410/2009 vyhláška o účetnictví k zákonu 563/1991 o účetnictví
383/2009

383/2009

ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - PRAVIDLA PRO FORMÁT, STRUKTURU, PŘENOS A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ V TECHNICKÉ FORMĚ VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK A ROZSAH A ČETNOST PŘEDÁVÁNÍ TĚCHTO ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ(§ 3 - § 22)
ČÁST TŘETÍ - PŘEDÁVÁNÍ FINANČNÍCH ÚDAJŮ(§ 23 - § 24)
ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY PRO TECHNICKÉ A SMÍŠENÉ FORMY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ(§ 26 - § 43)
ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ(§ 44)
Přechodná ustanovení
Přílohy
Aktuální verze



383

VYHLÁŠKA

ze dne 27. října 2009

o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech)

Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 304/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 8 zákona a podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla):

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a) pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie5),

b) rozsah a četnost předávání účetních záznamů vybranými účetními jednotkami do centrálního systému účetních informací státu v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie5),

c) které vybrané účetní jednotky předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celek státu,

d) způsob, termíny a rozsah údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti a

e) požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů.

§ 2
Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) předáváním účetního záznamu činnost předávající účetní jednotky nebo správce centrálního systému účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

b) přebíráním účetního záznamu činnost přebírající účetní jednotky nebo správce centrálního systému účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

c) komunikací veškeré činnosti, včetně automatických, které jsou nezbytné pro předávání a přebírání účetních záznamů mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu podle této vyhlášky,

d) správcem centrálního systému účetních informací státu Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“),

e) správcem kapitoly účetní jednotka, která plní funkci správce kapitoly státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu,

f) státní příspěvkovou organizací příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je organizační složka státu nebo která byla zřízena zvláštním zákonem,

g) osobním přístupovým kódem dokument, datový soubor nebo soubor znaků, který slouží k utajení zabezpečeného šifrovaného přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu,

h) otevřeným tvarem informace zaznamenaná způsobem čitelným pro fyzickou osobu,

i) konsolidačním účetním záznamem účetní záznam předávaný vybranou účetní jednotkou do centrálního systému účetních informací státu pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku nebo pro sestavení účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu,

j) operativním účetním záznamem účetní záznam předávaný vybranou účetní jednotkou do centrálního systému účetních informací státu pro potřeby státu, zejména pro účely operativního řízení hospodaření a nakládání s finančními prostředky,

k) finančním údajem údaj předkládaný pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionálních rad,

l) jiným účetním záznamem účetní záznam, který není konsolidačním účetním záznamem ani operativním účetním záznamem a vybrané účetní jednotky jej předávají do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným touto vyhláškou, zpravidla na vyžádání, a

m) primárním účetním záznamem účetní záznam, který vybraná účetní jednotka vytvořila nebo měla povinnost vytvořit již před požadavkem na jeho předání do centrálního systému účetních informací státu.

ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA PRO FORMÁT, STRUKTURU, PŘENOS A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ V TECHNICKÉ FORMĚ VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK A ROZSAH A ČETNOST PŘEDÁVÁNÍ TĚCHTO ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ

HLAVA I
OBECNÁ PRAVIDLA PRO FORMÁT, STRUKTURU, PŘENOS A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ

§ 3
Formát a struktura předávaných účetních záznamů

(1) Konsolidační účetní záznamy předávají vybrané účetní jednotky elektronicky ve formalizované datové dávce

a) sumarizovaných výkazů u jednotlivých částí účetní závěrky nebo u jednotlivých částí účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu,

b) pomocného konsolidačního přehledu, pomocného konsolidačního přehledu za dílčí konsolidační celek státu a

c) účetního záznamu, včetně souhrnného účetního záznamu, který je nutný pro konsolidaci.

(2) Operativní účetní záznamy předávají organizační složky státu a státní fondy a jiné účetní záznamy předávají vybrané účetní jednotky elektronicky ve formalizované datové dávce

a) sumarizovaných výkazů, nebo

b) účetního záznamu, včetně souhrnného účetního záznamu.

(3) Struktura elektronicky předávaných údajů se obecně člení na tyto části:

a) záhlaví, které stanoví nezaměnitelnou identifikaci účetního záznamu a další identifikační údaje o obsahu účetního záznamu a vybrané účetní jednotce, která jej vytvořila,

b) obsah, který obsahuje přenášenou informaci, ve struktuře stanovené touto vyhláškou, a

c) zápatí, které stanoví nezaměnitelnou identifikaci pro zajištění celistvosti přenášeného účetního záznamu a další informace stanovené touto vyhláškou.

(4) Formát elektronicky předávaných údajů je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(5) Požadavky na formáty účetních záznamů v technické formě a výstupní formáty snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(6) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup metodiku technického zajištění formátu, struktury, přenosu a zabezpečení účetních záznamů podle této vyhlášky (dále jen „Technický manuál centrálního systému účetních informací státu“). Technický manuál centrálního systému účetních informací státu je součástí provozní dokumentace Integrovaného informačního systému státní pokladny.

(7) V Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu správce centrálního systému účetních informací státu uvede zejména

a) vymezení datových prvků předávaných údajů a jejich atributy,

b) vymezení komunikačního rozhraní, včetně bezpečnostních parametrů a bližší podmínky jeho provozu,

c) způsob hlášení závad datových přenosů,

d) metodiku a termíny pro provádění přenosů dat, opakovaných přenosů dat a náhradních přenosů dat, zejména čas, periodu, počet a způsob opakování,

e) termíny vytváření sestav jednotlivých předaných účetních záznamů pro účely uživatelů účetních záznamů,

f) strukturu jednotlivých číselníků, registrů a informací z registrů, včetně jejich použití při členění účetních záznamů a jejich přenosu,

g) parametry a další údaje potřebné pro zajištění zašifrovaného přenosu účetních záznamů, zejména standardní postupy, dokumentaci procesu a metodiku práce se šifrovacími klíči a hesly,

h) způsob a termíny předávání hesel, šifrovacích klíčů a dalších technických údajů, případně prostředků nutných k technickému a organizačnímu zabezpečení zašifrovaného přenosu účetních záznamů mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu,

i) způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám a náhradním zodpovědným osobám a bližší podmínky komunikace se zodpovědnou osobou a náhradní zodpovědnou osobou,

j) formuláře pro naplnění požadavků podle § 19 odst. 3, § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3,

k) obsah protokolu o uskutečněných přenosech dat a o neúspěšných pokusech o přenos dat,

l) způsob a postupy provádění syntaktické kontroly, kontroly zabezpečení a obsahové kontroly,

m) postupy provádění obsahové kontroly konsolidačních účetních záznamů, které vycházejí z povinností stanovených jiným právním předpisem,

n) způsob poskytování součinnosti při odstraňování chyb v přenášených účetních záznamech,

o) požadavky na zpřístupnění standardní přenosové cesty, způsob předání údajů o zodpovědné osobě správci centrálního systému účetních informací státu, která je odpovědná za přenos dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu,

p) typy a specifikace komunikačních protokolů a související skutečnosti a

r) způsob oznamování závažných skutečností správci centrálního systému účetních informací státu vybranou účetní jednotkou, zejména způsob oznámení v případě, že hrozí zneužití přenášených účetních záznamů nebo jiných přenášených dat,

s) požadavky na vyžádání a přenos jiného účetního záznamu a postup osoby, která jiný účetní záznam vyžádala, postup správce centrálního systému účetních informací státu a dotčené vybrané účetní jednotky,

t) parametry stavových zpráv o přenosech, způsob jejich tvorby a poskytování vybraným účetním jednotkám a související skutečnosti.

(8) Při členění účetních záznamů jsou využívány číselníky, rejstříky a informace z registrů spravovaných centrálními orgány veřejné správy nebo spravovaných správcem centrálního systému účetních informací státu.

§ 3a

(1) Pro účely monitorování a řízení veřejných financí předávají vybrané účetní jednotky, s výjimkou účetních jednotek podle odstavce 2, elektronicky ve formalizované dávce Pomocný analytický přehled.

(2) Pomocný analytický přehled podle odstavce 1 nepředávají

a) zdravotní pojišťovny,

b) dobrovolné svazky obcí,

c) obce, jejichž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem je na počátku bezprostředně předcházejícího účetního období menší než 3000, a

d) příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují alespoň v jednom ze dvou bezprostředně předcházejících účetních období výši 100000000 Kč.

(3) Rozsah jednotlivých částí Pomocného analytického přehledu a jejich vzory stanoví příloha č. 2a k této vyhlášce, termíny jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu stanoví příloha č. 2b k této vyhlášce.

(4) Pomocný analytický přehled se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v korunách českých s přesností na dvě desetinná místa.

(5) Pokud vybraná účetní jednotka v účetním období naplní podmínky pro předávání Pomocného analytického přehledu podle této vyhlášky, a v následujícím účetním období tyto podmínky nesplní, může ukončit předávání Pomocného analytického přehledu nejdříve po uplynutí tří po sobě jdoucích účetních obdobích, ve kterých Pomocný analytický přehled předávala.

§ 4
Přenos účetních záznamů

(1) Vybrané účetní jednotky předávají účetní záznamy podle § 3 a 3a do centrálního systému účetních informací státu

a) standardní přenosovou cestou, kterou se rozumí připojení prostřednictvím datového rozhraní k centrálnímu systému účetních informací státu, které splňuje požadavky průkaznosti a neměnnosti přenášeného účetního záznamu a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů, nebo

b) náhradní přenosovou cestou, kterou se rozumí jiné přenesení dat než standardní přenosovou cestou při splnění požadavků podle písmene a).

(2) Standardní přenosová cesta je realizována prostřednictvím internetu.

(3) Předávání dat náhradní přenosovou cestou probíhá pouze výjimečně, a to v případě nemožnosti předat data standardní přenosovou cestou.

(4) Vybrané účetní jednotky mohou předávat účetní záznamy podle odstavce 1 i prostřednictvím jiné osoby.

(5) Vybrané účetní jednotky předávají účetní záznamy v technické formě a přebírají účetní záznamy v technické formě připojením k centrálnímu systému účetních informací státu pomocí datového rozhraní.

(6) Veškeré informace přenášené standardní cestou jsou v zašifrovaném tvaru. Náhradní přenosovou cestou jsou informace přenášeny v zašifrovaném tvaru, je-li to technicky možné.

§ 5

(1) Vybrané účetní jednotky předávají konsolidační účetní záznamy v termínech stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce a jiné účetní záznamy v termínech stanovených v příloze č. 4 k této vyhlášce. Pomocný konsolidační přehled k účetní závěrce, Výkaz majetku a závazků za dílčí konsolidační celek státu, Výkaz nákladů a výnosů za dílčí konsolidační celek státu, Výkaz peněžních toků za dílčí konsolidační celek státu, Přílohu účetního výkazu za dílčí konsolidační celek státu a Pomocný konsolidační přehled za dílčí konsolidační celek státu předávají vybrané účetní jednotky poprvé za účetní období roku 2014, a to ve stavu k 31. prosinci roku 2014.

(2) Organizační složky státu a státní fondy předávají operativní účetní záznamy v termínech stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(3) Skutečnosti nebo informace, které jsou podle jiného právního předpisu1) utajovanými informacemi, účetní jednotky v předávaných účetních záznamech podle § 3 neuvádějí.

(4) Obce a dobrovolné svazky obcí předávají účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) do centrálního systému účetních informací státu

a) způsobem podle § 4, nebo

b) prostřednictvím krajského úřadu kraje, na jehož území se obec nachází nebo na jehož území má dobrovolný svazek obcí sídlo, pokud tak místně příslušný krajský úřad stanoví.

(5) Příspěvkové organizace zřizované obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji předávají účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) do centrálního systému účetních informací státu

a) způsobem podle § 4, nebo

b) prostřednictvím krajského úřadu kraje, na jehož území má zřizovatel příspěvkové organizace sídlo, pokud tak místně příslušný krajský úřad stanoví.

(6) Účetní jednotky podle odstavců 4 a 5 předávají účetní záznamy v termínech, které stanoví krajský úřad tak, aby měl možnost zajistit kontrolu úplnosti a správnosti předaných výkazů

a) před potvrzením jejich úplnosti a správnosti v centrálním systému účetních informací státu v případech podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 písm. a), nebo

b) v případech podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. b) před jejich konečným předáním do centrálního systému účetních informací státu a potvrzením jejich úplnosti a správnosti v termínech podle § 5 odst. 1.

(7) Přenos účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. b) provádí krajský úřad způsobem podle § 4. Organizační a technologické podmínky stanoví Technický manuál centrálního systému účetních informací státu.

(8) V případě hlavního města Prahy předává účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) do centrálního systému účetních informací státu Magistrát hlavního města Prahy. Ustanovení odstavců 5, 6 a 7 platí pro hlavní město Praha obdobně.

(9) V případě, že vybraná účetní jednotka ukončí činnost v průběhu účetního období, předá mimořádnou účetní závěrku v termínu pro nejbližší mezitímní účetní závěrku. Nezajistí-li splnění této povinnosti dotčená vybraná účetní jednotka, zajistí splnění této povinnosti její zřizovatel.

(10) Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, jejichž předávání upravuje tato vyhláška, předkládá tato účetní jednotka účetní záznamy v agregované podobě způsobem stanoveným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

§ 6
Požadavky na standardní přenosovou cestu

(1) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy a přebírá účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu standardní přenosovou cestou pomocí technického prostředku využívaného touto vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi ní a centrálním systémem účetních informací státu. Technický prostředek se připojuje ke komunikačním serverům centrálního systému účetních informací státu za podmínek uvedených správcem centrálního systému účetních informací státu v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

(2) Správce centrálního systému účetních informací státu může přidělit vybrané účetní jednotce časy a periody zahájení hlavního datového přenosu, časy, periody a počty opakování hlavního datového přenosu v případě neúspěchu hlavního datového přenosu a časy, periody a způsob zahájení záložního datového přenosu.

(3) Vybraná účetní jednotka zajistí, aby připojení k internetu na straně vybrané účetní jednotky splňovalo technické parametry pro přenášení šifrovaných dat a jejich předávání a přebírání ve stanoveném rozsahu a termínech do centrálního systému účetních informací státu.

(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí funkci komunikačních prostředků centrálního systému účetních informací státu, aby byly přístupny všem vybraným účetním jednotkám v přidělených časech. Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí, aby připojení k internetu na straně správce splňovalo technické parametry pro přenášení šifrovaných dat a jejich přebírání a předávání ve stanoveném rozsahu a termínech od vybraných účetních jednotek.

§ 7
Požadavky na náhradní přenosovou cestu

(1) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy a přebírá účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu náhradní přenosovou cestou prostřednictvím datové schránky, případně prostřednictvím technických prostředků vzdálené komunikace, nemá-li vybraná účetní jednotka zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, nebo prostřednictvím datového nosiče. Podrobnosti uvede správce centrálního systému účetních informací státu v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

(2) Požadavky na zabezpečení předávaných účetních záznamů při předávání náhradní přenosovou cestou jsou shodné se standardní přenosovou cestou.

(3) Jiná data nežli účetní záznamy jsou předávána a přebírána z centrálního systému účetních informací státu standardní nebo náhradní přenosovou cestou pouze v případě, že to vyžaduje technologické nebo bezpečnostní opatření nebo stanoví-li tak Technický manuál centrálního systému účetních informací státu.

HLAVA II
BLIŽŠÍ POŽADAVKY NA PŘEDÁVÁNÍ, PŘEBÍRÁNÍ A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ A JEJICH ÚSCHOVU

§ 8
Pravidla pro správce centrálního systému účetních informací státu

(1) Z centrálního systému účetních informací státu jsou předávány vybraným účetním jednotkám účetní záznamy v zašifrovaném tvaru podle této vyhlášky.

(2) Pokud je nefunkční standardní přenosová cesta na straně správce centrálního systému účetních informací státu, provádí se předávání a přebírání dat náhradní přenosovou cestou.

(3) Správce centrálního systému účetních informací státu poskytuje vybrané účetní jednotce potřebnou součinnost při lokalizaci závad datových přenosů a jejich odstranění, a to nejpozději do jednoho pracovního dne od jejího nahlášení vybranou účetní jednotkou správci centrálního systému účetních informací státu.

(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí kontrolu vnitrovýkazových a mezivýkazových vazeb přenesených částí účetní závěrky vybraných účetních jednotek a umožní sestavení sumářů a zařazení do požadovaných úrovní agregace, případně je oprávněn vyžadovat v této souvislosti doplňující informace, a to v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.

(5) Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí podmínky pro vyžádání a přenos jiných účetních záznamů ve stanoveném rozsahu a termínech standardní přenosovou cestou v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu, včetně podmínek pro osoby, které jsou oprávněny vyžádat si jiný účetní záznam.

§ 9
Pravidla pro vybrané účetní jednotky

(1) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu v zašifrovaném tvaru stanoveném touto vyhláškou.

(2) Pokud je nefunkční standardní přenosová cesta na straně vybrané účetní jednotky, provádí se předávání a přebírání dat náhradní přenosovou cestou. Požadavek na předání dat z centrálního systému účetních informací státu náhradní přenosovou cestou sděluje účetní jednotka správci centrálního systému účetních informací státu telefonicky za použití hesla pro telefonickou autorizaci zodpovědné osoby podle § 17 odst. 2 písm. e).

(3) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu a přebírá účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu standardní přenosovou cestou v termínech stanovených touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem. V případě, že přenos dat pomocí připojení ke komunikačnímu serveru z technických důvodů není uskutečněn úspěšně, vybraná účetní jednotka provede opakovaný přenos dat v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.

(4) Není-li přenos dat podle odstavce 3 uskutečněn úspěšně, vybraná účetní jednotka zároveň oznámí tuto skutečnost neprodleně správci centrálního systému účetních informací státu.

(5) Vybraná účetní jednotka zajistí podmínky pro vyžádání a přenos jiných účetních záznamů ve stanoveném rozsahu a termínech standardní přenosovou cestou v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.

§ 10
Protokoly o uskutečněných přenosech dat a jejich uchovávání

(1) Vybraná účetní jednotka uchovává protokoly o uskutečněných přenosech dat a o neúspěšných pokusech o přenos dat ke každému jednotlivému datovému přenosu. Technické požadavky na protokol o uskutečněných přenosech dat a součinnost správce centrálního systému účetních informací státu jsou uvedeny v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

(2) Správce centrálního systému účetních informací státu uchovává protokoly o uskutečněných přenosech dat na datovém médiu, které splňuje podmínky průkaznosti a trvalosti obsahu uložených dat.

§ 11
Požadavky na úschovu účetních záznamů

Na úschovu účetních záznamů uvedených v § 3 odst. 1 a 2, jejich průkaznost, přenos a opravy se vztahují ustanovení § 31 až 35 zákona.

§ 12
Organizační zajištění přenosu účetních záznamů

(1) Informaci o změně skutečností o vybrané účetní jednotce oznámí účetní jednotka správci centrálního systému účetních informací státu bezprostředně.

(2) Strukturu jednotlivých rejstříků a číselníků zveřejní správce centrálního systému účetních informací státu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13
Zajištění kontroly při přenosu účetních záznamů

Při přebírání účetních záznamů provádí správce centrálního systému účetních informací státu

a) syntaktickou kontrolu, kterou se rozumí kontrola rozsahu předávaných účetních záznamů a jejich neporušenosti během přenosu,

b) kontrolu zabezpečení, kterou se rozumí kontrola bezpečnostních parametrů předávaných účetních záznamů, a

c) obsahovou kontrolu, kterou se rozumí kontrola správnosti a provázanosti ve smyslu pravidel stanovených právními předpisy a postupů uvedených v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu, zejména kontrola provázání informací v účetních záznamech podle § 3 odst. 1 až 3 předávaných vybranou účetní jednotkou do centrálního systému účetních informací státu a případná kontrola jejich provázání s informacemi v účetních záznamech předávaných jinou vybranou účetní jednotkou.

§ 14
Zabezpečení účetních záznamů určených k přenosu

(1) Účetní záznam podle § 3 odst. 1 a 2 určený k přenosu se přenáší v zašifrované podobě. Splnění požadavků na zašifrování účetního záznamu podle této vyhlášky se pro potřeby jeho přenosu považuje za podpis účetního záznamu obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě podle § 33a odst. 3 zákona; povinnost připojit podpisový záznam k účetnímu záznamu podle zákona nebo jiného právního předpisu není tímto dotčena.

(2) U přenášených účetních záznamů, hesel a šifrovacích klíčů zabezpečí vybrané účetní jednotky i správce centrálního systému účetních informací státu, aby nedošlo k neoprávněnému nakládání s nimi jinou osobou nebo k jinému zneužití. Přenášené účetní záznamy jsou uchovávány na datových nosičích v zašifrovaném tvaru.

(3) Vybraná účetní jednotka zajistí technické prostředky potřebné k zajištění zašifrovaného předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu.

(4) Požadavky na proces zašifrování a dešifrování jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(5) Správce centrálního systému účetních informací státu zajišťuje šifrovací klíče, hesla a dokumentaci procesů a předávání šifrovacích klíčů, hesel a dalších dat potřebných pro zajištění zašifrovaného přenosu účetních záznamů vybraným účetním jednotkám.
Organizační požadavky zabezpečení účetních záznamů a jiných dat určených k přenosu

§ 15

(1) Osobou zodpovědnou za přenos dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu (dále jen „zodpovědná osoba“) může být pouze fyzická osoba, kterou jmenuje vybraná účetní jednotka.

(2) Vybraná účetní jednotka předá správci centrálního systému účetních informací státu jméno, příjmení, kontaktní údaje, emailovou adresu a funkci zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby.

(3) Zodpovědné osobě jsou správcem centrálního systému účetních informací státu předány hesla, šifrovací klíče a další technické údaje. Hesla a šifrovací klíče jsou vytvářeny a předávány tak, aby zajistily jednoznačnou a průkaznou identifikaci zodpovědné osoby a jejich použití pouze touto zodpovědnou osobou.

(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zruší hesla, šifrovací klíče a další technické údaje zodpovědných osob nebo náhradních zodpovědných osob, které do půl roku od obdržení hesla, šifrovacího klíče a dalších technických údajů nedokončí proces registrace zodpovědných osob nebo náhradních zodpovědných osob.

(5) Náhradní zodpovědná osoba zajišťuje na základě jmenování vybrané účetní jednotky činnosti stanovené zodpovědné osobě. Vybraná účetní jednotka může vymezit skupinu účetních záznamů, pro které jmenuje náhradní zodpovědnou osobu; neučiní-li tak, má se za to, že náhradní zodpovědná osoba je jmenována pro přenos všech dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu. Náhradní zodpovědnou osobou může být pouze fyzická osoba.

(6) Vybraná účetní jednotka oznámí správci centrálního systému účetních informací státu bezprostředně změny o jmenování zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby.

(7) V případě přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle § 5 odst. 4 písm. b) a § 5 odst. 5 písm. b) se použijí ustanovení této vyhlášky týkající se zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby přiměřeně pro krajský úřad příslušného kraje.

(8) V případě technologického, bezpečnostního nebo operativního organizačního opatření může správce centrálního systému účetních informací státu provést změnu v registraci zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby mimo postup uvedený v příloze č. 7. O takovémto postupu správce centrálního systému účetních informací státu neprodleně informuje dotčenou vybranou účetní jednotku a dotčenou zodpovědnou osobu nebo náhradní zodpovědnou osobu.

§ 16

(1) V případě, že hrozí zneužití přenášených účetních záznamů nebo jiných přenášených dat, oznámí vybraná účetní jednotka bezprostředně tuto skutečnost správci centrálního systému účetních informací státu prostřednictvím zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby.

(2) Správce centrálního systému účetních informací státu realizuje změny v přístupech do systému centrálního systému účetních informací státu a změny v údajích zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby nejpozději do jednoho pracovního dne od oznámení těchto skutečností vybranou účetní jednotkou.

§ 17
Osobní přístupové kódy

(1) Osobní přístupové kódy tvoří komplex bezpečnostních prvků sloužících k utajení zabezpečeného šifrovaného přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu. Osobní přístupové kódy sděluje správce centrálního systému účetních informací státu výhradně zodpovědné osobě nebo náhradní zodpovědné osobě.

(2) Osobním přístupovým kódem je

a) přístupový dekódovací kód určený k dekódování

1. přístupového jména a hesla podle písmen c) a d) a

2. šifrovacích klíčů podle písmene b),

b) symetrický AES klíč určený k zašifrování nebo dešifrování dat přenášených mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu v otevřeném tvaru,

c) přístupové jméno určené pro připojení k centrálnímu systému účetních informací státu v otevřeném tvaru,

d) heslo určené pro připojení k centrálnímu systému účetních informací státu v otevřeném tvaru,

e) heslo pro telefonickou autorizaci zodpovědné osoby určené pro telefonickou komunikaci zodpovědné osoby a správce centrálního systému účetních informací státu,

f) vstupní osobní heslo určené pro zpřístupnění údajů potřebných k automatizovanému přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu a

g) vstupní osobní heslo pro uložení určené pro ukládání osobních přístupových kódů podle § 21 odst. 2.

(3) Zodpovědná osoba a náhradní zodpovědná osoba u osobních přístupových kódů zabezpečí, aby nedošlo k jejich zneužití.

(4) Způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám a náhradním zodpovědným osobám stanoví správce centrálního systému účetních informací státu v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 18
Bližší požadavky na informační systémy, technické prostředky a přenos dat

(1) Při přenosu účetních záznamů a jiných dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu jsou použity předepsané komunikační protokoly. Zadávání osobních přístupových kódů nezbytných pro připojení ke komunikačnímu serveru centrálního systému účetních informací státu a zahájení přenosu dat provádí zodpovědná osoba bezprostředně před zahájením přenosu dat.

(2) Technický prostředek určený k přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu musí být technicky a technologicky zabezpečen tak, aby

a) neoprávněná osoba nemohla ani při vynaložení značného úsilí získat osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru v průběhu jejich zadávání zodpovědnou osobou nebo bezprostředně po jejich zadání nebo získat takové informace, ze kterých je možné osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) odvodit,

b) bezprostředně po ukončení přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a komunikačním serverem centrálního systému účetních informací státu byly osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru odstraněny ze všech paměťových médií technického prostředku určeného k přenosu dat, aby nebylo možno tyto osobní přístupové kódy zpětně načíst či rekonstruovat,

c) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) nebyly v otevřeném tvaru přístupné ostatním aplikacím, které mohou být spuštěny nad operačním systémem technického prostředku využívaném vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi ní a centrálním systémem účetních informací státu a které by potenciálně mohly umožnit osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru získat, zkopírovat nebo jinak zcizit nebo získat takové informace, ze kterých je možné osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) odvodit, a

d) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) nebyly v otevřené formě přístupné ostatním technickým prostředkům nebo zařízením, pokud je s nimi technický prostředek využívaný vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu propojen tak, že mezi nimi může docházet k automatickému přenosu dat bez použití dalších přenosových médií.

(3) Pokud probíhá přenos dat mezi vybranou účetní jednotkou a komunikačním serverem centrálního systému účetních informací státu automatizovaně, je přípustné osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) uložit v elektronické podobě na datovém médiu při současném splnění těchto požadavků:

a) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) jsou uloženy na datovém médiu umožňujícím přístup k výše uvedeným údajům v otevřeném tvaru, zejména načtení údajů z média v otevřeném tvaru, výhradně po zadání správného vstupního osobního hesla,

b) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) uložené na datovém médiu jsou dočasně nebo trvale znepřístupněny v případě, že vybraná účetní jednotka bezprostředně po sobě devětadevadesátkrát zadá nesprávné vstupní osobní heslo,

c) datové médium buď tvoří součást technického prostředku využívaného vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu, nebo je s ním přímo propojeno odděleným datovým kanálem, který musí být zabezpečen proti neautorizovanému načtení osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru odposlechnutím datové komunikace, a

d) datové médium je zabezpečeno proti neautorizovanému načtení osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru v případě neoprávněného pokusu o načtení těchto osobních přístupových kódů datovou komunikací nebo při fyzickém vniknutí dovnitř média, například sejmutím krytu média nebo mechanickým poškozením média.

(4) Požadavky na vstupní osobní hesla stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce.

(5) Zašifrování souborů s účetními záznamy musí být provedeno šifrovacím algoritmem využívajícím symetrickou šifru splňující požadavky podle odstavce 6.

(6) Symetrická šifra využívá algoritmus Rijndael dle AES s tím, že délka klíče je 256 bitů. Požadavky na stupeň a metodu šifrování stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.

§ 19
Požadavky na předávání a přebírání dat, šifrovacích a dešifrovacích klíčů a manipulaci s těmito klíči

(1) Správce centrálního systému účetních informací státu předává vybraným účetním jednotkám datové soubory nezbytné pro předávání a přebírání dat podle této vyhlášky (dále jen „zajišťovací a identifikační soubory“). Název, formát, obsah, typ zajišťovacích a identifikačních souborů, způsob jejich předání uvede správce centrálního systému účetních informací státu v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

(2) Vybraná účetní jednotka potvrzuje správci centrálního systému účetních informací státu převzetí zajišťovacích a identifikačních souborů vyplněním a zasláním formuláře o potvrzení o přijetí zajišťovacích a identifikačních souborů po doplnění potvrzovacího kontrolního součtu podle § 20 odst. 5.

(3) Formulář o potvrzení o přijetí zajišťovacích a identifikačních souborů je uveden v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
Požadavky na předávání a přejímání přístupových kódů

§ 20

(1) Správce centrálního systému účetních informací státu předává zodpovědné osobě jmenované vybranou účetní jednotkou, případně náhradní zodpovědné osobě dokumenty obsahující osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. a) a e). Vybraná účetní jednotka poskytne zajišťovací a identifikační soubory zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě. Zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba pomocí těchto osobních přístupových kódů a zajišťovacích a identifikačních souborů předaných podle § 19 odst. 1 vygeneruje technickým prostředkem uvedeným v § 14 odst. 3 osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) a f).

(2) Přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a) je na vzoru formuláře kódů podle odstavce 4 vytištěn ve tvaru řetězce znaků a skládá se z kombinace číslic 0 až 9. Kombinace číslic mohou být pro přehlednost rozděleny do skupin a graficky odděleny mezerou nebo jiným znakem.

(3) Heslo pro telefonickou autorizaci podle § 17 odst. 2 písm. e) je na vzoru formuláře kódů podle odstavce 4 vytištěno ve tvaru řetězce znaků a skládá se z kombinace číslic 0 až 9 a písmen A až F. Kombinace znaků mohou být pro přehlednost rozděleny do skupin a graficky odděleny mezerou nebo jiným znakem.

(4) Formulář kódů podle odstavců 2 a 3 je uveden v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

(5) Postup při generování osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) stanoví příloha č. 12 k této vyhlášce.

§ 21

(1) Po převzetí a dekódování osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) zodpovědná osoba vytvoří technickým prostředkem uvedeným v § 14 odst. 3 potvrzovací kontrolní součet postupem stanoveným v příloze č. 13 k této vyhlášce. Tento potvrzovací kontrolní součet zodpovědná osoba doplní do formuláře o potvrzení o přijetí zajišťovacích a identifikačních souborů.

(2) Osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) jsou po ukončení procesu jejich dekódování buď zaznamenány v listinné podobě anebo uloženy na datovém médiu, které splňuje požadavky stanovené v § 18 odst. 4 a 5. Technický prostředek při ukládání osobních přístupových kódů podle věty první musí požadovat po příslušné zodpovědné osobě zadání vstupního osobního hesla.

(3) Informace požadované po vybrané účetní jednotce stanoví příloha č. 14 k této vyhlášce.

(4) Na základě požadavku vybrané účetní jednotky podle odstavce 2 předá správce centrálního systému účetních informací státu vybrané účetní jednotce zajišťovací a identifikační soubory. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. a), c) a e).

§ 22
Požadavky na technický prostředek ke generování osobních přístupových kódů a jejich případnému přenosu či uložení

Technický prostředek použitý ke generování osobních přístupových kódů a jejich případnému přenosu či uložení musí být zabezpečen tak, aby splňoval požadavky stanovené v § 18 odst. 3 a 4.

ČÁST TŘETÍ
PŘEDÁVÁNÍ FINANČNÍCH ÚDAJŮ

§ 23
Obecně k předávání finančních údajů

(1) Správci kapitol, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní fondy, územní samosprávné celky, Regionální rady regionů soudržnosti a dobrovolné svazky obcí sestavují a předávají do centrálního systému účetních informací státu pro potřeby státu též finanční výkazy a doplňující údaje (dále jen „finanční údaje“) podle jiného právního předpisu2).

(2) Pro formát, strukturu, přenos, zabezpečení, rozsah a četnost předávání finančních údajů se použijí ustanovení části druhé obdobně, pokud nestanoví část třetí nebo jiný právní předpis2) jinak.

(3) Pro předávání finančních údajů obcí a dobrovolných svazků obcí se použije § 5 odst. 4 a 6 obdobně, pokud nestanoví jiný právní předpis2) jinak.

§ 24
Termíny předávání finančních údajů

(1) Účetní jednotky podle § 23 odst. 1 sestavují a předávají finanční údaje ve formalizované datové dávce, a to v termínech stanovených jiným právním předpisem2).

(2) Rozsah jednotlivých finančních údajů a jejich vzory stanoví jiný právní předpis2).

ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY PRO TECHNICKÉ A SMÍŠENÉ FORMY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
Úvodní ustanovení

§ 26

(1) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznam.

(2) V případě převodu podle odstavce 1 účetní jednotka zajistí, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě.

(3) Provedení postupu podle odstavce 2 se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný.

(4) Provedení postupu podle odstavce 2 může účetní jednotka prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního záznamu žádnou z osob, které s převedeným záznamem pracují, se u účetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr nebo archiválii podle jiného právního předpisu3), nevyžaduje předložení účetního záznamu v původní formě.

(5) Účetní záznam v technické nebo smíšené formě se skartačními znaky „A“ nebo „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky musí být ve formátu, který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následnou čitelnost pro fyzickou osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit, převede takové účetní záznamy do listinné formy odpovídající době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před jejich zařazením do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamy přijatými účetní jednotkou v technické, případně smíšené formě, u účetních záznamů obsahujících elektronický podpis včetně průkazného potvrzení v listinné formě o platnosti elektronického podpisu v době přijetí účetního záznamu.

(6) Účetní jednotka zajistí, aby disponovala účetními záznamy, kterými se dokládá forma vedení účetnictví.

§ 27

Požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů upravené touto vyhláškou se týkají

a) účetních záznamů vzniklých převodem z jedné formy do jiné,

b) účetních záznamů, u kterých se doplněním informace na účetní záznam změní jejich forma,

c) účetních záznamů vytvořených technickými prostředky a

d) přidělení jednoznačné identifikace k účetním záznamům tak, aby byly splněny podmínky srozumitelnosti účetnictví a podmínky jednoznačnosti obsahu účetních záznamů.
Požadavky při vzniku technických, případně smíšených forem účetního záznamu

§ 28

Požadavky a podmínky při vzniku účetních záznamů upravené touto vyhláškou se vztahují na případy

a) smíšeného účetního záznamu doplněním informace a

b) účetního záznamu v technické formě technologií na bázi optického rozpoznání písma, případně rozpoznání čárového kódu.

§ 29

Doplněním informace v technické formě, která je pro fyzickou osobu nečitelná, na účetní záznam v listinné formě vzniká účetní záznam ve smíšené formě. Při doplnění informace na účetní záznam musí být splněny podmínky podle § 33 odst. 7 zákona.

§ 30

(1) Převodem účetního záznamu v listinné nebo smíšené formě s využitím technologie na bázi optického rozpoznání písma vzniká nový účetní záznam v technické formě.

(2) Účetní záznam podle odstavce 1 se převede za použití snímacího zařízení. Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.

(3) Účetní záznam převedený podle odstavce 1 může být současně nebo následně zpracován technologiemi na bázi optického rozpoznání písma, případně rozpoznání čárového kódu. Účetní jednotka zajistí, aby obsah původního účetního záznamu v listinné, případně smíšené formě byl shodný s obsahem účetního záznamu v technické formě, a připojí k takto získanému účetnímu záznamu podpisový záznam.

§ 31

(1) Účetní záznam v technické formě a ve formátu, který umožňuje jeho zpracování pomocí technologií na bázi optického rozpoznání písma, případně rozpoznání čárového kódu, může být zpracován touto technologií tak, že vznikne nový účetní záznam v technické, případně smíšené formě.

(2) Účetní jednotka zajistí, aby obsah původního účetního záznamu byl shodný s obsahem účetního záznamu v technické, případně smíšené formě, a připojí k takto získanému účetnímu záznamu podpisový záznam.

§ 32

Pro účely průkaznosti účetního záznamu převedeného podle § 34 a 36 uchová účetní jednotka společně s novým účetním záznamem původní účetní záznam v listinné, technické, případně smíšené formě.

§ 33
Převod účetního záznamu z listinné formy do účetního záznamu v technické formě

Převod účetního záznamu v listinné formě do účetního záznamu v technické formě se provádí za použití snímacího zařízení. Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.

§ 34
Převod účetního záznamu z listinné formy do účetního záznamu ve smíšené formě

(1) Účetní záznam ve smíšené formě může též vzniknout převodem části účetního záznamu do technické formy.

(2) V tomto případě se převod části účetního záznamu v listinné formě do technické části účetního záznamu ve smíšené formě provádí za použití snímacího zařízení. Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.

(3) Nový účetní záznam ve smíšené formě tvoří původní účetní záznam v listinné formě a k němu připojený účetní záznam v technické formě vzniklý převodem části účetního záznamu v listinné formě. V těchto případech účetní záznam v původní formě i účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.

§ 35
Převod účetního záznamu z technické formy neobsahující podpisový záznam do účetního záznamu v listinné formě

(1) Převod účetního záznamu v technické formě bez podpisového záznamu do účetního záznamu v listinné formě se provádí za použití výstupního zařízení.

(2) Výstupní zařízení musí umožňovat záznam na analogový nosič způsobem zaručujícím jeho neměnnost a čitelnost.

§ 36
Převod účetního záznamu z technické formy neobsahující podpisový záznam do účetního záznamu ve smíšené formě

(1) Převod části nebo celého účetního záznamu v technické formě do účetního záznamu ve smíšené formě se provádí za použití výstupního zařízení.

(2) Výstupní zařízení musí umožňovat záznam na analogový nosič způsobem zaručujícím jeho neměnnost a čitelnost.

(3) Nový účetní záznam ve smíšené formě tvoří původní účetní záznam v technické formě a k němu připojený účetní záznam v listinné formě vzniklý převodem části nebo celého účetního záznamu v technické formě. V těchto případech účetní záznam v původní formě i účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.

§ 37
Převod účetního záznamu v technické formě s podpisovým záznamem do účetního záznamu v listinné formě

Pro převod účetního záznamu v technické formě s podpisovým záznamem do účetního záznamu v listinné formě se použije autorizovaná konverze dokumentů4).

§ 38
Převod účetního záznamu v technické formě s podpisovým záznamem do účetního záznamu ve smíšené formě

(1) Pro převod části nebo celého účetního záznamu v technické formě do účetního záznamu ve smíšené formě se použije autorizovaná konverze dokumentů4).

(2) Nový účetní záznam ve smíšené formě tvoří původní účetní záznam v technické formě a k němu připojený účetní záznam v listinné formě vzniklý autorizovanou konverzí dokumentů části nebo celého účetního záznamu v technické formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.

§ 39
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě

(1) Pro převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě se použije pro část účetního záznamu v technické formě výstupní zařízení.

(2) Výstupní zařízení musí umožňovat záznam na analogový nosič způsobem zaručujícím jeho neměnnost a čitelnost.

(3) Nový účetní záznam v listinné formě pak tvoří část původního účetního záznamu v listinné formě a nový účetní záznam vzniklý převodem technické části původního účetního záznamu ve smíšené formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.

§ 40
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě

(1) Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě se provádí pro listinnou část účetního záznamu ve smíšené formě za použití snímacího zařízení.

(2) Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.

(3) Výslednou technickou formu účetního záznamu tvoří část původního účetního záznamu v technické formě a nový účetní záznam vzniklý převodem z části původního účetního záznamu v listinné formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.

(4) V případě účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam a která je uchována výstupním tiskovým zařízením na analogovém nosiči, například štítek s čárovým kódem, může účetní jednotka provést převod podle § 36. Zároveň musí být splněna podmínka, že informace obsažená na smíšeném účetním záznamu v části záznamu v technické formě bude zachována i v novém účetním záznamu vzniklém převodem z původního účetního záznamu v technické formě.

§ 41
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě

(1) Pro převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě se použije autorizovaná konverze dokumentů4).

(2) Výslednou listinnou formu pak tvoří část původního účetního záznamu v listinné formě a nový účetní záznam vzniklý autorizovanou konverzí z části původního účetního záznamu v technické formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.

§ 42
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě

(1) Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě se pro listinnou část účetního záznamu ve smíšené formě provádí za použití snímacího zařízení.

(2) Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.

(3) Výslednou technickou formu účetního záznamu tvoří část původního účetního záznamu v technické formě a nový účetní záznam vzniklý převodem z části původního účetního záznamu v listinné formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.

(4) K novému účetnímu záznamu v technické formě se připojí podpisový záznam osoby odpovědné za převod.

§ 43
Obecné požadavky při převodu účetního záznamu

(1) Účetní záznam v listinné formě do účetního záznamu v technické formě převádí účetní jednotka pouze v případě, že u převáděných účetních záznamů je zajištěna podmínka neměnnosti a trvalosti.

(2) Pokud není barva v účetním záznamu nositelem obsahu nebo jeho části, je možné převádět účetní záznam černobíle. V opačném případě se převádí barevně.

(3) U účetních záznamů převáděných z listinné formy do technické formy pomocí skeneru bezodkladně po provedení převodu účetního záznamu posoudí účetní jednotka pohledovou kontrolou čitelnost celé plochy převedeného záznamu. Nejsou-li některé části záznamu čitelné, je možné provést nový převod záznamů s pozměněným nastavením parametrů technického zařízení, případně jinou technologií.

(4) Převod účetního záznamu nesmí způsobit nejednoznačnost obsahu.

(5) Při převodu účetních záznamů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, které obsahují podpisový záznam, lze kromě autorizované konverze dokumentů použít i jinou metodu.

(6) Použitá metoda musí splňovat podmínku, že bude možné nezávisle na sobě určit odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly podpisové záznamy přiloženy, a to jak u původního účetního záznamu, tak i u záznamu vzniklého převodem.

ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 44
(1) Ustanovení této vyhlášky se poprvé použijí v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak.
(2) Účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) (účetní závěrka) předávají organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, státní fondy a Pozemkový fond České republiky do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2010 ve stavu k 31. březnu 2010, a to nejpozději do 20. dubna 2010.
(3) Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a příspěvkové organizace zřizované obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji předávají účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) (účetní závěrka) do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2010 ve stavu k 31. březnu a k 30. červnu 2010, a to nejpozději do 20. července 2010.
(4) Účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. b) a c) (pomocný konsolidační přehled a ostatní pomocné konsolidační informace) předávají vybrané účetní jednotky do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2011 ve stavu k 31. prosinci 2010, a to nejpozději do 31. srpna 2011, s výjimkou vybraných účetních jednotek, které jsou součástí dílčího konsolidačního celku podle jiného právního předpisu konsolidující účetní jednotky státu Ministerstva financí.
(5) Operativní účetní záznamy podle § 3 odst. 2 předávají organizační složky státu a státní fondy do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2010 ve stavu k 30. červnu 2010, a to nejpozději do 20. července 2010.

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 45
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Společná a přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 434/2010 Sb. Čl. II
1. Vybrané účetní jednotky ode dne účinnosti této vyhlášky nepoužijí ustanovení § 44 odst. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb.
2. Vybrané účetní jednotky uvedené v § 5 odst. 2 vyhlášky č. 383/2009 Sb. nesestavují a nepředávají do centrálního systému účetních informací státu operativní účetní záznamy ve stavu k 31. prosinci 2010.
3. Vybrané účetní jednotky postupují podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, poprvé při předávání konsolidačních účetních záznamů číslo 1 až 4 ve stavu ke dni 31. prosince 2010.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 437/2011 Sb. Čl. II
1. Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období počínajícím 1. ledna 2012.
2. První předávání účetních záznamů podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, provádí vybrané účetní jednotky ve stavu k 30. červnu 2012, a to ve lhůtě do 31. července 2012.
3. V účetním období roku 2012 vybrané účetní jednotky nemusejí vykázat počáteční a koncové stavy v účetních záznamech podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, sestavovaných k 30. červnu 2012 a k 30. září 2012; počáteční stav nemusejí tyto vybrané účetní jednotky vykázat též k 31. 12. 2012.
4. V účetním období roku 2012 nepředávají účetní záznamy podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, též obce, jejichž počet obyvatel je k 1. lednu 2011 menší než 3000 a příspěvkové organizace, jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují k 31. prosinci 2010 nebo k 30. září 2011 výši 100000000 Kč.
5. V účetním období roku 2013 nepředávají účetní záznamy podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, též obce, jejichž počet obyvatel je k 1. lednu 2012 menší než 1500, a příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují k 31. prosinci 2011 nebo k 31. prosinci 2012 výši 20000000 Kč.
6. Organizační složky státu a státní fondy nesestavují a nepředávají do centrálního systému účetních informací státu operativní účetní záznamy ve stavu k 31. prosinci 2011.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 461/2012 Sb. Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2013 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 472/2013 Sb. Čl. II
1. Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující body jinak.
2. Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky za účetní období roku 2012 a mimořádné účetní závěrky s rozvahovým dnem v průběhu roku 2012 podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky předává účetní jednotka ve lhůtě stanovené v příloze č. 3 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky pro předávání řádné účetní závěrky za rok 2013.
3. V případě sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 1 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v účetním období roku 2014 použije účetní jednotka vzor částí Pomocného analytického přehledu podle § 3a odst. 3 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky, označený jako „VZOR pro rok 2014“ v příloze č. 2a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky.

Ministr: Ing. Janota v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Formát elektronicky předávaných údajů
Obecné zásady struktury a formát předávaných údajů
Soubory účetních záznamů předávaných mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu obsahují záhlaví souboru, která obsahuje základní identifikační údaje o souboru jako takovém, o vybrané účetní jednotce, a další nezbytně nutné identifikační údaje. Soubory dále obsahují vlastní obsah souboru, který se skládá z jednotlivých předávaných informací mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu. Soubory jsou zakončeny zápatím, které stanoví jednoznačnou identifikaci celistvosti přenášeného účetního záznamu a další informace nutné pro zabezpečení souboru. Soubory jsou ve tvaru přenosových vět ve formátu XML. Soubor vždy musí být zakončen tak, aby .XML soubor na konci (jako poslední dva znaky) obsahoval CR LF, tj. 0x0D a 0x0A. Soubory XML musí být v kódování dle UTF-8.
Základními částmi přenosové věty jsou:
a) záhlaví, které stanoví nejméně nezaměnitelnou identifikaci účetního záznamu a další identifikační údaje o obsahu účetního záznamu a účetní jednotce, která jej vytvořila,
b) obsah, který obsahuje zejména přenášenou informaci (záznam) a má různou strukturu podle typu souboru; v části obsah je vždy obsažen alespoň jeden záznam a
c) zápatí, které stanoví nejméně nezaměnitelnou identifikaci pro zajištění celistvosti přenášeného účetního záznamu, pravidla pro část obsahující kontrolní a bezpečnostní údaje.
Účetní záznamy předávané mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu se navrhují tak, aby odpovídaly pravidlům pro standardizované datové prvky podle vyhlášky č. 469/2006 Sb., o informačním systému o datových prvcích.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Formáty účetních záznamů v technické formě a výstupní formáty snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy

1. Formáty účetních záznamů v technické formě :

a. PDF (Portable Document Formát) verze 1.3 a vyšší nebo PDF/A (Portable Dokument Formát/Archive),

b. XML,

c. PNG (Portable Network Graphic) dle standardu ISO/IEC 15948:2004,

d. JPEG (Joint Photographic Experts Group).

2. Parametry snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy:

a. rozlišení snímání nejméně 300 x 300 dpi,

b. barevná hloubka nejméně 24 bitů nebo 256 stupňů šedi, jde-li výlučně o černobílé převádění.

Příloha č. 2a k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Vzor pro rok 2014

Pomocný analytický přehled

Část I: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech



Část II: Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost



Část III: Vybrané výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost



Část IV: DNHM a DHM - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část V: Zásoby - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část VI: Pohledávky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část VII: Závazky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část VIII: Ostatní aktiva - typy změn trn. straně Ml) a D vybraných rozvahových úctu



Část IX: Jmění účetní jednotky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část X: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva nebo partnerů transakce



Část XI: Vybrané náklady a výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost v členění podle jednotlivých partnerů transakce



Část XII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů transakce



Část XIII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva a partnerů transakce



Část XIV: Přehled! majetkových účasti a jejich změn



Část XV: Přehled podrozvahových účtů



Část XVI: Počáteční a koncové stavy na vybraných podrozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů podrozvahového účtu
Část XVII: Vysvětlení významných částek1}

Pomocný analytický přehled
Část I: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech
Část II: Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost
Část III: Vybrané výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost
Část IV: DNHM a DHM - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů
Část V: Zásoby - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část VI: Pohledávky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část VII: Závazky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část VIII: Ostatní aktíva - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtu



Část IX: Jmění účetní jednotky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů



Část X: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva nebo partnerů transakce



Část XI: Vybrané náklady a výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost v členění podle jednotlivých partnerů transakce



Část XII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů transakce



Část XIII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva a partnerů transakce



Část XIV: Přehled majetkových účastí a jejich změn



Část XV: Přehled podrozvahových účtů



Část XVI: Počáteční a koncové stavy na vybraných podrozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů podrozvahového účtu



Část XVII: Vysvětlení významných částek



Příloha č. 2b k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Termíny pro předávání Pomocného analytického přehleduČíslo výkazu	Název účetního záznamu	Četnost předávání účetního záznamu
30	Část I: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
31	Část II: Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
32	Část III: Vybrané výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
33	Část IV: DNM a DHM - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
34	Část V: Zásoby - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
35	Část VI: Pohledávky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
36	Část VII: Závazky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
37	Část VIII: Ostatní aktiva - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
38	Část IX: Jmění účetní jednotky -typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
39	Část X: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
40	Část XI: Vybrané náklady a výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost v členění podle jednotlivých partnerů transakce	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
41	Část XII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů transakce	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k31. 12. do 25. 2. následujícího roku
42	Část XIII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva a partnerů transakce	čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
 ročně, tj. ve stavu k31. 12. do 25. 2. následujícího roku


Poznámka:

Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou požadovány v jednotlivých částech Pomocného analytického přehledu, sestavuje jednotlivé části Pomocného analytického přehledu v agregované podobě způsobem stanoveným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Termíny pro předávání konsolidačních účetních záznamůČíslo výkazu	Název účetního záznamu	Četnost předávání účetního záznamu
1	Rozvaha	čtvrtletně - ve stavu k31.3.,30.6.,30.9.- mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k31.3.,30.6.,30.9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
2	Výkaz zisku a ztráty	čtvrtletně - ve stavu k31.3.,30.6.,30.9.- mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k31.3.,30.6.,30.9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
3	Přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu	ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k31.3.,30.6.,30.9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
4	Příloha	čtvrtletně - ve stavu k31. 3.,30. 6.,30.9. - mezitímní účetní závěrka, a to 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
5	Pomocný konsolidační přehled k účetní závěrce	ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 5. následujícího roku
6	Výkaz majetku a závazků za dílčí konsolidační celek státu	ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31.7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31.12., a to do 30.9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy
7	Výkaz nákladů a výnosů za dílčí konsolidační celek státu	ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy
8	Výkaz peněžních toků za dílčí konsolidační celek státu	ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy
9	Příloha účetního výkazu za dílčí konsolidační celek státu	ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy
10	Pomocný konsolidační přehled za dílčí konsolidační celek státu	ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy
11	Seznam účetních jednotek v souvislosti s dílčím konsolidačním celkem státu	ročně, tj. ve stavu k 31. 12. předcházejícího roku, a to do 15. 1. běžného roku


Poznámka:

Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Termíny pro předávání jiných účetních záznamůČíslo výkazu	Název účetního záznamu	Četnost předávání účetního záznamu
12	Vyžádaný primární účetní záznam z účetních knih	do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
12a	Vyžádaný soubor primárních účetních záznamů z účetních knih	do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
13	Vyžádaný jiný účetní záznam	do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
13a	Vyžádaný soubor jiných účetních záznamů	do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
14	Účetní záznamy o inventarizaci	do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
15	Vyžádaný konkrétní účetní doklad	do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
16	Vyžádaný seznam primárních účetních záznamů a účetních dokladů dle bližší specifikace	do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
16a	 Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací	v případě řádné účetní závěrky do 31. 7. roku následujícího po účetním období, za které je účetní závěrka schvalována; v případě mimořádné účetní závěrky do 3 měsíců od rozvahového dne


Poznámka:

Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Termíny pro předávání operativních účetních záznamůČíslo výkazu	Název účetního záznamu	Četnost předávání účetního záznamu
17	Soupis pohledávek	měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
18	Soupis závazků	měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
19	Soupis podmíněných pohledávek	měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
20	Soupis podmíněných závazků	měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
21	Peněžní prostředky	měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
22	Disponibilní majetek	měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce


Poznámka:

Soupis podmíněných pohledávek a podmíněných závazků se vztahuje k § 25 odst. 2 zákona. Disponibilní majetek se vztahuje k § 27 odst. 1 písm. h) zákona. Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou požadovány v jednotlivých částech soupisu pohledávek, soupisu závazků, soupisu podmíněných pohledávek a soupisu podmíněných závazků, sestavuje tyto operativní účetní záznamy v agregované podobě způsobem stanoveným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu. Pokud k příslušnému poslednímu dni kalendářního měsíce sestavuje vybraná účetní jednotka mezitímní účetní závěrku nebo řádnou účetní závěrku, předává operativní účetní záznamy v termínu pro předávání mezitímní účetní závěrky nebo řádné účetní závěrky. Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Operativní účetní záznamy k poslednímu dni kalendářního roku (za měsíc prosinec) a k poslednímu dni následujícího měsíce ledna předává vybraná účetní jednotka v termínu pro předání řádné účetní závěrky sestavované k poslednímu dni tohoto kalendářního roku.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Požadavky na proces zašifrování a dešifrování

1. Postup při zašifrování datových souborů za použití symetrického šifrovacího klíče

Všechny .XML soubory obsahující účetní záznamy zodpovědná osoba před předáním do centrálního systému účetních informací státu zašifruje.

Při zašifrování se postupuje následovně:

a) do každého jednotlivého .XML souboru je vložen (přidán na začátek) první řádek, který je tvořen „náhodným řetězcem 1“ s délkou 16 znaků,

b) na konec .XML datového souboru modifikovaného dle předchozího bodu, je vložen poslední řádek, který je tvořen „náhodným řetězcem 2“ s takovou délkou, aby celková délka zašifrovaného .XML souboru byla rovná násobku 16 byte.

c) datový .XML soubor se následně zašifruje algoritmem AES s délkou klíče 256 bitů, a to pomocí symetrického šifrovacího AES klíče dle § 17 odst. 2 písm. b) vyhlášky, mód (režim) šifrování Cipher Block Chaining (CBC), přičemž inicializačním vektorem je posloupnost 16-ti binárních číslic s hodnotou 0,

d) po zašifrování se datový .XML soubor převede do kódování Base64, změní se přípona na XM6 a v tomto tvaru je soubor připraven k odeslání do centrálního systému účetních informací státu.

Poznámka: Detailní popis metody Šifrování CBC je uveden na http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-38a/sp800-38a.pdf.

2. Postup při dešifrování datových souborů za použití symetrického šifrovacího klíče

Při dešifrování datových souborů za použití symetrického šifrovacího klíče .XML se soubory předané vybrané účetní jednotce z centrálního systému účetních informací státu po uskutečnění přenosu dešifrují.

Při dešifrování se postupuje následovně:

a) datový soubor s příponou .XM6 soubor se převede z kódování Base64, do binárního kódu,

b) převedený datový soubor se následně dešifruje algoritmem AES s délkou klíče 256 bitů, a to pomocí symetrického šifrovacího AES klíče podle § 17 odst. 2 písm. b) vyhlášky, mód (režim) šifrování Cipher Block Chaining (CBC), přičemž inicializačním vektorem je posloupnost 16-ti binárních číslic s hodnotou 0,

c) změní se přípona dešifrovaného souboru na .XML

d) ze souboru se odstraní (vymaže) první a poslední řádek - odstraní se náhodné řetězce 1 a 2.

Poznámka: Detailní popis metody dešifrování CBC je uveden na http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-38a/sp800-38a.pdf.

Poznámka: Vymezení pojmů použitých v této tabulce a odkazy jsou uvedeny v příloze Č. 13 k této vyhlášce.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám a náhradním zodpovědným osobám

1. Statutární orgán účetní jednotky nebo osoba jím určená zašle správci centrálního systému účetních informací státu informace požadované po vybrané účetní jednotce stanovené v příloze č. 14 k této vyhlášce prostřednictvím formuláře uveřejněného správcem centrálního systému účetních informací státu.

2. Správce centrálního systému účetních informací státu vygeneruje zajišťovací a identifikační soubory podle přílohy č. 12 k této vyhlášce zodpovědným osobám, případně náhradním zodpovědným osobám. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle prostřednictvím informačního systému datových schránek zprávu účetní jednotce (v případě, že účetní jednotka nemá zřízenu datovou schránku, tak jiným způsobem) pouze při registraci první zodpovědné osoby, případně náhradní zodpovědné osoby k dané účetní jednotce nebo na vyžádání vyplněním bodu 6 v registračním formuláři. Zpráva obsahuje přístupové kódy (přihlašovací jméno a heslo).

3. Účetní jednotka se pomocí údajů podle bodu 2 přihlásí k centrálnímu systému účetních informací státu a stáhne zajišťovací a identifikační soubory, které předá zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě.

4. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle každé zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě, listovní zásilku v chráněné obálce zajišťující, aby informace v ní obsažené nemohla zneužít třetí osoba; tato obálka obsahuje informace popsané v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

5. Zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba odemkne předepsaným způsobem pomocí zaslaných informací popsaných v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu přihlašovací údaje a šifrovací klíč (klíče) a prostřednictvím svého programového vybavení vygeneruje kontrolní součet. Kontrolní součet zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba předá účetní jednotce, která zašle příslušný formulář správci centrálního systému účetních informací státu způsobem popsaným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.

6. Správce centrálního systému účetních informací státu aktivuje přístupy zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě dané účetní jednotky, která zaslala potvrzení podle bodu 5 se správným kontrolním součtem.

7. Při žádosti účetní jednotky o změnu zodpovědné osoby či náhradní zodpovědné osoby se body 1 až 6 použijí obdobně.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Požadavky na vstupní osobní heslaHeslo znakové	Heslo číslicové
a) minimální délka hesla je 8 znaků, pokud je použita kombinace číslic a písmen,
 b) povolena jsou písmena „A..Z“ a číslice „0..9“
 c) metoda ověření hesla musí být „necitlivá“ na záměnu malých a velkých písmen, tj. záměna malých a velkých písmen je ignorována,
 d) znaky, ze kterých se sestává heslo, musejí být náhodně vygenerované, heslo musí obsahovat minimálně 2, maximálně 5 číslic a všechny číslice se nesmějí vyskytovat na pozicích, které spolu navzájem sousedí,
 e) pro znaky použité v heslu platí analogická kritéria uvedená ve sloupci u hesla číslicového pod písmeny i) a j),
 f) písmena použitá v hesle nesmějí tvořit srozumitelné slovo v českém či anglickém jazyce, i kdyby toto slovo bylo „proloženo“ číslicemi případně slovo napsáno v obráceném pořadí (odzadu),	g) minimální délka 12 číslic, pokud se heslo sestává výhradně z číslic,
 h) číslice, ze kterých se skládá heslo, musejí být náhodně vygenerované,
 i) heslo, nesmí být tvořeno z dvou nebo více opakujících se posloupností číslic nebo jedné či několika skupin shodných číslic,
 j) heslo nesmí být tvořeno z jedné či několika shodných číselných řad, kde jsou snadno odvoditelné vazby mezi jednotlivými členy číselných řad,
 k) heslo nesmí být složeno z číselných řad nebo jejich částí, které jsou snadno zjistitelné vzhledem k zodpovědné osobě (například údaje odvozené od data narození vlastního či rodinných příslušníků, rodná čísla atd.).


Příloha č. 9 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.

Požadavky na stupeň a metodu šifrovánípro zašifrování souborů se použije symetrická šifra Rijndael dle AES
 FIPS 197 Nov 2001 Advanced Encryption Standard - viz (http://csrc.nist.gov/publications/fips/fips197/fips-197.pdf) csrc.nist.gov přičemž délka klíče je 256 bitů


Příloha č. 12 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Postup při generování osobních přístupových kódů
1) Vymezení pojmů
a) binární číslicí se dále rozumí jeden osmibitový byte, tj. celé číslo v rozsahu intervalu dekadicky,
b) řetězcem znaků se dále rozumí posloupnost binárních číslic v intervalu dekadicky, které reprezentují znaky v kódování ASCII (dále jen „znaky“). Posloupnost je zakončena znaky [CR] [LF] dle tabulky ASCII, tj. hodnotami 13 dekadicky a 10 dekadicky (dále jen „ukončení řetězce“),
c) „náhodný řetězec“ se dále rozumí řetězec znaků, kde jednotlivé znaky jsou vytvořeny náhodně pomocí generátoru pseuodonáhodných čísel. Metoda generování náhodných čísel je popsána v http://csrc.nist.gov/, sekce “Random number generation“,
d) délkou řetězce znaků se rozumí celkový počet znaků, ze kterých je řetězec znaků složen, přičemž ukončení řetězce není do údaje délka započítáno.
2) Zodpovědná osoba pomocí přístupového dekódovacího kódu podle § 17 odst. 2 písm. a) dekóduje níže popsaným postupem osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) až d).
3) Přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a) je přímo dešifrovacím klíčem algoritmu AES s délkou šifry 256 bitů, mód (režim) šifrování Electronic Codebook (ECB), přičemž znaky reprezentují dešifrovací klíč vyjádřený v hexadecimálním tvaru. Dešifrovací klíč se aplikuje na všechny zajišťovací a identifikační soubory zaslané na datovém médiu, které jsou uloženy v zašifrovaném tvaru.
Detailní popis metody šifrování ECB je uveden na http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-38a/sp800-38a.pdf.
4) Pomocí zaslaného přístupového dekódovacího kódu podle § 17 odst. 2 písm. a) se dešifrují následující datové soubory:
Název souboru: AESKEY_C.TXT
Název souboru: LOGIN_C.TXT
Název souboru: PASSWD_C.TXT
5) Detailní struktura a metoda dešifrování výše uvedených souborů:
Soubor: AESKEY_C.TXT
Obsahem souboru je jeden znakový řetězec v kódování Base64, který není zakončen žádným dalším znakem.
Postup při dešifrování souboru:
a) obsah souboru se převede z kódování Base64 do binárního tvaru. Výsledkem převodu je posloupnost 32 binárních číslic (tj. celková délka datového bloku po převodu činí 256 bitů),
b) na výše uvedenou posloupnost 32 binárních číslic se aplikuje dešifrovací algoritmus AES dle bodu 3), přičemž jako dešifrovací 256 bitový klíč se použije přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a),
c) výsledkem výpočtu dle předcházejícího bodu je posloupnost 32 8 bitových číslic, která je přímo 256 bitovým šifrovacím a dešifrovacím klíčem algoritmu AES dle § 17 odst. 2 písm. b).
Soubor: LOGTN_C.TXT
a) obsah souboru se převede z kódování Base64 do binárního tvaru. Výsledkem převodu je posloupnost 16-ti binárních číslic (tj. celková délka datového bloku po převodu činí 128 bitů),
b) na výše uvedenou posloupnost 16-ti binárních číslic se aplikuje dešifrovací algoritmus AES dle bodu 3), přičemž jako dešifrovací 256 bitový klíč se použije přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a),
c) výsledkem výpočtu dle předcházejícího bodu je řetězec znaků, který vybraná účetní jednotka použije jako přihlašovací jméno pro přihlášení ke komunikačnímu serveru centrálního systému účetních informací státu. Znaky následující za ukončením řetězce se ignorují.

Soubor: PASSWD_C.TXT
a) obsah souboru se převede z kódování Base64 do binárního tvaru. Výsledkem převodu je posloupnost 16-ti binárních číslic (tj. celková délka datového bloku po převodu činí 128 bitů),
b) na výše uvedenou posloupnost 16-ti binárních číslic se aplikuje dešifrovací algoritmus AES dle bodu 3), přičemž jako dešifrovací 256 bitový klíč se použije přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a),
c) výsledkem výpočtu dle předcházejícího bodu je řetězec znaků, který vybraná účetní jednotka použije jako přihlašovací jméno pro přihlášení ke komunikačnímu serveru centrálního systému účetních informací státu. Znaky následující za ukončením řetězce se ignorují.Poznámka: Plné specifikace pro kódování Base64 jsou obsažené v RFC 1421 a RFC 2440.

http://www.ietf.org/rfc/rfc1421.txt
http://www.ietf.org/rfc/rfc2440.txt
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Postup při vytvoření potvrzovacího kontrolního součtu
Po ukončení procesu dešifrování souborů dle této tabulky se sestaví zpráva složená ze souborů UJEID.TXT, DATNAR.TXT, JMEZO.TXT, PRIZO.TXT, zaslaných podle § 19 odst. 1, ke kterým se připojí osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) v otevřeném tvaru (ve výše uvedeném pořadí souborů a kódů), obsah souborů i osobních přístupových kódů se interpretuje jako binární číslice, obsah zprávy se doplní znaky 0x00 na celistvý násobek 512 bitů a ze zprávy se vypočte pomocí algoritmu SHA256 kontrolní hash (kontrolní součet).
Kontrolní součet se převede do hexadecimálního tvaru (tj. do tvaru řetězce s celkovou délkou 64 hexadecimálních znaků), který zodpovědná osoba zašle centrálnímu systému účetních informací státu s použitím vzoru formuláře dle přílohy 10) (kontrolní součet se uvede v řádce „doplňující údaje“).

Poznámka:
Plná specifikace algoritmu SHA-256 je uvedena v FIPS PUB 180-2
http://csrc.nist.gov/publications/fips/fips180-2/fips180-2.pdf
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Informace požadované po vybrané účetní jednotce v rámci registrace zodpovědných a náhradních zodpovědných osob
1. Identifikace vybrané účetní jednotky: Název účetní jednotky, identifikační číslo, adresa sídla, doručovací adresa, telefon, e-mail, fax, identifikátor datové schránky, jméno a příjmení statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby, rozsah vedení účetnictví.
2. Identifikace zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby:
jméno, příjmení, doručovací adresa, telefon, e-mail, registrační číslo zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby, je-li v centrálním systému účetních informací státu přiděleno.
3. Specifikace požadavku vybrané účetní jednotky:
a) žádost o registraci zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby,
b) určení rozsahu oprávnění zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby, včetně případného vymezení oprávnění pro skupinu účetních záznamů,
c) zaslání výpisu aktuálních údajů vedených v centrálním systému účetních informací státu o vybrané účetní jednotce,
d) aktualizace údajů o vybrané účetní jednotce,
e) aktualizace údajů o zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osobě,
f) žádost o vydání nových osobních přístupových kódů zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby podle § 17,
g) žádost o ukončení registrace zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby.
1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, v platném znění.
 Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (kodifikované znění), ve znění nařízení Rady (EU) č. 679/2010.   	

   	

410/2009

od 1.2.2014

7.	01.01.2015	473/2013 Sb.	
6.	01.01.2014	473/2013 Sb.	Aktuální verze. 
5.	01.01.2013	460/2012 Sb.	
4.	01.01.2012	403/2011 Sb., 436/2011 Sb.	
3.	01.01.2011	435/2010 Sb.	
2.	31.12.2010	435/2010 Sb.	
1.	01.01.2010		Počátek účinnosti. 
0.	25.11.2009
ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 3 - § 54)
ČÁST TŘETÍ - NĚKTERÉ ÚČETNÍ METODY(§ 55 - § 75)
ČÁST ČTVRTÁ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA(§ 76 - § 78)
Přechodná ustanovení
Přílohy
Aktuální verze



410

VYHLÁŠKA

ze dne 11. listopadu 2009,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5 tohoto zákona:

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST

§ 1

Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,

c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,

d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,

e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,

f) směrnou účtovou osnovu,

g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,

h) závazný vzor částí účetní závěrky.

§ 2

Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) zákona, které jsou územními samosprávnými celky1), dobrovolnými svazky obcí2) (dále jen „svazky obcí“), regionálními radami regionů soudržnosti3), příspěvkovými organizacemi4), státními fondy podle rozpočtových pravidel5) a organizačními složkami státu7).

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3
Části účetní závěrky a označování jejich položek

(1) Účetní závěrka se skládá z částí

a) rozvaha (bilance),

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha,

d) přehled o peněžních tocích a

e) přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí přílohy se označují v souladu se závazným vzorem přílohy.

(3) Položky částí účetní závěrky se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.

(4) Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamech8).

(5) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v Kč, s přesností na dvě desetinná místa.

§ 4
Rozvaha

(1) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv. Příloha č. 1 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek rozvahy včetně výpočtů součtových položek a její základní závazný vzor a dále závazné vzory pro:

a) organizační složky státu,

b) územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti,

c) příspěvkové organizace,

d) státní fondy,

(2) V prvním sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období neupravená o výši oprávek a opravných položek (dále jen „Brutto“).

(3) Ve druhém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období uvádí informace o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (dále jen „Korekce"), a to vždy s kladným znaménkem.

(4) Ve třetím sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období uvádí informace o stavu dané položky upravená o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (dále jen „Netto").

(5) Ve čtvrtém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu ve sloupci Netto k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období (dále jen „minulé účetní období“).

(6) V prvním sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni.

(7) V druhém sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni minulého účetního období.

(8) Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k rozvahovému dni vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy s kladným znaménkem, s výjimkou syntetických účtů 227, 319, 401, 404, 405, 406, 407, 408 a syntetických účtů účtových skupin 43 a 49, které se vykazují buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. K okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni dochází u syntetických účtů 336, 337, 338, 341, 342, 343, 344, 355 a 363 k porovnávání zůstatků stran MÁ DÁTI a DAL, a výsledný rozdíl vstupuje:

a) do aktiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně MÁ DÁTI,

b) do pasiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně DAL.

(9) Kladný zůstatek syntetického účtu 222 se vykazuje se záporným znaménkem v položce „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu".

(10) Položky rozvahy „AKTIVA CELKEM“ ve sloupci Netto a „PASIVA CELKEM“ se musí rovnat.

§ 5
Výkaz zisku a ztráty

(1) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledků hospodaření. Příloha č. 2 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty včetně výpočtů součtových a rozdílových položek a jeho základní závazný vzor a dále závazné vzory pro:

a) organizační složky státu,

b) územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti,

c) příspěvkové organizace,

d) státní fondy,

(2) Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření běžného účetního období účetní jednotky k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni, a to ve stavu za

a) běžné účetní období ve dvou sloupcích

1. za hlavní činnost účetní jednotky a

2. za hospodářskou činnost účetní jednotky,

b) minulé účetní období ve dvou sloupcích

1. za hlavní činnost účetní jednotky a

2. za hospodářskou činnost účetní jednotky.

(3) Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena jiným právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.

(4) Hospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí činnosti stanovené jiným právním předpisem, nebo činnosti stanovené zřizovatelem ve zřizovací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.

(5) Hodnoty položek výkazu zisku a ztráty se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech buď s kladným, nebo se záporným znaménkem.

(6) Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je vyšší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti", „A.II. Finanční náklady", „A.III. Náklady na transfery" a „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků". Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je nižší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti", „A.II. Finanční náklady", „A.III. Náklady na transfery" a „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků".

(7) Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je vyšší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM". Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM" je nižší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM".

(8) Položka „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.

§ 6
Přehled o peněžních tocích

(1) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek aktiv a pasiv a podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

(2) U jednotlivé položky přehledu o peněžních tocích se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni běžného účetního období.

§ 7
Přehled o změnách vlastního kapitálu

Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „C. Vlastní kapitál“ rozvahy a podává informaci o uspořádání položek, které vyjadřují jejich změnu za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.

§ 8
Příloha

Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy stanoví § 45 a závazný vzor tabulkových částí přílohy stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

§ 9
Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

(1) Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,

a) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a

b) nepoužijí ustanovení § 59 až 64 v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou.

(2) Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

§ 10
Ostatní pravidla sestavování účetní závěrky

(1) Nestanoví-li příslušné ustanovení této vyhlášky jinak, obsahové vymezení jednotlivých položek účetní závěrky vychází z názvu dané položky, jejího systematického zatřídění v příslušné části účetní závěrky a případně z obvyklého způsobu užití příslušného syntetického účtu.

(2) V případě použití termínu „jiný“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v položkách označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek) s nižšími arabskými číslicemi a souvisejícím názvem položky.

(3) V případě použití termínu „ostatní“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v žádné z položek označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek). Dále obsahuje účetní případy, které jsou podle jiného právního předpisu10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi, s výjimkou utajovaných informací, které vzhledem k jejich obsahu není možné zobrazit v účetní závěrce. V případě utajovaných informací, které vzhledem k jejich obsahu není možné zobrazit v účetní závěrce, účetní jednotka neposkytuje ani vysvětlující a doplňující informace v příloze.

HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY

§ 11
Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60000 Kč. Dále tato položka obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60000 Kč, a to při splnění podmínek uvedených v odstavci 1, k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku.

(3) Podle odstavce 1 jsou

a) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvářeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob,

b) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle jiných právních předpisů11) za podmínek stanovených v písmenu a),

c) povolenkami na emise povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství12) bez ohledu na výši ocenění,

d) preferenčními limity zejména individuální referenční množství mléka13), individuální produkční kvóty13), individuální limit prémiových práv13) bez ohledu na výši ocenění, u prvního držitele13) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.

(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například v důsledku prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.

(5) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku.

(6) Položka

a) „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek stanovený v odstavci 1, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice,

b) „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který neobsahují položky dlouhodobého nehmotného majetku A.I.1. až A.I.5. bez ohledu na výši ocenění, a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" až „A.I.3. Ocenitelná práva",

c) „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání,

d) „A.I.8. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku" obsahuje v průběhu běžného účetního období ocenění plnění, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 2 a které mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle odstavce 2,

e) „A.I.10. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji“ obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona.

(7) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v položce „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“.

(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti14) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že o technických auditech15) a energetických auditech16), lesních hospodářských plánech17), plánech povodí18) a povodňových plánech19) neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku.

§ 12
Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

(1) Není-li dále stanoveno jinak, položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto nehmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví.

(2) Položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66.

(3) Položka

a) „Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje“ obsahuje vyjádření využívání výsledků výzkumu a vývoje účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ ve sloupci „Korekce“,

b) „Oprávky k software“ obsahuje vyjádření využívání software účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.2. Software“ ve sloupci „Korekce“,

c) „Oprávky k ocenitelným právům“ obsahuje vyjádření využívání ocenitelných práv účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.3. Ocenitelná práva“ ve sloupci „Korekce“,

d) „Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje zjednodušené vyjádření využívání drobného dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“,

e) „Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“.

§ 13
Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku

Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého nehmotného majetku.

§ 14
Dlouhodobý hmotný majetek

(1) Položka „A.II.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 7 písmene d).

(2) Položka „A.II.2. Kulturní předměty“ obsahuje, bez ohledu na výši ocenění, zejména movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Neobsahuje majetek uvedený v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“, „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, „B.I.7. Pořízení zboží“, „B.I.8. Zboží na skladě“, „B.I.9. Zboží na cestě“.

(3) Položka „A.II.3. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti

a) stavby20) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle jiných právních předpisů15),

b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

c) technické rekultivace,

d) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci se použije odstavec 1 obdobně,

e) nemovité kulturní památky,

f) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40000 Kč,

g) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona,

h) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.

(4) Položka „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ obsahuje samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění samostatné movité věci nebo souboru majetku podle § 71 převyšuje částku 40000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.

(5) Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje

a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,

b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

(6) Položka „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy

a) předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle odstavce 4, bez ohledu na výši pořizovací ceny a

b) věci pořízené formou finančního leasingu, popřípadě bezúplatně převzaté, u kterých ocenění podle § 25 zákona nepřevyšuje částku 40000 Kč.

(7) Položka „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména

a) dospělá zvířata bez ohledu na výši ocenění, s výjimkou zvířat v zoologických zahradách, služebních psů a služebních koní,

b) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 66 odst. 2, a to bez ohledu na výši ocenění,

c) technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.II.2. Kulturní předměty“ až „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“,

d) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.

(8) Položka „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(9) Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40000 Kč.

(10) Položka „A.II.9. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku" obsahuje v průběhu běžného účetního období ocenění plnění, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 9 a která mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 9.

(11) Položka „A.II.11. Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji“ obsahuje dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona.

(12) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 9 a 13, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 9 a 13, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 9 a 13 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni běžného účetního období technické zhodnocení v položce „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“.

(13) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy23) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku.

§ 15
Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

(1) Není-li dále stanoveno jinak, položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého hmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto hmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví.

(2) Položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66.

(3) Položka

a) „Oprávky ke stavbám“ obsahuje vyjádření využívání staveb účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.3. Stavby“ ve sloupci „Korekce“,

b) „Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí“ obsahuje vyjádření využívání samostatných hmotných movitých věcí a souborů hmotných movitých věcí účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ ve sloupci „Korekce“,

c) „Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů“ obsahuje vyjádření využívání pěstitelských celků trvalých porostů účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ ve sloupci „Korekce“,

d) „Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje zjednodušené vyjádření využívání drobného dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“,

e) „Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“.

§ 16
Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku

Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého hmotného majetku.

§ 17
Dlouhodobý finanční majetek
(1) Položka

a) „A.III.1. Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem24), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,

b) „A.III.2. Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem25), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,

c) „A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti“ obsahuje zejména dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry u nichž má účetní jednotka záměr a předpoklad držet je do splatnosti,

d) „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé" obsahuje zejména termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, vkladové listy a depozitní certifikáty,

e) „A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje ostatní dlouhodobý finanční majetek, který neobsahují položky A.III.1. až A.III.5.

(2) Položka „A.III.7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje dlouhodobý finanční majetek v průběhu jeho pořizování.

§ 18
Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku

(1) Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého finančního majetku.

(2) Opravná položka se netvoří k položce „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé".

§ 19
Dlouhodobé pohledávky

Položka

a) „A.IV.1. Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“ obsahuje poskytnuté návratné finanční výpomoci s dobou splatnosti delší než jeden rok,

b) „A.IV.2. Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů“ obsahuje převzaté pohledávky z úvěrů s dobou splatnosti delší než jeden rok,

c) „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje poskytnuté zálohy a závdavky, které budou zúčtovány za více než jeden rok,

d) „A.IV.4. Dlouhodobé pohledávky z ručení“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení s dobou splatnosti delší než jeden rok,

e) „A.IV.6. Ostatní dlouhodobé pohledávky“ obsahuje pohledávky se splatností delší než jeden rok, které neobsahují položky A.IV.1. až A.IV.5.

§ 20
Zásoby

(1) Položka „B.I. Zásoby“ obsahuje materiál do okamžiku spotřeby, jimiž jsou materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, ostatní zásoby, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě.

(2) Do materiálu zejména náleží

a) suroviny, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,

b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,

c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,

d) náhradní díly,

e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,

f) další hmotné movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,

g) další hmotné movité věci nesplňující podmínky podle § 14 odst. 6 s dobou použitelnosti delší než jeden rok.

(3) Položka

a) „B.I.1. Pořízení materiálu“ obsahuje částky pořízeného materiálu do okamžiku převodu na sklad,

b) „B.I.2. Materiál na skladě“ obsahuje pořízený materiál převedený na sklad do okamžiku spotřeby,

c) „B.I.4. Nedokončená výroba“ obsahuje produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již zejména materiálem, ale také nejsou ještě hotovým výrobkem. Pod pojem nedokončená výroba se zahrnují rovněž nedokončené výkony jiných činností, kde nevznikají hmotné produkty,

d) „B.I.5. Polotovary vlastní výroby“ obsahuje produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky,

e) „B.I.6. Výrobky“ obsahuje předměty (věci) vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky,

f) „B.I.7. Pořízení zboží" obsahuje částky pořízeného zboží do okamžiku převodu na sklad,

g) „B.I.8. Zboží na skladě" obsahuje nemovité a movité věci nabyté za účelem prodeje,

h) „B.I.10. Ostatní zásoby“ obsahuje zásoby, které neobsahují položky B.I.1. až B.I.9. a zvířata, která neobsahuje položka A.II.7.

§ 21
Opravné položky k zásobám

Opravné položky k zásobám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky zásob, s výjimkou položek „B.I.1. Pořízení materiálu“, „B.I.3. Materiál na cestě“, „B.I.7. Pořízení zboží“ a „B.I.9. Zboží na cestě“, v jejichž případě se opravné položky netvoří.

§ 22
Krátkodobé pohledávky

(1) Položka

a) „B.II.1. Odběratelé“ obsahuje částky pohledávek za odběrateli v oblasti soukromoprávních vztahů,

b) „B.II.2. Směnky k inkasu“ obsahuje hodnoty směnek cizích přijatých od odběratelů a jiných plátců,

c) „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“ obsahuje částky pohledávek za směnky nebo jiné cenné papíry předané bance k proplacení, a to před dobou jejich splatnosti,

d) „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých poskytnutých záloh a závdavků dodavatelům před splněním smlouvy dodavatelem,

e) „B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“ obsahuje zejména pohledávky z titulu pokut, penále a jiných sankcí, místních, správních a soudních poplatků a jiné pohledávky vzniklé v rámci hlavní činnosti účetní jednotky nebo v souvislosti s ní, které nejsou vykázány v některé z položek krátkodobých pohledávek,

f) „B.II.6. Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“ obsahuje krátkodobé návratné finanční výpomoci poskytnuté podle jiných právních předpisů,

g) „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“ obsahuje u územních samosprávných celků a u Státního fondu dopravní infrastruktury pohledávky vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní.

(2) Položka

a) „B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci“ obsahuje zejména částky pohledávek za zaměstnanci z titulu záloh na cestovné, záloh k vyúčtování a uplatnění náhrad,

b) „B.II.10. Sociální zabezpečení“ obsahuje částky pohledávek z titulu sociálního pojištění podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

c) „B.II.11. Zdravotní pojištění“ obsahuje částky pohledávek z titulu zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a

d) „B.II.12. Důchodové spoření“ obsahuje částky pohledávek z titulu důchodového spoření podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření.

(3) Položka

a) „B.II.13. Daň z příjmů“ obsahuje pohledávky za správcem daně z titulu daně z příjmů,

b) „B.II.14. Jiné přímé daně“ obsahuje částky pohledávek z titulu daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, například zaměstnancům,

c) „B.II.15. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje pohledávky za správcem daně zejména z titulu nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty,

d) „B.II.16. Jiné daně a poplatky“ obsahuje zejména částky daňové povinnosti ze spotřebních daní a dalších daní ve vztahu k příslušným daňovým předpisům, například daň silniční, daň z nemovitosti, daň dědickou, daň darovací, daň z převodu nemovitostí včetně nároku vůči správci daně na vrácení daně za zdaňovací období.

(4) Položka

a) „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“ obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou organizačními složkami státu, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a státními fondy,

b) „B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi“ obsahuje zejména pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za účetními jednotkami, které jsou kraji, obcemi, dobrovolnými svazky obcí, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a regionálními radami regionů soudržnosti,

c) „B.II.19. Pohledávky ze správy daní“ obsahuje pohledávky správce daně pravomocně stanovené při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

d) „B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní“ obsahuje u správce daně pohledávky vyplývající z rozpočtového určení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e) „B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“ obsahuje pohledávky správce daně vůči dlužníkovi v případě nakládání s cizím majetkem z titulu exekuce, zajištění a mezinárodního vymáhání pohledávek.

(5) Položka

a) „B.II.23. Krátkodobé pohledávky z ručení“ obsahuje krátkodobé pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení,

b) „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje u územních samosprávných celků a organizačních složek státu pohledávky z pevných termínových operací a opcí,

c) „B.II.27. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje zejména částky pohledávek souvisejících s realizací programů vyhlašovaných Evropskou komisí.

(6) Položka

a) „B.II.29. Náklady příštích období“ obsahuje částky výdajů běžného účetního období, které budou nákladem v následujících účetních obdobích,

b) „B.II.30. Příjmy příštích období“ obsahuje částky výnosů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak nebyly dosud vyúčtovány jako pohledávky,

c) „B.II.31. Dohadné účty aktivní“ obsahuje pohledávky ze soukromoprávních vztahů, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění k okamžiku účetního případu. DDále obsahuje ostatní pohledávky, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách A.IV.5., B.II.17., B.II.18. a B.II.32. a zároveň o těchto skutečnostech nelze účtovat v knihách podrozvahových účtů.

§ 23
Opravné položky k pohledávkám

(1) Opravné položky k pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky pohledávek.

(2) Opravné položky se netvoří k položkám pohledávek „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, „A.IV.5. Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, „A.IV.6. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“, „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“, „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“, „B.II.9. Pohledávky za zaměstnanci“, „B.II.10. Sociální zabezpečení“, „B.II.11. Zdravotní pojištění“, „B.II.12. Důchodové spoření“, „B.II.13. Daň z příjmů“, „B.II.14. Jiné přímé daně“, „B.II.15. Daň z přidané hodnoty“, „B.II.16. Jiné daně a poplatky“, „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“, „B.II.18. Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi“, „B.II.20. Zúčtování z přerozdělování daní“, „B.II.21. Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“, „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“, „B.II.24. Pevné termínové operace a opce“, „B.II.25. Pohledávky z finančního zajištění“, „B.II.26. Pohledávky z vydaných dluhopisů“, „B.II.27. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, „B.II.28. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“, „B.II.29. Náklady příštích období“, „B.II.30. Příjmy příštích období“ a „B.II.31. Dohadné účty aktivní“.

§ 25
Krátkodobý finanční majetek

(1) Položka

a) „B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování" obsahuje cenné papíry a podíly majetkové povahy, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména akcie a podílové listy investičních společností,

b) „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování" obsahuje dluhové cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména dluhopisy, vkladové listy, pokladniční poukázky a směnky určené k obchodování.

(2) Položka

a) „B.III.5. Jiné běžné účty" obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků cizí prostředky, peněžní prostředky určené na mzdy převedené na konci nebo v průběhu účetního období, u příspěvkových organizací, státních fondů obsahuje cizí prostředky a u Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo") zejména prostředky Evropské unie a Národního fondu,

b) „B.III.6. Účty spravovaných prostředků" obsahuje u ministerstva prostředky na účtech státních finančních aktiv a účtu řízení likvidity státní pokladny,

c) „B.III.7. Souhrnné účty" obsahuje u ministerstva zejména prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev spravovaných v rámci státního dluhu,

d) „B.III.8. Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu" obsahuje prostředky na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev užívaných v souvislosti s rozpočtovým určením daní včetně prostředků na účtech u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev organizační složky státu, které spravují tyto prostředky a plní povinnosti vůči státnímu rozpočtu podle jiného právního předpisu,

e) „B.III.9. Běžný účet" obsahuje peněžní prostředky příspěvkových organizací za hlavní i hospodářskou činnost, u územních samosprávných celků a organizačních složek státu prostředky podle jiných právních předpisů a za hospodářskou činnost,

f) „B.III.10. Běžný účet FKSP" obsahuje u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů podle jiného právního předpisu peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb.

(3) Položka

a) „B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků" obsahuje peněžní prostředky na základním běžném účtu územních samosprávných celků,

b) „B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků" obsahuje peněžní prostředky finančních a peněžních fondů územních samosprávných celků,

c) „B.III.13. Běžné účty státních fondů" obsahuje u státních fondů peněžní prostředky na účtu u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev, s výjimkou peněžních prostředků obsažených v položkách „B.III.5. Jiné běžné účty" a „B.III.10. Běžný účet FKSP",

d) „B.III.14. Běžné účty fondů organizačních složek státu" obsahuje peněžní prostředky fondů organizačních složek státu,

e) „B.III.15. Ceniny“ obsahují druhy platebních prostředků nahrazujících peníze, za něž byla při nákupu uhrazena částka odpovídající jejich jmenovité hodnotě a které slouží k úhradě nebo potvrzují úhradu poplatků, zboží nebo služeb, přičemž se zejména jedná o poštovní známky, kolky, dálniční známky, předplacené jízdenky, vstupenky, telefonní karty, stravenky do provozoven veřejného stravování a dárkové poukázky, a to do okamžiku jejich spotřeby; ceninami nejsou zejména peníze, cenné papíry, stravenky do vlastního zařízení závodního stravování účetní jednotky, pokutové bloky a bankovní platební karty,

f) „B.III.16. Peníze na cestě" obsahuje peněžní prostředky převáděné mezi účty u bank nebo u spořitelních a úvěrních družstev, případně mezi účtem v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev a pokladnou.

§ 26
Vlastní kapitál

(1) Položka

a) „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ obsahuje zejména bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek a přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření majetku do správy nebo bezúplatného převodu od zřizovatele podle jiných právních předpisů, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu, a v případě organizačních složek státu přijaté dotace určené na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů,

b) „C.I.2. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva zdroj krytí aktiv podle zákona o zrušení Fondu národního majetku,

c) „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje zejména přijaté dotace na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů, a to u některých vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu.

(2) Položka

a) „C.I.4. Kurzové rozdíly“ obsahuje kurzové rozdíly podle § 70 odst. 3 v případě cenných papírů nebo podílů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,

b) „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody" obsahuje oceňovací rozdíly z prvotního použití a změny účetní metody v důsledku změny právních předpisů,

c) „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly" obsahuje oceňovací rozdíly zejména z přecenění majetku podle § 59 a 64,

d) „C.I.7. Opravy minulých období" obsahuje opravy minulých účetních období, které jsou významné a ovlivnily by v minulých účetních obdobích výši výsledku hospodaření; za významnou se považuje každá jednotlivá oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období nebo částky 260 000 Kč.

§ 27
Fondy účetní jednotky

(1) Položka „C.II. Fondy účetní jednotky“ obsahuje položky „C.II.1. Fond odměn“, „C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“, „C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“, „C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“, „C.II.5. Fond reprodukce majetku, investiční fond“ a „C.II.6. Ostatní fondy“.

(2) Položka

a) „C.II.1. Fond odměn“ obsahuje stav fondu odměn tvořeného podle jiných právních předpisů,

b) „C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“ obsahuje stav fondu kulturních a sociálních potřeb tvořeného podle jiných právních předpisů,

c) „C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného ze zlepšeného výsledku hospodaření podle jiných právních předpisů,

d) „C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného z ostatních titulů podle jiných právních předpisů,

e) „C.II.5. Fond reprodukce majetku, investiční fond“ obsahuje stav fondu reprodukce majetku, případně investičního fondu, tvořeného podle jiných právních předpisů,

f) „C.II.6. Ostatní fondy“ obsahuje stav ostatních fondů tvořených v souladu s jinými právními předpisy a vnitřními předpisy účetní jednotky.

§ 28
Výsledek hospodaření

(1) Položka „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období" obsahuje součet výsledků hospodaření z hlavní a z hospodářské činnosti vykázaných v položce „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" ve výkazu zisku a ztráty.

(2) Položka „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení" obsahuje výsledek hospodaření předcházejících účetních období do okamžiku schválení účetní závěrky.

(3) Položka „C.III.3. Výsledek hospodaření předcházejících účetních období“ obsahuje výsledky hospodaření účetní jednotky za předcházející účetní období.

§ 29
Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření

(1) Položka „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu" obsahuje stav příjmů organizačních složek státu.

(2) Položka „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet" obsahuje u organizačních složek státu uskutečněné výdaje.

(3) Položka „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu" obsahuje u ministerstva konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu.

(4) Položka „C.IV.4. Agregované příjmy a výdaje minulých období" obsahuje u organizačních složek státu při otevření účetních knih kumulované příjmy a výdaje rozpočtového hospodaření minulých účetních období a u ministerstva také konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu minulých období.

§ 30
Rezervy

Položka „D.I.1. Rezervy“ obsahuje výši vytvořených rezerv podle § 67.

§ 31
Dlouhodobé závazky

Položka

a) „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“ obsahuje stavy úvěrů se splatností delší než jeden rok,

b) „D.II.3. Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů“ obsahuje částky vydaných dluhopisů se splatností delší než jeden rok snížené o výši ocenění nabytých vlastních dluhopisů se splatností delší než jeden rok,

c) „D.II.5. Dlouhodobé dluhy z ručení“ obsahuje dluhy vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk s dobou splatnosti delší než jeden rok,

d) „D.II.6. Dlouhodobé směnky k úhradě“ obsahuje částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností delší než jeden rok.

§ 32
Krátkodobé závazky

(1) Položka

a) „D.III.1. Krátkodobé úvěry“ obsahuje částky přijatých krátkodobých úvěrů a krátkodobých zápůjček,

b) „D.III.2. Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky)“ obsahuje částky, které jsou poskytované bankou na základě eskontu směnek, popřípadě jiných cenných papírů (dluhopisů) s dobou splatnosti kratší než jeden rok, které převzala banka od účetní jednotky k inkasu před dobou jejich splatnosti,

c) „D.III.3. Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů“ obsahuje částky vydaných dluhopisů, které mají dobu splatnosti jeden rok nebo kratší snížené o výši ocenění nabytých vlastních dluhopisů s dobou splatnosti jeden rok nebo kratší.

(2) Položka

a) „D.III.5. Dodavatelé“ obsahuje stav a pohyby krátkodobých dluhů vůči dodavatelům, vyplývajících ze soukromoprávních vztahů,

b) „D.III.6. Směnky k úhradě“ obsahuje částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností jeden rok nebo kratší,

c) „D.III.7. Krátkodobé přijaté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých přijatých záloh a závdavků od odběratelů před splněním závazku vůči odběratelům,

d) „D.III.8. Závazky z dělené správy“ obsahuje dluhy z titulu přenesené správy výběru daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.

(3) Položka

a) „D.III.10. Zaměstnanci“ obsahuje částky dluhů z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám,

b) „D.III.11. Jiné závazky vůči zaměstnancům“ obsahuje částky ostatních dluhů vůči zaměstnancům, například nárok zaměstnance na úhradu cestovného,

c) „D.III.12. Sociální zabezpečení“ obsahuje částky závazků z titulu sociálního pojištění podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

d) „D.III.13. Zdravotní pojištění“ obsahuje částky závazků z titulu zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,

e) „D.III.14. Důchodové spoření“ obsahuje částky závazků z titulu důchodového spoření podle zákona upravujícího pojistné na důchodové spoření.

(4) Položka

a) „D.III.15. Daň z příjmů“ obsahuje dluhy vůči správci daně u poplatníka daně z příjmů,

b) „D.III.16. Jiné přímé daně“ obsahuje částky daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům například zaměstnancům,

c) „D.III.17. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje dluhy z titulu daňové povinnosti plátce daně z přidané hodnoty vůči správci daně.

(5) Položka

a) „D.III.19. Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce" obsahuje závazky vůči osobám, které nejsou vybranými účetními jednotkami, a to z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžitých darů,

b) „D.III.20. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím“ obsahuje zejména závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů vůči účetním jednotkám, které jsou organizačními složkami státu, jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a státními fondy,

c) „D.III.21. Závazky k vybraným místním vládním institucím“ obsahuje zejména závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů vůči účetním jednotkám, které jsou kraji, obcemi, dobrovolnými svazky obcí a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a regionálními radami regionů soudržnosti.

(6) Položka

a) „D.III.22. Přijaté zálohy daní“ obsahuje správcem daně přijaté zálohy na daň, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,

b) „D.III.23. Přeplatky na daních“ obsahuje správcem daně evidované přeplatky na daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních,

c) „D.III.24. Závazky z vratek nepřímých daní“ obsahuje u správce daně závazky k vrácení daně vzniklé při správě nepřímých daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle daňového řádu,

d) „D.III.25. Zúčtování z přerozdělování daní“ obsahuje u správce daně závazky vyplývající z rozpočtového určení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e) „D.III.26. Závazky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem“ obsahuje závazky správce daně vůči věřiteli v případě nakládání s cizím majetkem z titulu exekuce, zajištění a mezinárodního vymáhání pohledávek.

(7) Položka

a) „D.III.28. Krátkodobé závazky z ručení“ obsahuje krátkodobé dluhy vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk,

b) „D.III.29. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje částky krátkodobých dluhů z pevných termínových operací a opcí,

c) „D.III.30. Závazky z neukončených finančních operací“ obsahuje dluhy z neukončených finančních operací, zejména repo obchodů,

d) „D.III.32. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů“ obsahuje částky dluhů účetní jednotky jako akcionáře či jiného společníka z titulu upsaných a dosud nesplacených podílů.

(8) Položka „D.III.33. Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje zejména krátkodobé závazky související s realizací programů vyhlašovaných Evropskou komisí.

(9) Položka

a) „D.III.35. Výdaje příštích období“ obsahuje částky nákladů, které s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn,

b) „D.III.36. Výnosy příštích období“ obsahuje částky příjmů v běžném účetním období, které patří do výnosů v následujících účetních obdobích,

c) „D.III.37. Dohadné účty pasivní“ obsahuje závazky ze soukromoprávních vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní závazky, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách D.II.8., D.III.19., D.III.20., D.III.21. a D.III.38. a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

§ 33
Náklady z činnosti

(1) Položka

a) „A.I.1. Spotřeba materiálu“ obsahuje zejména náklady na spotřebovaný materiál včetně nákladů ve výši ocenění jiného drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ rozvahy a náklady na úbytek zásob v rámci stanovených norem přirozených úbytků,

b) „A.I.4. Prodané zboží“ obsahuje náklady na prodané zboží, včetně nákladů na úbytek zásob zboží v rámci stanovených norem přirozených úbytků,

c) „A.I.5. Aktivace dlouhodobého majetku" obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii účetní jednotky,

d) „A.I.6. Aktivace oběžného majetku" obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení oběžného majetku ve vlastní režii účetní jednotky,

e) „A.I.7. Změna stavu zásob vlastní výroby" obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní výroby v průběhu běžného účetního období,

f) „A.I.10. Náklady na reprezentaci“ obsahuje zejména náklady týkající se reprezentace včetně nákladů na vlastní výkony, které se použijí pro účely reprezentace,

g) „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb" obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu zejména vnitroorganizační přepravy a jiných výkonů provedených pro vlastní potřebu účetní jednotky,

h) „A.I.12. Ostatní služby" obsahuje zejména náklady na služby poskytované bankou, spořitelním nebo úvěrním družstvem a další služby, které nemají charakter finančních nákladů, neuvedené v položkách „A.I.8. Opravy a udržování" až „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb" včetně nákladů ve výši ocenění jiného drobného dlouhodobého nehmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ rozvahy.

(2) Položka

a) „A.I.13. Mzdové náklady“ obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost,

b) „A.I.14. Zákonné sociální pojištění“ obsahuje náklady z titulu zákonné povinnosti zaměstnavatele plnit z titulu sociálního pojištění a veřejného zdravotního pojištění,

c) „A.I.15. Jiné sociální pojištění" obsahuje zejména náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců podle jiného právního předpisu36) a náklady z titulu dobrovolného plnění sociálního pojištění,

d) „A.I.16. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona upravujícího daně z příjmů, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují podle jiného právního předpisu včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(3) Položka

a) „A.I.20. Jiné daně a poplatky“ obsahuje zejména náklady na ostatní daně, odvody a podobné platby charakteru nákladů v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou daně z příjmů; též náklady na doměrky daní za minulá zdaňovací období včetně daně z přidané hodnoty za minulá zdaňovací období v případech, kdy o tuto daň již nelze zvýšit hodnotu majetku, a dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních a náklady na soudní poplatky,

b) „A.I.21. Vratky nepřímých daní“ obsahuje u organizačních složek státu, které jsou správcem daně, náklad na vrácení daně v případě nepřímých daní, například náklad na vrácení daně osobám požívajícím výsad a imunit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(4) Položka

a) „A.I.22. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, penále a popř. jiné sankce ze smluvních vztahů,

b) „A.I.23. Jiné pokuty a penále“ obsahuje náklady z ostatních pokut a penále podle jiných právních předpisů nezachycené na položce „A.I.22. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“,

c) „A.I.24. Dary a jiná bezúplatná předání“ obsahuje zejména náklady z vyřazení majetku s výjimkou peněžních prostředků z titulu bezúplatného předání, pokud to umožňuje jiný právní předpis, a to subjektům, které nejsou vybranými účetními jednotkami, včetně nákladů z titulu věcné humanitární pomoci.

(5) Položka „A.I.26. Manka a škody“ obsahuje náklady na manka a škody na majetku, s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin. Škodou se pro účely obsahového vymezení této položky rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje i náklady spojené s rozhodnutím o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku, a to k okamžiku rozhodnutí o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku.

(6) Položka

a) „A.I.28. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje náklady vyjadřující promítnutí ocenění dlouhodobého majetku v průběhu běžného účetního období v souvislosti s jeho užíváním účetní jednotkou, a to zejména podle odpisového plánu, a dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při jeho vyřazení, zejména z důvodu úplného opotřebení; neobsahuje zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v případě jeho prodeje, darování, manka, škody, předání nebo přechodu podle § 26 odst. 1 písm. a),

b) „A.I.29. Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého nehmotného majetku k okamžiku jeho prodeje,

c) „A.I.30. Prodaný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého hmotného majetku k okamžiku jeho prodeje,

d) „A.I.34. Náklady z vyřazených pohledávek" obsahuje výši ocenění vyřazených pohledávek z jiných důvodů, než je inkaso pohledávky, započtení pohledávky a splynutí osoby dlužníka a věřitele, a výši ocenění postoupených pohledávek,

e) „A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku" obsahuje náklady ve výši ocenění drobného dlouhodobého nehmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami,

f) „A.I.36. Ostatní náklady z činnosti" obsahuje zejména náklady na pojistné na neživotní pojištění a další náklady z činnosti neuvedené v položkách „A.I.1. Spotřeba materiálu" až „A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku".

§ 34
Finanční náklady

Položka

a) „A.II.2. Úroky“ obsahuje zejména náklady z titulu úroků z úvěrů, zápůjček a vydaných dluhových cenných papírů,

b) „A.II.3. Kurzové ztráty“ obsahuje náklady vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni,

c) „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ obsahuje náklady vyplývající z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, včetně nákladů vyplývajících z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje,

d) „A.II.5. Ostatní finanční náklady" obsahuje finanční náklady neuvedené v položkách „A.II.1. Prodané cenné papíry a podíly" až „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou".

§ 35
Náklady na transfery

Položka

a) „A.III.1. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery“ obsahuje u organizačních složek státu, jimi zřízených příspěvkových organizací a státních fondů zejména náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí,

b) „A.III.2. Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery“ obsahuje u krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí, jimi zřízených příspěvkových organizací a u regionálních rad regionů soudržnosti zejména náklady z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí.

§ 36
Náklady ze sdílených daní a poplatků

Položka

a) „A.IV.1. Náklady ze sdílené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,

b) „A.IV.2. Náklady ze sdílené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,

c) „A.IV.3. Náklady ze sdílené daně z přidané hodnoty“ obsahuje náklady z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,

d) „A.IV.4. Náklady ze sdílených spotřebních daní“ obsahuje náklady ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,

e) „A.IV.5. Náklady z ostatních sdílených daní a poplatků" obsahuje náklady z ostatních sdílených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37).

§ 37
Výnosy z činnosti

(1) Položka

a) „B.I.3. Výnosy z pronájmu“ obsahuje výnosy z pronájmu a z pachtu majetku účetní jednotky,

b) „B.I.5. Výnosy ze správních poplatků“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků výnosy ze správních poplatků,

c) „B.I.6. Výnosy z místních poplatků“ obsahuje u územních samosprávných celků výnosy z místních poplatků.

(2) Položka

a) „B.I.9. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, které se uvádějí v položce „B.II.2 Úroky“,

b) „B.I.10. Jiné pokuty a penále“ obsahuje výnosy z pokut a penále, neuvedené v položce „B.I.9. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“,

c) „B.I.11. Výnosy z vyřazených pohledávek“ obsahuje výnosy z úhrad pohledávek, které byly v minulosti vyřazeny, a výnosy z postoupení pohledávek,

d) „B.I.13. Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku včetně drobného dlouhodobého nehmotného majetku,

e) „B.I.14. Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků“ obsahuje výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku včetně drobného dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou výnosů z prodeje pozemků,

f) „B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, bezúplatné nabytí zásob a drobného dlouhodobého majetku od subjektu, který není vybranou účetní jednotkou, a ostatní výnosy neuvedené v položkách „B.I.1. Výnosy z prodeje vlastních výrobků" až „B.I.16. Čerpání fondů".

§ 38
Finanční výnosy

Položka

a) „B.II.2. Úroky" obsahuje výnosy z úroků včetně úroků z dluhových cenných papírů a poskytnutých zápůjček,

b) „B.II.3. Kurzové zisky" obsahuje výnosy vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni,

c) „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou" obsahuje výnosy vyplývající z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu včetně výnosů z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje,

d) „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje výnosy z podílů na zisku,

e) „B.II.6. Ostatní finanční výnosy" obsahuje finanční výnosy neuvedené v položkách „B.II.1. Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů" až „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku".

§ 39
Výnosy z daní a poplatků

Položka

a) „B.III.1. Výnosy z daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

b) „B.III.2. Výnosy z daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

c) „B.III.3. Výnosy ze sociálního pojištění“ obsahuje výnosy ze sociálního pojištění vzniklé ze správy sociálního pojištění, pokud jsou pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

d) „B.III.4. Výnosy z daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

e) „B.III.5. Výnosy ze spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

f) „B.III.6. Výnosy z majetkových daní“ obsahuje výnosy z majetkových daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

g) „B.III.7. Výnosy z energetických daní“ obsahuje výnosy z daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv, daně z elektřiny a obdobných daní vzniklých ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

h) „B.III.8. Výnosy z daně silniční“ obsahuje výnosy z daně silniční vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

i) „B.III.9. Výnosy z ostatních daní a poplatků“ obsahuje výnosy z ostatních daní neuvedených v položkách B.III.1. až B.III.8. vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu.

§ 40
Výnosy z transferů

Položka

a) „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ obsahuje u organizačních složek státu, jimi zřízených příspěvkových organizací a státních fondů zejména výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek,

b) „B.IV.2. Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů“ obsahuje u krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí, jimi zřízených příspěvkových organizací a u regionálních rad regionů soudržnosti zejména výnosy z titulu dotací, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, s výjimkou daní, poplatků a jiných obdobných dávek.

§ 41
Výnosy ze sdílených daní a poplatků

Položka

a) „B.V.1. Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

b) „B.V.2. Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

c) „B.V.3. Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

d) „B.V.4. Výnosy ze sdílených spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu,

e) „B.V.5. Výnosy ze sdílených majetkových daní“ obsahuje výnosy z daně z nemovitostí a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu,

f) „B.V.6. Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků" obsahuje výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37).

§ 42
Výsledek hospodaření

Položka

a) „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM" sníženou o součet položek „A.I. Náklady z činnosti" až „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků",

b) „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období" obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM" sníženou o hodnotu položky „A. NÁKLADY CELKEM".

HLAVA IV
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

§ 43

(1) Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku běžného účetního období, jejich zdroje, položky, na něž byly v průběhu běžného účetního období vynaloženy, a zůstatek k rozvahovému dni běžného účetního období.

(2) Položka

a) „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ obsahuje stav položky rozvahy „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé" a „B.III. Krátkodobý finanční majetek“ podle § 25 s výjimkou krátkodobých cenných papírů uvedených v položkách rozvahy „B.III.1. Majetkové cenné papíry“ k obchodování, „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ a „B.III.3. Jiné cenné papíry“ k 1. lednu běžného účetního období,

b) „A. Peněžní toky z provozní činnosti“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků z činností účetní jednotky, které nejsou peněžními toky z dlouhodobých aktiv ani peněžními toky z vlastního kapitálu a dlouhodobých dluhů podle této vyhlášky,

c) „Z. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje hodnotu položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním" výkazu zisku a ztráty.

(3) Položka

a) „A.I. Úpravy o nepeněžní operace“ obsahuje úpravy o některé transakce, které sice ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky podle § 28 odst. 1, avšak neměly vliv na výši krátkodobého finančního majetku účetní jednotky podle § 25,

b) „A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle § 33 odst. 6 písm. a),

c) „A.I.2. Změna stavu opravných položek" obsahuje zvýšení či snížení stavu opravných položek podle § 13, 16, 18, 21 a 23 v průběhu běžného účetního období upravené o oceňovací rozdíly při prvotním použití metody,

d) „A.I.3. Změna stavu rezerv" obsahuje zvýšení či snížení stavu rezerv podle § 30 v průběhu běžného účetního období,

e) „A.I.4. Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku" obsahuje částku ve výši výnosů z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku sníženou o náklady na prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek upravenou o výši nákladů nebo výnosů z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64,

f) „A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace" obsahuje úpravy o ostatní transakce, které nebyly uvedeny v položkách „A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku" až „A.I.5. Výnosy z podílů na zisku", pokud neovlivnily výši zůstatků položek rozvahy „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", „A.II. Dlouhodobý hmotný majetek" nebo „A.III. Dlouhodobý finanční majetek", a úpravy o zisky a ztráty z přecenění finančního majetku.

(4) Položka

a) „A.II. Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků“ obsahuje pohyby peněžních prostředků, které měly za následek zvýšení nebo snížení stavu oběžných aktiv, s výjimkou finančních aktiv popsaných v odstavci 2 větě prvé, a krátkodobých dluhů,

b) „A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek" obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých pohledávek včetně aktivních syntetických účtů časového rozlišení neupravené o opravné položky k těmto pohledávkám a upravené o pohledávky z prodeje dlouhodobých aktiv,

c) „A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků" obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých závazků včetně pasivních syntetických účtů časového rozlišení upravené o závazky z pořízení dlouhodobých aktiv,

d) „A.II.3. Změna stavu zásob" obsahuje zvýšení či snížení stavu zásob upravené o ocenění bezúplatně přešlých nebo předaných zásob,

e) „A.II.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku" obsahuje zvýšení či snížení stavu položek rozvahy „B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování", „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování" upravené o ocenění bezúplatně přešlého nebo předaného krátkodobého finančního majetku.

(5) Položka

a) „B. Peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků z důvodu pořizování či prodeje dlouhodobých aktiv, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku,

b) „B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv“ obsahuje snížení stavu peněžních prostředků způsobené pořízením dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19,

c) „B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19,

d) „B.II.1. Příjmy z privatizace státního majetku“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem státního majetku v privatizaci,

e) „B.II.2. Příjmy z prodeje majetku Státního pozemkového úřadu“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku Státního pozemkového úřadu,

f) „B.II.3. Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku určeného účetní jednotkou k prodeji,

g) „B.II.4. Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem ostatních dlouhodobých aktiv,

h) „B.III. Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje ostatní zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků, které nebylo uvedeno v položkách „B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv" a „B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv".

(6) Položka

a) „C. Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků způsobené změnou struktury a zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků účetní jednotky,

b) „C.I. Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků způsobené změnou struktury a zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu podle § 26,

c) „C.II. Změna stavu dlouhodobých závazků“ obsahuje zvýšení či snížení stavu dlouhodobých závazků podle § 31,

d) „C.III. Změna stavu dlouhodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu dlouhodobých pohledávek podle § 19.

(7) Položka

a) „F. Celková změna stavu peněžních prostředků“ obsahuje součet položek A., B. a C. Přehledu o peněžních tocích a vyjadřuje celkové zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků v průběhu běžného účetního období,

b) „H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření" obsahuje u organizačních složek státu součet zůstatků položek rozvahy „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu", „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet" a u ministerstva také položky „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu" k rozvahovému dni,

c) „R. Stav peněžních prostředků k rozvahovému dni" obsahuje stav položky „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu" zvýšený o stav položek „F. Celková změna stavu peněžních prostředků" a „H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření".

HLAVA V
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

§ 44

(1) Přehled o změnách vlastního kapitálu zobrazuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky a jeho jednotlivých složek k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu běžného účetního období a stav k rozvahovému dni běžného účetního období.

(2) Součet položek „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky", „B. Fondy účetní jednotky", „C. Výsledek hospodaření" a „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření" se musí rovnat položce rozvahy „C. Vlastní kapitál".

(3) Položky označené kombinací velkých písmen latinské abecedy a římských číslic obsahují v prvním sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni minulého účetního období, v druhém sloupci zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období, ve třetím sloupci snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a ve čtvrtém sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni běžného účetního období jako součet vykázaných hodnot prvního a druhého sloupce snížený o vykázanou hodnotu ve třetím sloupci.

(4) U položek označených kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic se v prvním a čtvrtém sloupci hodnoty nevykazují. Druhý sloupec těchto položek obsahuje zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a třetí sloupec těchto položek obsahuje snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období. U položky „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ se v druhém sloupci hodnota nevykazuje.

(5) Položka „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky“.

(6) Položka

a) „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů,

b) „A.I.2. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

c) „A.I.3. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), b), d) a e),

d) „A.I.4. Investiční transfery“ obsahuje v případě organizačních složek státu informaci o výši zvýšení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku,

e) „A.I.5. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu darovací smlouvy,

f) „A.I.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.I.1. až A.I.5.

(7) Položka „A.II. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.2. Fond privatizace“ podle § 26 odst. 1 písm. b).

(8) Položka

a) „A.III.1. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

b) „A.III.2. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), c) a d),

c) „A.III.3. Investiční transfery“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku,

d) „A.III.4. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu nepeněžitého daru podle příslušné darovací smlouvy,

e) „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ ve věcné a časové souvislosti s odpisováním příslušného dlouhodobého majetku,

f) „A.III.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.III.1. až A.III.5.

(9) Položka „A.IV. Kurzové rozdíly“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.4. Kurzové rozdíly“ podle § 26 odst. 2 písm. a).

(10) Položka

a) „A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody postup tvorby a použití opravných položek v případě pohledávek v důsledku změny právních předpisů,

b) „A.V.2. Odpisy“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody odpisy majetku v důsledku změny právních předpisů,

c) „A.V.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ a „A.V.2. Odpisy“,

d) „A.VI.1. Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z titulu oceňovacích rozdílů podle § 59,

e) „A.VI.2. Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z titulu oceňovacích rozdílů podle § 64,

f) „A.VI.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.VI.1. Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů“ a „A.VI.2. Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji“,

g) „A.VII.1. Opravy minulého účetního období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy minulých období“ z titulu oprav, které by v minulém účetním období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky,

h) „A.VII.2. Opravy předchozích účetních období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy minulých období“ z titulu oprav, které by v účetních obdobích předcházejících minulému účetnímu období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky.

(11) Položka „B. Fondy účetní jednotky“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.II. Fondy účetní jednotky“ podle § 27. Položka „C. Výsledek hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.III. Výsledek hospodaření“ podle § 28. Položka „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.IV. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ podle § 29.

HLAVA VI
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE

§ 45

(1) Příloha je členěna na položky v tomto pořadí:

a) členění podle zákonných ustanovení, a to položka

1. „A.1. Informace podle § 7 odst. 3 zákona“,

2. „A.2. Informace podle § 7 odst. 4 zákona“,

3. „A.3. Informace podle § 7 odst. 5 zákona“ obsahuje informace podle § 7 odst. 5 zákona kromě informací o stavu účtů v knize podrozvahových účtů,

4. „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů“ obsahuje informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů,

5. „A.5. Informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona“ obsahuje pouze informace o výši splatných dluhů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů v uspořádání uvedeném v části „Informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona“ přílohy č. 5 k této vyhlášce,

6. „A.6. Informace podle § 19 odst. 5 písm. a) zákona“,

7. „A.7. Informace podle § 19 odst. 5 písm. b) zákona“,

8. „A.8. Informace podle § 66 odst. 6“,

9. „A.9. Informace podle § 66 odst. 8“,

b) informace o závazcích z neukončených finančních operací, a to položka

1. „B.1. Poskytnutí úvěru zajištěné zajišťovacím převodem aktiva“ obsahuje stav poskytnutých úvěrů zajištěných zajišťovacím převodem aktiva,

2. „B.2. Zápůjčky cenných papírů zajištěné převodem peněžních prostředků“ obsahuje stav zápůjček cenných papírů zajištěných převodem peněžních prostředků,

3. „B.3. Prodej aktiva se současně sjednaným zpětným nákupem“ obsahuje stav prodejů aktiv se současně sjednaným zpětným nákupem,

4. „B.4. Nákup aktiva se současně sjednaným zpětným prodejem“ obsahuje stav nákupů aktiv se současně sjednaným zpětným prodejem,

c) doplňující informace k položkám rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky" a „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku", a to v členění:

1. „C.1. Zvýšení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku za běžné účetní období",

2. „C.2. Snížení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku ve věcné a časové souvislosti", a to u vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu,

d) členění pro zvláštní účely, a to položka

1. „D.1. Počet jednotlivých věcí a souborů majetku nebo seznam tohoto majetku“ obsahuje v případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo seznam tohoto majetku,

2. „D.2. Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem“ obsahuje celkovou výměru lesních pozemků s lesním porostem uvedenou v m2, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100 000 m2 lesních pozemků s lesním porostem,

3. „D.3. Výše ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem ve výši 57 Kč/m2“ obsahuje výši ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem uvedené v položce „D.2. Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem“ přílohy stanovenou jako součin této výměry a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč za m2; hodnota se uvádí v Kč,

4. „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje celkovou výměru lesních pozemků s lesním porostem, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 100000 m2 lesních pozemků s lesním porostem, v případě, že účetní jednotka má k dispozici ocenění lesního porostu také jiným způsobem než podle předchozího bodu; hodnota se uvádí v m2,

5. „D.5. Výše ocenění lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje výši ocenění celkové výměry lesních pozemků s lesním porostem uvedené v položce „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ přílohy; hodnota se uvádí v Kč,

6. „D.6. Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ obsahuje průměrnou výši ocenění lesních pozemků s lesním porostem uvedených v položce „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ přílohy, vypočtenou jako vážený aritmetický průměr; hodnota se uvádí v Kč/m2,

7. „D.7. Komentář k ocenění lesních pozemků jiným způsobem“ obsahuje bližší informace k položkám „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ až „D.6. Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“, zejména o způsobu stanovení výše ocenění a důvodu provedení tohoto ocenění,

e) ostatní doplňující informace k jiným částem účetní závěrky, a to položka

1. „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona,

2. „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona,

3. „E.3. Doplňující informace k položkám přehledu o peněžních tocích“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o peněžních tocích neuvedené podle písmen a) a b),

4. „E.4. Doplňující informace k položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu neuvedené podle písmen a) a b),

f) informace o tvorbě a čerpání fondů, a to položka „F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ obsahuje doplňující informace k tvorbě a čerpání fondů účetní jednotky,

g) doplňující informace k položce „A.II.3. Stavby“ rozvahy v tomto členění:

1. „G.1. Bytové domy a bytové jednotky“,

2. „G.2. Budovy pro služby obyvatelstvu“,

3. „G.3. Jiné nebytové domy a nebytové jednotky“,

4. „G.4. Komunikace a veřejné osvětlení“,

5. „G.5. Jiné inženýrské sítě“ a

6. „G.6. Ostatní stavby“,

h) doplňující informace k položce „A.II.1. Pozemky“ rozvahy v tomto členění:

1. „H.1. Stavební pozemky“,

2. „H.2. Lesní pozemky“,

3. „H.3. Zahrady, pastviny, louky, rybníky“,

4. „H.4. Zastavěná plocha“ a

5. „H.5. Ostatní pozemky“,

i) doplňující informace k položce „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění:

1. „I.1. Náklady z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“,

2. „I.2. Ostatní náklady z přecenění reálnou hodnotou“,

j) doplňující informace k položce „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění:

1. „J.1. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“,

2. „J.2. Ostatní výnosy z přecenění reálnou hodnotou“,

k) doplňující informace k položkám „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“, „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“, „P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ a „P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ podrozvahy o poskytnutých garancích; garancemi se rozumí záruky, u kterých není možné spolehlivě odhadnout pravděpodobnost plnění za původního dlužníka, včetně písemného prohlášení ručitele poskytnuté věřiteli o tom, že uspokojí jeho pohledávku, jestliže dlužník nesplní svůj splatný závazek vůči věřiteli, přičemž věřitel je na základě prohlášení ručitele oprávněn domáhat se splnění pohledávky na ručiteli v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek, směnečného rukojemského prohlášení připojeného na směnku nebo směnečný opis, záruky vzniklé prohlášením v záruční listině o uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině, a záruky poskytnuté Českou republikou na základě zvláštního zákona, a to v tomto členění:

1. Poskytnuté garance jednorázové,

2. Poskytnuté garance ostatní,

l) doplňující informace o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterými se pro účely této vyhlášky rozumí významné veřejné zakázky podle zákona upravujícího veřejné zakázky, jejichž předmětem je využití zdrojů a schopností subjektů soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb související s údržbou a provozem dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku36),

m) doplňující informace k příjmům a výdajům obsahuje doplňující informace k příjmům a výdajům příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je organizační složka státu,

n) doplňující informace k položce výkazu zisku a ztráty „A.I.13. Mzdové náklady“; členění položek vychází z obsahového vymezení položek rozpočtové skladby třídy 5 (seskupení položek 50 a 54) podle vyhlášky o rozpočtové skladbě.

(2) Informace uváděná v příloze se označuje číslem položky přílohy, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky.

(3) Účetní jednotky uvádějí v příloze č. 5 k této vyhlášce ve sloupcích týkajících se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky vykázané k rozvahovému dni minulého účetního období.

(4) V příloze se neuvádějí informace o skutečnostech, které jsou podle jiného právního předpisu10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi.

§ 46
Přehled tvorby a použití fondu privatizace

(1) Uspořádání přehledu tvorby a použití fondu privatizace a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na ministerstvo.

(3) Položka

a) „H.I. Počáteční zůstatek" obsahuje počáteční zůstatek fondu privatizace k prvnímu dni běžného účetního období,

b) „H.II.1. Výsledek hospodaření (zisk) běžného účetního období" obsahuje kladný výsledek hospodaření fondu privatizace za běžné účetní období,

c) „H.II.2. Výsledek hospodaření (zisk) minulých období" obsahuje kladný výsledek hospodaření fondu privatizace za minulá účetní období,

d) „H.II.3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku od vybraných účetních jednotek" obsahuje bezúplatně převedený dlouhodobý majetek do fondu privatizace od vybraných účetních jednotek,

e) „H.III.1. Výsledek hospodaření (ztráta) běžného účetního období" obsahuje záporný výsledek hospodaření fondu privatizace za běžné účetní období,

f) „H.III.2. Výsledek hospodaření (ztráta) minulých období" obsahuje záporný výsledek hospodaření fondu privatizace za minulá účetní období,

g) „H.III.3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku vybraným účetním jednotkám" obsahuje bezúplatně převedený dlouhodobý majetek z fondu privatizace vybraným účetním jednotkám,

h) „H.IV. Konečný zůstatek" obsahuje konečný zůstatek fondu privatizace k rozvahovému dni běžného účetního období,

i) „H.V.1. Převody do státního rozpočtu" obsahuje náklady z titulu převodu peněžních prostředků zejména organizačním složkám státu a státním fondům na účely stanovené zákonem o zrušení Fondu národního majetku,

j) „H.V.2. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku" obsahuje náklady na bezúplatně převedený dlouhodobý majetek fondu privatizace s výjimkou převodů vybraným účetním jednotkám.

HLAVA VII
USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ ČÁSTI PŘÍLOHY

§ 47
Uspořádání a označování podrozvahových účtů

Uspořádání a označování podrozvahových účtů stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

§ 48

(1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením podle § 49 až 54, pokud náklady na získání informace nepřevýší přínosy plynoucí z této informace nebo se informace nepovažuje za významnou podle § 19 odst. 6 zákona.

(2) Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.

(3) Součet obratů na straně MÁ DÁTI a součet obratů na straně DAL podrozvahových účtů se musí rovnat.

(4) Hodnoty položek přílohy části „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů" se vykazují s kladným znaménkem podle zůstatků zjištěných na jednotlivých podrozvahových účtech, s výjimkou položky „P.VII.1. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům".

(5) Hodnota položky „P.VII.1. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům" se stanoví jako součet položek „P.I. Majetek účetní jednotky", „P.II.1. Vyřazené pohledávky", „P.III. Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou", „P.IV. Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva" snížený o součet položek „P.II.2. Vyřazené závazky", „P.V. Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku" a „P.VI. Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva".

(6) Není-li dále stanoveno jinak, za krátkodobé se pro účely této vyhlášky považují takové podmíněné pohledávky a podmíněné závazky, u nichž účetní jednotka předpokládá, že splnění všech podmínek pro provedení účetního zápisu v hlavní knize nastane v období do jednoho roku včetně, ostatní podmíněné pohledávky a podmíněné závazky se považují za dlouhodobé.

§ 49
Majetek účetní jednotky

Položka

a) „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“,

b) „P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“,

c) „P.I.3. Ostatní majetek“ obsahuje majetek, který má účetní jednotka ve vlastnictví nebo jí přísluší hospodaření k tomuto majetku, který je předmětem účetnictví, ale není vykazován v rozvaze a není uveden na jiných podrozvahových účtech. Dále u zřizovatele obsahuje majetek, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle jiného právního předpisu29), pokud tento majetek zřizovatel nevykazuje v rozvaze.

§ 50
Vyřazené pohledávky a závazky

Položka

a) „P.II.1. Vyřazené pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou. Dále obsahuje pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování,

b) „P.II.2. Vyřazené závazky“ obsahuje povinnosti k peněžitému plnění v případě, že již zanikl nárok věřitele na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že účetní jednotka svoji povinnost zcela nebo zčásti splní. Dále obsahuje závazky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování.

§ 51
Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou

Položka

a) „P.III.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

b) „P.III.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

c) „P.III.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

d) „P.III.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

e) „P.III.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a) a c), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

f) „P.III.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b) a d), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce.

§ 52
Další podmíněné pohledávky

Položka

a) „P.IV.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky,

b) „P.IV.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky,

c) „P.IV.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

d) „P.IV.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

e) „P.IV.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, pokud příslušná žádost již byla podána,

f) „P.IV.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, pokud příslušná žádost již byla podána,

g) „P.IV.7. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech e) a i) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary,

h) „P.IV.8. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech f) a j) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary,

i) „P.IV.9. Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši krátkodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění,

j) „P.IV.10. Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši dlouhodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění,

k) „P.IV.11. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno,

l) „P.IV.12. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.

§ 53
Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku

Položka

a) „P.VI.1. Krátkodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu,

b) „P.VI.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu,

c) „P.VI.3. Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu,

d) „P.VI.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu,

e) „P.VI.5. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

f) „P.VI.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí závazky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

g) „P.VI.7. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a), c) a e), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

h) „P.VI.8. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a), d) a f), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou.

§ 54
Další podmíněné závazky, ostatní podmíněná aktiva a ostatní podmíněná pasiva

(1) Položka

a) „P.VII.1. Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku,

b) „P.VII.2. Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku,

c) „P.VII.3. Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

d) „P.VII.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

e) „P.VII.5. Krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje krátkodobé předpokládané závazky nebo výdaje na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí,

f) „P.VII.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje dlouhodobé předpokládané závazky nebo výdaje na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí,

g) „P.VII.7. Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“,

h) „P.VII.8. Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“,

i) „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob,

j) „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob,

k) „P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“,

l) „P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“,

m) „P.VII.13. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno,

n) „P.VII.14. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.

(2) Položka

a) „P.VIII.1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,

b) „P.VIII.2. Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,

c) „P.VIII.3. Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek,

d) „P.VIII.4. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek.

ČÁST TŘETÍ
NĚKTERÉ ÚČETNÍ METODY

§ 55
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 13 jsou zejména náklady na

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,

e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy 
vlastníkovi nebo nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

g) úhradu podílu na

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

h) úhrady nákladů za přeložky30), překládky31) a náhradní pozemní komunikaci32) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů,

i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,

j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů,

k) právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není právo stavby vykazováno podle § 14 odst. 3 písm. h) nebo není součástí ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,

c) kurzové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba33),

f) náklady na zaškolení pracovníků,

g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

h) náklady na biologickou rekultivaci,

i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,

j) v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ nejsou součástí jeho ocenění dlouhodobý hmotný majetek vykazovaný v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 14 odst. 7 písm. b).

(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9.

(5) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(6) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

(7) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

(8) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.

(9) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby.

(10) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje; ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.

(11) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do stavu způsobilého k užívání podle § 14 odst. 12 jsou náklady související s pořízením práva stavby součástí technického zhodnocení této stavby podle odstavce 4.

(12) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a odstavec 1 písmeno e) se použije obdobně.

§ 56
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu34).

§ 57
Způsob oceňování zásob a vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob

(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.

(2) Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

(3) V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.

(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

§ 58
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny za právní pomoc a provize.

§ 59
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů a podílů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů se účtují prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálných hodnot cenných papírů a podílů, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování, oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry), s výjimkou trvalého snížení hodnoty (znehodnocení) tohoto cenného papíru a podílu, se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.

(3) Při trvalém snížení hodnoty (znehodnocení) cenných papírů a podílů se účtuje toto znehodnocení bez zbytečného odkladu prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů.

(4) Pokud u realizovatelných dluhových cenných papírů a podílů dojde následně po zaúčtování znehodnocení podle odstavce 3 k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty, účtuje se toto zvýšení reálné hodnoty prostřednictvím účtů výnosů, a to až do výše znehodnocení účtovaného podle odstavce 3; při případném vyšším zvýšení reálné hodnoty se postupuje podle odstavce 2.

(5) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.

§ 60
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazků z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných účetních obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

§ 61
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 60 odst. 3 a 4, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

§ 62

(1) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

(2) O vložených derivátech se neúčtuje na rozvahových účtech.

§ 63
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

§ 64
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji

(1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly" a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově.

(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.

§ 65
Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky vyjadřují významné přechodné snížení hodnoty majetku.

(2) Dojde-li k významnému přechodnému snížení hodnoty majetku účetní jednotky, účtuje se o tomto účetním případu bez zbytečného odkladu. Za významné se považuje více než 20% snížení hodnoty tohoto majetku.

(3) Opravné položky se nevytvářejí u drobného dlouhodobého majetku, u krátkodobého finančního majetku a u majetku, který se podle

a) § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou) a

b) § 25 odst. 1 písm. k) zákona oceňuje ve výši 1 Kč.

(4) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(5) V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku.

(6) V případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.

(7) Tvorba a zvýšení opravných položek se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Snížení popřípadě zrušení opravné položky se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.

(8) Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši ocenění majetku upravenou o výši oprávek k tomuto majetku, k němuž je opravná položka tvořena.

(9) První použití metody tvorby a použití opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011 tak, že promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu opravných položek, kromě opravných položek k pohledávkám, jako oceňovací rozdíl při změně metody.

§ 66
Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý majetek nebo jeho části včetně technického zhodnocení se odpisuje z ocenění stanoveného podle § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se též odpisuje ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není podstatný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.

(5) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je účetní jednotka oprávněna pořizovat majetek touto formou a pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(6) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl doručen návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce.

(7) Účetní jednotky neodpisují

a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy,

b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,

c) finanční majetek,

d) zásoby,

e) pohledávky,

f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce,

g) povolenky na emise a preferenční limity,

h) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,

i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou,

j) drobný dlouhodobý majetek,

k) pozemky.

(8) Nezajistí-li příspěvková organizace ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí investičního fondu nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky, sníží výsledkově o tento rozdíl snížený o výši výnosů z titulu časového rozlišení přijatých investičních transferů investiční fond nebo fond reprodukce majetku. Účetní jednotky v příloze účetní závěrky zdůvodní, proč nebylo možno investiční fond nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky.

(9) První použití metody odpisování dlouhodobého majetku provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011. Při tomto prvním použití metody odpisování dlouhodobého majetku účetní jednotky nezobrazují náklady související s odpisováním tohoto majetku v účetním období roku 2011 a promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu oprávek k odpisovanému dlouhodobému majetku jako oceňovací rozdíl při změně metody.

(10) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotu stavby při jejím vyřazení.

§ 67
Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích dluhů nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, s výjimkou podmíněných dluhů a dalších podmíněných pasiv. U rezerv podle jiných právních předpisů35) se postupuje podle těchto předpisů.

(2) Tvorba a zvýšení rezervy se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.

(3) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(4) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

§ 68
Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování:

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném účetním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,

d) pohledávek a dluhů s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách a

e) opravných položek a rezerv.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku.

§ 69
Metoda časového rozlišení

(1) Účetní jednotky náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad:

a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,

b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období, které nejsou významné v souladu s § 26 odst. 2 písm. d), se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají,

c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období,

d) náklady a výdaje, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě

1. nákladů příštích období,

2. výdajů příštích období,

e) výnosy a příjmy, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě

1. výnosů příštích období,

2. příjmů příštích období.

(2) U účetních případů, které se časově rozlišují podle odstavce 1, musí být známy tyto skutečnosti:

a) věcné vymezení,

b) výše a

c) období, kterého se týkají.

(3) Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.

§ 70
Metoda kurzových rozdílů

(1) Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Kurzové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách týkajících se finančního majetku účtovat prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub nákladů a ve prospěch výnosů.

§ 71
Metoda oceňování souboru majetku

(1) Soubor majetku (§ 24 odst. 4 zákona) je tvořen více věcmi a zpravidla je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“) s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo

b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. Soubor majetku oceněný podle odstavce 2 písm. a) nelze rozšiřovat o kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty, u nichž je známa pořizovací cena.

(4) Sbírka muzejní povahy, u které není známé ocenění, se oceňuje 1 Kč. Pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění.

(5) Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u které je známé její ocenění, a to o věc, která je oceněna jinak než 1 Kč, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(6) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

§ 72
Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv

(1) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(2) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období.

(3) Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(4) Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období.

(5) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.

(6) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.

§ 73
Vybrané druhy finančního zajištění (repo obchody)

(1) Vybraným druhem finančního zajištění se pro účely této vyhlášky rozumí poskytnutí zápůjčky zajištěné zajišťovacím převodem finančního nástroje, zejména cenného papíru.

(2) Vybraným finančním kolaterálem se pro účely této vyhlášky rozumí aktivum (finanční nástroj) poskytnutý jako předmět zajištění v případě uvedeném v odstavci 1.

(3) Pokud v případě vybraného druhu finančního zajištění dochází k převodu vlastnického práva k vybranému finančnímu kolaterálu, účetní jednotky účtují o přírůstku či úbytku tohoto aktiva.

(4) Pokud v případě vybraného druhu finančního zajištění nedochází k převodu vlastnického práva k vybranému finančnímu kolaterálu,

a) účetní jednotka, která je poskytovatelem finančního zajištění, účtuje o poskytnutém vybraném finančním kolaterálu na příslušném rozvahovém účtu se zápisem na příslušném analytickém účtu majetku označeném „vybrané finanční kolaterály“,

b) účetní jednotka, která je příjemcem finančního zajištění, neúčtuje o přijatém vybraném finančním kolaterálu na účtech hlavní knihy.

(5) Informaci o přijatém vybraném finančním kolaterálu podle odstavce 4 uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce.

§ 74
Uplatnění reálné hodnoty u závazku vrátit cenný papír (finanční kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět

Změna reálné hodnoty závazku vrátit cenný papír (finanční kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět, se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

§ 75

(1) Ustanovení § 73 a 74 se vztahují pouze na ministerstvo.

(2) Ustanovení § 65 a 67 nepoužije Státní pozemkový úřad pro majetek, který má ve správě podle jiného právního předpisu.

ČÁST ČTVRTÁ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

§ 76
Účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty

(1) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty ve struktuře stanovené v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(2) Členění směrné účtové osnovy podle odstavce 1 je závazné pro všechny účetní jednotky podle § 2 včetně číselného označení.

§ 77
Analytické účty

(1) Syntetické účty lze pro potřeby účetní jednotky dále členit na analytické účty.

(2) V případě, že účetní jednotka je povinna předávat účetní záznamy, včetně účetních zápisů v účetních knihách a informací pro účely monitorování a řízení veřejných financí, v členění stanoveném v technické vyhlášce o účetních záznamech8), vytváří členění syntetických účtů na odpovídající analytické účty, pokud uvedené povinnosti přenosu účetních záznamů nezajistí jiným způsobem.

§ 78
Účtový rozvrh

Na základě směrné účtové osnovy podle § 76, uspořádání a označování podrozvahových účtů podle § 47 a případného členění na analytické účty podle § 77 účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž uvede syntetické, analytické a podrozvahové účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů, k sestavení účetní závěrky a k přenosu účetních záznamů podle technické vyhlášky o účetních záznamech8) a podle jiných právních předpisů.

ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 79
Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v odstavcích 2 až 9 stanoveno jinak.

(2) Změnu účetní metody odpisování a tvorby opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky v účetním období započatém 1. ledna 2011.

(3) Změny v obsahovém vymezení položek a změny metod, které je možné provést v průběhu účetního období, provede účetní jednotka nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech8).

(4) Změnu účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, který účetní jednotka určila k prodeji přede dnem účinnosti této vyhlášky, provede účetní jednotka nejpozději do 31. prosince 2010, s výjimkou organizačních složek státu a státních fondů, které provedou tuto změnu účetní metody nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání operativních účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle jiného právního předpisu8) a s výjimkou Pozemkového fondu České republiky, který tuto změnu metody provede nejpozději do 31. prosince 2011.

(5) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky uvádějí v rozvaze a v přehledu o změnách vlastního kapitálu ve sloupci týkajícím se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky k 1. lednu 2010.

(6) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky ve výkazu zisku a ztráty ve sloupcích týkajících se minulého účetního období žádné informace neuvádějí.

(7) Územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti uvádějí podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou a podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku v příloze účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2011.

(8) Pokud účetní jednotka v účetním období 2010 nemá dostatek informací pro určení daného syntetického účtu při zaúčtování účetního případu, provede zápis prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny, který v názvu obsahuje termín ostatní, a to při dodržení pravidla podvojnosti účetního zápisu. V okamžiku zjištění veškerých skutečností, nejpozději k 31. prosinci 2010, provede účetní jednotka opravu účetního zápisu na příslušný syntetický účet.

(9) V účetních závěrkách sestavovaných od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 včetně stanoví účetní jednotky způsob zaokrouhlování a tento způsob uvedou v příloze v účetní závěrce.

§ 80
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

2. Vyhláška č. 477/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

3. Vyhláška č. 549/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb.

4. Vyhláška č. 401/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 576/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

6. Vyhláška č. 353/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

7. Vyhláška č. 472/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

8. Vyhláška č. 402/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro Pozemkový fond České republiky.

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST

§ 81

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 435/2010 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2011 a později, pokud není v bodech 2 až 4 stanoveno jinak.

2. Účetní jednotky ode dne účinnosti této vyhlášky nepoužijí ustanovení § 79 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

3. Příspěvková organizace, která metodu odpisování dlouhodobého majetku k okamžiku účinnosti této vyhlášky již používá pro některý druh majetku, ustanovení § 66 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb, ve znění této vyhlášky, na tento druh majetku nepoužije; změnu účetní metody odpisování dlouhodobého majetku provede v souladu s příslušným Českým účetním standardem nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.

4. Organizační složky státu při otevírání účetních knih k 1. lednu 2011 konečný zůstatek účtu 403 - Dotace na pořízení dlouhodobého majetku vykázaný k 31. prosinci 2010 v položce rozvahy „C.I.3. Dotace na pořízení dlouhodobého majetku“ otevírají na účtu 401 - Jmění účetní jednotky vykazovaném v položce rozvahy „CI.1. Jmění účetní jednotky“.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 403/2011 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2012 a později, pokud není v bodech 2 až 12 stanoveno jinak.

2. Stav položky rozvahy „D.III.4. Závazky z pronájmu" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.II.8. Ostatní dlouhodobé závazky".

3. Stav položky rozvahy „A.III.4. Půjčky osobám ve skupině" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „A.III.4. Dlouhodobé půjčky".

4. Kurzové rozdíly převedené k 1. lednu 2010 v souladu s přílohou Českého účetního standardu č. 702 - Otevírání a uzavírání účetních knih z účtu 386 - Kursové rozdíly aktivní a 387 - Kursové rozdíly pasivní na účet 405 - Kurzové rozdíly se od 1. ledna 2012 vykazují v položce rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody".

5. Stav položky rozvahy „D.III.20. Jiné daně a poplatky" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.III.19. Jiné daně a poplatky".

6. Stav položky rozvahy „D.III.7. Závazky z dávek sociálního zabezpečení" vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.III.20. Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce".

7. Stav položky rozvahy „B.II.24. Poskytnuté zálohy na transfery" vykázaný k 31. prosinci 2011 může účetní jednotka od 1. ledna 2012 vykázat buď v položce rozvahy „B.II.24. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery", nebo v položce rozvahy „A.IV.7. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery", nevykáže-li část výše stavu položky rozvahy „B.II.24. Poskytnuté zálohy na transfery" k 31. prosinci 2011 od 1. ledna 2012 v souladu s obsahovým vymezením položek rozvahy „B.II.24. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery" nebo „A.IV.7. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery".

8. Stav položky rozvahy „D.IV.30. Přijaté zálohy na transfery" vykázaný k 31. prosinci 2011 může účetní jednotka od 1. ledna 2012 vykázat buď v položce rozvahy „D.III.31. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery", nebo v položce rozvahy „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery", nevykáže-li část výše stavu položky rozvahy „D.IV.30. Přijaté zálohy na transfery" k 31. prosinci 2011 od 1. ledna 2012 v souladu s obsahovým vymezením položek rozvahy „D.III.31. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery" nebo „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery".

9. Stav položek výkazu zisku a ztráty „B.I.9. Změna stavu nedokončené výroby", „B.I.10. Změna stavu polotovarů", „B.I.11. Změna stavu výrobků" a „B.I.12. Změna stavu ostatních zásob" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.7. Změna stavu zásob vlastní výroby" ve sloupci „Minulé účetní období", a to s opačným znaménkem, než které bylo vykázáno k 31. prosinci 2011.

10. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.I.13. Aktivace materiálu a zboží" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.6. Aktivace oběžného majetku" ve sloupci „Minulé účetní období", a to se záporným znaménkem.

11. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.I.14. Aktivace vnitroorganizačních služeb" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb" ve sloupci „Minulé účetní období", a to se záporným znaménkem.

12. Stav položek výkazu zisku a ztráty „B.I.15. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku" a „B.I.16. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku" vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období" se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.5. Aktivace dlouhodobého majetku" ve sloupci „Minulé účetní období", a to se záporným znaménkem.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 460/2012 Sb. Čl. II
Přechodné ustanovení

Ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2013 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 473/2013 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující body jinak.

2. Příspěvkové organizace zřizované organizační složkou státu uvedou v účetních závěrkách sestavených k 31. březnu 2014, 30. červnu 2014, 30. září 2014 a k 31. prosinci 2014 v části „M. Doplňující informace k příjmům a výdajům“ přílohy č. 5 pouze položky označené kombinací velkých písmen latinské abecedy a římských číslic ve sloupci 1.

3. Organizační složky státu, územní samosprávné celky a svazky obcí uvedou v účetních závěrkách sestavených k 31. březnu 2014, 30. červnu 2014, 30. září 2014 a k 31. prosinci 2014 v části „N. Doplňující informace k položce výkazu zisku a ztráty „A.I.13. Mzdové náklady““ přílohy č. 5 pouze položky ve sloupcích 1, 3. a 5.

4. V případě sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 1 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v účetním období roku 2014 použije účetní jednotka vzor rozvahy podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, vzor výkazu zisku a ztráty podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, a vzor přílohy podle § 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, označený jako „VZOR PRO ROK 2014“ v příslušné příloze vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky.

5. Dlouhodobý nehmotný majetek vykázaný k 31. prosinci 2013 v položkách rozvahy „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ až „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“, který je k 31. prosinci 2013 oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce rozvahy „A.I.10. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji“.

6. Dlouhodobý hmotný majetek vykázaný k 31. prosinci 2013 v položkách rozvahy „A.II.1. Pozemky“ až „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“, který je k 31. prosinci 2013 oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce rozvahy „A.II.11. Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji“.

7. Stav položky rozvahy „B.II.8. Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek“ vykázaný k 31. prosinci 2013 vykazuje organizační složka státu, která je správcem daně od 1. ledna 2014 v položkách rozvahy „B.II.19. Pohledávky ze správy daní“ až „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“.

8. Stav položky rozvahy „B.II.9. Pohledávky ze sdílených daní“ vykázaný k 31. prosinci 2013 vykazuje od 1. ledna 2014 organizační složka státu, která je správcem daně, v položkách rozvahy „B.II.19. Pohledávky ze správy daní“ až „B.II.22. Ostatní pohledávky ze správy daní“, a ostatní vybrané účetní jednotky v položce rozvahy „B.II.8. Pohledávky z přerozdělovaných daní“.

9. Stav položky rozvahy „B.II.11. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách rozvahy „B.II.10. Sociální zabezpečení“, B.II.11. Zdravotní pojištění“ nebo „B.II.12. Důchodové spoření“.

10. Stav položek rozvahy „D.III.10. Přijaté zálohy daní“ až „D.III.12. Závazky ze sdílených daní“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.22. Přijaté zálohy daní“ až „D.III.27. Ostatní závazky ze správy daní“.

11. Stav položky rozvahy „D.III.15. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.12. Sociální zabezpečení“, D.III.13. Zdravotní pojištění“ nebo „D.III.14. Důchodové spoření“.

12. Stav položky rozvahy „A.IV.5. Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položce rozvahy „A.IV.7. Zprostředkování dlouhodobých transferů“ nebo „A.IV.6. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“ nebo „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“.

13. Stav položky rozvahy „B.II.27. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „B.II.27. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“ nebo „B.II.28. Zprostředkování krátkodobých transferů“ nebo „B.II.17. Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi“.

14. Stav položky rozvahy „D.III.34. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.33. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“, nebo „D.III.34. Zprostředkování krátkodobých transferů“ nebo „D.III.20. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím“.

15. Stav položky rozvahy „D.II.7. Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.II.9. Zprostředkování dlouhodobých transferů“ nebo „D.II.8. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“ nebo „D.III.20. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím“.

16. Stav položky rozvahy „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.II.8. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“, nebo „D.II.9. Zprostředkování dlouhodobých transferů“.

17. Stav položky rozvahy „D.III.33. Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ vykázaný k 31. prosinci 2014 se od 1. ledna 2015 vykazuje v položkách rozvahy „D.III.33. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“ nebo „D.III.34. Zprostředkování krátkodobých transferů“.

18. Stav položky výkazu zisku a ztráty „A.III.1. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2014 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2015 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.III.1. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery“ nebo „A.III.3. Náklady vybraných ústředních vládních institucí na předfinancování transferů“ ve sloupci „Minulé účetní období“.

19. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ vykázaný k 31. prosinci 2014 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2015 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ nebo „B.IV.3. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z předfinancování transferů“ ve sloupci „Minulé účetní období“.

20. Stav položky podrozvahy „P.V.3. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce podrozvahy „P.VI.7. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“.

21. Stav položky podrozvahy „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce podrozvahy „P.VI.8. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“.

22. Stav položky podrozvahy „P.V.1. Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách podrozvahy „P.VI.1. Krátkodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ nebo „P.VI.3. Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“.

23. Stav položky podrozvahy „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv“ vykázaný k 31. prosinci 2013 se od 1. ledna 2014 vykazuje v položkách podrozvahy „P.VI.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ nebo „P.VI.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“.

Ministr:

Ing. Janota v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Rozvaha

VZOR PRO ROK 2014

ZÁKLADNÍ



Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Rozvaha

ZÁKLADNÍ



Příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Výkaz zisku a ztráty

VZOR PRO ROK 2014

ZÁKLADNÍ



Příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Výkaz zisku a ztráty

ZÁKLADNÍ



Příloha č. 3 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled o peněžních tocích 
ZÁKLADNÍ 
Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... 
 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) 
 okamžik sestavení:

Číslo položky 	Název položky 	Běžné účetní období 
P. 	Stav peněžních prostředků k 1. lednu 	
A. 	Peněžní toky z provozní činnosti 	součet Z. + A.I. + A.II. + A.III. + A.IV. 
Z. 	Výsledek hospodaření před zdaněním 	
A.I. 	Úpravy o nepeněžní operace ( + / -) 	součet A.I.1. až A.I.6. 
A.I.1. 	Odpisy dlouhodobého majetku 	
A.I.2. 	Změna stavu opravných položek 
A.I.3. 	Změna stavu rezerv 
A.I.4. 	Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku 
A.I.5. 	Výnosy z dividend a podílů na zisku 
A.I.6. 	Ostatní úpravy o nepeněžní operace 
A.II. 	Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků ( + / -) 	součet A.II.1. až A.II.4. 
A.II.1. 	Změna stavu krátkodobých pohledávek 	
A.II.2. 	Změna stavu krátkodobých závazků 
A.II.3. 	Změna stavu zásob 
A.II.4. 	Změna stavu krátkodobého finančního majetku 
A.III. 	Zaplacená daň z příjmů včetně doměrků (-) 	
A. IV. 	Přijaté dividendy a podíly na zisku 	
B. 	Peněžní toky z dlouhodobých aktiv 	součet B.I.+ B.II.+ B.III. 
B.I. 	Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv 	
B.II. 	Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv 	součet B.II.1. až B.II.4. 
B.II.1. 	Příjmy z privatizace státního majetku 	
B.II.2. 	Příjmy z prodeje majetku Pozemkového fondu České republiky 
B.II.3. 	Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji 
B.II.4. 	Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv 
B.III. 	Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv ( + / -) 	
C. 	Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek 	součet C.I. + C.II. + C.III. 
C.I. 	Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu ( + / -) 	
C.II. 	Změna stavu dlouhodobých závazků ( + / -) 	
C.III. 	Změna stavu dlouhodobých pohledávek ( + / -) 	
F. 	Celková změna stavu peněžních prostředků 	součet A. + B. + C. 
H. 	Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření ( + / -) 	
R. 	Stav peněžních prostředků k rozvahovému dni 	součet P. + F. + H. 


Příloha č. 4 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled o změnách vlastního kapitálu 
ZÁKLADNÍ 
Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... 
 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) 
 okamžik sestavení:

Číslo položky 	Název položky 	1 	2 	3 	4 
Minulé účetní období 	Zvýšení stavu 	Snížení stavu 	Běžné účetní období 
VLASTNÍ KAPITÁL CELKEM 		A. + B. + C. + D. 	A. + B. + C. + D. 	A. + B. + C. + D. 	A. + B. + C. + D. 
A. 	Jmění účetní jednotky a upravující položky 	součet A.I. až A.VII. 	součet A.I. až A.VII. 	součet A.I. až A.VII. 	součet A.I. až A.VII. 
I. 	Jmění účetní jednotky 		součet A.I.1. až A.I.6. 	součet A.I.1. až A.I.6. 	
1. 	Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu 	- 			- 
2. 	Svěřeni majetku příspěvkové organizaci 	- 	- 
3. 	Bezúplatné převody 	- 	- 
4. 	Investiční transfery 	- 	- 
5. 	Dary 	- 	- 
6. 	Ostatní 	- 	- 
II. 	Fond privatizace 				
III. 	Transfery na pořízení dlouhodobého majetku 		součet A.III.1. až A.III.6. 	součet A.III.1. až A.III.6. 	
1. 	Svěřeni majetku příspěvkové organizaci 	- 			- 
2. 	Bezúplatné převody 	. 	-
3. 	Investiční transfery 	- 	- 
4. 	Dary 	- 	- 
5. 	Sníženi investičních transferů ve věcné a časové souvislosti 	- 	- 	- 
6. 	Ostatní 	-		- 
IV. 	Kurzové rozdíly 				
V. 	Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody 		součet A.V.1. až A.V.3. 	součet A.V.1. až A.V.3. 	
1. 	Opravné položky k pohledávkám 	- 			- 
2. 	Odpisy 	- 	- 
3. 	Ostatní 	- 	- 
VI. 	Jiné oceňovací rozdíly 		součet A.VI.1. až A.VI.3. 	součet A.VI.1. až A.VI.3. 	
1. 	Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů 	- 			- 
2. 	Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji 	- 	- 
3. 	Ostatní 	- 	- 
VII. 	Opravy minulých období 		součet A.VII.1. až A.VII.2. 	součet A.VII.1. až A.VII.2. 	
1. 	Opravy minulého účetního období 	- 			- 
2. 	Opravy předchozích účetních období 	- 	-
B. 	Fondy účetní jednotky 				
C. 	Výsledek hospodaření 				
D. 	Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření 				


Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha

VZOR PRO ROK 2014

ZÁKLADNÍ



Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha

ZÁKLADNÍ



Příloha č. 6 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled tvorby a použití fondu privatizace 
ZÁKLADNÍ 
Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k... 
 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) 
 okamžik sestavení: 

Číslo položky 	Název položky 	BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ 
H.I. 	Počáteční zůstatek 	
H.II. 	Tvorba 	součet H.II.1. až H.II.6. 
1. 	Výsledek hospodaření (zisk) běžného účetního období 	
2. 	Výsledek hospodaření (zisk) minulých období 
3. 	Bezúplatné převody dlouhodobého majetku od vybraných účetních jednotek 
4. 	Dary 
5. 	Oceňovací rozdíly 
6. 	Ostatní 
H.III. 	Použití 	součet H.III. 1. až H.III.5. 
1. 	Výsledek hospodaření (ztráta) běžného účetního období 	
2. 	Výsledek hospodaření (ztráta) minulých období 
3. 	Bezúplatné převody dlouhodobého majetku vybraným účetním jednotkám 
4. 	Oceňovací rozdíly 
5. 	Ostatní 
H.IV. 	Konečný zůstatek 	H.I. + H.II.-H.III. 
H.V. 	Další informace z výsledku hospodaření běžného účetního období 	- 
1. 	Převody do státního rozpočtu 	
2. 	Bezúplatné převody dlouhodobého majetku 


Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek

Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek

012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

013 - Software

014 - Ocenitelná práva

015 - Povolenky na emise a preferenční limity

018 - Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

Účtová skupina 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný

021 - Stavby

022 - Samostatné hmotné movité věci a soubory movitých věcí

025 - Pěstitelské celky trvalých porostů

028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek

029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek

Účtová skupina 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

031 - Pozemky

032 - Kulturní předměty

035 - Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji

036 - Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji

Účtová skupina 04 - Nedokončený a pořizovaný dlouhodobý majetek

041 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

043 - Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

044 - Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku

045 - Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku

Účtová skupina 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

Účtová skupina 06 - Dlouhodobý finanční majetek

061 - Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem

062 - Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem

063 - Dluhové cenné papíry držené do splatnosti

067 - Dlouhodobé půjčky

068 - Termínované vklady dlouhodobé

069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek

Účtová skupina 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje

073 - Oprávky k software

074 - Oprávky k ocenitelným právům

078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku

079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku

Účtová skupina 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

081 - Oprávky ke stavbám

082 - Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí

085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů

088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku

089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku

Účtová třída 1 - Zásoby a opravné položky

Účtová skupina 11 - Materiál

111 - Pořízení materiálu

112- Materiál na skladě

119 - Materiál na cestě

Účtová skupina 12 - Zásoby vlastní výroby

121 - Nedokončená výroba

122 - Polotovary vlastní výroby

123 - Výrobky

Účtová skupina 13 - Zboží a ostatní zásoby

131 - Pořízení zboží

132 - Zboží na skladě

138 - Zboží na cestě

139 - Ostatní zásoby

Účtová skupina 14 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám

142 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem dlouhodobým

144 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z postoupených úvěrů

146 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z ručení

149 - Opravné položky k ostatním dlouhodobým pohledávkám

Účtová skupina 15 - Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku

151 - Opravné položky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje

152 - Opravné položky k software

153 - Opravné položky k ocenitelným právům

154 - Opravné položky k povolenkám na emise a preferenčním limitům

156 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku

157 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému nehmotnému majetku

Účtová skupina 16 - Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku

161 - Opravné položky k pozemkům

162 - Opravné položky ke kulturním předmětům

163 - Opravné položky ke stavbám

164 - Opravné položky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí

165 - Opravné položky k pěstitelským celkům trvalých porostů

167 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku

168 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému hmotnému majetku

Účtová skupina 17 - Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku

171 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s rozhodujícím vlivem

172 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s podstatným vlivem

173 - Opravné položky k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti

175 - Opravné položky k dlouhodobým půjčkám

176 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému finančnímu majetku

177 - Opravné položky k pořizovanému dlouhodobému finančnímu majetku

Účtová skupina 18 - Opravné položky k zásobám

181 - Opravné položky k materiálu

182 - Opravné položky k nedokončené výrobě

183 - Opravné položky k polotovarům vlastní výroby

184 - Opravné položky k výrobkům

185 - Opravné položky ke zboží

186 - Opravné položky k ostatním zásobám

Účtová skupina 19 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám

191 - Opravné položky ke směnkám k inkasu

192 - Opravné položky k jiným pohledávkám z hlavní činnosti

193 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem krátkodobým

194 - Opravné položky k odběratelům

195 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z postoupených úvěrů

196 - Opravné položky k pohledávkám ze správy daní a obdobných dávek

198 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z ručení

199 - Opravné položky k ostatním krátkodobým pohledávkám

Účtová třída 2 - Účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry a půjčky

Účtová skupina 22 - Bankovní účty organizačních složek státu a běžné účty státních fondů

222 - Příjmový účet organizačních složek státu

223 - Zvláštní výdajový účet

224 - Běžné účty státních fondů

225 - Běžné účty fondů organizačních složek státu

227 - Účet hospodaření státního rozpočtu

Účtová skupina 23 - Bankovní účty územních samosprávných celků

231 - Základní běžný účet územních samosprávných celků

236 - Běžné účty fondů územních samosprávných celků

Účtová skupina 24 - Ostatní bankovní účty

241 - Běžný účet

243 - Běžný účet FKSP

244 - Termínované vklady krátkodobé

245 - Jiné běžné účty

247 - Účty spravovaných prostředků

248 - Souhrnné účty

249 - Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu

Účtová skupina 25 - Krátkodobý finanční majetek

251 - Majetkové cenné papíry k obchodování

253 - Dluhové cenné papíry k obchodování

256 - Jiné cenné papíry

Účtová skupina 26 - Peníze

261 - Pokladna

262 - Peníze na cestě

263 - Ceniny

Účtová skupina 28 - Krátkodobé úvěry a půjčky

281 - Krátkodobé úvěry

282 - Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky)

283 - Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů

289 - Jiné krátkodobé půjčky

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy

Účtová skupina 31 - Krátkodobé pohledávky

311 - Odběratelé

312 - Směnky k inkasu

313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry

314 - Krátkodobé poskytnuté zálohy

315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti

316 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé

317 - Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů

319 - Pohledávky z přerozdělovaných daní

Účtová skupina 32 - Krátkodobé závazky

321 - Dodavatelé

322 - Směnky k úhradě

324 - Krátkodobé přijaté zálohy

325 - Závazky z dělené správy

326 - Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé

Účtová skupina 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

331 - Zaměstnanci

333 - Jiné závazky vůči zaměstnancům

335 - Pohledávky za zaměstnanci

336 - Sociální zabezpečení

337 - Zdravotní pojištění

338 - Důchodové spoření

Účtová skupina 34 - Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování

341 - Daň z příjmů

342 - Jiné přímé daně

343 - Daň z přidané hodnoty

344 - Jiné daně a poplatky

345 - Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce

346 - Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi

347 - Závazky k vybraným ústředním vládním institucím

348 - Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi

349 - Závazky k vybraným místním vládním institucím

Účtová skupina 35 - Pohledávky a závazky ze správy daní

351 - Přijaté zálohy daní

352 - Pohledávky ze správy daní

353 - Přeplatky na daních

354 - Závazky z vrátek nepřímých daní

355 - Zúčtování z přerozdělování daní

356 - Pohledávky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem

357 - Závazky z exekuce a ostatního nakládání s cizím majetkem

358 - Ostatní pohledávky ze správy daní

359 - Ostatní závazky ze správy daní

Účtová skupina 36 - Pohledávky a závazky z ručení a finančních operací

361 - Krátkodobé pohledávky z ručení

362 - Krátkodobé závazky z ručení

363 - Pevné termínové operace a opce

364 - Závazky z neukončených finančních operací

365 - Pohledávky z finančního zajištění

366 - Závazky z finančního zajištění

367 - Pohledávky z vydaných dluhopisů

368 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů

Účtová skupina 37 - Jiné krátkodobé pohledávky a závazky

371 - Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

372 - Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

373 - Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery

374 - Krátkodobé přijaté zálohy na transfery

377 - Ostatní krátkodobé pohledávky

378 - Ostatní krátkodobé závazky

Účtová skupina 38 - Účty příštích období a dohadné účty

381 - Náklady příštích období

383 - Výdaje příštích období

384 - Výnosy příštích období

385 - Příjmy příštích období

388 - Dohadné účty aktivní

389 - Dohadné účty pasivní

Účtová skupina 39 - Vnitřní zúčtování a vyrovnávací účty

395 - Vnitřní zúčtování

396 - Spojovací účet při sdružení

Účtová třída 4 - Jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a pohledávky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování

Účtová skupina 40 - Jmění účetní jednotky a upravující položky

401 - Jmění účetní jednotky

402 - Fond privatizace

403 - Transfery na pořízení dlouhodobého majetku

404 - Agregované příjmy a výdaje minulých období

405 - Kurzové rozdíly

406 - Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody

407 - Jiné oceňovací rozdíly

408 - Opravy minulých období

Účtová skupina 41 - Fondy účetní jednotky

411 - Fond odměn

412 - Fond kulturních a sociálních potřeb

413 - Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření

414 - Rezervní fond z ostatních titulů

416 - Fond reprodukce majetku, investiční fond

419 - Ostatní fondy

Účtová skupina 43 - Výsledky hospodaření

431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

432 - Výsledek hospodaření předcházejících účetních období

Účtová skupina 44 - Rezervy

441 - Rezervy

Účtová skupina 45 - Dlouhodobé závazky

451 - Dlouhodobé úvěry

452 - Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé

453 - Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů

455 - Dlouhodobé přijaté zálohy

456 - Dlouhodobé závazky z ručení

457 - Dlouhodobé směnky k úhradě

458 - Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

459 - Ostatní dlouhodobé závazky

Účtová skupina 46 - Dlouhodobé pohledávky

462 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé

464 - Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů

465 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy

466 - Dlouhodobé pohledávky z ručení

468 - Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

469 - Ostatní dlouhodobé pohledávky

Účtová skupina 47 - Dlouhodobé zálohy na transfery

471 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery

472 - Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery

Účtová skupina 49 - Závěrkové účty a zvláštní zúčtování

491 - Počáteční účet rozvažný

492 - Konečný účet rozvažný

493 - Výsledek hospodaření běžného účetního období

499 - Zúčtování na základě zvláštních předpisů

Účtová třída 5 - Náklady

Účtová skupina 50 - Spotřebované nákupy

501 - Spotřeba materiálu

502 - Spotřeba energie

503 - Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek

504 - Prodané zboží

506 - Aktivace dlouhodobého majetku

507 - Aktivace oběžného majetku

508 - Změna stavu zásob vlastní výroby

Účtová skupina 51 - Služby

511 - Opravy a udržování

512 - Cestovné

513 - Náklady na reprezentaci

516 - Aktivace vnitroorganizačních služeb

518 - Ostatní služby

Účtová skupina 52 - Osobní náklady

521 - Mzdové náklady

524 - Zákonné sociální pojištění

525 - Jiné sociální pojištění

527 - Zákonné sociální náklady

528 - Jiné sociální náklady

Účtová skupina 53 - Daně a poplatky

531 - Daň silniční

532 - Daň z nemovitostí

538 - Jiné daně a poplatky

539 - Vratký nepřímých daní

Účtová skupina 54 - Ostatní náklady

541 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení

542 - Jiné pokuty a penále

543 - Dary a jiná bezúplatná předání

544 - Prodaný materiál

547 - Manka a škody

548 - Tvorba fondů

549 - Ostatní náklady z činnosti

Účtová skupina 55 - Odpisy, rezervy a opravné položky

551 - Odpisy dlouhodobého majetku

552 - Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek

553 - Prodaný dlouhodobý hmotný majetek

554 - Prodané pozemky

555 - Tvorba a zúčtování rezerv

556 - Tvorba a zúčtování opravných položek

557 - Náklady z vyřazených pohledávek

558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku

Účtová skupina 56 - Finanční náklady

561 - Prodané cenné papíry a podíly

562 - Úroky

563 - Kurzové ztráty

564 - Náklady z přecenění reálnou hodnotou

569 - Ostatní finanční náklady

Účtová skupina 57 - Náklady na transfery

571 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery

572 - Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery

Účtová skupina 58 - Náklady ze sdílených daní a poplatků

581 - Náklady ze sdílené daně z příjmů fyzických osob

582 - Náklady ze sdílené daně z příjmů právnických osob

584 - Náklady ze sdílené daně z přidané hodnoty

585 - Náklady ze sdílených spotřebních daní

586 - Náklady z ostatních sdílených daní a poplatků

Účtová skupina 59 - Daň z příjmů

591 - Daň z příjmů

595 - Dodatečné odvody daně z příjmů

Účtová třída 6 - Výnosy

Účtová skupina 60 - Výnosy z vlastních výkonů a zboží

601 - Výnosy z prodeje vlastních výrobků

602 - Výnosy z prodeje služeb

603 - Výnosy z pronájmu

604 - Výnosy z prodaného zboží

605 - Výnosy ze správních poplatků

606 - Výnosy z místních poplatků

607 - Výnosy ze soudních poplatků

609 - Jiné výnosy z vlastních výkonů

Účtová skupina 63 - Výnosy z daní a poplatků

631 - Výnosy z daně z příjmů fyzických osob

632 - Výnosy z daně z příjmů právnických osob

633 - Výnosy ze sociálního pojištění

634 - Výnosy z daně z přidané hodnoty

635 - Výnosy ze spotřebních daní

636 - Výnosy z majetkových daní

637 - Výnosy z energetických daní

638 - Výnosy z daně silniční

639 - Výnosy z ostatních daní a poplatků

Účtová skupina 64 - Ostatní výnosy

641 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení

642 - Jiné pokuty a penále

643 - Výnosy z vyřazených pohledávek

644 - Výnosy z prodeje materiálu

645 - Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku

646 - Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků

647 - Výnosy z prodeje pozemků

648 - Čerpání fondů

649 - Ostatní výnosy z činnosti

Účtová skupina 66 - Finanční výnosy

661 - Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů

662 - Úroky

663 - Kurzové zisky

664 - Výnosy z přecenění reálnou hodnotou

665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

669 - Ostatní finanční výnosy

Účtová skupina 67 - Výnosy z transferů

671 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů

672 - Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů

Účtová skupina 68 - Výnosy ze sdílených daní a poplatků

681 - Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob

682 - Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob

684 - Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty

685 - Výnosy ze sdílených spotřebních daní

686 - Výnosy ze sdílených majetkových daní

688 - Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků

Účtová třída 7 a 8 - Vnitroorganizační účetnictví

Obsah těchto účtových tříd si určí sama účetní jednotka.

Účtová třída 9 - Podrozvahové účty

Účtová skupina 90 - Majetek účetní jednotky

901 - Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek

902 - Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek

903 - Ostatní majetek

Účtová skupina 91 -Vyřazené pohledávky a závazky

911 - Vyřazené pohledávky

912 - Vyřazené závazky

Účtová skupina 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou

921 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou

922 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou

923 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce

924 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce

925 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů

926 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů

Účtová skupina 93 a 94 - Další podmíněné pohledávky

931 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku

932 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku

933 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv

934 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv

939 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

941 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

942 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům

943 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu kjiným zdrojům

944 - Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění

945 - Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění

947 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

948 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

949 - Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva

951 - Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva

Účtová skupina 96 - Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku

961 - Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv

962 - Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv

963 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu

964 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu

965 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce

966 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce

967 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů

968 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů

Účtová skupina 97 a 98 - Další podmíněné závazky

971 - Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku

972 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku

973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv

974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv

975 - Krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

976 - Dlouhodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí

978 - Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní

979 - Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní

981 - Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových

982 - Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových

983 - Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních

984 - Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních

Účtová skupina 99 - Ostatní podmíněná aktiva a ostatní podmíněná pasiva a vyrovnávací účty

991 - Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva

992 - Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva

993 - Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva

994 - Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva

999 - Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům

1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 54 až 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
 § 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).

10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

11) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách).

12) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.

13) Například zákon č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.

14) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

16) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

17) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

19) Například nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky.

20) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23) Například § 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, § 119 až 127 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

25) § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 410/2010 Sb.

29) § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

30) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

31) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

32) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

33) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

34) § 61 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

35) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

36) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.

37) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů