]DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) (družice-družice) [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ 5.391 [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) (družice-družice) [1]5.392	[1] C[2] NC
2110−2120	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.388AKOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr)5.388	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.388A [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]5.388	[1] C
2120−2170	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.388A5.388	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.388A [1]5.388	[1] C
2170−2200	PEVNÁPOHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351 A 5.389A5.388	DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A 5.389A [1]Pevná [1]Pohyblivá [1]5.388	[1] C
2200−2290	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) (družice-družice)DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) (družice-družice)PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.391KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) (družice-družice)5.392	KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) (družice-družice) [1]DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) (družice-družice) [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ 5.391 [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) (družice-družice) [1]5.392	[1] C[2] NC
2290−2300	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéKOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr)	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]	[1] C
2300−2450	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.384AAmatérskáDružicová amatérská 5.282Radiolokační5.150	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ 5.384A [1] [2]Amatérská [1]Družicová amatérská 5.282 [1]5.150	[1] C[2] nc
2450−2483,5	PEVNÁPOHYBLIVÁRadiolokační5.150	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]5.150	[1] C
2483,5−2500	PEVNÁPOHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351ARadiolokačníDružicového rádiového určování (sestupný směr) 5.3715.150 5.398 5.399 5.402	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A [1]Družicového rádiového určování (sestupný směr) 5.371 [1]5.150 5.398 5.399 5.402	[1] C
2500−2 520	PEVNÁ 5.410POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A	PEVNÁ 5.410 [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]	[1] C
2520−2655	PEVNÁ 5.410POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384ADRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.413 5.416Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339Kosmického výzkumu (pasivní) 5.3395.417C 5.417D 5.418B 5.418C	PEVNÁ 5.410 [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339 [1]Kosmického výzkumu (pasivní) 5.339 [1]5.418B 5.418C	[1] C
2655−2670	PEVNÁ 5.410POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384ADRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.413 5.416Družicového průzkumu Země (pasivní)RadioastronomickáKosmického výzkumu (pasivní)5.149	PEVNÁ 5.410 [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]Družicového průzkumu Země (pasivní) [1]Radioastronomická [1]Kosmického výzkumu (pasivní) [1] 5.149	[1] C
2670−2690	PEVNÁ 5.410POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384ADružicového průzkumu Země (pasivní)RadioastronomickáKosmického výzkumu (pasivní)5.149	PEVNÁ 5.410 [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]Družicového průzkumu Země (pasivní) [1]Radioastronomická [1]Kosmického výzkumu (pasivní) [1]5.149	[1] C
2690−2700	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
2700−2900	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337Radiolokační5.423	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2]Radiolokační [1] [2]5.423	[1] C[2] NC
2900−3100	RADIOLOKAČNÍ 5.424ARADIONAVIGAČNÍ 5.4265.425 5.427	RADIOLOKAČNÍ 5.424A [2]RADIONAVIGAČNÍ 5.426 [2]5.425 5.427	[2] NC
3100−3300	RADIOLOKAČNÍDružicového průzkumu Země (aktivní)Kosmického výzkumu (aktivní)5.149	RADIOLOKAČNÍ [2]Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]Kosmického výzkumu (aktivní) [1] 5.149	[2] NC[1] c
3300−3400	RADIOLOKAČNÍ 5.149	RADIOLOKAČNÍ [2] 5.149	[2] NC
3400−3600	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)Pohyblivá \5.430A\Radiolokační	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]POHYBLIVÁ 5.430A [1]Radiolokační [2]CZ7	[1] C[2] nc
3600−3800	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)Pohyblivá	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]Družicová pevná (sestupný směr) [1]	[1] C
3800−4200	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]	[1] C
4200−4400	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.4385.440	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.438 [1] [2]5.440	[1] C[2] NC
4400−4500	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [1] [2]	[2] NC[1] c
4500−4800	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441POHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 [1]POHYBLIVÁ [2]	[2] NC[1] c
4800−4990	PEVNÁPOHYBLIVÁ 5.442Radioastronomická5.149 5.339	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ 5.442 [2]Radioastronomická [1]5.149 5.339	[2] NC[1] c
4990−5000	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRADIOASTRONOMICKÁKosmického výzkumu (pasivní)5.149	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149	[2] NC[1] c
5000−5010	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) 5.367	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) [1]Kosmického výzkumu (pasivní) [1]5.367	[1] C[2] NC
5010−5030	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.443B  5.367	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) (družice-družice) 5.328B 5.443B [1]Kosmického výzkumu (pasivní) [1]5.367	[1] C[2] NC
5030−5091	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ5.367 5.444	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]Kosmického výzkumu (pasivní) [1]5.367 5.444	[1] C[2] NC
5091−5150	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍLETECKÁ POHYBLIVÁ 5.444BDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.444A5.367 5.444	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.444 [1] [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.444A [1]5.367 5.444	[1] C[2] NC
5150−5250	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.447APOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.446B5.446 5.446C 5.447B 5.447C	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.447A [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.446B [1]5.446 5.446C 5.447B 5.447C	[1] C[2] NC
5250−5255	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447FRADIOLOKAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.447D5.448A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F [1]RADIOLOKAČNÍ [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.447D [1]5.448A	[1] C[2] NC
5255−5350	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447FRADIOLOKAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.448A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F [1]RADIOLOKAČNÍ [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]5.448A	[1] C[2] NC
5350−5460	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.448BRADIOLOKAČNÍ 5.448DLETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.449KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.448C	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.448B [1]RADIOLOKAČNÍ 5.448D [1] [2]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.449 [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.448C [1]	[1] C[2] NC
5460−5470	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍ 5.448DRADIONAVIGAČNÍ 5.449KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.448B	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]RADIOLOKAČNÍ 5.448D [2]RADIONAVIGAČNÍ 5.449 [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]5.448B	[1] C[2] NC
5470−5570	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450ARADIOLOKAČNÍ 5.450BNÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.448B 5.452	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1]RADIOLOKAČNÍ 5.450B [2]NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]5.448B 5.452	[1] C[2] NC
5570−5650	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450ARADIOLOKAČNÍ 5.450BNÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ5.452	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1]RADIOLOKAČNÍ 5.450B [1] [2]NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1]5.452	[1] C[2] NC
5650−5725	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450ARADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérská 5.282Kosmického výzkumu (daleký kosmos)	POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]Amatérská [1]Družicová amatérská 5.282 [1]Kosmického výzkumu (daleký kosmos) [1]	[1] C[2] NC
5725−5830	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)RADIOLOKAČNÍAmatérská 5.150	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]RADIOLOKAČNÍ [2]Amatérská [1]Pohyblivá [1]5.150	[1] C[2] NC
5830−5850	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)RADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérská (sestupný směr)  5.150	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)   [1]RADIOLOKAČNÍ [2]Amatérská [1]Družicová amatérská (sestupný směr) [1]Pohyblivá [1]5.150	[1] C[2] NC
5850−5925	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁ5.150	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]Pohyblivá [1]5.150	[1] C
5925−6450	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.457B POHYBLIVÁ 5.149 5.440 5.458	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.457B [1]	[1] C
6450−6700	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.457B [1]5.149 5.458	[1] C
6700−7075	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) (sestupný směr) 5.441 POHYBLIVÁ5.458 5.458A 5.458B 5.458C	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) (sestupný směr) 5.441 [1]  5.458 5.458A 5.458B 5.458C	[1] C
7075−7145	PEVNÁPOHYBLIVÁ5.458	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]5.458	[1] C
7145−7235	PEVNÁPOHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.4605.458	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.460 [1]5.458	[1] C
7235−7250	PEVNÁPOHYBLIVÁ5.458	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]5.458	[1] C
7250−7300	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)5.461	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [2]  5.461 CZ10	[1] C[2] NC
7300−7450	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.461	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]5.461 CZ10	[1] C[2] NC
7450−7550	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461APOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461A [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]CZ10	[1] C[2] NC
7550−7750	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]CZ10	[1] C[2] NC
7750−7850	PEVNÁDRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461BPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [2]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461B [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]CZ10	[1] C[2] NC
7850−7900	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]Radiolokační [2]CZ10	[1] C[2] NC
7900−8025	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)  5.461	PEVNÁ [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]POHYBLIVÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [2]Radiolokační [2]5.461	[1] C[2] NC
8025−8175	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr)PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁ 5.4635.462A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2]PEVNÁ [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2]5.462A CZ10	[1] C[2] NC
8175−8215	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr)PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁ 5.4635.462A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2]PEVNÁ [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1]POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2]5.462A CZ10	[1] C[2] NC
8215−8400	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr)PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁ 5.4635.462A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2]PEVNÁ [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2]5.462A CZ10	[1] C[2] NC
8400−8500	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéKOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.465	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.465 [1]	[1] C[2] NC
8500−8550	POZEMNÍ POHYBLIVÁ \5.469\RADIOLOKAČNÍRADIONAVIGAČNÍ \5.469\	PEVNÁ [2]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]RADIOLOKAČNÍ [2]RADIONAVIGAČNÍ [2]CZ10	[2] NC[1] C
8550−8650	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)POZEMNÍ POHYBLIVÁ \5.469\RADIOLOKAČNÍRADIONAVIGAČNÍ \5.469\KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.469A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]5.469A	[1] C[2] NC
8650−8750	POZEMNÍ POHYBLIVÁ \5.469\RADIOLOKAČNÍRADIONAVIGAČNÍ \5.469\	POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]	[1] C[2] NC
8750−8850	RADIOLOKAČNÍLETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.470	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.470 [1] [2]	[1] C[2] NC
8850−9000	RADIOLOKAČNÍNÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472 [1]	[1] C[2] NC
9000−9200	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337RADIOLOKAČNÍ5.473A	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]5.473A	[1] C[2] NC
9200−9300	RADIOLOKAČNÍNÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.4725.474	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472 [1]5.474	[1] C[2] NC
9300−9500	RADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)RADIOLOKAČNÍ5.427 5.474 5.475 5.475A 5.475B 5.476A	RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]RADIOLOKAČNÍ [2]5.427 5.474 5.475 5.475A 5.475B 5.476A	[1] C[2] NC
9500−9800	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍRADIONAVIGAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.476A	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]Kosmického výzkumu (aktivní) [1]5.476A	[1] C[2] NC
9800−9900	RADIOLOKAČNÍDružicového průzkumu Země (aktivní)Kosmického výzkumu (aktivní)Pevná5.478A 5.478B	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]Kosmického výzkumu (aktivní) [1] 5.478A 5.478B	[1] C[2] NC
9900−10 000	RADIOLOKAČNÍPevná5.479	RADIOLOKAČNÍ [1] [2] 5.479	1]C[2] NC

GHzKmitočtové pásmo	ČR podle Řádu	Přidělení v ČR	Využití přidělení
10−10,3	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová meteorologická 5.479	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2]Amatérská [1]Družicová meteorologická [1]5.479	[1] C[2] NC
10,3−10,45	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2]Amatérská [1]	[1] C[2] NC
10,45−10,5	RADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérská	PEVNÁ [1]POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2]Amatérská [1]Družicová amatérská [1]	[1] C[2] NC
10,5−10,55	PEVNÁPOHYBLIVÁRadiolokační	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]Radiolokační [2]	[1] C[2] nc
10,55−10,6	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRadiolokační	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]Radiolokační [2]	[1] C[2] nc 
10,6−10,68	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)Radiolokační5.149 5.482 5.482A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]Radiolokační [2]5.149 5.482 5.482A	1]C[2] nc
10,68−10,7	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
10,7−11,7	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 5.484A (vzestupný směr) 5.484POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé	PEVNÁ [1][2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 5.484A [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] P]	[1] C[2] NC
11,7−12,5	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéROZHLASOVÁDRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ5.487 5.487A 5.492	PEVNÁ [1]ROZHLASOVÁ [1]DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]5.487 5.487A 5.492	[1] C
12,5−12,75	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) (vzestupný směr) 5.484A	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A [1]	[1] C
12,75−13,25	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.441POHYBLIVÁKosmického výzkumu (daleký kosmos) (sestupný směr)	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.441 [1]Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]	[1] C
13,25−13,4	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.497KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.498A	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.497 [1] [2]Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]Kosmického výzkumu (aktivní) [1]5.498A	[1] C[2] NC
13,4−13,75	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.501ADružicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)5.501B	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]RADIOLOKAČNÍ [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.501A [1]Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) [1]5.501B	[1] C[2] NC
13,75−14	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484ARADIOLOKAČNÍDružicového průzkumu ZeměDružicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)Kosmického výzkumu5.502 5.503	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A [1]RADIOLOKAČNÍ [2]Družicového průzkumu Země [1]Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) [1]Kosmického výzkumu [1]5.502 5.503	[1] C[2] NC
14−14,25	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484ARADIONAVIGAČNÍ 5.504Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506AKosmického výzkumu5.504A	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A [1]Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]Kosmického výzkumu [1] 5.504A	[1] C
14,25−14,3	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484ARADIONAVIGAČNÍ 5.504Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506AKosmického výzkumu5.504A	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A [1]Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]Kosmického výzkumu [1] 5.504A	[1] C
14,3−14,4	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484APOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéDružicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506ADružicová radionavigační5.504A	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A [1]Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]Družicová radionavigační [1] 5.504A	[1] C
14,4−14,47	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484APOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéDružicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506AKosmického výzkumu (sestupný směr)5.504A	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A [1]Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.504A	[1] C
14,47−14,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484APOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéDružicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506ARadioastronomická5.149 5.504A	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A [1]Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.506A [1]Radioastronomická [1] 5.149 5.504A	[1] C
14,5−14,62	PEVNÁPOHYBLIVÁKosmického výzkumu	PEVNÁ [1]Pohyblivá [1]Kosmického výzkumu [1]	[1] C
14,62−14,8	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]	[2] NC
14,8−15,23	PEVNÁPOHYBLIVÁDružicového průzkumu Země (pasivní)Kosmického výzkumu (pasivní) 5.339	PEVNÁ [2]POHYBLIVÁ [2]5.339	[2] NC
15,23−15,35	PEVNÁ [1]Pohyblivá [1]5.339	[1] C
15,35−15,4	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
15,4−15,43	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ5.511D	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ_[1] [2]5.511D	[1] C[2] NC
15,43−15,63	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.511 ALETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.511C	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.511 A [1]LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [2]-_[1] [2]5.511C	[1] C[2] NC
15,63−15,7	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.511D	LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ _[1] [2]5.511D	[1] C[2] NC
15,7−16,6	RADIOLOKAČNÍ	RADIOLOKAČNÍ [2]	[2] NC
16,6−17,1	RADIOLOKAČNÍKosmického výzkumu (daleký kosmos) (vzestupný směr)	RADIOLOKAČNÍ [2]Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]	[2] NC[1] c
17,1−17,2	RADIOLOKAČNÍ	RADIOLOKAČNÍ [2]Pohyblivá [1]	[2] NC[1] c
17,2−17,3	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)  5.513A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]5.513A	[1] C[2] NC
17,3−17,7	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516 (sestupný směr) 5.516A 5.516BRadiolokační	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516 (sestupný směr) 5.516A 5.516B [1]Radiolokační [2]	[1] C[2] NC
17,7−18,1	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A (vzestupný směr) 5.516POHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A (vzestupný směr) 5.516 [1]	[1] C
18,1−18,4	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.520 (sestupný směr) 5.484A 5.516BDRUŽICOVÁMETEOROLOGICKÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁ5.5199	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.520 (sestupný směr) 5.484A 5.516B [1]DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1] 5.519	[1] C
18,4−18,6	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.516BPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.516B [1]	[1] C
18,6−18,8	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.522BPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéKosmického výzkumu (pasivní)5.522A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.522B [1]Kosmického výzkumu (pasivní) [1] 5.522A	[1] C
18,8−19,3	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.523APOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.523A [1]	[1] C
19,3−19,7	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) (vzestupný směr) 5.523B 5.523C 5.523D 5.523EPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) (vzestupný směr) 5.523B 5.523C 5.523D 5.523E [1]	[1] C
19,7−20,1	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.516BDružicová pohyblivá (sestupný směr)	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.516B [1]Družicová pohyblivá (sestupný směr) [1]	[1] C
20,1−20,2	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.516BDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)5.525 5.526 5.527 5.528	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.516B [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]5.525 5.526 5.527 5.528	[1] C
20,2−21,2	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] [2]CZ10	[2] NC[1] c
21,2−21,4	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁPOHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]	[1] C
21,4−22	PEVNÁPOHYBLIVÁDRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.530	POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.530 [1]	[1] C
22−22,21	PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]5.149	[1] C
22,21− 22,5	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.149 5.532	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.149 5.532	[1] C
22,5− 22,55	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]	[1] C
22,55−23,55	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ 5.338APOHYBLIVÁ5.149	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A [1]POHYBLIVÁ [1]5.149	[1] C
23,55− 23,6	PEVNÁPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]	[1] C
23,6−24	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)[1] 5.340	[1] C
24−24,05	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ5.150	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]5.150	[1] C
24,05− 24,25	RADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicového průzkumu Země (aktivní)  5.150	RADIOLOKAČNÍ [2]Amatérská [1]Družicového průzkumu Země (aktivní) [1]Pevná [1]Pohyblivá [1]5.150	[2] NC[1] c
24,25− 24,45	PEVNÁ	PEVNÁ [1]	[1] C
24,45− 24,65	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]	[1] C
24,65− 24,75	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]	[1] C
24,75− 25,25	PEVNÁ	PEVNÁ [1]	[1] C
25,25− 25,5	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ 5.536POHYBLIVÁDružicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)	PEVNÁ [1] [2]MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]POHYBLIVÁ [1] [2]Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) [1]	[1] C[2] NC
25,5−26,5	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) 5.536A \5.536B\PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ 5.536POHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.536ADružicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)	PEVNÁ [1] [2]MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]POHYBLIVÁ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.536A [1]Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.536A 5.536B [1]Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) [1]	[1] C[2] NC
26,5−27	PEVNÁ [1] [2]MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]POHYBLIVÁ [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.536A [1]Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.536A 5.536B [1]Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) [1]CZ10	[2] NC[1] c
27−27,5	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ 5.536POHYBLIVÁ	PEVNÁ [1] [2]MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1]POHYBLIVÁ [2]CZ10	[2] NC[1] c
27,5−28,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.539POHYBLIVÁ 5.538 5.540	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.516B 5.539 [1]Družicová pevná (sestupný směr) [1]Pohyblivá [1]5.538 5.540	[1] C
28,5−29,1	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.523A 5.539POHYBLIVÁDružicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.5415.540	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.523A 5.539 [1]Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1] 5.540	[1] C
29,1−29,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.523C 5.523E 5.535A 5.539 5.541APOHYBLIVÁDružicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.5415.540	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.523C 5.523E 5.535A 5.539 5.541A [1]Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1]  5.540	[1] C
29,5−29,9	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.539Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541Družicová pohyblivá (vzestupný směr)5.540	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.484A 5.539 [1]Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1]Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [1] 5.540	[1] C
29,9−30	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.539DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 5.5435.525 5.526 5.527 5.538 5.540	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.516B 5.539 [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1]Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1]5.525 5.526 5.527 5.538 5.540 5.543	[1] C
30−31	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338ADRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A [1] [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [2]Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr) [1]CZ10	[1] C[2] NC
31−31,3	PEVNÁ 5.338APOHYBLIVÁDružicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)Kosmického výzkumu 5.5445.149	PEVNÁ 5.338A [1]POHYBLIVÁ [1]Kosmického výzkumu 5.544 [1]  5.149	[1] C
31,3−31,5	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340	[1] C
31,5−31,8	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)PevnáPohyblivá kromě letecké pohyblivé5.149	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]Pevná [1]Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1]5.149	[1] C
31,8−32	PEVNÁ 5.547ARADIONAVIGAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr)5.547 5.548	PEVNÁ 5.547A [1]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]5.547 5.548	[1] C[2] NC
32−32,3	PEVNÁ 5.547ARADIONAVIGAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr)5.547 5.548	PEVNÁ 5.547A [1]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]5.547 5.548	[1] C[2] NC
32,3−33	PEVNÁ 5.547AMEZIDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ5.547 5.548	PEVNÁ 5.547A [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.547 5.548	[1] C[2] NC
33−33,4	PEVNÁ 5.547ARADIONAVIGAČNÍ5.547	PEVNÁ 5.547A [1]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.547	[1] C[2] NC
33,4−34,2	RADIOLOKAČNÍ	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]CZ10	[2] NC[1] c
34,2−34,7	RADIOLOKAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr)	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]CZ10	[2] NC[1] c
34,7−35,2	RADIOLOKAČNÍKosmického výzkumu	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]Kosmického výzkumu [1]CZ10	[2] NC[1] c
35,2−35,5	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁRADIOLOKAČNÍ	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2] CZ10	[2] NC[1] c
35,5−36	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁDRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)5.549A	POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1]DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]RADIOLOKAČNÍ [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]5.549A CZ10	[2] NC[1] c
36−37	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁPOHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.149 5.550A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1] [2]POHYBLIVÁ [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.149 5.550A CZ10	[2] NC[1] c
37−37,5	PEVNÁPOHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)5.547	PEVNÁ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1]Pohyblivá [1]5.547	[1] C[2] NC
37,5−38	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr)Družicového průzkumu Země (sestupný směr)5.547	PEVNÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1]Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]Pohyblivá [1]5.547	[1] C[2] NC
38−39,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁDružicového průzkumu Země (sestupný směr)5.547	PEVNÁ [1] [2]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]Pohyblivá [1]5.547	[1] C[2] NC
39,5−40	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516BPOHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)Družicového průzkumu Země (sestupný směr)5.547	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B [1] [2]POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [2]Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]5.547	[1] C[2] NC
40−40,5	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr)PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516BPOHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr)Družicového průzkumu Země (sestupný směr)	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) [1]PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B [1] [2]POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) [1]Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1]	[1] C[2] NC
40,5−41	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)ROZHLASOVÁDRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁPohyblivá5.547	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)[1] ROZHLASOVÁ[1] DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]  5.547	[1] C
41−42,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)ROZHLASOVÁDRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁPohyblivá5.547 5.551H 5.551I	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]ROZHLASOVÁ [1]DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]5.547 5.551H 5.551I	[1] C
42,5−43,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéRADIOASTRONOMICKÁ5.149 5.547 5.551H 5.551I	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149 5.547 5.551H 5.551I	[1] C
43,5−45,5	POHYBLIVÁ 5.553DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁRADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ  5.554	POHYBLIVÁ 5.553 [2]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [2]5.554 CZ10	[2] NC
45,5−47	POHYBLIVÁ 5.553 [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1]RADIONAVIGAČNÍ [1]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]5.554	[1] C
47−47,2	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]	[1] C
47,2−47,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552POHYBLIVÁ5.552A	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]POHYBLIVÁ [1]5.552A	[1] C
47,5−47,9	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554APOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A [1]POHYBLIVÁ [1]	[1] C
47,9−48,2	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552POHYBLIVÁ5.552A	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]POHYBLIVÁ [1]5.552A	[1] C
48,2−48,54	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555BPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B [1]POHYBLIVÁ [1]	[1] C
48,54−49,44	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552POHYBLIVÁ5.149 5.340 5.555	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1]POHYBLIVÁ [1]5.149 5.340 5.555	[1] C
49,44−50,2	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555BPOHYBLIVÁ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B [1]POHYBLIVÁ [1]	[1] C
50,2−50,4	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)[1] 5.340	[1] C
50,4−51,4	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338APOHYBLIVÁDružicová pohyblivá (vzestupný směr)	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A [2]Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [2]	[1] C[2] NC
51,4−52,6	PEVNÁ 5.338APOHYBLIVÁ5.547 5.556	PEVNÁ 5.338A [1]POHYBLIVÁ [1]5.547 5.556	[1] C
52,6− 54,25	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.556	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.556	[1] C
54,25− 55,78	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)MEZIDRUŽICOVÁ 5.556AKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]	[1] C
55,78− 56,9	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁ 5.557AMEZIDRUŽICOVÁ 5.556APOHYBLIVÁ 5.558KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.547	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ 5.557A [1]MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]Pohyblivá 5.558 [1]5.547	[1] C
56,9−57	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ 5.558APOHYBLIVÁ 5.558KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.547	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]  5.547	[1] C
57−58,2	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ 5.556APOHYBLIVÁ 5.558KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.547	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.547	[1] C
58,2−59	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁPOHYBLIVÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.547 5.556	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]  5.547 5.556	[1] C
59−59,3	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁ 5.556APOHYBLIVÁ 5.558RADIOLOKAČNÍ 5.559KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1] [2]MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1]POHYBLIVÁ 5.558 [2]RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]CZ10	[1] C[2] NC
59,3−61	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ 5.558RADIOLOKAČNÍ 5.559        5.138	PEVNÁ [1] [2]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1] [2]RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]CZ10	[1] C[2] NC
61−62	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]5.138	[1] C[2] NC
62−64	MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]	[1] C[2] NC
64−65	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé5.547 5.556	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]5.547 5.556	[1] C
65−66	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚPEVNÁMEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivéKOSMICKÉHO VÝZKUMU5.547	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ [1]PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU [1]5.547	[1] C
66−71	MEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ 5.553 5.558DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁRADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ5.554	MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.553 5.558DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.554	[1] C[2] NC
71−74	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2]POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [2]CZ10	[1] C[2] NC
74−76	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁROZHLASOVÁDRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁKosmického výzkumu (sestupný směr)5.561	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]ROZHLASOVÁ [1]DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.561	[1] C
76−77,5	RADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérskáKosmického výzkumu (sestupný směr)5.149	RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]Amatérská [1]Družicová amatérská [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.149	[1] C[2] NC
77,5−78	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁRadioastronomickáKosmického výzkumu (sestupný směr)5.149	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]Radioastronomická [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.149	[1] C
78−79	RADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérskáRadioastronomickáKosmického výzkumu (sestupný směr)5.149 5.560	RADIOLOKAČNÍ [1] [2]Amatérská [1]Družicová amatérská [1]Radioastronomická [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.149 5.560	[1] C[2] NC
79−81	RADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérskáKosmického výzkumu (sestupný směr)5.149	RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]Amatérská [1]Družicová amatérská [1]Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.149	[1] C[2] NC
81−84	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)RADIOASTRONOMICKÁKosmického výzkumu (sestupný směr)5.149 5.561A	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2]POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [2]RADIOASTRONOMICKÁ [1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]5.149 5.561A	[1] C[2] NC
84−86	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁ5.149	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149	[1] C
86−92	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
92−94	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍ5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]5.149	[1] C[2] NC
94−94,1	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní)RADIOLOKAČNÍKOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní)Radioastronomická5.562 5.562A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1]Radioastronomická [1]5.562 5.562A	[1] C[2] NC
94,1−95	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍ5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1] [2]5.149	[1] C[2] NC
95−100	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍRADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ5.149 5.554	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [2]RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]5.149 5.554	[1] C[2] NC
100−102	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.341	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.341	[1] C
102−105	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁ5.149 5.341	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149 5.341	[1] C
105−109,5	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B5.149 5.341	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]5.149 5.341	[1] C
109,5−111,8	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.341	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.341	[1] C
111,8−114,25	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B5.149 5.341	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]5.149 5.341	[1] C
114,25−116	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.341	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.341	[1] C
116−119,98	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)MEZIDRUŽICOVÁ 5.562CKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.341	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.341	[1] C
119,98− 122,25	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)MEZIDRUŽICOVÁ 5.562CKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.138 5.341	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.138 5.341	[1] C
122,25−123	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ 5.558Amatérská5.138	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]Amatérská [1]5.138	[1] C
123−130	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)RADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍRadioastronomická5.149 5.554	DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]RADIONAVIGAČNÍ [1]DRUŽICOVÁ RADIONAVIG. [1]Radioastronomická [1]5.149 5.554	[1] C
130−134	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.562EPEVNÁMEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ 5.558RADIOASTRONOMICKÁ5.149 5.562A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.562E [1]PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149 5.562A	[1] C
134−136	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁRadioastronomická	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]Radioastronomická [1]	[1] C
136−141	RADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérská5.149	RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1]Amatérská [1]Družicová amatérská [1]5.149	[1] C
141−148,5	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍ5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1]5.149	[1] C
148,5−151,5	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
151,5−155,5	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍ5.149	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1]5.149	[1] C
155,5−158,5	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B5.149 5.562F 5.562G	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]5.149 5.562F 5.562G	[1] C
158,5−164	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]	[1] C
164−167	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
167−174,5	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)MEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ 5.5585.149	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]5.149	[1] C
174,5−174,8	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ 5.558	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]	[1] C
174,8−182	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)MEZIDRUŽICOVÁ 5.562HKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]	[1] C
182−185	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
185−190	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)MEZIDRUŽICOVÁ 5.562HKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]	[1] C
190−191,8	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
191,8−200	PEVNÁMEZIDRUŽICOVÁPOHYBLIVÁ 5.558DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁRADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ5.149 5.341 5.554	PEVNÁ [1]MEZIDRUŽICOVÁ [1]POHYBLIVÁ 5.558 [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1]RADIONAVIGAČNÍ [1]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]5.149 5.341 5.554	[1] C
200−202	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.341 5.563A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.341 5.563A	[1] C
202−209	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.341 5.563A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.341 5.563A	[1] C
209−217	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁ5.149 5.341	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149 5.341	[1] C
217−226	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B5.149 5.341	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1]5.149 5.341	[1] C
226−231,5	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340	[1] C
231,5−232	PEVNÁPOHYBLIVÁRadiolokační	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]Radiolokační [1]	[1] C
232−235	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁRadiolokační	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]Radiolokační [1]	[1] C
235−238	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.563A 5.563B	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.563A 5.563B	[1] C
238−240	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr)POHYBLIVÁRADIOLOKAČNÍRADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1]RADIONAVIGAČNÍ [1]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]	[1] C
240−241	PEVNÁPOHYBLIVÁRADIOLOKAČNÍ	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1]	[1] C
241−248	RADIOASTRONOMICKÁRADIOLOKAČNÍAmatérskáDružicová amatérská5.138 5.149	RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIOLOKAČNÍ [1]Amatérská [1]Družicová amatérská [1]5.138 5.149	[1] C
248−250	AMATÉRSKÁDRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁRadioastronomická5.149	AMATÉRSKÁ [1]DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]Radioastronomická [1]5.149	[1] C
250−252	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní)RADIOASTRONOMICKÁKOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)5.340 5.563A	DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]5.340 5.563A	[1] C
252−265	PEVNÁ POHYBLIVÁDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr)RADIOASTRONOMICKÁRADIONAVIGAČNÍDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ  5.149 5.554	PEVNÁ [1]POHYBLIVÁ [1]DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]RADIONAVIGAČNÍ [1]DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]5.149 5.554	[1] C
265−275	PEVNÁDRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)POHYBLIVÁRADIOASTRONOMICKÁ5.149 5.563A	PEVNÁ [1]DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1]POHYBLIVÁ [1]RADIOASTRONOMICKÁ [1]5.149 5.563A	[1] C
275−1000	(nepřiděleno) 5.565

163/2008 Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání 30.05.2008

163
VYHLÁŠKA
ze dne 30. dubna 2008
o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 112 odst. 4 tohoto zákona, ve znění zákona č. 235/2006 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb.:

§ 1
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zemským digitálním televizním vysíláním televizní vysílání ve standardu DVB-T, kdy pro přenos signálu rádiovým kanálem je využíváno digitální modulační schéma,
b) zemským analogovým televizním vysíláním televizní vysílání, kdy pro přenos signálu rádiovým kanálem je využívána analogová modulace s jedním částečně potlačeným postranním pásmem (AM-VSB),
c) rádiovým kanálem část rádiového spektra vymezená následujícím způsobem:
1. v I. televizním pásmu 48,5 - 66 MHz pro rádiový kanál označený R1 vymezený k zemskému analogovému vysílání rozsahem rádiových kmitočtů od 48,5 - 56,5 MHz, pro rádiový kanál označený R2 vymezený k zemskému analogovému vysílání rozsahem rádiových kmitočtů 58 - 66 MHz,
2. ve III. televizním pásmu 174 - 230 MHz pro rádiový kanál označený Rn a vymezený k zemskému analogovému vysílání rozsahem rádiových kmitočtů od (174 + (n - 6) . 8) do (174 + (n - 5). 8) v MHz, kde n je rovno 6 až 12,
3. ve IV. a V. televizním pásmu 470 - 862 MHz pro rádiový kanál označený n a vymezený k zemskému analogovému i digitálnímu vysílání rozsahem rádiových kmitočtů od (470 + (n - 21) . 8) do (470 + (n - 20) . 8) v MHz, kde n je rovno 21 až 69, přičemž hranici mezi IV. a V. televizním pásmem tvoří horní kmitočet rádiového kanálu 34,
d) pevnou přijímací anténou směrová anténa se ziskem minimálně 3,5 dB v I. televizním pásmu, 7 dB ve III. televizním pásmu, 10 dB ve IV. televizním pásmu a 12 dB v V. televizním pásmu, umístěná vně budovy v úrovni střechy nebo mimo zástavbu ve výšce 10 m nad úrovní terénu,
e) televizním přijímačem zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního signálu bez ohledu na způsob příjmu1),
f) standardním přijímacím zařízením:
1. pro zemské analogové televizní vysílání televizní přijímač o minimální citlivosti -61 dBm v I. a III. televizním pásmu a -58 dBm ve IV. a V. televizním pásmu připojený koaxiálním kabelem s impedancí 75 Ω k pevné přijímací anténě,
2. pro zemské digitální televizní vysílání televizní přijímač o minimální citlivosti -77 dBm připojený koaxiálním kabelem s impedancí 75 Ω k pevné přijímací anténě.
Za standardní přijímací zařízení pro zemské analogové nebo digitální televizní vysílání se považuje i televizní přijímač připojený ke kabelovému systému2) zajišťujícímu společný příjem televizního vysílání,
g) vysílačem vysílací rádiové zařízení určené pro šíření zemského analogového televizního vysílání (dále jen „analogový vysílač“) nebo zemského digitálního televizního vysílání (dále jen „digitální vysílač“),
h) měřicím bodem místo, kde je měřena intenzita elektromagnetického pole a případné další parametry televizních signálů a subjektivně hodnocena kvalita televizního signálu; měřicí bod je určen zeměpisnými souřadnicemi v soustavě Světového geodetického referenčního systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního předpisu3), podrobnějším popisem místa a adresou, pokud je pro toto místo stanovena,
i) měřicí soupravou pro měření intenzity elektromagnetického pole souprava tvořená anténou se známým anténním faktorem (dále jen „měřicí anténa“), měřicím přijímačem nebo analyzátorem spektra (dále jen „měřicí přístroj“) a koaxiálním kabelem s impedancí přizpůsobenou měřicí anténě a měřicímu přístroji,
j) anténním faktorem konstanta udávaná v dB, sloužící k přepočítání hodnoty napětí naměřené měřicím přístrojem na svorkách měřicí antény, udávané v dBµV, na intenzitu elektromagnetického pole, udávanou v dBµV/m.
Intenzita elektromagnetického pole

§ 2
(1) Pokrytí území televizním vysíláním se posuzuje na základě zjištěných hodnot intenzity elektromagnetického pole (dále jen „intenzita“) signálu zemského televizního vysílání.
(2) Intenzita signálu zemského televizního vysílání se stanovuje v případě
a) analogového vysílání na základě výpočtu za podmínek podle § 4 a v případě ověření výsledku výpočtu měřením provedeným podle § 9, 10 a 11,
b) digitálního vysílání na základě výpočtu za podmínek podle § 5 a v případě ověření výsledku výpočtu měřením provedeným podle § 9, 10 a 12.

§ 3
(1) Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m s trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie zejména zástavby a porostů.
(2) Výpočet intenzity respektuje signály vysílačů, které jsou uvedeny v databázi Českého telekomunikačního úřadu a jejichž provoz zvyšuje úroveň rušení přijímaného signálu v posuzovaném území (dále jen „známé rušící signály“). Známé rušící signály pro výpočet jsou dány technickými parametry vysílačů provozovaných na území České republiky a zahraničních mezinárodně zkoordinovaných analogových nebo digitálních vysílačů. Při výpočtu se uvažuje pouze troposférické rušení.

§ 4
Metoda stanovení intenzity na území pokrytém signálem zemského analogového televizního vysílání výpočtem
Výpočet intenzity se provádí s následujícími parametry
a) minimální hodnoty intenzity užitečného signálu zemského analogového televizního vysílání jsou: TV pásmo Rozsah rádiových kmitočtů Emin (dBμV/m)
I. 48,5 - 66 MHz 48
III. 174 - 230 MHz 55
IV. 470 - 582 MHz 65
V. 582 - 862 MHz 70
b) křivky šíření elektromagnetických vln jsou vztažené pro 50 % míst, 50 % času pro užitečný signál a pro 50 % míst, 10 % času pro rušící signál,
c) příjem na pevnou přijímací anténu,
d) s korekčním faktorem na charakteristiku terénu v místě příjmu (clearance angle) (dále jen „korekční faktor na CA“); korekční faktor na CA musí být obsažen v metodě výpočtu,
e) ochranné poměry pro výpočet rušení analogového televizního signálu způsobeného digitálním televizním signálem jsou: Užitečný signál Rušící signál Rádiový kanál Ochranný poměr (dB)
analogový digitální shodný 34
analogový digitální sousední horní -8
analogový digitální sousední spodní -9

f) ochranné poměry pro výpočet rušení analogového televizního signálu způsobeného analogovým televizním signálem jsou:

1. pro shodný rádiový kanál:
Ofset (násobky 1/12 řádkového kmitočtu) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Normální ofset (stabilita ± 500 Hz) 45 44 40 34 30 28 27 28 30 34 40 44 45
Přesný ofset (stabilita ± 1 Hz) 32 34 30 26 22 22 24 22 22 26 30 34 38

2. pro sousední rádiové kanály:
Sousední horní -6dB
Sousední spodní -9dB

§ 5 Metoda stanovení intenzity na území pokrytém signálem zemského digitálního televizního vysílání výpočtem
Výpočet intenzity se provádí s následujícími parametry
a) minimální hodnoty intenzity užitečného signálu zemského digitálního televizního vysílání jsou:
Rozsah rádiových kanálů Hodnota intenzity Emin (dBμV/m)
5 - 6 48
7 - 9 49
10 - 12 50
21 - 22 52
23 - 30 53
31 - 38 54
39 - 47 55
48 - 58 56
59 - 69 57
b) křivky šíření elektromagnetických vln jsou vztažené pro 50 % míst, 50 % času pro užitečný signál a pro 50 % míst, 1 % času pro rušící signál,
c) příjem na pevnou přijímací anténu,
d) s korekčním faktorem na CA;
korekční faktor na CA musí být obsažen v metodě výpočtu,
e) systémová varianta zemského digitálního televizního vysílání je s modulačním schématem šedesátičtyřstavové kvadraturní amplitudové modulace (64-QAM),
provozním režimem s počtem 6817 nosných kmitočtů (8K), kódovým poměrem udávajícím míru zabezpečení přenosového systému proti chybám v hodnotě 2/3 a ochranným
intervalem pro zajištění příjmu nerušeného vícecestným šířením (nežádoucími odrazy) a umožňujícího použití jednofrekvenčních sítí v hodnotě 1/4,
f) ochranné poměry pro výpočet rušení jsou:
Užitečný signál Rušící signál Rádiový kanál Ochranný poměr (dB)
digitální digitální shodný 20
digitální digitální sousední -30
digitální analogový shodný 4,5
digitální analogový sousední horní -38
digitální analogový sousední spodní -35

§ 6 Stanovení pokrytí území signálem zemského televizního vysílání
(1) Pokrytí území se stanoví na základě výpočtu intenzity v oblasti, jejíž hranice odpovídají územnímu členění České republiky4) nebo hranicím územní oblasti5) (dále jen „zájmové území“).
(2) Zájmové území je pokryto zemským televizním vysíláním, pokud signál z jednoho nebo více vysílačů dosahuje
a) pro signál zemského analogového televizního vysílání intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě pro příjem na pevnou přijímací anténu podle § 4 písm. a) a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 4 písm. e) a f),
b) pro signál zemského digitálního televizního vysílání intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě pro příjem na pevnou přijímací anténu podle § 5 písm. a) a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 5 písm. f).
(3) Pokrytí území signálem zemského televizního vysílání se udává pro jednotlivá zájmová území jako poměr plochy zájmového území pokryté zemským televizním vysíláním a celkové plochy tohoto zájmového území vyjádřený v procentech.

§ 7 Odvozené pokrytí obyvatel signálem zemského televizního vysílání
(1) Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání se provádí pro jednotlivé obce České republiky, přičemž se vychází z počtu obyvatel jednotlivých obcí podle údajů Českého statistického úřadu vyplývajících z posledního provedeného sčítání lidu6). V případě dostupnosti aktuálních statistických údajů Českého statistického úřadu se při vyhodnocení může vycházet i z těchto aktuálních údajů.
(2) Vyhodnocení pokrytí počtu obyvatel signálem zemského televizního vysílání v obci se provádí pro jednotlivé základní sídelní jednotky7) přiřazené příslušné obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání v základní sídelní jednotce se stanoví jako součin podílu území základní sídelní jednotky pokrytého signálem zemského televizního vysílání k celkové ploše území základní sídelní jednotky a celkového počtu obyvatel základní sídelní jednotky. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání v obci se stanoví jako součet počtu obyvatel pokrytých zemským televizním vysíláním v jednotlivých základních sídelních jednotkách v obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání v obci se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání v obci k celkovému počtu obyvatel obce vyjádřený v procentech.
(3) Počet obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání pro celou Českou republiku, případně vybranou část území větší než obec, je dán součtem obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání v jednotlivých obcích vybrané části území. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání se zpravidla uvádí jako podíl zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání k celkovému počtu obyvatel České republiky nebo vybrané části území vyjádřený v procentech.

§ 8 Ověření výsledků výpočtu měřením
(1) Měření k ověření výsledku výpočtu se provádí zejména v případě
a) posuzování signálu z jednoho vysílače zejména v okrajových oblastech území pokrytého signálem tohoto vysílače,
b) posuzování signálu z více vysílačů zejména v členitém horském terénu, na částech území zastíněných terénními překážkami, vysokými budovami a podobně.
(2) V případech, kdy bylo provedeno měření, jsou pro posouzení pokrytí území televizním signálem směrodatné výsledky měření intenzity signálu zemského
televizního vysílání a subjektivního hodnocení jeho kvality.

§ 9 Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu
(1) Měření intenzity se provádí měřicí soupravou s měřicí anténou a subjektivní hodnocení kvality signálu se posuzuje na televizním přijímači připojeném
na anténu pro hodnocení kvality signálu.
(2) Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu zemského televizního vysílání jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.
(3) Minimální požadavky na technické vlastnosti televizních přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského televizního vysílání jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.
(4) Postup při provádění subjektivního hodnocení kvality signálu zemského televizního vysílání je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.
(5) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality přijímaných signálů zemského televizního vysílání se provádí na měřicích bodech.
(6) Měřicí body pro měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu se volí s ohledem na členitost terénu a zástavby v obci na místech, která nejsou v těsné blízkosti překážek nebo objektů, zastiňujících směr k vysílači, jehož signál je měřen, a nejsou ovlivněna nadzemním metalickým vedením a dalšími vlivy.
(7) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu se provádí
a) ve výšce 10 m nad terénem, pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak,
b) na střechách budov v případech, kdy výškové ohraničení staveb přesahuje výšku 10 m nad terénem.
(8) V případech, kdy je změřená hodnota intenzity:
a) pro zemské analogové televizní vysílání nižší než hodnota intenzity uvedená v § 4 písm. a), nebo
b) pro zemské digitální televizní vysílání nižší než hodnota intenzity uvedená v § 5 písm. a),
je pro vyloučení možnosti měření v lokálním minimu, vzniklém vlivem vícecestného šíření televizních signálů, třeba zjistit maximální hodnotu intenzity
při horizontální změně umístění měřicí antény o nejméně 1 m. Nasměrováním měřicí antény na měřený vysílač analogové televize nebo na signál s nejlepším
subjektivním hodnocením kvality signálu DVB-T se zjistí závislost intenzity na změně výšky měřicí antény v rozmezí 5 m až 10 m. Ze zjištěných hodnot
se vybere maximální hodnota intenzity.
(9) Pro každý měřicí bod se stanoví váhový koeficient, který představuje odhad počtu obyvatel dané obce vyjádřený v procentech, které daný měřicí bod reprezentuje.
Váhový koeficient pro každý měřicí bod stanovuje měřicí technik v průběhu měření v obci; při stanovení váhového koeficientu se berou v úvahu údaje o počtu
obyvatel v příslušné základní sídelní jednotce přiřazené příslušné obci. Součet váhových koeficientů všech měřicích bodů v obci musí být roven 100 %.
(10) Údaje o měřicím bodě, datu, době a dalších podmínkách měření se spolu s naměřenými hodnotami intenzity a údaji o subjektivním hodnocení kvality přijímaných signálů zemského televizního vysílání zaznamenávají do tabulky záznamu měření. Vzor tabulky, způsob jejího vyplnění a formát údajů je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

§ 10 Postup stanovení počtu měřicích bodů
(1) Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště pro příslušný měřený signál. Na měřicích bodech se provede měření intenzity a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl intenzit podle vzorce:
Δ E = Enmax. - Enmin.
kde je: Δ E rozdíl intenzit,
Enmax. maximální hodnota naměřené intenzity,
Enmin. minimální hodnota naměřené intenzity.
(2) Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota
a) Δ E ≤ 5 dB, není třeba zvyšovat počet měřicích bodů,
b) Δ E větší než 5 dB, je třeba zvolit počet měřicích bodů takto:
1. pokud je Δ E 0 až 5 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 5,
2. pokud je Δ E 6 až 10 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 7,
3. pokud je Δ E 11 až 15 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 15,
4. pokud je Δ E 16 až 20 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 27.
V případě, že je Δ E větší než 21 dB, je nutno posuzované území rozdělit na menší, samostatně posuzované části.

§ 11
Měření a vyhodnocení pokrytí území pokrytého signálem zemského analogového televizního vysílání
(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části nebo území základní sídelní jednotky.
(2) Měřicí anténa se nastavuje ve směru maximální intenzity měřeného signálu a anténa pro subjektivní hodnocení kvality se nastavuje ve směru nejlepšího obrazu.
(3) Subjektivní hodnocení kvality signálu se provádí postupem a podle stupnice uvedené v příloze č. 3 bodu A.2.
(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle přílohy č. 3 bodu A.1. a subjektivní hodnocení kvality signálu je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu A.2. této vyhlášky.
(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b), je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle přílohy č. 3 bodu A.1. a subjektivní hodnocení kvality signálu je
a) pro účely skupinového příjmu hodnoceno nejméně stupněm Q4,
b) pro účely individuálního příjmu hodnoceno nejméně stupněm Q3 podle přílohy č. 3 bodu A.2. této vyhlášky.
(6) Výsledné pokrytí zájmového území je dáno jako procento jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů.

§ 12
Měření a vyhodnocení pokrytí území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání
(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části nebo území základní sídelní jednotky.
(2) Měřicí anténa se nastavuje ve směru, ze kterého je přijímán signál zemského digitálního televizního vysílání s nejlepším subjektivním hodnocením kvality.
(3) Na měřicím bodě se kontroluje na analyzátoru spektra tvar spektra přijímaného signálu. V případě, že se provádí měření měřicím přijímačem, provede se měření modulační chybovosti (MER), případně též bitové chybovosti (BER).
(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 5 písm. a) a subjektivní hodnocení kvality signálu je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu B.1. této vyhlášky.
(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b), je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 5 písm. a) a subjektivní hodnocení kvality signálu je
a) pro účely skupinového příjmu hodnoceno stupněm Q5,
b) pro účely individuálního příjmu hodnoceno nejméně stupněm Q3 podle přílohy č. 3 bodu B.1. této vyhlášky.
(6) Výsledné pokrytí zájmového území je dáno jako procento jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů.

§ 13 Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem zemského televizního vysílání
(1) Počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem zemského televizního vysílání se z naměřených hodnot intenzity a subjektivního hodnocení kvality signálu určuje podle vzorce:
P = ∑ vi . pi
i = 1 ...n [%] ,
kde je:
P počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem zemského televizního vysílání,
n počet měřicích bodů,
vi váhový koeficient stanovený podle § 9 odst. 9,
pi hodnota vyjadřující pokrytí oblasti reprezentované měřicím bodem stanovená pro zemské analogové televizní vysílání podle § 11 odst. 4 a 5 nebo pro zemské digitální televizní vysílání podle § 12 odst. 4 a 5. Tato hodnota je rovna
a) 0 pro měřicí místo nepokryté, nebo
b) 1 pro měřicí místo pokryté signálem zemského televizního vysílání.
(2) Výsledný počet obyvatel pokrytých zemským televizním vysíláním v území větším, než je zájmové území, je dán součtem počtu obyvatel pokrytých v jednotlivých zájmových územích.

§ 14 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu: PhDr. Dvořák, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 163/2008 Sb.
Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu zemského televizního vysílání
1. Měřicí souprava pro měření signálu analogového televizního vysílání musí splňovat tyto parametry.
1.1 Měřicí přístroj kmitočtový rozsah 47 - 862 MHz
přesnost měření úrovní ± 2,0 dB
rozsah měření úrovní 0 - 120 dBμV
IFBW volitelná minimálně lx v rozsahu 100 - 300 kHz
detektor PK, AV
potlačení zrcadlových kmitočtů větší než 70 dB
potlačení mezifrekvenčního signálu větší než 70 dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota +5 - +45 °C

1.2 Měřicí anténa
kmitočtový rozsah 47 - 862 MHz
výstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota -15 - +45°C
Pro měření na měřícím bodě se použije směrová anténa.

2. Měřicí souprava pro měření signálu digitálního televizního vysílání musí splňovat tyto parametry.
2.1 Měřící přístroj kmitočtový rozsah 174 - 862 MHz
přesnost měření úrovní ± 2,0 dB
rozsah měření úrovní 20 - 100 dBμV
šířka pásma mezifrekvence automaticky volitelná podle kanálové rozteče 7/8 MHz
detektor RMS
potlačení zrcadlových kmitočtů větší než 70dB
potlačení mezifrekvenčního signálu větší než 70dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota +5 - +45 °C

2.2 Měřicí anténa kmitočtový rozsah 174 - 862 MHz
výstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota -15 - +45°C

Pro měření na měřícím bodě se použije směrová anténa.
3. Nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity
3.1 Měření signálů analogového televizního vysílání (AM-VSB)
3.1.1 Nastavení základních parametrů analyzátoru spektra:
šířka pásma rozlišení RBW 300 kHz
detektor PK
stopa max. hold
spán 10 MHz
swp 200 ms
korekce hodnotou útlumu anténního koaxiálního kabelu

3.1.2 Nastavení základních parametrů měřícího přijímače:
Nastavení špičkového detektoru - PK
Šířka pásma mezifrekvence IFBW - 100 - 300 kHz
Uvedené parametry měřícího přijímače se zpravidla automaticky nastaví při zvolení funkce měření analogové televize (AM-VSB).

3.2 Měření signálů digitálního televizního vysílání DVB-T
3.2.1 Měření intenzity se provádí jako integrační měření, tj. měření v celé šířce pásma signálu DVB-T u spektrálních analyzátorů funkcí „výkon v kanálu“
nebo u ostatních měřicích přístrojů odpovídajícím nastavením parametrů. Použitím uvedené funkce jsou parametry měřícího přístroje nastaveny zpravidla
automaticky. V případě, že nedojde k automatickému nastavení parametrů měřícího přístroje, musí být nastaveny ručně následující parametry:
šířka pásma rozlišení RBW 7,61 MHz
detektor RMS
stopa C/W nebo AVG
spán 10 MHz doporučená hodnota
swp 200 ms (pro stabilnější záznam lze i 500 ms)
korekce hodnotou útlumu anténního koaxiálního kabelu

3.2.2 Při použití měřících přístrojů, které umožňují pouze měření s malou šířkou pásma rozlišení (RBW) (dále jen „RBW“) nebo malou šířkou pásma mezifrekvence (IFBW), musí být parametry měřícího přístroje nastaveny následovně:
detektor RMS
stopa C/W nebo AVG
spán 10 MHz doporučená hodnota
swp 200 ms (pro stabilnější záznam lze i 500 ms)
korekce hodnotou útlumu anténního koaxiálního kabelu

Pro zajištění maximální přesnosti měření musí být RBW nastavena na nejvyšší hodnotu, kterou měřicí přístroj umožňuje. Střední kmitočet, na kterém je měření prováděno, musí být stanoven s ohledem na tvar spektra v celém rádiovém kanálu, zejména při rozvlnění temene signálu vlivem odrazů tak, aby měření reprezentovalo střední hodnotu měřeného signálu.
Výsledná intenzita se stanoví v závislosti na korekci pro použitou RBW podle vztahu:
EDVB-T = Enam + Kl + K2 [dBμV/m, dBμV/m, dB, dB]
kde je:
Enam naměřená intenzita [dBμV/m]
Kl = 10 . log (7,61/RBW) [dB]
K2 = 0,3 [dB] korekce pro přepočet šumové šířky pásma měřícího přístroje

Pozn.: Hodnota RBW musí být uvedena v MHz.

Seznam použitých zkratek:
a) IFBW - šířka propustnosti mezifrekvenčního filtru selektivního měřícího přijímače,
b) RBW - šířka propustnosti mezifrekvenčního filtru spektrálního analyzátoru,
c) swp - doba přeběhu, za kterou se spektrální analyzátor přeladí od nejnižšího k nejvyššímu zobrazovanému kmitočtu (sweep time),
d) span - kmitočtový rozsah přelaďování spektrálního analyzátoru, rozdíl nejnižšího a nejvyššího zobrazovaného kmitočtu,
e) detektor PK - detekce špičkové hodnoty televizního signálu,
f) detektor AV - detekce střední hodnoty televizního signálu,
g) detektor RMS - detekce efektivní hodnoty televizního signálu,
h) stopa C/W - záznam aktuálního průběhu signálu přepisem předchozího po každé době přeběhu (mazání/zápis - Clear/Write),
i) stopa AVG - záznam digitálně průměrovaného signálu (Averaging),
j) stopa max. hold - záznam maximální hodnoty signálu za celou dobu měření,
k) rozlišení SDTV - označení kvality obrazu digitální televize, které odpovídá kvalitě při vysílání analogové televize v normě PAL D,K.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 163/2008 Sb.
Minimální požadavky na technické vlastnosti televizních přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského televizního vysílání
Minimální požadavky na technické vlastnosti televizního přijímače jsou pro
1. Hodnocení signálů analogové televize (AM-VSB)
1.1 Televizní přijímač kmitočtový rozsah 47 - 862 MHz
citlivost VHF pásmo -61dBm
citlivost UHF pásmo -58 dBm
úhlopříčka displeje věrší než 14"
kontrast větší než 500 : 1
jas větší než 300 cd/m2
odezva (LCD) ≤ 8ms
rozlišení SDTV
zobrazení teletextu
konektor SCART
Pozn.: pro subjektivní hodnocení lze rovněž použít monitor s interními nebo externími PC kartami, které zajišťují splnění těchto požadavků.

1.2 Přijímací anténa
Přijímací anténa pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského analogového televizního vysílání je směrová anténa se ziskem minimálně:
zisk antény kmitočtový rozsah TV pásmo
3,5 dB 48,5 - 66 MHz I.
7 dB 174 - 230 MHz III.
10 dB 470 - 582 MHz IV.
12 dB 582 - 862 MHz V.
Přijímací anténa musí být k televiznímu přijímači připojena koaxiálním kabelem odpovídající impedance s nízkým útlumem a kvalitním stíněním.

2. Hodnocení signálů digitální televize (DVB-T)
2.1 Televizní přijímač
Pro subjektivní hodnocení kvality signálů zemského digitálního televizního vysílání pro účely měření pokrytí lze využít standardní televizní přijímač, který splňuje základní parametry podle technické normy ČSN EN 62216-1.

2.2 Přijímací anténa
Přijímací anténa pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského digitálního televizního vysílání je anténa s vlastnostmi podle bodu 1.2.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 163/2008 Sb.
Subjektivní hodnocení kvality signálu zemského televizního vysílání
Subjektivní posouzení kvality signálu analogového televizního vysílání vychází z naměřené hodnoty intenzity a zjištěných rušivých vlivů.

A. Minimální intenzity signálu analogového televizního vysílání
1. Pro účely měření pokrytí signálem zemského analogového televizního vysílání jsou minimální intenzity chráněné proti rušení a minimální intenzity pro místa bez rušení následující:
TV pásmo I. III. IV. V.
Emin (dBμV/m) 48 55 65 70
Ebez rušení (dBμV/m) 40 43 55 58
2. Subjektivní hodnocení kvality signálu
Při subjektivním hodnocení kvality signálů zemského analogového televizního vysílání se přihlíží k náchylnosti tohoto signálu na degradace, závisející velkou měrou na zisku antény (odstup c/n) a na její směrovosti (rušení vícecestným šířením signálů, interferencí od jiných vysokofrekvenčních signálů). Z těchto důvodů musí být použita anténa s parametry minimálně podle § 1 odst. 1 písm. d). Přijímací anténa měřicí soupravy se nasměruje do azimutu na maximální intenzitu. V případě, že je signál degradován rušením, nastaví se azimut přijímací antény na minimum tohoto rušení. Tento poznatek se zaznamená formou poznámky do tabulky naměřených hodnot.
Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije pětistupňové hodnocení:
stupeň hodnocení kvality degradace kvality
Q5 výborná nepozorovatelná
Q4 velmi dobrá pozorovatelná, ale neobtěžující
Q3 dobrá mírně obtěžující
Q2 nevalná obtěžující
Q1 špatná velmi obtěžující

Míra rušení se hodnotí podle následujících stupňů:
stupeň rušení degradace kvality
R1 pozorovatelná, ale neobtěžující
R2 mírně obtěžující
R3 obtěžující a velmi obtěžující

Stupeň míry rušení se doplní následujícím označením druhu degradace:
o odrazy
š šum
i interference
d rušení signálem digitální televize
p průmyslové rušení
z zkreslení
n jiná degradace (zapsat do poznámky)

Pro celkové posouzení kvality signálu na měřicím bodě se vychází z intenzity a rušivých vlivů (degradace). Provázanost mezi stupněm subjektivního hodnocení kvality, intenzitou a rušením je definována následující tabulkou: stupeň intenzita rušení
Q5 E ≥ Emin rušení žádné
Q4 E ≥ Emin rušení R1
Q3 E ≥ Emin rušení R2
Q3 E ≥ Ebez rušení rušení žádné nebo R1
Q2 E ≥ Emin rušení R3
Q2 E ≥ Ebez rušení rušení R2
Q2 E ≥ Emin rušení žádné, R1 nebo R2
Q1 E ≥ Ebez rušení rušení R3
Q1 E ≥ Ebez rušení rušení R2
Q1 E ≥ Ebez rušení rušení žádné

B. Minimální hodnoty intenzity signálu digitálního televizního vysílání
1. Pro účely měření pokrytí signálem zemského digitálního televizního vysílání se použijí minimální hodnoty intenzity uvedené v § 5 písm. a) této vyhlášky.
2. Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije následující třístupňové hodnocení: Q1 kvalita špatná, časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje
Q3 kvalita dobrá, jednotlivý mžikový výpadek (viz další text)
Q5 kvalita výborná, nepozorovatelné závady v kvalitě obrazu a zvuku
Doba sledování kvality obrazu i zvuku na vybraném programu z měřeného multiplexu je minimálně 3 minuty. V případě výskytu jednotlivého mžikového výpadku
je třeba zaměřit se na zjištění jeho zdroje (na zvýšenou chybovost má vliv nízká intenzita, impulsní nebo jiné rušení vysokofrekvenčním signálem a pod.).
Při zaznamenání tohoto jevu na více bodech v měřené lokalitě bez logického vysvětlení nízkým odstupem c/n se musí provést detailní rozbor příčin degradace
signálu digitálního televizního vysílání.
3. Při hodnocení kvality signálu digitálního televizního vysílání se podle možnosti použitých měřicích přístrojů měří některý z parametrů definujících objektivně kvalitu dekódovaného signálu OFDM.
3.1 Měření chybovosti BER se provádí před Viterbiho dekodérem, kde se měří chybovosti přenášeného datového toku před korekcí, nebo za Viterbiho dekodérem,
kde se měří chybovost po korekci osamocených chyb v datovém toku. Pro účely měření kvality signálu digitálního televizního vysílání se obvykle
měří BER za Viterbiho dekodérem, kde referenční hodnota pro bezporuchový příjem je BER menší než 02 E-04.
3.2 Modulační chybovost MER je parametr, který komplexně hodnotí kvalitu přijímaného signálu (odstup modulačních chyb signálu DVB-T). Doporučená hodnota pro bezporuchový příjem je MER ≥ 22dB.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 163/2008 Sb.
Vzor tabulky pro záznam měření
1) § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.
2) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
4) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 3 nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu).
6) § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 2 písm. s) zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů

161/2008 Nařízení vlády o technickém plánu přechodu od 15.05.2008

Obsah
§ 1 - Rozsah působnosti
§ 2 - Vymezení pojmů
§ 3 - Vymezení územních oblastí
§ 4 - Základní podmínky přechodu
§ 5 - Vysílací síť 1
§ 6 - Další vysílací sítě pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání
§ 7 - Zajištění regionálního zemského digitálního televizního vysílání
§ 8 - Vypínání zemského analogového televizního vysílání
§ 9 - Dokončení procesu přechodu
Přílohy
Aktuální verze



161

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 28. dubna 2008

o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání
 (nařízení vlády o technickém plánu přechodu)

Vláda nařizuje podle čl. II bodu 1 zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, k provedení čl. II bodu 1 tohoto zákona:

§ 1
Rozsah působnosti

Toto nařízení se vztahuje na zemské analogové televizní vysílání1) a zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2).

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) vysílačem velkého výkonu vysílač3) zajišťující zemské analogové televizní vysílání1) na území České republiky s maximálním efektivním vyzářeným výkonem (ERPmax) rovným nebo větším než 30 dBW,

b) vysílačem malého výkonu vysílač3) nebo televizní převaděč zajišťující zemské analogové televizní vysílání1) na území České republiky s maximálním efektivním vyzářeným výkonem (ERPmax) menším než 30 dBW,

c) vysílací sítí veřejná komunikační síť tvořená digitálními vysílači3),

d) digitálním multiplexem souhrnný datový tok obsahující dílčí datové toky náležející jednotlivým televizním, popřípadě rozhlasovým programům, službám přímo souvisejícím s programy nebo dodatečným službám, které jsou upraveny pro společný přenos a následné šíření prostřednictvím vysílací sítě,

e) souběžným vysíláním současné šíření zemského analogového televizního vysílání a zemského digitálního televizního vysílání téhož televizního programu v územní oblasti,

f) základním souběžným vysíláním souběžné vysílání odpovídající nejméně územnímu rozsahu vysílání z analogového vysílače velkého výkonu.

§ 3
Vymezení územních oblastí

V procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen „proces přechodu“) se postupuje po územních oblastech, které jsou vymezeny spojnicemi vrcholových bodů příslušného mnohoúhelníku nebo státní hranicí České republiky. Členění území České republiky na jednotlivé územní oblasti, vymezení vrcholových bodů a grafické znázornění územních oblastí je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 4
Základní podmínky přechodu

(1) Rozsah územní oblasti pokryté zemským digitálním televizním vysíláním se posuzuje podle těchto plánovacích parametrů:

a) modulační schéma šedesátičtyřstavové kvadraturní amplitudové modulace (64-QAM),

b) provozní režim s počtem 6817 nosných kmitočtů (8K),

c) kódový poměr udávající míru zabezpečení přenosového systému proti chybám v hodnotě 2/3,

d) ochranný interval pro zajištění příjmu nerušeného nežádoucími odrazy v hodnotě 1/4.

(2) Základní souběžné vysílání je zajišťováno po dobu uvedenou v příloze č. 2 k tomuto nařízení pro územní rozsah vysílání z vysílačů velkého výkonu uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3) K vypnutí vysílače velkého výkonu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto nařízení může dojít pouze za podmínky, že je zajištěno základní souběžné vysílání po dobu nejméně 6 měsíců, nestanoví-li toto nařízení jinak, a informační kampaň trvala alespoň po dobu 3 měsíců předcházejících vypnutí tohoto vysílače.

(4) K vypnutí zemského analogového televizního vysílání může dojít pouze za podmínky, že je zajištěno pokrytí příslušné územní oblasti zemským digitálním televizním vysíláním alespoň v rozsahu pokrytí stávajícím zemským analogovým televizním vysíláním a informační kampaň trvala alespoň po dobu 3 měsíců před termínem vypnutí zemského analogového televizního vysílání stanoveným v přílohách č. 3 až 5 k tomuto nařízení.

(5) Rozsah pokrytí území zemským digitálním televizním vysíláním zjišťuje operátor4) vysílací sítě výpočtem nebo ověřuje měřením podle jiného právního předpisu, který stanoví způsob stanovení pokrytí signálem televizního vysílání5).

(6) Pokud toto nařízení stanoví doby pro zajištění základního souběžného vysílání před vypnutím vysílače velkého výkonu nebo souběžného vysílání před vypnutím zemského analogového televizního vysílání delší než doby uvedené v odstavcích 3 a 4, je možné vypnout vysílač nebo vypnout zemské analogové televizní vysílání před uplynutím dob uvedených v přílohách č. 2 až 5 k tomuto nařízení. V takovém případě informační kampaň zajišťuje provozovatel zemského analogového televizního vysílání na území, které je tímto vysíláním pokryto, na vlastní náklady. Podmínky a doby stanovené v odstavcích 3 a 4 nejsou tímto ustanovením dotčeny.

(7) V případech, kdy v příloze č. 2 k tomuto nařízení není stanovena doba základního souběžného vysílání, může provozovatel televizního vysílání ze zákona nebo provozovatel televizního vysílání s licencí vypnout vysílač velkého výkonu, pokud uvolněný rádiový kanál bude bezodkladně po vypnutí tohoto vysílače využit pro účely zemského digitálního televizního vysílání. Doba trvání informační kampaně podle odstavce 3 tím není dotčena.

(8) Maximální použitelné hodnoty technických parametrů rádiových kanálů pro zahájení zemského digitálního televizního vysílání ve vysílací síti pro šíření multiplexu veřejné služby (dále jen „vysílací síť 1“) a ve vysílacích sítích 2 a 3 v územních oblastech jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 5
Vysílací síť 1

(1) Vysílací síť 16) je tvořena následujícími rádiovými kanály: 29, 32, 33, 34, 36, 40, 43, 49, 53 a 54.

(2) Rádiové kanály, termíny zahájení zemského digitálního televizního vysílání, doba základního souběhu a termíny vypnutí vysílače velkého výkonu a termíny vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územních oblastech jsou pro vysílací síť 1 uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Provozovatel vysílání ze zákona ukončí zemské digitální vysílání, které není šířeno ve vysílací síti 1, v územních oblastech Praha, Ústí nad Labem, Plzeň a v části Brno město územní oblasti Brno nejpozději ke dni 30. září 2008 a v územní oblasti Ostrava nejpozději ke dni 30. dubna 2011.

§ 6
Další vysílací sítě pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání

Rádiové kanály vysílacích sítí 2, 3 a 4, termíny vypnutí vysílačů velkého výkonu a termíny vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územních oblastech pro vysílací sítě 2 a 3 a termíny zahájení zemského digitálního televizního vysílání pro vysílací sítě 2, 3 a 4 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 7
Zajištění regionálního zemského digitálního televizního vysílání

(1) Vysílací sítě 2, 3 a 4 lze využít rovněž za účelem šíření regionálního zemského digitálního televizního vysílání7). V případě využití vysílací sítě 2, 3 nebo 4 pro šíření programu provozovatele vysílání s licencí udělenou podle jiného právního předpisu8) se tato vysílací síť považuje za vysílací síť umožňující regionální zemské digitální televizní vysílání.

(2) Provozovatelé regionálního zemského analogového televizního vysílání s licencí rozšířenou podle jiného právního předpisu9), jejichž regionální zemské analogové televizní vysílání je šířeno na sdílených rádiových kanálech s provozovatelem celoplošného zemského analogového televizního vysílání s licencí, převedou regionální zemské analogové televizní vysílání na regionální zemské digitální televizní vysílání v souladu s postupem tohoto provozovatele celoplošného zemského analogového televizního vysílání s licencí, nejpozději však do termínu vypnutí zemského analogového televizního vysílání v příslušné územní oblasti.

§ 8
Vypínání zemského analogového televizního vysílání

(1) Zemské analogové televizní vysílání se vypne v rámci příslušné územní oblasti, v níž bylo zahájeno zemské digitální televizní vysílání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, takto:

a) vysílače velkého výkonu se vypnou nebo převedou na zemské digitální televizní vysílání podle odstavce 3 v termínech a za podmínek stanovených v přílohách č. 3 a 4 k tomuto nařízení,

b) vysílače malého výkonu se vypnou nebo převedou na zemské digitální televizní vysílání podle odstavce 3 nejpozději v termínu podle § 9 a za podmínek stanovených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

Ustanovení § 4 odst. 4 není tímto ustanovením dotčeno.

(2) Při vzniku škodlivé interference10) přiděleného rádiového kanálu pro zemské analogové televizní vysílání způsobené zemským digitálním televizním vysíláním se provedou nezbytná technická opatření k odstranění nebo ke snížení této interference, zejména vypnutí, změna technických parametrů nebo změna rádiového kanálu vysílače malého nebo velkého výkonu, popřípadě snížení výkonu vysílače digitálního vysílání. K vypnutí vysílačů v tomto případě může dojít i v termínu dřívějším, než je stanoveno v přílohách č. 3 až 5 k tomuto nařízení.

(3) Pokud v období základního souběžného vysílání pokrytí územní oblasti zemským digitálním televizním vysíláním šířeným vysílací sítí, v níž jsou umístěny programy

a) provozovatelů vysílání s licencí, nedosáhne nejméně stejné hodnoty pokrytí území, jakou má pokrytí tohoto území zemským analogovým televizním vysíláním, nebo

b) provozovatele vysílání ze zákona, nedosáhne hodnoty pokrytí alespoň 95 % obyvatel v územní oblasti,

operátor příslušné vysílací sítě využije rádiový kanál přidělený pro příslušnou územní oblast i pro vysílače na jiných stanovištích v dané územní oblasti, než jsou uvedena v příloze č. 2 k tomuto nařízení. V případě, že nelze přidělený rádiový kanál pro takové řešení využít, postupuje operátor vysílací sítě podle odstavce 5.

(4) Pro využití rádiového kanálu na stanovištích, která nejsou uvedena v příloze č. 3 k tomuto nařízení, požádá operátor vysílací sítě Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů tak, aby termíny zahájení a ukončení základního souběžného vysílání a vypnutí zemského analogového televizního vysílání mohly být splněny, nejméně však

a) 6 měsíců pro vysílače velkého výkonu,

b) 2 měsíce pro vysílače malého výkonu

před plánovaným uvedením takového vysílače do provozu.

(5) V případě, že operátor vysílací sítě nemůže v územní oblasti z technických důvodů zajistit pokrytí území zemským digitálním televizním vysíláním v rozsahu stanoveném tímto nařízením, neprodleně o tom informuje příslušného provozovatele vysílání a navrhne Úřadu způsob řešení.

§ 9
Dokončení procesu přechodu

Termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání se stanoví na 11. listopad 2011 s výjimkou územních oblastí Jeseník a Zlín. V těchto oblastech bude zemské analogové televizní vysílání vypnuto 30. června 2012. K 11. listopadu 2011 musí být zajištěno vysílací sítí 1 pokrytí území zemským digitálním televizním vysíláním v rozsahu alespoň 95 % obyvatel, vysílacími sítěmi 2 a 3 pokrytí odpovídající pokrytí zemským analogovým televizním vysíláním a vysílací sítí 4 v rozsahu alespoň 70 % obyvatel.
Společná a závěrečná ustanovení

§ 10

(1) Operátor vysílací sítě předloží Úřadu na jeho žádost podle § 115 zákona o elektronických komunikacích konkrétní časový harmonogram rozvoje své vysílací sítě zajišťované podle tohoto nařízení.

(2) Úřad shromažďuje informace o průběhu procesu přechodu v jednotlivých územních oblastech, plnění časového harmonogramu rozvoje vysílacích sítí a dalších podmínek stanovených tímto nařízením a vyhodnocuje průběh procesu přechodu.

(3) Úřad na základě údajů a informací podle odstavců 1 a 2 a výsledků vyhodnocení pokrytí příslušné územní oblasti zemským televizním vysíláním podle § 4 odst. 5 vyhodnocuje vždy k 15. březnu a k 15. září příslušného kalendářního roku pro každou územní oblast průběh procesu přechodu. První vyhodnocení provede Úřad k 15. září 2008. Výsledky vyhodnocení Úřad uveřejní do 14 dnů ode dne termínu vyhodnocení způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 11

V případě, že provozovatel vysílání s licencí neposkytne pro rozvoj vysílacích sítí rádiové kanály, které jsou součástí souboru technických parametrů11) stanoveného v jeho licenci, zajistí Úřad, pokud to umožní přírodní nebo technické podmínky, pro územní oblasti a kraje, u nichž nebude možno tyto rádiové kanály využít, náhradní rádiové kanály tak, aby bylo možno využít vysílací sítě uvedené v § 6 v termínu stanoveném v § 9.

§ 12
Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. května 2008.

Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r.

Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Říman v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 161/2008 Sb.

Vymezení územních oblastí

1. Územní oblasti jsou vymezeny spojnicemi mezi vrcholovými body nebo státní hranicí České republiky následovně: Název územní oblasti 	 Vrcholové body č. 	 Hranice územní oblasti jsou dány 
 Brno 	 15, 14, 13, 18, 17, 16 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 15 a 16 pak státní hranicí České republiky. 
 České Budějovice 	 8, 1, 6, 7 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 8 a 7 pak státní hranicí České republiky. 
 Jeseník 	 12, 13, 18, 20 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 12 a 20 pak státní hranicí České republiky. 
 Jihlava 	 7, 6, 5, 14, 15 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 7 a 15 pak státní hranicí České republiky. 
 Ostrava 	 20, 18, 19 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 20 a 19 pak státní hranicí České republiky. 
 Plzeň 	 10, 3, 2, 9 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 10 a 9 pak státní hranicí České republiky. 
 Praha 	 1, 2, 3, 4, 5, 6 	 Propojením bodů v daném pořadí. 
 Sušice 	 9, 2, 1, 8 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 9 a 8 pak státní hranicí České republiky. 
 Trutnov 	 11, 4, 5, 14, 13, 12 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 11 a 12 pak státní hranicí České republiky. 
 Ústí nad Labem 	 10, 3, 4, 11 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 10 a 11 pak státní hranicí České republiky. 
 Zlín 	 16, 17, 18, 19 	 Propojením bodů v daném pořadí, mezi body 16 a 19 pak státní hranicí České republiky. 


Pozn.:

- Uzemní oblasti jsou řazeny abecedně podle názvu.

- Územní oblast Brno se pro zajištění lepší návaznosti realizace přechodu v sousedních územních oblastech dále dělí na část Brno a část Brno město. Část územní oblasti Brno město je vymezena územím města Brna. Územní oblast Praha se pro zajištění lepší návaznosti realizace přechodu v sousedních územních oblastech dále dělí na část Praha a část Praha město. Část územní oblasti Praha město je vymezena územím Hlavního města Prahy.

2. Vrcholové body územních oblastí jsou vymezeny následovně: Vrcholový bod č. 	 LAT 	 LON 	 Vrcholový bod č. 	 LAT 	 LON 
 1 	 49° 28' 25" N 	 014° 01' 50" E 	 11 	 50° 51' 37" N 	 014° 58' 13" E 
 2 	 49° 40' 29" N 	 013° 45' 19" E 	 12 	 50° 11' 57" N 	 016° 33' 54" E 
 3 	 50° 15' 42" N 	 013° 47' 43" E 	 13 	 49° 48' 00" N 	 016° 29' 15" E 
 4 	 50° 17' 50" N 	 014° 47' 40" E 	 14 	 49° 42' 16" N 	 016° 02' 00" E 
 5 	 49° 52' 43" N 	 015° 15' 35" E 	 15 	 48° 51' 52" N 	 015° 52' 33" E 
 6 	 49° 27' 27" N 	 014° 47' 02" E 	 16 	 48° 50' 37" N 	 017° 26' 57" E 
 7 	 49° 01' 08" N 	 015° 01' 33" E 	 17 	 49° 06' 37" N 	 017° 18' 22" E 
 8 	 48° 58' 35" N 	 013° 32' 22" E 	 18 	 49° 34' 42" N 	 017° 35' 05" E 
 9 	 49° 20' 22" N 	 012° 56' 44" E 	 19 	 49° 23' 39" N 	 018° 26' 55" E 
 10 	 50° 36' 43" N 	 013° 20' 47" E 	 20 	 49° 58' 41" N 	 017° 54' 13" E 


Pozn.:

- Souřadnice jednotlivých vrcholových bodů jsou uvedeny v souřadnicovém systému WGS 84.

3. Grafické znázornění územních oblastí


Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 161/2008 Sb.

Rádiové kanály, termíny zahájení zemského digitálního televizního vysílání, doba základního souběžného vysílání a termíny vypnutí vysílače velkého výkonu a termíny vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územních oblastech

1. Vysílací síť 1Územní oblast	Rádiový kanál DVB-T pro základní souběžné vysílání	Zahájení vysílání DVB-T	Doba základního souběžného vysílání (v měsících)	Termín vypnutí vysílače velkého výkonu	Rádiový kanál DVB-T finální	Termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti	Počet dotčených obyvatel (v tisících)
Program
ČT1	ČT2
Plzeň	34	květen 2008	17	6	září 2009	34	listopad 2011	951
České Budějovice	49	červenec 2008	24	N	červen 2010	49	listopad 2011	523
Praha	53	červenec 2008	16	N	říjen 2009	53	listopad 2011	1 920
ústí nad Labem	33	srpen 2008	25	N	srpen 2010	33	listopad 2011	839
Brno město	25	srpen 2008	26	26	září 2010	29	listopad 2011	370
Praha město	53	srpen 2008	9	2	duben 2009	53	listopad 2011	1 165
Sušice	49	listopad 2008	16	10	únor 2010	49	listopad 2011	125
Jihlava	33	červen 2009	24	24	květen 2011	33	listopad 2011	497
Trutnov	40	srpen 2009	23	N	červen 2011	40	listopad 2011	1 525
Brno	29	listopad 2009	20	N	červen 2011	29	listopad 2011	1 678
Ostrava	54	červen 2010	18	18	listopad 2011	54	listopad 2011	1 170
Jeseník	36	září 2010	14	N	říjen 2011	36	červen 2012	414
Zlín	33	říjen 2010	21	21	červen 2012	33	červen 2012	565


Pozn.:

- Uzemní oblasti jsou řazeny vzestupně podle termínu zahájení vysílání DVB-T.

- Termínem zahájení vysílání DVB-T a termínem ukončení souběžného vysílání se rozumí nejpozději poslední den uvedeného měsíce, v případě měsíce listopadu 2011 se tímto termínem rozumí 11. listopadu 2011.

- Doba základního souběžného vysílání je uvedena jako počet kalendářních měsíců včetně měsíců uvedených ve sloupcích „termín zahájení vysílání DVB-T“ a „termín vypnutí vysílače velkého výkonu“.

- Termíny jsou uvedeny jako nejzazší možné.

- N - není stanovena doba základního souběžného vysílání.

2. Vysílací síť 2Územní oblast	Rádiový kanál DVB-T pro základní souběžné vysílání	Zahájení vysílání DVB-T	Doba základního souběžného vysílání (v měsících)	Termín vypnutí vysílače velkého výkonu	Rádiový kanál DVB-T finální	Termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti	Počet dotčených obyvatel (v tisících)
Program NOVA
Praha	41	září 2008	14	říjen 2009	41	listopad 2011	1 920
Praha město	41	září 2008	8	duben 2009	41	listopad 2011	1 165
Ústí nad Labem	58	září 2008	24	srpen 2010	58	listopad 2011	839
Brno město	40	září 2008	25	září 2010	40	listopad 2011	370
Plzeň	48	říjen 2008	12	září 2009	48	listopad 2011	951
České Budějovice	50	srpen 2009	11	červen 2010	39	listopad 2011	523
Sušice	50	září 2009	6	únor 2010	39	listopad 2011	125
Jihlava	35	duben 2010	14	květen 2011	35	listopad 2011	497
Trutnov	61	srpen 2010	11	červen 2011	61	listopad 2011	1 525
Brno	40	září 2010	10	červen 2011	40	listopad 2011	1 678
Ostrava	37	duben 2011	8	listopad 2011	37	listopad 2011	1 170
Jeseník	53	říjen 2011	N	říjen 2011	53	červen 2012	414
Zlín	49	listopad 2011	8	červen 2012	49	červen 2012	565


Pozn.:

- Uzemní oblasti jsou řazeny vzestupně podle termínu zahájení vysílání DVB-T.

- Termínem zahájení vysílání DVB-T a termínem ukončení souběžného vysílání se rozumí nejpozději poslední den uvedeného měsíce, v případě měsíce listopadu 2011 se tímto termínem rozumí 11. listopadu 2011.

- Doba základního souběžného vysílání je uvedena jako počet kalendářních měsíců včetně měsíců uvedených ve sloupcích „termín zahájení vysílání DVB-T“ a „termín vypnutí vysílače velkého výkonu“.

- Termíny jsou uvedeny jako nejzazší možné.

- N - není stanovena doba základního souběžného vysílání.

3. Vysílací síť 3Územní oblast	Rádiový kanál DVB-T pro základní souběžné vysílání	Zahájení vysílání DVB-T	Doba základního souběžného vysílání (v měsících)	Termín vypnutí vysílače velkého výkonu	Rádiový kanál DVB-T finální	Termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti	Počet dotčených obyvatel (v tisících)
Program Prima
Praha	59	září 2008	14	říjen 2009	59	listopad 2011	1 920
Praha město	46	září 2008	8	duben 2009	46	listopad 2011	1 165
Ústí nad Labem	55	září 2008	*)	srpen 2010	55	listopad 2011	839
Brno město	59	září 2008	25	září 2010	59	listopad 2011	370
Plzeň	52	říjen 2008	*)	září 2009	52	listopad 2011	951
České Budějovice	22	srpen 2009	11**)	červen 2010	22	listopad 2011	523
Sušice	52	září 2009	6	únor 2010	52	listopad 2011	125
Jihlava	30	duben 2010	14	květen 2011	30	listopad 2011	497
Trutnov	60	srpen 2010	*)	červen 2011	60	listopad 2011	1 525
Brno	59	září 2010	*)	červen 2011	59	listopad 2011	1 678
Ostrava	39	duben 2011	6	listopad 2011	48	listopad 2011	1 170
Jeseník	51	říjen 2011	*)	říjen 2011	51	červen 2012	414
Zlín	25	listopad 2011	8	červen 2012	25	červen 2012	565


Pozn.:

- Územní oblasti jsou řazeny vzestupně podle termínu zahájení vysílání DVB-T.

- Termínem zahájení vysílání DVB-T a termínem ukončení souběžného vysílání se rozumí nejpozději poslední den uvedeného měsíce, v případě měsíce listopadu 2011 se tímto termínem rozumí 11. listopadu 2011.

- Doba základního souběhu je uvedena jako počet kalendářních měsíců včetně měsíců uvedených ve sloupcích „termín zahájení vysílání DVB-T“ a „termín vypnutí vysílače velkého výkonu“.

- Termíny jsou uvedeny jako nejzazší možné.

- *) v územní oblasti nebylo na stanovišti vysílače velkého výkonu uvedeného v příloze 3 šířeno zemské analogové televizní vysílání programu Prima.

- N - není stanovena doba základního souběžného vysílání.

- **) doba základního souběžného vysílání závisí na vyhodnocení míry rušení a zvoleném technickém řešení.

4. Vysílací síť 4Kraj	Rádiový kanál DVB-T	Zahájení vysílání DVB-T
Středočeský kraj	44	září 2008
Hlavní město Praha	64	září 2008
Ústecký kraj	62	září 2008
Plzeňský kraj	63	říjen 2008
Karlovarský kraj	45	říjen 2008
Jihočeský kraj	65/63	srpen 2009
Vysočina	63	duben 2010
Liberecký kraj	65	srpen 2010
Pardubický kraj	45	srpen 2010
Královéhradecký kraj	45	srpen 2010
Jihomoravský kraj	64	září 2010 (Brno město září 2008)
Moravskoslezský kraj	63	duben 2011
Olomoucký kraj	44	říjen 2011
Zlínský kraj	42	listopad 2011


Pozn.:

- Kraje jsou řazeny vzestupně podle nejzazšího termínu zahájení vysílání DVB-T.

- Termínem zahájení vysílání DVB-T se rozumí nejpozději poslední den uvedeného měsíce.

- Termíny jsou uvedeny jako nejzazší možné.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 161/2008 Sb.

Celkový přehled termínů vypnutí zemského analogového televizního vysílání vysílačů velkého výkonu a maximální použitelné technické parametry pro zahájení zemského digitálního televizního vysílání v územních oblastech pro vysílací sítě 1 až 3

1. Vypnutí zemského analogového televizního vysílání vysílačů velkého výkonuPoř. č.	Název vysílače	Název stanoviště	Rádiový kanál	Program*)	Termín vypnutí vysílače
1.	Brno město	Brno město	35	ČT1	září 2010
	 	 	52	ČT2	září 2010
	 	 	49	NOVA	září 2010
	 	Brno Hády	55	PRIMA	září 2010
2.	Brno	Kojál	29	ČT1	listopad 2009
	 	 	46	ČT2/ČT1	červen 2011
	 	 	R9	NOVA	červen 2011
3.	Č. Budějovice	Kleť	39	ČT1	červen 2010
	 	 	49	ČT2	červenec 2008
	 	 	R2	NOVA	červen 2010
	 	 	33	PRIMA	červen 2010**)
4.	Jeseník	Praděd	36	ČT1	září 2010
	 	 	50	ČT2/ČT1	říjen 2011
	 	 	53	NOVA	říjen 2011
5.	Jihlava	Javořice	25	ČT1	květen 2011
	 	 	42	ČT2	květen 2011
	 	 	R11	NOVA	květen 2011
	 	 	59	PRIMA	květen 2011
6.	Ostrava	Hošťálkovice	31	ČT1	listopad 2011
	 	 	51	ČT2	listopad 2011
	 	 	42	NOVA	listopad 2011
	 	 	R1	NOVA	listopad 2011
	 	 	48	PRIMA	listopad 2011
7.	Plzeň	Krašov	31	ČT1	září 2009
	 	 	48	ČT2	říjen 2008
	 	 	R10	NOVA	září 2009
8.	Praha	Cukrák	26	ČT1	říjen 2009
	 	 	53	ČT2	červenec 2008
	 	 	R1	NOVA	říjen 2009
	 	 	R7	PRIMA	říjen 2009
9.	Praha město	Mahlerovy sady	51	ČT1	duben 2009
	 	 	41	ČT2	září 2008
	 	 	37	NOVA	duben 2009
	 	 	24	PRIMA	duben 2009
10.	Sušice	Svatobor	35	ČT1	únor 2010
	 	 	52	ČT2	září 2009
	 	 	R9	NOVA	únor 2010
	 	 	43	PRIMA	únor 2010
11.	Trutnov	Černá hora	23	ČT1	červen 2011
	 	 	40	ČT2	srpen 2009
	 	 	R11	NOVA	červen 2011
12.	Ústí n. Labem	Buková hora	33	ČT1	srpen 2008
	 	 	50	ČT2/ČT1	srpen 2010
	 	 	R12	NOVA	srpen 2010***)
13.	Zlín	Tlustá hora	22	ČT1	červen 2012
	 	 	51	ČT2	červen 2012
	 	 	41	NOVA	červen 2012
	 	 	58	PRIMA	červen 2012


Pozn.: - Územní oblasti jsou řazeny v abecedním pořádku.

- *) zahrnuje všechny programy oprávněných provozovatelů vysílání využívajících příslušný rádiový kanál.

- **) doba provozu zemského analogového vysílání závisí na vyhodnocení míry rušení a zvoleném technickém řešení.

- ***) provoz zemského analogového televizního vysílání na tomto rádiovém kanálu může být ukončen i dříve z důvodu nutnosti uvolnění rádiového kanálu R12 pro jiné služby.

2. Maximální použitelné hodnoty technických parametrů rádiových kanálůNázev vysílače	Název stanoviště	Rádiový kanál	Vysílací síť	ERPmax (dBW)	Omezení
Brno	Kojál	29	1	50	ND, ***)
Brno	Kojál	40	2	50	ND, ***)
Brno	Kojál	59	3	50	ND, ***)
Brno město	Barvičova	25	1	*)	*)
Brno město	Barvičova	29	1	*)	*)
Brno město	Barvičova	40	2	*)	*)
Brno město	Hády	59	3	*)	*)
Č. Budějovice	Kleť	22	3	50	ND
Č. Budějovice	Kleť	39	2	50	ND
Č. Budějovice	Kleť	49	1	50	ND
Č. Budějovice	Kleť	50	2	50	ND
Jeseník	Praděd	36	1	50	ND, ***)
Jeseník	Praděd	51	3	50	1/0-30/10 dB, ***)
Jeseník	Praděd	53	2	50	1/180-210/6 dB, ***)
Jihlava	Javořice	30	3	50	ND
Jihlava	Javořice	33	1	50	ND
Jihlava	Javořice	35	2	50	ND
Ostrava	Hošťálkovice	37	2	50	ND, ***)
Ostrava	Hošťálkovice	39	3	50	ND, *)
Ostrava	Hošťálkovice	48	3	50	ND, ***)
Ostrava	Hošťálkovice	54	1	50	ND, ***)
Plzeň	Krašov	34	1	50	ND
Plzeň	Krašov	48	2	50	ND
Plzeň	Krašov	52	3	50	ND
Praha	Cukrák	41	2	50	ND
Praha	Cukrák	53	1	50	ND
Praha	Cukrák	59	3	50	ND
Praha město	Mahlerovy sady	41	2	45	ND
Praha město	Mahlerovy sady	46 **)	3	50	ND
Praha město	Mahlerovy sady	53	1	45	ND
Sušice	Svatobor	50/39	2	*)	*)
Sušice	Svatobor	49	1	*)	*)
Sušice	Svatobor	52	3	50	1/100-130/6 dB
Trutnov	Černá hora	40	1	50	1/350-10/10 dB
Trutnov	Černá hora	60	3	50	1/350-10/10 dB
Trutnov	Černá hora	61	2	50	1/350-10/10 dB
Ústí n. Labem	Buková hora	33	1	50	ND
Ústí n. Labem	Buková hora	55	3		1/310-330/3 dB
Ústí n. Labem	Buková hora	58	2	50	ND
Zlín	Tlustá hora	25	3	50	ND, ***)
Zlín	Tlustá hora	33	1	50	ND, ***)
Zlín	Tlustá hora	49	2	50	ND, ***)


Pozn.:

- Vysílače jsou řazeny v abecedním pořádku.

- ND - nejsou definována omezení.

- Omezení stanovená pro konkrétní rádiové kanály na daných stanovištích jsou uvedena ve formátu „Uvnitř sektoru /... °-... °/ (nebo v jednotlivém azimutu /... °) je ERPmax omezen o hodnotu ... dB“.

- *) technické parametry na tomto stanovišti nejsou součástí Plánu a budou stanoveny Úřadem v návaznosti na technické parametry využité na ostatních stanovištích v územní oblasti a v závislosti na potřebách operátora příslušné vysílací sítě.

- **) při použití jiného stanoviště vysílače budou technické parametry Úřadem příslušně upraveny.

- ***) technické parametry mohou být upraveny v závislosti na výsledcích mezinárodní koordinace se sousedními státy.

- ****) hodnota ERPmax může být v průběhu základního souběžného vysílání omezena s ohledem na minimalizaci rušení se zemským analogovým televizním vysíláním na stanovišti Jáchymov 55.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 161/2008 Sb.

Vysílače velkého výkonu - přehled po územních oblastech

Legenda - Míra rušení*) signálem DVB-T1	bez rušení
2	rušení - mimo zástavbu
3	rušení - přijatelné
4	rušení - po vyhodnocení míry rušení bude zvoleno technické řešení pro zajištění pokrytí
5	rušení se nezhorší - výpočet již indikuje stejnou nebo větší míru rušení


Poznámka

Nejzazším termínem vypnutí se rozumí nejpozději poslední den uvedeného měsíce, v případě měsíce listopadu 2011 se tímto termínem rozumí 11. listopad 2011. Uvedený program zahrnuje všechny programy oprávněných provozovatelů vysílání využívajících příslušný rádiový kanál.

Územní oblast Brno - vysílací síť 1 - k. 29, vysílací síť 2 - k. 40, vysílací síť 3 - k. 59Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	HODONÍN	33	43,0	JMO	CT1	4	Zlín síť 1	červen 2011
2	HODONÍN	50	43,0	JMO	PRIMA	 	 	červen 2011
3	MIKULOV	26	54.2	JMO	CT1	 	 	červen 2011
4	MIKULOV	30	30,0	JMO	PRIMA	3	Jihlava síť 3	červen 2011
5	SVITAVY	24	52,0	PAR	CT1	 	 	červen 2011
6	SVITAVY	58	50,8	PAR	CT2	 	 	červen 2011
7	SVITAVY	39	30,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2011
8	SVITAVY	41	49,5	PAR	PRIMA	 	 	červen 2011
9	ZDAR N. SAZAVOU	32	48,6	VYS	CT1	 	 	červen 2011


Územní oblast České Budějovice -vysílací síť 1 - k. 49, vysílací síť 2 - k. 50 / k. 39, vysílací síť 3 - k. 22Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	TABOR	27	43,0	JCE	CT1	 	 	červen 2010
2	TABOR	44	50,0	JCE	PRIMA	4	síť 4	červen 2010
3	VIMPERK	32	50,0	JCE	CT1	 	 	červen 2010
4	VIMPERK	47	50,0	JCE	CT2	 	 	červen 2010


Územní oblast Jeseník - vysílací síť 1 - k. 36, vysílací síť 2 - k. 53, vysílací síť 3 - k. 51Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	OLOMOUC	33	44,5	OLO	CT1	4	Zlín síť 1	listopad 2011
2	OLOMOUC	60	36,0	OLO	PRIMA	1	Trutnov síť 3	listopad 2011


Územní oblast Jihlava - vysílací síť 1 - k. 33, vysílací síť 2 - k. 35, vysílací síť 3 - k. 30Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	PACOV	36	50,0	VYS	CT1	3	Jeseník síť 1	květen 2011
2	TREBIC	28	54,8	VYS	CT1	 	 	květen 2011
3	TREBIC	45	54,8	VYS	CT2	 	 	květen 2011


Územní oblast Ostrava - vysílací síť 1 - k. 54, vysílací síť 2 - k. 37, vysílací síť 3 - k. 39 / k. 48Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	FRÝDEK	37	54,8	MOS	CT1	4	Ostrava síť 2	listopad 2011
2	NOVY JICIN	34	50,0	MOS	CT1	 	 	listopad 2011


Územní oblast Plzeň - vysílací síť 1 - k. 34, vysílací síť 2 - k. 48, vysílací síť 3 - k. 52Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	DOMAZLICE	41	45,8	PLZ 	CT1	1	Praha síť 2	ukončeno
2	POMAZLICE	R12	31,5	PLZ	CT2	 	 	ukončeno
3	DOMAZLICE	24	49,8	PLZ	NOVA	 	 	září 2009
4	CHEB	36	50,0	KVA	CT1	 	 	září 2009
5	CHEB	53	49,8	KVA	CT2	1	Praha/Praha město síť 1	září 2009
6	CHEB	26	50,0	KVA	NOVA	 	 	září 2009
7	JACHYMOV	38	54,8	KVA	CT1	 	 	září 2009
8	JACHYMOV	55	54,8	KVA	PRIMA	4	Ústí n. L. síť 3	září 2009
9	MARIANSKE LAZNE DYL	60	47,0	KVA	PRIMA	 	 	září 2009
10	PLZEN MESTO	34	49,8	PLZ	CT1	4	Plzeň síť 1	květen 2008
11	PLZEN MESTO	27	36,5	PLZ	CT2/CT1	 	 	září 2009
12	PLZEN MESTO	51	50,0	PLZ	PRIMA	 	 	září 2009


Územní oblast Praha - vysílací síť 1 - k. 53, vysílací síť 2 - k. 41, vysílací síť 3 - k. 59, 46Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	PRIBRAM	29	40,8	STC	CT2	 	 	říjen 2009
2	VOTICE	30	50,0	STC	CT1	4	Jihlava síť 3	říjen 2009
3	VOTICE	56	49,0	STC	CT2	 	 	říjen 2009


Územní oblast Sušice - vysílací síť 1 - k. 49, vysílací síť 2 - k. 50 / k. 39, vysílací síť 3 - k. 52Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	KLATOVY	22	50,0	PLZ	CT1	 	 	únor 2010
2	KLATOVY	58	50,0	PLZ	CT2	 	 	únor 2010
3	KLATOVY	R6	31,5	PLZ	NOVA	 	 	únor 2010


Územní oblast Trutnov - vysílací síť 1 - k. 40, vysílací síť 2 - k. 61, vysílací síť 3 - k. 60Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	HRADEC KRALOVE	22	57,8	PAR	CT1	 	 	červen 2011
2	HRADEC KRALOVE	57	57,8	PAR	CT2	 	 	červen 2011
3	HRADEC KRALOVE	R6	50,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2011
4	HRADEC KRALOVE	34	43,0	PAR	PRIMA	1	Plzeň síť 1	červen 2011
5	LIBEREC	31	50,0	LIB	CT1	 	 	červen 2011
6	LIBEREC	43	50,0	LIB	CT2	 	 	červen 2011
7	LIBEREC	R8	41,8	LIB	NOVA	 	 	červen 2011
8	LIBEREC	60	50,0	LIB	PRIMA	4	Trutnov síť 3	červen 2011
9	RYCHNOV NAD KNEZNOU	28	50,0	KHR	CT1	 	 	červen 2011
10	RYCHNOV NAD KNEZNOU	45	50,0	KHR	PRIMA	4	síť 4	červen 2011


Územní oblast Ústí nad Labem - vysílací síť 1 - k. 33, vysílací síť 2 - k. 58, vysílací síť 3 - k. 55Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	CHOMUTOV 	52	52,6	UST	CT1	4	Plzeň síť 3	srpen 2010
2	CHOMUTOV	35	51,5	UST	CT2/CT1	 	 	srpen 2010
3	CHOMUTOV	21	34,8	UST	NOVA	 	 	srpen 2010


Územní oblast Zlín -vysílací síť 1- k. 33, vysílací síť 2 - k. 49, vysílací síť 3 - k. 25Poř.č.	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	UHERSKY BROD	47	43,0	ZLI	CT2	 	 	listopad 2011
2	UHERSKY BROD	21	39,0	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
3	VALAS. KLOBOUKY	25	45,0	ZLI	CT1	4	Zlín síť 3	listopad 2011
4	VALAS. KLOBOUKY	42	44,3	ZLI	CT2	4	síť 4	listopad 2011
5	VALAS. KLOBOUKY	59	44,3	ZLI	PRIMA	3	Brno síť 3	listopad 2011


Poznámka:

*) rušení je stanoveno na základě teoretických výpočtů

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 161/2008 Sb.

Vysílače malého výkonu - přehled po územních oblastech

Legenda - Míra rušení*) signálem DVB-T1	bez rušení
2	rušení - mimo zástavbu
3	rušení - přijatelné
4	rušení - po vyhodnocení míry rušení bude zvoleno technické řešení pro zajištění pokrytí
5	rušení se nezhorší - výpočet již indikuje stejnou nebo větší míru rušení


Poznámka

Nejzazším termínem vypnutí se v případě měsíce listopadu 2011 rozumí 11. listopad 2011. Uvedený program zahrnuje všechny programy oprávněných provozovatelů vysílání využívajících příslušný rádiový kanál.

Územní oblast BRNO - vysílací síť 1 - k. 29, vysílací síť 2 - k. 40, vysílací síť 3 - k. 59Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	ADAMOV	33	9,0	JMO	CT1	2	Zlín síť 1	listopad 2011
2	ADAMOV	60	8,0	JMO	CT2	1	Trutnov síť 3	listopad 2011
3	ADAMOV	R7	10,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
4	ADAMOV	42	9,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
5	BELA U JEN IČKA	28	8,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
6	BELA U JEN IČKA	45	8,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
7	BÍLOVICE NAD SVITAVOU	R2	5,3	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
8	BILSK()	R7	7,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
9	BLANSKO	23	16,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
10	BLANSKO	48	16,2	JMO	CT2	1	Ostrava síť 3	listopad 2011
11	BLANSKO	31	22,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
12	BLANSKO	43	19,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
13	BOLERADICE	22	8,5	JMO	CT1	1	Č. Budějovice síť 3	listopad 2011
14	BOLERADICE	57	8,5	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
15	BOLERADICE	R7	6,2	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
16	BORY	R8	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
17	BOSKOVICE	34	15,8	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
18	BOSKOVICE	5b	15,5	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
19	BOSKOVICE	R11	6,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
20	BOSKOVICE	37	15,8	JMO	PRIMA	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
21	BRANKOVICE	44	7,0	JMO	CT2	3	síť 4	listopad 2011
22	BRANKOVICE	32	7,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
23	BRECLAV	00	9,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
24	BREZNIK	R7	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
25	BREZOVA NAD SVITAVOU	21	13,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
26	BREZOVA NAD SVITAVOU	43	14,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
27	BREZOVA NAD SVITAVOU	R2	4,8	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
28	BRNENEC	33	7,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
29	BRNENEC	00	7,0	PAR	CT2	3	Trutnov síť 3	listopad 2011
30	BRNENEC	27	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
31	BRNENEC	31	7,0	PAR	PRIMA	 	 	listopad 2011
32	BRNO-BARVICOVA	37	5,4	JMO	CT1	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
33	BRNO-BARVICOVA	R7	8,1	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
34	BRNO-HUSOVICE	22	8,1	JMO	CT1	3	č. Budějovice síť 3	listopad 2011
35	BRNO-HUSOVICE	42	7,0	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
36	BRNO-HUSOVICE	R11	6,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
37	BRNO-LISEN	32	8,5	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
38	BRNO-LISEN	R8	10,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
39	BRNO-MORAVANY	31	14,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
40	BRNO-SPILBERK	55	6,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
41	BUCHLOVICE	30	11,5	ZLI	CT1	3	Jihlava síť 3	listopad 2011
42	BUCHLOVICE	R11	13,2	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
43	BYSTRICE N.PERNSTEJ.	35	12,3	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
44	BYSTRICE N.PERNSTEJ.	51	12,0	VYS	CT2	4	Jeseník síť 3	listopad 2011
45	BYSTRICE N.PERNSTEJ.	R7	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
46	BZENEC	R11	7,6	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
47	DALECIN	37	11,0	VYS	NOVA	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
48	DIVAKY	R11	10,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
49	DLOUHA LOUCKA	R7	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
50	DOBRINSKO	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
51	DOLNI KOUNICE	32	6,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
52	DOLNI KOUNICE	36	6,0	JMO	NOVA	1	Jeseník síť 1	listopad 2011
53	DOLNI LOUCKY	43	7,8	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
54	DOLNI LOUCKY	48	7,8	VYS	CT2	1	Ostrava síť 3	listopad 2011
55	DOLNI LOUCKY	R7	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
56	DOLNI ROZINKA	52	14,0	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
57	DOLNI ROZINKA	56	13,0	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
58	DOLNI ROZINKA	27	12,7	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
59	DOLNI SMRZOV	22	9,0	JMO	CT1	1	č. Budějovice síť 3	listopad 2011
60	DOLNI SMRZOV	57	9,0	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
61	DOUBRAVNIK	39	7,8	VYS	CT1	1	Ostrava síť 3 souběžné vysílaní	listopad 2011
62	DOUBRAVNIK	R7	7,8	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
63	DRNOVICE	23	6,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
64	DRNOVICE	31	7,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
65	HAMRY-PLUMLOV	38	9,2	OLO	CT1	 	 	listopad 2011
66	HAMRY-PLUMLOV	31	10,0	OLO	CT2	 	 	listopad 2011
67	HORNI DUNAJOVICE	R7	7,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
68	HORNI LOUCKY	41	8,2	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
69	HORNI LOUCKY	58	7,9	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
70	HORNI LOUCKY	60	13,0	VYS	PRIMA	1	Trutnov síť 3	listopad 2011
71	HORNI PORICI	44	7,6	JMO	CT1	2	síť 4	listopad 2011
72	HORNI PORICI	49	7,5	JMO	CT2	2	Zlín síť 2	listopad 2011
73	HORNI PORICI	R6	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
74	HOSTERADICE	R2	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
75	HRADEC NAD SVITAVOU	R7	10,4	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
76	HUSTOPECE	R11	10,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
77	HVOZD	R11	7,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
78	CHVALNOV-LISKY	57	7,9	ZLI	CT1	 	 	listopad 2011
79	CHVALNOV-LISKY	59	7,9	ZLI	CT2	4	Brno síť 3	listopad 2011
80	CHVALNOV-LISKY	38	9,5	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
81	IVANCICE	33	6,8	JMO	CT1	4	Jihlava síť 1	listopad 2011
82	IVANCICE	51	8,0	JMO	NOVA	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
83	JAROMERICE	30	7,0	PAR	CT1	3	Jihlava síť 3	listopad 2011
84	JAROMERICE	48	6,6	PAR	CT2	1	Ostrava síť 3	listopad 2011
85	JAROMERICE	R2	9,5	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
86	JASENICE	R6	9,8	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
87	JEVISOVICE	R7	5,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
88	JEZOV	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
89	JIMRAMOV	34	14,9	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
90	JIMRAMOV	44	14,8	VYS	CT2	3	síť 4	listopad 2011
91	JIMRAMOV	R2	7,8	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
92	JINACOVICE	R11	6,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
93	KLADKY	55	9,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
94	KLOBOUKY	31	14,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
95	KLOBOUKY	36	14,7	JMO	NOVA	2	Jeseník síť 1	listopad 2011
96	KNINICE U BOSKOVIC	R7	7,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
97	KOJETIN	57	9,0	OLO	PRIMA	 	 	listopad 2011
98	KONICE	43	6,0	OLO	CT1	 	 	listopad 2011
99	KONICE	57	9,0	OLO	CT2	 	 	listopad 2011
100	KONICE	48	6,0	OLO	PRIMA	2	Ostrava síť 3	listopad 2011
101	KONICE-BREZKO	R11	6,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
102	KORYCANY	23	9,0	ZLI	PRIMA	 	 	listopad 2011
103	KOZUSICE	47	10,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
104	KOZUSICE	60	10,0	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
105	KROVI	R7	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
100	KURIM	23	6,8	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
107	KURIM	R7	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
108	KYJOV	R11	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
109	LELEKOVICE	36	6,6	JMO	CT1	2	Jeseník síť 1	listopad 2011
110	LELEKOVICE-OBEC	41	9,0	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
111	LELEKOVICE-OBEC	47	8,5	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
112	LETOVICE	38	7,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
113	LETOVICE	33	8,2	JMO	CT2	3	Jihlava síť 1	listopad 2011
114	LETOVICE	59	12,0	JMO	NOVA	4	Brno síť 3	listopad 2011
115	LETOVICE	42	8,1	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
116	LIPUVKA	34	8,1	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
117	LIPUVKA	R11	8,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
118	LISKY	25	6,0	ZLI	CT2	3	Zlín síť 3	listopad 2011
119	LOMNICE-U TISNOVA	R11	9,5	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
120	LOVCICE	37	7,8	JMO	CT2	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
121	LOVCICE	R11	6,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
122	LOVCICKY	R11	9,6	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
123	LULEC	RI2	6,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
124	MESTECKO TRNAVKA	27	15,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
125	MESTECKO TRNAVKA	43	15,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
12o	MESTECKO TRNAVKA	R7	10,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
127	MIKULOV -OKR.BRECLAV	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
128	MORAVSKA TREBOVA	21	10,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
129	MORAVSKA TREBOVA	R2	5,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
130	MORAVSKE BRANICE	R7	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
131	MORAVSKY KRUMLOV	22	7,0	JMO	CT1	2	Č. Budějovice síť 3	listopad 2011
132	MORAVSKY KRUMLOV	35	6,6	JMO	CT2	3	Jihlava síť 2	listopad 2011
133	MORAVSKY KRUMLOV	41	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
134	NALOUCANY	R7	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
135	NAMEST NAD OSLAVOL	33	7,5	VYS	CT1	4	Jihlava síť 1	listopad 2011
136	NAMEST NAD OSLAVOL	41	7,2	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
137	NAMEST NAD OSLAVOU	35	7,5	VYS	NOVA	4	Jihlava síť 2	listopad 2011
138	NAMEST NAD OSLAVOU	37	8,1	VYS	PRIMA	1	()strava síť 2	listopad 2011
139	NEDVEDICE	34	7,8	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
140	NEDVEDICE	R2	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
141	NEMCICKY	38	10,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
142	NEMCICKY	41	11,1	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
143	NEMCICKY	R11	6,4	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
144	NEMOCHOVICE	48	17,8	JMO	CT1	2	Ostrava síť 3	listopad 2011
145	NEMOCHOVICE	R7	9,5	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
146	NESOVICE	24	9,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
147	NESOVICE	36	9,0	JMO	CT2	2	Jeseník síť 1	listopad 2011
148	NOSISLAV	R7	6,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
149	NOVA VES	23	8,4	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
150	NOVA VES	48	9,5	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
151	NOVA VES	R11	7,2	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
152	NOVE MESTO NA MORAVE	R7	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
153	OLESNICE	35	9,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
154	OLESNICE	43	8,1	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
155	OLESNICE	33	9,0	JMO	NOVA	4	Jihlava síť 1	listopad 2011
156	OLOMOUC-MESTO 	48	6,0	OLO	PRIMA	3	Ostrava síť 3	listopad 2011
157	ORECHOV	31	9,0	ZLI	CT1	 	 	listopad 2011
158	ORECHOV	R7	9,0	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
159	OSIKY SYKOR	44	22,8	JMO	CT1	3	síť 4	listopad 2011
160	OSIKY SYKOR	R12	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
161	OSLAVANY	31	7,8	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
162	OSLAVANY	60	7,8	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
163	OSLAVANY	R7	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
164	OSLAVANY	52	7,7	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
165	OSVETIMANY	R10	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
166	PETROV	33	7,0	JMO	CT1	3	/.lín síť 1	listopad 2011
167	PETROV	60	7,9	JMO	CT2	2	Trutnov síť 3	listopad 2011
168	PETROV	R7	6,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
169	POLESOVICE	R7	10,0	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
170	POZORICE	R11	10,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
171	PREROV	55	10,0	OLO	PRIMA	 	 	listopad 2011
172	PRISTPO	R7	9,8	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
173	PRITLUKY	R7	6,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
174	PROSTEJOV	43	9,0	OLO	PRIMA	 	 	listopad 2011
175	RACICE-PISTOVICE	31	10,4	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
176	RACICE-PISTOVICE	R7	6,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
177	ROHOZNA-U SVITAV	R11	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
178	ROSICE	34	10,8	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
179	ROSICE	R11	13,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
180	ROZHRANI	35	8,5	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
181	ROZHRANI	51	7,8	PAR	CT2	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
182	ROZHRANI	25	8,5	PAR	NOVA	2	Zlín síť 3	listopad 2011
183	ROZNA	37	8,5	VYS	CT1	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
184	ROZNA	R10	5,5	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
185	SADEK	47	14,9	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
186	SADEK	31	15,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
187	SADEK	R10	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
188	SARDICE	R7	10,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
189	SEBROV-SVINOSICE	36	7,0	JMO	CT1	2	Jeseník síť 1	listopad 2011
190	SEBROV-SVINOSICE	53	7,6	JMO	CT2	2	Jeseník síť 2	listopad 2011
191	SEBROV-SVINOSICE	27	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
192	SERKOVICE	49	7,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
193	SKALICE NAD SVITAVOU	21	8,3	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
194	SKALICE NAD SVITAVOU	27	8,3	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
195	SKALICE NAD SVITAVOU	R2	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
196	SKALICE NAD SVITAVOU	55	7,9	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
197	SLOUP	38	8,1	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
198	SLOUP	51	8,0	JMO	CT2	3	Jeseník síť 3	listopad 2011
199	SLOUP	R7	8,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
200	SLOUP	22	9,0	JMO	PRIMA	2	Č. Budějovice síť 3	listopad 2011
201	SNOVIDKY	R7	10,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
202	STEPANOV N.SVRATKOU	R6	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
203	STRAZEK	R7	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
204	STRAZISKO	34	9,0	OLO	CT1	 	 	listopad 2011
205	STRAZISKO	R6	6,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
206	STRIBRNICE	R7	4,8	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
207	STUPAVA	31	8,1	ZLI	CT1	 	 	listopad 2011
208	STUPAVA	38	8,0	ZLI	CT2	 	 	listopad 2011
209	STUPAVA	55	8,0	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
210	STUPAVA	23	10,0	ZLI	PRIMA	 	 	listopad 2011
211	SVOJANOV	31	7,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
212	SVOJANOV	40	7,0	PAR	CT2	4	Brno síť 2	listopad 2011
213	SVOJANOV	R7	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
214	SYROVIN	R11	7,8	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
215	TASOV	55 	10,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
216	TASOVICE	32	8,7	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
217	TASOVICE	R11	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
218	TELECI	48	7,8	PAR	CT1	1	Ostrava síť 3	listopad 2011
219	TELECI	5o	7,8	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
220	TELECI	R7	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
221	TISNOV	22	7,0	JMO	CT1	3	č Budějovice síť 3	listopad 2011
222	TISNOV	51	8,0	JMO	CT2	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
223	TISNOV	R2	6,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
224	TISNOV	57	7,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
225	TRSTENICE	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
226	URCICE	R7	12,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
227	USOBRNO	2o	8,3	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
228	USOBRNO	5o	8,0	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
229	VELATICE	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
230	VELKE HOSTERADKY	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
231	VELKE MEZIRICI	26	7,0	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
232	VELKE MEZIRICI	30	7,0	VYS	CT2	4	Jihlava síť 3	listopad 2011
233	VELKE MEZIRICI	R7	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
234	VELKE MEZIRICI	23	7,5	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
235	VELKE OPATOVICE	R11	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
236	VELKE PAVLOVICE	R7	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
237	VEVERSKA BITYSKA	22	9,5	JMO	NOVA	1	č. Budějovice síť 3	listopad 2011
238	VIR	27	0,0	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
239	VIR	21	0,0	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
240	VIR	R11	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
241	VITEJEVES	27	9,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
242	VITEJEVES	48	9,0	PAR	CT2	2	Ostrava síť 3	listopad 2011
243	VITEJEVES	R11	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
244	VLADISLAV	R2	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
245	VRANOVA LHOTA	55	13,0	OLO	CT1	 	 	listopad 2011
246	VRANOVA LHOTA	32	13,0	OLO	CT2	 	 	listopad 2011
247	VRANOVA LHOTA	R11	7,5	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
248	VRANOV-U BRNA	34	9,0	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
249	VRANOV-U BRNA	38	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
250	VYSKOV-VODARNA	43	13,5	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
251	ZDANICE	R7	6,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
252	ZDAR N.SAZAVOU	49	29,0	VYS	CT2	5	Zlín síť 2	listopad 2011
253	ZDAR N.SAZAVOU	00	15,0	VYS	PRIMA	3	Trutnov síť 3	listopad 2011
254	ZDOUNKY	43	9,0	ZLI	PRIMA	 	 	listopad 2011
255	ZIDLOCHOVICE	22	10,0	JMO	NOVA	2	Č. Budějovice síť 3	listopad 2011
256	ZNOJMO-AGRODUM	55	13,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
257	ZNOJMO-KRAVI HORA	36	8,4	JMO	CT1	1	Jeseník síť 1	listopad 2011
258	ZNOJMO-KRAVI HORA	R7	7,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011


Územní oblast České Budějovice - vysílací síť 1 - k. 49, vysílací síť 2 - k. 50 / k. 39, vysílací síť 3 - k. 22Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BENEŠOV NAD ČERNOU	34	6,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
2	BOHDALOVICE	41	10,0	JCE	CT1	1	Praha síť 2	listopad 2011
3	BOHDALOVICE	23	10,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
4	BOHUMILICE	37	7,2	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
5	BOHUMILICE	43	7,2	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
6	BOHUMILICE	50	10,0	JCE	NOVA	4	Sušice síť 2 souběžné vysílání	listopad 2011
7	BOSICE	R9	9,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
8	C.BUDEJOVICE-VCELNA	51	28,0	JCE	LOCAL	 	 	listopad 2011
9	CESKE VELENICE	29	8,0	JCE	CT1	2	Brno síť 1	listopad 2011
10	CESKE VELENICE	50	10,0	JCE	CT2	4	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
11	CESKY KRUMLOV	34	13,6	JCE	CT1	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
12	CESKY KRUMLOV	31	13,6	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
13	CESKY KRUMLOV	R10	8,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
14	CESKY KRUMLOV	21	14,0	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
15	DOLNI DVORISTE	52	9,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
16	DUB-U PRACHATIC	41	13,0	JCE	CT1	1	Praha síť 2	listopad 2011
17	DUB-U PRACHATIC	45	13,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
18	FRYMBURK	35	10,0	JCE	CT1	2	Jihlava síť 2	listopad 2011
19	HLUBOKA NAD VLTAVOU	23	11,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
20	HLUBOKA NAD VLTAVOU	28	11,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
21	HORNI DVORISTE	55	10,4	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
22	HORNI DVORISTE	58	10,4	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
23	HORNI PLANA	53	7,9	JCE	CT1	1	Praha/Praha město síť 1	listopad 2011
24	HORNI PLANA	45	8,3	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
25	HORNI PLANA	R6	6,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
26	HORNI VLTAVICE	21	11,3	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
27	HORNI VLTAVICE	56	14,1	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
28	HORNI VLTAVICE	23	10,8	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
29	HUSINEC	21	11,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
30	HUSINEC	28	10,8	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
31	HUSINEC	24	10,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
32	KAPLICE	27	11,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
33	KAPLICE	24	6,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
34	KAPLICE	47	14,8	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
35	LENORA	28	13,4	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
36	LENORA	R9	10,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
37	LIPNO NAD VLTAVOU	33	16,5	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
38	LIPNO NAD VLTAVOU	47	17,2	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
39	LIPNO NAD VLTAVOU	29	16,5	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
40	LOUCOVICE	27	8,5	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
41	LOUCOVICE	31	8,5	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
42	LOUCOVICE	23	12,4	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
43	MALENICE	24	10,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
44	MALENICE	55	11,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
45	MALENICE	34	10,8	JCE	NOVA	2	Plzeň síť 1	listopad 2011
46	MILEVSKO	51	17,0	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
47	NOVA PEC	28	17,6	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
48	NOVE CHALUPY	31	10,4	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
49	PISEK	43	17,0	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
50	PRACHATICE	34	10,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
51	PRACHATICE	57	15,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
52	PRACHATICE	R8	7,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
53	PRACHATICE	60	14,8	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
54	PUKAREC	57	10,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
55	PUKAREC	60	11,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
56	PUKAREC	52	10,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
57	ROZMBERK NAD VLTAVOU	24	7,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
58	ROZMBERK NAD VLTAVOU	26	8,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
59	ROZMBERK NAD VLTAVOU	R9	7,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
60	ROZMITAL NA SUMAVE	46	8,1	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
61	ROZMITAL NA SUMAVE	56	8,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
62	ROZMITAL NA SUMAVE	53	12,0	JCE	NOVA	1	Praha/Praha město síť 1	listopad 2011
63	RYBOVA LHOTA	33	10,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
64	STOZEC	22	14,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
65	STOZEC	29	14,8	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
66	STRAKONICE	R7	11,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
67	STRAKONICE	40	16,8	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
68	STRAZNY	31	17,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
69	STRAZNY	58	17,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
70	TABOR	r9	9,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
71	TABOR-CELKOVICE	24	7,3	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
72	TABOR-CELKOVICE	R10	6,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
73	TABOR-HOTEL PALCAT	21	10,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
74	TABOR-MESTO 	R8	8,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
75	TABOR-MESTO 	37	13,2	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
76	TREBON	51	9,0	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
77	TYN NAD VLTAVOU	21	14,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
78	TYN NAD VLTAVOU	34	13,6	JCE	CT2	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
79	TYN NAD VLTAVOU	R10	9,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
80	TYN NAD VLTAVOU	45	13,6	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
81	VACOV	21	9,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
82	VACOV	R9	7,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
83	VETRNI	28	6,2	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
84	VETRNI	24	6,7	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
85	VIMPERK-MESTO 	25	16,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
86	VIMPERK-MESTO 	R8	11,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
87	VIMPERK-MESTO 	51	16,0	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
88	VOLARY	36	24,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
89	VOLARY	51	19,6	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
90	VOLARY	41	19,8	JCE	NOVA	2	Praha síť 2	listopad 2011
91	VYSSI BROD	34	12,0	JCE	CT1	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
92	VYSSI BROD	28	12,0	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
93	VYSSI BROD	R10	9,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
94	ZABLATI	45	13,2	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
95	ZABLATI	33	14,2	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
96	ZDIKOV	24	6,5	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
97	ZDIKOV	60	6,6	JCE	CT2	 	 	listopad 2011
98	ZDIKOV	45	6,6	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
99	ZDIKOV	28	10,0	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011


Územní oblast Jeseník - vysílací síť 1 - k. 36, vysílací síť 2 - k. 53, vysílací síť 3 - k. 51Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BOHDIKOV	27	13,0	OLO 	CT1	 	 	červen 2012
2	BOHDIKOV	57	13,0	OLO 	CT2	 	 	červen 2012
3	BOHDIKOV	R11	7,0	OLO 	NOVA	 	 	červen 2012
4	BOHUTIN	55	9,0	OLO 	CT1	 	 	červen 2012
5	BOHUTIN	40	9,0	OLO 	CT2	2	Brno síť 2/Trutnov síť 1	červen 2012
6	BOHUTIN	60	9,0	OLO 	PRIMA	1	Trutnov síť 3	červen 2012
7	BRANNA - KOSTEL	24	3,0	OLO 	CT1	 	 	červen 2012
8	BRANNA - KOSTEL	41	3,0	OLO 	PRIMA	 	 	červen 2012
9	BRANNA-VLEK	58	3,0	OLO 	CT2	 	 	červen 2012
10	BRIDLICNA	26	9,5	MOS 	CT1	 	 	červen 2012
11	BRIDLICNA	R6	6,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
12	BRIDLICNA	59	10,0	MOS	PRIMA	3	Brno síť 3	červen 2012
13	BRUNTAL	R7	10,5	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
14	BUDISOV N.BUDISOVKOU	30	12,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
15	BUDISOV N.BUDISOVKOU	R11	10,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
16	BUSIN	30	11,8	OLO	CT1	2	Jihlava síť 3	červen 2012
17	BUSIN	34	11,5	OLO	CT2	 	 	červen 2012
18	BUSIN	R11	10,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
19	BUSIN	26	15,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
20	BYSTREC	31	10,0	PAR	CT1	 	 	červen 2012
21	BYSTREC	38	10,0	PAR	CT2	 	 	červen 2012
22	BYSTREC	R10	7,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
23	CERNA VODA	51	15,0	OLO	CT1	4	Jeseník síť 3	červen 2012
24	CERNA VODA	27	15,0	OLO	CT2	 	 	červen 2012
25	CESKA VES-JESENIK	R7	4,8	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
26	CESKA VES-JESENIK	26	15,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
27	COTKYTLE	26	9,0	PAR	CT1	 	 	červen 2012
28	COTKYTLE	R8	6,0	PAR	CT2	 	 	červen 2012
29	COTKYTLE	R10	6,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
30	DLOUHA VODA	55	10,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
31	DLOUHOMILOV	47	10,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
32	DLOUHOMILOV	43	1 5,0	OLO	CT2	 	 	červen 2012
33	DLOUHOMILOV	55	14,5	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
34	DOLNI CERMNA	R2	7,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
35	DOMASOV NAD BYSTRICI	23	9,5	OLO	CT1	 	 	červen 2012
36	DOMASOV NAD BYSTRICI	47	10,5	OLO	CT2	 	 	červen 2012
37	DOMASOV NAD BYSTRICI	R6	8,1	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
38	DROZDOVSKA PILA	R9	3,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
39	DVORCE	R6	9,5	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
40	DVORCE	45	10,0	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
41	HANUSOVICE	26	13,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
42	HANUSOVICE	43	13,6	OLO	CT2	 	 	červen 2012
43	HANUSOVICE	R7	7,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
44	HANUSOVICE	47	13,6	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
45	HERMANOVICE	24	7,8	MOS	CT1	 	 	červen 2012
46	HERMANOVICE	32	8,5	MOS	CT2	 	 	červen 2012
47	HLUBOCKY	25	14,5	OLO	CT1	4	Zlín síť 3	červen 2012
48	HLUBOCKY	42	15,2	OLO	CT2	 	 	červen 2012
49	HLUBOCKY	35	14,5	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
50	HLUBOCKY	49	14,0	OLO	PRIMA	4	Zlín síť 2	červen 2012
51	HOLCOVICE	27	10,8	MOS	CT1	 	 	červen 2012
52	HOLCOVICE	R10	9,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
53	HORNI BENESOV	38	10,0	MOS	CT1	 	 	červen 2012
54	HORNI BENESOV	55	10,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
55	HORNI CERMNA	51	10,8	PAR	CT1	4	Jeseník síť 3	červen 2012
56	HORNI CERMNA	56	11,1	PAR	CT2	 	 	červen 2012
57	HORNI CERMNA	43	10,8	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
58	HORNI CERMNA-OBEC	32	3,0	PAR	PRIMA	 	 	červen 2012
59	HORNI LIPOVA	49	13,0	OLO	CT1	1	Zlín síť 2	červen 2012
60	HORNI LIPOVA	52	13,0	OLO	CT2	 	 	červen 2012
61	HORNI LIPOVA	22	13,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
62	HORNI LIPOVA	30	13,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
63	HOSTEJN	25	13,0	OLO	CT1	3	Zlín síť 3	červen 2012
64	HOSTEJN	52	14,0	OLO	CT2	 	 	červen 2012
65	HOSTEJN	R7	10,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
66	HRABENOV	25	12,3	OLO	CT1	3	Zlín síť 3	červen 2012
67	HRABENOV	31	13,0	OLO	CT2	 	 	červen 2012
68	HRABENOV	51	11,5	OLO	NOVA	4	Jeseník síť 3	červen 2012
69	HRABISIN	34	6,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
70	HRABISIN	44	13,0	OLO	CT2	4	síť 4	červen 2012
71	HRABISIN	R11	6,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
72	JABLONNE NAD ORLICI	39	7,0	PAR	CT1	1	Ostrava síť 3 souběžné vysílaní	červen 2012
73	JABLONNE NAD ORLICI	44	13,0	PAR	CT2	2	síť 4	červen 2012
74	JABLONNE NAD ORLICI	R7	6,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
75	JABLONNE NAD ORLICI	49	12,0	PAR	PRIMA	2	Zlín síť 2	červen 2012
76	JAVORNIK	32	11,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
77	JAVORNIK	29	11,1	OLO	CT2	1	Brno síť 1	červen 2012
78	JAVORNIK	R9	6,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
79	JESENIK-ZLATY CHLUM	34	20,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
80	JESENIK-ZLATY CHLUM	60	20,0	OLO	CT2	2	Trutnov síť 3	červen 2012
81	JESENIK-ZLATY CHLUM	44	20,0	OLO	NOVA	4	síť 4	červen 2012
82	JINDRICHOV U HANUSOV	31	15,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
83	JINDRICHOV U HANUSOV	R2	3,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
84	JINDRICHOV-JANOV	27	11,8	MOS	CT1	 	 	červen 2012
85	JINDRICHOV-JANOV	R7	7,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
86	KAMENNA	38	6,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
87	KAMENNA	R6	6,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
88	KARLOVICE	28	10,0	MOS	CT1	 	 	červen 2012
89	KARLOVICE	33	10,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
90	KARLOVICE	R7	8,5	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
91	KOLSOV	56	14,8	OLO	CT1	 	 	červen 2012
92	KOLSOV	59	14,8	OLO	CT2	4	Brno síť 3	červen 2012
93	KOLSOV	38	14,9	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
94	KOPRIVNA	49	13,0	OLO	CT1	2	Zlín síť 2	červen 2012
95	KOPRIVNA	51	13,0	OLO	CT2	4	Jeseník síť 3	červen 2012
96	KRALIKY	37	14,8	PAR	CT1	1	Ostrava síť 2	červen 2012
97	KRALIKY	R11	17,0	PAR	CT2	 	 	červen 2012
98	KRALIKY	34	16,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
99	KRALIKY	47	17,0	PAR	PRIMA	 	 	červen 2012
100	KRNOV	27	14,6	MOS	CT1	 	 	červen 2012
101	KRNOV	R11	15,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
102	KRNOV	R6	10,4	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
103	LANSKROUN	34	14,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
104	LANSKROUN	60	14,1	PAR	PRIMA	4	Trutnov síť 3	červen 2012
105	LIBINA	R7	10,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
106 	LOUCNA NAD DESNOU	33	14,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
107	LOUCNA NAD DESNOU	48	14,5	OLO	CT2	 	 	červen 2012
108	LOUCNA NAD DESNOU	31	14,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
109	LOUCNA NAD DESNOU	55 	15,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
110	LUDVIKOV	32	8,4	MOS	CT1	 	 	červen 2012
111	LUDVIKOV	56	10,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
112	MALA MORAVKA	30	12,8	MOS	CT1	 	 	červen 2012
113	MALA MORAVKA	27	13,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
114	MALA MORAVKA	57	13,5	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
115	MESTO LIBAVA	25	7,8	OLO	CT1	3	/.lín síť 3	červen 2012
116	MESTO LIBAVA	43	9,0	OLO	CT2	 	 	červen 2012
117	MESTO LIBAVA	R7	8,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
118	MILOTICE	41	15,0	MOS	CT1	 	 	červen 2012
119	MILOTICE	58	15,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
120	MLADKOV	43	8,5	PAR	CT1	 	 	červen 2012
121	MLADKOV	26	10,0	PAR	CT2	 	 	červen 2012
122	MLADKOV	60	8,4	PAR	NOVA	2	Trutnov síť 3	červen 2012
123	MOHELNICE	27	9,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
124	MORAVSKY BEROUN	38	7,0	MOS	CT1	 	 	červen 2012
125	MORAVSKY BEROUN	R11	6,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
126	MORAVSKY BEROUN-MES	27	11,8	MOS	CT2	 	 	červen 2012
127	MORAVSKY BEROUN-MES	43	11,8	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
128	NORBERCANY	28	15,0	MOS	CT1	 	 	červen 2012
129 	NORBERCANY	32	15,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
130	OSKAVA	28	14,1	OLO	CT1	 	 	červen 2012
131	OSTRUZNA	R11	7,8	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
132	PASTVINY	35	13,0	PAR	CT1	 	 	červen 2012
133	RAPOTIN	42	9,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
134	RYMAROV	30	13,0	MOS	CT1	2	Jihlava síť 3	červen 2012
135	RYMAROV	32	13,0	MOS	CT2	 	 	červen 2012
136	RYMAROV	R2	3,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
137	RYMAROV-MESTO 	43	13,0	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
138	RYZOVISTE	41	3,0	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
139	SIROKA NIVA	32	8,5	MOS	CT1	 	 	červen 2012
140	SIROKA NIVA  	39	7,8	MOS	CT2	2	Ostrava síť 3 souběžné vysílání	červen 2012
141	SIROKA NIVA	27	8,5	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
142	SOBOTIN	30	11,5	OLO	CT1	2	Jihlava síť 3	červen 2012
143	SOBOTIN	43	12,3	OLO	CT2	 	 	červen 2012
144	SOBOTIN	R11	5,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
145	SOBOTIN	56	12,3	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
146	STARA VES-U RYMAROVA	42	9,0	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
147	STARE MESTO-P.SN.	32	15,0	OLO	CT1	 	 	červen 2012
148	STARE MESTO-P.SN.	R10	8,5	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
149	STERNBERK	38	12,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
150	STITY	48	14,6	OLO	CT1	 	 	červen 2012
151	STITY	44	14,6	OLO	CT2	4	síť 4	červen 2012
152	STITY-KOSTEI.	R7	6,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
153	SUMPERK	32	12,8	OLO	CT2	 	 	červen 2012
154	SUMPERK	26	13,0	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
155	TATENICE	26	10,0	PAR	CT1	 	 	červen 2012
156	TATENICE	33	10,0	PAR	CT2	2	Zlín síť 1	červen 2012
157	ITATENICE	R11	6,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
158	TECHONIN	R10	6,0	PAR	NOVA	 	 	červen 2012
159	TREMESNA	38	14,2	MOS	CT1	 	 	červen 2012
160	TREMESNA	44	13,8	MOS	CT2	2	síť 4	červen 2012
161	VELKA STAHLE	28	9,0	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
162	VERNIROVICE	60	13,0	OLO	CT1	2	Trutnov síť 3	červen 2012
163	VIDNAVA	48	10,8	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
164	VRBNO POD PRADEDEM	26	13,0	MOS	CT1	 	 	červen 2012
165	VRBNO POD PRADEDEM	44	13,6	MOS	CT2	2	síť 4	červen 2012
166	VRBNO POD PRADEDEM	R11	6,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
167	VRBNO POD PRADEDEM	22	14,0	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012
168	VYPRACHTICE	30	10,8	PAR	NOVA	3	Jihlava síť 3	červen 2012
169	ZABREH NA MORAVE-M	21	12,8	OLO	PRIMA	 	 	červen 2012
170	ZABREH-NA MORAVE	R2	3,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
171	ZATOR	44	8,4	MOS	CT1	2	síť 4	červen 2012
172	ZATOR	59	8,5	MOS	CT2	1	Brno síť 3	červen 2012
173	ZATOR	56	8,5	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
174	ZLATE HORY	39	14,8	MOS	CT1	2	Ostrava síť 3 souběžné vysílání	červen 2012
175	ZLATE HORY	56	15,8	MOS	CT2	 	 	červen 2012
176	ZLATE HORY	R6	10,0	MOS	NOVA	 	 	červen 2012
177	ZLATE HORY	29	4,8	MOS	PRIMA	1	Brno síť 1	červen 2012
178	ZULOVA	33	11,1	OLO	CT1	 	 	červen 2012
179	ZULOVA	31	11,5	OLO	CT2	 	 	červen 2012
180	ZULOVA	R10	11,8	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
181	ZULOVA	46	10,0	MOS	PRIMA	 	 	červen 2012


Územní oblast Jihlava - vysílací síť 1 - k. 33, vysílací síť 2 - k. 35, vysílací síť 3 - k. 30Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BATELOV	37	9,0	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
2	BRANSOUZE	R2	4,5	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
3	BRTNICE	31	8,2	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
4	BRTNICE	51	7,9	VYS	CT2	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
5	BRTNICE	R10	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
6	CESKA BELA	35	9,0	VYS	CT1	4	Jihlava síť 2	listopad 2011
7	CESKA BELA	R8	10,4	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
8	HAVLICKUV BROD	26	14,2	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
9	HAVLICKUV BROD	55	15,0	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
10	HAVLICKUV BROD	R10	10,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
11	HAVLICKUV BROD	37	13,4	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
12	HORNI STUDENEC	43	8,5	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
13	HORNI STUDENEC	39	8,5	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
14	HORNI STUDENEC	29	8,5	VYS	NOVA	2	Brno síť 1	listopad 2011
15	HUMPOLEC	45	10,0	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
16	JERSIN	R8	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
17	JIHLAVA-KRAL. VRCH	55	14,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
18	JIHLAVA-KRALOV.VRCH	33	13,0	VYS 	CT1	4	Jihlava síť 1	listopad 2011
19	JIHLAVA-MESTO 	39	8,1	VYS 	NOVA	3	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
20	JIHLAVA-RUDNY	47	20,2	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
21	JINDRICHUV HRADEC	46	6,0	JCE	PRIMA	 	 	listopad 2011
22	KAMENICE	36	7,6	VYS 	CT1	2	Jeseník síť 1	listopad 2011
23	KAMENICE	52	7,5	VYS 	CT2	 	 	listopad 2011
24	KAMENICE	43	8,0	VYS 	NOVA	 	 	listopad 2011
25	KAMENICE NAD LIPOU	34	7,8	VYS 	CT1	 	 	listopad 2011
26	KAMENICE NAD LIPOU	53	7,8	VYS 	CT2	2	Praha/Praha město síť 1	listopad 2011
27	KAMENICE NAD LIPOU	44	13,0	VYS 	PRIMA	 	 	listopad 2011
28	KNEZICE	R8	8,0	VYS 	NOVA	 	 	listopad 2011
29	LEDEC NAD SAZAVOU	29	11,8	VYS 	CT1	2	Brno síť 1	listopad 2011
30	LEDEC NAD SAZAVOU	44	13,0	VYS 	CT2	3	síť 4	listopad 2011
31	LEDEC NAD SAZAVOU	R10	6,0	VYS 	NOVA	 	 	listopad 2011
32	LEDEC NAD SAZAVOU	24	13,0	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
33	LIBICE NAD DOUBRAVOU	27	13,0	VYS 	CT1	 	 	listopad 2011
34	LIBICE NAD DOUBRAVOU	55	13,0	VYS 	CT2	 	 	listopad 2011
35	LIBICE NAD DOUBRAVOU	R8	13,0	VYS 	NOVA	 	 	listopad 2011
36	LUKA NAD JIHLAVOU	27	7,8	VYS 	CT1	 	 	listopad 2011
37	LUKA NAD JIHLAVOU	41	7,6	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
38	LUKA NAD JIHLAVOU	R10	13,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
39	LUKA NAD JIHLAVOU	56	7,5	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
40	MALY BERANOV	38	7,6	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
41	MALY BERANOV	50	7,5	VYS	CT2	4	Č. Budějovice síť 2 souběžné vysílání	listopad 2011
42	MALY BERANOV	R8	6,6	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
43	NOVA BYSTRICE	36	7,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
44	NOVA BYSTRICE	R9	10,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
45	OKROUHLICE	41	13,0	VYS	CT1	2	Praha síť 2	listopad 2011
46	OKROUHLICE	52	13,0	VYS	CT2	2	Plzeň síť 3	listopad 2011
47	OKROUHLICE	24	12,0	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
48	OLESNA	35	13,0	VYS	CT1	4	Jihlava síť 2	listopad 2011
49	OLESNA	51	13,0	VYS	CT2	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
50	OLESNA	27	13,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
51	ONSOV	34	10,8	VYS	CT1	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
52	ONSOV	R10	10,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
53	OPATOV	R7	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
54	OSTROV NAD OSLAVOU	R7	6,8	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
55	PELHRIMOV	33	10,0	VYS	CT1	4	Jihlava síť 1	listopad 2011
56	PELHRIMOV	R10	12,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
57	PELHRIMOV	52	9,0	VYS	PRIMA	2	Plzeň síť 3	listopad 2011
58	PODHRADI NAD DYJI	23	4,8	JMO	CT1	 	 	listopad 2011
59	PODHRADI NAD DYJI	33	4,7	JMO	CT2	4	Jihlava síť 1	listopad 2011
60	PODHRADI NAD DYJI	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
61	PODHRADI NAD DYJI	37	5,0	JMO	PRIMA	 	 	listopad 2011
62	POHLED	35	9,5	VYS	CT1	4	Jihlava síť 2	listopad 2011
63	POHLED	24	9,5	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
64	POHLED	R8	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
65	POLNA	37	6,5	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
66	POLNA	R7	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
67	PRIBYSLAV	27	9,0	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
68	PRIBYSLAV	39	7,8	VYS	CT2	2	č. Budějovice síť 2	listopad 2011
69	PRIBYSLAV	R10	7,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
70	PRIBYSLAVICE	RI2	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
71	PRIMELKOV	35	3,0	VYS	CT1	4	Jihlava síť 2	listopad 2011
72	PRIMELKOV	R8	6,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
73	ROHOZNA	R8	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
74	ROKYTNICE N. ROKYTNOU	55	10,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
75	SEBKOVICE	R7	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
76	STAREC	R10	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
77	STOKY	44	10,0	VYS	CT1	3	síť 4	listopad 2011
78	STOKY	52	10,0	VYS	CT2	1	Plzeň síť 3	listopad 2011
79	STOKY OBEC	59	3,0	VYS	PRIMA	5	Praha síť 3	listopad 2011
80	STONAROV	35	10,0	VYS	CT1	4	Jihlava síť 2	listopad 2011
81	STONAROV	44	11,2	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
82	STONAROV	R10	9,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
83	SVETLA NAD SAZAVOU	39	13,0	VYS	CT1	3	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
84	SVETLA NAD SAZAVOU	51	13,6	VYS	CT2	3	Jeseník síť 3	listopad 2011
85	SVETLA NAD SAZAVOU	27	13,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
86	SVETLA NAD SAZAVOU	48	14,0	VYS	PRIMA	2	Plzeň síť 2	listopad 2011
87	TREBIC-MESTO 	34	7,6	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
88	TREBIC-MESTO 	R7	10,5	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
89	TREBIC-MESTO 	52	9,0	VYS	PRIMA	 	 	listopad 2011
90	VLASTEJOVICE	35	8,5	STC	CT1	3	Jihlava síť 2	listopad 2011
91	VLASTEJOVICE	52	8,5	STC	CT2	2	Plzeň síť 3	listopad 2011
92	VLASTEJOVICE	R10	6,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
93	VLASTEJOVICE	40	8,4	STC	PRIMA	3	Brno síť 2/Trutnov síť 1	listopad 2011
94	VRANOV NAD DYJI	33	11,2	JMO	CT1	4	Jihlava síť 1	listopad 2011
95	VRANOV NAD DYJI	47	11,2	JMO	CT2	 	 	listopad 2011
96	VRANOV NAD DYJI	R7	9,0	JMO	NOVA	 	 	listopad 2011
97	ZDAR N.SAZ.-MESTO	51	9,0	VYS	PRIMA	4	Jeseník síť 3	listopad 2011
98	ZDAR N.SAZ.-PEPEREK	R12	13,6	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
99	ZELIV	21	16,6	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
100	ZELIV	38	16,6	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
101	ZELIV	R10	15,0	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011


Územní oblast Ostrava - vysílací síť 1 - k. 54, vysílací síť 2 - k. 37, vysílací síť 3 - k. 39 / k. 48Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BILOVEC	45	9,0	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011
2	BRUSPERK	26	10,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
3	BYSTRICE-NAD OLSI	30	7,0	MOS	CT1	 	 	listopad 2011
4	BYSTRICE-NAD OLSI	R10	6,0	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
5	BYSTRICE-NAD OLSI-L	44	9,0	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011
6	CELADNA	45	15,0	MOS	CT2	 	 	listopad 2011
7	FRENSTAT P.RADHOSTEM	22	9,0	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011
8	FRYDEK	52	24,0	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
9	HODSLAVICE	33	14,8	MOS	CT2	4	Zlín síť 1	listopad 2011
10	HORNI LOMNA	27	13,0	MOS	CT1	 	 	listopad 2011
11	HORNI LOMNA	43	15,0	MOS	CT2	 	 	listopad 2011
12	HORNI LOMNA	R7	6,0	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
13	HRADEC NAD MORAVICI	29	10,0	MOS	CT1	1	Brno síť 1	listopad 2011
14	HRADEC NAD MORAVICI	38	14,8	MOS	CT2	 	 	listopad 2011
15	HRADEC NAD MORAVICI	R10	9,0	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
16	HRADEC NAD MORAVICI	58	15,0	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011
17	HRANICE	47	17,0	OLO	PRIMA	 	 	listopad 2011
18	HUKVALDY	33	9,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
19	JABLUNKOV	R6	20,0	MOS	CT1	 	 	listopad 2011
20	JABLUNKOV	38	12,8	MOS	CT2	 	 	listopad 2011
21	JABLUNKOV	22	10,4	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
22	KLIMKOVICE	28	9,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
23	KOBERICE	56	9,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
24	MOSTY U JABLUNKOVA	45	9,5	MOS	CT1	 	 	listopad 2011
25	MOSTY U JABLUNKOVA	23	7,8	MOS	CT2	 	 	listopad 2011
26	MOSTY U JABLUNKOVA	59	9,6	MOS	NOVA	1	Brno síť 3	listopad 2011
27	NOVA BELA	25	9,0	MOS	LOCAL	3	Zlín síť 3	listopad 2011
28	NOVY JICIN-L	26	6,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
29	NOVY JICIN-L1	55	14,0	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011
30	ODRY	22	15,0	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011
31	OPAVA-L	28	6,0	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011
32	OSTRAVA-HRABUVKA	R10	7,8	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
33	PARTUTOVICE	30	9,6	OLO	CT1	 	 	listopad 2011
34	PARTUTOVICE	45	11,5	OLO	CT2	 	 	listopad 2011
35	PARTUTOVICE	R10	9,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
36	PARTUTOVICE	57	13,0	OLO	PRIMA	 	 	listopad 2011
37	POTSTAT	44	10,5	OLO	CT1	2	síť 4	listopad 2011
38	POTSTAT	48	14,5	OLO	CT2	2	Ostrava síť 3	listopad 2011
39	POTSTAT	R2	3,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
40	PRIBOR	44	9,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
41	REKA	39	11,8	MOS	CT1	2	Ostrava síť 3 souběžné vysílání	listopad 2011
42	REKA	45	11,8	MOS	CT2	 	 	listopad 2011
43	STARE HAMRY	59	13,0	MOS	CT2	2	Brno síť 3	listopad 2011
44	STARE HAMRY	33	13,0	MOS	PRIMA	1	Zlín síť 1	listopad 2011
45	STONAVA	29	10,0	MOS	LOCAL	4	Brno síť 1	listopad 2011
46	STRITEZ NAD LUDINOU	28	9,0	OLO	CT1	 	 	listopad 2011
47	STRITEZ NAD LUDINOU	38	8,5	OLO	CT2	 	 	listopad 2011
48	STRITEZ NAD LUDINOU	R10	7,0	OLO	NOVA	 	 	listopad 2011
49	SVIADNOV	44	9,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
50	TRINEC	26	24,8	MOS	CT1	 	 	listopad 2011
51	TRINEC	28	20,0	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
52	TRINEC-MESTO 	59	27,0	MOS	CT2	2	Brno síť 3	listopad 2011
53	VALASSKE MEZIRICI	27	20,0	ZLI	CT1	 	 	listopad 2011
54	VALASSKE MEZIRICI	49	23,0	ZLI	CT2	4	Zlín síť 2	listopad 2011
55	VALASSKE MEZIRICI	R6	27,8	ZLI	NOVA	 	 	listopad 2011
56	VELKA POLOM	59	10,0	MOS	LOCAL	1	Brno síť 3	listopad 2011
57	VITKOV	R2	3,0	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
58	VITKOV	44	15,0	MOS	PRIMA	3	síť 4	listopad 2011
59	VRATIMOV	33	9,0	MOS	LOCAL	 	 	listopad 2011
60	ZIMROVICE	46	11,1	MOS	CT1	 	 	listopad 2011
61	ZIMROVICE	59	10,8	MOS	CT2	2	Brno síť 3	listopad 2011
62	ZIMROVICE	R7	11,2	MOS	NOVA	 	 	listopad 2011
63	ZIMROVICE	27	10,8	MOS	PRIMA	 	 	listopad 2011


Územní oblast Plzeň - vysílací síť 1 - k. 34, vysílací síť 2 - k. 48, vysílací síť 3 - k. 52Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	AS	22	17,0	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
2	AS	R6	11,5	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
3	AS	32	17,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
4	AS-MESTO	58	17,0	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
5	BECOV NAD TEPLOU	33	8,4	KVA	CT1	2	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
6	BECOV NAD TEPLOU	52	9,0	KVA	CT2	4	Plzeň síť 3	listopad 2011
7	BECOV NAD TEPLOU	R6	7,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
8	BELA NAD RADBUZOU	R6	6,5	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
9	BOC	25	7,8	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
10	BOC	30	8,4	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
11	BOC	R6	6,5	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
12	BREZOVA-U KARL.VAR	24	6,0	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
13	BREZOVA-U KARL.VAR	28	7,8	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
14	BREZOVA-U KARL.VAR	33	6,0	KVA	NOVA	2	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
15	DOBRIV	25	14,5	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
16	DOBRIV	45	14,8	PLZ	CT2	2	síť 4	listopad 2011
17	DOBRIV	R6	13,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
18	DOMAZLICE-MESTO	57	14,8	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
19	DOUBI	41	12,0	KVA	CT2	1	Praha síť 2	listopad 2011
20	FOLMAVA	32	10,8	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
21	HOLOUBKOV	36	10,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
22	HOLOUBKOV	43	10,0	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
23	HOLOUBKOV	23	10,0	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
24	HORNI BLATNA	33	17,0	KVA	CT1	4	Ústí n. L. síť 1/Jihlava síť 1	listopad 2011
25	HORNI BLATNA	44	16,0	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
26	HORNI BLATNA	21	17,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
27	HORNI SLAVKOV	25	7,8	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
28	HORNI SLAVKOV	34	7,2	KVA	CT2	4	Plzeň síť 1	listopad 2011
29	HORNI SLAVKOV	41	9,8	KVA	NOVA	1	Praha síť 2	listopad 2011
30	HORSOVSKY TYN	R8	6,0	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
31	HRANICE-U ASE	21	13,0	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
32	HRANICE-U ASE	44	14,6	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
33	HRANICE-U ASE	34	14,8	KVA	NOVA	2	Plzeň síť 1	listopad 2011
34	CHOMUTOV-L	42	17,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
35	JACHYMOV	R7	29,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
36	JACHYMOV-MESTO	28	8,4	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
37	JACHYMOV MESTO	46	8,1	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
38	JACHYMOV MESTO	41	9,5	KVA	NOVA	3	Praha síť 2	listopad 2011
39	JACHYMOV-MESTO	50	9,0	KVA	PRIMA	3	Sušice síť 2	listopad 2011
40	JIRKOV	29	9,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
41	KADAN	22	16,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
42	KADAN	R6	11,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
43	KARLOVY VARY	34	10,0	KVA	CT1	4	Plzeň síť 1	listopad 2011
44	KARLOVY VARY	21	23,0	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
45	KARLOVY VARY	R6	5,4	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
46	KARLOVY VARY	27	23,0	KVA	PRIMA	 	 	listopad 2011
47	KDYNE	36	20,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
48	KDYNE	R1	10,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
49	KLASTEREC NAD OHRI	24	8,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
50	KOLOVEC	R8	8,5	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
51	KRASLICE-GLASSBERG	30	7,8	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
52	KRASLICE-GLASSBERG	58	8,5	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
53	KRASLICE-GLASSBERG	R1	3,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
54	KRASLICE-SNEZNA	22	16,0	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
55	KRASLICE-SNEZNA	44	16,6	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
56	KRASLICE-SNEZNA	R6	10,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
57	KRASLICE-SNEZNA	51	18,0	KVA	PRIMA	 	 	listopad 2011
58	KRYRY	24	13,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
59	KRYSTOFOVY HAMRY	29	11,1	UST	CT1	 	 	listopad 2011
60	KRYSTOFOVY HAMRY	R11	9,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
61	KYNSPERK NAD OHRI	R6	9,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
62	KYNSPERK NAD OHRI	41	9,0	KVA	PRIMA	1	Praha síť 2	listopad 2011
63	KYSELKA	29	10,0	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
64	KYSELKA	44	12,0	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
65	KYSELKA	R11	6,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
66	LIBA	47	7,2	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
67	LIBA	R9	6,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
68	LOKET	24	7,8	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
69	LOKET	58	7,0	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
70	LOKET	R6	6,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
71	LUBY	R6	10,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
72	MARIANSKE LAZNE	29	10,4	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
73	MARIANSKE LAZNE	52	13,0	KVA	CT2	4	Plzeň síť 3	listopad 2011
74	MARIANSKE LAZNE	39	9,5	KVA	NOVA	2	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
75	MERKLIN	33	9,0	KVA	CT1	2	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
76	MERKLIN	42	7,8	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
77	MERKLIN	R6	6,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
78	NEJDEK	22	11,1	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
79	NEJDEK	50	11,8	KVA	CT2	3	Sušice síť 2 souběžné vysíláni	listopad 2011
80	NEJDEK	R6	6,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
81	NEJDEK	25	11,8	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
82	NEMANICE	30	13,4	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
83	NEMANICE	44	11,1	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
84	NEMANICE	36	13,6	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
85	NOVE HAMRY	29	7,8	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
86	NOVE HAMRY	52	7,5	KVA	CT2	3	Plzeň síť 3	listopad 2011
87	NOVE HAMRY	R6	4,8	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
88	OLOVI	29	7,8	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
89	OLOVI	42	7,8	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
90	OLOVI	R7	10,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
91	PERSTEJN NAD OHRI	28	5,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
92	PERSTEJN NAD OHRI	42	5,4	UST	CT2	 	 	listopad 2011
93	PERSTEJN NAD OHRI	R9	5,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
94	PERSTEJN NAD OHRI	47	13,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
95	PLANA-U MAR.LAZNI	21	7,8	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
96	PLANA-U MAR.LAZNI	50	8,5	PLZ	CT2	4	Sušice síť 2 souběžné vysílání	listopad 2011
97	PLANA-U MAR.LAZNI	R7	10,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
98	PLASY	21	13,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
99	PLASY	43	14,0	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
100	PLASY	R8	6,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
101	PLZEN-CHLUM	R7	14,5	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
102	POTUCKY	35	8,5	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
103	POTUCKY	28	7,8	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
104	POTUCKY	R11	6,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
105	RAKOVNIK-MESTO 	25	10,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
106	RAKOVNIK-MESTO 	42	8,5	STC	CT2	 	 	listopad 2011
107	RAKOVNIK-MESTO 	R6	5,6	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
108	RAKOVNIK-MESTO 	45	7,8	STC	PRIMA	3	síť4	listopad 2011
109	ROTAVA	33	7,0	KVA	CT1	1	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
110	ROTAVA	59	7,9	KVA	CT2	1	Praha síť 3	listopad 2011
11 1	ROTAVA	R11	5,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
112	SINDELOVA	32	6,0	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
113	SINDELOVA	49	7,5	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
114	SINDELOVA	28	5,8	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
115	SOKOLOV	44	11,8	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
116	SOKOLOV	R9	7,8	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
117	STARY PLZENEC	22	7,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
118	STARY PLZENEC	57	26,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
119	STARY PLZENEC	49	7,0	PLZ	CT2	4	Č.Budějovice síť 1	listopad 2011
120	STARY PLZENEC	R6	8,5	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
121	STARY PLZENEC	40	24,0	PLZ	NOVA	1	Trutnov síť 1	listopad 2011
122	STARY PLZENEC	60	7,0	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
123	STRASICE	37	10,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
124	STRASICE	39	10,0	PLZ	CT2	3	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
125	STRAZ NAD OHRI	34	8,5	KVA	CT1	3	Plzeň síť 1	listopad 2011
126	STRAZ NAD OHRI	22	7,8	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
127	STRAZ NAD OHRI	R11	8,5	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
128	STRIBRNA	27	5,2	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
129	STRIBRNA	47	6,6	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
130	STRIBRNA	R9	4,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
131	STRIBRO	25	12,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
132	STRIBRO	46	9,0	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
133	STRIBRO	R6	6,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
134	STRIBRO	43	13,0	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
135	SUCHA	40	10,0	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
136	SUCHA	47	9,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
137	TACHOV	33	7,8	PLZ	CT1	2	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
138	TACHOV	42	7,6	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
139	TACHOV	R8	8,5	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
140	TACHOV MESTO	51	3,0	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
141	TREMOSNA	R8	7,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
142	VEJPRTY	27	8,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
143	VEJPRTY	43	8,7	UST	CT2	 	 	listopad 2011
144	VEJPRTY	R11	6,5	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
145	VOJKOVICE	24	7,8	KVA	CT1	 	 	listopad 2011
146	VOJKOVICE	32	8,0	KVA	CT2	 	 	listopad 2011
147	VOJKOVICE	R9	6,0	KVA	NOVA	 	 	listopad 2011
148	ZATEC	R11	7,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
149	ZATEC	44	15,4	UST	PRIMA	2	síť 4	listopad 2011


Územní oblast Praha - vysílací síť 1 - k. 53, vysílací síť 2 - k. 41, vysílací síť 3 - k. 59, 46Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BENESOV-U PRAHY	32	9,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
2	BENESOY-U PRAHY	45	13,0	STC	CT2	2	síť 4	listopad 2011
3	BENESOV-U PRAHY	38	9,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
4	BENESOV-U PRAHY	55	14,0	STC	PRIMA	3	Ústí n. L. síť 3	listopad 2011
5	BEROUN	34	13,9	STC	CT1	4	Plzeň síť 1	listopad 2011
6	BEROUN	49	13,9	STC	CT2	1	Č. Budějovice síť 1	listopad 2011
7	BEROUN	R11	13,8	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
8	BEROUN	47	14,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
9	CESKY STERNBERK	39	8,2	STC	CT1	2	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
10	CESKY STERNBERK	32	8,2	STC	CT2	 	 	listopad 2011
11	CESKY STERNBERK	R10	10,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
12	CTYRKOLY	28	9,6	STC	CT1	 	 	listopad 2011
13	CTYRKOLY	47	8,1	STC	CT2	 	 	listopad 2011
14	CTYRKOLY	43	8,5	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
15	CTYRKOLY-OBEC	21	10,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
16	CHOCERADY	32	8,1	STC	CT1	 	 	listopad 2011
17	CHOCERADY	42	6,6	STC	CT2	 	 	listopad 2011
18	CHOCERADY	34	15,0	STC	PRIMA	3	Plzeň síť 1	listopad 2011
19	JINCE	28	7,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
20	JINCE	44	7,0	STC	CT2	4	síť 4	listopad 2011
21	JINCE-OHRAZENICE	22	13,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
22	JISTEBNICE	34	7,0	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
23	JISTEBNICE	60	7,0	JCE	CT2	1	Trutnov síť 3	listopad 2011
24	KACOV	29	6,6	STC	CT1	2	Brno síť 1	listopad 2011
25	KACOV	43	6,6	STC	CT2	 	 	listopad 2011
26	KACOV R9	9,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
27	KAMYK NAD VLTAVOU	35	7,4	STC	CT1	1	Jihlava síť 2	listopad 2011
28	KARLSTEJN	28	6,8	STC	CT1	 	 	listopad 2011
29	KARLSTEJN	39	6,8	STC	CT2	2	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
30	KARLSTEJN	R6	6,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
31	KARLSTEJN OBEC	21	7,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
32	KNOVIZ	29	9,4	STC	CT1	 	 	listopad 2011
33	KNOVIZ	R9	6,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
34	LODENICE	49	7,9	STC	CT1	1	Č.Budějovice síť 1	listopad 2011
35	LODENICE	44	7,9	STC	CT2	4	síť 4	listopad 2011
36	MESTECKO-U KRIVOKL.	36	7,6	STC	CT1	 	 	listopad 2011
37	MESTECKO-U KRIVOKL	39	7,8	STC	CT2	1	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
38	MESTECKO-U KRIVOKL.	R8	6,3	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
39	MESTECKO-U KRIVOKL	23	7,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
40	MLADA VOZICE	R9	6,0	JCE	NOVA	 	 	listopad 2011
41	NESPEKY	35	12,6	STC	CT1	3	Jihlava síť 2	listopad 2011
42	NESPEKY	50	12,6	STC	CT2	3	Sušice síť 2 souběžné vysílání	listopad 2011
43	NESPEKY	58	12,6	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
44	NIZBOR	22	7,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
45	NIZBOR	32	7,0	STC	CT2	 	 	listopad 2011
46	NIZBOR	59	10,0	STC	PRIMA	4	Praha síť 3	listopad 2011
47	NOVY KNIN	35	5,2	STC	CT1	2	Jihlava síť 2	listopad 2011
48	PETROV-PIKOVICE	38	7,3	STC	CT1	 	 	listopad 2011
49	PODLESI	28	15,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
50	PODLESI	59	15,0	STC	CT2	4	Praha síť 3	listopad 2011
51	PRAHA-BREVNOV	59	0,0	PHA	PRIMA	5	Praha síť 3	listopad 2011
52	PRAHA-KRC	34	10,0	PHA	CT1	3	Plzeň síť 1	listopad 2011
53	PRAHA-KRC	57	10,0	PHA	CT2	 	 	listopad 2011
54	PRAHA-KRC	R6	7,0	PHA	PRIMA	 	 	listopad 2011
55	PRAHA-STRAHOV	32	27,0	PHA	CT1	 	 	listopad 2011
56	PRAHA-STRAHOV	39	27,0	PHA	NOVA	 	 	listopad 2011
57	PRAHA-VOKOVICE	44	14,3	PHA	CT1	4	síť 4	listopad 2011
58	PRAHA-VOKOVICE	56	14,0	PHA	CT2	 	 	listopad 2011
59	PRAHA-VOKOVICE	47	14,3	PHA	NOVA	 	 	listopad 2011
60	PRAHA-VOKOVICE	59	13,4	PHA	PRIMA	4	Praha síť 3	listopad 2011
61	PRAHA-ZVAHOV	49	14,4	PHA	CT1	1	Č.Budějovice síť 1	listopad 2011
62	PRAHA-ZVAHOV	60	14,4	PHA	CT2	3	Trutnov síť 3	listopad 2011
63	PRAHA-ZVAHOV	45 	14,4	PHA	NOVA	3	síť 4	listopad 2011
64	PRAHA-ZVAHOV	43	14,4	PHA	PRIMA	 	 	listopad 2011
65	PRASKOLESY	35	5,2	STC	CT1	2	Jihlava síť 2	listopad 2011
66	PRIBRAM-BREZOVE HORY	36	9,6	STC	CT1	 	 	listopad 2011
67	PRIBRAM-L	42	17,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
68	RATAJE NAD SAZAVOU	21	8,6	STC	CT1	 	 	listopad 2011
69	RATAJE NAD SAZAVOU	27	8,6	STC	CT2	 	 	listopad 2011
70	RATAJE NAD SAZAVOU	R9	6,5	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
71	RATAJE NAD SAZAVOU	47	8,5	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
72	ROZMITAL POD TREM	37	13,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
73	ROZMITAL POD TREM	37	13,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
74	ROZTOKY-U KRIVOKLATU	30	6,2	STC	CT1	1	Jihlava síť 3	listopad 2011
75	ROZTOKY-U KRIVOKLATU	42	6,2	STC	CT2	 	 	listopad 2011
76	ROZTOKY-U KRIVOKLATU	44	6,2	STC	NOVA	3	síť 4	listopad 2011
77	ROZTOKY-U KRIVOKLATU	59	7,5	STC	PRIMA	4	Praha síť 3	listopad 2011
78	SAZAVA	35	6,6	STC	CT1	3	Jihlava síť 2	listopad 2011
79	SAZAVA	38	6,6	STC	CT2	 	 	listopad 2011
80	SAZAVA	R11	9,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
81	SAZAVA	45	6,6	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
82	SOLENICE	21	7,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
83	SOLENICE	43	10,0	STC	CT2	 	 	listopad 2011
84	SOLENICE	R9	6,3	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
85	SRBSKO	36	7,8	STC	CT1	 	 	listopad 2011
86	SRBSKO	42	7,6	STC	CT2	 	 	listopad 2011
87	SRBSKO	R8	6,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
88	SRBSKO	56	8,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
89	STECHOVICE	36	7,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
90	STECHOVICE	44	9,5	STC	CT2	4	síť 4	listopad 2011
91	STRIBRNA SKALICE	44	8,1	STC	CT1	4	síť 4	listopad 2011
92	STRIBRNA SKALICE	39	8,1	STC	CT2	1	Č. Budějovice síť 2	listopad 2011
93	STRIBRNA SKALICE	R9	9,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
94	STRIBRNA SKALICE	49	8,1	STC	PRIMA	1	Č.Budějovice síť 1	listopad 2011
95	TUCHOMERICE	32	3,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
96	TUCHOMERICE	43	3,0	STC	CT2	 	 	listopad 2011
97	TUCHOMERICE	39	3,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
98	TUCHOMERICE	60	3,0	STC	PRIMA	5	Trutnov síť 3	listopad 2011
99	VLASIM	28	6,6	STC	CT1	 	 	listopad 2011
100	VLASIM	47	6,6	STC	CT2	 	 	listopad 2011
101	VLASIM	R11	7,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
102	VLASIM	45	13,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
103	VOLTYROV-ORLIK	34	8,5	STC	CT1	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
104	VOLTYROV-ORLIK	28	10,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
105	ZAJECOV	44	13,0	STC	CT1	4	síť 4	listopad 2011
106	ZAJECOV	57	13,0	STC	CT2	 	 	listopad 2011
107 	ZAJECOV	R8	10,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
108	ZAJECOV	42	13,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
109	ZBECNO	28	6,0	STC	CT1	 	 	listopad 2011
110 	ZBECNO	57	7,0	STC	CT2	 	 	listopad 2011
11 1	ZBECNO	R6	6,0	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
112	ZDICE	32	13,8	STC	CT1	 	 	listopad 2011
113	ZDICE	43	13.8	STC 	CT2	 	 	listopad 2011
114	ZRUC NAD SAZAVOU-MES	28	10,0	STC 	CT1	 	 	listopad 2011
115	ZRUC NAD SAZAVOU-MES	50	8,5	STC 	CT2	3	Č. Budějovice síť 2 souběžné vysílání	listopad 2011
116	ZRUC NAD SAZAVOU-MES	R9	7,0	STC 	NOVA	 	 	listopad 2011
117	ZRUC NAD SAZAVOU-SKO	38	9,0	STC 	CT1	 	 	listopad 2011
118	ZRUC NAD SAZAVOU-SKO	45	8,5	STC 	CT2	 	 	listopad 2011
119	ZRUC NAD SAZAVOU-SKO	33	9,0	STC 	NOVA	3	Ústí n. L. síť 1/Jihlava síť 1	listopad 2011
120	ZVESTOV	R9	6,0	STC 	NOVA	 	 	listopad 2011


Územní oblast Sušice - vysílací síť 1 - k. 49, vysílací síť 2 - k. 50 / k. 39, vysílací síť 3 - k. 52Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BESINY	26	7,8	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
2	BESINY	37	8,4	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
3	BESINY	R8	8,5	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
4	BESINY	42	13,0	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
5	BLOVICE	21	7,2	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
6	BLOVICE	43	10,0	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
7	BLOVICE	R6	12,3	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
8	BRCALNIK	26	10,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
9	BRCALNIK	57	10,0	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
10	HORAZDOVICE	R8	8,1	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
11	HRADEK-U SUSICE	56	12,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
12	HRADEK-U SUSICE	50	12,0	PLZ	CT2	4	Sušice síť 2 souběžné vysílání	listopad 2011
13	HRADEK-U SUSICE	40	11,5	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
14	KASPERSKE HORY	25	7,8	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
15	KASPERSKE HORY	57	11,8	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
16	KASPERSKE HORY	R8	11,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
17	KLATOVY-DOUBRAVA	43	11,1	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
18	KLATOVY-DOUBRAVA	57	11,1	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
19	KLATOVY-HURKA	R8	7,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
20	KLATOVY-HURKA	45	15,3	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
21	KVILDA	33	10,8	JCE	CT1	 	 	listopad 2011
22	KVILDA	50	10,8	JCE	CT2	4	Sušice síť 2 souběžné vysílání	listopad 2011
23	MILEC	26	3,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
24	MILEC	29	3,0	PLZ	CT2	 	 	listopad 2011
25	NYRSKO	39	13,0	PLZ	CT1	1	Č Budějovice síť 2	listopad 2011
26	NYRSKO	30	13,0	PLZ	CT2	1	Jihlava síť 3	listopad 2011
27	NYRSKO	R7	11,8	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
28	NYRSKO	47	13,0	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
29	POCINOVICE	23	14,6	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
30	POCINOVICE	49	14,8	PLZ	CT2	2	Č.Budějovice síť 1	listopad 2011
31	REJSTEJN	30	7,8	PLZ	CT1	1	Jihlava síť 3	listopad 2011
32	REJSTEJN	R11	6,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
33	SPALENE PORICI	R8	10,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
34	STRAZOV	33	8,5	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
35	STRAZOV	R11	6,0	PLZ	NOVA	 	 	listopad 2011
36	SVIHOV	37	10,8	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
37	SVIHOV	53	11,1	PLZ	CT2	1	Praha/Praha město síť 1	listopad 2011
38	SVIHOV	30	10,4	PLZ	NOVA	3	Jihlava síť 3	listopad 2011
39	SVIHOV	60	11,0	PLZ	PRIMA	 	 	listopad 2011
40	VELHARTICE	33	12,0	PLZ	CT1	 	 	listopad 2011
41	VELHARTICE	42	12,0	PLZ 	CT2	 	 	listopad 2011
42	VELHARTICE	R8	7,8	PLZ 	NOVA	 	 	listopad 2011
43	ZELEZNA RUDA-PEPIK	36	13,0	PLZ 	CT1	 	 	listopad 2011
44	ZELEZNA RUDA-PEPIK	46	14,6	PLZ 	CT2	 	 	listopad 2011
45	ZELEZNA RUDA-PEPIK	29	7,8	PLZ 	NOVA	 	 	listopad 2011
46	ZELEZNA  RUDA-PEPIK	56	13,0	PLZ 	PRIMA	 	 	listopad 2011
47	ZELEZNA RUDA-ROZVODI	40	13,0	PLZ 	CT1	 	 	listopad 2011
48	ZELEZNA RUDA-ROZVODI	R6	13,6	PLZ 	NOVA	 	 	listopad 2011
49	ZELEZNA RUDA-ROZVODI	33	13,4	PLZ 	NOVA	 	 	listopad 2011
50	ZICHOVICE	37	10,0	PLZ 	CT1	 	 	listopad 2011
51	ZICHOVICE	60	11,1	PLZ 	CT2	 	 	listopad 2011
52	ZICHOVICE	R7	7,8	PLZ 	NOVA	 	 	listopad 2011


Územní oblast Trutnov - vysílací síť 1 - k. 40, vysílací síť 2 - k. 61, vysílací síť 3 - k. 60Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	ADRSPACH	R2	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
2	ALBRECHTICE-DESNA	28	10,4	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
3	ALBRECHTICE-DESNA	43	7,0	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
4	ALBRECHTICE-DESNA	25	10,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
5	ALBRECHTICE-DESNA	60	7,0	LIB	PRIMA	5	Trutnov síť 3	listopad 2011
6	BABI	59	10,0	KHR	CT1	2	Praha síť 3	listopad 2011
7	BARTOSOVICE V ORL.H.	34	11,3	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
8	BARTOSOVICE V ORL.H.	56	12,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
9	BARTOSOVICE V ORL.H.	44	12,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
10	BATNOVICE	43	13,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
11	BATNOVICE	R9	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
12	BERNARTICE	31	13,6	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
13	BERNARTICE	43	14,8	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
14	BERNARTICE	R10	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
15	BOHUSLAVICE N. UPOU	51	10,0	KHR	CT1	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
16	BOHUSLAVICE N. UPOU	57	13,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
17	BOHUSLAVICE N. UPOU	R2	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
18	BOJANOV	32	10,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
19	BRANDYS NAD ORLICI	39	10,0	PAR	CT1	1	Ostrava síť 3 souběžné vysílání	listopad 2011
20	BRANDYS NAD ORLICI	44	10,0	PAR	CT2	3	síť 4	listopad 2011
21	BRANDYS NAD ORLICI	R10	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
22	BROUMOV	R10	16,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
23	BROUMOV	58	16,0	KHR	PRIMA	 	 	listopad 2011
24	BROUMOV-OLIVETIN	R2	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
25	CERNA STUDNICE	21	17,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
26	CERNA STUDNICE	27	16,9	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
27	CERNOVIR	30	10,0	PAR	CT1	2	Jihlava síť 3	listopad 2011
28	CERNOVIR	27	8,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
29	CERNY DUL	49	9,0	KHR	PRIMA	 	 	listopad 2011
30	CESKA CERMNA	50	10,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
31	CESKA METUJE	30	7,0	KHR	CT1	2	Jihlava síť 3	listopad 2011
32	CESKA METUJE	43	7,8	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
33	CESKA METUJE	R1	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
34	CESKA TREBOVA	35	8,5	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
35	CESKA TREBOVA	32	8,5	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
36	CESKA TREBOVA	60	7,8	PAR	NOVA	4	Trutnov síť 3	listopad 2011
37	CISTA	R10	6,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
38	DESNA	R10	5,3	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
39	DESNA	55	10,0	LIB	CT2	3	Ústí n. L. síť 3	listopad 2011
40	DESNA	R7	6,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
41	DESNA III	33	6,0	LIB	CT1	4	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
42	DESNA III	50	6,0	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
43	DESTNE V ORL.HORACH	35	11,5	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
44	DESTNE V ORL.HORACH	27	11,5	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
45	DESTNE V ORL.HORACH	R10	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
46	DOLNI DOBROUC	27	10,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
47	DOLNI DOBROUC	60	7,8	PAR	CT2	3	Trutnov síť 3	listopad 2011
48	DOLNI DOBROUC	R7	6,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
49	DOLNI DVUR	39	10,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
50	DOLNI DVUR	49	10,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
51	DOLNI DVUR	R10	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
52	DOLNI UJEZD	26	9,5	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
53	FRYDLANT-V CECHACH	R9	17,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
54	FRYDLANT-V CECHACH	34	12,3	LIB	CT1	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
55	FRYDLANT-V CECHACH	41	13,6	LIB	CT2	1	Praha síť 2	listopad 2011
56	FRYDLANT-V CECHACH	R6	14,5	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
57	HAJE NAD JIZEROU	32	12,8	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
58	HAJE NAD JIZEROU	27	14,7	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
59	HARCOV	36	8,5	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
60	HARCOV	28	8,5	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
61	HARRACHOV	25	8,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
62	HARRACHOV	59	10,0	LIB	CT2	3	Praha síť 3	listopad 2011
63	HARRACHOV	R10	7,3	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
64	HAVLOVICE	R7	14,8	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
65	HEJNICE	28	17,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
66	HEJNICE	59	17,0	LIB	CT2	2	Praha síť 3	listopad 2011
67	HEJNICE	R2	9,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
68	HEJNICE	23	17,0	LIB	PRIMA	 	 	listopad 2011
69	HLINSKO	37	15,0	PAR	CT1	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
70	HLINSKO	47	14,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
71	HLINSKO	R10	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
72	HLINSKO	51	14,0	PAR	PRIMA	4	Jeseník síť 3	listopad 2011
73	HNATNICE	R11	10,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
74	HORNI BRUSNICE	R7	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
75	HORNI MARSOV	33	18,5	KHR	CT1	2	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
76	HORNI MARSOV	R8	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
77	HOSTINNE	51	16,0	KHR	CT1	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
78	HOSTINNE	53	15,2	KHR	CT2	3	Praha/Praha město síť 1	listopad 2011
79	HOSTINNE	34	16,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
80	HRADEC KRALOVE-MESTO	27	20,0	KHR	PRIMA	 	 	listopad 2011
81	HRDLOREZY	39	7,2	STC	CT1	 	 	listopad 2011
82	HRDLOREZY	45	7,2	STC	CT2	3	síť 4	listopad 2011
83	HRDLOREZY	R9	6,4	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
84	HRONOV	24	15,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
85	HRONOV	46	15,0	KI IR	CT2	 	 	listopad 2011
86	HRONOV	R10	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
87	CHOTEVICE	44	8,5	KHR	CT1	2	síť 4	listopad 2011
88	CHOTEVICE	R2	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
89	CHVALEC	39	7,8	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
90	CHVALEC	R7	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
91	CHVALETICE	R10	6,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
92	JABLONEC NAD JIZEROU	37	9,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
93	JABLONEC NAD JIZEROU	29	8,7	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
94	JABLONEC NAD JIZEROU	R10	6,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
95	JABLONEC NAD JIZEROU	45	6,0	LIB	PRIMA	2	síť 4	listopad 2011
96	JABLONEC NAD JIZEROU	R10	6,6	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
97	JABLONEC NAD JIZEROU-L	45	9,0	LIB	LOCAL	3	síť 4	listopad 2011
98	JANOV NAD NISOU	21	10,8	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
99	JANOV NAD NISOU	R11	9,5	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
100 	JANSKE LAZNE	37	16,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
101	JANSKE LAZNE	60	16,0	KHR	CT2	4	Trutnov síť 3	listopad 2011
102	JANSKE LAZNE	27	16,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
103	JAVORNICE	R2	4,8	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
104	JILEMNICE	34	13,6	LIB	CT1	2	Plzeň síť 1	listopad 2011
105	JILEMNICE	55	14,0	LIB	CT2	2	Ústí n. L. síť 3	listopad 2011
106	JILEMNICE	R9	6,6	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
107	JINDRICHOVICE P.SMR.	36	7,8	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
108	JINDRICHOVICE P.SMR.	38	7,6	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
109	KOKONIN	25	8,5	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
110	KOKONIN	29	8,5	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
11 1	KOSTALOV	37	7,1	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
112	KOSTALOV	28	7,8	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
113	KOSTALOV	R10	6,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
114	KUNVALD	31	12,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
115	KUTNA HORA	47	20,0	STC	PRIMA	 	 	listopad 2011
116	LABSKA	37	11,8	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
117	LABSKA	49	10,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
118	LABSKA	34	11,8	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
119	LABSKA	58	10,0	KHR	PRIMA	 	 	listopad 2011
120	LETOHRAD	42	10,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
121	LETOHRAD	49	10,0	PAR	CT2	2	Zlín síť 2	listopad 2011
122	LETOHRAD	59	13,0	PAR	NOVA	3	Brno síť 3	listopad 2011
123	LIBEREC-L	47	17,0	LIB	LOCAL	 	 	listopad 2011
124	LIBNATOV	50	10,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
125	LIBNATOV	37	8,4	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
126	LIBNATOV	R8	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
127	LISNICE	32	10,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
128	LISNICE	R7	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
129	LITICE NAD ORLICI	21	13,0	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
130	LITICE NAD ORLICI	37	12,3	PAR	CT2	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
131	LITICE NAD ORLICI	R11	10,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
132	LITOMYSL	R11	10,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
133	LOMNICE NAD POPELKOU	42	13,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
134	LOMNICE NAD POPELKOU	36	12,0	LIB	CT2	1	Jeseník síť 1	listopad 2011
135	LOMNICE NAD POPELKOU	R7	9,4	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
136	LUBNA	R11	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
137	MACHOV	35	8,5	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
138	MACHOV	56	10,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
139	MACHOV	R9	3,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
140	MALA SKALA	25	9,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
141	MALA SKALA	59	10,0	LIB	CT2	1	Praha síť 3	listopad 2011
142	MALA SKALA	R10	6,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
143	MALA SKALA	45	10,0	LIB	PRIMA	3	síť 4	listopad 2011
144	MARTINKOVICE	34	17,8	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
145	MARTINKOVICE	37	13,0	ki IR	CT2	 	 	listopad 2011
146	MARTINKOVICE	R9	6,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
147	MEZIMESTI	27	14,8	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
148	MEZIMESTI	R8	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
149	MIROVA POD KOZAKOVEM	25	12,8	LIB_	CT1	 	 	listopad 2011
150	MIROVA POD KOZAKOVEM	R9	5,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
151	NACHOD	39	13,6	KHR	CT1	1	Ostrava síť 3 souběžné vysílání	listopad 2011
152	NACHOD	51	15,0	KHR	CT2	2	Jeseník síť 3	listopad 2011
153	NACHOD	R9	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
154	NACHOD	42	15,0	KHR	PRIMA	 	 	listopad 2011
155	NACHOD BELOVES	32	6,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
156	NACHOD BELOVES	26	8,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
157	NACHOD BELOVES	37	6,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
158	NOVA PAKA	R10	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
159	NOVE MESTO N.METUJI	33	8,5	KHR	CT1	3	Ústí n L. síť 1	listopad 2011
160	NOVE MESTO N.METUJI	49	8,4	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
161	NOVE MESTO N.METUJI	R10	6,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
162	NOVE MESTO N.METUJI	59	13,0	KHR	PRIMA	5	Praha síť 3	listopad 2011
163	OLESNICE V ORL.HOR.	56	10,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
164	OLESNICE V ORL.HOR.	R9	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
165	ORLICKE ZAHORI	32	8,5	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
166	ORLICKE ZAHORI	R11	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
167	PEC P.SNEZ.-HORIZONT	32	9,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
168	PEC P.SNEZ.-HORIZONT	60	10,0	KHR	CT2	4	Trutnov síť 3	listopad 2011
169	PEC P.SNEZ.-HORIZONT	27	8,5	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
170	PEC P.SNEZ.-HORIZONT	51	10,0	KHR	PRIMA	3	Jeseník síť 3	listopad 2011
171	PEC P.SNEZ.-JANOVY B	39	14,8	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
172	PEC P.SNEZ.-JANOVY B	44	12,0	LIB	CT2	2	síť4	listopad 2011
173	PEC P.SNEZ.-JANOVY B	34	11,8	KHR	NOVA	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
174	PEC P.SNEZ.-JANOVY B	47	12,0	KHR	PRIMA	 	 	listopad 2011
175	PECKA	29	7,8	KHR	CT1	1	Brno síť 1	listopad 2011
176	PECKA	R9	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
177	PELECHOV	31	0,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
178	PELECHOV	43	0,0	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
179	PELECHOV	60	3,0	LIB	PRIMA	 	Trutnov síť 3	listopad 2011
180	PETRIKOVICE	33	10,8	KHR	CT1	2	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
181	PETRIKOVICE	53	11,0	KHR	CT2	2	Praha/Praha město síť 1	listopad 2011
182	PETRIKOVICE	R10	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
183	PISECNA	51	10,0	PAR	CT1	4	Jeseník síť 3	listopad 2011
184	PISECNA	48	10,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
185	POLICE NAD METUJI	32	13,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
186	POLICE NAD METUJI	48	13,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
187	POLICE NAD METUJI	R9	4,8	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
188	POLICE NAD METUJI	60	13,0	KHR	PRIMA	4	Trutnov síť 3	listopad 2011
189	PONIKLA	25	8,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
190	PONIKLA	29	8,0	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
191	PONIKLA	R10	7,3	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
192	PONIKLA	46	8,0	LIB	PRIMA	 	 	listopad 2011
193	PORICI-U TRUTNOVA	34	14,5	KHR	CT1	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
194	PORICI-U TRUTNOVA	56	14,5	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
195	PORICI-U TRUTNOVA	30	15,0	KHR	NOVA	2	Jihlava síť 3	listopad 2011
196	POTSTEJN	R10	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
197	PRACHOVICE	51	10,4	PAR	CT1	4	Jeseník síť 3	listopad 2011
198	PRACHOVICE	55	10,4	PAR	CT2	3	Ústí n. L. síť 3	listopad 2011
199	PRACHOVICE	R10	9,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
200	RETOVA	37	14,0	PAR	CT1	1	Ostrava síť 2	listopad 2011
201	RETOVA	R8	14,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
202	ROKYTNICE N.JIZEROU	34	18,6	LIB	CT1	2	Plzeň síť 1	listopad 2011
203	ROKYTNICE N.JIZEROU	R9	9,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
204	ROVENSKO P.TROSKAMI	34	10,8	LIB	CT1	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
205	ROVENSKO P.TROSKAMI	39	10,6	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
206	RUDNIK	37	7,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
207	RUDNIK	45	7,0	KHR	CT2	4	síť4	listopad 2011
208	RUDNIK	32	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
209	RYCHNOV NAD KNEZNOU	33	26,0	KHR	NOVA	4	Ústí n. L. síť 1/Jihlava síť 1	listopad 2011
210	SEBRANICE	R8	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
211	SEDLONOV	47	10,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
212	SEDLONOV	R2	4,8	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
213	SEMILY	38	7,8	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
214	SEMILY	49	7,8	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
215	SEMILY	R2	9,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
216	SIROKY DUL	R2	6,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
217	SKRUHOV NAD BELOU	37	10,0	KHR 	CT1	 	 	listopad 2011
218	SLATINA NAD ZDOBNICI	R10	9,0	KHR 	NOVA	 	 	listopad 2011
219	SPINDLERUV MLYN	21	14,0	KHR 	CT1	 	 	listopad 2011
220	SPINDLERUV MLYN	44	14,0	KHR 	CT2	3	síť 4	listopad 2011
221	SPINDLERUV MLYN	32	14,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
222	STARKOV	25	10,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
223	STARKOV	59	10,0	KHR	CT2	1	Praha síť 3	listopad 2011
224	STARKOV	R9	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
225	SUCHY DUL	59	11,0	KHR	CT1	5	Praha síť 3	listopad 2011
226	SUCHY DUL	R8	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
227	SVATY PETR	39	8,5	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
228	SVATY PETR	28	10,0	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
229	SVATY PETR	25	9,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
230	SVATY PETR	59	10,0	KHR	PRIMA	2	Praha síť 3	listopad 2011
231	SVRATKA	38	9,0	VYS	CT1	 	 	listopad 2011
232	SVRATKA	55	9,0 	VYS	CT2	 	 	listopad 2011
233	SVRATKA	R2	7,8	VYS	NOVA	 	 	listopad 2011
234	TANVALD	34	12,6	LIB	CT1	2	Plzeň síť 1	listopad 2011
235	TANVALD	46	12,6	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
236	TANVALD	R2	8,5	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
237	TANVALD	37	12,6	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
238	TEPLICE NAD METUJI	37	7,8	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
239	TEPLICE NAD METUJI	50	7,8	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
240	TEPLICE NAD METUJI	R10	7,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
241	TEPLICE NAD METUJI	56	10,0	KHR	PRIMA	 	 	listopad 2011
242	TRUTNOV-SIBENICNI V.	R9	6,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
243	TRUTNOV-SIBENICNI V.	48	13,0	KHR	PRIMA	2	Plzeň síť 2	listopad 2011
244	UPICE	33	15,0	KHR	CT1	2	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
245	UPICE	R10	4,8	KHR	CT2	 	 	listopad 2011
246	UPICE	44	14,0	KHR	NOVA	3	síť 4	listopad 2011
247	USTI NAD ORLICI	26	14,8	PAR	CT1	 	 	listopad 2011
248	USTI NAD ORLICI	R10	13,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
249	VELKE PETROVICE	31	9,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
250	VELKE PETROVICE	33	9,0	KHR	NOVA	1	Ústí n. L. síť 1	listopad 2011
251	VITKOVICE-V KRKONS.	36	8,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
252	VITKOVICE-V KRKONS.	27	8,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
253	VRCHLABI	27	13,0	KHR	CT1	 	 	listopad 2011
254	VRCHLABI	59	13,0	KHR	CT2	 	Praha síť 3	listopad 2011
255	VRCHLABI	R9	10,0	KHR	NOVA	 	 	listopad 2011
256	VRCHLABI-MESTO	55	9,0	KHR	PRIMA	3	Ústí n. L. síť 3	listopad 2011
257	VYSOKE MYTO-KAROSA	51	13,0	PAR	NOVA	4	Jeseník síť 3	listopad 2011
258	VYSOKE MYTO-VODARNA	R10	7,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
259	ZALESNI LHOTA	31	0,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
260	ZALESNI LHOTA	43	0,0	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
261	ZALESNI LHOTA	60	0,0	LIB	PRIMA	5	Trutnov síť 3	listopad 2011
262	ZAMBERK	34	12,0	PAR	CT2	 	 	listopad 2011
263	ZAMBERK	R10	6,0	PAR	NOVA	 	 	listopad 2011
264	ZELEZNY BROD	29	6,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
265	ZELEZNY BROD	46	10,0	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
266	ZELEZNY BROD	R11	8,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
267	ZLATA OLESNICE	36	7,8	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
268	ZLATA OLESNICE	39	13,0	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
269	ZLATA OLESNICE	R11	6,6	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011


Územní oblast Ústí nad Labem - vysílací síť 1 - k. 33, vysílací síť 2 - k. 58, vysílací síť 3 - k. 55Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BELA POD BEZDeZEM	28	8,5	STC	CT1	 	 	listopad 2011
2	BELA POD BEZDeZEM	52	8,1	STC	CT2	2	Plzeň síť 3	listopad 2011
3	BELA POD BEZDeZEM	R7	6,6	STC	NOVA	 	 	listopad 2011
4	BENESOV NAD PLOUCN.	28	15,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
5	BENESOV NAD PLOUCN	42	15,7	UST	CT2	 	 	listopad 2011
6	BENESOV NAD PLOUCN.	R7	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
7	BILINA	30	8,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
8	BILINA	42	13,0	UST	CT2	 	 	listopad 2011
9	BILINA	R6	4,3	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
10	BILINA	45	13,0	UST	PRIMA	2	síť 4	listopad 2011
11	BRANANY	R9	7,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
12	BRANDOV	21	10,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
13	BRANDOV	30	10,1	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
14	BRTNIKY	R7	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
15	CESKA KAMENICE	25	13,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
16	CESKA KAMENICE	41	15,1	UST	CT2	3	Praha síť 2	listopad 2011
17	CESKA KAMENICE	30	14,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
18	CESKA KAMENICE	44	13,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
19	CESKY JIRETIN	21	9,7	UST	CT1	 	 	listopad 2011
20	CESKY JIRETIN	40	10,0	UST	CT2	1	Trutnov síť 1	listopad 2011
21	CESKY JIRETIN	60	10,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
22	DECIN	22	13,6	USŤ	CT1	 	 	listopad 2011
23	DECIN	42	13,0	UST	CT2	 	 	listopad 2011
24	DECIN	R6	16,1	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
25	DECIN	47	12,3	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
26	DECIN-BELA	35	4,1	UST	CT1	 	 	listopad 2011
27	DECIN-BELA	24	8,0	UST	CT2	 	 	listopad 2011
28	DECIN-BELA	R8	3,8	USŤ	NOVA	 	 	listopad 2011
29	DECIN-BREZINY	39	6,2	UST	CT1	 	 	listopad 2011
30	DECIN-BREZINY	30	12,0	UST	CT2	 	 	listopad 2011
31	DECIN-BREZINY	R11	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
32	DECIN-PRIPER	26	12,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
33	DOLNI POUSTEVNA	37	9,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
34	DOLNI POUSTEVNA	R8	8,5	USŤ	NOVA	 	 	listopad 2011
35	FRANTISKOV N. PLOUC	25	3,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
36	FRANTISKOV N. PLOUC.	49	8,9	UST	CT2	1	Č.Budějovice síť 1	listopad 2011
37	FRANTISKOV N. PLOUC.	R11	9,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
38	HORA SVATE KATERINY	37	14,1	UST	CT1	 	 	listopad 2011
39	HORA SVATE KATERINY	27	14,5	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
40	HOSTOMICE	25	9,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
41	HOSTOMICE	R8	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
42	HRADEK NAD NISOU	R2	8,5	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
43	HRENSKO	22	6,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
44	HRENSKO	R7	4,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
45	HROBCICE	29	7,9	UST	CT1	 	 	listopad 2011
46	HROBCICE	27	7,9	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
47	HUNIKOV	R6	9,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
48	HUNTIROV	37	15,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
49	HUNTIROV	59	16,0	UST	CT2	2	Praha síť 3	listopad 2011
50	HUNTIROV	28	16,1	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
51	CHRASTAVA	22	9,5	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
52	CHRASTAVA	34	9,5	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
53	CHRIBSKA	R7	8,5	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
54	JANOV-RUZOVA	37	9,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
55	JANOV-RUZOVA	R9	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
56	JETRICHOVICE	23	12,6	UST	CT1	 	 	listopad 2011
57	JETRICHOVICE	44	13,2	UST	CT2	 	 	listopad 2011
58	JETRICHOVICE	R9	4,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
59	JIRETIN POD JEDLOVOU	28	14,8	UST	CT1	 	 	listopad 2011
60	JIRETIN POD JEDLOVOU	32	14,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
61	JIRIKOV	R2	10,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
62	KAMENICKY SENOV	39	6,2	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
63	KAMENICKY SENOV	47	8,4	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
64	KAMENICKY SENOV	28	5,1	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
65	KRASNY LES	37	10,8	UST	CT1	 	 	listopad 2011
66	KRASNY LES	21	10,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
67	KYTLICE	36	8,7	UST	CT1	 	 	listopad 2011
68	KYTLICE	42	9,0	UST	CT2	 	 	listopad 2011
69	KYTLICE	R7	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
70	KYTLICE - MLYNY	31	0,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
71	KYTLICE - MLYNY	43	0,0	UST	CT2	 	 	listopad 2011
72	KYTLICE - MLYNY	60	0,0	UST	PRIMA	5	Trutnov síť 3	listopad 2011
73	LITOMERICE	39	15,9	UST	CT1	 	 	listopad 2011
74	LITOMERICE	28	15,3	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
75	LITOMERICE	59	17,0	UST	PRIMA	4	Praha síť 3	listopad 2011
76	LOUNY	R6	14,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
77	MALA VELEN	36	9,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
78	MALA VELEN	51	9,5	UST	CT2	 	 	listopad 2011
79	MALA VELEN	21	7,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
80	MALA VELEN	53	9,0	UST	PRIMA	2	Praha/Praha město síť 1	listopad 2011
81	MIKULASOVICE	24	13,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
82	MIKULASOVICE	47	15,8	UST	CT2	 	 	listopad 2011
83	MIKULASOVICE	44	15,6	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
84	MIKULOV-OKR.TEPLICE	29	10,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
85	MIKULOV-OKR.TEPLICE	45	12,3	UST	CT2	 	 	listopad 2011
86	MIKULOV-OKR.TEPLICE	37	10,4	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
87	MIMON	R9	10,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
88	MIMON-L	28	9,0	LIB	PRIMA	 	 	listopad 2011
89	MODRA	36	14,5	UST	CT1	 	 	listopad 2011
90	MODRA	44	15,6	UST	CT2	 	 	listopad 2011
91	MODRA	R9	7,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
92	MOLDAVA	31	8,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
93	MOLDAVA	24	8,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
94	MOST-SIROKY VRCH	28	6,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
95	MOST-SIROKY VRCH	R7	11,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
96	MOST-SIROKY VRCH	47	9,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
97	NOVA OLESKA	40	6,8	UST	CT1	2	Trutnov síť 1	listopad 2011
98	NOVA OLESKA	22	5,8	UST	CT2	 	 	listopad 2011
99	OBRNICE	25	8,3	UST	CT1	 	 	listopad 2011
100	OBRNICE	42	8,5	UST	CT2	 	 	listopad 2011
101	OBRNICE	R8	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
102	OLSINKY	36	8,7	USŤ	CT1	 	 	listopad 2011
103	OLSINKY	44	8,7	UST	CT2	 	 	listopad 2011
104	OLSINKY	26	8,2	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
105	PETROVICE	30	7,8	UST	CT1	 	 	listopad 2011
106	PETROVICE	R9	6,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
107	PROSTREDNI ZLEB	38	6,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
108	PROSTREDNI ZLEB	43	5,0	USŤ	CT2	 	 	listopad 2011
109	PROSTREDNI ZLEB	R9	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
110	PRYSK	21	15,1	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
111	PRYSK	45	15,1	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
112	PRYSK	36	15,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011
113	RYJICE	24	13,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
114	RYJICE	41	13,0	UST	CT2	2	Praha síť 2	listopad 2011
115	SEBUZIN	21	7,9	UST	CT1	 	 	listopad 2011
116	SEBUZIN	45	7,8	UST	CT2	 	 	listopad 2011
117	SEBUZIN	R8	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
118	SLUKNOV	24	17,8	UST	CT1	 	 	listopad 2011
119	SLUKNOV	R6	14,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
120	TEPLICE	43	17,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
121	TEPLICE-DOUBRAVKA	R8	17,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
122	TEPLICE-LETNA	32	8,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
123	TEPLICE-LETNA	R6	7,8	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
124	TREBIVLICE	R8	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
125	TRMICE	27	11,1	UST	CT1	 	 	listopad 2011
126	TRMICE	60	12,8	UST	CT2	1	Trutnov síť 3	listopad 2011
127	TRMICE	R8	8,5	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
128	USTI N.L.-NESTEMICE1	47	6,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
129	USTI N.L.-NESTEMICE2	47	3,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
130	USTI N.LABEM-VSEBOR.	30	13,0	UST	CT1	 	 	listopad 2011
131	USTI N.LABEM-VSEBOR.	42	13,0	UST	CT2	 	 	listopad 2011
132	USTI N.LABEM-VSEBOR.	39	13,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
133	USTI N.LABEM-VSEBOR.	47	14,0	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
134	USTI NAD LABEM-BRNA	39	8,2	UST	CT1	 	 	listopad 2011
135	USTI NAD LABEM-BRNA	43	8,2	UST	CT2	 	 	listopad 2011
136	USTI NAD LABEM-BRNA	34	10,4	UST	NOVA	1	Plzeň síť 1	listopad 2011
137	USTI NAD LABEM-BRNA	25	8,5	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
138	USTI NAD LABEM-VANOV	28	13,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
139	USTI NAD LABEM-VANOV	R9	14,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
140	VARNSDORF	R6	11,1	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
141	VELKE BREZNO	23	8,4	UST	CT1	 	 	listopad 2011
142	VELKE BREZNO	25	7,8	UST	CT2	 	 	listopad 2011
143	VELKE BREZNO	R8	6,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
144	VELKE BREZNO	42	8,5	UST	PRIMA	 	 	listopad 2011
145	VELKE ZERNOSEKY	32	11,8	UST	CT1	 	 	listopad 2011
146	VELKE ZERNOSEKY	44	12,0	UST	CT2	3	síť 4	listopad 2011
147	VELKE ZERNOSEKY	R9	8,5	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
148	VELKY SENOV	36	12,6	UST	CT1	 	 	listopad 2011
149	VELKY SENOV	R9	13,0	UST	NOVA	 	 	listopad 2011
150	ZANDOV	37	9,0	LIB	CT1	 	 	listopad 2011
151	ZANDOV	56	9,5	LIB	CT2	 	 	listopad 2011
152	ZANDOV	R9	6,0	LIB	NOVA	 	 	listopad 2011


Územní oblast Zlín -vysílací síť 1- k. 33, vysílací síť 2 - k. 49, vysílací síť 3 - k. 25Poř.č	Název vysílače	Rádiový kanál	ERP max. [dBW]	Region	Program	Míra rušení signálem DVB-T	Zdroj rušení signálem DVB-T	Nejzazší termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání
1	BOHUSLAVICE N. VLARI	43	11,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
2	BOHUSLAVICE U ZLINA	27	9,1	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
3	BOHUSLAVICE U ZLINA	30	9,1	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
4	BOHUSLAVICE U ZLINA	R8	5,4	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
5	BOJKOVICE	27	6,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
6	BOJKOVICE	R8	12,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
7	BOJKOVICE	45	6,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
8	BRATREJOV	27	7,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
9	BRATREJOV	43	8,1	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
10	BRATREJOV	R11	8,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
11	BREZOLUPY	32	7,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
12	BREZOVA-U UHER.HRAD.	34	11,5	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
13	BREZOVA-U UHER.HRAD.	R11	9,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
14	BREZUVKY	31	7,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
15	BREZUVKY	38	10,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
16	BREZUVKY	60	10,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
17	BRUMOV	31	8,2	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
18	BRUMOV	38	7,6	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
19	BRUMOV	R11	9,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
20	BYLNICE	36	13,0	ZLI	CT1	2	Jeseník síť 1	červen 2012
21	BYLNICE	34	13,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
22	BYLNICE	R6	13,6	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
23	CASTKOV	35	7,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
24	CASTKOV	24	7,9	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
25	CASTKOV	R7	7,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
26	DOLNI LHOTA	45	17,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
27	DOLNI LHOTA	30	18,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
28	DRNOVICE-OKRES ZLIN	28	8,5	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
29	DRNOVICE-OKRES ZLIN	38	8,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
30	DRNOVICE-OKRES ZLIN	R6	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
31	DRZKOVA	28	10,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
32	DRZKOVA	R10	9,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
33	FRANCOVA LHOTA	31	11,5	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
34	FRANCOVA LHOTA	49	11,8	ZLI	CT2	4	Zlín síť 2	červen 2012
35	FRANCOVA LHOTA	60	10,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
36	FRANCOVA LHOTA	55	14,9	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
37	HALENKOV	30	7,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
38	HALENKOV	40	7,8	ZLI	CT2	5	Brno síť 2	červen 2012
39	HALENKOV	32	7,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
40	HALENKOV	48	7,8	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
41	HORNI BECVA	30	11,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
42	HORNI BECVA	47	13,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
43	HORNI BECVA	40	12,0	ZLI	NOVA	3	Brno síť 2	červen 2012
44	HORNI BECVA	R11	16,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
45	HORNI LIDEC	27	11,1	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
46	HORNI LIDEC	51	10,5	ZLI	CT2	3	Jeseník síť 3	červen 2012
47	HORNI LIDEC	R2	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
48	HOSTALKOVA	32	6,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
49	HOVEZI	47	7,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
50	HOVEZI	24	7,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
51	HOVEZI	R8	12,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
52	HOVEZI	51	14,0	ZLI	PRIMA	2	Jeseník síť 3	červen 2012
53	HRIVINUV UJEZD	52	5,7	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
54	HRIVINUV UJEZD	44	9,0	ZLI	CT2	3	síť 4	červen 2012
55	HRIVINUV UJEZD	R7	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
56	HUSLENKY	28	14,5	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
57	HUSLENKY	55	13,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
58	HUSLENKY	38	14,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
59	HUSLENKY	60	13,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
60	HUTISKO-SOLANEC	33	10,0	ZLI	CT1	3	Zlín síť 1	červen 2012
61	HUTISKO-SOLANEC	55	13,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
62	HUTISKO-SOLANEC	R10	7,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
63	HUTISKO-SOLANEC-L	45	9,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
64	JABLUNKA	30	11,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
65	JABLUNKA	43	11,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
66	JABLUNKA	41	11,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
67	JANKOVICE	R10	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
68	JASENNA	36	10,8	ZLI	CT1	2	Jeseník síť 1	červen 2012
69	JASENNA	31	11,1	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
70	JASENNA	R7	9,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
71	LESKOVE	45	7,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
72	LESKOVE	56	7,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
73	LESKOVE	48	7,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
74	LESKOVE	R8	5,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
75	LIPNIK NAD BECVOU	42	13,0	OLO	PRIMA	3	síť 4	červen 2012
76	LIPTAL	33	7,8	ZLI	CT1	4	Zlín síť 1	červen 2012
77	LIPTAL	48	14,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
78	LIPTAL	R11	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
79	LUHACOVICE	35	6,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
80	LUHACOVICE	r2	5,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
81	LUHACOVICE	43	10,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
82	LUZNA	31	15,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
83	LUZNA	48	14,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
84	LUZNA	27	15,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
85	LUZNA-OBEC	33	7,8	ZLI	CT1	3	Zlín síť 1	červen 2012
86	LUZNA-OBEC	60	8,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
87	LUZNA-OBEC	R7	8,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
88	NAPAJEDLA	32	7,4	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
89	NAPAJEDLA	R7	5,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
90	NAVOJNA	55	11,5	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
91	NAVOJNA	60	11,3	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
92	NAVOJNA	44	7,6	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
93	NEDASOV	27	7,3	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
94	NEDASOV	49	7,0	ZLI	CT2	4	Zlín síť 2	červen 2012
95	NEDASOV	R2	6,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
96	NOVY HROZENKOV	26	12,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
97	NOVY HROZENKOV	43	13,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
98	NOVY HROZENKOV	R4	4,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
99	NOVY HROZENKOV	33	11,1	ZLI	NOVA	4	Zlín síť 1	červen 2012
100	NOVY HROZENKOV	57	13,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
101	NOVY HROZENKOV-VRAN	45	12,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
102	NOVY HROZENKOV-VRAN	59	12,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
103	PODKOPNA LHOTA	38	12,2	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
104	PODKOPNA LHOTA	52	12,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
105	PODTATE	40	8,5	ZLI	CT1	2	Brno síť 2	červen 2012
106	PODTATE	51	8,8	ZLI	CT2	2	Jeseník síť 3	červen 2012
107	PODTATE	44	8,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
108	PODTATE	42	8,5	ZLI	PRIMA	3	síť 4	červen 2012
109	POLICHNO	27	13,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
110	POLICHNO	31	13,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
111	POZDECHOV	44	10,0	ZLI	CT1	3	síť 4	červen 2012
112	POZDECHOV	57	13,0	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
113	POZDECHOV	24	13,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
114	POZLOVICE	R7	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
115	PROSTREDNI BECVA	43	9,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
116	PROSTREDNI BECVA	50	9,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
117	RAJNOCHOVICE	23	7,4	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
118	RAJNOCHOVICE	26	7,9	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
119	RAJNOCHOVICE	R11	8,1	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
120	RATIBOR	38	7,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
121	RATIBOR	57	14,3	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
122	RATIBOR	55	14,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
123	RUSAVA	27	5,4	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
124	RUSAVA	38	6,6	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
125	RUSAVA	R7	5,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
126	SALAS	43	10,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
127	SALAS	53	10,0	ZLI	CT2	2	Jeseník síť 2	červen 2012
128	SEMETIN	33	7,8	ZLI	CT1	3	Zlín síť 1	červen 2012
129	SEMETIN	48	7,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
130	SEMETIN	46	7,8	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
131	SLAVICIN	48	12,3	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
132	SLAVICIN	R2	8,6	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
133	SLAVICIN-L	44	9,0	ZLI	PRIMA	2	síť 4	červen 2012
134	SLUSOVICE	33	8,3	ZLI	CT1	4	Zlín síť 1	červen 2012
135	SLUSOVICE	R10	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
136	STARY HROZENKOV	44	5,7	ZLI	CT1	2	síť 4	červen 2012
137	STARY HROZENKOV	31	7,6	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
138	STARY HROZENKOV	38	6,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
139	STARY HROZENKOV	55	10,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
140	STITNA NAD VLARI	24	10,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
141	STITNA NAD VLARI	51	10,0	ZLI	CT2	2	Jeseník síť 3	červen 2012
142	STRANI-KVETNA	36	20,3	ZLI	CT1	4	Jeseník síť 1	červen 2012
143	STRANI-KVETNA	52	19,6	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
144	STRANI-KVETNA	31	20,3	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
145	STRELNA	44	7,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
146	SUMICE	36	6,8	ZLI	CT1	2	Jeseník síť 1	červen 2012
147	SUMICE	28	7,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
148	TEPLICE NAD BECVOU	24	9,5	OLO	CT1	 	 	červen 2012
149	TEPLICE NAD BECVOU	R7	8,0	OLO	NOVA	 	 	červen 2012
150	TRNAVA	R7	8,5	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
151	UHERSKY BROD-MESTO	60	14,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
152	VALAS.KLOB.-SUCHY V.	R7	7,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
153	VALASSKA BYSTRICE	32	15,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
154	VALASSKA BYSTRICE	26	15,3	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
155	VALASSKA BYSTRICE	R7	14,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
156	VALASSKA SENICE	45	13,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
157	VALASSKA SENICE	57	12,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
158	VALASSKE MEZ.-VODARNA	60	13,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
159	VELKA NAD VELICKOU	35	11,0	JMO	CT1	 	 	červen 2012
160	VELKA NAD VELICKOU	38	10,2	JMO	CT2	 	 	červen 2012
161	VELKA NAD VELICKOU	R10	6,0	JMO	NOVA	 	 	červen 2012
162	VELKE KARLOVICE	31	13,6	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
163	VELKE KARLOVICE	46	14,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
164	VELKE KARLOVIC!	R10	9,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
165	VELKE KARLOVICE	49	14,8	ZLI	PRIMA	4	Zlín síť 2	červen 2012
166	VIDCE	23	14,8	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
167	VIDCE	38	14,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
168	VIDCE	R11	10,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
169	VIDCE	43	14,8	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
170	VIZOVICE	32	6,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
171	VIZOVICE	55	7,8	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
172	VIZOVICE	R6	7,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
173	VLACHOVICE	32	7,5	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
174	VLACHOVICE	52	7,5	ZLI	CT2	 	 	červen 2012
175	VLACHOVICE	R8	3,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
176	VLCNOV	31	6,0	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
177	VLCNOV	R2	7,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
178	VSETIN	28	13,6	ZLI	CT1	 	 	červen 2012
179	VSETIN	40	13,6	ZLI	CT2	3	Brno síť 2	červen 2012
180	VSETIN	R10	10,8	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
181	VSETIN	45	14,0	ZLI	PRIMA	 	 	červen 2012
182	VSETIN-SKYVARKA	R2	0,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012
183	ZDECHOV	44	11,2	ZLI	CT1	2	síť 4	červen 2012
184	ZDECHOV	R7	9,0	ZLI	NOVA	 	 	červen 2012

Poznámka:
*) rušení je stanoveno na základě teoretických výpočtů
1) § 1 písm. b) vyhlášky č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání.
2) § 1 písm. a) vyhlášky č. 163/2008 Sb.
3) § 1 písm. g) vyhlášky č. 163/2008 Sb.
4) § 2 písm. e) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
5) Vyhláška č. 163/2008 Sb.
6) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb.
7) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 235/2006 Sb.
8) Čl. II bod 9 zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9) Čl. II bod 8 zákona č. 235/2006 Sb.
10) § 2 písm. t) zákona č. 127/2005 Sb.
11) § 2 odst. 1 písm. w) zákona č. 231/2001 Sb

109/2008 Nařízení vlády o podmínkách poskytování zvláštních cen veřejně dostupné telefonní služby 01.05.2008

109 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. března 2008 o podmínkách poskytování zvláštních cen veřejně dostupné telefonní služby
Vláda nařizuje podle § 38 odst. 8 a § 43 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Osoba se zvláštními sociálními potřebami při prokazování zdravotního postižení uvedeného v § 43 odst. 4 zákona předkládá k nahlédnutí tyto doklady:
a) v případě uvedeném v § 43 odst. 4 písm. a) zákona
1. průkaz ZTP podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do dne 31. prosince 2011, a potvrzení lékaře o praktické nebo úplné hluchotě; průkazem ZTP lze zdravotní postižení prokazovat jen do uplynutí doby jeho platnosti, nejdéle však do 31. prosince 2015,
2. rozhodnutí o přiznání mimořádných výhod II. stupně z důvodu úplné nebo praktické hluchoty, nebo
3. průkaz ZTP se symbolem označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou podle § 34 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů,
b) v případě uvedeném v § 43 odst. 4 písm. b) zákona
1. průkaz ZTP/P podle zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011; průkazem ZTP/P lze zdravotní postižení prokazovat jen do uplynutí doby jeho platnosti, nejdéle však do 31. prosince 2015,
2. rozhodnutí o přiznání mimořádných výhod III. stupně, nebo
3. průkaz ZTP/P podle § 34 odst. 5 zákona č. 329/2011 Sb.,
c) v případě uvedeném v § 43 odst. 4 písm. c) zákona oznámení nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči ve stupni závislosti II, III nebo IV; jde-li o nezletilou osobu, předloží účastník, v jehož osobní péči nezletilá osoba je, doklad o tom, že je rodičem této osoby, nebo rozhodnutí příslušného orgánu podle § 7 odst. 10 písm. a), b), d) nebo e) zákona o státní sociální podpoře,
d) v případě uvedeném v § 43 odst. 4 písm. d) zákona doklady podle písmene a) nebo b) vydané nezletilé osobě, kterou účastník vychovává nebo o ni osobně pečuje; účastník, v jehož osobní péči nezletilá osoba je, předloží doklad o tom, že je rodičem této osoby, nebo rozhodnutí příslušného orgánu podle § 7 odst. 10 písm. a), b), d) nebo e) zákona o státní sociální podpoře.

§ 2
Výše cenového zvýhodnění pro osobu se zvláštními sociálními potřebami se tvoří tak, aby ztráta poskytovatelů zvláštních cen činila na tuto osobu nejvýše 200 Kč včetně daně z přidané hodnoty za kalendářní měsíc.

§ 3
(1) Seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána, obsahuje:
a) jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu; jedná-li se o osobu, která je příjemcem zvláštní ceny z titulu osobní péče podle § 43 odst. 4 písm. d) zákona, uvede se také jméno, příjmení a datum narození této nezletilé osoby,
b) telefonní číslo, pro které je zvláštní cena poskytována,
c) dobu poskytování zvláštní ceny,
d) dobu platnosti dokladu podle § 1, pokud je uvedena,
e) výši poskytnuté slevy na základě vybrané zvláštní ceny v jednotlivých měsíčních zúčtovacích obdobích a za kalendářní rok celkem,
f) cenový plán.
(2) Poskytovatel univerzální služby, který poskytuje zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona, uchovává seznamy podle odstavce 1 nejméně po dobu 5 let.

§ 4 Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 336/2006 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen veřejně dostupných telefonních služeb, se zrušuje.

§ 5 Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 2008.
Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r.
Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Říman v

290/2007 Vyhláška o úhradě nákladů na databázi údajů pro potřeby tísňového volání 01.12.2007

290 VYHLÁŠKA ze dne 19. listopadu 2007 o úhradě nákladů na databázi údajů pro potřeby tísňového volání
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., k provedení § 33 odst. 5 tohoto zákona:

§ 1 Výše úhrady nákladů na zřízení a vedení databáze
(1) Výše nákladů na zřízení a vedení databáze aktuálních osobních údajů účastníků-fyzických osob a identifikačních údajů účastníků-právnických osob veřejných pevných komunikačních sítí pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňového volání (dále jen „databáze“) se určuje jako součet výše odpisů majetku1) a provozních nákladů vynaložených na zřízení a vedení databáze.
(2) Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání2) (dále jen „podnikatel“), zahrne do výpočtu nákladů podle odstavce 1 pouze takové náklady, o nichž vede účetní záznamy v souladu se zákonem o účetnictví1).
(3) Výše měsíční úhrady fakturované subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, se určuje podle vzorce:
P Oi
Ui = ——— . ——— . N
Pc O
kde je:
Ui výše měsíční úhrady nákladů určených podle odstavce 1 fakturovaná jednotlivému subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání,
P počet dnů v příslušném měsíci, kdy je databáze schopna po dobu celého dne poskytovat osobní a identifikační údaje v souladu s vyhláškou o předávání údajů pro účely tísňových volání3),
Pc počet dnů v příslušném měsíci celkem,
Oi počet obyvatel přiřazený k příslušnému číslu tísňového volání, kterému se přisuzuje pro jednotlivá čísla tísňového volání následující hodnota:
pro číslo tísňového volání 112 - počet obyvatel České republiky,
pro číslo tísňového volání 150 - počet obyvatel České republiky,
pro číslo tísňového volání 155 - počet obyvatel příslušného kraje, který je zřizovatelem územního střediska záchranné služby tohoto kraje,
pro číslo tísňového volání 156 - počet obyvatel obce, která je zřizovatelem příslušné obecní policie,
pro číslo tísňového volání 158 - počet obyvatel České republiky,
O součet všech Oi,
N celková výše měsíčních nákladů stanovených podle odstavce 1.
(4) Hodnota počtu obyvatel Oi se určuje podle Statistické ročenky České republiky vydávané Českým statistickým úřadem, aktuální v době vystavení faktury podle § 2.

§ 2 Způsob úhrady nákladů na zřízení a vedení databáze
(1) Úhrada nákladů podle § 1 náleží podnikateli pouze za dobu, kdy je databáze schopna poskytovat osobní a identifikační údaje v souladu s vyhláškou o předávání údajů pro účely tísňových volání3).
(2) Podnikatel vystavuje fakturu měsíčně.
(3) Fakturu podnikatel doručí kontaktnímu pracovišti, které mu určí subjekt, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po uskutečnění plnění. Fakturu za měsíc listopad doručí podnikatel nejpozději do 10. prosince téhož roku.
(4) Splatnost faktury je 30 kalendářních dnů ode dne jejího doručení.
(5) Přílohou faktury jsou tyto údaje a doklady:
a) výpočet výše měsíční úhrady nákladů podle § 1 odst. 3, včetně uvedení hodnot proměnných P, Pc, Oi, O a N,
b) výpočet výše celkových nákladů N podle § 1 odst. 1,
c) kopie dodavatelských faktur na pořízení dlouhodobého majetku v souvislosti se zřízením a vedením databáze, včetně příloh a s vyznačením položek a jim odpovídající pořizovací ceny zařízení, jehož odpisy se zahrnují do úhrady nákladů, a výpočet odpisů majetku v návaznosti na pořizovací cenu a odpisový plán,
d) kopie dokladů o nákladech vynaložených na zabezpečení vedení databáze prováděné vlastními zaměstnanci, zejména výkazy práce s počtem odpracovaných hodin a hodinové sazby vypočtené z posledních známých údajů z oddělené evidence nákladů a výnosů,
e) kopie dodavatelských faktur na zabezpečení vedení databáze,
f) přehled všech subjektů, kterým byla v příslušném měsíci fakturována úhrada nákladů podle § 1 odst. 3, včetně uvedení odpovídajícího počtu obyvatel Oi pro příslušné číslo tísňového volání,
g) přehled dnů, po které nesplňovala databáze podmínku podle odstavce 1.
(6) Se souhlasem subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, může podnikatel použít způsob doložení faktury odlišný od způsobu uvedeného v odstavci 5.
(7) Podnikatel zašle doklady podle odstavce 5 nebo 6 jako přílohu k faktuře subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, s první fakturou. V případě, že dojde v jednotlivých dokladech ke změně údajů, zašle podnikatel doklad o příslušné změně spolu s nejbližší příští fakturou.
(8) Se souhlasem subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, může podnikatel zaslat doklady k faktuře podle odstavce 5 nebo 6, případně doklad o změně údajů v jiném okamžiku, než je uvedeno v odstavci 7.

§ 3
Přechodná ustanovení
(1) Souhrnnou fakturu obsahující vyúčtování úhrady nákladů za období od 1. července 2006 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této vyhlášky doručí podnikatel subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2) Splatnost souhrnné faktury podle odstavce 1 je 90 kalendářních dnů ode dne jejího doručení.
(3) Pro stanovení výše úhrady za období uvedené v odstavci 1 a pro její vyúčtování platí přiměřeně § 1 a 2.

§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvního dne měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu: PhDr. Dvořák, CSc. v. r.
1) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 33 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích.
3) Vyhláška č. 238/2007 Sb., o rozsahu, formě a způsobu předávání osobních a identifikačních údajů, formě databáze těchto údajů a rozsahu, formě a způsobu předávání těchto údajů subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání (o předávání údajů pro účely tísňových volání).

238/2007 Vyhláška o předávání údajů pro účely tísňových volání 01.10.2007

238 VYHLÁŠKA ze dne 11. září 2007 o rozsahu, formě a způsobu předávání osobních a identifikačních údajů, formě databáze těchto údajů a rozsahu, formě a způsobu předávání těchto údajů subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání (vyhláška o předávání údajů pro účely tísňových volání)
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 33 odst. 10 zákona:
§ 1 Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) stanicí BTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě,
b) registrem ÚIR-ADR územně-identifikační registr adres,
c) registrem ÚIR-ZSJ územně-identifikační registr základních sídelních jednotek,
d) číslem IMEI mezinárodní identifikátor mobilního telefonního přístroje.

§ 2
Osobní, identifikační a další údaje pro lokalizaci ve veřejné pevné komunikační síti
(1) Osobními údaji účastníka, který je podnikající nebo nepodnikající fyzickou osobou, se pro účely této vyhlášky rozumí příjmení, jména a telefonní číslo. Identifikačními údaji účastníka, který je podnikající právnickou osobou, se pro účely této vyhlášky rozumí obchodní firma a telefonní číslo, u nepodnikající právnické osoby název a telefonní číslo.
(2) Údaji pro lokalizaci geografické polohy koncového bodu ve veřejné pevné komunikační síti se pro účely této vyhlášky rozumí
a) název ulice,
b) číslo popisné a číslo orientační domu, popřípadě evidenční číslo,
c) kód obce, části obce, základní sídelní jednotky podle Statistického lexikonu obcí České republiky vydaného Českým statistickým úřadem na základě zvláštního právního předpisu1),
d) název obce, části obce, popřípadě základní sídelní jednotky,
e) název okresu,
f) souřadnice umístění koncového bodu sítě podle Světového geodetického referenčního systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního předpisu2) (dále jen „souřadnicový systém WGS84“),
g) další informace, jako jsou zejména číslo podlaží a bytu.

§ 3
Forma a způsob předávání osobních, identifikačních a lokalizačních údajů podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání

(1) Údaje uvedené v § 2 se předávají elektronicky v textovém formátu „*.csv“. Údaje uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) až d) se předávají společně s identifikačním číslem sítě pro směrování volání ve veřejných komunikačních sítích, kódem adresy umístění koncového bodu sítě podle registru ÚIR-ADR všech stavebních objektů, které mají číslo popisné nebo evidenční3), a kódem základní sídelní jednotky podle registru ÚIR-ZSJ.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu předává údaje uvedené v § 2 ve struktuře a podle pořadí uvedeného v příloze.

§ 4
Obsah databáze

Databáze se skládá z vlastní databáze obsahující průběžně aktualizované údaje uvedené v § 2, z přístupové části a autorizační části.

§ 5
Forma a způsob předávání osobních, identifikačních a lokalizačních údajů z databáze pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání

(1) Lokalizace polohy, popřípadě identifikace volajícího využívajícího veřejně dostupnou telefonní službu ve veřejných pevných komunikačních sítích se provádí na základě telefonního čísla, ze kterého je uskutečňováno volání na číslo tísňového volání. Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem tísňových volání, předává při každém tísňovém volání pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání telefonní číslo systémovou signalizací, která je v souladu se síťovým plánem vydaným podle § 62 zákona (dále jen „systémová signalizace“).

(2) Údaje uvedené v § 2 zjišťuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání dotazem do databáze na základě telefonního čísla, ze kterého bylo uskutečněno volání na číslo tísňového volání.

(3) Přístup do databáze je umožněn výhradně prostřednictvím autorizačního certifikátu, který je generován autorizační částí databáze.

(4) Pro dotazy do databáze se používá protokol HTML, nebo XML.

§ 6

(1) Není-li možné určit údaje podle § 2 odst. 2, použije se náhradní adresa, která je tvořená adresou nejbližšího koncového bodu veřejné pevné telefonní sítě a souřadnicovou polohou umístění koncového zařízení v souřadnicovém systému WGS84. Tento způsob se použije i pro lokalizaci volání na číslo tísňového volání z veřejných telefonních automatů.

(2) Je-li pro připojení koncového zařízení k veřejné pevné komunikační síti využito technologie veřejné mobilní telefonní sítě, předávají se údaje uvedené v § 7 způsobem uvedeným v § 8.

(3) Při tísňovém volání uskutečněném z koncového zařízení připojeného k neveřejné komunikační síti, která je připojena k veřejné pevné komunikační síti, se předává telefonní číslo, které identifikuje koncový bod veřejné pevné komunikační sítě, včetně čísla koncového uživatele neveřejné komunikační sítě, nebo telefonní číslo, které identifikuje koncový bod veřejné pevné komunikační sítě pro přístup k neveřejné komunikační síti, které umožní ověřující zpětné volání z pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání.

§ 7
Lokalizace geografické polohy volajícího ve veřejných mobilních telefonních sítích

Pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání se předávají v rámci systémové signalizace při každém volání na číslo tísňového volání údaje určující

a) geografickou polohu volajícího v souřadnicovém systému WGS84, kterou se rozumí geografická poloha těžiště příslušného sektoru stanice BTS,

b) index oblasti,

c) indexy zvláštních objektů, kterými jsou zejména silniční a železniční tunely a metro, nebo

d) geografickou polohu stanice BTS veřejné mobilní telefonní sítě v souřadnicovém systému WGS84.

§ 8
Způsob a forma předávání údajů z veřejných mobilních telefonních sítí

(1) V případě předávání uvedeném v § 7 písm. b) index oblasti dekóduje subjekt, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, podle seznamu, který obsahuje indexy oblastí, jejich geografické vymezení a způsob dekódování. Rozdělení území České republiky na oblasti stanoví podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť (dále jen „mobilní operátor“). Počet oblastí musí být co nejvyšší v závislosti na roční průměrné míře pravděpodobnosti výskytu volajícího uvnitř identifikované oblasti, která nesmí být nižší než 70 %. Seznam indexů oblastí aktualizuje mobilní operátor vždy k 30. červnu příslušného kalendářního roku.

(2) V případě předávání uvedeném v § 7 písm. a) nebo d) předává mobilní operátor subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, údaje potřebné pro zobrazení oblasti, v níž se volající nachází, a způsob dekódování informace přenášené systémovou signalizací.

(3) V případě předávání uvedeném v § 7 písm. c) předává mobilní operátor subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, seznam obsahující indexy zvláštních objektů, u kterých je poskytování veřejně dostupné telefonní služby zajištěno zvláštním způsobem. Seznam indexů zvláštních objektů sestavuje subjekt, který provozuje pracoviště pro příjem volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“, po dohodě s mobilním operátorem. Seznam indexů zvláštních objektů aktualizuje mobilní operátor vždy k 30. červnu příslušného kalendářního roku.

(4) Pokud získané údaje pro lokalizaci volajícího při volání na čísla tísňového volání neumožňují realizovat potřebná opatření, postupuje pracoviště pro příjem tísňového volání při lokalizaci volajícího v součinnosti s příslušným pracovištěm mobilního operátora.

§ 9
Zvláštní případy

Při volání bez použití SIM karty na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ se přenáší systémovou signalizací na pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání místo telefonního čísla volajícího číslo IMEI.

§ 10
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2007.

Ministr: Ing. Říman v. r.

Příloha k vyhlášce č. 238/2007 Sb.

Struktura a pořadí předávaných údajů

1. V případě účastníka, který je fyzickou osobou jsou údaje uvedeny v pořadí:

1.1. příjmení a jméno, popř. jména,

1.2. telefonní číslo,

1.3. identifikační číslo sítě pro směrování volání ve veřejných komunikačních sítích,

1.4. název ulice,

1.5. číslo popisné a číslo orientační domu, popřípadě evidenční číslo nemovitosti,

1.6. kód obce, části obce, základní sídelní jednotky,

1.7. název obce, části obce, popřípadě základní sídelní jednotky,

1.8. název okresu,

1.9. souřadnice umístění koncového bodu sítě podle souřadnicového systému WGS84,

1.10. kód objektu vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

1.11. kód adresy vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

1.12. kód obce vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

1.13. kód části obce vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

1.14. kód ulice vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

1.15. kód základní sídelní jednotky vyjádřený podle registru ÚIR-ZSJ.

2. V případě účastníka, který je právnickou osobou jsou údaje uvedeny v pořadí:

2.1. obchodní firma, nebo název v případě nepodnikající právnické osoby,

2.2. telefonní číslo,

2.3. identifikační číslo sítě pro směrování volání ve veřejných komunikačních sítích,

2.4. název ulice,

2.5.číslo popisné a číslo orientační domu, popřípadě evidenční číslo nemovitosti,

2.6. kód obce, části obce, základní sídelní jednotky,

2.7. název obce, části obce, popřípadě základní sídelní jednotky,

2.8. název okresu,

2.9. souřadnice umístění koncového bodu sítě podle souřadnicového systému WGS84, kód adresy umístění koncového bodu sítě,

2.10. kód objektu vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

2.11. kód adresy vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

2.12. kód obce vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

2.13. kód části obce vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

2.14. kód ulice vyjádřený podle registru ÚIR-ADR,

2.15. kód základní sídelní jednotky vyjádřený podle registru ÚIR-ZSJ.

Oddělovacím znakem jednotlivých údajů je středník(„;“).

1) § 17 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

2) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

3) Vyhláška č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup

110/2007 Zákon o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky

110 ZÁKON ze dne 19. dubna 2007 o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNY V SOUSTAVĚ ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
Zrušuje se Ministerstvo informatiky.
§ 2
(1) Působnost Ministerstva informatiky stanovená zvláštními zákony přechází na Ministerstvo vnitra, včetně působnosti správce kapitoly podle rozpočtových pravidel, s výjimkou působnosti ve věcech elektronických komunikací a poštovních služeb, která přechází na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a působnosti ve věcech veřejných dražeb, která přechází na Ministerstvo pro místní rozvoj.
(2) Funkce zřizovatele příspěvkové organizace Testcom - Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha přechází na Ministerstvo průmyslu a obchodu.
§ 3
(1) Příslušnost hospodařit s majetkem, s nímž bylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit Ministerstvo informatiky, jakož i výkon práv a povinností z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v rozsahu vyplývajícím z § 2 z Ministerstva informatiky na Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Prostředky z mimorozpočtových účtů Ministerstva informatiky přecházejí na obdobné účty Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu a obchodu; členění prostředků rezervního fondu a jejich účelové určení zůstává zachováno.
(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců, jejichž pracovní poměr k Ministerstvu informatiky skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádává Ministerstvo vnitra.
§ 4
Přechodná ustanovení
(1) Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo vnitra.
(2) Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo pro místní rozvoj.
(3) Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jejichž předmětem je informace vztahující se k jeho působnosti přecházející podle tohoto zákona na Ministerstvo průmyslu a obchodu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(4) Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jejichž předmětem je informace vztahující se k jeho působnosti přecházející podle tohoto zákona na Ministerstvo pro místní rozvoj, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo pro místní rozvoj.
(5) Řízení vedená Ministerstvem informatiky podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jejich předmětem je informace vztahující se k jeho působnosti přecházející podle tohoto zákona na Ministerstvo vnitra, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo vnitra.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 5
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se na konci bodu 14 čárka nahrazuje tečkou a bod 15 se zrušuje.
2. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:
"n) oblast elektronického podpisu,
o) oblast informačních systémů veřejné správy.".
3. V § 12 se doplňuje odstavec 7, který zní:
"(7) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie.".
4. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
"g) elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu.".
5. § 18 se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání

§ 6
V příloze k zákonu č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), se text

"Ministerstvo
 informatiky 	informačních a komunikačních technologií,
 poštovních služeb“ 


nahrazuje textem

"Ministerstvo
 průmyslu a obchodu 	elektronických komunikací a poštovních služeb 
Ministerstvo vnitra 	informačních a komunikačních technologií s výjimkou elektronických komunikací“. 

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
§ 7
V § 21 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., se slovo "informatiky" nahrazuje slovem "vnitra".

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o veřejných dražbách
§ 8
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 315/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 62 odst. 1 se slova "Ministerstvo informatiky" nahrazují slovem "ministerstvo".
2. V § 62 odst. 2 se slovo "informatiky" zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o poštovních službách
§ 9
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 35 odst. 1 větě první a druhé se slovo "informatiky" nahrazuje slovy "průmyslu a obchodu".
2. V § 36 se slovo "informatiky" nahrazuje slovy "průmyslu a obchodu".
3. V § 38 odst. 1 se slovo "informatiky" nahrazuje slovy "průmyslu a obchodu".

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o státním podniku
§ 10
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb. a zákona č. 480/2003 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova ", pokud zákon nestanoví jinak".
2. § 22 zní:
"§ 22
Funkci zakladatele Česká pošta, s. p. vykonává Ministerstvo vnitra".

ČÁST OSMÁ
Změna zákona o elektronickém podpisu
§ 11
V § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb., se slovo "informatiky" nahrazuje slovem "vnitra".

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 13
V § 108 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 392/2005 Sb., se věta druhá zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
§ 14
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. v) se slovo "informatiky" nahrazuje slovem "vnitra".
2. V § 4 v nadpisu se slovo "informatiky" nahrazuje slovem "vnitra".
3. V § 12 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
"k) seznam úřadů podle § 9 odst. 3.".
4. V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
§ 15
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb. a zákona č. 310/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 se slovo "informatiky" nahrazuje slovy "průmyslu a obchodu".

2. V § 107 odst. 2 a 6 se slovo "informatiky" nahrazuje slovy "průmyslu a obchodu".

3. V § 109 odstavec 1 zní:
"(1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a 
     zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu 
     nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů 
     vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických 
     komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.".
4. V § 150 odst. 2 a 3 se slovo "informatiky" zrušuje.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o veřejných zakázkách

§ 16
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se mění takto:
1. V § 149 odst. 2 větě třetí se slova "Ministerstvem informatiky" nahrazují slovy "Ministerstvem vnitra".
2. V § 149 odst. 2 poslední větě se slova "Ministerstvo informatiky" nahrazují slovy "Ministerstvo vnitra".
3. § 150 včetně nadpisu zní:

"§ 150  Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
a) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti atestací,
b) vydává Věstník, v němž uveřejňuje udělení atestů a další dokumenty vztahující se k elektronickým nástrojům; vydávání Věstníku zabezpečuje prostřednictvím portálu veřejné správy.".
4. V § 159 odst. 3 a 5 se slovo "informatiky" nahrazuje slovem "vnitra".

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy
§ 17
V zákoně č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, se část první zrušuje.

ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek

231/2001 Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání

ruší 468/1991, 103/1992

Obsah
ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ(§ 1 - § 3a)
ČÁST DRUHÁ - RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ(§ 4 - § 11)
ČÁST TŘETÍ - LICENCE(§ 12 - § 25)
ČÁST ČTVRTÁ - REGISTRACE(§ 26 - § 30)
ČÁST PÁTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ(§ 31 - § 54a)
ČÁST ŠESTÁ - ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ(§ 55 - § 58)
ČÁST SEDMÁ - SANKČNÍ USTANOVENÍ(§ 59 - § 65)
ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ(§ 66 - § 69)
Přechodná ustanovení
29.	01.01.2015	309/2002 Sb., 458/2011 Sb.	
28.	01.06.2013	406/2012 Sb.	Aktuální verze. 
27.	01.01.2013	496/2012 Sb.	
26.	01.10.2012	275/2012 Sb.	
25.	01.07.2012	142/2012 Sb.	
24.	01.01.2012	309/2002 Sb., 235/2006 Sb., 302/2011 Sb., 420/2011 Sb.	
23.	14.10.2011	304/2007 Sb., 302/2011 Sb.	
22.	01.01.2011	132/2010 Sb.	
21.	01.07.2010	227/2009 Sb., 153/2010 Sb.	
20.	01.06.2010	132/2010 Sb.	
19.	01.01.2010		
18.	01.07.2009	196/2009 Sb.	
17.	01.01.2009	309/2002 Sb.	
16.	20.10.2008	384/2008 Sb.	
15.	01.07.2008	124/2008 Sb.	
14.	01.01.2008	348/2005 Sb., 296/2007 Sb., 304/2007 Sb.	
13.	02.07.2007	235/2006 Sb., 160/2007 Sb.	
12.	01.01.2007	348/2005 Sb.	
11.	31.05.2006	235/2006 Sb.	
10.	01.01.2006	501/2004 Sb., 348/2005 Sb.	
9.	13.09.2005	348/2005 Sb.	
8.	01.05.2005	127/2005 Sb.	
7.	01.04.2005	82/2005 Sb.	
6.	01.01.2005	626/2004 Sb.	
5.	02.06.2004	341/2004 Sb.	
4.	02.05.2004		
3.	01.05.2004		
2.	01.10.2003	274/2003 Sb.	
1.	04.07.2001	r1/c120/2001 Sb., r1/c138/2001 Sb., 348/2005 Sb.	Počátek účinnosti. 
0.	04.07.2001
Aktuální verze k 5.1.2014
231  ZÁKON  ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) rozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších částí vysílání uspořádaných v rámci programu, včetně služeb přímo souvisejících s programem, provozovatelem vysílání veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a) v podobě chráněné nebo nechráněné podmíněným přístupem1b) za účelem simultánního sledování pořadů a dalších částí vysílání,
b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a); za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce,
c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání programů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 80 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1d),
d) programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí nebo jejich současné šíření více provozovateli,
e) regionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 80 % a v případě televizního vysílání více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c),
f) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c),
g) provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, určuje způsob organizace rozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnost, a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program a služby přímo související s programem nezaměnitelně identifikuje, tento program a služby přímo související s programem prvotně šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit (dále jen "provozovatel vysílání"),
h) provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání, včetně služeb přímo souvisejících s programy převzatého vysílání, a která tyto programy a služby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen "registrace") podle tohoto zákona,
i) základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,
j) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků; dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány, zejména reklama, teleshopping, oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sdělení a jiná programová interpunkce,
k) plnoformátovým programem televizní program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy,
l) pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje samostatnou položku rozhlasového programu; pořadem v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje samostatnou položku televizního programu,
m) teletextem služba přímo související s programem, která spočívá ve vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního programu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,
n) reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu, včetně nemovitého majetku, práv a závazků,
o) službou přímo související s programem služba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programem, jenž je určen k příjmu veřejností spolu s tímto programem; službou přímo související s programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému zařízení,
p) obsahem elektronického programového průvodce textové, obrazové a zvukové informace o programech šířených v síti elektronických komunikací1a), které jsou šířeny prostřednictvím téže sítě elektronických komunikací a jsou synchronně spojeny s těmito programy,
q) skrytým obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
r) teleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního programu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,
t) podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,
u) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný provozovatelem převzatého vysílání za nejnižší cenu,
v) kabelovým systémem síť elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1a), jejímž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří předplatitelům programy za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje sítě kabelové televize, mikrovlnné systémy pro zemské rozhlasové a televizní vysílání či jiné technické prostředky vyjma zemských rádiových vysílacích zařízení,
w) souborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (dále jen "vysílač") kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,
x) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech,
y) územním rozsahem vysílání v případě celoplošného vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů celé území České republiky a v případě regionálního nebo místního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů území stanovené v oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "licence") ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu
1. souborem technických parametrů vysílání v případě analogového vysílání,
2. diagramem využití rádiových kmitočtů1a) v případě digitálního vysílání.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) obchodním sdělením reklama, teleshopping a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž umístění produktu nebo jiná obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace,
b) umístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku a službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě.
(3) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje
a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,
b) zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování služby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1a),
c) šíření rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programem, pokud toto šíření slouží pouze k dopravě signálu chráněného systémem podmíněného přístupu k vysílačům,
d) sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílání.
(4) Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se nepovažuje šíření rozhlasových programů prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c).
(5) Za televizní vysílání se nepovažuje
a) vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním,
b) vysílání, které není určeno k příjmu veřejností,
c) vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se nejedná o televizní vysílání programů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo
d) vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je dostupné v obchodní síti.
(6) Za převzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů včetně služeb přímo souvisejících s programem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.
(7) Za programovou síť se nepovažuje
a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy a teleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu,
b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.

§ 3
Působnost zákona
(1) Tento zákon se vztahuje na
a) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,3),4) (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona"),
b) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona, (dále jen "provozovatel vysílání s licencí"),
c) provozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.
(2) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce 5.
(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice,
a) má-li sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“) přijímá v České republice, nebo
b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže
1. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice,
2. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo
3. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo
c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice.
(4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě4b), tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá
a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo
b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě.
(5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a která nesplňuje v České republice, ani v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství4c).

§ 3a
Předpoklady pro účast v řízení o udělení licence k provozování vysílání a v řízení o registraci převzatého vysílání
(1) Předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d) Má-li právnická osoba právní formu akciové společnosti, je předpokladem k získání licence, že její akcie znějí na jméno.
(2) Předpokladem k tomu, aby fyzická osoba získala licenci nebo registraci, je, že má plnou způsobilost k právním úkonům a splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d)
(3) Je-li osoba uvedená v odstavci 2 zahraniční osobou,4e) která nemá v České republice organizační složku nebo trvalý pobyt, je povinna ustanovit si zástupce v České republice, oprávněného jednat za ni ve věcech upravených tímto zákonem.

ČÁST DRUHÁ
RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
§ 4
Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
(1) Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") se sídlem v Praze.
(2) Rada je ústřední správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a v oblasti 
    audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání poskytovaných podle jiného právního předpisu1e), a dohlíží na zachovávání a rozvoj 
    plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou 
    nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

§ 5  Působnost Rady
Rada
a) dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,
b) uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání,
c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání,
d) vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,
e) pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn,
f) ukládá sankce podle tohoto zákona,
g) monitoruje obsah rozhlasového a televizního vysílání,
h) uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání,
i) vyžaduje od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko obsahující zkoordinované kmitočty pro analogové rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů; v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto a požadované umístění vysílače,
j) vyžaduje pro účely řízení o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání nebo pro účely změny licenčních podmínek od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko1a); v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto,
k) stanoví územní rozsah vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. b) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu,
l) spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem v rozsahu podle zvláštních právních předpisů1a),3),4),
m) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti,
n) stanoví programy a služby přímo související s těmito programy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílání, přezkoumává trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu4f),
o) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,
p) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,
r) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s) zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,5)
t) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství5a) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 4 přílohy k tomuto nařízení,
u) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace televizního vysílání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,
v) zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
w) spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
x) spolupracuje v rozsahu své působnosti s právnickými osobami založenými v souladu s právním řádem České republiky, jejichž předmět činnosti zahrnuje samoregulaci v některé z oblastí upravených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem1e) a na této samoregulaci se aktivně podílejí provozovatelé vysílání, provozovatelé převzatého vysílání nebo poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen „samoregulační orgány“), je-li spolupráce samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů a při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam spolupracujících samoregulačních orgánů (dále jen „seznam samoregulačních orgánů“) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
y) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti provozovaní rozhlasového a televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,
z) vydává stanoviska, která vyjadřují právní názor Rady ve věcech náležejících do její působnosti podle zákona,
za) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e),3),4).

§ 6  Povinnosti Rady
(1) Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen "výroční zpráva"), která obsahuje zejména
a) aktuální seznam provozovatelů vysílání, provozovatelů převzatého vysílání a poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,
b) informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání, v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání a v poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání včetně informace o postupu při přechodu na digitální vysílání,
c) informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o uložených sankcích,
d) informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o dodržování podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,
e) informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,
f) informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,
g) informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby, o plnění podílu evropské tvorby (§ 42) a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů v televizním vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,
h) informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o výsledcích spolupráce se samoregulačními orgány,
i) informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.
(2) Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku nejpozději do konce února každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
    Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí být vyznačen. 
    Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.
(3) Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.
(4) Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.
(5) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv4b), popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. 
    Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.

§ 7  Členství v Radě
(1) Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. Členství v Radě je veřejnou funkcí.
(2) Funkční období člena Rady je 6 let.
(3) Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má trvalý pobyt na území České republiky,
c) dosáhl věku 25 let,
d) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo s vydáváním periodického tisku anebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.6)
(4) Do funkce člena Rady nemůže být navržena a jmenována osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě jejich části vykonávala funkci člena Rady.
(5) Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu.
(6) Členství v Radě zaniká
a) uplynutím funkčního období člena Rady,
b) dnem následujícím po doručení vzdání se funkce předsedovi vlády,
c) dnem následujícím po dni doručení písemného rozhodnutí předsedy vlády o odvolání člena Rady z funkce, popřípadě dnem uvedeným v písemném rozhodnutí o odvolání člena Rady z funkce,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d),
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(7) Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady z funkce z těchto důvodů:
a) nevykonává-li řádně svoji funkci,
b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,
c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady.
(8) Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda vlády na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.
(9) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.
(10) Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.
(11) Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.
(12) Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí podílet na podnikání obchodních společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti audiovize a reklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Členové Rady nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k provozovateli vysílání, provozovateli převzatého vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
(13) Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.

§ 8  Jednání Rady
(1) Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2), je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.
(2) Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18, prodloužení licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63 nebo o zrušení registrace podle § 64, kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů Rady.
(3) Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Radě skutečnosti nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.
(4) Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy.
(5) O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.
(6) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.

§ 9  Předseda Rady a místopředsedové Rady
(1) Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3 místopředsedy.
(2) Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.
(3) Rada předsedu z funkce odvolá,
a) nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce, nebo
b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo
c) vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.
(4) Výkon funkce předsedy Rady zaniká
a) dnem zániku jeho členství v Radě, nebo
b) uplynutím období, na které byl Radou zvolen, nebo
c) dnem následujícím po doručení písemného rozhodnutí o odvolání z funkce, nebo
d) dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě, nebo
e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(5) Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.
(6) Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.
(7) Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.

§ 10  Pracovněprávní vztah člena Rady
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce.
(2) Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové Rady mají nárok na plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.7)
§ 11  Zabezpečení činnosti Rady
(1) Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštního právního předpisu8) a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky.
(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.
(3) Vedoucího Úřadu Rady jmenuje a odvolává Rada. Vedoucí Úřadu Rady je podřízen předsedovi Rady.
(4) Ostatní zaměstnance Úřadu Rady přijímá do pracovního poměru vedoucí Úřadu Rady.
(5) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Úřadu Rady se řídí zvláštním právním předpisem.9)
(6) Podrobnosti a organizaci činnosti Rady a Úřadu Rady upravuje jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady.
(7) Zaměstnanec zařazený k výkonu práce v Radě je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zvláštního právního předpisu9a) povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu této činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Radu činnost.

ČÁST TŘETÍ
LICENCE

HLAVA I
ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
§ 12
Licence
(1) Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen "licenční řízení"). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2.
(2) Samostatnou licenci k poskytování služeb přímo souvisejících s programem nelze udělit.
(3) Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím
a) vysílačů,
b) družic a kabelových systémů,
c) přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen „zvláštní přenosový systém“).
(4) Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.
(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu
a) 8 let k rozhlasovému vysílání,
b) 12 let k televiznímu vysílání.
(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nestanoví-li zákon jinak.
(7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.
(8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i o kratší dobu.
(9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.
(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Radu o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena
a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.
(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.
(12) Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení následujících povinností:
a) zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b) zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení,
c) zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
d) zařadil do vysílání podprahová sdělení,
e) zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

f) převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7.

(13) Prodloužení doby platnosti licence Radou podle odstavce 8 má stejné právní účinky jako rozhodnutí Rady o udělení licence. Ustanovení odstavce 8 tím není dotčeno.

§ 13    Účastníci licenčního řízení

(1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).

(2) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba splňující předpoklady podle § 3a.

(3) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže

a) na jeho majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace,

b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,

e) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

f) není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona.

(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.

§ 14
Žádost o licenci
(1) Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:
a) u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo jeho pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
b) u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky, která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,9b) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
c) údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
d) údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
e) označení (název) programu,

f) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání; v případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v případě vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů se územní rozsah vysílání stanoví výčtem katastrálních území a okresů; v případě vysílání šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se územní rozsah vysílání neuvádí,

g) základní programovou specifikaci, včetně údajů o části programu převzatého od jiného provozovatele vysílání, a údajů o případných službách přímo souvisejících s programem,

h) u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,

i) obchodní plán včetně dokladů o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání,

j) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání.

(2) Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce, a dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojí potvrzení příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že žadatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k žádosti výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu žadatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, který nesmí být starší než 3 měsíce.

(3) Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.

(4) Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.

(5) Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.

§ 15   Zahájení licenčního řízení

(1) Licenční řízení zahajuje Rada z vlastního podnětu nebo z podnětu uchazeče o licenci vyhlášením licenčního řízení. Před zahájením licenčního řízení si Rada vyžádá stanovisko Českého telekomunikačního úřadu vymezující územní rozsah vysílání způsobem podle odstavce 2, a jedná-li se o licenční řízení o udělení jedné nebo více licencí k vysílání jednoho nebo více programů šířených prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, rovněž stanovisko Českého telekomunikačního úřadu k možnosti umístění v sítích elektronických komunikací; v případě podnětu uchazeče o licenci je Rada povinna vyžádat si od Českého telekomunikačního úřadu potřebná stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnět obdrží. Licenční řízení Rada vyhlásí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy od Českého telekomunikačního úřadu obdrží stanovisko, které zahájení licenčního řízení umožňuje; vyžádá-li si Rada od Českého telekomunikačního úřadu k témuž licenčnímu řízení více než jedno stanovisko, počíná lhůta 30 dnů pro vyhlášení licenčního řízení běžet ode dne, kdy obdrží poslední z vyžádaných stanovisek, pokud tato stanoviska zahájení licenčního řízení umožňují.

(2) Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový rozsah vysílání, územní rozsah vysílání určený souborem technických parametrů v případě analogového vysílání nebo diagramem využití rádiových kmitočtů v případě digitálního vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikaci celoplošného vysílání (dále jen "požadavky"). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.

(4) O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.

(5) V případě existence dvou nebo více sítí elektronických komunikací určených k digitálnímu vysílání podle odstavce 1 Rada zahájí licenční řízení, aniž určí přiřazení programů konkrétním sítím elektronických komunikací. Rada taktéž neurčí strukturu programů v jednotlivých sítích elektronických komunikací.

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 16
Veřejné slyšení
(1) Týká-li se licenční řízení vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o licenci, kterou Rada stanoví podle § 15 odst. 2. V ostatních případech nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení.
(2) Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.
(3) Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.
(4) Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení tak, aby byly v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.
(5) Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat
a) místo a termín konání veřejného slyšení,
b) označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,
c) předmět jednání.
(6) Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.
(7) Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.
(8) Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.
(9) Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.
(10) Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.
(11) Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.

§ 17
Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí
(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí
a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,
b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,
c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,
d) zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,
e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(2) Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů a zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,

b) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

c) připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

d) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(3) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnosti.

§ 18 Rozhodnutí o udělení licence
(1) O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.

(2) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.

(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku.

(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje

a) označení provozovatele vysílání s licencí, včetně identifikačního čísla poskytnutého správcem základního registru osob9),

b) označení (název) programu a označení, zda program bude šířen celoplošně, regionálně či místně,

c) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání,

d) dobu, na kterou byla licence udělena,

e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky, včetně uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový program, a podmínek týkajících se případného poskytování služeb přímo souvisejících s programem; v případě digitálního vysílání rovněž podmínky týkající se povinnosti provozovatele vysílání vytvářet a poskytovat soubory datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce,

f) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,

g) územní rozsah vysílání prostřednictvím kabelových systémů stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f),

(dále jen "licenční podmínky").

(5) V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.

(6) Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u) bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).

§ 19  Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci
Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu9c).

§ 20    Změna souboru technických parametrů vysílání a diagramu
(1) Rada může omezit soubor technických parametrů vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.
(2) Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu1a) učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(3) Jiným způsobem než postupem podle odstavce 1 nebo 2 Rada není oprávněna bez souhlasu provozovatele vysílání soubor technických parametrů nebo diagram využití rádiových kmitočtů měnit, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak9d).
(4) Rada vyhoví písemné žádosti provozovatele vysílání s licencí o změnu souboru technických parametrů v případě analogového vysílání a diagramu využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání, nedojde-li změnou k porušení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, nebo k porušení zvláštního zákona, a je-li tato změna v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu, které si Rada před provedením změny vyžádá. Rada však žádost zamítne, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musejí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle tohoto odstavce do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce9). V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.
(5) Provozovatelům celoplošného vysílání nevzniká přednostní právo na změnu souboru technických parametrů vysílání s cílem vyhovět ustanovení § 2 odst. 1 písm. c).

§ 21  Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek
(1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:
a) označení názvu programu,
b) změna časového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y),
c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,
d) změna licenčních podmínek,
e) změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.
(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku.
(3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odůvodnit, pokud se jedná o řízení s více účastníky. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne a nejedná se o řízení s více účastníky, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží10).
(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.
(5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66 % podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence.
(7) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66 % podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence.
(8) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je společníkem více než jedné právnické osoby - provozovatele vysílání s licencí, se 100 % majetkovou účastí, může po předchozím souhlasu Rady tyto právnické osoby nebo některé z nich přeměnit formou fúze sloučením nebo splynutím na jednu nástupnickou společnost, která bude mít formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.
(9) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100 % majetkovou účast.
(10) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikace. Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona.

§ 22  Krátkodobá licence
(1) Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci, včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 180 dnů. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.
(2) Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence do 60 dnů od doručení žádosti.

§ 23  Zkrácené řízení
(1) Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném řízení
a) o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12,
b) o souhlasu se změnou právní formy společnosti,
c) o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.
(2) O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.

§ 24   Zánik platnosti licence
Platnost licence zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,
c) smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,
d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysílání,
f) dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání.

HLAVA II
LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC, KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH SYSTÉMŮ A K PROVOZOVÁNÍ ZEMSKÉHO DIGITÁLNÍHO ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
§ 25
(1) Licenční řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic, kabelových systémů a zvláštních přenosových systémů a k provozování zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Licenční řízení podle věty první nelze zahájit z vlastního podnětu Rady. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.
(2) Žádost o licenci musí kromě obecných náležitostí podání a náležitostí žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 obsahovat
a) písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě podle zvláštního právního předpisu s umístěním programu žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programu prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění ke zřízení a provozování kabelové sítě,
b) informaci o tom, ve kterých státech lze program přijímat, a specifikaci družice, jde-li o vysílání programu prostřednictvím družice,
c) identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání, jde-li o vysílání programu prostřednictvím zvláštního přenosového systému,
d) údaje o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, jde-li o vysílání programu zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů.
(3) Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se vyhotovuje protokol.
(4) Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.
(6) Na licenční řízení podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení § 13 odst. 1, § 15, 16, § 17 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 a 5.

ČÁST ČTVRTÁ
REGISTRACE
§ 26
Registrace převzatého vysílání
(1) Registrace provozovatele převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací opravňuje provozovatele k provozování převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27 až § 28a.
(3) Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.

§ 27  Přihláška k registraci
(1) Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.
(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý program původně vysílá; je-li převzatý program původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze:
a) název programu,
b) základní programová specifikace,
c) datum vydání oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá, a doba platnosti tohoto oprávnění,
d) údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá.
(3) V případě, že přihlašovatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k přihlášce výpis z cizozemské evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu přihlašovatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, ne starší než 3 měsíce.

§ 28  Některá ustanovení o řízení o registraci
(1) Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.
(2) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.
(3) Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.
(4) Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže
a) přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo
b) přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo
c) z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.
(5) Za účelem doložení bezúhonnosti přihlašovatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 28a  Zvláštní podmínky provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů
(1) Provozovatel převzatého vysílání provozovaného prostřednictvím vysílačů je povinen uvolnit přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím převzaté vysílání šíří, pro provozovatele vysílání, který uzavřel s podnikatelem zajišťujícím tuto síť elektronických komunikací smlouvu o šíření svého vysílání prostřednictvím této sítě.
(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací podle odstavce 1 do 90 dnů ode dne doručení výzvy od provozovatele vysílání, Rada jej k uvolnění přenosové kapacity písemně vyzve do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy k tomu obdrží návrh provozovatele vysílání.
(3) Provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů se pro účely vyhlášení licenčního řízení nepovažuje za omezení možnosti umístění v sítích elektronických komunikací podle § 15 odst. 1.

§ 29  Změna registrace
(1) Provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o registraci:
a) vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,
b) seznam akcionářů (společníků),
c) změnu programové nabídky v případě, že se změna týká televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky,
d) územní rozsah vysílání.
(2) Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala.
(3) Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(4) Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.

§ 30  Zánik platnosti registrace
(1) Registrace zaniká
a) dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,
b) smrtí fyzické osoby, která byla registrována,
c) rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64,
d) zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysílání,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysílání.
(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy Rady podle § 28a odst. 2, jeho registrace uplynutím této lhůty zaniká.

ČÁST PÁTÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ

HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRAMU
§ 31
Obsah programů
(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.
(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.
(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
(4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.
(5) Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je oprávněn do vysílání současně zařazovat i pořady, programové prvky a další části vysílání, zejména reklamu a teleshopping, s regionálně odlišným obsahem. Provozovatel celoplošného rozhlasového a televizního vysílání s licencí je povinen vysílat celoplošně bez zařazování pořadů a dalších částí vysílání, programových prvků a reklamy s regionálně odlišným obsahem minimálně 85 % týdenního vysílacího času.

§ 32 Základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání
(1) Provozovatel vysílání je povinen
a) provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah vysílání,
b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení,
d) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,

e) nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

f) bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,

h) zajistit, aby rozhlasovému a televiznímu vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle písmene g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání,

i) nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,

j) nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne,

k) poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,

l) uchovávat v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě záznamy všech pořadů včetně dalších částí vysílání alespoň po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílání,

m) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve věci,

n) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu,

o) identifikovat rozhlasový program alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadu,

p) oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání,

r) požádat Radu o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání z jiných důvodů než uvedených v písmenu p),

s) oznamovat Radě zahájení nebo ukončení vysílání programu a každé služby přímo související s programem a dále síť elektronických komunikací1a), jejímž prostřednictvím vysílá program digitálně, a to nejpozději v den, kdy zahájil nebo ukončil vysílání; tyto informace zveřejňuje Rada způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit alespoň 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením a alespoň 2 % vysílaných pořadů zpřístupnit pro osoby se zrakovým postižením. Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočit do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále je povinen zpřístupnit alespoň 10 % vysílaných pořadů pro osoby se zrakovým postižením.

(3) Provozovatel převzatého vysílání může šířit program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídky nesmí být zařazen program obsahující převážně pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.

(4) Provozovatel převzatého vysílání televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky, není oprávněn šířit takový program, který obsahuje

a) pořady nebo další části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. b), c), e) a f),

b) pořady nebo další části vysílání, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. h).

(5) Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak.

(6) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až w) nebo § 6 odst. 1 a 5.

(7) Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům snadný, přímý a trvalý přístup zejména k

a) základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,

b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a

c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad provozováním televizního vysílání je Rada.
Poplatek z vysílání reklamy

§ 32a
(1) Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence podle § 12 odst. 3 písm. a) a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla.
(2) Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy.

§ 32b
(1) Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který
a) je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy,
b) není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy.
(2) Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím třetích osob, které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, který by poplatník realizoval přímým prodejem tohoto vysílacího času, a to bez ohledu na to, zda by se takový přímý prodej ve skutečnosti uskutečnil. Ustanovení předchozí věty se uplatní pouze v případě, že třetími osobami podle předchozí věty jsou osoby propojené s poplatníkem ve smyslu jiného právního předpisu19).
(3) Do základu poplatku se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
(4) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 32c
(1) Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 %.
(2) Poplatek z vysílání reklamy se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
(3) Poplatkovým obdobím je kalendářní rok.

§ 32d
(1) Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen vést v evidenci pro účely poplatku veškeré údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, zejména
a) datum, kdy byl poskytnut vysílací čas pro reklamu,
b) obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení nebo název osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,
c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,

d) celkovou peněžní hodnotu vysílacího času pro reklamu, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za kalendářní rok,

e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období.

(2) Údaje, na které se vztahuje evidenční povinnost, je poplatník povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení poplatku, k níž se vztahují.

§ 32e

(1) Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen podat poplatkové přiznání.

(2) Formu a strukturu poplatkového přiznání včetně předepsaných údajů zveřejní Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 32f

(1) Správcem poplatku z vysílání reklamy je Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.

(2) Výnos z poplatku je příjmem Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.

§ 32g

(1) V případě, že výnos poplatku nedosahuje v celkové částce 150 mil. Kč, poplatník poplatku z vysílání reklamy se podílí na rozdílu mezi celkovými výnosy poplatku a částkou 150 mil. Kč úměrně svému podílu na celkových výnosech z reklamy všech poplatníků poplatku z vysílání reklamy.

(2) Doplatek poplatku z vysílání reklamy zaplatí poplatník do 30 dní od doručení výzvy Státního fondu kinematografie.

§ 33  Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání událostí značného společenského významu
(1) Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.
(2) Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu, která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.
(3) Za událost značného společenského významu se považuje událost uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4) Za událost značného společenského významu se dále považuje událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství. Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Evropských společenství, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí značného společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských společenství je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen "událost zveřejněná orgánem Rady Evropy"). Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34  Vysílání krátkých zpravodajských výňatků
(1) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále jen „událost zvýšeného zájmu veřejnosti“), je povinen ostatním provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u tohoto provozovatele televizního vysílání.
(2) Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li takové označení neproveditelné.
(3) Při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání lze krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej odvysílal.
(4) Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze zpráv, reportáží a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího na tento pořad.
(5) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události (dále jen „akreditační podmínky“), s dostatečným časovým předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním záznamu.

HLAVA II    OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ
§ 35  Právo na odpověď
(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.

§ 36  Dodatečné sdělení
(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.
(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.

§ 37 Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 38  Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit
a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
b) výslovným označením "odpověď" nebo "dodatečné sdělení",
c) na vlastní náklady,
d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.
(2) Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3) Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

§ 39  Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1) Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.
(2) Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

§ 40  Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,
b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 41  Ochrana zdroje a obsahu informací
(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.

HLAVA III  PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY
§ 42
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.

§ 43
(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.
(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.

§ 44
(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10 %.
(2) Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.

§ 45
(1) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele
a) místního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,
b) programu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství vysílána jen podstatná část programu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.
(2) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož i mimo území členských států Evropských společenství, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo v některém z členských států Evropských společenství.

§ 46  Evropské dílo
(1) Evropským dílem se rozumí
a) dílo pocházející z členských států Evropské unie,
b) dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie, avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo
c) dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími a třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na základě které bylo vyrobeno.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy, nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropské unie.
(3) Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo vytvořené převážně autory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) za předpokladu, že
a) bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve více z těchto států,
b) výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto států, nebo

c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území těchto států.

(4) Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1, avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území členských států Evropské unie.

§ 47  Sledování podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby
(1) Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období předkládat

a) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců,

b) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl,

c) seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let,

d) údaje o počtu a délce odvysílaných českých děl.

(2) V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce 1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen sdělit Radě důvody jejich nesplnění.

(3) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1 kalendářní rok.

HLAVA IV
OBCHODNÍ SDĚLENÍ

§ 48  Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení

(1) Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání

a) obchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná,

b) obchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního prostředí,

c) obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,

d) náboženská a ateistická obchodní sdělení,

e) obchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory, prezidenta republiky nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

f) obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, teleshopping týkající se léčivých přípravků, které vyžadují registraci podle zvláštního právního předpisu10a), a teleshopping týkající se léčebných postupů,

g) obchodní sdělení týkající se cigaret nebo jiných tabákových výrobků,

h) skrytá obchodní sdělení,

i) obchodní sdělení obsahující podprahové sdělení,

j) obchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost,

k) obchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení,

l) obchodní sdělení obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení.

(2) Obchodní sdělení nesmějí fyzicky nebo mravně ohrožovat děti a mladistvé tím, že

a) přímo nabádají děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,

b) přímo nabádají děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,

c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo

d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé v nebezpečných situacích.

(3) Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sdělení odpovídá zadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělení nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sdělení se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby obchodní sdělení.

§ 49  Povinnosti při zařazování reklam, teleshoppingu a označení sponzora do vysílání

(1) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby

a) reklamy a teleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání,

b) izolované reklamy a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro rozhlasové vysílání,

c) reklamy a teleshopping týkající se erotických služeb a erotických výrobků nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,

d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.

(2) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu.

(3) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby reklamy, teleshopping a označení sponzora byly vysílány takovým způsobem, že hladina hlasitosti jejich vysílání je v souladu s technickou specifikací stanovenou vyhláškou, kterou podle ustanovení § 5 písm. y) vydá Rada. Takový způsob vysílání se použije i při vysílání zvukových nebo zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamu a teleshopping od ostatních částí vysílání podle odstavce 1 písm. a).

(4) Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená reklama a teleshoppingové šoty.

(5) Rozhlasové a televizní vysílání pořadů pro děti nelze reklamou nebo teleshoppingovými šoty přerušit více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut, pokud plánovaná doba trvání pořadu pro děti bez zařazení reklamy a teleshoppingových šotů přesahuje 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu nebo teleshoppingové šoty uvádět na dělené obrazovce.

(6) Rozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamou nebo teleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze reklamu nebo teleshopping uvádět na dělené obrazovce.

(7) Omezení podle odstavce 4 se nevztahuje na filmy vyrobené pro televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů.

(8) Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamu a teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v pořadech.

§ 50  Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání
(1) Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona na programech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů, přičemž vysílání reklam nesmí v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programů. Provozovatel vysílání ze zákona nesmí do vysílání na ostatních programech zařazovat reklamu s výjimkou reklamy zařazované do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním kulturní či sportovní události, je-li vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní či kulturní události. Je-li do vysílání provozovatele televizního vysílání ze zákona zařazována reklama podle věty druhé, nesmí čas vyhrazený takové reklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat teleshopping.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.

(3) Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 a 2 nezapočítává vysílání teletextu.

(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů a na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce.

(5) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

(6) Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programu, který není zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingových šotů podle odstavce 2.

§ 51  Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání
(1) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.

(3) Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

(4) Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

§ 52  Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů
Obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí
a) být zaměřeny speciálně na děti a mladistvé nebo zobrazovat děti a mladistvé konzumující alkoholické nápoje,
b) spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,
c) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,
d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,
e) podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,
f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.

§ 53
Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů
(1) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady, které jsou sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky:
a) jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání,
b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.
(2) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků.
(3) Při sponzorování rozhlasových nebo televizních programů a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.
(4) Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak.
(5) Provozovatel vysílání sponzorovaného programu je povinen oznámit sponzorování programu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorování programu nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu.
(6) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.
(7) Sponzorovat nelze programy, u nichž nadpoloviční podíl denního vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.

§ 53a
Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu
(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze
a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro televizní vysílání nebo pro audiovizuální mediální služby na vyžádání, ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o pořady pro děti, nebo
b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.
(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:
a) jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele televizního vysílání,
b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace,
c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.
(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle zvláštního právního předpisu11a).
(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o
a) cigarety nebo jiné tabákové výrobky, nebo umístění produktu osob, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků, nebo
b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis.

HLAVA V
POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU
§ 54
Zajištění místního vysílání

(1) Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo dobrovolného svazku obcí vyhradí zdarma jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obcí, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysílání využíván k reklamě a teleshoppingu.

(2) Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské vysílání všech programů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání ze zákona, jež lze přijímat běžným koncovým zařízením v místě kabelového rozvodu, bez ohledu na to, zda jsou vysílány analogově nebo digitálně, po souhlasu provozovatele vysílání ze zákona3),4).

(3) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou povinni poskytnout uvedené programy provozovateli převzatého vysílání v kabelovém systému bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen uvedené programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit.

HLAVA VI
VYDÁVÁNÍ STANOVISEK K POVINNOSTI PROVOZOVATELE SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ŠÍŘIT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU PROGRAMY A SLUŽBY PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PROGRAMEM

§ 54a

Rada při zjišťování, zda je dán veřejný zájem či zda veřejný zájem trvá, bere v úvahu zejména zastoupení pořadů ve veřejném zájmu a pořadů vlastní tvorby, multimodální zpřístupnění vysílaných pořadů osobám se zrakovým a sluchovým postižením (zvukový popis obrazu, český znakový jazyk, titulkování s indikací neverbální zvukové složky děje, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů) a vhodnost programu provozovatele pro vysílání neodkladných oznámení podle § 32 odst. 1 písm. k).

ČÁST ŠESTÁ
ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ

§ 55
Zajištění plurality informací v celoplošném analogovém rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému televiznímu vysílání.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému rozhlasovému vysílání.

(3) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového rozhlasového vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového televizního vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).

(8) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).

(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

(10) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.

§ 55a
Zajištění plurality informací v celoplošném digitálním rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního televizního vysílání opravňujících k šíření plnoformátových programů.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního rozhlasového vysílání.

(3) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného rozhlasového vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).

(8) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).

(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

(10) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na dohody provozovatelů digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů o společném provozování elektronického programového průvodce. Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.

§ 56
Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(2) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání přesáhnout 300 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných na základě všech jí držených licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání může přijímat.

(3) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 300 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných všemi provozovateli jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, může přijímat.

(4) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

§ 57
Vytváření programových sítí

(1) Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním více než 80 % a televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(2) Provozovatelé vysílání, kteří šíří nebo šířili své vysílání v rámci programové sítě, nejsou oprávněni po dobu platnosti udělené nebo prodloužené licence změnit programovou síť nebo změnit provozovatele vysílání, od kterého přejímají program.

(3) Ustanovení odstavce 2 je závazné i pro případné právní nástupce provozovatelů vysílání.

§ 58
Sloučení provozovatelů vysílání nebo provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě, jestliže

a) došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku nebo jeho podstatné části;

b) došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového vysílání a provozovateli televizního vysílání, že

1. jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,

2. společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo

3. jsou osobami blízkými;

c) došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;

d) došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.

(2) Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud

a) má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,

b) rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,

c) má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody.

(3) Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí.

ČÁST SEDMÁ
SANKČNÍ USTANOVENÍ

§ 59
Opatření k nápravě

(1) Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.

(2) Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.

(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 32 odst. 1 písm. c), d) a e), § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1.

§ 59a

Rada v případě zjištění protiprávního jednání uvnitř Evropské unie podle přímo použitelného předpisu12), kterého se provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání dopustil na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů13), rozhodnutím takové jednání zakáže.

§ 60
Pokuty

(1) Pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady nebo další částí vysílání, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

b) neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,

c) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1 písm. k),

d) skartuje záznamy odvysílaných pořadů nebo dalších částí vysílání před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. l),

e) nezapůjčí Radě vyžádaný záznam pořadu nebo dalších částí vysílání do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. l),

f) poruší povinnosti týkající se označování programu podle § 32 odst. 1 písm. n) a o),

g) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysílání podle § 54 odst. 2,

h) neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. p),

i) poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,

j) neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,

k) poruší některou z povinností stanovených pro sponzorování programů nebo pořadů nebo poruší některou z povinností stanovených pro umístění produktu,

l) nedodrží povinnosti stanovené pro obchodní sdělení a skrytá obchodní sdělení,

m) neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,

n) nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,

o) nedodrží ustanovení § 32 odst. 2,

p) nedodrží ustanovení § 32 odst. 3,

r) nedodrží ustanovení § 32 odst. 4,

s) nedodrží ustanovení § 32 odst. 5,

t) neposkytne Radě vyjádření a informace podle § 32 odst. 6,

u) neumožní divákům snadný, přímý a trvalý přístup k informacím podle § 32 odst. 7.

(2) Pokutu ve výši od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44,

b) neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2,

c) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou časového a územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b),

d) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

e) nedodrží časový nebo územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,

f) nedodrží základní programovou specifikaci,

g) neplní licenční podmínky,

h) předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1,

i) nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 54 odst. 1,

j) nedodrží územní rozsah vysílání u kabelových systémů,

k) poruší povinnosti podle § 49 odst. 3.

(3) Pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které obsahují podprahová sdělení,

c) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

d) zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady, upoutávky nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, a nejedná se o vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let, k němuž je poskytnuto technické opatření, které znemožňuje přístup k vysílání dětem a mladistvým,

e) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),

f) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. c),

g) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. r),

h) poruší povinnost podle § 62 odst. 4,

i) nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro poskytování služby přímo související s programem.

(4) Pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada tomu,

a) kdo zasahuje do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby nebo vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech3),4),

b) kdo neoprávněně zasahuje do obsahu služeb přímo souvisejících s programem.

(5) Pokutu do výše 10 000 000 Kč Rada uloží tomu, kdo provozuje vysílání, aniž je k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona.

(6) Pokutu od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7,

b) poruší oznamovací povinnost podle § 58,

c) poruší závažně licenční podmínky.

(7) Pokutu od 1000 Kč do 1000000 Kč uloží Rada provozovateli televizního vysílání, který nesplní některou z povinností podle § 34.

§ 61
Společná ustanovení o ukládání pokut

(1) Pokutu Rada uloží do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Správní řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Radě byl doručen záznam vyžádaný podle § 32 odst. 1 písm. l). Při ukládání pokut se postupuje podle správního řádu.

(2) Při ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy.

(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání, k výši případného finančního prospěchu, a ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení řízení o správním deliktu.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byla uložena, nabylo právní moci. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o náhradě škody a nezanikají povinnosti stanovené tímto zákonem.

(5) Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) Proti rozhodnutí o udělení pokuty lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

§ 62
Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a z členského státu Evropské unie

(1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován § 32 odst. 4 a toto porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu14), anebo že jeho obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi15).

(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z jiného členského státu Evropské unie, jestliže

a) má za to, že obsahem převzatého televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 4 a provozovatele vysílání tohoto programu z jiného členského státu Evropské unie a provozovatele převzatého vysílání na tuto skutečnost v posledních 12 měsících alespoň dvakrát písemně upozornila s tím, že šíření převzatého televizního programu může být v České republice pozastaveno, pokud by porušení trvalo nebo by k němu došlo opětovně,

b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém je provozovatel vysílaní, od něhož je televizní program převzat, usazen (dále jen „regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace a

c) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 15 dnů od jejich zahájení ke smírnému řešení a porušování trvá.

(3) Nejedná-li se o případy uvedené v odstavci 2, Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie, jehož obsahem jsou porušována ustanovení zákona, kterými se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla16) (dále jen „zvláštní pravidla“), jestliže

a) má za to, že vysílání televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie je směrováno zcela nebo převážně na území České republiky,

b) má za to, že provozovatel vysílání televizního programu převzatého podle písmene a) se v jiném členském státě Evropské unie usadil proto, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice,

c) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu převzatého podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie,

d) má za to, že výsledky dosažené součinností s regulačním orgánem členského státu Evropské unie, popřípadě s orgánem určeným podle práva Evropské unie17), byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé18), a

e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene c) je slučitelné s právem Evropské unie.

(4) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysílání. Provozovatel převzatého vysílání nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.

(5) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.

(6) Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1 zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3 Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první obdobně.

§ 63
Odnětí licence

(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55, 55a a 56,

b) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,

c) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky.

(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání nebo v jiné zákonem stanovené lhůtě,

b) po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,

c) na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo

d) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 64
Zrušení registrace

(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,

b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.

(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,

b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo

c) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 65
Společná ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace

(1) Proti rozhodnutí Rady podle § 63 a 64 lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

(2) Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.

ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Ustanovení společná

§ 66

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení.9e) Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace, rozhodnutí o pokutě, rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu a rozhodnutí o zákazu činnosti, která porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů5a) je možno podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9d) Podání žaloby má odkladný účinek s výjimkou rozhodnutí Rady podle § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

§ 66a

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy a sponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 67

(1) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2. Jiná reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Ve vysílání programu zaměřeného výhradně na reklamu a teleshopping mohou být reklama a teleshopping vysílány pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programu nepoužijí.

(3) Na služby přímo související s programem se vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci služeb přímo souvisejících s programem a obsahu elektronického programového průvodce vysílána reklama a teleshopping, vztahují se na vysílání reklamy a teleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52.

§ 67a

Na obsah služeb přímo souvisejících s programem se nevztahují ustanovení § 42 až 47, 50 a 51.

§ 67b

(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

§ 68

(1) Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona. Provozovatel vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družice požádá o licenci k těm programům, které nejsou převzaté; o licenci může požádat i dodavatel programu do kabelového systému nebo družice; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový program pozbývá platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode dne doručení žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.

(2) Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle tohoto zákona. Řízení podle předchozí věty se poté dokončí podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Lhůta podle § 12 odst. 10 k podání žádostí o prodloužení licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona.

(4) Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání s licencí neobsahují základní programovou specifikaci, navrhne provozovatel vysílání s licencí do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona její znění a Rada je učiní součástí licenčních podmínek. Návrh musí být shodný s praxí provozovatele vysílání s licencí během posledního roku před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(6) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.

(7) Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

(8) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s § 7.

(9) Provozovatel vysílání s licencí je povinen přizpůsobit své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Nesplní-li provozovatel vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty. Ke změnám, které nejsou v rozporu s požadavky uvedenými v § 55 až 58, udělí Rada souhlas.

Zrušovací ustanovení
§ 69
Zrušují se:
1. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb.,
zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
2. Zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
§ 70
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
"f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,".
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
2. V části druhé se za hlavu pátou vkládá nová hlava pátá A, která včetně nadpisu zní:

"HLAVA PÁTÁ A
NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
Plat a další plat

§ 24a
(1) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,00.
(2) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.

§ 24b
(1) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,10.
(2) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.

§ 24c
(1) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,20.
(2) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.".

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

§ 71
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 137/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 9 se tečka na konci odstavce 2 nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
"j) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona.1a)
1a) § 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.".
2. V § 250m se na konci doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 57b) zní:
"(4) O návrhu podaném podle zvláštního zákona57b) musí soud rozhodnout nejpozději do 60 dnů ode dne podání.
57b) § 19 a § 65 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.".

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
§ 72
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
"(3) Reklama na tabák a tabákové výrobky se v televizním a rozhlasovém vysílání zakazuje.3)
3) § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.".
2. V § 7 písm. a) se slova "Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání8)" nahrazují slovy "Rada pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání7)".
3. Poznámka pod čarou č. 7) zní:
"7) Zákon č. 231/2001 Sb.".
4. Dosavadní poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
§ 73
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto:

V § 3 odstavec 2 zní:
"(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí po předchozím souhlasu
Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).".

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 74
Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb.,
zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb.,
zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb.,
zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb.,
zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto:
1. Nadpis nad položkou 65 zní: "Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání a oprávnění k provozování převzatého vysílání".

2. Položka 66 včetně poznámky zní:

"Položka 66a) Podání žádosti
- o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání Kč 50 000,-
- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování televizního vysílání Kč 50 000,-
b) Podání žádosti
- o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání Kč 15 000,-
- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování rozhlasového vysílání Kč 15 000,-
c) Podání přihlášky k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic Kč 50 000,-
d) Podání žádosti o změny skutečností uvedených
- v žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání Kč 10 000,-
- v žádosti o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání Kč 3 000,-
- v přihlášce k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic Kč 10 000,-
e) Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování celoplošného televizního vysílání Kč 200 000 000,-
Poznámka:
Poplatek podle písmena d) této položky nevybere správní orgán za změny, které se provádějí též zápisem v obchodním rejstříku [§ 14 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů].".

ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 76
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
(2) Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 235/2006 Sb. Čl. II
1. Provozovateli celoplošného televizního vysílání s licencí opravňující k zemskému analogovému vysílání programu, jemuž byla rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") licence rozšířena o právo vysílat tento program i digitálně (dále jen "provozovatel vysílání s rozšířenou licencí"),
a) který do 180 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozšíření licence zahájí digitální vysílání tohoto programu prostřednictvím sítě zemských rádiových vysílacích zařízení (dále jen "vysílací síť") a
b) který do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona doručí Radě písemné prohlášení obsahující souhlas s prováděním změn v souboru technických parametrů vysílání stanoveném v licenci v souladu s Technickým plánem přechodu a závazek ukončit analogové vysílání v termínu stanoveném Technickým plánem přechodu, vznikne právo na udělení licence k zemskému digitálnímu celoplošnému vysílání dalšího programu, včetně služeb přímo souvisejících s tímto programem.
2. Splnění podmínek pro vznik práva podle bodu 1 předseda Rady neprodleně oznámí na úřední desce Rady a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3. Rada provozovateli vysílání s rozšířenou licencí, jemuž vzniklo právo podle bodu 1, udělí licenci k vysílání dalšího programu do 60 dnů ode dne, kdy obdrží jeho žádost o udělení licence splňující zákonem stanovené podmínky. Provozovatel vysílání, kterému vzniklo právo podle bodu 1, je oprávněn uzavřít smlouvu o digitálním šíření programu podle bodu 1 s provozovatelem sítě zemských vysílacích rádiových zařízení. Nedojde-li k uzavření smlouvy do 90 dnů ode dne vzniku práva podle bodu 1, uloží Český telekomunikační úřad do 30 dnů povinnost šířit program podle bodu 1 provozovateli sítě zemských vysílacích rádiových zařízení. Uložení této povinnosti nepodléhá konzultaci podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Český telekomunikační úřad o uložení povinnosti informuje neprodleně Radu.
4. Rada rozhodne o odebrání licence, pokud na základě závazného stanoviska Českého telekomunikačního úřadu provozovatel vysílání s rozšířenou licencí, kterému byla udělena licence podle bodu 3, nesplní závazek ukončit analogové vysílání v příslušném termínu nebo opakovaně závažně poruší Technický plán přechodu.
5. Provozovateli místního nebo regionálního televizního vysílání s licencí, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona šíří program analogově prostřednictvím vysílací sítě (dále jen "provozovatel místního nebo regionálního vysílání"), vznikne právo po dobu platnosti licence šířit tento program v nezměněné podobě prostřednictvím vysílací sítě určené pro regionální zemské digitální televizní vysílání (dále jen "regionální vysílací síť"), a to včetně služeb přímo souvisejících s tímto programem, pokud do 60 dnů ode dne, kdy Český telekomunikační úřad v Telekomunikačním věstníku a na své elektronické úřední desce uveřejní oznámení o tom, že je k dispozici volná přenosová kapacita regionální vysílací sítě, doručí Radě písemné prohlášení o tom, že tento program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, hodlá šířit digitálně v rámci technických a provozních možností regionální vysílací sítě. V prohlášení musí být obsažen souhlas s prováděním změn v souboru technických parametrů vysílání stanoveném v licenci v souladu s Technickým plánem přechodu a závazek ukončit analogové vysílání v termínu stanoveném Technickým plánem přechodu. K písemnému prohlášení provozovatel místního nebo regionálního vysílání připojí plošné grafické znázornění předpokládaného územního rozsahu vysílání odpovídajícího v rámci technického rozčlenění regionální vysílací sítě té z oblastí nerušeného příjmu vysílání, na kterou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona připadá významná část územního rozsahu vysílání jeho analogového vysílání.
6. Splnění podmínek pro vznik práva podle bodu 5 předseda Rady neprodleně oznámí na úřední desce Rady a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
7. Rada do 30 dnů ode dne, kdy uplyne lhůta pro doručení písemného prohlášení podle bodu 5, požádá Český telekomunikační úřad o stanovisko podle § 5 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a o stanovisko k možnosti umístění v regionální vysílací síti, a to ve vztahu ke všem provozovatelům místního nebo regionálního vysílání, jimž vzniklo právo podle bodu 5. Vznik práva podle bodu 5 Rada provozovateli místního nebo regionálního vysílání vyznačí v licenci a zároveň pro digitální vysílání programu stanoví na návrh provozovatele místního nebo regionálního vysílání licenční podmínky, které vyplývají ze zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 30 dnů ode dne, kdy obdrží poslední ze stanovisek, o která Český telekomunikační úřad požádala podle tohoto bodu.
8. Provozovatel místního nebo regionálního vysílání, jemuž Rada provedla změnu licence podle bodu 7 (dále jen "provozovatel místního nebo regionálního vysílání s digitální licencí"), může uzavřít s podnikatelem, který zajišťuje regionální vysílací síť, smlouvu podle § 72a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Provozovatelé místního nebo regionálního vysílání s digitální licencí (bod 8), kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vysílají program analogově na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného televizního vysílání s licencí (dále jen "provozovatelé místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech"),
a) jejichž souhrnný územní rozsah regionálního nebo místního vysílání přesahuje 33 % celkového území České republiky nebo jejichž vysílání může přijímat v souhrnu alespoň 33 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu a
b) kteří uzavřeli smlouvu o vytvoření programové sítě, mohou určit právnickou osobu, které vznikne právo na udělení licence k digitálnímu vysílání jednoho celoplošného televizního programu s časovým rozsahem vysílání doplňujícím časový rozsah vysílání provozovatelů místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech podle smlouvy o vytvoření programové sítě. Licenci této právnické osobě Rada udělí do 60 dnů ode dne, kdy obdrží její žádost o udělení licence splňující zákonem stanovené podmínky a bude-li podle stanoviska Českého telekomunikačního úřadu k dispozici volná přenosová kapacita regionální vysílací sítě. Nebude-li podle stanoviska Českého telekomunikačního úřadu k dispozici volná přenosová kapacita regionální vysílací sítě, Rada této právnické osobě udělí licenci přednostně do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o udělení přídělu rádiových kmitočtů podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K žádosti o udělení licence musí být přiloženo písemné prohlášení všech provozovatelů místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech vytvářejících programovou síť, že žádost podává jimi určená právnická osoba, které má být udělena licence podle tohoto bodu; takové písemné prohlášení může každý provozovatel místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech vystavit pouze jednou. Na programovou síť vytvořenou podle tohoto bodu se nevztahuje ustanovení § 57 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské vysílání všech plnoformátových celoplošných programů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání s licencí, včetně místního a regionálního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí, a to podle stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona; tato povinnost se nevztahuje na programy vysílané pouze digitálně. Provozovatel celoplošného vysílání s licencí a provozovatel místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí je povinen poskytnout uvedené programy provozovateli převzatého vysílání bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen uvedené programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit. Povinnosti provozovatele převzatého vysílání v kabelovém systému, provozovatele celoplošného vysílání s licencí a provozovatele místního nebo regionálního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí stanovené v tomto bodu zanikají dnem 31. prosince 2011.
11. Licence k provozování místního vysílání vydané podle dosavadních právních předpisů se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za licence k regionálnímu vysílání, pokud příslušné rozhlasové nebo televizní vysílání může ve stanoveném územním rozsahu přijímat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.
12. Správní řízení o udělení licence k zemskému digitálnímu vysílání zahájená a nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se přerušují na dobu 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tato řízení Rada dokončí podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ostatní správní řízení zahájená a nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada dokončí podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 304/2007 Sb. Čl. IV
1. Licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání udělená podle dosavadní právní úpravy a licence k celoplošnému zemskému analogovému a digitálnímu televiznímu vysílání v části opravňující k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, na základě které je šířen program ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za licenci k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání podle tohoto zákona; program zůstává ve stejné síti elektronických komunikací, pokud se držitel licence nedohodne s podnikateli zajišťujícími síť elektronických komunikací jinak.
2. Vysílání programu na základě licence k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání udělené přede dnem dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání podle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze zahájit dříve než dnem následujícím po dni dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání; vysílání však musí být zahájeno do 360 dnů ode dne dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání.
3. Licenční řízení k provozování zemského digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") zastaví.
4. Rada udělí na žádost kompenzační licenci k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání držiteli licence k celoplošnému zemskému analogovému a digitálnímu televiznímu vysílání, na základě které je šířen program ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, který
a) do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, doručí Radě písemné prohlášení, že vrátí soubor technických parametrů vysílání stanovený v licenci v souladu s Technickým plánem přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, a písemný závazek ukončit zemské analogové televizní vysílání do 10. října 2010, případně do pozdějšího termínu stanoveného v Technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání a
b) splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb.
5. Kompenzační licenci udělí Rada na žádost rovněž osobě,
a) které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání rozhodnutím Rady, proti němuž byla podána žaloba, a
b) která splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb.
6. Žádost o udělení kompenzační licence kromě obecných náležitostí podání obsahuje náležitosti žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 zákona č. 231/2001 Sb.; podklady, které má Rada k dispozici, se nepředkládají. Účastníkem řízení o udělení kompenzační licence je pouze žadatel. Rada udělí kompenzační licenci do 60 dnů ode dne podání žádosti. Rozhodnutí Rady obsahuje náležitosti podle § 18 odst. 3 a 4 zákona č. 231/2001 Sb. O šíření programu v síti elektronických komunikací je účastník řízení o udělení kompenzační licence podle bodu 4 oprávněn jednat s podnikatelem zajišťujícím síť elektronických komunikací i přede dnem vydání rozhodnutí o udělení kompenzační licence. V případě kompenzační licence podle bodu 4 stanoví Rada licenční podmínky podle žádosti. Rozhodnutí Rady o udělení kompenzační licence podle bodu 5 obsahuje licenční podmínky pro vysílání shodné s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, proti němuž byla podána žaloba; program se umístí ve stejné síti elektronických komunikací, pokud se držitel kompenzační licence nedohodne s podnikateli zajišťujícími síť elektronických komunikací jinak.
7. Držitel kompenzační licence je povinen zahájit vysílání do 360 dnů ode dne udělení kompenzační licence.
8. Kompenzační licence zaniká
a) dnem dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání,
b) uplynutím lhůty 360 dnů ode dne jejího udělení, nezahájí-li její držitel v této lhůtě vysílání, nebo
c) z důvodů uvedených v § 24 zákona č. 231/2001 Sb.
Neukončí-li držitel kompenzační licence podle bodu 4 zemské analogové televizní vysílání nejpozději 10. října 2010, kompenzační licence uplynutím této lhůty zaniká. Tato kompenzační licence nezaniká, stanoví-li vláda v nařízení, kterým se vydává Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání pozdější den dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání a nemožnost ukončit zemské analogové televizní vysílání nejpozději 10. října 2010 byla vyvolána okolnostmi nezpůsobenými držitelem této kompenzační licence. Kompenzační licence podle bodu 5 zaniká rovněž dnem, kdy její držitel zahájil zemské digitální televizní vysílání na základě licence uvedené v bodu 5 písm. a); nezahájí-li její držitel zemské digitální televizní vysílání na základě licence uvedené v bodu 5 písm. a) do 360 dnů ode dne, kdy zanikl odkladný účinek podané žaloby, zaniká jeho kompenzační licence uplynutím této lhůty.
9. Podnikatel sítě elektronických komunikací zajišťující šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto vysílání všech celoplošných zemských digitálních programů nechráněných systémem podmíněného přístupu, které provozovatel celoplošného vysílání šíří na základě licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání nebo na základě kompenzační licence. Provozovatel celoplošného vysílání je povinen poskytnout uvedené programy podnikateli sítě elektronických komunikací zajišťujícímu šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovateli převzatého vysílání bezplatně a podnikatel sítě elektronických komunikací zajišťující šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovatel převzatého vysílání jsou povinni uvedené programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit. Povinnosti podnikatele sítě elektronických komunikací zajišťujícího šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovatele převzatého vysílání v kabelovém systému a provozovatele celoplošného vysílání stanovené v tomto bodu zanikají dnem dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, nastane-li tento den dříve než 31. prosince 2011, jinak dnem 31. prosince 2011. Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení čl. II bodu 10 zákona č. 235/2006 Sb. zůstávají nedotčeny.
10. Držiteli licence k celoplošnému zemskému analogovému a digitálnímu televiznímu vysílání, na základě které je šířen program ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, Rada na žádost dobu platnosti této licence v části opravňující k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání prodlouží o dobu 8 let, je-li tento držitel zároveň držitelem kompenzační licence podle bodu 4. Žádost lze podat do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí Rady o udělení kompenzační licence nabude právní moci. Účastníkem řízení o prodloužení licence je pouze žadatel. Rozhodnutí o prodloužení doby platnosti licence Rada vydá do 60 dnů ode dne podání žádosti. Právní účinky rozhodnutí Rady o prodloužení doby platnosti licence zanikají dnem zániku kompenzační licence s výjimkou důvodu zániku uvedeného v bodu 8 písm. a) a c).
11. Do dne dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání se do vysílacího času vyhrazeného reklamě pro účely § 50 odst. 1 až 3 zákona č. 231/2001 Sb. nezapočítává vysílání televizních šotů vysílaných v rámci informační kampaně k přechodu na digitální televizní vysílání, které obsahují informace pro diváky o podmínkách a důsledcích přechodu na zemské digitální televizní vysílání.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 196/2009 Sb. Čl. II
1. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který vysílá na základě licence udělené mu Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který se písemně zaváže, že bude ve svém vysílání podporovat přechod na zemské digitální rozhlasové vysílání a na základě usnesení vlády o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání ukončí analogové vysílání, je oprávněn písemně požádat Radu o udělení transformační licence, na základě které bude oprávněn vysílat do 10. října 2025. Účastníkem řízení o udělení transformační licence je pouze žadatel. Správní poplatky při udělení transformační licence se řídí stejnými pravidly jako při udělení nové licence.
2. Žádost o udělení transformační licence obsahuje kromě obecných náležitostí podání náležitosti žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 zákona č. 231/2001 Sb.; podklady, které má Rada k dispozici, se nepředkládají. Žádost o transformační licenci musí být Radě doručena v období od počátku 24. do konce 18. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.
3. V žádosti o transformační licenci může provozovatel rozhlasového vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno nebo na společnost s ručením omezeným. Fyzická osoba, která je provozovatelem rozhlasového vysílání s licencí, může v žádosti o transformační licenci zároveň požádat, aby licence, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100 % majetkovou účast.
4. Rada udělí transformační licenci do 60 dnů ode dne podání žádosti. Rozhodnutí Rady o udělení transformační licence obsahuje náležitosti podle § 18 odst. 3 a 4 zákona č. 231/2001 Sb. Rozhodnutí Rady o udělení transformační licence obsahuje licenční podmínky pro vysílání shodné s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení licence, na základě které provozovatel rozhlasového vysílání vysílá s výjimkou doby, na kterou se licence uděluje podle § 18 odst. 4 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne, má se za to, že transformační licence byla na základě podané žádosti udělena k poslednímu dni stanovené lhůty podle věty první.
5. Transformační licence zaniká
a) dnem 10. října 2025,
b) z důvodů uvedených v § 24 zákona č. 231/2001 Sb.
6. Rada je oprávněna vydat licenci k rozhlasovému vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů analogově tak, aby její platnost, a to i včetně prodloužení podle § 12 zákona č. 231/2001 Sb., skončila nejpozději 10. října 2025.
7. Rada rozhodne o odebrání transformační licence, pokud provozovatel vysílání opakovaně poruší svůj písemný závazek podle bodu 1 nebo neukončí analogové vysílání ve stanoveném termínu podle usnesení vlády.
8. Programové licenční podmínky provozovatelů vysílání s licencí, platné před účinností tohoto zákona, které umožňují provozovatelům vysílání s licencí přebírat program nebo části programu od provozovatele vysílání ze zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 132/2010 Sb. § 21
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu spočívající v nabídce televizního programu prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „osoba poskytující televizní program“), a tato služba se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozování televizního vysílání, je povinna doručit Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o udělení licence k provozování televizního vysílání podle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud osoba poskytující televizní program povinnost podle věty první nesplní, je povinna poskytování televizního programu ukončit nejpozději dnem následujícím po dni, jímž uplyne lhůta pro splnění této povinnosti. Osoba poskytující televizní program, která povinnost podle věty první splní, avšak Rada rozhodne, že jí licenci k provozování televizního vysílání neudělí, je povinna poskytování televizního programu ukončit do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí Rady doručeno.
(2) Provozovatel televizního vysílání prostřednictvím kabelového systému, v jehož licenci není územní rozsah vysílání stanoven údaji podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tyto údaje Radě doručit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nesplnění této povinnosti se považuje za porušení licenčních podmínek. Rada licenci provozovatele televizního vysílání prostřednictvím kabelového systému doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne, kdy jí byly tyto údaje doručeny.
(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí, jehož vysílání není zcela nebo převážně směrováno pouze na území České republiky, nebo jehož hlavním jazykem vysílání není čeština, je povinen doručit Radě do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje podle § 14 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nesplnění této povinnosti se považuje za porušení licenčních podmínek. Rada licenci provozovatele televizního vysílání s licencí doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne, kdy jí tyto údaje byly doručeny, a bezodkladně informuje regulační orgán členského státu Evropské unie, na jehož území je televizní vysílání zcela nebo převážně směrováno.
(4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(5) Ustanovení § 53a zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku 2009.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 153/2010 Sb. Čl. VIII
1. V době přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání je provozovatel televizního vysílání s licencí a provozovatel televizního vysílání ze zákona povinen zajistit, aby při šíření jeho televizního programu prostřednictvím vysílačů nebylo pokrytí území signálem zemského analogového televizního vysílání1) uskutečňováno mimo rámec stanovený nařízením vlády o technickém plánu přechodu2) tam, kde je umožněno pokrytí území signálem digitálního televizního vysílání1).
2. Obdrží-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podnět o porušení podmínek dle bodu 1, zahájí řízení o omezení souboru technických parametrů vysílání. Zahájení řízení Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámí Českému telekomunikačnímu úřadu, od něhož si vyžádá závazné stanovisko. Podává-li podnět podle věty první Český telekomunikační úřad, připojuje k němu závazné stanovisko bez vyžádání.
3. Český telekomunikační úřad zahájí řízení o odnětí individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se porušení podmínek dle bodu 1 dopustí provozovatel televizního vysílání ze zákona.
4. Licenční řízení k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zastaví.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 302/2011 Sb. Čl. IV
1. Za den dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání v České republice se považuje 11. listopad 2011. Tímto nejsou dotčeny termíny vypínání zemského analogového televizního vysílání a podmínky pokrytí území zemským digitálním televizním vysíláním pro sítě 1, 2, 3 a 4 podle nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Úhrada nákladů podle čl. II bodu 2, 3 nebo 4 zákona č. 153/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklých a vynaložených v období ode dne 12. listopadu 2011 do dne 30. června 2012, se poskytne podle čl. II bodů 6 až 9 zákona č. 153/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 420/2011 Sb. Čl. XXVI
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Provozovatel vysílání, jemuž byla licence udělena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely udělení této licence považuje za bezúhonného. Účinky pravomocného odsouzení za trestné činy, které tento provozovatel vysílání spáchal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Provozovatel převzatého vysílání registrovaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se pro účely této registrace považuje za bezúhonného. Účinky pravomocného odsouzení za trestné činy, které tento provozovatel převzatého vysílání spáchal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Klaus v. r.
Zeman v. r.
1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
1a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
1b) Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.
1c) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
1d) § 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1e) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
2) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
3) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
4b) Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod č. 57/2004 Sb. m. s.
4c) Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství vyhlášené v Úředním věstníku Evropských společenství č. C 340 dne 10. listopadu 1997.
4d) Obchodní zákoník.
4e) § 21 odst. 1, 2, 4 a 5, § 22 a následující obchodního zákoníku.
4f) § 72 zákona č. 127/2005 Sb.
5) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
6) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
9a) § 303 odst. 2 písm. b) zákoníku práce.
9) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
9b) § 21 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.
9c) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
9d) Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9e) § 81 až 102 a § 152 správního řádu.
9f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 29 a 40 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
10) § 64 a 65 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a) § 25 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11a) § 66a obchodního zákoníku.
12) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
13) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
14) Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvuo přeshraniční televizi.
15) Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvuo přeshraniční televizi.
16) Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.
17) Čl. 23a směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.
18) Čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.
19) § 66a odst. 9 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

040/1995 Zákon o regulaci reklamy

40 ZÁKON ze dne 9. února 1995
o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) upravující regulaci reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, reklamy srovnávací, reklamy na tabákové výrobky, na humánní léčivé přípravky, na veterinární léčivé přípravky, na potraviny a na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, a upravuje obecné požadavky na reklamu a její šíření včetně postihů za porušení povinností podle tohoto zákona a stanovení orgánů dozoru. Dále upravuje regulaci reklamy na alkoholické nápoje, na přípravky na ochranu rostlin, na střelné zbraně a střelivo a na činnosti v pohřebnictví.
(2) Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky,1a) pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický tisk2) a neperiodické publikace,3) rozhlasové a televizní vysílání3a), audiovizuální mediální služby na vyžádání3b), audiovizuální produkce,4) počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky.
(4) Sponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne.
(5) Zadavatelem reklamy (dále jen "zadavatel") je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby reklamu.
(6) Zpracovatelem reklamy (dále jen "zpracovatel") je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu zpracovala reklamu.
(7) Šiřitelem reklamy (dále jen "šiřitel") je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která reklamu veřejně šíří.
(8) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na sponzorování, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 2
(1) Zakazuje se
a) reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy,
b) reklama založená na podprahovém vnímání. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která by měla vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala,
c) reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu5),
d) reklama skrytá. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena,
e) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje; na šíření reklamy elektronickými prostředky a jeho omezení se vztahuje zvláštní právní předpis,5a) za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena,
f) reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu5b), stanoví-li tak obec svým nařízením vydaným v přenesené působnosti5c), v rozsahu uvedeném v odstavci 6,
g) anonymní reklama týkající se voleb po dobu volební kampaně podle volebního zákona.
(2) Srovnávací reklama6) je přípustná za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.7)
(3) Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. Reklama nesmí napadat politické přesvědčení.
(4) Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož i jednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí.
(5) Reklama šířená společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělena od ostatního sdělení.
(6) Obec v nařízení vydaném podle odstavce 1 písm. f) stanoví
a) veřejně přístupná místa, na nichž je reklama podle odstavce 1 písm. f) zakázána,
b) dobu, v níž je reklama podle odstavce 1 písm. f) zakázána,
c) druhy komunikačních médií, kterými nesmí být reklama podle odstavce 1 písm. f) šířena, popřípadě též
d) akce, na něž se zákaz šíření reklamy nevztahuje.
(7) Za skrytou reklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním předpisem3a), 3b).
§ 2a
Srovnávací reklama na léčivé přípravky určené k podávání lidem (dále jen "humánní léčivé přípravky") nebo na zdravotní služby je při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem7) přípustná, je-li zaměřena na osoby oprávněné tyto léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen "odborníci") anebo tyto zdravotní služby poskytovat.

§ 2c Reklama nesmí, pokud jde o osoby mladší 18 let,
a) podporovat chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj,
b) doporučovat ke koupi výrobky nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
c) nabádat, aby přemlouvaly své rodiče nebo zákonné zástupce nebo jiné osoby ke koupi výrobků nebo služeb,
d) využívat jejich zvláštní důvěry vůči jejich rodičům nebo zákonným zástupcům nebo jiným osobám,
e) nevhodným způsobem je ukazovat v nebezpečných situacích.

§ 3 Tabákové výrobky
(1) Reklama na tabákové výrobky10) a rovněž sponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama na tabákové výrobky, jsou zakázány, pokud není dále stanoveno jinak. To platí též pro sponzorování akcí nebo činností, které se týkají několika členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo se konají v několika členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor nebo dosahují přeshraničních účinků jiným způsobem.
(2) Reklamou na tabákové výrobky se rozumí též
a) jakákoliv forma obchodního sdělení, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku,
b) distribuce tabákového výrobku zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku nebo distribuce zdarma, která má takový přímý či nepřímý účinek v souvislosti se sponzorováním podle odstavce 1,
c) reklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale využívá ochranné známky1a), emblému nebo jiného charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není stanoveno jinak.
(3) Za reklamu na tabákové výrobky se nepovažuje užití ochranné známky1) tabákového výrobku registrované nebo užívané pro tabákové nebo jiné výrobky nebo služby před účinností tohoto zákona na reklamu jiných než tabákových výrobků nebo služeb. Přitom způsob, jakým je informace o výrobku nebo službě šířena, musí být zřetelně odlišen od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku.
(4) Zákaz reklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na
a) reklamu v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo v jiných tiskovinách nebo reklamu šířenou prostřednictvím služeb informační společnosti10a) určených výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky,
b) reklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni a na přiměřené označení těchto prodejen,
c) reklamu na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se prodává nebo poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb, jedná-li se o reklamu umístěnou v té části provozovny, která je určena k prodeji tabákových výrobků,
d) sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání, nejedná-li se o sponzorování akcí nebo činností, které se týkají několika členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo se konají v několika členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor nebo dosahují přeshraničních účinků jiným způsobem,
e) publikace, které jsou tištěné a vydávané ve třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro vnitřní trh Evropské unie.
(5) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění: "Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu", a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního sdělení. U písemné reklamy musí být text varování uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 20 % této plochy. Text musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dosáhl celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu. Reklama šířená audiovizuálním způsobem musí obsahovat titulky s varováním podle vět první a druhé.
(6) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) nesmí
a) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména zobrazením těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují,
b) nabádat ke kouření slovy nebo například tím, že zobrazuje scény s otevřenými krabičkami cigaret nebo scény, kde lidé kouří nebo drží cigarety, balíčky cigaret nebo jiné tabákové výrobky nebo kuřácké potřeby.
(7) V reklamě podle odstavce 4 se zakazuje bezplatné dodávání vzorků tabákových výrobků široké veřejnosti, mající za cíl propagaci tabákového výrobku.

§ 4 Alkoholické nápoje
Reklama na alkoholické nápoje12) nesmí
a) nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost,
b) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují,
c) spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla,
d) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,
e) tvrdit, že alkohol v nápoji má léčebné vlastnosti nebo povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem řešení osobních problémů,
f) zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje.

§ 5 Humánní léčivé přípravky
(1) Za reklamu na humánní léčivé přípravky se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků. Jedná se zejména o
a) návštěvy obchodních zástupců s humánními léčivými přípravky u osob oprávněných je předepisovat, dodávat nebo vydávat,
b) dodávání vzorků humánních léčivých přípravků,
c) podporu předepisování, výdeje a prodeje humánních léčivých přípravků pomocí daru, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny,
d) sponzorování setkání konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků a navštěvovaných odborníky,
e) sponzorování vědeckých kongresů s účastí odborníků a úhrada nákladů na cestovné a ubytování souvisejících s jejich účastí.
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na
a) označování humánních léčivých přípravků a na příbalové informace podle zvláštních právních předpisů,13)
b) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní humánní léčivý přípravek a případné doprovodné materiály nereklamní povahy,
c) prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností humánních léčivých přípravků, dále na oznámení, upozornění a poskytnutí informací, týkajících se například změn balení, varování před nežádoucími účinky humánního léčivého přípravku,
d) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na humánní léčivý přípravek.
(3) Předmětem reklamy může být pouze humánní léčivý přípravek registrovaný podle zvláštního právního předpisu.14)
(4) Jakékoliv informace obsažené v reklamě na humánní léčivý přípravek musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů15) tohoto přípravku.
(5) Reklama na humánní léčivý přípravek musí podporovat jeho racionální používání objektivním představením tohoto přípravku bez přehánění jeho vlastností.

§ 5a Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost
(1) Předmětem reklamy určené široké veřejnosti mohou být humánní léčivé přípravky, které jsou podle svého složení a účelu uzpůsobeny a koncipovány tak, že mohou být použity bez stanovení diagnózy, předpisu nebo léčení praktickým lékařem, popřípadě na radu lékárníka.
(2) Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být
a) humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis,
b) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky.16)
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na humánní léčivé přípravky použité v rámci vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví.
(4) Zakazuje se poskytování vzorků humánních léčivých přípravků široké veřejnosti.
(5) Reklama zaměřená na širokou veřejnost musí
a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je humánním léčivým přípravkem,
b) obsahovat název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci. Pokud humánní léčivý přípravek obsahuje jen jednu léčivou látku, musí reklama obsahovat i běžný název tohoto humánního léčivého přípravku,
c) obsahovat informace nezbytné pro správné použití humánního léčivého přípravku,
d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace.
(6) Reklama na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a), může obsahovat pouze údaje uváděné na obalu či v příbalové informaci těchto humánních léčivých přípravků podle zvláštních právních předpisů15b).
(7) Reklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí
a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku,
b) naznačovat, že účinky podávání humánního léčivého přípravku jsou zaručené, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného humánního léčivého přípravku,
c) naznačovat, že používáním humánního léčivého přípravku se zlepší zdraví toho, kdo jej užívá,
d) naznačovat, že nepoužitím humánního léčivého přípravku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví,
e) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let,
f) doporučovat humánní léčivý přípravek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit spotřebu humánních léčivých přípravků,
g) naznačovat, že humánní léčivý přípravek je potravinou nebo kosmetickým přípravkem nebo jiným spotřebním zbožím,
h) naznačovat, že bezpečnost či účinnost humánního léčivého přípravku je zaručena pouze tím, že je přírodního původu,
i) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy,
j) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení,
k) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí či úrazem nebo působení humánního léčivého přípravku na lidské tělo nebo jeho části.
(8) Jestliže je reklama zaměřená na širokou veřejnost zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku.

§ 5b
Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky
(1) Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky (například odborných neperiodických publikací, odborného periodického tisku, odborných audiovizuálních pořadů).
(2) Reklama podle odstavce 1 musí obsahovat
a) přesné, aktuální, prokazatelné a dostatečně úplné údaje umožňující odborníkům vytvořit si vlastní názor o terapeutické hodnotě humánního léčivého přípravku. Údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj,
b) základní informace podle schváleného souhrnu údajů o přípravku, včetně data schválení nebo poslední revize,
c) informaci o způsobu výdeje humánního léčivého přípravku podle rozhodnutí o registraci,
d) informaci o způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro reklamu na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a). Pro obsah reklamy zaměřené na odborníky na tyto přípravky platí § 5a odst. 6.
(3) Obchodní zástupce17) musí při každé návštěvě provedené za účelem reklamy humánního léčivého přípravku předat navštívenému odborníkovi souhrn údajů o každém humánním léčivém přípravku, který je předmětem reklamy, a informaci o způsobu hrazení těchto humánních léčivých přípravků. Obchodní zástupce je povinen bez zbytečného odkladu předávat příslušnému držiteli rozhodnutí o registraci17a) informace o významných skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozví, týkajících se použití léčivého přípravku, pro který provádí reklamu, a to zejména o všech nežádoucích účincích jemu ohlášených navštívenými osobami.
(4) V souvislosti s reklamou na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti.
(5) Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění a ubytování
a) při setkání navštěvovaném odborníky konaném za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků, nebo
b) při setkání odborníků konaném za odborným nebo vědeckým účelem,
musí být přiměřený, s ohledem na hlavní účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky; v takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění a ubytování neplatí zákaz podle odstavce 4.
(6) Odborníci nesmí v souvislosti s reklamou humánních léčivých přípravků vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce 4 nebo které jsou v rozporu s odstavcem 5.
(7) Vzorky humánních léčivých přípravků mohou být poskytnuty pouze výjimečně osobám oprávněným je předepisovat, a to v omezeném počtu nejvýše pro jeden kalendářní rok, každý vzorek musí odpovídat nejmenšímu balení humánního léčivého přípravku uvedenému na trh a musí být označen nápisem "Neprodejný vzorek" nebo "Bezplatný vzorek". Přípravky obsahující omamné a psychotropní látky16) se nesmí poskytovat. Vzorky humánních léčivých přípravků lze poskytovat pouze na písemnou žádost osoby oprávněné je předepisovat, která je podepsaná a je na ní datum vystavení.
(8) Jestliže je reklama zaměřená na odborníky zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku.

§ 5c
Reklama podporující darování lidských tkání a buněk
(1) Reklama podporující darování lidských tkání nebo buněk za finanční odměnu nebo jiné srovnatelné výhody se zakazuje.
(2) Reklama týkající se potřeby nebo dostupnosti lidských tkání a buněk určených pro použití u člověka, jejímž účelem je nebo která může sloužit k získání finančního zisku nebo jiných srovnatelných výhod, se zakazuje.
(3) Odstavcem 1 nebo 2 není dotčeno zajišťování informovanosti a zákaz inzerování a reklamy podle zákona upravujícího provádění transplantací17b).
Potraviny a kojenecká výživa
§ 5d
(1) V reklamě na potraviny mohou být uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo použitelného předpisu Evropské unie21a).
(2) Reklama na potraviny22) nesmí uvádět v omyl zejména
a) pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností, složení, množství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob zpracování nebo výroby,
b) pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,
c) vyvoláním dojmu, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny,
d) přisuzováním potravině vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat; to však nesmí bránit u potravin pro zvláštní lékařské účely23) uvádění informací nebo doporučení určených výhradně osobám kvalifikovaným v oboru lékařství, výživy nebo farmacie; rovněž tak u minerální vody nesmí tato omezení bránit uvádění údajů o tom, že minerální voda podporuje nebo usnadňuje určité životní funkce lidského organismu23a),
e) doporučováním potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie.
(3) Reklama na doplněk stravy23b) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamy dobře čitelný, text "doplněk stravy".
(4) Reklama na potravinu pro zvláštní výživu23) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamy dobře čitelný, text "potravina pro zvláštní výživu".
§ 5e
(1) Reklama na počáteční kojeneckou výživu24) musí obsahovat pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší.
(2) V prodejnách je zakázána reklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, zvláštním způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou.
(3) Výrobcům a prodejcům počáteční kojenecké výživy se zakazuje předávat na veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky nebo dary na podporu prodeje. Zákaz podle věty první se vztahuje i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných propagačních dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na veřejnosti; zákaz podle věty první se nevztahuje na dary nebo poskytnutí se slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací.

§ 5f
(1) Reklama na počáteční a pokračovací25) kojeneckou výživu
a) musí obsahovat potřebné informace o správném užití výrobku a nesmí působit proti kojení,
b) nesmí obsahovat pojem jako "humanizované" nebo "maternizované" nebo podobný výraz, vyvolávající dojem, že se plně nahrazuje přirozené kojení.
(2) Reklama na počáteční kojeneckou výživu
a) musí obsahovat zřetelný text: "Důležité upozornění" poukazující na přednost kojení a doporučující, aby výrobek byl užíván jen na radu nezávislých odborníků z oboru medicíny, výživy nebo léčiv nebo jiných osob profesionálně se zabývajících péčí o kojence a malé děti,
b) nesmí obsahovat vyobrazení kojence ani jiný obrázek nebo tvrzení, které by mohlo idealizovat náhradu mateřského mléka. Může však obsahovat grafické znázornění pro snadnou identifikaci výrobku a pro ilustraci způsobu přípravy.
(3) Reklama na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, zaměřená na těhotné ženy a matky malých dětí, musí vždy obsahovat jednoznačné informace uvedené ve zvláštních právních předpisech.26)

§ 5g Přípravky na ochranu rostlin
Reklama na přípravky na ochranu rostlin se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie26a).

§ 5h Veterinární léčivé přípravky
Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být
a) veterinární léčivé přípravky, které podle rozhodnutí o registraci podle zvláštního právního předpisu14) mohou být vydávány pouze na lékařský předpis,
b) veterinární léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky16).

§ 5i
Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby
(1) Reklama na dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle občanského zákoníku26b), musí obsahovat údaj o právu spotřebitele získat informace, které musí být spotřebiteli poskytnuty před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, včetně uvedení místa a způsobu, kde a jak lze tyto informace získat.
(2) Za reklamu podle odstavce 1 se považuje i nabídková nebo prodejní akce, v rámci které lze sjednat smlouvu, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, nebo jiná rekreační služba. Pozvánka na takové akce musí obsahovat zřetelné uvedení účelu a povahy akce.
(3) Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby nesmějí být nabízeny reklamou jako investice.

§ 6 Střelné zbraně a střelivo
Reklama na střelné zbraně a střelivo27) může být šířena jen
a) odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva,
b) v prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo vyrábí, nabízí, prodává, užívá a vystavuje nebo v nichž dochází k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva, nebo
c) v odborných publikacích a periodickém tisku2) zaměřených obecně na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších tištěných materiálech určených pro prodejce a držitele střelných zbraní a střeliva.

§ 6a
(1) Reklama poskytování pohřebních služeb, provádění balzamace a konzervace, provozování krematoria a provozování veřejného pohřebiště (dále jen "činnosti v pohřebnictví") může obsahovat pouze následující údaje:
a) název obchodní firmy nebo jméno, příjmení nebo název provozovatele činností v pohřebnictví,
b) vymezení předmětu činností v pohřebnictví, popřípadě dalších navazujících poskytovaných služeb,
c) adresu pracoviště určeného pro styk se zákazníky,
d) telefonní a faxové číslo, adresu elektronické pošty nebo internetovou adresu,
e) provozní dobu pro veřejnost,
f) firemní logo nebo jiný grafický motiv.
(2) Reklama činností v pohřebnictví nesmí být
a) užita v prostorách zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče,
b) doručována prostřednictvím dopisů, letáků, elektronickou poštou nebo jinou adresnou formou.
(3) V souvislosti s oznamováním úmrtí nelze uplatňovat jakékoli formy reklamy.

§ 6b
(1) Zpracovatel odpovídá za obsah reklamy v plném rozsahu, byla-li zpracována pro jeho vlastní potřebu. Pokud byla reklama zpracována pro potřeby jiné právnické nebo fyzické osoby, odpovídají za její soulad se zákonem zpracovatel a zadavatel společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Šiřitel odpovídá za způsob šíření reklamy podle tohoto zákona. Šiřitel je povinen oznámit osobě, která prokáže oprávněný zájem, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamy.
(3) Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamy, který je v rozporu se zákonem, prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je obsah této reklamy v rozporu se zákonem. Zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamy poukazem na její zadání zadavatelem, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí.
(4) Příjemce příspěvku podle § 1 odst. 4 odpovídá za jeho využití v souladu s tímto zákonem.

§ 7
Dozor nad dodržováním zákona
Orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen "orgán dozoru") jsou
a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání3a) pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání,
b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) pro reklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),
c) Ministerstvo zdravotnictví30) pro reklamu na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský26a) pro reklamu na přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou působnosti podle písmena a),
e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv31) pro reklamu na veterinární léčivé přípravky, s výjimkou působnosti podle písmena a),
f) Úřad pro ochranu osobních údajů pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky10a) podle zvláštního právního předpisu32),
g) krajské živnostenské úřady32a) v ostatních případech.

§ 7a
(1) Zadavatel reklamy je povinen uchovávat ukázku (kopii) každé reklamy nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33) podle tohoto zákona před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, je zadavatel reklamy povinen uchovávat ukázku (kopii) reklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Na písemné vyžádání je povinen bezplatně zapůjčit na dobu nezbytně nutnou kopii reklamy orgánům dozoru.
(2) Zadavatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o šiřiteli a o zpracovateli jím zadané reklamy a další materiály a informace vztahující se k této reklamě.
(3) Zpracovatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o zadavateli reklamy a o šiřiteli reklamy, je-li mu znám.
(4) Šiřitel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 4 se vztahují i na zpracovatele, zadavatele a šiřitele teleshoppingu.

§ 7b
(1) Při posuzování, zda je reklama nekalou obchodní praktikou5), postupuje orgán dozoru podle zvláštního právního předpisu5).
(2) Při posuzování, zda se jedná o nepovolenou srovnávací reklamu nebo o reklamu, která je nekalou obchodní praktikou, je orgán dozoru oprávněn požadovat na zadavateli reklamy předložení důkazů o správnosti skutkových tvrzení v reklamě, je-li takový požadavek přiměřený s ohledem na okolnosti případu nebo na oprávněné zájmy zadavatele reklamy nebo jiné osoby.
(3) Orgán dozoru může považovat tvrzení v reklamě za nesprávná, jestliže důkazy požadované podle odstavce 2 nebyly poskytnuty ve stanovené lhůtě nebo v nezbytně nutném rozsahu.

§ 7c
Zvláštní opatření
(1) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamu nebo reklamu, která je nekalou obchodní praktikou jako protiprávní jednání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie33a). Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou obchodní praktikou5). Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamou, ani zavinění zadavatele reklamy; to však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamy před jejím šířením.
(2) Orgán dozoru rozhodnutí vydané podle odstavce 1 nebo podle § 8a vhodným způsobem zveřejní, jestliže by v důsledku dalšího šíření reklamy mohl být ohrožen život nebo zdraví osob. Orgán dozoru je oprávněn zadavateli nebo zpracovateli reklamy nařídit ve stanovené lhůtě zveřejnění opravného prohlášení k reklamě, která byla shledána pravomocným rozhodnutím nepovolenou srovnávací reklamou nebo nekalou obchodní praktikou a o jejímž odstranění nebo ukončení bylo pravomocně rozhodnuto, ve stejném komunikačním médiu, kterým byla taková reklama šířena. Náklady na zveřejnění opravného prohlášení nese ten, komu orgán dozoru jeho zveřejnění nařídil.

§ 7d
Pořádková pokuta
(1) Orgán dozoru může uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč za neposkytnutí potřebné součinnosti
a) zadavateli, který nesplní povinnost podle § 7a odst. 1 věty poslední nebo § 7a odst. 2,
b) zpracovateli, který nesplní povinnost podle § 7a odst. 3, nebo
c) šiřiteli, který nesplní povinnost podle § 7a odst. 4.
(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně; souhrn uložených pokut nesmí převyšovat částku 200 000 Kč.
(3) Příjem z uložené pořádkové pokuty je příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

Správní delikty
§ 8
(1) Fyzická osoba se jako šiřitel dopustí přestupku tím, že
a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem,
b) šíří reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo f) zakázána,
c) neoddělí nebo zřetelně nerozliší reklamu šířenou společně s jiným sdělením od ostatního sdělení,
d) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3 nebo šíří reklamu na tabákové výrobky jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 4,
e) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4,
f) šíří reklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s § 5g,
g) šíří vůči veřejnosti reklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h,
h) šíří reklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6,
i) šíří reklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a odst. 2 nebo 3,
j) šíří nevyžádanou reklamu, pokud takto šířená reklama vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje,
k) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání,
l) v rozporu s § 5b odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamu na humánní léčivé přípravky, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto prostředky byly určeny jen pro odborníky, jichž se reklama na humánní léčivé přípravky týká,
m) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4,
n) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e odst. 1, nebo
o) šíří reklamu podporující darování lidských tkání a buněk, která je podle § 5c zakázána.
(2) Fyzická osoba jako zadavatel reklamy se dopustí přestupku tím, že
a) zadá reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo § 3 odst. 1 zakázána nebo je v rozporu s § 3 odst. 5,
b) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g odst. 1, § 5h, § 5i nebo § 6a odst. 1,
c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamu uvedené v § 2 odst. 2 nebo § 2a, nebo
d) neuchová ukázku (kopii) každé reklamy podle § 7a odst. 1 nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou.
(3) Odborník se dopustí přestupku tím, že vyžaduje nebo přijímá výhody, které jsou podle § 5b odst. 4 zakázané nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), o) a odstavce 2 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. m) a odstavce 3 pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až j), l), n) a odstavce 2 písm. a) až c) pokutu do 2 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. k) pokutu do 5 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 8a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako šiřitel
a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem,
b) šíří reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo f) zakázána,
c) neoddělí nebo zřetelně nerozliší reklamu šířenou společně s jiným sdělením od ostatního sdělení,
d) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání,
e) poruší zákaz reklamy skryté,
f) šíří nevyžádanou reklamu, pokud takto šířená reklama vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje,
g) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3 nebo šíří reklamu na tabákové výrobky jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 4,
h) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4,
i) šíří reklamu na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky komunikačními prostředky, které nejsou určeny převážně pro tyto odborníky,
j) poruší povinnosti obchodního zástupce podle § 5b odst. 3,
k) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4,
l) poskytne vzorky humánních léčivých přípravků v rozporu s § 5b odst. 7,
m) šíří reklamu podporující darování lidských tkání a buněk, která je podle § 5c zakázána,
n) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e,
o) šíří reklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s § 5g,
p) šíří reklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6,
q) šíří reklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a odst. 2 nebo 3,
r) šíří vůči veřejnosti reklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h, nebo
s) šíří reklamu, která je nekalou obchodní praktikou.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zadavatel
a) neuchová ukázku (kopii) každé reklamy podle § 7a odst. 1 nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou,
b) zadá reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 nebo § 6a odst. 3 zakázána,
c) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání,
d) zadá reklamu, která je nekalou obchodní praktikou,
e) poruší zákaz reklamy skryté,
f) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamu uvedené v § 2 odst. 2 nebo § 2a,
g) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g odst. 1, § 5h, § 5i nebo § 6a odst. 1, nebo
h) neoznačí reklamu na tabákový výrobek varováním podle § 3 odst. 5.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zpracovatel
a) zpracuje reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 nebo § 6a odst. 3 zakázána nebo je v rozporu s § 5g odst. 2,
b) poruší zákaz reklamy skryté,
c) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání,
d) zpracuje reklamu, která je nekalou obchodní praktikou,
e) poruší podmínky pro srovnávací reklamu stanovené v § 2 odst. 2 nebo § 2a,
f) poruší podmínky pro obsah reklamy stanovené v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 3, 5, 6 nebo 7, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g odst. 1, § 5h, § 5i nebo § 6a odst. 1, nebo
g) neoznačí reklamu na tabákový výrobek varováním podle § 3 odst. 5.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4,
b) poskytuje bezplatně pohoštění a ubytování v rozporu s § 5b odst. 5,
c) vyžaduje nebo přijímá v souvislosti s reklamou humánních léčivých přípravků výhody, které jsou zakázané podle § 5b odst. 4 nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5, nebo
d) poruší zákaz sponzorování podle § 3.
(5) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta
a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j), k), l), m), n), o), p), q) nebo r),
c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo s).
(6) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta
a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), e), f), g) nebo h),
c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) nebo d).
(7) Za správní delikt podle odstavce 3 se uloží pokuta
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a), b), e), f) nebo g),
b) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. c) nebo d).
(8) Za správní delikt podle odstavce 4 se uloží pokuta
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) nebo b),
b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. c),
c) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. d).
(9) Za správní delikty podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 5 000 Kč v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno, nestačí domluva a obviněný ze správního deliktu je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pověřený pracovník orgánu dozoru je oprávněn uloženou pokutu vybrat. K jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.

§ 8b
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány dozoru podle své působnosti stanovené v § 7.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby34) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 odst. 1 písm. a) až f) je příjmem státního rozpočtu. Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 odst. 1 písm. g) je příjmem rozpočtu kraje. Pokutu, která je příjmem státního rozpočtu, vybírá orgán dozoru, který ji uložil. Pokutu, která je příjmem rozpočtu kraje, vybírá a vymáhá příslušný krajský úřad, s výjimkou blokových pokut, které vybírá příslušný krajský živnostenský úřad.

§ 8c
(1) Proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedených v § 7 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) a g) vydaných podle § 7c, 7d, 8 a 8a lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odvolání36). Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
(2) Proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) vydanému podle § 7c, 7d, 8 a 8a nelze podat odvolání. Podání správní žaloby37) proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) o uložení pokuty za správní delikt má odkladný účinek.

§ 9 Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. § 4 odst. 1 písm. g) a § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2. § 20 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb.
3. § 5 odst. 2 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.
4. § 6 a § 7 odst. 3 a 5 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících; v § 7 odst. 4 se vypouštějí slova "nebo v § 6".

Čl. II
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 6 odst. 1 se vypouštějí písmena c) a d). Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena c) a d).
2. V § 6 odst. 2 se vypouštějí písmena b), c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno b).
3. Vkládá se nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3) a 4) zní:
"§ 6a
Zařazování reklam do pořadů
(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených a oddělitelných částí nebo sportovních přenosů a přenosů z akcí a představení, které obsahují přestávky, a s výjimkou audiovizuálních pořadů podle odstavce 2.
(2) Držitelé licence k televiznímu vysílání jsou povinni zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy zařazeny:
a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem,3) jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle než 45 minut, ne více než jednou během každého dovršeného 45minutového časového úseku; další přerušení je přípustné, jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20 minut delší než dva či více dovršených 45minutových časových úseků; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut,
b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou ustanovení odstavce 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené reklamy déle než 30 minut a ne více než jednou v průběhu každého dovršeného 30minutového časového úseku; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut.
(3) Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro děti reklamou není povoleno.
(4) Práva chráněná autorským zákonem4) zůstávají nedotčena.
3) § 6 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.
4) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů."
4. V § 8 písm. d) se vypouštějí slova v závorce.

Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 138/2002 Sb. Čl. III
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Reklama vytvořená nebo šířená na základě smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 217/2004 Sb. Čl. III
Řízení o uložení pokut zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 25/2006 Sb. Čl. III
1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, není-li v bodě 2 stanoveno jinak.
2. Řízení za porušení povinností stanovených v § 5c zákona č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která nebyla ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 109/2007 Sb. Čl. III
1. Reklama, s výjimkou reklamy na tabákové výrobky, vytvořená nebo šířená na základě smluv uzavřených přede dnem 26. ledna 2006 se posuzuje do 26. ledna 2009 podle zákona č. 40/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti zákona č. 25/2006 Sb.
2. Reklama na tabákové výrobky vytvořená nebo šířená na základě smluv uzavřených přede dnem 26. ledna 2006 se posuzuje podle zákona č. 40/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.

1) Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2006 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Text s významem pro EHP).
Čl. 7, 8 a 9 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, ve znění směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP), směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP) a směrnice 96/4/ES, kterou se mění směrnice 91/321/EHS.
Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy, ve znění směrnice Komise 2001/101/ES ze dne 26. listopadu 2001, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy a směrnice Komise 2002/67/ES z 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein (Text s významem pro EHP).
Čl. 2, 3, 4, 5 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Text s významem pro EHP).
Čl. 86, 89, 90, 91, 94, 95 a 96 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy kvality a bezpečnost pro sběr, testování, zpracování, skladování a distribuce složek lidské krve a mění směrnice 2001/83/ES a směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP) a čl. 64 a 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, která mění směrnici 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).
Čl. 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).
Čl. 6 směrnice Rady 89/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu.
Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod.
Čl. 69, čl. 94 odst. 2 a čl. 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně.
1a) § 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách.
2) § 3 písm. a) zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon).
3) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
3a) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
4) § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.
5) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
5a) § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
5b) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
5c) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313-2002 Sb.
§ 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
6) § 50a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb.
7) § 50a odst. 2 a 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 2 písm. v) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
10a) § 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
12) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
13) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 473/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci, jejích změnách, prodloužení, určování způsobu výdeje léčivého přípravku, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku.
14) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 2 odst. 13 zákona č. 79/1997 Sb.
15a) § 24a zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb.
15b) § 26c a 26d zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb
Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejich změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích).
16) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
17) § 652 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb.
17a) § 52a odst. 1 písm. a) zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb.
17b) § 27 a 28 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech, a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).
21a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006.
22) § 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
23) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití.
23a) Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod.
23b) § 2 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24) § 4 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 23/2001 Sb.
25) § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 23/2001 Sb.
26) § 6 zákona č. 110/1997Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 vyhlášky č. 23/2001 Sb.
26a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady č. 79/117/EHS a 91/414/EHS.
26b) § 1852 až 1867 občanského zákoníku.
27) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
29) § 9 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30) § 70 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31) § 12 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb.
32a) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
33a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
34) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.
36) § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád právní, ve znění pozdějších předpisů.

36/1993 o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání

36 ZÁKON České národní rady ze dne 22. prosince 1992 o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání
1. 30.12.1992 r1/c38/1993 Sb. Počátek účinnosti. Aktuální verze.
0. 30.12.1992
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
§ 1
(1) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodne nejpozději do 31. ledna 1993 o tom, který vysílací okruh je vlastním
vysílacím okruhem České televize.1)
(2) Dalším vysílacím okruhem České televize svěřeným jí do správy je okruh, označovaný ke dni 1. prosince 1992 názvem OK 3, a to do 31. prosince 1995,
nestanoví-li zákon přijatý do 31. prosince 1995 jinak.
§ 2
(1) Do vlastnictví České televize se dnem zániku Československé televize převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona a movité věci, které k nim patří.
(2) V pochybnostech o rozsahu movitých věcí podle odstavce 1 rozhodne ministerstvo financí České republiky (dále jen "ministerstvo") na návrh České televize.
§ 3
(1) Právním nástupcem Československé televize v autorských právech k dílům a v právech příbuzných právu autorskému v rozsahu stanoveném v § 6 a 46 a následujících zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých2) (dále jen "autorský zákon") je Česká televize.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na díla vyrobená studii Československé televize na území České republiky.
(3) Česká televize zajistí od oprávněných osob, na jejichž díla a výkony se vztahuje ochrana podle autorského zákona, práva k užití děl a výkonů podle odstavce 1 třetími osobami, pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českou televizí. Práva oprávněných osob podle autorského zákona zůstávají nedotčena.
(4) Česká televize zajistí rovné podmínky užití děl převedených podle odstavců 1 a 2 držiteli licencí k televiznímu vysílání za podmínek stanovených autorským zákonem.
(5) Plnění povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada České televize.
§ 4
(1) Do vlastnictví Českého rozhlasu se dnem zániku Československého rozhlasu převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona, movité věci, které k nim patří, a movité věci, které se ke dni účinnosti tohoto zákona nalézají v nemovitých věcech ve vlastnictví Českého rozhlasu.
(2) V pochybnostech o rozsahu movitých věcí podle odstavce 1 rozhodne ministerstvo financí České republiky na návrh Českého rozhlasu.

§ 5
(1) Právním nástupcem Československého rozhlasu v autorských právech k dílům a v právech příbuzných právu autorskému v rozsahu stanoveném v § 6 a 46 a následujících autorského zákona je Český rozhlas.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na díla vyrobená studii Československého rozhlasu na území České republiky.
(3) Český rozhlas zajistí od oprávněných osob, na jejichž díla a výkony se vztahuje ochrana podle autorského zákona, práva k užití děl a výkonů podle odstavce 1 třetími osobami, pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českým rozhlasem. Práva oprávněných osob podle autorského zákona zůstávají nedotčena.
(4) Český rozhlas zajistí rovné podmínky užití děl převedených podle odstavců 1 a 2 držiteli licencí k rozhlasovému vysílání za podmínek stanovených autorským zákonem.
(5) Plnění povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada Českého rozhlasu.

Čl. II
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, se mění a doplňuje takto:
1. § 9 odst. 3 a 4 znějí:
"(3) Provozovateli televizního vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním televizním programem včetně obrazových a zvukových informací, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(4) Provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním vysílacím okruhem v pásmu středních vln a dvěma vysílacími okruhy v pásmu velmi krátkých vln.".
2. V § 9 odst. 6 se doplňují slova "a orgánu udělujícího licence (§ 10).".
3. V § 12 se vypouští odstavec 2.
4. V § 23 se vypouští odstavec 1.
5. Ustanovení § 24 se vypouští.
6. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
"§ 28a
Orgán udělující licence rozhodne na návrh provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona o vybavení vysílacích okruhů podle § 9 odst. 4 kmitočty a o uvolnění dalších kmitočtů určených pro regionální vysílání.".

Čl. III
Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Rada předkládá České národní radě ke schválení návrh rozpočtu Rady, a to nejpozději do konce měsíce října předchozího kalendářního roku a návrh závěrečného účtu Rady, a to nejpozději do konce měsíce května následujícího kalendářního roku. Rozpočet na rok 1993 předloží Rada České národní radě nejpozději do konce ledna 1993.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2. § 5 odst. 4 zní:
"(4) Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada povinnosti podle § 2 odst. 2 a 3 tohoto zákona nebo pokud Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo opětovně neschválí zprávu o činnosti Rady. Zprávu o činnosti Rada předkládá České národní radě do konce měsíce února kalendářního roku.".
3. § 8 zní:
"§ 8
(1) Činnost Rady je hrazena z 0,3 procenta výnosu ze sazeb za používání rozhlasových a z 0,3 procenta výnosu ze sazeb za používání televizních přijímačů podléhajících evidenci.
(2) Provozovatelé vysílání ze zákona odvádějí Radě 0,3 procento výnosu ze sazeb podle odstavce 1 do každého patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.".

Čl. IV
Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 se vypouští písmeno b).
2. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
3. V § 12 odst. 3 se za slovo "zákona" vkládají slova "s výjimkou písmene a)".
4. Za dosavadní § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které znějí:
"§ 14a
(1) Česká televize provozuje televizní vysílání i na zbývajícím vysílacím okruhu do doby, než na tomto vysílacím okruhu zahájí vysílání držitel licence.
(2) V televizním vysílání na vysílacím okruhu podle odstavce 1 nesmí čas vyhrazený reklamě přesáhnout 7 procent denního vysílacího času.
(3) Držitel licence k vysílání je povinen oznámit České televizi den zahájení svého vysílání, nejpozději však do 90 dnů před tímto dnem.
§ 14b
(1) Na vysílacím okruhu podle § 14a odst. 1 působí po dobu provozování tohoto okruhu Českou televizí intendant zpravodajství a publicistiky (dále jen "intendant"). Intendanta volí Rada, která jej může odvolat.
(2) Intendant je povinen zachovat rozsah zpravodajských a publicistických pořadů, odpovídající nejméně rozsahu v roce 1992.
(3) Spory mezi intendantem a ředitelem rozhoduje Rada.".

Čl. V
Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, se doplňuje takto:
1. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
"§ 9a
Český rozhlas je oprávněn provozovat vysílání do zahraničí na základě objednávky. Náklady s tím spojené hradí objednavatel.".

Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. prosince 1992.

Uhde v. r.
Klaus v. r.

Příloha č. 1 zákona ČNR č. 36/1993 Sb. {vyvlastnění ve prospěch České televize}
1. Budova OTN v Praze
budova OTN v Praze 4 se stavební plochou čís. par. 1187/7 a stavební plochou čís. par. 1187/8
Vlastník: Čs. stát - Československá televize Praha
Uživatel: Československá televize Praha
Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 204 pro obec Praha a k.ú. Podolí
2. Školící středisko Jevany
čp. 55 se stavební plochou čís. par. 72
čp. 56 se stavební plochou čís. par. 73
vodojem se stavební plochou čís. par. 74
pozemek čís. par. 98/4
pozemek čís. par. 98/1
pozemek čís. par. 98/5
pozemek čís. par. 98/6
Vlastník: Čs. stát - Československá televize Praha
Uživatel: Československá televize, Ú střední ředitelství
Zapsáno u SG Kolín na LV č. 108 pro obec a k.ú. Jevany
Příloha č. 2 zákona ČNR č. 36/1993 Sb.
1. Provozní budova Praha 2, Římská 13/385
dům čp. 385 se stavební plochou čís. par. 484 a stavební plochou čís. par. 488
Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas
Uživatel: Československý rozhlas
Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 636 pro obec Praha a k.ú. Vinohrady
2. Provozní budova Praha 3, Dykova 14/1084
dům čp. 1084 se stavební plochou čís. par. 3127
Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas
Uživatel: Československý rozhlas
Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 636 pro obec Praha a k.ú. Vinohrady
3. Rozhlasové středisko Praha 4, Runczikova
dům čp. 107 se stavební plochou čís. par. 1246 a ostatní plochou (staveniště) č. 2860
Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas
Uživatel: Československý rozhlas
Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 50 pro obec Praha a k.ú. Nusle
4. Památník Praha 9, Kbely
památník se stavební plochou čís. par. 1921/1 a stavební plochou čís. par. 1921/2
Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas
Uživatel: Československý rozhlas
Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 360 pro obec Praha a k.ú. Kbely
5. Provozní budova Liberec, Alšova 1/913
dům čp. 913/I se stavební plochou čís. par. 3266, zahrada čís. par. 3265/1, zahrada čís. par. 3265/3
Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas
Uživatel: Československý rozhlas
Zapsáno u SG Liberec na LV č. 1731 pro obec Liberec a k.ú. Liberec
6. Objekty Praha 3 - Žižkov, Jeseniova 38
Tři provizorní objekty se stavební plochou č. par. 1780/1 a stavební plochou č. par. 1780/2
Vlastník: Čs. stát - Československý rozhlas
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u SG Praha - město na LV č. 96 pro obec Praha a k.ú. Žižkov
1) § 3 písm. a) zákona ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi.
2) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění zákona č. 189/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.

Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu

484 ZÁKON České národní rady ze dne 7. listopadu 1991,
8. 01.07.2009 196/2009 Sb. Aktuální verze.
7. 01.05.2005 127/2005 Sb.
6. 22.05.2002 192/2002 Sb.
5. 01.01.1998 135/1997 Sb.
4. 01.01.1996 301/1995 Sb.
3. 01.04.1995 253/1994 Sb.
2. 30.12.1992 36/1993 Sb.
1. 01.01.1992 Počátek účinnosti.
0. 29.11.1991
o Českém rozhlasu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.
(2) Český rozhlas je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu.1) Český rozhlas vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
(3) Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu.
§ 2
(1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen "veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání").
(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.

§ 3
(1) Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
a) provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln,
b) provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí,
c) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil naplňování úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb. Využívá přitom zejména části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména ve III. televizním pásmu,
d) zřizuje síť vlastních zpravodajů,
e) vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
f) vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
g) poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
h) vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2) Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky.
(3) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1b) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování analogového rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá.
(4) Celoplošným rozhlasovým programem se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1c)
Rada Českého rozhlasu

§ 4
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen "Rada"). Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.
(3) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) má trvalý pobyt na území České republiky, a
c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady podle zvláštního zákona.1d)
(4) Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odstavce 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně, ne však více než na dvě funkční období jdoucí po sobě. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 3 členy Rady s funkčním obdobím 2 roky, 3 členy s funkčním obdobím 4 roky a 3 členy s funkčním obdobím 6 let.
(5) Rada je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně.
(6) Členství v Radě je veřejnou funkcí.2) V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady přiměřená odměna, jejíž výši určí svým usnesením Poslanecká sněmovna.
(7) Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedy a odvolává je.

§ 5
(1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.
(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká3) žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání.
(3) Člen Rady nebo osoby jemu blízké3) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.

§ 6
(1) Členství v Radě zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,
c) odvoláním z funkce,
d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,
e) úmrtím.
(2) Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá,
a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c) nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci.
(3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu nebo Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.

§ 7
(1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.
(2) Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen "generální ředitel"), k němuž je zapotřebí alespoň 6 hlasů členů Rady.
(3) Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 8
(1) Do působnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen "rozhlasová studia"); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,
c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,
d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7,
f) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,
h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
i) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a odst. 7),
j) určovat mzdu generálního ředitele.
(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen "rozpočet").
(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.

§ 8a
Dozorčí komise
(1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek Českého rozhlasu. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí.2)
(3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.
(4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6) Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.
(8) Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat Českého rozhlasu a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností Českého rozhlasu, jakož i požadovaná vysvětlení.
(9) O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisi.
(10) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.

§ 8b
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
(1) Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Český rozhlas vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
a) členu Rady ve výši 0,80,
b) místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
c) předsedovi Rady ve výši 1,27.
(4) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.
(5) Členu Rady a členu dozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu3b). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
(6) Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komise je jiným úkonem v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu3b). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.
(7) Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí komise Český rozhlas. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu.

§ 9 Generální ředitel
(1) Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5) Funkce generálního ředitele je neslučitelná s členstvím v Radě; pro její výkon platí předpoklady stanovené v § 5 obdobně.
(6) Generální ředitel může být z funkce Radou odvolán, zejména neplní-li Český rozhlas opakovaně úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů3c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu. Rada odvolá generálního ředitele z funkce, jestliže generální ředitel poruší své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu anebo přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce stanovené tímto zákonem.
(7) K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(8) Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů.
(9) V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou.
(10) Ředitelé rozhlasových studií a osoby uvedené v odstavci 9 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 3.
(11) Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, Rada jmenuje prozatímního ředitele Českého rozhlasu (dále jen "prozatímní ředitel"), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(12) Na prozatímního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 9.

§ 10
Financování Českého rozhlasu
(1) Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:
a) rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.
(2) Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.

§ 11
(1) Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly (§ 2 tohoto zákona).
(2) Finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.

§ 12
Rozhlasová studia
(1) Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně rozhlasová studia zřízená na základě § 9 odst. 8 tohoto zákona.
(2) Ředitel rozhlasového studia je oprávněn činit jménem Českého rozhlasu právní úkony týkající se rozhlasového studia, s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostí. Ředitel rozhlasového studia je za činnost rozhlasového studia odpovědný generálnímu řediteli.
(3) Rozhlasová studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a e).
(4) Podíl vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích, vyjma okruhů zpravodajsko-publicistických, musí činit minimálně 30 % celkového vysílacího času Českého rozhlasu v měsíčním úhrnu.

§ 13
Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).
Ustanovení společná a závěrečná

§ 14
(1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
(2) Do doby jmenování ředitele řídí Český rozhlas prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.

§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 192/2002 Sb. Čl. II
Rada Českého rozhlasu ustavená podle dosavadních předpisů se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s tímto zákonem.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 127/2005 Sb. § 178
(1) Český rozhlas zahájí digitální vysílání rozhlasových programů uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.
(2) Podmínky šíření svých programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb, prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Český rozhlas s Českou televizí smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této smlouvy předloží generální ředitel Českého rozhlasu k informaci Radě Českého rozhlasu alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 196/2009 Sb. Čl. IV
Pro účely určení výše odměny členů Rady Českého rozhlasu se v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. ledna 2010 za průměrnou hrubou měsíční mzdu zaměstnanců podle § 8b odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje částka 28232 Kč.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1) § 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
1a) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
1b) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
1c) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1d) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 124 odst. 1 zákoníku práce.
3) § 116 občanského zákoníku.
3a) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3c) Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

483/1991 Zákon o České televizi

483 ZÁKON České národní rady ze dne 7. listopadu 1991 o České televizi
13. 14.10.2011 304/2007 Sb., 302/2011 Sb. Aktuální verze.
12. 01.01.2011 132/2010 Sb.
11. 01.07.2010 153/2010 Sb.
10. 20.10.2008 384/2008 Sb.
9. 01.01.2008 304/2007 Sb.
8. 01.05.2005 127/2005 Sb.
7. 01.04.2005 82/2005 Sb.
6. 04.07.2001 231/2001 Sb.
5. 25.01.2001 39/2001 Sb.
4. 01.01.1996 301/1995 Sb.
3. 01.04.1995 253/1994 Sb.
2. 30.12.1992 36/1993 Sb., 39/2001 Sb.
1. 01.01.1992 Počátek účinnosti.
0. 29.11.1991

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Zřizuje se Česká televize se sídlem v Praze.
(2) Česká televize je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize.1)
Česká televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
(3) Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.

§ 2
(1) Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen "veřejná služba v oblasti televizního vysílání").
(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.

§ 3
(1) Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
a) provozuje analogové televizní vysílání dvou televizních programů prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků tak, aby v součtu území pokrytého signálem zemského analogového nebo zemského digitálního televizního vysílání a území pokrytého signály souběžného zemského analogového a zemského digitálního televizního vysílání byla pro obyvatele České republiky zajištěna možnost příjmu těchto televizních programů v rozsahu podle odstavce 3, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1a),
b) provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů uvedených v písmenu a) a dalších alespoň dvou televizních programů zahrnutých v souhrnném datovém toku složeném z dílčích datových toků náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu a doplňkovým službám veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, upravených pro společné šíření prostřednictvím zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1b) (dále jen "multiplex veřejné služby"),
c) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,
d) zřizuje síť vlastních zpravodajů,
e) v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize (dále jen "televizní studia") pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti,
f) vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
g) podporuje českou filmovou tvorbu a kulturní projekty,
h) vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
i) poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
j) poskytuje teletextové služby,
k) opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením,
l) vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb,
m) poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání,
n) poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 prostřednictvím internetových stránek a aplikací České televize.
(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c), vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b). Pro účely multiplexu veřejné služby se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost České televizi přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Pokud Česká televize do 90 dnů ode dne, kdy byly rádiové kmitočty vyhrazeny podle věty první, o příděl nepožádá, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona o elektronických komunikacích.
(3) Celoplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto programem související povinné doplňkové služby přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1b).

§ 3a
(1) V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.
(2) Česká televize je povinna umístit v multiplexu veřejné služby vysílání programů Českého rozhlasu v rozsahu, jímž Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti zemského digitálního rozhlasového vysílání podle zvláštního právního předpisu1d). Náklady spojené s provozováním multiplexu veřejné služby Česká televize účtuje Českému rozhlasu, popřípadě poskytovatelům doplňkových služeb, podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.
(3) Televizní programy, pořady a jejich části šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a sítí elektronických komunikací.
(4) Česká televize nesmí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky, pokud nejsou součástí audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
Rada České televize

§ 4
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize (dále jen "Rada"). Rada má 15 členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.
(3) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) má trvalý pobyt na území České republiky, a
c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle zvláštního zákona.1e)
(4) Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odstavce 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 5 členů Rady s funkčním obdobím 2 roky, 5 členů Rady s funkčním obdobím 4 roky a 5 členů Rady s funkčním obdobím 6 let.
(5) Rada je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně.
(6) Členství v Radě je veřejnou funkcí.2) V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady odměna, jejíž výši určí svým usnesením Poslanecká sněmovna.
(7) Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho.

§ 5
(1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.
(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy, než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona2a).
(3) Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou3) osobě, která v České televizi zastává placenou funkci nebo vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od České televize jiné příjmy, než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování člena Rady v Radě.

§ 6
(1) Členství v Radě zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,
c) odvoláním z funkce,
d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,
e) úmrtím.
(2) Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá
a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c) nezúčastňuje-li se po dobu více než 3 měsíců schůzí Rady.
(3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.

§ 7
(1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od své první schůze.
(2) Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů Rady. Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), e), f), g), j), k) a l), která přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, a rozhodnutí o jmenování nebo o odvolání generálního ředitele České televize (dále jen "generální ředitel"), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady.
(3) Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, s výjimkou těch částí uvedených písemností, které obsahují skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.

§ 8 (1) Do působnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu4), ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu5); do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje,
c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, plnění povinností České televize převádět a používat výnosy z vysílání reklam v souladu s tímto zákonem a zvláštním právním předpisem5a) a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele,
d) sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství na transparentnost finančních vztahů v České televizi6),
e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,
f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
g) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,
h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
k) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8b odst. 4),
l) určovat mzdu generálního ředitele.
(2) Rada předkládá současně Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropských společenství6). Obě výroční zprávy předseda Rady nejpozději do 3 dnů ode dne jejich předložení Poslanecké sněmovně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.
(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.

§ 8a Dozorčí komise
(1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropských společenství6). Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou z občanů České republiky s odbornými předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí komise.
(3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 4 let, a to i opětovně, ne však na více než 4 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.
(4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6) Dozorčí komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7) Členové dozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních dokladů, účetních záznamů7) a dalších písemností České televize, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních dokladů nebo účetních záznamů České televize, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví kontrolní řád dozorčí komise, který schvaluje Rada.
(8) O skutečnostech zjištěných při výkonu funkce jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce v dozorčí komisi.
(9) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhé měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření České televize je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření České televize vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.

§ 8b
Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise
(1) Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců České televize dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen "průměrná měsíční mzda") a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen "koeficient odměn"). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Česká televize vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
a) členu Rady ve výši 0,80,
b) místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
c) předsedovi Rady ve výši 1,27.
(4) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.
(5) Členu Rady a členu dozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu8). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
(6) Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komise je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu9). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.
(7) Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí komise Česká televize. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců České televize.

§ 9 Generální ředitel
(1) Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5) Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6) Výkon funkce generálního ředitele zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě,
c) dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním televizního vysílání,
f) smrtí.
(7) Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,
a) neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů10) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
b) poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
c) přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo
d) nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.
(8) K uzavření smlouvy o pronájmu nemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize na dobu delší než 3 měsíce nebo smlouvy o převodu, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(9) Televizní studia, s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava, může generální ředitel zřizovat a zrušovat s předchozím souhlasem Rady.
(10) V případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou.
(11) Ředitelé televizních studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 3 písm. c) a § 5 odst. 1 a 2.
(12) Zanikne-li výkon funkce generálního ředitele podle odstavce 6, do doby jmenování nového generálního ředitele řídí Českou televizi vedoucí zaměstnanec určený Statutem České televize (dále jen "zástupce generálního ředitele"). Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(13) Na zástupce generálního ředitele se v době do jmenování nového generálního ředitele vztahují obdobně odstavce 1 až 11.

§ 10 Financování České televize
Finančními zdroji České televize jsou zejména:
a) televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.

§ 11
(1) Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její úkoly (§ 2 a 3).
(2) Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů stanovených zákonem; finanční zdroje podle § 10 písm. a) lze použít pouze k plnění úkolů podle § 2, 3 a 3a.
(3) Česká televize čtvrtletně převádí výnos z reklam vysílaných na programu ČT 2 Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí. Z výnosu z reklam vysílaných na tomto programu si Česká televize odečte prokázané účelně vynaložené náklady spojené s výběrem a se správou výnosu z reklam vysílaných na něm. Výnos z reklam vysílaných na programu ČT 4 použije Česká televize na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou.

§ 11a Oddělené účtování
(1) Česká televize vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu4).
(2) Česká televize je povinna organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3)
od podnikatelských činností (§ 11 odst. 1). Za každou z těchto činností je Česká televize povinna účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo
rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících
s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a 3 nebo podle § 11 odst. 1
stanoví Česká televize vnitřním předpisem (dále jen "Účetní standardy České televize"), který musí naplňovat požadavky práva Evropských
společenství6).
(3) Česká televize je povinna uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou právem Evropských společenství6) a
na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže11), a to spolu s Účetními standardy České televize a dalšími
podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2.

§ 12 Televizní studia
(1) Součástí České televize jsou Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava a televizní studia zřízená na základě § 9 odst. 9.
(2) Ředitel televizního studia je oprávněn činit jménem České televize právní úkony týkající se televizního studia, s výjimkou uzavírání smluv o převodu, popřípadě o zatížení nemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize. Ředitel televizního studia je za činnost televizního studia odpovědný generálnímu řediteli.
(3) Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a g). Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů podle § 3 odst. 1 písm. c) činí u Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava alespoň 25 minut denně; u televizních studií zřizovaných generálním ředitelem podle § 9 odst. 9 může být doba takového vysílání kratší.
(4) Podíl vysílání televizních studií na celostátních vysílacích okruzích musí činit minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu.

§ 13
Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).

Ustanovení společná a závěrečná
§ 14
(1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
(2) Do doby jmenování ředitele řídí Českou televizi prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.

§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou § 11 odst. 2, dnem 1. ledna 1992. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 39/2001 Sb. Čl. II
1. Členům Rady České televize zvoleným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká členství v Radě České televize dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti.
Poslanecká sněmovna zvolí nové členy Rady České televize do 60 dnů po uplynutí lhůty pro předkládání návrhů.
Ze zvolených členů Rada České televize na svém prvním zasedání losem určí, kteří z nich mají funkční období 2, 4 a 6 let.
2. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do zvolení alespoň 10 členů Rady České televize je Poslanecká sněmovna oprávněna odvolat generálního ředitele České televize.
3. V době od odvolání generálního ředitele České televize podle bodu 2 do jmenování nového generálního ředitele České televize Radou České televize
vykonává působnost generálního ředitele České televize prozatímní ředitel České televize zvolený Poslaneckou sněmovnou.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 82/2005 Sb. Čl. II
(1) Pro účely určení výše odměny členů Rady České televize se v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 za průměrnou měsíční mzdu
zaměstnanců podle § 8b odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, považuje částka 21 326 Kč.
(2) Česká televize je povinna přizpůsobit svůj statut zákonu č. 483/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 127/2005 Sb. § 176
(1) Digitální vysílání televizních programů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, Česká televize zahájí do 60 dnů ode dne, kdy s podnikatelem zajišťujícím síť elektronických komunikací uzavře smlouvu o šíření multiplexu veřejné služby. Digitální vysílání dalších alespoň dvou televizních programů Česká televize zahájí postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.
(2) Podmínky šíření programů, popřípadě doplňkových služeb, Českého rozhlasu prostřednictvím multiplexu veřejné služby sjedná Česká televize s Českým rozhlasem smlouvou.
Oběma stranami ověřený návrh této smlouvy předloží generální ředitel České televize k informaci Radě České televize alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem zahájení
zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 304/2007 Sb. Čl. VI
Lhůta k podání žádosti o příděl podle § 3 odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, ve vztahu k rádiovým kmitočtům, které byly vyhrazeny České televizi přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 302/2011 Sb. Čl. II
1. V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 30. června 2012 převádí Česká televize z výnosu z reklam zařazených do vysílání na programech ČT 2 a ČT 4 částku 1250000 Kč na zvláštní účet pro rozvoj zemského digitálního televizního vysílání spravovaný Českým telekomunikačním úřadem, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce za předchozí kalendářní měsíc; částku 1250000 Kč Česká televize uhradí rovným procentním podílem z výnosu z reklam zařazených do vysílání na každém z obou programů. Zbylou část výnosu z reklam zařazených do vysílání na programech ČT 2 a ČT 4 v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 30. června 2012 Česká televize použije způsobem stanoveným v § 11 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Na informační kampaň pro územní oblasti, ve kterých nastane vypnutí zemského analogového televizního vysílání v roce 2012, Česká televize vyčlení v rámci svého účtu pro užití výnosu z reklam zřízeného podle čl. VI bodu 2 zákona č. 304/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, k tomu účelu vytvořenou finanční rezervu ve výši 18000000 Kč a zajistí vynaložení těchto finančních prostředků na uvedený účel.
Burešová v. r.
Pithart v. r.

1) § 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.
1a) Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
1b) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
1c) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
1d) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
1e) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České
a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
3) § 116 občanského zákoníku.
3a) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
3b) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3c) Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb.,
o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších
předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
3d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.
4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5a) Čl. II body 1 a 2 zákona č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi,
ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony.
6) Směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční
průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků, ve znění směrnice Komise 93/84/EHS a směrnice Komise 2000/52/ES.
7) § 4 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
10) Například zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 písm. c) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže