zákony a jejich chyby

300/2013 O vojenské policii

od 1.10.2013

300 ZÁKON
ze dne 21. srpna 2013
o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VOJENSKÁ POLICIE

HLAVA I
POSTAVENÍ VOJENSKÉ POLICIE
§ 1
Vojenská policie v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“), ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo. Vojenská policie je součástí ministerstva.

HLAVA II
PŮSOBNOST VOJENSKÉ POLICIE
§ 2
Vojenská policie působí na území České republiky a při plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil na území jiných států, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.

§ 3
Vojenská policie působí vůči
a) vojákům v činné službě (dále jen „voják“),
b) osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde ozbrojené síly plní své úkoly nebo kde se koná vojenské cvičení nebo kde je zajišťována bezpečnost chráněné osoby (dále jen „chráněný objekt“),
c) osobám, které jsou podezřelé, že spáchaly nebo páchají trestné činy nebo přestupky proti vojákům ve vojenském objektu nebo prostoru, kde ozbrojené síly plní své úkoly nebo kde se koná vojenské cvičení, nebo trestné činy nebo přestupky spolu s vojáky nebo proti vojenskému objektu, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 4
(1) Vojenská policie plní tyto úkoly policejní ochrany:
a) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti,
b) působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky1),
c) pátrá po hledaných nebo pohřešovaných vojácích a po ztraceném nebo odcizeném vojenském materiálu nebo po dalších věcech v majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, zpravidla ve spolupráci s Policií České republiky,
d) podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo,
e) dohlíží na zabezpečování kázně v chráněných objektech a na dodržování kázně vojáky na veřejnosti,
f) zajišťuje ochranu vojenských objektů určených ministrem obrany a dohlíží na zajišťování režimu vstupu a vjezdu do vojenských objektů,
g) dohlíží nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a nad bezpečností provozu ostatních dopravních prostředků v chráněných objektech,
h) řídí provoz vozidel na pozemních komunikacích při pohybu vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích,
i) vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil a provádí zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění,
j) schvaluje technickou způsobilost vojenských vozidel,
k) zajišťuje ochranu a doprovod ministra obrany a jím určených osob (dále jen „chráněná osoba“),
l) podílí se na zajišťování ochrany oficiálních delegací České republiky a občanů České republiky v místech nasazení ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
m) zajišťuje ochranu vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ostatních osob využívajících přepravy vojenskými dopravními letadly a vojenských objektů určených pro odbavení a prostor určených ke vzletu a přistání vojenských dopravních letadel,
n) zajišťuje na vyžádání bezpečnostním doprovodem ochranu vojenské letecké dopravy a přepravy,
o) vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů, zejména evidenci vozidel ozbrojených sil a evidenci případů Vojenské policie.
(2) Vojenská policie plní další úkoly, pokud tak stanoví jiný právní předpis2) nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(3) Úkoly Vojenské policie vykonávají vojenští policisté.

§ 5
Vojenským policistou se může stát
a) voják z povolání zařazený ve Vojenské policii, nebo
b) voják v záloze povolaný na vojenské cvičení k Vojenské policii.

HLAVA III
ŘÍZENÍ A ORGANIZACE VOJENSKÉ POLICIE
§ 6
(1) V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenské policie, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Náčelník Vojenské policie je přímo podřízen ministru obrany.
(2) Náčelník Vojenské policie odborně řídí a kontroluje Vojenskou policii.

§ 7
Organizační strukturu Vojenské policie stanoví ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.

HLAVA IV
POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ VOJENSKÉ POLICIE A VOJENSKÉHO POLICISTY

Díl 1
Povinnosti a oprávnění Vojenské policie
§ 8
Oprávnění k držení a používání nebezpečných látek a věcí
(1) Vojenská policie je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon činností při plnění úkolů Vojenské policie držet, přechovávat, vyrobit a používat nebezpečné látky a věci.
(2) Nebezpečnými látkami a věcmi podle odstavce 1 se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky a jedy.
(3) Vojenská policie
a) stanovuje a realizuje opatření k zamezení neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo jejich neoprávněnému použití, zničení anebo ztrátě,
b) vede evidenci nebezpečných látek a věcí,
c) vede dokumentaci technicko organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku.
(4) Vojenská policie je oprávněna používat a přepravovat nebezpečné látky a věci zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při zákroku proti pachatelům zvlášť závažných zločinů, nebo je-li to nezbytné k předcházení anebo odstranění závažného ohrožení bezpečnosti chráněného objektu.

§ 9
Oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel
(1) Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil tím, že
a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích vozidly ozbrojených sil,
b) objasňuje dopravní nehody a jiné události v provozu, na kterých měla účast pouze vozidla ozbrojených sil, při nichž nevznikla škoda na majetku či zdraví třetí osoby.
(2) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil je vojenský policista oprávněn
a) vyzvat osobu provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil k vyšetření podle zákona o silničním provozu ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
b) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla,
c) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu,
d) měřit rychlost vozidel ozbrojených sil,
e) zabránit řidiči vozidla ozbrojených sil v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.
(3) V chráněných objektech Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu tím, že
a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích i mimo ně,
b) objasňuje dopravní nehody a jiné události,
c) vydává písemné stanovisko k úpravě provozu na veřejně nepřístupné účelové komunikaci.
(4) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu v chráněných objektech je vojenský policista oprávněn
a) vyzvat řidiče vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla,
b) vyzvat řidiče vozidla k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu,
c) měřit rychlost vozidel,
d) rozhodnout o odstranění vozidla na náklady provozovatele vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci nebo i mimo ni, nebo je důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu, anebo je místní úpravou provozu v předmětném místě provoz vozidel omezen nebo zakázán,
e) zabránit řidiči v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.

Díl 2
Nakládání s informacemi

§ 10
Obecná ustanovení o zpracování informací a osobních údajů Vojenskou policií
(1) Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.
(2) Pro zpracování informací, vedení evidencí a statistik v elektronické podobě spravuje a provozuje Vojenská policie informační systém. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a spolehlivost provozovaného informačního systému.
(3) Vojenská policie předává zpravodajským službám České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Policii České republiky, ministerstvu, Vězeňské službě České republiky a Celní správě České republiky informace včetně informací zpracovávaných v jejích evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
(4) Pokud by předání informací podle odstavce 3 ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je až poté, co ohrožení pomine.

§ 11
Pořizování záznamů
(1) Vojenská policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.
(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

§ 12 Oprávnění požadovat informace z informačních systémů
(1) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo provozovatele poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů3), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů4), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů4), agendového informačního systému evidence obyvatel5), evidence údajů o mýtném6), základního registru obyvatel7), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, registru silničních vozidel8), registru historických a sportovních vozidel, centrálního registru řidičů a informačního systému cizinců9) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.
(2) Správce evidence nebo provozovatel informačního systému poskytne informace bezplatně a bez zbytečného odkladu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
(3) Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavce 1 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo provozovatel povinni zachovávat mlčenlivost.
(4) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, může Ministerstvo vnitra požadovat pro Vojenskou policii na základě její žádosti od zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních předpisů, aby mu oznamovali každý výdej osobních údajů takové osoby.

§ 13
Oprávnění zpracovávat osobní údaje
(1) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají (dále jen „subjekt údajů“), pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.
(2) Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo o sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

§ 14
Zpracování osobních údajů při předcházení a odhalování trestné činnosti
(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti je Vojenská policie při zpracování osobních údajů povinna
a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, a osobní údaje zpracovávat pouze k tomuto účelu a v rozsahu nezbytném k jeho naplnění,
b) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
c) neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracování osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.
(2) Vojenská policie může při předcházení a odhalování trestné činnosti
a) zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; nepřesné nebo neověřené osobní údaje takto označí,
b) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,
c) zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny,
d) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.
(3) Vojenská policie zpracovává osobní údaje podle odstavců 1 a 2 bez souhlasu subjektu údajů; přitom je povinna dbát práva na ochranu jeho soukromého a osobního života. Není-li tím ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, je Vojenská policie povinna subjektu údajů sdělit, že zpracovává jeho osobní údaje.
(4) Podle ustanovení tohoto dílu zpracovává Vojenská policie osobní údaje také při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.

§ 15 Zpracování osobních údajů při pátrání po vojácích
(1) Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení.
(2) Vojenská policie zlikviduje osobní údaje vojáka uvedeného v odstavci 1 bez zbytečného odkladu po jeho nalezení. Osobní údaje se nemusejí zlikvidovat,
a) lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešován nebo hledán, nebo
b) jsou-li jeho osobní údaje zpracovány při předcházení a odhalování trestné činnosti.

§ 16
Zveřejňování osobních údajů
Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti nebo při pátrání po vojákovi.

§ 17
Prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů
(1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracované osobní údaje i nadále potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie nebo při plnění dalších úkolů podle zákona. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracování osobních údajů, že již nejsou potřebné, bez zbytečného odkladu je zlikviduje.
(2) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, využívají-li se dále při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě.
(3) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.

§ 18
Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů
(1) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů sdělí do 60 dnů ode dne jejího doručení bezplatně osobní údaje vztahující se k subjektu údajů, které zpracovává, pokud tomu nebrání důvody uvedené v odstavci 4. Dále uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a označení takového příjemce.
(2) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů provede neprodleně po jejím doručení bezplatně
a) opravu, likvidaci nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k subjektu údajů nebo subjektu údajů poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, může Vojenská policie místo těchto operací připojit k souboru obsahujícímu nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje opravné prohlášení,
b) označení údajů vztahujících se k subjektu údajů, jestliže subjekt údajů popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli. Toto označení údajů se odstraní pouze se souhlasem subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu anebo Úřadu na ochranu osobních údajů.
(3) Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání předchozí žádosti.
(4) Vojenská policie žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by sdělením nebo likvidací došlo k ohrožení
a) předcházení a odhalování trestné činnosti,
b) utajovaných informací, nebo
c) oprávněných zájmů třetí osoby.
(5) O vyřízení žádosti Vojenská policie žadatele písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti, Vojenská policie takové údaje nesdělí.

§ 19
Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů
(1) Vojenská policie předává nebo zpřístupňuje osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,
a) stanoví-li tak jiný právní předpis nebo mezinárodní smlouva,
b) je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat,
c) je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku,
d) je-li to potřebné pro plnění úkolů bezpečnostních sborů České republiky, nebo
e) je-li to potřebné pro zajištění plnění úkolů ozbrojených sil České republiky.
(2) Vojenská policie předá doložitelným způsobem osobní údaje podle odstavce 1 písm. b) na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány.
(3) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat. Neověřené osobní údaje musejí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je Vojenská policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.
(4) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem Vojenské policie.
(5) Do zahraničí lze za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol, Evropskému policejnímu úřadu (Europol), zahraničnímu bezpečnostnímu sboru nebo příslušnému orgánu anebo instituci členského státu Evropské unie, a to i bez žádosti.
(6) Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů a vyplývající z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.
(7) Vojenská policie dále může
a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které Vojenská policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předala nebo zpřístupnila, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,
b) požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů.
(8) K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení Úřadu na ochranu osobních údajů podle jiného právního předpisu.
(9) Vojenská policie informace nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 20
Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie
(1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané
a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo
b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému.
(2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.
(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

Díl 3
Povinnosti vojenského policisty
§ 21
(1) Vojenský policista je při plnění úkolů Vojenské policie povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.
(2) Vojenský policista je povinen před provedením úkonu v rámci své pravomoci poučit osobu dotčenou úkonem o důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

§ 22
Vojenský policista je povinen provést úkon, a to i v době mimo službu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, popřípadě vyrozumět o nutnosti provést úkon nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar Policie České republiky. Pokud to okolnosti dovolují, je vojenský policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití, povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.

§ 23
(1) Vojenský policista není povinen provést úkon, jestliže
a) k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen, a jestliže povaha úkonu takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
b) provádí jiný úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení úkonu nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení, zejména pronásleduje pachatele trestného činu, zakročuje pod jednotným velením, zajišťuje bezpečnost chráněného objektu, osoby, důležitého vojenského materiálu nebo používá výbušniny nebo výbušné předměty.
(2) Pokud okolnosti případu nedovolují vojenskému policistovi provést úkon, je povinen zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky o nutnosti provést úkon.

§ 24
(1) Vojenský policista je povinen při provádění úkonu prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti úkonu dovolují.
(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „VP“ doplněným identifikačním číslem (dále jen „vojenský stejnokroj Vojenské policie“), služebním průkazem vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“.
(3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti prováděného úkonu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti prováděného úkonu dovolí.
(4) Vojenský policista, kterého určí náčelník Vojenské policie, nemusí k výkonu služby užívat vojenský stejnokroj Vojenské policie.

§ 25
(1) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního zařazení ve Vojenské policii.
(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže vojenský policista dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zastupitelství nebo soudu.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu nebo občanského zaměstnance ministr obrany nebo jím pověřená osoba.

Díl 4
Oprávnění vojenského policisty
§ 26
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět.
(2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt.
(3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3.
(5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku10). Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.
(7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody.
(8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

§ 27
(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy bydliště, a nemá-li ho, adresy místa pobytu, a u vojáka také prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
b) od níž je požadováno vysvětlení,
c) odpovídající popisu hledaného nebo pohřešovaného vojáka,
d) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
e) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,
f) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
g) při plnění jiného úkonu, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo majetku anebo pro předcházení trestné činnosti.
(3) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, aby prokázala svoji totožnost, pokud
a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu anebo bezpečnost osob, které se v něm nacházejí,
b) se chová způsobem, který narušuje anebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu, nebo
c) vstupuje do chráněného objektu nebo do místa, kam je vojenským policistou zakázán vstup, nebo z tohoto chráněného objektu nebo místa vychází.

§ 28
(1) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.
(2) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 1 zjistit na základě sdělených údajů ani ve vojenských evidencích11) ani v evidenci obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných úkonů, a to
a) zajišťování daktyloskopických otisků,
b) zjišťování vnějších tělesných znaků,
c) zevní měření těla,
d) pořizování obrazových záznamů, nebo
e) odběr biologických vzorků umožňující získání informací o genetickém vybavení.
(3) Nelze-li úkon podle odstavce 2 pro odpor vojáka provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.
(4) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 2 provádí vojenský policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti12). Krev odebírá na žádost vojenského policisty pouze zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti12). Biologické vzorky se odebírají způsobem, který nesmí ohrozit zdraví vojáka.
(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od omezení osobní svobody, je povinen ho propustit, nejsou-li důvody pro jeho zajištění.
(6) Nemohou-li nebo odmítnou-li osoby uvedené v § 3 nebo osoba uvedená v § 27 odst. 2 a 3 prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je neprodleně předvést.
(7) O předvedení a provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 29 Zajištění
(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit osobu uvedenou v § 3, která
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život anebo zdraví jiných osob nebo majetek a po výzvě od takového jednání neupustí,
b) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,
c) byla přistižena při přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, nebo mařit řádné šetření věci, nebo
d) se jako voják neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo výkonu služby.
(2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.
(3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.
(5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

§ 30 Připoutání
(1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.
(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.

§ 31 Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby
(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat.
(2) Vojenský policista je oprávněn přesvědčit se prohlídkou, zda osoba nemá u sebe zbraň, a tuto zbraň jí odebrat, pokud
a) má být omezena osobní svoboda osoby,
b) proti ní směřuje úkon a hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, nebo
c) se jedná o případy podle § 34 odst. 2.
(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví.
(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam.
(5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení.
(6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.

§ 32 Policejní cely
(1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3.
(2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií.
(3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky13).

§ 33 Zákaz vstupu na určená místa
Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky.

§ 34 Bezpečnost chráněného objektu
(1) Při zajišťování policejní ochrany chráněného objektu je vojenský policista oprávněn
a) zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby nebo osoby, která se v chráněném objektu nachází,
b) zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného objektu,
c) prohlédnout vnášené nebo vynášené věci nebo zavazadla.
(2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku.
(3) Vojenský policista může provést jiné úkony, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu.
(4) Vojenský policista je oprávněn provést úkon proti osobě, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, pokud
a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu nebo osoby, která se v něm nachází, nebo
b) se tato osoba chová způsobem, který narušuje nebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu.

§ 35 Zastavování a prohlídka dopravních prostředků
(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil.
(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho.

§ 36 Zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.
(2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.
(4) Prohlídka objektu, zavazadla, věcí a dopravního prostředku nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

§ 37 Ochrana vojenské letecké dopravy
(1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu.
(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy14).

§ 38 Vojenský zkušební komisař řidičů
(1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie.
(2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Díl 5
Šetření přestupků
§ 39
(1) Vojenský policista je při šetření přestupku a jednání, které má znaky přestupku podle zákona o přestupcích, oprávněn vyžadovat
a) orientační vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin nebo potu,
b) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i tehdy, nelze-li osobu předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat,
c) jiná odborná vyjádření15),
d) výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu.
(2) Vojenský policista je dále oprávněn ohledat místo přestupku, věc, která má vztah ke spáchanému přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(4) Krev se musí odebrat, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku.

§ 40
(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže
a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí anebo může být zabrána, nebo
b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.
(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je vojenský policista oprávněn tuto věc odejmout.
(3) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(4) O vydání nebo o odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc vojenský policista předá orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.

Díl 6 Získávání poznatků o trestné činnosti
§ 41 Získávání poznatků
Vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti.

§ 42 Nástrahové prostředky a zabezpečovací technika
Vojenský policista je oprávněn při předcházení a odhalování trestné činnosti, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby používat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku.

§ 43
Zvláštní finanční prostředky
(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, používáním nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, používáním operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2) Vojenský policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

Díl 7 Použití donucovacích prostředků a zbraně
§ 44 Obecné ustanovení
(1) Vojenský policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž použití byl vycvičen.
(2) Zbraní podle tohoto paragrafu a § 45 až 49 se rozumí bodné, sečné a střelné zbraně, výbušniny, výbušné předměty a pomůcky.

§ 45 Donucovací prostředky
(1) Donucovacími prostředky jsou
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c) obušek a jiný úderný prostředek,
d) pouta,
e) služební pes,
f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
g) zásahová výbuška, h) úder střelnou zbraní,
i) hrozba namířenou střelnou zbraní,
j) výstražný výstřel,
k) prostředek k zamezení prostorové orientace,
l) vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícími účinky, který má povahu střelné zbraně,
m) vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně,
n) vytlačování štítem,
o) vytlačování vozidlem,
p) vodní stříkač.
(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použit donucovací prostředek. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného zákrokem; přitom se použije pouze takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.
(4) Vojenský policista může použít donucovací prostředek vůči osobám, je-li jimi sám napaden nebo je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby.

§ 46
Použití zbraně
(1) Vojenský policista je oprávněn použít zbraň,
a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho zákroku,
e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje chráněnou osobu, střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek v chráněných objektech, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a přes opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zákona o silničním provozu16) nezastaví, nebo
g) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.
(2) Použití zbraně vojenským policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen tehdy, je-li přímo ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(4) Při použití zbraně je vojenský policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.

§ 47 Povinnosti vojenského policisty po použití donucovacího prostředku a zbraně
(1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
(2) Zákrok, při kterém byly použity donucovací prostředky nebo zbraň, je vojenský policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodů, průběhu a výsledku jejich použití. Použije-li vojenský policista donucovací prostředky nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jeho nadřízený tuto skutečnost územně příslušnému veliteli Vojenské policie.
(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně, anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda byly použity v souladu s tímto zákonem.

§ 48 Zákrok pod jednotným velením
Při zákroku Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku.
Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku a zbraně musí být uchováno na obrazovém a zvukovém nebo zvukovém anebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně přechází na toho, kdo rozhodl, odpovědnost za splnění povinností podle § 47.

§ 49 Zvláštní omezení
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícím účinkem, který má povahu střelné zbraně, vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou zbraní, varovný výstřel a zbraň, kromě případů, jestliže taková osoba ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku17) a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

HLAVA V
OCHRANA NÁZVU, SYMBOLŮ A ZNAKU VOJENSKÉ POLICIE
§ 50
(1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmějí být slova „vojenská policie“ nebo slova od nich odvozená, symboly nebo znak Vojenské policie používány při obchodní, zájmové, společenské nebo sportovní činnosti nebo obsaženy v
a) obchodní firmě,
b) názvu právnické osoby, nebo
c) názvu orgánů nebo organizačních článků právnických osob.
(2) Výjimku ze zákazu stanoveného v odstavci 1 může udělit náčelník Vojenské policie. Výjimku neudělí, pokud by použití slov „vojenská policie“ nebo slov od něj odvozených nebo užití symbolů nebo znaku Vojenské policie ohrozilo dobrou pověst Vojenské policie nebo bylo způsobilé vzbudit dojem souvislosti osoby nebo organizace s Vojenskou policií.

HLAVA VI
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 51
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné,
b) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj Vojenské policie nebo jeho části, ačkoli není vojenským policistou,
c) odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1), nebo
d) v rozporu s § 25 odst. 1 a § 56 odst. 3 nezachová mlčenlivost.
(2) Za jednání podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.

§ 52
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 50 odst. 1 použije slova „vojenská policie“ anebo slova od nich odvozená nebo symboly nebo znak Vojenské policie ve svém názvu nebo obchodní firmě,
b) na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné, nebo
c) odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a c) se uloží pokuta do 20000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100000 Kč.

§ 53
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce.

HLAVA VII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 54
Náhrada škody
(1) Česká republika uhradí jinému členskému státu Evropské unie nebo evropskému orgánu škodu tehdy, poskytl-li takový stát nebo orgán náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.
(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí jiným právním předpisem2).

§ 55
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzor služebního průkazu, barevné provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie.

Vztahy Vojenské policie k právnickým a fyzickým osobám
§ 56
(1) Vojenská policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může od nich požadovat podklady a informace. Tyto osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu a bezúplatně požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání jiný právní předpis.
(2) Vojenský policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osobu uvedenou v § 26 odst. 2 anebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.
(3) Každý, koho Vojenská policie požádá o poskytnutí pomoci, byl-li řádně poučen, je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. O zproštění povinnosti mlčenlivosti platí obdobně ustanovení § 25 odst. 3.

§ 57
Vojenská policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory, obecní policií, Vojenským zpravodajstvím a s obdobnými institucemi v zahraničí. Obsah spolupráce, součinnosti a vzájemné vztahy upraví dohoda, kterou za Vojenskou policii podepisuje náčelník Vojenské policie.

§ 58
Dokumentace
(1) Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu po provedení úkonu a musí obsahovat označení útvaru Vojenské policie, uvedení data a času, důvodu, průběhu a okolností úkonu a podpis zpracovatele.
(2) Vojenský policista na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu.

HLAVA VIII
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 59
(1) Vojenský policista zařazený ve Vojenské policii podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vojenského policistu podle tohoto zákona.
(2) Náčelník Vojenské policie podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za náčelníka Vojenské policie jmenovaného podle tohoto zákona.

§ 60
Fyzická osoba nebo právnická osoba, které nesplňují omezení podle § 50 odst. 1, jsou povinny uvést své obchodní firmy a názvy svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 50 odst. 1 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

HLAVA IX
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 61
Zrušuje se:
1. Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.
2. Zákon č. 39/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.
3. Zákon č. 213/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb.
4. Část čtrnáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
5. Část patnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
6. Část druhá zákona č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
7. Vyhláška č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o přestupcích
§ 62
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 58 odst. 1 se slova „Státní orgány, orgány Policie České republiky (dále jen „orgány policie“) a“ nahrazují slovy „Orgány Policie České republiky, Vojenské policie (dále jen „orgán policie“), státní orgány a orgány“.
2. V § 86 písm. a) se za slova „orgány policie“ vkládají slova „ , s výjimkou Vojenské policie,“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze
§ 63
V § 4 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno c), které zní:
„c) Vojenské policie.“.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o silničním provozu
§ 64
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 písm. f) a g) a v § 8a odst. 2 písm. a) a b) se slova „příslušníka Vojenské policie“ nahrazují slovy „vojenského policisty“.
2. V § 6 odst. 12 se za slovo „policisty“ vkládají slova „nebo vojenského policisty“.
3. V § 6 se odstavec 14 zrušuje.
4. V § 6a odst. 1 se slova „a 14“ zrušují.
5. V § 18 odst. 9 se slova „a stanovených útvarů celních orgánů“ nahrazují slovy „ , Vojenské policie a celních orgánů“ a za větu druhou se vkládá věta „Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany.“.
6. V § 79 odst. 2 se za slovo „Policista“ vkládají slova „ , vojenský policista“.
7. Nadpis § 124 zní:
„Působnost“.

ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST
§ 65
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 1.10.2013
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
1) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.
11) Zákon č. 219/1999 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002.
Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti.
15) Například zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 79 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
17) § 138 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

291/2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Záluží,Lišná 15.3.2014

    291 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 11. září 2013
    o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
    Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 15. března 2014 nové volby do zastupitelstev obcí:
    obec	okres	kraj
    Záluží	Litoměřice	Ústecký
    Líšná	Přerov	Olomoucký
    Ministr: Ing. Pecina, MBA, v. r.

290/2013 11.92013 o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně -lesy

    Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, 
    v platném znění, byla u něj uložena tato kolektivní smlouva vyššího stupně:
    Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví lesního hospodářství na období 2013 – 2016
    (Část A. na období 2013 – 2016; Část B. na období 2013 – 2014)  uzavřená mezi smluvními stranami
     Českou asociací zaměstnavatelů v lesním hospodářství
    a
     Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice.
    Ministr: Ing. Koníček v. r.

289/2013 mění 108/2011 o měření plynu a náhrady škody od 31.10.2013

108/2011 zákon 458/2000

289/2013 VYHLÁŠKA ze dne 12. září 2013, kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 písm. b) bod 3 zní:
„3. výrobnou plynu, s výjimkou distribučních soustav, jimiž je distribuován jiný druh plynu než zemní plyn nebo biometan,“.
2. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) V případě dodatečného zjištění chybného údaje o naměřeném množství nebo o hodnotě spalného tepla plynu na měřicích místech podle § 1 odst. 1 s výjimkou odběrných míst lze provést opravu chybného údaje při výpočtu údajů o předaném plynu v následujícím měsíci po určení chybného údaje.“.
3. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Výměna měřicího zařízení se provede rovněž v případech, kdy rozsah stávajícího měřicího zařízení nevyhovuje skutečným odběrům
nebo typ měřicího zařízení neodpovídá přiřazení příslušného typu měření. Výměna se provede v projednaném termínu se zákazníkem
na místě jím upraveném pro instalaci nového měřicího zařízení.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
4. Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 108/2011 Sb.
Předepsané hodnoty fyzikálních a chemických parametrů určujících kvalitu plynu
(1) Charakteristické veličiny pro spalování
Veličina Jednotka Rozsah
Wobbeho číslo kWh.m-3 12,7 až 14,5 1)
MJ.m-3 45,7 až 52,2 1)
Spalné teplo kWh.m-3 9,4 až 11,8 1)
MJ.m-3 33,8 až 42,5 1)
Výhřevnost kWh.m-3 8,4 až 10,6 1)
MJ.m-3 30,4 až 38,4 1)
Relativní hustota - 0,56 až 0,7 1)
1) Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).

(2) Složení plynných paliv - požadavky na přírodní zemní plyny
Parametr Jednotka Hodnota
Přepravní soustava Distribuční soustava
Obsah metanu % mol min 85,0
Obsah vody vyjádřený jako
teplota rosného bodu vody °C max. -7 °C při provozním tlaku 4MPa max. -7 °C při provozním tlaku 4 MPa
Obsah uhlovodíků vyjádřený jako
teplota rosného bodu uhlovodíků °C max. 0 °C při provozním tlaku nejvýše 2 °C pod teplotou zeminy při provozním tlaku
Obsah etanu % mol max. 7,0 max. 7,0
Obsah propanu % mol max. 3,0 max. 4,0
Obsah sumy butanů % mol max. 2,0 max. 4,0
Obsah sumy pentanů a
vyšších uhlovodíků % mol max. 0,5 max. 3,5
Obsah kyslíku % mol max. 0,02 max. 0,5
Obsah oxidu uhličitého % mol max. 3,0 max. 5,0
Obsah dusíku % mol max. 5,0 max. 10,0
Obsah inertů (dusíku a oxidu uhličitého) % mol max. 8,0 max. 10,0
Celkový obsah síry (bez odorantů),
roční | průměrná hodnota mg.m-3 max. 30 max. 30 1)
Obsah merkaptanové síry (bez odorantů) mg.m-3 max. 5 max. 5 1)
Obsah sulfanu (bez odorantů), roční průměrná hodnota mg.m-3 max. 6 max. 6 1)
Mlha, prach, kondenzáty - nepřítomny nepřítomny 2)
Vysvětlivky:
1) Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).
2) Pod pojmem nepřítomny se rozumí odstranění mlhy, prachu a kondenzátů do té míry, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz
plynárenských zařízení a odběrných plynových zařízení.“.
Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. října 2013.
Ministr: doc. Ing. Cieńciała, CSc, v. r.

288/2013 v.o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci 5.10.2013

zrušuje od 5.10.2013 554/2002, 363/2010

288
VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2013 o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 47 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb. a zákona č. 69/2013 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 3, § 4a odst. 2, § 14 odst. 5 a § 16a odst. 4 zákona:
§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanovuje
a) vzor žádosti o vydání integrovaného povolení (dále jen „žádost“), rozsah a způsob jejího vyplnění,
b) náležitosti základní zprávy,
c) náležitosti obsahu odborného posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (dále jen „odborné posouzení“),
d) vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení.
§ 2 Vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění
Vzor žádosti, způsob a rozsah jejího vyplnění jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 3 Základní zpráva
Náležitosti základní zprávy jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 4 Odborné posouzení
Náležitosti obsahu odborného posouzení jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 5 Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení
Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 6 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.
2. Vyhláška č. 363/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.
§ 7 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr: Mgr. Podivínský v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. pdf
VZOR ŽÁDOSTI O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ, ROZSAH A ZPŮSOB JEJÍHO VYPLNĚNÍ
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. pdf
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. pdf
ODBORNÉ POSOUZENÍ K UDĚLENÍ VÝJIMKY Z ÚROVNÍ EMISÍ SPOJENÝCH S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. pdf
VZOR - ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ pdf
---------------------------------------------------------
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

287/2013 V. mění 99/2012 o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb 02.10.2013

úplné znění 99/2012

		od 2.10.2013

286/2013 mění v.o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů 2.10.2013

úplné znění 185/2009

		od 2.10.2013

285/2013 centrální evidence dřeva 1.10.2013

		od 1.10.2013

284/2013 mění vyhl., která provádí zákon 247/2000 o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 15.10.2013

úplné znění 167/2002 úplné znění zákona 247/2000 o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

272/2013 Zákon o prekursorech drog od 01.01.2014

272/2013 ZÁKON ze dne 22. srpna 2013 o prekursorech drog
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1)
a) některé povinnosti podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů státní správy, které se zabývají nebo se hodlají zabývat činností s uvedenou látkou kategorie 1, 2 nebo 3, s neuvedenou látkou nebo s výchozí nebo pomocnou látkou (dále jen „prekursor drog“),
b) působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog1) a tohoto zákona,
c) provádění kontroly dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími prekursory drog1) a tímto zákonem a
d) sankce za porušení povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími prekursory drog1) a tímto zákonem.
ČÁST DRUHÁ
LICENCE A REGISTRACE
HLAVA I
LICENCE K ČINNOSTEM S UVEDENÝMI LÁTKAMI KATEGORIE 1
§ 2 Žádost o licenci a žádost o zvláštní licenci
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které hodlají vykonávat činnost s uvedenou látkou kategorie 1 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1), jsou povinny podat Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) žádost o licenci nebo žádost o zvláštní licenci2) na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem, a k žádosti přiložit
a) doklad o jmenování odpovědné osoby podle přímo použitelných předpisů Evropské unie3),
b) doklad o pracovním nebo služebním poměru odpovědné osoby podle § 11 odst. 1,
c) doklad o zdravotní způsobilosti odpovědné osoby podle § 11 odst. 3,
d) doklad o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 11 odst. 4,
e) rozhodnutí dokládající povolení k výrobě podle zákona o léčivech, žádá-li se o licenci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 za účelem výroby léčivého přípravku nebo léčivé látky, nebo povolení k distribuci podle zákona o léčivech, žádá-li se o licenci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 za účelem distribuce léčivé látky, a
f) popis technologie zamýšlené výroby, žádá-li se o licenci k výrobě uvedené látky kategorie 1.
Doklady podle písmen b) až f) se nepřikládají k žádosti o zvláštní licenci.
(2) Zvláštní licence se vydává poskytovateli lékárenské péče, Celní správě České republiky, Policii České republiky, Vojenské policii, Vězeňské službě
České republiky a Armádě České republiky.
§ 3 Žádost o změnu nebo prodloužení licence nebo zvláštní licence
(1) Žádost o novou licenci nebo zvláštní licenci z důvodu změny v údajích uvedených v licenci nebo zvláštní licenci podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie 4) a žádost o prodloužení licence nebo zvláštní licence jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy
povinny podat na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem, a k žádosti přiložit přílohy podle § 2 odst. 1, s výjimkou příloh,
které již byly přiloženy k dřívějším žádostem o licenci nebo zvláštní licenci a u nichž ke dni podání žádosti nedošlo ke změně v údajích
v nich uvedených; tuto skutečnost jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny doložit čestným prohlášením.
(2) Pokud dojde ke změně odpovědné osoby, změně jména nebo příjmení odpovědné osoby nebo změně sídla, bydliště, názvu, obchodní firmy nebo jména nebo
příjmení držitele licence nebo zvláštní licence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5), jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a
orgány státní správy povinny do 10 pracovních dnů od této změny podat ministerstvu žádost o změnu licence nebo zvláštní licence na formuláři,
jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem, a k žádosti přiložit
a) doklad o jmenování odpovědné osoby podle přímo použitelných předpisů Evropské unie3) a doklady o zdravotní a odborné způsobilosti odpovědné osoby
podle § 11 odst. 3 a 4, došlo-li ke změně odpovědné osoby; doklady o zdravotní a odborné způsobilosti se nepřikládají k žádosti o změnu zvláštní licence,
b) doklad o změně jména nebo příjmení odpovědné osoby, došlo-li ke změně jména nebo příjmení odpovědné osoby, nebo
c) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku žadatele nebo zřizovací listinu žadatele, došlo-li ke změně sídla, bydliště, názvu, obchodní firmy
nebo jména nebo příjmení držitele licence nebo zvláštní licence.
(3) Změna licence nebo zvláštní licence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5) a prodloužení licence nebo zvláštní licence se provede
vydáním nové licence nebo zvláštní licence.
§ 4 Platnost licence a zvláštní licence
(1) Licence se vydává na dobu 3 let a zvláštní licence se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou licence nebo zvláštní licence vydané na základě
žádosti o změnu licence nebo zvláštní licence podle § 3 odst. 2, která se vydává na dobu platnosti licence nebo zvláštní licence, u níž
došlo ke změně. Pokud o to podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány státní správy požádají, vydá jim ministerstvo licenci
nebo zvláštní licenci na dobu určitou.
(2) Licence a zvláštní licence jsou nepřenosné a nepřechází na právního nástupce.
(3) Platnost licence nebo zvláštní licence skončí odnětím licence nebo zvláštní licence nebo vydáním nové licence nebo zvláštní licence,
nejpozději však uplynutím doby, na kterou byla vydána. Ustanovení věty první se nepoužije pro licenci nebo zvláštní licenci, která předcházela
licenci nebo zvláštní licenci vydané na základě žádosti o novou licenci nebo zvláštní licenci podle § 3 odst. 1.
(4) Neplatnou licenci nebo zvláštní licenci jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny vrátit ministerstvu 6)
do 10 pracovních dnů ode dne skončení její platnosti. Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy mohou ministerstvu
vrátit také platnou licenci nebo zvláštní licenci, jestliže již nevykonávají činnost, ke které jim byla licence nebo zvláštní licence vydána.
HLAVA II
REGISTRACE K ČINNOSTEM S UVEDENÝMI LÁTKAMI KATEGORIE 2 A 3
§ 5 Žádost o registraci a žádost o zvláštní registraci
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které hodlají vykonávat činnost s uvedenou látkou kategorie 2 podle přímo
použitelných předpisů Evropské unie1) nebo kategorie 3 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7), jsou povinny podat ministerstvu
žádost o registraci8) na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.
(2) Jestliže poskytovatel lékárenské péče, Celní správa České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Vězeňská služba České republiky
nebo Armáda České republiky hodlají vykonávat činnost s uvedenou látkou kategorie 2 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 9),
jsou povinni podat u ministerstva žádost o zvláštní registraci10) na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.
(3) Žádost o registraci a žádost o zvláštní registraci musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
a) název a kód kombinované nomenklatury uvedené látky kategorie 2 nebo 3, s níž žadatel hodlá vykonávat činnost podle přímo použitelných
předpisů Evropské unie 1),
b) specifikaci činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 1), kterou žadatel hodlá vykonávat,
c) adresy provozoven, v nichž žadatel hodlá vykonávat činnost s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 1), a
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, pracovní zařazení a podpis nebo uznávaný elektronický podpis11) odpovědné osoby
nebo kontaktní osoby.
(4) Žadatele o registraci ministerstvo zaregistruje a vydá mu osvědčení o registraci,
a) je-li prokázána bezúhonnost žadatele a odpovědné osoby nebo kontaktní osoby podle § 10,
b) přiložil-li žadatel k žádosti o registraci výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku žadatele nebo zřizovací listinu žadatele a
c) přiložil-li žadatel k žádosti o registraci doklad o jmenování odpovědné osoby podle přímo použitelných předpisů Evropské unie3) nebo kontaktní
osoby podle § 12.
(5) Žadatele o zvláštní registraci ministerstvo zaregistruje a vydá mu osvědčení o zvláštní registraci, přiložil-li žadatel k žádosti o zvláštní
registraci
a) povolení k poskytování lékárenské péče, vydané k tomu příslušným orgánem, je-li poskytovatelem lékárenské péče,
b) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku žadatele, je-li poskytovatelem lékárenské péče, a
c) doklad o jmenování odpovědné osoby podle přímo použitelných předpisů Evropské unie3).

§ 6 Oznámení změny v registračních údajích
Při změně v registračních údajích jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny do 10 pracovních dnů ode dne,
kdy ke změně došlo, oznámit tuto změnu ministerstvu na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem, a k oznámení přiložit
doklad obdobný dokladům podle § 5 odst. 4 nebo 5 dokládající tuto změnu. Ministerstvo provede změnu v registraci nebo zvláštní registraci a
podnikající fyzické osobě, právnické osobě nebo orgánu státní správy vydá nové osvědčení o registraci nebo zvláštní registraci.

§ 7 Oznámení o činnosti
(1) Zaregistrované podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou povinny informovat každoročně do 31. března
ministerstvo o tom, zda pokračují v činnostech, pro které byly zaregistrovány. Tuto informaci lze podat pouze na formuláři,
jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.
(2) Pokud podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány státní správy přestanou vykonávat veškeré činnosti, pro které byly
zaregistrovány, mohou písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu. Oznámením podle věty první se registrace nebo zvláštní registrace
podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgánu státní správy zruší.

§ 8 Platnost registrace a zvláštní registrace
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy ministerstvo zaregistruje pro jednotlivé činnosti na neurčitou dobu; pokud
o to podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány státní správy v žádosti o registraci nebo zvláštní registraci požádají, zaregistruje
je ministerstvo na dobu určitou.
(2) Registrace nebo zvláštní registrace skončí zrušením registrace nebo zvláštní registrace nebo uplynutím doby, na kterou byl žadatel zaregistrován.
(3) Osvědčení o registraci a osvědčení o zvláštní registraci se vydávají na dobu, na kterou byl žadatel zaregistrován. Skončení registrace nebo
zvláštní registrace nebo změna v registraci nebo zvláštní registraci vede k neplatnosti osvědčení o registraci nebo zvláštní registraci.
Neplatné osvědčení o registraci nebo zvláštní registraci jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny vrátit
ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne skončení jeho platnosti.
(4) Osvědčení o registraci a osvědčení o zvláštní registraci jsou nepřenosná. Registrace a zvláštní registrace nepřechází na právního nástupce.

HLAVA III
PODMÍNKA BEZÚHONNOSTI A TRVALÉHO POBYTU NEBO SÍDLA V ČESKÉ REPUBLICE
§ 9
(1) Ministerstvo vydá licenci nebo zvláštní licenci pouze podnikající fyzické osobě nebo zaregistruje pouze podnikající fyzickou osobu, která je
bezúhonná a má trvalý pobyt na území České republiky. Právnické osobě vydá ministerstvo licenci nebo zvláštní licenci nebo právnickou osobu
ministerstvo zaregistruje, pouze je-li bezúhonná, jsou-li bezúhonné osoby, které jsou oprávněny za ni jednat, a má-li sídlo v České republice.
Podmínka trvalého pobytu nebo sídla v České republice se nepoužije, jedná-li se o osobu, která má povolení k trvalému pobytu nebo bydliště,
místo podnikání, sídlo, ústřední správu, hlavní místo své podnikatelské činnosti nebo organizační složku na území jiného členského státu
Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.
(2) Bezúhonnou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická nebo právnická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný
v přímé souvislosti s prekursorem drog nebo omamnou nebo psychotropní látkou.

§ 10
Prokazování bezúhonnosti
(1) Bezúhonnost se prokazuje
a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než 3 měsíce,
1. u fyzické osoby s místem pobytu na území České republiky,
2. u fyzické osoby, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo v jiném členském státě Evropské unie má
nebo měla bydliště,
3. u právnické osoby se sídlem na území České republiky,
b) dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není starší než 3 měsíce,
1. u fyzické osoby s místem pobytu mimo území České republiky a u fyzické osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území
České republiky po dobu delší než 6 měsíců; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů musí být vydán k tomu oprávněným orgánem státu
pobytu této osoby, států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, a státu, který není
totožný se státem pobytu této osoby a tato osoba je jeho občanem,
2. u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů musí být vydán k tomu oprávněným
orgánem státu sídla a
c) čestným prohlášením o bezúhonnosti
1. u fyzické osoby, jestliže stát pobytu této osoby a stát, kde se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala, nevydává doklad podle
písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí být učiněno před notářem nebo oprávněným orgánem státu pobytu této osoby a států, ve kterých
se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců,
2. u právnické osoby, jestliže stát sídla právnické osoby nevydává doklad podle písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí být učiněno
před notářem nebo oprávněným orgánem státu sídla.
(2) Za účelem prokázání bezúhonnosti osoby podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 3 si ministerstvo obstará podle jiného právního předpisu 12)
výpis z evidence Rejstříku trestů; je-li to k obstarání výpisu nezbytné, může ministerstvo po osobě podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 požadovat
sdělení jejího rodného čísla přiděleného příslušným orgánem České republiky13). Ministerstvo si může obstarat též další podklady, je-li to
třeba k ověření informací zjištěných podle odstavce 1.

ČÁST TŘETÍ
ODPOVĚDNÁ A KONTAKTNÍ OSOBA
§ 11 Způsobilost odpovědné osoby
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, s výjimkou podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů státní správy,
kterým se vydává zvláštní licence nebo které podléhají zvláštní registraci, mohou odpovědnou osobou jmenovat pouze bezúhonnou fyzickou osobu, která je
a) členem jejich statutárního orgánu,
b) jejich zaměstnancem v pracovním poměru sjednaném na alespoň polovinu stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce, nebo
c) jejich příslušníkem ve služebním poměru.
Pracovní poměr podle písmene b) se prokazuje pracovní smlouvou a služební poměr podle písmene c) se prokazuje rozhodnutím o přijetí do služebního
poměru nebo služebním průkazem. Pro prokazování bezúhonnosti odpovědné osoby se použije § 10 obdobně.
(2) Odpovědná osoba pro činnost s uvedenou látkou kategorie 1, s výjimkou odpovědné osoby jmenované podnikajícími fyzickými osobami, právnickými osobami
nebo orgány státní správy, kterým se vydává zvláštní licence, musí vedle podmínek stanovených v odstavci 1 splňovat podmínky zdravotní a odborné
způsobilosti.
(3) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 se prokazuje lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti, který v den podání žádosti o licenci není
starší než 3 měsíce. Zdravotně způsobilou odpovědnou osobou pro činnost s uvedenou látkou kategorie 1
a) může být uznána pouze fyzická osoba, u které lze předpokládat, že při výkonu funkce odpovědné osoby nebude ohroženo její zdraví nebo život
nebo že při výkonu této funkce v souvislosti s jejím zdravotním stavem nedojde k ohrožení zdraví nebo života dalších osob, a
b) nemůže být uznána fyzická osoba, v jejímž organismu byla při vyšetření, provedeném za účelem vypracování posudku podle věty první, přítomna
omamná nebo psychotropní látka, pokud se nejedná o přítomnost této látky z důvodu lékařem předepsané léčby.
(4) Za odborně způsobilou odpovědnou osobu pro činnost s uvedenou látkou kategorie 1 může být uznána pouze fyzická osoba s řádným ukončeným
vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oblasti odpovídající potřebám pro řádný výkon funkce odpovědné osoby.
Splnění této podmínky se prokazuje vysokoškolským diplomem.
§ 12 Jmenování a způsobilost kontaktní osoby
(1) Podnikající fyzické osoby a právnické osoby, které hodlají zacházet s uvedenou látkou kategorie 3, jsou povinny nejpozději ke dni podání
žádosti o registraci jmenovat kontaktní osobu.
(2) Kontaktní osobou může být jmenována pouze bezúhonná fyzická osoba. Pro prokazování bezúhonnosti kontaktní osoby se použije § 10 obdobně.
§ 13 Dočasná neschopnost odpovědné osoby
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou povinny jmenovat zástupce odpovědné osoby nejpozději neprodleně po té,
kdy v důsledku dočasné neschopnosti odpovědné osoby vykonávat svoji funkci neplní povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie 1)
nebo tímto zákonem nebo je plnění těchto povinností ohroženo.
(2) Zástupcem odpovědné osoby může být jmenována pouze fyzická osoba,která splňuje podmínky způsobilosti odpovědné osoby podle §11 odst.1 a 2 obdobně.
(3) Po jmenování zástupce odpovědné osoby jsou podnikající fyzické osoby,právnické osoby a orgány státní správy povinny neprodleně předložit
ministerstvu
a) doklad o jmenování zástupce odpovědné osoby,
b) doklad o bezúhonnosti zástupce odpovědné osoby, pokud ji nelze prokázat postupem podle § 10 odst. 2,
c) doklad o pracovním nebo služebním poměru zástupce odpovědné osoby podle § 11 odst. 1 obdobně,
d) doklad o zdravotní způsobilosti zástupce odpovědné osoby podle § 11 odst. 3 obdobně a
e) doklad o odborné způsobilosti zástupce odpovědné osoby podle § 11 odst. 4 obdobně, a je-li odpovědná osoba dočasně neschopná vykonávat
svoji funkci, neprodleně písemně oznámit ministerstvu počátek této neschopnosti.
(4) Po dobu trvání dočasné neschopnosti odpovědné osoby vykonávat svoji funkci vykonává zástupce odpovědné osoby funkci odpovědné osoby v plném
rozsahu.
(5) Ukončení dočasné neschopnosti odpovědné osoby jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny bez zbytečného
odkladu písemně oznámit ministerstvu.
(6) Povinnosti podle odstavce 2 a odstavce 3 písm. b) až d) se nepoužijí pro podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy,
kterým se vydává zvláštní licence nebo které podléhají zvláštní registraci.

§ 14 Trvalá neschopnost odpovědné osoby a kontaktní osoby
(1) Pokud odpovědná osoba pro činnost s uvedenou látkou kategorie 1 přestane splňovat podmínky způsobilosti podle § 11 odst. 1 a 2 nebo je
z jiných důvodů trvale neschopna vykonávat svoji funkci nebo se výkonu své funkce vzdá, jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby
a orgány státní správy povinny neprodleně jmenovat novou odpovědnou osobu.
(2) O jmenování nové odpovědné osoby jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny neprodleně informovat
ministerstvo a do 10 pracovních dnů od jejího jmenování podat žádost o změnu licence nebo zvláštní licence podle § 3 odst. 2.
(3) Pokud odpovědná osoba pro činnost s uvedenou látkou kategorie 2 přestane splňovat podmínky způsobilosti podle § 11 odst. 1 nebo pokud
kontaktní osoba přestane splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 12 odst. 2 nebo je-li odpovědná osoba pro činnost s uvedenou látkou kategorie 2
nebo kontaktní osoba z jiných důvodů trvale neschopna vykonávat svoji funkci nebo se výkonu své funkce vzdá, jsou podnikající fyzické osoby,
právnické osoby nebo orgány státní správy povinny neprodleně jmenovat novou odpovědnou osobu nebo kontaktní osobu, tuto změnu oznámit
ministerstvu podle § 6 a vrátit ministerstvu neplatné osvědčení o registraci nebo zvláštní registraci podle § 8 odst. 3.

§ 15 Některé další činnosti odpovědné osoby a kontaktní osoby
(1) Před zahájením činnosti, k níž se vyžaduje licence nebo zvláštní licence, jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy
povinny zajistit, že tato činnost nebude prováděna bez souhlasu odpovědné osoby.
(2) Při převzetí uvedené látky kategorie 1, 2 nebo 3 odpovědná osoba zajišťuje kontrolu souladu množství a druhu uvedené látky s průvodními dokumenty a
bezodkladné oznámení zjištěných nesrovnalostí Policii České republiky a ministerstvu.
(3) Odpovědná osoba pro činnost s uvedenou látkou kategorie 1 podepisuje písemná sdělení, oznámení, podání a doklady podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie 1) nebo tohoto zákona, zejména
a) žádost o licenci nebo žádost o zvláštní licenci2),
b) prohlášení odběratele14),
c) žádost o vývozní povolení nebo žádost o dovozní povolení15),
d) hlášení podle § 19 a 27 a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie16),
e) sdělení odhadů podle § 20 a 29,
f) doklad o ztrátě, zničení, zneškodnění nebo předání k zneškodnění uvedené látky kategorie 1 nebo odpadu ji obsahujícího,
g) záznam o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17), zejména doklad o inventuře,
h) protokol o provedené kontrole a
i) doklad o pořízení, prodeji nebo vyřazení technologického zařízení k výrobě uvedené látky kategorie 1 nebo léčivého přípravku ji obsahujícího, zejména tabletovačky, dražovacího kotle nebo granulačního kotle.
(4) Odpovědná osoba pro činnost s uvedenou látkou kategorie 2 podepisuje písemná sdělení, oznámení, podání a doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo tohoto zákona, zejména
a) žádost o registraci nebo žádost o zvláštní registraci 8),
b) prohlášení odběratele 14),
c) žádost o vývozní povolení 18),
d) hlášení podle § 19 a 27 a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 16),
e) doklad o ztrátě, zničení, zneškodnění nebo předání k zneškodnění uvedené látky kategorie 2 a
f) protokol o provedené kontrole.
(5) Kontaktní osoba zajišťuje komunikaci s příslušnými správními orgány a podepisuje
a) žádost o registraci 8),
b) žádost o vývozní povolení 18),
c) hlášení podle § 19 a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 16),
d) doklad o ztrátě uvedené látky kategorie 3 a
e) protokol o provedené kontrole.

ČÁST ČTVRTÁ
VÝVOZ A DOVOZ
§ 16 Žádost o vývozní povolení a žádost o dovozní povolení
(1) Žádost o vývozní povolení nebo žádost o dovozní povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie19) nebo žádost o udělení vývozního povolení
zjednodušeným postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy
povinny podat ministerstvu na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.
(2) Vývozní povolení vydá ministerstvo pouze podnikajícím fyzickým osobám, právnickým osobám nebo orgánům státní správy, které k žádosti podle odstavce 1
přiloží povolení k dovozu uvedené látky, která má být vyvezena, vydané státem, kam má být vývoz uskutečněn. Pokud tento stát toto povolení nevydává,
jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány státní správy povinny k žádosti podle odstavce 1 přiložit doklad o souhlasu státu,
kam má být vývoz uskutečněn, s dovozem uvedené látky, která má být vyvezena, pokud jej tento stát vydává.

§ 17 Nepřenosnost vývozního a dovozního povolení
Vývozní povolení a dovozní povolení jsou nepřenosná a nepřechází na právního nástupce.
§ 18 Oznámení o neuskutečnění vývozu a dovozu
Pokud se vývoz nebo dovoz v době platnosti vývozního nebo dovozního povolení neuskuteční, jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a
orgány státní správy povinny do 10 pracovních dnů od data skončení platnosti vývozního nebo dovozního povolení tuto skutečnost a důvod,
proč se vývoz nebo dovoz neuskutečnil, písemně sdělit ministerstvu a vývozní nebo dovozní povolení ministerstvu vrátit.
§ 19 Hlášení o vývozu a dovozu
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které v kalendářním měsíci vyvezly na základě vývozního povolení uvedené látky
kategorie 1, 2 nebo 3 z celního území Evropské unie nebo dovezly na základě dovozního povolení uvedené látky kategorie 1 na celní území Evropské unie,
jsou povinny předat ministerstvu měsíční souhrnné hlášení o těchto vývozech a dovozech a s tím spojené zprostředkovatelské činnosti.
(2) Hlášení podle odstavce 1 se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem, do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.

§ 20 Odhad dovozu
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, kterým byla vydána licence k dovozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 21),
jsou povinny sdělit ministerstvu celkový odhad uvedených látek kategorie 1 a jejich množství, které hodlají na základě licence dovézt na celní území
Evropské unie v roce vydání licence a v roce následujícím po roce vydání licence, a to neprodleně po vydání licence.
V letech následujících po roce vydání licence jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny sdělit ministerstvu
celkový odhad uvedených látek kategorie 1 a jejich množství, které hodlají na základě licence dovézt na celní území Evropské unie v příštím roce,
a to každý rok po dobu platnosti licence vždy do 30. dubna.
(2) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22) osvobozeny
od požadavku udělení licence k dovozu, jsou povinny neprodleně po podání žádosti o první dovozní povolení v kalendářním roce sdělit ministerstvu
celkový odhad uvedených látek kategorie 1 a jejich množství, které v roce vydání tohoto dovozního povolení a v roce následujícím po roce vydání
tohoto dovozního povolení hodlají dovézt na celní území Evropské unie.
(3) Změní-li se odhad uvedených látek kategorie 1 nebo zvýší-li se odhad množství uvedených látek kategorie 1 podle odstavců 1 a 2 po dni sdělení odhadu
ministerstvu, jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny neprodleně sdělit nový odhad ministerstvu.
(4) Sdělení odhadu podle odstavců 1, 2 a 3 se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.

ČÁST PÁTÁ
SKLADOVÁNÍ, DOPRAVA, OBCHOD A ZNEŠKODNĚNÍ
HLAVA I
SKLADOVÁNÍ
§ 21 Skladování uvedených látek kategorie 1
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou povinny
a) skladovat uvedenou látku kategorie 1
1. v samostatné uzamčené místnosti, jejíž stěny, strop, podlaha, okna a dveře jsou neprůhledné a z materiálu znesnadňujícího proniknutí ke skladované uvedené
látce kategorie 1,
2. v nepřenosné, uzamčené schráně z oceli, nebo
3. ve zvláštním, k tomu účelu zhotoveném uzamčeném zařízení neoddělitelně ukotveném do stěny, stropu nebo podlahy z pevných materiálů,
zejména cihel nebo betonových panelů,
b) přiměřeně zabezpečit ochranu uvedené látky kategorie 1 a zařízení k její výrobě před ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a to zejména nepřetržitou
fyzickou ostrahou nebo vhodnými technickými prostředky, zejména oplocením a elektronickým zabezpečovacím zařízením, a
c) zabezpečit výdej klíčů od místnosti, schrány nebo zařízení, kde je skladována uvedená látka kategorie 1, pouze určeným osobám a jejich uložení odděleně
od klíčů od ostatních prostorů objektu.
(2) Pro skladování uvedené látky kategorie 1 Policií České republiky a Celní správou České republiky při plnění jejich úkolů se namísto odstavce 1
použije § 22 obdobně.
§ 22 Skladování uvedených látek kategorie 2
Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou při skladování uvedené látky kategorie 2 povinny přiměřeně zabezpečit její
ochranu před ztrátou, odcizením nebo zneužitím.

HLAVA II
DOPRAVA
§ 23 Doprava uvedených látek kategorie 1
(1) Uvedená látka kategorie 1 může být přepravována pouze v uzamčeném kovovém kontejneru nebo ve speciálně konstruovaném zavazadle opatřeném
zámkovým mechanismem nebo v uzavřeném prostoru dopravního prostředku upraveného tak, aby nemohlo dojít k úniku uvedené látky kategorie 1
mimo uzavřený prostor.
(2) Při nakládce, přepravě a vykládce uvedené látky kategorie 1 jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny
zajistit nepřetržitou ostrahu.
(3) Zabezpečuje-li přepravu uvedené látky kategorie 1 pro podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány státní správy třetí osoba,
není tím dotčena odpovědnost podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgánu státní správy za ztrátu, zničení nebo zneužití přepravované
uvedené látky kategorie 1 podle tohoto zákona.
(4) Trasy přepravy uvedené látky kategorie 1 musí být měněny a nesmí být zveřejněny.

§ 24 Doprava uvedených látek kategorie 2
Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou při nakládce, přepravě a vykládce uvedené látky kategorie 2 povinny
zabezpečit její ochranu před ztrátou, odcizením nebo zneužitím.

HLAVA III
OBCHOD A ZNEŠKODŇOVÁNÍ
§ 25 Obchod s uvedenými látkami kategorie 2
Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy mohou uvedenou látku kategorie 2 dodat pouze odběrateli,
který je zaregistrován pro činnost s touto uvedenou látkou podle přímo použitelných předpisů Evropské unie8), stanoví-li tak
přímo použitelný předpis Evropské unie23). Tuto skutečnost si jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny
před uskutečněním dodávky u odběratele ověřit.

§ 26 Zneškodnění uvedených látek kategorie 1
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou povinny zneškodnit uvedenou látku kategorie 1, s kterou již nehodlají nebo
nemohou vykonat činnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1), a odpad uvedenou látku kategorie 1 obsahující. Při zneškodnění se
postupuje obdobně jako při odstraňování nebezpečného odpadu podle zákona upravujícího nakládání s odpady.
(2) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou povinny nejméně 10 pracovních dnů před zneškodněním uvedené látky
kategorie 1 uvědomit o zneškodnění Policii České republiky a Generální ředitelství cel.
(3) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo orgány státní správy, které uvedenou látku kategorie 1 nebo odpad ji obsahující zneškodnily,
pořídí o zneškodnění protokol, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem. Protokol musí obsahovat
a) název zneškodněné uvedené látky kategorie 1 a její množství,
b) důvod zneškodnění,
c) datum a místo zneškodnění a
d) seznam a podpisy osob, které byly zneškodnění přítomny, včetně osoby, která je podle jiného právního předpisu oprávněna provést zneškodnění.

ČÁST ŠESTÁ
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI, ZÁZNAMY A DOKLADY
HLAVA I
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
§ 27 Hlášení o nadlimitních množstvích
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které v kalendářním měsíci uvedly na trh České republiky nebo jiného
členského státu Evropské unie vybranou uvedenou látku kategorie 1 nebo 2 v množství, které přesahuje limitní množství stanovené prováděcím právním předpisem,
jsou povinny o tom předat ministerstvu měsíční souhrnné hlášení.
(2) Seznam vybraných uvedených látek kategorie 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Hlášení podle odstavce 1 se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem, do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.
§ 28 Poskytnutí souhrnných údajů o činnosti
Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou povinny poskytnout ministerstvu souhrnné údaje o činnosti s uvedenou
látkou kategorie
1, 2 nebo 3 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie16) na formulářích, jejichž vzory jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.
§ 29 Odhad výroby
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, kterým byla vydána licence k výrobě uvedené látky kategorie 1, jsou
povinny sdělit ministerstvu celkový odhad uvedených látek kategorie 1 a jejich množství, které hodlají na základě licence vyrobit v roce
vydání licence a v roce následujícím po roce vydání licence, a to neprodleně po vydání licence. V letech následujících po roce vydání
licence jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny sdělit ministerstvu celkový odhad uvedených látek
kategorie 1 a jejich množství, které hodlají na základě licence vyrobit v příštím roce, a to každý rok po dobu platnosti licence
vždy do 30. dubna.
(2) Změní-li se odhad uvedených látek kategorie 1 nebo zvýší-li se odhad množství uvedených látek kategorie 1 podle odstavců 1 a 2 po dni sdělení
odhadu ministerstvu, jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy povinny neprodleně sdělit nový odhad ministerstvu.
(3) Sdělení odhadu podle odstavců 1 a 2 se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.

HLAVA II
ZÁZNAMY A DOKLADY A JEJICH UCHOVÁVÁNÍ
§ 30 Záznamy o činnostech s uvedenými látkami kategorie 1 a 2
(1) Obsah, formu a náležitosti vedení záznamů o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17) stanoví
prováděcí právní předpis.
(2) Záznamy o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17) musí být uchovávány tak, aby se
zabránilo jejich znehodnocení, ztrátě, zničení, zneužití nebo odcizení, a to po dobu nejméně 5 let ode dne vzniku záznamu.

§ 31
Doklady o činnostech s uvedenými látkami kategorie 1
Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které se zabývají činností s uvedenou látkou kategorie 1, jsou povinny uchovávat
doklady o této činnosti, zejména o
a) příjmu a výdeji uvedené látky kategorie 1,
b) ztrátě, zničení a zneškodnění uvedené látky kategorie 1 nebo odpadu ji obsahujícího,
c) pořízení, prodeji a vyřazení technologického zařízení k výrobě uvedené látky kategorie 1 nebo léčivého přípravku ji obsahujícího, zejména
tabletovačky, dražovacího kotle nebo granulačního kotle,
d) provedených kontrolách,
e) úředních rozhodnutích, včetně úředních rozhodnutí cizích států, týkajících se činnosti s uvedenou látkou kategorie 1,
f) hlášeních podle § 19 a 27 a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie16) a
g) odhadech podle § 20 a 29.
§ 32 Doklady o činnostech s uvedenými látkami kategorie 2 a 3
Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které se zabývají činností s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3,
jsou povinny uchovávat doklady o této činnosti, zejména o
a) ztrátě, zničení a zneškodnění uvedené látky kategorie 2 nebo 3,
b) provedených kontrolách,
c) úředních rozhodnutích, včetně úředních rozhodnutí cizích států, týkajících se činnosti s uvedenou látkou i kategorie 2 nebo 3, a
d) hlášeních podle § 19 a 27 a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie16).

§ 33 Doba uchovávání dokumentace a dokladů
Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy jsou povinny uchovávat dokumentaci činnosti s uvedenou látkou kategorie 1
nebo 2 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie24) a doklady podle § 31 a 32 tak, aby se zabránilo jejich znehodnocení, ztrátě,
zničení, zneužití nebo odcizení, a to po dobu nejméně 5 let ode dne pořízení dokumentu nebo dokladu nebo ode dne posledního záznamu v něm,
a to podle toho, která z těchto skutečností nastala později.

ČÁST SEDMÁ
LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY S OBSAHEM UVEDENÝCH LÁTEK KATEGORIE 1
§ 34
Při činnosti s léčivým přípravkem25), který obsahuje uvedenou látku kategorie 1, se postupuje podle zákona upravujícího zacházení s omamnými a
psychotropními látkami 26).

ČÁST OSMÁ
VÝCHOZÍ A POMOCNÉ LÁTKY
§ 35
(1) Výchozími a pomocnými látkami se rozumí látky, které nejsou uvedenými látkami kategorie 1, 2 nebo 3, ale z důvodu jejich častého zneužívání a
významu při nedovolené výrobě omamných, psychotropních nebo uvedených látek kategorie 1, 2 nebo 3 s nimi mohou podnikající fyzické osoby,
právnické osoby a orgány státní správy zacházet jen za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Pro účely této části platí ustanovení § 6, 7, 8 a § 14 odst. 3 obdobně.
§ 36 Povinnosti před dodáváním výchozích a pomocných látek na trh
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které hodlají dodávat na trh České republiky nebo jiných členských států
Evropské unie výchozí nebo pomocnou látku v množství, jež ve svém součtu během jednoho roku pro jednu výchozí nebo pomocnou látku přesáhne
množstevní limit stanovený prováděcím právním předpisem, jsou nejpozději ke dni zahájení této činnosti povinny
a) být registrovány a
b) jmenovat kontaktní osobu pro činnosti s výchozími a pomocnými látkami podle § 12 obdobně.
(2) Žádost o registraci se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem, a vedle obecných náležitostí podání
podle správního řádu musí obsahovat
a) název výchozí nebo pomocné látky, kterou žadatel hodlá dodávat na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie,
b) adresy provozoven, v nichž žadatel hodlá vykonávat činnost s výchozí nebo pomocnou látkou, a
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, pracovní zařazení a podpis nebo uznávaný elektronický podpis 11) kontaktní
osoby pro činnosti s výchozími a pomocnými látkami.
(3) Žadatele o registraci ministerstvo zaregistruje a vydá mu osvědčení o registraci,
a) je-li prokázána bezúhonnost žadatele, který je podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou, a kontaktní osoby pro činnosti s výchozími
a pomocnými látkami podle § 10,
b) přiložil-li žadatel k žádosti o registraci výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku žadatele nebo zřizovací listinu žadatele a
c) přiložil-li žadatel k žádosti o registraci doklad o jmenování kontaktní osoby pro činnosti s výchozími a pomocnými látkami.
§ 37 Povinnosti při dodávání výchozích a pomocných látek na trh
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které dodávají na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie
výchozí nebo pomocnou látku v množství, jež ve svém součtu během jednoho roku pro jednu výchozí nebo pomocnou látku přesáhne množstevní limit
stanovený prováděcím právním předpisem, jsou povinny
a) měsíčně hlásit ministerstvu množství dodaných výchozích a pomocných látek s uvedením odběratele na formuláři, jehož vzor je stanoven prováděcím
právním předpisem, do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce,
b) uchovávat doklady o příjmu a výdeji výchozích a pomocných látek tak, aby se zabránilo jejich znehodnocení, ztrátě, zničení, zneužití nebo
odcizení, a to po dobu nejméně 5 let ode dne jejich pořízení, a
c) neprodleně oznámit Policii České republiky a ministerstvu všechny podezřelé okolnosti, zejména neobvyklé objednávky výchozí nebo pomocné látky,
které naznačují, že výchozí nebo pomocná látka může být zneužita při nedovolené výrobě omamné, psychotropní nebo uvedené látky kategorie 1, 2 nebo 3.
(2) Výchozí a pomocné látky nesmějí být dodány fyzické osobě, která není podnikatelem. Jiné osobě mohou podnikající fyzické osoby, právnické osoby
a orgány státní správy dodat výchozí nebo pomocnou látku, pouze obdrží-li od ní před uskutečněním dodávky řádně vyplněné prohlášení odběratele na formuláři,
jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.
§ 38 Některé další činnosti kontaktní osoby pro činnosti s výchozími a pomocnými látkami
Kontaktní osoba pro činnosti s výchozími a pomocnými látkami zajišťuje komunikaci s příslušnými správními orgány a podepisuje
a) žádost o registraci podle § 36 odst. 2,
b) hlášení podle § 37 odst. 1 písm. a),
c) doklady o ztrátě, zničení, zneškodnění nebo předání k zneškodnění výchozí nebo pomocné látky a
d) doklady o provedených kontrolách.
ČÁST DEVÁTÁ
KONTROLA A SPRÁVNÍ DELIKTY
HLAVA I
KONTROLA
§ 39
(1) Kontrolu dodržování povinností vyplývající z přímo použitelných předpisů Evropské unie27), z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jejich
základě vykonávají
a) pověření zaměstnanci
1. ministerstva a
2. Státního ústavu pro kontrolu léčiv a
b) příslušníci
1. Policie České republiky a
2. Celní správy České republiky (dále jen „inspektoři“).
(2) Inspektoři podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 se prokazují průkazem inspektora, jehož vzor je stanoven prováděcím právním předpisem.
(3) Inspektoři mohou vykonat i předem neohlášenou kontrolu a v rozsahu nezbytně nutném pro výkon kontroly odebrat vzorky. Náhradu za odebraný
vzorek uhradí příslušný správní orgán podnikajícím fyzickým osobám, právnickým osobám nebo orgánům státní správy pouze na jejich písemnou žádost.

HLAVA II
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 40
(1) Podnikající fyzická osoba, právnická osoba nebo orgán státní správy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelnými předpisy
Evropské unie upravujícími prekursory drog 28)
a) vykonává činnost, k níž se vyžaduje licence nebo zvláštní licence, bez platné licence nebo zvláštní licence,
b) vykonává činnost, k níž se vyžaduje registrace nebo zvláštní registrace, bez registrace nebo zvláštní registrace, nebo
c) vyveze nebo doveze uvedenou látku bez platného vývozního nebo dovozního povolení.
(2) Podnikající fyzická osoba, právnická osoba nebo orgán státní správy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelnými předpisy
Evropské unie upravujícími prekursory drog 1)
a) dodá uvedenou látku kategorie 1 odběrateli, který není držitelem licence nebo zvláštní licence,
b) dodá uvedenou látku kategorie 1 odběrateli a nepřiloží k zásilce s touto látkou opis prohlášení odběratele opatřený razítkem a datem, které
osvědčují shodu s původním zněním,
c) dodá uvedenou látku kategorie 1 nebo 2 odběrateli a nepřijme od odběratele řádně vyplněné prohlášení odběratele,
d) nedokumentuje řádně veškeré operace, které vedou k uvedení uvedené látky kategorie 1 nebo 2 na trh, nebo
nedokumentuje řádně veškerý vývoz nebo dovoz uvedené látky nebo s tím spojenou zprostředkovatelskou činnost,
e) nezajistí, aby uvedená látka kategorie 1 nebo 2 byla před dodáním řádně opatřena štítkem, nebo že balení obsahující uvedenou látku je
opatřeno označením obsahujícím název uvedené látky,
f) neposkytne včas a řádně ministerstvu souhrnné informace o svých činnostech s uvedenou látkou nebo souhrnné údaje o vývozu nebo dovozu
uvedené látky nebo s tím spojené zprostředkovatelské činnosti,
g) neprokáže na žádost celního úřadu dovolené účely obchodu, nepředloží celnímu úřadu vývozní nebo dovozní povolení v případě, kdy tak stanoví
přímo použitelný předpis Evropské unie7), nebo nezajistí, že vývozní povolení doprovází zásilku do země vývozu nebo dovozní povolení
doprovází zásilku na celní území Evropské unie,
h) neuvede podrobné údaje o každé vývozní operaci na zadní straně vyhotovení č. 2 vývozního povolení uděleného zjednodušeným postupem, nebo neuvede
na celním prohlášení nebo dokladech doprovázejících vývozní zásilku pro každou vývozní operaci číslo povolení a slova „zjednodušený postup
vývozního povolení“, nebo
i) nevrátí vyhotovení č. 2 vývozního povolení uděleného zjednodušeným postupem ministerstvu do 10 pracovních dnů od skončení platnosti tohoto povolení.
(3) Podnikající fyzická osoba, právnická osoba nebo orgán státní správy se dále dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 2 nebo § 14 odst. 2 nepodá včas žádost o změnu licence nebo zvláštní licence nebo k této žádosti nepřiloží přílohy podle
§3 odst.2 písm. a) až c),
b) v rozporu s § 4 odst. 4 nevrátí včas ministerstvu neplatnou licenci nebo zvláštní licenci,
c) v rozporu s § 6 neoznámí řádně ministerstvu změnu v registračních údajích,
d) v rozporu s § 7 odst. 1 neinformuje včas ministerstvo o tom, zda pokračuje v činnostech, pro které byla tato osoba zaregistrována nebo pro které byl tento orgán zaregistrován,
e) v rozporu s § 8 odst. 3 nebo § 14 odst. 3 nevrátí včas ministerstvu neplatné osvědčení o registraci nebo zvláštní registraci,
f) v rozporu s § 13 odst. 1 nejmenuje včas zástupce odpovědné osoby,
g) v rozporu s § 13 odst. 3 nepředloží včas ministerstvu doklad podle § 13 odst. 3 písm. a) až d) nebo v rozporu s § 13 odst. 3 nebo 5 neoznámí včas písemně ministerstvu počátek nebo ukončení dočasné neschopnosti odpovědné osoby vykonávat svoji funkci,
h) v rozporu s § 14 odst. 1 nebo 3 nejmenuje včas novou odpovědnou nebo kontaktní osobu, je-li odpovědná nebo kontaktní osoba trvale neschopna vykonávat svoji funkci,
i) v rozporu s § 14 odst. 2 neprodleně neinformuje ministerstvo o jmenování nové odpovědné osoby nebo v rozporu s § 14 odst. 3 neoznámí včas ministerstvu změnu odpovědné osoby nebo kontaktní osoby,
j) v rozporu s § 15 odst. 1 nezajistí účinným způsobem, že činnost, k níž se vyžaduje licence nebo zvláštní licence, nebude prováděna bez souhlasu odpovědné osoby,
k) v rozporu s § 18 neoznámí včas ministerstvu neuskutečnění vývozu nebo dovozu nebo nesdělí včas ministerstvu důvod, proč se vývoz nebo dovoz neuskutečnil, nebo nevrátí včas ministerstvu vývozní nebo dovozní povolení,
l) nepředá včas a řádně ministerstvu souhrnné hlášení o vývozu nebo dovozu podle § 19,
m) nesdělí včas ministerstvu odhad dovozu podle § 20 nebo odhad výroby podle § 29,
n) skladuje uvedenou látku kategorie 1 v rozporu s § 21 nebo skladuje uvedenou látku kategorie 2 v rozporu s § 22,
o) nakládá, přepravuje nebo vykládá uvedenou látku kategorie 1 v rozporu s § 23 nebo nakládá, přepravuje nebo vykládá uvedenou látku kategorie 2
v rozporu s § 24,
p) v rozporu s § 25 dodá uvedenou látku kategorie 2 neregistrovanému odběrateli,
q) nezneškodní uvedenou látku kategorie 1, s kterou již nehodlá nebo nemůže vykonat činnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 1)
nebo odpad uvedenou látku kategorie 1 obsahující, podle § 26,
r) nepředá včas ministerstvu hlášení o nadlimitních množstvích podle § 27 odst. 1,
s) neuchovává záznamy o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle § 30 odst. 2 nebo neuchovává dokumentaci činnosti s uvedenou látkou
kategorie 1 nebo 2 nebo doklad o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1, 2 nebo 3 podle § 33,
t) neuchovává doklady o činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 uvedené v § 31 nebo neuchovává doklady o činnosti s uvedenou látkou kategorie 2
nebo 3 uvedené v § 32,
u) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. a) dodá výchozí nebo pomocnou látku na trh v množství, jež ve svém součtu během jednoho roku pro jednu
výchozí nebo pomocnou látku přesáhne množstevní limit stanovený prováděcím právním předpisem, bez registrace nebo zvláštní registrace,
v) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) nejmenuje kontaktní osobu pro činnosti s výchozími a pomocnými látkami a dodá výchozí nebo pomocnou
látku na trh v množství, jež ve svém součtu během jednoho roku pro jednu výchozí nebo pomocnou látku přesáhne množstevní limit stanovený
prováděcím právním předpisem,
w) neohlásí včas a řádně ministerstvu množství dodaných výchozích a pomocných látek s uvedením odběratele podle § 37 odst. 1 písm. a),
x) neuchovává doklady o příjmu a výdeji výchozích a pomocných látek podle § 37 odst. 1 písm. b), nebo
y) v rozporu s § 37 odst. 2 dodá výchozí nebo pomocnou látku fyzické osobě, která není podnikatelem, nebo dodá výchozí nebo pomocnou látku jiné osobě a neobdrží od ní před uskutečněním dodávky vyplněné prohlášení odběratele.

§ 41 Pokuta
(1) Za správní delikt podle § 40 odst. 1 lze uložit pokutu do
a) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a) nebo b),
b) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c).
(2) Za správní delikt podle § 40 odst. 2 lze uložit pokutu do
a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), c) nebo d),
b) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), e) nebo g),
c) 250000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), h) nebo i).
(3) Za správní delikt podle § 40 odst. 3 lze uložit pokutu do
a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene n) až q), u) nebo y),
b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene s), t), v) nebo x),
c) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), h), j) nebo w),
d) 250000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a) až c), e), g), i), k) až m) nebo r).
§ 42 Odnětí licence a zrušení registrace
Za správní delikt podle § 40 odst. 1 písm. c), § 40 odst. 2 nebo § 40 odst. 3 písm. a) až t) nebo v) až y) lze spolu s uložením pokuty
odejmout licenci nebo zvláštní licenci nebo zrušit registraci nebo zvláštní registraci.
§ 43 Propadnutí věci
Za správní delikt podle § 40 lze spolu s jiným trestem uložit trest propadnutí prekursoru drog a zařízení a materiálů potřebných
k jeho výrobě, jestliže náleží pachateli správního deliktu a byly
a) ke spáchání správního deliktu určeny,
b) ke spáchání správního deliktu použity,
c) spácháním správního deliktu získány, nebo
d) nabyty za věc správním deliktem získanou.
§ 44
Zabrání věci
Pokud nebyl uložen trest propadnutí věci podle § 43, lze rozhodnout, že se věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo
b) nenáleží pachateli správního deliktu anebo mu nenáleží zcela, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obecný zájem.
§ 45
Společná ustanovení
(1) Za správní delikt podle § 40 odst. 3 písm. d) nelze uložit jinou sankci než zrušení registrace.
(2) Při stanovení výše pokuty, jakož i druhu sankce, se přihlédne k závažnosti správního deliktu,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže příslušný správní orgán o něm nezahájil
řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.
(4) Správní delikty podle § 40 projednává v prvním stupni ministerstvo, s výjimkou správních deliktů
a) spáchaných poskytovatelem lékárenské péče podle § 40 odst. 1 písm. a) a b), § 40 odst. 2 písm. a), c) a d) a § 40 odst. 3 písm. a) až c), e) až j), n), q), s) a t),
b) spáchaných při přepravě podle § 40 odst. 2 písm. b) a e) a § 40 odst. 3 písm. o) a
c) podle § 40 odst. 2 písm. g) a h).
(5) Správní delikty podle § 40 odst. 1 písm. a) a b), § 40 odst. 2 písm. a), c) a d) a § 40 odst. 3 písm. a) až c),
e) až j), n), q), s) a t), spáchané poskytovatelem lékárenské péče, projednává v prvním stupni Státní ústav pro kontrolu léčiv.
(6) Správní delikty podle § 40 odst. 2 písm. b) a e) a § 40 odst. 3 písm. o) spáchané při přepravě a podle § 40 odst. 2 písm. g) a h) projednává
v prvním stupni celní úřad.
(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
Pokutu vybírá a vymáhá správní orgán, který ji uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let ode dne uplynutí lhůty pro její zaplacení.
(8) Vlastníkem propadlé nebo zabrané věci podle § 43 nebo 44 se stává stát.

ČÁST DESÁTÁ
PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 46 Ministerstvo
Ministerstvo vedle činností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie1)
a) je příslušným orgánem pro jednání s Evropskou komisí v oblasti legálních činností s uvedenými látkami kategorie 1, 2 a 3 a výchozími a pomocnými látkami,
b) kontroluje dodržování tohoto zákona a dodržování přímo použitelných předpisů Evropské unie1) v rámci své působnosti,
c) ukládá sankce,
d) rozhoduje o vydání licence a zvláštní licence a registruje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie29),
e) rozhoduje o vydání vývozního a dovozního povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30),
f) rozhoduje o vydání souhlasného stanoviska k vývozu a dovozu látek pod kontrolním režimem ve státech vývozu a dovozu a podle požadavků
Organizace spojených národů,
g) zpracovává předběžné oznámení o vývozu uvedených látek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 31),
h) zpracovává a vyhodnocuje hlášení o nadlimitních množstvích podle § 27,
i) zpracovává a vyhodnocuje souhrnné údaje o činnosti s uvedenými látkami kategorie 1, 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 16),
j) poskytuje Evropské komisi informace o prekursorech drog v rámci působnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie 32),
k) poskytuje Evropské komisi, Organizaci spojených národů, orgánům státní správy a příslušným orgánům cizích států informace na základě
jejich žádosti,
l) informuje Ministerstvo zahraničních věcí, Evropskou komisi a v případě potřeby i členské státy Evropské unie o legislativních změnách a
působnosti státních orgánů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie33),
m) spolupracuje s příslušnými orgány států vývozu a dovozu uvedených látek kategorie 1, 2 a 3,
n) spolupracuje s Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek34),
o) vede evidenci podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů státní správy, kterým byla vydána licence nebo zvláštní licence a které
byly zaregistrovány,
p) vede evidenci cizích států, které mají pod kontrolním režimem látky, jež nejsou uvedenými látkami kategorie 1, 2 nebo 3, a evidenci těchto
látek,
q) potvrzuje vývozní povolení vydaná příslušným orgánem státu vývozu a
r) zveřejňuje vzory formulářů podle tohoto zákona způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 47 Policie České republiky
Policie České republiky
a) je příslušným orgánem pro jednání s Evropskou komisí v oblasti legálních činností s neuvedenými látkami podle přímo použitelných předpisů Evropské
unie 35) a nelegálních činností s prekursory drog,
b) kontroluje dodržování tohoto zákona a dodržování přímo použitelných předpisů Evropské unie1) v rámci své působnosti,
c) informuje ministerstvo o všech důležitých skutečnostech nezbytných pro rozhodování ministerstva podle tohoto zákona a podle přímo
použitelných předpisů Evropské unie 1), zejména o pokusech odcizení prekursorů drog,
d) se na žádost ministerstva účastní ohledání na místě nebo kontroly,
e) do 30. dubna zasílá ministerstvu podklady za uplynulý kalendářní rok pro statistická hlášení podle přímo použitelných předpisů Evropské unie32),
f) předkládá ministerstvu údaje o jakékoliv jiné látce neuvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Evropské unie7) nebo neuvedené látce,
u níž bylo zjištěno, že byla použita k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, včetně návrhů opatření k zamezení jejího šíření a zneužívání, a
g) předkládá ministerstvu informace o formách, metodách a prostředcích nedovolené výroby omamných a psychotropních látek s použitím prekursorů drog.

§ 48 Generální ředitelství cel
Generální ředitelství cel
a) je příslušným orgánem pro jednání s Evropskou komisí v oblasti legálních činností s neuvedenými látkami podle přímo použitelných předpisů Evropské unie 35)
a nelegálního vývozu a dovozu těchto látek,
b) kontroluje dodržování tohoto zákona adodržování přímo použitelných předpisů Evropské unie1) v rámci své působnosti,
c) informuje ministerstvo o všech důležitých skutečnostech nezbytných pro rozhodování ministerstva podle tohoto zákona a podle přímo použitelných
předpisů Evropské unie1), zejména o pokusech odcizení nebo pašování prekursorů drog,
d) se na žádost ministerstva účastní ohledání na místě nebo kontroly,
e) do 31. března zasílá ministerstvu podklady za uplynulý kalendářní rok pro statistická hlášení podle přímo použitelných předpisů Evropské unie32),
f) předkládá ministerstvu údaje o jakékoliv jiné látce neuvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Evropské unie7) nebo neuvedené látce, u níž
bylo zjištěno, že byla použita k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, včetně návrhů opatření k zamezení jejího šíření a zneužívání,
g) předkládá ministerstvu informace o formách, metodách a prostředcích nedovolené výroby omamných a psychotropních látek s použitím prekursorů drog a
h) zasílá Evropské komisi přehled údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie36).

§ 49 Celní úřady
Celní úřady
a) doplňují údaje na vývozním povolení a dovozním povolení a kontrolují, zda je zásilka v souladu s vydaným vývozním nebo dovozním povolením,
včetně kontroly zásilek uložených v celních skladech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 37),
b) kontrolují, zda jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které hodlají vyvézt uvedenou látku kategorie 1, 2
nebo 3 nebo dovézt uvedenou látku kategorie 1 nebo 2 pro tuto činnost oprávněny; nejsou-li podnikající fyzické osoby, právnické osoby nebo
orgány státní správy pro tuto činnost oprávněny, nepovolí vývoz nebo dovoz a neprodleně informují ministerstvo38),
c) kontrolují, zda vyvezená množství uvedených látek kategorie 3 nepřesahují limity stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie39),
d) kontrolují dodržování povinností vyplývajících z § 23, 24 a 32 a z přímo použitelného předpisu Evropské unie37) při přepravě,
e) neprodleně informují ministerstvo o zjištěných rozdílech nebo o dalších důležitých skutečnostech týkajících se pokusů o nelegální vývoz nebo dovoz uvedené látky kategorie 1, 2 nebo 3,
f) kontrolují dodržování tohoto zákona a dodržování přímo použitelných předpisů Evropské unie1) v rámci své působnosti a
g) ukládají sankce.

§ 50 Státní ústav pro kontrolu léčiv
Státní ústav pro kontrolu léčiv
a) v rámci své působnosti kontroluje dodržování tohoto zákona a dodržování přímo použitelných předpisů Evropské unie1) poskytovateli lékárenské péče,
b) ukládá sankce a informuje ministerstvo o uložených sankcích a
c) informuje Policii České republiky a ministerstvo o zjištěných porušeních přímo použitelných předpisů Evropské unie1) a tohoto zákona.

ČÁST JEDENÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ

§ 51 Společné ustanovení
Pro vydání licence, zvláštní licence, vývozního povolení a dovozního povolení se použijí ustanovení o vydání
dokladu podle správního řádu.
Osvědčení o registraci a osvědčení o zvláštní registraci jsou osvědčeními podle části čtvrté správního řádu.

§ 52 Přechodná ustanovení
(1) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, registrované ministerstvem podle § 16 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které hodlají i nadále pokračovat
v činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1), oznámí tuto skutečnost ministerstvu
ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak ministerstvo registraci zruší. Na základě oznámení podle věty první
ministerstvo zaregistruje podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy ve lhůtě 4 měsíců ode dne podání tohoto oznámení.
Oznámení se podává na formuláři podle § 7 odst. 1.
(2) Povolení a zvláštní povolení k zacházení s prekursory drog vydaná podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých
dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za licence nebo zvláštní licence podle přímo
použitelných předpisů Evropské unie2) a zůstávají v platnosti do doby uvedené v těchto povoleních.
(3) Povolení k vývozu a dovozu prekursorů drog vydaná podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti do doby uvedené v těchto povoleních.
(4) Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a) dodávají výchozí nebo pomocnou látku podle § 35 odst. 1 na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie a které hodlají
dodávat tuto látku na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie i po dni nabytí účinnosti § 35 odst. 2, § 36 odst. 1 a 3,
§ 37 a 38, jsou povinny podat žádost o registraci podle § 36 odst. 2, a to do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) nedodávají výchozí nebo pomocnou látku podle § 35 odst. 1 na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie a které začnou
dodávat tuto látku na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie přede dnem nabytí účinnosti § 35 odst. 2, § 36 odst.1 a 3,
§ 37 a 38 a hodlají ji dodávat i po tomto dni, jsou povinny podat žádost o registraci podle § 36 odst. 2, a to do 10 pracovních dnů ode dne,
kdy začaly dodávat tuto látku na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie. Podnikající fyzické osoby, právnické osoby
nebo orgány státní správy ministerstvo zaregistruje do 90 dnů ode dne podání žádosti.

§ 53 Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda stanoví nařízením seznam výchozích a pomocných látek podle § 35 odst. 1 a roční množstevní limity podle § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1.
Na seznam výchozích a pomocných látek vláda může zařadit látku,
a) která je významná při nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky; významnou při nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky
může být i látka, jejíž pouhou chemickou přeměnou nelze získat omamnou nebo psychotropní látku, ale tato látka může být použita při nedovolené
výrobě omamné nebo psychotropní látky nepřímo, například jako katalyzátor chemické reakce,
b) která je často zneužívána při nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky a
c) neohrozí-li se tím nepřiměřeně dovolená činnost s touto látkou; za účelem zamezení nepřiměřenému ohrožení dovolené činnosti s látkou může
vláda pro tuto látku stanovit roční množstevní limit, jehož nepřekročením se látka na seznamu výchozích a pomocných látek nepovažuje za výchozí
nebo pomocnou látku.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 1, § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst.1 a 2, § 6, § 7 odst. 1, § 16 odst. 1, § 19 odst. 2, § 20 odst. 4,
§ 26 odst. 3, § 27 odst. 1 a 3, § 28, § 29 odst. 3, § 30 odst. 1, § 36 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1 a 2 a § 39 odst. 2.

§ 54 Závěrečné ustanovení
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací
v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 55
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, s výjimkou ustanovení § 35 odst. 2, § 36 odst. 1 a 3, § 37 a 38, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2014.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
Poznámky
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog.
Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi
Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005 ze dne 27. července 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi.
2) Čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
Čl. 5 a čl. 12 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
3) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 3 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
4) Čl. 10 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
5) Čl. 10 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
6) Čl. 10 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
7) Nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
8) Čl. 3 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
10) Čl. 3 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004.
11) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
14) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004.
15) Čl. 13 a 21 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
16) Čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
Čl. 17 až 19 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
17) Čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004.
18) Čl. 13 nařízení Rady (ES) č. 111/2005. Čl. 26 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
19) Čl. 12 a 20 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
20) Čl. 25 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
21) Čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
22) Čl. 13 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
23) Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004.
24) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
25) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady ( ES) č. 273/2004. Čl. 26 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
Čl. 28 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
29) Čl. 3 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 6 a 7 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
30) Čl. 12 až 25 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
31) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
32) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 32 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
33) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 27 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
34) Čl. 12 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988.
35) Čl. 2 písm. b) a čl. 9 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. Čl. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
36) Čl. 29 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005.
37) Čl. 3, 14, 22 a 26 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
38) Čl. 8 a 12 nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
39) Čl. 14 nařízení Komise (ES) č. 1277/2005

273/2013 Zákon, mění 167/1998 Sb., o návykových látkách, od 01.01.2014

úplné znění zákona o návykových látkách

ZÁKON ze dne 22. srpna 2013,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o návykových látkách
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona
č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a
zákona č. 50/2013 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
„§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) zacházení s návykovými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi,
b) zacházení s přípravky obsahujícími návykovou látku, s přípravky obsahujícími návykovou látku a uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog1) (dále jen „uvedená látka kategorie 1“) a léčivými přípravky obsahujícími uvedenou látku kategorie 1, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi a
c) pěstování máku, konopí a koky a vývoz, dovoz a zneškodňování makoviny.
(2) Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.“.
2. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění.“.
3. V § 2 písm. a), § 3 odst. 2, § 5 odst. 1, 2, 4 a 8, § 10 odst. 4, § 11 odst. 1 a 2, § 20 odst. 2 písm. b) až d), § 21 odst. 2 písm. b), c) a e), § 27 odst. 1, § 27a odst. 1 a 2 a v § 43a odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „nařízení vlády o seznamu návykových látek“.
4. V § 2 písmeno b) zní:
„b) přípravkem roztok nebo směs v jakémkoli fyzikálním stavu obsahující návykovou látku nebo návykovou látku a uvedenou látku kategorie 1
nebo léčivý přípravek podle zákona o léčivech obsahující uvedenou látku kategorie 1,“.
5. V § 2 se písmena c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 1a a 2 zrušují. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena c) až h).
6. V § 2 písm. c) se za slova „Papaver somniferum“ vkládá slovo „L.“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , s výjimkou celých rostlin máku včetně tobolek určených pro okrasné účely“.
7. V § 2 se písmena f) a g) včetně poznámky pod čarou č. 2b zrušují. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f).
8. V § 2 písm. f) se slova „a přípravků je obsahujících“ nahrazují slovy „ , přípravků je obsahujících a makoviny“.
9. V části první nadpis hlavy II zní: „ZACHÁZENÍ S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A PŘÍPRAVKY“.
10. V § 3 odst. 2 větě první se za slova „použity pouze k“ vkládají slova „omezeným výzkumným,“.
11. § 3a se včetně nadpisu zrušuje.
12. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“ nahrazují slovy „nebo léčivé přípravky
s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
13. V § 5 se na konci odstavce (1) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) připravovat do lékových forem v lékárnách lékárníci nebo farmaceutičtí asistenti pod dohledem lékárníka.“.
14. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“ nahrazují slovy „a léčivé přípravky
s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
15. V § 5 odst. 2 písm. a) a v § 32 odst. 2 se slova „ústavní sociální péče“ nahrazují slovy „poskytující pobytové sociální služby“.
16. V § 5 odst. 2 písm. c) a v § 10 odst. 4 se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „poskytujících sociální služby“.
17. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „ústavní sociální péče“ nahrazují slovy „poskytujících pobytové sociální služby nebo lékaři, kteří mají uzavřenu
smlouvu o preskripci léčivých přípravků se zdravotní pojišťovnou“.
18. V § 5 odst. 2 písm. g) se slova „a připravovat do lékových forem“ zrušují.
19. V § 5 odst. 4 se slova „a přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“ nahrazují slovy „a léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
20. V § 5 odstavec 5 zní:
„(5) Povolení k zacházení se nevyžaduje k získávání, skladování a zpracování rostlin konopí, které mohou obsahovat nejvíce 0,3% látek
ze skupiny tetrahyd-rokanabinolů, a to pouze konopí k účelům průmyslovým, technickým a zahradnickým, jakož i k obchodu s konopím
za těmito účely.“.
21. V § 5 odst. 7 větě druhé se za slova „tohoto seznamu“ vkládají slova „a žádost o změnu údajů uvedených v seznamu“.
22. V § 5 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8) Jakékoliv změny údajů uvedených v seznamu podle odstavce 7 je osoba zařazená v seznamu povinna neprodleně písemně sdělit
Ministerstvu zdravotnictví.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
23. V § 5 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Návykové látky uvedené v příloze č. 3 nebo 4 nařízení vlády o seznamu návykových látek a přípravky je obsahující mohou
bez povolení k zacházení zneškodňovat, pokud nejsou skladovány, osoby na základě souhlasu uděleného krajským úřadem3).
O udělení souhlasu informuje krajský úřad, který souhlas udělil, Ministerstvo zdravotnictví. Tato informace se podává na formuláři
vydaném Ministerstvem zdravotnictví.“.
24. V § 8 odst. 1 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
25. V § 8 odst. 2 větě první se slova „ , přípravků nebo prekursorů“ nahrazují slovy „nebo přípravků“ a věta druhá se zrušuje.
26. V § 8 odstavec 3 zní:
„(3) Povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky se vydává nejvýše na dobu 5 let.“.
27. V § 8 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 5 až 11.
28. V § 8 odst. 6 se věty druhá a třetí nahrazují větou „K žádosti se doloží
a) originál, stejnopis nebo úředně ověřená kopie rozhodnutí dokládající povolení k zacházení s léčivy podle zákona o léčivech nebo
osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti podle zákona o Komoře veterinárních lékařů,
b) doklad o bezúhonnosti, pokud není možný postup podle § 8a odst. 4,
c) doklad o povolení k podnikání
d) doklad obsahující souhlas vlastníka nemovitosti s činnostmi uvedenými v žádosti,
e) smlouva o odborné veterinární činnosti, bude-li tato činnost vykonávána,
f) doklad o ustanovení odpovědné osoby podle odstavce 5,
g) doklad o zdravotní způsobilosti podle § 18,
h) doklad o odborné způsobilosti podle § 19 odst. 1,
i) prohlášení žadatele, že v případě činností, při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkami a přípravky, bude zvolen
odpovídající způsob jejich zabezpečení podle § 10 a 11,
j) popis technologie zamýšlené výroby, pokud jde o žádost o povolení k výrobě návykových látek a přípravků.“.
29. V § 8 odst. 7 a 11, § 9 odst. 1, § 10 odst. 1 až 3, § 14 odst. 1 a v § 15 písm. c) se slova „ , přípravky a prekursory“ nahrazují slovy „a přípravky“.
30. V § 8 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) V případě změny údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení týkající se změny
a) v již povolených činnostech nebo jejich rozšíření,
b) v názvu, sídla, právní formy a identifikačního čísla osoby, jde-li o právnickou osobu, nebo
c) bydliště a místa podnikání, liší-li se od bydliště, jde-li o fyzickou osobu, musí osoba hodlající provést tyto změny podat Ministerstvu zdravotnictví novou žádost o vydání povolení k zacházení.“.
Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12.
31. V § 8 odst. 10 se slova „a z důvodů stanovených bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství,5c)“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 5c se zrušuje.
32. V § 8 se doplňuje odstavec 13, který zní
„(13) Osoba, které bylo vydáno nové povolení k zacházení, je povinna vrátit neplatné povolení k zacházení Ministerstvu zdravotnictví do 14 dnů ode dne nabytí právní moci nového povolení k zacházení. Tato povinnost se vztahuje i na osoby, kterým končí platnost povolení k zacházení podle odstavce 7 a které již nemají v úmyslu nadále zacházet s návykovými látkami a přípravky; lhůta pro vrácení neplatného povolení k zacházení je 14 dnů ode dne skončení platnosti povolení k zacházení.“.
33. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
„§ 8a Bezúhonnost
(1) Povolení k zacházení může být vydáno pouze bezúhonné fyzické osobě, která má trvalý pobyt na území České republiky, nebo bezúhonné právnické osobě se sídlem v České republice. Podmínka trvalého pobytu nebo sídla v České republice se nepoužije, jedná-li se o osobu, která má povolení k trvalému pobytu nebo bydliště, místo podnikání, sídlo, ústřední správu, hlavní místo své podnikatelské činnosti nebo organizační složku na území jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.
(2) Bezúhonným se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti se zacházením s návykovými látkami nebo přípravky.
(3) Bezúhonnost se prokazuje
a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce
1. u fyzické osoby s místem trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky,
2. u fyzické osoby, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo v jiném členském státě
Evropské unie má nebo měla bydliště,
3. u právnické osoby se sídlem na území České republiky,
b) dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů
1. u fyzické osoby s místem trvalého pobytu nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u fyzické osoby, která se v posledních
5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 6 měsíců; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku
trestů musí být vydán k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby, států, ve kterých se tato osoba
v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, a státu, který není totožný se státem trvalého pobytu
nebo jiného pobytu této osoby a tato osoba je jeho občanem,
2. u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů musí být vydán k tomu
oprávněným orgánem státu sídla,
c) čestným prohlášením o bezúhonnosti
1. u fyzické osoby, nevydává-li stát trvalého pobytu nebo jiného pobytu fyzické osoby a stát, kde se fyzická osoba
v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala, doklad podle písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí být
učiněno před notářem nebo oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se
tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců,
2. u právnické osoby, nevydává-li stát sídla právnické osoby doklad podle písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí
být učiněno před notářem nebo oprávněným orgánem státu sídla.
(4) Za účelem doložení bezúhonnosti osob podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 3 si Ministerstvo zdravotnictví obstará podle zvláštního právního
předpisu 5f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví si může obstarat též další podklady, je-li to
třeba k ověření informací zjištěných podle odstavce 3.“.
34. V § 9 odst. 1 větě první se slova „§ 8 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 5“.
35. V § 9 odst. 4 se věta třetí zrušuje.
36. V § 9 odstavec 6 zní:
„(6) Osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, je povinna zajistit, že činnosti, ke kterým se vyžaduje povolení k zacházení, nebudou
prováděny bez souhlasu odpovědné osoby.“.
37. V § 9 odst. 9 větě první se slova „§ 8 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 5“.
38. V § 9 odst. 9 větě druhé se slova „Ministerstvu zdravotnictví“ nahrazují slovy „na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví“.
39. V § 11 odst. 1 a 2 se slova „ , přípravky je obsahující a prekursory“ nahrazují slovy „a přípravky je obsahující“.
40. V § 11 odst. 2 se slova „ , přípravky či prekursory“ nahrazují slovy „a přípravky“.
41. § 12 včetně nadpisu zní:
„§ 12
Obchod
Návykové látky a přípravky mohou být předány nebo prodány pouze osobám, které jsou oprávněny k zacházení s nimi.
Totéž platí o převodu jiných práv spojených s návykovými látkami a přípravky.“.
42. V § 13 odstavec 1 zní:
„(1) Léčivý přípravek podle zákona o léčivech (dále jen „léčivý přípravek“), který obsahuje návykovou látku nebo uvedenou látku kategorie 1,
může být vydán v lékárně osobě, které nebylo vydáno povolení k zacházení, pouze na recept, žádanku nebo bez receptu s omezením
podle zákona o léčivech6a). Jedná-li se o léčivý přípravek, který obsahuje návykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení
vlády o seznamu návykových látek, může být vydán pouze na recept nebo žádanku označenou modrým pruhem směřujícím z levého dolního
rohu do pravého horního rohu, anebo výhradně na elektronický recept, stanoví-li tak zákon o léčivech6). Jedná-li se o léčivý přípravek,
který obsahuje návykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek a která je současně uvedená
i v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek, může být vydán v lékárně na recept nebo žádanku bez označení modrým pruhem.“.
43. V § 13 odstavec 10 zní:
„(10) Léčivý přípravek, který obsahuje návykovou látku nebo uvedenou látku kategorie 1, nesmí být vydán opakovaně na jeden recept.“.
44. V nadpisu § 14, § 14 odst. 2 a 3 a v § 35 se slova „ , přípravků a prekursorů“ nahrazují slovy „a přípravků“.
45. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Osoba provádějící zneškodnění nepoužitelných návykových látek a přípravků a odpadů je
obsahující o tom sepíše zápis.“.
46. V § 14 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Při nakládání s nepoužitelnými návykovými látkami a přípravky, jakož i s odpadem je obsahujícím, se postupuje stejně jako
při nakládání s nebezpečnými odpady, včetně vedení jejich evidence podle zákona upravujícího nakládání s odpady.“.
47. V § 15 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).
48. V § 15 písm. d) se za slova „Papaver somniferum“ vkládá slovo „L.“.
49. V § 15 písmeno f) zní:
„f) reklama na návykové látky a přípravky nezaměřená na odbornou veřejnost podle zákona upravujícího regulaci reklamy.“.
50. § 16 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5e a 7c zrušuje.
51. V části první nadpis hlavy III zní: „ZPŮSOBILOST K ZACHÁZENÍ S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A PŘÍPRAVKY“.
52. V § 17 odst. 1 větě první se slova „(§ 8 odst. 5)“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Bezúhonnost se prokazuje způsobem podle § 8a.“.
53. V § 19 odstavec 1 zní:
„(1) Jako odpovědnou osobu lze ustanovit fyzickou osobu, která absolvovala magisterský studijní program v jedné z následujících oblastí:
a) farmacie,
b) všeobecné lékařství, zubní lékařství nebo stomatologie
c) chemie, anebo
d) veterinární lékařství.“.
54. V § 20 odst. 2 písm. a) a v § 21 odst. 2 písm. a) se slova „k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „nařízení vlády o seznamu návykových látek“.
55. V § 20 odst. 2 písm. a) se slova „anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“ nahrazují slovy „anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
56. V § 20 odst. 2 písm. b) se slova „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“ nahrazují slovy „nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
57. V § 20 odst. 2 písm. b) se slova „nebo přípravky obsahujícími efedrin nebo pseudoefedrin“ nahrazují slovy „nebo léčivými přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
58. V § 20 odst. 2 písm. c) se slova „anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“ nahrazují slovy „anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
59. V § 20 odst. 2 písm. d) se slova „anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“ nahrazují slovy „anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
60. V § 20 odst. 2 písmeno e) zní:
„e) k vývozu rostlin konopí, které mohou obsahovat nejvíce 0,3 % látek skupiny tetrahydrokanabinolů, pro průmyslové, technické a zahradnické účely.“.
61. § 20a a 20b se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 8b zrušují.
62. V § 21 odst. 2 písm. a) a c) se slova „anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin,“ nahrazují slovy „anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1,“.
63. V § 21 odst. 2 písm. b) a v § 26 odst. 1 písm. c) se slova „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“ nahrazují slovy „nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
64. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „nebo přípravky obsahujícími efedrin nebo pseudoefedrin“ nahrazují slovy „nebo léčivými přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1“.
65. V § 21 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) k dovozu rostlin konopí, které mohou obsahovat nejvíce 0,3 % látek skupiny tetrahydrokanabinolů, pro průmyslové, technické a zahradnické účely,“.
66. V § 21 odst. 2 písm. e) se slova „anebo léčivých přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin,“ nahrazují slovy „anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1,“.
67. V § 21 odst. 4 a v § 43a odst. 3 písm. e) se slova „ , přípravků, prekursorů nebo pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“ nahrazují slovy „a přípravků“.
68. V § 22 odst. 3 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“ a ve větě třetí se slova „ , které má k dispozici“ zrušují.
69. V části první nadpis hlavy V zní: „KONOPÍ, KOKA, MÁK SETÝ A MAKOVINA“.
70. Nadpis § 24 zní: „Konopí, koka a mák setý“.
71. V § 24 písmeno a) zní:
„a) pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů,
s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona;
zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd rostliny konopí (rod Cannabis) pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro
zachování genetické rozmanitosti vědeckými a výzkumnými pracovišti zřízenými zákonem nebo státem vymezené v povolení k zacházení,“.
72. V § 24 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) pěstovat odrůdy máku setého (Papaver somniferum L.), které mohou v sušině z tobolek obsahovat více než 0,8 % morfinu;
zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd máku setého (Papaver somniferum L.) pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových
odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti.“.
73. V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Osoba pěstující mák setý (Papaver somniferum L.) nebo osoba, která makovinu zpracovává nebo skladuje, je dále povinna neprodleně
oznámit místně příslušnému oddělení Policie České republiky veškeré podezřelé okolnosti, zejména vstup cizích osob do porostu,
nařezání makovic, odcizení makovic nebo neobvyklé objednávky, jež naznačují, že makovina může být zneužita k nelegální výrobě
návykových látek.
(3) Makovina vyprodukovaná na území České republiky musí být vyvezena nebo zneškodněna anebo zpracována tak, aby obsažené návykové látky
nebylo možné použít nebo získat jakýmikoliv technologickými prostředky.“.
74. V § 26 odst. 1 písm. a) se za slova „a přípravků,“ vkládají slova „o zneškodnění,“ a na konci textu písmene se doplňují slova
„ , pokud tyto osoby v uplynulém kalendářním roce s těmito látkami nezacházely, postačí tuto skutečnost písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví“.
75. V § 26 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) do konce dubna odhad výroby, pěstování a dovozu návykových látek a přípravků v příštím kalendářním roce;
pro přípravky uvedené v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek se uvede pouze odhad výroby;
v případě předpokladu překročení původního odhadu výroby a dovozu jsou tyto osoby povinny odhad výroby a dovozu neprodleně navýšit;
tyto odhady mohou být upraveny10b) Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek2a),“.
76. V § 26 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Zemře-li podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, přechází
povinnost podat mimořádné hlášení podle odstavce 1 písm. a) na odpovědnou osobu nebo na jejího zástupce a v případě, že tyto osoby
nemohou tuto povinnost splnit, pak přechází na správce dědictví.“.
77. V § 27 se na konci odstavce 1 doplňuje věta
„Pokud tyto osoby v uplynulém kalendářním roce s těmito látkami nezacházely, postačí tuto skutečnost písemně oznámit Státnímu ústavu
pro kontrolu léčiv.“.
78. V § 27a odst. 1 větě první se slova „příslušné krajské veterinární správě nebo Městské veterinární správě v Praze“ nahrazují slovy
„Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Veterinární ústav“)“ a věta druhá se nahrazuje větou
„Hlášení se podává Veterinárnímu ústavu na formuláři jím vydaném.“.
79. V § 27a se odstavec 2 zrušuje.
80. V § 27a odst. 2 se slova „Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv“ nahrazují slovy „Veterinární ústav“.
81. § 28 se včetně nadpisu zrušuje.
82. V § 29 písm. a) bod 1 zní:
„1. výměru pozemků osetých mákem setým nebo konopím pro sklizeň v příslušném kalendářním roce, včetně názvu použité odrůdy10g),
čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence
půdy10i),“.
83. Poznámka pod čarou č. 10g zní:
„10g) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby),
ve znění pozdějších předpisů.“.
84. V § 29 písmeno b) zní:
„b) v průběhu vegetace a sklizně nebo při zneškodňování sklizené makoviny údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění máku setého,
makoviny ponechané na pozemku nebo sklizené nebo konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla
katastrálního území10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, evidence půdy10i), a to nejpozději
do 5 dnů před provedením jejich zneškodnění; pokud osoba pěstující mák setý zpětně neodebere makovinu pocházející z vyčištěných semen,
přechází povinnost předat hlášení při zneškodňování makoviny na osobu, která provedla čištění makových semen,“.
85. V § 31 odst. 1 se slova „příslušnými krajskými veterinárními správami nebo Městskou veterinární správou v Praze“ nahrazují slovy „Veterinárním ústavem“.
86. V § 32 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
87. V § 33 odst. 1 se slova „ , přípravky, prekursory a pomocnými látkami kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“
nahrazují slovy „a přípravky“ a slova „ , a v případě prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1) po dobu nejméně 3 let10n)“ se zrušují.
88. V § 34 odstavec 1 zní:
„(1) Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jeho základě vykonávají
a) pověření zaměstnanci
1. Ministerstva zdravotnictví,
2. Státního ústavu pro kontrolu léčiv ve věcech týkajících se lékáren a zacházení s konopím pro léčebné použití,
3. krajů zařazení do krajského úřadu, pokud nejde o kontroly lékáren, a dále ve věcech týkajících se kontroly podle § 13 a 14,
4. Veterinárního ústavu,
b) příslušníci
1. Policie České republiky,
2. Celní správy České republiky ve věcech týkajících se pěstování máku setého a konopí a ve věcech dodržování povinností plynoucích z § 11,
89. V § 34 odst. 6 se slovo „zápis“ nahrazuje slovem „protokol“.
90. § 36 včetně nadpisu zní:
„§ 36 Správní delikty
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 4 vykonává činnost, k níž se vyžaduje povolení k zacházení, bez tohoto povolení,
b) v rozporu s § 5 odst. 8 nesdělí Ministerstvu zdravotnictví změnu údajů uvedených v seznamu,
c) v rozporu s § 8 odst. 2 vyrábí návykové látky nebo přípravky nad nejvyšší přípustný objem stanovený v povolení k zacházení,
d) v žádosti o povolení k zacházení podané podle § 8 odst. 6 uvede nesprávné nebo neúplné údaje,
e) v rozporu s § 8 odst. 7 nepodá Ministerstvu zdravotnictví písemnou žádost o vydání nového povolení k zacházení nejpozději 6 týdnů přede dnem skončení platnosti stávajícího povolení k zacházení,
f) v rozporu s § 8 odst. 8 nesdělí písemně Ministerstvu zdravotnictví změnu údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení,
g) nepožádá o vydání nového povolení k zacházení v případě některé ze změn údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení podle § 8 odst. 9,
h) v rozporu s § 8 odst. 11 neoznámí ukončení výkonu činnosti, k níž jí bylo vydáno povolení k zacházení,
i) v rozporu s § 8 odst. 13 nevrátí Ministerstvu zdravotnictví neplatné povolení k zacházení do 14 dnů ode dne nabytí právní moci nového povolení k zacházení,
j) v rozporu s § 9 odst. 9 neoznámí písemně Ministerstvu zdravotnictví ustanovení zástupce odpovědné osoby nebo ukončení jeho funkce,
k) v rozporu s § 9 odst. 10 neustanoví novou odpovědnou osobu ve stanovené lhůtě nebo nepožádá Ministerstvo zdravotnictví o změnu povolení k zacházení,
l) v rozporu s § 10 skladuje návykové látky a přípravky, jakož i zařízení k jejich výrobě nebo pěstování,
m) v rozporu s § 11 dopravuje návykové látky uvedené v přílohách č. 1, 2, 3 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek a přípravků je obsahujících,
n) v rozporu s § 12 předá nebo prodá návykové látky a přípravky nebo jiná práva spojená s návykovými látkami a přípravky,
o) jako osoba uvedená v § 5 odst. 2 písm. a) nebo b) neodevzdá znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle § 13 odst. 6,
p) jako osoba, která přestala splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) nebo b), neodevzdá nepoužité nebo znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem do 5 dnů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle § 13 odst. 7,
q) v rozporu s § 14 odst. 1 neprovede zneškodnění nepoužitelných návykových látek a přípravků nebo odpadů je obsahujících,
r) v rozporu s § 15 písm. a) umísťuje návykové látky a přípravky v celních skladech, svobodných celních pásmech nebo svobodných celních skladech,
s) poruší některý ze zákazů podle § 15 písm. b),
t) v rozporu s § 20 odst. 1 vyveze návykové látky nebo přípravky bez vývozního povolení,
u) v rozporu s § 21 odst. 1 doveze návykové látky nebo přípravky bez dovozního povolení,
v) v žádosti o vývozní nebo dovozní povolení podané podle § 22 odst. 2 uvede nesprávné nebo neúplné údaje,
w) nevrátí Ministerstvu zdravotnictví vývozní nebo dovozní povolení podle § 22 odst. 3,
x) poruší zákaz pěstovat druhy nebo odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, podle § 24 odst. 1 písm. a), nebo
y) poruší zákaz pěstovat odrůdy máku setého, které mohou v sušině z tobolek obsahovat víc než 0,8 % morfinu, podle § 24 odst. 1 písm. c).
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) jako osoba pěstující mák setý nebo osoba zpracovávající nebo skladující makovinu neoznámí neprodleně Policii České republiky okolnosti podle § 24 odst. 2,
b) v rozporu s § 24 odst. 3 zneškodní nebo zapracuje makovinu máku setého vyprodukovanou na území České republiky,
c) v rozporu s § 25 odst. 1 doveze nebo vyveze makovinu bez dovozního nebo vývozního povolení,
d) v žádosti o povolení k vývozu makoviny nebo povolení k dovozu makoviny podle § 25 odst. 1 uvede nesprávné nebo neúplné údaje,
e) jako osoba, která je oprávněna zacházet s návykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, nesplní některou z ohlašovacích povinností podle § 26 odst. 1 nebo 3, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje,
f) jako osoba, u které se pro její činnost nevyžaduje vydání povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky podle § 5 odst. 7, nesplní některou z ohlašovacích povinností podle § 26 odst. 2,
g) v rozporu s § 30 nepředá Ministerstvu zdravotnictví do patnáctého dne prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí čtvrtletní hlášení o vývozu nebo dovozu makoviny v uplynulém čtvrtletí, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje,
h) nesplní některou z povinností podle § 32 odst. 1 nebo § 33 odst. 1,
i) nesplní kontrolní nebo oznamovací povinnost podle § 35, nebo
j) nepoužívá názvy návykových látek a přípravků podle § 42.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje lékárenské zdravotní služby, se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) v rozporu s § 27 odst. 1 nepředá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do konce února roční hlášení za uplynulý kalendářní rok o stavu a pohybu zásob návykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek,
b) v rozporu s § 27 odst. 1 uvede v ročním hlášení o stavu a pohybu zásob návykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek, za uplynulý kalendářní rok nesprávné nebo neúplné údaje, nebo
c) v rozporu s § 27 odst. 2 při ukončení činnosti lékárny nepředá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv mimořádné hlášení o stavu a pohybu zásob návykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje lékárenské zdravotní služby nebo distribuuje léčiva, se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) v rozporu s § 27a odst. 1 nenahlásí do 10. ledna kalendářního roku Veterinárnímu ústavu odběr přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok, nebo
b) v rozporu s § 27a odst. 1 uvede v hlášení o odběru přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok nesprávné nebo neúplné údaje.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která pěstuje mák setý nebo konopí na celkové ploše větší než 100 m2, se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) v rozporu s § 29 nesplní ohlašovací povinnost, nebo
b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byla udělena licence k pěstování konopí pro léčebné použití, se dopustí správního deliktu dále tím, že poruší povinnost podle § 24a odst. 4 písm. a), b), c), d), e) nebo f) anebo podle § 24b odst. 1.“.
91. V § 37 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Za správní delikt podle § 36 odst. 1 se uloží pokuta do
a) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e) až h), j) až q), u), x) nebo y),
b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d), i), t), v) nebo w),
c) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), r) nebo s).
(2) Za správní delikt podle § 36 odst. 2 se uloží pokuta do 500000 Kč.“.
92. V § 37 se odstavce 5, 6 a 8 zrušují a dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.
93. V § 37 odstavec 5 zní: „(5) Za správní delikt podle § 36 odst. 5 se uloží pokuta do
a) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b),
b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a).“.
94. V § 37 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Za správní delikt podle § 36 odst. 6 se uloží pokuta do 1000000 Kč.“.
95. § 38 včetně nadpisu zní:
„§ 38 Propadnutí věci
Za správní delikt podle § 36 lze uložit propadnutí návykových látek a přípravků, zařízení a materiálů potřebných k jejich výrobě nebo
pěstování, jestliže náleží pachateli správního deliktu a
a) byly ke spáchání správního deliktu určeny,
b) byly ke správnímu deliktu použity,
c) byly spácháním správního deliktu získány, nebo
d) byly nabyty za věc správním deliktem získanou.“.
96. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu zní:
„§ 38a Zabrání věci
Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 38, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže náleží pachateli, kterého nelze
za správní delikt stíhat, nebo nenáleží pachateli správního deliktu anebo mu nenáleží zcela, a vyžaduje-li to bezpečnost osob, majetku nebo
jiný obecný zájem.“.
97. V § 39 odstavec 2 zní:
„(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 200000 Kč.
V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do 5000 Kč.“.
98. V § 40 odstavce 4 až 7 znějí:
„(4) Správní delikty podle § 36 odst. 1 a 2, s výjimkou správních deliktů podle § 36 odst. 1 písm. l) a q), spáchaných ve zdravotnickém zařízení včetně lékárny, podle § 36 odst. 1 písm. m), o), p), r), x) a y) a podle § 36 odst. 2 písm. a), b), h) a i), v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví.
(5) Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. l), o), p) a q) a podle § 36 odst. 2 písm. h) a i), spáchané ve zdravotnickém zařízení mimo lékárnu, v prvním stupni projednává krajský úřad.
(6) Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. l) a q) a podle § 36 odst. 2 písm. h) a i), spáchané v lékárně, a podle § 36 odst. 3 písm. a), b) a c) a podle § 36 odst. 6 v prvním stupni projednává Státní ústav pro kontrolu léčiv.
(7) Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. m), r), x) a y), § 36 odst. 2 písm. a) a b) a podle § 36 odst. 5 písm. a) a b) a přestupky podle § 39 odst. 1 písm. a) a b) v prvním stupni projednává Celní správa České republiky.“.
99. V § 40 odst. 8 se slova „příslušná krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa v Praze“ nahrazují slovy „Veterinární ústav“.
100. V § 40 odst. 11 se za slova „celními úřady,“ vkládají slova „Státním ústavem pro kontrolu léčiv,“ a slova „příslušnými krajskými veterinárními správami nebo Městskou veterinární správou v Praze“ se nahrazují slovy „Veterinárním ústavem“.
101. V § 41, § 43a odst. 1 a 2 a v § 43a odst. 3 písm. a) se slova „ , přípravků, prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „a přípravků“.
102. § 41a se zrušuje.
103. V § 42 větě první se slova „k tomuto zákonu, v případě prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 názvy podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „nařízení vlády o seznamu návykových látek“.
104. V § 43 odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstva a jiné ústřední správní orgány spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví v rozsahu vyplývajícím z jejich působnosti při přípravě podkladů pro
a) mezinárodní organizace o zacházení s návykovými látkami a přípravky,
b) návrhy na zařazení nových látek mezi návykové látky do příloh nařízení vlády o seznamu návykových látek.“.
105. V § 43 odst. 2 se slova „ , přípravcích a prekursorech“ nahrazují slovy „a přípravcích“.
106. V § 43 odst. 3 a v § 43a odst. 3 se slova „Celní úřady“ nahrazují slovy „Úřady Celní správy České republiky“.
107. V § 43 odst. 4 písm. c) se slovo „ledna“ nahrazuje slovem „března“.
108. V § 43 odst. 5 písm. c) a v § 43 odst. 6 písm. b) se slova „31. března“ nahrazují slovy „30. dubna“.
109. V § 43 odst. 7 písm. a) bodě 1 a v § 43 odst. 7 písm. b) se slova „nebo prekursory“ zrušují.
110. V § 43 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) informuje Ministerstvo zdravotnictví o kontrolách provedených v lékárnách a o zahájených správních řízeních vedených na základě porušení povinností stanovených tímto zákonem, a to ke 30. dubnu, 31. červenci, 30. říjnu a k 31. lednu za uplynulé kalendářní čtvrtletí.“.
111. V § 43a odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e).
112. V § 43a odst. 1 písm. a) se za slova „krajského úřadu“ vkládají slova „a Státního ústavu pro kontrolu léčiv“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a 6“.
113. V § 43a odst. 1 se písmena c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 11j a 11k zrušují. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c).
114. V § 43a odstavec 2 zní: „(2) Policie České republiky
a) informuje Ministerstvo zdravotnictví o všech důležitých skutečnostech nezbytných pro jeho rozhodování podle tohoto zákona, zejména o odcizení návykových látek a přípravků a o pokusech o jejich odcizení,
b) je kdykoliv oprávněna dálkově prostřednictvím určeného kontaktního pracoviště v případě zjištění konopí nebo přípravku s obsahem konopí u osoby vznést požadavek vůči registru pro léčivé přípravky s omezením vedenému podle zákona o léčivech6), zda je tato osoba vedena mezi osobami, kterým byl vydán individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití; takovému požadavku registr neprodleně vyhoví a bezúplatně požadovaný údaj sdělí; v případě, že je tato osoba vedena mezi osobami, kterým byl vydán individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití, registr dále bezúplatně sdělí datum vydání a celkové vydané množství individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití.“.
115. V § 43a odst. 3 se písmena b) až d) včetně poznámek pod čarou č. 11o a 11p zrušují. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno b).
116. § 44 včetně nadpisu zní:
„§ 44
Společné ustanovení
Odvolání podané proti rozhodnutí o odnětí povolení k zacházení, o odnětí vývozního povolení, o odnětí dovozního povolení, o odnětí povolení k vývozu makoviny a o odnětí povolení k dovozu makoviny nemá odkladný účinek.“.
117. V § 44b se slova „§ 8 odst. 7 a 11“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 6 a 11“, slova „§ 16 odst. 1, § 28 odst. 3“ se zrušují a slova „§ 25 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 25 odst. 2“.
118. Za § 44b se vkládá nový § 44c, který včetně nadpisu zní:
„§ 44c
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda stanoví nařízením
a) seznam
1. omamných látek zařazených do Seznamu I podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a
2. dalších omamných látek, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně pouze na recept nebo žádanku označené modrým pruhem směřujícím z levého dolního rohu do pravého horního rohu,
b) seznam
1. omamných látek zařazených do Seznamu II podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a
2. dalších omamných látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby léčivé přípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně na recept nebo žádanku bez označení modrým pruhem,
c) seznam
1. omamných látek zařazených do Seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a
2. dalších omamných látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravky obsahující tyto další omamné látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení,
d) seznam
1. psychotropních látek zařazených do Seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách a
2. dalších psychotropních látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravky obsahující tyto další psychotropní látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení,
e) seznam
1. psychotropních látek zařazených do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a
2. dalších psychotropních látek, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně pouze na recept nebo žádanku označené modrým pruhem směřujícím z levého dolního rohu do pravého horního rohu,
f) seznam psychotropních látek zařazených do Seznamu III podle Úmluvy o psychotropních látkách,
g) seznam
1. psychotropních látek zařazených do Seznamu IV podle Úmluvy o psychotropních látkách a
2. dalších psychotropních látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby léčivé přípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně na recept nebo žádanku bez označení modrým pruhem, a
h) seznam přípravků zařazených do Seznamu III podle Jednotné úmluvy o omamných látkách.
(2) Vláda uvede seznam podle
a) odstavce 1 písm. a) v příloze č. 1 k nařízení podle odstavce 1,
b) odstavce 1 písm. b) v příloze č. 2 k nařízení podle odstavce 1,
c) odstavce 1 písm. c) v příloze č. 3 k nařízení podle odstavce 1,
d) odstavce 1 písm. d) v příloze č. 4 k nařízení podle odstavce 1,
e) odstavce 1 písm. e) v příloze č. 5 k nařízení podle odstavce 1,
f) odstavce 1 písm. f) v příloze č. 6 k nařízení podle odstavce 1,
g) odstavce 1 písm. g) v příloze č. 7 k nařízení podle odstavce 1 a
h) odstavce 1 písm. h) v příloze č. 8 k nařízení podle odstavce 1.
(3) Ministerstvo zemědělství stanoví k provedení § 24 vyhláškou seznam odrůd máku setého, které splňují podmínku maximálního obsahu 0,8 % morfinu v sušině z tobolek, a způsob zneškodňování makoviny.“.
119. Přílohy č. 1 až 8 se zrušují.

Čl. II Přechodné ustanovení
Posledním kalendářním rokem, ve kterém lze pěstovat a sklízet odrůdy máku setého (Papaver somniferum L.), které mohou v sušině z tobolek obsahovat více než 0,8 % morfinu,
je kalendářní rok následující po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, s výjimkou pěstování a sklizně odrůd máku setého (Papaver somniferum L.) pro výzkumné a pokusné účely,
pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachovávání genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č. 186/2013 Sb., se mění takto:
1. V části VI položka 100 včetně poznámky pod čarou č. 59 zní:
„Položka 100a) Vydání povolení k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo přípravky59) Kč 5000
b) Vydání povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek, psychotropních látek nebo přípravků59) Kč 1000
c) Vydání povolení k vývozu nebo dovozu makoviny Kč 500
59) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V části VI se za položku 100 vkládá nová položka 100A, která včetně poznámky pod čarou č. 77 zní:
„Položka 100Aa) Vydání licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 3000
b) Vydání licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) soudně toxikologické laboratoři, laboratoři zdravotního ústavu, specializovanému diagnostickému, vědecko-výzkumnému nebo výukovému pracovišti vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituci podle zákona o veřejných výzkumných institucích Kč 1000
c) Vydání zvláštní licence pro činnost s uvedenou látkou kategorie 1 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 500
za každou provozovnu uvedenou v žádosti o zvláštní licenci
d) Vydání nové licence z důvodu změny v údajích uvedených v licenci podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) nebo prodloužení licence podle zákona o prekursorech drog Kč 2000
e) Změna licence z důvodu změny odpovědné osoby, změny jména nebo příjmení odpovědné osoby nebo změny sídla, bydliště, názvu, obchodní firmy nebo jména nebo příjmení držitele licence podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 1000
f) Vydání nové licence z důvodu změny v údajích uvedených v licenci podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) nebo prodloužení licence podle zákona o prekursorech drog soudně toxikologické laboratoři, laboratoři zdravotního ústavu, specializovanému diagnostickému, vědecko-výzkumnému nebo výukovému pracovišti vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituci podle zákona o veřejných výzkumných institucích Kč 500
g) Změna licence z důvodu změny odpovědné osoby, změny jména nebo příjmení odpovědné osoby, změny sídla nebo změny názvu podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) soudně toxikologické laboratoři, laboratoři zdravotního ústavu, specializovanému diagnostickému, vědecko-výzkumnému nebo výukovému pracovišti vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituci podle zákona o veřejných výzkumných institucích Kč 300
h) Vydání nové zvláštní licence z důvodu změny v údajích uvedených ve zvláštní licenci podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) nebo prodloužení zvláštní licence podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 300 a Kč 200
za každou novou provozovnu uvedenou v žádosti o novou zvláštní licenci
i) Změna zvláštní licence z důvodu změny odpovědné osoby, změny jména nebo příjmení odpovědné osoby nebo změny sídla, bydliště, názvu, obchodní firmy nebo jména nebo příjmení držitele zvláštní licence podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 300
j) Vydání osvědčení o registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 3000
k) Vydání osvědčení o zvláštní registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 2000
l) Vydání nového osvědčení o registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 z důvodu změny v registračních údajích podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 1000
m) Vydání nového osvědčení o zvláštní registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 z důvodu změny v registračních údajích podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 600
n) Vydání vývozního nebo dovozního povolení podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 1000
o) Vydání osvědčení o registraci k činnosti s výchozí nebo pomocnou látkou podle zákona o prekursorech drog Kč 500
p) Vydání nového osvědčení o registraci k činnosti s výchozí nebo pomocnou látkou z důvodu změny v registračních údajích podle zákona o prekursorech drog Kč 300
Osvobození
Od poplatku podle písmen j) a k) jsou osvobozeny osoby registrované Ministerstvem zdravotnictví podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném před nabytím účinnosti zákona o prekursorech drog.
77) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005 ze dne 27. července 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění.“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. IV
V § 34 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 150/2011 Sb., odstavec 4 zní:
„(4) Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka nebo prekursor drog, policie takovou látku po skončení věci zničí nebo zaeviduje k účelům podle § 38, pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí věci nebo zabrání věci. Obdobným způsobem policie postupuje u omamných nebo psychotropních látek nebo prekursorů drog získaných v souvislosti s činností prováděnou podle § 69 a 70.“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Omamné látky, psychotropní látky nebo prekursory drog, které byly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uloženy v režimových skladech Policie České republiky a kterých již není k dalšímu řízení třeba, Policie České republiky zničí.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.

274/2013 Zákon, mění 155/1995 o důchodovém pojištění a zákon 582/1991 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 01.12.2013

úplné znění zákona o důchodovém pojištění

275/2013 Zákon, mění 274/2001 o vodovodech a kanalizacích a zákon 254/2001 Sb., o vodách 1.1.2014

úplné znění zákona o vodovodech a kanalizacích úplné znění zákona o vodách

276/2013 mění zákon 293/1993 o výkonu vazby a 169/1999 o výkonu trestu 1.1.2014

úplné znění zákona 293/1993 úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody

277/2013 Zákon o směnárenské činnosti 1.11.2013

278/2013 mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti 01.11.2013

úplné znění úplné znění

279/2013 mění zákon 147/2002 o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a dalších 01.01.2014

úplné znění 147/2002 o UKZUZ úplné znění úplné znění

280/2013 mění zákon 503/2012 o Státním pozemkovém úřadu a další, zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů a zákon 229/1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 01.10.2013

úplné znění zákona 503/2012 o SPU úplné znění zákona o lesích 285/1995

281/2013 mění zákon 228/2005 o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů 30.09.2013

úplné znění zákona o kontrole obchodu s výrobky

282/2013 NV o seznamu výrobků, podmínek dovozu a vývozu

o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací

  
   283/2013  SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
   ze dne 22. srpna 2013
  o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, 
  ve znění zákona č. 379/2007 Sb., aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, 
  uvedený v příloze k tomuto sdělení.
  V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, 
  identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým 
  byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení.
  Ministr:
  v z. PhDr. Fryč v. r.  1. náměstek
  Příloha
Aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemíPoř. číslo	Název výzkumné organizace	Identifikační číslo výzkumné organizace	Sídlo výzkumné organizace	Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí	Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení
1	Agrotest fyto, s. r. o.					25328859	Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž	6. května 2012	5 let
2	Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.				26788462	Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín	30. května 2012	5 let
3	Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.			67985815	Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov	13. února2013	5 let
4	Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.			68081707	Královopolská 135, 612 65 Brno	6. února 2013	5 let
5	Biologické centrum AV ČR, v. v. i.			60077344	Branišovská 31, 370 05 České Budějovice	6. února 2013	5 let
6	Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.			86652036	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	6. února 2013	5 let
7	Botanický ústav AV ČR, v. v. i				67985939	Zámek 1, 252 43 Průhonice	6. února 2013	5 let
8	Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.			44994575	Líšeňská 33 a, 636 00 Brno	28. dubna 2013	5 let
9	Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.		67179843	Bělidla 986/4a 603 00 Brno	11. května 2013	5 let
10	Česká zemědělská univerzita v Praze			60460709	Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol	28. dubna 2013	5 let
11	České vysoké učení technické v Praze			68407700	Zikova 4, 166 36 Praha 6	13. února2013	5 let
12	Ekologické služby, s. r. o.				26733544	Areál ČOV, 268 01 Hořovice	22. února 2010	5 let
13	ENKI o. p. s.						25173154	Dukelská 145, 379 01 Třeboň	28. března 2013	5 let
14	Etnologický ústav AV CR, v. v. i.			68378076	Na Florenci 3/1420	11. května 2013	5 let
15	Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.			67985955	Jilská 361/1, 110 01 Praha 1	24. března 2013	5 let
16	Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.				68378271	Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8	13. února2013	5 let
17	Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.			67985823	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	13. února2013	5 let
18	Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.			67985530	Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4	11. května 2013	5 let
19	Geologický ústav AV CR, v. v. i.			67985831	Rozvojová 269, 165 00 Praha 6-Lysolaje	7. března 2009	5 let
20	Janáčkova akademie múzických umění v Brně		62156462	Beethovenova 650/2, 662 15 Brno	1. března 2012	5 let
21	Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích		60076658	Rranišovská 31, 370 05 České Budějovice	6. února 2013	5 let 1
22	Masarykova univerzita					00216224	Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno	13. února2013	5 let
23	Masarykův onkologický ústav				00209805	Žlutý kopec 7, 656 53 Brno	15. října 2011	5 let
24	Matematický ústav AV ČR, v. v. i.			67985840	Žitná 25, 115 67 Praha 1	13. února2013	5 let
25	Mendelova univerzita v Brně				62156489	Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno	6. února 2013	5 let
26	Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.			61388971	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	24. března 2013	5 let
27	Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.			67985998	Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1	24. března 2013	5 let
28	Ostravská univerzita v Ostravě				61988987	Dvořákova 7, 701 03 Ostrava	2. června 2012	5 let
29	Psychiatrické centrum Praha				00023752	Ústavní 91, 181 03 Praha 8-Bohnice	28. dubna 2013	5 let
30	Slezská universita v Opavě				47813059	Na Rybníčku 1, 746 01 Opava	28. dubna 2013	5 let
31	Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.				68378017	Valentinská 1, 110 00 Praha 1	24. března 2013	5 let
32	Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.			68378025	Jilská 1, 110 00 Praha 1	15. února 2013	5 let
33	Technická univerzita v Liberci				46747885	Studentská 2, 461 17 Liberec	15. února 2013	5 let
34	Univerzita Hradec Králové				62690094	Rokitanského 62, 200 03 Hradec Králové	24. března 2013	5 let
35	Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem	44555601	Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem	28. dubna 2013	5 let
36	Univerzita Karlova v Praze				00216208	Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1	15. února 2013	5 let
37	Univerzita Palackého v Olomouci				61989592	Křížkovského 8, 771 47 Olomouc	24. března 2013	5 let
38	Univerzita Pardubice					00216275	Studentská 95, 532 10 Pardubice	15. února 2013	5 let
39	Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně				70883521	Mostní 5139, 760 01 Zlín	15. února 2013	5 let
40	Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.			68081715	Veveří 97, 602 00 Brno	28. dubna 2013	5 let
41	Ústav anorganické chemie A V ČR, v. v. i.		61388980	Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Husinec Řež	24. března 2013	5 let
42	Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.		68081766	Květná 8, Brno	15. února 2013	5 let
43	Ústav dějin umění A V ČR, v. v. i.			68378033	Husova 4, 110 00 Praha 1	7. března 2009	5 let
44	Ústav eperimentální botaniky AV ČR, v. v. i.		61389030	Rozvojová 263, 165 02 Praha 6-Lysolaje	22. června 2013	5 let
45	Ústav experimentální medicíny A V ČR, v. v. i.		68378041	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	15. února 2013	5 let
46	Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.		67985882	Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8-Kobylisy	15. února 2013	5 let
47	Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.	61388955	Dolejškova 3, 182 23 Praha 8	15. února 2013	5 let 1
48	Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.			68378289	Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4	8. března 2013	5 let
49	Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.			68081723	Žižkova 22, 616 62 Brno	8. března 2013	5 let
50	Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.			61389021	Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8	8. března 2013	5 let
51	Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.		67985858	Rozvojová 135, 165 02 Praha 6	15. února 2013	5 let
52	Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.			67985807	Pod Vodárenskou Věží 2, 182 07 Praha 8	11. května 2013	5 let
53	Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.			61389005	Husinec-Řež č.p. 130, 250 68 Husinec Řež	8. března 2013	5 let
54	Ústav makromolekulami chemie A V ČR, v. v. i.		61389013	Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6-Břevnov	8. března 2013	5 let
55	Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.		68378050	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	8. března 2013	5 let
56	Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.	61388963	Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6	15. února 2013	5 let
57	Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.		68378068	Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1	15. března 2013	5 let
58	Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.			67985874	Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6	8. března 2013	5 let
59	Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.			68378092	Letenská 4, 118 51 Praha 1	24. března 2013	5 let
60	Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.		68081731	Královopolská 147, 612 64 Brno	24. března 2013	5 let
61	Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.	67985891	V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8	28. dubna 2013	5 let
62	Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.	68378297	Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9	2. dubna 2011	5 let
63	Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.	67985556	Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8	8. března 2013	5 let
64	Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.			61388998	Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8	24. března 2013	5 let
65	Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.	67985904	Rumburská 89, 277 21 Liběchov	11. května 2013	5 let
66	Veterinární a farmaceutická univerzita Brno		62157124	Palackého třída 1/3, 612 42 Brno	17. června 2012	5 let
67	Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava	61989100	tř. 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba	24. března 2013	5 let
68	Vysoká škola ekonomická v Praze				61384399	nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3	2. srpna 2013	5 let
69	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze		60461373	Technická 5, 166 28 Praha 6	8. března 2013	5 let
70	Vysoké učení technické v Brně				00216305	Antonínská 548/1, 601 90 Brno	28. dubna 2013	5 let
71	Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.	00027162	Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky	24. června 2012	5 let
72	Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.		00027014	Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves	28. dubna 2013	5 let
73	Západočeská univerzita v Plzni				49777513	Univerzitní 8, 306 14 Plzeň	24. března 2013	5 let

251/2013 mění 197/2005 o poskytnutí dotace na produkci včelařských produktů

úplné znění

251 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. července 2013,          účinnost 1.září 2013
 kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci 
 včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů
  Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č.291/2009 Sb., 
  a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.:
 Čl. I
 Nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 285/2007 Sb., nařízení vlády č. 373/2010 Sb. a nařízení vlády č. 173/2011 Sb., se mění takto:
 1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
 2. V § 4 odst. 1 písm. d) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „pro chovatele včel“.
 3. V § 4 odst. 1 písm. e) úvodní části ustanovení a v § 4 odst. 4 písm. e) se slova „pořádání přednášek“ nahrazují slovy „vedení včelařských kroužků“.
 4. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „typu Langstroth, Dadant nebo typu s rámkovými rozměry 390 x 240 mm“ zrušují.
 5. V § 4 odst. 2 písm. a) až d) a f) se slova „počet a“ zrušují.
 6. V § 4 odst. 2 písm. e) se slova „počet a témata přednášek“ nahrazují slovy „témata včelařských kroužků“.
 7. V § 4 odst. 3 se slova „úředně ověřenou“ zrušují.
 8. V § 4 odst. 4 písm. a) bodě 1 se slova „vedli nejméně 2 přednášející, kteří mají“ nahrazují slovy „vedl přednášející, který má“, slova 
    „v oboru včelař“ se nahrazují slovy „v oboru vzdělání včelař“, slovo „získali“ se nahrazuje slovem „získal“, slova „jsou držiteli“ se nahrazují slovy 
   „je držitelem“, slovo „schválení“ se nahrazuje slovem „schválený“ a slova „nebo uvedení“ se nahrazují slovy „a uvedený“.
 9. V § 4 odst. 4 písm. a) bodě 2 se slova „6 hodin“ nahrazují slovy „4 hodiny“.
10. V § 4 odst. 4 písm. a) bodě 2, § 4 odst. 4 písm. b) bodě 2, § 4 odst. 4 písm. c) bodě 2 a v § 10 odst. 1 písm. b) a c) se slovo „kalendářní“ zrušuje.
11. V § 4 odst. 4 písm. c) bodě 1 se slova „v oboru včelař“ nahrazují slovy „v oboru vzdělání včelař“, slova „nebo uvedený“ se nahrazují slovy „a uvedený“ 
                                  a slova „kurz uskutečněn“ se nahrazují slovy „přednáška uskutečněna“.
12. V § 4 odst. 4 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „přednášky“ nahrazuje slovy „včelařské kroužky“.
13. V § 4 odst. 4 písm. e) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo uvedený v seznamu předloženém žadateli do 31. ledna kalendářního roku, v němž má 
    být vedení kroužku uskutečněno, občanským sdružením soustavně působícím v oblasti chovu včel nejméně po dobu 3 kalendářních let bezprostředně 
    předcházejících tomuto kalendářnímu roku“.
14. V § 6 odst. 2 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.
15. V § 6 odstavec 3 zní:
  „(3) Fond poskytne dotaci na pořízení nového zařízení pro kočování včelstev podle odstavce 1, prokáže-li žadatel nejpozději do 31. srpna příslušného kalendářního roku pořízení takového zařízení chovatelem včel podle odstavce 2 písm. a), který se zaváže držet a provozovat toto zařízení nejméně po dobu 5 let, a současně zdravotní způsobilost včelstev tohoto chovatele ke kočování v příslušném kalendářním roce.“.
16. V § 7 odst. 2 písm. b) se slova „úředně ověřené“ zrušují.
17. V § 8 odstavec 1 zní:
  „(1) Dotaci v rámci opatření obnova včelstev lze poskytnout na šlechtitelský chov včelích matek z uznaného šlechtitelského programu11) na území 
       České republiky.“.
18. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „žádosti“ vkládají slova „o dotaci podle odstavce 1“.
19. V § 8 odst. 2 písm. a) a b) se slova „a jde-li o dotaci podle odstavce 1 písm. a)“ zrušují.
20. V § 8 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují.
21. V § 8 odst. 3 se slova „na chov“ nahrazují slovy „na šlechtitelský chov“ a za slovo „roku“ se vkládají slova „seznam chovatelů včelích matek 
                  zařazených do uznaného šlechtitelského programu a“.
22. V § 8 se odstavce 4 a 5 zrušují.
23. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , nejvýše na 2 praktické kurzy vedené přednášejícím v jednom dni“.
24. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , nejvýše na 2 přednášky vedené přednášejícím v jednom dni“.
25. V § 10 odst. 1 písm. f) se číslo „10000“ nahrazuje číslem „15000“ a slova „pořádání přednášek“ se nahrazují slovy „vedení jednotlivého 
    včelařského kroužku“.
26. V § 10 odstavec 5 zní:
„(5) Výše dotace na opatření podle § 8 činí 300 Kč na jednu prodanou včelí matku ze šlechtitelského chovu z uznaného šlechtitelského programu11).“.
27. V § 10 odst. 6 se slova „podle § 14a“ nahrazují slovy „podle § 14“, slova „odstavce 2“ se nahrazují slovy „odstavců 2, 4 a 5“ a slova „odstavců 1, 
    3 až 5“ se nahrazují slovy „odstavců 1 a 3“.
28. § 14 zní:  „§ 14
    Pokud se pro příslušný kalendářní rok oproti předchozímu kalendářnímu roku sníží celková výše příjmů rozpočtu Fondu určených na dotace podle tohoto 
    nařízení, sníží se sazby dotací podle tohoto nařízení na příslušný kalendářní rok o takovou procentní část, o jakou se snížila 
    celková výše těchto příjmů rozpočtu Fondu oproti předchozímu kalendářnímu roku.“.
29. § 14a se zrušuje.
30. Poznámky pod čarou č. 6 až 8 se zrušují.
31. V příloze č. 1 části A bodě 3 se za slovo „systém“ vkládají slova „prevence a“.
32. V příloze č. 1 části A bodě 6 se za slovo „v“ vkládají slova „prevenci a“.
33. V příloze č. 1 části A se doplňuje bod 7, který zní:
   „7. Kurz pro ekonomickou a kontrolní činnost v oblasti chovu včel, právní předpisy související s včelařstvím, organizační zabezpečení léčení včel se 
       zvláštním zaměřením na varroázu a mor včelího plodu, šlechtění včel a pro práci s dětmi a mládeží ve včelařských kroužcích pro děti a mládež.“.
34. V příloze č. 1 části B se slova „občanských sdružení, působících“ nahrazují slovem „žadatele“.
35. V příloze č. 1 nadpisu části C se slova „pro chovatele včel, děti a mládež“ nahrazují slovy „a včelařských kroužků“.
36. V příloze č. 1 části C bodě 6 se za slovo „Ekologický“ vkládají slova „a přírodě blízký“.
37. V příloze č. 1 části C bod 11 zní:
„11. Provozní metody při chovu většího počtu včelstev, kočování se včelstvy.“.
38. V příloze č. 2 části A se doplňují body 15 a 16, které znějí:
„15. Jednoúčelový mechanický ometač včel.
16. Úlová váha s plošinou do 650 x 650 mm a váživostí do 200 kg.“.
39. V příloze č. 2 části B se za bod 6 vkládá nový bod 7, který zní:
    „7. APIGUARD A.U.V. (gel).“.
     Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 8.
Čl. II    Přechodné ustanovení
  Řízení o žádostech zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 
  nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III    Účinnost    Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
  Předseda vlády:  Rusnok v. r.     Ministr zemědělství:   Toman v. r.

252/2013 evidence stavu podzemních a povrchových vod pro ISVS, od 1.9.2013

252/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 (ruší 391/2004)
o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních
systémů veřejné správy
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona
č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
§ 1 Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) územní identifikací údaj o existenci a polohovém určení objektu,
b) přirozeným průtokem vody naměřený průtok vody, který se upravuje podle množství odběrů, vypouštění a dalších dostupných údajů o jeho
ovlivnění tak, aby odpovídal přirozenému hydrologickému režimu vodního toku,
c) objektem na vodním toku příčná překážka, jako je přehradní hráz, hráz malé vodní nádrže nebo rybníka, jez, stupeň znemožňující
přirozenou migraci vodních živočichů nebo stavba sloužící k pozorování stavu povrchových vod umístěná v korytě vodního toku nebo na pozemku
sousedícím s korytem vodního toku,
d) geometrickým určením vodních toků a vodních nádrží prostorové údaje přebírané ze základní báze geografických dat České republiky podle
zákona o zeměměřictví^1).
§ 2 Evidence vodních toků
(1) Vodní toky se evidují v rozsahu údajů o jejich názvu, číselném identifikátoru, délce, správci, územní identifikaci a geometrickém
určení. Hydrologická povodí vodních toků se evidují v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru, velikosti plochy a územní identifikaci
rozvodnice.
(2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky (dále jen „Lesy“) zpracovávají údaje o názvu, číselném identifikátoru, délce,
správci a územní identifikaci vodního toku, který spravují podle § 48 vodního zákona, a zpracované údaje ukládají do informačního systému
veřejné správy.
(3) Správci povodí zpracovávají ve spolupráci s Lesy údaje o názvu, číselném identifikátoru, délce, správci a územní identifikaci vodního
toku, s výjimkou vodních toků podle odstavce 2, a zpracované údaje ukládají do informačního systému veřejné správy.
(4) Správci povodí a Lesy zpracovávají údaje o geometrickém určení vodních toků podle odstavců 2 a 3 a zpracované údaje ukládají do
informačního systému veřejné správy.
(5) Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí a Lesy zpracovává údaje o číselném identifikátoru, velikosti plochy a
územní identifikaci rozvodnice hydrologického povodí a zpracované údaje ukládá do informačního systému veřejné správy; k tomuto účelu využívá
údaje podle odstavců 2 a 3.
(6) Data informačního systému veřejné správy jsou přístupná správci základní báze geografických dat v rozsahu nutném pro zajištění
geometrického určení vodních toků na základě územní identifikace v rozsahu stanoveném zákonem o zeměměřictví^1).
§ 3 Evidence objektů na vodních tocích
(1) Příčné překážky vyšší než 1 m hodnocené v plánech povodí podle § 24 vodního zákona se evidují v rozsahu údajů o jejich typu, číselném
identifikátoru a územní identifikaci.
(2) Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich typu, číselném identifikátoru a územní
identifikaci.
(3) Správci povodí zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají údaje podle odstavce 1.
(4) Správci povodí a Český hydrometeorologický ústav zpracovávají údaje podle odstavce 2 u staveb, ke kterým mají právo hospodaření, a
zpracované údaje ukládají do informačního systému veřejné správy.
§ 4 Evidence hydrogeologických rajonů
(1) Hydrogeologické rajony se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, identifikátoru a názvu
příslušných útvarů podzemních vod a názvu mezinárodní oblasti povodí na území České republiky.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Český hydrometeorologický ústav.

§ 5 Evidence vodních nádrží
(1) Vodní nádrže, jejichž povolený objem vzduté nebo akumulované vody přesahuje 1 000 000 m3, se evidují v rozsahu údajů o jejich názvu,
číselném identifikátoru, územní identifikaci, geometrickém určení a dalších údajů stanovených v příloze vyhlášky^2), s výjimkou údajů o
hospodaření na vodním díle.
(2) Vodní nádrže, ke kterým mají právo hospodaření Lesy, se evidují v rozsahu údajů o jejich názvu, číselném identifikátoru, územní
identifikaci, geometrickém určení, kótě maximální hladiny, celkovém objemu a zatopené ploše při hladině ovladatelného prostoru.
(3) Vodní nádrže, jejichž povolený objem vzduté nebo akumulované vody nepřesahuje 1 000 000 m3 a ke kterým mají správci povodí právo
hospodaření, se evidují v rozsahu údajů o jejich názvu, číselném identifikátoru, územní identifikaci, geometrickém určení, kótě
maximální hladiny, celkovém objemu a zatopené ploše při hladině ovladatelného prostoru.
(4) Vodní nádrže, jejichž hráz je zařazena do I. až III. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu podle § 61 odst. 5 vodního
zákona, s výjimkou vodních nádrží podle odstavců 1 až 3, se evidují v rozsahu údajů o jejich názvu, číselném identifikátoru, územní
identifikaci a geometrickém určení.
(5) Správci povodí zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají údaje podle odstavců 1, 3 a 4, s výjimkou geometrického
určení.
(6) Lesy zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají údaje podle odstavce 2, s výjimkou geometrického určení.
(7) Správci povodí a Lesy zpracovávají údaje o geometrickém určení vodních nádrží podle odstavců 1 až 4 a zpracované údaje ukládají do
informačního systému veřejné správy.

§ 6 Evidence vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů
(1) Útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, názvu
dílčího povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí na území České republiky.
(2) Útvary podzemních vod se evidují v rozsahu údajů o jejich názvu a číselném identifikátoru, názvu a číselném identifikátoru příslušejícího
hydrogeologického rajonu a jejich příslušnosti k mezinárodní oblasti povodí, dílčímu povodí, správci povodí, správnímu obvodu kraje,
popřípadě krajů.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 7 Evidence množství povrchových vod
(1) Množství povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o naměřeném průtoku vody a údajů o přirozeném průtoku vody ve vodních tocích ve
vybraných vodoměrných stanicích a ve vložených profilech ve vodních tocích podle výstupů hydrologické bilance množství vody podle vyhlášky
o obsahu vodní bilance^3) a údajů o územní identifikaci profilů sledování množství povrchových vod.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Český hydrometeorologický ústav.

§ 8 Evidence jakosti povrchových vod
(1) Jakost povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů charakteristických hodnot vybraných ukazatelů z výsledků hodnocení^4) v
profilech sledování jakosti povrchových vod a údajů o jejich územní identifikaci.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Český hydrometeorologický ústav.

§ 9 Evidence množství podzemních vod
(1) Množství podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o přírodních zdrojích podzemních vod pro jednotlivé hydrogeologické rajony v rámci
dílčích povodí a mezinárodních oblastí povodí na území České republiky podle výstupů hydrologické bilance množství vody^3), režimu hladin
podzemních vod podle výstupů získaných z monitorovací sítě kvantitativního stavu podzemních vod^5) a o územní identifikaci objektů
monitorovací sítě kvantitativního stavu podzemních vod.
(2) Údaje podle odstavce 1 z objektů monitorovací sítě kvantitativního stavu sledování množství podzemních vod zpracovává a do informačního
systému veřejné správy ukládá Český hydrometeorologický ústav.

§ 10 Evidence jakosti podzemních vod
(1) Jakost podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů získaných z monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod^5) a údajů o územní
identifikaci objektů monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod.
(2) Údaje podle odstavce 1 z objektů monitorovací sítě podzemních vod zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Český
hydrometeorologický ústav.

§ 11 Evidence stavu vodních útvarů
(1) Stav útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a o klasifikaci jejich chemického a
ekologického stavu.
(2) Stav útvarů podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a o klasifikaci jejich chemického a
kvantitativního stavu.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 12 Evidence ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů
(1) Ekologický potenciál^6) silně ovlivněných útvarů povrchových vod a náležitosti programu zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod silně
ovlivněných a umělých vodních útvarů se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a jeho klasifikaci.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 13 Evidence odběrů povrchových vod
(1) Odběry povrchových vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci^7), se evidují v rozsahu údajů pro odběry povrchových
vod stanovených v příloze vyhlášky^8) a údajů o jejich územní identifikaci.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí.

§ 14 Evidence odběrů podzemních vod
(1) Odběry podzemních vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci^7), se evidují v rozsahu údajů pro odběry podzemních
vod stanovených v přílohách č. 1 až 4 vyhlášky^8) a údajů o jejich územní identifikaci.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí.

§ 15 Evidence vypouštění odpadních vod
(1) Údaje o vypouštění odpadních vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci^7), se evidují v rozsahu údajů pro
vypouštění odpadních vod stanovených v přílohách č. 1 až 4 vyhlášky^8) a údajů o jejich územní identifikaci.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí.

§ 16 Evidence vypouštění důlních vod
(1) Údaje o vypouštění důlních vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci^7), se evidují v rozsahu údajů pro
vypouštění důlních vod stanovených v přílohách č. 1 až 4 vyhlášky^8) a údajů o jejich územní identifikaci.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí.

§ 17 Evidence akumulace povrchových vod ve vodních nádržích
(1) Údaje o akumulaci povrchových vod ve vodních nádržích, na kterou se vztahuje ohlašovací povinnost pro vodní bilanci^7), se evidují v
rozsahu údajů pro akumulaci povrchových vod ve vodních nádržích stanovených v přílohách č. 1 až 4 vyhlášky^8).
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí.

§ 18 Evidence mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí
(1) Části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a jejich dílčí povodí se evidují v rozsahu údajů o jejich územní
identifikaci a údajů stanovených vyhláškou o oblastech povodí^9).
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí.

§ 19 Evidence chráněných oblastí přirozené akumulace vod
(1) Chráněné oblasti přirozené akumulace vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a údajů stanovených nařízením vlády^10).
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 20 Evidence ochranných pásem vodních zdrojů
(1) Ochranná pásma vodních zdrojů se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a údajů stanovených ve vyhlášce o vodoprávní
evidenci^11), s výjimkou údajů o jméně, příjmení, trvalém pobytu a rodném čísle fyzické osoby.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 21 Evidence zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody
(1) Zdroje povrchových vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody, se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu
vodního toku nebo vodní nádrže, názvu a číselném kódu katastrálního území, kategorii surové vody^12) a identifikačním čísle odběru.
(2) Zdroje povrchových vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, se evidují v rozsahu údajů o jejich územní
identifikaci, názvu vodního toku nebo vodní nádrže a názvu a číselném kódu katastrálního území.
(3) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Ministerstvo zemědělství podle § 22 vodního zákona.
(4) Údaje podle odstavce 2 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí podle vodního zákona na základě
schválených národních plánů povodí.

§ 22 Evidence zdrojů podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody
(1) Zdroje podzemních vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody, se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu a
číselném kódu katastrálního území, kategorii surové vody^12) a identifikačním čísle odběru.
(2) Zdroje podzemních vod, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, se evidují v rozsahu údajů o jejich územní
identifikaci a názvu a číselném kódu katastrálního území.
(3) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Ministerstvo zemědělství.
(4) Údaje podle odstavce 2 zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci povodí na základě schválených národních
plánů povodí.

§ 23 Evidence citlivých oblastí
(1) Citlivé oblasti se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a údajů stanovených nařízením vlády^13).
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 24 Evidence zranitelných oblastí
(1) Zranitelné oblasti se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a údajů stanovených nařízením vlády^14).
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 25 Evidence oblastí povrchových vod využívaných ke koupání
(1) Povrchové vody využívané ke koupání uvedené v seznamu podle zákona o veřejném zdraví^15) se evidují v rozsahu údajů o jejich územní
identifikaci, identifikátoru povrchové vody využívané ke koupání, správním obvodu kraje, správním obvodu obce s rozšířenou působností,
identifikátoru obce, názvu obce, názvu koupací oblasti nebo názvu přírodního koupaliště, identifikátoru vodního toku, názvu vodního toku,
číslu hydrologického pořadí, identifikátoru nádrže a profilu povrchových vod využívaných ke koupání^16).
(2) Údaje podle odstavce 1 s výjimkou profilu povrchových vod využívaných ke koupání zpracovává a do informačního systému veřejné
správy ukládá pověřený odborný subjekt.
(3) Údaje o profilech povrchových vod využívaných ke koupání zpracovávají a do informačního systému veřejné správy ukládají správci
povodí, a to včetně identifikátoru povrchové vody využívané ke koupání podle odstavce 1.

§ 26 Evidence povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů
(1) Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, se
evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a údajů stanovených v příloze nařízení vlády^17).
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 27 Evidence vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků
(1) Vodní díla k vodohospodářským melioracím zemědělských pozemků, která jsou v majetku státu, se evidují v rozsahu údajů o jejich územní
identifikaci a údajů stanovených ve vyhlášce o vodoprávní evidenci^11).
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Státní pozemkový úřad.

§ 28 Evidence záplavových území
(1) Stanovená záplavová území se evidují v rozsahu údajů o územní identifikaci, názvu vodního toku, správci vodního toku, identifikačním
čísle hydrologického povodí, kilometráži počátku a konce úseku vodního toku stanoveného záplavového území, názvu obce, na jejímž území je
stanoveno záplavové území, kódu vodoprávního úřadu, který stanovil záplavové území, a datu a čísle jednacím stanovení záplavového území
vodoprávním úřadem.
(2) Údaje podle odstavce 1 zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá pověřený odborný subjekt.

§ 29 Způsob zpracování, ukládání a předávání údajů do informačních systémů veřejné správy
(1) Údaje evidované podle této vyhlášky se zpracovávají, předávají a ukládají do informačního systému veřejné správy spravovaného
Ministerstvem zemědělství podle § 22 odst. 3 vodního zákona nebo Ministerstvem životního prostředí podle § 22 odst. 4 vodního zákona ve
struktuře, aby umožnily sdílení dat prostřednictvím stanoveného referenčního, sdíleného a bezpečného rozhraní^18), a to i způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Údaje podle § 3 až 6, § 11, 12 a § 18 až 29 se do informačního systému veřejné správy ukládají průběžně, údaje podle § 7 až 10 a § 13
až 17 se ukládají za předcházející kalendářní rok nejpozději do 30. června kalendářního roku.
(3) Podkladem pro evidence vedené podle této vyhlášky jsou zejména:
a) základní báze geografických dat České republiky, b) základní vodohospodářská mapa České republiky 1 : 50 000 a
c) data vedená v informačních systémech správců povodí, Lesů, Českého hydrometeorologického ústavu a dalších pověřených odborných subjektů.

§ 30 Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a
předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, se zrušuje.

§ 31 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013, s výjimkou ustanovení § 3 a § 5 odst. 4, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2014, a
ustanovení § 2 odst. 4 a § 5 odst. 7, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016.
Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.

1) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
2) Příloha č. 4 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.
3) § 3 vyhlášky č. 431/2001 Sb.
4) § 3 vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně
ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.
5) § 15 vyhlášky č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a
náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.
6) § 2 písm. b) vyhlášky č. 98/2011 Sb.
7) § 10 vyhlášky č. 431/2001 Sb.
8) Přílohy č. 1 až 4 vyhlášky č. 431/2001 Sb.
9) Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.
10) Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory,
Šumava a Žďárské vrchy.
Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory,
Vsetínské vrchy a Žamberk-Králíky.
Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída,
Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvarter řeky Moravy.
11) Vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci.
12) § 22 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001Sb.,o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
13) Nařízení vlády č.61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
14) Příloha č.1 nařízení vlády č.262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.
15) §6g odst.1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16) Vyhláška č.155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání.
17) Příloha č.1 nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších
vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu a jakosti těchto vod.
18) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpis

253/2013 podmínky tvorby minimáních rezerv, od 3.10.2013

§1 - Předmět úpravy
§2 - Vymezení pojmů
§3 - Výše povinných minimálních rezerv
§4 - Udržovací období
§5 - Základ pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv
§6 - Určení stanovené výše povinných minimálních rezerv v případě nepředložení údajů povinnou osobou České národní bance
Vyhlášené znění

253 VYHLÁŠKA
ze dne 29. července 2013,
kterou se stanoví podmínky tvorby povinných minimálních rezerv
Česká národní banka stanoví podle § 26 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.:

§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví
a) výši povinných minimálních rezerv,
b) den, od něhož povinná osoba musí ve stanovené výši povinné minimální rezervy udržovat,
c) období, po které se povinné minimální rezervy udržují,
d) okruh závazků, ze kterých se povinné minimální rezervy udržují, a zdroje údajů o těchto závazcích a
e) postup, jakým bude určena stanovená výše povinných minimálních rezerv v případě, že povinná osoba údaje, ze kterých se výše povinných minimálních rezerv stanoví, České národní bance nepředloží.
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) povinnými minimálními rezervami stanovená část zdrojů, kterou jsou banka, pobočka zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen „družstevní záložna“) povinny mít uloženu na účtu vedeném u České národní banky,
b) povinnou osobou banka, pobočka zahraniční banky a družstevní záložna,
c) udržovacím obdobím období, po které povinná osoba udržuje povinné minimální rezervy,
d) základem pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv okruh závazků, ze kterých se povinné minimální rezervy udržují.
§ 3 Výše povinných minimálních rezerv
(1) Stanovená výše povinných minimálních rezerv činí
a) pro banky a pobočky zahraničních bank 2 % ze základu pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv s výjimkou závazků z repo
operací, pro které činí 0 %,
b) pro družstevní záložny 2% ze základu pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv s výjimkou závazků z repo operací, pro které činí 0%.
(2) Vypočtená stanovená výše povinných minimálních rezerv se zaokrouhluje na celé koruny.
(3) Průměrná výše povinných minimálních rezerv se vypočte jako součet denních konečných stavů účtů, na kterých povinná osoba povinné minimální rezervy udržuje,
v jednotlivých dnech udržovacího období dělený počtem kalendářních dní udržovacího období.
(4) Stanovená výše povinných minimálních rezerv je dodržena, jestliže průměrná výše povinných minimálních rezerv za dané udržovací období není nižší než
stanovená výše povinných minimálních rezerv.
§ 4 Udržovací období
(1) Udržovací období začíná první čtvrtek v měsíci a končí středou před prvním čtvrtkem v měsíci následujícím.
(2) V případě zániku povinné osoby je posledním udržovacím obdobím, ve kterém se povinné minimální rezervy udržují, udržovací období, které bezprostředně předchází udržovacímu období, ve kterém
a) v případě banky nebo pobočky zahraniční banky, která nevykonává činnost na území České republiky na základě jednotné licence, zaniká bankovní licence1),
b) v případě družstevní záložny zaniká povolení působit jako družstevní záložna2), nebo
c) v případě pobočky zahraniční banky působící na území České republiky na základě jednotné licence3) ukončí pobočka vykonávání činností stanovených v zákoně upravujícím činnost bank4) v České republice anebo v domovském státě pozbyla zahraniční banka oprávnění k výkonu bankovní činnosti.
(3) Povinné minimální rezervy ve výši stanovené touto vyhláškou se udržují ode dne 3. října 2013.
§ 5 Základ pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv
(1) Základ pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv tvoří závazky se splatností do dvou let včetně, a to ve formě vkladů a přijatých úvěrů,
emitovaných neobchodovatelných cenných papírů a emitovaných ostatních dluhových cenných papírů snížených o závazky vůči ostatním povinným osobám.
(2) Závazky podle odstavce 1 se rozumí závazky v korunách i v cizí měně.
(3) Splatností podle odstavce 1 se rozumí původní splatnost závazků.
(4) Podkladem pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv pro jednotlivá udržovací období jsou data čerpaná ze statistických výkazů, které jsou povinné osoby povinny předkládat České národní bance, sestavených ke konci měsíce, který o jeden měsíc předchází měsíc, v němž začíná udržovací období.

§ 6
Určení stanovené výše povinných minimálních rezerv v případě nepředložení údajů povinnou osobou České národní bance
V případě, že povinná osoba nepředloží příslušné statistické výkazy potřebné ke stanovení základu pro výpočet stanovené výše povinných minimálních rezerv, Česká národní banka odhadne její výši pro příslušné udržovací období na základě předchozích výkazů a oznámí ji písemně příslušné povinné osobě.

§ 7 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. října 2013.
Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r.
1) § 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 2a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 5a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 5d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

254/2013 o správné lékárenské praxi

254 VYHLÁŠKA ze dne 13. srpna 2013,
kterou se mění vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č. 70/2013 Sb., k provedení § 5 odst. 4, § 8 odst. 1, § 39 odst. 5, § 79 odst. 2 a 8 písm. a) a c), § 79 odst. 10, § 82 odst. 1 a 3 písm. f), § 82 odst. 4, § 83 odst. 2 a 3, § 83 odst. 5 a § 85 odst. 1 zákona o léčivech:
Čl. I
Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, se mění takto:
1. V § 1, § 37 odst. 1, § 37 odst. 2 písm. a) bodě 2 a § 37 odst. 2 písm. c) bodě 3 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“.
2. V § 2 písm. b) se slova „v tomtéž zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u téhož poskytovatele zdravotních služeb“.
3. V § 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) lékovou formou léčivého přípravku technologické zpracování léčivých látek a pomocných látek charakterizované tvarem, složením a fyzikální strukturou, s ohledem na fyzikální strukturu se lékové formy člení na lékové formy tuhé, polotuhé a tekuté, s ohledem na tvar se člení na lékové formy dělené a nedělené; podrobné členění lékových forem je obsaženo v příloze č. 1 k této vyhlášce.“.
4. V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) registrované léčivé přípravky4), u nichž není tento způsob použití uveden ve schváleném souhrnu údajů o přípravku, pouze v případě, není-li na trhu přítomen léčivý přípravek umožňující dávkování vyznačené na receptu předepsaném lékařem,“.
5. V § 3 odst. 8 písm. c), § 8 odst. 2 písm. k) a § 8 odst. 4 se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“.
6. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Jde-li o použití léčivého přípravku podle § 8 odst. 3 písm. b) bodu 1 zákona o léčivech, lze jej upravovat za podmínek daných výrobcem v platném zahraničním souhrnu údajů o přípravku. Jde-li o použití léčivého přípravku podle § 8 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona o léčivech, lze jej upravovat podle pokynů výrobce obsažených v dokumentaci provázející léčivý přípravek pro moderní terapii.“.
7. V § 6 odst. 1 se za slovo „překročena“ vkládá slovo „maximální“ a za slovo „lékopisem1)“ se vkládají slova „nebo terapeutická dávka, není-li maximální dávka stanovena,“.
8. V § 8 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) adresou lékárny; je-li léčivý přípravek vydáván jinou lékárnou než tou, která jej připravila, označí se rovněž adresou vydávající lékárny,“.
9. Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).“.
10. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:
„(7) Hodnocené léčivé přípravky v rámci klinického hodnocení (dále jen „hodnocené léčivé přípravky“) musí být označeny štítkem dodaným zadavatelem obsahujícím údaje podle § 19 vyhlášky o správné klinické praxi37). V případě, že se hodnocené léčivé přípravky připravují nebo se před výdejem upravují, označí se dále údaji podle odstavce 2 písm. d) až f) a h).
37) Vyhláška č. 226/2008 Sb., o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčiv.“.
11. V § 10 odst. 2 se slovo „souvisejících“ nahrazuje slovem „související“.
12. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li léčivý přípravek předepsán mezinárodním nechráněným názvem doporučeným Světovou zdravotnickou organizací s uvedením požadované lékové formy, síly a množství, vydá lékárník odpovídající léčivý přípravek s nejnižším doplatkem pro pacienta. Se souhlasem pacienta může lékárník vydat i léčivý přípravek, jehož doplatek není nejnižší.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
13. V § 10 odst. 5 písm. b) se slova „zdravotnického zařízení, v němž“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, jímž“.
14. V § 11 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1) Není-li v lékárně k dispozici předepsaný léčivý přípravek a jeho okamžité vydání je s ohledem na zdravotní stav pacienta nezbytné, může lékárník vydat jiný než předepsaný léčivý přípravek v případě, že
a) pacient s takovým postupem souhlasí a léčivý přípravek je shodný z hlediska účinnosti a bezpečnosti a
b) léčivý přípravek obsahuje stejnou léčivou látku se stejnou cestou podání a ve stejné lékové formě; to neplatí pro hodnocené léčivé přípravky; pokud léčivý přípravek obsahuje rozdílné množství léčivé látky v jednotce hmotnosti, objemu nebo lékové formy, lékárník upraví jeho dávkování tak, aby odpovídalo dávkování předepsanému lékařem.
(2) Nevyznačí-li předepisující lékař, že trvá na vydání předepsaného léčivého přípravku, může lékárník při splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) vydat jiný než předepsaný léčivý přípravek.
(3) Postupuje-li lékárník podle odstavce 1 nebo 2, vyznačí na recept vydaný léčivý přípravek včetně případných změn v úhradě a dávkování.“.
15. V § 11 odst. 5 se slovo „náhradního“ zrušuje, slova „za léčivý přípravek předepsaný“ se nahrazují slovem „předepsaného“ a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „obdobně“.
16. V § 12 odst. 2 se slovo „mu“ nahrazuje slovy „takové osobě“.
17. V § 12 odst. 6 se za slovo „výdej“ vkládají slova „není omezen podle § 39 odst. 5 zákona o léčivech nebo“.
18. V § 12 se odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušuje.
19. V § 17 odst. 5 písm. a) se slovo „DTD“ nahrazuje slovem „XSD“.
20. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 17a
Záznam v registru pro léčivé přípravky s omezením
(1) Pokud má být vydán léčivý přípravek s omezením, ověří lékárník, zda jsou splněny podmínky pro přípravu nebo výdej takového léčivého přípravku.
(2) Ověření možnosti uskutečnění přípravy nebo výdeje léčivého přípravku na lékařský předpis s omezením nebo léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití provede lékárník prostřednictvím svého informačního systému v registru pro léčivé přípravky s omezením tak, že uvede identifikační znak elektronického receptu s předepsaným léčivým přípravkem. V případě léčivého přípravku bez lékařského předpisu s omezením uvede identifikační číslo pojištěnce, a nejde-li o pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, jméno, příjmení a datum narození fyzické osoby.
(3) Lékárník pro přístup do registru léčivých přípravků s omezením používá stejné přístupové údaje jako pro komunikaci s centrálním úložištěm elektronických receptů. Pro komunikaci s registrem pro léčivé přípravky s omezením se § 13 až 16 použijí přiměřeně. Prostřednictvím registru pro léčivé přípravky s omezením je lékárníkovi obratem sděleno, zda jsou splněny podmínky pro přípravu nebo výdej léčivého přípravku s omezením.
(4) Jsou-li splněny podmínky pro uskutečnění přípravy léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití, lékárník učiní do registru pro léčivé přípravky s omezením záznam o uskutečnění přípravy, který obsahuje
a) druh předepsaného konopí pro léčebné použití a jeho kód podle právního předpisu upravujícího podmínky předepsání, vydání a použití konopí pro léčebné použití,
b) množství konopí pro léčebné použití v připravovaném léčivém přípravku,
c) datum zahájení přípravy a
d) identifikaci připravujícího lékárníka a identifikaci lékárny, kde je příprava uskutečněna.
(5) Jsou-li splněny podmínky pro uskutečnění výdeje léčivého přípravku na lékařský předpis s omezením nebo léčivého přípravku bez lékařského předpisu s omezením, lékárník učiní do registru pro léčivé přípravky s omezením záznam o uskutečnění výdeje postupem podle § 13.
§ 17b
Komunikace lékárníka s registrem pro léčivé přípravky s omezením a technická dokumentace
(1) Lékárník komunikuje s registrem pro léčivé přípravky s omezením prostřednictvím softwarového komunikačního adaptéru. Elektronická komunikace mezi lékárníkem a registrem pro léčivé přípravky s omezením probíhá zabezpečeným způsobem s tím, že
a) veškerá data odesílaná do registru pro léčivé přípravky s omezením jsou podepsaná uznávaným elektronickým podpisem,
b) veškerá data přijímaná z registru pro léčivé přípravky s omezením jsou podepsaná uznávaným elektronickým podpisem a
c) přenášená data nebo komunikační kanál je šifrovaný.
(2) Při každém přístupu lékárníka do registru pro léčivé přípravky s omezením je registrem ověřeno jeho oprávnění přístupu.
(3) Komunikace lékárníka s registrem pro léčivé přípravky s omezením včetně veškerých přenosů dat souvisejících s výdejem probíhá ve formátu značkovacího jazyka. Prostřednictvím registru pro léčivé přípravky s omezením je vždy potvrzeno odesílající straně přijetí a uložení dat.
(4) Veškerá komunikace a předávaná data mezi lékárníkem a registrem pro léčivé přípravky s omezením jsou zaznamenávána do evidence záznamů vstupů a činnosti registru pro léčivé přípravky s omezením. Tato evidence obsahuje
a) přijetí požadavku včetně zaslaných dat, identifikace zasílajícího lékárníka, datum a čas přijetí požadavku a případně další potřebné informace související s přijetím požadavku,
b) odeslání dat z registru pro léčivé přípravky s omezením, odesílaná data, datum a čas odeslání dat a případně další potřebné informace související s odesláním dat a
c) přijetí hlášení vydávajícího lékárníka o uskutečnění výdeje včetně zaslaných dat, v případě přípravy léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití hlášení lékárníka o zahájení přípravy, identifikace zasílajícího lékárníka, datum a čas přijetí hlášení a případně další potřebné informace související s přijetím hlášení.
(5) Technická dokumentace vztahující se k výdeji léčivých přípravků s omezením a komunikaci s registrem pro léčivé přípravky s omezením je v elektronické podobě zveřejněna Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup a obsahuje
a) specifikaci formátu značkovacího jazyka rozhraní všech potřebných dokumentů včetně definičních schémat pro validaci dokumentů ve formátu standardního rozšiřitelného jazyka - XSD a dokumentů pro validaci formátu značkovacího jazyka,
b) detailní popis komunikace s registrem pro léčivé přípravky s omezením a adaptér pro komunikaci a
c) specifikaci zabezpečení přístupu a přenášených dat mezi informačním systémem lékárníka a registrem pro léčivé přípravky s omezením a další nezbytné specifikace.“.
21. V § 18 odst. 3 se za slova „Státním ústavem pro kontrolu léčiv“ vkládají slova „nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv“.
22. V § 19 odst. 1 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“.
23. V § 19 odst. 4, § 22 odst. 2 písm. a) bodu 10 a § 33 odst. 1 písm. b) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelům zdravotních služeb“.
24. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Hodnocené léčivé přípravky se uchovávají za podmínek stanovených výrobcem nebo zadavatelem klinického hodnocení; musí být uchovávány odděleně od ostatních léčivých přípravků způsobem umožňujícím odlišit léčivé přípravky z jednotlivých klinických hodnocení.“.
25. V § 22 odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slova „jejich šarží“ vkládají slova „a kódů přidělených Státním ústavem pro kontrolu léčiv nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv“ a na konci textu bodu se doplňují slova „ ; za takovou přejímku se považuje i odběr léčivých přípravků lékárnou od jiné lékárny za podmínek stanovených v § 82 odst. 4 zákona o léčivech“.
26. V § 22 odst. 2 písm. a) bod 12 zní:
„12. poskytnutí registrovaného léčivého přípravku jiné lékárně za podmínek stanovených v § 82 odst. 4 zákona o léčivech; tyto záznamy obsahují údaj o šarži léčivého přípravku a o kódu přiděleném Státním ústavem pro kontrolu léčiv nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,“.
27. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv“.
28. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m) evidence související s výměnou stažených léčivých přípravků umožňující identifikovat vyměňovaný léčivý přípravek s uvedením jeho kódu přiděleného Státním ústavem pro kontrolu léčiv nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a čísla šarže; evidence dále zahrnuje stručný záznam o důvodu stahování, datum provedení výměny a záznam o odevzdání stažených léčivých přípravků podle § 89 odst. 1 nebo 3 zákona o léčivech.“.
29. V § 22 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Dokumentaci o hodnocených léčivých přípravcích v lékárně tvoří záznamy evidence příjmu a výdeje hodnocených léčivých přípravků včetně záznamů o podmínkách uchovávání hodnocených léčivých přípravků.“.
30. V nadpisu části třetí se slova „ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ“ zrušují.
31. V § 23 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) připravují podle technologických předpisů nebo standardních operačních postupů, ve kterých jsou zohledněny předpisy pro manipulaci s radioaktivními látkami7), 27), a podle

1. Českého lékopisu,
2. souhrnů údajů o přípravku a příbalových informací v případě registrovaných léčivých přípravků, nebo
3. postupu schváleného v rámci klinického hodnocení,“.
32. V § 23 odst. 2 písm. b) se slova „bodě 3“ zrušují.
33. V § 33 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“.
34. V nadpisu části šesté se slova „ZDRAVOTNÍ PÉČE“ nahrazují slovy „ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB S VÝJIMKOU POSKYTOVÁNÍ LÉKÁRENSKÉ PÉČE“.
35. § 34 a 35 včetně nadpisů znějí:
„§ 34
Dodávání léčivých přípravků

Poskytovateli zdravotních služeb dodává léčivé přípravky lékárna nebo provozovatel jiného pracoviště nebo zařízení připravující léčivé přípravky. Transfuzní přípravky dodávají poskytovatelům zdravotních služeb zařízení transfuzní služby; plyny používané při poskytování zdravotních služeb, léčivé přípravky pro moderní terapii, hodnocené léčivé přípravky, infuzní, hemofiltrační a dialyzační roztoky a imunologické přípravky za účelem očkování jim mohou být dodávány také distributory léčivých přípravků. Poskytovatel zdravotních služeb postupuje při zacházení s léčivými přípravky tak, aby byla zajištěna jakost, účinnost a bezpečnost používaných léčivých přípravků.
§ 35 Úprava léčivých přípravků
Při úpravě léčivých přípravků poskytovatelem zdravotních služeb se postupuje podle souhrnů údajů o jednotlivých léčivých přípravcích, pokynu výrobce nebo zadavatele klinických hodnocení nebo podle standardních operačních postupů, ve kterých se uplatní podmínky přípravy podle § 3 odst. 4 a 8, § 4 odst. 1, § 8 odst. 4 a § 9 odst. 7.“.
36. V § 36 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Hodnocené léčivé přípravky se uchovávají podle pokynů výrobce nebo zadavatele klinického hodnocení odděleně od ostatních léčivých přípravků.“.
Čl. II Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
Ministr zdravotnictví: MUDr. Holcát, MBA, v. r.
Ministr zemědělství: Ing. Toman v. r.

255/2013 Sb.mění 228/2008, o registraci léčivých přípravků

aktualni 228/2008

od 1.9.2013
VYHLÁŠKA ze dne 13. srpna 2013, kterou se mění vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č. 70/2013 Sb., k provedení § 2 odst. 2 písm. c), § 8 odst. 5, § 26 odst. 5 písm. n), § 26 odst. 7, § 27 odst. 5, 7, 11 a 12, § 28 odst. 1 písm. c), § 28 odst. 3, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3 a 7, § 32 odst. 3, § 33 odst. 3 písm. g) bodu 4, § 34 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 až 3, 5 a 6, § 38, § 40 odst. 2 písm. f), § 40 odst. 3, § 44 odst. 3 a 9 písm. f), § 45 odst. 7 písm. b), § 49 odst. 5 zákona o léčivech:
Čl. I
Vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb. a vyhlášky č. 171/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
2. V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(1) Žádosti a další dokumentace předkládané Ústavu, jde-li o humánní přípravky, nebo Veterinárnímu ústavu, jde-li o veterinární přípravky, musí být předloženy v elektronické podobě, pokud ve zvláštních případech není s Ústavem, jde-li o humánní přípravky, nebo s Veterinárním ústavem, jde-li o veterinární přípravky, dohodnuto jinak. Při zpracování žádosti a další dokumentace v elektronické podobě se v případě humánních přípravků použije elektronický formát eCTD nebo NeeS19) podle pokynů Ústavu; tento formát se použije i pro informace a zprávy podávané podle této vyhlášky v elektronické podobě Ústavu. V případě veterinárních léčivých přípravků se použije elektronický formát VNees, není-li ve zvláštních případech s Veterinárním ústavem dohodnuto jinak.
19) Příloha č. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků.“.
3. V § 3 odst. 6 písm. a) bodě 2 se slova „dodávaných do oběhu“ nahrazují slovy „na trhu“.
4. V § 3 odst. 6 písm. a) bodech 3 a 5, § 3 odst. 6 písm. b) a § 11 písm. h) se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“.
5. V § 3 odst. 6 písm. b) bodě 2 se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“.
6. V § 3 odst. 6 písm. b) bod 6 zní: „6. základní údaje, za které se považují název přípravku, síla, léková forma, léčivá látka, držitel rozhodnutí o registraci, způsob uchovávání a doba použitelnosti, odpovídají podmínkám registrace v České republice a lze je z textu v cizím jazyce odvodit nebo jsou na obal v českém jazyce doplněny,“.
7. V § 3 odst. 7 se číslo „12“ nahrazuje číslem „5“.
8. V § 4 písm. a) se slova „ , případně další žádosti o registraci, je-li žádáno o změnu podle § 8 odst. 9, významně měnící existující registraci přípravku registrovaného na základě samostatné žádosti“ zrušují.
9. V § 4 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) žádost o registraci specifického humánního homeopatického přípravku podle § 28a zákona o léčivech.“.
10. V § 5 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Se žádostí o registraci specifického humánního homeopatického léčivého přípravku registrovaného podle § 28a zákona o léčivech se předkládá dokumentace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. V modulu 3 podle části I přílohy č. 1 k této vyhlášce se předkládají údaje podle části III bodu 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce.“.
11. V § 6 odst. 3 se za slova „výdej humánního přípravku“ vkládají slova „bez lékařského předpisu nebo“ a slova „nebo bez omezení“ se zrušují.
12. V § 6 odst. 4 se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm. n)“.
13. § 8 včetně nadpisu zní:„§8 Změny registrace
V případě žádosti o změnu způsobu výdeje humánního přípravku z výdeje na lékařský předpis na výdej bez lékařského předpisu nebo výdej bez lékařského předpisu s omezením nebo zařazení mezi vyhrazené léčivé přípravky musí předložená dokumentace splňovat požadavky uvedené v příloze č. 6 k této vyhlášce.“.
14. V §9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1.
15. V §9 odst. 1 písm. d) v bodě 1 se slova „§ 91 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 91a“.
16. V §9 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) návrhy souhrnu údajů o přípravku, příbalové informace, údajů uvedených na obalech a vzory všech vnějších a vnitřních obalů, ve kterých má být přípravek uváděn na trh, včetně barevné grafické úpravy, obsahujících jméno osoby, na kterou má být rozhodnutí převedeno; kromě údajů dotčených převodem registrace musí být návrhy souhrnu údajů o přípravku, příbalové informace a údajů uvedených na obalech obsahově totožné se schváleným souhrnem údajů o přípravku, příbalovou informací a údaji uvedenými na obalech daného přípravku.“.
17. V §9 odstavec 2 zní:
„(2) Jde-li o veterinární přípravek, předkládá se kromě údajů podle odstavce 1 i plán převodu povinností v oblasti farmakovigilance podle hlavy V zákona z dosavadního držitele rozhodnutí o registraci na osobu, na kterou má být rozhodnutí převedeno. Plán převodu povinností obsahuje zejména formalizovaný způsob předávání hlášení o nežádoucích účincích v období, kdy jsou na trhu přípravky se starými kontaktními údaji, plán zajištění kontinuity přehodnocování poměru prospěchu a rizik, a způsob převodu údajů o farmakovigilanci a dalších relevantních informací.“.
18. V § 10 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větou „Nový kód se přidělí v případě změny názvu léčivého přípravku, velikosti balení a druhu obalu a dále v případě převodu registrace, převzetí registrace a při souběžném dovozu.“.
19. V § 11 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e) souhrn farmakovigilančního systému, aktualizovaný plán řízení rizik a dodatek ke klinickému přehledu a neklinickému přehledu, a to v rozsahu stanoveném pokynem Ústavu,
f) v případě humánního přípravku, souhrn farmakovigilančního systému, aktualizovaný plán řízení rizik a dodatek ke klinickému přehledu a neklinickému přehledu, a to v rozsahu stanoveném pokynem Ústavu,“.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena g) až k).
20. V § 11 se na začátek písmene g) vkládají slova „dodatek k celkovému souhrnu o jakosti obsahující“.
21. V § 11 písmena h) a i) znějí:
„h) v případě veterinárního přípravku
1. prohlášení klinického experta, které zhodnotí současný poměr rizika a prospěšnosti přípravku, včetně zhodnocení důsledků způsobu výdeje; toto prohlášení expert učiní na základě ucelených údajů a dokumentace k danému léčivému přípravku, informací obsažených v periodicky aktualizovaných zprávách o bezpečnosti přípravku a všech veřejně dostupných údajů; v prohlášení expert potvrdí, že nejsou dostupné žádné nové preklinické nebo klinické údaje, které by ovlivňovaly hodnocení současného poměru rizika a prospěšnosti přípravku,
2. prohlášení experta pro bezpečnost, ve kterém se zhodnotí bezpečnost pro uživatele, a je-li veterinární přípravek registrován pro zvířata, od kterých jsou získávány produkty určené k výživě člověka, dále bezpečnost pro spotřebitele potravin získávaných od ošetřených zvířat; prohlášení experta shrnuje všechny nové významné informace za období, které je předmětem hodnocení; v rámci posouzení poměru rizika a prospěchu použití veterinárního přípravku expert rovněž zohlední riziko pro životní prostředí,
3. prohlášení experta podle bodů 1 a 2 obsahuje jednoznačné vyjádření k tomu, zda může být registrace přípravku prodloužena na neomezenou dobu nebo pouze na dalších 5 let, popřípadě za jakých podmínek, včetně zdůvodnění; jestliže tato podmínka spočívá v provedení změny v souhrnu údajů o přípravku směřující k zajištění příznivého poměru prospěchu přípravku a rizika z jeho používání, lze takovou změnu uskutečnit v rámci prodloužení registrace, aniž by byla předkládána samostatná žádost o změnu registrace; prohlášení musí být příslušným expertem podepsáno a přiloží se stručná informace o vzdělání, výcviku a profesní zkušenosti experta,
i) v případě veterinárního přípravku periodicky aktualizovanou zprávu o bezpečnosti přípravku, aby v návaznosti na již předložené periodicky aktualizované zprávy o bezpečnosti veterinárního přípravku bylo pokryto celé období od vydání rozhodnutí o registraci nebo posledního prodloužení registrace. Pokud toto období je pokryto více periodicky aktualizovanými zprávami o bezpečnosti přípravku, předkládá se Veterinárnímu ústavu podle jejich působnosti doplňující zpráva nebo souhrnná překlenující zpráva v souladu s pokyny Komise a agentury,“.
22. V § 11 písm. j) se slova „kopie schválených specifikací“ nahrazují slovy „schválené specifikace“.
23. V § 13 odst. 3 větě druhé se za slova „držitel rozhodnutí o registraci“ vkládají slova „referenčního přípravku v České republice, držitel povolení souběžného dovozu“.
24. V § 13 odst. 3 větě čtvrté se slova „Doplní se“ nahrazují slovy „Dále se na vnějším obalu uvede“ a slova „a držitel povolení souběžného dovozu“ se zrušují.
25. V § 13 odstavec 4 zní: „(4) Dochází-li u dováženého přípravku k přebalení do nového vnějšího obalu, uvedou se na něm údaje podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a zároveň údaje podle odstavce 3.“.
26. § 14 se zrušuje.
27. V § 15 odst. 5 se slovo „závažné“ zrušuje.
28. V § 17 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) protokol studie, který obsahuje minimálně informace o účelu, uspořádání, zaslepení, rozsahu, sledované populaci a cíle studie a způsobu zpracování údajů, a“.
29. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
„§17a Informování o zahájení či ukončení neintervenční poregistrační studie bezpečnosti humánních léčivých přípravků
(1) Držitel rozhodnutí o registraci informuje nejméně 60 dní přede dnem zahájení studie elektronicky Ústav o záměru provést neintervenční poregistrační studii bezpečnosti podle § 93j zákona o léčivech a sdělí Ústavu tyto údaje:
a) jméno nebo obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci,
b) identifikace přípravku, který má být předmětem studie, kódem, který je přidělený přípravku Ústavem,
c) název studie,
d) identifikační číslo studie zvolené držitelem rozhodnutí o registraci,
e) datum zahájení sběru dat, předpokládané datum ukončení sběru dat, dokončení analýz a předání závěrečné zprávy a
f) protokol studie.
(2) Držitel rozhodnutí o registraci informuje elektronicky Ústav o ukončení neintervenční poregistrační studie bezpečnosti charakterizované identifikačním číslem studie přidělené Ústavem s uvedením data ukončení sběru dat.“.
30. § 19 se včetně nadpisu zrušuje.
31. V příloze č. 1 části I bodě 1 se za bod 1.6 vkládá nový bod 1.7, který zní: „1.7 Informace o výhradním právu na trhu pro léčivý přípravek pro vzácná onemocnění“.
Dosavadní bod 1.7 se označuje jako bod 1.8.
32. V příloze č. 1 části I bodě 1 bod 1.8 zní:
„1.8 Systém řízení rizik a popis způsobu zajištění farmakovigilance
Žádosti o registraci obsahují shrnutí farmakovigilančního systému a plán řízení rizik, který popisuje systém řízení rizik.
Plán řízení rizik obsahuje:
a) bezpečnostní specifikaci,
b) farmakovigilanční plán,
c) plán poregistračních studií účinnosti,
d) opatření pro minimalizaci rizik a
e) souhrn plánu řízení rizik.“.
33. V příloze č. 1 části I bodě 1 se doplňují body 1.9 a 1.10, které znějí: „1.9 Informace o klinických studiích
1.10 Informace o použití u pediatrické populace“.
34. V příloze č. 1 části III bodě 3 v úvodní části modulu 3 se za slova „homeopatických přípravků“ vkládají slova „a při registraci specifických homeopatických přípravků“.
35. V příloze č. 3 části A se za větu první vkládají věty „Souhrn údajů o přípravku musí v případě léčivých přípravků uvedených na seznamu podle článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivy a kterým se zakládá Evropská léková agentura, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006, obsahovat větu: „Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování.“ Této větě musí předcházet černý symbol uvedený v článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 a po ní musí následovat vhodné vysvětlení.“.
36. V příloze č. 3 části A v nadpisu bodu 2 se za slovem „Kvalitativní“ slovo „i“ nahrazuje slovem „a“.
37. V příloze č. 3 části A bodě 2 se za větu první vkládá věta „V případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se uvádí vědecký název základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu.“.
38. V příloze č. 3 části A na konci bodu 4.1 se doplňuje věta „V případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se spolu s uvedením příslušné indikace uvádí věta „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii ke zmírnění“, nebo „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii k léčbě“.“.
39. V příloze č. 3 části A nadpis bodu 4.6 zní: „4.6 Fertilita, těhotenství a kojení“.
40. V příloze č. 3 části A se na konci bodu 4.8 doplňuje věta „Uvede se standardizovaný text výslovně žádající zdravotnické pracovníky, aby hlásili každé podezření na nežádoucí účinek v souladu s vnitrostátním systémem hlášení.“.
41. V příloze č. 3 části A se v bodě 6.5 slovo „velikost“ nahrazuje slovem „obsah“.
42. V příloze č. 4 části A se za větu první vkládají věty „V případě léčivých přípravků uvedených na seznamu podle článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 musí být dále zařazena věta: „Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování.“ Této větě musí předcházet černý symbol uvedený v článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 a po ní musí následovat vhodné standardizované vysvětlení.“.
43. V příloze č. 4 části A bodě 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek“ v příbalové informaci uvede název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu, a lékové formy; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látky nebo základních látek následovaný stupněm ředění“.
44. V příloze č. 4 části A bodě 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech vědecký název základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu a kvalitativně vyjádřený obsah pomocných látek v českém názvosloví, a to pro každou variantu přípravku“.
45. V příloze č. 4 části A bodě 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ ; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se spolu s uvedením příslušné indikace uvádí věta „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii ke zmírnění“, nebo „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii k léčbě“.“.
46. V příloze č. 4 části A bodě 2 se na konci textu písmene o) doplňují slova „ ; uvede se standardizovaný text výslovně žádající pacienty, aby svým zdravotnickým pracovníkům nebo přímo vnitrostátnímu systému hlášení hlásili každé podezření na nežádoucí účinek v souladu s vnitrostátním systémem hlášení“.
47. V příloze č. 4 části A bodě 2 písm. q), bodě 4 písm. k) a v příloze č. 5 části A bodě 1 písm. f) a bodě 4 písm. f) se slova „dosah a dohled“ nahrazují slovy „dohled a dosah“.
48. V příloze č. 4 části A bodě 4 se za slovo „homeopatický“ vkládá slovo „léčivý“.
49. V příloze č. 4 části A bodě 4 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena n) a o).
50. V příloze č. 5 části A bodě 1 písmena a) a b) znějí:
„a) název léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, zda je určen k použití pro kojence, děti, nebo dospělé; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látky, připojí se mezinárodní nechráněný název (v latinské verzi INN) nebo, pokud neexistuje, běžný název; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek“ v příbalové informaci uvede název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látky nebo základních látek následovaný stupněm ředění,
b) kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah léčivých látek v jednotce dávky nebo podle podávané formy v daném objemu či hmotnosti, za použití jejich běžných názvů v latinské verzi; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech vědecký název základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu,“.
51. V příloze č. 5 části A bodě 2 písm. a) bod 1 zní:
„1. Název léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, zda je určen k použití pro kojence, děti, nebo dospělé; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látky, připojí se mezinárodní nechráněný název (v latinské verzi INN) nebo, pokud neexistuje, běžný název; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látky nebo základních látek následovaný stupněm ředění,“.
52. V příloze č. 5 části A bodě 4 se za slovo „homeopatický“ vkládá slovo „léčivý“ a slovo „uvede“ se nahrazuje slovy „uvedou pouze následující informace“.
53. V příloze č. 5 části A bodě 4 písmeno p) zní:
„p) informace „Homeopatický léčivý přípravek bez schválených léčebných indikací“.“.
54. V příloze č. 5 části A se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní:
„5. V případě léčivých přípravků pro moderní terapii, které mají být použity v rámci povolené nemocniční výjimky, se kromě zřetelného uvedení slov „Použití v rámci nemocniční výjimky“ v označení na obalech uvede:
a) název,
b) číslo šarže,
c) datum expirace,
d) způsob použití,
e) označení výrobce a
f) skladovací podmínky.“.
Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 6 až 10.
55. V příloze č. 6 bodě 2 písm. i) se slova „může být zařazen mezi volně prodejné léčivé přípravky“ nahrazují slovy „lze vydávat bez lékařského předpisu“.
56. V příloze č. 6 bod 3 zní:
„3. Odůvodnění, proč výdej bez lékařského předpisu nemusí být omezen; doloží se, že léčivý přípravek nemůže představovat nebezpečí pro zdraví lidí nebo že pro správné používání přípravku není nezbytná předchozí odborná porada s farmaceutem, a to zejména zvláštní upozornění na kontraindikace, interakce, nežádoucí účinky, potřebu lékařských kontrol.“.
57. V příloze č. 6 bodě 4 se slovo „doby“ nahrazuje slovem „délky“ a slova „ , případně údaje o účinnosti přípravku je-li použit za podmínek výdeje bez lékařského předpisu“ se zrušují.
58. Přílohy č. 7 a 8 se zrušují.
Čl. II Přechodná ustanovení
1. Vyrábět léčivé přípravky neodpovídající požadavkům na uvádění údajů na obale podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 228/2008 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, lze nejdéle po dobu 6 měsíců po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.
2. Léčivé přípravky vyrobené v provedení, které neodpovídá požadavkům na uvádění údajů na obale podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 228/2008 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, lze nadále uvádět na trh, distribuovat, vydávat a používat při poskytování zdravotních služeb po dobu jejich použitelnosti.
3. Držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku uvedeného na seznamu podle článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivy a kterým se zakládá Evropská léková agentura, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 zajistí, aby údaje v souhrnu údajů o přípravku a příbalové informaci odpovídaly požadavkům vyhlášky č. 228/2008 Sb. ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky nejpozději do 31. prosince 2013.
4. Držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku neuvedeného na seznamu podle článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivy a kterým se zakládá Evropská léková agentura, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 zajistí, aby údaje v souhrnu údajů o přípravku a příbalové informaci odpovídaly požadavkům vyhlášky č. 228/2008 Sb. ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky nejpozději do 1. dubna 2016.
Čl. III Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
Ministr zdravotnictví: MUDr. Holcát, MBA, v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman v. r.

256/2013 Sb.

256/2013 Sb. ZÁKON ze dne 8. srpna 2013 o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Katastr nemovitostí
(1) Katastr nemovitostí (dále jen „katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen „nemovitost“)
vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.

(2) Katastr je zdrojem informací, které slouží
a) k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně
nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a
statistické,
b) pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k účelům uvedeným v písmenu a).

§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou,
hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního
práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků,

b) parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem,
c) stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,
d) pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou,
e) geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich
hranicemi v zobrazovací rovině,
f) polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,
g) výměrou parcely vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry
vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry; výměra parcely je evidována s přesností danou
metodami, kterými byla zjištěna, přičemž jejím zpřesněním nejsou dotčena práva k pozemku,
h) katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí,
i) katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny pozemky, které jsou předmětem katastru, katastrální
území a další prvky polohopisu; pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními
čísly a značkami druhů pozemků,
j) geometrickým plánem technický podklad pro vyhotovování listin, na základě kterých má dojít ke změnám v souboru geodetických informací a v
souboru popisných informací,
k) identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v katastrálním operátu se zápisem, popřípadě zákresem v jiných operátech
nebo pravomocných rozhodnutích orgánů veřejné moci nebo v katastrálním operátu se stavem k určitému datu,
l) budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a
střešní konstrukcí,
m) drobnou stavbou stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou
funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování
myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m;
za drobnou stavbu se nepovažuje stavba garáže, skladu hořlavin a výbušnin, stavba pro civilní ochranu, požární ochranu, stavba uranového
průmyslu a jaderného zařízení, sklad a skládka nebezpečných odpadů a stavba vodního díla.

§ 3
Předmět evidence
(1) V katastru se evidují
a) pozemky v podobě parcel,
b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby,
c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na
pozemku a nejde o drobné stavby,
d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku,
e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují
některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k
bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

f) právo stavby,
g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.

(2) Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní
plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou
zemědělskými pozemky.
(3) K evidovaným nemovitostem se zapisují práva a další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.
(4) Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území.
(5) Nemovitosti důležité pro obranu a bezpečnost státu se v katastrální mapě zobrazují a práva k nim se v katastru evidují podle údajů
poskytnutých Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra pro objekty Ministerstva vnitra a organizačních složek státu, které jsou součástí
Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, nebo Bezpečnostní informační službou. Evidence těchto
nemovitostí odpovídající skutečnému stavu vede příslušný poskytovatel údajů podle věty prvé.

§ 4
Obsah katastru
(1) Katastr obsahuje
a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území,
b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje
o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané
údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek,

c) cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s
jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru,

d) u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu,

e) údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z
jiného práva, které se zapisuje do katastru (dále jen „jiný
oprávněný“),

f) upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis
stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru,
g) úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (dále jen „prohlášení vlastníka domu“),
h) dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,
i) údaje o bodech podrobných polohových bodových polí,
j) místní a pomístní názvosloví.
(2) O fyzické osobě se do katastru zapisuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) rodné číslo, a nemá-li je, datum narození,
c) adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště.
(3) O právnické osobě se do katastru zapisuje
a) název nebo obchodní firma,
b) identifikační číslo osoby nebo jiný obdobný identifikační údaj, je-li přidělen,
c) sídlo.

§ 5
Katastrální operát
(1) Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území.
(2) Katastrální operát tvoří
a) soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a její číselné vyjádření,
b) soubor popisných informací, který zahrnuje údaje podle § 4 odst. 1 písm. b) až f),
c) dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně místního a pomístního názvosloví,
d) sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí orgánů veřejné moci, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do
katastru, úplná znění prohlášení vlastníka domu a dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,
e) protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách, dalších zápisech, opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu,
výsledcích revize katastru a o záznamech pro další řízení.
ČÁST DRUHÁ

ZÁPIS PRÁV DO KATASTRU
Základní ustanovení
§ 6
Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva,
práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva.
Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků
a jiných oprávněných.

§ 7
(1) Zápisy práv se do katastru provádějí na základě písemností v listinné podobě nebo v elektronické podobě (dále jen „listina“). Pokud
je listina vyhotovena v elektronické podobě, musí být též opatřena kvalifikovaným časovým razítkem.
(2) Týká-li se právo, které má být na základě listiny zapsáno do katastru, jen části pozemku evidovaného v katastru, musí být s listinou
spojen geometrický plán, který část pozemku vymezuje. Geometrický plán se považuje za součást listiny.

§ 8
V listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to
a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny
ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu,
b) pozemek, který je evidován zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní
číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního
území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území,
c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a
příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je
budova postavena,
d) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná
se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití,
e) jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby,
jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním,
f) rozestavěná jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva
stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a označením, že se jedná o rozestavěnou jednotku,
g) právo stavby označením pozemku, ke kterému je zřízeno,
h) nemovitost evidovaná v katastru podle jiného zákona označením pozemku, na kterém je postavena, a způsobem využití.

§ 9
(1) Dojde-li katastrálnímu úřadu návrh nebo jiná listina pro zápis práv do katastru, vyznačí u dotčených nemovitostí nejpozději následující
pracovní den, že práva jsou dotčena změnou. Každý má právo nahlédnout do přehledu doručených návrhů nebo listin.
(2) Pořadí zápisů práv do katastru se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém byl návrh na zápis do katastru doručen
katastrálnímu úřadu. Na postup katastrálního úřadu při zápisech práv do katastru se použije přiměřeně § 145 správního řádu, vyjma odstavce 2
vět třetí a čtvrté.

§ 10
Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

Vklad
§ 11
(1) Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv:
a) vlastnické právo,
b) právo stavby,
c) věcné břemeno,
d) zástavní právo,
e) budoucí zástavní právo,
f) podzástavní právo,
g) předkupní právo,
h) budoucí výměnek,
i) přídatné spoluvlastnictví,
j) správa svěřenského fondu,
k) výhrada vlastnického práva,
l) výhrada práva zpětné koupě,
m) výhrada práva zpětného prodeje,
n) zákaz zcizení nebo zatížení,
o) výhrada práva lepšího kupce,
p) ujednání o koupi na zkoušku,
q) nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka,
r) pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka,
s) vzdání se práva na náhradu škody na pozemku.
(2) Vkladem se do katastru dále zapisuje rozdělení práva k nemovitosti na vlastnické právo k jednotkám.

§ 12
Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.

§ 13
Účastníkem řízení o povolení vkladu (dále jen „vkladové řízení“) je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo
zaniká, mění se nebo se omezuje.

§ 14
(1) Návrh na zahájení vkladového řízení se podává na stanoveném formuláři a musí obsahovat
a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen,
b) označení účastníků vkladového řízení, a to u fyzických osob jménem, popřípadě jmény, a příjmením, adresou místa trvalého pobytu nebo u
cizozemců adresou bydliště v cizině, rodným číslem, nebo, není-li přiděleno, datem narození, a jsou-li navrhovateli, též číslem
elektronicky čitelného identifikačního dokladu, pokud se jim vydává; u právnických osob názvem, sídlem a identifikačním číslem, pokud je
přiděleno,
c) označení nemovitostí a práv, která k nim mají být zapsána do katastru nebo z něj vymazána,
d) podpis navrhovatele.
(2) Vkladové řízení je zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho
rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem.

§ 15
(1) Přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení je
a) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen „vkladová listina“),
b) plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, je-li účastník vkladového řízení zastoupen zmocněncem; pokud se provádí vklad na
základě veřejné listiny a zmocněncem je osoba, která veřejnou listinu sepsala, podpis zmocnitele nemusí být úředně ověřen,
c) výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, pokud je účastníkem vkladového řízení právnická osoba a není-li výpis možno
získat bezplatně dálkovým přístupem v českém jazyce; výpis se nevyžaduje, pokud je vkladová listina veřejnou listinou,
d) další listiny, pokud jejich potřeba vyplývá z jiného právního předpisu, například souhlas příslušného orgánu veřejné moci s dělením
nebo scelováním pozemků nebo souhlas příslušného orgánu veřejné moci k právnímu jednání účastníka vkladového řízení.
(2) Není-li k návrhu přiložena vkladová listina, k podanému návrhu se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí katastrální úřad
navrhovatele.
(3) Nejsou-li v rozhodnutí nebo potvrzení podle § 14 odst. 2 uvedeny všechny údaje, které mají být vkladem zapsány do katastru, vyzve
katastrální úřad účastníky řízení k jejich doplnění. Nedoplní-li je účastníci řízení ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy, katastrální úřad
vkladové řízení zastaví.

§ 16
(1) O vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou, katastrální úřad informuje, nejpozději den poté, co ke změně došlo, vlastníka
nemovitosti a jiného oprávněného zasláním informace na adresu podle §14 odst. 1 písm. b) nebo prostřednictvím datové schránky; pokud o to
požádá, katastrální úřad informuje vlastníka také elektronicky na e-mailovou adresu nebo zprávou na mobilní telefon. Účastníky vkladového
řízení, kteří mají zřízenu službu sledování změn v katastru, informuje prostřednictvím této služby.
(2) Vezme-li navrhovatel návrh na vklad zpět, vkladové řízení se zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového
řízení.
(3) Zúží-li navrhovatel návrh na vklad, rozhodne se o zúženém návrhu pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení.
Jinak se rozhodne o původním návrhu.

§ 17
(1) Ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda
a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,
b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,
c) právní jednání je učiněno v předepsané formě,
d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí,
e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu,
f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména
zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou
omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání,
g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi
zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které
návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.
(2) Pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda
a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,
b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,
c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.
(3) Jde-li o veřejnou listinu o právním jednání, katastrální úřad dále zkoumá, zda k době podání návrhu na vklad nebyl v katastru zápis, ze
kterého vyplývá, že k době podání návrhu na vklad je účastník vkladového řízení omezen v nakládání s věcí, která je předmětem
právního jednání.
(4) Jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i
pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.
(5) Skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo
soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního
systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a
dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad
zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

§ 18
(1) Jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne
odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky,
návrh zamítne.
(2) Pokud je rozhodnutím, kterým se vklad povoluje, zcela vyhověno návrhu na povolení vkladu, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje. Záznamem
ve spisu rozhodnutí o povolení vkladu práva nabývá právní moci.
(3) V případě, že byl vklad povolen a proveden, zašle katastrální úřad účastníkům vkladového řízení vyrozumění o tom, jaký vklad byl do
katastru proveden, a vkladovou listinu vyjme ze spisu a založí ji do sbírky listin. Je-li účastník, jehož práva k nemovitosti podle zápisu
zanikají nebo se omezují, ve vkladovém řízení zastoupen zmocněncem, vyrozumí ho o provedeném vkladu katastrální úřad nejen prostřednictvím
zmocněnce, ale i přímo.

(4) Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný
opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle
ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo
rozhodnuto jiným orgánem.

(5) Proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný
prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba
podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž
bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů
ode dne doručení rozhodnutí.

(6) Další vkladové řízení týkající se téže nemovitosti jako rozhodnutí
o zamítnutí vkladu se po dobu stanovenou pro podání žaloby podle
odstavce 5, a pokud je žaloba podána, až do dne, kdy je příslušnému
katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí soudu ve věci
vkladu, přerušuje.

(7) Jestliže je další vkladové řízení týkající se téže nemovitosti jako
rozhodnutí o zamítnutí vkladu zahájeno po vydání rozhodnutí o zamítnutí
vkladu, přerušuje se toto řízení usnesením s účinky ke dni doručení
návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu do dne, kdy je tomuto
katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí soudu ve věci
vkladu.

Záznam

§ 19

Záznamem se do katastru zapisuje

a) příslušnost organizačních složek státu a státních organizací
hospodařit s majetkem státu,

b) právo hospodařit s majetkem státu,

c) správa nemovitostí ve vlastnictví státu,

d) majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města
Prahy,

e) majetek statutárního města svěřený městským obvodům nebo městským
částem statutárních měst,

f) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný
organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,

g) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný
příspěvkové organizaci k hospodaření.

§ 20

(1) Návrh na záznam může podat ten, kdo má na jeho provedení právní
zájem, orgán veřejné moci nebo územní samosprávný celek, který o právu
zapisovaném záznamem rozhodl nebo je osvědčil.

(2) Návrh na záznam musí být doložen listinou, která dokládá právo,
které má být zapsáno.

§ 21

(1) Katastrální úřad zjistí, zda je návrh na záznam podán oprávněnou
osobou, zda je předložená listina bez chyb v psaní a počtech a bez
jiných zřejmých nesprávností a zda navazuje na dosavadní zápisy v
katastru.

(2) Je-li listina způsobilá k tomu, aby na základě ní byl proveden
záznam do katastru, katastrální úřad záznam provede; jinak tomu, kdo
listinu předložil, sdělí písemně důvody, pro které záznam proveden
nebyl, a listinu mu vrátí.

Poznámka

§ 22

(1) Poznámku zapíše katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo
oznámení soudu, správce daně, správce obchodního závodu,
vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora,
dražebníka, insolvenčního správce či k doloženému návrhu toho, v jehož
prospěch má být poznámka zapsána.

(2) Pokud se poznámka zapisuje na základě rozhodnutí orgánu veřejné
moci, nemusí být toto rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci ani
doložkou vykonatelnosti.

§ 23

(1) K nemovitosti se zapisuje poznámka o

a) podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti,
prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na
nemovitosti,

b) exekučním příkazu ke správě nemovitosti a k prodeji nemovitosti,

c) exekučním příkazu k postižení obchodního závodu,

d) usnesení o pokračování vedení exekuce správou obchodního závodu,
usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě,

e) usnesení o pokračování výkonu rozhodnutí správou obchodního závodu,
usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě,

f) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem
nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního
závodu,

g) usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti,

h) vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou
podle katastru ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka,

i) usnesení o nařízení předběžného opatření,

j) uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné,

k) žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného
vyvlastňovacího úřadu,

l) zahájení pozemkových úprav,

m) rozhodnutí o schválení pozemkových úprav,

n) jiném rozhodnutí než podle písmene m) nebo opatření obecné povahy,
kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného
oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nebo se
kterým je zákonem spojeno omezení,

o) podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové
rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož
základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho
základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu,

p) výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí
nemovitosti,

q) dovolání se neúčinnosti právního jednání,

r) právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,
jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci
spoluvlastníky,

s) výhradě přednostního pořadí pro jiné právo,

t) přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,

u) odkladu zrušení spoluvlastnictví a odkladu oddělení ze spoluvlastnictví,
v) ujednání o tom, že vlastník pozemku nemá předkupní právo k právu stavby a vlastník práva stavby nemá předkupní právo k pozemku,
w) výhradě souhlasu se zatížením práva stavby,
x) zákazu zřídit zástavní právo k nemovitosti,
y) závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh,
z) závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého,
za) stavbě, která není součástí pozemku.
(2) K nemovitosti se dále zapisuje poznámka o
a) započetí výkonu zástavního práva,
b) ujednání pořadí zástavních práv,
c) uvolnění zástavního práva,
d) svěřenském nástupnictví,
e) zákazu nakládat s nemovitostí,
f) dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu,
g) předání údaje o nemovitosti do evidence Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
h) omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků.

§ 24
Poznámka spornosti zápisu
(1) Není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění
nesouladu, a prokáže- li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do
katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu
ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě
napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na
základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru,
je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.
(2) Pokud je řízení, o kterém se zapisuje poznámka spornosti zápisu, řízením o předběžné otázce ve vkladovém řízení, vkladové řízení se
nepřerušuje.
(3) Vyhoví-li soud žalobě, o které je zapsána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči nimž poznámka
spornosti zápisu působí. Po výmazu všech zápisů oznámí katastrální úřad provedenou změnu dotčeným osobám.

§ 25
(1) K osobě se zapisuje poznámka o
a) vyrozumění o nařízení exekuce, pokud povinným není stát nebo územní samosprávný celek,
b) usnesení o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat s majetkovou podstatou nebo může dlužník nakládat s majetkovou
podstatou pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce,
c) vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku,
d) rozhodnutí o prohlášení konkursu,
e) jiném rozhodnutí než podle písmene d), podle kterého osoba nesmí nakládat se svou majetkovou podstatou nebo její přesně nevymezenou
částí.

(2) Poznámku podle odstavce 1 písm. c) a d) lze zapsat rovněž na
základě údajů převzatých z informačního systému insolvenčního
rejstříku.

(3) Zápis poznámky k osobě a její výmaz bezodkladně zajistí kterýkoli
katastrální úřad, jemuž je doručena listina pro zápis poznámky nebo
její výmaz.

§ 26
Pro zápis a výmaz poznámky se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu a výmazu záznamem.

§ 27
Poznámku vymaže katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora,
insolvenčního správce, dražebníka nebo k doloženému návrhu toho, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, pokud důvody pro její vyznačení
pominuly.

ČÁST TŘETÍ
SPRÁVA KATASTRU
Zápis jiných údajů do katastru

§ 28
(1) Pro zápis jiných údajů do katastru se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem.
(2) Pro označení nemovitostí v listinách pro zápis jiných údajů do katastru se použijí obdobně ustanovení o označování nemovitostí v
listinách pro zápis práv.

§ 29
(1) K návrhu změny hranice katastrálního území musí být předložena kopie katastrální mapy, v níž je vyznačena požadovaná nová hranice,
slovní popis této hranice vyhotovený na podkladě katastrální mapy, vyjádření vlastníků dotčených pozemků k návrhu na změnu hranice a
vyjádření dotčené obce. K zápisu změny hranice katastrálního území, nelze-li její nový průběh ztotožnit s průběhem hranice parcely
zobrazené v katastrální mapě, musí být předložen geometrický plán.
Geometrický plán může být nahrazen měřickou dokumentací v případě změny hranic katastrálního území
a) při obnově katastrálního operátu novým mapováním, nebo
b) při pozemkových úpravách, na podkladě jejichž výsledků se provádí obnova katastrálního operátu.
(2) K zápisu změny hranice katastrálního území související se změnou hranice obce musí být předložena dohoda obcí.
(3) Zápis změny hranice katastrálního území, která je shodná se státní hranicí, se provede na podkladě údajů dokumentárního díla státních
hranic poskytnutých Ministerstvem vnitra.
(4) K návrhu schválení změny nebo nového názvu katastrálního území Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním musí být katastrálnímu úřadu
předloženo stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu.

§ 30
(1) K zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán.
(2) Není-li nová budova součástí pozemku ani práva stavby, zapíše se jako její vlastník osoba, která prokáže právo
zřídit zřídit na pozemku tuto budovu, neprokáže-li se jinou listinou, že vlastníkem je někdo jiný.

§ 31
Zápis jiných údajů a jejich změn se provádí na základě
a) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu, je-li takové rozhodnutí nebo souhlas vyžadován,
b) rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu, který zároveň stanoví orgánu veřejné moci povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu, nebo
c) právního předpisu, který přímo stanoví jiné údaje nebo jejich změny.

§ 32
(1) Jiné údaje katastru je možné přejímat též z jiných informačních systémů, registrů, rejstříků nebo evidencí veřejné správy, pokud
a) zápisem do nich dochází ke vzniku skutečností v nich vedených, nebo
b) údaje v nich vedené požívají ochrany dobré víry v pravdivost a úplnost těchto údajů.
(2) Pokud údaje v informačních systémech, registrech, rejstřících nebo evidencích veřejné správy nepožívají ochrany dobré víry, katastrální úřad tyto údaje může porovnat s údaji katastru; v případě zjištěných rozporů vyšetří příčiny těchto rozporů a zápisy v katastru uvede do souladu se zjištěným výsledkem šetření. Postup katastrálního úřadu při tomto jednání se řídí ustanovením tohoto zákona o opravě chyby v katastrálním operátu.
(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje zeměměřickým a katastrálním orgánům pro výkon působnosti podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum smrti, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu,
h) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,
b) datum narození,
c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
d) rodné číslo,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, kterou je údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa mimo území České republiky,
g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
h) omezení svéprávnosti,
i) jméno, popřípadě jména a příjmení otce a matky a jejich rodné číslo; v případě, že jim rodné číslo nebylo přiděleno, jejich jména, příjmení a datum narození,
j) jméno, popřípadě jména, a příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
k) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum smrti, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,
b) datum narození,
c) místo a stát, kde se cizinec narodil,
d) rodné číslo,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) druh a adresa místa pobytu,
g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jim nebylo přiděleno rodné číslo, jejich jméno, příjmení a datum narození,
k) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo; je-li manžel cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum smrti,
m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jejich ztotožnění s údaji vedenými v katastru o fyzické osobě není možné prostřednictvím agendových identifikátorů.
(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 33
Lhůty pro zápis do katastru
Katastrální úřad provede
a) vklad na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu bez zbytečného odkladu od povolení vkladu,
b) záznam do 30 dnů od doručení rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující práva,
c) poznámku do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru; poznámku katastrální úřad vymaže do 30 dnů od doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly,
d) zápis jiného údaje do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení zápisu v katastru.

§ 34
Ukládání úplného znění prohlášení vlastníka domu a dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti
(1) Úplné znění prohlášení vlastníka domu k uložení do sbírky listin předkládá osoba odpovědná za správu domu.
(2) Dohodu spoluvlastníků o správě nemovitosti k uložení do sbírky listin předloží kterýkoli ze spoluvlastníků.

§ 35
Revize údajů katastru
(1) Katastrální úřad reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Revizi údajů katastru (dále jen „revize katastru“) vyhlašuje příslušný katastrální úřad podle potřeby zajištění souladu údajů katastru s jejich skutečným stavem v terénu a provádí ji za součinnosti obcí, popřípadě též orgánů veřejné moci, a za účasti vlastníků a jiných oprávněných. Zjistí-li nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění.
(2) O výsledku revize katastru sepíše katastrální úřad protokol.

§ 36
Oprava chyby v katastrálním operátu
(1) Na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly
a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,
b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.
(3) Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Současně je poučí o možnosti postupu podle odstavce 4.
(4) Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci.

§ 37
Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných
(1) Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni
a) zúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu jednání,
b) na výzvu katastrálního úřadu označit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků,
c) na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,
d) ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru vyplývajících z listin, které jsou příslušné orgány veřejné moci povinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru,
e) požádat, aby v případě, že k navrhovanému zápisu do katastru nebo jeho změně není vyžadováno rozhodnutí nebo jiné opatření správního úřadu, potvrdil příslušný správní orgán, že údaje v návrhu odpovídají skutečnosti,
f) na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru.
(2) Pokud vlastník nebo jiný oprávněný neoznačí hranice pozemků podle odstavce 1 písm. b), může katastrální úřad rozhodnout, že dá hranice označit na náklady vlastníka nebo jiného oprávněného. Neoznačují se hranice pozemků, které jsou sloučeny do větších celků, a hranice druhů pozemků mezi sousedními pozemky téhož vlastníka nebo jiného oprávněného.

§ 38
Povinnosti obcí
(1) Obce
a) vyhlašují ve svém územním obvodu způsobem v místě obvyklým na základě oznámení katastrálního úřadu zahájení revize katastru a obnovy katastrálního operátu, vysílají na ně své zástupce, spolupracují při zajišťování účasti vlastníků a jiných oprávněných a podávají o nich dostupné informace nezbytné pro provedení revize katastru a obnovy katastrálního operátu,
b) pečují o trvalé označení územních hranic obcí a na vyzvání katastrálního úřadu je označí ve stanovené lhůtě určeným způsobem,
c) spolupracují s katastrálním úřadem při provádění revize katastru a při obnově katastrálního operátu na území obce,
d) vyjadřují se ke změnám v pomístním názvosloví.
(2) Pokud obec neoznačí hranice podle odstavce 1 písm. b), může katastrální úřad rozhodnout, že dá hranice označit na náklady obce.

§ 39
Povinnosti orgánů veřejné moci
Orgány veřejné moci
a) zasílají katastrálnímu úřadu svá rozhodnutí týkající se nemovitostí vydaná podle jiného právního předpisu, který zároveň stanoví orgánu veřejné moci povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení nebo jiný úkon k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo do 30 dnů ode dne jejich vydání; listiny, na základě kterých se provádí vklad do katastru, orgány veřejné moci s výjimkou soudů a soudních exekutorů katastrálnímu úřadu nezasílají,
b) jsou povinny v přiměřené lhůtě v případě, že jimi vydaná listina předložená k zápisu do katastru obsahuje chyby v psaní, počtech nebo jiné zřejmé nesprávnosti, sdělit katastrálnímu úřadu na jeho výzvu správné údaje nebo listinu opravit, umožňuje-li to jiný právní předpis,
c) potvrzují, že údaje v návrhu na zápis do katastru, které se týkají jejich působnosti, odpovídají skutečnosti, pokud k navrhovanému zápisu není vyžadováno rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu veřejné moci,
d) poskytují bezplatně katastrálním úřadům na jejich žádost údaje potřebné pro vedení katastru z jimi spravovaných informačních systémů.
Obnova katastrálního operátu

§ 40
(1) Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provede
a) novým mapováním,
b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo
c) na podkladě výsledků pozemkových úprav.
(2) Katastrální operát se obnovuje zpravidla v rozsahu katastrálního území.
(3) Obnovu katastrálního operátu zahájí katastrální úřad bez návrhu. Pokud má být obnova katastrálního operátu provedena podle odstavce 1 písm. a) nebo b), oznámí její zahájení katastrální úřad dotčené obci.
(4) Při obnově katastrálního operátu se do katastrální mapy doplňují parcely pozemků evidovaných dosud zjednodušeným způsobem, pokud to umožňuje kvalita jejich původního zobrazení.
(5) Zemřel-li vlastník nemovitosti, která je předmětem obnovy katastrálního operátu, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl, jedná ve věci obnovy katastrálního operátu správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, a nejsou-li, dědici, kteří dědictví neodmítli. Katastrální úřad je oprávněn požadovat od soudu sdělení o těchto osobách.

§ 41
K obnově katastrálního operátu novým mapováním se přistoupí, pokud geometrické a polohové určení nemovitostí v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka katastrální mapy již nevyhovuje současným požadavkům na vedení katastru, popřípadě dojde-li ke ztrátě, zničení nebo takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu.

§ 42
(1) Zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním (dále jen „zjišťování hranic“) se provádí podle skutečného stavu v terénu. Při zjišťování hranic lze ověřovat i další údaje, které jsou obsahem katastru. Zjišťování hranic provádí komise složená ze zaměstnanců katastrálního úřadu a ze zástupců obce a orgánů určených katastrálním úřadem. Předsedou komise je zaměstnanec katastrálního úřadu nebo úředně oprávněný zeměměřický inženýr určený ředitelem katastrálního úřadu. Zjišťování hranic se provádí za účasti vlastníků a jiných oprávněných.
(2) Předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na nesoulad skutečného průběhu hranic s jejich vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné osoby.
(3) O výsledcích zjišťování hranic sepíše předseda komise protokol. Vlastníci a jiní oprávnění nebo jejich zástupci svým podpisem v protokolu stvrzují souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu.
(4) Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné.
(5) Pokud jsou hranice katastrálního území totožné se státními hranicemi, poskytne údaje o jejich průběhu Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu Ministerstvo vnitra.
(6) Nepřítomnost vlastníka a jiného oprávněného při zjišťování hranic není na překážku využití výsledků zjišťování hranic k vyhotovení nových souborů geodetických a popisných informací.

§ 43
Při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí dosavadní katastrální mapa do elektronické podoby.

§ 44
Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. V územích, kde je katastrální operát obnoven na podkladě výsledků pozemkových úprav, se nepoužije ustanovení § 45.

§ 45
(1) Katastrální úřad vyloží na dobu nejméně 10 pracovních dnů nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací (dále jen „obnovený katastrální operát“) v obci, ve které se obnovuje katastrální operát, k veřejnému nahlédnutí.
(2) Obec na úřední desce, popřípadě též způsobem v místě obvyklým, oznámí termín a dobu vyložení obnoveného katastrálního operátu nejméně 30 dnů před jeho vyložením. Současně oznámí, že obnovený katastrální operát nabude platnosti dnem, který určí katastrální úřad. Vlastníkům a jiným oprávněným, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, zašle katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech nejméně 30 dnů před vyložením obnoveného katastrálního operátu.
(3) Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.

§ 46
(1) Katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu, pokud ve stanovené lhůtě nebyly proti obsahu obnoveného operátu podány námitky, nebo bylo o námitkách pravomocně rozhodnuto. Jestliže o některých námitkách nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, může katastrální úřad vyhlásit platnost obnoveného katastrálního operátu pouze za předpokladu, že tuto okolnost vyznačí v katastru. Po nabytí právní moci rozhodnutí o námitkách katastrální úřad toto vyznačení odstraní.
(2) Dnem vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní katastrální operát stává neplatným a nadále se používá obnovený katastrální operát.
(3) Pokud platnost obnoveného katastrálního operátu nastane dnem určeným jiným právním předpisem, katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu s uvedením dne jeho platnosti ihned, jakmile se o platnosti dozví.
(4)Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu katastrální úřad a obec zveřejní na úřední desce.
Zeměměřické činnosti a geometrické plány

§ 47
(1) Zeměměřické činnosti pro účely katastru slouží k vytváření měřických podkladů pro provádění změn v souboru geodetických informací platného katastrálního operátu, obnovu souboru geodetických informací a vytyčování hranic pozemků. Jejich výsledky musí být uvedeny v závazném souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální.
(2) Geometrickým základem zeměměřických činností jsou body polohového bodového pole.

§ 48
(1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem.
(2) Geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel.

§ 49
(1) Vytyčování hranic pozemků je zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranic pozemků podle údajů katastru o jejich geometrickém a polohovém určení.
(2) Přesnost vytyčení je dána přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků.
(3) K seznámení s výsledky vytyčení musí být prokazatelně přizváni vlastníci dotčených pozemků.
(4) Na průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se vyhotoví geometrický plán, pokud má být podle nich do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely.

§ 50
Změna údajů o geometrickém a polohovém určení
(1) Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo určení hranice pozemků se zapisuje na podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je
a) listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo
b) rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků.
(2) Zpřesněním evidenčních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemku nedochází ke změně práv k pozemku.
(3) Pro zápis změny údajů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem.

§ 51
Závaznost údajů katastru
Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru.
Veřejnost katastru
§ 52
(1) Každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak.
(2) Získávat údaje z katastru formou nahlížení nelze z přehledu vlastnictví z území České republiky, ze sbírky listin a o dosažených cenách nemovitostí.
(3) Není-li přehled vlastnictví z území České republiky nebo údaj o dosažených cenách nemovitostí poskytnut způsobem umožňujícím dálkový přístup, lze jej poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost.
(4) Poskytování údajů ze sbírky listin katastru či pozemkové knihy se provádí poskytováním ověřených nebo prostých
a) kopií písemností v listinné podobě,
b) výstupů vzniklých převedením písemností v listinné podobě do elektronické podoby nebo převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou,
c) duplikátů písemností v elektronické podobě, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou.
Tyto údaje lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost. Při ověřování neodpovídá katastrální úřad za obsah listiny. Katastrální úřad neověří listinu, jejíž originál nebo kopie jsou nečitelné.
(5) Katastrální úřad vede evidenci osob, kterým poskytl údaje podle odstavců 3 a 4.

§ 53
Údaje katastru lze užít jen k účelům uvedeným v § 1 odst. 2. Šířit údaje katastru lze pouze se souhlasem Českého úřadu zeměměřického a katastrálního za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

§ 54
(1) Český úřad zeměměřický a katastrální má postavení správce osobních údajů evidovaných v katastru.
(2) Katastrální úřady mají postavení zpracovatelů osobních údajů evidovaných v katastru.

Poskytování údajů z katastru
§ 55
(1) Katastrální úřad na požádání vyhotoví z katastrálního operátu výpis, opis nebo kopii, jakož i identifikaci parcel.
(2) Výpisy, opisy nebo kopie z katastrálního operátu, jakož i identifikace parcel vyhotovené katastrálním úřadem ve formě stanovené prováděcím právním předpisem jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v katastru k okamžiku, který je na nich uveden. Pokud jsou poskytované údaje katastru vedeny v elektronické podobě, poskytuje je kterýkoli katastrální úřad z celého území České republiky.
(3) K údajům katastru vedeným v elektronické podobě může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(4) Údaje katastru se poskytují i v jiné formě stanovené prováděcím právním předpisem. Pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje jiným orgánům veřejné moci, děje se tak bezúplatně.
(5) Údaje katastru ve formě podle odstavců 3 a 4 se poskytují územním samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti bezúplatně. Údaje katastru ve formě podle odstavce 3 se k výkonu jejich působnosti poskytují bezúplatně i organizačním složkám státu.
(6) Na základě údajů katastru se poskytuje služba sledování změn v katastru zajišťující informování vlastníků a jiných oprávněných o postupu zápisů elektronickými prostředky.
(7) Z údajů katastru se vytváří souhrnné přehledy o půdním fondu, které Český úřad zeměměřický a katastrální zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 56
Z katastru se vydávají ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy podle jiného právního předpisu.
ČÁST ČTVRTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 57
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) užije údaje katastru v rozporu s § 1 odst. 2, nebo
b) v rozporu s § 53 šíří údaje katastru bez souhlasu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(2) Fyzická osoba se jako vlastník nebo jiný oprávněný dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. a) se na výzvu katastrálního úřadu nezúčastní jednání nebo na toto jednání nevyšle svého zástupce,
b) neoznačí ve stanovené lhůtě trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svého pozemku podle § 37 odst. 1 písm. b),
c) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. c) nedoplní ve stanovené lhůtě od doručení výzvy chybějící údaje nebo neodstraní chyby ve vyhotovených listinách, které předkládá k zápisu do katastru,
d) neohlásí katastrálnímu úřadu ve stanovené lhůtě změny údajů katastru týkající se jeho nemovitosti podle § 37 odst. 1 písm. d).
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50000 Kč.
(4) Přestupek nelze projednat, jestliže uplynuly 3 roky od jeho spáchání.

§ 58
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) užije údaje katastru v rozporu s § 1 odst. 2, nebo
b) v rozporu s § 53 šíří údaje katastru bez souhlasu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jiný oprávněný dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. a) se na výzvu katastrálního úřadu nezúčastní jednání nebo na toto jednání nevyšle svého zástupce,
b) neoznačí ve stanovené lhůtě trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svého pozemku podle § 37 odst. 1 písm. b),
c) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. c) nedoplní ve stanovené lhůtě od doručení výzvy chybějící údaje nebo neodstraní chyby ve vyhotovených listinách, které předkládá k zápisu do katastru,
d) neohlásí katastrálnímu úřadu ve stanovené lhůtě změny údajů katastru týkající se jeho nemovitosti podle § 37 odst. 1 písm. d).
(3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 100000 Kč.

§ 59
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává katastrální úřad.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 60
Za účelem založení do sbírky listin může katastrální úřad převést z elektronické podoby písemnost ve formě datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou, a která je předložena pro zápis do katastru, do listinné podoby. Při převedení katastrální úřad nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených v písemnosti ve formě datové zprávy. Při poskytování kopií písemností vedených v elektronické podobě ve sbírce listin se postupuje obdobně.
§ 61
Zaměstnanci katastrálního úřadu a členové komise pro zjišťování hranic jsou při své činnosti oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na pozemky a provádět na nich průklesty a zeměměřické činnosti pro účely katastru za podmínek stanovených jiným právním předpisem.
§ 62
(1) Pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se do doby jejich zobrazení v katastrální mapě, nejpozději však do doby ukončení pozemkových úprav podle jiného právního předpisu, v katastru evidují zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení a evidence nemovitostí.
(2) Pozemky evidované v katastru podle odstavce 1 se považují pro účely zápisu práv za pozemky podle tohoto zákona. Údaje zjednodušené evidence se považují za součást katastrálního operátu. Katastrální úřady mají nejméně do doplnění pozemků evidovaných dosud zjednodušeným způsobem do katastrálních map v úschově pozemkové a železniční knihy a operát bývalého pozemkového katastru. Z těchto dokumentů vyhotoví katastrální úřad na požádání výpisy, opisy nebo kopie.
(3) Má se za to, že zástavní práva, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, zanikla. Katastrální úřad tato zástavní práva vymaže z katastru na základě ohlášení vlastníka nemovitosti, k níž je zaniklé zástavní právo zapsáno, sepsaného ve formě notářského zápisu.
§ 63
(1) Údaje v katastru se vedou podle dosavadních právních předpisů do doby, než jednotlivé evidované údaje budou dotčeny změnou. Katastrální úřady jsou oprávněny uvést zápisy v katastru do souladu s tímto zákonem i dříve z moci úřední.
(2) O údajích o budově evidované podle dřívějších právních předpisů se má za to, že se jedná o trvalou stavbu, pokud z údajů katastru nevyplývá, že se jedná o stavbu dočasnou. Doloží-li vlastník této stavby nebo jiný oprávněný, že se jedná o stavbu dočasnou, katastrální úřad tuto skutečnost do katastru doplní.
(3) Listiny sepsané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a splňující náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy jsou vkladovými listinami, i když nesplňují náležitosti předepsané tímto nebo jiným zákonem. Chybějící náležitosti musí obsahovat návrh na vklad.
(4) Zápisy do katastru na základě listin doručených katastrálnímu úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(5) Údaje o dosažených cenách nemovitostí z listin doručených k zápisu do katastru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se do katastru nedoplňují.
(6) Vyplývá-li z údajů v katastru, že vlastník pozemku je též vlastníkem stavby, která je na pozemku postavena, přechází vlastnické právo ke stavbě nebo k ní vzniká jiné věcné právo současně jako k pozemku i v případě, že by později vyšlo najevo, že stavba není součástí pozemku.

§ 64
(1) V případech, kdy je třeba získat jako listinu pro zápis do katastru rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci a osoba dosud zapsaná v katastru jako vlastník nebo jiný oprávněný není označena dostatečně určitě, jak to vyžaduje tento zákon, a proto není možné označit ji v řízení před tímto orgánem údaji požadovanými právním předpisem, na jehož základě lze rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci vydat, postačí k jejímu označení v řízení před tímto orgánem i v řízení o zápisu do katastru uvedení údajů, které jsou o této osobě známé z katastru.
(2) Pokud je osoba zapsaná v katastru jako vlastník označena tak, jak je uvedeno v odstavci 1, a zápis o ní neumožňuje její dostatečnou identifikaci, Český úřad zeměměřický a katastrální předá údaje o této nemovitosti a o jejím vlastníkovi známé ze zápisů v katastru Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

§ 65
(1) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převezme údaje o nemovitostech uvedených v § 64 odst. 2 a známé údaje o jejím vlastníkovi a vede jejich evidenci. Tuto evidenci včetně známých údajů o zapsaném vlastníkovi zveřejní na svých internetových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň tyto údaje předá obecnímu úřadu obce, na jejímž území se nemovitost nachází.
(2) Obecní úřad zveřejní převzaté údaje podle odstavce 1 na úřední desce.
(3) Součástí zveřejnění podle odstavců 1 a 2 je i výzva, aby se vlastník přihlásil ke svému vlastnictví uvedené nemovitosti u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve výzvě se uvede poučení o důsledcích, které nastanou, pokud se vlastník nepřihlásí ve lhůtě stanovené jiným právním předpisem pro to, aby nemovitost byla považována za opuštěnou.
(4) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v součinnosti s obecním úřadem provede zároveň šetření k dohledání vlastníka v dostupných evidencích, zejména v matrice a v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel a v agendovém informačním systému cizinců. Obecní úřad přitom jedná v přenesené působnosti.
(5) Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4 osobu vlastníka nemovitosti, písemně vyzve tuto osobu, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení.
(6) Přihlásí-li se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti uvedené v odstavci 1, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ji písemně vyzve, aby listiny dokládající její vlastnictví předložila katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení.
(7) Stát v soudním řízení podle odstavců 5 a 6 vystupuje jako žalovaný. V řízeních před soudy v těchto případech jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(8) Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4, že zapsaný vlastník nežije, podá podnět k zahájení řízení o pozůstalosti soudu příslušnému k řízení o pozůstalosti podle jiného zákona a předá mu zjištěné informace o zapsaném vlastníkovi a o jeho nemovitosti; není-li známo jeho bydliště, podá podnět u soudu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nalézá.
(9) Nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná, pohlíží se na ni jako na opuštěnou; další postup se řídí právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu.

§ 66
(1) Český úřad zeměměřický a katastrální vyhláškou stanoví
a) obsah souboru geodetických informací v rozsahu uvedeném v § 5 odst. 2 písm. a) tak, aby obsahoval údaje nezbytné pro plnění účelů, ke kterým katastr slouží podle § 1 odst. 2,
b) obsah souboru popisných informací v rozsahu uvedeném v § 5 odst. 2 písm. b) tak, aby obsahoval údaje nezbytné pro plnění účelů, ke kterým katastr slouží podle § 1 odst. 2,
c) činnost při správě a obnově katastrálního operátu v rozsahu nezbytném pro aktualizaci údajů, které jsou podle § 4 obsahem katastru,
d) formulář pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, jehož obsah je vymezen v § 14 odst. 1,
e) postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny,
f) formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv, které jsou postačující pro zachování jejich čitelnosti a dlouhodobé uchovatelnosti,
g) listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru,
h) zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků v rozsahu nezbytném k vedení a správě souboru geodetických informací,
i) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem, aby bylo možné tyto hranice v terénu vyhledat,
j) podmínky pro poskytování a šíření údajů z katastru a formu poskytovaných údajů tak, aby sloužily k plnění účelů stanovených v § 1 odst. 2, a úplaty za ně tak, aby celkový příjem z jejich poskytování nepřesahoval náklady na shromažďování údajů katastru, jejich vytváření, reprodukci a šíření,
k) podmínky poskytování služby sledování změn v katastru zajišťující informování vlastníků a jiných oprávněných o postupu zápisů elektronickými prostředky.
(2) Pro stanovení náležitostí podle odstavce 1 písm. a), c), h) a i) lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou.

§ 67
Zrušuje se:
1. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
2. Čl. III části čtvrté zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb. a zákona č. 282/1992 Sb., a mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
3. Zákon č. 90/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.
4. Část druhá zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách.
5. Část pátá zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
6. Část třetí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
7. Část druhá zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
8. Části třicátá první a třicátá druhá zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.
9. Část devatenáctá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
10. Část pátá zákona č. 286/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
11. Část první zákona č. 349/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
12. Část sedmá zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
13. Část dvacátá třetí zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.
14. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
15. Čl. I zákona č. 89/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16. Část druhá zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
17. Části první a druhá zákona č. 120/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
18. Čl. V zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
19. Část pátá zákona č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel.
20. Část sedmnáctá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony.
21. Část čtvrtá zákona č. 269/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
22. Zákon č. 8/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23. Část třicátá druhá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
24. Část osmá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
25. Nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel.
26. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb., vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č. 44/2005 Sb., vyhlášky č. 457/2006 Sb., vyhlášky č. 50/2008 Sb. a vyhlášky č. 76/2009 Sb.
27. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb.

§ 68 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r

257/2013 Sb.změna horního zákon, o obcíh, o zeměměřičství, stavebního a dalších

Obsah
ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích(Čl. 1)
ČÁST DRUHÁ - Změna horního zákona(Čl. 2)
ČÁST TŘETÍ - Změna obecního zřízení(Čl. 3)
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zeměměřictví(Čl. 4)
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí(Čl. 5)
ČÁST ŠESTÁ - Změna stavebního zákona(Čl. 6)
Vyhlášené znění
257  ZÁKON ze dne 3. července 2013,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. I
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto:
1. V položce 20 v části Osvobození se slova „zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle zvláštního právního předpisu upravujícího katastr nemovitostí České republiky18)“ nahrazují slovy „daňového řádu, místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle katastrálního zákona“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
2. V položce 120 písm. b) se slova „(smluv uzavřených za účelem realizace veřejně prospěšné stavby)“ zrušují.
3. V položce 120 se za písmeno b) doplňuje nové písmeno c), které zní:
  „c) Přijetí úplného znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám k uložení do sbírky listin nebo přijetí dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci k uložení do sbírky listin Kč 500.“.

ČÁST DRUHÁ
Změna horního zákona
Čl. II
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb. a zákona č. 498/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
  „(4) Orgán, který stanovil chráněné ložiskové území, zašle potřebné podklady pro zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.“.
2. V § 25 se doplňuje odstavec 4, který zní:
  „(4) Orgán, který stanovil dobývací prostor, zašle potřebné podklady pro zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.“.

ČÁST TŘETÍ
Změna obecního zřízení
Čl. III
V § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se slovo „záznamem12)“ včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o zeměměřictví
Čl. IV
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona 281/2009 Sb., zákona č. 380/2009 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 16 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
  „(5) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti v elektronické podobě se provádí přiměřeně podle odstavce 4. Výsledek zeměměřické činnosti v elektronické podobě fyzická osoba podepíše uznávaným elektronickým podpisem, připojí kvalifikovaný certifikát, na kterém je uznávaný elektronický podpis založen a který obsahuje údaje podle odstavce 4 písm. a) až c), a opatří kvalifikovaným časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnosti.“.
  Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
2. V § 16 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) V případě, že geometrický plán byl vyhotoven v elektronické podobě, může fyzická osoba s úředním oprávněním vyhotovit jeho stejnopis v listinné podobě.“.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Čl. V
V § 8 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 173/2012 Sb., se slovo „záznamem10)“ včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna stavebního zákona

Čl. VI
V § 101 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb., se slova „příslušnému katastrálnímu úřadu k záznamu předkupního práva do katastru nemovitostí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových“ nahrazují slovy „osobě oprávněné z předkupního práva a osobám, jejichž nemovitosti předkupní právo zatěžuje. Osoba oprávněná z předkupního práva podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST

Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.

258/2013 Sb. mění 504/2012 o státním rozpočtu

ZÁKON
ze dne 8. srpna 2013, kterým se mění zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
  V § 1 odst. 11 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, se číslo „270000000000“ nahrazuje číslem „280000000000“ 
  a číslo „1000000000“ se nahrazuje číslem „1500000000“.

Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.

259/2013 Sb. Nález US k trestnímu zákoníku a k nařízení vlády o jedech

259
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 13/12 dne 23. července 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu Okresního soudu v Liberci na zrušení ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, za účasti 1. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 2. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
I. Ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se ve slovech „a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů“ ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
II. Současně pozbývají platnosti ustanovení § 2 a příloha č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek,
přípravků je obsahujících a jedů, ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb., dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
III. Návrh na zrušení zbývajících částí ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se odmítá.

260/2013 Sb. mění vyhl.1/2006 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků

260/2013 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 20. srpna 2013,
kterou se mění vyhláška č. 1/2006 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho
ukončení pro pedagogické pracovníky škol zřizovaných Ministerstvem vnitra
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění
zákona č. 198/2012 Sb.:

Čl. I
Vyhláška č. 1/2006 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro
pedagogické pracovníky škol zřizovaných Ministerstvem vnitra, se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „v délce 0 až 2 roky“ nahrazují slovy „v délce do 3 let“.
2. V § 2 odst. 2 písmena b) a c) znějí:
„b) druhý odborný stupeň - pedagogická praxe v délce nejméně 3 let, podíl na tvorbě učebních textů a učebních pomůcek a podíl na lektorské
činnosti v rámci škol nebo školských zařízení zřízených Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“) a
c) třetí odborný stupeň - pedagogická praxe v délce více než 7 let, z toho nejméně 3 roky praxe na škole nebo školském zařízení zřízených
ministerstvem, samostatná tvorba učebních textů a učebních pomůcek, aktivní lektorská činnost a podíl na tvorbě vzdělávací koncepce školy
nebo školského zařízení.“.
3. V § 2 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
4. V § 2 na konci textu odstavce 3, v § 3 na konci textu odstavce 3 a v §4 na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „nebo rezortním
vzdělávacím zařízením^2)“.

Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2) § 8 odst. 3 a § 172 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 101 odst. 1 a příloha č. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve
znění pozdějších předpisů.“.

5. V § 3 odstavec 2 zní:
„(2) Průběžným vzděláváním se pro účely této vyhlášky rozumí
a) získávání nových poznatků z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, prevence sociálně patologických jevů,
obecné didaktiky a vědních a technických oborů a jejich oborových didaktik a dalších poznatků potřebných pro výkon pedagogické praxe,
nebo
b) udržování stávajících a získávání nových profesních znalostí a dovedností v oblasti policejních činností nebo činností v oblasti
požární ochrany, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a ochrany obyvatelstva, včetně jejich právního, technického a
administrativního zajištění.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
Ministr:
Ing. Pecina, MBA, v. r.

261/2013 Sb.

261/2013 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 20. srpna 2013,
kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení
školského zákona, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 172 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 242/2008 Sb., (dále jen „zákon“):

Čl. I
Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského
zákona, ve znění vyhlášky č. 323/2008 Sb. a vyhlášky č. 21/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 60.
Nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 20.
(2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení
vzdělávání v prvním ročníku je 5.“.

2. V § 6 odstavec 5 zní:
„(5) Jarní prázdniny trvají jeden týden v období měsíce ledna až
března. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího
kalendářního roku.“.
3. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích
vyučovacích dnů,“.
4. V § 8 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) úraz žáka nebo studenta, jehož důsledkem nebyla jeho nepřítomnost nebo byla nepřítomnost kratší 2 po sobě následujících vyučovacích dnů,
u kterého lze očekávat poskytnutí náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

5. V § 8 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
6. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu
a) pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo
b) v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.“.
7. V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Nasvědčují-li okolnosti úrazu tomu, že jednáním, jímž k němu došlo, byl spáchán trestný čin, učiní škola nebo školské zařízení
bezodkladné ohlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky a Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).“.

8. § 10 včetně nadpisu zní:
„§ 10
Zasílání záznamu o úrazu
(K § 29 odst. 3 zákona)
Záznam o úrazu podle § 8 odst. 1 se nejpozději do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení zasílá
a) ministerstvu,
b) zdravotní pojišťovně zraněného žáka nebo studenta,
c) v případě těžkého nebo smrtelného úrazu Policii České republiky.“.
9. V § 11 odstavec 2 zní:
„(2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, které určí ředitel
školy, například doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných profesních kvalifikacích^5a) nebo o
dosaženém dalším vzdělání ve škole.“.
10. V § 13 odst. 2 se slova „7. května“ nahrazují slovy „30. dubna“.
11. V § 13 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
12. V § 13 odst. 6 větě druhé se slova „5 dnů“ nahrazují slovy „7 dnů“.
13. V § 14 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
14. V § 15 odst. 2 se slova „Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvu“.
15. V § 17 odst. 7 se slova „není horší než“ nahrazují slovy „není vyšší než“.
16. V § 20 odst. 2 se slovo „dílčí“ nahrazuje slovem „profesní“.
17. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 zní:

„§ 26a
Profilová část maturitní zkoušky
(K § 81 odst. 11 zákona)
Pro pravidla průběhu a způsobu, kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pro pravidla pro přípravu, organizaci a řízení
profilové části maturitní zkoušky a pro pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné
zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení příslušných
evidencí, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a
způsobu jejich zpracování a vydávání se použijí obdobně ustanovení jiného právního předpisu^19.

19) Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších
předpisů.“.

18. V § 27 odst. 2 se slova „15. června“ nahrazují slovy „1. června“.
19. V § 34 odst. 4 se za slova „předseda zkušební komise v“ vkládá slovo „poslední“.

20. V § 43 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Termín se rovněž
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

21. V § 45 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) rámcový popis personálního zabezpečení školy,“.

22. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena j) a k), která znějí:
„j) údaje o prevenci sociálně patologických jevů,
k) údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení.“.
23. § 46 a 47 se včetně nadpisů zrušují.
24. V § 48a odst. 2 se za slova „zaměstnance bezpečnostních sborů“ vkládají slova „ , zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných
ministerstvem“.
25. § 48b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní:
„§ 48b
Výkon inspekční činnosti
(K § 175 odst. 6 zákona)
(1) Výkon inspekční činnosti vůči policejním školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům je
svěřen organizačnímu článku (odboru) ministerstva, určenému organizačním řádem ministerstva. Oprávnění k výkonu této inspekční
činnosti prokazují zaměstnanci určeného organizačního článku ministerstva průkazem inspekčního pracovníka, jehož vzor je uveden v
příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Výkon inspekční činnosti vůči školám a školským zařízením požární
ochrany zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům
náleží Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru České
republiky^20). Oprávnění k výkonu této inspekční činnosti prokazují
příslušníci a zaměstnanci Generálního ředitelství Hasičského
záchranného sboru České republiky průkazem inspekčního pracovníka,
jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

20) § 25 odst. 1 a § 26 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném
sboru České republiky a o změně některých zákonů.“.

26. § 49 včetně nadpisu zní:
„§ 49
Společná ustanovení
Ustanovení upravující střední vzdělávání, s výjimkou § 11 odst. 1 písm.
a), b) a f), odst. 3 a 4 a § 12 odst. 1, se vztahují i na nástavbové
studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní
zkouškou.“.

27. Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 2/2006 Sb.

VZOR průkazu inspekčního pracovníka vykonávajícího inspekční činnost vůči policejním školám a školním zařízením zřizovaným ministerstvem a
jejich smluvním subjektům

Průkaz je ve formě plastové karty o rozměru 85 x 55 mm. Barva
podtiskového rastru je v odstínech bílé a světle modré barvy proměnlivé
sytosti, s reliéfem vodorovně orientovaných písmen výšky 15 mm,
tvořících text "MV ČR".

V horní části průkazu je vystředěně umístěn text "Průkaz inspekčního
pracovníka", provedený temně modrými písmeny výšky 3 mm.

V levé třetině průkazu je pod textem "Průkaz inspekčního pracovníka"
umístěna fotografie inspekčního pracovníka a pod ní je černým písmem
výšky 1 mm uveden text "č. průkazu:" a vlastní číslo průkazu, provedené
číslicemi černé barvy výšky 3 mm.

V pravých dvou třetinách je pod textem "Průkaz inspekčního pracovníka"
uveden v horní části temně modrými písmeny výšky 1 mm vlevo orientovaný
text "titul, jméno, příjmení" a pod ním tyto vlastní údaje konkrétního
inspekčního pracovníka, provedený písmeny černé barvy výšky 3 mm. Pod
ním je uveden temně modrými písmeny výšky 2 mm vlevo orientovaný text
"OEČ:" a pod ním konkrétní šestimístné osobní evidenční číslo
zaměstnance ministerstva, provedené tučnými písmeny černé barvy výšky 3
mm. Pod ním je temně modrými písmeny výšky 1 mm vpravo orientovaný text
"ředitel odboru", nad kterým bude umístěn fyzický podpis ředitele
organizačního článku Ministerstva vnitra (odboru), jemuž podle
vnitřního předpisu (organizačního řádu) Ministerstva vnitra náleží
výkon této působnosti, a červený otisk úředního razítka se státním
znakem.

Obrázek

Zadní strana průkazu obsahuje text:

"Držitel tohoto průkazu v souladu s § 172 odst. 5 školského zákona
(zákon č. 561/2004 Sb.) vykonává na Ministerstvu vnitra působnost České
školní inspekce podle § 173 až 175 školského zákona vůči policejním
školám MV a jejich smluvním subjektům.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 2/2006 Sb.

VZOR průkazu inspekčního pracovníka vykonávajícího inspekční činnost
vůči školám požární ochrany a školním zařízením zřizovaným
ministerstvem a jejich smluvním subjektům

Průkaz je ve formě plastové karty o rozměru 85 x 55 mm. Barva
podtiskového rastru je v odstínech bílé a světle červené barvy
proměnlivé sytosti, s reliéfem vodorovně orientovaných písmen výšky 15
mm, tvořících text "MV ČR".

V horní části průkazu je vystředěně umístěn text "Průkaz inspekčního
pracovníka", provedený temně modrými písmeny výšky 3 mm.

V pravých dvou třetinách je pod textem "Průkaz inspekčního pracovníka"
uveden v horní části temně modrými písmeny výšky 1 mm vlevo orientovaný
text "titul, jméno, příjmení" a pod ním tyto vlastní údaje konkrétního
inspekčního pracovníka, provedený písmeny černé barvy výšky 3 mm. Pod
ním je uveden temně modrými písmeny výšky 2 mm vlevo orientovaný text
"OEČ:" a pod ním konkrétní šestimístné osobní evidenční číslo
příslušníka nebo zaměstnance Hasičského záchranného sboru České
republiky, provedené tučnými písmeny černé barvy výšky 3 mm. Pod ním je
temně modrými písmeny výšky 1 mm vpravo orientovaný text "generální
ředitel", nad kterým bude umístěn fyzický podpis generálního ředitele
Hasičského záchranného sboru České republiky a červený otisk úředního
razítka se státním znakem.

Obrázek

Zadní strana průkazu obsahuje text:
"Držitel tohoto průkazu v souladu s § 172 odst. 5 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) vykonává na Ministerstvu vnitra působnost České
školní inspekce podle § 173 až 175 školského zákona vůči odborným školám požární ochrany MV a jejich smluvním subjektům."
Čl. II
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
Ministr: Ing. Pecina, MBA, v. r.

262/2013 Sdeleni US

262/2013 Sb.
SDĚLENÍ
Ústavního soudu
Plénum Ústavního soudu přijalo pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 37/13 dne 13. srpna 2013 ve složení Stanislav Balík, Ludvík David, Jan Filip, Vlasta
Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Vladimír Sládeček,
Kateřina Šimáčková a Milada Tomková na návrh III. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci jeho
právního názoru pro řízení vedené pod sp. zn. III. ÚS 665/11, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezech ze
dne 15. dubna 2003 sp. zn. I. ÚS 752/02, ze dne 20. prosince 2006 sp. zn. I. ÚS 733/05, ze dne 10. listopadu 2010 sp. zn. I. ÚS 2462/10 a ze
dne 5. září sp. zn. II. ÚS 670/12,

toto stanovisko:
I. Rozhodnutí ministra spravedlnosti podle § 399 odst. 1 zákona č.141/1961 Sb.,o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů, kterým bylo povoleno vydání osoby z České republiky do cizího státu za účelem trestního stíhání nebo výkonu již
uloženého trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spočívajícího ve zbavení svobody, není rozhodnutím o opravném prostředku
proti rozhodnutí soudu, kterým byla podle §397 odst.1 trestního řádu vyslovena přípustnost jejího vydání.
Zatímco soud rozhoduje o tom, zda není dán některý z důvodů uvedených v §393 trestního řádu, jenž by činil vydání nepřípustným,
ministr spravedlnosti tyto závěry soudu sám dále nepřehodnocuje a jejich věcnou správností se zabývá pouze s ohledem na možnost využití
svého oprávnění předložit věc v případě svých pochybností k přezkoumání Nejvyššímu soudu podle §397 odst.3 trestního řádu.
Vlastní rozhodování ministra spravedlnosti o povolení vydání se kromě posouzení jeho politických aspektů, jejichž hodnocení soudům zásadně
nepřísluší, omezuje na zjištění, zda soud pravomocně rozhodl, že vydání je přípustné, dále zda nenastala některá ze skutečností
uvedených v § 399 odst. 2 a 4 trestního řádu a zda případně nenastala jiná skutečnost, která by představovala právní překážku povolení vydání. Z těchto důvodů může osoba, o jejíž vydání jde, podat
ústavní stížnost jak proti rozhodnutí vrchního soudu o stížnosti proti usnesení krajského soudu, kterým bylo o přípustnosti vydání rozhodnuto
v prvním stupni, tak proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání. Obě tato rozhodnutí se totiž navzájem odlišují svým účelem a
předmětem posouzení, pročež mají z hlediska řízení před Ústavním soudem povahu rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon
poskytuje této osobě k ochraně jejího práva (§ 72 odst. 3 zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Lhůta k
podání ústavní stížnosti se v případě každého z nich posuzuje samostatně.

II. V řízení o ústavní stížnosti proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle §399 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním
řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, kterým bylo povoleno vydání stěžovatele z České republiky do cizího státu, Ústavní
soud posuzuje také, zda vydání nebrání skutečnost, že osobě, o jejíž vydání jde, byla v České republice udělena mezinárodní ochrana, nebo že
doposud nebylo pravomocně rozhodnuto o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného soudního přezkumu. Smyslem obou
uvedených podmínek povolení vydání je garance, že jeho realizace nebude znamenat porušení závazku vyplývajícího
ze zásady non-refoulement ve smyslu čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, publikované společně
s Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků z 31.ledna 1967 pod č. 208/1993 Sb., a čl. 2 a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a
základních svobod, jenž má jako závazek ze smlouvy o ochraně lidských práv přednost před jinými závazky z mezinárodních smluv.
Ústavní soud však v tomto řízení ani nepřezkoumává ani nepřehodnocuje právní závěry obsažené v rozhodnutí soudu, kterým bylo vysloveno,
že vydání je přípustné.

Odůvodnění
I.
Důvody předložení stanoviska
1. Dne 4. března 2011 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost A.
A. proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 24. února 2011 č. j.2727/2008-MOT-T/119, kterým bylo povoleno jeho vydání do Ruské federace
za účelem trestního stíhání; věc je vedena pod sp. zn. III. ÚS 665/11. Stěžovatel se domnívá, že tímto rozhodnutím byla porušena jeho práva
zaručená čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, publikované společně s Protokolem týkajícím se právního postavení
uprchlíků z 31. ledna 1967 pod č. 208/1993 Sb., a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), ve
spojení s čl. 1 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). Ministr spravedlnosti jím totiž měl povolit vydání ještě před skončením
řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

2. Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 8. dubna 2011, stěžovatel rozšířil své stížnostní žádání o návrh na zrušení usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 22. září 2010 č. j. 8 To 85/2010 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2010 sp. zn. Nt 475/2008,
kterými bylo vysloveno, že jeho vydání je přípustné. Stěžovatel považuje tento jejich závěr za věcně nesprávný, nesouhlasí s tím, že
není dán žádný z důvodů nepřípustnosti vydání podle § 393 trestního řádu, a upozorňuje na důsledky těchto rozhodnutí z hlediska jeho
ústavně zaručených základních práv. Ještě před tím, než ale mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu ústavní stížnosti i v této
části, musel se zabývat otázkou, zda byla podána ve lhůtě podle § 72 odst.3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném do
31. prosince 2012. Tak tomu bylo nepochybně v té části, ve které ústavní stížnost směřovala přímo proti rozhodnutí ministra
spravedlnosti. Podle názoru III. senátu Ústavního soudu, který je předmětem tohoto stanoviska a jehož důvody jsou podrobně rozvedeny
níže, však toto rozhodnutí nelze považovat současně za rozhodnutí o posledním procesním prostředku stěžovatele k ochraně práva ve smyslu §
72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pokud k jeho
porušení mělo dojít rozhodnutími soudů o přípustnosti vydání. Lhůtu k podání ústavní stížnosti proti nim je proto třeba odvíjet již od
doručení usnesení vrchního soudu stěžovateli, k němuž došlo 5. října 2010, což v daném případě znamená, že v tomto rozsahu byla ústavní
stížnost podána opožděně. Ze stejného důvodu nelze v řízení o ústavní stížnosti proti rozhodnutí ministra spravedlnosti přezkoumávat nebo
přehodnocovat ani závěry soudu, na jejichž základě bylo vysloveno, že vydání stěžovatele je přípustné.

II.
K výroku I
3. Účelem řízení o vydání (neboli extradičního řízení) je zjištění všech relevantních skutečností pro rozhodnutí ministra spravedlnosti o
žádosti cizího státu o vydání osoby z České republiky k trestnímu stíhání nebo k výkonu již uloženého trestu odnětí svobody nebo
ochranného opatření spočívajícího ve zbavení svobody. Ministr spravedlnosti, nerozhodne-li o ukončení tohoto řízení (§ 399 odst. 4
trestního řádu), vydání buď povolí (§ 399 odst. 1 trestního řádu) nebo nepovolí (§ 399 odst. 2 trestního řádu). Vysloví-li však soud
nepřípustnost vydání, ministr spravedlnosti pouze oznámí vyžadujícímu státu, že vydání nelze povolit (§ 399 odst. 3 trestního řádu), aniž by
o tom vydával formální rozhodnutí.

4. Vydání osoby za některým z výše uvedených účelů se zásadním způsobem dotýká jejích ústavně zaručených práv a razantně zasahuje do jejích
poměrů, pročež s ohledem na čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") nelze rozhodování o něm vyloučit ze
soudního přezkumu. Zákonodárce si byl tohoto požadavku vědom a promítl jej do řízení o vydání tím způsobem, že rozhodnutí ministra
spravedlnosti o povolení vydání podmínil obligatorním posouzením přípustnosti vydání ze strany obecných soudů. O tom, zda v konkrétním
případě není dán některý z důvodů nepřípustnosti vydání podle § 393 trestního řádu, tak rozhoduje krajský soud. Proti jeho rozhodnutí může
osoba, o jejíž vydání jde, i státní zástupce podat stížnost, o které rozhodne vrchní soud. Pokud by přitom soudy dospěly k závěru, že vydání
přípustné není, nemohlo by dojít ani k jeho povolení. Ministr spravedlnosti by jejich rozhodnutí musel respektovat, ledaže by se
domohl jejich zrušení po předložení věci Nejvyššímu soudu podle § 397 odst. 3 trestního řádu, k němuž by byl v případě svých pochybností
oprávněn. I v takovémto případě by však vlastní rozhodnutí o přípustnosti vydání záviselo na rozhodnutí soudu.

5. S ohledem na uvedenou specifickou konstrukci řízení o vydání si musel III. senát Ústavního soudu položit otázku, zda má rozhodnutí
ministra spravedlnosti ve vztahu k jemu předcházejícím rozhodnutím soudů o přípustnosti vydání povahu rozhodnutí o opravném prostředku,
který zákon poskytuje stěžovateli k ochraně jeho práva. Pakliže by tomu tak bylo, byla by ústavní stížnost podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním
soudu přípustná pouze proti němu a jen společně s jeho rozhodnutím by bylo možné napadnout i rozhodnutí soudů o přípustnosti jeho vydání, jak
to učinil stěžovatel.

6. Z dosavadní judikatury vyplývá, že Ústavní soud k řešení předestřené
otázky nepřistupuje jednotně. Poprvé se k ní výslovně vyjádřil v nálezu
ze dne 15. dubna 2003 sp. zn. I. ÚS 752/02 (N 54/30 SbNU 65), kterým
rozhodl o ústavní stížnosti proti rozhodnutí ministra spravedlnosti a
usnesením vrchního soudu a krajského soudu vydaných v řízení o
přípustnosti vydání. Jak vyplývá z jeho odůvodnění, Ústavní soud
spatřoval ve skutečnosti, že "pouhé vyslovení přípustnosti vydání ještě
neznamená, že k vydání této osoby dojde", důvod, pro který "je
rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání třeba chápat jako
poslední prostředek, který zákon poskytuje k ochraně práva
stěžovatele." Vycházel přitom ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti.
"Ústavní soudnictví je totiž založeno především na zásadě přezkumu
věcí, v nichž nelze protiústavnost napravit jiným způsobem, a v případě
nepovolení vydání ministrem spravedlnosti by pouze rozhodnutími
obecných soudů k zásahu do práv zaručených normami ústavního pořádku
nedošlo." Z těchto důvodů by ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů o
přípustnosti vydání, která by byla podaná ještě před povolením vydání
ministrem spravedlnosti, musela být odmítnuta jako nepřípustná ve
smyslu nevyčerpání procesních prostředků k ochraně práva.

7. Tímto způsobem vymezený vztah rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání vůči rozhodnutím soudů o jeho přípustnosti se ve věci
sp. zn. I. ÚS 752/02 pochopitelně promítl i do hodnocení včasnosti ústavní stížnosti proti rozhodnutím obecných soudů. Ústavní soud v
tomto případě odvíjel lhůtu k jejímu podání od doručení rozhodnutí ministra spravedlnosti, nikoliv od doručení usnesení vrchního soudu.
Stejný postup je přitom patrný i z jeho nálezů ze dne 20. prosince 2006 sp. zn. I. ÚS 733/05 (N 230/43 SbNU 605), ze dne 10. listopadu 2010 sp.
zn. I. ÚS 2462/10 (N 221/59 SbNU 195) a ze dne 5. září 2012 sp. zn. II. ÚS 670/12. Přesto nelze přehlédnout, že Ústavní soud v řadě případů
připustil ústavní stížnost i proti usnesení vrchního soudu, kterým bylo rozhodnuto o stížnosti proti usnesení krajského soudu o přípustnosti
vydání, aniž by trval na tom, že o žádosti o vydání musí rozhodnout ministr spravedlnosti. Jako příklad lze uvést v první řadě nález ze dne
4. února 1999 sp. zn. IV. ÚS 427/98 (N 20/13 SbNU 147), který se týkal předchozí, avšak obdobné právní úpravy (srov. § 380 a 382 trestního
řádu, ve znění účinném do 31. října 2004). Poukázat je ale třeba i na nález ze dne 3. ledna 2007 sp. zn. III. ÚS 534/06 (N 1/44 SbNU 3),
jakož i na řadu usnesení, kterými byla ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost (např. usnesení ze dne 15. června 1999 sp. zn.
I. ÚS 507/98, ze dne 5. dubna 2006 sp. zn. II. ÚS 165/06, ze dne 9. září 2008 sp. zn. III. ÚS 1757/08 nebo ze dne 29. ledna 2013 sp. zn. I.
ÚS 48/13, dostupná na http://nalus.usoud.cz). K důvodům tohoto odlišného přístupu se Ústavní soud vyjádřil v nálezu ze dne 10. října
2012 sp. zn. IV. ÚS 353/12, v němž uvedl, že rozhodnutí ministra spravedlnosti "není -

stricto sensu
rozhodnutím o opravném prostředku, který stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje; jinými slovy, nejde o řízení, které by
stěžovateli bylo k dispozici. Není přitom vyloučeno - neboť právní řád žádnou "odkladnou" lhůtu pro ministra nestanoví - že k realizaci
extradice po rozhodnutí ministra spravedlnosti může dojít ještě předtím, než uplyne lhůta k podání ústavní stížnosti. Odepření možnosti
podat ústavní stížnost již proti rozhodnutí stížnostního soudu by tak v mnoha případech mohlo znemožnit efektivní ochranu základních práv
jednotlivců" (nález sp. zn. IV. ÚS 353/12, bod 20).

8. Ústavní soud se ztotožňuje s názorem III. senátu Ústavního soudu, podle něhož lze ústavní stížnost podat jak proti rozhodnutí ministra
spravedlnosti o povolení vydání, tak proti rozhodnutí vrchního soudu, kterým bylo vysloveno, že vydání je přípustné. V obou případech se z
hlediska jejich předmětu jedná o rozhodnutí konečná, přičemž každé z nich může, jak bude uvedeno níže, samostatně vést k porušení základních
práv a svobod osoby, o jejíž vydání jde. Závěr vyslovený v nálezu sp. zn. IV. ÚS 353/12, podle něhož je ústavní stížnost přípustná již proti
rozhodnutí vrchního soudu, je proto správný, Ústavní soud jej však považuje za nezbytné doplnit v tom smyslu, odchýliv se přitom od
právního názoru vysloveného ve zmíněném nálezu sp. zn. I. ÚS 752/02 a implicitně obsaženého v nálezech sp. zn. I. ÚS 733/05, sp. zn. I. ÚS
2462/10 a sp. zn. II. ÚS 670/12, že lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti němu lze odvíjet výlučně od jeho doručení, a nikoliv i od
doručení rozhodnutí ministra spravedlnosti.

9. Ačkoliv rozhodování o povolení vydání věcně navazuje na rozhodnutí soudů o jeho přípustnosti, nelze ministra spravedlnosti považovat za
další rozhodovací instanci v příslušném soudním řízení. Jako orgán moci výkonné by takovéto postavení nakonec ani mít nemohl, stejně tak jako
by nemohl rozhodnutí soudů přehodnocovat, měnit nebo rušit. Smyslem soudního posouzení otázky přípustnosti vydání ještě před jeho
rozhodnutím je poskytnutí nejvyšší možné garance z hlediska vnitrostátního práva, že v případě konkrétní osoby nedojde povolením
jejího vydání k porušení jejích ústavně zaručených práv. Zákon totiž předpokládá, že v době rozhodování ministra spravedlnosti o povolení
vydání již bude otázka přípustnosti vydání vyřešena, a tedy k realizaci vydání bude moci dojít v relativně krátké době (srov. např. délku
vydávací vazby podle § 400b odst. 4 trestního řádu), což by z povahy věci jakoukoliv následnou ochranu práv této osoby přinejmenším
ztěžovalo nebo dokonce znemožňovalo. Z těchto důvodů již ministr spravedlnosti sám ani nepřehodnocuje ani nenahrazuje rozhodnutí soudů a
jejich věcnou správností se zabývá v podstatě pouze s ohledem na možnost využití svého oprávnění předložit věc v případě svých
pochybností k přezkoumání Nejvyššímu soudu podle § 397 odst. 3 trestního řádu. I případné zjištění změny relevantních okolností (§
400b odst. 6 trestního řádu) by mohlo vést ze strany ministra spravedlnosti toliko k jeho závěru, že toto rozhodnutí je neaktuální a
při povolení vydání z něho nelze vycházet, nikoliv však k tomu, aby nové posouzení přípustnosti vydání provedl samostatně, tedy bez
předchozího rozhodnutí soudu.

10. Vlastní rozhodování ministra spravedlnosti o povolení vydání se
omezuje pouze na zjištění, zda soud pravomocně rozhodl, že vydání je
přípustné, dále zda nenastala některá ze skutečností uvedených v § 399
odst. 2 a 4 trestního řádu a zda případně nenastala jiná skutečnost,
která by představovala právní překážku povolení vydání. Pokud mu zákon
svěřuje možnost vydání nepovolit i v případě, kdy podle názoru soudů
není dán žádný právní důvod, pro který by vydání bylo nepřípustným,
činí tak především s ohledem na to, že jeho rozhodnutí má i politický
rozměr a ve věcech extradičních jej lze považovat za projev státní
suverenity [srov. nález ze dne 29. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 63/06 (N
21/48 SbNU 223; 90/2008 Sb.), bod 26; přístupný stejně jako všechna
další uvedená rozhodnutí Ústavního soudu též na http://nalus.usoud.cz].
V rámci svého uvážení proto zkoumá i další, tj. politické (a v jejich
rámci především zahraničněpolitické) aspekty vydání konkrétní osoby do
cizího státu, které z povahy věci nemohou být zákonem blíže vymezeny a
podléhají kontrole především z hlediska možnosti vyvození ústavně
politické odpovědnosti. Soudům naopak hodnocení politických aspektů
vydání zásadně nepřísluší.

11. Uvedené závěry nicméně nezpochybňují povahu rozhodnutí ministra jako konečného rozhodnutí v rámci řízení o vydání, jehož účastníkem je
z povahy věci i osoba, o jejíž vydání jde. Právě rozhodnutí ministra spravedlnosti představuje právní základ pro realizaci vydání této osoby
a s ním spojený zásah do jejích základních práv a svobod. Na možnosti podat proti němu ústavní stížnost přitom nic nemění ani specifický
charakter řízení o vydání, který předpokládá, že osoba, o jejíž vydání jde, uplatňuje svá procesní práva především v relativně samostatném
soudním řízení.

12. Ze všech těchto důvodů je třeba považovat za rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně jeho práva podle § 72 odst. 3 zákona o
Ústavním soudu jak rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání, pokud jde o řízení o vydání, tak rozhodnutí vrchního soudu, kterým bylo
vysloveno, že vydání je přípustné, které má tuto povahu ve vztahu k soudnímu řízení o přípustnosti vydání. Osoba, o jejíž vydání jde, se
tak může ještě před rozhodnutím ministra spravedlnosti domoci i přezkumu rozhodnutí o přípustnosti vydání ze strany Ústavního soudu,
byť právní překážku pro rozhodnutí ministra by podání ústavní stížnosti představovalo pouze v případě odložení vykonatelnosti napadeného
rozhodnutí soudu podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

13. Závěrem této části stanoviska, jejíž podstatou je otázka přípustnosti ústavní stížnosti ve věcech extradičních, považuje Ústavní
soud za žádoucí uvést, že pravomoc ministra spravedlnosti předložit v případě pochybností věc Nejvyššímu soudu podle § 397 odst. 3 trestního
řádu nepředstavuje opravný prostředek, který by měl stěžovatel k dispozici (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 353/12, bod 20). Jde o zvláštní
procesní prostředek, obsažený v trestním řádu po celou dobu jeho účinnosti (původně v jeho § 380 odst. 2, posléze, až do 31. října 2004,
jehož uplynutím nabyla účinnosti novela provedená zákonem č. 539/2004 Sb., v jeho § 380 odst. 3), který byl a i nadále je koncipován v první
řadě k tomu, aby ministr spravedlnosti jako orgán povolující vydání měl možnost uplatnit ve vztahu k rozhodnutím soudu své námitky, a to
nikoliv jen ve prospěch osoby, která má být vydána. Stěžovatel nemůže spoléhat na to, že ministr spravedlnosti využije svého oprávnění, a
stejně tak se jeho využití nemůže ani domáhat nějakým procesním prostředkem, o němž by muselo být rozhodnuto [srov. mutatis mutandis
obdobnou argumentaci ve vztahu k § 62 zákona o rodině, konkrétně nález ze dne 8. července 2010 sp. zn. Pl. ÚS 15/09 (N 139/58 SbNU 141;
244/2010 Sb.), bod 41]. Za rozhodnutí o posledním prostředku, jenž mu zákon stanoví k ochraně jeho práv, je proto třeba vždy považovat
usnesení vrchního soudu, kterým bylo rozhodnuto o stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o přípustnosti vydání podle § 397 odst. 1
trestního řádu. Právě proti němu musí stěžovatel podat ústavní stížnost, pokud se domnívá, že posouzením otázky přípustnosti vydání ze
strany obecných soudů došlo k porušení jeho základních práv.

III.
K výroku II
14. Důsledkem právního názoru, podle něhož se za rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, k jehož porušení mělo dojít v
soudním řízení o přípustnosti vydání, považuje již usnesení vrchního soudu, je rovněž absence oprávnění Ústavního soudu, aby v řízení o
ústavní stížnosti proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání přezkoumával, resp. přehodnocoval či jakkoliv nahrazoval právní
závěry obecných soudů ohledně přípustnosti vydání a aby jej v tomto
smyslu zavazoval při jeho dalším postupu. K tomu by byl oprávněn pouze
v řízení o ústavní stížnosti směřující přímo proti usnesení vrchního
soudu. Pokud by však takováto ústavní stížnost byla podána a Ústavní
soud by jí vyhověl a z tohoto důvodu zrušil uvedené rozhodnutí soudu,
tato skutečnost by se promítla i do hodnocení ústavní stížnosti proti
rozhodnutí ministra spravedlnosti. Tím by totiž dodatečně přestala být
splněna nezbytná podmínka pro povolení vydání.

15. Ústavní soud v řízení proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o
povolení vydání posuzuje pouze to, zda pro něj byly splněny všechny
podmínky vyplývající z právního řádu, resp. zda se při jejich posouzení
nedopustil svévole nebo interpretace, která by byla v extrémním rozporu
s principy spravedlnosti. V tomto smyslu je samozřejmě stěžejní
existence pravomocného usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že
vydání je přípustné. Tato podmínka by přitom nebyla splněna, pokud by
jeho vykonatelnost byla odložena usnesením Ústavního soudu podle § 79
odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nebo v důsledku
předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva podle čl. 39
jeho jednacího řádu. Vydání by ale nebylo možné povolit ani v případě,
že byla osobě, o jejíž vydání jde, udělena mezinárodní ochrana nebo
doposud nebylo pravomocně skončeno řízení o žádosti o její udělení,
včetně případného soudního přezkumu.

16. K posledně uvedené podmínce je třeba uvést, že do rozhodování
ministra spravedlnosti se nezbytně promítá i povinnost České republiky
podle čl. 1 odst. 2 Ústavy dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z
mezinárodního práva. Ústavní soud již v minulosti uvedl, že v případě
kolize závazků z mezinárodních smluv vyplývá především z obsahu těchto
smluv v návaznosti na čl. 1 odst. 1 Ústavy, dle něhož je Česká
republika právním státem, přednost závazků ze smluv o ochraně lidských
práv. "Respekt a ochrana základních práv jsou definičními znaky
materiálně chápaného právního státu, proto v případě, že vedle sebe
existuje smluvní závazek chránící základní právo a smluvní závazek,
který směřuje k ohrožení téhož práva, musí závazek první převážit
(srov. nález sp. zn. I. ÚS 752/02). Tento závěr je přitom relevantní i ve vztahu k poměřování závazku vyplývající zásady
non-refoulement
se závazkem k extradici, tj. vydání osoby k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu do cizího státu.

17. Podstatou zásady
non-refoulement
je zákaz státu vyhostit nebo povolit vydání uprchlíka do jiného státu, v němž by byl ohrožen jeho život nebo osobní svoboda na základě jeho
rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení (čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení
uprchlíků), resp. v němž by mu hrozilo, že bude porušeno jeho právo na život (čl. 2 Úmluvy) nebo že bude vystaven mučení nebo podrobován
nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu (čl. 3 Úmluvy) (srov.
např. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. dubna 2005
ve věci stížnosti Shamayev a ostatní proti Gruzii a Rusku č. 36378/02,
§ 335, ze dne 8. listopadu 2005 ve věci stížnosti Bader a Kanbor proti
Švédsku č. 13284/04, § 41 a 42, a ze dne 28. února 2008 ve věci
stížnosti Saadi proti Italii č. 37201/06, § 125). Existence těchto
okolností může být nezávisle na sobě posuzována jednak v řízení o
udělení mezinárodní ochrany, vedeném podle zákona č. 325/1999 Sb., o
azylu, ve znění pozdějších předpisů, jednak v soudním řízení o
přípustnosti vydání podle § 397 trestního řádu.

18. Zákonodárce vymezil správní řízení o udělení mezinárodní ochrany, které je vedeno před Ministerstvem vnitra, a soudní řízení o
přípustnosti vydání jako dvě samostatná řízení, z nichž každé sleduje jiný účel a jejichž průběh se vzájemně nepodmiňuje. Přesto má výsledek
obou z nich relevanci pro rozhodování ministra spravedlnosti o povolení vydání. Soud rozhodující o přípustnosti vydání v rámci posuzování
jednotlivých důvodů podle § 393 trestního řádu obligatorně zjišťuje, zda osoba, o jejíž vydání jde, požádala o udělení mezinárodní ochrany a
s jakým výsledkem bylo toto řízení skončeno. Pokud by přitom zjistil, že její žádosti bylo vyhověno, musel by podle § 393 písm. b) trestního
řádu vyslovit nepřípustnost vydání. V opačném případě, tedy i v případě zamítnutí této žádosti, by ale nebyl vázán ani skutkovými ani právními
závěry učiněnými v příslušném správním řízení a otázku, zda by vydáním nedošlo k porušení zásady
non-refoulement
ve smyslu čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků ve spojení s čl. 2, 3 a 6 Úmluvy, resp. zda nejsou dány jiné důvody nepřípustnosti
vydání, by si musel v plném rozsahu posoudit samostatně [§ 393 písm. k) a l) trestního řádu]. Nastat ale může i situace, kdy správní orgán
rozhodne o žádosti o udělení mezinárodní ochrany až poté, co soud rozhodne o přípustnosti vydání. Její vznik je třeba připustit již z
toho důvodu, že soud nemá povinnost vyčkat skončení řízení o udělení
mezinárodní ochrany a o přípustnosti vydání může rozhodnout i v jeho
průběhu [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2001 sp. zn.
11 Tcu 26/2001 (Rt 42/2002)]. Může být však zapříčiněna i tím, že k
podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany dojde až v závěrečné fázi
tohoto soudního řízení, nebo dokonce až po jeho skončení. V každém
případě platí, že správní orgán nebude v dalším řízení vázán učiněnými
skutkovými a právními závěry soudu, a bude je moci v rámci řízení o
udělení mezinárodní ochrany posuzovat samostatně. Rozhodnutí soudu o
tom, že vydání je přípustné, rovněž nebrání tomu, aby správní orgán
rozhodl o udělení mezinárodní ochrany i z důvodů, které soud neuznal za
postačující pro závěr o nepřípustnosti vydání.

19. Z těchto důvodů je zřejmé, že osoba, o jejíž vydání jde, má k dispozici dvě řízení, v jejichž rámci se může domoci ochrany před
zásahem do svých základních práv a svobod, k němuž by došlo v důsledku
porušení zásady non-refoulement.
Udělení mezinárodní ochrany je důvodem, pro který by soud musel vyslovit nepřípustnost vydání podle §393 písm. b) trestního řádu.
V takovém případě by ministr spravedlnosti vůbec nemohl rozhodnout o povolení vydání.
K vydání by ale nemohlo dojít ani v případě, pokud by soud sice vyslovil, že vydání osoby je
přípustné, k udělení mezinárodní ochrany by však došlo až po jeho rozhodnutí.
Povinnost ministra spravedlnosti nepovolit vydání by v takovém případě bylo třeba dovodit přímo z § 393 písm. b) trestního řádu,
který jednoznačně stanoví relevanci tohoto výsledku řízení o udělení mezinárodní ochrany pro rozhodování o povolení vydání, jakož i to,
že posouzení skutečností, jež by eventuálně mohly odůvodnit udělení azylu nebo doplňkové ochrany žadateli, ze strany příslušného správního orgánu nemůže být nahrazeno rozhodováním soudů v řízení o přípustnosti
vydání podle § 397 trestního řádu.
Zbývá dodat, že ministr spravedlnosti musí k dodatečnému udělení mezinárodní ochrany
přihlédnout, přestože jde o hodnocení důvodů nepřípustnosti vydání podle § 393 trestního řádu vydání, jež jsou předmětem rozhodování
soudu. Tato výjimka je ale dána povahou tohoto důvodu nepřípustnosti.
Jak soud, tak i ministr spravedlnosti totiž pouze konstatují existenci rozhodnutí orgánu veřejné moci, jehož vydání zákon umožňuje i poté, co
soud rozhodl o přípustnosti vydání.
Výklad, podle něhož by tato skutečnost bránila tomu, aby bylo považováno za důvod nepřípustnosti vydání,
by byl i s ohledem na základní práva a svobody, o jejichž ochranu zde jde, absurdní.

20. Na rozdíl od soudu, který mohl o přípustnosti vydání rozhodnout před skončením řízení o udělení mezinárodní ochrany, ministr
spravedlnosti nemůže povolit vydání do doby, než bude toto řízení pravomocně skončeno, včetně případného navazujícího soudního přezkumu
(k obdobnému názoru, byť z jiných důvodů, dospěl ve věci stěžovatele i Nejvyšší správní soud, do jehož působnosti však nepatří přezkum postupu
ministra spravedlnosti v rámci řízení o vydání;
srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.srpna 2010 č.j. 4 Azs 10/2010-110).
Za situace, kdy zákon umožňuje současný průběh řízení o udělení mezinárodní ochrany i řízení o přípustnosti vydání, nemůže být osobě,
o jejíž vydání jde, upřena možnost, aby její žádost o udělení mezinárodní ochrany byla projednána, když její výsledek může mít relevanci pro řízení o vydání i poté, co soud vyslovil, že vydání je
přípustné. Pokud by mohl ministr spravedlnosti povolit vydání ještě před skončením řízení o udělení mezinárodní ochrany, posouzení žádosti
této osoby by fakticky záviselo na z jejího hlediska nahodilé okolnosti, zda v jeho průběhu bude nebo nebude vydán. Samotné
Ministerstvo vnitra by tak v řadě případů mohlo prodlužováním řízení dosáhnout situace, kdy mu v důsledku vydání žadatele nezbyde, než
řízení o jeho žádosti zastavit. Takovýto postup by přirozeně vedl k nerovnému postavení žadatelů o mezinárodní ochranu, aniž by k tomu
existoval jakýkoliv legitimní důvod. Bylo by mu možné přiznat znaky svévole, v důsledku čehož by došlo nejen k porušení práva osoby, o
jejíž vydání jde, na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, nýbrž též k porušení čl. 43 Listiny, jímž se Česká republika zavázala
přijímat a zabývat se žádostmi o udělení azylu z důvodu pronásledování za uplatňování politických práv a svobod. K porušení těchto práv by
nicméně nemohlo dojít v případě, pokud by osoba, o jejíž vydání jde, žádala v průběhu řízení o vydání o udělení mezinárodní ochrany ze
stejných nebo obdobných důvodů, tj. aniž by se změnily rozhodné poměry, opakovaně poté, co bylo skončeno řízení o její první žádosti. Její
vydání za těchto okolností by z povahy věci nemohlo působit zásah do výše uvedených práv.

21. Podstatou nastíněného výkladu § 393 písm. b) trestního řádu je existence zákonem stanovené procesní garance zásady
non-refoulement ,
která s ohledem na existenci dvou řízení představuje vyšší, nikoliv však nezbytný standard ochrany souvisejících základních práv a svobod.
Stejně tak této zásadě nelze rozumět v tom smyslu, že možnost cizince domáhat se politického azylu, která vyplývá z čl. 43 Listiny, má obecně
přednost před mezinárodněprávním závazkem vydávat osoby do cizích zemí za účelem jejich trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody.
Takovouto přednost by bylo možné v mezích vyplývajících z ústavního pořádku a příslušných mezinárodních smluv, jež jsou pro Českou
republiku závazné, dovozovat v případě závazku vyplývajícího z již zmíněné zásady
non-refoulement ,
nikoliv však i v případě jeho konkrétní procesní garance právě v rámci azylového řízení.
Uvedené meze přednosti zásady
non-refoulement
jsou vyjádřeny především v čl. 1 písm. F Úmluvy o právním postavení uprchlíků, který vylučuje z působnosti této Úmluvy osobu, o níž je
vážný důvod se domnívat, že se dopustila např. zločinu proti míru, válečného zločinu, zločinu proti lidskosti, nebo vážného nepolitického
zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík.

22. Řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany zpravidla ztratí svůj význam, pokud je žadatel vydán do cizího státu ještě před jeho
skončením, přičemž stejný závěr platí i ve vztahu k navazujícímu soudnímu přezkumu. V této souvislosti samozřejmě nelze podceňovat
riziko neúměrného prodlužování délky řízení o vydání, jež je spojeno s podmíněním rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání
skončením výše uvedených řízení. Toto riziko však samo o sobě nemůže představovat důvod, pro který by měla být osobě, o jejíž vydání jde,
upřena ze zákona vyplývající možnost požádat o udělení mezinárodní ochrany a domoci se v jeho rámci posouzení existence důvodů, jež by
odůvodňovaly udělení mezinárodní ochrany, a tudíž nepřípustnost vydání.
Je především povinností Ministerstva vnitra, aby v případech, kdy je vedeno řízení o vydání žadatele, postupovalo co nejvíce efektivně a bez
průtahů a v tomto směru využívalo prostředky, které mu zákon o azylu poskytuje [např. § 10a písm. e) nebo § 16 odst. 2 zákona o azylu]. V
tomto směru lze apelovat i na postup krajských soudů v řízení o žalobě proti příslušnému rozhodnutí Ministerstva vnitra (§ 32 soudního řádu
správního) a Nejvyššího správního soudu v případném následném řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu.

IV.
Závěr
23. Protože se uvedené závěry odchylují od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezech sp. zn. I. ÚS 752/02, I. ÚS 733/05, I. ÚS
2462/10 a II. ÚS 670/12, předložil III. senát Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, otázku vztahu rozhodnutí
ministra spravedlnosti o povolení vydání podle § 399 odst. 1 trestního řádu a rozhodnutí soudů o přípustnosti vydání podle §397 trestního
řádu z hlediska přípustnosti ústavní stížnosti, lhůty k jejímu podání a rozsahu přezkumu k posouzení plénu, které se s jeho argumentací v celém
rozsahu ztotožnilo a přijalo právní názor, jenž je uveden ve výrocích tohoto stanoviska.
Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.

263/2013 Sb.

264/2013 procentní podíl obcí na výnosu DPH a daní z příjmů

264/2013 Sb.
VYHLÁŠKA ze dne 23. srpna 2013 {zrušuje 449/2012}
o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům
a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 377/2007 Sb. a zákona č. 295/2012 Sb.:

§ 1
Procento, kterým se každá obec podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona o
rozpočtovém určení daní, se stanoví ve sloupci 9 přílohy k této vyhlášce.
§ 2
Procento, kterým se každá obec podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o rozpočtovém
určení daní, se stanoví ve sloupci 11 přílohy k této vyhlášce.
§ 3
Celkové procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna, podílejí na části celostátního hrubého výnosu
daní podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona o rozpočtovém určení daní, se stanoví v první větě přílohy k této vyhlášce.
§ 4
Vyhláška č. 449/2012 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty
a daní z příjmů, se zrušuje.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
Ministr: Ing. Fischer, CSc., v. r.

Příloha
Podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
_________________
*) Pozn. ASPI: Příloha je k dispozici na stránkách http://ftp.aspi.cz/opispdf/2013.html#castka_101.

265/2013 Sb.

266/2013 Sb.

267/2013 mění z.117/1995 o státní sociální podpoře a zákon 155/1995 o důchodovém pojištění

částka 103 1.9.2013

268/2013 Sdělení o vydání výměru MF č. 02/2013, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami

částka 103 
Pozn.: Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 9/2013.

269/2013 mění 468/2012 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů

částka 104

270/2013 Vyhláška, mění 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků

částka 104

271/2013 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Josefa Bicana

částka 104