Sbírka zákonů 2013 1 až 50

1/2013 Rozh. PR o amnestii ze dne 1. ledna 2013 částka 1/2013 Účinnost 2.1.2013
2/2013 VYHL. MZe z 19.12.2012 o povolení porážky skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých částka 2/2013 Účinnost 7.1.2013
3/2013 Sděl. MŠMT o vyhlášení seznamu výzkumných organizací pro přijímání výzkumníků ze třetích zemí částka 2/2013 Účinnost 7.1.2013
4/2013 Vyhl. MDS mění č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a částka 3/2013 Účinnost 15.1.2013
5/2013 MZDrav. vyhl.o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody z vrtu R IV (HV 301) parc. 1797/1 v katastrálním území Hranice, částka 3/2013 Účinnost 23.1.2013
6/2013 MF Sděl. emisní podmínky pro Státní dluhopis ČR, 2013-2019, 1,50% částka 3/2013 Účinnost 8.1.2013
7/2013 MV volby v obci Nová Lublice 13.4. částka 4/2013 Účinnost 13.4.2013
8/2013 SDĚL. SVK / výsledky doplňujících voleb z 5.1.2013 do obcí částka 4/2013 Účinnost 5.1.2013
9/2013 Vl. nař., mění nař.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci částka 5/2013 Účinnost 1.2.2013
10/2013 MF Vyhl., mění vyhl. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů částka 6/2013 Účinnost 16.1.2013
11/2013 zákony nov.589/1992 zák. o pojistném na soc. zabezpečení a SPZ, 592/1992 zák. pojistné na VZP, 236/1995 o platu ústavních činitelů částka 7/2013 Účinnost 1.1.2013
12/2013 VYHL.ČBÚ, kterou se mění 51/1989 Sb., o BOZ při práci a BP při úpravě a zušlechťování nerostů, částka 7/2013 Účinnost 1.2.2013
13/2013 VYHL.ČBÚ, mění vyhl.49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů částka 7/2013 Účinnost 1.2.2013
14/2013 MF Sděl. o vydání výměru 01/2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami částka 8/2013 Účinnost 1.1.2013, Cenový věstník 13/2013 z listopadu 2012
15/2013 MF SDĚL.z 4.1.2013, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis ČR, 2013˙2016, 0,50% částka 8/2013 Účinnost 22.1.2013
16/2013 SDĚL.MPSV ze dne 14.1.2013 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně částka 8/2013 Účinnost 22.1.2013
17/2013 SDĚL. MPSV z 18.1.2013 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců dle zák. č. 201/1997 Sb. částka 8/2013 Účinnost 22.1.2013
18/2013 SDĚL. MPSV z 18.1.2013 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu soudců podle zákona č. 236/1995 Sb. částka 8/2013 Účinnost 22.1.2013
19/2013 SDĚL. MV z 22.1.2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce částka 9/2013 Účinnost 25.1.2013
20/2013 SDĚL. MV ze dne 22. ledna 2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce částka 9/2013 Účinnost 25.1.2013
21/2013 Vyhl.MZe o stranovení podmínke chovu psů a koček částka 10/2013 Účinnost 30.1.2013
22/2013 VYHL MZe z 23.1.2013 o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání částka 10/2013 Účinnost 8.2.2013, mění 208/2004, a 4/2009
23/2013 ČNB VYHL. z 1.1.2013 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 20. výročí České národní banky a české měny částka 10/2013 Účinnost 30.1.2013
24/2013 Vláda nař.mění nař.86/2011 o technikých požadavcích na hračky částka 11/2013 Účinnost 20.7.2013
25/2013 SDĚL. SVK o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky částka 11/2013 Účinnost 29.1.2013
26/2013 MZdrav.vyhl. mění 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky částka 12/2013 Účinnost 1.9.2013
27/2013 MZE vyhl. mění 221/2002, kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony UKZUS částka 13/2013 Účinnost 1.3.2013
28/2013 MZdrav. změna sděl. 237/2009 pracovišt, která nepotřebují povolení k návykovým látkám částka 14/2013 Účinnost 15.1.2013
29/2013 MV vyhl.seznam zemí na Zelenou kartu částka 15/2013 Účinnost 20.1.2013
30/2013 SDĚL.MPO o pověření Českého institutu pro akreditaci, o. p. s., k akreditaci v oblasti emisí skleníkových plynů dle EU částka 15/2013 Účinnost 1.1.2013
31/2013 SDĚLENÍ MV z 30.1.2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce částka 15/2013 Účinnost 8.2.2013
32/2013 NAŘ.VL. z 30.1.2013, mění nař.vl.596/2006Sb., přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky částka 16/2013 Účinnost 2013
33/2013 VYHL.MDS z 5.2.2013, mění v.MD 101/1995 Sb., Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy částka 16/2013 Účinnost 2013
34/2013 VYHL. MZe z dne 6.2.2013 o veterinárních požadavcích na porážení krokodýlů částka 16/2013 Účinnost 18.2.2013
35/2013 SDĚL. MF z 10.1.2013, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013˙2028, 2,50 % částka 16/2013 Účinnost 18.2.2013
36/2013 SDĚL. MZdrav. z 20.12.2012 o vydání CP 1/2013/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zubním lékařů hrazeným z VZP částka 16/2013 Účinnost 18.1.2013
37/2013 SDĚL. Mzdrav z 29.1.2013 o vydání CP 2/2013/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb od zubařů hrazených z VZP částka 16/2013 Účinnost 18.2.2013
38/2013 NÁLEZ ÚS z 12.12.2012 sp.zn.Pl.ÚS 31/08 na vyslovení protiústavnosti § 42 odst. 11 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřevbích daní částka 17/2013 Účinnost 18.2.2013
39/2013 NÁLEZ ÚS z 9.1.2013 sp.zn.Pl.ÚS6/12 ve věci protiústavnosti § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích částka 17/2013 Účinnost 18.2.2013
40/2013 MF VYHL. ze dne 4. února 2013 o náležitostech nabídky pojištění důchodu částka 18/2013 Publ. 20.2.13 Účinnost
41/2013 SDĚLENÍ MV ze dne 12. února 2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva městyse částka 18/2013 Účinnost
42/2013 NÁLEZ ÚS z 9.1.2013 sp.zn. Pl. ÚS 31/09 ve věci návrhu na zrušení článku XXIV bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů částka 18/2013 Účinnost 20.2.2013
43/2013 Zákon, mění 145/2010 o spotřebitelském úvěru částka 19/2013 účinnost 25.2.2013, 1.1.2014
44/2013 ,změna transplantačního zákona 285/2002 Sb., a dalších souvisejících zákonůúčinnost 1.4.2013 částka 19/2013
45/2013 zákon o obětech trestných činů § 52 body 2 a 4 až 8 a § 55 body 1 až 5, 9, 10, 13 a 14 účinnost od 25.2.2013, §39 až 43, §44odst.2,§47odst.1,2,3 a 6, § 48odst.2 a §49písm.f 1.4.2013, §52 bodu 1 a §53 1.5.2013,Ostatní 1.8.2013 částka 20/2013
46/2013 MZV, změna vyhlášky 428/2010 Sb.o cizincích, kteří mohou pobývat v tranzitu letiště 1.3.2013 částka 21/2013
47/2013 ,změna zákona 373/2011 Sb.o specifických zdravotních službách 1.4.2013 částka 22/2013
48/2013 ,změna zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách a změna z. o státní sociální podpoře 117/1995 Sb. od 1.4.2013 částka 22/2013
49/2013 ,změna zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovacíod 1.4.2013 částka 22/2013
50/2013 ,změna zákona o léčivech 378/2007 Sb.a změna zákona o návykových látkách 167/1998 od 1.4.2013 částka 22/2013
1/2013

2.1.2013 | Sbírka: 1/2013 | Částka: 1/2013
ROZHODNUTÍ prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013
U příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky využívám práva daného mi Ústavou a uděluji tuto amnestii:
Čl. I
Prominutí a zahlazení některých nepodmíněných trestů
(1) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1.lednem 2013 ve výměře nepřevyšující
jeden rok.
(2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud
osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let.
(3) Na osoby, kterým se promíjí trest podle odstavců 1 a 2, se hledí, jako by odsouzeny nebyly.
Čl. II
Zastavení trestního stíhání
Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení
k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.
Čl. III
Zmírnění některých nepodmíněných trestů odnětí svobody
(1) Promíjím s podmínkou, že se osoba, které byl trest prominut, nedopustí trestného činu v době odpovídající lhůtě pro zahlazení odsouzení,
nepodmíněné tresty odnětí svobody uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.
(2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly tyto tresty pravomocně uloženy před 1. lednem 2013,
pokud byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložen
a) za zločin, při němž byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví, nebo
b) za zločin proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a dětem, nebo
c) osobě, která kromě trestné činnosti, o níž se rozhoduje podle tohoto článku, byla v posledních pěti letech před 1. lednem 2013
odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo která byla v posledních pěti letech před 1. lednem 2013 propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody, pokud se na ni nehledí,
jako by odsouzena nebyla.
(3) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud
byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 36 měsíců a zároveň osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 70 let.
(4) Jestliže prominutí trestu podle tohoto článku nelze vztáhnout na celou trestnou činnost, za niž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest,
neužije se ho ani zčásti.
Čl. IV
Prominutí dalších trestů
(1) Promíjím podmíněně odložené tresty odnětí svobody pravomocně uložené před 1. lednem 2013 osobám, které
a) dosáhly či v roce 2013 dosáhnou věk 70 let,
b) osobám, kterým byl trest uložen ve výměře nepřevyšující dva roky.
(2) Promíjím nevykonané tresty obecně prospěšných prací nebo jejich zbytky a nevykonané tresty domácího vězení
nebo jejich zbytky, pokud byly tyto tresty pravomocně uloženy před 1. lednem 2013.
(3) Na osoby, kterým se promíjí trest podle odstavců 1 a 2, se hledí, jako by odsouzeny nebyly.
Čl. V
Společné ustanovení
Trestným činem se též rozumí provinění spáchané mladistvým a trestem též trestní opatření uložené mladistvému.

Prezident republiky: Klaus v. r. Předseda vlády: Nečas v. r.

2/2013

7.1.2013 | Sbírka: 2/2013 | Částka: 2/2013 - Účinnost 7.1.2013
VYHLÁŠKA MZe ze dne 19. prosince 2012 o obsahových náležitostech žádosti o povolení domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců
nebo jelenovitých z farmového chovu a obsahových náležitostech jejího ohlašování

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění zák.č. 131/2003 Sb., zák. č. 316/2004 Sb., zák. č.48/2006 Sb., zák. č.182/2008 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb. a zákona č.359/2012 Sb., (dále jen ˙zákon˙)
k provedení § 21 odst.3 zákona:

§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje obsahové náležitosti žádosti chovatele o povolení k provádění domácích porážek skotu
mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu (dále jen ˙domácí porážka˙) a obsahové náležitosti
ohlašování domácí porážky.
§ 2
Obsahové náležitosti žádosti
Žádost o povolení k provádění domácích porážek obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu1)
a) telefonní nebo e-mailové spojení na chovatele,
b) adresu hospodářství, popřípadě jiné určení místa, kde se nachází hospodářství, pokud adresu nelze uvést,
c) registrační číslo hospodářství.
§ 3
Obsahové náležitosti ohlášení
Ohlášení domácí porážky obsahuje kromě náležitostí uvedených v § 2
a) datum a čas domácí porážky,
b) počet, druh a identifikační číslo poráženého zvířete a v případě skotu také datum narození,
c) způsob neškodného odstranění specifikovaného rizikového materiálu2), jde-li o porážení skotu.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Bendl v. r.
–––––––––––––––––––– Poznámky pod čarou ----------
1) § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
2) Příloha V bod 1 písm.a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22.5.2001 o stanovení
pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.

3/2013 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

7.1.2013 | Sbírka:  3/2013 | Částka:  2/2013
SDĚLENÍ
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

ze dne 12. prosince 2012
o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, 
ve znění zákona č. 379/2007 Sb., aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení.
V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační 
číslo a sídlo veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace 
schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení.

Ministr: Fiala v. r.

Příloha
Aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Poř. 	Název výzkumné organizace	Identifikační číslo 	Sídlo 			Datum nabytí právní moci rozhodnutí, 
číslo					výzkumné organizace     výzkumné organizace	kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí	Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení
1	Agrotest fyto, s.r.o.		25328859		Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž	6. května 2012	5 let
2	Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.	26788462		Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín	30. května 2012	5 let
3	Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.	67985815	Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov	23. března 2008	5 let
4	Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.	68081707	Královopolská 135, 612 65 Brno	22. března 2008	5 let
5	Biologické centrum AV ČR, v. v. i.	60077344	Branišovská 31, 370 05 České Budějovice	22. března 2008	5 let
6	Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.	86652036	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	22. března 2008	5 let
7	Botanický ústav AV ČR, v. v. i		67985939	Zámek 1, 252 43 Průhonice	22. března 2008	5 let
8	Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.	44994575	Líšeňská 33a, 636 00 Brno	8. srpna 2008	5 let
9	Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.	67179843	Bělidla 986/4a 603 00 Brno	30. června 2012	5 let
10	Česká zemědělská univerzita v Praze	60460709	Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol	26. července 2008	5 let
11	České vysoké učení technické v Praze	68407700	Zikova 4, 166 36 Praha 6	22. března 2008	5 let
12	Ekologické služby, s. r. o.		26733544	Areál ČOV, 268 01 Hořovice	22. února 2010	5 let
13	Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.	68378076	Na Florenci 3/1420	10. prosince 2008	5 let
14	Evropský polytechnický institut, s.r.o.	63468352	Osvobození 699, 686 04 Kunovice	30. dubna 2008	5 let
15	Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.	67985955	Jilská 361/1, 110 01 Praha 1	25. dubna 2008	5 let
16	Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.		68378271	Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8	22. března 2008	5 let
17	Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.	67985823	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	22. března 2008	5 let
18	Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.	67985530	Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4	1. listopadu 2008	5 let
19	Geologický ústav AV ČR, v. v. i.	67985831	Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje	7. března 2009	5 let
20	Janáčkova akademie múzických umění v Brně	62156462	Beethovenova 650/2, 662 15 Brno	1. března 2012	5 let
21	Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích	60076658	Branišovská 31, 370 05 České Budějovice	22. března 2008	5 let
22	Masarykova univerzita			00216224	Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno	22. března 2008	5 let
23	Masarykův onkologický ústav		00209805	Žlutý kopec 7, 656 53 Brno	15. října 2011	5 let
24	Matematický ústav AV ČR, v. v. i.	67985840	Žitná 25, 115 67 Praha 1	22. března 2008	5 let
25	Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně	62156489	Zemědělská 1, 613 00 Brno	22. března 2008	5 let
26	Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.	61388971	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	3. dubna 2008	5 let
27	Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.	67985998	Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1	3. dubna 2008	5 let
28	Ostravská univerzita v Ostravě		61988987	Dvořákova 7, 701 03 Ostrava	2. června 2012	5 let
29	Psychiatrické centrum Praha		00023752	Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice	20. srpna 2008	5 let
30	Slezská universita v Opavě		47813059	Na Rybníčku 1,746 01 Opava	7. června 2008	5 let
31	Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.		68378017	Valentinská 1, 110 00 Praha 1	18.dubna2008	5 let
32	Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.	68378025	Jilská 1, 110 00 Praha 1	23. března 2008	5 let
33	Technická univerzita v Liberci		46747885	Studentská 2, 461 17 Liberec	23 března 2008	5 let
34	Univerzita Hradec Králové		62690094	Rokitanského 62, 200 03 Hradec Králové	23. dubna 2008	5 let
35	Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem	44555601	Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem	14. června 2008	5 let
36	Univerzita Karlova v Praze		00216208	Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1	22. března 2008	5 let
37	Univerzita Palackého v Olomouci		61989592	Křižkovského 8, 771 47 Olomouc	19. dubna 2008	5 let
38	Univerzita Pardubice			00216275	Studentská 95, 532 10 Pardubice	22. března 2008	5 let
39	Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně		70883521	Mostní 5139, 760 01 Zlín	22. března 2008	5 let
40	Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.	68081715	Veveří 97, 602 00 Brno	15. června 2008	5 let
41	Ústav anorganické chemie A V ČR, v. v. i.	61388980	Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Husinec Řež	6. dubna 2008	5 let
42	Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.	68081766	Květná 8, Brno	22. března 2008	5 let
43	Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.	68378033	Husova 4, 110 00 Praha 1	7. března 2009	5 let
44	Ústav eperimentální botaniky AV ČR, v. v. i.	61389030	Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje	22. března 2008	5 let
45	Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.	68378041	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	30. července 2008	5 let
46	Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.	67985882	Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8-Kobylisy	22. března 2008	5 let
47	Ústav fyzikální chemie J.Heyrovského AV ČR, v. v. i.	61388955	Dolejškova 3, 182 23 Praha 8	22. března 2008	5 let
48	Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.	68378289	Boční II 1401/1a, 141 31 Praha 4	22. března 2008	5 let
49	Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.	68081723	Žižkova 22, 616 62 Brno	23. března 2008	5 let
50	Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.	61389021	Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8	22. března 2008	5 let
51	Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.	67985858	Rozvojová 135, 165 02 Praha 6	22. března 2008	5 let
52	Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.	67985807	Pod Vodárenskou Věží 2, 182 07 Praha 8	24. prosince 2008	5 let
53	Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.	61389005	Husinec-Řež č.p. 130, 250 68 Husinec Řež	22. března 2008	5 let
54	Ústav makromolekulami chemie A V ČR, v. v. i.	61389013	Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 - Břevnov	27. března 2008	5 let
55	Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.	68378050	Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4	22. března 2008	5 let
56	Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.	61388963	Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6	22. března 2008	5 let
57	Ústav pro českou literaturu A V ČR, v. v. i.	68378068	Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1	25. dubna 2008	5 let
58	Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.	67985874	Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6	23. března 2008	5 let
59	Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.	68378092	Letenská 4, 118 51 Praha 1	22. března 2008	5 let
60	Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.	68081731	Královopolská 147, 612 64 Brno	6. dubna 2008	5 let
61	Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.	67985891	V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8	21. června 2008	5 let
62	Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.	68378297	Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9	2. dubna 2011	5 let
63	Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.	67985556	Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8	22. března 2008	5 let
64	Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.	61388998	Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8	6. dubna 2008	5 let
65	Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.	67985904	Rumburská 89, 277 21 Liběchov	6. září 2008	5 let
66	Veterinární a farmaceutická univerzita Brno	62157124	Palackého třída 1/3, 612 42 Brno	17. června 2012	5 let
67	Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava	61989100	tř. 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba	24. dubna 2008	5 let
68	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze	60461373	Technická 5, 166 28 Praha 6	26. března 2008	5 let
69	Vysoké učení technické v Brně	00216305	Antonínská 548/1, 601 90 Brno	7. června 2008	5 let
70	Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.	00027162	Hudcova 296/70, 62100 Brno-Medlánky	24. června 2012	5 let
71	Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.	00027014	Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves	9. července 2008	5 let
72	Západočeská univerzita v Plzni	49777513	Univerzitní 8, 306 14 Plzeň	25. dubna 2008	5 let

4/2013 mění prováděcí vyhl.108/1997 k zákonu o civilním letectví

publikováno 8.1.2013 | | Částka: 3/2013 Účinnost 15.1.2013
VYHLÁŠKA 4/2013 Sb.zák. ze dne 19. prosince 2012, kterou
se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů
o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů,

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 225/2006 Sb.,
zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb.:

Čl. I
Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2010 Sb.
a vyhlášky č. 314/2010 Sb., se mění takto:

1. V příloze č. 3 částech A a B se text ˙letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou
informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu,˙ nahrazuje textem ˙letištní službu řízení
letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti
a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), ¨anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní
zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce,˙.
2. V příloze č. 3 části B se za slova ˙Provozní doba˙ vkládají slova ˙musí být stanovena a publiková- na prostřednictvím
letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky:˙.
3. V příloze č. 3 části C se text ˙letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v jazycích českém a anglickém a pohotovostní službu známému provozu,˙ nahrazuje textem ˙letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém a anglickém jazyce,˙.
4. V příloze č. 3 části D se za slova ˙Provozní doba˙ vkládají slova ˙musí být stanovena a publiková- na prostřednictvím letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky:˙.
5. V příloze č. 3 části D se text ˙letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v jazyce českém a anglickém a pohotovostní službu známému provozu,˙ nahrazuje textem ˙letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), anebo posky-tování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v čes-kém a anglickém jazyce,˙.
6. V příloze č. 3 se text ˙Poznámky:˙ nahrazuje textem ˙Poznámka:˙.
7. V příloze č. 3 se poznámka č. 1 zrušuje. Dosavadní poznámky č. 2 a 3 se označují jako poznámky č. 1 a 2.
8. V příloze č. 3 se poznámka č. 2 zrušuje.

Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2013. Ministr: Ing. Stanjura v. r.
-------------------------------------------------------------------------------------------------

5/2013

VYHLÁŠKA ze dne 27. prosince 2012 o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané
vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice

Ministerstvo zdravotnictví stanoví
podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních
minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon):

Stanovení ochranného pásma
§ 1 (K § 21 a 22 lázeňského zákona)
(1) K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody R IV (HV 301) (dále jen 'zdroj'), nacházejícího se na pozemkové
parcele č. 1979/1 katastrálního území Hranice, obec Hranice, se stanoví ochranné pásmo I.stupně, které je současně pásmem fyzické ochrany zdroje.
(2) Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí výstupu zdroje a je vymezeno čtyřúhelníkem o straně 10 m, v jehož středu se zdroj nachází.
(3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapy v měřítku 1 : 1 000, která je uvedena v příloze č. 1
k této vyhlášce, a v kopii základní mapy České republiky v měřítku 1 : 10 000, která je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Vymezení ochranného pásma I. stupně v kopii katastrální mapy v měřítku 1 : 1 000 a základní mapy České republiky v měřítku 1 : 10 000 a
1 : 50 000 jsou k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Krajském úřadu Olomouckého kraje a na Městském úřadu Hranice.

§ 2 (K § 24 lázeňského zákona)
Na území ochranného pásma I. stupně je nepovolaným vstup zakázán.

§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení Ministr Zdravotnictví MUDr Heger

Příloha č.1 k vyhlášce č.5/2013 Sb.
TEPLICE NAD BEČVOU
ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 5/2013 Sb.
TEPLICE NAD BEČVOU
ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice

6/2013 Státní dluhopisy

8.1.2013 | Sbírka: 6/2013 | Částka: 3/2013
SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 21. prosince 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013-2019, 1,50%

Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením
§ 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ˙zákon o dluhopisech˙). Tyto emisní podmínky vymezují práva a
povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2013^2019, 1,50%:
1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika -- Ministerstvo financí (dále jen ˙ministerstvo˙)
Název: Státní dluhopis České republiky, 2013^2019, 1,50 %
Zkrácený název: ČR, 1,50%, 19
Pořadové číslo emise: 76.
Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých)
Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír
Druh dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 9. ledna 2013
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 29. září 2019
Datum emise: 14. ledna 2013
Datum splatnosti: 29. října 2019
Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 1,50 % p. a.
Zdanění výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001003834
Oddělená jistina -- ISIN: CZ0000702667
Kupón č. 1 ISIN: CZ0000702675
Kupón č. 2 ISIN: CZ0000702683
Kupón č. 3 ISIN: CZ0000702691
Kupón č. 4 ISIN: CZ0000702709
Kupón č. 5 ISIN: CZ0000702717
Kupón č. 6 ISIN: CZ0000702725
Kupón č. 7 ISIN: CZ0000702733

2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů.
3. Dluhopisy mají formu cenného papíru na doručitele, jsou vydávány v zaknihované podobě a evidovány v centrální
evidenci cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů,
vede Centrální depozitář cenných papírů, a. s., a osoby oprávněné vést navazující evidenci.
4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jako ˙investoři˙).
Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny podle právních předpisů České republiky.
5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 29. září počínaje rokem 2013.
Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise do 29. října 2013 má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem
ke dni 29. září 2013. Převoditelnost dluhopisu se po datu 29. září 2019 vylučuje.
6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,50 % p. a. Výnos dluhopisu je vyplácen jedenkrát ročně, a to vždy k datu 29. října
počínaje rokem 2013. Připadne-li datum vyplacení výnosu na den, který není pracovním dnem, bude vyplacení výnosu provedeno první následující
pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí výplaty.
7. Výpočet poměrného výnosu dluhopisu probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsících po 30 dnech (BCK ˙ 30E/360). Poměrný výnos dluhopisu
je do ceny dluhopisu započítáván od data emise.
8. Emise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších).
9. Emisní kurz se určí kurzem dosaženým v aukci.
10. Dluhopisy budou nabídnuty k úpisu v České republice. Dluhopisy se podle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech dávají do prodeje prostřednictvím
České národní banky.
Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo
splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankou.
Primární prodej první tranše bude proveden formou americké aukce pořádané dne 9. ledna 2013 Českou národní bankou pro skupinu primárních dealerů.
Další investoři se mohou aukce dluhopisů zúčastnit prostřednictvím primárních dealerů. Oznámení o aukci se zveřejní v dostatečném předstihu.
Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek.
11. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu
s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů.
Možný rozsah zvětšení objemu emise činí 40 000 000 000 Kč (slovy: čtyřicet miliard korun českých).
12. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 29. října 2019. Tímto datem končí úročení dluhopisů.
Ministerstvo ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodlo, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená
s dluhopisem ke dni 29. září 2019. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena
první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby.
13. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být
uplatněna poprvé.
14. Ministerstvo se zavazuje, že podle těchto emisních podmínek zabezpečí vyplacení výnosů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou
ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní banka.
Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob,
které jsou ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Česká národní banka zveřejní
způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a výplata výnosů dluhopisů.
15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard
Poor˙s je na úrovni AA, společností Moody˙s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA--.
16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími
přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
17. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových
stránkách ministerstva.
18. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující
verze česká.
Ministr Kalousek (Ministr financí)

7/2013 volby v obci Nová Lublice

 Ministr vnitra 
 podle §58 odst.4 zákona č.491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 
 vyhlašuje na den 13. dubna 2013 nové volby do zastupitelstva obce:
    obec         okres    kraj
    Nové Lublice Opava    Moravskoslezský

Ministr:  Kubice v. r.

8/2013

Sbírka: 8/2013 | Částka: 4/2013
SDĚLENÍ Státní volební komise
ze dne 7. ledna 2013 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků dodatečných a nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. ledna 2013

Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky dodatečných a nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. ledna 2013.
Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 266/2012 Sb., č. 270/2012 Sb., č. 280/2012 Sb., č. 292/2012 Sb., č. 293/2012 Sb. a č. 320/2012 Sb.
se dne 5. ledna 2013 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, dodatečné a nové volby do zastupitelstev obcí.

Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky:
1. dodatečných voleb
a) celkový počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: 1
b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: 62
c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: 26
d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcí: 6
v tom podle volebních stran:
90 Sdružení nezávislých kandidátů -- místní sdružení celkem 6
e) seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
-- seznam obcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se,
-- seznam obcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se.
2. nových voleb
a) celkový počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: 8
b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: 5463
c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: 3749
d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcí: 77
v tom podle volebních stran:
1 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 7
7 Česká strana sociálně demokratická 1
80 Nezávislí kandidáti 0
90 Sdružení nezávislých kandidátů -- místní sdružení celkem 68
181 Nestraníci 1
e) seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
-- seznam obcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se,
-- seznam obcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se.

Předseda Státní volební komise: Kubice v. r.

9/2013

 14.1.2013 | Sbírka:  9/2013 | Částka:  5/2013  - účinnost 1.2.2013

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, 
ve znění pozdějších předpisů

Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 
v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy 
(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákoníku práce:
Čl. I
 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a nařízení 
 vlády č. 93/2012 Sb., se mění takto:
 1. V § 25 odst. 7 se číslo ˙60˙ nahrazuje číslem ˙90˙.
 2. Příloha č. 2 zní:  "..................
˙   Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007   "  (7 stran grafiky) ....
Čl. II
  Účinnost
  Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 2013.
Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r.  Ministr zdravotnictví: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

10/2013

16.1.2013 | Sbírka: 10/2013 | Částka: 6/2013
Novelizuje: 449/2009
VYHLÁŠKA ze dne 9. ledna 2013, kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení
plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů
Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb.,
zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 421/2009 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů,
rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění vyhlášky
č. 403/2010 Sb. a vyhlášky č. 451/2011 Sb., se mění takto:
1. § 2 včetně nadpisu zní:
"§ 2
Údaj
Pro účely této vyhlášky se údajem rozumí finanční výkazy, doplňující údaje a vstupní údaje v rozpočtovém informačním systému veřejné správy
(dále jen ˙rozpočtový informační systém˙).".
2. V § 3 odst. 1 písmeno d) zní: "d) přehled rozpočtových opatření, včetně komentáře.".
3. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) a písmeno d) se zrušují.
4. V § 4 odstavec 2 zní:
˙(2) Doplňující údaje předkládají podle odstavce 1 písm. a) a písm. b) státní příspěvkové organizace a podle odstavce 1 písm. b)
organizační složky státu.˙.
5. V § 6 odst. 1 písmeno a) zní: ˙a) finančního výkazu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) stanoví příloha č. 3 této vyhlášky,˙.
6. V § 6 odst. 1 písmeno f) zní: ˙f) přehledu rozpočtových opatření stanoví příloha č. 8 této vyhlášky.˙.
7. V § 6 odstavec 2 zní: ˙(2) Vstupní údaje do rozpočtového informačního systému a vstupní údaje do centrálního systému účetních
informací státu jsou uváděny v Kč s přesností na dvě desetinná místa.˙.
8. Příloha č. 1 zní:..........
˙Příloha č. 1 k vyhlášce č. 449/2009 Sb..............
9. V příloze č. 3 v bodě 5 se za slova ˙podle § 23 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb.˙ vkládá věta
˙U kapitoly 396 Státní dluh, kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv a kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa se jedná o technický výpočet.˙.
10. V příloze č. 3 bodě 8 se zrušuje slovo ˙chronologickém˙.
11. V příloze č. 3 bod 11 zní: .........
12. V příloze č. 3 bod 20 zní:...........
˙20. Část XI. -- Příjmy z rozpočtu Evropské unie a související příjmy v členění podle zdrojového třídění
V části XI. jsou sledovány příjmy z rozpočtu Evropské unie a související příjmy. Výše uvedené příjmy s údaji schváleného rozpočtu,
rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku se vykazují podle položek druhového třídění rozpočtové skladby, dále podle nástrojů
nástrojového třídění, dále podle prostorových jednotek prostorového třídění rozpočtové skladby. Ministerstvo financí zveřejňuje číselník
nástrojového třídění na internetových stránkách Ministerstva financí, kde je průběžně aktualizován.˙.
13. V příloze č. 3 bod 21 zní:.......
˙21. Část XII. -- Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a související výdaje v členění podle zdrojového třídění
V části XII. jsou sledovány výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a související výdaje. Výše uvedené výdaje s údaji schváleného
rozpočtu, rozpočtu po změnách, konečného rozpočtu výdajů a výsledku od počátku roku se vykazují v členění podle paragrafů odvětvového třídění a
podle položek druhového třídění rozpočtové skladby, dále podle nástrojů nástrojového třídění, dále podle prostorových jednotek prostorového
třídění rozpočtové skladby. Ministerstvo financí zveřejňuje číselník nástrojového třídění na internetových stránkách Ministerstva financí,
kde je průběžně aktualizován.˙.
14. V příloze č. 3 se zrušuje text bodu 24.
15. V příloze č. 4 ve VZORU Výkaz pro hodnocení plnění státního rozpočtu správců kapitol, jimi zřízených organizačních složek státu a státních fondů
části XI. a XII. znějí: .... chybí text
16. V příloze č. 4 bodě 2 se na konci za slovo ˙skladby˙ vkládá tečka.
17. V příloze č. 4 bodě 10 písmeno b) zní:..............
˙b) vazba mezi touto částí výkazu a částí III.: r. (6030 + 6040 + 6050)sl. 63 = r. (8115 + 8125 + 8215 + 8225)sl. 3.˙.
18. V příloze č. 4 bod 15 zní:...............
˙15. Část XI. -- Příjmy z rozpočtu Evropské unie a související příjmy v členění podle zdrojového třídění
V části XI. jsou sledovány příjmy z rozpočtu Evropské unie a související příjmy. Výše uvedené příjmy s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu
po změnách a výsledku od počátku roku se vykazují podle paragrafů odvětvového třídění a podle položek druhového třídění, dále podle nástrojů
nástrojového třídění a podle prostorových jednotek prostorového třídění platné rozpočtové skladby. Ministerstvo financí zveřejňuje pro územní
samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady číselník nástrojového třídění na internetových stránkách Ministerstva financí,
kde je průběžně aktualizován.˙.
19. V příloze č. 4 bod 16 zní:..............
˙16. Část XII. -- Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a související výdaje v členění podle zdrojového třídění
V části XII. jsou sledovány výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a související výdaje. Výše uvedené výdaje s údaji schváleného
rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku se vykazují v členění podle paragrafů odvětvového třídění a podle položek druhového
třídění, dále podle nástrojů nástrojového třídění a podle prostorových jednotek prostorového třídění platné rozpočtové skladby. Ministerstvo
financí zveřejňuje pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady číselník nástrojového třídění na internetových
stránkách Ministerstva financí, kde je průběžně aktualizován.˙.
20. V příloze č. 4 ve VZORU VÝKAZ PRO HODNOCENÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD části XI.
a XII. znějí:
21. V příloze č. 5 ve VZORU ROZP SPO 1-01 Přehled o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje ˙
hlavní činnost se zrušuje poznámka pod čarou ˙Součet údajů na položkách 77 a 78 musí odpovídat položce 15 ˙ Mzdové náklady.˙.
22. V příloze č. 6 se za slova ˙státní příspěvkové organizace˙ vkládají slova ˙ , u nichž je zaměstnanost regulována a schvalována vládou,˙.
23. Příloha č. 7 zní:......... 'Příloha č. 7 k vyhlášce č. 449/2009 Sb. .... chybí ... '
24. Příloha č. 8 zní:.......... ˙Příloha č. 8 k vyhlášce č. 449/2009 Sb.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Při vypracování finančních výkazů za rok 2012 se postupuje podle vyhlášky č. 449/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost: Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Kalousek v. r.

11/2013

17.1.2013 | Sbírka:  11/2013 | Částka:  7/2013

Novelizuje zákony: 589/1992 zák. o pojistném na soc. zabezpečení a SPZ, 592/1992 zák. pojistné na VZP, 236/1995 o platu ústavních činitelů

ZÁKON
ze dne 28. prosince 2012, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce
představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 ČÁST PRVNÍ
 Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů 
 a soudců a poslanců Evropského parlamentu
 Čl. I
  V § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a 
  některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. 
  a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., se za slovo ˙roku˙ vkládá slovo ˙2,75násobek˙.
 Čl. II
 Přechodné ustanovení
 Platová základna podle tohoto zákona se použije poprvé pro určení platu a náhrady výdajů za měsíc leden 2013.

 ČÁST DRUHÁ
 Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
 Čl. III
  V § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č.10/1993 Sb., 
  zákona č.160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., 
  zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č.470/2011 Sb., se za slova ˙funkčních požitků˙ vkládají slova ˙ , 
  s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců74)˙.

  Poznámka pod čarou č. 74 zní:
  ˙74) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.˙.

 ČÁST TŘETÍ
 Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
 Čl. IV
  V § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., 
  zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., 
  se za slova ˙funkčních požitků˙ vkládají slova ˙ , s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní 
  moci a některých státních orgánů a soudcům53)˙.

  Poznámka pod čarou č. 53 zní:
  ˙53) Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.˙.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.                    Němcová v. r., Klaus v. r., Nečas v. r.
{ jak může nabývat účinnosti v době, kdy není platný}

12/2013

17.1.2013 | Sbírka: 12/2013 | Částka: 7/2013 - účinnost 1.2.2013
VYHLÁŠKA ČBÚ ze dne 10. ledna 2013, kterou se mění vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů

Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.:
Čl. I
V § 6 vyhlášky č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů,
ve znění vyhlášky č. 395/2011 Sb., odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 54 zní:
˙(7) Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný. Požadavek kontroly stavu opotřebení krycích plechů a mřížových roštů
se považuje za splněný, postupuje-li se podle určené technické normy54), týkající se navrhování konstrukcí.
Kontrolovaný prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém
posudku.
–––––––––––––––––––– Poznámky
54) Například ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí -- Hodnocení existujících konstrukcí.˙.

Čl. II
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací
v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/ /48/ES.

Čl. III
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2013. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.

13/2013

17.1.2013 | Sbírka: 13/2013 | Částka: 7/2013
VYHLÁŠKA ČBÚ ze dne 10. ledna 2013, kterou se mění vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění
bezpečného stavu podzemních objektů

Český báňský úřad stanoví podle § 37 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a
o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 184/2011 Sb.
Čl. I
Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů, se mění takto:
1. V § 1 odstavec 1 zní:
˙(1) Tato vyhláška stanoví:
a) lhůty pravidelných prohlídek podzemních objektů1) a způsob ověřování jejich bezpečného stavu2),
b) rozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemních objektů,
c) podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemních objektů především z hlediska jejich větrání,
včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi,
d) náležitosti plánu zdolávání závažných provozních nehod (havárií), zejména požadavky na havarijní
prevenci a na zdolávání předpokládaných havárií.˙.
2. § 2 včetně nadpisu zní:
˙§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) ostění soubor výztužních prvků sloužících k zajištění světlého průřezu podzemního objektu před jeho nežádoucí
deformací horskými tlaky, k zajištění proti uvolňování a opadávání horniny nebo obdobným vlivům,
b) narušený podzemní objekt takový podzemní objekt, jehož bezpečný stav je ohrožen pádem nebo tlakem hornin,
popřípadě obdobnými vlivy, které mohou narušit jeho statiku.˙.
3. V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
˙(1) Stav podzemních objektů se ověřuje prohlídkami. Prohlídkou se ověřuje bezpečný stav podzemního objektu,
zejména stav jeho ostění a dodržení požadovaného volného profilu, zajištění větrání podzemního objektu
proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů15) v něm a
zajištění přístupových cest v podzemí, zjišťují se a dokumentují poškozená, popřípadě deformovaná místa a
místa nežádoucích průniků kapalin, plynů nebo jiných látek do podzemního objektu; zvláštním druhem prohlídky
je prohlídka narušeného podzemního objektu.
––––––––––––––––––––
Poznámky
15) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.˙.
4. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
˙(2) Prohlídka se provede na žádost vlastníka podzemního objektu nebo jím písemně pověřeného provozovatele (dále jen ˙ustanovená osoba˙) 4)
prostřednictvím odborně způsobilých zaměstnanců organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici 16).
K žádosti se při první prohlídce nebo při změně stavby přiloží kolaudační rozhodnutí nebo jiný doklad o povolení užívat podzemní objekt.
–––––––––––––––––––– Poznámky
16) Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.˙.
5. V § 4 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou ˙Zpráva o prohlídce se v jednom vyhotovení založí do dokumentace
podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle obvodnímu báňskému úřadu,
v jehož obvodu 7) se podzemní objekt nachází.˙.
6. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo ˙bezpečného˙ zrušuje.
7. V § 5 odst. 1 písmeno d) zní:
˙d) nežádoucí průsak kapalin nebo průnik plynů do podzemního objektu a jeho vliv na ostění, způsob odvádění
vody vniklé do podzemního objektu,˙.
8. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova ˙zajištění podzemního objektu proti nahromadění
výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů v něm,˙.
9. V § 5 odst. 1 písmeno f) zní:
˙f) schůdnost a průchodnost používaných cest včetně přístupových cest a zajištění vstupu do podzemního objektu.˙.
10. V § 5 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
11. V § 6 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou ˙Zpráva o prohlídce narušeného podzemního objektu se v jednom vyhotovení
založí do dokumentace provozovaného podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle
obvodnímu báňskému úřadu7).˙.
12. § 8 včetně nadpisu zní:
˙§ 8
Dokumentace a záznamy
Dokumentace a záznamy o výsledcích prohlídek uchovává14) ustanovená osoba do příští prohlídky, nejméně však 5 let.˙.
13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zní:
˙§ 8a
Plán zdolávání závažných provozních nehod
(1) Plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen ˙havarijní plán˙) musí být vypracován přehledně, srozumitelně a měněn tak,
aby odpovídal skutečnosti. Obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.
Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zákona o požární ochraně 17).
(2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, kterým musí být havárie ohlášena,
jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie.
(3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech druhů havárie, jejichž výskyt v podzemním objektu lze předpokládat, a těch
havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí nebo samotný podzemní objekt, prostředky a postupy při záchraně
osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění,
způsob vyhlašování poplachu pro zaměstnance organizace a nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části
podzemních prostor, a stanovuje dobu, po které musejí být odvolány osoby z podzemí při přerušení větrání.
(4) Pohotovostní i operativní část obsahuje opatření nezbytná pro likvidaci havárie ve vztahu k sousedním podzemním objektům, podzemním
dílům a povrchovým objektům.
(5) Mapovou část havarijního plánu tvoří mapa zdolávání havárií, která obsahuje zejména vyznačení podzemních prostor, únikových cest,
příjezdových komunikací, umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.
––––––––––––––––––––Poznámky
17) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.˙.
14. Příloha č. 1 zní:.........
˙Příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/2008 Sb.
Identifikační údaje podzemního objektu
1. Název podzemního objektu.
2. Typ podzemního objektu.
3. Účel podzemního objektu.
4. Vlastník podzemního objektu včetně kontaktních a identifikačních informací.
5. Provozovatel podzemního objektu písemně pověřený vlastníkem včetně kontaktních informací.
6. Umístění podzemního objektu (v souvislé zástavbě, mimo zástavbu, blízké inženýrské sítě).
7. Způsob výstavby podzemního objektu (včetně bližší specifikace mimořádných událostí při výstavbě, popřípadě provozu).
8. Datum ukončení výstavby podzemního objektu.
9. Datum uvedení podzemního objektu do provozu.
10. Druh ostění podzemního objektu (např. uvést hořlavé, nehořlavé, v jakých úsecích).
11. Profil podzemního objektu.
12. Přístupná délka podzemního objektu.
13. Přístupnost veřejnosti do podzemního objektu.
14. Zajištění báňské záchranné služby.
15. Vstupy do podzemního objektu včetně jejich souřadnicového určení.
16. Způsob větrání podzemního objektu (větrní zařízení, monitoring ovzduší atd.).
17. Přítoky vody do podzemního objektu.
18. Způsob odvádění, popřípadě odčerpávání vod z podzemního objektu.
19. Napojení podzemního objektu na jiné objekty.
20. Topografická mapa s vyznačením vstupu do podzemního objektu a povrchových přístupových cest k němu.
21. Označení organizace zajišťující provádění prohlídek podzemního objektu.˙.

Čl. II
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování
informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
Čl. III
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2013. Předseda:Ing. Pěgřímek v. r.

14/2013

 SDĚLENÍ Ministerstva financí
   ze dne 9. ledna 2013 o vydání výměru MF č. 01/2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami
   Ministerstvo financí podle ustanovení 
    § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, 
    sděluje, že dne 28. listopadu 2012 vydalo výměr MF č. 01/2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. 
   Výměr O1/2013 je publikován v Cenovém věstníku částka 13/2012 ze dne 28. listopadu 2012 a 
   nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013. Ministr:  Kalousek

15/2013

 |22.1.2013 | Sbírka:  15/2013 | Částka:  8/2013
 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. ledna 2013, jímž se určují emisní podmínky 
         pro Státní dluhopis České republiky, 2013˙2016, 0,50 %

16/2013

 |22.1.2013 | Sbírka:  16/2013 | Částka:  8/2013
 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. ledna 2013 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně

17/2013

 22.1.2013 | Sbírka:  17/2013 | Částka:  8/2013
 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. ledna 2013 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců 
     podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., 
     o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, 
     ve znění pozdějších předpisů

18/2013

 22.1.2013 | Sbírka:  18/2013 | Částka:  8/2013
 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. ledna 2013 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých 
    náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů 
    státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

19/2013

25.1.2013 | Sbírka:  19/2013 | Částka:  9/2013
SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 22. ledna 2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

20/2013

25.1.2013 | Sbírka:  20/2013 | Částka:  9/2013
SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 22. ledna 2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

21/2013

21/2013 Sb. zák. částka 10/2013 účinnost 30.ledna 2013
VYHLÁŠKA ze dne 23. ledna 2013 o stanovení podmínek při chovu psů a koček (kterou se zrušuje vyhl.5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu)
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona
č. 162/1993 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 359/2012 Sb., (dále jen „zákon“)
k provedení § 7a odst. 2 zákona:
§ 1 Podmínky chovu psů
Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, nebo podnikatelé, kteří
se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, musí při chovu psů dodržovat tyto podmínky:
a) reprodukce chovných zvířat je přípustná u
1. malých plemen do 50 cm kohoutkové výšky ode dne ukončeného čtrnáctého měsíce věku až do dne ukončeného osmého roku věku u fen,
ode dne ukončeného čtrnáctého měsíce až neomezeně u psů, a
2. velkých plemen nad 50 cm kohoutkové výšky ode dne ukončeného sedmnáctého měsíce věku až do dne ukončeného osmého roku u fen, ode
dne ukončeného sedmnáctého měsíce až neomezeně u psů,
b) u fen, které ukončily osmý rok věku, je možné zabřeznutí pouze na základě potvrzení veterinárního lékaře o vyšetření zvířete na začátku říje
s dobrozdáním, že zdravotní stav březost umožňuje bez nadměrných rizik,
c) umělou inseminaci může provést pouze osoba odborně způsobilá 1),
d) fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici podle posouzení veterinárním lékařem, ostatním životaschopným
štěňatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
e) maximální počet vrhů u chovné feny je 3 za období 24 měsíců,
f) minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
§ 2 Podmínky chovu koček
Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, nebo podnikatelé, kteří
se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, musí při chovu koček dodržovat tyto podmínky:
a) reprodukce chovných zvířat je přípustná u koček ode dne ukončeného jednoho roku věku do dne ukončeného devátého roku věku, u kocourů ode
dne ukončeného jednoho roku věku až neomezeně; ve výjimečných případech je možné krytí ode dne ukončeného devátého měsíce věku, a to pouze na
základě potvrzení veterinárního lékaře o vyšetření zvířete na začátku říje s dobrozdáním o celkovém zdravotním stavu a tělesné vyspělosti
konkrétního zvířete,
b) u koček, které ukončily devátý rok věku, je zabřeznutí možné pouze na základě potvrzení veterinárního lékaře o vyšetření zvířete na
začátku říje s dobrozdáním, že zdravotní stav březost umožňuje bez nadměrných rizik,
c) maximální počet vrhů chovné kočky je 3 za období 24 měsíců,
d) kočka smí kojit pouze takový počet koťat, který odpovídá její zdravotní kondici, podle posouzení veterinárním lékařem, ostatním
životaschopným koťatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
e) minimální věk pro odběr koťat od kočky je 84 dnů.
§ 3
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu, se zrušuje.
§ 4
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Bendl v. r.
------------------------------------------------Poznámky
1) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon),
ve znění pozdějších předpisů.

22/2013

VYHLÁŠKA ze dne 23. ledna 2013 o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zák. č.162/1993Sb., zák.77/2004Sb.,zák.312/2008Sb., zák. 291/2009Sb. a zák.359/2012 Sb., (dále jen „zákon“)
k provedení § 5a odst. 7, §5c odst. 7, § 8b odst. 4 a 7, § 12d odst. 8, § 12f odst. 5, § 14b odst.
4, § 15d odst. 7, § 15e odst. 3, § 26 odst. 2 a § 26a odst. 3 písm. d) zákona:

ČÁST PRVNÍ
VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚSEKU OCHRANY ZVÍŘAT PROTI TÝRÁNÍ
§ 1 Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2)
a) obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s
porážením zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o
způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat,
b) obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení a způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat, požadavky na nejvyšší
dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti,
c) obsah a rozsah odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilost pro řidiče a průvodce silničních vozidel, a to jak pro obecný kurz
vztahující se na přepravu všech druhů zvířat, tak pro specializovaný kurz vztahující se pouze na přepravu některých druhů zvířat, požadavky
na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, složení zkušební komise, průběh zkoušky, podmínky
a způsob vydávání osvědčení ve formě průkazu a jeho vzor,
d) obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na
maso, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání a vzor osvědčení,
e) obsah a rozsah kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání
a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k péči o prasata,
f) rozsah odborných znalostí nezbytných pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata, obsah
odborného kurzu pro získání této odborné způsobilosti, složení zkušební komise, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od
ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, průběh zkoušky, vzor osvědčení,
g) obsah a rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, obsah a
rozsah kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná
zvířata a usmrcování pokusných zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání,
složení zkušební komise, průběh zkoušky, vzor osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, a vzor osvědčení o
odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat,
h) obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů,
obsah a rozsah kurzu odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných
zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení
nejvyššího dosaženého vzdělání, složení zkušební komise, průběh zkoušky, vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o
odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění
pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat,
i) obsah a rozsah odborného kurzu pro získání odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání, požadavky na
nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, složení zkušební komise, průběh zkoušky
a vzor osvědčení.
(2) Tato vyhláška dále zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^3) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^4)
a) obsah školení a způsob potvrzení o absolvování školení zaměstnanců dopravce nebo provozovatele sběrného střediska a
b) vzor pokynů a poučení o péči o prasata.

§ 2
Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat na jatkách
(1) Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat na
jatkách se uskutečňuje v rozsahu 4 výukových hodin teoretické výuky.
(2) Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením drůbeže,
králíků a zajíců na jatkách se uskutečňuje v rozsahu 3 výukových hodin teoretické výuky.
(3) Obsahem kurzu podle odstavců 1 a 2 jsou
a) ustanovení zákona, prováděcích právních předpisů k němu vydaných a vybrané části právních předpisů, které se vztahují k porážení zvířat,
v rozsahu nezbytném pro úkony související s porážením zvířat, zejména veterinárního zákona, trestního zákoníku,
b) ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování a souvisejících činnostech^5) vztahující
se k vykonávané činnosti,
c) poznatky o chování, utrpení, vědomí, citlivosti a stresu zvířat,
d) praktické aspekty manipulace se zvířaty a jejich znehybňování,
e) znalost pokynů od výrobců pro druhy znehybňovacích zařízení používaných k mechanickému znehybnění.
(4) Vzor osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat na jatkách je uveden v příloze č.1 k této
vyhlášce.

§ 3 Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat
(1) Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat se uskutečňuje v rozsahu 4 výukových
hodin teoretické výuky.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou
a) ustanovení zákona, prováděcích právních předpisů k němu vydaných a vybrané části právních předpisů, které se vztahují k usmrcování zvířat,
v rozsahu nezbytném pro usmrcování zvířat a související úkony, zejména veterinárního zákona, trestního zákoníku,
b) ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování a souvisejících činnostech^5) vztahující
se k vykonávané činnosti,
c) poznatky o chování, utrpení, vědomí, citlivosti a stresu zvířat,
d) praktické aspekty manipulace se zvířaty a jejich znehybňování,
e) praktické aspekty metod omračování a znalost pokynů od výrobců pro používané druhy omračovacích zařízení,
f) náhradní metody omračování nebo usmrcování,
g) základní údržba a čištění omračovacích a usmrcovacích zařízení,
h) kontrola účinnosti omráčení a nepřítomnosti známek života.
(3) Vzor osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§4 Požadavky na kvalifikaci lektorů na úseku ochrany zvířat při usmrcování
(1) Lektor v kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s
porážením zvířat podle § 2 odst. 1 musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let,
b) vysokoškolské vzdělání veterinárního směru a nejméně 3 roky praxe na jatkách, nebo
c) vysokoškolské vzdělání veterinárního směru a nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele předmětů, které se týkají porážení zvířat.
(2) Lektor v kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s
porážením zvířat pro porážení drůbeže, králíků a zajíců podle § 2 odst. 2 musí doložit
a) kvalifikaci uvedenou v odstavci 1, nebo
b) nejméně střední vzdělání s maturitní zkouškou veterinárního směru nebo v oboru technologie zpracování masa nebo chovatelství a nejméně
3 roky praxe na jatkách při porážení drůbeže, králíků nebo zajíců.
(3) Lektor v kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat podle § 3 musí doložit
a) kvalifikaci uvedenou v odstavci 1 písm. a),
b) vysokoškolské vzdělání veterinárního směru nebo chovatelství, nebo
c) nejméně úplné středoškolské vzdělání veterinárního směru a nejméně 3 roky praxe při usmrcování kožešinových zvířat.

§ 5 Společné ustanovení pro kurzy na úseku ochrany zvířat při usmrcování
(1) Součástí kurzů uvedených v § 2 a 3 není manipulace se zvířaty.
(2) Kurzy uvedené v § 2 a 3 nelze spojovat do jednoho kurzu.

§ 6 Odborný kurz pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel v souvislosti s hospodářskou činností
(1) Odborný kurz pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel v souvislosti s hospodářskou činností se
uskutečňuje v rozsahu 8 výukových hodin teoretické výuky a 4 výukových hodin praktického cvičení se zvířaty.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou vedle požadavků vymezených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat
během přepravy a souvisejících činností^6) dále
a) základní právní předpisy o ochraně zvířat a zajištění jejich pohody během přepravy, veterinární podmínky přepravy podle jiných právních
předpisů^7),
b) příčiny a projevy stresu zvířat, rozpoznání zdravého zvířete, způsoby usmrcení zvířat,
c) zásady šetrného nakládání se zvířaty, technika a používání pomůcek při manipulaci se zvířaty,
d) zásady čistění a desinfekce dopravních prostředků.
(3) Lektor v kurzu podle odstavce 1 musí doložit
a) kvalifikaci podle § 26 odst. 1 zákona,
b) nejméně středoškolské vzdělání veterinárního směru nebo v oblasti zemědělství se zaměřením na chov zvířat a osvědčení o kvalifikaci
dopravce získané tímto kurzem, nebo
c) praxi v činnosti v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona nejméně po dobu 3 let.
(4) Vzor osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel přepravujících zvířata v souvislosti s hospodářskou činností ve
formě průkazu je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 7 Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso
(1) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso se uskutečňuje
v rozsahu 6 výukových hodin teoretické výuky.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou
a) právní předpisy upravující ochranu a chov kuřat chovaných na maso^8),
b) fyziologické vlastnosti, zejména potřeby krmení a pití, chování zvířat a pojem stresu,
c) praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso a jejich chytání, nakládání a přepravy,
d) rozpoznání zdravého kuřete chovaného na maso a jeho onemocnění, poskytování první pomoci kuřatům chovaným na maso,
e) péče o kuřata chovaná na maso v mimořádných situacích, utracení a porážka v mimořádných situacích,
f) preventivní opatření pro biologickou bezpečnost.
(3) Lektor v kurzu podle odstavce 1 musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona nejméně po dobu 3 let,
b) nejméně 3 roky praxe v chovu kuřat chovaných na maso a prokázat, že se prokazatelně seznámil s metodami chovu kuřat chovaných na maso a s
podmínkami jejich ochrany,
c) vysokoškolské vzdělání v oblasti zemědělství nebo veterinárního lékařství, nebo
d) nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele chovatelských nebo veterinárních předmětů na střední nebo vysoké škole s akreditovaným
studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství.
(4) Vzor osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 8 Kurz k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata
(1) Kurz k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata se uskutečňuje v rozsahu 6 výukových hodin teoretické výuky.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou
a) právní předpisy upravující ochranu a chov prasat, zejména zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení^9),
b) fyziologické vlastnosti, zejména potřeby krmení a napájení, chování zvířat a pojem stresu,
c) praktické aspekty šetrného zacházení s prasaty a jejich chytání,nakládání a přepravy,
d) rozpoznání zdravého zvířete a onemocnění zvířat, poskytování první pomoci prasatům,
e) péče o prasata v mimořádných situacích, utracení a porážka v mimořádných situacích.
(3) Lektor v kurzu podle odstavce 1 musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let,
b) nejméně 3 roky praxe v chovu prasat a prokázat, že se prokazatelně seznámil s metodami chovu prasat a s podmínkami jejich ochrany,
c) vysokoškolské vzdělání zemědělského nebo veterinárního směru, nebo
d) nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele chovatelských nebo veterinárních předmětů na střední nebo vysoké škole s akreditovaným
studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství.
(4) Vzor osvědčení o způsobilosti k péči o prasata je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 9 Odborný kurz pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata
(1) Odborný kurz pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata se uskutečňuje v rozsahu 30
výukových hodin teoretické výuky a 5 výukových hodin praktické výuky.
Při praktické výuce se provádí seznámení se s podmínkami chovu a péče o handicapovaná zvířata, a to v záchranné stanici schválené podle
předpisů na ochranu přírody a krajiny^10) nebo v zoologické zahradě, která chová zástupce evropské fauny, které jsou zároveň uživatelem
pokusných zvířat, jemuž bylo Ministerstvem zemědělství uděleno oprávnění k používání pokusných zvířat za účelem vyššího vzdělávání
nebo odborné přípravy za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí. Praktická výuka, při které nejsou používána
handicapovaná zvířata, se může provádět také v jiném zařízení, jemuž bylo Ministerstvem zemědělství uděleno oprávnění k používání pokusných
zvířat za účelem vyššího vzdělávání nebo odborné přípravy za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí. K praktické výuce se
nesmí používat dočasně handicapovaná zvířata.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou
a) ustanovení zákona, prováděcích právních předpisů k němu vydaných a vybrané části právních předpisů, které se vztahují k odchytu, chovu a
vypouštění handicapovaných zvířat do jejich přirozeného prostředí, v rozsahu nezbytném pro výkon činnosti osoby odpovědné za péči o
handicapovaná zvířata, zejména zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti, veterinárního zákona, zákona o zoologických
zahradách, zákona o obchodování s ohroženými druhy, trestního zákoníku, vybrané části právních předpisů upravujících způsob organizace práce a
pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,
b) problematika chovu handicapovaných zvířat, včetně základních znalostí výživy, anatomie, fyziologie a etologie těchto zvířat,
c) rozpoznání zdravého zvířete a onemocnění zvířat, poskytování první pomoci handicapovaným zvířatům a povolené způsoby usmrcování
handicapovaných zvířat,
d) znalosti techniky odchytu,
e) zásady zřizování, provozu a kontrol záchranných stanic,
f) rozpoznávání druhů volně žijících zvířat, které se běžně vyskytují na území České republiky.
(3) Lektor v kurzu podle odstavce 1 musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nebo na Ministerstvu životního prostředí nejméně po dobu 3 let,
b) nejméně 3 roky praxe v péči o handicapovaná zvířata, prokázat, že se seznámil s metodami péče o handicapovaná zvířata a s podmínkami jejich
ochrany, a nejméně střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou v oborech vzdělání zemědělství a lesnictví nebo veterinářství a
veterinární prevence,
c) vysokoškolské vzdělání v oblasti biologie se zaměřením na zvířata, nebo
d) nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele chovatelských, zoologických nebo veterinárních předmětů na střední nebo vysoké škole s
akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství.
(4) Na závěr kurzu podle odstavce 1 se k ověření získaných odborných znalostí provádí zkouška formou písemného testu a ústní zkoušky.
Písemný test připravuje Ministerstvo zemědělství a obsahuje 30 zkušebních otázek. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z
nichž jedna odpověď je správná. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 45 minut. Písemný test vyhodnocuje zkušební komise tak, že
každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Ústní zkouška zahrnuje praktické poznávání volně žijících zvířat, která se běžně vyskytují na
území České republiky. Pro ústní zkoušku mohou být použity fotografie, kresby nebo preparáty určovaných druhů volně žijících zvířat.
Ústní zkouška obsahuje určení 30 druhů volně žijících zvířat. O výsledku ústní zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním.
Rozhodnutí je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů. Každý člen zkušební komise má 1 hlas. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba dosažení
nejméně 80 procent z celkového počtu bodů v písemném testu a zároveň správné určení nejméně 80 procent z celkového počtu určovaných
druhů volně žijících zvířat při ústní zkoušce. Výsledek zkoušky se hodnotí uspěl nebo neuspěl.
(5) Vzor osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§ 10 Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů
(1) Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů se uskutečňuje
v rozsahu 35 výukových hodin teoretické výuky.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou
a) ustanovení zákona a prováděcích právních předpisů k němu vydaných, které se vztahují k ochraně pokusných zvířat,
b) vybrané části právních předpisů, které se vztahují k ochraně pokusných zvířat, zejména veterinárního zákona, trestního zákoníku,
právních předpisů upravujících způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci
související s chovem zvířat,
c) ustanovení předpisů Evropské unie a mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy na úseku ochrany zvířat proti týrání, které upravují ochranu
pokusných zvířat^11),
d) etické otázky týkající se vztahu člověka a pokusných zvířat, přirozené hodnoty života a argumentů pro a proti používání pokusných
zvířat pro vědecké účely,
e) základní biologie a příslušná druhově specifická biologie ve vztahu k anatomii, fyziologickým znakům, chovu, genetice a genetickým změnám
pokusných zvířat,
f) etologie pokusných zvířat, chov a úprava prostředí,
g) druhově specifické metody zacházení s pokusnými zvířaty,
h) péče o zdraví pokusných zvířat a hygiena,
i) uznání druhově specifického strachu, bolesti a utrpení většiny běžných druhů pokusných zvířat,
j) znecitlivění, metody snižující bolest a usmrcování pokusných zvířat,
k) používání hledisek humánního zacházení s pokusnými zvířaty,
l) požadavek nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi,
m) návrh pokusů a projektů pokusů,
n) vedení, evidence, statistika, archivace a ochrana údajů souvisejících s chovem a použitím pokusných zvířat,
o) výživa pokusných zvířat,
p) specifika pokusů na hospodářských zvířatech a volně žijících zvířatech mimo zařízení uživatele pokusných zvířat.
(3) Účastník kurzu podle odstavce 1 doloží školicímu pracovišti odpovídající vzdělání stanovené v § 15d odst. 3 zákona. Za tímto účelem
přiloží k přihlášce do tohoto kurzu kopii dokladu o dosaženém vzdělání.
(4) Vzor osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 11 Kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů
(1) Kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů se
uskutečňuje v rozsahu 10 výukových hodin teoretické výuky.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou zejména základní otázky a změny v oblastech uvedených v § 10 odst. 2.
(3) Vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů je uveden v příloze
č. 8 k této vyhlášce.

§ 12 Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná
zvířata a usmrcování pokusných zvířat
(1) Kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a
usmrcování pokusných zvířat se uskutečňuje v rozsahu 35 výukových hodin teoretické výuky.

(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou
a) ustanovení zákona a prováděcích právních předpisů k němu vydaných, které se vztahují k ochraně pokusných zvířat,
b) vybrané části právních předpisů, které se vztahují k ochraně pokusných zvířat, zejména veterinárního zákona, trestního zákoníku,
právních předpisů upravujících způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,
c) ustanovení předpisů Evropské unie a mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy na úseku ochrany zvířat proti týrání, které upravují ochranu pokusných zvířat^11),
d) etické otázky týkající se vztahu člověka a pokusných zvířat, přirozené hodnoty života a argumentů pro a proti používání pokusných zvířat pro vědecké účely,
e) základní biologie a příslušná druhově specifická biologie ve vztahu k anatomii, fyziologickým znakům, chovu, genetice a genetickým změnám pokusných zvířat,
f) etologie pokusných zvířat, chov a úprava prostředí,
g) druhově specifické metody zacházení s pokusnými zvířaty,
h) péče o zdraví pokusných zvířat a hygiena,
i) uznání druhově specifického strachu, bolesti a utrpení většiny běžných druhů pokusných zvířat,
j) znecitlivění, metody snižující bolest a usmrcování pokusných zvířat,
k) používání hledisek humánního zacházení s pokusnými zvířaty,
l) požadavek nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi,
m) vedení, evidence, statistika, archivace a ochrana údajů souvisejících s chovem a použitím pokusných zvířat,
n) výživa pokusných zvířat.
(3) Vzor osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných
zvířat je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 13 Kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech,
péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat
(1) Kurz odborné přípravy k prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o
pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat se uskutečňuje v rozsahu 10 výukových hodin teoretické výuky.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou zejména základní otázky a změny v oblastech uvedených v § 12 odst. 2.
(3) Vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a
usmrcování pokusných zvířat je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 14 Požadavky na kvalifikaci lektorů pro kurzy na úseku ochrany pokusných zvířat
(1) Lektor v kurzu na úseku ochrany pokusných zvířat proti týrání musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let, nebo
b) nejméně 3 roky odborné praxe při používání a chovu pokusných zvířat a osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů
pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů.
(2) Nejméně jeden z lektorů musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo. (???)
Nejméně jeden z lektorů musí být zaměstnancem Státní veterinární správy a musí mít kvalifikaci podle § 26 odst. 1 zákona.

§ 15 Společná ustanovení ke kurzům na úseku ochrany pokusných zvířat
(1) Kurzy uvedené v § 10 až 13 nelze spojovat do jednoho kurzu.
(2) Ustanovení § 14 se vztahuje na všechny kurzy uvedené v § 10 až 13.

§ 16 Kurz odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání
(1) Kurz odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání se uskutečňuje v rozsahu 35 výukových hodin teoretické výuky.
(2) Obsahem kurzu podle odstavce 1 jsou
a) ustanovení zákona a prováděcích právních předpisů k němu vydaných,
b) předpisy Evropské unie^12) a mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy na úseku ochrany zvířat proti týrání^13),
c) vybrané části jiných právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat a k výkonu dozoru v chovech a nad pokusy, ve vztahu ke správnímu trestání
a skutkovým podstatám trestných činů týkajících se týrání zvířat, zejména právních předpisů upravujících řízení o přestupcích a správních
deliktech, trestního zákona, právních předpisů upravujících ochranu přírody a krajiny, obchodování s ohroženými druhy, provozování
zoologických zahrad, myslivost a rybářství, občanského zákoníku, zákona o Policii České republiky, zákona o státní kontrole, právních předpisů
upravujících technické požadavky na stavby pro zemědělství a způsoby chovu ve vztahu k ochraně a pohodě zvířat, právních předpisů
upravujících způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,
právních předpisů upravujících právo na přístup k informacím, odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem,
d) principy právního systému České republiky, Ústava a Listina základních práv a svobod, druhy právních předpisů, publikace právních
předpisů, vysvětlení základních právních pojmů,
e) metodika provádění kontrol na úseku ochrany zvířat proti týrání, zpracování informací a dat v programu ochrany zvířat, informační
systémy Státní veterinární správy,
f) historický vývoj na úseku ochrany zvířat proti týrání, etický a ekonomický význam ochrany zvířat proti týrání.
(3) Vzor osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.

§ 17 Požadavky na kvalifikaci lektorů pro kurz odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání
(1) Lektor, který prezentuje téma uvedené v § 16 odst. 2 písm. a), musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v §19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let, a vysokoškolské vzdělání v oboru právo, nebo
b) splnění požadavků podle odstavců 6 až 8, a to podle příslušného tématu.
Nejméně jeden z lektorů, který prezentuje téma uvedené v § 16 odst. 2 písm. a), musí doložit odbornou praxi a vzdělání podle písmene a) a
nejméně jeden z lektorů musí doložit splnění požadavků podle písmene b).
(2) Lektor, který prezentuje téma uvedené v § 16 odst. 2 písm. b), musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let, a vysokoškolské vzdělání v oboru právo nebo v oboru veterinární lékařství, nebo
b) nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele chovatelských, zoologických nebo veterinárních předmětů, a to na vysoké škole, a vysokoškolské
vzdělání v oboru veterinární lékařství nebo v oboru právo.
(3) Lektor, který prezentuje témata uvedená v § 16 odst. 2 písm. c) nebo d), musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let a
b) vysokoškolské vzdělání v oboru právo.
(4) Lektor, který prezentuje téma uvedené v § 16 odst. 2 písm. e), musí být zaměstnancem Státní veterinární správy. Tento lektor musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let a
b) vysokoškolské vzdělání v oboru veterinární lékařství.
(5) Lektor, který prezentuje téma uvedené v § 16 odst. 2 písm. f), musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let, nebo
b) nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele chovatelských, zoologických nebo veterinárních předmětů, a to na vysoké škole, a vysokoškolské
vzdělání v oblasti biologie se zaměřením na zvířata, nebo v oblasti veterinárního lékařství, nebo v oboru právo.
(6) Lektor, který prezentuje témata související s ochranou hospodářských zvířat nebo s ochranou zvířat v zájmových chovech, musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v §19 odst.1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let, a vysokoškolské vzdělání v oboru veterinárního lékařství nebo v oboru právo, nebo
b) nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele chovatelských, zoologických nebo veterinárních předmětů, a to na vysoké škole, a vysokoškolské
vzdělání v oboru veterinární lékařství nebo v oboru právo.
(7) Lektor, který prezentuje témata související s ochranou pokusných zvířat, musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let, vysokoškolské vzdělání v oblasti biologie se zaměřením na zvířata, nebo v oboru veterinární lékařství,
nebo v oboru právo, nebo (proč právo ???? )
b) nejméně 3 roky odborné praxe při používání a chovu pokusných zvířat a osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů
pokusů nebo osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů.
(8) Lektor, který prezentuje témata související s ochranou volně žijících zvířat, musí doložit
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b)
zákona nejméně po dobu 3 let, nebo odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat v orgánech ochrany přírody a krajiny nejméně po dobu 3 let, a
vysokoškolské vzdělání v oblasti biologie se zaměřením na zvířata, nebo v oboru veterinární lékařství, nebo v oboru právo, nebo
b) nejméně 3 roky praxe ve funkci učitele chovatelských, zoologických nebo veterinárních předmětů, a to na vysoké škole, a vysokoškolské
vzdělání v oblasti biologie se zaměřením na zvířata, nebo v oboru veterinární lékařství, nebo v oboru právo.

§ 18 Výuková hodina v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání
(1) Délka výukové hodiny v kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání je 45 minut. Zkouška se nepovažuje za výukovou hodinu.
(2) V rámci jednoho vyučovacího dne u kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání, jejichž rozsah přesahuje 12 výukových hodin,
nesmí být více než 9 výukových hodin.

§ 19 Společné ustanovení pro způsob a organizaci ověřování získaných znalostí pro kurzy na úseku ochrany zvířat proti týrání
(1) Na závěr kurzu na úseku ochrany zvířat proti týrání se k ověření získaných odborných znalostí provádí zkouška formou písemného testu.
Test připravuje Ministerstvo zemědělství. Test obsahuje 30 zkušebních otázek, ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž jedna
odpověď je správná, a na vypracování testu se stanoví doba 45 minut, není-li dále stanoveno jinak. Test vyhodnocuje zkušební komise tak, že
každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba dosažení nejméně 80 procent z celkového počtu bodů.
Výsledek zkoušky se hodnotí uspěl nebo neuspěl.
(2) Test v rámci kurzu odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání obsahuje 60 zkušebních otázek. Ke každé
otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž jedna odpověď je správná. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 90 minut.
(3) Test v rámci kurzů na úseku ochrany pokusných zvířat obsahuje 60 zkušebních otázek. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z
nichž může být i více odpovědí správných. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 90 minut.
(4) Zkoušku provádí tříčlenná zkušební komise složená z lektora kurzu, zaměstnance orgánu veterinární správy a zaměstnance Ministerstva
zemědělství. Předsedou zkušební komise je vždy zaměstnanec Ministerstva zemědělství. Zaměstnanec orgánu veterinární správy musí mít kvalifikaci
podle §26 odst. 1 zákona. Zaměstnanec Ministerstva zemědělství musí mít odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v
orgánu ochrany zvířat uvedeném v § 19 odst. 1 písm. a) zákona nejméně po dobu 1 roku.
(5) O výsledku zkoušky vyhotoví školicí pracoviště písemný protokol, ve kterém uvede datum a místo konání zkoušky, jméno, popřípadě jména, a
příjmení lektorů, jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise, identifikační údaje účastníků kurzu na úseku ochrany zvířat
proti týrání a výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise.
(6) Účastníkovi kurzu odborné přípravy na úseku ochrany zvířat proti týrání, který u zkoušky uspěl, vydá Ministerstvo zemědělství příslušné
osvědčení o způsobilosti, které potvrzuje absolvování kurzu.
(7) Účastník kurzu odborné přípravy na úseku ochrany zvířat proti týrání, který u zkoušky neuspěl, může požádat o její opakování
nejpozději do 3 měsíců ode dne neúspěšného pokusu zkoušku složit.
Účastník kurzu odborné přípravy na úseku ochrany zvířat proti týrání může opakovat zkoušku, aniž by před ní znovu absolvoval kurz, pouze
jednou, a to nejdříve 1 měsíc po neúspěšném pokusu zkoušku složit. Opakovaná zkouška probíhá stejným způsobem jako první zkouška.
(8) Účastník kurzu odborné přípravy na úseku ochrany zvířat proti týrání, který u zkoušky neuspěl a nepožádal o její opakování nejpozději
do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že u zkoušky neuspěl, absolvuje před další zkouškou znovu kurz.
(9) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na
a) kurz odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat,
b) kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením drůbeže,
králíků a zajíců,
c) kurz odborné přípravy k získání osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat,
d) kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso,
e) kurz k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata.
(10) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odborný kurz pro získání osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči
o handicapovaná zvířata.

§ 20 Školení pro zaměstnance dopravce nebo pro zaměstnance provozovatele sběrného nebo shromažďovacího střediska
Dopravce nebo provozovatel sběrného nebo shromažďovacího střediska vydá zaměstnanci, který provádí manipulaci se zvířaty, po absolvování
školení, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností^14),
potvrzení o absolvování školení. Vzor potvrzení o absolvování školení je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

§ 21 Pokyny a poučení k péči o prasata
Vzor pokynů a poučení k péči o prasata je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

§ 22 Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 3/2009 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání, se zrušuje.

ČÁST DRUHÁ
§ 23 Změna vyhlášky o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat
Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 428/2005 Sb., vyhlášky č.
464/2009 Sb. a vyhlášky č. 78/2012 Sb., se mění takto:
1. V nadpise § 11 se slova „§ 20 písm. s)“ nahrazují slovy „§ 20 odst. 1 písm. j)“.
2. V § 11 odst. 9 se slova „§ 20 písm. s)“ nahrazují slovy „§ 20 odst. 1 písm. j)“.
3. § 11c se zrušuje.
4. Příloha č. 4 se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ
§ 24 Změna vyhlášky o ochraně zvířat při přepravě
Vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, se mění takto:
1. V úvodní větě vyhlášky se slova „§ 8b odst. 4 a 7 a“ zrušují.
2. § 1 zní:
„§ 1 Tato vyhláška stanoví velikost prostor pro přepravu zvířat.“.
3. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
4. Část druhá se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2 až 6 zrušuje. Dosavadní části třetí a čtvrtá se označují jako části druhá a třetí.
5. Přílohy č. 1 a 2 se zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ
§ 25 Změna vyhlášky o ochraně handicapovaných zvířat při chovu
Vyhláška č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu, se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
„§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje podmínky pro chov handicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata.“.
2. § 5 a 6 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2 zrušují.
3. Příloha č. 2 se zrušuje.

ČÁST PÁTÁ
§ 26 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Bendl v. r.

Příloha 1
Vzor osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat
Osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle článku 21 nařízení Rady (ES) č.
1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování

Toto osvědčení se vztahuje
1. na tyto kategorie zvířat^1): prasata, skot, kozy, ovce, koně, drůbež, králíci, zajíci
2. na tento typ zařízení^2): a) čerstvé maso - jatky
b) čerstvé drůbeží maso, králičí maso - porážky
3. na tyto činnosti: a) manipulace se zvířaty a péče o ně před jejich znehybněním,
b) znehybnění zvířat pro účely omráčení nebo usmrcení.

Podpis zástupce školicího pracoviště
a otisk razítka školicího pracoviště

Poznámka:
1) Uveďte pouze druhy zvířat, na které se vztahoval příslušný kurz. V případě ostatních druhů zvířat tyto druhy uveďte jmenovitě.
2) Uveďte pouze činnosti, na které se vztahoval příslušný kurz.

Příloha 2
Vzor osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat
Osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat podle článku 21 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009
o ochraně zvířat při usmrcování

Toto osvědčení se vztahuje
1. na tyto kategorie zvířat: kožešinová zvířata
2. na tento typ zařízení: chov kožešinových zvířat
3. na tyto činnosti: usmrcování kožešinových zvířat.

Podpis zástupce školicího pracoviště
a otisk razítka školicího pracoviště

Příloha 3
Vzor průkazu pro řidiče a průvodce silničních vozidel přepravujících zvířata

Příloha 4
Vzor osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso

ČESKÁ REPUBLIKA
Ministerstvo zemědělství
vydává

Osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso
podle § 12d odst. 7 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů

Podpis oprávněné úřední osoby Ministerstva zemědělství
a otisk úředního razítka Ministerstva zemědělství

Příloha 5
Vzor osvědčení o způsobilosti k péči o prasata

Osvědčení o způsobilosti k péči o prasata
podle § 12f odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů

Evidenční číslo osvědčení ..................................................................................................
Titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení ..................................................................................
............................................................................................................................
Datum a místo narození .....................................................................................................
Název a adresa školicího pracoviště ........................................................................................
............................................................................................................................
Datum absolvování kurzu ....................................................................................................

Podpis zástupce školicího pracoviště
a otisk razítka školicího pracoviště

Příloha 6
Vzor osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata

ČESKÁ REPUBLIKA
Ministerstvo zemědělství
vydává

Osvědčení o odborné způsobilosti
osoby odpovědné za péči o handicapovaná zvířata
podle § 14b odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů

Evidenční číslo osvědčení ..................................................................................................
Titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení ..................................................................................
............................................................................................................................
Datum a místo narození .....................................................................................................
Název a adresa školicího pracoviště ........................................................................................
............................................................................................................................
Datum úspěšného složení zkoušky ............................................................................................

Podpis oprávněné úřední osoby Ministerstva zemědělství
a otisk úředního razítka Ministerstva zemědělství

Příloha 7
Vzor osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů

ČESKÁ REPUBLIKA
Ministerstvo zemědělství
vydává

Osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů aprojektů pokusů
podle § 15d odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů

Evidenční číslo osvědčení ..................................................................................................
Titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení ..................................................................................
............................................................................................................................
Datum a místo narození......................................................................................................
Název a adresa školicího pracoviště ........................................................................................
............................................................................................................................
Datum úspěšného složení zkoušky ............................................................................................
Toto osvědčení je platné do ................................................................................................

Podpis oprávněné úřední osoby Ministerstva zemědělství
a otisk úředního razítka Ministerstva zemědělství

Příloha 8
Vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů

ČESKÁ REPUBLIKA

Ministerstvo zemědělství
vydává

Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů
a projektů pokusů podle § 15e odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů

Evidenční číslo osvědčení ..................................................................................................
Titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení...................................................................................
............................................................................................................................
Datum a místo narození......................................................................................................
Název a adresa školicího pracoviště.........................................................................................
............................................................................................................................
Datum úspěšného složení zkoušky.............................................................................................
Toto osvědčení je platné do ................................................................................................

Podpis oprávněné úřední osoby Ministerstva zemědělství
a otisk úředního razítka Ministerstva zemědělství

Příloha 9

Vzor osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných
zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat

ČESKÁ REPUBLIKA

Ministerstvo zemědělství

vydává

Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a
usmrcování pokusných zvířat podle § 15d odst. 4 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů

Evidenční číslo osvědčení ..................................................................................................
Titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení ..................................................................................
............................................................................................................................
Datum a místo narození .....................................................................................................
Název a adresa školicího pracoviště ........................................................................................
............................................................................................................................
Datum úspěšného složení zkoušky ............................................................................................
Toto osvědčení je platné do ................................................................................................

Podpis oprávněné úřední osoby Ministerstva zemědělství
a otisk úředního razítka Ministerstva zemědělství

Příloha 10

Vzor osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná
zvířata a usmrcování pokusných zvířat
ČESKÁ REPUBLIKA

Ministerstvo zemědělství

vydává

Osvědčení o prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných
zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat podle§ 15e odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb.,
na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

Evidenční číslo osvědčení ..................................................................................................
Titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení...................................................................................
............................................................................................................................
Datum a místo narození......................................................................................................
Název a adresa školicího pracoviště.........................................................................................
............................................................................................................................
Datum úspěšného složení zkoušky.............................................................................................
Toto osvědčení je platné do ................................................................................................

Podpis oprávněné úřední osoby Ministerstva zemědělství
a otisk úředního razítka Ministerstva zemědělství

Příloha 11
Vzor osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání

ČESKÁ REPUBLIKA

Ministerstvo zemědělství

vydává

Osvědčení o odborné způsobilosti
k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání
podle § 26 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů

Evidenční číslo osvědčení ............................................................................................................
Titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení...................................................................................
.......................................................................................................................................
Datum a místo narození................................................................................................................
Název a adresa školicího pracoviště.............................................................................................
................................................................................................................................
Datum úspěšného složení zkoušky...............................................................................................

Podpis oprávněné úřední osoby Ministerstva zemědělství
a otisk úředního razítka Ministerstva zemědělství

Příloha 12
Vzor potvrzení o absolvování školení

Potvrzení o absolvování školení pro zaměstnance dopravců a provozovatelů sběrných nebo shromažďovacích
středisek podle nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy
a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ESa nařízení (ES) č. 1255/97

+-----------------------------------------+---------------------------------------------------------------------+
| Titul, jméno, popřípadě jména, příjmení | |
| | |
+-----------------------------------------+---------------------------------------------------------------------+
| Datum a místo narození | |
| | |
+-----------------------------------------+---------------------------------------------------------------------+
| Evidenční číslo potvrzení | |
| | |
+-----------------------------------------+---------------------------------------------------------------------+
| Místo konání školení | |
| | |
+-----------------------------------------+---------------------------------------------------------------------+
| Školicí pracoviště | |
| | |
+-----------------------------------------+---------------------------------------------------------------------+
| Datum absolvování školení | |
| | |
+-----------------------------------------+---------------------------------------------------------------------+

Datum vydání potvrzení:

Razítko a podpis zástupce školicího pracoviště (pokud školení provádí osoba odlišná
od dopravce nebo provozovatele sběrného nebo shromažďovacího střediska):

Razítko a podpis zástupce dopravce nebo provozovatele sběrného nebo shromažďovacího střediska:

Příloha 13
Vzor pokynů a poučení k péči o prasata
(1) Pro účely těchto pokynů se rozumí
a) prasetem zvíře druhu prase jakéhokoliv věku, chované pro odchov, plemenitbu nebo výkrm,
b) kancem pohlavně dospělý samec prasete zařazený do plemenitby^1),
c) prasničkou pohlavně dospělá samice prasete před prvním porodem,
d) prasnicí samice prasete po prvním porodu,
e) prasnicí po porodu samice prasete od perinatálního období do odstavu mláďat;
perinatálním obdobím se rozumí doba těsně před porodem, porod samotný a doba těsně po porodu,
f) zaprahlou březí prasnicí prasnice v době mezi odstavem mláďat a perinatálním obdobím,
g) seletem prase od narození do odstavu,
h) odstávčetem prase od odstavu do stáří 10 týdnů,
i) chovným běhounem a prasetem ve výkrmu prase od stáří 10 týdnů do porážky nebo zařazení do plemenitby.
(2) Využitelná volná podlahová plocha pro každé odstávče nebo chovného běhouna a prase ve výkrmu chované ve skupině, s výjimkou zapuštěných
prasniček a prasnic, musí činit minimálně:
a) pro prase o živé hmotnosti do 10 kg 0,15 m2,
b) pro prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg 0,20 m2,
c) pro prase o živé hmotnosti od 20 kg do 30 kg 0,30 m2,
d) pro prase o živé hmotnosti od 30 kg do 50 kg 0,40 m2,
e) pro prase o živé hmotnosti od 50 kg do 85 kg 0,55 m2,
f) pro prase o živé hmotnosti od 85 kg do 110 kg 0,65 m2,
g) pro prase o hmotnosti vyšší než 110 kg 1,00 m2.
(3) Pro zapuštěné prasničky nebo prasnice chované ve skupinách musí činit celková využitelná podlahová plocha pro každou zapuštěnou
prasničku nejméně 1,64 m2 a pro každou prasnici nejméně 2,25 m2.
Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po méně než šesti kusech, musí být celková využitelná podlahová plocha zvětšena o 10 %. Jsou-li
tato zvířata chována ve skupinách po 40 nebo více kusech, celková využitelná podlahová plocha může být zmenšena o 10 %.
(4) Podlahy musí splňovat tyto požadavky:
a) musí být hladké, avšak nikoliv kluzké, aby se předešlo poranění prasat, a musí být navrženy, konstruovány a udržovány tak, aby prasatům
nezpůsobovaly poranění nebo útrapy. Musí odpovídat velikosti a hmotnosti prasat a musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch,
b) pro zapuštěné prasničky a březí prasnice část plochy požadované v odstavci 3 rovnající se nejméně 0,95 m2 na prasničku a nejméně 1,3 m2
na prasnici musí být tvořena souvislou pevnou podlahou, z níž je pro odtokové otvory vyhrazeno maximálně 15 %,
c) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, maximální šíře mezer mezi roštnicemi
(nášlapnými plochami roštu) musí být
1. 11 mm pro selata,
2. 14 mm pro odstávčata,
3. 18 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu,
4. 20 mm pro zapuštěné prasničky a prasnice,
d) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, minimální šířka roštnice (nášlapné plochy roštu) musí být
1. 50 mm pro selata do odstavu a odstávčata,
2. 80 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu, zapuštěné prasničky a pro prasnice.
(5) Prasata chovaná ve skupinách, která jsou výjimečně agresivní, dále ta, která byla napadena jinými prasaty nebo která jsou nemocná nebo
poraněná, musí být dočasně umístěna v samostatných kotcích. V tomto případě musí použitý samostatný kotec umožňovat zvířeti snadné otáčení,
pokud to není v rozporu s doporučením veterinárního lékaře.
(6) V části stavby, ve které jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku 85 dB. Musí se minimalizovat možnost vzniku
stálého nebo náhlého hluku vyvolávajícího u prasat stres.
(7) Prasata musí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně.
(8) Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým způsobem, aby každé prase mohlo
a) mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně pohodlný, vybavený řádným odtokem a čistý, který umožňuje všem zvířatům současně
polohu vleže,
b) bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat,
c) vidět na jiná prasata; avšak u prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou
být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu.
(9) Prasata musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo,
piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat.
(10) Všechna prasata musí být krmena alespoň jednou denně. Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách a nemohou se sytit podle libosti
nebo nemají k dispozici automatický krmný systém, musí mít každé prase přístup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatní prasata ve skupině.
(11) Všechna prasata starší než dva týdny musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Napáječky musí být prasatům lehce
přístupné. Při skupinovém ustájení může na jednu kolíkovou napáječku připadat nejvíc 16 prasat. Použití krmiva v tekuté formě, mimo náhražky
mléka u selat ve stáří do 2 týdnů, se nepovažuje za napájení.
(12) Krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením nebo extirpací s ponecháním hladkého intaktního povrchu se
nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech, jestliže se prokáže poranění struků prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat. Dříve, než
se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným poruchám chování, přičemž se berou v
úvahu podmínky prostředí a hustota osazení stáje. Z tohoto důvodu se musí změnit nevhodné podmínky prostředí nebo způsob ustájení. Kly kanců
mohou být zkráceny, je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních zvířat nebo z bezpečnostních důvodů.
(13) Prasata chovaná venku musí mít možnost úkrytu nebo musí mít k dispozici přístřešek k zabezpečení ochrany před nepříznivým počasím.
Dále musí být k dispozici nezamrzlé zdroje vody.
(14) Pro ochranu kanců jsou stanoveny následující podmínky:
a) kotce pro kance musí být umístěny a konstruovány tak, aby se kanec mohl otáčet a slyšet, cítit a vidět jiná prasata; volná podlahová
plocha kotce pro dospělého kance musí být minimálně 6 m2,
b) v případech, kdy se kotce používají také jako místo pro připouštění prasnic, musí být podlahová plocha pro dospělého kance minimálně 10 m2
a v kotci nesmí být žádné překážky,
c) plemenné kance je možné navykat a využívat pro naskočení jiných plemenných kanců při odběru semene.
(15) Pro ochranu prasnic a prasniček jsou stanoveny následující podmínky:
a) nové stavby nebo úpravy zařízení pro vazné ustájení prasnic nebo prasniček jsou zakázány;
použití postrojů pro prasnice a prasničky je zakázáno,
b) prasnice a prasničky se během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění a
končí jeden týden před očekávaným porodem, chovají ve skupinách.
Kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8m.
Je-li ve skupině chováno méně než šest zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,4 m,
c) odchylně od písmene b) mohou být prasnice a prasničky chované v provozech s méně než deseti prasnicemi ustájeny během období uvedeného
v písmeni b) jednotlivě za předpokladu, že se v kotcích mohou snadno otočit,
d) prasnice a prasničky musí mít stálý přístup k manipulovatelnému materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity,
e) prasnice a prasničky chované ve skupinách musí být krmeny s využitím systému, který zajistí, aby každé jednotlivé zvíře mohlo přijmout
dostatečné množství potravy, i když jsou přítomni konkurenti soutěžící o potravu,
f) za účelem nasycení a uspokojení jejich potřeby žvýkat musí dostávat všechny zaprahlé březí prasnice a prasničky dostatečné množství
objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i energeticky vydatné krmivo,
g) musí být přijata opatření minimalizující agresi ve skupinách,
h) březí prasnice a prasničky musí být v případě potřeby ošetřeny proti ektoparazitům a endoparazitům. Před umístěním do porodního kotce musí
být březí prasnice a prasničky důkladně očištěny,
i) v týdnu před očekávaným porodem musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou podestýlku, pokud to umožňuje systém
odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v zařízení,
j) pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu musí být za prasnicí nebo prasničkou volná plocha,
k) porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně, musí být vybaveny stranovými zábranami pro ochranu selat, např. ochrannými mřížemi.
(16) Pro ochranu selat jsou stanoveny následující podmínky:
a) část celkové podlahové plochy, dostatečně velká, aby současně umožnila všem zvířatům společně odpočívat, musí být pevná nebo pokrytá
rohoží, nebo musí být podestlána slámou nebo jiným vhodným materiálem,
b) v porodních kotcích musí mít selata dostatečný prostor, aby mohla bez obtíží sát,
c) selata nesmějí být odstavena dříve než ve stáří 28 dní, ledaže by jinak byla nepříznivě ovlivněna pohoda nebo zdravotní stav matky nebo
selete. Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny
vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz
na selata,
d) v případě potřeby je zajištěn zdroj tepla, který neškodí prasnici.
(17) Pro ochranu odstávčat, chovných běhounů a prasat ve výkrmu jsou stanoveny následující podmínky:
a) jsou-li prasata chována ve skupinách, musí se přijmout opatření bránící vzájemným střetům, které vybočují z běžného chování,
b) prasata musí být chována ve stálých skupinách a mísení s jinými prasaty je třeba omezit na minimum.
Musí-li být smíšena prasata, která se neznají, je nutno je sloučit v co nejranějším věku, nejlépe do jednoho týdne po odstavení.
Jsou-li prasata smíšena, měla by mít dostatek možností uniknout nebo se ukrýt před jinými prasaty,
c) objeví-li se příznaky silných střetů, je třeba ihned vyšetřit příčiny a přijmout vhodná opatření, například, je-li to možné,
poskytnout jim větší množství slámy nebo jiných materiálů k odvedení pozornosti. Ohrožená zvířata nebo výjimečně agresivní zvířata musí být
ustájena odděleně od skupiny,
d) použití uklidňujících léčiv za účelem snazšího mísení zvířat se musí omezit na mimořádné podmínky a musí
být konzultováno s veterinárním lékařem.
(18) Za týrání se považuje provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené
zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li
o případy uvedené v odstavci 21 a 22, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů
zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat zuby.
(19) S výjimkou pokusů na pokusných zvířatech se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest,
jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou.^2)
(20) Znecitlivění se nepožaduje,
a) jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,
b) pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám.
(21) Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou podle veterinárního zákona,^2) pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při
a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat,
b) krácení ocasu u selat mladších 7 dnů,
c) obrušování nebo odštípnutí zubů savých selat,
d) označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem,
e) označování zvířat vrubováním uší.
(22) Zákroky uvedené v odstavci 21 písm. a) je možné u zvířat starších, než je uvedeno v těchto ustanoveních, provádět pouze se znecitlivěním.

Poznámka:
1) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů
(plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 59 a § 59a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1) Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.
Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.
2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení Rady (ES) č. 1255/97.
Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování.
3) Směrnice Rady 2008/120/ES.
4) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
5) Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
6) Příloha IV nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
7) Například
zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č.296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností.
Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí.
Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí.
8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č.136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č.208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2007/43/ES.
9) Zákon č. 166/1999 Sb.
Vyhláška č.208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 5 odst. 9 a 10 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
11) Například doporučení Komise 2007/526/ES ze dne 18. června 2007 týkající se pokynů pro umístění zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely a péči o ně.
12) Například
nařízení Rady ES č.1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS.
Nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek.
Nařízení Rady (ES) č. 1/2005.
Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009.
13) Protokol týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu k Evropské dohodě
zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé,
vyhlášený pod č. 200/1998 Sb.
14) Přílohy I a II nařízení Rady (ES) č. 1/2005.

23/2013

30.1.2013 | Sbírka:  23/2013 | Částka:  10/2013
VYHLÁŠKA ze dne 10. ledna 2013 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 20. výročí České národní banky a české měny

24/2013

29.1.2013 | Sbírka:  24/2013 | Částka:  11/2013  -  účinnost 20.7.2013     mění 86/2011
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 2 písm. d), § 11 odst. 1, 2 a 9, § 11a odst. 2, § 12 a 13 zákona:

Čl. I
 Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, se mění takto:
  1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
   ––––––––––––––––––––
   ˙1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček. Směrnice Komise 2012/7/EU ze dne 2. března 2012, kte- rou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění část III přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček.˙.
  2. V § 17 odst. 4 se slova ˙hračkám, kterým byl certifikát v minulosti odmítnut nebo byl zrušen˙ nahrazují slovy ˙k hračkám, ke kterým bylo vydání certifikátu odmítnuto, nebo k hračkám, ke kterým byl certifikát zrušen˙.
  3. V § 20 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
   ˙(5) Autorizovaná osoba a její osoby provádějící nebo odpovědné za provádění činností spojených s posuzováním shody provádějí tyto činnosti na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí podlehnout žádným podnětům, ovlivňování a nátlakům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.˙.
    Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.  
  4. V § 24 odst. 1 se slova ˙podle tohoto nařízení˙ zrušují.
  5. V příloze č. 2 části III. bodě 12 položce ˙kadmium˙ se ve druhém sloupci číslo ˙1,90˙ nahrazuje číslem ˙1,3˙, ve třetím sloupci se číslo ˙0,5˙ nahrazuje číslem ˙0,3˙ a ve čtvrtém sloupci se číslo ˙23˙ nahrazuje číslem ˙17˙.
  6. V příloze č. 2 části V. bodě 2 se věta třetí nahrazuje větou ˙Hračka musí i po očištění v souladu s tímto bodem a s pokyny výrobce splňovat požadavky na bezpečnost.˙.
  7. V příloze č. 3 bodě 3 se na konci věty tečka nahrazuje dvojtečkou.
  8. V příloze č. 6 části II bodě 3.1 se slova ˙požadované označení shody uvedené v právním předpisu˙ nahrazují slovy ˙označení CE podle § 13 tohoto nařízení˙.
  9. V příloze č. 7 bodě 8 větách první a druhé se za slovo ˙odmítla˙ vkládá slovo ˙vydat˙.
Čl. II
 Účinnost   Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. července 2013.
 Předseda vlády:   RNDr. Nečas v. r.                  Ministr průmyslu a obchodu    MUDr.Kuba

25/2013

  29.1.2013 | Sbírka:  25/2013 | Částka:  11/2013
  SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 28. ledna 2013 o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky konané 
         ve dnech 11. a 12. ledna 2013 (I. kolo) a ve dnech 25. a 26. ledna 2013 (II. kolo) 
  Kubice

26/2013

   4.2.2013 | Sbírka:  26/2013 | Částka:  12/2013  účinnost 1.9.2013
   VYHLÁŠKA ze dne 22. ledna 2013, kterou se mění vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky, 
   ve znění pozdějších předpisů

   Ministerstvo zdravotnictví stanoví 
    podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., 
    zákona č.320/2002 Sb., zákona č.274/2003 Sb., zákona č.392/2005 Sb., zákona č.222/2006 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb.:
   Čl. I
   Vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky, ve znění vyhlášky č. 89/2010 Sb., vyhlášky č. 220/2010 Sb., 
   vyhlášky č. 362/2011 Sb. a vyhlášky č. 244/2012 Sb., se mění takto:
      1. V poznámce pod čarou č. 1 se doplňuje věta: ˙Prováděcí směrnice Komise 2012/21/EU ze dne 2. srpna 2012, kterou se pro účely přizpůsobení 
         se technickému pokroku mění přílohy II a III směrnice Rady 76/768/EHS týkající se kosmetických prostředků.˙.
      2. V příloze č. 2 se doplňuje položka pod referenčním číslem č. 1373, která zní: ........
         ˙1373. N-(2-nitro-4-aminofenyl)-allylamin (HC Red No 16) a jeho soli (CAS 160219-76-1).˙.
      3. V příloze č. 3 části 1 položka č. 16 zní:.............
      4. V příloze č. 3 části 1 položka č. 22 zní: ..................
      5. V příloze č. 3 části 1 se doplňují položky č. 253 až 278, které 
         znějí: ..............
      6. V příloze č. 3 části 2 se položky s referenčními čísly č. 10 a č. 50 zrušují.
   Čl. II   Účinnost  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.            Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

27/2013

6.2.2013 | Sbírka:  27/2013 | Částka:  13/2013  účinnost 1.3.2013          Novelizuje: 221/2002 
VYHLÁŠKA ze dne 30. ledna 2013, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb.,
kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského,
ve znění pozdějších předpisů

 Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 11 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb.:
Čl. I
 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působ-nosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb., vyhlášky č. 399/2008 Sb. a vyhlášky č. 103/2012 Sb., se mění takto:
 1. Příloha č. 1 zní:   ´Příloha č. 1 k vyhlášce č. 221/2002 Sb.   .... ´
 2. V příloze č. 2 bodě 1. se v nadpisu části a) slova ˙na polní a skleníkové zkoušky a testy˙ zrušují.
 3. V příloze č. 2 bodě 1. části a) v 1. řádku tabulky se slovo ˙slunečnice˙ zrušuje.
 4. V příloze č. 2 bodě 1. části a) se do 2. řádku tabulky za slova ˙řepka ozimá,˙ vkládá slovo ˙slunečnice,˙.
 5. V příloze č. 2 bodě 1. části a) se na začátek 4. řádku tabulky vkládají slova ˙čirok, čirok súdánská tráva,˙.
 6. V příloze č. 2 bodě 1. části a) se v 6. řádku tabulky slova ˙čirok, čirok súdánská tráva,˙ zrušují.
 7. V příloze č. 2 bodě 1. se v nadpisu části b) slova ˙na polní a skleníkové zkoušky a testy˙ zrušují.
 8. V příloze č. 2 bodě 1. se za část b) doplňuje část c), která včetně nadpisu zní:
    ˙ c) Roční náklady za odrůdu ˙ ověření pravosti odrůdy Výše náhrad nákladů činí 50 % ročních nákladů za provedení zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti podle písmene b)˙.
         Dosavadní část c) se označuje jako část d).
 9. V příloze č. 2 bodě 1. nadpis části d) zní:
     ˙ d) Roční náklady za technologické rozbory a speciální testy za odrůdu˙.
 10. V příloze č. 2 bodě 1. části d) se ve 14. řádku tabulky za slovo ˙čirok˙ vkládá slovo ˙zrno˙.
 11. V příloze č. 2 bod 4 včetně nadpisu zní:
 12. Příloha č. 3 zní:    ˙Příloha č. 3 k vyhlášce č. 221/2002 Sb.

Čl. II   Přechodné ustanovení
 Byla-li žádost o provedení odborného a zkušebního úkonu podána přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, účtuje se žadateli sazba náhrad nákladů za provedení tohoto odborného a zkušebního úkonu podle vyhlášky č. 221/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem účinnosti této vyhlášky, a to i v případech, kdy se náklady staly splatnými až po nabytí účinnosti této vyhlášky.

Čl. III   Účinnost
 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2013.     Ministr:

28/2013

6.2.2013 | Sbírka:  28/2013 | Částka:  14/2013    ÚČINNOST 15.2.2013             Novelizuje: 243/2009

VYHLÁŠKA
ze dne 22. ledna 2013, kterou se mění vyhláška č. 243/2009 Sb., o stanovení seznamu osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se 
nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 5 odst. 7 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových lát- kách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 407/2001 Sb. a zákona č. 362/2004 Sb.:
Čl. I
 Příloha k vyhlášce č. 243/2009 Sb., o stanovení seznamu osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími, zní: ...
 ˙Příloha k vyhlášce č. 243/2009 Sb.
    Příloha k vyhlášce č. 243/2009 Sb............

Čl. II  Účinnost
  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2013.                       Ministr:  doc. MUDr. Heger, CSc., v. r

29/2013

8.2.2013 | Sbírka:  29/2013 | Částka:  15/2013     účinnost 20.2.2013  (Ruší: 461/2008 Sb.Vyhl., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní                                                                                           
                                                          příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty)
29/2013 VYHLÁŠKA ze dne 31. ledna 2013
o stanovení seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 182 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých 
zákonů, ve znění zákona č. 382/2008 Sb.:
 § 1
 O vydání zelené karty typu ˙A˙, ˙B˙ nebo ˙C˙ je oprávněn požádat cizinec, který je státním občanem
 1. Albánské republiky,
 2. Andorského knížectví,
 3. Antiguy a Barbudy,
 4. Argentinské republiky,
 5. Australského společenství,
 6. Bahamského společenství,
 7. Barbadosu,
 8. Bolívarovské republiky Venezuela,
 9. Bosny a Hercegoviny,
10. Brazilské federativní republiky,
11. Brunejského sultanátu,
12. Černé Hory,
13. Federace Sv. Kryštofa a Nevise,
14. Guatemalské republiky,
15. Honduraské republiky,
16. Chilské republiky,
17. Chorvatské republiky,
18. Japonska,
19. Kanady,
20. Korejské republiky,
21. Kostarické republiky,
22. Makedonské republiky,
23. Malajsie,
24. Mauricijské republiky,
25. Monackého knížectví,
26. Nikaragujské republiky,
27. Nového Zélandu,
28. Panamské republiky,
29. Paraguayské republiky,
30. Salvadorské republiky,
31. Sanmarinské republiky,
32. Seychelské republiky,
33. Singapurské republiky,
34. Spojených států amerických,
35. Spojených států mexických,
36. Srbské republiky,
37. Státu Izrael,
38. Svatého stolce,
39. Tchaj-wanu,
40. Ukrajiny,
41. Uruguayské východní republiky,
42. Zvláštní administrativní oblasti Číny Hongkong,
43. Zvláštní administrativní oblasti Číny Macao.

 § 2
 O vydání zelené karty typu ˙A˙ je oprávněn požádat cizinec, který je státním občanem
 1. Arménské republiky,
 2. Ázerbájdžánské republiky,
 3. Běloruské republiky,
 4. Čínské lidové republiky,
 5. Ekvádorské republiky,
 6. Filipínské republiky,
 7. Gruzie,
 8. Indické republiky,
 9. Indonéské republiky,
10. Jihoafrické republiky,
11. Kolumbijské republiky,
12. Marockého království,
13. Moldavské republiky,
14. Mongolska,
15. Peruánské republiky,
16. Republiky Kazachstán,
17. Ruské federace,
18. Senegalské republiky,
19. Spojených arabských emirátů,
20. Thajského království,
21. Turecké republiky.

 § 3
 Vyhláška č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty, se zrušuje.

 § 4 Účinnost  
 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. února 2013.				Kubice

30/2013 akreditece na emise skleníkových plynů ČIAúčinnost od 7.1.2013

 | 8.2.2013 | Sbírka:  30/2013 | Částka:  15/2013
 SDĚLENÍ Ministerstva průmyslu a obchodu o pověření Českého institutu pro akreditaci, o. p. s., prováděním 
 akreditace v oblasti ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů v rozsahu nařízení 
 Komise (EU) č. 600/2012

SDĚLENÍ  Ministerstva průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu sděluje v souladu s § 15 odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, že svým rozhodnutím č. 163/2012 ze dne 3. ledna 2013, č. j. 47882/12/42100/01000, PID: MIPOX01O9V83, pověřilo Český institut pro akreditaci, o. p. s., se sídlem v Praze 3, Olšanská 54/3, IČ: 25677675, prováděním akreditace v oblasti ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů v rozsahu nařízení Komise (EU) č. 600/2012, o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Rozhodnutí nabylo právní moci dnem 7. ledna 2013.
Ministr: MUDr. Kuba v. r

31/2013 o volbách do zastupitestva obce Vrbice 20.7.2013

8.2.2013 | Sbírka:  31/2013 | Částka:  15/2013
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra ze dne 30. ledna 2013
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 20. července 2013 nové volby do zastupitelstva obce:obec	okres	kraj
Vrbice	Karlovy Vary	Karlovarský


Ministr:
Kubice v. r.

32/2013

18.2.2013 | Sbírka: 32/2013 | Částka: 16/2013
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. ledna 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory
v regionech soudržnosti České republiky, ve znění nařízení vlády č. 194/2012 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 30. ledna 2013,

kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění nařízení vlády č. 194/2012 Sb.

Vláda nařizuje podle § 11 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 159/2007 Sb. a zákona č. 192/2012 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 1 a 3 zákona:

Čl. I

Nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění nařízení vlády č. 194/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 4 se na začátek úvodní části ustanovení vkládá věta „Maximální míra veřejné podpory pro investiční akci ve výrobě činí 75 % hodnoty přípustné míry veřejné podpory stanovené podle § 1.“.

2. V § 4 úvodní části ustanovení se slovo „nebude“ nahrazuje slovem „bude“.

3. V § 4 závěrečná část ustanovení zní: „činí maximální míra veřejné podpory pro investiční akci 100 % hodnoty přípustné míry veřejné podpory stanovené podle § 1.“.

Čl. II
Přechodné ustanovení
Maximální míra veřejné podpory podle ustanovení § 4 nařízení vlády č. 596/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se použije i v řízeních o nabídce nebo v řízeních o příslibu podle § 5a zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 192/2012 Sb., zahájených po dni nabytí účinnosti nařízení vlády č. 596/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 194/2012 Sb., a pravomocně neskončených do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:
MUDr. Kuba v. r

33/2013

18.2.2013 | Sbírka:  33/2013 | Částka:  16/2013    účinnost 1.3.2013
VYHLÁŠKA
ze dne 5. února 2013,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 134/2011 Sb., k provedení § 45 odst. 3 zákona:

Čl. I
V § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění vyhlášky č. 16/2012 Sb., se na konci textu písmene a) doplňují slova „a b)“.

Čl. II
Účinnost   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2013.

Ministr:
Ing. Stanjura v. r.

34/2013

18.2.2013 | Sbírka: 34/2013 | Částka: 16/2013
VYHLÁŠKA
ze dne 6. února 2013
o veterinárních požadavcích na porážení krokodýlů a další zpracování masa a živočišných produktů pocházejících z krokodýlů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., k provedení § 21 odst. 15, § 23 odst. 4 a § 24 odst. 2 písm. a) veterinárního zákona:

ČÁST PRVNÍ
VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PORÁŽENÍ KROKODÝLŮ A DALŠÍ ZPRACOVÁNÍ MASA A ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z KROKODÝLŮ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1)
a) způsob přípravy krokodýlů, jejich těl, krokodýlího masa, orgánů a ostatních částí k veterinárnímu vyšetření,
b) veterinární a hygienické požadavky na podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází s živočišnými produkty pocházejícími z krokodýlů, a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení,
c) vyšetřování krokodýlů a živočišných produktů pocházejících z krokodýlů, posuzování a označování těchto produktů na základě jejich veterinárního vyšetření, jakož i veterinární podmínky uvolňování těchto produktů do oběhu.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) krokodýlem zvíře narozené a odchované v zajetí2) a náležející k potomstvu druhé a další generace3) chovného stáda4) čeledi krokodýlovitých nebo aligátorovitých, které splňují požadavky přímo použitelných předpisů Evropské unie o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi5) a zákona o obchodování s ohroženými druhy6), jež je určeno k porážce a jatečnému zpracování a jehož krokodýlí maso je určeno k výživě lidí,
b) krokodýlím masem určeným k výživě lidí příčně pruhovaná kosterní svalovina pocházející z krokodýla.

§ 3
Požadavky na vybavení jatek
Za účelem vyloučení kontaminace krokodýlího masa provozovatel jatek, kde se porážejí krokodýli (dále jen „jatky“), zajistí, aby tyto jatky
a) měly prostory vhodné pro
1. fixaci minimalizující předporážkový stres, omráčení a vykrvení krokodýlů,
2. mytí těl poražených krokodýlů,
3. stažení krokodýlů z kůže,
4. vykolení a další zpracování těl krokodýlů,
5. chlazení krokodýlího masa,
6. skladování kůží krokodýlů, a jsou-li tyto činnosti na jatkách prováděny, samostatnou místnost pro zpracování kůží krokodýlů,
7. skladování vedlejších živočišných produktů,
b) umožňovaly prostorové nebo časové oddělení
1. omráčení a vykrvení krokodýlů,
2. mytí těl poražených krokodýlů,
3. stažení z kůže krokodýlů,
4. vykolení krokodýlů a další zpracování krokodýlů,5.5. chlazení krokodýlího masa,

6. expedice masa krokodýlů,
7. manipulace s vedlejšími živočišnými produkty,
c) byly zařízeny tak, aby nedocházelo ke styku masa krokodýlů s podlahou a stěnami,
d) byly vybaveny
1. zařízením pro dezinfekci nástrojů horkou vodou o teplotě nejméně 82 °C nebo alternativním systémem s podobným účinkem,
2. zařízením pro mytí rukou zaměstnanců, kteří manipulují s nebaleným masem krokodýlů; toto zařízení musí být vybaveno tak, aby nedošlo k rozšíření kontaminace,
3. uzamykatelným zařízením pro chladírenské skladování pozastaveného masa krokodýlů; jatky nemusí být tímto zařízením vybaveny a mohou skladovat toto pozastavené krokodýlí maso spolu s ostatním krokodýlím masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o krokodýlí maso z krokodýla podezřelého z nákazy; toto krokodýlí maso musí být uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné krokodýlí maso,
4. samostatným uzamykatelným zařízením pro skladování masa krokodýlů, které bylo prohlášeno za nevhodné k lidské spotřebě v souladu s přílohou I oddílem II kapitolou V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004,
e) byly schváleny a registrovány krajskou veterinární správou v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

§ 4
Hygiena porážky
(1) Provozovatel jatek zajistí, aby
a) byli na jatky přepraveni pouze živí krokodýli určení na porážku nebo těla krokodýlů poražených mimo jatky,
b) krokodýli byli očištěni proudem pitné vody,
c) krokodýli byli poraženi za podmínek a použití metod stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání7).
(2) Provozovatel jatek dále zajistí, aby fixování minimalizující předporážkový stres, omráčení, vykrvení, stažení a vykolení byly provedeny bez zbytečného odkladu a způsobem, který vylučuje kontaminaci krokodýlího masa, přičemž zejména zajistí, aby
a) těla krokodýlů byla co nejdříve po poražení omyta pitnou vodou,
b) kůže z těl krokodýlů byla stažena,
c) s hlavou a končetinami krokodýlů bylo manipulováno tak, aby nedošlo ke kontaminaci ostatního krokodýlího masa,
d) hlavy a končetiny krokodýlů, určené pro další zpracování, byly staženy,
e) při stahování kůže krokodýlů nedošlo ke kontaktu vnějšího povrchu kůže krokodýla a povrchu svaloviny,
f) zaměstnanci a zařízení přicházející do styku s vnějším povrchem kůže krokodýlů se nedotýkali masa krokodýlů,
g) jatečně upravená těla krokodýlů nebyla viditelně kontaminována fekáliemi; v opačném případě musí být viditelná kontaminace neprodleně odstraněna vyříznutím nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem,
h) jatečně upravená těla krokodýlů nepřišla do styku s podlahou nebo stěnami,
i) během vykolení byla přijata opatření k tomu, aby nedošlo k výtoku obsahu trávicího ústrojí,
j) byla oddělena mícha,
k) co nejdříve po vykolení bylo zahájeno chlazení krokodýlího masa, a těla krokodýlů do ukončení prohlídky po poražení byla dělena při zachování identifikace původního těla z jednotlivých částí těl krokodýlů.
(3) Provozovatel jatek do ukončení prohlídky po porážce zajistí, aby části poraženého krokodýla, které podléhají takové prohlídce
a) zůstaly identifikovatelné, aby mohly být přiřazeny danému jatečně upravenému tělu,
b) nepřišly do styku s jiným jatečně upraveným tělem, droby nebo vnitřnostmi, včetně těch, u nichž již byla provedena prohlídka po porážce.
(4) Provozovatel jatek po prohlídce po porážce zajistí, aby
a) pozastavené krokodýlí maso nebo krokodýlí maso prohlášené za nevhodné k lidské spotřebě a vedlejší produkty živočišného původu nepřišly do styku s masem prohlášeným za vhodné k lidské spotřebě,
b) krokodýlí maso bylo skladováno v souladu s ustanovením § 8.
(5) Pokud na jatkách nejsou uzamykatelná zařízení vyhrazená pro poražené nemocné krokodýly nebo krokodýly podezřelé z nákazy nebo nemoci, musí být zařízení použité pro porážku takových krokodýlů po porážce nebo před zahájením porážky jiných krokodýlů vyčištěno, umyto a dezinfikováno za dohledu úředního veterinárního lékaře.

§ 5
Požadavky na bourárny
Provozovatel bourárny, v níž se manipuluje s masem krokodýlů, zajistí, aby bourárna8)
a) byla konstruována tak, aby nedošlo ke kontaminaci krokodýlího masa, zejména
1. umožněním plynulého postupu činností,
2. zajištěním oddělení různých výrobních šarží,
b) měla
1. chlazené prostory pro oddělené skladování baleného a nebaleného masa krokodýlů, pokud nejsou skladovány v různých časech nebo nejsou skladovány takovým způsobem, že materiál obalu a způsob skladování nemohou být zdrojem kontaminace masa krokodýlů,
2. provozní prostory na bourání vybavené tak, aby byly splněny požadavky hygieny bourání a vykosťování,
3. zařízení, v němž si zaměstnanci manipulující s nebaleným masem krokodýlů myjí ruce, vybavené tak, aby nedošlo k rozšíření kontaminace,
4. zařízení pro dezinfekci nástrojů horkou vodou o teplotě nejméně 82 °C nebo alternativní systém s podobným účinkem.

§ 6
Hygiena bourání a vykosťování
(1) Provozovatel bourárny zajistí, aby při bourání a vykosťování masa krokodýlů byla práce s krokodýlím masem organizována tak, aby se vyloučila nebo minimalizovala jeho kontaminace, přičemž zejména zajistí, aby
a) krokodýlí maso určené k bourání bylo do dílen přinášeno postupně podle potřeby,
b) během bourání, vykosťování, ořezávání, krájení na plátky nebo kostky, prvního balení a dalšího balení, které musí být ukončeno nejpozději do 24 hodin od porážky, byla udržována teplota krokodýlího masa nejvýše 4 °C, a to pomocí okolní teploty nejvýše 12 °C nebo jiným systémem s rovnocenným účinkem.
(2) Krokodýlí maso může být bouráno a vykosťováno před dosažením teploty uvedené v odstavci 1 písm. b) v případě, že je bourárna umístěna v bezprostřední blízkosti jatek. V takovém případě musí být krokodýlí maso přepraveno do bourárny z prostor jatek nebo po odvěšení v chladicích prostorách. Po rozbourání a případém zabalení, musí být krokodýlí maso zchlazeno na teplotu uvedenou v odstavci 1 písm. b).

§ 7
Označování krokodýlího masa
(1) Maso krokodýlů, které bylo posouzeno jako
a) poživatelné, se označuje zkratkou „CZ“ a číslem schválení jatek,
b) nepoživatelné
1. z nákazových důvodů nebo z důvodu nemoci krokodýla,
2. z důvodu výskytu reziduí nebo kontaminujících látek překračujících stanovené limity,
3. z důvodu nedodržení parazitologických a mikrobiologických kritérií podle přílohy k této vyhlášce, nebo
4. z jiných důvodů, pro které by bylo krokodýlí maso prohlášeno za nevhodné k lidské spotřebě, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.
(2) Označení krokodýlího masa uvedené v odstavci 1 písm. a) lze provést pouze u krokodýlů, u kterých proběhla prohlídka před porážkou a po porážce v souladu s touto vyhláškou a u nichž nejsou důvody k prohlášení krokodýlího masa za nepoživatelné. Označení krokodýlího masa lze provést před obdržením výsledků vyšetření na trichinelózu, pokud je zaručeno, že krokodýlí maso od dotyčného zvířete bude umístěno na trh pouze v případě, že budou výsledky uspokojivé. Označení se umísťuje na vnější povrch jatečně upraveného těla razítkováním inkoustovým razítkem nebo vypálením razítka, a to takovým způsobem, aby v případě rozdělení jatečně upraveného těla každý z dílů nesl označení. Písmena musí být nejméně 0,8 cm vysoká a číslice musí být nejméně 1 cm vysoké. Použité barvivo musí být v souladu s jiným právním předpisem9).
(3) Označení krokodýlího masa uvedené v odstavci 1 písm. b) se provádí tak, aby toto krokodýlí maso nemohlo být zneužito. Označení celých těl nebo půlek se navíc doplňuje hlubokými řezy do tkání, označení menších částí krokodýlího masa nebo drobů může být nahrazeno jejich obarvením.

§ 8
Skladování a přeprava
(1) Provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, v němž se porážejí krokodýli a získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu živočišné produkty pocházející z krokodýlů, při skladování krokodýlího masa zajistí
a) zchlazení krokodýlího masa na teplotu nejvýše 4 °C; v průběhu chlazení však může být krokodýlí maso v souladu s § 6 odst. 2 bouráno a vykostěno,
b) dostatečné větrání, aby nedocházelo ke kondenzaci par na povrchu krokodýlího masa,
c) oddělené chlazení a skladování nebaleného krokodýlího masa od baleného krokodýlího masa,
d) skladování a přepravu při teplotě uvedené v písmenu a).
(2) Krokodýlí maso určené ke zmrazení musí být zmrazeno bez zbytečného odkladu, přičemž se před zmrazením podle potřeby zohlední doba zrání. V průběhu skladování a v průběhu přepravy zmrazeného krokodýlího masa musí být zachována mrazírenská teplota.
(3) Zmrazené krokodýlí maso smí být rozmrazeno, pouze je-li to nezbytné z technologických důvodů pro jeho další zpracování na výrobky z krokodýlího masa.

Výkon dozoru a provádění prohlídek
§ 9
(1) Výkon státního veterinárního dozoru a provádění prohlídek zahrnuje
a) audity správné hygienické praxe, které se zejména zaměřují na
1. kontrolu informací o potravinovém řetězci,
2. uspořádání a údržbu prostor a vybavení,
3. hygienu před zahájením činnosti, při činnosti a po ní,
4. osobní hygienu,
5. školení o hygieně a pracovních postupech,
6. hubení škůdců,
7. jakost vody,
8. kontrolu teploty,
9. kontrolu potravin vstupujících do zařízení a opouštějících zařízení a kontrolu přiložených dokladů,
b) audity postupů založené na analýze rizika a na analýze kritických kontrolních bodů (HACCP), které zejména ověřují, zda produkty živočišného původu z krokodýlů
1. splňují mikrobiologická kritéria stanovená v příloze k této vyhlášce,
2. vyhovují požadavkům o reziduích, kontaminujících látkách a zakázaných látkách,
3. neobsahují fyzikální zdroje rizika, například cizorodá tělesa,
c) úřední kontroly krokodýlího masa na jatkách a v bourárnách uvádějících toto krokodýlí maso na trh, které se zejména zaměřují na
1. informace o potravinovém řetězci,
2. prohlídky před porážkou,
3. dobré životní podmínky zvířat,
4. prohlídky po porážce,
5. vedlejší produkty živočišného původu,
6. laboratorní testy,
d) zvláštní úkoly pro audity vymezené v přílohách nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
(2) Úřední veterinární lékař při výkonu státního dozoru a při provádění prohlídek postupuje podle přílohy I oddílu I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, přičemž zejména
a) ověřuje, zda provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, v němž se porážejí krokodýli a získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu živočišné produkty pocházející z krokodýlů u vedlejších produktů živočišného původu soustavně dodržuje vlastní postupy týkající se sběru, přepravy, skladování, manipulace, zpracování a jejich používání nebo likvidace, včetně specifikovaného rizikového materiálu, za něž je provozovatel odpovědný,
b) kontroluje, zda postupy provozovatele v maximální míře zaručují, že krokodýlí maso
1. nevykazuje patologické odchylky a změny, nebo
2. není znečištěno fekáliemi nebo jinými nečistotami,
c) před porážkou a po porážce kontroluje a analyzuje příslušné informace ze záznamů hospodářství, ze kterého zvířata určená k porážce pocházejí.

§ 10
(1) Neprodleně po porážce krokodýla úřední veterinární lékař provede
a) prohlídku celého vnějšího povrchu jatečně upraveného těla,
b) prohlídku a prohmatání, popřípadě podle potřeby nařezání těch částí těla, které jsou změněné nebo jsou z jiných důvodů podezřelé,
c) vizuální prohlídku hlavy,
d) vizuální prohlídku, popřípadě prohmatání plic, průdušnice a jícnu,
e) vizuální prohlídku a prohmatání osrdečníku a srdce,
f) vizuální prohlídku a prohmatání, popřípadě nařezání orgánů dutiny hrudní a břišní,
g) zhodnocení výživného stavu, barvy, zápachu, souměrnosti a dostatečnosti vykrvení, kontaminace, parazitárních infekcí, patogenních známek, známek po aplikaci léčiv, oděrek a zranění a jiných abnormalit ve svalovině, kostech, vazivu, kloubech a ostatních tkáních.
(2) Pokud je to nezbytné, provede úřední veterinární lékař další vyšetření, prohmatání jatečně upraveného těla a drobů a jejich nařezání a laboratorní vyšetření za účelem posouzení, zdali je krokodýlí maso poživatelné nebo nepoživatelné podle § 7.

ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky o ochraně zvířat při usmrcování

§ 11
V § 6 vyhlášky č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, se dosavadní odstavec označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Při omračování krokodýlů se přístroj s upoutaným projektilem umístí doprostřed čela mezi očnice a temporální jamky tak, aby projektil pronikl do kůry mozkové; tento úkon musí být proveden tak, aby zvíře okamžitě upadlo do bezvědomí, ve kterém setrvá až do smrti.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST

§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2013.
Ministr:
Ing. Bendl v. r.

Příloha k vyhlášce č. 34/2013 Sb.
Parazitologická a mikrobiologická kritéria na krokodýlí maso
I. Parazitologická kritéria:
1. Vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) a jeho neopouzdřené formy provedené v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření trávicí metodou v souladu s přílohou III přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase [nařízení Komise (ES) č. 2075/2005].
2. Vyšetření na přítomnost Spirometra.
3. Vyšetření na přítomnost Pentastomidis.
4. Vyšetření na přítomnost Anisakis.

II. Mikrobiologická kritéria:
1. Salmonela 0/25 g.
2. Aeromonosa hydrophila 0/25 g.

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
2) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, v platném znění.
3) Čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 865/2006.
4) Čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 865/2006.
5) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
Čl. 59 a 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 865/2006.
6) § 15a zákona č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, ve znění zákona č. 346/2009 Sb.
7) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
8) Příloha I bod 1.17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
9) § 4 vyhlášky č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin, ve znění vyhlášky č. 130/2010 Sb.

35/2013

18.2.2013 | Sbírka: 35/2013 | Částka: 16/2013
SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 10. ledna 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013˙2028, 2,50 %
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 10. ledna 2013,
jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2013–2028, 2,50 %
Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2013-2028, 2,50 %:

1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)
Název: Státní dluhopis České republiky, 2013-2028, 2,50 %
Zkrácený název: ČR, 2,50 %, 28
Pořadové číslo emise: 78.
Jmenovitá hodnota: 10000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých)
Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír

Druh dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 20. února 2013
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 26. července 2028
Datum emise: 25. února 2013
Datum splatnosti: 25. srpna 2028
Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 2,50 % p. a.

Zdanění výnosů: podle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001003859Oddělená jistina - ISIN: CZ0000702790

Kupon č. 1 - ISIN: CZ0000702808
Kupon č. 2 - ISIN: CZ0000702816
Kupon č. 3 - ISIN: CZ0000702824
Kupon č. 4 - ISIN: CZ0000702832
Kupon č. 5 - ISIN: CZ0000702840
Kupon č. 6 - ISIN: CZ0000702857
Kupon č. 7 - ISIN: CZ0000702865
Kupon č. 8 - ISIN: CZ0000702873
Kupon č. 9 - ISIN: CZ0000702881
Kupon č. 10 - ISIN: CZ0000702899
Kupon č. 11 - ISIN: CZ0000702907
Kupon č. 12 - ISIN: CZ0000702915
Kupon č. 13 - ISIN: CZ0000702923
Kupon č. 14 - ISIN: CZ0000702931
Kupon č. 15 - ISIN: CZ0000702949
Kupon č. 16 - ISIN: CZ0000702956
2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů.
3. Dluhopisy mají formu cenného papíru na doručitele, jsou vydávány v zaknihované podobě a evidovány v centrální evidenci cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., a osoby oprávněné vést navazující evidenci.
4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jako „investoři“). Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny podle právních předpisů České republiky.
5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 26. července počínaje rokem 2013. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise do 25. srpna 2013 má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 26. července 2013. Převoditelnost dluhopisu se po datu 26. července 2028 vylučuje.
6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 2,50 % p. a. Výnos dluhopisu je vyplácen jedenkrát ročně, a to vždy k datu 25. srpna počínaje rokem 2013. Připadne-li datum vyplacení výnosu na den, který není pracovním dnem, bude vyplacení výnosu provedeno první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí výplaty.
7. Výpočet poměrného výnosu dluhopisu probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsících po 30 dnech (BCK – 30E/360). Poměrný výnos dluhopisu je do ceny dluhopisu započítáván od data emise.
8. Emise dluhopisů bude vydávána v rámci lhůty pro upisování postupně (v tranších).
9. Emisní kurz se určí kurzem dosaženým v aukci.
10. Dluhopisy budou nabídnuty k úpisu v České republice. Dluhopisy se podle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankou. Primární prodej první tranše bude proveden formou americké aukce pořádané dne 20. února 2013 Českou národní bankou pro skupinu primárních dealerů. Další investoři se mohou aukce dluhopisů zúčastnit prostřednictvím primárních dealerů. Oznámení o aukci se zveřejní v dostatečném předstihu. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek.
11. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 120000000000 Kč (slovy: sto dvacet miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise činí 40000000000 Kč (slovy: čtyřicet miliard korun českých).
12. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 25. srpna 2028. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Ministerstvo ve smyslu § 17 zákona o dluhopisech rozhodlo, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem ke dni 26. července 2028. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí platby.
13. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
14. Ministerstvo se zavazuje, že podle těchto emisních podmínek zabezpečí vyplacení výnosů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů osobám, které jsou ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní banka. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou ke dni stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat příslušná práva spojená s dluhopisem. Česká národní banka zveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů.
15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–.
16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
17. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách ministerstva.
18. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.

Ministr:
Ing. Kalousek v. r.

36/2013

18.2.2013 | Sbírka:  36/2013 | Částka:  16/2013
SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. prosince 2012 o vydání 
Cenového předpisu 1/2013/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných 
zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů 
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 3. prosince 2012 vydalo Cenový předpis 1/2013/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013 a je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částka 10 ze dne 14. prosince 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

37/2013

18.2.2013 | Sbírka:  37/2013 | Částka:  16/2013
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 29. ledna 2013
o vydání Cenového předpisu 2/2013/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 9. ledna 2013 vydalo Cenový předpis 2/2013/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částka 1 ze dne 22. ledna 2013 a nabyl účinnosti dnem vydání.

Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

38/2013

18.2.2013 | Sbírka: 38/2013 | Částka: 17/2013
NÁLEZ Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2012 sp.zn. Pl.ÚS 31/08 ve věci návrhu na vyslovení
protiústavnosti § 42 odst. 11 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,
ve slovech „nebo dopravní prostředek“
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 31/08 dne 12. prosince 2012 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Nejvyššího správního soudu, za nějž jedná Mgr. Daniela Zemanová, na vyslovení protiústavnosti § 42 odst. 11 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 237/2004 Sb, č. 313/2004 Sb., č. 558/2004 Sb, č. 693/2004 Sb, č. 179/2005 Sb, č. 217/2005 Sb, č. 377/2005 Sb, č. 379/2005 Sb, č. 545/2005 Sb, č. 310/2006 Sb. a č. 575/2006 Sb, ve slovech „nebo dopravní prostředek“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,

takto:
Návrh se zamítá.

Odůvodnění

I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1. Dne 3. listopadu 2008 byl Ústavnímu soudu doručen návrh Nejvyššího správního soudu, za nějž jedná Mgr. Daniela Zemanová, (dále jen „navrhovatel“) podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb, o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na zrušení ustanovení § 42 odst. 11 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb, o spotřebních daních, ve znění zákonů č. 479/2003 Sb, č. 237/2004 Sb, č. 313/2004 Sb, č. 558/2004 Sb, č. 693/2004 Sb, č. 179/2005 Sb, č. 217/2005 Sb, č. 377/2005 Sb, č. 379/2005 Sb, č. 545/2005 Sb, č. 310/2006 Sb. a č. 575/2006 Sb, ve slovech „nebo dopravní prostředek“.
2. Předmětný návrh byl podán v souvislosti s rozhodováním navrhovatele o kasační stížnosti žalovaného Celního ředitelství Ostrava (dále též jen „celní ředitelství“) proti žalobci M. B. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále též jen „krajský soud“) ze dne 21. června 2007 č. j. 22 Ca 341/2006-23, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 18. července 2006 č. j. 2835-06/06-1401-21. Tímto rozhodnutím celní ředitelství zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu Karviná ze dne 17. února 2006 č. j. 636-04/06-1461-21, kterým bylo vysloveno propadnutí dopravního prostředku ve vlastnictví žalobce - dodávkového vozidla Renault Master 2.5 DCI, registrační značka XXX XXXX, PL, (dále jen „předmětný dopravní prostředek“). Věc je u navrhovatele vedena pod sp.zn. 9 Afs 183/2007.
3. Navrhovatel má za to, že ustanovení § 42 odst. 11 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb, o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o spotřebních daních“) je v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s ustanoveními čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 4 odst. 4 Listiny. Navrhovatel se petitem návrhu domáhá zrušení části ustanovení § 42 odst. 11 písm. b) zákona o spotřebních daních ve slovech „nebo dopravní prostředek“, v rubrice téhož podání však uvádí, že se zrušení napadeného ustanovení domáhá „v části týkající se uložení propadnutí dopravního prostředku vlastníku jako osobě odlišné od kontrolované osoby v případě, kdy je celnímu ředitelství znám“.
4. V poměrně obsáhlém podání navrhovatel podrobně zrekapituloval dosavadní průběh předchozího řízení před Celním úřadem Karviná, Celním ředitelstvím Ostrava a v rámci správního soudnictví před Krajským soudem v Ostravě a před navrhovatelem do fáze, kdy správní soudní řízení bylo přerušeno s tím, že bude podán návrh na zrušení napadeného ustanovení k Ústavnímu soudu. Popsal zejména, jak Celní úřad Karviná rozhodnutím ze dne 17. února 2006 č. j. 636-04/06-1461-21 uložil propadnutí předmětného dopravního prostředku, jehož vlastníkem je M. B., zatímco kontrolovanou osobou odlišnou od vlastníka je J. K. Rozhodnutím ze dne 18. července 2006 č. j. 2835-06/06-1401-21 zamítlo Celní ředitelství Ostrava odvolání M. B. s tím, že „hypotéza právní normy, tj. právní skutečnosti, s nimiž dotčená právní norma (§ 42 odst. 11 zákona o spotřebních daních) spojuje zásah do subjektivních práv třetích osob, včetně vlastníka dopravního prostředku, byla v posuzovaném případě naplněna a náležitě prokázána“. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. června 2007 č. j. 22 Ca 341/2006-23 zrušil napadené rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava a vrátil mu věc k dalšímu řízení s tím, že „přisvědčil námitce žalobce poukazující na nedostatek úvahy správních orgánů obou stupňů ohledně zavinění či míry účasti žalobce na přepravě vybraných výrobků“. Krajský soud dále dovodil, že celní orgány jsou podle ustanovení § 42 odst. 11 zákona o spotřebních daních oprávněny, a nikoliv povinny přistoupit k uložení propadnutí dopravního prostředku a v rámci správního uvážení musí být vyhodnoceny veškeré okolnosti případu, a tedy i otázka účasti vlastníka propadající věci na jednání, v němž byl shledán rozpor se zákonem. S opačným právním názorem pak brojí Celní ředitelství Ostrava kasační stížností proti citovanému rozsudku krajského soudu. Důvod předložení věci Ústavnímu soudu pak spatřuje navrhovatel v tom, že bude v řízení o kasační stížnosti aplikovat návrhem napadené ustanovení zákona o spotřebních daních.
5. Navrhovatel pak předestřel znění napadeného ustanovení § 42 odst. 11 zákona o spotřebních daních, jakož i z jeho pohledu dotčená ustanovení Listiny, poukázal i na čl. 17 Všeobecné deklarace lidských práv a zmínil Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle navrhovatele především „znění ustanovení § 42 zákona o spotřebních daních nedává žádný podklad pro vedení důkazního řízení ve směru zkoumání naplnění jednotlivých prvků odpovědnostního vztahu včetně zavinění vlastníka a příčinné souvislosti mezi jeho protiprávním jednáním a způsobeným následkem, jakož i možností vlastníka se této odpovědnosti zprostit v případě, že nebyla prokázána jeho vědomost či srozumění s nezákonně uskutečňovanou přepravou vybraných výrobků. Je přitom nerozhodné, zda by povinnost důkazní (důkazní břemeno) nesl sám vlastník nebo celní orgány. Zároveň není možné, aby naplnění podmínek odpovědnostního vztahu bylo posuzováno až v rámci správního uvážení, tj. až v té fázi řízení, kdy správní orgán zvažuje, zda vůbec k uložení propadnutí dopravního prostředku přistoupí či nikoli. Správní uvážení je věcí volné úvahy správního orgánu (která zde není zákonem o spotřebních daních ohraničena), a tedy není možno garantovat, že by se v každém jednotlivém případě správní orgán odpovědností vlastníka zabýval a na základě takto učiněných zjištění pak rozhodoval o propadnutí dopravního prostředku.“. Navrhovatel pak poukazuje na sankční povahu napadeného ustanovení a na to, že podle § 15 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a podle § 55 odst. 2 trestního zákona lze vyslovit propadnutí věci pouze tehdy, patří-li věc pachateli. Podle názoru navrhovatele nelze akceptovat stav, kdy propadnutí dopravního prostředku není omezeno podobnými podmínkami jako v trestním a přestupkovém právu. Navrhovatel podotýká, že ani z obsahu právní normy není možno jednoznačně dovodit, jaké důvody vedly zákonodárce k přijetí této právní normy, ani účel, jaký byl přesně jejím přijetím sledován. Z uvedených důvodů pak navrhovatel navrhuje, aby Ústavní soud napadenou část ustanovení § 42 odst. 11 písm. b) zákona o spotřebních daních ve slovech „nebo dopravní prostředek“ zrušil.
6. Podáním z 15. listopadu 2012 navrhovatel v replice změnil petit návrhu a žádá, aby byla vyslovena protiústavnost napadeného ustanovení, byť již bylo zrušeno, a to proto, že má být při rozhodování v řízení před ním vedeném aplikováno. Usnesením ze dne 12. prosince 2012 Ústavní soud změnu návrhu připustil.

II.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
7. V souladu s § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., vyzval Ústavní soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky, aby se k návrhu vyjádřily.
8. Poslanecká sněmovna prostřednictvím své předsedkyně Miroslavy Němcové popsala legislativní historii přijetí zákona o spotřebních daních a dodala, že dotčené ustanovení § 42 zákona o spotřebních daních bylo výrazně novelizováno zákonem č. 95/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zavedl s účinností ke dni 1. května 2011 nové znění ustanovení § 42 zákona o spotřebních daních. V tomto novelizovaném znění se již navrhovatelem napadená část ustanovení § 42 odst. 11 písm. b) nevyskytuje. Poslanecká sněmovna konečně vyjádřila stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou České republiky (dále jen „Ústava“) a naším právním řádem s tím, zeje na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost napadeného ustanovení.
9. Senát prostřednictvím svého předsedy Milana Štěcha rovněž popsal legislativní historii přijetí zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a jeho následujících novelizací. Senát poukázal na to, že sice ustanovení § 42 zákona o spotřebních daních bylo změněno zákonem č. 95/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů, nicméně „text navržený navrhovatelem ke zrušení v platném a účinném znění zákona o spotřebních daních již v § 42 není obsažen, neboť byl touto novelou z § 42 v podstatě ,přesunuť do zcela nového ustanovení § 42d odst. 1 písm. a) zákona o spotřebních daních.“ Senát pak popsal legislativní historii přijetí zákona č. 95/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů, poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 6. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 38/06 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.) a uzavřel, zeje na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost napadeného ustanovení.

III.
Aktivní legitimace navrhovatele

10. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož může soud u Ústavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového navrhuje naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. Ústavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, neboť navrhovatel bude s poukazem na ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) při rozhodování vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a tedy aplikovat napadené ustanovení § 42 odst. 11 písm. b) zákona o spotřebních daních ve slovech „nebo dopravní prostředek“ ve znění platném ke dni 18. července 2006, tedy ke dni rozhodování Celního ředitelství Ostrava.

IV.
Ústavní konformita legislativního procesu
11. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., Ústavní soud, kromě posouzení souladu napadeného zákona s ústavními zákony, zjišťuje, zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
12. V projednávané věci navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce.
13. Napadené ustanovení § 42 odst. 11 písm. b) zákona o spotřebních daních bylo součástí vládního návrhu zákona o spotřebních daních, který vláda předložila Poslanecké sněmovně ve 4. volebním období dne 29. dubna 2003 jako sněmovní tisk č. 317. Prvé čtení návrhu zákona se konalo dne 20. května 2003. Návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, který jej projednal a dne 21. července 2003 vydal usnesení obsahující pozměňovací návrhy, které se však netýkaly napadeného ustanovení. Druhé čtení návrhu zákona o spotřebních daních se konalo dne 22. července 2003. V rámci druhého čtení byly podány pozměňovací návrhy, které se však napadeného ustanovení nedotýkaly (sněmovní tisk č. 317/2). Návrh zákona byl schválen ve třetím čtení dne 24. července 2003. Senátu byl pak návrh zákona o spotřebních daních postoupen dne 13. srpna 2003 a byl projednán jako senátní tisk č. 156. Tento tisk byl přikázán k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výboru pro evropskou integraci. Dne 11. září 2003 Senát na své 10. schůzi navrhl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. O návrhu zákona vráceném Senátem hlasovala Poslanecká sněmovna dne 26. září 2003. Poslanecká sněmovna setrvala v rámci tohoto hlasování na původním návrhu zákona. Při konečném hlasování bylo z přítomných 199 poslanců 101 poslanců pro původní návrh zákona o spotřebních daních postoupený Senátu, 96 poslanců bylo proti. Zákon byl posléze podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 353/2003 Sb. (částka 118).
14. Ústavní soud po ověření správnosti těchto údajů plynoucích z vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu dospěl k závěru, že napadené ustanovení bylo přijato a vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.

V.
Text napadeného ustanovení
15. Dotčená část ustanovení § 42 odst. 11 zákona o spotřebních daních, které bude navrhovatel aplikovat, zní:
„Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže
a) tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní kontrolovaná osoba, nebo
b) osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, je celnímu ředitelství známa.“.

VI.
Právní hodnocení Ústavního soudu
16. Ve věci samé Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
17. Ústavní soud, vycházeje z principu minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, ve své judikatuře opakovaně vyložil, že přichází-li v úvahu možnost ústavně konformního výkladu napadeného ustanovení, má tento přednost před kasací napadeného ustanovení [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. dubna 2006 sp. zn. Pl. ÚS 37/04 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.)]. K tomuto postupu přistoupil Ústavní soud i tentokrát.
18. V případě napadeného ustanovení, resp. jeho části dané slovy „nebo dopravní prostředek“, se nabízejí, čehož šije arciť vědom i sám navrhovatel, dvě protichůdné varianty. Proti sobě tak stojí právní posouzení, k němuž dospěl krajský soud, a opačný právní názor, který v intencích procesního stanoviska celního ředitelství předkládá i navrhovatel. Zatímco v případě postupu podle prvé varianty by nebylo nutné napadené ustanovení rušit, v případě, že by bylo přikývnuto právnímu názoru opačnému, byla by namístě derogace.
19. Ústavní soud pokládá předně za nutné podotknout, že napadené ustanovení není kogentní a že, jak připouští i navrhovatel, záleží na celním orgánu, zda vysloví propadnutí dopravního prostředku či nikoliv. Naplnění podmínky, že osoba, která dopravní prostředek vlastní, je celnímu orgánu známa, nezavazuje tento orgán k vyslovení propadnutí dopravního prostředku. Uvedená podmínka představuje pouhou condicionem sine qua non spočívající vtom, že vyslovit propadnutí dopravního prostředku nelze vůči neznámému jeho vlastníku.
20. Již ze samotné podmínky, že vlastník dopravního prostředku musí být pro případnou možnost vyslovení propadnutí dopravního prostředku znám, lze teleologickým výkladem dovodit, že pro tohoto vlastníka je zákonem počítáno s hmotněprávními i procesními prostředky obrany a námitkami.
21. Ústavní soud vychází ze zásady, že správní uvážení nesmí vést k nepodloženým rozhodnutím a nesmí vést k libovůli orgánů, které rozhodují v daňovém či jiném správním řízení. Již z jazykového výkladu je přitom jasné, že správní uvážení je úvahou, a nikoliv naopak aplikací dispozic právních norem s kazuistickými hypotézami. Správní uvážení probíhá vždy v mezích stanovených ústavním pořádkem, příslušnou právní normou či podle základních zásad právních, jimiž je ovládáno rozhodování správních orgánů. Navrhovatel si ostatně je sám vědom, že soudní přezkum „je ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. omezen právě a pouze na zkoumání toho, zda správní orgán nevybočil z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda správní uvážení je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem.“. Ve věci, která je předmětem řízení před obecnými soudy, tak je zcela namístě, aby obecné soudy samy přímo aplikovaly naříkaná ustanovení Listiny ve vztahu k ochraně vlastnického práva vlastníka dopravního prostředku. Je evidentní, že propadnutí dopravního prostředku ve vlastnictví třetí osoby má především sankční charakter a ve vztahu k zajištění úhrady případného daňového nedoplatku je nelze ústavně konformně vyslovit bez toho, že by bylo zjištěno zavinění vlastníka dopravního prostředku směřující ke spáchání daňového deliktu. Opačný výklad by popíral i obecnou právní zásadu nullum crimen sine lege, kterou lze analogicky vztáhnout i na věc souzenou před navrhovatelem.
22. Ústavní soud nad rámec shora uvedeného dodává, že tímto ústavně konformním výkladem napadeného ustanovení lze dosáhnout stejného cíle, jakého by navrhovatel chtěl dosáhnout cestou zrušení napadeného ustanovení či prohlášením jeho protiústavnosti, tj. zabránit tomu, aby případně nedošlo k vyslovení propadnutí dopravního prostředku ve vlastnictví třetí osoby, která by se na spáchání deliktu nikterak nepodílela. Bez jakékoli prejudice tak přiléhavě nastínil další postup v řízení před celními orgány ve svém kasačním rozsudku krajský soud, jehož postup shledává Ústavní soud plně ústavně konformním.
23. Ústavní soud nepřehlédl, že navrhovatel přerušil řízení a podal návrh k Ústavnímu soudu za situace, kdy kasační stížnost podalo celní ředitelství. Ať zrušení napadeného ustanovení, tak jeho podávaný ústavně konformní výklad by nemohly ve svém důsledku vést k úspěchu tohoto účastníka správního řízení soudního vedeného před navrhovatelem, pokud by se v dalším řízení prokázalo, že se vlastník dopravního prostředku na spáchání deliktu nepodílel.
24. Ústavní soud proto uzavírá, že neshledal důvody k vyslovení protiústavnosti § 42 odst. 11 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „nebo dopravní prostředek“, a proto návrh za souhlasu účastníků řízení bez provedení ústního jednání podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.

Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.

39/2013

18.2.2013 | Sbírka: 39/2013 | Částka: 17/2013
NÁLEZ Ústavního soudu ze dne 9. ledna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 6/12 ve věci návrhu na konstatování protiústavnosti § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění
před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb.
39

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 6/12 dne 9. ledna 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky Pardubice na konstatování protiústavnosti ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 183/2010 Sb., před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb., in eventum aby Ústavní soud deklaratorním výrokem konstatoval protiústavnost části třetí zákona č. 183/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, věznění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,

takto:

Návrh na konstatování protiústavnosti ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 183/2010 Sb., před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb., in eventum aby Ústavní soud deklaratorním výrokem konstatoval protiústavnost části třetí zákona č. 183/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá.

Odůvodnění

I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu

1. Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 2. února 2012, se Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen „navrhovatel“) s poukazem na ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) domáhal konstatování protiústavnosti ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 183/2010 Sb., před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb., in eventum protiústavnosti části třetí zákona č. 183/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

2. Podle tvrzení navrhovatele má být napadených ustanovení použito při řešení věci vedené navrhovatelem pod sp. zn. 52 Af 9/2011, ve které se žalobkyně gate seven, a. s., (dále též jen „žalobkyně“) domáhá soudního přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje (dále též jen „krajský úřad“) ze dne 10. května 2011 č. j. KrÚ 37795/2011.

3. Dle obsahu podaného návrhu žalobkyně dne 30. září 2010 zaplatila místní poplatek za výherní hrací přístroj nebo jiné technické zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu ve výši 1630 Kč. Žalobkyně pak dne 15. února 2011 podala k Městskému úřadu Moravská Třebová (dále jen „správce poplatku“) žádost o vrácení vratitelného přeplatku dle ustanovení § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, neboť dle jejího názoru nelze místní poplatek za Jiné technické herní zařízení“ vůbec stanovit a vybírat. Správce poplatku vydal dne 14. března 2011 pod č. j. MUMT 6942/2011/OMM3 rozhodnutí, ve kterém uvedl, že žádosti nelze vyhovět, jelikož byl poplatek odveden v souladu s obecně závaznou vyhláškou města Moravská Třebová č. 2/2010 o místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení a v současné době eviduje na osobním daňovém účtu nedoplatek ve výši 84560 Kč. Na základě odvolání podaného žalobkyní Krajský úřad Pardubického kraje rozhodnutím ze dne 10. května 2011 č. j. KrÚ 37795/2011 podané odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Krajský úřad dovodil, že předmětem místního poplatku se stává každý Ministerstvem financí povolený koncový terminál (IVT), který je pomocí dalších dílčích komponent systému napojen na centrální jednotku, a je tudíž ve spojení s touto jednotkou schopen realizovat hru od samého počátku do jejího konce. Místní poplatek se v případě tohoto technického zařízení vybírá na každém koncovém místě tohoto systému (IVT), tedy na místě, kde se hráč sázkové hry účastní. Obecně lze tedy shrnout, že předmětem místního poplatku jsou veškerá technická herní zařízení ve výše uvedeném smyslu, která kumulativně splňují i druhou podmínku uvedenou v § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o místních poplatcích“), tj. jsou zároveň povolována Ministerstvem financí.

4. Jak vyplývá z uvedených rozhodnutí obou správních orgánů ve správním řízení, v němž byla obě rozhodnutí vydána, postupovaly oba správní orgány podle zákona č. 183/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2011 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem č. 183/2010 Sb., a to v části třetí, byla provedena změna ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb. ve znění účinném v době vydání správních rozhodnutí a byl nově zaveden poplatek za jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu.

5. Navrhovatel tvrdí, že předmětem správního řízení, v němž byla obě rozhodnutí správních orgánů vydána, je rozhodování právě o tomto poplatku za jiná technická herní zařízení, a proto se musel zabývat i námitkou žalobkyně týkající se neústavnosti napadené právní úpravy.

6. Navrhovatel je toho názoru, že ustanovení zákona, kterých má být při řešení věci použito [konkrétně ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění právní úpravy obsažené v části třetí zákona č. 183/2010 Sb., účinné od 16. června 2010 do 31. prosince 2011], jsou v rozporu s ústavním pořádkem, neboť novela zákona č. 565/1990 Sb. provedená zákonem č. 183/2010 Sb., jíž byl poplatek za jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu zaveden, nebyla přijata ústavně konformním způsobem.

7. Navrhovatel uvedl, že Senát Parlamentu České republiky v roce 2010 projednával jako senátní tisk č. 259 návrh zákona, kterým se měl změnit zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o podpoře sportu“) a zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Původní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, byl jako sněmovní tisk č. 756 předložen Poslanecké sněmovně dne 27. února 2009 skupinou poslanců Poslanecké sněmovny (konkrétně poslanci Jiřím Paroubkem, Karlem Šplíchalem, Davidem Rathem a Františkem Bublaném). Jak vyplývá z důvodové zprávy, předloženou novelou měla být zrušena ustanovení § 7a až 7f zákona o podpoře sportu, která do něj byla vložena v souvislosti s přijetím zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. V rámci prvního čtení (dne 29. září 2009) návrh zákona projednal výbor pro bezpečnost, který doporučil schválit návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Došlo ke změně jednotlivých dotčených ustanovení, a bylo tedy upuštěno od původního záměru tato ustanovení zcela zrušit. V rámci druhého čtení (dne 11. 3. 2010) navrhl poslanec Vladimír Šoltys změnit název zákona, a to na „Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů“, a zároveň zrušit v zákoně č. 290/2002 Sb. v ustanovení § 15 odst. 4 věty druhou a třetí. Pozměňovací návrh pak měli i poslanci Jiří Čepelka a Karel Šplíchal. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění výše uvedených pozměňovacích návrhů dne 19. března 2010. Finálním obsahem tohoto poměrně stručného návrhu po projití Poslaneckou sněmovnou bylo, de facto:

a) stanovení povinností vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení pro zajištění bezpečnosti osob a majetku v tomto sportovním zařízení a za tím účelem možná spolupráce s Policií České republiky;

b) vypuštění povinnosti nabídnout nepotřebné nemovitosti občanských sdružení působících v oblasti tělovýchovy a sportu (v rámci desetileté lhůty od jejich nabytí) bezúplatně a přednostně do vlastnictví státu.

8. Senátu byl návrh doručen dne 29. března 2010. Senát návrh dne 23. dubna 2010 na své 18. schůzi projednal a dne 27. dubna 2010 vrátil ve změněné podobě zpět Poslanecké sněmovně. Ta o vráceném návrhu hlasovala dne 18. května 2010 na své 79. schůzi a zákon přijala. Prezident České republiky pak zákon podepsal dne 2. června 2010. Zákon vyšel ve Sbírce zákonů v částce 64 pod č. 183/2010 Sb. a účinnosti nabyl ke dni 16. června 2010.

9. Senát v rámci projednání návrhu zákona dne 23. dubna 2010 (z podnětu senátora Kubery) k němu svým usnesením č. 487 bez důvodové zprávy a dokonce bez předchozí rozpravy připojil pozměňovací návrh. Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu byla úprava nadpisu návrhu zákona a vložení nové části třetí za část druhou návrhu zákona. Tato nová část třetí se týkala změny zákona o místních poplatcích, konkrétně úpravy v ustanoveních § 1 písm. g) a § 10a odst. 1, 2 a 3 zákona o místních poplatcích, a spočívala v tom, že ustanovení § 1 zákona o místních poplatcích stanoví taxativní výčet místních poplatků, které mohou obce vybírat. Celkem se jedná o devět druhů místních poplatků (např. poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst apod.).

10. Původní text ustanovení § 1 písm. g) zákona o místních poplatcích před novelou provedenou zákonem č. 183/2010 Sb. zní: „g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj,“. Nové znění ustanovení § 1 písm. g) zákona o místních poplatcích zní: „g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu15),“.

11. Původní text ustanovení § 10 a zákona o místních poplatcích před novelou provedenou zákonem č. 183/2010 Sb. zní: „(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený hrací přístroj.15) Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku. (2) Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. (3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.“. Nové znění ustanovení § 10a zákona o místních poplatcích zní: „(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podléhá každý povolený hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku. (2) Poplatek za výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí platí jeho provozovatel. (3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.“.

12. Podle původní i nové právní úpravy zůstal obsah indexu 15) a poznámky pod čarou totožný a znamená odkaz na zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o loteriích“).

13. Ze stenozáznamu pořízeného dne 23. dubna 2010 zjednání Senátu vyplývá, jakým způsobem senátor Jaroslav Kubera seznámil Senát se svým pozměňovacím návrhem k novele zákona o podpoře sportu: „... nebudu mluvit o tomto zákonu, s tím žádný problém nemám, ale chtěl bych avizovat pozměňovací návrh. Jistě víte, že příští týden sem dojde novela zákona o loteriích, sázkách a jiných hrách. Jsme v tíživé situaci s tím, zeje obava, že kdybychom zákon teď vrátili, nebude možné z časových důvodů ho projednat. Proto jsem se rozhodl předložit pozměňovací návrh k tomuto zákonu. Dopředu hlásím odpůrcům přílepků, že se nejedná o pravý přílepek, který jsme schválili včera v zákonu o pedagogických pracovnících, ale je tzv. nepravý přílepek. Pravý by to byl v případě, kdybychom se ho snažili připojit k zákonu o zahrádkářích pod dojmem, že sázení je jako sázení, ale tak tomu není. Tento zákon je o podpoře sportu a velmi souvisí s loteriemi a se sázkami, protože část výtěžků je používána na podporu sportu.“.

14. Své obavy o tom, že se v daném případě skutečně jedná o přílepek pravý, následně vyslovil poslanec Jiří Čepelka (viz stenoprotokol ze 79. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 18. května 2010): „... Mě velmi mrzí, že v Senátu se podařilo k tomu zákonu, který je jinak čistý, v podstatě doplnit přílepek, který doopravdy podle mě může vést k tomu, pokud se prezident rozhodne a nějakým způsobem ho zpochybní, vrátí tento zákon, že nebude mít o něm již kdo jednat...“. Na obranu svého pozměňovacího návrhu k novele zákona o podpoře sportu vystoupil před Poslaneckou sněmovnou opět senátor Kubera, který znovu zopakoval, že jeho původním záměrem bylo přiřadit přílepek k návrhu zákona o zahrádkářské činnosti a úpravě některých podmínek jejího provozování (zahrádkářský zákon) viz citaci ze stejného stenoprotokolu: „My jsme původně chtěli ten přílepek dát k zákonu, který jste právě před chvíli schválili. Vycházeli jsme z toho, že sázení jako sázení. (Veselost v sále.) Ať je to sázení na automaty nebo sázení rostlinek ... Proč jsme se rozhodli to dát k zákonu o sportu? Za prvé, on už přílepek obsahoval a přílepek byl od vás, takzvaný přílepek pravý, který jste tam přivtělili. My jsme tam přivtělili takzvaný přílepek nepravý, protože zákon úzce souvisí se sportem. Víte dobře, to není jenom stát, kdo podporuje sport, ale obce zejména sport mládeže podporují v míře velmi výrazné a samozřejmě i ony jsou teď v situaci, kdy nemají dostatek prostředků. Tento zákon nedělá nic jiného, než že sjednocuje poplatek u normálních hracích automatů s poplatkem u videoterminálů bez ohledu na to, že na videoterminály dává licenci Ministerstvo financí. Nic jiného v tom zákoně není. Peníze jdou přímo do obcí a jdou přímo do obcí, kde jsou také problémy s automaty a videoterminály. ... Takže já vás prosím o podporu tohoto zákona, který nic neriskuje. Pokud někdo má nějaké právní rozbory, my jsme tam ošetřili i všechny další triplexy, kvartlexy a další automaty, které v budoucnu přijdou, o kterých teď ještě ani nevíme, co technici vymyslí“.

15. Jak vyplývá ze shora uvedeného, dle názoru navrhovatele pozměňovací návrh senátora Kubery nepozměňoval projednávaný návrh změny zákona o podpoře sportu, nýbrž se týkal zásadně odlišného předmětu návrhu. Navrhovatel v této souvislosti poukázal na nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. února 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), ve kterém Ústavní soud projednával ústavnost legislativních přílepků (tzv. jezdců).

16. Navrhovatel má za to, že pozměňovací návrh senátora Kubery nepozměňoval projednávanou právní úpravu zákona o podpoře sportu a ani právní předpisy se zákonem o podpoře sportu jakkoli související. Obsah a účel novely zákona o podpoře sportu a novely zákona o místních poplatcích spolu dle tvrzení navrhovatele přímo nesouvisely, navíc rozhodně ne úzce, jak tento vzájemný vztah ve své judikatuře vymezil Ústavní soud. Dokonce se ani nikterak netýkal sportovní problematiky. Z uvedeného vyplývá, že se pozměňovací návrh senátora Kubery netýkal téhož předmětu návrhu, který byl právě v legislativním procesu projednáván. Jak vyplývá ze stenozáznamu ze dne 23. dubna 2010, senátor Kubera sám prohlašuje, že s navrženým textem novely zákona o podpoře sportu „nemá žádný problém“. V takovém případě však k němu vůbec neměl navrhovat jakékoli pozměňovací návrhy. Rovněž z jeho dalších vyjádření (obsažených jak ve stenozáznamu ze dne 23. dubna 2010, tak ve stenoprotokolu ze dne 18. května 2010) vyplývá, že v podstatě pouze účelově hledal vhodnou projednávanou legislativní úpravu (zákon o zahrádkářích, zákon o podpoře sportu), ke které by svůj záměr na změnu zákona o místních poplatcích mohl připojit, neboť sám nebyl oprávněn k předložení návrhu zákona. Daným způsobem tak obešel klasickou zákonodárnou iniciativu ve smyslu čl. 41 odst. 1 a 2 Ústavy, a sice že návrh zákona se zásadně předkládá Poslanecké sněmovně (nikoli Senátu) a že návrh může podat toliko celý Senát, nikoli však jeden senátor.

17. Navrhovatel nesouhlasí ani s tvrzenou další, dle jeho názoru nepodloženou argumentací přednesenou senátorem Kuberou před Poslaneckou sněmovnou. Dle pravidla stanoveného v čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) je stát omezen pravidly, jež sám stanovil, a z toho plyne, že zákonodárce je povinen dodržovat při přijímání zákonů určitá legislativní pravidla. Navrhovatel tvrdí, že zákonodárce by neměl podporovat „neblahou praxi přílepků“, pokud senátor Kubera ve svém vyjádření vyhodnocuje, že se jedná o „nepravý přílepek, neboť zákon úzce souvisí se sportem“, znovu připomíná, z čeho vlastně jeho pozměňovací návrh sestával. Proto dle závěru navrhovatele nelze než uzavřít, že se sportem naprosto a nikterak nesouvisí. Týká se toliko provozovatelů loterií a jiných podobných her a zavedení možnosti dalšího finančního odvodu z tohoto provozu, tentokrát do rozpočtu obcí. Spojitost se sportem či sportovní činností zde nalézt nelze. Z toho, co senátor Kubera uvedl před Senátem a před Poslaneckou sněmovnou, je navíc zřejmé, že onu jím viděnou spojitost s podporou sportu spatřuje pokaždé v něčem jiném. Dne 23. dubna 2010 před Senátem uvedl, že zákon o podpoře sportu velmi souvisí s loteriemi a sázkami, protože část výtěžků je používána na podporu sportu. Projednávaná novela zákona o podpoře sportu však neměla s finanční podporou sportovní činnosti nic společného a stejně tak ani k ní připojený pozměňovací návrh. Je sice pravda, že podle zákona o loteriích jsou provozovatelé loterií a jiných podobných her povinni odvádět část výtěžku z provozu těchto her na veřejně prospěšné činnosti a mezi tyto činnosti spadá i činnost sportovní (zejména sport praktikovaný dětmi a mládeží), nicméně i kdyby tuto argumentaci navrhovatel přijal (což rozhodně nečiní, protože s ní nesouhlasí), musí vyhodnotit, že pozměňovací návrh se úpravy zákona o loteriích a odvodu části výtěžku netýká, když toliko upravuje zákon o místních poplatcích a možnost obcí uplatnit výběr nového druhu místního poplatku. Dne 18. května 2010 pak senátor Kubera v projevu před Poslaneckou sněmovnou nalézá spojitost jím navržené úpravy s podporou sportu v něčem jiném - tentokrát v tom, že nejenom stát podporuje sport, ale také ve velmi výrazné míře obce. Ovšem otázka, jak obce v takovém případě s prostředky získanými z odvodu místních poplatků naloží, je nerozhodná; každopádně je na podporu sportu vůbec použít nemusí, neboť v platných právních předpisech taková podmínka stanovena není.

18. V daném případě tak došlo dle navrhovatele k účelovému obejití institutu zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy a k porušení práva vlády vyjádřit se k návrhu zákona ve smyslu čl. 44 Ústavy. Je to totiž Poslanecká sněmovna, která se zabývá návrhy zákonů vždy jako první v pořadí z obou komor. Pozměňovací návrh senátora Kubery byl takovým samostatným návrhem a jako takový měl být předložen Poslanecké sněmovně, a ne Senátu (ovšem nikoli jediným senátorem) a také měl obsahovat důvodovou zprávu řešící předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejm. nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a zhodnocení souladu návrhu s mezinárodními smlouvami dle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky. Absence důvodové zprávy v tomto případě je dle tvrzení navrhovatele obzvláště citelná.

19. Ze shora uvedeného je dle tvrzení navrhovatele zřejmé, že se obsah a účel projednávané úpravy zákona o podpoře sportu odlišují od navržené úpravy zákona o místních poplatcích a dokonce od obsahu a účelu zákona o místních poplatcích celkově natolik, že spolu nikterak nesouvisejí. Takový postup je však pro adresáty právní normy zcela neočekávaný. Přitom materiálně nazíraný právní stát vyžaduje, aby zákon byl co do formy i obsahu předvídatelným konzistentním pramenem práva.

20. Navrhovatel tedy dospěl k závěru, že právní úprava obsažená v napadených ustanoveních přijatá shora popsanou novelou zákona o podpoře sportu č. 183/2010 Sb. byla v rozporu s ústavním pořádkem. Ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona o místních poplatcích byla sice s účinností od 1. ledna 2012 zrušena zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, avšak tato právní úprava platila v době vydání žalovaného rozhodnutí vydaného orgánem veřejné moci a soud v tomto soudním řízení k ní musí přihlédnout, neboť podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, při přezkoumání rozhodnutí správního orgánu vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 9. února 2011 sp. zn. Pl. ÚS 1/10 (dostupného na http://nalus.usoud.cz), pokud má obecný soud, který se obrátil na Ústavní soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, v řízení aplikovat právní předpis ve znění před jeho změnou, připouští se možnost, aby Ústavní soud ve věci rozhodl akademickým, deklaratorním výrokem konstatujícím protiústavnost již zrušeného zákonného ustanovení, přičemž tento postup dopadá na případy, ve kterých je tímto adresátem veřejná moc.

21. Navrhovatel tedy nenamítá obsahový nesoulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem, ale podal návrh, aby Ústavní soud deklaratorním výrokem konstatoval protiústavnost napadených ustanovení ve znění zákona č. 183/2010 Sb. před novelizací provedenou zákonem č. 458/2011 Sb. z důvodu, že nebyla přijata ústavně konformním způsobem, kterým bylo porušeno ustanovení čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny.

II.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
22. Ústavní soud v souladu s ustanovením § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) doručil předmětný návrh Poslanecké sněmovně a Senátu.
23. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 24. února 2012 uvedla, že dle jejího názoru zákon č. 183/2010 Sb. byl Poslaneckou sněmovnou přijat ústavně konformním způsobem.
24. Senát ve svém vyjádření ze dne 24. února 2012 uvedl, že zákon č. 183/2010 Sb. byl Senátu Poslaneckou sněmovnou postoupen jako návrh zákona dne 29. března 2010 a organizační výbor Senátu jej jako senátní tisk č. 259 (7. funkční období) určil k projednání výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který doporučil plénu Senátu schválit tento senátní tisk ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Plénum Senátu projednalo návrh zákona obsažený v senátním tisku č. 259 na své 18. schůzi dne 23. dubna 2010. Doporučení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou bylo zamítnuto, když pro něj při kvoru 27 hlasovalo pouze 5 zákonodárců horní komory. Jelikož již v rámci obecné rozpravy byly predikovány pozměňovací návrhy, předsedající schůze otevřel podrobnou rozpravu, v rámci které byl podán návrh na rozšíření návrhu zákona o část třetí - novelizaci zákona o místních poplatcích, který se promítl též do samotného názvu zákona. Navrhovatel těchto pozměňovacích návrhů odůvodnil jejich přijetí jak po stránce věcné, tak z hlediska jejich ústavní konformity co do způsobu jejich přijetí. Po krátké rozpravě, která se mimo jiné dotkla i procesní stránky věci, byly pozměňovací návrhy v hlasování č. 72 schváleny (z přítomných 53 senátorů 47 hlasovalo pro, proti nikdo, 6 senátorů se zdrželo). V následném hlasování za přítomnosti téhož počtu senátorů se 51 z nich vyslovilo pro vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (proti nebyl nikdo, 2 senátoři se zdrželi). Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve znění vráceném Senátem a předmětný zákon obsahující mimo jiné novelu zákona o místních poplatcích byl uveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 183/2010 Sb. Jak vyplývá z výše nastíněného plenárního zasedání Senátu, byly pozměňovací návrhy týkající se změny zákona o místních poplatcích diskutovány mimo jiné, resp. především z pohledu jejich souladu s ústavně předepsaným způsobem jejich přijímání. Nejen navrhovatel těchto pozměňovacích návrhů, ale i sám zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice nevnímali návrhy jako „pravý přílepek“. Zpravodaj v této souvislosti dokonce upozornil na již problematické spojení materie „majetek tělovýchovných jednot“ s materií „bezpečnost na stadionech“ - tedy na podobu návrhu zákona jak byl Senátu postoupen Poslaneckou sněmovnou. Senát se výrazně většinově ztotožnil se závěry navrhovatele pozměňovacích návrhů, že materie postoupeného zákona s podanými návrhy souvisí. Jeho přesvědčení, že návrh zákona, včetně přijatých pozměňovacích návrhů, je schvalován v ústavně konformním legislativním procesu, bylo vyjádřeno i v závěrečném hlasování o návrhu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, kdy proti takovému návrhu nebyl ani jeden senátor.
25. Senát ve svém vyjádření dále upozorňuje na skutečnost, že novela zákona č. 565/1990 Sb. není jedinou novelou v uvedeném zákoně přijatou. Obsahem zákona č. 183/2010 Sb. jsou novely ještě dalších tří zákonů. V této souvislosti se proto nabízí zcela nepochybně relevantní otázka, zda je možné v rámci deklaratorního výroku konstatovat porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí pouze některých ustanovení zákona č. 183/2010 Sb., resp. jedné z novel v něm obsažených - novely zákona o místních poplatcích - nikoliv „celého“ zákona. Vždyť zákon č. 183/2010 Sb. byl přijat v rámci jedné legislativní procedury a hlasováno bylo o něm jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně po jeho vrácení Senátem jedním konečným hlasováním. Pro úplnost Senát doplňuje, že předmětná ustanovení zákona o místních poplatcích je třeba citovat ve znění zákona č. 305/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla tato ustanovení do zákona o místních poplatcích včleněna, a § 10a navíc ve znění zákona č. 149/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů, a že tato ustanovení byla platně, byť neúčinně, novelizována zákonem č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a nikoliv jen zákonem č. 458/2011 Sb. Dále je třeba dle názoru Senátu upozornit, že ustanovení části třetí zákona č. 183/2010 Sb. se nedotkla všech ostatních dosud (rozuměj do dne 15. června 2010) platných částí ustanovení § 1 písm. g) a § 10a zákona o místních poplatcích, přesněji řečeno se částečně dotkla jen § 10a odst. 1 [došlo ke zrušení slova „přístroj.15)“ a k jeho náhradě slovy „přístroj nebo jiné technické zařízení“, v ostatních případech se za slovo „přístroj“ vložila slova „nebo“], a že navrhovatel nijak hmotněprávně ani procesně v návrhu proti nezměněným dosavadním částem těchto ustanovení neargumentuje (tj. částem vět týkajících se výherních hracích přístrojů), a lze mít vážné pochybnosti, zda takto nedotčených částí ustanovení by se mělo eventuální vyslovení protiústavnosti týkat. Argumentuje-1 i navrhovatel procesním pochybením Parlamentu České republiky a odkazuje-li na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (viz výše), zdá se návrh na vyslovení protiústavnosti § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., ve znění zákonů č. 305/1997 Sb., č. 149/1998 Sb. a č. 183/2010 Sb., tedy ve znění účinném ke dni 31. prosince 2011, i tak nepřípadný. Ve výše uvedených souvislostech je možno dle názoru Senátu též poukázat na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.) v daňové části sub X, ve kterém se Ústavní soud rovněž zabýval problematikou neústavnosti legislativního procesu při přijímání pozměňovacích návrhů a návrh na zrušení zamítl, neboť nepovažoval přijaté pozměňovací návrhy za nesouvisející s danou problematikou. Je možno učinit závěr, že nelze zcela mechanicky odkazovat na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu tak, jak to činí navrhovatel ve své argumentaci. Právě rozhodnutí Ústavního soudu v případě zákona č. 260/2006 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, (pozn. red.: správně patrně zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů) je dokladem toho, že každý takový případ má svá specifika a ojedinělý charakter a je namístě ho posuzovat ze všech aspektů a že ne vždy lze ve zdánlivě shodných případech dospět ke stejnému závěru. Na závěr svého vyjádření Senát upozornil, že toto vyjádření zaslal s vědomím, zeje zcela na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost způsobu přijetí napadeného zákona.
26. Navrhovatel repliku k doručeným vyjádřením účastníků řízení nepodal.

III.
Vyjádření amicorum curiae
27. Ústavnímu soudu bylo dne 9. března 2012 doručeno podání SPELOS, zájmového sdružení právnických osob, a dne 17. července 2012 podání Unie herního průmyslu ČR, o. s., označená jako vyjádření amicorum curiae. Ústavní soud k uvedeným podáním konstatuje, že oba subjekty nejsou účastníky ani vedlejšími účastníky řízení ve smyslu § 28 a 69 zákona o Ústavním soudu a jejich vyjádření si Ústavní soud nevyžádal. Proto Ústavní soud nemohl k těmto vyjádřením přihlédnout.

IV.
Upuštění od ústního jednání
28. Po shora rekapitulovaném průběhu řízení dospěl Ústavní soud k závěru, že není třeba ve věci konat ústní jednání, neboť by nepřineslo další, resp. lepší a jasnější objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů navrhovatele a účastníků řízení, přičemž ani účastníci řízení netrvali na ústním jednání. S ohledem na znění § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění jeho novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2013, se přitom již ani nemusel účastníků dotazovat, zda s upuštěním od ústního jednání souhlasí. Na to, že v řízeních zahájených před nabytím účinnosti této novely bude Ústavní soud, pokud jde o procesní postupy, pokračovat dle nových pravidel, Ústavní soud upozornil všechny účastníky řízení a širokou veřejnost ve sdělení pléna ze dne 18. 12. 2012, které bylo vyhlášeno pod č. 469/2012 Sb.

V.
Dikce ustanovení napadeného právního předpisu a jeho historie

29. Ustanovení § 1 písm. g) a § 10a byla do zákona o místních poplatcích včleněna zákonem č. 305/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 1998 a zněla takto:
§ 1
Obce mohou vybírat tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“):
g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.

§ 10a
(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený hrací přístroj.15)Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 5000 Kč do 20000 Kč.

30. Zákonem č. 149/1998 Sb. s účinností od 1. září 1998 bylo změněno ustanovení § 10a odst. 3 tak, že znělo:
(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.

31. Zákonem č. 183/2010 Sb. byla s účinností od 16. června 2010 provedena tato změna:
1. V § 1 písm. g) slovo „přístroj“ bylo nahrazeno slovy „přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu15),“.
2. V § 10a odst. 1, 2 a 3 za slovo „přístroj“ byla vložena slova „nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí“.
Napadená ustanovení zákona o místních poplatcích ve znění zákona č. 183/2010 Sb. tedy zněla:

§ 1
Obce mohou vybírat tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“): g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu15),

§ 10a
(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podléhá každý povolený hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí platí jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.
32. Zákonem č. 300/2011 Sb. byla napadená ustanovení s účinností od 14. října 2011 novelizována, takže nově zněla:

§ 1
Obce mohou vybírat tyto místní poplatky (dále jen „poplatky“): g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, koncový interaktivní videoloterní terminál a herní místo lokálního herního systému,

§ 10a
(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený hrací přístroj definovaný v § 2 písm. e) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“), (dále jen „výherní hrací přístroj“), každý koncový interaktivní videoloterní terminál definovaný v § 2 písm. 1) zákona o loteriích (dále jen „koncový interaktivní videoloterní terminál“) a každé herní místo lokálního herního systému definovaného v § 2 písm. n) zákona o loteriích (dále jen „herní místo lokálního herního systému“). Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za výherní hrací přístroj, koncový interaktivní videoloterní terminál a herní místo lokálního herního systému platí jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj, každý koncový interaktivní videoloterní terminál a každé herní místo lokálního herního systému na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.
33. Zákonem č. 458/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012 pak byla obě napadená ustanovení zrušena.

VI.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
34. Ze spisu navrhovatele vedeného pod sp. zn. 52 Af 9/2011 Ústavní soud ověřil, že žalobou podanou dne 18. července 2011 se žalobkyně gate seven, a. s., domáhá zrušení rozhodnutí vydaných ve správním řízení v souvislosti s její žádostí o vrácení tvrzeného přeplatku místního poplatku zaplaceného dne 30. září 2010 za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické zařízení povolené Ministerstvem financí v částce 1630 Kč dle zákona o loteriích, a to podle § 155 daňového řádu.
35. Žalobkyně základní vadu rozhodnutí správce poplatku spatřuje v tom, že správní orgán, přestože mu byl uhrazen místní poplatek za Jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu“, ačkoli jej dle zákona o místních poplatcích ve spojení se zákonem o loteriích nelze vůbec stanovit a vybírat, částku zaplacenou na místním poplatku ani na žádost žalobkyně nevrátil a o žádosti navíc v rozporu s procesním ustanovením rozhodl tak, že ji zamítl. Z důvodu žalobkyní tvrzeného porušení pravidel stanovených zákonem v legislativní proceduře způsobeného dle názoru žalobkyně tím, že novela zákona o místních poplatcích provedená zákonem č. 183/2010 Sb. byla přijata v rozporu s předepsanou procedurou, tedy protiústavním způsobem, žalobkyně navrhla, aby navrhovatel podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení napadených ustanovení. Navrhovatel pak převzal do svého návrhu adresovanému Ústavnímu soudu argumentaci žalobkyně formou doslovného opisu žaloby.
36. Podle čl. 88 odst. 1 Ústavy zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem. Současně čl. 88 odst. 2 Ústavy stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavním pořádkem a zákonem podle čl. 88 odst. 1 Ústavy, tj. zákonem o Ústavním soudu. Procesní podmínkou aktivní legitimace obecného soudu dle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je taková pozice zákona, příp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož zrušení je navrhováno, k předmětu kmenového řízení, jež zakládá pro posouzení věci ze strany obecného soudu rozhodovací důvody. Lze uzavřít, že navrhovatel je k podání návrhu aktivně legitimován, neboť návrh souvisí s jeho rozhodovací činností.

VII.
Posouzení důvodnosti zastavení řízení dle § 66 zákona o Ústavním soudu
37. Podle ustanovení § 66 odst. 1 zákona o Ústavním soudu návrh je nepřípustný, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti. Zákon o Ústavním soudu, jak plyne z povahy věci, umožňuje řízení o kontrole norem pouze u platných právních předpisů. V posuzované věci byla napadená ustanovení zákonem č. 300/2011 Sb. s účinností od 14. října 2011 novelizována a zákonem č. 458/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012 zrušena.
38. V daném případě navrhovatel má použít při svém rozhodování o podané žalobě napadená ustanovení, která jsou však již neplatná, avšak s tvrzeným přesahem účinnosti. Ústavní soud se již k otázce možnosti přezkumu právních předpisů, které pozbyly platnosti (§ 66 a 67 zákona o Ústavním soudu), ve své judikatuře opakovaně vyslovil. Obecně tuto možnost připustil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.), kde konstatoval, že „Soudce obecného soudu je při rozhodování vázán zákonem a posuzuje soulad jiného právního předpisu se zákonem. Dojde-li však k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito (tedy nikoli pouze v té době platný, ale také v té době již neplatný, avšak ještě aplikovatelný zákon), je v rozporu s ústavním zákonem, je povinen předložit věc Ústavnímu soudu (čl. 95 odst. 2 Ústavy). Z tohoto ustanovení Ústavní soud dovodil svou povinnost o návrhu rozhodnout.“ Toto pravidlo později zpřesnila rozhodnutí vydaná pod sp. zn. Pl. ÚS 42/03 ze dne 28. 3. 2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 14/09 ze dne 25. 10. 2011 (22/2012 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 1/10 či sp. zn. Pl. ÚS 23/11 ze dne 24. 4. 2012 (234/2012 Sb.), dostupná též na http://nalus.usoud.cz, tak, že ústavnost zrušeného či změněného zákona přezkoumá Ústavní soud za podmínky, že adresátem tvrzeného důvodu protiústavnosti je veřejná moc, a nikoliv subjekt soukromého práva. V případě vertikálních vztahů (mezi jednotlivcem a státem, resp. obcí) je třeba dát přednost ochraně základních práv před právní jistotou a důvěrou v právo; v případě těchto vztahů dal Ústavní soud tedy najevo, že vyslovení neústavnosti bude mít dopad i na práva založená na základě neústavního právního předpisu.
39. Napadená ustanovení upravují právní vztah, ve kterém adresátem tvrzené protiústavnosti je veřejná moc, a nikoliv subjekt soukromého práva. Pro uvedené jsou v rozhodované věci splněny podmínky pro řízení o konkrétní kontrole norem dle čl. 95 odst. 2 Ústavy ve smyslu právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v citovaných nálezech, a není tudíž dán důvod k zastavení předmětného řízení dle § 66 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

VIII.
Ústavní konformita legislativního procesu
40. Ústavní soud posoudil návrh a z níže uvedených důvodů dovodil, že k vyslovení protiústavnosti napadených ustanovení zákona o místních poplatcích není důvod.
41. Ústavní soud se s ohledem na argumentaci vznesenou navrhovatelem zabýval otázkou, zda zákon č. 183/2010 Sb. byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.).
42. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, byl Poslanecké sněmovně předložen dne 27. února 2009 skupinou poslanců jako tisk 756/0 a navrhovateli byli poslanec Jiří Paroubek, poslanec Karel Šplíchal, poslanec David Rath a poslanec František Bublan. Novela zákona o místních poplatcích nebyla součástí původního návrhu předloženého Poslanecké sněmovně.
43. Návrh zákona byl poslancům rozeslán jako tisk 756/0 a bylo navrženo sněmovně projednání návrhu zákona tak, aby sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§ 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.). Dále byl návrh zákona zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Vláda zaslala Poslanecké sněmovně dne 1. dubna 2009 stanovisko, které bylo rozesláno poslancům jako tisk 756/1.
44. V Poslanecké sněmovně proběhlo první čtení dne 29. září 2009 na 62. schůzi; Poslanecká sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvním čtení. Projednávání zákona pokračovalo dne 29. září 2009 na 62. schůzi a návrh zákona byl přikázán k projednání výborům (usnesení č. 1402). Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal návrh zákona a vydal dne 23. listopadu 2009 usnesení doručené poslancům jako tisk 756/2 (přerušuje projednávání). Výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal dne 25. listopadu 2009 usnesení doručené poslancům jako tisk 756/3 (přerušuje projednávání). Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal návrh zákona a vydal dne 21. ledna 2010 usnesení doručené poslancům jako tisk 756/4 (přerušuje projednávání). Výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal dne 26. ledna 2010 usnesení doručené poslancům jako tisk 756/5 (pozměňovací návrhy). Druhé čtení se uskutečnilo dne 11. března 2010, kdy na 75. schůzi prošel návrh zákona obecnou i podrobnou rozpravou, podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 756/6, který byl rozeslán dne 12. března 2010 v 10:00 hodin. Třetí čtení se uskutečnilo dne 19. března 2010 na 75. schůzi. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen (hlasování č. 313, usnesení č. 1645).
45. Poslanecká sněmovna postoupila zákon dne 29. března 2010 Senátu jako tisk 259/0. Organizační výbor dne 31. března 2010 stanovil garančním výborem výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který návrh projednal dne 13. dubna 2010 a přijal usnesení č. 107, které bylo rozdáno jako tisk 259/1 (schvaluje). Návrh zákona byl Senátem projednán dne 23. dubna 2010 na 18. schůzi Senátu. Senát návrh vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 487). Součástí pozměňovacích návrhů byl i návrh na změnu zákona o místních poplatcích.
46. Návrh zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, byl rozeslán poslancům dne 28. dubna 2010 jako tisk 756/7. Dokument Senátu byl Poslanecké sněmovně doručen a dále byl rozeslán dne 28. dubna poslancům jako tisk 756/8. O návrhu zákona vráceném Senátem bylo Poslaneckou sněmovnou hlasováno dne 18. května 2010 na 79. schůzi. Poslanecká sněmovna zákon přijala ve znění schváleném Senátem (hlasování č. 18, usnesení č. 1685).
47. Prezident republiky návrh zákona podepsal dne 2. června 2010 a zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 16. června 2010 v částce 64 pod číslem 183/2010 Sb.
48. Navrhovatel se v podaném návrhu domáhá konstatování protiústavnosti napadených ustanovení z důvodu, že novela zákona o místních poplatcích provedená zákonem č. 183/2010 Sb. nebyla přijata ústavně konformním způsobem. Porušení Ústavou daného postupu spatřuje ve skutečnosti, že část třetí zákona č. 183/2010 Sb., obsahující novelu zákona o místních poplatcích, byla včleněna do návrhu zákona až v průběhu legislativního procesu při projednávání v plénu Senátu. Navrhovatel považuje tuto část zákona č. 183/2010 Sb. za nesouvisející s ostatními částmi Poslaneckou sněmovnou postoupeného návrhu zákona s odkazem na předešlé rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.). Dále navrhovatel zpochybňuje dodržení legislativních pravidel, přičemž namítá, že návrh „přílepku“ podal pouze jeden senátor, a nikoliv celý Senát.
49. Ústavní soud v řadě svých nálezů dotýkajících se kontroly rozhodování orgánů veřejné moci opakovaně vyložil zásady, pro které - mimo jiné též z hledisek znaků právního státu - je respekt k procesním (procedurálním) pravidlům nezbytný; stručně poznamenáno: ustálená rozhodovací praxe Ústavního soudu dovodila, že jen v procesně bezchybném procesu (ústavně souladném řízení) lze dospět k zákonnému a ústavně souladnému výsledku (rozhodnutí), a proto procesní čistotě rozhodovacího procesu (řízení) je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost a poskytnout jí důraznou ochranu.
50. Ústavní konformitou legislativního procesu se Ústavní soud pak zabýval zejména ve svých nálezech vydaných pod sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. 3. 2008 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 39/08 ze dne 6. 10. 2010 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 23/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 137/38 SbNU 9; 331/2005) a v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 10/09 ze dne 24. 1. 2012, dostupném na http://nalus.usoud.cz.
51. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05 Ústavní soud konstatoval, že posouzení způsobu, jakým byla napadená ustanovení zákona navržena, projednána a schválena, je součástí hodnocení toho, zda byl takový zákon přijat ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.). Podle názoru Ústavního soudu (k tomu nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06) může vybočení z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům nabýt povahy překročení intenze daného návrhu anebo přesahu extenze předmětu vymezeného návrhem zákona. Tento požadavek úzkého vztahu nebo bezprostřední souvislosti obsahu a účelu návrhu a pozměňovacího návrhu k němu je součástí základů parlamentní techniky a reglementového práva. Vnáší do projednávání zákonů a parlamentní procedury vůbec potřebný řád. Každý stát a v jeho rámci často každá sněmovna zákonodárného sboru však hledá vlastní prostředky, jak zajistit, aby tento požadavek byl dodržen, popř. stanoví speciální pravidla pro vybočení z jejich mezí (např. zvýšenou kvalifikovanou většinu, podporu určitého počtu dalších poslanců, vyjádření nebo souhlas předkladatele, nové projednání návrhu). Stejně tak se liší v jednotlivých státech intenzita soudního přezkumu dodržení těchto pravidel. K této problematice proto neexistuje univerzální stanovisko. Právo podávat pozměňovací návrhy je součástí ústavně souladné tvorby vůle parlamentem demokratického státu. Pozměňovací návrh je však svou povahou návrhem akcesorickým k návrhu, který byl podán v podobě ústavodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy. Proto § 63 odst. 1 bod 5 písm. a) jednacího řádu Poslanecké sněmovny požaduje, aby se jím vypouštěly, rozšiřovaly nebo měnily některé části „původního návrhu“. Základem parlamentního projednání je tento původní návrh, ke kterému se vyjadřuje vláda podle čl. 44 odst. 1 Ústavy, výbory, jimž návrh zákona nebyl přikázán, nebo jednotliví poslanci podle § 91 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Pokud tomu tak není, může tím dojít podle Ústavního soudu k porušení dělby moci. Má to důsledky pro principy tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva, které Ústavní soud již dříve spojil s atributy demokratického právního státu. Dále tím může dojít k obcházení institutu zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy a porušení práva vlády vyjádřit se k návrhu zákona podle čl. 44 Ústavy.
52. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, kterého se navrhovatel dovolává, Ústavní soud ve vztahu k legislativním „přílepkům“ (jezdcům) a jejich ústavnosti v bodech 51 a 52 judikoval, že vybočení z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům může nabýt povahy překročení intenzity daného návrhu anebo povahy extenzivního překročení předmětu vymezeného návrhem zákona. První případ bývá U. S. doktrínou označován jako tzv. legislativní jezdci („legislativě riders“), jejichž používání je v USA často a vzrušeně diskutováno, nicméně je považováno sice za nežádoucí, avšak ústavně konformní formu pozměňovacích návrhů. Od tohoto prvního případu je však nutné odlišit druhý případ, nazývaný „wild riders“ (tzv. divocí jezdci). V tomto případě jde o překračování kritérií testu uplatňovaného na základě tzv. germaneness rule, tj. pravidla úzkého vztahu. Jinými slovy, jde o testování otázky, zda v konkrétním případě jde o řádný pozměňovací návrh anebo o návrh, pro který se v českém prostředí vžilo označení tzv. „přílepek“. V tomto případě se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisejícího. Ústavně konformní výklad ustanovení, jež upravují právo podávat pozměňovací návrhy k projednávanému návrhu zákona, vyžaduje, aby pozměňovací návrh skutečně toliko pozměňoval předkládanou právní úpravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla úzkého vztahu, podle kterého se pozměňovací návrh musí týkat téhož předmětu návrhu, který je v legislativním procesu právě projednáván, by daný pozměňovací návrh neměl vybočit z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům v podobě extenzivního překročení předmětu projednávaného návrhu zákona.
53. Ústavní soud se v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 v souvislosti s již dříve vydaným nálezem sp. zn. Pl. ÚS 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) vyslovil i k ústavnosti tzv. „sběrných novel“. Konstatoval, že „praxe, kdy jedním zákonem je současně novelizováno několik různých zákonů, je v legislativní praxi relativně častá ... tato praxe je v zásadě ústavně konformní, leč pouze tehdy, jestliže novelizované zákony vzájemně meritorně souvisí.“. Nicméně i v tomto případě uvedená výtka nepředstavovala derogační důvod, nýbrž toliko obiter dictum. Ústavní soud v tomto nálezu též konstatoval, že podstatné změny právního řádu v oblasti veřejného i soukromého práva jsou nevyhnutelnou součástí společenského vývoje a je v dispozici demokratického zákonodárce určovat přitom strukturu práva a vymezovat předmět právní regulace jednotlivými zákony - v tom rámci rovněž zvážit míru uskutečnění podstatných změn určitého segmentu právního řádu zčásti provedením novelizace platných zákonů a zčásti přijetím nové zákonné úpravy.
54. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 39/08 ze dne 6. 10. 2010 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.) se Ústavní soud vyjádřil k ústavnosti tzv. komplexních pozměňovacích návrhů tak, že legislativní praxe v podobě tzv. komplexních pozměňovacích návrhů není v rozporu s ústavně stanovenými pravidly legislativního procesu, neboť je to stále subjekt legislativní iniciativy, který disponuje návrhem jako celkem. Ústavní soud připomněl, že na základě komplexního pozměňovacího návrhu byly schváleny i dvě samotné klíčové součásti ústavního pořádku, tj. uvozovací zákon k Listině základních práv a svobod v roce 1991 a Ústava v roce 1992. Institut komplexních pozměňovacích návrhů není zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny upraven, jedná se toliko o institut parlamentní praxe, který se však pohybuje v mezích ústavního pořádku. V bodu 39 citovaného nálezu pak Ústavní soud uvedl, že není úkolem a kompetencí Ústavního soudu, aby zkoumal všechny detaily a postupy při přijímání zákonů, pokud to neodporuje ústavním pravidlům zákonodárného procesu (srov. výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 23/04). Neshledal to ani v případě komplexního pozměňovacího návrhu, který při svém jednání použil Senát [nález sp. zn. Pl. ÚS 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.)].
55. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.) Ústavní soud uvedl, že v parlamentní demokracii politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním; podmínky, které za kautel Ústavou výslovně vyjádřených zajišťují ústavní legitimitu a legalitu přijatého rozhodnutí a které relevantní většiny v průběhu zákonodárného procesu vytvářejí, jsou ovšem rozličné a téměř vždy se upínají nejen k materii, která je předmětem jednání a následného rozhodnutí, ale samy jsou při vzniku zejména většiny ad hoc ovlivněny také daným časem, resp. okolnostmi, které z něj plynou. Takto ustavené většiny pro přijetí rozhodnutí (schválení návrhu zákona) relevantní jsou (mohou být) ovšem proměnlivé, a to nezřídka natolik, že ve zmíněných souvislostech v průběhu času svou početní relevanci mohou (mohly by) ztratit a stát se menšinou, která by však byla vystavena nebezpečí zvratu dříve přijatého rozhodnutí. Ochrana takto vzniklých většin, přesněji jejich dříve přijatých rozhodnutí, je proto nezbytná nejen z hlediska stálosti právních aktů, ale představuje, jako důsledek dosažené shody v daném čase (kompromisní politické vůle), také jednu ze záruk ústavnosti, která vylučuje z rozhodování svévoli, pro niž v něm přirozeně není místa.
56. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 23/04, ve kterém byla řešena problematika oprav v textu zákona po jeho schválení v Poslanecké sněmovně, Ústavní soud v části III uvedl, že proces přijímání zákonů je v České republice svěřen jedinému orgánu zákonodárné moci, kterým je Parlament tvořený dvěma komorami. Přijetí zákona je však mnohovrstevný a komplikovaný proces, který je jen zčásti upraven ústavními předpisy. Ústavní soud v citovaném nálezu rovněž dovodil, že úkolem Ústavního soudu není interpretovat výsledky hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích a jejich důsledcích pro koncepci návrhu zákona jako celku ve vazbě na jiná ustanovení takového návrhu a pravidla legislativní techniky. Jeho úkolem je výklad ústavního textu ve vztahu k zákonům vyhlášeným ve Sbírce zákonů. Způsob, jak k přijetí a vyhlášení zákona došlo, je podroben kognici Ústavního soudu pouze v rámci, který ústavní pořádek vytyčuje. Předmětem přezkumné činnosti Ústavního soudu je proto schválený text zákona, zápisy zjednání sněmoven slouží jako hlavní důkazní prostředek při hodnocení jedné složky z tripartice hodnocení, tj. dodržení ústavně předepsaného způsobu přijetí zákona.
57. V usnesení sp. zn. Pl. ÚS 10/09 v bodu 71 Ústavní soud připomenul, že problematikou přípustného rozsahu pozměňovacích návrhů předkládaných v rámci legislativního procesu k projednávaným návrhům zákonů se již ve své judikatuře zabýval, a to zejména pak ve svých nálezech sp. zn. Pl. ÚS 77/06 a sp. zn. Pl. ÚS 56/05. Ústavní soud zastává názor, že v čl. 1 odst. 1 Ústavy, který Českou republiku výslovně označuje jako demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, je obsažen normativní princip demokratického právního státu. Z toho plyne, že zákonodárce nemůže postupovat libovolně, aleje při své činnosti procedurálními pravidly legislativního procesu vázán. Adresáti právních norem mají nepochybně právo legitimně očekávat, že případná omezení jejich základních práv provedená zákonem jsou výsledkem diskurzu vedeného napříč politickým spektrem, v němž všichni zúčastnění dostali příležitost se s projednávanou materií podrobně seznámit a informované se k ní vyjádřit. Proto vystupují do popředí procedury zajišťující jednak slyšení stranám, jednak formální kvalitu zákonodárného díla. V bodu 72 pak Ústavní soud uvedl, že právo podávat k návrhům zákonů během parlamentní rozpravy pozměňovací návrhy se odvozuje z práva zákonodárné iniciativy, nicméně není s ní totožné, neboť je přirozeně omezeno sférou vyhrazenou právě realizaci práva zákonodárné iniciativy. Již z potřeby odlišení zákonodárné iniciativy a pozměňovacího návrhu, a to kvůli dodržení zvýšených ústavních nároků na prvně jmenovanou, lze dovodit, že pozměňovací návrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy neměl by ji ani zásadně měnit, ani zásadně rozšiřovat, a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, respektive návrhu zákona. Vybočení z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům může mít povahu překročení intenzity daného návrhu, které je považováno sice za nežádoucí, avšak stále ústavně konformní formu pozměňovacích návrhů, anebo povahu extenzivního překročení předmětu vymezeného návrhem zákona, které představuje porušení tzv. pravidla úzkého vztahu a tím i vystoupení z mezí ústavnosti. V rámci přezkumu Ústavním soudem je nutno posoudit, zda daný pozměňovací návrh skutečně byl pozměňovacím návrhem v materiálním smyslu, tj. zda nešlo o nepřípustnou extenzi při výkladu toho, co pozměňovací návrh jest. Při tom Ústavní soud hodnotí, zda existuje úzký vztah mezi obsahem a účelem původního návrhu zákona a obsahem a účelem posuzovaného pozměňovacího návrhu.
58. V předmětné věci Ústavní soud na základě písemných podkladů přiložených navrhovatelem k návrhu ze sněmovního tisku Senátu č. 259 ověřil, že Senát po projednání návrhu, kterým se mění zákon o podpoře sportu a další zákony, svým usnesením č. 487 v hlasování z 18. schůze dne 23. dubna 2010 rozhodl o vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů uvedených v příloze tohoto usnesení a pověřil senátory Marcela Chládka a Jaroslava Kubem odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Dne 27. dubna 2010 pak vrátil Senát návrh zákona ve změněné podobě do Poslanecké sněmovny k dokončení legislativního procesu. O návrhu zákona vráceném Senátem bylo v Poslanecké sněmovně hlasováno dne 18. května 2010 na 79. schůzi a zákon byl přijat. Pro Ústavní soud jsou v daném případě závazným kritériem hodnocení pouze ústavně vymezená pravidla zákonodárné procedury. Po posouzení obsahu a účelu jak původního návrhu zákona, tak i předmětného pozměňovacího návrhu i po posouzení ústavnosti zákonodárného procesu dospěl Ústavní soud k závěru, že obsahy i účely obou zkoumaných předmětů se zásadně neliší, a lze uzavřít, že předmětný pozměňovací návrh nevybočil z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům.
59. Ústavní soud neshledal důvodnou ani další námitku navrhovatele, že návrh pozměňovacího návrhu podal pouze jeden senátor, a nikoliv celý Senát. Potvrzuje to nejen výše zmíněné usnesení Senátu č. 487 ze dne 23. dubna 2010, ale i stenozáznam Senátu z projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon o podpoře sportu a další zákony, ve kterém je uvedeno, že tento návrh zákona obdrželi senátoři jako tisk 259, zpravodaj výboru byl senátor Marcel Chládek, který senátory seznámil se zpravodajskou zprávou. V obecné rozpravě pak vystoupili tři senátoři, kteří se zabývali predikovaným pozměňovacím návrhem, a to Jaroslav Kubera, Petr Vícha a Soňa Paukrtová. Poté Senát hlasoval o celém návrhu zákona včetně pozměňovacího návrhu a vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Pozměňovací návrh byl tedy projednán zcela v souladu s legislativními pravidly Senátu.
60. Ve světle uvedených skutečností je nepochybné, že při projednávání návrhu zákona č. 183/2010 Sb. byla jak Poslaneckou sněmovnou, tak i Senátem dodržena ústavně stanovená pravidla zákonodárného procesu, konkrétně postup zákonodárného procesu upravený zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, i čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 41 a čl. 44 odst. 1 Ústavy včetně čl. 2 odst. 2 Listiny. V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení § 60 odst. 2 písm. e) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, který deklaruje, že návrhem podávaným k projednávané věci je i návrh pozměňovací. Vazba zákona o podpoře sportu a pozměňovacího návrhu, kterým se mění zákon o místních poplatcích, je pak dána ustanovením § 6 písm. d) zákona o podpoře sportu, které obcím ukládá úkol zabezpečit finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Proto nelze než odkázat na slova senátora Jaroslava Kubery, který seznámil Senát s pozměňovacím návrhem a mimo jiné uvedl, že: „... zákon je o podpoře sportu a velmi souvisí s loteriemi a se sázkami, protože část výtěžků je používána na podporu sportu“. Zde je namístě rovněž zdůraznit, že pozměňovací návrhy týkající se změny zákona o místních poplatcích byly v Senátu diskutovány, a to zejména z pohledu jejich souladu s ústavně předepsaným způsobem jejich přijímání.
61. Pokud pak navrhovatel argumentuje závěry učiněnými Ústavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, je třeba upozornit na skutečnost, že v případě nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 se skupina Senátorů domáhala zrušení části druhé, a to čl. II a III zákona č. 443/2006, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), a zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 považoval za rozhodující při posuzování legislativní procedury přijetí napadených ustanovení posoudit otázku, zda návrh poslance M. Doktora označený jako pozměňovací návrh a zpracovaný do sněmovního tisku č. 1222/3 jím skutečně v materiálním smyslu byl či zda vybočil z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům (bod 66). Po posouzení obsahu a účelu jak původního návrhu zákona, tak i předmětného pozměňovacího návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že obsahy a účely obou zkoumaných předmětů se zásadně lišily a že tak šlo jen o tzv. pozměňovací návrh, který jím mohl být snad jen ve smyslu formálním, nikoli však ve smyslu materiálním (bod 69). V nyní posuzované věci se jedná o odlišnou situaci, neboť takovýto závěr učiněn nebyl. Lze proto uzavřít, že v předloženém případě se o protiústavní přílepek ve smyslu judikatury Ústavního soudu ani o situaci obdobnou nejedná.
62. Ústavní soud k námitce Senátu uvedené v jeho vyjádření k návrhu (srov. bod 25), ve které upozorňuje na skutečnost, že novela zákona č. 565/1990 Sb. není jedinou novelou v uvedeném zákoně přijatou, konstatuje, že nelze než s touto výtkou souhlasit, neboť zákon č. 183/2010 Sb. byl přijat v rámci jedné legislativní procedury a hlasováno bylo o něm jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně po jeho vrácení Senátem jedním konečným hlasováním. Proto by případný deklaratorní výrok o porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí pouze některých ustanovení zákona č. 183/2010 Sb., respektive jedné z novel v něm obsažených - novely zákona o místních poplatcích - mohl mít za podmínky, kdy by byla shledána protiústavnost legislativního procesu, dopad i na konstatování protiústavnosti celého zákona.
63. Procedurální pochybení vztahující se k napadeným ustanovením, která jsou navrhovatelem spatřována v absenci úzkého vztahu pozměňovacích návrhů s předmětem navrhovaného zákona, v překročení zákonného rámce pro podávání legislativně-technických návrhů a ve skutečnosti, že pozměňovací návrh senátora Kubery byl samostatným návrhem a jako takový měl být předložen Poslanecké sněmovně, a nikoli Senátu, tedy shledáno nebylo. Proto by eventuální konstatování protiústavnosti napadených ustanovení ve svých důsledcích znamenalo zásadní a zároveň překvapivou změnu judikatury.
64. Vycházeje ze všech uvedených důvodů, Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci navrhovatelem vznesenou argumentaci nelze hodnotit ve smyslu k derogaci směřujícího porušení ústavní konformity legislativního procesu, a proto návrh jako nedůvodný podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.

Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.

40/2013 o náležitostech nabídky pojištění důchodu

20.2.2013 | Sbírka: 40/2013 | Částka: 18/2013 účinnost 1.3.2013

VYHLÁŠKA ze dne 4. února 2013 o náležitostech nabídky pojištění důchodu
Česká národní banka stanoví podle § 110 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, k provedení § 24 odst. 3:

§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje náležitosti nabídky pojištění důchodu podle § 24 odst. 2 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, (dále jen „zákon“).

§ 2 Náležitosti nabídky pojištění důchodu
(1) Nabídka pojištění jednotlivých druhů důchodů podle § 18 odst. 1 zákona uveřejňovaná na internetových stránkách pojišťovny obsahuje programovou aplikaci pro výpočet jednotlivých druhů důchodů (dále jen „programová aplikace“).
(2) Nabídka pojištění jednotlivých druhů důchodů podle § 18 odst. 1 zákona se uveřejňuje v českém jazyce, bezúplatně a srozumitelnou formou, nevyžadující znalost jiných dokumentů. Nabídka pojištění důchodu nesmí být zavádějící, klamavá nebo nepravdivá.

Programová aplikace
§ 3
Programová aplikace v případě nabídky pojištění důchodu podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona poskytne po zadání výše prostředků účastníka a věku účastníka alespoň informaci o
a) garantované výši splátky důchodu,
b) výši navyšování splátek důchodu podle § 18 odst. 2 zákona,
c) porovnání výše prostředků účastníka se součtem všech očekávaných výplat důchodu podle písmene a),
d) výši veškerých položek zohledněných ve výpočtu garantované splátky důchodu snižujících její výši.

§ 4
Programová aplikace v případě nabídky pojištění důchodu podle § 18 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona poskytne po zadání výše prostředků účastníka alespoň informaci o
a) garantované výši splátky důchodu,
b) výši navyšování splátek důchodu podle § 18 odst. 2 zákona,
c) porovnání výše prostředků účastníka se součtem všech splátek důchodu podle písmene a) za dobu trvání pojištění.

§ 5
Informace o očekávaném investičním výnosu
Je-li součástí nabídky pojištění důchodu podle § 18 odst. 1 zákona informace o očekávaném investičním výnosu, poskytne programová aplikace informace o očekávané výši navyšování splátek důchodu o podíl na investičním výnosu podle § 22 odst. 1 zákona odděleně od informací podle § 3 a 4 a s upozorněním, že toto navýšení není garantované. Tato informace musí být založena na reálných podkladech a realistických očekáváních. Nesmějí být uváděny pouze vybrané údaje nebo údaje za vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a nabídka musí obsahovat informaci o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2013.

Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.

41/2013 o vyhlášení nových voleb Český Štemberk 20.7.2013

20.2.2013 | Sbírka:  41/2013 | Částka:  18/2013
SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 12. února 2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva městyse 

ze dne 12. února 2013
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva městyse
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 20. července 2013 nové volby do zastupitelstva městyse:
obec/městys	 okres			kraj
Český Šternberk	 Benešov	 Středočeský

Ministr:
Kubice v. r.

42/2013

20.2.2013 | Sbírka: 42/2013 | Částka: 18/2013
NÁLEZ Ústavního soudu ze dne 9. ledna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 31/09 ve věci návrhu na zrušení článku XXIV bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb.,
o stabilizaci veřejných rozpočtů

NÁLEZ Ústavního soudu
Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 31/09 dne 9. ledna 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jana Musila (soudce zpravodaje), Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Brně na zrušení ustanovení článku XXIV bodů 4a5 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, za účasti 1. Krajského soudu v Brně, 2. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 3. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto: Návrh se zamítá.

Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1. V návrhu doručeném Ústavnímu soudu dne 12. 10. 2009 Krajský soud v Brně podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) a podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky navrhl zrušení ustanovení článku XXIV bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Za Krajský soud v Brně návrh podala samosoudkyně krajského soudu JUDr. Jarmila Ďáskova.
2. Předmětný návrh byl podán v souvislosti s řízením vedeným u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 57 Ca 14/2009 o správní žalobě žalobkyně Mgr. L. S. Z. (dále jen „žalobkyně“) proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru sociálních věcí. Žalobou je napadeno rozhodnutí krajského úřadu ze dne 1. 12. 2008 č. j. JMK 155130/2008, sp. zn. S-JMK 51819/2008/OSV-Pr, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce Brno-město, odboru státní sociální podpory, ze dne 17. 4. 2008 č. j. 1388/8/BME/3, jímž byla přiznána dávka státní sociální podpory - rodičovského příspěvku ve výši 7600 Kč měsíčně ode dne 1.1. 2008.
3. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného krajského úřadu ze dne 1. 12.2008 za situace, v níž jí, jako matce nezletilé dcery H. S., byl vyměřen rodičovský příspěvek podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Posuzování tohoto nároku na rodičovský příspěvek podle novelizovaného znění zákona č. 117/1995 Sb. je důsledkem znění článku XXIV bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007.
4. Nová úprava nároku na rodičovský příspěvek a stanovení jeho výše podle článku XXIV bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb. je podle názoru žalobkyně ve vztahu k příjemcům rodičovského příspěvku na již narozené děti v rozporu s ústavně zaručenými právy a svobodami. Nová právní úprava prý obsahuje prvky nepřípustné retroaktivity, je porušením zásady legitimního očekávání a právní jistoty a je diskriminační.
5. V návrhu krajského soudu jsou citovány námitky žalobkyně, které krajský soud považuje za logické a ztotožňuje se jak s jejich obsahem, tak i s jejich formulací. Proto krajský soud v návrhu shrnuje ústavně relevantní argumenty žalobkyně, jež přejímá i ve svém návrhu.
6. Navrhovatel zejména poukazuje na retroaktivitu nové právní úpravy, kterou spatřuje v tom, že změna zákona měla zásadní vliv na způsob vzniku nároku i na výši dávky. Nové znění zákona totiž zavádí režimy různé délky vyplácení rodičovského příspěvku a v závislosti na délce také různou výši rodičovského příspěvku, přičemž obojí je spojeno s existencí nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Změny zákona tak přímo dopadají na podmínky vzniku nároku rodiče na rodičovský příspěvek, což lze považovat za nezákonný zásah státní moci do jednou již nabytých práv [k tomu navrhovatel odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)].
7. Porušením zásady legitimního očekávání a právní jistoty je údajně nelogické a nesystémové navázání dávky státní sociální podpory na nemocenské pojištění, které je však plněním dobrovolným. Do doby účinnosti novely zákona takové propojení neexistovalo a žalobkyně nemohla důvodně očekávat, že v budoucnu k takovému propojení dojde a bude se navíc zpětně vztahovat na již vzniklé vztahy a nabytá práva. Takový postup je podle názoru navrhovatele v rozporu se závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 215/94 ze dne 8. 6. 1995 (N 30/3 SbNU 227).
8. Nová právní úprava je podle navrhovatele i diskriminační. Ani důvodová zpráva k zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů neuvádí, z jakého důvodu jsou rodiče dětí, kteří mají nárok na rodičovský příspěvek ke dni 1.1. 2008, rozděleni do nerovných tří skupin: Zatímco dvěma ze tří skupin rodičů je určena výše dávky pevnou částkou, pro třetí skupinu platí režim znění zákona č. 117/1995 Sb. Nové posouzení vzniku nároku na rodičovský příspěvek podle jiných kritérií, než byla ta, která existovala v době narození dítěte, je diskriminační proto, že v důsledku nových podmínek zavedených novelizovaným zněním zákona dochází k finanční ztrátě oprávněného rodiče.
II.
Posouzení přípustnosti návrhu
9. Ústavní soud konstatuje, že návrh byl podán oprávněným subjektem v souladu s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a že jde o návrh přípustný (§ 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.). Návrh splňuje formální náležitosti návrhu na zrušení zákona.

III.
Rekapitulace vyjádření účastníků řízení a oslovených orgánů státní správy
10. Ústavní soud si vyžádal ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyjádření k návrhu od obou komor Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vyjádření ministra práce a sociálních věcí
11. Ve vyjádření Poslanecké sněmovny podepsaném jeho předsedkyní Miroslavou Němcovou se uvádí, že návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů byl v rámci prvního čtení Poslaneckou sněmovnou přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, výboru pro zdravotnictví a rozpočtovému výboru, přičemž výbor pro sociální politiku a rozpočtový výbor přijaly usnesení, ve kterém doporučily návrh zákona zamítnout. Po podrobné rozpravě byla k návrhu zákona ve druhé rozpravě přijata řada pozměňujících návrhů, které se však netýkaly napadeného ustanovení. Návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů byl Poslaneckou sněmovnou dne 21.8. 2007 schválen počtem hlasů pro 101, proti 99 z přítomných 200 poslanců. Závěrem vyjádřila předsedkyně Poslanecké sněmovny přesvědčení, že přijatý zákon č. 261/2007 Sb., který obsahuje napadená ustanovení, je v souladu s Ústavou České republiky.
12. Předseda Senátu Milan Štěch ve svém vyjádření zdůraznil, že jde o přechodná ustanovení, v nichž je upraven postup ohledně poskytování rodičovského příspěvku po novelizaci zákona o státní sociální podpoře provedené zákonem č. 261/2007 Sb. zavedením tzv. třírychlostního rodičovského příspěvku.
13. Předseda Senátu dále odkázal na obsah vyjádření, které zaslal Ústavnímu soudu v souvislosti s třemi návrhy skupiny poslanců a senátorů, které směřovaly proti jiným přechodným ustanovením zákona, jimiž se Ústavní soud zabýval již krátce po jeho přijetí (jde o řízení vedená Ústavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, sp. zn. Pl. ÚS 1/08 a sp. zn. Pl. ÚS 2/08). Protože tedy jde o zákon, k němuž se Senát již vyjadřoval, odkazuje tímto na vyjádření Senátu k řízení vedenému pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07 a nepovažuje za nutné k němu cokoli dodávat, neboť Senát na schůzi Senátu přijal usnesení, v němž projevil vůli se návrhem zákona nezabývat.
14. Závěrem předseda Senátu rovněž poukázal na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), který se zabýval problematikou sociálního zabezpečení z hlediska ústavněprávního posouzení změn týkajících se podmínek nároku a výše některých dávek státního sociálního zabezpečením, tedy i v oblasti změn dávek státní sociální podpory. Připomněl, že v souvislosti s námitkou nesplnění „legitimního očekávání“ Ústavní soud dospěl k názoru, že jeho uplatnění není v oblasti sociálních práv „zcela namístě“. V souvislosti s podaným návrhem považoval předseda Senátu za vhodné poukázat na rozdílné názory, které se v oblasti změn při poskytování rodičovského příspěvku vyskytují v rozhodovací praxi soudů. Například závažný argument údajné protiústavní retroaktivity byl řešen v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 111/2010-44 v souvislosti s kasační stížností týkající se přiznání rodičovského příspěvku podle právní úpravy provedené zákonem č. 261/2007 Sb. V citovaném rozsudku dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v posuzované věci jde o nepravou retroaktivitu a dotčená právní úprava v tomto ohledu plně dostála teoretickým a judikatorním požadavkům.
15. Ústavní soud k podanému návrhu obdržel rovněž vyjádření ministra práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromíra Drábka, který především oponuje námitkám vedlejší účastnice o změnách podmínek vzniku nároku na dávku a zdůrazňuje, že ke změnám dochází toliko ve způsobech čerpání rodičovského příspěvku a stanovení jeho výše. Zavedení „vícerýchlostní struktury“ čerpání dávky ve třech výměrách stanovených v pevných částkách (zvýšené, základní a snížené) umožňuje rodiči, aby při zvážení konkrétních okolností sám zvolil pro něj optimální variantu.
16. K napadeným přechodným ustanovením zákona č. 261/2007 Sb. ministr uvedl, že jsou nezbytná nejen pro jednotnou právní úpravu předmětné problematiky, ale i pro zachování zásady rovnosti mezi rodiči čerpajícími rodičovský příspěvek. Jelikož nová právní úprava ruší dosavadní právní úpravu rodičovského příspěvku a rodiče, kteří pobírali rodičovský příspěvek podle dřívější právní úpravy, nemohou zvolit způsob čerpání nároku na rodičovský příspěvek podle nové právní úpravy, pokud dítě již dosáhlo takového věku, s nímž již zákon volbu nároku nespojuje, bylo nezbytné pro tyto případy zavést pravidlo určující výši rodičovského příspěvku tak, aby byla zachována rovnost mezi rodiči pobírajícími rodičovský příspěvek vyměřený podle různých právních režimů.
17. Ve svém vyjádření ministr nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že změny zavedené zákonem č. 261/2007 Sb. se dotkly přímo podmínek vzniku nároku na rodičovský příspěvek, neboť tato dávka byla a je spojována jen s jedinou právní skutečností, kterou je péče o dítě. Na tuto dávku má rodič právo bez ohledu na to, jestli dříve pobíral dávky nemocenského pojištění spojené s mateřstvím nebo porodem. Určujícím kritériem pro pobírání rodičovského příspěvku je vedle časového limitu osobní celodenní a řádná péče rodiče o dítě, a to po celý kalendářní měsíc. Koncepce vzniku nároku na rodičovský příspěvek a stanovení jeho výše jsou tak založeny na nepřímo úměrném vztahu mezi výší rodičovského příspěvku a dobou jeho pobírání.
18. Výše zmíněná vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny, předsedy Senátu Parlamentu České republiky a ministra práce a sociálních věcí byla zaslána k eventuální replice navrhovateli. Krajský soud v Brně přípisem ze dne 4. 1. 2013 sdělil, že setrvává na své argumentaci obsažené v návrhu.
IV.
Upuštění od ústního jednání
19. Po shora rekapitulovaném průběhu řízení dospěl Ústavní soud k závěru, že není třeba ve věci konat ústní jednání, neboť by nepřineslo další, resp. lepší a jasnější objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů navrhovatele a účastníků řízení. S ohledem na znění § 44 zákona o Ústavním soudu, ve znění jeho novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2013, rozhodl Ústavní soud bez konání ústního jednání. Na to, že v řízeních zahájených před nabytím účinnosti této novely bude Ústavní soud, pokud jde o procesní postupy, pokračovat dle nových pravidel, Ústavní soud upozornil všechny účastníky řízení a širokou veřejnost ve sdělení pléna ze dne 18. 12. 2012, které bylo vyhlášeno pod č. 469/2012 Sb. Pro úplnost Ústavní soud současně dodává, že v řízení neprováděl dokazování a vyšel toliko z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 57 Ca 14/2009 a z písemných vyjádření navrhovatele a účastníků řízení.
V.
Ústavní konformita legislativního procesu
20. Legislativní proces přijetí zákona č. 261/2007 Sb. byl Ústavním soudem shledán ústavně konformním již v nálezu ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), proto se jím v nynějším řízení nebylo třeba zabývat.

VI.
Dikce napadených ustanovení
21. Napadená ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. znějí:
„Čl. XXIV
Přechodná ustanovení
4. Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zvláštních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od 1. ledna 2008
a) v základní výměře do 3 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2008 dosáhlo 21 měsíců věku, a po dosažení 3 let věku tohoto dítěte náleží rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte,
b) ve snížené výměře do 4 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2007 dosáhlo 3 let věku před 1. lednem 2008.
5. O nároku na rodičovský příspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, který náležel ke dni 31. prosince 2007 podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne úřad státní sociální podpory na základě žádosti o rodičovský příspěvek podané tomuto úřadu.“.
VII.
Právní hodnocení Ústavního soudu
22. Návrh není, pokud jde o tvrzenou protiústavnost obsahu napadených ustanovení, důvodný.
VIIa/ Shrnutí obsahových změn, jež napadená ustanovení vyvolávají
23. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byl ke dni 31. 12. 2007 novelizován též zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, byl součástí rozsáhlých změn v sociální oblasti, jimiž zákonodárce sledoval cíl snížit sociální výdaje, mj. též ve vyplácení porodného a rodičovského příspěvku. Těmito opatřeními, podle vládou předložené důvodové zprávy, mělo být zabráněno prohlubování veřejného dluhu a zvyšování schodku státního rozpočtu České republiky.
24. Nová právní úprava zakotvená v novelizovaných ustanoveních § 32 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. zavádí mj. program tzv. vícerychlostní struktury čerpání rodičovského příspěvku, a to ve třech výměrách stanovených v pevných částkách:
- zvýšená výměra (l,5násobek základní výměry) činí částku 11400 Kč,
- základní výměra činí částku 7600 Kč,
- snížená výměra (polovina základní výměry) činí částku 3800 Kč.
25. Rodič si podle této nové úpravy může zvolit:
- rychlejší čerpání rodičovského příspěvku - po peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenském poskytovaném v souvislosti s porodem (všechny tyto tři dávky jsou dále označovány též jen zkratkou „PPM“) náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte;
- „klasické“ čerpání rodičovského příspěvku - po PPM náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte;
- pomalejší čerpání rodičovského příspěvku - po PPM nebo od narození dítěte náleží rodičovský příspěvek v základní výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte.
26. Volba doby pobírání rodičovského příspěvku a jeho výše a výše PPM se vztahuje vždy k nejmladšímu dítěti v rodině. Vybraná možnost čerpání je nezměnitelná a nejde uplatňovat zpětně (a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku). Rodič, který nemá nárok na PPM, automaticky pobírá rodičovský příspěvek od narození dítěte v režimu pomalejšího čerpání dávky. O rychlejší čerpání může požádat rodič, pokud výše jeho PPM dosahuje alespoň 380 Kč za kalendářní den a pokud učinil rozhodnutí pro rychlejší čerpání rodičovského příspěvku nejpozději při dosažení 22(31) týdnů života dítěte. V takovém případě náleží rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře (tj. 11400 Kč). V ostatních případech se rodič musí v 18 měsících věku dítěte rozhodnout pro „klasické“ nebo pomalejší čerpání rodičovského příspěvku.
27. U zdravotně postižených dětí je v nové právní úpravě zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte v základní výměře.
28. Nová právní úprava nároku na rodičovský příspěvek tak rodiči, který pečuje o malé dítě, má umožnit, aby se snáze rozhodl, jestli a po jakou dobu bude rodičovský příspěvek pobírat a také v jaké výši mu bude tato dávka poskytována. Tím se má umožnit, aby rodič mohl lépe sladit své rodičovské povinnosti a profesní roli v závislosti na konkrétní situaci v rodině.
29. Základní podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je osobní celodenní a řádná péče rodiče o nejmladší dítě v rodině. Při splnění této podmínky náleží nárok na rodičovský příspěvek v několika variantách s možností výběru jedné z nich podle volby rodiče.
30. Podmínky nároku na rodičovský příspěvek jsou upraveny v ustanovení § 30 zákona č. 117/1995 Sb. a výše rodičovského příspěvku v ustanovení § 32 téhož zákona.
31. Předchozí právní úprava rodičovského příspěvku (před novelizací provedenou zákonem č. 261/2007 Sb.) byla oproti nynější úpravě rozdílná zejména v těchto otázkách:
- rodičovský příspěvek se dříve poskytoval rodiči, který pečuje po celý kalendářní měsíc alespoň o jedno dítě ve věku do 4 let, nebo do 7 let, jde-li o dítě těžce zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené;
- náležela-li rodiči peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem), vyplácel se rodičovský příspěvek jen, byl-li vyšší než tato peněžitá pomoc, a to ve výši rozdílu;
- výše rodičovského příspěvku byla odvozena od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře a činila 40 % této mzdy;
- nesledovalo se, je-li rodič výdělečně činný;
- dítě zakládající nárok na dávku mohlo být umístěno v jeslích nebo jiném předškolním zařízení jen po omezenou dobu;
- rodině se poskytoval (tak jako podle nyní platné právní úpravy) jen jeden rodičovský příspěvek (jen jednomu z rodičů), i když v ní rodiče pečují o více dětí příslušného věku;
- náležel-li dítěti, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, příspěvek na péči, náležel rodičovský příspěvek v poloviční výši.
32. Je třeba konstatovat, že podmínky pro způsoby čerpání rodičovského příspěvku a pro jeho výměru nově zavedené v důsledku přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. napadených projednávaným návrhem vedou za určité jejich konstelace k tomu, že u některých příjemců rodičovského příspěvku dochází, oproti stavu před novelizací, k poklesu vyplácené finanční částky. To ostatně přiznává i shora citované vyjádření ministra práce a sociálních věcí, v němž se uvádí, že novelizovanou úpravou došlo k Jistému omezení v oblasti sociálního zabezpečení“. Ministr se však domnívá, že „tato omezení nedosahují takové intenzity, která by byla v rozporu s ústavní úpravou obsaženou v Listině základních práv a svobod (dále jen ,Listina'), natož pak, že by realizace dotčených sociálních práv byla popřena“.
VIIb/ Posouzení ústavněprávních námitek obsažených v návrhu
33. Ústavní soud v souvislosti s návrhem Krajského soudu v Brně především konstatuje, že souladem zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami se v řadě aspektů zabýval již v několika svých nálezech [viz nálezy sp. zn. Pl. ÚS 23/09 ze dne 15. 5. 2012 (245/2012 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (186/2012 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31.1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)].
34. Proto se v nynějším řízení Ústavní soud zabýval již jen těmi ústavněprávními otázkami, které uvedl navrhovatel ve svém návrhu a které odrážejí i námitky žalobkyně uplatněné v předchozím správním a soudním řízení.
VIIba/ Námitka nepřípustné retroaktivity a nezákonného zásahu státní moci do již jednou nabytých práv
35. Podle názoru navrhovatele je právní úprava obsažená v bodech 4 a 5 článku XXIV přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. výrazem nepřípustné retroaktivity, neboť se změna zákona nedotkla jen výše dávky, ale nejdříve přímo způsobu vzniku nároku. Zpětné působení citovaného zákona navrhovatel ilustruje na podmínkách platných do doby před účinností citovaného zákona.
36. K otázce nepřípustné retroaktivity se Ústavní soud vyjadřoval v řadě svých rozhodnutí [např. nález ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (220/2012 Sb.), nález ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (viz výše)]. V posledně uvedeném nálezu Ústavní soud konstatoval obecně zákaz pravé retroaktivity právních norem; tento zákaz pravé retroaktivity patří k základním principům vymezujícím kategorii právního státu. Z tohoto zákazu pravé retroaktivity existují jen striktně omezené výjimky. V souvislosti s vymezením rozdílu mezi pravou a nepravou retroaktivitou Ústavní soud uvedl, že „obecně v případech časového střetu staré a nové právní normy platí nepravá retroaktivita, tj. od účinnosti nové právní normy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou (důsledkem opačné interpretace střetu právních norem by byla pravá retroaktivita)“.
37. V posuzovaném případě přechodná (intertemporální) ustanovení nového právního předpisu řeší kontinuitu, resp. přetrvávání práva či právních vztahů vzniklých dřívější právní normou před nabytím účinnosti nové právní normy. Tato intertemporální ustanovení v závislosti na povaze upravovaných vztahů ponechávají nabytá práva či právní vztahy buď v režimu staré právní úpravy, nebo naopak na ně aplikují novou právní úpravu, a to zpravidla pod sankcí zániku práva, resp. právního vztahu. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jde o retroaktivitu nepravou (ke shodnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 13. 1. 2011 č. j. 3 Ads 111/2010-44). Podrobná argumentace k takovému závěru je stejná, jaká je obsažena v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (220/2012 Sb.); lze proto na ni z důvodu stručnosti odkázat. V posuzovaném případě tato nepravá retroaktivita nepředstavuje protiústavní zásah do právní jistoty a do nabytých práv
VIIbb/ Porušení zásady legitimního očekávání
38. Pojem legitimního očekávání lze v dané věci spojit s otázkou přípustnosti nepravé retroaktivity, neboť jeho relevantní podstatou je majetkový zájem, který spadá dle svého obsahu pod ochranu článku 11 odst. 1 Listiny a článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod upravujících právo každého pokojně užívat svůj majetek [srovnej blíže nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.) a nález ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11]. Podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva je pojem „majetek“ obsažený v uvedeném článku Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod třeba vykládat tak, že má autonomní obsah, který není omezen na vlastnictví hmotného jmění a nezávisí na formální kvalifikaci vnitrostátního práva (rozsudek ze dne 22. 6. 2004 ve věci stížnosti č. 31443/96 - Broniowski proti Polsku, § 129).
39. Ústavní soud se ve svých nálezech většinou vyjadřuje zdrženlivě k realizaci sociálních práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny, neboť si je vědom toho, že rozsah sociálních práv (mezi něž patří též poskytování rodičovského příspěvku) je limitován možnostmi státního rozpočtu podloženými výsledky hospodaření státu. Teprve v rámci těchto možností se uplatní limity dané příslušnými články Listiny upravujícími sociální práva. Posouzení otázky účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy v této oblasti Ústavní soud ponechává v pravomoci zákonodárce, do jehož činnosti Ústavní soud kromě případů zjištěné neústavnosti zasahovat nemůže. Jde totiž o otázky svou podstatou politické. Pojmovým znakem sociálních práv je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích platných zákonů (čl. 41 Listiny). Tato absence přímé vymahatelnosti se projevuje v nutnosti jejich zákonného vymezení, které je pak současně i podmínkou konkrétní realizace jednotlivých sociálních práv [viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.)].
40. I když ustanovení článku 41 odst. 1 Listiny umožňuje zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv, jejich zákonné vymezení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinak řečeno, zákony, které je upravují, nesmí ústavně zaručená sociální práva zcela popřít či je anulovat. Stejně jako v případě základních práv a svobod přímo vymahatelných na základě Listiny musí i v případě sociálních práv zákonodárce respektovat pravidlo uvedené v článku 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. V posuzovaném případě dospěl Ústavní soud k závěru, že zákonodárce tyto zásady dodržel.
41. Ústavní soud nesouhlasí s navrhovatelem, že by nová právní úprava rodičovského příspěvku představovala změnu podmínek vzniku nároku na tuto dávku. Obsahem změn je především čerpání rodičovského příspěvku v návaznosti na jeho výši. Smyslem takové úpravy je i participace rozhodování oprávněného rodiče na volbě doby, způsobu a výše čerpání této dávky. Napadená intertemporální ustanovení sledují racionálně zdůvodnitelný cíl, totiž zavést pravidla pro určení výše rodičovského příspěvku pro ty rodiče, kteří rodičovský příspěvek dosud pobírali podle právních předpisů účinných před 1.1. 2008 a nemohli by provést volbu nároku na rodičovský příspěvek podle nové právní úpravy z důvodu dosažení věku dítěte, s nímž již zákon volbu nároku nespojuje. Existence těchto pravidel je i v zájmu dodržení zásady rovnosti mezi rodiči pobírajícími rodičovský příspěvek vypočtený podle rozdílných právních úprav.
VIIbc/ Námitka nepřípustné diskriminace
42. Právní úprava rodičovského příspěvku před účinností zákona č. 261/2007 Sb. neumožňovala souběh dávek nemocenského pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, peněžitá pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem) a rodičovského příspěvku, a to v době ode dne narození dítěte. I nová právní úprava tento souběh dávek částečně vylučuje, neboť připouští pobírání rodičovského příspěvku vedle peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem toliko ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a mezi dávkami nemocenského pojištění. Obdobně jako v dříve platné právní úpravě je tak realizován úmysl zákonodárce zamezit souběžnému poskytování peněžité pomoci v mateřství matce a poskytování rodičovského příspěvku otci dítěte. Tato úprava, byť znamená pokles dřívější úrovně, je z ústavněprávního hlediska obhajitelná; lze akceptovat tezi, že dávky státní sociální podpory nastupují teprve, pokud životní situaci jednotlivce nelze řešit poskytováním dávek z prvního pilíře pojistného systému, jehož součástí je též nemocenské pojištění, které má v zásadě přednost před dávkami sociálního zabezpečení poskytovanými ze stejného důvodu.
43. Výpadek příjmů spojených s porodem dítěte způsobený novou úpravou alespoň z části pokrývá rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory. Na tuto dávku má rodič nárok bez ohledu na to, jestli dříve pobíral dávky nemocenského pojištění spojené s mateřstvím nebo porodem. Vznik nároku na rodičovský příspěvek nebyl a ani nyní není vázán na existenci nároku na peněžitou pomoc v mateřství, neboť vzniká i za situace, v níž osoba nárok na peněžitou pomoc v mateřství neměla.
44. Nelze přitakat navrhovatelově názoru, že novou právní úpravou rodičovského příspěvku a způsobu jeho čerpání jsou některé skupiny rodičů diskriminovány. Zákon č. 261/2007 Sb. stanovil podmínky pro určení výše rodičovského příspěvku tak, aby jak rodiče, kterým se narodí dítě po 1. 1. 2008, tak i rodiče, kterým se dítě narodilo před tímto datem, měli nárok na stejnou výši rodičovského příspěvku za předpokladu, že splní podmínky pro přiznání rodičovského příspěvku v konkrétní výši.
45. Ústavní soud shrnuje, že jakkoli došlo přijetím napadených ustanovení v některých případech ke snížení dříve dosažené úrovně sociálních práv, nešlo ze shora uvedených důvodů o takový zásah, který by ve svém důsledku porušil jejich podstatu a smysl.
46. S ohledem na výše uvedené důvody Ústavní soud návrh Krajského soudu v Brně podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl.

Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.

43/2013

zákon částka 19/2013 účinnost 25.2.2013, s výjimkou čl.I bodu 10- účinnost 1.1.2014
ze dne 31. ledna 2013, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se mění takto:

1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
„§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem.
Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli
věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
------------------------------------------- POznámka pod čarou
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady
87/102/EHS.
Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES,
kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů.“.

2. V § 2 písm. b) se slova „ , u nichž není“ nahrazují slovy „s výjimkou smluvních vztahů, u nichž je“ a za slova „koupě předmětu
smlouvy“ se vkládají slova „nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva“.
3. V § 2 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.
4. V § 2 písm. e) se slova „za smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se považuje smlouva,“ nahrazují slovy „se tento
zákon vztahuje na smlouvu,“.
5. V § 3 písm. e) se za slova „věřiteli známy“ vkládají slova „ , s výjimkou nákladů na služby notáře“.
6. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Informace uvedené v části I. přílohy č. 2 k tomuto zákonu se poskytují na formuláři uvedeném v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
Informace uvedené v části II. přílohy č. 2 k tomuto zákonu se poskytují na formuláři uvedeném v příloze č. 7 k tomuto zákonu.“.
7. V § 5 odstavec 3 zní:
„(3) Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o
finančních službách uzavírané na dálku^10).“.
------------------------------------- Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10) § 54b občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.

8. V § 5 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6) Je-li spotřebitelský úvěr nabízen nebo sjednáván zprostředkovatelem, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli
informace a náležité vysvětlení stejně, jako je k tomu povinen věřitel.
Tím nejsou dotčeny povinnosti věřitele; splní-li některou z povinností zprostředkovatel, má se za to, že ji splnil i věřitel.
(7) Povinnost poskytnout informace a vysvětlení podle odstavce 6 se nevztahuje na prodávajícího nebo poskytovatele služeb jednajícího jako
zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 14). Tím není dotčena povinnost věřitele tyto informace a toto vysvětlení
poskytnout.“.
9. V § 6 odst. 1 větě první se slova „věřitel je povinen v ní uvést“ nahrazují slovy „musí obsahovat“ a na konci textu věty první se
doplňují slova „uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem“.
10. V § 6 odst. 1 se za větu druhou vkládají nové věty, které znějí: „Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit
věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve
smlouvě.“.
11. V § 7 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „V případě možnosti přečerpání je věřitel povinen informovat spotřebitele v listinné podobě
nebo na jiném trvalém nosiči dat o každém zvýšení výpůjční úrokové sazby nebo poplatků, a to v přiměřeném předstihu před nabytím jeho
účinnosti, jinak není tato změna vůči spotřebiteli účinná.“.
12. V § 7 odst. 2 se za slova „změně referenční“ vkládá slovo „úrokové“, za slova „nová referenční“ se vkládá slovo „úroková“ a za
slova „nové referenční“ se vkládá slovo „úrokové“.
13. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Věřitel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru uzavřeného na dobu neurčitou odlišného od spotřebitelského úvěru
uvedeného v odstavci 3 poskytovat spotřebiteli pravidelně v přiměřeném intervalu informace uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
14. V § 7 odst. 5 se za slova „věřitel spotřebiteli“ vkládají slova „na požádání“.
15. § 8 včetně nadpisu zní:
„§ 8 Důsledky porušení informační povinnosti
Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,
a) nemá písemnou formu,
b) neobsahuje informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, nebo
c) nebyla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat,
a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby
platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná.“.
16. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti
spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává
spotřebitelský úvěr, neplatná.“.
17. V § 10 odst. 1 se slova „nákladů spotřebitele“ nahrazují slovy „peněžitých plnění“.
18. V § 10 odst. 2 se slova „některého ze závazků“ nahrazují slovy „některé z povinností“.
19. V § 11 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat“.
20. V § 11 odst. 5 se slovo „uzavíraných“ nahrazuje slovem „uzavírané“.
21. V § 14 odst. 3 se za slova „zaniká též smlouva o vázaném“ vkládá slovo „spotřebitelském“.
22. V § 14 odst. 4 se za slova „poskytovatelem služby“ vkládají slova „písemně co do důvodu a výše“.
23. V § 15 odst. 1 se slova „poměrné snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ nahrazují slovy
„snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě,
kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru“.
24. V § 16 odst. 2 se za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“.
25. V § 17 odstavec 2 zní:
„(2) Má-li spotřebitel platit zprostředkovateli spotřebitelského úvěru za jeho služby odměnu, zprostředkovatel nesmí požadovat zaplacení
odměny dříve, než spotřebitele vyrozumí v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o výsledku zprostředkovatelské činnosti, zejména o
vyjádření všech věřitelů, které při zprostředkovatelské činnosti oslovil.“.
26. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 17a
Smlouva, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru
(1) Smlouva, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, musí být mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem
uzavřena písemně a musí obsahovat informaci o právu spotřebitele na odstoupení od této smlouvy podle § 17b. Má-li odměnu
zprostředkovatele platit spotřebitel, musí být odměna v této smlouvě dohodnuta.
(2) Jedno vyhotovení smlouvy podle odstavce 1 musí být předáno spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.
(3) Pokud smlouva, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, nebyla uzavřena v souladu s odstavcem 1, je neplatná.
§ 17b
Odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru
(1) Spotřebitel může od smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli
sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy, pokud do té doby nedošlo na jejím základě k uzavření smlouvy, ve které se sjednává
spotřebitelský úvěr.
(2) Od smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, lze odstoupit podle odstavce 1 písemně, a to v souladu s
informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno
zprostředkovateli nejpozději v poslední den lhůty.
(3) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší.
(4) Pokud zprostředkovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a zprostředkovatelem poskytuje doplňkovou službu
související se smlouvou, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, okamžikem odstoupení od této smlouvy zaniká i
smlouva o doplňkové službě. Zprostředkovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy
došlo.
(5) Pokud byl k uzavření smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, použit výhradně prostředek komunikace na dálku,
použijí se ustanovení zákona upravujícího odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku^4).“.

27. § 18 včetně nadpisu zní:
„§ 18
Vyloučení použití směnky nebo šeku
(1) Ke splacení nebo zajištění splacení spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek.
(2) Věřitel a zprostředkovatel společně a nerozdílně odpovídají spotřebiteli za škodu způsobenou porušením povinnosti
stanovené v odstavci 1.
(3) Ke splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru,
nelze použít směnku nebo šek. Zprostředkovatel odpovídá spotřebiteli za škodu způsobenou porušením povinnosti stanovené ve větě první.“.
28. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11 znějí:
„§ 18a
Zajištění spotřebitelského úvěru
Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.
§ 18b
Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou
Při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo
multimediální zprávy nelze použít telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou podle právních předpisů upravujících
podnikání v oblasti elektronických komunikací^11).
-------------------------------------------------------------- Poznámka pod čarou
11) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.“.

29. § 20 zní:
„§ 20
(1) Věřitel nebo zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní povinnost podle § 4,
b) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1,
c) neposkytne spotřebiteli na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy podle § 6 odst. 2,
d) v rozporu s § 18 odst. 1 použije směnku nebo šek, nebo
e) v rozporu s § 18b použije telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou.
(2) Věřitel se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností stanovených v § 5 odst. 1, 2 nebo 4,
b) v rozporu s § 5 odst. 5 neposkytne spotřebiteli náležité vysvětlení,
c) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 3 nebo 4,
d) nesplní povinnost podle § 7 odst. 5,
e) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 1,
f) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,
g) v rozporu s § 11 odst. 3 požaduje po spotřebiteli další plnění,
h) v rozporu s § 11 odst. 4 neinformuje bez zbytečného odkladu třetí osobu poskytující doplňkovou službu související se smlouvu, ve které se
sjednává spotřebitelský úvěr, o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo,
i) v rozporu s § 12 odst. 1 zpoplatní výpověď spotřebitelského úvěru sjednaného na dobu neurčitou podanou spotřebitelem nebo sjedná se
spotřebitelem výpovědní lhůtu delší než 1 měsíc,
j) v rozporu s § 12 odst. 2 sjedná výpovědní lhůtu ve prospěch věřitele kratší než 2 měsíce,
k) v rozporu s § 13 neinformuje spotřebitele o ukončení oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr,
l) v rozporu s § 14 odst. 3 uplatní sankce vůči spotřebiteli z důvodu zániku smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru,
m) v rozporu s § 15 odst. 1 neumožní spotřebiteli předčasně splatit spotřebitelský úvěr,
n) požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení přesahující výši podle § 15 odst. 3,
o) v rozporu s § 15 odst. 4 požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení,
p) nesplní některou z povinností podle § 16 odst. 2,
r) nesplní povinnost podle § 16 odst. 3, nebo
s) v rozporu s § 18a zajistí spotřebitelský úvěr ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.
(3) Zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 6,
b) nesplní některou z povinností podle § 17 odst. 1 nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 17a odst. 2 nepředá spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat smlouvu,
ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování
jejich úvěruschopnosti, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 9 odst. 2
a) neumožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako
věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice, nebo
b) neuveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), e), g), l) až s) nebo odstavce 3,
b) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), d), f) nebo i) až k),
c) do 1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h) nebo odstavce 4.“.

30. V § 22 odst. 2 se slova „§ 5 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1, 3“.
31. V § 22 odst. 3 se slova „§ 5 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1, 3“, slova „§ 7 odst. 1, 2 a 4“ se nahrazují slovy „§ 7 odst. 1, 2 a 5“
a slova „§ 9 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 1, 2“.
32. V příloze č. 1 se v odstavci 1 písm. b) slova „spojených se spotřebitelským úvěrem“ nahrazují slovy „ , které jsou součástí
celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele“.
33. V příloze č. 2 se v části I. písm. f) za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“.
34. V příloze č. 2 se v části II. odst. 1 úvodní části ustanovení a v odstavci 3 slovo „článku“ nahrazuje slovem „části“.
35. V příloze č. 2 se v části II. odst. 4 písm. a) bodě 3 za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“.
36. V příloze č. 3 se v odst. 1 písm. e) za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“.
37. V příloze č. 5 se v části I. písm. e) slovo „k“ nahrazuje slovem „n“.
38. Příloha č. 5 část II. Dodatečné předpoklady pro výpočet RPSN zní:
„II. Dodatečné předpoklady pro výpočet RPSN
1. Dává-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, spotřebiteli volnost v čerpání, považuje se celková výše
spotřebitelského úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši;
2. dává-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, spotřebiteli obecně volnost v čerpání, avšak u různých způsobů čerpání
stanoví omezení částky nebo období, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou k nejbližšímu datu stanovenému v
této smlouvě a v souladu s těmito omezeními čerpání;
3. stanoví-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo výpůjčními úrokovými sazbami,
považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší výpůjční úrokové sazbě uplatňované na
nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu smlouvy;
4. v případě možnosti přečerpání se celková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání
spotřebitelského úvěru; není-li doba trvání spotřebitelského úvěru známa, vypočítá se RPSN na základě předpokladu, že doba trvání úvěru je
3 měsíce;
5. v případě smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou, která nepředpokládá možnost přečerpání, se
má za to,
a) že je spotřebitelský úvěr poskytnut na období 1 roku počínaje datem prvního čerpání a že konečná splátka učiněná spotřebitelem vyrovná
zůstatek jistiny, úroků a případných dalších poplatků,
b) že jistina je spotřebitelem splácena ve stejných měsíčních splátkách počínaje 1 měsíc po dni prvního čerpání. V případech, kdy musí být
jistina plně splacena jedinou splátkou v rámci každého platebního období, se předpokládá, že následná čerpání a splácení celé jistiny
spotřebitelem probíhají po dobu 1 roku. Úroky a další poplatky se uplatní v souladu s uvedeným čerpáním a splácením jistiny a v souladu s
tím, jak stanoví smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr;
Pro účely tohoto bodu se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřenou na dobu neurčitou rozumí smlouva, ve které se sjednává
spotřebitelský úvěr, bez pevně stanovené doby trvání, a to včetně spotřebitelských úvěrů, které musí být plně splaceny v rámci určitého
období nebo po něm, ale jakmile jsou splaceny, jsou přístupné k dalšímu čerpání;
6. v případě smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, jiných než ve formě možnosti přečerpání a jiných než uzavřených na dobu
neurčitou, uvedených v bodech 4 a 5,
a) jestliže datum nebo částka splátky jistiny, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit, předpokládá se, že splátka je provedena k
nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a za nejnižší částku, kterou tato smlouva stanoví,
b) jestliže datum uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, není známo, předpokládá se, že den prvního čerpání je den, který
vyplývá z nejkratšího intervalu mezi tímto dnem a datem první platby, kterou má spotřebitel provést;
7. jestliže den nebo částku platby, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit na základě smlouvy, ve které se sjednává
spotřebitelský úvěr, nebo předpokladů stanovených v bodech 4, 5 nebo 6, předpokládá se, že je platba provedena v souladu s daty a
podmínkami požadovanými věřitelem a, nejsou-li tyto údaje známy,
a) úroky se platí společně se splácením jistiny,
b) další náklady spotřebitelského úvěru odlišné od úroků vyjádřené jedinou sumou se platí v den uzavření smlouvy, ve které se
sjednává spotřebitelský úvěr,
c) další náklady spotřebitelského úvěru odlišné od úroků vyjádřené jako několik plateb se platí v pravidelných intervalech počínaje dnem
prvního splácení jistiny, a jestliže částka takových plateb není známa, předpokládá se, že se jedná o stejné částky,
d) konečná platba vyrovná zůstatek jistiny, úroků a případných dalších poplatků;
8. pokud ještě nebyla dohodnuta celková výše spotřebitelského úvěru, předpokládá se ve výši 37 800 Kč;
9. jsou-li po omezenou dobu nebo pro omezenou částku nabízeny různé výpůjční úrokové sazby a poplatky, považuje se pro celou dobu trvání
spotřebitelského úvěru za příslušnou výpůjční úrokovou sazbu a poplatky nejvyšší výpůjční úroková sazba a nejvyšší poplatky;
10. u smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, u nichž je sjednána pevná výpůjční úroková sazba ve vztahu k počátečnímu období,
na jehož konci je stanovena nová výpůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu, vychází
výpočet RPSN z předpokladu, že na konci období s pevnou výpůjční úrokovou sazbou je výpůjční úroková sazba stejná jako v okamžiku
výpočtu RPSN, na základě hodnoty indexu sjednaného v tomto okamžiku.“.

39. Přílohy č. 6 a 7 znějí:
„Příloha č. 6 k zákonu č. 145/2010 Sb.
FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU
...........
Příloha č. 7 k zákonu č. 145/2010 Sb.
FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU POSKYTOVANÉM VE FORMĚ MOŽNOSTI PŘEČERPÁNÍ A ZA ÚČELEM SJEDNÁNÍ NOVÉ SMLOUVY,
KTEROU SE ODKLÁDÁ PLATBA NEBO MĚNÍ ZPŮSOB SPLÁCENÍ
...............

Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Právní vztahy vzniklé ze smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,
uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Právní vztahy související s použitím směnky nebo šeku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou nabytím účinnosti tohoto zákona
dotčeny.
3. Jsou-li poskytnuty informace obsažené v příloze č. 2 zákona č. 145/2010 Sb. na formuláři uvedeném v přílohách č. 6 a 7 zákona č.
145/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má se za to, že
jsou poskytnuty v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou čl. 1 bodu 10, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Info
Druh: Zákon
Číslo předpisu: 43/2013 Sb.
Autor: Parlament České republiky
Název: , kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů
Oblasti úpravy: SPRÁVNÍ PŘESTUPKY. SPRÁVNÍ DELIKTY.;Spotřebitelské smlouvy.;Odstoupení od obchodní smlouvy.;Úvěrové vztahy.;Platební vztahy. Placení. Inkaso.;
Schváleno (vydáno): 31.01.2013
Účinnost od: 25.02.2013
Publishing typ: Uveřejněno v č.
Číslo částky Sb.: 19/2013
Název pramene: Sbírky zákonů
Strana částky: 290
Poznámka: Pozn.: Ustanovení čl. 1 bodu 10 nabývá účinnosti 1.1.2014.

44/2013

44/2013 Sb. částka 19/2013 1.4.2013 účinnost

ZÁKON
ze dne 31. ledna 2013, kterým se
mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů
(transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a
další související zákony (zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmu,
zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění,
zákon 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu)

zrušuje nařízení vlády 436/2002 Sb. zák.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ

Změna transplantačního zákona
Čl. I
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon),
ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb.,
se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21 a 1 zní:

„§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^21) a stanoví pravidla pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů
(dále jen „orgán“) určených k transplantaci do lidského těla za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, a to při jejich
darování, vyšetřování, charakterizaci, odběru, konzervaci, převozu a transplantaci.
(2) Tento zákon dále upravuje podmínky darování, odběrů a transplantací tkání, buněk a orgánů prováděných výhradně za účelem poskytování
zdravotních služeb^1). Jde-li o jakost a bezpečnost tkání a buněk, postupuje se podle zákona upravujícího lidské tkáně a buňky^7a).
--------------------------------------- Poznámka pod čarou
21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené
k transplantaci.
1) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“.

2. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; za orgán se rovněž považuje část orgánu, má-li v lidském těle sloužit stejnému
účelu jako celý orgán, při zachování požadavků na strukturu a cévní zásobení“.

3. V § 2 písmeno d) zní:
„d) dárcem osoba, která daruje orgán nebo tkáň, ať už k darování dojde během života této osoby nebo po její smrti,“.

4. V § 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , nebo nevratná zástava krevního oběhu“.

5. V § 2 písmeno g) zní:
„g) příjemcem osoba přijímající transplantovaný orgán nebo tkáň,“.

6. V § 2 písm. h) se slova „odběr lidských“ nahrazují slovem „získání“.

7. V § 2 písmena i) a j) znějí:
„i) darováním darování orgánu nebo tkáně k transplantaci,
j) transplantací proces směřující k obnovení specifických funkcí lidského organismu přenosem orgánu nebo tkáně od dárce do těla
příjemce,“.

8. V § 2 se doplňují písmena k) až r), která znějí:
„k) charakterizací dárce shromáždění relevantních informací o charakteristických znacích dárce, které jsou potřebné k posouzení jeho
zdravotní způsobilosti k darování orgánu nebo tkáně, za účelem provedení náležitého posouzení a minimalizace rizika pro příjemce a
optimalizace alokace orgánu,
l) charakterizací orgánu shromáždění relevantních informací o charakteristických znacích orgánu, které jsou potřebné k posouzení jeho
vhodnosti k transplantaci, za účelem posouzení a minimalizace rizika pro příjemce a optimalizace alokace orgánu,
m) konzervací použití chemických látek, změn okolních podmínek nebo jiných prostředků za účelem předcházení biologickému nebo fyzikálnímu
poškození orgánu nebo zpomalení takového poškození po dobu od odběru do transplantace,
n) závažným nežádoucím účinkem jakákoliv nežádoucí a neočekávaná příhoda související s darováním, vyšetřováním, charakterizací, odběrem,
konzervací nebo převozem orgánu určeného k transplantaci a transplantací orgánu, která by mohla vést k přenosu přenosného
onemocnění, k úmrtí nebo k ohrožení života, poškození zdraví nebo omezení schopností pacienta, nebo která by mohla zapříčinit nebo
prodloužit jeho hospitalizaci nebo onemocnění,
o) závažnou nežádoucí reakcí neočekávaná odezva žijícího dárce nebo příjemce, včetně přenosného onemocnění, která by mohla souviset s
darováním, vyšetřováním, charakterizací, odběrem, konzervací nebo převozem orgánu určeného k transplantaci a transplantací orgánu, která
má za následek úmrtí, ohrožení života, poškození zdraví nebo omezení schopností nebo má za následek nebo prodlouží jeho hospitalizaci nebo
onemocnění,
p) pracovními postupy písemné pokyny popisující jednotlivé etapy procesu od darování po transplantaci orgánu, včetně materiálů a metod,
které mají být použity, a očekávaného celkového výsledku,
q) sledovatelností možnost
1. zjistit místo, kde se orgán nachází, a identifikovat jej během každé etapy zacházení s ním, a zjistit též místo jeho likvidace,
2. identifikovat žijícího nebo zemřelého dárce,
3. identifikovat poskytovatele zdravotních služeb, který provedl odběr orgánu,
4. identifikovat příjemce v transplantačním centru a
5. najít a identifikovat všechny potřebné údaje týkající se produktů a materiálů, které přicházejí do styku s orgánem,
r) osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, manžel, registrovaný partner, sourozenec nebo osoba sešvagřená.“.
9. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
10. V § 5 odst. 2 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy
„poskytovatele zdravotních služeb“.
11. V § 5 odst.5 závěrečné části ustanovení se za slova „zdravotnické dokumentace“ vkládají slova „osoby, která hodlá darovat orgán nebo tkáň,“.
12. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Etická komise zašle do 7 dnů od udělení souhlasu nebo vyjádření nesouhlasu stejnopis listiny
Koordinačnímu středisku transplantací.“.
13. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nedílnou součástí posouzení zdravotní způsobilosti dárce je charakterizace dárce a
charakterizace orgánu.“.
14. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Posuzující lékař předá do 7 dnů od posouzení zdravotní způsobilosti dárce výpis ze
zdravotnické dokumentace v rozsahu záznamu podle věty první Koordinačnímu středisku transplantací.“.
15. V § 6 odst. 5 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „dárce orgánů“ se vkládají slova „a rozsah údajů potřebných k charakterizaci
tohoto dárce a k charakterizaci orgánů od tohoto dárce“.
16. V § 7 odst. 7 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“ a slova „zdravotnické zařízení“ se
nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“.
17. V § 10 odstavec 2 zní:
„(2) Zjištění smrti možného dárce musí být vždy prováděno nejméně 2 lékaři s příslušnou specializovanou způsobilostí, kteří dárce vyšetřili
nezávisle na sobě. Zjištění smrti možného dárce se v případě předpokládaného odběru před uplynutím 2 hodin od tohoto zjištění
zaznamená v protokolu, který je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárce. Protokol o zjištění smrti podepíší lékaři, kteří
zjistili smrt.“.
18. V § 10 odst. 3 písm. a) se za slovo „oběhu,“ vkládá slovo „nebo“.
19. V § 10 odst. 4 písm. b) se slova „ , kterou se nepodařilo obnovit srdeční činnost nebo ji účinně podporovat, prováděné lékařem v délce
nejméně 30 minut; resuscitace se provádí současně prováděným umělým dýcháním a masáží srdce“ zrušují.
20. V § 10 odst. 6 se slova „č. 2“ nahrazují slovy „k tomuto zákonu“.
21. V § 10 odstavec 7 zní:
„(7) Ministerstvo stanoví rozsah údajů potřebných k charakterizaci zemřelého dárce a k charakterizaci orgánů od zemřelého dárce,
náležitosti a vzor protokolu o zjištění smrti a specializovanou způsobilost lékařů zjišťujících smrt a lékařů provádějících vyšetření
potvrzující nevratnost smrti vyhláškou. Ministerstvo může stanovit bližší podmínky o způsobu provádění vyšetření prokazujících smrt,
vyšetření potvrzujících nevratnost zástavy krevního oběhu nebo smrti mozku a podmínky jejich provádění vyhláškou.“.

22. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:
„§ 10a
Přípustnost odběru od zemřelého dárce, který je cizincem
(1) Cizinci^9), u něhož lze předpokládat odběr tkání nebo orgánů podle tohoto zákona, lze odběr provést v případě, je-li cizinec držitelem
platného dokladu o souhlasném projevu vůle k posmrtnému darování tkání nebo orgánů vydaného k tomu příslušným orgánem státu, jehož je cizinec
občanem (dále jen „dárcovská karta“).
(2) Jde-li o cizince, který není držitelem dárcovské karty a u něhož lze předpokládat odběr tkání nebo orgánů podle tohoto zákona, učiní
Koordinační středisko transplantací na základě podnětu poskytovatele zdravotních služeb písemný dotaz u příslušného orgánu státu, jehož je
cizinec občanem, zda cizinec
a) neučinil projev vůle směřující k vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběrem tkání nebo orgánů, nebo
b) vyslovil souhlas s darováním tkání nebo orgánů, je-li ve státě, jehož je cizinec občanem, uplatňována zásada předpokládaného
nesouhlasu.
(3) Při zjišťování kontaktu na osobu blízkou cizince za účelem splnění povinnosti podle § 15 odst. 1 učiní Koordinační středisko transplantací
na základě podnětu poskytovatele zdravotních služeb písemný dotaz u příslušného orgánu státu, jehož je cizinec občanem.
(4) Neobdrží-li poskytovatel zdravotních služeb do 72 hodin informaci o skutečnostech podle odstavce 2 nebo nelze-li informovat osobu blízkou
cizince podle § 15 odst. 1, má se za to, že podmínky pro odběr nejsou splněny.“.
23. V § 11 se odstavec 4 zrušuje.
24. V § 12 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří se podílejí na odběru orgánů nebo tkání od zemřelého dárce a na jejich transplantaci, se
vzájemně bezodkladně informují o dodatečném zjištění zdravotní nezpůsobilosti zemřelého dárce a též bezodkladně informují ve stejném
rozsahu i Koordinační středisko transplantací.
(3) Tkáně odebrané podle zákona upravujícího nakládání s lidskými tkáněmi a buňkami, které nebyly použity pro transplantaci, lze k
dalšímu vyšetření, zpracování, preparování, konzervaci, uchovávání a distribuci předat pouze tkáňové bance.“.
25. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pitva zemřelého, u kterého byl proveden odběr, se provede v době co možná nejkratší tak, aby v případě dodatečného zjištění, že zemřelý
trpěl nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemce, mohl být učiněn závěr o zdravotní nezpůsobilosti zemřelého.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
26. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud lékař, který provedl pitvu, na základě výsledků této pitvy zjistí, že zemřelý trpěl nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit
život nebo zdraví příjemce, oznámí tuto skutečnost bezodkladně poskytovateli zdravotních služeb, který provedl odběr tkáně nebo
orgánu. Pokud bylo na základě pitvy učiněno dodatečné zjištění zdravotní nezpůsobilosti zemřelého dárce a orgán nebo tkáň odebraná od
tohoto dárce byla již transplantována, učiní poskytovatel zdravotních služeb, který transplantaci provedl, neprodleně preventivní opatření k
zabránění ohrožení života nebo zdraví příjemce, popřípadě zajistí příjemci poskytnutí potřebné zdravotní péče, a oznámí tuto skutečnost
bezodkladně Koordinačnímu středisku transplantací.“.
27. V § 15 odst. 2 se slova „pokud je zemřelým nezletilá osoba nebo osoba zbavená způsobilosti, též poučení podle“ nahrazují slovy „a je-li
zemřelým nezletilá osoba nebo osoba zbavená způsobilosti též poučení, podle“.
28. V § 18 odst. 1 se slova „ , popřípadě další registry určené pro evidenci údajů souvisejících s darováním orgánů“ zrušují.
29. Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12) § 70 zákona č. 372/2011 Sb.“.
30. V § 18 odst. 3 se slova „s provozem“ nahrazují slovy „se správou“.
31. V § 18 odst. 4 se za slova „rodné číslo a“ vkládá slovo „adresa“.
32. V § 18 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pro účely plnění úkolů
a) Národního registru dárců orgánů se dárcem rozumí též dárce tkáně,
b) Národního registru osob čekajících na transplantaci orgánů se osobou čekající na transplantaci rozumí též osoba čekající na transplantaci tkáně,
c) Národního registru provedených transplantací orgánů se provedenou transplantací rozumí též provedená transplantace tkáně.“.
33. § 19 včetně nadpisu zní:
„§ 19
Součinnost při poskytování údajů ze základních registrů a dalších informačních systémů veřejné správy
(1) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají ze základního
registru obyvatel pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který
nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají z informačního
systému evidence obyvatel pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční
údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e) rodné číslo,
f) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého.
(3) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají z informačního
systému cizinců pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního
právního předpisu,
g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí cizince mimo území České republiky, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého
nepřežil.
(4) Koordinační středisko transplantací a Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy využívají z registru rodných
čísel pro plnění úkolů při správě národních zdravotních registrů vedených podle tohoto zákona tyto referenční údaje:
a) rodné číslo,
b) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,
d) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil.

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

34. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběry a transplantace tkání, transplantační centra a Koordinační středisko transplantací
zaznamenají a vedou rodné číslo pro potřeby identifikace dárce. Za tímto účelem je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn vyžadovat
předložení dokladu, ve kterém je rodné číslo uvedeno. Rodné číslo dárce se uchová pro potřeby sledovatelnosti.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

35. V § 20 odst. 3 se slovo „nejbližší“ nahrazuje slovem „příslušné“.
36. § 21 a 22 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 15 a 22 znějí:
„§ 21
Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběry tkání a transplantace tkání
Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběry tkání a transplantace tkání, který není transplantačním centrem (§ 22), je
kromě povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu^15) dále povinen
a) hlásit osoby, kterým byl proveden odběr do Národního registru dárců orgánů,
b) provedené transplantace hlásit do Národního registru provedených transplantací orgánů,
c) jde-li o tkáně, poskytovat údaje, které vyžádá Koordinační středisko transplantací,
d) zjišťovat informace z Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů pro účely provádění odběrů od
zemřelých dárců a respektovat takto vyslovený nesouhlas s odběrem,
e) ověřovat další způsoby prokazatelného vyslovení nesouhlasu s posmrtným odběrem stanovené tímto zákonem a respektovat takto vyslovený
nesouhlas,
f) vést dokumentaci o provedených odběrech a transplantacích a nakládání s odebranými tkáněmi nebo orgány zaznamenávat do protokolu o
konečném určení odebraných tkání nebo orgánů,
g) zajistit sledování zdravotního stavu žijících dárců a příjemců,
h) mít k dovozu nebo vývozu dovozní nebo vývozní povolení (§ 26a až 26g).

§ 22
Transplantační centrum
(1) Transplantačním centrem se rozumí poskytovatel zdravotních služeb, kterému byl udělen statut centra vysoce specializované péče^22) a který
na základě toho může provádět odběry a transplantace krvetvorných buněk, orgánů a tkání, které nebyly předány tkáňové bance podle § 12
odst. 3. Transplantační centrum plní povinnosti podle § 21 a dále je povinno
a) hlásit osoby indikované k transplantaci tkání a orgánů do Národního registru osob čekajících na transplantaci orgánů,
b) provádět transplantaci tkání a orgánů výlučně příjemcům registrovaným v Národním registru osob čekajících na transplantaci
orgánů,
c) spolupracovat s Koordinačním střediskem transplantací při výběru nejvhodnějších příjemců orgánů,
d) po obdržení informace podle § 20 odst. 3 zjistit, zda jsou splněny podmínky pro odběr (§ 10 až 11),
e) po zjištění splnění podmínek pro odběr informovat o možném dárce
Koordinační středisko transplantací,
f) ověřit, zda bylo provedeno a zaznamenáno posouzení zdravotní způsobilosti dárce včetně dokončení charakterizace orgánu a dárce,
g) ověřit, zda byly u dodaných orgánů dodrženy podmínky konzervace a převozu,
h) vést dokumentaci o provedených odběrech a transplantacích a nakládání s odebranými orgány zaznamenávat do protokolu o konečném
určení odebraných orgánů,
i) hlásit jakékoli závažné nežádoucí účinky a závažné nežádoucí reakce Koordinačnímu středisku transplantací a poskytovateli zdravotních
služeb provádějícímu odběry tkání a transplantace tkání nebo jinému transplantačnímu centru provádějícímu odběr nebo transplantaci,
j) hlásit provedená opatření pro řešení závažných nežádoucích účinků a reakcí Koordinačnímu středisku transplantací.
(2) Transplantační centrum je dále povinno
a) zpracovat a udržovat interní systém zajištění jakosti a bezpečnosti pro všechny fáze procesu od darování po transplantaci,
b) pro potřeby sledovatelnosti používat identifikační systém dárců a příjemců, jehož prostřednictvím lze identifikovat každé darování, každý
s ním spojený orgán a každého s ním spojeného příjemce; údaje potřebné pro zajištění sledovatelnosti transplantační centrum uchovává nejméně
po dobu 30 let,
c) uplatňovat pracovní postupy při odběru, konzervaci, balení a označování orgánů,
d) uplatňovat pracovní postupy pro oznamování, šetření, registraci a předávání informací o závažných nežádoucích účincích, které mohou mít
vliv na jakost a bezpečnost orgánů, a které mohou být způsobeny vyšetřováním, charakterizací, odběrem, konzervací a převozem orgánů, a
rovněž informací o jakýchkoli nežádoucích reakcích pozorovaných během transplantace nebo po ní, které mohou souviset s těmito činnostmi,
e) zajistit uplatňování pracovních postupů zajišťujících integritu orgánu během převozu a vhodnou dobu převozu,
f) zajistit, aby zdravotničtí pracovníci přímo se podílející na procesu od darování po transplantaci nebo likvidaci orgánu nebo tkáně měli
vhodnou kvalifikaci nebo odbornou přípravu, byli odborně způsobilí k výkonu povolání a byli odpovídajícím způsobem vyškoleni.
(3) Transplantační centrum provádějící transplantace krvetvorných buněk plní povinnosti podle § 21 písm. c) a g), dále je povinno spolupracovat
se středisky pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk (§ 24) při výběru nejvhodnějších nepříbuzných potenciálních dárců krvetvorných buněk a
provádí konečný výběr vhodného dárce krvetvorných buněk pro konkrétního příjemce.
15) Například zákon č. 372/2011 Sb., zákon č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 112 zákona č. 372/2011 Sb.“.
37. Poznámky pod čarou č. 14 a 16 se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušují.
38. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:
„§ 22a
Protokol o nakládání s tkáněmi a orgány
Zdravotničtí pracovníci, kteří se účastnili odběru nebo transplantace tkání a orgánů, zaznamenají nakládání s odebranými tkáněmi nebo orgány
do protokolu, který je přiložen k odebrané tkáni nebo orgánu. Do tohoto protokolu se zaznamená zejména datum a místo odběru a konečné určení
odebrané tkáně nebo orgánu. Pokud se odebraná tkáň nebo orgán použijí pro transplantaci, do protokolu se zaznamená datum, místo a osoba, jíž
byla transplantace provedena. Pokud bylo rozhodnuto, že odebrané tkáně a orgány jsou k transplantaci nevhodné, do protokolu se zaznamená
důvod, proč byly shledány nevhodnými, a způsob dalšího naložení s nimi.
Poskytovatel zdravotních služeb zajistí odeslání protokolu Koordinačnímu středisku transplantací do 7 dnů ode dne, kdy došlo ke
konečnému určení odebrané tkáně nebo orgánu.“.
39. V § 23 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“ a slova „se
zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovy „s poskytovateli zdravotních služeb“.

40. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až i), která znějí:
„e) zajišťuje informovanost veřejnosti o významu a o možnostech darování krvetvorných buněk v souvislosti se získáváním nových dárců a
zajišťuje poučení potenciálních dobrovolných dárců krvetvorných buněk o skutečnostech souvisejících s dobrovolným darováním,

f) zajišťuje provedení posouzení zdravotní způsobilosti potenciálních dárců před jejich zařazením do registru potenciálních dárců
krvetvorných buněk,

g) vyhledává v registru potenciálních dárců krvetvorných buněk vhodné nepříbuzné dárce krvetvorných buněk pro konkrétního příjemce,
h) zajišťuje sledování zdravotního stavu nepříbuzných dárců po odběru,
i) zajišťuje propuštění nepříbuzného dárce k dalším vyšetřením.“.
41. V § 24 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Středisko pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk pro vedení registru podle odstavce 2 písm. b) zavede a udržuje informační systém
umožňující dohledání potenciálních dárců krvetvorných buněk. Údaje o potenciálních dárcích se uchovávají po dobu evidence dárců v registru,
minimálně však po dobu 30 let ode dne odběru krvetvorných buněk.
Souhlas potenciálního dárce s vedením údajů o jeho osobě v registru musí být písemný.
(4) Středisko pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk zpracuje do 1. března každého roku výroční zprávu o činnosti střediska pro vyhledávání
dárců krvetvorných buněk za předcházející kalendářní rok. Výroční zprávu nejpozději k uvedenému datu zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup a předloží ji Koordinačnímu středisku transplantací.“.
42. V § 25 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Ministerstvo zdravotnictví zřizuje Koordinační středisko transplantací pro plnění
úkolů uvedených v odstavci 2.“ a věta poslední se zrušuje.
43. V § 25 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „na základě písemného předem definovaného alokačního algoritmu“.
44. V § 25 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).
45. V § 25 odst. 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až k), která znějí:
„h) spolupracuje s ministerstvem na zajištění jakosti a bezpečnosti transplantací orgánů,
i) plní úkoly související s výměnou orgánů mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) a mezi členskými státy a
třetími zeměmi,
j) uzavírá písemnou dohodu s evropskými organizacemi pro výměnu orgánů, pokud takové organizace zajišťují soulad s požadavky stanovenými tímto
zákonem,
k) zpracovává další pracovní postupy,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno l).
46. V § 25 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Součástí Koordinačního střediska transplantací je centrální monitorovací jednotka, která zpracovává souhrnná data o provedených
odběrech, transplantacích a jejich výsledcích za každý kalendářní rok a zprávu o tom předává ministerstvu nejpozději do 31. března
následujícího kalendářního roku.“.
47. V § 25 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Soubor požadavků na vytvoření pracovních postupů pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti orgánů, a to pro odběr, konzervaci,
balení, označování a převoz orgánů, sledovatelnost a dále pro podávání přesných, rychlých a ověřitelných hlášení o závažných nežádoucích
účincích a reakcích a řešení závažných nežádoucích účinků a reakcí, stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

48. V § 26 odstavec 1 zní:
„(1) Mezinárodní výměna tkání a orgánů k transplantacím je přípustná pouze za předpokladu, že jejím cílem je nalezení nejvhodnějšího
příjemce nebo záchrana čekatele na transplantaci, jehož život je bezprostředně ohrožen, a za předpokladu, že tkáně a orgány splňují
požadavky na jakost a bezpečnost a že je zajištěna jejich sledovatelnost.“.

49. V § 26 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

50. V § 26 odst. 3 se slovo „Orgány“ nahrazuje slovy „Tkáně a orgány“ a za slovo „výměny“ se vkládají slova „tkání a“.

51. § 26a a 26b znějí:
„§ 26a
(1) K dovozu tkání do České republiky nebo k jejich vývozu z České republiky anebo k dovozu nebo vývozu orgánů v rámci mezinárodní výměny
nebo nabídky podle § 26 odst. 1 a 2 (dále jen „dovoz nebo vývoz tkání nebo orgánů“) vydává ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení. O
žádosti o dovozní nebo vývozní povolení ministerstvo rozhodne do 90 dnů ode dne jejího podání.
(2) Žádost o udělení dovozního nebo vývozního povolení musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a) desetimístnou podpoložku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a její název označující stanovené tkáně nebo orgány, na
jejichž dovoz nebo vývoz se dovozní nebo vývozní povolení žádá, stanovenou nařízením vlády,
b) navrhované maximální množství tkání nebo orgánů v kusech nebo buněk v mililitrech,
c) navrhovanou dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení,
d) účel dovozu nebo vývozu,
e) název státu nebo států původu tkání nebo orgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánů v případě vývozu.
(3) K žádosti o udělení dovozního nebo vývozního povolení žadatel připojí
a) výpis z obchodního rejstříku nebo úředně ověřenou kopii zřizovací listiny,
b) výčet a specifikace druhů vyvážených nebo dovážených tkání nebo orgánů,
c) v případě vývozu doklad nebo jeho úředně ověřenou kopii vydanou státním orgánem potvrzující, že se jedná o poskytovatele zdravotních
služeb oprávněného provádět odběry tkání nebo orgánů.
(4) V případě, že dovoz orgánu do České republiky nebo vývoz orgánu z České republiky je nezbytné z důvodu záchrany života provést za méně
než 90 dnů, může ministerstvo tento dovoz nebo vývoz schválit dodatečně po jeho uskutečnění. Žádost o toto dodatečné schválení dovozu orgánu do
České republiky nebo vývozu orgánu z České republiky se ministerstvu podává bezprostředně po jeho uskutečnění.

§ 26b
(1) Rozhodnutí o udělení dovozního nebo vývozního povolení kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a) evidenční číslo dovozního nebo vývozního povolení,
b) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku a její název označující tkáně nebo orgány, na jejichž dovoz a vývoz se dovozní nebo
vývozní povolení uděluje,
c) dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení, včetně povoleného maximálního množství kusů orgánů nebo tkání nebo buněk v mililitrech,
které lze dovézt nebo vyvézt,
d) název státu nebo států původu tkání nebo orgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánů v případě vývozu,
e) poučení o povinnosti vrátit stejnopis písemného vyhotovení dovozního nebo vývozního povolení do 10 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo
ukončení jeho platnosti (§ 26e),
f) účel dovozu nebo vývozu,
g) přílohy rozhodnutí; v každé příloze je vymezeno místo pro záznam identifikačních údajů poskytovatele zdravotních služeb, který provedl
odběr tkáně nebo orgánu, a pro záznamy celních orgánů o využívání uděleného dovozního nebo vývozního povolení (množství, datum, otisk
razítka, podpis); počet příloh odpovídá počtu povoleného maximálního dovozu nebo vývozu podle písmene c).
(2) Ministerstvo udělí dovozní nebo vývozní povolení nejdéle na dobu 12 měsíců.“.

52. V § 26c odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení neudělí, jestliže to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky (možnost rizika ohrožení
zdraví a života obyvatel).“.

53. V § 26c se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
54. § 26d zní:
„§ 26d
(1) Dovoz nebo vývoz tkáně nebo orgánu podle § 26a odst. 1 v konkrétním případě a dovoz nebo vývoz orgánu podle § 26a odst. 4 lze uskutečnit
pouze se souhlasem Koordinačního střediska transplantací, které může souhlas
a) ke konkrétnímu vývozu udělit, pokud v České republice není v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánu evidován
vhodný čekatel,
b) ke konkrétnímu dovozu udělit, pokud je orgán nebo tkáň určena pro konkrétního příjemce.
(2) Koordinační středisko transplantací spolupracuje za účelem zajištění sledovatelnosti s Generálním ředitelstvím cel.“.

55. V § 26e se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „osob“.
56. § 26f se zrušuje.
57. V § 26g se slova „členskými zeměmi Evropské unie“ nahrazují slovy „členskými státy“.

58. § 27 včetně nadpisu zní:
„§ 27
Ministerstvo
a) zajišťuje informovanost veřejnosti o významu a o možnostech darování tkání a orgánů, a to zvláště dárcovství krvetvorných buněk, o způsobu
vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběrem a o významu transplantací; přitom spolupracuje s ostatními správními úřady a orgány územní
samosprávy, se zdravotními pojišťovnami, poskytovateli zdravotních služeb, profesními organizacemi ve zdravotnictví a dalšími orgány a
institucemi,
b) na základě žádosti Evropské komise nebo jiného členského státu informuje o
1. podmínkách, které podle právních předpisů musí splnit poskytovatel zdravotních služeb, který hodlá poskytovat zdravotní služby podle
tohoto zákona,
2. činnostech poskytovatelů zdravotních služeb provádějících odběr a transplantace podle tohoto zákona, o agregovaném počtu žijících a
zemřelých dárců, o druhu a počtu transplantovaných nebo zlikvidovaných orgánů, včetně poskytnutí zprávy podle § 25 odst. 3.“.

59. V § 28 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; tím nejsou dotčena ustanovení § 28a až 28d“.
60. Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 23 znějí:
„§ 28a
Příspěvek na náklady pohřbu
(1) Osobě, která vypravila pohřeb zemřelému dárci, kterému byl proveden odběr orgánu, náleží příspěvek na náklady související s vypravením
pohřbu ve výši 5 000 Kč.
(2) Žádost o výplatu příspěvku na náklady pohřbu musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a) doklad o zaplacení nákladů na vypravení pohřbu dárci,
b) údaje vztahující se k zemřelému dárci, a to jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a datum úmrtí,
c) název a adresu poskytovatele zdravotních služeb, ve kterém byl proveden odběr orgánu,
d) určení, jakým způsobem má být částka vyplacena.
(3) Není-li žádost ministerstvu podána do 12 měsíců ode dne vypravení pohřbu zemřelému dárci, nárok na příspěvek na náklady pohřbu zaniká.
(4) Dopravu těla zemřelého dárce z místa pitvy do místa pohřbu hradí zdravotní pojišťovna příjemce.

§ 28b
Náhrada poskytovaná žijícímu dárci orgánu
(1) Dárci orgánu náleží náhrada účelně a prokazatelně vynaložených výdajů (dále jen „náhrada výdajů“) a rozdíl mezi ušlým výdělkem a
obdrženou náhradou mzdy, platu nebo odměny a obdrženým nemocenským z nemocenského pojištění, který mu vznikl dočasnou pracovní neschopností
v souvislosti s odběrem orgánu a poskytováním zdravotních služeb, které si tento odběr vyžádal (dále jen „ušlý výdělek“).
(2) Žádost o výplatu náhrady výdajů a ušlého výdělku musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a) datum provedení odběru orgánu a období, v němž mu byly poskytnuty zdravotní služby související s odběrem orgánu,
b) název a adresu transplantačního centra, které provedlo odběr, a adresu poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení
byly dárci poskytnuty zdravotní služby související s odběrem orgánu,
c) doklad osvědčující výši účelně a prokazatelně vynaložených výdajů a výši ušlého výdělku, popřípadě jeho ověřenou kopii,
d) ověřenou kopii dokladu o ukončení dočasné pracovní neschopnosti související s odběrem; osoba, které se nevydává doklad o dočasné
pracovní neschopnosti, doloží písemné vyjádření poskytovatele zdravotních služeb o době, po kterou nemohl vykonávat činnost, za niž
vyžaduje náhradu ušlého výdělku.
(3) Ministerstvo požádá transplantační centrum, které provedlo odběr, a poskytovatele zdravotních služeb, který zajišťoval poskytnutí
zdravotních služeb dárci, o potvrzení skutečností podle odstavce 2 písm. b) a dále o vyjádření, zda požadované výdaje a ušlý výdělek
souhlasí s obdobím, kdy byl dárci proveden odběr orgánu a kdy mu byly poskytovány s odběrem související zdravotní služby. Transplantační
centrum a poskytovatel zdravotních služeb jsou povinni poskytnout požadované informace do 10 dnů ode dne doručení žádosti.
(4) Není-li žádost o výplatu náhrady výdajů nebo ušlého výdělku podána do 24 měsíců ode dne provedení odběru orgánu, nárok na jejich náhradu
zaniká.
(5) Dárci se uhradí náhrada výdajů a ušlý výdělek v prokázané výši, nejvýše však ve výši dvojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství
vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely zaměstnanosti^23). Do náhrady výdajů se nezapočítává
náhrada cestovních výdajů dárce hrazená podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
(6) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby byl dárce před odběrem orgánu informován o možnosti požadovat náhradu výdajů a
ušlý výdělek a za tím účelem podat žádost podle odstavce 2. Záznam o této informaci, podepsaný zdravotnickým pracovníkem a dárcem, je
nedílnou součástí zdravotnické dokumentace vedené o dárci.

§ 28c
Ministerstvo rozhodne o příspěvku na náklady pohřbu podle § 28a nebo o náhradě poskytované podle § 28b. V případě postupu podle § 28b odst. 3
se lhůta pro vydání rozhodnutí prodlužuje o 30 dnů.

§ 28d
Ministerstvo může pověřit Koordinační středisko transplantací výkonem působnosti podle § 28a až 28c.
23) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

61. V § 29 odstavec 1 zní:
„(1) Za nesplnění nebo porušení povinností anebo zákazů stanovených tímto zákonem (dále jen „protiprávní jednání“) se uloží pokuta. Pokutu
ukládá,
a) jde-li o protiprávní jednání podle § 10a, 22, § 24 odst. 2 až 4 a § 26d odst. 1, ministerstvo,
b) nejde-li o protiprávní jednání podle písmene a),
1. krajský úřad poskytovateli zdravotních služeb, kterému udělil podle zvláštního právního předpisu oprávnění k poskytování zdravotních
služeb^1),
2. krajský úřad právnickým osobám s adresou sídla na jejím území a fyzickým osobám podnikajícím vlastním jménem s adresou trvalého pobytu
na jejím území, které nejsou poskytovateli zdravotních služeb.“.

62. V § 29 odst. 2 písm. a) body 1 a 2 znějí:
„1. do výše 100000Kč za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 3, 4, § 6 odst. 1 a 4, § 8 odst. 1, § 10 odst. 1,2 a 4, §10a, 11, 13,
§ 16 odst. 1 a 2, § 20 odst. 1 a 3, § 21, 22, § 23 odst. 2, § 24 odst. 2 až 4, § 25 odst. 2, § 26 odst. 1 až 3, § 26d
odst. 1 nebo § 28 odst. 1, 3 a 4,
2. do výše 50 000 Kč za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 6 odst. 3, § 7 odst. 1 až 3, 6 a 7, § 8 odst. 2, § 9 odst.1, §12,14,
§ 15 odst. 1, § 16 odst. 3, § 22a nebo § 25 odst. 3,“.

63. Příloha č. 1 se nahrazuje přílohou, která zní: „Příloha k zákonu č. 285/2002 Sb.
64. Příloha č. 2 se zrušuje.

Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Údaje vedené v Registru provedených transplantací krvetvorných buněk přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předá Česká hematologická
společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně ve spolupráci s Koordinačním střediskem transplantací do Národního
registru provedených transplantací orgánů, a to do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Poskytovatelé zdravotních služeb začnou předávat údaje o dárcích tkání, osobách čekajících na transplantaci tkání a osobách, kterým byla
provedena transplantace tkáně, včetně nezbytných údajů o jejich zdravotním stavu do Národních zdravotních registrů vedených podle
zákona č. 285/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Náhrada výdajů a ušlého výdělku podle § 28b zákona č. 285/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží i
žijícímu dárci, pokud v době nabytí účinnosti tohoto zákona již byl žijící dárce v pracovní neschopnosti. V takovém případě mu náleží
náhrada ode dne vzniku pracovní neschopnosti v plné výši.
4. Středisko pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk zpracuje výroční zprávu podle § 24 odst. 4 zákona č. 285/2002 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé k 1. březnu 2013.
5. Transplantační centra jsou povinna zpracovat interní systém zajištění jakosti a bezpečnosti pro všechny fáze procesu od darování po
transplantaci podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 285/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 12 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995
Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997
Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998
Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999
Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.
72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č.
340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č.
483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č.
308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č.
47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č.
436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č.
217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č.
552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č.
189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č.
29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č.
126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č.
221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č.
326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011
Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011
Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 192/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 písmeno j) zní:
„j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích
složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,“.
2. V § 15 odst. 1 se na konci textu věty čtvrté doplňují slova „a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč“.

Čl. IV
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací
období kalendářního roku 2013.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. V
V § 35a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.
285/2002 Sb., zákona č. 455/2003 Sb. a zákona č. 369/2011 Sb., se slova „zdravotní pojišťovna dárce“ nahrazují slovy „zdravotní pojišťovna
příjemce“.

Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pokud byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona započat některý z postupů nebo činností uvedených v § 35a zákona č. 48/1997 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uhradí jej, jakož i všechny další v tomto ustanovení uvedené činnosti a postupy vztahující
se k takto započaté transplantaci, i když byly zahájeny nebo dokončeny po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zdravotní pojišťovna uvedená v §
35a zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. VII
V § 7 odst. 2 písm. h) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., bod
10 zní:
„10. příjmů ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích
složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,“.

ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. VIII
Nařízení vlády č. 436/2002 Sb., kterým se provádí zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně
některých zákonů (transplantační zákon), se zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
----------------------------
info
Druh: Zákon
Číslo předpisu: 44/2013 Sb.
Název: kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Schváleno (vydáno): 31.01.2013
Účinnost od: 01.04.2013
Číslo částky Sb.: 19/2013

45/2013

45/2013 Sb. 20/2013
ZÁKON ze dne 30. ledna 2013 účinnost 25.2.2013
o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVA OBĚTÍ TRESTNÝCH ČINŮ A PODPORA SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje
a) práva obětí trestných činů,
b) poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů státem a
c) vztahy mezi státem a subjekty, které poskytují služby obětem trestných činů.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Za trestný čin se pro účely tohoto zákona považuje také čin jinak trestný.
(2) Obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma
nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.
(3) Byla-li trestným činem způsobena smrt oběti, považuje se za oběť též její příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojenec, osvojitel,
manžel nebo registrovaný partner nebo druh, je-li osobou blízkou. Je-li těchto osob více, považuje se za oběť každá z nich.
(4) Zvlášť zranitelnou obětí se pro účely tohoto zákona při splnění
podmínek uvedených v odstavci 2 nebo 3 rozumí
a) dítě,
b) osoba, která je postižena fyzickým, mentálním nebo psychickým hendikepem nebo smyslovým poškozením, které ve spojení s různými
překážkami může bránit plnému a účelnému uplatnění této osoby ve společnosti ve srovnání s jejími ostatními členy,
c) oběť trestného činu obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku),
d) oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu, který zahrnoval násilí či pohrůžku násilím,
jestliže je v konkrétním případě zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy zejména s ohledem na její věk, pohlaví, rasu, národnost,
sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se, životní situaci, v níž
se nachází, nebo s ohledem na vztah k osobě podezřelé ze spáchání trestného činu nebo závislost na ní.
(5) Druhotnou újmou se pro účely tohoto zákona rozumí újma, která nebyla oběti způsobena trestným činem, ale vznikla v důsledku přístupu
Policie České republiky, orgánů činných v trestním řízení a dalších orgánů veřejné moci, poskytovatelů zdravotních služeb, subjektů
zapsaných v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, znalců, tlumočníků, obhájců a sdělovacích prostředků k ní.

(6) Akreditovaným subjektem se rozumí právnická osoba, které byla rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)
udělena akreditace podle § 42.

§ 3
Základní zásady
(1) Každou osobu, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, je třeba považovat za oběť, nevyjde-li najevo opak nebo nejde-li zcela
zjevně o zneužití postavení oběti podle tohoto zákona. Na postavení oběti nemá vliv, pokud nebyl pachatel zjištěn nebo odsouzen.
(2) Policie České republiky, orgány činné v trestním řízení a další orgány veřejné moci, subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci
obětem trestných činů, poskytovatelé zdravotních služeb, znalci, tlumočníci, obhájci a sdělovací prostředky mají povinnost respektovat
osobnost a důstojnost oběti, přistupovat k oběti zdvořile a šetrně a podle možností jí vycházet vstříc. Vůči oběti postupují s přihlédnutím
k jejímu věku, zdravotnímu stavu včetně psychického stavu, její rozumové vyspělosti a kulturní identitě tak, aby nedocházelo k
prohlubování újmy způsobené oběti trestným činem nebo k druhotné újmě.
(3) Oběti přísluší práva podle tohoto zákona bez ohledu na rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní
postižení, náboženské vyznání, víru či světový názor. Oběti přísluší práva podle tohoto zákona bez ohledu na její státní občanství,
nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Policie České republiky, orgány činné v trestním řízení a subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů mají
povinnost srozumitelným způsobem informovat oběť o jejích právech a umožnit jí jejich plné uplatnění. Na žádost oběti jsou tak povinny
učinit i opakovaně.
(5) Policie České republiky a orgány činné v trestním řízení spolupracují při poskytování pomoci obětem se subjekty poskytujícími
pomoc obětem trestných činů.

HLAVA II
PRÁVA OBĚTÍ TRESTNÝCH ČINŮ
Díl 1
Právo na poskytnutí odborné pomoci
§ 4
Odborná pomoc
Subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytují obětem v zapsaném rozsahu a za podmínek stanovených tímto
zákonem nebo jiným právním předpisem odbornou pomoc, kterou se rozumí psychologické poradenství, sociální poradenství, právní pomoc,
poskytování právních informací nebo restorativní programy, a to před zahájením trestního řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení. Odbornou
pomoc poskytují do doby, dokud to vyžaduje její účel.

§ 5
Bezplatná odborná pomoc
(1) Subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů mají povinnost poskytnout odbornou pomoc bez zbytečného odkladu
bezplatně na základě žádosti zvlášť zranitelné oběti, která tuto pomoc potřebuje. To neplatí, jedná-li se o oběť trestného činu zanedbání
povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), nevzniklo-li tímto činem nebezpečí nouze nebo trvale nepříznivý následek.
(2) Odstavec 1 nebrání tomu, aby subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytovaly odbornou pomoc
bezplatně i jiným obětem; jiné právní předpisy týkající se poskytování těchto služeb tím nejsou dotčeny.

§ 6
Právní pomoc a poskytování právních informací
(1) Právní pomoc je oběti na její žádost poskytována bezplatně za podmínek a v rozsahu stanoveném v jiném právním předpise.
(2) Právní pomoc obětem podle tohoto zákona mohou za úplatu poskytovat pouze advokáti.
(3) Subjekty akreditované pro poskytování právních informací a Probační a mediační služba mohou podle tohoto zákona poskytovat obětem trestných
činů právní informace.

Díl 2
Právo na informace
§ 7
Přístup k informacím
Oběť má v zákonem stanoveném rozsahu právo na přístup k informacím,
které se týkají věci, v níž se stala obětí trestného činu.

§ 8
Informace poskytované oběti Policií České republiky, policejním orgánem a státním zástupcem

(1) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s obětí trestného činu, informuje ji i bez žádosti o
tom,
a) u kterého konkrétního orgánu může podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a předá oběti kontakt
na tento orgán,
b) na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů semůže obrátit s žádostí o odbornou pomoc a za jakých
podmínek má právo na poskytnutí bezplatné odborné pomoci, a předá oběti kontakty na tyto subjekty,
c) za jakých podmínek má právo na přijetí opatření k zajištění bezpečí podle jiného právního předpisu (§ 14),
d) u kterého konkrétního orgánu získá další informace o věci, ve které se stala obětí trestného činu,
e) jaké etapy řízení následují po trestním oznámení a jaká je úloha oběti v těchto etapách,
f) u kterého konkrétního orgánu a jakým způsobem může požádat o informace podle § 11 odst. 1 a 3, a předá oběti kontakt na tento orgán,
g) za jakých podmínek a v jakém rozsahu má právo na peněžitou pomoc, včetně poučení o lhůtě pro podání žádosti,
h) u kterého orgánu a jakým způsobem se může domáhat nápravy, jestliže jsou její práva porušena orgánem veřejné moci nebo jí není umožněno
jejich plné uplatnění,
i) o jaká opatření k ochraně jejích zájmů může požádat, má-li oběť bydliště v jiném členském státě Evropské unie,
j) jaká další práva má podle tohoto zákona.
(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují oběti písemně. Informace podle odstavce 1 písm. a) až d) musí být oběti rovněž srozumitelně
ústně vysvětleny.
(3) Přijímá-li oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, je povinen oběť písemně a ústně
informovat i bez žádosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. b) až d).
(4) Pokud o to oběť požádá, vysvětlí oběti Policie České republiky nebo policejní orgán srozumitelně ústně i informace podle odstavce 1 písm.
e) až j).

§ 9
Informace poskytované oběti subjektem zapsaným v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů

Subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytne oběti informace o
a) službách, které obětem poskytuje, a jejich rozsahu, včetně informace, zda je služba poskytována bezplatně; pokud požadovaný druh
služby neposkytuje, odkáže oběť na jiný subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, který požadovanou službu
poskytuje,
b) právech oběti podle tohoto zákona,
c) právech oběti jako poškozeného podle trestního řádu,
d) průběhu trestního řízení a postavení oběti jako poškozeného a svědka v něm.

§ 10
Informace poskytované oběti jinými orgány veřejné moci a zdravotnickým zařízením
(1) Je-li prvním kontaktním místem obecní policie, Vojenská policie, Vězeňská služba České republiky nebo celní úřad v souvislosti s podáním
vysvětlení, poskytne oběti i bez žádosti informace podle § 8 odst. 1 písm. a) a b).
(2) Je-li prvním kontaktním místem zdravotnické zařízení, které poskytuje oběti zdravotní péči po spáchání trestného činu, poskytne jí
poskytovatel zdravotních služeb i bez žádosti informace podle § 8 odst. 1 písm. b).

§ 11
Další informace poskytované oběti
(1) Na žádost oběti jí poskytne příslušný orgán činný v trestním řízení
a) pravomocné rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí, popřípadě informaci, že trestní řízení nebylo zahájeno, nebo
b) informaci o stavu trestního řízení, s výjimkou případů, kdy by tato informace mohla ohrozit dosažení účelu trestního řízení.
(2) Odstavcem 1 nejsou dotčena ustanovení trestního řádu o doručování písemností poškozenému.
(3) Věznice, poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro
výkon zabezpečovací detence informují oběť na její žádost o
a) propuštění nebo uprchnutí obviněného z vazby,
b) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody,
c) přerušení výkonu trestu odnětí svobody,
d) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu ústavního ochranného léčení,
e) změně formy ochranného léčení z ústavní na ambulantní,
f) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu zabezpečovací detence,
g) změně zabezpečovací detence na ochranné léčení,
h) jakémkoliv vydání obviněného nebo odsouzeného do cizího státu nebo jeho předání do jiného členského státu Evropské unie v rámci
mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních.
(4) Věznice, poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro
výkon zabezpečovací detence informují oběť podle odstavce 3 bezodkladně, nejpozději do 24 hodin od doby, kdy nastala oznamovaná
skutečnost.
(5) Žádost podle odstavce 3 se podává v přípravném řízení policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a v řízení před soudem soudu, který
rozhoduje nebo rozhodoval v prvním stupni. Pokud je obviněný v době podání žádosti ve výkonu vazby, ve výkonu trestu, ve výkonu ústavního
ochranného léčení nebo ve výkonu zabezpečovací detence, o podání žádosti informuje orgán uvedený ve větě první bez průtahů příslušnou
věznici, poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro
výkon zabezpečovací detence; v ostatních případech je informuje při vzetí do vazby nebo při nařízení výkonu trestu, ústavního ochranného
léčení nebo zabezpečovací detence.
(6) Nepodala-li oběť žádost podle odstavce 3, obviněný nebo odsouzený byl propuštěn nebo uprchl a je-li důvodná obava, že oběti hrozí
nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, orgán činný v trestním řízení, Probační a mediační služba,
věznice, poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro
výkon zabezpečovací detence neprodleně informuje o této skutečnosti policejní orgán, který vede nebo vedl trestní řízení v dané trestní
věci, který přijme potřebná opatření k zajištění bezpečí oběti, včetně jejího vyrozumění o propuštění nebo uprchnutí.

§ 12
Informování oběti, která neovládá český jazyk Oběti, která prohlásí, že neovládá český jazyk, se informace
a) podle § 8odst. 1 a 3 a §11 odst.6 poskytnou v jazyce, o němž oběť prohlásí, že mu rozumí, nebo v úředním jazyce státu, jehož je občanem, a
b) podle § 9, 10 a § 11 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 3 poskytnou v jazyce, o němž oběť prohlásí, že mu rozumí, nebo v úředním jazyce
státu, jehož je občanem, je-li to možné.

§ 13
Forma a způsob poskytnutí informací
Oběť je třeba informovat srozumitelným způsobem se zohledněním jejího věku, rozumové a volní vyspělosti a zdravotního stavu včetně
psychického stavu. Informace podle § 9 a § 10 odst. 1 musí být oběti poskytnuty v písemné i ústní formě. Informace podle § 10 odst. 2 musí
být oběti poskytnuty alespoň písemně.

Díl 3
Právo na ochranu před hrozícím nebezpečím
§ 14
(1) Policista v případech stanovených jiným právním předpisem^2), kdy dochází k ohrožení bezpečí oběti, provede úkon nebo přijme jiné
opatření k zajištění jejího bezpečí. Stejnou povinnost mají celníci, příslušníci Vězeňské služby, vojenští policisté a strážníci obecních
policií za podmínek stanovených jiným právním předpisem^3).
(2) Krátkodobou ochranu oběti poskytne Policie České republiky za podmínek stanovených jiným právním předpisem^2).
(3) Vykázání osoby ze společného obydlí provede Policie České republiky za podmínek stanovených jiným právním předpisem^2).
(4) Soud vydá na žádost oběti předběžné opatření v občanském soudním řízení v případě vážného ohrožení jejího života, zdraví, svobody nebo
lidské důstojnosti za podmínek stanovených jiným právním předpisem^4).
(5) Zvláštní ochrana svědka se oběti poskytne za podmínek stanovených jiným právním předpisem^5).
(6) Utajení totožnosti i podoby oběti v postavení svědka se poskytne za podmínek stanovených trestním řádem.
(7) Soud nebo státní zástupce vydá předběžné opatření v trestním řízení za podmínek stanovených trestním řádem.

Díl 4
Právo na ochranu soukromí
§ 15
Zveřejňování informací o totožnosti oběti
Zákaz zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti oběti upravuje trestní řád.

§ 16
Poskytování osobních údajů oběti
Pokud o to oběť, její zmocněnec, zákonný zástupce, opatrovník nebo důvěrník požádá, vedou se údaje o bydlišti a doručovací adrese oběti,
zmocněnce, zákonného zástupce, opatrovníka nebo důvěrníka, údaje o jejich místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání, a o jejich
osobních, rodinných a majetkových poměrech tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci
Probační a mediační služby činní v dané věci. Je-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení nebo pro řádné uplatnění práva na
obhajobu osoby, proti níž se trestní řízení vede, zpřístupní potřebné údaje příslušný policista nebo orgán činný v trestním řízení; o
zpřístupnění a jeho důvodech učiní záznam do spisu.

Díl 5
Právo na ochranu před druhotnou újmou
§ 17
Zabránění kontaktu oběti s osobou, kterou označila za pachatele, s osobou podezřelou nebo s osobou, proti níž se trestní řízení vede
(1) Oběť má právo požádat v kterémkoliv stadiu trestního řízení, popřípadě i před jeho zahájením, aby byla při úkonech, kterých se
účastní, učiněna potřebná opatření k zabránění kontaktu oběti s osobou, kterou označila za pachatele, která je podezřelá ze spáchání trestného
činu, nebo proti níž se vede trestní řízení.

(2) Žádosti podle odstavce 1 jsou příslušné orgány povinny vyhovět, pokud se jedná o zvlášť zranitelnou oběť a nevylučuje to povaha
prováděného úkonu. Nelze-li této žádosti vyhovět, protože to vylučuje povaha prováděného úkonu, jsou příslušné orgány povinny učinit vhodná
opatření, aby se oběť nedostala do kontaktu s osobou, kterou označila za pachatele, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, nebo proti
níž se trestní řízení vede, před započetím a po skončení úkonu.

§ 18
Podání vysvětlení a výslech oběti
(1) Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchané oběti lze klást jen tehdy, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro
trestní řízení. Tyto otázky je třeba klást zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech znovu
opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu
oběti.
(2) Oběť má právo kdykoliv podat námitky proti zaměření otázky. Námitka se poznamená do protokolu. O důvodnosti námitky rozhoduje vyslýchající
orgán.

§ 19
Podání vysvětlení a výslech osobou stejného nebo opačného pohlaví
(1) Oběť může žádat, aby byla v přípravném řízení vyslechnuta osobou stejného nebo opačného pohlaví. Žádosti zvlášť zranitelné oběti je
nutné vyhovět, nebrání-li tomu důležité důvody. Důvody, které vedly k zamítnutí žádosti, se poznamenají do protokolu o úkonu.
(2) Zvlášť zranitelná oběť může také žádat, aby v případě, kdy je třeba její výpověď tlumočit, byl přibrán tlumočník stejného nebo opačného
pohlaví. Orgán činný v trestním řízení žádosti vyhoví, ledaže nelze provedení úkonu odložit nebo tlumočníka požadovaného pohlaví zajistit.
(3) Odstavce 1 a 2 se obdobně užijí i pro podání vysvětlení podle jiného právního předpisu.

§ 20
Podání vysvětlení a výslech zvlášť zranitelných obětí
(1) Zvlášť zranitelnou oběť je v trestním řízení nutné vyslýchat obzvláště citlivě a s ohledem na konkrétní okolnosti, které ji činí
zvlášť zranitelnou.
(2) Je-li to možné, výslech zvlášť zranitelných obětí v přípravném řízení provádí osoba k tomu vyškolená. Je-li obětí dítě, výslech v
přípravném řízení provádí vždy osoba k tomu vyškolená s výjimkou případů, kdy se jedná o úkon neodkladný a vyškolenou osobu nelze
zajistit.
(3) Výslech zvlášť zranitelné oběti se provádí tak, aby později nemusel být opakován. V případě dalšího výslechu před stejným orgánem je
vyslýchajícím zpravidla stejná osoba, nebrání-li tomu důležité důvody.
(4) Nepřeje-li si zvlášť zranitelná oběť bezprostřední vizuální kontakt s osobou podezřelou ze spáchání trestného činu nebo s osobou, proti níž
se trestní řízení vede, učiní se, nebrání-li tomu závažné důvody, potřebná opatření, aby k takovému vizuálnímu kontaktu nedošlo, zejména
se využívá audiovizuální techniky, je-li to technicky možné. Přitom je třeba zajistit, aby nebylo porušeno právo na obhajobu.
(5) Odstavce 1 až 4 se obdobně užijí i pro podání vysvětlení podle jiného právního předpisu.

§ 21
Právo na doprovod důvěrníkem
(1) Oběť má právo, aby ji k úkonům trestního řízení a k podání vysvětlení doprovázel důvěrník.
(2) Důvěrníkem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, kterou si oběť zvolí. Důvěrník poskytuje oběti potřebnou, zejména
psychickou, pomoc. Důvěrník může být zároveň zmocněncem oběti.
Důvěrníkem nemůže být osoba, která má v trestním řízení postavení obviněného, obhájce, svědka, znalce nebo tlumočníka.
(3) Důvěrník nemůže zasahovat do průběhu úkonu.
(4) Vyloučit důvěrníka z účasti na úkonu lze pouze výjimečně, jestliže by účast důvěrníka narušovala průběh úkonu nebo ohrozila dosažení účelu
úkonu. V případě, že byl důvěrník vyloučen, je nutné umožnit oběti, aby si zvolila jiného důvěrníka, ledaže uvedený úkon nelze odložit nebo by
jeho odložení bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.

§ 22
Prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život
Oběť má právo v kterémkoliv stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život. Oběť
může učinit prohlášení i písemně.

Díl 6
Právo na peněžitou pomoc
§ 23
(1) Oběť má za podmínek stanovených tímto zákonem právo na peněžitou pomoc, kterou jí poskytne stát.
(2) Peněžitá pomoc se poskytuje oběti, která
a) je státním občanem České republiky, pokud má na území České republiky místo trvalého pobytu, pokud se na území České republiky
obvykle zdržuje nebo pokud se na území České republiky stala obětí trestného činu,
b) je cizincem, pokud má trvalý pobyt nebo oprávněně pobývá na území jiného členského státu Evropské unie a stala se obětí trestného činu na
území České republiky,
c) je cizincem, pokud na území České republiky v souladu s jinými právními předpisy pobývá nepřetržitě po dobu delší než 90 dnů a stala
se obětí trestného činu na území České republiky, nebo
d) je cizincem, který se stal obětí trestného činu na území České republiky a který požádal o mezinárodní ochranu, kterému byl udělen
azyl nebo kterému byla udělena doplňková ochrana na území České republiky.
(3) Obětem, kterými jsou cizí státní příslušníci neuvedení v odstavci 2, se peněžitá pomoc poskytuje pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném
vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(4) Ve věcech peněžité pomoci jedná jménem státu ministerstvo.

§ 24
Okruh oprávněných žadatelů
(1) Právo na peněžitou pomoc má
a) oběť, které bylo v důsledku trestného činu ublíženo na zdraví,
b) oběť, které byla v důsledku trestného činu způsobena těžká újma na zdraví,
c) osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo
sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen
poskytovat výživu,
d) oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby (§ 198
trestního zákoníku), kterým vznikla nemajetková újma.

(2) Ublížením na zdraví se pro účely tohoto zákona rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením
normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje nejméně po dobu tří týdnů obvyklý způsob života oběti a který vyžaduje lékařského
ošetření.

(3) Těžkou újmou na zdraví se pro účely tohoto zákona rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou
újmou na zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyzdění,
g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h) mučivé útrapy, nebo
i) porucha zdraví trvající nejméně po dobu 6 týdnů.

§ 25
Účel peněžité pomoci
(1) Peněžitá pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti trestným činem.
Peněžitá pomoc oběti uvedené v § 24 odst. 1 písm. d) spočívá v úhradě nákladů spojených s poskytnutím odborné psychoterapie a fyzioterapie či
jiné odborné služby zaměřené na nápravu vzniklé nemajetkové újmy.
(2) Peněžitá pomoc se poskytne, pokud nemajetková újma, škoda na zdraví nebo škoda vzniklá v důsledku smrti způsobené trestným činem nebyla
plně nahrazena.

§ 26
Předpoklady poskytnutí peněžité pomoci
(1) Peněžitá pomoc se poskytne, jestliže pachatel trestného činu, kterým byla způsobena škoda na zdraví nebo nemajetková újma, byl uznán
vinným nebo zproštěn obžaloby pro nepříčetnost.
(2) Nejsou-li na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v důsledku
kterého byla oběti způsobena smrt, škoda na zdraví nebo nemajetková újma, peněžitá pomoc se poskytne také tehdy, jestliže
a) byla věc odložena z důvodu podle § 159a odst. 2 až 4 trestního řádu nebo protože se pachatele nepodařilo zjistit nebo je trestně
neodpovědný pro nepříčetnost,
b) trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu podle § 172 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo podle § 172 odst. 2 trestního řádu, nebo
c) rozhodnutí podle odstavce 1 dosud nebylo vyhlášeno nebo nenabylo právní moci.

§ 27
Důvody neposkytnutí peněžité pomoci
Stát neposkytne peněžitou pomoc, jestliže oběť
a) je stíhána jako spoluobviněná v trestním řízení vedeném pro trestný čin, v důsledku kterého byla poškozena na zdraví nebo jí byla způsobena
nemajetková újma, nebo byla účastníkem takového trestného činu,
b) nedala souhlas k trestnímu stíhání pachatele trestného činu v případě, kdy tento souhlas je podmínkou zahájení trestního stíhání nebo
pokračování v něm, anebo vzala-li takový souhlas zpět, nebo
c) neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost
zejména tím, že bez zbytečného odkladu bez vážného důvodu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody
nebo nemajetkové újmy, nebo jako svědek v trestním řízení využila s odvoláním na svůj poměr k pachateli práva odepřít výpověď.

§ 28
Výše peněžité pomoci
(1) Peněžitá pomoc se poskytne na žádost oběti uvedené
a) v § 24 odst. 1 písm. a) v paušální částce 10 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané
náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; peněžitá pomoc nesmí přesáhnout ve
svém součtu částku 200 000 Kč,
b) v § 24 odst. 1 písm. b) v paušální částce 50 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané
náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; peněžitá pomoc nesmí přesáhnout ve
svém součtu částku 200 000 Kč,
c) v § 24 odst. 1 písm. c) v paušální částce 200 000 Kč nebo jde-li o sourozence zemřelého v paušální částce 175 000 Kč; peněžitá pomoc
poskytovaná více obětem nesmí ve svém součtu přesáhnout částku 600 000 Kč; pokud by peněžitá pomoc ve svém součtu přesáhla tuto částku, částka
poskytovaná každé oběti se přiměřeně zkrátí,
d) v § 24 odst. 1 písm. d) na úhradu nákladů spojených s poskytnutím odborné psychoterapie a fyzioterapie či jiné odborné služby zaměřené na
nápravu vzniklé nemajetkové újmy, a to až do celkové výše 50 000 Kč, pokud jí nebyla peněžitá pomoc poskytnuta již podle písmene a).
(2) Jestliže o náhradě škody nebo nemajetkové újmy bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody nebo nemajetkové újmy
zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení peněžité pomoci v rozsahu, v jakém již bylo o náhradě škody nebo nemajetkové újmy rozhodnuto.

(3) Pokud se výše peněžité pomoci poskytované podle odstavce 1 písm. a) a b) určuje podle prokazované ztráty na výdělku, přihlédne se i k
výdělku, který oběti ujde v budoucnosti. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta peněžitá pomoc podle odstavce 1 písm. a) a b), že jí
vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí peněžité pomoci, lze jí poskytnout na její žádost podanou ve lhůtě stanovené v §
30 peněžitou pomoc opětovně; přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným.

§ 29
Snížení a nepřiznání peněžité pomoci
Peněžitá pomoc stanovená podle § 28 může být snížena nebo se nepřizná s přihlédnutím k sociální situaci oběti a k tomu,
a) do jaké míry oběť spoluzavinila vznik újmy a
b) zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy na pachateli nebo na jiné osobě,
která je povinna škodu nahradit.

§ 30
Posuzování žádosti o peněžitou pomoc
(1) Ministerstvo poskytuje oběti jménem státu peněžitou pomoc na základě žádosti.
(2) Žádost o poskytnutí peněžité pomoci lze podat u ministerstva nejpozději do 2 let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o újmě způsobené
trestným činem, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká.
(3) Ministerstvo žadateli písemně potvrdí přijetí žádosti. Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 3 měsíců od zahájení řízení, k
nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo
doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
(4) S účastníky řízení, kteří neovládají český jazyk, může být jednáno i v jazyce slovenském nebo anglickém; to platí i pro vyhotovování
písemností.
(5) V řízení o žádosti o peněžitou pomoc nelze podat řádný opravný prostředek. Rozhodnutí nelze přezkoumat v přezkumném řízení.
(6) Proti pravomocnému rozhodnutí může žadatel podat žalobu podle soudního řádu správního.

§ 31
Náležitosti žádosti
(1) V žádosti o poskytnutí peněžité pomoci je třeba uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení oběti, datum jejího narození a adresu
bydliště a připojit k ní
a) poslední rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o trestném činu nebo o jeho oznámení; nemůže-li oběť takové rozhodnutí připojit, je
třeba, aby označila orgán činný v trestním řízení, který o trestném činu naposledy konal řízení, a uvedla údaje o osobě podezřelé ze
spáchání trestného činu, pokud je jí známa,
b) údaje o škodě nebo o nemajetkové újmě vzniklé v důsledku trestného činu a o jejím rozsahu, popřípadě o rozsahu, v jakém již škoda nebo
nemajetková újma byla nahrazena, a o úkonech, které oběť učinila k vymáhání náhrady škody nebo nemajetkové újmy,
c) údaje o svých majetkových a výdělkových poměrech,
d) doklady, které má oběť k dispozici a které mohou dokázat údaje uvedené pod písmeny b) a c).
(2) Doklady o majetkových poměrech podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit čestným prohlášením.
(3) Žadatel o poskytnutí peněžité pomoci podle § 28 odst. 1 písm. a) a b) je povinen k žádosti přiložit lékařskou zprávu prokazující vzniklou
škodu na zdraví.
(4) Žadatel o poskytnutí peněžité pomoci podle § 28 odst. 1 písm. c) je povinen označit důkazy prokazující, že je osobou uvedenou v § 24 odst.
1 písm. c), a dále je povinen v žádosti uvést, zda je jedinou osobou splňující podmínky uvedené v § 24 odst. 1 písm. c), popřípadě kolik
osob tyto podmínky splňuje, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy.
(5) Změní-li se po podání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci okolnosti, které mají vliv na posouzení žádosti o poskytnutí peněžité
pomoci a stanovení její výše, zejména dojde-li pouze k částečné náhradě škody nebo nemajetkové újmy, je žadatel povinen na tyto okolnosti
ministerstvo bezodkladně upozornit.

§ 32
Povinnost poskytnout součinnost
(1) Každý je povinen sdělit ministerstvu skutečnosti, které mají význam pro ověřování splnění podmínek pro poskytnutí peněžité pomoci.
(2) Při ověřování splnění podmínek pro poskytování peněžité pomoci je oprávněná úřední osoba ministerstva oprávněna nahlížet do trestních
spisů; orgány činné v trestním řízení jsou povinny jí nahlédnutí do trestních spisů umožnit.

§ 33
Přechod nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy
Poskytnutím peněžité pomoci oběti přechází nárok oběti na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vůči pachateli na stát, a to v rozsahu poskytnuté
peněžité pomoci.

§ 34
Poskytování peněžité pomoci obětem trestné činnosti v přeshraničních případech s členskými státy Evropské unie

Přeshraničním případem s členskými státy Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí případ, kdy o poskytnutí peněžité pomoci oběti
trestného činu rozhoduje příslušný orgán členského státu Evropské unie, na jehož území byl trestný čin spáchán, v případech, kdy obětí byla
osoba, která má místo trvalého pobytu nebo oprávněně pobývá na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „přeshraniční případ“).

§ 35
Zajištění peněžité pomoci v přeshraničních případech, kdy obětí byla osoba s pobytem na území České republiky
(1) Ministerstvo je povinno v přeshraničních případech osobám uvedeným v § 23 odst. 2 písm. a), c) a d), pokud se staly obětí trestného činu,
který byl spáchán na území jiného členského státu Evropské unie, poskytnout potřebnou součinnost k tomu, aby žádost o poskytnutí
peněžité pomoci v přeshraničních případech splňovala všechny náležitosti stanovené právem příslušného členského státu Evropské unie,
jehož orgán bude o poskytnutí peněžité pomoci rozhodovat; za tím účelem zejména
a) poskytuje základní informace o možnostech obdržet peněžitou pomoc a formuláře žádostí o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech,
b) na žádost oběti poskytuje informace o tom, jak žádost o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech vyplnit a kterými dokumenty
ji doložit,
c) přijímá žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech,
d) pořizuje na náklad státu překlad žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech a jejích příloh do cizího jazyka,
e) na žádost oběti poskytuje součinnost v případě, že příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie požádá o dodatečné informace,
f) na žádost oběti zasílá bezodkladně příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie dodatečné informace vyžádané podle
písmene e), popřípadě i seznam veškerých postupovaných dokumentů,
g) postupuje vyplněnou žádost o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech a její přílohy příslušnému orgánu jiného
členského státu Evropské unie.
(2) Ministerstvo na žádost příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie
a) zajistí výslech osoby, která podala žádost o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech, nebo jiné v žádosti uvedené osoby
jako svědka nebo znalce tímto orgánem zejména prostřednictvím videotelefonu nebo telefonu, nebo
b) vyslechne osoby uvedené v písmenu a); o výslechu pořídí zápis, který nemusí být překládán, a který zašle příslušnému orgánu jiného členského
státu Evropské unie.
(3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) lze vyslechnout pouze s jejich souhlasem.

§ 36
Zajištění peněžité pomoci v přeshraničních případech, kdy obětí byla osoba s pobytem na území jiného členského státu Evropské unie
(1) Ministerstvo rozhoduje o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech osobám, které mají místo trvalého pobytu nebo
oprávněně pobývají na území jiného členského státu Evropské unie, pokud se na území České republiky staly obětí trestného činu. V těchto
případech ministerstvo
a) přijímá žádosti obětí trestného činu a jejich přílohy postoupené příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, na jehož území
má oběť trestného činu místo trvalého pobytu nebo na něm oprávněně pobývá,
b) v případě potřeby požádá příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť trestného činu místo trvalého
pobytu nebo na něm oprávněně pobývá, o dodatečné informace, popřípadě o výslech oběti nebo jiné v žádosti uvedené osoby jako svědka nebo
znalce,
c) přijímá dodatečné informace a popřípadě i seznam veškerých postupovaných dokumentů na základě žádosti uvedené v písmenu b).
(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech zašle osobě
uvedené v odstavci 1, která podala žádost, a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, na jehož území má místo trvalého pobytu
nebo na jehož území se obvykle zdržuje,
a) oznámení o obdržení žádosti,
b) informaci o úřední osobě, která se věcí zabývá, a o úředním místě, u kterého je žádost vyřizována,
c) informaci o přibližné době, v níž bude o žádosti rozhodnuto.
(3) Ministerstvo zašle rozhodnutí o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech osobě uvedené v odstavci 1 a
příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie.
(4) Peněžitou pomoc nelze poskytnout, pokud byla žádost o její poskytnutí podána v jiném státě. Ministerstvo vyzve osobu uvedenou v
odstavci 1, aby čestným prohlášením potvrdila, že takový nebo obdobný nárok neuplatnila v jiném státě. Pokud osoba uvedená v odstavci 1
čestné prohlášení nepředloží, peněžitá pomoc se neposkytne.
(5) Lhůta uvedená v § 30 odst. 2 je zachována i v případě, kdy byla žádost o poskytnutí peněžité pomoci oběti podána u příslušného orgánu
jiného členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť místo trvalého pobytu nebo se na něm obvykle zdržuje.

§ 37
Vztah k občanskému zákoníku
Není-li v tomto dílu stanoveno jinak, řídí se jím upravené právní vztahy občanským zákoníkem.

HLAVA III
PODPORA SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ

§ 38
Podpora ze strany státu
(1) Ministerstvo podporuje činnost subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů poskytováním dotací ze státního rozpočtu za podmínek a v
rozsahu stanovených tímto zákonem. Tím není dotčeno poskytování dotací podle jiného právního předpisu.
(2) Dotaci ze státního rozpočtu podle odstavce 1 věty první mohou získat jen akreditované subjekty. Na udělení dotace není právní nárok.

§ 39
Subjekty poskytující pomoc obětem trestných činů
(1) Subjekt, který hodlá poskytovat pomoc obětem trestných činů podle tohoto zákona a získat dotaci ze státního rozpočtu na svou činnost, se
musí akreditovat pro jednu nebo obě služby, kterými jsou
a) poskytování právních informací a
b) restorativní programy.
(2) Služby psychologického a sociálního poradenství jsou oprávněny obětem poskytovat subjekty, které získaly oprávnění pro poskytování
sociálního poradenství a služeb sociální prevence na základě rozhodnutí o registraci podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb.
Dotace ze státního rozpočtu na tyto služby náleží subjektu jen podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb.
(3) Akreditací pro službu poskytování právních informací nejsou dotčena ustanovení o zastupování v řízení podle jiných právních předpisů.

§ 40
Podmínky pro udělení akreditace
(1) Podmínkou pro udělení akreditace je
a) doložení popisu realizace poskytovaných služeb, který je v souladu se standardy kvality poskytovaných služeb (§ 44 odst. 2),
b) skutečnost, že žadatel je právnickou osobou, která byla založena za jiným účelem, než je podnikání,
c) vlastnické nebo jiné užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány služby,
d) poskytování pomoci obětem žadatelem nejméně po dobu jednoho roku před podáním žádosti podle tohoto zákona,
e) bezúhonnost žadatele a všech fyzických osob, které budou služby poskytovat,
f) odborná způsobilost alespoň jedné fyzické osoby, která bude garantovat úroveň služeb spočívajících v poskytování právních informací,
g) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování služeb podle tohoto zákona.
(2) Za bezúhonného se považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v
souvislosti s vykonáváním činností při poskytování služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo ten, jehož odsouzení pro tyto trestné činy
bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.
(3) Za odborně způsobilou k poskytování právních informací se považuje osoba, která získala úplné vysokoškolské vzdělání v oboru právo v
magisterském studijním programu.

§ 41
Žádost o akreditaci
(1) Žádost o akreditaci obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem
a) druh služby, kterou bude žadatel poskytovat,
b) okruh obětí, kterým je služba určena,
c) popis realizace poskytovaných služeb, který je v souladu se standardy kvality poskytovaných služeb (§ 44 odst. 2),
d) popis personálního zajištění poskytovaných služeb,
e) časový rozsah poskytování služeb,
f) kapacitu poskytovaných služeb,
g) den započetí poskytování služeb,
h) vymezení území, na němž budou služby poskytovány.

(2) K žádosti se přikládají
a) doklady o bezúhonnosti, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,
b) úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle jiných právních předpisů, popřípadě výpis z obchodního
rejstříku nebo jiné evidence podle jiných právních předpisů,
c) doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost fyzických osob, které budou poskytovat službu spočívající v
poskytování právních informací,
d) doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány služby, z něhož vyplývá oprávnění
žadatele tyto objekty nebo prostory užívat,
e) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování služeb podle tohoto zákona,
f) čestné prohlášení o skutečnosti podle § 40 odst. 1 písm. d).
(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále
a) u fyzických osob doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se osoba zdržovala v posledních 3 letech
nepřetržitě déle než 3 měsíce, nebo jiným dokladem prokazujícím bezúhonnost této osoby a
b) u právnických osob se sídlem mimo území České republiky výpisem z Rejstříku trestů nebo jiným obdobným dokladem vydaným státem, ve kterém
mají sídlo.
(4) Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnosti
si ministerstvo vyžádá podle jiného právního předpisu^6) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Odborná způsobilost se dokládá úředně ověřenou kopií vysokoškolského diplomu v oboru právo v magisterském studijním
programu. Při uznávání odborné způsobilosti státních příslušníků jiných členských států Evropské unie se postupuje podle jiného právního
předpisu^7).

§ 42
Rozhodnutí o udělení akreditace
(1) Akreditace pro služby uvedené v § 39 odst. 1 vzniká rozhodnutím o udělení akreditace. O udělení akreditace rozhoduje ve správním řízení
na základě žádosti ministerstvo.
(2) Rozhodnutí o udělení akreditace obsahuje, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem,
a) označení akreditovaného subjektu,
b) identifikační číslo osoby přidělené akreditovanému subjektu,
c) název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování služeb,
d) druh služeb, které budou poskytovány,
e) okruh obětí, kterým budou služby poskytovány,
f) den započetí poskytování služeb,
g) údaj o kapacitě poskytovaných služeb.

§ 43
Změna, zrušení a zánik akreditace
(1) Akreditovaný subjekt je povinen písemně oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí o udělení
akreditace a v žádosti o akreditaci a změny v dokladech přikládaných k žádosti o akreditaci a doložit tyto změny příslušnými doklady, a to do
15 dnů ode dne, kdy k nim došlo.
(2) Na základě oznámení rozhodne ministerstvo o změně akreditace.
(3) Ministerstvo rozhodne o zrušení akreditace, jestliže
a) akreditovaný subjekt přestane splňovat podmínky pro udělení akreditace,
b) akreditovaný subjekt nesplňuje standardy kvality poskytovaných služeb a k nápravě nedošlo ani na základě uložených opatření,
c) akreditovaný subjekt neplní své povinnosti nebo poruší svou povinnost zvlášť závažným způsobem,
d) akreditovaný subjekt požádá o zrušení akreditace; tato žádost musí být podána nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti.
(4) Akreditace zaniká dnem zániku právnické osoby. Akreditace je nepřevoditelná.

§ 44
Povinnosti akreditovaných subjektů
(1) Akreditovaný subjekt je povinen
a) poskytnout oběti bezplatně službu podle § 5 a § 6 odst. 3 v rozsahu akreditace,
b) poskytnout oběti informace podle § 9,
c) vést evidenci obětí, které požádaly o poskytnutí služby, a poskytnutých služeb,
d) dodržovat standardy kvality poskytovaných služeb stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Standardy kvality poskytovaných služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování
jednotlivých služeb poskytovaných obětem v oblasti personálního a provozního zabezpečení a v oblasti vztahů mezi akreditovaným subjektem
a obětí, které je služba poskytována.
(3) Poskytnutí služby je akreditovaný subjekt oprávněn odmítnout
a) z důvodu naplnění svých kapacit,
b) byly-li služby poskytnuty osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy oběti,
c) jestliže zájmy oběti, která žádá o poskytnutí služby, jsou v rozporu se zájmy akreditovaného subjektu, nebo
d) jestliže oběť neposkytuje odpovídající součinnost nebo došlo k narušení důvěry mezi obětí a akreditovaným subjektem.

§ 45
Kontrola plnění podmínek akreditace a povinností akreditovaných subjektů
(1) Ministerstvo kontroluje plnění podmínek stanovených pro akreditaci u akreditovaného subjektu a plnění jeho povinností. Postup při této
kontrole se řídí zákonem upravujícím státní kontrolu.
(2) Pro kontrolu plnění standardů kvality poskytovaných služeb u akreditovaného subjektu podle odstavce 1 může ministerstvo zřídit
hodnotící komisi.
(3) Ministerstvo je oprávněno ukládat akreditovaným subjektům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole. Akreditovaný subjekt
je povinen splnit uložená opatření ve stanovené lhůtě.
(4) Ministerstvo přijímá a prověřuje stížnosti na postup akreditovaných subjektů.

§ 46
Povinnost mlčenlivosti
Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona, o nichž se dozví v
souvislosti s poskytováním těchto služeb nebo v souvislosti s kontrolní činností podle § 45, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. Této
povinnosti může být zproštěn pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, a to jen písemně s uvedením rozsahu a účelu zproštění.

§ 47
Právní pomoc poskytovaná advokátem
(1) Advokáta zapíše ministerstvo na jeho žádost do registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů pro služby spočívající v
právní pomoci, pokud souhlasí s poskytováním právní pomoci obětem vymezeným v § 5 odst. 1 alespoň v omezeném rozsahu bezplatně.
(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení advokáta, adresu sídla, evidenční číslo České advokátní komory, identifikační číslo osoby,
b) prohlášení, že advokát souhlasí s poskytováním právní pomoci bezplatně obětem vymezeným v § 5 odst. 1 s uvedením rozsahu bezplatné
právní pomoci,
c) uvedení soudu, v jehož obvodě advokát působí, pro účely právní pomoci,
d) okruh obětí, kterým budou služby poskytovány,
e) den započetí poskytování služeb.
(3) K žádosti se přikládá výpis ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou nikoliv starší 3 měsíců.
(4) Advokát je povinen poskytnout právní pomoc bezplatně v rozsahu, který uvedl v žádosti o zápis do registru poskytovatelů pomoci obětem
trestných činů. Bezdůvodné odepření bezplatného poskytnutí právní pomoci je důvodem vyškrtnutí z registru poskytovatelů pomoci obětem
trestných činů.
(5) Je-li u ministerstva podána stížnost na advokáta, zapsaného v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů pro služby
spočívající v právní pomoci, postoupí ministerstvo stížnost České advokátní komoře. Tím není dotčeno právo ministra spravedlnosti podat
kárnou žalobu podle jiného právního předpisu.
(6) Na základě žádosti advokáta vyškrtne ministerstvo bez zbytečného odkladu advokáta z registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů
nebo provede požadovanou změnu zapisovaných údajů.

§ 48
Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů
(1) Ministerstvo vede registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, do kterého zapisuje
a) subjekty podle § 39 odst. 2 na základě jejich žádosti,
b) akreditované subjekty podle § 39 odst. 1,
c) advokáty na základě žádosti podle § 47,
d) střediska Probační a mediační služby.

(2) Subjekt podle § 39 odst. 2 k žádosti o zápis do registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů přiloží úředně ověřené
rozhodnutí o registraci podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb. Ministerstvo zašle informaci o zápisu do registru
poskytovatelů pomoci obětem trestných činů orgánu, který rozhodl o registraci tohoto subjektu podle zákona upravujícího poskytování
sociálních služeb. Je-li u ministerstva podána stížnost na činnost subjektu registrovaného podle zákona upravujícího poskytování
sociálních služeb, postoupí ji ministerstvo inspekci poskytování sociálních služeb. Ministerstvo vyškrtne subjekt z registru
poskytovatelů pomoci obětem trestných činů také na základě jeho žádosti.

(3) Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů obsahuje údaje podle § 42 odst. 2, § 47 odst. 2, v případě subjektů akreditovaných pro
poskytování právních informací i informaci o počtu odborně způsobilých osob podle § 40 odst. 3 a v případě subjektů podle § 39 odst. 2 údaje
uvedené v rozhodnutí o registraci podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb. U středisek Probační a mediační služby se uvádí
adresa střediska.

(4) Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů je veden v informačním systému veřejné správy. Registr je veřejným seznamem, který
je dostupný na internetových stránkách ministerstva. Do registru má každý právo bezplatně nahlížet.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 49
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vzor formuláře žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech podle § 35 odst. 1 písm. a),
b) vzor formuláře pro předávání žádostí o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech podle § 35 odst. 1 písm. g),
c) vzor formuláře pro předávání rozhodnutí o žádosti o odškodnění v přeshraničních případech podle § 36 odst. 3,
d) jiné než úřední jazyky, v nichž se postupují žádosti o poskytnutí peněžité pomoci a jejich přílohy podle § 35 odst. 1 písm. g), dodatečné
informace a seznam veškerých postupovaných dokumentů podle § 35 odst. 1 písm. f), žádosti o dodatečné informace podle § 36 odst. 1 písm. b) a
informace podle § 36 odst. 2,
e) úřední jazyky ostatních členských států Evropské unie, v nichž bude ministerstvo přijímat žádosti o poskytnutí peněžité pomoci a jejich
přílohy podle § 36 odst. 1 písm. a) a dodatečné informace, popřípadě seznam veškerých postupovaných dokumentů podle § 36 odst. 1 písm. c),
f) standardy kvality poskytovaných služeb podle § 44 odst. 2.

§ 50
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 204/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.
2. Vyhláška č. 241/2006 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech
poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti.
3. Vyhláška č. 237/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 241/2006 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské
unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti.

ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu

§ 51
Zákon č.141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č.57/1965 Sb., zákona č.58/1969 Sb., zákona č.149/1969 Sb., zákona
č.48/1973 Sb., zákona č.29/1978 Sb., zákona č.43/1980 Sb., zákona č.159/1989 Sb., zákona č.178/1990 Sb., zákona č.303/1990 Sb., zákona č.558/1991Sb.,
zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č.292/1993 Sb., zákona č.154/1994 Sb. nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.214/1994 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.8/1995 Sb., zákona č.152/1995 Sb., zákona č.150/1997 Sb., zákona č.209/1997 Sb., zákona č.148/1998 Sb.,
zákona č.166/1998 Sb., zákona č.191/1999 Sb., zákona č.29/2000 Sb., zákona č.30/2000 Sb., zákona č.227/2000 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č.424/2001 Sb., zákona č.200/2002 Sb., zákona č.226/2002 Sb., zákona č.320/2002 Sb., zákona č.218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona
č. 237/2004 Sb., zákona č.257/2004 Sb., zákona č.283/2004 Sb., zákona č.539/2004 Sb., zákona č.587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č.394/2005 Sb., zákona č.413/2005 Sb., zákona č.79/2006
Sb., zákona č.112/2006 Sb., zákona č.113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č.165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb.,
zákona č.170/2007 Sb., zákona č.179/2007 Sb., zákona č.345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb.,
zákona č.129/2008 Sb., zákona č.135/2008 Sb., zákona č.177/2008 Sb., zákona č.274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona
č.457/2008 Sb., zákona č.480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb.,zákona č.41/2009 Sb., zákona č.52/2009 Sb., zákona č.218/2009 Sb., zákona č.272/2009 Sb.,
zákona č.306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č.330/2011 Sb., zákona č.341/2011 Sb.,
zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č.193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb. a zákona č.
390/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny v každém období řízení umožnit poškozenému plné uplatnění jeho práv, o kterých je třeba
ho podle zákona vhodným způsobem a srozumitelně poučit, aby mohl dosáhnout uspokojení svých nároků; řízení musí vést s potřebnou
ohleduplností k poškozenému a při šetření jeho osobnosti.“.
2. V § 43 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen
doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen.
Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku
nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu
přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.“.
3. V § 43 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Poškozený, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, má právo v kterémkoliv stadiu trestního řízení
učinit a prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život. Prohlášení lze učinit i písemně.
Písemné prohlášení se v řízení před soudem provede jako listinný důkaz.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
4. § 44a se zrušuje.
5. Na konci § 46 se doplňuje věta „Má-li poškozený postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů, jsou povinny jej poučit též o
právech podle zákona o obětech trestných činů a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatnění.“.
6. V § 47 odst. 7 se slova „ ; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu“ zrušují.
7. V § 48 se v návětí odstavce 1 slova „Zajištění se zruší“ nahrazují slovy „Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší“.
8. V § 48 odst. 1 písm. c) se slova „dva měsíce“ nahrazují slovy „čtyři měsíce“.
9. §50 zní:
„§ 50
(1) Zúčastněná osoba a poškozený se mohou dát zastupovat zmocněncem, kterým může být i právnická osoba. Zmocněnec poškozeného může být
současně důvěrníkem podle zákona o obětech trestných činů.
(2) Je-li zmocněncem zúčastněné osoby nebo poškozeného fyzická osoba, nesmí jím být osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům
nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena; při hlavním líčení a veřejném zasedání nemůže být zmocněncem ten, kdo je k němu předvolán
jako svědek, znalec nebo tlumočník.“.
10. V §51 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Zmocněnec poškozeného a zúčastněné osoby je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech,
jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob, které zastupuje, a jejich výsledek může být použit jako důkaz
v řízení před soudem, ledaže by přítomností zmocněnce mohl být zmařen účel trestního řízení nebo nelze provedení úkonu odložit a
vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným osobám klást otázky, avšak teprve tehdy, až policejní orgán výslech
skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoli v jeho průběhu.
(3) Oznámí-li zmocněnec policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu podle odstavce 2, je policejní orgán povinen včas
zmocněnci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění zmocněnce
nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán zmocněnci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit.
Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat.
(4) Má-li se zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby zúčastnit výslechu svědka,jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst.2
utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která znemožňují zmocněnci zjistit skutečnou totožnost svědka, a proto sdělení
o výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v §55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné
zjistit skutečnou totožnost svědka.“.
11. § 51a zní:
„§ 51a
(1) Osvědčí-li poškozený,
a) který je zvlášť zranitelnou obětí podle zákona o obětech trestných činů,
b) kterému byla způsobena úmyslným trestným činem těžká újma na zdraví, nebo
c) který je pozůstalým po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady
vzniklé přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu soudu, který koná řízení v prvním stupni, a v přípravném
řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu.
Stejně rozhodne o takovém návrhu poškozeného, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody nebo nemajetkové
újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, není-li vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo nemajetkové újmy
nebo její výši nebo vzhledem k povaze a rozsahu bezdůvodného obohacení zastoupení zmocněncem zjevně nadbytečné.
(2) Poškozený mladší než osmnáct let má nárok, nejde-li o trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), na právní
pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně i bez splnění podmínek podle odstavce 1.
(3) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává poškozený v přípravném řízení
prostřednictvím státního zástupce, který k němu připojí své vyjádření, a v řízení před soudem příslušnému soudu, který věc projednává.
(4) V případě, že si poškozený sám zmocněnce nezvolí, ustanoví jako zmocněnce za podmínek uvedených v odstavcích 1 nebo 2 předseda senátu
a v přípravném řízení soudce advokáta zapsaného v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů pro právní pomoc podle zákona
o obětech trestných činů podle místa působnosti a v pořadí, jak v něm následují. Není-li to možné nebo účelné, ustanoví zmocněncem
jiného advokáta; ustanovení § 39 odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Náklady vzniklé přibráním takového zmocněnce hradí stát.
(5) Pominou-li důvody, které vedly k ustanovení zmocněnce poškozeného, nebo nemůže-li z důležitých důvodů zmocněnec poškozeného nadále
zastupovat, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu o zproštění ustanoveného zmocněnce povinnosti zastupovat
poškozeného.
(6) Proti usnesení podle odstavců 1, 4 a 5 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.

12. V § 51b odst. 1 se za slovo „obžalovaného“ vkládají slova „nebo poškozeného“.

13. V § 55 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) jméno a příjmení úředních osob a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno, příjmení a adresu zákonných zástupců,
opatrovníků, obhájců a zmocněnců, popřípadě jméno a příjmení dalších osob, kteří se úkonu zúčastnili, a u obviněného a poškozeného též
adresu, kterou uvede pro účely doručování, a další údaje nutné k zjištění nebo ověření totožnosti, včetně data narození nebo rodného
čísla; jsou-li při prováděném úkonu zjištěny údaje o bydlišti a doručovací adrese, o místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání
poškozeného, svědka, zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo důvěrníka, pak se na žádost těchto osob do protokolu neuvádějí,
není-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení, ale vedou se tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné
v trestním řízení a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci; to platí také pro údaje o osobních, rodinných a
majetkových poměrech poškozeného a svědka; je-li to nezbytné pro řádné uplatnění práva na obhajobu osoby, proti níž se trestní řízení vede,
sdělí se této osobě potřebné údaje; o sdělení údaje a jeho důvodech se učiní záznam do protokolu,“.

14. V § 65 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Při nahlížení do spisů je nutno učinit taková opatření, aby nebyly zpřístupněny údaje, se kterými se podle § 55 odst. 1 písm. c) mohou
seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci. V případě žádosti osoby,
proti níž se trestní řízení vede, o sdělení těchto údajů se užije § 55 odst. 1 písm. c) obdobně.“.

15. Na začátek nadpisu hlavy čtvrté se vkládají slova „PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ A“.
16. Na konci textu § 67 se doplňují slova „ , zejména uložením některého z předběžných opatření“.

17. V § 70a odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje.
18. V § 70a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
19. V § 70a odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

20. V nadpise § 73 se za slovo „dohledem“ vkládají slova „ , předběžným opatřením“.
21. V § 73 odst. 1 písm. b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou.
22. V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) zároveň rozhodne o uložení některého z předběžných opatření.“.

23. V § 73b odst. 5 se za slova „73a odst. 3,“ vkládají slova „nebo o zrušení předběžného opatření nahrazujícího vazbu“.

24. V § 77a se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Z důležitých důvodů může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na konkrétně vymezenou dobu povolit
vycestování do zahraničí, zejména za účelem pracovní cesty.“.

25. V části první hlavě čtvrté se za oddíl sedmý doplňuje nový oddíl osmý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl osmý
Předběžná opatření
§ 88b
(1) Předběžné opatření lze uložit pouze obviněnému.
(2) Předběžné opatření smí být uloženo jen tehdy, jestliže z jednání obviněného nebo z dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná
obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který
připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání,
byl spáchán a má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že
tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného a na povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době
rozhodování účelu předběžného opatření dosáhnout jiným opatřením, přičemž uložení předběžného opatření si vyžaduje ochrana oprávněných
zájmů poškozeného, který je fyzickou osobou, zejména jeho života, zdraví, svobody nebo lidské důstojnosti, nebo zájmů osob mu blízkých,
nebo ochrana zájmů společnosti.

§ 88c
Druhy předběžných opatření
Předběžným opatřením může být obviněnému uložen
a) zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky (dále jen „zákaz styku s určitými osobami“),
b) zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v takovém obydlí (dále jen
„zákaz vstupu do obydlí“),
c) zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,
d) zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě,
e) zákaz vycestování do zahraničí,
f) zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti,
g) zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky,
h) zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek (dále jen „zákaz her a sázek“), nebo
i) zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, jejíž povaha umožňuje opakování nebo pokračování v trestné činnosti (dále jen „zákaz výkonu
konkrétně vymezené činnosti“).

§ 88d
Zákaz styku s určitými osobami
(1) Zákaz styku s určitými osobami spočívá v nepřípustnosti jakéhokoli kontaktování nebo vyhledávání poškozeného, osob mu blízkých nebo jiných
osob, zejména svědků, a to i prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo jiných obdobných prostředků.
(2) Z důležitých důvodů se povolí setkání obviněného s poškozeným, osobou mu blízkou nebo jinou osobou. Setkání se uskuteční vždy za
přítomnosti orgánu činného v trestním řízení, který v době setkání vede řízení, nebo na základě jeho pověření za přítomnosti probačního
úředníka. Setkání se neprodleně ukončí, objeví-li se v jeho průběhu okolnosti, které brání jeho pokračování, zejména vyvolá-li obviněný v
poškozeném, osobě mu blízké nebo jiné osobě důvodnou obavu z uskutečnění jednání uvedeného v § 88b odst. 2 nebo se pokusí ovlivnit
jejich výpověď.

§ 88e
Zákaz vstupu do obydlí
(1) Zákaz vstupu do obydlí spočívá v nepřípustnosti vstupu obviněného do společného obydlí obývaného s poškozeným a
jeho bezprostředního okolí, a v nepřípustnosti zdržovat se v takovém obydlí.
(2) V rozhodnutí o zákazu vstupu do obydlí se obviněnému zakáže vstupovat do obydlí a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v
obydlí. Rozhodnutí musí vedle obecných náležitostí (§ 134 odst. 1 a 2) dále obsahovat jméno a příjmení obviněného, přesné označení obydlí a
vymezení jeho bezprostředního okolí a poučení o právech a povinnostech obviněného včetně poučení o následcích nesplnění povinnosti uvedené v
odstavci 4 i o důsledcích neplnění uloženého předběžného opatření.
(3) Bylo-li proti obviněnému použito vykázání podle jiného právního předpisu, v rozhodnutí o vyslovení zákazu vstupu do obydlí se uvede, že
zákaz vstupu do obydlí počíná až prvním dnem následujícím po skončení výkonu vykázání podle jiného právního předpisu. Důvody pro vyslovení
zákazu vstupu do obydlí se jinak oproti vykázání podle jiného právního předpisu posuzují samostatně.
(4) Obviněný je po oznámení rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 povinen opustit neprodleně obydlí a jeho bezprostřední okolí v rozsahu
vymezeném v usnesení, a zdržet se vstupu do těchto prostor.
(5) Obviněný je po oznámení rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 oprávněn vzít si před opuštěním obydlí věci sloužící jeho osobní potřebě, osobní
cennosti a osobní doklady.
(6) Z důležitých důvodů lze obviněnému umožnit vzít si v průběhu trvání zákazu vstupu do obydlí z něj věci nezbytné pro podnikání nebo pro
výkon povolání. Ohledně přítomnosti orgánu činného v trestním řízení platí § 88d odst. 2 obdobně.

§ 88f
Zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami
Rozhodnutí o zákazu návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami musí
vedle obecných náležitostí (§ 134 odst. 1 a 2) obsahovat přesné vymezení osob, míst nebo prostor, na které se zákaz vztahuje, jakož i
poučení o důsledcích neplnění uloženého předběžného opatření.

§ 88g
Zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě
(1) Rozhodnutí o zákazu zdržovat se na konkrétně vymezeném místě musí vedle obecných náležitostí (§ 134 odst. 1 a 2) obsahovat přesné
vymezení konkrétního místa, ve kterém se obviněný nesmí zdržovat; ustanovení § 88e odst. 2 se použije přiměřeně.
(2) Z důležitých důvodů lze obviněnému povolit, aby se po stanovenou dobu zdržoval na místě, na které se vztahuje zákaz uvedený v odstavci 1.

§ 88h
Zákaz vycestování do zahraničí
(1) Zákaz vycestovat do zahraničí spočívá ve vyslovení nepřípustnosti vycestovat za hranice České republiky.
(2) Na postup při uložení zákazu vycestování do zahraničí se ustanovení § 77a odst. 1 až 3, 5 a 6 užijí přiměřeně.

§ 88i
Zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti
Zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti, se vysloví, pokud by taková věc vzhledem ke své povaze nebo
zjištěným okolnostem mohla být určena k páchání trestné činnosti a současně je dána obava z hrozícího opakování nebo pokračování v takové
trestné činnosti, z dokonání trestného činu, o který se obviněný pokusil, nebo spáchání trestného činu, který připravoval nebo kterým
hrozil.

§ 88j
Zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky
Zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky se vysloví, byl-li trestný čin, pro který je obviněný
stíhán, spáchán v souvislosti s požíváním alkoholických nápojů nebo užíváním jiných návykových látek a současně je dána obava z hrozícího
opakování nebo pokračování v takové trestné činnosti, z dokonání trestného činu, o který se obviněný pokusil, nebo spáchání trestného
činu, který připravoval nebo kterým hrozil.

§ 88k Zákaz her a sázek
Zákaz her a sázek se vysloví, souvisí-li hazardní hry, sázky nebo hraní na výherních hracích přístrojích s trestnou činností obviněného.

§ 88l Zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti
(1) Zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti se vysloví, souvisí-li výkon činnosti, ke které je třeba zvláštního oprávnění, povolení, nebo
jejíž výkon upravuje jiný právní předpis, s trestnou činností obviněného, a současně je dána obava, že dalším výkonem této činnosti
hrozí opakování nebo pokračování v takové trestné činnosti, z dokonání trestného činu, o který se obviněný pokusil, nebo spáchání trestného
činu, který připravoval nebo kterým hrozil.
(2) Z důležitých důvodů lze výkon konkrétně vymezené činnosti na omezenou dobu povolit.

§ 88m Rozhodování o předběžných opatřeních
(1) Rozhodnutí o předběžném opatření musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi.
(2) O uložení předběžných opatření zákazu styku s určitými osobami, zákazu držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné
činnosti, zákazu užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky a zákazu her a sázek rozhoduje předseda senátu a v
přípravném řízení státní zástupce.
(3) O uložení ostatních předběžných opatření rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
(4) V případech uvedených v § 88d odst. 2, § 88g odst. 2 a § 88l odst. 2 rozhoduje podle povahy uloženého předběžného opatření předseda senátu
a v přípravném řízení státní zástupce nebo na návrh státního zástupce soudce.
(5) O rozhodnutí, kterým se ukládá zákaz styku obviněného rodiče s dítětem, je třeba neprodleně vyrozumět orgán sociálně-právní ochrany
dětí. V případě, že se rozhodnutím povolí setkání obviněného rodiče s dítětem, předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce
vyrozumí včas orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby se mohl setkání účastnit.
(6) Při ukládání předběžných opatření přihlédne orgán činný v trestním řízení k opatřením, která již byla obviněnému uložena i podle jiného
právního předpisu.
(7) Proti rozhodnutím podle odstavců 2 až 4 je přípustná stížnost.

§ 88n Trvání předběžných opatření
(1) Předběžné opatření trvá, dokud to vyžaduje jeho účel, nejdéle však do právní moci rozsudku nebo jiného rozhodnutí, jímž řízení končí.
(2) Ukáže-li se, že výkon předběžného opatření je nemožný nebo jeho plnění nelze na obviněném spravedlivě požadovat nebo předběžné opatření
není nezbytně nutné v původně stanoveném rozsahu, rozhodne o jeho zrušení nebo změně podle povahy uloženého předběžného opatření předseda
senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo na návrh státního zástupce soudce. Může též rozhodnout o uložení jiného předběžného
opatření, je-li to podle povahy věci a okolností případu nezbytné a jsou-li splněny podmínky pro jeho uložení.

(3) Obviněný má právo kdykoli žádat o zrušení předběžného opatření. O takové žádosti musí předseda senátu nebo v přípravném řízení státní
zástupce bez zbytečného odkladu rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí
tří měsíců od právní moci rozhodnutí.

(4) Proti rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 je přípustná stížnost. Poškozený má právo podat stížnost jen proti rozhodnutím o předběžných
opatřeních podle § 88d a 88e. Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce a poškozeného proti rozhodnutí o zrušení předběžného
opatření. Byl-li však státní zástupce nebo poškozený při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jejich stížnost odkladný účinek jen
tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí.

§ 88o Důsledky neplnění uloženého předběžného opatření
Neplní-li obviněný, u kterého je i nadále dán důvod pro uložení předběžného opatření, podmínky uloženého předběžného opatření, může
příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodnout o
a) uložení pořádkové pokuty podle § 66,
b) uložení jiného druhu předběžného opatření, nebo
c) vzetí obviněného do vazby za podmínek stanovených tímto zákonem.“.

26. V § 101 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti
významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Výslech svědka se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých
pro trestní řízení, které svědek vnímal svými smysly. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se
dozvěděl okolnosti jím uváděné. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnost, zejména pokud jde o jeho osobní údaje a intimní oblast.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky směřující do
intimní oblasti vyslýchaného svědka, zejména jestliže jde o osobu poškozenou trestným činem, lze klást jen, pokud je to nezbytné pro
objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech
opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu
svědka. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy klamavé a nepravdivé okolnosti nebo okolnosti, které se mají zjistit
teprve z jeho výpovědi.“.

27. V § 102 odst. 1 větě první, § 104a odst. 5 větě první, § 104b odst. 7 větě druhé a v § 104c odst. 3 větě čtvrté se slovo „patnáct“
nahrazuje slovem „osmnáct“.
28. V § 102 odst. 1 větě první za středníkem se slovo „pedagog“ nahrazuje slovy „orgán sociálně-právní ochrany dětí“.
29. V § 102 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Osobě mladší než 18 let lze klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení.“.
30. Za § 103 se vkládá nový § 103a, který včetně nadpisu zní:
„§ 103a Informace o nebezpečném obviněném a odsouzeném
(1) Svědek, kterému hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, může požádat o informace o
a) propuštění nebo uprchnutí obviněného z vazby,
b) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody,
c) přerušení výkonu trestu odnětí svobody,
d) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu ústavního ochranného léčení,
e) změně formy ochranného léčení z ústavní na ambulantní,
f) propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu zabezpečovací detence,
g) změně zabezpečovací detence na ochranné léčení,
h) jakémkoliv vydání obviněného nebo odsouzeného do cizího státu nebo jeho předání do jiného členského státu Evropské unie v rámci
mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních.
(2) Nepodal-li svědek žádost podle odstavce 1, obviněný nebo odsouzený byl propuštěn nebo uprchl a je-li důvodná obava, že svědkovi hrozí
nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, orgán činný v trestním řízení, Probační a mediační služba,
věznice, zdravotnické zařízení, v němž odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence neprodleně
informuje o této skutečnosti policejní orgán, který vede nebo vedl trestní řízení v dané trestní věci, který přijme potřebná opatření k
zajištění bezpečí svědka, včetně jeho vyrozumění o propuštění nebo uprchnutí.
(3) Na postup při podání žádosti a jejím vyřizování se přiměřeně užijí ustanovení zákona o obětech trestných činů.“.
31. V § 104a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Tváří v tvář nelze postavit též poškozeného mladšího osmnácti let s obviněným v případě
trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.“.
32. V § 146a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , o uložení předběžného opatření (§ 88m odst. 2), o tom, že se nepovolí
setkání obviněného s poškozeným, osobou mu blízkou nebo jinou osobou (§ 88d odst. 2), nebo o žádosti o zrušení předběžného opatření (§ 88n
odst. 3)“.
33. V § 154 odstavec 2 zní:
„(2) Soud i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného
obohacení ani zčásti, rozhodne na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti
náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení (§ 155 odst. 4), nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména
spoluzavinění poškozeného. Z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně sníží; přitom vezme v úvahu zejména povahu trestného činu,
osobní a majetkové poměry poškozeného a odsouzeného. Snížení nelze provést, jde-li o úmyslný trestný čin.“.
34. V § 160 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Opis usnesení o zahájení trestního stíhání musí být doručen též poškozenému, pokud jsou
jeho pobyt nebo sídlo známé a jestliže o to výslovně požádá.“.
35. V § 160 odst. 7 se slova „je přípustná“ nahrazují slovy „může obviněný podat“.
36. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému, jeho obhájci a
poškozenému, který podal návrh podle § 43 odst. 3, pokud jsou pobyt nebo sídlo tohoto poškozeného známé, v přiměřené době prostudovat spisy
a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného, jeho obhájce a poškozeného nejméně tři dny předem. Je-li
počet poškozených velmi vysoký, platí obdobně § 44 odst. 2. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného, obhájce a poškozeného zkrátit.
Nepovažuje-li policejní orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je.
O těchto úkonech učiní policejní orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného, jeho obhájce nebo
poškozeného.
(2) Nevyužijí-li obviněný, jeho obhájce nebo poškozený možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom
policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.“.
37. V § 196 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pokud poškozený nepodal návrh podle § 43 odst. 3, poučí se zároveň o právu podat takový
návrh.“.
38. V § 201 odst. 2 se za větu čtvrtou vkládá věta „Obdobně se v případě vyloučení veřejnosti postupuje u důvěrníků poškozeného.“.
39. V § 202 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Poškozený a zúčastněná osoba a jejich zmocněnci mají právo se osobně zúčastnit hlavního líčení. Předseda senátu může na nezbytnou
dobu omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby na hlavním líčení jen, je-li to nezbytné z hlediska objasnění věci, zejména mají-li být
vyslechnuti jako svědci, kdy je třeba poškozeného a poté i zúčastněnou osobu zpravidla vyslechnout na počátku dokazování ihned po výslechu
obžalovaného a ještě v průběhu dokazování je seznámit s obsahem výpovědi obžalovaného.“.
40. Za § 212 se vkládá nový § 212a, který zní:
„§ 212a
Poškozený, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, může žádat v hlavním líčení, aby mohl učinit prohlášení
o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život, a to i v případě, že prohlášení učinil písemně. Předseda senátu je
povinen žádosti vyhovět a umožnit ústní prohlášení nejpozději v závěrečné řeči. Ústní prohlášení poškozeného lze přerušit jen tehdy,
jestliže se zřejmě odchyluje z jeho rámce.“.
41. V § 321 se odstavec 5 zrušuje.
42. V § 333a větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
43. V § 353 se odstavec 4 zrušuje.
44. V § 357 se odstavec 4 zrušuje.

ČÁST TŘETÍ
Změna občanského soudního řádu
§ 52
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975
Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.
142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.
120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,
zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,
zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.
88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb.,
zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb.,
zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb.,
zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,
zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb.,
zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb.,
zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb.,
zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č.
139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č.
420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012
Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona
č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 404/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 175 odst. 1 věta první zní: „Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další
listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů
zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu
namítá.“.

2. V § 252 odst. 4 písm. a) se slova „prodejem podniku (jeho části)“ nahrazují slovy „postižením podniku“.

3. V § 265 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Výkon rozhodnutí na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po
předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

4. V § 267a odst. 1 se slova „nemovitostí a podniku“ nahrazují slovy „správou nebo prodejem nemovitostí nebo postižením podniku“.
5. V § 275 odst. 1 se slova „výkazy nedoplatků“ nahrazují slovy „jiný exekuční titul“ a v § 275 odst. 3 se slova „výkaz nedoplatků“ nahrazují
slovy „jiný exekuční titul“.
6. V § 315 odst. 1 se slova „§ 314b odst. 1 a 3“ nahrazují slovy „§ 314c odst. 1 a 3“.
7. V § 320ab odst. 1 se slova „§ 320a“ nahrazují slovy „§ 320aa“.
8. V § 330a odst. 2 písm. a) se slova „trvalé bydliště“ nahrazují slovy „adresu místa trvalého pobytu“.
9. V § 331 odstavec 3 zní:
„(3) Zjistí-li soud z evidence osob nebo majetku, že zpeněžená movitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek
pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění
rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku
povinnému.“.
10. V § 331 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, a nepostupuje-li soud podle odstavce 3, vyplatí se
zbytek výtěžku povinnému.
(5) Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g
odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.“.
11. V § 331a odst. 1 se za slovo „sepsána,“ vkládají slova „dalšímu oprávněnému a dalšímu věřiteli“.
12. V § 332 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vymáhá-li oprávněný, další oprávněný nebo další věřitel pohledávku náhrady škody nebo
nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li movitá věc
zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, řídí
se pořadí dnem právní moci rozhodnutí o zajištění movité věci podle trestního řádu.“.
13. V § 332 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li dalším věřitelem osoba oprávněná z pohledávky náhrady škody na zdraví
způsobené trestným činem, uspokojí se její pohledávka bez ohledu na pořadí před pohledávkami dalších věřitelů.“.
14. V § 337c odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) pohledávky náhrady škody na zdraví způsobené trestným činem,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
15. V § 337c odst. 5 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo
nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitost zajištěna v trestním
řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci
rozhodnutí o zajištění nemovitosti podle trestního řádu.“.
16. V § 337c odstavec 6 zní:
„(6) Zjistí-li soud z katastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitost je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny
pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl.
Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku
povinnému.“.
17. V § 337c se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty
povinnému.“.
18. V § 338d odst. 1 se za větu první vkládá věta „Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo
pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitost zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li
návrh podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitostem rozhodující den
právní moci rozhodnutí o zajištění nemovitosti podle trestního řádu.“.
19. V § 338ze odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) pohledávky náhrady škody na zdraví způsobené trestným činem,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
20. V § 338ze odst. 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo
nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byl-li podnik zajištěn v trestním řízení o
tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o
zajištění podniku podle trestního řádu.“.
21. V § 338ze odstavec 6 zní:
„(6) Zjistí-li soud z evidence osob nebo majetku, že zpeněžený podnik je zajištěn podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek
všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění
rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku
povinnému.“.
22. V § 338ze se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty
povinnému.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

§ 53
Přechodné ustanovení
Proti směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu, který byl vydán v období od 1. května 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze
podat námitky nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Byl-li však takový směnečný (šekový) platební rozkaz
doručen po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, lze námitky podat ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
§ 54
V § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,
zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 216/2008 Sb.,
zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno u), které zní:
„u) poškozený trestným činem, jemuž byl pravomocným rozhodnutím soudu přiznán nárok na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy v
penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení v řízeních, která souvisí s vymáháním tohoto nároku.“.

ČÁST PÁTÁ
Změna exekučního řádu
§ 55
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb.,
zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb.,
zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb.,
zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb.,
zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a
zákona č. 396/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 33d odst. 1 se slovo „provedení“ zrušuje.
2. V § 40 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,“.
3. V § 40 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
4. V § 41 se slova „e), f) a g)“ nahrazují slovy „e) a f)“.
5. V § 43a odst. 2 se slova „návrh oprávněného na nařízení exekuce“ nahrazují slovy „exekuční návrh“.
6. V § 44a odst. 2 a 3, § 46 odst. 6 větě čtvrté a § 69a odst. 1 se slova „§ 47 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 47 odst. 5“.
7. V § 46 odst. 8 se slova „§ 47 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 47 odst. 6“.
8. V § 47 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím
souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
9. V § 49 odst. 1 písm. f) se za slovo „prodána“ vkládají slova „nebo postižena správou“ a za slovo „prodejem“ se vkládají slova „nebo
správou“.
10. V § 49 odst. 1 písm. g) se slovo „prodán“ nahrazuje slovem „postižen“.
11. V § 54 odst. 5 větě první se slova „§ 47 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 47 odst. 5“.
12. V § 69a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo
pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitost zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li
exekuční návrh podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní
moci rozhodnutí o zajištění nemovitosti podle trestního řádu.“.
13. V § 120 odst. 1 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 7“ a slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 8“.
14. V § 124c odst. 1 písm. l) se za slovo „poruší“ vkládají slova „povinnosti stanovené v“.

ČÁST ŠESTÁ
Změna insolvenčního zákona
§ 56
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona
č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona
č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 167 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného
obohacení získaného trestným činem se uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, byly-li tyto hodnoty
zajištěny v trestním řízení o tomto trestném činu a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá,
nebo podal-li takový věřitel návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech v době, kdy zajištění
podle trestního řádu trvalo. Pro pořadí uspokojení podle odstavce 1 je rozhodující doba vzniku zajištění podle trestního řádu. Ustanovení
týkající se postavení zajištěných věřitelů platí pro tyto věřitele obdobně.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
2. V § 173 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným
činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu
insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky
byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.“.
3. V § 227 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo majetek, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení a
k jehož zpeněžení nebyl udělen souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení“.
4. V § 248 odst. 2 se za slova „podle § 41“ vkládají slova „nebo o právo věřitelů podle § 167 odst. 2“.
5. V § 283 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Zpeněžení majetku v majetkové podstatě dlužníka, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést
jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení. Převyšuje-li dosažený výtěžek zpeněžení majetku podle věty
první částku určenou k vyplacení, informuje insolvenční správce o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl.
Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů insolvenčnímu správci, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, použije se
k rozdělení mezi věřitele.“.
6. V § 305 odst. 2 se za slovy „správou majetkové podstaty“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „na výživném ze zákona“ se vkládají slova
„a poté pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví“.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti
§ 57
V zákoně č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
265/2001 Sb., zákona č. 204/2006 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se část první zrušuje.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 265/2001 Sb.
§ 58
V zákoně č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.
283/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se část osmá zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
§ 59
V § 54 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých
zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 41/2009 Sb., se slova „a jeho zmocněnec“ nahrazují slovy „ , jeho
zmocněnec a důvěrník“.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o sociálních službách
§ 60
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č.
223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb.,
zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb. a zákona č. 401/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Sociální služby uvedené v § 37, 57, 60 a 69 se poskytují také osobě, která je obětí trestného
činu obchodování s lidmi nebo zavlečení^54).“.

Poznámka pod čarou č. 54 zní: „54) § 168 a 172 trestního zákoníku.“.

2. V § 82 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 55 zní:
„(7) Registrující orgán informuje bezodkladně Ministerstvo spravedlnosti o změně nebo zrušení rozhodnutí o registraci
poskytovatele sociálních služeb, který je podle oznámení Ministerstva spravedlnosti zapsán také v registru poskytovatelů pomoci obětem
trestných činů podle zákona o obětech trestných činů^55).

55) Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).“.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 41/2009 Sb.
§ 61
V zákoně č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, se část třicátá čtvrtá zrušuje.

ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 62
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a) § 39 až 43, § 44 odst. 2, § 47 odst. 1, 2, 3 a 6, § 48 odst. 2 a §49 písm. f), které nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního
měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení,
b) § 52 bodu 1 a § 53, které nabývají účinnosti dnem 1. května 2013,
c) § 52 bodů 2 a 4 až 8 a § 55 bodů 1 až 5, 9, 10, 13 a 14, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.

1) Rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení. Směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29.
dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů.
2) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
info
Druh: Zákon
Číslo předpisu: 45/2013 Sb.
Autor: Parlament České republiky
Název: o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů)
Oblasti úpravy: ZÁKLADNÍ ZÁSADY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ.;Nedotknutelnost osoby a soukromí.;Svoboda projevu a právo na informace.;Prvotní evidence.;Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB).;Trestný čin.;Ochrana svědka.;Peněžitá pomoc obětem trestné činnosti. Odškodnění obětí násilného činu.;
Schváleno (vydáno): 30.01.2013
Účinnost od: 25.02.2013
Publishing typ: Uveřejněno v č.
Číslo částky Sb.: 20/2013
Název pramene: Sbírky zákonů
Strana částky: 322
Poznámka: Pozn.: Ustanovení § 39 až 43, § 44 odst. 2, § 47 odst. 1, 2, 3 a 6, § 48 odst. 2 a § 49 písm. f/ nabývají účinnosti 1.4.2013.
Ustanovení § 52 bodu 1 a § 53 nabývají účinnosti 1.5.2013.
Ustanovení § 52 bodů 2 a 4 až 8 a § 55 bodů 1 až 5, 9, 10, 13 a 14 nabývají účinnosti 25.2.2013.
Ostatní ustanovení zákona nabývají účinnosti 1.8.2013.

46/2013

částka 21/2013
VYHLÁŠKA ze dne 21. února 2013, účinnost 1.3.2013
kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území
České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb.

Ministerstvo vnitra po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví
podle § 182 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb.:

Čl. I
V příloze vyhlášky č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území
České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb., se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2
až 32 se označují jako body 1 až 31.

Čl. II
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2013.

Ministr: Kubice v. r.
///////////////////////////------------------------------//////////////////////////////////////////////
Druh: Vyhláška
Číslo předpisu: 46/2013 Sb.
Autor: Ministerstvo vnitra
Název: kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního
letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb.
Schváleno (vydáno): 21.02.2013
Účinnost od: 01.03.2013
Číslo částky Sb.: 21/2013

47/2013

47/2013 Sb. sbírka 22/2013
ZÁKON ze dne 30. ledna 2013, účinnost 1.4.2013 kterým se
mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 54 odst. 2 se za slova „na svých pracovištích“ doplňují slova „ , pokud dále není stanoveno jinak,“.

2. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní:
„§ 58a
Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu
(1) Zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oboru podle § 54 odst. 1
písm. a) nebo b), může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím
a) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické
lékařství a
b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, se kterými uzavřel pracovněprávní nebo
obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost zaměstnanců uvedených v písmenech a) a b).

(2) Při zajišťování pracovnělékařských služeb podle odstavce 1
a) se rozumí pověřeným zaměstnancem podle § 55 odst. 1 písm. a)
zdravotnický pracovník uvedený v odstavci 1,
b) je zaměstnanec povinen podrobit se pracovnělékařským službám u lékaře uvedeného v odstavci 1 písm. a);
skutečnosti podle § 56 písm. c) a d) sděluje tomuto lékaři,
c) lékařský posudek může podle § 46 přezkoumat pouze zaměstnanec, který je lékařem uvedeným v odstavci 1 písm. a),
d) je zaměstnavatel povinen
1. plnit povinnosti podle § 57 prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1,
2. zajistit plnění dalších povinností a úkolů, které jsou tímto zákonem nebo jinými právními předpisy stanoveny poskytovateli zdravotních
služeb, pouze prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1.“.

3. V §59 odst. 1 písm. a) se slova „zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce pouze v kategorii první, osobu
ucházející se o zaměstnání,“ nahrazují slovy „zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis^20)
jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b),
----------------------------------------------------- Poznámka pod čarou -------
20) Například § 247 zákoníku práce.“.

4. V § 59 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením
1. pracovního poměru,
2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle
zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti
stanoveny jinými právními předpisy;
zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní
způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody
o pracovní činnosti, nebo
3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní
lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3.“.

Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2013.

Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
/////////////////////////////////////////////////////////////////////
info
Druh: Zákon
Číslo předpisu: 47/2013 Sb.
Autor: Parlament České republiky
Název: kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb.
Schváleno (vydáno): 30.01.2013
Účinnost od: 01.04.2013
Číslo částky Sb.: 22/2013
Název pramene: Sbírky zákonů
Strana částky: 362

48/2013

   48/2013 Sb.                      částka 22/2013
   ZÁKON                            ucinnost 1.4.2013                      ze dne 30. ledna 2013, kterým  se  
      mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, 
         a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ
   Změna zákona o vysokých školách
   Čl. I
   Zákon  č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů  (zákon  o  vysokých  školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.,
   zákona  č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb.,
   zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb.,
   zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb.,
   zákona  č.  159/2010  Sb.,  zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 420/2011
   Sb., se mění takto:

   1. V § 21 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně
     poznámky pod čarou č. 11a zní:
     „f)  činit  vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak  trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená^11a) 
     (dále jen „uznaná doba rodičovství“),
     ----------------------------------------------------------- Poznámka pod črou
     11a)  §  195  až  198  zákona  č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
 
     Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).

   2. § 54 včetně nadpisu zní:
     „§ 54
      Přerušení studia
      (1)  Studium ve studijním programu  může být za podmínek stanovených  studijním  a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební
           řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia.
      (2)  Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství.
      (3)  Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby
           studia, je-li taková doba vnitřními předpisy stanovena.
      (4)  V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do
           studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, 
           na kterou bylo studium přerušeno.“.

   3. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15b zní:
     „§ 54a
       Zvláštní ustanovení o průběhu studia V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních   
       povinností,  jakož  i  pro  splnění  podmínek  pro  postup  do  dalšího
       semestru,  ročníku  nebo  bloku  vyplývající  zejména  ze  studijního a   zkušebního  řádu,  o  dobu,  po  kterou  by jinak trvalo jejich čerpání
       mateřské  dovolené^15b),  a  to  za  podmínky,  že  v této době studium   nepřeruší.
       ---------------------  Poznámka pod čarou
       15b)  §  195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.

   4. V § 58 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Od celkové doby studia vypočtené  podle  tohoto  odstavce  se však nejdříve odečte uznaná doba
      rodičovství.“.

   ČÁST DRUHÁ
   Změna zákona o státní sociální podpoře
   Čl. II
   Zákon č. 117/1995  Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č.
    91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č.
    492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č.
    362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003  Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.
    315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č.
    218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
    113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č.
    585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č.
    239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
    281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 461/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č.
    414/2010  Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č.
    375/2011  Sb., zákona č. 408/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto:

    V §14 odst.2 písm.c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje  se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 10c zní:
      „d)  doba  přerušení  studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala  mateřská nebo rodičovská dovolená^10c).
      ----------------------------------------- Poznámka pod čarou
      10c)  §195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.

   ČÁST TŘETÍ
   ÚČINNOST
   Čl. III
   Tento   zákon   nabývá   účinnosti   prvním  dnem  kalendářního  měsíce  následujícího po dni jeho vyhlášení.

   Němcová v. r.   Klaus v. r.    Nečas v. r.
   ////////////////////////////////////////////////////////////////////////
   info
   Druh: 	Zákon
	Číslo předpisu: 	48/2013 Sb.    částka 22/2013
	Autor: 	Parlamentu České republiky
	Název: 	kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), 
	        ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
	Schváleno (vydáno): 	30.01.2013
	Účinnost od: 		01.04.2013

49/2013

49/2013 Sb. 22/2013
ZÁKON účinnost 1.4.2013 ze dne 30. ledna 2013,
kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a
o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb.,
zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb.,
zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 469/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 36 odst. 3 větě druhé se slova „předsedy, členů předsednictva a“ zrušují.
2. V § 36 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Předseda a členové předsednictva Grantové agentury České republiky vykonávají funkci v
pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Grantové agentury České republiky se řídí právními předpisy
upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy^35).“.
--------------------------------------------Poznámka pod čarou č. 35 zní:
„35) Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.“.

3. V § 36 odst.7 větě osmé se za slova „Grantové agentury České republiky“ vkládají slova „na návrh výboru Poslanecké
sněmovny příslušného ve věcech vědy“.
4. V § 36 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny
příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Grantové agentury České republiky včetně informace o
jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.“.
5. V §36a odst. 4 větě druhé se slova „předsedy, členů předsednictva a“ zrušují.
6. V §36a se na konci odstavce 4 doplňují věty „Předseda a členové předsednictva Technologické agentury České republiky vykonávají funkci
v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Technologické agentury České republiky se řídí právními předpisy
upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy^35).“.
7. V § 36a odst. 8 větě deváté se za slova „Technologické agentury České republiky“ vkládají slova „na návrh výboru Poslanecké sněmovny
příslušného ve věcech vědy“.
8. V § 36a se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké
sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Technologické agentury České republiky včetně
informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.“.

Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
/////////////////////-----------------------------------
info\
Druh: Zákon
Číslo předpisu: 49/2013 Sb.
Autor: Parlament České republiky
Název: kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Schváleno (vydáno): 30.01.2013
Účinnost od: 01.04.2013
Číslo částky Sb.: 22/2013

50/2013

50/2013 Sb. 22/2013
ZÁKON 1.4.2013, některé 1.3.2014 ze dne 30. ledna 2013, kterým se
mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o léčivech
Čl. I

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č.
296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění
takto:

1. V § 39 odstavce 3 až 7 znějí:
„(3) Při rozhodování o tom, zda léčivý přípravek by měl být klasifikován jako léčivý přípravek, jehož výdej je vázán pouze na
lékařský předpis, Ústav posoudí, zda léčivý přípravek
a) obsahuje látku klasifikovanou jako omamná nebo psychotropní nebo prekursor^40) v množství, které neumožňuje výdej bez lékařského
předpisu,
b) může při nesprávném používání představovat značné riziko zneužívání léčiv, vést k návyku nebo být zneužit k nezákonným účelům,
c) obsahuje látku, která na základě toho, že je nová, nebo na základě svých vlastností může být v rámci preventivních opatření považována
za příslušnou ke skupině vymezené v písmenu b).
(4) Při zařazení do kategorie výdeje léčivých přípravků pouze na lékařský předpis může být rozhodnutím Ústavu stanoveno, že léčivý
přípravek se vydává pouze na lékařský předpis s omezením. Tento může předepisovat pouze lékař se specializovanou způsobilostí nebo lékař s
odbornou způsobilostí pod odborným dohledem tohoto lékaře, na základě jím vystaveného písemného pověření. Případně může být stanoveno omezení
množství léčivého přípravku vydávaného jednomu pacientovi ve stanoveném období. Při rozhodování o zařazení do této kategorie Ústav posoudí, zda
léčivý přípravek
a) je pro své farmakologické vlastnosti nebo proto, že je nový, nebo v zájmu veřejného zdraví vyhrazen pro léčbu, která může být prováděna
pouze ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče,
b) se používá k léčbě onemocnění, která musí být diagnostikována ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo ve zdravotnických zařízeních s
odpovídajícím diagnostickým vybavením, i když podávání a následné sledování v takových zařízeních prováděno být nemusí,
c) je určen pro pacienty v ambulantní péči, avšak jeho použití může vyvolat velmi závažné nežádoucí účinky nebo může představovat značné
riziko zneužívání, což vyžaduje vystavení lékařského předpisu podle požadavků lékaře se specializovanou způsobilostí a zvláštní dohled
během léčby.
(5) Při zařazení do kategorie výdeje léčivého přípravku bez lékařského předpisu může být rozhodnutím Ústavu stanoveno, že léčivý přípravek se
vydává s omezením, pokud může vyvolat nebezpečí pro lidské zdraví, kterému lze zamezit stanovením určitých omezení pro takový výdej, nebo
pro jeho správné používání je nezbytná předchozí odborná porada s farmaceutem. Takový léčivý přípravek lze vydat pouze osobě, které je
určen, s tím, že provozovatel oprávněný k výdeji je povinen vést dokumentaci o jeho výdeji. Podrobnosti odborného posouzení podmínek pro
užívání léčivého přípravku, které provádí farmaceut, a další omezení může stanovit Ústav v rozhodnutí o registraci; za takové omezení se
považuje zejména stanovení věkové hranice fyzické osoby, která požaduje výdej takového léčivého přípravku, stanovení dávky pro jednotlivé
podání, omezení množství léčivého přípravku vydávaného jednomu pacientovi ve stanoveném období. Rozsah a způsob vedení dokumentace o
výdeji léčivého přípravku vydávaného bez lékařského předpisu s omezením stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Ústav může upustit od individuálního hodnocení léčivého přípravku podle kritérií uvedených v odstavcích 2 až 5 s ohledem na
a) nejvyšší jednotlivou dávku, nejvyšší denní dávku, sílu, lékovou formu, určité typy balení, nebo
b) jiné okolnosti jeho použití.
(7) V rámci řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci, nebo jsou-li Ústavu známy nové skutečnosti, Ústav přezkoumá s využitím
kritérií pro rozhodování uvedených v odstavcích 2 až 5 klasifikaci pro výdej léčivého přípravku s tím, že přihlédne k tomu, aby léčivé
přípravky se stejnou silou, stejnou velikostí balení a obsahující stejnou léčivou látkou byly klasifikovány ve stejné kategorii výdeje.
Dojde-li k závěru, že způsob výdeje je třeba změnit, v případě prodloužení registrace změní způsob výdeje rozhodnutím o prodloužení
platnosti registrace, nebo zahájí řízení o změně registrace z vlastního podnětu. Držitel rozhodnutí o registraci je povinen v těchto řízeních
předložit Ústavu návrhy změn v souhrnu údajů o léčivém přípravku,
příbalové informaci a označení na jeho obalu.“.

2. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu zní:
„§ 79a
Individuálně připravované léčivé přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití
(1) Pro léčebné účely je individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití možno předepsat, vydat a použít
v souladu s prováděcím právním předpisem, který stanoví
a) druhy léčebného konopí a indikace, pro které je lze použít,
b) omezení výdeje individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití množstvím ve stanoveném období
(dále jen „množstevní omezení“),
c) specializovanou způsobilost lékaře, který může individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem léčebného konopí pro jednotlivé
diagnózy předepsat.
(2) Pro účely přípravy individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití je provozovatel lékárny oprávněn
zpracovávat osobní údaje pacienta a předepisujícího lékaře v rozsahu nezbytném pro uskutečnění přípravy nebo výdeje v souladu s odstavcem 3.
(3) Před zahájením přípravy léčivého přípravku na základě elektronického receptu na léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití
si farmaceut vyžádá potřebné údaje v registru pro léčivé přípravky s omezením podle §81a a tyto údaje zpracuje za účelem zjištění, zda
je splněna podmínka množstevního omezení pro přípravu.
Přípravu neuskuteční, bylo-li pacientovi omezené množství léčivého přípravku ve stanoveném období již vydáno, nebo pokud registr pro
léčivé přípravky s omezením podle § 81a obsahuje záznam o tom, že je uskutečňována příprava, kterou bude dosaženo množstevního omezení.
Jsou-li podmínky pro přípravu splněny, farmaceut neprodleně podá elektronicky hlášení do registru podle § 81a; hlášení obsahuje údaje
podle §81a odst.1 písm. a) a b); technický způsob poskytování údajů podle § 81a odst.1 písm. a) a b) stanoví prováděcí právní předpis.“.

3. V §80 se na konci textu věty první doplňují slova „ , recept na léčivý přípravek s omezením podle § 39 odst. 4 písm. c) a recept,
kterým se předepisuje léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití, se vystavuje výhradně v elektronické podobě“.
4. V §80 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; jde-li o recept na léčivý přípravek s omezením podle § 39 odst. 4 písm. c) a
recept, kterým se předepisuje léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití, centrální úložiště elektronických receptů sdělí identifikační znak jen tehdy, jsou-li splněny podmínky pro předepisování“.

5. V §81 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Centrální úložiště elektronických receptů je propojeno s registrem pro léčivé přípravky s omezením podle § 81a za účelem zajištění
dodržování omezení stanoveného v rozhodnutí o registraci podle § 39 odst. 4 písm. c) a omezení stanoveného prováděcím právním předpisem u
individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití.“.
6. Za § 81 se vkládá nový § 81a, který včetně nadpisu zní:
„§ 81a
Registr pro léčivé přípravky s omezením
(1) Zřizuje se registr pro léčivé přípravky s omezením, jehož účelem je zajistit omezení předepsání a výdeje léčivého přípravku na množství
stanovené v rozhodnutí o registraci podle § 39 odst. 4 písm. c) nebo § 39 odst.5 a omezení stanoveného prováděcím právním předpisem u
individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití (dále jen „léčivé přípravky s omezením“). Ústav jako
správce registru pro léčivé přípravky s omezením
a) zpracovává údaje o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích s omezením,
b) zpracovává osobní údaje o poskytovatelích zdravotních služeb, kteří tyto léčivé přípravky předepsali, vydávajících farmaceutech a o
pacientech, kterým byly tyto léčivé přípravky připraveny nebo vydány, v rozsahu identifikační číslo pojištěnce, nejde-li o pojištěnce veřejného
zdravotního pojištění, jméno, příjmení a datum narození fyzické osoby, které byl léčivý přípravek vydán, a dále kód léčivého přípravku, je-li
přidělen Ústavem, vydané množství, datum vystavení receptu, datum výdeje a identifikaci předepisujícího poskytovatele zdravotních služeb
uvedením jeho čísla přiděleného zdravotní pojišťovnou, bylo-li zdravotní pojišťovnou přiděleno, vydávajícího farmaceuta uvedením jeho
čísla přiděleného Českou lékárnickou komorou a provozovatele oprávněného k výdeji,
c) zabezpečuje bezúplatně nepřetržitý přístup předepisujícímu lékaři k údajům podle písmen a) a b) vztahujícím se k pacientovi, kterému má být
předepsán léčivý přípravek s omezením, a to bezprostředně po obdržení žádosti předepisujícího lékaře,
d) zabezpečuje bezúplatně nepřetržitý přístup vydávajícímu farmaceutovi k údajům podle písmen a) a b) vztahujícím se k pacientovi, kterému má
být připraven nebo vydán takový léčivý přípravek s omezením, a to bezprostředně po obdržení žádosti vydávajícího farmaceuta,
e) zpracovává a uchovává osobní údaje o pacientech, o předepisujících poskytovatelích zdravotních služeb a vydávajících farmaceutech po
uskutečnění výdeje pouze po dobu, pro kterou je množstevní omezení léčivého přípravku stanoveno
1. v rozhodnutí o registraci podle § 39 odst. 4 písm. c) nebo § 39 odst. 5 u registrovaných léčivých přípravků, nebo
2. v prováděcím právním předpise podle § 79a odst. 1 u individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití;
v případě, že k výdeji nedošlo, počítá se lhůta od data ověření, zda jsou splněny podmínky pro přípravu.
(2) Registr pro léčivé přípravky s omezením není veřejně přístupný. Předepisující lékař a vydávající farmaceut má v registru pro léčivé
přípravky s omezením přístup k osobním údajům pacienta za účelem ověření, zda jsou ve vztahu k tomuto pacientovi, kterému má být takový
léčivý přípravek předepsán, připraven nebo vydán, splněny podmínky omezení stanoveného v rozhodnutí o registraci léčivého přípravku nebo v
prováděcím právním předpise.“.

7. V § 83 odstavec 5 zní:
„(5) Pro účely vydávání léčivých přípravků na lékařský předpis s omezením podle § 39 odst. 4 nebo léčivých přípravků bez lékařského
předpisu s omezením podle § 39 odst. 5 je provozovatel oprávněný k výdeji oprávněn zpracovávat osobní údaje pacienta v rozsahu nezbytném
pro uskutečnění výdeje v souladu s rozhodnutím o registraci daného léčivého přípravku. Vydávající farmaceut si s ohledem na charakter
omezení vyžádá potřebné údaje v registru pro léčivé přípravky s omezením podle § 81a a tyto údaje zpracuje za účelem zjištění, zda jsou
splněny podmínky výdeje. Farmaceut výdej neprovede, bylo-li pacientovi omezené množství léčivého přípravku ve stanoveném období již vydáno,
nebo pokud nebyly splněny jiné podmínky výdeje. V případě uskutečnění výdeje vyžadujícího ověření podmínek výdeje v registru pro léčivé
přípravky s omezením podle § 81a neprodleně podá vydávající farmaceut elektronicky hlášení do tohoto registru; hlášení obsahuje údaje podle §
81a odst. 1 písm. b); technický způsob poskytování uvedených údajů stanoví prováděcí právní předpis.“.
8. V § 83 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Při výdeji individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití je provozovatel oprávněný k výdeji
oprávněn zpracovávat osobní údaje pacienta a předepisujícího poskytovatele zdravotních služeb za účelem potvrzení, že daný
individuálně připravovaný léčivý přípravek byl vydán.“.

9. V § 103 odst. 10 písmeno d) zní:
„d) vydá léčivý přípravek bez lékařského předpisu nebo na neplatný lékařský předpis v rozporu s § 82 odst. 1, nebo vydá léčivý přípravek,
který se podle rozhodnutí o registraci vydává bez lékařského předpisu s omezením v rozporu s § 39 odst. 5, nebo vydá léčivý přípravek, který se
podle rozhodnutí o registraci vydává na lékařský předpis s omezením v rozporu s § 39 odst. 4, nebo vydá léčivý přípravek v rozporu s § 79a
odst. 1,“.

10. V § 108 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) předepíše léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití v rozporu s § 79a odst. 1.“.
11. V § 108 odst. 9 písm. b) se za slova „odstavce 2 písm. b)“ vkládají slova „nebo f)“.

12. V § 114 odst. 1 se za slova „§ 67 odst. 10 a 11“ vkládají slova „ , § 79a odst. 1“.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o návykových látkách
Čl. II

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona
č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona
č. 167/2012 Sb., se mění takto:

1. V §5 odst.5 se za slovo „konopí“ vkládají slova „ , které může obsahovat nejvíce 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to pouze“.
2. V § 10 odst. 3 se za slovo „výrobě“ vkládají slova „nebo pěstování“.
3. V § 13 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo výhradně na elektronický recept, stanoví-li tak zákon o léčivech“.
4. V § 15 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , čímž není dotčeno získávání takových látek pro léčebné použití nebo vědecké účely
za podmínek stanovených tímto zákonem a zákonem o léčivech^6)“.
5. V §20 odst. 2 písm. e) se za slovo „konopí“ vkládají slova „ ,které může obsahovat nejvíce 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů,“.
6. V §21 odst. 2 písm. d) se za slovo „konopí“ vkládají slova „ ,které může obsahovat nejvíce 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů,“.
7. V §24 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona“.
8. Za §24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně poznámek pod čarou č. 14 až 16 znějí:
„§ 24a
(1) Pěstovat konopí pro léčebné použití může jen taková právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byla k této činnosti udělena licence
Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Držitel licence může pěstování konopí pro léčebné použití zahájit, jen pokud má uděleno povolení k
zacházení s návykovými látkami a přípravky.
(2) K udělení licence uskutečňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv výběrové řízení prováděné podle jiného právního předpisu^14). Výběrové
řízení se koná jako dvoukolové. Pro první kolo se stanoví kvalifikační předpoklady, zadávací dokumentace a technické podmínky včetně pravidel
správné pěstitelské praxe, při jejichž splnění uchazeč postupuje do kola druhého. Postupujícím může být jen taková osoba, která prokáže
předpoklady zajistit vypěstování konopí standardizovaným postupem vedoucím k definovanému obsahu účinných složek konopí a stálou kvalitu
vypěstovaného konopí. Ve druhém kole výběrového řízení je základním hodnotícím kritériem nabízená cena vypěstovaného konopí, jejíž váha při
stanovení zadávacích podmínek pro posuzování nabídek musí činit ve vztahu k dílčím hodnotícím kritériím nejméně 75 %. V zadávacích
podmínkách může být omezen maximální počet osob, kterým může být udělena licence. Státní ústav pro kontrolu léčiv licenci neudělí
žádnému z uchazečů, pokud nabízená cena, navýšená o předpokládané náklady podle § 24b odst. 2 věty poslední, bude překračovat cenu konopí
pro léčebné použití dostupného z jiných zemí; za účelem průzkumu trhu provede Státní ústav pro kontrolu léčiv před druhým kolem výběrového
řízení poptávku v zemích, které mohou konopí pro léčebné použití vyvážet, jejíž parametry budou odpovídat výběrovému řízení co do
množství konopí a obsahu účinných látek.
(3) Licence se po konání výběrového řízení uděluje na dobu nejvýše 5 let. V licenci Státní ústav pro kontrolu léčiv vymezí plochu, na které
se konopí bude pěstovat. Má-li skončit doba platnosti udělení licence nebo nepostačuje-li vypěstované konopí pro léčebné použití, vyhlašuje
se nové výběrové řízení, přičemž licenci lze udělit i opakovaně.
(4) Osoba, které byla udělena licence k pěstování konopí pro léčebné použití, je povinna
a) zajistit pěstování a zpracování v krytých prostorách vhodných pro tento účel,
b) zabezpečit prostory, kde se pěstování, sklizeň a zpracování uskutečňují, před zneužitím,
c) zajistit, aby veškerá činnost v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním byla zaprotokolována,
d) kdykoliv umožnit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv bez předchozího ohlášení provést kontrolu všech prostor, které pro pěstování a
zpracování využívá, a zpřístupnit mu protokoly o činnosti a další příslušnou dokumentaci; pro práva a povinnosti kontrolujících a
kontrolovaných osob se použije jiný právní předpis^15) obdobně,
e) zajistit, aby veškerý rostlinný odpad byl uchováván způsobem stanoveným v § 10 a zneškodňován na vlastní náklad této osoby způsobem
stanoveným v § 14; za rostlinný odpad se považuje rovněž konopí, které nevyhovuje zadávací dokumentaci a technickým podmínkám stanoveným podle
odstavce 2,
f) dodržovat podmínky stanovené podle odstavce 2.
(5) V případě, že Státní ústav pro kontrolu léčiv zjistí porušení povinnosti uložené podle odstavce 4 osobě, které byla udělena licence k
pěstování konopí pro léčebné použití, licenci jí odejme.

§ 24b
(1) Konopí vypěstované a sklizené v souladu s podmínkami stanovenými podle § 24a odst. 2 je osoba, které byla udělena licence, povinna
převést výhradně na Státní ústav pro kontrolu léčiv. K tomuto převodu doloží osvědčení o jakosti vydané kontrolní laboratoří, jejíž činnost
je povolena podle zákona o léčivech^6). Státní ústav pro kontrolu léčiv vykoupí sklizené konopí nejpozději 4 měsíce po jeho sklizni. O převodu
se uzavírá písemná kupní smlouva, mezi jejíž náležitosti patří přesná specifikace sklizeného konopí k léčebnému použití, uvedení jeho
množství, jakosti a určení kupní ceny, která nesmí překročit cenu nabídnutou ve druhém kole výběrového řízení a musí odpovídat tomu, v
jakém rozsahu byly splněny technické podmínky výběrového řízení podle § 24a odst. 2. Konopí se předává protokolárně.

(2) Během přepravy sklizeného konopí musí být zajištěno, že dodávka nebude jakkoli zneužita a bude doručena výhradně provozovateli lékárny
k přípravě léčivých přípravků. Mezi Státním ústavem pro kontrolu léčiv a provozovatelem lékárny se o převodu konopí uzavírá písemná kupní
smlouva, pro jejíž náležitosti se použije ustanovení odstavce 1 obdobně, a konopí se předává rovněž protokolárně. Kupní cena při
převodu konopí na provozovatele lékárny je cenou podléhající věcnému usměrňování ceny podle jiného právního předpisu^16). Jejím základem je
kupní cena, za kterou bylo konopí vykoupeno od osoby, které byla udělena licence. Kupní cena při převodu konopí na provozovatele lékárny
je nezisková, zvýšená o náklady spojené s převzetím konopí od osoby, které byla udělena licence, se zajištěním přepravy konopí a jeho
ochrany proti zneužití během této přepravy, o náklady spojené se skladováním a o náklady spojené s předáním konopí provozovateli
lékárny.
---------------------------------- Poznámky pod čarou
14) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.

9. V § 26 odst. 1 písm. a) se za slovo „výrobě“ vkládá slovo „ , pěstování“.
10. V § 26 odst. 1 písm. b) se za slova „dubna odhad výroby“ vkládá slovo „ , pěstování“.
11. V § 34 odst. 1 se konci textu písmene d) doplňují slova „a zacházení s konopím pro léčebné použití“.
12. V § 36 odst. 1 písm. g) se za slovo „výrobě“ vkládají slova „nebo pěstování“.
13. V § 36 odst. 1 se na konci textu písmene t) doplňují slova „ , kromě pěstování konopí pro léčebné použití, ke kterému má udělenu
licenci“.
14. V § 36 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako osoba, které byla udělena licence k pěstování
konopí pro léčebné použití, poruší povinnost podle § 24a odst. 4 písm. a), b), c), d), e) nebo f) anebo podle § 24b odst. 1.“.
15. V § 37 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Za správní delikt podle § 36 odst. 8 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“.
16. V § 38 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobě“ vkládají slova „nebo pěstování“.
17. V § 43 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Státní ústav pro kontrolu léčiv
a) plní úkoly státní agentury pro konopí pro léčebné použití^2a),
b) informuje průběžně Ministerstvo zdravotnictví a Policii České republiky o
1. přijatých opatřeních k zabezpečení pěstování a zpracování konopí pro léčebné použití,
2. udělených licencích pro pěstování konopí pro léčebné použití,
3. porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a rozhodnutích vydaných na jeho základě,
c) plní oznamovací povinnost vůči Ministerstvu zdravotnictví podle § 43a odst. 4 písm. f).“.
18. V § 43a odst. 1 písm. c) bodu 2 se za slovo „výroby,“ vkládá slovo „pěstování,“.
19. V § 43a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) je kdykoliv oprávněna dálkově prostřednictvím určeného kontaktního pracoviště v případě zjištění konopí nebo přípravku s obsahem konopí u
osoby vznést požadavek vůči registru pro léčivé přípravky s omezením vedenému podle zákona o léčivech^6), zda je tato osoba vedena mezi
osobami, kterým byl vydán individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití; takovému požadavku registr
neprodleně vyhoví a bezúplatně požadovaný údaj sdělí. V případě, že je tato osoba vedena mezi osobami, kterým byl vydán individuálně
připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné účely, sdělí dále datum vydání a celkové vydané množství individuálně připravovaného
léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití.“.
20. V § 43a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Státní ústav pro kontrolu léčiv
a) uděluje licenci k pěstování konopí pro léčebné použití; tato licence obsahuje uvedení plochy, čísla parcely, názvu katastrálního území,
názvu použité registrované odrůdy a identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku podle evidence využití půdy,
b) kontroluje soulad pěstování konopí pro léčebné použití s podmínkami stanovenými podle § 24a odst. 2 a soulad zpracování a skladování
konopí pro léčebné použití s pravidly správné výrobní praxe a kontroluje jeho zabezpečení proti krádeži a zneužití v rámci ochrany
veřejného zdraví,
c) vykupuje veškerou úrodu vypěstovaného a sklizeného konopí pro léčebné použití,jehož jakost je doložena osvědčením podle §24b odst.1,
a to nejpozději do 4 měsíců po jeho sklizni,
d) vyváží konopí pro léčebné použití za podmínek stanovených tímto zákonem,
e) zajišťuje bezpečné skladování, přepravu a distribuci konopí pro léčebné použití,a to i prostřednictvím jiných osob na základě smlouvy,
f) oznamuje Ministerstvu zdravotnictví písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle jiného právního
předpisu^10a)
1. do konce února za uplynulý kalendářní rok roční hlášení o množství vypěstovaného, zpracovaného,zneškodněného, přijatého,vydaného konopí
pro léčebné použití, včetně vývozu, obchodu, stavu a pohybu jeho zásob,
2. do konce dubna odhad produkce konopí pro léčebné použití na následující kalendářní rok; uvedený odhad může být upraven^10b)
Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek^2a),
3. do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce měsíční hlášení o vývozu konopí pro léčebné použití za uplynulý kalendářní měsíc.“.

21. V příloze č.1 se za slova „Konopí extrakt a tinktura“ na nový řádek textu vkládají slova „Konopí pro léčebné použití nebo vědecké
účely“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,
zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb.,
zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb.,
zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb.,
zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb.,
zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb.,
zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb.,
zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb.,
zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb.,
zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb.,
zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb.,
zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb.,
zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb.,
zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,
zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb.,
zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb.,
zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb.
a zákona č. 503/2012 Sb.,

se za položku 99 vkládá nová položka 99A, která včetně poznámky pod čarou č. 76 zní:
„Položka 99A
Vydání licence k pěstování konopí pro léčebné použití^76) Kč 2 000

76) § 24a zákona č. 167/1998 Sb., ve znění zákona č. 50/2013 Sb.“.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části druhé
čl. II bodů 2, 7 až 18 a 20, která nabývají účinnosti prvním dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
////////////
info
Druh: Zákon
Číslo předpisu: 50/2013 Sb.
Autor: Parlament České republiky
Název: kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Schváleno (vydáno): 30.01.2013
Účinnost od: 01.04.2013
Číslo částky Sb.: 22/2013