rok 1997
zákon o potravinách a tabákových výrobcích
vyhláška provádí zákon o potravinách a tabákových výrobcích
zákon o potravinách a tabákových výrobcích
25. 01.01.2014 279/2013 Sb.
24. 01.04.2012 375/2011 Sb. Aktuální verze.
23. 01.01.2011 281/2009 Sb.
22. 01.07.2010 227/2009 Sb.
21. 01.01.2010 120/2008 Sb.
20. 15.05.2008 316/2004 Sb., 120/2008 Sb.
19. 01.01.2008 296/2007 Sb.
18. 29.05.2006 229/2006 Sb., 120/2008 Sb.
17. 01.01.2006 444/2005 Sb.
16. 27.09.2005 316/2004 Sb., 392/2005 Sb.
15. 09.11.2004 558/2004 Sb.
14. 27.05.2004 274/2003 Sb., 316/2004 Sb., 120/2008 Sb.
13. 01.05.2004 146/2002 Sb.
12. 03.03.2004 94/2004 Sb.
11. 01.10.2003 274/2003 Sb., 316/2004 Sb.
10. 01.07.2003 146/2002 Sb., 131/2003 Sb.
9. 01.01.2003 146/2002 Sb.
8. 16.06.2002 146/2002 Sb.
7. 01.01.2002 306/2000 Sb.
6. 01.07.2001 119/2000 Sb., 316/2004 Sb.
5. 01.04.2001 306/2000 Sb.
4. 01.01.2001 306/2000 Sb., 316/2004 Sb.
3. 01.07.1998
2. 01.01.1998
1. 01.09.1997 Počátek účinnosti.
0. 19.05.1997 Vyhlášené znění
Obsah
ČÁST PRVNÍ - POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY(§ 1 - § 19)
ČÁST ČTVRTÁ(§ 22)
ČÁST PÁTÁ(§ 23)
ČÁST ŠESTÁ(§ 24)
ČÁST SEDMÁ(§ 25)
Přechodná ustanovení
Aktuální verze
110
ZÁKON
ze dne 24. dubna 1997
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) povinnosti provozovatele potravinářského podniku1b) a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropských společenství1a).
(2) Účelem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele ohlásit zásoby1c) potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v přímo použitelných předpisech Evropských společenství1d) (dále jen "zásoby") a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti.
(3) Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu stanoví zvláštní právní předpis.1e)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) potravinami látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva2) a omamné nebo psychotropní látky;2a) za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace,
b) potravinami živočišného původu potraviny, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou suroviny živočišného původu,
c) potravinami nebo složkami potravin nového typu (dále jen "potraviny nového typu") potraviny nebo složky vyrobené a uvedené do oběhu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství,2b)
d) surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty určené pro výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu zpracování,
e) surovinami živočišného původu všechny části těl zvířat, ptáků, zvěře, mořských a sladkovodních živočichů, mléko, vejce a včelí produkty2c),
f) zdravotně nezávadnými potravinami potraviny, které splňují chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropských společenství a prováděcím právním předpisem nebo které jsou uváděny do oběhu se souhlasem Ministerstva zdravotnictví vydaným podle § 3a odst. 1 nebo § 11 odst. 2 písm. b) bodu 1,
g) jakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem, prováděcím právním předpisem anebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství,
h) druhem potraviny potraviny vykazující shodné základní vlastnosti,
i) doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích,
j) přídatnými látkami látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny,
k) látkami určenými k aromatizaci potravin látky používané a určené k tomu, aby při přidání do potraviny udělovaly potravině vůni nebo chuť, kterou by potravina bez těchto látek neměla nebo neměla v charakteristické intenzitě,
l) pomocnými látkami látky používané při výrobě potravin z technologických důvodů; nestávají se součástí potraviny, ale v konečném výrobku se mohou vyskytovat ve stopovém toxikologicky nevýznamném množství,
m) látkami kontaminujícími látky, které se do potravin dostaly neúmyslně při výrobě, zpracování, balení, přepravě nebo skladování, mimo mechanické znečištěniny, mikroby, živé nebo mrtvé živočišné škůdce a části jejich těl,
n) výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování nebo zpracování surovin, popřípadě přidávání dalších látek uvedených v písmenech i) až l) nebo povolených podle § 11 odst. 2 písm. b), včetně balení a dalších úprav potraviny za účelem uvádění do oběhu; za výrobu potravin se nepovažuje zemědělská prvovýroba,
o) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz za účelem prodeje ode dne propuštění do volného oběhu,
p) datem použitelnosti datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychle zkáze, při dodržování skladovacích podmínek, zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost a po které nesmí být uváděna do oběhu,
q) datem minimální trvanlivosti datum vymezující minimální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost,
r) původním použitím potraviny použití stanovené výrobcem,
s) potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potraviny zdravotně nezávadné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití,
t) šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek,
u) tabákovými výrobky tabákové výrobky určené ke kouření, šňupání, sání nebo žvýkání, pokud jsou vyrobeny zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku geneticky upraveného,
v) klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen "klasifikace jatečných zvířat") způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do tříd jakosti způsobem stanoveným přímo použitelnými předpisy Evropských společenství a prováděcím právním předpisem,
w) potravinou neznámého původu potravina, u které nelze prokázat jejího výrobce nebo u dovezené potraviny zemi původu a jejího výrobce.
§ 3
Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku
(1) Provozovatel potravinářského podniku je povinen
a) dodržovat smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na jakost potravin,
b) dodržovat ve všech fázích výroby a uvádění potravin do oběhu technologické a hygienické požadavky, způsob a podmínky přepravy, skladování a manipulace s potravinami,
c) dodržovat požadavky pro obsah, podmínky a způsob použití vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, dále látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci,
d) dodržovat požadavky pro druhy a přípustná množství kontaminujících látek, reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek a látek vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách,
e) zajistit, aby v potravinách nebylo překročeno nejvyšší přípustné množství zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě,
f) dodržovat požadavky na čistotu a identitu látek uvedených v § 2 písm. i) až l), vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem,
g) při použití přídatných látek schválených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví podle § 3a odst. 1 nebo doplňků stravy schválených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) bodu 1 dodržovat schválený rozsah použití a označení těchto látek na obalu potraviny,
h) poskytnout potřebný počet zaměstnanců a odpovídající technické vybavení pro zajištění výkonu kontroly podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí3a),
i) oznámit v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle tohoto zákona nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu dozoru s uvedením svého jména, příjmení nebo obchodní firmy, místa podnikání a adresy provozovny, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní firmy nebo názvu, sídla a adresy provozovny, jde-li o osobu právnickou, dále identifikačního čísla osoby a předmětu činnosti nebo podnikání.
(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny, je dále povinen
a) získávat k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody a balené přírodní minerální vody vodu jen z podzemních zdrojů vody; úpravu balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem provozovatel potravinářského podniku ohlásí předem příslušnému orgánu státního dozoru,
b) zajistit pravidelnou kontrolu dodržování požadavků kladených tímto zákonem a technických požadavků3b) na zdravotní nezávadnost a jakost vyráběných potravin a v době radiační mimořádné situace dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace3c) a vést o provedených kontrolách evidenci,
c) používat k výrobě tepelně neopracovaných potravin pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy.
(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy.1e),2c)
(4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny nebo suroviny z jiných států, než jsou členské státy Evropské unie (dále jen „třetí země“), je povinen
a) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství, předložit celnímu úřadu osvědčení vydané k tomu příslušným orgánem třetí země potvrzující, že dovážená potravina nebo surovina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropských společenství; tímto ustanovením nejsou dotčeny požadavky stanovené veterinárním zákonem,2c)
b) zajistit provedení další kontroly dovážené potraviny nebo suroviny, pokud tak stanoví přímo použitelné předpisy Evropských společenství, a to způsobem, v rozsahu a za podmínek v něm stanovených,
c) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace vývozní certifikát v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podmínky dovozu potravin nebo surovin pocházejících ze třetích zemí3d).
(5) Provozovatel potravinářského podniku u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí je povinen
a) dodržovat příslušné podmínky a požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potraviny nebo suroviny stanovené právními předpisy, pokud není předpisy v zemi určení nebo mezinárodní smlouvou stanoveno jinak,
b) upozornit příslušný orgán v zemi určení v případě, že vyvážená potravina nevyhovuje požadavkům podle písmene a),
c) uskutečnit vývoz potraviny, která nevyhovuje požadavkům na jakost podle písmene a), pouze se souhlasem příslušného orgánu v zemi určení; potravinu, která nevyhovuje zdravotním požadavkům podle písmene a) a představuje riziko ohrožení zdraví, nelze vyvézt ani se souhlasem orgánu v zemi určení,
d) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace na území České republiky osvědčení, že vyvážená potravina nebo surovina vyhovuje nejvyšší přípustné úrovni radioaktivní kontaminace podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv a zvláštní podmínky pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace3e),
e) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství, předložit celnímu úřadu osvědčení potvrzující, že vyvážená potravina nebo surovina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropských společenství.
(6) S potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, se nakládá podle rozhodnutí orgánu dozoru (§ 16) vydaného na základě stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.3c)
(7) V případě vývozu nebo dovozu potravin nebo surovin podle odstavce 6, nebo potravin nebo surovin neznámého původu, celní úřad neprodleně oznámí tuto skutečnost orgánu dozoru podle odstavce 6, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s těmito potravinami nebo surovinami.
(8) K uvedení volně rostoucích jedlých hub do oběhu za účelem jejich prodeje spotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely musí mít provozovatel potravinářského podniku odbornou způsobilost, kterou prokazuje osvědčením vydaným podle odstavce 9.
(9) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické stanice1e) na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek.
(10) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje praktický lékař, u něhož je osoba registrována k léčebné péči; součástí vyšetření je odborné vyšetření zraku.
(11) Platnost osvědčení prokazující znalost hub zaniká
a) po uplynutí 10 let ode dne jeho vydání u osob ve věku do 60 let,
b) po uplynutí 5 let ode dne jeho vydání u osob ve věku od 60 do 65 let,
c) po uplynutí 2 let ode dne jeho vydání u osob starších 65 let.
§ 3a
Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí, dovážejí nebo uvádějí do oběhu přídatné látky
(1) Jiné přídatné látky než stanovené v prováděcím právním předpisu lze používat k výrobě potravin, dovážet nebo uvádět do oběhu pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví. Souhlas Ministerstva zdravotnictví se vydává nejdéle na dobu 2 let. Souhlas nelze vydat, pokud ohledně téže přídatné látky jiný členský stát Evropské unie požádal Komisi Evropských společenství o její zařazení do seznamu povolených přídatných látek a tato žádost byla zamítnuta nebo o ní nebylo do 18 měsíců od jejího předložení rozhodnuto; souhlas z těchto důvodů zaniká dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s těmito skutečnostmi seznámí osobu, které byl souhlas podle věty první vydán. Oznámení o zániku souhlasu se doručuje do vlastních rukou adresáta. Pro udělení nového souhlasu se obdobně použije odstavec 5 věta poslední.
(2) Žádost podává Ministerstvu zdravotnictví provozovatel potravinářského podniku, který přídatnou látku vyrábí, dováží nebo ji uvádí do oběhu.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat
a) specifikaci přídatné látky, popřípadě povahu zdroje, který není tradiční,
b) technologické zdůvodnění,
c) dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení přídatné látky, zejména výsledky toxikologického testování, z nichž je zřejmé, že byl vzat v úvahu kumulativní, synergický nebo zesilující účinek a projevy intolerance organismu k látkám pro něj cizím, údaje o toxicitě s důkazem, že přídatná látka neporuší zdravotní nezávadnost potraviny sama či reakcí nebo interakcí s potravinou, obalem nebo jinými látkami a surovinami, které jsou v potravině obsaženy, a údaje o čistotě přídatné látky,
d) druhy potravin, do kterých lze přídatnou látku přidávat a podmínky jejího použití, včetně množství ve výsledné potravině a zdůvodnění rozsahu použití přídatné látky při výrobě potraviny.
(4) V souhlasu Ministerstvo zdravotnictví stanoví druhy potravin včetně potravin určených pro zvláštní výživu, do kterých lze přídatnou látku přidávat, a podmínky jejího použití; v souhlasu lze stanovit i způsob a rozsah značení přídatné látky na obale. Při rozhodování o vydání souhlasu Ministerstvo zdravotnictví přihlédne k tomu, aby množství přídatné látky bylo omezeno na nejnižší míru potřebnou k dosažení požadovaného účinku, a zohlední akceptovatelnou denní dávku nebo odhad pravděpodobného příjmu přídatné látky ze všech zdrojů.
(5) Ministerstvo zdravotnictví o vydání souhlasu jménem České republiky do 2 měsíců ode dne jeho vykonatelnosti informuje Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie. Před uplynutím doby 2 let může Ministerstvo zdravotnictví jménem České republiky požádat Komisi Evropských společenství o zahrnutí nové přídatné látky do seznamu povolených přídatných látek. V žádosti uvede podklady, které zařazení látky do seznamu podporují a způsob použití přídatné látky. Pokud Komise Evropských společenství předá návrh České republiky Radě Evropských společenství, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dobu nutnou k rozhodnutí Rady Evropských společenství, nejdéle však na dobu 18 měsíců. Pokud Rada Evropských společenství návrhu České republiky na zařazení přídatné látky do seznamu vyhoví, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví o dalších 18 měsíců. Pokud Komise Evropských společenství návrh České republiky nepředloží k rozhodnutí příslušnému orgánu Evropských společenství nebo tento orgán ve stanovené lhůtě o zařazení do seznamu nerozhodne, zaniká souhlas Ministerstva zdravotnictví, udělený nebo prodloužený podle tohoto ustanovení, dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s touto skutečností seznámí osobu, které byl souhlas podle odstavce 1 vydán. Pro tutéž přídatnou látku, pro kterou souhlas zanikl, nelze udělit nový souhlas, pokud to neodůvodňuje vědecký a technický pokrok, dosažený od doby zániku souhlasu.
(6) Přídatné látky musí být trvale sledovány a v případě potřeby přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. Ministerstvo zdravotnictví z moci úřední změní souhlas vydaný podle odstavce 1, dojde-li ke změně podmínek použití přídatné látky nebo jsou-li zjištěny nové informace nebo přehodnoceny stávající informace o vlivu přídatné látky na lidské zdraví.
(7) Jestliže přídatná látka nebo její použití při výrobě potravin může ohrozit lidské zdraví, Ministerstvo zdravotnictví souhlas udělený podle odstavce 1 z moci úřední odejme.
(8) V rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podmínky a lhůtu pro doprodej nebo jinou spotřebu přídatné látky nebo potraviny, která tuto přídatnou látku obsahuje.
§ 3b
(1) Podnikatel podle § 1 odst. 2 je povinen ohlásit místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce
a) zásoby zjištěné podle zvláštních právních předpisů21) k 1. květnu 2004,
b) zásoby za období let 2001, 2002 a 2003, vždy k 1. květnu,
c) zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků také k 1. květnu 2000.
(2) Ohlašovací povinnost zásob podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 nejpozději do 31. července 2004; to neplatí pro zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy nebo zpracovaných výrobků podle odstavce 1 písm. a), u kterých musí podnikatel splnit ohlašovací povinnost do 10 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Kromě povinností podle odstavců 1 a 2 je podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 povinen ohlásit nejpozději do 31. července 2004 místně příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce množství cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků, které podnikatel
a) dovezl,
b) vyvezl,
c) nakoupil na tuzemském trhu,
d) prodal na tuzemském trhu,
za období let 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004, vždy od 1. května do 30. dubna následujícího roku.
(4) Rozsah zásob, jejich vznik a pohyb, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavců 1 až 3 a vzor formuláře stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.
§ 3c
Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí nebo dovážejí potraviny určené pro zvláštní výživu
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží z třetí země potravinu určenou pro zvláštní výživu, která není stanovena v prováděcím právním předpisu, je povinen před jejím prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví a v kopii ministerstvu český text označení, který má být uveden na obale výrobku. Provozovatel potravinářského podniku, který takovou potravinu uvedl předtím poprvé do oběhu v jiném členském státě Evropské unie, označí v oznámení i orgán tohoto jiného členského státu Evropské unie, který byl informován jako první.
(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od provozovatele potravinářského podniku, který podal oznámení podle odstavce 1, odborné ověření oznámené potraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu a je uváděna na trh s označením účelu použití. Je-li takové odborné ověření obsaženo v dostupné publikaci, postačí, uvede-li provozovatel potravinářského podniku odkaz na tuto publikaci.
(3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat nebo omezit uvádění do oběhu potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která nesplňuje označené výživové účely, není označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, není uváděna do oběhu s označením účelu použití nebo ohrožuje zdraví, ačkoli je v oběhu v jednom nebo ve více členských státech Evropské unie, jakož i rozhodnout o zrušení tohoto opatření. O tomto postupu a jeho důvodech je povinno neprodleně informovat ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.
§ 3d Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem (dále jen „obohacená potravina“), počáteční kojeneckou výživu nebo doplňky stravy, je povinen před jejich prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví, a v kopii ministerstvu, český text označení, který bude uveden na obale výrobku, a v případě obohacené potraviny je povinen též neprodleně podat Ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu informaci o stažení výrobku z oběhu.
(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země dietní potravinu pro zvláštní lékařské účely, je povinen před jejím uvedením do oběhu zaslat Státní zemědělské a potravinářské inspekci český text označení, který bude uveden na obale výrobku.
(3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno zdravotní tvrzení, je povinen
a) před prvním uvedením takové potraviny do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví a v kopii ministerstvu český text tohoto tvrzení,
b) na žádost Ministerstva zdravotnictví neprodleně předložit podklady a údaje podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, upravujícího výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin3f).
(4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno výživové tvrzení, je povinen
a) před prvním uvedením takové potraviny do oběhu zaslat ministerstvu a v kopii Ministerstvu zdravotnictví český text tohoto tvrzení,
b) na žádost ministerstva neprodleně předložit podklady a údaje podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, upravujícího výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin3f).
§ 4
Ozařování potravin
(1) Podmínky použití ultrafialových paprsků a ionizujícího zařízení k ošetření potravin a surovin, druhy potravin a surovin, které lze takto ošetřit, nejvyšší celkové průměrné přípustné dávky záření, kterým mohou být jednotlivé druhy potravin a surovin vystaveny, a způsob označení ozářených potravin na obale stanoví prováděcí právní předpis. Potraviny neuvedené v prováděcím právním předpise lze způsobem podle věty první ošetřit pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví a za podmínek v něm stanovených.
(2) Osoba provádějící ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením musí
a) jmenovitě určit fyzickou osobu odpovědnou za dodržování podmínek pro ozařování, stanovených prováděcím právním předpisem,
b) vést u každého zdroje ionizujícího záření dokumentaci obsahující způsob ozáření potraviny nebo suroviny podle jednotlivých druhů, jejich ozářené množství, označení šarže, jméno objednatele a příjemce ozářených potravin nebo surovin, datum ozáření, druh obalového materiálu použitého během ozáření, údaje nezbytné ke kontrole ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné dozimetrické kontrole použité dávky záření, detaily zahrnující limitní, nejnižší a nejvyšší absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření, údaj o zvláštních podmínkách při ozáření,
c) dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let.
(3) Ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen "rozhodnutí o schválení ozařovny") Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí; žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, případně jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce žadatele, je-li ustanoven, nebo obchodní firmu a její sídlo, jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby, nebo osob, které jsou jeho členy, jde-li o právnickou osobu, adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele. Žádost podle odstavce 3 musí být doložena povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k nakládání se zdroji ionizujícího záření, včetně typového schválení zdroje ionizujícího záření, dokumentací, stanovící kritické body nejvyššího přípustného rizika možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin, specifikaci zdrojů záření a sanitační řád. Podrobnosti a vzor žádosti podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon rozhodnutí o schválení ozařovny.
(6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Komise Evropských společenství o této skutečnosti a současně předá dokumentaci potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku Evropských společenství. Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje též příslušný orgán Komise Evropských společenství o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení.
(7) Dovoz potravin nebo surovin ozářených ionizujícím zářením ze třetích zemí lze jen za podmínky, že
a) ozářené potraviny nebo suroviny splňují podmínky a požadavky stanovené zákonem a prováděcím právním předpisem,
b) byly ozářeny v ozařovně schválené příslušným orgánem Komise Evropských společenství a která je uvedena na seznamu ozařoven zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství,
c) ozářená potravina je doprovázena dokumentací s údaji o názvu a adrese ozařovny a dalšími údaji podle odstavce 2.
(8) Potraviny nebo suroviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropských společenství musí být při uvádění do oběhu v České republice doprovázeny dokumentací s údaji o jménu a adrese schválené ozařovny, která ozáření provedla, údajem o způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin nebo surovin a jejich množství.
§ 4a Klasifikace těl jatečných zvířat
(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci a označení jatečných zvířat způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími klasifikaci jatečných zvířat4) a prováděcím právním předpisem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží
a) v ročním průměru nejvýše do 100 kusů prasat týdně,
b) pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a která všechna jatečně upravená těla bourají,
c) jatečná prasata, která jsou na žádost žadatele dodávána pouze k porážce pro vlastní spotřebu,
d) dospělý skot v ročním průměru nejvýše do 20 kusů týdně.
(3) Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na
a) prasnice, kryptorchidy a kance, kteří sloužili k účelům plemenitby,
b) dospělý jatečný skot, který je na žádost žadatele dodáván pouze k porážce pro vlastní spotřebu.
(4) Klasifikaci jatečných zvířat provádí fyzická osoba na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného ministerstvem (dále jen „klasifikátor“), a to způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími klasifikaci jatečných zvířat4) a prováděcím právním předpisem. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol.
(5) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je zdravotní způsobilost, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru, absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení. Uznávání kvalifikace občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.4c)
(6) Klasifikátor je povinen v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace příslušnému provozovateli jatek, ve kterých byla provedena porážka jatečných zvířat. Provozovatel jatek je povinen v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené podle plemenářského zákona vedením ústřední evidence zvířat5). Rozsah uváděných údajů o výsledcích klasifikace stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1 roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat po dobu 2 let.
(8) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1.
§ 5 Balení potravin
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny nebo látky uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které
a) chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu,
b) odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami,6)
c) senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu.
Označování potravin
§ 6
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb
a) názvem obchodní firmy a sídlem výrobce, nebo prodávajícího, který je usazen v členské zemi Evropské unie, nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání, jde-li o osobu fyzickou. U potravin se uvede země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny,
b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným ve vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie,
c) údajem o množství výrobku (objemem plnění nebo hmotností, pokud není stanoveno jinak); u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny,
d) datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin stanovených vyhláškou,
e) datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných než pod písmenem d) uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny, které podle vyhlášky nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti,
f) údajem o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem; jde-li o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny,
g) údajem o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem,
h) údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu,
i) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků,
j) označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc,
k) údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy,
l) údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, a to slovy "ionizováno" nebo "ošetřeno ionizací" anebo "ošetřeno ionizujícím zářením"; v případě ošetření potraviny nebo potravinové suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny,
m) údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství,
n) údajem o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,
o) dalšími údaji, stanoví-li tak veterinární zákon2c).
(2) Obaly, jejichž největší plocha povrchu je menší než 10 cm2, a skleněné lahve určené k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny, a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou krčkovou nebo rukávovou, musí být označeny minimálně údaji uvedenými v odstavci 1 písm. b), c), d), e) a o).
(3) Mezinárodní symbol "e" pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.6b)
(4) Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje podle odstavců 1, 2, 5 a 6 uvedeny v jazyce českém,6c) kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce.
(5) Potraviny nebo složky potravin nového typu se na obale určeném pro spotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími nové potraviny nebo nové složky6d). Potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obale určeném pro spotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími geneticky modifikované potraviny a krmiva6e).
(6) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.
(7) Pokud potravina v obalu určeném pro spotřebitele je uváděna do oběhu před prodejem konečnému spotřebiteli (případně distributorovi nebo velkoskladu) nebo provozovně stravovacích služeb, nemusí být obal označen povinnými údaji podle odstavce 1. Tyto údaje však musí být uvedeny v průvodní dokumentaci, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním.
(8) Potraviny ze zemí Evropských společenství označené názvem, který je v zemi původu běžně používaný po delší dobu a u něhož spotřebitel nemá pochybnost z tohoto důvodu, považuje se za vyhovující, i když tento název neodpovídá zcela požadavkům na označení názvu předmětné potraviny.
§ 7
Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:
a) obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila; u právnické osoby uvést též její sídlo, jde-li o osobu fyzickou, její trvalý pobyt nebo místo podnikání,
b) názvem potraviny podle § 6 odst. 1 písm. b),
c) údajem o množství výrobku (objemu plnění, hmotnosti),
d) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem,
e) údajem o zemi původu nebo vzniku potraviny v případě, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny,
f) údaji uvedenými v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e), f) a k),
g) třídou jakosti, stanoví-li to vyhláška,
h) dalšími údaji, stanoví-li to prováděcí právní předpis.
§ 8
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6 nebo sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému provozovateli potravinářského podniku.
(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen tam, kde je potravina přímo nabízena k prodeji spotřebiteli, viditelně umístit alespoň písemný údaj podle § 6 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e), k), l) a n) a další údaje stanovené prováděcími právními předpisy.
§ 9
Při označování potravin lze používat podmíněná tvrzení uvedená ve vyhlášce, pokud splňují podmínky stanovené touto vyhláškou.
Uvádění potravin do oběhu
§ 10
(1) Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny
a) jiné než zdravotně nezávadné,
b) klamavě označené6c) nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem,6c), 10)
c) s prošlým datem použitelnosti,
d) neznámého původu,
e) překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace,3c)
f) ozářené v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(2) Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu, jsou-li takto označeny a jsou-li zdravotně nezávadné.
(3) Potraviny použitelné k jinému než původnímu použití mohou být uváděny do oběhu, pouze jsou-li zdravotně nezávadné a je-li na nich nebo při nich zřetelně označen doporučený způsob použití.
§ 11
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen
a) skladovat potraviny nebo suroviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost,
b) vyloučit přímý styk potravin nebo surovin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin,
c) uchovávat potraviny a suroviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem,
d) odděleně umístit a zřetelně označit potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti,
e) s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny,
f) potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a potraviny nového typu uvádět do oběhu pouze balené.
(2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je dále povinen
a) neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny
1. uvedené v § 10 odst. 1,
2. balené do obalů a obalových materiálů, které neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem a požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami,6)
3. nedostatečně nebo nesprávně označené,
4. neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou vyhláškou nebo deklarovanou výrobcem,
5. páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené;
b) zajistit, aby do oběhu uváděl
1. doplňky stravy, které obsahují vitaminy nebo minerální látky jiné než stanovené v prováděcím právním předpisu, pouze po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví,
2. potraviny nového typu jiné než rovnocenné pouze na základě souhlasu vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího potraviny nového typu10a); žádost se podává Ministerstvu zdravotnictví; kopie žádosti se zasílá Komisi Evropských společenství,
c) zabezpečit, aby ve všech fázích uvádění potraviny do oběhu byl k dispozici doklad o původu zboží.
(3) Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 musí obsahovat údaje o složení potraviny a povaze jejího zdroje, výsledky laboratorních analýz z hlediska výskytu kontaminujících látek v potravinách a stanovených mikrobiologických kritérií v potravinách a vyjádření Státního zdravotního ústavu o zdravotní nezávadnosti potraviny.
(4) Ministerstvo zdravotnictví může v rozhodnutí vydaném podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 stanovit podmínky použití doplňku stravy a jeho označení na obale určeném pro spotřebitele.
(5) Ministerstvo zdravotnictví z moci úřední odejme souhlas vydaný podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo změní toto rozhodnutí, jsou-li zjištěny nové informace nebo přehodnoceny stávající informace o vlivu doplňků stravy nebo živiny na lidské zdraví. V rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví stanoví podmínky pro doprodej nebo jinou spotřebu doplňku stravy.
(6) Je-li při nabízení k prodeji a prodeji potraviny uváděno výživové tvrzení, musí být na vývěsce umístěné na viditelném místě v blízkosti vystavené potraviny uvedená výživová hodnota, pokud již není uvedena na obalu výrobcem potraviny. Rozsah výživového tvrzení, způsob uvádění výživové hodnoty a jejich výpočtu stanoví vyhláška.
(7) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.
(8) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru, a to nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru.
(9) V oznámení podle odstavce 8 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět do oběhu nebo vyvážet.
(10) Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem "Potravinářská komora České republiky" založené podle zvláštního zákona.11b)
(11) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vést informační systém o vydaných správních rozhodnutích, zamítnutých návrzích na vydání souhlasu k uvedení látky nebo potraviny do oběhu a o potravinách, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona s uvedením údajů o složení a značení potravin včetně údajů o případném ozáření, a údajů o výrobcích a dovozcích těchto potravin. Údaje obsažené v této evidenci je oprávněno sdělovat orgánům státního dozoru nad potravinami a zveřejňovat z nich způsobem umožňujícím dálkový přenos informace údaje zahrnující obchodní název výrobku, označení výrobce potraviny v České republice i v zahraničí v rozsahu podle značení na obalu určeném pro spotřebitele, jakož i označení účastníka řízení, kterému bylo rozhodnutí vydáno.
§ 11a
(1) Potravina vyrobená nebo uvedená do oběhu v členské zemi Evropských společenství, nebo mající původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nesmí být odmítnuta k uvedení do oběhu v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá
a) předpisům, které jsou pro výrobu této potraviny anebo její uvedení na trh v některém z těchto států závazné, nebo
b) výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření.
(2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy, pravidla správné praxe nebo postupy uvedené v odstavci 1 nezaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.
§ 12 Tabákové výrobky
(1) K výrobě tabákových výrobků se používají
a) pouze surový nebo technologicky upravený tabák,
b) látky a jejich přípustné množství stanovené vyhláškou.
(2) Tabákové výrobky uváděné do oběhu nesmějí obsahovat látky stanovené vyhláškou.
(3) Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.
(4) Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, je povinen dodržovat požadavky stanovené jinak pro potraviny v
a) § 3 odst. 1 písm. a) a b) a § 3 odst. 3,
b) § 5,
c) § 6 odst. 1 písm. a) až c), f), j),
d) § 7 písm. a), b), c), e), f), g) a h),
e) § 10 odst. 1 písm. b) a d),
f) § 11 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 11 odst. 2 písm. a) a c).
(5) Podnikatel uvedený v odstavci 4 je povinen
a) předložit úplný výčet složek použitých při výrobě jednotlivých typů a značek tabákových výrobků s členěním do jednotlivých kategorií podle zvláštního právního předpisu12) a jejich hmotnostní podíly v daném výrobku, v sestupném pořadí, za účelem zveřejnění,
b) seznam složek podle písmene a) doplnit prohlášením obsahujícím důvody použití těchto složek a jejich funkci ve výrobku, jejich toxikologické účinky na zdraví člověka a návykové účinky, podle dostupných údajů, a to ve shořelé nebo neshořelé formě.
(6) Seznamy složek každého výrobku a prohlášení podle odstavce 5 předloží podnikatel uvedený v odstavci 4 vždy jedenkrát ročně, nejpozději do 31. prosince kalendářního roku
a) ministerstvu, které je poskytne Ministerstvu zdravotnictví k posouzení,
b) Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která zveřejní seznam složek každého výrobku, s údaji o celkovém obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého v příslušném výrobku, za účelem informovat spotřebitele.
(7) Při zveřejňování seznamu složek podle odstavce 6 musí být zachována ochrana údajů představujících obchodní tajemství, které podnikatel uvedený v odstavci 4 za tímto účelem takto označí.
(8) Ministerstvo může podnikateli uvedenému v odstavci 4 uložit provedení jakýchkoliv jiných zkoušek u jednotlivých značek a typů tabákových
výrobků za účelem vyhodnocení obsahu dalších látek vznikajících z tabákových výrobků a za účelem hodnocení účinků těchto látek na zdraví
i s ohledem na jejich návykovost.
(9) Výsledky zjištěné podle odstavce 8 předloží podnikatel uvedený v odstavci 4 ministerstvu a Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které postupují podle odstavců 6 a 7.
§ 13
Přeprava potravin a tabákových výrobků
Provozovatel potravinářského podniku, který přepravuje potraviny, a podnikatel uvedený v § 12 odst. 4, který přepravuje tabákové výrobky, jsou povinni používat jen k tomu způsobilé a vhodně upravené prostředky nebo přepravní prostory, které chrání potraviny před poškozením jejich zdravotní nezávadnosti a jakosti a tabákové výrobky před poškozením jejich jakosti, jakož i před nepříznivými povětrnostními vlivy. Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 14
Státní dozor
(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:
a) orgány ochrany veřejného zdraví,1e)
b) orgány veterinární správy,2c)
c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
(2) Organizaci a výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti upravují ve shodě s tímto zákonem uvedené ústřední orgány státní správy.
§ 15
(1) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinách a surovinách, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky významných látek v potravinách a surovinách je upraveno zvláštním právním předpisem.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají ve vzájemné spolupráci koncepce státního dozoru a monitorování toxikologicky a radiologicky významných látek a sjednocují postupy při výkonu těchto činností.
(3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví zajišťuje systém rychlého varování při vzniku rizika15) ohrožení zdraví z potravin nebo surovin a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací.
(4) V systému rychlého varování podle odstavce 3 je národním kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která plní rovněž povinnosti stanovené v této oblasti přímo použitelným předpisem Evropských společenství15) a zvláštními právními předpisy.
(5) Ministerstvo, Ministerstvo zdravotnictví a orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačním systému dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva, vedeném pro účely prohloubení spolupráce při vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele ministerstvem, informace o
a) kontrolovaných osobách,
b) výsledcích státního dozoru nad plněním povinností provozovatelů potravinářských podniků, osob provozujících stravovací služby a výrobců, dovozců a distributorů materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a
c) správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru.
Správní úřady uvedené ve větě první jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v tomto informačním systému k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti o nebezpečných výrobcích a nejakostních službách. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.
(6) Ministerstvo zpracovává jednotný víceletý vnitrostátní plán úředních kontrol a roční zprávy o prováděných kontrolách podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách15a).
(7) Ministerstvo přijímá žádosti o povolení geneticky modifikovaného organismu, který má být použit jako výchozí materiál pro výrobu potravin nebo krmiv, anebo produktů používaných jako potravina nebo krmivo, obsahujících geneticky modifikovaný organismus, sestávajících z geneticky modifikovaného organismu nebo vyráběných z geneticky modifikovaného organismu.
(8) Ministerstvo zdravotnictví přijímá žádosti
a) o souhlas s uvedením do oběhu potravin nového typu jiných než rovnocenných,
b) o schválení druhových popisů (názvů), které se tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin nebo nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví,
c) o schválení zdravotního tvrzení.
(9) Ochranné opatření v rozsahu a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin3f) může uložit z moci úřední ministerstvo, jde-li o výživové tvrzení, a Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o zdravotní tvrzení. O uložení ochranného opatření ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví vyrozumí Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie.
(10) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu údaje o zboží, které bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo do režimu vývozu, nezbytné pro výkon kontrolní činnosti správních úřadů a orgánů dozoru uvedených v § 16 za účelem shromažďování těchto údajů ve společném informačním systému. Generální ředitelství cel, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a orgány veterinární správy si navzájem vyměňují informace významné pro jejich kontrolní činnosti. Rozsah informací a údajů o zboží se poskytuje v rozsahu statistických údajů uváděných v celním prohlášení včetně údajů o dovozci nebo vývozci.
(11) Celní úřad při dovozu potravin nebo surovin ze třetích zemí
a) nepropustí tyto potraviny nebo suroviny do celního režimu volného oběhu, pokud dovozce nepředloží osvědčení podle § 3 odst. 4 písm. a) nebo certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c),
b) neprodleně informuje příslušný orgán státního dozoru, pokud zásilka a její označení neodpovídá předloženému osvědčení nebo certifikátu,
c) požádá příslušné orgány státního dozoru o závazné stanovisko podle zákona o obecné bezpečnosti výrobku15b) v případech uvedených pod písmenem a) a v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení nebo certifikátu,
d) nepropustí tyto potraviny nebo suroviny do celního režimu volného oběhu, jde-li o potraviny nebo suroviny kontrolované podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách15c) a dovozce nepředloží vyhovující výsledky kontrolního zjištění,
e) přeruší řízení o propuštění potravin nebo surovin do celního režimu volného oběhu a neprodleně požádá příslušné orgány dozoru o závazné stanovisko, pokud byla potravina nebo surovina nahlášena v systému rychlého varování15d).
§ 16
(1) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem působí tyto orgány dozoru:
a) orgány ochrany veřejného zdraví1e)
1. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem6) pro poskytování stravovacích služeb,
2. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin,1e)
b) orgány veterinární správy2c) vykonávají státní dozor
1. nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy7) při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a vývozu surovin a potravin živočišného původu,
2. při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny, a v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení15e) při příchodu surovin a potravin živočišného původu z členských států Evropské unie,
c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává státní dozor
1. při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento dozor není prováděn podle písmene b),
2. při výrobě a uvádění do oběhu tabákových výrobků a
3. nad ohlášením zásob,
4. při vstupu a dovozu potravin a surovin ze třetích zemí15f), pokud tento dozor není prováděn podle písmene b);
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vykonává státní dozor nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat podle § 4a a podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících klasifikaci jatečných zvířat.4)
(2) Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(3) Na žádost kontrolované osoby orgán dozoru připraví kontrolní vzorek za její účasti, který rozdělí na dva duplikátní vzorky o stejné velikosti, z nichž jeden ponechá kontrolované osobě a druhý si ponechá orgán dozoru. Vzorky se zapečetí, označí a uchovávají způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. O tomto postupu provede orgán dozoru písemný záznam.
(4) Do doby potvrzení výsledku zkoušky provedené podle prováděcího právního předpisu nesmí být výsledek zkoušky orgánem dozoru zveřejněn, s výjimkou případů, kdy lze předpokládat ohrožení lidského zdraví.
(5) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 dále vykonávají v rámci svých působností podle odstavce 1 dozor nad plněním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků z přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(6) Podkladem pro rozhodnutí orgánu dozoru může být výsledek laboratoře jiného orgánu dozoru nebo orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie, které provádějí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při úředních kontrolách15g).
(7) Zjistí-li orgán dozoru, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel potravinářského podniku povinen nahradit náklady dodatečné kontroly15h). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem potravinářského podniku. O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil.
(8) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady vynaložené na ověření souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality15i) před uvedením potraviny do oběhu. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi. O náhradě nákladů na ověření souladu se specifikacemi rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin a surovin ze třetích zemí podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách15j). O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil.
(10) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství15k). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí. Zvláštní právní předpis15l) stanoví výši nákladů za laboratorní rozbor kontrolních vzorků, je-li proveden laboratoří orgánu dozoru. O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil.
(11) Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy.15m)
(12) Orgány dozoru podle § 14 v souladu s nařízením vlády o systému rychlého varování15d) jsou povinny neprodleně
a) oznámit výskyt potravin nebo surovin, které představují rizika ohrožení zdraví národnímu kontaktnímu místu podle § 15 odst. 4, přičemž označí případy, kdy riziko ohrožení zdraví může přesáhnout území České republiky,
b) zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků.
(13) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou oprávněny vydávat na žádost provozovatele potravinářského podniku certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c) a osvědčení podle § 3 odst. 5 písm. d).
§ 16a
(1) Zjistí-li ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací podrobné důvody k názoru, že použití některé látky nebo suroviny v potravinách nebo některá potravina představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže je v souladu s právem Evropských společenství nebo seznamem vypracovaným podle tohoto práva, může omezit nebo zakázat používání nebo uvádění do oběhu takové látky, suroviny nebo potraviny a tím pozastavit nebo omezit uplatňování práva Evropských společenství na svém území, jakož i rozhodnout o zrušení takového opatření. O tomto postupu a jeho důvodech jménem České republiky neprodleně uvědomí ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství.
(2) Pokud Komise Evropských společenství po přezkoumání takového rozhodnutí a jeho důvodů dojde k názoru, že je třeba právo Evropských společenství změnit za účelem těchto změn, pozbývá zákaz podle odstavce 1 platnosti dnem, kdy změna práva Evropských společenství nebo seznamu vypracovaného podle tohoto práva nabude účinnosti.
Správní delikty
§ 17
(1) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí správního deliktu tím, že
a) nedodrží smyslové, fyzikální, chemické nebo mikrobiologické požadavky na jakost potravin podle § 3 odst. 1 písm. a) anebo technologické nebo hygienické požadavky, způsob nebo podmínky přepravy, skladování nebo manipulace s potravinami podle § 3 odst. 1 písm. b),
b) při ozáření potraviny postupuje v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3,
c) nedodrží ochranné opatření vydané Ministerstvem zdravotnictví podle § 15 odst. 9 nebo nedodrží opatření zakazující nebo omezující používání nebo uvádění do oběhu látky, suroviny nebo potraviny, vydané ministerstvem nebo Ministerstvem zdravotnictví podle § 16a,
d) u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí nedodrží podmínky a požadavky na jejich jakost a zdravotní nezávadnost podle § 3 odst. 5 písm. a), nebo neupozorní příslušný orgán v zemi určení podle § 3 odst. 5 písm. b), anebo v rozporu s § 3 odst. 5 písm. c) vyveze potravinu, která nevyhovuje požadavkům na jakost bez souhlasu příslušného orgánu v zemi určení,
e) naloží s potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 6,
f) nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i) nebo neposkytne v rozporu s § 3 odst. 1 písm. h) potřebný počet zaměstnanců nebo odpovídající technické vybavení,
g) nedodrží v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) požadavky pro obsah, podmínky a způsob použití vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci,
h) nedodrží v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) požadavky pro druhy a přípustná množství kontaminujících látek, reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek nebo látek vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách,
i) nezajistí v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e), aby v potravinách nebylo překročeno nejvyšší přípustné množství zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě,
j) nedodrží v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) požadavky na čistotu a identitu látek uvedených v § 2 písm. i) až l), vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem,
k) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g) nedodrží schválený rozsah použití a označení přídatných látek nebo doplňků stravy,
l) v rozporu s § 3d odst. 3 písm. a) nebo § 3d odst. 4 písm. a) nezašle český text výživového nebo zdravotního tvrzení, nebo
m) v rozporu s § 3d odst. 3 písm. b) nebo § 3d odst. 4 písm. b) nepředloží stanovené podklady a údaje, nebo je nepředloží ve stanovené lhůtě.
(2) Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší povinnost dodržet požadavky na bezpečnost potravin stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími požadavky na potraviny16), nebo
b) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenu a), poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny16).
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), f) nebo k),
b) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e), g), l) nebo m) nebo odstavce 2 písm. b),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i) nebo j) nebo odstavce 2 písm. a).
§ 17a
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, se dopustí správního deliktu tím, že
a) u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí
1. neupozorní příslušný orgán v zemi určení podle § 3 odst. 5 písm. b),
2. uskuteční vývoz v rozporu s § 3 odst. 5 písm. c), nebo
3. nepředloží celnímu úřadu osvědčení podle § 3 odst. 5 písm. d),
b) uvádí do oběhu volně rostoucí jedlé houby v rozporu s § 3 odst. 8,
c) nesplní v rozporu s § 3d odst. 1 povinnost zaslat český text označení doplňku stravy, obohacené potraviny nebo počáteční kojenecké výživy nebo podat příslušným správním úřadům informaci o stažení obohacené potraviny z oběhu,
d) při uvádění do oběhu látky uvedené v § 2 písm. i) až l) používá obaly nebo obalové materiály v rozporu s § 5,
e) označí potravinu v rozporu s § 6 až 8 nebo § 9,
f) uvádí do oběhu potraviny v rozporu s § 10 odst. 1 nebo nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle § 11 odst. 2 písm. a),
g) uvádí do oběhu potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2 nebo uvádí do oběhu potraviny použitelné k jinému než původnímu použití v rozporu s § 10 odst. 3,
h) skladuje potraviny nebo suroviny v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) nebo uchovává potraviny nebo suroviny v rozporu s § 11 odst. 1 písm. c),
i) nevyloučí přímý styk potravin nebo surovin podle § 11 odst. 1 písm. b),
j) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. d) neumístí odděleně nebo zřetelně neoznačí potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem trvanlivosti,
k) nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti podle § 11 odst. 1 písm. e),
l) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. f) uvádí do oběhu nebalené potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy nebo potraviny nového typu,
m) uvádí do oběhu potraviny nového typu v rozporu s § 11 odst. 2 písm. b) bodem 2,
n) v rozporu s § 11 odst. 2 písm. c) nezabezpečí, aby ve všech fázích uvádění potraviny do oběhu byl k dispozici doklad o původu zboží,
o) neuvede výživovou hodnotu podle § 11 odst. 6,
p) neoznámí, že uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory podle § 11 odst. 8,
q) v rozporu s § 11 odst. 2 písm. b) bodem 1 bez souhlasu Ministerstva zdravotnictví uvede do oběhu doplněk stravy, který obsahuje vitaminy nebo minerální látky neuvedené v prováděcím právním předpisu, nebo
r) nedodrží podmínky stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví pro doprodej nebo jinou spotřebu doplňku stravy nebo potraviny obsahující přídatnou látku neupravenou v prováděcím právním předpisu.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), i), j), n), o) nebo p),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), e), h), k), l), m), q) nebo r),
c) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo g),
d) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f).
§ 17b
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo suroviny, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) používá jiné než tepelně ošetřené vaječné obsahy, nebo
b) získává vodu k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody nebo balené přírodní minerální vody v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 3 000 000 Kč.
§ 17c
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu přídatné látky, se dopustí správního deliktu tím, že
a) používá k výrobě potravin nebo uvádí do oběhu přídatné látky jiné než stanovené v prováděcím právním předpisu nebo potraviny, které je obsahují, v rozporu s § 3a, nebo
b) nedodrží podmínky stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví pro doprodej nebo jinou spotřebu přídatné látky jiné než stanovené v prováděcím právním předpisu nebo potraviny, která takovou přídatnou látku obsahuje.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 17d
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí správního deliktu tím, že
a) neoznámí první uvedení potraviny určené pro zvláštní výživu do oběhu podle § 3c odst. 1 nebo nepředloží odborné ověření oznámené potraviny podle § 3c odst. 2, nebo
b) nedodrží opatření zakazující nebo omezující uvádění do oběhu potraviny určené pro zvláštní výživu vydané Ministerstvem zdravotnictví podle § 3c odst. 3.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 17e
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí uvedení do oběhu dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 3d odst. 2.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 17f
(1) Klasifikátor se dopustí správního deliktu tím, že
a) provede klasifikaci v rozporu s § 4a odst. 4, nebo
b) nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
§ 17g
(1) Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí klasifikaci nebo označení jatečných zvířat podle § 4a odst. 1, nebo
b) nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.
§ 17h
(1) Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že nedodržuje požadavky stanovené pro potraviny podle § 12 odst. 4.
(2) Podnikatel, který uvádí do oběhu tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 12 odst. 3 uvede do oběhu tabák určený k orálnímu užití, nebo
b) v rozporu s § 12 odst. 2 uvede do oběhu tabákové výrobky, které obsahují látky zakázané vyhláškou.
(3) Podnikatel, který vyrábí tabákové výrobky, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 12 odst. 1 písm. a) použije k výrobě tabákových výrobků jiný než surový nebo technologicky upravený tabák,
b) v rozporu s § 12 odst. 5 nepředloží v termínu podle § 12 odst. 6 úplný výčet složek použitých při výrobě jednotlivých typů a značek tabákových výrobků nebo je nedoplní prohlášením, nebo
c) použije k výrobě tabákových výrobků látku nebo její množství v rozporu s § 12 odst. 1 písm. b).
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo b),
b) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. c).
§ 17i
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty projednávají v prvním stupni
a) krajské hygienické stanice, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až c), f) až m), § 17 odst. 2, § 17a odst. 1 písm. b) až r), § 17b odst. 1, § 17c odst. 1, § 17d odst. 1,
b) inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až m), § 17 odst. 2, § 17a odst. 1 písm. a) až r), § 17b odst. 1, § 17c odst. 1, § 17d odst. 1, § 17e odst. 1, § 17h odst. 1 až 3,
c) krajské veterinární správy, jde-li o správní delikty podle § 17 odst. 1 písm. a) až j), § 17 odst. 2, § 17a odst. 1 písm. a), d) až k), m) až o), § 17b odst. 1 písm. b), § 17c odst. 1, § 17d odst. 1,
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jde-li o správní delikty podle § 17f odst. 1 a § 17g odst. 1.
(6) Orgán dozoru může od uložení pokuty upustit v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením17) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o jinou než zdravotně nezávadnou potravinu nebo o klamání spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví6c).
Zmocňovací ustanovení
§ 18
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob označování potravin a tabákových výrobků, včetně potravin nového typu, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny a způsob označení šarže;
b) druhy potravin a tabákových výrobků s členěním na skupiny a podskupiny;
c) způsob stanovení kritických bodů v technologii výroby a při uvádění potravin do oběhu;
d) podmínky a požadavky na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu;
e) druhy potravin podléhající rychle zkáze a které musí být označeny datem použitelnosti;
f) druhy potravin, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti;
g) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, s výjimkou potravin určených pro zvláštní výživu, pro tabákové výrobky, pro vybrané suroviny, ze kterých se potraviny a tabákové výrobky vyrábějí, požadavky na jakost, technologické požadavky, požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení;
h) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobků a surovin, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též
1. teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při skladování či zmrazování potravin,
2. způsoby skladování a manipulace s potravinami a tabákovými výrobky během jejich uvádění do oběhu,
3. zvláštní požadavky na přepravu,
4. minimální technologické požadavky;
i) podmínky pro velkoobjemovou přepravu tuků a olejů a cukrů po moři;
j) seznam složek, které je povoleno použít při výrobě tabákových výrobků;
k) seznam složek, které je zakázáno použít při výrobě tabákových výrobků;
l) způsob provádění klasifikace, označení jatečně upravených těl jatečných zvířat, vzor protokolu o klasifikaci, způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace, způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení;
m) pro jednotlivé druhy potravin nebo skupiny potravin stejného charakteru a tabákové výrobky
1. požadavky na odběr vzorků a tabákových výrobků, na metody odběru vzorků, požadavky na jejich balení, označování a přepravu, včetně požadavků na protokol o odběru vzorků a na přejímající plány,
2. způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zkoušení a jejich evidence,
3. požadavky na balení, označení, přepravu a uchovávání kontrolních vzorků,
4. požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr a přípravu kontrolních vzorků, metody zkoušení a senzorické zkoušení potravin a tabákových výrobků,
5. požadavky na metody zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti a metody zkoušení, způsob vyjadřování výsledků zkoušek, včetně náležitosti protokolu o zkoušce;
n) náležitosti žádosti a seznam předkládané dokumentace za účelem schválení postupu a způsobu ozařování potravin;
o) způsob přípravy, označení, uchování duplikátního vzorku, včetně způsobu informování o odběru vzorků a přípravě duplikátního vzorku,
p) výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly podle § 16 odst. 7, výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi podle § 16 odst. 8, výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti se vstupem potravin a surovin ze třetích zemí podle § 16 odst. 9 a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin a surovin ze třetích zemí podle § 16 odst. 9 a 10.
(2) Vláda stanoví nařízením systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví z potravin, případně surovin, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství a v návaznosti na obdobné systémy v členských zemích Evropské unie; současně stanoví úkoly příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování.
§ 19
(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou
a) požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin, včetně potravin nového typu a surovin, látek přídatných, látek určených k aromatizaci, kontaminujících, toxikologicky významných a pomocných, reziduí pesticidů a zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě (chemické požadavky), jejich čistotu, identifikaci a podmínky jejich použití do potravin a dále potraviny, popřípadě skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, jejich označování na obalech podle § 6 odst. 1 písm. k), jejich označování na obalech potravin, které nejsou určeny spotřebiteli, a označování dalších údajů důležitých z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin,
b) mikrobiologické požadavky na jednotlivé druhy potravin, potravinové suroviny, pomocné a přídatné látky, zejména způsob výběru a počet odebíraných vzorků, způsob kontroly a hodnocení,
c) potraviny a suroviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina nebo surovina byla ozářena,
d) rozsah výživového tvrzení, způsob výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty, dále označení údaji o možném nepříznivém ovlivnění zdraví nebo o nevhodnosti k použití určitou skupinou spotřebitelů,
e) hygienické požadavky na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin,
f) způsob úpravy balených vod,
g) bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin,
h) rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení,
i) druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití,
j) doplňky stravy, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití,
k) doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek a nejvyšší množství vitaminů a minerálních látek, které lze přidávat do potravin, kritéria jejich čistoty, látky, které do potravin přidávat nelze nebo pouze v omezeném množství, způsob označování obohacených potravin a podmínky jejich použití.
(2) Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou dále určit potraviny a suroviny nového typu, schválené k uvádění do oběhu v zemích Evropských společenství, včetně podmínek jejich uvádění do oběhu, a potraviny a suroviny nového typu, jejichž uvedení do oběhu bylo v zemích Evropských společenství zakázáno, jestliže Česká republika obdrží k tomuto potřebné podklady od orgánů Evropských společenství.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 22
Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb. a zákona č. 22/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 1 a 2 se slova "obchodu a cestovního ruchu České republiky" nahrazují slovy "průmyslu a obchodu".
2. § 2 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kontrolu potravin a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje a kontroly přípravy jídel a nápojů.".
3. V § 3 písm. e) se za slova "jakosti zboží" vkládají tato slova: ", s výjimkou potravin a tabákových výrobků,".
4. V § 4 odst. 1 písm. d) se v první větě na konci tečka nahrazuje čárkou a vkládají se tato slova: "nejde-li o vzorky potravin.".
ČÁST PÁTÁ
§ 23
Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst 1 písm. b) se slova "předpisy o péči o zdraví lidu," nahrazují slovy "zvláštními předpisy,3),4)".
2. Poznámky č. 3) a 4) znějí:
"3) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.".
3. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova "zvláštními předpisy," doplňuje odkaz na poznámku č. 4).
4. V § 10 odst. 1 písm. b) bodu 2 se slova "o péči o zdraví lidu," nahrazují slovy "zvláštními předpisy,4)".
5. § 22 odst. 1 písm. e) zní:
"e) při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji podmíněně poživatelných potravin a při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny,".
6. V § 22 odst. 3 písm. a) se slova "právních předpisů o péči o zdraví lidu," nahrazují slovy "zvláštních předpisů,3),4)".
7. V § 26 písm. c) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "s výjimkou vzorků odebraných při prodeji živočišných produktů podle zvláštního zákona.4) Za tyto vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek nebo potravinu prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li o výrobek nebo potravinu, které nesplňují požadavky stanovené zvláštními předpisy.4)".
8. V § 27 odst. 1 písm. a) se slova "nebo jinými obecně závaznými právními předpisy upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče" nahrazují slovy "a zvláštními předpisy4)".
9. V § 27 odst. 1 se slova "200 tisíc Kčs" nahrazují slovy "tří miliónů Kč".
10. V § 27 odst. 2 se slova "400 tisíc Kčs" nahrazují slovy "pět miliónů Kč".
11. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Podnikateli, který poruší povinnost stanovenou zvláštním předpisem,4) jde-li o potraviny živočišného původu, se uloží pokuta stanovená zvláštním předpisem.4)".
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
ČÁST ŠESTÁ
§ 24
Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb. a zákona č. 112/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 2 se vypouštějí slova "upravujících povinnosti na úseku veterinární péče" a za slova "obecně závazných právních předpisů" se doplňuje odkaz na poznámku č. 1a).
2. Poznámka č. 1a) zní:
"1a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.".
3. V § 9 odst. 1 písm. a) se za slovy "veterinární péči" vypouští čárka a za odkaz na poznámku č. 6) se vkládají tato slova: "a zvláštních zákonů,1a)".
4. V § 10 písm. c) se za slovy "veterinární péči" vypouští čárka a za odkaz na poznámku č. 6) se vkládají tato slova: "a zvláštních předpisů,1a)".
5. V § 11a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije při porušení povinností stanovených zvláštním zákonem.1a)".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
ČÁST SEDMÁ
§ 25
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 104/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 10 odst. 1 písm. c) se tečka na konci vypouští a za slovo "zkáze" se doplňují slova, která včetně poznámky č. 9a) znějí: "ve smyslu zvláštního zákona.9a)
9a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.".
2. V § 11 se za větu první vkládá tato věta: "České údaje u potravin musí odpovídat zvláštnímu zákonu.9a)".
3. V § 23 odst. 1 se slova "písm. b) až d)" nahrazují slovy " , a jde-li o potraviny a tabákové výrobky podle § 3 písm. b), § 7 až 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17".
4. V § 23 odst. 4 písm. a) se za slovo "původu" doplňují tato slova: "při prodeji na tržištích, v tržnicích a při prodeji podmíněně poživatelných potravin živočišného původu".
5. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 11, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.".
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 26
(1) Ustanovení zvláštních zákonů16b) týkající se podmínek výroby a uvádění potravin a tabákových výrobků do oběhu, jakož i povinností podnikatelů s tím spojených nejsou tímto zákonem dotčena.
(2) V řízeních podle zvláštních zákonů ve věcech uvedených v části první tohoto zákona zahájených přede dnem účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.
§ 27
(1) Podnikatel, který zahájil výrobu potravin a tabákových výrobků přede dnem účinnosti tohoto zákona, ohlásí tuto skutečnost podle § 3 odst. 3 nejpozději do šesti měsíců od jeho účinnosti.
(2) Označení potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních předpisů.
(3) Požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.
(4) Závazné posudky orgánů hygienické služby vydané podle zvláštního zákona k zahájení výroby a k dovozu potravin přede dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. V této lhůtě pozbývají platnosti i opatření vydaná Hlavním hygienikem České republiky podle zvláštního předpisu.17b)
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1997, s výjimkou § 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, a § 3 odst. 1 písm. f) a g), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 306/2000 Sb. Čl. II
Do 31. prosince 2001 lze používat na obalu potravin určeném pro spotřebitele označení podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 274/2003 Sb. Čl. XI
Řízení o schválení výroby nebo dovozu potravin, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona a tento zákon je již neupravuje, se zastavují.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 316/2004 Sb. Čl. II
1. Osvědčení o odborné způsobilosti podle § 3 odst. 10 a § 4a zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu stanovenou v těchto rozhodnutích.
2. Doplňky stravy, které nesplňují podmínky podle bodu 3 nebo požadavky upravené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, mohou být v oběhu nejdéle do 31. července 2005.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2008 Sb. Čl. II
1. Potraviny neoznačené podle § 7 písm. d) a e) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uvádět do oběhu nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Do 31. prosince 2009 lze při výrobě doplňků stravy užívat vitaminy a minerální látky jiné než stanovené v prováděcím právním předpisu (dále jen „látky“) za předpokladu, že
a) látka, o kterou se jedná, se užívala v jednom nebo více doplňcích stravy prodávaných na území Evropských společenství do 12. července 2002, a
b) na základě materiálů podporujících užití této látky, které některý z členských států Evropské unie předložil Komisi Evropských společenství nejpozději 12. července 2005, nezamítnul Evropský úřad pro bezpečnost potravin užití této látky nebo její dané formy při výrobě doplňků stravy; seznamy látek, k nimž byly předloženy Komisi Evropských společenství tyto materiály, zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkající se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací.
Směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy.
Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě. Směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu.
Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely. Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES.
Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu.
Směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 13. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny.
Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1664/2006.
Nařízení Komise č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1666/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, ve znění nařízení Komise (ES) č. 275/2007.
Nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 ze dne 19. června 2006 o obchodních normách pro vejce.
Nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění.
Nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne 5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 2065/2001 ze dne 22. října 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2000, pokud jde o informování spotřebitelů o produktech rybolovu a akvakultury, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1981/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES. Nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu.
Nařízení Komise (EHS) č. 563/82 ze dne 10. března 1982, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1208/81 pro stanovení tržních cen dospělého skotu na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat, v platném znění. Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat, v platném znění.
Nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství a o prodloužení platnosti nařízení (EHS) č. 338/91, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality.
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006.
Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, ve znění nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89.
Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89 ze dne 18. července 1989 o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace.
Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 ze dne 22. března 1990 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
Rozhodnutí Komise 2006/504/ES ze dne 12. července 2006, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin z vybraných třetích zemí vzhledem k riziku jejich kontaminace aflatoxiny.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, ve znění nařízení Komise (ES) č. 178/2006.
1b) Čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
1c) § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
1d) Například nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 o přechodných opatřeních, které je třeba přijmout s ohledem na obchod se zemědělskými produkty související s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska. Nařízení Komise (ES) č. 60/2004, kterým se stanoví přechodná opatření v sektoru cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska.
1e) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2b) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
2c) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3a) Například čl. 4 rozhodnutí Komise 2006/504/ES.
3b) § 2 písm. h) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3c) Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87.
3d) Například nařízení Komise (ES) č. 1635/2006.
3e) Nařízení Rady (Euratom) č. 954/87.
Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89.
3f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006.
3m) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.
3n) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
4) Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006.
Nařízení Komise (EHS) č. 563/82.
Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84.
Nařízení Komise (EHS) č. 2967/85.
Nařízení Rady (ES) č. 2137/92.
Nařízení Rady (EHS) č. 2759/75.
Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001.
4c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.
5) § 23c zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
6d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
Nařízení Komise (ES) č. 49/2000.
Nařízení Komise (ES) č. 50/2000.
6d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97. Nařízení Komise (ES) č. 608/2004.
Rozhodnutí Komise (ES) č. 2003/867 ze dne 1. prosince 2003, kterým se povoluje uvádění salatrimů na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 258/97/ES.
Rozhodnutí Komise (ES) č. 2001/721 ze dne 25. září 2001, kterým se povoluje uvádění trehalosy na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 258/97/ES.
Rozhodnutí Komise (ES) č. 2000/500 ze dne 24. července 2000, kterým se povoluje uvádění „žlutých pomazánkových tuků s přídavkem fytosterolových esterů“ na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
6e) Čl. 12 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003.
Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003.
6b) § 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
11b) § 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
12) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.
6c) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 46 obchodního zákoníku.
10a) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.
15e) § 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15m) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
15) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
15a) Čl. 41 až 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15b) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.
15c) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15d) Nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv.
15f) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15g) Čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15h) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15i) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 510/2006.
Čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 509/2006.
15j) Čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
15k) Například rozhodnutí Komise 2006/504/ES/, rozhodnutí Komise 2005/402/ES ze dne 23. května 2005 o mimořádných opatřeních týkajících se chilli papriček, výrobků z chilli papriček, kurkumy a palmového oleje, rozhodnutí Komise 2006/601/ES ze dne 5. září 2006 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovoleného geneticky modifikovaného organismu LL RICE 601 v produktech z rýže.
15l) Vyhláška č. 541/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 469/2005 Sb.
16) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Komise (ES) č. 2073/2005.
16b) Např. zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17a) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
17b) § 25 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
21) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
vyhláška provádí zákon o potravinách a tabáku
335/1997 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí §18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových
výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů,
ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí
9. 28.10.2013 330/2013 Sb. Aktuální verze.
8. 01.05.2012 115/2011 Sb.
7. 01.05.2011 115/2011 Sb.
6. 12.07.2004 289/2004 Sb.
5. 01.01.2004 57/2003 Sb.
4. 01.03.2003 57/2003 Sb.
3. 31.12.2002 45/2000 Sb.
2. 01.04.2000 45/2000 Sb., 57/2003 Sb.
1. 31.12.1997 Počátek účinnosti.
0. 31.12.1997 Vyhlášené znění.
Obsah
ODDÍL 1 - NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE A KONCENTRÁTY K PŘÍPRAVĚ NEALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ(§ 1 - § 5)
ODDÍL 2 - OVOCNÁ VÍNA, OSTATNÍ VÍNA A MEDOVINA(§ 6 - § 10)
ODDÍL 3 - PIVO A NÁPOJE NA BÁZI PIVA(§ 11 - § 15)
ODDÍL 4 - KONZUMNÍ LÍH, LIHOVINY A OSTATNÍ ALKOHOLICKÉ NÁPOJE(§ 16 - § 19)
ODDÍL 5 - KVASNÝ OCET(§ 21 - § 25)
ODDÍL 6 - DROŽDÍ(§ 26 - § 31)
Přechodná ustanovení
Přílohy
Aktuální verze
335
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 12. prosince 1997,
kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen "zákon") pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí:
ODDÍL 1
NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE A KONCENTRÁTY K PŘÍPRAVĚ NEALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ
§ 1
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) nealkoholickým nápojem – nápoj obsahující nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20 °C), vyrobený zejména z pitné vody, pramenité vody, přírodní minerální vody, nebo kojenecké vody,1) ovocné, zeleninové, rostlinné nebo živočišné suroviny, přírodních sladidel,1c) sladidel, medu a dalších látek, a popřípadě sycený oxidem uhličitým,
b) koncentrátem k přípravě nealkoholických nápojů – výrobek obsahující, po úpravě naředěním ke konečné spotřebě ve výrobcem doporučeném poměru, nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20 °C) a suroviny uvedené pod písmenem a),
c) nápojovým koncentrátem – zahuštěná směs jednotlivých surovin používaných k výrobě nealkoholických nápojů, určená k přípravě nápojů ředěním,
d) ovocnou nebo zeleninovou šťávou - zkvasitelný, ale nezkvašený výrobek získaný z jedlých částí zralého a zdravého, čerstvého, chlazeného nebo zmraženého ovoce nebo zeleniny, a to jednoho nebo více druhů, s charakteristickou barvou, vůní a chutí, které jsou typické pro šťávu pocházející z příslušného ovoce nebo zeleniny; aroma, dužnina a buňky získané vhodnými fyzikálními způsoby ze stejného druhu ovoce nebo zeleniny mohou být do šťávy vráceny; rajčata se pro účely této vyhlášky považují za ovoce,
e) ovocnou šťávou z citrusových plodů – šťáva získaná z endokarpu jejich vnitřní části; limetková šťáva však může být získávána z celého plodu,
f) ovocnou nebo zeleninovou šťávou z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy (ovocnou nebo zeleninovou šťávou z koncentrátu) - výrobek získaný z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy opětovným doplněním takového podílu pitné vody10), jaký byl odstraněn při koncentraci šťávy; aroma, dužnina a buňky získané vhodnými fyzikálními prostředky ze stejného druhu ovoce nebo zeleniny mohou být do šťávy vráceny,
g) nápojem v prášku – směs jednotlivých surovin uvedených pod písmenem a) ve formě prášku, granulí nebo komprimátů, určená k přípravě nealkoholických nápojů rozpuštěním,
h) koncentrovanou ovocnou nebo zeleninovou šťávou – výrobek získaný z ovocné nebo zeleninové šťávy jednoho nebo více druhů ovoce nebo zeleniny fyzikálním odstraněním specifického podílu obsahu vody; je-li výrobek určen ke konečné spotřebě, nesmí být snížení objemu menší než 50 %; aroma, dužnina a buňky získané vhodnými fyzikálními prostředky ze stejného druhu ovoce nebo zeleniny mohou být do koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy vráceny,
i) sušenou ovocnou nebo zeleninovou šťávou (ovocnou nebo zeleninovou šťávou v prášku, dehydratovanou ovocnou nebo zeleninovou šťávou) – výrobek získaný z ovocné nebo zeleninové šťávy jednoho nebo více druhů ovoce nebo zeleniny fyzikálním odstraněním téměř veškerého obsahu vody,
j) nektarem - nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek získaný v souladu s přílohou č. 1 tabulkou 1 přídavkem pitné vody a popřípadě též cukrů nebo medu k ovocné nebo zeleninové šťávě, ovocné nebo zeleninové šťávě z koncentrátu, koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávě, sušené ovocné nebo zeleninové šťávě, k ovocné dřeni nebo zeleninové dřeni, ke koncentrované ovocné nebo zeleninové dřeni, k ovocné šťávě extrahované vodou nebo ke směsi těchto výrobků; aroma, dužnina a buňky získané vhodnými fyzikálními prostředky ze stejného druhu ovoce nebo zeleniny mohou být do šťávy vráceny; aniž je dotčeno nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin11), při výrobě ovocných nektarů bez přídavku cukrů nebo se sníženou energetickou hodnotou mohou být cukry zcela nebo zčásti nahrazeny náhradními sladidly podle nařízení o potravinářských přídatných látkách12),
k) ovocnou šťávou extrahovanou vodou - výrobek získaný difúzí pomocí vody z celého dužnatého ovoce, z nějž nelze šťávu odstranit žádnými fyzikálními prostředky, nebo z celého dehydratovaného ovoce,
l) ovocným nebo zeleninovým nápojem – ochucený nealkoholický nápoj, vyrobený z ovocných nebo zeleninových šťáv nebo jejich koncentrátů a surovin uvedených pod písmenem a),
m) limonádou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pitné vody, nápojových koncentrátů nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla sycený oxidem uhličitým,
n) minerální vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z přírodní minerální vody, nápojových koncentrátů, nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla s původním obsahem oxidu uhličitého,
o) pramenitou vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pramenité vody, nápojových koncentrátů, nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla sycený oxidem uhličitým,
p) sodovou vodou – nápoj vyrobený z pitné vody a oxidu uhličitého, u kterého obsah oxidu uhličitého činí nejméně 4 g/l,
q) pitnou vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pitné vody, obsahující pouze přídavek látek určených k aromatizaci, popřípadě též obohacený potravním doplňkem,
zpravidla sycený oxidem uhličitým.
§ 2
Členění na skupiny a podskupiny
Členění nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 2.
§ 3
Označování
(1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin4) se stanoví tyto další požadavky na označování:
a) nealkoholický nápoj a koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů, s výjimkou nápojového koncentrátu, se označí názvem podskupiny, nebo v případě, že příloha č. 2 neobsahuje název podskupiny, názvem skupiny,
b) nápojový koncentrát se označí názvem podskupiny, nebo v případě, že potravina nesplňuje požadavky stanovené na podskupinu, označí se názvem skupiny,
c) pochází-li ovocná nebo zeleninová šťáva, ovocná nebo zeleninová šťáva z koncentrátu, koncentrovaná ovocná nebo zeleninová šťáva, sušená ovocná nebo zeleninová šťáva, koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná šťáva extrahovaná vodou nebo nealkoholický nápoj ze šťávy jednoho druhu ovoce nebo zeleniny, nahradí se v označení slovo ovocná nebo zeleninová názvem použitého druhu ovoce nebo zeleniny,
d) nealkoholický nápoj a koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů se označí údajem o energetické hodnotě, s výjimkou sodové vody,
e) je-li u ovocného a zeleninového nápoje, šťávy nebo nektaru obsah oxidu uhličitého nejméně 2 g/l, uvede se údaj, že se jedná o sycený nápoj,
f) je-li u limonády, minerální vody ochucené, pramenité vody ochucené nebo pitné vody ochucené obsah oxidu uhličitého nižší než 2 g/l, uvede se údaj, že se jedná o nesycenou limonádu, nesycenou minerální vodu ochucenou, nesycenou pramenitou vodu ochucenou, nebo nesycenou pitnou vodu ochucenou,
g) u ovocného nektaru se uvede minimální obsah ovocné šťávy, ovocné dřeně nebo směsi těchto složek slovy „podíl ovocné složky: nejméně ... %“, která se uvedou ve stejném zorném poli jako název výrobku,
h) u nápoje v prášku se uvede údaj, zda přípravou vznikne nápoj šumivý,
i) u minerálních vod ochucených se uvede
1. údaj, že se jedná o sycený nápoj, jestliže byl nápoj dodatečně dosycen oxidem uhličitým,
2. lokalita (obec nebo místo), kde se zdroj jímá,
3. název zdroje,
4. údaj o analytickém složení udávající charakteristické složky minerální vody, s označením laboratoře,
5. vyznačení zvýšeného obsahu iontů, u nichž je to pro použitý typ minerální vody požadováno zvláštním právním předpisem,1)
6. informace o provedených úpravách podle zvláštního právního předpisu,1)
j) u pramenitých vod ochucených se uvede
1. údaj, že se jedná o sycený nápoj, jestliže byl nápoj dodatečně dosycen oxidem uhličitým,
2. lokalita (obec nebo místo), kde se zdroj jímá, a název zdroje,
3. informace o provedených úpravách podle zvláštního právního předpisu,1)
k) limonáda, k jejíž výrobě byla použita ovocná nebo zeleninová šťáva nebo její koncentrát, se označí jako ovocná nebo zeleninová limonáda,
l) nápojový koncentrát se označí jako ovocný nebo zeleninový nápojový koncentrát, jestliže po jeho předepsaném naředění obsahuje získaný nápoj ovocnou nebo zeleninovou šťávu,
m) nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj ochucený, vyrobený z ovocné nebo zeleninové šťávy nebo jejich koncentrátů, ochucený látkou určenou k aromatizaci s charakterem jiného druhu ovoce nebo zeleniny než použitá základní ovocná nebo zeleninová složka, se označí jako ovocný nebo zeleninový nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj s deklarovanou příchutí,
n) nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj ochucený, vyrobený z ovocných nebo zeleninových šťáv nebo jejich koncentrátů, se označí jako nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj ochucený s přídavkem ovocné nebo zeleninové šťávy nebo pouze jako nápojový koncentrát či ochucený nealkoholický nápoj,
o) nápojový koncentrát nebo limonáda ochucené látkou určenou k aromatizaci nebo emulzí, které nahrazují ovocnou nebo zeleninovou složku použitou v názvu, se označí jako nápojový koncentrát nebo limonáda s deklarovanou příchutí,
p) u koncentrované ovocné šťávy neurčené ke konečné spotřebě se uvede údaj o množství přidané citrónové nebo limetkové šťávy a okyselujících látek povolených podle nařízení o potravinářských přídatných látkách12); tento údaj se uvede na obalu, etiketě připojené k obalu nebo na průvodním dokladu,
q) u směsi ovocné šťávy a ovocné šťávy z koncentrátu a u ovocného nektaru získaného zcela nebo zčásti z jednoho nebo z více koncentrovaných výrobků se uvede údaj „z koncentrátu nebo koncentrátů“ anebo „zčásti z koncentrátu nebo koncentrátů“; tento údaj se uvede jasně viditelnými písmeny v blízkosti názvu výrobku a musí dobře vynikat na pozadí,
r) u ovocné šťávy, ovocné šťávy z koncentrátu, koncentrované ovocné šťávy, sušené ovocné šťávy, ovocné šťávy extrahované vodou a ovocného nektaru, vyráběných ze dvou nebo více druhů ovoce, se uvede u názvu výrobku seznam použitých druhů ovoce podle použitého množství v sestupném pořadí; u výrobků vyráběných ze tří nebo více druhů ovoce lze označení druhů ovoce nahradit slovy „z několika druhů ovoce“ nebo jiným označením odpovídajícím významu nebo počtu použitých druhů ovoce; použití citrónové nebo limetkové šťávy nebo koncentrované citrónové nebo limetkové šťávy v množství do 3 g/l (vyjádřeno jako bezvodá kyselina citrónová) se nepovažuje za přídavek citrónové nebo limetkové šťávy.
(2) U minerální vody ochucené a u pramenité vody ochucené
a) lze v označení použít doplňující údaje podle zvláštního právního předpisu,1) pouze pokud odpovídají kritériím stanoveným ve zvláštním právním předpisu,1)
b) může být uveden název lokality (obec nebo místo) jako součást označení pouze za předpokladu, že se jedná o nealkoholický nápoj vyrobený z přírodní minerální vody nebo z pramenité vody pocházející z lokality uvedené v názvu výrobku. Název nesmí být zavádějící nebo klamavý, pokud jde o místo zdroje přírodní minerální vody nebo pramenité vody použité k výrobě.
(3) V názvu nealkoholického nápoje ani v jeho označení, s výjimkou minerální vody ochucené, se nesmí používat označení "minerálka", "minerální voda", nebo výrazy obdobného významu.
(4) V názvu nealkoholického nápoje ani v jeho označení, s výjimkou ovocné a zeleninové šťávy, se nesmí používat označení "džus", "juice", "100 %", "stoprocentní", nebo výrazy obdobného významu.
(5) V názvu sodové vody a pitné vody ochucené ani v jejich označení se nesmí uvádět zeměpisné údaje.
(6) Pro nápojový koncentrát obsahující více než 50 % hmotnostních přírodních sladidel lze použít název sirup.
(7) Přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky jsou uvedeny v příloze č. 2a.
§ 4
Požadavky na jakost
(1) Fyzikální a chemické požadavky na ovocné a zeleninové nektary jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulce 1.
(2) Fyzikální a chemické požadavky na ovocné a zeleninové šťávy z koncentrátu nebo koncentrátů jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulce 2.
(3) Smyslové požadavky na jakost nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů jsou uvedeny v příloze č. 2.
(4) Minerální voda ochucená a pramenitá voda ochucená musí splňovat chemické požadavky pro balené vody stanovené zvláštním právním předpisem1).
(5) Pitná voda ochucená musí splňovat požadavky na pitnou vodu podle zvláštního právního předpisu.2g)
§ 4a
Technologické požadavky
(1) Jsou-li ovocné nebo zeleninové šťávy zpracovávány z ovoce nebo zeleniny s jádry, peckami a kůrou, nesmějí být části jader, pecek a kůry obsaženy ve šťávě. První věta se nevztahuje na případy, kdy části jader, pecek nebo kůry nelze odstranit vhodným výrobním postupem. Směs ovocné šťávy a ovocné dřeně je při výrobě ovocné šťávy přípustná.
(2) Ovocná nebo zeleninová šťáva z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy musí vykazovat přinejmenším organoleptické, fyzikální, chemické a výživové vlastnosti odpovídající průměrným hodnotám šťávy získané z téhož druhu ovoce nebo zeleniny podle § 1 písm. d). Směs ovocné šťávy nebo koncentrované ovocné šťávy s ovocnou dření nebo koncentrovanou ovocnou dření je při výrobě ovocné šťávy z koncentrátu povolena.
(3) Další technologické požadavky jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
§ 5
Uvádění do oběhu
Nealkoholický nápoj v průsvitném obalu se musí skladovat a přepravovat chráněný před přímým slunečním světlem.
ODDÍL 2
OVOCNÁ VÍNA, OSTATNÍ VÍNA A MEDOVINA
§ 6
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) ovocným vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením šťávy z ovoce, s výjimkou hroznů révy vinné, kterou je možno před kvašením upravit přídavkem vody a cukru,
b) sladovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek,
c) medovinou nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě,
d) bylinným vínem - nápoj vyrobený z cukru zkvašeného s přídavkem vody, nebo vyrobený ze sladového vína, macerací částí bylin nebo dřevin, s výjimkou hroznů révy vinné, nebo přidáním jejich výluhů; úprava přidáním lihu, lihovin nebo jiných alkoholických nápojů není přípustná,
e) likérovým vínem ovocným - nápoj vyrobený z nekvašené šťávy z ovoce, s výjimkou šťávy z hroznů révy vinné, nebo z nekvašené šťávy z plodů černého bezu s přidáním lihu podle § 16 písm. a) nebo destilátu a cukru,
f) cidrem - nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy nebo sušené jablečné šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a nejvýše 25 % objemových hruškové šťávy, a to před i po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z ovoce a přídavek regulátorů kyselosti jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy po kvašení a upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním,
g) ovocným vínem stolním ovocné víno, které nebylo po prokvašení přislazeno,
h) ovocným vínem polosladkým ovocné víno, doslazené přidáním cukru na hodnotu stanovenou v příloze č. 3 tabulce 2,
i) ovocným vínem dezertním - ovocné víno s přidáním cukru a lihu podle § 16 písm. a) na hodnoty stanovené v příloze č. 3 tabulce 2,
j) ovocným vínem dezertním kořeněným ovocné dezertní víno s přidáním koření nebo výluhů vyrobených z tohoto koření,
k) ovocným vínem perlivým ovocné víno sycené oxidem uhličitým na nejméně 0,1 MPa, popřípadě doslazené.
l) perry - nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy nebo sušené hruškové šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a nejvýše 25 % objemových jablečné šťávy, a to před i po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z ovoce a přídavek regulátorů kyselosti jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy po kvašení a upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním,
§ 7
Členění na druhy a skupiny
Členění na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 4.
§ 8
Označování
(1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin4) jsou tyto další požadavky na označování
a) obsah etanolu se uvede v procentech objemových vyjádřených číslem s nejvýše jedním desetinným místem; dále následuje symbol „%“ doplněný slovem „objemových“ nebo zkratkou „obj.“ nebo „vol.“; před číselným údajem může být uvedeno „alkohol“ nebo „alk.“ nebo „alc.“; absolutní hodnota odchylky obsahu etanolu od údaje uvedeného na obalu smí být nejvýše 1 %,
b) je-li v názvu ovocného vína použito označení určitého druhu ovoce, že nejméně 95 % hmotnostních podílu ovocné šťávy pochází z uvedeného druhu.
(2) Ovocná vína ostatní se označí vždy názvem druhu a skupiny.
(3) Přípustná záporná objemová odchylka od jmenovitého objemu (objemu uvedeného na obalu), měřená při 20 °C, je uvedena v příloze č. 7a.
(4) Při označování vín uvedených v příloze č. 4 musí být pojem "víno" spojen vždy s označením vyjadřujícím příslušnou skupinu nebo druh ovocného vína nebo ostatního vína. Samotný pojem "víno" bez uvedení přívlastku smí být používán pouze pro révové víno.
§ 9
Požadavky na jakost
Smyslové a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 3 tabulkách 1 a 2.
§ 10
Technologické požadavky
(1) Na výrobu ovocného vína z jednoho druhu ovoce se použije množství ovocné šťávy v poměru stanoveném v příloze č. 3 tabulce 3.
(2) Na výrobu 1000 litrů medoviny se použije nejméně 280 kilogramů včelího medu.
ODDÍL 3
PIVO A NÁPOJE NA BÁZI PIVA
§ 11
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) pivem pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem, zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže; u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů,
b) sladem obilná zrna ječmene, pšenice nebo jiných obilovin, u nichž sladováním došlo k enzymatickým přeměnám endospermu a k vytvoření typických chuťových, aromatických látek a barvicích látek,
c) pivem spodně kvašeným pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek spodního kvašení,
d) pivem svrchně kvašeným pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek svrchního kvašení a případně i spontánní mikroflóry mléčných nebo octových bakterií,
e) světlým pivem pivo vyrobené převážně ze světlých sladů,
f) tmavým a polotmavým pivem pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady,
g) řezaným pivem pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv,
h) stolním pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 6 % hmotnostních včetně,
i) výčepním pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 7 až 10 % hmotnostních,
j) ležákem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních,
k) pivem speciálním pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším,
l) porterem tmavé pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 18 % hmotnostních a vyšším,
m) pivem se sníženým obsahem alkoholu pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % objemových (1,0 % hmotnostních),
n) nealkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových (0,4 % hmotnostních),
o) pivem z jiných obilovin pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého sladu jiné obiloviny než ječmene nebo pšenice vyšším než jedna třetina hmotnosti extraktu,
p) pšeničným pivem pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu,
q) kvasnicovým pivem pivo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva,
r) pivem ochuceným pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci, potravních doplňků, potravin nebo surovin s vlastním aromatem, lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů uvedených v § 16. Obsah alkoholu pocházejícího z lihovin a ostatních alkoholických nápojů přitom nesmí překročit obsah alkoholu v původním pivu,
s) sladinou výluh ze sladu získaný za použití pivovarské technologie,
t) nápojem na bázi piva kvašený sladový nápoj nebo míchaný nápoj z piva,
u) kvašeným sladovým nápojem nápoj vyrobený ze sladiny pivovarskou technologií, popřípadě ochucený,
v) míchaným nápojem z piva (Beercooler) nápoj vyrobený smícháním piva s nealkoholickým nápojem nebo s nápojovým koncentrátem pro přípravu nealkoholických nápojů a sodovou vodou.
§ 12
Členění na druhy, skupiny a podskupiny
(1) Druh
a) pivo,
b) nápoj na bázi piva.
(2) Pivo se člení na tyto skupiny:
a) stolní pivo,
b) výčepní pivo,
c) ležák,
d) speciální pivo,
e) porter,
f) pivo se sníženým obsahem alkoholu,
g) nealkoholické pivo.
(3) Nápoje na bázi piva se člení na tyto skupiny:
a) kvašený sladový nápoj,
b) míchaný nápoj z piva.
(4) Skupiny piva se dále mohou členit na tyto podskupiny:
a) pšeničné pivo,
b) pivo z jiných obilovin,
c) kvasnicové pivo,
d) ochucené pivo.
§ 13
Označování
(1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin4) se u piva dále uvede
a) název druhu a skupiny, popřípadě také podskupiny, podle § 12,
b) obsah alkoholu v procentech objemových vyjádřený číslem s nejvýše jedním desetinným místem; dále následuje symbol „%“ doplněný slovem „objemových“ nebo zkratkou „obj.“ nebo „vol.“; před číselným údajem může být uvedeno „alkohol“ nebo „alk.“ nebo „alc.“,
c) způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,
d) údaj "nefiltrované", pokud nebyla provedena filtrace,
e) údaj, zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané,
f) údaj o použití přírodní minerální vody,1a) pokud byla k výrobě použita.
(2) Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle přílohy č. 5.
(3) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin4) se u nápojů na bázi piva dále uvede
a) název skupiny,
b) obsah alkoholu v procentech objemových.
(4) U míchaných nápojů z piva se uvede označení odpovídající skupině piva podle § 12 odst. 2.
(5) Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu jsou uvedeny v příloze č. 5 tabulce 2.
(6) Pivo z jiných obilovin musí být v názvu označeno druhem obiloviny, z níž bylo vyrobeno.
§ 14
Požadavky na jakost
(1) Fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost piva jsou uvedeny v přílohách č. 5 a 6.
(2) Tmavá a polotmavá piva nelze vyrábět přibarvováním světlých piv.
(3) Kvašený sladový nápoj musí splňovat fyzikální a chemické požadavky na pivo podle přílohy č. 5. Ukazatel skutečného prokvašení se nestanoví.
(4) Míchaný nápoj z piva musí splňovat fyzikální a chemické požadavky na ochucená piva, nealkoholická piva, piva se sníženým obsahem alkoholu nebo stolní piva podle přílohy č. 5. Ukazatel skutečného prokvašení se nestanoví.
§ 15
Uvádění do oběhu
Pivo a nápoje na bázi piva musí být chráněny před přímým slunečním světlem a poškozením vlivem mrazu.
ODDÍL 4
KONZUMNÍ LÍH, LIHOVINY A OSTATNÍ ALKOHOLICKÉ NÁPOJE
§ 16
Vymezení některých pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) konzumním lihem líh upravený přidáním pitné vody na nejvýše 80 % objemových etanolu,
b) ostatními alkoholickými nápoji nápoje obsahující více než 1,2 % objemových a méně než 15 % objemových etanolu, kromě vaječného likéru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny9), piva, vína a částečně prokvašeného hroznového moštu - burčáku,
c) ostatními alkoholickými nápoji se sníženým obsahem alkoholu nápoje obsahující více než 0,5 % objemových etanolu a nejvýše 1,2 % objemových etanolu,
d) borovičkou průtahovou nebo též borovičkovou průtahovou pálenkou lihovina vyrobená destilací plodů jalovce v lihu zředěném vodou, přičemž výrobek lze přibarvit lihovinovým kulérem; přidání jalovcového oleje není přípustné,
e) borovičkou kvasnou lihovina vyráběná z rozemletých bobulí jalovce zkvašených po přidání vody, přičemž přídavek cukru je nepřípustný; vzniklá zápara se destiluje bez přidání lihu a jalovcový olej je při destilaci oddělen; takto získaný borovičkový destilát je řezán, přičemž hotový výrobek musí obsahovat nejméně 5 % objemových etanolu z borovičkového destilátu,
f) tuzemákem lihovina vyrobená z lihu, vody a rumových trestí, jejichž základ tvoří octan a mravenčan etylnatý, barvená lihovinovým kulérem, přičemž přídavek vanilinu, vanilky a cukru je možný,
g) názvem „Zlatá voda“ likér s přídavkem lístkového zlata s obsahem etanolu nejméně 38 % objemových.
§ 17
Členění na druhy a skupiny
Členění konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 7, aniž jsou tím dotčena zvláštní pravidla kategorizace lihovin stanovená v přílohách II a III přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny9).
§ 18
Označování
(1) Kromě údajů uvedených v zákoně, ve vyhlášce upravující způsob označování potravin4) a v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím lihoviny9) se na obalu dále označí
a) obsah etanolu v procentech objemových vyjádřený číslem s nejvýše jedním desetinným místem; dále následuje symbol „%“ doplněný slovem „objemových“ nebo zkratkou „obj.“ nebo „vol.“; před číselným údajem může být uvedeno „alkohol“ nebo „alk.“ nebo „alc.“,
b) jako destiláty odrůdově čisté, pojmenované podle určité odrůdy rostlinného druhu, pouze výrobky vyrobené výhradně z označené odrůdy.
(2) Jako součást názvu výrobku je možno použít slovo „starý“ pouze u destilátů, které zrály nejméně jeden rok před stočením, s výjimkou lihoviny „Stará myslivecká“.
(3) Lihovinu, která splňuje požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny9) na „Geist“, lze označit ve stejném zorném poli jako „ovocný průtahový destilát“.
(4) Lihovinu, která splňuje požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny9) na „ovocný destilát“, lze označit ve stejném zorném poli jako „pálenka“.
(5) Lihoviny neuvedené v této vyhlášce nebo v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím lihoviny9) lze označit jejich obchodním názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie, případně jejich smyšleným názvem.
(6) Aniž je dotčen přímo použitelný předpis Evropské unie upravující lihoviny9), nelze používat názvy lihovin, u kterých jsou v této vyhlášce nebo v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím lihoviny9) uvedeny požadavky na složení, smyslové nebo jiné požadavky, pro jiné výrobky, které těmto požadavkům neodpovídají, a to v jakékoli odvozené podobě, včetně zdrobnělin a různých přívlastků, jež by spotřebitele mohly uvést v omyl.
(7) Přípustná záporná objemová odchylka, měřená při 20 °C, je uvedena v příloze č. 7a.
(8) Absolutní hodnota kladné i záporné odchylky obsahu etanolu v procentech objemových od obsahu etanolu vyznačeného na obalu je přípustná nejvýše 0,3 % objemových. U alkoholických nápojů obsahujících macerované ovoce nebo části rostlin je přípustná hodnota 1,5 % objemových.
(9) U lihovin nemusí být ve složení uvedena voda.
§ 19
Požadavky na jakost
(1) Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 8.
(2) Smyslové požadavky na jakost:
a) vzhled, barva, vůně a chuť výrobků musí být charakteristické pro deklarovaný druh a skupinu výrobků a musí být bez cizích vůní a chutí,
b) částečné oddělení složek emulzních likérů způsobené skladováním musí být odstranitelné krátkým zatřepáním, po kterém bude obnoven emulzní stav likéru.
ODDÍL 5
KVASNÝ OCET
§ 21
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) kvasným octem okyselující potravina vyrobená výlučně biologickým procesem kysání lihu obohaceného živinami za pomoci octových bakterií,
b) kvasným octem lihovým kvasný ocet vyrobený kysáním kvasného lihu pocházejícího ze škrobnatých nebo cukerných surovin,
c) kvasným octem vinným kvasný ocet vyrobený kysáním lihu obsaženého v révovém víně, které bylo kysáno společně s ředěným kvasným lihem,
d) kvasným octem ovocným kvasný ocet vyrobený kysáním lihu obsaženého v ovocném nebo sladovém víně, které bylo kysáno společně s ředěným kvasným lihem,
e) kvasným octem ochuceným kvasný ocet ochucený výtažky z koření nebo bylin, popřípadě bylinami nebo plody rostlin.
§ 22
Členění na skupiny a podskupiny
Členění na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 9.
§ 23
Technologické požadavky
(1) Při výrobě kvasného octa vinného a kvasného octa ovocného se k zakysání používá kvasný ocet lihový, přičemž kyselina octová obsažená v hotovém výrobku může pocházet z kvasného octa lihového v podílu nejvýše 49 %.
(2) Přibarvování kvasného octa lihového cukrovým octovým kulérem je přípustné.
§ 24
Označování
(1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin4) se na obalu dále uvede
a) označení druhem a skupinou nebo druhem, skupinou a podskupinou,
b) údaj o kyselosti kvasného octa v procentech.
(2) Přípustná záporná objemová odchylka balení je -5 %.
(3) Přípustná záporná odchylka obsahu kyseliny octové v procentech objemových, od obsahu kyseliny octové uvedené na obalu, je nejvýše 0,2 %.
§ 25
Požadavky na jakost
Smyslové a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 10.
ODDÍL 6
DROŽDÍ
§ 26
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) droždím kvasinky Sacharomyces cerevisiae Hansen, rasy drožďárenské, získané biotechnologickým postupem množení čistých kvasničných kultur vypěstovaných na cukerných substrátech obohacených živinami, stimulátory a pomocnými látkami,
b) pekařským droždím čerstvým kvasinky uvedené pod písmenem a) schopné způsobit kynutí těst,
c) pekařským droždím sušeným (vitálním, sušeným droždím) kvasinky pod písmenem b) upravené sušením,
d) sušeným droždím jedlým kvasinky uvedené pod písmenem a), upravené sušením a neschopné způsobit kynutí těst.
§ 27
Členění skupiny a podskupiny
Členění skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 11.
§ 28
Označování
(1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin4) se dále uvede
a) název druhu a skupiny,
b) datum použitelnosti.
(2) Přípustná záporná hmotnostní odchylka balení je -5 %.
§ 29
Požadavky na jakost
Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 12.
§ 30
Technologické požadavky
Pekařské droždí sušené se balí do neprodyšně uzavřených obalů.
§ 31
Uvádění do oběhu
(1) Pekařské droždí čerstvé se skladuje při teplotách v rozmezí od +1 °C do +10 °C. Pekařské droždí čerstvé nelze skladovat ani dopravovat společně s nebalenými potravinami nebo látkami s výraznými pachy a vůněmi.
(2) Pekařské droždí sušené a sušené droždí jedlé se skladuje v suchu při teplotách do +20 °C.
§ 32
Přechodné ustanovení
Označení nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů, ovocných vín, ostatních vín a medoviny, piva, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, kvasného octa a droždí, balených v období od 1. ledna 1998 do 31. března 1998, se posuzuje pouze podle § 6 zákona.
§ 33
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 3, 8, 13, 18, 24 a 28, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1998.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 45/2000 Sb. Čl. II
(1) Potraviny vyrobené přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(2) Označení potravin podle dosavadních právních předpisů lze používat do 1. dubna 2001, s výjimkou označení potravin uvedených v dosavadním znění § 18 písm. d) a e).
(3) Označení potravin uvedených v dosavadním znění v § 18 písm. d) a e) lze používat do 31. prosince 2002.
(4) U likérů vyrobených na bázi destilátů lze ve složeném názvu používat do 31. prosince 2002 název destilátu, a to i v případě, že etanol tohoto výrobku pochází z méně než 100 % a více než 50 % z uvedeného destilátu.
(5) V případě, že aromatizované likéry nesplňují požadavky § 18 odst. 7, lze je uvádět do oběhu pod složeným názvem, který obsahuje výraz "vodka", pouze do 31. prosince 2002.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 57/2003 Sb. Čl. II
1. Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Označování potravin podle dosavadních právních předpisů lze používat nejpozději do 30. dubna 2004, s výjimkou destilátů uvedených v čl. II bodě 3 a tuzemského rumu podle čl. II bodu 4.
3. Destiláty řezané a destiláty řezané jemné označené podle § 18 odst. 1 písm. d) a e) vyhlášky č. 335/1997 Sb. a vyrobené nebo dovezené do 31. prosince 2002 lze uvádět do oběhu nejpozději do 31. prosince 2003.
4. Tuzemský rum odpovídající definici § 16 písm. nn) vyhlášky č. 335/1997 Sb. a vyrobený do 31. prosince 2002 lze uvádět do oběhu nejpozději do 31. prosince 2003.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 289/2004 Sb. Čl. II
1. Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Označování potravin podle dosavadních právních předpisů lze používat nejpozději do 31. prosince 2004.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 330/2013 Sb. Čl. II
1. Sdělení „od 28. dubna 2015 neobsahují žádné ovocné šťávy přidané cukry“ může být uváděno na etiketě na stejném místě jako název výrobku vymezeného v § 1 písm. d), f), h), i), nebo k) do 28. října 2016.
2. Potraviny uvedené do oběhu nebo označené v souladu s vyhláškou č. 335/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být prodávány do 28. dubna 2015.
Ministr:
Ing. Lux v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Fyzikální a chemické požadavky na ovocné nektary, ovocné šťávy z koncentrátu nebo koncentrátů a ovocnou dřeň z koncentrátu
Tabulka 1
Fyzikální a chemické požadavky na ovocné nektaryOvocné nektary vyrobené z Minimální obsah šťávy, dřeně nebo jejich směsi (% objemové konečného výrobku)
I. Ovoce s kyselou šťávou nevhodnou k přímé spotřebě
Maracuja (plody mučenky) 25
Quito naranjillos 25
Černý rybíz 25
Bílý rybíz 25
Červený rybíz 25
Angrešt 30
Rakytník 25
Trnky 30
Slívy 30
Švestky 30
Jeřabiny 30
Šípky 40
Višně 35
Třešně 40
Borůvky 40
Bezinky 50
Maliny 40
Meruňky 40
Jahody 40
Ostružiny 40
Brusinky 30
Kdoule 50
Citrony a limety 25
Jiné ovoce této kategorie 25
II. Ovoce s nízkým obsahem kyselin nebo s vysokým podílem dřeně či aromatických látek, se šťávou nevhodnou k přímé spotřebě
Mango 25
Banány 25
Kvajáva 25
Papája 25
Liči 25
Azerola (neapolské mišpule) 25
Plod láhevníku (Annona musricata, anona ostnitá) 25
Plod láhevníku (Annona reticulata, anona síťovaná) 25
Cukrová jablka (Annona cheimola, anona čerimoja) 25
Granátová jablka 25
Plody akašu (Anacardium occidentale, ledvinovník západní) 25
Španělské švestky (mombín) 25
Umbu 25
Jiné ovoce této kategorie 25
III. Ovoce se šťávou vhodnou k přímé spotřebě
Jablka 50
Hrušky 50
Broskve 50
Citrusové plody s výjimkou citronů a limet 50
Ananas 50
Rajčata 50
Jiné ovoce této kategorie 50
Tabulka 2
Fyzikální a chemické požadavky na ovocné šťávy z koncentrátu nebo koncentrátů a ovocnou dřeň z koncentrátuObecný název ovoce Botanický název ovoce Minimální hodnota ve stupních Brixe pro ředěnou ovocnou šťávu a ředěné ovocné dřeně
Jablka (*) Malus domestica Borkh. 11,2
Meruňky (**) Prunus armeniaca L. 11,2
Banány (**) Musa x paradisiaca L. (s výjimkou plantejnů) 21,0
Černý rybíz (*) Ribes nigrům L. 11,0
Hroznové víno (*) Vitis vinifera L. nebo hybridy Vitis labrusca L. nebo hybridy 15,9
Grapefruity (*) Citrus x paradisi Macfad. 10,0
Kvajáva(**) Psidium guajava L. 8,5
Citrony (*) Citrus limon (L.) Burm.f. 8,0
Mango (**) Mangifera indica L. 13,5
Pomeranče (*) Citrus sinensis (L.) Osbeck 11,2
Plody mučenky (*) Passiflora edulis Sims 12,0
Broskve (**) Prunus persica (L.) Batsch var. persica 10,0
Hrušky (**) Pyrus communis L. 11,9
Ananas (*) Ananas comosus (L.) Merr. 12,8
Maliny (*) Rubus idaeus L. 7,0
Višně (*) Prunus cerasus L. 13,5
Jahody (*) Fragaria x ananassa Duch. 7,0
Rajčata (*) Lycopersicon esculentum, Milí. 5,0
Mandarinky (*) Citrus reticulata Blanco 11,2
Poznámka:
Pro produkty označené hvězdičkou (*), které jsou vyráběny jako šťáva, se minimální relativní hustota určuje v poměru k hustotě vody při 20/20 °C. Pro produkty označené dvěma hvězdičkami (**), které jsou vyráběny jako dřeň, se určuje pouze minimální nekorigovaná hodnota Brix (bez korekce kyselosti).
Jestliže je šťáva z koncentrátu vyrobena z ovoce, které není uvedeno v tabulce 2, rozumí se minimální hodnotou Brix ředěné šťávy hodnota Brix šťávy získané z ovoce, které bylo použito pro vyrobení koncentrátu.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Členění nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů na skupiny a podskupiny a požadavky na jejich jakostČlenění Smyslové požadavky
Druh Skupina Podskupina Vzhled Chuť a vůně
Nealkoholický nápoj ovocná nebo zeleninová šťáva čirý až kalný, případně s obsahem protlaku, dřeně nebo kousků ovoce nebo zeleniny, bez cizích příměsí odpovídající použitým složkám bez cizích příchutí a pachů
nektar čirý až kalný, případně s obsahem protlaku, dřeně nebo kousků ovoce nebo zeleniny, bez cizích příměsí
nealkoholický nápoj ochucený ovocný nebo zeleninový nápoj čirý až kalný, případně s mírným sedimentem, bez cizích příměsí
limonáda
minerální voda ochucená
pitná voda ochucená
pramenitá voda ochucená
sodová voda čirý až jiskrný bez sedimentu a cizích příměsí čistá bez cizích příchutí a pachů
Koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů ovocný nebo zeleninový koncentrát opalizující až kalný se sedimentem, bez cizích příměsí odpovídající použitým složkám bez cizích příchutí a pachů
nápojový koncentrát sirup čirý až kalný, případně s mírným sedimentem, bez cizích příměsí
nápoj v prášku prášek, granule nebo tablety, bez cizích příměsí
sušená ovocná nebo zeleninová šťáva bez cizích příměsí a pachů
Příloha č. 2a k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky odchylka
Přepravní obaly (sudy, cisterny, apod.) 1 %
Spotřebitelské obaly (láhve, plechovky, sáčky apod.):
do 50 g nebo 50 ml 9 %
nad 50 g nebo 50 ml do 100 g nebo 100 ml 4,5 g nebo 4,5 ml
nad 100 g nebo 100 ml do 200 g nebo 200 ml 4,5 %
nad 200 g nebo 200 ml do 300 g nebo 300 ml 9 g nebo 9 ml
nad 300 g nebo 300 ml do 500 g nebo 500 ml 3%
nad 500 g nebo 500 ml do 1000 g nebo 1000 ml 15 g nebo 15 ml
nad 1,0 kg nebo 1,0 litr 1,5 %
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Požadavky na jakost ovocných vín, ostatních vín a medoviny
Tabulka 1
Smyslové požadavky vzhled barva vůně a chuť
ovocná vína a ostatní ovocná vína mimo ovocných vín sladových
čirý, jiskrný odpovídající šťávě použitého druhu ovoce harmonická u dezertních kořeněných ovlivněná použitým kořením
medovina a sladová vína
čirý, jiskrný, přípustná opalescence zlatohnědá harmonická
Tabulka 2
Chemické požadavky
druh vína obsah etanolu v %
objemových obsah těkavých kyselin (x) v g/l
nejvýše obsah cukru v g/l
ovocná vína
stolní nejméně 10 1,3 nejvýše 20
ovocná vína
polosladká nejméně 11 1,3 více než 20,
nejvýše 80
ovocná vína
dezertní nejméně 14 1,3 více než 80
ovocná vína
dezertní
kořeněná nejméně 14 1,3 X
ovocná vína
likérová nejvýše 20 1,7 X
ovocná vína
perlivá nejvýše 12 1,3 X
cidry a perry nejméně 1,2 a nejvýše 8,5 1,4 X
sladové nejméně 13,5 1,3 55, odchylka +/-5
bylinné nejméně 14 1,7 nejvýše 120
medovina nejméně 10 1,6 nejméně 40
x) Stanovuje a vyhodnocuje se jako kyselina octová
Tabulka 3
Množství ovocné šťávy v ovocných vínech z jednoho druhu ovoce
ovocné víno druh ovoce množství ovocné šťávy v litrech na 1000 l výrobku nejméně
rybízové rybíz 300
třešňové třešně 700
višňové višně 550
jablečné jablka 600
hruškové hrušky 800
šípkové šípky 700
borůvkové borůvky 500
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Členění na druhy a skupiny
druh skupina
ovocná vína stolní
polosladká
dezertní
dezertní kořeněná
neperlivá
ostatní ovocná vína sladová
bylinná
likérová
cidr a perry
medovina
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Tabulka 1
Ukazatel Skupina piva
nealkoholická se sníženým obsahem alkoholu stolní výčepní ležáky speciální portery
Skutečné prokvašení % tmavá piva nestanoveno min. 45
ostatní piva nestanoveno min. 50 nestanoveno
Alkohol
2) v % objemových max. 0,5 0,5-1,2 více než 1,2
Extrakt původní mladiny
3) v % hmotnostních nestanoveno max. 6 7 až 10 11 až 12 min. 13 min. 18
Poznámka:
1) U údajů, s výjimkou údajů uvedených v poznámkách 2 a 3, označených na obale v množstevních jednotkách, se připouští absolutní hodnota kladné
i záporné odchylky 10 % relativních, pokud není uvedeno, že jde o průměrné hodnoty.
2) U piv s obsahem alkoholu do 1,2 % včetně se připouští absolutní hodnota kladné i záporné odchylky 0,3 % objemových od deklarované hodnoty,
u piv s obsahem alkoholu nad 1,2 do 5,5 % objemových včetně se připouští absolutní hodnota kladné i záporné odchylky 0,5 % objemových
od deklarované hodnoty a u piv s obsahem alkoholu nad 5,5 % objemových se připouští absolutní hodnota kladné i záporné odchylky 1,0%
objemových od deklarované hodnoty, přičemž musí být dodrženy minimální nebo maximální stanovené hodnoty.
3) Obsah extraktu původní mladiny, stanovený výpočtem podle velkého Ballingova vzorce, se posuzuje hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo
směrem dolů.
Tabulka 2
Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu
obaly; deklarovaný obsah nejvýše přípustná záporná odchylka
přepravní obaly (sudy, cisterny apod.) - 1,0 %
spotřebitelské obaly (láhve, plechovky, minisoudky apod.):
0,25 l - 3,6 %
0,33 l, 0,375 l, 0,5 l - 3,0 %
0,75 l - 2,0 %
1,0 l až 5,0 l - 1,5 %
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Smyslové požadavky na jakost piva
skupiny a podskupiny piva vzhled piva
obecně všechny skupiny, kromě dále
specifikovaných čiré až slabě opalizující, zahřátím
odstranitelný chladový zákal není považován
za závadu
pšeničné pivo čiré až slabě zakalené
kvasnicové a nefiltrované pivo slabě zakalené až zakalené
skupiny piva chuť a vůně piva:
obecně všechny skupiny piv sladová a chmelová, bez cizích vůní a příchutí
s jemnou až výraznou hořkostí, s řízem vyvolaným CO2;
přípustné jsou velmi slabé příchutě a vůně:
esterová (ovocná)
kvasničná
pasterační (oxidační)
a po přídatných látkách u dále specifikovaných piv se rovněž připouští:
chuť a vůně:
polotmavé, řezané a tmavé pivo mírně nasládlá, karamelová
nealkoholické pivo mladinová nebo slabě karamelová
kvasnicové pivo výrazněji kvasnicová
ochucené pivo odpovídající druhu a charakteru použitých složek
to znamená po látkách aromatických, popřípadě po potravinách nebo surovinách s vlastním aromátem
svrchně kvašené pivo slabě ovocná až nakyslá
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Členění konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů na druhy a skupiny
Druh Skupina
konzumní líh
lihovina tuzemák
ovocný průtahový destilát - Geist
pálenka - ovocný destilát
borovička kvasná
borovička průtahová
Zlatá voda
ostatní alkoholické nápoje
ostatní alkoholické nápoje se sníženým obsahem alkoholu
Příloha č. 7a k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Nejvyšší přípustná záporná objemová odchylka od jmenovitého objemu
Jmenovitý objem (Vn) Přípustná záporná odchylka nejvýše
obsahu v mililitrech jako % Vn v mililitrech
od 5 do 50 9 -
nad 50 do 100 - 4,5
nad 100 do 200 4,5 -
nad 200 do 300 - 9
nad 300 do 500 - -
nad 500 do 1 000 - 15
nad 1 000 do 10 000 1,5 -
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Fyzikální a chemické požadavky na jakost
Lihovina Obsah etanolu v % objemových v hotovém výrobku nejméně Extrakt v g/l nejvýše Cukr jako invertní v g/l
tuzemák 37,5 8 max. 5
ovocný průtahový destilát - Geist 37,5 5 neomezen
borovička kvasná 37,5 - max. 4
borovička průtahová 37,5 - neomezen
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Členění na skupiny a podskupiny
Druh Skupina Podskupina
Ocet kvasný lihový ochucený.
vinný
ovocný
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Smyslové a chemické požadavky na jakost
Tabulka 1
Smyslové požadavky
ocet vzhled barva vůně a chuť
kvasný lihový čirá tekutina, výskyt jemného sedimentu přípustný bezbarvá nebo slabě žlutá až žlutohnědá octová, podle použitých surovin, bez cizích pachů a příchutí
kvasný vinný a ovocný čirá tekutina, výskyt jemného sedimentu přípustný odstín odpovídající použitým surovinám octová, podle použitých surovin, bez cizích pachů a příchutí
kvasný ochucený čirá až opalizující tekutina, výskyt jemného sedimentu je přípustný odstín odpovídající použitým surovinám octová, podle použitých surovin, bez cizích pachů a příchutí
Tabulka 2
Chemické požadavky
ocet kyselost jako kyselina octová v % nejvýše extrakt v % nejméně
kvasný lihový a kvasný ochucený 10 -
kvasný vinný a ovocný a kvasný nebo ovocný ochucený 10 0,1
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Členění na skupiny a podskupiny
Druh Skupina Podskupina
Droždí pekařské čerstvé
sušené
jedlé sušené
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost
Tabulka 1
Smyslové požadavky
droždí barva vzhled vůně a chuť
pekařské čerstvé světlešedá až světlehnědá bez povlaku a jednotlivých kolonií plísní čistá, bez známek rozkladu
pekařské sušené světlešedá až světlehnědá suché granule čistá, bez známek rozkladu
sušené jedlé světlehnědá drobné lupínky až prach čistá, bez známek rozkladu
Tabulka 2
Fyzikální a chemické požadavky
droždí sušina v % nejméně mohutnost kynutí popel v sušině v % nejvýše čistota
pekařské čerstvé 25 max. 70 min. 9 obsah nepravých kvasinek rodu Torula,Mycoderma, Candida, Pichia je přípustný jen v množství,které nepříznivě neovlivní vlastnosti droždí
pekařské sušené 90 max. 70 min. 9
sušené jedlé 90 9
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 335/1997 Sb.
Další technologické požadavky na nealkoholické nápoje
1. Složení
a) Při přípravě ovocných šťáv, ovocných dření a ovocných nektarů se použijí druhy ovoce odpovídající botanickým názvům uvedeným v příloze 1
tabulce 1 a v názvu produktu se pak uvede název příslušného ovoce nebo obecný název produktu. U druhů ovoce nezařazených do přílohy 1
tabulky 2 se použije správný botanický nebo obecný název.
b) Hodnotou Brix ovocné šťávy se rozumí hodnota Brix šťávy získané z ovoce; nesmí se upravovat, s výjimkou směsi se šťávou ze stejného druhu ovoce.
c) Minimální hodnota Brix stanovená v příloze 1 tabulce 1 pro ředěné ovocné šťávy a ředěné ovocné dřeně nezahrnuje rozpustné sušiny jakýchkoli
přidaných nepovinných složek a přídatných látek.
2. Povolené složky
a) Do produktů uvedených v § 1 písm. d), f), h), i), j) a k) mohou být přidány pouze tyto složky:
- vitamíny a minerální látky povolené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin
- potravinářské přídatné látky povolené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách
- pro úpravu kyselé chuti: citrónová šťáva nebo limetková šťáva nebo koncentrovaná citrónová nebo limetková šťáva do výše 3 g na litr šťávy, vyjádřeno jako bezvodá kyselina citrónová; a dále:
— v případě ovocných a zeleninových šťáv, ovocných a zeleninových šťáv z koncentrátu a koncentrovaných ovocných šťáv a zeleninových šťáv: vrácené aroma, dužnina a buňky,
— v případě hroznové šťávy: vrácené soli kyseliny vinné,
— v případě ovocných a zeleninových nektarů: vrácené aroma, dužnina a buňky; cukry nebo med nejvýše do 20 % celkové hmotnosti hotového produktu; nebo náhradní sladidla.
b) Tvrzení, že do ovocného nektaru nebyly přidány cukry, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, pokud nebyly do produktu přidány žádné monosacharidy ani disacharidy ani žádná jiná potravina používaná pro své sladivé vlastnosti, včetně náhradních sladidel vymezených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách. Pokud se cukry v ovocném nektaru vyskytují přirozeně, mělo by na etiketě být rovněž uvedeno „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“.
c) V případě rajčatové šťávy a rajčatové šťávy z koncentrátu je možno použit jedlou sůl, koření a aromatické byliny.
3. Povolené způsoby zpracování a látky
V případě produktů uvedených v § 1 písm. d), f), h), i), j) a k) mohou být použity pouze tyto způsoby zpracování a mohou být do nich přidány pouze tyto látky:
— mechanické způsoby oddělování,
— obvyklé fyzikální postupy výroby koncentrovaných ovocných šťáv, včetně přímého odstranění vody z jedlých částí plodů s výjimkou vinných hroznů, pokud jsou takto získané ovocné šťávy v souladu s § 1 písm. d) a f),
— v případě hroznové šťávy, která byla sířena oxidem siřičitým, se povoluje odsíření fyzikálními prostředky za předpokladu, že celkové množství S02 přítomného v hotovém produktu nepřekročí 10 mg/l,
— enzymatické přípravky: pektinázy (pro rozložení pektinu), proteinázy (pro rozložení bílkovin) a amylázy (pro štěpení škrobu) splňující požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 o potravinářských enzymech
— jedlá želatina,
— taniny,
— sol (koloidní roztok) kyseliny křemičité,
— aktivní uhlí,
— dusík,
— bentonit jako adsorpční jíl,
— chemicky inertní pomocné filtrační látky a srážecí činidla (mj. perlit, promytá křemelina, celulosa, nerozpustný polyamid, polyvinylpolypyrolidon, polystyren), které jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami
— chemicky inertní pomocné adsorpční látky, které jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a které se používají ke snížení obsahu limonoidů a naringinu v citrusové šťávě, aniž by výrazně ovlivnily obsah limonoidních glykosidů, kyselin, cukrů (včetně oligosacharidů) nebo minerálních látek
— navíc koření, byliny a jedlá sůl, pokud její množství nepřekročí 3 % hmotnosti potraviny při výrobě zeleninové šťávy.
4. Suroviny
Ovoce - všechny druhy ovoce. Ovoce musí být zdravé, přiměřeně zralé, čerstvé nebo konzervované fyzikálními prostředky nebo úpravou použitou v souladu s právními předpisy Unie, včetně úpravy po sklizni.
Ovocná dřeň - zkvasitelný, ale nezkvašený produkt získaný vhodnými fyzikálními postupy, např. pasírováním, drcením, mletím jedlých částí celého nebo loupaného ovoce bez oddělení šťávy.
Koncentrovaná ovocná dřeň - produkt získaný z ovocné dřeně fyzikálním odstraněním určitého podílu přirozeného obsahu vody. Koncentrované ovocné dřeni může být navráceno aroma, získané vhodnými fyzikálními prostředky podle bodu 3 odrážky druhé a obnovené ze stejného druhu ovoce.
Aroma - aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008, získává se aroma určené k navrácení během zpracování ovoce za použití vhodných fyzikálních postupů. Tyto fyzikální postupy se mohou uplatňovat pro udržení, uchování nebo stabilizování kvality aromátu a zahrnují zejména lisování, extrakci/vyluhování, destilaci, filtraci, adsorpci, odpařování, frakcionaci a koncentraci.
Aroma se získává z jedlých částí ovoce; může to však být rovněž z oleje lisovaného za studena z kůry citrusových plodů a směsi z pecek.
Cukry - produkty dle vyhlášky1c), dále fruktózový sirup a cukry pocházející z ovoce.
Med - produkt dle vyhlášky1c).
Dužnina nebo buňky - produkty získané z jedlých částí plodu stejného druhu bez odstranění šťávy.
V případě citrusových plodů jsou dužninou nebo buňkami také váčky šťávy získané z endokarpu.
1) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
1c) Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.
2f) Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.
2g) Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
4) Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin.
8) Vyhláška č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu.
9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.
10) Vyhláška č. 252/2004 Sb, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.
11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.
12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách