Sbírka zákonů 2013 200 až 250
200/2013 MŽP Vyhl. Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka a jejích bližších ochranných podmínek /83/1.8.2013
201/2013 MŽP Vyhl. Národní přírodní památka Kukle a stanovení bližších ochranných podmínek /83/1.8.2013
202/2013 MŽP Vyhl. Národní přírodní památka Dunajovické kopce a bližších ochranných podmínek /83/1.8.2013
203/2013 MŽP Vyhl. Národní přírodní rezervace Žofinka a stanovení bližších ochranných podmínek /83/1.8.2013
204/2013 MŽP Vyhl. Národní přírodní památka Rendez-vous a stanovení bližších ochranných podmínek /83/1.8.2013
205/2013 Vyhl. Národní přírodní památka Stránská skála a stanovení bližších ochranných podmínek /83/1.8.2013
206/2013 MŽP Vyhl. mění 46/2010 o příslušnosti správ národních parků a správ CHKO k výkonu státní správy /1.8.2013
207/2013 MŽP Vyhl. zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území /83/1.8.2013
208/2013 MF mění v.231/2009 o vedení deníku obchodníka s cennými papíry a investičního zprostředkovatele /84/1.9.2013
209/2013 Vláda mění některá nařízení v oblasti použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení /85/1.9.2013
210/2013 Vláda mění nař.567/2006 o minimální mzdě, o vymezení ztíženého pracovního prostředí /85/1.8.2013
211/2013 mění z.403/1990 o zmírnění následků některých majetkových křivd /86/24.7.2013
212/2013 mění z.29/2000 o poštovních službách /86/1.10.2013
213/2013 mění z.77/1997 o státním podniku /86/ 1.8.2013 /
úplné znění
214/2013 mění z.127/2005 o elektronických komunikacích /86/8.8.2013
215/2013 mění z.202/1990 o loteriích a jiných podobných hrách, zákon 586/1992 o daních z příjmů /86/1.1.2014/
216/2013 Zákon o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky ČNB pro MMF /86/24.07.2013
217/2013 mění zákony 156/2000 o ověřování střelných zbraní, a 288/1995 o střelných zbraních a střelivu /86/8.8.2013/
218/2013 SVK Sdělení o vyhlášení celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných 20.7.2013 /87/23.7.2013
219/2013 Vláda, Nař. o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení /88/1.8.2013
220/2013 Vyhl. o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek /88/1.8.2013
221/2013 Vyhl., podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí /88/1.8.2013/
222/2013 MV Sdělení o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce /88/30.7.2013
223/2013 Zákon, mění 258/2000 o ochraně veřejného zdraví a souvisejících /89/30.7.2013
224/2013 ÚS Nález z 22.5.2013 Pl.ÚS31/10 k návrhu na zrušení §11 zák.121/2008, o vyšších soudních úřednících a úřednících SZ /89/1.1.2014
225/2013 MS Vyhl.,formuláře a jazyky států EU v přeshraničních případech peněžité pomoci obětem trestných činů /90/1.8.2013
226/2013 Zákon o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh /91/1.9.2013
227/2013 mění zákon 6/1993 o České národní bance /91/1.7.2013
228/2013 mění zákon 377/2005 o finančních konglomerátech a 277/2009 o pojišťovnictví /91/10.6.2013
229/2013 Zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem /částka 91/1.1.2014
230/2013 mění zákony 58/1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a 166/1993 o NKÚ, /91/2.8.2013/
231/2013 mění zák.236/1995 o platu a náležitostech s výkonem funkce státní moci a soudců a poslanců EP /91/17.8.2013/
232/2013 mění zákony 149/2003 o obchodu s reprodukčním materiálem lesů, 634/2004 o správních poplatcích, 148/2003 o genetických zdrojích rostlin /1.1.2014/91/
233/2013 mění zákon 361/2000 o silničním provozu /91/17.8.2013
234/2013 mění zákon 311/2006 o pohonných hmotách, a zák.455/1991 živnostenský zákon /91/1.10.2013/
235/2013 ČNB Vyhl. o výkazech k ČNB stat. významnými osobami pro plat.bilanci, in.pozice a dluhové služby k zahraničí /91/17.8.2013/
236/2013 Vyhl., mění vyhl. č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci /92/30.8.2013/
237/2013 Sděl. MPSV o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně /92/25.8.2013/
238/2013 Nález ÚS z 20.6.2013 Pl.ÚS36/11 k návrhu na zrušení některých §§ zák.48/1997 o VZP /částka 92/výrok I,II od 5.8.2013, výrok II,III od 31.12.2013/
239/2013 změna z. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích /částka 93/ od 1.1.2014
240/2013 Zákon o investičních společnostech a investičních fondech 19.08.2013
241/2013 Zákon o změně zákonů v souvislosti s zák. o IS a invest. fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu EU k vypořádání některých derivátů 19.08.2013
242/2013 N.vl. o sdělení klíčových informací speciálního fondu a o způsobu poskytování sdělení a statutu speciál. fondu v jiné než listinné podobě 19.08.2013
243/2013 N.vl. o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování 19.08.2013
244/2013 Vyhl. o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech 19.08.2013
245/2013 Vyhl. o kontrolních povinnostech depozitáře standardního fondu 19.08.2013
246/2013 Vyhl. o statutu fondu kolektivního investování 19.08.2013
247/2013 Vyhl. o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech 19.08.2013
248/2013 Vyhl. mění 233/2003 o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování způsobilosti 19.08.2013
249/2013 Vyhl. o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahr. investičního fondu ČNB 19.08.2013
250/2013 Vyhl.mění 347/2006 provádějí ustanovení zákona o finančních konglomerátech 01.10.2013
200/2013 o vyhl. Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka
a stanovení jejích bližších ochranných podmínek /1.8.2013
200 VYHLÁŠKA ze dne 4. července 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.,
zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní rezervace
(1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2) Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Holičky u Staré Hlíny, Stříbřec, Majdalena a Hamr. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou
a) přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy podmáčených olšin, měkkých a tvrdých luhů a jedlových a borových doubrav,
b) mokřady tvořené především společenstvy vodní a mokřadní vegetace poříčních slepých ramen a tůní, pobřežních rákosin a vysokých ostřic,
c) populace vzácných a ohrožených druhů živočichů klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), páchníka hnědého (Osmoderma eremita), tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a kuňky obecné (Bombina bombina), včetně jejich biotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b) provádět pastvu hospodářských zvířat,
c) provádět těžební práce v lesích v období od 1. března do 31. července každého roku,
d) nově označovat místa a trasy určené pro plavbu na plavidlech, nebo
e) plavit se na plavidlech mimo stávající místa a trasy.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 200/2013 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka
Geometrický obrazec č. 1 - hranice Národní přírodní rezervace Stará a Nová řekačíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
1 728777,17 1168625,49 1
2 728774,66 1168625,69 2
3 728789,54 1168663,74 3
4 728817,46 1168700,62 4
5 728800,41 1168732,22 5
6 728785,84 1168765,34 6
7 728769,91 1168805,05 7
8 728776,34 1168834,80 8
9 728807,14 1168860,50 9
134003880001 728822,78 1168880,91 10
134003880002 728835,14 1168890,10 11
134003880003 728857,36 1168958,36 12
134003880004 728855,77 1168969,08 13
134003880005 728832,36 1169011,54 14
134003880006 728774,81 1169029,01 15
134003880007 728736,71 1169032,18 16
134003880008 728708,05 1169021,99 17
10 728701,84 1169023,66 18
11 728655,25 1169024,25 19
12 728638,15 1169047,64 20
13 728626,56 1169047,83 21
14 728578,60 1169108,18 22
15 728524,41 1169125,34 23
134003880009 728525,41 1169138,02 24
134003880010 728521,89 1169138,97 25
134003880011 728504,92 1169142,42 26
134003880012 728498,93 1169220,52 27
134003880013 728492,19 1169276,70 28
134003880014 728485,95 1169339,63 29
134003880015 728499,11 1169342,36 30
134003880016 728502,90 1169343,14 31
17 728518,21 1169408,19 32
18 728528,42 1169436,01 33
19 728471,02 1169469,17 34
20 728421,91 1169504,02 35
21 728393,85 1169527,34 36
22 728370,01 1169577,72 37
23 728357,26 1169612,97 38
24 728337,92 1169679,10 39
25 728329,17 1169720,28 40
26 728329,86 1169738,45 41
27 728278,55 1169794,17 42
28 728252,51 1169815,91 43
29 728193,15 1169869,59 44
30 728177,52 1169871,20 45
31 728149,70 1169866,97 46
32 728122,62 1169857,49 47
33 728117,77 1169838,62 48
34 728108,60 1169855,00 49
35 728105,86 1169877,25 50
36 728095,56 1169898,99 51
37 728096,67 1169902,54 52
38 728132,54 1170034,06 53
39 728133,85 1170036,94 54
40 728132,61 1170065,15 55
41 728125,30 1170114,32 56
42 728119,37 1170147,43 57
43 728113,72 1170174,41 58
44 728070,45 1170228,29 59
45 728043,62 1170270,02 60
46 728033,07 1170273,41 61
47 728021,01 1170273,41 62
48 727972,65 1170241,94 63
49 727934,79 1170213,30 64
50 727911,63 1170244,49 65
51 727897,67 1170305,86 66
52 727881,54 1170341,04 67
53 727835,73 1170363,34 68
54 727818,23 1170405,06 69
55 727797,25 1170424,42 70
56 727751,82 1170459,56 71
57 727726,65 1170461,39 72
58 727703,57 1170532,51 73
59 727608,83 1170508,98 74
60 727584,88 1170561,29 75
61 727562,33 1170670,46 76
62 727492,20 1170649,15 77
63 727461,38 1170638,91 78
64 727446,39 1170628,32 79
65 727420,45 1170615,10 80
66 727397,04 1170602,78 81
67 727385,86 1170596,95 82
68 727365,15 1170580,41 83
69 727370,56 1170570,65 84
70 727352,71 1170567,29 85
71 727328,30 1170570,35 86
72 727322,52 1170601,11 87
73 727319,68 1170612,48 88
74 727323,26 1170621,69 89
75 727313,13 1170640,29 90
76 727270,01 1170646,80 91
77 727262,49 1170650,93 92
78 727241,48 1170658,73 93
79 727223,98 1170591,58 94
80 727171,62 1170606,24 95
81 727170,35 1170597,92 96
82 727170,98 1170570,67 97
83 727161,18 1170546,18 98
84 727145,03 1170557,20 99
85 727138,61 1170522,22 100
86 727167,59 1170493,83 101
87 727197,13 1170499,24 102
88 727202,73 1170487,40 103
89 727205,75 1170455,78 104
90 727166,76 1170429,62 105
91 727173,00 1170421,86 106
92 727168,32 1170393,77 107
93 727161,03 1170365,12 108
94 727156,49 1170354,52 109
95 727159,43 1170344,92 110
96 727153,12 1170318,26 111
97 727177,51 1170300,63 112
98 727214,44 1170253,87 113
99 727238,41 1170237,39 114
100 727241,96 1170234,58 115
101 727243,39 1170221,26 116
102 727260,39 1170203,08 117
103 727278,96 1170195,88 118
104 727289,10 1170183,25 119
105 727338,67 1170150,34 120
106 727351,34 1170133,59 121
107 727365,70 1170133,67 122
108 727367,62 1170137,20 123
109 727375,96 1170131,83 124
110 727380,77 1170132,31 125
111 727416,70 1170152,04 126
112 727415,23 1170174,80 127
113 727419,46 1170185,11 128
114 727430,76 1170190,26 129
115 727450,08 1170193,87 130
116 727470,45 1170185,85 131
117 727491,30 1170168,52 132
118 727487,83 1170142,01 133
119 727502,43 1170122,60 134
120 727522,39 1170113,21 135
121 727550,75 1170109,85 136
122 727576,32 1170136,81 137
123 727602,22 1170131,83 138
124 727616,55 1170102,78 139
125 727621,76 1170087,23 140
126 727632,10 1170078,63 141
127 727643,04 1170077,15 142
128 727667,02 1170058,47 143
129 727695,69 1170039,71 144
130 727704,70 1170035,53 145
131 727727,92 1170013,99 146
132 727756,33 1170000,54 147
133 727778,09 1169977,81 148
134 727799,29 1169901,15 149
135 727775,65 1169898,08 150
136 727740,09 1169861,59 151
137 727726,84 1169844,84 152
138 727711,11 1169814,68 153
139 727692,63 1169757,39 154
140 727689,36 1169724,11 155
141 727681,26 1169708,38 156
142 727667,51 1169696,91 157
143 727648,22 1169681,14 158
144 727642,05 1169673,04 159
145 727634,71 1169656,53 160
146 727623,93 1169601,05 161
147 727629,13 1169572,03 162
148 727630,88 1169542,83 163
149 727642,49 1169541,55 164
150 727675,61 1169480,66 165
151 727687,93 1169471,21 166
152 727705,95 1169460,32 167
153 727723,45 1169454,26 168
154 727740,26 1169458,27 169
155 727754,75 1169467,40 170
156 727768,20 1169460,91 171
157 727770,12 1169452,50 172
158 727757,14 1169424,43 173
159 727744,34 1169392,39 174
160 727743,63 1169379,92 175
161 727746,01 1169360,81 176
162 727754,13 1169340,90 177
163 727752,50 1169316,67 178
164 727747,06 1169316,83 179
165 727753,50 1169302,94 180
166 727754,66 1169271,80 181
167 727761,38 1169247,22 182
168 727773,78 1169225,08 183
169 727789,71 1169205,21 184
170 727797,31 1169198,64 185
171 727787,54 1169131,46 186
172 727789,38 1169120,88 187
173 727794,18 1169113,84 188
174 727845,61 1169115,46 189
175 727926,19 1169070,57 190
176 728020,59 1169116,34 191
177 728089,64 1169112,03 192
178 728097,40 1169074,35 193
179 728112,93 1169045,12 194
180 728147,09 1169003,54 195
181 728190,38 1168990,99 196
182 728205,11 1168953,83 197
183 728183,18 1168911,94 198
184 728145,07 1168884,78 199
185 728145,84 1168837,44 200
186 728134,77 1168816,58 201
187 728124,52 1168807,77 202
188 728115,07 1168778,77 203
189 728064,28 1168736,40 204
190 728080,76 1168693,28 205
191 728131,60 1168685,03 206
192 728112,46 1168634,89 207
193 728091,73 1168612,86 208
194 728089,81 1168574,96 209
195 728122,69 1168541,35 210
196 728074,51 1168443,08 211
197 728033,42 1168395,30 212
198 728009,80 1168295,73 213
199 728047,65 1168274,70 214
200 728030,06 1168092,88 215
201 727997,15 1168073,67 216
202 727938,34 1168075,49 217
203 727887,63 1168055,14 218
204 727873,40 1168051,58 219
205 727792,23 1168063,43 220
206 727765,58 1168062,54 221
207 727730,01 1168119,22 222
208 727667,99 1168142,94 223
209 727588,51 1168172,41 224
210 727502,38 1168222,34 225
211 727295,07 1168160,40 226
212 727205,64 1168133,76 227
213 727106,70 1168104,42 228
214 727137,58 1168228,76 229
215 727233,84 1168292,56 230
216 727177,43 1168371,80 231
217 727159,97 1168404,04 232
218 727096,17 1168449,26 233
219 727033,49 1168491,34 234
220 727003,04 1168503,20 235
221 727029,89 1168598,00 236
222 726943,38 1168616,65 237
223 726928,21 1168619,65 238
224 726906,06 1168551,43 239
225 726894,40 1168523,08 240
226 726874,44 1168489,81 241
227 726829,07 1168435,22 242
228 726835,78 1168427,23 243
229 726836,85 1168389,78 244
230 726846,33 1168371,44 245
231 726865,49 1168294,10 246
232 726886,72 1168237,66 247
233 726899,56 1168181,63 248
234 726911,56 1168118,69 249
235 726915,84 1168078,83 250
236 726933,91 1168021,06 251
237 726949,48 1167986,92 252
238 726988,14 1167900,04 253
239 726998,94 1167880,01 254
240 727043,82 1167801,82 255
241 727083,90 1167728,34 256
242 727120,91 1167656,26 257
243 727138,73 1167602,61 258
244 727151,15 1167555,92 259
245 727151,07 1167523,70 260
246 727145,99 1167500,67 261
247 727123,95 1167396,90 262
248 727126,28 1167298,11 263
249 727130,01 1167257,40 264
250 727137,27 1167175,96 265
251 727137,62 1167150,14 266
252 727128,70 1167074,25 267
253 727117,55 1166986,81 268
254 727105,38 1166889,07 269
255 727094,00 1166840,44 270
256 727083,53 1166816,01 271
257 727049,20 1166734,56 272
258 726995,09 1166631,27 273
259 726950,42 1166567,07 274
260 726916,00 1166516,04 275
261 726861,38 1166461,18 276
262 726789,37 1166393,36 277
263 726713,61 1166340,34 278
264 726688,60 1166324,52 279
265 726700,38 1166315,05 280
266 726783,87 1166247,48 281
267 726784,69 1166231,06 282
268 726799,45 1166236,64 283
269 726802,02 1166233,18 284
270 726830,20 1166198,49 285
271 726853,34 1166138,92 286
272 726843,35 1166043,78 287
273 726832,28 1166026,21 288
274 726843,51 1166026,51 289
275 726839,66 1165940,45 290
276 726839,38 1165910,87 291
277 726843,12 1165910,23 292
278 726844,54 1165883,12 293
279 726852,80 1165835,92 294
280 726862,02 1165789,84 295
281 726863,92 1165776,40 296
282 726871,51 1165719,29 297
283 726870,06 1165671,37 298
284 726834,36 1165578,16 299
285 726830,71 1165575,32 300
286 726819,09 1165573,20 301
287 726741,19 1165539,67 302
288 726761,44 1165493,75 303
289 726785,45 1165436,00 304
290 726802,53 1165391,59 305
291 726787,38 1165345,19 306
292 726783,67 1165345,05 307
293 726767,47 1165317,27 308
294 726713,52 1165142,52 309
295 726649,61 1165037,35 310
296 726726,66 1164890,77 311
297 726764,08 1164889,78 312
298 726763,32 1164885,56 313
299 726766,42 1164882,60 314
300 726767,63 1164873,97 315
301 726766,72 1164856,46 316
302 726760,36 1164832,10 317
303 726754,46 1164819,74 318
304 726714,63 1164770,62 319
305 726660,76 1164704,36 320
306 726618,27 1164653,28 321
307 726591,64 1164632,34 322
308 726553,96 1164604,14 323
309 726533,84 1164589,18 324
310 726515,47 1164578,83 325
311 726494,49 1164573,19 326
312 726474,29 1164572,93 327
313 726465,39 1164573,72 328
314 726458,42 1164565,74 329
315 726455,19 1164539,58 330
316 726446,89 1164525,67 331
317 726430,66 1164513,07 332
318 726378,63 1164487,56 333
319 726360,23 1164482,13 334
320 726323,25 1164470,65 335
321 726312,34 1164465,85 336
322 726350,87 1164463,29 337
323 726395,19 1164453,21 338
324 726470,86 1164429,87 339
325 726485,85 1164228,42 340
326 726479,51 1164223,90 341
327 726485,84 1164211,77 342
328 726495,89 1164164,24 343
329 726511,54 1164159,87 344
330 726526,35 1164140,54 345
331 726519,91 1164121,44 346
332 726497,72 1164099,84 347
333 726444,53 1164016,13 348
334 726406,10 1163980,89 349
335 726377,02 1163951,86 350
336 726366,86 1163941,41 351
337 726369,09 1163928,27 352
338 726384,54 1163942,97 353
339 726390,88 1163929,46 354
340 726408,89 1163904,46 355
341 726419,19 1163890,83 356
342 726423,53 1163885,00 357
343 726432,81 1163875,72 358
344 726440,24 1163864,11 359
345 726459,27 1163845,23 360
346 726473,14 1163830,43 361
347 726475,82 1163823,33 362
348 726480,42 1163819,07 363
349 726491,31 1163801,86 364
350 726507,79 1163788,24 365
351 726538,52 1163779,34 366
352 726578,01 1163764,72 367
353 726623,13 1163718,11 368
354 726639,15 1163710,91 369
355 726690,48 1163642,85 370
356 726706,67 1163620,57 371
357 726701,77 1163607,00 372
358 726705,56 1163603,44 373
359 726718,31 1163631,48 374
360 726728,84 1163629,64 375
361 726768,21 1163621,69 376
362 726793,67 1163613,36 377
363 726838,00 1163593,31 378
364 726877,93 1163573,24 379
365 726930,80 1163573,15 380
366 726961,54 1163540,12 381
367 726987,18 1163498,31 382
368 727061,76 1163536,87 383
369 727058,97 1163541,14 384
370 727056,28 1163562,97 385
371 727042,67 1163592,18 386
372 727020,54 1163632,74 387
373 727011,97 1163650,74 388
374 727011,95 1163663,82 389
375 727008,45 1163671,92 390
376 727012,12 1163673,81 391
377 727000,51 1163693,30 392
378 727007,44 1163698,42 393
379 726979,99 1163736,26 394
380 727009,70 1163742,90 395
381 727031,84 1163744,19 396
382 727023,65 1163772,93 397
383 727013,18 1163816,89 398
384 727021,71 1163823,88 399
385 727074,36 1163867,56 400
386 727109,06 1163896,00 401
387 727140,26 1163937,25 402
388 727160,04 1163958,18 403
389 727177,76 1163985,60 404
390 727236,94 1164017,34 405
391 727260,56 1164017,30 406
392 727221,02 1164033,93 407
393 727169,08 1164036,93 408
394 727117,96 1164035,74 409
395 727031,71 1164034,02 410
396 726973,01 1164031,64 411
397 726869,59 1164012,34 412
398 726886,14 1164075,36 413
399 726910,07 1164163,09 414
400 726937,79 1164260,32 415
401 726966,93 1164373,34 416
402 727006,52 1164476,80 417
403 727036,79 1164555,65 418
404 727073,93 1164653,69 419
405 727108,43 1164745,06 420
406 727107,56 1164832,24 421
407 727106,68 1164974,28 422
408 727106,23 1165069,02 423
409 727100,81 1165227,92 424
410 727099,87 1165322,57 425
411 727100,20 1165413,66 426
412 727098,76 1165516,59 427
413 727099,28 1165596,07 428
414 727097,72 1165693,12 429
415 727096,53 1165797,57 430
416 727127,39 1165896,25 431
417 727202,92 1165958,27 432
418 727312,29 1166047,00 433
419 727401,42 1166119,85 434
420 727522,01 1166216,62 435
421 727574,40 1166244,63 436
422 727657,68 1166290,93 437
423 727794,64 1166365,49 438
424 727909,47 1166428,72 439
425 727937,16 1166369,92 440
426 727977,14 1166354,52 441
427 727979,90 1166357,25 442
428 728007,75 1166325,26 443
429 728027,93 1166288,32 444
430 728040,33 1166255,44 445
431 728058,40 1166190,12 446
432 728082,85 1166172,58 447
433 728089,38 1166161,34 448
434 728105,90 1166148,11 449
435 728149,44 1166139,28 450
436 728178,98 1166139,04 451
437 728186,65 1166186,13 452
438 728210,49 1166269,21 453
439 728263,23 1166365,89 454
440 728313,57 1166438,61 455
441 728374,30 1166494,54 456
442 728474,18 1166544,89 457
443 728527,72 1166625,59 458
444 728537,66 1166669,22 459
445 728554,52 1166680,97 460
446 728602,95 1166641,41 461
447 728622,44 1166635,34 462
448 728628,43 1166634,69 463
449 728708,44 1166598,64 464
450 728769,33 1166507,76 465
451 728802,70 1166468,10 466
452 728806,10 1166461,14 467
453 728814,11 1166433,46 468
454 728814,18 1166392,60 469
455 728809,36 1166341,65 470
456 728786,70 1166302,63 471
457 728760,02 1166279,00 472
458 728660,75 1166241,65 473
459 728615,32 1166206,98 474
460 728629,00 1166143,25 475
461 728619,87 1166104,63 476
462 728685,50 1166063,73 477
463 728703,44 1166028,01 478
464 728738,14 1166004,46 479
465 728754,77 1165962,14 480
466 728803,22 1165938,59 481
467 728814,19 1165913,87 482
468 728816,81 1165868,20 483
469 728793,99 1165857,75 484
470 728778,29 1165870,94 485
471 728749,50 1165867,95 486
472 728771,40 1165806,52 487
473 728769,66 1165803,13 488
474 728803,78 1165787,12 489
475 728838,24 1165788,42 490
476 728855,57 1165792,01 491
477 728960,35 1165844,27 492
478 729026,76 1165898,64 493
479 729023,38 1165902,91 494
480 729032,61 1165940,10 495
481 729048,02 1165993,98 496
482 729072,46 1166065,97 497
483 729081,84 1166065,11 498
484 729094,76 1166060,84 499
485 729132,16 1166031,73 500
486 729148,98 1166019,84 501
487 729152,80 1165955,70 502
488 729161,19 1165838,24 503
489 729174,33 1165687,31 504
490 729180,72 1165594,97 505
491 729194,34 1165529,58 506
492 729221,59 1165450,12 507
493 729246,02 1165378,29 508
494 729269,88 1165309,95 509
495 729301,59 1165226,80 510
496 729361,53 1165052,11 511
497 729398,22 1164947,41 512
498 729414,42 1164859,43 513
499 729423,46 1164835,06 514
500 729418,54 1164826,47 515
501 729436,39 1164795,57 516
502 729448,98 1164787,10 517
503 729476,59 1164752,79 518
504 729480,06 1164731,19 519
505 729471,75 1164715,66 520
506 729344,96 1164638,44 521
507 729304,77 1164614,14 522
508 729289,78 1164573,21 523
509 729268,73 1164552,10 524
510 729243,53 1164550,18 525
511 729228,54 1164531,64 526
512 729264,90 1164408,69 527
513 729310,36 1164259,05 528
514 729400,07 1164207,72 529
515 729539,30 1164129,30 530
516 729595,99 1164086,14 531
517 729657,00 1164059,52 532
518 729674,94 1164068,15 533
519 729711,68 1164079,04 534
520 729730,28 1164058,99 535
521 729711,40 1164042,17 536
522 729698,64 1164024,28 537
523 729692,80 1164009,29 538
524 729693,46 1163978,81 539
525 729697,43 1163952,62 540
526 729698,97 1163937,44 541
527 729697,65 1163929,87 542
528 729681,33 1163915,08 543
529 729639,56 1163902,31 544
530 729619,67 1163895,26 545
531 729607,85 1163884,61 546
532 729600,64 1163874,24 547
533 729598,59 1163847,96 548
534 729600,65 1163828,68 549
535 729607,26 1163818,75 550
536 729626,29 1163807,25 551
537 729635,33 1163792,83 552
538 729700,15 1163752,56 553
539 729679,12 1163704,38 554
540 729684,71 1163687,83 555
541 729693,30 1163674,11 556
542 729706,90 1163657,93 557
543 729721,24 1163646,38 558
544 729703,74 1163581,57 559
545 729679,42 1163554,26 560
546 729662,15 1163528,40 561
547 729656,04 1163510,97 562
548 729654,28 1163497,73 563
549 729654,72 1163486,89 564
550 729658,84 1163463,13 565
551 729661,63 1163454,60 566
552 729609,56 1163307,53 567
553 729571,14 1163317,79 568
554 729535,95 1163234,16 569
555 729572,46 1163187,60 570
556 729590,61 1163178,86 571
557 729593,86 1163156,46 572
558 729623,79 1163131,50 573
559 729656,54 1163099,77 574
560 729707,02 1163108,83 575
561 729718,17 1163106,00 576
562 729759,96 1163082,24 577
563 729784,10 1163060,54 578
564 729829,73 1163022,00 579
565 729852,79 1163009,14 580
566 729881,32 1162999,24 581
567 729896,19 1163000,42 582
568 729906,05 1163006,21 583
569 729925,25 1163008,22 584
570 729957,75 1162941,99 585
571 729947,53 1162922,46 586
572 729875,87 1162861,82 587
573 729861,01 1162853,92 588
574 729834,84 1162812,24 589
575 729857,66 1162794,80 590
576 729858,21 1162798,52 591
577 729878,39 1162812,24 592
578 729882,96 1162824,61 593
579 729894,85 1162838,70 594
580 729916,25 1162846,02 595
581 729930,65 1162846,88 596
582 729948,67 1162846,17 597
583 729975,61 1162852,76 598
584 729998,22 1162862,60 599
585 730016,72 1162875,19 600
586 730031,14 1162889,13 601
587 730051,03 1162926,96 602
588 730052,52 1162942,56 603
589 730062,06 1162972,65 604
590 730067,64 1162996,39 605
591 730035,29 1163036,22 606
592 729998,05 1163055,80 607
593 729983,60 1163062,01 608
594 729967,65 1163066,33 609
595 729942,09 1163062,32 610
596 729923,97 1163067,89 611
597 729926,35 1163081,95 612
598 729934,96 1163095,02 613
599 729938,42 1163099,30 614
600 729940,67 1163110,13 615
601 729937,34 1163125,21 616
602 729931,01 1163138,26 617
603 729920,11 1163155,39 618
604 729925,06 1163157,76 619
605 729907,49 1163179,83 620
606 729850,36 1163199,82 621
607 729780,51 1163207,35 622
608 729756,54 1163256,48 623
609 729753,38 1163264,20 624
610 729756,35 1163272,79 625
611 729802,25 1163294,99 626
612 729823,79 1163335,67 627
613 729825,70 1163359,19 628
614 729800,39 1163387,66 629
615 729741,78 1163402,00 630
616 729737,91 1163408,47 631
617 729745,90 1163440,41 632
618 729745,89 1163466,28 633
619 729742,98 1163492,40 634
620 729741,93 1163506,23 635
621 729806,56 1163532,21 636
622 729817,92 1163579,34 637
623 729843,58 1163639,37 638
624 729850,08 1163688,70 639
625 729848,73 1163732,27 640
626 729851,54 1163734,41 641
627 729845,59 1163754,00 642
628 729824,28 1163808,95 643
629 729814,17 1163831,42 644
630 729820,12 1163847,25 645
631 729833,26 1163859,83 646
632 729858,37 1163848,19 647
633 729871,50 1163871,98 648
634 729875,76 1163885,68 649
635 729882,83 1163895,86 650
636 729883,06 1163907,54 651
637 729877,00 1163935,62 652
638 729881,26 1163939,10 653
639 729871,94 1163950,54 654
640 729852,65 1163985,07 655
641 729840,20 1164020,73 656
642 729828,55 1164065,27 657
643 729835,64 1164059,16 658
644 729834,21 1164067,16 659
645 729814,72 1164103,81 660
646 729817,97 1164108,94 661
647 729824,79 1164101,17 662
648 729853,40 1164101,84 663
649 729923,10 1164143,12 664
650 729956,59 1164162,94 665
651 729956,54 1164174,13 666
652 729938,10 1164206,87 667
653 729897,12 1164260,28 668
654 729882,21 1164309,49 669
655 729821,04 1164422,09 670
656 729802,98 1164429,24 671
657 729779,44 1164487,62 672
658 729752,42 1164563,53 673
659 729715,99 1164636,82 674
660 729696,17 1164657,40 675
661 729670,89 1164676,46 676
662 729657,64 1164678,58 677
663 729647,66 1164677,00 678
664 729638,58 1164682,20 679
665 729619,60 1164715,39 680
666 729571,58 1164734,77 681
667 729576,67 1164747,91 682
668 729563,37 1164794,30 683
669 729656,30 1164801,75 684
670 729659,68 1164807,72 685
671 729659,19 1164833,78 686
672 729657,22 1164873,28 687
673 729661,77 1164917,68 688
674 729700,55 1165057,10 689
675 729694,27 1165104,70 690
676 729683,35 1165181,71 691
677 729686,39 1165193,05 692
678 729699,72 1165218,19 693
679 729707,67 1165252,99 694
680 729703,14 1165274,88 695
681 729696,23 1165301,92 696
682 729688,90 1165312,07 697
683 729677,62 1165396,08 698
684 729657,33 1165566,36 699
685 729647,27 1165667,59 700
686 729680,18 1165724,83 701
687 729679,71 1165780,82 702
688 729647,12 1165806,17 703
689 729620,88 1165853,21 704
690 729697,65 1165907,25 705
691 729772,55 1165963,69 706
692 729809,56 1166007,28 707
693 729829,86 1166038,29 708
694 729831,55 1166075,51 709
695 729825,91 1166108,77 710
696 729806,18 1166130,20 711
697 729766,04 1166130,20 712
698 729706,38 1166143,73 713
699 729660,14 1166145,99 714
700 729652,81 1166156,70 715
701 729646,95 1166168,65 716
702 729676,87 1166189,91 717
703 729704,19 1166227,40 718
704 729719,18 1166275,27 719
705 729703,88 1166338,25 720
706 729637,14 1166422,88 721
707 729627,27 1166450,51 722
708 729605,02 1166485,43 723
709 729562,24 1166513,93 724
710 729594,16 1166546,75 725
711 729606,20 1166602,25 726
712 729609,88 1166648,44 727
713 729617,29 1166662,86 728
714 729618,04 1166670,08 729
715 729611,13 1166666,35 730
716 729595,36 1166680,32 731
717 729597,95 1166672,12 732
718 729555,83 1166704,42 733
719 729519,83 1166736,11 734
720 729481,71 1166782,31 735
721 729475,31 1166778,70 736
722 729450,55 1166796,87 737
723 729407,47 1166808,53 738
724 729387,71 1166884,92 739
725 729376,54 1166904,75 740
726 729365,60 1166910,99 741
727 729336,87 1166918,06 742
728 729337,16 1166928,49 743
729 729345,57 1166941,32 744
730 729383,04 1166939,92 745
731 729405,57 1166929,59 746
732 729438,15 1166911,28 747
733 729447,33 1166962,80 748
734 729456,10 1167070,43 749
735 729451,38 1167068,75 750
736 729430,99 1167093,76 751
737 729345,59 1167118,09 752
738 729300,69 1167134,95 753
739 729281,73 1167136,80 754
740 729257,52 1167133,53 755
741 729252,30 1167134,35 756
742 729208,90 1167079,98 757
743 729194,65 1167096,83 758
744 729171,44 1167105,05 759
745 729150,81 1167119,09 760
746 729160,96 1167126,34 761
747 729179,14 1167152,03 762
748 729179,41 1167175,25 763
749 729188,59 1167178,19 764
750 729196,15 1167178,19 765
751 729245,65 1167136,82 766
752 729281,37 1167198,87 767
753 729308,28 1167284,80 768
754 729315,37 1167336,54 769
755 729290,49 1167396,72 770
756 729259,05 1167456,35 771
757 729197,11 1167541,19 772
758 729146,04 1167602,79 773
759 728984,82 1167564,30 774
760 728962,26 1167599,05 775
761 728942,41 1167633,11 776
762 728918,58 1167689,22 777
763 728903,28 1167729,56 778
764 728899,45 1167736,33 779
765 728870,80 1167754,04 780
766 728836,00 1167805,90 781
767 728792,12 1167879,28 782
768 728779,12 1167900,76 783
769 728758,03 1167881,93 784
770 728718,76 1167851,67 785
771 728701,86 1167783,12 786
772 728687,76 1167777,02 787
773 728664,06 1167809,43 788
774 728627,63 1167844,23 789
775 728623,70 1167862,79 790
776 728616,49 1167874,37 791
777 728595,05 1167862,07 792
778 728589,63 1167884,31 793
779 728591,11 1167947,60 794
780 728582,09 1167969,68 795
781 728541,03 1168002,94 796
782 728546,22 1168019,65 797
783 728588,30 1168048,17 798
784 728591,80 1168053,59 799
785 728619,13 1168071,46 800
786 728628,63 1168111,71 801
787 728623,44 1168132,33 802
788 728601,83 1168162,46 803
789 728600,98 1168187,49 804
790 728595,50 1168203,50 805
791 728580,66 1168218,20 806
792 728530,51 1168233,63 807
793 728521,20 1168251,30 808
794 728522,05 1168264,66 809
795 728534,24 1168303,77 810
796 728530,11 1168306,61 811
797 728589,15 1168346,01 812
798 728620,41 1168363,81 813
799 728638,18 1168376,91 814
800 728666,02 1168401,06 815
801 728676,60 1168440,85 816
802 728722,27 1168444,94 817
803 728721,85 1168467,75 818
804 728747,52 1168494,81 819
805 728761,68 1168537,68 820
806 728770,01 1168550,38 821
807 728774,26 1168570,36 822
808 728773,27 1168587,81 823
809 728768,71 1168591,88 824
810 728774,48 1168612,86 825
Geometrický obrazec č. 2 - hranice Národní přírodní rezervace Stará a Nová řekačíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
811 728948,76 1166669,64 1
812 728977,45 1166679,51 2
813 728968,75 1166706,77 3
814 728991,99 1166714,69 4
815 728974,59 1166751,43 5
816 728966,02 1166747,53 6
817 728952,52 1166718,20 7
818 728953,04 1166716,25 8
819 728949,54 1166714,56 9
820 728952,78 1166706,38 10
821 728929,02 1166692,49 11
822 728937,72 1166672,89 12
823 728946,29 1166676,78 13
Geometrický obrazec č. 3 - hranice Národní přírodní rezervace Stará a Nová řekačíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
824 728348,73 1166981,22 1
825 728321,99 1166962,79 2
826 728342,24 1166933,45 3
827 728369,63 1166953,31 4
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 200/2013 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka a jejího ochranného pásma
1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
201/2013 o vyhl. Národní přírodní památky Kukle a stanovení
jejích bližších ochranných podmínek /1.8.2013
201
VYHLÁŠKA
ze dne 4. července 2013
o vyhlášení Národní přírodní památky Kukle a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Kukle (dále jen „národní přírodní památka“).
(2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Boleradice. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou
a) lesní porosty tvořené společenstvy panonských teplomilných doubrav na spraši a panonských dubohabřin,
b) vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů timoj trojlaločný (Laser trilobum) a violka bílá (Viola alba), včetně jejich biotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a) povolovat a provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), nebo
b) skladovat věci, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 201/2013 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Kukle
Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní památky Kuklečíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
6006410001 586976,53 1187236,59 1
6006410002 587001,97 1187237,39 2
6006410003 587077,67 1187240,53 3
6006410004 587144,44 1187231,52 4
6006190606 587143,22 1187181,45 5
6006190542 587216,77 1187190,81 6
6006410005 587234,38 1187195,75 7
6006410006 587274,83 1187206,37 8
6006190352 587369,20 1187223,30 9
6006190326 587390,01 1187228,51 10
6006190338 587383,48 1187264,43 11
6006190284 587416,53 1187266,56 12
6006190249 587442,65 1187270,67 13
6006410007 587563,54 1187280,41 14
6006410008 587605,16 1187274,94 15
6006410009 587664,17 1187262,61 16
6006410010 587732,39 1187268,14 17
6006410011 587801,77 1187278,12 18
6006410012 587896,91 1187262,68 19
6006410013 587940,47 1187245,60 20
6006410014 587983,74 1187237,08 21
6006410015 587989,08 1187234,32 22
6006410016 588008,86 1187208,25 23
6006410017 588004,64 1187184,42 24
6006410018 588005,41 1187174,48 25
6006410019 588017,04 1187155,39 26
6006410020 588026,32 1187146,83 27
6006410021 588032,47 1187143,07 28
6006410022 588049,88 1187138,56 29
6006410023 588055,52 1187135,64 30
6006410024 588061,15 1187134,82 31
6006410025 588072,33 1187138,14 32
6006410026 588099,71 1187153,40 33
6006410027 588122,49 1187164,90 34
6006410028 588130,30 1187168,69 35
6006410029 588138,46 1187174,79 36
6006410030 588151,73 1187184,60 37
6006410031 588162,58 1187189,48 38
6006410032 588181,46 1187195,55 39
6006410033 588193,32 1187200,70 40
6006410034 588214,02 1187210,52 41
6006410035 588219,99 1187206,51 42
6006410036 588226,49 1187204,59 43
6006410037 588233,78 1187205,48 44
6006410038 588241,51 1187207,99 45
6006410039 588247,98 1187213,37 46
6006410040 588251,59 1187219,88 47
6006410041 588252,82 1187226,06 48
6006410042 588254,52 1187236,75 49
6006410043 588262,09 1187275,63 50
6006410044 588270,49 1187330,07 51
6006410045 588273,24 1187344,04 52
6006190010 588284,66 1187345,90 53
6006190006 588295,23 1187320,10 54
6006190004 588303,94 1187299,34 55
6006190003 588313,47 1187276,61 56
6006190001 588316,56 1187266,44 57
6006190002 588316,65 1187251,02 58
6006190005 588305,58 1187185,98 59
6006190007 588300,02 1187155,99 60
6006190008 588294,64 1187141,58 61
6006190009 588288,35 1187129,69 62
6006190013 588269,80 1187111,03 63
6006410046 588231,11 1187094,30 64
6006410047 588218,63 1187083,25 65
6006410048 588205,14 1187066,23 66
6006190022 588179,58 1187028,86 67
6006190025 588160,38 1187005,83 68
6006190027 588143,03 1186988,73 69
6006410049 588111,71 1186968,48 70
6006410050 588060,61 1186940,95 71
6006410051 588047,23 1186932,04 72
6006410052 588034,81 1186922,79 73
6006410053 588022,60 1186911,43 74
6006190037 587976,08 1186857,98 75
6006190038 587957,13 1186836,69 76
6006190040 587941,83 1186819,51 77
6006410054 587914,42 1186809,47 78
6006410055 587877,91 1186801,50 79
6006410056 587859,15 1186798,15 80
6006410057 587850,99 1186799,83 81
6006410058 587828,73 1186799,19 82
6006410059 587777,95 1186791,71 83
6006410060 587759,63 1186788,12 84
6006410061 587714,62 1186776,55 85
6006410062 587688,35 1186774,11 86
6006410063 587656,15 1186773,68 87
6006410064 587597,34 1186770,11 88
6006410065 587551,97 1186763,22 89
6006410066 587533,43 1186757,36 90
6006410067 587507,63 1186747,63 91
6006410068 587476,06 1186732,81 92
6006410069 587446,52 1186715,27 93
6006410070 587413,11 1186697,42 94
6006410071 587405,02 1186697,20 95
6006410072 587392,39 1186699,78 96
6006410073 587381,53 1186702,54 97
6006410074 587367,08 1186704,78 98
6006410075 587359,15 1186703,33 99
6006410076 587322,25 1186692,59 100
6006410077 587312,82 1186691,57 101
6006410078 587297,78 1186695,58 102
6006410079 587263,92 1186708,13 103
6006410080 587237,16 1186722,32 104
6006410081 587223,93 1186725,02 105
6006410082 587201,83 1186723,57 106
6006410083 587179,55 1186720,07 107
6006410084 587169,95 1186721,40 108
6006410085 587158,18 1186726,46 109
6006410086 587147,45 1186736,89 110
6006410087 587122,41 1186767,49 111
6006410088 587095,78 1186792,25 112
6006410089 587088,71 1186802,93 113
6006410090 587080,46 1186825,64 114
6006410091 587075,01 1186836,05 115
6006410092 587053,91 1186863,73 116
6006410093 587030,61 1186881,96 117
6006410094 586997,77 1186916,12 118
6006410095 586965,53 1186945,47 119
6006410096 586945,69 1186963,94 120
6006410097 586924,66 1186970,34 121
6006410098 586898,99 1186976,68 122
6006410099 586879,10 1186978,47 123
6006410100 586873,50 1186980,90 124
6006190865 586864,02 1186988,54 125
6006190863 586871,21 1187003,97 126
6006190839 586879,91 1187027,97 127
6006190840 586879,27 1187031,84 128
6006190833 586884,74 1187046,02 129
6006190835 586883,94 1187055,20 130
6006190827 586890,87 1187066,32 131
6006190828 586889,90 1187074,85 132
6006190817 586892,32 1187089,52 133
6006190821 586890,04 1187093,03 134
6006410101 586892,15 1187103,21 135
6006190813 586893,89 1187111,62 136
6006190812 586893,89 1187131,79 137
6006190814 586892,79 1187147,27 138
6006190819 586892,07 1187157,41 139
6006190808 586894,29 1187165,48 140
6006190810 586893,84 1187169,15 141
6006190825 586890,86 1187193,72 142
6006190816 586891,67 1187205,22 143
6006190824 586890,05 1187226,20 144
6006190823 586891,45 1187234,88 145
6006190811 586893,08 1187244,95 146
6006190806 586895,60 1187254,83 147
6006190802 586896,29 1187257,54 148
6006190734 586954,95 1187241,30 149
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 201/2013 Sb.
Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Kukle a jejího ochranného pásma
1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
202/2013 o vyhl. Národní přírodní památky Dunajovické kopce a
stanovení jejích bližších ochranných podmínek /1.8.2013
202
VYHLÁŠKA
ze dne 4. července 2013
o vyhlášení Národní přírodní památky Dunajovické kopce a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Dunajovické kopce (dále jen „národní přírodní památka“).
(2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územích Brod nad Dyjí, Březí u Mikulova, Dobré Pole a Dolní Dunajovice. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územích Dobré Pole a Dolní Dunajovice. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou
a) porosty nízkých xerofilních křovin s mandloní nízkou (Prunus tenella), třešní křovitou (Prunus fruticosa) a růží bedrníkolistou (Rosa spinosissima),
b) porosty krátkostébelných trávníků tvořených společenstvy panonských sprašových stepních trávníků a širokolistých suchých trávníků,
c) vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů mandloň nízká (Prunus tenella), pelyněk Pančicův (Artemisia pancicii), katrán tatarský (Crambe tataria) a srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia), včetně jejich biotopů,
d) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhu kudlanka nábožná (Mantis religiosa), včetně jejich biotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a) povolovat a provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b) povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení,
c) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
d) skladovat věci, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích,
e) povolovat a provádět geologické práce spojené se zásahem do zemského povrchu, jež nezpůsobí změny či poškozování národní přírodní památky,
f) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší,
g) vysazovat nebo vysévat rostliny anebo vypouštět živočichy,
h) hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky,
i) zřizovat nová přikrmovací zařízení nebo slaniska, nebo
j) rozdělávat ohně.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 202/2013 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Dunajovické kopce
Geometrický obrazec č. 1 - hranice Národní přírodní památky Dunajovické kopcečíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
15001840868 605780,49 1199213,38 1
16009750565 605783,73 1199207,11 2
15001750371 605784,33 1199205,95 3
15001750370 605793,86 1199191,01 4
15001750369 605805,57 1199172,80 5
15001750368 605818,24 1199152,79 6
15001750367 605828,46 1199134,24 7
15001750366 605838,54 1199118,06 8
15001750365 605851,48 1199100,13 9
15001750364 605878,62 1199070,07 10
15001750363 605903,60 1199044,17 11
15001750362 605930,88 1199024,03 12
15001750361 605942,28 1199016,17 13
15001750360 605961,34 1199000,27 14
15001750359 605970,27 1198992,06 15
15001750358 605992,79 1198970,06 16
15001750357 605997,06 1198965,00 17
15001750356 606011,97 1198938,51 18
15001750355 606019,98 1198921,35 19
15001750354 606034,21 1198892,85 20
16009750176 606020,40 1198885,09 21
16009750186 606013,10 1198880,99 22
15001750353 606008,73 1198878,53 23
15001750352 605981,35 1198862,12 24
15001750351 605958,91 1198848,77 25
15001750350 605929,68 1198831,68 26
15001750349 605899,33 1198814,44 27
16009750367 605886,12 1198806,50 28
15001750348 605885,52 1198806,14 29
16009750368 605886,01 1198799,22 30
16009750408 605862,30 1198831,56 31
16013420029 605814,35 1198869,65 32
16009750548 605792,50 1198856,41 33
16009750640 605727,09 1198816,88 34
16009750628 605733,57 1198807,48 35
16009750618 605741,02 1198810,40 36
16009750507 605813,55 1198703,59 37
16009750382 605879,93 1198732,11 38
16009750306 605925,60 1198676,02 39
16009750237 605958,11 1198632,61 40
16009750213 605974,40 1198581,87 41
16009750369 605885,43 1198546,69 42
16009750315 605921,37 1198424,92 43
16009750240 605957,31 1198303,15 44
16009750129 606067,78 1198320,92 45
16013420074 606082,51 1198323,29 46
16013420073 606086,78 1198323,98 47
16009750084 606103,92 1198295,80 48
16009750072 606127,71 1198211,56 49
16009750060 606151,20 1198172,15 50
16009750051 606160,32 1198141,06 51
16009750047 606162,83 1198119,47 52
16009750032 606173,50 1198057,70 53
16005690116 606195,03 1197916,87 54
9001801170 606195,81 1197916,88 55
9001801165 606222,61 1197918,51 56
9001801166 606222,51 1197877,74 57
9001801167 606221,86 1197877,87 58
9001801171 606218,72 1197871,20 59
9001801172 606209,50 1197866,37 60
9001801173 606192,94 1197870,42 61
16005690496 606192,88 1197869,02 62
16005690495 606191,23 1197841,57 63
16005690494 606187,90 1197804,40 64
16005690493 606186,46 1197781,31 65
16005690492 606186,89 1197751,72 66
16005900598 606187,19 1197748,66 67
16005901430 606187,80 1197745,72 68
16005690491 606190,11 1197734,58 69
16005690490 606193,02 1197720,50 70
16005690489 606195,98 1197693,14 71
16005690488 606198,93 1197665,78 72
16005690487 606199,94 1197642,51 73
16005690486 606200,94 1197619,23 74
16005690485 606198,25 1197590,49 75
16005690484 606191,13 1197555,64 76
16005690482 606186,53 1197491,84 77
16005690483 606186,32 1197469,46 78
16005690119 606181,62 1197449,18 79
16009750025 606181,22 1197442,58 80
9001801152 606180,95 1197437,93 81
16005690118 606179,83 1197419,35 82
16009750027 606179,68 1197416,14 83
9001801038 606179,21 1197405,84 84
9001801039 606186,73 1197376,52 85
9001801040 606196,93 1197349,73 86
9001801041 606209,42 1197328,19 87
9001801042 606217,40 1197321,12 88
9001801043 606248,81 1197319,14 89
9001801044 606297,27 1197318,42 90
9001801053 606313,91 1197316,87 91
9001801052 606315,16 1197322,12 92
9001801051 606326,04 1197323,07 93
9001801099 606349,85 1197323,61 94
9001801050 606357,52 1197323,41 95
9001801049 606387,88 1197323,11 96
9001801048 606414,08 1197326,07 97
9001801047 606446,15 1197326,46 98
9001801046 606461,39 1197329,25 99
9001801045 606474,20 1197329,98 100
9001800962 606483,98 1197333,33 101
9001800963 606435,72 1197450,46 102
9001800964 606434,80 1197454,38 103
9001800958 606434,11 1197457,33 104
9001800959 606426,50 1197504,01 105
9001800960 606412,76 1197608,11 106
9001800953 606412,36 1197611,08 107
9001800954 606410,37 1197619,92 108
9001800955 606403,38 1197650,18 109
9001800956 606371,98 1197755,82 110
9001800957 606371,74 1197757,76 111
9001800950 606371,38 1197760,74 112
9001800951 606361,25 1197843,59 113
9001800952 606358,54 1197925,82 114
9001800946 606358,44 1197928,84 115
9001800947 606358,40 1197929,96 116
9001800948 606362,70 1197940,41 117
9001800949 606358,76 1197963,57 118
9001800941 606336,59 1198037,55 119
9001800942 606335,15 1198042,75 120
9001800945 606335,47 1198041,59 121
9001801472 606327,01 1198071,25 122
9001801473 606326,08 1198074,52 123
15001840749 606324,64 1198079,54 124
15001840870 606324,56 1198079,86 125
15001840871 606289,57 1198220,22 126
15001840873 606288,98 1198221,96 127
15001840872 606288,01 1198224,81 128
15001840551 606238,49 1198370,72 129
15001840329 606237,68 1198373,10 130
15001840550 606237,56 1198373,58 131
15001840330 606203,80 1198510,44 132
15001840553 606188,77 1198572,78 133
15001840331 606188,07 1198575,70 134
15001840527 606222,80 1198581,93 135
15001840526 606224,54 1198585,21 136
15001840525 606213,69 1198609,66 137
15001840524 606214,68 1198620,86 138
15001840523 606219,86 1198630,84 139
15001840522 606228,45 1198638,10 140
15001840305 606233,83 1198639,84 141
15001840304 606239,16 1198641,55 142
15001840303 606259,63 1198636,50 143
15001840302 606328,88 1198647,69 144
15001840301 606360,37 1198660,45 145
15001840300 606389,28 1198679,33 146
15001840299 606410,62 1198696,23 147
15001840298 606425,25 1198709,79 148
15001840297 606429,89 1198716,01 149
15001840296 606416,54 1198717,12 150
15001840310 606405,79 1198729,65 151
15001840311 606349,25 1198802,23 152
15001840312 606276,66 1198894,46 153
15001840313 606205,23 1198974,66 154
15001840314 606138,82 1199045,36 155
15001840315 606052,61 1199129,02 156
15001840316 606047,55 1199124,85 157
15001840317 605973,64 1199192,48 158
15001840318 605915,41 1199249,76 159
15001840319 605909,95 1199247,51 160
Geometrický obrazec č. 2 - hranice Národní přírodní památky Dunajovické kopcečíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
16013420028 605655,37 1198939,74 1
16009750828 605615,43 1198919,22 2
16009751098 605509,67 1198912,26 3
16009751299 605440,49 1198920,51 4
16009751386 605413,12 1198933,53 5
16009751404 605408,16 1198945,07 6
16009751481 605375,89 1198987,33 7
16009751525 605359,26 1199009,10 8
16009751568 605344,51 1199031,90 9
16009751588 605338,29 1199045,91 10
16009751612 605328,39 1199068,23 11
16009751617 605325,37 1199071,99 12
16009751649 605310,63 1199084,74 13
16009751686 605290,42 1199099,10 14
16009751740 605273,44 1199109,69 15
16009751786 605262,61 1199115,31 16
16009751854 605248,62 1199125,85 17
16009751911 605236,95 1199135,94 18
16009751947 605230,45 1199143,59 19
16009752044 605215,71 1199164,69 20
16009752160 605192,67 1199203,04 21
16009752142 605196,22 1199254,56 22
16009751884 605242,18 1199291,16 23
16009751564 605345,81 1199335,26 24
16009751132 605491,75 1199324,25 25
16009750914 605576,38 1199258,28 26
16009750822 605619,06 1199202,98 27
16009750777 605643,84 1199160,58 28
16009750738 605670,30 1199102,99 29
16009750700 605685,28 1199012,26 30
16009750675 605700,32 1198974,25 31
16009750752 605662,77 1198943,54 32
Geometrický obrazec č. 3 - hranice Národní přírodní památky Dunajovické kopcečíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
16009750719 605677,68 1199441,00 1
16009750725 605675,09 1199434,99 2
16009750734 605671,00 1199432,59 3
16009750783 605641,36 1199439,96 4
16009751057 605534,82 1199413,24 5
16009751181 605479,54 1199383,95 6
16009751182 605478,33 1199406,75 7
16009751196 605473,71 1199417,57 8
16009751281 605447,41 1199503,62 9
16009751323 605432,57 1199531,31 10
16009751321 605434,69 1199545,98 11
16009751300 605440,20 1199556,51 12
16009751250 605457,41 1199577,72 13
16009751204 605470,09 1199598,79 14
16009751163 605484,07 1199634,81 15
16009751147 605486,75 1199646,05 16
16009751142 605487,79 1199662,80 17
16009751152 605486,28 1199670,59 18
16009751184 605478,00 1199683,46 19
16009751201 605470,35 1199688,92 20
16009751252 605456,99 1199693,20 21
16009751284 605446,98 1199700,16 22
16009751320 605434,98 1199715,16 23
16009751361 605420,91 1199732,80 24
16009751440 605394,22 1199762,16 25
16009751551 605349,60 1199794,90 26
16009751589 605338,24 1199805,67 27
16009751650 605310,58 1199810,11 28
16009751774 605266,03 1199809,16 29
16009751307 605438,77 1199941,82 30
16009751382 605413,91 1199974,87 31
16009751605 605333,13 1199927,22 32
16009751739 605274,23 1200022,59 33
16009751703 605284,88 1200029,26 34
16009751614 605328,18 1200046,91 35
16009751580 605341,02 1200053,10 36
16009751560 605346,84 1200053,96 37
16009751531 605358,23 1200053,20 38
16009751501 605366,48 1200053,52 39
16009751465 605382,60 1200056,91 40
16009751446 605389,69 1200063,01 41
16009751443 605391,97 1200064,08 42
16009751437 605394,80 1200064,67 43
16009751431 605397,29 1200064,42 44
16009751423 605399,42 1200063,55 45
11005800931 605406,15 1200066,05 46
11005800930 605412,05 1200066,54 47
11005800718 605453,60 1200035,16 48
11005800717 605476,56 1200014,86 49
11005800719 605485,63 1200007,11 50
11005800720 605514,45 1199984,94 51
11005800348 605535,90 1199967,64 52
11005800349 605557,46 1199950,70 53
11005800721 605565,78 1199944,17 54
11005800932 605571,65 1199953,22 55
11005801063 605575,45 1199959,94 56
11005801167 605583,86 1199971,47 57
11005801170 605590,98 1199981,64 58
11005801171 605597,17 1199984,87 59
11005801169 605599,30 1199985,98 60
11005801073 605608,26 1199994,27 61
11005800947 605615,77 1200003,34 62
11005800744 605616,96 1200004,76 63
11005800948 605625,75 1200015,27 64
11005801010 605626,52 1200016,27 65
11005800946 605631,50 1200022,73 66
11005800742 605648,99 1200049,62 67
11005800743 605661,01 1200067,04 68
11005800747 605663,90 1200070,17 69
11005800746 605674,62 1200077,32 70
11005800374 605682,05 1200082,16 71
11005800741 605685,02 1200082,97 72
11005800740 605697,50 1200083,06 73
11005800372 605710,77 1200077,36 74
11005800371 605724,17 1200070,34 75
11005800370 605754,27 1200055,05 76
11005800369 605764,01 1200050,26 77
11005800367 605783,04 1200040,93 78
11005800368 605787,92 1200038,55 79
11005800375 605793,90 1200035,64 80
11005800360 605803,24 1200031,10 81
11005800365 605807,92 1200007,38 82
15001750411 605813,43 1200002,78 83
15001750410 605790,71 1199979,51 84
15001750409 605756,81 1199952,89 85
15001750408 605732,98 1199932,79 86
15001750407 605720,38 1199918,15 87
11006540002 605714,33 1199911,48 88
15001750406 605693,84 1199888,92 89
15001850439 605702,08 1199880,02 90
15001850419 605708,94 1199870,79 91
15001850418 605747,28 1199902,88 92
15001850417 605772,98 1199916,40 93
15001850416 605821,66 1199925,13 94
15001850415 605841,32 1199919,15 95
15001850912 605867,78 1199910,16 96
15001850414 605873,73 1199908,14 97
15001850913 605883,03 1199904,54 98
15001850413 605893,45 1199900,50 99
15001850412 605918,98 1199883,27 100
15001850411 605939,78 1199867,69 101
15001850428 605928,42 1199869,66 102
15001850554 605909,38 1199867,03 103
15001850553 605888,12 1199863,68 104
15001850597 605835,44 1199855,39 105
15001850538 605830,84 1199851,75 106
15001850547 605828,17 1199849,65 107
15001850546 605846,56 1199748,95 108
15001850545 605859,36 1199649,63 109
15001850544 605865,07 1199599,81 110
15001850543 605874,56 1199541,01 111
15001850549 605766,98 1199523,81 112
15001850548 605764,01 1199523,34 113
15001850551 605766,64 1199493,23 114
15003640001 605658,60 1199470,51 115
15001750381 605661,21 1199463,64 116
15001750380 605673,91 1199457,83 117
15001850408 605674,52 1199455,10 118
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 202/2013 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Dunajovické kopce
Geometrický obrazec č. 4 - hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Dunajovické kopcečíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
15001840868 605780,49 1199213,38 1
16009750565 605783,73 1199207,11 2
15001750371 605784,33 1199205,95 3
15001750370 605793,86 1199191,01 4
15001750369 605805,57 1199172,80 5
15001750368 605818,24 1199152,79 6
15001750367 605828,46 1199134,24 7
15001750366 605838,54 1199118,06 8
15001750365 605851,48 1199100,13 9
15001750364 605878,62 1199070,07 10
15001750363 605903,60 1199044,17 11
15001750362 605930,88 1199024,03 12
15001750361 605942,28 1199016,17 13
15001750360 605961,34 1199000,27 14
15001750359 605970,27 1198992,06 15
15001750358 605992,79 1198970,06 16
15001750357 605997,06 1198965,00 17
15001750356 606011,97 1198938,51 18
15001750355 606019,98 1198921,35 19
15001750354 606034,21 1198892,85 20
16009750176 606020,40 1198885,09 21
16009750186 606013,10 1198880,99 22
15001750353 606008,73 1198878,53 23
15001750352 605981,35 1198862,12 24
15001750351 605958,91 1198848,77 25
15001750350 605929,68 1198831,68 26
15001750349 605899,33 1198814,44 27
16009750367 605886,12 1198806,50 28
15001750348 605885,52 1198806,14 29
16009750368 605886,01 1198799,22 30
16009750408 605862,30 1198831,56 31
16013420029 605814,35 1198869,65 32
16009750548 605792,50 1198856,41 33
16009750581 605770,81 1198885,57 34
16009750611 605748,15 1198904,47 35
16009750663 605708,65 1198946,65 36
16009750674 605700,66 1198951,96 37
16009750679 605697,42 1198951,87 38
16009750760 605657,17 1198936,17 39
16013420028 605655,37 1198939,74 40
16009750752 605662,77 1198943,54 41
16009750675 605700,32 1198974,25 42
16009750700 605685,28 1199012,26 43
16009750738 605670,30 1199102,99 44
16009750777 605643,84 1199160,58 45
16009750822 605619,06 1199202,98 46
16009750914 605576,38 1199258,28 47
16009751065 605529,91 1199318,44 48
16009751170 605482,74 1199374,43 49
16009751155 605485,97 1199377,83 50
16009751189 605475,56 1199382,16 51
16009751181 605479,54 1199383,95 52
16009751057 605534,82 1199413,24 53
16009750783 605641,36 1199439,96 54
16009750734 605671,00 1199432,59 55
16009750725 605675,09 1199434,99 56
16009750719 605677,68 1199441,00 57
15001750379 605679,55 1199432,66 58
15001750378 605678,88 1199413,46 59
15001750377 605679,96 1199400,27 60
15001750376 605688,85 1199355,16 61
15001840722 605689,57 1199354,02 62
15001750375 605713,27 1199316,59 63
15001750374 605720,21 1199310,34 64
15001750373 605736,65 1199297,58 65
15001750372 605768,89 1199235,84 66
Geometrický obrazec č. 5 - hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Dunajovické kopcečíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
15001750407 605720,38 1199918,15 1
11006540002 605714,33 1199911,48 2
15001750406 605693,84 1199888,92 3
15001850439 605702,08 1199880,02 4
15001850419 605708,94 1199870,79 5
15001850418 605747,28 1199902,88 6
15001850417 605772,98 1199916,40 7
15001850416 605821,66 1199925,13 8
15001850415 605841,32 1199919,15 9
15001850912 605867,78 1199910,16 10
15001850911 605869,58 1199913,24 11
15001850914 605885,44 1199940,36 12
15001850877 605871,18 1199948,70 13
15001850876 605830,96 1199963,86 14
15001850875 605810,49 1199967,29 15
15001850874 605788,40 1199965,20 16
15001850873 605765,79 1199954,06 17
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 202/2013 Sb.
Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Dunajovické kopce a jejího ochranného pásma
1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb
203/2013 o vyhl. Národní přírodní rezervace Žofinka a stanovení
jejích bližších ochranných podmínek 01.08.2013
203
VYHLÁŠKA
ze dne 4. července 2013
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Žofinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní rezervace
(1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Žofinka (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2) Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Dvory nad Lužnicí, Vyšné, Hranice u Nových Hradů. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou
a) přirozené lesní porosty tvořené především blatkovými a rašelinnými bory,
b) společenstva otevřených vrchovišť,
c) populace vzácných a ohrožených druhů rostlin borovice blatky (Pinus rotundata) a rojovníku bahenního (Ledum palustre), včetně jejich biotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a) povolovat změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), nebo
b) provádět hospodářská opatření v lesích v období od 1. března do 31. července každého roku.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 203/2013 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Žofinka
Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní rezervace Žofinkačíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
578-264 728397,37 1184722,32 1
578-262 728381,59 1184791,78 2
374-280 728350,32 1184929,33 3
374-255 728349,82 1184931,54 4
374-281 728349,24 1184935,39 5
375-510 728345,04 1184965,22 6
423-12 728344,30 1184970,50 7
424-1 728300,98 1184984,48 8
424-2 728286,22 1184994,70 9
424-3 728278,12 1185014,86 10
424-6 728271,81 1185042,80 11
424-7 728272,79 1185053,26 12
368-67 728283,84 1185080,29 13
445-104 728276,21 1185110,26 14
368-68 728268,25 1185119,04 15
424-11 728256,09 1185157,01 16
375-526 728241,81 1185167,31 17
445-11 728232,32 1185174,15 18
375-536 728230,34 1185176,87 19
424-13 728207,32 1185208,46 20
424-14 728182,78 1185202,33 21
445-12 728164,89 1185218,70 22
424-16 728140,70 1185251,21 23
424-17 728116,06 1185269,65 24
369-102 728098,18 1185297,14 25
424-19 728090,96 1185321,46 26
445-14 728098,75 1185346,04 27
569-92 728106,43 1185388,15 28
569-91 728111,28 1185421,57 29
569-90 728118,45 1185470,35 30
569-80 728132,20 1185471,55 31
535-43 728130,98 1185502,55 32
535-44 728130,28 1185517,08 33
569-83 728129,30 1185528,99 34
569-84 728128,36 1185540,49 35
569-86 728126,64 1185561,83 36
569-76 728139,50 1185563,77 37
569-77 728135,53 1185592,41 38
569-78 728133,56 1185606,36 39
569-79 728132,74 1185613,35 40
569-81 728131,94 1185619,34 41
569-82 728131,02 1185626,62 42
535-45 728130,17 1185633,41 43
535-46 728128,81 1185645,60 44
569-85 728126,94 1185663,11 45
569-87 728125,95 1185675,33 46
569-88 728124,07 1185687,45 47
569-89 728118,81 1185720,49 48
569-95 728100,80 1185754,39 49
569-98 728081,17 1185785,85 50
569-114 728006,43 1185769,53 51
569-116 727990,55 1185787,19 52
569-123 727973,79 1185806,17 53
569-129 727959,96 1185819,65 54
569-134 727947,43 1185832,04 55
569-140 727933,81 1185858,44 56
569-149 727920,25 1185884,93 57
569-152 727907,67 1185909,74 58
569-117 727990,03 1185930,74 59
569-122 727976,23 1185956,11 60
569-125 727971,42 1185964,50 61
569-131 727955,36 1185998,74 62
569-136 727943,99 1186025,37 63
569-137 727938,56 1186037,95 64
569-141 727933,10 1186051,34 65
569-172 727852,07 1186027,29 66
569-173 727847,36 1186035,88 67
569-175 727842,78 1186044,25 68
569-177 727839,56 1186050,14 69
569-179 727830,83 1186066,75 70
569-166 727864,02 1186076,89 71
569-167 727857,94 1186094,47 72
569-170 727853,10 1186111,25 73
569-158 727889,79 1186122,75 74
569-160 727886,19 1186131,05 75
569-163 727882,70 1186139,10 76
569-171 727852,84 1186207,97 77
569-138 727937,60 1186236,00 78
569-146 727925,75 1186273,64 79
539-25 727968,26 1186285,25 80
539-26 727987,49 1186282,74 81
539-27 728010,57 1186288,07 82
539-28 728039,59 1186304,90 83
539-29 728079,30 1186319,91 84
538-31 728185,82 1186356,36 85
538-30 728212,30 1186360,07 86
538-24 728224,46 1186360,16 87
538-15 728227,45 1186360,18 88
544-4 728141,27 1186588,12 89
544-6 728124,98 1186620,25 90
544-8 728091,51 1186660,42 91
544-33 727947,24 1186820,85 92
544-30 727923,34 1186846,07 93
545-30 727862,38 1186912,05 94
544-37 727789,73 1186992,00 95
544-48 727730,56 1187057,18 96
544-49 727672,46 1187121,74 97
548-50 727601,11 1187200,24 98
548-9 727534,30 1187273,94 99
548-43 727533,08 1187275,26 100
548-42 727459,85 1187354,51 101
549-54 727336,62 1187488,20 102
549-53 727269,27 1187561,72 103
549-58 727260,86 1187574,75 104
549-59 727257,15 1187583,42 105
549-3 727290,74 1187608,59 106
549-2 727341,93 1187648,17 107
549-1 727371,81 1187672,15 108
552-51 727399,17 1187693,34 109
552-50 727470,05 1187747,14 110
552-49 727497,33 1187768,28 111
552-48 727525,58 1187788,94 112
552-47 727571,09 1187822,39 113
552-46 727601,72 1187843,89 114
552-23 727632,92 1187866,18 115
552-17 727674,00 1187895,61 116
552-62 727677,76 1187898,19 117
552-24 727715,78 1187924,26 118
552-27 727747,00 1187946,18 119
552-28 727776,48 1187966,31 120
552-29 727818,91 1187994,78 121
552-30 727847,02 1188013,56 122
552-31 727875,84 1188032,75 123
552-32 727909,06 1188052,22 124
552-33 727936,00 1188067,75 125
552-34 727966,97 1188086,19 126
552-35 728004,68 1188108,41 127
552-36 728039,59 1188128,56 128
552-37 728070,60 1188146,69 129
552-74 728082,32 1188153,35 130
1 728534,00 1188418,00 131
2 728861,00 1187901,00 132
3 729097,00 1187538,00 133
4 729289,00 1187239,00 134
5 729383,00 1187072,00 135
542-3 729135,68 1186824,68 136
542-2 729132,15 1186821,11 137
542-1 729018,22 1186706,57 138
538-33 728841,79 1186528,27 139
538-32 728839,68 1186526,13 140
538-34 728705,49 1186390,19 141
538-3 728683,23 1186366,50 142
7 729160,00 1186370,00 143
8000212-166 729063,42 1186220,22 144
8000212-163 729032,18 1186171,36 145
8000212-161 729001,93 1186124,58 146
8000226-197 728988,38 1186101,92 147
8000212-121 728987,75 1186100,87 148
8000212-3208 728958,09 1186054,20 149
8000212-3207 728952,20 1186053,08 150
8000226-187 728950,04 1186049,63 151
8000226-195 728939,54 1186032,90 152
8000211-2975 728933,87 1186023,86 153
8000226-193 728927,04 1186012,77 154
8000226-194 728914,00 1185991,60 155
8000226-192 728899,38 1185967,87 156
8000211-2972 728888,84 1185950,75 157
8000035-49 728887,69 1185949,71 158
8000035-47 728881,52 1185938,39 159
8000035-45 728877,85 1185926,04 160
8000211-2970 728876,17 1185916,35 161
8000226-190 728874,16 1185904,53 162
8000226-179 728866,00 1185856,53 163
8000035-52 728860,67 1185819,75 164
8000211-2966 728859,56 1185818,60 165
8000035-54 728846,62 1185805,24 166
8000226-174 728820,13 1185755,55 167
8000211-2607 728811,46 1185741,69 168
8000226-173 728787,24 1185701,49 169
8000211-2605 728784,37 1185696,72 170
8000035-62 728778,54 1185686,62 171
8000211-2604 728772,07 1185681,06 172
8000035-64 728765,47 1185674,01 173
8000211-2602 728763,59 1185672,18 174
8000035-66 728734,41 1185649,50 175
8000211-2597 728707,05 1185627,88 176
8000035-68 728702,00 1185623,19 177
8000211-2596 728695,16 1185617,20 178
8000226-162 728686,34 1185607,91 179
8000035-70 728678,31 1185599,34 180
8000211-2774 728677,95 1185599,07 181
8000035-75 728673,09 1185593,12 182
8000035-76 728663,67 1185580,44 183
8000211-2460 728661,94 1185577,67 184
8000211-2458 728654,66 1185562,82 185
8000035-78 728653,50 1185556,98 186
8000211-2456 728648,24 1185542,77 187
8000035-80 728648,08 1185537,54 188
8000211-2454 728643,22 1185516,62 189
8000035-82 728641,14 1185507,62 190
8000211-2453 728633,73 1185483,83 191
8000211-2446 728627,42 1185464,35 192
8000224-139 728621,88 1185449,44 193
8000211-2443 728618,81 1185441,16 194
8000224-136 728608,02 1185416,05 195
8000211-1973 728607,46 1185414,76 196
8000035-88 728601,95 1185396,93 197
8000211-1972 728597,25 1185375,26 198
8000035-90 728594,97 1185368,48 199
8000211-1969 728592,33 1185347,74 200
8000035-92 728588,15 1185335,03 201
8000224-150 728587,58 1185328,09 202
8000224-125 728580,26 1185238,67 203
8000211-1966 728578,16 1185219,64 204
8000224-124 728576,42 1185202,25 205
8000224-119 728572,61 1185164,32 206
8000224-118 728570,77 1185145,96 207
8000211-2138 728566,32 1185101,64 208
8000224-115 728565,48 1185089,23 209
8000224-152 728564,37 1185072,97 210
8000225-152 728563,66 1185062,46 211
8000035-98 728561,83 1185050,14 212
8000035-100 728555,76 1185030,52 213
8000211-1829 728552,70 1185022,84 214
8000224-108 728539,08 1184986,25 215
8000035-106 728530,72 1184964,38 216
8000211-1816 728527,14 1184954,19 217
8000035-108 728524,08 1184942,28 218
8000211-1812 728523,43 1184933,32 219
8000035-110 728522,66 1184925,52 220
8000035-112 728525,41 1184902,09 221
8000211-1810 728526,51 1184898,63 222
8000211-1797 728537,23 1184828,33 223
8000224-111 728537,89 1184824,58 224
8000224-90 728552,23 1184742,63 225
8000035-118 728553,94 1184735,77 226
8000211-1145 728556,65 1184717,35 227
8000035-120 728557,32 1184708,51 228
8000035-122 728556,98 1184696,04 229
8000211-1144 728557,25 1184695,12 230
8000035-127 728554,06 1184683,97 231
8000211-1143 728553,83 1184683,01 232
8000211-1142 728545,90 1184671,77 233
8000035-129 728543,95 1184670,15 234
8000211-1139 728500,17 1184637,42 235
8000212-2860 728456,44 1184603,16 236
8000035-131 728455,04 1184602,15 237
8000035-133 728449,79 1184601,12 238
8000212-2858 728441,05 1184599,43 239
8000212-2857 728432,13 1184598,66 240
8000212-2853 728425,61 1184598,10 241
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 203/2013 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Žofinka a jejího ochranného pásma
....
1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
204/2013 o vyhl. Národní přírodní památky Rendez-vous a stanovení
jejích bližších ochranných podmínek /1.8.2013
204
VYHLÁŠKA
ze dne 4. července 2013
o vyhlášení Národní přírodní památky Rendez-vous a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Rendez-vous (dále jen „národní přírodní památka“).
(2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Valtice. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Valtice. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou
a) lesní porosty tvořené společenstvy panonských teplomilných doubrav na písku a panonských dubohabřin a s početnou populací dubu ceru (Quercus cerris),
b) krátkostébelné louky tvořené společenstvy acidofilních suchých trávníků a acidofilní i bazifilní vegetace efemér a sukulentů,
c) mělký rybník se společenstvy makrofytní vegetace mělkých stojatých vod,
d) vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhu svízelka piemontská (Cruciata pedemontana), včetně jejich biotopů,
e) vzácné a ohrožené druhy hub, zejména populace druhů rezavec Andersonův (Inonotus andersonii) a plstnatec jižní (Spongipellis litschaueri), včetně jejich biotopů,
f) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů skokan ostronosý (Rana arvalis), mravenec lužní (Liometopum microcephalum), páchník hnědý (Osmoderma eremita s.l.), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a roháč obecný (Lucanus cervus), včetně jejich biotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a) povolovat a provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b) povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení,
c) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
d) skladovat věci, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích,
e) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší,
f) pořádat a organizovat veřejné sportovní, turistické a jiné hromadné akce mimo budovy,
g) vysazovat nebo vysévat rostliny anebo vypouštět živočichy,
h) hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky,
i) zřizovat nová přikrmovací zařízení nebo slaniska,
j) umisťovat těžby dřeva v lesních porostech, nebo
k) rozdělávat ohně.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 204/2013 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Rendez-vous
Geometrický obrazec č. 1 - hranice Národní přírodní památky Rendez-vousčíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
71016170013 590553,41 1211840,53 1
71016170022 590563,70 1211722,91 2
71016170021 590529,94 1211709,09 3
71016170020 590396,45 1211624,48 4
71016170019 590360,24 1211631,95 5
71016170018 590318,72 1211584,44 6
71016170023 590216,76 1211526,90 7
71016170017 590214,34 1211519,75 8
71016170016 590214,56 1211492,38 9
71016170015 590240,29 1211451,71 10
71016170014 590213,22 1211364,57 11
71016170001 590099,71 1211266,48 12
71016170002 589985,27 1211276,30 13
71019011962 589995,40 1211256,86 14
71018991787 590003,96 1211243,51 15
71016170003 590006,46 1211236,96 16
71016170004 590001,91 1211237,49 17
71016170005 589980,58 1211242,83 18
71016170006 589949,06 1211287,93 19
71016170007 589898,77 1211348,52 20
71016170008 589865,10 1211408,45 21
71016170009 589868,51 1211428,44 22
71016170010 589839,69 1211439,32 23
71016170011 589821,55 1211465,38 24
71016860063 589822,29 1211467,15 25
71016860065 589839,66 1211489,57 26
71019012064 589842,21 1211492,86 27
71019012083 589852,79 1211506,06 28
71019012082 589856,41 1211509,86 29
71019012081 589860,45 1211511,47 30
71019012080 589865,08 1211510,03 31
71019012287 589869,14 1211512,30 32
71019012076 589866,85 1211515,52 33
71019012075 589864,58 1211522,96 34
71019012074 589864,01 1211528,81 35
71019012073 589864,07 1211532,20 36
71019012072 589866,79 1211551,06 37
71019012290 589871,16 1211568,72 38
71019012291 589874,98 1211580,77 39
71019012292 589881,13 1211593,76 40
71019012293 589894,98 1211618,74 41
71018192665 589896,88 1211622,16 42
71019012294 589898,06 1211624,33 43
71019012295 589903,32 1211633,92 44
71019012298 589909,83 1211645,38 45
71019012300 589914,72 1211651,28 46
71019012301 589923,06 1211660,67 47
71019012303 589941,53 1211679,47 48
71019012304 589955,70 1211694,05 49
71019012307 589974,78 1211715,03 50
71016860060 589996,84 1211739,92 51
71016860061 590004,06 1211746,35 52
71016860062 590017,48 1211756,98 53
71016860067 590020,03 1211758,71 54
71016860068 590024,79 1211760,79 55
71016860069 590026,21 1211756,04 56
71016860070 590032,22 1211757,28 57
71016860071 590031,82 1211762,59 58
71016860072 590036,62 1211763,56 59
71016860073 590037,29 1211759,96 60
71016860074 590047,98 1211760,33 61
71016860075 590053,43 1211775,75 62
71016860076 590053,05 1211779,82 63
71016860077 590052,55 1211784,54 64
71016860078 590051,51 1211787,00 65
71016860079 590048,82 1211793,08 66
71018990881 590084,49 1211812,80 67
71018990873 590114,90 1211828,20 68
71018990874 590126,08 1211833,02 69
71018990875 590165,32 1211843,55 70
71016860080 590166,08 1211838,37 71
71018990980 590168,52 1211824,38 72
71018992006 590168,60 1211823,66 73
71018992005 590168,87 1211821,12 74
71018990992 590169,19 1211818,17 75
71018992014 590170,45 1211805,22 76
71018991990 590171,18 1211798,19 77
71018990994 590182,29 1211799,13 78
71018990995 590192,66 1211800,09 79
71018991080 590195,25 1211800,32 80
71018990986 590222,24 1211802,81 81
71018990985 590218,75 1211830,39 82
71018990866 590215,72 1211850,75 83
71018990865 590216,03 1211850,82 84
71018990863 590246,59 1211854,80 85
71018990860 590281,79 1211857,32 86
71018990859 590313,98 1211857,84 87
71018990856 590383,81 1211852,83 88
71018990853 590474,12 1211845,71 89
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 204/2013 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Rendez-vous
Geometrický obrazec č. 2 - hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Rendez-vousčíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
71016170013 590553,41 1211840,53 1
71018990852 590581,89 1211838,72 2
71018990830 590634,25 1211835,94 3
71018990829 590642,98 1211834,77 4
71016860002 590647,30 1211826,58 5
71016860003 590667,76 1211805,58 6
71016860004 590674,71 1211794,51 7
71016860005 590680,24 1211732,82 8
71016860006 590684,98 1211729,65 9
71016860007 590695,91 1211713,31 10
71016860008 590710,90 1211691,47 11
71016860009 590715,48 1211683,23 12
71016860010 590725,74 1211660,90 13
71016860011 590742,09 1211623,81 14
71016860012 590755,84 1211594,11 15
71016860013 590777,04 1211544,90 16
71016860014 590781,32 1211532,69 17
71016860015 590782,51 1211524,21 18
71016860016 590782,14 1211517,21 19
71016860017 590776,58 1211504,03 20
71016860018 590758,86 1211477,57 21
71016860019 590742,73 1211453,88 22
71016860020 590721,71 1211426,55 23
71016860021 590708,06 1211407,90 24
71016860022 590687,87 1211379,44 25
71016860023 590672,57 1211354,14 26
71016860024 590658,52 1211326,46 27
71016860025 590642,45 1211295,20 28
71016860026 590623,09 1211258,42 29
71016860027 590612,06 1211237,42 30
71016860028 590597,86 1211245,80 31
71016860029 590592,97 1211248,68 32
71016860030 590575,24 1211219,13 33
71016860031 590569,02 1211211,55 34
71016860032 590556,47 1211196,05 35
71016860033 590553,62 1211192,14 36
71016860034 590550,60 1211187,61 37
71016860035 590537,33 1211165,50 38
71016860036 590540,43 1211159,90 39
71016860037 590539,42 1211158,22 40
71016860038 590538,46 1211157,10 41
71016860039 590521,70 1211130,67 42
71016860040 590535,88 1211123,15 43
71016860041 590548,29 1211116,65 44
71016860042 590514,24 1211054,19 45
71016860043 590501,58 1211031,87 46
71016860044 590493,32 1211024,56 47
71016860045 590488,46 1211024,34 48
71016860046 590471,93 1211034,69 49
71016860047 590441,18 1211051,80 50
71016860048 590397,25 1211078,15 51
71016864010 590379,16 1211088,92 52
71016860111 590295,42 1211136,84 53
71016860113 590241,16 1211166,59 54
71016860115 590172,37 1211208,23 55
71016860117 590102,91 1211143,09 56
71016860118 590057,65 1211096,35 57
71016860119 589964,96 1211149,04 58
71016860120 589779,41 1211250,42 59
71016860121 589718,50 1211285,26 60
71016860049 589730,76 1211307,75 61
71016860050 589750,04 1211338,41 62
71016860051 589763,92 1211363,22 63
71016860052 589781,07 1211391,95 64
71016860053 589799,14 1211426,59 65
71016860055 589817,75 1211460,39 66
71016860063 589822,29 1211467,15 67
71016170011 589821,55 1211465,38 68
71016170010 589839,69 1211439,32 69
71016170009 589868,51 1211428,44 70
71016170008 589865,10 1211408,45 71
71016170007 589898,77 1211348,52 72
71016170006 589949,06 1211287,93 73
71016170005 589980,58 1211242,83 74
71016170004 590001,91 1211237,49 75
71016170003 590006,46 1211236,96 76
71018991787 590003,96 1211243,51 77
71019011962 589995,40 1211256,86 78
71016170002 589985,27 1211276,30 79
71016170001 590099,71 1211266,48 80
71016170014 590213,22 1211364,57 81
71016170015 590240,29 1211451,71 82
71016170016 590214,56 1211492,38 83
71016170017 590214,34 1211519,75 84
71016170023 590216,76 1211526,90 85
71016170018 590318,72 1211584,44 86
71016170019 590360,24 1211631,95 87
71016170020 590396,45 1211624,48 88
71016170021 590529,94 1211709,09 89
71016170022 590563,70 1211722,91 90
Geometrický obrazec č. 3 - hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Rendez-vousčíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
71016860065 589839,66 1211489,57 1
71016860116 589812,91 1211515,11 2
71016860122 589759,95 1211555,50 3
71016860123 589744,48 1211574,49 4
71016860124 589724,24 1211606,37 5
71016864018 589710,81 1211630,44 6
71016860084 589672,01 1211678,01 7
71019010895 589796,70 1211711,16 8
71019010893 589879,84 1211734,19 9
71019010887 589967,41 1211755,71 10
71016860056 589998,33 1211768,51 11
71016860057 589999,22 1211762,85 12
71016860058 589995,74 1211748,58 13
71016860059 589992,40 1211741,39 14
71016860060 589996,84 1211739,92 15
71019012307 589974,78 1211715,03 16
71019012304 589955,70 1211694,05 17
71019012303 589941,53 1211679,47 18
71019012301 589923,06 1211660,67 19
71019012300 589914,72 1211651,28 20
71019012298 589909,83 1211645,38 21
71019012295 589903,32 1211633,92 22
71019012294 589898,06 1211624,33 23
71018192665 589896,88 1211622,16 24
71019012293 589894,98 1211618,74 25
71019012292 589881,13 1211593,76 26
71019012291 589874,98 1211580,77 27
71019012290 589871,16 1211568,72 28
71019012072 589866,79 1211551,06 29
71019012073 589864,07 1211532,20 30
71019012074 589864,01 1211528,81 31
71019012075 589864,58 1211522,96 32
71019012076 589866,85 1211515,52 33
71019012287 589869,14 1211512,30 34
71019012080 589865,08 1211510,03 35
71019012081 589860,45 1211511,47 36
71019012082 589856,41 1211509,86 37
71019012083 589852,79 1211506,06 38
71019012064 589842,21 1211492,86 39
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 204/2013 Sb.
Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Rendez-vous a jejího ochranného pásma
1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
205/2013 o vyhl. Národní přírodní památky Stránská skála a
stanovení jejích bližších ochranných podmínek /1.8.2013
205
VYHLÁŠKA
ze dne 4. července 2013
o vyhlášení Národní přírodní památky Stránská skála a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky
(1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Stránská skála (dále jen „národní přírodní památka“).
(2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Slatina. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Slatina. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou
a) izolovaný výchoz jurských vápenců, s četnými skalními stěnami a krasovými jevy včetně jeskyní,
b) porosty travino-bylinné vegetace s dřevinami tvořené zejména společenstvy vápnitých nebo bazických skalních trávníků, panonských skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích, subpanonských stepních trávníků a chasmofytické vegetace vápnitých skalnatých svahů,
c) vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a lněnka rolní (Thesium dollineri), včetně jejich biotopů,
d) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů kudlanka nábožná (Mantis religiosa), netopýr velký (Myotis myotis) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), včetně jejich biotopů.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a) povolovat a provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b) povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby, reklamní a informační zařízení,
c) povolovat a provádět geologické práce spojené se zásahem do zemského povrchu, jež nezpůsobí změny či poškozování národní přírodní památky,
d) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
e) skladovat věci, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích,
f) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší,
g) vstupovat do veřejnosti nepřístupných jeskyní,
h) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých jisticích prostředků,
i) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s touto vyhláškou,
j) pořádat a organizovat sportovní, turistické a jiné veřejné akce,
k) vysazovat nebo vysévat rostliny anebo vypouštět živočichy,
l) hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky, nebo
m) rozdělávat ohně.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 205/2013 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Stránská skála
Geometrický obrazec č. 1 - hranice Národní přírodní památky Stránská skálačíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
027012430107 593609,50 1161998,87 1
027020040083 593621,11 1162011,89 2
027006010313 593635,36 1162011,74 3
027001900060 593671,45 1161976,16 4
027001900099 593676,70 1161940,35 5
027001900098 593677,12 1161929,95 6
027001900043 593676,33 1161920,12 7
027001900097 593674,49 1161912,03 8
027001900096 593671,93 1161904,77 9
027001900090 593666,76 1161891,09 10
027001900089 593663,43 1161884,21 11
027001900095 593660,94 1161876,91 12
027001900094 593659,56 1161866,75 13
027001900088 593659,68 1161851,94 14
027001900087 593658,06 1161836,30 15
027001900081 593655,74 1161824,33 16
027020040238 593617,73 1161790,65 17
027020040235 593587,46 1161763,82 18
027020040254 593559,13 1161740,46 19
027020040256 593552,16 1161734,78 20
027020010050 593534,06 1161720,06 21
027020010010 593534,48 1161719,63 22
027020010011 593524,07 1161709,52 23
027020010006 593508,86 1161697,77 24
027001900022 593497,12 1161689,69 25
027020010004 593484,97 1161681,81 26
027020010039 593465,34 1161670,46 27
027001900082 593444,44 1161660,62 28
027001900014 593445,20 1161659,39 29
027001900010 593448,10 1161654,68 30
027001900077 593445,39 1161652,07 31
027020010254 593434,25 1161647,87 32
027020010255 593426,48 1161644,74 33
027020010168 593391,35 1161625,34 34
027020010167 593372,53 1161616,56 35
027020010166 593345,14 1161603,60 36
027011270001 593329,00 1161597,54 37
027020010216 593289,14 1161582,56 38
027020010064 593288,49 1161585,58 39
027020010174 593284,02 1161623,64 40
027020010181 593274,21 1161623,89 41
027020010171 593263,41 1161624,15 42
027020010169 593252,41 1161625,52 43
027020010218 593241,54 1161627,07 44
027020010193 593231,80 1161628,46 45
027020010195 593230,69 1161628,71 46
027020010191 593223,13 1161630,43 47
027012430018 593202,16 1161639,62 48
027020010189 593200,90 1161640,17 49
027020010188 593192,77 1161646,54 50
027020010196 593190,90 1161648,86 51
027012410043 593183,84 1161653,15 52
027012410044 593174,45 1161658,85 53
027020010183 593165,00 1161664,59 54
027020010131 593148,83 1161674,43 55
027020010106 593146,27 1161675,95 56
027020010220 593137,98 1161681,36 57
027020010221 593128,48 1161687,57 58
027020010110 593121,26 1161692,28 59
027012410042 593120,74 1161692,63 60
027020010222 593112,56 1161698,02 61
027020010223 593105,08 1161702,95 62
027020010113 593096,23 1161708,80 63
027020010224 593089,08 1161717,04 64
027012410214 593077,22 1161730,71 65
027020010117 593076,83 1161731,17 66
027020010225 593068,81 1161739,42 67
027020010119 593064,72 1161743,63 68
027020010120 593054,85 1161758,48 69
027020010226 593053,40 1161761,59 70
027020010122 593050,23 1161768,37 71
027020010227 593044,59 1161778,11 72
027020010228 593039,95 1161786,13 73
027020010229 593035,77 1161793,33 74
027020010242 593017,58 1161824,86 75
027020010128 593012,31 1161833,99 76
027020050013 592999,44 1161852,92 77
027020060065 592956,51 1161901,84 78
027020060063 592991,07 1161951,21 79
027020060251 592995,77 1161949,73 80
027012440031 593001,72 1161946,71 81
027020060250 593008,46 1161943,28 82
027012440028 593012,76 1161941,09 83
027020060249 593019,78 1161937,53 84
027020060235 593026,34 1161934,20 85
027012440026 593027,66 1161933,40 86
027018620018 593031,08 1161937,27 87
027020050108 593047,37 1161954,51 88
027000720004 593060,89 1161968,08 89
027009030001 593075,69 1161951,00 90
027000870006 593102,90 1161938,09 91
027000870005 593115,33 1161948,20 92
027000870004 593105,24 1161961,03 93
027000870003 593135,37 1161990,92 94
027000870009 593127,06 1161997,16 95
027000870008 593127,80 1161997,82 96
027020050119 593128,30 1161997,20 97
027020050124 593145,22 1161991,40 98
027020050133 593186,46 1161989,12 99
027020050163 593192,51 1161985,86 100
027020050162 593190,36 1161978,70 101
027020050161 593181,79 1161950,10 102
027015770012 593177,66 1161942,64 103
027015770011 593202,76 1161930,29 104
027015770010 593181,44 1161881,80 105
027015770009 593209,48 1161867,98 106
027015770008 593283,64 1161833,36 107
027015770007 593305,74 1161877,65 108
027015770006 593288,04 1161887,66 109
027015770005 593285,51 1161890,95 110
027015770004 593284,12 1161895,13 111
027015770003 593284,23 1161899,59 112
027015770002 593286,05 1161904,00 113
027015770001 593288,18 1161907,43 114
027020040015 593312,27 1161888,11 115
027020040013 593344,76 1161875,89 116
027020040025 593381,74 1161861,39 117
027020040027 593406,98 1161855,27 118
027020040029 593421,29 1161855,17 119
027020040279 593423,82 1161855,19 120
027020040269 593427,72 1161857,16 121
027020040277 593432,10 1161859,57 122
027020040031 593465,49 1161877,92 123
027020040219 593472,86 1161882,65 124
027020040218 593476,12 1161871,73 125
027020040217 593480,46 1161871,21 126
027021440005 593534,59 1161910,58 127
027020040120 593527,04 1161922,51 128
027021440007 593530,74 1161925,43 129
027021440008 593511,84 1161953,72 130
027021440009 593515,23 1161956,65 131
027020040183 593507,22 1161966,32 132
027020040184 593507,88 1161967,84 133
027020040093 593511,96 1161966,60 134
027012440041 593515,82 1161966,09 135
027020040092 593517,78 1161965,83 136
027021440017 593535,75 1161966,76 137
027020040095 593539,56 1161967,27 138
027020040096 593552,98 1161969,99 139
027021440013 593553,34 1161969,06 140
027021440038 593559,81 1161970,83 141
027012440044 593560,79 1161970,20 142
027003750005 593574,08 1161961,69 143
027021440002 593583,38 1161961,54 144
027021440001 593590,69 1161964,22 145
027021440022 593592,33 1161973,16 146
027021440025 593592,79 1161976,44 147
027021440026 593595,46 1161980,09 148
027021440027 593595,80 1161979,96 149
027021440029 593598,64 1161984,40 150
027021440028 593598,99 1161984,14 151
027021440030 593603,59 1161990,91 152
027021440037 593605,91 1161994,68 153
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 205/2013 Sb.
Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Stránská skála
Geometrický obrazec č. 2 - hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Stránská skálačíslo bodu souřadnice - Y [m] souřadnice - X [m] pořadí bodu v obrazci
027001900081 593655,74 1161824,33 1
027001900086 593655,25 1161821,85 2
027001900085 593653,26 1161813,69 3
027001900084 593651,79 1161810,21 4
027001900083 593649,45 1161806,38 5
027020040255 593620,16 1161783,96 6
027020040240 593620,61 1161783,33 7
027020040251 593618,90 1161782,11 8
027020010011 593524,07 1161709,52 9
027020010010 593534,48 1161719,63 10
027020010050 593534,06 1161720,06 11
027020040256 593552,16 1161734,78 12
027020040254 593559,13 1161740,46 13
027020040235 593587,46 1161763,82 14
027020040238 593617,73 1161790,65 15
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 205/2013 Sb.
Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Stránská skála a jejího ochranného pásma
...
1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
206/2013 Vyhl. mění 46/2010 o příslušnosti správ národních parků
a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy /1.8.2013
206
VYHLÁŠKA
ze dne 4. července 2013,
kterou se mění vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 381/2009 Sb.:
Čl. I
Příloha vyhlášky č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy, ve znění vyhlášky č. 163/2011 Sb., vyhlášky č. 324/2011 Sb. a vyhlášky č. 216/2012 Sb., se mění takto:
1. V řádce „Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky“ ve sloupci „Národní přírodní památky“ se slova „Rešovské vodopády (368)“ zrušují.
2. V řádce „Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky“ ve sloupci „Národní přírodní rezervace“ se za slova „Rejvíz (371)“ vkládají slova „Rešovské vodopády (368)“.
3. V řádce „Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava“ ve sloupci „Národní přírodní památka“ se za slova „Kalendář věků (2318)“ vkládají slova „Kukle“.
4. V řádce „Správa Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko“ ve sloupci „Národní přírodní rezervace“ se slova „Stará řeka (407)“ nahrazují slovy „Stará a Nová řeka (407)“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
207/2013 Vyhl. o zrušení právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území
01.08.2013
207
VYHLÁŠKA
ze dne 4. července 2013
o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 90 odst. 11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Zrušuje se
1. Vyhláška okresní správní komise Mikulov č. 8.963/1-VII, o zřízení státní přírodní reservace Dunajovické kopce, ze dne 10. května 1946.
2. Výnos Ministerstva kultury č. 1604/56 - A/6, o zřízení státní přírodní rezervace Stará řeka, ze dne 5. března 1956.
3. Výnos okresního národního výboru v Bruntále č. 457/087, o zřízení chráněného přírodního výtvoru Rešovské vodopády, ze dne 26. dubna 1966.
4. Vyhláška okresního národního výboru v Bruntále, o zřízení chráněného přírodního výtvoru Rešovské vodopády, ze dne 25. října 1989.
5. Vyhláška národního výboru města Brna, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor Stránská skála, ze dne 20. dubna 1989.
6. Výnos Ministerstva kultury ČSR č. 15 732/74, o zřízení státní přírodní rezervace Žofinka, ze dne 16. ledna 1975.
7. Výnos Ministerstva školství, věd a umění č. 37854/52-V-VII/5, reservace „Kamenice“ - zřízení, ze dne 10. července 1952.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
208/2013 mění vyhl.231/2009 o náležitostech a způsobu vedení deníku
obchodníka s cennými papíry a investičního zprostředkovatele 01.09.2013
208
VYHLÁŠKA
ze dne 8. července 2013,
kterou se mění vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele
Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele, se mění takto:
1. V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
2. § 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Náležitosti evidence investičního zprostředkovatele
Evidence investičního zprostředkovatele obsahuje:
a) údaje o přijatých a předaných pokynech týkajících se investičních nástrojů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a
b) údaje o smlouvách týkajících se poskytovaných investičních služeb podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.“.
3. V § 4 odst. 2 se za slovo „evidenci“ vkládají slova „podle § 3“.
4. V § 4 odstavec 4 zní:
„(4) Obchodník s cennými papíry a investiční zprostředkovatel zaznamená změny údajů v deníku obchodníka s cennými papíry nebo v evidenci podle § 3 bez zbytečného odkladu takto:
a) jedná-li se o změnu pokynu nebo obchodu, provede změnu zaznamenáním zrušení původního záznamu a zaznamenáním nového pokynu nebo obchodu,
b) jedná-li se o jinou změnu než uvedenou v písmenu a), provede opravu údajů v evidenci.“.
5. V § 4 odst. 6 se slova „evidence přijatých a předaných pokynů investičního zprostředkovatele“ nahrazují slovy „evidence podle § 3“.
6. Přílohy č. 1 až 3 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 231/2009 Sb.
Náležitosti deníku obchodníka s cennými papíry
1. Informace o pokynech
Evidence informací o pokynech obsahuje, včetně údajů uvedených v čl. 7 a čl. 8 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů1), alespoň tyto údaje:Název pole Stručný popis
Číslo pokynu Jedinečné číslo pokynu v evidenci obchodníka s cennými papíry. Jedná se o jednoznačnou identifikaci pokynu přijatého od zákazníka k obstarání investiční služby.
Cenová notace Kód měny, ve které je pokyn zadán.
Typ vztahu Typ vztahu podle smlouvy se zákazníkem, na základě které byl pokyn zadán. Možnosti vyplnění - obhospodařovatelský vztah, jiný než obhospodařovatelský, vlastní pokyn.
Typ pokynu Bližší specifikace pokynu. Možnosti vyplnění - například limit order, market order, market on close, market on open, limit on close, limit on open, volume weighted average price, seli stop order, buy stop order, stop limit order, trailing stop order, market if touched, one cancels other order, in line order, contingent order nebo participate don't initiate, carefúl discretion nebo over the day.
Přijetí pokynu - způsob Způsob přijetí pokynu. Možnosti vyplnění - například telefon, e-mail, osobně, pošta (kurýr), fax, internet nebo informační systém obchodníka s cennými papíry, swift, média (terminál Bloomberg, Reuters, atd.), jiný způsob.
Přijetí pokynu - datum Datum přijetí pokynu.
Přijetí pokynu - čas Čas přijetí pokynu.
Číslo pokynu propojovací Jedinečné číslo pokynu zákazníka, na základě kterého došlo ke custody převodu nebo podobnému typu převodu, kterým byly investiční nástroje převedeny na majetkový účet. Jedná se o číslo pokynu spojující obchody a převody navazující na původní obchod.
Identifikace zadavatele Jedinečná identifikace osoby, která dává pokyn k nákupu, prodeji nebo převodu investičního nástroje. Jedná se o zákazníka nebo jeho zmocněnce, resp. obchodníka s cennými papíry v případě obhospodařování nebo obchodu na vlastní účet. Pro identifikaci se používají stejná pravidla jako pro identifikaci zákazníka.
Identifikace zákazníka Jedinečná identifikace zákazníka, pro kterého je pokyn zadán.
K identifikaci osoby mající povolení orgánu dohledu k poskytování investičních služeb musí být použit mezinárodní identifikační kód banky BIC - SWIFT/Bank Identifier Code (podle ISO 9362). V ostatních případech bude toto pole obsahovat buď identifikační číslo (IČO), nebo rodné číslo zákazníka. Pokud takové číslo neexistuje, obchodník s cennými papíry použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů nebo použije jedinečné číslo přidělené zákazníkovi způsobem stanoveným vnitřními předpisy. Identifikace zákazníka bude vyplněna i pro transakce na vlastní účet pro sebe, identifikací bude BIC obchodníka s cennými papíry.
Platnost pokynu -datum Datum určující nejzazší den lhůty, ve které má být na základě pokynu uzavřen obchod.
Identifikace investičního nástroje Obchodník s cennými papíry identifikuje investiční nástroj uvedením identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN - podle ISO 6166).
V případě, že investiční nástroj nemá přidělen ISIN, obchodník s cennými papíry v případě standardizovaných derivátů identifikuje investiční nástroj uvedením alternativní identifikace tzv. AII - Alternativě Instrument Identifier. Pokud nelze ani jednu z těchto identifikací použít, obchodník s cennými papíry identifikuje investiční nástroj uvedením jiného jednoznačného identifikačního kódu (například Exchange product code, ticker), který je pro předmětný investiční nástroj obvyklý, nebo použije jedinečné číslo přidělené investičnímu nástroji způsobem stanoveným vnitřními předpisy, zejména v případě OTC derivátů.
Ukazatel nákupu/prodeje Označuje se z pohledu obchodníka s cennými papíry pro obchod na vlastní účet a z pohledu zákazníka pro obchod na účet a jménem zákazníka. Možnosti vyplnění - nákup, prodej.
Limitní cena 1 Limitní cena, za kterou má být investiční nástroj koupen, prodán nebo převeden. U dluhových investičních nástrojů se uvede relativní vyjádření ceny v procentech.
Limitní cena 2 Další parametr pokynu. Například u pokynu typu stop-limit order nebo trailing stop order.
Limitní objem Maximální finanční limit, za který má být pokyn vykonán, u dluhových investičních nástrojů se jedná o objem bez naběhlých úroků.
Požadované množství/nominální hodnota Počet jednotek investičních nástrojů, nominální hodnota dluhopisů nebo počet derivátových smluv, které jsou součástí pokynu. U dluhových investičních nastrojuje vyplněna celková nominální hodnota pokynu.
Notace množství Notace množství, které je vyjádřeno v poli „Požadované množství/nominální hodnota". Možnosti vyplnění - kusy, nominální hodnota.
Požadované datum vypořádání Datum požadovaného vypořádání transakce.
Požadovaná protistrana Identifikační údaje požadované protistrany. V případě, že požadovanou protistranou je regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém (aukce, order-driven systém), je pro identifikaci použit kód MIC - Markét Identifier Code (podle ISO 10383). V ostatních případech bude k identifikaci požadované protistrany použit buď mezinárodní identifikační kód banky (BIC) nebo identifikační číslo osoby (IČO) nebo rodné číslo zákazníka. Pokud takové číslo neexistuje, obchodník s cennými papíry použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů nebo použije jedinečné číslo přidělené zákazníkovi způsobem stanoveným vnitřními předpisy (viz Identifikace zákazníka).
Pokud pole není vyplněno, znamená to, že zákazník tuto položku nespecifikoval a obchodník postupuje podle všeobecných obchodních podmínek.
Další dispozice Další specifické údaje ke způsobu provedení pokynu, jako jsou další podmínky platnosti nebo objemu (například fill or kill, all or none), případně popis nestandardního požadavku (například specifikace určitého obchodního systému na konkrétním převodním místě).
Úplata OCP Výše úplaty za podání a případně zrušení pokynu, účtovaná jako odměna obchodníkovi s cennými papíry, lze-li ji přímo přiřadit k danému pokynu. Neuvádí se zde tedy například jednorázové poplatky za uzavření obstaravatelské smlouvy, paušální poplatky.
Úplata OCP - měna Kód měny úplaty obchodníkovi s cennými papíry.
Identifikace třetí osoby Jedinečná identifikace třetí osoby v případě, kdy obchodník s cennými papíry používá pro obstarání pokynu jiné osoby.
V případě osoby mající povolení orgánu dohledu k poskytování investičních služeb na území EHP je vždy použito označení mezinárodním identifikačním kódem banky (BIC).
Úplata třetí osobě Výše úplaty za podání a případně zrušení pokynu účtovaná jako odměna, pokud obchodník s cennými papíry používá pro obstarání pokynu třetí osobu, lze-li ji přímo přiřadit k danému převodu. Nezahrnují se sem tedy například jednorázové poplatky za uzavření obstaravatelské smlouvy, paušální poplatky.
Úplata třetí osobě -měna Kód měny úplaty třetí osobě.
Přijetí zrušení pokynu -datum Datum přijetí zrušení pokynu od zákazníka/zmocněnce/investičního zprostředkovatele. Nevyplňuje se při zrušení pokynu ze strany obchodníka.
Přijetí zrušení pokynu -čas Čas přijetí zrušení pokynu od zákazníka/zmocněnce/investičního zprostředkovatele. Nevyplňuje se při zrušení pokynu ze strany obchodníka.
Předání zrušení pokynu - datum Datum zrušení pokynu nebo předání zrušení pokynu třetí osobě nebo převodnímu místu.
Předání zrušení pokynu - čas Čas zrušení pokynu nebo předání zrušení pokynu třetí osobě nebo převodnímu místu.
Důvod zrušení Důvod zrušení pokynu. Možnosti vyplnění - nedostatek prostředků klienta, hrozící nebo aktuální střet zájmů, hrozící narušení průhlednosti trhu, podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti, vnitřní informace, zrušení pokynu obchodníkem s cennými papíry z jiného důvodu, zrušení pokynu zákazníkem. S výjimkou možnosti „zrušení pokynu zákazníkem" se jedná o důvody ze strany obchodníka s cennými papíry.
Požadavek na nezveřejnění limitního pokynu Indikace skutečnosti, zda zákazník požádal o nezveřejnění neprovedeného limitního pokynu podle § 31 odst. 5 vyhlášky č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb.
Nestandardní požadavek na provedení pokynu Indikace skutečnosti, že požadavek zákazníka na provedení pokynu je odlišný od pravidel provádění pokynu obchodníka s cennými papíry podle § 29 vyhlášky č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb.
Zveřejnění pokynu -datum Datum zveřejnění okamžitě nevykonatelného limitního pokynu.
Zveřejnění pokynu - čas Čas zveřejnění okamžitě nevykonatelného limitního pokynu.
Předání pokynu - datum Datum předání pokynu třetí osobě nebo objednávky na převodním místě.
Předání pokynu - čas Čas předání pokynu třetí osobě nebo objednávky na převodním místě.
Makléř 1 Interní identifikace osoby, včetně vázaného zástupce, která prováděla odborné obchodní činnosti související s pokynem nebo identifikace investičního zprostředkovatele, který v daném případě jednal s klientem.
Makléř 2 Interní identifikace další osoby, která prováděla odborné obchodní činnosti související s pokynem.
2. Informace o obchodech
Evidence informací o obchodech obsahuje, včetně údajů uvedených v čl. 8 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů1), alespoň tyto údaje:Název pole Stručný popis
Cenová notace Měna, v níž je vyjádřena cena.
Typ transakce Typ provedené transakce. Možnosti vyplnění - obchod, využití opce nebo práva, buy and seli, řepo, půjčka, custody převod, předané vypořádání, obchod na primárním trhu, rozúčtování na sběrném účtu.
Kategorie zákazníka -MIFID Kategorie profesionálního a neprofesionálního zákazníka podle § 2a a § 2b zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), ve vztahu k poskytované službě a k investičnímu nástroji. Možnost vyplnění -profesionální zákazník, profesionální na žádost, neprofesionální zákazník.
Číslo pokynu Číslo pokynu v evidenci obchodníka s cennými papíry.
Referenční číslo obchodu Jedinečné referenční číslo obchodu přidělené místem (regulovaným trhem, mnohostranným obchodním systémem nebo vypořádacím systémem), kde se transakce uskutečnila. V případě, že taková identifikace neexistuje nebo není obchodníkovi s cennými papíry dostupná, přidělí referenční číslo obchodu obchodník s cennými papíry podle vnitřních předpisů. Toto číslo musí být shodné s údajem v hlášení obchodů podle vyhlášky o předkládání výkazů a dalších informací obchodníky s cennými papíry České národní bance.
Autor čísla obchodu Identifikace osoby, která přidělila referenční číslo obchodu.
Datum uskutečnění obchodu Den, kdy byl obchod proveden.
Čas uskutečnění obchodu Čas, kdy byl obchod proveden.
Ukazatel nákupu/prodeje Označuje se z pohledu obchodníka s cennými papíry pro obchod na vlastní účet a z pohledu zákazníka pro obchod na účet a jménem zákazníka. Možnosti vyplnění - nákup, prodej.
Postavení Označuje, zda obchodník s cennými papíry provedl obchod na vlastní účet (buď svým jménem, nebo jménem zákazníka), nebo na účet a jménem zákazníka.
Identifikace investičního nástroje Obchodník s cennými papíry identifikuje investiční nástroj uvedením identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN).
V případě, že investiční nástroj nemá přidělen ISIN, obchodník s cennými papíry, v případě standardizovaných derivátů, identifikuje investiční nástroj uvedením alternativní identifikace tzv. AII - Alternativě Instrument Identifier. Pokud nelze ani jednu z těchto identifikací použít, obchodník s cennými papíry identifikuje investiční nástroj uvedením jiného jednoznačného identifikačního kódu (například Exchange product code, ticker), který je pro předmětný investiční nástroj obvyklý, nebo použije jedinečné číslo přidělené investičnímu nástroji způsobem stanoveným vnitřními předpisy, zejména v případě OTC derivátů.
Identifikace zákazníka Identifikační údaje zákazníka, pro kterého byl obchod realizován.
Zákazník je identifikován rodným číslem fyzické osoby, identifikačním číslem právnické osoby (IČO) nebo náhradní identifikací přidělenou zákazníkovi osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů namísto takového čísla, nebo jedinečným číslem přiděleným zákazníkovi způsobem stanoveným vnitřními předpisy obchodníka s cennými papíry, pokud mu rodné číslo, identifikační číslo právnické osoby (IČO) nebo náhradní identifikace nebyly přiděleny. Je-li zákazníkem obchodník s cennými papíry, je vždy označen mezinárodním identifikačním kódem banky (BIC).
Jednotková cena v měně Cena jednoho cenného papíru nebo derivátové smlouvy bez provize a naběhlých úroků. V případě futures na index obchodovaných v bodech se jedná o cenu vyjádřenou v měně, tzn. počet bodů násobený hodnotou bodu v měně.
Může být vyplněn pouze jeden z údajů o ceně - Jednotková cena v měně nebo Jednotková cena v procentech.
Jednotková cena v procentech U dluhových investičních nástrojů se uvede relativní vyjádření ceny.
Může být vyplněn pouze jeden z údajů o ceně - Jednotková cena v měně nebo Jednotková cena v procentech.
Množství/nominální hodnota Počet jednotek investičních nástrojů, nominální hodnota dluhopisů nebo počet derivátových smluv, které jsou součástí obchodu. U dluhových investičních nástrojů se uvede celková nominální hodnota obchodu.
Notace množství Notace množství, které je vyjádřeno v poli „Množství/nominální hodnota". Možnosti vyplnění - kusy, nominální hodnota.
Protistrana Identifikační údaje protistrany v obchodu. V případě, že protistranou je trh (aukce, order-driven systém), je k identifikaci použit kód MIC. Osoby jsou identifikovány rodným číslem fyzické osoby, identifikačním číslem právnické osoby nebo náhradní identifikací přidělenou zákazníkovi osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů namísto takového čísla nebo jedinečným číslem přiděleným zákazníkovi způsobem stanoveným vnitřními předpisy obchodníka s cennými papíry, pokud mu rodné číslo, identifikační číslo právnické osoby (IČO) nebo náhradní identifikace nebyly přiděleny. Je-li protistranou obchodník s cennými papíry, je vždy označen mezinárodním identifikačním kódem banky (BIC).
Identifikace místa Identifikace místa, kde byl obchod realizován. Součástí identifikačních údajů musí být v případě, zeje tímto místem obchodní systém, jeho jedinečný harmonizovaný identifikační kód; v ostatních případech je uveden kód "XOFF\ V případě regulovaných trhů a mnohostranných obchodních systémů je pro identifikaci použit MIC, pro případ systematického internalizátora se bude jednat o BIC.
Předpokládaný den vypořádání Datum sjednaného vypořádání obchodu či převodu, například registrace práv, úhrada ceny derivátu.
Skutečný den vypořádání Datum závěrečného vypořádání obchodu či převodu, například registrace práv, úhrada ceny derivátu.
Pole obsahuje obvykle stejnou hodnotu jako "Předpokládaný den vypořádání", pouze v případě, že obchod není řádně vypořádán, uvede se datum závěrečného vypořádání, případně dovypořádání.
Objem obchodu Celkový objem obchodu, včetně naběhlých úroků v případě dluhopisů, v měně podle pole „Cenová notace". V případě derivátů pole obsahuje celkovou cenu zaplacenou v čase uskutečnění obchodu, například celková prémie u opcí, u futures se jedná o násobek ceny, množství a cenového multiplikátoru. U derivátů, kde nedochází k žádné úhradě v čase uskutečnění obchodu, bude vyplněna hodnota 0.
Úplata OCP Výše úplaty za obstarání nákupu, prodeje či jiného převodu, účtovaná jako odměna obchodníkovi s cennými papíry, lze-li ji přímo přiřadit k danému převodu. Neuvádí se zde tedy například jednorázové poplatky za uzavření obstaravatelské smlouvy nebo paušální poplatky.
Úplata OCP - měna Kód měny úplaty obchodníka s cennými papíry.
Úplata třetí osobě Výše úplaty související s obstaráním nákupu, prodeje či jiného převodu, účtovaná jako odměna nebo poplatek třetím osobám v případě, zeje přeúčtována k úhradě zákazníkovi. Skládá-li se tato položka z více poplatků v různých měnách, vyjádří obchodník tuto položku v měně, kterou si určí, a pro přepočet zvolí oficiální kurz CNB.
Úplata třetí osobě -měna Kód měny úplaty třetí osobě.
Datum zrušení obchodu Datum případného zrušení obchodu.
Čas zrušení obchodu Čas případného zrušení obchodu.
Makléř 3 Interní identifikace osoby, která prováděla odborné obchodní činnosti související s obchodem či převodem investičního nástroje.
Makléř 4 Interní identifikace další osoby, která prováděla odborné obchodní činnosti související s obchodem či převodem investičního nástroje.
3. Informace o nástrojích
Evidence informací o investičních nástrojích, jejichž identifikace je použita v informacích o pokynech a v informacích o obchodech a které nejsou kótovanými investičními cennými papíry podle § 3 odst. 2 písm. a) a b) zákona, obsahuje alespoň tyto údaje:Název pole Stručný popis
Měna nominální hodnoty/realizační ceny Měna nominální hodnoty investičního nástroje. V případě derivátu se jedná o měnu, ve které je vyjádřena realizační cena investičního nástroje, nebo se může jednat i o měnu, ve které je vyjádřena hodnota bodu pro deriváty na index.
Druh nástroje (ČNB) Druh investičního nástroje podle číselníku ČNB.
Typ podkladového aktiva Rozlišení derivátevých kontraktů a strukturovaných produktů podle druhu podkladového aktiva podle číselníku ČNB.
Rozlišení podle sídla emitenta Rozlišení investičních nástrojů podle sídla emitenta příslušného investičního nástroje.
Identifikace investičního nástroje Obchodník s cennými papíry identifikuje investiční nástroj uvedením identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN).
V případě, že investiční nástroj nemá přidělen ISIN, obchodník s cennými papíry, v případě standardizovaných derivátů, identifikuje investiční nástroj uvedením alternativní identifikace tzv. AII - Alternativě Instrument Identifier. Pokud nelze ani jednu z těchto identifikací použít, obchodník s cennými papíry identifikuje investiční nástroj uvedením jiného jednoznačného identifikačního kódu (například Exchange product code, ticker), který je pro předmětný investiční nástroj obvyklý, nebo použije jedinečné číslo přidělené investičnímu nástroji způsobem stanoveným vnitřními předpisy, zejména v případě OTC derivátů.
Typ identifikace investičního nástroje Typ identifikace investičního nástroje podle číselníku ČNB.
Název investičního nástroje Název investičního nástroje označuje emitenta a obsahuje další specifické údaje o investičním nástroji. Doporučuje se využití ISO 18774 FISN (Financial Instrument ShortName).
Identifikace podkladového investičního nástroje Obchodník s cennými papíry identifikuje podkladový investiční nástroj uvedením identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN). Vyplňuje se i v případech, kdy má investiční nástroj charakter strukturovaného produktu, například investiční nástroj s vloženou derivátovou složkou, kde splátky nebo jistina jsou popsány jako matematická funkce hodnoty podkladového aktiva.
V případě, že ISIN nebyl investičnímu nástroji přidělen, obchodník s cennými papíry identifikuje investiční nástroj uvedením jiného jednoznačného identifikačního kódu (například Exchange product code, ticker), který je pro předmětný investiční nástroj obvyklý, nebo použije jedinečné číslo přidělené investičnímu nástroji způsobem stanoveným vnitřními předpisy. V případě, zeje podkladovým aktivem měna, je možno použít i ISO 4217 Currency Code.
Typ identifikace podkladového investičního nástroje Typ identifikace podkladového investičního nástroje podle číselníku CNB.
Název podkladového nástroje Název investičního nástroje vztahující se na cenný papír, který je podkladovým aktivem v derivátové smlouvě, jakož i na převoditelný cenný papír spadající pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES.
Druh nástroje (CFI) Harmonizované zařazení investičního nástroje podle ISO 10962 - CFI kód, který je předmětem obchodu. Uvádí se přinejmenším, zda investiční nástroj patří do některé z nejvyšších kategorií podle jednotného a mezinárodně uznávaného standardu pro klasifikaci investičních nástrojů. Při užití poleje požadováno alespoň rozlišení kategorie a skupiny (první dva znaky). Není-li v době stanovení kódu informace o některém z atributů (třetí až šestý znak) dostupná nebo použitelná, použije se pro příslušný atribut "X". Jedná se o nepovinné pole.
Datum splatnosti/realizace Datum splatnosti dluhopisu či jiné formy dluhového cenného papíru nebo datum realizace smlouvy/datum splatnosti derivátové smlouvy.
Realizační cena Realizační cena opce či jiného investičního nástroje.
Cenový multiplikátor/hodnota bodu Počet jednotek daného investičního nástroje v obchodovaném balíku (například počet derivátů či cenných papírů, které představují jeden kontrakt). Počet jednotek investičního nástroje obsažený v jednotce obchodovatelného množství, například počet cenných papírů reprezentovaný jedním kontraktem, například opcí. V případě derivátu na index vyjadřuje hodnotu jednoho bodu indexu v měně, která je uvedena v poli „Měna nominální hodnoty/realizační cena". Pole může obsahovat i multiplikátor v případě futures na jednotlivé akcie.
Aktuální nominální hodnota Aktuální nominální hodnota investičního nástroje.
Vysvětlivka Upřesňující poznámka k investičnímu nástroji, například komentář ke struktuře OTC derivátu, dohodnutým sazbám apod.
4. Informace o osobách
Evidence informací o osobách, jejichž identifikace se vyskytuje v informacích o pokynech a v informacích o obchodech, obsahuje alespoň tyto údaje:Název pole Stručný popis
Identifikace osoby Jednoznačná identifikace osoby použitá v deníku obchodníka s cennými papíry. K identifikaci osoby mající povolení orgánu dohledu k poskytování investičních služeb (obchodník s cennými papíry - obdobně jako při hlášení obchodů podle vyhlášky o předkládání výkazů a dalších informací obchodníky s cennými papíry České národní bance) musí být použit mezinárodní identifikační kód banky BIC. V ostatních případech bude toto pole obsahovat buď identifikační číslo osoby (IČO) (8 míst), nebo rodné číslo. Pokud takové číslo neexistuje, obchodník s cennými papíry použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů nebo použije jedinečné číslo přidělené způsobem stanoveným vnitřními předpisy.
Kombinace tohoto pole s polem „Autor identifikace osoby" v případě jeho vyplnění musí být shodná s identifikací zákazníka uváděnou v hlášení obchodů podle vyhlášky o předkládání výkazů a dalších informací obchodníky s cennými papíry České národní bance.
Typ identifikace osoby Typ identifikace osoby podle číselníku ČNB.
Ekonomický sektor osoby Ekonomický sektor osoby podle číselníku ČNB.
Autor identifikace osoby Vyplňuje se pouze v případě, že identifikací příslušné osoby je interní identifikace přidělená obchodníkem s cennými papíry způsobem stanoveným vnitřními předpisy. V takovém případě bude pole obsahovat BIC obchodníka s cennými papíry.
Datum narození Datum narození fyzické osoby, k jejíž identifikaci nebylo použito rodného čísla.
Identifikace osoby (IČO) Identifikační číslo osoby (IČO) v případě osob, které jsou primárně identifikovány pomocí BIC. Poleje povinné u osob identifikovaných pomocí BIC v případě, že pole „Adresa sídla - stát" je CZ. U zahraničních osob se uvádí obdoba IČO - identifikace v registru společností dané země.
Název/Příjmení Obchodní firma/název právnické osoby nebo příjmení fyzické osoby. Jedná se o příjmení občana zapsané v matrice, popř. jiné úřední listině nebo se jedná o příjmení osoby, která nemá státní občanství ČR, uvedené v úřední listině, například pasu.
Jméno Jedná se o jméno občana zapsané v matrice, popř. jiné úřední listině nebo se jedná o jméno osoby, která nemá státní občanství ČR, uvedené v úřední listině, například pasu.
Adresa sídla -ulice, číslo Název ulice a číslo popisné trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby (nebo její organizační jednotky, popř. pracoviště) nebo sídla fyzické osoby - podnikatele.
Adresa sídla - obec Název obce, příp. doplněný o číslo nebo název městské části.
Adresa sídla - PSČ Poštovní směrovací číslo.
Adresa sídla - stát Kód státu.
1) Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 231/2009 Sb.
Náležitosti evidence investičního zprostředkovatele
1. Evidence přijatých a předaných pokynů
Evidence přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů obsahuje alespoň tyto údaje: Název pole Formát pole Možné hodnoty pole Stručný popis
1 Číslo pokynu 16(x) Jedinečné číslo pokynu v evidenci investičního zprostředkovatele.
2 Cenová notace 3(a) ISO 4217-Currency Code Kód měny, ve které je pokyn zadán.
3 Číslo smlouvy 16(x) Číslo smlouvy, na základě které je pokyn zadáván.
4 Identifikace zadavatele Max 29(x) RČ/IČO/NID/interní Jednoznačná identifikace osoby, od které je přijímán pokyn k nákupu, prodeji nebo převodu investičního nástroje. Jedná se o zákazníka nebo jeho zmocněnce. Pro pravidla užití jednotlivých typů - viz blíže pole „Identifikace zákazníka“.
5 Identifikace zákazníka Max 29(x) RČ/IČO/NID/interní Jedinečná identifikace zákazníka, na jehož účet je pokyn zadán.
Použije se buď identifikační číslo osoby (IČO) (8 míst), nebo rodné číslo zákazníka (RČ).
Pokud takové číslo neexistuje, investiční zprostředkovatel použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů nebo použije jedinečné číslo přidělené zákazníkovi způsobem stanoveným vnitřními předpisy.
6 Přijetí pokynu - datum 10(x) ISO8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum přijetí pokynu.
7 Přijetí pokynu - čas 8(x) ISO8601 Time Format; HH:MM:SS Čas přijetí pokynu.
8 Přijetí pokynu - způsob 1(a) T = telefon Způsob přijetí pokynu.
E = e-mail
O = osobně
P = pošta, kurýr
F = fax
I = internet
S = Swift
9 Přijetí pokynu - místo Max 90(x) Určení místa, kde byl pokyn přijat, například "sídlo společnosti","pobočka Brno".
10 Platnost pokynu - datum 10(x) ISO8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum určující nejzazší den lhůty, ve které má být na základě pokynu uzavřen obchod1}.
11 Typ identifikace investičního nástroje 1(a) I = ISIN
O = ostatní (ticker, interní) Typ identifikace investičního nástroje.
12 Identifikace investičního nástroje 2(a)9(x)1(n) ISO 6166 - International Securities Identification Number (ISIN) Investiční zprostředkovatel identifikuje investiční nástroj uvedením identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN -podle ISO 6166).
V případě přestupu mezi fondy se uvede identifikace cenného papíru kolektivního investování, který je předmětem prodeje (zdrojového fondu).
V případě, že investiční nástroj nemá přidělen ISIN, investiční zprostředkovatel identifikuje investiční nástroj uvedením jiného jednoznačného identifikačního kódu (například Exchange product code, ticker), který je pro předmětný investiční nástroj obvyklý, nebo použije jedinečné číslo přidělené investičnímu nástroji způsobem stanoveným vnitřními předpisy.
13 Název investičního nástroje Max90(x) Název investičního nástroje označuje emitenta a obsahuje další specifické údaje o investičním nástroji. Doporučuje se využití ISO 18774 FISN (Financial Instrument Short Name).
14 Kategorie pokynu 1(a) L = pokyn s limitní cenou Kategorie pokynu určená zadavatelem2).
T = pokyn s dispozicí „co nejlépe“ (k provedení obchodu za aktuální cenu dosažitelnou na příslušném trhu)
S = pokyn stop-loss nebo stop-limit
F = pokyn k obchodu s cennými papíry kolektivního investování za předem neznámou cenu
15 Další dispozice Max 90(x) Další specifické údaje k cenovému limitu nebo způsobu provedení pokynu (například "ihned nebo zruš", „všechno nebo nic“). V případě pokynu k přestupu mezi fondy se zde uvede identifikace cenného papíru kolektivního investování, který má být nakoupen (cílového fondu).
16 Ukazatel nákupu/prodeje 1(a) B - Nákup Směr pokynu z pohledu zákazníka.
U složených pokynů se uvede směr první (spotové) části transakce.
U pokynu k poskytnutí investičních nástrojů oproti přijetí peněžních prostředků a u pokynu k přestupu mezi fondy se uvede směr S, u pokynu k přijetí investičních nástrojů oproti poskytnutí peněžních prostředků směr B.
S = Prodej
17 Typ transakce 1(a) D = obchod Pokynem k přestupu mezi fondy je pokyn k prodeji cenných papírů jednoho (pod)fondu kolektivního investování a k následnému nákupu cenných papírů jiného (pod)fondu.
T = přestup mezi fondy
R = repo operace
B = buy/sell operace
P = půjčka investičního nástroje
18 Limitní cena 1 Max19(d) Limitní cena, za kterou má být investiční nástroj koupen nebo prodán.
19 Limitní cena 2 Max19(d) Další parametr pokynu (například u pokynu typu stop-limit order nebo trailing stop order)1).
20 Limitní objem Max19(d) Maximální finanční limit, za který má být pokyn proveden, u dluhových investičních nástrojů se jedná o objem včetně naběhlých úroků1).
21 Požadované množství/nominální hodnota Max19(x) Počet jednotek investičních nástrojů, nebo úhrnná nominální hodnota dluhopisů.
V případě přestupu mezi fondy se uvede požadované množství cenných papírů kolektivního investování, které jsou předmětem prodeje.
Nebo hodnota „VŠE", v případě, že dochází k prodeji všech investičních nástrojů a přitom není znám počet jednotek, cena ani objem transakce.
22 Notace množství 1(a) K = kusy Notace množství, které je vyjádřeno v poli „Požadované množství/nominální hodnota".
N = nominální hodnota
23 Periodicita investice 1(a) A = Ročně Časové určení pravidelné investice.
S = Pololetně
Q = Čtvrtletně
M = Měsíčně
B = Každé dva měsíce
J = Jednorázově
24 Identifikace třetí osoby 11(x) Max 29(x) ISO 9362 - SWIFT/Bank Identifier Code (BIC) RČ/IČO/NID/interní Identifikace osoby podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. b) zákona, které investiční zprostředkovatel předává pokyn.
K identifikaci osoby mající povolení orgánu dohledu k poskytování investičních služeb na území EHP (obchodník s cennými papíry) musí být použit mezinárodní identifikační kód banky BIC. V ostatních případech investiční zprostředkovatel použije přidělené jedinečné číslo (viz Identifikace zákazníka).
25 Požadavek na nezveřejnění limitního pokynu 1(a) Y = Ano Indikace skutečnosti, zda zákazník požádal o nezveřejnění neprovedeného limitního pokynu podle § 31 odst. 5 vyhlášky č. 303/2010 Sb. o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb.
N = Ne
26 Nestandardní požadavek na provedení pokynu 1(a) Y = Ano Indikace skutečnosti, že požadavek zákazníka na provedení pokynu je odlišný od pravidel provádění pokynu obchodníkem s cennými papíry podle § 29 vyhlášky č. 303/2010 Sb. o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, například pokud zákazník sám určil převodní místo, kde má být pokyn proveden.
N = Ne
27 Předání pokynu - datum 10(x) ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum předání pokynu třetí osobě.
28 Předání pokynu - čas 8(x) ISO 8601 Time Format; HH:MM:SS Čas předání pokynu třetí osobě.
29 Způsob předání pokynu 1(a) T - telefon Způsob předání pokynu třetí osobě.
E = e-mail
P = pošta, kurýr
F = fax
I = internet
S = vložení pokynu přímo do informačního systém třetí osoby
J= jiný způsob
30 Přijetí zrušení pokynu -datum 10(x) ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum přijetí zrušení pokynu od zákazníka.
31 Přijetí zrušení pokynu - čas 8(x) ISO 8601 Time Format; HH:MM:SS Čas přijetí zrušení pokynu od zákazníka.
32 Předání zrušení pokynu -datum 10(x) ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum předání zrušení pokynu třetí osobě.
33 Předání zrušení pokynu -čas 8(x) ISO 8601 Time Format; HH:MM:SS Čas předání zrušení pokynu třetí osobě.
34 Osoba jednající se zákazníkem 1 Max29(x) RČ/IČO/NID/interní Identifikace osoby, včetně vázaného zástupce, která pokyn přijala.
35 Osoba jednající se zákazníkem 2 Max29(x) RČ/IČO/NID/interní Vyplní se identifikace konkrétní osoby ve smyslu ustanovení § 30 odst. 2 a § 32a odst. 4 zákona.
2. Evidence osob
Evidence informací o osobách, jejichž identifikace se vyskytuje v evidenci přijatých předaných pokynů obsahuje alespoň tyto údaje: Název pole Formát pole Možné hodnoty pole Stručný popis
1 Identifikace osoby 11(x) Max 29(x) ISO 9362 -SWIFT/Bank Identifier Code (BIC) IČO/RČ/NID/interní Identifikace osoby použitá v evidenci investičního zprostředkovatele.
Použije se buď identifikační číslo osoby (IČO) (8 míst), nebo rodné číslo. Pokud takové číslo neexistuje, investiční zprostředkovatel použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů nebo použije jedinečné číslo přidělené způsobem stanoveným vnitřními předpisy.
K identifikaci osoby mající povolení orgánu dohledu k poskytování investičních služeb na území EHP musí být použit mezinárodní identifikační kód banky BIC
2 Typ identifikace osoby 1(a) I = identifikační číslo osoby Typ použité identifikace osoby.
R = rodné číslo
O = ostatní
3 Datum narození 10(x) ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum narození fyzické osoby, k jejíž identifikaci nebylo použito rodného čísla.
4 Autor identifikace osoby 11(x) IČO/RČ IS09362 - SWIFT/Bank Identifier Code (BIC) Vyplňuje se pouze v případě, že identifikací příslušné osoby je interní identifikace přidělená investičním zprostředkovatelem způsobem stanoveným vnitřními předpisy. V takovém případě bude pole obsahovat identifikaci investičního zprostředkovatele.
5 Název/Příjmení Max 90(x) Obchodní firma/název právnické osoby nebo příjmení fyzické osoby. Jedná se o příjmení občana zapsané v matrice, popř. jiné úřední listině nebo se jedná o příjmení osoby, která nemá státní občanství ČR, uvedené v úřední listině, například pasu.
6 Jméno Max 40(x) Jméno fyzické osoby. Jedná se o jméno občana zapsané v matrice, popř. jiné úřední listině nebo se jedná o jméno osoby, která nemá státní občanství ČR, uvedené v úřední listině, například pasu.
7 Adresa sídla - ulice, číslo Max 90(x) Název ulice a číslo popisné trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, nebo její organizační jednotky, případně pracoviště, nebo sídla fyzické osoby -podnikatele.
8 Adresa sídla - obec Max 90(x) Název obce případně doplněný o číslo nebo název městské části.
9 Adresa sídla - PSČ Max 90(x) Poštovní směrovací číslo.
10 Adresa sídla - stát 2(a) ISO 3166-ISO country code Kód státu.
1) Nevyplňuje se v případě pokynu předávanému investiční společnosti
2) Typ F se používá při předání pokynu investiční společnosti.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 231/2009 Sb.
Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb
Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb obsahuje základní údaje týkající se uzavřené smlouvy. Každý záznam v evidenci smluv musí být přizpůsoben povaze konkrétní smlouvy. Investiční zprostředkovatel vyplní jen ty údaje, které pro daný typ smlouvy přichází v úvahu.
Vždy musí být vyplněny údaje „Identifikace smlouvy“, „Identifikace zákazníka“, „Smlouva - typ“, „Smlouva - předmět“, „Předání smlouvy -datum“, „Předání smlouvy - způsob“, „Identifikace osoby jednající se zákazníkem“ a „Identifikace přejímající osoby“.
Evidence smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb obsahuje alespoň tyto údaje: Název pole Formát pole Možné hodnoty pole Stručný popis
1 Identifikace smlouvy Max40(x) Jednoznačná identifikace smlouvy v evidenci investičního zprostředkovatele (číslo smlouvy).
2 Identifikace zákazníka Max 29(x) IČO/RČ/NID/interní Jednoznačná identifikace zákazníka.
Použije se buď identifikační číslo (IČO) (8 míst), nebo rodné číslo zákazníka. Pokud takové číslo neexistuje, investiční zprostředkovatel použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů.
3 Uzavření smlouvy - datum 10(x) ISO8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum uzavření smlouvy.
4 Platnost smlouvy 10(x) ISO 8601 Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum, kdy závazek ze smlouvy zanikne, bylo-li ujednáno.
5 Smlouva - typ 1(a) K = Komisionářská smlouva o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru Typ uzavřené smlouvy.
A = Smlouva o obhospodařování cenných papírů
J = Jiný typ smlouvy
6 Smlouva - předmět 1(a) A = investiční cenné papíry Upřesnění druhu investičních nástrojů, které jsou předmětem závazku ze smlouvy.
K = cenné papíry kolektivního investování
B = bez rozlišení druhu investičních nástrojů
7 Smlouva - další informace Max 90(x) Textové pole obsahující další informace týkající se předmětu smlouvy. V případě uvedení hodnoty J v položce „Smlouva -typ“ je vyplnění dalších informací povinné.
8 Periodicita investice 1(a) A = Ročně Časové určení pravidelné investice.
S = Pololetně
Q = Čtvrtletně
M = Měsíčně
B = Každé dva měsíce
J = Jednorázově
9 Měna investice 3(a) ISO 4217-Currency Code Kód měny, ve které má být provedena investice, která je předmětem smlouvy.
10 Výše investice Maxl9(d) Výše jednorázové nebo pravidelné investice, která je předmětem smlouvy.
11 Předání smlouvy - datum 10(x) ISO8601Extended Date Format; YYYY-MM-DD Datum předání smlouvy.
12 Předání smlouvy - způsob 1(a) O = osobně Způsob předání smlouvy.
E = e-mail
P = pošta, kurýr
F = faxem
I = internet
13 Identifikace osoby jednající se zákazníkem Max 29(x) IČO/RČ/NID/interní Jednoznačná identifikace osoby, která jménem investičního zprostředkovatele jednala se zákazníkem (investiční zprostředkovatel fyzická osoba, vázaný zástupce, zaměstnance investičního zprostředkovatele fyzické nebo právnické osoby).
Použije se rodné číslo nebo identifikační číslo (IČO) (8 míst). Pokud takové číslo neexistuje, investiční zprostředkovatel použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů nebo použije jedinečné číslo, které sám přidělí osobě jednající se zákazníkem.
14 Identifikace přejímající osoby 11(x) Max 29(x) IČO/RČ/NID/interní ISO 9362 -SWIFT/Bank Identifier Code (BIC) Identifikace osoby, které byla smlouva předána.
Použije se rodné číslo nebo identifikační číslo (IČO) (8 míst). Pokud takové číslo neexistuje, investiční zprostředkovatel použije k identifikaci náhradní identifikační číslo přidělené osobou vedoucí centrální evidenci cenných papírů nebo použije jedinečné číslo, které sám přidělí osobě jednající se zákazníkem. V případě osoby mající povolení orgánu dohledu k poskytování investičních služeb na území EHP (obchodník s cennými papíry) musí být použit mezinárodní identifikační kód banky (BIC).
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
209/2013 mění nař. k použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení
/01.09.2013
209 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 3. července 2013,
kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení
Vláda nařizuje podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 61/2005 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů
Čl. I
V § 3 nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve
znění nařízení vlády č. 141/2002 Sb. a nařízení vlády č. 303/2005 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Po uplynutí nejméně 10 let od kolaudace může obec písemně požádat Fond o změnu smlouvy o poskytnutí dotace. Fond uzavře s obcí dohodu o změně smlouvy, podle které obec nebude nadále vázána podmínkami pro poskytnutí dotace uvedenými v odstavci 1 písm. c) až e), pouze tehdy, pokud bude prokazatelně
zjištěno, že doba uvedená ve větě první uplynula. Na žádost Fondu doloží obec kopii smlouvy o poskytnutí dotace.
(3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud dotace byla poskytnuta na výstavbu domu s pečovatelskou službou.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro fyzické osoby postižené povodněmi v roce 2002
Čl. II
V § 4 nařízení vlády č. 104/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro fyzické osoby postižené povodněmi v roce 2002, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Po uplynutí nejméně 10 let ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí může obec písemně požádat Fond o změnu smlouvy o poskytnutí dotace. Fond uzavře s obcí dohodu o změně smlouvy, podle které obec nebude nadále vázána podmínkami pro poskytnutí dotace uvedenými v odstavci 1 písm. a) až c), pouze tehdy, pokud bude prokazatelně zjištěno, že doba uvedená ve větě první uplynula. Na žádost Fondu doloží obec kopii smlouvy o poskytnutí dotace.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby
Čl. III
V § 4 nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Podmínky stanovené v odstavci 1 je obec povinna dodržet po dobu 30 let ode dne nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí k bytu nebo domu, na jehož výstavbu byla poskytnuta dotace.
(3) Na písemnou žádost obce uzavře Fond s obcí dohodu o změně podmínek poskytnutí dotace, ve které se obec zaváže podmínky stanovené v odstavci 1 dodržet po dobu uvedenou v odstavci 2. Na žádost Fondu doloží obec kopii smlouvy o poskytnutí dotace.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.
Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r.
Ministr pro místní rozvoj: Ing. Jankovský v. r.
-------------------------------------------------------------------------------------------
211/2000 do 30.srpna 2013
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ
§ 1
Základní ustanovení
(1) Zřizuje se Státní fond rozvoje bydlení se sídlem v Praze (dále jen "Fond"). Účelem Fondu a jeho veřejným posláním je podporovat rozvoj bydlení v České republice v souladu s koncepcí bytové politiky schválenou vládou České republiky a udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů v souladu s veřejným zájmem.
(2) Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo").
(3) Fond hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu7), s vlastním majetkem a s majetkem jiných osob.
(4) Vlastní majetek Fond nabývá
a) přijetím určeného majetku od státu nebo jiných osob,
b) z vlastní činnosti.
(5) Fond může být zřizovatelem či zakladatelem právnických osob a může v nich nabývat majetkovou účast.
(6) Prostředky Fondu určené na podporu udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů může Fond převést do fondů rozvoje měst v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie8).
(7) Fond může nabývat cenné papíry, zejména podle zákona o kolektivním investování.
§ 2
Příjmy Fondu
(1) Příjmy Fondu tvoří
a) dotace ze státního rozpočtu,
b) příjem z vydaných dluhopisů,
c) výnosy z dluhopisů a hypotečních zástavních listů nakoupených v souladu s tímto zákonem,
d) splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství,
e) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,
f) výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu,
g) prostředky ze strukturálních fondů Evropských společenství,
h) přijaté půjčky a úvěry,
i) splátky půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a do fondů rozvoje měst,
j) další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2) Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu1).
(3) Dotace ze státního rozpočtu je poskytována Fondu každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem Fondu na poskytování nenávratných dotací.
§ 3
Použití prostředků Fondu
(1) Finanční prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky
a) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru,
b) ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,
c) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace,
d) k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám
1. na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,
2. na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu,
e) ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru,
f) ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká,
g) ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru,
h) k financování projektů za účelem realizace cílů veřejné politiky v oblasti bydlení a rozvoje obcí, měst a regionů.
(2) Finanční prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze dále použít
a) k nákupu hypotečních zástavních listů,
b) k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka,
c) k nákupu státních dluhopisů,
d) k úhradě závazků plynoucích z ručení podle odstavce 1 písm. d),
e) k úhradě závazků z vydaných dluhopisů,
f) k úhradě nákladů spojených se správou a činností Fondu,
g) k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1,
h) k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení,
i) k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou.
(3) Vlastní prostředky Fondu a prostředky jiných osob, se kterými Fond hospodaří, lze použít v souladu s jejich určením a účelem Fondu.
(4) Činnosti spojené s funkcí Fondu podle odstavce 1 písm. a), b), d) a h) může Fond svěřit jiné právnické osobě na základě výběrového řízení vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu2).
(5) Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí prostředků podle odstavce 1.
(6) V souvislosti s poskytnutím prostředků Fondu podle odstavce 1 Fond si vyžádá od fyzické nebo právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků z Fondu poskytnutí informací a podkladů nezbytných k posouzení jejich schopnosti hospodárně použít finanční prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty.
(7) Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(8) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
§ 3a
Tvorba a použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb
Fond může vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu2b) obdobně.
§ 4
(1) O použití prostředků Fondu v souladu se schváleným rozpočtem Fondu rozhodují orgány Fondu.
(2) Podrobnosti o činnosti Fondu, vztazích mezi jeho orgány a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra pro místní rozvoj (dále jen "ministr") schvaluje vláda.
(3) Při posuzování místních a regionálních potřeb podpory investic do bydlení spolupracují orgány Fondu se samosprávnými orgány obcí a krajů.
(4) Prostředky poskytnuté Fondem musí být vráceny zpět do Fondu, nebyly-li použity v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty, nebo pominul-li důvod pro jejich poskytnutí.
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1) Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.2a)
(2) Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.
(3) Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond k rozvahovému dni účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Účetní závěrka Fondu sestavená k rozvahovému dni musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem.
(4) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5) Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok.
(6) V případě naléhavé potřeby může Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny na návrh ministra projednat a schválit nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu v průběhu kalendářního roku.
§ 6
Orgány Fondu
(1) Orgány Fondu jsou výbor Fondu (dále jen "výbor"), dozorčí rada Fondu (dále jen "dozorčí rada") a ředitel Fondu (dále jen "ředitel").
(2) Výbor má 7 členů. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Výbor je složen ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zbývající členové výboru jsou nezávislými odborníky. Člen výboru může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d) v dalších odůvodněných případech.
(3) Předseda výboru řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.
(4) Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a předkládá ministrovi
a) návrh rozpočtu Fondu,
b) účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni a výroční zprávu o činnosti Fondu za příslušný kalendářní rok,
c) návrh statutu Fondu a návrh změn tohoto statutu.
(5) Ředitel je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel je jmenován ministrem. Ředitel zejména
a) provádí rozhodnutí a další opatření schválená a projednaná výborem,
b) řídí činnost Fondu a práci zaměstnanců Fondu.
(6) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů a schvaluje účetní závěrku Fondu. Dozorčí rada má 5 členů. Členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Člen dozorčí rady může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d) v dalších odůvodněných případech.
(7) Dozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí rada se usnáší hlasováním. Volba je provedena nebo usnesení je přijato, pokud pro ně hlasují nejméně 3 členové dozorčí rady. Jednání dozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí rada usnesením.
(8) O závažných nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu dozorčí rada neprodleně informuje ministra.
§ 7
Střet zájmů
(1) Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele, s pracovním poměrem vůči Fondu a s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z Fondu.
(2) Člen orgánu Fondu a zaměstnanci Fondu se nesmějí účastnit na podnikání fyzických a právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z majetku Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z majetku Fondu, ani nesmějí být výdělečně činní v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru u těchto fyzických a právnických osob.
(3) Ministerstvo nebo Fond jsou oprávněny požadovat, aby osoba vydala prospěch, pokud jej získala v souvislosti s porušením povinností podle odstavce 1 nebo 2. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 8
(1) Výkon členství ve výboru nebo v dozorčí radě Fondu je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce) podle zvláštního právního předpisu.4) Členům výboru a členům dozorčí rady přísluší náhrada cestovních výdajů5) souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům Fondu.
(2) Výši odměny spojené s výkonem funkce člena výboru a člena dozorčí rady Fondu stanoví vláda usnesením.
(3) Zaměstnanci Fondu jsou odměňováni podle předpisů o platu a odměňování za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.6)
§ 9
Vláda stanoví nařízením podmínky použití finančních prostředků k účelům uvedeným v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f), přičemž podmínky poskytnutí prostředků mohou obsahovat zacílení podpor zejména na mladé lidi, domácnosti s nižšími příjmy, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením.
§ 10
Vláda jmenuje členy výboru a Poslanecká sněmovna zvolí členy dozorčí rady tak, aby tyto orgány Fondu mohly být ustaveny nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 61/2005 Sb. Čl. II
Ministr pro místní rozvoj předloží vládě ke schválení do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh statutu Státního fondu rozvoje bydlení vypracovaný v souladu s tímto zákonem.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 239/2012 Sb. Čl. XXII
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 6 odst. 6 zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
2a) § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
2b) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
4) § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
8) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
210/2013 mění nař.567/2006 o minimální mzdě,
o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí /01.08.2013/
210
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. července 2013,
kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 111 odst. 2 a § 112 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:
Čl. I
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb., nařízení vlády č. 452/2009 Sb. a nařízení vlády č. 246/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 písmeno a) zní:
„a) výši základní sazby minimální mzdy, výši další sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy,“.
2. V § 2 se číslo „48,10“ nahrazuje číslem „50,60“ a číslo „8000“ se nahrazuje číslem „8500“.
3. V § 3 odstavec 1 zní:
„(1) Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodinu v Kč za měsíc
1. 50,60 8500
2. 55,90 9400
3. 61,70 10400
4. 68,10 11400
5. 75,20 12600
6. 83,00 13900
7. 91,70 15400
8. 101,20 17000.
“.
4. § 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance
(1) Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc.
(2) Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:
“.Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodinu v Kč za měsíc
1. 48,10 8000
2. 53,10 8900
3. 58,60 9800
4. 64,70 10800
5. 71,50 12000
6. 78,90 13200
7. 87,10 14600
8. 96,20 16100.
“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Předseda vlády: Rusnok v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Koníček v. r.
211/2013 mění 403/1990 o zmírnění následků některých majetkových křivd
/24.07.2013
211 ZÁKON ze dne 20. června 2013, (účinnost 24.7.2103)
kterým se mění zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 7 písm. b), § 10 odst. 3, § 15 odst. 2 a v § 22 odst. 3 se slova „příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci“ nahrazují slovy „Ministerstvu financí“.
2. V § 10 odst. 3 se slova „příslušným ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci“ nahrazují slovy „Ministerstvem financí“.
3. V § 14 odst. 1, § 16, § 19 odst. 3, § 19a odst. 3 a 4 a v § 21 se slova „příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci“ nahrazují slovy „Ministerstvo financí“.
4. V § 15 odst. 3 se slova „příslušného ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci“ nahrazují slovy „Ministerstva financí“.
5. V § 19 odst. 4 se slova „Příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci“ nahrazují slovy „Ministerstvo financí“.
6. V § 19 odst. 5 se slova „Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci“ nahrazují slovy „Ministerstvo financí“.
7. V § 22 odst. 3 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“.
8. Za § 23c vkládá nový § 23d, který zní:
㤠23d
Finanční plnění získaná státem podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Finanční plnění získaná státem podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se převedou do příjmů kapitoly státního rozpočtu Ministerstva financí do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (24.7.2013)
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.
212/2013 mění 29/2000 o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
/01.10.2013
212
ZÁKON
ze dne 20. června 2013,
kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 221/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 písm. a) na konci se za slovo „republiky“ doplňují slova „prostřednictvím sítě provozoven, jejichž minimální počet stanoví na návrh Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) vláda nařízením; do tohoto počtu se započítávají i provozovny vedené třetí stranou jménem a na účet držitele poštovní licence“.
2. V § 6 odst. 4 se slova „Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“)“ nahrazují slovem „Úřad“.
3. V § 34 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Provozovatel je povinen poštovní zásilku, která byla u něj podána, označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého provozovatele byla poštovní zásilka podána.“.
4. V § 34c odst. 6 se číslovka „10000000“ nahrazuje číslovkou „3000000“.
5. V § 37a odst. 2 písm. n) se slovo „nebo“ vypouští a v písmenu o) se tečka na konci nahrazuje slovem „ , nebo“.
6. V § 37a odst. 2 se za písmeno o) doplňuje písmeno p), které zní:
„p) neplní povinnost podle § 34 odst. 10.“.
7. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „nebo j)“ nahrazují slovy „ , j) nebo p)“.
8. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 2 písm. a).“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. (1.10.2013)
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.
Zákon 213/2013, mění o státním podniku
úplné znění
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I Změna zákona o státním podniku
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č.77/2002Sb.,
zákona č.202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1. V §13 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli“.
2. V §15 se na konci textu písmene i) doplňují slova „ ; je-li rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele podle § 19 odst. 1 písm.c) a §19 odst.4,
zakladatel rozhoduje každoročně o tom, jaká část použitelného zisku podniku, nerozděleného zisku minulých let a fondů podniku, s výjimkou
fondů vytvořených podle § 19 odst. 1 písm. a) a b), se v příslušném kalendářním roce přidělí do tohoto fondu“.
3. V §15 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k) rozhoduje o použití finančních prostředků z fondu zakladatele po předchozím souhlasu vlády.“.
4. V §19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) fond zakladatele na základě rozhodnutí zakladatele.“.
5. V §19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
„(4) Zakladatel může rozhodnout o tom, že podnik je povinen vytvořit a spravovat fond zakladatele. Rozhodne-li zakladatel o vytvoření fondu zakladatele, doplní pravidla jeho tvorby a užití do statutu podniku. Do fondu zakladatele podnik převede zakladatelem určenou část nerozděleného zisku minulých let, použitelného zisku podniku a fondů podniku, s výjimkou fondů vytvořených podle odstavce 1 písm. a) a b). Finanční prostředky v tomto fondu mohou být na základě rozhodnutí zakladatele převedeny do státního rozpočtu, do rozpočtu státních fondů k provádění činností podle jiných právních předpisů23) nebo uvolněny pro krytí odůvodněných potřeb podniku; toto rozhodnutí zakladatele může být učiněno jen po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele. O vládou určenou část prostředků převáděných z fondu zakladatele do státního rozpočtu mohou být překročeny výdaje příslušné kapitoly. Je-li zakladatelem rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele, podnik bez zbytečného odkladu přizpůsobí svou plánovací dokumentaci a koncepci rozvoje této skutečnosti.
----------- Poznámka
23) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
Čl. II Přechodné ustanovení
Ustanovení §13, 15 a 19 zákona o státním podniku upravující vytvoření fondu zakladatele, přidělování prostředků do tohoto fondu a jejich použití a povinnosti podniku související s vytvořením a spravováním fondu zakladatele platí pro národní podniky zřízené podle dřívějších právních předpisů a jejich zřizovatele obdobně.
Čl. III Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
214/2013 mění zákon 127/2005 o elektronických komunikacích
/ /08.08.2013
214/2013 Sb. ZÁKON ze dne 20. června 2013,
kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických
komunikacích), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č.
110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č.
247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č.
458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č.
273/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 63 odst. 1 písmeno p) zní:
„p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo
podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících
do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané
doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných
podmínek,“.
2. V §63 se doplňují odstavce 9 až 11, které včetně poznámek pod čarou č.62 a 63 znějí:
„(9) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační
síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo
zajištující připojení k veřejné komunikační sítí povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout účastníkovi informace podle
odstavce 1 písemně, a to v elektronické nebo listinné formě. Lhůta pro odstoupení účastníka od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo prostory
obvyklé k podnikání^62) nebo při použití prostředků komunikace na dálku^63) začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto
informací.
(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen
informovat účastníka způsobem, který si zvolil pro zasílání vyúčtování, a to nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti
smlouvy obsahující ujednání o automatickém prodloužení smlouvy, o možnosti a způsobu, jak ukončit smlouvu.
(11) Smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti uzavřenou na dobu
určitou je možné vypovědět za podmínek uplatňovaných podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo
zajištujícím připojení k veřejné komunikační síti podle odst.1 písm.g) a h) pro smlouvy na dobu neurčitou a v souladu s odst. 1 písm. p).
62) § 57 občanského zákoníku.
63) § 53 odst. 7 občanského zákoníku.“.
3. V §80 odstavce 2 až 7 znějí:
„(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.
(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Podnikatel podle odstavce 1, který požádal o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne
uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.
(5) Pokud se oslovený podnikatel podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o
odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména
a) technické důvody,
b) ekonomické důvody,
c) organizační důvody, nebo
d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí navrhovaného řešení.
Tyto informace zašle odmítající podnikatel podle odstavce 1 současně Úřadu.
(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany
do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí
podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.
(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy,
rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní
strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana
prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.“.
4. V §118 odst. 6 písm. e) se slova „podle § 80 odst. 2, nebo“ nahrazují slovy „podle § 80 odst. 3,“.
5. V §118 odst. 6 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) v rozporu s § 80 odst. 5 neinformuje odmítnutého podnikatele o odmítnutí nebo neuvede jeho důvody nebo tyto informace nezašle Úřadu, nebo“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
6. V §118 odst. 14 se na konci písmene z) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena aa) až ac), která znějí:
„aa) neuvede ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné
komunikační síti všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením,
ab) neposkytne účastníkovi informace podle § 63 odst. 9 nebo 10,
ac) uplatňuje podmínky pro ukončení smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63 odst. 11.“.
7. V §118 odst. 22 písm. a) se slova „nebo odstavce 6 písm. f)“ nahrazují slovy „nebo odstavce 6 písm. g)“.
8. V §118 odst. 22 písm. b) se slova „nebo odstavce 14 písm. j) až z)“ nahrazují slovy „nebo odstavce 14 písm. j) až ac)“.
9. V §118 odst. 22 písm. c) se slova „odstavce 6 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 6 písm. a) až f)“.
10. V §150 odst. 2 se slova „§ 80 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 80 odst. 3“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je
povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o
elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. (to jest 8.8.2013 od 23.7.2013)
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
215/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 202/1990, o loteriích
a jiných podobných hrách, zákon 586/1992 o daních z příjmů /01.01.2014
216/2013 Zákon o poskytnutí státní záruky ČT na zajištění půjčky ČNB
pro Mezinárodní měnový fond 24.07.2013
217/2013 Zákon, kterým se mění č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní
08.08.2013
218/2013 SVK o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do obcí
konaných dne 20. července 2013 23.07.2013
219/2013 Vláda, Nař. o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání
a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení 01.08.2013
219
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 24. července 2013
o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení
Vláda nařizuje podle § 61 odst. 9 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.:
§ 1
Pro výpočet přídavku na bydlení se stanovují tyto kategorie obcí výkonu služby vojáka z povolání:
a) I. kategorie – hlavní město Praha,
b) II. kategorie – ostatní obce.
§ 2
Stanovují se tyto koeficienty pro výpočet přídavku na bydlení:
a) 1,19 násobek základní měsíční sazby minimální mzdy stanovené nařízením vlády o minimální mzdě1), a to pro obec I. kategorie,
b) 1,18 násobek základní měsíční sazby minimální mzdy stanovené nařízením vlády o minimální mzdě1), a to pro obec II. kategorie.
§ 3
Nařízení vlády č. 613/2006 Sb., o stanovení kategorií obcí výkonu služby vojáků z povolání a koeficientů pro výpočet přídavku na bydlení, se zrušuje.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Předseda vlády:
Rusnok v. r.
Ministr obrany:
Picek v. r.
1) § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 210/2013 Sb
220/2013 Vyhl. o požadavcích na účetních závěrky vybraných účetních jednotek
/01.08.2013
220
VYHLÁŠKA
ze dne 22. července 2013
o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8 písm. w):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování.
§ 2
Působnost
Tato vyhláška se vztahuje na účetní jednotky, které jsou organizačními složkami státu, státními fondy, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti nebo příspěvkovými organizacemi.
§ 3
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) schvalovanou účetní závěrkou účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni účetní jednotkou, jejíž účetní závěrka podléhá schvalování podle jiného právního předpisu1),
b) dotčenou účetní jednotkou účetní jednotka uvedená v § 2, jejíž účetní závěrka je schvalována,
c) schvalujícím orgánem orgán účetní jednotky oprávněný podle jiného právního předpisu1) ke schválení účetní závěrky této účetní jednotky nebo osoby pověřené schválením účetní závěrky podle jiného právního předpisu2),
d) schvalující účetní jednotkou účetní jednotka, která je jiným právním předpisem vymezena ke schválení účetní závěrky některé z účetních jednotek uvedených v § 2 nebo jejíž orgán je jiným právním předpisem oprávněn ke schválení účetní závěrky některé z účetních jednotek vyjmenovaných v § 2,
e) dotčenou osobou účetní jednotky její zaměstnanec nebo osoba pověřená touto účetní jednotkou, pokud má ve svém držení účetní záznamy a další dokumenty rozhodné pro činnosti při procesu schvalování účetní závěrky, zejména pokud zajišťuje vznik, převzetí nebo úschovu účetních záznamů dotčené účetní jednotky, nebo pokud při své činnosti provádí posouzení těchto účetních záznamů nebo posouzení procesů, postupů a vnitřních předpisů účetní jednotky v souvislosti se vznikem, převzetím nebo úschovou účetních záznamů.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
HLAVA I
SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY SCHVALUJÍCÍM ORGÁNEM
Díl 1
Činnosti při schvalování
§ 4
Zajištění a příprava podkladů pro schvalování
Dotčená účetní jednotka zajistí přípravu a předložení podkladů pro schvalování účetní závěrky schvalujícímu orgánu přehledným způsobem, který umožní zejména efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky.
§ 5
Podklady pro schvalování a nahlížení do účetních záznamů
Podklady pro schvalování účetní závěrky se rozumí zejména
a) schvalovaná účetní závěrka,
b) zpráva auditora o ověření účetní závěrky, případně další informace a zprávy vypracované auditorem, zpráva o výsledku finanční kontroly, případně další informace o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly a zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, jsou-li tyto dokumenty v souladu s jinými právními předpisy vypracovány,
c) zprávy útvaru interního auditu o zjištěních z provedených auditů, v rámci nichž byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost a průkaznost účetnictví, a roční zpráva interního auditu, a to v případě, že je útvar interního auditu u účetní jednotky zřízen v souladu s jiným právním předpisem,
d) inventarizační zpráva a případně další účetní záznamy vztahující se k významným skutečnostem podle § 4 a
e) účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalujícím orgánem.
§ 6
Schválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující orgán na základě předložených nebo vyžádaných podkladů nezjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu skutečností posuzovaných podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tuto účetní závěrku schválí.
(2) Schvalující orgán schválí účetní závěrku i v případě, že na základě předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka poskytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období.
(3) Souvislost se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období lze prokázat též tím, že existují průkazné účetní záznamy o opravě chyby účetního období schvalované účetní závěrky provedené v následujícím účetním období, a to včetně účetních zápisů v příslušných účetních knihách.
(4) Schvalující orgán nemůže schválit pouze část účetní závěrky.
§ 7
Neschválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující orgán na základě předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období, neschválí tuto účetní závěrku.
(2) Schvalující orgán neschválí účetní závěrku též v případě, že mu nebyly předloženy veškeré významné podklady podle § 5 nebo podklady, které si vyžádal.
(3) Zápis o neschválení účetní závěrky obsahuje popis skutečností, pro které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění tohoto neschválení s důrazem na skutečnosti vyjmenované v § 4 a lhůtu k odstranění zjištěných vad.
(4) Schvalující orgán nemůže neschválit pouze část účetní závěrky.
§ 8
Náprava nedostatků při neschválení z věcných důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 7 odst. 1 zajistí účetní jednotka nápravu zjištěných skutečností, včetně odstranění odstranitelných vad ve stanovené lhůtě.
(2) Není-li možné nebo účelné zjištěné vady ve lhůtě stanovené schvalujícím orgánem odstranit, a to zejména v běžném účetním období, oznámí tuto skutečnost účetní jednotka neprodleně schvalujícímu orgánu.
§ 9
Náprava nedostatků při neschválení z formálních důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 zajistí účetní jednotka neprodleně předání příslušných podkladů schvalujícímu orgánu.
(2) Není-li možné příslušné podklady schvalujícímu orgánu předat, oznámí tuto skutečnost účetní jednotka neprodleně schvalujícímu orgánu.
§ 10
Dodatečný postup schvalujícího orgánu
(1) Zajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, zejména nápravou v následujícím účetním období tak, že jsou naplněny podmínky pro schválení účetní závěrky podle § 6 odst. 2 a 3, schvalující orgán neprodleně schválí účetní závěrku.
(2) Schvalující orgán schválí účetní závěrku též, pokud dotčená účetní jednotka nezajistí ve stanovené lhůtě nápravu všech skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, avšak tyto nenapravené skutečnosti nemají za následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(3) Nezajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, a to ani nápravou v následujícím účetním období, a mají-li tyto skutečnosti za následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období, schvalující orgán potvrdí neschválení účetní závěrky. O potvrzení neschválení se pořizuje zápis přiměřeně podle ustanovení § 7 odst. 3.
§ 11
Protokol o schvalování účetní závěrky
(1) O úkonu schválení nebo neschválení sepisuje schvalující orgán protokol.
(2) Protokol obsahuje
a) identifikaci schvalované účetní závěrky,
b) datum rozhodování o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
c) identifikaci osob rozhodujících o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
d) výrok o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
e) zápis o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3,
f) identifikaci průkazných účetních záznamů podle § 6 odst. 3, případně popis dalších skutečností významných pro uživatele účetní závěrky,
g) vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení účetní závěrky nebo k zápisu o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3, případně k dalším skutečnostem souvisejícím se schvalováním účetní závěrky.
(3) Jsou-li náležitosti protokolu podle odstavce 2 obsaženy v jiném dokumentu vyhotoveném schvalujícím orgánem, může být protokol podle odstavce 1 vytvořen pouze pro účely předání do centrálního systému účetních informací státu.
§ 12
Bližší podmínky hlasování schvalujícího orgánu
(1) O každém hlasování schvalujícího orgánu se pořizuje písemný záznam.
(2) Každý z členů schvalujícího orgánu má právo, aby v písemném záznamu o hlasování bylo uvedeno, jak hlasoval. Každý člen má právo své hlasování písemně odůvodnit. Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou součástí záznamu o hlasování, případně protokolu podle této vyhlášky.
Díl 2
Činnosti v průběhu účetního období
§ 13
Organizace činností
(1) Dotčená účetní jednotka v průběhu účetního období organizuje činnosti související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní jednotky tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka organizuje v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle jiného právního předpisu3), případně jiných obdobných povinností stanovených jiným právním předpisem4), směřují zejména k zajištění dokumentů podle § 5 písm. b) a c).
§ 14
Předávání podkladů a podněty schvalujícího orgánu
(1) Dotčená účetní jednotka zajistí schvalujícímu orgánu v průběhu účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným informacím.
(2) Schvalující orgán může vůči dotčené účetní jednotce nebo vůči dotčeným osobám účetní jednotky
a) požadovat nahlédnutí do účetních knih a dalších účetních záznamů,
b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních účetních závěrek, podkladů určených schvalujícím orgánem a dalších významných informací,
c) činit podněty za účelem zlepšení skutečností zobrazovaných v účetní závěrce, zlepšení postupů při činnostech souvisejících se schvalováním účetní závěrky a za účelem úpravy vnitřních předpisů dotčené účetní jednotky a
d) požadovat zveřejnění řádných informací o schvalování účetní závěrky v centrálním systému účetních informací státu, pokud tak dotčená účetní jednotka neučinila včas a řádně.
§ 15
Dotčené osoby účetní jednotky
Dotčené osoby dotčené účetní jednotky spolupracují se schvalujícím orgánem tak, aby byly zajištěny podmínky pro schvalování účetní závěrky.
HLAVA II
SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY SCHVALUJÍCÍ ÚČETNÍ JEDNOTKOU
Díl 1
Činnosti při schvalování
§ 16
Zajištění a příprava podkladů pro schvalování
Dotčená účetní jednotka zajistí přípravu a předložení podkladů pro schvalování účetní závěrky schvalující účetní jednotce přehledným způsobem, který umožní zejména efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky.
§ 17
Podklady pro schvalování a nahlížení do účetních záznamů
Podklady pro schvalování účetní závěrky se rozumí zejména
a) schvalovaná účetní závěrka,
b) zpráva auditora o ověření účetní závěrky, případně další informace a zprávy vypracované auditorem, zpráva o výsledku finanční kontroly, případně další informace o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly, jsou-li tyto dokumenty v souladu s jinými právními předpisy vypracovány,
c) zprávy útvaru interního auditu o zjištěních z provedených auditů, v rámci nichž byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost a průkaznost účetnictví, a roční zpráva interního auditu, a to v případě, že je útvar interního auditu u účetní jednotky zřízen v souladu s jiným právním předpisem,
d) inventarizační zpráva a případně další účetní záznamy vztahující se k významným skutečnostem podle § 16 a
e) účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalující účetní jednotkou.
§ 18
Schválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující účetní jednotka na základě předložených nebo vyžádaných podkladů nezjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu skutečností posuzovaných podle § 16 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tuto účetní závěrku schválí.
(2) Schvalující účetní jednotka schválí účetní závěrku i v případě, že na základě předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka poskytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 16 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období.
(3) Souvislost se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období lze prokázat též tím, že existují průkazné účetní záznamy o opravě chyby účetního období schvalované účetní závěrky provedené v následujícím účetním období, a to včetně účetních zápisů v příslušných účetních knihách.
(4) Schvalující účetní jednotka nemůže schválit pouze část účetní závěrky.
§ 19
Neschválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující účetní jednotka na základě předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 16 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období, neschválí tuto účetní závěrku.
(2) Schvalující účetní jednotka neschválí účetní závěrku též v případě, že jí nebyly předloženy veškeré významné podklady podle § 17 nebo podklady, které si vyžádala.
(3) Zápis o neschválení účetní závěrky obsahuje popis skutečností, pro které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění tohoto neschválení s důrazem na skutečnosti vyjmenované v § 16 a lhůtu k odstranění zjištěných vad.
(4) Schvalující účetní jednotka nemůže neschválit pouze část účetní závěrky.
§ 20
Náprava nedostatků při neschválení z věcných důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 zajistí dotčená účetní jednotka nápravu zjištěných skutečností, a to zejména v běžném účetním období, včetně odstranění odstranitelných vad ve stanovené lhůtě.
(2) Není-li možné nebo účelné zjištěné vady ve lhůtě stanovené schvalující účetní jednotkou odstranit, oznámí tuto skutečnost dotčená účetní jednotka neprodleně schvalující účetní jednotce.
§ 21
Náprava nedostatků při neschválení z formálních důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 19 odst. 2 zajistí dotčená účetní jednotka neprodleně předání příslušných podkladů schvalující účetní jednotce.
(2) Není-li možné příslušné podklady schvalující účetní jednotce předat, oznámí tuto skutečnost dotčená účetní jednotka neprodleně schvalující účetní jednotce.
§ 22
Dodatečný postup schvalující účetní jednotky
(1) Zajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, zejména nápravou v následujícím účetním období tak, že jsou naplněny podmínky pro schválení účetní závěrky podle § 18 odst. 2 a 3, schvalující účetní jednotka neprodleně schválí účetní závěrku.
(2) Schvalující účetní jednotka schválí účetní závěrku též, pokud dotčená účetní jednotka nezajistí ve stanovené lhůtě nápravu všech skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, avšak tyto nenapravené skutečnosti nemají za následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(3) Nezajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, a to ani nápravou v následujícím účetním období, a mají-li tyto skutečnosti za následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období, schvalující účetní jednotka potvrdí neschválení účetní závěrky. O potvrzení neschválení se pořizuje zápis přiměřeně podle ustanovení § 19 odst. 3.
§ 23
Protokol o schvalování účetní závěrky
O úkonu schválení nebo neschválení sepisuje schvalující účetní jednotka protokol. Pro náležitosti tohoto protokolu a pro jeho předání do centrálního systému účetních informací státu se použijí ustanovení § 11 odst. 2 a 3 obdobně.
§ 24
Bližší podmínky hlasování orgánu schvalující účetní jednotky
Každý z členů orgánu schvalující účetní jednotky, který provádí schvalování účetní závěrky dotčené účetní jednotky, má právo na uvedení, jak hlasoval. Každý člen má právo své hlasování písemně odůvodnit. Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou součástí záznamu o hlasování, případně protokolu podle této vyhlášky.
Díl 2
Činnosti v průběhu účetního období
§ 25
Organizace činností
(1) Schvalující účetní jednotka a dotčená účetní jednotka v průběhu účetního období organizují činnosti související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní jednotky tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka a schvalující účetní jednotka organizují v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle jiného právního předpisu3), případně jiných obdobných povinností stanovených jiným právním předpisem5), směřují zejména k zajištění dokumentů podle § 17 písm. b) a c).
§ 26
Předávání podkladů a podněty schvalující účetní jednotky
(1) Dotčená účetní jednotka zajistí schvalující účetní jednotce v průběhu účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným informacím.
(2) Schvalující účetní jednotka může vůči dotčené účetní jednotce nebo vůči dotčeným osobám dotčené účetní jednotky
a) požadovat nahlédnutí do účetních knih a dalších účetních záznamů,
b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních účetních závěrek, podkladů určených schvalující účetní jednotkou a dalších významných informací,
c) činit podněty za účelem zlepšení skutečností zobrazovaných v účetní závěrce, zlepšení postupů při činnostech souvisejících se schvalováním účetní závěrky a za účelem úpravy vnitřních předpisů dotčené účetní jednotky a
d) požadovat zveřejnění řádných informací o schvalování účetní závěrky v centrálním systému účetních informací státu, pokud tak dotčená účetní jednotka neučinila včas a řádně.
§ 27
Dotčené osoby účetní jednotky
Dotčené osoby dotčené účetní jednotky spolupracují se schvalující účetní jednotkou tak, aby byly zajištěny podmínky pro schvalování účetní závěrky.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 28
Způsob stanovení termínů
(1) Dotčená účetní jednotka a schvalující účetní jednotka organizují činnosti při procesu schvalování účetní závěrky tak, aby byla schvalovaná účetní závěrka schválena nejpozději do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje; v případě mimořádné účetní závěrky se tato lhůta zkracuje na dva měsíce. Není-li účetní závěrka schválena v této lhůtě, platí, že schválena nebyla.
(2) Schvalování účetní závěrky po uplynutí lhůty podle odstavce 1 se neprovádí ani v případě, že byly dodatečně zjištěny skutečnosti rozhodné pro její schválení; v případě zjištění skutečností rozhodných pro neschválení účetní závěrky se postupuje obdobně.
(3) Lhůtu pro odstranění zjištěných vad nejméně v délce 5 pracovních dnů stanoví schvalující orgán nebo schvalující účetní jednotka s přihlédnutím k závažnosti zjištěných skutečností a k možným způsobům odstranění zjištěných vad.
(4) Termíny pro předávání podkladů dotčenou účetní jednotkou se stanoví s ohledem na vhodnost zajištění podkladů, jejich strukturu a významnost.
§ 29
Další činnosti související se schvalováním účetní závěrky
(1) Schválením účetní závěrky se rozumí také schválení výsledku hospodaření účetní jednotky včetně jeho rozdělení.
(2) V případě, že složení členů schvalujícího orgánu není určeno jiným právním předpisem6) nebo vnitřním předpisem účetní jednotky, určí dotčená účetní jednotka složení členů schvalujícího orgánu nejpozději do jednoho měsíce po začátku účetního období, za které má být účetní závěrka schvalována.
(3) V případě, že není jiným právním předpisem1) vymezen orgán schvalující účetní jednotky ke schválení účetní závěrky dotčené účetní jednotky, zajišťuje schvalující účetní jednotka schvalovací činnosti zpravidla prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu.
(4) Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, předává dotčená účetní jednotka do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech.
§ 30
Přechodná ustanovení
(1) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2012 se ustanovení § 13, § 14 odst. 1, § 25, § 26 odst. 1 a § 29 odst. 2 nepoužijí.
(2) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2013 se lhůta uvedená v ustanovení § 29 odst. 2 prodlužuje do 30. září 2013.
(3) Při schvalování účetní závěrky za účetní období 2013 se ustanovení § 14 odst. 1 a § 26 odst. 1 použijí poprvé pro mezitímní účetní závěrku sestavenou k 30. září 2013.
(4) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2012 se lhůta podle § 28 odst. 1 prodlužuje o 3 měsíce.
(5) Účetní závěrky za účetní období roku 2012 schválené příslušným schvalujícím orgánem nebo příslušnou schvalující účetní jednotkou přede dnem účinnosti této vyhlášky se považují za schválené podle této vyhlášky, včetně schválení výsledku hospodaření účetní jednotky a jeho rozdělení.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 31
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministr:
Ing. Fischer, CSc., v. r.
1) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
4) Například zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
221/2013 Vyhl. podmínky pro individuálně připravované léčivé přípravky
s konopím /01.08.2013
221 VYHLÁŠKA ze dne 25. července 2013,
kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 79 odst. 2, § 79 odst. 8 písm. a), § 79a odst. 1 a § 114 odst. 1 a 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 50/2013 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje podmínky předepsání, přípravy, výdeje a použití individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití.
§ 2
Druhy konopí pro léčebné použití a stanovení množstevního omezení
(1) Pro předepsání, výdej a použití individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití lze použít pouze druhy konopí pro léčebné použití stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce, a to v souhrnném množství nejvýše 30 g měsíčně.
(2) Pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku lze použít pouze konopí pro léčebné použití podle odstavce 1, které splňuje kritéria stanovená v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Jakost konopí pro léčebné použití pro přípravu léčivých přípravků musí být doložena předložením dokladu o ověření jakosti léčivé látky vydaného v Evropské unii
a) výrobcem léčivých přípravků, který je oprávněn ke kontrole léčivých látek,
b) výrobcem léčivých látek, který je držitelem platného certifikátu správné výrobní praxe při výrobě léčivých látek, nebo
c) laboratoří, která splňuje požadavky správné výrobní praxe stanovené Evropskou komisí a Evropskou lékovou agenturou, a splnění požadavků správné výrobní praxe doloží platným certifikátem správné výrobní praxe nebo protokolem o kontrole vydaným inspektory příslušného orgánu daného členského státu; takový protokol o kontrole nesmí být starší 3 let.
§ 3
Předepisování individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití
(1) Individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití podle § 2 může při poskytování zdravotních služeb předepisovat v indikacích uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce pouze lékař se specializovanou způsobilostí stanovenou v této příloze, a to pouze pacientům, kteří dosáhli 18 let věku.
(2) Předepisující lékař je povinen uvést na receptu dávkování individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití podle § 2 a cestu podání, a to inhalační nebo perorální.
(3) Připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití podle § 2 lze předepsat na jeden recept nejvýše v množství odpovídajícím dávce pro zajištění jednoměsíční léčby pro danou indikaci.
§ 4
Výdej individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití
Individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití může být vydán jen v případě, že je předepsán na platný elektronický recept, který obsahuje náležitosti podle § 3 odst. 2.
§ 5
Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr: MUDr. Holcát, MBA, v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 221/2013 Sb.
Druhy konopí pro léčebné použitíDruh konopí (usušené samičí květenství) Obsah TEC a CBD Kód SÚKL1)
Cannabis sativa L. THC 12%, CBD <1% obsah THC (Δ-9-tetrahydrocannabinol) 12 % a CBD (cannabidiol) méně než 1 % 9000001
Cannabis sativa L. THC 19%, CBD <1% obsah THC (Δ-9-tetrahydrocannabinol) 19 % a CBD (cannabidiol) méně než 1 % 9000002
Cannabis sativa L. THC 6%, CBD 7,5% obsah THC (Δ-9-tetrahydrocannabinol) 6 % a CBD (cannabidiol) 7,5 % 9000003
Cannabis indica Lam. obsah THC (9Δ-tetrahydrocannabinol) 14 % a CBD (cannabidiol) méně než 1 % 9000004
1) Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 221/2013 Sb.
Kritéria pro konopí pro léčebné použitíParametr Metoda Limit
Totožnost
Makroskopický popis Vizuální Celá nebo nařezaná usušená vrcholičnatá květenství tmavě zelené, šedozelené až hnědozelené barvy složená do hustých klasů. Drobné květy jsou obaleny listeny, porostlými z horní strany žláznatými chlupy.
TLC2) ČL 2.2.27 vizuální hodnocení
Zkoušky na čistotu
Cizí příměsi ČL 2.8.2 max. 2 %
Ztráta sušením ČL 2.2.32 max. 10,0 %
Zbytky pesticidů ČL 2.8.13 odp. limitům uvedeným v ČL. 2.8.13
Těžké kovy ČL 2.4.27 Pb - max. 5,0 μg/g
Cd - max. 1,0 μg/g
Hg - max. 0,1 μg/g
Aflatoxiny ČL 2.8.18
- Aflatoxin B1 max. 2 μg/kg
- Celkový obsah aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 max. 4 μg/kg
Mikrobiologická jakost
Ph.Eur. 5.1.4 ČL 2.6.12 a 2.6.13
- TAMC3) max. 102 CFU/g
- TYMC4) max. 101 CFU/g
- Staphylococcus aureus nepřítomnost/g
- Pseudomonas aeruginosa nepřítomnost/g
- žluč tolerující gram negativní bakterie nepřítomnost/g
Rozkladné produkty
- cannabinol HPLC5) - ČL 2.2.29 max. 1 %
Obsah
- THC (Δ-9-tetrahydrocannabinol)
- CBD (cannabidiol) HPLC - ČL 2.2.29 ± 20 % deklarovaného obsahu THC nebo CBD
2) Tenkovrstvá chromatografie.
3) Celkový počet aerobních mikroorganismů.
4) Celkový počet kvasinek/plísní.
5) Kapalinová chromatologie.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 221/2013 Sb.
Indikace a specializovaná způsobilost předepisujícího lékařeIndikace Specializovaná způsobilost lékaře
chronická neutišitelná bolest (zejména bolest v souvislosti s onkologickým onemocněním, bolest spojená s degenerativním onemocněním pohybového systému, systémovým onemocněním pojiva a imunopatologickými stavy, neuropatická bolest) klinická onkologie
radiační onkologie
neurologie
paliativní medicína
léčba bolesti
revmatologie
ortopedie
infekční lékařství
vnitřní lékařství - pouze pro
hospitalizované pacienty
spasticita a sní spojená bolest u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy neurologie
nauzea, zvracení nebo stimulace apetitu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV klinická onkologie radiační onkologie infekční lékařství
Gilles de la Tourette syndrom psychiatrie
222/2013 MV Sdělení o vyhlášení voleb do zastupitelstva Slunečná
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Slunečná
Ze dne 22.07.2013
Částka 88/2013
Platnost od 30.07.2013
Účinnost od
222 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 22. července 2013 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 23. listopadu 2013 nové volby do zastupitelstva obce:obec okres kraj
Slunečná Česká Lípa Liberecký
Ministr: Ing. Pecina, MBA, v. r.
223/2013 Zákon, mění 258/2000, o ochraně veřejného zdraví
/1.8.2013
O ochraně veřejného zdraví
223
ZÁKON
ze dne 21. června 2013,
kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 úvodní část ustanovení zní:
„Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie62)“.
2. Poznámky pod čarou č. 1 a 62 znějí:
„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství.
Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.
Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro přenosné nemoci.
Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.
Rozhodnutí Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy.
Rozhodnutí Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro hlášení chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.
Rozhodnutí Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.
62) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích.“.
3. V § 2 odst. 10 a 11, § 3a odst. 4, § 3b odst. 1 a 2, § 26 odst. 1 a 2, § 75a odst. 1 a 3, § 80 odst. 1 písm. p), § 80 odst. 5, 6 a 7, § 82 odst. 2 písm. b), § 84 odst. 1 písm. a), § 84 odst. 2 a 5, § 92 odst. 1 a v § 100d se slova „Evropského společenství“ a slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
4. V § 2 odst. 10 se za slovo „nestanoví-li“ vkládají slova „přímo použitelný předpis Evropské unie nebo“.
5. V § 3 odstavec 5 zní:
„(5) Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat ukazatel, kterého se nedodržení týká, důvody nedodržení hygienického limitu včetně vyhodnocení možnosti jiného zajištění dodávky pitné vody, návrh nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací a odhadu nákladů, zásobovanou oblast a počet zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání povolení, přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele za posledních 12 měsíců, posouzení zdravotních rizik a navrhovaný rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vody.“.
6. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady.“.
7. V § 3a odst. 1 větě první se za slova „věty třetí,“ vkládají slova „nebo v případě, že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického limitu přesáhla 30 dnů během posledních 12 měsíců,“.
8. V § 3a se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit zásobování pitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v zásobování vodou.“.
9. V § 3a odst. 9 se věta druhá zrušuje.
10. V § 4 odst. 1 se na začátek textu písmene a) vkládají slova „odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní“ a slova „ , která splňuje požadavky upravené prováděcím právním předpisem“ se nahrazují slovy „upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 8; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím právním předpisem upravena nebo povolena, se postupuje podle metody, která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem,“.
11. V § 4 odst. 6 větě první se slova „Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2“ nahrazují slovy „Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na“, slova „nebo součástí pitné vody“ se nahrazují slovy „nebo mikroorganismů“ a slovo „neprodleně,“ se nahrazuje slovy „osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo mikroorganismu a“, a ve větě druhé se slova „nebo součástí“ nahrazují slovy „nebo mikroorganismů“.
12. V § 4 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly pitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky získané pomocí metody upravené prováděcím právním předpisem.“.
13. V § 5 odstavec 6 zní:
„(6) Žádost o povolení podle odstavce 5 písm. a) nebo b) musí dále obsahovat u právnické osoby obchodní firmu nebo název a sídlo a u fyzické osoby jméno, příjmení a bydliště, označení typu výrobku nebo chemického přípravku a jeho obchodní název a chemické složení, doklad o čistotě látky a chemického přípravku podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek, údaje o koncentraci látky, jež je předmětem žádosti, údaje o koncentraci účinné látky v konečném chemickém přípravku, údaje o rozkladných produktech vznikajících z navrhované látky nebo chemického přípravku při výrobě, zpracovávání nebo stárnutí, údaje o předpokládaném způsobu použití výrobku nebo chemického přípravku, metody stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda výrobek, navrhovaná látka nebo chemický přípravek byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky nebo chemického přípravku, návod k použití výrobku nebo chemického přípravku a údaje o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemického přípravku.“.
14. V § 5 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 5, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody.“.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.
15. V § 6c odst. 1 písm. a) se slova „ , nestanoví-li tento zákon jinak“ nahrazují slovy „a podle monitorovacího kalendáře (§ 82a), jde-li o jakost vody ke koupání v přírodním koupališti provozovaném na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6 odst. 1 písm. a)“.
16. V § 6g odst. 1 písm. a) se slova „přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6a“ nahrazují slovy „přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke koupání, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a“, slova „nebo trvalé varování před koupáním“ se zrušují a slova „ , vyjma nádrží ke koupání a nádrží ke koupání s přírodním způsobem čištění vody; přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách podle § 6a“ se nahrazují slovy „přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke koupání, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a,“.
17. V § 6g odst. 1 písmeno b) zní:
„b) přírodní koupaliště místního významu, provozovaná na povrchových vodách využívaných ke koupání, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, pro které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání,“.
18. V § 19 odst. 1 se slovo „prostředků“ nahrazuje slovem „přípravků“.
19. V § 19 odst. 2 větě první se slovo „prostředky“ nahrazuje slovem „přípravky“ a slova „(§ 28 odst. 1)“ se zrušují.
20. V § 21 odst. 2 větě čtvrté se slovo „prostředky“ nahrazuje slovem „přípravky“ a slova „v § 26“ se nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie“.
21. V § 23 odst. 1 se za slova „nebo rozvoz pokrmů“ vkládají slova „provozovatelem potravinářského podniku“.
22. V § 23 odst. 3 se slova „prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva“.
23. V § 23 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o výcviku psa.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
24. V § 23 odst. 5 se slova „Osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, je povinna“ nahrazují slovy „Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen“, za slovo „provozoven,“ se vkládají slova „významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny,“ a věta poslední se zrušuje.
25. V § 24 odstavec 1 zní:
„(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je dále povinen
a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,
b) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a uvádění pokrmů do oběhu,
c) zajistit, aby podávané pokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny,
d) dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,
e) zajistit dodržování zákazu kouření v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem27).“.
26. Poznámky pod čarou č. 25 a 26 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
27. V § 24 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
28. V § 24 odst. 2 se slova „Osoba provozující stravovací služby, která“ nahrazují slovy „Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu, který“.
29. V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami“.
30. V § 25 odst. 1 písm. c) se slovo „prostředky“ nahrazuje slovy „přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích63)“.
Poznámka pod čarou č. 63 zní:
„63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.“.
31. V § 25 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 29 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
32. V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „§ 25 odst. 1 písm. a), c) a d)“ nahrazují slovy „§ 25 písm. a) a d)“.
33. V § 26 odst. 2 se slova „odst. 1“ zrušují.
34. V § 26 odst. 3 větě první se slova „§ 25 odst. 1 písm. c) a d)“ nahrazují slovy „§ 25 písm. d)“ a ve větě druhé se slova „§ 25 odst. 1 písm. a), c) a d)“ nahrazují slovy „§ 25 písm. a) a d)“.
35. V § 26 se odstavce 4 až 9 včetně poznámky pod čarou č. 29b zrušují.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 4.
36. V § 26 odst. 4 větě první se slova „odstavcích 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavci 1“.
37. § 27 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 64 zní:
㤠27
Kosmetické přípravky
(1) Požadavky na výrobu, uvedení nebo dodání na trh kosmetických přípravků stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků63).Výrobce, dovozce nebo distributor zajistí, aby při dodávání na trh byly v označení kosmetického přípravku údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64) uvedeny v českém jazyce.
(2) Kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou baleny v místě prodeje na žádost kupujícího nebo jsou baleny pro okamžitý prodej, označí prodejce údaji uvedenými v odstavci 1 a dalšími údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků63) na vnějším spotřebitelském obalu kosmetického přípravku nebo v přiloženém letáku.
64) Článek 19 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.“.
38. Poznámky pod čarou č. 29b, 29c, 29d a 29e se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
39. § 28, 28a a 29 se včetně poznámky pod čarou č. 29f a odkazů na poznámku pod čarou zrušují.
40. V § 41 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní:
„(4) Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, oznámí zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pouze záměr používat tyto biologické činitele65).
65) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES.“.
41. Za § 75a se vkládá nový § 75b, který včetně nadpisu zní:
㤠75b
Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem
(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku infekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad poraněným pracovníkem.
(2) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen postupovat při laboratorní diagnostice u poraněného pracovníka v souladu se systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.“.
42. V § 80 odst. 1 písm. f) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 4 odst. 8,“ a slova „§ 26 odst. 4, 5 a 8, § 28,“ a slova „§ 26 odst. 6, § 27 odst. 1, § 27b, 28a,“ se zrušují.
43. V § 80 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „a plní další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a c) a výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví, že je plní krajské hygienické stanice“.
44. V § 80 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní:
„x) přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.“.
45. V § 80 odst. 3 se věta druhá zrušuje a ve větě poslední se slovo „prostředků“ nahrazuje slovem „přípravků“.
46. V § 80 odst. 5 se slova „kosmetický prostředek“ nahrazují slovy „výrobek, nad nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdraví“.
47. V § 80 odst. 6 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“.
48. V § 82 odst. 2 písm. b) se za slova „zdraví včetně“ vkládají slova „dodržování zásad správné výrobní praxe a“.
49. V § 82 odst. 2 písm. q) se slova „osobě provozující stravovací službu“ nahrazují slovy „provozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službu“ a slova „zdravotní nezávadnosti“ se nahrazují slovem „bezpečnosti“.
50. V § 82 odst. 2 se dosavadní písmeno v) druhé v pořadí označuje jako písmeno w).
51. V § 82 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) a y), která včetně poznámek pod čarou č. 66 a 67 znějí:
„x) provádět v případě přeshraniční spolupráce státní zdravotní dozor a postupovat přitom podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele66),
y) provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách67) v provozovnách stravovacích služeb.
66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“).
67) Článek 2 bod 6 a článek 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“.
52. V § 82 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 68 zní:
„(5) O provedeném auditu podle odstavce 2 písm. y) sepíše pověřený zaměstnanec příslušné krajské hygienické stanice protokol; při jeho pořízení postupuje podle technické normy pro auditování systému managementu68).
68) ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu.“.
53. V § 82a odst. 1 písm. c) se slova „nebo dočasné nebo trvalé varování před koupáním“ zrušují.
54. V § 82a odst. 1 písm. e) se slova „v blízkosti koupacího místa,“ zrušují a za slova „Portálu veřejné správy;“ se vkládají slova „o vodách zařazených do seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) informuje současně také na informační tabuli umístěné v blízkosti koupacího místa;“.
55. V § 82a odst. 2 písmeno d) zní:
„d) krátkodobým znečištěním vody mikrobiologická kontaminace, která má jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění; hodnoty, při kterých se považuje voda ke koupání za krátkodobě znečištěnou, stanoví prováděcí právní předpis,“.
56. V § 82a odst. 2 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.
57. V § 82a odst. 3 se slova „nebo trvalé varování před koupáním“ zrušují.
58. V § 82a odst. 5 se za slova „koupání, pravidla“ vkládají slova „pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla“.
59. V § 83a odst. 1 písm. d) se slova „prostředků (§ 25)“ nahrazují slovem „přípravků“.
60. V § 84 odst. 1 písm. a) se slova „ , zásady správné laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek podle § 29 odst. 2“ zrušují.
61. V § 84 odst. 1 písm. c) se slova „nebo zvláštním právním předpisem“ nahrazují slovy „ , zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie“.
62. V § 84 odst. 1 písm. u) se na začátek textu vkládá slovo „při“ a slova „zjevně zdravotně závadné“ se nahrazují slovy „jiné než bezpečné“.
63. V § 84 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámek pod čarou č. 69 a 70 zní:
„z) mohou v případě zjištění protiprávního jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/200469), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území členského státu Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů70), rozhodnutím takové jednání zakázat.
69) Článek 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004.
70) Článek 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004.“.
64. V § 84 se doplňují odstavce 6 až 8, které včetně poznámek pod čarou č. 71 a 72 znějí:
„(6) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví pro výkon státního zdravotního dozoru nad výrobky, které byly propuštěny do režimu volného oběhu nebo do režimu vývozu, tyto údaje:
a) identifikační údaje deklaranta, a to jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě místo podnikání, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta,
b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/8771),
c) zemi odeslání a zemi původu výrobku,
d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.
(7) Poskytnutí údajů podle odstavce 6 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti celního úřadu vydá vyjádření v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení72) nebo certifikátu, nebo v případě přerušení řízení o propuštění výrobků, nad kterými orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají státní zdravotní dozor, do volného oběhu.
71) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.
72) Například nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong.“.
65. V § 92 odst. 1 se slova „písm. n)“ nahrazují slovy „písm. o)“.
66. V § 94 odst. 2 se slova „§ 26 odst. 4, 5 a 8,“ zrušují.
67. V § 97 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zní:
„(2) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru73). Tuto povinnost má v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie74) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží orgán ochrany veřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad.
73) Článek 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
74) Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
68. V § 99 se slova „§ 26 odst. 5 a 8,“ zrušují.
69. V § 108 odst. 1 větě první se slova „§ 3 odst. 1, 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 a 3“, slova „§ 4 odst. 1, 2, 4 a 7“ se nahrazují slovy „§ 4 odst. 1, 2, 4, 7 a 8“, slova „§ 24 odst. 1 písm. c) až e) a g) a odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 24 odst. 1 písm. b) a d)“, slova „§ 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 4, 8 a 9“ se nahrazují slovy „§ 26 odst. 1 písm. b) a d)“, slova „§ 27, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1,“ se zrušují, slova „§ 82a odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 82a odst. 2 písm. d) a odst. 5“, slova „a § 83e odst. 2“ se nahrazují slovy „ , § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2“ a věta poslední se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Provozovatel potravinářského podniku, který podle § 23 odst. 4 věty poslední zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neměl povinnost podat oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o hygieně potravin, podá toto oznámení nejpozději do 4 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Žádosti podle § 3 odst. 5 a § 5 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky.
2. Vyhláška č. 89/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky.
3. Vyhláška č. 220/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky, ve znění vyhlášky č. 89/2010 Sb.
4. Vyhláška č. 362/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 244/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 37, který, pokud jde o označení kosmetických přípravků, nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a ustanovení čl. I bodu 41, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.
224/2013 ÚS Nález 22.5.2013 Pl.ÚS31/10 k návrhu na zrušení
§11 zákona 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a SZ /31.12.2013
zákona 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a SZ ym2na 31.12.2013
224 NÁLEZ Ústavního soudu - účinnost 31.12.2013
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 31/10 dne 22. května 2013 v plénu ve složení Stanislav Balík, Jaroslav Fenyk, Jan Filip, Vlasta Formánkova, Vojen Güttler, Pavel Hollánder, Ivana Janů (soudce zpravodaj), Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Milada Tomková, Miloslav Výborný a Michaela Židlička o návrhu Vrchního soudu v Praze na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství o a změně souvisejících zákonů, takto:
Ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 396/2012 Sb., se zrušuje uplynutím dne 31.12. 2013.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1. Vrchní soud v Praze učinil u Ústavního soudu návrh na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „ZVSÚ“). Uvedl, že u Vrchního soudu v Praze probíhá odvolací řízení, vedené pod sp. zn. 9 Cmo 114/2010, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem. Toto usnesení, jímž byly odmítnuty námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu, nevydal soudce, ale asistent soudce na základě § 11 ZVSÚ ve spojení s § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „ZSS“).
2. Navrhovatel svůj návrh odůvodňuje dvěma stěžejními argumenty: vnitřním rozporem ZVSÚ založeným zněním § 10 a 11 tohoto zákona a dále samotným protiústavním obsahem § 11.
3. Ohledně prvého důvodu navrhovatel poukazuje na to, že § 10 ZVSÚ stanoví taxativní výčet úkonů soudu prvého stupně, které jev občanském soudním řízení a v soudním řízení správním oprávněn provádět vyšší soudní úředník (a na základě § 36a odst. 5 ZSS též asistent soudce). Naproti tomu následující § 11 ZVSÚ stanoví, že vyšší soudní úředník (a tedy i asistent soudce) může vydávat jakékoliv rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí taxativně vyjmenovaných pod písmeny a) až j) - pozn. red.: ve znění před novelou provedenou zákonem č. 396/2012 Sb. Je zřejmé, že se obě ustanovení vzájemně vylučují: buď platí taxativní výčet § 10 ZVSÚ, a pak není asistent soudce ani vyšší soudní úředník oprávněn rozhodovat o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, nebo platí § 11 téhož zákona a vyšší soudní úředník i asistent soudce jsou oprávněni takové rozhodnutí vydat. Nelze učinit závěr, že by § 10 ZVSÚ obsahoval demonstrativní výčet úkonů, které může učinit vyšší soudní úředník (asistent soudce) podle § 11 ZVSÚ; mezi oběma ustanoveními není žádná vazba a každé z nich by obstálo samo o sobě. S ohledem na to, že obě ustanovení jsou v zákoně od počátku jeho účinnosti, nelze použít ani pravidla lexposterior derogat priori.
4. Navrhovatel rovněž poukázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2010 sp. zn. III. ÚS 1531/09 (ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz), v němž se zdejší soud vyjadřoval k působnosti vyšších soudních úředníků a vyslovil názor, že v případě pochybností, zda může určitý úkon učinit jiná osoba než soudce, je třeba vykládat takové ustanovení zákona restriktivně, tj. že jej učinit nemůže.
5. Ohledně druhého důvodu navrhovatel připomněl, že z Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) vyplývá, že soudní moc vykonávají nezávislé soudy, a to především prostřednictvím soudců, jejichž nezávislost je garantována. Možnost rozhodování svěřená vyšším soudním úředníkům a asistentům soudce, připuštěná čl. 94 odst. 2 Ústavy, je výjimkou z obecného pravidla a nemůže se stát pravidlem. Dle navrhovatele by bylo absurdní, aby např. meritorní rozhodnutí vydávali „nesoudci“, tj. zaměstnanci soudu, u nichž již z povahy věci není a nemůže být zajištěn takový standard nezávislosti, nestrannosti a odbornosti jako u soudců. Stěží by pak bylo možno považovat soudní moc zajeden ze tří pilířů na sobě nezávislých a sobě rovných státních mocí.
6. Na základě toho navrhovatel dovozuje, že výjimka z pravidla, kterou je rozhodování soudů prostřednictvím vyšších soudních úředníků a asistentů soudce, musí být v zákoně stanovena taxativně a výslovně s tím, že co není v takovém výčtu uvedeno, nespadá do jejich působnosti. Opačný přístup § 11 ZVSÚ však navozuje nesprávnou a protiústavní představu, že soudní moc vykonávají (mohou vykonávat) jménem republiky tyto osoby, s výjimkou několika věcí, které mohou rozhodovat pouze soudci.
7. Navrhovatel mj. poukázal i na absurdní důsledky, knimž by mohla aplikace ustanovení § 11 vést: vyšší soudní úředník či asistent soudce by mohl vydat kupř. směnečný platební rozkaz, což je z ústavního i procesního hlediska zcela nepřijatelné.
8. Z těchto důvodů považuje navrhovatel § 11 ZVSÚ za rozporný s čl. 81 v návaznosti na čl. 82 a 94 Ústavy a dále s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) - vyššího soudního úředníka ani asistenta soudce rozhodujícího na základě § 11 ZVSÚ nelze považovat za zákonného soudce - a navrhuje proto jeho zrušení.
II.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a Ministerstva spravedlnosti
9. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popsala průběh legislativního procesu a konstatovala, že zákon byl schválen potřebnou
většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení,
že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. Je na Ústavním soudu, aby v souvislosti s návrhem Vrchního soudu v Praze na zrušení § 11
ZVSÚ posoudil ústavnost tohoto zákona a vydal příslušné rozhodnutí.
10. Předseda Senátu Parlamentu České republiky ve svém vyjádření připomněl, že napadený zákon vychází z koncepce reformy justice v letech 2008 až 2010,
kterou vláda vzala na vědomí usnesením č. 65 dne 23. ledna 2008, v rámci níž mělo mj. dojít i k přenosu co největšího množství úkonů vykonávaných
soudci nebo státními zástupci na vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství. S ohledem na nadzákonné limity, plynoucí mj. z práva
na zákonného soudce, byl rozsah činnosti vyšších soudních úředníků podřízen směrnici, podle níž vyšší soudní úředník nepracuje samostatně, ale je
součástí soudního oddělení ustanoveného při senátu nebo samosoudci. Předseda Senátu dále popsal průběh legislativního procesu v této komoře Parlamentu a
zhodnotil jej tak, že Senát postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Uvedl rovněž, že v Senátu „nebyl předmětný
legislativní počin rozporován“ ani jako celek ani v jednotlivých částech či ustanoveních. Schválení návrhu zákona se obešlo bez jediného diskuzního
příspěvku;
obligatorně k němu vystoupili pouze ministr spravedlnosti za navrhovatele a zpravodaj ústavně-právního výboru. Závěrem předseda Senátu ponechává
zcela na uvážení Ústavního soudu, aby posoudil ústavnost napadeného § 11ZVSÚ.
11. Na výzvu Ústavního soudu se k návrhu vyjádřilo Ministerstvo spravedlnosti. Ustanovení § 11 ZVSÚ není dle jeho mínění v rozporu s ústavním pořádkem.
Záměrem Ministerstva spravedlnosti bylo dle § 10 a 11 ZVSÚ vymezit co nejširší možnou působnost vyšších soudních úředníků („působnost vyššího
soudního úředníka končí tam, kdy začíná výhradní působnost soudce“). Co se týče vlastního problému nastoleného návrhem na zrušení § 11 ZVSÚ,
Ministerstvo spravedlnosti krom poukazu na část komentářové literatury spatřuje funkci § 11 ZVSÚ v tom, že omezuje úkony, které může vyšší soudní
úředník činit v řízeních vyjmenovaných v § 10 odst. 1 ZVSÚ. Nebýt § 11 ZVSÚ, mohl by dle představy Ministerstva spravedlnosti vyšší soudní úředník
„v daných věcech zcela nahradit činnost soudce“.
III.
Upuštění od ústního jednání
12. Dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“),
může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel,
tak i ostatní účastníci řízení vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od jednání
nelze očekávat další objasnění věci, bylo od něj v projednávané věci upuštěno.
IV.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
13. Návrh na zrušení ustanovení § 11 ZVSÚ podal Vrchní soud v Praze podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
14. Smyslem konkrétní kontroly norem dle čl. 95 odst. 2 Ústavy je soudní kontrola ústavnosti zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož má být obecným soudem použito při projednání a rozhodnutí určité konkrétní věci. Tím je rovněž vymezen prostor obecného soudu pro postup dle čl. 95 odst. 2 Ústavy, jenž je omezen toliko a výlučně na v dané věci relevantní hmotné a procesní právo.
15. Vrchní soud v Praze podal návrh na zrušení § 11 ZVSÚ v souvislosti s odvolacím řízením, v němž je napadeno usnesení o odmítnutí námitek žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu. Vzhledem k tomu, že toto usnesení vydal právě na základě § 11 ZVSÚ ve spojení s § 36a odst. 5 zákona o soudech a soudcích asistent soudce, je § 11 ZVSÚ nutno považovat za ustanovení zákona, jehož má být, resp. bylo použito. Tím je dána i aktivní legitimace navrhovatele.
V.
Petit návrhu a znění relevantních ustanovení
16. Dle petitu návrhu se Vrchní soud v Praze domáhá, aby Ústavní soud zrušil § 11 ZVSÚ. S ohledem na obsah návrhu, jakož i na okolnost, jakým způsobem je upravena působnost vyšších soudních úředníků, cituje se dále nejen napadené ustanovení § 11, ale též jemu předcházející ustanovení § 10 ZVSÚ:
㤠10
(1) Vyšší soudní úředník může provádět úkony soudu prvního stupně v občanském soudním řízení v těchto věcech
a) řízení o vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech, o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, popřípadě návrhu na vydání platebního rozkazu, o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit, řízení o vydání elektronického platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti elektronickému platebnímu rozkazu, o zrušení elektronického platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, řízení o vydání evropského platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti evropskému platebnímu rozkazu, o zrušení evropského platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, a rozhodování dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,
b) řízení o dědictví, v němž není třeba nařídit jednání u soudu a v němž nejde o
1. postup podle § 175k odst. 1 a 2 občanského soudního řádu,
2. odnětí věci podle § 175zb občanského soudního řádu,
3. vrácení věci podle § 175zd občanského soudního řádu,
4. dědictví, které se nachází v cizině,
5. dědictví po zůstaviteli, který byl cizincem,
6. likvidaci dědictví podle § 175t občanského soudního řádu, nebo
7. přenechání dědictví věřitelům na úhradu zůstavitelových dluhů podle § 175p odst. 1 občanského soudního řádu,
c) řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, v nichž není třeba nařídit jednání,
d) řízení o vyslovení přípustnosti převzetí v ústavu zdravotnické péče,
e) řízení o úschovách,
f) řízení o umoření listin,
g) řízení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí, o příkazu k výplatě z účtu u peněžního ústavu, v němž není třeba nařídit jednání, o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti tam, kde nemusí být nařizováno jednání,
h) smírčí řízení,
i) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
j) řízení o nařízení exekuce k vymožení peněžitého plnění, není-li exekučním titulem exekutorský či notářský zápis, včetně rozhodování o návrhu
na zastavení exekuce podaném oprávněným nebo exekutorem, pokud návrhu žádný z účastníků neodporoval, k) rozhodování o zastavení řízení a zrušení směnečného platebního rozkazu z důvodu zpětvzetí žaloby.
(2) Vyšší soudní úředník v řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku, insolvenčního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek je oprávněn činit všechny úkony, včetně provádění zápisů do rejstříků, není-li třeba nařízení jednání.
(3) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může vyšší soudní úředník provádět v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním tyto úkony soudu
a) sepisování podání soudu včetně návrhů,
b) vyřizování dožádání, s výjimkou dožádání ve styku s cizinou, mimo Slovenské republiky,
c) odstraňování vad podání a odmítání podání pro neodstranění vad,
d) rozhodování o složení zálohy, rozhodování o vrácení složených záloh,
e) rozhodování ve věcech soudních poplatků, včetně rozhodování o osvobození od povinnosti platit soudní poplatek, rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé,
f) pověřování soudního exekutora k jiné činnosti podle § 76 odst. 1 exekučního řádu,
g) rozhodování o odmítnutí pozdě podaného odvolání,
h) zjišťování údajů v řízení o udělení mezinárodní ochrany z databáze Ministerstva vnitra,
i) rozhodování o ustanovení zástupce účastníků podle § 30 občanského soudního řádu a podle § 35 odst. 8 soudního řádu správního a o náhradě nákladů takto ustanoveného zástupce,
j) vyznačování právní moci na originál rozhodnutí ve všech případech a vyznačování vykonatelnosti rozhodnutí,
k) rozhodování o svědečném, znalečném a tlumočném,
l) rozhodování o nákladech řízení, o nichž se nerozhoduje v rozhodnutí, jímž se řízení končí,
m) zkoumání hlasovacích práv u každého z věřitelů a rozhodování o převodu nebo přechodu pohledávky podle § 18 insolvenčního zákona,
n) úkony ke zjištění pobytu účastníka řízení, rozhodování o ustanovení opatrovníka účastníku řízení, jestliže není jeho pobyt znám,
o) rozhodování o ustanovení tlumočníků a znalců včetně rozhodování o složení zálohy na náklady důkazu,
p) úkony v insolvenčním řízení, s výjimkou jednání a rozhodnutí o
1. ustanovení insolvenčního správce,
2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
7. návrhu na moratorium,
8. tom, že dlužník je v úpadku,
9. zamítnutí insolvenčního návrhu,
10. zrušení úpadku,
11. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
12. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
13. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
14. schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení,
15. ukončení provozu dlužníkova podniku,
16. věci samé v incidenčních sporech,
r) úkony podle § 260 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu,
s) úkony o prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e občanského soudního řádu,
t) rozhodování o zpětvzetí návrhu před zahájením jednání nebo návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství podle § 96 odst. 2 a 4 občanského soudního řádu,
u) úkony soudu prvního stupně před předložením odvolání,
v) úkony soudu prvního stupně před předložením dovolání.“
㤠11
Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou
a) vedení jednání ve věci samé,
b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
c) rozhodování o předběžném opatření,
d) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, prodejem podniku nebo zřízením soudcovského zástavního práva,
e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem notářský zápis včetně rozhodování
o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání,
f) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí,
h) rozhodování v řízení o potvrzení evropského exekučního titulu,
i) rozhodování o zastavení a odkladu exekuce, je-li třeba nařídit jednání, a rozhodování o vyloučení soudního exekutora,
j) rozhodování o odkladném účinku žaloby ve správním řízení soudním,
k) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci.“
17. Citované ustanovení § 11 ZVSÚ bylo po podání návrhu dotčeno novelou provedenou zákonem č. 396/2012 Sb. Tato novela je však pouze dílčí,
a nic nemění na celkové koncepci tohoto ustanovení ani na jeho vztahu k § 10 ZVSÚ, a nijak tedy neodstraňuje nedostatky, které vytýká navrhovatel.
VI.
Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu
18. Ústavní soud v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., je v řízení
o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon, jeho jednotlivé ustanovení, příp. jiný právní předpis nebo jeho jednotlivé ustanovení,
byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
19. Ze sněmovních tisků a těsnopiseckých zpráv, jakož i vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedy Senátu Parlamentu České republiky
bylo zjištěno, že Poslanecká sněmovna schválila v hlasování č. 280 (usnesení č. 661) návrh ZVSÚ, a to ve 3. čtení na své 27. schůzi dne 13. 2. 2008;
z přítomných 180 poslanců bylo pro 169, nikdo proti. Senátu byl návrh zákona postoupen dne 26. 2. 2008, byl projednán na jeho 12. schůzi dne 19.března 2008,
přičemž Senát návrh schválil, a to ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou (usnesení č. 329). Pro schválení návrhu zákona se v hlasování č. 32
z přítomných 51 senátorů vyslovilo 48 senátorů, nikdo nebyl proti.
20. Zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl pod č. 121/2008 Sb. řádně vyhlášen v částce 39 Sbírky zákonů, která byla rozeslána
dne 15. 4. 2008, a dle svého ustanovení § 32 nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2008.
21. Vycházeje z uvedených skutečností, Ústavní soud konstatuje, že ZVSÚ byl přijat v souladu s ústavními kautelami týkajícími se kompetence
a legislativního procesu.
VII.
Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem
22. Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy (čl. 81 Ústavy). Z ustanovení čl. 82 odst. 1 a čl. 94 odst. 2 Ústavy vyplývá, že soudnictví u soudů vykonávají soudci. Jiné osoby se na výkonu soudnictví mohou podílet, stanoví-li tak zákon. Základním pravidlem ústavního charakteru je tedy výkon soudnictví soudcem; podíl ostatních osob na něm je výjimkou z pravidla.
23. Tato výjimka má své věcné opodstatnění, jež souvisí se samotnými východisky soudnictví demokratického právního státu, jehož nezbytnou vlastností je v prvé řadě soudcovská nezávislost. Judikatura a literatura zpravidla rozlišují mezi nezávislostí soudu a nezávislostí soudce. Zároveň však připomínají, že obojí spolu neodmyslitelně souvisí, neboť jedna nezávislost bez druhé není myslitelná; těžko lze uvažovat o nezávislosti soudu, není-li garantována nezávislost soudce a obráceně. V tomto smyslu lze citovat kupř. nález Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.): „Již zmíněný čl. 81 Ústavy stanoví, že soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Ustanovení čl. 82 odst. 1 Ústavy pak stanoví, že soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Nezávislost soudce stejně tak jako nezávislost soudní moci tedy souvisí a jsou ve vztahu vzájemné podmíněnosti, a to i s nestranností soudce a soudu. Nezávislost a nestrannost jsou neodmyslitelnými atributy pojmu soud. Jeho nestrannost a nezávislost je hodnotou, jež prospívá všem, neboť je jednou ze záruk rovnosti a právní jistoty v demokratické společnosti. Pouze nestranný soud je způsobilý poskytovat skutečnou spravedlnost vždy a všem, přičemž jedním z prostředků nestrannost soudu zaručujících je soudcovská nezávislost.“
24. Právní řád z tohoto důvodu poskytuje početné garance nezávislosti soudce. Vyjádřením věcné nezávislosti je princip vázanosti soudce pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, a s tím související oprávnění posoudit soulad podzákonného předpisu se zákonem (čl. 95 odst. 1 Ústavy). Po osobní stránce je nezávislost soudce zaručena především trvalostí funkce soudce (čl. 93 odst. 1 Ústavy), jeho zásadní neodvolatelností a nepřeložitelností (čl. 82 odst. 2 Ústavy), neslučitelností výkonu funkce soudce s jinými funkcemi (čl. 82 odst. 3 Ústavy), promítá se v hmotném zabezpečení a případně v dalších aspektech, k nimž se Ústavní soud ve své dosavadní praxi opakovaně vyjadřoval.
25. Nastíněné garance věcné a osobní nezávislosti soudce nejsou samoúčelné, ale mají spolu s institucionálními zárukami nezávislosti soudu zajistit soudcovskou nezávislost, bez níž by byla justice pouhou libovůlí. Účast jiných osob na výkonu soudnictví potom musí být vždy zákonem upravena tak, aby nezávislost soudnictví neohrozila.
26. Pro moderní soudnictví jsou rovněž charakteristické náročné požadavky kladené na soudce, a to jak po osobní, tak i po odborné stránce. Soudce musí úspěšně absolvovat vysokoškolské právnické vzdělání, praxi justičního čekatele nebo jinou jí naroveň postavenou praxi a nabyté zkušenosti, znalosti a dovednosti prokázat u justiční (nebo jiné uznatelné) zkoušky. Osoba soudce musí vždy skýtat záruky řádného výkonu funkce soudce, s čímž bezprostředně souvisí především požadavky bezúhonnosti a dosažení určitého věku. V platné právní úpravě k tomu srov. zejména § 60 ZSS.
27. I ohledně právě uvedených požadavků musí platit obdobně totéž, co bylo uvedeno u soudcovské nezávislosti: mají-li se podílet na výkonu soudnictví i jiné osoby než soudci, nesmí tím být ohrožena odborná ani celková úroveň výkonu soudnictví.
28. Uvedená východiska se plně uplatní i pro případ posouzení otázky, do jaké míry se mohou na výkonu soudnictví podílet vyšší soudní úředníci a (jak je tomu v nyní projednávané věci) asistenti soudců, kteří jsou ve smyslu § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, oprávněni podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jejich postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.
29. Vyšší soudní úředník představuje osobu vykonávající úkony soudu, které jí svěřil zákon; v závislosti na konkrétní úpravě se může jednat nejen o úkony při výkonu soudnictví, ale rovněž o úkony při správě soudu. Podle současné české právní úpravy může vyšším soudním úředníkem být občan České republiky, který je bezúhonný a který úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků (§ 22 a násl. ZVSÚ); tomuto studiu je naroveň postaveno nejen vzdělání v magisterském studijním programu, ale za dostačující se považuje i vzdělání bakalářské (§ 2 odst. 1 ZVSÚ). Činnost vyššího soudního úředníka spočívá v provádění úkonů soudu v civilním řízení soudním, v trestním řízení a ve správním soudnictví. Tyto úkony může vyšší soudní úředník vykonávat buď na základě pověření předsedy senátu, nebo i bez tohoto pověření; o tom, o kterou z obou variant se jedná, rozhoduje dle současné úpravy výlučně rozvrh práce (viz § 4 odst. 2 citovaného zákona). Vykonává-li vyšší soudní úředník úkony soudu přímo na základě rozvrhu práce, tedy bez pověření předsedy senátu, je vázán pouze zákonem a jinými právními předpisy, a nikoliv pokyny předsedy senátu. Jde-li o úkony vykonávané z pověření předsedy senátu, může předseda senátu udělit vyššímu soudnímu úředníkovi písemný pokyn, jak má úkon vyřídit, toliko v případě, že úkon nemá povahu rozhodnutí. U rozhodnutí taková možnost ovlivnění úsudku vyššího soudního úředníka není; předseda senátu však nemusí vyššího soudního úředníka takovým úkonem vůbec pověřit. Proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka je přípustný opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Je-li věc, kterou má vyšší soudní úředník vyřídit, skutkově nebo právně složitá, je povinen ji předsedovi senátu předložit, resp. předseda senátu mu ji může odejmout a vyřídit samostatně. Ktomu zejména viz § 1 až 9 ZVSÚ.
30. Srovnání garancí nezávislosti, jakož i odborné úrovně a osobních předpokladů soudce na straně jedné a vyššího soudního úředníka na straně druhé vyznívá zcela jednoznačně.
31. V případě nezávislosti je srovnatelná pouze věcná nezávislost. Soudce je vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Vyšší soudní úředník je dle § 3 odst. 1 ZVSÚ vázán „zákonem a jinými právními předpisy“. Formulace je oproti soudci odlišná, neboť jinými právními předpisy (tj. podzákonnými předpisy) soudce vázán není, jsou-li takové předpisy v rozporu se zákonem. Vyskytne-li se taková situace v činnosti vyššího soudního úředníka, měl by věc předložit předsedovi senátu, neboť posouzení souladu podzákonného předpisu se zákonem lze považovat za právně složité ve smyslu § 7 písm. a) ZVSÚ. V poměru k účastníkům řízení by tedy konečný výsledek měl být stejný, ať již vykonává úkony soudu soudce nebo vyšší soudní úředník.
32. V této souvislosti je však nutno zdůraznit, že pravidlo § 5 ZVSÚ, podle něhož může předseda senátu zavázat písemným pokynem vyššího soudního úředníka toliko v případě, kdy jde o úkon nerozhodovací povahy vykonávaný z pověření soudce, postrádá rozumný smysl. Vyšší soudní úředník nemůže být nepochybně vázán pokyny, příkazy či přáními třetích osob, ať již jde o osoby vně soudu nebo o osoby soudní, avšak takové, které s projednáváním věci nemají podle rozvrhu práce co do činění. Jde-li však o soudce, jemuž věc podle rozvrhu práce připadla, není k takové úpravě nejmenšího důvodu. Vyšší soudní úředník má být pomocníkem soudce, a nikoliv někým, kdo je na něm nezávislý.
33. V rovině osobní nezávislosti je však postavení soudce a vyššího soudního úředníka nesrovnatelné. Prakticky žádný ze shora uvedených atributů u vyššího soudního úředníka neplatí, ať již jde o garance trvalosti funkce, neodvolatelnosti, nepřeložitelnosti, hmotného zabezpečení, požadavek neslučitelnosti funkcí apod.
34. Stejně výrazný je rozdíl v osobních předpokladech a v požadavcích na odbornou úroveň soudců a vyšších soudních úředníků. Obě kategorie osob spojují jedině požadavky státního občanství a bezúhonnosti. Avšak zatímco soudce musí svou osobou garantovat předpoklady řádného výkonu funkce soudce, musí dosáhnout věku nejméně třiceti let, vystudovat pětileté magisterské studium na právnické fakultě, vykonat justiční praxi a složit justiční zkoušku, u vyššího soudního úředníka postačí tříleté resortní vzdělávání organizované Ministerstvem spravedlnosti či tříleté studium v bakalářském studijním programu na vysoké škole.
35. Vyšší soudní úředník je tedy skutečně pouze úředníkem, u něhož v zásadě chybí garance osobní nezávislosti, nevyžadují se osobní předpoklady jako u soudce a odborná úroveň postačuje na výrazně nižší úrovni. Z toho se podávají rovněž limity činnosti vyššího soudního úředníka. Vyšší soudní úředník nesmí vykonávat takové úkony, pro něž jsou nezbytné vlastnosti, které postrádá (osobní nezávislost, osobní předpoklady, odborná úroveň). Z tohoto hlediska je nepřijatelné, aby vyšší soudní úředník meritorně rozhodoval, bez ohledu na formu rozhodnutí. Pro ostatní procesní úkony, a především pro rozhodnutí procesní povahy, to platí zrovna tak. Vyšší soudní úředník má být pomocníkem soudce, jenž napomáhá dosažení přiměřené délky soudního řízení tím, že vykonává úkony jednoduché či rutinní povahy. Složitější záležitosti, vyžadující právní erudici, či situace, v nichž soud nemůže být z povahy věci reprezentován nikým jiným než soudcem (meritorní rozhodnutí, rozhodnutí konečná, významnější rozhodnutí v přípravě jednání), účast vyšších soudních úředníků nepřipouštějí. Jinak se ze souzení stává ve skutečnosti úřadování.
36. Na nepřijatelný vývoj právní úpravy činnosti vyššího soudního úředníka ostatně upozorňovala prof. Winterová již při přípravě ZVSÚ (Winterová, A. Nad perspektivami českého civilního procesu. Právní rozhledy, 2008, č. 19, s. 706 a násl):
„Návrh nového zákona o VSÚ jde v tomto směru ještě dále. Předkladatelská zpráva k němu vyjadřuje jasný záměr, když hovoří o ,rozšíření možností převést ze soudců ... na vyšší úředníky v daleko větším rozsahu i vlastní rozhodovací působnost‘. To pak návrh zákona též činí výčtem různých úkonů, které může provádět vyšší soudní úředník, v § 10 a dále v novém ustanovení § 11, které již převrací logiku právní úpravy, když říká, že vyšší soudní úředník může v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou vedení jednání ve věci samé a rozhodování ve věci samé formou rozsudku. (Sic!)
Podle mého názoru je tady už třeba říci jasné NE tomuto trendu směřujícímu k úřednickému rozhodování (při přijetí uvedené formulace by později už jen stačilo rozšířit novelou občanského soudního řádu okruh věcí, v nichž se meritorně rozhoduje usnesením namísto rozsudku, a rozšířit rejstřík možností, v nichž lze rozhodnout bez jednání, a vyšší soudní úředník může nastoupit).
Soudním úředníkům, budou-li řádně kvalifikováni, lze zajisté svěřit mnohé z úkonů vypočtených v § 9 a 10 platného zákona o VSÚ (i v § 10 návrhu). Soudní úředník by však podle mého názoru zásadně neměl vydávat rozhodnutí jménem soudu a směřující navenek: neměl by rozhodovat o vydání platebního rozkazu, o odmítnutí pozdě podaného odporu; mám pochybnost o tom, zda má úředník schvalovat dohodu o vypořádání dědictví či potvrzovat nabytí dědictví podle dědických podílů nebo rozhodovat o umoření listin atd. Za nepřípustné považuji, aby rozhodoval o odmítnutí pozdě podaného odvolání, o procesním nástupnictví, o připuštění změny žaloby či o záměně účastníků (to podle návrhu nového zákona) nebo o výzvě podle § 114b OSŘ (podle návrhu novely zákona o VSÚ obsažené v souhrnné novele občanského soudního řádu).
Nevím, co by v organizaci týmové práce u soudů mělo bránit tomu, aby tato a podobná rozhodnutí byla připravena asistentem nebo úředníkem, ale přijata a navenek prezentována (podepsána) soudcem, a jím proto garantována. Považovala bych to za správnější.“
37. Je zřejmé, že právní úprava úkonů, které může vyšší soudní úředník v prvním stupni civilního řízení a správního soudnictví činit, obsažená v § 11 ZVSÚ nemůže obstát, a to z obou důvodů, které uvádí Vrchní soud v Praze ve svém návrhu. Výslovně je nutno zdůraznit, že § 10 ZVSÚ (popř. další ustanovení) se nechává stranou dalších úvah pouze proto, že jeho se návrh na zrušení netýká. I pro jeho obsah ale samozřejmě platí to, co bylo obecně uvedeno shora.
38. Ustanovení § 10 a 11 ZVSÚ jsou v prvé řadě ve zcela zjevném rozporu. Ustanovení § 10 odst. 1 ZVSÚ vypočítává, v jakých věcech může vyšší soudní úředník provádět úkony soudu prvního stupně v občanském soudním řízení. Druhý odstavec tohoto ustanovení pamatuje na rejstříková řízení a třetí by se neměl týkat věcí, ale jednotlivých úkonů v civilním řízení soudním a - oproti odstavci prvému i druhému - i ve správním soudnictví, bez ohledu na to, o jakou věc se jedná [třetí odstavec je v tom ovšem nedůsledný; viz písmeno p)]. Z toho by bylo možno za standardní podoby právní úpravy dovozovat pomocí argumentu a contrario, že věci či úkony v tomto ustanovení neuvedené do rozsahu činnosti vyššího soudního úředníka patřit nemohou. Proti tomu však stojí znění § 11 ZVSÚ, podle něhož může vyšší soudní úředník vykonávat v civilním řízení soudním a ve správním soudnictví veškeré úkony soudu prvního stupně, a to krom výjimek v tomto ustanovení výslovně vypočtených.
39. Podle § 10 ZVSÚ může tedy vyšší soudní úředník provádět jenom to, co je v tomto ustanovení výslovně uvedeno, zatímco podle § 11 ZVSÚ může činit všechno, krom toho, co je mu výslovně zakázáno. Taková úprava nastoluje řadu obtížně řešitelných interpretačních problémů: např. podle § 10 odst. 1 písm. a) ZVSÚ může vyšší soudní úředník vyzvat žalovaného k vyjádření formou kvalifikované výzvy dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, jenom bylo-li rozhodnuto o věci platebním rozkazem. Znamená to skutečně, že mimo spojitost s platebním rozkazem vyšší soudní úředník kvalifikovanou výzvu vydat nemůže (čemuž by nasvědčovalo i znění § 114b odst. 1 občanského soudního řádu), nebo lze dovozovat, že když § 11 ZVSÚ kvalifikovanou výzvu mezi úkony, které vyšší soudní úředník vykonávat nesmí, vůbec neřadí, může ji vyšší soudní úředník učinit kdykoliv, i bez vazby na rozkazní řízení (viz nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4259/2011)? Na jinou - a ještě závažnější - absurditu upozorňuje navrhovatel ve vztahu ke směnečným platebním rozkazům: § 10 odst. 1 ZVSÚ se o nich v písmenu a) či v jiném ustanovení sice nezmiňuje, a tedy nesvěřuje je do působnosti vyššího soudního úředníka, avšak § 11 ZVSÚ je ani neřadí mezi úkony, které vyšší soudní úředník vykonávat nesmí; s ohledem na to by pak vyšší soudní úředník mohl rozhodnout formou směnečného platebního rozkazu. Obdobných příkladů vzájemného vztahu § 10 a 11 ZVSÚ by bylo možno uvést více, avšak není to již zapotřebí; je totiž zřejmé, že mezi oběma ustanoveními žádný racionální vztah není, neboť obě dvě jsou výrazem dvou různých legislativních přístupů, které vedle sebe nemohou obstát.
40. K těžko přijatelným závěrům však vede rovněž text jednotlivých výjimek vypočtených v § 11 ZVSÚ pod jednotlivými písmeny sám o sobě. Shora bylo uvedeno, že vůbec neodpovídá postavení vyššího soudního úředníka, aby rozhodoval ve věci samé. Ustanovení § 11 písm. b) ZVSÚ, jak na to upozornila ve shora citovaném článku prof. Winterová, však meritorní rozhodování zakazuje vyššímu soudnímu úředníkovi jenom tehdy, má-li rozhodnutí formu rozsudku. Důkazem opakuje pak možno dospět k závěru, že má-li meritorní rozhodnutí „pouze“ formu usnesení, může jej učinit i vyšší soudní úředník. S ohledem na návětí § 11 ZVSÚ to platí jak pro prvostupňové rozhodování v civilním řízení soudním, tak pro správní soudnictví. Stačí nahlédnout do občanského soudního řádu a do soudního řádu správního, aby neudržitelnost této konstrukce zřetelně vystoupila do popředí. Problém však může ještě vy gradovat, nebude-li zapotřebí v řízení, v němž se rozhoduje ve věci samé formou usnesení, nařizovat jednání [§ 11 písm. a) ZVSÚ]: takové řízení může zcela obstarat vyšší soudní úředník, a to bez jakékoliv účasti soudce. Namátkou lze jmenovat § 200e odst. 3 a 4 občanského soudního řádu nebo § 46 odst. 1 soudního řádu správního.
41. Celkově však lze říci, že problematická je koncepce § 11 ZVSÚ jako taková. Z ústavních východisek nastíněných shora se podává, že soudnictví je činnost, kterou u soudů vykonávají soudci; důvodem k tomu jsou garance osobní i věcné nezávislosti, jakož i osobní předpoklady a odborná úroveň soudce. Podíl dalších osob na výkonu soudnictví je výjimkou z tohoto pravidla, a je proto zapotřebí k ní přistupovat restriktivně (ve vztahu k vyšším soudním úředníkům viz výše citované usnesení sp. zn. III. ÚS 1531/09). Tato ústavní východiska nelze převracet naruby zákonnou úpravou, postavenou na principu, z něhož v podstatě vyplývá, že soudnictví mohou obecně vykonávat úředníci, krom několika málo případů, které jsou výslovně vyhrazeny soudci. Jsou proto rovněž nepřijatelná ideová východiska, která zmiňuje ve svém vyjádření Ministerstvo spravedlnosti a která zaznívají v důvodové zprávě, a sice že se má dosáhnout „zkvalitnění a zrychlení řízení zejména cestou přenesení výkonu co nejširšího rozsahu úkonů dosud vykonávaných soudci nebo státními zástupci na vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství“, přičemž působnost jich obou má být omezena „v podstatě pouze výhradní působností soudce nebo státního zástupce. ... Působnost vyššího soudního úředníka je vymezena v maximální možné míře. Jeho působnost končí tam, kdy začíná výhradní zákonem stanovená působnost soudce. ... vytváří se tak předpoklady pro možnost maximálního odbřemenění soudců ...“.
42. Snaha o urychlení řízení a „odbřemenění“ soudců však má své limity a nesmí vést nikdy k tomu, aby se ze soudnictví stala prázdná forma. Soudnictví je povoláno k tomu, aby poskytovalo ochranu existujícím (tj. skutečným) subjektivním právům, a plní proto svou společenskou funkci jenom tehdy, pokud je způsobilé tohoto cíle dosahovat. Ktomu, aby se věc projednala a rozhodla, je objektivně vždy zapotřebí vynaložit určitý čas a úsilí. Urychlovat řízení je možné zejména tam, kde jde o postupy, které nejsou nezbytné či jsou zbytečně formalizované a komplikované (obojí platí kupř. pro rozdělení soudní pravomoci mezi civilní a správní soudy při přezkumu rozhodnutí správních orgánů, příliš složitou a nepřehlednou úpravu věcné příslušnosti v civilním řízení soudním a na ni navazující postup); obdobně je možno připustit podíl jiných osob na výkonu soudnictví, pokud tím bude ulehčeno soudci od úkonů jednoduchých a rutinních. Urychlování a „odbřemeňování“ však nesmí ohrozit možnost řádného - a objektivně nutného - zjištění skutkového stavu a jeho právního posouzení, a to na nezbytné odborné úrovni s dostatečnými garancemi osobní a věcné nezávislosti.
43. To musí mít zákonodárce na zřeteli, upravuje-li účast jiných osob na výkonu soudnictví. Činnost soudce se dnes pochopitelně nemůže obejít bez součinnosti dalších osob, jimiž jsou právě vyšší soudní úředníci nebo asistenti soudců či další. Tyto osoby však mohou konat samostatně pouze úkony, které nepřekračují jejich pomocnou roli. Mohou se samozřejmě podílet i na úkonech jiných, uloží-li jim to soudce; tyto úkony ale toliko připravují, a soudce je pak musí učinit svým vlastním jménem, a tedy na svou vlastní odpovědnost.
44. Konečně je nutno zdůraznit, že i proti těm úkonům, jež lze vyššímu soudnímu úředníkovi svěřit, musí být zachována účinná možnost obrany. Platná právní úprava, která je obsažena v § 9 ZVSÚ, tomu však nevyhovuje. Proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka v civilním řízení soudním a v trestním řízení je možno podat odvolání, resp. stížnost za podmínek stanovených občanským soudním řádem nebo trestním řádem. Znamená to tedy, že tam, kde kupř. odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není vůbec přípustné, nelze ani rozhodnutí vyššího soudního úředníka napadnout odvoláním. V důsledku tak poslední slovo nemůže mít soud, ale vyšší soudní úředník, a to právě navzdory tomu, že soudnictví by mělo představovat ze své povahy činnost, kterou vykonávají soudci, a nikoliv úředníci.
45. Nelze rovněž přehlédnout, že vyšší soudní úředníci se mohou podílet též na úkonech soudu ve správním soudnictví (§ 10 odst. 3, § 11 ZVSÚ). V tomto případě však ZVSÚ zcela nepokrytě ignoruje jakoukoliv možnost obrany účastníků řízení; ve správním soudnictví zkrátka proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka neexistuje obrana vůbec. Ustanovení § 9 odst. 1 ZVSÚ totiž hovoří o možnosti předsedy senátu rozhodnout o odvolání proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka ve věcech občanskoprávních a obchodních, § 9 odst. 2 ZVSÚ pak zakotvuje obdobně možnost předsedy senátu rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním řízení.
46. Lze tedy shrnout, že § 10 a 11 ZVSÚ jsou ve vzájemném rozporu, neboť první z nich stojí na konstrukci, dle níž vyšší soudní úředník může provádět jenom to, co mu toto ustanovení svěřuje, druhý z nich naopak vychází z toho, že vyšší soudní úředník může vykonávat vše, kromě několika výslovně zapovězených úkonů. Tento rozpor není možno překlenout ani interpretací, jak bylo ukázáno shora na příkladech kvalifikované výzvy nebo směnečného platebního rozkazu (viz bod 39 odůvodnění). Dále se připomíná, že problematický je nejen vztah obou ustanovení, ale též § 11 ZVSÚ sám o sobě. Z podrobně popsaných ústavních východisek vyplývá, že soudnictví je činnost vykonávaná soudy a soudci, jejichž osobní a věcná nezávislost, odborná úroveň a osobní předpoklady jsou klíčovými funkčními atributy soudnictví právního státu. Zákon - jak činí § 11 ZVSÚ - nemůže toto ústavní pravidlo obracet naruby tím, že ze soudnictví učiní úřadování a soudcům zachová pouze nepatrný okruh úkonů, které vyšší soudní úředníci provádět nemohou. Není proto přijatelné návětí § 11 ZVSÚ, které místo naplnění Ústavou předpokládané výjimky z této výjimky činí v podstatě bezbřehé nekonkrétní pravidlo. Stejně tak není ústavně akceptovatelný obsah některých výjimek vypočtených v tomto ustanovení, resp. důsledky z nich plynoucí [k tomu viz shora pod bodem 41, v němž je poukázáno na to, že § 11 písm. a) a b) ZVSÚ mohou nastolit situaci, kdy v řízeních, v nichž se meritorně rozhoduje usnesením a není třeba nařizovat jednání, bude celé řízení v režii vyššího soudního úředníka (např. zmíněné příklady řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob)]. Z těchto důvodů Ústavní soud návrhu vyhověl a § 11 ZVSÚ dle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zrušil. S ohledem na to, aby zákonodárce měl k dispozici dostatečný časový prostor pro přípravu ústavně konformní úpravy činnosti vyšších soudních úředníků, stanovil Ústavní soud den zrušení § 11 ZVSÚ až na konec tohoto kalendářního roku, tj. k 31. 12. 2013.
47. Obiter dictum Ústavní soud připomíná, že s ohledem na princip vázanosti petitem návrhu mohlo být v tomto řízení zrušeno pouze ustanovení § 11 ZVSÚ. Ze shora podané argumentace je však zřejmé, že ústavně problematické je nejen toto ustanovení, ale též část obsahu § 10 ZVSÚ. Zákonodárce bude muset rovněž důkladně zvážit koncepci ustanovení § 12 ZVSÚ, jež se vztahuje k trestnímu řízení a které na první pohled může vyvolávat obdobné problémy, a konečně též vyřešit nedostatečnou ochranu plynoucí z ustanovení § 9, o níž byla řeč shora. Závěrem je nutno zdůraznit, že tento nález nemíní vyloučit vyšší soudní úředníky z podílu na výkonu soudnictví. Vyšší soudní úředník může pro soudce a na jeho odpovědnost jistě připravovat řadu procesních úkonů soudu; vykonávat tyto úkony svým jménem však vyšší soudní úředník může pouze v případech a za podmínek, které byly vyloženy shora (viz např. bod 35 odůvodnění tohoto nálezu).
48. Pokud jde o vliv tohoto zrušovacího nálezu na úkony učiněné vyššími soudními úředníky do vykonatelnosti nálezu, konstatuje se, že z důvodu právní jistoty se neuplatní ustanovení § 71 odst. 2 věty za středníkem zákona o Ústavním soudu a nároky plynoucí z těchto rozhodnutí mohou být předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudce Vladimír Kůrka a k jeho odůvodnění soudci Stanislav Balík a Jan Filip
225/2013 MS Vyhl., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie
používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů /01.8.2013
225 VYHLÁŠKA
ze dne 24. července 2013,
kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 49 písm. a) až e) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů):
§ 1
Tato vyhláška stanoví
a) vzor formuláře žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech,
b) vzor formuláře pro předávání žádostí o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech,
c) vzor formuláře pro předávání rozhodnutí o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech,
d) jiné než úřední jazyky, v nichž se postupují žádosti o poskytnutí peněžité pomoci a jejich přílohy, dodatečné informace a seznam veškerých postupovaných dokumentů, žádosti o dodatečné informace a informace podle § 36 odst. 2 zákona o obětech trestných činů,
e) úřední jazyky ostatních členských států Evropské unie, v nichž bude Ministerstvo spravedlnosti přijímat žádosti o poskytnutí peněžité pomoci, jejich přílohy a dodatečné informace, popřípadě seznam veškerých postupovaných dokumentů.
§ 2
(1) Vzor formuláře žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech se stanoví v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) Vzor formuláře pro předávání žádostí o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech se stanoví v příloze č. 2 této vyhlášky.
(3) Vzor formuláře pro předávání rozhodnutí o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci v přeshraničních případech se stanoví v příloze č. 3 této vyhlášky.
§ 3
Jiné než úřední jazyky, v nichž se postupují žádosti o poskytnutí peněžité pomoci a jejich přílohy, dodatečné informace a seznam veškerých postupovaných dokumentů, žádosti o dodatečné informace a informace podle § 36 odst. 2 zákona o obětech trestných činů, jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.
§ 4
Ministerstvo spravedlnosti přijímá v přeshraničních případech žádosti o poskytnutí peněžité pomoci, jejich přílohy a dodatečné informace, případně seznam veškerých postupovaných dokumentů též ve slovenském a anglickém jazyce.
§ 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2013.
Ministryně: Mgr. Benešová v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 225/2013 Sb.
ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ PENĚŽITÉ POMOCI V PŘESHRANIČNÍCH PŘÍPADECH
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 225/2013 Sb.
FORMULÁŘ PRO PŘEDÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O POSKYTNUTÍ PENĚŽITÉ POMOCI V PŘESHRANIČNÍCH PŘÍPADECH POTVRZENÍ PŘIJETÍ ŽÁDOSTI
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 225/2013 Sb.
FORMULÁŘ PRO PŘEDÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ O ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ PENĚŽITÉ POMOCI V PŘESHRANIČNÍCH PŘÍPADECH
(v 0zakony/trestni/45_2013zadost3.pdf )
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 225/2013 Sb.
JINÉ NEŽ ÚŘEDNÍ JAZYKY, V NICHŽ ČLENSKÉ STÁTY EVROPSKÉ UNIE PŘIJÍMAJÍ ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ POMOCIČlenský stát Evropské unie Jazyky jiné než úřední
Rakousko anglický
Belgie anglický
Bulharsko anglický
Chorvatsko ---
Kypr ---
Dánsko anglický
Estonsko přijímá žádosti ve všech úředních jazycích EU
Finsko anglický
Francie ---
Německo přijímá žádosti ve všech úředních jazycích EU
Řecko ---
Maďarsko anglický
Itálie ---
Irsko francouzský
Litva anglický
Lotyšsko anglický
Lucembursko ---
Malta ---
Nizozemsko anglický
Polsko anglický
Portugalsko anglický
Rumunsko anglický
francouzský
Slovensko ---
Slovinsko ---
Španělsko ---
Švédsko anglický
Velká Británie francouzský
německý
226/2013 Zákon o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
částka 91 účinnost 01.09.2013
226
ZÁKON
ze dne 20. června 2013
o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) centrální evidenci systémů náležité péče za účelem kontroly uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků2) vyrobených z tohoto dřeva (dále jen „centrální evidence“) na trh hospodářskými subjekty3), stanoví působnost a pravomoc orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh a sankce za správní delikty v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) domácí lesní produkcí dřevo vytěžené v lesích4) na území České republiky a dřevařské výrobky vyrobené z tohoto dřeva,
b) ostatní produkcí dřevo a dřevařské výrobky pocházející z jiné než domácí lesní produkce; ostatní produkcí se rozumí také dřevo a dřevařské výrobky pocházející ze dřevin rostoucích a vytěžených mimo les5),
c) nezákonně vytěženým dřevem z produkce podle písmene a) dřevo vytěžené v rozporu s lesním zá-konem6) nebo jiným právním předpisem upravujícím těžbu dřeva7).
§ 3
Centrální evidence
(1) Centrální evidence slouží k potřebám kontroly systému náležité péče8) u hospodářských subjektů a je informačním systémem veřejné správy9), který obsahuje informace
a) poskytované hospodářskými subjekty ze svých systémů náležité péče pro účely provádění kontrol,
b) poskytované orgány státní správy při uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky10),
c) sloužící k celkovému hodnocení uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky11),
d) sloužící k plánování kontrol hospodářských subjektů na základě analýzy rizik12),
e) sloužící k plánování kontrol u kontrolních organizací13),
f) sloužící ke komplexnímu posouzení a hodnocení rizik uvádění nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh, včetně záznamů o kontrolách14).
(2) Informace z centrální evidence podle odstavce 1 se zpřístupňují pro potřeby příslušných orgánů, Generálního ředitelství cel a pověřené osoby podle § 5 písm. a) na internetové stránce Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Hospodářským subjektům se zpřístupňují informace podle odstavce 1 písm. f). Informace se uchovávají po dobu nejméně 5 let.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah informací a způsob, jakým tyto informace do centrální evidence předávají hospodářské subjekty a orgány státní správy při uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky10).
Orgány státní správy
§ 4
Orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh jsou
a) ministerstvo,
b) krajské úřady,
c) Česká obchodní inspekce (dále jen „inspekce“),
d) Generální ředitelství cel.
§ 5
Ministerstvo
a) pověřuje prováděním odborných činností uvedených v § 10 organizační složku státu (dále jen „pověřená osoba“) zřízenou podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem České republiky a jejím vystupování v právních vztazích15), která má odbornou a technickou způsobilost a podléhá dohledu a kontrole ministerstva,
b) neprodleně informuje Komisi v případě, že kontrolní organizace již neplní funkce nebo již nesplňuje požadavky16) stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o procedurálních pravidlech pro uznávání kontrolních organizací a odejímání takových uznání,
c) se na návrh Komise vyjadřuje k návrhům na uznání nebo odejmutí uznání kontrolní organizaci Komisí17),
d) zasílá Komisi v termínech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, zprávu o uplatňování tohoto předpisu a zprávu o přijetí právních předpisů k adaptaci tohoto předpisu včetně jejich změn,
e) je správcem centrální evidence podle jiného právního předpisu18),
f) je odvolacím orgánem proti rozhodnutí krajského úřadu vydanému podle tohoto zákona.
§ 6
Krajské úřady
a) kontrolují na základě podnětu inspekce nebo pověřené osoby dodržování čl. 4 a 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky a dodržování přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací, s výjimkou hospodářských subjektů, které využívají systém náležité péče zavedený kontrolní organi-zací19),
b) v rámci kontrol podle písmene a) mohou uložit zavedení nápravných opatření podle čl. 10 odst. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky,
c) poskytují pověřené osobě informace o porušování čl. 4 a 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, a o pravomocném uložení pokuty,
d) projednávají správní delikty podle § 12 odst. 1.
§ 7
Inspekce20)
a) je oprávněna vyzvat obchodníka21) k poskytnutí informací podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky,
b) poskytuje krajským úřadům a pověřené osobě informace o porušení článku 5 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, informace potřebné ke zjištění osob odpovědných za uvedené porušování povinností a informace o pravomocném uložení pokuty,
c) projednává správní delikty podle § 12 odst. 2.
§ 8
(1) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušných orgánů nebo pověřené osoby o kontrolovaném hospodářském subjektu, který uvádí na trh dřevo nebo dřevařské výrobky z ostatní produkce, tyto informace:
a) identifikační údaje kontrolovaného hospodářského subjektu, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu, popřípadě místo podnikání, obchodní firmu, nebo název a sídlo adresáta,
b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/8722),
c) v případě potřeby informace o zemi odeslání a zemi původu vytěženého dřeva,
d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.
(2) Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu23).
§ 9
Příslušné orgány
(1) Příslušnými orgány24) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, v rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou ministerstvo, krajské úřady a inspekce.
(2) Příslušné orgány, s výjimkou inspekce, přijímají oznámení25) od kontrolních organizací o významných nebo opakovaných porušeních povinností ze strany hospodářských subjektů, které využívají systém náležité péče zavedený kontrolními organizacemi.
(3) Příslušné orgány
a) zasílají do centrální evidence informace v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva,
b) při provádění kontroly postupují podle kontrolního řádu26), pokud přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací nestanoví jinak,
c) vykonávají spolupráci podle čl. 12 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.
§ 10 Pověřená osoba
Pověřená osoba
a) kontroluje u hospodářských subjektů dodržování čl. 4 a 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské vý-robky10), a dodržování přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací27),
b) v případě zjištěných nedostatků v rámci kontroly podle písmene a) dává podnět příslušnému krajskému úřadu ke kontrole podle § 6 písm. a),
c) provádí kontrolu kontrolních organizací z hlediska požadavků stanovených v čl. 8 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, a v případě zjištěných nedostatků dává ministerstvu podklady pro informování Komise16),
d) při provádění kontroly postupuje podle kontrolního řádu26), pokud přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací nestanoví jinak,
e) spravuje centrální evidenci,
f) předkládá ministerstvu do 30. března každého druhého roku následujícího po 3. březnu 2013 podklady pro zprávu28) o uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky,
g) poskytuje hospodářským subjektům technickou pomoc a poradenství a usnadňuje jim výměnu a šíření příslušných informací29) o nezákonné těžbě dřeva.
§ 11
Systém náležité péče
Hospodářský subjekt může za základ systému náležité péče19) využít lesní hospodářský plán nebo protokolem převzatou lesní hospodářskou osnovu a navazující lesní hospodářskou evidenci doplněnou o údaje uvedené v čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.
§ 12
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Hospodářský subjekt se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, a v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací
a) nepoužívá systém náležité péče nebo pravidelně neudržuje a nehodnotí svůj vlastní systém náležité péče,
b) při kontrole nebo na vyžádání nepředloží požadované dokumenty nebo záznamy k systému náležité péče, nebo je předloží neúplné, nebo
c) uvede na trh nezákonně vytěžené dřevo nebo dřevařské výrobky vyrobené z tohoto dřeva.
(2) Obchodník se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, neposkytne při kontrole nebo na vyžádání požadované informace.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2,
b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
c) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).
(4) Byl-li správní delikt podle odstavce 1 spáchán opakovaně, uloží se pokuta do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).
(5) Správní delikt je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za nesplnění téže povinnosti neuplynul 1 rok.
§ 13 Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Správní delikty podle tohoto zákona projednává
a) krajský úřad, jde-li o správní delikty podle § 12 odst. 1,
b) inspekce, jde-li o správní delikty podle § 12 odst. 2.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad; příjem z pokut je příjmem rozpočtu kraje.
(7) Pokuty uložené inspekcí vybírá inspekce a jsou příjmem státního rozpočtu.
(8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
§ 14 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 363/2012 ze dne 23. února 2012 o procedurálních pravidlech pro uznávání kontrolních organizací a odejímání takových uznání stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 607/2012 ze dne 6. července 2012 o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.
2) Příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
3) Čl. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
4) § 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
5) § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 20 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 3, § 24 odst. 5, § 25 odst. 3, § 33 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb.
7) Například § 295 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
8) Čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 607/2012.
9) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
11) Čl. 20 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
12) Čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
13) Čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
14) Čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
15) § 4 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
16) Čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
17) Čl. 8 odst. 3 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
18) § 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb.
19) Čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
20) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
21) Čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
22) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
23) § 52 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
24) Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
25) Čl. 8 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
26) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
27) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 607/2012.
28) Čl. 20 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
29) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
227/2013 mění zákon 6/1993 o České národní bance
částka 91 účinnost 01.07.2013
zákon o ČNB
Obsah
ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České národní bance
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dluhopisech
ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
ČÁST ŠESTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
227
ZÁKON ze dne 20. června 2013,
kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o České národní bance
Čl. I
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Česká národní banka je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze.“.
2. V § 1 odst. 3 se slovo „zvláštními“ nahrazuje slovem „jinými“.
3. V § 1 se odstavec 4 zrušuje.
4. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní:
㤠1a
Česká národní banka je součástí Evropského systému centrálních bank podle Smlouvy o fungování Evropské unie20) a podle Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „Statut“) ) a podílí se na plnění cílů a úkolů Evropského systému centrálních bank.
20) Čl. 282 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).
21) Čl. 1 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.“.
5. V § 2 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice.“.
6. V § 2 odst. 1 se na konci textu věty třetí doplňují slova „a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie“ .
7. V § 2 odst. 2 úvodní část ustanovení zní:
„(2) Česká národní banka plní tyto úkoly:“.
8. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „poboček zahraničních bank“ nahrazují slovy „zahraničních bank vykonávajících bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“)“ a za slovo „platebních“ se vkládají slova „a vypořádacích“.
9. V § 2 odst. 2 písm. d) se slova „ , provádí analýzy rozvoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku“ nahrazují slovy „(§ 44 odst. 1)“.
10. V § 2 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„ e) rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku; v případě potřeby spolupracuje na tvorbě makroobezřetnostní politiky s orgány státu, jejichž působnosti se tato politika týká,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
11. V § 2 odst. 2 písm. f) se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“.
12. V § 2 odstavec 3 zní:
„(3) Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných států, zahraničními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem, s mezinárodními finančními institucemi a mezinárodními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem a sjednává s nimi v rámci své působnosti příslušné dohody.“.
13. Na konci textu poznámky pod čarou č. 19 se doplňují slova „ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU“.
14. V § 2a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„ (2) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o významných opatřeních k omezení rizik, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému v České republice.“.
15. V § 3 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
16. Na konci § 3a se doplňují věty „Součástí této zprávy je též strategie makroobezřetnostní politiky. Tuto zprávu uveřejňuje Česká národní banka rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
17. Za § 3a se vkládá nový § 3b, který zní:
㤠3b
(1) Při plnění svých úkolů může Česká národní banka vydat doporučení, upozornění nebo varování určené veřejnosti, orgánům České republiky anebo jednotlivým nebo druhově určeným osobám.
(2) Pokud by uveřejnění doporučení, upozornění nebo varování mohlo ohrozit plnění úkolů České národní banky, nelze je poskytnout podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.“.
18. V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „ Bankovní rada určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a nástroje pro jejich uskutečňování. Rozhoduje o zásadních opatřeních měnové a makroobezřetnostní politiky a v oblasti dohledu nad finančním trhem.“.
19. V § 5 odst. 2 písm. e) se tečka za slovem „banky“ nahrazuje středníkem a slovo „Těmito“ se nahrazuje slovem „těmito“.
20. V § 6 odstavec 3 zní:
„ (3) Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.“.
21. V § 6 se odstavce 4 a 13 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 12 se označují jako odstavce 4 až 11.
22. V § 6 odst. 6 písm. d) se slova „a v oblasti“ nahrazují slovy „nebo v oblasti“.
23. V § 6 odstavce 10 a 11 včetně poznámky pod čarou č. 22 znějí:
„(10) Člen bankovní rady může být z funkce odvolán pouze tehdy, přestal-li splňovat podmínky požadované k jejímu výkonu nebo dopustil-li se vážného pochybení22). Rozhodnutí o odvolání guvernéra se doručuje rovněž Radě guvernérů Evropské centrální banky.
(11) Není-li funkce guvernéra obsazena, pověří bankovní rada některého z viceguvernérů výkonem funkce guvernéra na dobu, než bude jmenován nový guvernér. Pověřený viceguvernér vykonává funkci guvernéra v plném rozsahu jeho pravomocí a odpovědnosti.
22) Článek 14 odst. 2 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.“.
24. § 8 zní:
㤠8
Jménem České národní banky jedná navenek guvernér, který též podepisuje právní předpisy a akty vydávané Českou národní bankou a vyhlašované ve Sbírce zákonů. Guvernéra zastupuje jím pověřený viceguvernér v plném rozsahu.“.
25. V § 9 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
„(1) Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie a Statutem a při výkonu dalších činností vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu23).
23) Čl. 130 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).'
Čl. 7 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.“.
26. V § 9 odst. 2 se za slovo „měnové“ vkládá slovo „ , makroobezřetnostní“.
27. V § 10 odst. 2 se za slovo „povahy“ vkládají slova „ , makroobezřetnostní politiky“.
28. V § 19 odst. 1 se slovo „zvláštní“ nahrazuje slovem „jiný“.
29. V § 23 se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“.
30. § 24 až 26 znějí:
㤠24
(1) Banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny mít na účtu u České národní banky uloženu stanovenou část svých zdrojů jako povinné minimální rezervy. Povinné minimální rezervy se udržují v českých korunách a mohou být úročeny.
(2) Povinné minimální rezervy mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků osoby, která je povinna udržovat povinné minimální rezervy (dále jen „povinná osoba“), snížených o závazky této povinné osoby vůči jiným povinným osobám. Vyžaduje-li to měnová politika České národní banky, výše povinných minimálních rezerv může být stanovena rozdílně pro druhově určené povinné osoby.
§ 25
Pokud povinná osoba neudržuje stanovené povinné minimální rezervy, je Česká národní banka oprávněna účtovat jí z částky, o kterou nejsou stanovené povinné minimální rezervy naplněny, úrok ve výši odpovídající dvojnásobku průměrné lombardní sazby v období, po které měla povinné minimální rezervy udržovat.
§ 26
Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) výši povinných minimálních rezerv,
b) den, od něhož povinná osoba musí ve stanovené výši povinné minimální rezervy udržovat,
c) období, po které se povinné minimální rezervy udržují,
d) okruh závazků, ze kterých se povinné minimální rezervy udržují, a zdrojů údajů o těchto závazcích,
e) postup, jakým bude určena stanovená výše povinných minimálních rezerv v případě, že povinná osoba údaje, ze kterých se výše povinných minimálních rezerv stanoví, České národní bance nepředloží.“.
31. § 26a se zrušuje.
32. § 30 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:
㤠30
Česká národní banka vede účty podle rozpočtových pravidel24).
24) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“.
33. V § 31 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
34. § 31a zní:
㤠31a
Česká národní banka může na základě dohody s Ministerstvem financí podle rozpočtových pravidel24) sjednávat obchody s investičními nástroji3b) nebo jiné obchody nebo provádět činnosti, které je Ministerstvo financí v souladu s rozpočtovými pravidly24) oprávněno vykonávat prostřednictvím České národní banky. Tím není dotčen § 31.“.
Poznámka pod čarou č. 3a se zrušuje.
35. § 33 včetně poznámek pod čarou č. 25 a 26 zní:
㤠33
(1) Česká národní banka může vydávat cenné papíry a obchodovat s nimi.
(2) Česká národní banka je oprávněna vést evidenci cenných papírů představujících právo na splacení dlužené částky, vydaných
a) Českou republikou,
b) Českou národní bankou,
c) jinými emitenty.
(3) Česká národní banka je oprávněna vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem25).
(4) Česká národní banka je oprávněna provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu26).
25) § 100 a násl. zákona č. 256/2004 Sb.
26) § 82 a násl. zákona č. 256/2004 Sb.“.
36. V § 34 odst. 2 se slova „zvláštní zákon4)“ nahrazují slovy „zákon upravující činnost bank4)“.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.
37. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 až 29 zní:
㤠34a
Zákaz měnového financování
(1) Česká národní banka v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie27) a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie28) nesmí poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru orgánům, institucím nebo jiným subjektům Evropské unie, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo veřejným podnikům29) členských států Evropské unie; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů Českou národní bankou.
(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě bank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev ve veřejném vlastnictví, kterým Česká národní banka v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků poskytuje stejné zacházení jako bankám, zahraničním bankám a spořitelním a úvěrním družstvům v soukromém vlastnictví29).
27) Článek 123 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).
28) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy.
29) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 3603/93.“.
38. V § 35 písm. b) se slovo „kurs“ nahrazuje slovem „kurz“.
39. V § 35 písmeno c) zní:
„c) nakládá s devizovými rezervami ve zlatě a devizových hodnotách.“.
40. V § 35 se písmeno d) zrušuje.
41. § 36 zní:
㤠36
Česká národní banka je oprávněna
a) obchodovat se zlatem a devizovými hodnotami a provádět všechny druhy bankovních obchodů na finančním trhu,
b) provádět platební styk se zahraničím.“.
42. V § 37 odst. 2 se slovo „regulace“ zrušuje.
43. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:
㤠38a
Česká národní banka je oprávněna k zabezpečení svých úkolů vyplývajících z § 2 odst. 2 písm. c) požadovat po provozovateli platebního systému, provozovateli vypořádacího systému, poskytovateli platebních služeb a vydavateli elektronických peněz informace vztahující se k provozování těchto systémů a informace vztahující se k poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz a tyto osoby jsou povinny České národní bance informace poskytovat.“.
44. Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7) § 1 odst. 1 písm. b) a odstavec 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.
45. § 40 zní:
㤠40
Česká národní banka je oprávněna provádět investiční a obchodní činnost v rozsahu nezbytném pro zajištění svých činností.“.
46. Za § 40 se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 až 36 zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
VÝKAZNICTVÍ A STATISTIKA
HLAVA I
VÝKAZNICTVÍ
§ 41
(1) Česká národní banka je oprávněna vyžadovat podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady ve formě statistických výkazů a výkazů pro účely dohledu, doplňkových informací nebo hlášení (dále jen „ výkaz“ ) od vykazujících osob, kterými jsou
a) osoby podléhající jejímu dohledu a zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání podnikající na území České republiky na základě jednotné licence,
b) jiné osoby podnikající na území České republiky, které náleží do sektoru finančních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém národních a regionálních účtů v Evropské unii30),
c) osoby, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí, které Česká národní banka uvědomí o zařazení do okruhu statisticky významných vykazujících osob; za tím účelem je Česká národní banka oprávněna vyžadovat potřebné informace a podklady pro posouzení statistické významnosti.
(2) Výkazy podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna používat k zabezpečení všech svých úkolů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
(3) Vykazující osoby jsou povinny vypracovat a předkládat České národní bance výkazy, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání pro jednotlivé okruhy vykazujících osob stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(4) Pokud předložené výkazy neodpovídají požadavkům stanoveným podle odstavce 3 nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti nebo úplnosti, je Česká národní banka oprávněna požadovat opravu, upřesnění nebo vysvětlení.
HLAVA II
STATISTIKA
§ 42
(1) Česká národní banka k zajištění úkolů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie31)
a) zajišťuje statistické výkaznictví včetně získávání a shromažďování údajů pro statistické účely,
b) zpracovává a vytváří statistické informace a sestavuje, vede a uveřejňuje statistiky,
c) podílí se na tvorbě statistik Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky32) a přispívá k sestavování statistik Evropské unie33).
(2) K zajištění úkolů podle odstavce 1 předává Česká národní banka ve stanovených termínech statistické informace a individuální údaje v požadované struktuře a podrobném členění Evropské centrální bance a Eurostatu.
(3) K zajištění úkolů uvedených v odstavci 1 zabezpečuje Česká národní banka metodiku statistických zjišťování, jejich zpracování a využití a obsahové vymezení požadovaných údajů včetně popisu jejich struktur.
(4) K zajištění úkolů podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna požadovat a využívat pro statistické účely údaje a informace, které jsou potřebné pro sestavení statistik Evropského systému centrálních bank, Evropské centrální banky nebo Evropské unie a které ministerstva a jiné správní úřady získávají nebo shromažďují na základě jiných právních předpisů, pokud jsou takové údaje a informace ministerstvy a jinými správními úřady zpracovány a jsou-li dostupné v jejich informačních systémech. Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny České národní bance potřebné údaje na její vyžádání bezplatně poskytnout.
§ 43
V zájmu omezování zátěže vykazujících osob podle § 41 uplatňuje Česká národní banka v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a v souladu s obecnými zásadami Evropské centrální banky hledisko statistické významnosti a může za tím účelem vyhláškou stanovit
a) rozsah vykazování určitému okruhu vykazujících osob nebo pro určitý druh údajů, které má výkaz obsahovat,
b) okruh statisticky významných vykazujících osob.
§ 43a
(1) Česká národní banka sestavuje, vede a uveřejňuje měnové statistiky, statistiky platební bilance, statistiku čtvrtletních finančních účtů, statistiku finančních trhů, statistiku cenných papírů a další statistiky v oblasti její působnosti.
(2) Česká národní banka vede seznam měnových finančních institucí34) v České republice a další obdobné seznamy pro statistické účely, které uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 43b
Česká národní banka při získávání a využívání shromážděných údajů a sestavování statistik spolupracuje s Českým statistickým úřadem, se kterým si vzájemně předává pro statistické účely individuální údaje a statistické informace, potřebné k plnění jejich úkolů.
§ 43c
(1) Uplatnění práva na ověřování a nucené shromažďování individuálních statistických údajů Českou národní bankou se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie35).
(2) Při ověřování statistických údajů nebo jejich nuceném shromažďování formou kontroly na místě se na vztahy mezi Českou národní bankou a vykazující osobou použije zákon upravující výkon kontroly.
§ 43d
V souladu se závazky, kterými je Česká republika vázána a které vyplývají z jejího členství v mezinárodních organizacích, Česká národní banka poskytuje statistické informace Mezinárodnímu měnovému fondu, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světové bance a dalším mezinárodním institucím.
§ 43e
Česká národní banka trvale zabezpečuje ochranu důvěrných statistických údajů36) získaných na základě tohoto zákona tak, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny nebo jinak použity a aby tyto údaje sloužily jen pro statistické účely. Této ochraně podléhají též sdružené údaje za více vykazujících osob, z nichž lze bez vynaložení nepřiměřeného času a úsilí přímo určit nebo zjistit nebo nepřímo odvodit jednotlivou vykazující osobu.
§ 43f
(1) Česká národní banka může poskytnout důvěrné statistické údaje pouze
a) jinému členu Evropského systému centrálních bank v rozsahu a na úrovni podrobnosti, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropského systému centrálních bank,
b) Evropské centrální bance ke splnění statistické zpravodajské povinnosti pro účely tvorby statistiky Evropského systému centrálních bank,
c) Eurostatu pro účely tvorby statistiky Evropské unie,
d) jinému členu Evropského systému centrálních bank nebo členu Evropského statistického systému, pokud je to nezbytné pro rozvoj, vypracování nebo šíření statistiky nebo pro zvýšení její kvality,
e) Českému statistickému úřadu podle § 43b,
f) pro účely vědeckého výzkumu na základě smlouvy, která stanoví splnění podmínek ochrany těchto údajů a přesný způsob jejich využití v souladu s právem Evropské unie, a to právnickým osobám, jejichž základním posláním je vědecký výzkum; údaje se poskytnou ve formě neumožňující přímé určení vykazující osoby, které se poskytnuté údaje týkají, nebo
g) pokud osoba, které se tento údaj týká, dala k jeho poskytnutí souhlas, a nejedná-li se o případy uvedené v písmenech a) až f); ze souhlasu této osoby musí být patrné, o jaký důvěrný statistický údaj se jedná a pro jaký účel a komu má být poskytnut.
(2) Česká národní banka může uveřejňovat statistické informace, pokud vzniknou agregací individuálních údajů alespoň za 3 vykazující osoby. Není-li splněna tato podmínka, může Česká národní banka poskytnout statistické informace pouze jako důvěrné statistické údaje podle odstavce 1. Stejně postupuje Česká národní banka i v případě, lze-li ze statistické informace nepřímo identifikovat jednotlivou vykazující osobu.
(3) Poskytnutí důvěrného statistického údaje za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 není porušením mlčenlivosti podle tohoto zákona.
§ 43g
Česká národní banka seznamuje veřejnost s výsledky statistických zjišťování způsobem umožňujícím dálkový přístup.
30) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve společenství, v platném znění.
31) Čl. 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, ve znění nařízení Rady (ES) č. 951/2009.
Nařízení Rady (ES) č. 2223/96.
32) Například nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32), ve znění nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 883/2011, nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8), nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2008/30).
33) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 ze dne 20. června 2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací, ve znění nařízení Komise (ES) č. 747/2008, nařízení Komise (ES) č. 601/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o formát a postup pro předávání údajů, nařízení Komise (ES) č. 602/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 aktualizací požadavků na údaje.
34) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98. Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009.
35) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.
36) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98, ve znění nařízení Rady (ES) č. 951/2009.“.
Dosavadní části devátá až dvanáctá se označují jako části desátá až třináctá.
47. V § 44 odst. 1 písm. a) se slova „pobočkami zahraničních institucí elektronických peněz“ nahrazují slovy „zahraničními institucemi elektronických peněz, které vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky“, za slova „platebními institucemi,“ vkládají slova „zahraničními platebními institucemi, které vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky,“ a za slovo „ rozsahu“ se vkládají slova „ , provozovateli platebních systémů s neodvolatelností zúčtování“.
48. V § 44 odst. 1 písm. b) se za slovo „systémů“ vkládají slova „s neodvolatelností vypořádání“ a slovo „zvláštní“ se nahrazuje slovem „jiné“.
49. V § 44 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) činností dalších osob, u kterých tak stanoví jiný právní předpis.“.
Poznámka pod čarou č. 9d se zrušuje.
50. V § 44 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se včetně poznámky pod čarou č. 9e zrušuje.
51. V § 44 odst. 2 písm. a) se slovo „předchozích“ zrušuje a slovo „zvláštních“ se nahrazuje slovem „jiných“ .
52. V § 44 odst. 2 písm. c) se slovo „zvláštními“ nahrazuje slovem „jinými“ a slova „a opatření“ se zrušují.
53. V § 44 odst. 2 písm. d) a e) se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“.
54. V § 44a se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Česká národní banka může uložit osobě uvedené v § 44 odst. 1, která porušila tento zákon nebo právní předpis, na který se odkazuje v odstavci 1, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti; pro odstranění zjištěného nedostatku určí přiměřenou lhůtu.
(5) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě podle odstavce 4, informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí stanovené lhůty.“.
55. Poznámky pod čarou č. 9j a 18 se zrušují.
56. V § 44b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „deváté tohoto zákona“ nahrazují slovem „desáté“.
57. V § 44b odst. 7 se slovo „ zvláštního“ nahrazuje slovem „jiného“ a slovo „zvláštním“ se nahrazuje slovem „jiným“.
58. V § 44b odst. 8 se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovem „jiných“.
59. Za § 44b se vkládá nový § 44c, který zní:
㤠44c
Pokud Česká národní banka vykonává na základě tohoto zákona činnost, která podle jiného právního předpisu vyžaduje licenci, povolení nebo registraci České národní banky anebo podléhá jejímu dohledu, licenci, povolení ani registraci k takové činnosti nepotřebuje a tato činnost nepodléhá jejímu dohledu.“.
60. V § 45 odstavec 1 zní:
„(1) Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a kontrolovanými osobami řídí zákonem upravujícím výkon kon-troly10) s výjimkou ustanovení o spolupráci v oblasti kontroly11). Nahlížení do spisu vedeného při výkonu dohledu podle § 44 odst. 2 písm. b) až d) je vyloučeno.“.
Poznámka pod čarou č. 9l se zrušuje.
61. § 45a, 45b a 45c se zrušují.
62. V § 45d odstavec 2 zní:
„(2) Česká národní banka uveřejňuje zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
63. Za § 45d se vkládají nové části jedenáctá a dvanáctá, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 37 a 38 znějí:
„ČÁST JEDENÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 46
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 16a odst. 1 vyrobí, doveze, nabízí, prodává nebo jinak rozšiřuje medaile, žetony nebo podobné předměty zaměnitelné s mincemi nebo pamětními mincemi vydanými Českou národní bankou, nebo
b) v rozporu s § 16a odst. 2 používá při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo rozšiřováním slovo „mince“.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 46a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 16a odst. 1 vyrobí, doveze, nabízí, prodává nebo jinak rozšiřuje medaile, žetony nebo podobné předměty zaměnitelné s mincemi nebo pamětními mincemi vydanými Českou národní bankou,
b) v rozporu s § 16a odst. 2 používá při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo rozšiřováním slovo „mince“,
c) neposkytne potřebnou informaci nebo podklad podle § 44a odst. 1,
d) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě podle § 44a odst. 4, nebo
e) neinformuje Českou národní banku o odstranění nedostatku podle § 44a odst. 5.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 41 odst. 1 písm. a), b) nebo c) dopustí správního deliktu tím, že
a) nevypracuje nebo nepředloží výkaz podle § 41 odst. 3, nebo
b) v rozporu s § 41 odst. 4 nezajistí opravu, upřesnění nebo vysvětlení výkazu.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo e) nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
§ 46b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST DVANÁCTÁ
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
§ 46c
Zvláštní ustanovení o rozkladu
Pro ukončení řízení o rozkladu podaném proti rozhodnutí České národní banky podle tohoto nebo jiného zákona se použijí ustanovení správního řádu o odvolání37).
§ 46d
Správní poplatky
Správní poplatky za úkony České národní banky podle jiného právního předpisu38) jsou příjmem České národní banky.
§ 46e
Odpovědnost právního nástupce dohlížené právnické osoby za správní delikt
(1) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, přechází na jejího právního nástupce.
(2) Přešla-li odpovědnost podle odstavce 1 na více právních nástupců právnické osoby, přihlédne se při rozhodování o druhu a výměře sankce i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody z protiprávní činnosti, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich v této činnosti pokračuje.
(3) Zanikne-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, jsou povinni zaplatit pokutu společně a nerozdílně.
37) § 90 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
38) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní části jedenáctá až třináctá se označují jako části třináctá až patnáctá.
64. V § 47 odst. 2 se slovo „nezbytné“ zrušuje.
65. V § 47 odst. 3 se slovo „platech“ nahrazuje slovem „mzdách“.
66. V § 47 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Česká národní banka uveřejňuje roční zprávu o výsledku svého hospodaření způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
67. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní:
㤠47a
Česká národní banka nakládá s vlastním majetkem včetně devizových rezerv s odbornou péčí.“.
68. V § 48 odst. 1 se slovo „zvláštního“ nahrazuje slovem „jiného“.
69. § 49a zní:
㤠49a
(1) Česká národní banka vydává způsobem umožňujícím dálkový přístup Věstník České národní banky (dále jen „Věstník“).
(2) Věstník je vydáván v postupně číslovaných částkách, označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.
(3) Česká národní banka vydává úřední sdělení České národní banky, kterými informuje zejména o rozhodnutích bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České národní banky, o podmínkách pro provádění obchodů České národní banky a o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu.
(4) Úřední sdělení České národní banky podepisuje člen bankovní rady.
(5) Úřední sdělení České národní banky se uveřejňuje ve Věstníku.“.
Poznámky pod čarou č. 12b a 12c se zrušují.
70. § 49b se zrušuje.
71. V § 50 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 39 zní:
„(2) Osoby, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 1, mohou být Českou národní bankou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost v případech stanovených jinými právními předpisy nebo ve veřejném zájmu anebo je-li to nutné k ochraně zájmů České národní banky. Povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená Statutem39) tím není dotčena.
39) Čl. 37 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.“.
72. § 59 se zrušuje.
Čl. II
1. Majetek, se kterým Česká národní banka samostatně hospodařila podle § 1 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je majetkem České národní banky.
2. Správní řízení zahájená podle zákona č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bankách
Čl. III
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413//2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296//2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188//2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 254/2012 Sb., se mění takto:
1. § 15 zní:
㤠15
Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu bank a poboček zahraničních bank z jiného členského státu podle § 12a pravidla podle § 13 a 14.“.
2. V § 24 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
3. V § 26 odst. 3 písm. b) se slovo „zákonů,“ nahrazuje slovy „zákonů a dalších“ a slova „a opatření vydaných Českou národní bankou“ se zrušují.
4. V § 26bb odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ za slovem „transakcí,“ zrušuje.
5. V § 26bb odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě dočasně stanoví pravidla podle § 12 a § 14 písm. a), b) a d), nebo“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
6. V § 26bb odst. 2 písm. d) se za slovo „základě,“ vkládá slovo „dočasně“.
7. V § 38j odst. 1 písmeno a) zní:
„a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb,“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. IV
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413//2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254//2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 254/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
2. V § 27 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
3. V § 27 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1 “.
4. V § 27b odst. 2 písm. l) se slova „nebo 2 zrušují“.
5. V § 28 odst. 3 písm. b) se slovo „zákonů,“ nahrazuje slovy „zákonů a“ a slova „a právních předpisů a opatření ČNB vydaných podle tohoto zákona“ se zrušují.
6. V § 28i odst. 1 písm. a) se slova „aktualizovaná znění zákonů, vyhlášek a opatření České národní banky“ nahrazují slovy „platná znění zákonů a vyhlášek“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o dluhopisech
Čl. V
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb. a zákona č. 172/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 32 odst. 2 se slova „opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky“ nahrazují slovem „vyhláškou“.
2. V § 45 odst. 2 se slova „opatřením České národní banky“ nahrazují slovem „vyhláškou“.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. VI
1. Opatření České národní banky (dále jen „opatření“), vydaná na základě zmocnění obsažených v zákoně č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v zákoně č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlášená ve Věstníku České národní banky uveřejněním jejich plného znění do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2014. Do dne 31. prosince 2014 může Česká národní banka platná opatření zrušit opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.
2. Za porušení povinností stanovených opatřením České národní banky, platným do dne jeho zrušení, může být Českou národní bankou uloženo opatření k nápravě nebo sankce podle zákonů uvedených v bodě 1, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Po dobu platnosti opatření České národní banky uveřejňuje Česká národní banka jejich platné znění způsobem umožňujícím dálkový přístup.
ČÁST ŠESTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. VII
Zrušuje se:
1. V části první čl. II zákona č. 442/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
2. V části první čl. II a část druhá zákona č. 127/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 442/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2013.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
228/2013 mění zákon 377/2005 o finančních konglomerátech a zákon č. 277/2009
o pojišťovnictví /91 /10.6.2013
Zákon o finančních konglomerátech změna 1.1.2014
Platí od 2.8.2013, s účinností od 10.6.2013 případně 7.2013, a je to zákon ze dne 20.6.2013 !!!
Částka 91, Obsah
ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o finančních konglomerátech
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojišťovnictví
Vyhlášené znění
228
ZÁKON
ze dne 20. června 2013,
kterým se mění zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o finančních konglomerátech
Čl. I
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 91/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a
investičními podniky ve finančním konglomerátu a kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a
93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES,
2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39//ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského
orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké
penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES
a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.“.
2. V § 1 se slova „[§ 2 písm. d)]“ zrušují.
3. V § 2 písm. a) se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona upravujícího činnost bank“.
Poznámka pod čarou č. 2 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
4. V § 2 písm. b) se slova „[písmeno n)]“ zrušují a slova „zvláštního právního předpisu“ se nahrazují slovy „zákona upravujícího pojišťovnictví“.
Poznámka pod čarou č. 3 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
5. V § 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která znějí:
„c) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu, zajišťovna z třetího státu nebo zajišťovací účelová osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
d) obhospodařovatelem standardního fondu obhospodařovatel standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
e) obhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahu obhospodařovatel speciálního fondu, zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,“.
Dosavadní písmena c) až s) se označují jako písmena f) až u).
6. V § 2 písm. f) se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“.
Poznámka pod čarou č. 4 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
7. V § 2 písmeno g) zní:
„g) regulovanou osobou
1. banka,
2. spořitelní a úvěrní družstvo,
3. pojišťovna,
4. zajišťovna,
5. obchodník s cennými papíry,
6. obhospodařovatel standardního fondu, nebo
7. obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu,“.
Poznámka pod čarou č. 5 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
8. V § 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí:
„h) ovládající osobou ovládající osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
i) ovládanou osobou ovládaná osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,“.
Dosavadní písmena h) až u) se označují jako písmena j) až w).
9. V § 2 písm. j) se slova „není ovládáním,“ zrušují a slova „se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání“ nahrazují slovy „ , včetně ovládání, se vždy považuje za podstatný vliv“.
10. V § 2 písm. k) se slova „(§ 4)“ zrušují.
11. V § 2 písmena l) a m) znějí:
„l) skupinou seskupení, které se skládá z
1. ovládající osoby, jí ovládaných osob, nebo dalších přidružených osob, nebo
2. ovládající osoby, jí ovládaných osob, dalších přidružených osob, osob propojených s některou z těchto osob vztahem jednotného řízení, nebo osob, u nichž většina členů jejich statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1,
včetně jakékoliv její podskupiny,
m) úzkým propojením
1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob na druhé osobě vykonává podstatný vliv, nebo
2. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,“.
12. V § 2 písm. o) se slova „(§ 3)“ zrušují.
13. V § 2 písm. p) se za slovo „pojišťoven“ vkládají slova „nebo zajišťoven“.
14. V § 2 písm. q) bodě 3 se slova „[§ 5 odst. 5 písm. b)]“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a hrubé předepsané pojistné v sektoru pojišťovnictví,“.
15. V § 2 písm. u) se slova „(dále jen „rizika“)“ zrušují.
16. V § 2 se na konci písmene v) čárka nahrazuje tečkou a písmeno w) se zrušuje.
17. V § 3 odstavec 2 zní:
„(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce a podniky pomocných bankovních služeb podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví podle odstavce 3.“.
18. V § 3 odst. 3 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona upravujícího pojišťovnictví“ .
19. V § 3 odst. 4 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovem „zákona“.
20. § 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Vymezení finančního konglomerátu
(1) Finančním konglomerátem je skupina nebo podskupina, pokud
a) v čele skupiny nebo podskupiny je
1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou propojenou s jinou osobou ve finančním sektoru vztahem jednotného řízení, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo
2. osoba, která není regulovanou osobou, přičemž činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,
b) alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a
c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině nebo podskupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině nebo podskupině jsou významné.
(2) Činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum přesahuje hodnotu 0,4.
(3) Poměrem bilančních sum se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině nebo podskupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině nebo podskupině.“.
21. V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Pro potřeby výpočtu váhy významnosti podle odstavce 2 se obhospodařovatel standardního fondu a obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu přičítají k tomu sektoru, do kterého ve skupině náleží. Pokud nenáleží výhradně k jednomu sektoru, přičítají se k nejméně významnému sektoru ve skupině.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
22. V § 5 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6) Pokud skupina nesplňuje jednu z podmínek podle odstavců 1 a 5, mohou se příslušné orgány dohledu dohodnout, že nebudou tuto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo že tato skupina nebude podléhat požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny a vnitřní řídící a kontrolní systém, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dohledu není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící.
(7) Příslušné orgány dohledu oznámí rozhodnutí podle odstavce 6 ostatním orgánům dohledu a toto rozhodnutí zveřejní; v případech zřetele hodných lze od povinnosti zveřejnění upustit.“.
23. V § 6 odst. 2 se slova „§ 5 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 5“.
24. § 8 zní:
㤠8
(1) Příslušné orgány dohledu mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů, hodnotou podrozvahových operací, celkovou hodnotou aktiv ve správě, jejich kombinací, anebo všemi těmito ukazateli současně.
(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dohledu na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě
a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, s výjimkou osob, které přemístily svoje sídlo z členského státu do třetího státu se záměrem obcházení regulatorních požadavků pro jejich činnost nebo požadavků doplňkového dohledu platných na území Evropské unie,
b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny, nebo
c) nemusí přihlížet k jedné nebo více přidruženým osobám zahrnutým do menšího sektoru ve skupině, pokud je toto zahrnutí rozhodující pro určení skupiny jako finančního konglomerátu a tato přidružená osoba nebo tyto přidružené osoby společně nejsou významné pro účely doplňkového dohledu.
(3) Příslušné orgány dohledu alespoň jednou ročně přezkoumají výjimky z doplňkového dohledu stanovené na základě jejich vzájemné dohody podle § 5 a kvantitativní opatření podle § 5, 6 a 8.“.
25. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „skupině“ vkládají slova „a Společný výbor evropských orgánů dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie“.
26. V § 9 odstavec 6 zní:
„(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dohledu, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, orgány dohledu členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor evropských orgánů dohledu.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
27. V § 11 se odstavec 3 před odstavcem 4 označuje jako odstavec 4 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
28. V § 11 odst. 5 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.
29. V § 14 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , které se samostatně zohlední v písemných dohodách dohledových orgánů podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank“.
30. V § 14 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) K plnění úkolů koordinátora a spolupráci orgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledu se využije kolegií orgánů dohledu zřízených podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank.
(4) Koordinátor rozhodne, které další orgány dohledu se zúčastní činnosti kolegia podle odstavce 3.“.
31. V § 15 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) řídící a organizační struktury skupiny a majetkoprávních vztahů ve skupině, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček, držitelů kvalifikovaných účastí na osobě v čele finančního konglomerátu a orgánů vykonávajících dohled nad osobami ve skupině,“.
32. V § 15 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „ Informace podle odstavce 2 písm. a) poskytne koordinátor Společnému výboru evropských orgánů dohledu.“.
33. V § 20 odst. 4 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
34. V § 20 odst. 4 písm. c) se slova „až c)“ nahrazují slovy „a b)“.
35. V § 24 odst. 1 se slova „dostatečně zkušená“ nahrazují slovem „způsobilá“.
36. V § 24 odst. 2 se slovo „zkušenosti“ nahrazuje slovem „způsobilosti“.
37. V § 24 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení důvěryhodnosti osoby posouzení čestnosti, morální a finanční integrity na základě podkladů osvědčujících zejména její trestněprávní bezúhonnost, její chování a jednání v obchodním styku v souvislosti s podnikáním, zaměstnáním nebo výkonem funkce, plnění povinností vůči orgánům dohledu a jiných skutečností důležitých pro posouzení.
(4) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení způsobilosti osoby zejména posouzení její odborné kvalifikace, znalostí a zkušeností včetně zkušeností s výkonem řídící funkce a její dosavadní odborné působení na finančním trhu. Současně se zohlední konkrétní úkoly této osobě svěřené.“.
38. V § 25 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu poskytnou alespoň jednou ročně příslušnému orgánu dohledu informace o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček ve finančním konglomerátu.
(4) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu každoročně uveřejní zprávu o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu. Tuto povinnost lze také splnit uveřejněním odkazu na jiný zdroj uvedených informací.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
39. V § 25 odstavec 5 zní:
„(5) Koordinátor po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a po dohodě s osobami uvedenými v odstavcích 1 až 4 upraví formu, v jaké se informace podávají, a způsob, jak se informace předávají. Strukturu a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dohledu podle tohoto zákona upraví prováděcí právní předpis.“.
40. V § 33 se za slovo „konglomeráty“ vkládají slova „při Evropské komisi“.
41. V § 34 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. II
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 6 písm. g) se za slovo „zajišťovna,“ vkládají slova „pojišťovna nebo zajišťovna z třetího státu,“.
2. V § 87 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo smíšené finanční holdingové osoby“.
3. V § 88 odst. 4 se za slovo „činností,“ vkládají slova „smíšené finanční holdingové osobě,“.
4. V § 88 odst. 5 se za slova „zajišťovnu z třetího státu“ vkládají slova „ , smíšenou finanční holdingovou osobu“.
5. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který včetně nadpisu zní:
㤠88a
Zvláštní ustanovení pro dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou
(1) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu ve skupině, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu stanovit, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze příslušnými ustanoveními zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu ve skupině, může po dohodě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v sektoru bankovnictví a v sektoru investičních služeb stanovit, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze ustanoveními vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(3) Česká národní banka informuje o skutečnostech stanovených podle odstavců 1 a 2 evropské orgány dohledu zřízené přímo použitelnými předpisy Evropské unie.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 10. června 2013, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 21, které nabývá účinnosti dnem 22. července 2013.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
229/2013 zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem
částka 01.01.2014
Zákon o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem)
20.06.2013
Částka 91/2013
Platnost od 02.08.2013
Účinnost od 01.01.2014
Obsah
§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Členění bezpečnostního materiálu
§ 3 - Nakládání s bezpečnostním materiálem
§ 4 - Povolení k provozování podnikatelské činnosti
§ 5 - Způsobilost k nakládání s bezpečnostním materiálem
§ 6 - Povinnosti osob při nakládání s bezpečnostním materiálem
§ 7 - Registrace
§ 8
§ 9 - Evidence bezpečnostního materiálu
§ 10 - Zabezpečení bezpečnostního materiálu
§ 11 - Informační systém
§ 12 - Uchovávání údajů a dokumentace
§ 13 - Poskytování údajů
§ 14 - Výkon státní správy
§ 15 - Kontrola
§ 16 - Přestupky
§ 17 - Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
§ 18 - Propadnutí bezpečnostního materiálu
§ 19 - Zabrání bezpečnostního materiálu
§ 20 - Společná ustanovení
§ 21 - Přechodná ustanovení
§ 22 - Zrušovací ustanovení
Vyhlášené znění
229
ZÁKON
ze dne 20. června 2013
o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje nakládání s věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům (dále jen „bezpečnostní materiál“) a výkon státní správy v této oblasti, pokud jiný právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak1).
(2) Tento zákon se nevztahuje na
a) vývoz a dovoz vojenského materiálu podle jiného právního předpisu2),
b) věci určené k obranným a bezpečnostním účelům, které jsou nabývány do vlastnictví státu a drženy ve výzbroji ozbrojených sil České republiky3), bezpečnostních sborů4) nebo jsou uloženy ve státních hmotných rezervách,
c) věci určené k obranným a bezpečnostním účelům, které jsou ve vlastnictví státu a se kterými jsou příslušné hospodařit nebo je mají v držení Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva5) nebo právnické osoby nebo organizační složky státu založené anebo zřízené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí nebo Ministerstvem spravedlnosti, a to jen v rozsahu jejich hlavního předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti,
d) věci určené k obranným a bezpečnostním účelům, které jsou Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem financí nebo bezpečnostními sbory určeny ke sbírkovým nebo výzkumně vývojovým účelům,
e) modely letadel a létající hračky, za které se pro účely tohoto zákona považují bezpilotní prostředky bez zbraňových systémů, určené a užívané výhradně ke sportovním nebo rekreačním účelům, které neobsahují zařízení schopné automatického řízení letu a navigace a které neumožňují řízený let mimo rozsah přímého nezprostředkovaného vizuálního kontaktu lidské obsluhy.
§ 2 Členění bezpečnostního materiálu
(1) Bezpečnostní materiál se člení na
a) bezpečnostní materiál skupiny 1, který zahrnuje vojenské zbraně, na které se nevztahuje zákon upravující střelné zbraně a střelivo6),
b) bezpečnostní materiál skupiny 2, který zahrnuje součásti pro vojenské zbraně nebo vojenskou munici včetně munice pro zbraně,
c) bezpečnostní materiál skupiny 3, který zahrnuje systémy a podsystémy řízení palby a jejich součásti a příslušenství,
d) bezpečnostní materiál skupiny 4, který zahrnuje vojenská vozidla a jejich součásti, mají-li takové vlastnosti, které zvyšují odolnost vozidla,
e) bezpečnostní materiál skupiny 5, který zahrnuje bojová a speciální vozidla bez zbraňových systémů a jejich součásti, na které se vztahuje Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb. m. s.,
f) bezpečnostní materiál skupiny 6, který zahrnuje vojenské letouny, vrtulníky a bezpilotní prostředky bez zbraňových systémů, letecké motory nebo zařízení letadel nebo vrtulníků,
g) bezpečnostní materiál skupiny 7, který zahrnuje elektronická zařízení speciálně konstruovaná pro použití bezpečnostními složkami a jejich speciálně konstruované části,
h) bezpečnostní materiál skupiny 8, který zahrnuje speciální zařízení pro vojenský výcvik, simulování a vyhodnocování vojenských situací, speciálně konstruované součásti a příslušenství pro tato zařízení a speciální počítačové technické a programové vybavení pro tato zařízení, výrobu a použití výrobků uvedených v této specifikaci,
i) bezpečnostní materiál skupiny 9, který zahrnuje vojenská zařízení, technologie, materiály a jejich speciálně konstruované součásti včetně zařízení a technologií pro výrobu výrobků uvedených v tomto odstavci,
j) bezpečnostní materiál skupiny 10, který zahrnuje systémy zbraní směrované energie nebo s kinetickou energií, laserová zařízení a pasivní sledovací systémy, jejich speciálně konstruované součásti, související zkušební a vyhodnocovací zařízení, provozy, diagnostické vybavení a přístroje,
k) bezpečnostní materiál skupiny 11, který zahrnuje fotografická a elektrooptická zobrazovací zařízení a vybavení bezpilotních prostředků a jejich součásti.
(2) V pochybnostech, zda věc je či není bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6, rozhoduje Ministerstvo obrany; v ostatních případech pochybností, zda věc je či není bezpečnostním materiálem, rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(3) Výčet bezpečnostního materiálu podle odstavce 1 v členění podle jednotlivých skupin stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou.
§ 3
Nakládání s bezpečnostním materiálem
(1) Za nakládání s bezpečnostním materiálem se považuje nabývání vlastnictví, držení, nákup, prodej, půjčování, vývoj, výroba, oprava, úprava, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování nebo ničení bezpečnostního materiálu. Nakládáním se rozumí též zprostředkování těchto činností.
(2) Nakládat s bezpečnostním materiálem může pouze osoba, kterou zaregistruje podle § 7 krajské ředitelství Policie České republiky příslušné podle
a) místa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídla, jde-li o podnikatele,
b) bydliště, jde-li o občana členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, který nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo umístění organizační složky podniku, jde-li o podnikatele, nebo
c) podle sídla právnické osoby, která je držitelem koncese
(dále jen „příslušný útvar policie“).
§ 4
Povolení k provozování podnikatelské činnosti
(1) Nakládání s bezpečnostním materiálem při podnikatelské činnosti fyzických nebo právnických osob podléhá povolení (koncesi) podle živnostenského zákona a registraci podle § 7. V žádosti o koncesi sdělí žadatel kromě náležitostí stanovených živnostenským zákonem7) skupiny bezpečnostního materiálu, se kterými hodlá nakládat, a doloží způsobilost k nakládání s bezpečnostním materiálem podle § 5. žádá-li o koncesi k nakládání s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6, přiloží k žádosti též platný doklad o bezpečnostní způsobilosti nebo platné osvědčení fyzické osoby podle jiného právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost8). Dále v žádosti uvede adresu provozovny a doloží právní důvod pro užívání prostor, kde je umístěna provozovna.
(2) živnostenský úřad vydá koncesi na základě závazného stanoviska příslušného útvaru policie. Příslušný útvar policie ve stanovisku uvede, s jakými skupinami bezpečnostního materiálu může žadatel nakládat a zda je provozovna žadatele způsobilá k provozování příslušné živnosti podle tohoto zákona.
(3) živnostenský úřad informuje do 7 dnů příslušný útvar policie o výsledku řízení o vydání koncese a dalších případných změnách po jejím vydání.
§ 5
Způsobilost k nakládání s bezpečnostním materiálem
(1) Za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba starší 21 let, která je plně své-právná, bezúhonná a spolehlivá.
(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný
a) úmyslně, nebo
b) z nedbalosti, pokud byl spáchán v souvislosti s nakládáním s bezpečnostním materiálem, střelnými zbraněmi, střelivem nebo výbušninami anebo s vojenským materiálem, zbožím a technologiemi dvojího užití, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen9).
(3) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, po jejímž uplynutí má být rozhodnuto, zda se osvědčil, nebo
b) kdo byl v posledních 3 letech pravomocně uznán vinným z přestupku
1. na úseku zbraní a střeliva,
2. na úseku používání výbušnin,
3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
4. na úseku obrany České republiky,
5. proti veřejnému pořádku,
6. proti občanskému soužití,
7. proti majetku, nebo
8. podle § 16,
c) na koho byl v posledních 3 letech pravomocně
1. prohlášen konkurs,
2. zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku dlužníka, nebo
3. zrušen konkurs z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
(4) Právnická osoba se podle tohoto zákona považuje za způsobilou, jestliže její statutární orgán nebo členové jejího statutárního orgánu, členové dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, prokurista, odpovědný zástupce, je-li ustanoven, a vedoucí její organizační složky splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3.
(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Příslušný útvar policie si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního před-pisu10). Příslušný útvar policie si může vyžádat od žadatele též kopii rozsudku k posouzení, zda jde o případ podle odstavce 2. žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud se žadatel o registraci v posledních 10 letech před podáním žádosti nepřetržitě zdržoval více než 6 měsíců mimo území České republiky, je povinen předložit též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ze státu, ve kterém se zdržoval, s překladem do českého jazyka, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků nebo jiný doklad prokazující bezúhonnost osoby; nemůže-li takový doklad předložit, protože jej tento stát nevydává, předloží čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v cizině nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin, pro který nemůže být považován za bezúhonného podle odstavce 2, nebo pravomocně uznán vinným z přestupku, pro který nemůže být považován za spolehlivého podle odstavce 3.
(6) Spolehlivost se prokazuje čestným prohlášením osoby; spolehlivost podle odstavce 3 písm. a) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.
(7) Příslušný útvar policie je oprávněn požádat obecní úřad a orgán státní báňské správy, pokud jde o přestupek na úseku používání výbušnin, o údaje umožňující posoudit spolehlivost fyzické osoby podle odstavce 3 písm. b). Obecní úřad a orgán státní báňské správy žádosti vyhoví bez zbytečného odkladu.
§ 6
Povinnosti osob při nakládání s bezpečnostním materiálem
(1) Osoba nakládající s bezpečnostním materiálem podle tohoto zákona je povinna
a) zabezpečit, aby s bezpečnostním materiálem nakládaly pouze fyzické osoby, které jsou držiteli potvrzení o registraci podle § 7, nebo jsou k držiteli potvrzení o registraci v pracovním, členském nebo obdobném poměru,
b) umístit bezpečnostní materiál, který vlastní nebo drží, do schválené provozovny nebo na určené místo podle § 7 odst. 2 a zabezpečit jej proti odcizení nebo zneužití,
c) v případě ztráty nebo odcizení bezpečnostního materiálu tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit příslušnému útvaru policie,
d) poskytovat bezpečnostní materiál k užívání nebo převést vlastnické právo k bezpečnostnímu materiálu jen na takovou osobu, která je držitelem potvrzení o registraci pro nakládání s příslušnou skupinou bezpečnostního materiálu nebo povolení podle jiného právního předpisu2),
e) na výzvu příslušného útvaru policie předložit potvrzení o registraci, dokumenty osvědčující skutečnosti podle písmen a) až d) a bezpečnostní materiál včetně příslušných dokladů ke kontrole,
f) u skupin bezpečnostního materiálu 5 a 6 předložit potvrzení o registraci pro nakládání s příslušnou skupinou bezpečnostního materiálu a bezpečnostní materiál, včetně příslušných dokladů, ke kontrole též Ministerstvu obrany nebo zahraničním inspekčním týmům v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany; za tím účelem je povinen umožnit vstup do objektu nebo provozoven a provedení kontroly,
g) vést evidenci bezpečnostního materiálu podle § 9 (dále jen „evidence“), který má ve vlastnictví nebo držení, a zpřístupnit tuto evidenci kontrolnímu orgánu; současně je povinen zabezpečit údaje obsažené v evidenci před zneužitím třetí osobou,
h) v případě držitele koncese provozovat své podnikání pouze v provozovně schválené podle § 4,
i) v případě zániku oprávnění k nakládání s bezpečnostním materiálem, v případě pozastavení či přerušení provozování příslušné živnosti na dobu delší než 2 měsíce nebo v případě zrušení registrace předat do 30 dnů od této skutečnosti bezpečnostní materiál, který vlastní nebo drží, do držení osoby oprávněné nakládat s bezpečnostním materiálem, nebo převést vlastnictví k bezpečnostnímu materiálu na osobu oprávněnou nakládat s bezpečnostním materiálem, nebo zajistit zničení tohoto bezpečnostního materiálu a odevzdat potvrzení o registraci příslušnému útvaru policie,
j) písemně oznámit příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů nabytí vlastnictví, převedení vlastnictví nebo zničení bezpečnostního materiálu; oznámení musí obsahovat identifikační údaje osob tohoto smluvního vztahu, data nabytí vlastnictví, převedení nebo zničení bezpečnostního materiálu a seznam zničeného bezpečnostního materiálu v rozsahu podle § 9 odst. 1 písm. c); v oznámení o zničení musí být uveden i způsob zničení; v případě ničení bezpečnostního materiálu skupiny 5 nebo 6 oznámit do 10 pracovních dnů údaje o zničení bezpečnostního materiálu též Ministerstvu obrany,
k) v případě, že hodlá zničit bezpečnostní materiál, písemně oznámit termín, místo, skupinu a konkrétní druh i množství takového bezpečnostního materiálu a způsob zničení příslušnému útvaru policie nejpozději 10 pracovních dnů předem; v případě ničení bezpečnostního materiálu skupiny 5 nebo 6 písemně oznámit nejpozději 10 pracovních dnů předem stejné údaje též Ministerstvu obrany,
l) provádět ničení bezpečnostního materiálu jen prostřednictvím osoby, která je k tomu oprávněná,
m) písemně oznámit do 10 pracovních dnů změnu místa uložení bezpečnostního materiálu.
(2) Za citlivou činnost podle jiného právního předpisu8) se považuje
a) nakládání s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6,
b) výkon funkce odpovědného zástupce při činnosti podle písmene a),
c) výkon funkce člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, prokuristy, odpovědného zástupce, je-li ustanoven, právnické osoby, která nakládá s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6.
(3) Nakládat s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6 je oprávněn pouze držitel potvrzení o registraci za podmínky, že
a) je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení fyzické osoby podle jiného právního předpisu8), jedná-li se o fyzickou osobu; to platí i pro odpovědného zástupce, je-li ustaven,
b) statutární orgán, členové statutárního orgánu, dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, prokuristé a odpovědný zástupce jsou držiteli platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení fyzické osoby podle jiného právního předpisu8), jedná-li se o právnickou osobu.
§ 7
Registrace
(1) žádost o registraci musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat skupiny bezpečnostního materiálu, se kterými hodlá žadatel nakládat, a způsob nakládání s příslušným bezpečnostním materiálem. K žádosti o registraci k nakládání s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6 přiloží žadatel platný doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platné osvědčení fyzické osoby podle jiného právního předpisu8); hodlá-li žadatel nakládat s bezpečnostním materiálem v rámci podnikatelské činnosti, přiloží k žádosti též výpis z živnostenského rejstříku nebo pravomocné rozhodnutí o udělení koncese.
(2) žadatel v žádosti uvede místo uložení a způsob zabezpečení bezpečnostního materiálu těch skupin, o které žádá.
(3) Splní-li žadatel podmínky podle § 5, příslušný útvar policie žadatele zaregistruje a vydá mu potvrzení o registraci11).
§ 8
(1) Příslušný útvar policie rozhodne o zrušení registrace, jestliže zjistí, že osoba
a) přestala být držitelem koncese, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého,
b) nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky způsobilosti k nakládání s bezpečnostním materiálem stanovené v § 5, nebo
c) porušila některou z povinností uvedených v § 6.
(2) Příslušný útvar policie rozhodne o zrušení registrace fyzické nebo právnické osoby osvědčující oprávnění k nakládání s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6, jestliže
a) fyzická osoba přestala být držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti nebo držitelem osvědčení fyzické osoby, na základě kterého registraci získala,
b) odpovědný zástupce fyzické osoby, je-li ustanoven, přestal být držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti a fyzická osoba nepředloží do 6 měsíců od této skutečnosti platný doklad o bezpečnostní způsobilosti nového odpovědného zástupce,
c) statutární orgán, člen statutárního orgánu, dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, prokurista nebo odpovědný zástupce právnické osoby přestal být držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti a právnická osoba nepředloží do 6 měsíců od této skutečnosti platný doklad o bezpečnostní způsobilosti nově jmenované nebo ustanovené uvedené osoby.
(3) Příslušný útvar policie rovněž zruší registraci, jestliže o to registrovaná osoba požádá.
§ 9
Evidence bezpečnostního materiálu
(1) Obsahem evidence musí být
a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště a rodné číslo, bylo-li přiděleno, identifikační číslo osoby, jde-li o podnikající fyzickou osobu,
b) u právnické osoby název nebo obchodní firma, její právní forma, adresa sídla a identifikační číslo osoby, dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště a rodné číslo fyzické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního orgánu, prokuristou, členem dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, a dále odpovědného zástupce, je-li ustanoven,
c) identifikační údaje každého kusu bezpečnostního materiálu podle jednotlivých skupin uvedených v § 2, a pokud jsou tyto údaje k dispozici, též název, výrobní číslo, číslo podvozku, číslo korby, výrobní číslo hlavně, výrobní číslo těla nebo nosiče závěru, typ a číslo motoru, popřípadě jiné číslo nebo znak umožňující přesnou identifikaci příslušného kusu dané skupiny,
d) označení místa trvalého uložení bezpečnostního materiálu, adresa jiného místa uložení, nachází-li se tento bezpečnostní materiál déle než 7 dnů mimo místo trvalého uložení, a způsob jeho zabezpečení, v případě jeho ničení též postup používaný pro ničení a odstraňování zničeného bezpečnostního materiálu, u bezpečnostního materiálu skupiny 5 nebo 6 též zápis z kontroly jeho ničení provedené Ministerstvem obrany nebo zahraničními inspekčními týmy v doprovodu zaměstnanců Ministerstva obrany, popřípadě jiné údaje a informace, které vyžadují zvláštní právní předpisy nebo mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu12),
e) identifikační údaje uvedené v písmenu a) nebo b) o osobách, od kterých byl bezpečnostní materiál získán nebo kterým byl předán nebo na ně byl převeden,
f) údaje o dalším naložení s bezpečnostním materiálem, například znehodnocení nebo zničení.
(2) Každý kus příslušné skupiny bezpečnostního materiálu musí být evidován samostatně. Zjištěné rozdíly mezi evidovaným a skutečným stavem bezpečnostního materiálu je osoba, která nakládá s bezpečnostním materiálem podle tohoto zákona, povinna neprodleně ohlásit příslušnému útvaru policie.
(3) Evidence bezpečnostního materiálu musí být uchovávána nejméně 5 let od konce kalendářního roku, v němž byl bezpečnostní materiál předán jiné osobě, ztracen nebo zničen. V případě zániku právnické osoby předá insolvenční správce nebo likvidátor evidenci příslušnému útvaru policie.
§ 10
Zabezpečení bezpečnostního materiálu
(1) Bezpečnostní materiál skupin 1 až 3 a 7 až 11 se zabezpečuje
a) mechanickými zábrannými prostředky I. kategorie v kombinaci se speciálním televizním systémem,
b) mechanickými zábrannými prostředky I. kategorie v kombinaci s elektronickým zabezpečovacím zařízením,
c) mechanickými zábrannými prostředky I. kategorie v kombinaci s nepřetržitou fyzickou ostrahou, nebo
d) mechanickými zábrannými prostředky II. kategorie.
(2) Bezpečnostní materiál skupiny 4, 5 nebo 6 se zabezpečuje způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo znehybněním bezpečnostního materiálu vyjmutím provozně důležitých součástek a paliv v kombinaci s
a) elektronickým zabezpečovacím zařízením,
b) speciálním televizním systémem, nebo
c) nepřetržitou fyzickou ostrahou.
(3) Mechanickými zábrannými prostředky I. kategorie se pro účely tohoto zákona rozumí zejména
a) uzamykatelné ocelové schránky, uzamykatelné ocelové skříně, zabezpečené objekty,
b) výlohy a skla výloh,
c) skla vitrín nebo pultů, nebo
d) zvláštní uzamčená zařízení.
(4) Mechanickými zábrannými prostředky II. kategorie se pro účely tohoto zákona rozumí zejména
a) uzamykatelné skříňové trezory,
b) uzamčené místnosti nebo samostatný objekt, nebo
c) komorové trezory.
(5) Příslušný útvar policie může povolit jiný způsob zabezpečení bezpečnostního materiálu, jestliže bezpečnostní materiál bude řádně zabezpečen proti zneužití, ztrátě nebo odcizení minimálně na stejné úrovni zabezpečení jako podle odstavce 1 nebo 2.
(6) Technické požadavky na zabezpečení bezpečnostního materiálu stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
§ 11
Informační systém
(1) Policie České republiky při plnění úkolů podle tohoto zákona vede informační systém veřejné správy obsahující údaje o
a) žádostech o registraci,
b) zaregistrovaných osobách,
c) bezpečnostním materiálu,
d) ztracených, odcizených nebo zrušených potvrzeních o registraci,
e) ztraceném nebo odcizeném bezpečnostním materiálu.
(2) Informační systém vedený podle odstavce 1 obsahuje údaje v rozsahu údajů uváděných v žádosti, získaných na základě oznámení nebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona.
(3) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany je oprávněno využívat údaje z informačního systému, a je-li to technicky možné, přednostně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Uchovávání údajů a dokumentace
(1) Údaje v informačním systému mohou být uchovávány v listinné podobě nebo v elektronické podobě na technických nosičích dat nebo v kombinaci obou podob a stejným způsobem i přenášeny.
(2) Údaje podle odstavce 1 se v informačním systému uchovávají 20 let ode dne zániku platnosti dokladů, ke kterým se vztahují.
§ 13
Poskytování údajů
(1) Policie České republiky poskytuje údaje z informačního systému vedeného podle tohoto zákona bezpečnostním sborům a Vojenskému zpravodajství k plnění jejich úkolů vyplývajících z tohoto zákona a z jiných právních předpisů.
(2) Policie České republiky zveřejňuje na svých internetových stránkách čísla ztracených, odcizených nebo zrušených potvrzení o registraci, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 14
Výkon státní správy
(1) Státní správu ve věcech nakládání s bezpečnostním materiálem podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo vnitra, Policie České republiky, Ministerstvo obrany a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(2) Ministerstvo vnitra plní ve správním řízení vůči Policejnímu prezidiu České republiky úkoly nadřízeného orgánu.
(3) Ministerstvo obrany
a) vede ve svých informačních systémech evidence o výsledcích kontrol, včetně kontrol provedených zahraničními inspekčními týmy,
b) oznamuje bez zbytečného odkladu Policejnímu prezidiu České republiky porušení tohoto zákona, zjištěná při výkonu kontroly.
§ 15
Kontrola
(1) Kontrolu13) nad dodržováním povinností podle tohoto zákona vykonává
a) příslušný útvar policie, nebo
b) Policejní prezidium České republiky u osoby, která
1. nakládá s bezpečnostním materiálem v rámci podnikatelské činnosti a má provozovny na území přesahujícím územní působnost příslušného útvaru policie, nebo
2. provádí zahraniční obchod s vojenským materiálem2).
(2) Kontrolní orgán uvedený v odstavci 1 je v rámci výkonu kontroly plnění povinností podle tohoto zákona oprávněn
a) kontrolovat plnění povinností uvedených v § 6 odst. 1,
b) požadovat předložení bezpečnostního materiálu, jeho evidence a příslušných dokladů o jeho nabytí ke kontrole a kontrolovat fyzický a evidenční stav bezpečnostního materiálu na místě uložení,
c) požadovat předložení dokladů opravňujících k držení bezpečnostního materiálu a platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti nebo platného osvědčení fyzické osoby,
d) kontrolovat ničení bezpečnostního materiálu,
e) při důvodném podezření z porušení tohoto nebo jiného zákona bezpečnostní materiál zajistit; o převzetí vydá příslušný kontrolní orgán jeho vlastníku nebo držiteli potvrzení.
(3) Ministerstvo obrany je oprávněno kontrolovat fyzický a evidenční stav bezpečnostního materiálu skupiny 5 nebo 6 na místě jeho uložení a za tím účelem je oprávněno požadovat předložení bezpečnostního materiálu, jeho evidence a příslušných dokladů o jeho nabytí ke kontrole a kontrolovat ničení bezpečnostního materiálu. Toto oprávnění mají v rozsahu závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy14) i zahraniční inspekční týmy v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany.
§ 16
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 2 nakládá s bezpečnostním materiálem bez registrace.
(2) Fyzická osoba se jako osoba nakládající s bezpečnostním materiálem podle tohoto zákona dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1 písm. a) až g) a i) až m).
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 17
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) nakládá s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6 v rozporu s § 6 odst. 3, nebo
b) v rozporu s § 3 odst. 2 nakládá s bezpečnostním materiálem bez registrace.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba nakládající s bezpečnostním materiálem podle tohoto zákona dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1.
(3) Za správní delikt lze uložit propadnutí bezpečnostního materiálu nebo pokutu
a) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2.
§ 18
Propadnutí bezpečnostního materiálu
(1) Propadnutí bezpečnostního materiálu podle § 17 lze uložit, jestliže bezpečnostní materiál náleží pachateli a byl
a) ke spáchání správního deliktu užit, nebo
b) správním deliktem získán nebo nabyt za věc správním deliktem získanou.
(2) Propadnutí bezpečnostního materiálu nelze uložit, je-li jeho hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu. Vlastníkem propadlého bezpečnostního materiálu se stává stát.
§ 19
Zabrání bezpečnostního materiálu
(1) Nebylo-li uloženo propadnutí bezpečnostního materiálu podle § 17, lze rozhodnout, že se bezpečnostní materiál zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt postihnout, nebo
b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela a vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obecný zájem.
(2) Rozhodnout o zabrání bezpečnostního materiálu nelze, jestliže je jeho hodnota v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu nebo jestliže od jednání majícího znaky správního deliktu uplynuly 2 roky.
(3) Vlastníkem zabraného bezpečnostního materiálu se stává stát.
§ 20
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty a přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává kontrolní orgán příslušný k výkonu kontroly podle § 15 odst. 1.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby7) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
§ 21
Přechodná ustanovení
(1) Osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládají s bezpečnostním materiálem, jsou povinny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat příslušný útvar policie o registraci.
(2) Každá osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6, je povinna zajistit, aby ona sama nebo statutární orgán nebo členové statutárního orgánu, členové dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, prokuristé a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, požádali do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací, nejsou-li již jeho držiteli.
(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 22
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Část první zákona č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem).
2. Část stá čtvrtá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
3. Část jedenáctá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky.
4. Zákon č. 156/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů.
5. Část sto osmdesátá šestá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
6. Část sto sedmdesátá sedmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
7. Část čtyřicátá druhá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
§ 23
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
1) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb. m. s.
2) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 119/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
10) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12) Například zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
14) Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb. m. s.
230/2013 mění 58/1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a 166/1993 o NKÚ
/91 /02.08.2013
58/1995 o pojištení vývozu a financování
166/1993 o NKÚ a zamítnutý nález 39/2011
231/2013 mění 236/1995 o platu a náležitostech
spojených s funkcí představitelů státní moci,soudců, poslanců EP /17.08.2013/
235/1995 o platu Poslanců a Soudců
231 ZÁKON ze dne 21. června 2013, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 38 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Poslanci nenáleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, výkonu ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence.
(4) Doba uvedená v odstavci 3 se nezapočítává do doby, z níž se stanoví počet celých ukončených let výkonu funkce poslance rozhodných pro výpočet odchodného.“.
Čl. II Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
232/2013 mění 149/2003 o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
634/2004 o správních poplatcích, 148/2003 o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů
O obchodu s lesními dřevinami a změně souvisejících zákonů
Zákon, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů
Obsah
ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů
232
ZÁKON
ze dne 26. června 2013,
kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
Čl. I
Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281//2009 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“ a za slovo „stanoví“ se vkládají slova „zásady ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a“.
2. V § 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „v celém Evropském společenství“ nahrazují slovy „na území Evropské unie“ a slova „ustanovení § 3 odst. 2 a v příloze č. 1 k tomuto zákonu“ se nahrazují slovy „seznamu druhů lesních dřevin stanoveném vyhláškou“.
3. V § 2 písm. d) a v § 2 písm. e) se slova „rodičovských stromů“ nahrazují slovy „rodiče rodiny, ortetu“.
4. V § 2 písm. f) se slova „který je geneticky modifikovaným organismem“ nahrazují slovy „jehož dědičný základ byl změněn genetickou modifikací“.
5. V § 2 písm. g) bodu 1 se za slova „jímž je strom“ vkládají slova „nebo skupina stromů“.
6. V § 2 písm. g) bodu 2 se slova „jednotka prostorového rozdělení lesa4)“ nahrazují slovy „porost, jímž je ohraničená populace stromů“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
7. V § 2 písm. g) bodu 3 se slova „rodičovského stromu“ nahrazují slovy „rodiče rodiny“ a slovo „podstatně“ se zrušuje.
8. V § 2 písm. g) bodu 4 se slova „rodičovský strom“ nahrazují slovy „rodič rodiny“.
9. V § 2 písm. g) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „pro vegetativní způsob reprodukce“.
10. V § 2 se na konci písmene g) doplňuje bod 7, který zní:
„7. ortet, jímž je strom určený k odběru částí rostlin pro vegetativní způsob reprodukce,“.
11. V § 2 písmena n) a o) znějí:
„n) uváděním do oběhu nabízení reprodukčního materiálu k prodeji, prodej nebo dodávka třetí osobě včetně dodávky na základě smlouvy o poskytování služeb, anebo jakýkoliv jiný způsob převodu práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání, a dovoz za účelem prodeje anebo poskytování vzorků genetických zdrojů; za uvádění do oběhu se nepovažuje převod práva nakládat s reprodukčním materiálem, pokud jde o první převod tohoto práva z vlastníka zdroje reprodukčního materiálu na jinou osobu a vlastník zdroje reprodukčního materiálu ani jeho zaměstnanci se v souvislosti s tímto převodem nepodílí na produkci reprodukčního materiálu,
o) oddílem reprodukčního materiálu reprodukční materiál, který
1. je určen kódem a číslem potvrzení o původu reprodukčního materiálu (dále jen „potvrzení o původu“), českým a vědeckým názvem dřeviny, množstvím,
2. je určen rokem zrání, u oddílu vzniklého sloučením oddílů roky zrání, jde-li o semenný materiál,
3. je stejné kategorie, stejného typu zdroje a stejného účelu použití,
4. pochází z téže oblasti provenience a z téhož výškového pásma,
5. je stejným způsobem zpracováván, skladován a ošetřován po celý průběh produkce nebo odebrán ve stejném roce, jedná-li se o části rostlin,
6. má stejný věk a způsob pěstování, jde-li o sa-dební materiál,
7. pochází ze stejné uznané jednotky, jde-li o identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál,“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
12. V § 2 písm. r) se za slova „Ministerstvem zemědělství“ vkládají slova „(dále jen „ministerstvo“)“.
13. V § 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až z), která znějí:
„s) Národní bankou osiva a explantátů lesních dřevin (dále jen „banka osiva a explantátů“) zařízení dlouhodobě uchovávající osivo a explantáty lesních dřevin, ve kterém je zajišťována možnost reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin,
t) genetickým zdrojem lesních dřevin
1. reprodukční materiál,
2. zdroje reprodukčního materiálu,
3. genové základny,
které mají současnou nebo potenciální fenotypovou a genotypovou hodnotu a jsou shromážděné, hodnocené a dokumentované pro účely Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin (dále jen „Národní program“),
u) ochranou a reprodukcí genofondu lesních dřevin dlouhodobé uchovávání genetických zdrojů lesních dřevin při zachování jejich genetického základu a schopnosti reprodukce, probíhající v místě původního výskytu genetických zdrojů lesních dřevin nebo mimo místo původního výskytu genetických zdrojů lesních dřevin,
v) určenou osobou právnická osoba nebo organizační složka státu, která se podílí na realizaci Národního programu, pověřená ministerstvem provozováním banky osiva a explantátů a koordinací opatření s tím souvisejících,
w) osivem lesních dřevin semena nebo plody lesních dřevin technicky způsobilé k výsevu,
x) lesní školkařskou činností soustavná činnost zabývající se pěstováním sadebního materiálu lesních dřevin určeného pro umělou obnovu lesa a zalesňování, popřípadě pro lesnické rekultivace, výsadbu lesních dřevin na zemědělskou půdu a ozeleňování krajiny,
y) lesní školkou soubor staveb, zařízení a lesních nebo jiných pozemků s technickým a technologickým vybavením, sloužící k pěstování sadebního materiálu lesních dřevin určeného pro umělou obnovu lesa a zalesňování, popřípadě pro lesnické rekultivace, výsadbu lesních dřevin na zemědělskou půdu a ozeleňování krajiny,
z) vzorkem genetického zdroje odebraný semenný materiál, části rostlin nebo sadební materiál v množství a kvalitě umožňující ochranu a reprodukci genetického zdroje při zachování jeho genetického základu.“.
14. V části první se za hlavu I vkládá nová hlava II, která včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 21 až 24 zní:
„HLAVA II
OCHRANA A REPRODUKCE GENOFONDU LESNÍCH DŘEVIN
§ 2a
Národní program
(1) Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin, který je tvořen souborem všech genů lesních dřevin, je zajišťována prostřednictvím Národního programu, který vytváří předpoklady pro efektivní a setrvalé využívání genetických zdrojů lesních dřevin v souladu s potřebami lesního hospodářství a zásadami trvale udržitelného hospodaření v lesích. Národní program upravuje podmínky a postupy ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin lesnicky významných druhů lesních dřevin původních na území České republiky.
(2) Národní program vydává a dobu jeho platnosti stanoví ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
(3) Pověřená osoba provede každoročně hodnocení Národního programu a toto hodnocení předloží ministerstvu.
(4) Změnu Národního programu může ministerstvo provést z vlastního podnětu, z podnětu pověřené osoby, určené osoby nebo jiného účastníka Národního programu.
(5) Seznam druhů lesních dřevin, které mohou být zařazeny do Národního programu, stanoví vyhláška.
§ 2b
Zásady ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin
(1) Ochranu a reprodukci genetických zdrojů lesních dřevin zajišťují účastníci Národního programu prostřednictvím Národního programu.
(2) Každý účastník Národního programu je povinen
a) chránit a reprodukovat genetické zdroje lesních dřevin in situ a ex situ ve všech jejich částech a vývojových stadiích,
b) zajišťovat uchovávání vzorků genetických zdrojů lesních dřevin ve vhodných podmínkách tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení,
c) v případě potřeby umožnit reprodukci nebo obnovení genetických zdrojů lesních dřevin,
d) v případě zjištění nebezpečí znehodnocení genetických zdrojů lesních dřevin zajistit nezbytná opatření k jejich záchraně,
e) oznámit pověřené osobě změnu údajů týkajících se genetických zdrojů lesních dřevin, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.
(3) Při ohrožení genetického zdroje lesních dřevin je účastník Národního programu povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit pověřené osobě. Pověřená osoba může uložit převedení vzorků ohroženého genetického zdroje lesních dřevin do vlastnictví jiného účastníka Národního programu.
§ 2c
Žádost o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu
(1) žádost o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu může pověřené osobě podat vlastník genetického zdroje.(2(2) Vlastníkem genetického zdroje podle odstavce 1 se rozumí
a) vlastník zdroje reprodukčního materiálu,
b) vlastník reprodukčního materiálu, nebo
c) vlastník genové základny.
(3) Vzor žádosti o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu stanoví vyhláška.
§ 2d
Zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu
(1) Pokud je z hlediska ochrany nebo reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin žádoucí zařadit genetický zdroj lesních dřevin do Národního programu, může pověřená osoba na základě žádosti vlastníka genetického zdroje zařadit genetický zdroj lesních dřevin do Národního programu.
(2) Doba zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu trvá nejdéle do ukončení doby platnosti stanoveného Národního programu.
(3) Doklad o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu musí obsahovat označení vlastníka genetického zdroje, druh genetického zdroje lesních dřevin, český a vědecký název dřeviny a evidenční číslo genetického zdroje lesních dřevin.
(4) Zařazením genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu se vlastník genetického zdroje stává účastníkem Národního programu. Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona vznikají účastníkům Národního programu dnem stanoveným v dokladu o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu. Účastníkem Národního programu je rovněž určená osoba. Seznam účastníků Národního programu vede pověřená osoba v ústřední evidenci reprodukčního materiálu (dále jen „ústřední evidence“). Obsah této ústřední evidence zveřejňuje pověřená osoba na svých internetových stránkách.
(5) Porosty zařazené do Národního programu lze zařadit do kategorie lesa zvláštního určení21).
(6) Na zařazení genetického zdroje do Národního programu se nevztahuje správní řád22).
§ 2e
Změna a zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu
(1) Jestliže byla provedena změna Národního programu, může pověřená osoba změnit zařazení genetického zdroje lesních dřevin, kterého se schválená změna týká, do Národního programu.
(2) Pověřená osoba zruší zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu, jestliže
a) genetický zdroj lesních dřevin, který byl zařazen do Národního programu, již nesplňuje podmínky, pro které byl do Národního programu zařazen, nebo
b) genetický zdroj lesních dřevin, který byl zařazen do Národního programu, byl zničen nebo poškozen v takovém rozsahu, že již nemůže plnit svůj účel, nebo
c) došlo k porušení povinností účastníkem Národního programu, nebo
d) o to účastník Národního programu písemně požádá.
(3) V rámci zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu může pověřená osoba požádat osobu, která byla účastníkem Národního programu, aby v přiměřené lhůtě převedla vzorky genetických zdrojů lesních dřevin a dokumentaci o genetických zdrojích lesních dřevin do vlastnictví určené osoby, popřípadě jiného účastníka Národního programu.
(4) Na změnu zařazení a zrušení zařazení genetického zdroje do Národního programu se nevztahuje správní řád22).
§ 2f
Shromažďování, hodnocení a inventarizace genetických zdrojů lesních dřevin
(1) Ochranu a reprodukci genetických zdrojů lesních dřevin ex situ v bance osiva a explantátů zajišťuje určená osoba, a to uložením a reprodukcí vzorků genetických zdrojů lesních dřevin v bance osiva a explantátů.
(2) Určená osoba je povinna hodnotit a inventarizovat vzorky genetických zdrojů lesních dřevin uložené v bance osiva a explantátů a do 15. ledna každého kalendářního roku předat pověřené osobě výsledky hodnocení podle stavu k 31. prosinci předchozího kalendářního roku.
(3) Způsob a rozsah hodnocení genetických zdrojů lesních dřevin v bance osiva a explantátů stanoví vyhláška.
§ 2g
Dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin
(1) Účastníci Národního programu jsou povinni vést průběžně dokumentaci o genetických zdrojích lesních dřevin zařazených do Národního programu tak, aby byla vyloučena jejich záměna s jinými genetickými zdroji. Dokumentace musí být chráněna před zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením.
(2) Údaje o genetických zdrojích lesních dřevin chráněných a reprodukovaných in situ nebo ex situ vede a trvale uchovává na základě údajů předložených účastníky Národního programu pověřená osoba v ústřední evidenci.
(3) Bylo-li zařazení do Národního programu pověřenou osobou zrušeno, je osoba, která byla účastníkem Národního programu, povinna ve lhůtě do 30 dnů od zrušení zařazení do Národního programu převést do vlastnictví veškerou dokumentaci o genetickém zdroji lesních dřevin osobě uvedené v dokladu o zrušení zařazení do Národního programu.
(4) V případě úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která je účastníkem Národního programu, je právní nástupce této osoby povinen neprodleně o této skutečnosti informovat pověřenou osobu, která určí, kterému účastníkovi Národního programu bude ve stanovené lhůtě předána dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin a vzorky genetických zdrojů lesních dřevin. Byla-li nařízena likvidace právnické osoby, je likvidátor povinen neprodleně o této skutečnosti informovat pověřenou osobu, která určí, kterému účastníkovi Národního programu bude ve stanovené lhůtě předána dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin a vzorky genetických zdrojů lesních dřevin.
(5) Obsah a pravidla vedení dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin stanoví vyhláška.
(6) Na předávání dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin a předávání vzorků genetických zdrojů lesních dřevin se nevztahuje správní řád22).
§ 2h
Poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin
(1) Pověřená osoba nebo určená osoba jsou v případě potřeby oprávněny písemně požádat účastníka Národního programu o poskytnutí vzorku nebo umožnění odebrání vzorku genetického zdroje lesních dřevin včetně identifikačních údajů o tomto genetickém zdroji; žádost musí obsahovat údaje o účelu poskytnutí vzorku. Účastník Národního programu je povinen žádosti vyhovět.
(2) Účastníci Národního programu poskytnou vzorky genetických zdrojů lesních dřevin jiným osobám, jestliže
a) mají dostatečnou zásobu vzorků genetických zdrojů lesních dřevin,
b) poskytnutím vzorku genetického zdroje lesních dřevin nedojde k ohrožení genetického zdroje lesních dřevin nebo k jeho poškození, které by mohlo mít za následek zánik genetického zdroje, nebo
c) to vyžadují okolnosti, pro které byl genetický zdroj lesních dřevin zařazen do Národního programu.
(3) Pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání jsou účastníci Národního programu povinni poskytnout vzorky genetických zdrojů lesních dřevin bezúplatně.
(4) Vzorky genetických zdrojů lesních dřevin jsou poskytovány pouze v oddílech (§ 5). Ke každému oddílu genetického zdroje lesních dřevin musí být připojen průvodní list (§ 8).
(5) Vlastník genetického zdroje lesních dřevin je povinen evidovat v dokumentaci o genetickém zdroji druh, množství a formu poskytnutých vzorků a údaj o tom, komu a za jakým účelem byly vzorky poskytnuty.
(6) Rozsah identifikačních údajů podle odstavce 1 a podrobnosti o poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin a velikost těchto vzorků stanoví vyhláška.
§ 2i
Genové základny
(1) Soubor lesních porostů s významným podílem cenných regionálních populací lesních dřevin o rozloze, jež postačuje k udržení biologické různorodosti populace, která je při vhodném způsobu hospodaření schopna vlastní reprodukce, lze vyhlásit za genovou základnu. Les na území genové základny lze zařadit do kategorie lesa zvláštního určení21).
(2) Genové základny se vyhlašují na základě údajů platného lesního hospodářského plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy v rámci jednotlivých oblastí provenience pro všechny lesnicky významné druhy lesních dřevin, na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy. Genovou základnu vyhlašuje na základě vlastního odborného posudku pověřená osoba na žádost vlastníka lesa na území, které má být prohlášeno za genovou základnu. Seznam genových základen vede pověřená osoba v ústřední evidenci.
(3) Pokud pověřená osoba zjistí, že vyhlášená genová základna nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení nebo podmínky, za kterých byla genová základna vyhlášena, vyhlášení genové základny zruší.
(4) Pravidla vyhlašování genových základen, způsob hospodaření v lesích na jejich území a způsob jejich označování stanoví vyhláška.
(5) Na vyhlašování a zrušení genových základen se nevztahuje správní řád22).
§ 2j
Financování ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin
(1) Finanční prostředky pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci, ochranu a reprodukci genetických zdrojů lesních dřevin v rámci Národního programu a k provozování banky osiva a explantátů jsou poskytovány pro účely uvedené v tomto zákoně ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva.
(2) Určené osobě jsou finanční prostředky podle odstavce 1 poskytovány v rámci finančních vztahů stanovených ministerstvem23).
(3) Účastníkům Národního programu s výjimkou určené osoby jsou finanční prostředky podle odstavce 1 poskytovány formou dotací24).
21) § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 289/1995 Sb.
22) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
24) § 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 73/2011 Sb.“.
Dosavadní hlavy II až IX se označují jako hlavy III až X.
15. V § 3 odst. 1 se slova „příloze č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „seznamu druhů lesních dřevin stanoveném vyhláškou“.
16. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „ Reprodukční materiál umělých kříženců uvedených v seznamu druhů lesních dřevin lze uvádět do oběhu pouze jako selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný.“.
17. V § 3 odstavec 3 zní:
„(3) Reprodukční materiál druhů a umělých kříženců uvedených v seznamu druhů lesních dřevin, které byly rozmnoženy vegetativně, lze uvádět do oběhu pouze jako selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. Selektovaný reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze v případě, že byl získán hromadným rozmnožováním ze semenného materiálu.“.
18. V § 3 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) Reprodukční materiál nepůvodních druhů topolů, jejich vzájemných hybridů a hybridů nepůvodních druhů topolů s domácími druhy, který byl vyprodukován na území České republiky, lze uvádět do oběhu na území České republiky pouze jako testovaný. Reprodukční materiál domácích druhů topolů, s výjimkou topolu osiky, který byl vyprodukován na území České republiky, lze uvádět do oběhu na území České republiky pouze jako kvalifikovaný nebo testovaný.
(6) Seznam druhů a hybridů topolů podle odstavce 5 je zveřejňován ve Věstníku Ministerstva zemědělství.“.
19. V § 5 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) český a vědecký název dřeviny, popřípadě označení klonu nebo směsi klonů,“.
20. V § 5 odst. 2 písm. g) se za slova „rok zrání,“ vkládají slova „u směsi roky zrání,“.
21. V § 5 odst. 2 písmeno h) zní:
„h) stáří a druh semenáčků nebo řízků použitých jako sadební materiál a to, zda byly podřezány, školko-vány nebo obaleny,“.
22. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i) kategorii reprodukčního materiálu.“.
23. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova „stvrzujícím, že“ nahrazují slovy „o tom, zda“.
24. V § 5 odstavec 4 zní:
„(4) Slučování reprodukčních materiálů z různých oddílů v průběhu produkce je přípustné v případě, že se jedná o
a) jednoho a téhož vlastníka reprodukčního materiálu,
b) jeden a tentýž druh lesní dřeviny,
c) jednu a tutéž oblast provenience,
d) stejné výškové pásmo původu reprodukčního materiálu,
e) stejnou genovou základnu,
f) stejnou kategorii reprodukčního materiálu.“.
25. V § 5 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 25 znějí:
„(5) Oddíly testovaného reprodukčního materiálu, oddíly kvalifikovaného reprodukčního materiálu a oddíly selektovaného reprodukčního materiálu feno-typových tříd A se neslučují.
(6) Výškové pásmo je určeno lesním vegetačním stupněm, zjištěným z mapy lesních vegetačních stupňů v oblastních plánech rozvoje lesa25). U zdroje reprodukčního materiálu rostoucího mimo lesní pozemek se výškové pásmo určuje podle nadmořské výšky.
(7) Podrobnosti o slučování oddílů reprodukčního materiálu a určení výškových pásem u zdroje reprodukčního materiálu rostoucího mimo lesní pozemek stanoví vyhláška.
25) § 23 zákona č. 289/1995 Sb.“.
26. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:
㤠5a
Sběr reprodukčního materiálu
(1) Dodavatel je povinen oznámit pověřené osobě nejméně 15 dnů předem
a) konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, jde-li o identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál,
b) konání odběru částí rostlin, jde-li o následně vegetativně množený selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál,
c) sloučení reprodukčního materiálu (§ 5 odst. 4).
(2) V oznámení podle odstavce 1 dodavatel uvede
a) označení dodavatele; u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, obchodní firmu nebo název, adresu místa trvalého pobytu a adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firmu nebo název a adresu sídla,
b) identifikační číslo dodavatele, je-li přiděleno,
c) číslo licence (§ 22) a registrační číslo dodavatele,
d) místo a časový interval předpokládané doby sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin a vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmla-zení v jednom vegetačním období; přesné datum oznámí dodavatel pověřené osobě nejméně 2 pracovní dny předem,
e) plánované maximální množství sebraného semen-ného materiálu, odebraných částí rostlin a vyzvednutého sadebního materiálu z přirozeného zmla-zení.
(3) V případě sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, není-li vlastníkem zdroje sám dodavatel, musí být součástí oznámení též písemný souhlas vlastníka zdroje reprodukčního materiálu s úředně ověřeným podpisem, popřípadě elektronická podoba souhlasu podepsaného uznávaným elektronickým podpisem vlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo jeho oprávněného zástupce.
(4) Jde-li o identifikovaný reprodukční materiál buku lesního, dubu letního a dubu zimního, musí sběr v uznaných jednotkách na území České republiky probíhat minimálně z 10 stromů v rámci uznané jednotky. Jde-li o selektovaný reprodukční materiál smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého, buku lesního, dubu letního a dubu zimního, musí sběr v uznaných jednotkách na území České republiky probíhat minimálně z 20 stromů v rámci uznané jednotky. Jde-li o semenné sady uznané na území České republiky, lze sběr provádět pouze v případě, kdy se na úrodě podílelo minimálně 50 % klonů v semenných sadech borovice lesní, modřínu opadavého a smrku ztepilého a minimálně 30 % klonů v semenných sadech ostatních lesních dřevin.
(5) Vzor oznámení podle odstavce 1 stanoví vyhláška.“.
27. § 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Potvrzení o původu
(1) Jde-li o identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál a byly-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení, vystaví pověřená osoba po ukončení sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvednutí sadebního materiálu z přirozeného zmlazení dodavateli na jeho žádost pro získané oddíly potvrzení o původu, a to do 10 dnů ode dne doručení žádosti.
(2) Místně příslušným pracovištěm pověřené osoby pro vydání potvrzení o původu je to, v jehož působnosti dojde ke sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení.
(3) žádost o vystavení potvrzení o původu je žadatel povinen předložit pověřené osobě nejpozději 10 dnů po ukončení sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení.
(4) Pověřená osoba vystaví nové potvrzení o původu, jestliže
a) je kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál následně vegetativně množen po splnění požadavků uvedených v § 5a odst. 1 až 3,
b) je selektovaný reprodukční materiál generativního původu následně vegetativně množen po splnění požadavků uvedených v § 5a odst. 1 až 3, nebo
c) byl reprodukční materiál sloučen podle § 5 odst. 4.
(5) U oddílu, který vznikl sloučením oddílů různého roku zrání, jsou v novém potvrzení o původu uvedeny příslušné roky zrání a podíl reprodukčního materiálu připadajícího na jednotlivé roky.
(6) Pověřená osoba vede evidenci o vydaných potvrzeních o původu a vydaných nových potvrzeních o původu.
(7) Pro oznámení, žádost a vystavení nového potvrzení o původu platí § 5a odst. 1 až 3 a odstavce 1 až 5 obdobně.
(8) Vzor žádosti podle odstavce 3 a náležitosti potvrzení o původu stanoví vyhláška.
(9) Na vydávání potvrzení o původu se nevztahuje správní řád22).“.
28. § 6a se včetně poznámky pod čarou č. 6a zrušuje.
29. V § 7 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
30. V § 7 se odstavce 3 a 4 zrušují.
31. V § 8 odst. 1 písm. a) a c) se slova „místo trvalého pobytu nebo adresa a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo adresy“ nahrazují slovy „adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu“.
32. V § 8 odst. 1 písm. a) a c) se slovo „sídlo“ nahrazuje slovy „adresa sídla“.
33. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Průvodní list semen a plodů uváděných do oběhu jako identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál musí dále obsahovat údaje o
a) čistotě, tedy hmotnostním podílu čistých semen nebo plodů, semen nebo plodů jiných druhů a neškodných nečistot připadajících na produkt uváděný do oběhu jako oddíl osiva,
b) klíčivosti čistých semen nebo plodů; v případě, že klíčivost není možné nebo účelné zjistit, o životaschopnosti zjištěné za pomoci specifických metod,
c) hmotnosti 1000 čistých semen nebo plodů,
d) počtu klíčivých semen nebo plodů na kilogram produktu uváděného do oběhu jako semenný materiál; v případě, že počet klíčivých semen nebo plodů není možné nebo účelné zjistit, o počtu životaschopných semen nebo plodů na kilogram.“.
34. V § 8 odst. 5 se za slovo „oběhu“ vkládají slova „k prvnímu kupujícímu“.
35. V § 8 odstavec 9 zní:
„(9) Specifické metody podle odstavce 4 písm. b), obsah a formu průvodního listu, způsob jeho připojení a klasifikační označení částí rostlin a sadebního materiálu stanoví vyhláška.“.
36. V § 10 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „Fenotypová klasifikace se provádí vždy při vypracování nového lesního hospodářského plánu nebo nové lesní hospodářské osnovy, a to na dobu jejich platnosti. V odůvodněných případech může pověřená osoba provést změnu fenotypové klasifikace v rámci uznání zdroje reprodukčního materiálu. Změna fenotypové klasifikace není důvodem pro změnu lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.“.
37. § 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Uznávání zdroje reprodukčního materiálu
(1) Uznávání zdroje identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osoba na základě žádosti vlastníka zdroje.
(2) Uznávání zdroje reprodukčního materiálu se provádí u všech druhů dřevin. Zdroj reprodukčního materiálu se uznává na dobu určitou, stanovenou v dokladu nebo v rozhodnutí o uznání. Tato doba může být u zdrojů uznaných podle odstavce 1 na žádost vlastníka zdroje pověřenou osobou dále prodloužena, nejdéle však o 12 měsíců. Zdroje identifikovaného a selektovaného reprodukčního materiálu lze uznávat pouze na základě údajů platného lesního hospodářského plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy.
(3) Pokud pověřená osoba zjistí, že uznaný zdroj nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, zruší uznání zdroje reprodukčního materiálu.
(4) Na uznávání a zrušení uznání zdrojů reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný se nevztahuje správní řád22).“.
38. V § 13 se na konci odstavce 1 doplňují věty, které znějí: „V případě smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého a modřínu eurojaponského se zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu neuznávají. Na území genové základny se neuznávají zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu druhů dřevin, pro které je genová základna vyhlášena.“.
39. V § 13 odst. 2 se slova „O uznání zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu rozhodne orgán veřejné správy“ nahrazují slovy „Uznání zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osoba“.
40. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) Porosty téhož vlastníka, téže fenotypové třídy, téhož druhu dřeviny nacházející se v téže oblasti provenience a v témže výškovém pásmu a splňující podmínky pro uznání lze se souhlasem vlastníka zdroje sloučit do jedné uznané jednotky. Za stejných podmínek lze do jedné uznané jednotky sloučit i zdroje semen, popřípadě zdroje semen a porosty. Sloučení porostů, zdrojů semen, popřípadě zdrojů semen a porostů provádí pověřená osoba.“.
41. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Uznáván zdroje selektovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osoba na základě vlastního odborného posudku.“.
42. V § 14 odstavec 3 zní: „(3) Porost fenotypové třídy B téhož vlastníka, téhož druhu dřeviny nacházející se v téže oblasti provenience, popřípadě v téže genové základně, a v témže výškovém pásmu a splňující podmínky pro uznání podle odstavce 1 lze se souhlasem vlastníka zdroje sloučit do jedné uznané jednotky. Sloučení porostů do uznaných jednotek provádí pověřená osoba. Porosty dřevin fenotypové třídy A se neslučují.“.
43. V § 15 odst. 1 a v § 16 odst. 1 se slova „rodičovský strom“ nahrazují slovy „rodiče rodiny, ortet“.
44. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Uznávání zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osoba na základě vlastního odborného posudku.“.
45. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Uznávání zdroje testovaného reprodukčního materiálu provádí pověřená osoba na základě vlastního odborného posudku.“.
46. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17
Omezení mýtní úmyslné těžby a ochranná lhůta
Při uznávání porostu za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu může pověřená osoba doporučit vlastníku
zdroje omezení rozsahu mýtní úmyslné těžby10) prováděné v tomto porostu nebo
může navrhnout ochrannou lhůtu, po kterou v něm smí být prováděna mýtní úmyslná těžba pouze s jejím souhlasem;
souhlas může pověřená osoba vydat pouze za účelem sběru semenného materiálu, za účelem zkvalitnění porostu nebo pro
podporu přirozené obnovy.“.
47. § 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu
(1) Pověřená osoba vede v ústřední evidenci Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (dále jen „rejstřík“), přičemž u každé uznané jednotky eviduje
a) druh dřeviny, pro který byl uznán zdroj reprodukčního materiálu pro zařazení do uznané jednotky (§ 12),
b) vlastnosti, účel a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán (§ 12 až 16),
c) zdroj reprodukčního materiálu,
d) evidenční číslo,
e) polohu,
f) nadmořskou výšku nebo výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází,
g) plochu,
h) původ,
i) v případě testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus,
j) zařazení v Národním programu,
k) vlastníka zdroje reprodukčního materiálu.
(2) Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku stanoví vyhláška.“.
48. § 18a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a zrušuje.
49. V části první se hlava V včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zrušuje. Dosavadní hlavy VI až X se označují jako hlavy V až IX.
50. V § 20 odst. 1 se slovo „ dodavatelů“ nahrazuje slovy „držitelů licence“.
51. V § 20 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) právnické nebo fyzické osobě, která je podnikatelem a která ustanoví odpovědného zástupce splňujícího podmínky pro udělení licence; odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za dodržování právních předpisů při uvádění reprodukčního materiálu do oběhu.“.
52. V § 21 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru lesnictví, vyššího odborného vzdělání lesnického směru nebo vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, studijní obor lesnictví a odborné praxe v oboru v trvání alespoň 5 let anebo vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu, studijní obor lesní inženýrství a odborné praxe v oboru v trvání alespoň 3 roky.“.
53. V § 21 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„(2) Při uznávání jiné způsobilosti a při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace26). Uznávacím orgánem je ministerstvo.
26) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.
54. V § 21 odst. 4 se slova „Orgán státní správy lesů, který rozhoduje o udělení licence“ nahrazují slovy „Ministerstvo“.
55. V § 21 se odstavec 5 zrušuje.
56. § 21a včetně nadpisu zní:
㤠21a
Překážky pro udělení licence
(1) Licenci nelze udělit fyzické nebo právnické osobě,
a) které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se uvádění reprodukčního materiálu do oběhu, a to po dobu trvání tohoto zákazu, nebo
b) které byla licence odebrána rozhodnutím podle § 23 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, a to po dobu 5 let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Licence nemůže být udělena fyzické osobě zastávající funkci vedoucího pracovníka ve státním podniku, státní organizaci nebo v obchodní společnosti zabývajícím se podnikáním v oboru, který je předmětem licence. Ostatním zaměstnancům státního podniku, státní organizace nebo obchodní společnosti zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence, a zaměstnancům orgánů veřejné správy (§ 26) a pověřené osoby (§ 30) lze udělit licenci pouze s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele.“.
57. V § 22 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Ministerstvo udělí licenci žadateli, který splňuje podmínky stanovené v § 21 odst. 1; obsahem rozhodnutí o udělení licence je
a) číslo licence,
b) u fyzických osob jméno, příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo,
c) jméno a příjmení, adresa místa trvalého pobytu a datum narození odpovědného zástupce, byl-li ustaven,
d) předmět licence,
e) doba platnosti licence,
f) registrační číslo dodavatele.
(2) Licence vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.“.
58. § 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Odnětí a zánik licence
(1) Ministerstvo licenci odejme, jestliže
a) držitel licence nebo jeho odpovědný zástupce přestane splňovat podmínky stanovené pro udělení licence,
b) držiteli licence nebo jeho odpovědnému zástupci byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se uvádění reprodukčního materiálu do oběhu,
c) držitel licence o odnětí licence požádá, nebo
d) držitel licence závažným způsobem nebo v průběhu 12 měsíců opakovaně poruší povinnost stanovenou držiteli licence obecně závazným právním předpisem; o opětovné udělení licence pak může požádat nejdříve za 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci.
(2) Držitel licence je povinen oznámit ministerstvu vznik skutečností podle odstavce 1 písm. a) nebo b), a to nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku; pokud tak neučiní, licence uplynutím této lhůty zaniká.
(3) Držitel licence je povinen oznámit ministerstvu změnu údajů uvedených v § 22 odst. 1 písm. b), a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala. Pokud dojde ke změně odpovědného zástupce držitele licence, nebo ke změně právní formy držitele licence, je držitel licence povinen uvedené změny oznámit ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala, a zažádat o udělení licence nové; pokud tak neučiní, licence uplynutím této lhůty zaniká.
(4) Licence dále zaniká
a) uplynutím doby její platnosti,
b) smrtí držitele licence nebo jeho prohlášením za mrtvého, je-li držitelem licence fyzická osoba, nebo
c) zánikem držitele licence, je-li držitelem licence právnická osoba.“.
59. § 24 a 25 včetně nadpisů znějí:
㤠24
Evidence
(1) Dodavatel je povinen vést evidenci o každém oddílu reprodukčního materiálu, který uvedl do oběhu, a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let od uvedení do oběhu. Držitel licence, který je provozovatelem lesní školky, je povinen vést evidenci o lesní školkařské činnosti provozované v rámci licence a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let.
(2) Držitel licence je povinen předložit pověřené osobě do 15. ledna každého kalendářního roku záznamy o každém oddílu reprodukčního materiálu, který měl v držení k 31. prosinci předchozího kalendářního roku nebo který uvedl do oběhu do 31. prosince předchozího kalendářního roku, a evidenci o lesní školkařské činnosti provozované do 31. prosince předchozího kalendářního roku v rámci licence, nebo sdělení, že za uvedené období žádný reprodukční materiál do oběhu neuvedl ani neprovozoval lesní školkařskou činnost v rámci licence.
(3) Pověřená osoba vede v ústřední evidenci záznamy o oddílech reprodukčního materiálu, které mají dodavatelé v držení a které jsou uváděny do oběhu, a o lesní školkařské činnosti provozované v rámci licence.
(4) Podrobnosti o vedení evidence a předkládání záznamů o oddílech reprodukčního materiálu a o vedení a předkládání evidence o lesní školkařské činnosti stanoví vyhláška.
§ 25
Dovoz
Dovoz reprodukčního materiálu za účelem jeho propuštění do celního režimu volného oběhu lze uskutečnit pouze
a) na základě povolení ministerstva, nebo
b) na základě rozhodnutí Rady Evropské unie o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích.“.
60. Za § 25 se vkládají nové § 25a až 25d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 27 až 29 znějí:
㤠25a
Dovoz reprodukčního materiálu na základě povolení ministerstva
(1) Ministerstvo povolí dovoz reprodukčního materiálu na základě rozhodnutí Komise Evropské unie27). Při podání celního prohlášení je dovozce povinen tuto skutečnost oznámit celnímu úřadu a současně mu předložit povolení k dovozu reprodukčního materiálu vydané ministerstvem. Nepředloží-li dovozce celnímu úřadu povolení k dovozu reprodukčního materiálu, celní úřad zboží nepropustí do celního režimu volného oběhu.
(2) V žádosti o povolení dovozu reprodukčního materiálu dovozce kromě obecných náležitostí uvede
a) identifikační číslo a číslo licence dodavatele,
b) množství a kategorii reprodukčního materiálu,
c) český a vědecký název dřeviny,
d) v případě, že dovezený reprodukční materiál má být na základě smlouvy upravován, rozmnožován nebo pěstován výhradně pro vývoz, též identifikační údaje o osobě, které je produkt vyrobený z dovezeného reprodukčního materiálu smluvně určen.
(3) Dovozce je povinen opatřit dovážený reprodukční materiál potvrzením o původu nebo jiným úředním osvědčením vystaveným v zemi původu, které předloží celnímu orgánu současně s dokumenty podle odstavce 1, a podklady obsahujícími podrobné údaje o všech dovážených oddílech.
(4) Dovezený reprodukční materiál musí být evidován podle § 24.
(5) Podrobnosti a vzor oznámení o dovozu reprodukčního materiálu podle odstavce 1 stanoví vyhláška.
§ 25b
Dovoz reprodukčního materiálu na základě rozhodnutí Rady Evropské unie o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích
(1) Dovozce může dovézt reprodukční materiál, pouze pokud vyhovuje podmínkám stanoveným rozhodnutím Rady Evropské unie o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích28).
(2) Dovozce je povinen oznámit dovoz pověřené osobě minimálně 30 dní přede dnem uskutečnění dovozu.
(3) Dovezený reprodukční materiál lze propustit do celního režimu volného oběhu pouze na základě potvrzení o původu vydaného ministerstvem. Ministerstvo vydá potvrzení o původu na základě dovozcem předloženého certifikátu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj o provenienci. Ministerstvo uvede na potvrzení o původu, že reprodukční materiál byl dovezen v rámci režimu rovnocennosti.
(4) Při podání celního prohlášení je dovozce povinen skutečnosti podle odstavce 3 oznámit celnímu úřadu a současně mu předložit potvrzení o původu vydané ministerstvem. Nepředloží-li dovozce celnímu úřadu potvrzení o původu, celní úřad zboží nepropustí do celního režimu volného oběhu.
(5) Dovezený reprodukční materiál musí být evidován podle § 24.
§ 25c
Povinnosti při obchodování mezi členskými státy Evropské unie
(1) Na pověřenou osobu se vztahují práva a povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty29). Dodavatelé pro účely uvedené ve větě první poskytují pověřené osobě další informace, vzorky nebo jiné důkazy.
(2) Dodavatel dodávající reprodukční materiál z České republiky do jiného členského státu Evropské unie je povinen informovat pověřenou osobu o expedici reprodukčního materiálu nejpozději do 1 měsíce od této expedice na informačním dokladu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 tohoto zákona.
(3) Příjemce reprodukčního materiálu z jiného členského státu Evropské unie má povinnost vést o tomto reprodukčním materiálu evidenci podle § 24.
27) Například rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2008, kterým se členské státy opravňují k přijetí rozhodnutí v souladu se směrnicí Rady 1999/105/ES o stejných zárukách poskytovaných ve vztahu k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin, který má být dovezen z určitých třetích zemí (2008/989/ES).
28) Například rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2008 o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích (2008/971/ES).
29) Nařízení Komise (ES) č. 1598/2002 ze dne 6. září 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty.“.
61. V části první v nadpisu hlavy VII se za slova „V OBLASTI“ vkládají slova „OCHRANY A REPRODUKCE GENOFONDU LESNÍCH DŘEVIN A“.
62. V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 29 odst. 1 se za slova „v oblasti“ vkládají slova „ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a“.
63. V § 26 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) krajské úřady,“.
64. V § 26 odst. 2 se slovo „kraje“ nahrazuje slovy „krajského úřadu“.
65. V § 26 odstavec 3 zní:
„(3) Orgánům veřejné správy jsou pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona poskytovány
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.“.
66. V § 26 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum a místo narození,
c) rodné číslo, bylo-li přiděleno,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum a místo narození,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
67. V § 27 se písmena a), b), c), f) a g) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena a) a b).
68. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28
Kraje
Krajské úřady v přenesené působnosti
a) rozhodují o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným podle § 27,
b) rozhodují o uložení pokut podle tohoto zákona,
c) rozhodují o uložení zvláštních opatření,
d) vykonávají dozor, jak fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisy vydané k jeho provedení a rozhodnutí vydaná na jejich základě, a ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků.“.
69. V § 29 odst. 2 písm. b) se slovo „dodavatelů“ nahrazuje slovy „držitelů licence“.
70. V § 29 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a určenou osobu“.
71. V § 29 odst. 2 písmeno e) zní:
„e) vystavuje potvrzení o původu na dovezený reprodukční materiál a o vydaných potvrzeních vede evidenci,“.
72. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí:
„k) řídí výkon státní správy v oblasti shromažďování, hodnocení, dokumentace, ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin,
l) vydává Národní program a jeho změny,
m) poskytuje finanční prostředky podle § 2j.“.
73. § 30 včetně nadpisu zní: „§ 30
Oprávnění pověřené osoby
(1) Ministerstvo pověří prováděním odborných úkonů, zařazováním, změnou nebo zrušením zařazení genetického zdroje do Národního programu, ukládáním předání vzorků ohroženého genetického zdroje, ukládáním zvláštních opatření formou zabezpečení genetických zdrojů nebo dokumentace o genetických zdrojích před zničením, poškozením, nebo zcizením, kontrolou v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a prováděním odborných úkonů a kontrolou v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem právnickou osobu nebo organizační složku státu, která
a) má odbornou a technickou způsobilost,
b) se sama neúčastní hospodářské soutěže v příslušné oblasti a nemá žádný zájem na výsledku řízení, v rámci kterého odborný úkon provádí,
c) podléhá dohledu a kontrole ministerstva.
(2) Pověřená osoba
a) koordinuje Národní program,
b) provádí hodnocení Národního programu a předkládá ho ministerstvu (§ 2a odst. 3),
c) ukládá opatření k záchraně ohroženého genetického zdroje lesních dřevin (§ 2b odst. 3),
d) zařazuje (§ 2c odst. 1), mění (§ 2e odst. 1) nebo zrušuje zařazení (§ 2e odst. 2) genetického zdroje do Národního programu,
e) vede ústřední evidenci (§ 2d odst. 4, § 2g odst. 2, § 2i odst. 2, § 6 odst. 6, § 18 a § 24 odst. 3),
f) ukládá předání dokumentace o genetických zdrojích a vzorků genetických zdrojů (§ 2g odst. 3),
g) přijímá oznámení právního nástupce o úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která je účastníkem Národního programu (§ 2g odst. 4),
h) přijímá oznámení dodavatelů o zamýšleném sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin a vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmla-zení a oznámení dodavatelů o zamýšleném sloučení reprodukčního materiálu a odběru částí rostlin při následném vegetativním množení,
i) je oprávněna být přítomna při sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný,
j) vystavuje potvrzení o původu reprodukčního materiálu získaného z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu a vede o tom evidenci,
k) vystavuje nové potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíly získané sloučením oddílů a pro oddíly získané následným vegetativním množením, pro které bylo vystaveno potvrzení o původu, a vede o tom evidenci,
l) uznává zdroje identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu, prodlužuje dobu uznání a zrušuje uznání,
m) přiděluje uznaným jednotkám evidenční čísla,
n) slučuje uznané zdroje reprodukčního materiálu do jedné uznané jednotky,
o) doporučuje omezení mýtní úmyslné těžby10) v porostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálu nebo navrhuje stanovení ochranné lhůty v těchto porostech,
p) povoluje mýtní úmyslnou těžbu10) v porostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálu, nebo v porostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálu, kde došlo ke stanovení ochranné lhůty,
q) vyhlašuje genové základny a stanovuje způsob hospodaření v genových základnách,
r) plní práva a povinnosti, které pro ni vyplývají z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty (§ 25c odst. 1),
s) na základě pověření ministerstva vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě a v případě zjištění nedostatků předává tyto informace orgánu veřejné správy v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem,
t) vykonává kontrolu (§ 31), u) ukládá zvláštní opatření (§ 36 odst. 2 a 3).
(3) Zaměstnanci pověřené osoby jsou povinni při své činnosti zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu činností podle tohoto zákona. Tato povinnost trvá 5 let po skončení pracovního nebo obdobného poměru.“.
74. § 31 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zní:
㤠31
Kontrola
(1) Orgány veřejné správy (§ 26) a pověřená osoba (§ 30) jsou povinny kontrolovat dodržování povinností stanovených tímto zákonem. Zaměstnanci orgánů veřejné správy a zaměstnanci pověřené osoby (dále jen „kontrolující“) mají při výkonu kontroly práva a povinnosti stanovené zvláštním zákonem17), nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Celní úřady provádějí kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem pouze při dovozu a vývozu reprodukčního materiálu. Při výkonu svých oprávnění postupují podle celního zákona.
(3) Kontrolující se při výkonu kontroly prokazují pověřením ke kontrole nebo služebním průkazem.
(4) Orgán veřejné správy nebo pověřená osoba podle povahy nedostatků zjištěných při výkonu kontroly může uložit způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin.
(5) Oprávnění a povinnosti kontrolujících mají i osoby pověřené k výkonu kontroly Evropskou komisí.
17) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
75. § 32 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zrušuje.
76. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Je-li vážně ohroženo zásobení trhu reprodukčním materiálem některých druhů lesních dřevin uvedených v seznamu druhů lesních dřevin, může ministerstvo na základě povolení Evropské komise stanovit vyhláškou druhy lesních dřevin, jejichž reprodukční materiál lze po stanovenou dobu uvádět do oběhu, i když nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem.“.
77. V § 33 se odstavec 4 zrušuje.
78. V části první nadpis hlavy VIII zní: „SPRÁVNÍ DELIKTY A ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ“.
79. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34
Přestupky
(1) Fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 2b odst. 3 neoznámí ohrožení genetického zdroje,
b) v rozporu s § 2g odst. 1 nevede průběžně dokumentaci o genetických zdrojích,
c) v rozporu s 2h odst. 1 neposkytne nebo neumožní odebrat vzorek genetického zdroje, který se u něho nachází, včetně identifikačních údajů o genetickém zdroji,
d) v rozporu s § 2h odst. 3 odmítne poskytnout bezúplatně vzorky genetických zdrojů pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání, nebo
e) neeviduje poskytování vzorků genetických zdrojů podle § 2h odst. 5.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.“.
80. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 2b odst. 3 neoznámí ohrožení genetického zdroje,
b) v rozporu s § 2g odst. 1 nevede průběžně dokumentaci o genetických zdrojích,
c) v rozporu s § 2h odst. 1 neposkytne nebo neumožní odebrat vzorek genetického zdroje, který se u něho nachází, včetně identifikačních údajů o genetickém zdroji,
d) v rozporu s § 2h odst. 3 odmítne poskytnout bezúplatně vzorky genetických zdrojů pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání, nebo
e) neeviduje poskytování vzorků genetických zdrojů podle § 2h odst. 5.
(2) Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 5a odst. 1 neoznámí konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení anebo v rozporu s § 5a odst. 2 zašle takové oznámení s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
b) uvede do oběhu reprodukční materiál
1. nevyhovující požadavkům na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a na zdravotní stav podle § 4,
2. bez průvodního listu podle § 8 nebo s nesprávnými či neúplnými údaji v průvodním listu,
3. bez licence podle § 20 odst. 1, nebo
4. přes zákaz stanovený zvláštním opatřením podle § 36 odst. 1 písm. b),
c) v rozporu s § 24 odst. 1 nevede evidenci o každém oddílu reprodukčního materiálu, který uvedl do oběhu, vede v ní nesprávné nebo neúplné údaje nebo takovou evidenci neuchová,
d) doveze reprodukční materiál bez povolení ministerstva podle § 25a odst. 1,
e) v rozporu s § 25c odst. 1 neposkytne za účelem obchodování se subjekty usazenými v jiných členských státech Evropské unie pověřené osobě další informace, vzorky anebo jiné důkazy, nebo
f) jako dodavatel dodávající reprodukční materiál z České republiky do jiného členského státu Evropské unie v rozporu s § 25c odst. 2 neinformuje pověřenou osobu o expedici reprodukčního materiálu.
(3) Držitel licence se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 24 odst. 2 nepředloží pověřené osobě do 15. ledna každého kalendářního roku záznamy o každém oddílu reprodukčního materiálu, který měl v držení nebo který uvedl do oběhu do 31. prosince předchozího kalendářního roku, a evidenci o lesní školkařské činnosti provozované do 31. prosince předchozího kalendářního roku v rámci licence, nebo sdělení o tom, že za uvedené období žádný reprodukční materiál do oběhu neuvedl ani neprovozoval lesní školkařskou činnost.
(4) Příjemce reprodukčního materiálu se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 25c odst. 3 nevede evidenci o reprodukčním materiálu z jiného členského státu Evropské unie podle § 24.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) provede mýtní úmyslnou těžbu v rozporu s uznáním porostu za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu (§ 17), nebo
b) jako kontrolovaná osoba nesplní opatření k odstranění nedostatků uložené podle § 31 odst. 4.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a),
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) až f), odstavce 3, 4 nebo 5.“.
81. § 35 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní:
㤠35
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán; to neplatí, pokud stav porušení povinnosti trvá.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o správní delikty podle § 34,
b) krajský úřad nebo Česká inspekce životního prostředí, jde-li o správní delikty podle § 34a.
(6) Správní delikt podle § 34a projedná ten z příslušných orgánů veřejné správy, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak krajský úřad.
(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby30) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
30) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 85/2004 Sb.“.
82. V § 36 odst. 1 písm. a) se za slovo „způsobu“ vkládají slova „a termínu“.
83. V § 36 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) likvidace reprodukčního materiálu, který byl uveden do oběhu v rozporu s požadavky na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav (§ 4), bez průvodního listu anebo s nesprávnými nebo neúplnými údaji v průvodním listu (§ 8), bez licence (§ 20 odst. 1), přes zákaz stanovený zvláštním opatřením podle písmene b) nebo který byl dovezen bez povolení ministerstva (§ 25a odst. 1).“.
84. V § 36 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Orgán veřejné správy nebo pověřená osoba může uložit účastníkovi Národního programu zvláštní opatření formou přemístění a zajištění ohroženého genetického zdroje tak, aby nedošlo k jeho zničení, poškození nebo zcizení.
(3) Je-li zjištěno závažné porušení povinností stanovených v § 2b odst. 2 nebo 3, § 2f odst. 1 nebo 2, § 2g odst. 1, 3 nebo 4 nebo § 2h odst. 1, orgán veřejné správy nebo pověřená osoba uloží účastníkovi Národního programu zvláštní opatření formou zabezpečení genetických zdrojů nebo dokumentace o genetických zdrojích před zničením, poškozením nebo zcizením a informování určené osoby o provedených opatřeních.
(4) Zvláštní opatření podle odstavců 1 až 3 lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 34, 34a a 35.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5.
85. V § 37 odst. 1 písm. c) se za slovo „vývozu“ vkládají slova „a zpětnému vývozu“.
86. § 38 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zrušuje.
87. § 39 včetně nadpisu zní:
㤠39
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2a odst. 5, § 2c odst. 3, § 2f odst. 3, § 2g odst. 5, § 2h odst. 6, § 2i odst. 4, § 3 odst. 1, § 4, § 5 odst. 7, § 5a odst. 5, § 6 odst. 8, § 8 odst. 9, § 10 odst. 4, § 12 odst. 2, § 13 odst. 4, § 14 odst. 4, § 15 odst. 4, § 16 odst. 4, § 18 odst. 2, § 20 odst. 3, § 24 odst. 4 a § 25a odst. 5.
(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 33 odst. 1.“.
88. Příloha č. 1 se zrušuje.
89. Příloha č. 2 zní:„Příloha č. 2 k zákonu č. 149/2003 Sb. VZOR „INFORMAČNÍHO DOKLADU“ “.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Ministerstvo zpracuje a stanoví do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a uveřejní ho ve Věstníku Ministerstva zemědělství a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
2. Licence k uvádění do oběhu reprodukčního materiálu vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za licence vydané podle zákona č. 149/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Reprodukční materiál shromážděný podle dosavadních právních předpisů v období od 1. ledna 2004 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za reprodukční materiál shromážděný podle zákona č. 149/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Zdroje reprodukčního materiálu uznané pro získávání reprodukčního materiálu podle dosavadních právních předpisů se považují za uznané zdroje podle tohoto zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že
a) rodičovské stromy podle dosavadních právních předpisů se považují za rodiče rodiny,
b) klony uznané podle dosavadních právních předpisů k odběru částí rostlin pro vegetativní způsob reprodukce se považují za ortety.
5. Genové základny vyhlášené podle dosavadních právních předpisů se považují za genové základny vyhlášené podle zákona č. 149/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
Položka 87 v příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., zní:
„Položka 87
a) Vydání povolení k dovozu reprodukčního materiálu lesních dřevin Kč 500
b) Udělení licence dodavateli reprodukčního materiálu lesních dřevin Kč 1000
c) Prodloužení licence dodavateli reprodukčního materiálu lesních dřevin Kč 500
d) Udělení licence k vyhotovování lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské osnovy Kč 1000
e) Prodloužení licence k vyhotovování lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské osnovy Kč 500
f) Udělení licence pro výkon činnosti odborného lesního hospodáře Kč 1000
g) Prodloužení licence pro výkon činnosti odborného lesního hospodáře Kč 500“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů
Čl. IV
Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slova „odrůda pěstované rostliny,“ vkládají slova „šlechtitelská a“ a za slova „linie nebo“ se vkládá slovo „příbuzný“.
2. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „nebo osobou zařazenou do Národního programu (dále jen „účastník Národního programu“)“.
3. V § 3 odst. 2 se slova „osobou zařazenou do Národního programu (dále jen „účastník Národního programu“)“ nahrazují slovy „účastníkem Národního programu“.
4. V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „konzervovaných ex situ“ zrušují.
5. V § 5 odst. 2 se slova „a evidenční číslo“ zrušují.
6. V § 14 odst. 1 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „nebo účastník Národního programu“.
7. V § 14 odst. 2 se za slovo „Genobanku“ vkládá slovo „semen“.
8. V § 19 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:
„(2) Pokud je za poskytnutí vzorku genetických zdrojů požadována úplata, nesmí přesáhnout vynaložené minimální náklady14).
14) Mezinárodní smlouva č. 73/2004 Sb. m. s., o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství.“.
9. V § 19 odst. 3 se slova „k účelům uvedeným v odstavci 2“ zrušují.
10. V § 19 odstavec 4 zní:
„(4) Ministerstvo stanov vyhláškou velikost poskytovaných vzorků genetických zdrojů podle jejich druhu a genetického základu.“.
11. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20
Poskytování informací o genetických zdrojích
Informace o genetických zdrojích zveřejňuje pověřená osoba na svých internetových stránkách prostřednictvím informačního systému o genetických zdrojích podle § 17 odst. 4 a v souladu s platnými mezinárodními dohodami14).“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
12. V § 25 odst. 1 se za slova „Národního programu“ vkládají slova „ , mezinárodní spolupráci“.
13. V § 25 odst. 3 se věta poslední zrušuje.
14. Na konci § 26 se doplňuje věta „Součástí mezinárodní spolupráce je také účast pověřené osoby a účastníků Národního programu na plnění programů, projektů a dohod vyplývajících z mezinárodních závazků.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
233/2013 mění zákon 361/2000 o silničním provozu
/částka 91 /účinnost 17.8.2013
Zákon 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích
233
ZÁKON
ze dne 26. června 2013,
kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se unesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „než alkoholem46) (dále jen „jiná návyková látka“)“.
Poznámka pod čarou č. 46 zní:
„46) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 5 odst. 2 písm. a) se za slovo „nápoj“ vkládají slova „ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen „alkoholický nápoj“)“ a za slovo „užít“ se vkládá slovo „jinou“.
3. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,“.
4. V § 8a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ nesmí při provádění výcviku podle zvláštního právního předpisu4)“ nahrazují slovy „při výkonu dohledu nad řidičem motorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) nesmí“.
5. V § 8a odst. 1 písmeno b) zní:
„b) vykonávat činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění učitele autoškoly jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně,“.
6. V § 8a odst. 1 písm. c) se slova „sedět během jízdy ve výcvikovém vozidle“ nahrazují slovy „vykonávat činnost učitele autoškoly“ a slova „vykonávání funkce učitele autoškoly“ se nahrazují slovy „výkonu této činnosti“.
7. V § 8a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „ povinen v souvislosti s prováděním výcviku podle zvláštního právního předpisu4)“ nahrazují slovy „při výkonu dohledu nad řidičem motorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c) povinen“.
8. V § 47 odst. 2 písm. b) se slova „jiných návykových látek“ nahrazují slovy „užití jiné návykové látky“ a za slova „nápoj nebo“ se vkládají slova „užil jinou“.
9. V § 118a odst. 1 písmena c) až f) znějí:
„c) je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,
d) je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
e) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
f) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,“.
10. V § 118a odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo bezprostředně před jízdou anebo v takové době před zahájením jízdy, že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“.
11. V § 118a odst. 3 písmena b) a c) znějí:
„b) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
c) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.“.
12. V § 118a odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
13. V § 125c odst. 1 písm. b) se slova „jejich vlivem“ nahrazují slovy „vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“.
14. V § 125c odst. 1 písm. d) se slova „ , ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví“ zrušují.
15. V § 125c odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „autoškoly“ vkládají slova „při výkonu dohledu nad řidičem motorového vozidla podle § 3 odst. 3 písm. b) nebo c)“.
16. V § 125c odst. 3 písm. a) se za slova „nebo užije“ vkládá slovo „jinou“ a slova „provádění výcviku“ se nahrazují slovem „jízdy“.
17. V § 125c odst. 3 písm. b) se slova „provádí výcvik ve výcvikovém vozidle bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem“ nahrazují slovy „vykonává činnost učitele autoškoly bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“.
18. V § 125c odst. 3 písm. c) se slova „provádí výcvik ve výcvikovém vozidle, jestliže“ nahrazují slovy „vykonává činnost učitele autoškoly, ačkoliv“ a slova „ vykonání učitele autoškoly“ se nahrazují slovy „výkonu této činnosti“.
19. V § 125c odst. 3 písm. d) se slova „provádění výcviku“ nahrazují slovy „výkonu činnosti učitele autoškoly“ a slova „ , ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví“ se zrušují.
20. V § 137 odst. 1 se za slovo „provedení“ vkládají slova „§ 5 odst. 2 písm. b) a“.
21. V příloze v první položce za 7 bodů se slova „ bezprostředně po požití alkoholu“ nahrazují slovy „bezprostředně po požití alkoholického nápoje“, slova „ požití alkoholu,“ se nahrazují slovy „jeho požití,“ a slova „jeho vlivem“ se nahrazují slovy „vlivem alkoholu“.
22. V příloze ve druhé položce za 7 bodů se slova „ , ačkoli to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví“ zrušují.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.
234/2013 mění zákon 311/2006 o pohonných hmotách a 455/1991 živnostenský zákon
/částka 91/ 1.10.2013
Zákon o pohonných hmotách - znění k srpen 2013
Zákon o živnostenském Podnikání
234/2013 Sb. účinnost 1.10.2013
Zákon, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
(zrušuje 103/2011 Vyhl.)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pohonných hmotách
Čl. I
Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 91/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písmeno j) zní:
„j) distributorem pohonných hmot osoba, která prodává nebo je oprávněna prodávat pohonné hmoty na území České republiky, s výjimkou
1. prodeje pohonných hmot z čerpací stanice,
2. prodeje stlačeného zemního plynu, pokud je jeho prodejce držitelem platné licence na obchod s plynem podle energetického zákona.“.
2. § 4a a 4b se včetně nadpisů zrušují.
3. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Distributor pohonných hmot a provozovatel čerpací stanice je povinen na území České republiky nakupovat pohonné hmoty pouze
a) od osoby registrované jako distributor pohonných hmot, nebo
b) na čerpací stanici zapsané v evidenci čerpacích stanic.“.
4. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6p, které včetně nadpisů znějí:
㤠6a
Podmínky distribuce pohonných hmot
(1) Celní úřad vydává stanovisko podle živnostenského zákona k žádosti o
a) živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot,
b) schválení ustanovení odpovědného zástupce pro distribuci pohonných hmot.
(2) Celní úřad vydá souhlasné stanovisko, pokud je splněna podmínka spolehlivosti u
a) žadatele o živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot,
b) statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu tohoto žadatele a
c) odpovědného zástupce tohoto žadatele.
(3) Podmínka spolehlivosti musí být splňována po celou dobu trvání živnostenského oprávnění
pro distribuci pohonných hmot
a) držitelem živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot,
b) statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu tohoto držitele a
c) odpovědným zástupcem tohoto držitele.
(4) V případě, že celní úřad vydá nesouhlasné stanovisko, toto stanovisko odůvodní.
§ 6b
Spolehlivost
(1) Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
a) je bezúhonná a
b) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové nebo celní předpisy nebo tento zákon.
(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný
čin hospodářský, nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena.
(3) Pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové nebo celní předpisy nebo tento zákon, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky
spolehlivosti na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu,
jako by je také porušila.
(4) Pokud osoba závažným způsobem poruší tento zákon, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti na osobu, která byla v době
tohoto porušení odpovědným zástupcem této osoby, jako by jej také porušila.
§ 6c
Prokazování bezúhonnosti
(1) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti, cizincem, nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, připojí žadatel k žádosti o živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot také výpis z evidence trestů nebo rovnocennou písemnost vydanou státem,
a) jehož je tato osoba státním příslušníkem, nebo ve kterém sídlí a
b) ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.
(2) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti, státním příslušníkem České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, připojí žadatel k žádosti o živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot také výpis z evidence trestů nebo rovnocennou písemnost vydanou tímto státem.
(3) Osoba, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu než České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě než v České republice, může místo písemností podle odstavce 1 nebo 2 k žádosti o živnostenské oprávnění připojit jinou písemnost prokazující její bezúhonnost.
(4) Nevydává-li stát písemnost podle odstavců 1 až 3, lze tuto písemnost nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu, které není starší než 3 měsíce.
(5) Distributor pohonných hmot musí na výzvu celního úřadu předložit písemnost podle odstavců 1 až 4 ve lhůtě stanovené celním úřadem.
§ 6d
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědným zástupcem distributora pohonných hmot může být ustanovena pouze osoba, která nevykonává funkci odpovědného zástupce pro jiného distributora pohonných hmot.
(2) živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot nebo změní jeho rozsah, pokud
a) distributor pohonných hmot neustanovil odpovědného zástupce, ačkoli to živnostenský zákon vyžaduje, nebo
b) živnostenský úřad neschválil ustanovení nového odpovědného zástupce, protože tento zástupce nesplňuje
1. podmínku podle odstavce 1,
2. podmínku spolehlivosti, nebo
3. podmínky stanovené živnostenským zákonem.
Registrace distributora pohonných hmot
§ 6e
Registrační řízení
(1) Distributor pohonných hmot je povinen se před zahájením své činnosti registrovat u celního úřadu.
(2) Pro registrační řízení a správu placení kauce se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.
§ 6f
Přihláška k registraci
Přihláška k registraci se podává elektronicky.
§ 6g
Podmínky registrace
(1) Podmínkami registrace jsou:
a) bezdlužnost,
b) živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot,
c) skutečnost, že nebyl distributorovi pohonných hmot vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon jeho činnosti,
d) skutečnost, že distributor pohonných hmot není v likvidaci nebo v úpadku, a
e) poskytnutí kauce.
(2) Podmínky registrace musí být splňovány po celou dobu registrace.
§ 6h
Bezdlužnost
(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek
a) u orgánů Finanční správy České republiky,
b) u orgánů Celní správy České republiky,
c) na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a
d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(2) Podmínka bezdlužnosti musí být současně splňována
a) distributorem pohonných hmot,
b) osobou, která je v právnické osobě, která je distributorem pohonných hmot, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, a
c) odpovědným zástupcem distributora pohonných hmot.
(3) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. c) a d) se prokazuje potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání přihlášky k registraci.
§ 6i
Kauce
(1) Distributor pohonných hmot je povinen poskytnout kauci, a to
a) složením částky ve výši 20 000 000 Kč na zvláštní účet celního úřadu s tím, že kauce v této výši musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora pohonných hmot, nebo
b) bankovní zárukou, kterou přijal celní úřad, k zajištění nedoplatků v celkové výši do 20 000 000 Kč, které jsou evidovány u orgánů Celní správy České republiky nebo u jiných správců daně k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot.
(2) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 2 roky.
§ 6j
Použití kauce
(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku registrace distributora pohonných hmot, stává se složená částka přeplatkem
distributora pohonných hmot. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej celní úřad distributorovi pohonných
hmot do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je orgánem Celní správy České republiky nebo jiným správcem daně vedeno řízení,
a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a
b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot.
(3) Dojde-li ke zrušení nebo k zániku registrace distributora pohonných hmot, vyzve celní úřad výstavce bankovní záruky k uhrazení
nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace u
a) celního úřadu,
b) jiného správce daně, který o jeho uhrazení celní úřad požádal.
(4) Celní úřad vyzve výstavce bankovní záruky nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 5 měsíců ode dne zrušení nebo zániku registrace
distributora pohonných hmot.
(5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy.
§ 6k
Rozhodnutí o registraci
(1) Splní-li distributor pohonných hmot podmínky registrace, celní úřad jej zaregistruje; v rozhodnutí o registraci mu přidělí registrační číslo.
(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí o registraci neběží ode dne, kdy celní úřad dal podnět ke zrušení nebo změně živnostenského oprávnění
pro distribuci pohonných hmot, až do pravomocného ukončení řízení o zrušení nebo o změně tohoto živnostenského oprávnění.
(3) Distributor pohonných hmot je registrován pátým dnem následujícím po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí
o zrušení registrace nebo do zániku registrace; celní úřad zveřejní den registrace v registru distributorů pohonných hmot nejpozději
ke dni registrace.
§ 6l
Zrušení registrace na návrh
Celní úřad zruší registraci na návrh distributora pohonných hmot.
§ 6m
Zrušení registrace z moci úřední
(1) Zjistí-li celní úřad, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve distributora pohonných hmot k jejich splnění v jím stanovené lhůtě,
pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Celní úřad zruší registraci, pokud
a) distributor pohonných hmot na výzvu celního úřadu nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek registrace,
b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění celní úřad distributora pohonných hmot ne-vyzývá,
c) není splněna podmínka spolehlivosti osobami uvedenými v § 6a odst. 3 písm. a) až c),
d) insolvenční soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku distributora pohonných hmot, nebo
e) distributor pohonných hmot po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců neprovádí svoji činnost.
(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může distributor pohonných hmot podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 3 let ode dne,
kdy rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o zrušení registrace podle odstavce 2 písm. e).
§ 6n
Zánik registrace
(1) Registrace zaniká
a) zánikem živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot,
b) 5 měsíců přede dnem uplynutí doby, na kterou byla poskytnuta bankovní záruka, která je kaucí.
(2) Registrace podle odstavce 1 písm. b) nezanikne, pokud je
a) doba, na kterou byla bankovní záruka poskytnuta, prodloužena nejméně o 2 roky,
b) poskytnuta nová bankovní záruka, která bezprostředně navazuje na předchozí bankovní záruku a kterou přijal celní úřad, nebo
c) složena částka ve výši kauce na zvláštní účet celního úřadu.
§ 6o
Informační povinnost celního úřadu
Celní úřad vyrozumí výstavce bankovní záruky o zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot.
§ 6p
Registr distributorů pohonných hmot
(1) Generální ředitelství cel vede registr distributorů pohonných hmot, ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro výkon působnosti orgánů Celní správy České republiky podle tohoto zákona.
(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje z registru distributorů pohonných hmot:
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název,
b) sídlo nebo místo podnikání,
c) daňové identifikační číslo,
d) registrační číslo,
e) den registrace,
f) den zrušení nebo zániku registrace,
g) údaj o tom, zda registrace
1. byla zrušena na návrh,
2. byla zrušena z moci úřední, nebo
3. zanikla,
h) změnu zveřejňovaných údajů z registru distributorů pohonných hmot a den této změny.
(3) Registr distributorů pohonných hmot obsahuje údaje podle odstavce 1 i v případě, že registrace byla zrušena nebo zanikla; údaje podle odstavce 2 se zveřejňují po dobu 3 let ode dne zrušení nebo zániku registrace.
(4) Dojde-li ke zrušení registrace z moci úřední, nejedná-li se o zrušení registrace podle § 6m odst. 2 písm. e), podá celní úřad podnět ke zrušení nebo změně živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot.“.
5. Nad § 7 se vkládá nadpis, který zní: „Působnost správních orgánů“.
6. V § 7 odst. 3 se slova „§ 4a odst. 1, 5 a 7 a“ zrušují.
7. V § 7 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , § 5a a povinností v souvislosti s registrací distributora pohonných hmot“.
8. V § 9 odstavce 8 a 9 znějí:
„(8) Distributor pohonných hmot se dopustí správního deliktu tím, že provádí svoji činnost bez registrace.
(9) Distributor pohonných hmot nebo provozovatel čerpací stanice se dopustí správního deliktu tím, že nakoupí pohonnou hmotu v rozporu s § 5a.“.
9. V § 9 odst. 10 se na konci textu písmena a) doplňují slova „nebo odstavce 8 nebo odstavce 9“.
10. V § 9 odst. 10 písm. b) se slova „ , odstavce 4“ nahrazují slovy „nebo odstavce 4“ a slova „ , odstavce 8 písm. a) nebo odstavce 9“ se zrušují.
11. V § 9 odst. 10 písm. c) se slova „ , odstavce 6 nebo odstavce 8 písm. b)“ nahrazují slovy „nebo odstavce 6“.
12. V § 9 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11) Za správní delikt podle odstavce 9 lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti až na 2 roky, byl-li správní delikt spáchán touto činností nebo v souvislosti s ní.“.
13. V § 11 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
Čl. II Přechodná ustanovení
1. Distributor pohonných hmot, který byl zapsán v registru distributorů pohonných hmot podle zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za distributora pohonných hmot registrovaného podle zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud distributor pohonných hmot podle bodu 1 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci a poskytne kauci podle § 6i zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se za distributora pohonných hmot registrovaného podle zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení.
3. Nesplní-li distributor pohonných hmot podmínky podle bodu 2, považuje se za distributora pohonných hmot, jehož registrace byla zrušena dnem následujícím po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 2 zamítnuta, považuje se distributor pohonných hmot dnem nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí za distributora pohonných hmot, jehož registrace byla zrušena.
5. Pokud distributor pohonných hmot podal do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot, nesmí být přihláška k registraci podle bodu 2 zamítnuta z důvodu neplnění podmínky podle § 6g odst. 1 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, před rozhodnutím živnostenského úřadu o této žádosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se předmět podnikání „Výroba a zpracování paliv a maziv“ zrušuje.
2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se za předmět podnikání „Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu“ vkládá nový předmět podnikání, který zní: „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“.
3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“ ve druhém sloupci text zní: „pro výrobu a zpracování paliv a maziv:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na chemii a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona;
pro distribuci pohonných hmot:
a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
d) střední vzdělání a 4 roky praxe v oboru“.
4. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“ ve čtvrtém sloupci text zní: „pro distribuci pohonných hmot celní úřad“.
5. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“ v pátém sloupci text zní: „Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1. Podnikatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vyrábět a zpracovávat paliva a maziva anebo prodávat pohonné hmoty, může po účinnosti tohoto zákona v uvedené činnosti pokračovat po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Požádá-li podnikatel v této lhůtě živnostenský úřad o koncesi pro „Výrobu a zpracování paliv a maziv a distribuci pohonných hmot“ v úplném nebo částečném rozsahu předmětu podnikání a doloží doklady požadované podle nové právní úpravy, nemá-li je živnostenský úřad k dispozici z předchozích řízení, může ve výrobě a zpracování paliv a maziv a v prodeji pohonných hmot jinde než na čerpací stanici na základě oprávnění podle věty první pokračovat do doby pravomocného rozhodnutí o udělení koncese, nebo o zamítnutí žádosti o koncesi anebo o zastavení řízení. Marným uplynutím lhůty k podání žádosti o koncesi právo vyrábět a zpracovávat paliva a maziva a prodávat pohonné hmoty jinde než na čerpací stanici podnikateli zaniká.
2. Přijetí žádosti o koncesi podle bodu 1 nepodléhá správnímu poplatku.
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. V
Vyhláška č. 103/2011 Sb., o registraci distributorů pohonných hmot, se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce po jeho vyhlášení.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
235/2013 Vyhl. o výkazech k ČNB a dluhové služby vůči zahraničí
235/2013 Sb. Vyhláška o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničíZe dne 23.07.2013
Částka 91/2013 Platnost od 02.08.2013 Účinnost od 17.08.2013
1. 17.08.2013 Počátek účinnosti.
0. 02.08.2013 Vyhlášené znění. Aktuální verze.
Obsah
§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Vymezení pojmů
§ 3 - Okruh vykazujících osob
§ 4 - Výkazy za oblast přímých investic
§ 5 - Výkaz za oblast aktiv a pasiv ve vztahu k zahraničí
§ 6 - Výkazy za oblast finančních úvěrů
Způsob sestavování výkazů(§ 7 - § 8)
Způsob a forma předkládání výkazů(§ 9 - § 11)
§ 12 - Zrušovací ustanovení
Přílohy
------------------------------------------------
Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 a § 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) obsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání výkazů
České národní bance osobami zařazenými do okruhu statisticky významných vykazujících osob (dále jen „vykazující osoba“) a stanoví okruh vykazujících osob,
které disponují informacemi potřebnými pro sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) výkazem strukturovaný soubor údajů, které mají věcné a formální vazby,
b) datovým souborem elektronické seskupení údajů výkazu s předem definovanými datovými strukturami, které jsou informačním systémem metodicky popsány,
předávány a zpracovávány jako celek.
§ 3
Okruh vykazujících osob
(1) Výkazy sestavuje a předkládá vykazující osoba,
a) která je tuzemským investorem s přímou investicí v zahraničí a výše jeho podílu na podnikání zahraniční společnosti nebo objem úvěrů
poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 2 500 000 Kč,
b) která je tuzemskou společností s přímou investicí zahraničního investora a výše podílu zahraničního investora na jejím podnikání nebo
objem úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v tuzemsku ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 25000000,-Kč,
c) u které celkový roční objem aktiv nebo pasiv ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 200 000 000 Kč, nebo
d) u které celkový roční objem finančních úvěrů poskytnutých nebo přijatých ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne
alespoň 100 000 000 Kč.
(2) Vykazující osoba, která náleží do sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních
a regionálních účtů v Evropské unii2), sestavuje a předkládá pouze výkaz PB (ČNB) 42-04 „Splátkový kalendář dlouhodobých finančních úvěrů přijatých
ze zahraničí“ podle § 6 odst. 1 písm. b).
(3) Předkládání výkazů podle této vyhlášky se nevztahuje na vykazující osoby, které pravidelně sestavují a předkládají výkazy České národní bance
podle jiných právních předpisů upravujících výkaznictví, které stanoví předávání údajů České národní bance obdobných údajům požadovaným touto
vyhláškou.
§ 4
Výkazy za oblast přímých investic
(1) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. a) k poslednímu dni každého kalendářního roku sestavuje výkaz PB (ČNB) 71-01
„Roční výkaz o stavu přímých investic v zahraničí“.
(2) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. b) k poslednímu dni každého kalendářního roku sestavuje výkaz PB (ČNB) 72-01
„Roční výkaz o stavu přímých investic v tuzemsku“.
(3) Výkazy podle odstavců 1 a 2 vykazující osoba předkládá České národní bance vždy do 31. července následujícího kalendářního roku.
(4) Obsah výkazů podle odstavců 1a 2 je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 5
Výkaz za oblast aktiv a pasiv ve vztahu k zahraničí
(1) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. c) k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí sestavuje a předkládá České národní bance výkaz
PB (ČNB) 43-04 „Vybraná aktiva a pasiva vůči zahraničí“, a to vždy do 25 dnů následujících po skončení čtvrtletí.
(2) Obsah výkazu podle odstavce 1 je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 6
Výkazy za oblast finančních úvěrů
(1) Vykazující osoba podle § 3 odst. 1 písm. d)
a) k poslednímu dni každého kalendářního měsíce sestavuje a předkládá České národní bance výkaz PB (ČNB) 41-12 „Finanční úvěry a účty v zahraničí“ ,
a to vždy do 25 dnů následujícího měsíce,
b) k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí sestavuje a předkládá České národní bance výkaz PB (ČNB) 42-04 „Splátkový kalendář dlouhodobých
finančních úvěrů přijatých ze zahraničí“ , a to vždy do 25 dnů následujících po skončení čtvrtletí.
(2) Obsah výkazů podle odstavce 1 je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Způsob sestavování výkazů
§ 7
Výkazy podle § 4 sestavuje vykazující osoba vyplněním elektronického formuláře. Pro sestavování výkazů podle § 5 a 6 vykazující osoba vytváří z údajů svého
informačního systému datový soubor s hodnotami údajů, který předává jako součást datové zprávy3) České národní bance.
§ 8
(1) Vykazující osoba postupuje při sestavování výkazů na základě údajů z vlastního účetnictví a podle pravidel pro sestavování účetní závěrky4) a dalších
podkladů platných ke dni sestavení výkazu.
(2) Pro oceňování vykazovaných údajů se používají způsoby stanovené právním předpisem upravujícím vedení účetnictví5).
(3) Pro přepočet údajů v cizích měnách na údaje vykazované v české měně použije vykazující osoba kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou
pro den sestavení výkazu, nejedná-li se o údaje o transakcích ve vztahu k zahraničí, kdy se použije kurz devizového trhu vyhlášený pro den
uskutečnění transakce, nebo pro den, kdy bylo o transakci účtováno, anebo lze použít průměrný kurz za vykazované období. Pro přepočet údajů
v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, postupuje vykazující osoba podle pravidel pro sestavování účetní závěrky4).
Způsob a forma předkládání výkazů
§ 9
(1) Výkazy podle § 4 předkládá vykazující osoba České národní bance zasláním vyplněného elektronického formuláře prostřednictvím internetové aplikace
České národní banky pro sběr informačních povinností.
(2) Výkazy podle § 5 a 6 předkládá vykazující osoba České národní bance v elektronické podobě jako datové zprávy a ve struktuře a formě datových souborů,
které jsou dostupné prostřednictvím
a) programové aplikace České národní banky pro sběr dat od nebankovních subjektů (SDNS), která je dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo
b) vlastní programové aplikace vykazující osoby, která používá pro předání výkazu webové služby České národní banky pro sběr dat (SDNS-WS).
§ 10
(1) Pokud jsou předložené výkazy správné a úplné, Česká národní banka prostřednictvím programové aplikace uvedené v § 9 potvrdí vykazující osobě jejich přijetí.
(2) Požaduje-li to Česká národní banka, vykazující osoba provede opravu nesprávných nebo neúplných výkazů, opravené výkazy ve stanovené lhůtě předloží České
národní bance způsobem stanoveným v § 9 a v případě potřeby poskytne požadované vysvětlení.
(3) Pokud vykazující osoba zjistí, že údaje dříve předloženého výkazu nejsou správné, provede prostřednictvím programové aplikace uvedené v § 9 opravu dat
tohoto výkazu a v případě potřeby i dat výkazů souvisejících a neprodleně uvědomí o provedení, rozsahu a obsahu oprav Českou národní banku.
§ 11
(1) Neprodleně po zařazení do okruhu vykazujících osob sdělí vykazující osoba České národní bance jména a příjmení nejméně 2 kontaktních osob a adresu
pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty těchto osob.
(2) Vykazující osoba sdělí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu údajů podle odstavce 1.
§ 12
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona.
2. Vyhláška č. 351/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti
podle devizového zákona.
3. Vyhláška č. 33/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti
podle devizového zákona, ve znění vyhlášky č. 351/2003 Sb.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 235/2013 Sb.
Obsah výkazů za oblast přímých investic
I. Roční výkaz o stavu přímých investic v zahraničí - PB (ČNB) 71-01
Výkaz PB (ČNB) 71-01 „Roční výkaz o stavu přímých investic v zahraničí“ se sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku. Výkaz obsahuje
statisticky členěné rozvahové údaje a doplňkové údaje o transakcích a pozicích týkajících se aktiv nebo pasiv ve vztahu k zahraničí.
1. Výkaz obsahuje statisticky členěné základní rozvahové údaje o vykazující osobě, údaje o zahraniční společnosti s přímou investicí
vykazující osoby a o další společnosti v zahraničí, na jejímž podnikání se vykazující osoba podílí. Vykazuje se celková bilanční
suma, základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku, hospodářský výsledek a jejich statisticky členěné složky.
2. Dále se vykazují statisticky členěné úvěry a půjčky poskytnuté nebo přijaté mezi vykazující osobou a zahraniční společností,
na jejímž podnikání se podílí, a ostatní aktiva a pasiva vůči zahraničí.
3. Výkaz obsahuje údaje o podílu vykazující osoby na základním kapitálu zahraniční společnosti, dividendy, podíly na zisku a splatné
úroky z poskytnutých a přijatých úvěrů. Dále obsahuje údaje o podílu zahraniční společnosti na základním kapitálu vykazující
osoby (zpětná investice).
4. Uvedené složky aktiv a pasiv a doplňkových údajů jsou členěny v závislosti na své ekonomické podstatě, zejména podle země sídla
zahraničního subjektu a klasifikace ekonomické činnosti.
II. Roční výkaz o stavu přímých investic v tuzemsku - PB (ČNB) 72-01
Výkaz PB (ČNB) 72-01 „Roční výkaz o stavu přímých investic v tuzemsku“ se sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku.
Výkaz obsahuje statisticky členěné rozvahové údaje a doplňkové údaje o transakcích a pozicích týkajících se aktiv nebo pasiv ve vztahu
k zahraničí.
1. Výkaz obsahuje statisticky členěné základní rozvahové údaje o přímém zahraničním investorovi, údaje o vykazující osobě a o další společnosti
v tuzemsku, na jejímž podnikání se vykazující osoba podílí. Vykazuje se bilance, základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku,
hospodářský výsledek a jejich statisticky členěné složky.
2. Dále se vykazují statisticky členěné úvěry a půjčky poskytnuté nebo přijaté mezi vykazující osobou nebo společností v tuzemsku, na jejímž
podnikání se vykazující osoba podílí, a přímým zahraničním investorem nebo zahraniční společností ovládanou stejným (vrcholovým) investorem,
a ostatní aktiva a pasiva vůči zahraničí.
3. Výkaz obsahuje údaje o podílu zahraničního investora na základním kapitálu vykazující osoby, dividendy, podíly na zisku a splatné úroky
z poskytnutých a přijatých úvěrů. Dále obsahuje údaje o podílu vykazující osoby na základním kapitálu zahraničního přímého investora
(zpětná investice).
Výkaz dále obsahuje údaje o společnosti v zahraničí, která vykazující osobu přímo nebo nepřímo ovládá (vrcholový investor), údaje o
zahraniční společnosti ovládané stejným (vrcholovým) investorem a údaje o podílu vykazující osoby na podnikání společnosti v tuzemsku.
4. Uvedené složky aktiv a pasiv a doplňkových údajů jsou členěny v závislosti na své ekonomické podstatě, zejména podle země sídla
zahraničního subjektu a klasifikace ekonomické činnosti.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 235/2013 Sb.
Obsah výkazu za oblast aktiv a pasiv ve vztahu k zahraničí
Vybraná aktiva a pasiva vůči zahraničí - PB (ČNB) 43-04
Výkaz PB (ČNB) 43-04 „Vybraná aktiva a pasiva vůči zahraničí“ se sestavuje k poslednímu dni čtvrtletí. Výkaz obsahuje statisticky členěné
údaje o transakcích a pozicích týkajících se aktiv nebo pasiv ve vztahu k zahraničí.
1. Vývozní pohledávky a dovozní závazky
V této části výkaz obsahuje údaje o vývozních pohledávkách a dovozních závazcích za zboží a služby. Uvedené složky aktiv a pasiv jsou členěny
zejména podle splatnosti, typu a země sídla zahraničního subjektu a podle měny. Vykazují se stavy, transakce a netransakční změny.
2. Splátkový kalendář dlouhodobých dovozních závazků
V této části se vykazují budoucí splátky jistiny. Údaje jsou členěny zejména podle typu a země sídla zahraničního subjektu a měny závazku.
3. Údaje o přímých zahraničních investicích
V této části výkaz obsahuje údaje o společnosti v zahraničí, ve které má vykazující osoba majetkový podíl, údaje o společnosti v tuzemsku
se zahraniční majetkovou účastí, údaje o společnosti v zahraničí, která vykazující osobu přímo nebo nepřímo ovládá (vrcholový investor),
údaje o dividendách, podílech na zisku a tantiémách.
Uvedené složky aktiv a pasiv jsou členěny zejména podle
směru investice na investice v tuzemsku a investice v zahraničí,
země sídla zahraničního subjektu a
klasifikace ekonomické činnosti.
Podle typů sledovaných veličin se vykazují stavy, transakce, transakční a netransakční změny.
4. Finanční deriváty
Údaje o finančních derivátech jsou členěny zejména na mimoburzovní a burzovní a podle země sídla zahraničního subjektu.
Vykazují se stavy a transakce.
5. Zahraniční cenné papíry
Údaje o zahraničních cenných papírech jsou členěny zejména podle kódu cenného papíru, země emitenta, druhu cenných papírů.
Vykazují se počty kusů, stavy a výnosy.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 235/2013 Sb.
Obsah výkazů za oblast finančních úvěrů
I. Finanční úvěry a účty v zahraničí - PB (ČNB) 41-12
Výkaz PB (ČNB) 41-12 „Finanční úvěry a účty v zahraničí“ se sestavuje k poslednímu dni měsíce. Výkaz obsahuje statisticky členěné
údaje o transakcích a pozicích týkajících se aktiv nebo pasiv ve vztahu k zahraničí.
1. Finanční úvěry
V této části výkaz obsahuje údaje o finančních úvěrech poskytnutých do zahraničí a přijatých ze zahraničí. Údaje jsou členěny zejména
podle splatnosti, typu zahraničního subjektu, země sídla zahraničního subjektu nebo mezinárodní organizace, měny, garance vlády.
Podle typů sledovaných veličin se vykazují stavy, transakce, úroky, ostatní změny (například změny v ocenění).
2. Účty v zahraničí
V této části výkaz obsahuje údaje o stavu na účtech v zahraničí. Údaje jsou členěny zejména podle typu a země sídla zahraničního
subjektu a podle měny. Vykazují se stavy a úroky.
II. Splátkový kalendář dlouhodobých finančních úvěrů přijatých ze zahraničí - PB (ČNB) 42-04
Výkaz PB (ČNB) 42-04 „Splátkový kalendář dlouhodobých finančních úvěrů přijatých ze zahraničí“ se sestavuje k poslednímu dni čtvrtletí.
Výkaz obsahuje údaje o předpokládaných budoucích splátkách dlouhodobých finančních úvěrů přijatých ze zahraničí. Vykazování budoucích
splátek finančních úvěrů zahrnuje splátky jistiny a splátky úroků v členění podle typu a země sídla zahraničního subjektu a měny úvěru.
1) Článek 5 Protokolu o Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance,
mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.
3) § 2 písm. d) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění
pozdějších předpisů.
4) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
236/2013 mění 98/2012 o zdravotní dokumentaci
/30.8.2013
Vyhláška o zdravotní dokumentaci - úplné znění
zákon o zdravotních službách
236
VYHLÁŠKA ze dne 25. července 2013, kterou se mění vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách
jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 69 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách:
Čl. I
Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.
2. V příloze č. 1 části 12 oddílu A se slova „kopie listu o prohlídce zemřelého“ nahrazují slovy „část B listu o prohlídce zemřelého“.
3. V příloze č. 3 bodě 10 písm. a) se slovo „list“ nahrazuje slovy „část B listu“.
4. V příloze č. 3 bodě 10 písm. b) se slovo „listu“ nahrazuje slovy „části B listu“.
Čl. II Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. srpna 2013.
Ministr: MUDr. Holcát, MBA, v. r.
Strana 2218 Sbírka zákonů č. 236 / 2013 Částka 92
SDĚLENÍ MPSV Sklářství-rozšíření závaznosti KSVS
237
SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. července 2013 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2013 – 2014, uzavřená dne 31. 3. 2013
mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR,
je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení, závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností
v odvětví označeném kódy CZ – NACE: 231, 2341 a 2342.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky a na internetových stránkách
Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministr: Ing. Koníček v. r.
Částka 92 Sbírka zákonů č. 237
238/2013 Nález US k 48/1997, zvěřejněno 5.8.2013
Částka 92. Účinnost zrušovacího výroku I, II od zveřejnění - 5.8.2013. Účinnost zrušovacích výroku III a IV, od 31.12.2013
NÁLEZ Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 36/11 dne 20. června 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Jaroslava Fenyka,
Jana Filipa, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka,
Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu skupiny 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejichž jménem jedná poslanec Mgr. Bohuslav Sobotka,
na zrušení ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 písm. n), § 13 odst. 3 až 8, § 16a odst. 1 písm. f), odst. 9 až 11, § 17 odst. 4 ve slovech „a s označením variant
zdravotní péče podle § 13“, § 32 odst. 5 a § 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložená podle odstavců 1 až 5“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a
o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 369/2011 Sb.,
doplněném o alternativní návrh na zrušení ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 odst. 1 písm. n), § 13 odst. 3 až 8, § 16a odst. 1 písm. f), odst. 9 až 11, § 17 odst.4
ve slovech „a s označením variant zdravotní péče podle § 13“, § 32 odst. 5 a § 44 odst. 2 a odst. 3 ve slovech „uložená podle odstavců 1 a 2“ zákona č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb.,
zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:
I. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 písm. n), § 13 odst. 3 až 7, § 17 odst. 4 ve slovech „a s označením variant zdravotní péče podle § 13“
zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a § 12 odst. 1 písm. n) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
po novelizaci provedené zákonem č. 458/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
II. Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů pozbývají současně platnosti části přílohy vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb.,
kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, a to ty části přílohy, kde je symbolem „E“ označeno,
že jde o ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče podle § 13 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
III. Ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2013.
IV. Ustanovení § 13 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a ustanovení § 16a odst. 9 až 11, pokud se týkají poplatku za lůžkovou péči podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 32 odst. 5 a § 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložená podle odstavců 1 až 5“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 44 odst. 2 a odst. 3 ve slovech „uložená podle odstavců 1 a 2“ zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění po novelizaci provedené zákonem č. 458/2011 Sb., se ruší uplynutím dne 31. prosince 2013.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1. Ústavnímu soudu byl dne 14. prosince 2011 doručen návrh skupiny 51 poslanců Parlamentu České republiky na zrušení v záhlaví označených (částí) ustanovení
zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 270/2008 Sb., zákona
č.59/2009 Sb.,zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 369/2011 Sb., pro jejich rozpor s ústavním pořádkem a se závazky České republiky vyplývajícími
z mezinárodních smluv o lidských právech.
K výzvě soudu navrhovatelé dodatečně upravili petit návrhu tak, že zohlednili novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“)
provedenou zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů,
která se stane účinnou od 1. 1. 2015. Napadená právní úprava
- rozděluje zdravotní péči, resp. zdravotní služby, z hlediska úhrady z veřejného zdravotního pojištění na variantu základní, plně hrazenou, a
variantu ekonomicky náročnější, která nad rámec úhrady stanovené pro základní péči z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazena není,
- zvyšuje denní regulační poplatek za poskytování lůžkové péče z 60 Kč na 100 Kč,
- opravňuje zdravotní pojišťovny postihovat poskytovatele zdravotních služeb za porušení některých povinností uložených jim zákonem o veřejném
zdravotním pojištění.
2. Podle navrhovatelů je přijatá právní úprava v rozporu s čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) garantujícím právo na život,
čl. 31 Listiny zaručujícím každému právo na ochranu zdraví a občanům na základě veřejného pojištění za podmínek stanovených zákonem právo na bezplatnou
zdravotní péči a na zdravotní pomůcky, čl. 4 odst. 4 Listiny ukládajícím šetřit při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod jejich
podstaty a smyslu, čl. 1 Listiny deklarujícím rovnost v důstojnosti i právech, čl. 3 odst. 1 Listiny zaručujícím základní práva a svobody všem
bez rozdílu majetku nebo jiného postavení a čl. 11 odst. 1 Listiny, podle něhož má vlastnické právo všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu.
Současně napadená úprava odporuje závazkům plynoucím ze čl. 12 odst. 1 a odst. 2 písm. c) a d) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a
kulturních právech, čl. 11 odst. 1 a 3 a čl. 13 Evropské sociální charty, čl. 3 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, čl. 24 odst. 1 a odst.2 písm. b)
Úmluvy o právech dítěte a čl. 25 písm. a), b), d) a f) Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
a) Rozdělení zdravotních služeb na základní a ekonomicky náročnější
3. Již samotná terminologická změna, kdy pojem „zdravotní péče“ byl v zákoně o veřejném zdravotním pojištění nahrazen pojmem „zdravotní služby“,
dle navrhovatelů vystihuje celkový záměr zákonodárce směřovat ke koncepci klientské medicíny, poskytované dle kritéria ekonomických možností „klienta“.
Zákonná úprava dovoluje rozdělovat zdravotní péči podle její ekonomické náročnosti pro systém, nikoliv její účinnosti z hlediska medicínského. Použité
formulace jsou přitom velmi vágní, v zákoně zcela absentují definiční znaky jediného rozlišení obou variant, kterým je „účelné a hospodárné vynakládání
zdrojů veřejného zdravotního pojištění“. Rovněž nejsou vůbec vymezena kritéria, podle kterých by bylo možné určit nákladnost zdravotní péče při rozlišování
její základní a ekonomicky náročnější varianty. Není tak zřejmé, zda kritériem má být cena léčivých přípravků, cena zdravotnického materiálu,
zdravotnických přístrojů, cena zdravotních pomůcek, kvalita péče ve zdravotnickém zařízení (strava, vybavení prostor, doplňkové služby),
výše odměny zdravotnických pracovníků, personální a technické vybavení či momentální výše úhrad jednotlivých zdravotnických výkonů na základě smlouvy
o poskytování a úhradě hrazených služeb dle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Podmínka rozlišení obou variant, tedy možnost poskytnout zdravotní službu více než jedním způsobem, nevypovídá nic o tom, jaký je zákonem garantovaný
standard zdravotní péče. Navrhovatelé v této souvislosti poukazují na nález sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.),
v němž Ústavní soud konstatoval, že „nárok občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky je vázán na ústavní požadavek
a rámec veřejného pojištění“. Tuto ústavní kautelu Ústavní soud zopakoval i v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.).
Zde Ústavní soud rovněž uvedl, že „z ústavních i zákonných principů nelze tuto péči dělit na jakousi základní, ,levnější', ale méně vhodnou a méně účinnou,
a na nadstandardní, ,dražší', ale vhodnější a účinnější. Rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí nesmí spočívat v rozdílech ve vhodnosti a účinnosti léčby.
Zákon neupravuje, jakou zdravotní péči může lékař, resp. zdravotnické zařízení poskytovat, ale jakou musí v obecném zájmu poskytovat, aby všichni pojištěnci
měli stejnou měrou nárok na taková ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky.
Vývojová orientace zdravotnictví, podložená zákony, je tedy založena nikoli na přesunu ,lepších' úkonů zdravotní péče z bezplatné péče do sféry pojištěnci přímo
hrazené, ale naopak ve směru zlepšování úkonů poskytovaných bezplatně z veřejného zdravotního pojištění“. Napadenou úpravu považují navrhovatelé za diskriminační,
neboť přístup k ekonomicky náročnější variantě bude záviset na ochotě či schopnosti zaplatit cenu zdravotní péče, nikoliv na potřebě jejího čerpání. Vytváří se
tak reálně dvojí zdravotnictví - pro ty, co mají jen na základní variantu, a pro movitější, kteří si mohou dovolit variantu ekonomicky náročnější. Navrhovatelé
vyslovují přesvědčení, že poskytovatelé zdravotních služeb budou upřednostňovat pojištěnce, kteří si zvolí ekonomicky náročnější variantu, neboť na tom budou
hospodářsky zainteresováni. Naopak pojištěnci, kteří zvolí základní variantu, budou záznamem ve zdravotnické dokumentaci označeni jako ti, kteří nepřináší
nic navíc, a budou proto postihováni například dlouhou čekací dobou na čerpání zdravotní služby. Pojišťovny budou přitom zákonný zákaz takového jednání
kontrolovat jen velmi těžko. Zavedení dvou variant zdravotní péče dle kritéria, zda pojištěnec má prostředky na to, aby si ze svého péči doplácel, je
popřením principu rovnosti lidí v důstojnosti a právech. Navrhovatelé připomínají, že na protiústavnost přijímaných změn a důsledků vyvolaných jejich
aplikací upozorňovali jednotliví zákonodárci ve svých vystoupeních v rámci plenárních rozprav v Poslanecké sněmovně i Senátu, přičemž reprezentativní
příspěvky v návrhu citují.
4. Podle Listiny lze meze základních práv a svobod stanovit pouze zákonem a práva na ochranu zdraví je možno se domáhat jen v mezích prováděcích zákonů.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění přitom počítá s tím, že výši úhrad zdravotních služeb v základní variantě, jakož i vymezení zdravotních služeb,
které jsou ekonomicky náročnější variantou, stanoví prováděcí předpis, konkrétně vyhláška Ministerstva zdravotnictví. To také stanoví seznam zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami s označením variant zdravotní péče. I v tomto případě již v průběhu přijímání změn upozorňovali někteří zákonodárci na porušení
ústavního principu, podle kterého vymezit podmínky poskytování zdravotní péče a podmínky nároků na bezplatnou zdravotní péči lze jen zákonem. Do 31. 3. 1997
obdobnou úpravu obsahoval zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož zdravotní péči za plnou nebo částečnou úhradu,
popřípadě její výši, mělo blíže vymezit Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí vyhláškou. Související ustanovení zákona č. 550/1991 Sb.,
o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, svěřovalo stanovit okruhy péče plně hrazené a částečně hrazené Zdravotnímu řádu, který byla
zmocněna vydat vláda svým nařízením. Tuto právní úpravu zrušil Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (č. 206/1996 Sb.) s tím, že „nelze připustit,
aby vymezení rozsahu výše poskytované zdravotní péče za plnou nebo částečnou úhradu byla ponechána na úpravě jiným než zákonným právním předpisům“. Nyní
napadená úprava vykazuje s tou, kterou Ústavní soud uvedeným nálezem zrušil, dle navrhovatelů zcela shodné rysy protiústavního omezení základních práv.
b) Zvýšení regulačního poplatku
5. Navrhovatelé předesílají, že za protiústavní považují veškeré regulační poplatky zavedené zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, přičemž
se v tomto směru ztotožňují s argumentací obsaženou v odlišných stanoviscích sedmi soudců Ústavního soudu podaných k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20.5.2008
(N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.). Upozorňují však, že se nedomáhají opakovaného posouzení téhož, tedy celého komplexu regulačních poplatků, ale zcela nové
zákonné úpravy zvyšující regulační poplatek za každý den poskytování lůžkové péče z 60 Kč na 100 Kč. Důvody zvýšení o celé 2/3, tedy v citelné výši, byly
zdůvodněny toliko proklamativně, bez doložení potřebnosti a racionality takového opatření, ostatně výhrady v připomínkovém řízení vzneslo i Ministerstvo
financí. Od zavedení poplatku v roce 2008 nedošlo k natolik významnému nárůstu nákladů ani v segmentu lůžkových zdravotnických zařízení ani zdravotnictví
jako celku. Navýšení neodpovídá míře inflace ani růstu nominálních a reálných mezd. Částka navýšení není zanedbatelná, zejména pro některé sociální
skupiny bude bariérou v přístupu ke zdravotní péči, zvlášť když nejsou stanoveny žádné ochranné limity. Výrazně negativní dopad má navýšení na osoby
zdravotně postižené. Navýšení poplatku má dle názoru navrhovatelů zejména ve vztahu k takovým skupinám pojištěnců, jako jsou děti, senioři, osoby
zdravotně postižené a osoby sociálně slabé, „rdousící efekt“.
c) Oprávnění zdravotních pojišťoven sankcionovat poskytovatele zdravotních služeb
6. Pojišťovnám je předmětné oprávnění dáno, ačkoliv nejsou orgány veřejné moci a nejsou zásadně vůči poskytovatelům zdravotních služeb ani v nadřízeném
postavení ani v postavení orgánu oprávněného uplatňovat vůči nim veřejnou moc. Vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb
stojí na soukromoprávním základě a uplatňuje se mezi nimi princip privátní autonomie. Ostatně tento přístup zákonodárce kritizovali někteří soudci
Ústavního soudu ve svých odlišných stanoviscích k výše citovanému nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08. Zdravotní pojišťovny mají velmi širokou volnou úvahu
při ukládání pokut, a to jak co do výše, tak i jejího opakovaného ukládání. Maximální výše pokut je značná a lze jí ohrozit samotnou hospodářskou
existenci poskytovatele zdravotních služeb. Navrhovatelé vyjadřují obavu, že zdravotní pojišťovna může prostřednictvím tohoto sankčního oprávnění
přímo či nepřímo působit na poskytovatele zdravotních služeb ve vztahu k uzavírání, plnění nebo ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených
služeb, zvlášť jsou-li či byli spolu ve sporu. V případech, kdy uložení pokuty zakládá důvod pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených
služeb bez výpovědní lhůty (§ 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění), zdravotní pojišťovna může vystupovat jako skutečný „soudce ve své
vlastní věci“. Oproti tomu poskytovatel zdravotních služeb žádným podobným veřejnoprávním sankčním oprávněním vůči zdravotní pojišťovně nedisponuje.
II. A)
Vyjádření účastníků řízení
7. Ústavní soud zaslal návrh na zahájení řízení v souladu s ustanovením § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů,
(dále též jen „zákon o Ústavním soudu“) účastníkům řízení - Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
8. Poslanecká sněmovna reagovala stručným vyjádřením. Zrekapitulovala vněm průběh legislativního procesu s tím, že předmětné zákony novelizující zákon
o veřejném zdravotním pojištění považuje za řádně přijaté a vyhlášené. Posouzení napadených ustanovení nechává zcela na zvážení Ústavním soudem.
9. Rovněž Senát ve svém vyjádření nevyjádřil jednoznačně podporu ani podanému návrhu ani napadené zákonné úpravě. Konstatoval, že záležitosti byla
věnována velká pozornost již v orgánech Senátu, kde stejně jako následně při projednání v plénu převažovaly výhrady senátorů hodnotící návrh
jako protiústavní, oproti menšinovému stanovisku s návrhem souhlasit. To se také odrazilo v hlasování. Ve vyjádření je následně popsáno projednávání
novely ve vztahu k jednotlivým ustanovením navrhovaným nyní ke zrušení. Celkově taktéž Senát ponechává zcela na úvaze Ústavního soudu, jak jednotlivé
části posoudí a s konečnou platností rozhodne.
10. Možnost vlády a veřejného ochránce práv vstoupit do řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení, zakotvená s účinností od 1. 1. 2013 v § 69 odst.2
a 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., se uplatní jen pro řízení zahájená po 1. 1. 2013 (viz sdělení Ústavního soudu č. 469/2012 Sb. k účinkům zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, na neskončená řízení před Ústavním soudem zahájená před 1. 1. 2013).
II. B)
Stanoviska dalších dotčených subjektů
11. Ústavní soud považoval za žádoucí získat komplexnější náhled na předestřenou problematiku, oslovil proto další subjekty reprezentující jednotlivé zájmové
skupiny, u nichž očekával protichůdný postoj k předmětné reformě. Ve snaze zachovat názorovou vyváženost poskytl takto možnost vyjádřit se k návrhu
především Ministerstvu zdravotnictví jako zpracovateli zdravotnické reformy, dále Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, Všeobecné zdravotní
pojišťovně, České lékařské komoře a Svazu pacientů České republiky.
12. Ministerstvo zdravotnictví předložilo k návrhu podrobné stanovisko strukturované dle okruhů vymezených v návrhu. Zavedená úprava základní a ekonomicky
náročnější péče co do ústavní konformity dle přesvědčení Ministerstva zdravotnictví obstojí, což dokládá přehledem nosných bodů úpravy: a) garance určité,
komplexně pojaté zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, vymezené kvalitativními znaky; b) zdravotní péče musí být skutečně účinná; c) skutečně
účinné musí být obě varianty péče; d) pojištěnec má právo na nabídku základní plně hrazené varianty a na informace o ekonomicky náročnější variantě
včetně rozdílu v ceně; e) v případě volby ekonomicky náročnější varianty hradí pojištěnec pouze rozdíl oproti variantě základní; f) ceník ekonomicky
náročnějších variant je veřejně dostupný; g) je zakázáno upřednostňovat pacienty volící ekonomicky náročnější variantu; h) ekonomicky náročnější
varianta je leda taková, která je takto označena v prováděcím předpise; i) z bezplatné péče se nestává placená, objem plně hrazené péče zůstává
zachován. Ministerstvo zdravotnictví zásadně nesouhlasí, že chybí definice základní a ekonomicky náročnější péče. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona
o veřejném zdravotním pojištění zajišťuje pojištěnci nárok na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, která je zde definována
obecnými znaky (má za cíl zlepšit či zachovat zdravotní stav nebo zmírnit utrpení, musí odpovídat zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má
být dosaženo, jev souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a existují důkazy o její účinnosti). Nejvyšší možný standard zdravotní
péče odpovídající zdravotnímu stavu a potřebám pacienta ve smyslu stejného terapeutického účinkuje zajištěn vždy u obou variant, tedy i u varianty
základní. Teprve v případě, že lze poskytnout zdravotní péči splňující uvedená kritéria § 13 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění více
způsoby, které mají stejný terapeutický účinek, je kritériem úhrady možných variant účelné a hospodárné vynakládání finančních prostředků veřejného
zdravotního pojištění. Při porovnání nákladů jednotlivých variant do nich musí být zahrnuto vše, co s poskytnutím takové péče souvisí (samotný výkon,
délka související hospitalizace, léky, zdravotnické prostředky atd.). Žádnou zdravotní péči, kterou lze poskytnout pouze jediným způsobem, nelze označit
za ekonomicky náročnější variantu. Postup provozovatele zdravotních služeb bude vždy takový, že lékař posoudí zdravotní stav pacienta a od něj se
odvíjející účel poskytnutí zdravotních služeb, stanoví optimální variantu péče, která se pro daný případ stane variantou základní, a teprve následně
bude zkoumat, zda pro příslušný léčebný postup neexistují varianty ekonomicky náročnější s identickým terapeutickým účinkem. Určení podmínek, na
jejichž základě bude možno variantu péče identifikovat, není ponecháno na úvaze ministra, úprava prováděcím předpisem pouze provádí příslušná
ustanovení zákona, aby aplikace obecných zákonných mezí byla pro účastníky co nejjednodušší a uživatelsky komfortní. Zmocnění je odrazem zákonodárcovy
snahy optimálně nastavit systém tak, aby se nevyčerpal, ale současně umožnil realizaci práva garantovaného Listinou. Pracuje s pojmy účel a hospodárnost
hrazené péče, kdy účel je medicínským hlediskem odrážejícím zájem pacienta a hospodárnost reflektuje omezený objem prostředků veřejného zdravotního
pojištění. Popsaný způsob a nové zákonné meze již Ministerstvo zdravotnictví aplikovalo ve vyhlášce č. 411/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů;
ekonomicky náročnější variantou zdravotní péče je pouze taková, která pro pacienta již nepřináší zlepšení z hlediska medicínského, ale přináší
mu zvýšené pohodlí nebo naplňuje jeho subjektivní preference (některá očkování, fixační sádry apod.). Ministerstvo zdravotnictví rovněž nesouhlasí
se způsobem srovnání právní úpravy nyní napadené s tou, kterou zrušil Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (č. 206/1996 Sb.), resp. s tvrzením,
že vykazují shodné rysy. Nyní je vymezení obou variant, a to jak co do prvků společných (stejný terapeutický účinek),
tak i rozlišujících (soulad s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění), stanoveno přímo zákonem. V předchozím
případě to byl pouze podzákonný předpis - předpokládaný Zdravotní řád. Pokud jde o navýšení regulačního poplatku, rozhodně nevytváří bariéru přístupu
ke zdravotní péči. Jeho zaplacení není zakotveno jako podmínka pro poskytnutí hrazené zdravotní péče, ta musí být poskytovateli zdravotních služeb poskytnuta bez ohledu na to, zda poplatek zaplacen byl či nikoliv. Analýzou statistických údajů Ministerstvo zdravotnictví zjistilo, že systém regulačních poplatků, tak jak byl počínaje 1.1. 2008 nastaven, žádným způsobem dostupnost zdravotní péče neomezil, a to ani pro nejchudší občany. Přitom splnil zamýšlený účel regulačního efektu na spotřebu zdravotní péče. Úroveň zvýšení vychází z ekonomických propočtů výše denních nákladů na spotřebu 10 % domácností s nej nižšími příjmy v České republice přepočtených per capita (nezapočítávají se výdaje na bydlení, ale na potraviny a nápoje, tabák, vodné a stočné, elektrickou energii, plyn a paliva, ambulantní zdravotní péči, pohonné hmoty a oleje, kulturní služby, rekreační a sportovní služby, herny a loterie, restaurace a kavárny a jídelny), které v roce 2010 činily 99,74 Kč. Navrhované opatření proto nemůže mít proklamovaný rdousící efekt. Konečně Ministerstvo zdravotnictví s navrhovateli nesouhlasí ani v tom, že by odporovalo ústavnímu pořádku oprávnění zdravotních pojišťoven pokutovat poskytovatele zdravotní péče. Poukazuje na jiné případy, kdy právo svěřuje výkon veřejné správy osobě soukromého práva, ostatně v případě státu a veřejnoprávních korporací je běžné, že kromě veřejnoprávních vztahů vystupují jako subjekty soukromoprávní. K prolínání soukromého a veřejného práva a od něj se odvíjející smíšené povaze činnosti institucí a k hranicím veřejného a soukromého práva se vyjádřil opakovaně i Ústavní soud [Ministerstvo zdravotnictví odkazuje na rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 75/93 ze dne 25. 11. 1993 (U 3/2 SbNU 201) a sp. zn. I. ÚS 41/98 ze dne 1. 12. 1998 (N 147/12 SbNU 363)]. V posuzovaném případě je státní správa delegována výslovně zákonem, jsou přesně vymezeny případy, podmínky a sankce, na postup zdravotních pojišťoven se vztahuje správní řád a jejich rozhodnutí je přezkoumatelné soudem. Podle Ministerstva zdravotnictví je úprava obdobná případům, kdy stát prostřednictvím správních úřadů ukládá sankce za porušení zákona osobám, s nimiž uzavírá či může uzavřít smlouvy s rozličným plněním. Dosavadní právní úprava umožňuje pojišťovnám sankcionovat i pojištěnce a zaměstnavatele, proti čemuž navrhovatelé kupodivu ničeho nenamítají. Legislativní řešení je nejen opodstatněné, ale i vhodné, neboť pojišťovny disponují potřebnými údaji od poskytovatelů zdravotních služeb i pojištěnců. Jde vesměs o osobní údaje, jejichž další předávání ohrožuje jejich ochranu. Lze poukázat i na dosavadní praxi, kdy pokuta byla uložena v pouhých 93 případech a vybrána jen v 41 případech, a to v celkové výši 587 500 Kč.
13. Svaz zdravotních pojišťoven České republiky prostřednictvím svého prezidenta argumenty navrhovatelů rovněž odmítá. Rozdělení zdravotní péče nemůže
být vzhledem ke stejnému terapeutickému účinku diskriminační. Svaz zdravotních pojišťoven po rozdělení péče na standardní a nadstandardní dlouhodobě volá a zavedení legální možnosti si za zdravotní péči připlatit vítá. Právní úprava naopak uvolnila dostupnost i ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče pro ty, kteří si nemohli dovolit zaplatit celý zdravotnický prostředek nebo službu, neboť dnes si připlatí pouze rozdíl. Navýšení regulačního poplatku je nutno vidět v celkovém kontextu úpravy, když na druhou stranu došlo ke zrušení poplatku za položku na receptu. Ve svém důsledku tak došlo pro širší skupinu pacientů ke snížení zátěže. Navíc je zde možnost regulační poplatek vůbec neplatit, jde-li o pojištěnce pobírajícího dávku pomoci v hmotné nouzi. Pokud jde o oprávnění pojišťoven sankcionovat zdravotnická zařízení, musí se dle Svazu zdravotních pojišťoven rozlišovat dva různé, na sobě nezávislé vztahy, které mohou mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením vzniknout; na jedné straně čistě obchodně-právní vztah a na druhé vztah veřejnoprávní, kdy pojišťovna vystupuje jako vykonavatel veřejné moci. Sám Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 dospěl k závěru, že je na vůli zákonodárce, který subjekt vybaví pravomocí veřejnoprávní sankce.
14. Všeobecná zdravotní pojišťovna s navrhovateli taktéž nesouhlasí. Zavedení nadstandardu je moderní způsob dosažení veřejného zájmu a krokem vpřed.
Napadenou úpravu nelze považovat za diskriminační ani zabraňující v přístupu k péči. Hrazená péče musí odpovídat zdravotnímu stavu pacienta a účelu,
jehož má být dosaženo. Z toho plyne, že bude-li pro konkrétního pojištěnce představovat ekonomicky náročnější varianta jedinou možnost zdravotní péče,
bude pro něj variantou základní. Rozdíly variant nespočívají ve vhodnosti a účinnosti léčby, zákon jasně požaduje stejný terapeutický účinek.
Všeobecná zdravotní pojišťovna upozorňuje na fakt, že spoluúčast u léčivých přípravků stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv pouhým rozhodnutím,
dlouho je rovněž využíván systém variant úhrady u brýlí. Podmínky jsou jasně stanoveny zákonem (ze stejně účinných léčebných postupů se hradí jen
ten nejlevnější), seznam zdravotních výkonů o ničem nerozhoduje, pouze označuje ty výkony, které zákon zařadil pro jejich cenu mezi hrazené jen
do výše nejlevnější alternativy. Pokud jde o poplatek za lůžkovou péči, ten se jako takový osvědčil při regulaci nadužívání péče. Přitom navýšení
bylo nutné k tomu, aby měl opravdu demotivující účinek. Může být jistě pro některé skupiny pojištěnců zátěží, ovšem k řešení těchto situací má
stát nástroje v oblasti sociálního zabezpečení. Nelze přehlédnout, že u dětí a seniorů byl snížen limit na (ostatní) regulační poplatky, čímž
došlo ke snížení celkové zátěže. Konečně možnost ukládat veřejnoprávní sankce je nejlepší způsob, jak vynutit na poskytovatelích zdravotních
služeb plnění povinností. Zdravotní pojišťovny jsou veřejné instituce, minimalizace zneužití pravomoci z jejich strany je zaručena ukládáním
pokut ve správním řízení s následnou možností soudního přezkumu.
15. Česká lékařská komora u rozdělení péče rozlišuje dva aspekty. Zaprvé je to samotné rozdělení zdravotních výkonů stejného terapeutického účinku
na výkony provedené v základní variantě a variantě ekonomicky náročnější s příplatkem pojištěnce, které samo o sobě za protiústavní nepovažuje.
Pojištěnec má při stávající právní úpravě vyplývající z § 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění zaručeno, že ze zdravotního pojištění jsou
hrazeny všechny zdravotní služby, které jsou potřebné k ochraně jeho zdraví, avšak způsob jejich provedení, může-li být v některých případech
rozdílný, si může sám zvolit a za komfortnější si dobrovolně připlatit. Za situace, kdy se české zdravotnictví opakovaně potýká se závažnými
ekonomickými problémy a kdy i v okolních demokratických zemích existuje pro občany možnost se regulérně připojistit, přičemž všeobecné zdravotní
pojištění pokrývá jen péči nejnutnější, je možnost připlácení za určitý nadstandard žádoucí a poskytovatelé zdravotních služeb po něm sami volali.
Navíc nově se kalkuluje jen s rozdílem mezi komfortnějším a méně komfortním provedením zdravotního výkonu či zdravotní pomůckou, což je dle České
lékařské komory pro pojištěnce pozitivní, neboť dosud si museli takové výkony či pomůcky hradit zcela sami. Pokud jde o druhý aspekt, tedy způsob
výběru jednotlivých úkonů, u nichž lze varianty péče a pomůcek nabízet, ten je ponechán na ryze administrativním úřednickém postupu - ministerské
vyhlášce (stávající praxe je taková, že Ministerstvo zdravotnictví rozhodne ve vyhlášce, kterou se stanoví seznam zdravotních výkonů s bodovými
hodnotami, jaké výkony lze nabízet kromě základní i v ekonomicky náročnější variantě). K poplatku za poskytování lůžkové péče má Česká lékařská
komora jen terminologickou výhradu, neboť jde ve skutečnosti o platbu za hotelové služby. Jde víceméně o služby, které by hospitalizovaný
pacient musel hradit i v domácím prostředí (strava, světlo, teplo, výměna ložního prádla). Proti navýšení jako takovému nic nenamítá,
odpovídá podle ní patrně zvýšeným nákladům, k němuž za čtyři roky došlo. Konečně oprávnění zdravotních pojišťoven sankcionovat poskytovatele
je dle České lékařské komory v situaci, kdy jde o smluvní partnery bezprecedentní a v demokratických zemích vyloučené. V širším rámci připomíná
opakovaně kritizované nerovné postavení pojišťoven a zdravotnických zařízení a upozorňuje na problém ještě tíživější, než je ten obsažený
v návrhu, a sice pokřivená a netransparentní pravidla uzavírání smluv o poskytování péče mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními;
o bytí a nebytí soukromého lékaře, resp. zdravotnického zařízení rozhoduje fakticky přízeň či nepřízeň úředníka monopolní zdravotní pojišťovny,
nikoliv preference pacientů.
16. Svaz pacientů České republiky se stran rozdělení péče do variant naopak ztotožňuje se stanoviskem navrhovatelů. Jedině ošetřující lékař může
rozhodnout, co je v konkrétním případě nutno pro pacienta udělat a právě to má být hrazeno z veřejného pojištění. Podle svazu je dokonce
zapotřebí zcela zakázat paralelní poskytování individuálně placené péče v zařízeních pracujících smluvně pro veřejnou pojišťovnu.
Odmítají všechna omezení hrazení zdravotní péče, ať už budou stanovena zákonem či podzákonným předpisem, neboť jsou principiálně v rozporu
s čl. 31 Listiny. Odmítají rovněž regulační poplatky, včetně poplatku za lůžkovou péči, neboť nemají co regulovat. Počet ošetřených po jejich
zavedení klesl jen o ty nejchudší, kteří jsou ale skutečně nemocní. Naopak se rozšířil fenomén zvaní na kontrolní vyšetření, z něhož si
učinili někteří poskytovatelé významný obchod. Výše poplatku za hospitalizaci je bezohledná, podporují proto argumentaci návrhu na jeho zrušení.
Sankce, které mohou pojišťovny ukládat poskytovatelům, jsou nesmyslně vysoké, skutečnou motivací jejich zavedení muselo být poskytnutí nástroje
k likvidaci některých poskytovatelů zdravotním pojišťovnám. Součástí stanoviska Svazu pacientů České republiky bylo vyjádření Národní rady osob
se zdravotním postižením. Ta považuje za nej významnější projednávané téma problematiku poplatků ve zdravotnictví. S jejich platbou zásadně nesouhlasí.
U hendikepovaných pacientů neplní žádnou regulační úlohu, hospitalizace je u nich spojena vždy s řadou nepříjemných, ve vyjádření popisovaných překážek,
a hospitalizaci se proto snaží naopak vyhnout. Tito pacienti mají navíc zdravotní potíže častěji, nutný pobyt v nemocnici je delší, obecně se obtížněji
léčí. Tyto osoby jsou dále limitovány ve výdělkových možnostech, reálně je nabídka pracovních příležitostí pro ně minimální. Invalidní důchody,
které jsou obvykle jejich jediným příjmem, jsou velmi nízké a nastavenou výši poplatku za lůžkovou péči pro ně činí neakceptovatelnou.
Na modelovém příkladu Národní rada osob se zdravotním postižením vypočítává, že pro hendikepované osoby může být platba regulačních poplatků,
zejm. poplatku za hospitalizaci, ekonomicky likvidační.
II. C)
Přehled zahraničních úprav
17. Ústavní soud si dále opatřil informace k otázce standardní a nadstandardní zdravotní péče a ke spoluúčasti pacientů, jak je řešena právními předpisy v sousedních, s ohledem na historické souvislosti, pro nás relevantních zemích.
18. Na Slovensku definuje zákon č. 576/2004 Z. z., o zdravotní péči, službách souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně a doplnění některých zákonů, zdravotní péči jako „súbor pracovných činností, ktoré vykonávajú zdravotnícki pracovníci, vrátane poskytovania liekov, zdravotnických pomôcok a dietetických potravin s cieľom predĺženia života fyzickej osoby (ďalej len ,osoba'), zvýšenia kvality jej života a zdravého vývoja budúcich generácií; zdravotná starostlivosť zahŕňa prevenciu, dispenzarizáciu, diagnostiku, liečbu, biomedicínsky výskum, ošetrovateľskú starostlivosť a pôrodnú asistenciu.“ Současně stanoví zásadu rovného zacházení, dle které „Právo na poskytovanie zdravotnej starostlivosti sa zaručuje rovnako každému v súlade so zásadou rovnakého zaobchádzania v zdravotnej starostlivosti ustanovenou osobitným predpisom. V súlade so zásadou rovnakého zaobchádzania sa zakazuje diskriminácia aj z dôvodov pohlavia, náboženského vyznania alebo viery, manželského stavu a rodinného stavu, farby pleti, jazyka, politického alebo iného zmýšľania, odborovej činnosti, národného alebo sociálneho pôvodu, zdravotného postihnutia, veku, majetku, rodu alebo iného postavenia.“ Péče jez hlediska krytí z veřejného pojištění rozdělena, podmínky stanoví zákon č. 577/2004 Z. z., o rozsahu zdravotní péče hrazené na základě veřejného zdravotního pojištění a o úhradách za služby související s poskytováním zdravotní péče, doplněný nařízením vlády č. 722/2004 Z. z., o výši úhrady pojištěnce za služby související s poskytováním zdravotní péče, a nařízením vlády č. 777/2004 Z. z., kterým se vydává Seznam nemocí, při kterých se zdravotní výkony částečně uhrazují
nebo se neuhrazují na základě veřejného zdravotního pojištění.
19. K otázce přímých úhrad od pacientů se v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/03 ze dne 17. května 2004 (č. 396/2004 Z. z.), vydaném v řízení o návrhu týkajícím se „spoplatnenia určitej časti poskytovania zdravotnej starostlivosti poskytovanej na základě zdravotného poistenia, ako aj úkonov a činností, ktoré sice se zdravotnou starostlivosťou poskytovanou na základe zdravotného poistenia úzko súvisia, ale netvoria jej bezprostřednú súčasť“, vyjádřil Ústavní soud Slovenské republiky. Při analogickém znění čl. 40 slovenské Ústavy a čl. 31 české Listiny formuloval právní větu, že „Bezplatná starostlivost podľa čl. 40 Ústavy má svoj ,rozsah', tj. že nie všetko sa poskytuje bezplatne“.
20. V Rakousku - ovšem při jiné struktuře veřejného pojištění (asi 80 % rakouského obyvatelstva je pojištěno podle zákona o všeobecném sociálním pojištění, zbylé populační skupiny, jako např. státní úředníci, jsou pojištěny podle zvláštních předpisů, neexistují tzv. státní pojištěnci, náklady na péči výdělečně nečinných osob jsou zahrnuty v příspěvcích na zdravotní pojištění ostatních osob; je možné rovněž uzavřít nepovinné soukromé nadstandardní připojištění) a jiné struktuře výdajů (přibližně polovina výdajů na zdravotnictví je financována z příspěvků zdravotního pojištění, pětina z daňových příjmů a přes čtvrtinu financují přímo občané) - dělí péči z hlediska úhrad tak, že v každé veřejné nemocnici musí být vytvořena „všeobecná třída“ (poplatková/ubytovací třída). Do té jsou přijímány všechny osoby, jež nepožadují přijetí do zvláštní třídy. Vedle všeobecné poplatkové třídy může být ve veřejné nemocnici zřízena „zvláštní třída“, která je určena pro přijímání osob nebo jejich rodinných příslušníků, jež si přijetí do této třídy vyžádají a na základě svých příjmů nebo majetkových poměrů jsou schopny hradit příspěvky na ošetřovací den a další platby ve zvláštní třídě za sebe nebo svého rodinného příslušníka [viz např. § 32 zákona o nemocnicích pro zemi Vídeň (Wiener Krankenanstaltengesetz 1987 - Wr. KAG)]. Úhradami za péči (poplatky/příspěvky za péči, tzv. „Pflegegebühren“) ve všeobecné třídě jsou (s určitými výjimkami) hrazeny veškeré výkony nemocnice (od roku 1997 jsou v Rakousku úhrady nemocniční péče do značné míry závislé na provedených lékařských a ošetřovatelských výkonech). Do úhrad za péči nejsou zahrnuty např. náklady dopravy pacientů do nemocnice a z ní,
zhotovení zubních náhrad - pokud nejsou spojeny s léčbou poskytovanou v nemocnici, zhotovení ortopedických pomocných prostředků (náhrada částí těla) - pokud se nejedná o terapeutickou podporu, dále náklady pohřbu jedince zemřelého v nemocnici [viz § 44 odst. 4 zákona o nemocnicích pro zemi Vídeň (Wiener Krankenanstaltengesetz 1987 - Wr. KAG)]. Stejné platí pro doplňkové výkony, jež nejsou spojeny s medicínskými výkony (nesouvisí s léčebnými výkony) a jsou poskytnuty na výslovnou žádost pacientů. Vedle úhrad za péči (úhrad z pojistného) smějí být vyžadovány zvláštní poplatky (tzv. „Sondergebühren“) a honoráře. Jedná se např. o poplatek za ubytování ve zvláštní ubytovací třídě, tzv. ambulantní poplatek (tzv. „Ambulatoriumsbeitrag“, který byl údajně v roce 2003 zrušen, jelikož mnoho občanů bylo od poplatku osvobozeno), dále náklady na dopravu pacientů, zubní náhrady, pokud nejsou ve spojitosti s léčbou v nemocnici, ortopedické pomůcky apod. Od pacientů ve zvláštní třídě lze požadovat též tzv. smluvní (lékařský) honorář [srov. § 45a zákona o nemocnicích pro zemi Vídeň (Wiener Krankenanstaltengesetz 1987 - Wr. KAG)]. Totéž platí, pokud jde o honorář za laboratorní nebo konziliární vyšetření, rtg nebo jiné fyzikální výkony a za činnost zvláštních odborných lékařů, jako například za anesteziologii a intenzivní medicínu. Jedná se tedy o výkon v režimu soukromé smlouvy. Na ošetřujícího lékaře pak připadá část smluvního honoráře (ne méně než 40 %). Nemocnice dále vybírá tzv. „příspěvky na náklady“. Zde jsou rovněž stanoveny výjimky, tj. některé osoby toto neplatí či mají sazbu sníženou (s ohledem na výši příjmu -např. pokud příjem pacienta nepřesahuje cca 900 €).
Úhrady za péči a příp. zvláštní poplatky jsou zveřejněny v zemské sbírce zákonů (ve věstníku) zemskou vládou, a to formou nařízení. Nemocnice vyúčtuje pacientovi poplatky poslední den před propuštěním, teprve po uplynutí šesti týdnů ode dne splatnosti účtu mohou být vyúčtovány zákonné úroky z prodlení - počítá se s oslabeností pacienta po propuštění z nemocnice a dává se mu tak čas na pozdější zaplacení, teprve poté se uplatní zákonem regulované úroky. Proti vyúčtování plateb může osoba podat do dvou týdnů od vystavení účtu - písemně nebo ústně námitky. O námitce rozhoduje magistrát jako oblastní správní úřad.
Pro určité skupiny obyvatel existují v placení spoluúčasti výjimky.
Spoluúčast se běžně vyžaduje u zubních lékařů, nesmluvních lékařů, terapeutů, psychologů a podobně. Některé výkony či prostředky (například zubní můstky) si pacient hradí sám v plné výši.
21. V Polsku (viz IMPROVING THE HEALTH-CARE SYSTEM IN POLAND, dokument OECD č. JT03321394 z 10. 5. 2012) je přístup k základní péči zajištěn bez omezení na základě všeobecného zdravotního pojištění. Zdravotní péče není rozdělována na standardní a nadstandardní. Většina základní péče, bez ohledu na vlastnické postavení poskytovatele, je stále hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Polsko věnuje na systém zdravotní péče 7,4 % HDP. Podíl soukromě vlastněných zařízení ambulantní péče se zvýšil ze 42 % v roce 2000 na 82 % v roce 2009 a zvyšuje se celkové využití ambulantní péče. Polsko patří k zemím OECD, které mají vysoký podíl přímých plateb (léky, úhrady za lékařskou péči specializovaných lékařů v soukromých zařízeních, platby u zubního lékaře, předplacené balíčky lékařských služeb placené zaměstnavatelem pro zaměstnance). Všechny tyto služby jsou formálně placeny samostatně, protože neexistuje soukromé pojištění, ačkoliv diskuse o potřebě zavést soukromé zdravotní pojištění probíhá v Polsku nejméně deset let. Národní fond zdraví (dále jen „NFZ“) je nezisková organizace, jejímž primárním úkolem je poskytovat přístup ke službám veřejného pojištění v oblasti zdravotní péče. Poskytovatelům služeb je zajištěno rovné zacházení. NFZ je plně odpovědný za vyhodnocení potřeb a za kontrolu sjednaných lékařských služeb. Kromě smluvních služeb NFZ také financuje vybrané programy pro veřejné zdraví, předpisy léků v ambulantní péči, experimentální programy, rehabilitaci a lázeňskou léčbu a dlouhodobou péči. Od roku 2008 se seznam rozšířil na vysoce specializované léčebné postupy. V roce 2009 byl v právní úpravě poprvé zmíněn tzv. garantovaný balíček služeb zdravotní péče, což je rozsáhlý seznam lékařských služeb pokrytých zdravotním pojištěním s vyloučením takových lékařských výkonů, jako je plastická chirurgie, očkování proti chřipce, operace měnící pohlaví a procedury in-vitro. Poskytovatelé základní péče mají příspěvek za pacienta, zatímco platební schéma za péči specialistů je poplatek za službu. Za pobyt na lůžku v nemocnici se u péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nepřiplácí.
22. Ve Spolkové republice Německo, pokud se týká otázky rozdělení zdravotní péče z hlediska její úhrady na standard a nadstandard, eventuálně toho, zda se rozdělení týká jen „doplňkové“ či „související“ péče, použitých materiálů a pomůcek, anebo rovněž lékařských výkonů jako takových, bylo v této specifické otázce osloveno dopisem Spolkové ministerstvo zdravotnictví (Bundesministerium für Gesundheit). Z obdržené odpovědi vyplývá, že úhrady za poskytnutou nemocniční péči se stanovují především na základě případových paušálů dle systému DRG a dodatečných plateb. Tyto úhrady se poskytují za celkový objem výkonů nutných v rámci jednotlivých případů provést pro zajištění účelné a dostatečné zdravotní péče o pacienta. Jde o tzv. všeobecné nemocniční výkony, do nichž je zahrnuta mimo jiné péče o nemocné, nezbytné operace, pobyt v nemocnici, strava a jiné úkony nemocničního zařízení. Vyžaduje-li to zdravotní indikace, patří sem i léčba primářem. Nemocnice mohou účtovat volitelné - nadstandardní - výkony, což jsou jiné výkony než výkony všeobecné nemocniční péče, pokud bylo dohodnuto jejich samostatné účtování. Pacient si může dále vyžádat, aby léčbu provedl určitý lékař zařízení (Chefarztbehandlung), i když to není dle zdravotní indikace nutné; dohoda o volbě lékaře se vztahuje na všechny lékaře nemocnice, kteří jsou oprávněni vystavovat účty a podílejí se na léčbě pacienta. Od všech lékařů, kteří se podíleli na léčbě, obdrží pacient samostatné faktury, které musí uhradit k normální úhradě nemocničního pobytu v rámci systému všeobecných nemocničních výkonů. Účtované částky se snižují o 25 % odpovídajících zápočtu podílu odměny za lékařské ošetření v sazbách za ošetřovací den. Jako nadstandardní službu lze sjednat pobyt v nemocnici na jednolůžkovém či dvoulůžkovém pokoji. Ústavní soud dále zjistil, že z ustanovení § 2 páté knihy sociálního zákoníku, který upravuje zákonné zdravotní pojištění (Sozialgesetzbuch V - Gesetzliche Krankenversicherung, dále též jen „SGB V“), vyplývá, že zdravotní pojišťovny hradí pojištěncům zdravotní péči s ohledem na zásadu hospodárnosti (§ 12 SGB V), přičemž současně kvalita a účinnost zdravotní péče musí odpovídat všeobecně uznávanému stavu lékařského poznání a musí zohledňovat medicínský pokrok (§ 2 SGB V in fine). Míra spoluúčasti pacienta na úhradách jiných než všeobecných nemocničních výkonů závisí do značné míry na tom, jaký typ privátního zdravotního pojištění, jichž je v Německu pestrá nabídka, si sjedná. Pokud se týká regulačního poplatku (doplatku - Zuzahlung) za hospitalizaci, ten je stanoven ve výši 10 € za kalendářní den, maximálně je však vybírán za dobu 28 dnů hospitalizace v kalendářním roce - viz § 61 SGB V. Dalšími regulačními poplatky jsou pak doplatek za recept, poplatek za rehabilitaci, poplatky za převoz sanitkou apod. Obdobně jako v české právní úpravě jsou stanoveny maximální limity pro vybírané poplatky a různá osvobození (např. pro dlouhodobě nezaměstnané v režimu Hartz IV atd.). Regulační poplatek za návštěvu praktického lékaře, stomatologa, ambulantního specialisty, psychologa (tzv. Praxisgebühr), který byl stanoven ve výši 10 € za kalendářní čtvrtletí a byl příjmem zdravotní pojišťovny, byl spolkovým zákonodárcem zrušen k 31. 12. 2012. Pro zajímavost je možné uvést to, že Spolkový sociální soud (Bundessozialgericht, BSG) v roce 2009 dopěl k závěru, že tento regulační poplatek nezasahuje do ústavně garantovaných práv pacientů (viz rozsudek ze dne 25. 6. 2009 sp. zn. B 3 KR 3/08 R).
23. Z opatřených podkladů (zejména materiál ze dne: 6. 11. 2012, autor: Petr Gola, dostupný na
http://finexpert.e15.cz/za-den-v-nemocnici-platime-100-kc-jak-je-to-v-ostatnich-zemich) dále vyplývá, že v Evropě se poplatek za hospitalizaci
pohybuje v následujících relacích:
Belgie - Základní spoluúčast pacientů se zdravotním pojištěním ve státní nemocnici činí 14,71 € za den. Dále je potřeba zaplatit přijímací poplatek
ve výši 42 €.
Bulharsko - Zdravotně pojištění občané platí za každý den hospitalizace 2 % z minimální mzdy. V současné době činí minimální měsíční mzda 270 BGN (138 €).
Spoluúčast za den tak činí 2,76 € za den.
Estonsko - Výše spoluúčasti u hospitalizace se liší dle jednotlivých zdravotnických zařízení. Nejvíce však činí 1,60 € denně.
Francie - Základní hospitalizační poplatek činí 18 € za den (13,50 € v psychiatrickém zařízení).
Lotyšsko - Výše příspěvku pacienta se liší dle typu nemocnice a léčby. Příspěvek se pohybuje od 9LVL(14€).
Lucembursko - Hospitalizační poplatek činí 19,62 € za den.
Německo - Základní spoluúčast pacientů se zdravotním pojištěním činí 10 € za každý den hospitalizace.
Rakousko - Výše příspěvku pacienta se liší dle typu nemocnice a spolkové země. Pohybuje se okolo 10 € za den hospitalizace.
Švédsko - Výše spoluúčasti u hospitalizace se liší dle jednotlivých zdravotnických zařízení. Nejvíce však činí 80 SEK (8,94 €) denně.
Švýcarsko - Pacienti ve státních nemocnicích hradí příspěvek na náklady a ubytování 15 CHF (12 €) denně.
II. D) Replika k vyjádřením a stanoviskům
24. Navrhovatelé podali k postoupeným vyjádřením a stanoviskům repliku, v níž polemizují zejména s jednotlivými argumenty Ministerstva zdravotnictví.
Opakují kritiku důvodové zprávy, která je podle nich zcela nevyhovující. Ministerstvo ani ve vyjádření nijak nevyvrátilo, že v zákoně chybí meze
základní a ekonomicky náročnější varianty péče, formulace napadených ustanovení činí rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění závislým
na ministerské vyhlášce. Ani v zákoně zakotvená podmínka stejného terapeutického účinku nemůže založit pravomoc ministerstva arbitrárně určovat,
která péče takový účinek má, a která již nikoliv. Předestřená představa ministerstva o praktické aplikaci napadené úpravy nemá v zákoně žádnou oporu.
Optimální varianta péče nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění za podmínek stanovených zákonem v závislosti na zdravotním stavu pacienta,
ale ryze podle toho, zda bude či nebude označena za ekonomicky náročnější variantu v podzákonném předpise. Taktéž ze znění zákona o veřejném zdravotním
pojištění nevyplývá, že ekonomicky náročnější varianta, označená tak vyhláškou, by mohla být ad hoc v případě konkrétního pojištěnce variantou základní
dle momentálního medicínského hlediska, jde spíše o dezinterpretaci ministerstva. Nepřiléhavý je rovněž poukaz na dosavadní praxi, neboť zdravotní péče,
kterou si pojištěnec hradí sám, je na rozdíl od napadené úpravy stanovena přímo zákonem. Je-li v případě navýšení poplatku jediným ukazatelem částka
denních nákladů na spotřebu 10 % nejchudších domácností v roce 2010, svědčí to spíše proti zvýšení poplatku, neboť je v civilizované zemi nepřijatelné,
aby poplatek na jediný den lůžkové péče převyšoval veškeré výdaje zohledňované pro výpočet denní spotřeby nejchudších domácností. Stran sankcí
ukládaných poskytovateli zdravotních služeb navrhovatelé připomínají, že nikterak nezpochybňovali možnost pověřit osobu soukromého práva výkonem
veřejné správy, ale kritizovali absenci zákonných mezí volné úvahy zdravotní pojišťovny o výši a možnosti opakovaného ukládání pokut, neadekvátní
nastavení horního limitu a nepřiměřené zvýšení horní hranice pokuty za nevybírání regulačních poplatků. K vyjádření Svazu zdravotních pojišťoven
navrhovatelé zejména konstatují, že adorovaná možnost pacienta si za péči připlatit nemá nic společného s konceptem práva na bezplatnou zdravotní
péči a na hrazené zdravotní pomůcky založeného Listinou. Vyjadřují obavu, že napadená úprava se bude realizovat v duchu trendu posledních let,
kdy čím více si pojištěnci připlácejí, tím je rozsah hrazené péče užší. Relevantní ve vztahu k výhradám proti navýšení regulačního poplatku pak nemůže
být poukaz na zrušení poplatku za položku na receptu, což nemá pro pojištěnce čerpajícího lůžkovou zdravotní péči praktický význam. Podstatné zde je,
že poplatek není omezen žádným limitem a vztahuje se i na děti mladší 18 let věku. Rozhodně navrhovatelé nesouhlasí s postojem Všeobecné zdravotní
pojišťovny, která návrh v části týkající se variant péče odmítá jako účelový a nesprávný, a s tím, že seznam zdravotních výkonů pouze označuje výkony,
které jako hrazené do výše nejlevnější alternativy označil již zákon. Navrhovatelé trvají na tom, že zákon sám žádné výkony neoznačuje, činí tak až
předpis podzákonný, což považují za deficit ústavnosti. Odmítají rovněž tvrzení pojišťovny, že navýšení poplatku za poskytování lůžkové péče si
vyžádala praxe, neboť dosavadní výše 60 Kč neměla dostatečně demotivující účinek a nevedla ke kýženému cíli, tedy redukovat nadužívání lůžkové péče.
Navrhovatelé nesouhlasí s výchozí premisou, že pojištěnci si pobyt na lůžku záměrně svévolně prodlužují, podle nich naopak poplatek žádnou regulační
funkci nemá. Pojišťovně v této souvislosti vytýkají, že ke svým tvrzením nedodala žádné empirické údaje (jimiž nepochybně disponuje). Navrhovatelé
upozorňují, že předložili návrh zákona (sněmovní tisk č. 979), který by zrušil poplatek za lůžko u dětí do 18 let věku. Vláda s tím sice pod záminkou
legislativních nedostatků vyslovila nesouhlas, nicméně sdělila,
že v obecné rovině tento záměr sdílí. Se stanoviskem České lékařské komory se navrhovatelé ztotožňují v té části, kde je napadené právní úpravě
vytýkána neústavnost. Naopak nesouhlasí s názorem, že je v pořádku, pokud zákon umožňuje při stejném terapeutickém účinku nabídnout pacientovi
komfortnější provedení některých výkonů či komfortnější pomůcku za příplatek. V intencích čl. 31 Listiny totiž nemůže být péče hrazená z veřejného
zdravotního pojištění prosta komfortnějšího provedení či komfortnějších pomůcek. Prezentovaný názor jde proti žádoucímu trendu, když komfortnější
provedení výkonů a komfortnější zdravotní pomůcky jsou jen pro ty, co si mohou dovolit za ně připlatit, nikoliv pro všechny pojištěnce. Problematická
je i podmínka stejného terapeutického účinku, když je ponecháno na volné úvaze ministra, která péče takový účinek má, a která nikoliv. Navrhovatelé
rovněž odmítají názor České lékařské komory, že zvýšení poplatku za poskytování lůžkové péče odpovídá navýšení nákladů, k němuž za poslední roky došlo.
Konečně s argumenty Svazu pacientů České republiky a Národní rady osob se zdravotním postižením se navrhovatelé plně ztotožňují a zdůrazňují jejich
závažnost.
III. Dikce napadených ustanovení
A) Právní úprava vymezení zdravotní péče, která se poskytuje v základní variantě a ekonomicky náročnější variantě
25. Ustanovení:
§ 11 odst. 1 písm. f): Pojištěnec má právo vybrat si variantu poskytnutí zdravotních služeb podle § 13,
§ 12 písm. n): Pojištěnec je povinen uhradit poskytovateli, popřípadě jinému subjektu, který pojištěnci poskytl zdravotní služby, rozdíl mezi cenou
poskytnutých zdravotních služeb a výší úhrady ze zdravotního pojištění podle § 13.
§ 13 odst. 3 až 7:
(3) Pokud lze zdravotní služby uvedené v odstavci 1 poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1
a mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob zdravotních služeb, který jev souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného
zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). Ostatní způsoby zdravotních služeb podle věty první, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného
vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“), se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro
úhradu takových zdravotních služeb v základní variantě.
(4) Za ekonomicky náročnější variantu zdravotních služeb lze považovat pouze zdravotní služby, které jsou takto označeny v prováděcích právních předpisech
vydaných podle § 17. Za ekonomicky náročnější variantu nelze označit zdravotní péči, kterou lze poskytnout pouze jedním způsobem.
(5) Před poskytnutím zdravotních služeb, které lze poskytnout jak v základní variantě, tak i v ekonomicky náročnější variantě, je poskytovatel povinen
pojištěnci nabídnout poskytnutí zdravotních služeb v základní variantě a informovat ho též o ekonomicky náročnější variantě, včetně rozdílu mezi
cenou ekonomicky náročnější varianty stanovenou v souladu s cenovým předpisem a uvedenou v ceníku poskytovatele, a výší úhrady zdravotních služeb
v základní variantě stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 17 a cenovým předpisem. Postup podle věty první se nepoužije, není-li možné
vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví. Ceník ekonomicky náročnějších
variant zdravotních služeb musí být poskytovatelem zveřejněn v prostorách zdravotnického zařízení na veřejnosti přístupném místě a dále způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(6) Poskytovatel je v případech uvedených v odstavci 5 povinen do zdravotnické dokumentace pojištěnce zaznamenat, že mu bylo nabídnuto poskytnutí
zdravotních služeb v základní variantě a že byl informován o možnostech poskytnutí zdravotních služeb i v ekonomicky náročnější variantě.
Součástí záznamu ve zdravotnické dokumentaci je vyslovení souhlasu pojištěnce s poskytnutím zdravotních služeb v základní variantě, nebo
s poskytnutím zdravotních služeb v ekonomicky náročnější variantě, pokud se pojištěnec pro takovou variantu rozhodl; v takovém případě
je součástí záznamu ve zdravotnické dokumentaci též vyslovení souhlasu pojištěnce se zaplacením částky ve výši rozdílu mezi cenou ekonomicky
náročnější varianty a výší úhrady zdravotních služeb v základní variantě. Takto vyslovený souhlas podepíše pojištěnec a ošetřující lékař;
pokud pojištěnec s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže záznam podepsat,
stvrdí jeho nepochybný projev vůle svým podpisem ošetřující lékař a další svědek. V záznamu se uvede způsob, jakým pojištěnec svou vůli projevil,
a zdravotní důvody bránící podpisu pojištěnce.
(7) Poskytovatelé nesmí při poskytování zdravotních služeb upřednostňovat pojištěnce, který si zvolí ekonomicky náročnější variantu.
§ 17 odst. 4: Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s označením variant zdravotní péče
podle § 13.
B) Zvýšení regulačního poplatku za poskytnutou lůžkovou péči z 60 Kč na 100 Kč/den
26. Ustanovení § 16a odst. 1 písm. f):
(1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli, který hrazené služby poskytl, regulační poplatek ve výši (...) f) 100 Kč za každý den, ve kterém je poskytována lůžková péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění. Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.
C) Oprávnění zdravotních pojišťoven postihovat poskytovatele zdravotní péče za porušení některých ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění
27. Ustanovení:
§ 32 odst. 5: Při zjištění opakovaného porušení povinnosti podle odstavce 4 je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutuje možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.
§ 44 odst. 5: Za opakované porušení povinnosti stanovené pro poskytovatele v § 11 odst. 1 písm. d) uloží příslušná zdravotní pojišťovna poskytovateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč; při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno; pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo; opakované uložení pokuty je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb bez uplatnění výpovědní lhůty podle § 17 odst. 2.
§ 44 odst. 6: Pokuta uložená podle odstavců 1 až 5 je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.
§ 13 odst. 8: Za opakované porušení povinnosti podle odstavců 6 až 7 příslušná zdravotní pojišťovna uloží poskytovateli pokutu do 1 000 000 Kč. Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila. Opakované udělení pokuty je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb bez uplatnění výpovědní lhůty podle § 17 odst. 2. Poskytovatel za porušení povinnosti neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránil.
§ 16a odst. 9 až 11:
(9) Poskytovatel je povinen regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2 až 4. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutuje možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.
(10) Poskytovatel nesmí vybírat regulační poplatky v souvislosti s poskytováním hrazených služeb, které podle tohoto zákona regulačním poplatkům nepodléhají. Při zjištění opakovaného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto poskytovateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
(11) Opakované udělení pokuty poskytovateli podle odstavců 9 a 10 je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb bez výpovědní lhůty podle § 17 odst. 2.
IV.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
28. Návrh na zrušení označených ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění byl podán skupinou jedenapadesáti poslanců Parlamentu České republiky, a tedy v souladu s podmínkami obsaženými v ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. V předmětné věci lze tudíž konstatovat naplnění podmínek aktivní legitimace na straně navrhovatele.
V.
Ústavní konformita legislativního procesu
29. Ústavní soud je v souladu s ustanovením § 68 odst. 1 zákona o Ústavním soudu v řízení o kontrole zákonů nebo jiných právních předpisů povinen posoudit, zda napadený právní předpis byl přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem.
30. Znění napadené právní úpravy bylo do zákona o veřejném zdravotním pojištění vtěleno zákonem č. 298/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jímž došlo k obsahovým změnám, a zákonem č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; ten však ve znění napadené úpravy mění pouze dosavadní terminologii. Návrh novely (později publikované pod č. 298/2011 Sb.) zákona o veřejném zdravotním pojištění předložila Poslanecké sněmovně vláda České republiky dne 13. 4. 2011 (sněmovní tisk 325). Usnesením č. 592 dne 21. 6. 2011 dolní komora návrh schválila většinou 105 poslanců ze 180 přítomných, proti návrhu hlasovalo 73 poslanců.
31. Senát postoupený návrh (postoupení dne 30. 6. 2011) projednal dne 21. 7. 2011 a v usnesení č. 281 se většina 48 ze 75 přítomných senátorů vyslovila pro jeho zamítnutí. Poslanecká sněmovna Senátem zamítnutý návrh zákona projednala dne 6. 9. 2011 (usnesení č. 668) a návrh zákona schválila většinou 103 poslanců ze 177 přítomných. Proti hlasovalo 68 poslanců. Prezidentu republiky byl zákon doručen dne 15. 9. 2011 a dne 29. 9. 2011 jej podepsal.
32. Ústavní soud konstatuje, že k přijetí a vydání právních předpisů, které jsou předmětem přezkumu, došlo předepsaným způsobem.
VI.
Vlastní přezkum
33. Po zjištění, že napadená právní úprava obstála testování z hlediska ústavnosti procedury jejího přijetí, bylo možno se zabývat vlastním obsahem
napadených ustanovení. Odůvodnění je koncipováno vtémže duchu jako návrh, postupně se tedy zabývá ústavností nejprve rozdělení zdravotní péče,
respektive zdravotních služeb na variantu základní a ekonomicky náročnější, poté navýšení poplatku
za poskytování lůžkové péče a nakonec oprávněním zdravotních pojišťoven sankcionovat za vymezená jednání poskytovatele zdravotních služeb.
A) Varianty zdravotních služeb z hlediska jejich úhrady ze zdravotního pojištění
34. Jak bylo shora popsáno, navrhovatelé spatřují protiústavnost právní úpravy jednak ve způsobu jejího vymezení, tedy ve formulaci (či absenci)
podmínek a kritérií variant zdravotní péče z hlediska její úhrady z prostředků zdravotního pojištění, a jednak ve formě, jakou to bylo učiněno.
Prvý okruh námitek tak zpochybňuje vůbec samotnou možnost, aby zákonodárce zdravotní péči dělil podle toho, zda si za ni pacient má připlácet
či nikoliv. Je proto žádoucí se v dalších úvahách odrazit od zodpovězení této základní otázky, tedy zda samotné rozdělení zdravotní péče
(mající v kontextu zkoumané úpravy stejný terapeutický účinek) dle kritéria jejího hrazení z prostředků veřejného pojištění český ústavní
pořádek umožňuje či nikoliv.
35. Určujícím je pro to obsah čl. 31 Listiny. Ten zaručuje každému právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou
zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Jde o to, zda toto ustanovení Listiny představující právo na bezplatnou zdravotní
péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění zahrnuje bez dalšího veškerou dostupnou a v úvahu přicházející péči a pomůcky a zda současně
vylučuje možnost vydělit určitou část péče jako nadstandardní a vyvést ji z režimu úhrady z veřejného pojištění, přesněji úhrady úplné.
36. Podle čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. Obsahem
práva na bezplatnou zdravotní péči se Ústavní soud v minulosti již opakovaně zabýval. Podstatná jsou v tomto směru tři jeho rozhodnutí: nález sp. zn. Pl.
ÚS 35/95 (č. 206/1996 Sb.; N 64/5 SbNU 487), nález sp. zn. Pl. ÚS 14/02 (č. 207/2003 Sb.; N 82/30 SbNU 263) a nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (č. 251/2008 Sb.;
N 91/49 SbNU 273). Ústavní soud se v nich krom posouzení merita vyjádřil i k širším souvislostem financování zdravotní péče. S ohledem na závaznost nosných
částí odůvodnění musel z těchto rozhodnutí vycházet Ústavní soud i nyní.
37. Možnost rozdělení zdravotní péče na standardní, tedy hrazenou z veřejného pojištění, a nadstandardní, tedy částečně či úplně hrazenou pacientem, Ústavní
soud připustil již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/95, kde se zabýval ústavností zákonných ustanovení rámcově vymezujících rozsah zdravotní péče hrazené ze
všeobecného zdravotního pojištění a podzákonných předpisů stanovících konkrétní okruh této péče. V odůvodnění nálezu totiž - terminologií nyní napadeného
zákona - s variantami péče imanentně počítá, ačkoliv se soustředil na podstatu případu, a to legislativní formu právní úpravy: „Právo na bezplatnou
zdravotní péči a na zdravotní pomůcky mají občané na základě veřejného pojištění a za podmínek blíže vymezených zákonem. Jestliže tedy tyto podmínky
mohou být upraveny pouze zákonem, je zcela nezbytné, aby i rozsah a způsob jejich poskytování byl vymezen stejným legislativním režimem. Jiná než zákonná
úprava by byla porušením Listiny, a tedy i ústavnosti. Nelze připustit, aby vymezení rozsahu výše poskytované zdravotní péče za plnou nebo částečnou
úhradu byla ponechána na úpravě jiným než zákonným právním předpisům. Tím by se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc moci výkonné,
která k takovým pravomocím není oprávněna.“ Ještě silněji se vyslovil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/02, jímž řešil otázku souladnosti zákazu daného
zdravotnickým zařízením a zdravotnickým pracovníkům přijímat od pojištěnců jakoukoliv úhradu za péči toliko související s poskytnutou péčí
hrazenou z veřejného pojištění, když konstatoval: „Ze znění zákona však současně vyplývá, že nic nebrání ani tomu, aby za zdravotní péči poskytnutou
nad rámec podmínek pro bezplatnou péči přímá úhrada od pojištěnců vybírána být mohla“; s touto interpretací výslovně souhlasila i skupina sedmi
disentujících soudců. Stejná věta pak byla citována rovněž ve většinovém stanovisku pléna v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (bod 125), kde bylo dále
konstatováno, že „... formalistické lpění na bezplatnosti lékařství pro jednotlivce v rozšiřujícím pojetí by mohlo spíše vést ke snížení úrovně bezplatné
lékařské péče hrazené z veřejného pojištění v pravém slova smyslu pro všechny členy společnosti“. Soudce Jiří Nykodým ve svém odlišném stanovisku uvedl:
„Vůbec nechci tvrdit, že veškerá zdravotní péče musí být poskytována bezplatně. ... Zákonem je možné stanovit, které úkony lékařské péče jsou z veřejného
zdravotního pojištění hrazeny plně, které částečně a které vůbec ne, stejně jako je tomu u úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní účely.
Současně ale musí být vytvořena možnost dobrovolného pojištění, ze kterého by bylo možné hradit náklady na léčbu, které nebudou z prostředků veřejného
zdravotního pojištění hrazeny. Okolnost, že stát přinejmenším od roku 1995 nebyl schopen připravit zákon, který by určil zdravotní péči plně nebo
částečně hrazenou ze zdravotního pojištění, a tím i vymezil péči z těchto prostředků vůbec nehrazenou, tak aby rozpočet veřejného zdravotního pojištění
byl vyrovnaný, ačkoliv po celou řadu let je zřejmé, že výdaje jsou vyšší než příjmy, nemůže být důvodem k porušení ústavního pořádku. V nálezu
sp.zn.Pl.ÚS35/93 vymezil možnosti této zákonné úpravy tak, že podmíněnost tohoto práva zákonem neznamená, že zákonem lze bezplatnost vyloučit zcela.
Zákon může stanovit, co je bezplatné a co již bezplatné není.“ K jeho disentu se přihlásil i soudce Vojen Güttler. Přímou úhradu služeb připustil,
byť opatrnější formulací, ve svém odlišném stanovisku také soudce Pavel Holländer: „Rovněž si lze ve vztahu k čl. 31 Listiny představit přímou úhradu
služeb (a to opět s možností smluvního pojištění), jež nejsou bezprostřední součástí zdravotní péče.“
38. Listina zahrnuje ustanovení o základních právech, která jsou co do normativního obsahu odlišná. V prvé řadě jsou to základní lidská práva, která
vyvěrají přímo z lidského bytí, a pouze tato skutečnost je základem vymezení jejich ústavního obsahu a rozsahu. Jedná se o hodnoty, které obsahují
základní práva pro uchování integrity člověka a zajištění jeho důstojnosti, jako jsou např. právo na život, nedotknutelnost osoby a osobní svoboda.
Takováto práva jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná (čl. 1 Listiny). Jejich meze mohou být upraveny za podmínek stanovených
Listinou a pouze zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny).
39. Naproti tomu práva a svobody obsažené v hlavě čtvrté jako „Hospodářská, sociální a kulturní práva“ vyžadují ke své realizaci součinnosti dalších faktorů;
nepůsobí bezprostředně jako práva výše zmíněná. U pojednávaného čl. 31 Listiny je tento fakt výslovně vyjádřen větou druhou. Právo na bezplatnou zdravotní
péči a na zdravotní pomůcky je tu zúženo na rozsah veřejného pojištění, a je tedy podmíněno úhradou pojistných částek a objemem prostředků takto
vytvořených a připravených k redistribuci. Veškerá práva obsažená v hlavě čtvrté jsou závislá na dosažené hospodářské a sociální úrovni státu a
s tím spojené výši životní úrovně. Toto právo spadá pod režim čl. 4 odst. 1 Listiny, kdy povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona
a v jeho mezích a jen při zachování základních lidských práv.
40. Reálné naplnění proklamovaného práva na zdravotní péči a zdravotní pomůcky, které budou skutečně účinné a budou odpovídat moderním trendům v medicíně,
je podmíněno v prvé řadě odpovídajícím finančním zázemím. Faktem všeobecně známým je, že - a není to míněno v negativním smyslu slova - finanční
potřeby zdravotnictví neustále rostou. Pokroku, výzkumu a technologickým možnostem oboru tempo růstu hospodářství a s ním svázaného objemu zdrojů
veřejného zdravotního pojištění nestačí. Ministerstvo zdravotnictví jako orgán zodpovědný za stabilitu rezortu proto logicky hledá cesty,
jak získat pro financování zdravotní péče (či zdravotních služeb) další prostředky. Zvyšování podílu přímých plateb pacientů je jednou z nich.
41. Tato možnost není vyloučena ani tím, že ústavodárce do čl. 31 Listiny výslovně zavedl bezplatnost. Pojem „bezplatnost“ z hlediska hlavy čtvrté
Listiny, upravující hospodářská, sociální a kulturní práva, již Ústavní soud rovněž vyložil. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/93 (č. 49/1994 Sb.;
N 7/1 SbNU 51) se zabýval návrhem na zrušení ustanovení článku I zákona č. 190/1993 Sb., jímž bylo novelizováno ustanovení § 4 odst. 1 zákona
č.29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tímto článkem se v § 4 odst. 1 zákona
č.29/1984 Sb., věta „Výchova a vzdělávání jsou bezplatné.“, nahrazovala větou „Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol,
mají občané právo na bezplatné vzdělání, nestanoví-li zákon jinak.“. Ústavní soud rušil toto ustanovení v části „nestanoví-li zákon jinak“, přičemž
jako hlavní důvod uvedl, že i když podle čl. 41 odst. 1 Listiny práva uvedeného v čl. 33 odst. 2 Listiny, tj. práva na bezplatné vzdělání v základních
a středních školách, se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, lze sotva mít za to, že s šetřením mezí základních práv
a svobod by ještě byla slučitelná zákonnou výjimkou zpochybněná nepodmíněnost práva na bezplatné základní a středoškolské vzdělání. V na to navazujícím
nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/94 ze dne 13. 6. 1995 (N 31/3 SbNU 233; 165/1995 Sb.) se Ústavní soud zabýval návrhem na zrušení nařízení vlády č. 15/1994 Sb.,
o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb. Tímto nařízením vláda stanovila rozsah, ve kterém se žákům poskytují
bezplatně učebnice, učební texty a základní školní potřeby. Tento návrh zamítl a v odůvodnění uvedl, že bezplatnost vzdělání nemůže spočívat v tom,
že stát ponese veškeré náklady, které občanům v souvislosti s realizací práva na vzdělání vzniknou. Stát tedy může požadovat úhradu části nákladů
v souvislosti s realizací práva na vzdělání a vláda má k takovému postupu bezpochyby oprávnění. To v žádném případě nezpochybňuje principy bezplatného
vzdělání na základních a středních školách. Těmito dvěma nálezy Ústavní soud vymezil pojem bezplatnosti v obecné rovině tak, že podmíněnost práva
obsaženého v Listině zákonem neznamená, že zákonem lze bezplatnost vyloučit zcela. Zákon může stanovit, co je bezplatné a co již bezplatné není.
42. Z pohledu Ústavního soudu je podstatné, aby obsah čl. 31 Listiny nebyl zákonem fakticky vyprazdňován. V jeho duchu musí být prostředky veřejného
zdravotního pojištění plně kryta kvalitní, plnohodnotná a účinná péče jakožto péče základní, standardní.
Jak bylo řečeno v nálezu sp.zn.Pl.ÚS14/02: „z ústavních i zákonných principů nelze tuto péči dělit na jakousi základní, ,levnější', ale méně
vhodnou a méně účinnou, a na nadstandardní, ,dražší', ale vhodnější a účinnější.
Rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí nesmí spočívat v rozdílech ve vhodnosti a účinnosti léčby. Zákon neupravuje, jakou zdravotní péči může lékař,
resp. zdravotnické zařízení poskytovat, ale jakou musí v obecném zájmu poskytovat, aby všichni pojištěnci měli stejnou měrou nárok na taková ošetření a
léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky. Vývojová orientace zdravotnictví, podložená zákony,
je tedy založena nikoli na přesunu ,lepších' úkonů zdravotní péče z bezplatné péče do sféry pojištěnci přímo hrazené, ale naopak ve směru zlepšování
úkonů poskytovaných bezplatně z veřejného zdravotního pojištění“. Je nutno konstatovat, že stávající právní úprava takové obavy sice zásadně nebudí,
neboť zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 13 odst. 1 vymezuje kvalitativní podmínky zdravotní služby hrazené z veřejného pojištění shodně pro
obě varianty péče tak, že a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně
bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.
Na druhé straně nelze vyloučit, že při více možnostech léčby, z nichž každá splňuje shora uvedené parametry, může být dražší postup vhodnější než levnější
s ohledem na individuální podmínky konkrétního pacienta. V takovém případě musí být dána ošetřujícímu lékaři možnost rozhodnout v zájmu ochrany života a
zdraví pacienta o vhodnosti použití ekonomicky dražší varianty, která při splnění stanovených podmínek bude i tak plně hrazena z veřejného zdravotního
pojištění. Pacient se nemůže dostat do situace, k níž stávající úprava svádí: bude poučen o základním a ekonomicky náročnějším léčebném postupu, přičemž
ošetřující lékař jej seznámí s tím, že mu bude plně uhrazen ze zdravotního pojištění pouze léčebný zákrok v základní variantě, ale současně, s ohledem
na jeho specifické podmínky, doporučován jako pro něho vhodnější léčebný postup ve variantě ekonomicky náročnější. Je tedy třeba stanovit zákonem
hranice mezi informováním o základní variantě a ekonomicky náročnější variantě či variantách a doporučením k použití jedné zmožných variant léčebného
postupu. Pokud se ošetřující lékař rozhodne doporučit pro konkrétní diagnózu ekonomicky náročnější variantu, může tak učinit jedině za té podmínky,
že bude plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Nelze přehlížet, že pacient je slabší stranou při sjednávání podmínek léčebného postupu,
a poskytuje-li právní úprava ochranu spotřebiteli v oblasti závazkových právních vztahů majících materiální podstatu, tím spíše musí právní úprava
poskytovat ochranu pacientovi, kde jde o hodnoty podstatnější. Příkladem takové situace mohou být pacienti s přidruženými chorobami, u kterých
by základní varianta výkonu znamenala zvýšené riziko komplikací, eventuálně ohrožení života, a proto je u nich nutno ekonomicky náročnější
výkon považovat za výkon základní v zájmu ochrany zdraví konkrétního pacienta. V takovém případě je vyloučeno, aby tento, vzhledem k individuálním
podmínkám pacienta vhodnější výkon nebyl plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
43. Shora uvedené argumenty tak vedou Ústavní soud k dílčímu závěru, že samotné rozdělení zdravotních služeb hrazených z prostředků veřejného zdravotního
pojištění na variantu základní, z veřejného pojištění plně hrazenou, a variantu ekonomicky náročnější je v souladu s naším ústavním pořádkem. Důležité
také je, že obdobně k této problematice přistupují i země Evropské unie. Inspirativní je rovněž shora citovaný závěr Ústavního soudu Slovenské republiky
obsažený v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/03 (č. 396/2004 Z. z.), podle něhož bezplatná péče podle čl. 40
Ústavy Slovenské republiky (při analogickém znění čl.40 slovenské Ústavy a čl. 31 české Listiny) má svůj rozsah a neznamená to, že veškerá péče se
poskytuje bezplatně.
44. Bylo řečeno, že hospodářská, sociální a kulturní práva, mezi něž patří i právo na bezplatnou zdravotní péči dle čl. 31 Listiny, jsou konkretizována
výslovně až příslušným zákonem a teprve na jeho základě (v jeho mezích) je možné se těchto práv a svobod domáhat (čl. 41 odst. 1 Listiny). Na druhou
stranu to musí být zákon, nestačí právní předpis podzákonný. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/95 to Ústavní soud formuloval naprosto jednoznačně: „Právo na
bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky mají občané na základě veřejného pojištění a za podmínek blíže vymezených zákonem. Jestliže tedy tyto
podmínky mohou být upraveny pouze zákonem, je zcela nezbytné, aby i rozsah a způsob jejich poskytování byl vymezen stejným legislativním režimem.
Jiná než zákonná úprava by byla porušením Listiny, a tedy i ústavnosti. Nelze připustit, aby vymezení rozsahu výše poskytované zdravotní péče za plnou
nebo částečnou úhradu bylo ponecháno na úpravě jiným než zákonným právním předpisům. Tím by se sféra ochrany základních práv a svobod dostala pod pravomoc
moci výkonné, která k takovým pravomocím není oprávněna.“ Co do podstaty se stejně vyslovil i v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/02: „Má-li se veřejné zdravotní
pojištění přibližovat evropskému standardu, bylo by patrně třeba, aby zákon jednoznačně a srozumitelně vymezil možnosti soukromé platby pojištěnců,
patrně podobně, jako je tomu ve vyspělých evropských státech, Německu, Švýcarsku aj.“ Pro další přezkum je tento výklad určující a bude zkoumáno,
zda zákonodárce kromě vlastního rozdělení zdravotní péče a zdravotních pomůcek do variant skutečně vymezil samotným zákonem i rozsah a způsob
jejich poskytování v rámci jednotlivých variant, anebo to fakticky zůstalo až na prováděcí ministerské vyhlášce.
45. Exekutivě jev podmínkách moderního (regulačního) státu přiznávána vlastní normotvorná činnost. Aby ta mohla být považována za ústavně konformní
a nelibovolný výkon moci, musí mít vždy pro svou normotvorbu meze stanoveny zákonem. Ministerstva a jiné správní úřady mohou dle čl. 79 odst.3
Ústavy na základě zákona, v jeho mezích a toliko, jsou-li k tomu zákonem zmocněny, vydávat právní předpisy. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne
14.2.2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.) Ústavní soud uvedl: „Lze tedy shrnout, že ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících
zásadách: (a) nařízení musí být vydáno oprávněným subjektem, (b) nařízení nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva
a povinnosti) a (c) musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru nařízení).“ Prováděcí
vyhláškou jakožto dalším případem odvozené normotvorby se zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 23/02 ze dne 30. 6. 2004 (N 89/33 SbNU 353; 476/2004 Sb.),
kde uvedl, že „pro zabezpečení efektivního výkonu veřejné správy je vhodné ponechat úpravu podrobností podzákonnému právnímu předpisu, který lze
operativněji měnit. Proto i ústavní pořádek České republiky dovoluje zákonodárci, aby za určitých podmínek zmocnil výkonné orgány k vydávání
podzákonných právních předpisů. Zmocnění ovšem musí být výslovné a obsah podzákonného předpisu musí být v souladu se zákonem, který provádí,
musí tedy být vydán na jeho základě a v jeho mezích. Pokud však Parlament rezignuje na stanovení příslušného rámce a blanketně zmocní exekutivu
k tomu, aby stanovila, co je právo, jaká jsou práva a povinnosti osob nebo jaké jsou pravomoci a povinnosti správních úřadů, pak porušuje zásadu
omezené delegace normotvorby, a porušuje tak i principy dělby moci, stanovené mj. v čl. 2 odst. 1 Ústavy. Omezení delegace normotvorby je jedním
z tradičních a klíčových aspektů dělby moci a systému brzd a vzájemných vyvážení, na nichž je postaven i ústavní pořádek České republiky.
Zákonodárce v systému dělby moci zásadně nemůže přenést svou pravomoc na jiný subjekt, svěřit ji do jiných rukou (...). Podle judikatury
Ústavního soudu nemusí být každá povinnost stanovena zákonem, neboť požadavek, aby jakákoliv povinnost byla stanovena přímo a výhradně
zákonem, by ,zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní
normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy' (srov. nález č. 410/2001 Sb.). Podzákonný předpis se však musí vždy
pohybovat v mezích zákona, které jsou buď výslovně vymezeny anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Na základě zákonného zmocnění
má prováděcí předpis konkretizovat problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem, ale nikdy nesmí jít mimo zákon.“
V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.) pak Ústavní soud konstatoval, že čl. 79 odst.3
Ústavy je třeba interpretovat restriktivně, což znamená, že zmocnění k vydávání podzákonných právních předpisů musí být konkrétní,
jednoznačné a jasné.
46. K oprávnění exekutivy při realizaci (příp. regulaci a s tím související možnosti omezení) základních práv obsažených v hlavě IV Listiny se Ústavní soud vyslovil již opakovaně.
Ve výše zmíněném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 se zabýval základním právem podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny), které „nepůsobí sice bezprostředně a lze se ho dovolávat jen
v mezích zákonů, na druhé straně však pro jakékoliv limity takového podnikání či činnosti existuje výhrada zákona.“ Tehdy posuzované nařízení vlády přitom
obsahovalo řadu ustanovení zasahujících do oblasti svobodného podnikání. Jakkoli Ústavní soud respektoval princip volnějšího vztahu mezi zákonem a nařízením,
když za prioritu ústavnosti nařízení považoval jeho soulad se smyslem a účelem zákona jako celku, byl nucen konstatovat, že gramatický, systematický ani
logický výklad, a to ani při největší míře extenzivního přístupu, nenasvědčuje tomu, že by od zmíněného ustanovení zákona bylo možné odvodit regulaci
výroby, která na zemědělství navazuje, resp. omezit uplatnění vyrobeného zboží na určitém trhu. Jestliže zákonodárce nemůže oblast úpravy vztahů určených
pro úpravu zákonem delegovat na moc výkonnou, a tím vlastně rezignovat na svoji zákonodárnou povinnost, tím spíše si výkonná moc nemůže právo na takovou
úpravu přisvojit sama, s odvoláním se na zákon, který evidentně má jiný účel a smysl. Napadené nařízení porušilo výhradu zákona a omezilo svobodné
podnikání způsobem, jenž zákon nepředpokládá ani rámcově neupravuje. Přistoupil-li Ústavní soud ke zrušení podzákonných předpisů z důvodu, že meze
vytvořené zákonodárcem pro legislativní činnost exekutivy jsou neurčité, tím spíše tak musí učinit v oblasti, kde legislativní iniciativu vlády
zákon nepředpokládá vůbec. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) Ústavní soud uvedl, že neplatí,
že jakékoliv omezení základního práva zakotveného v čl. 26 odst. 1 Listiny lze provést toliko zákonem (a nikoliv nařízením vlády). Nařízení vlády
č.445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, považoval (až na výjimku jednoho ustanovení) za ústavně konformní,
neboť toliko na základě výslovného zákonného zmocnění konkretizovalo problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem. „Opačný závěr,
který by požadoval stanovení jakékoliv povinnosti přímo a výhradně zákonem, by zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární
(a v některých případech i primární) normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy.“
Jestliže vláda respektovala příslušné zásady pro vydání napadeného nařízení - na základě výslovného zákonného zmocnění - a toto nařízení svou materií
toliko podrobněji konkretizuje citované zákonné zmocnění, tzn. problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem, nemůže být nařízení
protiústavní; meze základních práv a svobod byly v tomto případě stanoveny přímo zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny) a povinnosti z tohoto nařízení vyplývající
jsou proto ukládány „na základě zákona a v jeho mezích“ (čl. 4 odst. 1 Listiny). V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 23/02 (viz výše) Ústavní soud zrušil ustanovení
zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a
o změně dalších zákonů. Zákon v ustanoveních, jejichž zrušení bylo navrženo, zaváděl do českého právního řádu pojem „smluvní rodina“, který však blíže
nevymezoval, a jeho ustanovení byla v tomto směru neurčitá. Práva a povinnosti osob a orgánů zúčastněných na tomto institutu a jejich pravomoci by
musely být stanoveny vyhláškou ministerstva, aby se tento institut vůbec mohl stát funkčním. Proto byla napadená ustanovení mj. v rozporu s čl.79 odst. 3
Ústavy, neboť představovala nepřípustnou delegaci normotvorby na orgán moci výkonné a umožňovala úpravu mezí základních práv a svobod podzákonnou
právní normou.
Napadená ustanovení zákona byla v rozporu s tímto článkem Ústavy, protože ministerstvo bylo zmocněno k úpravě něčeho,
pro co samotný zákon nestanovil žádné meze, co sám vůbec neupravoval. Nejednalo se tedy o provedení zákona, ale o jeho doplnění, neboť prováděcí
předpis by institut smluvní rodiny musel přesně vymezit. Chyběla tedy příslušná zákonná úprava, kterou by měla ministerská
vyhláška provést. Zákon svou stručností a neurčitostí nedával nutný základní rámec pro zmíněný podzákonný předpis. Napadený zákon
se v předmětných ustanoveních ústavních principů podzákonné normotvorby nedržel. Vymezení pojmu smluvní rodiny v zákoně bylo neurčité.
Stejně tak neurčité byly podmínky, za nichž lze dítě do smluvní rodiny umístit („ve zvláště odůvodněných případech, vyžaduje-li to zájem dítěte“).
Intenzita této neurčitosti byla tak vysoká, že vylučovala možnost stanovení normativního obsahu daných ustanovení pomocí obvyklých interpretačních
postupů.
47. Těžiště úpravy variant zdravotních služeb leží v § 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění. V odstavci 1 tohoto ustanovení (které není navrhováno
ke zrušení) je obsažena definice zdravotní služby hrazené ze zdravotního pojištění; takto se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem
zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich
poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují
důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. V odstavci 2 (rovněž nyní nenapadeném) jsou vymezeny okruhy služeb (např. zdravotní
péče preventivní, diagnostická, poskytování léčivých přípravků, převoz pojištěnců atd.), které jsou ve stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek
z veřejného pojištění hrazeny. Rozlišení variant péče je v napadených odstavcích 3 a 4 definováno tak, že lze-li zdravotní služby uvedené v odstavci 1
poskytnout více než jedním způsobem, pak se v případě, že všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a mají stejný terapeutický
účinek, hradí ta, která je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění, označená jako „základní varianta“.
Ostatní způsoby zdravotních služeb splňující tytéž podmínky až na účelné a hospodárné vynakládání zdrojů jsou jakožto „ekonomicky náročnější varianta“
z veřejného pojištění hrazeny jen ve výši stanovené pro úhradu takových zdravotních služeb v základní variantě. Ekonomicky náročnější varianta
zdravotních služeb musí být takto označena v prováděcích právních předpisech; dle § 17 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění Ministerstvo
zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s označením variant zdravotní péče. Za ekonomicky náročnější
variantu nelze označit zdravotní péči, kterou lze poskytnout pouze jedním způsobem.
48. Je tedy otázka, zda touto formulací zákonodárce vyhověl dikci čl. 31 Listiny. Podle Ministerstva zdravotnictví jako předkladatele návrhu zejména
prvý odstavec § 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění garantuje, že obě varianty budou splňovat nejvyšší možný standard zdravotní péče odpovídající
zdravotnímu stavu a potřebám pacienta. Tedy i varianta základní, která vyhovuje všem kritériím hrazené zdravotní péče včetně stejného terapeutického účinku.
Ministerstvo vykládá varianty tak, že nejprve bude vždy důkladně posouzen zdravotní stav pacienta a stanovena optimální varianta péče, která se pro daný
případ stane variantou základní. Teprve následně bude zkoumáno, zda pro příslušný léčebný postup neexistuje fakticky i formálně varianta ekonomicky
náročnější s týmž terapeutickým účinkem. Bude to taková péče, která pro pacienta již nepřináší zlepšení z hlediska medicínského (má stejný terapeutický
účinek), ale jen zvýšené pohodlí čiji pacient subjektivně preferuje. Prvky oběma variantám společné i jejich meze jsou tak dle názoru Ministerstva
zdravotnictví zakotveny přímo v zákoně, vyhláška pak jen uživatelsky komfortně provádí jeho ustanovení.
49. S tím lze souhlasit pouze částečně. Je pravda, že obecný základ variant základní a ekonomicky náročnější je obsažen přímo v zákoně. Z pohledu Ústavního soudu je ale podstatné, zda úprava v zákoně sama o sobě, tedy i bez prováděcí vyhlášky, je adresátům dostatečně srozumitelná a zda by byla aplikovatelná. Prováděcí předpis má stanovit již jen její detaily. Napadená úprava variant péče v současné době funguje tak, že kromě výše reprodukovaného obecného rámce v zákoně o veřejném zdravotním pojištění jsou ve vyhlášce, kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, Ministerstvem zdravotnictví označeny zdravotní výkony, u nichž lze pojištěncům nabízet volbu mezi základní a ekonomicky náročnější variantou. Poskytovatelům zdravotních služeb, pojišťovnám i pojištěncům je tedy teprve z vyhlášky zřejmé, co je základní variantou a za jaké zdravotní výkony, pomůcky, prostředky a zdravotní materiál je možno či nutno doplácet nad rámec úhrady z veřejného pojištění. Ze zákona samotného to neplyne a nelze to z něj dovodit ani nejvolnější interpretací. Zákon o veřejném zdravotním pojištění tedy udělal pouze první krok k vymezení standardu a nadstandardu (slovy zákona o veřejném zdravotním pojištění základní a ekonomicky náročnější varianty). Druhá, ovšem podstatná část, bez níž je institut neživotaschopný, tedy konkrétní určení toho, co je v intencích čl. 31 Listiny bezplatnou péčí, je upravena až v prováděcí vyhlášce.
Zákonodárce tím dle Ústavního soudu požadavkům nastaveným ústavním pořádkem a opakovaně vyloženým dosavadní rozhodovací praxí nedostál.
50. Ze čl. 4 odst. 2 Listiny vyplývá, že „požadavek zákonného základu pro možné omezení základního právaje vyvozován z demokratického principu, jakož i z principu materiálního právního státu. Jeho důvodem je znemožnit exekutivě realizaci vlastních představ o tom, jak a jak mnoho lze omezit základní práva. Tím, že toto oprávnění bylo uděleno demokraticky legitimovanému parlamentu, má být zajištěno, že k omezení základních práv dojde až po demokratickém parlamentním diskursu a navíc získává omezení základního práva i následnou demokratickou zpětnou vazbu“ (srov. blíže Wagnerová, Eliška, Šimíček, Vojtěch, Langášek, Tomáš, Pospíšil, Ivo a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 128). Zákonodárce nemůže delegovat na moc výkonnou uložení primárních povinností, podzákonná úprava vždy musí ctít účel a smysl zákonem definovaný. Podzákonná úprava sama, bez opory v zákoně, vymezila definiční znak, na který je povinnost vázána. Jde proto o úpravu, která mj. koliduje i s požadavkem plynoucím ze čl. 4 odst. 1 Listiny. Ve vztahu k posuzované materii lze uzavřít, že některé podstatné definiční znaky, na něž je vázána povinnost úhrady zdravotní péče (byť po zvolení její ekonomicky náročnější varianty), jakož i povinnost poskytovatelů zdravotní péče týkající se nabízení variant či dokumentace souhlasu pacienta jsou (či mají být) primárně vymezeny teprve podzákonným předpisem.
51. Jak bylo řečeno, podzákonná normotvorba je protiústavní, jestliže meze základních práv a svobod nemůže stanovovat nic jiného než přímo zákon. Tak je tomu i v řešeném případě mezí práva na bezplatnou zdravotní péči. Problematika je sice upravena v základních rysech již v samotném zákoně o veřejném zdravotním pojištění, ovšem jen zčásti. Nutný základní rámec pro podzákonný právní předpis je proto příliš stručný a neurčitý. Kromě toho nelze přehlédnout mezeru zákonné definice, na kterou je poukázáno v bodě 42 odůvodnění.
52. Z uvedených důvodů nezbývá než napadená ustanovení § 13 odst. 3, 4 a část § 17 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění zrušit pro rozpor s čl. 4 odst. 2 a čl. 31 Listiny. Protože související ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 písm. n), § 13 odst. 5 až 7 tím pozbývají smyslu, byla nálezem zrušena i tato ustanovení.
B) Zvýšení regulačního poplatku za poskytnutou lůžkovou péči
53. Navrhovatelé napadají ustanovení zakotvující poplatkovou povinnost [§ 16a odst. 1 písm. f) zákona o veřejném zdravotním pojištění], resp. nikoliv poplatek jako takový, ale jeho navýšení na aktuálních 100 Kč za den poskytované lůžkové péče.
54. Návrhem na zrušení poplatku za poskytování lůžkové péče se Ústavní soud již jednou zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (č. 251/2008 Sb.; N 91/49 SbNU 273), a to v rámci posuzování ústavní konformity systému regulačních poplatků ve zdravotnictví jako celku. Návrh na zrušení poplatku - v tehdejší výši 60 Kč za den hospitalizace - zamítl. Ve vztahu ke všem poplatkům shledal důvody pro zachování maximální míry zdrženlivosti při realizaci své pravomoci přistoupit k derogačnímu rozhodnutí s tím, že předkládání nejvhodnějších způsobů naplňování sociálních práv dle hlavy čtvrté Listiny je úkolem politických stran opírajících se o mandát získaný od voličů. Současně, jako podpůrný krok, provedl test rozumnosti se závěrem, že napadená úprava obstojí ve všech jeho krocích. Ve vztahu k nyní řešenému poplatku za hospitalizaci Ústavní soud přihlédl k tomu, že navrhovatelé sami připustili, že jde o zpoplatnění „hotelových služeb“, tedy stanovení poplatku za nocleh a stravu v nemocnici, které nemusí vybočovat z mezí ústavnosti. V případě placení poplatku za hospitalizaci se tak evidentně nemůže jednat o bezplatnou zdravotní péči či zdravotní pomůcky ve smyslu čl. 31 Listiny, ale o souběžně poskytované jiné související služby. Jinak by - dovedeno ad absurdum - čl. 31 Listiny měl zakládat nárok na bezplatné ubytování či pohostinské služby i mimo lékařská zařízení a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou poskytovány v souvislosti se zdravotní péčí či nikoliv.
Ústavní soud uzavřel, že předmětnou část
návrhu (na zrušení § 16 odst. 1 písm. f) zákona o veřejném zdravotním pojištění) by v situaci, kdy by nebyla napadána i z důvodu nekonformity legislativního procesu, posoudil jako návrh zjevně neopodstatněný.
55. Ve věci nyní projednávané plénum na podstatu závěrů výše uvedených navazuje. Ovšem změna okolností, konkrétně změna právní úpravy, k níž došlo po rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 1/08 a která navýšila poplatek z původních 60 Kč na nynějších 100 Kč za den hospitalizace, vede Ústavní soud k přesvědčení, že otázku ústavní souladnosti daného ustanovení je potřeba znovu otevřít. Navýšení sazby poplatku o 2/3 je totiž natolik výrazné, že jde ve skutečnosti o ustanovení ve své podstatě jiné. Ostatně právě v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 Ústavní soud konstatoval, že „... k posouzení otázek souvisejících se sociálními právy nepřistupuje staticky, ale s mimořádným důrazem na to, jaký je stav v době jeho rozhodování“. Současně ve vztahu k oblasti sociálních práv připomněl, že v intencích nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.) důvodem, pro který „Ústavní soud může překonat vlastní judikaturu, je změna sociálních a ekonomických poměrů v zemi nebo změna v jejich struktuře anebo změna kulturních představ společnosti. Další možností je změna či posun právního prostředí tvořeného podústavními právními normami, které v souhrnu ovlivňují nahlížení ústavních principů a zásad, aniž by z nich ovšem vybočovaly, a především neomezují princip demokratické státnosti (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Další možností pro změnu judikatury Ústavního soudu je změna, resp. doplnění těch
právních norem a principů, které tvoří závazná referenční hlediska pro Ústavní soud, tj. takových, které jsou obsaženy v ústavním pořádku České republiky, nejde-li
samozřejmě o změny odporující limitům stanoveným čl. 9 odst. 2 Ústavy, tj. nejde-li o změny podstatných náležitostí demokratického právního státu.“.
56. Ústavní soud proto podrobil předmětné ustanovení v jeho aktuální podobě znovu testu racionality, kteroužto metodiku v obdobných případech již standardně
používá [kromě nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 a vněm citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) například
ještě nález sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (č. 186/2012 Sb.)]. Test reflektuje na jedné straně nutnost respektovat poměrně rozsáhlou diskreci
zákonodárce a současně na straně druhé potřebu vyloučit jeho případné excesy. Skládá se ze čtyř kroků: 1) vymezení smyslu a podstaty sociálního práva,
tedy jeho esenciálního obsahu, 2) zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, 3)
posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv, 4) zvážení otázky, zda
zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Pokud jde
o prvé tři kroky testu, lze odkázat na závěry obsažené v odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08; k třetímu kolu testu budiž jen upřesněno a konkretizováno,
že sledovaný cíl, totiž vyvést z režimu úhrad z veřejného zdravotního pojištění ty služby, které s vlastním poskytováním zdravotní péče nemají co společného,
je legitimní. Stran rozumnosti napadené právní úpravy však dospěl Ústavní soud z důvodů níže uvedených k závěrům odlišným.
57. Jak bylo řečeno, poplatek za poskytnutou lůžkovou péči je ve své podstatě platbou za poskytnuté „hotelové služby“. To dokládá i argumentace Ministerstva
zdravotnictví ke konkrétní úrovni předmětného poplatku, která je odvozena od per capita nákladů na potraviny, nápoje, energie, vodu atd. Je tedy vnímán
jako ekvivalent nákladů, které by pacient tak jako tak (i mimo zdravotnické zařízení) nutně vynaložil. Z toho rezultuje prvá ústavněprávní výhrada
Ústavního soudu. Zakotvená povinnost nijak nediferencuje případy, kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou součástí léčby, se zdravotní službou pouze související,
v krajním případě nahraditelnou pobytem mimo zdravotnické zařízení, jakkoliv by to nebylo praktické a pro pacienta optimální řešení, a kdy jde již o nutnou
součást vlastního medicínského výkonu. Těžko lze akceptovat, že během hospitalizace na jednotce intenzivní péče je pacientovi poskytována „hotelová služba“.
V těchto případech se již povinnost hradit poplatek dostává do rozporu s dikcí čl. 31 Listiny. Hospitalizace, která je zdravotní péčí v užším smyslu, hrazenou
z veřejného zdravotního pojištění, musí být poskytnuta bezplatně, neboť k ní pro pacienta neexistuje žádná jiná alternativa.
58. Dalším faktorem, který způsobuje ústavněprávní deficit, je absence limitů u této platby; v tomto směru musel Ústavní soud navrhovatelům zcela
přisvědčit. Zákon o veřejném zdravotním pojištění povinnost ukládá plošně, musí jej platit i osoby výdělečně nečinné včetně skupin sociálně ohrožených,
dětí, osob zdravotně postižených apod. Stejně tak není povinnost platit poplatek ohraničena časově, pacient jej tedy má hradit v plné výši bez ohledu
na délku hospitalizace. Kombinace těchto faktorů může vyvolat finančně neúnosnou situaci nejen u výše jmenovaných kategorií pacientů. Každopádně popírá
podstatu solidarity v čerpání zdravotní péče. Opatřením účinně zmírňujícím dopady předmětné povinnosti není osvobození od poplatku těch pojištěnců, kteří
se prokáží rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o poskytované dávce. Zde je předpokládána aktivita spojená
s vyřizováním a obstaráváním úřední listiny, kterou lze právě od osob poplatkem sociálně ohrožených těžko očekávat, resp. žádat.
59. Předmětná právní úprava v podobě, která je výše kritizována, vybočuje i v kontextu poplatku za hospitalizaci hrazeného v okolních zemích, jak to
bylo popsáno v narativní části. Ve Spolkové republice Německo je účtován doplatek (Zuzahlung) za hospitalizaci ve výši 10 € za kalendářní den,
maximálně je však vybírán za dobu 28 dnů hospitalizace v kalendářním roce [§ 61 páté knihy sociálního zákoníku (Sozialgesetzbuch V - Gesetzliche
Krankenversicherung)]. Jen pro úplnost se patří poznamenat, jelikož se této skutečnosti dotkla některá vyjádření v posuzované věci podaná, že tento
poplatek, přesněji řečeno doplatek, zrušen nebyl. Spolkovým zákonodárcem byl k 31. 12. 2012 zrušen regulační poplatek za návštěvu praktického lékaře,
stomatologa, ambulantního specialisty, psychologa (tzv. Praxisgebühr), který byl stanoven ve výši 10 € za kalendářní čtvrtletí a byl příjmem zdravotní
pojišťovny. Přitom Spolkový sociální soud (Bundessozialgericht, BSG) v roce 2009 dopěl k závěru, že tento regulační poplatek nezasahuje do ústavně
garantovaných práv pacientů (viz rozsudek ze dne 25. 6. 2009 sp. zn. B 3 KR 3/08 R). Na Slovensku se podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) nařízení
vlády č. 722/2004 Z. z., o výši úhrady pojištěnce za služby související s poskytováním zdravotní péče, vydaného k provedení zákona č. 577/2004 Z. z.,
o rozsahu zdravotní péče hrazené na základě veřejného zdravotního pojištění a o úhradách za služby související s poskytováním zdravotní péče, poplatek
za pobyt na lůžku neplatí. Rovněž v Rakousku u nemocniční péče hradí pojištěnec spoluúčast za každý den hospitalizace ve výši cca 10 € denně
(tzv.hospitalizační poplatek) - jeho výše je různá podle jednotlivých spolkových zemí, ale maximálně se platí po dobu 28 kalendářních dnů ročně.
Tyto finanční prostředky pak většinou slouží mimosoudnímu odškodňování pacientů za nedostatky při poskytování péče. I v případě, že pacient není
od poplatku osvobozen, může požádat nemocnici o mimořádné odpuštění platby z důvodu momentální nepříznivé situace. V případě nezaopatřených
rodinných příslušníků pojištěnce se předpokládá v období prvních čtyř týdnů úhrada spoluúčasti ve výši 10 % z denní sazby. Počínaje pátým
týdnem je pro pojištěnce i nezaopatřené rodinné příslušníky nemocniční léčení bezplatné. V některých případech může zdravotní pojišťovna
proplácet část či plnou výši cestovních výdajů vynaložených za účelem přístupu ke zdravotní péči (MISSOC: Your sociál security rights in Austria.
Brusel, 2011, str. 11).
60. Jak bylo řečeno, ústavní deficit navýšení poplatku je shledán právě v jeho nedostatečné diferenciaci a plošné aplikaci v kombinaci s absencí jakýchkoli
limitů. Ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona o veřejném zdravotním pojištění tak staví do rozporu s čl. 31 Listiny, jakož i čl. 3 odst. 1 Listiny
garantujícím základní práva všem bez rozdílu majetku. Ústavní soud proto přistoupil k jeho zrušení. Současně byla stanovena legisvakanční lhůta do konce
roku 2013, neboť poplatek za lůžkovou péči je aktuálně nikoliv nevýznamným příjmem poskytovatelů zdravotních služeb a jeho okamžitý výpadek by je
bezdůvodně a nespravedlivě ekonomicky postihl. Zákonodárci je tímto vytvořen časový prostor, aby mohl nastavit parametry platby v intencích tohoto nálezu.
61. Obiter dictum dává Ústavní soud zákonodárci ke zvážení, zda neupřesnit zvolenou, vpravdě matoucí terminologii. Předmětná platba je nazvána poplatkem,
ačkoliv v právní terminologii se poplatkem rozumí platební povinnost fyzické nebo právnické osoby v souvislosti s činností orgánu veřejné moci (státu
či obce) uskutečňovanou při výkonu veřejné moci v jejím zájmu. Jde o platbu, jejímž smyslem je jednak působit motivačně ve vztahu k subjektu domáhajícímu
se určitého úkonu veřejné moci (tj. sledující jako cíl vážnost úkonu, nezneužívání veřejné moci, např. u soudních poplatků soudnictví) a dále plní
poplatek roli části ekonomického ekvivalentu za činnost veřejné moci. Ustanovení článku 11 Listiny stanoví,
že daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona, přičemž je třeba zdůraznit, že určujícím znakem daní a poplatků je to, že plynou do veřejných
rozpočtů. Je evidentní, že o tento druh platby se nejedná. Jde ve své podstatě o platbu za „hotelové služby“, které jsou příjmem poskytovatelů
zdravotních služeb a neplynou do veřejných prostředků. Na poskytovatele nebyla přenesena žádná pravomoc státu při zajišťování jeho funkcí nebo
zajišťování zdrojů ani v souvislosti s vybíráním regulačních poplatků. Jde o subjekty soukromého práva.
Vhodnější by proto bylo v dané souvislosti termín poplatek neužívat.
C) Oprávnění zdravotních pojišťoven sankcionovat poskytovatele zdravotních služeb
62. Předmětem posuzování je výčet jednání obsažených v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, za která mohou ukládat zdravotní pojišťovny poskytovatelům
sankce. Jen okrajově se Ústavní soud zabýval otázkou majetkových sankcí v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08, když uvedl: „je na vůli zákonodárce, který
subjekt vybaví pravomocí veřejnoprávní sankce, pokud je sankce ukládána jako výsledek řádného správního řízení a rozhodnutí o udělení sankce
podléhá soudnímu přezkumu, což je v případě napadené právní úpravy splněno“. Takto se vypořádával s majetkovou sankcí za nevybírání poplatku
zdravotnickým zařízením (podle nové terminologie „poskytovatele zdravotní služby“). V tehdy platném a účinném znění šlo o majetkovou sankci
ve výši 50 000 Kč. Nyní je napadáno ustanovení § 16a odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění ve znění, které umožňuje za stejný
delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, a spolu s ním i odstavců 10 a 11, všechny ve vztahu k návrhu na zrušení ustanovení o zvýšení
regulačního poplatku za pobyt v nemocnici. Kromě toho současný návrh směřuje proti majetkovým sankcím upraveným v dalších ustanoveních zákona,
konkrétně v ustanoveních § 13 odst. 8, § 32 odst. 5 a § 44 odst. 5.
63. Ústavní soud se však až dosud - tedy ani v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08, kde to ani nebylo namítáno - nezabýval otázkou, zda takto nastavená
sankční pravomoc nevylučuje rovný vztah mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami, který je v prvé řadě vztahem
soukromoprávním. Tomu by měla odpovídat i intenzita jeho deformace plynoucí ze specifického postavení zdravotních pojišťoven daná tím,
že spravují zejména veřejné, nikoliv privátní prostředky. Ústavní soud nezpochybňuje, že je obecně přijatelné, aby určitý subjekt vystupoval
v soukromoprávních vztazích a současně byl nadán vrchnostenskou pravomocí, ale ve vztahu poskytovatel zdravotní péče (služby) - zdravotní
pojišťovna je třeba zohlednit specifika plynoucí z reality českého prostředí. Předpokladem životaschopnosti poskytovatele zdravotních služeb
je uzavření smlouvy o jejich poskytování a úhradě se zdravotní pojišťovnou, zejména s dominantní Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Přes tuto
objektivní existenční závislost na vstřícnosti zdravotní pojišťovny nejsou pro uzavírání smluv dána žádná formální, přezkoumatelná a hlavně
transparentní pravidla ve smyslu nároku poskytovatele na její uzavření v případě splnění určitých předpokladů. Toto fakticky nerovné postavení
je dále prohlubováno širokým sankčním oprávněním pojišťoven.
64. Ústavní soud se otázkou rovnosti v právech zabýval již v řadě svých rozhodnutí. Vyslovil se především v tom smyslu, že ústavní zásada rovnosti
vyjádřená v čl. 1 Listiny neznamená absolutní rovnost. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/96 ze dne 5. 11. 1996 (publikován pod č. 295/1996 Sb., N 113/6
SbNU 313), na který navázala další judikatura, to konkrétně vyjádřil takto: „Ústavní zásadu rovnosti, v právech zakotvenou v čl. 1 Listiny,
nelze pojímat absolutně a rovnost chápat jako kategorii abstraktní. Již Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky vyjádřil své
chápání rovnosti, v uvedeném článku zakotvené, jako rovnosti relativní, jak ji mají na mysli všechny demokratické ústavy, požadující pouze
odstranění neodůvodněných rozdílů (nález Ústavního soudu ČSFR uveřejněný pod č. 11 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR). Zásadě
rovnosti v právech je proto třeba rozumět také tak, že právní rozlišování v přístupu k určitým právům mezi právními subjekty nesmí být
projevem libovůle, neplyne z ní však, že by každému muselo být přiznáno jakékoliv právo“.
65. Ústavní soud obecně interpretuje princip rovnosti z dvojího pohledu [viz např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU189;
131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU205;
6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163;
185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/99 ze dne 6. 10. 1999 (N 135/16 SbNU 9; 289/1999 Sb.) atd.]. První je dán požadavkem vyloučení libovůle v postupu
zákonodárce při odlišování skupin subjektů a jejich práv, druhý pak požadavkem ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování, tj.nepřípustnosti
dotčení některého ze základních práv a svobod odlišováním subjektů a práv ze strany zákonodárce. Z postulátu rovnosti sice nevyplývá požadavek
obecné rovnosti každého s každým, plyne z něj však požadavek, aby právo bezdůvodně nezvýhodňovalo ani neznevýhodňovalo jedny před druhými.
Ústavní soud tedy připouští i zákonem založenou nerovnost, pokud jsou pro to ústavně akceptovatelné důvody.
66. Tak tomu ale v daném případě není. Dominantní postavení pojišťoven, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny, v kombinaci se sankčním oprávněním
a regulacemi vůči poskytovatelům zdravotních služeb, konkrétně limitací výkonů, finančními sankcemi za preskripci léků a vyžádanou péči při překročení
stanovených limitů, není na straně poskytovatelů zdravotních služeb ničím vyváženo, například kontraktační povinností ze strany pojišťoven v případech,
kdy jsou splněny objektivně obecně závaznými právními předpisy stanovené podmínky. Sankční oprávnění zdravotních pojišťoven, které vyplývá z napadených
ustanovení § 16a odst. 10 a 11, jakož i § 32 odst. 5 a § 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložená podle odstavců 1 až 5“ zákona o veřejném zdravotním
pojištění, tak vybočuje z mezí ještě ústavně přijatelné nerovnosti, jak ji Ústavní soud vymezil ve shora citovaných nálezech. Tuto nerovnost ještě
navíc násobí velké rozpětí většiny sankcí, které samo o sobě není protiústavní, jak bude dále uvedeno, ale zvýrazňuje ji právě v kombinaci se shora
uvedenými skutečnostmi. Označená zákonná ustanovení jsou tak v rozporu s čl. 1 Listiny garantujícím rovnost v právech.
67. Pokud jde o ustanovení § 13 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění, to souvisí s povinnostmi poskytovatelů zdravotních služeb, které vzešly
z nově vytvořeného rozdělení péče do variant z hlediska úhrady z veřejného pojištění. Konkrétně umožňuje sankcionovat porušení povinnosti poskytovatele
zaznamenat do zdravotnické dokumentace pacienta jednak nabídku zdravotní služby v základní variantě a poučení o možnosti čerpat ji ve variantě
ekonomicky náročnější a jednak souhlas pacienta a dále porušení zákazu upřednostňovat pacienta volícího ekonomicky náročnější variantu služby.
Vzhledem ke zrušení základu materie umožňující poskytovat hrazenou péči ve variantách vyplývá z logiky věci, že je u tohoto ustanovení dalším
důvodem pro zrušení, že se ruší sankce vynucující jeho plnění ze zrušeného ustanovení. Z toho důvodu toto ustanovení ruší Ústavní soud dnem
vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ostatní ustanovení ruší ve lhůtě do konce roku 2013, což je lhůta dostačující k tomu, aby zákonodárce
stihl provést úpravu znění napadených ustanovení v intencích tohoto nálezu. Zákonodárce by měl dále zvážit, zda nepromítnout úpravy v intencích
tohoto nálezu i do sankcí za nevybírání poplatků za ostatní zdravotní péči, které posuzovaným návrhem nebyly dotčeny.
68. Ústavní soud nepřisvědčil navrhovatelům, že akceptovatelná není široká volná úvaha zdravotní pojišťovny, a to jak při stanovení výše, tak stran
možnosti opakovaného ukládání pokut, jakož i že horní limit pokuty není adekvátní. Aktuálně - v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012
(č. 437/2012 Sb.) - řešil Ústavní soud otázku ústavní konformity části zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), vymezující skutkové podstaty přestupků a jiných správních deliktů, jakož i výši sankcí za ně.
Návrh skupiny senátorů v této části [konkrétně ve vztahu k ustanovením § 114 odst. 1 písm. g) a § 117 odst. 1 písm. e), f), g), n) a r) a
odst. 3 písm. d), e), f), g), h), i) a m) zákona o zdravotních službách], podle nichž horní hranice pokut jsou s ohledem na jejich závažnost
nepřiměřeně vysoké, zamítl, neboť neshledal podobu sankcí rozpornou s čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Současně konstatoval,
že možnost přezkumu konkrétní aplikace předmětných ustanovení v řízení o ústavních stížnostech zůstává nedotčena. Svůj závěr odůvodnil v bodech
329-337 uvedeného nálezu a na toto odůvodnění se nyní odkazuje.
69. Obiter dictum Ústavní soud konstatuje, že rozsah sankčních oprávnění nemůže být vyvážen ani legitimním cílem, který je jejich ukládáním sledován,
tj. šetrné nakládání s prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Takové opatření se jeví jako nepřiměřené za situace, kdy s těmito veřejnými
prostředky hospodaří kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny další zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, které mají charakter ryze soukromoprávních subjektů.
Zákonodárce by měl zvážit úspornější způsob nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění i z pohledu organizačního uspořádání. Pokud jde
o horizontální vztah zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb, aby bylo zabráněno jeho pokračující distorzi, k níž dochází mimo
jiné i svěřením sankčního oprávnění zdravotním pojišťovnám, mělo by být za současných podmínek subjektem nadaným tímto oprávněním buď samo
Ministerstvo zdravotnictví, příp. (alternativně) v případě státních a krajských poskytovatelů zdravotních služeb jejich zřizovatelé a
v případě soukromých poskytovatelů zdravotních služeb k tomu kompetentní subjekty, jakými jsou např. odborná profesní sdružení lékařů.
70. K rušeným částem § 12 a 44 zákona o veřejném zdravotním pojištění dlužno dodat, že v průběhu projednávání návrhu doznala tato ustanovení
změny provedené zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných
zákonů, (změna se týká pouze struktury ustanovení, kdy dosavadní text ustanovení § 12 se bude označovat jako odstavec 1 a budou doplněny odstavce 2
a 3 a v případě § 44 se odstavec 5 stane odstavcem 2, dosavadní odstavec 6 odstavcem 3). Změna se stane účinnou až od 1. 1. 2015, výrok nálezu
proto odpovídá jak právní úpravě platné a účinné v době rozhodování, tak i změně, která teprve nabude účinnosti. Budiž doplněno, že v případě
ustanovení § 12 navrhovatelé sice změnu provedenou zákonem č. 458/2011 Sb. ani v doplněné variantě petitu návrhu nereflektovali, nicméně
Ústavní soud, vycházeje z obsahu podání, tak učinil. Zákon o Ústavním soudu nespojuje posuzování ústavnosti s účinností právního předpisu,
ale s jeho platností, v důsledku čehož je nutno považovat za přípustné návrhy na zrušení právních předpisů i tehdy, když nejsou v důsledku
obou z naznačených možností účinné (viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2., přepracované a rozšířené
vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 387).
VII.
71. S ohledem na výše uvedené argumenty Ústavní soud ustanovení § 11 odst. 1 písm. f), § 12 písm. n), § 13 odst. 3 až 8, § 16a odst. 1 písm. f)
a odst. 9 až 11 [pokud se týkají poplatku za lůžkovou péči podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. f) zákona o veřejném zdravotním pojištění],
§ 17 odst. 4 ve slovech „a s označením variant zdravotní péče podle § 13“, § 32 odst. 5, § 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech „uložená podle
odstavců 1 až 5“ zákona o veřejném zdravotním pojištění a § 12 odst. 1 písm. n) a § 44 odst. 2 a odst. 3 ve slovech „uložená podle odstavců 1 a 2“
zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění po novelizaci provedené
zákonem č. 458/2011 Sb., podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zrušil. Vykonatelnost zrušujícího výroku č. III a části výroku
č. IV nálezu je z důvodů shora rozvedených odložena do 31. 12. 2013.
72. V souladu s ustanovením § 70 odst. 3 zákona o Ústavním soudu byly současně zrušeny relevantní části přílohy vyhlášky Ministerstva zdravotnictví
č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, a to v označení výkonu jako
varianty ekonomicky náročnější. Pro upřesnění Ústavní soud výrok II interpretuje tak, že se ve vyhlášce vedle samotného symbolu „E“ ruší i
k němu přináležející popis ekonomicky náročnější varianty.
Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík,
Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Michaela Židlická a k jeho odůvodnění soudkyně Ivana Janů.
239/2013 změna zákonů o provozu, odpovědnosti a poplatcích
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou
ustanovení čl. I bodu 12, pokud jde o §5 odst.7, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Obsah
ČÁST PRVNÍ - Změna 56/2001 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silničním provozu
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
239 ZÁKON ze dne 3. července 2013,
kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. I
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
„(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie16) a upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích:
a) registraci vozidel,
b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti,
c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla,
d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,
e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí a
f) kontroly technického stavu vozidel v provozu.
16) Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel, ve znění směrnice Komise 2003/127/ES, směrnice Rady 2006/103/ES a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, ve znění směrnice Komise 2003/73/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství, ve znění směrnice Komise 2003/26/ES a směrnice Komise 2010/47/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tří-kolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS, ve znění směrnice Komise 2003/77/ES, směrnice Komise 2005/30/ES, směrnice Rady 2006/96/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Komise 2005/13/ES, směrnice Komise 2005/67/ES, směrnice Rady 2006/96/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008, směrnice Komise 2010/22/EU a směrnice Komise 2010/62/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1060/2008, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009, nařízení Komise (ES) č. 385/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, směrnice Komise 2010/19/EU, rozhodnutí Komise 2011/415/EU, nařízení Komise (EU) č. 371/2010, nařízení Komise (EU) č. 183/2011, nařízení Komise (EU) č. 582/2011, nařízení Komise (EU) č. 678/2011 a nařízení Komise (EU) č. 65/2012.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009 o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění), ve znění směrnice Komise 2010/48/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.“.
2. V § 2 odst. 8 se věta druhá zrušuje.
3. V § 2 odstavec 10 zní:
„(10) Typem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí právní předpis.“.
4. V § 2 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11) Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků stanoví prováděcí právní předpis.“.
Dosavadní odstavce 11 až 17 se označují jako odstavce 12 až 18.
5. V § 2 odst. 14 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“)“.
6. V § 2 se odstavce 15 a 16 zrušují. Dosavadní odstavce 17 a 18 se označují jako odstavce 15 a 16.
7. V § 2 odstavec 15 zní:
„(15) Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.“.
8. V § 2 se doplňuje odstavec 17, který zní:
„(17) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.“.
9. V § 3 odst. 1 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „a zvláštní vozidla“.
10. V § 3 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
11. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do základních kategorií L, M, N, O, S, T a R. Rozdělení silničních vozidel a zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.“.
12. § 4 až 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1a, 2, 5, 17, 18, 19, 20 a 21 znějí:
㤠4
Registr silničních vozidel
(1) Registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci
a) silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel,
b) silničních vozidel členů diplomatické mise,
c) ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního vozidla, technických průkazů silničního vozidla a tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“),
d) přidělených zvláštních registračních značek a ztracených, odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní registrační značkou,
e) vyrobených formulářů osvědčení o registraci silničního vozidla a technického průkazu silničního vozidla opatřených identifikačními znaky a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla a
f) technických údajů schválených typů silničních vozidel.
(2) V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí
a) údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem, kterými jsou
1. jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození,
2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
3. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,
b) registrační značka, datum přidělení registrační značky,
c) číslo technického průkazu silničního vozidla, datum a místo jeho vydání,
d) číslo osvědčení o registraci silničního vozidla,
e) datum první registrace silničního vozidla,
f) stát poslední registrace, číslo technického průkazu silničního vozidla vydaného ve státě poslední registrace a registrační značka silničního vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika,
g) údaje o odnětí osvědčení o registraci silničního vozidla a technického průkazu silničního vozidla vydaného jiným členským státem,
h) údaje o vyřazení silničního vozidla z provozu a zániku silničního vozidla,
i) údaje o vyvezení silničního vozidla do jiného státu,
j) údaj o tom, zda záznam v registru byl proveden na základě žádosti podané v zastoupení na základě plné moci,
k) údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) sdělené Českou kanceláří pojistitelů2).
(3) V registru silničních vozidel se dále u silničního vozidla uvádí
a) účel, pro který je silniční vozidlo určeno,
b) druh a kategorie silničního vozidla,
c) značka silničního vozidla, obchodní název stanovený výrobcem, typ vozidla,
d) identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla,
e) údaje o výrobci silničního vozidla, podvozku, motoru a karoserie silničního vozidla v rozsahu podle odstavce 2 písm. a),
f) typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo,
g) typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny,
h) údaj o celkových rozměrech silničního vozidla,
i) největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,
j) druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy,
k) stupeň plnění emisní úrovně,
l) údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla,
m) údaje o schválení technické způsobilosti silničního vozidla,
n) údaje o povolení přestavby silničního vozidla a hromadné přestavby typu silničního vozidla.
(4) V registru silničních vozidel se u zvláštní registrační značky podle § 38a a 38b uvádí
a) údaje o osobě, které byla přidělena, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a
b) datum přidělení a odnětí zvláštní registrační značky.
(5) V registru silničních vozidel se u schváleného typu silničního vozidla uvádí technické údaje v rozsahu uvedeném v prohlášení o shodě nebo v rozsahu uvedeném v § 30 odst. 2 písm. b).
(6) Rozsah a obsah údajů podle odstavce 2 písm. g), h), i) a k) a podle odstavce 3 uváděných v registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§4a
(1) Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Český statistický úřad poskytují Ministerstvu dopravy a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro výkon působnosti podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
c) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a
d) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,
c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,
d) právní forma,
e) statutární orgán a
f) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) datum úmrtí a
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e) druh a adresa místa pobytu,
f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
h) datum úmrtí a
i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Z informačního systému stanic technické kontroly se obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro účely vedení registru silničních vozidel poskytují údaje o technických prohlídkách.
§ 5
(1) Ministerstvo zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. b), e) a f). Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a d).
(2) Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má provozovatel vozidla trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, jedná-li se o občana jiného členského státu, nebo jiný povolený pobyt, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo sídlo nebo místo podnikání, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. d) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má držitel zvláštní registrační značky nebo její tabulky sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu.
(3) Ministerstvo zajistí Policii České republiky a Vojenské policii výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b)
a) obecní policii v rozsahu nezbytném ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek,
b) krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silničním provozu a
c) Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření.
(5) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) v rozsahu
a) podle § 4 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 3 písm. b), h) a i) a § 4 odst. 4 písm. a)
1. provozovateli systému elektronického mýtného pro účely vymáhání dlužného mýtného a
2. Celní správě České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností provozovatele vozidel v systému elektronického mýtného,
b) podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 4 odst. 4 písm. a) České inspekci životního prostředí pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním
deliktu podle zvláštního zákona a
c) podle § 4 odst. 2 písm. a), b), e) a f) a § 4 odst. 3 písm. b), f), k) a n) Ministerstvu životního prostředí pro účely distribuce emisních
plaket podle zvláštního zákona.
(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z registru silničních vozidel
a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel
silničního vozidla, jedná-li se o údaje k tomuto vozidlu, a
b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.
(7) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu
Evropské unie18). Za tímto účelem ministerstvo
a) zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a § 4 odst. 3 písm. b) až e)
a údajů o odcizení silničního vozidla příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) na základě jeho
požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý
přístup z policejní evidence,
b) předá požadavek Policie České republiky, Celní správy nebo Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o silničních vozidlech,
jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje a
c) předá požadavek obecního úřadu obce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích
příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení registru silničních vozidel, způsob a formu zápisu údajů do registru silničních vozidel,
podrobnosti o údajích zapisovaných do registru silničních vozidel a vzor žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel.
§ 6
(1) Silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo provozované na pozemních komunikacích musí být zapsáno v registru silničních vozidel, pokud má osoba,
která ho provozuje, na území České republiky
a) trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce,
nebo jí byl udělen azyl, nebo
b) sídlo, jedná-li se o právnickou osobu.
(2) Je-li silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo provozováno na pozemních komunikacích v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy o
silničním provozu 19) po dobu, která nepřesáhne 6 měsíců v kalendářním roce, odstavec 1 se nepoužije.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo do registru silničních vozidel na základě písemné
žádosti vlastníka silničního vozidla, popřípadě společné žádosti vlastníka a osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla,
pokud
a) technická způsobilost silničního vozidla k provozu na pozemních komunikacích byla schválena,
b) je splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5) týkající se takového vozidla,
c) byla při pořízení silničního vozidla z jiného členského státu zaplacena daň z přidané hodnoty, sta-noví-li tak zvláštní právní předpis,
d) silniční vozidlo není vedeno jako pohřešované nebo odcizené v Schengenském informačním systému20) nebo v informačním systému Policie České
republiky nebo tato informace není zjištěna postupem podle § 5 odst. 7 a
e) provozovatel silničního vozidla má na území České republiky
1. trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců
v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl, nebo
2. sídlo, jedná-li se o právnickou osobu.
(4) žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel musí obsahovat
a) údaj o druhu a kategorii silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ silničního vozidla, obchodní označení,
číslo technického průkazu silničního vozidla, číslo schválení technické způsobilosti silničního vozidla a účel, pro který je silniční
vozidlo určeno,
b) údaje o vlastníkovi silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a),
c) údaje o provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a), není-li vlastník současně provozovatelem tohoto vozidla,
d) u silničních motorových vozidel, která jsou vybavena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a) záznamovým zařízením,
též žádost o vydání paměťové karty podniku a
e) úředně ověřený podpis nebo uznávaný elektronický podpis21) žadatele; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti
ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.
(5) K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel přiloží
a) doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je
1. technický průkaz silničního vozidla,
2. prohlášení o shodě, nebyl-li technický průkaz vydán,
3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto silničního vozidla,
4. rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, nebo
5. osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech,
b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o provozované silniční vozidlo, s výjimkou vozidel podle § 40 odst. 2 až 4,
c) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo,
d) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5),
e) doklad o povolení k pobytu, o udělení azylu na území České republiky nebo o délce přechodného pobytu, nemá-li provozovatel silničního vozidla
trvalý pobyt na území České republiky,
f) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a
g) dokumentaci obsahující údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle písmene a).
(6) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel písemnou plnou mocí, musí být plná moc podepsána
úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem21) zmocnitele.
(7) Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 7
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli
a) vydá technický průkaz nebo zapíše do technického průkazu silničního vozidla údaje o vlastníkovi silničního vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního vozidla, a registrační značku,
b) vydá osvědčení o registraci silničního vozidla a
c) odejme osvědčení o registraci silničního vozidla a technický průkaz silničního vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě, a předá je ministerstvu na jeho vyžádání.
(2) Pokud nepřidělí registrační značku postupem podle § 7b, obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel dále přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá žadateli tabulky s přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla.
(3) Registrační značka je tvořena kombinací velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic.
(4) Při vydání tabulek s registrační značkou podle odstavce 2 obecní úřad obce s rozšířenou působností opatří jednu z vydaných tabulek nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky.
(5) Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státu odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu. Na žádost příslušného orgánu jiného členského státu vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz tomuto orgánu do 6 měsíců od jejich odejmutí.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor technického průkazu a způsob provádění zápisu v technickém průkazu silničního vozidla, vzor osvědčení o registraci silničního vozidla, a druhy, formu, obsah a strukturu registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou.
1a) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 15 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb.
5) Zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18) Čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
19) Vídeňská úmluva o silničním provozu podepsaná dne 8. listopadu 1969.
20) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu.
21) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 4 a 4a se zrušují.
13. V §7a odst. 1 větě první se slova „s přihláškou o registraci“ nahrazují slovy „s žádostí o zápis“ a za slova „záznamovým zařízením,“ se vkládají slova „do registru silničních vozidel“.
14. V §7a odst. 1 a 3, § 14a odst. 1 a 6 a v § 80 odst. 2 písm. s) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
15. V §7a odst. 1, 2 a 3 se slova „karty vozidla“ nahrazují slovy „karty podniku“.
16. V §7a odst. 1 se slova „kartu vozidla“ nahrazují slovy „kartu podniku“.
17. Za §7a se vkládají nové § 7b až 7h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 znějí:
㤠7b
Registrační značka na přání
(1) Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou žadatelem zvolenou kombinací velkých písmen latinské abecedy nebo arabských číslic (dále jen „registrační značka na přání“). žádost o přidělení registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností registrační značku na přání přidělí, pokud
a) neobsahuje hanlivé nebo pohoršující výrazy, text podněcující k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, název nebo zkratku orgánu veřejné moci nebo státu,
b) stejná registrační značka není přidělena k jinému silničnímu vozidlu, není rezervována a tabulka s touto registrační značkou není vedena jako odcizená, ztracená nebo zničená a
c) splňuje požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání.
(3) Tabulky s přidělenou registrační značkou na přání vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne uhrazení správního poplatku. Před vydáním tabulek s přidělenou registrační značkou na přání žadatel odevzdá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byly k silničnímu vozidlu vydány.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost rezervuje registrační značku na přání, pokud registrační značka na přání splňuje podmínky podle odstavce 2 a pro žadatele již není rezervována jiná registrační značka na přání.
(5) Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá do 3 měsíců od provedení rezervace žádost o přidělení této značky podle odstavce 1, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání, provedení tabulky s registrační značkou na přání a způsob umístění tabulky na silničním vozidle.
§ 7c
(1) Současně s podáním žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel, žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu, žádosti o zápis zániku silničního vozidla nebo žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu může osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník silničního vozidla, které byla k tomuto silničnímu vozidlu přidělena registrační značka na přání dle § 7b a která převedla vlastnictví tohoto vozidla na jinou osobu (dále jen „dosavadní vlastník“), vlastník nebo provozovatel silničního vozidla se souhlasem vlastníka požádat o
a) přidělení této registrační značky na přání k jinému silničnímu vozidlu, jehož je vlastníkem nebo provozovatelem a které je zapsáno v registru silničních vozidel nebo o jehož zápis žádá, nebo
b) rezervaci této registrační značky na přání na dobu 3 měsíce ode dne podání žádosti.
(2) Spolu s žádostí podle odstavce 1 písm. b) odevzdá žadatel obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností k úschově tabulky s přidělenou registrační značkou.
(3) žádosti podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhoví, pokud provedl zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla nebo zápis zániku silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo vyřadil silniční vozidlo z provozu.
(4) Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o přidělení rezervované značky na přání k silničnímu vozidlu, jehož je žadatel vlastníkem nebo provozovatelem, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. žádost o přidělení rezervované registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká.
§ 7d
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka vydá tabulku s registrační značkou již k tomuto silničnímu vozidlu přidělenou
a) k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu, nebo
b) v případě poškození tabulky s přidělenou registrační značkou nebo registrační značkou na přání.
(2) K žádosti podle odstavce 1 písm. b) přiloží žadatel poškozenou tabulku s přidělenou registrační značkou.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání tabulky podle odstavce 1.
§ 7e
(1) Ztrátu, zničení nebo odcizení tabulky s přidělenou registrační značkou je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(2) Pokud bylo k silničnímu vozidlu vydáno více tabulek s přidělenou registrační značkou, odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla tabulky, které nebyly ztraceny, zničeny nebo odcizeny, spolu s oznámením podle odstavce 1.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 1 přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto značkou; je-li současně s oznámením podána žádost o přidělení registrační značky na přání, postupuje podle § 7b.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení podle odstavce 1.
§ 7f
(1) Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a požádat o vydání nového technického průkazu nebo osvědčení o registraci silničního vozidla. Poškozený technický průkaz silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla spolu s žádostí.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1 vydá žadateli nový technický průkaz silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání nového technického průkazu silničního vozidla a osvědčení o registraci silničního vozidla a způsob provádění zápisu údajů v novém technickém průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o registraci silničního vozidla a jejich rozsah.
§ 7g
Ministerstvo zajišťuje výrobu tabulek registračních značek a poskytuje tyto tabulky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na základě jeho požadavku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností sděluje ministerstvu požadavky na poskytnutí tabulek registračních značek průběžně tak, aby byl schopen zabezpečit jejich vydávání.
§ 7h
(1) Silniční vozidlo člena diplomatické mise zapisuje do registru silničních vozidel ministerstvo. Na zápis silničního vozidla člena diplomatické mise do registru silničních vozidel a související činnosti se § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 7 a 7d až 7f použijí obdobně.
(2) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby vedou evidenci silničních vozidel používaných pro své účely a zapisují silniční vozidla do této evidence. Ministerstvo vnitra dále vede evidenci silničních vozidel používaných pro účely Celní správy České republiky a pro účely orgánů Finanční správy České republiky a zapisuje silniční vozidla do této evidence. Na obsah evidence silničních vozidel podle vět první a druhé se použijí § 4 odst. 1 písm. a) a d) a § 4 odst. 2 a 3 obdobně. Na činnosti související se zápisem těchto silničních vozidel se § 7 použije obdobně. Vozidla ozbrojených sil České republiky se evidují podle zvláštního zákona22).
22) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
18. § 8 až 14 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 23 a 24 znějí:
㤠8
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla
(1) Zápis změny vlastníka silničního vozidla v re-istru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s roz-ířenou působností
a) v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem,
b) v případě přechodu vlastnického práva na základě
1. žádosti nového vlastníka silničního vozidla, nebo
2. oznámení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, přešlo-li vlastnictví k silničnímu vozidlu na stát odúmrtí, zabavením nebo propadnutím věci.
(2) žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne
a) převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, nebo
b) přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení.
(3) žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. žádost podle odstavce 1 písm. a) musí být opatřena úředně ověřenými podpisy nebo uznávanými elektronickými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.
(4) K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží
a) v případě převodu vlastnického práva
1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla,
2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 14 dní, a
3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5), není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu,
b) v případě přechodu vlastnického práva
1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a
2. doklady podle písmene a); technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla se přikládají, má-li je žadatel k dispozici.
(5) K oznámení se přiloží doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, má-li je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových k dispozici.
(6) Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou plnou mocí, musí být plná moc opatřena úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem zmocnitele.
(7) K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se může vedle žadatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) připojit další osoba, pokud nabyla vlastnické právo k silničnímu vozidlu před podáním žádosti ve lhůtě podle odstavce 2, a
a) vlastnické právo k silničnímu vozidlu nabyla tato osoba v rámci výkonu podnikatelské činnosti zci-zitele, nebo
b) je tato osoba podnikatelem a osoba, která na ní vlastnictví převedla, má být zapsána jako provozovatel silničního vozidla.
§ 9
Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla
(1) Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě
a) společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, nebo
b) žádosti provozovatele silničního vozidla, má-li být novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník.
(2) žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém provozovateli silničního vozidla
podle § 4 odst. 2 písm. a). Ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé, § 8 odst. 4 písm. a) a § 8 odst. 6 se použijí obdobně.
(3) Je-li podána žádost podle odstavce 1 písm. b) a technický průkaz má v držení vlastník silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou
působností k jeho předložení.
(4) Vzor žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10
Zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel
na základě žádosti nebo oznámení, jsou-li splněny podmínky podle § 6 odst. 3 písm. d) a e). Při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele
silničního vozidla obecní úřad obce s rozšířenou působností dále
a) zapíše údaje o novém vlastníku nebo provozovateli do technického průkazu silničního vozidla,
b) odejme dosavadní osvědčení o registraci silničního vozidla a vydá nové osvědčení a
c) přidělí silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byl použit postup podle § 7c.
(2) Po provedení úkonů podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností předá technický průkaz silničního vozidla, osvědčení o registraci silničního vozidla a popřípadě tabulky s přidělenou registrační značkou nově zapsanému vlastníkovi nebo provozovateli silničního vozidla.
(3) Je-li podána žádost podle § 8 odst. 7, považuje se pro účely odstavců 1 a 2 za nového vlastníka silničního vozidla osoba, která nabyla silniční vozidlo jako poslední.
§ 11
Změna ostatních údajů v registru silničních vozidel
(1) O zápis změny údaje v registru silničních vozidel jiného, než je změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, je povinen požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,
a) vlastník silničního vozidla, jedná-li se o změnu údaje uvedeného v § 4 odst. 4 písm. a), nebo
b) provozovatel silničního vozidla.
(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží
a) technický průkaz,
b) osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo dočasně nebo dlouhodobě vyřazené z provozu na pozemních komunikacích,
c) další doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů, pokud se jedná o změny technických údajů o silničním vozidle.
(3) Pokud je předmětem žádosti podle odstavce 1 zápis změny údaje v registru silničních vozidel na základě výměny podstatné části mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla, k žádosti se dále přiloží
a) doklad o nabytí této části,
b) protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části a
c) rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti po provedené výměně, jedná-li se o přestavbu silničního vozidla.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1
a) zapíše změnu údaje do registru silničních vozidel,
b) vyznačí změnu údaje v technickém průkazu silničního vozidla a
c) vydá nové osvědčení o registraci silničního vozidla v případě změny údajů uváděných v osvědčení o registraci silničního vozidla.
§ 12
Vyřazení silničního vozidla z provozu
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyřadí silniční vozidlo z provozu
a) na základě žádosti vlastníka silničního vozidla, nebo
b) zaniklo-li pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5) a ve lhůtě 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebyla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se téhož silničního vozidla, na základě které vznikla nejpozději uplynutím této lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události.
(2) Vlastník silničního vozidla spolu s žádostí o vyřazení silničního vozidla z provozu odevzdá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a předloží technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o jeho vyřazení z provozu.
(3) Vlastník silničního vozidla vyřazeného z provozu je povinen
a) zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, a
b) neodstraňovat podstatné části vyřazeného silničního vozidla, zejména karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a motor.
(4) Trvá-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je vlastník vyřazeného silničního vozidla povinen bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití.
(5) Bylo-li silniční vozidlo odcizeno, požádá vlastník silničního vozidla o jeho vyřazení z provozu bez zbytečného odkladu poté, co se o odcizení silničního vozidla dozvěděl; k žádosti přiloží policejní protokol. Doklady a tabulky podle odstavce 2 k žádosti přiloží, má-li je k dispozici. Odstavce 3 a 4 se nepoužijí.
(6) Bylo-li silniční vozidlo vyřazeno z provozu podle odstavce 1 písm. b), je vlastník silničního vozidla povinen obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení silničního vozidla z provozu
a) odevzdat osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou,
b) předložit technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o jeho vyřazení z provozu a
c) oznámit údaje podle odstavce 4.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ukončí vyřazení silničního vozidla z provozu na žádost jeho vlastníka, pokud
a) je k silničnímu vozidlu splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a
b) má silniční vozidlo platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly.
(8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu vrátí vlastníkovi silničního vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s přidělenou registrační značkou a vyznačí ukončení vyřazení z provozu v technickém průkazu silničního vozidla. Pokud byl použit postup podle § 7c, obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulky s přidělenou registrační značkou.
§ 13
Zánik silničního vozidla
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě
a) žádosti vlastníka silničního vozidla, pokud silniční vozidlo
1. bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru autovraků23) bez odstranění svých podstatných částí,
2. bylo ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském státě nebo
3. bylo zničeno, nebo
b) oznámení obecního úřadu nebo vlastníka pozemní komunikace, který postupem podle zvláštního zá-kona24) předal silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru autovraků.
(2) Zničením silničního motorového vozidla se rozumí takový stav silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli zařízení ke sběru autovraků; za zničení silničního motorového vozidla se nepovažuje jeho rozebrání.
(3) Vlastník silničního vozidla požádá o zápis zániku silničního vozidla nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a). K žádosti přiloží
a) doklad o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaný oprávněnou osobou v jiném členském státě, jedná-li se o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bod 2,
b) doklad potvrzující zničení silničního vozidla, jedná-li se o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bod 3,
c) technický průkaz silničního vozidla,
d) osvědčení o registraci silničního vozidla a
e) všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.
(4) Doklady a tabulky podle odstavce 3 písm. c) až e) se k žádosti nepřikládají, pokud byly zničeny spolu s vozidlem.
(5) Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bod 1 ověří obecní úřad obce s rozšířenou působností v evidenci podle zvláštního právního předpisu23).
(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při zápisu zániku silničního vozidla dále
a) odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a
b) vyznačí v technickém průkazu silničního vozidla záznam o zániku technické způsobilosti vozidla a skončení platnosti technického průkazu.
§ 14
Vývoz
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla přidělí k tomuto vozidlu registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a vydá tabulky s touto přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla.
(2) Spolu se žádostí podle odstavce 1 se odevzdají všechny vydané tabulky s registrační značkou, která byla k silničnímu vozidlu dosud přidělena, a předloží osvědčení o registraci silničního vozidla a technický průkaz silničního vozidla k provedení záznamu o vývozu do jiného státu.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu, formu, obsah a strukturu registrační značky pro vývoz do jiného státu, dobu její platnosti, provedení tabulky s touto registrační značkou a způsob jejího umístění na silničním vozidle.
23) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24) § 19 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.
§ 37 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 188/2004 Sb.“.
19. Nadpis § 14a zní: „Paměťová karta dílny“.
20. V § 14a odst. 1, 2, 4, 5 a 6 se slova „servisní karty“ nahrazují slovy „karty dílny“.
21. V § 14a odst. 3 se slova „servisní karta“ nahrazují slovy „karta dílny“.
22. V § 14a odst. 4 se slova „servisní kartu“ nahrazují slovy „kartu dílny“.
23. V části třetí hlava I včetně nadpisu zní:
„HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 15
Silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nebo nedokončená silniční vozidla lze uvádět na trh pouze, pokud je schválena jejich technická způsobilost.“.
24. V části třetí se za hlavu I vkládá nová hlava II, která včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 7 zní:
„HLAVA II
SCHVALOVÁNÍ TYPU
§ 16
(1) Typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku schvaluje ministerstvo na žádost výrobce.
(2) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud
a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku
1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a
2. splňuje technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „technické požadavky“) a
b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(3) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 2 ministerstvo povolí výjimku ze splnění technických požadavků, pokud technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí jako technické požadavky.
(4) Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud
a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku
1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a
2. splňuje harmonizované technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „harmonizované technické požadavky“) a
b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(5) Při schválení typu silničního vozidla podle odstavce 4 ministerstvo povolí výjimku ze splnění harmonizovaných technických požadavků, pokud
a) technické charakteristiky typu silničního vozidla zajišťují srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí jako harmonizované technické požadavky a
b) jedná se o typ silničního vozidla, které bude vyráběno a uváděno na trh v omezeném počtu kusů (dále jen „silniční vozidlo v malé sérii“).
(6) Ministerstvo schválí typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), pokud
a) typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku
1. odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a
2. splňuje technické požadavky přijaté na základě této mezinárodní smlouvy na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „mezinárodní technické požadavky“) a
b) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(7) Ministerstvo neschválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, který splňuje technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky, pokud představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka.
(8) Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavců 2, 3 nebo 5 je platné pouze na území České republiky. Schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavců 4 nebo 6 je platné ve všech členských státech.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie, technické požadavky, harmonizované technické požadavky a mezinárodní technické požadavky, způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, a nejvyšší počet silničních vozidel v malé sérii.
§ 17
Žádost o schválení typu
(1) žádost o schválení typu lze podat pro typ
a) silničního vozidla, jehož systémy a samostatné technické celky nejsou typově schváleny (dále jen „jednorázové schválení typu“),
b) silničního vozidla, jehož všechny konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny a alespoň jeden jeho systém je typově schválen (dále jen „kombinované schválení typu“),
c) silničního vozidla, jehož všechny systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou typově schváleny (dále jen „postupné schválení typu“),
d) systému vozidla,
e) konstrukční části vozidla, nebo
f) samostatného technického celku vozidla.
(2) Pro každý typ, o jehož schválení se žádá, musí být podána samostatná žádost. Různá řízení o schválení typu nelze spojit do společného řízení.
(3) Výrobce, který nemá sídlo nebo místo podnikání na území členského státu, je pro celé řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4 povinen ustanovit zmocněnce, který má na území členského státu sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt.
(4) žádost o schválení typu musí obsahovat
a) obchodní označení silničního vozidla, jeho systémů, konstrukční části nebo samostatného technického celku silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem a popis typu silničního vozidla,
b) údaj o tom, zda se žádá o
1. schválení typu podle § 16 odst. 2, 4 nebo 6,
2. jednorázové, kombinované nebo postupné schválení typu, jde-li o schválení typu silničního vozidla,
3. povolení výjimky podle § 16 odst. 3 nebo 5 a
c) údaj o počtu silničních vozidel, které budou vyrobeny, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii.
(5) K žádosti o schválení typu žadatel přiloží
a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky,
b) dokumentaci obsahující technické údaje o typu, jehož schválení je požadováno, v listinné nebo elektronické podobě,
c) prohlášení o tom, že žádost o schválení téhož typu nebyla podána u příslušného orgánu jiného členského státu, jedná-li se o schválení typu podle § 16 odst. 4,
d) osvědčení o schválení typu systému vozidla, konstrukčních částí vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, včetně schvalovací dokumentace, bylo-li vydáno,
e) popis opatření k zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem a
f) popis způsobu zajištění evidence počtu vyrobených silničních vozidel, jde-li o typ silničního vozidla v malé sérii.
(6) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si pro potřeby ověření splnění podmínek podle § 16 odst. 2 až 6 od žadatele další údaje neuvedené v žádosti o schválení typu nebo v přílohách k této žádosti, které jsou nezbytné k rozhodnutí o této žádosti.
(7) Rozsah a obsah dokumentace obsahující technické údaje o typu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18
Ministerstvo zastaví řízení o schválení typu podle § 16 odst. 4, pokud zjistí, že
a) u orgánu jiného členského státu bylo zahájeno řízení o schválení totožného typu s platností ve všech členských státech, nebo
b) orgán jiného členského státu schválil totožný typ s platností ve všech členských státech.
§ 19
Ověření shodnosti výroby
(1) Splnění podmínky podle § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 4 písm. b) nebo § 16 odst. 6 písm. b) ověří ministerstvo. Náklady na toto ověření nese žadatel. Pokud výroba silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo její část probíhá v jiném členském státě, může ministerstvo požádat o ověření splnění těchto podmínek příslušný orgán tohoto státu.
(2) Na žádost orgánu jiného členského státu, který vede řízení o schválení typu, ověří ministerstvo způsobilost výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, pokud výroba nebo její část probíhá na území České republiky a výrobce provedení ověření umožnil. Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí výsledek tohoto ověření orgánu, který o ověření požádal.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověření podle odstavců 1 a 2 a náležitosti sdělení podle odstavce 2.
§ 20
Ověření technických požadavků
(1) Splnění technických požadavků, harmonizovaných technických požadavků nebo mezinárodních technických požadavků, shodnost typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku s údaji v dokumentaci a srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí podle § 16 odst. 3 nebo 5 ověří ministerstvo nebo technická zkušebna. Náklady na toto ověření nese žadatel.
(2) U postupného schválení typu ověří ministerstvo pouze platnost osvědčení o schválení typu systémů vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, jejich vzájemný soulad a soulad s typem silničního vozidla vymezeným v žádosti. U kombinovaného schválení typu postupuje ministerstvo obdobně u těch systémů vozidla, jeho konstrukčních částí a samostatných technických celků, které jsou typově schváleny.
(3) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od výrobce silniční vozidla, jejich konstrukční části nebo samostatné technické celky v počtu potřebném pro provedení zkoušek.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob ověření podle odstavce 1 a způsob určení počtu silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků potřebných pro provedení zkoušek.
§ 21
Schválení typu
(1) Pokud ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydá žadateli místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o schválení typu. Přílohou osvědčení o schválení typu je dokumentace přiložená k žádosti o schválení typu a kopie zkušebních protokolů (dále jen „schvalovací dokumentace“) a seznam schvalovací dokumentace v listinné nebo elektronické podobě.
(2) Pokud konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla splňuje technické požadavky nebo harmonizované technické požadavky pouze ve spojení s jinou konstrukční částí nebo samostatným technickým celkem, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu odpovídajícím způsobem omezí použití této konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla.
(3) Pokud se jedná o typ silničního vozidla v malé sérii, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu uvede počet vozidel, která budou vyrobena a uvedena na trh.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o schválení typu, náležitosti seznamu schvalovací dokumentace a způsob vyplnění osvědčení o schválení typu.
§ 22
(1) Pokud byl schvalovaný typ již schválen jiným členským státem s platností na jeho území, provede se ověření podle § 20 jen v rozsahu, ve kterém
není splnění příslušných podmínek prokázáno tímto schválením.
(2) Ministerstvo zašle na žádost držitele osvědčení o schválení typu pro účely prodeje, registrace nebo uvedení do provozu silničního vozidla v jiném
členském státě kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla podle § 16 odst. 5 a schvalovací dokumentace příslušnému orgánu tohoto státu.
(3) Pokud ministerstvo obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu kopii osvědčení o schválení typu silničního vozidla v malé sérii s platností
na území tohoto státu a kopii schvalovací dokumentace, rozhodne o tom, zda uzná takto schválený typ silničního vozidla. Ministerstvo takto schválený
typ silničního vozidla uzná, pokud z obdržené kopie osvědčení a schvalovací dokumentace vyplývá, že jsou splněny podmínky podle § 16 odst. 5.
Kopii rozhodnutí ministerstvo zašle příslušnému orgánu jiného členského státu.
§ 23
Prohlášení o shodě a značka schválení typu
(1) Výrobce je povinen každé vyrobené silniční vozidlo, jehož typ je schválen,
a) opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu, nebo
b) označit značkou schválení typu.
(2) Výrobce zajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání. Pouze výrobce je oprávněn vydávat duplikáty prohlášení o shodě.
(3) Výrobce je povinen každou vyrobenou konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jehož typ je schválen, označit výrobní nebo
obchodní značkou, číslem typu nebo identifikačním číslem typu a značkou schválení typu.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví, pro které kategorie silničních vozidel se vydává prohlášení o shodě a které kategorie silničních vozidel
se označují pouze značkou schválení typu, které konstrukční části vozidla nebo samostatné
technické celky vozidla se označují značkou schválení typu, náležitosti prohlášení o shodě a duplikátu prohlášení o shodě a vzhled značky
schválení typu.
§ 24
Změna schválení typu
(1) O změně schválení typu rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. žádost o změnu schválení typu musí obsahovat údaje podle § 17 odst. 4 písm. a) a vymezení údajů obsažených ve schvalovací dokumentaci, kterých se změna týká. K žádosti musí být přiloženy přílohy podle § 17 odst. 5 písm. b).
(2) Ministerstvo schválí změny již schváleného typu, pokud
a) nedojde ke změně základních znaků typu a
b) po provedení změny budou splněny podmínky pro schválení typu podle § 16.
(3) Ministerstvo schválí změny formou rozšíření schválení typu a vydá žadateli nové osvědčení, schvalovací dokumentaci a případně i seznam schvalovací dokumentace s vyznačenými změnami a datem jejich provedení, pokud
a) ověření splnění podmínek podle odstavce 2 proběhlo postupem podle § 20,
b) se změny týkají údajů uvedených v osvědčení o schválení typu, nebo
c) se o provedení změny žádá v souvislosti s nabytím účinnosti prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky.
(4) Pokud se jedná o jiné změny schválení typu než změny uvedené v odstavci 3, ministerstvo je schválí formou revize schválení typu a ve schvalovací dokumentaci a případně i v seznamu schvalovací dokumentace vyznačí příslušné změny a datum jejich provedení.
(5) Způsob vyznačování rozšíření schválení typu nebo revize schválení typu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 25
Zrušení rozhodnutí o schválení typu
(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení typu, jestliže
a) výrobce neodstraní nedostatky zjištěné při dohledu nad výrobou ve lhůtě podle § 28c odst. 1, pokud uvedl na trh vyrobená silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které nejsou shodné se schváleným typem,
b) výrobce při výrobě silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a jejich uvádění na trh nedodržuje podmínky schválení typu nebo povinnosti stanovené v § 28 odst. 1 písm. a), b), d), e) a q),
c) byla ukončena výroba schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, nebo
d) o to výrobce požádal.
(2) Výrobce je povinen oznámit ministerstvu ukončení výroby schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, pokud již nehodlá výrobu obnovit.
(3) Pokud silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život a zdraví člověka, ministerstvo zakáže jejich výrobci nebo dovozci uvádění na trh po dobu nejdéle šesti měsíců.
§ 26
Pozbytí platnosti schválení typu
(1) Pokud nabude účinnosti prováděcí právní předpis, kterým se stanoví nové technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky vztahující se na schválený typ silničního vozidla, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky a schválený typ novým požadavkům neodpovídá, pozbývá rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto prováděcího právního předpisu.
(2) Silniční vozidla vyrobená ve shodě se schváleným typem lze po pozbytí platnosti schváleného typu podle odstavce 1 uvádět na trh pouze na základě povolení ministerstva. Ministerstvo na žádost výrobce povolí uvedení silničních vozidel podle věty první na trh, pokud
a) se tato vozidla v den pozbytí platnosti schválení typu nacházela na území některého členského státu a nebyla zapsána v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu a
b) výrobce doloží technické nebo ekonomické důvody, jež brání splnění nových technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků u těchto vozidel.
(3) V povolení ministerstvo uvede počet silničních vozidel, které lze uvést na trh, a jejich identifikační čísla (VIN), a dobu, po kterou lze silniční vozidla na trh uvádět a která nesmí překročit 12 měsíců.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví nejvyšší počet silničních vozidel, jejichž uvedení na trh lze podle odstavců 2 a 3 povolit.
§ 27
Technické zkušebny
(1) Ministerstvo na žádost povolí provozování technické zkušebny právnické osobě, která a) je vybavena přístroji a dalším technickým zařízením nezbytným k provádění činností podle § 20 odst. 1 a disponuje prostorami stavebně upravenými pro výkon těchto činností,
b) má zaveden dostatečný systém vnitřní organizace a řízení a
c) zabezpečí, že tyto zkoušky budou prováděny odborně způsobilými osobami.
(2) V povolení provozu technické zkušebny ministerstvo uvede kategorii činností, pro kterou žadatel doložil splnění podmínek podle odstavce 1 a kterou je technická zkušebna oprávněna vykonávat.
(3) Zaměstnanci provozovatele technické zkušebny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle § 20 odst. 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(4) O provedení ověření podle § 20 odst. 1 pořídí technická zkušebna zkušební protokol a neprodleně po jeho pořízení jej zašle ministerstvu.
(5) Ministerstvo odejme povolení k provozování technické zkušebny, pokud její provozovatel
a) přestal splňovat podmínky pro vydání povolení,
b) opakovaně vykonává činnosti, k jejichž výkonu není podle odstavce 2 oprávněn, nebo
c) o odnětí povolení požádal.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví kategorie činností technických zkušeben, požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků a vzor zkušebního protokolu.
§ 28
Povinnosti výrobce a akreditovaného zástupce
(1) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení typu, je povinen
a) zajistit výrobu a účinnou kontrolu pomocí systému řízení jakosti a kontroly výroby,
b) zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku se schváleným typem,
c) zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné alespoň po dobu 10 let,
d) zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky stanovené prováděcím právním předpisem, a analyzovat jejich výsledky,
e) zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby,
f) na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho konstrukční část nebo samostatný technický celek pro ověření plnění podmínek schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek ministerstvo vrátí vozidlo nebo jeho část výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak,
g) sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti podle písmene q),
h) umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti,
i) umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení,
j) zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu,
k) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, pokud je má k dispozici,
l) poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k použití systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a jejich technické údaje, pokud je má k dispozici,
m) zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě připojen štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis,
n) zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; je-li v propagačním materiálu uvedeno více typů nově vyrobených osobních automobilů, lze tyto údaje nahradit uvedením údajů o nejnižší a nejvyšší spotřebě pohonných hmot a emisí CO2 u těchto typů,
o) opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla (VIN),
p) vést elektronickou evidenci prohlášení o shodě vydaných podle § 23 odst. 1 ve formátu stanoveném prováděcím právním předpisem a na výzvu předat údaje z této evidence ministerstvu,
q) při zjištění, že u jím vyrobených vozidel již uvedených na trh jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka, oznámit toto zjištění ministerstvu a neprodleně zajistit odstranění těchto nedostatků,
r) vydat k vozidlu technický průkaz, má-li být uvedeno na trh v České republice a podléhá povinné registraci podle tohoto zákona, a
s) vydat k vozidlu technické osvědčení, má-li být uvedeno na trh v České republice a nepodléhá povinné registraci podle tohoto zákona.
(2) Výrobce je povinen pro účely plnění povinností podle odstavce 1 ustanovit svého zástupce, který má na území některého z členských států sídlo nebo místo podnikání nebo trvalý nebo obdobný pobyt, pokud
a) nemá sídlo nebo místo podnikání na území některého z členských států a
b) typ jím vyráběného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku byl schválen podle § 16 odst. 4.
(3) Zahraniční výrobce může pověřit jednoho nebo více akreditovaných zástupců uváděním jím vyrobených vozidel na trh na území České republiky; akreditovaný zástupce vykonává svoji činnost na základě povolení ministerstva. Ministerstvo výkon činnosti akreditovaného zástupce povolí na základě žádosti podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, která má na území České republiky místo podnikání, sídlo nebo organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku a je zahraničním výrobcem písemně pověřena k výkonu této činnosti.
(4) Akreditovaný zástupce, který uvádí na trh silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, je povinen pro tato silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f), j), k), l), m), n), p), q), r) a s). Výzvu podle odstavce 1 písm. f) je ministerstvo oprávněno vůči akreditovanému zástupci učinit pouze, pokud má důvodné podezření, že silniční vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu, život nebo zdraví člověka nebo životní prostředí; důvody pro takové podezření musí být ve výzvě uvedeny.
(5) Ministerstvo povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce odejme, pokud akreditovaný zástupce
a) přestal splňovat podmínky pro jeho vydání,
b) opakovaně porušil své povinnosti podle odstavce 4, nebo
c) o odnětí požádal.
§ 28a
Nedokončené silniční vozidlo
(1) Na schvalování typu nedokončeného silničního vozidla a povinnosti výrobce nedokončeného vozidla se § 16 až 28 použijí obdobně. Za nedokončené vozidlo se považuje i dokončené vozidlo, které výrobce přestavuje nebo upravuje.
(2) Splnění technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků se ověřuje v rozsahu podle stupně dokončení silničního vozidla.
(3) Pro schválení typu nedokončeného silničního vozidla, pro jehož výrobu se používá jiné typově schválené nedokončené silniční vozidlo, musí žadatel dále doložit, že výrobce typově schváleného nedokončeného vozidla mu poskytne technické údaje a dokumentaci nezbytnou pro další stupeň výroby.
(4) Doba, na kterou lze povolit uvádění nedokončených silničních vozidel na trh podle § 26, nesmí překročit 18 měsíců.
§ 28b Rovnocennost schválení typu
Za rovnocenné vůči schválení typu podle tohoto zákona se pro účely uvádění na trh a pro účely kombinovaného a postupného schválení typu považuje
a) schválení typu příslušným orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech,
b) schválení typu příslušným orgánem státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), v souladu s touto mezinárodní smlouvou, nebo
c) schválení typu uznané podle § 22 odst. 3.
§ 28c Dohled nad výrobou
(1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, jejichž typ je schválen podle § 16. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o schválení typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci povinnost odstranit tyto nedostatky a jejich příčiny a stanovit způsob jejich odstranění; k tomu mu stanoví lhůtu.
(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno v řízení na místě zakázat výrobci nebo akreditovanému zástupci uvádění silničních vozidel, nedokončených silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržet osvědčení o schválení typu silničního vozidla, nedokončeného silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení typu řízení ve věci zrušení rozhodnutí o schválení typu.
§ 28d
Výrobce je povinen postoupit ministerstvu nejpozději při prvním uvedení silničního vozidla na trh v České republice údaje do evidence technických údajů typů silničních vozidel v rozsahu podle § 4 odst. 5. Pokud výrobce nemá na území České republiky sídlo nebo místo podnikání, má tuto povinnost osoba, která silniční vozidla uvádí na trh v České republice. Způsob a formu předání údajů do evidence technických údajů typů silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
7) Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel, vyhlášená pod č. 176/1960 Sb., ve znění změn vyhlášených pod č. 42/1996 Sb.“.
Dosavadní hlavy II a III se označují jako hlavy III a IV.
25. V § 29 odst. 1 se slova „nejvýše pěti kusů jednoho typu“ zrušují.
26. V § 29 odst. 2 se za slovo „od“ vkládá slovo „místa“.
27. V § 29 se odstavec 3 zrušuje.
28. V § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Technická způsobilost každého jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schvaluje samostatně.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
29. V § 31 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost výrobce, vlastníka nebo provozovatele jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydá seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla pro účely jeho prodeje, registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském státu.“.
30. Za § 33 se vkládají nové § 33a a 33b, které znějí:
㤠33a
Ustanovení § 31 až § 33 se použijí obdobně i na silniční vozidlo jednotlivě vyrobené v jiném členském státu, jehož technická způsobilost nebyla schválena v jiném členském státu; příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště.
§ 33b
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na základě žádosti osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti, pokud jednotlivě vyrobené silniční vozidlo splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem; příslušný je obecní úřad s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště. Na žádost o vydání osvědčení o jednotlivém schválení vozidla s platností ve všech členských státech se vztahuje § 30. K žádosti musí být dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí, který dokládá splnění příslušných technických požadavků.
(2) Vydá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností osvědčení podle odstavce 1, nelze u silničního vozidla použít postup podle § 31 až § 33.“.
31. V části třetí hlava IV včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a a 25 zní:
„HLAVA IV
TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST JEDNOTLIVĚ DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 34
(1) Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Příslušným je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště.
(2) Technická způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla se neschvaluje podle této hlavy, pokud se jedná o
a) silniční vozidlo, u něhož je státem poslední registrace jiný členský stát,
b) silniční vozidlo, jehož technická způsobilost je schválena příslušným orgánem jiného členského státu, je-li schválení platné ve všech členských státech,
c) silniční vozidlo, jehož typ byl uznán podle § 22 odst. 3, nebo
d) silniční vozidlo, na jehož schválení se použije § 33a.
(3) žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla musí obsahovat
a) druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, značku a obchodní název stanovený výrobcem, typ vozidla a obchodní označení vozidla,
b) účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, a
c) údaj o tom, zda jsou požadovány výjimky z technických požadavků.
(4) K žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla žadatel přiloží
a) osvědčení o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, bylo-li vydáno, a technický průkaz silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, byl-li vydán, nebo jiný doklad o schválení technické způsobilosti vozidla,
b) protokol o evidenční kontrole,
c) doklad o celním odbavení vozidla8a), pokud bylo silniční vozidlo dovezeno z jiného než členského státu, a
d) technický protokol vydaný zkušební stanicí.
§ 35
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, pokud silniční vozidlo splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla, jedná-li se o
a) nové silniční vozidlo
1. jednotlivě schválené příslušným orgánem jiného členského státu, nebo
2. jehož typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu,
b) o silniční vozidlo člena diplomatické mise, nebo
c) o silniční vozidlo jednotek požární ochrany25).
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které není uvedeno v odstavci 1, pokud
a) splňuje technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby vozidla,
b) od jeho první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než
1. 8 let, jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2, N1, L, O, T nebo S, nebo
2. 5 let, jedná-li se o vozidla ostatních kategorií, a
c) splňuje emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2, jedná-li se o silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1.
(3) Splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2 se prokazuje technickým protokolem vydaným zkušební stanicí. U vozidel podle odstavce 1 písm. a) se na postup zkušební stanice použije § 22 odst. 1 obdobně.
(4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla, uvede v rozhodnutí údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností technické osvědčení silničního vozidla.
8a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 65 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.“.
32. V části třetí se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
VÝJIMKY Z TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTLIVĚ VYROBENÁ A JEDNOTLIVĚ DOVEZENÁ SILNIČNÍ VOZIDLA
§ 35a
(1) Pro účely schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo jednotlivě dovezeného silničního vozidla může ministerstvo povolit na žádost výjimku z technických požadavků, které musí takto schvalované vozidlo splňovat, pokud nedojde k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Výjimku nelze udělit z technických požadavků týkajících se
a) brzd,
b) vnějšího hluku,
c) emise škodlivin ve výfukových plynech a
d) odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility.
(2) U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) za podmínky, že
a) vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo
b) jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel.“.
33. V § 38 se slova „motorového vozidla a přípojného“ zrušují.
34. V § 38 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) na němž není umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, způsobem umožňujícím identifikaci vozidla,“.
35. V § 38 odst. 1 písm. e) se čárka za slovem „kontroly“ nahrazuje slovem „nebo“.
36. V § 38 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu zvláštního vozidla“.
37. V § 38 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob umístění tabulky s registrační značkou na vozidlo.“.
38. Za § 38 se vkládají nové § 38a až 38c, které včetně nadpisů znějí:
㤠38a
Zkušební provoz
(1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze na základě povolení ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků (dále jen „zkušební provoz“).
(2) Žádost o povolení zkušebního provozu může podat
a) výrobce pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vyvíjí nebo vyrábí, nebo
b) provozovatel technické zkušebny, pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, u kterých technická zkušebna ověřuje splnění technických požadavků.
(3) Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Ministerstvo může pro tento účel v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky zkušebního provozu.
(4) Ministerstvo na základě povolení zkušebního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky. Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami předá ministerstvo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, který je spolu s dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd vydá žadateli. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce nebo provozovatele technické zkušebny; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.
(5) Výrobce nebo provozovatel technické zkušebny, kterým byl povolen zkušební provoz, jsou povinni
a) provozovat na pozemních komunikacích silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, pouze za účelem zkušebního provozu,
b) zajistit, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka,
c) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem zkušebního provozu,
d) vést záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd,
e) používat při zkušebním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,
f) vybavit před zahájením zkušební jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné zkušební jízdě,
g) mít po celou dobu trvání zkušebního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu a
h) oznámit ministerstvu změnu podmínek podle odstavce 3, na základě kterých povolilo zkušební provoz, do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(6) Ministerstvo odejme povolení zkušebního provozu, pokud výrobce nebo provozovatel technické zkušebny opakovaně nebo závažným způsobem porušili povinnosti podle odstavce 5 nebo podmínky stanovené v povolení.
§ 38b
Manipulační provoz a jízda z místa prodeje do místa registrace
(1) Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze
a) na základě povolení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání, za účelem distribuce a prodeje silničního vozidla (dále jen „manipulační provoz“), nebo
b) za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností povolí manipulační provoz na žádost
a) výrobce pro jím vyráběná silniční vozidla,
b) dovozce pro jím dovážená silniční vozidla, nebo
c) prodejce pro jím prodávaná silniční vozidla.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě povolení manipulačního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky silničního vozidla a vydá tabulky s těmito značkami, doklad osvědčující přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce, dovozce nebo prodejce; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.
(4) Výrobce, dovozce nebo prodejce, kterým byl povolen manipulační provoz, jsou povinni
a) užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem manipulačního provozu,
b) vést záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd,
c) používat při manipulačním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,
d) vybavit před zahájením jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě a
e) mít po celou dobu trvání manipulačního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu.
(5) Silniční vozidlo, které je na pozemních komunikacích provozováno podle odstavce 1 písm. b), musí být opatřeno platnou tabulkou se zvláštní registrační značkou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností přidělí prodejci na jeho žádost zvláštní registrační značky pro tento účel a vydá tabulky s těmito značkami a evidenční knihu. Evidenční knihu lze vydat opakovaně na žádost prodejce; k žádosti se přiloží použitá evidenční kniha.
(6) Prodejce je oprávněn umístit tabulku se zvláštní registrační značkou přidělenou podle odstavce 5 pouze na silniční vozidlo, které prodal; tato registrační značka je platná po dobu 10 dnů ode dne umístění. Prodejce na zvláštní registrační značce s omezenou platností vyznačí dobu její platnosti a umístění značky zaznamená v evidenční knize.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností odejme
a) povolení manipulačního provozu, pokud výrobce, dovozce nebo prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 4, nebo
b) zvláštní registrační značky přidělené podle odstavce 5, pokud prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 6.
§ 38c
(1) Na žádost výrobce, provozovatele technické zkušebny nebo prodejce povolí ministerstvo jízdu silničního vozidla do jiného státu při zkušebním nebo manipulačním provozu, pokud jde o jednorázovou jízdu silničního vozidla, která začíná a končí na území České republiky a jejím účelem je
a) provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, kterou nelze provést na území České republiky, nebo
b) propagace silničního vozidla při jeho prodeji.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci, provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 6 měsíců. Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo nebo místo podnikání.
(3) Výrobce, provozovatel technické zkušebny, prodejce nebo dovozce, kterým byly přiděleny zvláštní registrační značky, doloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řádné vedení dokladů vydaných podle § 38a a 38b a trvání pojištění v průběhu dvanáctého měsíce ode dne přidělení zvláštní registrační značky nebo ode dne předchozího doložení řádného vedení dokladů a trvání pojištění.
(4) Ztrátu, odcizení, zničení nebo poškození tabulky s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo dokladů vydaných podle § 38a a 38b nebo odstavce 2 oznámí jejich držitel úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal, do 15 dnů ode dne, kdy ke ztrátě, odcizení, zničení nebo poškození došlo; poškozené tabulky nebo doklady odevzdá spolu s oznámením. Na základě oznámení obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá novou tabulku s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo doklady.
(5) Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami a doklady vydané podle § 38a, 38b nebo odstavce 2 jsou jejich držitelé povinni odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je vydal,
a) do 5 dnů ode dne
1. odnětí povolení zkušebního nebo manipulačního provozu,
2. odnětí přidělených zvláštních registračních značek, nebo
3. uplynutí doby platnosti osvědčení o registraci vozidla, nebo
b) bez zbytečného prodlení poté, co se vydané tabulky nebo doklady staly nepotřebnými pro další činnost jejich držitele.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvláštních registračních značek a jejich formu, obsah a strukturu, provedení tabulek se zvláštní registrační značkou a způsob jejich umístění na silniční vozidlo, formální a obsahové náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení zvláštní registrační značky, knihy jízd a evidenční knihy, způsob vedení knihy jízd a evidenční knihy a způsob vyznačení platnosti na tabulce se zvláštní registrační značkou.“.
39. V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „cvičné silniční vozidlo autoškoly,“ zrušují.
40. V § 40 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynuly méně než čtyři roky, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě čtyř let po první registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let.
(3) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. b) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynul méně než jeden rok, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě jednoho roku po první registraci a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách.
(4) Provozovatel silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. c) dovezeného z jiného členského státu, ve kterém bylo registrováno, od jehož první registrace uplynulo méně než šest let, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ve lhůtě šesti let po první registraci a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5.
41. V § 40 odst. 5 se za slovo „zahraničí,“ vkládají slova „neuvedeného v odstavcích 2 až 4“.
42. V § 44 odst. 5 se slovo „registrovaného“ nahrazuje slovem „silničního“ a slova „a osvědčení o měření emisí“ se zrušují.
43. V § 44 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Měření emisí se provádí v rozsahu, způsobem a s použitím přístrojů a zařízení, které stanoví prováděcí právní předpis.“.
44. V § 45 odst. 1 se slova „a i po případném seřízení“ zrušují.
45. V § 45 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Fyzická osoba, která vozidlo k měření emisí přistavila, je oprávněna být při jejich měření přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice měření emisí pro zachování bezpečnosti při měření emisí.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
46. V § 45 odst. 3 se za slova „motorového vozidla“ vkládají slova „obsahující i ověření shody údaje o typu motoru“ a slova „provozovateli vozidla“ se nahrazují slovem „žadateli“.
47. V § 45 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4.
48. V § 45 odst. 4 se slova „vzor provedení osvědčení o měření emisí a provedení kontrolní nálepky,“ zrušují.
49. § 46 se zrušuje.
50. V § 47 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a evidenční kontrola silničního vozidla“.
51. V § 47 odst. 3 se slova „technické prohlídky“ nahrazují slovy „kontroly technického stavu silničního vozidla podle odstavce 2“ a slova „a na zadní tabulce registrační značky musí být umístěna kontrolní nálepka s vyznačením doby platnosti provedeného měření“ se zrušují.
52. V § 47 odstavec 5 zní:
„(5) Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, je oprávněna být při této technické prohlídce přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice technické kontroly pro zachování bezpečnosti při technické prohlídce.“.
53. V § 48 odst. 1 se slova „technické prohlídce silničního vozidla“ nahrazují slovy „kontrole technického stavu silničního vozidla podle § 47 odst. 2“.
54. V § 48 odst. 2 se slovo „pravidelné“ zrušuje.
55. V § 48 odstavec 3 zní:
„(3) Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje
a) soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení o registraci silničního vozidla a
b) stav počítače ujeté vzdálenosti silničního vozidla.“.
56. V § 48 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) O provedení technické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly na základě záznamníku závad protokol o technické prohlídce a předá jej fyzické osobě, která vozidlo k technické prohlídce přistavila.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
57. V § 48 odst. 5 se slovo „pravidelných“ zrušuje.
58. V § 48 odst. 5 se za slova „provádění technických prohlídek“ vkládají slova „a jejich druhy, identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony“ a čárka za slovem „prohlídky“ se nahrazuje slovem „a“.
59. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Informační systém stanic technické kontroly
(1) Informační systém stanic technické kontroly slouží k evidenci a vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly, k sestavení protokolů o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. V informačním systému stanic technické kontroly jsou obsaženy údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly, údaje o zahájení a provedení technické prohlídky, o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky a údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky.
(2) Informační systém stanic technické kontroly je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu17).
(3) Správcem informačního systému stanic technické kontroly je ministerstvo.
(4) Provozovatelé stanic technické kontroly předávají údaje podle odstavce 1 správci informačního systému stanic technické kontroly. Formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému stanic technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Správce informačního systému stanic technické kontroly zřídí přístup do informačního systému stanic technické kontroly provozovateli stanice technické kontroly do 3 pracovních dnů ode dne doručení
a) kopie osvědčení k provozování stanice technické kontroly zaslaného krajským úřadem podle § 57 odst. 4, nebo
b) žádosti provozovatele stanice technické kontroly o zřízení přístupu s přiloženou kopií osvědčení, pokud byla žádost doručena dříve než kopie osvědčení podle písmene a).
(6) Správce informačního systému stanic technické kontroly po zřízení přístupu podle odstavce 5 doručí zaměstnancům provozovatele stanice technické kontroly, kteří absolvovali školení pro používání tohoto systému, do vlastních rukou přístupové údaje pro přístup do informačního systému stanic technické kontroly. Školení pro používání informačního systému stanic technické kontroly zajišťuje jeho správce.
(7) Ministerstvo umožní nepřetržitý dálkový přístup k informacím z informačního systému stanic technické kontroly
a) Policii České republiky a Vojenské policii,
b) krajským úřadům v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto zákona a
c) obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu údajů o zahájení a provedení technické prohlídky a údajů o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na stanice technické kontroly, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Celní správy České republiky, orgánů Finanční správy České republiky, Bezpečnostní informační služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „neveřejná stanice technické kontroly“).“.
60. V § 51 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„(1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidla nebo kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla nebo ode dne vydání dokladu o výsledku kontroly technického stavu. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou stanici technické kontroly k provedení prohlídky způsobu odstranění vážné závady.
26 § 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 133/2011 Sb.“.
61. V § 52 odstavec 3 zní:
„(3) Pokud je nebezpečná závada zjištěna kontrolou technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c) obdobně.“.
62. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní:
㤠52a
(1) Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státu doklad o výsledku kontroly technického stavu silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(2) Obdrží-li ministerstvo doklad o kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu26), z něhož vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státě byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému orgánu tohoto členského státu.“.
63. Za § 52a se vkládá nový § 52b, který zní:
㤠52b
Technická prohlídka silničních vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu nebo ledu může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Měření emisí silničních vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu nebo ledu může být provedeno v místě určeném příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností mobilním způsobem. Technickou prohlídku lze na určeném místě provést tehdy, pokud to místní a klimatické podmínky umožňují.“.
64. V § 53 odst. 1 se slova „tiskopisů protokolů o technické prohlídce vozidla,“ zrušují a čárka za slovy „motorového vozidla“ se nahrazuje slovy „a tiskopisů“.
65. V § 53 odst. 1 se slova „, osvědčení o měření emisí a kontrolních nálepek měření emisí vozidla“ zrušují.
66. V § 53 odstavec 2 zní:
„(2) Vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad, protokolu o měření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis.“.
67. V § 54 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
68. V § 54 odst. 4 písm. c) se slova „podle prováděcího právního předpisu“ zrušují.
69. V § 54 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) žadatel zajistí, aby stanice technické kontroly byla vybavena přístroji a dalším technickým zařízením a programovým vybavením nezbytným k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů a aby měla stavební uspořádání potřebné pro výkon své činnosti.“.
70. V § 54 odstavec 6 zní:
„(6) Druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly, způsob metrologického zajištění přístrojů a způsob a rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“.
71. V § 55 odstavec 1 zní:
„(1) Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly musí obsahovat
a) druh stanice technické kontroly,
b) adresu, popřípadě jiný údaj o umístění provozovny stanice technické kontroly, a
c) termín předpokládaného zahájení provozu.“.
72. V § 55 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) údaj o omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly, a“.
73. § 56 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9c zní:
㤠56
Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly
(1) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly uvede
a) druh stanice technické kontroly,
b) adresu provozovny stanice technické kontroly,
c) kapacitu stanice technické kontroly,
d) technické vybavení stanice technické kontroly,
e) stavební uspořádání stanice technické kontroly a
f) omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.
(2) Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly stanoví lhůtu pro zahájení provozu stanice technické kontroly v délce 24 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 a územního a stavebního řízení tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly v této lhůtě zahájen, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit.
(3) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajský úřad identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c).
(4) Před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle odstavce 1 je provozovatel stanice technické kontroly povinen podat krajskému úřadu žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví, pouze jsou-li splněny podmínky podle § 54.
9c) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.“.
74. V § 57 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v souladu s prováděcím právním předpisem.“.
75. Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje.
76. V § 57 odstavec 3 zní:
„(3) Osvědčení k provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu neurčitou.“.
77. V § 57 odstavec 5 zní:
„(5) Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“.
78. § 58 včetně nadpisu zní:
㤠58
Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly
(1) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby
a) technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,
b) technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
c) stanice technické kontroly byla provozována v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 56 a s podmínkami podle § 54,
d) přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrolo-gicky navázány podle zvláštního právního předpisu,
e) technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek podle § 48,
f) údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vkládány do informačního systému stanic technické kontroly,
g) byly řádně zpracovávány záznamníky závad a protokoly o technické prohlídce vozidel podle § 48 odst. 5 a § 53 odst. 2,
h) byly uveřejněny informace o způsobu a rozsahu technických prohlídek prováděných ve stanici technické kontroly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo vyvěšením na veřejně přístupném místě nebo jejich poskytováním na vyžádání a
i) stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek podle prováděcího právního předpisu.
(2) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen příslušnému krajskému úřadu písemně oznámit změny týkající se údajů uvedených v žádosti a dokladů podle § 55 nebo podle § 56 odst. 4 do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(3) Provozovatel stanice technické kontroly je povinen na základě vnitřní kontroly prováděné v rámci systému vnitřní kontroly podle § 57 odst. 2 písm. c) předložit krajskému úřadu vždy nejpozději do 31. března písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly za období předchozího kalendářního roku. Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“.
79. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní:
㤠58a
Krajský úřad nejméně jednou za 3 roky provádí kontrolu dodržování povinností provozovatele stanice technické kontroly vyplývajících z tohoto zákona a provozování stanice technické kontroly v souladu s rozhodnutím o oprávnění k provozování stanice technické kontroly.“.
80. V § 59 písm. a) se za slovo „jsou“ vkládá slovo „opakovaně“ a slova „porušovány“ se nahrazují slovem „porušeny“.
81. V § 59 písmena b) a c) znějí:
„b) provozovatel stanice technické kontroly přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo
c) o to provozovatel stanice technické kontroly požádal.“.
82. Za § 59 se vkládají nové § 59a a 59b, které včetně nadpisu znějí:
㤠59a
Pokud je současně s žádostí o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 59 písm. c) doručena krajskému úřadu žádost o udělení oprávnění k provozování stejné stanice technické kontroly při nezměněných podmínkách podle § 56 odst. 1 právnickou nebo fyzickou osobou, na kterou provozovatel hodlá převést provozování stanice technické kontroly, krajský úřad rozhodne o obou žádostech ve společném řízení. Podmínka podle § 54 odst. 3 se v takovém případě považuje za splněnou.
§ 59b
Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
(1) Provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou14) může pouze stanice technické kontroly, jejíž provozovatel je držitelem platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(2) Ministerstvo vydá právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nejvýše na dobu 5 let, pokud
a) je žadatel držitelem oprávnění a osvědčení k provozování stanice technické kontroly,
b) alespoň jedna osoba provádějící technické prohlídky v stanici technické kontroly provozované žadatelem, v níž mají být prováděny technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, je odborně způsobilá pro provádění těchto prohlídek,
c) žadatel vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a
d) je záměr provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(3) Podmínky pro vydání oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle odstavce 1 musí držitel oprávnění splňovat po celou dobu jeho platnosti.
(4) Ministerstvo na žádost držitele platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí prodlouží platnost tohoto oprávnění vždy nejvýše o dobu, na kterou může být oprávnění podle odstavce 2 uděleno, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2.
(5) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, jestliže
a) při provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí jsou závažným způsobem nebo opakovaně porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,
b) právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je jeho držitelem, přestala splňovat podmínky pro vydání tohoto oprávnění, nebo
c) o to držitel oprávnění požádal.
(6) Osoba podle odstavce 2 písm. b) je odborně způsobilá pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud
a) je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika s potřebným rozsahem způsobilosti provádět technické prohlídky,
b) absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na kontrolních linkách stanice technické kontroly a
c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(7) Výuku podle odstavce 6 písm. b) zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. O výsledku zkoušky vydá ministerstvo doklad.
(8) Základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, způsob a rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, potřebný rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky, učební osnovu výuky, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.“.
83. V § 60 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně 2 roky nebo má ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně 6 let,“.
84. V § 60 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) je držitelem řidičského oprávnění pro skupiny vozidel, jejichž technické prohlídky bude ve stanici technické kontroly provádět; pro vozidla kategorie M2 a M3 postačí řidičské oprávnění pro skupiny C nebo C1,“.
85. V § 60 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „(dále jen „výuka v základním kurzu“)“.
86. § 61 zní:
㤠61
(1) Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek.
(2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení kontrolního technika prodlouží jeho platnost na dobu tří let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který
a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika a
b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f).
(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika, pokud
a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení kontrolního technika a
b) splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f).
(4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění technických prohlídek nebo pře-stal-li splňovat podmínky pro jeho vydání podle § 60 odst. 2 písm. c) nebo f). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění technických prohlídek, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.“.
87. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní:
㤠61a
Povinnosti kontrolního technika
(1) Kontrolní technik je povinen při provádění technických prohlídek vozidel
a) provádět technické prohlídky v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek podle § 48,
b) v průběhu technické prohlídky vyznačovat zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad v souladu s § 48 odst. 5 a vložit údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému stanic technické kontroly nebo za tímto účelem dokumentaci předat osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly a
c) na vyžádání informovat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, o hodnocení technického stavu vozidla stupni závad.
(2) Kontrolní technik je povinen neprodleně oznámit ministerstvu odnětí nebo pozbytí řidičského oprávnění nebo ztrátu bezúhonnosti.“.
88. § 62 zní:
㤠62
(1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti odborného technika provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva.
(2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce.
(3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.“.
89. V § 63 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nebo v jiném zařízení provádějícím diagnostiku, údržbu, opravy nebo zkoušení silničních motorových vozidel“.
90. V § 63 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
91. V § 63 odst. 2 písm. c) se slova „vznětovými motory a těmito“ zrušují.
92. V § 63 odst. 3 se za slovo „udělené“ vkládají slova „a osvědčení vydané“ a za slova „udělení oprávnění“ se vkládají slova „a k vydání osvědčení“.
93. V § 63 odst. 3 se slovo „mít“ zrušuje a slova „své sídlo“ se nahrazují slovem „provozována“.
94. V § 63 odst. 6 se za slovo „Základní“ vkládají slova „provozní a“.
95. V § 64 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena a) až c).
96. V § 64 odst. 1 písm. a) se slova „značky (obchodní název stanovený výrobcem)“ nahrazují slovy „značky, obchodní názvy stanovené výrobcem“.
97. V § 64 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
98. V 65 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f).
99. V § 65 odstavec 2 zní:
„(2) Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice měření emisí osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí obecní úřad obce s rozšířenou působností identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c).“.
100. V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Kopii rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice měření emisí zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu.“.
101. V § 66 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kopii vydaného osvědčení obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle ministerstvu.“.
102. V § 66 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) V osvědčení musí být uvedeny
a) typ stanice měření emisí,
b) značky a typy vozidel, u nichž bude prováděno měření emisí,
c) rozsah provádění měření emisí a
d) seznam technického vybavení stanice měření emisí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
103. V § 67 odst. 1 písm. b) se slovo „druhu“ a slova „prostor pro měření emisí,“ zrušují, slovo „rozhodnutím“ se nahrazuje slovem „osvědčením“ a slova „§ 65“ se nahrazují slovy „§ 66“.
104. V § 67 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) měření emisí bylo prováděno v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a při vyznačování měření emisí bylo postupováno způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“.
105. Za § 67 se vkládá nový § 67a, který včetně nadpisu zní:
㤠67a
Povinnosti mechanika
Mechanik je povinen
a) provádět měření emisí v rozsahu a způsobem podle § 44 a 45 a při vyznačování měření emisí postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a
b) neprodleně oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti týkající se bezprostředně výkonu funkce mechanika a jejich změny, zejména ztrátu bezúhonnosti.“.
106. V § 68 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c) provozovatel stanice měření emisí přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo
d) o to provozovatel stanice měření emisí požádal.“.
107. V § 69 odstavec 2 zní:
„(2) Profesní osvědčení mechanika vydá ministerstvo osobě, která
a) má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 2 roky nebo má ukončené střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání technického směru a odbornou praxi nejméně 6 let,
b) absolvovala výuku spočívající v teoretické a praktické přípravě na měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory, nebo pro vozidla poháněná vznětovými motory, anebo pro vozidla poháněná motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem (dále jen „výuka v základním kurzu“),
c) složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření emisí a
d) je bezúhonná; pro posouzení bezúhonnosti se použije § 60 odst. 2 písm. f) obdobně.“.
108. § 70 zní:
㤠70
(1) Profesní osvědčení mechanika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí.
(2) Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení mechanika prodlouží jeho platnost na dobu 3 let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který
a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení mechanika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti mechanika a
b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d).
(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení mechanika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení mechanika, pokud
a) absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti mechanika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení mechanika a
b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d).
(4) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení mechanika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění měření emisí vozidel nebo přestal splňovat podmínku pro jeho vydání podle § 69 odst. 2 písm. d). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění měření emisí vozidel, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.“.
109. § 71 zní:
㤠71
(1) Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické a praktické přípravě na měření emisí zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti mechanika provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Cleny zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva.
(2) Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce.
(3) Učební osnovu výuky v základním a prohlubo-vacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění měření emisí a zkoušky odborné způsobilosti mechanika před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.“.
110. V části čtvrté se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
REGISTR STANIC TECHNICKÉ KONTROLY A STANIC MĚŘENÍ EMISÍ
§ 72a
(1) Registr stanic technické kontroly a stanic měření emisí je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo.
(2) V registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se evidují
a) údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, kterými jsou
1. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa bydliště, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobou, a
2. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,
b) údaje o uděleném oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a osvědčení k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a
c) údaje o kontrolních technicích stanic technické kontroly a mechanicích stanic měření emisí, kterými jsou
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa bydliště,
2. stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, pro kterou vykonávají svou činnost, a
3. identifikační údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika nebo mechanika.
(3) Na poskytování údajů do registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí se § 4a odst. 1 až 6 použijí obdobně.
(4) Údaje a jejich změny zapisuje do registru stanic technické kontroly a stanic měření emisí ministerstvo.“.
111. V § 73 odst. 3 se slova „za podmínky, že nedojde ke změně kategorie vozidla“ zrušují.
112. V § 75 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Náhradní díl, na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.“.
113. V § 78 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a na jeho přestavbu se vztahuje část pátá tohoto zákona“.
114. V § 78 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Doba, po kterou lze traktory uvádět na trh podle § 26 odst. 3, nesmí překročit 24 měsíců nebo 30 měsíců, jedná-li se o nedokončené traktory.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
115. V § 79 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Povinné registraci nepodléhá pracovní stroj přípojný, který je účelově a technicky určen pro práce v zemědělství; toto vozidlo však lze registrovat na žádost jeho vlastníka.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
116. V § 79 odstavec 5 zní:
„(5) Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Měření emisí zemědělských a lesnických traktorů může být provedeno v místě určeném příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností mobilním způsobem.“.
117. V § 79a odst. 1 se slova „trvalé bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště“ nahrazují slovy „místo bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od místa bydliště“.
118. V § 79a odst. 4 se slova „§ 4 odst. 4 písm. a), c) až o), § 4 odst. 5 písm. a), c) až f)“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 2 písm. a), b) až e) a k), § 4 odst. 3 písm. a) až j), l), m) a n), § 4a odst. 1 až 6“.
119. V § 80 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) je správcem registru silničních vozidel,“.
120. V § 80 odst. 2 písmena c) až e) znějí: „c) povoluje provozování technické zkušebny,
d) rozhoduje o uznání typu silničního vozidla v malé sérii schváleného jiným členským státem s platností na území tohoto státu,
e) rozhoduje o udělení výjimky z technických požadavků pro účely povolení výroby jednotlivého silničního vozidla a schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného vozidla,“.
121. V § 80 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až x) se označují jako písmena f) až v).
122. V § 80 odst. 2 písm. f) a g) se slova „technické způsobilosti“ zrušují.
123. V § 80 odst. 2 písm. n) se slova „, stanic měření emisí, provedených technických prohlídek, technických kontrol silničních vozidel, evidenčních kontrol silničních vozidel, měření emisí a zpracovává statistické výstupy“ nahrazují slovy „a stanic měření emisí“.
124. V § 80 odst. 2 písm. s) se slova „servisních karet“ nahrazují slovy „karet dílny“.
125. V § 80 odst. 2 písm. t) se slova „karet vozidel“ nahrazují slovy „karet podniku“.
126. V § 80 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) a x), která znějí:
„w) je správcem informačního systému stanic technické kontroly a
x) zveřejňuje statistiky silničních vozidel zapsaných v registru silničních vozidel.“.
127. V § 80 odst. 3 písm. a) se za slovo „udělení“ vkládá slovo „ , změně“.
128. V § 80 odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až s) se označují jako písmena a) až q).
129. V § 80 odst. 4 písm. b) se za slovo „značku“ vkládají slova „nebo registrační značku na přání“.
130. V § 80 odst. 4 písm. b) se slova „a přiděluje tabulku“ nahrazují slovy „a vydává tabulky“.
131. V § 80 odst. 4 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až q) se označují jako písmena d) až p).
132. V § 80 odst. 4 písm. d) se za slovo „trvalém“ vkládá slovo „ , dlouhodobém“ a slova „z provozu“ se zrušují.
133. V § 80 odst. 4 písm. j) se slovo „vozidla“ nahrazuje slovem „podniku“ a slova „servisní karty“ se nahrazují slovy „karty dílny“.
134. V § 80 odst. 4 písm. k) se slova „servisní kartu“ nahrazují slovy „kartu podniku a paměťovou kartu dílny“.
135. V § 80 odst. 4 se písmena l) a m) zrušují. Dosavadní písmena n) až p) se označují jako písmena l) až n).
136. V § 80 odst. 4 písm. l) se slovo „vozidel“ nahrazuje slovy „podniku a paměťových karet dílny“.
137. V § 80 odst. 4 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m).
138. V § 81 odst. 1 se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „a Celní správa České republiky“.
139. V § 81 odstavec 2 zní: „(2) Vrchní státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo.
Při výkonu vrchního státního dozoru dozírá ministerstvo na výkon státního odborného dozoru krajskými úřady a obecními úřady obcí
s rozšířenou působností podle tohoto zákona.“.
140. V § 81 se odstavec 3 zrušuje.
141. V § 82 odst. 1 se slova „rodné číslo, fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti“ nahrazují
slovy „datum narození, fotografii a věcný a územní rozsah pověření“.
142. V § 82 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné porušení povinností kontrolním technikem, zejména při provádění evidenční kontroly,
nebo pokud by porušení povinnosti mohlo vést k ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo života a zdraví člověka, zakáže v řízení na místě
tomuto kontrolnímu technikovi činnost a zákaz činnosti neprodleně oznámí provozovateli příslušné stanice technické kontroly a ministerstvu.
Ministerstvo tuto skutečnost zaznamená do informačního systému stanic technické kontroly a
do 30 dnů od obdržení oznámení zahájí řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika. Zákaz činnosti uložený podle věty první trvá
do doby nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika nebo do uplynutí lhůty podle věty druhé,
nebylo-li takové řízení zahájeno.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
143. V § 82 odst. 4 se slova „příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „správní orgán příslušný k projednání věci podle § 84 odst. 4“.
144. V § 82 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
145. V § 82 odstavec 5 zní:
„(5) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně po provedení technické prohlídky nebo měření emisí vyzvat fyzickou osobu,
která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí přistavila, aby na dobu nezbytně nutnou přistavila zkontrolované vozidlo k opakované
částečné nebo celkové technické prohlídce nebo k měření emisí, pokud má důvodné pochybnosti o dodržení stanoveného rozsahu a postupu provádění
technických prohlídek nebo měření emisí nebo o tom,
že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce nebo měření emisí
přistavila, je povinna na základě výzvy osoby pověřené státním dozorem přistavit silniční vozidlo k opakované technické prohlídce nebo
k měření emisí.
Bezprostředně opakovanou technickou prohlídku nebo měření emisí provede bezplatně kontrolní technik nebo mechanik pod dozorem osoby
pověřené výkonem státního odborného dozoru.“.
146. § 83 a 83a včetně nadpisů znějí:
㤠83
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,
b) nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního vozidla,
c) nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel,
d) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 3 nezabezpečí vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo
nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí,
e) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití,
f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky
s přidělenou registrační značkou, nepředloží technický průkaz nebo neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno
a účel jeho využití,
g) jako vlastník silničního vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o zápis zániku silničního vozidla,
h) jako zaměstnanec technické zkušebny v rozporu s § 27 odst. 3 nezachová mlčenlivost,
i) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je
technicky nezpůsobilé k provozu,
j) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které
není zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu,
k) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž
není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obce
s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,
l) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační
údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém průkazu
zvláštního vozidla,
m) v rozporu s § 60 odst. 1 provádí technické prohlídky silničních vozidel bez profesního osvědčení kontrolního technika,
n) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem a v souladu s technickými
podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek,
o) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. b) nevyznačí zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad,
p) jako kontrolní technik v rozporu § 61a odst. 1 písm. b) nevloží údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému stanic technické
kontroly nebo nepředá dokumentaci osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly,
q) jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 2 neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce kontrolního technika,
r) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. a) nepostupuje stanoveným způsobem nebo ve stanoveném rozsahu při měření emisí nebo při vyznačování
měření emisí,
s) jako mechanik v rozporu s § 67a písm. b) neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce mechanika nebo jejich změny, nebo
t) v rozporu s § 69 odst. 1 provádí měření emisí silničních vozidel bez profesního osvědčení mechanika.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) a m) až t) lze
uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupky podle odstavce 1 písm. b) a i) uložit pokutu do 5 000 Kč.
Ostatní přestupky nelze projednat v blokovém řízení.
§ 83a
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) jako provozovatel vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a) nebo jako držitel paměťové
karty dílny v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1a) poškodí nebo pozmění údaje v tomto záznamovém zařízení,
b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,
c) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, na němž
není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem
obce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,
d) nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního vozidla,
e) nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel,
f) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 3 nezabezpečí vyřazené silniční vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo
nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí,
g) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití,
h) jako vlastník silničního vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky
s přidělenou registrační značkou, nepředloží technický průkaz nebo neoznámí adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel
jeho využití,
i) jako vlastník silničního vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o zápis zániku silničního vozidla,
j) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 4 nenahlásí změny údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu paměťové karty dílny,
k) jako držitel paměťové karty dílny v rozporu s § 14a odst. 5 neodevzdá tuto kartu,
l) v rozporu s § 15 uvede na trh silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla, samostatný technický celek vozidla nebo
nedokončené silniční vozidlo, jejichž technická způsobilost nebyla schválena,
m) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky
nezpůsobilé k provozu,
n) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích silniční vozidlo, které není
zapsáno v registru silničních vozidel nebo v registru silničních vozidel jiného státu,
o) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá
identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technickém
průkazu zvláštního vozidla,
p) provozuje stanici technické kontroly v rozporu s § 57 odst. 1 bez osvědčení k provozování stanice technické kontroly, nebo
q) provozuje stanici měření emisí v rozporu s § 66 odst. 1 bez osvědčení.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice technické kontroly dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 48 odst. 4 nepředá protokol o technické prohlídce,
b) v rozporu s § 48a odst. 4 nepředá správci informačního systému stanic technické kontroly údaje podle § 48a odst. 1,
c) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního
osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,
d) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel
před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného
osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
e) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. c) neprovozuje stanici technické kontroly v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice
technické kontroly a s podmínkami podle § 54,
f) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a
metrologicky navázány,
g) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem
a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek,
h) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. f) nezajistí, aby údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně
po jejich pořízení vloženy do informačního systému,
i) v rozporu s § 58 odst. 1 písm. g) nezajistí řádné zpracování záznamníku závad a protokolu o technické prohlídce vozidla,
j) v rozporu s § 58 odst. 2 neoznámí změny údajů nebo dokladů, nebo
k) v rozporu s § 58 odst. 3 nepředloží písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice měření emisí dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje stanici měření emisí v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o oprávnění k jejímu provozování podle §65 odst.1 písm. c), e) a f),
nebo
b) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby měření emisí vozidel byla prováděna osobami, které jsou držiteli platného profesního
osvědčení mechanika,
c) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické vybavení a uspořádání druhu stanice měření emisí, včetně manipulačních prostor,
zařízení na odsávání výfukových plynů, větrání, vytápění, bylo v souladu s osvědčením vydaným podle § 66 a prováděcím právním předpisem,
d) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky
navázány,
e) v rozporu s § 67 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby bylo postupováno stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu při měření emisí a
při vyznačování měření emisí.
(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byla přidělena zvláštní registrační značka, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. b) nezajistí, aby při zkušebním provozu nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a život a zdraví člověka,
b) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. c) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je zkušební provoz,
c) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. d) nevede záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd,
d) v rozporu s § 38a odst. 5 písm. g) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při zkušebním provozu,
e) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. a) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je manipulační provoz,
f) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. b) nevede záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd, nebo
g) v rozporu s § 38b odst. 4 písm. e) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při manipulačním provozu.
(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. l) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. o), odstavce 2 písm. e) a g) a
odstavce 3 písm. c) a e) pokuta do 5 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), j), k), n), p) a q), odstavce 2 písm. c), d), f) a h)
a odstavce 3 písm. a), b) a d) pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až i) a m), odstavce 2 písm. a), b), i), j) a k) a
odstavce 4 pokuta do 50 000 Kč.
(6) Jestliže je správní delikt podle odstavce 1 písm. l) spáchán hromadným uváděním na trh silničních vozidel, systému vozidla, konstrukční části vozidla,
samostatných technických celků vozidla nebo nedokončených vozidel, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.“.
147. V § 84 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
a) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. h), q) a s) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. l),
b) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. m) až p) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. p) a § 83a odst. 2, a
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. a) až g), i) až l), r) a t) a správní delikty podle § 83a odst. 1 písm. a) až k) a m) až o) a q) a § 83a odst. 3 a 4.
(5) Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. b) a i) mohou projednat orgány Celní správy Ceské republiky v blokovém řízení.“.
148. § 85 se zrušuje.
149. V § 88 odst. 2 se slova „publikuje předpisová základna a informační dokument pro účely rozhodování o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla a“ nahrazují slovem „publikují“.
150. V § 91 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Vláda stanoví nařízením výši nákladů a způsob úhrad podle § 7g odst. 2.“.
Dosavadní odstavce 1 až 6 se označují jako odstavce 2 až 7.
151. V § 91 odstavec 2 zní:
„(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 2 odst. 10 a 11, § 3 odst. 4, § 4 odst. 6, § 5 odst. 8, § 6 odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 3, § 7b odst. 6, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst. 3, § 9 odst. 4, § 14 odst. 3, § 14a odst. 6, § 16 odst. 9, § 17 odst. 7, § 19 odst. 3, § 20 odst. 4, § 21 odst. 4, § 23 odst. 4, § 24 odst. 5, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 28 odst. 1 písm. d), m) a p), § 28d, § 31 odst. 1 a 3, § 33 odst. 2, § 33b odst. 1, § 36 odst. 2, § 38 odst. 3, § 38c odst. 6, § 44 odst. 6, § 45 odst. 1 a 4, § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 a 5, § 48a odst. 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 6, § 57 odst. 5, § 58 odst. 3, § 59b odst. 8, § 60 odst. 4, § 62 odst. 3, § 63 odst. 6, § 66 odst. 4, § 67 odst. 1 písm. b) a d), § 69 odst. 3, § 71 odst. 3, § 72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1 a 4, § 79 odst. 6, § 79a odst. 5, § 79b odst. 7, § 79c odst. 4 a § 87.“.
152. V § 91 odstavec 6 zní:
„(6) Bližší podmínky k proveden technických předpisů uvedených v odstavci 5 stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
153. V § 91 se odstavec 7 zrušuje.
154. Příloha se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení o zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a zápisu změny údaje zapisovaného do registru silničních vozidel zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o trvalém nebo dočasném vyřazení silničního vozidla z registru silničních vozidel zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona může vlastník silničního vozidla podat žádost o svůj zápis do registru silničních vozidel pro vozidlo, u kterého není zapsán jeho vlastník. K žádosti přiloží doklady podle § 8 odst. 4 písmeno a) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí měření emisí a stanicí technické kontroly. Po podání žádosti postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 10 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Silniční vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně vyřazené z registru silničních vozidel, se považuje za silniční vozidlo vyřazené z provozu.
4. Silniční vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvale vyřazené z registru silničních vozidel, se považuje za silniční vozidlo zaniklé. Silniční vozidlo se dále považuje za zaniklé, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a) je dočasně vyřazené z registru silničních vozidel po dobu přesahující 18 měsíců a vlastník tohoto vozidla do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučiní oznámení podle § 12 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
b) není u tohoto vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho vlastník a do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není podána žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru.
5. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního vozidla podle bodu 4 do registru silničních vozidel.
6. Pokud zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a silniční vozidlo nebylo trvale vyřazeno z registru silničních vozidel, započítává se do lhůty podle § 13a odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i doba zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Na provozovatele stanic technické kontroly zapojených do informačního systému stanic technické kontroly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se postup podle § 48a odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neuplatní.
8. Fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a ke dni účinnosti tohoto zákona nezahájila provoz stanice technické kontroly, je povinna zahájit provoz stanice technické kontroly nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 a územního a stavebního řízení tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly zahájen v této lhůtě, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit.
9. Provozovatel stanice technické kontroly, který je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona krajskému úřadu oznámit současné technické vybavení nebo stavební uspořádání stanice technické kontroly, pokud v základním technickém vybavení nebo stavebním uspořádání stanice technické kontroly došlo oproti jejich stavu v době vydání osvědčení k provozování stanice technické kontroly ke změnám.
10. Provozovatel stanice technické kontroly, který je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly uděleného okresním úřadem nebo krajským úřadem podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen před změnou základního technického vybavení nebo stavebního uspořádání stanice technické kontroly podat krajskému úřadu žádost o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Krajský úřad žádosti o změnu rozhodnutí vyhoví, pouze budou-li splněny podmínky podle § 54 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Profesní osvědčení kontrolního technika a profesní osvědčení mechanika vydaná podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím
a) 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána do konce roku 2003,
b) 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána v letech 2004 až 2006,
c) 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li vydána v roce 2007 nebo později.
12. Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“) vydá držiteli profesního osvědčení kontrolního technika nebo profesního osvědčení mechanika na jeho žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika nebo mechanika, pokud
a) v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika nebo mechanika podle bodu 11 absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika nebo mechanika a
b) splňuje podmínku pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. c) a f) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podmínku pro vydání profesního osvědčení mechanika podle § 69 odst. 2 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13. Silniční vozidla shodná se schváleným typem, jehož schválení je platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a nesplňuje požadavky zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uvádět na trh
a) po 29. říjnu 2014, jedná-li se o vozidla kategorie N1, N2, N3, M2, M3, O1, O2, O3 a O4 užívaná pouze pro zvláštní účely a o dokončená vozidla kategorie N2 a N3,
b) po 29. říjnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie O1, O2, O3 a O4,
c) po 29. dubnu 2013, jedná-li se o dokončená vozidla kategorie N1, a
d) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o vozidla neuvedená v písmenech a) až c).
14. Platné osvědčení vydané provozovateli stanice technické kontroly podle § 57 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osvědčení k zahájení provozování stanice technické kontroly vydané na dobu neurčitou.
15. Provozovatel stanice technické kontroly, který byl ministerstvem pověřen prováděním technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí i v době po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo vydá tomuto provozovateli stanice technické kontroly na jeho žádost, která musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud žadatel doloží splnění podmínek uvedených v § 59a odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
16. Registrace akreditovaného zástupce podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
17. Používají-li jiné právní předpisy pojem „Centrální registr silničních vozidel“, rozumí se tím registr silničních vozidel podle zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Čl. III
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. b) se slova „zvláštního právního předpisu9)“ nahrazují slovy „zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích9)“ a slova „evidence vozidel“ se nahrazují slovy „registrace vozidel“.
2. V § 2 písm. b), § 3 odst. 1, § 8 odst. 3 písm. e), § 12 odst. 3 a § 15 odst. 2 se slovo „evidenci“ nahrazuje slovem „registraci“.
3. V § 2 písmeno j) zní:
„j) registračním místem správní orgán, který je příslušný k registraci vozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,“.
4. V § 3 odst. 1 se slova „příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „tabulka s registrační značkou“ ) a osvědčení o registraci vozidla“ nahrazují slovy „vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“.
5. V § 3 odst. 2 se na konci textu doplňují věty druhá a třetí, které znějí: „Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.“.
6. V § 3 odst. 5 se za slova „pojistné smlouvy“ vkládají slova „nebo její změny“.
7. V § 3b odst. 2 se vkládá věta druhá, která zní: „V pojistné smlouvě lze ujednat, že se zohlední škodný průběh osoby, která vozidlo provozuje, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka.“.
8. V § 12 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo,“.
9. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „evidence vozidel“ nahrazují slovy „provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“.
10. V § 12 odst. 3 se slova „den jeho trvalého vyřazení z evidence vozidel podle odstavce 1 písm. c)“ nahrazují slovy „den zápisu jeho zániku v registru silničních vozidel“ a slova „k tomuto evidenčnímu úkonu nemohla z důvodů nezávislých na její vůli tento evidenční úkon provést“ se nahrazují slovy „požádat o zápis zániku vozidla nemohla z důvodů nezávislých na její vůli takovou žádost podat“.
11. V § 14 odst. 3 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „zelenou kartu jako“.
12. V § 15 odst. 2 se slova „, které provozuje Centrální registr vozidel“ zrušují.
13. V § 15 odst. 3 se slovo „Centrálním“ zrušuje a za slovo „registru“ se vkládá slovo „silničních“.
14. V § 15 odst. 5 se slova „odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci nebo osvědčení o technickém průkazu (dále jen „osvědčení o registraci“) tohoto vozidla příslušnému orgánu evidence“ nahrazují slovy „požádat příslušné registrační místo o vyřazení vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“.
15. V § 15 odst. 5 se věty druhá a třetí zrušují.
16. V § 15 odst. 6, 11 a 12 a v § 15a odst. 2 se slova „Centrálního registru vozidel“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“.
17. V § 15 odst. 6 se slova „odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla“ zrušují.
18. V § 15 odst. 11 se slova „registru silničních vozidel“ nahrazují slovy „provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“ a slova „příslušný orgán evidence“ se nahrazují slovy „příslušné registrační místo“.
19. V § 15 odst. 12 písmeno j) zní:
„j) datum vyřazení vozidla z provozu nebo datum zániku vozidla podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.“.
20. V § 16 odstavec 1 zní:
„(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poruší povinnost podle § 1 odst. 2, nebo
b) jako řidič vozidla v rozporu s § 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu.“.
21. V § 16 odst. 2 se slova „, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu od 2 500 Kč do 20 000 Kč“ zrušují a ve větě první a druhé se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
22. § 16a včetně nadpisu zní:
㤠16a
Správní delikty právnických osob a fyzických osob podnikajících
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost podle § 1 odst. 2.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta od 5 000 Kč do 40 000 Kč. V příkazním řízení lze za tento přestupek uložit pokutu 5 000 Kč. “.
23. V § 16b odst. 4 se na konci textu doplňují věty „V případě zjištění porušení § 1 odst. 2 informuje orgán podle věty první o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Kancelář, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V informaci uvede údaje o vozidle a jeho vlastníku.“.
24. V § 16b odst. 6 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
25. V § 18 odst. 2 písm. d) se za slova „cizích států“ vkládají slova „a garančními fondy cizích států“.
26. V § 24c odstavec 1 zní:
„(1) Kancelář má proti vlastníku tuzemského vozidla právo na úhradu příspěvku, zjistí-li porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Za úhradu příspěvku odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. V případě vozidla podléhajícího registraci vozidel vzniká povinnost k úhradě příspěvku tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy byla porušena povinnost podle § 1 odst. 2; to neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d).“.
27. V § 24c odst. 2 se slova „bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem“ nahrazují slovy „byla porušena povinnost podle § 1 odst. 2“.
28. V § 24c odstavec 3 zní:
„(3) Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3, z údajů podle § 16b odst. 4 nebo z údajů získaných při šetření události podle § 24 odst. 2 písm. b).“.
29. V § 24c odst. 4 se za větu první vkládá věta „Tato výzva musí obsahovat výsledek porovnání údajů podle § 15 odst. 3.“.
30. V § 24c odst. 4 se slova „vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem“ nahrazují slovy „nebyla porušena povinnost podle § 1 odst. 2“.
31. V § 24c odst. 5 se za slovy „§ 1 odst. 2“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a § 15 odst. 5“ se zrušují.
32. V § 24c odst. 6 se slova „příslušný orgán evidence“ nahrazují slovy „příslušné registrační místo“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. IV
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písmeno b) zní:
„b) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu38b) nebo obdobné evidenci jiného státu,“.
2. V § 6a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada, zašle policie kopii dokladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu38b). Není-li takový obecní úřad obce s rozšířenou působností, zašle policie kopii dokladu Ministerstvu dopravy (dále jen „ministerstvo“).“.
3. V § 43 odst. 5 se slova „Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto:
1. V části II položce 26 písm. a) úvodní část ustanovení zní:
„a) Zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele v registru silničních vozidel, jde-li“.
2. V části II položce 26 písmeno b) zní:„b) Vyřazení vozidla z provozu Kč 200“.
3. V části II položce 26 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí:
„d) Vydání tabulky registrační značky na přání Kč 5 000 za každou tabulku
e) Vydání tabulky registrační značky s registrační značkou již tomuto silničnímu vozidlu přidělenou Kč 600 za každou tabulku“.
Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena f) až l).
4. V části II položce 26 písm. j) se slovo „vozidla“ nahrazuje slovem „podniku“.
5. V části II položce 26 písm. k) se slova „servisní karty“ nahrazují slovy „karty dílny“.
6. V části II položce 26 se doplňují písmena m) a n), která znějí:„m) rezervace registrační značky na přání při změně vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, při zániku silničního vozidla nebo jeho vyřazení z provozu nebo při přidělení registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu Kč 300
n) rezervace registrační značky na přání v ostatních případech Kč 500“.
7. V části II položce 26 oddílu „Osvobození“ bodě 1 se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene h)“ .
8. V části II položce 26 oddílu „Osvobození“ bodě 4 se slova „písmene d)“ nahrazují slovy „písmene f)“.
9. V části II položce 26 oddílu „Předmětem poplatku není“ bod 1 zní:
„1. Vyřazení silničního vozidla z provozu z důvodu jeho odcizení a zápis zániku silničního vozidla.“.
10. V části II položce 26 oddílu „Poznámky“ bodě 3 se slova „písmen c) až e)“ nahrazují slovy „písmen c), f) a g)“.
11. V části II položce 26 oddílu „Poznámky“ bodě 4 se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene h)“ .
12. V části II položce 26 oddílu „Poznámky“ bodě 5 se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“ .
ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 12, pokud jde o § 5 odst. 7, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r. Zeman v. r. Rusnok v. r.
Zákon o investičních společnostech a fondech
ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 4)
ČÁST DRUHÁ - OBHOSPODAŘOVATEL(§ 5 - § 37)
ČÁST TŘETÍ - ADMINISTRÁTOR(§ 38 - § 59)
ČÁST ČTVRTÁ - DEPOZITÁŘ(§ 60 - § 84)
ČÁST PÁTÁ - HLAVNÍ PODPŮRCE(§ 85 - § 91)
ČÁST ŠESTÁ - INVESTIČNÍ FONDY(§ 92 - § 204)
ČÁST SEDMÁ - FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ(§ 205 - § 271)
ČÁST OSMÁ - FONDY KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ(§ 272 - § 293)
ČÁST DEVÁTÁ - NABÍZENÍ INVESTIC(§ 294 - § 327)
ČÁST DESÁTÁ - PŘESHRANIČNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ(§ 328 - § 344)
ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠENÍ, PŘEMĚNY A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE(§ 345 - § 454)
ČÁST DVANÁCTÁ - OZNAMOVACÍ POVINNOSTI(§ 455 - § 478)
ČÁST TŘINÁCTÁ - ŘÍZENÍ O ŽÁDOSTECH(§ 479 - § 533)
ČÁST ČTRNÁCTÁ - DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY(§ 534 - § 598)
ČÁST PATNÁCTÁ - SPRÁVNÍ DELIKTY(§ 599 - § 622)
ČÁST ŠESTNÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ(§ 623 - § 675)
HLAVA III - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ(§ 676)
Aktuální verze
SbCR-2013c094z240
240
ZÁKON
ze dne 3. července 2013
o investičních společnostech a investičních fondech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje podmínky pro obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů.
Působnost zákona
§ 2
Tento zákon se nevztahuje na činnost spočívající
a) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí, jehož hlavním účelem je financování činnosti, která má povahu výroby, obchodu, výzkumu nebo poskytování jiných než finančních služeb, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci,
b) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí za účelem jejich společného investování, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, vykonává-li tuto činnost právnická osoba, aby prostřednictvím své účasti v jedné nebo více jiných právnických osobách přispívala k dlouhodobému rozvoji těchto osob, a
1. její účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo
2. jejím hlavním cílem není tvorba zisku pomocí zcizování účasti v těchto osobách; tato podmínka je splněna zejména tehdy, vyplývá-li z výroční zprávy této osoby nebo z jiných veřejně přístupných dokumentů, že toto není jejím cílem,
c) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí za účelem jejich společného investování, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, je-li investorem výlučně osoba, která spolu s tím, kdo tuto činnost vykonává, tvoří koncern, a není-li tímto investorem investiční fond nebo zahraniční investiční fond,
d) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od členů zúčastněných na provozu závodu na rodinném základě za účelem jejich společného investování a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci a
e) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí, je-li prováděna v rámci se-kuritizace3) a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci.
§ 3
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, ledaže to připouští jiný právní předpis, na činnost vykonávanou v rámci
a) penzijního připojištění se státním příspěvkem, důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření, zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo jiného zabezpečení na stáří se spoluúčastí státu nebo jiné veřejnoprávní korporace,
b) sociálního zabezpečení a
c) pojišťovací činnosti.
§ 4
Tento zákon se nevztahuje na činnost vykonávanou
a) obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu, který nemá sídlo v České republice, neobhospodařuje v České republice investiční fond a nenabízí zde investice do jím obhospodařovaného zahraničního investičního fondu,
b) administrátorem zahraničního investičního fondu, který nemá sídlo v České republice, neprovádí v České republice administraci investičního fondu a nenabízí investice do zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí.
ČÁST DRUHÁ
OBHOSPODAŘOVATEL
HLAVA I
OBHOSPODAŘOVÁNÍ A OBHOSPODAŘOVATEL
Díl 1
Základní ustanovení
§ 5
Obhospodařování
(1) Obhospodařováním investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je správa majetku tohoto fondu, včetně investování na účet tohoto fondu, a řízení rizik spojených s tímto investováním.
(2) Obhospodařovat investiční fond nesmí nikdo bez povolení uděleného Českou národní bankou podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.
(3) Ustanovení § 1401, § 1415 odst. 1 a § 1432 až 1437 občanského zákoníku se pro obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu použijí jen v rozsahu, v jakém se statut investičního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního investičního fondu od těchto ustanovení neodchyluje nebo v jakém jejich použití nevylučuje.
§ 6
Obhospodařovatel
(1) Kdo obhospodařuje investiční fond nebo zahraniční investiční fond, je jeho obhospodařovatelem.
(2) Obhospodařovatelem speciálního fondu může být jen obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit (§ 16).
§ 7
Investiční společnost
Investiční společností je právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou oprávněna obhospodařovat investiční fond nebo zahraniční investiční fond, popřípadě provádět administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo vykonávat činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f).
Investiční fond s právní osobností
§ 8
(1) Samosprávným investičním fondem je investiční fond s právní osobností, který je na základě povolení k činnosti samosprávného investičního fondu uděleného Českou národní bankou oprávněn se obhospodařovat, popřípadě provádět svou administraci. Samosprávným investičním fondem není investiční fond s právní osobností, který má individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond.
(2) Obhospodařovatelem samosprávného investičního fondu je tento fond.
(3) Investiční fond s právní osobností nesmí obhospodařovat jiný investiční fond nebo zahraniční investiční fond.
§ 9
(1) Investiční fond s právní osobností, který má individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond, je oprávněn se obhospodařovat. Je-li právnická osoba, která je individuálním statutárním orgánem takového fondu, oprávněna provádět též jeho administraci, je investiční fond oprávněn provádět též svou administraci.
(2) Obhospodařovatelem investičního fondu uvedeného v odstavci 1 je právnická osoba, která je jeho individuálním statutárním orgánem.
(3) Investiční fond uvedený v odstavci 1 nesmí
a) před zápisem do příslušného seznamu vedeného Českou národní bankou provádět žádnou činnost, ledaže se jedná o činnost srovnatelnou s činností fondu kvalifikovaných investorů, a
b) po dobu, po kterou je zapsán v seznamu uvedeném v písmeni a), provádět jinou činnost, než je jeho činnost jako investičního fondu.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu uvedený v odstavci 1 může i bez souhlasu tohoto investičního fondu činit na vlastní nebo cizí účet to, co spadá do oboru obchodního závodu tohoto investičního fondu.
§ 10
Zahraniční osoba s povolením České národní banky
Zahraniční osobou s povolením podle § 481 je právnická osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou podle § 481 oprávněna
a) obhospodařovat investiční fond, který není standardním fondem, nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, nebo
b) nabízet v členském státě investice do jí obhospodařovaného investičního fondu, který není standardním fondem, nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu,
popřípadě provádět administraci investičního fondu, který není standardním fondem, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu nebo vykonávat činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f).
Díl 2
Podnikatelské oprávnění
§ 11
Předmět podnikání investiční společnosti a zahraniční osoby s povolením České národní banky, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem
(1) Investiční společnost a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může v rozsahu uvedeném v povolení uděleném Českou národní bankou
a) obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy,
b) provádět administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,
c) obhospodařovat majetek zákazníka, jehož součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management),
d) provádět úschovu a správu investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, avšak pouze ve vztahu k cenným papírům a zaknihovaným cenným papírům vydávaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem,
e) přijímat a předávat pokyny týkající se investičních nástrojů a
f) poskytovat investiční poradenství týkající se investičních nástrojů.
(2) Investiční společnost a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, nesmí vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. d) až f), není-li oprávněna vykonávat činnost podle odstavce 1 písm. c).
(3) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nesmí obhospodařovat zahraniční investiční fond, který je srovnatelný se standardním fondem, neobhospodařuje-li alespoň jeden standardní fond.
(4) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nesmí vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 6.
(5) Investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může jako podnikatel vykonávat pouze činnost, která souvisí přímo se správou jejího vlastního majetku.
(6) Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c), a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c), může jako podnikatel také
a) být svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem, nebo
b) spravovat majetek zákazníka, jehož součástí není investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, včetně oceňování takového majetku a vedení účetnictví o takovém majetku.
§ 12
Předmět podnikání samosprávného investičního fondu a zahraniční osoby s povolením České národní banky srovnatelné se samosprávným investičním fondem
Samosprávný investiční fond a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může jako podnikatel vykonávat pouze činnost, kterou má uvedenu v povolení uděleném Českou národní bankou, a jen v rozsahu uvedeném v tomto povolení.
§ 13
Den vzniku oprávnění k obhospodařování
(1) Oprávnění k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vzniká právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku
a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o udělení povolení k činnosti
1. investiční společnosti podle § 479,
2. samosprávného investičního fondu podle § 480, nebo
3. zahraniční osoby podle § 481,
b) pozdějším dnem, který je uveden ve výrokové části rozhodnutí uvedeného v písmeni a), nebo
c) dnem, kdy je toto oprávnění zapsáno do obchodního rejstříku, jde-li o investiční fond uvedený v § 9 odst. 1.
(2) Oprávnění k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vzniká právnické osobě, která není zapsána v obchodním rejstříku a které Česká národní banka udělila povolení podle § 479, 480 nebo 481 nebo kterou zapsala do příslušného seznamu podle § 513, dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.
§ 14
Obhospodařování investičního fondu zahraniční osobou
(1) Zahraniční osoba, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem a která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu udělené v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 až 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování4), může obhospodařovat standardní fond
a) prostřednictvím pobočky, je-li splněna podmínka stanovená v § 338 odst. 2, nebo
b) bez umístění pobočky, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 339.
(2) Zahraniční osoba, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem a která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu udělené v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 až 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), může obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů
a) prostřednictvím pobočky, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 342, nebo
b) bez umístění pobočky, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 343.
(3) Pro zahraniční osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2, která obhospodařuje investiční fond, se § 20, 21 a 23 až 26 nepoužijí.
Díl 3
Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním
§ 15
(1) Ten, kdo není oprávněn obhospodařovat investiční fondy a v České republice výdělečně živnostenským nebo obdobným způsobem spravuje nebo hodlá takto spravovat majetek, spočívající ve shromážděných peněžních prostředcích nebo penězi ocenitelných věcech od investorů nebo nabytý za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, za účelem jeho společného investování na základě určené strategie ve prospěch těchto investorů, musí podat žádost o zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 596 písm. f) a být v tomto seznamu zapsán. Pro správu majetku investičního fondu se věta první nepoužije. Osoba zapsaná v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f) není oprávněna přesáhnout rozhodný limit.
(2) O správu majetku podle odstavce 1 věty první jde,
a) má-li ten, kdo jej spravuje nebo hodlá spravovat, sídlo nebo bydliště v České republice,
b) jde-li o majetek toho, kdo má v České republice sídlo nebo bydliště, nebo
c) jde-li o majetek ve svěřenském fondu nebo obdobném zařízení, řídí-li se tento fond nebo obdobné zařízení českým právem, přičemž není rozhodné, zda byl určitý prvek fondu nebo zařízení oddělen od ostatních a bylo pro něj samostatně určeno jiné rozhodné právo než české právo.
(3) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší právnickou osobu, která není podle odstavce 1 zapsána v příslušném seznamu, a nařídí její likvidaci, popřípadě rozhodne, že správa svěřenského fondu končí, jde-li o svě-řenského správce, který není podle odstavce 1 zapsán v příslušném seznamu. Před rozhodnutím poskytne soud právnické osobě nebo svěřenskému správci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
Díl 4
Přesažení rozhodného limitu
§ 16
(1) Přesažení rozhodného limitu nastává, jakmile hodnota majetku všech investičních fondů a zahraničních investičních fondů a majetku podle § 15 odst. 1 právně nebo fakticky obhospodařovaných nebo spravovaného jednou osobou, překročí částku odpovídající
a) 100 000 000 EUR, nebo
b) 500 000 000 EUR,
1. není-li žádná část tohoto majetku nabyta s využitím pákového efektu a
2. k vyplacení nebo rozdělení tohoto majetku osobě, od níž byly shromážděny peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci do tohoto majetku, nemůže dojít dříve než po uplynutí 5 let ode dne jejich shromáždění.
(2) Do hodnoty majetku podle odstavce 1 se nezapočítává majetek standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu.
(3) Způsob určení přesažení rozhodného limitu vymezují články 2 až 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(4) Využitím pákového efektu se pro účely tohoto zákona rozumí použití jakýchkoli postupů vedoucích ke zvýšení expozice investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, například přijetí úvěru nebo zápůjčky peněžních prostředků nebo investičních nástrojů anebo investování do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu obsahujících derivát.
(5) Mírou využití pákového efektu se pro účely tohoto zákona rozumí číselný údaj vypočtený jako podíl expozice investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a fondového kapitálu investičního fondu nebo srovnatelné veličiny zahraničního investičního fondu. Fondovým kapitálem investičního fondu se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota majetku investičního fondu snížená o hodnotu dluhů investičního fondu.
(6) Způsob výpočtu expozice investičního fondu a zahraničního investičního fondu, jakož i míry využití pákového efektu, vymezují články 6 až 11 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6). Pro účely určení toho, zda došlo k přesažení rozhodného limitu, se u využití pákového efektu zohlední i expozice majetku spravovaného podle § 15 odst. 1.
§ 17
Přesažení rozhodného limitu osobou neoprávněnou jej přesáhnout
(1) Přesáhne-li právnická osoba se sídlem v České republice, která nemá povolení České národní banky podle § 479 nebo 480 opravňující ji přesáhnout rozhodný limit, rozhodný limit, podá žádost o udělení příslušného povolení do 30 dní poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o přesažení rozhodného limitu, ledaže v této lhůtě zajistí, aby již nadále rozhodný limit nepřesahovala.
(2) Přesáhne-li právnická osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, která je nebo má být zapsána podle § 15 odst. 1 v příslušném seznamu, rozhodný limit a nemá-li povolení České národní banky podle § 481, podá žádost o udělení příslušného povolení do 30 dní poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o přesažení rozhodného limitu, ledaže v této lhůtě zajistí, aby již nadále rozhodný limit nepřesahovala.
(3) Podala-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 žádost o udělení příslušného povolení přede dnem, kdy překročila rozhodný limit, odstavec 1 nebo 2 se použije až ode dne, kdy je pravomocně skončeno řízení o této žádosti. Pro tuto právnickou osobu se odstavec 4 použije obdobně.
(4) Podá-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 žádost o udělení příslušného povolení postupem podle odstavce 1 nebo 2, je oprávněna až do dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o její žádosti přesahovat rozhodný limit. Pro tuto právnickou osobu se ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), která ukládají povinnosti obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit, použijí obdobně.
(5) Skončí-li pravomocně řízení o žádosti o udělení povolení podané právnickou osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2, aniž je uděleno příslušné povolení, zajistí tato osoba, aby již nadále nepřesahovala rozhodný limit, a to nejpozději do 30 dní ode dne, kdy je pravomocně skončeno řízení o této žádosti. Podá-li po tomto pravomocně skončeném řízení tatáž osoba novou žádost o udělení povolení, odstavec 4 věta první se nepoužije.
(6) Přesahuje-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 rozhodný limit po uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 5 a nejde-li o případ podle odstavce 4, soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, tuto právnickou osobu zruší a nařídí její likvidaci. Před rozhodnutím poskytne soud právnické osobě přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
HLAVA II
PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ
§ 18
Odborná péče
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je povinen obhospodařovat tento fond s odbornou péčí.
§ 19
Řádný a obezřetný výkon činnosti
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vykonává činnost řádně a obezřetně.
(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém.
§ 20
Řídicí a kontrolní systém
(1) Součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou vždy
a) strategické a operativní řízení,
b) organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, s jasným vymezením činností, včetně činností orgánů tohoto obhospodařovatele a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,
c) systém řízení rizik, jehož součástí je vždy
1. přistupování obhospodařovatele k rizikům, kterým je nebo může být vystaven on nebo jím obhospodařovaný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí a rizika nedostatečné likvidity, a
2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik a
d) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. kontrola podřízených zaměstnanců a fyzických osob, které svou činnost uskutečňují podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), jejich nadřízenými,
2. průběžná kontrola dodržování právních povinností stanovených zejména tímto zákonem, právním předpisem vydaným na jeho základě, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2), vnitřním předpisem a statutem investičního fondu nebo srovnatelnými dokumenty zahraničního investičního fondu (dále jen „compliance“) a
3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti tohoto obhospodařovatele a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení.
(2) Součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou dále
a) systém vnitřní a vnější komunikace,
b) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů,
c) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu,
d) vedení účetnictví obhospodařovatele,
e) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost,
f) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto obhospodařovatele na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti,
g) zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných znalostí a zkušeností osob, pomocí kterých vykonává činnost,
h) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací,
i) evidence o obchodech týkajících se majetku jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a kontrola správnosti evidovaných údajů; pro účely vedení této evidence je tento obhospodařovatel oprávněn vést rodná čísla účastníků obchodů,
j) systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na rizika, kterým může být vystaven on nebo jím obhospodařovaný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, a jejich míru, včetně
1. zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn,
2. postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a
3. způsobů posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,
k) pravidla pro využití pákového efektu,
l) pravidla pro obchodování s nástroji v rámci sekuritizace a
m) zajišťování dodržování pravidel jednání.
(3) Řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být účinný a ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností v jeho celku i částech.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na kvalitativní kritéria řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 21
Personální vybavení
(1) Personální vybavení obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností.
(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost, byly důvěryhodné a aby měly dostatečné znalosti a zkušenosti nezbytné pro řádný výkon jim přidělených úkolů, zejména znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejich povinností souvisejících s výkonem této činnosti.
(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí mít alespoň 2 vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie (§ 93 odst. 3) jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.
(5) Liší-li se investiční strategie investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v podstatných znacích od investiční strategie většiny jiných investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů obhospodařovaných týmž obhospodařovatelem, je podmínka podle odstavce 4 ve vztahu k tomuto fondu splněna i tehdy, má-li obhospodařovatel tohoto fondu alespoň 2 osoby, které skutečně řídí činnost tohoto obhospodařovatele ve vztahu k tomuto fondu a mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na nějž je zaměřena investiční strategie tohoto fondu, a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.
§ 22
Pravidla jednání
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu při výkonu činnosti
a) nenarušuje stabilitu a fungování trhu,
b) jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a
c) jedná v nejlepším zájmu podílníků, společníků a obmyšlených tohoto fondu.
(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje
a) postupy pro zajištění ochrany vnitřních informací,
b) postupy pro předcházení manipulaci s trhem,
c) postupy pro ekonomickou analýzu výhodnosti obchodu ze spolehlivých a aktuálních informací,
d) postupy pro uzavírání obchodů s investičním nástrojem osobou se zvláštním vztahem k obhospodařovateli, jedná-li tato osoba nad rámec svých pracovních povinností nebo uzavírá-li obchod
1. na vlastní účet,
2. na účet osoby jí blízké podle občanského zákoníku,
3. na účet osoby, se kterou je úzce propojena, nebo
4. na účet jiné osoby, má-li osoba se zvláštním vztahem k obhospodařovateli přímý nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, který není poplatkem ani odměnou za provedení obchodu,
e) pravidla pro provádění obchodů za nejlepších podmínek,
f) pravidla pro zpracování obchodů spravedlivě a bez zbytečných průtahů,
g) pravidla pro sdružování obchodů,
h) pravidla pro přijetí, nabídnutí nebo poskytnutí pobídky a
i) zásady pro výkon hlasovacích práv spojených s účastnickými cennými papíry v majetku tohoto fondu.
(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu dále
a) nenabízí výhody, které nelze spolehlivě zaručit,
b) provádí platby bezhotovostně, nevylučuje-li to jejich povaha,
c) neprovádí nadbytečné obchody za účelem dosažení vlastního zisku bez ohledu na nejlepší zájmy podílníků, společníků nebo obmyšlených jím obhospodařovaných investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,
d) dokumentuje způsob provedení obchodu a kontroluje správnost evidovaných informací,
e) vynakládá veškeré úsilí, které lze požadovat, aby jím obhospodařovanému investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu ani podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu nevznikaly neopodstatněné náklady,
f) provádí obchody za nejlepších podmínek,
g) nepřijme, nenabídne nebo neposkytne pobídku, která by mohla vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. b) nebo c),
h) neuplatňuje srážky, přirážky nebo poplatky přímo související s vydáním nebo odkoupením cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uvedené ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem nabývány do majetku nebo zcizovány z majetku jiného standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovateli, kteří jsou členy téhož koncernu,
i) řídí střety zájmů včetně toho, že je zjišťuje, zamezuje jim a oznamuje je podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu, a
j) dodržuje statut jím obhospodařovaného investičního fondu nebo srovnatelný dokument jím obhospodařovaného zahraničního investičního fondu.
(4) Osobou se zvláštním vztahem k právnické osobě se pro účely tohoto zákona rozumí
a) vedoucí osoba této právnické osoby,
b) pracovník, který se podílí na činnosti této právnické osoby, nebo
c) osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem tato právnická osoba pověřila jiného.
(5) Pobídkou se pro účely tohoto zákona rozumí poplatek, odměna nebo peněžitá nebo nepeněžitá výhoda.
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na kvalitativní kritéria postupů, pravidel a zásad uvedených v odstavci 2 a povinností uvedených v odstavcích 1 a 3 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
Pověření jiného
§ 23
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jiného jen, jestliže
a) to bylo předem oznámeno České národní bance,
b) to nebrání výkonu dohledu České národní banky nad plněním povinností tohoto obhospodařovatele stanovených tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) nebo jeho povinnosti vyplývající ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentem dotčeného zahraničního investičního fondu,
c) to nebrání tomu, aby tento obhospodařovatel vykonával svou činnost ve vztahu k tomuto fondu řádně a obezřetně a jednal v nejlepším zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu,
d) je zajištěno, že tento obhospodařovatel může kontrolovat a svými příkazy ovlivňovat výkon této činnosti pověřeným,
e) je zajištěno, že může s okamžitou účinností zrušit toto pověření, je-li to v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu,
f) je toto pověření schopen zdůvodnit, a to i ve vztahu k jiným pověřením výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, a ve vztahu k pověření dalšího některým úkonem z této činnosti,
g) je schopen osvědčit, že ten, kdo má být pověřen, splňuje podmínky podle § 25 a že tomuto pověření předcházel pečlivý výběr, a
h) statut nebo srovnatelný dokument tohoto fondu vymezuje tuto činnost jako činnost, jejímž výkonem lze pověřit jiného.
§ 24
(1) Pověří-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, zavede, udržuje a uplatňuje odpovídající opatření k řízení s tím spojených rizik a pravidelně kontroluje výkon této činnosti.
(2) Pověřením jiného výkonem jednotlivé činnosti podle odstavce 1 zůstává ve vztahu ke třetím osobám nedotčena povinnost obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nahradit újmu vzniklou porušením jeho povinnosti stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) nebo jeho povinnosti vyplývající ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentu dotčeného zahraničního investičního fondu.
§ 25
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jen toho,
a) kdo má nezbytné věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon této činnosti,
b) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné a mají nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon této činnosti,
c) kdo má podnikatelské nebo jiné oprávnění k výkonu této činnosti,
d) kdo dodržuje pravidla obezřetnosti, která jsou srovnatelná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie, a podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo,
e) kdo není depozitářem tohoto fondu ani osobou pověřenou výkonem činnosti tohoto depozitáře a
f) kdo není tím, u koho může dojít ke střetu zájmů mezi ním a obhospodařovatelem.
(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, osobu se sídlem nebo bydlištěm ve státě, který není členským státem, jen je-li zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného státu, v němž má tato osoba sídlo nebo bydliště.
(3) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu, který není standardním fondem, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, i toho, kdo nesplňuje požadavek podle odstavce 1 písm. f), jestliže ten, kdo má být pověřen výkonem této činnosti,
a) má zavedeny organizační předpoklady zajišťující řádnou, samostatnou a nestrannou kontrolu výkonu této činnosti,
b) má funkčně a hierarchicky oddělen výkon této činnosti od svých dalších činností, u nichž hrozí střet zájmů, a
c) zavede, udržuje a uplatňuje postupy pro řízení střetů zájmů podle písmene b), včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu.
§ 26
Pověření dalšího pověřenou osobou
(1) Kdo byl pověřen obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, může pověřit výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího, jen jestliže
a) s tím předem souhlasí tento obhospodařovatel,
b) to bylo předem oznámeno České národní bance a
c) jsou obdobně splněny podmínky stanovené v § 23 až 25.
(2) Kdo byl pověřen obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, pravidelně kontroluje výkon úkonu nebo úkonů z této činnosti, jehož nebo jejichž výkonem pověřil dalšího podle odstavce 1.
(3) Kdo byl pověřen výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z činnosti podle odstavce 1, může jeho nebo jejich výkonem dále pověřit dalšího, jsou-li obdobně splněny podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b), odstavci 2 a v § 23 až 25.
§ 27
Vztah k právu Evropské unie
V dalším povinnosti obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit vymezují články 13, 16 až 25, 27 až 58, 60 až 64, 66 a 75 až 82 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 28
Obhospodařovatel fondů kvalifikovaných investorů a srovnatelných zahraničních investičních fondů neoprávněný přesáhnout rozhodný limit
Pro obhospodařovatele neoprávněného přesáhnout rozhodný limit, který obhospodařuje pouze fondy kvalifikovaných investorů a srovnatelné zahraniční investiční fondy, se články 7 až 10 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) použijí obdobně a § 20 odst. 5, § 22 odst. 6 a § 23 až 27 se nepoužijí.
HLAVA III
POŽADAVKY NA KAPITÁL
§ 29
Požadavky na počáteční kapitál
(1) Počáteční kapitál musí činit alespoň částka odpovídající 125 000 EUR, jde-li o počáteční kapitál
a) investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond,
b) investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, která není investiční společností podle písmene a), a
c) zahraniční osoby s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem.
(2) Počáteční kapitál musí činit alespoň částka odpovídající 300 000 EUR, jde-li o počáteční kapitál
a) samosprávného investičního fondu, který je standardním fondem,
b) samosprávného investičního fondu oprávněného přesáhnout rozhodný limit, který není samosprávným investičním fondem podle písmene a), a
c) zahraniční osoby s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem.
(3) Počáteční kapitál investiční společnosti neuvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) a samosprávného investičního fondu neuvedeného v odstavci 2 musí činit alespoň částka odpovídající 50000 EUR.
(4) Počátečním kapitálem se pro účely tohoto zákona rozumí součet
a) splaceného základního kapitálu (zapisovaného základního kapitálu),
b) splaceného emisního ážia,
c) povinných rezervních fondů,
d) ostatních rezervních fondů vytvořených ze zisku po zdanění, s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených, a
e) rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené valnou hromadou, o jehož rozdělení valná hromada nerozhodla, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období.
§ 30
Minimální výše kapitálu
(1) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. a) nebo b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) průběžně udržuje kapitál nejméně ve výši součtu jedné čtvrtiny správních nákladů a jedné čtvrtiny odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím účetním období, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu své činnosti.
(2) Nevykonávala-li osoba uvedená v odstavci 1 svou činnost po celé předchozí účetní období, použijí se pro výpočet podle odstavce 1 plánované správní náklady a odpisy podle jejího plánu obchodní činnosti.
(3) Kapitál investiční společnosti, samosprávného investičního fondu a zahraniční osoby s povolením podle § 481 nesmí po celou dobu jejího nebo jeho trvání klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 29 odst. 1, 2 nebo 3.
(4) Základem pro určení výše kapitálu pro účely určení toho, zda výše kapitálu odpovídá požadavkům podle odstavců 1 a 3, je splacený základní kapitál, ke kterému se přičítají zejména povinné rezervní fondy, emisní ážio a nerozdělený zisk z předchozích období a od kterého se odečítá zejména hodnota nehmotného majetku a neuhrazená ztráta z předchozích období.
(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše kapitálu podle odstavce 4.
§ 31
Zvýšení kapitálu
(1) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. a) zvýší kapitál podle § 30 odst. 1 a 3 alespoň o částku, která se rovná 0,02 % ze součtu hodnot majetků jí obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů převyšujícího částku odpovídající 250 000 000 EUR, nejvýše však na částku odpovídající 10 000 000 EUR.
(2) Částka, o kterou investiční společnost zvýší kapitál podle odstavce 1, může být až do výše 50 % kryta zárukou banky, zahraniční banky nebo pojišťovny, které mají sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.
(3) Do výpočtu podle odstavce 1 se započítávají investiční fondy a zahraniční investiční fondy, které investiční společnost obhospodařuje, bez ohledu na to, zda pověřila jiného výkonem činnosti, kterou zahrnuje jejich obhospodařování, nikoli však investiční fondy a zahraniční investiční fondy, u kterých byla jiným pověřena výkonem činnosti, kterou zahrnuje jejich obhospodařování.
(4) Pro investiční společnost uvedenou v § 29 odst. 1 písm. b) a zahraniční osobu s povolením podle § 481 uvedenou v § 29 odst. 1 písm. c) ve vztahu k jí obhospodařovaným investičním fondům, které nejsou standardním fondem, a srovnatelným zahraničním investičním fondům se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.
(5) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) musí dále
a) zvýšit v souladu s články 12 a 14 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), kapitál podle § 30 odst. 1 a 3 a odstavce 1 o částku odpovídající riziku vzniku újmy v souvislosti s obhospodařováním investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a srovnatelných zahraničních investičních fondů, nebo
b) být v souladu s články 12 a 15 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), pojištěna pro případ vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou v souvislosti s obhospodařováním investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a srovnatelných zahraničních investičních fondů.
(6) Pro samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. b) a pro zahraniční osobu s povolením podle § 481 uvedenou v § 29 odst. 2 písm. c), jedná-li se o jeho nebo její vlastní obhospodařování, se odstavec 5 použije obdobně.
§ 32
Umístění kapitálu
(1) Kapitál investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit a kapitál zahraniční osoby s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, lze umístit pouze do likvidní majetkové hodnoty, jejíž přeměna na peněžní prostředky je možná v krátké době, přičemž tato majetková hodnota neobsahuje spekulativní prvek.
(2) Majetek, kterým byl kapitál samosprávného investičního fondu oprávněného přesáhnout rozhodný limit nebo kapitál zahraniční osoby s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem, zvýšen podle § 31 odst. 5 písm. a), lze umístit pouze do likvidní majetkové hodnoty, jejíž přeměna na peněžní prostředky je možná v krátké době, přičemž tato majetková hodnota neobsahuje spekulativní prvek.
HLAVA IV
POSKYTOVÁNÍ INVESTIČNÍCH SLUŽEB
§ 33
(1) Vykonává-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v České republice činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f) pro jiného
a) musí při výkonu těchto činností splňovat stejné předpoklady jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby spočívající v obhospodařování majetku zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to přiměřeně k rozsahu, složitosti a povaze jí vykonávaných činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f), zejména zavede ve vztahu k těmto činnostem pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně pravidel pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry pověřenou osobou a pravidel pro ochranu majetku zákazníka,
b) dodržuje obdobně pravidla kapitálové přiměřenosti stanovená zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro obchodníka s cennými papíry, který není bankou a který není oprávněn poskytovat investiční služby obchodování s investičními nástroji na vlastní účet a upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání, a
c) vykonává tyto činnosti pro jiného s odbornou péčí a dodržuje přitom obdobně ustanovení zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu týkající se poskytování stejných investičních služeb obchodníkem s cennými papíry, zejména ustanovení upravující
1. deník obchodníka s cennými papíry,
2. odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává činnost,
3. jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky,
4. vázané zástupce obchodníků s cennými papíry,
5. Garanční fond obchodníků s cennými papíry ve vztahu k činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) nebo d) a
6. informační povinnosti obchodníka s cennými papíry, s výjimkou hlášení obchodů.
(2) Vykonává-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v České republice činnost uvedenou v § 11 odst. 1 písm. c) pro jiného, nesmí bez předchozího výslovného souhlasu tohoto zákazníka s takovým jednáním investovat jeho majetek do podílových listů nebo účastnických cenných papírů vydávaných jím obhospodařovaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem nebo použít tento majetek k tomu, aby se zákazník stal jinak podílníkem, společníkem, osobou, která zvýšila majetek fondu smlouvou, nebo zakladatelem jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
HLAVA V
POVINNOSTI TÝKAJÍCÍ SE PŘEKROČENÍ NĚKTERÝCH PODÍLŮ NA HLASOVACÍCH PRÁVECH NĚKTERÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB
§ 34
Zpřístupnění některých informací podílníkům, společníkům nebo obmyšleným fondu
(1) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, který ve vztahu k podílům na hlasovacích právech vztahujícím se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardními fondy, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů překročil podíl ve výši 50 % na všech hlasovacích právech právnické osoby, jejíž účastnické cenné papíry nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, a
a) která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií:
1. celkový počet zaměstnanců v pracovním poměru dosahuje alespoň počtu 250,
2. čistý roční obrat odpovídající podle poslední účetní závěrky částce alespoň 50 000 000 EUR, nebo
3. celková výše aktiv odpovídající podle poslední účetní závěrky částce alespoň 43 000 000 EUR, nebo
b) jejíž výhradní činností není nabývání, zcizování nebo správa nemovitostí nebo práv spojených s vlastnictvím nemovitostí, zajistí, aby byly podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu zpřístupněny údaje o financování překročení tohoto podílu.
(2) Obhospodařovatel uvedený v odstavci 1 zajistí, aby byly podílníkům, společníkům nebo obmyšleným dotčeného fondu ve lhůtě, v níž jim má být zpřístupněna výroční zpráva tohoto fondu, zpřístupněny tyto údaje:
a) objektivní zhodnocení vývoje podnikání kontrolované právnické osoby v účetním období,
b) popis všech významných událostí, které se týkají kontrolované právnické osoby a k nimž došlo po skončení účetního období,
c) údaje o předpokládaném budoucím vývoji podnikání kontrolované právnické osoby a
d) údaje o nabytí vlastních akcií kontrolované právnické osoby v rozsahu vyplývajícím ze zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, je-li tato právnická osoba akciovou společností, nebo údaje o nabytí vlastních účastnických cenných papírů touto osobou ve srovnatelném rozsahu, je-li tato osoba zahraniční osobou srovnatelnou s akciovou společností.
(3) Povinnost podle odstavce 2 obhospodařovatel neplní, postupuje-li podle § 234 odst. 2 písm. d). obhospodařovatel si zvolí, zda postupuje podle odstavce 2 nebo § 234 odst. 2 písm. d).
(4) Pro účely výpočtu podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 se do podílu obhospodařovatele započítávají hlasovací práva vztahující se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů, bez ohledu na to, zda jsou vykonávána, a hlasovací práva z účastnických cenných papírů nebo podílů,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s obhospodařovatelem,
b) která má obhospodařovatel možnost dočasně vykonávat na základě úplatné smlouvy,
c) které byly obhospodařovateli nebo jím obhospodařovanému fondu poskytnuty jako zajištění,
d) ke kterým má obhospodařovatel nebo jím obhospodařovaný fond doživotní užívací právo,
e) které obhospodařovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy, nebyly mu vlastníkem uděleny zvláštní příkazy týkající se hlasování,
f) která má možnost svým jménem na účet obhospo-dařovatele nebo jím obhospodařovaného fondu vykonávat jiná osoba,
g) která jsou vykonávána obhospodařovatelem na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a nebyly mu zmocnitelem uděleny zvláštní příkazy týkající se hlasování, nebo
h) které je oprávněn obhospodařovatel nabýt jednostranným projevem vůle.
(5) Kontrolovanou právnickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, na jejíchž hlasovacích právech byl překročen podíl způsobem a ve výši stanovených v odstavci 1 nebo v § 35 odst. 3.
§ 35
Zpřístupnění některých informací kontrolované právnické osobě a jejím společníkům
(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 zajistí bez zbytečného odkladu poté, co se dozví nebo dozvědět mohl o překročení podílu, aby kontrolované právnické osobě a jejím společníkům, jejichž totožnost a adresa je mu známa nebo jejichž totožnost a adresu se může dozvědět od této právnické osoby nebo z veřejného rejstříku, byly zpřístupněny údaje
a) o překročení podílu,
b) o dni, ke kterému k překročení podílu došlo,
c) o výsledném podílu na hlasovacích právech kontrolované právnické osoby,
d) údaje nutné k identifikaci zúčastněných společníků a osob oprávněných vykonávat hlasovací práva jejich jménem; je-li to možné, doplní tyto údaje grafickým znázorněním vztahů mezi osobami, jejichž prostřednictvím jsou hlasovací práva vykonávána, a údaji o dalších podmínkách, které k překročení podílu vedly,
e) o záměrech obhospodařovatele ve vztahu k budoucímu vývoji činnosti kontrolované právnické osoby a jejich dopadech na její zaměstnance, především s ohledem na vyhlídku možné významné změny v podmínkách pracovní činnosti jejích zaměstnanců,
f) údaje nutné k identifikaci obhospodařovatele a případně jiných osob, se kterými jedná ve shodě,
g) o řízení střetů zájmů včetně jejich zjišťování a zamezování, a to zejména mezi obhospodařovatelem, dotčeným fondem a kontrolovanou právnickou osobou, včetně údajů o konkrétních opatřeních zajišťujících, že smlouvy uzavřené tímto obhospodařovatelem a kontrolovanou právnickou osobou nebudou významně nerovnovážné, a
h) o postupech upravujících vnitřní a vnější komunikaci kontrolované právnické osoby, zejména ve vztahu k jejím zaměstnancům nebo jejich zástupcům.
(2) Údaje podle odstavce 1 písm. a) až d) musí být zpřístupněny nejpozději do 10 pracovních dní poté, co se obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 dozví nebo dozvědět mohl o překročení podílu.
(3) Pro obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit, který ve vztahu k podílům na hlasovacích právech vztahujících se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů, dosáhl nebo překročil podíl ve výši 30 % na všech hlasovacích právech právnické osoby, jíž vydávané účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v České republice, nebo ve výši srovnatelného rozhodného limitu stanoveného podle práva jiného členského státu pro účely povinných nabídek převzetí, jde-li o právnickou osobu se sídlem v tomto jiném členském státě, se odstavec 1, s výjimkou písm. a) až e), použije obdobně.
(4) Pro výpočet podílu na hlasovacích právech podle odstavce 3 se § 34 odst. 4 použije obdobně.
§ 36
Zpřístupnění některých informací zaměstnancům kontrolované právnické osoby nebo jejich zástupcům
(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 při zpřístupnění informací podle § 35 odst. 1 písm. a) až e) kontrolované právnické osobě požádá statutární orgán této osoby, aby tento orgán zpřístupnil bez zbytečného odkladu zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 35 odst. 1 písm. a) až e), a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(2) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo v § 35 odst. 3 při zpřístupnění informací uvedených v § 35 odst. 1 písm. f) až h) kontrolované právnické osobě požádá statutární orgán této osoby, aby tento orgán zpřístupnil bez zbytečného odkladu zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 35 odst. 1 písm. f) až h), a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(3) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 požádá statutární orgán kontrolované právnické osoby, aby tento orgán ve lhůtě, v níž musí být vyhotovena výroční zpráva této osoby podle příslušných právních předpisů, zpřístupnil zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům výroční zprávu této osoby obsahující údaje uvedené v § 34 odst. 2, a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(4) Povinnost podle odstavce 3 obhospodařovatel neplní, postupuje-li podle § 234 odst. 2 písm. d); v takovém případě obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 požádá statutární orgán kontrolované právnické osoby, aby tento orgán ve lhůtě, v níž má být zpřístupněna výroční zpráva dotčeného fondu jeho podílníkům, společníkům nebo obmyšleným, zpřístupnil zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 34 odst. 2, a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(5) Zástupcem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí odborová organizace, rada zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo zástupci zaměstnanců podle práva cizího státu.
§ 37
Zabránění některých dispozic s majetkem kontrolované právnické osoby
(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3 zabrání po dobu 24 měsíců ode dne, kdy došlo k dosažení nebo překročení podílu na hlasovacích právech podle § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3,
a) rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů kontrolované právnické osoby mezi její společníky,
b) snížení základního kapitálu kontrolované právnické osoby, popřípadě snížení srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, a
c) nabytí podílů na základním kapitálu, srovnatelné veličině, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, nebo hlasovacích právech kontrolované právnické osoby do jejího majetku.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se použije jen v případě, že
a) hodnota majetku snížená o závazky kontrolované právnické osoby zjištěná podle poslední řádné účetní závěrky je nižší, nebo by v důsledku tohoto rozdělení byla nižší, než výše základního kapitálu, popřípadě srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí,
1. zvýšeného o tu část rezervních fondů nebo o ty rezervní fondy, které nelze použít k plnění jejím společníkům, a
2. sníženého o nesplacený základní kapitál, popřípadě srovnatelnou veličinu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, který není zahrnut v rozvaze v aktivech, nebo
b) částka k rozdělení mezi společníky překračuje výši výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období
1. zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a o platby z rezervních fondů určených k tomuto účelu, a
2. sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou kontrolované právnické osoby.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se použije jen v případě, že snížení základního kapitálu nebo srovnatelné veličiny za účelem úhrady ztráty nebo za účelem převodu do rezervního fondu a úhrady budoucí ztráty a výše těchto rezervních fondů přesáhne 10 % sníženého základního kapitálu nebo snížené srovnatelné veličiny.
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se použije jen v případě, že by toto nabytí, včetně podílů, které již tato osoba vlastní a podílů držených jiným na její účet, vedlo k poklesu hodnoty majetku snížené o závazky této právnické osoby pod výši jejího základního kapitálu, popřípadě srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí,
a) zvýšeného o ty části rezervních fondů nebo ty rezervní fondy, které nelze použít k plnění jejím společníkům, a
b) sníženého o nesplacený základní kapitál, popřípadě srovnatelnou veličinu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, který není zahrnut v rozvaze v aktivech.
ČÁST TŘETÍ
ADMINISTRÁTOR
HLAVA I
ADMINISTRACE A ADMINISTRÁTOR
Díl 1
Základní ustanovení
§ 38
Administrace
(1) Administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou ve vztahu k tomuto fondu vždy tyto činnosti:
a) vedení účetnictví,
b) zajišťování právních služeb,
c) compliance,
d) vyřizování stížností a reklamací investorů,
e) oceňování jeho majetku a dluhů,
f) výpočet aktuální hodnoty cenného papíru a zaknihovaného cenného papíru vydávaného tímto fondem,
g) zajišťování plnění povinností vztahujících se k daním, poplatkům nebo jiným obdobným peněžitým plněním,
h) vedení seznamu vlastníků cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
i) rozdělování a vyplácení výnosů z majetku tohoto fondu,
j) zajišťování vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
k) vyhotovení a aktualizace výroční zprávy a pololetní zprávy tohoto fondu,
l) vyhotovení a aktualizace sdělení klíčových informací tohoto fondu nebo srovnatelného dokumentu podle práva cizího státu a provádění jeho změn,
m) vyhotovení propagačního sdělení týkajícího se tohoto fondu,
n) uveřejňování, zpřístupňování a poskytování údajů a dokumentů podílníkům, obmyšleným nebo společníkům tohoto fondu a jiným osobám,
o) oznamování údajů a poskytování dokumentů České národní bance nebo orgánu dohledu jiného členského státu,
p) výkon jiné činnosti související s hospodařením s hodnotami v majetku tohoto fondu, například
1. výkon poradenské činnosti týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek osobám, na nichž má tento fond majetkovou účast,
2. poskytování služeb týkajících se přeměn obchodních společností nebo převodu obchodních závodů osobám, na nichž má tento fond majetkovou účast, a
3. údržba jednotlivé věci v majetku tohoto fondu,
q) rozdělování a vyplácení peněžitých plnění v souvislosti se zrušením tohoto fondu,
r) vedení evidence o vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem a
s) zajišťování činností uvedených v odstavci 2.
(2) Administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu mohou popřípadě dále být i tyto činnosti:
a) úschova cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem, nebo
b) nabízení investic do tohoto fondu.
(3) Administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zahrnuje i administraci jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i administrace jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i administrátor jeho pod-fondů nebo srovnatelných zařízení. Všechny podfondy jednoho investičního fondu musí mít téhož administrátora.
(4) Provádět administraci investičního fondu nesmí nikdo bez povolení uděleného podle tohoto zákona Českou národní bankou, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.
§ 39
Požadavek na jiná podnikatelská oprávnění
(1) Jednotlivé činnosti, které zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, lze vykonávat i na základě jiného oprávnění, než je příslušné povolení udělené Českou národní bankou podle tohoto zákona; činnosti takto prováděné však nejsou administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(2) K provádění administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu osobou s příslušným povolením uděleným Českou národní bankou podle tohoto zákona se jiné oprávnění nevyžaduje; tím nejsou dotčeny odstavce 3 a 4.
(3) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 2 písm. a) pro jiného se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb nebo povolení vykonávat činnost podle § 11 odst. 1 písm. d) pro jiného.
(4) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 2 písm. b) pro jiného se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů.
(5) Výkon jednotlivých činností, které zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, obhospodařovatelem ve vztahu k jím obhospodařovaným investičním fondům nebo zahraničním investičním fondům se nepovažuje za výkon těchto činností pro jiného.
§ 40
Administrátor
(1) Kdo provádí administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu na účet tohoto fondu, je jeho administrátorem.
(2) Administrátorem standardního fondu může být pouze jeho obhospodařovatel.
(3) Investiční fond s právní osobností nesmí provádět administraci jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
§ 41
Hlavní administrátor
Hlavním administrátorem je právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou oprávněna provádět administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, přičemž není oprávněna obhospodařovat investiční fondy ani zahraniční investiční fondy.
Díl 2
Podnikatelské oprávnění
§ 42
Předmět podnikání hlavního administrátora
(1) Hlavní administrátor může provádět administraci investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů nebo vykonávat jednotlivé činnosti, které zahrnuje administrace standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jen v rozsahu uvedeném v povolení uděleném Českou národní bankou.
(2) Hlavní administrátor, který není bankou ani obchodníkem s cennými papíry, může jako podnikatel vykonávat pouze činnost, která přímo souvisí se správou jeho vlastního majetku.
§ 43
Podnikatelské oprávnění
(1) Oprávnění k administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů vzniká právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku
a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o udělení povolení k činnosti
1. investiční společnosti podle § 479,
2. samosprávného investičního fondu podle § 480,
3. zahraniční osoby podle § 481, nebo
4. hlavního administrátora podle § 482,
b) pozdějším dnem, který je uveden ve výrokové části rozhodnutí uvedeného v písmeni a), nebo
c) dnem, kdy je toto oprávnění zapsáno do obchodního rejstříku, jde-li o investiční fond uvedený v § 9 odst. 1.
(2) Oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vzniká právnické osobě, která není zapsána v obchodním rejstříku a které Česká národní banka udělila povolení podle § 479, 480, 481 nebo 482 nebo kterou zapsala do příslušného seznamu podle § 513, dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.
§ 44
Administrace investičního fondu zahraniční osobou
(1) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 může provádět administraci standardního fondu, který obhospodařuje.
(2) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2, která má sídlo v členském státě, může provádět administraci speciálního fondu, který obhospodařuje, nebo fondu kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje.
(3) Pro zahraniční osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2, provádí-li administraci investičního fondu, se § 47, 48 a 50 až 53 nepoužijí.
HLAVA II
PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ
§ 45
Odborná péče
Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je povinen provádět administraci tohoto fondu s odbornou péčí.
§ 46
Řádný a obezřetný výkon činnosti
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vykonává činnost řádně a obezřetně.
(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém.
§ 47
Řídicí a kontrolní systém
(1) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou vždy
a) strategické a operativní řízení,
b) organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, s jasným vymezením činností, včetně činností orgánů administrátora a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,
c) systém řízení rizik, jehož součástí je vždy přistupování administrátora k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí, a rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik a
d) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. kontrola podřízených pracovníků jejich nadřízenými,
2. compliance a
3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti administrátora a výkonu činnosti obhospodařovatele ve vztahu k investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu, jehož administraci provádí, a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení.
(2) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou dále
a) systém vnitřní a vnější komunikace,
b) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů,
c) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování,
d) vyřizování stížností a reklamací podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, jehož administraci provádí, nebo osob ve srovnatelném postavení srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí,
e) vedení účetnictví investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, včetně účtování o majetku tohoto fondu,
f) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost,
g) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto administrátora na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti,
h) zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných znalostí a zkušeností osob, pomocí kterých vykonává činnost,
i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací,
j) evidence o upisování, vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí,
k) postupy pro oceňování majetku a dluhů investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, a
l) zajišťování dodržování pravidel jednání.
(3) Řídicí a kontrolní systém administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být účinný a ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností v jeho celku i částech.
(4) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na kvalitativní kritéria řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 48
Personální vybavení
(1) Personální vybavení administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rozsahu jím vykonávaných činností.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby osoby, pomocí kterých provádí administraci tohoto fondu, byly důvěryhodné a měly znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených úkolů, zejména aby měly znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejich povinností souvisejících s výkonem této činnosti.
(3) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností.
(4) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí mít alespoň 2 vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.
§ 49
Pravidla jednání
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu při výkonu činnosti jedná
a) kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a
b) v nejlepším zájmu podílníků, společníků a obmyšlených investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje
a) postupy pro informování o provedeném pokynu k vydání nebo odkoupení cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného tímto fondem a
b) pravidla pro přijetí, nabídnutí nebo poskytnutí pobídky.
(3) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu dále
a) řádně zajišťuje vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem a o výsledku informuje vlastníky těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů,
b) nenabízí výhody, které nelze spolehlivě zaručit,
c) provádí platby bezhotovostně, nevylučuje-li to jejich povaha,
d) nešíří nesprávné nebo zavádějící informace,
e) vynakládá veškeré úsilí, které lze požadovat, aby investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu, jehož administraci provádí, ani podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu nevznikaly neopodstatněné náklady, zejména bezúplatně vyřídí stížnost nebo reklamaci podílníka nebo akcionáře fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,
f) nepřijme, nenabídne nebo neposkytne pobídku, která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1,
g) neuplatňuje srážky, přirážky nebo poplatky přímo související s vydáním nebo odkoupením cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uvedené ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem nabývány do majetku nebo zcizovány z majetku jiného standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovateli, kteří jsou členy téhož koncernu,
h) řídí střety zájmů včetně toho, že je zjišťuje, zamezuje jim a oznamuje je podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu, a
i) dodržuje statut investičního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na kvalitativní kritéria postupů, pravidel a zásad uvedených v odstavci 2 a povinností uvedených v odstavcích 1 a 3 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
Pověření jiného
§ 50
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jiného jen, jestliže
a) to bylo předem oznámeno České národní bance,
b) s tím souhlasí obhospodařovatel tohoto fondu,
c) to nebrání výkonu dohledu České národní banky nad plněním povinností obhospodařovatele tohoto fondu a tohoto administrátora stanovených tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) nebo nad plněním jeho povinností vyplývajících ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentem dotčeného zahraničního investičního fondu,
d) to nebrání tomu, aby obhospodařovatel tohoto fondu a tento administrátor vykonávali svou činnost ve vztahu k tomuto fondu řádně a obezřetně a jednali v nejlepším zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu,
e) je zajištěno, že obhospodařovatel tohoto fondu může kontrolovat a svými příkazy ovlivňovat výkon této činnosti pověřeným, a
f) je zajištěno, že obhospodařovatel tohoto fondu může s okamžitou účinností zrušit pověření jiného výkonem této činnosti, je-li to v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu.
(2) Administrátor standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, jiného, jen jestliže statut nebo srovnatelný dokument tohoto fondu vymezuje tuto činnost jako činnost, jejímž výkonem lze pověřit jiného.
§ 51
(1) Pověří-li administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jinou osobu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, zavede, udržuje a uplatňuje odpovídající opatření k řízení s tím spojených rizik a pravidelně kontroluje výkon této činnosti.
(2) Pověřením jiného výkonem určité činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, zůstává ve vztahu ke třetím osobám nedotčena povinnost administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nahradit újmu vzniklou porušením jeho povinnosti stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) nebo jeho povinnosti vyplývající ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentu dotčeného zahraničního investičního fondu.
§ 52
Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jen toho,
a) kdo má nezbytné věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon této činnosti,
b) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné a mají nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon této činnosti a
c) kdo má podnikatelské nebo jiné oprávnění k výkonu této činnosti.
§ 53
Pověření dalšího pověřenou osobou
(1) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, může pověřit výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího, jestliže
a) s tím předem souhlasí obhospodařovatel tohoto fondu,
b) to bylo předem oznámeno České národní bance a
c) jsou obdobně splněny podmínky stanovené v § 50 až 52.
(2) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, pravidelně kontroluje výkon úkonu nebo úkonů z této činnosti, jehož nebo jejichž výkonem pověřil dalšího podle odstavce 1.
(3) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu podle odstavce 1 výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z činnosti, kterou zahrnuje administrace tohoto fondu, může jeho nebo jejich výkonem dále pověřit dalšího, jsou-li obdobně splněny podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b), odstavci 2 a v § 50 až 52.
§ 54
Vedení evidencí
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí vedení evidence
a) cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí, a
b) o vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je pro účely vedení evidence podle odstavce 1 oprávněn vést rodná čísla účastníků obchodů.
(3) Evidence podle odstavce 1 se vedou v elektronické podobě.
§ 55
Vztah k právu Evropské unie
V dalším povinnosti administrátora speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit vymezují články 16 až 24, 26, 57 až 62 a 65 až 82 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 56
Administrátor fondů kvalifikovaných investorů a srovnatelných zahraničních investičních fondů obhospodařovaných obhospodařovatelem neoprávněným přesáhnout rozhodný limit
Pro administrátora fondů kvalifikovaných investorů a srovnatelných zahraničních investičních fondů obhospodařovaných obhospodařovatelem uvedeným v § 28 se v rozsahu administrace těchto fondů § 47 odst. 5, § 49 odst. 4 a § 50 až 53 a § 55 nepoužijí a články 7 až 11 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího fondy rizikového kapitálu7) se použijí obdobně.
HLAVA III
POŽADAVKY NA KAPITÁL
§ 57
Požadavky na počáteční kapitál
Počáteční kapitál hlavního administrátora musí činit alespoň částka odpovídající 50 000 EUR.
§ 58
Minimální výše kapitálu
(1) Kapitál hlavního administrátora nesmí po celou dobu jeho trvání klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 57.
(2) Základem pro určení výše kapitálu pro účely určení toho, zda výše kapitálu odpovídá požadavku podle odstavce 1, je splacený základní kapitál hlavního administrátora, ke kterému se přičítají zejména povinné rezervní fondy, emisní ážio a nerozdělený zisk z předchozích období a od kterého se odečítá zejména hodnota nehmotného majetku a neuhrazená ztráta z předchozích období.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše kapitálu podle odstavce 2.
HLAVA IV
SMLOUVA O ADMINISTRACI
§ 59
(1) Smlouvou o administraci se administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavazuje provádět administraci tohoto fondu a obhospodařovatel tohoto fondu se zavazuje platit administrátorovi za tuto administraci úplatu.
(2) Smlouva o administraci vyžaduje písemnou formu.
(3) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jiného jen, bylo-li to ujednáno ve smlouvě o administraci.
(4) Ustanovení tohoto zákona o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nejsou odstavcem 3 dotčena.
(5) Smlouva o administraci obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu také zavazuje
a) poskytovat administrátorovi tohoto fondu součinnost tak, aby tento administrátor mohl plnit povinnosti plynoucí mu z právních předpisů, a
b) sdělovat administrátorovi tohoto fondu a depozitáři tohoto fondu, jehož administraci administrátor provádí, skutečnosti významné pro výkon jejich činností, o nichž se dozví, a předávat mu v této souvislosti potřebné doklady a vést o tom záznamy.
(6) Smlouva o administraci administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu také zavazuje
a) poskytovat obhospodařovateli součinnost tak, aby obhospodařovatel mohl plnit povinnosti plynoucí mu z právních předpisů, a
b) sdělovat obhospodařovateli a depozitáři investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, skutečnosti významné pro jejich činnosti, o nichž se dozví, a předávat mu v této souvislosti potřebné doklady a vést o tom záznamy.
ČÁST ČTVRTÁ
DEPOZITÁŘ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 60
Depozitář
(1) Depozitářem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je právnická osoba, která je na základě depozitářské smlouvy oprávněna
a) mít v opatrování majetek investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, umožňuje-li to jeho povaha,
b) zřídit a vést peněžní účty a evidovat pohyb veškerých peněžních prostředků náležících do majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a
c) evidovat, umožňuje-li to jeho povaha, nebo kontrolovat stav jiného majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu než majetku uvedeného v písmenech a) a b).
(2) Depozitářem zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát a který obhospodařuje investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, musí být osoba uvedená v § 327.
§ 61
Neslučitelnost
Depozitářem investičního fondu nesmí být obhos-podařovatel tohoto fondu.
§ 62
Odborná péče a jednání v nejlepším zájmu
Depozitář investičního fondu je povinen činnost depozitáře vykonávat s odbornou péčí a při jejím výkonu jednat v nejlepším zájmu investičního fondu, jehož je depozitářem, a podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu.
§ 63
Zvláštní pravidlo pro opětovné poskytnutí finančního kolaterálu
Bez předchozího souhlasu obhospodařovatele investičního fondu nesmí depozitář tohoto fondu poskytnout jako finanční kolaterál nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu anebo jiné zajištění investiční nástroje, které mu byly poskytnuty z majetku tohoto fondu jako finanční kolaterál nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu anebo jiné zajištění.
§ 64
Střety zájmů
(1) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti depozitář investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje postupy pro řízení střetů zájmů mezi ním, tímto fondem, obhospodařovatelem tohoto fondu a podílníky, společníky nebo obmyšlenými tohoto fondu, včetně zjišťování, zamezování a oznamování těchto střetů zájmů.
(2) Hrozí-li střet zájmů podle odstavce 1, oznámí to depozitář investičního fondu bez zbytečného odkladu obhospodařovateli tohoto fondu, jakož i podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu.
§ 65
Oddělení výkonu jiné činnosti od výkonu činnosti depozitáře
(1) Depozitář investičního fondu může pro tento fond vykonávat i jiné činnosti než činnost depozitáře tohoto fondu.
(2) Jestliže může z výkonu této jiné činnosti plynout střet zájmů podle § 64 odst. 1, musí mít depozitář tohoto fondu zavedeny organizační předpoklady zajišťující efektivní oddělení výkonu této jiné činnosti od činnosti depozitáře tak, aby tento střet zájmů minimalizoval.
(3) Oceňovat majetek a dluhy investičního fondu, jehož je depozitářem, nebo provádět výpočet aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie vydávané takovým investičním fondem může depozitář investičního fondu jen tehdy, má-li zavedeny organizační předpoklady
a) pro oceňování majetku a dluhů tohoto fondu, nebo pro výpočet aktuální hodnoty podílového listu a investiční akcie vydávaného tímto fondem, a
b) zajišťující efektivní oddělení výkonu této činnosti od činnosti depozitáře tohoto fondu.
§ 66
Postup při zjištění nedostatků
Zjistí-li depozitář investičního fondu při výkonu své činnosti skutečnost nasvědčující tomu, že obhospodařovatel tohoto fondu porušil povinnost uloženou mu tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2), statutem tohoto investičního fondu nebo depozitářskou smlouvou, bez zbytečného odkladu po tomto zjištění s ním tuto skutečnost projedná.
§ 67
Depozitářská smlouva
(1) Depozitářskou smlouvou se depozitář investičního fondu zavazuje v rozsahu povinností plynoucích mu z tohoto zákona vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu a obhospodařovatel tohoto fondu se zavazuje plnit povinnosti plynoucí mu v souvislosti s výkonem činnosti depozitáře z tohoto zákona a platit depozitáři tohoto fondu za jeho činnost úplatu.
(2) Depozitářská smlouva vyžaduje písemnou formu.
HLAVA II
DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
§ 68
Povinnost mít jednoho depozitáře
Každý fond kolektivního investování musí mít pouze jednoho depozitáře. Připouští-li stanovy tohoto fondu vytvoření podfondu, depozitář tohoto fondu vykonává činnost depozitáře i pro tyto podfondy.
§ 69
Osoby, které mohou být depozitářem
(1) Depozitářem fondu kolektivního investování může být pouze
a) banka se sídlem v České republice,
b) zahraniční banka, která má pobočku umístěnou v České republice,
c) obchodník s cennými papíry, který není bankou a který
1. je povinen dodržovat kapitálovou přiměřenost podle § 9 a 9a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a
2. má povolení k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, nebo
d) zahraniční osoba, která
1. má povolení orgánu dohledu jiného členského státu k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
2. poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky obchodního závodu a
3. je povinna dodržovat kapitálovou přiměřenost srovnatelně podle § 9 a 9a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(2) Depozitář fondu kolektivního investování musí mít vytvořeny předpoklady k plnění povinností depozitáře fondu kolektivního investování vyplývajících z tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6) a přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 70
Některé náležitosti depozitářské smlouvy
(1) Depozitář fondu kolektivního investování a obhospodařovatel fondu kolektivního investování si v depozitářské smlouvě také vymezí způsob vzájemné komunikace, včetně způsobu, jakým se zajišťuje vedení záznamů o této komunikaci, a způsob ochrany důvěrných informací a osobních údajů.
(2) V dalším náležitosti depozitářské smlouvy vymezují článek 83 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 71
Opatrování, úschova a evidence majetku fondu
(1) V rámci činnosti depozitáře depozitář fondu kolektivního investování
a) má v opatrování zastupitelné investiční nástroje v majetku fondu kolektivního investování jejich evidováním na vlastnickém účtu, který depozitář fondu kolektivního investování vede pro tento fond v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, v samostatné evidenci investičních nástrojů, v evidenci na ně navazující nebo v obdobné evidenci vedené podle práva cizího státu; depozi-tářská smlouva depozitáře fondu kolektivního investování opravňuje zajistit opatrování zastupitelných investičních nástrojů i zřízením vlastnického účtu pro tento fond u centrálního depozitáře zaknihovaných cenných papírů nebo srovnatelného zařízení založeného nebo vytvořeného podle práva cizího státu,
b) má fyzicky v úschově majetek fondu kolektivního investování, jehož povaha to umožňuje, a
c) zajišťuje evidenci o majetku fondu kolektivního investování, jehož povaha to umožňuje.
(2) V rámci činnosti depozitáře depozitář fondu kolektivního investování dále zajišťuje evidenci o majetku fondu kolektivního investování, který drží nebo je oprávněn držet hlavní podpůrce tohoto fondu kolektivního investování.
(3) Které zastupitelné investiční nástroje podle odstavce 1 písm. a) má mít depozitář v opatrování, jakož i způsob plnění povinností uvedených v odstavci 1 depozitářem fondu kolektivního investování, vymezují články 88 až 90 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
(4) Odstavec 1 se nepoužije pro majetek, který drží nebo je oprávněn držet hlavní podpůrce daného fondu kolektivního investování.
§ 72
Povinnosti depozitáře ve vztahu k vedení peněžních prostředků
(1) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář zřizuje nebo vede
a) peněžní účty na jméno tohoto fondu,
b) peněžní účty na jméno obhospodařovatele tohoto fondu zřízené ve prospěch tohoto fondu, nebo
c) peněžní účty na svoje jméno zřízené ve prospěch tohoto fondu; v takovém případě depozitář speciálního fondu zajišťuje, aby na takovém účtu nebyly vedeny jeho peněžní prostředky.
(2) Peněžní účty je depozitář oprávněn zřídit u
a) České národní banky nebo centrální banky jiného státu,
b) banky se sídlem v České republice,
c) zahraniční banky, která má pobočku umístěnou v České republice,
d) zahraniční banky, která má sídlo v jiném členském státě a která nemá pobočku umístěnou v České republice,
e) zahraniční banky nebo obdobné osoby, která má sídlo ve třetí zemi vyžadující dodržování pravidel obezřetnosti, která jsou srovnatelná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie,
f) spořitelního a úvěrního družstva, nebo
g) toho, kdo je hlavním podpůrcem (část pátá) fondu kolektivního investování.
(3) Depozitář ukládá bez zbytečného odkladu na příslušný jím zřízený peněžní účet podle odstavce 1 nebo 2 veškeré peněžní prostředky tohoto fondu získané zejména upsáním nebo vydáváním cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem.
(4) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář eviduje všechny peněžní účty zřízené pro tento fond a kontroluje pohyb peněžních prostředků tohoto fondu na těchto účtech.
(5) Způsob plnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 depozitářem fondu kolektivního investování vymezují články 85 a 86 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 73
Kontrolní povinnosti
(1) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář kontroluje, zda v souladu s tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2), statutem fondu kolektivního investování a ujednáními depozitářské smlouvy
a) byly vydávány a odkupovány podílové listy nebo investiční akcie,
b) byla vypočítávána aktuální hodnota podílového listu nebo investiční akcie,
c) byl oceňován majetek a dluhy tohoto fondu,
d) byla vyplácena protiplnění z obchodů s majetkem tohoto fondu v obvyklých lhůtách,
e) jsou používány výnosy plynoucí pro tento fond a
f) je majetek tohoto fondu nabýván a zcizován.
(2) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář provádí příkazy obhospo-dařovatele tohoto fondu v souladu se statutem tohoto fondu a v souladu s depozitářskou smlouvou.
(3) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář dále kontroluje stav majetku standardního fondu, který nelze mít v opatrování podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo v úschově podle § 71 odst. 1 písm. b).
(4) Způsob plnění povinností uvedených v odstavci 1 depozitářem fondu kolektivního investování vymezují články 92 až 97 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 74
Povinnosti obhospodařovatele ve vztahu k vedení peněžních prostředků
(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování je po předchozím oznámení depozitáři tohoto fondu oprávněn zřídit pro tento fond účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2.
(2) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování nakládá s peněžními prostředky tohoto fondu jen prostřednictvím depozitáře tohoto fondu nebo prostřednictvím osoby uvedené v § 72 odst. 2, u které zřídil peněžní účet.
(3) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování ukládá bez zbytečného odkladu na příslušný peněžní účet zřízený podle odstavce 1 nebo zřízený depozitářem tohoto fondu podle § 72 odst. 1 a 2 peněžní prostředky tohoto fondu získané zejména upsáním nebo vydáváním cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem.
(4) Způsob plnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 obhospodařovatelem fondu kolektivního investování vymezují článek 87 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 75
Povinnosti bývalého depozitáře
(1) Přestal-li depozitář fondu kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nastupujícího depozitáře tohoto fondu o své dosavadní činnosti a předat mu všechny doklady související s jeho výkonem činnosti depozitáře tohoto fondu a vydat mu peněžní prostředky tohoto fondu a majetek tohoto fondu, které má ve své moci.
(2) Do doby předání všech dokladů a vydání peněžních prostředků a majetku fondu kolektivního investování se na toho, kdo přestal vykonávat činnost depozitáře, hledí jako na depozitáře tohoto fondu; § 80 se pro toho, kdo přestal vykonávat činnost depozitáře, nepoužije.
§ 76
Povinnosti obhospodařovatele
Obhospodařovatel fondu kolektivního investování bez zbytečného odkladu po zániku příslušné depozitářské smlouvy, nebyla-li tato smlouva současně nahrazena novou depozitářskou smlouvou,
a) pozastaví vydávání a odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem a pozastaví nakládání s majetkem tohoto fondu, který má ve své moci osoba, která přestala pro tento fond vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,
b) zašle informaci o pozastavení nakládání s majetkem tohoto fondu podle písmene a) a o pozastavení vydávání a odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem České národní bance a uveřejní ji na internetových stránkách tohoto fondu a
c) provádí úkony směřující k ustavení nového depozitáře.
Pověření jiného
§ 77
(1) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 jiného jen, jestliže
a) to umožňuje depozitářská smlouva,
b) je schopen osvědčit, že kdo má být pověřen, splňuje podmínky podle § 78 a že tomuto pověření předcházel pečlivý výběr,
c) to nebrání tomu, aby tento depozitář vykonával svou činnost ve vztahu k tomuto fondu s odbornou péčí a jednal v nejlepším zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu, a
d) je zajištěno, že tento depozitář a obhospodařovatel tohoto fondu mohou kontrolovat a svými příkazy ovlivňovat výkon této činnosti pověřeným.
(2) Depozitář fondu kolektivního investování pravidelně kontroluje výkon jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1, kterým pověřil jiného.
(3) Způsob plnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. b) depozitářem fondu kolektivního investování vymezují článek 98 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 78
(1) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 jen toho, kdo
a) má nezbytné věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon této činnosti přiměřené povaze, rozsahu a složitosti této činnosti,
b) odděluje majetek tohoto fondu od svého majetku a od majetku depozitáře tak, aby bylo v každém okamžiku zřejmé, že daný majetek patří tomuto fondu,
c) uplatňuje obdobně podle § 64 postupy pro řízení střetů zájmů, včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování, a
d) má zavedeny organizační předpoklady obdobně podle § 65, může-li z výkonu jeho jiné činnosti a z výkonu činnosti, kterou byl pověřen, plynout střet zájmů.
(2) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) a b) jen toho, kdo
a) dodržuje pravidla obezřetnosti, včetně minimálních kapitálových požadavků, a podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a
b) podléhá pravidelnému externímu auditu, který ověřuje, že jsou příslušné investiční nástroje v jeho moci.
(3) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) a b) i toho, kdo nesplňuje některý z požadavků podle odstavce 2, jestliže
a) má ten, kdo má být pověřen, sídlo ve státě, který není členským státem,
b) právo státu uvedeného v písmeni a) vyžaduje, aby určité investiční nástroje byly vedeny tím, kdo má být pověřen, způsobem srovnatelným s § 71 odst. 1 písm. a) a b),
c) byli podílníci, společníci a obmyšlení tohoto fondu před investicí do investičních nástrojů, které by měl mít ve své moci ten, kdo má být pověřen, řádně informováni
1. o tomto pověření, včetně okolností odůvodňujících toto pověření, a
2. o tom, že toto pověření je nezbytné vzhledem k omezením vyplývajícím z práva státu uvedeného v písmeni a), a
d) má tento depozitář od obhospodařovatele tohoto fondu písemné přivolení, aby toho, kdo má být pověřen, pověřil výkonem této činnosti.
(4) Požadavky na oddělení majetku fondu kolektivního investování podle odstavce 1 písm. b) vymezují článek 99 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 79
Pověření dalšího pověřenou osobou
(1) Kdo byl pověřen depozitářem fondu kolektivního investování výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1, může pověřit některým úkonem nebo některými úkony z této činnosti dalšího, jestliže s tím předem souhlasí tento depozitář a jestliže jsou obdobně splněny podmínky stanovené v § 77 a 78.
(2) Kdo byl pověřen depozitářem fondu kolektivního investování výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1, pravidelně kontroluje úkon nebo úkony z této činnosti, kterým pověřil dalšího podle odstavce 1.
(3) Pro zproštění se povinnosti nahradit ztrátu investičních nástrojů tím, kdo pověřil některým úkonem nebo některými úkony dalšího podle odstavce 1, se § 82 použije obdobně.
Náhrady újmy depozitářem
§ 80
(1) Depozitář fondu kolektivního investování, který obhospodařovateli tohoto fondu, tomuto fondu, podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu způsobí újmu porušením své povinnosti stanovené nebo sjednané pro výkon jeho činnosti jako depozitáře, je povinen ji nahradit.
(2) Povinnosti k náhradě podle odstavce 1 se depozitář fondu kolektivního investování zprostí jen, prokáže-li, že újmu nezavinil ani z nedbalosti.
§ 81
(1) Dojde-li ke ztrátě investičních nástrojů, které má depozitář fondu kolektivního investování v opatrování podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo úschově podle § 71 odst. 1 písm. b), depozitář nahradí tomuto fondu bez zbytečného odkladu újmu z toho vzniklou; přitom nerozhoduje, zda depozitář pověřil výkonem některé činnosti jiného.
(2) Případy, kdy jde o ztrátu investičních nástrojů podle odstavce 1, vymezují článek 100 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
§ 82
(1) Povinnosti k náhradě podle § 81 se depozitář fondu kolektivního investování zprostí jen,
a) prokáže-li, že tato ztráta byla způsobena mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážkou vzniklou nezávisle na jeho vůli, nebo
b) dohodl-li se dříve písemně s tím, koho pověřil výkonem činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) nebo b), na tom, že pověřený nahradí ztrátu investičních nástrojů namísto něj, a prokáže-li, že
1. při pověření jiného výkonem činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) nebo b) byly splněny podmínky stanovené v § 78 odst. 1 a 2 a
2. pro uzavření takové dohody existoval objektivní důvod.
(2) Případy, kdy se překážka považuje za mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou vzniklou nezávisle na vůli depozitáře fondu kolektivního investování a kdy pro uzavření dohody podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 existuje objektivní důvod, vymezují články 101 a 102 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8).
HLAVA III
DEPOZITÁŘ FONDU KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ
§ 83
(1) Fond kvalifikovaných investorů musí mít alespoň jednoho depozitáře; fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, však může mít pouze jednoho depozitáře. Pro depozitáře fondu kvalifikovaných investorů se § 69 až 82 použijí obdobně, s výjimkou § 73 odst. 1 písm. f) a s výjimkou odkazů na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8). Pro depozitáře fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), jde-li o způsob plnění povinností podle § 71 odst. 3, § 72 odst. 5 a § 73 odst. 4, nepoužije.
(2) Připouští-li stanovy fondu kvalifikovaných investorů vytvoření podfondu, depozitář tohoto fondu vykonává činnost depozitáře i pro tyto podfondy.
(3) Povinnost nahradit újmu podle § 80 odst. 1 má depozitář fondu kvalifikovaných investorů i tehdy, způsobí-li ji obmyšlenému nebo jinému společníkovi než akcionáři tohoto fondu.
§ 84
(1) Depozitářem fondu kvalifikovaných investorů může být i notář; notář však může být depozitářem pouze fondu kvalifikovaných investorů,
a) u kterého k vyplacení nebo rozdělení majetku tohoto fondu osobám, od nichž byly shromážděny peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci do tohoto majetku, nemůže podle tohoto zákona, jiného právního předpisu nebo statutu tohoto fondu dojít dříve než po uplynutí 5 let ode dne jejich shromáždění od dané osoby, a
b) který podle svého statutu investuje
1. nejvýše 10 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů, které má jinak mít depozitář fondu kolektivního investování podle § 71 odst. 1 písm. a) v opatrování, nebo
2. více než 90 % hodnoty svého majetku do práv duševního vlastnictví, cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě nebo účastí v obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách tak, aby podíl na hlasovacích právech v těchto obchodních společnostech nebo právnických osobách byl překročen způsobem a ve výši stanovených v § 34 odst. 1 nebo v § 35 odst. 3.
(2) Notář, který je depozitářem fondu kvalifikovaných investorů musí mít vytvořeny předpoklady k plnění povinností depozitáře fondu kvalifikovaných investorů vyplývajících z tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(3) Pro notáře, který je depozitářem fondu kvalifikovaných investorů, se § 69 nepoužije.
ČÁST PÁTÁ
HLAVNÍ PODPŮRCE
§ 85
Hlavní podpůrce
Hlavním podpůrcem investičního fondu je osoba, která je na základě smlouvy s obhospodařovatelem tohoto fondu, nebo na základě smlouvy s obhospodařovatelem a depozitářem tohoto fondu, oprávněna provádět tyto finanční služby:
a) poskytovat nebo přenechávat peněžní prostředky či investiční nástroje za účelem podpory financování tohoto fondu, nebo
b) vypořádávat obchody prováděné v rámci určené investiční strategie tohoto fondu.
§ 86
Osoby, které mohou být hlavním podpůrcem
Hlavním podpůrcem může být pouze
a) banka se sídlem v České republice,
b) zahraniční banka, která má sídlo v členském státě,
c) obchodník s cennými papíry, který není bankou a který je povinen dodržovat kapitálovou přiměřenost podle § 9 a 9a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
d) zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu k poskytování investičních služeb, jestliže
1. poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky obchodního závodu nebo i bez umístění pobočky a
2. je povinna dodržovat kapitálovou přiměřenost srovnatelně podle § 9 a 9a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a
e) zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem, jestliže
1. je povinna dodržovat pravidla obezřetnosti podle práva svého domovského státu a
2. podléhá dohledu ve svém domovském státě.
Činnost hlavního podpůrce
§ 87
Hlavní podpůrce investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který je oprávněn na účet tohoto fondu provádět finanční služby uvedené v § 85, se může s obhospodařovatelem tohoto fondu, popřípadě i s depozitářem tohoto fondu, je-li tento depozitář stranou smlouvy uvedené v § 85, dále dohodnout, že je na účet tohoto fondu oprávněn
a) provádět i jiné podpůrné služby jako
1. zajišťovat vypořádání obchodů s investičními nástroji prováděných v rámci určené investiční strategie tohoto fondu,
2. poskytovat technologickou podporu tomuto fondu na míru, nebo
3. předávat údaje o uzavřených obchodech obhospodařovateli tohoto fondu, nebo
b) držet majetek tohoto fondu za účelem provádění finanční služby uvedené v § 85 nebo jiné podpůrné služby podle písmene a).
§ 88
(1) Smlouva, na základě které hlavní podpůrce provádí finanční služby nebo jiné podpůrné služby nebo drží majetek investičního fondu, vyžaduje písemnou formu.
(2) Smlouva uvedená v odstavci 1 musí být v souladu se statutem investičního fondu, pro který hlavní podpůrce provádí finanční služby nebo jiné podpůrné služby nebo jehož majetek drží.
(3) O vzniku nebo zániku závazku ze smlouvy uvedené v odstavci 1 obhospodařovatel informuje příslušného depozitáře, ledaže je depozitář její smluvní stranou.
§ 89
(1) Obhospodařovatel investičního fondu, pro který hlavní podpůrce provádí finanční služby nebo jiné podpůrné služby nebo jehož majetek drží, zajistí, aby hlavní podpůrce poskytoval příslušnému depozitáři potřebné údaje a dokumenty, které jsou nutné pro řádný výkon činnosti depozitáře, zejména které se týkají majetku tohoto fondu, který drží hlavní podpůrce.
(2) V dalším povinnost podle odstavce 1 vymezuje článek 91 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 90
Zvláštní pravidlo pro opětovné poskytnutí finančního kolaterálu
Bez předchozího souhlasu obhospodařovatele investičního fondu nesmí hlavní podpůrce tohoto fondu poskytnout jako finanční kolaterál nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu anebo jiné zajištění investiční nástroje, které mu byly poskytnuty z majetku tohoto fondu jako finanční kolaterál nebo jako srovnatelné zajištění podle práva cizího státu anebo jiné zajištění.
§ 91
Výkon činnosti depozitáře hlavním podpůrcem
(1) Hlavní podpůrce investičního fondu může vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, jen jestliže
a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti depozitáře tohoto fondu,
b) má funkčně a hierarchicky oddělen výkon činnosti hlavního podpůrce od výkonu činnosti depozitáře a
c) zavede, udržuje a uplatňuje postupy pro řízení střetů zájmů plynoucích z výkonu činnosti hlavního podpůrce a z výkonu činnosti depozitáře, včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování.
(2) Hrozí-li střet zájmů podle odstavce 1, oznámí to hlavní podpůrce investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu obhospodařovateli tohoto fondu, jakož i podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu.
ČÁST ŠESTÁ
INVESTIČNÍ FONDY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Díl 1
Investiční fondy a jejich členění
§ 92
Členění investičních fondů
(1) Investiční fondy jsou fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů.
(2) Fondy kolektivního investování jsou standardní fondy a speciální fondy.
§ 93
Fondy kolektivního investování
(1) Fondem kolektivního investování je
a) právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a
b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.
(2) Za fond kolektivního investování se považuje též podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jehož nebo jejímž účelem je shromažďovat peněžní prostředky alespoň od dvou fondů kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů anebo podfondů fondu kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních zařízení, investuje-li takový fond, podfond nebo zařízení do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou společností s proměnným základním kapitálem více než 85 % hodnoty svého majetku.
(3) Investiční strategií se pro účely tohoto zákona rozumí způsob investování investičního fondu zahrnující zejména
a) druhy majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění investičního fondu, a mohou-li do jeho jmění být nabyty cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, také druh těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, například akcie nebo dluhopisy, a mohou-li do jeho jmění být nabyty dluhopisy nebo obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, potom také druh těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky podle jejich emitenta, například dluhopisy vydávané státem nebo dluhopisy vydávané obchodními společnostmi,
b) investiční limity, které je nutno dodržovat ve vztahu k majetkovým hodnotám podle písmene a),
c) údaj o tom, zda investiční fond kopíruje nebo hodlá kopírovat složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje nebo hodlá sledovat určitý index nebo jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark); z tohoto údaje musí vyplývat, o jaký index nebo ukazatel se jedná a jakým způsobem nebo v jaké míře jej investiční fond sleduje nebo kopíruje nebo hodlá sledovat nebo kopírovat,
d) údaj o určitém hospodářském odvětví nebo jeho části, určité zeměpisné oblasti nebo určité části finančního trhu, ve kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice, nebo určitém druhu majetkových hodnot, do kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice,
e) možnosti a limity zajištění nebo záruky v případě, že návratnost investice, její části nebo výnos z této investice mají být zajištěny (zajištěné fondy) nebo zaručeny (zaručené fondy), a uvedení způsobu, jakým budou zajištění nebo záruka dosaženy,
f) možnosti a limity využití přijatého úvěru nebo zápůjčky na účet investičního fondu,
g) možnosti a limity použití majetku investičního fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky, daru a zajištění závazku jiné osoby nebo úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,
h) možnosti a limity vztahující se k prodeji majetkových hodnot na účet investičního fondu, které investiční fond nemá ve svém majetku, a
i) údaj o technikách k obhospodařování investičního fondu a možnosti a limity jejich používání.
(4) Kopírováním složení indexu se pro účely tohoto zákona rozumí kopírování složení majetkových hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, včetně používání derivátů a jiných technik k obhospodařování investičního fondu.
§ 94
Standardní fondy a speciální fondy
(1) Standardním fondem je fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropské unie a jako takový je zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou (§ 511).
(2) Speciálním fondem je fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie a jako takový není zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou (§ 511).
§ 95
Fondy kvalifikovaných investorů
(1) Fondem kvalifikovaných investorů je
a) právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více kvalifikovaných investorů vydáváním účastnických cenných papírů nebo tak, že se kvalifikovaní investoři stávají jejími společníky, a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí na základě určené investiční strategie ve prospěch těchto kvalifikovaných investorů a dále spravovat tento majetek,
b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od více kvalifikovaných investorů vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku, a
c) svěřenský fond,
1. jehož statut určuje více kvalifikovaných investorů jako obmyšlených, kterými jsou zakladatel tohoto svěřenského fondu nebo ten, kdo zvýšil majetek tohoto svěřenského fondu smlouvou, a
2. který je zřízený za účelem investování na základě určené investiční strategie ve prospěch jeho obmyšlených.
(2) Podmínka mnohosti kvalifikovaných investorů podle odstavce 1 nemusí být splněna, je-li společníkem, podílníkem nebo obmyšleným fondu kvalifikovaných investorů
a) stát, mezinárodní finanční organizace nebo právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy, nebo
b) kvalifikovaný investor investující peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci ve prospěch jiných kvalifikovaných investorů, s nimiž je pro účely této jejich investice ve smluvním vztahu.
§ 96
Kvalifikovaný fond rizikového kapitálu a kvalifikovaný fond sociálního podnikání
Za fond kvalifikovaných investorů se považuje též
a) kvalifikovaný fond rizikového kapitálu uvedený v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) a
b) kvalifikovaný fond sociálního podnikání uvedený v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9).
§ 97
Zahraniční investiční fond
Zahraničním investičním fondem je
a) právnická osoba mající sídlo v jiném státě, než je Česká republika, srovnatelná s investičním fondem, nebo
b) zařízení vytvořené podle práva cizího státu srovnatelné s podílovým fondem nebo se svěřenským fondem.
Díl 2
Pokoutné fondy kolektivního investování
§ 98
Zakazuje se shromažďovat, jakož i pokusit se shromažďovat, peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo investování takto nabytých peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí, má-li být návratnost investice nebo zisk investora byť jen částečně závislý na hodnotě nebo výnosu majetku, do kterého byly peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci investovány, jinak než za podmínek, které stanoví nebo připouští tento zákon.
§ 99
Zakazuje se umožnit nebo usnadnit jinému činnost zakázanou podle § 98 její propagací nebo zajištěním její dostupnosti jiným způsobem.
HLAVA II
PŘÍPUSTNÉ PRÁVNÍ FORMY
Díl 1
Základní ustanovení
§ 100
Fondy kolektivního investování
(1) Fondem kolektivního investování může být pouze
a) podílový fond, nebo
b) akciová společnost.
(2) Standardním fondem, investičním fondem investujícím jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu nebo fondem kolektivního investování investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem; pro účely tohoto zákona se nemovitostní společností rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.
§ 101
Fondy kvalifikovaných investorů
Fondem kvalifikovaných investorů může být pouze
a) podílový fond,
b) svěřenský fond,
c) komanditní společnost,
d) společnost s ručením omezeným,
e) akciová společnost,
f) evropská společnost, nebo
g) družstvo.
Díl 2
Podílový fond
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 102
(1) Podílový fond je tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. žádný z podílníků však nemůže žádat o oddělení majetku v podílovém fondu, rozdělení podílového fondu nebo zrušení podílového fondu. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se pro podílový fond nepoužijí.
(2) Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel.
(3) Podílníci neručí za dluhy v podílovém fondu.
§ 103
Podílový fond nemá právní osobnost.
§ 104
(1) Podílový fond musí mít vlastní označení. Označení musí podílový fond odlišovat od jiného podílového fondu. Označení nesmí být klamavé.
(2) Označení podílového fondu nesmí obsahovat jméno fyzické osoby nebo název anebo příznačný prvek názvu právnické osoby, ledaže jde o jméno, název anebo příznačný prvek názvu jeho obhospodařovatele, obchodníka s cennými papíry, banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční osoby s obdobnou činností jako některá z těchto osob anebo toho, kdo má povolení České národní banky pro účely označení podílového fondu a svěřenského fondu (§ 531).
§ 105
Vyžaduje-li právní předpis nebo právní jednání údaje nutné k identifikaci vlastníka, nahradí se údaje o všech podílnících označením podílového fondu a údaji nutnými k identifikaci obhospodařovatele tohoto podílového fondu.
Vytvoření, vznik a zánik podílového fondu
§ 106
(1) Zakladatelé vytvoří podílový fond, shodnou-li se s tím, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem, na obsahu statutu podílového fondu.
(2) Podílový fond se vytvoří i jednostranným právním jednáním toho, kdo se má stát jeho obhospo-dařovatelem, kterým přijal statut podílového fondu.
(3) Právní jednání týkající se vytvoření podílového fondu vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
§ 107
(1) Právnické osobě, jejíž název nebo příznačný prvek názvu je s jejím souhlasem obsažen v označení podílového fondu, náleží právo rozhodovat o tom, kdo bude obhospodařovatelem, administrátorem a depozitářem tohoto podílového fondu, jakož i rozhodovat o změně v osobě tohoto obhospodařovatele, administrátora nebo depozitáře. Příslušným orgánem pro toto rozhodování je statutární orgán této právnické osoby; jiný orgán této právnické osoby, který je jinak podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu příslušný k rozhodování, v tomto případě nerozhoduje.
(2) Stejné právo rozhodovat o osobě obhospodařovatele, administrátora a depozitáře podílového fondu má fyzická osoba, jejíž jméno s jejím souhlasem obsahuje označení tohoto podílového fondu a která má povolení České národní banky pro účely označení podílového fondu a svěřenského fondu (§ 531).
(3) Je-li takových osob více, přijímají rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 po vzájemné dohodě, neurčí-li statut podílového fondu, že rozhoduje jen jedna osoba z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak.
(4) Odstavci 1 až 3 není dotčen zákaz udělovat pokyny týkající se obchodního vedení v jiných záležitostech.
§ 108
(1) Podílový fond vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou. Podílový fond zaniká dnem výmazu z tohoto seznamu.
(2) Návrh na zápis podílového fondu do seznamu podílových fondů podává ten, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem. Návrh na výmaz podílového fondu ze seznamu podává likvidátor nebo jiná osoba, která osvědčí právní zájem.
(3) Po vzniku podílového fondu nelze prohlásit zakladatelské právní jednání za neplatné a nelze z toho důvodu zrušit zápis podílového fondu v seznamu podílových fondů.
Seznam podílníků
§ 109
(1) Administrátor podílového fondu vede seznam jeho podílníků. Jsou-li vydány zaknihované podílové listy, může statut určit, že seznam podílníků je nahrazen evidencí zaknihovaných podílových listů.
(2) Do seznamu podílníků se zapisují označení druhu podílového listu, jméno a bydliště nebo název a sídlo podílníka, číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení podílového listu a změny zapisovaných údajů. U listinného podílového listu se zapisuje do seznamu podílníků i označení jeho formy jako cenného papíru.
§ 110
(1) Má se za to, že podílníkem je ten, kdo je zapsán v seznamu podílníků.
(2) Administrátor zapíše nového vlastníka do seznamu podílníků bez zbytečného odkladu poté, co je mu změna osoby vlastníka oznámena.
§ 111
(1) Údaje zapsané v seznamu podílníků může administrátor používat pouze pro potřeby administrace podílového fondu. Za jiným účelem lze údaje zapsané v seznamu podílníků použít jen se souhlasem podílníků, kterých se údaje týkají.
(2) Přestane-li podílník být podílníkem, administrátor jej ze seznamu podílníků bez zbytečného odkladu vymaže.
§ 112
Stejné zacházení
(1) Obhospodařovatel a administrátor podílového fondu zacházejí za stejných podmínek se všemi podílníky stejně.
(2) K právním jednáním, jejichž účelem je nedů-vodné zvýhodnění jakéhokoliv podílníka na úkor podílového fondu nebo jiných podílníků, se nepřihlíží, ledaže tento zákon stanoví jinak nebo by to bylo na újmu třetím osobám, které na takováto právní jednání v dobré víře spoléhaly.
§ 113
Shromáždění podílníků
(1) Shromáždění podílníků se zřizuje, určí-li tak statut podílového fondu; shromáždění podílníků náleží působnost rozhodovat o změně statutu tohoto podílového fondu v otázkách týkajících se
a) investiční strategie, je-li její změna přípustná a nejde-li o změnu podle § 207 písm. a) nebo c),
b) změny druhu nebo formy podílových listů,
c) srážek při odkupování podílových listů,
d) úplaty za obhospodařování podílového fondu a provádění jeho administrace,
e) nákladů souvisejících s obhospodařováním a administrací podílového fondu, nebo
f) způsobu svolávání, způsobu účasti, minimálního kvóra, určení většiny, věcné působnosti, způsobu rozhodování shromáždění podílníků nebo jeho zrušení.
(2) Statut může působnost shromáždění podílníků podle odstavce 1 zúžit. Do působnosti shromáždění podílníků náleží rozhodovat o změně statutu podílového fondu i v jiných otázkách než uvedených v odstavci 1, vyplývá-li to ze statutu podílového fondu.
(3) K rozhodnutí shromáždění podílníků o změně druhu nebo formy podílových listů se vyžaduje i souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných podílníků vlastnících tyto podílové listy. V zápise z jednání shromáždění podílníků musí být jmenovitě uvedení podílníci, kteří hlasovali pro změnu druhu nebo formy podílových listů.
(4) Pro shromáždění podílníků se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o listině přítomných akcionářů a o zápisu z jednání valné hromady akciové společnosti.
(5) Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku se na rozhodnutí shromáždění podílníků použijí obdobně.
§ 114
Účetnictví
O majetkových poměrech podílového fondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podílový fond.
Podílové listy
§ 115
Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu.
§ 116
(1) Peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci se shromažďují do podílového fondu vydáváním podílových listů.
(2) Pro ocenění penězi ocenitelné věci podle odstavce 1 se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o ocenění nepeněžitého vkladu u akciové společnosti použijí obdobně.
§ 117
(1) Podílový list obsahuje alespoň
a) označení „podílový list“,
b) údaje nutné k identifikaci podílového fondu,
c) jmenovitou hodnotu, včetně uvedení měny, v níž je jmenovitá hodnota vyjádřena, nebo údaj o tom, že jde o podílový list bez jmenovité hodnoty,
d) údaj o druhu podílového listu, popřípadě i s odkazem na statut,
e) označení formy podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír, a
f) číselné označení podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír.
(2) Listinný podílový list může mít jen formu cenného papíru na řad nebo na jméno.
(3) U zaknihovaných podílových listů postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 jsou zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných podílových listů.
(4) Byl-li vydán hromadný podílový list, obsahuje tento hromadný podílový list také údaj o tom, kolik podílových listů a jakého druhu nahrazuje.
§ 118
Jmenovitá hodnota podílových listů vydávaných týmž podílovým fondem může být vyjádřena v různých měnách, vymezuje-li statut podílového fondu současně, o jaké měny se jedná.
§ 119
K účinnosti převodu listinného podílového listu vůči administrátorovi podílového fondu se vyžaduje oznámení změny osoby podílníka administrátorovi a předložení podílového listu administrátorovi.
§ 120
(1) Podílové listy se zvláštními právy, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh.
(2) S podílovými listy může být zejména spojeno právo na
a) rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku,
b) vyplacení zálohy na zisk,
c) nižší úplatu účtovanou v případě, že výkonnost podílového fondu přesáhne určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána, nebo
d) nižší srážku za odkoupení, je-li s podílovým listem spojeno právo na jeho odkoupení.
(3) O vyplacení zálohy na zisk rozhoduje obhospodařovatel podílového fondu. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen, vyplývá-li z rozumně pečlivého uvážení, že podílový fond má nebo bude mít dostatek prostředků na rozdělení zisku.
§ 121
Zvláštní práva a jejich obsah se určí ve statutu podílového fondu. V případě pochybností o jejich obsahu může soud na návrh obhospodařovatele podílového fondu nebo některého podílníka
a) rozhodnout, jaké zvláštní právo je s podílovým listem spojeno, je-li z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou ve statutu nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo
b) nebude-li možné postupovat podle písmene a), rozhodnout, že podílový list je podílový list, se kterým není spojeno zvláštní právo.
Změna druhu nebo formy podílových listů a vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu
§ 122
Administrátor oznámí podílníkům bez zbytečného odkladu způsobem určeným ve statutu podílového fondu den, k němuž byla zapsána změna druhu nebo formy podílových listů do seznamu podílníků.
§ 123
(1) Bylo-li rozhodnuto o změně druhu nebo formy podílových listů nebo o vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu, lze
a) tyto podílové listy odkoupit pouze bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu, a
b) vydat nové podílové listy a určit lhůtu k předložení podílových listů k výměně až poté, co tato změna bude zapsána v seznamu podílníků.
(2) Pro postup při výměně podílových listů za podílové listy jiného druhu nebo formy se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o snížení jmenovité hodnoty akcií použijí přiměřeně.
§ 124
(1) Bylo-li rozhodnuto o změně druhu nebo formy podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem nebo o vyřazení podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem z obchodování na evropském regulovaném trhu, učiní obhospodařovatel na účet podílového fondu ohledně těchto podílových listů do 30 dní ode dne zápisu změny druhu nebo formy podílových listů do seznamu podílníků nebo ode dne vyřazení podílového listu z obchodování na evropském regulovaném trhu veřejný návrh smlouvy na odkoupení podílových listů.
(2) Odkoupení podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem, bylo-li rozhodnuto podle odstavce 1 jinak, než formou veřejného návrhu smlouvy podle odstavce 1, se zakazuje.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, týká-li se odkoupení
a) méně než 100 osob,
b) podílových listů, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesáhne 1 % fondového kapitálu tohoto fondu, nebo
c) podílových listů obchodovaných výlučně na evropském regulovaném trhu, jde-li o rozhodnutí o změně druhu nebo formy podílových listů.
(4) Veřejný návrh smlouvy podle odstavce 1 nelze odvolat, jakmile byl učiněn. Změnit jej je možné pouze tehdy, je-li to v jeho podmínkách výslovně uvedeno, nebo bude-li to pro zájemce výhodnější; takové změny se projeví i ve všech smlouvách již uzavřených na základě tohoto veřejného návrhu.
§ 125
(1) Veřejný návrh smlouvy podle § 124 odst. 1 musí být určen osobám, které byly ke dni konání shromáždění podílníků vlastníky podílových listů, jichž se rozhodnutí o změně druhu, formy nebo vyřazení týká, a pro přijetí tohoto rozhodnutí nehlasovaly.
(2) Nehlasovalo-li však o změně druhu, formy nebo vyřazení shromáždění podílníků, musí být veřejný návrh smlouvy určen všem osobám, které byly až do zapsání změny druhu nebo formy podílových listů nebo vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu do seznamu podílníků vlastníky podílových listů, jichž se rozhodnutí o změně druhu, formy nebo vyřazení týká.
§ 126
(1) Oprávněná osoba uvedená v § 125 se může vzdát práva na odkoupení podílových listů.
(2) Vzdání se práva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli těchto podílových listů.
§ 127
Při změně druhu nebo formy podílového listu se práva spojená s tímto druhem nebo formou podílového listu mění účinností změny statutu podílového fondu bez ohledu na to, kdy dojde k výměně podílových listů.
Oddíl 2
Otevřený podílový fond
§ 128
(1) S podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu.
(2) Počet podílových listů, které otevřený podílový fond vydá, není omezen.
§ 129
Označení otevřeného podílového fondu obsahuje slova „otevřený podílový fond“.
§ 130
Vydávání podílových listů
(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí vydání podílového listu za částku, která je rovna jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni určenému ve statutu; tato částka může být zvýšena o přirážku, jejíž výše je uvedena ve statutu.
(2) Administrátor otevřeného podílového fondu může nejdéle 3 měsíce ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, zajistit jejich vydávání za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu, jde-li o podílové listy bez jmenovité hodnoty; tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu.
(3) Podílový list nelze vydat, dokud není zaplacena částka podle odstavce 1 nebo 2 na peněžní účet, který pro tento fond zřídil jeho depozitář.
Odkupování podílových listů
§ 131
Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Podílové listy odkoupením zanikají.
§ 132
(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu na účet tohoto podílového fondu nejdéle do
a) 2 týdnů, jde-li o standardní fond,
b) 1 měsíce, jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti,
c) 1 roku, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a
d) 2 let, jde-li o investiční fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti.
(2) Žádost o odkoupení podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem lze podat kdykoliv. Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí uveřejnění nejbližší lhůty pro odkoupení podílových listů tohoto fondu na internetových stránkách tohoto fondu. V této lhůtě zajistí administrátor otevřeného podílového fondu odkoupení všech podílových listů tohoto fondu, o jejichž odkoupení podali podílníci žádost v období od poslední lhůty pro odkoupení podílových listů tohoto fondu.
(3) U otevřeného podílového fondu, který investuje jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu, se vydávají a odkupují podílové listy každý pracovní den.
(4) Po dobu uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech, po kterou tento fond nedodržuje investiční limity podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy podílový fond vznikl, se podílové listy vydávané tímto fondem neodkupují.
§ 133
Po dobu, po kterou administrátor otevřeného podílového fondu zajišťuje vydávání podílových listů tohoto fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu, jde-li o podílové listy bez jmenovité hodnoty, zajišťuje od-kupování podílových listů tohoto fondu za tutéž částku, za jakou zajišťuje jejich vydávání.
Pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů
§ 134
(1) Obhospodařovatel může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu jen, je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků.
(2) Obhospodařovatel podřízeného fondu může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu též, je-li pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem (§ 245).
(3) Obhospodařovatel vypracuje o svém rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zápis, ve kterém uvede
a) datum a přesný čas svého rozhodnutí,
b) důvody pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů,
c) okamžik, od kterého se vydávání nebo odkupo-vání podílových listů pozastavuje, a
d) dobu, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje.
§ 135
(1) Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem uvedeným v zápise o rozhodnutí obhospodařovatele tohoto fondu uvedeném v § 134 odst. 3. Od tohoto okamžiku nelze vydat ani odkoupit podílový list tohoto fondu.
(2) Zákaz vydávání nebo odkupování podílových listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení podílník požádal
a) před pozastavením vydávání nebo odkupování podílových listů, nedošlo-li u nich ještě k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo
b) během doby, na kterou bylo vydávání nebo od-kupování podílových listů pozastaveno.
§ 136
(1) Doba, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje, nesmí být delší než 3 měsíce.
(2) Statut otevřeného podílového fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo od-kupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.
§ 137
(1) Administrátor otevřeného podílového fondu bez zbytečného odkladu po vypracování zápisu uvedeného v § 134 odst. 3 zajistí uveřejnění tohoto zápisu na internetových stránkách tohoto fondu.
(2) Obhospodařovatel, který rozhodl o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, zašle orgánům dohledu jiných členských států, v nichž jsou podílové listy tohoto podílového fondu veřejně nabízeny, bez zbytečného odkladu zápis o tomto svém rozhodnutí. V oznámení zejména uvede přijatá opatření a další skutečnosti směřující k odstranění příčin pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.
§ 138
(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí České národní banky o zrušení rozhodnutí obhos-podařovatele o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů uveřejnění tohoto rozhodnutí na internetových stránkách tohoto fondu.
(2) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení předběžného opatření, které má dopad na pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, uveřejnění tohoto předběžného opatření na internetových stránkách tohoto fondu.
§ 139
Ode dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů administrátor otevřeného podílového fondu zajistí vydání nebo odkoupení podílových listů tohoto fondu, jejichž vydávání nebo odkupování bylo pozastaveno, za částku, která se rovná aktuální hodnotě určené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů. Tato částka může být zvýšena o přirážku podle § 130 odst. 1 nebo snížena o srážku podle § 131.
§ 140
(1) Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu; to neplatí,
a) je-li administrátor otevřeného podílového fondu ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením protiplnění za odkoupení, nebo
b) zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.
(2) Obhospodařovatel a administrátor otevřeného podílového fondu jsou zavázáni uhradit úrok z prodlení podle odstavce 1 společně a nerozdílně.
§ 141
Dnem obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů je
a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování podílových listů pozastaveno,
b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí obhospodařovatele otevřeného podílového fondu o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů tohoto fondu, nebo
c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupo-vání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.
Oddíl 3
Uzavřený podílový fond
§ 142
S podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.
§ 143
Označení uzavřeného podílového fondu obsahuje slova „uzavřený podílový fond“.
§ 144
Nerozhodne-li obhospodařovatel uzavřeného podílového fondu vytvořeného na dobu určitou do uplynutí této doby, zda tento podílový fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, vstoupí podílový fond po uplynutí této doby do likvidace.
§ 145
Vydávání podílových listů
(1) Pro vydávání podílových listů uzavřeným podílovým fondem se § 130 použije obdobně.
(2) Uzavřený podílový fond nemůže vydat nebo mít vydány podílové listy, které nemají jmenovitou hodnotu.
§ 146
Přiznání práva na odkoupení podílových listů ve statutu
(1) Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu na účet tohoto podílového fondu v určených lhůtách, delších než 1 rok. Statut uzavřeného podílového fondu, který je vytvořen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 10 let, umožní podílníkům odkoupení jimi vlastněných podílových listů po 10 letech ode dne vzniku fondu a dále ve lhůtě uvedené ve statutu, delší než 1 rok, přinejmenším však každých 10 let; jinak uplynutím 10 let ode dne vzniku fondu vzniká podílníkovi právo na odkoupení jeho podílových listů na účet podílového fondu.
(2) Pro odkoupení podílových listů uzavřeného podílového fondu se § 131 až 141 použijí obdobně.
§ 147
(1) Rozhodne-li soud v případě uzavřeného podílového fondu podle § 121 písm. b), může vlastník podílového listu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat, aby od něj obhospodařovatel podílového fondu na účet podílového fondu tento podílový list do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu za přiměřenou cenu odkoupil, ledaže byla pochybnost o obsahu zvláštního práva spojeného s podílovým listem zřejmá již v době, kdy podílový list získal.
(2) Nesplní-li obhospodařovatel povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká oprávněnému vlastníkovi podílových listů právo navrhnout obhospodařovateli uzavření smlouvy o koupi podílových listů za přiměřené protiplnění na účet podílového fondu a obhospodařovateli vzniká povinnost takový návrh přijmout.
(3) Nebude-li návrh přijat do 15 pracovních dní ode dne, kdy došel obhospodařovateli, může se oprávněný vlastník podílových listů domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy došel obhospodařovateli návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2.
Díl 3
Svěřenský fond
§ 148
(1) Investiční fond se jako svěřenský fond vytváří na základě smlouvy; jiným právním jednáním nelze tento svěřenský fond vytvořit. Vytvořit svěřenský fond nelze vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování. Právní jednání týkající se vytvoření investičního fondu jako svěřenského fondu vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
(2) Investiční fond, který se vytváří jako svěřen-ský fond, může mít více zakladatelů. Má-li investiční fond vytvořený jako svěřenský fond více zakladatelů, přijímají rozhodnutí po vzájemné dohodě, neurčuje-li statut svěřenského fondu, že rozhoduje jen jeden z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak.
(3) Po vzniku investičního fondu jako svěřen-ského fondu nelze zakladatelské právní jednání prohlásit za neplatné a nelze z tohoto důvodu zrušit jeho zápis v seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu.
(4) Pro označení investičního fondu jako svěřen-ského fondu se § 104 použije obdobně. Pro rozhodování o osobě obhospodařovatele, administrátora a depozitáře investičního fondu jako svěřenského fondu se § 107 použije obdobně.
(5) Pro investiční fond jako svěřenský fond se § 114 použije obdobně.
§ 149
Ustanovení § 1452 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije. Kde občanský zákoník používá pojem „statut svěřenského fondu“, rozumí se tím v případě investičního fondu jako svěřenského fondu statut tohoto fondu.
Svěřenský správce
§ 150
(1) Investiční fond vytvořený jako svěřenský fond má jednoho správce.
(2) Tímto správcem může být jen ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn obhospodařovat takový investiční fond.
(3) Ustanovení tohoto zákona o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu, nejsou odstavcem 1 dotčena.
§ 151
Investiční společnost může být, za podmínek stanovených tímto zákonem, svěřenským správcem i svě-řenského fondu, který není investičním fondem.
Dohled nad správou
§ 152
(1) Dohled nad správou svěřenského fondu, který je investičním fondem, vykonává obhospodařovatel tohoto fondu.
(2) Ustanovení § 150 odst. 3 se použije obdobně.
§ 153
Ustanovení § 1465 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.
Díl 4
Akciová společnost s proměnným základním kapitálem
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 154
(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem je akciová společnost, která vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, a jejíž systém vnitřní struktury je monistický a obchodní firma obsahuje označení „investiční fond s proměnným základním kapitálem“.
(2) Akciovou společností s proměnným základním kapitálem může být pouze investiční fond.
(3) Statutárním ředitelem akciové společnosti s proměnným základním kapitálem může být i právnická osoba, splňuje-li jí pověřený zmocněnec podmínky stanovené tímto zákonem a jiným právním předpisem pro členství v představenstvu. Pověřený zmocněnec však nemůže být současně předsedou její správní rady.
§ 155
Základní kapitál
Základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se rovná jejímu fondovému kapitálu. Do obchodního rejstříku se jako její základní kapitál zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií (zapisovaný základní kapitál); zapisovaný základní kapitál se uvede ve stanovách namísto základního kapitálu.
§ 156
Obsah stanov
(1) Stanovy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem obsahují také
a) údaj o tom, zda společnost může vytvářet pod-fondy,
b) způsob určení úplaty za její obhospodařování a provádění její administrace jako investičního fondu,
c) určení druhů nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejím obhospodařováním a prováděním její administrace jako investičního fondu,
d) zásady hospodaření s majetkem a pravidla pro výplatu podílů na zisku,
e) způsob určování aktuální hodnoty investičních akcií a četnost takového určování,
f) postupy a podmínky pro vydávání a odkupování investičních akcií,
g) určení nejnižší výše základního kapitálu pro účely pozastavení odkupování investičních akcií a nejvyšší výše základního kapitálu pro účely pozastavení vydávání investičních akcií a
h) způsob, jak se oznámí záměr některého z vlastníků zakladatelských akcií tyto akcie převést (§ 160 odst. 1).
(2) Připouštějí-li stanovy možnost vytvářet pod-fondy, určí také pravidla pro jejich vytváření a pravidla pro úhradu nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejich obhospodařováním a prováděním jejich administrace.
§ 157
(1) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, jež se týkají jmenovité hodnoty, a ustanovení o upisování a nabývání vlastních akcií, o finanční asistenci, o emisním kurzu a emisním ážiu a o vydávání opčních listů.
(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jejíž valná hromada rozhodla o vyřazení investičních akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu, nemusí učinit veřejný návrh smlouvy.
(3) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem nemusí tvořit rezervní fondy.
Oddíl 2
Zakladatelské akcie a investiční akcie
§ 158
(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává kusové akcie jako akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a, neplyne-li z tohoto zákona něco jiného (§ 167 odst. 1), představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti.
(2) Zakladatelské akcie akciové společnosti s proměnným základní kapitálem jsou akcie, které upsali zakladatelé akciové společnosti; zakladatelskými akciemi zůstávají být i ty zakladatelské akcie, které upsala jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého předkupního práva podle § 160, a zakladatelské akcie, které nabyla jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého přednostního práva na úpis nových zakladatelských akcií podle § 161.
(3) Ostatní akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem jsou investiční akcie.
(4) Zakladatelská akcie obsahuje označení, že jde o zakladatelskou akcii; investiční akcie obsahuje označení, že jde o investiční akcii, a údaj, z něhož plyne, zda je akcií s hlasovacím právem.
Zakladatelské akcie
§ 159
(1) Se zakladatelskou akcií nemůže být spojeno právo na její odkoupení na účet společnosti ani jiné zvláštní právo.
(2) Zakladatelská akcie nemůže být přijata k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.
(3) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změně výše základního kapitálu akciové společnosti a o rozhodování valné hromady ve vztahu ke změně výše základního kapitálu akciové společnosti použijí jen ve vztahu k zapisovanému základnímu kapitálu a zakladatelským akciím.
§ 160
(1) Hodlá-li některý z vlastníků zakladatelských akcií převést své zakladatelské akcie, mají ostatní vlastníci zakladatelských akcií k těmto akciím po dobu 6 měsíců ode dne, kdy jim tuto skutečnost oznámil, předkupní právo, ledaže vlastník zakladatelských akcií zakladatelské akcie převádí jinému vlastníkovi zakladatelských akcií. Není-li ujednáno ve stanovách, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit zakladatelské akcie poměrně podle velikosti svých podílů.
(2) Předkupní právo mají vlastníci zakladatelských akcií i v případě, že některý z vlastníků zakladatelských akcií převádí zakladatelské akcie bezúplatně; tehdy mají vlastníci zakladatelských akcií právo zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.
§ 161
Každý vlastník zakladatelských akcií má přednostní právo upsat část nových zakladatelských akcií v rozsahu jeho podílu. Neurčí-li stanovy jinak, má každý vlastník zakladatelských akcií přednostní právo na upsání i těch zakladatelských akcií, které v souladu se zákonem neupsal jiný akcionář. V dalším se § 485 až 490 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev použijí obdobně.
Investiční akcie
§ 162
(1) S investiční akcií je spojeno právo na její odkoupení na žádost jejího vlastníka na účet společnosti. Investiční akcie odkoupením zanikají.
(2) Vyžaduje-li zákon hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník investiční akcie bez hlasovacího práva oprávněn na valné hromadě hlasovat.
§ 163
(1) Upisovat investiční akcie lze jen na základě veřejné výzvy k jejich úpisu.
(2) Pro vydávání a odkupování investičních akcií se § 130 až 140 použijí obdobně.
(3) Dnem obnovení vydávání nebo odkupování investičních akcií je
a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastaveno,
b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování investičních akcií, nebo
c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu rovněž rozhodne o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií, hrozí-li překročení určené nejnižší nebo nejvyšší výše základního kapitálu podle § 156 odst. 1 písm. g).
§ 164
Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře akciové společnosti s proměnným základním kapitálem vzniklé v souvislosti s nabýváním majetkových hodnot, které netvoří součást majetku z investiční činnosti této společnosti, nelze použít peněžní prostředky získané vydáváním investičních akcií ani majetkovou hodnotu získanou prostřednictvím takto získaných peněžních prostředků.
Oddíl 3
Podfondy
§ 165
(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem může vytvářet podfondy, připouští-li to její stanovy. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jejího jmění.
(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem zahrnuje do podfondu nebo podfondů majetek a dluhy ze své investiční činnosti. Nezahrnuje-li akciová společnost s proměnným základním kapitálem do podfondu nebo podfondů také majetek a dluhy, které nejsou součástí majetku a dluhů této společnosti z investiční činnosti, netvoří tento majetek a dluhy pod-fond.
(3) Podfond má vlastní investiční strategii, neurčí-li stanovy něco jiného.
(4) Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za společností vzniklé v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením lze použít pouze majetek v tomto podfondu.
(5) Do obchodního rejstříku se u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem zapisuje také údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy.
§ 166
(1) Označení podfondu musí obsahovat příznačný prvek obchodní firmy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a slovo „podfond“, popřípadě jinak vyjádřit jeho vlastnost podfondu.
(2) Pro označení podfondu se § 104 použije obdobně.
§ 167
Investiční akcie v případě podfondu
(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává ke každému podfondu investiční akcie, které představují stejné podíly na fondovém kapitálu toho podfondu. S investičními akciemi vydanými k podfondu je spojeno právo týkající se podílu na zisku jen z hospodaření tohoto podfondu a na likvidačním zůstatku jen při zániku tohoto podfondu s likvidací. Tím není vyloučeno, aby akciová společnost vydala různé druhy investičních akcií k témuž podfondu za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.
(2) Vydat k podfondu investiční akcie nelze, dokud nejsou údaje nutné k identifikaci podfondu zapsány v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.
(3) Investiční akcie uvedená v odstavci 1 obsahuje údaje nutné k identifikaci podfondu, k němuž se práva uvedená v odstavci 1 vztahují, popřípadě další zvláštní práva, která jsou s ní spojena.
(4) Stanovy mohou určit, že o záležitostech, které se týkají pouze podfondu a nemají významný dopad na jiné podfondy, hlasují pouze vlastníci investičních akcií vydaných k tomuto podfondu, přičemž není rozhodné, zda jsou vlastníky akcií s hlasovacím právem. V takovém případě stanovy současně tyto záležitosti podrobněji vymezí.
§ 168
Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje nutné k identifikaci vlastníka, nahradí se údaje o akciové společnosti s proměnným základním kapitálem údaji nutnými k identifikaci podfondu tohoto investičního fondu.
§ 169
Statut a sdělení klíčových informací
(1) Každý podfond musí mít statut. Statut pod-fondu může být začleněn do statutu investičního fondu jako samostatná část, přičemž údaje uváděné v této části lze nahradit odkazem na další části statutu nebo jeho příloh.
(2) Dovolává-li se tento zákon nebo jiný právní předpis statutu investičního fondu, rozumí se jím i statut podfondu, ledaže z tohoto zákona nebo z povahy podfondu plyne něco jiného.
(3) Sdělení klíčových informací fondu kolektivního investování, jehož stanovy vytvoření podfondu připustily, se vyhotovuje za každý podfond; tam, kde tento zákon nebo jiný právní předpis používá pojem investiční fond, rozumí se jím namísto investičního fondu jeho podfond.
Díl 5
Komanditní společnost na investiční listy
§ 170
(1) Komanditní společnost na investiční listy je komanditní společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (dále jen „komplementář“ ) a podíly společníků, kteří ručí za její dluhy omezeně, jsou představovány investičními listy (dále jen „komanditista“).
(2) Komanditní společností na investiční listy může být pouze investiční fond.
§ 171
Druhy investičních listů
(1) Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů investičních listů. Investiční listy, které představují podíly, s nimiž jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Investiční list, který představuje podíl, s nímž nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je základní investiční list.
(2) Určí-li tak společenská smlouva, může komanditista vlastnit více investičních listů, a to i různého druhu. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho komanditistu, může společnost vydat investiční list pro každý podíl.
(3) Různé druhy investičních listů, zvláštní práva a povinnosti a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě.
(4) Do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy zapisuje také údaj o druhu podílu a popis práv a povinností s ním spojených, a to alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy nezapisují údaje o komanditistech.
(5) Pro případ vzniku pochybnosti o obsahu zvláštního práva nebo obsahu zvláštní povinnosti spojené s investičním listem se § 121 a 147 použijí obdobně.
Investiční list
§ 172
(1) Investiční list je listinný cenný papír na řad, který obsahuje alespoň
a) označení „investiční list“,
b) údaje nutné k identifikaci společnosti,
c) údaje nutné k identifikaci komanditisty,
d) výši vkladu připadající na podíl,
e) označení podílu, k němuž je investiční list vydán, a
f) označení investičního listu, jeho číslo a podpis komplementáře.
(2) Byl-li vydán hromadný investiční list, obsahuje také údaj o tom, kolik investičních listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje.
§ 173
Investiční list nemůže být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.
§ 174
(1) Převoditelnost investičních listů není omezena nebo podmíněna.
(2) Pro převod nebo přechod investičního listu se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, která se vztahují na převod a nebo přechod podílu společníka společnosti s ručením omezeným, který je představován kmenovým listem, použijí obdobně.
§ 175
(1) Pro odevzdání investičního listu se použijí § 152 až 154 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, přičemž při jejich použití se rozumí kmenovým listem investiční list, společníkem komanditista, společností komanditní společnost na investiční listy, jednatelem komplementář, valnou hromadou všichni společníci komanditní společnosti na investiční listy a seznamem společníků společenská smlouva komanditní společnosti na investiční listy.
(2) Prohlášení o neplatnosti investičních listů komplementář vhodným způsobem oznámí držitelům, jejichž investičních listů se neplatnost dotýká; zveřejnění v Obchodním věstníku se nevyžaduje.
Vklady
§ 176
Před vznikem komanditní společnosti na investiční listy spravuje její splacené vklady ten, kdo se má stát komplementářem.
§ 177
Vkladová povinnost společníka komanditní společnosti na investiční listy se plní v penězích.
§ 178
(1) Vklad komplementáře odpovídá 2 % z celkového objemu vkladů zakládajících komanditistů, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je u komplementáře jiná, nebo, že vkladovou povinnost nemá.
(2) Před podáním návrhu na zápis komanditní společnosti na investiční listy do obchodního rejstříku se splatí celý vklad komplementáře.
Zvláštní ustanovení o rozhodování společníků
§ 179
Společníci si nemohou vyhradit rozhodování věcí, které jinak podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu anebo společenské smlouvy náleží do působnosti jiných orgánů komanditní společnosti na investiční listy.
§ 180
Komplementář ani komanditista nemůže vykonávat hlasovací práva, rozhodují-li společníci o jeho vyloučení, nebo v dalších případech, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis anebo určí-li tak společenská smlouva. Při rozhodování společníků se nepřihlíží k hlasovacím právům, která nelze vykonávat.
Zvláštní ustanovení o zániku účasti společníka
§ 181
(1) Komanditisté mohou z komanditní společnosti na investiční listy komplementáře vyloučit, jen však pro důvody uvedené ve společenské smlouvě.
(2) O vyloučení komplementáře musí být pořízen notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby.
(3) S vyloučením komplementáře musí souhlasit většina alespoň dvou třetin hlasů komanditistů, ne-určí-li společenská smlouva většinu vyšší. Vyloučení komplementáře se považuje za změnu společenské smlouvy.
(4) Vyloučený komplementář je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat vstupujícího komplementáře o své dosavadní činnosti a předat mu všechny doklady související s výkonem jeho funkce; povinnost nezbytné součinnosti má i poté, kdy doklady předal.
§ 182
(1) Podíl komanditisty, jehož účast v komanditní společnosti na investiční listy zanikla jinak než převodem investičního listu, se považuje za uvolněný podíl podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.
(2) Bez zbytečného odkladu po zrušení účasti komanditisty ve společnosti odevzdá tento komanditista nebo jeho insolvenční správce společnosti investiční list.
(3) Pro vyloučeného komplementáře se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev vztahující se na vystoupivšího komplementáře použijí obdobně.
(4) Vystoupivší komplementář má k přistupujícímu komplementáři tytéž povinnosti, jaké má vyloučený komplementář podle § 181 odst. 4.
Díl 6
Zvláštní ustanovení o komanditní společnosti
§ 183
(1) Pro komanditní společnost na investiční listy se tento díl nepoužije.
(2) Komanditní společnost, která je investičním fondem, může mít jen jednoho komplementáře.
§ 184
Pro komanditní společnost, která je investičním fondem, se § 176 až 180 použijí obdobně.
Některá ustanovení o zániku účasti společníka
§ 185
(1) Pro vyloučení komplementáře komanditní společnosti se § 181 použije obdobně.
(2) Společenská smlouva komanditní společnosti, která je investičním fondem, obsahuje u každého omezeně ručícího společníka údaje nutné k identifikaci jiného společníka, kterého omezeně ručící společník označil za klíčového (§ 186 odst. 2), nebo údaj o tom, že omezeně ručící společník takto jiného společníka pro účely svého vystoupení neoznačil.
§ 186
(1) Omezeně ručící společník může z komanditní společnosti, která je investičním fondem, vystoupit jen z důvodů, které jsou uvedeny ve společenské smlouvě.
(2) Omezeně ručící společník může také z této společnosti vystoupit, zanikla-li v ní účast společníka, kterého tento společník označil ve společenské smlouvě pro účely svého vystoupení za klíčového. Vystoupit z komanditní společnosti lze do 10 pracovních dní ode dne, kdy účast společníka označeného pro účely vystoupení za klíčového zanikla; k pozdějšímu vystoupení se nepřihlíží.
(3) Vystoupení společníka podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za změnu společenské smlouvy.
(4) Pro komplementáře se § 182 odst. 4 použije obdobně.
HLAVA III
NĚKTERÉ SPOLEČNÉ OTÁZKY
§ 187
Ověření účetní závěrky
Účetní závěrka investičního fondu se ověřuje auditorem.
§ 188
Přijetí podílových listů nebo investičních akcií k obchodování
(1) Aniž jsou dotčeny podmínky pro přijetí cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu stanovené zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, podílové listy nebo investiční akcie může organizátor regulovaného trhu přijmout k obchodování na tomto trhu jen, jestliže
a) k tomu dal souhlas obhospodařovatel investičního fondu, jehož podílové listy a investiční akcie mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu a je-li to z jeho podnětu, a
b) žádost o přijetí podílových listů nebo investičních akcií podává účastník tohoto regulovaného trhu, kterým je obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením zahraničního orgánu dohledu k poskytování investičních služeb podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a který je vlastníkem nebo alespoň oprávněným držitelem všech podílových listů nebo investičních akcií, jichž se přijetí týká.
(2) Žádá-li se o přijetí více druhů podílových listů vydaných otevřeným podílovým fondem nebo investičních akcií k obchodování na regulovaném trhu, musí být dále zajištěno, že pro každý druh bude existovat tvůrce trhu. Tvůrce trhu zajišťuje, že jím určená cena se významně neodchyluje od aktuální hodnoty podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem nebo hodnoty investiční akcie a je-li přijato k obchodování více druhů těchto podílových listů nebo investičních akcií, potom s ohledem na jednotlivý druh.
(3) Pro cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydané zahraničním investičním fondem, s nimiž je spojeno právo na jejich odkoupení, se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
(4) Pro účel přijetí podílových listů nebo investičních akcií k obchodování na regulovaném trhu se k podmínce stanovené tímto zákonem, z níž vyplývá požadavek na vícero podílníků nebo vlastníků investičních akcií jednoho investičního fondu, nepřihlíží.
§ 189
Statut investičního fondu
Každý investiční fond musí mít statut. Statut investičního fondu vydává a aktualizuje jeho obhospodařovatel.
Výpočet aktuální hodnoty podílových listů, investičních akcií a jiných podílů na investičním fondu
§ 190
(1) Aktuální hodnota podílového listu je podíl fondového kapitálu podílového fondu připadající na 1 podílový list.
(2) Základnou pro výpočet aktuální hodnoty podílového listu je fondový kapitál podílového fondu ke dni výpočtu aktuální hodnoty. Ve fondovém kapitálu se zohlední časové rozlišení běžných nákladů, zejména poplatky uvedené ve statutu, například úplata za obhospodařování, administraci, výkon činnosti depozitáře, audit a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu aktuální hodnoty.
(3) Jde-li o podílový list bez jmenovité hodnoty nebo mají-li všechny podílové listy stejnou jmenovitou hodnotu, určí se aktuální hodnota podílového listu jako hodnota fondového kapitálu tohoto fondu dělená počtem vydaných podílový listů; jinak se aktuální hodnota podílového listu určí jako hodnota fondového kapitálu tohoto fondu ke dni výpočtu aktuální hodnoty, dělená součtem všech jmenovitých hodnot jím vydaných podílových listů v oběhu, vynásobená příslušnou jmenovitou hodnotou podílového listu, se zaokrouhlením na počet desetinných míst uvedených v jeho statutu.
(4) Jsou-li s podílovým listem spojena zvláštní práva, určí se aktuální hodnota podílového listu na základě fondového kapitálu připadajícího na jednotlivé druhy podílových listů podle poměru určeného výpočtem uvedeným v jeho statutu.
(5) Aktuální hodnota podílového listu se vypočte bez sestavení účetní závěrky.
§ 191
(1) Základnou pro výpočet aktuální hodnoty investiční akcie je fondový kapitál ke dni výpočtu aktuální hodnoty. Ustanovení § 190 odst. 2 věty druhé se použije obdobně.
(2) Aktuální hodnota investiční akcie se určí jako hodnota fondového kapitálu tohoto fondu dělená počtem vydaných akcií.
(3) Vytvořil-li investiční fond, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem pod-fond, určí se aktuální hodnota investiční akcie na základě fondového kapitálu podfondu.
(4) Jsou-li s investičními akciemi vydávanými investičním fondem spojena zvláštní práva, určí se aktuální hodnota investiční akcie na základě fondového kapitálu tohoto fondu, nebo jeho podfondu, připadajícího na jednotlivé druhy investičních akcií podle poměru určeného výpočtem uvedeným v jeho statutu.
(5) Pro investiční akcii se § 190 odst. 5 použije obdobně.
§ 192
Jak se určí aktuální hodnota podílu na investičním fondu, který není představován podílovým listem ani investiční akcií, určí statut tohoto fondu.
§ 193
(1) Aktuální hodnota podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu se vypočítává ve lhůtě uvedené ve statutu.
(2) Tato lhůta nesmí být delší než
a) 2 týdny, jde-li o standardní fond,
b) 1 měsíc, jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti,
c) 1 rok, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a
d) 2 roky, jde-li o investiční fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti.
(3) Investiční fond, který investuje jako fond peněžního trhu nebo krátkodobý fond peněžního trhu, provádí výpočet aktuální hodnoty jím vydávaného podílového listu nebo investiční akcie každý pracovní den.
Oceňování majetku a dluhů investičního fondu
§ 194
Kdo oceňuje majetek a dluhy investičního fondu,
a) používá postupy pro oceňování majetku a dluhů, jejichž součástí jsou vždy způsoby oceňování s ohledem na investiční strategii daného investičního fondu, a
b) musí být nestranný a nezávislý na tom, pro koho se oceňuje.
§ 195
Obhospodařovatel investičního fondu může oceňovat majetek a dluhy tohoto fondu, má-li vytvořeny organizační předpoklady nestrannosti a nezávislosti podle § 194 písm. b), zahrnující řízení střetů zájmů včetně jejich zjišťování a zamezování.
§ 196
(1) Majetek a dluhy investičního fondu z investiční činnosti se oceňují reálnou hodnotou podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie ) s tím, že
a) pro určení reálné hodnoty dluhopisu nebo obdobného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky je možné použít průměrnou cenu mezi nejlepší závaznou nabídkou a poptávkou (středová cena) a
b) pro určení reálné hodnoty akcie nebo obdobného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru představujícího podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě je možné použít hodnotu, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou postupy pro určení reálné hodnoty majetku a dluhů investičního fondu v rozsahu stanoveném odstavcem 1.
§ 197
(1) Administrátor investičního fondu může oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu pověřit jiného jen,
a) je-li pověřovaný nezávislý na
1. tomto administrátorovi,
2. obhospodařovateli investičního fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat,
3. investičním fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat, a
4. jiné osobě s úzkým propojením k osobám uvedeným v bodech 1 až 3 a
b) poskytuje-li dostatečné odborné záruky toho, že je schopen oceňovat majetek a dluhy investičního fondu v souladu s příslušnými jinými právními předpisy upravujícími oceňování majetku a dluhů a statutem investičního fondu.
(2) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu, nesmí pověřit výkonem této činnosti ani výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu.
(3) Má se za to, že ten, koho administrátor investičního fondu hodlá pověřit nebo pověřil oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu, je ve vztahu k němu ve smyslu odstavce 1 písm. a) nezávislý, není-li
a) vedoucí osobou nebo pracovníkem tohoto administrátora, ani
b) podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem investičního fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat, a v případě svěřenského fondu, také tím, kdo zvýšil majetek investičního fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat, smlouvou.
§ 198
(1) Administrátor investičního fondu může pověřit oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu depozitáře tohoto fondu jen, má-li depozitář vytvořeny organizační předpoklady
a) pro řádnou, samostatnou a nezávislou kontrolu těchto činností v rámci výkonu činnosti depozitáře a
b) nestrannosti a nezávislosti podle § 194 písm. b), zahrnující řízení střetů zájmů včetně jejich zjišťování a zamezování.
(2) Ustanovení § 197 není odstavcem 1 dotčeno, § 197 odst. 1 písm. a) a § 197 odst. 3 a 4 se nepoužijí.
§ 199
Administrátor speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, může pověřit oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu jiného jen, je-li současně obhospodařovatelem tohoto fondu.
§ 200
(1) V dalším oceňování majetku a dluhů investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, vymezují články 67 až 74 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(2) Ustanovení § 50 až 52 nejsou § 197 až 199 dotčena.
§ 201
(1) Investiční nástroje v majetku investičního fondu se oceňují ve lhůtě uvedené ve statutu. Ustanovení § 193 odst. 2 a 3 se použije obdobně.
(2) Ocenění investičních nástrojů podle odstavce 1 se provede ke dni, k němuž se vypočte aktuální hodnota podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu.
§ 202
(1) Majetek a dluhy investičního fondu neuvedené v § 201 odst. 1 se oceňují ve lhůtách uvedených ve statutu; tyto lhůty nesmí být delší než 1 rok.
(2) Pro ocenění majetku a dluhů investičního fondu neuvedených v § 201 odst. 1 se § 201 odst. 2 použije obdobně.
Vztah k některým právním předpisům
§ 203
(1) Pro investiční fond se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o prioritních akciích a o nuceném přechodu účastnických cenných papírů.
(2) Pro investiční fond se nepoužije zákon upravující nabídky převzetí.
(3) Stanoví-li tento zákon nebo právní předpis jej provádějící něco jiného než vyplývá z ustanovení občanského zákoníku upravujících správu cizího majetku, použije se tento zákon nebo právní předpis jej provádějící.
§ 204
Pro investiční fond, který je kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu uvedeným v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) nebo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání uvedeným v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9), a pro právnickou osobu, která se má stát kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání, se ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu použijí v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy rizikového kapitálu7) a přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy sociálního podnikání9).
ČÁST SEDMÁ
FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 205
(1) Jinak než způsobem uvedeným v § 93 nelze do fondu kolektivního investování peněžní prostředky shromažďovat.
(2) Shromažďovat od veřejnosti do fondu kolektivního investování penězi ocenitelné věci se zakazuje.
§ 206
(1) Fond kolektivního investování nesmí vydat dluhopis, cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky, ani opční list. Tyto cenné papíry a zaknihované cenné papíry nelze vydat ani na účet fondu kolektivního investování.
(2) Fond kolektivního investování nesmí být stranou smlouvy o tichém společenství.
§ 207
Investiční strategii fondu kolektivního investování v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 3 písm. a) až i) není přípustné měnit, ledaže se jedná o změnu
a) přímo vyvolanou změnou právní úpravy,
b) v důsledku změny statutu fondu kolektivního investování, která mu umožňuje investovat jako podřízený fond, nebo
c) v důsledku pravomocného rozhodnutí České národní banky o omezení rozsahu investiční strategie (§ 549 odst. 1 a 2).
§ 208
Fondový kapitál fondu kolektivního investování
Fondový kapitál fondu kolektivního investování musí do 6 měsíců ode dne vzniku investičního fondu dosáhnout alespoň částky odpovídající 1 250 000 EUR.
§ 209
Určení úplaty za obhospodařování
Úplata za obhospodařování fondu kolektivního investování se určí
a) podílem z průměrné hodnoty fondového kapitálu investičního fondu nebo jeho části za účetní období,
b) v závislosti na výkonnosti investičního fondu nad určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána,
c) v závislosti na meziročním růstu hodnoty fondového kapitálu tohoto fondu připadajícího na 1 podílový list, 1 investiční akcii nebo jiný podíl na investičním fondu,
d) kombinací způsobů podle písmen a) až c), nebo
e) podílem z výsledku hospodaření investičního fondu nebo jeho části před zdaněním.
§ 210
Nezahrnované náklady
Do nákladů fondu kolektivního investování uvedeného v § 9 odst. 1 nelze zahrnout
a) pokuty nebo jiné majetkové sankce uložené jeho obhospodařovateli, administrátorovi, depozitáři, hlavnímu podpůrci, auditorovi nebo jiné osobě, která pro tento fond poskytuje služby,
b) náklady spojené s prováděním administrace tohoto fondu, zejména úplatu hrazenou jeho administrátorovi nebo depozitáři, náklady na vyhotovení propagačního sdělení a náklady na nabízení investic do tohoto fondu, ani
c) administrativní náklady jeho obhospodařovatele, administrátora, depozitáře, hlavního podpůrce, auditora nebo jiné osoby, která pro tento fond poskytuje služby, a náklady na právní a poradenské služby spojené s přeměnou nebo jinou majetkovou dispozicí týkající se tohoto fondu (část jedenáctá).
§ 211
Odkoupení podílového listu a investiční akcie bez srážky
(1) Bylo-li rozhodnuto o zvýšení úplaty za obhospodařování nebo výstupního poplatku nad výši uvedenou ve statutu fondu kolektivního investování, vzniká vlastníkům podílových listů nebo vlastníkům investičních akcií, jichž se rozhodnutí o zvýšení úplaty nebo poplatku týká, právo na odkoupení tímto fondem vydaného podílového listu nebo investiční akcie bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením tohoto podílového listu nebo této investiční akcie.
(2) Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení podle odstavce 1 musí být určena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění informace o rozhodnutí o zvýšení úplaty nebo poplatku; uplynutím této lhůty právo na odkoupení podle odstavce 1 zaniká. Součástí této informace je i údaj o tom, kdy uplyne lhůta pro uplatnění tohoto práva na odkoupení.
§ 212
Změna působnosti při schválení účetní závěrky, rozdělení zisku a úhradě ztráty
Určí-li tak stanovy akciové společnosti, která je fondem kolektivního investování, schválení účetní závěrky tohoto fondu, jakož i rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku tohoto fondu a rozhodnutí o úhradě ztráty z hospodaření tohoto fondu náleží do působnosti statutárního nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele tohoto fondu; jiný orgán tohoto fondu kolektivního investování, který je jinak podle právního předpisu příslušný k rozhodování, v tomto případě nerozhoduje.
§ 213
Uveřejnění neschválení účetní závěrky
Neschválí-li příslušný orgán v určené lhůtě účetní závěrku fondu kolektivního investování, nebo roz-hodne-li soud o neplatnosti jednání příslušného orgánu, kterým schválil účetní závěrku, obhospodařovatel tohoto fondu tuto skutečnost, včetně způsobu řešení připomínek svého orgánu nebo soudu, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu.
§ 214
Úhrada ztráty
Vykáže-li fond kolektivního investování za účetní období ztrátu, rozhodne příslušný orgán při schvalování účetní závěrky tohoto fondu za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě z majetku tohoto fondu.
HLAVA II
INVESTOVÁNÍ A TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ
§ 215
(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování při obhospodařování tohoto fondu zavede v rámci statutu tohoto fondu a udržuje a uplatňuje
a) pravidla pro skladbu majetku tohoto fondu, spočívající
1. ve vymezení majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, a investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k těmto majetkovým hodnotám, včetně investičních limitů při kopírování složení indexu akcií a obdobných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě nebo indexu dluhopisů a obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo jiného indexu, a
2. ve vymezení limitů vážené průměrné splatnosti a vážené průměrné životnosti majetku fondu kolektivního investování, který investuje jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu, jde-li o takové fondy kolektivního investování, a v pravidlech pro jejich výpočet,
b) pravidla pro přijetí úvěru nebo zápůjčky na účet tohoto fondu,
c) pravidla pro použití majetku tohoto fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky nebo daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s obhospodařováním tohoto fondu, včetně toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním, a toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,
d) pravidla pro uzavírání smluv o prodeji majetkových hodnot na účet tohoto fondu, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány, včetně toho, zda lze na účet tohoto fondu uzavírat smlouvy o prodeji majetkových hodnot, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány,
e) techniky k obhospodařování tohoto fondu,
f) pravidla pro používání technik k obhospodařování tohoto fondu, včetně pravidel pro sjednávání repo obchodů s využitím majetku tohoto fondu a pravidel pro investování v souvislosti se sjednanými repo obchody,
g) pravidla pro snižování rizika z použití derivátů, a jde-li o speciální fond, který využívá pákový efekt, také limity pro míru využití pákového efektu,
h) pravidla pro výpočet celkové expozice tohoto fondu standardní závazkovou metodou a metodou měření hodnoty v riziku, s rozlišením podle modelu absolutní rizikové hodnoty a relativní rizikové hodnoty, popřípadě další jinou pokročilou metodou měření rizik, a
i) limity u celkové expozice v případě metod podle písmene h).
(2) Vláda stanoví nařízením pro standardní fond, pro speciální fond, s rozlišením, zda investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostních společnostech, a pro fond kolektivního investování, který investuje jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu, požadavky na kvalitativní kritéria
a) pravidel podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až h), včetně toho, zda lze
1. majetek fondu kolektivního investování použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním,
2. majetek fondu kolektivního investování použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním, a
3. na účet fondu kolektivního investování uzavírat smlouvy o prodeji majetkových hodnot, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány,
b) technik podle odstavce 1 písm. e) a
c) limitů u celkové expozice podle odstavce 1 písm. i).
(3) Odporuje tomuto zákonu, jestliže obhospodařovatel fondu kolektivního investování nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla, techniky nebo limity podle odstavce 1 tak, jak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.
(4) Repo obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí prodej nebo jiný převod majetkové hodnoty se současně sjednanou zpětnou koupí nebo jiným zpětným převodem a koupě nebo jiný převod majetkové hodnoty se současně sjednaným zpětným prodejem nebo jiným zpětným převodem.
(5) Majetkem investičního fondu pro účely výpočtu investičních limitů a limitů u celkové expozice se pro účely tohoto zákona rozumí fondový kapitál investičního fondu snížený o oprávky a opravné položky.
§ 216
(1) Došlo-li nezávisle na vůli obhospodařovatele fondu kolektivního investování k tomu, že není dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu, musí obhospodařovatel tohoto fondu obnovit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly; přitom přihlédne k zájmům podílníků nebo vlastníků investičních akcií tohoto fondu.
(2) V souvislosti s uplatněním přednostního práva na upsání investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má nebo bude mít fond kolektivního investování ve svém majetku, nemusí být dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu; obhospodařovatel tohoto fondu však musí obnovit bez zbytečného odkladu po uplatnění tohoto přednostního práva soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly.
§ 217
Pro investiční společnost a zahraniční osobu s povolením podle § 481 se při obhospodařování zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kolektivního investování § 215 a 216 použijí obdobně, přičemž se zohlední případné přísnější požadavky práva domovského státu tohoto fondu vztahující se k jeho obhospodařování.
§ 218
Obhospodařovatel speciálního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který využívá pákový efekt, osvědčí České národní bance na její žádost přiměřenost limitů, které určil pro míru využití pákového efektu, jakož i to, jak zajišťuje jejich dodržování.
HLAVA III
ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ
Díl 1
Statut
§ 219
Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje investiční strategii fondu kolektivního investování, popis rizik spojených s investováním tohoto fondu a další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.
§ 220
(1) Statut fondu kolektivního investování obsahuje
a) údaje nutné k identifikaci obhospodařovatele, administrátora a depozitáře fondu kolektivního investování,
b) údaje nutné k identifikaci fondu kolektivního investování,
c) investiční strategii, včetně investičních limitů,
d) rizikový profil fondu kolektivního investování,
e) údaje o historické výkonnosti fondu kolektivního investování,
f) zásady pro hospodaření fondu kolektivního investování,
g) údaje o výplatě podílů na zisku nebo výnosech fondu kolektivního investování,
h) údaje týkající se podílových listů nebo akcií vydávaných fondem kolektivního investování,
i) údaje o poplatcích účtované investorům a nákladech hrazených z majetku fondu kolektivního investování,
j) údaje o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování nebo administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, a
k) další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice.
(2) Vylučuje-li povaha některého údaje jeho uvedení ve statutu, uvede se údaj, který svým obsahem požadovanému údaji nejblíže odpovídá.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu a struktuře statutu fondu kolektivního investování v rozsahu odstavce 1.
§ 221
Údaje uvedené ve statutu fondu kolektivního investování musejí být průběžně aktualizovány.
§ 222
Uveřejnění statutu a jeho změn
(1) Statut fondu kolektivního investování a každá jeho změna se uveřejní bez zbytečného odkladu na internetových stránkách tohoto fondu.
(2) Uveřejnění změny statutu fondu kolektivního investování se provádí také uveřejněním jeho nového úplného znění.
§ 223
Současné uveřejnění stanov
(1) Se statutem fondu kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, se současně uveřejní jeho stanovy.
(2) Stanovy nemusí být uveřejněny, obsahuje-li statut fondu kolektivního investování informaci
a) o tom, že stanovy budou investorovi poskytnuty na jeho žádost, nebo
b) o místě, kde je možno do stanov nahlížet, přičemž tento údaj se uvádí za každý členský stát, v němž jsou cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování veřejně nabízeny.
§ 224
Poskytnutí statutu investorovi na jeho žádost
(1) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi na jeho žádost bezúplatně aktuální statut tohoto fondu.
(2) Jedná-li se o podřízený fond, poskytne administrátor tohoto fondu investorovi na jeho žádost bezúplatně i aktuální statut nebo srovnatelný dokument jeho řídícího fondu.
§ 225
(1) Statut fondu kolektivního investování se poskytuje v listinné podobě.
(2) Za podmínek, které vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující sdělení klíčových informací11), lze statut standardního fondu namísto v listinné podobě
a) poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo
b) uveřejnit pouze na internetových stránkách tohoto fondu.
(3) Vláda stanoví nařízením podmínky, za kterých lze statut speciálního fondu namísto v listinné podobě
a) poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, a
b) uveřejnit pouze na internetových stránkách tohoto fondu.
(4) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi statut fondu kolektivního investování v listinné podobě, jestliže o to investor požádá.
§ 226
Jestliže o to investor požádá, poskytne mu administrátor fondu kolektivního investování nad rámec údajů uvedených ve statutu fondu kolektivního investování údaje o
a) kvantitativních omezeních uplatňovaných při řízení rizik spojených s investováním tohoto fondu,
b) technikách uplatňovaných k obhospodařování tohoto fondu,
c) vývoji hlavních rizik spojených s investováním tohoto fondu a
d) vývoji výnosů jednotlivých druhů majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu.
Díl 2
Sdělení klíčových informací
§ 227
Sdělení klíčových informací je dokument, který obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování, nezbytné pro pochopení povahy a rizik spojených s investováním do tohoto fondu, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.
§ 228
Údaje uvedené ve sdělení klíčových informací musejí být průběžně aktualizovány.
§ 229
Obecné požadavky na sdělení klíčových informací
(1) Sdělení klíčových informací
a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace,
b) musí být v souladu s údaji uvedenými ve statutu fondu kolektivního investování a
c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými uveřejněnými nebo jinak poskytnutými dokumenty, které se týkají fondu kolektivního investování.
(2) Administrátor fondu kolektivního investování nahradí investorovi tohoto fondu újmu vzniklou mu tím, že údaje uvedené ve sdělení klíčových informací jsou nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé nebo nejsou v souladu s údaji uvedenými ve statutu tohoto fondu; jinak újmu vzniklou investorovi jinou nesprávností nebo neúplností údajů uvedených ve sdělení klíčových informací nenahrazuje. Ve sdělení klíčových informací je v tomto smyslu obsaženo výslovné upozornění.
§ 230
Zvláštní požadavky na sdělení klíčových informací
(1) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací standardního fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující sdělení klíčových informací11).
(2) Vláda stanoví nařízením náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací speciálního fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování.
§ 231
Poskytnutí sdělení klíčových informací investorovi na jeho žádost
Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi bezúplatně a s dostatečným časovým předstihem před uskutečněním investice aktuální sdělení klíčových informací.
§ 232
(1) Administrátor poskytne sdělení klíčových informací v listinné podobě.
(2) Sdělení klíčových informací standardního fondu lze za podmínek, které vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující sdělení klíčových informací11), namísto listinné podoby poskytnout investorovi
a) na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo
b) pouze na internetových stránkách tohoto fondu.
(3) Vláda stanoví nařízením podmínky, za kterých lze sdělení klíčových informací speciálního fondu namísto v listinné podobě poskytnout investorovi
a) na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, a
b) pouze na internetových stránkách tohoto fondu.
(4) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi sdělení klíčových informací vždy v listinné podobě, jestliže o to investor požádá.
Díl 3
Výroční zpráva
§ 233
(1) Administrátor fondu kolektivního investování uveřejní nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období výroční zprávu tohoto fondu.
(2) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému akcionáři nebo podílníkovi poslední uveřejněnou výroční zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to akcionář nebo podílník požádá. Stejně administrátor postupuje, jedná-li se o poslední uveřejněnou výroční zprávu řídícího fondu, je-li fond kolektivního investování podřízeným fondem.
(3) Pro administrátora fondu kolektivního investování, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a za který se uveřejňuje výroční zpráva podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 nepoužijí. V tomto případě postačí, jestliže poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované jinak podle odstavce 2, které nejsou obsaženy ve výroční zprávě tohoto fondu uveřejněné podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně nebo jako doplněk výroční zprávy.
§ 234
Zvláštní náležitosti výroční zprávy
(1) Výroční zpráva fondu kolektivního investování dále obsahuje
a) účetní závěrku ověřenou auditorem a zprávu auditora v plném znění,
b) údaje o činnosti jeho obhospodařovatele ve vztahu k majetku fondu v účetním období,
c) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů vydaných fondem, které jsou v oběhu ke konci účetního období,
d) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů fondu vydaných a odkoupených v účetním období,
e) údaje o fondovém kapitálu na jednu akcii tohoto fondu ke konci účetního období,
f) údaje o skladbě a změnách skladby majetku tohoto fondu,
g) údaje o vývoji aktiv fondu,
h) srovnání celkového fondového kapitálu a fondového kapitálu na jednu akcii nebo podílový list za 3 uplynulá účetní období, přičemž srovnávané hodnoty se týkají vždy konce účetního období,
i) údaje o výsledném objemu závazků vztahující se k technikám, které obhospodařovatel používá k obhospodařování fondu, ke konci účetního období, s rozlišením, zda se jedná o repo obchody nebo deriváty, a
j) další podstatné údaje, které zajistí, aby výroční zpráva poskytla investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a o výsledcích hospodaření obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé účetní období.
(2) Výroční zpráva speciálního fondu dále obsahuje
a) údaje o podstatných změnách údajů uvedených ve statutu investičního fondu, ke kterým došlo v průběhu účetního období,
b) údaje o mzdách, úplatách a obdobných příjmech pracovníků a vedoucích osob, které mohou být považovány za odměny, vyplácených obhospodařovatelem investičního fondu jeho pracovníkům nebo vedoucím osobám v účetním období, členěných na pevnou a pohyblivou složku, údaje o počtu pracovníků a vedoucích osob obhospodařovatele tohoto fondu a údaje o případných odměnách za zhodnocení kapitálu, které investiční fond nebo jeho obhospodařovatel vyplatil,
c) údaje o mzdách, úplatách a obdobných příjmech pracovníků nebo vedoucích osob, které mohou být považovány za odměny, vyplacených obhospodařovatelem investičního fondu těm z jeho pracovníků nebo vedoucích osob, jejichž činnost má podstatný vliv na rizikový profil tohoto fondu, a
d) údaje uvedené v § 34 odst. 2, neplní-li obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 povinnosti stanovené v § 34 odst. 2 nebo § 36 odst. 3; tyto údaje obhospodařovatel speciálního fondu zahrne do výroční zprávy jím obhospodařovaného speciálního fondu, k jehož majetku se vztahuje podíl na hlasovacích právech.
(3) Výroční zpráva speciálního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, dále obsahuje
a) údaje o nemovitosti uvedené v § 267 odst. 2 písm. a) a c) až g) u každé nemovitosti v majetku fondu,
b) účel, pro který byla nemovitost nabyta do majetku fondu, a došlo-li ke změně účelu, důvod této změny a dopady této změny na fond,
c) údaje nutné k identifikaci osoby, která nemovitost spravuje,
d) den, ke kterému byl vyhotoven posudek znalce nebo člena výboru odborníků podle § 266,
e) údaje nutné k identifikaci znalce a člena výboru odborníků, který ocenil nemovitost podle § 266,
f) způsob ocenění nemovitosti,
g) popis kritérií, na základě kterých byla cena nemovitosti určena, byla-li nemovitost oceněna způsobem porovnávacím,
h) údaje nutné k identifikaci nemovitostní společnosti, ve které má fond účast,
i) počet nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, ve které má fond účast,
j) údaje nutné k identifikaci nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, ve které má fond účast, a to v rozsahu údajů uvedených v písmenech a) až e),
k) základní informace o členech výboru odborníků,
l) údaje o podstatné změně v předpokládaném vývoji peněžních toků spojených s držením nemovitostí nebo s účastmi v nemovitostních společnostech,
m) údaje o zamýšleném prodeji nemovitosti nebo účasti v nemovitostní společnosti v době do 2 let ode dne nabytí vlastnického práva k nemovitosti nebo před uplynutím předpokládané doby investice,
n) údaje o záměru změnit investiční strategii,
o) popis důvodů nedodržení investičních limitů, do-šli-li k němu v rozhodném účetním období, a
p) další podstatné informace týkající se nemovitostí nebo nemovitostí společnosti, které zajistí, aby výroční zpráva poskytla investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a o výsledcích hospodaření obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé účetní období.
(4) Výroční zpráva podřízeného fondu dále obsahuje
a) údaj o tom, jakým způsobem může investor získat výroční zprávu řídícího fondu tohoto fondu, a
b) údaj o tom, jaké srážky, přirážky nebo poplatky budou v souvislosti s investováním podřízeného fondu hrazeny z jeho majetku a zda k nim je uplatňovaná sleva nebo vratka.
(5) V dalším požadavky k obsahu a struktuře výroční zprávy speciálního fondu, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, vymezují články 103 až 107 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu výroční zprávy v rozsahu odstavců 1 až 4 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
Zpráva auditora
§ 235
Auditor je ve své zprávě povinen vyjádřit se k souladu výroční zprávy fondu kolektivního investování s účetní závěrkou.
§ 236
(1) Ve zprávě auditora podřízeného fondu se zohlední závěry zprávy auditora řídícího fondu.
(2) Neshoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu, vypracuje auditor řídícího fondu dodatečnou zprávu ke dni účetní závěrky podřízeného fondu; tato dodatečná zpráva se začlení do zprávy auditora podřízeného fondu.
(3) Součástí zprávy auditora podřízeného fondu jsou i údaje o nesrovnalostech řídícího fondu, na které upozorňuje zpráva auditora řídícího fondu, a vysvětlení jejich dopadu na podřízený fond.
Díl 4
Pololetní zpráva
§ 237
(1) Administrátor fondu kolektivního investování uveřejní nejpozději do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období pololetní zprávu tohoto fondu.
(2) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému akcionáři nebo podílníkovi poslední uveřejněnou pololetní zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to akcionář nebo podílník požádá. Stejně administrátor postupuje, jedná-li se o poslední uveřejněnou pololetní zprávu řídícího fondu, je-li fond kolektivního investování podřízeným fondem.
§ 238
Zvláštní náležitosti pololetní zprávy
(1) Pololetní zpráva fondu kolektivního investování dále obsahuje rozvahu (bilanci) a údaje uvedené v § 234 odst. 1 písm. c), e) a f).
(2) Pololetní zpráva speciálního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, dále obsahuje údaje uvedené v § 234 odst. 3 písm. a) až c), f), h) a p).
(3) Pololetní zpráva podřízeného fondu dále obsahuje údaj uvedený v § 234 odst. 4 písm. a).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu pololetní zprávy fondu kolektivního investování v rozsahu odstavců 1 až 3.
Díl 5
Další údaje uveřejňované nebo jinak zpřístupňované v případě nabízení investic
§ 239
Údaje uveřejňované k fondu kolektivního investování odkupujícímu jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry a srovnatelnému zahraničnímu investičnímu fondu
(1) Administrátor standardního fondu a administrátor srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu veřejně nabízeny v České republice, uveřejňuje
a) nejméně jednou za 2 týdny a pokaždé, když jsou vydávány nebo odkupovány cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem, údaj o aktuální hodnotě fondového kapitálu tohoto fondu a údaj o částce, za kterou jsou vydávány a odkupovány cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem; jedná-li se o fond kolektivního investování, který investuje do nemovitostí nebo do účastí v nemovitostních společnostech a který má určené lhůty pro podání žádosti o odkoupení jím vydávaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, musí být tento údaj uveřejněn nejméně jeden den před začátkem této lhůty; tím není dotčena povinnost uveřejnit údaj o aktuální hodnotě i častěji, je-li to v zájmu ochrany podílníků nebo akcionářů,
b) za každý kalendářní měsíc údaj o počtu vydaných a odkoupených cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a o částkách, za které byly tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydány a odkoupeny, a
c) za každý kalendářní měsíc údaj o skladbě majetku v tomto fondu k poslednímu dni měsíce.
(2) Pro administrátora speciálního fondu, který je otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem, a administrátora srovnatelného zahraničního investičního fondu, jde-li o investice do tohoto fondu nabízené v České republice, se odstavec 1 použije obdobně.
(3) Je-li to uvedeno ve statutu standardního fondu, lze údaj podle odstavce 1 písm. a) uveřejňovat pouze jednou měsíčně.
§ 240
Údaje uveřejňované k fondu kolektivního investování neodkupujícímu jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry a srovnatelnému zahraničnímu investičnímu fondu
(1) Administrátor fondu kolektivního investování, který neodkupuje jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu veřejně nabízeny v České republice, uveřejňuje bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období na internetových stránkách tohoto fondu veřejně
a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě fondového kapitálu tohoto fondu a o aktuální hodnotě jím vydávaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a
b) za každý kalendářní měsíc údaj o skladbě majetku tohoto fondu k poslednímu dni měsíce.
(2) Ustanovení § 239 odst. 3 se ve vztahu k údajům uvedeným v odstavci 1 písm. a) použije obdobně.
§ 241
Informování investorů speciálního fondu obhospodařovaného obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit
(1) Investice do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu lze v České republice nabízet, jsou-li investorům před uskutečněním jejich investice zpřístupněny tyto údaje:
a) investiční strategie tohoto fondu, zejména
1. hlavní druhy majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění fondu,
2. investiční limity, které je nutno dodržovat ve vztahu k majetkovým hodnotám podle bodu 1,
3. údaj o technikách k obhospodařování fondu a o podmínkách pro jejich používání,
b) údaje o podmínkách pro využití pákového efektu, včetně údajů o typech transakcí, které mohou být uzavírány s využitím pákového efektu, o protistranách těchto transakcí, o rizicích spojených s využitím pákového efektu a o případných limitech pro míru využití pákového efektu,
c) údaje o dohodách předpokládajících poskytnutí investičního nástroje z majetku tohoto fondu jako finanční kolaterál nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu,
d) údaje o domovském státě jeho řídícího fondu, jde-li o podřízený fond, a údaj o domovských státech investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, do jimiž vydávaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů investuje, inves-tuje-li více než 49 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičních fondem nebo zahraničním investičním fondem,
e) údaje o tom, za jakých podmínek může dojít ke změně investiční strategie tohoto fondu a jakým způsobem je změna prováděna,
f) údaje o hlavních právních důsledcích vztahujících se k smluvnímu závazku investora v souvislosti s jeho investicí do fondu, zejména údaj o
1. soudní příslušnosti pro řešení sporů z dané smlouvy,
2. právu rozhodném pro daný smluvní závazkový vztah a
3. existenci či neexistenci přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo mezinárodních smluv upravujících uznání a výkon soudních rozhodnutí ve státě, ve kterém má fond sídlo, jde-li o zahraniční speciální fond,
g) údaje nutné k identifikaci obhospodařovatele, administrátora, depozitáře, hlavního podpůrce a auditora, jakož i popis činností těchto osob ve vztahu k fondu a základních práv investora,
h) údaje, jak jsou plněny požadavky stanovené v § 32,
i) údaje o tom, jakou činností, kterou zahrnuje obhospodařování nebo administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, byl pověřen jiný, a popis toho, jakými činnostmi depozitáře byl podle § 78 pověřen jiný, včetně údajů nutných k identifikaci pověřeného a údajů o případných střetech zájmů plynoucích z výkonu činnosti, kterou byl pověřen,
j) údaje o postupech pro oceňování majetku a dluhů tohoto fondu a způsobu jeho oceňování, včetně způsobu oceňování obtížně ocenitelných majetkových hodnot,
k) údaje o řízení rizika nedostatečné likvidity tohoto fondu, včetně popisu odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem za běžných a mimořádných okolností a v případech již podaných žádostí o odkoupení,
l) údaje o všech srážkách, přirážkách a poplatcích a nákladech fondu, které přímo či nepřímo nese investor, a údaj o jejich maximální výši,
m) údaje o tom, zda v případě, že některý z investorů získá zvláštní výhodu nebo právo na zvláštní výhodu, mají tuto výhodu nebo právo i ostatní investoři, popis této zvláštní výhody nebo tohoto práva na zvláštní výhodu a uvedení investorů, kteří tuto výhodu nebo právo získají, včetně uvedení právních a ekonomických vazeb těchto investorů na tento fond nebo na obhospodařovatele a na administrátora tohoto fondu,
n) poslední výroční zpráva tohoto fondu splňující požadavky podle čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5),
o) postupy a podmínky pro vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
p) údaje o aktuální hodnotě fondového kapitálu tohoto fondu, popřípadě aktuální tržní ceně nebo aktuální hodnotě cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
q) údaje o historické výkonnosti fondu, má-li tyto údaje k dispozici,
r) popis základních služeb prováděných hlavním podpůrcem pro tento fond, popis způsobu, jakým budou řešeny případné střety zájmů plynoucích ze služeb poskytovaných hlavním podpůrcem, a údaje o případném přenesení povinnosti nahradit újmu hlavního podpůrce, která by jinak stíhala hlavního podpůrce, na jinou osobu,
s) údaje o ujednáních depozitářské smlouvy, která umožňují převod nebo další použití majetku tohoto fondu depozitářem,
t) údaje o tom, jakým způsobem a kdy jsou zpřístupňovány údaje uvedené v odstavcích 3 a 4, a
u) údaje o tom, zda se depozitář dohodl s pověřeným podle § 82 odst. 1 písm. b) na náhradě ztráty investičních nástrojů pověřeným, jakož i údaj o změně a povaze změny této dohody.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 musejí být průběžně aktualizovány.
(3) Jsou-li investice do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, nabízeny v České republice, zpřístupňují se investorům dále tyto údaje:
a) podíl majetku, který podléhá zvláštním opatřením v důsledku jeho nízké likvidity, na celkovém majetku dotčeného fondu, tento údaj se uvede v procentním vyjádření,
b) nová opatření přijatá k řízení rizika nedostatečné likvidity fondu a
c) rizikový profil fondu a systém řízení rizik, který uplatňuje obhospodařovatel.
(4) Jsou-li investice do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, který investuje s využitím pákového efektu, nabízeny v České republice, zpřístupňují se investorům dále údaje o
a) změnách v míře využití pákového efektu, zárukách poskytnutých v souvislosti s využitím pákového efektu, jakož i veškerých změnách týkajících se oprávnění k dalšímu využití poskytnutého finančního kolaterálu nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu a
b) míře využití pákového efektu tímto fondem.
(5) Kdy a jakým způsobem se zpřístupňují údaje uvedené v odstavcích 3 a 4 vymezují články 108 a 109 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
Díl 6
Propagační sdělení týkající se fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu
§ 242
Propagační sdělení týkající se fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu
a) nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a z jeho obsahu a formy musí být zřejmé, že jde o propagační sdělení,
b) musí být zřetelně rozlišitelné a vhodným způsobem odděleno od jiného sdělení, je-li šířené společně s jiným sdělením,
c) nesmí obsahovat údaje popírající nebo snižující význam údajů uvedených ve statutu, sdělení klíčových informací nebo srovnatelném dokumentu tohoto fondu a
d) musí obsahovat údaje o tom, jakým způsobem a v jakém jazyce lze získat statut a sdělení klíčových informací tohoto fondu kolektivního investování nebo srovnatelné dokumenty, jde-li o zahraniční investiční fond srovnatelný s fondem kolektivního investování.
§ 243
(1) Propagační sdělení fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu, z jehož investiční strategie vyplývá, že se hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného fondem může vyznačovat značnou kolísavostí, musí na tuto skutečnost výslovně upozornit.
(2) Propagační sdělení fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu, který neinvestuje převážně do investičních cenných papírů ani nástrojů peněžního trhu, nebo který kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark), musí obsahovat odkaz na investiční strategii uvedenou ve statutu tohoto fondu.
§ 244
Propagační sdělení podřízeného fondu obsahuje údaj o tom, že investuje nejméně 85 % svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jeho řídícím fondem a název nebo označení tohoto řídícího fondu.
HLAVA IV
STRUKTURA ŘÍDÍCÍHO FONDU A PODŘÍZENÝCH FONDŮ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 245
Řídící fond
(1) Řídícím fondem je fond kolektivního investování, do jímž vydávaných cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů investuje podřízený fond alespoň 85 % hodnoty svého majetku.
(2) Dovolává-li se tento zákon nebo jiný právní předpis ve vztahu k řídícímu fondu jeho podřízeného fondu, rozumí se tím i srovnatelný zahraniční investiční fond, neplyne-li z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu jinak.
§ 246
Podřízený fond
(1) Podřízeným fondem je fond kolektivního investování, který investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných jedním řídícím fondem.
(2) Dovolává-li se tento zákon nebo jiný právní předpis ve vztahu k podřízenému fondu jeho řídícího fondu, rozumí se tím i srovnatelný zahraniční investiční fond, neplyne-li z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu jinak.
§ 247
(1) Jde-li o fond kolektivního investování, může být řídícím fondem, jakož i jeho podřízeným fondem, pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.
(2) Ustanovení tohoto zákona upravující strukturu řídícího fondu a podřízených fondů se v případě, že řídící fond nebo podřízený fond vytváří podfondy nebo, jde-li o zahraniční investiční fond, obdobná zařízení, použijí na podfond nebo obdobné zařízení tohoto fondu.
§ 248
Podmínky pro možnost investovat jako podřízený fond a základní povinnosti s tím související
(1) Obhospodařovatel podřízeného fondu může investovat až 100 % hodnoty majetku tohoto fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jeho řídícím fondem,
a) dohodl-li se s obhospodařovatelem řídícího fondu a administrátorem řídícího fondu na skutečnostech podle § 251 až 255,
b) je-li zajištěna spolupráce mezi depozitářem podřízeného fondu a depozitářem řídícího fondu za účelem řádného plnění povinností obou depozitářů; to se nevyžaduje, mají-li oba téhož depozitáře,
c) je-li zajištěna spolupráce mezi auditorem podřízeného fondu a auditorem řídícího fondu za účelem řádného plnění povinností obou auditorů; to se nevyžaduje, mají-li oba téhož auditora,
d) neinvestuje-li řídící fond jako podřízený fond,
e) neinvestuje-li řídící fond do cenných papírů ani do zaknihovaných cenných papírů vydávaných podřízenými fondy,
f) byl-li změněn statut podřízeného fondu tak, že mu umožňuje investovat jako podřízený fond,
g) v případě řídícího fondu, který je zahraničním investičním fondem srovnatelným se speciálním fondem, lze-li cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané řídícím fondem veřejně nabízet v České republice, a
h) uplynula-li lhůta podle § 250 odst. 2.
(2) Obhospodařovatel podřízeného fondu kontroluje výkon činnosti obhospodařovatele řídícího fondu, do jehož cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů investuje majetek podřízeného fondu.
(3) Při kontrole podle odstavce 2 vychází obhos-podařovatel podřízeného fondu z informací a dokumentů poskytnutých mu obhospodařovatelem, depozitářem a auditorem řídícího fondu, nemá-li důvodnou pochybnost o jejich správnosti.
§ 249
Oznámení o zahájení činnosti jako podřízený fond
(1) Byl-li změněn statut fondu kolektivního investování tak, že tomuto fondu umožňuje investovat jako podřízený fond nebo do jiného řídícího fondu než doposud, uveřejní administrátor tohoto fondu oznámení, které obsahuje
a) prohlášení o tom, že byl statut tohoto fondu takto změněn,
b) údaje o tom, kde lze nalézt aktualizované sdělení klíčových informací tohoto fondu a aktualizované sdělení klíčových informací nebo aktualizovaný srovnatelný dokument řídícího fondu,
c) údaje o dni, ke kterému předpokládá překročení limitu týkajícího se cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který vyplývá z právního předpisu upravujícího investování investičního fondu a techniky k jeho obhospodařování, a
d) údaje o podmínkách, za nichž se v souvislosti s uveřejněním tohoto oznámení odkoupí jím vydané podílové listy nebo investiční akcie.
(2) Prohlášení a údaje uvedené v oznámení podle odstavce 1 současně s jejich uveřejněním poskytne administrátor podřízeného fondu rovněž jeho podílníkům a akcionářům.
§ 250
Práva podílníků nebo akcionářů v souvislosti s oznámením o zahájení činnosti jako podřízený fond
(1) Uveřejněním oznámení podle § 249 odst. 1 vzniká podílníkům a akcionářům tohoto podřízeného fondu právo na odkoupení jím vydaného podílového listu a jím vydané investiční akcie bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením tohoto cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru.
(2) Uplynutím 30 dní ode dne uveřejnění oznámení podle § 249 odst. 1 zaniká právo na odkoupení podle odstavce 1; obhospodařovatel dotčeného podřízeného fondu může určit lhůtu delší, v takovém případě zaniká právo na odkoupení uplynutím této lhůty.
Díl 2
Dohoda obhospodařovatelů a administrátorů podřízeného fondu a řídícího fondu
§ 251
(1) Obhospodařovatel a administrátor podřízeného fondu a obhospodařovatel a administrátor řídícího fondu se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.
(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, mají-li oba fondy téhož obhospodařovatele a téhož administrátora; v takovém případě postačí, upraví-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi obhospodařovateli a administrátory, vnitřní předpis tohoto obhospodařovatele a tohoto administrátora a obhospodařovatel, jakož i administrátor zavede a udržuje postupy pro řízení střetů zájmů mezi řídícím fondem a podřízeným fondem.
(3) Administrátor podřízeného fondu poskytne na žádost a bezúplatně podílníkovi a akcionáři podřízeného fondu kopii dohody podle odstavce 1. Stejnou povinnost má i ve vztahu k osobě ve srovnatelném postavení jako podílník nebo akcionář, jedná-li se o podřízený fond, který je zahraničním investičním fondem.
§ 252
Umožňuje-li to dohoda podle § 251 odst. 1, lze cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané řídícím fondem vydávat do majetku podřízeného fondu směnou za majetkové hodnoty, které má podřízený fond ve svém majetku, a odkupovat cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydané řídícím fondem od podřízeného fondu směnou za majetkové hodnoty, které má řídící fond ve svém majetku.
§ 253
(1) Peněžitá plnění získaná v souvislosti s investováním do investičních akcií nebo podílových listů řídícího fondu na účet podřízeného fondu nebo toho, kdo jedná na účet obhospodařovatele podřízeného fondu v souvislosti s obhospodařováním tohoto fondu, jsou příjmem tohoto podřízeného fondu.
(2) Obhospodařovatel ani administrátor řídícího fondu nesmí vůči podřízenému fondu tohoto řídícího fondu uplatňovat žádné srážky, přirážky nebo poplatky za nabytí nebo zcizení cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto řídícím fondem.
§ 254
Rozhodné právo
(1) Je-li domovským státem podřízeného fondu i řídícího fondu Česká republika, řídí se ujednání stran dohody podle § 251 odst. 1 českým právem.
(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, strany dohody podle § 251 odst. 1 si v této dohodě určí, zda se její ujednání řídí právem domovského státu podřízeného fondu nebo řídícího fondu.
§ 255
Náležitosti dohody
(1) V dohodě podle § 251 odst. 1 si strany ujednají alespoň,
a) do jakých cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem může podřízený fond investovat,
b) jaké srážky, přirážky nebo poplatky budou v souvislosti s investováním podřízeného fondu hrazeny z jeho majetku a zda k nim bude uplatňována sleva či vratka,
c) podmínky směny podle § 252,
d) periodicitu a lhůty pro předávání informací při spolupráci při oceňování majetku a dluhů řídícího fondu a podřízeného fondu, výpočtu aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem a podřízeným fondem a uveřejňování údajů o aktuální hodnotě,
e) pravidla spolupráce při zajištění vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, včetně zabezpečení plnění pravidel této spolupráce, je-li výkonem této činnosti pověřen jiný,
f) opatření, jimiž se zajistí časový soulad uveřejnění aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem a podřízeným fondem s cílem předcházet cenové arbitráži,
g) způsob určení převodního měnového kurzu v souvislosti s vydáváním a odkupováním cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, neúčtují-li řídící fond a podřízený fond v téže měně,
h) lhůty pro vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem; a přichází-li to v úvahu, též podmínky, za nichž se za odkoupení cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem poskytne do majetku podřízeného fondu namísto peněžních prostředků odpovídající nepeněžité plnění,
i) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací podílníků, akcionářů a osob ve srovnatelném postavení jako podílník nebo akcionář, jedná-li se o řídící fond nebo podřízený fond, který je zahraničním investičním fondem,
j) podmínky, za nichž obhospodařovatel podřízeného fondu a administrátor podřízeného fondu neuplatní zvláštní práva spojená nebo související s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydávaným řídícím fondem nebo vyplývajících ze statutu řídícího fondu, přichází-li to v úvahu,
k) způsob zajištění spolupráce při vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu, shoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu, nebo to, jak je zajištěna spolupráce při vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu a dodatečné zprávy podle § 236 odst. 1, neshoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu,
l) lhůty pro předávání aktuálního statutu, společenské smlouvy a sdělení klíčových informací řídícího fondu a podřízeného fondu, jakož i dokumentů s nimi srovnatelných, jde-li o zahraniční investiční fond, a způsob jejich předávání,
m) lhůty pro předávání informací o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování řídícího fondu nebo kterou zahrnuje administrace řídícího fondu, a způsob jejich předávání,
n) lhůty pro předávání kopií jejich vnitřních předpisů, zejména předpisů upravujících systém řízení rizik a compliance a způsob jejich předávání,
o) lhůty pro předávání informací o porušení právních předpisů, statutu nebo srovnatelného dokumentu řídícího fondu, statutu nebo srovnatelného dokumentu podřízeného fondu, a této dohody, a způsob jejich předávání,
p) lhůty pro předávání informací o otevřených pozicích řídícího fondu z finančních derivátů, které umožní podřízenému fondu vypočítat jeho otevřenou pozici z finančních derivátů, a způsob jejich předávání,
q) lhůty pro předávání informací o tom, že vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem nebo podřízeným fondem bylo pozastaveno, a o tom, že bylo obnoveno, a způsob jejich předávání,
r) lhůty pro předávání informací o chybě v ocenění majetku nebo dluhů řídícího fondu, a způsob jejich předávání, jakož i lhůty pro předávání informací o nápravě této chyby a způsob jejich předávání,
s) lhůty pro předávání informací o navrhované změně statutu nebo srovnatelného dokumentu řídícího fondu, jeho společenské smlouvy a jeho sdělení klíčových informací nebo srovnatelného dokumentu, jakož i o tom, že navrhovaná změna nabyla účinnosti, a způsob jejich předávání; toto ujednání se nevyžaduje, odpovídají-li tyto lhůty lhůtám, v nichž jsou tyto informace zpřístupňovány investorům,
t) lhůty pro předávání informací o plánované nebo navrhované přeměně řídícího fondu nebo podřízeného fondu a způsob jejich předávání,
u) lhůty pro předávání informací o tom, že řídící fond nebo podřízený fond přestal nebo přestane splňovat podmínky, které pro řídící fond nebo podřízený fond vyžaduje tento zákon nebo srovnatelná ustanovení práva cizího státu, a způsob jejich předávání,
v) lhůty pro předávání informací o navrhovaných změnách v osobě
1. depozitáře řídícího fondu nebo podřízeného fondu,
2. auditora řídícího fondu nebo podřízeného fondu,
3. obhospodařovatele řídícího fondu nebo podřízeného fondu,
4. administrátora řídícího fondu nebo podřízeného fondu,
5. toho, kdo byl pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování řídícího fondu nebo podřízeného fondu, a
6. toho, kdo byl pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace řídícího fondu nebo podřízeného fondu,
jakož i o tom, že změna v osobě uvedené v bodech 1 až 6 nabyla účinnosti, a způsob jejich předávání a
w) lhůty pro předávání informací o navrhovaných změnách této dohody a způsob jejich předávání.
(2) Dohoda podle § 251 odst. 1 zavazuje obhos-podařovatele řídícího fondu bez zbytečného odkladu informovat obhospodařovatele podřízeného fondu, administrátora podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu a Českou národní banku, popřípadě příslušný orgán dohledu jiného členského státu, o všech informacích vyžadovaných tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím a statutem nebo společenskou smlouvou podřízeného fondu.
(3) V dohodě podle § 251 odst. 1 se uvede, jakým právem se její ujednání řídí.
§ 256
Obhospodařovatel podřízeného fondu bez zbytečného odkladu předává depozitáři tohoto podřízeného fondu informace o řídícím fondu, o nichž lze mít rozumně za to, že jsou nutné k řádnému výkonu činnosti depozitáře.
Díl 3
Dohoda depozitářů podřízeného a řídícího fondu
§ 257
(1) Depozitář podřízeného fondu a depozitář řídícího fondu se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.
(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, mají-li oba fondy téhož depozitáře; v takovém případě postačí, upraví-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi depozitáři, vnitřní předpis tohoto depozitáře.
(3) Plněním požadavků vyplývajících z dohody podle odstavce 1 není porušena smluvně sjednaná nebo zákonem uložená povinnost mlčenlivosti v oblasti nakládání s důvěrnými informacemi nebo osobními údaji.
§ 258
Rozhodné právo
(1) Ujednání dohody podle § 257 odst. 1 se řídí právem, jímž se řídí dohoda podle § 251 odst. 1.
(2) Upravuje-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi obhospodařovateli a administrátory, vnitřní předpis podle § 251 odst. 2, určí si strany v dohodě podle § 257 odst. 1, zda se její ujednání řídí právem domovského státu podřízeného fondu nebo řídícího fondu.
§ 259
Náležitosti dohody
(1) V dohodě podle § 257 odst. 1 si strany ujednají alespoň
a) způsob vzájemné komunikace, včetně způsobu, jakým se zajišťuje vedení záznamů o této komunikaci, a způsob ochrany důvěrných informací a osobních údajů, kde zejména vymezí
1. druhy informací a osobních údajů a dokumentů, které si budou vzájemně poskytovat, a to s uvedením, které druhy informací a osobních údajů a dokumentů si poskytují na žádost a které bez žádosti, a
2. lhůty pro vzájemné předávání informací a osobních údajů a způsob jejich předávání,
b) pravidla umožňující depozitáři plnění kontrolních povinností plynoucích z tohoto zákona,
c) druhy porušení povinností obhospodařovatele nebo administrátora řídícího fondu, o nichž informuje depozitář řídícího fondu depozitáře podřízeného fondu, jakož i lhůty pro předávání těchto informací a způsob jejich předávání, a
d) krizové události, které si oznamují, lhůty pro vzájemné předávání informací týkajících se krizových událostí a způsob jejich předávání.
(2) V dohodě podle § 257 odst. 1 se uvede, jakým právem se její ujednání řídí.
§ 260
(1) Dohoda podle § 257 odst. 1 zavazuje depozitáře řídícího fondu bez zbytečného odkladu informovat obhospodařovatele podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu a Českou národní banku, popřípadě příslušný orgán dohledu jiného členského státu, o tom, že obhospodařovatel řídícího fondu, jehož je depozitářem, porušil povinnost plynoucí mu z tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, statutu nebo depozitářské smlouvy nebo o situaci, která by mohla mít negativní vliv na obhospodařování podřízeného fondu.
(2) Depozitář řídícího fondu informuje depozitáře podřízeného fondu zejména v případech, kdy zjistí
a) chyby v ocenění majetku a dluhů řídícího fondu,
b) chyby ve směně nebo odkoupení podílových listů nebo investičních akcií nebo chyby v žádostech podaných podřízeným fondem týkajících se odkoupení nebo zcizování podílových listů či investičních akcií vydaných řídícím fondem,
c) chyby ve výplatě podílu na výnosu hospodaření s majetkem v řídícím fondu, v promítnutí částky, která by jinak odpovídala vyplacenému podílu na výnosu z hospodaření s majetkem v řídícím fondu v aktuální hodnotě jím vydávaných podílových listů nebo investičních akcií, nebo ve výpočtu související srážkové daně,
d) porušení investiční strategie řídícího fondu, nebo
e) porušení investičních limitů a limitů na přijímání a poskytování úvěrů a zápůjček.
Díl 4
Dohoda auditorů podřízeného a řídícího fondu
§ 261
(1) Auditor podřízeného fondu a auditor řídícího fondu se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.
(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, mají-li oba fondy téhož auditora; v takovém případě postačí, upraví-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi auditory, vnitřní předpis tohoto auditora.
(3) Plněním požadavků vyplývajících z dohody podle odstavce 1 není porušena smluvně sjednaná nebo zákonem uložená povinnost mlčenlivosti v oblasti nakládání s důvěrnými informacemi nebo osobními údaji.
§ 262
Rozhodné právo
(1) Ujednání dohody podle § 261 odst. 1 se řídí právem státu, jímž se řídí dohoda podle § 251 odst. 1.
(2) Upravuje-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi obhospodařovateli a administrátory, vnitřní předpis podle § 251 odst. 2, určí si strany v dohodě podle § 261 odst. 1, zda se její ujednání řídí právem domovského státu podřízeného fondu nebo řídícího fondu.
§ 263
Náležitosti dohody
(1) V dohodě podle § 261 odst. 1 si strany ujednají alespoň
a) druhy informací a dokumentů, které si budou vzájemně poskytovat, a to s uvedením, které druhy informací a dokumentů si poskytují na žádost a které bez žádosti,
b) lhůty pro vzájemné předávání informací a dokumentů a způsob jejich předávání,
c) jak je zajištěna koordinace vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu, včetně lhůt pro poskytnutí zprávy auditora řídícího fondu a způsobu jejího poskytnutí, shoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu, nebo to, jak je zajištěna spolupráce při vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu a dodatečné zprávy podle § 236 odst. 2, včetně lhůt pro poskytnutí zprávy auditora dodatečné zprávy podle § 236 odst. 2 nebo návrhu této dodatečné zprávy a způsobu jejího poskytnutí, neshoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu,
d) jaké zjištění nebo druhy zjištění uvedené ve zprávě auditora mohou být považovány za nesrovnalost a
e) lhůtu pro vyřízení žádostí o spolupráci podané jedním auditorem druhému, včetně žádostí o dodatečné informace týkající se nesrovnalosti uvedené ve zprávě auditora řídícího fondu.
(2) V dohodě podle § 261 odst. 1 se uvede, jakým právem se její ujednání řídí.
Díl 5
Zvláštní informační povinnosti České národní banky vůči obhospodařovateli podřízeného investičního fondu
§ 264
(1) Česká národní banka informuje obhospodařovatele podřízeného fondu, který je fondem kolektivního investování, o každém zjištěném porušení povinností obhospodařovatele řídícího fondu, o každé uložené pokutě, opatření k nápravě nebo jiném opatření podle tohoto nebo jiného právního předpisu, které uložila obhospodařovateli řídícího fondu, depozitáři řídícího fondu, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty, a dále o každém uloženém kár-ném opatření, které auditorovi řídícího fondu udělila Komora auditorů České republiky.
(2) Česká národní banka informuje obhospodařovatele podřízeného fondu, který je fondem kolektivního investování, o vydání rozhodnutí o schválení změny statutu, která mu umožňuje investovat jako podřízený fond, a to do 15 pracovních dní od přijetí úplné žádosti o změnu statutu.
HLAVA V
OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ
§ 265
(1) Nemovitost, kterou hodlá obhospodařovatel fondu kolektivního investování nabýt do majetku tohoto fondu nebo prodat z majetku tohoto fondu, se ocení v souladu s účelem podle odstavce 2 a při zohlednění
a) jejích trvalých nebo dlouhodobě udržitelných vlastností,
b) výnosu dosažitelného při řádném hospodaření s ní,
c) jejích závad,
d) absolutních a relativních majetkových práv k ní se vztahujících a
e) místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaného vývoje.
(2) Nemovitost se ocení
a) způsobem porovnávacím, je-li nabyta za účelem jejího dalšího prodeje, nebo
b) způsobem výnosovým, je-li nabyta za účelem jejího provozování.
§ 266
(1) Nemovitost uvedenou v § 265 odst. 1 ocení 2 osoby, které jsou členem výboru odborníků obhospodařovatele dotčeného fondu, nebo nezávislým znalcem v oboru oceňování nemovitostí podle zákona upravujícího znalce a tlumočníky. Znalce vybírá obhospodařovatel.
(2) Má se za to, že znalec je ve vztahu k fondu kolektivního investování, který investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostní společnosti, nezávislý, není-li
a) vedoucí osobou nebo pracovníkem obhospodařovatele tohoto fondu,
b) vedoucí osobou nebo pracovníkem nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast,
c) vedoucí osobou nebo pracovníkem osoby, která je členem koncernu, jehož členem je obhospodařova-tel tohoto fondu, nebo
d) podílníkem nebo akcionářem tohoto fondu.
§ 267
Posudek znalce nebo člena výboru odborníků
(1) Ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnického práva k nemovitosti nesmí uplynout více než 6 měsíců ode dne, ke kterému byl vyhotoven posudek znalce nebo člena výboru odborníků podle odstavce 2.
(2) Posudek znalce nebo člena výboru odborníků zahrnuje
a) údaje nutné k identifikaci nemovitosti,
b) cenu nemovitosti určenou znalcem nebo členem výboru odborníků,
c) způsob současného využití nemovitosti a stupeň jejího obsazení,
d) stručný popis nemovitosti,
e) popis závad nemovitosti,
f) základní informace o absolutních a relativních majetkových právech vztahujících se k nemovitosti,
g) technický stav nemovitosti,
h) poslední známý i odhadovaný budoucí čistý zisk z nemovitosti, s uvedením budoucího využití nemovitosti,
i) popis trvalých nebo dlouhodobě udržitelných vlastností,
j) popis místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaný vývoj a
k) další podstatné informace, které mohou mít vliv na cenu nemovitosti.
§ 268
Výbor odborníků
(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování, který podle svého statutu investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, zřizuje jako svůj orgán výbor odborníků.
(2) Výbor odborníků má alespoň 3 členy, počet jeho členů je lichý a jeho členy jmenuje a odvolává obhospodařovatel.
(3) Celkové funkční období jednotlivého člena výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky, přičemž tutéž osobu lze do výboru odborníků téhož fondu kolektivního investování jmenovat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne skončení jejího předchozího členství.
(4) Členem výboru odborníků může být pouze člověk, který je nezávislý, důvěryhodný a odborně způsobilý a má zkušenosti s určováním hodnoty nemovitostí. Kdo uvedené podmínky nesplňuje nebo na jehož straně je dána překážka výkonu funkce, se členem výboru odborníků nestane, i když o tom rozhodl obhospodařovatel. Přestane-li člen výboru odborníků tyto podmínky splňovat, jeho funkce zaniká.
§ 269
Působnost výboru odborníků
(1) Výbor odborníků
a) sleduje stav, využití a další skutečnosti, které mohou mít vliv na hodnotu nemovitosti v majetku fondu kolektivního investování a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast,
b) posuzuje ocenění nemovitosti v majetku tohoto fondu nebo nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast, před učiněním právního jednání, pro které se ocenění provádí,
c) určuje alespoň dvakrát ročně pro účely určení aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie hodnotu nemovitosti v majetku tohoto fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast, a
d) zabezpečuje alespoň dvakrát ročně pro účely určení aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie určení hodnoty účasti tohoto fondu v nemovitostní společnosti.
(2) Člen výboru odborníků vykonává svou funkci s odbornou péčí, postupuje při výkonu své funkce řádně a obezřetně a odpovídá obhospodařovateli a akcionářům nebo podílníkům dotčeného fondu kolektivního investování za újmu, kterou způsobil porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce.
§ 270
Postup výboru odborníků
(1) Pro sledování a určení hodnoty nemovitosti v majetku fondu kolektivního investování nebo v majetku nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast, vychází výbor odborníků z pořizovací ceny nebo posledního posudku znalce nebo člena výboru odborníků.
(2) Výbor odborníků může v odůvodněných případech doporučit obhospodařovateli fondu kolektivního investování, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.
§ 271
Nezávislost člena výboru odborníků
Má se za to, že člen výboru odborníků je ve vztahu k fondu kolektivního investování, který investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostní společnosti, nezávislý, splní-li obdobně předpoklady podle § 266 odst. 2.
ČÁST OSMÁ
FONDY KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 272
Kvalifikovaný investor
(1) Cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané fondem kvalifikovaných investorů nebo účast na fondu kvalifikovaných investorů může smluvně nabývat pouze, a v případě svěřenského fondu i zakladatelem fondu kvalifikovaných investorů nebo tím, kdo zvyšuje majetek fondu kvalifikovaných investorů smlouvou, jakož i tichým společníkem fondu kvalifikovaných investorů, může být pouze,
a) osoba uvedená v § 2a odst. 1 písm. a) až p) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
b) osoba uvedená v § 2a odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
c) obhospodařovatel nebo srovnatelná zahraniční osoba na účet investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje,
d) penzijní společnost na účet účastnického fondu, důchodového fondu nebo transformovaného fondu, který obhospodařuje,
e) osoba, mezi jejíž rozhodující činnost patří prostřednictvím své účasti v jedné nebo více jiných právnických osobách přispívat k dlouhodobému rozvoji těchto právnických osob,
f) právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy,
g) osoba, která je podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo práva jiného členského státu považována ve vztahu k investicím do daného fondu kvalifikovaných investorů za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem,
h) osoba, která je podílníkem, zakladatelem nebo společníkem jiného fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, které obhospodařuje tentýž obhospodařovatel jako tento fond a jehož administraci provádí tentýž administrátor jako tohoto fondu, výše jejíhož splaceného vkladu nebo splacené investice v takových jiných fondech odpovídá ve svém souhrnu částce alespoň 125 000 EUR a která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo
i) osoba, jejíž výše splaceného vkladu nebo splacené investice do tohoto fondu odpovídá částce alespoň 125 000 EUR a která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovaných investorů.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je kvalifikovaným investorem.
(3) Prohlášení podle odstavce 1 písm. h) a i) musí být učiněno v písemné formě a samostatně, nikoli jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva mezi stranami.
(4) Předpoklad o minimální výši vkladu nebo investice podle odstavce 1 písm. h) nebo i) se považuje za nesplněný jen, dojde-li k poklesu výše investice v důsledku jednání investora.
(5) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů a nařídí jeho likvidaci, nesplňuje-li předpoklad vyžadovaný podle odstavce 1. Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
§ 273
(1) Ustanovení § 272 odst. 1 a 5 se nepoužijí pro fond kvalifikovaných investorů, který je kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) nebo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9).
(2) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů, který je kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), a nařídí jeho likvidaci, nesplňuje-li jeho podílník, zakladatel, společník nebo tichý společník a v případě svěřenského fondu také ten, kdo zvýšil jeho majetek smlouvou, předpoklad vyžadovaný podle článku 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7). Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
(3) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů, který je kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání, a nařídí jeho likvidaci, nesplňuje-li jeho podílník, zakladatel, společník nebo tichý společník a v případě svěřenského fondu také ten, kdo zvýšil jeho majetek smlouvou, předpoklad vyžadovaný podle článku 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9). Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
§ 274
Vklady a investice
(1) Povinnosti vložit předmět vkladu nebo povinnosti investovat v minimální výši nebo ve výši, kterou určuje statut fondu kvalifikovaných investorů, nemůže být nikdo zproštěn; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu.
(2) Před podáním návrhu na zápis fondu kvalifikovaných investorů do obchodního rejstříku nebo před vznikem fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu svěřenského fondu nebo podílového fondu, se splatí na každý vklad nebo investici alespoň jejich minimální výše.
§ 275
Plnění vkladové povinnosti po částech
(1) Určí-li tak společenská smlouva fondu kvalifikovaných investorů, společník plní vkladovou povinnost po částech.
(2) Vkladová povinnost podle odstavce 1 se plní ve lhůtě a v rozsahu, které určí statutární orgán v písemné výzvě.
(3) Výzva se oznámí společníkovi alespoň 10 pracovních dní přede dnem, kdy se příslušná část vkladu stává splatnou.
(4) Společník, který je v prodlení s plněním vkladové povinnosti podle odstavce 1, nesmí, vedle důsledků, které s prodlením společníka se splněním vkladové povinnosti spojuje zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev, ledaže společenská smlouva určuje jinak, vykonávat hlasovací práva a má povinnost nahradit společnosti veškerá peněžitá plnění, která od ní přijal.
§ 276
Odměna člena statutárního orgánu a náhrada potřebných výdajů člena statutárního orgánu nebo společníka
(1) Kromě práva na náhradu výdajů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, které má statutární orgán nebo jeho člen nebo společník, jde-li o výdaje, které vynaložil při zařizování záležitostí fondu a které mohl rozumně pokládat za potřebné, má člen statutárního orgánu fondu kvalifikovaných investorů právo na odměnu.
(2) Společenská smlouva fondu kvalifikovaných investorů také obsahuje
a) způsob určení odměny člena statutárního orgánu tohoto fondu a podmínky a rozsah hrazení odměny z majetku fondu, jakož i to, zda lze členovi statutárního orgánu tohoto fondu vyplácet zálohy na jeho odměny, a to i opětovně, a
b) způsob určení výdajů, které člen statutárního orgánu nebo společník tohoto fondu vynaložil při zařizování záležitostí fondu a které mohl rozumně pokládat za potřebné, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení těchto výdajů z majetku fondu, jakož i to, zda lze členovi statutárního orgánu nebo společníkovi tohoto fondu vyplácet zálohy na tyto výdaje, a to i opětovně.
(3) Nejvyšší orgán fondu kvalifikovaných investorů může podle okolností odměnu členu statutárního orgánu tohoto fondu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že tento člen statutárního orgánu porušil některou ze svých povinností.
§ 277
Změny společenské smlouvy
(1) Nedohodnou-li se společníci fondu kvalifikovaných investorů ve společenské smlouvě jinak, nebo neplyne z tohoto zákona něco jiného, postačí k její změně souhlas všech společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu nebo statutárním orgánem obhospodařovatele, a většina hlasů ostatních společníků. Má-li však být změnou společenské smlouvy nepříznivě zasahováno do práva společníka, je třeba k její změně i souhlas toho společníka, do jehož práva se zasahuje.
(2) Společenskou smlouvu lze změnit i jednostranným jednáním statutárního orgánu obhospodařovatele, stanoví-li tak tento zákon a, ledaže to společenská smlouva vyloučí, jde-li o změnu přímo vyvolanou změnou právní úpravy, opravu písemných nebo tiskových chyb anebo úpravu, která logicky vyplývá z obsahu společenské smlouvy.
§ 278
Právo odmítnout poskytnutí informace
(1) Právo podílníka nebo společníka nahlížet do všech dokumentů fondu kvalifikovaných investorů a kontrolovat tam obsažené informace lze zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy,
a) mohlo-li by poskytnutí informace přivodit újmu fondu kvalifikovaných investorů nebo osobám, do nichž tento fond investuje,
b) jde-li o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného právního předpisu,
c) je-li informace součástí obchodního tajemství fondu kvalifikovaných investorů,
d) zakládalo-li by poskytnutí informace trestní nebo správní odpovědnost jeho obhospodařovatele, depozitáře, hlavního podpůrce nebo fondu kvalifikovaných investorů, nebo
e) je-li požadovaná informace veřejně dostupná.
(2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka nebo podílníka o tom, zda je tu povinnost informaci poskytnout, soud; popřípadě rozhodce nebo stálý rozhodčí soud určený ve společenské smlouvě; k právu uplatněnému u soudu, rozhodce nebo stálého rozhodčího soudu po uplynutí 1 měsíce ode dne odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží.
§ 279
Zákaz konkurence a další zakázaná jednání
(1) Vedoucí osoba obhospodařovatele fondu kvalifikovaných investorů nesmí
a) bez přivolení společníků nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele podnikat v předmětu činnosti tohoto fondu, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody fondu pro jiného,
b) bez přivolení společníků nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele nabýt nebo zvýšit přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby, která vydala cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, do nichž tento fond investuje, nebo osoby, do jejichž účastí fond investuje,
c) využít informaci o investiční příležitosti, kterou vyhodnotí jako vhodnou pro investici tohoto fondu, tak, aby na základě takové informace předtím, než se příslušná investice fondu uskuteční, na svůj účet nebo na účet jiné osoby
1. nabyla nebo zcizila majetkovou hodnotu, jíž se investiční příležitost týká, či nabyla nebo zcizila jinou majetkovou hodnotu, jejíž hodnota se vztahuje k majetkové hodnotě, jíž se investiční příležitost týká, nebo
2. přímo či nepřímo učinila jiné osobě doporučení k nabytí či zcizení majetkové hodnoty, které se investiční příležitost týká, nebo jiné majetkové hodnoty, jejíž hodnota se vztahuje k majetkové hodnotě, jíž se investiční příležitost týká, a
d) bez přivolení společníků nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele přijmout úvěr nebo zápůjčku od tohoto fondu nebo poskytnout jménem fondu úvěr nebo zápůjčku osobě tvořící s členem statutárního orgánu obhospodařovatele koncern nebo osobě členovi statutárního orgánu blízké.
(2) Dozví-li se vedoucí osoba obhospodařovatele fondu kvalifikovaných investorů, že způsobem uvedeným v odstavci 1 právně jednala osoba, se kterou tvoří koncern, nebo osoba jí blízká, informuje o tom bez zbytečného odkladu společníky nebo dozorčí orgán tohoto obhospodařovatele.
(3) Společenská smlouva může zákaz konkurence podle odstavce 1 písm. a), b) a d) upravit odlišně; ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zákazu konkurence, jedná-li se o společníky, nejsou dotčena. K přivolení podle odstavce 1 písm. a) nebo ke změně společenské smlouvy, kterou se podmínka stanovená v odstavci 1 písm. a) upravuje odlišně, se vyžaduje většina alespoň tří čtvrtin hlasů společníků.
Fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů
§ 280
Fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů musí do 12 měsíců ode dne vzniku investičního fondu dosáhnout alespoň částky odpovídající 1 250 000 EUR, nejde-li o případ podle § 281.
§ 281
Fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů, který podle svého statutu investuje více než 90 % hodnoty majetku tohoto fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo na jiné právnické osobě, účastí v obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách nebo práv duševního vlastnictví, musí ve lhůtě určené ve statutu a, přichází-li to s ohledem na jeho právní formu v úvahu, i ve společenské smlouvě, dosáhnout alespoň částky odpovídající 1 000 000 EUR.
§ 282
Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů a nařídí jeho likvidaci, nedosahuje-li fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů alespoň částek uvedených v § 280 nebo 281. Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
§ 283
Předkupní právo v případě výkonu rozhodnutí a exekuce
(1) V případě nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podílového listu, investičního listu, kmenového listu, akcie, která není zakladatelskou akcií, podílu společníka společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo evropské společnosti nebo družstevního podílu anebo v případě vydání exekučního příkazu k prodeji tohoto cenného papíru, zaknihovaného cenného papíru nebo podílu mají ostatní podílníci, kteří jsou vlastníky stejného druhu podílového listu, nebo společníci, kteří jsou vlastníky stejného druhu investičního listu, kmenového listu nebo akcie, která není zakladatelskou akcií, nebo stejného druhu podílu, předkupní právo k cenným papírům, zaknihovaným cenným papírům nebo podílům, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekučního příkazu.
(2) V případě nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zakladatelské akcie anebo v případě vydání exekučního příkazu k prodeji zakladatelské akcie mají vlastníci zakladatelských akcií předkupní právo podle § 160.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí jen pro fond kvalifikovaných investorů, neplyne-li z jiného právního předpisu něco jiného.
HLAVA II
INVESTOVÁNÍ A TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ
§ 284
(1) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů při obhospodařování tohoto fondu zavede v rámci statutu tohoto fondu a udržuje a uplatňuje
a) pravidla pro skladbu majetku, spočívající ve vymezení majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, a investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k těmto majetkovým hodnotám, včetně, přichází-li v úvahu, investičních limitů při kopírování složení indexu,
b) pravidla pro přijetí úvěru nebo zápůjčky na účet tohoto fondu,
c) pravidla pro použití majetku tohoto fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky nebo daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s obhospodařováním tohoto fondu, včetně toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním, a toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,
d) pravidla pro uzavírání smluv o prodeji majetkových hodnot na účet tohoto fondu, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány, včetně toho, zda lze na účet tohoto fondu uzavírat smlouvy o prodeji majetkových hodnot, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány,
e) techniky k obhospodařování tohoto fondu,
f) pravidla pro používání technik k obhospodařování tohoto fondu, včetně pravidel pro sjednávání repo obchodů s využitím majetku tohoto fondu a pravidel pro investování v souvislosti se sjednanými repo obchody,
g) pravidla pro snižování rizika z použití derivátů, a využívá-li pákový efekt, také limity pro míru využití pákového efektu,
h) pravidla pro výpočet celkové expozice tohoto fondu standardní závazkovou metodou, metodou měření hodnoty v riziku, s rozlišením podle modelu absolutní rizikové hodnoty a relativní rizikové hodnoty, popřípadě další jinou pokročilou metodou měření rizik, a
i) limity u celkové expozice v případě metod podle písmene h).
(2) Vláda může nařízením stanovit požadavky na kvalitativní kritéria pravidel podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až h), technik podle odstavce 1 písm. e) a limitů u celkové expozice podle odstavce 1 písm. i).
(3) Pro investování do nemovitostí u fondu kvalifikovaných investorů se § 265 použije obdobně. Oce-ňuje-li se nemovitost, do níž fond kvalifikovaných investorů investuje, znalcem, nebo zřídí-li jeho obhospo-dařovatel výbor odborníků, použijí se obdobně také § 266 až 271.
(4) Odporuje tomuto zákonu, jestliže obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla, techniky nebo limity tak, jak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.
§ 285
(1) Došlo-li nezávisle na vůli obhospodařovatele fondu kvalifikovaných investorů k tomu, že není dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu, musí obhospodařovatel tohoto fondu obnovit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly; přitom přihlédne k zájmům podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu.
(2) V souvislosti s uplatněním přednostního práva na upsání investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má nebo má mít fond kvalifikovaných investorů ve svém majetku, nemusí být dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu; obhospodařovatel tohoto fondu však musí obnovit bez zbytečného odkladu po uplatnění tohoto přednostního práva soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly.
§ 286
Pro investiční společnost a zahraniční osobu s povolením podle § 481 se při obhospodařování zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kvalifikovaných investorů použijí § 284 a 285 obdobně, přičemž se zohlední případné přísnější požadavky práva domovského státu tohoto fondu týkající se jeho obhospodařování.
§ 287
Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit, vy-užívá-li pákový efekt, osvědčí České národní bance na její žádost přiměřenost limitů, které určil pro míru využití pákového efektu, jakož i to, jak zajišťuje jejich dodržování.
HLAVA III
ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ
Díl 1
Statut
§ 288
Statut fondu kvalifikovaných investorů je dokument, který obsahuje investiční strategii fondu kvalifikovaných investorů, popis rizik spojených s investováním tohoto fondu a další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice.
§ 289
Údaje uvedené ve statutu fondu kvalifikovaných investorů musejí být průběžně aktualizovány.
Díl 2
Výroční zpráva
§ 290
(1) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, vyhotoví nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období výroční zprávu tohoto fondu.
(2) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, poskytne každému společníkovi nebo podílníkovi poslední vyhotovenou výroční zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to společník nebo podílník požádá.
(3) Pro administrátora fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a za který se uveřejňuje výroční zpráva podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 a § 291 nepoužijí. V jeho případě postačí, jestliže poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované podle § 291, které nejsou obsaženy ve výroční zprávě tohoto fondu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně, nebo jako doplněk výroční zprávy.
§ 291
Zvláštní náležitosti výroční zprávy
(1) Pro výroční zprávu fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit se § 234 odst. 1 písm. a) a b) a § 234 odst. 2 a 5 použijí obdobně.
(2) Pro výroční zprávu fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se článek 12 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) použije obdobně.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu výroční zprávy v rozsahu odstavce 1 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 292
Zpráva auditora
Auditor je povinen vyjádřit se k souladu výroční zprávy fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, s účetní závěrkou.
Díl 3
Informování investorů fondu kvalifikovaných investorů
§ 293
(1) Pro informování o v České republice nabízených investicích do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se § 241 použije obdobně.
(2) Pro informování o v České republice nabízených investicích do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se článek 13 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) použije obdobně.
ČÁST DEVÁTÁ
NABÍZENÍ INVESTIC
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 294
Nabízení investic
(1) Nabízením investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu je
a) nabízení podílových listů nebo srovnatelných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podle práva cizího státu nebo účastnických cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, nebo
b) nabízení jiné možnosti stát se podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo v případě svěřenského fondu nebo srovnatelného zařízení také osobou, která zvyšuje majetek tohoto fondu smlouvou.
(2) Nabízení investic podle odstavce 1 zahrnuje i nabízení investic vztahujících se k podfondu investičního fondu nebo srovnatelnému zařízení zahraničního investičního fondu. Ustanovení upravující nabízení investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu se pro nabízení investic vztahujících se k jeho podfondu nebo srovnatelnému zařízení použijí obdobně.
§ 295
Rozhodnutí investora z vlastního podnětu
O nabízení investic podle § 294 odst. 1 se nejedná, činí-li investor rozhodnutí nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem nebo stát se jinak podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo v případě svěřenského fondu nebo srovnatelného zařízení také osobou, která zvyšuje majetek tohoto fondu smlouvou, z vlastního podnětu.
§ 296
Nabízení investic do fondů kvalifikovaných investorů a do srovnatelných zahraničních investičních fondů
Investice do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu lze v České republice nabízet i veřejně, podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem tohoto fondu nebo v případě svěřenského fondu nebo srovnatelného zařízení také osobou, která zvyšuje majetek tohoto fondu smlouvou, se však může stát jen kvalifikovaný investor; na to musí být při nabízení výslovně upozorněno.
§ 297
Nabízení investic do zahraničních investičních fondů srovnatelných se speciálním fondem
(1) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem lze v České republice veřejně nabízet jen, jestliže je obhospodařovatel tohoto fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit a jestliže Česká národní banka rozhodla podle odstavce 3.
(2) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, který obhospodařuje obhospodařovatel, který není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice nabízet jen, jestliže se osoba se sídlem nebo bydlištěm v České republice může stát podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo osobou srovnatelnou s tichým společníkem tohoto fondu nebo v případě zařízení srovnatelného se svěřenským fondem také osobou, která zvyšuje majetek tohoto fondu smlouvou, pouze, je-li kvalifikovaným investorem.
(3) O tom, zda je zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem, rozhodne Česká národní banka do 20 pracovních dnů ode dne předložení žádosti, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.
(4) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 298
Vztah k právu Evropské unie
(1) Nabízení investic do kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu uvedeného v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy rizikového kapitálu7).
(2) Nabízení investic do kvalifikovaného fondu sociálního podnikání uvedeného v článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9) vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy sociálního podnikání9).
§ 299
Speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit se sídlem v členském státě, se pro účely nabízení investic do tohoto fondu považuje za zahraniční investiční fond, jehož domovským státem není členský stát, jestliže podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu
a) investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát,
b) investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který není obhospodařován obhospodařovatelem se sídlem v členském státě,
c) investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do více zahraničních investičních fondů uvedených v písmenech a) nebo b) nebo investičních fondů uvedených v písmeni b), které mají vzájemně stejnou investiční strategii, nebo
d) může mít expozici až ve výši 85 % svého majetku ve vztahu k zahraničnímu investičnímu fondu uvedenému v písmenech a) nebo b) nebo investičnímu fondu uvedenému v písmeni b) anebo ve vztahu k více takovým fondům, které mají vzájemně stejnou investiční strategii.
HLAVA II
NABÍZENÍ INVESTIC DO INVESTIČNÍHO FONDU NEBO DO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM JE ČLENSKÝ STÁT
Díl 1
V případě obhospodařovatele, jehož domovským státem je členský stát
Oddíl 1
Veřejné nabízení investic do standardního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu
§ 300
Veřejné nabízení investic do standardního fondu v České republice
(1) Investice do standardního fondu lze v České republice veřejně nabízet, je-li tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 511.
(2) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do standardního fondu, není-li obhospodařován osobou s povolením uděleným Českou národní bankou opravňujícím ji obhospodařovat standardní fondy nebo orgánem dohledu jiného členského státu opravňujícím ji obhospodařovat zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem.
Veřejné nabízení investic do standardního fondu v jiném členském státě
§ 301
(1) Investice do standardního fondu lze v jiném členském státě veřejně nabízet ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení České národní banky podle § 303 odst. 3.
(2) Jsou-li investice do standardního fondu veřejně nabízeny v jiném členském státě, musí být sdělení klíčových informací v tomto členském státě uveřejňováno a poskytováno za stejných podmínek jako v České republice. Jiné změny sdělení klíčových informací, než je překlad, anebo jeho dodatky, nejsou dovoleny. Ustanovení § 229 odst. 2 se použije obdobně.
§ 302
(1) Mají-li být investice do standardního fondu veřejně nabízeny v jiném členském státě, oznámí to obhospodařovatel tohoto fondu předem České národní bance. Oznámení podle věty první se České národní bance zasílá v anglickém jazyce.
(2) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 vymezuje článek 1 a příloha I přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování12).
(3) K oznámení podle odstavce 1 obhospodařovatel dotčeného standardního fondu přiloží překlad
a) aktuálního sdělení klíčových informací tohoto fondu,
b) aktuálního statutu tohoto fondu,
c) aktuální výroční zprávy tohoto fondu a
d) popřípadě aktuální pololetní zprávy tohoto fondu, byla-li vyhotovena po vyhotovení aktuální výroční zprávy podle písmene c).
(4) Sdělení podle odstavce 3 písm. a) musí být přiloženo s překladem do jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny.
(5) Dokumenty podle odstavce 3 písm. b) až d) lze, podle uvážení obhospodařovatele dotčeného standardního fondu, přiložit s překladem do
a) jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, nebo
b) anglického jazyka.
(6) Podle uvážení obhospodařovatele dotčeného standardního fondu může být překlad podle odstavců 4 a 5 úředně ověřen. Za správnost a úplnost překladu podle odstavců 4 a 5 odpovídá obhospodařovatel dotčeného standardního fondu.
§ 303
(1) Česká národní banka ověří, zda má oznámení a jeho přílohy podle § 302 předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.
(2) Česká národní banka do 10 pracovních dní ode dne, kdy obdržela oznámení a přílohy podle § 302, které má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami, odešle orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice podle § 301 odst. 1 veřejně nabízeny,
a) toto oznámení a jeho přílohy a
b) potvrzení v anglickém jazyce o tom, že dotčený standardní fond splňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování4); náležitosti tohoto potvrzení vymezuje článek 2 a příloha II přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování12).
(3) Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného standardního fondu bez zbytečného odkladu, že odeslala oznámení, jeho přílohy a potvrzení podle odstavce 2.
(4) V dalším vymezují postup České národní banky podle odstavce 2 články 3 až 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování12).
§ 304
(1) Jsou-li v jiném členském státě veřejně nabízeny investice do standardního fondu, musí být v tomto jiném členském státě investorům poskytnuty a uveřejněny aktuální
a) sdělení klíčových informací tohoto fondu, jakož i jeho změny,
b) statut tohoto fondu, jakož i jeho změny,
c) výroční zpráva tohoto fondu, jakož i její změny,
d) pololetní zpráva standardního fondu, jakož i její změny, a
e) údaje o částkách, za které jsou vydávány a odku-povány podílové listy a investiční akcie vydávané tímto fondem.
(2) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) se v jiném členském státě, ve kterém jsou investice do standardního fondu veřejně nabízeny, investorům poskytují a uveřejňují stejným způsobem, jakým se investorům poskytují a uveřejňují srovnatelné dokumenty a údaje týkající se zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem podle práva tohoto jiného členského státu.
(3) Sdělení podle odstavce 1 písm. a), jakož i jeho změny, se v jiném členském státě, ve kterém jsou investice do standardního fondu veřejně nabízeny, investorům poskytuje a uveřejňuje s překladem do jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu tohoto jiného členského státu.
(4) Dokumenty podle odstavce 1 písm. b) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) se v jiném členském státě, ve kterém jsou investice do standardního fondu veřejně nabízeny, investorům poskytují a uveřejňují s překladem do
a) jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu tohoto jiného členského státu, nebo
b) anglického jazyka.
(5) Četnost uveřejňování údajů podle odstavce 1 písm. e) se řídí českým právem.
Veřejné nabízení investic do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem v České republice
§ 305
(1) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který je domovským státem tohoto fondu, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 303 odst. 3. Obhospodařovatel podle věty první požádá bez zbytečného odkladu po obdržení sdělení podle věty první o zápis tohoto fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 503.
(2) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, není-li obhospodařován osobou s povolením uděleným Českou národní bankou opravňujícím ji obhospodařovat standardní fondy nebo orgánem dohledu jiného členského státu opravňujícím ji obhospodařovat zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem.
§ 306
(1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, musí být dohodou s bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou uvedenou v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu zajištěn způsob
a) vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice,
b) rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice,
c) vyplácení vypořádacího podílu a rozdělování a vyplácení jiných peněžitých plnění v České republice pro případ, že se tento fond zrušuje, a
d) uveřejňování dokumentů a údajů týkajících se tohoto fondu v České republice.
(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 musí být plněna i poté, co investice podle odstavce 1 přestaly být v České republice veřejně nabízeny, a to až do vypořádání závazků vůči vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice.
§ 307
(1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, musí být investorům se sídlem nebo bydlištěm v České republice ve vztahu k tomuto fondu poskytnuty a na internetových stránkách tohoto fondu uveřejněny aktuální
a) dokument srovnatelný se sdělením klíčových informací standardního fondu, jakož i jeho změny,
b) dokument srovnatelný se statutem standardního fondu, jakož i jeho změny,
c) dokument srovnatelný s výroční zprávou standardního fondu, jakož i jeho změny,
d) dokument srovnatelný s pololetní zprávou standardního fondu, jakož i jeho změny, a
e) údaje o částkách, za které jsou vydávány a odkupovány cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem.
(2) Pro povinnost stanovenou v odstavci 1 se § 306 odst. 2 použije obdobně.
(3) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) se v České republice investorům poskytují a uveřejňují stejným způsobem, jakým se investorům poskytují a uveřejňují srovnatelné dokumenty a údaje týkající se standardního fondu podle tohoto zákona, na základě tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klíčové informace pro investory, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování11).
(4) Dokument podle odstavce 1 písm. a), jakož i jeho změny, lze v České republice investorům poskytnout nebo uveřejnit s překladem do
a) českého jazyka, nebo
b) jazyka, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.
(5) Dokumenty podle odstavce 1 písm. b) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) lze investorům poskytnout nebo uveřejnit s překladem do
a) českého jazyka,
b) jazyka, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou, nebo
c) anglického jazyka.
(6) Četnost uveřejňování údajů podle odstavce 1 písm. e) se řídí právem domovského státu tohoto fondu.
§ 308
Veřejné nabízení investic do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem obhospodařovaného investiční společností v jiném členském státě
Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, lze v jiném členském státě veřejně nabízet ode dne, kdy investiční společnost obhospodařující tento fond obdrží sdělení orgánu dohledu domovského státu tohoto fondu, že orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být tyto investice veřejně nabízeny, odeslala oznámení, jeho přílohy a potvrzení srovnatelné s oznámením, jeho přílohami a potvrzením podle § 303 odst. 2.
Oddíl 2
Nabízení investic do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát
§ 309
V případě obhospodařovatele se sídlem v České republice oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice
Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v České republice oprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 503 nebo 513.
§ 310
V případě obhospodařovatele neoprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o veřejné nabízení v České republice
Investice do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel neoprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 503 nebo 513.
V případě obhospodařovatele se sídlem v České republice oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v jiném členském státě
§ 311
Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v České republice oprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v jiném členském státě nabízet osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení České národní banky podle § 313 odst. 3.
§ 312
(1) Mají-li být v jiném členském státě nabízeny investice podle § 311, oznámí to obhospodařovatel dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu předem České národní bance. Oznámení podle věty první a přílohy tohoto oznámení se České národní bance zasílají v anglickém jazyce nebo s překladem do anglického jazyka.
(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat, popřípadě k němu musí být přiloženy,
a) plán obchodní činnosti ve vztahu k tomuto nabízení, který zahrnuje údaje nutné k identifikaci dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a údaje nutné k identifikaci domovského státu tohoto fondu,
b) statut nebo srovnatelný dokument, popřípadě též společenská smlouva dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
c) údaje nutné k identifikaci depozitáře dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
d) údaje o dotčeném investičním fondu nebo zahraničním investičním fondu, které jsou poskytovány investorům, nebo popis těchto údajů, jde-li o údaje uvedené v § 241 nebo § 293 odst. 1,
e) jde-li se o investiční fond nebo zahraniční investiční fond, který podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do jednoho investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nebo do více investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které mají vzájemně stejnou investiční strategii, nebo může mít expozici ve výši až 85 % hodnoty svého majetku vůči jednomu investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu nebo vůči více investičním fondům nebo zahraničním investičním fondům, které mají vzájemně stejnou investiční strategii, údaj o domovském státě fondů, do kterých takto investuje, nebo vůči kterým má tuto expozici,
f) údaje nutné k identifikaci členského státu, ve kterém mají být nabízeny investice podle § 311, a
g) mají-li být investice nabízeny pouze osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, informace o opatřeních, jimiž se zajistí dodržování tohoto omezení, a to i v případě, že tyto investice mají být v tomto jiném členském státě nabízeny prostřednictvím jiné osoby, a to v souladu s právem tohoto jiného členského státu.
§ 313
(1) Česká národní banka ověří, zda má oznámení a jeho přílohy podle § 312 předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.
(2) Česká národní banka do 20 pracovních dní ode dne, kdy obdržela oznámení a přílohy podle § 312, které má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami, odešle orgánu dohledu jiného členského státu, v němž mají být nabízeny investice podle § 311,
a) toto oznámení a jeho přílohy a
b) potvrzení v anglickém jazyce o tom, že obhospo-dařovatel dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu má povolení, které jej opravňuje přesáhnout rozhodný limit a obhospodařovat investiční fondy a zahraniční investiční fondy s určitou investiční strategií.
(3) Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu, že odeslala oznámení, jeho přílohy a potvrzení podle odstavce 2.
§ 314
(1) Jsou-li v jiném členském státě nabízeny investice podle § 311, požádá obhospodařovatel dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu Českou národní banku o udělení souhlasu s každou podstatnou změnou ve skutečnostech uvedených v oznámení nebo jeho přílohách podle § 312 nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy má tato změna nastat. Nemůže-li obhospodařovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu uvedenou ve větě první dodržet, požádá o udělení souhlasu se změnou bez zbytečného odkladu poté, co tato překážka pomine.
(2) V řízení o žádosti podle odstavce 1 může Česká národní banka rozhodnout, že souhlas s provedením změny neuděluje jen tehdy, jestliže by provedení této změny znamenalo, že obhospodařovatel dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu přestane plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(3) Rozhodne-li Česká národní banka, že souhlas s provedením změny neuděluje, nesmí obhospodařovatel tuto změnu provést, a byla-li již provedena, musí uvést bez zbytečného odkladu skutečnosti uvedené v oznámení nebo jeho přílohách podle § 312 do původního stavu. Nesplní-li obhospodařovatel povinnost podle věty první, zakazuje se další nabízení investic podle § 311.
(4) Souhlasí-li Česká národní banka s provedením změny, informuje o této změně bez zbytečného odkladu orgán dohledu jiného členského státu, ve kterém jsou tyto investice podle § 311 nabízeny.
(5) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a doklady prokazující, že provedení této změny nebude znamenat, že obhospodařovatel dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu přestane plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(6) Žádost podle odstavce 5 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 315
V případě obhospodařovatele se sídlem v jiném členském státě oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice
(1) Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v jiném členském státě oprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice nabízet osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3.
(2) Investice podle odstavce 1 lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 503 nebo 513.
Díl 2
V případě obhospodařovatele se sídlem ve státě, který není členským státem
§ 316
(1) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem ve státě, který není členským státem, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže
a) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu oprávnění k obhospodařování tohoto fondu, a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona,
b) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu oprávnění k obhospodařování tohoto fondu, a orgán dohledu domovského státu tohoto fondu, se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle práva domovského státu tohoto fondu, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), a
c) stát, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
(3) Při nabízení investic podle odstavce 1 plní obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu, České národní bance a investorům se sídlem nebo bydlištěm v České republice povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit podle § 34 až 37, § 233 až 235, § 241, 290, 291, 293, 463, 464 a 557 obdobně.
(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 musí být plněny i poté, co investice podle odstavce 1 přestaly být v České republice nabízeny, a to až do vypořádání závazků vůči osobám ve srovnatelném postavení s podílníky, obmyšlenými, zakladateli, společníky nebo tichými společníky dotčeného zahraničního investičního fondu, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice, a v případě zařízení srovnatelného se svěřenským fondem i těmi, kteří zvýšili majetek tohoto zařízení jako dotčeného zahraničního investičního fondu smlouvy a mají sídlo nebo bydliště v České republice.
(5) Zakazuje se nabízet v České republice investice podle odstavce 1 po dni, který určí akt v přenesené působnosti přijatý Evropskou komisí na základě článku 68 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) jako den, k němuž se musí ukončit vnitrostátní režimy upravené v článcích 36 a 42 této směrnice a režim pasu stanovený v článcích 35 a 37 až 41 této směrnice se stane jediným povinným režimem platným ve všech členských státech.
(6) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 317
(1) Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 503 nebo 513.
(2) Pro nabízení investic v jiném členském státě do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 311 až 314 použijí obdobně.
(3) Pro nabízení investic v České republice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, která má povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu srovnatelné s povolením podle § 481, se § 315 použije obdobně.
HLAVA III
NABÍZENÍ INVESTIC DO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM NENÍ ČLENSKÝ STÁT
Díl 1
V případě obhospodařovatele, který má sídlo v členském státě
§ 318
V případě investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení pouze v České republice
(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže
a) orgán dohledu domovského státu tohoto fondu a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona a
b) domovský stát tohoto fondu není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
(3) Při nabízení investic podle odstavce 1 plní obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit podle tohoto zákona, na základě tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), s výjimkou § 60 až 84; obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu však zajistí, aby činnost depozitáře podle § 71 až 73 ve vztahu k tomuto fondu vykonávaly jiné osoby. obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje nutné k identifikaci osob, které vykonávají činnost depozitáře tohoto fondu podle § 71 až 73, jakož i jejich změny.
(4) Pro povinnosti stanovené v odstavci 3 se § 316 odst. 4 použije obdobně.
(5) Zakazuje se nabízet v České republice investice podle odstavce 1 po dni, který určí akt v přenesené působnosti přijatý Evropskou komisí na základě článku 68 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) jako den, k němuž se musí ukončit vnitrostátní režimy upravené v článcích 36 a 42 této směrnice a režim pasu stanovený v článcích 35 a 37 až 41 této směrnice se stane jediným povinným režimem platným ve všech členských státech.
(6) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání. Česká národní banka dále stanoví vyhláškou v rozsahu potřebném pro výkon účinného dohledu nad kapitálovým trhem rozsah, strukturu, formu a způsob oznamování údajů a poskytování dokumentů podle odstavce 3 České národní bance, jakož i lhůty pro jejich oznamování a poskytování.
§ 319
V případě obhospodařovatele se sídlem v jiném členském státě oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení pouze v České republice
(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit se sídlem v jiném členském státě, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže
a) orgán dohledu domovského státu tohoto fondu a orgán dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle práva tohoto jiného členského státu, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), a
b) je obdobně splněna podmínka podle § 318 odst. 2 písm. b).
(3) Při nabízení investic podle odstavce 1 plní obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), a podle práva státu, ve kterém má sídlo, na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), s výjimkou článku 21 této směrnice; obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu však zajistí, aby činnost depozitáře podle článku 21 odst. 7, 8 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) ve vztahu k tomuto fondu vykonávaly jiné osoby. Obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu zašle orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, údaje nutné k identifikaci osob, které vykonávají činnost depozitáře tohoto fondu podle článku 21 odst. 7, 8 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), jakož i jejich změny.
(4) Pro povinnosti stanovené v odstavci 3 se § 316 odst. 4 použije obdobně.
(5) Zakazuje se nabízet v České republice investice podle odstavce 1 po dni, který určí akt v přenesené působnosti přijatý Evropskou komisí na základě článku 68 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) jako den, k němuž se musí ukončit vnitrostátní režimy upravené v článcích 36 a 42 této směrnice a režim pasu stanovený v článcích 35 a 37 až 41 této směrnice se stane jediným povinným režimem platným ve všech členských státech.
(6) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 320
V případě investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice
(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže
a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b),
b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s Českou republikou dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech, a
c) dni, od kterého mají být tyto investice nabízeny, předchází den, který určuje předpis Evropské unie vydaný na základě článku 67 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) jako den nabytí účinnosti čl. 35 a 37 až 41 této směrnice.
(3) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 321
V případě investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v jiném členském státě
(1) Pro nabízení investic v jiném členském státě do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 311 až 314 použijí obdobně.
(2) Investice podle odstavce 1 lze v jiném členském státě nabízet jen, jestliže
a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b) a § 320 odst. 2 písm. b) a c) a
b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s jiným členským státem, ve kterém mají být tyto investice nabízeny, dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech.
§ 322
V případě obhospodařovatele se sídlem v jiném členském státě oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice
(1) Pro nabízení investic v České republice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospo-dařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit se sídlem v jiném členském státě, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 315 odst. 1 použije obdobně.
(2) Investice podle odstavce 1 lze v České republice nabízet jen, jestliže
a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b), § 319 odst. 2 písm. a) a § 320 odst. 2 písm. b) a c) a
b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s jiným členským státem, ve kterém má sídlo obhospodařova-tel tohoto fondu, dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech.
(3) Investice podle odstavce 1 lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 4.
(4) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b), § 319 odst. 2 písm. a), § 320 odst. 2 písm. b) a c) a odstavce 2 písm. b).
(5) Žádost podle odstavce 4 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 323
V případě investiční společnosti neoprávněné přesáhnout rozhodný limit, jde-li o veřejné nabízení v České republice
Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje investiční společnost neoprávněná přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 503.
Díl 2
V případě obhospodařovatele, který nemá sídlo v členském státě
§ 324
Nabízení pouze v České republice
(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem ve státě, který není členským státem, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže
a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b),
b) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospo-dařovateli tohoto fondu povolení opravňující jej obhospodařovat tento fond, a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona a
c) stát, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
(3) Pro nabízení investic podle odstavce 1 se § 316 odst. 3 až 5 použijí obdobně.
(4) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 325
Nabízení v České republice
(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b) a § 320 odst. 2 písm. b) a c).
(3) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, která má povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu srovnatelné s povolením podle § 481, lze v České republice nabízet osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který jí udělil povolení srovnatelné s povolením podle § 481, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3; tyto investice lze v České republice nabízet jen, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b) a § 320 odst. 2 písm. b) a c) a
a) orgán dohledu domovského státu tohoto fondu a orgán dohledu jiného členského státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu povolení srovnatelné s povolením podle § 481, se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle práva tohoto jiného členského státu, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), a
b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s jiným členským státem, jehož orgán dohledu udělil obhospodařovateli tohoto fondu povolení srovnatelné s povolením podle § 481, dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech.
(4) Investice podle odstavce 3 lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 5.
(5) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 3 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b), § 320 odst. 2 písm. b) a c) a odstavce 3 písm. a) a b).
(6) Žádost podle odstavců 2 a 5 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 326
Nabízení v jiném členském státě
Pro nabízení investic v jiném členském státě do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle práva tohoto jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 311 až 314 použijí obdobně; tyto investice lze v jiném členském státě nabízet jen, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b), § 320 odst. 2 písm. b) a c) a § 321 odst. 2 písm. b).
Díl 3
Depozitář zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát
§ 327
(1) Depozitářem zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát a do nějž jsou nabízeny investice v České republice, může být pouze
a) zahraniční osoba,
1. která má sídlo nebo pobočku v domovském státě tohoto fondu,
2. která dodržuje pravidla obezřetnosti podle práva státu, ve kterém má sídlo,
3. která podléhá dohledu ve státě, ve kterém má sídlo,
4. jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b) a § 320 odst. 2 písm. b),
5. jestliže se orgán dohledu státu, ve kterém má sídlo, a Česká národní banka dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona a
6. která se ve smlouvě srovnatelné s depozitářskou smlouvou zaváže, že bude vykonávat kontrolní činnost depozitáře alespoň tak, jak vyplývá z § 73, a odpovídat za újmu alespoň tak, jak vyplývá z § 80 až 82, nebo
b) osoba, která má sídlo nebo pobočku v členském státě, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, nebo který je referenčním státem obhospodařovatele tohoto fondu, a která může být podle práva tohoto členského státu depozitářem.
(2) Pro depozitáře zahraničního investičního fondu uvedeného v odstavci 1 písm. b), jehož obhospodařovatel má sídlo nebo pobočku v České republice, nebo pro jehož obhospodařovatele je Česká republika referenčním státem, se ustanovení tohoto zákona, která se dovolávají depozitáře speciálního fondu nebo depozitáře fondu kvalifikovaných investorů, použijí obdobně.
(3) V dalším náležitosti splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 a 3 vymezuje článek 84 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
ČÁST DESÁTÁ
PŘESHRANIČNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ
HLAVA I
INVESTIČNÍ SPOLEČNOST NEBO ZAHRANIČNÍ OSOBA S POVOLENÍM ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY NESROVNATELNÁ SE SAMOSPRÁVNÝM INVESTIČNÍM FONDEM OBHOSPODAŘUJÍCÍ ZAHRANIČNÍ INVESTIČNÍ FOND
Díl 1
Prostřednictvím pobočky
§ 328
Oznámení investiční společnosti
(1) Hodlá-li investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, v hostitelském státě prostřednictvím pobočky obhospodařovat zahraniční investiční fond, oznámí to předem České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) hostitelský stát, ve kterém má být pobočka umístěna,
b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat,
c) hodlá-li oznamovatel v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem,
1. popis systému řízení rizik ve vztahu k této pobočce,
2. pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů takového fondu,
3. pravidla pro zajištění poskytování informací investorům a
4. popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů takového fondu v hostitelském státě,
d) hodlá-li oznamovatel v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční fond srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, údaje nutné k identifikaci tohoto fondu,
e) organizační uspořádání pobočky,
f) adresu pobočky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty, a
g) údaje nutné k identifikaci vedoucího pobočky a jeho kontaktní údaje.
§ 329
Postup České národní banky
(1) Nemá-li Česká národní banka námitky proti umístění pobočky oznamovatele v hostitelském státě, sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, orgánu dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 328 odst. 2.
(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
(3) Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení oznamovatele a o případných omezeních, která je oznamovatel povinen při obhospodařování nebo provádění administrace zahraničního investičního fondu dodržovat.
(4) O předání informací a údajů podle odstavců 1 až 3 orgánu dohledu hostitelského státu informuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznamovatele.
(5) Hodlá-li investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a Česká národní banka nepovažuje umístění pobočky tohoto oznamovatele v hostitelském státě za vhodné z důvodu organizační struktury nebo finanční situace oznamovatele s ohledem na plán obchodní činnosti podle § 328 odst. 2 písm. b), rozhodne Česká národní banka do 2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 328 odst. 2.
(6) Hodlá-li investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, obhospodařovat zahraniční investiční fond, který je srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, a tento oznamovatel neplní nebo s ohledem na plán obchodní činnosti podle § 328 odst. 2 písm. b) nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), rozhodne Česká národní banka do 2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 328 odst. 2.
§ 330
Vznik oprávnění
(1) Oznamovatel může začít prostřednictvím pobočky obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem v hostitelském státě ode dne, kdy mu orgán dohledu hostitelského státu sdělí, které informační povinnosti musí plnit, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgánu dohledu hostitelského státu dojdou od České národní banky údaje uvedené v § 328 odst. 2.
(2) Hodlá-li oznamovatel v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, může tuto činnost zahájit ode dne, kdy ho Česká národní banka podle § 328 odst. 1 informovala o sdělení údajů orgánu dohledu hostitelského státu.
§ 331
Oznamování změn
(1) Oznamovatel oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 328 odst. 2 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení.
(2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.
(3) Jde-li o obhospodařování zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, Česká národní banka rozhodne do 2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, nepovažuje-li tuto změnu za vhodnou z důvodu organizační struktury nebo finanční situace oznamovatele.
(4) Jde-li o obhospodařování zahraničního investičního fondu, který je srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, Česká národní banka rozhodne do 2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(5) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně oznámené podle odstavce 1.
Díl 2
Bez umístění pobočky
§ 332
Oznámení
(1) Hodlá-li investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, obhospodařovat zahraniční investiční fond, provádět administraci zahraničního investičního fondu nebo poskytovat investiční služby v hostitelském státě bez umístění pobočky, oznámí to předem České národní bance.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje uvedení hostitelského státu, ve kterém hodlá oznamovatel obhospodařovat zahraniční investiční fond bez umístění pobočky, a údaje uvedené v § 328 odst. 2 písm. b) až d).
§ 333
Postup České národní banky
(1) Česká národní banka sdělí do 1 měsíce ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 332 odst. 1, orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle § 332 odst. 2.
(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
(3) Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení oznamovatele a o případných omezeních, která je oznamovatel povinen při obhospodařování nebo administraci zahraničního investičního fondu dodržovat.
(4) O předání informací a údajů podle odstavců 1 až 3 orgánu dohledu hostitelského státu informuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznamovatele.
§ 334
Vznik oprávnění
(1) Oznamovatel může začít obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem v hostitelském státě, jakmile orgánu dohledu tohoto státu dojdou informace a údaje předané Českou národní bankou podle § 332 odst. 1, nebo po marném uplynutí lhůty uvedené v § 332 odst. 1.
(2) Hodlá-li oznamovatel v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, může tuto činnost zahájit ode dne, kdy ho Česká národní banka podle § 332 odst. 1 informovala o předání informací a údajů orgánu dohledu hostitelského státu.
§ 335
Oznamování změn
(1) Oznamovatel oznámí České národní bance a orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 332 odst. 2 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení.
(2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.
(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně oznámené podle odstavce 1.
§ 336
Poskytování informací Českou národní bankou orgánu dohledu hostitelského státu
Česká národní banka poskytne údaje potřebné pro výkon dohledu nad oznamovatelem, požádá-li o ně, orgánu dohledu hostitelského státu, zejména
a) údaje o každé vedoucí osobě oznamovatele nebo údaje o vedoucím pobočky oznamovatele umístěné v hostitelském státě,
b) údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech oznamovatele, a
c) údaje o vázaných zástupcích, pomocí nichž oznamovatel hodlá v tomto hostitelském státě provádět činnost.
HLAVA II
OBHOSPODAŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM NENÍ ČLENSKÝ STÁT
§ 337
Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit může obhospodařovat zahraniční investiční fond, jehož domovským státem není členský stát, nejsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v členském státě, jestliže
a) plní při obhospodařování tohoto zahraničního investičního fondu povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), s výjimkou povinností stanovených v § 60 až 91, § 233 až 236 a § 290 až 292, a
b) orgán dohledu domovského státu tohoto zahraničního investičního fondu a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona.
HLAVA III
ZAHRANIČNÍ OSOBA OBHOSPODAŘUJÍCÍ STANDARDNÍ FOND
§ 338
(1) Zahraniční osobě uvedené v § 14 odst. 1, která hodlá prostřednictvím pobočky umístěné v České republice obhospodařovat standardní fond, sdělí Česká národní banka do 2 měsíců ode dne, kdy jí došly údaje srovnatelné s údaji podle § 328 odst. 2, které povinnosti, stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je tato zahraniční osoba při poskytování těchto služeb povinna dodržovat.
(2) Zahraniční osoba uvedená v odstavci 1 může začít prostřednictvím pobočky umístěné v České republice obhospodařovat standardní fond ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila, které povinnosti, stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je tato zahraniční osoba při poskytování těchto služeb povinna dodržovat, nebo po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.
§ 339
Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 může začít bez pobočky umístěné v České republice obhospodařovat standardní fond
a) ode dne, kdy České národní bance dojdou od orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení k činnosti, údaje týkající se obhospodařování standardního fondu touto zahraniční osobou, nebo
b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se obhospodařování standardního fondu touto zahraniční osobou dojdou orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení k činnosti.
§ 340
Povinnosti zahraniční osoby při obhospodařování standardního fondu
(1) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1, která obhospodařuje standardní fond,
a) uveřejňuje a poskytuje v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje a poskytuje podle právních předpisů přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního in-vestování4) v členském státě, ve kterém má sídlo,
b) oznamuje České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích obsažených v oznámení srovnatelném s oznámením podle § 328 odst. 2 a
c) dodržuje pravidla jednání při obhospodařování standardního fondu stanovená tímto zákonem a na základě tohoto zákona.
(2) Nemůže-li zahraniční osoba uvedená v odstavci 1 lhůtu uvedenou v odstavci 1 písm. b) dodržet pro překážku vzniklou nezávisle na její vůli, oznámí změnu České národní bance bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.
(3) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 používá při obhospodařování standardního fondu v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě nedostatečného odlišení jejího označení od jiného jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující prvek.
(4) Ode dne, kdy orgán dohledu jiného členského státu odňal zahraniční osobě uvedené v § 14 odst. 1 povolení opravňující ji obhospodařovat zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem, není tato osoba oprávněna obhospodařovat standardní fond; na tuto osobu se až do vypořádání závazků vůči vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice, hledí jako na zahraniční osobu uvedenou v § 14 odst. 1, která obhospodařuje standardní fond, a tato osoba plní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 3.
§ 341
Postup České národní banky
Česká národní banka informuje zahraniční osobu uvedenou v § 14 odst. 1, která obhospodařuje standardní fond, o každé změně v jejích informačních povinnostech.
HLAVA IV
ZAHRANIČNÍ OSOBA OBHOSPODAŘUJÍCÍ SPECIÁLNÍ FOND NEBO FOND KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ
§ 342
Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 může začít obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů prostřednictvím pobočky umístěné v České republice ode dne, kdy jí od orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení opravňující ji přesáhnout rozhodný limit, dojde informace, že tento orgán dohledu předal České národní bance údaje týkající se obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů touto zahraniční osobou.
§ 343
Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 může začít obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů bez pobočky umístěné v České republice ode dne, kdy jí od orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení k činnosti, dojde informace, že tento orgán dohledu předal České národní bance údaje týkající se obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů touto zahraniční osobou.
§ 344
Povinnosti zahraniční osoby při poskytování služeb obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů
(1) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2, která obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů,
a) uveřejňuje a zpřístupňuje v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje a zpřístupňuje podle právních předpisů přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) v členském státě, ve kterém má sídlo nebo jehož orgán dohledu jí udělil povolení srovnatelné s povolením podle § 481, nemá-li sídlo v členském státě,
b) oznamuje České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích obsažených v oznámení srovnatelném s oznámením podle § 328 odst. 2 a
c) dodržuje pravidla jednání a požadavky na řádný a obezřetný výkon činnosti v rozsahu činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky umístěné v České republice.
(2) Nemůže-li zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2, která poskytuje služby v České republice, lhůtu uvedenou v odstavci 1 písm. c) dodržet pro překážku vzniklou nezávisle na její vůli, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.
(3) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 používá při obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě nedostatečného odlišení jejího označení od jiného jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující prvek.
(4) Ode dne, kdy orgán dohledu jiného členského státu odňal zahraniční osobě uvedené v § 14 odst. 2 povolení opravňující ji přesáhnout rozhodný limit, není tato osoba oprávněna obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů; na tuto osobu se až do vypořádání závazků vůči osobám ve srovnatelném postavení s podílníky, obmyšlenými, zakladateli, společníky nebo tichými společníky dotčeného zahraničního investičního fondu, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice, a v případě zařízení srovnatelného se svěřenským fondem i těmi, kteří zvýšili majetek tohoto zařízení jako dotčeného zahraničního investičního fondu smlouvy a mají sídlo nebo bydliště v České republice, hledí jako na zahraniční osobu uvedenou v § 14 odst. 2, která obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů, a tato osoba plní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 3.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZRUŠENÍ, PŘEMĚNY A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE
HLAVA I
ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI
Díl 1
Zrušení investiční společnosti s likvidací
Oddíl 1
Postup v některých případech zrušení investiční společnosti s likvidací
§ 345
Rozhodnutí soudu
Rozhodne-li soud o zrušení investiční společnosti s likvidací, jmenuje jejího likvidátora na návrh České národní banky.
§ 346
Rozhodnutí orgánu investiční společnosti
(1) Rozhodne-li příslušný orgán investiční společnosti o jejím zrušení s likvidací, rozhodne zároveň o podání žádosti o jmenování jejího likvidátora.
(2) Investiční společnost podá žádost o jmenování likvidátora bez zbytečného odkladu poté, kdy její příslušný orgán rozhodne o jejím zrušení s likvidací.
§ 347
Uplynutí doby
Investiční společnost, která byla založena na dobu určitou, podá nejpozději 2 měsíce před uplynutím této doby žádost o jmenování svého likvidátora. O podání žádosti rozhodne příslušný orgán investiční společnosti.
Oddíl 2
Likvidátor
§ 348
Odborná péče
Likvidátor investiční společnosti je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí.
§ 349
Předpoklady pro výkon funkce
(1) Likvidátorem investiční společnosti může být pouze ten, kdo je zapsán do seznamu osob, které mohou být jmenovány likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, vedeného Českou národní bankou.
(2) Likvidátorem investiční společnosti nemůže být ten,
a) jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy společníků, podílníků nebo obmyšlených investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který investiční společnost obhospodařuje, nebo se zájmy jiných zákazníků investiční společnosti,
b) kdo je personálně nebo majetkově propojen s investiční společností, nebo
c) kdo se v posledních 3 letech podílel na auditu investiční společnosti.
§ 350
Jmenování a odvolání
(1) Likvidátora investiční společnosti jmenuje a odvolává Česká národní banka, ledaže investiční společnost byla zrušena rozhodnutím soudu.
(2) Při jmenování likvidátora investiční společnosti na žádost není Česká národní banka vázána osobou likvidátora uvedenou v žádosti.
(3) Rozklad proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora investiční společnosti nemá odkladný účinek.
(4) Návrh na zápis likvidátora investiční společnosti do obchodního rejstříku a návrh na výmaz tohoto likvidátora z obchodního rejstříku podává Česká národní banka.
§ 351
Zánik funkce
(1) Likvidátor investiční společnosti jmenovaný Českou národní bankou může z funkce odstoupit tím, že to písemně oznámí České národní bance. Funkce likvidátora zaniká dnem uvedeným v oznámení, nejdříve však 30 dní ode dne, kdy oznámení dojde České národní bance.
(2) Česká národní banka odvolá likvidátora investiční společnosti, kterého jmenovala, jestliže likvidátor
a) nesplňuje předpoklady pro výkon funkce likvidátora stanovené v § 349,
b) opakovaně nebo závažným způsobem poruší svoji povinnost, nebo
c) nevykonává svoji funkci.
(3) Odstoupí-li likvidátor investiční společnosti jmenovaný Českou národní bankou z funkce, je-li odvolán nebo zanikne-li jinak jeho funkce, jmenuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu nového likvidátora.
§ 352
Náhrada hotových výdajů a odměna
(1) Náhrada hotových výdajů a odměna likvidátora investiční společnosti jmenovaného Českou národní bankou se vyplácí z majetku investiční společnosti.
(2) Nepostačuje-li majetek investiční společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny jejího likvidátora, vyplatí je stát.
(3) I po odnětí povolení k činnosti investiční společnosti se při určení náhrady hotových výdajů a odměny jejího likvidátora postupuje podle pravidel pro určení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora investiční společnosti.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora a podmínky náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora státem.
§ 353
Povinnost součinnosti
Každý je povinen poskytnout likvidátorovi investiční společnosti jmenovanému Českou národní bankou součinnost v rozsahu, v němž je povinen ji poskytnout insolvenčnímu správci podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.
Díl 2
Přeměna investiční společnosti
§ 354
Zakázané přeměny
Zakazují se
a) převod jmění investiční společnosti na jejího akcionáře a
b) změna právní formy investiční společnosti.
§ 355
Povolení České národní banky
(1) K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo k převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo převod jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů a podílníků fondů kolektivního investování, které investiční společnost obhospodařuje.
§ 356
Řízení o žádosti o povolení fúze, rozdělení nebo převodu jmění
(1) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, podává investiční společnost, která se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní.
(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, jsou investiční společnosti, které se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní.
Díl 3
Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investiční společnosti nebo jeho části
§ 357
Převod, pacht nebo zastavení obchodního závodu investiční společnosti nebo jeho části, které by znamenaly podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v činnosti investiční společnosti, se zakazuje.
HLAVA II
ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA HLAVNÍHO ADMINISTRÁTORA A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE HLAVNÍHO ADMINISTRÁTORA
§ 358
Obdobné použití ustanovení o investiční společnosti
Pro zrušení a přeměnu hlavního administrátora a pro jiné majetkové dispozice týkající se hlavního administrátora se ustanovení tohoto zákona o zrušení a přeměně investiční společnosti a o jiných majetkových dispozicích týkajících se investiční společnosti použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak. Dovolávají-li se tato ustanovení obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, rozumí se tím poskytování administrace těmto fondům.
§ 359
Změna právní formy hlavního administrátora
(1) Ke změně právní formy hlavního administrátora, který provádí administraci fondu kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí změnu právní formy hlavního administrátora, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů a podílníků fondů kolektivního investování, jehož administraci provádí.
§ 360
Řízení o žádosti o změnu právní formy hlavního administrátora
(1) Žádost o povolení změny právní formy hlavního administrátora podává hlavní administrátor.
(2) Účastníkem řízení o žádosti o změnu právní formy hlavního administrátora je hlavní administrátor, jehož právní forma se mění.
HLAVA III
ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍHO FONDU S PRÁVNÍ OSOBNOSTÍ A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE TOHOTO FONDU
Díl 1
Zrušení investičního fondu s právní osobností s likvidací
§ 361
Obdobné použití ustanovení o investiční společnosti
Pro zrušení investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o zrušení investiční společnosti použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 362
Náhradní splnění podílu na likvidačním zůstatku
Jsou-li splněny podmínky pro náhradní splnění podle občanského zákoníku, složí se podíl na likvidačním zůstatku investičního fondu s právní osobností do soudní úschovy. Podíl na likvidačním zůstatku se do soudní úschovy nesloží a připadne státu, jestliže soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o úschově převyšuje částku, která má být do soudní úschovy složena.
Díl 2
Přeměna investičního fondu s právní osobností
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 363
Přeměnou investičního fondu s právní osobností se pro účely tohoto zákona rozumí přeměna podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a přeměna investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.
§ 364
Zakázané přeměny
Zakazují se
a) převod jmění investičního fondu s právní osobností na jeho společníka a
b) změna právní formy fondu kolektivního investování s právní osobností.
§ 365
Povolení České národní banky
(1) K fúzi nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo k převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí fúzi nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo převod jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů tohoto fondu.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro fúzi fondu kolektivního investování s právní osobností, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a nemovitostní společnosti.
§ 366
Řízení o žádosti o povolení fúze, rozdělení nebo převodu jmění
(1) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, podává administrátor tohoto fondu.
(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení fúze nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, jsou fondy kolektivního investování s právní osobností, které se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní, a jejich obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři.
Oddíl 2
Přeměna investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem
§ 367
Přípustnost přeměny
(1) Investiční fond, který má právní formu akciové společnosti, se může přeměnit na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.
(2) K přeměně investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem dochází tím, že přeměňovaný investiční fond změní svoje stanovy tak, aby byly v souladu s požadavky na obsah stanov akciové společnosti s proměnným základním kapitálem stanovenými v § 156, a změní druh akcií, které vydal.
§ 368
Změna druhu akcií
(1) V rozhodnutí valné hromady přeměňovaného investičního fondu o změně druhu akcií se určí akcie, které se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi, a to ve výši podílu na základním kapitálu, která odpovídá zapisovanému základnímu kapitálu budoucí akciové společnosti s proměnným základním kapitálem; ostatní akcie se po přeměně stanou investičními akciemi.
(2) K rozhodnutí valné hromady o změně druhu akcií se kromě podmínek stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev vyžaduje také souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi.
(3) Jako akcie, které se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi, mohou být určeny pouze akcie, jejichž emisní kurs byl zcela splacen.
§ 369
Povolení České národní banky
(1) K přeměně fondu kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů přeměňovaného fondu kolektivního investování.
§ 370
Řízení o žádosti o povolení přeměny
(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování.
(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou přeměňovaný fond kolektivního investování a jeho obhospodařovatel, administrátor a depozitář.
Oddíl 3
Obdobné použití některých ustanovení o splynutí a sloučení podílového fondu
§ 371
Splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem
(1) Pro splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto zákona o splynutí a sloučení standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím vlastníci investičních akcií; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím investiční akcie.
(2) Pro splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto dílu a zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev použijí, jen pokud ustanovení tohoto zákona o sloučení nebo splynutí standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, nestanoví jinak.
§ 372
Sloučení akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a otevřeného podílového fondu
(1) Připouští se
a) sloučení speciálního fondu, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a speciálního fondu, který má právní formu otevřeného podílového fondu, a
b) sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu otevřeného podílového fondu.
(2) Pro sloučení uvedené v odstavci 1 písm. a) se ustanovení tohoto zákona o sloučení speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Pro sloučení uvedené v odstavci 1 písm. b) se ustanovení tohoto zákona o sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem vlastníci investičních akcií; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem investiční akcie.
(3) Pro sloučení uvedené v odstavci 1 se ustanovení tohoto dílu použijí, jen pokud ustanovení tohoto zákona o sloučení speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, nebo ustanovení tohoto zákona o sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, nestanoví jinak.
§ 373
Přeměna podfondu investičního fondu s právní osobností
Pro přeměnu podfondu investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o přeměně podílového fondu použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím vlastníci investičních akcií vztahujících se k podfondu; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím investiční akcie vztahující se k podfondu.
Díl 3
Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investičního fondu s právní osobností nebo jeho části
§ 374
Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investičního fondu s právní osobností nebo jeho části, které by znamenaly podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v činnosti investičního fondu s právní osobností, se zakazuje.
HLAVA IV
ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA PODÍLOVÉHO FONDU
Díl 1
Zrušení podílového fondu s likvidací
§ 375
Důvody zrušení podílového fondu s likvidací
Podílový fond se zrušuje s likvidací, jestliže
a) o tom rozhodl jeho obhospodařovatel,
b) jeho obhospodařovatel byl zrušen s likvidací, nerozhodne-li Česká národní banka o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele,
c) zaniklo oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat, nerozhodne-li Česká národní banka o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele,
d) o tom rozhodla Česká národní banka nebo o tom rozhodl soud, nebo
e) uplynula doba, na kterou byl vytvořen, nejedná-li se o uzavřený podílový fond, který se po uplynutí této doby přemění na otevřený podílový fond nebo na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.
§ 376
Likvidace podílového fondu
(1) Obhospodařovatel podílového fondu zpeněží majetek v tomto fondu a splní dluhy v tomto fondu do 6 měsíců ode dne zrušení tohoto fondu.
(2) Administrátor podílového fondu vyplatí podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku do 3 měsíců ode dne zpeněžení majetku v tomto fondu a splnění dluhů v tomto fondu.
§ 377
Náhradní splnění podílu na likvidačním zůstatku
Jsou-li splněny podmínky pro náhradní splnění podle občanského zákoníku, složí se podíl na likvidačním zůstatku do soudní úschovy. Podíl na likvidačním zůstatku se do soudní úschovy nesloží a připadne státu, jestliže soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o úschově převyšuje částku, která má být do soudní úschovy složena.
§ 378
Záloha na podíl na likvidačním zůstatku
(1) Dokud nejsou uspokojena práva všech známých věřitelů pohledávek odpovídajících dluhům v podílovém fondu, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít. Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze likvidační zůstatek použít, jen byla-li věřiteli poskytnuta dostatečná jistota.
(2) Byl-li vyplacen podíl na likvidačním zůstatku ve formě zálohy, obhospodařovatel není povinen zpeněžit majetek v podílovém fondu ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 1 a administrátor není povinen vyplatit podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 2. Povinnost obhospodařovatele splnit dluhy v podílovém fondu ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 1 tím není dotčena.
§ 379
Zvláštní ustanovení pro případ úpadku obhospodařovatele
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku obhospodařovatele podílového fondu, zajistí převod obhospodařování podílového fondu nebo splnění povinností podle § 376 insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přitom se § 377 a 378 použijí obdobně.
(2) Insolvenčnímu správci nebo tomu, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přísluší za činnost uvedenou v odstavci 1 náhrada hotových výdajů a odměna. Pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou obhospodařovatele podílového fondu.
(3) Nepostačuje-li majetková podstata obhospo-dařovatele podílového fondu k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, vyplatí je stát.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny a hotových výdajů a podmínky náhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, za splnění povinností stanovených v odstavci 1 a jejich maximální výši hrazenou státem.
§ 380
Povinnosti podřízeného fondu při zrušení jeho řídícího fondu s likvidací
(1) Zrušuje-li se řídící fond s likvidací nebo způsobem srovnatelným s likvidací podle práva cizího státu, obhospodařovatel podřízeného fondu požádá prostřednictvím administrátora tohoto fondu o předchozí souhlas České národní banky s tím, že hodlá
a) investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel podřízeného fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jiným řídícím fondem, nebo
b) nadále investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel standardního fondu, který není podřízeným fondem.
(2) Nepožádá-li obhospodařovatel podřízeného fondu o předchozí souhlas České národní banky podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 2), nebo srovnatelné oznámení podle práva cizího státu, zrušuje se tento fond marným uplynutím této lhůty s likvidací. Zamítne-li Česká národní banka žádost o předchozí souhlas podle odstavce 1, zrušuje se podřízený fond s likvidací dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3) Do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 nebo do udělení předchozího souhlasu podle odstavce 1 může obhospodařovatel podřízeného fondu investovat majetek v tomto fondu pouze za účelem zachování jeho majetku.
Díl 2
Přeměna podílového fondu
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 381
Přeměnou podílového fondu se pro účely tohoto zákona rozumí
a) splynutí podílových fondů,
b) sloučení podílových fondů,
c) přeměna podílového fondu na akciovou společnost,
d) přeměna uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond a
e) přeměna speciálního fondu na standardní fond.
Oddíl 2
Splynutí podílových fondů
§ 382
Přípustné způsoby splynutí
(1) Připouští se splynutí
a) speciálních fondů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový speciální fond, který má právní formu podílového fondu,
b) speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, a standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu,
c) standardních fondů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu, nebo v jeden nový zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem,
d) standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, a zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu, nebo v jeden nový zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a
e) fondů kvalifikovaných investorů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový fond kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu.
(2) Podílové fondy, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, které se splynutí účastní, se zrušují bez likvidace a jmění v nich se stává jměním v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.
(3) O splynutí rozhoduje obhospodařovatel podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny. Rozhoduje-li o splynutí více osob, vyžaduje se jejich dohoda.
§ 383
Projekt splynutí
(1) Splynutí se provádí podle schváleného projektu splynutí.
(2) Projekt splynutí vypracují administrátoři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny.
(3) Projekt splynutí musí být schválen ve stejném znění všemi, kdo jej vypracovali.
§ 384
Náležitosti projektu splynutí
(1) Projekt splynutí obsahuje s ohledem na způsob splynutí alespoň
a) určení, o který způsob splynutí uvedený v § 382 odst. 1 se jedná,
b) označení podílového fondu, popřípadě i zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a označení podílového fondu, popřípadě i zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout,
c) důvody pro splynutí,
d) pravděpodobné dopady splynutí na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má být splynutím zrušen,
e) kritéria pro ocenění majetku a dluhů v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být splynutím zrušen,
f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 395),
g) rozhodný den splynutí,
h) pravidla pro převzetí jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a výměnu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných tímto fondem za cenné papíry nebo zaknihovaných cenných papírů vydávané podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, a
i) návrh statutu podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.
(2) Projekt splynutí vyžaduje písemnou formu.
§ 385
Povolení České národní banky
(1) Ke splynutí, k němuž dochází některým ze způsobů uvedených v § 382 odst. 1 písm. a) až d), je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí splynutí
a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,
b) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem s výrazně odlišným způsobem investování,
c) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, není-li zajištěna ochrana zájmů vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy,
d) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, o němž nebyly vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy poskytnuty dostatečné informace, a
e) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o splynutí, při němž se zpracovává sdělení o splynutí, a standardní fond nebo zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, nebude oprávněn veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry ve stejných členských státech, v nichž byl oprávněn je veřejně nabízet každý ze standardních fondů, které mají být splynutím zrušeny.
(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoli příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se splynutí nepovoluje, se projekt splynutí ruší. Právní účinky zrušení projektu splynutí pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.
§ 386
Řízení o žádosti o povolení splynutí
(1) Žádost o povolení splynutí, k němuž dochází
a) způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. a), podává ten, kdo bude poskytovat administraci podílovému fondu, který má splynutím vzniknout, nebo
b) některým ze způsobů uvedených v § 382 odst. 1 písm. b) až d), podává administrátor standardního fondu, který má být splynutím zrušen.
(2) Žádost o povolení splynutí, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. c) nebo d), a její přílohy musí být rovněž v úředním jazyce domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a v úředním jazyce domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, anebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.
(3) Účastníky řízení o žádosti o povolení splynutí jsou obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny.
§ 387
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti o povolení splynutí nejpozději do 20 pracovních dní ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí jinými vadami.
(2) Nemá-li žádost o povolení splynutí, při němž se zpracovává sdělení o splynutí, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dní ode dne podání žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby tyto vady v přiměřené lhůtě odstranil.
§ 388
Sdělení o splynutí
(1) Administrátor standardního fondu, který má být splynutím zrušen, zpracuje, uveřejní a poskytne podílníkům nebo akcionářům tohoto fondu sdělení o splynutí, má-li se splynutím zrušit
a) standardní fond a vzniknout standardní fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, nebo
b) standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v jiném členském státě.
(2) Administrátoři standardních fondů, které mají být splynutím zrušeny, mohou zpracovat společné sdělení o splynutí. Společné sdělení o splynutí zpracují vždy, mají-li se splynutím zrušit pouze standardní fondy a vzniknout pouze standardní fond.
(3) Administrátor standardního fondu, který má být splynutím zrušen, uveřejní sdělení o splynutí až po dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se splynutí povoluje poslednímu žadateli o povolení splynutí.
§ 389
Náležitosti sdělení o splynutí
(1) Sdělení o splynutí obsahuje takové informace o splynutí, aby vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které mají být splynutím zrušeny, mohli posoudit dopady splynutí na své zájmy; sdělení o splynutí obsahuje alespoň
a) důvody pro splynutí,
b) dopady splynutí na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními standardními fondy, které mají být splynutím zrušeny,
c) rozhodný den splynutí a
d) informaci o tom, zda vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními standardními fondy, které mají být splynutím zrušeny, vzniká právo na odkoupení nebo právo na nahrazení podle § 390 odst. 1, a vysvětlení podstaty tohoto práva včetně lhůty pro jeho uplatnění.
(2) Sdělení o splynutí se zpracuje a uveřejní rovněž v úředním jazyce jiných členských států, ve kterých jsou nabízeny investice do standardního fondu, popřípadě i do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu sdělení o splynutí v rozsahu odstavce 1.
§ 390
Následky uveřejnění sdělení o splynutí
(1) Uveřejněním sdělení o splynutí vzniká vlastníkovi cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydaného podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který se splynutím zrušuje,
a) právo na odkoupení tohoto cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru, nebo
b) právo na nahrazení cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydávaným jiným standardním fondem nebo jiným zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který obhospodařuje stejný obhospodařovatel nebo obhospodařovatel, který je součástí stejného koncernu jako obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který vydává cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, za něž mají být cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nahrazeny.
(2) Právo podle odstavce 1 zanikne, není-li uplatněno ve lhůtě určené ve sdělení o splynutí. Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 1 musí být určena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o splynutí a skončila nejpozději 5 pracovních dní před rozhodným dnem splynutí.
(3) Při odkoupení se § 131 až 141 použijí obdobně.
§ 391
Postup bez uveřejnění sdělení o splynutí
(1) Nejedná-li se o splynutí, při němž se zpracovává sdělení o splynutí, administrátor podílového fondu, který má být splynutím zrušen, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu rozhodnutí České národní banky o povolení splynutí a statut podílového fondu, který má splynutím vzniknout, do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň na internetových stránkách podílového fondu, který má být splynutím zrušen, uveřejní oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu.
(2) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům podílových fondů, které mají být splynutím zrušeny, právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu. Toto právo zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení.
(3) Při odkoupení podílového listu se postupuje podle § 131 až 141.
§ 392
Dočasná výjimka z investičních limitů
Obhospodařovatel fondu kolektivního investování, který splynutím vznikl, nemusí po dobu až 6 měsíců od rozhodného dne splynutí dodržovat pro tento fond investiční limity, které nařízení vlády vydané podle § 215 odst. 2 stanoví u investičních cenných papírů, nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, derivátů nebo pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně, je-li pro to z hlediska důsledků splynutí důvod.
§ 393
Další pravidla
(1) Obhospodařovatel podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu srovnatelného s podílovým fondem, který splynutím vznikl, oznámí depozitáři tohoto fondu, že převod jmění v tomto fondu byl ukončen; na internetových stránkách tohoto fondu uveřejní rovněž informaci o tom, že nastal rozhodný den splynutí.
(2) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, zkontroluje, zda majetek a dluhy v tomto fondu byly oceněny v souladu s kritérii obsaženými v projektu splynutí a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem splynutí. O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou na požádání bezplatně poskytne vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a rovněž České národní bance a orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.
(3) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen nebo který splynutím vznikl, zkontroluje soulad údajů obsažených ve sdělení o splynutí s požadavky tohoto zákona a statutem těchto fondů.
§ 394
Rozhodný den splynutí
(1) Podílový fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který se splynutí účastní, se zrušuje a vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem se stávají vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, uplynutím určené lhůty k rozhodnému dni splynutí.
(2) Rozhodný den splynutí je rovněž den, od něhož se jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, považuje z účetního hlediska za jmění v podílovém fondu, popřípadě i zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.
(3) Rozhodný den splynutí nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o povolení splynutí vydané Českou národní bankou nebo orgánem dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem nabude právní moci.
(4) Zrušuje-li se splynutím standardní fond a vzniká-li splynutím zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, stávají se podílníci standardního fondu, který má být splynutím zrušen, vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, ke dni, který vyplývá z práva domovského státu tohoto fondu.
(5) Účastní-li se splynutí řídící fond, může rozhodný den splynutí nastat nejdříve 60 dní ode dne uveřejnění oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 1).
(6) Po rozhodném dni splynutí nemůže být projekt splynutí změněn nebo zrušen ani nemůže být splynutí nebo rozhodnutí o něm prohlášeno za neplatné.
§ 395
Výměna cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů
(1) Administrátor podílového fondu, který splynutím vznikl, zajistí do 3 měsíců od rozhodného dne splynutí výměnu cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydaného podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, za podílový list podílového fondu, který splynutím vznikl, v poměru určeném podle výše fondového kapitálu podílového fondu připadajícího na cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, k rozhodnému dni splynutí.
(2) Zrušuje-li se splynutím podílový fond a vzniká-li splynutím zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, vymění se podílový list za cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem ve lhůtě a v poměru stanoveném ke dni, který vyplývá z práva domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.
§ 396
Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu
(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 395 výměnný poměr uvedený v projektu splynutí přiměřený, poskytne obhospodařovatel podílového fondu, popřípadě zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který splynutím vznikl, prostřednictvím administrátora tohoto fondu vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen.
(2) Den, k němuž se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového listu nebo cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru, musí být totožný s rozhodným dnem splynutí.
§ 397
Spolupráce České národní banky a orgánu dohledu zahraničního investičního fondu v řízení o žádosti o povolení splynutí
(1) Jakmile žádost o povolení splynutí, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. c) nebo d), splňuje stanovené požadavky, Česká národní banka zašle bez zbytečného odkladu její kopii a kopie dokladů, které jsou k ní přiloženy, orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.
(2) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se má splynutím zrušit nebo který má splynutím vzniknout, o vydání rozhodnutí o povolení splynutí, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. c) nebo d), jakož i o tom, že rozhodný den splynutí nastal.
Oddíl 3
Sloučení podílových fondů
§ 398
Přípustné způsoby sloučení
(1) Připouští se sloučení
a) speciálních fondů, které mají právní formu podílových fondů,
b) speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, a standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, má-li být přejímajícím podílovým fondem standardní fond,
c) standardních fondů, které mají právní formu podílových fondů,
d) standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, a zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, a
e) fondů kvalifikovaných investorů, které mají právní formu podílových fondů.
(2) Podílový fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace a jmění v něm se stává součástí jmění v přejímajícím podílovém fondu, popřípadě i v přejímajícím zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem.
(3) O sloučení rozhoduje obhospodařovatel podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které se sloučení účastní. Rozhoduje-li o sloučení více osob, vyžaduje se jejich dohoda.
§ 399
Projekt sloučení
(1) Sloučení se provádí podle schváleného projektu sloučení.
(2) Projekt sloučení vypracují administrátoři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které se sloučení účastní.
(3) Projekt sloučení musí být schválen ve stejném znění všemi, kdo jej vypracovali.
§ 400
Náležitosti projektu sloučení
(1) Projekt sloučení obsahuje s ohledem na způsob sloučení alespoň
a) určení, o který způsob sloučení uvedený v § 398 odst. 1 se jedná,
b) označení podílových fondů, popřípadě i zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, které se sloučení účastní,
c) důvody pro sloučení,
d) pravděpodobné dopady sloučení na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který se sloučením zrušuje, a na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných přejímajícím podílovým fondem, popřípadě i přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem,
e) kritéria pro ocenění majetku a dluhů v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, které se stávají součástí majetku a dluhů v přejímajícím podílovém fondu, popřípadě i v přejímajícím zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem,
f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 411),
g) rozhodný den sloučení,
h) pravidla pro převzetí jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, a výměnu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných tímto fondem za cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané přejímajícím podílovým fondem, popřípadě i přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, a
i) návrh nového nebo aktualizovaného statutu přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.
(2) Projekt sloučení vyžaduje písemnou formu.
§ 401
Povolení České národní banky
(1) Ke sloučení, k němuž dochází některým ze způsobů uvedených v § 398 odst. 1 písm. a) až d), je třeba povolení České národní banky, ledaže se jedná o sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), a sloučením nemá být zrušen standardní fond.
(2) Česká národní banka nepovolí sloučení
a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,
b) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem s výrazně odlišným způsobem investování,
c) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, není-li zajištěna ochrana zájmů vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy,
d) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, o němž nebyly vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy poskytnuty dostatečné informace,
e) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, a přejímající standardní fond nebo přejímající zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem nebude oprávněn veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry ve stejných členských státech, v nichž byl oprávněn je veřejně nabízet každý ze standardních fondů, které se sloučení účastní, a
f) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, a orgán dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem do vydání rozhodnutí České národní banky, jímž se sloučení povoluje, České národní bance neoznámil, že jeho výhrady, které jí ke sloučení sdělil, již netrvají.
(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoli příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se sloučení nepovoluje, se projekt sloučení ruší. Právní účinky zrušení projektu sloučení pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.
§ 402
Řízení o žádosti o povolení sloučení
(1) Žádost o povolení sloučení, k němuž dochází
a) způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. a), podává administrátor přejímajícího podílového fondu, nebo
b) některým ze způsobů uvedených v § 398 odst. 1 písm. b) až d), podává administrátor podílového fondu, který má být sloučením zrušen.
(2) Žádost o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), a její přílohy musí být rovněž v úředním jazyce domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, a v úředním jazyce domovského státu přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, anebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.
(3) Účastníky řízení o žádosti o povolení sloučení jsou obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které se sloučení účastní.
§ 403
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti o povolení sloučení nejpozději do 20 pracovních dní ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí jinými vadami.
(2) Nemá-li žádost o povolení sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dní ode dne podání žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby tyto vady v přiměřené lhůtě odstranil.
§ 404
Sdělení o sloučení
(1) Administrátor standardního fondu, který se sloučení účastní, zpracuje, uveřejní a poskytne podílníkům nebo akcionářům tohoto fondu sdělení o sloučení,
a) má-li být sloučením zrušen standardní fond a jmění v něm se stát součástí jmění ve standardním fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, nebo
b) účastní-li se sloučení standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v jiném členském státě.
(2) Administrátoři standardních fondů, které se sloučení účastní, mohou zpracovat společné sdělení o sloučení. Společné sdělení o sloučení zpracují vždy, mají-li se sloučením zrušit pouze standardní fondy a má-li se jmění v nich stát součástí jmění pouze standardního fondu.
(3) Administrátor standardního fondu, který se sloučení účastní, uveřejní sdělení o sloučení až po dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se sloučení povoluje poslednímu žadateli o povolení sloučení.
§ 405
Náležitosti sdělení o sloučení
(1) Sdělení o sloučení obsahuje takové informace o sloučení, aby vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které se sloučení účastní, mohli posoudit dopady sloučení na své zájmy; sdělení o sloučení obsahuje alespoň
a) důvody pro sloučení,
b) dopady sloučení na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které se sloučení účastní,
c) rozhodný den sloučení a
d) informaci o tom, zda vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které se sloučení účastní, vzniká právo na odkoupení nebo právo na nahrazení podle § 406 odst. 1, a vysvětlení podstaty tohoto práva včetně lhůty pro jeho uplatnění.
(2) Sdělení o sloučení se zpracuje a uveřejní rovněž v úředním jazyce jiných členských států, ve kterých jsou nabízeny investice do standardního fondu, popřípadě i do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu sdělení o sloučení v rozsahu odstavce 1.
§ 406
Následky uveřejnění sdělení o sloučení
(1) Uveřejněním sdělení o sloučení vzniká podílníkovi standardního fondu, který se účastní sloučení, nebo speciálního fondu, který má být sloučením zrušen,
a) právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu, nebo
b) právo na nahrazení podílového listu cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydávaným jiným standardním fondem nebo jiným zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který obhospodařuje stejný obhospodařovatel nebo obhospodařovatel, který je součástí stejného koncernu jako obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který vydává cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, za něž mají být cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nahrazeny.
(2) Právo podle odstavce 1 zanikne, není-li uplatněno ve lhůtě určené ve sdělení o sloučení. Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 1 musí být určena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o sloučení a skončila nejpozději 5 pracovních dní před rozhodným dnem sloučení.
(3) Při odkoupení se postupuje podle § 131 až 141.
§ 407
Postup bez uveřejnění sdělení o sloučení
(1) Nejedná-li se o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, administrátor podílového fondu, který má být sloučením zrušen, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení a statut přejímajícího podílového fondu do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň na internetových stránkách podílového fondu, který má být sloučením zrušen, uveřejní oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu.
(2) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům podílového fondu, který má být sloučením zrušen, právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu. Toto právo zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení.
(3) Při odkoupení se § 131 až 141 použijí obdobně.
§ 408
Dočasná výjimka z investičních limitů
Obhospodařovatel přejímajícího fondu kolektivního investování nemusí po dobu až 6 měsíců od rozhodného dne sloučení dodržovat pro tento fond investiční limity, které nařízení vlády vydané podle § 215 odst. 2 stanoví u investičních cenných papírů, nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, derivátů nebo pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně, je-li pro to z hlediska důsledků sloučení důvod.
§ 409
Další pravidla
(1) Obhospodařovatel přejímajícího standardního fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem oznámí depozitáři tohoto fondu, že převod jmění v tomto fondu byl ukončen; na internetových stránkách tohoto fondu uveřejní rovněž informaci o tom, že nastal rozhodný den sloučení.
(2) Depozitář podílového fondu, který byl sloučením zrušen, zkontroluje, zda majetek a dluhy v tomto fondu byly oceněny v souladu s kritérii obsaženými v projektu sloučení a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem sloučení. O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou na požádání bezplatně poskytne vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními standardními fondy, které se sloučení účastní, a rovněž České národní bance a orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.
(3) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, zkontroluje soulad údajů obsažených ve sdělení o sloučení s požadavky tohoto zákona a statutem těchto fondů.
§ 410
Rozhodný den sloučení
(1) Podílový fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, se zrušuje a vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem se stávají podílníky přejímajícího podílového fondu uplynutím určené lhůty k rozhodnému dni sloučení.
(2) Rozhodný den sloučení je rovněž den, od něhož se jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, považuje z účetního hlediska za jmění v přejímajícím podílovém fondu.
(3) Rozhodný den sloučení nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o povolení sloučení vydané Českou národní bankou a orgánem dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem nabude právní moci.
(4) Zrušuje-li se sloučením standardní fond a je-li přejímajícím fondem zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, stávají se podílníci standardního fondu, který má být sloučením zrušen, vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem ke dni, který vyplývá z práva domovského státu tohoto fondu.
(5) Účastní-li se sloučení řídící fond, rozhodný den sloučení může nastat nejdříve 60 dní ode dne uveřejnění oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 1).
(6) Po rozhodném dni sloučení nemůže být projekt sloučení změněn nebo zrušen ani nemůže být sloučení nebo rozhodnutí o něm prohlášeno za neplatné.
§ 411
Výměna cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů
(1) Administrátor přejímajícího podílového fondu zajistí do 3 měsíců od rozhodného dne sloučení výměnu cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydaného podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen, za podílový list přejímajícího podílového fondu v poměru určeném podle výše fondového kapitálu podílového fondu připadajícího na cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podílovým fondem nebo zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen, k rozhodnému dni sloučení.
(2) Zrušuje-li se sloučením podílový fond a je-li přejímajícím fondem zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, vymění se podílový list za cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem ve lhůtě a v poměru stanoveném ke dni, který vyplývá z práva domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.
§ 412
Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného poměru
(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 411 výměnný poměr uvedený v projektu sloučení přiměřený, poskytne obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem prostřednictvím administrátora tohoto fondu vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen, dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen.
(2) Den, k němuž se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru, musí být totožný s rozhodným dnem sloučení.
§ 413
Spolupráce České národní banky a orgánu dohledu zahraničního investičního fondu v řízení o žádosti o povolení sloučení
(1) Jakmile žádost o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. c) nebo d), splňuje stanovené požadavky, Česká národní banka zašle bez zbytečného odkladu její kopii a kopie dokladů, které jsou k ní přiloženy, orgánu dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem a požádá jej o vyjádření, zda má výhrady ke sdělení o sloučení z hlediska informací v něm uvedených ve vztahu k vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem.
(2) Jestliže v souvislosti s rozhodováním o žádosti o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. c) nebo d), obdrží Česká národní banka od orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se účastní sloučení, kopii sdělení o sloučení, k němuž má po jeho posouzení výhrady z hlediska ochrany zájmů podílníků standardního fondu, který se sloučení účastní, seznámí s povahou těchto výhrad orgán dohledu, který jí kopii sdělení o sloučení zaslal; zároveň může tyto výhrady sdělit do 15 pracovních dní ode dne, kdy jí kopie sdělení o sloučení došla, obhospodařovateli tohoto standardního fondu a vyzvat jej, aby obsah sdělení o sloučení na základě výhrad České národní banky upravil.
(3) Česká národní banka oznámí orgánu dohledu uvedenému v odstavci 2, že její výhrady trvají, má-li za to, že úprava obsahu sdělení o sloučení provedená obhospodařovatelem na základě výzvy České národní banky podle odstavce 2 není dostatečná. Oznámení, že její výhrady trvají, zašle Česká národní banka orgánu dohledu do 20 pracovních dní ode dne, kdy jí došlo podání obhospodařovatele o úpravě obsahu sdělení o sloučení na základě výhrad České národní banky.
(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, o vydání rozhodnutí o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. c) nebo d), jakož i o tom, že nastal rozhodný den sloučení.
Oddíl 4
Přeměna podílového fondu na akciovou společnost
§ 414
Přípustnost přeměny
(1) Podílový fond se může přeměnit na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.
(2) Uzavřený podílový fond se může přeměnit i na akciovou společnost, která není akciovou společností s proměnným základním kapitálem.
(3) O přeměně podílového fondu na akciovou společnost rozhoduje obhospodařovatel podílového fondu.
§ 415
Projekt přeměny
(1) Přeměna podílového fondu na akciovou společnost se provádí podle schváleného projektu přeměny.
(2) Projekt přeměny vypracuje administrátor podílového fondu.
§ 416
Náležitosti projektu přeměny
(1) Projekt přeměny obsahuje alespoň
a) označení přeměňovaného podílového fondu a obchodní firmu akciové společnosti, na kterou se má podílový fond přeměnit,
b) údaje nezbytné k identifikaci obhospodařovatele, který má obhospodařovat akciovou společnost, na kterou se má podílový fond přeměnit,
c) důvody pro přeměnu,
d) pravděpodobné dopady přeměny na zájmy podílníků podílového fondu,
e) kritéria pro ocenění majetku a dluhů v podílovém fondu,
f) postup pro výpočet výměnného podílu mezi podílovými listy a akciemi akciové společnosti nebo investičními akciemi akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (§ 422),
g) rozhodný den přeměny,
h) pravidla pro převzetí jmění v podílovém fondu akciovou společností a výměnu podílových listů za akcie akciové společnosti nebo za investiční akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a
i) návrh společenské smlouvy a statutu akciové společnosti, na kterou se má podílový fond přeměnit.
(2) Projekt přeměny vyžaduje písemnou formu.
§ 417
Povolení České národní banky
(1) K přeměně fondu kolektivního investování, který má právní formu podílového fondu, na akciovou společnost je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, jestliže
a) není zajištěna ochrana zájmů podílníků přeměňovaného podílového fondu, nebo
b) jedinou osobou, která má upsat zakladatelské akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, na kterou se podílový fond přeměňuje, není obhospodařovatel přeměňovaného podílového fondu.
(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, jímž se přeměna nepovoluje, se projekt přeměny ruší. Právní účinky zrušení projektu přeměny pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.
§ 418
Řízení o žádosti o povolení přeměny
(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného podílového fondu.
(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přeměňovaného podílového fondu.
§ 419
Upsání zakladatelských akcií
Má-li být podílový fond přeměněn na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, je součástí rozhodnutí obhospodařovatele podílového fondu o přeměně a součástí projektu přeměny závazek obhospodařovatele podílového fondu upsat zakladatelské akcie budoucí akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a to ve výši podílu na základním kapitálu, která bude odpovídat zapisovanému základnímu kapitálu této společnosti.
§ 420
Informování podílníků a právo na odkoupení podílového listu
(1) Administrátor přeměňovaného podílového fondu uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu rozhodnutí České národní banky o povolení přeměny do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Je-li přeměňován otevřený podílový fond, uveřejní jeho administrátor ve stejné lhůtě na stejném místě i projekt přeměny, společenskou smlouvu a statut akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, na kterou se má podílový fond přeměnit.
(2) Administrátor přeměňovaného podílového fondu uveřejní zároveň s dokumenty uvedenými v odstavci 1 na internetových stránkách tohoto fondu oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům přeměňovaného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu. Toto právo zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení.
(3) Při odkoupení se postupuje podle § 131 až 141.
§ 421
Den účinnosti přeměny
(1) Podílový fond, který se přeměňuje na akciovou společnost, se zrušuje a jeho podílníci se stávají akcionáři nově vzniklé akciové společnosti nebo vlastníky investičních akcií nově vzniklé akciové společnosti s proměnným základním kapitálem dnem zápisu nově vzniklé akciové společnosti do obchodního rejstříku.
(2) Nově vzniklou akciovou společnost nelze zapsat do obchodního rejstříku přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení přeměny, je-li jejího povolení třeba. Nově vzniklou akciovou společnost s proměnným základním kapitálem nelze zapsat do obchodního rejstříku ani tehdy, nebyl-li zcela splacen emisní kurs zakladatelských akcií.
(3) Po dni účinnosti přeměny nemůže být projekt přeměny změněn nebo zrušen ani nemohou být přeměna nebo rozhodnutí o ní prohlášeny za neplatné.
§ 422
Výměna podílových listů za akcie
Administrátor akciové společnosti, na kterou byl podílový fond přeměněn, zajistí do 3 měsíců ode dne účinnosti přeměny výměnu podílového listu vydaného zrušeným podílovým fondem za akcii nově vzniklé akciové společnosti nebo za investiční akcii nově vzniklé akciové společnosti s proměnným základním kapitálem v poměru určeném podle výše fondového kapitálu podílového fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni účinnosti přeměny.
§ 423
Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu
(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 422 výměnný poměr uvedený v projektu přeměny přiměřený, obhospodařovatel akciové společnosti, na kterou se podílový fond přeměnil, poskytne prostřednictvím administrátora vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných zrušeným podílovým fondem dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty podílových listů vydaných zrušeným podílovým fondem.
(2) Den, k němuž se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového listu, musí být totožný se dnem účinnosti přeměny.
§ 424
Obdobné použití jiných částí tohoto zákona
V dalším se pro vznik akciové společnosti, na kterou má být přeměněn podílový fond, a má-li být tato akciová společnost samosprávným investičním fondem, ustanovení tohoto zákona o udělení povolení k činnosti samosprávného investičního fondu použijí obdobně.
Oddíl 5
Přeměna uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond
§ 425
Přípustnost přeměny
(1) Uzavřený podílový fond se může přeměnit na otevřený podílový fond, jen jedná-li se o případ uvedený v § 144.
(2) O přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond rozhoduje obhospodařovatel přeměňovaného podílového fondu.
§ 426
Povolení České národní banky
(1) K přeměně fondu kolektivního investování, který má právní formu uzavřeného podílového fondu, na fond kolektivního investování, který má právní formu otevřeného podílového fondu, je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků přeměňovaného fondu kolektivního investování.
§ 427
Řízení o žádosti o povolení přeměny
(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného podílového fondu.
(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přeměňovaného podílového fondu.
§ 428
Další pravidla
(1) Nelze-li důvodně předpokládat, že poměry podílového fondu budou ke dni účinnosti přeměny v souladu s pravidly, technikami nebo limity, které mají být podle § 215 nebo 284 pro otevřený podílový fond zavedeny, udržovány a uplatňovány, uvedou se ve statutu přechodná ustanovení obsahující
a) délku přechodného období a
b) výjimky z pravidel, techniky nebo limitů, které jsou v přechodném období nezbytné k uskutečnění přeměny v nejlepším zájmu všech podílníků.
(2) V rozhodnutí, kterým se povoluje přeměna, může Česká národní banka obhospodařovateli nebo administrátorovi podílového fondu uložit s ohledem na přeměnu s výjimkou podle odstavce 1 písm. b) další podmínky, které musí po dobu přechodného období obhospodařovatel nebo administrátor dodržovat nebo v souvislosti s přeměnou splnit.
(3) Ode dne podání žádosti o povolení přeměny administrátor podílového fondu uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu informaci o zamýšlené přeměně a jejích důsledcích pro podílníky.
Oddíl 6
Přeměna speciálního fondu na standardní fond
§ 429
Přípustnost přeměny
(1) Připouští se přeměna speciálního fondu na standardní fond.
(2) O přeměně speciálního fondu na standardní fond rozhoduje obhospodařovatel přeměňovaného speciálního fondu.
§ 430
Povolení České národní banky
(1) K přeměně speciálního fondu na standardní fond je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků přeměňovaného speciálního fondu.
§ 431
Řízení o žádosti o povolení přeměny
(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného speciálního fondu.
(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přeměňovaného speciálního fondu.
§ 432
Další pravidla
(1) Nelze-li důvodně předpokládat, že poměry podílového fondu budou ke dni účinnosti přeměny v souladu s pravidly, technikami nebo limity, které mají být podle § 215 pro standardní fond zavedeny, udržovány a uplatňovány, uvedou se ve statutu přechodná ustanovení obsahující
a) délku přechodného období a
b) výjimky z pravidel, techniky nebo limitů, které jsou v přechodném období nezbytné k uskutečnění přeměny v nejlepším zájmu všech podílníků.
(2) V rozhodnutí, kterým se povoluje přeměna, může Česká národní banka obhospodařovateli nebo administrátorovi podílového fondu uložit v souvislosti s výjimkou podle odstavce 1 písm. b) další podmínky, které musí po dobu přechodného období obhospodařovatel nebo administrátor dodržovat nebo v souvislosti s přeměnou splnit.
(3) Ode dne podání žádosti o povolení přeměny administrátor investičního fondu uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu informaci o zamýšlené přeměně a jejích důsledcích pro podílníky.
Oddíl 7
Zvláštní ustanovení pro řídící a podřízené fondy
§ 433
Povinnosti obhospodařovatele podřízeného fondu při zrušení jeho řídícího fondu
(1) Účastní-li se řídící fond sloučení nebo splynutí nebo účastní-li se jiné přeměny, kterou připouští právo cizího státu, anebo zrušuje-li se podle práva cizího státu bez likvidace nebo účastní-li se sloučení nebo jiné srovnatelné přeměny, kterou připouští právo cizího státu, obhospodařovatel podřízeného fondu tohoto řídícího fondu požádá prostřednictvím administrátora tohoto fondu o předchozí souhlas České národní banky s tím, že hodlá
a) investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel podřízeného fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných stávajícím řídícím fondem anebo jiným řídícím fondem, nebo
b) nadále investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel standardního fondu, který není podřízeným fondem.
(2) Nepožádá-li obhospodařovatel podřízeného fondu o předchozí souhlas České národní banky podle odstavce 1 do 1 měsíce ode dne, kdy obdržel oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 2) nebo srovnatelné oznámení podle práva cizího státu, zrušuje se tento fond marným uplynutím této lhůty s likvidací. Zamítne-li Česká národní banka žádost o předchozí souhlas podle odstavce 1, zrušuje se podřízený fond s likvidací dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3) Do uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo do udělení předchozího souhlasu podle odstavce 1 může obhospodařovatel podřízeného fondu investovat majetek v tomto fondu pouze za účelem zachování jeho majetku.
Díl 3
Společná ustanovení
§ 434
Povinnost sestavit účetní závěrku
Ke dni zrušení podílového fondu sestaví jeho administrátor mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví.
§ 435
Zvláštní ustanovení pro řídící a podřízený fond
(1) Řídící fond lze zrušit nejdříve uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno oznámení o tom, že se tento fond zrušuje.
(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 zašle administrátor řídícího fondu současně s jeho uveřejněním všem svým podřízeným fondům a příslušným orgánům dohledu jejich domovských států.
HLAVA V
ZMĚNA DOMOVSKÉHO STÁTU INVESTIČNÍHO FONDU NEBO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU
Díl 1
Přeměna zahraničního investičního fondu s právní osobností na investiční fond s právní osobností
§ 436
Přípustnost přeměny
(1) Připouští se přeměna zahraničního investičního fondu s právní osobností na investiční fond s právní osobností.
(2) K přeměně zahraničního investičního fondu s právní osobností na investiční fond s právní osobností dochází tím, že přeměňovaný zahraniční investiční fond přemístí své sídlo do České republiky.
§ 437
Zvláštní ustanovení o udělení povolení k činnosti samosprávného investičního fondu
(1) Zahraniční investiční fond s právní osobností, který se má přeměnit na samosprávný investiční fond, požádá Českou národní banku o povolení k činnosti samosprávného investičního fondu před zápisem přemístění sídla do obchodního rejstříku.
(2) Česká národní banka zahraničnímu investičnímu fondu s právní osobností udělí povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, ač tento fond nemá sídlo v České republice, jsou-li splněny ostatní podmínky pro udělení povolení. Účinky rozhodnutí o udělení povolení však nenastanou dříve než dnem, k němuž nastanou účinky přemístění sídla zahraničního investičního fondu s právní osobností do České republiky.
§ 438
Obdobné použití jiných ustanovení tohoto zákona
V dalším se pro přeměnu zahraničního investičního fondu s právní osobností na samosprávný investiční fond ustanovení tohoto zákona o udělení povolení k činnosti samosprávného investičního fondu použijí obdobně.
Díl 2
Přeměna investičního fondu s právní osobností na zahraniční investiční fond s právní osobností
§ 439
Přípustnost přeměny
(1) Připouští se přeměna investičního fondu s právní osobností na zahraniční investiční fond s právní osobností.
(2) K přeměně investičního fondu s právní osobností na zahraniční investiční fond s právní osobností dochází tím, že přeměňovaný investiční fond přemístí své sídlo do zahraničí.
§ 440
Povolení České národní banky
(1) K přeměně fondu kolektivního investování s právní osobností na zahraniční investiční fond s právní osobností je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí
a) přeměnu standardního fondu na zahraniční investiční fond bez právní osobnosti, nebo
b) přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů přeměňovaného fondu kolektivního investování.
§ 441
Řízení o žádosti o povolení přeměny
(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování.
(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou přeměňovaný fond kolektivního investování a jeho obhospodařovatel, administrátor a depozitář.
Díl 3
Přeměna zahraničního investičního fondu bez právní osobnosti na investiční fond bez právní osobnosti
§ 442
Přípustnost přeměny
(1) Připouští se přeměna zahraničního investičního fondu bez právní osobnosti na investiční fond bez právní osobnosti, připouští-li to zároveň právo státu, který je domovským státem přeměňovaného zahraničního investičního fondu.
(2) O přeměně rozhoduje obhospodařovatel přeměňovaného zahraničního investičního fondu; rozhodne i o tom, jakou právní formu přípustnou podle českého práva bude mít přeměněný investiční fond.
§ 443
Den účinnosti přeměny
(1) Zahraniční investiční fond bez právní osobnosti se stává investičním fondem bez právní osobnosti dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou, má-li tento fond právní formu podílového fondu, nebo do seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu vedeného Českou národní bankou, má-li tento fond právní formu svěřenského fondu.
(2) Ustanovení práva domovského státu přeměňovaného zahraničního investičního fondu, která mají za cíl chránit investory tohoto fondu v případě přeměny, se použijí i po dni účinnosti přeměny, trvá-li na tom právo domovského státu přeměňovaného zahraničního investičního fondu a neodporuje-li to veřejnému pořádku podle českého práva.
(3) Po dni účinnosti přeměny nemohou být přeměna nebo rozhodnutí o ní prohlášeny za neplatné.
§ 444
Obdobné použití jiných ustanovení tohoto zákona
V ostatním se pro přeměnu zahraničního investičního fondu bez právní osobnosti na investiční fond bez právní osobnosti ustanovení tohoto zákona o vzniku investičního fondu bez právní osobnosti v příslušné právní formě použijí obdobně.
Díl 4
Přeměna investičního fondu bez právní osobnosti na zahraniční investiční fond bez právní osobnosti
§ 445
Přípustnost přeměny
(1) Připouští se přeměna investičního fondu bez právní osobnosti na zahraniční investiční fond bez právní osobnosti, připouští-li to zároveň právo státu, který bude domovským státem přeměněného zahraničního investičního fondu.
(2) O přeměně rozhoduje obhospodařovatel přeměňovaného investičního fondu; rozhodne i o tom, jakou právní formu bude mít přeměněný zahraniční investiční fond.
§ 446
Projekt přeměny
(1) Přeměna investičního fondu bez právní osobnosti na zahraniční investiční fond bez právní osobnosti se provádí podle schváleného projektu přeměny.
(2) Projekt přeměny vypracuje administrátor přeměňovaného investičního fondu.
§ 447
Náležitosti projektu přeměny
(1) Projekt přeměny obsahuje alespoň
a) označení přeměňovaného investičního fondu,
b) údaj o státě, který bude domovským státem přeměněného zahraničního investičního fondu,
c) údaj o právní formě, kterou bude mít přeměněný zahraniční investiční fond,
d) důvody pro přeměnu,
e) pravděpodobné dopady přeměny na zájmy podílníků nebo obmyšlených přeměňovaného investičního fondu,
f) kritéria pro ocenění majetku a dluhů přeměňovaného investičního fondu,
g) postup pro výpočet výměnného poměru mezi podílovými listy, má-li přeměňovaný investiční fond právní formu podílového fondu, a jinými cennými papíry nebo zaknihovanými cennými papíry, mají-li tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry představovat podíl investorů na majetku přeměněného zahraničního investičního fondu, jakož i pravidla pro jejich výměnu,
h) rozhodný den přeměny a
i) návrh statutu přeměněného investičního fondu nebo jiného srovnatelného dokumentu, připadá-li to v úvahu.
(2) Projekt přeměny vyžaduje písemnou formu.
§ 448
Povolení České národní banky
(1) K přeměně fondu kolektivního investování bez právní osobnosti na zahraniční investiční fond bez právní osobnosti je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí
a) přeměnu standardního fondu na zahraniční investiční fond bez právní osobnosti, nebo
b) přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků přeměňovaného fondu kolektivního investování.
(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, jímž se přeměna nepovoluje, se projekt přeměny ruší. Právní účinky zrušení projektu přeměny pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí České národní banky pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.
§ 449
Řízení o žádosti o povolení přeměny
(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování.
(2) Účastníky řízení o povolení přeměny jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přeměňovaného fondu kolektivního investování.
§ 450
Informování investorů a právo na odkoupení podílového listu
(1) Administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky o povolení přeměny do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Administrátor přeměňovaného fondu kvalifikovaných investorů uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu projekt přeměny do 1 měsíce ode dne jeho schválení.
(3) Má-li přeměňovaný investiční fond právní formu podílového fondu, uveřejní administrátor přeměňovaného investičního fondu zároveň s dokumenty uvedenými v odstavci 1 nebo 2 na internetových stránkách tohoto fondu oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu.
(4) Uveřejněním oznámení podle odstavce 3 vzniká podílníkům přeměňovaného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům administrátora spojeným s odkoupením podílového listu.
(5) Právo na odkoupení podle odstavce 4 zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 3.
(6) Při odkoupení podílového listu se postupuje podle § 131 až 141.
§ 451
Den účinnosti přeměny
(1) Investiční fond bez právní osobnosti se stává zahraničním investičním fondem bez právní osobnosti dnem, který stanoví právo domovského státu zahraničního investičního fondu bez právní osobnosti, jinak dnem výmazu investičního fondu bez právní osobnosti ze seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou, má-li tento fond právní formu podílového fondu, nebo ze seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu vedeného Českou národní bankou, má-li tento fond právní formu svěřenského fondu.
(2) Ustanovení českého práva, která mají za cíl chránit podílníky nebo obmyšlené investičního fondu bez právní osobnosti v případě přeměny, se použijí i po dni účinnosti přeměny.
(3) Je-li k přeměně třeba povolení České národní banky, nesmí den účinnosti přeměny předcházet dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení přeměny.
(4) Po dni účinnosti přeměny nemůže být projekt přeměny změněn nebo zrušen ani nemohou být přeměna nebo rozhodnutí o ní prohlášeny za neplatné.
§ 452
Předání a výměna cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů
(1) Má-li být podíl investorů na majetku přeměněného zahraničního investičního fondu bez právní osobnosti představován cennými papíry nebo zaknihovanými cennými papíry, zajistí ten, kdo pro tento fond vykonává činnost srovnatelnou s činností administrátora, do 3 měsíců od rozhodného dne přeměny předání těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů investorům přeměněného zahraničního investičního fondu.
(2) Měl-li přeměňovaný investiční fond bez právní osobnosti právní formu podílového fondu, předají se cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry uvedené v odstavci 1 výměnou za podílové listy vydané tímto fondem v poměru určeném podle výše fondového kapitálu podílového fondu připadajícího na podílový list k rozhodnému dni přeměny.
§ 453
Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu
(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 452 odst. 2 výměnný poměr uvedený v projektu přeměny přiměřený, ten, kdo vykonává pro přeměněný investiční fond bez právní osobnosti činnost srovnatelnou s činností obhospodařovatele, poskytne prostřednictvím toho, kdo pro tento fond vykonává činnost srovnatelnou s činností administrátora, vlastníkům podílových listů dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty těchto podílových listů.
(2) Den, k němuž se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového listu, musí být totožný se dnem účinnosti přeměny.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 454
(1) Žádost o jmenování likvidátora podle § 346 odst. 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění předpokladů pro jmenování toho, o jehož jmenování se žádá, likvidátorem investiční společnosti. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
(2) Žádost o udělení povolení podle § 356 odst. 1, § 360 odst. 1, § 366 odst. 1, § 370 odst. 1, § 386 odst. 1, § 402 odst. 1, § 418 odst. 1, § 427 odst. 1, § 431 odst. 1, § 441 odst. 1 a § 449 odst. 1 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění předpokladů pro udělení povolení stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
ČÁST DVANÁCTÁ
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
§ 455
Výroční a pololetní zprávy
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu poskytne České národní bance svou výroční zprávu, pololetní zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, jsou-li vyhotovovány.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu poskytne České národní bance svou výroční zprávu a pololetní zprávu, a výroční zprávu a pololetní zprávu investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, jsou-li vyhotovovány.
(3) Administrátor podřízeného fondu, jehož řídící fond je zahraničním investičním fondem, poskytne České národní bance výroční zprávu a pololetní zprávu tohoto řídícího fondu, je-li vyhotovována.
§ 456
Neschválení účetní závěrky
Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že příslušný orgán ve stanovené lhůtě neschválil účetní závěrku investičního fondu, jehož administraci provádí, nebo soud rozhodl o neplatnosti jednání příslušného orgánu, který schválil účetní závěrku investičního fondu tohoto fondu.
§ 457
Statut a sdělení klíčových informací
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu poskytne České národní bance statut tohoto fondu a oznámí jí každou jeho změnu.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu poskytne České národní bance sdělení klíčových informací tohoto fondu a oznámí jí každou jeho změnu.
§ 458
Pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo investičních akcií
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance své rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo od-kupování podílových listů nebo investičních akcií a zašle jí zápis o tomto rozhodnutí.
§ 459
Pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance to, že hodlá pověřit jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance to, že hodlá pověřit jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
§ 460
Pověření dalšího pověřenou osobou
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že ten, kdo byl pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, hodlá pověřit výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že ten, kdo byl pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, hodlá pověřit jinou osobu výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího.
§ 461
Veřejné nabízení investic v České republice
(1) Administrátor zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, do něhož jsou investice veřejně nabízeny v České republice, oznámí České národní bance změnu dokumentu tohoto fondu srovnatelného se společenskou smlouvou, statutem, výroční zprávou, pololetní zprávou a sdělením klíčových informací a zároveň jí oznámí, kde lze tyto dokumenty nalézt v elektronické podobě.
(2) Administrátor zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, do něhož jsou investice veřejně nabízeny v České republice, oznámí České národní bance změnu dohod podle § 306 a jakoukoli změnu v druzích investic do tohoto fondu.
(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že investice do tohoto fondu jsou v České republice veřejně nabízeny.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance jakoukoli změnu v údajích uvedených v oznámení podle odstavce 3, jakož i to, že investice do tohoto fondu přestaly být v České republice veřejně nabízeny.
§ 462
Základní údaje ke skladbě majetku
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o
a) skladbě majetku fondu s rozlišením podle druhů majetkových hodnot, do kterých může fond podle statutu investovat,
b) počtu investorů fondu s rozdělením na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice a investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a
c) hodnotě majetku fondu připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice a o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.
§ 463
Údaje týkající se obhospodařování investičního fondu a zahraničního investičního fondu
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o
a) podílu majetku fondu, který podléhá zvláštním opatřením v důsledku jeho nízké likvidity, na celkovém majetku fondu vyjádřeném v procentech,
b) opatřeních přijatých k řízení rizika nedostatečné likvidity fondu,
c) rizikovém profilu fondu a opatřeních přijatých k řízení rizik, kterým fond může být v závislosti na zvolené investiční strategii vystaven, a
d) výsledcích zátěžových testů, které provedl.
(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance
a) údaje o nejdůležitějších a nejvýznamnějších
1. trzích, na kterých se obchoduje na účet všech jím obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů,
2. investičních nástrojích, s nimiž obchoduje na účet jím obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů, a
3. expozicích za každý jim obhospodařovaný investiční fond a zahraniční investiční fond,
b) údaje o investičních fondech, které obhospodařuje.
(3) V dalším povinnosti podle odstavců 1 a 2 vymezuje článek 110 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 464
Údaje o využití pákového efektu
(1) Využívá-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu pákový efekt tak, že je míra využití pákového efektu ve vztahu k investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu vysoká, oznámí České národní bance údaje o
a) míře expozic, s rozlišením expozic vzniklých přijetím úvěru nebo zápůjčky peněžních prostředků nebo investičních nástrojů nebo investováním do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu obsahujících derivát,
b) míře využití pákového efektu ve vztahu ke každému takovému fondu,
c) celkovém rozsahu použití majetku fondu při využití pákového efektu a
d) pěti nejvýznamnějších expozicích s rozlišením podle písmene a).
(2) Kdy je míra využití pákového efektu vysoká, vymezuje článek 111 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 465
Nedosažení fondového kapitálu investičního fondu
Nedosáhne-li fondový kapitál investičního fondu ve stanovených lhůtách alespoň zákonem stanovené částky, oznámí to jeho administrátor České národní bance.
§ 466
Další údaje
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o
a) finanční situaci tohoto fondu,
b) výsledcích hospodaření tohoto fondu a
c) počtu a objemu vydaných a odkoupených cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a jiném shromáždění, vyplacení nebo rozdělení majetku tohoto fondu nebo jeho části.
(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o
a) své finanční situaci,
b) výsledcích svého hospodaření a
c) plnění zákonných podmínek pro výkon své činnosti.
(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že
a) založil právnickou osobu jako jediný zakladatel,
b) zřídil pobočku svého obchodního závodu,
c) nabyl kvalifikovanou účast na právnické osobě, nebo
d) došlo
1. ke zrušení právnické osoby, jejímž je jediným společníkem,
2. ke zrušení pobočky svého obchodního závodu, nebo
3. k pozbytí kvalifikované účasti na právnické osobě.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance seznam osob, které na něm měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ním byly úzce propojeny.
§ 467
Oznamování změn
(1) Kdo má povolení České národní banky k činnosti podle § 479, 480, 481 nebo § 482, oznámí České národní bance každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno takové povolení k činnosti, nelze-li to zjistit z registru podle zákona upravujícího základní registry. Zahraniční osoba s povolením podle § 481 oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu, že jí bylo uděleno srovnatelné povolení orgánem dohledu jiného členského státu.
(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance každou změnu, která může významně zhoršit jeho hospodářskou situaci nebo hospodářskou situaci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje. Stejnou povinnost má i administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jedná-li se o změnu, která může významně zhoršit jeho hospodářskou situaci.
(3) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance každou změnu, která může významně ovlivnit hodnotu podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu nebo zahraničním investičním fondem, jehož aktuální hodnotu vypočítává.
(4) Změní-li se zapsaná skutečnost, oznámí zapsaná osoba nebo ten, komu to ukládá právní předpis, změnu České národní bance a ta tuto změnu do seznamů podle § 596 a 597 zapíše, nelze-li to zjistit z registru podle zákona upravujícího základní registry.
§ 468
Údaje o derivátech
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o
a) druzích derivátů, které sjednal na účet tohoto fondu,
b) rizicích souvisejících s deriváty uvedenými v písmeni a) a opatřeních, které pro jejich řízení uplatňuje, a
c) investičních limitech ve vztahu k derivátům uvedeným v písmeni a), které dodržuje.
§ 469
Údaje o výboru odborníků a o nemovitostech a účastech v nemovitostních společnostech
Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o
a) výboru odborníků a
b) nemovitostech a účastech v nemovitostních společnostech, do kterých tento fond investuje.
§ 470
Podřízený a řídící fond
(1) Administrátor podřízeného fondu, jehož řídícím fondem je zahraniční investiční fond srovnatelný s fondem kolektivního investování, poskytne České národní bance dokument srovnatelný se statutem tohoto řídícího fondu a oznámí jí každou jeho změnu.
(2) Administrátor podřízeného fondu, jehož řídícím fondem je zahraniční investiční fond srovnatelný s fondem kolektivního investování, poskytne České národní bance sdělení klíčových informací tohoto fondu a oznámí jí každou jeho změnu.
(3) Administrátor řídícího fondu oznámí České národní bance údaje nutné k identifikaci každého jeho podřízeného fondu, který začal investovat do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto řídícím fondem, a oznámí jí každou změnu těchto údajů.
Oznamování podílů na hlasovacích právech
§ 471
(1) Jedná-li se o podíly na hlasovacích právech vztahující se k majetku jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, oznámí jeho obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit České národní bance podíl na všech hlasovacích právech právnické osoby uvedené v § 34 odst. 1, dosáhne-li nebo překročí-li tento podíl 10 %, 20 %, 30 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží-li se pod tyto limity.
(2) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 oznámí České národní bance údaje uvedené v § 34 odst. 1 a v § 35 odst. 1 písm. a) až e).
(3) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo v § 35 odst. 3 oznámí České národní bance údaje uvedené v § 35 odst. 1 písm. f) až h).
(4) Pro výpočet podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 se § 34 odst. 4 použije obdobně.
§ 472
(1) Oznamovací povinnosti podle § 471 odst. 1 podléhá i změna v rozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě v rozsahu zakládajícím oznamovací povinnost.
(2) Vznikne-li povinnost podle § 471 odst. 1 více osobám, mohou tyto osoby splnit oznamovací povinnost společným oznámením.
(3) Oznamovací povinnost je splněna, je-li písemné oznámení řádně odesláno.
Údaje týkající se porušení právní povinnosti nebo jejího možného porušení
§ 473
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance jemu pravomocně uložené opatření k nápravě nebo pokuty orgánem dohledu jiného státu s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.
§ 474
(1) Dojde-li depozitář investičního fondu na základě projednání podle § 66, nebo bez tohoto projednání, k názoru, že obhospodařovatel tohoto fondu porušil tento zákon, právní předpis jej provádějící, přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2), statut investičního fondu nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost České národní bance, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(2) Depozitář investičního fondu oznámí České národní bance každou skutečnost, kterou zjistil při výkonu své činnosti, která může významně ovlivnit hodnotu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem nebo podílů na tomto fondu nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodaření tohoto fondu.
§ 475
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že mu překážka brání splnit povinnost vyplývající ze statutu investičního fondu nebo srovnatelného dokumentu zahraničního investičního fondu nebo stanovenou mu tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2).
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že mu překážka brání splnit povinnost vyplývající ze statutu investičního fondu nebo srovnatelného dokumentu zahraničního investičního fondu nebo stanovenou mu tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2).
§ 476
Oznamovací povinnost vedoucí osoby
Vedoucí osoba nebo osoba vykonávající funkci podle § 21 odst. 5, která získala předchozí souhlas České národní banky k výkonu své funkce podle tohoto zákona, oznámí České národní bance každou změnu podmínek uvedených v § 516 nebo skončení výkonu své funkce.
§ 477
Rozšířená působnost
(1) Ustanovení § 462, § 463 odst. 2 písm. a) body 2 a 3 a § 475 se pro osobu uvedenou v § 15 odst. 1 použijí přiměřeně.
(2) Údaje uvedené v § 458, 462, § 463 odst. 1, § 464 odst. 1, § 466 odst. 1, § 467 odst. 2 a 3 a § 468 se oznámí České národní bance i ve vztahu ke každému podfondu.
§ 478
Zmocňovací ustanovení
Česká národní banka stanoví vyhláškou rozsah, strukturu, formu, způsob a lhůty pro oznamování údajů a poskytování dokumentů podle § 455 až 477 a § 545 odst. 3, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu nad kapitálovým trhem a v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
ČÁST TŘINÁCTÁ
ŘÍZENÍ O ŽÁDOSTECH
HLAVA I
POVOLENÍ K OBHOSPODAŘOVÁNÍ A ADMINISTRACI
Díl 1
Předpoklady pro udělení povolení
§ 479
Investiční společnost
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti na žádost akciové společnosti nebo na žádost zakladatele nebo zakladatelů akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jestliže
a) sídlo a skutečné sídlo je nebo má být v České republice,
b) společnost je důvěryhodná,
c) nejsou důvodné obavy, že společnost nebude mít v rozsahu, v jakém žádá o povolení k činnosti, ke dni zahájení činnosti věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon takové činnosti, umožňující naplnění plánu obchodní činnosti, a především je zřejmé, jakým způsobem bude zajišťováno operativní řízení, plněna investiční strategie, zajišťována compliance a vnitřní audit, řízena rizika, prováděna finanční kontrola a řízeny peněžní toky, upraven systém odměňování osob a kontrolována činnost osob, které hodlá pověřit výkonem některé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování,
d) její plán obchodní činnosti
1. vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti,
2. je podložený reálnými ekonomickými propočty a
3. vymezuje činnosti, jejichž výkonem hodlá pověřit jiného,
e) řádný a obezřetný výkon činnosti společnosti budou řídit alespoň 2 osoby, které splňují předpoklady schvalování vedoucích osob stanovené v § 516 odst. 1,
f) základní kapitál je splacen, počáteční kapitál včetně základního kapitálu má průhledný a nezávadný původ a vše nasvědčuje tomu, že bude mít společnost vlastní kapitál ve výši, která umožňuje řádné obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které hodlá obhospodařovat,
g) úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem, nesmí právo tohoto státu a způsob jeho uplatňování, včetně jeho vymahatelnosti, bránit výkonu dohledu nad investiční společností,
h) u fondů nebo korporací, které obhospodařuje nebo hodlá obhospodařovat, zpřístupňuje investorům údaje uvedené v § 241 odst. 1 nebo § 293,
i) kvalifikovanou účast na společnosti budou mít pouze osoby splňující předpoklady stanovené v § 522 odst. 2,
j) splňuje předpoklady podle článku 14 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), hodlá-li obhospodařovat kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) tohoto předpisu nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, a
k) splňuje předpoklady podle článku 15 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9), hodlá-li obhospodařovat kvalifikované fondy sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) tohoto předpisu nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy.
(2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti, hodlá-li obhospodařovat pouze kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), kvalifikované fondy sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9) nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, také na žádost akciové společnosti, hodlá-li obhospodařovat pouze kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), kvalifikované fondy sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9) nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, nebo na žádost zakladatele nebo zakladatelů akciové společnosti, hodlá-li obhospodařovat pouze kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), kvalifikované fondy sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9) nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jestliže její sídlo a skutečné sídlo je nebo má být v České republice, a
a) jsou-li splněny předpoklady podle článku 14 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), hodlá-li obhospodařovat kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) tohoto předpisu nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, nebo
b) jsou-li splněny předpoklady podle článku 15 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9), hodlá-li obhospodařovat kvalifikované fondy sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) tohoto předpisu nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy.
§ 480
Samosprávný investiční fond
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti samosprávného investičního fondu na žádost zakladatele nebo zakladatelů právnické osoby přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku nebo na žádost investičního fondu uvedeného v § 9 odst. 1 nebo na žádost právnické osoby zapsané v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f), jestliže
a) osvědčí, že právnická osoba byla založena a že má právní formu, kterou připouští tento zákon,
b) jsou splněny předpoklady stanovené v § 479 odst. 1,
c) předloží společenskou smlouvu obsahující investiční strategii tohoto fondu, alespoň v rozsahu uvedeném v § 93 odst. 3 písm. a) až i),
d) předloží návrh smlouvy o administraci, má-li administraci provádět jiný administrátor,
e) osoba, která bude depozitářem, potvrdí vytvoření předpokladů k plnění povinností depozitáře vyplývajících z tohoto zákona a
f) předloží statut investičního fondu, který má všechny předepsané náležitosti vyplývající z tohoto zákona.
(2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, má-li být standardním fondem, na žádost zakladatele nebo zakladatelů právnické osoby přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku nebo na žádost investičního fondu uvedeného v § 9 odst. 1, jestliže
a) jsou splněny předpoklady stanovené v § 479 odst. 1 písm. a) až g) a i),
b) předloží společenskou smlouvu obsahující investiční strategii tohoto fondu, alespoň v rozsahu uvedeném v § 93 odst. 3 písm. a) až i),
c) předloží návrh smlouvy o administraci, má-li administraci provádět jiný administrátor,
d) osoba, která bude depozitářem standardního fondu, potvrdí vytvoření předpokladů k plnění povinností depozitáře vyplývajících z tohoto zákona,
e) předloží statut investičního fondu, který umožňuje nabízení investic do tohoto fondu v České republice a který má všechny předepsané náležitosti vyplývající z tohoto zákona, a
f) osvědčí splnění předpokladů uvedených v § 248 odst. 1, jedná-li se o podřízený investiční fond.
(3) Česká národní banka udělí povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, má-li být kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) nebo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9), také na žádost zakladatele nebo zakladatelů právnické osoby přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku nebo na žádost investičního fondu uvedeného v § 9 odst. 1 nebo na žádost právnické osoby podle § 15 odst. 1, jestliže tato právnická osoba splňuje předpoklad stanovený v § 479 odst. 1 písm. a) a
a) jsou-li splněny předpoklady podle článku 14 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), nebo
b) jsou-li splněny předpoklady podle článku 15 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9).
§ 481
Zahraniční osoba jako obhospodařovatel
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti zahraniční osobě se sídlem ve státě, který není členským státem, která hodlá obhospodařovat speciální fondy, srovnatelné zahraniční investiční fondy, fondy kvalifikovaných investorů nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, nebo nabízet investice do těchto fondů, popřípadě provádět administraci těchto fondů, na její žádost, jestliže
a) je Česká republika jejím referenčním státem,
b) splňuje předpoklady stanovené v § 479 odst. 1 písm. b) až h), přičemž základním kapitálem se rozumí srovnatelná veličina v závislosti na její právní formě,
c) na ní mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a schopné zajistit řádný a obezřetný výkon činnosti zahraniční osoby,
d) má povolení orgánu dohledu domovského státu k obhospodařování zahraničního investičního fondu srovnatelného s investičním fondem, který hodlá obhospodařovat,
e) činnost podle § 38 odst. 1 písm. d), n) a o) má vykonávat osoba se sídlem, bydlištěm nebo pobočkou na území České republiky,
f) Česká národní banka, orgán dohledu domovského státu zahraniční osoby a, přichází-li to v úvahu, orgán dohledu členského státu, který je domovským státem zahraničního investičního fondu, který hodlá tato zahraniční osoba obhospodařovat, se v souladu s články 113 až 115 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona,
g) stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo nebo skutečné sídlo, není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,
h) stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo a skutečné sídlo, uzavřel s Českou republikou dohodu, která je v souladu se zásadami uvedenými v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech,
i) právo státu, v němž má zahraniční osoba sídlo nebo skutečné sídlo, včetně případných omezení pravomocí orgánů dohledu zahraniční osoby v tomto státě, nebrání účinnému výkonu dohledu nad touto zahraniční osobou podle tohoto zákona,
j) přichází-li to v úvahu, Česká národní banka jí povolila výjimku z plnění povinností podle § 492 odst. 1, a
k) předloží zdůvodnění, proč je Česká republika referenčním státem a strategii pro nabízení investic do investičních fondů a zahraničních investičních fondů, které obhospodařuje, není-li tato strategie součástí plánu podle § 479 odst. 1 písm. d).
(2) Má se za to, že předpoklady podle odstavce 1 písm. b) a c) jsou splněny, předložil-li žadatel potvrzení orgánu dohledu svého domovského státu o jejich splnění a nemá-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, že toto potvrzení splnění předpokladů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) osvědčuje.
§ 482
Hlavní administrátor
Česká národní banka udělí povolení k činnosti hlavního administrátora na žádost obchodní společnosti nebo na žádost zakladatele nebo zakladatelů obchodní společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jestliže
a) sídlo a skutečné sídlo je nebo má být v České republice,
b) společnost je důvěryhodná,
c) nejsou důvodné obavy, že hlavní administrátor nebude mít v rozsahu, v jakém žádá o povolení k činnosti, ke dni zahájení činnosti věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti umožňující naplnění plánu obchodní činnosti a především je zřejmé, jakým způsobem bude zajišťováno operativní řízení, zajišťována compliance a vnitřní audit a kontrolována činnost osob, které hodlá pověřit výkonem některé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
d) její plán obchodní činnosti
1. vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti,
2. je podložený reálnými ekonomickými propočty,
3. vymezuje činnosti, jejichž výkonem hodlá pověřit jiného,
e) řádný a obezřetný výkon činnosti společnosti budou řídit alespoň 2 osoby, které splňují předpoklady schvalování vedoucích osob stanovené v § 516 odst. 1,
f) základní kapitál je splacen, počáteční kapitál včetně základního kapitálu má průhledný a nezávadný původ a vše nasvědčuje tomu, že bude mít společnost vlastní kapitál ve výši, která umožňuje řádnou administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,
g) kvalifikovanou účast na společnosti budou mít pouze osoby splňující předpoklady stanovené v § 522 odst. 2,
h) má oprávnění k poskytování příslušných investičních služeb podle § 39 odst. 3 nebo 4, hodlá-li vykonávat některou z činností uvedených v § 38 odst. 2 písm. a) nebo b), a
i) její další podnikatelská činnost nebrání nebo nebude bránit řádnému provádění administrace.
Díl 2
Řízení
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 483
Lhůty pro rozhodnutí
(1) Česká národní banka rozhodne o žádosti o povolení podle § 479, 480 nebo § 481 do 3 měsíců ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami; je-li to z hlediska náležitého posouzení žádosti nezbytné, prodlužuje se tato lhůta o 3 měsíce.
(2) Jde-li o žádost o povolení podle § 479 opravňující investiční společnost obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo o žádost o povolení podle § 480, má-li být samosprávný investiční fond standardním fondem, rozhodne Česká národní banka o této žádosti do 6 měsíců ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.
(3) Česká národní banka nemusí rozhodnout o žádosti uvedené v § 484 dříve než po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy žadatel prokáže splnění předpokladů podle § 479 odst. 1 písm. c) a i), nebo ode dne, kdy stanovisko evropského orgánu dohledu uvedené v § 489 došlo České národní bance.
(4) Nevydá-li rozhodnutí Česká národní banka o žádosti o povolení ve lhůtě podle odstavců 1 až 3, lze se domáhat, aby jí soud uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, i když nebyly bezvýsledně vyčerpány prostředky, které správní řád stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu.
§ 484
Úplné žádosti
(1) Má se za to, že žádost o povolení opravňující investiční společnost nebo samosprávný investiční fond přesáhnout rozhodný limit má předepsané náležitosti ani netrpí jinými vadami, obsahuje-li údaje k prokázání splnění předpokladů podle § 479 odst. 1 písm. c) až e) a h).
(2) Má se za to, že žádost o povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481 má předepsané náležitosti ani netrpí jinými vadami, obsahuje-li údaje k prokázání splnění předpokladů podle § 479 odst. 1 písm. c) až h) a podle § 481 odst. 1 písm. d), i) a j).
Výrok rozhodnutí
§ 485
(1) Ve výroku rozhodnutí o udělení povolení podle § 479 nebo 481 Česká národní banka uvede, zda je obhospodařovatel oprávněn
a) přesáhnout rozhodný limit,
b) obhospodařovat
1. standardní fondy,
2. zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem,
3. speciální fondy,
4. zahraniční investiční fondy srovnatelné se speciálním fondem,
5. fondy kvalifikovaných investorů, s výjimkou kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) a kvalifikovaných fondů sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9),
6. zahraniční investiční fondy srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů, s výjimkou zahraničních investičních fondů srovnatelných s kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) a zahraničních investičních fondů srovnatelných s kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9),
7. kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7),
8. zahraniční investiční fondy srovnatelné s kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7),
9. kvalifikované fondy sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9), nebo
10. zahraniční investiční fondy srovnatelné s kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9),
c) provádět administraci s rozlišením, zda je oprávněn vykonávat činnosti uvedené v § 38 odst. 2 písm. a) nebo b) pro jiného, ve vztahu ke
1. standardním fondům,
2. zahraničním investičním fondům srovnatelným se standardním fondem,
3. speciálním fondům,
4. zahraničním investičním fondům srovnatelným se speciálním fondem,
5. fondům kvalifikovaných investorů, s výjimkou kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) a kvalifikovaných fondů sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9),
6. zahraničním investičním fondům srovnatelným s fondem kvalifikovaných investorů, s výjimkou zahraničních investičních fondů srovnatelných s kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7) a zahraničních investičních fondů srovnatelných s kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9),
7. kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7),
8. zahraničním investičním fondům srovnatelným s kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7),
9. kvalifikovaným fondům sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9), nebo
10. zahraničním investičním fondům srovnatelným s kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9) a
d) vykonávat činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f), žádá-li o povolení k jejich výkonu, a které z těchto činností je oprávněn vykonávat pro jiného.
(2) Česká národní banka může ve výroku rozhodnutí o udělení povolení podle § 479 nebo 481 omezit rozsah povolované činnosti, zejména jde-li o rozsah investiční strategie investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které hodlá investiční společnost podle § 479 nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481 obhospodařovat.
§ 486
(1) Ve výroku rozhodnutí o udělení povolení podle § 480 Česká národní banka uvede, zda je samosprávný investiční fond
a) oprávněn přesáhnout rozhodný limit,
b) standardním fondem, speciálním fondem nebo fondem kvalifikovaných investorů a
c) oprávněn provádět svou vlastní administraci.
(2) Česká národní banka současně s rozhodnutím o udělení povolení podle § 480 rozhodne o schválení depozitáře a statutu, má-li být samosprávný investiční fond standardním fondem.
§ 487
Ve výroku rozhodnutí o udělení povolení podle § 482 Česká národní banka uvede, zda je hlavní administrátor oprávněn
a) provádět administraci
1. speciálních fondů,
2. zahraničních investičních fondů srovnatelných se speciálním fondem,
3. fondů kvalifikovaných investorů, nebo
4. zahraničních investičních fondů srovnatelných s fondem kvalifikovaných investorů, jejichž obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit,
b) vykonávat činnosti uvedené v § 38 odst. 2 písm. a), § 38 odst. 2 písm. b) nebo jen § 38 odst. 1 ve vztahu ke
1. speciálním fondům,
2. zahraničním investičním fondům srovnatelným se speciálním fondem,
3. fondům kvalifikovaných investorů, nebo
4. zahraničním investičním fondům srovnatelným s fondem kvalifikovaných investorů a
c) vykonávat jednotlivé činnosti, které zahrnuje administrace standardních fondů a srovnatelných zahraničních investičních fondů, s rozlišením, zda je ve vztahu k těmto fondům oprávněn vykonávat činnosti uvedené v § 38 odst. 2 písm. a), § 38 odst. 2 písm. b) nebo jen § 38 odst. 1.
§ 488
(1) Česká národní banka současně s rozhodnutím, kterým se uděluje povolení k činnosti investiční společnosti, samosprávného investičního fondu a hlavního administrátora, rozhodne o
a) udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby nebo vedoucích osob, jsou-li splněny předpoklady stanovené v § 516 odst. 1, a
b) udělení souhlasu k nabytí kvalifikované účasti nebo k ovládnutí této osoby s kvalifikovanou účastí, jsou-li splněny předpoklady stanovené v § 522 odst. 2.
(2) Česká národní banka současně s rozhodnutím, kterým se uděluje povolení k činnosti zahraniční osoby podle § 481, rozhodne o udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby nebo vedoucích osob, jsou-li splněny předpoklady stanovené v § 516 odst. 1.
§ 489
Konzultace zahraničního orgánu dohledu
Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu před udělením povolení podle § 479, 480 nebo § 481, je-li žadatel o povolení ovládán
a) obhospodařovatelem se sídlem v jiném členském státě, má-li povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu,
b) zahraniční osobou, má-li povolení k poskytování investičních služeb udělené orgánem dohledu jiného členského státu,
c) zahraniční bankou, má-li povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu, nebo
d) zahraniční pojišťovnou nebo zahraniční zajišťovnou, má-li povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu, nebo
e) stejnou osobou, která ovládá osoby uvedené v písmenech a) až d).
Oddíl 2
Zvláštní ustanovení o posuzování žádosti v případě zahraniční osoby
§ 490
Další přerušení běhu lhůty pro rozhodnutí ve věci
Lhůta stanovená v § 483 odst. 1 také neběží ode dne, kdy Česká národní banka odeslala evropskému orgánu dohledu oznámení o tom, že
a) je referenčním státem zahraniční osoby, která požádala o udělení povolení podle § 481, do dne, kdy stanovisko evropského orgánu dohledu k této žádosti došlo České národní bance, nebo
b) hodlá zahraniční osobě, která požádala o udělení povolení podle § 481, povolit výjimku z dodržování povinnosti z důvodu neslučitelnosti podle § 492 do dne, kdy stanovisko evropského orgánu dohledu k této žádosti došlo České národní bance.
§ 491
Rozhodne-li Česká národní banka o udělení povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481 v rozporu se stanoviskem evropského orgánu dohledu, tento rozpor v rozhodnutí odůvodní a informuje o tom evropský orgán dohledu a orgán dohledu jiného členského státu, v němž tato osoba hodlá obhospodařovat zahraniční investiční fond, který není srovnatelný se standardním fondem nebo v němž hodlá nabízet investice do investičních fondů, které nejsou standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
§ 492
Povolení výjimky z plnění povinností pro zahraniční osobu
(1) Česká národní banka povolí výjimku z plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona zahraniční osobě, která žádá o povolení podle § 481, jestliže zahraniční osoba České národní bance doloží, že
a) tento zákon nebo právní předpis jej provádějící jí ukládá povinnost neslučitelnou s povinností uloženou jí právem cizího státu a
b) podle práva státu, v němž má sídlo nebo který je domovským státem zahraničního investičního fondu, do něhož nabízí investice v členském státě, dodržuje povinnost, u níž účel jejího plnění a míra ochrany, kterou se jejím plněním dostává investorům, odpovídají účelu plnění a míře ochrany, kterých se dostává investorům dodržováním povinnosti, z jejíhož plnění jí má být povolena výjimka.
(2) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu evropský orgán dohledu, že zahraniční osoba podala žádost o povolení výjimky podle odstavce 1.
(3) Součástí informace podle odstavce 2 jsou údaje, které Česká národní banka obdržela v souvislosti se žádostí o povolení výjimky podle odstavce 1.
(4) Rozhodne-li Česká národní banka o povolení výjimky podle odstavce 1 v rozporu se stanoviskem evropského orgánu dohledu, tento rozpor v rozhodnutí odůvodní a informuje o tom tento evropský orgán dohledu a dále orgán dohledu jiného členského státu, v němž zahraniční osoba hodlá nabízet investice do investičního fondu, který není standardním fondem, nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu.
Oddíl 3
Určení referenčního státu
§ 493
Česká republika jako referenční stát
(1) Česká republika je referenčním státem zahraniční osoby se sídlem ve státě, který není členským státem, hodlá-li obhospodařovat či obhospodařuje-li investiční fond, který není standardním fondem, nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, nebo hodlá-li nabízet či nabízí-li investice do tohoto fondu v členském státě.
(2) Česká republika je referenčním státem zahraniční osoby uvedené v odstavci 1, jestliže
a) počet jí obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardním fondem, převyšuje počet srovnatelných zahraničních investičních fondů, které hodlá obhospodařovat nebo obhospodařuje v jiném členském státě a současně nehodlá nabízet nebo nenabízí investice do těchto fondů v jiném členském státě,
b) součet hodnot majetku jí obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardním fondem, převyšuje součet hodnot majetku srovnatelných zahraničních investičních fondů, které hodlá obhospodařovat nebo obhospodařuje v jiném členském státě a současně nehodlá nabízet nebo nenabízí investice do těchto fondů v jiném členském státě,
c) tato osoba hodlá nabízet či nabízí investice do investičního fondu, který není standardním fondem, nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, pouze v České republice,
d) tato osoba hodlá nabízet či nabízí v členských státech investice pouze do jednoho investičního fondu, který není standardním fondem, a nehod-lá-li nabízet nebo nenabízí v členských státech investice do zahraničních investičních fondů,
e) tato osoba hodlá nabízet či nabízí v členských státech investice pouze do jednoho zahraničního investičního fondu, který není srovnatelný se standardním fondem, a tyto investice nabízí i v České republice,
f) tato osoba hodlá nabízet či nabízí v členských státech pouze investice do investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a nehodlá-li nabízet nebo nenabízí v členských státech investice do zahraničních investičních fondů,
g) počet investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a srovnatelných zahraničních investičních fondů, do nichž mají být nebo jsou investice nabízeny v České republice, převyšuje počet takových fondů, do nichž mají být nebo jsou investice nabízeny v jiném členském státě,
h) v případě uvedeném v § 494 tato osoba požádala Českou národní banku o udělení povolení podle § 481, nepodala-li srovnatelnou žádost orgánu dohledu jiného členského státu uvedenému v § 494 odst. 1, a
1. Česká národní banka ani orgán dohledu jiného členského státu nerozhodly o její žádosti podle § 494 odst. 1 nebo žádosti srovnatelné s žádostí podle § 494 odst. 1 do 1 měsíce ode dne, kdy byla tato žádost doručena poslednímu z dotčených orgánů dohledu, nebo
2. Česká národní banka ani orgán dohledu jiného členského státu ji neinformovaly o svém rozhodnutí o její žádosti podle § 494 odst. 1 nebo žádosti srovnatelné s žádostí podle § 494 odst. 1 do 7 dní od jejího přijetí, nebo
i) do 2 let ode dne udělení povolení podle § 481 nebo dřívějšího povolení podle práva jiného členského státu nedošlo k takové změně ve strategii pro nabízení investic do investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, která by vedla k určení jiného členského státu jako referenčního státu.
§ 494
Mnohost referenčních států
(1) Vyplývá-li z práva jiného členského státu, že je tento stát referenčním státem zahraniční osoby, jejímž referenčním státem je i Česká republika, požádá tato osoba Českou národní banku o určení, zda je Česká republika jejím jediným referenčním státem.
(2) O žádosti podle odstavce 1 rozhodne Česká národní banka podle dohody s dotčenými orgány dohledu jiných členských států podle odstavce 1 nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byla žádost srovnatelná se žádostí podle odstavce 1 doručena poslednímu z dotčených orgánů dohledu.
(3) Je-li Česká republika podle dohody s dotčenými orgány dohledu jiných členských států referenčním státem zahraniční osoby, oznámí tuto skutečnost Česká národní banka zahraniční osobě bez zbytečného odkladu.
(4) Postup při určení referenčního státu, vyplývá-li z práva jiného členského státu, že referenčním státem zahraniční osoby je více členských států, vymezuje článek 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující postup pro určení referenčního státu mimo-unijního správce alternativních investičních fondů13).
§ 495
Rozhodování České národní banky
(1) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu evropský orgán dohledu, že lze důvodně předpokládat, že Česká republika má být referenčním státem zahraniční osoby, která ji požádala o udělení povolení podle § 481, a požádá jej k tomu o stanovisko.
(2) Součástí informace podle odstavce 1 je zdůvodnění, proč lze důvodně předpokládat, že Česká republika má být referenčním státem zahraniční osoby, a údaje o strategii pro nabízení investic do investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které Česká národní banka obdržela jako součást žádosti o povolení podle § 481.
§ 496
Změna v určení referenčního státu
(1) Jestliže do 2 let ode dne udělení povolení zahraniční osobě s povolením podle § 481 dojde k takové změně ve strategii pro nabízení investic do investičních fondů a zahraničních investičních fondů, které obhospodařuje, která by měla vliv na určení referenčního státu, určí zahraniční osoba svůj referenční stát a oznámí to České národní bance a současně požádá o povolení orgán dohledu jiného členského státu, který určila za svůj referenční stát.
(2) V oznámení podle odstavce 1 uvede zahraniční osoba s povolením podle § 481
a) skutečnosti odůvodňující změnu referenčního státu,
b) členský stát, který bude podle práva tohoto státu jejím referenčním státem, a
c) údaje nutné k identifikaci osoby, která plní funkci administrátora v tomto členském státě.
(3) K oznámení podle odstavce 1 zahraniční osoba s povolením podle § 481 přiloží popis strategií pro nabízení investic do investičních fondů a zahraničních investičních fondů, které obhospodařuje.
§ 497
(1) Při změně v určení referenčního státu Česká národní banka posoudí na základě oznámení podle § 496 odst. 1 určení členského státu, který má být referenčním státem, a svůj závěr oznámí bez zbytečného odkladu evropskému orgánu dohledu a požádá jej o stanovisko.
(2) Součástí oznámení podle odstavce 1 jsou informace, které Česká národní banka obdržela podle § 496 odst. 2 a 3.
(3) Jakmile Česká národní banka obdrží stanovisko evropského orgánu dohledu, o které požádala podle odstavce 1, rozhodne, zda je změna referenčního státu důvodná. O tomto svém rozhodnutí informuje Česká národní banka zahraniční osobu s povolením podle § 481, hlavního administrátora a evropský orgán dohledu.
(4) Rozhodla-li Česká národní banka podle odstavce 3 v rozporu se stanoviskem evropského orgánu dohledu, tento rozpor v rozhodnutí odůvodní a informuje o tom evropský orgán dohledu a orgán dohledu nového referenčního státu.
(5) Rozhodla-li Česká národní banka, že změna referenčního státu je důvodná, informuje o tom orgán dohledu nového referenčního státu a bez zbytečného odkladu mu předá kopii dokumentů souvisejících s udělením povolení zahraniční osobě podle § 481 a s výkonem dohledu nad touto osobou.
§ 498
Nové určení referenčního státu
Jestliže do 2 let ode dne udělení povolení zahraniční osobě s povolením podle § 481 skutečný vývoj její činnosti nasvědčuje tomu, že Česká republika neměla být referenčním státem, rozhodne Česká národní banka, aby tato zahraniční osoba ve stanovené lhůtě referenční stát znovu určila, oznámila to České národní bance a současně požádala o povolení orgán dohledu jiného členského státu, který určila za svůj referenční stát; současně ji poučí o možnosti odejmutí povolení podle § 551 odst. 4. Pro případ podle věty první se § 496 a 497 použijí obdobně.
§ 499
Dobrovolné nové určení referenčního státu
Jestliže po 2 letech ode dne udělení povolení zahraniční osobě s povolením podle § 481 dojde k takové změně ve strategii pro nabízení investic do investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, která by měla vliv na určení referenčního státu, může to zahraniční osoba s povolením podle § 481 oznámit České národní bance a současně požádat o povolení orgán dohledu jiného členského státu, který bude podle práva tohoto státu jejím referenčním státem. Pro případ podle věty první se § 496 a 497 použijí obdobně.
HLAVA II
ZMĚNA POVOLENÍ
§ 500
Požádá-li držitel některého z povolení podle § 479 až 482 o změnu povolení, Česká národní banka vydá nové povolení a dosavadní povolení zruší. Ustanovení § 485 až 488 se použijí obdobně.
HLAVA III
ZMĚNA V PODSTATNÝCH SKUTEČNOSTECH ROZHODNÝCH PRO UDĚLENÍ POVOLENÍ
§ 501
(1) Česká národní banka zahájí řízení o změně podle § 467 odst. 1 nebo změně ve skutečnostech rozhodných pro udělení povolení, kterou zjistila z registru podle zákona upravujícího základní registry, jedná-li se o investiční společnost podle § 479 oprávněnou přesáhnout rozhodný limit, samosprávný investiční fond podle § 480 opravňující přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osobu s povolením podle § 481, jestliže s provedením změny v oznámené podobě nesouhlasí.
(2) Zahájí-li Česká národní banka řízení o změně podle odstavce 1, rozhodne o ní do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo; je-li to z hlediska náležitého posouzení věci nezbytné, prodlužuje se tato lhůta o 1 měsíc.
(3) Česká národní banka rozhodne o změně tak, že navrhovanou změnu zakáže nebo určí podmínky, za nichž lze navrhovanou změnu provést. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 2, platí, že změnu lze provést.
§ 502
Změnu, na jejímž základě bylo uděleno povolení investiční společnosti podle § 479 oprávněné přesáhnout rozhodný limit, samosprávnému investičnímu fondu podle § 480 opravňující přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osobě s povolením podle § 481 lze také provést, nezahájí-li Česká národní banka řízení podle § 501 odst. 1 do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení o změně došlo.
HLAVA IV
ZÁPIS DO SEZNAMŮ BEZ PŘEZKUMU
§ 503
(1) Česká národní banka provede zápis do seznamu podle § 596 nebo 597 do 5 pracovních dní ode dne, kdy jí došla žádost o zápis do seznamu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Žádost o zápis do seznamu podle § 597 může podat pouze obhospodařovatel, který má povolení opravňující jej obhospodařovat, investiční fond nebo zahraniční investiční fond, o jehož zápis do tohoto seznamu žádá.
(3) Žádost podle odstavce 1 nezkoumá Česká národní banka z hlediska pravdivosti nebo přesnosti informací v ní obsažených a nepřezkoumává ani splnění předpokladů pro zápis do tohoto seznamu.
§ 504
Toho, komu Česká národní banka uděluje povolení k činnosti nebo souhlas podle tohoto zákona, zapíše Česká národní banka do seznamů podle § 596 nebo 597 ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým povolení k činnosti nebo souhlas podle tohoto zákona udělila; žádost o zápis do seznamu se v takovém případě nepodává.
§ 505
Ustanovení § 503 odst. 1 a 3 se nepoužijí pro řízení o žádosti podle § 479, 480, 481, 482, 510, 511, 513 a 519.
HLAVA V
VÝMAZ ZE SEZNAMŮ
§ 506
(1) Rozhodla-li Česká národní banka o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481, povolení k činnosti samosprávného investičního fondu nebo povolení k činnosti hlavního administrátora, vymaže tuto osobu ze seznamů podle § 596 písm. a) až c) nebo § 597 písm. a) ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti této osoby anebo k pozdějšímu dni uvedenému v rozhodnutí.
(2) Česká národní banka dále vymaže investiční fond ze seznamů podle § 597, jestliže rozhodla o výmazu, jestliže
a) se jedná o standardní fond, který není samosprávným investičním fondem,
1. nevykonává svou činnost déle než 6 měsíců,
2. nebyl ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy byl zapsán do tohoto seznamu, podán návrh na zápis do obchodního rejstříku nebo není-li tomuto návrhu vyhověno, byl-li do tohoto seznamu zapsán před svým zápisem do obchodního rejstříku,
3. přestal splňovat podmínky plynoucí z tohoto zákona, nebo
4. zanikl,
b) vyšlo najevo, že zápis do seznamu byl proveden na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,
c) nemá déle než 3 měsíce depozitáře,
d) o výmaz ze seznamu požádal jeho obhospodařovatel, nebo
e) došlo k jeho zrušení.
(3) Česká národní banka dále vymaže zahraniční investiční fond ze seznamu podle § 597 písm. d) ke dni nabytí právní moci rozhodnutí anebo k pozdějšímu dni uvedenému v rozhodnutí, kterým Česká národní banka zakázala nabízet investice do tohoto fondu podle § 549 odst. 4.
(4) Česká národní banka vymaže osobu ze seznamu podle § 596 písm. e), jestliže rozhodla o výmazu, nevykonává-li tato osoba svou činnost déle než 6 měsíců nebo přestala-li splňovat podmínky, které pro výkon její činnosti plynou z tohoto zákona. Česká národní banka vymaže osobu ze seznamu podle § 596 písm. f), jestliže rozhodla, že přestala být osobou podle § 15 odst. 1.
(5) Česká národní banka dále vymaže osobu ze seznamů podle § 596 písm. g) a h), jestliže rozhodla, že tato osoba
a) se bez závažných důvodů vzdala funkce likvidátora nebo nuceného správce, do nichž byla Českou národní bankou jmenována, nebo
b) závažně nebo opakovaně porušila povinnosti plynoucí z funkce likvidátora nebo nuceného správce, do nichž byla Českou národní bankou jmenována.
(6) O výmazu ze seznamu podle odstavců 1 až 5 se nevydává správní rozhodnutí.
HLAVA VI
DODATEČNÉ POVOLENÍ K VÝKONU ČINNOSTÍ ODPOVÍDAJÍCÍM INVESTIČNÍM SLUŽBÁM
§ 507
(1) Česká národní banka udělí investiční společnosti povolení k výkonu činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f), osvědčí-li splnění stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to ve vztahu k charakteru, rozsahu a složitosti těchto činností.
(2) Česká národní banka udělí zahraniční osobě s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, povolení k výkonu činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f), osvědčí-li splnění předpokladů podle § 28 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to ve vztahu k charakteru, rozsahu a složitosti těchto činností.
HLAVA VII
SOUHLAS S VÝKONEM JINÉ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI
§ 508
(1) Oprávnění k podnikání podle jiných právních předpisů lze investiční společnosti a zahraniční osobě s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, udělit jen se souhlasem České národní banky.
(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže
a) podnikání podle jiných právních předpisů nebude bránit
1. investiční společnosti, nebo zahraniční osobě s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, v řádném a obezřetném výkonu činnosti podle tohoto zákona a
2. účinnému výkonu dohledu nad investiční společností, nebo zahraniční osobou s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, a
b) jde o činnost, jejíž výkon investiční společnosti, nebo zahraniční osobě s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, nezakazuje tento zákon nebo jiný právní předpis.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jde-li o podnikání podle jiných právních předpisů, ke kterému uděluje oprávnění Česká národní banka.
HLAVA VIII
KVALIFIKOVANÁ ÚČAST INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NA JINÉ PRÁVNICKÉ OSOBĚ
§ 509
(1) Investiční společnost musí mít k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na jiné právnické osobě nebo k ovládnutí jiné právnické osoby souhlas České národní banky. Pro udělení tohoto souhlasu se § 520 až 524 použijí obdobně.
(2) Česká národní banka souhlas podle odstavce 1 také neudělí, jestliže se investiční společnost má stát neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro účast drženou na účet investičního fondu, který tato investiční společnost obhospodařuje, nebo účast na investičním fondu s právní osobností drženou nejdéle do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti této investiční společnosti.
HLAVA IX
ZÁPIS DEPOZITÁŘE INVESTIČNÍHO FONDU
§ 510
(1) Česká národní banka zapíše do seznamu depozitářů investičního fondu na žádost osobu, jestliže má vytvořeny předpoklady k plnění povinností depozitáře investičního fondu vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelného předpisu Evropské unie, jímž se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů8) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, jímž se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
(2) Depozitář investičního fondu musí být zapsán v seznamu depozitářů investičního fondu.
HLAVA X
ZÁPIS STANDARDNÍHO FONDU A ÚDAJŮ O PODFONDU STANDARDNÍHO FONDU
§ 511
(1) Česká národní banka zapíše do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a) nebo b) fond kolektivního investování jako standardní fond na žádost jeho obhospodařovatele, jestliže
a) sídlo a skutečné sídlo tohoto fondu je v České republice, jedná-li se o investiční fond s právní osobností, nebo je vytvořen podle českého práva, jedná-li se o investiční fond bez právní osobnosti,
b) obhospodařovatel investičního fondu má povolení k obhospodařování standardních fondů nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů,
c) osoba, která bude depozitářem investičního fondu, potvrdila vytvoření předpokladů k plnění povinností depozitáře vyplývajících z tohoto zákona,
d) navržený statut investičního fondu umožňuje nabízení investic do tohoto fondu v České republice a má všechny předepsané náležitosti vyplývající z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího a
e) obhospodařovatel investičního fondu osvědčí splnění předpokladů uvedených v § 248 odst. 1, jedná-li se o zápis standardního fondu, který má být podřízeným fondem.
(2) Česká národní banka zapíše do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a) údaje o podfondu standardního fondu na žádost jeho obhospodařovatele, jestliže
a) obhospodařovatel investičního fondu, jehož stanovy vytvoření podfondů připustily, má
1. splacený základní kapitál, jeho počáteční kapitál včetně základního kapitálu má průhledný a nezávadný původ a vše nasvědčuje tomu, že obhospodařovatel má vlastní kapitál ve výši, která umožňuje řádné obhospodařování tohoto pod-fondu,
2. věcné, organizační a personální předpoklady pro vytváření podfondů a
3. alespoň 2 vedoucí osoby, které budou řídit řádný a obezřetný výkon činnosti obhospodařovatele a současně tyto osoby splňují předpoklady schvalování vedoucích osob stanovené v § 516 odst. 1,
b) depozitář investičního fondu, jehož stanovy vytvoření podfondů připustily, vykonává činnost pro tento podfond a potvrdil vytvoření předpokladů k plnění povinností depozitáře vyplývajících z tohoto zákona i z hlediska toho, že investiční fond může vytvářet podfondy,
c) navržený statut podfondu nebo statut investičního fondu, jehož stanovy vytvoření podfondů připustily, je-li statut podfondu začleněn do statutu tohoto investičního fondu, umožňuje nabízení investičních akcií do tohoto podfondu v České republice a má všechny předepsané náležitosti vyplývající z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího,
d) obhospodařovatel investičního fondu, jehož stanovy vytvoření podfondů připustily, osvědčí splnění předpokladů uvedených v § 248 odst. 1, jedná-li se o zápis údajů o podfondu, který má být podřízeným standardním fondem, a
e) o zápis žádá zahraniční osoba podle § 14 odst. 1.
§ 512
(1) Česká národní banka současně se zápisem fondu kolektivního investování jako standardního fondu do seznamu podle § 597 písm. a) nebo b) rozhodne o schválení depozitáře a statutu tohoto fondu.
(2) Česká národní banka provede zápis fondu kolektivního investování jako standardního fondu do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a) nebo b) a zápis údajů o podfondu standardního fondu do 2 měsíců ode dne podání žádosti o provedení zápisu, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.
HLAVA XI
ZÁPIS INVESTIČNÍHO FONDU, KTERÝ NENÍ SAMOSPRÁVNÝM INVESTIČNÍM FONDEM
§ 513
(1) Česká národní banka zapíše do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a) právnickou osobu zapsanou do obchodního rejstříku na její žádost, jestliže
a) její majetek v době podání žádosti spravuje osoba zapsaná v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f),
b) nemá být samosprávným investičním fondem,
c) neprováděla před podáním této žádosti jinou činnost, než je činnost srovnatelná s činností fondu kvalifikovaných investorů, a
d) doloží, že má individuální statutární orgán, jímž je nebo má být právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond.
(2) Udělí-li Česká národní banka právnické osobě zapsané v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f) povolení k činnosti investiční společnosti podle § 479 nebo povolení k činnosti zahraniční osoby podle § 481, zapíše Česká národní banka současně s rozhodnutím o udělení povolení právnické osoby, které jsou srovnatelné s investičním fondem a jejichž majetek tato osoba výdělečně živnostenským nebo obdobným způsobem spravuje, do seznamu investiční fondů podle § 597 písm. a), a svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, řídí-li se českým právem, které jsou srovnatelné s investičním fondem, v nichž výdělečně živnostenským nebo obdobným způsobem spravuje majetek, do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. b) nebo c).
(3) Dozví-li se Česká národní banka věrohodným způsobem, že právnické osobě se sídlem ve státě, který není členským státem, která je zapsaná v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. f), udělil orgán dohledu jiného členského státu povolení srovnatelné s povolením podle § 481, zapíše do 5 pracovních dnů právnické osoby, které jsou srovnatelné s investičním fondem a jejichž majetek tato osoba výdělečně živnostenským nebo obdobným způsobem spravuje, do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a), a svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, řídí-li se českým právem, které jsou srovnatelné s investičním fondem, v nichž výdělečně živnostenským nebo obdobným způsobem spravuje majetek, do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. b) nebo c).
§ 514
Česká národní banka zapíše právnickou osobu před jejím zápisem do obchodního rejstříku na její žádost do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a), jestliže splňuje předpoklady stanovené v § 513 odst. 1 písm. b) až d).
HLAVA XII
UDĚLENÍ SOUHLASU K VÝKONU FUNKCE VEDOUCÍ OSOBY
§ 515
Vedoucí osoba investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby s povolením podle § 481 a hlavního administrátora a osoba vykonávající funkci podle § 21 odst. 5, jakož i fyzická osoba, která je zmocněna právnickou osobou, jež je individuálním statutárním orgánem investičního fondu, aby ji ve statutárním orgánu tohoto investičního fondu zastupovala, pokud není členem statutárního orgánu nebo jinou vedoucí osobou této právnické osoby a nemá předchozí souhlas České národní banky podle této hlavy, musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky.
§ 516
(1) Česká národní banka udělí souhlas podle § 515 člověku,
a) který dosáhl věku 18 let,
b) který nemá omezenu svéprávnost,
c) u nějž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
d) který je důvěryhodný,
e) který je odborně způsobilý, přičemž má dostatečné znalosti a zkušenosti pro řádný výkon této funkce,
f) který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného výkonu činností investiční společnosti, investičního fondu, zahraniční osoby s povolením podle § 481 nebo hlavního administrátora, ve kterých může vykonávat funkci vedoucí osoby,
g) kterému v řádném výkonu funkce nebrání jeho profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, například činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání, a
h) má-li vykonávat funkci vedoucí osoby obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo funkci osoby podle § 21 odst. 5, který má dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(2) Investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s povolením podle § 481 a hlavní administrátor musí mít alespoň 2 vedoucí osoby, které splňují požadavky podle odstavce 1.
§ 517
(1) Při posuzování skutečností uvedených v § 516 odst. 1 písm. e) až h) vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce vedoucí osoby, organizační uspořádání a celkové personální vybavení investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby s povolením podle § 481 nebo hlavního administrátora.
(2) Při posuzování skutečností uvedených v § 516 odst. 1 písm. g) u člena statutárního orgánu investiční společnosti Česká národní banka nepřihlíží k tomu, zda je tato osoba členem statutárního orgánu jiných investičních společností nebo zahraničních osob podle § 14 tvořících s touto investiční společností koncern. Při posuzování skutečností uvedených v § 516 písm. g) u člena statutárního orgánu zahraniční osoby s povolením podle § 481, samosprávného investičního fondu nebo hlavního administrátora se postupuje obdobně.
§ 518
Nezačne-li osoba uvedená v § 515 vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li svou funkci nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká.
HLAVA XIII
ZÁPIS LIKVIDÁTORA A NUCENÉHO SPRÁVCE
§ 519
(1) Do seznamu osob, které mohou být likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, a do seznamu osob, které mohou být nuceným správcem investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, a fondu kolektivního investování s právní osobností, Česká národní banka zapíše na jeho žádost člověka,
a) který dosáhl věku 18 let,
b) který nemá omezenu svéprávnost,
c) u nějž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
d) který je důvěryhodný,
e) který je odborně způsobilý a
f) který nebyl v posledních 5 letech z tohoto nebo podobného seznamu vymazán; to neplatí v případě výmazu na vlastní žádost.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční osobu do seznamů podle odstavce 1 pouze za předpokladu, že má oprávnění příslušného orgánu jiného členského státu působit jako likvidátor nebo nucený správce.
HLAVA XIV
KVALIFIKOVANÁ ÚČAST JINÉHO NA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, SAMOSPRÁVNÉM INVESTIČNÍM FONDU A HLAVNÍM ADMINISTRÁTOROVI
§ 520
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi, nebo
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími investiční společnost, samosprávný investiční fond nebo hlavního administrátora.
(2) Souhlas České národní banky musí mít osoby podle odstavce 1 i v případě, že hlasovací práva spojená s nabytou účastí podle odstavce 1 na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi nevykonávají nebo významný vliv na jejich řízení neuplatňují; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob, neuplatňováním vlivu nedochází ke změně na možnosti těchto ani jiných osob jej na řízení uplatnit.
(3) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi hlasovací práva uvedená v § 34 odst. 4 písm. a) až h) tohoto zákona; § 122 odst. 10 až 15 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu se použijí obdobně.
§ 521
Nutnost souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím
(1) Souhlas podle § 520 odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi nebo jejich ovládnutím.
(2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi, nebo je ovládne, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost České národní bance a bez zbytečného odkladu ji požádá o souhlas podle § 520 odst. 1.
(3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi nebo jejich ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána nebo získaný vliv na jejich řízení nesmí být uplatňován, a to až do doby udělení tohoto souhlasu.
§ 522
Posuzování žádosti
(1) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění předpokladů uvedených v odstavci 2 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu.
(2) Česká národní banka žádosti vyhoví, jsou-li z hlediska možného vlivu na výkon činnosti investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, nebo hlavního administrátora splněny tyto předpoklady:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou navrhovány za vedoucí osoby investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, nebo hlavního administrátora splňují bez zjevných pochybností předpoklady stanovené tímto zákonem,
c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele ve vztahu k vykonávaným nebo plánovaným činnostem investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, nebo hlavního administrátora,
d) investiční společnost, samosprávný investiční fond, nebo hlavní administrátor budou i nadále schopni plnit pravidla obezřetného a řádného obhospodařování a administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů,
e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být investiční společnost, samosprávný investiční fond, nebo hlavní administrátor zahrnut,
1. nebrání účinnému dohledu nad investiční společností, samosprávným investičním fondem, nebo hlavním administrátorem,
2. nebrání účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, nebo
3. neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku,
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi nebo jejich ovládnutím nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo že už k takovému porušení došlo, a
g) jedná se o případ zvláštního zřetele hodný, jde-li o žádost podle § 521 odst. 2.
(3) V rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu podle § 520 odst. 1 může Česká národní banka určit lhůtu pro nabytí účasti na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi podle § 520 odst. 1.
(4) V rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu podle § 520 odst. 1 Česká národní banka uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle § 489.
§ 523
(1) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dní ode dne přijetí žádosti o udělení souhlasu podle § 520 odst. 1 žadateli písemně potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2.
(2) Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení souhlasu podle § 520 odst. 1 nejpozději do 60 pracovních dní ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1.
(3) Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí ve lhůtě stanovené v odstavci 2, platí, že souhlas byl udělen; to neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 521 odst. 2.
(4) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dní.
(5) Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se postupem podle odstavce 4 přerušuje až na dobu 30 pracovních dní,
a) má-li žadatel bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo
b) nepodléhá-li žadatel dohledu orgánu jiného členského státu.
(6) Česká národní banka po přijetí žádosti podle odstavce 1 postupuje obdobně podle § 489, žádá-li o udělení souhlasu osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako poskytovatel finančních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.
§ 524
Oznámení pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že
a) snižují svou kvalifikovanou účast na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svou kvalifikovanou účast na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi tak, že je přestávají ovládat.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) údaje nutné k identifikaci osoby nebo osob snižujících nebo pozbývajících svou kvalifikovanou účast na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi nebo údaje nutné k identifikaci osoby nebo osob přestávajících je ovládat,
b) údaje nutné k identifikaci investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, nebo hlavního administrátora, na kterém je tato účast snížena nebo pozbyta nebo který přestane být ovládán,
c) údaj o celkové výši podílu na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi po jejím snížení, nebo údaj o rozsahu vlivu na řízení investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, nebo hlavního administrátora po jeho snížení a
d) údaje nutné k identifikaci osoby nebo osob, které podíl na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu, nebo hlavním administrátorovi nabývají nebo zvyšují, nebo údaje nutné k identifikaci osoby nebo osob, které získávají vliv na řízení investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, nebo hlavního administrátora.
HLAVA XV
ZMĚNA OBHOSPODAŘOVATELE STANDARDNÍHO FONDU
§ 525
Ke změně obhospodařovatele standardního fondu se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky.
§ 526
Česká národní banka udělí souhlas ke změně obhospodařovatele podle § 525, má-li osoba, která se má stát obhospodařovatelem standardního fondu, vytvořeny předpoklady k plnění povinností obhospodařova-tele standardního fondu plynoucí z tohoto zákona.
HLAVA XVI
ZMĚNA DEPOZITÁŘE STANDARDNÍHO FONDU
§ 527
Ke změně depozitáře standardního fondu se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky.
§ 528
Česká národní banka udělí souhlas ke změně depozitáře podle § 527, potvrdí-li osoba, která se má stát depozitářem tohoto standardního fondu, vytvoření předpokladů k plnění povinností depozitáře standardního fondu plynoucích z tohoto zákona. U depozitáře standardního fondu se má za to, že má předpoklady k plnění povinností depozitáře standardního fondu plynoucí z tohoto zákona.
HLAVA XVII
ZMĚNA STATUTU STANDARDNÍHO FONDU
§ 529
(1) Ke změně statutu standardního fondu se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky, jinak je neúčinná.
(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1, je-li navrhovaná změna statutu v souladu s tímto zákonem a právními předpisy jej provádějícími.
(3) Změna statutu standardního fondu, neumožňující nabízet investice do tohoto fondu v České republice, se nepřipouští.
(4) Souhlas České národní banky ke změně statutu standardního fondu se nevyžaduje, jde-li o změnu
a) údaje přímo vyplývajícího ze změn týkajících se obhospodařovatele, administrátora, fondu nebo jeho depozitáře,
b) přímo vyvolanou změnou právní úpravy,
c) informace o výkonnosti nebo skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření fondu, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci, nebo
d) netýkající se postavení nebo zájmů podílníků fondu.
§ 530
(1) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle § 529 odst. 1 do 15 pracovních dní ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí v této lhůtě, platí, že změnu statutu schválila.
(2) Schválení změny statutu standardního fondu se provádí schválením jeho nového úplného znění.
HLAVA XVIII
POVOLENÍ PRO ÚČELY OZNAČENÍ PODÍLOVÉHO FONDU A SVĚŘENSKÉHO FONDU
§ 531
Česká národní banka udělí povolení pro účely § 104 odst. 2 a § 148 odst. 4 tomu, kdo o to požádá, splňuje-li žadatel tyto předpoklady:
a) je důvěryhodný,
b) je vhodný z hlediska možného vlivu na výkon činnosti obhospodařovatele, administrátora a depozitáře daného investičního fondu,
c) má průhledný a nezávadný původ zdrojů financování a jeho zdroje financování odpovídají částce alespoň 635 000 EUR,
d) struktura konsolidačního celku, do něhož je žadatel zahrnut,
1. nebrání účinnému dohledu nad investičním fondem, který vytváří,
2. nebrání účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu nad touto osobou, nebo
3. neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku,
e) v souvislosti s udělením povolení nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo že už k takovému porušení došlo, a
f) jde-li o člověka, dosáhl věku 18 let, nemá omezenu svéprávnost a nenastala u něj skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
HLAVA XIX
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 532
Žádost o
a) udělení povolení podle § 479, 480, 481, 482 a 507,
b) udělení souhlasu podle § 508, 509, 515, 520, 525, 527 a 529,
c) povolení k označení podle § 531,
d) odnětí povolení podle § 551 odst. 1 písm. d) a § 646 odst. 1,
e) změnu povolení podle § 647 a
f) zápis do seznamu podle § 596 a 597, jakož i o změnu údajů zapsaných v těchto seznamech,
lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 533
(1) Osvědčit splnění předpokladů stanovených tímto zákonem pro rozhodnutí o žádosti podle tohoto zákona lze i odvoláním na přesně identifikovaný doklad, který žadatel dříve předložil České národní bance nebo který má Česká národní banka jinak k dispozici, je-li aktuální.
(2) Osvědčení splnění předpokladů stanovených tímto zákonem pro rozhodnutí o žádosti o povolení opravňující přesáhnout rozhodný limit, žádá-li o toto povolení právnická osoba podle § 15, vymezuje článek 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postup pro volbu regulatorního režimu správců alternativních investičních fondů do působnosti směrnice ).
ČÁST ČTRNÁCTÁ
DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
HLAVA I
ROZSAH DOHLEDU
§ 534
Osobní rozsah dohledu
Dohledu České národní banky podle tohoto zákona podléhá
a) investiční společnost,
b) samosprávný investiční fond,
c) zahraniční osoba s povolením podle § 481 v rozsahu činnosti vykonávané na základě povolení uděleného Českou národní bankou,
d) hlavní administrátor,
e) zahraniční osoba s povolením orgánu dohledu jiného členského státu, která v České republice obhospodařuje investiční fond, v rozsahu podle § 340 nebo 344,
f) zahraniční investiční fond s povolením orgánu dohledu jiného členského státu uděleným v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování4), a to v rozsahu, v jakém jsou investice do tohoto fondu nabízeny v České republice a v jakém nepodléhá dohledu orgánu dohledu domovského členského státu,
g) depozitář investičního fondu,
h) hlavní podpůrce investičního fondu,
i) likvidátor investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, který je fondem kolektivního investování, nebo hlavního administrátora,
j) nucený správce investiční společnosti, která obhospodařuje investiční fond nebo zahraniční investiční fond, nebo nucený správce samosprávného investičního fondu, který je fondem kolektivního investování,
k) ten, kdo v České republice nabízí investice do investičních fondů nebo do zahraničních investičních fondů v rozsahu této činnosti, a
l) právnická osoba uvedená v § 17 odst. 1 nebo 2, která podala žádost o udělení příslušného povolení, do dne, kdy je pravomocně skončeno řízení o této žádosti.
§ 535
Věcný rozsah dohledu
Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním
a) povinností stanovených
1. tímto zákonem,
2. na základě tohoto zákona a
3. přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) a
b) podmínek určených v rozhodnutí na základě tohoto zákona.
§ 536
Česká národní banka se při výkonu dohledu podle tohoto zákona zaměřuje především na ochranu zájmů investorů fondů kolektivního investování a na možné zdroje systémového rizika pro řádné fungování finančního trhu v České republice.
§ 537
Česká národní banka dbá na to, aby při výkonu dohledu podle tohoto zákona postupovala v souladu s pokyny a doporučeními evropského orgánu dohledu.
HLAVA II
DOHLEDOVÁ OPATŘENÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 538
(1) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti osobě podléhající jejímu dohledu, která porušila povinnost nebo podmínku podle § 535.
(2) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob odstranění nedostatků a zjednání nápravy.
(3) Česká národní banka je oprávněna vyžadovat poskytnutí i rodného čísla jako údaje nutného k identifikaci fyzické osoby.
§ 539
Česká národní banka může dále
a) nařídit změnu obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
b) nařídit změnu administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
c) nařídit změnu depozitáře investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
d) nařídit změnu auditora,
e) nařídit mimořádné provedení auditu účetní závěrky,
f) požadovat ověření oceňování majetku a dluhů investičního fondu jinou osobou,
g) pozastavit nejdéle na dobu 5 let některou činnost podléhající jejímu dohledu,
h) omezit rozsah povolení nebo určit podmínky pro výkon jednotlivých činností,
i) určit podmínky pro využití pákového efektu nebo jiné podmínky,
j) omezit rozsah investiční strategie investičního fondu, zakázat nabízení investic do investičního fondu nebo vymazat investiční fond ze seznamu,
k) rozhodnout o zrušení investičního fondu nebo navrhnout zrušení investičního fondu,
l) odejmout povolení nebo souhlas,
m) zakázat osobě nebo skupině osob jednajících ve shodě, kterým udělila souhlas podle § 520 a které přestaly splňovat předpoklady pro udělení takového souhlasu, vykonávat hlasovací práva na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení,
n) zrušit rozhodnutí obhospodařovatele investičního fondu, který je otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem o pozastavení vydávání nebo odku-pování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem,
o) přijmout opatření k účinnějšímu sledování možných zdrojů systémového rizika, nebo
p) zavést nucenou správu.
§ 540
(1) Splnění opatření k nápravě uloženého podle § 538 odst. 1 nebo jiného opatření podle § 539 vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč.
(2) Donucovací pokutu podle odstavce 1 za totéž porušení povinnosti lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.
(3) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.
Díl 2
Změna obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu
§ 541
(1) Česká národní banka může nařídit změnu obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu tím, že rozhodne o převodu obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu obhospodařovaného investiční společností, zahraniční osobou uvedenou v § 14 nebo zahraniční osobou s povolením podle § 481 na jinou investiční společnost, zahraniční osobu uvedenou v § 14 nebo zahraniční osobu s povolením podle § 481, jestliže
a) odňala dosavadnímu obhospodařovateli povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481 nebo se dozví, že povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu uvedené v § 14 bylo dosavadnímu obhospodařovateli odňato,
b) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro udělení povolení k činnosti dosavadního obhospodařovatele,
c) dosavadní obhospodařovatel závažně nebo opakovaně poruší povinnost stanovenou
1. tímto zákonem,
2. na základě tohoto zákona,
3. právem cizího státu v oblasti obhospodařování investičních fondů a zahraničních investičních fondů, jde-li o zahraniční investiční fond nebo o zahraniční osobu, nebo
4. přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2),
d) se dosavadní obhospodařovatel zrušuje s likvidací nebo srovnatelným způsobem podle práva cizího státu,
e) bylo rozhodnuto o úpadku dosavadního obhospo-dařovatele nebo bylo vydáno srovnatelné rozhodnutí podle práva cizího státu,
f) byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dosavadního obhospodařovatele nebo bylo vydáno srovnatelné rozhodnutí podle práva cizího státu, nebo
g) byla zavedena nucená správa dosavadního obhospodařovatele.
(2) K převodu obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu podle odstavce 1 se vyžaduje předchozí souhlas osoby, na kterou má být obhospodařování tohoto fondu převedeno. Přihlédne se přitom k dohodě mezi dosavadním obhospodařovatelem a osobou, na kterou má být obhospodařování tohoto fondu převedeno.
Díl 3
Změna administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu
§ 542
(1) Česká národní banka může nařídit obhospodařovateli investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu změnu administrátora tohoto fondu, jestliže administrátor závažně nebo opakovaně porušil povinnost nebo podmínku podle § 535.
(2) Česká národní banka může nařídit obhospodařovateli investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu změnu administrátora tohoto fondu,
a) je-li u tohoto administrátora zavedena nucená správa, nebo
b) jsou-li ohroženy zájmy investorů tohoto fondu.
(3) Závazek ze smlouvy o administraci zaniká uplynutím 1 měsíce po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny administrátora.
(4) Obhospodařovatel uzavře ve lhůtě uvedené v odstavci 3 smlouvu s jiným administrátorem, ledaže bude administraci tohoto fondu provádět sám.
(5) Obhospodařovatel zajistí provádění administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty podle odstavce 3.
Díl 4
Změna depozitáře investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu
§ 543
(1) Česká národní banka může nařídit obhospodařovateli investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu změnu depozitáře tohoto fondu, jestliže depozitář závažně nebo opakovaně porušil povinnost nebo podmínku podle § 535.
(2) Česká národní banka může nařídit obhospodařovateli investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu změnu depozitáře tohoto fondu,
a) je-li u tohoto depozitáře zavedena nucená správa, nebo
b) jsou-li ohroženy zájmy investorů tohoto fondu.
(3) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká uplynutím 1 měsíce po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny depozitáře.
(4) Obhospodařovatel uzavře ve lhůtě uvedené v odstavci 3 depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem.
Díl 5
Změna auditora
§ 544
(1) Česká národní banka může nařídit změnu auditora ověřujícího účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo jeho obhospodařovatele na náklady tohoto obhospodařovatele,
a) zjistí-li závažné nebo opakované nedostatky v auditu účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky tohoto fondu nebo tohoto obhospodařovatele, nebo
b) nesplní-li auditor svou oznamovací povinnost podle zákona upravujícího činnost auditorů.
(2) Obhospodařovatel zajistí změnu auditora a oznámí České národní bance do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí o nařízení změny auditora údaje o auditorovi.
Díl 6
Mimořádné provedení auditu účetní závěrky
§ 545
(1) Česká národní banka může nařídit obhospodařovateli provedení mimořádného auditu účetní závěrky investičního fondu,
a) zjistí-li závažné nebo opakované nedostatky v auditu účetní závěrky investičního fondu, nebo
b) nesplní-li auditor svou oznamovací povinnost podle zákona upravujícího činnost auditorů.
(2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu účetní závěrky, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu.
(3) Obhospodařovatel zajistí provedení mimořádného auditu a oznámí České národní bance do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí o provedení mimořádného auditu údaje o auditorovi, který mimořádný audit provede, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl ověření účetní závěrky.
(4) Česká národní banka může do 1 měsíce ode dne oznámení údajů podle odstavce 3 odmítnout auditora, který jí byl obhospodařovatelem oznámen, a určit jiného auditora, který mimořádný audit provede.
(5) Obhospodařovatel zajistí provedení auditu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty podle odstavce 4.
(6) Náklady mimořádného auditu nese obhospodařovatel. Nejsou-li na základě mimořádného auditu potvrzeny závažné nebo opakované nedostatky v auditu účetní závěrky investičního fondu nebo prokáže-li se, že nedošlo k porušení oznamovací povinnosti auditora podle odstavce 1 písm. b), uhradí Česká národní banka obhospodařovateli jím účelně vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu.
Díl 7
Ověření oceňování majetku a dluhů investičního fondu jinou osobou
§ 546
(1) Provádí-li obhospodařovatel administraci investičního fondu, který není standardním fondem, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje, může Česká národní banka, zjistí-li závažné nebo opakované porušení povinnosti nebo nedodržování podmínek podle § 535, nařídit ověření
a) ocenění majetku a dluhů tohoto fondu jiným,
b) použití postupů pro oceňování majetku a dluhů investičního fondu jiným, nebo
c) nestrannosti a nezávislosti toho, kdo oceňuje, jiným.
(2) Česká národní banka může nařídit investičnímu fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem nebo členem výboru odborníků, zjistí-li závažné nebo opakované porušení povinnosti nebo nedodržování podmínek podle § 535.
(3) Náklady ověření oceňování podle odstavců 1 a 2 nese obhospodařovatel. Nejsou-li na základě ověření oceňování podle odstavců 1 a 2 potvrzeny závažné nedostatky, uhradí Česká národní banka obhospodařovateli náklady jím účelně vynaložené v souvislosti s tímto oceňováním.
Díl 8
Omezení rozsahu povolení nebo určení podmínek pro výkon jednotlivých činností
§ 547
Česká národní banka může omezit rozsah povolení k činnosti investiční společnosti, zahraniční osoby podle § 481, samosprávného investičního fondu nebo hlavního administrátora nebo určit podmínky pro výkon jednotlivých činností této osoby, jestliže u ní zjistí závažné nebo opakované porušení povinnosti nebo nedodržování podmínek podle § 535.
Díl 9
Podmínky pro využití pákového efektu nebo jiné podmínky
§ 548
(1) Považuje-li to za nezbytné pro řádné fungování finančního trhu v České republice, může Česká národní banka investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, zahraniční osobě s povolením podle § 481 nebo samosprávnému investičnímu fondu oprávněnému přesáhnout rozhodný limit určit
a) podmínky pro využití pákového efektu při obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, nebo
b) jiné podmínky, které je obhospodařovatel povinen dodržovat pro využití pákového efektu při obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů.
(2) V dalším postup České národní banky podle odstavce 1 vymezuje článek 112 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
Díl 10
Omezení rozsahu investiční strategie, zákaz nabízení investic nebo výmaz ze seznamu
§ 549
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti investiční společnosti nebo zahraniční osoby s povolením podle § 481, může
a) omezit rozsah investiční strategie jiného investičního fondu než standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tato osoba obhospodařuje,
b) zakázat nabízení investic do takového fondu, nebo
c) vymazat takový fond z příslušného seznamu, který Česká národní banka vede.
(2) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti samosprávného investičního fondu, může
a) omezit rozsah investiční strategie tohoto fondu, nebo
b) zakázat nabízení investic do tohoto fondu.
(3) Osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 zajistí uvedení statutu investičního fondu jiného než standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje, do souladu s rozhodnutím České národní banky o omezení investiční strategie tohoto fondu do 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o omezení investiční strategie tohoto fondu.
(4) Česká národní banka může zakázat nabízení investic do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jehož domovským státem není členský stát, nebo který obhospodařuje osoba se sídlem ve státě, kterým není členský stát, v České republice, jestliže obhospodařovatel tohoto fondu neplní některou z povinností uložených mu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5).
Díl 11
Zrušení investičního fondu
§ 550
(1) Česká národní banka může rozhodnout o zrušení fondu kolektivního investování, který má právní formu podílového fondu, s likvidací, jestliže
a) průměrná výše fondového kapitálu tohoto fondu za posledních 6 měsíců nedosahuje částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR,
b) výše fondového kapitálu tohoto fondu do 6 měsíců ode dne jeho vzniku nedosáhne částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR, nebo
c) odňala jeho obhospodařovateli povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481, nebo se dozví, že povolení orgánu dohledu jiného členského státu uvedené v § 14 bylo jeho obhospodařovateli odňato, a nerozhodla-li současně o změně obhospodařovatele podle § 541.
(2) Česká národní banka může rozhodnout o zrušení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, s likvidací, nebo o tom, že správa svěřenského fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, končí, jestliže
a) jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který není uvedený v § 281,
1. průměrná výše fondového kapitálu tohoto fondu za posledních 6 měsíců nedosahuje částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR, nebo
2. výše fondového kapitálu tohoto fondu do 12 měsíců ode dne jeho vzniku, nedosáhne částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR,
b) jde-li o fond kvalifikovaných investorů uvedený v§ 281,
1. průměrná výše fondového kapitálu tohoto fondu za posledních 6 měsíců nedosahuje částky odpovídající alespoň 1 000 000 EUR, nebo
2. fondový kapitál tohoto fondu nedosáhne ve lhůtě určené ve statutu a, přichází-li v úvahu, ve společenské smlouvě alespoň částky odpovídající 1 000 000 EUR, nebo
c) odňala jeho obhospodařovateli povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti zahraniční osoby podle § 481 nebo se dozví, že povolení orgánu dohledu jiného členského státu uvedené v § 14 bylo jeho obhospodařovateli odňato, a nerozhodla-li současně o změně obhospodařovatele podle § 541.
(3) Soud na návrh České národní banky zruší investiční fond, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a nařídí jeho likvidaci, jestliže
a) základní kapitál této akciové společnosti je po dobu delší než 6 měsíců nižší, než je nejnižší výše základního kapitálu určená v jejích stanovách pro účely pozastavení odkupování investičních akcií, nebo
b) základní kapitál této akciové společnosti s proměnným základním kapitálem je po dobu delší než 6 měsíců vyšší, než je nejvyšší výše základního kapitálu určená v jejích stanovách pro účely pozastavení vydávání investičních akcií.
Díl 12
Odnětí povolení
§ 551
Obligatorní odnětí povolení
(1) Česká národní banka odejme povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, povolení k činnosti zahraniční osoby podle § 481 nebo povolení k činnosti hlavního administrátora,
a) bylo-li rozhodnuto o úpadku investiční společnosti, samosprávného investičního fondu nebo hlavního administrátora, nebo bylo-li vydáno srovnatelné rozhodnutí podle práva cizího státu týkající se zahraniční osoby s povolením podle § 481,
b) byl-li insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku investiční společnosti, samosprávného investičního fondu nebo hlavního administrátora, nebo bylo-li vydáno srovnatelné rozhodnutí podle práva cizího státu týkající se zahraniční osoby s povolením podle § 481,
c) není-li ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o udělení tohoto povolení nabylo právní moci, podán návrh na zápis do obchodního rejstříku nebo není-li tomuto návrhu vyhověno, bylo-li povolení uděleno právnické osobě před jejím zápisem do obchodního rejstříku, nebo
d) jestliže o odnětí povolení k činnosti požádala investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s povolením podle § 481 nebo hlavní administrátor, nevykonává-li tato osoba dále činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona.
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, nemá-li po dobu delší než 3 měsíce depozitáře.
(3) Česká národní banka odejme povolení k činnosti investiční společnosti opravňující ji obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, jestliže do 12 měsíců ode dne udělení tohoto povolení nebo déle než 6 měsíců neobhospoda-řuje alespoň jeden standardní fond.
(4) Česká národní banka odejme zahraniční osobě s povolením podle § 481 toto povolení, jestliže
a) ve stanovené lhůtě nepostupuje podle rozhodnutí České národní banky podle § 498, nebo
b) jí bylo uděleno srovnatelné povolení orgánem dohledu jiného členského státu.
§ 552
Fakultativní odnětí povolení
(1) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, povolení k činnosti zahraniční osobě udělené podle § 481 nebo povolení k činnosti hlavního administrátora, jestliže
a) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě,
b) je to nezbytné pro ochranu zájmů investorů, kteří nejsou kvalifikovanými investory,
c) toto povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,
d) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro udělení tohoto povolení, nebo
e) investiční společnost, zahraniční osoba s povolením podle § 481, samosprávný investiční fond nebo hlavní administrátor
1. nedodržuje ustanovení o kapitálové přiměřenosti,
2. nezahájí shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí do 12 měsíců ode dne udělení tohoto povolení,
3. nevykonává svou činnost déle než 6 měsíců, nebo
4. závažně nebo opakovaně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2).
(2) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, jestliže dalším trváním nucené správy investiční společnosti nebo samosprávného investičního fondu, který je fondem kolektivního investování, nelze dosáhnout jejího účelu.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, jestliže
a) jde-li o fond kolektivního investování,
1. průměrná výše fondového kapitálu tohoto fondu za posledních 6 měsíců nedosahuje částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR, nebo
2. výše fondového kapitálu tohoto fondu do 6 měsíců ode dne jeho vzniku nedosáhne částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR,
b) jde-li o fond kvalifikovaných investorů,
1. průměrná výše fondového kapitálu tohoto fondu za posledních 6 měsíců nedosahuje částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR, nebo
2. výše fondového kapitálu tohoto fondu do 12 měsíců ode dne jeho vzniku nedosáhne částky odpovídající alespoň 1 250 000 EUR, nebo
c) jde-li o fond kvalifikovaných investorů uvedený v § 281,
1. průměrná výše fondového kapitálu tohoto fondu za posledních 6 měsíců nedosahuje částky odpovídající alespoň 1 000 000 EUR, nebo
2. fondový kapitál tohoto fondu nedosáhne ve lhůtě určené ve statutu a, přichází-li v úvahu, ve společenské smlouvě alespoň částky odpovídající 1 000 000 EUR.
§ 553
Odnětí povolení pro účely označení podílového fondu a svěřenského fondu
(1) Česká národní banka může odejmout povolení udělené pro účely § 104 odst. 2 a § 148 odst. 4, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnostech rozhodných pro udělení tohoto povolení, na jejichž základě bylo povolení uděleno, nebo vyšlo najevo, že povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů.
(2) Rozhodla-li Česká národní banka o odnětí povolení uděleného pro účely § 104 odst. 2 a § 148 odst. 4, určí současně lhůtu pro změnu označení podílového fondu nebo svěřenského fondu tak, aby neobsahoval jméno nebo název anebo příznačný prvek názvu této osoby.
(3) Vykonatelností rozhodnutí o odnětí povolení podle odstavce 1 pozbývá osoba, které bylo toto povolení odňato, právo rozhodovat o tom, kdo bude obhospodařovatelem, administrátorem a depozitářem podílového fondu nebo svěřenského fondu, jehož označení obsahuje jméno nebo název anebo příznačný prvek názvu této osoby, jakož i právo rozhodovat o změně v osobě tohoto obhospodařovatele, administrátora nebo depozitáře.
§ 554
Společná ustanovení pro účely odnětí povolení
(1) Na toho, komu bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti zahraniční osoby udělené podle § 481, se hledí jako na obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu až do
a) vyplacení podílů podílníkům, společníkům nebo obmyšleným zrušených investičních fondů a zahraničních investičních fondů,
b) převedení obhospodařování nezrušených investičních fondů a zahraničních investičních fondů na jiného obhospodařovatele a
c) vykonávala-li tato osoba některou z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) pro jiného, až do vypořádání jejích závazků z těchto činností.
(2) Ten, komu bylo odňato povolení k činnosti samosprávného investičního fondu a kdo je akciovou společností s proměnným kapitálem nebo komanditní společností na investiční listy nebo fondem kolektivního investování, nebo se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka; ustanovení tohoto zákona o likvidaci investičního fondu s právní osobností se použijí obdobně. Na tuto osobu se ke dni odnětí tohoto povolení až do jejího výmazu z obchodního rejstříku hledí jako na samosprávný investiční fond.
(3) Na toho, komu bylo odňato povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, se hledí jako na samosprávný investiční fond až do dne zápisu změny předmětu jeho podnikání (činnosti) do obchodního rejstříku, byl-li přede dnem odnětí tohoto povolení fondem kvalifikovaných investorů, a nejde-li o případ podle odstavce 2.
(4) Má-li se ten, komu bylo odňato povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, stát investičním fondem uvedeným v § 9 odst. 1, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.
(5) Rozhodla-li Česká národní banka o zahájení řízení o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, povolení k činnosti zahraniční osobě udělené podle § 481 nebo povolení k činnosti hlavního administrátora, uveřejní Česká národní banka tuto skutečnost na svých internetových stránkách.
Díl 13
Odnětí souhlasu
§ 555
Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže
a) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě,
b) vyšlo najevo, že souhlas byl udělen na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, nebo
c) došlo k závažné změně ve skutečnostech, na jejichž základě byl souhlas udělen.
Díl 14
Zrušení rozhodnutí obhospodařovatele o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo investičních akcií
§ 556
(1) Česká národní banka zruší rozhodnutí obhospodařovatele investičního fondu, který je otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem, ohrožuje-li pozastavení vydávání nebo odkupování těchto podílových listů nebo investičních akcií zájmy vlastníků těchto podílových listů nebo investičních akcií.
(2) Rozhodne-li Česká národní banka ve správním řízení podle odstavce 1 o předběžném opatření, které má dopad na pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo investičních akcií, uveřejní Česká národní banka tuto skutečnost na svých internetových stránkách.
(3) Prvním úkonem ve správním řízení podle odstavce 1 je vydání rozhodnutí. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Díl 15
Opatření k účinnějšímu sledování možných zdrojů systémového rizika
§ 557
(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2, je-li to účelné k účinnějšímu sledování možných zdrojů systémového rizika pro řádné fungování finančního trhu v České republice.
(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy obhospodařovatelům investičních fondů, administrátorům investičních fondů, skupině druhově určených obhospodařovatelů investičních fondů nebo skupině druhově určených administrátorů investičních fondů odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě určí lhůty a periodicitu pro plnění oznamovacích povinností nebo určí dodatečné oznamovací povinnosti obhospodařovatele nebo administrátora.
(3) Při vydávání opatření podle odstavce 2 se § 172 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky. Nepozbylo-li účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
Díl 16
Nucená správa
Zavedení a ukončení nucené správy
§ 558
(1) Česká národní banka může zavést nucenou správu investiční společnosti nebo samosprávného fondu kolektivního investování, jestliže předchozí opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo uložení pokuty nevedlo k nápravě a tato investiční společnost nebo samosprávný fond kolektivního investování opakovaně nebo závažně porušil povinnost nebo podmínku podle § 535.
(2) Česká národní banka může dále zavést nucenou správu investiční společnosti nebo samosprávného investičního fondu, který je fondem kolektivního investování, jsou-li ohroženy zájmy investorů tohoto fondu nebo zájmy jiných zákazníků této investiční společnosti.
§ 559
(1) Rozhodnutí o zavedení nucené správy obsahuje
a) údaje nutné k identifikaci nuceného správce,
b) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího určení a lhůtu její splatnosti a
c) případné omezení nakládání s jměním investiční společnosti nebo investičního fondu nebo omezení jiné činnosti této investiční společnosti nebo tohoto fondu.
(2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.
(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje obchodní společnosti, u které se nucená správa zavádí, a určenému nucenému správci.
§ 560
Rozhodnutí o zavedení nucené správy je vykonatelné doručením nucenému správci. Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 561
(1) Zavedením nucené správy se pozastavuje výkon funkcí členů statutárního orgánu investiční společnosti nebo investičního fondu a působnost statutárního orgánu investiční společnosti nebo investičního fondu přechází na nuceného správce.
(2) Účinky zavedení nucené správy podle odstavce 1 nemají vliv na právo členů statutárního orgánu investiční společnosti nebo investičního fondu podat proti rozhodnutí o zavedení nucené správy žalobu podle zákona upravujícího správní soudnictví.
§ 562
(1) Nucená správa končí
a) dnem uvedeným v pravomocném rozhodnutí České národní banky nebo pravomocném rozsudku soudu o ukončení nucené správy,
b) prohlášením konkursu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu, u níž je zavedena nucená správa,
c) vydáním rozhodnutí o povolení reorganizace investiční společnosti nebo investičního fondu, u níž je zavedena nucená správa, nebo
d) dnem, ke kterému je jmenován likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu, u níž je zavedena nucená správa.
(2) Ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje příslušný orgán této investiční společnosti nebo tohoto fondu, se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky.
Nucený správce
§ 563
(1) Nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu vykonává svou funkci s odbornou péčí.
(2) Nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu může být pouze ten, kdo je zapsán do seznamu osob, které mohou být nuceným správcem investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, a fondu kolektivního investování s právní osobností vedeného Českou národní bankou.
(3) Nuceným správcem investiční společnosti nemůže být ten,
a) jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy podílníků, společníků a obmyšlených investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který tato investiční společnost obhospodařuje, nebo se zájmy jiných zákazníků této investiční společnosti,
b) kdo je personálně nebo majetkově propojen s touto investiční společností, nebo
c) kdo se v posledních 5 letech podílel na povinném auditu této investiční společnosti.
(4) Nuceným správcem investičního fondu nemůže být ten,
a) jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy vlastníků podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem,
b) kdo je personálně nebo majetkově propojen s tímto fondem, nebo
c) kdo se v posledních 5 letech podílel na povinném auditu tohoto fondu.
§ 564
(1) Nucený správce
a) přijme bez zbytečného odkladu opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu,
b) zajistí ochranu práv podílníků, společníků a obmyšlených investičního fondu, který obhospodařuje investiční společnost, u níž je nucená správa zavedena, nebo akcionářů investičního fondu, u něhož je nucená správa zavedena, a
c) do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá schůzi nejvyššího orgánu investiční společnosti nebo investičního fondu, u nichž byla nucená správa zavedena, a
1. předloží návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí tento nejvyšší orgán, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo
2. navrhne zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu.
(2) Lhůtu pro svolání schůze nejvyššího orgánu podle odstavce 1 písm. c) může Česká národní banka na návrh nuceného správce prodloužit až na 1 rok, jsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné.
§ 565
(1) Nucený správce může s předchozím souhlasem České národní banky
a) pozastavit vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který je obhospodařován investiční společností, u níž byla nucená správa zavedena, nebo pozastavit vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem, u nějž byla nucená správa zavedena, nebo
b) podat insolvenční návrh na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu, u nichž byla nucená správa zavedena, zjistí-li, že tu jsou důvody pro podání takového návrhu.
(2) Náhrada hotových výdajů nuceného správce investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna takového nuceného správce se vyplácí z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu, u nichž byla nucená správa zavedena; nepostačuje-li majetek investiční společnosti nebo investičního fondu k vyplacení náhrady hotových výdajů nuceného správce a odměny nuceného správce této investiční společnosti nebo tohoto fondu, vyplatí je stát.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny nuceného správce a případy, kdy náhradu hotových výdajů a odměnu nuceného správce hradí stát.
§ 566
(1) Výkon funkce nuceného správce zaniká
a) odstoupením nuceného správce podle odstavce 2,
b) odvoláním nuceného správce podle odstavce 3,
c) ukončením nucené správy podle § 562, nebo
d) úmrtím nuceného správce.
(2) Nucený správce oznámí České národní bance své odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 1 měsíc předem.
(3) Česká národní banka odvolá nuceného správce, jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat tímto zákonem stanovené předpoklady pro výkon této funkce.
(4) Zaniká-li výkon funkce nuceného správce podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), Česká národní banka rozhodne o jmenování jiného nuceného správce bez zbytečného odkladu.
(5) Rozhodnutí o jmenování jiného nuceného správce se doručuje obchodní společnosti, u které je nucená správa zavedena, a nucenému správci jmenovanému podle odstavce 4.
§ 567
Údaje zapisované do obchodního rejstříku
(1) Do obchodního rejstříku se zapisuje
a) údaj o dni zavedení nucené správy,
b) údaje nutné k identifikaci nuceného správce,
c) údaje nutné k identifikaci nového nuceného správce, byl-li jmenován nový nucený správce,
d) omezení nakládání s jměním investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje investiční společnost, u níž byla nucená správa zavedena, nebo s jměním investičního fondu, u nějž byla nucená správa zavedena, nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu a
e) údaj o dni ukončení nucené správy.
(2) Návrh na zápis údajů uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a d) do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu poté, co mu došlo rozhodnutí o zavedení nucené správy.
(3) Návrh na zápis údaje uvedeného v odstavci 1 písm. c) podává nově jmenovaný nucený správce bez zbytečného odkladu poté, co mu došlo rozhodnutí o jeho jmenování nuceným správcem.
(4) Návrh na zápis údaje uvedeného v odstavci 1 písm. e) do obchodního rejstříku podává investiční společnost nebo investiční fond, u nichž je nucená správa zavedena, bez zbytečného odkladu po ukončení nucené správy.
(5) Návrh na výmaz zápisu údaje uvedeného v odstavci 1 písm. b) podává nově jmenovaný nucený správce současně s návrhem na zápis podle odstavce 3.
§ 568
Finanční zajištění a závěrečné vyrovnání
(1) Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění nebo za srovnatelných podmínek podle práva cizího státu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zavedením nucené správy.
(2) Odstavec 1 se použije i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené správy, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.
(3) Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy nemají vliv na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, bylo-li závěrečné vyrovnání uzavřeno před zavedením nucené správy.
HLAVA III
DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V PŘÍPADECH S PRVKY PRÁVA CIZÍHO STÁTU
§ 569
(1) Neplní-li zahraniční osoba podle § 14 odst. 1, která v České republice prostřednictvím pobočky nebo bez umístění pobočky obhospodařuje standardní fond, některou z povinností stanovených v § 340, jejíž plnění podléhá dohledu České národní banky, upozorní ji Česká národní banka na tuto skutečnost a požádá ji o zjednání nápravy a současně o tom informuje orgán dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení.
(2) Neplní-li zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu udělené v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování4), při nabízení investic do jí obhospodařovaného zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem v České republice některou z povinností podle § 305 až 307, jejíž plnění podléhá dohledu České národní banky, upozorní ji Česká národní banka na tuto skutečnost a požádá ji o zjednání nápravy a současně o tom informuje orgán dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení.
(3) Nevedla-li opatření přijatá ve vztahu k zahraniční osobě podle odstavce 1 nebo 2 orgánem dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení, k nápravě nebo nebyla-li přijata v přiměřené lhůtě, může Česká národní banka
a) po informování orgánu dohledu jiného členského státu, který udělil této osobě povolení, uložit zahraniční osobě podle odstavce 1 nebo 2 opatření k nápravě nebo jiné opatření nebo sankci podle tohoto zákona s tím, že ustanovení § 538 odst. 2 se použije obdobně, nebo
b) informovat evropský orgán dohledu o svých pochybnostech, že orgán dohledu jiného členského státu, který udělil této osobě povolení, jednal na základě informace podle odstavce 1 nebo 2 odpovídajícím způsobem.
(4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka k zajištění ochrany investorů nebo zákazníků v České republice zahraniční osoby uvedené v § 14 odst. 1 uložit této osobě opatření k nápravě nebo jiné opatření nebo sankci podle tohoto zákona bez předchozího upozornění orgánu dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení; § 538 odst. 2 se použije obdobně. Rozhodne-li Evropská komise po konzultaci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států, že uložené opatření k nápravě nebo jiné opatření má být změněno nebo zrušeno, je Česká národní banka tímto rozhodnutím vázána.
§ 570
(1) Neplní-li zahraniční osoba podle § 14 odst. 2, která v České republice prostřednictvím pobočky nebo bez umístění pobočky obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů, některou z povinností stanovených v § 344, jejíž plnění podléhá dohledu České národní banky, upozorní ji Česká národní banka na tuto skutečnost a požádá ji o zjednání nápravy a současně o tom informuje orgán dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení.
(2) Neplní-li zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu udělené v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), při nabízení investic do jí obhospodařovaného zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů v České republice některou z povinností, jejíž plnění podléhá dohledu České národní banky, upozorní ji Česká národní banka na tuto skutečnost a požádá ji o zjednání nápravy a současně o tom informuje orgán dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení.
(3) Nevedla-li opatření přijatá ve vztahu k zahraniční osobě podle odstavce 1 nebo 2 orgánem dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení, k nápravě nebo nebyla-li přijata v přiměřené lhůtě, může Česká národní banka po informování orgánu dohledu jiného členského státu, který udělil této osobě povolení, uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření nebo sankci podle tohoto zákona. Ustanovení § 538 odst. 2 se použije obdobně.
§ 571
Porušení práva cizího státu
Oznámí-li orgán dohledu jiného členského státu, že obhospodařovatel podléhající dohledu České národní banky neplní oznamovací povinnosti vůči tomuto orgánu dohledu nebo porušuje povinnost vyplývající z práva Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů1)'2), jejichž splnění podléhá dohledu České národní banky, uloží Česká národní banka tomuto obhospodařovateli opatření k nápravě podle tohoto zákona nebo jiné opatření podle § 539 písm. h). Je-li tímto obhospodařovatelem zahraniční osoba s povolením podle § 481, vyžádá si Česká národní banka nezbytné údaje od orgánu dohledu jiného státu, ve kterém má tato osoba sídlo. Ustanovení § 538 odst. 2 se použije obdobně.
§ 572
Dohled nad obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem
(1) Dozví-li se Česká národní banka, že zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, do něhož jsou investice nabízeny v České republice, nesplňuje požadavky vyplývající z práva Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů1),2), jejichž splnění nepodléhá dohledu České národní banky, upozorní Česká národní banka na tuto skutečnost orgán dohledu domovského státu tohoto fondu.
(2) Nevedla-li opatření přijatá ve vztahu k zahraničnímu investičnímu fondu podle odstavce 1 orgánem dohledu domovského státu tohoto fondu k nápravě nebo nebyla-li přijata v přiměřené lhůtě, může Česká národní banka
a) po informování orgánu dohledu domovského státu tohoto fondu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona nebo jiné opatření podle § 539 písm. h) k ochraně zájmů investorů v České republice s tím, že § 538 odst. 2 se použije obdobně, nebo
b) se v této věci obrátit na evropský orgán dohledu.
§ 573
Dohled nad obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu v dalších případech
(1) Dozví-li se Česká národní banka, že obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, do něhož jsou investice nabízeny v České republice, nesplňuje požadavky vyplývající z práva Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů1),2), jejichž plnění nepodléhá dohledu České národní banky, upozorní Česká národní banka na tuto skutečnost orgán dohledu jiného členského státu, který tomuto obhospodařovateli udělil povolení.
(2) Nevedla-li opatření přijatá ve vztahu k obhospodařovateli podle odstavce 1 orgánem dohledu jiného členského státu, který tomuto obhospodařovateli udělil povolení, k nápravě nebo nebyla-li přijata v přiměřené lhůtě, může Česká národní banka po informování tohoto orgánu dohledu jiného členského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona nebo jiné opatření podle § 539 písm. h) k ochraně zájmů investorů v České republice nebo k zajištění řádného fungování finančního trhu v České republice. Ustanovení § 538 odst. 2 se použije obdobně.
§ 574
Podezření na neoprávněně udělené povolení
(1) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že orgán dohledu jiného členského státu udělil zahraniční osobě se sídlem ve státě, který není členským státem, povolení k činnosti na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) v rozporu s požadavky práva Evropské unie, upozorní na tuto skutečnost tento orgán dohledu jiného členského státu.
(2) Nevedla-li opatření přijatá ve vztahu k zahraniční osobě podle odstavce 1 orgánem dohledu jiného členského státu, který této osobě udělil povolení, k nápravě nebo nebyla-li přijata v přiměřené lhůtě, může Česká národní banka po informování tohoto orgánu dohledu jiného členského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona nebo jiné opatření podle § 539 písm. h) k ochraně zájmů investorů v České republice nebo k zajištění řádného fungování finančního trhu v České republice. Ustanovení § 538 odst. 2 se použije obdobně.
HLAVA IV
SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ DOHLEDU ČLENSKÝCH STÁTŮ, EVROPSKÉHO ORGÁNU DOHLEDU A EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA A ŘEŠENÍ SPORU MEZI ORGÁNY DOHLEDU
§ 575
Poskytování informací Českou národní bankou na žádost nebo na základě oznámení
Informoval-li orgán dohledu jiného členského státu Českou národní banku, že má důvodné podezření, že obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který podléhá dohledu České národní banky, porušil svou povinnost vyplývající z práva Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů1),2), Česká národní banka informuje tento orgán dohledu a evropský orgán dohledu o výsledku přijatého opatření.
§ 576
Spolupráce při výkonu dohledu nebo při kontrole na místě na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státu
(1) Česká národní banka provede na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu dohledu včetně kontroly na místě požadovanou činnost sama nebo poskytne součinnost při jejím provedení žádajícímu orgánu dohledu nebo jím pověřeným expertům či auditorům.
(2) Provádí-li požadovanou činnost Česká národní banka sama, umožní účast pověřeným osobám žádajícího orgánu dohledu.
(3) Provádí-li požadovanou činnost žádající orgán dohledu sám, Česká národní banka může požadovat, aby se této činnosti účastnily jí pověřené osoby.
(4) V dalším vymezují postup České národní banky podle odstavců 1 až 3 články 6 až 14 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování12).
§ 577
Odmítnutí žádosti
(1) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí informací nebo žádost o spolupráci při výkonu dohledu nebo při kontrole na místě na úseku obhospodařování a administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů,
a) mohlo-li by takové poskytnutí nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice,
b) bylo-li v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti osobám, kterých se žádost týká, nebo
c) nabyl-li právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se žádost týká.
(2) Česká národní banka informuje žádající orgán dohledu o důvodech odmítnutí žádosti podle odstavce 1, odmítne-li jeho žádost.
§ 578
Rozhodnutí o odejmutí povolení k činnosti nebo o odmítnutí zápisu standardního fondu do seznamu
(1) Před rozhodnutím, kterým Česká národní banka odejímá povolení k činnosti investiční společnosti obhospodařující zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu domovského státu tohoto fondu.
(2) Před rozhodnutím, kterým Česká národní banka odmítne zápis standardního fondu do příslušného seznamu osobě podle § 14 odst. 1, si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu domovského státu této osoby.
(3) Česká národní banka odpoví na žádost orgánu dohledu jiného členského státu věcně srovnatelnou se žádostí o stanovisko podle odstavce 2 do 10 pracovních dní ode dne, kdy jí tato žádost došla.
§ 579
Řešení sporu mezi orgány dohledu evropským orgánem dohledu
Česká národní banka se může obrátit na evropský orgán dohledu se žádostí o řešení sporu mezi ní a orgánem dohledu jiného členského státu na základě článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího zřízení Evropského orgánu dohledu15), jestliže
a) tento orgán v přiměřené lhůtě nevyhověl její žádosti o spolupráci při výkonu dohledu nebo při kontrole na místě,
b) tento orgán v přiměřené lhůtě nevyhověl její žádosti o poskytnutí informací,
c) tento orgán jí v přiměřené lhůtě neposkytl součinnost při výkonu dohledu nebo při kontrole na místě,
d) tento orgán se s ní v přiměřené lhůtě nedohodl na výměně informací podle § 316 odst. 2 písm. b) nebo § 481 odst. 1 písm. f),
e) nesouhlasí, jak tento orgán posoudil splnění podmínek srovnatelných s podmínkami uvedenými v § 318 odst. 2 písm. b) nebo § 327 odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo 6 depozitářem, který je zahraniční osobou podle § 327 odst. 1 písm. a),
f) nesouhlasí, jak tento orgán posoudil splnění podmínek srovnatelných s podmínkami uvedenými v § 318 odst. 2 písm. a) a b) obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit se sídlem v jiném členském státě nebo zahraniční osobou s povolením srovnatelným s povolením podle § 481, jde-li o nabízení investic do jím obhospodařovaného investičního fondu, jehož domovský stát není členský stát,
g) nesouhlasí, jak tento orgán určil nebo změnil referenční stát osoby uvedené v § 481,
h) nesouhlasí, s tím, že tento orgán udělil povolení zahraniční osobě srovnatelné s povolením podle § 481,
i) nesouhlasí, jak tento orgán posoudil, že zahraniční osoba, která žádá o udělení povolení srovnatelného s povolením podle § 481, splňuje podmínku uvedenou v článku 37 odst. 7 písm. a) až e) nebo g) směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5),
j) nesouhlasí, jak tento orgán povolil nebo nepovolil výjimku z plnění povinností, která je srovnatelná s výjimkou z plnění povinností podle § 492,
k) nesouhlasí, jak tento orgán přijal opatření na základě upozornění České národní banky podle § 569 odst. 2, § 570 odst. 1 a 2, § 573 odst. 1 nebo § 574 odst. 1,
l) nesouhlasí, jak tento orgán přijal opatření vůči obhospodařovateli investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu s povolením k činnosti podle § 479, 480 nebo 481, nebo
m) tento orgán jí jinak ztížil výkon dohledu podle tohoto zákona.
HLAVA V
INFORMAČNÍ POVINNOSTI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
Díl 1
Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k Evropské komisi
§ 580
(1) Česká národní banka poskytne prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi údaje o
a) počtu a druzích případů, ve kterých podle § 329 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu jiného členského státu údaje uvedené v § 328 odst. 2,
b) počtu a druzích případů, ve kterých nepovolila, aby investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481 převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování zahraniční osoby uvedené v § 14 odst. 1, a
c) opatřeních k nápravě nebo jiných opatřeních nebo sankcích podle tohoto zákona, které uložila zahraniční osobě uvedené v § 14 odst. 1 podle § 569 odst. 3 nebo 4.
(2) Česká národní banka poskytne prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi údaje o faktických i právních obtížích, s nimiž se obvykle setkávají ve státech, které nejsou členskými státy,
a) obhospodařovatelé standardních fondů a zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem při nabízení investic do těchto fondů, nebo
b) investiční společnosti při obhospodařování zahraničních investičních fondů při nabízení investic do jimi obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů nebo při poskytování investičních služeb.
(3) Česká národní banka poskytne prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi údaje o druzích dluhopisů a obdobných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, do kterých lze investovat až 25 % hodnoty majetku standardního fondu, a o základních charakteristikách případných záruk za tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry.
(4) Česká národní banka informuje prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi o změnách v údajích, které jí poskytla podle § 663.
(5) Česká národní banka poskytne prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi jednou ročně údaje o každém obhospodařovateli investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo zahraničních investičních fondů, které nejsou srovnatelné se standardním fondem, údaje o těchto fondech a údaje o zahraničních investičních fondech, do nichž jsou nabízeny investice v České republice; a to v rozsahu informací uvedených v článku 69 odst. 2 písm. a) až f) směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5).
Díl 2
Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k evropskému orgánu dohledu
§ 581
Informace o povoleních
(1) Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu čtvrtletně údaje o udělených nebo odňatých povoleních k činnosti investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit nebo obhospodařovat standardní fondy, k činnosti zahraniční osoby podle § 481 a k činnosti samosprávného investičního fondu, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit nebo který je standardním fondem.
(2) Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu údaj o tom, že udělila nebo neudělila, změnila nebo odňala povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481. Neudělila-li Česká národní banka povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481, poskytne evropskému orgánu dohledu údaje nutné k identifikaci žadatele a důvody pro jeho neudělení.
§ 582
Informace o přeshraničním obhospodařování a provádění administrace
Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu údaje o tom, že zahraniční osoba s povolením podle § 481 může v jiném členském státě začít vykonávat činnost, kterou zahrnuje obhospodařování nebo administrace zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů.
§ 583
Informace o přeshraničním nabízení investic
(1) Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu údaje o tom, že investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481
a) může v souladu s § 320 odst. 1 nebo § 325 odst. 1 začít v České republice nebo v jiném členském státě nabízet investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát,
b) hodlá začít v České republice nebo v jiném členském státě nabízet investice do dalšího zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, nebo
c) hodlá ukončit v České republice nebo v jiném členském státě nabízení investic do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát.
(2) Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu údaje o tom, že zahraniční osoba s povolením podle § 481
a) může v souladu s § 317 odst. 1 začít v České republice nebo v jiném členském státě nabízet investice do speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů,
b) hodlá začít nabízet v České republice nebo v jiném členském státě investice do speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, a
c) hodlá ukončit v České republice nebo v jiném členském státě nabízení investic do speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů.
§ 584
Informace o zahraniční osobě se sídlem ve státě, který není členským státem
Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu údaje o tom, že zahraniční osoba s povolením podle § 481 porušila povinnost uloženou ustanoveními tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě, jimiž se zapracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5), jakož i ustanoveními přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), přičemž toto porušení zdůvodní.
§ 585
Informování evropského orgánu dohledu v případě důvodného podezření
Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že obhospodařovatel investičního fondu, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, a který podléhá dohledu orgánu dohledu jiného členského státu, porušil svou povinnost vyplývající z práva Evropské unie v oblasti správců alternativních fondů5),6), informuje o tom evropský orgán dohledu, přičemž toto podezření zdůvodní.
§ 586
Informace poskytnuté ve vztahu k Evropské komisi
Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu údaje o skutečnostech podle § 580 odst. 1 až 4.
§ 587
Stanovení podmínek pro využití pákového efektu
(1) Česká národní banka informuje evropský orgán dohledu o tom, že hodlá uložit investiční společnosti, zahraniční osobě s povolením podle § 481 nebo samosprávnému investičnímu fondu podmínky pro využití pákového efektu nebo omezení, které jsou povinni dodržovat pro využití pákového efektu podle § 548, zpravidla 10 pracovních dní před tím, než má být toto omezení účinné. V této informaci Česká národní banka současně uvede
a) podrobnosti o navrhovaném opatření podle § 548,
b) důvody, proč má být přijato, a
c) kdy má být toto opatření účinné.
(2) Česká národní banka informuje evropský orgán dohledu, hodlá-li uložit investiční společnosti, zahraniční osobě s povolením podle § 481 nebo samosprávnému investičnímu fondu podmínky pro využití pákového efektu nebo omezení, které jsou povinni dodržovat pro využití pákového efektu podle § 548, které je v rozporu se stanoviskem evropského orgánu dohledu, přičemž zdůvodní přijetí takového opatření.
§ 588
Opatření obecné povahy
Česká národní banka informuje evropský orgán dohledu o povaze opatření obecné povahy přijatého podle § 557.
§ 589
Pokyny a doporučení
Česká národní banka sdělí evropskému orgánu dohledu do 2 měsíců od vydání jeho pokynu nebo doporučení, zda se tímto pokynem nebo doporučením bude řídit; nehodlá-li se jím Česká národní banka řídit, sdělí evropskému orgánu dohledu, proč se jím nehodlá řídit.
Díl 3
Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k Evropské radě pro systémová rizika
§ 590
Česká národní banka poskytne údaje uvedené v § 587 odst. 1 i Evropské radě pro systémová rizika.
Díl 4
Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských států
§ 591
Informování orgánu dohledu jiného členského státu v případě důvodného podezření
Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že obhospodařovatel zahraničního investičního fondu, který podléhá dohledu orgánu dohledu jiného členského státu, porušil svou povinnost vyplývající z práva Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů1),2), informuje o tom tento orgán dohledu a orgán dohledu členského státu, kterého se toto důvodné porušení povinnosti týká; toto podezření náležitě zdůvodní.
§ 592
Informační povinnost o opatření k nápravě
Česká národní banka informuje orgán dohledu jiného členského státu, který udělil povolení zahraniční osobě uvedené v § 14, bez zbytečného odkladu o povaze opatření k nápravě nebo jiného opatření nebo sankce uložené podle § 569 odst. 3 nebo § 570 odst. 3.
§ 593
Informování v případě investičních fondů, které nejsou standardním fondem
(1) Česká národní banka informuje orgán dohledu jiného členského státu, ve kterém jsou nabízeny investice do investičního fondu, který není standardním fondem, nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatelem je investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, o tom, že investice do tohoto fondu nesmí být v členských státech nabízeny.
(2) Česká národní banka poskytne orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu, který není srovnatelný se standardním fondem, údaje o tom, že investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481 může začít nabízet investice do tohoto fondu v České republice nebo v jiném členském státě.
§ 594
Určení podmínek pro využití pákového efektu
Česká národní banka poskytne údaje uvedené v § 587 odst. 1 i orgánu dohledu členského státu zahraničního investičního fondu.
Informování v případě standardních fondů
§ 595
(1) Kdy Česká národní banka informuje orgán dohledu jiného členského státu v případech nabízení investic do standardních fondů a činnosti obhospodařovatelů standardních fondů, vymezují články 12 a 13 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování12).
(2) Česká národní banka poskytne orgánu dohledu domovského státu podřízeného fondu, který je zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, údaje o každém rozhodnutí nebo opatření týkajícím se řídícího fondu tohoto podřízeného fondu nebo obhospodařovatele, administrátora, depozitáře nebo auditora tohoto řídícího fondu, o kterém se dozví ze své činnosti nebo které sama učiní nebo uloží, a dále o každé skutečnosti, o které se dozvěděla od obhospodařovatele, administrátora, depozitáře nebo auditora tohoto řídícího fondu.
HLAVA VI
SEZNAMY
§ 596
Česká národní banka vede seznamy
a) investičních společností,
b) obhospodařovatelů se sídlem v cizím státě, kteří jsou oprávněni obhospodařovat investiční fond,
c) hlavních administrátorů,
d) administrátorů se sídlem v cizím státě, kteří jsou oprávněni provádět administraci investičního fondu,
e) depozitářů investičního fondu,
f) osob uvedených v § 15 odst. 1, které jsou povinny být zapsány v seznamu,
g) osob, které mohou být jmenovány likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, a
h) osob, které mohou být jmenovány nuceným správcem investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, a fondu kolektivního investování s právní osobností.
§ 597
Česká národní banka vede dále seznamy
a) investičních fondů s právní osobností,
b) podílových fondů,
c) investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu a
d) zahraničních investičních fondů, do nichž mohou být investice veřejně nabízeny v České republice.
§ 598
Vedení seznamů
(1) Seznamy podle § 596 a 597 se vedou v elektronické podobě, v informačním systému veřejné správy. Správcem tohoto systému je Česká národní banka, která také určuje rozsah a strukturu těchto seznamů, jakož i to, jaké údaje ze seznamů se uveřejní.
(2) Zapisované údaje o určené strategii, které jsou součástí seznamu vedeného podle § 596 písm. f), vymezuje článek 5 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie, jímž se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6). Součástí seznamu vedeného podle § 597 písm. a) jsou i údaje nutné k identifikaci pod-fondu, vytváří-li takový investiční fond podfondy.
(3) Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách údaje ze seznamů podle § 596 a 597 v českém a anglickém jazyce tak, aby byly veřejně přístupné.
(4) Seznamy podle § 596 a 597, které vede Česká národní banka podle tohoto zákona, nejsou veřejnými rejstříky ani veřejnými seznamy.
ČÁST PATNÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
HLAVA I
SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
Díl 1
Správní delikty obhospodařovatele
§ 599
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) ve vztahu k výkonu činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
b) v rozporu s § 18 neobhospodařuje tento fond s odbornou péčí,
c) v rozporu s § 19 odst. 1 nevykonává činnost řádně nebo obezřetně,
d) v rozporu s § 19 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém,
e) nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky plynoucí z § 20 odst. 1, 2 nebo 3,
f) nejedná podle § 20 odst. 4,
g) nezajistí, aby jeho personální vybavení splňovalo požadavky plynoucí z § 21,
h) poruší některé z pravidel jednání plynoucích z § 22,
i) pověří jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, v rozporu s některou z podmínek uvedených v § 24 a 25,
j) při výkonu některé z činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f) pro jiného nesplní některou z povinností plynoucích z § 33 odst. 1 nebo poruší zákaz podle § 33 odst. 2,
k) nakládá s peněžními prostředky tohoto fondu v rozporu s § 74 odst. 2 nebo 3,
l) po zániku příslušné depozitářské smlouvy nesplní některou z povinností uvedených v § 76 nebo 673,
m) v rozporu s § 88 odst. 3 neinformuje příslušného depozitáře o vzniku nebo zániku závazku ze smlouvy uvedené v § 88 odst. 1,
n) neposkytne České národní bance některý z dokumentů podle § 455 odst. 1, nebo
o) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 458, § 459 odst. 1, § 460 odst. 1, § 461 odst. 3 nebo 4, § 462, 463, § 464 odst. 1, § 466, § 467 odst. 2 věty první, § 468, § 471 odst. 1, § 473 nebo § 475 odst. 1.
(2) Obhospodařovatel neoprávněný přesáhnout rozhodný limit, který obhospodařuje pouze fondy kvalifikovaných investorů a srovnatelné zahraniční investiční fondy, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 28, § 291 odst. 2 nebo § 293 odst. 2 nesplní některou z povinností stanovených v článcích 7 až 10 nebo článcích 12 a 13 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7).
(3) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí zpřístupnění některého z údajů uvedených v § 34 odst. 1 a 2 a § 35 odst. 1 písm. a) až e),
b) nepožádá statutární orgán kontrolované právnické osoby podle § 36 odst. 1, 3 nebo 4,
c) nezajistí zahrnutí údajů uvedených v § 34 odst. 2 do výroční zprávy jím obhospodařovaného investičního fondu, postupuje-li podle § 234 odst. 2 písm. d), nebo
d) neoznámí České národní bance některý z údajů podle § 471 odst. 2.
(4) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3 se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí zpřístupnění některého z údajů uvedeného v § 35 odst. 1 písm. f) až h),
b) nepožádá statutární orgán kontrolované právnické osoby podle § 36 odst. 2,
c) nezabrání jednání nebo skutečnosti podle § 37 odst. 1, nebo
d) neoznámí České národní bance některý z údajů podle § 471 odst. 3.
(5) Obhospodařovatel investičního fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) se v rozporu s § 61 stane depozitářem tohoto fondu,
b) v rozporu s § 189 nevydá nebo neaktualizuje statut tohoto fondu,
c) oceňuje majetek nebo dluhy tohoto fondu, aniž má vytvořeny organizační předpoklady podle § 195,
d) v rozporu s § 634 odst. 5 neuvede v obchodní firmě nebo jiném názvu nebo označení tohoto fondu slovo „fond“, nebo
e) nezajistí, aby obchodní firma nebo jiný název nebo označení tohoto fondu splňovaly požadavky podle § 635.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. j) až o), odstavce 3, 4 nebo 5, nebo
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až i) nebo odstavce 2.
§ 600
(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování se dopustí správního deliktu tím, že
a) změní investiční strategii tohoto fondu v rozporu s § 207,
b) neuveřejní skutečnost podle § 213,
c) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje některé z pravidel, technik nebo limitů podle § 215 odst. 1, nebo
d) nezajistí, aby statut tohoto fondu obsahoval údaje podle § 219 nebo 220.
(2) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování a obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů oprávněný přesáhnout rozhodný limit se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 68 nebo § 83 odst. 1 nezajistí pro tento fond právě jednoho depozitáře.
(3) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů neoprávněný přesáhnout rozhodný limit se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 83 odst. 1 nezajistí pro tento fond alespoň jednoho depozitáře.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu, pro který hlavní podpůrce provádí služby nebo jehož majetek drží, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 89 nezajistí poskytování potřebných údajů nebo dokumentů příslušnému depozitáři hlavním podpůrcem.
(5) Obhospodařovatel podílového fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí, aby označení podílového fondu splňovalo požadavky podle § 104, 129 nebo 143,
b) při změně druhu nebo formy podílových listů nebo vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu jedná v rozporu s § 123 až 125,
c) v rozporu s § 134 odst. 3 nevypracuje zápis o svém rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupo-vání podílových listů,
d) nezpeněží majetek nebo nesplní dluhy podle § 376 odst. 1, nebo
e) neuvede ve statutu údaje podle § 428 odst. 1 nebo § 432 odst. 1.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo d), odstavců 2, 3, 4 nebo 5, nebo
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
§ 601
(1) Obhospodařovatel investičního fondu jako svěřenského fondu se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby označení tohoto fondu splňovalo požadavky podle § 104 a obhospodařovatel investičního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby označení jejích podfondů splňovalo požadavky podle § 166 odst. 1 nebo § 104.
(2) Obhospodařovatel speciálního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který využívá pákový efekt, se dopustí správního deliktu tím, že neosvědčí České národní bance na její žádost některou ze skutečností podle § 218.
(3) Obhospodařovatel podřízeného fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) investuje v rozporu s § 248 odst. 1,
b) nekontroluje výkon činnosti obhospodařovatele řídícího fondu podle § 248 odst. 2, nebo
c) nepředá depozitáři tohoto fondu informaci podle § 256.
(4) Obhospodařovatel řídícího fondu se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 255 odst. 2 neinformuje obhospodařovatele podřízeného fondu, administrátora podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu, Českou národní banku nebo příslušný orgán dohledu jiného členského státu.
(5) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování, který podle svého statutu investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, se dopustí správního deliktu tím, že nezřídí výbor odborníků podle § 268.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 1, 2, odstavce 3 písm. b) nebo c), odstavce 4 nebo 5, nebo
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a).
§ 602
(1) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů se dopustí správního deliktu tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje některé z pravidel, technik nebo limitů podle § 284 odst. 1.
(2) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit, který využívá pákový efekt, se dopustí správního deliktu tím, že neosvědčí České národní bance skutečnost podle § 287.
(3) Obhospodařovatel podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu srovnatelného s podílovým fondem, který splynutím vznikl, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí depozitáři tohoto fondu skutečnost podle § 393 odst. 1.
(4) Obhospodařovatel podílového fondu, popřípadě zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který splynutím vznikl, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 396 odst. 1.
(5) Obhospodařovatel přejímajícího standardního fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí depozitáři tohoto fondu skutečnost podle § 409 odst. 1.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 2, 3, 4 nebo 5, nebo
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1.
§ 603
(1) Obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 412 odst. 1.
(2) Obhospodařovatel akciové společnosti, na kterou se podílový fond přeměnil, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 423 odst. 1.
(3) Obhospodařovatel podřízeného fondu se dopustí správního deliktu tím, že investuje prostředky tohoto fondu v rozporu s § 433 odst. 3.
(4) Ten, kdo vykonává pro přeměněný investičního fond bez právní osobnosti činnost srovnatelnou s činností obhospodařovatele, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 453 odst. 1.
(5) Obhospodařovatel standardního fondu, který postupuje podle § 666 až 675 se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 671 odst. 1.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 1, 2, 4 nebo 5, nebo
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3.
Díl 2
Správní delikty administrátora
§ 604
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) ve vztahu k výkonu činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
b) v rozporu s § 45 neprovádí administraci tohoto fondu s odbornou péčí,
c) v rozporu s § 46 odst. 1 nevykonává činnost řádně a obezřetně,
d) v rozporu s § 46 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém,
e) nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky plynoucí z § 47 odst. 1, 2 nebo 3,
f) nejedná podle § 47 odst. 4,
g) nezajistí, aby jeho personální vybavení splňovalo požadavky plynoucí z § 48,
h) poruší některé z pravidel jednání plynoucích z § 49,
i) pověří jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace tohoto fondu, v rozporu s některou z podmínek uvedených v § 50 až 52,
j) nezajistí vedení evidence podle § 54,
k) neposkytne České národní bance některý z dokumentů podle § 455 odst. 2 nebo § 457, nebo
l) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 456, 457, § 459 odst. 2, § 460 odst. 2, § 467 odst. 2 věty druhé, § 467 odst. 3, § 469 nebo § 475 odst. 2.
(2) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovatelem uvedeným v § 28 se dopustí správního deliktu tím, že v rozsahu administrace tohoto fondu v rozporu s § 56, § 291 odst. 2 nebo § 293 odst. 2 nesplní některou z povinností stanovených v článcích 7 až 13 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího fondy rizikového kapitálu7).
(3) Administrátor podílového fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nevede seznam podílníků podle § 109, § 110 odst. 2 nebo § 111,
b) vede účetnictví v rozporu s § 114,
c) nezajistí uveřejnění některého z dokumentů nebo skutečností podle § 137 odst. 1 nebo § 138,
d) nevyplatí podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku podle § 376 odst. 2,
e) neuveřejní informaci podle § 428 odst. 3, nebo
f) nesestaví mimořádnou účetní závěrku podle § 434.
(4) Administrátor investičního fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) pověří jiného oceňováním majetku nebo dluhů tohoto fondu v rozporu s § 197 odst. 1, § 198 odst. 1 nebo § 199,
b) neuveřejní informaci podle § 432 odst. 3, nebo
c) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 465.
(5) Administrátor fondu kolektivního investování se dopustí správního deliktu tím, že
a) neuveřejní některý z dokumentů nebo údajů podle § 222, § 233 odst. 1 nebo § 237 odst. 1,
b) neposkytne investorovi některý z dokumentů nebo údajů podle § 224 odst. 1, § 225, 226, 231, 232 nebo § 233 odst. 3,
c) nevypracuje sdělení klíčových informací podle § 227 až 230, výroční zprávu tohoto fondu podle § 234 nebo pololetní zprávu tohoto fondu podle § 238,
d) v rozporu s § 228 neaktualizuje některý z údajů uvedených ve sdělení klíčových informací, nebo
e) neposkytne podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu některý z dokumentů podle § 233 odst. 2 nebo § 237 odst. 2.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 1 písm. k) nebo l), odstavce 2, 3, 4 nebo 5, nebo
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až j).
§ 605
(1) Administrátor fondu kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 223 neuveřejní stanovy tohoto fondu.
(2) Administrátor standardního fondu, speciálního fondu, který je otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v České republice, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní některý z údajů podle § 239.
(3) Administrátor fondu kolektivního investování, který neodkupuje jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v České republice, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní některý z údajů podle § 240.
(4) Administrátor speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezpřístupní investorovi některý z údajů podle § 241 odst. 1, 3 nebo 4, nebo
b) v rozporu s § 241 odst. 2 neaktualizuje některý z údajů.
(5) Administrátor fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu se dopustí správního deliktu tím, že vypracuje propagační sdělení tohoto fondu v rozporu s § 242 nebo 243.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 606
(1) Administrátor podřízeného fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) neposkytne investorovi dokument podle § 224 odst. 2,
b) v propagačním sdělení tohoto fondu neuvede některý z údajů podle § 244,
c) neuveřejní oznámení podle § 249 odst. 1,
d) neposkytne podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu prohlášení nebo některý z údajů podle § 249 odst. 2,
e) srazí částku v rozporu s § 250 odst. 1, nebo
f) neposkytne podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu nebo osobě ve srovnatelném postavení dokument podle § 251 odst. 3.
(2) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se dopustí správního deliktu tím, že
a) nevyhotoví výroční zprávu tohoto fondu podle § 290 odst. 1 nebo § 291,
b) neposkytne společníkovi nebo podílníkovi výroční zprávu tohoto fondu v rozporu s § 290 odst. 2, nebo
c) neposkytne investorovi na jeho žádost údaje podle § 290 odst. 3.
(3) Administrátor zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v České republice, se dopustí správního deliktu tím, že
a) neuveřejní některý z dokumentů nebo údajů podle § 307, nebo
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 461 odst. 1 nebo 2.
(4) Administrátor standardního fondu, který má být splynutím nebo sloučením zrušen, se dopustí správního deliktu tím, že nezpracuje, neuveřejní nebo neposkytne sdělení podle § 388 nebo 404.
(5) Administrátor podílového fondu, který má být splynutím nebo sloučením zrušen, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní některý z dokumentů nebo oznámení podle § 391 odst. 1 nebo § 407 odst. 1.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 607
(1) Administrátor podílového fondu, který splynutím vznikl, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí výměnu podle § 395.
(2) Administrátor přejímajícího podílového fondu se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí výměnu podle § 411.
(3) Administrátor přeměňovaného podílového fondu se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní některý z dokumentů podle § 420 odst. 1 nebo oznámení podle § 420 odst. 2 věty první.
(4) Administrátor akciové společnosti, na kterou byl podílový fond přeměněn, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí výměnu podle § 422.
(5) Administrátor řídícího fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezašle oznámení podle § 435 odst. 2, nebo
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 470 odst. 3.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 608
(1) Administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní některý z dokumentů podle § 450 odst. 1.
(2) Administrátor přeměňovaného fondu kvalifikovaných investorů se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní projekt přeměny podle § 450 odst. 2.
(3) Administrátor přeměňovaného podílového fondu se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní oznámení podle § 450 odst. 3.
(4) Administrátor podřízeného fondu, jehož řídícím fondem je zahraniční investiční fond, se dopustí správního deliktu tím, že
a) neposkytne České národní bance některý z dokumentů podle § 455 odst. 3 nebo § 470 odst. 1 nebo 2, nebo
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 470 odst. 1 nebo 2.
(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
Díl 3
Správní delikty obhospodařovatele a administrátora
§ 609
(1) Obhospodařovatel řídícího fondu a administrátor řídícího fondu se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 253 odst. 2 uplatní srážku, přirážku nebo poplatek.
(2) Obhospodařovatel podílového fondu a administrátor podílového fondu se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z podmínek uložených Českou národní bankou podle § 428 odst. 2 nebo podle § 432 odst. 2.
(3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
Díl 4
Správní delikty investičního fondu s právní osobností, investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby s povolením České národní banky a hlavního administrátora
§ 610
(1) Investiční fond s právní osobností se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 8 odst. 3 obhospodařuje jiný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, nebo
b) v rozporu s § 40 odst. 3 provádí administraci jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(2) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. a) nebo b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) se dopustí správního deliktu tím, že
a) neudrží kapitál ve výši podle § 30 odst. 1, nebo
b) nezvýší kapitál podle § 31 odst. 1.
(3) Investiční společnost, samosprávný investiční fond a zahraniční osoba s povolením podle § 481 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 30 odst. 3 nezajistí, aby její nebo jeho kapitál neklesl pod minimální výši počátečního kapitálu.
(4) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. b), samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) nebo v § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 31 odst. 5.
(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 611
(1) Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, se dopustí správního deliktu tím, že umístí kapitál v rozporu s § 32 odst. 1.
(2) Samosprávný investiční fond oprávněný přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem, se dopustí správního deliktu tím, že umístí majetek, kterým byl kapitál zvýšen, v rozporu s § 32 odst. 2.
(3) Hlavní administrátor se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby jeho kapitál neklesl pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 57.
(4) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo oprávněná přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí České národní bance skutečnost podle § 331 odst. 1 nebo 2 nebo § 335 odst. 1 nebo 2.
(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
Díl 5
Správní delikty depozitáře a hlavního podpůrce
§ 612
(1) Depozitář investičního fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) při výkonu činnosti depozitáře nejedná podle § 62,
b) poskytne investiční nástroj v rozporu s § 63,
c) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 64 odst. 1,
d) neoznámí skutečnost podle § 64 odst. 2,
e) vykonává činnost, z jejíhož výkonu může plynout střet zájmů, aniž má zavedeny organizační předpoklady podle § 65 odst. 2,
f) oceňuje majetek a dluhy investičního fondu nebo provádí výpočet aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie vydávané investičním fondem, aniž má zavedeny organizační předpoklady podle § 65 odst. 3,
g) neprojedná s obhospodařovatelem tohoto fondu skutečnost podle § 66,
h) nemá vytvořeny předpoklady podle § 69 odst. 2,
i) nemá v opatrování zastupitelné investiční nástroje v majetku tohoto fondu podle § 71 odst. 1 písm. a),
j) nemá fyzicky v úschově majetek tohoto fondu, jehož povaha to umožňuje, podle § 71 odst. 1 písm. b),
k) nezajistí evidenci majetku tohoto fondu podle § 71 odst. 1 písm. c),
l) nezřídí, nevede nebo neeviduje peněžní účty, neukládá peněžní prostředky nebo nekontroluje pohyb peněžních prostředků podle § 72,
m) neprovede kontrolu podle § 73 odst. 1 nebo 3,
n) neprovede příkaz podle § 73 odst. 2,
o) neinformuje nastupujícího depozitáře tohoto fondu, nepředá mu všechny doklady nebo mu nevydá peněžní prostředky nebo majetek tohoto fondu podle § 75 odst. 1,
p) pověří jiného výkonem určité jednotlivé činnosti, kterou zahrnují činnosti uvedené v § 71 odst. 1, v rozporu s některým z předpokladů uvedených v § 77 nebo 78,
q) v rozporu s § 510 odst. 2 není zapsán v seznamu depozitářů investičního fondu, nebo
r) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 474.
(2) Depozitář standardního fondu, který postupuje podle § 666 až 675, se dopustí správního deliktu tím, že
a) nemá v opatrování zastupitelné investiční nástroje v majetku tohoto fondu podle § 669 písm. a),
b) nemá fyzicky v úschově majetek tohoto fondu, jehož povaha to umožňuje, podle § 669 písm. b),
c) nezajistí evidenci majetku tohoto fondu, jehož povaha to umožňuje, podle § 669 písm. c),
d) nezřídí nebo nevede pro tento fond peněžní účty podle § 669 písm. d),
e) neeviduje pohyb peněžních prostředků tohoto fondu podle § 669 písm. e),
f) nezajistí vypořádání obchodů s majetkem standardního fondu podle § 669 písm. f),
g) neprovede kontrolu podle § 670 odst. 1 nebo 3,
h) neprovede příkaz podle § 670 odst. 2,
i) neinformuje nastupujícího depozitáře tohoto fondu, nepředá mu všechny doklady nebo mu nevydá peněžní prostředky nebo majetek tohoto fondu podle § 672 odst. 1, nebo
j) pověří jiného výkonem určité jednotlivé činnosti, kterou zahrnují činnosti uvedené v § 71 odst. 1, v rozporu s některým z předpokladů uvedených v § 77 odst. 1 nebo 2.
(3) Depozitář řídícího fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) neinformuje obhospodařovatele podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu, Českou národní banku nebo příslušný orgán dohledu jiného členského státu podle § 260 odst. 1, nebo
b) neinformuje depozitáře podřízeného fondu podle § 260 odst. 2.
(4) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezkontroluje některou ze skutečností podle § 393 odst. 2 věty první, nebo
b) nezpracuje zprávu nebo ji neposkytne podle § 393 odst. 2 věty druhé.
(5) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen nebo který splynutím vznikl, se dopustí správního deliktu tím, že nezkontroluje soulad údajů podle § 393 odst. 3.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 613
(1) Depozitář podílového fondu, který byl sloučením zrušen, se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezkontroluje některou ze skutečností podle § 409 odst. 2 věty první, nebo
b) nezpracuje zprávu nebo ji neposkytne podle § 409 odst. 2 věty druhé.
(2) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, se dopustí správního deliktu tím, že nezkontroluje soulad údajů podle § 409 odst. 3.
(3) Hlavní podpůrce investičního fondu se dopustí správního deliktu tím, že
a) poskytne investiční nástroj v rozporu s § 90,
b) vykonává činnost depozitáře tohoto fondu, aniž jsou splněny předpoklady podle § 91 odst. 1, nebo
c) neoznámí skutečnost podle § 91 odst. 2.
(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
Díl 6
Správní delikty dalších osob
§ 614
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona, ke které je třeba povolení České národní banky, zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou, souhlas České národní banky nebo sdělení orgánu dohledu členského státu,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti se žádostí o rozhodnutí, jmenování, udělení povolení, udělení souhlasu, povolení k označení, zápis do seznamu, změnu údajů zapsaných v seznamech nebo odnětí povolení podle tohoto zákona,
c) shromažďuje nebo se pokusí shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci v rozporu s § 98 nebo 205,
d) v rozporu s § 99 umožní nebo usnadní jinému zakázanou činnost,
e) nabídne investici do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu dříve, než nastane některá ze skutečností podle § 309, 311, § 315 odst. 1, § 316 odst. 1, § 317 odst. 1, 2 nebo 3, § 318 odst. 1, § 319 odst. 1, § 320 odst. 1, § 320 odst. 2 písm. c), § 324 odst. 1 nebo § 325 odst. 1 nebo 3, v rozporu se zákazem podle § 314 odst. 3 větou druhou, § 316 odst. 5 nebo § 319 odst. 5 nebo aniž zpřístupní nebo aktualizuje údaje podle § 241,
f) veřejně nabídne investici do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu dříve, než nastane některá ze skutečností podle § 300 odst. 1, § 301 odst. 1, § 305 odst. 1, § 308, 310, § 315 odst. 2, § 323 nebo § 325 odst. 4 nebo v rozporu se zákazem podle § 300 odst. 2 nebo § 305 odst. 2,
g) v rozporu s § 353 neposkytne součinnost likvidátorovi,
h) vykonává funkci vedoucí osoby v rozporu s § 515,
i) neoznámí České národní bance některou ze skutečností podle § 524 odst. 1,
j) v rozporu s § 634 odst. 1 použije ve svém názvu nebo obchodní firmě označení „investiční společnost“,
k) v rozporu s § 634 odst. 2 použije ve svém názvu nebo obchodní firmě označení „hlavní administrátor“,
l) v rozporu s § 634 odst. 3 použije ve svém názvu nebo obchodní firmě označení „investiční fond“,
m) v rozporu s § 634 odst. 4 použije označení „podílový fond“, nebo
n) v rozporu s § 636 odst. 1 použije při svém podnikání označení „podílový fond“, „standardní fond“, „speciální fond“, „fond kolektivního investování“, „fond peněžního trhu“, „krátkodobý fond peněžního trhu, „ETF“, „EuVECA“, „EuSEF“ nebo „fond kvalifikovaných investorů“.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která byla pověřena výkonem jednotlivé činnosti, nebo jako osoba, která byla pověřena výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti, se dopustí správního deliktu tím, že
a) pověří výkonem některého úkonu nebo některých úkonů dalšího v rozporu s některou z podmínek uvedených v § 26 odst. 1 nebo § 53 odst. 1, nebo
b) nezkontroluje výkon úkonu nebo úkonů, jehož nebo jejichž výkonem pověřila dalšího, podle § 26 odst. 2 nebo § 53 odst. 2.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 44 odst. 1 provádí administraci standardního fondu, který neobhospodařuje,
b) obhospodařuje standardní fond, aniž je splněna některá z podmínek podle § 338 odst. 2 nebo § 339, nebo
c) nesplní některou z povinností uvedených v § 340.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 44 odst. 2 provádí administraci speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, který neobhospodařuje,
b) obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů, aniž je splněna podmínka podle § 342 nebo 343, nebo
c) nesplní některou z povinností uvedených v § 344.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která není uvedena v § 69 nebo § 666, dopustí správního deliktu tím, že se v rozporu s § 69 nebo § 666 stane depozitářem investičního fondu.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo h) lze samostatně nebo spolu s pokutou uložit zákaz činnosti, a to až na dobu 5 let. Pro zákaz činnosti se § 14 zákona o přestupcích použije obdobně.
§ 615
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která není uvedena v § 86, dopustí správního deliktu tím, že se v rozporu s § 86 stane hlavním podpůrcem.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která oceňuje majetek a dluhy investičního fondu, dopustí správního deliktu tím, že
a) nepoužívá postupy podle § 194 písm. a), nebo
b) v rozporu s § 194 písm. b) ocení majetek a dluhy investičního fondu, aniž je nestranná nebo nezávislá na tom, pro koho se oceňuje.
(3) Podnikající fyzická osoba se jako člen výboru odborníků dopustí správního deliktu tím, že postupuje při výkonu své funkce v rozporu s § 269 odst. 2.
(4) Podnikající fyzická osoba se jako likvidátor investiční společnosti dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 348 nevykonává svou funkci s odbornou péčí.
(5) Podnikající fyzická osoba se jako vedoucí osoba dopustí správního deliktu tím, že neoznámí České národní bance skutečnost podle § 476.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 616
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi, nebo je ovládne, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 521 odst. 2 neoznámí tuto skutečnost České národní bance nebo ji nepožádá o souhlas.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, dopustí správního deliktu tím, že neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 538 odst. 2.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 563 odst. 1 nevykonává svou funkci s odbornou péčí, nebo
b) provede některý z úkonů uvedených v § 565 odst. 1 bez předchozího souhlasu České národní banky.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 15 odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 15 odst. 1 větou třetí přesáhne rozhodný limit, aniž splní některou z povinností stanovených v § 17 odst. 1 až 5,
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 462, § 463 odst. 2 písm. b) nebo § 475,
c) jedná v rozporu se zákazem podle § 637 odst. 1, nebo
d) nesplní povinnost stanovenou v § 637 odst. 2.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 3 nebo odstavce 4 písm. a) nebo b), nebo
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. c) nebo d).
§ 617
(1) Podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 639 dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 639 nezachová mlčenlivost.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 618
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona, ke které je třeba povolení České národní banky, zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou, souhlas České národní banky nebo sdělení orgánu dohledu členského státu,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti se žádostí o rozhodnutí, jmenování, udělení povolení, udělení souhlasu, povolení k označení, zápis do seznamu, změnu údajů zapsaných v seznamech, vyjádření nebo odnětí povolení podle tohoto zákona,
c) shromažďuje nebo se pokusí shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci v rozporu s § 98 nebo 205,
d) v rozporu s § 99 umožní nebo usnadní jinému zakázanou činnost,
e) nabídne investici do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu dříve, než nastane některá ze skutečností podle § 309, 311, § 315 odst. 1, § 316 odst. 1, § 317 odst. 1, 2 nebo 3, § 318 odst. 1, § 319 odst. 1, § 320 odst. 1, § 320 odst. 2 písm. c), § 324 odst. 1 nebo § 325 odst. 1 nebo 3, v rozporu se zákazem podle § 314 odst. 3 větou druhou, § 316 odst. 5 nebo § 319 odst. 5 nebo aniž zpřístupní nebo aktualizuje údaje podle § 241,
f) veřejně nabídne investici do investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu dříve, než nastane některá ze skutečností podle § 300 odst. 1, § 301 odst. 1, § 305 odst. 1, § 308, 310, § 315 odst. 2, § 323 nebo § 325 odst. 4 nebo v rozporu se zákazem podle § 300 odst. 2 nebo § 305 odst. 2,
g) v rozporu s § 353 neposkytne součinnost likvidátorovi,
h) vykonává funkci vedoucí osoby v rozporu s § 515,
i) neoznámí České národní bance některou ze skutečností podle § 524 odst. 1,
j) v rozporu s § 634 odst. 1 použije ve svém názvu nebo obchodní firmě označení „investiční společnost“,
k) v rozporu s § 634 odst. 2 použije ve svém názvu nebo obchodní firmě označení „hlavní administrátor“,
l) v rozporu s § 634 odst. 3 použije ve svém názvu nebo obchodní firmě označení „investiční fond“,
m) v rozporu s § 634 odst. 4 použije označení „podílový fond“, nebo
n) v rozporu s § 636 odst. 1 použije při svém podnikání označení „podílový fond“, „standardní fond“, „speciální fond“, „fond kolektivního investování“, „fond peněžního trhu“, „krátkodobý fond peněžního trhu“, „ETF“, „EuVECA“, „EuSEF“ nebo „fond kvalifikovaných investorů“.
(2) Fyzická osoba se jako osoba, která byla pověřena výkonem jednotlivé činnosti, nebo jako osoba, která byla pověřena výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti, dopustí správního deliktu tím, že
a) pověří výkonem některého úkonu nebo některých úkonů dalšího v rozporu s některou z podmínek uvedených v § 26 odst. 1 nebo § 53 odst. 1, nebo
b) nezkontroluje výkon úkonu nebo úkonů, jehož nebo jejichž výkonem pověřila dalšího, podle § 26 odst. 2 nebo § 53 odst. 2.
(3) Fyzická osoba se jako zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 44 odst. 1 provádí administraci standardního fondu, který neobhospodařuje,
b) obhospodařuje standardní fond, aniž je splněna některá z podmínek podle § 338 odst. 2 nebo § 339, nebo
c) nesplní některou z povinností uvedených v § 340.
(4) Fyzická osoba se jako zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 44 odst. 2 provádí administraci speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, který neobhospodařuje,
b) obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů, aniž je splněna podmínka podle § 342 nebo 343, nebo
c) nesplní některou z povinností uvedených v § 344.
(5) Fyzická osoba se jako osoba, která není uvedena v § 69 nebo 666, dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 69 nebo 666 stane depozitářem investičního fondu.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo h) lze samostatně nebo spolu s pokutou uložit zákaz činnosti, a to až na dobu 5 let.
§ 619
(1) Fyzická osoba se jako osoba, která není uvedena v § 86, dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 86 stane hlavním podpůrcem.
(2) Fyzická osoba se jako osoba, která oceňuje majetek a dluhy investičního fondu, dopustí přestupku tím, že
a) nepoužívá postupy podle § 194 písm. a), nebo
b) v rozporu s § 194 písm. b) ocení majetek a dluhy investičního fondu, aniž je nestranná nebo nezávislá na tom, pro koho se oceňuje.
(3) Fyzická osoba se jako člen výboru odborníků dopustí přestupku tím, že postupuje při výkonu své funkce v rozporu s § 269 odst. 2.
(4) Fyzická osoba se jako likvidátor investiční společnosti dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 348 nevykonává svou funkci s odbornou péčí.
(5) Fyzická osoba se jako vedoucí osoba dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance skutečnost podle § 476.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 620
(1) Fyzická osoba se jako osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi, nebo je ovládne, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 521 odst. 2 neoznámí tuto skutečnost České národní bance nebo ji nepožádá o souhlas.
(2) Fyzická osoba se jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 538 odst. 2 neoznámí České národní bance způsob odstranění nedostatků nebo zjednání nápravy.
(3) Fyzická osoba se jako nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 563 odst. 1 nevykonává svou funkci s odbornou péčí, nebo
b) provede některý z úkonů uvedených v § 565 odst. 1 bez předchozího souhlasu České národní banky.
(4) Fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 15 odst. 1 dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 15 odst. 1 větou třetí přesáhne rozhodný limit,
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 462, § 463 odst. 2 písm. b) nebo § 475,
c) jedná v rozporu se zákazem podle § 637 odst. 1, nebo
d) nesplní povinnost stanovenou v § 637 odst. 2.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1, 2, 3 nebo odstavce 4 písm. a) nebo b), nebo
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c) nebo d).
§ 621
(1) Fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 639 dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 639 odst. 1 nezachová mlčenlivost.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 622
(1) Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti. Právnická osoba uvedená v § 17 odst. 4 odpovídá za správní delikt podle tohoto zákona jako obhospodařovatel investičního fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k povaze a závažnosti správního deliktu, k majetkovým poměrům právnické osoby, zejména k jejímu ročnímu obratu, a popřípadě též ke správním deliktům, za jejichž spáchání byla právnická osoba již dříve Českou národní bankou nebo jiným orgánem dohledu potrestána; dále se přihlédne k tomu, zda právnická osoba svým jednáním přispěla k objasnění skutečností důležitých pro odhalení správního deliktu. Povaha a závažnost správního deliktu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl správním deliktem dotčen, způsobem spáchání správního deliktu a jeho následky, délkou jeho trvání, okolnostmi, za nichž byl spáchán, a výší neoprávněného prospěchu získaného jeho spácháním.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm Česká národní banka nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Příjem z pokut uložených obhospodařovateli při výkonu činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f) je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry; tyto příjmy se pro účely správy jejich placení považují za prostředky veřejného rozpočtu. Příjem z ostatních pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 623
Členský stát, domovský stát, hostitelský stát a orgán dohledu
Používá-li tento zákon pojem
a) „členský stát“, rozumí se jím členský stát Evropské unie a nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) „jiný členský stát“, rozumí se jím členský stát jiný, než je Česká republika,
c) „domovský stát zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím stát, podle jehož práva byl zahraniční investiční fond vytvořen nebo založen, nebo stát, ve kterém má zahraniční investiční fond své sídlo,
d) „hostitelský stát obhospodařovatele“, rozumí se jím jiný členský stát, ve kterém obhospodařovatel obhospodařuje zahraniční investiční fond,
e) „orgán dohledu“, rozumí se jím úřad, který vykonává dohled nad finančním trhem,
f) „orgánem dohledu jiného státu“, rozumí se jím úřad v jiném státě, než je členský stát, který v tomto státě vykonává dohled nad finančním trhem, a
g) „evropský orgán dohledu“, rozumí se jím Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)15).
§ 624
Vedoucí osoba, kvalifikovaná účast, úzké propojení a nepřímý podíl
(1) Vedoucí osobou se pro účely tohoto zákona rozumí statutární orgán, člen statutárního orgánu, ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby. Je-li statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnická osoba, vedoucí osobou se rozumí fyzická osoba, která je touto právnickou osobou zmocněna, aby jí ve statutárním orgánu zastupovala nebo jeho člena.
(2) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech právnické osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení.
(3) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí
a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo
d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.
(4) Nepřímým podílem se pro účely tohoto zákona rozumí podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech právnické osoby držený prostřednictvím jiné osoby nebo osob jednajících ve shodě.
§ 625
Vztah k pojmosloví přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů
(1) Používá-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) ve vztahu k výkonu činnosti, kterou podle § 5 odst. 1 zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, pojmy „správce“, „správcovská společnost“ nebo „investiční společnost“, rozumí se tím podle okolností obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(2) Používá-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) ve vztahu k výkonu činnosti, kterou podle § 38 odst. 1, 2 a 3 zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, pojmy „správce“, „správcovská společnost“ nebo „investiční společnost“, rozumí se tím podle okolností administrátor investičního fondu nebo administrátor zahraničního investičního fondu.
§ 626
Srovnatelnost s právem cizího státu
(1) Dovolává-li se tento zákon srovnatelnosti v právním postavení určité osoby nebo srovnatelnosti určitého právního institutu upravených právem cizího státu s postavením určité osoby nebo s právním institutem upravenými tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, jsou postavení takových osob nebo tyto právní instituty srovnatelné, jestliže se v podstatných znacích shodují. Odlišná právní forma sama o sobě neznamená, že právní postavení osob nebo právní instituty nejsou srovnatelné.
(2) Dovolává-li se tento zákon u zahraničního investičního fondu jeho srovnatelnosti se standardním fondem, je zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, jestliže jeho domovským státem je jiný členský stát a v souvislosti s jeho obhospodařováním bylo uděleno oprávnění na základě splnění požadavků odpovídajícím požadavkům uvedeným v článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování4).
§ 627
Derivát, finanční derivát a otevřená pozice
(1) Derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až k) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(2) Finančním derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(3) Otevřenou pozicí se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn závazků účtovaných na podrozvahových účtech, vyplývajících z obchodů s deriváty, které nejsou sjednávány, pořizovány a drženy za účelem snížení rizika.
§ 628
Nemovitost
Dovolává-li se tento zákon oprávnění nabývat nebo zcizovat nemovitost, rozumí se tím oprávnění nabývat nebo zcizovat nemovitou věc včetně jejího příslušenství.
§ 629
Společenská smlouva
Používá-li tento zákon pojem „společenská smlouva“, rozumí se jí i stanovy a zakladatelská listina nebo jiný dokument obdobné povahy v závislosti na právní formě právnické osoby, a to i založené podle práva cizího státu.
§ 630
Společník a podílník
(1) Používá-li tento zákon pojem „společník“, rozumí se jím i akcionář a člen družstva nebo jiná osoba v obdobném postavení jako společník v závislosti na právní formě právnické osoby, a to i založené podle práva cizího státu.
(2) Používá-li tento zákon ve vztahu k zahraničnímu investičnímu fondu pojem „podílník“, rozumí se jím osoba ve srovnatelném postavení jako podílník.
§ 631
Účastnický cenný papír
(1) Účastnickým cenným papírem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, se kterým je spojen podíl na základním kapitálu či srovnatelné veličině právnické osoby nebo na hlasovacích právech v této právnické osobě, a
b) cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydávaný právnickou osobou, se kterým je spojeno právo cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír uvedený v písmeni a) získat.
(2) Za účastnický cenný papír se pro účely tohoto zákona nepovažuje zakladatelská akcie.
§ 632
Újma
Ukládá-li tento zákon povinnost nahradit újmu, nepostihuje škůdce povinnost nahradit nemajetkovou újmu.
§ 633
Majetek a dluhy investičního fondu ve vztahu k podílovému fondu, svěřenskému fondu a podfondu
(1) Používá-li tento zákon pojem „majetek investičního fondu“, rozumí se jím ve vztahu k podílovému fondu majetek v tomto podílovém fondu, ve vztahu ke svěřenskému fondu majetek v tomto svěřenském fondu a ve vztahu k podfondu majetek v tomto podfondu.
(2) Používá-li tento zákon pojem „dluhy investičního fondu“, rozumí se jím ve vztahu k podílovému fondu dluhy v tomto podílovém fondu, ve vztahu ke svěřenskému fondu dluhy v tomto svěřenském fondu a ve vztahu k podfondu dluhy v tomto podfondu.
§ 634
Označení
(1) Kdo není investiční společností, nesmí v obchodní firmě nebo jiném názvu anebo označení užívat slova „investiční společnost“.
(2) Kdo není hlavním administrátorem, nesmí v obchodní firmě nebo jiném názvu anebo označení užívat slova „hlavní administrátor“.
(3) Kdo není investičním fondem s právní osobností, nesmí v obchodní firmě nebo jiném názvu anebo označení užívat slova „investiční fond“.
(4) Slova „podílový fond“ smí být, jde-li o označení, užita pouze v označení podílového fondu.
(5) Obchodní firma nebo jiný název anebo označení investičního fondu obsahuje slovo „fond“.
§ 635
Důvěryhodnost kapitálového trhu a zákaz klamavosti
Obchodní firma nebo jiný název anebo označení investičního fondu nesmí snižovat důvěryhodnost kapitálového trhu a dohledu v této oblasti a nesmí být klamavý nebo zavádějící, především s ohledem na investiční strategii tohoto fondu nebo rizika spojená s investováním do tohoto fondu.
§ 636
Zvláštní ochrana některých označení
(1) Kdo není obhospodařovatelem nebo administrátorem daného investičního fondu, nesmí při svém podnikání, například v propagačních nebo jiných sděleních, používat označení „podílový fond“, „standardní fond“, „speciální fond“, „fond kolektivního investování“, „fond peněžního trhu“, „krátkodobý fond peněžního trhu“, „ETF“, „EuVECA“, „EuSEF“ ani „fond kvalifikovaných investorů“.
(2) Kdo nabízí investice do investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, může v souvislosti s nabízením těchto investic, například v propagačních nebo jiných sděleních, používat označení, které užívá tento fond.
(3) Zákaz podle odstavce 1 platí i pro tvary slov odvozené od označení, jakož i označení způsobilá vyvolat nebezpečí záměny s označeními uvedenými v odstavci 1.
§ 637
Používání údajů o dohledu České národní banky
(1) Osobě uvedené v § 15 odst. 1 se zakazuje, aby při své činnosti, například v propagačních nebo jiných sděleních, uváděla údaj o tom, že podléhá dohledu České národní banky nebo že výkon její činnosti podléhá dohledu České národní banky, anebo uváděla jiný údaj, byť sám o sobě pravdivý, může-li vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, vést k závěru, že Česká národní banka nad ní nebo nad výkonem její činnosti vykonává dohled.
(2) Osoba zapsaná v seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 596 písm. f) je povinna na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a na svých internetových stránkách uvádět údaj, ze kterého vyplývá, že nepodléhá dohledu České národní banky.
(3) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad osobou uvedenou v § 15 odst. 1 nebo nad výkonem její činnosti podle jiného právního předpisu, použijí se odstavce 1 a 2 jen, jde-li o uvedení údaje o dohledu České národní banky podle tohoto zákona.
(4) Při nabízení investic do investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v České republice se odstavce 1 a 2 nepoužijí.
§ 638
Jazyk
(1) Vyžaduje-li tento zákon uveřejňování, poskytování nebo zpřístupňování dokumentů a jiných informací, uveřejňují se, poskytují se nebo zpřístupňují se tyto informace v českém jazyce, ledaže tento zákon stanoví jinak.
(2) Vyžaduje-li nebo povoluje-li tento zákon uveřejnění, poskytnutí nebo zpřístupnění dokumentů a jiných informací na internetových stránkách, musejí být tyto dokumenty nebo jiné informace na těchto internetových stránkách uveřejněny, poskytnuty nebo zpřístupněny nejméně po dobu 3 let ode dne, kdy tento dokument nebo jiná informace přestane být aktuální, ledaže tento zákon stanoví jinak. Pro určení toho, zda lze oznámení a údaje podle § 249 odst. 1, sdělení o splynutí a sdělení o sloučení namísto v listinné podobě poskytnout podílníkovi nebo akcionáři na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, a uveřejnit pouze na internetových stránkách dotčeného investičního fondu, se obdobně použijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího podmínky, za nichž lze tímto způsobem poskytnout a uveřejnit sdělení klíčových informací speciálního fondu.
(3) Česká národní banka může vyhláškou stanovit, aby
a) sdělení klíčových informací, statut, výroční zpráva, pololetní zpráva standardního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem a
b) údaj o částkách, za které se vydávají a odkupují podílové listy nebo investiční akcie vydané standardním fondem, nebo srovnatelný údaj, jde-li o vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem,
byly v České republice uveřejněny v jiném než českém jazyce, je-li to v zájmu investorů se sídlem nebo bydlištěm v České republice.
(4) Je-li ve vztahu ke standardnímu fondu nebo srovnatelnému zahraničnímu investičnímu fondu uveřejněn překlad dokumentu, uvedeného v odstavci 3 písm. a), nahradí administrátor tohoto fondu újmu vzniklou z jeho nesprávného nebo neúplného překladu; to neplatí pro uveřejnění podle § 598 odst. 3.
Mlčenlivost
§ 639
(1) Povinnost zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dotýkají zájmů obhospodařovatele, administrátora, depozitáře nebo hlavního podpůrce anebo investorů investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, má ten, kdo je nebo byl vedoucí osobou nebo osobou vykonávající funkci podle § 21 odst. 5, likvidátorem, nuceným správcem nebo insolvenčním správcem
a) investiční společnosti nebo investičního fondu s právní osobností,
b) hlavního administrátora,
c) depozitáře investičního fondu, nebo
d) hlavního podpůrce.
(2) Stejnou povinnost zachovávat mlčenlivost má i ten, kdo jinak vykonává nebo vykonával své zaměstnání, povolání nebo funkci pro osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až d).
§ 640
O porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost nejde, poskytne-li osoba uvedená v § 639 informace ve věcech podle § 639 pro účely
a) občanského soudního řízení,
b) soudního řízení správního,
c) trestního řízení,
d) správy daní,
e) dohledu nad finančním trhem,
f) poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zákona upravujícího boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) bankovního informačního systému České národní banky podle zákona upravujícího činnost České národní banky,
h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,
i) exekučního řízení,
j) insolvenčního řízení,
k) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění povinností podle zákona upravujícího činnost Bezpečnostní informační služby, nebo
l) kontroly a ukládání sankcí organizátorem evropského regulovaného trhu.
§ 641
Pravomoc českých soudů a úřadů pro případ sporu mezi investory a investiční společností
Ve věcech sporů ze smluv mezi investory speciálního fondu, srovnatelného zahraničního investičního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu a investiční společností oprávněnou přesáhnout rozhodný limit, která tento fond obhospodařuje, nebo zahraniční osobou s povolením podle § 481, která tento fond obhospodařuje, je dána pravomoc českých soudů nebo, sta-noví-li tak jiný právní předpis, i českých úřadů.
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 642
Povolení k činnosti investiční společnosti
(1) Povolení k činnosti investiční společnosti udělené podle dosavadních právních předpisů investiční společnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obhospodařuje standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti investiční společnosti udělené podle tohoto zákona opravňující investiční společnost
a) obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy a
b) provádět administraci
1. v rozsahu činností podle § 38 odst. 1 a
2. má-li povolení podle § 644 odst. 3, také v rozsahu činnosti podle § 38 odst. 2 písm. a) nebo b), a to ve vztahu ke standardním fondům a srovnatelným zahraničním investičním fondům.
(2) Povolení k činnosti investiční společnosti udělené podle dosavadních právních předpisů investiční společnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obhospodařuje speciální fond, který není fondem kvalifikovaných investorů, nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti investiční společnosti udělené podle tohoto zákona opravňující investiční společnost
a) přesáhnout rozhodný limit,
b) obhospodařovat speciální fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy a
c) provádět administraci
1. v rozsahu činností podle § 38 odst. 1 a
2. má-li příslušné povolení podle § 644, také v rozsahu činnosti podle § 38 odst. 2 písm. a) nebo b), a to ve vztahu ke speciálním fondům a srovnatelným zahraničním investičním fondům.
(3) Povolení k činnosti investiční společnosti udělené podle dosavadních právních předpisů investiční společnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obhospodařuje fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení investiční společnosti k činnosti udělené podle tohoto zákona opravňující investiční společnost
a) přesáhnout rozhodný limit,
b) obhospodařovat fondy kvalifikovaných investorů nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy a
c) provádět administraci
1. v rozsahu činností podle § 38 odst. 1 a
2. má-li příslušné povolení podle § 644, také v rozsahu činnosti podle § 38 odst. 2 písm. a) nebo b), a to ve vztahu k fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničnímu investičnímu fondu srovnatelnému s fondem kvalifikovaných investorů.
§ 643
Povolení k činnosti investičního fondu
(1) Povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek nebude obhospodařován na základě smlouvy, udělené podle dosavadních právních předpisů investičnímu fondu, který není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona fondem kvalifikovaných investorů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, který je speciálním fondem, udělené podle tohoto zákona opravňující samosprávný investiční fond
a) přesáhnout rozhodný limit a
b) provádět svou administraci.
(2) Povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek nebude obhospodařován na základě smlouvy, udělené podle dosavadních právních předpisů investičnímu fondu, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona fondem kvalifikovaných investorů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti samosprávného investičního fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, udělené podle tohoto zákona opravňující samosprávný investiční fond
a) přesáhnout rozhodný limit a
b) provádět svou administraci.
§ 644
Povolení investiční společnosti k poskytování investičních služeb
(1) Povolení investiční společnosti k obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management) udělené podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k výkonu činnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) udělené podle tohoto zákona.
(2) Povolení investiční společnosti k poskytování investičního poradenství týkající se investičních nástrojů udělené podle dosavadních právních předpisů se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k výkonu činnosti podle § 11 odst. 1 písm. f) udělené podle tohoto zákona.
(3) Povolení investiční společnosti k úschově a správě investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, ve vztahu k investicím do fondu kolektivního investování podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k výkonu činnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) udělené podle tohoto zákona.
§ 645
Výpis o povolení k činnosti
(1) Česká národní banka vyhotoví na žádost investiční společnosti, jejíž povolení udělené podle dosavadních právních předpisů se podle § 642 považuje za povolení k činnosti investiční společnosti udělené podle tohoto zákona, výpis s údaji o rozsahu jejího povolení k činnosti podle tohoto zákona.
(2) Česká národní banka vyhotoví na žádost investičního fondu, jehož povolení udělené podle dosavadních právních předpisů se podle § 643 považuje za povolení k činnosti samosprávného investičního fondu udělené podle tohoto zákona, výpis s údaji o rozsahu jeho povolení k činnosti podle tohoto zákona.
§ 646
Rozhodný limit ve vztahu k odejmutí povolení k činnosti
(1) Požádá-li investiční společnost uvedená v § 642, která obhospodařuje pouze speciální fond, který je fondem kvalifikovaných investorů, nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, Českou národní banku o odnětí povolení k činnosti a doloží-li, že nepřesahuje rozhodný limit, odejme jí Česká národní banka povolení k činnosti. Požádá-li investiční fond uvedený v § 643 odst. 2 Českou národní banku o odnětí povolení k činnosti a doloží-li, že nepřesahuje rozhodný limit, odejme mu Česká národní banka povolení k činnosti.
(2) Rozhodnutí o odnětí povolení podle odstavce 1 nabývá právní moci nejdříve dnem, kdy Česká národní banka začne vést seznam investičních společností podle § 596 písm. a). Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zapíše Česká národní banka investiční společnost nebo investiční fond, kterému povolení odňala, do seznamu vedeného podle tohoto zákona jako osobu podle § 15 odst. 1.
§ 647
Rozhodný limit ve vztahu ke změně povolení k činnosti
(1) Požádá-li investiční společnost uvedená v § 642, která obhospodařuje pouze speciální fond, který je fondem kvalifikovaných investorů, nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, Českou národní banku o změnu povolení k činnosti a doloží-li, že nepřesahuje rozhodný limit, Česká národní banka podle toho vydá nové povolení a dosavadní povolení zruší. Požádá-li investiční fond uvedený v § 643 odst. 2 Českou národní banku o změnu povolení k činnosti a doloží-li, že nepřesahuje rozhodný limit, Česká národní banka podle toho vydá nové povolení a dosavadní povolení zruší.
(2) Rozhodnutí o změně povolení podle odstavce 1 nabývá právní moci nejdříve dnem, kdy Česká národní banka začne vést seznam investičních společností podle § 596 písm. a).
§ 648
Rozhodný limit v případě fondů kvalifikovaných investorů obhospodařovaných přede dnem 22. července 2013
Obhospodařovatel neoprávněný přesáhnout rozhodný limit, který má povolení České národní banky opravňující jej obhospodařovat fondy kvalifikovaných investorů, může obhospodařovat fondy kvalifikovaných investorů, v nichž majetek přesahuje rozhodný limit,
a) které byly obhospodařovány přede dnem 22. července 2013, u nichž po tomto dni nejsou do jejich majetku shromážděny další peněžní prostředky ani penězi ocenitelné věci od investorů, a není-li majetek v těchto fondech po tomto dni použit k dalšímu investování, a
b) u nichž lhůta pro upisování jimi vydávaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uplynula přede dnem 22. července 2013, nejsou-li další jimi vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry po dni 22. července 2013 upisovány, jsou-li tyto fondy kvalifikovaných investorů založeny na dobu, která uplyne nejpozději dne 22. července 2016, a plní-li ve vztahu k těmto fondům jejich obhospodařovatel povinnosti podle § 34 až 37, § 236 až 238 a § 290 až 292.
§ 649
Výše vkladů a investic do fondu kvalifikovaných investorů podle dosavadních právních předpisů
U toho, kdo je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona akcionářem nebo podílníkem fondu kvalifikovaných investorů podle dosavadních právních předpisů a nesplňuje přitom žádný z předpokladů stanovený v § 272 odst. 1, se předpoklad stanovený v § 272 odst. 1 písm. i) považuje za splněný. To však platí jen po dobu, kdy trvá jeho vztah jako akcionáře nebo podílníka k fondu kvalifikovaných investorů, jehož je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona akcionářem nebo podílníkem.
§ 650
Podílový fond
(1) Zakazuje se změnit statut podílového fondu, který byl vytvořen na dobu určitou a kterému bylo uděleno povolení přede dnem 15. července 2011, tak, aby doba, na kterou byl založen, byla delší než 10 let ode dne udělení tohoto povolení; stane-li se tomu tak, nepřihlíží se k tomu.
(2) Dnem, kdy Česká národní banka začne vést seznam podílových fondů podle § 597 písm. b), zanikají povolení k vytvoření podílového fondu udělená podle dosavadních právních předpisů.
(3) Právní vztahy z listinných podílových listů na doručitele vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(4) Administrátor podílového fondu vydávajícího listinné podílové listy, které mají formu cenného papíru na doručitele, nemá povinnost vést seznam podílníků tohoto podílového fondu.
§ 651
Povolení k činnosti investičního fondu s uzavřenou smlouvou o obhospodařování
(1) Práva a povinnosti ze smlouvy o obhospodařování investičního fondu trvající ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčeny. Do dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. se vznik, změna a zánik smlouvy o obhospodařování řídí podle zákona č. 189/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Dovolávají-li se ustanovení tohoto zákona investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným fondem, rozumí se jím, do doby zániku závazku z příslušné smlouvy o jeho obhospodařování, i investiční fond, který má ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřenou smlouvu o obhospodařování podle dosavadních právních předpisů.
(3) Do dne 22. července 2014 musí vnitřní poměry investičního fondu, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona investičním fondem, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování podle zákona č. 189/2004 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, odpovídat požadavkům stanoveným v § 9 odst. 1, jinak soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo osvědčí právní zájem, tento investiční fond zruší a nařídí jeho likvidaci. Před rozhodnutím poskytne soud investičnímu fondu přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
(4) Dnem, kdy Česká národní banka začne vést seznam investičních fondů s právní osobností podle § 597 písm. a), zanikají povolení k činnosti investičního fondu, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování, udělená podle dosavadních právních předpisů a tento fond se považuje za investiční fond zapsaný v seznamu podle § 597 písm. a).
§ 652
Poměry v investiční společnosti a investičním fondu
(1) Investiční společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti investiční společnosti podle dosavadních právních předpisů, uvede své poměry a poměry investičních fondů, které obhospodařuje, do souladu s požadavky plynoucími z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího, nejpozději do dne 22. července 2014. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření vyplývající z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího přiměřeně.
(2) Investiční fond, kterému bylo uděleno povolení k činnosti investičního fondu podle dosavadních právních předpisů, uvede své poměry do souladu s požadavky plynoucími z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího, nejpozději do dne 22. července 2014. Do té doby dodržuje pravidla činnosti a hospodaření vyplývající z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího přiměřeně.
§ 653
(1) Investiční společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti investiční společnosti podle dosavadních právních předpisů, uvede statut a sdělení klíčových informací jí obhospodařovaného investičního fondu do souladu s požadavky plynoucími z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího, nejpozději do dne 22. července 2014.
(2) Investiční fond, kterému bylo uděleno povolení k činnosti investičního fondu podle dosavadních právních předpisů, uvede svůj statut a své sdělení klíčových informací do souladu s požadavky plynoucími z tohoto zákona a z právního předpisu jej provádějícího, nejpozději do dne 22. července 2014.
§ 654
Další podnikatelská činnost
Zaregistrování další podnikatelské činnosti investiční společnosti podle dosavadních právních předpisů se považuje za předchozí souhlas České národní banky podle § 508.
§ 655
Výroční a konsolidovaná zpráva
(1) Ustanovení tohoto zákona a právního předpisu jej provádějícího upravující výroční zprávu, která stanoví požadavky, které nevyplývaly z dosavadních právních předpisů, se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž tento zákon nabude účinnosti.
(2) Za účetní období, v němž tento zákon nabude účinnosti, vypracuje investiční společnost konsolidovanou výroční zprávu podle dosavadních právních předpisů.
(3) Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva investiční společnosti, investičního fondu a podílového fondu, které se vypracují za účetní období, v němž tento zákon nabude účinnosti, obsahují náležitosti stanovené vyhláškou č. 194/2011 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 656
Nabízení investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu
(1) Pro investice do investičních fondů nebo do zahraničních investičních fondů, jejichž domovským státem je členský stát, které jsou v České republice nabízeny na základě platného prospektu schváleného Českou národní bankou16) nebo orgánem dohledu jiného členského státu, který byl uveřejněn přede dnem 22. července 2013, se ustanovení tohoto zákona o nabízení investic v České republice nepoužijí.
(2) Investice do speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu nabízené v České republice ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze v České republice nabízet podle dosavadních právních předpisů nejpozději do dne 22. července 2014. To nebrání nabízení těchto investic podle tohoto zákona.
§ 657
Zahraniční depozitář speciálního fondu
(1) Do dne 22. července 2017 může být depozitářem speciálního fondu také zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která nemá umístěnou pobočku v České republice, jestliže splňuje požadavky, které pro depozitáře speciálního fondu vyplývají z tohoto zákona a investiční akcie nebo podílové listy vydávané tímto fondem nejsou v České republice veřejně nabízeny.
(2) Do dne 22. července 2017 může být depozitářem fondu kvalifikovaných investorů také zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která nemá umístěnou pobočku v České republice, jestliže splňuje požadavky, které pro depozitáře fondu kvalifikovaných investorů vyplývají z tohoto zákona.
§ 658
Smlouva o výkonu činnosti depozitáře
(1) Smlouva o výkonu činnosti depozitáře uzavřená investiční společností podle dosavadních právních předpisů se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za depozitářskou smlouvu.
(2) Výpovědní lhůta u smlouvy o výkonu činnosti depozitáře uzavřené podle dosavadních předpisů činí 6 měsíců, nedohodnou-li se strany jinak.
§ 659
Souhlas udělený podle dosavadních právních předpisů
Předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby investiční společnosti, souhlas k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu, souhlas k dosažení nebo překročení účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na investiční společnosti nebo investičním fondu a souhlas k tomu, aby se osoba nebo osoby jednající ve shodě staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond, udělený podle zákona č. 189/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby, souhlas k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo samosprávném investičním fondu, souhlas k dosažení nebo překročení účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na investiční společnosti nebo samosprávném investičním fondu a souhlas k tomu, aby se osoba nebo osoby jednající ve shodě staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo samosprávný investiční fond, udělený podle tohoto zákona.
§ 660
Řízení zahájená podle dosavadních právních předpisů
(1) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2) Řízení o udělení souhlasu k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu, souhlasu k dosažení nebo překročení účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na investiční společnosti nebo investičním fondu, souhlasu k tomu, aby se osoba nebo osoby jednající ve shodě staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond, a předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního fondu, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle tohoto zákona; lhůty, jejichž běh v těchto řízeních započal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
(3) Řízení o povolení k činnosti investiční společnosti a povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek nebude obhospodařován na základě smlouvy o obhospodařování, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle tohoto zákona lhůty, jejichž běh v těchto řízeních započal do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončil, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu. Česká národní banka oznámí žadateli do 15 pracovních dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle kterého ustanovení tohoto zákona hodlá v řízení o jeho žádosti postupovat a vyzve jej k podání námitek k takovému postupu a k uvedení žádosti do souladu s požadavky tohoto zákona.
(4) Při rozhodování o námitkách podaných podle odstavce 3 se postupuje podle tohoto zákona.
§ 661
Povolení zahraniční osobě
Rozhodla-li Česká národní banka o udělení povolení zahraniční osobě podle § 481 do dne, který určuje předpis Evropské unie vydaný na základě článku 67 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5) jako den nabytí účinnosti čl. 35 a 37 až 41 této směrnice, nabývá toto rozhodnutí právní moci dnem, který tento předpis určí jako den nabytí účinnosti čl. 35 a 37 až 41 této směrnice.
§ 662
Seznamy
(1) Česká národní banka uvede seznamy vedené podle § 13 odst. 1 písm. d) až f), j) až l) a s) zákona č. 15/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do souladu s požadavky tohoto zákona na vedení seznamů Českou národní bankou podle § 596 a 597 do 30. září 2013; do té doby vede seznamy podle § 13 odst. 1 písm. d), e), f), j) až l) a s) zákona č. 15/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Podílový fond zapsaný v seznamu podílových fondů podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 15/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za podílový fond zapsaný v seznamu podle § 597 písm. b).
(3) Osoba, které § 15 odst. 1 ukládá povinnost být zapsána v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou, je povinna podat žádost o zápis do tohoto nejpozději do dne 22. července 2014. Do té doby se na ni povinnost být zapsána v tomto seznamu nevztahuje.
§ 663
Poskytnutí údajů Evropské komisi
Do dne 22. července 2014 Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu a prostřednictvím Ministerstva financí také Evropské komisi údaje o druzích investičních fondů a zahraničních investičních fondů, jejichž investice mohou být veřejně nabízeny, a údaje o požadavcích na veřejné nabízení investic do těchto fondů, které tento zákon ukládá, jde-li o požadavky, které nevyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5).
§ 664
Ustanovení vztahující se k novému soukromému právu
(1) Do dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. se ustanovení tohoto zákona, která se dovolávají svěřenského fondu, svěřenského správce nebo obmyšleného nebo z kterých plyne, že statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem může být jiná právnická osoba, v rozsahu, v jakém se toho dovolávají, nepoužijí.
(2) Do dne nabytí účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. se ustanovení tohoto zákona, která se dovolávají různých druhů podílů u společnosti s ručením omezeným nebo kmenového listu, komanditní společnosti na investiční listy nebo investičního listu nebo akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, zakladatelské akcie nebo investiční akcie, v rozsahu, v jakém se toho dovolávají, nepoužijí.
(3) Do dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí
a) jměním majetek a závazky,
b) obchodním závodem podnik,
c) pobočkou obchodního závodu organizační složka,
d) pachtem obchodního závodu nájem podniku,
e) právní osobností způsobilost mít práva a povinnosti,
f) právním jednáním právní úkon,
g) svéprávností způsobilost k právním úkonům,
h) újmou škoda a
i) zápůjčkou půjčka.
§ 665
(1) Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělením údaj o dni, kdy směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k činnosti depozitáře standardního fondu, systému odměňování u obhospodařovatele standardního fondu a sankcím17), nabývá účinnosti.
(2) Do prvního dne dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po dni uvedeném ve sdělení podle odstavce 1 se pro depozitáře standardního fondu § 63 a § 68 až 82 nepoužijí. Do té doby se postupuje podle § 666 až 675; to však nebrání tomu, postupovat ode dne uvedeného ve sdělení podle odstavce 1 ve vztahu k depozitáři standardního fondu podle § 63 a § 68 až 82, je-li to uvedeno ve statutu tohoto fondu.
(3) Do prvního dne dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po dni uvedeném ve sdělení podle odstavce 1
a) uvede obhospodařovatel standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu své poměry a poměry tohoto fondu do souladu s požadavky podle § 63 a § 68 až 82 a
b) nemusí být součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu systém odměňování osob podle § 20 odst. 1 písm. j).
(4) Vyhláška vydaná podle § 670 odst. 4 se uplynutím posledního dne jedenáctého kalendářního měsíce následujícího po dni uvedeném ve sdělení podle odstavce 1 zrušuje.
Díl 2
Přechodná ustanovení k depozitáři standardního fondu
§ 666
Depozitářem standardního fondu může být pouze banka se sídlem v České republice nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou v České republice.
§ 667
Rozhodné právo ve věci výkonu činnosti depozitáře
Ujednání stran depozitářské smlouvy ve věci výkonu činnosti depozitáře v rozsahu podle § 668 odst. 1 a 2 se řídí českým právem.
§ 668
Obsah depozitářské smlouvy
(1) Depozitář standardního fondu a obhospodařovatel standardního fondu si v depozitářské smlouvě alespoň vymezí způsob vzájemné komunikace, včetně způsobu, jakým se zajišťuje vedení záznamů o této komunikaci, a způsob ochrany důvěrných informací a osobních údajů.
(2) V depozitářské smlouvě podle odstavce 1 si strany dále ujednají
a) dobu její platnosti a podmínky, za nichž může být smlouva změněna nebo za nichž lze od ní odstoupit,
b) seznam standardních fondů, na něž se smlouva vztahuje, vztahuje-li se depozitářská smlouva na více standardních fondů obhospodařovaných týmž obhospodařovatelem,
c) pravidla výkonu činnosti depozitáře, včetně pravidel pro opatrování, úschovu a evidenci majetku standardního fondu,
d) postupy při změně statutu standardního fondu a vymezení takových jeho změn, o kterých má být depozitář informován, nebo o kterých se obhospodařovatel tohoto fondu musí s depozitářem předem dohodnout,
e) pravidla umožňující depozitáři plnění kontrolních povinností stanovených v § 669 až 673,
f) pravidla umožňující obhospodařovateli standardního fondu kontrolovat činnost depozitáře s ohledem na jeho smluvní povinnosti a pravidla umožňující obhospodařovateli standardního fondu plnit jeho povinnosti a
g) pravidla nezbytná k usnadnění změny depozitáře a postup, jakým v případě změny depozitáře poskytne relevantní informace jinému depozitáři.
§ 669
Základní povinnosti a právo zajistit opatrování zřízením účtu
V rámci činnosti depozitáře depozitář standardního fondu
a) má v opatrování zastupitelné investiční nástroje v majetku standardního fondu jejich evidováním na vlastnickém účtu, který depozitář standardního fondu vede pro tento fond v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, v samostatné evidenci investičních nástrojů, v evidenci na ně navazující nebo v obdobné evidenci vedené podle práva cizího státu; depozitářská smlouva depozitáře standardního fondu opravňuje zajistit opatrování zastupitelných investičních nástrojů i zřízením vlastnického účtu pro tento fond u centrálního depozitáře zaknihovaných cenných papírů nebo srovnatelného zařízení založeného podle práva cizího státu,
b) má fyzicky v úschově majetek standardního fondu, jehož povaha to umožňuje,
c) zajišťuje evidenci majetku standardního fondu, jehož povaha to umožňuje,
d) zřídí nebo vede pro standardní fond peněžní účty,
e) eviduje veškerý pohyb peněžních prostředků standardního fondu a
f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem standardního fondu v obvyklé lhůtě.
§ 670
Kontrolní povinnosti
(1) V rámci činnosti depozitáře depozitář standardního fondu kontroluje, zda v souladu s tímto zákonem, statutem standardního fondu a ujednáními de-pozitářské smlouvy
a) byly vydávány, rušeny a odkupovány podílové listy nebo investiční akcie,
b) byla vypočítávána aktuální hodnota podílového listu nebo investiční akcie,
c) byl oceňován majetek a dluhy tohoto fondu,
d) byla vyplácena protiplnění z obchodů s majetkem tohoto fondu v obvyklých lhůtách,
e) jsou používány výnosy plynoucí pro tento fond a
f) je majetek tohoto fondu nabýván a zcizován.
(2) V rámci činnosti depozitáře depozitář standardního fondu provádí příkazy obhospodařovatele tohoto fondu v souladu se statutem tohoto fondu a v souladu s depozitářskou smlouvou.
(3) V rámci činnosti depozitáře depozitář standardního fondu dále kontroluje stav majetku standardního fondu, který nelze mít v opatrování podle § 669 písm. a) nebo v úschově podle § 669 písm. b).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na kvalitativní kritéria plnění povinnosti depozitáře standardního fondu v rozsahu odstavců 1 a 3.
§ 671
Základní povinnosti a právo zřídit účet
(1) V souvislosti s výkonem činnosti depozitáře obhospodařovatel standardního fondu
a) nakládá s peněžními prostředky standardního fondu prostřednictvím účtu zřízeného nebo vedeného depozitářem tohoto fondu nebo účtu zřízeného podle odstavce 2,
b) informuje depozitáře standardního fondu o obsahu smlouvy, jíž se sjednává nabytí hodnoty do majetku tohoto fondu s výjimkou nabytí investičních nástrojů, a to bez zbytečného odkladu po jejím uzavření, a má-li smlouva písemnou formu, předloží mu rovněž její prvopis nebo kopii,
c) předkládá depozitáři standardního fondu ocenění movité věci s výjimkou investičních nástrojů nebo nemovitosti v majetku tohoto fondu, a to bez zbytečného odkladu po jejich ocenění,
d) zajišťuje, aby depozitář standardního fondu měl k dispozici aktuální statut tohoto fondu, a
e) informuje depozitáře standardního fondu o každé připravované změně statutu tohoto fondu, jakož i tom, že změna statutu byla schválena Českou národní bankou, popřípadě orgánem dohledu jiného členského státu.
(2) V souvislosti s výkonem činnosti depozitáře je obhospodařovatel standardního fondu oprávněn se souhlasem depozitáře tohoto fondu zřídit peněžní účet u banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které mají sídlo ve státě, jehož právo vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za srovnatelná.
§ 672
Povinnosti bývalého depozitáře
(1) Přestal-li depozitář standardního fondu vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nastupujícího depozitáře tohoto fondu o své dosavadní činnosti a předat mu všechny doklady související s jeho výkonem činnosti depozitáře tohoto fondu a vydat mu peněžní prostředky tohoto fondu a majetek tohoto fondu, které má ve své moci; jeho odpovědnost za dobu výkonu činnosti depozitáře tohoto fondu nezaniká.
(2) Do doby předání všech dokladů a vydání peněžních prostředků a majetku standardního fondu se na toho, kdo přestal vykonávat činnost depozitáře, hledí jako na depozitáře tohoto fondu; § 675 se pro toho, kdo přestal vykonávat činnost depozitáře, nepoužije.
§ 673
Povinnosti obhospodařovatele
Obhospodařovatel standardního fondu bez zbytečného odkladu po zániku příslušné depozitářské smlouvy
a) pozastaví vydávání a odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem a pozastaví nakládání s majetkem tohoto fondu, který má ve své moci osoba, která přestala pro tento fond vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,
b) zašle informaci o pozastavení nakládání s majetkem tohoto fondu podle písmene a) a o pozastavení vydávání a odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem České národní bance a uveřejní ji na internetových stránkách tohoto fondu a
c) provádí úkony směřující k ustavení nového depozitáře.
§ 674
Pro pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti podle § 669 se § 77 odst. 1 a 2 použijí obdobně s tím, že k odkazu na § 78 odst. 1 písm. b) se nepřihlíží; depozitářská smlouva též obsahuje prohlášení, že na odpovědnost depozitáře nemá vliv skutečnost, že pověřil opatrováním, úschovou nebo evidencí o majetku standardního fondu nebo jeho části jiného.
§ 675
(1) Depozitář standardního fondu, který obhos-podařovateli tohoto fondu, tomuto fondu, podílníkovi tohoto fondu nebo akcionáři tohoto fondu způsobí při výkonu své činnosti jako depozitáře újmu, je povinen ji nahradit bez ohledu na své zavinění.
(2) Náhrady újmy způsobené porušením povinností obhospodařovatele standardního fondu při obhospodařování majetku tohoto fondu se lze domáhat bez ohledu na odstavec 1.
HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 676
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.
2. Vyhláška č. 358/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací investiční společností a fondem kolektivního investování České národní bance.
3. Vyhláška č. 193/2011 Sb., o minimálních náležitostech statutu fondu kolektivního investování a podmínkách pro užívání označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu.
4. Vyhláška č. 194/2011 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel v kolektivním investování.
5. Vyhláška č. 195/2011 Sb., o činnosti depozitáře fondu kolektivního investování a ujednáních depozitářské smlouvy standardního fondu.
§ 677
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.
PŘEHLED ZÁKONA O INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTECH A INVESTIČNÍCH FONDECH ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 - 4
ČÁST DRUHÁ
OBHOSPODAŘOVATEL
HLAVA I OBHOSPODAŘOVÁNÍ A OBHOSPODAŘOVATEL § 5 - 17
Díl 1 Základní ustanovení § 5 - 11
Díl 2 Podnikatelské oprávnění § 11 - 14
Díl 3 Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním § 15
Díl 4 Přesažení rozhodného limitu § 16 - 17
HLAVA II PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ § 18 - 28
HLAVA III POŽADAVKY NA KAPITÁL § 29 - 32
HLAVA IV POSKYTOVÁNÍ INVESTIČNÍCH SLUŽEB § 33
HLAVA V POVINNOSTI TÝKAJÍCÍ SE PŘEKROČENÍ NĚKTERÝCH PODÍLŮ NA HLASOVACÍCH PRÁVECH NĚKTERÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB § 34 - 37
ČÁST TŘETÍ
ADMINISTRÁTOR
HLAVA I ADMINISTRACE A ADMINISTRÁTOR § 38 - 44
Díl 1 Základní ustanovení § 38 - 41
Díl 2 Podnikatelské oprávnění § 42 - 44
HLAVA II PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ § 45 - 56
HLAVA III POŽADAVKY NA KAPITÁL § 57 - 58
HLAVA IV SMLOUVA O ADMINISTRACI § 59
ČÁST ČTVRTÁ
DEPOZITÁŘ
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 60 - 67
HLAVA II DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ § 68 - 82
HLAVA III DEPOZITÁŘ FONDU KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ § 83 - 84
ČÁST PÁTÁ
HLAVNÍ PODPŮRCE § 85 - 91
ČÁST ŠESTÁ
INVESTIČNÍ FONDY
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 92 - 99
Díl 1 Investiční fondy a jejich členění § 92 - 97
Díl 2 Pokoutné fondy kolektivního investování § 98 - 99
HLAVA II PŘÍPUSTNÉ PRÁVNÍ FORMY § 100 - 186
Díl 1 Základní ustanovení § 100 - 101
Díl 2 Podílový fond § 102 - 147
Oddíl 1 Obecná ustanovení § 102 - 127
Oddíl 2 Otevřený podílový fond § 128 - 141
Oddíl 3 Uzavřený podílový fond § 142 - 147
Díl 3 Svěřenský fond § 148 - 153
Díl 4 Akciová společnost s proměnným základním kapitálem § 154 - 174
Oddíl 1 Základní ustanovení § 154 - 169
Oddíl 2 Zakladatelské akcie a investiční akcie § 158 - 164
Oddíl 3 Podfondy § 165 - 169
Díl 5 Komanditní společnost na investiční listy § 170 - 182
Díl 6 Zvláštní ustanovení o komanditní společnosti § 183 - 186
HLAVA III NĚKTERÉ SPOLEČNÉ OTÁZKY § 187 - 204
ČÁST SEDMÁ
FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 205 - 214
HLAVA II INVESTOVÁNÍ A TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ § 215 - 218
HLAVA III ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ § 219 - 244
Díl 1 Statut § 219 - 226
Díl 2 Sdělení klíčových informací § 227 - 232
Díl 3 Výroční zpráva § 233 - 236
Díl 4 Pololetní zpráva § 237 - 238
Díl 5 Další údaje uveřejňované nebo jinak zpřístupňované v případě nabízení investic § 239 - 241
Díl 6 Propagační sdělení týkající se fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu § 242 - 244
HLAVA IV STRUKTURA ŘÍDÍCÍHO FONDU A PODŘÍZENÝCH FONDŮ § 245 - 264
Díl 1 Základní ustanovení § 245 - 250
Díl 2 Dohoda obhospodařovatelů a administrátorů podřízeného a řídícího fondu § 251 - 256
Díl 3 Dohoda depozitářů podřízeného a řídícího fondu § 257 - 260
Díl 4 Dohoda auditorů podřízeného a řídícího fondu § 261 - 263
Díl 5 Zvláštní informační povinnosti České národní banky vůči obhospodařovateli podřízeného investičního fondu § 264
HLAVA V OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ § 265 - 271
ČÁST OSMÁ
FONDY KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 272 - 283
HLAVA II INVESTOVÁNÍ A TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ § 284 - 287
HLAVA III ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ § 288 - 293
Díl 1 Statut § 288 - 289
Díl 2 Výroční zpráva § 290 - 292
Díl 3 Informování investorů fondu kvalifikovaných investorů § 293
ČÁST DEVÁTÁ
NABÍZENÍ INVESTIC
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 294 - 299
HLAVA II NABÍZENÍ INVESTIC DO INVESTIČNÍHO FONDU NEBO DO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM JE ČLENSKÝ STÁT § 300 - 317
Díl 1 V případě obhospodařovatele, jehož domovským státem je členský stát § 300 - 315
Oddíl 1 Veřejné nabízení ivestic do standardního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu § 300 - 308
Oddíl 2 Nabízení investic do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát § 309 - 315
Díl 2 V případě obhospodařovatele se sídlem ve státě, který není členským státem § 316 - 317
HLAVA III NABÍZENÍ INVESTIC DO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM NENÍ ČLENSKÝ STÁT § 318 - 327
Díl 1 V případě obhospodařovatele, který má sídlo v členském státě § 318 - 323
Díl 2 V případě obhospodařovatele, který nemá sídlo v členském státě § 324 - 326
Díl 3 Depozitář zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát § 327
ČÁST DESÁTÁ
PŘESHRANIČNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ
HLAVA I INVESTIČNÍ SPOLEČNOST NEBO ZAHRANIČNÍ OSOBA S POVOLENÍM ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY NESROVNATELNÁ SE SAMOSPRÁVNÝM INVESTIČNÍM FONDEM OBHOSPODAŘUJÍCÍ ZAHRANIČNÍ INVESTIČNÍ FOND § 328 - 336
Díl 1 Prostřednictvím pobočky § 328 - 331
Díl 2 Bez umístění pobočky § 332 - 336
HLAVA II OBHOSPODAŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM NENÍ ČLENSKÝ STÁT § 337
HLAVA III ZAHRANIČNÍ OSOBA OBHOSPODAŘUJÍCÍ STANDARDNÍ FOND § 338 - 341
HLAVA IV ZAHRANIČNÍ OSOBA OBHOSPODAŘUJÍCÍ SPECIÁLNÍ FOND NEBO FOND KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ § 342 - 344
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZRUŠENÍ, PŘEMĚNY A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE
HLAVA I ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI § 345 - 357
Díl 1 Zrušení investiční společnosti s likvidací § 345 - 353
Oddíl 1 Postup v některých případech zrušení investiční společnosti s likvidací § 345 - 347
Oddíl 2 Likvidátor § 348 - 353
Díl 2 Přeměna investiční společnosti § 354 - 356
Díl 3 Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investiční společnosti nebo jeho části § 357
HLAVA II ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA HLAVNÍHO ADMINISTRÁTORA A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE HLAVNÍHO ADMINISTRÁTORA § 358 - 360
HLAVA III ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍHO FONDU S PRÁVNÍ OSOBNOSTÍ A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE TOHOTO FONDU § 361 - 374
Díl 1 Zrušení investičního fondu s právní osobností s likvidací § 361 - 362
Díl 2 Přeměna investičního fondu s právní osobností § 363 - 370
Oddíl 1 Základní ustanovení § 363 - 366
Oddíl 2 Přeměna investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem § 367 - 370
Oddíl 3 Obdobné použití některých ustanovení o splynutí a sloučení podílového fondu § 371 - 373
Díl 3 Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investičního fondu s právní osobností nebo jeho části § 374
HLAVA IV ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA PODÍLOVÉHO FONDU § 375 - 435
Díl 1 Zrušení podílového fondu s likvidací § 375 - 380
Díl 2 Přeměna podílového fondu § 381 - 433
Oddíl 1 Základní ustanovení § 381
Oddíl 2 Splynutí podílových fondů § 382 - 397
Oddíl 3 Sloučení podílových fondů § 398 - 413
Oddíl 4 Přeměna podílového fondu na akciovou společnost § 414 - 424
Oddíl 5 Přeměna uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond § 425 - 428
Oddíl 6 Přeměna speciálního fondu na standardní fond § 429 - 432
Oddíl 7 Zvláštní ustanovení pro řídící a podřízené fondy § 433
Díl 3 Společná ustanovení § 434 - 435
HLAVA V ZMĚNA DOMOVSKÉHO STÁTU INVESTIČNÍHO FONDU NEBO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU § 436 - 453
Díl 1 Přeměna zahraničního investičního fondu s právní osobností na investiční fond s právní osobností § 436 - 438
Díl 2 Přeměna investičního fondu s právní osobností na zahraniční investiční fond s právní osobností § 439 - 441
Díl 3 Přeměna zahraničního investičního fondu bez právní osobnosti na investiční fond bez právní osobnosti § 442 - 444
Díl 4 Přeměna investičního fondu bez právní osobnosti na zahraniční investiční fond bez právní osobnosti § 445 - 453
HLAVA VI SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 454
ČÁST DVANÁCTÁ
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI § 455 - 478
ČÁST TŘINÁCTÁ
ŘÍZENÍ O ŽÁDOSTECH
HLAVA I POVOLENÍ K OBHOSPODAŘOVÁNÍ A ADMINISTRACI § 479 - 499
Díl 1 Předpoklady pro udělení povolení § 479 - 482
Díl 2 Řízení § 483 - 499
Oddíl 1 Základní ustanovení § 483 - 489
Oddíl 2 Zvláštní ustanovení o posuzování žádosti v případě zahraniční osoby § 490 - 492
Oddíl 3 Určení referenčního státu § 493 - 499
HLAVA II ZMĚNA ROZSAHU POVOLENÍ § 500
HLAVA III ZMĚNA V PODSTATNÝCH SKUTEČNOSTECH ROZHODNÝCH PRO UDĚLENÍ POVOLENÍ § 501 - 502
HLAVA IV ZÁPIS DO SEZNAMŮ BEZ PŘEZKUMU § 503 - 505
HLAVA V VÝMAZ ZE SEZNAMŮ § 506
HLAVA VI DODATEČNÉ POVOLENÍ K VÝKONU ČINNOSTÍ ODPOVÍDAJÍCÍM INVESTIČNÍM SLUŽBÁM § 507
HLAVA VII SOUHLAS S VÝKONEM JINÉ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI § 508
HLAVA VIII KVALIFIKOVANÁ ÚČAST INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NAJINÉ PRÁVNICKÉ OSOBĚ § 509
HLAVA IX ZÁPIS DEPOZITÁŘE INVESTIČNÍHO FONDU § 510
HLAVA X ZÁPIS STANDARDNÍHO FONDU A ÚDAJŮ O PODFONDU STANDARDNÍHO FONDU § 511 - 512
HLAVA XI ZÁPIS INVESTIČNÍHO FONDU, KTERÝ NENÍ SAMOSPRÁVNÝM INVESTIČNÍM FONDEM § 513 - 514
HLAVA XII UDĚLENÍ SOUHLASU K VÝKONU FUNKCE VEDOUCÍ OSOBY § 515 - 518
HLAVA XIII ZÁPIS LIKVIDÁTORA A NUCENÉHO SPRÁVCE § 519
HLAVA XIV KVALIFIKOVANÁ ÚČAST JINÉHO NA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, SAMOSPRÁVNÉM INVESTIČNÍM FONDU A HLAVNÍM ADMINISTRÁTOROVI § 520 - 524
HLAVA XV ZMĚNA OBHOSPODAŘOVATELE STANDARDNÍHO FONDU § 525 - 526
HLAVA XVI ZMĚNA DEPOZITÁŘE STANDARDNÍHO FONDU § 527 - 528
HLAVA XVII ZMĚNA STATUTU STANDARDNÍHO FONDU § 529 - 530
HLAVA XVIII POVOLENÍ PRO ÚČELY OZNAČENÍ PODÍLOVÉHO FONDU A SVĚŘENSKÉHO FONDU § 531
HLAVA XIX SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 532 - 533
ČÁST ČTRNÁCTÁ
DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
HLAVA I ROZSAH DOHLEDU § 534 - 537
HLAVA II DOHLEDOVÁ OPATŘENÍ § 538 - 568
Díl 1 Základní ustanovení § 538 - 540
Díl 2 Změna obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu § 541
Díl 3 Změna administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu § 542
Díl 4 Změna depozitáře investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu § 543
Díl 5 Změna auditora § 544
Díl 6 Mimořádné provedení auditu účetní uzávěrky § 545
Díl 7 Ověření oceňování majetku a dluhů investičního fondu jinou osobou § 546
Díl 8 Omezení rozsahu povolení nebo určení podmínek pro výkon jednotlivých činností § 547
Díl 9 Podmínky pro využití pákového efektu nebo jiné podmínky § 548
Díl 10 Omezení rozsahu investiční strategie, zákaz nabízení investic nebo výmaz ze seznamu § 549
Díl 11 Zrušení investičního fondu § 550
Díl 12 Odnětí povolení § 551 - 554
Díl 13 Odnětí souhlasu § 555
Díl 14 Zrušení rozhodnutí obhospodařovatele o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo investičních akcií § 556
Díl 15 Opatření k účinnějšímu sledování možných zdrojů systémového rizika § 557
Díl 16 Nucená správa § 558 - 568
HLAVA III DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V PŘÍPADECH S PRVKY PRÁVA CIZÍHO STÁTU § 569 - 574
HLAVA IV SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ DOHLEDU ČLENSKÝCH STÁTŮ, EVROPSKÉHO ORGÁNU DOHLEDU A EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA A ŘEŠENÍ SPORU MEZI ORGÁNY DOHLEDU § 575 - 579
HLAVA V INFORMAČNÍ POVINNOSTI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY § 580 - 595
Díl 1 Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k Evropské komisi § 580
Díl 2 Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k evropskému orgánu dohledu § 581 - 589
Díl 3 Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k Evropské radě pro systémová rizika § 590
Díl 4 Informační povinnosti České národní banky ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských států § 591 - 595
HLAVA VI SEZNAMY § 596 - 598
ČÁST PATNÁCTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
HLAVA I SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB § 599 - 617
Díl 1 Správní delikty obhospodařovatele § 599 - 603
Díl 2 Správní delikty administrátora § 604 - 608
Díl 3 Správní delikty obhospodařovatele a administrátora § 609
Díl 4 Správní delikty investičního fondu s právní osobností, investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby s povolením České národní banky a hlavního administrátora § 610 - 611
Díl 5 Správní delikty depozitáře a hlavního podpůrce § 612 - 613
Díl 6 Správní delikty dalších osob § 614 - 617
HLAVA II PŘESTUPKY § 618 - 621
HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 622
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 623 - 641
HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 642 - 675
Díl 1 Základní ustanovení § 642 - 665
Díl 2 Přechodná ustanovení k depozitáři standardního fondu § 666 - 675
HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 676 - 677
1) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.
Směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností.
Směrnice Komise 2010/44/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o některá ustanovení týkající se fúze fondů, struktur „master-feeder" a postupu pro oznamování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení(ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.
2) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.
Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání.
Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné organizační požadavky, depozitáře, pákový efekt, transparenci a dohled.
Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o volbu regulatorního režimu správců alternativních investičních fondů do působnosti směrnice 2011/61/EU.
Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o postup pro určení referenčního státu mimounijního správce alternativních investičních fondů.
Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o depozitáře SKIPCP.
3) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí.
4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES.
5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.
6) Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné organizační požadavky, depozitáře, pákový efekt, transparenci a dohled.
7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu.
8) Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o depozitáře SKIPCP.
9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání.
10) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
11) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010.
12) Nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
13) Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o postup pro určení referenčního státu mimounijního správce alternativních investičních fondů.
14) Nařízení Komise (EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o volbu regulatorního režimu správců alternativních investičních fondů do působnosti směrnice 2011/61/EU.
15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
16) § 36c zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, pokud jde o činnost depozitáře, pravidla pro odměňování a sankce
účinnost od 19.8.2013
Zákon o změně zákonů související s 240/2013
ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o daních z příjmů
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů
ČÁST OSMÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi
ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna školského zákona
ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o finančních konglomerátech
ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem
ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí
ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, a zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve zn
ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím
ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o nabídkách převzetí
ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna trestního zákoníku
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o důchodovém spoření
ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Finanční správě České republiky
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
Aktuální verze
241
ZÁKON
ze dne 3. července 2013
o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vypořádání některých derivátů
Parlament se usnesl na tomto zákoně ČR
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
V § 320 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výkon rozhodnutí postižením jiných majetkových práv se nepoužije, je-li podíl společníka v obchodní společnosti představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, nebo jsou-li práva společníka podílet se na řízení obchodní společnosti, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku spojena s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. II
V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se slova „systémů11a)“ nahrazují slovy „systémů s neodvolatelností zúčtování11a)“ a slova „kolektivním investováním13)“ se nahrazují slovy „obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách
Čl. III
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 3 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů,“.
Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno p).
2. V § 1 odst. 3 písm. p) se slovo „n)“ nahrazuje slovem „o)“.
3. V § 11a odst. 4 písm. c) se slova „fondu kolektivního investování“ nahrazují slovy „investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit“ .
4. V § 17a odst. 8 se slova „investiční společnosti nebo zahraniční investiční společnosti“ nahrazují slovy „obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“ a slova „ve fondech kolektivního investování, který“ se nahrazují slovy „v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které“.
5. V § 20 odst. 6 písm. b) se slova „ , investičními společnostmi nebo standardními fondy podle zákona upravujícího kolektivní investování“ nahrazují slovy „nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. IV
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 44/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 10 odst. 6 se slova „akcie původního investičního fondu nebo podílového listu původního podílového“ nahrazují slovy „podílu na původním investičním“ .
2. V § 17 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, podfondy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy a zahraniční investiční fondy srovnatelné s podílovým fondem nebo s podfondem“.
3. V § 17 odst. 3 se slova „Podléhá-li podílový fond dohledu České národní banky“ nahrazují slovy „Je-li podílový fond uveden v seznamu podílových fondů vedeném Českou národní bankou“.
4. V § 20 odstavec 3 zní:
„(3) Má-li dojít u investičního fondu ke změně jeho administrátora, je předchozí administrátor povinen tuto změnu oznámit správci daně nejpozději v den, kdy nastane.“.
5. V § 20a úvodní části ustanovení se slova „Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16)“ nahrazují slovy „Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je jen část zdaňovacího období investičním fondem,“.
6. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
7. V § 20a písm. a) se slova „do dne předcházejícího dni ukončení činnosti investičního fondu podle zvláštního předpisu,“ nahrazují slovy „ , v níž byl investičním fondem,“.
8. V § 21 odst. 2 písm. a) se za slovo „fondu“ vkládají slova „podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy“.
9. V § 21 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
10. V § 21 odst. 2 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „fondu kolektivního investování“ nahrazují slovy „investičního fondu“.
11. V § 21 odstavec 5 zní:
„(5) U poplatníka daně z příjmu právnických osob, který je pouze část zdaňovacího období investičním fondem, se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně připadající na část zdaňovacího období, ve které byl investičním fondem, stanovenou podle § 20a.“.
12. Poznámka pod čarou č. 34c se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
13. V § 36 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „a z podílových listů“ zrušují.
14. V § 36 odst. 4 písm. c) se slova „nebo podílového fondu“ zrušují.
15. Za § 37b se vkládají nové § 37c a 37d, které znějí:
㤠37c
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na otevřený podílový fond a podílový list se použijí obdobně také pro podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a investiční akcii.
§ 37d
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na komanditní společnost a podíl komanditisty se použijí obdobně také pro komanditní společnost na investiční listy a investiční list.“.
16. V § 38fa odst. 1 písm. a) bod 2 zní:
„2. příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo zahraničním investičním fondem srovnatelným s otevřeným podílovým fondem, pokud alespoň 15 % hodnoty majetku v tomto investičním fondu je přímo nebo nepřímo tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1 s výjimkou zahraničních investičních fondů,“.
17. V § 38fa odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „obdobném zahraničním fondu kolektivního investování“ nahrazují slovy „zahraničním investičním fondu srovnatelném s podílovým fondem“.
18. V § 38fa se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Platebním zprostředkovatelem je i administrátor investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy.“.
19. V § 38m odst. 2 písmena g) a h) znějí:
„g) za období předcházející rozhodnému dni splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu, za které dosud nebylo daňové přiznání podáno, není-li den předcházející rozhodnému dni posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku splývajícího nebo slučovaného podílového fondu,
h) za období od rozhodného dne splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku přejímajícího nebo nově vzniklého podílového fondu, není-li rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku přejímajícího nebo nově vzniklého podílového fondu,“.
20. V § 38m odst. 3 písmena g) a h) znějí:
„g) den předcházející rozhodnému dni splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu,
h) den, který je posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, není-li rozhodný den splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku přejímajícího nebo nově vzniklého investičního fondu,“.
21. V § 38m se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 5 až 10.
22. V § 38m odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
23. V § 38m se odstavce 8 a 9 zrušují.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 8.
24. V § 38m odst. 8 se slova „ , odstavce 3 písm. a) a odstavce 10“ nahrazují slovy „a odstavce 3 písm. a)“.
25. V § 38n odst. 1 se věty druhá až čtvrtá zrušují.
26. § 38o se zrušuje.
27. V § 38r odst. 2 se slova „při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při slučování fondů penzijní společnosti a dále“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Čl. V
V § 31 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., se slova „pro svěření majetku fondu kolektivního investování k obhospodařování podle zvláštního právního předpisu o kolektivním investování“ nahrazují slovy „pověření jiného výkonem určité činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. VI
V § 2b odst. 6 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se slova „ , investičními společnostmi nebo standardními fondy podle zákona upravujícího kolektivní investování“ nahrazují slovy „nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů
Čl. VII
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 písm. a) až c) a v § 13 odst. 4 se slova „kolektivního investování“ nahrazují slovy „obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů“.
2. V § 4 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a příslušným orgánem v oblasti registrů obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36)“.
Poznámka pod čarou č. 36 zní:
„36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů.“.
3. V § 4 odst. 2 se za slovo „agenturách30)“ vkládají slova „a čl. 68 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36)“.
4. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Soudem příslušným pro vydání povolení k poskytnutí telefonických rozhovorů a datových přenosů podle čl. 62 odst. 5 a 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36) je Vrchní soud v Praze.“.
5. V § 13 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) nucených správců obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře,“.
6. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.
7. V § 13 odst. 1 se písmena e) a f) včetně poznámek pod čarou č. 5 a 18 zrušují.
Dosavadní písmena g) až zf) se označují jako písmena e) až zd).
8. V § 13 odst. 1 se písmena h) až j) včetně poznámky pod čarou č. 10c zrušují.
Dosavadní písmena k) až zd) se označují jako písmena h) až za).
9. V § 13 odst.1 písm. m) se na konci textu doplňují slova „se sídlem ve státě, který není členským státem“.
10. V § 13 odst. 1 se písmeno n), včetně poznámky pod čarou č. 20a zrušuje.
Dosavadní písmena o) až za) se označují jako písmena n) až z).
11. V § 13 odst. 1 písm. q) se slova „y) a z)“ nahrazují slovy „s) a t)“.
12. V § 14 odst. 3 písm. a) se slova „ , statutů penzijních fondů a pojišťoven a emisních podmínek dluhopisů“ nahrazují slovy „a statutů penzijních fondů a pojišťoven“ a slovo „kótovaných“ a slova „a podílových“ se zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o finančním arbitrovi
Čl. VIII
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 180/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování a spotřebitelem při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování,“.
2. V § 3 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) osoba obhospodařující fond kolektivního investování, provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování,“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. IX
V § 54 odst. 1 písm. v) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 502/2012 Sb., se slova „investičního fondu, podílového fondu“ nahrazují slovy „nebo administrace investičního fondu, transformovaného fondu nebo obdobných zahraničních fondů“ .
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. X
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb. a zákona č. 254/2012 Sb., se mění takto:
1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 2 se doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů.“.
2. V § 1 odst. 3 se za slova „(dále jen „nařízení o prodeji na krátko“)“ vkládají slova „a přímo použitelný předpis Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů43) (dále jen „nařízení o derivátech“)“ a slova „tímto nařízením“ se nahrazují slovy „těmito nařízeními“.
Poznámka pod čarou č. 43 zní:
„43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů.“.
3. V § 4b odst. 1 písmeno e) zní:
„e) jde-li o shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od veřejnosti nebo kvalifikovaných investorů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo jde-li o výkon činnosti depozitáře investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,“.
4. Poznámka pod čarou č. 2f se zrušuje.
5. Za § 6a se vkládá nový § 6aa, který zní:
㤠6aa
Obchodník s cennými papíry může rovněž provádět v příslušném rozsahu administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, je-li držitelem povolení k provádění administrace podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy.“.
6. V § 10d odst. 3 písm. b) se slova „ , investičními společnostmi nebo standardními fondy podle zákona upravujícího kolektivní investování“ nahrazují slovy „nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů“.
7. V § 29 odst. 1 písm. b) body 5 a 6 znějí:
„5. obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení České národní banky, nebo
6. zahraniční osobě oprávněné nabízet investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu v České republice.“.
8. V § 29 odst. 1 písm. b) se bod 7 zrušuje.
9. V § 32a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , není-li zastoupeným osoba uvedená v odstavci 2 písmeni e)“.
10. V § 32a odst. 2 písm. d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) investiční společnost, která má povolení k poskytování investičních služeb, jde-li o tuto službu.“.
11. V § 32b odst. 2 písm. c) se za slovo „má“ vkládají slova „nebo hodlá mít“ a za slova „republiky nebo“ se vkládají slova „jej má“.
12. V § 33 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) Česká národní banka uveřejní o dražebníkovi cenných papírů na centrální adrese tyto údaje:
a) obchodní firmu, právní formu, adresu sídla a identifikační číslo, jde-li o obchodníka s cennými papíry, a název, adresu umístění a identifikační číslo jeho organizační složky v České republice, jde-li o zahraniční osobu,
b) údaj o oprávnění organizovat veřejné dražby cenných papírů a
c) den jeho vzniku.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
13. V § 34 odst. 4 písmeno j) zní:
„j) podílové listy vydávané investičním fondem, který je otevřeným podílovým fondem, investiční akcie vydávané investičním fondem, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, a cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané zahraničním investičním fondem s nimiž je spojeno právo na jejich odkoupení na účet tohoto fondu.“.
14. V § 89 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Poskytne-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání provozovateli systému propojeného podle odstavce 1 zajištění, nejsou rozhodnutím o úpadku nebo rozhodnutím či jiným zásahem orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči příjemci zajištění dotčena práva poskytovatele zajištění k předmětu tohoto zajištění.“.
15. V § 92 odst. 3, v § 93 odst. 2 a v § 93 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) administrátor investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem, jehož administraci provádí, a který je oprávněn vykonávat úschovu cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů,“.
16. V § 97 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) depozitář investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,“.
17. V § 109 odst. 3 písmeno c) zní:
„c) administrátor investičního fondu,“.
18. V § 122 odst. 11 se slova „investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost“ nahrazují slovy „obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“ a slova „ve fondech kolektivního investování, který“ se nahrazují slovy „v investičních fondech nebo zahraničních investičních fondech, které“.
19. Za § 132 se vkládá nový § 132a, který zní:
㤠132a
(1) Investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, která vykonává činnost uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) nebo § 4 odst. 3 písm. a), je povinna ve vztahu k této činnosti platit příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a její zákazníci z této činnosti mají nárok na výplatu náhrady, a to za obdobných podmínek stanovených tímto zákonem pro obchodníka s cennými papíry a jeho zákazníky. Pro vydávání majetku zákazníka v případě úpadku takové investiční společnosti nebo zahraniční osoby se ustanovení tohoto zákona o vydávání majetku zákazníka obchodníka s cennými papíry použijí obdobně.
(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje v majetku investičního fondu svěřené jeho depozitáři v rámci činnosti depozitáře nebo jeho hlavnímu podpůrci v rámci činnosti hlavního podpůrce se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.“.
20. V § 135 odst. 1 písm. z) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní:
„za) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle nařízení o derivátech s výjimkou registru obchodních údajů.“.
21. V § 137 odst. 2 se na konci textu písmene a) a na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo na mnohostranném obchodním systému“.
22. V § 137 odst. 2 písm. b) se za slovo „trhu“ vkládají slova „nebo mnohostranného obchodního systému“.
23. V § 137 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo obchodního systému“.
24. V § 137 odst. 7 se za slova „regulovaném trhu“ vkládají slova „nebo mnohostranného obchodního systému“ a za slova „regulovaném trhu“ se vkládají slova „nebo mnohostranném obchodním systému“ .
25. V § 164 odst. 1 písm. k) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l) nesplní povinnost nebo poruší zákaz podle nařízení o derivátech.“.
26. V § 164 odst. 3 se za slovo „i)“ vládá slovo „k)“ a slovo „k)“ se nahrazuje slovem „l)“.
27. Nadpis části jedenácté zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K NAŘÍZENÍ O PRODEJI NA KRÁTKO A K NAŘÍZENÍ O DERIVÁTECH“.
28. Za § 192a se vkládá nový § 192b, který včetně nadpisu zní:
㤠192b
Povolení k činnosti ústřední protistrany
(1) Příslušným orgánem pro povolování ústředních protistran podle nařízení o derivátech je v České republice Česká národní banka.
(2) žádost o povolení k činnosti ústřední protistrany lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti ústřední protistrany. Vzor tiskopisu a obsah jeho přílohy stanoví prováděcí právní předpis.“.
29. V § 195a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Stanoví-li tento zákon nebo právní předpis jej provádějící něco jiného než vyplývá z ustanovení občanského zákoníku upravujících správu cizího majetku, použije se tento zákon nebo právní předpis jej provádějící.
(3) Ustanovení § 1401, § 1415 odst. 1 a § 1432 až 1437 občanského zákoníku se pro jednotlivé činnosti, které zahrnuje investiční služba, nepoužijí, ledaže si strany ujednaly něco jiného.“.
30. V § 198 odstavec 1 zní:
„(1) Česká národní banka vede seznam osob, které mohou být jmenovány nuceným správcem obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořáda-cího systému nebo centrálního depozitáře.“.
31. V § 198 odst. 4 písm. a) a b) se slova „likvidátora nebo“ zrušují.
32. V § 199 odst. 2 se za slova „§ 155a odst. 2“ vkládají slova „ , § 192b odst. 2“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna školského zákona
Čl. XI
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb. a zákona č. 370/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 137 odst. 2 se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond investic“.
2. V § 137 odst. 5 větě první a druhé se slova „Investiční fond“ nahrazují slovy „Fond investic“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XII
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb. a zákona č. 69/2013 Sb., se mění takto:
1. V položce 65 bodě 2 písmeno f) zní:
„f) k činnosti investiční společnosti podle § 479 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 100 000
“.
2. V položce 65 bodě 2 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí:
„g) k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 100000
h) k činnosti samosprávného investičního fondu podle § 480 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, má-li se stát speciálním fondem nebo standardním fondem Kč 100000
“.
Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena i) až o).
3. V položce 65 v bodě 2 se za písmeno o) doplňují písmena p) až s), která znějí:
„p) k činnosti investiční společnosti podle § 479 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, hodlá-li obhospodařovat pouze fondy kvalifikovaných investorů nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů Kč 50000
q) k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, hodlá-li obhospodařovat pouze fondy kvalifikovaných investorů nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů Kč 50000
r) k činnosti samosprávného investičního fondu podle § 480 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, má-li se stát fondem kvalifikovaných investorů Kč 50000
s) k činnosti hlavního administrátora Kč 20000
“.
4. V položce 65 bodě 7 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí:
„b) povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona upravující investiční společnosti a investiční fondy Kč 35000
c) povolení k činnosti samosprávného investičního fondu Kč 35000
d) povolení k činnosti hlavního administrátora Kč 35000
“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena e) až j).
5. V položce 65 bodě 8 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
6. V položce 65 v bodě 9 se za písmeno f) doplňují písmena g) až j) která znějí:
„g) o zápis investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným fondem, podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
h) o zápis standardního fondu nebo údajů o podfondu standardního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
i) o zápis depozitáře investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
j) o zápis likvidátora nebo nuceného správce podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
“.
7. V položce 66 bodě 1 písmeno g) zní:
„g) souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti, hlavním administrátorovi nebo samosprávném investičním fondu nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími investiční společnost, hlavního administrátora nebo samosprávný investiční fond Kč 20000
“.
8. V položce 66 bodě 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na jiné právnické osobě nebo k ovládnutí jiné právnické osoby Kč 20000
“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j).
9. V položce 66 bodě 2 písm. g) se slova „nebo investičního fondu“ nahrazují slovy „ , samosprávného investičního fondu, hlavního administrátora nebo zahraniční osoby s povolením podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy“.
10. V položce 66 bodě 5 písmena a) a b) znějí:
„a) k fúzi, rozdělení investiční společnosti nebo převodu jmění na společníka podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
b) k fúzi nebo rozdělení investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
“.
11. V položce 66 v bodě 5 se za písmeno g) doplňuje písmeno h), které zní:
„h) k fúzi, rozdělení, převodu jmění na společníka nebo změně právní formy hlavního administrátora podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
“.
12. V položce 66 bodě 7 písmena a) a b) znějí:
„a) o povolení k splynutí investičního fondu nebo podfondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
b) o povolení k sloučení investičního fondu nebo podfondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
“.
13. V položce 66 bodě 7 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) o povolení přeměny investičního fondu nebo podfondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
“.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i).
14. V položce 66 bodě 8 písmeno a) zní:
„a) o souhlas ke změně statutu standardního fondu Kč 10000
“.
15. V položce 66 bodě 8 se písmena b) a c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až p) se označují jako písmena b) až n).
16. V položce 66 bodě 8 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena f) až l).
17. V položce 66 bodě 8 písmeno g) zní:
„g) o souhlas ke změně obhospodařovatele nebo depozitáře standardního fondu Kč 5000
“.
Čl. XIII
Přechodné ustanovení
Přijetí žádosti o souhlas ke změně statutu standardního fondu, změnu povolení k činnosti investiční společnosti a změnu povolení k činnosti samosprávného investičního fondu se do dne 30. června 2014 nezpoplatňuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o finančních konglomerátech
Čl. XIV
V zákoně č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 91/2012 Sb., se část desátá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem
Čl. XV
V zákoně č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, ve znění zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 93/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 91/2012 Sb., se část sedmnáctá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí
Čl. XVI
V zákoně č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 93/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 91/2012 Sb., se část jedenáctá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, a zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XVII
V zákoně č. 224/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, a zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, se část první včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
Čl. XVIII
V § 8 odst. 6 písm. a) a v § 9 odst. 1 zákona č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., se slova „fondu kolektivního investování“ nahrazují slovy „investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím
Čl. XIX
V zákoně č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, ve znění zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb. a zákona č. 201/2012 Sb., se část osmdesátá sedmá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o nabídkách převzetí
Čl. XX
V § 38 zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí), ve znění zákona č. 188/2011 Sb., odstavec 2 zní:
„(2) V případě, že jsou vykonávána hlasovací práva spojená s účastnickými cennými papíry cílové společnosti umístěnými v investičním fondu bez právní osobnosti nebo v investičním fondu s právní osobností, který není samosprávným fondem, počítají se do podílu na hlasovacích právech obhospodařovatele; ten učiní povinnou nabídku převzetí svým jménem a na svůj účet.“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev
Čl. XXI
V zákoně č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se část patnáctá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Čl. XXII
V zákoně č. 230/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., se část čtvrtá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. XXIII
V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „samosprávný investiční fond, hlavní administrátor investičního fondu“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna trestního zákoníku
Čl. XXIV
V § 248 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se za slova „nebo kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím“ vkládají slova „činnost osob oprávněných k podnikání na finančním trhu,“, za slova „připojištění a pojišťovnictví,“ se vkládají slova „obhospodařování a administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,“ a slova „kolektivního investování,“ se zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech
Čl. XXV
V zákoně č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 17/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 383/2012 Sb. a zákona č. 496/2012 Sb., se část sto padesátá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. XXVI
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 70 odst. 1 písm. n) se slova „fondem kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropského společenství“ nahrazují slovy „standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem“.
2. V § 70 odst. 1 písm. o) se slova „fondem kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropského společenství“ nahrazují slovy „investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož domovským státem je členský stát a který není uveden v písmeni n)“.
3. V § 72 odst. 1 se slova „standardního fondu kolektivního investování“ nahrazují slovy „vydaných standardním fondem“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu
Čl. XXVII
V zákoně č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 255/2012 Sb. a zákona č. 496/2012 Sb., se část sto třicátá čtvrtá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění
Čl. XXVIII
V zákoně č. 409/2010 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění, ve znění zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 91/2012 Sb., se část devátá včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Čl. XXIX
V zákoně č. 188/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., se část první včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o důchodovém spoření
Čl. XXX
Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 32 odst. 3 písm. b) až d) se za slova „fondem kolektivního investování“ vkládají slova „nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem“.
2. V § 33 odst. 4 se slovo „penzijním“ nahrazuje slovem „důchodovém“.
3. V § 42 odst. 6 se písmena a) až f) zrušují.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena a) až c).
4. V § 48 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy.“.
5. V § 48 odst. 2 písm. b) a v § 54 odst. 1 se slova „zahraničním standardním fondem“ nahrazují slovy „srovnatelným zahraničním investičním fondem“.
6. V § 49 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, které jsou nabízeny v České republice podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, obhospodařuje-li tyto zahraniční investiční fondy osoba podléhající dohledu orgánu dohledu členského státu.“.
7. V § 49 odst. 2 písm. b) se za slovo „zahraničními“ vkládají slova „investičními fondy srovnatelnými s“.
8. V § 49 odst. 3 se slova „ve vyváženém“ nahrazují slovy „v dynamickém“.
9. V § 50 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona“ zrušují.
10. V § 51 písm. c) se za slova „rozložení rizika“ doplňuje slovo „zejména“.
11. V § 54 odst. 2 se slova „zahraničními standardními fondy“ nahrazují slovy „srovnatelnými zahraničními investičními fondy“.
12. V § 54 odst. 3 se slova „zahraničními speciálními fondy“ nahrazují slovy „srovnatelnými zahraničními investičními fondy“.
13. V § 55 odst. 2 písm. c) se za slovo „zahraničním“ vkládají slova „investičním fondem srovnatelným s“ .
14. V § 91 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze osobně, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Obchodník s cennými papíry a investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze statutárním orgánem, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Osoba uvedená v odstavci 1 nesmí udělit plnou moc jiné osobě, aby místo ní vykonávala činnost uvedenou v odstavci 1; ustanovení jiného právního předpisu o právu zmocněnce udělit další plnou moc se nepoužijí.“.
15. V § 99 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pokud se penzijní společnost zrušuje s likvidací nebo je penzijní společnost v úpadku, převede obhospodařování všech důchodových fondů na jinou penzijní společnost likvidátor nebo insolvenční správce penzijní společnosti. Likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci přísluší za tuto činnost náhrada hotových výdajů a odměna; v případě, že je penzijní společnost v úpadku, je pohledávka na jejich vyplacení pohledávkou za majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetek či majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora nebo insolvenčního správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.“.
16. V § 101 odst. 1 písm. q) se slova „za obhospodařování nebo zhodnocení“ zrušují.
17. V § 101 odst. 1 se písmeno r) zrušuje.
Dosavadní písmena s) až z) se označují jako písmena r) až y).
18. V § 101 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
19. V § 104 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „zprostředkovatel“ doplňují slova „ , obchodník s cennými papíry,“ a slova „nebo vázaný zástupce“ se nahrazují slovy „ , obchodníka s cennými papíry nebo“.
20. V § 104 odst. 3 písm. c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
21. V § 110 odst. 1 se na konci textu odstavce doplňují slova „ , § 99 odst. 5“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Čl. XXXI
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 403/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 22 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „ , nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4“ a ve větě druhé se slova „ , nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4“ zrušují.
2. V § 23 odstavec 6 zní:
„(6) Pojišťovna je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 8 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, jestliže je doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu vyplácena
a) tak, že první splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu,
b) v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a
c) tak, aby výplata splátek, pokud jde o penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky.“.
3. V § 23 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.“.
4. V § 43 odst. 3 písm. b) se slova „ , investičními společnostmi nebo zahraničními standardními fondy kolektivního investování podle zákona upravujícího kolektivní investování“ nahrazují slovy „nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů“.
5. V § 60 odst. 3 se slova „fondem kolektivního investování“ nahrazují slovy „investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem“.
6. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze osobně, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Obchodník s cennými papíry a investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 pouze statutárním orgánem, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Osoba uvedená v odstavci 1 nesmí udělit plnou moc jiné osobě, aby místo ní vykonávala činnost uvedenou v odstavci 1; ustanovení jiného právního předpisu o právu zmocněnce udělit další plnou moc se nepoužijí.“.
7. V § 84 odst. 1 se slova „a zaměstnanec osoby uvedené v § 74 odst. 1 a penzijní společnosti“ nahrazují slovy „ , osoby, jimiž vykonává činnost a zaměstnanec penzijní společnosti“.
8. V § 84 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, která je právnickou osobou, prokáže odbornou způsobilost, pokud požadavky podle odstavce 1 plní osoba odpovědná v rámci této právnické osoby za činnost podle § 74 odst. 1.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
9. V § 93 odst. 6 písmena a) až f) se zrušují.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena a) až c).
10. V § 100 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona“ zrušují.
11. V § 100 odst. 2 písm. c) se slova „kolektivního investování nebo zahraničním standardním fondem kolektivního investování“ nahrazují slovy „nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem“, slova „fondu kolektivního investování“ se nahrazují slovy „fondu“ a slova „standardním fondem kolektivního investování, zahraničním standardním fondem kolektivního investování, speciálním fondem kolektivního investování nebo zahraničním fondem kolektivního investování“ se nahrazují slovy „fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem“ .
12. V § 100 odst. 2 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „kolektivního investování nebo zahraničním speciálním fondem kolektivního investování“ nahrazují slovy „nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem“.
13. V § 100 odst. 2 písm. d) bodech 1 a 5 se slova „kolektivního investování“ zrušují.
14. V § 100 odst. 2 písm. d) bodě 4 se slova „fondem kolektivního investování“ nahrazují slovy „standardním fondem“, slova „kolektivního investování nebo zahraniční speciální fond kolektivního investování“ se nahrazují slovy „nebo srovnatelný zahraniční investiční fond“ a slova „o kolektivním investování“ se nahrazují slovy „upravujícího investiční společnosti a investiční fondy“.
15. V § 100 odst. 2 písm. d) bodě 6 se slova „standardním fondem kolektivního investování, zahraničním standardním fondem kolektivního investování, speciálním fondem kolektivního investování nebo zahraničním speciálním fondem kolektivního investování“ nahrazují slovy „fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem“ .
16. V § 100 odst. 2 písm. g) bod 2 zní:
„2. je tento derivát sjednán s přípustnou protistranou podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování a tato protistrana podléhá dohledu České národní banky nebo orgánu dohledu jiného státu, a“.
17. V § 101 písm. c) se za slova „rozložení rizika“ doplňuje slovo „zejména“.
18. V § 105 odst. 1 se slova „kolektivního investování nebo jedním zahraničním standardním fondem kolektivního investování“ nahrazují slovy „nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem“.
19. V § 105 odst. 2 se slova „kolektivního investování nebo zahraničními standardními fondy kolektivního investování“ nahrazují slovy „nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy“.
20. V § 105 odst. 3 se slova „kolektivního investování nebo zahraničními speciálními fondy kolektivního investování“ nahrazují slovy „nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem“ .
21. V § 106 odst. 2 písm. c) se za slovo „zahraničním“ vkládají slova „investičním fondem srovnatelným s“ .
22. V § 112 odstavec 4 zní:
„(4) Pokud je penzijní společnost v úpadku, převede obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost nebo zruší všechny účastnické fondy s likvidací insolvenční správce penzijní společnosti. V případě zrušení všech účastnických fondů s likvidací insolvenční správce zajistí prodej majetku v účastnických fondech, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu, převod prostředků účastníka a vyplacení dávek účastníkům, kterým na ně vznikl nárok; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. Insolvenčnímu správci přísluší za tuto činnost náhrada hotových výdajů a odměna; pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.“.
23. V § 142 odst. 2 písm. d) se za slovo „auditora“ doplňují slova „penzijní společnosti“ a slovo „penzijního“ se nahrazuje slovem „účastnického“.
24. V § 148 odst. 4 větě druhé se slova „způsobem a do výše stanovené prováděcím právním předpisem“ zrušují.
25. V § 148 odst. 4 se doplňuje věta „Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.“.
26. V § 163 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) poruší zákaz udělit plnou moc podle § 74 odst. 7,“.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h)
27. V § 163 odst. 5 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) vykonává činnost v rozporu s § 74 odst. 7,“.
Dosavadní písmena a) až f) se označují jako písmena b) až g).
28. V § 170 se za slova „§ 111 odst. 2,“ doplňují slova „§ 112 odst. 4,“.
29. V § 193 odst. 5 větě druhé se za slova „penzijní společnosti“ vkládají slova „nebo zprostředkovateli penzijního připojištění“.
30. V § 193 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Na činnost zprostředkovatele penzijního připojištění se vztahují ustanovení zákona o penzijním připojištění.“.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o Finanční správě České republiky
Čl. XXXII
V § 11 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., písmena e) a f) znějí:
„e) obhospodařovatel nebo administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, včetně investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které obhospodařuje nebo jejichž administraci provádí, nemají-li právní osobnost,
f) investiční fond nebo zahraniční investiční fond, má-li právní osobnost, depozitář investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a hlavní podpůrce investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,“.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
Čl. XXXIII
V čl. I zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, se body 60 až 62 zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. XXXIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. 19.8.2013
Nařízení vlády 242/2013 od 19.8.2013
242
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 24. července 2013
o sdělení klíčových informací speciálního fondu a o způsobu poskytování sdělení a statutu speciálního fondu v jiné než listinné podobě
Vláda nařizuje podle § 225 odst. 3, § 230 odst. 2 a § 232 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje ve vztahu ke speciálnímu fondu
a) náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací (dále jen „sdělení“),
b) podmínky a způsob průběžné aktualizace sdělení a lhůty pro jeho uveřejňování,
c) podmínky, za kterých lze statut speciálního fondu (dále jen „statut“) a sdělení poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, a
d) podmínky, za kterých lze statut a sdělení poskytnout pouze na internetových stránkách speciálního fondu.
ČÁST DRUHÁ
OBECNÉ POŽADAVKY
§ 2
Obsah sdělení
Sdělení může obsahovat pouze údaje a informace, které toto nařízení stanoví nebo připouští.
§ 3
Struktura sdělení
(1) Sdělení se označí názvem „Klíčové informace pro investory“.
(2) Sdělení se člení na 8 částí odpovídajících jednotlivým písmenům tohoto odstavce a jejich pořadí, přičemž jednotlivé části sdělení obsahují údaje a informace v rozsahu vyplývajícím z jednotlivých paragrafů části třetí tohoto nařízení; jednotlivé části sdělení obsahují tyto údaje a informace:
a) základní údaje týkající se sdělení, speciálního fondu a jeho obhospodařovatele a administrátora (§ 6),
b) popis investiční strategie (§ 7),
c) rizikový profil (§ 8),
d) informace o poplatcích a nákladech speciálního fondu (§ 9),
e) informace o historické výkonnosti (§ 10 a 11),
f) informace o depozitáři, hlavním podpůrci a další doplňující informace o speciálním fondu (§ 12),
g) informace o povolení k činnosti obhospodařovatele speciálního fondu (§ 13) a
h) datum uveřejnění sdělení (§ 14).
§ 4
Jazykové vyjádření a zobrazení sdělení
(1) Sdělení musí být
a) zpracováno čitelně, zejména pokud jde o velikost použitého písma a použitých barev, které nesmí omezovat jasnost obsahu sdělení, a to i pro případ jeho zachycení mechanickými prostředky na papír, a
b) vyjádřeno způsobem, který investorovi neznesnadňuje pochopení jeho obsahu, přičemž zejména jeho jazyk musí být jasný a srozumitelný, nelze používat žargonu, a odborný pojem, pokud je to možné, musí být nahrazen obecně známým výrazem srovnatelného významu.
(2) Grafická úprava loga [§ 6 písm. b) a d)] nesmí odvádět pozornost investora od obsahu sdělení ani obsah sdělení překrývat.
(3) Název sdělení, jakož i obchodní firma nebo jiný název anebo označení speciálního fondu, musí být provedeny výrazně větším typem písma než ostatní text sdělení.
§ 5
Náležitosti listinné podoby sdělení
(1) Sdělení zachycené mechanickými prostředky na papír musí mít tuto podobu:
a) rozsah 2 stran jednoho listu,
b) formát papíru A4 na výšku nebo na šířku,
c) lem okraje papíru široký nejméně 3 mm, který neobsahuje žádný text.
(2) Sdělení strukturovaného speciálního fondu (§ 17) nebo speciálního fondu, který vydává různé druhy podílových listů nebo akcií, může mít rozsah až 3 stran 2 listů.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
HLAVA I
OBSAH JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ SDĚLENÍ
§ 6
Základní údaje o speciálním fondu a o jeho obhospodařovateli a administrátorovi
(1) Část první sdělení je bez názvu a obsahuje
a) úvodní ustanovení tohoto znění: „V tomto sdělení naleznete klíčové informace o tomto fondu. Nejde o propagační sdělení; poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon. Účelem je pomoci Vám lépe pochopit investování do tohoto fondu a rizika s tím spojená. Pro informované rozhodnutí, zda investici do tohoto fondu provést, Vám doporučujeme se s tímto sdělením seznámit.“,
b) obchodní firmu nebo jiné obecně známé a užívané pojmenování obchodní firmy anebo označení a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, speciálního fondu, popřípadě také logo speciálního fondu nebo název konsolidačního celku, za který se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka (dále jen „konsolidační celek“), do něhož je tento speciální fond zahrnut,
c) údaj o tom, že jde o speciální fond, a údaj o jeho druhu z hlediska majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu1),
d) obchodní firmu nebo jiné obecně známé a užívané pojmenování obchodní firmy a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, jeho obhospodařovatele, popřípadě také logo tohoto obhospodařovatele nebo název konsolidačního celku, do něhož je tento obhospodařovatel zahrnut, a
e) obchodní firmu nebo jiné obecně známé a užívané pojmenování obchodní firmy a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, jeho administrátora, popřípadě také logo tohoto administrátora nebo název konsolidačního celku, do něhož je tento administrátor zahrnut, je-li administrátor odlišný od obhospodařovatele.
(2) Sdělení podfondu speciálního fondu obsahuje
a) upozornění na to, že toto sdělení je vyhotoveno za podfond speciálního fondu a že pololetní zpráva a výroční zpráva se v tomto případě vyhotovují za celý speciální fond, a údaj o tom, zda je statut podfondu začleněn do statutu speciálního fondu,
b) údaj o tom, zda jsou do tohoto podfondu zahrnuty také majetek a dluhy, které nejsou součástí majetku a dluhů speciálního fondu z jeho investiční činnosti, a jaký to má dopad pro investora, a
c) údaj o tom, zda má akcionář právo na výměnu investiční akcie k jednomu podfondu za investiční akcii k jinému podfondu a, je-li tomu tak, kde lze informaci o způsobu uplatnění tohoto práva nalézt.
§ 7
Investiční strategie
(1) Název části druhé sdělení zní: „Investiční strategie“; tato část sdělení obsahuje
a) údaje o nejdůležitějších a nejvýznamnějších druzích majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění speciálního fondu, a
1. mohou-li být do jeho jmění nabyty cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, také druh těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, například akcie nebo dluhopisy, a
2. mohou-li být do jeho jmění nabyty dluhopisy nebo obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, také druh těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky podle jejich emitenta, například dluhopisy vydávané státem nebo dluhopisy vydávané obchodními společnostmi, a hodnocení kvality těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů (rating),
b) poučení o právu podílníka nebo akcionáře na odkoupení podílových listů nebo investičních akcií vydaných speciálním fondem, pokud je odkupuje, včetně údaje o termínech, ve kterých jsou tyto podílové listy nebo investiční akcie odkupovány,
c) údaj o určitém hospodářském odvětví nebo jeho části, určité zeměpisné oblasti nebo určité části finančního trhu, ve kterých speciální fond hodlá koncentrovat nebo koncentruje své investice, nebo určitém druhu majetkových hodnot, do kterých speciální fond hodlá koncentrovat či koncentruje své investice,
d) údaj o tom, zda speciální fond hodlá sledovat nebo sleduje určitý index nebo jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark); z tohoto údaje musí vyplývat, o jaký index nebo ukazatel se jedná a jakým způsobem nebo v jaké míře jej speciální fond sleduje nebo hodlá sledovat,
e) údaj o tom, zda speciální fond kopíruje nebo hodlá kopírovat složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu; z tohoto údaje musí vyplývat, o jaký index se jedná a jakým způsobem nebo v jaké míře jej speciální fond kopíruje nebo hodlá kopírovat,
f) informace o způsobu použití výnosů z hospodaření se spravovaným majetkem,
g) označení speciálního fondu podle rizika, které představuje druh majetkových hodnot, do kterých převážně investuje, a
h) údaj, zda speciální fond používá deriváty2) nebo jiné techniky k obhospodařování speciálního fondu za účelem zajištění nebo za účelem plnění investiční strategie.
(2) Část druhá sdělení může dále obsahovat informaci o přibližné době, po kterou by měla být investice držena, aby investor mohl dosáhnout očekávaného výnosu. Je-li ve sdělení speciálního fondu tato přibližná doba uvedena, obsahuje sdělení dále upozornění na to, že tento speciální fond nemusí být vhodný pro investora, který zamýšlí získat zpět své investované peněžní prostředky v době kratší, než je délka této přibližné doby.
(3) Část druhá sdělení může obsahovat i další údaje a informace, jsou-li důležité pro správné pochopení investiční strategie speciálního fondu investorem.
(4) Informace uvedené v části druhé sdělení musí jednoznačně rozlišovat mezi jednotlivými investicemi, jestliže by jinak informace o investiční strategii speciálního fondu mohly být zavádějící nebo klamavé.
(5) Sdělení speciálního fondu, který je podřízeným fondem, obsahuje v části druhé informaci o
a) investiční strategii řídícího fondu,
b) tom, zda výkonnost tohoto fondu bude odpovídat výkonnosti jeho řídícího fondu, nebo vysvětlení, jak a z jakého důvodu se výkonnost podřízeného fondu a jeho řídícího fondu mohou lišit, a
c) tom, jaký podíl hodnoty majetku tohoto fondu je investován do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jeho řídícím fondem.
§ 8
Rizikový profil
Název části třetí sdělení zní: „Rizikový profil“; tato část sdělení obsahuje
a) zobrazení stupnice pro syntetický ukazatel představující veličinu získanou na základě volatility historické výkonnosti speciálního fondu sestavené postupem uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení, stručné zdůvodnění zařazení speciálního fondu do příslušné skupiny podle tohoto ukazatele a upozornění na to, že
1. hodnota investice může klesat i stoupat a že není zaručena návratnost původně investované částky,
2. zařazení speciálního fondu do příslušné skupiny se může měnit a
3. zařazení speciálního fondu do nejméně rizikové skupiny neznamená investici bez rizika,
b) v závislosti na zvolené investiční strategii popis rizik, jsou-li s ní spojena a může-li se s nimi investor setkat v souvislosti se svou investicí do speciálního fondu, a to
1. úvěrového rizika spočívajícího v tom, že emitent nebo protistrana nesplní svůj závazek,
2. rizika nedostatečné likvidity spočívajícího v tom, že určitý majetek speciálního fondu nebude zpeněžen včas za přiměřenou cenu a že speciální fond z tohoto důvodu nebude schopen dostát závazkům ze žádostí o odkoupení podílových listů nebo investičních akcií vydávaných speciálním fondem, nebo že může dojít k pozastavení odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných speciálním fondem,
3. rizika vypořádání spojeného s tím, že vypořádání obchodu s majetkem speciálního fondu neproběhne tak, jak se předpokládalo, z důvodu, že protistrana nezaplatí nebo nedodá investiční nástroje nebo jiné majetkové hodnoty ve stanovené lhůtě,
4. tržního rizika vyplývajícího z vlivu změn vývoje celkového trhu na ceny a hodnoty jednotlivých druhů majetkových hodnot v majetku speciálního fondu,
5. rizika ztráty vlivem nedostatků nebo selhání vnitřních procesů nebo lidského faktoru anebo vlivem vnějších událostí (operačního rizika) a rizika ztráty majetku svěřeného do úschovy nebo opatrování, které může být zapříčiněno zejména insolventností, nedbalostním nebo úmyslným jednáním osoby, která má v úschově nebo opatrování majetek speciálního fondu nebo podílové listy nebo akcie vydávané speciálním fondem, a
6. rizika souvisejícího se zaměřením investiční strategie speciálního fondu na určité hospodářské odvětví nebo jeho část, určitou zeměpisnou oblast, určitou část finančního trhu nebo určitý druh majetkových hodnot.
§ 9
Poplatky a náklady speciálního fondu
(1) Název části čtvrté sdělení zní: „Poplatky a náklady speciálního fondu“; tato část sdělení obsahuje tabulku uvedenou v příloze č. 2 k tomuto nařízení, přičemž do položky
a) „vstupní poplatek“ se uvede maximální výše úplaty, kterou lze investorovi účtovat před uskutečněním jeho investice,
b) „výstupní poplatek“ se uvede maximální výše úplaty, kterou lze investorovi účtovat po ukončení jeho investice,
c) „celková nákladovost“ se uvede celková výše nákladů hrazených z majetku speciálního fondu,
d) „výkonnostní poplatek“ se uvede celková výše úplaty, kterou lze hradit z majetku speciálního fondu v případě, že jeho výkonnost přesáhne stanovený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána, pokud tato úplata není zahrnuta v položce uvedené v písmeni c), a
e) „poplatek za výměnu“ se uvede celková výše úplaty, kterou lze akcionářům účtovat za výměnu investiční akcie podle § 6 odst. 2 písm. c) namísto vstupního a výstupního poplatku.
(2) Výše poplatků a celkové nákladovosti se uvede v procentním vyjádření spolu se základem, ze kterého výpočet vychází. Celková nákladovost se uvede za předchozí účetní období.
(3) Část čtvrtá sdělení dále obsahuje informaci o tom, že
a) poplatky účtované investorům a náklady hrazené z majetku speciálního fondu slouží k zajištění obhospodařování a administrace speciálního fondu, včetně vydávání nebo prodeje a odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných speciálním fondem, a že tyto poplatky a náklady snižují potenciální výnosnost investice pro investora, a
b) detailní přehled a popis poplatků účtovaných investorům a nákladů hrazených z majetku speciálního fondu obsahuje statut.
(4) Namísto údajů uvedených v odstavci 1 písm. c) a d)
a) u speciálního fondu, který účtuje paušální poplatek zahrnující veškeré poplatky a další náklady účtované investorům, se uvede tento paušální poplatek a
b) u speciálního fondu, který stanoví maximální účtovatelnou výši poplatku a nákladů, se uvede tato maximální účtovatelná výše, pokud se obhospodařovatel speciálního fondu zároveň zaváže tuto výši dodržet a uhradit jakékoli další náklady ze svého.
(5) Nelze-li celkovou nákladovost určit podle odstavce 1 písm. c), určí se kvalifikovaným odhadem. V takovém případě se údaj o odhadu doplní o upozornění, že výše celkové nákladovosti představuje pouze odhad, a o informaci, kde a kdy se může investor s výší celkové nákladovosti, která již není odhadem, seznámit.
§ 10
Historická výkonnost
(1) Název části páté sdělení zní: „Historická výkonnost“; tato část sdělení obsahuje
a) upozornění na to, že se použité údaje týkají minulosti a že výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů,
b) údaje o vlivu poplatků a nákladů na výkonnost speciálního fondu a
c) historickou výkonnost v podobě sloupcového diagramu znázorňujícího roční výnosy po zdanění za posledních alespoň 10 po sobě následujících let, zobrazeného v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(2) V případě, že speciální fond existuje po dobu kratší než 10 let, avšak po dobu delší než 1 rok, uvedou se roční výnosy za všechny roky jeho existence. Pokud za některé období nejsou údaje k dispozici, vyznačí se v příslušné části sloupcového diagramu datum bez záznamu výkonnosti. Pokud ode dne vzniku speciálního fondu uplynul méně než 1 rok, uvede se upozornění na nedostatek údajů, které by investorovi mohly poskytnout informace o historické výkonnosti speciálního fondu.
(3) Údaje o historické výkonnosti musí být doplněny vysvětlivkou, zda výpočet výnosů zohledňuje i poplatky spojené s vydáváním nebo úpisem a odkupováním podílových listů nebo akcií vydávaných speciálním fondem, popřípadě jiné poplatky nebo náklady.
(4) Část pátá sdělení může dále obsahovat
a) srovnání historické výkonnosti stanovené podle písmene b) s vývojem indexu nebo ukazatele (benchmark) sledovaného speciálním fondem v případě, že speciální fond takový index nebo ukazatel (benchmark) sleduje; srovnání se uvede v podobě sloupcového diagramu zachycujícího srovnávané údaje,
b) celkovou průměrnou historickou výkonnost za období zvolených posledních po sobě následujících let, pokud speciální fond po takové období existuje, a za období jeho existence, pokud existuje po dobu kratší než 10 let, nebo
c) srovnání celkové průměrné výkonnosti za období zvolených posledních po sobě následujících let, pokud speciální fond po takovou dobu existuje, s vývojem indexu nebo ukazatele (benchmark) sledovaného speciálním fondem, a za období jeho existence, pokud existuje po dobu kratší než 10 let.
(5) Sloupcový diagram musí být zobrazen čitelně a nesmí po zachycení sdělení mechanickými prostředky na papír přesáhnout rozměry délky a šířky 1 strany formátu A5; sloupcový diagram se doplní upozorněním na
a) svou omezenou vypovídací schopnost, pokud jde o budoucí výkonnost speciálního fondu,
b) poplatky a náklady, které byly zahrnuty do výpočtu historické výkonnosti speciálního fondu a které byly z výpočtu vyloučeny,
c) rok, od kterého speciální fond existuje, a
d) měnu, v níž je historická výkonnost speciálního fondu počítána.
(6) Sdělení nesmí obsahovat údaje o výkonnosti speciálního fondu za rok, v němž se sdělení uveřejnilo nebo má uveřejnit.
(7) Výpočet historické výkonnosti speciálního fondu vychází z hodnoty fondového kapitálu speciálního fondu a z předpokladu, že veškeré rozdělitelné výnosy speciálního fondu byly znovu investovány.
§ 11
Historická výkonnost v případě změny investiční strategie
Pokud během období zobrazovaného ve sloupcovém diagramu podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo podle § 10 odst. 2 došlo ke změně investiční strategie speciálního fondu, která podstatně ovlivnila jeho výkonnost, uvede se ve sloupcovém diagramu i období předcházející této změně. Údaj vztahující se k tomuto období se doplní vysvětlivkou, že dané výkonnosti bylo dosaženo za jiných okolností.
§ 12
Informace o depozitáři, hlavním podpůrci a další doplňující informace
Název části šesté sdělení zní: „Praktické informace“; tato část sdělení obsahuje
a) obchodní firmu nebo jiné obecně známé a užívané pojmenování obchodní firmy a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, depozitáře speciálního fondu, popřípadě také logo tohoto depozitáře nebo název konsolidačního celku, do něhož je tento depozitář zahrnut, a, využívá-li speciální fond služeb hlavního podpůrce, také obchodní firmu nebo jiné obecně známé a užívané pojmenování obchodní firmy a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, hlavního podpůrce speciálního fondu, popřípadě také logo tohoto hlavního podpůrce nebo název konsolidačního celku, do něhož je tento hlavní podpůrce zahrnut,
b) informaci o právu na poskytnutí dalších dokumentů a údajů, týkajících se speciálního fondu3), na základě žádosti,
c) údaj o kontaktním místě, kde je možné v případě potřeby získat dodatečné informace a údaje, zahrnující adresu, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a adresu internetových stránek tohoto kontaktního místa, a
d) upozornění o úhradě újmy podle § 229 odst. 2 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy.
§ 13
Informace o povolení k činnosti
(1) Část sedmá sdělení je bez názvu a obsahuje, jde-li o speciální fond, který je samosprávným investičním fondem, nebo o speciální fond, jehož obhospodařovatelem je investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, text tohoto znění: „Povolení k činnosti obhospodařovatele tohoto speciálního fondu bylo vydáno v České republice. Obhospodařovatel tohoto speciálního fondu podléhá dohledu České národní banky.“
(2) Jde-li o speciální fond, jehož obhospodařovatelem je zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, použije se odstavec 1 obdobně s tím, že
a) údaj o České republice se nahradí názvem jiného členského státu v českém jazyce, ve kterém bylo tomuto obhospodařovateli uděleno povolení, které jej opravňuje obhospodařovat tento speciální fond, a
b) údaj o České národní bance se nahradí označením orgánu dohledu jiného členského státu, který tomuto obhospodařovateli udělil povolení uvedené v písmeni a).
(3) Je-li administrátorem speciálního fondu osoba odlišná od obhospodařovatele, použijí se pro uvedení údajů a informací o povolení k činnosti tohoto administrátora odstavce 1 a 2 obdobně.
§ 14
Údaj o uveřejnění
Část osmá sdělení je bez názvu a obsahuje datum uveřejnění sdělení, kterému předchází text tohoto znění: „Toto sdělení klíčových informací bylo vyhotoveno ke dni“.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ NÁLEŽITOSTI NĚKTERÝCH ČÁSTÍ SDĚLENÍ
§ 15
Zvláštní náležitosti sdělení fondu fondů
Sdělení speciálního fondu, který má podle svého statutu investovat více než 49 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičními fondy nebo zahraničními investičními fondy (fond fondů), dále obsahuje
a) v části druhé stručný popis jeho investiční strategie, pokud se jedná o investice do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jinými investičními fondy nebo zahraničními investičními fondy, a
b) v části třetí popis rizik plynoucích z každého investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vydávajícího cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, do kterých tento fond investuje, pokud z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že tato rizika mají nebo mohou mít podstatný vliv na tento fond jako celek.
§ 16
Zvláštní náležitosti sdělení fondu nemovitostí
Sdělení speciálního fondu, který podle svého statutu investuje do nemovitostí4) a účastí v nemovitostních společnostech5) (fond nemovitostí), obsahuje v části třetí namísto stupnice syntetického ukazatele podle § 8 písm. a) stručný popis existujících rizik souvisejících s konkrétní nemovitostí v majetku tohoto fondu, nebo s konkrétní účastí tohoto fondu v nemovitostní společnosti, například riziko vyplývající ze stavební závady takové nemovitosti nebo z její ekologické zátěže.
§ 17
Zvláštní náležitosti sdělení strukturovaného speciálního fondu
(1) Strukturovaný speciální fond je speciální fond, který svým podílníkům nebo akcionářům k určitému pevně stanovenému datu vyplácí peněžité plnění, jehož výše odpovídá výsledku zjištěnému podle matematického vzorce, který zohledňuje jako svou základní proměnnou změnu veličiny, jejíž hodnota se vztahuje k určité majetkové hodnotě, souboru majetkových hodnot, finančním indexům nebo jiným kvantitativně vyjádřeným ukazatelům.
(2) Sdělení strukturovaného speciálního fondu v části druhé dále obsahuje
a) vysvětlení způsobu výpočtu výše peněžitého plnění vypláceného strukturovaným speciálním fondem podle odstavce 1 a
b) alespoň 3 modelové příklady znázorňující změnu výše peněžitého plnění podle odstavce 1 v závislosti na různých tržních podmínkách, doplněné o upozornění, že se jedná o modelové příklady, které nejsou ukazatelem budoucí výkonnosti fondu.
(3) Sdělení strukturovaného speciálního fondu neobsahuje část pátou.
§ 18
Obsah sdělení v případě vydávání různých druhů podílových listů nebo akcií
Vydává-li speciální fond různé druhy podílových listů nebo akcií6), musí ze sdělení alespoň odkazem na statut tohoto fondu vyplývat, jaká zvláštní práva jsou s jednotlivými druhy podílových listů nebo akcií spojena.
ČÁST ČTVRTÁ
PRŮBĚŽNÁ AKTUALIZACE SDĚLENÍ A LHŮTY PRO JEHO UVEŘEJŇOVÁNÍ
§ 19
Aktualizace sdělení
Sdělení klíčových informací aktualizuje administrátor speciálního fondu vždy nejméně jednou za 12 měsíců, v případě potřeby, například v souvislosti se změnou statutu nebo stanov, však bez zbytečného odkladu po rozhodné události; ve sloupcovém diagramu zachycujícím historickou výkonnost se vždy zohlední výkonnost speciálního fondu v předcházejícím roce.
§ 20
Uveřejnění aktualizovaného sdělení
(1) Pokud bylo sdělení aktualizováno, aktualizované sdělení se bez zbytečného odkladu uveřejní.
(2) Pokud bylo sdělení aktualizováno v souvislosti se změnou stanov nebo statutu, uveřejní se aktualizované sdělení současně se změnou stanov nebo statutu.
(3) Sdělení obsahující zohlednění výkonnosti speciálního fondu v přecházejícím kalendářním roce se uveřejní nejpozději 35. pracovní den následujícího kalendářního roku.
ČÁST PÁTÁ
POSKYTOVÁNÍ SDĚLENÍ A STATUTU INVESTORŮM
§ 21
Podmínky pro poskytnutí statutu a sdělení na nosiči informací, který nemá listinnou podobu
Sdělení nebo statut lze investorovi poskytnout na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, jestliže
a) jejich poskytnutí na tomto nosiči informací je přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem, a
b) investor si při volbě mezi listinnou podobou a nosičem informací, který nemá listinnou podobu, výslovně zvolil tento nosič informací.
§ 22
Podmínky pro poskytnutí statutu a sdělení pouze na internetových stránkách
Sdělení nebo statut lze investorovi poskytnout pouze na internetových stránkách speciálního fondu, jestliže
a) je jejich poskytnutí na internetových stránkách přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem,
b) s jejich poskytnutím pouze na internetových stránkách udělil investor souhlas,
c) investorovi byla elektronicky sdělena adresa internetových stránek včetně údaje, kde na nich může investor příslušné sdělení nebo statut nalézt, a
d) investor má kdykoliv možnost využívat sdělení nebo statut po dobu přiměřenou jejich účelu.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 23
Přechodné ustanovení
Sdělení uveřejněné podle dosavadních právních předpisů se považuje za sdělení podle tohoto nařízení a lze jej aktualizovat i podle dosavadních právních předpisů, nejdéle však do dne 22. července 2014.
§ 24
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 189/2011 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu kolektivního investování, se zrušuje.
§ 25
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Rusnok v. r.
Ministr financí:
Fischer v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 242/2013 Sb.
Zobrazení stupnice pro syntetický ukazatel
1. Syntetický ukazatel se promítne do jedné ze skupin na stupnici. Stupnici tvoří souvislé pořadí skupin označených celými čísly ve vzestupném pořadí od 1 do 7 zleva doprava.
2. Na stupnici musí být uvedeno, že nižší riziko znamená potenciálně nižší výnosy a vyšší riziko znamená potenciálně výnosy vyšší.
3. Skupina, do níž je zařazen speciální fond, je zvýrazněna.
4. Pro odlišení jednotlivých skupin na stupnici nelze užít výlučně barev.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 242/2013 Sb.
Tabulka pro zobrazení poplatků účtovaných investorům a nákladů hrazených z majetku speciálního fondu
Poplatky účtované investorům a náklady hrazené z majetku speciálního fondu se zobrazí v tabulce s následující strukturou:Jednorázové poplatky účtované investorovi přímo před nebo po uskutečnění investice
Vstupní poplatek []%
Výstupní poplatek []%
Poplatek za výměnu
Jedná se o nejvyšší částku, která může být investorovi účtována před uskutečněním investice / před vyplacením investice
Náklady hrazené z majetku speciálního fondu v průběhu roku
(Tyto náklady se odrazí pouze ve výkonnosti příslušné investice, nejsou účtovány přímo investorovi.)
Celková nákladovost []%
Jedná se o údaj za předchozí účetní období.
Náklady hrazené z majetku speciálního fondu za zvláštních podmínek
(Tyto náklady se odrazí pouze ve výkonnosti příslušné investice, nejsou účtovány přímo investorovi.)
Výkonnostní poplatek [] % ročně z výnosů, jež speciální fond dosáhne nad rámec výkonnosti ukazatele (benchmark) pro tento poplatek, kterým je [uveďte název ukazatele]
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 242/2013 Sb.
Kritéria pro zobrazení historické výkonnosti
Sloupcový diagram zobrazující historickou výkonnost splňuje tato kritéria:
1. stupnice osy Y sloupcového diagramu je lineární, nikoli logaritmická,
2. stupnice je přizpůsobena rozsahu zobrazených sloupců, přičemž sloupce nesmí být stlačené do té míry, aby možnost rozpoznat výkyvy ve výnosnosti byla ztížena,
3. osa X je umístěna na úrovni 0 % míry výnosnosti,
4. u každého sloupce je vyznačena dosažená výnosnost v procentním vyjádření a
5. hodnoty historické výkonnosti jsou zaokrouhleny najedno desetinné místo.
1) Nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování.
2) § 627 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
3) § 224, 225, § 233 odst. 2 § 237 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb.
4) § 628 zákona č. 240/2013 Sb.
5) § 100 odst. 2 část věty za středníkem zákona č. 240/2013 Sb.
6) § 120 a § 167 odst. 1 věta poslední zákona č. 240/2013 Sb.
§ 276 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
243/2013 nař. vlády o investování
243
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 31. července 2013
o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování
Vláda nařizuje podle § 215 odst. 2 a § 284 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
(1) Toto nařízení zapracovává právní předpisy Evropské unie1), zohledňuje obecné pokyny evropského orgánu dohledu2) a upravuje pro standardní fond požadavky na kvalitativní kritéria
a) pravidel pro skladbu majetku tohoto fondu3), spočívající ve vymezení
1. majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, a
2. investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k majetkovým hodnotám podle bodu 1, včetně investičních limitů při kopírování složení indexu akcií nebo indexu dluhopisů4),
b) pravidel pro přijetí úvěru nebo zápůjčky na účet tohoto fondu, včetně limitů pro míru využití pákového efektu5), využívá-li pákový efekt6),
c) pravidel pro použití majetku tohoto fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky nebo daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s obhospodařováním tohoto fondu, včetně toho,
1. zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním, a
2. zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,
d) pravidel pro uzavírání smluv o prodeji majetkových hodnot na účet tohoto fondu, které tento fond nemá v majetku, nebo které má na čas přenechány, včetně toho, zda lze na účet tohoto fondu uzavírat smlouvy o prodeji majetkových hodnot, které tento fond nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány,
e) technik k obhospodařování tohoto fondu,
f) pravidel pro používání technik podle písmene e), včetně pravidel pro sjednávání repo obchodů7) s využitím majetku tohoto fondu a pravidel pro investování v souvislosti se sjednanými repo obchody,
g) pravidel pro snižování rizika z použití derivátů8),
h) pravidel pro výpočet celkové expozice tohoto fondu standardní závazkovou metodou a metodou měření hodnoty v riziku, s rozlišením podle modelu absolutní rizikové hodnoty a relativní rizikové hodnoty, popřípadě další jinou pokročilou metodou měření rizik, a
i) limitů u celkové expozice v případě metod podle písmene h).
(2) Toto nařízení dále upravuje pro speciální fond, s rozlišením, zda investuje jako fond nemovitostí (§ 51), požadavky na kvalitativní kritéria pravidel, technik a limitů uvedených v odstavci 1.
(3) Toto nařízení dále zohledňuje obecné pokyny evropského orgánu dohledu a upravuje pro fond peněžního trhu (§ 79) a krátkodobý fond peněžního trhu (§ 80) požadavky na kvalitativní kritéria pravidel pro skladbu majetku těchto fondů, spočívající ve vymezení
a) majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu,
b) investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k majetkovým hodnotám podle písmene a), a
c) limitů vážené průměrné splatnosti (§ 87 odst. 2) a vážené průměrné životnosti (§ 88 odst. 2) majetku tohoto fondu a pravidel pro jejich výpočet.
(4) Toto nařízení dále upravuje pro fond kvalifikovaných investorů požadavky na kvalitativní kritéria
a) pravidel pro skladbu majetku tohoto fondu, spočívající ve vymezení investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k cenným papírům nebo zaknihovaným cenným papírům, účastem v právnických osobách, pohledávkám, komoditám (§ 14 odst. 5) a jiným věcem,
b) pravidel pro uzavírání smluv o prodeji investičních nástrojů nebo komodit, které tento fond nemá v majetku, nebo které má na čas přenechány, a
c) technik k obhospodařování tohoto fondu.
ČÁST DRUHÁ
STANDARDNÍ FOND
HLAVA I
SKLADBA MAJETKU
Díl 1
Majetkové hodnoty
§ 2
Základní ustanovení
(1) Do jmění standardního fondu lze nabýt pouze majetkovou hodnotu uvedenou v § 3 až 16.
(2) Do jmění standardního fondu, který je podřízeným fondem, lze nabýt pouze
a) cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný jeho řídícím fondem,
b) finanční derivát uvedený v § 12 a 13, který je technikou k obhospodařování tohoto fondu a který je sjednán výhradně za účelem zajištění,
c) pohledávku na výplatu peněžních prostředků z účtů v české nebo cizí měně podle § 15,
d) majetkovou hodnotu podle § 16, je-li tento standardní fond akciovou společností s proměnným základním kapitálem a má-li povolení České národní banky k činnosti samosprávného investičního fondu.
(3) Do jmění standardního fondu nelze nabýt zlato, stříbro, platinu, paladium, iridium, rhodium, ruthenium nebo osmium (dále jen „drahý kov“) ani certifikát, který zastupuje drahý kov.
(4) Na účet standardního fondu nelze sjednat jiný derivát než derivát,
a) který umožňuje převod úvěrového rizika podkladového aktiva nezávisle na ostatních rizicích spojených s tímto podkladovým aktivem,
b) z něhož nevyplývá dodání ani převod, včetně fyzického dodání a převodu, podkladových aktiv jiných než těch, která jsou uvedena v § 3 až 16, a
c) s nímž spojená rizika jsou zohledněna systémem řízení rizik obhospodařovatele standardního fondu tak, aby tento systém dostatečně zohlednil alespoň riziko informační asymetrie mezi obhospodařovatelem a jinou smluvní stranou takového derivátu plynoucí z možného přístupu této jiné smluvní strany k neveřejným informacím o společnostech, jejichž majetek je využit jako podkladové aktivum pro tento derivát.
(5) Používá-li toto nařízení pojem „standardní fond“, rozumí se jím v případě standardního fondu, který vytváří podfondy, podfond standardního fondu.
§ 3
Investiční cenný papír
(1) Do jmění standardního fondu lze nabýt
a) investiční cenný papír,
1. který je přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě9), nebo
2. který je přijat k obchodování na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo s nímž se obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jsou-li tyto trhy uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném Českou národní bankou,
b) investiční cenný papír z nové emise,
1. vyplývá-li z jeho emisních podmínek závazek emitenta, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na některém z trhů uvedených v písmeni a), a
2. je-li žádost o jeho přijetí k obchodování na některém z trhů uvedených v písmeni a) podána tak, aby byl tento investiční cenný papír přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,
c) investiční cenný papír vydaný fondem kolektivního investování, který neodkupuje jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, nebo srovnatelným10) zahraničním investičním fondem, dodržuje-li obhospodařovatel takového fondu některý z kodexů řízení a správy společnosti a podléhá-li dohledu České národní banky, orgánu dohledu11) jiného členského státu12) nebo orgánu dohledu jiného státu13), který při výkonu dohledu přispívá k ochraně investorů,
d) investiční cenný papír, jehož hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, kterými mohou být i jiné majetkové hodnoty než majetkové hodnoty uvedené v § 3 až 16, a
e) investiční cenný papír, který není uveden v písmenech a) až d) za podmínky podle § 17 odst. 5.
(2) Do jmění standardního fondu lze investiční cenný papír nabýt, jestliže
a) jeho likvidita neoslabuje schopnost odkupovat podílové listy nebo investiční akcie vydávané tímto fondem na žádost vlastníka investiční akcie nebo podílníka z majetku tohoto fondu; pro investiční cenné papíry přijaté k obchodování na trzích uvedených v odstavci 1 písm. a) se tato podmínka považuje za splněnou, nejsou-li osobě, která tento investiční nástroj nabývá na účet standardního fondu do jmění tohoto fondu, k dispozici informace, které by mohly vést k jinému závěru,
b) v důsledku jeho držení nevzniká standardnímu fondu riziko ztráty, která by převyšovala částku za něj zaplacenou,
c) jeho cenu lze spolehlivě určit, což v případě
1. investičního cenného papíru uvedeného v odstavci 1 písm. a) až d) znamená, že existuje přesná, spolehlivá a obvyklá cena, kterou je tržní cena, nebo cena určená způsobem, který je nezávislý na emitentovi tohoto investičního cenného papíru,
2. investičního cenného papíru uvedeného v odstavci 1 písm. e) znamená, že ocenění je prováděno periodicky a vychází z analýzy investičních příležitostí nebo jiných informací poskytnutých emitentem tohoto investičního cenného papíru,
d) jsou pro něj k dispozici přiměřené informace, což v případě
1. investičního cenného papíru uvedeného v odstavci 1 písm. a) až d) znamená, že účastníkům trhu jsou k dispozici pravidelné, přesné a úplné informace o tomto investičním cenném papíru,
2. investičního cenného papíru uvedeného v odstavci 1 písm. e) znamená, že osobě, která tento investiční cenný papír nabývá na účet standardního fondu do jmění tohoto fondu, jsou k dispozici pravidelné a přesné informace o tomto investičním cenném papíru,
e) jeho nabytí je v souladu s investiční strategií14) standardního fondu a
f) rizika s ním spojená jsou dostatečně zohledněna systémem řízení rizik pro standardní fond.
(3) Do jmění standardního fondu lze nabýt investiční cenný papír bez ohledu na to, zda byl zcela splacen.
(4) V tomto nařízení pojem „investiční cenný papír“ nezahrnuje
a) investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. c) a e) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a
b) investiční cenný papír, který je cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem; to neplatí, jde-li o investiční cenný papír uvedený v odstavci 1 písm. c).
(5) Používá-li toto nařízení pojem „zahraniční investiční fond“, rozumí se jím v případě zahraničního investičního fondu, který vytváří zařízení srovnatelná s podfondy, toto zařízení. Přitom platí, že zařízení není srovnatelné s podfondem, není-li jmění v tomto zařízení efektivně odděleno od jmění v ostatních srovnatelných zařízeních téhož fondu, nebo, je-li toto zařízení tvořeno jen majetkem, není-li majetek v tomto zařízení efektivně oddělen od majetku v ostatních srovnatelných zařízeních téhož fondu.
§ 4
Investiční cenný papír obsahující derivát
(1) Investičním cenným papírem obsahujícím derivát, který lze nabýt do jmění standardního fondu, je investiční cenný papír uvedený v § 3 obsahující složku,
a) pro jejíž přítomnost lze některé nebo všechny peněžní toky spojené s tímto investičním cenným papírem měnit v závislosti na úrokové sazbě, ceně jiného investičního nástroje, měnovém kurzu, cenovém indexu, indexu úrokových sazeb, ratingu, úvěrovém hodnocení, úvěrovém indexu nebo jiné proměnné veličině, v důsledku čehož může měnit svou hodnotu obdobně jako derivát,
b) jejíž ekonomický charakter a rizika s ní spojená nesouvisejí úzce s ekonomickým charakterem investičního cenného papíru a riziky s ním spojenými a
c) která má významný dopad na rizikový profil standardního fondu a na hodnotu investičního cenného papíru.
(2) Obsahuje-li investiční cenný papír složku, která je samostatně převoditelná, má se za to, že tento investiční cenný papír derivát neobsahuje; taková složka se považuje za samostatný investiční nástroj.
(3) Obsahuje-li investiční cenný papír derivát, použijí se pro tento derivát § 22 a 34 až 44 obdobně.
§ 5
Nástroj peněžního trhu přijatý k obchodování
(1) Do jmění standardního fondu lze nabýt nástroj peněžního trhu přijatý k obchodování na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a),
a) může-li být prodán s omezenými náklady ve lhůtě přiměřené lhůtě pro odkoupení podílového listu nebo investiční akcie vydávané tímto fondem,
b) jde-li o nástroj, pro který jsou k dispozici přesné a spolehlivé způsoby oceňování, které
1. umožňují vypočítat jeho čistou hodnotu, která se významně neodlišuje od ceny, za niž by bylo možné tento nástroj prodat mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek, a
2. vycházejí z údajů trhu nebo metod oceňování, včetně metod založených na zůstatkové hodnotě, a
c) jde-li o nástroj,
1. jehož původní splatnost je nejvýše 397 dní,
2. jehož zbytková splatnost je nejvýše 397 dní,
3. který prochází pravidelnou valorizací výnosů v souladu s podmínkami peněžního trhu nejméně jednou za 397 dní, nebo
4. jehož rizikovost, zejména míra podstupovaného úvěrového rizika a úrokového rizika, odpovídá rizikovosti profilu nástroje, který splňuje podmínku uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3.
(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) se u nástroje peněžního trhu přijatého k obchodování na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) považují za splněné, nejsou-li osobě, která tento nástroj nabývá na účet standardního fondu do jmění tohoto fondu, k dispozici informace, které by mohly vést k jinému závěru.
§ 6
Nástroj peněžního trhu nepřijatý k obchodování
(1) Do jmění standardního fondu lze nabýt nástroj peněžního trhu nepřijatý k obchodování na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a), jestliže
a) byl vydán územním samosprávným celkem členského státu, centrální bankou členského státu, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federace, nebo mezinárodní finanční organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států, nebo za něj tyto subjekty převzaly záruku,
b) byl vydán emitentem, jímž vydané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na trhu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. a) bodě 2,
c) byl vydán osobou, nebo za něj převzala záruku osoba,
1. která podléhá dohledu České národní banky nebo orgánu dohledu jiného členského státu,
2. která má sídlo v členském státě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj náležícím k signatářům mezinárodní smlouvy General Arrangements to Borrow (členskému státu skupiny G10),
3. která je hodnocena alespoň investičním stupněm ratingu vydaným ratingovou agenturou registrovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury15), nebo
4. jejíž hloubková analýza prokazuje, že pravidla pro dohled, kterým podléhá, jsou srovnatelná s pravidly pro dohled plynoucími z práva Evropské unie, nebo
d) byl vydán emitentem, který je přípustnou protistranou, za předpokladu, že osoba, která do něj investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v písmeni b), c) nebo d) a jejich emitentem je
1. společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10000000 EUR a která uveřejňuje účetní závěrku, která je sestavena v souladu s právem Evropské unie,
2. osoba, která zajišťuje financování celku, za který se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, jehož je součástí a z nějž alespoň jeden člen je emitentem akcií nebo obdobných cenných papírů anebo zaknihovaných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě, přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo na trhu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. a) bodě 2, nebo
3. osoba, která prostřednictvím emise cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů zajišťuje financování společností, smluvních vztahů nebo jiných struktur zřízených za účelem sekuritizace16), jejichž financování prostřednictvím úvěrových linek je zajištěno osobou podle písmene c).
(2) Nástroj peněžního trhu uvedený v odstavci 1 lze nabýt do jmění standardního fondu pouze za předpokladu, že právní úprava vztahující se na jeho emisi nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor tím, že
a) jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až c),
b) osoba, která tento nástroj nabývá na účet standardního fondu do jmění tohoto fondu, má o tomto nástroji peněžního trhu k dispozici dostatečné informace, včetně informací umožňujících řádné hodnocení úvěrových rizik spojených s investicemi do takového nástroje, a
c) tento nástroj peněžního trhu nemá omezenu převoditelnost.
(3) Přípustnou protistranou se pro účely tohoto nařízení rozumí
a) banka,
b) spořitelní a úvěrní družstvo,
c) obchodník s cennými papíry, který není bankou a který
1. dodržuje kapitálovou přiměřenost podle § 9 a 9a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a
2. má povolení k poskytování investiční služby obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,
d) pojišťovna,
e) zajišťovna,
f) investiční společnost,
g) penzijní společnost,
h) samosprávný investiční fond,
i) zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě se srovnatelným povolením k činnosti jako některá z osob uvedených v písmenech a) až h), nebo
j) zahraniční osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, se srovnatelným povolením k činnosti jako některá z osob uvedených v písmenech a) až h).
§ 7
Užití právních domněnek při nabývání nástrojů peněžního trhu
(1) U nástrojů peněžního trhu uvedených v § 6 odst. 1 písm. a), s výjimkou těch, jež jsou uvedeny v § 6 odst. 1 písm. b), a těch, jež vydala Evropská centrální banka nebo centrální banka členského státu, je podmínka uvedená v § 6 odst. 2 písm. b) splněna, jsou-li osobě, která tento nástroj nabývá na účet standardního fondu do jmění tohoto fondu, k dispozici alespoň informace týkající se emise nebo podmínek emise anebo právní a finanční situace emitenta před datem emise nástroje peněžního trhu.
(2) U nástrojů peněžního trhu uvedených v § 6 odst. 1 písm. b) a d) a těch, které jsou vydány územním samosprávným celkem členského státu nebo mezinárodní finanční organizací, ale za které nepřevzal záruku členský stát nebo stát federace, která je členským státem, je podmínka uvedená v § 6 odst. 2 písm. b) splněna, jsou-li osobě, která tento nástroj nabývá na účet standardního fondu do jmění tohoto fondu, k dispozici alespoň
a) informace týkající se emise nebo podmínek emise a právní a finanční situace emitenta před datem emise nástroje peněžního trhu,
b) aktualizace informací podle písmene a) uskutečňované pravidelně a při významné události, a zejména při změně ovlivňující finanční situaci emitenta a jeho schopnost dostát svým závazkům, a
c) dostupné a spolehlivé statistické údaje o emisi a podmínkách emise.
(3) U nástrojů peněžního trhu uvedených v § 6 odst. 1 písm. c) je podmínka uvedená v § 6 odst. 2 písm. b) splněna, jsou-li osobě, která tento nástroj nabývá na účet standardního fondu do jmění tohoto fondu, k dispozici alespoň
a) informace týkající se emise nebo podmínek emise anebo právní a finanční situace emitenta před datem emise nástroje peněžního trhu,
b) aktualizace informací podle písmene a) uskutečňované pravidelně a při významné události, a zejména při změnách ovlivňujících finanční situaci emitenta a jeho schopnost dostát svým závazkům, a
c) dostupné a spolehlivé statistické údaje o emisi a o podmínkách emise nebo jiné údaje umožňující řádné hodnocení úvěrových rizik spojených s investicemi do takového nástroje.
§ 8
Nástroj peněžního trhu obsahující derivát
(1) Nástrojem peněžního trhu obsahujícím derivát, který lze nabýt do jmění standardního fondu, je nástroj peněžního trhu uvedený v § 5, 6 nebo 9 obsahující složku,
a) pro jejíž přítomnost lze některé nebo všechny peněžní toky spojené s tímto nástrojem měnit v závislosti na úrokové sazbě, ceně jiného investičního nástroje, měnovém kurzu, cenovém indexu, indexu úrokových sazeb, ratingu, úvěrovém hodnocení, úvěrovém indexu nebo jiné proměnné veličině, v důsledku čehož může měnit svou hodnotu obdobně jako derivát,
b) jejíž ekonomický charakter a rizika s ní spojená nesouvisejí úzce s ekonomickým charakterem nástroje peněžního trhu a riziky s ním spojenými a
c) která má významný dopad na rizikový profil standardního fondu a na hodnotu nástroje peněžního trhu.
(2) Obsahuje-li nástroj peněžního trhu složku, která je samostatně převoditelná, má se za to, že tento nástroj peněžního trhu derivát neobsahuje; taková složka se považuje za samostatný investiční nástroj.
(3) Obsahuje-li nástroj peněžního trhu derivát, použijí se pro tento derivát § 22 a 34 až 44 obdobně.
§ 9
Jiný nástroj peněžního trhu
Do jmění standardního fondu lze nabýt i nástroj peněžního trhu, který není přijat k obchodování na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a který nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 6, splňuje-li podmínky stanovené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 17 odst. 5.
§ 10
Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem
(1) Do jmění standardního fondu lze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu investuje nejvýše 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy.
(2) Do jmění standardního fondu lze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný speciálním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, jestliže
a) podle statutu nebo srovnatelného dokumentu fondu, který tento cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydal, investuje tento fond nejvýše 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy,
b) podle statutu nebo srovnatelného dokumentu fondu, který tento cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydal, je jedinou činností nebo jediným účelem tohoto fondu shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, a další správa tohoto majetku,
c) podle statutu nebo srovnatelného dokumentu fondu, který tento cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydal, nelze do jmění tohoto fondu nabýt jiné majetkové hodnoty než ty, které lze podle tohoto nařízení nabýt do jmění standardního fondu,
d) jsou tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry odkupovány ve lhůtách kratších než 1 rok nebo se zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů na evropském regulovaném trhu, nebo na trhu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. a) bodě 2, významně neodchyluje od jejich aktuální hodnoty,
e) obhospodařovatel fondu, který tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydal, má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, podléhá dohledu tohoto orgánu dohledu a tento orgán dohledu a Česká národní banka se dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
f) obhospodařovatel fondu, který tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydal, dodržuje pravidla obezřetnosti srovnatelná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie,
g) podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu investuje tak, aby bylo zajištěno rozložení rizika, a
h) za fond, který tento cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydal, je vyhotovována a uveřejňována pololetní zpráva a výroční zpráva, které umožňují posouzení situace tohoto fondu z hlediska majetku, výnosů a nakládání s majetkem tohoto fondu v účetním období, k němuž se vztahují.
(3) Do jmění standardního fondu lze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem bez ohledu na to, zda byl zcela splacen.
§ 11
Investiční akcie k jinému podfondu téhož standardního fondu
Do jmění jednoho podfondu standardního fondu nelze nabýt investiční akcii vydanou k jinému pod-fondu téhož standardního fondu.
§ 12
Finanční derivát přijatý k obchodování
Na účet standardního fondu lze sjednat finanční derivát přijatý k obchodování na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a), je-li hodnotou, k níž se vztahuje hodnota tohoto derivátu, pouze
a) majetková hodnota uvedená v § 3 až 15, kterou lze podle investiční strategie tohoto fondu uvedené ve statutu tohoto fondu nabýt do jmění tohoto fondu,
b) úroková míra, měnový kurz nebo měna, nebo
c) finanční index, který je dostatečně diverzifikován, dostatečně reprezentativní a veřejně přístupný.
§ 13
Finanční derivát nepřijatý k obchodování
Na účet standardního fondu lze sjednat finanční derivát nepřijatý k obchodování na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a), jestliže
a) se hodnota tohoto derivátu vztahuje pouze k hodnotám uvedeným v § 12 písm. a) až c),
b) se tento derivát oceňuje spolehlivě a ověřitelně každý pracovní den,
c) může obhospodařovatel tohoto fondu tento derivát z vlastního podnětu kdykoliv postoupit nebo vypovědět anebo jinak ukončit za částku, které lze dosáhnout mezi smluvními stranami za podmínek, které nejsou pro žádnou ze stran významně nerovnovážné, nebo může za tuto částku uzavřít nový derivát, kterým kompenzuje podkladová aktiva tohoto derivátu postupem stanoveným v § 37, a
d) je tento derivát sjednán s přípustnou protistranou, která podléhá dohledu České národní banky, orgánu dohledu jiného členského státu nebo orgánu dohledu jiného státu.
§ 14
Užití právních domněnek při sjednávání finančních derivátů
(1) Platí, že finanční index je pro účely § 12 písm. c) dostatečně diverzifikován, jestliže
a) změna týkající se jedné z hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, podstatně neovlivní hodnotu tohoto indexu,
b) tento index je tvořen takovým počtem hodnot, že jsou srovnatelně splněny alespoň podmínky uvedené v § 24, a
c) tento index není tvořen jednou komoditou.
(2) Platí, že finanční index je pro účely § 12 písm. c) dostatečně reprezentativní, jestliže
a) vhodným způsobem odráží každou změnu týkající se některé z hodnot, ke kterým se tento index vztahuje,
b) jeho složení se pravidelně upravuje takovým způsobem, aby stále odráželo situaci na trzích, na nichž se používá, a to na základě veřejně dostupných kritérií,
c) hodnoty, ke kterým se vztahuje, jsou natolik likvidní, že lze složení tohoto indexu kopírovat,
d) nebyl vytvořen ani vypočítán na žádost nebo podle příkazů jedné osoby nebo několika osob,
e) jeho tvůrce nepřijímá úplatu za zahrnutí hodnoty, ke které se tento index vztahuje, do složení tohoto indexu a
f) nelze zpětně měnit již uveřejněné hodnoty, ke kterým se tento index vztahuje.
(3) Platí, že finanční index je pro účely § 12 písm. c) veřejně přístupný, jestliže
a) jsou při zjišťování cen, výpočtu tohoto indexu a jeho uveřejňování použity řádné postupy, včetně postupů pro určení cen podkladových aktiv tohoto indexu, pro které není tržní cena dostupná, a
b) se výpočet hodnoty tohoto indexu, způsob jeho složení a aktualizace jeho složení, jeho změny, provozní obtíže s včasným a přesným uveřejňováním informací, které se jej týkají, nebo jiné související relevantní informace, uveřejňují v co nejširším rozsahu a včas.
(4) Platí, že derivát se pro účely § 13 písm. b) oceňuje spolehlivě a ověřitelně, jestliže
a) jeho ocenění odpovídá tržním podmínkám,
b) jeho ocenění nevychází pouze z ceny nabízené jinou smluvní stranou tohoto derivátu,
c) jeho ocenění vychází ze spolehlivé aktualizované tržní ceny, nebo, není-li taková cena dostupná, z postupů oceňování, jejichž součástí jsou vhodné a obecně uznávané způsoby oceňování, a
d) kontrolu jeho oceňování provádí
1. osoba nezávislá na jiné smluvní straně tohoto derivátu, a to přiměřeně často a způsobem umožňujícím obhospodařovateli nebo administrátorovi standardního fondu kontrolu, nebo
2. skupina osob, pomocí které obhospodařovatel nebo administrátor standardního fondu provádí tuto činnost, která má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon této činnosti a která je nezávislá na skupině osob, pomocí které obhospodařovatel tohoto fondu provádí správu majetku tohoto fondu.
(5) Komoditou se pro účely tohoto nařízení rozumí zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat.
(6) Jednou komoditou se pro účely tohoto nařízení rozumí i takové různé komodity, u kterých existuje mezi denními změnami reálné hodnoty jedné a druhé komodity vztah korelace alespoň ve výši 0,8, a to ve více než 75 % výpočtů pro klouzavé časové období v délce 250 pracovních dnů za posledních 5 let.
§ 15
Pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně
Do jmění standardního fondu lze nabýt pouze pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně za některou z osob uvedených v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech s dobou do splatnosti v délce nejvýše 1 rok.
§ 16
Majetek samosprávného investičního fondu netvořící součást majetku z investiční činnosti
Do jmění standardního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem a který má povolení České národní banky k činnosti samosprávného investičního fondu, lze nabýt i jiné majetkové hodnoty, než jsou majetkové hodnoty uvedené v § 3 až 15, jestliže netvoří součást majetku z investiční činnosti tohoto fondu a jsou potřebné k výkonu činnosti tohoto fondu.
Díl 2
Investiční limity
§ 17
Limity u investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu
(1) Nelze investovat více než 5 % hodnoty majetku standardního fondu17) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
(2) Je-li to uvedeno ve statutu standardního fondu, lze investovat
a) až 10 % hodnoty majetku tohoto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem a až 20 % hodnoty majetku tohoto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných emitenty v rámci celku, za který se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka; součet těchto investic však nesmí překročit 40 % hodnoty majetku tohoto fondu,
b) až 35 % hodnoty majetku tohoto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vydal-li tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nebo převzal-li za ně záruku stát, územní samosprávný celek státu, nebo mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států,
c) až 25 % hodnoty majetku tohoto fondu do dluhopisů vydaných jednou bankou, jedním spořitelním a úvěrním družstvem nebo jednou zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jsou-li peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů investovány do takových druhů majetku, které do dne splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta z těchto dluhopisů a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity ke splacení dluhopisu a k vyplacení výnosů; součet těchto investic však nesmí překročit 80 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(3) Finanční deriváty sjednané s přípustnou protistranou, pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně podle § 15 a investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).
(4) Do limitů podle odstavců 1 a 2 se zahrnuje hodnota investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu poskytnutých jiné smluvní straně jako zajištění finančních derivátů uvedených v § 13. Toto zajištění lze zahrnout do limitů v čisté hodnotě, je-li s touto jinou smluvní stranou sjednáno závěrečné vyrovnání18), které je právně účinné a vymahatelné ve všech dotčených právních řádech.
(5) Nelze investovat více než 10 % hodnoty majetku standardního fondu do investičních cenných papírů uvedených v § 3 odst. 1 písm. e) a do nástrojů peněžního trhu uvedených v § 9.
(6) Emitenti tvořící koncern se pro účely tohoto nařízení považují za jednoho emitenta. Pro potřeby investování investičních fondů platí, že stát ani jiná veřejnoprávní korporace neovládají jiné osoby ani s těmito osobami netvoří koncern.
(7) Používá-li toto nařízení pojem „dluhopis“, rozumí se jím i dluhopisu obdobný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky.
§ 18
Limity u akcií
(1) Do jmění obhospodařovatele standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu a do jmění jím obhospodařovaných standardních fondů nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů nelze nabýt akcie, které ve svém souhrnu představují takový podíl na hlasovacích právech jejich emitenta, který obhospodařovateli umožňuje významným způsobem ovlivnit chování tohoto emitenta.
(2) Používá-li toto nařízení pojem „akcie“, rozumí se jím i akcii obdobný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě.
§ 19
Limity z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu
(1) Do jmění standardního fondu nelze nabýt více než
a) 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,
b) 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, které vydal jeden emitent, a
c) 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu, které vydal jeden emitent.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které
a) vydal nebo za které převzal záruku stát nebo územní samosprávný celek státu, nebo
b) vydala mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je členský stát.
§ 20
Limity u cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných státy, územními samosprávnými celky a některými mezinárodními finančními organizacemi
(1) Lze investovat až 100 % hodnoty majetku standardního fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, které vydal nebo za které převzal záruku stát, územní samosprávný celek státu nebo mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je členský stát, za podmínky, že je tento limit uveden ve statutu tohoto fondu.
(2) Ochrana vlastníků investičních akcií nebo podílníků standardního fondu uvedeného v odstavci 1 musí být srovnatelná s ochranou vlastníků investičních akcií nebo podílníků standardního fondu, který dodržuje limity stanovené v § 17.
(3) V majetku standardního fondu uvedeného v odstavci 1 musí být v každém okamžiku cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nejméně z 6 různých emisí, přičemž cenné papíry a zaknihované cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(4) Cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry podle odstavce 1 mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku standardního fondu pouze tehdy, jestliže jsou stát, územní samosprávný celek státu nebo mezinárodní finanční organizace uvedené v odstavci 1 jako takové výslovně uvedeny ve statutu standardního fondu uvedeného v odstavci 1, ve sdělení klíčových informací týkajícím se tohoto standardního fondu a v propagačních sděleních týkajících se tohoto standardního fondu.
§ 21
Limity u cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem
(1) Do jmění standardního fondu lze nabýt cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané jedním fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem až do výše 20 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.
(2) Do jmění standardního fondu nelze nabýt cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané speciálními fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, přesáhla-li by jejich hodnota ve svém součtu 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.
(3) Do jmění standardního fondu nelze nabýt více než 25 % z hodnoty fondového kapitálu19) jednoho investičního fondu nebo srovnatelné veličiny zahraničního investičního fondu.
§ 22
Limity u finančních derivátů
(1) Riziko protistrany plynoucí z finančních derivátů uvedených v § 12 a 13 odpovídající součtu kladných reálných hodnot těchto derivátů a z technik obhospodařování standardního fondu nesmí u jedné smluvní strany překročit
a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, je-li touto smluvní stranou osoba uvedená v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nebo
b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, je-li touto smluvní stranou jiná osoba než osoba uvedená v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
(2) Při výpočtu rizika protistrany podle odstavce 1 lze zohlednit pouze
a) sjednání závěrečného vyrovnání s jinou smluvní stranou daného finančního derivátu za předpokladu, že
1. rozhodné právo chrání závěrečné vyrovnání před účinky rozhodnutí nebo jiného úkonu soudu nebo správního orgánu alespoň v rozsahu ochrany, jaký závěrečnému vyrovnání poskytuje české právo, a
2. závěrečné vyrovnání se vztahuje pouze na pohledávky týkající se finančních derivátů uvedených v § 13 a
b) hodnotu majetkových hodnot přijatých k zajištění za předpokladu, že tyto majetkové hodnoty jsou denně oceňovány reálnou hodnotou, jsou vysoce likvidní a standardní fond je má ve svém majetku nebo je má v opatrování osoba nezávislá na smluvní straně tohoto derivátu podle písmene a).
(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 17 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů sjednaných na účet standardního fondu; to se nevyžaduje, jsou-li podkladovými aktivy finanční indexy nebo jiné finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele.
(4) Majetková hodnota se pro účely tohoto nařízení považuje za vysoce likvidní, netrvá-li její přeměna na peněžní prostředky déle než 7 dní a odpovídá-li dosažená cena její reálné hodnotě.
§ 23
Limity u pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně
Pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně za jednou z osob uvedených v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.
§ 24
Limity při kopírování složení finančního indexu
(1) Akcie a dluhopisy vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle svého statutu kopíruje složení indexu akcií nebo indexu dluhopisů, jestliže
a) tento index akcií je tvořen dostatečným počtem emitentů akcií nebo tento index dluhopisů je tvořen dostatečným počtem emitentů dluhopisů,
b) tento index je dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá; tato podmínka je splněna zejména tehdy, používá-li jeho tvůrce metodiku, která obvykle neopomíjí významného emitenta na trhu, na který se index vztahuje,
c) tento index je veřejně přístupný a je uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy investičních cenných papírů, které index tvoří, a
d) tvůrce tohoto indexu je nezávislý na obhospodařovateli standardního fondu, který kopíruje složení tohoto indexu; tato podmínka nemusí být splněna, tvoří-li tvůrce indexu a obhospodařovatel standardního fondu součást téhož podnikatelského seskupení a jsou-li v rámci tohoto seskupení zavedena účinná opatření k řízení střetu zájmů.
(2) Limit 20 % uvedený v odstavci 1 lze ve vztahu k jednomu emitentovi zvýšit až na 35 %, je-li to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s investičními cennými papíry uvedenými v odstavci 1 převažuje, a je-li tato možnost zvýšení limitu uvedena ve statutu standardního fondu.
§ 25
Společná ustanovení
(1) Součet hodnoty investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, hodnot pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtů v české nebo cizí měně za jedním emitentem a hodnot expozice vůči riziku protistrany plynoucího z finančních derivátů uvedených v § 13 spojeného s tímto emitentem nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu; tím nejsou dotčena ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) a c).
(2) Investiční limity stanovené v odstavci 1, v § 17, § 22 odst. 1 a v § 23 nelze sčítat a součet hodnot investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, hodnot pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtů v české nebo cizí měně za tímto emitentem a hodnot expozice vůči riziku protistrany plynoucího z finančních derivátů uvedených v § 13 spojeného s tímto emitentem nesmí překročit 35 % hodnoty majetku ve standardním fondu.
(3) Při nabytí majetkových hodnot uvedených v § 19 odst. 1 písm. b) a c) a § 21 odst. 3 do jmění standardního fondu se limity stanovené v § 19 odst. 1 písm. b) a c) a § 21 odst. 3 neuplatní, nelze-li v době nabytí těchto majetkových hodnot zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet.
(4) Při zajištění rozložení rizika se lze odchýlit od § 17, 20, § 21 odst. 1 a 2 a § 22 odst. 1, nejdéle však na dobu 6 měsíců ode dne vzniku standardního fondu.
(5) Odstavce 1 až 4, § 17 až 21, 23 a 24 se nepoužijí pro standardní fond, který je podřízeným fondem.
Díl 3
Úvěry, zápůjčky, dary a některé dluhy
§ 26
Přijetí úvěru nebo zápůjčky
(1) Úvěr nebo zápůjčku na účet standardního fondu lze přijmout jen, jestliže
a) splatnost tohoto úvěru nebo této zápůjčky není delší než 6 měsíců a
b) součet hodnoty všech takto přijatých úvěrů a zápůjček nepřekročí 10 % hodnoty majetku standardního fondu.
(2) Na účet standardního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem a který má povolení České národní banky k činnosti samosprávného investičního fondu, lze dále přijmout úvěr nebo zápůjčku se splatností delší než 6 měsíců jen, jestliže
a) tento úvěr nebo zápůjčka slouží k nabytí nemovitosti, která netvoří součást majetku z investiční činnosti tohoto fondu a která je používána při výkonu činnosti tohoto fondu, a
b) součet hodnoty všech takto přijatých úvěrů a zápůjček nepřekročí 10 % hodnoty majetku standardního fondu.
(3) Součet hodnoty všech úvěrů a zápůjček přijatých podle odstavců 1 a 2 nesmí překročit 15 % hodnoty majetku standardního fondu.
(4) Odstavci 1 až 3 není dotčen limit pro expozici standardního fondu vztahující se k finančním derivátům.
(5) Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 3 se ke skutečnosti, že standardní fond vytváří podfondy, nepřihlíží.
§ 27
Poskytnutí úvěru nebo zápůjčky
Majetek standardního fondu nelze použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 3 odst. 3, § 10 odst. 3, § 22 a 30 až 44.
§ 28
Poskytnutí daru, zajištění dluhu jiné osoby nebo úhrada dluhu nesouvisejícího s obhospodařováním
Majetek standardního fondu nelze použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 3 odst. 3, § 10 odst. 3, § 22 a 30 až 44.
Díl 4
Uzavírání smluv o prodeji investičních nástrojů, které standardní fond nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány
§ 29
Na účet standardního fondu nelze uzavřít smlouvu o prodeji investičních nástrojů, které tento fond nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány.
HLAVA II
TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU, SNIŽOVÁNÍ RIZIKA PLYNOUCÍHO Z POUŽITÍ FINANČNÍCH DERIVÁTŮ A MĚŘENÍ RIZIKA
§ 30
Techniky k obhospodařování standardního fondu
(1) Technikami k obhospodařování standardního fondu jsou pouze repo obchody podle § 31 až 33 a finanční deriváty podle § 12 a 13.
(2) Techniky uvedené v odstavci 1 lze použít jen tehdy, jestliže
a) se vztahují k investičním cenným papírům a k nástrojům peněžního trhu,
b) jsou použity výhradně za účelem efektivního obhospodařování standardního fondu a za účelem
1. snížení rizika souvisejícího s investováním na účet tohoto fondu,
2. snížení nákladů souvisejících s investováním na účet tohoto fondu, nebo
3. získání dodatečného kapitálu nebo dosažení dodatečných výnosů, jestliže je podstupované riziko v souladu s rizikovým profilem tohoto fondu,
c) použitím těchto technik nejsou obcházena pravidla stanovená tímto nařízením a určená statutem tohoto fondu ani investiční strategie tohoto fondu a
d) dluhy standardního fondu vyplývající z použití těchto technik jsou vždy plně kryty majetkem tohoto fondu.
§ 31
Repo obchod
(1) Repo obchod s využitím majetku standardního fondu lze sjednat pouze s přípustnou protistranou, která podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo.
(2) Majetkové hodnoty, které jsou v rámci repo obchodu předmětem prodeje, nákupu nebo jiného převodu, musí byt dostatečně diverzifikovány. Má se za to, že tyto hodnoty jsou dostatečně diverzifikovány, jsou-li diverzifikovány z hlediska zeměpisných oblastí, hospodářských odvětví a, jde-li o cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, též jejich emitentů. Platí, že hodnoty jsou diverzifikovány z hlediska emitentů, netvoří-li cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané jedním emitentem více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.
§ 32
Repo
(1) Repo lze s využitím majetku standardního fondu sjednat jen tehdy, lze-li závazek z něj vypovědět bez výpovědní doby nebo s výpovědní dobou kratší než 7 dní.
(2) Za peněžní prostředky získané z repa lze nabýt pouze majetkovou hodnotu uvedenou v § 15 nebo v § 84 odst. 1 písm. b) nebo dluhopis vydaný státem s ratingem v investičním stupni.
(3) Peněžní prostředky získané z repa lze využít ke sjednání reverzního repa, jehož jinou smluvní stranou je osoba uvedená v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech a ze kterého lze závazek vypovědět bez výpovědní doby.
(4) Používá-li toto nařízení pojem „repo“, aniž se jedná o pojem „repo obchod“, rozumí se jím prodej nebo jiný převod majetkové hodnoty se současně sjednanou zpětnou koupí nebo jiným zpětným převodem.
§ 33
Reverzní repo
(1) Reverzní repo lze s využitím majetku standardního fondu sjednat jen tehdy, lze-li závazek z něj vypovědět bez výpovědní doby nebo s výpovědní dobou kratší než 7 dní nebo lze-li peněžní prostředky, které jsou předmětem reverzního repa, kdykoli získat zpět, a to včetně výnosů, popřípadě v tržní hodnotě (markto-market), je-li pro oceňování tohoto reverzního repa používána tržní hodnota.
(2) Majetkové hodnoty, které jsou předmětem reverzního repa,
a) musí být vysoce likvidní a musí být přijaty k obchodování na některém z trhů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) bodě 1,
b) musí být oceňovány každý pracovní den a nesmí být vysoce volatilní, ledaže je jejich hodnota při oceňování přiměřeně snížena (haircut),
c) nesmí být vydány osobou, která není nezávislá na jiné smluvní straně, ani emitentem, kterému byl udělen úvěrový rating v jiném než investičním stupni, a
d) musí být v majetku standardního fondu nebo v opatrování osoby, která je nezávislá na jiné smluvní straně.
(3) Majetkové hodnoty, které jsou předmětem reverzního repa, nelze po dobu trvání reverzního repa zatížit absolutním majetkovým právem nebo převést na jinou osobu, nejde-li o zpětný prodej nebo jiný zpětný převod na jinou smluvní stranu.
(4) Používá-li toto nařízení pojem „reverzní repo“, rozumí se jím koupě nebo jiný převod majetkové hodnoty se současně sjednaným zpětným prodejem nebo jiným zpětným převodem.
§ 34
Snižování rizika z použití finančních derivátů
(1) Obhospodařovatel standardního fondu snižuje rizika z použití finančních derivátů tak, že
a) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním podkladového aktiva, drží předmětné podkladové aktivum k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu v majetku tohoto fondu; u měnových derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie20), je postačující držení vysoce likvidního aktiva,
b) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním peněžních prostředků, drží v majetku tohoto fondu k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu,
c) nepoužije, kromě případů podle odstavce 2, podkladové aktivum, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu ke krytí dalšího finančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu majetkové hodnoty a peněžní prostředky, které jsou předmětem repo obchodů,
d) zajistí, aby podkladové aktivum finančního derivátu odpovídalo investiční strategii a rizikovému profilu tohoto fondu, a
e) zajistí souhlas jiné smluvní strany s vypořádáním finančního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu.
(2) Obhospodařovatel standardního fondu drží peněžní prostředky tohoto fondu pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a je-li sjednán další finanční derivát
a) s jinou smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice21) z finančního derivátu a tyto finanční deriváty jsou vypořádány v týž den, nebo
b) s toutéž smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice z finančního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů se neliší o více než 7 dní.
(3) Měnovým derivátem se pro účely tohoto nařízení rozumí derivát, jehož podkladovým aktivem je měnový kurz nebo měna.
§ 35
Výpočet celkové expozice standardního fondu
(1) Výpočet celkové expozice standardního fondu se provádí
a) standardní závazkovou metodou,
b) metodou hodnoty v riziku, nebo
c) jinou pokročilou metodou měření rizik.
(2) Při výpočtu celkové expozice standardního fondu se zohlední
a) současná hodnota podkladových aktiv derivátů,
b) riziko protistrany ve vztahu k osobě, s níž jsou deriváty sjednávány,
c) předpokládané budoucí pohyby trhu,
d) doba, za jakou je možné pozice fondu vztahující se k derivátům uzavřít, a
e) techniky k obhospodařování uvedené v § 30, využívají-li pákový efekt nebo vedou-li ke zvýšení expozice fondu ve vztahu k tržnímu riziku.
(3) Obhospodařovatel standardního fondu zajistí, aby zvolená metoda výpočtu celkové expozice byla vhodná vzhledem k uplatňované investiční strategii fondu, typům a složitosti použitých derivátů a podílu derivátů v majetku tohoto fondu.
(4) Výpočet celkové expozice standardního fondu se provádí alespoň jedenkrát denně.
Standardní závazková metoda
§ 36
Provádí-li se výpočet celkové expozice standardní závazkovou metodou, rozumí se „celkovou expozicí“ expozice vztahující se k derivátům vypočtená v souladu s § 37.
§ 37
(1) U každého derivátu, včetně derivátu obsaženého v investičním cenném papíru nebo nástroji peněžního trhu, se určí dlouhá podkladová aktiva a krátká podkladová aktiva. Dlouhá podkladová aktiva derivátů se oceňují kladnými reálnými hodnotami a krátká podkladová aktiva derivátů se oceňují zápornými reálnými hodnotami vyjádřenými v korunách českých.
(2) Dlouhá podkladová aktiva a krátká podkladová aktiva derivátů lze kompenzovat, mají-li tato aktiva tytéž parametry nebo jsou-li silně korelovaná.
(3) Platí, že podkladová aktiva mají tytéž parametry, jestliže
a) jsou závazky vůči téže osobě, vázané na tytéž podmínky podřízenosti, a peněžní toky v téže měně, výši a splatnosti, jde-li o dluhopisy, a
b) je vydal týž emitent, jsou s toutéž podřízeností a v téže měně a výši, jde-li o akcie.
(4) Platí, že podkladová aktiva jsou silně korelovaná, existuje-li mezi denními změnami reálné hodnoty jednoho nástroje a denními změnami reálné hodnoty jiného nástroje korelace alespoň ve výši 0,95 pro časové období v délce nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni výpočtu celkové expozice.
(5) Krátká podkladová aktiva derivátů lze kompenzovat s využitím investičních nástrojů, do kterých fond investoval, jde-li o investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu, nebo cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
(6) Expozice vztahující se k derivátům se rovná součtu absolutních hodnot zbývajících krátkých podkladových aktiv.
§ 38
Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu, který je podřízeným fondem, standardní závazkovou metodu, vypočte se celková expozice tohoto fondu tak, že se k expozici tohoto fondu vztahující se k derivátům přičte poměrná část
a) expozice řídícího fondu vztahující se k derivátům odpovídající podílu na cenných papírech nebo zaknihovaných cenných papírech vydávaných tímto řídícím fondem, které jsou v majetku tohoto podřízeného fondu, nebo
b) maximální míry expozice vztahující se k derivátům, které smí řídící fond podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu dosahovat, odpovídající podílu na cenných papírech nebo zaknihovaných cenných papírech vydávaných tímto řídícím fondem, které jsou v majetku tohoto podřízeného fondu.
Metoda hodnoty v riziku (VaR)
§ 39
Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu metodou hodnoty v riziku (VaR), rozumí se celkovou expozicí tohoto fondu hodnota v riziku vypočtená v souladu s § 40 až 43.
§ 40
(1) Metoda hodnoty v riziku je založena na modelu relativní rizikové hodnoty nebo na modelu absolutní rizikové hodnoty a použije se na všechny investiční nástroje standardního fondu včetně derivátů.
(2) Model relativní rizikové hodnoty nelze použít, mění-li se rizikový profil standardního fondu často nebo není-li pro něj možné najít referenční portfolio.
(3) Model relativní rizikové hodnoty a model absolutní rizikové hodnoty musí splňovat tyto požadavky:
a) riziková hodnota je počítána denně,
b) pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 %,
c) pro výpočet rizikové hodnoty je obdobím držení nástrojů 1 měsíc; rizikovou hodnotu vypočítanou za kratší období držení lze použít, koriguje-li se taková riziková hodnota na ekvivalent 1 měsíce pomocí druhé odmocniny poměru období,
d) efektivní historické období pozorování pro výpočet rizikové hodnoty je alespoň 1 rok; použití údajů za kratší období je přípustné, došlo-li ke značnému zvýšení cenové volatility,
e) datové soubory se obnovují alespoň jednou za 3 měsíce,
f) model je založen na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,
g) u úrokového rizika se zohledňují rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně s tím, že konstrukce výnosové křivky vychází ze všeobecně uznávaných metod a výnosová křivka je rozčleněna na alespoň 6 časových pásem,
h) u akciového rizika zohledňuje rizikové faktory odpovídající každému trhu uvedenému v § 3 odst. 1 písm. a), na němž obchodované akcie má standardní fond ve svém majetku,
i) u měnového rizika zohledňuje rizikové faktory odpovídající investičním nástrojům a pohledávkám na výplatu peněžních prostředků z účtu v jednotlivých cizích měnách,
j) model zohledňuje případné specifické riziko a
k) model obsahuje zpětné testování a stresové testování.
§ 41
Zpětné testování
(1) Zpětné testování poskytuje pro každý pracovní den srovnání výpočtu jednodenní rizikové hodnoty určené na základě pozic ke konci pracovního dne s hodnotou majetku následujícího pracovního dne.
(2) Zpětné testování se provádí na základě skutečných nebo hypotetických změn hodnoty majetku.
(3) Skutečné změny hodnoty majetku jsou založeny na skutečných pozicích fondu a hypotetické změny hodnoty majetku jsou založeny na nezměněných pozicích fondu.
§ 42
Stresové testování
(1) Stresové testování se provádí alespoň jednou měsíčně.
(2) Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají nebo mohou mít značný dopad na standardní fond.
(3) Stresové scénáře berou v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty standardního fondu nebo mohou značně ztížit řízení rizik.
(4) Stresové scénáře zahrnují události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik.
§ 43
Model relativní rizikové hodnoty
(1) U modelu relativní rizikové hodnoty se provádí výpočet rizikové hodnoty standardního fondu a referenčního portfolia.
(2) Rizikový profil referenčního portfolia musí být v souladu s investiční strategií, rizikovým profilem a investičními limity standardního fondu.
(3) Proces výběru a sledování vhodnosti skladby referenčního portfolia je součástí systému řízení rizik obhospodařovatele standardního fondu.
(4) Referenční portfolio nesmí využívat pákový efekt ani obsahovat finanční deriváty, včetně derivátů obsažených v investičním cenném papíru nebo v nástroji peněžního trhu, kromě případů, kdy
a) standardní fond používá strategii dlouhých a krátkých pozic; potom může používat referenční portfolio obsahující finanční deriváty s krátkými podkladovými aktivy, nebo
b) se standardní fond zajišťuje proti měnovému riziku; potom může používat referenční portfolio obsahující měnový derivát, který má znaky zajišťovacího derivátu.
§ 44
Limity u celkové expozice
(1) Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu standardní závazkovou metodou, nesmí expozice vztahující se k finančním derivátům přesáhnout v žádném okamžiku 100 % hodnoty fondového kapitálu tohoto fondu; je-li limit překročen v důsledku změn reálných hodnot, upraví se pozice tohoto fondu ve vztahu k finančním derivátům bez zbytečného odkladu tak, aby expozice vztahující se k finančním derivátům vyhovovala limitu.
(2) Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu na základě modelu absolutní rizikové hodnoty, nesmí být hodnota v riziku větší než 20 % hodnoty fondového kapitálu standardního fondu.
(3) Provádí-li se výpočet celkové expozice standardního fondu na základě modelu relativní rizikové hodnoty, nesmí být hodnota v riziku větší než dvojnásobek rizikové hodnoty referenčního portfolia.
ČÁST TŘETÍ
SPECIÁLNÍ FOND
HLAVA I
SKLADBA MAJETKU
Díl 1
Majetkové hodnoty
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 45
Základní ustanovení
(1) Do jmění speciálního fondu lze nabýt pouze
a) majetkovou hodnotu, kterou lze nabýt do jmění standardního fondu,
b) komoditu a komoditní derivát a
c) nemovitost a účast v nemovitostní společnosti22), je-li tento speciální fond fondem nemovitostí.
(2) Do jmění speciálního fondu, který je podřízeným fondem, však lze nabýt pouze
a) cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané jeho řídícím fondem,
b) finanční deriváty uvedené v § 12 a 13, které jsou technikou k obhospodařování tohoto fondu a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění,
c) pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně podle § 15 a
d) majetkové hodnoty obdobně podle § 16, je-li tento speciální fond akciovou společností s proměnným základním kapitálem a má-li povolení České národní banky k činnosti samosprávného investičního fondu.
(3) Používá-li toto nařízení pojem „speciální fond“, rozumí se jím v případě speciálního fondu, který vytváří podfondy, podfond speciálního fondu.
(4) Komoditním derivátem se pro účely tohoto nařízení rozumí derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita a z něhož vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích.
§ 46
Investiční cenné papíry
(1) Do jmění speciálního fondu, který není fondem nemovitostí, lze nabýt
a) investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 1 písm. a) až d),
b) dluhopis vydaný státem, centrální bankou státu, bankou nebo zahraniční bankou anebo za který převzal záruku stát, není-li investičním cenným papírem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. a) až d), a
c) investiční cenný papír neuvedený v písmenech a) a b).
(2) Do jmění fondu nemovitostí lze nabýt dluhopis, který je přijat k obchodování na trhu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. a) a jehož zbytková doba do dne splatnosti je kratší nebo rovna 3 rokům.
(3) Nevyplývá-li z odstavců 1 a 2 něco jiného, použijí se pro nabývání investičních cenných papírů do jmění speciálního fondu § 3 odst. 3 a § 4 obdobně.
§ 47
Cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem
(1) Do jmění speciálního fondu lze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, jestliže
a) má jeho obhospodařovatel povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu tohoto orgánu dohledu a
b) jsou tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry odkupovány ve lhůtě kratší než 1 rok.
(2) Do jmění speciálního fondu, který není fondem nemovitostí, lze nabýt i cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, u něhož nejsou splněny podmínky podle odstavce 1.
(3) Do jmění fondu nemovitostí nelze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem nemovitostí nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
(4) Nevyplývá-li z odstavců 1 až 3 něco jiného, použije se pro nabývání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy do jmění speciálního fondu § 10 odst. 3 obdobně.
§ 48
Nástroje peněžního trhu
(1) Do jmění fondu nemovitostí lze nabýt pouze nástroje peněžního trhu, kterými jsou státní pokladniční poukázky, poukázky České národní banky a srovnatelné nástroje peněžního trhu.
(2) Nevyplývá-li z odstavce 1 něco jiného, použijí se pro nabývání nástrojů peněžního trhu do jmění speciálního fondu § 5 až 9 obdobně.
§ 49
Finanční deriváty a komoditní deriváty
(1) Na účet speciálního fondu lze sjednat finanční deriváty uvedené v § 12 a 13.
(2) Na účet speciálního fondu lze sjednat komoditní derivát, který se obchoduje na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a).
(3) Na účet speciálního fondu lze sjednat komoditní derivát, který se neobchoduje na trzích uvedených v § 3 odst. 1 písm. a),
a) oceňuje-li se spolehlivě a ověřitelně každý pracovní den a obhospodařovatel tohoto fondu má právo jej kdykoliv postoupit nebo vypovědět anebo jinak ukončit za částku, které lze dosáhnout mezi smluvními stranami za podmínek, které nejsou pro žádnou ze stran významně nerovnovážné; platí, že komoditní derivát se oceňuje spolehlivě a ověřitelně, jsou-li obdobně splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 4 písm. a) až d), a
b) je-li tento derivát sjednán s přípustnou protistranou, která podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo.
(4) Na účet fondu nemovitostí lze sjednat pouze finanční deriváty uvedené v § 12 a 13, které jsou technikou k obhospodařování tohoto fondu a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění.
(5) Na účet fondu nemovitostí nelze sjednat komoditní derivát.
§ 50
Pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně
Pro nabývání pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně do jmění speciálního fondu se § 15 použije obdobně.
Oddíl 2
Zvláštní ustanovení pro fond nemovitostí
§ 51
Fond nemovitostí
(1) Fondem nemovitostí je speciální fond, který podle svého statutu investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostních společnostech.
(2) Používá-li toto nařízení pojem „fond nemovitostí“, rozumí se jím v případě fondu nemovitostí, který vytváří podfondy, podfond fondu nemovitostí.
Nabytí nemovitosti
§ 52
(1) Do jmění fondu nemovitostí nelze nabýt nemovitost z majetku obhospodařovatele, administrátora, depozitáře nebo hlavního podpůrce tohoto fondu.
(2) Do jmění jednoho podfondu fondu nemovitostí nelze nabýt nemovitost z majetku jiného podfondu téhož fondu nemovitostí.
§ 53
Do jmění fondu nemovitostí lze nabýt nemovitost za účelem
a) jejího provozování, je-li tato nemovitost způsobilá při řádném hospodaření přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos, nebo
b) jejího dalšího prodeje, je-li tato nemovitost způsobilá přinést ze svého prodeje zisk.
§ 54
Do jmění fondu nemovitostí lze nabýt nemovitost nacházející se na území jiného státu pouze tehdy, jestliže
a) je ve statutu tohoto fondu uvedeno, že může investovat do nemovitostí na území tohoto státu, a je v něm uveden i celkový maximální limit pro tyto investice,
b) v tomto státě existuje evidence nemovitostí, do níž se zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem, a
c) v tomto státě neexistují zákonná omezení pro převod nemovitostí.
§ 55
(1) Do jmění fondu nemovitostí lze nabýt nemovitost zatíženou zástavním právem pouze tehdy, připadne-li do jmění fondu dluh, který je tímto zástavním právem zajištěn.
(2) Do jmění fondu nemovitostí lze nabýt nemovitost zatíženou jiným absolutním majetkovým právem, než je zástavní právo, pouze tehdy, nesnižuje-li to podstatně její využitelnost.
§ 56
Zatížení nemovitosti
(1) Nemovitost v majetku fondu nemovitostí lze zatížit zástavním právem pouze za účelem přijetí úvěru.
(2) Nemovitost v majetku fondu nemovitostí lze zatížit jiným absolutním majetkovým právem, než je zástavní právo, pouze tehdy, nesnižuje-li to podstatně její využitelnost.
Účast v nemovitostní společnosti
§ 57
(1) Na účet fondu nemovitostí lze nabýt a držet účast pouze v nemovitostní společnosti,
a) u níž jsou přípustné pouze peněžité vklady společníků,
b) jejíž společníci plně splatili své vklady,
c) která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má sídlo,
d) která dodržuje obdobně podmínky stanovené v § 53, 55, 56, 68, § 70 odst. 4, § 73 a 74; ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, se pro účely výpočtu investičních limitů provádí podle odstavce 2 písm. c),
e) která investuje výhradně do nemovitostí,
f) která peněžní prostředky, které neinvestuje do nemovitostí, investuje pouze do nástrojů peněžního trhu uvedených v § 48 odst. 1 nebo pohledávek podle § 15; tím není dotčen § 59,
g) která nemá účast v jiné právnické osobě,
h) představuje-li tato účast většinu potřebnou ke změně společenské smlouvy23) této nemovitostní společnosti,
i) jsou-li nemovitosti, které nemovitostní společnost nabývá do svého majetku nebo zcizuje ze svého majetku, oceňovány způsobem stanoveným zákonem upravujícím investiční společnosti a investiční fondy pro oceňování nemovitostí,
j) předkládá-li nemovitostní společnost jeho obhospodařovateli, administrátorovi a depozitáři
1. jednou měsíčně soupis nemovitostí ve svém majetku a
2. jednou ročně účetní závěrku ověřenou auditorem,
k) jsou-li vytvořeny předpoklady pro řádné plnění povinností obhospodařovatele tohoto fondu ve vztahu k této nemovitostní společnosti a
l) je-li pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv společníka v této nemovitostní společnosti pro fond sjednáno předkupní právo na odkoupení jeho podílu.
(2) Před nabytím účasti v nemovitostní společnosti musí být tato účast oceněna způsobem stanoveným zákonem upravujícím investiční společnosti a investiční fondy a administrátorovi fondu nemovitostí musejí být předloženy
a) účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce,
b) aktuální přehled majetku a dluhů nemovitostní společnosti ověřený auditorem a
c) ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, provedené způsobem stanoveným zákonem upravujícím investiční společnosti a investiční fondy pro oceňování nemovitostí.
§ 58
(1) Podmínka uvedená v § 57 odst. 1 písm. g) nemusí být splněna, jde-li o účast v jiné nemovitostní společnosti,
a) která splňuje požadavky uvedené v § 57 odst. 1 písm. a) až f) a h) až l),
b) která nemá účast v jiné právnické osobě,
c) nedojde-li nabytím účasti v této nemovitostní společnosti k překročení limitu podle § 69 odst. 1 a
d) je-li zúčastněnými obchodními společnostmi nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účasti v této nemovitostní společnosti rozhodnuto o přípravě fúze těchto společností s rozhodným dnem určeným nejpozději k prvnímu dni následujícího účetního období těchto společností a uskuteční-li se taková fúze do 18 měsíců ode dne nabytí účasti.
(2) Pro nabytí a účast nemovitostní společnosti v jiné nemovitostní společnosti uvedené v odstavci 1 se § 57 odst. 2 použije obdobně.
(3) Podmínky uvedené v § 57 odst. 1 musejí být splněny po celou dobu trvání účasti fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti.
(4) V případě nedodržení souladu skladby majetku fondu nemovitostí s požadavky uvedenými v § 57 odst. 1 musí být zjednána náprava ve smyslu § 216 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy tento nesoulad nastal.
(5) Požadavky uvedené v § 57 odst. 1 písm. c), e), f) a l) nemusí být splněny ke dni nabytí účasti fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, budou-li splněny do 6 měsíců ode dne nabytí této účasti; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.
§ 59
Na účet nemovitostní společnosti lze sjednat repo obchody nebo finanční deriváty uvedené v § 12 a 13 výhradně za účelem zajištění.
Díl 2
Investiční limity
§ 60
Limity u investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu
(1) Do investičních cenných papírů a do nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem nelze investovat více než 20 % hodnoty majetku speciálního fondu.
(2) Do investičních cenných papírů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c) a do nástrojů peněžního trhu uvedených v § 9 nelze investovat více než 10 % hodnoty majetku speciálního fondu.
§ 61
Limity z celkové jmenovité hodnoty a z celkového počtu investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu
Pro nabývání akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu do jmění speciálního fondu se § 19 použije obdobně.
§ 62
Zajištění poskytnuté jiné smluvní straně
(1) Do limitů podle § 60 a 61 se započítává hodnota investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu poskytnutých jiné smluvní straně jako zajištění finančních derivátů uvedených v § 13.
(2) Zajištění podle odstavce 1 lze započítat v čisté hodnotě, má-li obhospodařovatel tohoto fondu s touto smluvní stranou sjednáno závěrečné vyrovnání, které je právně účinné a vymahatelné ve všech dotčených právních řádech.
§ 63
Limity u cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem
(1) Do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem nelze investovat více než 20 % hodnoty majetku speciálního fondu.
(2) Jde-li o speciální fond, který podle svého statutu investuje více než 49 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování a srovnatelnými zahraničními investičními fondy, lze investovat až 35 % hodnoty majetku tohoto fondu do cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který je jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován v jeho statutu; tato výjimka je přípustná pouze pro jeden investiční fond, nebo pro jeden zahraniční investiční fond.
(3) Do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uvedených v § 47 odst. 2 nelze investovat více než 10 % hodnoty majetku speciálního fondu, který není fondem nemovitostí.
(4) Do jmění podfondu speciálního fondu nelze nabýt investiční akcii vydanou k jinému podfondu téhož speciálního fondu.
§ 64
Limity ve vztahu k fondovému kapitálu nebo srovnatelné veličině
(1) Do jmění speciálního fondu nelze nabýt více než 25 % hodnoty fondového kapitálu jednoho fondu kolektivního investování nebo srovnatelné veličiny srovnatelného zahraničního investičního fondu.
(2) Do jmění speciálního fondu nelze nabýt více než 50 % hodnoty fondového kapitálu jednoho podfondu fondu kolektivního investování nebo srovnatelné veličiny zařízení srovnatelného zahraničního investičního fondu.
§ 65
Limity u finančních a komoditních derivátů
(1) Riziko protistrany plynoucí z finančních derivátů uvedených v § 12 a 13 a komoditních derivátů uvedených v § 49 odst. 2 a 3, vyjádřené jako součet kladných reálných hodnot těchto derivátů, nesmí u jedné smluvní strany překročit
a) 10 % hodnoty majetku speciálního fondu, je-li touto smluvní stranou osoba uvedená v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nebo
b) 5 % hodnoty majetku speciálního fondu, je-li touto smluvní stranou jiná osoba než osoba uvedená v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
(2) Při výpočtu rizika protistrany podle odstavce 1 lze zohlednit pouze
a) sjednání závěrečného vyrovnání s jinou smluvní stranou daného derivátu za předpokladu, že
1. rozhodné právo chrání závěrečné vyrovnání před účinky rozhodnutí nebo jiného úkonu soudu nebo správního orgánu alespoň v rozsahu ochrany, jaký závěrečnému vyrovnání poskytuje české právo, a
2. se závěrečné vyrovnání vztahuje pouze na pohledávky týkající se finančních derivátů uvedených v § 13 a komoditních derivátů uvedených § 49 odst. 3 a
b) hodnotu majetkových hodnot přijatých k zajištění, za předpokladu, že jsou tyto majetkové hodnoty oceňovány reálnou hodnotou každý pracovní den, jsou vysoce likvidní a speciální fond je má ve svém majetku nebo je má v opatrování osoba nezávislá na smluvní straně podle písmene a).
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se do výpočtu rizika protistrany plynoucího z derivátů započte i hodnota existujících závazků ze smluv o prodeji cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů nebo komodit uzavřených na účet tohoto fondu, do kterých může tento fond investovat podle tohoto nařízení nebo podle svého statutu, ale které nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány.
(4) Pro účely výpočtu limitů podle § 60 a 67 se vezmou v úvahu podkladová aktiva derivátů sjednaných na účet speciálního fondu; to se nevyžaduje, jedná-li se o finanční deriváty, jejichž podkladovým aktivem jsou finanční indexy nebo kvantitativně vyjádřené finanční ukazatele.
§ 66
Limity na pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně
Pro nabývání pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně do jmění speciálního fondu se § 23 použije obdobně.
§ 67
Limity u komodit
Nelze investovat více než
a) 20 % hodnoty majetku speciálního fondu do jedné komodity, která je drahým kovem, a
b) 10 % hodnoty majetku speciálního fondu do jedné komodity, která není drahým kovem.
§ 68
Limity u nemovitostí
(1) Hodnota nemovitosti nabývané do jmění fondu nemovitostí nesmí v době jejího nabytí překročit 20 % hodnoty majetku fondu.
(2) Celková hodnota nemovitostí, které se oceňují porovnávacím způsobem, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku fondu nemovitostí. Má-li fond nemovitostí účast v nemovitostní společnosti, započítává se do tohoto limitu též hodnota takových nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, a to poměrem vyplývajícím z této účasti.
(3) Hodnota nemovitosti může po jejím nabytí do jmění fondu nemovitostí překračovat limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než 10 % nejdéle po dobu 3 let ode dne, kdy k tomuto překročení poprvé došlo.
(4) Fond nemovitostí nemusí po dobu uvedenou ve statutu, nejdéle však po dobu 3 let ode dne svého vzniku, dodržovat investiční limity s výjimkou
a) limitu stanoveného v odstavci 1, který po tuto dobu může být zvýšen až na 60 %, a
b) limitu stanoveného v odstavci 2.
(5) Celková hodnota pozemků, jejichž součástí je rozestavěná stavba, a rozestavěných staveb, které nejsou součástí pozemku, nesmí překročit 20 % hodnoty majetku fondu nemovitostí. Celková hodnota pozemků, které jsou určeny ke stavbě, nesmí překročit 20 % hodnoty majetku fondu nemovitostí.
(6) Nemovitosti, jejichž hospodářské využití je vzájemně propojeno, se pro účely výpočtu limitů podle tohoto nařízení považují za jednu nemovitost.
§ 69
Limity u účastí v nemovitostní společnosti
(1) Hodnota účasti fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti může tvořit v době nabytí nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(2) Hodnota účasti v nemovitostní společnosti nesmí po nabytí této účasti překračovat limit stanovený v odstavci 1 o více než 10 % po dobu trvající déle než 3 roky.
(3) Pro účast fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, která je představována investičním cenným papírem, se limity pro investiční cenné papíry nepoužijí.
§ 70
Společná ustanovení
(1) Součet hodnot investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, hodnot pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně za tímto emitentem a hodnot rizika protistrany plynoucího z derivátů sjednaných s tímto emitentem nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.
(2) Pro účely výpočtu investičního limitu podle odstavce 1 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů a komoditních derivátů; to neplatí, jsou-li jejich podkladovými aktivy finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele.
(3) Při zajištění rozložení rizika se lze odchýlit od § 60 až 70, nejdéle však na dobu 6 měsíců ode dne vzniku speciálního fondu.
(4) Fond nemovitostí drží nejméně 20 % hodnoty svého majetku v majetkových hodnotách uvedených v § 15, § 46 odst. 2, § 47 odst. 1 a § 48 odst. 1.
(5) Odstavce 1 až 4, § 60 až 64 a 66 až 69 se nepoužijí pro speciální fond, který je podřízeným fondem.
Díl 3
Úvěry, zápůjčky, dary a některé dluhy
§ 71
Základní ustanovení
(1) Na účet speciálního fondu lze přijmout úvěr nebo zápůjčku pouze od osoby, která je přípustnou protistranou a podléhá dohledu České národní banky, orgánu dohledu jiného členského státu nebo orgánu dohledu jiného státu.
(2) Na účet speciálního fondu lze přijmout úvěr nebo zápůjčku jen za účelem
a) investování tohoto fondu, nebo
b) nabytí nemovitosti, která netvoří součást majetku z investiční činnosti tohoto fondu a která není používána při výkonu činnosti tohoto fondu, jedná-li se o speciální fond, který je samosprávným investičním fondem; součet hodnoty úvěrů a zápůjček přijatých za účelem nabytí nemovitostí však nesmí překročit 10 % hodnoty majetku fondu.
(3) Expozice vůči riziku protistrany, vyjádřená rozdílem mezi hodnotou finančního kolaterálu nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu převedeného na jinou smluvní stranu za sjednaný úvěr nebo zápůjčku a zůstatkovou hodnotou takového úvěru nebo takové zápůjčky, nesmí přesáhnout 20 % hodnoty majetku speciálního fondu vůči jedné smluvní straně.
§ 72
Přijetí úvěru nebo zápůjčky
(1) Nejde-li o fond nemovitostí nebo o případy uvedené v odstavci 2 nebo 3, nesmí součet hodnoty všech přijatých úvěrů a zápůjček na účet tohoto fondu překročit 25 % hodnoty jeho majetku.
(2) Zajišťuje-li speciální fond v souladu se svou investiční strategií silnou korelaci mezi dlouhými pozicemi a krátkými pozicemi a obsahuje-li obchodní firma nebo jiné označení tohoto fondu slova „longshort“ nebo slova „market neutral“, nesmí součet hodnoty všech přijatých úvěrů a zápůjček na účet tohoto fondu překročit 400 % hodnoty jeho majetku.
(3) Součet hodnoty všech přijatých úvěrů a zápůjček na účet speciálního fondu neuvedeného v odstavci 2, jehož obchodní firma nebo jiné označení obsahuje slovo „rizikový“, nesmí v době jejich sjednání překročit 200 % hodnoty jeho majetku.
(4) Obhospodařovatel speciálního fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit pro určení maximálního limitu pro míru využití pákového efektu na účet tohoto speciálního fondu, jakož i pro určení limitu pro poskytnutí investičních nástrojů z majetku tohoto fondu jako finančního kolaterálu nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu anebo jiného zajištění, zohlední zejména
a) investiční strategii tohoto fondu,
b) míru expozice tohoto fondu, jakož i jinou ekonomickou vazbu na osoby, které by mohly být zdrojem systémového rizika pro řádné fungování finančního trhu v České republice,
c) riziko koncentrace vůči jedné smluvní straně,
d) míru zajištění při využívání pákového efektu,
e) poměr majetku a dluhů tohoto fondu a
f) charakter, rozsah a složitost svých činností.
§ 73
Přijetí úvěru nebo zápůjčky na účet fondu nemovitostí
(1) Součet hodnoty všech úvěrů a zápůjček přijatých na účet fondu nemovitostí nesmí přesáhnout 50 % hodnoty jeho majetku.
(2) Na účet fondu nemovitostí lze přijmout úvěr nebo zápůjčku se splatností do 1 roku za standardních podmínek do výše 20 % hodnoty majetku tohoto fondu. Splatnost úvěru zajišťovaného zástavním právem nebo zápůjčky zajišťované zástavním právem může být delší než 1 rok.
(3) Na účet fondu nemovitostí lze přijmout úvěr zajišťovaný zástavním právem nebo zápůjčku zajišťovanou zástavním právem pouze za účelem udržení nebo zlepšení stavu nemovitosti v majetku tohoto fondu nebo za účelem nabytí nemovitosti do jmění tohoto fondu, a to do výše 70 % hodnoty nabývané nemovitosti.
§ 74
Poskytnutí úvěru nebo zápůjčky
(1) Pro speciální fond se § 27 použije obdobně; tím není dotčen § 77.
(2) Z majetku fondu nemovitostí lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou zápůjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato zápůjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.
(3) Součet hodnoty všech úvěrů a zápůjček poskytnutých z majetku fondu nemovitostí jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.
(4) Součet hodnoty všech úvěrů a zápůjček poskytnutých z majetku fondu nemovitostí nemovitostním společnostem nesmí překročit 25 % hodnoty jeho majetku.
§ 75
Poskytnutí daru, zajištění dluhu jiné osoby nebo úhrada dluhu nesouvisejícího s obhospodařováním
Pro speciální fond se § 28 použije obdobně; tím nejsou dotčeny § 77 a 78.
Díl 4
Uzavírání smluv o prodeji investičních nástrojů a komodit, které speciální fond nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány
§ 76
(1) Na účet speciálního fondu lze uzavírat smlouvy o prodeji pouze takových investičních nástrojů, které podle tohoto nařízení nebo podle jeho statutu lze nabývat do jmění tohoto fondu, ale které nemá tento fond ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány, a to pouze tehdy,
a) týkají-li se tyto smlouvy investičních nástrojů přijatých k obchodování na trhu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. a); týká-li se tato smlouva jiných investičních nástrojů, musí být takové investiční nástroje likvidní a celkový závazek vztahující se k takovým investičním nástrojům z těchto smluv nesmí přesáhnout 10 % hodnoty majetku tohoto fondu,
b) netýkají-li se tyto smlouvy více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu investičních nástrojů téhož druhu vydaných jedním emitentem,
c) nepředstavují-li závazky z těchto smluv vztahujících se k investičním nástrojům vydaných jedním emitentem více než 10 % hodnoty majetku tohoto fondu,
d) drží-li tento fond po celou dobu trvání těchto smluv prostředky v takové výši, aby mohl kdykoli otevřené pozice ze všech těchto smluv uzavřít, a
e) je-li jinou smluvní stranou této smlouvy osoba, která je přípustnou protistranou a podléhá dohledu České národní banky, orgánu dohledu jiného členského státu nebo orgánu dohledu jiného státu.
(2) Na účet speciálního fondu lze uzavírat smlouvy o prodeji pouze takových komodit, které podle tohoto nařízení nebo podle jeho statutu lze nabývat do jmění tohoto fondu, ale které tento fond nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány, a to pouze tehdy,
a) nepřesahuje-li celkový závazek z těchto smluv 10 % hodnoty majetku tohoto fondu a
b) je-li jinou smluvní stranou této smlouvy osoba, která je přípustnou protistranou a podléhá dohledu České národní banky, orgánu dohledu jiného členského státu nebo orgánu dohledu jiného státu.
HLAVA II
TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ SPECIÁLNÍHO FONDU, SNIŽOVÁNÍ RIZIKA Z POUŽITÍ FINANČNÍCH A KOMODITNÍCH DERIVÁTŮ A MĚŘENÍ RIZIKA
§ 77
Techniky k obhospodařování speciálního fondu a měření rizika
(1) Pro speciální fond se § 30 až 33 použijí obdobně, přičemž
a) technikou k obhospodařování speciálního fondu může být i komoditní derivát za podmínek uvedených v § 49 a
b) jinou smluvní stranou reverzního repa může být i osoba, která není uvedena v § 31, je-li alespoň druhově určena ve statutu tohoto fondu.
(2) Pro speciální fond se § 35 až 44 použijí obdobně, přičemž však
a) u standardní závazkové metody se při výpočtu expozice vztahující se k derivátům zohledňují kromě finančních derivátů i komoditní deriváty v majetku fondu,
b) u standardní závazkové metody se výpočet expozice vztahující se k derivátům provádí alespoň jednou za 2 týdny,
c) u modelu relativní rizikové hodnoty nebo absolutní rizikové hodnoty je riziková hodnota počítána alespoň jednou za 2 týdny a
d) u modelu relativní rizikové hodnoty nebo absolutní rizikové hodnoty se zpětné testování provádí alespoň jednou za 2 týdny.
§ 78
Snižování rizika z použití finančních a komoditních derivátů
(1) Obhospodařovatel speciálního fondu snižuje rizika z použití finančních derivátů a komoditních derivátů tak, že
a) má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním podkladového aktiva, drží předmětné podkladové aktivum k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu v majetku tohoto fondu; u měnových derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie20), je postačující držení vysoce likvidního aktiva,
b) má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán ze strany tohoto fondu dodáním peněžních prostředků, drží v majetku tohoto fondu k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smluvního vztahu odpovídajícího tomuto derivátu peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu nebo komoditního derivátu,
c) podkladové aktivum, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu nebo jednoho komoditního derivátu nepoužije kromě případů podle odstavce 2 ke krytí dalšího finančního derivátu nebo komoditního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu nebo komoditního derivátu majetkové hodnoty a peněžní prostředky, které jsou předmětem repo obchodů,
d) zajistí, aby podkladové aktivum finančního derivátu a komoditního derivátu odpovídalo investiční strategii a rizikovému profilu tohoto fondu, a
e) zajistí souhlas jiné smluvní strany s vypořádáním finančního derivátu a komoditního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu a komoditního derivátu.
(2) Obhospodařovatel speciálního fondu drží peněžní prostředky tohoto fondu pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů a komoditních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a je-li sjednán další finanční derivát nebo komoditní derivát
a) s jinou smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice z finančního derivátu nebo komoditního derivátu a tyto finanční deriváty nebo komoditní deriváty jsou vypořádány tentýž den, nebo
b) s toutéž smluvní stranou za účelem uzavření otevřené pozice z finančního derivátu nebo komoditního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů nebo komoditních derivátů se neliší o více než týden.
(3) Má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán dodáním majetkových hodnot, které tvoří podkladové aktivum tohoto finančního derivátu nebo komoditního derivátu, nemusí obhospodařovatel speciálního fondu tyto majetkové hodnoty držet ve svém majetku v plné výši, ale pouze jejich část odpovídající míře, v jaké držením finančního derivátu nebo komoditního derivátu překračuje limity pro prodej investičních nástrojů a komodit, které nemá ve svém majetku, upravené v § 76.
(4) Má-li být finanční derivát nebo komoditní derivát vypořádán dodáním peněžních prostředků, nemusí obhospodařovatel speciálního fondu držet tyto peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum uvedené v odstavci 1 písm. b) ve svém majetku v plné výši, ale pouze jejich část odpovídající míře, v jaké držením finančního derivátu nebo komoditního derivátu překračuje limity pro prodej investičních nástrojů a komodit, které nemá ve svém majetku, upravené v § 76.
ČÁST ČTVRTÁ
FOND PENĚŽNÍHO TRHU
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 79
Fond peněžního trhu
(1) Fondem peněžního trhu je investiční fond, který podle svého statutu investuje a používá techniky k obhospodařování tohoto fondu pouze tak, jak stanoví nebo připouští odstavec 2 a § 81 až 89.
(2) Obhospodařovatel fondu peněžního trhu investuje a používá techniky k obhospodařování tohoto fondu tak, aby uchoval fondový kapitál tohoto fondu v paritě (bez výnosů) nebo ve výši investice zvýšené o výnosy.
(3) Fond peněžního trhu, který není krátkodobým fondem peněžního trhu, nesmí mít neměnnou aktuální hodnotu podílového listu nebo investiční akcie, které vydává.
(4) Používá-li toto nařízení pojem „fond peněžního trhu“, rozumí se jím v případě fondu peněžního trhu, který vytváří podfondy, podfond peněžního trhu.
§ 80
Krátkodobý fond peněžního trhu
(1) Krátkodobým fondem peněžního trhu je fond peněžního trhu, který podle svého statutu při investování a používání technik k obhospodařování tohoto fondu nepostupuje podle § 82 odst. 3, § 83 odst. 2 písm. a), § 84 písm. a), § 87 odst. 1 písm. a) a § 88 odst. 1 písm. a).
(2) Pro obhospodařovatele krátkodobého fondu peněžního trhu se § 79 odst. 2 použije obdobně.
(3) Používá-li toto nařízení pojem „krátkodobý fond peněžního trhu“, rozumí se jím v případě krátkodobého fondu peněžního trhu, který vytváří podfondy, podfond krátkodobého fondu peněžního trhu.
HLAVA II
SKLADBA MAJETKU
§ 81
Základní ustanovení
(1) Do jmění fondu peněžního trhu lze nabýt pouze majetkové hodnoty uvedené v § 82 až 87.
(2) Do jmění fondu peněžního trhu nelze nabýt komoditu, akcii, ani nástroj nesoucí riziko komodity nebo akcie.
Nástroje peněžního trhu
§ 82
(1) Do jmění fondu peněžního trhu lze nabýt pouze nástroj peněžního trhu uvedený v § 5 nebo 6, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 2, 3 nebo 4.
(2) Do jmění fondu peněžního trhu lze nabýt pouze nástroj peněžního trhu, kterému byl udělen jeden ze dvou nejvyšších krátkodobých úvěrových ratingů každou ratingovou agenturou registrovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury15), která nástroj hodnotila.
(3) Do jmění fondu peněžního trhu, který není krátkodobým fondem peněžního trhu, lze nabýt i nástroje peněžního trhu vydané nebo zaručené členským státem, územním samosprávným celkem členského státu, centrální bankou členského státu, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií nebo Evropskou investiční bankou, které nesplňují podmínky podle odstavce 2, byl-li jim udělen krátkodobý úvěrový rating v investičním stupni každou ratingovou agenturou registrovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury15), která nástroj hodnotila.
(4) Nebyl-li nástroji peněžního trhu udělen rating podle odstavce 2 nebo 3, potom obhospodařovatel fondu peněžního trhu ověří interním ratingovým procesem, že tento nástroj peněžního trhu má srovnatelnou kvalitu jako nástroje peněžního trhu uvedené v odstavci 2 nebo 3, přičemž vezme v úvahu zejména stupeň úvěrové kvality a likviditu tohoto nástroje peněžního trhu.
§ 83
(1) Do jmění fondu peněžního trhu lze nabýt nástroj peněžního trhu, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky v měně odlišné od měny, za kterou jsou nabízeny a odkupovány jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, pouze za podmínky plného zajištění proti měnovému riziku.
(2) Do jmění fondu peněžního trhu lze nabýt nástroj peněžního trhu, jehož zbytková doba splatnosti je kratší nebo rovna
a) 2 rokům, za předpokladu, že doba do dalšího data nastavení úrokových měr je kratší nebo rovna 397 dnům, přičemž u cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou se sazba upravuje na sazbu peněžního trhu, nebo na jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel, není-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu, nebo
b) 397 dní, je-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu.
§ 84
Cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané fondem peněžního trhu
(1) Do jmění fondu peněžního trhu lze nabýt
a) cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem peněžního trhu nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, není-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu, nebo
b) cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný krátkodobým fondem peněžního trhu nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, je-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu.
(2) Do jmění fondu peněžního trhu, který je fondem kolektivního investování, nelze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
(3) Používá-li toto nařízení pojem „fond kvalifikovaných investorů“, rozumí se jím v případě fondu kvalifikovaných investorů, který vytváří podfondy, podfond fondu kvalifikovaných investorů.
§ 85
Finanční deriváty
Na účet fondu peněžního trhu lze sjednat finanční deriváty v souladu s investiční strategií tohoto fondu a měnové deriváty pouze za účelem zajištění.
§ 86
Pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně
Pro nabývání pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně do jmění fondu peněžního trhu se § 15 použije obdobně.
HLAVA III
VÁŽENÁ PRŮMĚRNÁ SPLATNOST A VÁŽENÁ PRŮMĚRNÁ ŽIVOTNOST
§ 87
Vážená průměrná splatnost
(1) Vážená průměrná splatnost nástrojů peněžního trhu v majetku fondu peněžního trhu nesmí překročit
a) 6 měsíců, není-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu, nebo
b) 60 dní, je-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu.
(2) Váženou průměrnou splatností (Weighted Average Maturity, WAM) se pro účely tohoto nařízení rozumí vážený průměr doby do dne splatnosti, nebo doby do dne konce fixace úrokové sazby, je-li kratší, všech nástrojů peněžního trhu v majetku fondu peněžního trhu, který odráží podíly těchto nástrojů na majetku tohoto fondu.
(3) Dobou do dne splatnosti nástroje peněžního trhu se pro účely výpočtu vážené průměrné splatnosti a výpočtu vážené průměrné životnosti rozumí doba, do kdy musí být jmenovitá hodnota nástroje peněžního trhu splacena v plné výši bez ohledu na výnosy nebo to, že byl emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota.
§ 88
Vážená průměrná životnost
(1) Vážená průměrná životnost nástrojů peněžního trhu v majetku fondu peněžního trhu nesmí překročit
a) 12 měsíců, není-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu, nebo
b) 120 dní, je-li tento fond krátkodobým fondem peněžního trhu.
(2) Váženou průměrnou životností (Weighted Average Life, WAL) se pro účely tohoto nařízení rozumí vážený průměr doby do dne splatnosti všech nástrojů peněžního trhu v majetku fondu peněžního trhu, který odráží podíly těchto nástrojů v majetku tohoto fondu. Při výpočtu vážené průměrné životnosti nelze zohlednit den konce fixace úrokové sazby nástroje peněžního trhu.
(3) Obsahuje-li nástroj peněžního trhu prodejní opci, může být den možného uplatnění prodejní opce pro účely výpočtu vážené průměrné životnosti použit namísto dne skutečné splatnosti, jestliže
a) může obhospodařovatel tohoto fondu tuto prodejní opci ke dni jejího možného uplatnění uplatnit,
b) se cena prodejní opce významně neliší od předpokládané hodnoty tohoto nástroje peněžního trhu k nejbližšímu dni možného uplatnění této prodejní opce a
c) z investiční strategie fondu peněžního trhu vyplývá, že s vysokou pravděpodobností bude tato prodejní opce uplatněna k nejbližšímu dni jejího možného uplatnění.
§ 89
Společné ustanovení
Při výpočtu vážené průměrné životnosti i vážené průměrné splatnosti se vždy zohlední techniky k obhospodařování tohoto fondu, finanční deriváty, cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydávané fondem peněžního trhu nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem a pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně za některou z osob uvedených v § 72 odst. 2 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy.
ČÁST PÁTÁ
FOND KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ
HLAVA I
SKLADBA MAJETKU
§ 90
Investiční limity
(1) Nelze investovat více než 30 % hodnoty majetku fondu kvalifikovaných investorů do
a) účasti v jedné právnické osobě s tím, že nerozhoduje, zda je účast představována cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem,
b) dluhopisů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem,
c) cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů jednoho druhu vydaných jedním emitentem, na které se nevztahuje písmeno a) nebo b),
d) pohledávek jednoho druhu,
e) různých pohledávek vznikajících z téhož právního důvodu,
f) jedné komodity,
g) jedné hromadné věci24), ani
h) jedné majetkové hodnoty, na niž se nevztahují písmena a) až g), přičemž nejde o nemovitost.
(2) Nelze investovat více než 10 % hodnoty majetku fondu kvalifikovaných investorů do jednoho fondu kvalifikovaných investorů ani do srovnatelného zahraničního investičního fondu.
§ 91
Investiční limity u fondu kvalifikovaných investorů investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech
(1) Do jmění fondu kvalifikovaných investorů lze nabýt pouze nemovitost, jejíž hodnota v době jejího nabytí nepřekračuje 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(2) Pro fond kvalifikovaných investorů investující do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti se § 52 až 54 použijí obdobně.
§ 92
Společná ustanovení k investičním limitům
(1) Pro potřeby výpočtu limitů podle § 90 a 91, jakož i jiných limitů, které určuje statut fondu kvalifikovaných investorů, se vždy zohlední
a) majetková hodnota, která není v majetku tohoto fondu, a tento fond nebo jeho obhospodařovatel může pomocí svého vlivu v právnické osobě nebo v zařízení nemajícím právní osobnost ovlivnit to, zda tato majetková hodnota bude nabyta do majetku této právnické osoby nebo majetku v tomto zařízení anebo zcizena z majetku této právnické osoby nebo majetku v tomto zařízení, a
b) podkladové aktivum finančního derivátu a komoditního derivátu sjednaného na účet tohoto fondu, ledaže tímto podkladovým aktivem je finanční index nebo kvantitativně vyjádřený finanční ukazatel.
(2) Pro fond kvalifikovaných investorů, jehož depozitářem může být notář, se limity podle § 90 a 91, jakož i jiné limity, které určuje statut tohoto fondu, vztahují k celkovému objemu vkladů společníků25).
§ 93
Výjimky z investičních limitů
(1) Ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) a c) se nepoužijí, jde-li o cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydané nebo zaručené členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, územním samosprávným celkem takového státu, Evropskou unií nebo mezinárodní finanční organizací.
(2) Ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) až c) a § 90 odst. 2 se nepoužijí pro fond kvalifikovaných investorů, který podle svého statutu investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, neinvestujícího podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu
a) alespoň 85 % hodnoty svého majetku do jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nebo
b) do investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(3) Ustanovení § 90 odst. 1 písm. d) a e) se nepoužijí pro pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně za některou z osob uvedených v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
(4) Ustanovení § 90 a 91 se nepoužijí pro fond kvalifikovaných investorů, u nějž hodnota jeho fondového kapitálu dosahuje alespoň částky 100000000 EUR a je zajištěno rozložení rizika.
(5) Ustanovení § 90 a 91 se nepoužijí po dobu
a) 36 měsíců ode dne vzniku fondu, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, jehož depozitářem může být notář, nebo
b) 12 měsíců ode dne vzniku fondu, jde-li o jiný fond kvalifikovaných investorů.
(6) Pro fond kvalifikovaných investorů uvedený v § 95 odst. 2 písm. a) zákona o investičních společnostech a investičních fondech se § 90 až 92 použijí jen tehdy, nevyplývá-li ze statutu tohoto fondu něco jiného.
§ 94
Limity pro míru využití pákového efektu a pravidla pro poskytnutí investičních nástrojů jako zajištění
Pro obhospodařovatele fondu kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se § 72 odst. 4 použije obdobně.
§ 95
Uzavírání smluv o prodeji investičních nástrojů a komodit, které fond kvalifikovaných investorů nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány
(1) Na účet fondu kvalifikovaných investorů lze uzavřít smlouvy o prodeji investičních nástrojů, do kterých může tento fond podle svého statutu investovat, ale které nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány, pouze tehdy, nepřesahují-li závazky z těchto smluv vztahujících se k cenným papírům nebo zaknihovaným cenným papírům jednoho druhu vydaných jedním emitentem 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(2) Na účet fondu kvalifikovaných investorů lze uzavřít smlouvy o prodeji komodit, do kterých může tento fond podle svého statutu investovat, ale které nemá ve svém majetku, nebo které má na čas přenechány, pouze tehdy, nepřesahují-li závazky z těchto smluv vztahujících se ke komoditám jednoho druhu 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(3) Pro potřeby výpočtu limitů podle odstavců 1 a 2 se § 92 použije obdobně.
(4) Pro fond kvalifikovaných investorů uvedený v § 95 odst. 2 písm. a) zákona o investičních společnostech a investičních fondech se odstavce 1 až 3 použijí jen tehdy, nevyplývá-li ze statutu tohoto fondu něco jiného.
HLAVA II
TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ FONDU KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ
§ 96
Technikami k obhospodařování fondu kvalifikovaných investorů jsou repo obchody a deriváty, které mohou být podle statutu tohoto fondu sjednány na účet tohoto fondu.
§ 97
Derivát nepřijatý k obchodování na některém z trhů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) může být na účet fondu kvalifikovaných investorů sjednán jen s přípustnou protistranou nebo s osobou, která je, a to alespoň druhově, určena ve statutu tohoto fondu.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 98
Rozšíření použití pojmu „majetek investičního fondu“ a pojmu „nemovitost“
(1) Ustanovení § 215 odst. 5 zákona o investičních společnostech a investičních fondech se pro potřeby tohoto nařízení použije i pro účely výpočtu jiných limitů než investičních limitů a limitů u celkové expozice podle tohoto nařízení.
(2) Ustanovení § 628 zákona o investičních společnostech a investičních fondech se pro potřeby tohoto nařízení použije i pro jiné účely, než je oprávnění nabývat nebo zcizovat nemovitost.
§ 99
Přechodná ustanovení
(1) Obhospodařovatel investičního fondu, jde-li o fond, který vznikl nebo byl vytvořen přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, uvede investiční strategii tohoto fondu do souladu s tímto nařízením do dne 22. července 2014; investuje-li však takový fond podle svého statutu do nemovitostí nebo do účastí v nemovitostních společnostech, uvede jeho obhospodařovatel investiční strategii tohoto fondu do souladu s tímto nařízením do dne 22. července 2015.
(2) I pro případy uvedené v odstavci 1 se toto nařízení použije v rozsahu, jaký materiálně vyplýval z dosavadních právních předpisů.
§ 100
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Rusnok v. r.
Ministr financí:
Fischer v. r.
1) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic.
Články 49 až 57 a 83 až 90 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.
Čl. 41 až 44 směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností.
2) § 623 písm. g) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
3) § 633 zákona č. 240/2013 Sb.
4) § 93 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb.
5) § 16 odst. 5 věta první zákona č. 240/2013 Sb.
6) § 16 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb.
7) § 215 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb.
8) § 627 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb.
9) § 623 písm. a) zákona č. 240/2013 Sb.
10) § 626 zákona č. 240/2013 Sb.
11) § 623 písm. e) zákona č. 240/2013 Sb.
12) § 623 písm. b) zákona č. 240/2013 Sb.
13) § 623 písm. f) zákona č. 240/2013 Sb.
14) § 93 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb.
15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění.
16) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí.
17) § 215 odst. 5 zákona č. 240/2013 Sb.
18) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
19) § 16 odst. 5 věta druhá zákona č. 240/2013 Sb.
20) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a oceňování a IAS 40 – Investice do nemovitostí.
21) § 627 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb.
22) § 100 odst. 2 část věty za středníkem zákona č. 240/2013 Sb.
23) § 629 zákona č. 240/2013 Sb.
24) § 501 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
25) § 630 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb.
244/2013 Nařízení vlády k investičním fondům
244
VYHLÁŠKA
ze dne 24. července 2013
o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Česká národní banka stanoví podle § 20 odst. 5, § 22 odst. 6, § 30 odst. 5, § 47 odst. 5, § 49 odst. 4, § 58 odst. 3, § 196 odst. 2, § 234 odst. 6, § 238 odst. 4, § 291 odst. 3, § 389 odst. 3, § 405 odst. 3, § 478 a § 638 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a podrobněji upravuje
a) požadavky na kvalitativní kritéria řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele a administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady, upravující správce alternativních investičních fondů2), podle § 20 odst. 5 a § 47 odst. 5 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „zákon“),
b) postupy pro určení reálné hodnoty majetku a dluhů investičního fondu podle § 196 odst. 2 zákona,
c) požadavky na kvalitativní kritéria postupů, pravidel, zásad a povinností v rámci pravidel jednání obhospodařovatele a administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady, upravující správce alternativních investičních fondů2), podle § 22 odst. 6 a § 49 odst. 4 zákona,
d) požadavky k obsahu, poskytování a uveřejňování některých dokumentů podle § 234 odst. 6, § 238 odst. 4, § 291 odst. 3, § 389 odst. 3, § 405 odst. 3, § 478 a § 638 odst. 3 zákona a
e) pravidla pro určení výše kapitálu podle § 30 odst. 5 a § 58 odst. 3 zákona.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) identifikačními údaji
1. jméno, případně jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, adresa bydliště, případně sídlo, pokud se liší od adresy bydliště, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, a
2. obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,
b) informačním systémem funkční celek zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v jakékoli formě,
c) kontrolním orgánem dozorčí rada, kontrolní komise, správní rada při výkonu kontrolní působnosti nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, a to v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná,
d) organizačním útvarem skupina osob nebo osoba pověřená výkonem určité činnosti obhospodařovatele nebo administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, včetně orgánu nebo výboru tohoto obhospodařovatele nebo administrátora, pokud je zřízen,
e) operačním rizikem riziko ztráty vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru nebo systémů obhospodařovatele nebo administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo vlivem vnějšího prostředí, včetně rizika právního a dokumentačního a rizika plynoucího z nedostatků či selhání pravidel pro obchodování, vypořádání a postupů pro oceňování majetku a dluhů investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
f) rizikem koncentrace riziko ztráty vyplývající z významné koncentrace expozic, zejména vůči jedné osobě či jedné skupině ekonomicky spjatých osob3), nebo vůči skupině osob, kde pravděpodobnost jejich selhání je závislá na společném faktoru rizika, především shodným typem hospodářského odvětví nebo jeho části, zeměpisné oblasti, části finančního trhu, druhu majetkových hodnot nebo emitenta investičního nástroje,
g) rizikem nedostatečné likvidity riziko ztráty schopnosti dostát finančním závazkům v době, kdy se stanou splatnými, včetně rizika, že majetkovou hodnotu v majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebude možné prodat nebo kompenzovat s omezenými náklady a v přiměřeně krátké době, a že tím tudíž bude ohrožena schopnost investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu odkupovat podílové listy nebo investiční akcie nebo srovnatelné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané zahraničním investičním fondem,
h) rizikem protistrany riziko ztráty vyplývající z toho, že protistrana obchodu nesplní své závazky před konečným vypořádáním tohoto obchodu,
i) řídícím orgánem statutární orgán, správní rada při výkonu řídící působnosti nebo jiný orgán s obdobnou řídící působností, a to v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná,
j) tržním rizikem riziko ztráty vyplývající ze změn tržních cen, úrokových sazeb a měnových kurzů, včetně rizika plynoucího z kolísání tržní hodnoty majetkových hodnot v majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, které je způsobeno změnami tržních proměnných, zejména úrokových sazeb, měnových kurzů, tržních cen účastnických cenných papírů a komodit nebo úvěruschopnosti emitenta investičního nástroje,
k) uznávaným standardem uznávané a osvědčené principy a postupy využívané při výkonu činností na finančním trhu, zejména doporučení vydávané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropskou komisí nebo Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO).
ČÁST DRUHÁ
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM OBHOSPODAŘOVATELE A ADMINISTRÁTORA INVESTIČNÍHO FONDU NEBO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU
HLAVA I
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM OBHOSPODAŘOVATELE A ADMINISTRÁTORA STANDARDNÍHO FONDU NEBO ZAHRANIČNÍHO STANDARDNÍHO FONDU
Díl 1
Obecné požadavky
§ 3
Základní požadavky na řídicí a kontrolní systém
[K § 20 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem (dále jen „zahraniční standardní fond“) zajistí, že se požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy tohoto obhospodařovatele a administrátora k jejich naplňování a při výkonu dalších činností promítnou do organizačního řádu a dalších vnitřních předpisů tohoto obhospodařovatele a administrátora a v rámci regulovaného konsolidačního celku4). Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu stanoví postup při přijímání, změně, zavádění a uplatňování vnitřních předpisů.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu do svých vnitřních předpisů promítne obecné pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a jím zvolené uznávané standardy, ledaže by jejich konkrétní ustanovení bylo v rozporu s požadavky právních předpisů. Obhospodařovatel a administrátor pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a jím zvolené uznávané standardy jsou nadále aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti vykonávaných činností.
(3) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby veškeré schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících vnitřních předpisů bylo možné rekonstruovat. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchovávání informací, který obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede, udržuje a uplatňuje jako součást svého informačního systému.
§ 4
Zajištění výkonu jednotlivých činností jinou osobou
[K § 20 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby v souvislosti s pověřením jiného výkonem jednotlivé činnosti, která nezahrnuje obhospodařování a administraci investičního fondu nebo zahraničního standardního fondu,
a) byly činnosti, které jsou předmětem pověření jiného, v souladu s příslušnými právními předpisy, statutem standardního fondu a srovnatelným dokumentem zahraničního standardního fondu a vnitřními předpisy,
b) nebylo omezeno plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu, včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u jiného, a provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených právními předpisy,
c) nebyly ohroženy předpoklady pro řádný a obezřetný výkon činnosti tohoto obhospodařovatele a administrátora,
d) nebyla ohrožena práva podílníků nebo společníků standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a
e) byla stanovena pravidla kontroly činností, které jsou předmětem pověření jiného, včetně případné kontroly skutečností týkajících se pověření jiného přímo u něj.
(2) Pokud obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu pověřil jiného výkonem jednotlivé činnosti, která nezahrnuje obhospodařování a administraci investičního fondu nebo zahraničního standardního fondu, použijí se § 24 odst. 2 a § 51 odst. 2 zákona obdobně.
§ 5
Organizace výkonu činnosti
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu stanoví pracovní náplň organizačních útvarů tak, aby podporovala řádný a obezřetný výkon činnosti a umožnila účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních.
§ 6
Řízení střetu zájmů a neslučitelnost funkcí
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo standardního investičního fondu zajistí, aby byly
a) včas identifikovány oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku,
b) organizačním útvarům na všech řídicích a organizačních úrovních stanoveny pravomoci, působnost a zodpovědnost tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů,
c) dodržovány postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů (§ 26 až 28) a
d) oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku předmětem průběžného nezávislého sledování.
(2) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provádí nezávisle na správě majetku standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu
a) vypořádání obchodů sjednaných na finančních trzích,
b) kontrolu shody údajů o obchodech sjednaných na finančních trzích se skutečným stavem a odstranění zjištěných nesrovnalostí (rekonciliace),
c) řízení rizik,
d) schvalování a kontrolu dodržování limitů pro řízení rizik a
e) vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o rizicích ohlašovaných kontrolnímu nebo řídícímu orgánu obhospodařovatele.
(3) Pokud obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provádí také administraci standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, nezávisle na správě majetku a řízení rizik těchto fondů rovněž
a) schvaluje postupy pro oceňování majetku a dluhů těchto fondů,
b) oceňuje majetek a dluhy těchto fondů a
c) vypočítává aktuální hodnotu cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného těmito fondy.
(4) Administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provádí řízení rizik nezávisle na činnostech uvedených v odstavci 3 písm. a) až c).
(5) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí až do úrovně řídícího orgánu oddělení pravomocí spojených s řízením správy majetku standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu od pravomocí spojených s řízením rizik a vypořádáním a rekonciliací obchodů sjednaných na finančních trzích.
(6) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně funkce compliance; funkce vnitřního auditu je nezávislá na veškerých činnostech spojených s obhospodařováním a administrací těchto fondů.
§ 7
Kontrolní orgán
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby jeho kontrolní orgán
a) dohlížel a alespoň jednou ročně vyhodnocoval účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému,
b) pravidelně jednal o záležitostech, které se týkají strategie podnikání tohoto obhospodařovatele a administrátora,
c) pravidelně jednal o usměrňování rizik, kterým jsou nebo by mohli být tento obhospodařovatel nebo administrátor vystaveni,
d) se podílel na směřování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu a vyhodnocování compliance (§ 18) a
e) se předem vyjadřoval k návrhu řídícího orgánu obhospodařovatele a administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu na pověření fyzické nebo právnické osoby výkonem funkce řízení rizik, vnitřního auditu nebo funkce compliance a k návrhu na jejich odvolání; v případě, že výkon funkce řízení rizik, vnitřního auditu nebo funkce compliance zajišťuje v rámci obhospodařovatele a administrátora více fyzických osob, vyjadřuje se kontrolní orgán pouze k návrhu na pověření nebo odvolání vedoucího příslušného organizačního útvaru.
(2) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby jeho kontrolní orgán pravidelně jednal o záležitostech týkajících se investiční strategie standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a řízení rizik, kterým jsou nebo mohou být standardní fond nebo zahraniční standardní fond vystaveny.
(3) Pokud je součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu systém odměňování osob [§ 665 odst. 3 písm. b) zákona], tento obhospodařovatel zajistí, aby jeho kontrolní orgán schvaloval a pravidelně vyhodnocoval systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na rizika, kterým může být vystaven tento obhospodařovatel nebo jím obhospodařovaný standardní fond nebo zahraniční standardní fond, a jejich míru, pokud toto není v pravomoci nejvyššího orgánu tohoto obhospodařovatele. Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky.
Řídící orgán
§ 8
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zabezpečí, aby jeho řídící orgán zajistil vytvoření a vyhodnocování řídicího a kontrolního systému a trvalé udržování jeho funkčnosti a účinnosti. K naplnění tohoto požadavku obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu postupuje tak, aby řídící orgán vždy zajistil
a) soulad řídicího a kontrolního systému s právními předpisy,
b) dostatečnost informací a účinnou komunikaci při výkonu činností obhospodařovatele a administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu,
c) stanovení celkové strategie včetně dostatečně konkrétních předpokladů, zásad a cílů jejího naplňování,
d) fungování systému vnitřní kontroly,
e) stanovení zásad pro personální vybavení včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování osob, pomocí kterých obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provádí své činnosti,
f) stanovení požadavků na znalosti a zkušenosti osob, pomocí kterých obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provádí své činnosti, a způsob prokazování požadovaných znalostí a zkušeností a způsob prověřování, zda znalosti a zkušenosti těchto osob jsou nadále přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jimi prováděných činností,
g) stanovení pravidel, která formulují etické zásady a předpokládané modely chování a jednání osob, pomocí kterých obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provádí své činnosti, a jejich prosazování a
h) uplatňování řádných postupů výkonu činnosti a takových postupů řízení, které vedou k zamezení nežádoucích činností, zejména
1. upřednostnění krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním celkové strategie,
2. systému odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu, nebo
3. postupů, které umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků.
§ 9
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zabezpečí, aby jeho řídící orgán
a) schvaloval a pravidelně vyhodnocoval
1. strategii podnikání,
2. organizační uspořádání,
3. strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností,
4. strategii rozvoje informačního systému,
5. strategii řízení rizik,
6. zásady systému vnitřní kontroly včetně zásad pro zamezování vzniku možného střetu zájmů a zásad pro compliance,
7. bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systém a
8. strategický a periodický plán vnitřního auditu,
b) dohlížel na realizaci jím schválených strategií a zásad,
c) řádně a včas vyhodnocoval pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, včetně informací, které jsou mu předkládány auditorem5) nebo orgány dohledu; na základě těchto vyhodnocení přijímá uvedený řídící orgán přiměřená opatření, která jsou provedena bez zbytečného odkladu, a
d) pravidelně jednal o záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému a alespoň jednou ročně vyhodnocoval účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému a zajistil případná opatření k nápravě takto zjištěných nedostatků.
(2) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby jeho řídící orgán schvaloval a pravidelně vyhodnocoval
a) investiční strategii standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a
b) soustavu limitů, kterou tento obhospodařovatel, zejména ve vztahu k obhospodařovanému standardnímu fondu nebo zahraničnímu standardnímu fondu, bude používat pro omezení rizik, v tom vždy pro riziko tržní, operační, koncentrace, protistrany a nedostatečné likvidity.
§ 10
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu dále zabezpečí, aby jeho řídící orgán zajistil zejména
a) realizaci schválených strategií a zásad a obhospodařovatele a administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu včetně zajištění rozpracování postupů pro jejich naplňování a každodenního řízení tohoto obhospodařovatele a administrátora,
b) udržování funkčního a účinného organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku možného střetu zájmů a
c) vytvoření, udržování a uplatňování funkčního a účinného systému získávání, využívání a uchovávání informací.
Informace a komunikace
§ 11
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby příslušné organizační útvary měly pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici aktuální, spolehlivé a ucelené informace.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby byl jeho řídící orgán bez zbytečného odkladu informován o všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci tohoto obhospodařovatele a administrátora.
(3) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby byl jeho řídící orgán bez zbytečného odkladu informován o
a) všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí a
b) každém překročení limitů ohrožujících dodržení akceptované míry rizik obhospodařovatele a rizikového profilu standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, v tom vždy rizika tržního, operačního, koncentrace, protistrany a nedostatečné likvidity.
(4) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby byl jeho řídící orgán alespoň jednou ročně informován o
a) dodržování způsobu investování standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu,
b) míře podstupovaných rizik,
c) plnění kapitálových požadavků (§ 29 až 32 zákona).
§ 12
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu
a) stanoví podmínky přístupu osob, pomocí kterých provádí své činnosti, k informačnímu systému a údajům v něm zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých osob a rozhodování o jejich změnách,
b) stanoví podmínky, za kterých budou do informačního systému ukládány údaje související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito údaji a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav,
c) zabezpečuje ochranu informačního systému před poškozením a před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob; v případě poškození informačního systému zajistí rekonstrukci údajů.
(2) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu uchovává údaje z informačního systému tak, aby z nich mohla Česká národní banka snadným způsobem rekonstruovat všechny klíčové fáze zpracování každého obchodu při obhospodařování majetku standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a zjistit jejich původní obsah před opravami nebo změnami.
§ 13
Zajišťování informací pro účely výkonu dohledu
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede a udržuje systém pro vytváření, kontrolu a poskytování informací České národní bance tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede, udržuje a uplatňuje mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací, poskytovaných České národní bance pravidelně nebo na její žádost.
(3) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby proces vytváření a poskytování informací České národní bance podle odstavce 2 byl rekonstruovatelný nejméně po dobu pěti let.
§ 14
Základní požadavky na systém řízení rizik
[K § 20 odst. 1 písm. c) a § 47 odst. 1 písm. c) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí rozpoznávání rizik tak, aby bylo zajištěno u všech činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a aby umožňovalo odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, že systém řízení rizik poskytuje nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.
(3) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým jsou nebo mohou být obhospodařovatel, administrátor, standardní fond a zahraniční standardní fond vystaveni. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně strategie podnikání obhospodařovatele a administrátora, investiční strategie obhospodařovaného standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik.
§ 15
Strategie řízení rizik
[K § 20 odst. 1 písm. c) a § 47 odst. 1 písm. c) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu stanoví ve své strategii řízení rizik především
a) vymezení rizik, kterým je nebo může být tento obhospodařovatel, jím obhospodařovaný standardní fond a zahraniční standardní fond, a tento administrátor vystaven,
b) zásady pro posuzování významnosti rizik z hlediska jejich řízení,
c) zásady řízení jednotlivých druhů rizik,
d) metody pro řízení rizik,
e) svoji akceptovanou míru rizika, v případě obhospodařovatele standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu i rizikový profil obhospodařovaných fondů,
f) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostního plánu pro případ rizika nedostatečné likvidity,
g) zásady pro vymezení přípustných majetkových hodnot, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran a
h) zásady pro podávání zpráv o podstupovaných rizicích a jejich řízení řídícímu orgánu a kontrolnímu orgánu.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby všechny osoby, pomocí kterých provádí své činnosti, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, byly se schválenou strategií seznámeny v potřebném rozsahu a postupovaly v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity.
(3) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby České národní bance byly oznámeny bez zbytečného odkladu všechny podstatné změny systému řízení rizik.
§ 16
Řízení rizik
[K § 20 odst. 1 písm. c) zákona]
(1) Při řízení rizik obhospodařovatel standardního fondu
a) zavede postupy měření rizik tak, aby rizika a jejich vliv na rizikový profil standardního fondu byly přesně měřeny na základě důvěryhodných a spolehlivých údajů, které nevycházejí výhradně z externích ratingů nebo jejich mechanického přejímání, a aby postupy měření rizik byly náležitým způsobem zdokumentovány; pokud je to přiměřené povaze, rozsahu nebo složitosti podstupovaných rizik, používá pro měření rizik pokročilé postupy, mezi něž patří metoda hodnoty v riziku (value at risk – VaR),
b) provádí pravidelné zpětné testování za účelem kontroly platnosti metod pro měření rizik,
c) provádí pravidelně stresové testování a analýzy scénářů možného vývoje za účelem podchycení rizik plynoucích z možných změn tržních podmínek, které by mohly mít nepříznivý dopad na standardní fond,
d) zavede, udržuje a uplatňuje zdokumentovaný systém limitů pro omezení rizik pro každý standardní fond s přihlédnutím ke všem rizikům, která mohou mít pro standardní fond zásadní význam, a v souladu s rizikovým profilem standardního fondu,
e) zajistí, aby aktuální míra rizika byla v souladu se systémem limitů pro omezení rizik, a
f) vytvoří, zavede a udržuje náležité postupy, které v případě skutečného nebo předpokládaného porušení limitů pro omezení rizika standardního fondu zajistí včasná opatření k nápravě.
(2) Obhospodařovatel standardního fondu kolektivního investování uplatňuje takové postupy řízení rizika nedostatečné likvidity, které zajistí, že je tento fond schopen kdykoli odkoupit podílové listy podle § 131 zákona a investiční akcie podle § 163 odst. 2 zákona. Obhospodařovatel standardního fondu provádí stresové testování umožňující posouzení rizika nedostatečné likvidity tohoto investičního fondu za mimořádných okolností.
(3) Obhospodařovatel standardního fondu zajistí, že způsob investování a rizikový profil tohoto fondu je z hlediska likvidity přiměřený pravidlům odkupování stanovenými ve statutu fondu nebo stanovách.
(4) Při řízení rizik zahraničního standardního fondu postupuje jeho obhospodařovatel podle odstavce 1 obdobně. Při řízení rizik zahraničního standardního fondu, který je srovnatelný s otevřeným podílovým fondem nebo s akciovou společností s proměnným základním kapitálem, postupuje jejich obhospodařovatel podle odstavců 2 a 3 obdobně.
§ 17
Základní požadavky na vnitřní kontrolu
[K § 20 odst. 1 písm. d) bod 1 a § 47 odst. 1 písm. d) bod 1 zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede a udržuje pravidla vnitřní kontroly, která uplatňuje na všech řídicích a organizačních úrovních.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby kontrolní činnosti byly součástí běžné, zpravidla každodenní činnosti a zahrnovaly zejména
a) řídicí kontrolu při plnění povinností podřízenými osobami vykonávanou jejich nadřízenými,
b) přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména
1. kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů,
2. kontrolu schvalování a autorizace obchodů nad stanovené limity,
3. kontrolu průběhu činností a obchodů,
4. ověřování detailů obchodů,
5. ověřování výstupů používaných systémů a metod řízení rizik,
6. pravidelnou rekonciliaci a
c) fyzickou kontrolu, která se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, investičním nástrojům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.
§ 18
Compliance
[K § 20 odst. 1 písm. d) bod 2 a § 47 odst. 1 písm. d) bod 2 zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro zajišťování compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit
a) soulad vnitřních předpisů s právními předpisy,
b) vzájemný soulad vnitřních předpisů a
c) soulad všech činností s právními a vnitřními předpisy.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejich vnitřních předpisů, a to včetně průběžné kontroly dodržování povinností obhospodařovatele a administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu plynoucích ze statutu standardního fondu nebo ze srovnatelného dokumentu zahraničního standardního fondu a ze smluvních vztahů (funkce compliance).
(3) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí
a) informování řídícího orgánu tohoto obhospodařovatele a administrátora o zjištěných nesouladech, případně kontrolního orgánu tohoto obhospodařovatele a administrátora, o veškerých zjištěných významných nesouladech,
b) informování příslušných úrovní řízení o připravovaných nebo nových právních předpisech, obecných pokynech Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a uznávaných standardech týkajících se činností tohoto obhospodařovatele a administrátora a
c) poskytování dalších účelných informací, souvisejících s činností compliance, řídícímu orgánu a případně kontrolnímu orgánu tohoto obhospodařovatele a administrátora zvláště o tom, zda byla přijata odpovídající nápravná opatření v případě zjištěných významných nesouladů.
(4) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu stanoví zásady a postupy pro zajišťování compliance tak, aby uceleně a propojeně pokrývaly veškeré jejich činnosti.
§ 19
Vnitřní audit
[K § 20 odst. 1 písm. d) bod 3 a § 47 odst. 1 písm. d) bod 3 zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby vnitřnímu auditu podléhalo zejména
a) dodržování pravidel řádného a obezřetného výkonu činnosti tohoto obhospodařovatele a administrátora,
b) dodržování vnitřních předpisů tohoto obhospodařovatele a administrátora,
c) systém řízení rizik a vnitřní kontroly,
d) finanční řízení a oceňování majetku a dluhů,
e) úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,
f) spolehlivost účetních, statistických a dalších informací, včetně informací poskytovaných orgánům tohoto obhospodařovatele a administrátora a
g) funkčnost a bezpečnost informačního systému včetně spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní bance.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zajistí, aby při výkonu vnitřního auditu byly vždy provedeny tyto činnosti
a) sestavena analýza rizik, a to alespoň jednou ročně,
b) sestaven strategický a periodický plán vnitřního auditu,
c) vytvořen a udržován systém sledování nápravných opatření uložených na základě zjištění vnitřního auditu a
d) vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému, a to alespoň jednou ročně.
(3) Osoba, která vykonává funkci vnitřního auditu, informuje o zjištěných skutečnostech řídící orgán a kontrolní orgán obhospodařovatele a administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, a v případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci tohoto obhospodařovatele, administrátora, standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, musí dát podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu.
Díl 2
Další požadavky na řídicí a kontrolní systém
§ 20
Záznamy komunikace
[K § 20 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu upraví
a) pravidla používání komunikačních zařízení, a to alespoň vyhrazení určitých telefonních linek, případně jiných komunikačních zařízení, pro činnosti související s prováděnými obchody a poskytovanými službami, včetně komunikace mezi obhospodařovatelem nebo administrátorem a depozitářem a s jinou osobou podle § 23 a 50 zákona, a pořizování záznamů komunikace na těchto telefonních linkách, případně jiných komunikačních zařízeních a
b) náležitosti záznamu podle písmene a), kterými jsou alespoň datum a čas komunikace, identifikační údaje odesílatele a příjemce, jsou-li dostupné, a obsah přenášené zprávy; obhospodařovatel a administrátor zajistí možnost pořízení úplných výpisů záznamů komunikace na vyhrazených telefonních linkách, případně jiných komunikačních zařízeních, a možnost pořizování výstupu ze záznamového zařízení.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu uchovává záznamy podle § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1 nejméně po dobu pěti let od okamžiku provedení obchodu či pokynu; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, nebo hlavního administrátora bylo odejmuto nebo zaniklo, jakož i pro jejího právního nástupce. Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu uchovává záznamy komunikace podle odstavce 1 a dokumenty a údaje potřebné pro sledování dodržování limitů stanovených právními předpisy nejméně po dobu pěti let ode dne jejich pořízení.
§ 21
Pravidla pro vyřizování stížností a reklamací
[K § 47 odst. 2 písm. d) a § 49 odst. 3 písm. e) zákona]
Administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu
a) vytvoří, zavede a udržuje účinné a transparentní postupy pro náležité, bezplatné a rychlé vyřizování stížností a reklamací podílníků nebo akcionářů standardního fondu nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu,
b) uveřejní na internetových stránkách standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu pravidla pro bezúplatné vyřizování stížností a reklamací těchto podílníků, akcionářů nebo osob a
c) vede evidenci přijatých stížností a reklamací těchto podílníků, akcionářů nebo osob a opatření přijatých na jejich základě.
§ 22
Osobní obchody
[K § 20 odst. 2 písm. m) a § 22 odst. 2 písm. d) zákona]
(1) K ochraně vnitřních informací podle § 124 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a předcházení střetu zájmů zejména mezi osobami se zvláštním vztahem k obhospodařovateli standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu (§ 22 odst. 4 zákona) obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu
a) zjišťuje osoby se zvláštním vztahem k obhospodařovateli standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a další osoby, které
1. vykonávají činnosti, ze kterých může plynout střet zájmů,
2. získaly nebo mohou získat vnitřní informaci, nebo
3. mají přístup k jiným důvěrným informacím o standardním fondu nebo zahraničním standardním fondu nebo jeho obchodech,
b) přijme opatření zabraňující osobě podle písmene a) uzavřít osobní obchod podle § 22 odst. 2 písm. d) zákona, pokud by při tom
1. mohla využít vnitřní nebo jiné důvěrné informace nebo by mohlo dojít k jejich neoprávněnému uveřejnění, nebo
2. mohlo dojít k porušení jiné povinnosti tohoto obhospodařovatele stanovené zákonem,
c) zabezpečí, aby osoba podle písmene a) nenabádala nebo nevyzývala jiného k obchodu mimo rámec plnění svých pracovních povinností, pokud by
1. sama nebyla oprávněna osobní obchod uzavřít podle písmene b), nebo
2. při tomto obchodu mohly být využity informace o nevypořádaném obchodu standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu nebo jiného zákazníka,
d) přijme opatření zabraňující každé osobě se zvláštním vztahem k obhospodařovateli standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, aby nad rámec běžného plnění svých pracovních povinností poskytla jiné osobě informace nebo názory, pokud ví, nebo by za obvyklých okolností měla vědět, že tato osoba může
1. poskytnuté informace využít k uzavření osobního obchodu podle písmene b) nebo písmene c) bodu 1 nebo 2, nebo
2. další osobu navést nebo vyzvat k uzavření obchodu uvedeného v bodu 1,
e) zabezpečí informování osob se zvláštním vztahem k obhospodařovateli standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu o omezeních ve vztahu k jejich osobním obchodům,
f) zajišťuje, aby mu osoby uvedené v písmenu a) oznamovaly osobní obchody bez zbytečného odkladu; v případě, že jde o osobu, kterou obhospodařovatel pověřil výkonem jednotlivé činnosti, vyžaduje, aby tato osoba vedla evidenci osobních obchodů uzavřených osobou se zvláštním vztahem k obhospodařovateli standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a na vyžádání poskytla bez zbytečného odkladu tuto evidenci obhospodařovateli, a
g) vede evidenci
1. oznámených nebo jinak zjištěných osobních obchodů podle písmene f) a
2. případných povolení nebo zákazů osobních obchodů.
(2) Pravidla podle odstavce 1 se nevztahují na osobní obchody
a) uskutečněné při obhospodařování majetku osoby podle odstavce 1 písm. a), pokud mezi obhospodařovatelem portfolia a touto osobou neproběhla předchozí komunikace o obchodu, nebo
b) s cennými papíry nebo zaknihovanými cennými papíry vydávanými standardním fondem, zahraničním standardním fondem nebo jiným fondem kolektivního investování, který investuje na srovnatelném principu rozložení rizika a podléhá dohledu v členském státě, ledaže se osoba podle odstavce 1 písm. a) podílí na obhospodařování majetku takového fondu.
§ 23
Zásady pro výkon hlasovacích práv
[K § 20 odst. 2 písm. m) a § 22 odst. 2 písm. i) zákona]
(1) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede přiměřené a účinné zásady pro výkon hlasovacích práv spojených s účastnickými cennými papíry v majetku těchto fondů tak, aby tato práva byla vykonávána výlučně ve prospěch dotčeného standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu.
(2) Zásady uvedené v odstavci 1 obsahují postupy pro
a) sledování důležitých událostí ve společnosti nebo jiné právnické osobě,
b) výkon hlasovacích práv v souladu s investiční strategií daného standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a
c) předcházení nebo řízení střetů zájmů, které vznikají z výkonu hlasovacích práv.
(3) Souhrnný popis zásad uvedených v odstavci 1 obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zpřístupní vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem na internetových stránkách těchto fondů a zajistí, aby podrobnosti o výkonu hlasovacích práv byly bezplatně přístupné těmto vlastníkům cenných papírů na jejich žádost.
§ 24
Evidence o obchodech týkajících se majetku obhospodařovaného standardního fondu a zahraničního standardního fondu
[K § 20 odst. 2 písm. i) zákona]
(1) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provede neprodleně v evidenci podle § 20 odst. 2 písm. i) zákona záznam o podrobnostech pokynu a provedeného obchodu.
(2) Záznam podle odstavce 1 obsahuje, pokud to povaha věci nevylučuje, tyto údaje
a) identifikační údaje standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, pokud není právnickou osobou, pouze jeho označení,
b) identifikační údaje investičního nástroje nebo jiných majetkových hodnot, které byly předmětem pokynu nebo provedeného obchodu,
c) množství investičních nástrojů nebo jiných majetkových hodnot,
d) typ pokynu nebo provedeného obchodu,
e) cenu uvedenou v pokynu nebo provedeném obchodu,
f) datum a čas předání pokynu a identifikační údaje osoby, které byl pokyn předán,
g) datum a čas rozhodnutí o provedení obchodu a datum a čas jeho provedení,
h) identifikační údaje osoby, která předala pokyn nebo provedla obchod,
i) v případě odvolání pokynu důvody jeho odvolání a
j) identifikační údaje protistrany provedeného obchodu a převodního místa.
§ 25
Evidence o upisování, vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem a zahraničním standardním fondem
[K § 47 odst. 2 písm. j) zákona]
(1) Administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provede neprodleně po přijetí pokynu v evidenci podle § 47 odst. 2 písm. j) zákona záznam o podrobnostech pokynu.
(2) Záznam podle odstavce 1 obsahuje, pokud to povaha věci nevylučuje, tyto údaje
a) identifikační údaje standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, pokud není právnickou osobou, pouze jeho označení,
b) identifikační údaje osoby, která zadala a předala pokyn k upisování, vydání nebo odkoupení,
c) identifikační údaje osoby, která přijala pokyn k upisování, vydání nebo odkoupení,
d) datum a čas přijetí pokynu,
e) platební podmínky a platební prostředky související s pokynem,
f) typ pokynu,
g) datum provedení pokynu,
h) počet upsaných, vydaných nebo odkoupených cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem,
i) jednotkovou cenu, za jakou byl upsán, vydán nebo odkoupen cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydávaný standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem,
j) celkovou cenu, za jakou byly upsány, vydány, nebo odkoupeny cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem, a
k) hodnotu pokynu v hrubém vyjádření, která zahrnuje celkovou cenu podle písmena j) s přirážkou spojenou s upisováním nebo vydáním cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem, nebo hodnotu pokynu v čistém vyjádření, která zahrnuje celkovou cenu podle písmena j) po odečtení srážky spojené s odkoupením cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem.
§ 26
Zjišťování a řízení střetu zájmů
[K § 20 odst. 2 písm. c) a § 47 odst. 2 písm. c) zákona]
(1) Pokud je obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu členem podnikatelského seskupení podle zákona upravujícího obchodní společnosti a družstva, zjišťuje a řídí střety zájmů podle § 20 odst. 2 písm. c) zákona nebo § 47 odst. 2 písm. c) zákona rovněž s ohledem na všechny předvídatelné okolnosti, které mohou vyvolat střet zájmů v důsledku struktury podnikatelského seskupení a předmětu podnikání jeho členů.
(2) Pokud ani přes opatření přijatá podle § 20 odst. 2 písm. c) zákona nebo § 47 odst. 2 písm. c) zákona nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy podílníků nebo akcionářů standardního fondu nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu, zajistí obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, aby byl neprodleně informován řídící orgán tohoto obhospodařovatele a administrátora. Řídící orgán tohoto obhospodařovatele a administrátora přijme nezbytná opatření k tomu, aby tento obhospodařovatel a administrátor za všech okolností jednal v nejlepším zájmu podílníků nebo akcionářů standardního fondu nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu.
(3) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu současně s informováním řídícího orgánu podle odstavce 2 oznámí informace o povaze nebo zdroji střetu zájmů vlastníkovi cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem, v případě standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, který je právnickou osobou, pouze tomuto fondu. Samosprávný standardní fond a jeho administrátor oznámí tyto informace vlastníkovi cenných papírů vydávaných tímto fondem.
(4) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu poskytne vlastníkovi cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem informace podle odstavce 3 na trvalém nosiči informací6) a v rozsahu, který tomuto vlastníkovi cenných papírů umožní řádně vzít v úvahu střet zájmů související s činností tohoto obhospodařovatele a administrátora.
§ 27
Zjišťování a posuzování střetu zájmů
[K § 20 odst. 2 písm. c) a § 47 odst. 2 písm. c) zákona]
(1) Při zjišťování a posuzování střetu zájmů v souvislosti se svou činností obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu vezme v úvahu, zda osoba ve střetu zájmů
a) může získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě na úkor podílníků nebo akcionářů standardního fondu nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu,
b) má odlišný zájem na výsledku služby poskytované standardnímu fondu nebo zahraničnímu standardnímu fondu nebo na výsledku obchodu prováděného jménem nebo na účet standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu od zájmu podílníků, akcionářů nebo osob ve srovnatelném postavení těchto fondů,
c) má motivaci upřednostnit zájem podílníků nebo akcionářů standardního fondu nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu před zájmy podílníků nebo akcionářů jiného standardního fondu nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu,
d) vykonává činnost obdobnou jako obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a
e) dostává nebo dostane od jiného, než je standardní fond nebo zahraniční standardní fond, pobídku podle § 22 odst. 5 zákona v souvislosti se službou standardnímu fondu nebo zahraničnímu standardnímu fondu, a tato pobídka nepředstavuje obvyklou úplatu za poskytovanou službu.
(2) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu dále vždy
a) zjišťuje okolnosti, které ve vztahu ke konkrétním službám a činnostem, které poskytuje tento obhospodařovatel a administrátor nebo jiná osoba jejich jménem nebo na jejich účet, mohou vést ke střetu zájmů, který představuje podstatné nebezpečí poškození zájmů standardního fondu podílníků nebo akcionářů nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu (dále jen „podstatný střet zájmů“),
b) upřesní závazné postupy a opatření k řízení podstatných střetů zájmů a
c) vede aktuální evidenci poskytnutých služeb, ze kterých vznikl nebo může vzniknout podstatný střet zájmů.
§ 28
Řízení podstatného střetu zájmů
[K § 20 odst. 2 písm. c) a § 47 odst. 2 písm. c) zákona]
(1) Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zabezpečí, aby osoby se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli a administrátorovi, které se podílejí na výkonu služeb, se kterými je spojen podstatný střet zájmů, vykonávaly svou činnost s takovou mírou nezávislosti, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činností tohoto obhospodařovatele a administrátora a podnikatelského seskupení podle zákona upravujícího obchodní společnosti a družstva, do kterého patří, a závažnosti nebezpečí poškození zájmů standardního fondu a zahraničního standardního fondu.
(2) Postupy pro řízení podstatného střetu zájmů, které povedou k zabezpečení nezávislosti podle odstavce 1, podle okolností konkrétní situace zahrnují
a) účinné postupy k zamezení nebo kontrole výměny informací mezi osobami se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli a administrátorovi, pokud je s informacemi spojeno nebezpečí střetu zájmů a pokud by výměna informací mohla poškodit zájmy podílníků nebo akcionářů standardního fondu a osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu,
b) nezávislou kontrolu osob se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli a administrátorovi, které se podílejí na provádění služeb pro standardní fond a zahraniční standardní fond, jejichž zájmy, nebo zájmy osob, pro které vykonávají činnost, mohou být ve vzájemném střetu,
c) zamezení jakékoliv přímé vazby mezi odměnou osoby se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli a administrátorovi převážně vykonávající určitou činnost a odměnou či příjmy jiné osoby se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli a administrátorovi vykonávající činnost odlišnou, pokud ve vztahu těchto činností může vzniknout střet zájmů,
d) taková opatření, která zabraňují možnosti vykonávání neoprávněného nebo nedůvodného vlivu na způsob, kterým osoba se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli a administrátorovi zabezpečuje poskytováním služeb,
e) opatření, která zamezí osobě se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli a administrátorovi, aby se podílela na poskytování služby, pokud by při tom mohlo dojít k ohrožení řádného řízení střetu zájmů, nebo zajistí kontrolu této činnosti tak, aby k ohrožení řádného řízení střetu zájmů nedocházelo, a
f) další vhodná opatření, pokud opatření přijatá podle písmen a) až e) nezajišťují potřebnou míru nezávislosti podle odstavce 1.
HLAVA II
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM OBHOSPODAŘOVATELE OPRÁVNĚNÉHO PŘESÁHNOUT ROZHODNÝ LIMIT A ADMINISTRÁTORA JÍM OBHOSPODAŘOVANÝCH SPECIÁLNÍCH FONDŮ, FONDŮ KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ A SROVNATELNÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIČNÍCH FONDŮ
§ 29
Obecné pokyny a zvolené uznávané standardy
[K § 20 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 1 písm. a) zákona]
Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit a administrátor jím obhospodařovaného speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu postupuje podle § 3 odst. 2 obdobně.
§ 30
Střet zájmů
[K § 20 odst. 1 písm. b) a § 47 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit a administrátor jím obhospodařovaného speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního fondu dodržuje pravidla uvedená v § 6 obdobně s tím, že v dalším postupuje podle článků 30 až 35 a 37 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů2).
(2) Pokud ani přes opatření přijatá podle § 20 odst. 2 písm. c) zákona nebo § 47 odst. 2 písm. c) zákona nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy podílníků, společníků nebo obmyšlených speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů obhospodařovaných obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit, oznámí obhospodařovatel a administrátor tohoto fondu informace o povaze nebo zdroji střetu zájmů podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu předtím, než provede obchod na účet tohoto fondu, k čemuž promítne do svých vnitřních předpisů vhodné zásady, pravidla a postupy. V dalším postupuje podle článku 36 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady, upravující správce alternativních investičních fondů2).
§ 31
Řízení rizik
[K § 20 odst. 1 písm. c) zákona a § 47 odst. 1 písm. c) zákona]
(1) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit dodržuje pravidla uvedená v § 14 až 16 obdobně s tím, že pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává systém řízení rizik a v případě potřeby jej upravuje. V dalším postupuje podle článků 38 až 49 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů2).
(2) Administrátor speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněný přesáhnout rozhodný limit, dodržuje pravidla uvedená v § 14 a 15 obdobně.
§ 32
Systém odměňování
[K § 20 odst. 2 písm. j) zákona]
Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit zajistí, aby jeho kontrolní orgán schvaloval a pravidelně vyhodnocoval systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na rizika, kterým může být vystaven tento obhospodařovatel nebo jím obhospodařovaný speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, a jejich míru, pokud toto není v pravomoci nejvyššího orgánu. Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky.
§ 33
Pravidla pro vyřizování stížností a reklamací podílníků a akcionářů
[K § 47 odst. 2 písm. d) zákona]
Administrátor speciálního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněný přesáhnout rozhodný limit, postupuje podle § 21 obdobně.
ČÁST TŘETÍ
OCEŇOVÁNÍ MAJETKU A DLUHŮ INVESTIČNÍHO FONDU
§ 34
Stanovení reálné hodnoty ve zvláštních případech
[K § 196 odst. 2 zákona]
(1) Reálná hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydaného emitentem se rovná nule, pokud bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek emitenta a toto řízení dosud neskončilo, nebo soud zamítl insolvenční návrh pro nedostatek jeho majetku7), anebo byla vydána obdobná rozhodnutí podle zahraničního práva.
(2) Základ pro stanovení reálné hodnoty pohledávky, která je po splatnosti
a) ne déle než 90 dní, se sníží o 10 %,
b) déle než 90 dní, ale ne déle než 180 dní, se sníží o 30 %,
c) déle než 180 dní, ale ne déle než 360 dní, se sníží o 66 %,
d) déle než 360 dní, se sníží o 100 %.
(3) Základ pro stanovení reálné hodnoty pohledávky za dlužníkem se sníží o 100 %, jestliže proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, které dosud neskončilo nebo soud zamítl insolvenční návrh pro nedostatek jeho majetku, anebo byla vydána obdobná rozhodnutí podle zahraničního práva.
(4) Pokud lze důvodně předpokládat, že hodnota cenného papíru nebo pohledávky stanovená podle odstavců 1 až 3 neodpovídá ceně, za kterou lze předmětný majetek s vynaložením odborné péče zpeněžit, stanoví administrátor fondu kolektivního investování hodnotu takového majetku způsobem, který ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie8) podává věrný a poctivý obraz o jeho reálné hodnotě. Důvody a způsob stanovení reálné hodnoty administrátor fondu kolektivního investování projedná s depozitářem tohoto fondu a písemně je zaznamená.
ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA JEDNÁNÍ
§ 35
Analýza ekonomické výhodnosti obchodů
[K § 22 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona]
Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu před uskutečněním obchodu a podle potřeby po zohlednění povahy zvažovaného obchodu provádí analýzy ekonomické výhodnosti obchodů a stanoví prognózy toho, jak obchod ovlivní skladbu majetku, likviditu a rizikový profil tohoto fondu. Analýzy musí být provedeny výlučně na základě spolehlivých a aktuálních kvantitativních a kvalitativních informací.
§ 36
Informování o provedeném pokynu
[K § 49 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona]
(1) Informace o provedeném pokynu k vydání, k odkoupení nebo k upisování cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem poskytovaná administrátorem standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu investorovi obsahuje, pokud to povaha věci nevylučuje,
a) identifikační údaje standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, pokud není právnickou osobou, pouze jeho označení,
b) identifikační údaje administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu,
c) identifikační údaje investora,
d) datum a čas přijetí pokynu,
e) platební podmínky a platební prostředky související s pokynem,
f) typ pokynu (vydání, upisování nebo odkoupení),
g) datum provedení pokynu,
h) počet vydaných, upsaných nebo odkoupených cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem, jichž se pokyn týká,
i) jednotkovou cenu, za kterou byl vydán, upsán nebo odkoupen cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydávaný standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem,
j) hodnotu pokynu v hrubém vyjádření včetně přirážky spojené s vydáním nebo upisováním cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem nebo hodnotu pokynu v čistém vyjádření po odečtení srážky spojené s odkoupením cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem a
k) celkovou výši přirážek nebo srážek; na požádání investora rozepíše administrátor přirážky a srážky na jednotlivé položky.
(2) Informaci podle odstavce 1 administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zašle investorovi na trvalém nosiči informací6) bez zbytečného odkladu, nejpozději však
a) následující pracovní den po provedení pokynu,
b) následující pracovní den po doručení potvrzení od třetí osoby, pokud odeslání informace závisí na potvrzení třetí osoby, nebo
c) jednou za šest měsíců, pokud se pokyny investora provádějí pravidelně a uvedený administrátor neučinil kroky podle písmen a) a b).
(3) Pokud má informaci v rozsahu odstavce 1 bez zbytečného odkladu zaslat investorovi jiná osoba povinná k tomu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, ustanovení odstavce 2 se nepoužije.
(4) Informaci o stavu neprovedeného pokynu poskytne administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu bez zbytečného odkladu na žádost investora.
Provádění obchodů za nejlepších podmínek
[K § 22 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. f) zákona]
§ 37
(1) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu provádí pokyny k obchodům nebo předává pokyny k provedení obchodu na účet standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu jiným osobám za nejlepších podmínek a neupřednostňuje zájmy jedné skupiny vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem nad zájmy jiné skupiny vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem. Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu přihlédne ke konkrétní investiční strategii a rizikovému profilu standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu uvedeným ve statutu nebo srovnatelném dokumentu, k typu pokynu, k povaze a vlastnostem investičního nástroje, který je předmětem tohoto pokynu, jakož i k povaze převodních míst9), na něž lze tento pokyn nasměrovat, a zohlední
a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě,
b) celkový objem nákladů účtovaných standardnímu fondu nebo zahraničnímu standardnímu fondu,
c) rychlost, s jakou lze pokyn provést,
d) pravděpodobnost provedení pokynu,
e) podmínky pro vypořádání,
f) objem požadovaného obchodu,
g) typ pokynu a
h) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provádění rozhodnutí o obchodu nebo zadávání pokynů na účet standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu jiným osobám k provedení obchodu standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu za nejlepších podmínek.
(2) K zajištění povinnosti podle odstavce 1 obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede, udržuje a uplatňuje pravidla pro provádění obchodů ve vztahu k jednotlivým typům investičních nástrojů, která stanoví alespoň
a) určení relativní důležitosti obhospodařovatelem vybraných faktorů uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní důležitosti,
b) informace o převodních místech, kde obhospodařovatel provádí obchody,
c) jiné faktory podle odstavce 1 písm. h), které obhospodařovatel zohledňuje při volbě převodních míst, a
d) označení osoby, které tento obhospodařovatel pro jednotlivé druhy investičních nástrojů předává pokyny k obchodu, nebo osoby, jejímž prostřednictvím obhospodařovatel obchody provádí.
(3) Pravidla podle odstavce 2 určí pro jednotlivé druhy investičních nástrojů osoby, jimž je možné zadávat pokyny k provedení obchodu.
(4) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu musí získat předchozí souhlas standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, který je právnickou osobou, jejichž majetek spravuje, s pravidly provádění obchodů podle odstavce 2.
(5) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu informuje vhodným způsobem vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem o pravidlech pro provádění obchodů a jejich případných podstatných změnách.
§ 38
(1) Účinnost pravidel pro provádění obchodů, včetně kvality provedení pokynů k obchodu ze strany třetí osoby, vyhodnocuje obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu průběžně a zjištěné nedostatky odstraňuje bez zbytečného odkladu.
(2) Přezkoumání pravidel pro provádění obchodů provádí obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu vždy bez zbytečného odkladu po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout provedením pokynu k obchodu nejlepší možný výsledek pro standardní fond nebo zahraniční standardní fond, nejméně však jednou ročně.
(3) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu musí být schopen na požádání České národní bance doložit, že provádí obchody na účet standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu nebo že předává pokyny na účet standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu v souladu s pravidly, která přijme podle § 37.
§ 39
Zpracování obchodů
[K § 22 odst. 2 písm. f) zákona]
(1) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zavede, udržuje a uplatňuje pravidla pro zpracování obchodů, která stanoví postupy alespoň pro
a) přesné zaznamenání provedení obchodů bez zbytečných průtahů,
b) zpracování srovnatelných obchodů v pořadí, v jakém byly pokyny k obchodům podány, vyjma případů, kdy to odůvodňuje povaha obchodu, aktuální podmínky na trhu nebo zájem podílníků nebo akcionářů standardního fondu nebo osob ve srovnatelném postavení zahraničního standardního fondu,
c) spravedlivé vypořádání provedeného obchodu, pokud jej obhospodařovatel zajišťuje, a
d) neprodlené a přesné rozdělování investičních nástrojů, získaných peněžních prostředků a vzniklých nákladů v případě sdružování obchodů (§ 40).
(2) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu nevyužije informace týkající se neprovedených obchodů obhospodařovaného standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu tak, aby na základě uvedené informace před provedením obchodu takového fondu nabyl nebo zcizil investiční nástroj, jehož se neprovedený obchod týká, nebo jiný investiční nástroj, jehož hodnota se vztahuje k investičnímu nástroji, jehož se neprovedený obchod týká.
(3) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zabránil využití informace týkající se neprovedených obchodů obhospodařovaného standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu ze strany osoby se zvláštním vztahem k tomuto obhospodařovateli.
§ 40
Sdružování obchodů
[K § 22 odst. 2 písm. g) zákona]
(1) Pravidla pro rozdělení plnění a závazků ze sdruženého obchodu musí obsahovat postupy pro
a) určení majetku standardních fondů nebo zahraničních standardních fondů a zákazníků, kterých se má sdružený obchod týkat,
b) určení vlivu objemu obchodu a jeho ceny na rozdělení plnění a závazků z provedeného sdruženého obchodu a
c) rozdělení plnění a závazků z provedeného sdruženého obchodu v případě dílčího provedení obchodu.
(2) Obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu je oprávněn provést obchod standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu společně s jedním nebo několika obchody jiného standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu nebo s obchodem jiného zákazníka nebo s obchodem na vlastní účet, jestliže
a) není pravděpodobné, že sdružování obchodů bude pro některý ze standardních fondů nebo zahraničních standardních fondů nebo některého ze zákazníků, jejichž obchody mají být sdruženy, méně výhodné než jejich samostatné provedení,
b) se rozvržení plnění a závazků z provedeného sdruženého obchodu uskuteční v souladu s pravidly podle odstavce 1 a
c) rozdělení plnění a závazků ze sdruženého obchodu nepoškodí žádný standardní fond nebo zahraniční standardní fond ani žádného zákazníka.
(3) Pokud byl sdružený obchod standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu s obchodem na vlastní účet proveden pouze částečně, obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu přizná plnění a odpovídající závazky ze sdruženého obchodu přednostně standardnímu fondu nebo zahraničnímu standardnímu fondu, ledaže jsou splněny podmínky podle odstavce 4. To platí obdobně i pokud jde o sdružení obchodu na vlastní účet s obchodem jiného zákazníka.
(4) Pokud je obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu schopen doložit tomuto fondu nebo zákazníkovi, jejichž obchod sdružil s obchodem na vlastní účet, že sdružený obchod se uskutečnil za výhodnějších podmínek, než jakých by pravděpodobně dosáhl u jednotlivých obchodů, nebo by se neuskutečnil vůbec, může rozdělit plnění a závazky ze sdruženého obchodu i na svůj účet.
§ 41
Pobídka
[K § 22 odst. 2 písm. h) a odst. 3 písm. g) a k § 49 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. f) zákona]
(1) Pobídka (§ 22 odst. 5 zákona) je v mezích § 22 a 49 zákona přípustná, pokud
a) je hrazena standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem, za standardní fond nebo zahraniční standardní fond nebo je vyplácena standardnímu fondu nebo zahraničnímu standardnímu fondu, nebo
b) je hrazena třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či za třetí stranu a
1. standardní fond nebo zahraniční standardní fond byl ještě předtím, než byla příslušná činnost vykonána, informován jasně, srozumitelně a úplně o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem,
2. pobídka přispívá ke zlepšení kvality příslušné činnosti a
3. pobídka není v rozporu s povinností obhospodařovatele nebo administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu podílníků, akcionářů nebo osob ve srovnatelném postavení těchto fondů.
(2) Přípustná je pobídka, která umožní vykonání příslušné činnosti nebo která je pro tento účel nutná a jejíž povaha není v rozporu s povinností obhospodařovatele nebo administrátora standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu podílníků, akcionářů nebo osob ve srovnatelném postavení těchto fondů.
(3) Obhospodařovatel nebo administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu může údaje podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 poskytnout v podobě souhrnného popisu hlavních podmínek pobídky, vždy však sdělí též podrobnosti na žádost standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, který je právnickou osobou, nebo podílníka, akcionáře nebo osoby ve srovnatelném postavení na trvalém nosiči informací6).
(4) Obhospodařovatel, který obhospodařuje standardní fond nebo zahraniční standardní fond, který není právnickou osobou, a administrátor těchto fondů splní informační povinnost podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 tím, že požadovanou informaci uveřejní způsobem podle § 638 zákona.
ČÁST PÁTÁ
PRAVIDELNÉ ZPRÁVY A SDĚLENÍ
§ 42
Výroční a pololetní zpráva
(K § 234 odst. 6, § 238 odst. 4, § 291 odst. 3, § 478 zákona)
(1) Dalšími podstatnými údaji, které obsahuje
a) výroční zpráva fondu kolektivního investování, jsou údaje uvedené v příloze č. 2,
b) pololetní zpráva fondu kolektivního investování, jsou údaje uvedené v příloze č. 2 písm. a) až e), h), i), l) a m),
c) výroční zpráva fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, jsou údaje uvedené v příloze č. 2 písm. a) až f).
(2) Výroční zpráva a pololetní zpráva se podle § 455 zákona poskytuje České národní bance v elektronické podobě stanovené právním předpisem o digitalizaci obchodního rejstříku10). Výroční zprávu v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem11) tento obhospodařovatel a administrátor zasílá na elektronickou adresu podatelny České národní banky nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky12).
(3) Pokud velikost datové zprávy neumožňuje zasílání elektronickou poštou ani prostřednictvím datové schránky, výroční zprávu předloží obhospodařovatel a administrátor investičního fondu a zahraničního investičního fondu v elektronické podobě na technickém nosiči dat na adresu České národní banky.
Sdělení o splynutí nebo sloučení
(K § 389 odst. 3 a § 405 odst. 3 zákona)
§ 43
(1) Sdělení o splynutí nebo sdělení o sloučení standardního fondu poskytované podílníkům a akcionářům
a) musí být sepsáno stručně a srozumitelným jazykem tak, aby podílníkům a akcionářům umožnilo informované posouzení dopadů navrhovaného sloučení nebo splynutí na své zájmy, a
b) obsahuje údaje podle přílohy č. 3.
(2) V případě splynutí nebo sloučení, kterého se účastní zahraniční standardní fond, jsou způsobem podle odstavce 1 vysvětleny veškeré termíny nebo postupy týkající se zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, které se liší od termínů a postupů běžně používaných v České republice.
(3) Sdělení poskytované podílníkům a akcionářům zrušovaného standardního fondu musí vycházet z toho, že tito podílníci a akcionáři nemají informace o základních rysech nástupnického standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu, ani o způsobech jeho fungování, a musí zdůraznit nutnost se seznámit se sdělením klíčových informací tohoto nástupnického standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu.
(4) Sdělení o splynutí nebo sdělení o sloučení standardního fondu, poskytované podílníkům a akcionářům nástupnického podílového fondu, se zaměřuje zejména na provedení sloučení nebo splynutí a možný dopad na nástupnický standardní fond.
§ 44
(1) Jako přílohu sdělení o splynutí nebo o sloučení poskytuje administrátor zrušovaného standardního fondu stávajícím podílníkům a akcionářům aktuální verzi sdělení klíčových informací nástupnického standardního fondu.
(2) Pokud bylo pro účely navrhovaného sloučení sdělení klíčových informací nástupnického standardního fondu změněno, poskytne je administrátor zrušovaného fondu jeho stávajícím podílníkům a akcionářům.
§ 45
Sdělení o splynutí nebo sdělení o sloučení standardního fondu a sdělení klíčových informací nástupnického standardního fondu se dále poskytnou i každé osobě, která v období od data uveřejnění sdělení o splynutí nebo sdělení o sloučení do rozhodného dne splynutí nebo sloučení nakoupí nebo prodá podílové listy ve zrušovaném nebo nástupnickém standardním fondu nebo která požádá o kopii statutu fondu či zakládacích dokumentů nebo sdělení klíčových informací standardního fondu, který se sloučení nebo splynutí účastní.
§ 46
Jazyky poskytování a uveřejňování informací
[K § 307 odst. 4 písm. b) a odst. 5 písm. b) a § 638 odst. 3 zákona]
(1) Sdělení klíčových informací standardního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního standardního fondu jsou poskytnuty nebo uveřejněny v České republice v českém jazyce.
(2) Statut, výroční zpráva a pololetní zpráva standardního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního standardního fondu a údaj o částkách, za které se vydávají a odkupují podílové listy nebo investiční akcie vydané standardním fondem nebo srovnatelný údaj, jde-li o vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných zahraničním standardním fondem, jsou poskytnuty nebo uveřejněny v České republice v českém jazyce, slovenském jazyce nebo anglickém jazyce.
(3) Pravidly uvedenými v odstavcích 2 a 3 není dotčeno právo standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu poskytnout nebo uveřejnit tam jmenované dokumenty navíc i v dalším jazyce.
ČÁST ŠESTÁ
PRAVIDLA PRO URČENÍ VÝŠE KAPITÁLU
§ 47
Pravidla pro určení výše kapitálu investiční společnosti
(K § 30 odst. 5 zákona)
(1) Kapitál je odvozen z rozvahy investiční společnosti. Položky zahrnované do kapitálu nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.
(2) Součástí kapitálu nejsou žádné zisky nebo žádné ztráty vzniklé z ocenění závazků investiční společnosti reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika investiční společnosti. Součástí kapitálu nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.
(3) Kapitál zahrnuje splacený základní kapitál,
a) snížený o nabyté vlastní podíly, přičemž součástí této položky jsou také položky z obchodů s vlastními podíly, zejména z forwardů a opcí, snižující vlastní kapitál,
b) zvýšený o emisní ážio, přičemž součástí této položky je
1. splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem, a
2. emisní ážio vzniklé z obchodů s vlastními podíly,
c) zvýšený o rezervní fondy a nerozdělený zisk, přičemž tato položka je součtem položek podle bodů 1 až 4 sníženým o položku podle bodu 5:
1. povinné rezervní fondy,
2. ostatní fondy, které jsou vytvářeny z rozdělení zisku, s výjimkou fondů účelově vytvořených,
3. nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v účetní závěrce investiční společnosti ověřené auditorem a schválené jejím nejvyšším orgánem, o jehož rozdělení nejvyšší orgán nerozhodl,
4. zisk za účetní období po zdanění uvedený v účetní závěrce investiční společnosti ověřené auditorem snížený o předpokládaný podíl na zisku k vyplacení a další předpokládané platby z rozdělení zisku,
5. neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,
d) zvýšený, anebo snížený, o výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraniční pobočky obchodního závodu investiční společnosti,
e) snížený o ztrátu za běžné účetní období,
f) snížený o goodwill,
g) snížený o nehmotný majetek jiný než goodwill,
h) snížený o oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní,
j) snížený o kapitálové investice do jiných osob, pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno,
k) snížený o součet hodnot kapitálových investic do jiných osob, a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu investiční společnosti před odečtením hodnoty podle písmena j) a tohoto písmena, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno,
l) snížený o hodnotu expozic ze sekuritizace, kterým by podle předpisu upravujícího kapitálové požadavky obchodníků s cennými papíry13) náležela riziková váha 1250 %.
(4) Kapitálovou investicí se pro účely odstavce 3 písm. j) a k) rozumí účastnický cenný papír, obchodní podíl, členský podíl nebo obdobná majetková hodnota, anebo podřízená pohledávka.
§ 48
Pravidla pro určení výše kapitálu samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby s povolením České národní banky a hlavního administrátora
(K § 30 odst. 5 a § 58 odst. 3 zákona)
Pro určení výše kapitálu samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby s povolením podle § 481 zákona a hlavního administrátora se použije § 47 obdobně.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 49
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 244/2013 Sb.
Systém odměňování některých osob
[K § 20 odst. 2 písm. j) zákona]
I. Obecná ustanovení
1. Zásady a postupy v rámci systému odměňování se uplatní
a) na mzdu, úplatu, zvláštní penzijní výhody a jiné výhody a obdobné příjmy osoby, které mohou být považovány za odměnu (dále jen „odměna"),
b) na vybrané skupiny osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na rizika, kterým může být vystaven obhospodařovatel nebo jím obhospodařovaný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, jimiž jsou zejména
ba) členové řídícího orgánu nebo kontrolního orgánu obhospodařovatele (bodies; executive and non-executive directors),
bb) osoby, které skutečně řídí činnost tohoto obhospodařovatele (senior management),
bc) osoby ve vnitřních kontrolních funkcích tohoto obhospodařovatele (control functions), zejména osoby odpovědné za řízení rizik, compliance nebo vnitřní audit,
bd) osoby nebo skupiny osob, jejichž činnost je spojena s podstupováním rizik tohoto obhospodařovatele, investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu (risk takers),
be) další osoby, jejichž odměňování je obdobné jako u osob uvedených pod bodem ba) až bd),
c) způsobem a v rozsahu, který zohledňuje velikost a organizační uspořádání obhospodařovatele a povahu, rozsah a složitost činností obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
2. Zásady a postupy v rámci systému odměňování
a) podporují řádné a účinné řízení rizik a jsou s ním v souladu,
b) nepodněcují k podstupování rizik nad rámec rizikového profilu obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, zejména s ohledem na statut nebo společenskou smlouvu obhospodařovaného investičního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního investičního fondu,
c) jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a zájmy obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nebo tohoto fondu, a
d) zahrnují postupy k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním.
II. Vybrané předpoklady a uspořádání systému odměňování
1. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby jeho kontrolní orgán v rámci svých pravomocí schvaloval a pravidelně vyhodnocoval souhrnné zásady a postupy odměňování a zodpovídal za jejich zavedení a uplatňování.
2. Zavedení a uplatňování zásad odměňování je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se zásadami a postupy v rámci systému odměňování schválenými kontrolním orgánem obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu podle bodu 1.
3. Osoby ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislé na útvarech, které kontrolují, a jsou odměňovány podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti organizačních útvarů, které kontrolují; odměňování vedoucích organizačních útvarů řízení rizik a compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, pokud je zřízen (bod 4), nebo kontrolním orgánem obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
4. Pokud je to přiměřené velikosti a organizačnímu uspořádání obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a povaze, rozsahu a složitosti činností obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, zřídí tento obhospodařovatel výbor pro odměňování složený z členů kontrolního orgánu obhospodařovatele. Výbor pro odměňování je ustanoven tak, aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a motivačních pobídek pro řízení rizik tohoto obhospodařovatele, investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby v působnosti výboru pro odměňování byla příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo tohoto fondu, přijímaná kontrolním orgánem tohoto obhospodařovatele. Členy výboru pro odměňování jsou vybraní členové kontrolního orgánu obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním
5. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny,
a) je celková odměna založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného organizačního útvaru a výkonnosti obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nebo výkonnosti dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
b) při hodnocení individuální výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria,
c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces hodnocení je založen na dlouhodobější výkonnosti a že vyplácení částí pohyblivé složky výkonnostní odměny je rozloženo v období, v němž jsou zohledněny odkupy cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem obhospodařovaným obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, i rizika spojená s investováním.
Forma a struktura odměn
6. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny osoby jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny tak, aby bylo možno uplatňovat pružné zásady pro pohyblivou složku odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny vůbec nevyplatit. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob.
7. Měření výkonnosti pro účely výpočtu jednotlivých složek pohyblivých odměn nebo souboru takových složek v rámci obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zahrnuje srozumitelný způsob přizpůsobení, umožňující zohlednění všech druhů stávajících i budoucích rizik.
8. Vznik nároku na podstatnou část, nejméně však 40 %, pohyblivé složky odměny, je oddálen alespoň po dobu následujících 3 až 5 let, ledaže je investiční horizont obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu kratší; délka období musí být přiměřená době, na kterou je fond založen, a musí odpovídat povaze rizik spojených s investováním majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a pravidlům pro odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. K oddálené části pohyblivé složky odměny nemůže nárok vzniknout rychleji než poměrně. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je oddálen vznik nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu.
9. S ohledem na právní formu a společenskou smlouvu, statut nebo srovnatelný dokument obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu tvoří podstatnou část pohyblivé složky odměny, nejméně však 50 %, cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydávané investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, nebo jiné podíly v tomto fondu, které nejsou představovány cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, nebo jiné nástroje, které se vztahují k uvedeným cenným papírům, zaknihovaným cenným papírům nebo jiným podílům. Pokud hodnota majetku speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaných obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit nedosahuje 50 % celkové hodnoty majetku spravovaného tímto obhospodařovatelem, věta první se nepoužije. Tyto nástroje nesmí být po přiměřenou dobu podle zásad obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu odkupovány tak, aby byla motivace pro něj činných osob provázána se zájmy tohoto obhospodařovatele, tohoto fondu a podílníků, společníků nebo obmyšlených fondu. Toto pravidlo se vztahuje na oddálenou i neoddálenou část pohyblivé složky odměny.
10. Je-li to přiměřené velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, může obhospodařovatel těchto fondů ve svých vnitřních předpisech vyloučit použití některých nebo všech pravidel obsažených v ustanovení bodu 8 a 9 na odměňování osob uvedených v bodu 1.1 písmeno b).
Omezení pohyblivé složky odměny
11. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakoukoli její část, včetně té oddálené, vzniká pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a odůvodněné výkonností dotčeného organizačního útvaru, dotčeného fondu a individuální pracovní výkonností dotčené osoby. V opačném případě nárok nevzniká, anebo vzniká v omezeném rozsahu (malus).
12. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede opatření, která mu umožní odejmout již přiznanou, avšak nevyplacenou, pohyblivou složku odměny nebo jakoukoli její část a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny (clawback), ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.
13. V případě nepříznivé finanční výkonnosti obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo jím obhospodařovaného fondu se celková pohyblivá složka odměn podstatně snižuje, včetně uplatnění opatření podle bodů 11 a 12, a to jak v aktuálních odměnách, tak i v přiznaných odměnách za předcházející období.
Zvláštní penzijní výhody
14. Zásady poskytování zvláštních penzijních výhod jsou v souladu s celkovou strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a jím obhospodařovaných fondů. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění, důchodového pojištění, doplňkového penzijního spoření nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro osoby činné pro obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. Pokud tato osoba:
a) skončí svou činnost před vznikem nároku na starobní důchod, budou zvláštní penzijní výhody obhospodařovatelem drženy po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 9, než budou moci být přiznány této osobě, nebo
b) dosáhne nároku na starobní důchod, budou mu zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů specifikovaných v bodě 9, a tyto nástroje nebudou po dobu 5 let odkupovány.
Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování
15. Pohyblivá složka odměny nesmí být vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků zákona, této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.
16. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby pro něj činné osoby neuplatňovaly pojištění nebo jiné individuální zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo s jejich odpovědností, které by mohly ohrozit účinky prvků zásad odměňování zaměřených na snižování rizika.
17. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována jen výjimečně a je umožněna pouze, jde-li o získávání nových osob; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku jejich činnosti.
18. Platby poskytované v souvislosti s předčasným ukončením smluvního vztahu odráží výkonnost osoby dosaženou v průběhu daného období a jsou navrženy způsobem, který neodměňuje selhání.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 244/2013 Sb.
Výroční zpráva fondu kolektivního investování
Dalšími podstatnými údaji podle § 234 odst. 1 písm. j) zákona, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování, jsou:
a) identifikační údaje každé osoby provádějící správu majetku (portfolio manažera) fondu kolektivního investování v rozhodném období a době, po kterou tuto činnost vykonával, včetně stručného popisu jeho zkušeností a znalostí,
b) identifikační údaje každého depozitáře fondu kolektivního investování v rozhodném období a době, po kterou činnost depozitáře vykonával,
c) identifikační údaje každé osoby, která byla depozitářem pověřena úschovou nebo opatrováním majetku fondu, pokud je u této osoby uloženo více než 1 % hodnoty majetku fondu kolektivního investování,
d) identifikační údaje každé osoby oprávněné poskytovat investiční služby, která vykonávala činnost hlavního podpůrce ve vztahu k majetku fondu kolektivního investování, v rozhodném období, a údaj o době, po kterou tuto činnost vykonávala,
e) identifikaci majetku, pokud jeho hodnota přesahuje 1 % hodnoty majetku fondu ke dni, kdy bylo provedeno ocenění využité pro účely této zprávy, s uvedením celkové pořizovací ceny a reálné hodnoty na konci rozhodného období,
f) vývoj hodnoty podílového listu nebo akcie v rozhodném období v grafické podobě; pokud investiční strategie investičního fondu sleduje nebo kopíruje určitý index nebo jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark), uvede se i vývoj tohoto indexu v rozhodném období v grafické podobě,
g) soudní nebo rozhodčí spory, které se týkají majetku nebo nároku vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, jestliže hodnota předmětu sporu převyšuje 5 % hodnoty majetku fondu v rozhodném období,
h) hodnotu všech vyplacených podílů na zisku na jeden podílový list nebo investiční akcii,
i) údaje o skutečně zaplacené úplatě obhospodařovateli za obhospodařování fondu, s rozlišením na údaje o úplatě za výkon činnosti depozitáře, administrátora, hlavního podpůrce a auditora, a údaje o dalších nákladech či daních,
j) údaje o kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s technikami obhospodařování fondu za rozhodné období, včetně údajů o protistranách obchodů, druhu a výši přijatého zajištění, výnosech a nákladech spojených s použitím těchto technik,
k) v případě fondu kolektivního investování, který není otevřeným podílovým fondem ani akciovou společností s proměnným základním kapitálem, údaj o dni, kterým končí doba, na kterou byl fond založen, a informaci, zda poté vstoupí do likvidace, nebo se přemění na otevřený podílový fond,
l) v případě fondu kolektivního investování, který sleduje určitý index nebo jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark), roční odchylku sledování mezi výkonností daného fondu a výkonností sledovaného indexu včetně vysvětlení rozdílů mezi očekávanou a skutečnou odchylkou sledování za příslušné období,
m) v případě fondu kolektivního investování, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, údaje o nabytí nemovitosti do jmění tohoto fondu za cenu, která je vyšší o více než 10 % než nižší z cen podle posudků znalců nebo členů výboru odborníků včetně zdůvodnění, údaje o prodeji nemovitosti z majetku tohoto fondu za cenu, která je nižší o více než 10 % než vyšší z cen podle posudků znalců nebo členů výboru odborníků včetně zdůvodnění.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 244/2013 Sb.
Rozsah sdělení o splynutí nebo o sloučení standardního fondu
1. Sdělení o splynutí nebo o sloučení standardního fondu obsahuje, vedle údajů uvedených v § 389 odst. 1 a v § 405 odst. 1 zákona, zejména
a) kopii sdělení klíčových informací týkající se nástupnického standardního fondu,
b) informace o případných podstatných rozdílech v investiční politice a strategii, nákladech, očekávaném výsledku, pravidelném podávání zpráv, možném zeslabení výkonnosti investice, a případně výrazné upozornění pro podílníky nebo akcionáře o možném dopadu fuze na jejich daňovou úpravu,
c) údaje o rozdílech v právech podílníků nebo akcionářů zrušovaného standardního fondu před nabytím a po nabytí účinnosti rozhodnutí, jímž se splynutí nebo sloučení povoluje,
d) údaje o právu na dodatečné informace, právu obdržet na žádost kopii zprávy nezávislého auditora nebo depozitáře a právu na odkoupení cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru bez srážky, v souladu s § 390 a § 406 zákona, včetně lhůty pro uplatnění tohoto práva,
e) pokud sdělení klíčových informací zrušovaného standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu a nástupnického podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu udávají syntetické ukazatele rizika a výnosů14) v rozdílných kategoriích nebo v průvodním komentáři označují rozdílná podstatná rizika, srovnání těchto rozdílů,
f) srovnání všech poplatků a nákladů obou splývajících nebo slučovaných standardních fondů nebo zahraničních standardních fondů na základě částek uveřejněných v jejich příslušných sděleních klíčových informací,
g) pokud má zrušovaný standardní fond stanovenu úplatu za meziroční růst hodnoty fondového kapitálu, popis toho, jak bude stanovován do rozhodného dne splynutí nebo sloučení a popis toho, jak bude stanovován po rozhodném dni tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení s podílníky nebo akcionáři, kteří ve zrušovaném standardním fondu dříve vlastnili podílové listy nebo akcie,
h) údaje o tom, jak má být nakládáno s příjmy příštích období v příslušném standardním fondu,
i) informaci, jak lze získat zprávu depozitáře podle § 393 odst. 2 a § 409 odst. 2 zákona,
j) údaje o úmyslu pozastavit vydávání nebo odkupování podílových listů nebo investičních akcií, aby bylo možné splynutí nebo sloučení efektivně provést a
k) údaje o platbě, včetně toho, kdy a jak podílníci nebo akcionáři obdrží peněžní prostředky v případě, že je poskytováno peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu podle § 396 nebo § 412 zákona.
2. Sdělení, které je určeno podílníkům nebo akcionářům zrušovaného podílového fondu, obsahuje zejména tyto údaje
a) období, během kterého ještě budou vydávány a odkupovány podílové listy nebo investiční akcie ve zrušovaném standardním fondu,
b) den, odkdy podílníci nebo akcionáři, kteří v rámci příslušné lhůty nevyužili svého práva na odkoupení nebo nahrazení podílového listu nebo investiční akcie podle § 391 nebo § 407 zákona, mohou začít uplatňovat svá práva podílníků nebo akcionářů nástupnického standardního fondu.
3. Sdělení, které je určeno podílníkům nebo akcionářům nástupnického standardního fondu, obsahuje též informaci o tom, zda v důsledku sloučení dojde ke změně ve skladbě majetku v nástupnickém standardním fondu a zda a jakým způsobem bude tato situace řešena do rozhodného dne sloučení anebo po něm.
4. Je-li na začátku sdělení podle odstavce 1 nebo 2 shrnutí klíčových bodů návrhu splynutí nebo sloučení, musí toto shrnutí obsahovat odkazy na ty části sdělení, ve kterých jsou uvedeny další informace.
1) Články 43 odst. 3, 51 odst. 1, 69 odst. 3 a 4 a seznam B přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU, 2010/83/EU, 2011/61/EU a 2013/14/EU.
Články 3 až 29 a články 38 až 40 směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností.
Články 3 až 7 směrnice Komise 2010/44/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o některá ustanovení týkající se fúze fondů, struktur „master-feeder“ a postupu pro oznamování.
Články 13, 14, 15 odst. 1 až 3 a 16 a přílohu II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU.
2) Nařízení Komise (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné organizační požadavky, depozitáře, pákový efekt, transparenci a dohled.
3) § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 5 vyhlášky č. 123/2007 Sb.
5) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 15e zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
7) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
9) § 2 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb.
10) § 2 vyhlášky č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku).
11) § 11 odst. 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 167/2012 Sb.
12) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Vyhláška č. 123/2007 Sb.
14) Č1. 8 nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.
Vyhláška o kontrolních povinnostech dopozitáře standard.fondu
od 19.8.2013
245
VYHLÁŠKA
ze dne 24. července 2013
o kontrolních povinnostech depozitáře standardního fondu
Česká národní banka stanoví podle § 670 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje požadavky na kvalitativní kritéria plnění povinnosti depozitáře standardního fondu (dále jen „depozitář“) při kontrole
a) stavu majetku standardního fondu, který nelze mít v opatrování podle § 669 písm. a) zákona o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „zákon“) nebo v úschově podle § 669 písm. b) zákona,
b) vydávání, odkupování a rušení podílových listů nebo investičních akcií vydávaných standardním fondem,
c) výpočtu aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie vydávané standardním fondem,
d) oceňování majetku a dluhů standardního fondu,
e) vyplácení protiplnění z obchodů s majetkem standardního fondu v obvyklých lhůtách,
f) používání výnosů plynoucích pro standardní fond a
g) nabývání a zcizování majetku standardního fondu.
§ 2
Kontrola stavu majetku standardního fondu
(K § 670 odst. 3 zákona)
(1) Depozitář přiměřeně hodnotě a povaze kontrolovaného majetku, který nelze mít v opatrování podle § 669 písm. a) zákona nebo v úschově podle § 669 písm. b) zákona, kontroluje jeho stav, a to alespoň tak, že
a) průběžně ověřuje stav v evidenci, kde je kontrolovaný majetek veden, a
b) porovnává informace od obhospodařovatele standardního fondu, jehož je depozitářem, s informacemi z vlastních evidencí.
(2) Pokud na základě informací získaných podle odstavce 1 nemůže depozitář spolehlivě zjistit aktuální stav majetku, alespoň jednou ročně ověřuje stav majetku kontrolou na místě nebo jiným vhodným postupem; tímto způsobem ověří stav majetku vždy, když mohou být z jakéhokoliv důvodu pochyby o správnosti nebo úplnosti informací poskytovaných obhospodařovatelem standardního fondu.
§ 3
Kontrola při vydávání, odkupování a rušení podílových listů nebo investičních akcií vydávaných standardním fondem
[K § 670 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Depozitář provádí kontrolu při vydávání podílových listů a investičních akcií vydávaných standardním fondem alespoň tím, že za každý den, kdy došlo k vydání podílového listu nebo investiční akcie, ověřuje, zda se počet
a) podílových listů vydaných podílovým fondem rovná podílu celkové částky, jež za ně byla uhrazena na peněžní účet podílového fondu, který pro tento fond zřídil nebo vede depozitář, a aktuální hodnoty podílového listu vyhlášené k rozhodnému dni určenému ve statutu; přitom zohlední případnou přirážku podle statutu podílového fondu, nebo
b) investičních akcií vydaných samosprávným investičním fondem, který je standardním fondem, (dále jen „samosprávný standardní fond“) rovná podílu celkové částky, jež byla připsána za účelem vydání těchto akcií na peněžní účet samosprávného standardního fondu, který pro tento fond zřídil nebo vede depozitář, a stanoveného emisního kurzu investiční akcie.
(2) Při kontrole podle odstavce 1 vezme depozitář v úvahu přirážky a emisní ážio alespoň z hlediska, zda celková připsaná částka zohledňuje nejméně nejnižší přirážku nebo ážio a nejvíce nejvyšší přirážku nebo ážio možné podle statutu standardního fondu nebo podle rozhodnutí valné hromady samosprávného standardního fondu1).
(3) Kontrolu při vydávání podílových listů podílového fondu může depozitář místo postupu podle odstavce 1 písm. a) provádět tak, že kontroluje, zda byl jednotlivým podílníkům vydán počet podílových listů odpovídající částce připsané za tyto podílové listy na účet fondu; ustanovení § 8 odst. 2 se použije obdobně.
(4) Depozitář provádí kontrolu odkupování podílových listů nebo investičních akcií tak, že za každý den, kdy došlo k odkoupení podílového listu nebo investiční akcie, ověřuje, zda jednotlivé platby z tohoto důvodu provedené z peněžního účtu standardního fondu odpovídají částkám, které se rovnají aktuální hodnotě podílového listu nebo investiční akcie vyhlášené ke dni, ke kterému administrátor standardního fondu obdržel žádost podílníka nebo akcionáře o odkoupení podílového listu nebo investiční akcie, vynásobené počtem podílových listů a investičních akcií, které byly odkoupeny; přitom zohlední i srážku, pokud je uvedena ve statutu; ustanovení § 8 odst. 2 se použije obdobně.
(5) Depozitář na základě podkladů od administrátora standardního fondu alespoň jednou měsíčně zkontroluje, zda odkoupené podílové listy nebo investiční akcie, které odkoupením zanikly, byly zneplatněny či v evidenci zrušeny.
§ 4
Kontrola výpočtu aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie vydávaného standardním fondem
[K § 670 odst. 1 písm. b) a c) zákona]
(1) Depozitář provádí kontrolu výpočtu aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie vždy před uveřejněním této hodnoty2) tak, že ověří správnost údajů o této hodnotě předložených obhospodařovatelem standardního fondu. Součástí kontroly výpočtu aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie je kontrola postupu při oceňování majetku a dluhů standardního fondu.
(2) Ověření správnosti údajů o aktuální hodnotě podílového listu nebo investiční akcie provede depozitář na základě údajů ze zdrojů nezávislých na obhospodařovateli standardního fondu, kterých kvalifikovaní investoři při své činnosti obvykle používají. Pokud takové zdroje neexistují, vychází depozitář z podkladů obhospodařovatele standardního fondu; v případě zjevných nedostatků podkladů depozitář přezkoumá správnost použitých dat a postupů. K ověření lze použít také posudek znalce podle § 266 odst. 1 zákona.
§ 5
Kontrola vyplácení protiplnění z obchodů s majetkem standardního fondu v obvyklých lhůtách
[K § 670 odst. 1 písm. d) zákona]
Depozitář kontroluje vyplácení protiplnění z obchodů s majetkem standardního fondu v obvyklých lhůtách tak, že následující pracovní den po uplynutí obvyklé lhůty zjišťuje, zda přijatá protiplnění odpovídají údajům o obchodech s majetkem standardního fondu.
§ 6
Kontrola použití výnosů plynoucích pro standardní fond
[K § 670 odst. 1 písm. e) zákona]
(1) Depozitář kontroluje použití výnosů plynoucích pro standardní fond předtím, než dojde k jejich rozdělení z majetku standardního fondu.
(2) Pokud standardní fond vyplácí podíly na zisku nebo zálohu na výplatu podílu na zisku, kontroluje depozitář, zda celková výplata peněžních prostředků podílníkům nebo vlastníkům investičních akcií odpovídá výši zisku nebo zálohy na zisk určeným k rozdělení a právům spojeným s podílovými listy nebo investičními akciemi vyplývajícími ze statutu, jichž se výplata týká.
Kontrola nabývání a zcizování majetku standardního fondu [K § 670 odst. 1 písm. f) zákona]
§ 7
(1) Depozitář provádí kontrolu příkazů obhospodařovatele standardního fondu k nakládání s majetkovými hodnotami, které jsou nabyty do majetku standardního fondu (dále jen „kontrola příkazu“), a to v rozsahu a způsobem podle odstavců 2 až 5 a § 8 odst. 2 a v termínech stanovených v § 8.
(2) Jde-li o příkaz k nabytí majetkové hodnoty do majetku standardního fondu, depozitář v rámci kontroly příkazu provede
a) kontrolu, zda jsou do majetku standardního fondu nabývány pouze druhy majetkových hodnot přípustné podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování3) (dále jen „nařízení vlády“) a statutu; není-li druh majetkové hodnoty zjevný, provede se kontrola též na základě rozboru dokumentace týkající se příslušné majetkové hodnoty,
b) kontrolu dodržování investičních limitů podle nařízení vlády a statutu porovnáním stanovených a určených limitů s posledními dostupnými údaji o majetku standardního fondu ke dni, kdy byl příkaz podáván.
(3) Jde-li o příkaz k nabytí nebo zcizení majetkové hodnoty, depozitář v rámci kontroly příkazu provede kontrolu vynaložení odborné péče obhospodařovatele standardního fondu při určení ceny a dalších podmínek obchodu, ledaže jde o anonymní obchod uzavíraný na trhu podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády. Tato kontrola se provede zejména přezkumem analýzy, kterou obhospodařovatel standardního fondu doloží nabytí nebo zcizení majetkové hodnoty za nejlepších podmínek4). Předmětem přezkumu jsou, úměrně charakteru kontrolovaného obchodu, alespoň cena, potenciální výnos z daného obchodu, skutečnost, zda byl obchod sjednán za podmínek výhodnějších nebo obdobných ve srovnání s jinou protistranou (porovnání konkurenčních nabídek), a posouzení kvality protistrany (bonita a důvěryhodnost protistrany).
(4) Jde-li o příkaz týkající se technik k obhospodařování standardního fondu, depozitář v rámci kontroly příkazu provede kontrolu vynaložení odborné péče při stanovení ceny a dalších podmínek obchodu; tato kontrola se provede alespoň přezkumem analýzy podmínek daného obchodu podle odstavce 3 a ověřením dodržení pravidel pro používání technik k obhospodařování standardního fondu5).
(5) Jde-li o příkaz k platbám z majetku standardního fondu neuvedený v odstavcích 2 až 4, depozitář v rámci kontroly příkazu ověří vynaložení odborné péče, zejména, zda důvody, které vedou investiční společnost nebo samosprávný standardní fond k podání příkazu, jsou opodstatněné. Kontrola opodstatněnosti příkazu k platbám včetně vynaložení odborné péče se provádí v míře závislé na účelu platby, její výši a tom, zda se jedná o platbu jednorázovou nebo pravidelně se opakující.
(6) V rámci kontroly nabývání a zcizování majetku standardního fondu postupuje depozitář tak, že, pokud to právní řád, kterým se nakládání s majetkem řídí, umožňuje, depozitář dohodne s obhospodařovatelem standardního fondu v souladu s § 668 odst. 2 písm. e) zákona taková pravidla, aby nebylo možné s majetkem standardního fondu bez souhlasu depozitáře platně nakládat.
§ 8
(1) Depozitář provede kontrolu příkazu před provedením platby nebo jiným vypořádáním obchodu na základě tohoto příkazu. Po provedení platby nebo jiném vypořádání obchodu lze kontrolu příkazu provést pouze v případech, kdy
a) částka, na kterou příkaz zní, nepřesáhne 500000 Kč, a to až do doby, kdy souhrnná denní hodnota takových plateb dosáhne 0,1 % hodnoty majetku standardního fondu, nebo
b) předmětem obchodu jsou majetkové hodnoty uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), § 6 a 11 nařízení vlády a
1. způsob obchodování na trhu podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády vylučuje vypořádání obchodu později než v den následující po podání příkazu, nebo
2. depozitář se na základě kontroly u obhospodařovatele standardního fondu nebo jiné osoby obhospodařující majetek standardního fondu podle § 23 až 26 zákona uskutečněné po dohodě s těmito osobami v průběhu posledních 12 měsíců ujistil, že řídicí a kontrolní systém této osoby zabezpečuje dostatečnou kontrolu dodržování zákona, statutu, depozitářské smlouvy a smlouvy o obhospodařování.
(2) Kontrolu příkazů podle odstavce 1 písm. a) lze provádět formou kontrol reprezentativního vzorku plateb do 30 dnů od skončení týdne, v němž k zadání příkazu došlo. Reprezentativní vzorek plateb depozitář vybere za aktuální období, které nepřesáhne 30 dnů.
(3) Pokud depozitář provádí kontrolu příkazu k provedení platby zadaného prostřednictvím systému elektronického bankovnictví před jeho provedením, příkaz současně spoluautorizuje. To neplatí u plateb zadávaných prostřednictvím automatizovaných vypořádacích systémů.
§ 9
Depozitář alespoň jednou měsíčně zkontroluje, zda byly po vypořádání majetkové hodnoty nabyty v souladu s poskytnutými seznamy uzavřených obchodů; pro tyto účely depozitář s obhospodařovatelem standardního fondu v souladu s § 668 odst. 2 písm. e) zákona dohodne taková pravidla, aby mu obhospodařovatel standardního fondu, který obhospodařuje více investičních fondů, každý den předal seznam uzavřených obchodů na jejich účet v daný den, a to v členění podle jednotlivých fondů.
§ 10
Depozitář provádí kontrolu dodržování
a) limitů vztahujících se k majetku standardního fondu alespoň jednou měsíčně, a to do 15 dnů od skončení předchozího měsíce, podle posledních dostupných údajů,
b) limitů vztahujících se k emitentu cenných papírů v majetku standardního fondu, a to na základě posledních dostupných informací o základním kapitálu emitenta nebo počtu hlasovacích práv spojených s akciemi emitenta, nejméně však jednou za čtvrtletí, v případě emitenta podílových listů nejméně jednou za půl roku, a
c) ostatních limitů podle nařízení vlády a statutu přiměřeně povaze limitu; splnění požadavků na kvalitu investičního nástroje nebo jeho emitenta je nutné kontrolovat nejen při sjednání obchodu s daným investičním nástrojem, ale i po dobu držení daného investičního nástroje, a to minimálně jednou za čtvrtletí.
§ 11
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
1) § 485 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
2) § 239 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
3) Část druhá nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování.
4) § 22 odst. 3 písm. f) zákona č. 240/2013 Sb.
5) Hlava II části druhé nařízení vlády č. 243/2013 Sb.
246/2013 vyhl.
od 19.8.2013
ÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - OBECNÉ NÁLEŽITOSTI STATUTU(§ 3 - § 16)
ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ NÁLEŽITOSTI STATUTU(§ 17 - § 21)
Přílohy
Aktuální verze
246
VYHLÁŠKA
ze dne 24. července 2013
o statutu fondu kolektivního investování
Česká národní banka stanoví podle § 220 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje požadavky na obsah a strukturu statutu fondu kolektivního investování (dále jen „statut“).
§ 2
Struktura statutu
(1) Statut se člení alespoň na 12 částí, které obsahují:
a) údaje o fondu kolektivního investování (§ 3),
b) údaje o obhospodařovateli fondu kolektivního investování (§ 4),
c) údaje o administrátorovi fondu kolektivního investování (§ 5),
d) údaje o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti (§ 6),
e) údaje o depozitáři fondu kolektivního investování (§ 7),
f) investiční strategii (§ 8),
g) rizikový profil (§ 9),
h) údaje o historické výkonnosti (§ 10),
i) zásady pro hospodaření a údaje o výplatě podílů na zisku nebo výnosech (§ 11),
j) údaje o podílových listech nebo akciích vydávaných fondem kolektivního investování (§ 12),
k) údaje o poplatcích účtovaných investorům a nákladech hrazených z majetku fondu kolektivního investování (§ 13 až 15) a
l) další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice (§ 16).
(2) Údaje vyžadované v § 16 lze uvést i v jiných částech statutu, pokud s nimi věcně souvisejí. Pokud jde o údaje uvedené v § 4 odst. 1 písm. g), h) a j), § 5 odst. 1 písm. h), i) a k), § 10 odst. 1, § 13 odst. 1, 3, 4 a 5, § 16 odst. 3 písm. d), e), f) a h) a § 19 odst. 4 písm. f), lze v příslušné části statutu odkázat na přílohu statutu, ve které je takový údaj uveden.
(3) Údaje vyžadované v § 17 až 21 se uvedou v části statutu podle odstavce 1, ke které podle svého obsahu náleží.
(4) Statut fondu kolektivního investování, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která vytváří podfondy a tyto podfondy nemají samostatný statut, se podrobněji člení podle toho, zda jde o údaje, které nejsou společné pro všechny podfondy. Tyto údaje se uvedou ve vztahu k označenému podfondu
a) samostatně v příslušné části statutu, nebo
b) v samostatné části tvořené souborem příslušných částí statutu, které nejsou společné pro všechny podfondy.
(5) V případě, že se statut člení podle odstavce 4 písm. b), odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně.
ČÁST DRUHÁ
OBECNÉ NÁLEŽITOSTI STATUTU
§ 3
Fond kolektivního investování
[K § 220 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Údaji o fondu kolektivního investování jsou
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo fondu, bylo-li přiděleno,
b) den vzniku fondu,
c) údaj o zápisu fondu do seznamu investičních fondů2) vedeného Českou národní bankou,
d) doba, na kterou je fond vytvořen nebo založen,
e) údaj, zda je fond standardním fondem nebo speciálním fondem,
f) údaj, zda jde o řídící fond nebo podřízený fond, a
g) historické údaje o statusových věcech, zejména předchozí obchodní firmy, názvy nebo jiná označení fondu, údaje o sloučení nebo splynutí, změnách obhospodařovatele fondu kolektivního investování nebo administrátora fondu kolektivního investování, datum přeměny speciálního fondu na standardní fond; v případě, že určitý historický údaj není obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo administrátorovi fondu kolektivního investování znám, nebo má pochybnost o správnosti takového údaje, uvede se vysvětlující dodatek.
(2) V případě fondu kolektivního investování, který je podílovým fondem, se dále uvedou údaje o tom, zda
a) jde o otevřený podílový fond nebo uzavřený podílový fond,
b) se zřizuje shromáždění podílníků; je-li zřizováno, uvedou se údaje o rozsahu jeho působnosti,
c) po uplynutí doby, na kterou byl uzavřený podílový fond vytvořen, vstoupí do likvidace, nebo se přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem a
d) má podílník v době trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu na účet tohoto fondu v určených lhůtách, a vymezení časové lhůty, ve které bude uzavřený podílový fond podílové listy odkupovat3).
(3) Údaji o fondu kolektivního investování jsou výše základního kapitálu, jde-li o akciovou společnost, nebo výše zapisovaného základního kapitálu, jde-li o akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.
(4) Údajem o fondu kolektivního investování, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která podle svých stanov může vytvářet podfondy, je také seznam vytvořených podfondů.
(5) Údaje o fondu kolektivního investování v případě samosprávného fondu kolektivního investování obsahují také údaje o rozhodnutí o povolení k činnosti samosprávného investičního fondu vydaném Českou národní bankou, datum vydání, číslo jednací a den nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a jeho pozdějších změn.
§ 4
Obhospodařovatel
[K § 220 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Údaji o obhospodařovateli fondu kolektivního investování, který není samosprávným fondem kolektivního investování, jsou
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) den vzniku obhospodařovatele,
c) údaj o zápisu do seznamu investičních společností nebo obhospodařovatelů se sídlem v cizím státě, kteří jsou oprávněni obhospodařovat investiční fondy,
d) výše základního kapitálu a údaj o jeho splacení,
e) údaj o rozhodnutí o povolení k činnosti zahrnující označení orgánu, který rozhodnutí vydal, datum vydání, číslo jednací a den nabytí právní moci rozhodnutí a jeho pozdějších změn,
f) údaj o konsolidovaném celku4), do kterého je obhospodařovatel fondu kolektivního investování zahrnut,
g) seznam vedoucích osob nebo osob podle § 21 odst. 5 zákona s uvedením jejich funkcí,
h) údaje o funkcích, které vedoucí osoby nebo osoby podle § 21 odst. 5 zákona vykonávají mimo obhospodařovatele fondu kolektivního investování, pokud mají význam ve vztahu k činnosti obhospodařovatele fondu kolektivního investování, nebo obhospodařovaného fondu kolektivního investování,
i) údaje o předmětu podnikání5) a
j) seznam investičních fondů, které obhospodařovatel fondu kolektivního investování obhospodařuje.
(2) Údaji o obhospodařovateli fondu kolektivního investování, který je samosprávným fondem kolektivního investování, jsou údaje podle odstavce 1 písm. f) až h) společně s vysvětlením, že obhospodařovatelem tohoto fondu je fond sám.
§ 5
Administrátor
[K § 220 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Údaji o administrátorovi fondu kolektivního investování, neprovádí-li administraci fondu kolektivního investování jeho obhospodařovatel, jsou
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) den vzniku administrátora,
c) údaj o zápisu do seznamu hlavních administrátorů nebo administrátorů se sídlem v cizím státě, kteří jsou oprávněni provádět administraci investičních fondů,
d) údaje o rozhodnutí o povolení k činnosti zahrnující označení orgánu, který rozhodnutí vydal, datum vydání, číslo jednací a den nabytí právní moci rozhodnutí a jeho pozdějších změn,
e) popis rozsahu hlavních činností, které administrátor fondu kolektivního investování pro fond kolektivního investování vykonává6),
f) údaje o konsolidačním celku, do kterého je administrátor fondu kolektivního investování zahrnut,
g) výše základního kapitálu a údaj o splacení základního kapitálu,
h) seznam vedoucích osob nebo osob podle § 21 odst. 5 zákona s uvedením jejich funkcí,
i) údaje o funkcích, které vedoucí osoby nebo osoby podle § 21 odst. 5 zákona vykonávají mimo administrátora fondu kolektivního investování, pokud mají význam ve vztahu k činnosti administrátora fondu kolektivního investování nebo fondu kolektivního investování, jehož administraci provádí,
j) údaje o předmětu podnikání a
k) seznam investičních fondů, jejichž administraci administrátor fondu kolektivního investování provádí.
(2) Pokud administraci fondu kolektivního investování provádí jeho obhospodařovatel, uvede se tato skutečnost, a dále údaje podle odstavce 1 písm. e).
§ 6
Pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti
[K § 220 odst. 1 písm. j) zákona]
(1) Údaji o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování fondu kolektivního investování7), jsou
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo pověřeného, bylo-li přiděleno,
b) informace, jaká část majetku fondu kolektivního investování bude pověřeným spravována, a
c) označení činností, které pověřený pro fond kolektivního investování vykonává, jejich rozsah a bližší označení věci patřící do majetku fondu kolektivního investování, jejíž správou se taková osoba pověřuje.
(2) Údaji o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace fondu kolektivního investování8), jsou
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo pověřeného, bylo-li přiděleno, a
b) označení činností významných pro fond kolektivního investování, které pověřený vykonává, a jejich rozsah.
§ 7
Depozitář
[K § 220 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Údaji o depozitáři fondu kolektivního investování jsou
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) údaj o zápisu do seznamu depozitářů investičních fondů,
c) popis základních činností depozitáře fondu kolektivního investování a jeho povinností vůči fondu kolektivního investování včetně vymezení jeho odpovědnosti zejména za opatrování investičních nástrojů v majetku fondu kolektivního investování, úschovu majetku fondu kolektivního investování a evidenci o majetku fondu kolektivního investování, a to i v případě, kdy depozitář pověřil jiného výkonem této činnosti,
d) popis jiných činností, které depozitář fondu kolektivního investování vykonává pro fond kolektivního investování9), a
e) údaje o konsolidačním celku, do kterého je depozitář fondu kolektivního investování zahrnut.
(2) Pověřil-li depozitář fondu kolektivního investování jiného, údaji o depozitáři fondu kolektivního investování jsou také
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo pověřeného, bylo-li přiděleno,
b) označení činností podle § 71 odst. 1 zákona, které pověřený vykonává, jejich rozsah a
c) označení hlavních nebo jiných významných činností, které pověřený vykonává.
§ 8
Investiční strategie
[K § 220 odst. 1 písm. c) zákona]
Tato část statutu obsahuje investiční strategii fondu kolektivního investování podle § 93 odst. 3 zákona a údaje o investování a technikách k obhospodařování podle § 215 zákona.
§ 9
Rizikový profil
[K § 220 odst. 1 písm. d) zákona]
(1) Rizikový profil fondu kolektivního investování vychází z poměru rizika a výnosů u dané investice a je vyjádřen především syntetickým ukazatelem. Pro způsob prezentování syntetického ukazatele a náležitosti slovního vysvětlení platí obdobně článek 8 a příloha č. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů10) (dále jen „nařízení Komise“).
(2) Rizikový profil fondu kolektivního investování obsahuje upozornění, že hodnota investice může klesat i stoupat a že není vždy zaručena návratnost původně investované částky.
(3) Rizikový profil v závislosti na zvolené investiční strategii fondu kolektivního investování obsahuje dále popis všech podstatných rizik, která jsou s ní spojena, a to zejména úvěrového rizika, rizika nedostatečné likvidity, rizika vypořádání, tržního rizika, operačního rizika a rizika koncentrace.
(4) Pokud obhospodařovatel fondu kolektivního investování používá techniky k obhospodařování tohoto fondu, uvedou se též informace o rizicích souvisejících s použitím těchto technik a jejich vlivu na výkonnost fondu.
(5) Pokud fond kolektivního investování kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark), uvede se popis rizik vyplývajících ze zvoleného způsobu kopírování nebo sledování.
§ 10
Historická výkonnost
[K § 220 odst. 1 písm. e) zákona]
(1) Údaje o historické výkonnosti fondu kolektivního investování se zobrazují ve sloupcovém diagramu.
(2) Výpočet historické výkonnosti vychází z hodnoty fondového kapitálu fondu kolektivního investování a z předpokladu, že veškeré výnosy fondu kolektivního investování byly znovu investovány.
(3) Pro způsob prezentování sloupcového diagramu, doplňující upozornění a případné použití simulovaných hodnot historické výkonnosti se použijí obdobně články 15 až 19 a příloha č. 3 nařízení Komise10).
§ 11
Zásady pro hospodaření a výplata podílů na zisku nebo výnosech
[K § 220 odst. 1 písm. f) a g) zákona]
(1) Zásady pro hospodaření fondu kolektivního investování obsahují zejména
a) vymezení účetního období fondu kolektivního investování,
b) informaci, zda schválení účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku fondu kolektivního investování a rozhodnutí o úhradě ztráty z hospodaření tohoto fondu náleží do působnosti statutárního nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele tohoto fondu11),
c) pravidla a lhůty pro oceňování majetku a dluhů12) a
d) způsob použití zisku nebo výnosů z hospodaření fondu, zejména zda budou vypláceny nebo znovu investovány.
(2) Pokud fond kolektivního investování vyplácí podíl na zisku nebo výnosech, uvede údaje o jejich výplatě, které obsahují
a) rozhodný den pro výplatu podílů na zisku nebo výnosech,
b) lhůtu pro výplatu podílů na zisku nebo výnosech,
c) způsob, jakým budou podíly na zisku nebo výnosech vypláceny,
d) dobu, ve které se promlčuje nárok na výplatu podílů na zisku nebo výnosech, a
e) informace, zda je vyplácena záloha na zisk podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, včetně určení podmínek, za kterých je takové vyplácení možné, a uvedení způsobu vyplácení této zálohy.
(3) Vydává-li fond kolektivního investování podílové listy se zvláštními právy nebo různé druhy akcií, uvede také podrobné informace o výplatě podílů na zisku nebo výnosech vyplývajících z podílových listů se zvláštními právy nebo z různých druhů akcií.
§ 12
Podílové listy nebo akcie vydávané fondem kolektivního investování
[K § 220 odst. 1 písm. h) zákona]
(1) Údaji o podílových listech nebo akciích vydávaných fondem kolektivního investování jsou
a) informace, zda jde o
1. podílové listy nebo akcie a
2. cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry,
b) informace, zda se jedná o podílové listy nebo akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu13), nebo přijaté k obchodování v mnohostranném obchodním systému14), anebo zda je jejich cena uveřejňována prostřednictvím evropského regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, a označení těchto trhů nebo mnohostranných obchodních systémů,
c) jmenovitá hodnota podílového listu nebo akcie, je-li stanovena, nebo informace, že se jedná o podílové listy nebo akcie bez jmenovité hodnoty,
d) měna, v níž je jmenovitá hodnota podílových listů nebo akcií vyjádřena,
e) identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci podílových listů nebo akcií (ISIN), je-li přiděleno,
f) obchodní firma, název nebo jiné označení osoby, která eviduje zaknihované podílové listy nebo akcie, a stručný popis způsobu této evidence a
g) popis zvláštních práv spojených s podílovými listy nebo akciemi.
(2) Fond kolektivního investování, který je otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem, kromě údajů podle odstavce 1 uvede
a) způsob určení a lhůtu pro výpočet aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie včetně výpočtu k určení poměru fondového kapitálu připadajícího na podílové listy se zvláštními právy nebo na různé druhy investičních akcií při výpočtu aktuální hodnoty15),
b) upozornění, že administrátor fondu kolektivního investování bude vydávat podílové listy nebo investiční akcie za částku podle § 130 odst. 2 zákona, pokud administrátor fondu kolektivního investování hodlá podle tohoto ustanovení postupovat,
c) místo a četnost uveřejňování aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie,
d) postupy a podmínky vydávání podílových listů nebo investičních akcií, zejména určení rozhodného dne, minimální částky nebo množství podílových listů nebo investičních akcií při vydání, způsob zaokrouhlování hodnoty podílového listu nebo investiční akcie, termíny pro vypořádání žádostí o vydání podílových listů nebo investičních akcií, včetně vyrovnání nedoplatků, případně přeplatků,
e) postupy a podmínky pro odkupování podílových listů nebo investičních akcií, zejména lhůty pro odkoupení, způsob zaokrouhlování hodnoty podílového listu nebo investiční akcie, včetně vyrovnání nedoplatků, případně přeplatků,
f) důvody, pro které může být odkupování pozastaveno, a
g) místo vydávání a odkupování podílových listů nebo investičních akcií.
(3) Fond kolektivního investování, který je akciovou společností a nejde o akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, kromě údajů podle odstavce 1 uvede
a) popis postupu při úpisu akcií s údaji o lhůtách pro upisování, včetně případné možnosti ukončit předčasně upisování nebo krátit uskutečněné upisování,
b) označení místa, kde se akcie upisují, případně také informace o osobách, které poskytují služby související s upisováním akcií, a
c) postup při zvyšování základního kapitálu akciové společnosti.
Poplatky a náklady
[K § 220 odst. 1 písm. i) zákona]
§ 13
(1) Údaje o poplatcích účtovaných investorům a nákladech hrazených z majetku fondu kolektivního investování se uvedou ve formě tabulky podle přílohy č. 1 a následujících požadavků:
a) srážka, přirážka nebo poplatek vyjadřují nejvyšší hodnotu úplaty16), kterou lze investorovi účtovat v souvislosti s uskutečněním nebo ukončením jeho investice,
b) celková nákladovost17) vyjadřuje celkovou výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování v průběhu účetního období a
c) je-li poplatek uveden v závislosti na meziročním růstu hodnoty fondového kapitálu připadajícího na jeden podílový list nebo jednu akcii fondu kolektivního investování (dále jen „výkonnostní poplatek“), vyjadřuje celkovou výši úplaty, kterou lze hradit z majetku fondu v případě, že výkonnost tohoto fondu přesáhne určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána.
(2) Výše poplatků podle odstavce 1 písm. a) a c) se uvede v procentním vyjádření spolu se základem, ze kterého výpočet vychází.
(3) Celková nákladovost podle odstavce 1 písm. b) se uvede za předchozí účetní období v procentním vyjádření ve formě ukazatele celkové nákladovosti. Ukazatel celkové nákladovosti fondu (TER) se rovná poměru celkové výše nákladů k průměrné měsíční hodnotě fondového kapitálu. Celkovou výší nákladů se rozumí součet nákladů na poplatky a provize, správních nákladů a ostatních provozních nákladů ve výkazu o nákladech a ziscích nebo ztrátách fondu kolektivního investování, po odečtení poplatků a provizí na operace s investičními nástroji.
(4) Pokud fond kolektivního investování investuje alespoň 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů jiných investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů (dále jen „cílové fondy“), je celková nákladovost uvedena v procentním vyjádření pomocí syntetického ukazatele celkové nákladovosti (syntetický TER). Syntetický TER se rovná součtu vlastního TER a TER každého z cílových fondů v poměru odpovídajícím podílu investice do cílového fondu na fondovém kapitálu, přičemž procentní vyjádření poměru srážek, přirážek a poplatků cílových fondů k průměrné měsíční hodnotě fondového kapitálu se v tomto případě započítávají do TER cílových fondů. Pokud cílový fond nezveřejňuje vlastní TER, pro účely výpočtu syntetického TER se jeho výše odhadne. Syntetický TER se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(5) Údaje o poplatcích účtovaných investorům a nákladech hrazených fondem kolektivního investování se doplní o vysvětlení, ze kterého je zřejmé, co hradí investor přímo a co je hrazeno z majetku fondu kolektivního investování a jaká je výše všech poplatků a nákladů. Z vysvětlení musí být dále zřejmé, že poplatky a náklady fondu kolektivního investování slouží k zajištění správy jeho majetku a mohou snižovat zhodnocení investovaných prostředků.
§ 14
Údaje o poplatcích účtovaných investorům a nákladech hrazených z majetku fondu kolektivního investování dále obsahují
a) způsob určení a výše úplaty obhospodařovateli fondu kolektivního investování,
b) způsob určení a výše úplaty administrátorovi fondu kolektivního investování,
c) způsob určení a výše úplaty depozitáři fondu kolektivního investování,
d) způsob určení a výše úplaty osobě, která byla pověřena výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování fondu kolektivního investování nebo administraci fondu kolektivního investování, pokud k takovému pověření dochází a pokud je úplata hrazena z majetku tohoto fondu, a
e) přehled dalších nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, které nejsou zahrnuty v úplatách podle písmen a) až d).
§ 15
(1) Jedná-li se o fond kolektivního investování, který
a) účtuje paušální poplatek zahrnující veškeré poplatky účtované investorům, uvede se paušální poplatek v tabulce podle přílohy č. 1,
b) určí maximální účtovatelnou výši poplatku, uvede se maximální účtovatelná výše poplatku v tabulce podle přílohy č. 1, pokud se zároveň obhospodařovatel fondu kolektivního investování zaváže tuto výši dodržet a uhradit jakékoli další náklady.
(2) Nelze-li určit výši celkové nákladovosti podle § 13 odst. 1 písm. b) jinak, určí se kvalifikovaným odhadem. V takovém případě se údaj o odhadu doplní o upozornění, že výše celkové nákladovosti představuje pouze odhad, a o informaci, kde a kdy se může investor se skutečnou výší celkové nákladovosti seznámit.
(3) Jsou-li podílníkům téhož podílového fondu18) nebo vlastníkům akcií19) stanoveny rozdílné srážky, přirážky nebo poplatky v souvislosti s obhospodařováním fondu kolektivního investování v závislosti na objemu počáteční investice, délky doby držení podílového listu nebo akcie, nebo jiných určených objektivních kritérií, uvedou se informace o této skutečnosti. Výše srážky, přirážky nebo poplatku, včetně vysvětlení použitého kritéria, se uvede v tabulce podle přílohy č. 1.
§ 16
Další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice
[K § 220 odst. 1 písm. k) zákona]
(1) Dalšími údaji nezbytnými pro investory k zasvěcenému posouzení investice jsou zejména údaje o statutu a doplňující údaje o fondu kolektivního investování.
(2) Údaji o statutu jsou
a) pravidla pro aktualizaci statutu a způsob uveřejňování statutu a jeho změn, ledaže jsou tyto informace uvedeny ve stanovách akciové společnosti, které se přikládají ke statutu,
b) upozornění, že vedle statutu se uveřejňuje také sdělení klíčových informací a že údaje v něm uvedené musí být v souladu s údaji obsaženými ve statutu,
c) označení orgánu obhospodařovatele fondu kolektivního investování, do jehož působnosti náleží schvalování statutu a jeho změn, a
d) datum podpisu platného znění statutu statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, s uvedením jeho jména, příjmení a funkce, kterou u obhospodařovatele fondu kolektivního investování vykonává.
(3) Doplňujícími údaji o fondu kolektivního investování jsou
a) označení fondu kolektivního investování podle druhu majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění fondu kolektivního investování, například fond akciový, fond dluhopisový, krátkodobý fond peněžního trhu, fond peněžního trhu nebo fond smíšený, pokud je takové označení obvykle užívané,
b) charakteristika typického investora, pro kterého je fond kolektivního investování určen, a to zejména z hlediska vztahu investora k rizikům spojeným s investováním do fondu, požadované úrovně jeho zkušeností s investováním na kapitálovém trhu a z hlediska přibližné doby, po kterou by měla být investice držena, aby investor mohl dosáhnout očekávaného výnosu,
c) stručné vysvětlení způsobu rozhodování o investicích do majetkových hodnot, které mohou být nabyty do jmění fondu,
d) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo auditora20), bylo-li přiděleno,
e) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo hlavního podpůrce, bylo-li přiděleno,
f) informace o osobě, jejíž název nebo příznačný prvek pro název je s jejím souhlasem obsažen v označení podílového fondu nebo podfondu vytvořeného akciovou společností s proměnným základním kapitálem včetně popisu rozsahu pravomocí a způsobu jejich uplatnění, které z toho plynou,
g) údaje o podmínkách, za kterých může být rozhodnuto o likvidaci nebo přeměně podílového fondu nebo akciové společnosti, včetně lhůty, v jaké budou investoři o tomto záměru informováni, a postupu při zrušení nebo přeměně,
h) kontaktní místo, kde je možné v případě potřeby získat dodatečné informace (adresa, telefon, e-mailová adresa, adresa internetových stránek),
i) základní údaje o daňovém režimu, který se vztahuje na fond kolektivního investování, držbu a převod podílových listů nebo akcií tohoto fondu, včetně upozornění, že režim zdanění příjmu nebo zisků jednotlivých investorů záleží na platných daňových předpisech, které nemusí být pro každého investora shodné, a že v případě, kdy si investor není jistý ohledně režimu zdanění týkajícího se tohoto investora, by měl vyhledat odbornou radu,
j) způsob a četnost uveřejňování zpráv o výsledcích hospodaření fondu,
k) údaje o České národní bance jako orgánu dohledu fondu kolektivního investování a
l) upozornění investorům, že povolení k činnosti investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby podle § 481 zákona nebo hlavního administrátora, výkon dohledu a předchozí souhlas ke změně statutu standardního fondu Českou národní bankou nejsou zárukou návratnosti investice nebo výkonnosti fondu kolektivního investování, nemohou vyloučit možnost porušení právních povinností či statutu, obhospodařovatelem fondu kolektivního investování, administrátorem fondu kolektivního investování, depozitářem fondu kolektivního investování nebo jinou osobou a nezaručují, že případná škoda způsobená takovým porušením bude nahrazena.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ NÁLEŽITOSTI STATUTU
§ 17
Zvláštní náležitosti statutu speciálního fondu
Zvláštními náležitostmi statutu speciálního fondu jsou údaje uvedené v § 241 odst. 1 písm. b), c), e), f), k) a t) zákona.
§ 18
Zvláštní náležitosti statutu podřízeného fondu
(1) V případě podřízeného fondu se v části investiční strategie uvedou také tyto údaje
a) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo řídícího fondu, bylo-li přiděleno,
b) obchodní firma, název nebo jiné označení, sídlo a identifikační číslo obhospodařovatele řídícího fondu, bylo-li přiděleno,
c) domovský stát řídícího fondu,
d) rozsah, v jakém podřízený fond investuje svůj majetek do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, a
e) popis investiční strategie řídícího fondu doplněný o informace, zda výkonnost podřízeného fondu bude obdobná výkonnosti řídícího fondu nebo zda a jak se bude lišit.
(2) Údaje o rizikovém profilu podřízeného fondu obsahují dále
a) rizikový profil řídícího fondu a vysvětlení rizikového profilu podřízeného fondu v souvislosti s jeho odlišností od rizikového profilu řídícího fondu, pokud se liší v jakémkoli podstatném směru, a
b) vysvětlení mechanismu nákupu a prodeje cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.
(3) Údaje o historické výkonnosti podřízeného fondu jsou doplněny údaji o historické výkonnosti řídícího fondu, pokud podřízený fond uvádí údaje o historické výkonnosti svého řídícího fondu jako určitý index nebo ukazatel (benchmark).
(4) Pokud podřízený fond vznikl později než řídící fond, je historická výkonnost podřízeného fondu za roky před tím, než začal existovat, nahrazena dosavadní výkonností řídícího fondu (simulovaná výkonnost), za podmínky, že podřízený fond může investovat pouze do cenných papírů vydávaných řídícím fondem a vysoce likvidního majetku, nebo charakteristika podřízeného fondu se podstatně neliší od charakteristiky řídícího fondu.
(5) Pokud podřízený fond má údaje o své historické výkonnosti z doby před tím, než začal investovat jako podřízený fond, pak fond zachycuje své údaje o historické výkonnosti za všechna účetní období v podobě sloupcového diagramu podle § 10 a vyznačí v něm, kdy začal investovat jako podřízený fond.
(6) Údaje o poplatcích účtovaných investorům a nákladech hrazených fondem kolektivního investování podřízeného fondu obsahují rovněž údaje o nákladech, které jsou hrazeny z majetku podřízeného fondu z důvodu jeho investice do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem. Srážky, přirážky, poplatky a emisní ážio účtované tímto řídícím fondem a jeho celková nákladovost se zahrnou do výpočtu výše celkové nákladovosti podřízeného fondu.
(7) Dalšími údaji nezbytnými pro investory k zasvěcenému posouzení investice, které se týkají podřízeného fondu, jsou
a) stručný popis organizačního uspořádání řídícího fondu a informace o tom, kde lze získat statut řídícího fondu,
b) popis daňových dopadů investování do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem pro podřízený fond,
c) shrnutí dohody obhospodařovatelů a administrátorů podřízeného fondu a řídícího fondu a
d) způsob, jakým mohou investoři obdržet podrobnější informace o řídícím fondu a o dohodě obhospodařovatelů a administrátorů podřízeného fondu a řídícího fondu.
§ 19
Zvláštní náležitosti statutu fondu nemovitostí
(1) Údaje o rizicích spojených s investicemi speciálního fondu investujícího do nemovitostí nebo účasti v nemovitostních společnostech (fond nemovitostí) nejsou vyjádřeny pomocí syntetického ukazatele podle § 9 odst. 1, ale obsahují upozornění na rizika spojená s jinými majetkovými hodnotami, než jsou nemovitosti nebo účasti v nemovitostních společnostech, a upozornění na rizika spojená zejména
a) se stavebními závadami nebo ekologickými zátěžemi nemovitosti,
b) s výpadkem plánovaných příjmů z pronájmu nemovitostí,
c) s neschopností fondu nemovitostí splácet přijaté úvěry, závazky ze stavebních smluv či hradit náklady na údržbu a provoz budov,
d) s rizikem živelních škod na nemovitostech v portfoliu fondu,
e) s nabytím zahraniční nemovitosti, zejména politickou, ekonomickou nebo právní nestabilitou,
f) s možností selhání nemovitostní společnosti, ve které má fond účast, nebo s nesplácením úvěrů a půjček poskytnutých fondem nemovitostní společnosti,
g) s povinností prodat majetkovou hodnotu fondu z důvodů nesplnění podmínek spojených s jeho držením21),
h) s možností pozastavit vydávání nebo odkupování podílových listů22) nebo investičních akcií23) až na 2 roky,
i) s možností nižší likvidity nemovitosti nabyté za účelem jejího dalšího prodeje, nebo
j) s chybným oceněním nemovitosti nebo účasti v nemovitostní společnosti znalcem nebo členy výboru odborníků.
(2) Zásady pro hospodaření fondu nemovitostí ve vztahu k nemovitostem obsahují
a) pravidla pro nabývání a prodej nemovitostí, zejména podmínky, za kterých lze nabýt nemovitost zatíženou zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným a užívacím právem, a postup určení ceny nemovitosti, pokud se ceny určené posudky znalců nebo členů výboru odborníků liší,
b) podmínky, za kterých lze
1. prodat nemovitost, která byla nabyta za účelem jejího provozování,
2. provozovat nemovitost, která byla nabyta za účelem jejího dalšího prodeje,
c) pravidla provozování nemovitostí v majetku fondu nemovitostí, zejména pravidla pro náklady spojené s udržováním či zlepšováním jejich stavu,
d) podmínky, za kterých lze nemovitost v majetku fondu nemovitostí zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným a užívacím právem třetí osoby, a
e) v případě nemovitostí nacházejících se na území jiného státu zejména
1. zásady pro nabývání, provozování a prodej nemovitostí na území tohoto státu, stanovené s ohledem na možná rizika,
2. informace o ochraně investic včetně zpětného vývozu kapitálu a jeho výnosů a
3. vymezení způsobu, jakým depozitář fondu nemovitostí bude vůči takovým nemovitostem vykonávat svá práva a povinnosti.
(3) Zásady pro hospodaření fondu nemovitostí ve vztahu k účasti na nemovitostních společnostech obsahují
a) podmínky, za kterých lze nabýt nebo držet účast na nemovitostní společnosti,
b) pravidla pro zabezpečení splnění podmínek podle písmene a), včetně zabezpečení plnění povinností depozitáře fondu nemovitostí, a
c) podmínky, za nichž fond nemovitostí může nabýt účast na nemovitostní společnosti, která hodlá do svého majetku pořizovat nemovitost zatíženou právy podle odstavce 2 písm. a), nebo již takovou nemovitost ve svém majetku má.
(4) Zásady pro hospodaření fondu nemovitostí ve vztahu k oceňování majetku obsahují
a) pravidla pro výběr znalce obhospodařovatelem fondu nemovitostí a informace o pravidlech pro výběr znalce depozitářem fondu nemovitostí,
b) pravidla pro odměňování znalců,
c) pravidla pro zřízení výboru odborníků, výběru jeho členů, trvání a pozbývání členství,
d) pravidla činnosti výboru odborníků v rozsahu požadavků podle § 269 zákona,
e) pravidla odměňování členů výboru odborníků,
f) seznam členů výboru odborníků, den vzniku jejich funkce a údaje o jejich odborné způsobilosti a zkušenostech s určováním hodnoty nemovitostí a údaj o tom, který ze členů je určen depozitářem fondu nemovitostí,
g) pravidla pro případ, že výbor odborníků nebo depozitář fondu nemovitostí doporučí fondu, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem, nebo Česká národní banka nařídí zajistit takové ocenění, včetně lhůty, ve které bude provedeno nové ocenění nemovitosti,
h) pravidla postupu při oceňování, pokud se změní účel, za kterým byla nemovitost nabyta, a
i) informace o osobách vykonávajících ve prospěch fondu nemovitostí práva společníka v nemovitostních společnostech a pravidla pro výběr těchto osob.
(5) Dalšími náležitostmi statutu fondu nemovitostí jsou
a) lhůty pro podání žádosti o odkup podílových listů nebo akcií fondu nemovitostí,
b) zvláštní lhůta pro pozastavení vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu nemovitostí podle § 136 odst. 2 zákona, pokud fond nemovitostí tuto lhůtu určí,
c) informace o osobách, které pro fond nemovitostí zajišťují zcela nebo zčásti provozování nemovitostí, a pravidla pro výběr těchto osob a
d) informace o osobách, které se pro fond nemovitostí podílejí na nabývání nemovitostí nebo účasti v nemovitostních společnostech, a pravidla pro výběr těchto osob.
§ 20
Zvláštní náležitosti statutu fondu fondů
(1) Rizikový profil fondu, který investuje více než 49 % svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem (fond fondů), obsahuje také
a) popis rizik plynoucích z investování do cílového fondu, pokud tato rizika mají nebo mohou mít podstatný vliv na fond fondů jako celek, a
b) popis rizika souvisejícího s kumulací poplatků z důvodu investování do cílového fondu.
(2) Informace o celkové nákladovosti fondu fondů podle § 13 odst. 1 písm. b) obsahují rovněž údaje o nákladech, které jsou hrazeny z majetku fondu fondů z důvodu jeho investice do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů cílového fondu. Srážky, přirážky, poplatky a emisní ážio, účtované na účet cílového fondu, a jeho celková nákladovost, se zahrnou do výpočtu výše celkové nákladovosti fondu fondů.
§ 21
Zvláštní náležitosti statutu strukturovaného fondu
(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování, který investorům ke stanovenému dni splatnosti vyplácí peněžité plnění na základě určeného výpočtu v závislosti na výnosnosti, změnách cen nebo jiných podmínek, které se vztahují k investičním nástrojům, indexům, referenčním portfoliím nebo investičním fondům s podobnou charakteristikou (strukturovaný fond), uvede v části týkající se investiční strategie podrobnosti o stanoveném výpočtu.
(2) Statut strukturovaného fondu namísto údajů o historické výkonnosti obsahuje příklady ilustrující nejméně tři scénáře výkonnosti fondu, a to pozitivní, neutrální a negativní; pro způsob prezentování scénáře výkonnosti fondu a náležitosti slovního vysvětlení platí obdobně článek 36 nařízení Komise10).
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 22
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 246/2013 Sb.
Struktura prezentace poplatků a nákladů
[K § 13]Jednorázové poplatky účtované před nebo po uskutečnění investice
(Jde o nejvyšší částku, která může být investorovi účtována před uskutečněním investice, nebo před vyplacením investice.)
Vstupní poplatek (přirážka) %
Výstupní poplatek (srážka) %
Náklady hrazené z majetku fondu kolektivního investování v průběhu roku
Celková nákladovost %
Náklady hrazené z majetku fondu za zvláštních podmínek
Výkonnostní poplatek %
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 246/2013 Sb.
Vzorec výpočtu syntetického TER
[K § 13]
TERF = provozní náklady/FK (%)
FK = průměrná měsíční hodnota fondového kapitálu fondu kolektivního investování (Kč)
TERCFi = ukazatel TER i-tého investičního fondu, pokud je uveřejňován (%)
wi = podíl (váha) investice do i-tého investičního fondu na fondovém kapitálu fondu
kolektivního investování
K = počet investičních fondů
CCFin = uhrazené přirážky investičních fondů (Kč)
CCFout = uhrazené srážky investičních fondů (Kč)
1) Čl. 63 odst. 1 a články 69 – 72 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění).
Čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.
2) § 597 písm. a) nebo b) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
3) § 146 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb.
4) § 22a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 410/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
5) § 11 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb.
6) § 38 odst. 1 a 2 zákona č. 240/2013 Sb.
7) § 23 a 24 zákona č. 240/2013 Sb.
8) § 51 a 52 zákona č. 240/2013 Sb.
9) § 65 zákona č. 240/2013 Sb.
10) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory, a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.
11) § 212 zákona č. 240/2013 Sb.
12) § 194 až 202 zákona č. 240/2013 Sb.
13) § 59 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 420/2011 Sb.
14) § 69 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 420/2011 Sb.
15) § 190 odst. 4 a § 191 odst. 5 zákona č. 240/2013 Sb.
16) Čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 583/2010.
17) Čl. 10 odst. 2 písm. b) nařízení Komise (EU) č. 583/2010.
18) § 120 a § 167 odst. 1 věta třetí zákona č. 240/2013 Sb.
19) § 276 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
20) § 2 písm. e) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 63 odst. 4 a 5 nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování.
22) § 136 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb.
23) § 163 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb.
247/2013
Vyhláška o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Ze dne 24.07.2013
Částka 96/2013
Platnost od 19.08.2013
Účinnost od 19.08.2013
---------
prázdné
-------------------
248/2013 ČNB Singer
V48
VYHLÁŠKA
ze dne 24. července 2013,
kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve znění pozdějších předpisů
Česká národní banka stanoví podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 5, § 20 odst. 4 a § 26g odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, podle § 2a odst. 1 a 9, § 2b odst. 4 a § 25f odst. 8 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, podle § 170 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., k provedení § 33 odst. 3, § 35 odst. 5, § 39 odst. 4, § 44 odst. 1, § 65 odst. 1, § 69 odst. 4, § 81, § 82 odst. 1, § 96 odst. 5, § 97 odst. 8 písm. c), § 109 odst. 6, § 111 odst. 2 a § 113 odst. 8 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, podle § 110 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., k provedení § 26 odst. 5, § 45 odst. 8, § 58 odst. 6 a § 61 odst. 4 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, a podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 241/2013 Sb., k provedení § 192b odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu:
Čl. I
Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve znění vyhlášky č. 192/2011 Sb., vyhlášky č. 58/2012 Sb. a vyhlášky č. 372/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 1 zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví vzory formulářů a tiskopisů žádostí a obsah jejich příloh, pokud žadatel žádá o
a) bankovní licenci pro banku se sídlem v České republice (dále jen „licence pro banku“), bankovní licenci pro zahraniční banku z jiného než členského státu, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky (dále jen „licence pro pobočku banky z jiného než členského státu“),
b) povolení ke vzniku a podnikání spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „povolení pro družstevní záložnu“),
c) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, centrálního depozitáře, k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (dále jen „vypořádací systém“), k činnosti ústřední protistrany, k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby, která má sídlo v jiném než členském státě,
d) povolení k činnosti penzijní společnosti,
e) předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby,
f) souhlas k nabytí nebo ke zvýšení kvalifikované účasti na právnické osobě, která je bankou, družstevní záložnou, obchodníkem s cennými papíry, organizátorem regulovaného trhu, centrálním depozitářem, ústřední protistranou, penzijní společností (dále jen „regulovaná právnická osoba“), nebo k ovládnutí těchto osob,
g) povolení k přeměně společnosti nebo k uzavření smlouvy o převodu, zastavení nebo nájmu podniku společnosti,
h) registraci investičního zprostředkovatele a jeho činnosti,
i) zápis do seznamů vázaných zástupců, likvidátorů a nucených správců,
j) registraci další podnikatelské činnosti,
k) povolení k vytvoření účastnického fondu nebo důchodových fondů,
l) povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů nebo důchodových fondů na jinou penzijní společnost,
m) povolení sloučení účastnických fondů nebo důchodových fondů,
n) schválení statutu účastnického fondu nebo důchodového fondu a jeho změn,
o) schválení změny depozitáře, nebo
p) odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti nebo odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu.“.
2. V § 2 písmeno j) zní:
„j) vedoucí osobou osoba uvedená v
1. § 2 odst. 1 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
2. § 4 odst. 5 písm. e) nebo v § 5 odst. 4 písm. c) zákona o bankách,
3. § 2a odst. 4 písm. b) zákona o spořitelních a úvěrních družstvech,
4. § 3 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření a
5. § 3 písm. e) zákona o důchodovém spoření,“.
3. V § 3 odst. 2 se za slovy „§ 90a odst. 3“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „§ 103 odst. 3“ se vkládají slova „a § 192b odst. 2“.
4. V § 3 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
5. V § 3 odst. 4 se slova „podle odstavců 1 až 4“ nahrazují slovy „podle odstavců 1 až 3“.
6. V § 4 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
7. V § 4 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D podepsaný žadatelem a
g) doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem.“.
8. V § 4 odst. 3 písmeno c) zní:
„c) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D podepsaný každou osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli a každou osobou, která jednáním ve shodě s jinou osobou má kvalifikovanou účast na žadateli,“.
9. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Ústřední protistrana
(K § 192b odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
(1) V případě žádosti o povolení k provozování ústřední protistrany postupuje žadatel podle § 3 odst. 2. Vedle příloh uvedených v § 4 jsou přílohami k žádosti
a) vnitřní předpisy upravující řídicí a kontrolní systém, které obsahují zejména
1. organizační uspořádání,
2. systém řízení rizik včetně zjišťování a omezování potenciálních střetů zájmů,
3. systém vnitřní kontroly,
4. strategii související s kapitálem a kapitálovými požadavky a
5. systém odměňování,
b) návrh pravidel pro účast a přístup do clearingového systému ústřední protistrany,
c) návrh pravidel pro vypořádání obchodů prostřednictvím ústřední protistrany,
d) návrh postupů pro vedení účtů členů clearingového systému,
e) návrh technického zabezpečení navrhovaného rozsahu činnosti ústřední protistrany,
f) návrh postupů pro správu informačního systému včetně zabezpečení, zálohování a archivování dat,
g) návrh postupů pro zachování provozu a plán obnovy činnosti ústřední protistrany,
h) návrh postupů uplatňovaných v případě selhání člena clearingového systému,
i) seznam osob, které budou jako vedoucí organizačních útvarů nebo jako samostatné osoby zabezpečovat
1. činnost clearingového systému,
2. průběžnou kontrolu dodržování povinností ústřední protistrany plynoucích z právních předpisů a z vnitřních předpisů ústřední protistrany a ze smluvních vztahů,
3. řízení rizik a
4. výkon vnitřního auditu,
j) životopisy všech osob uvedených v seznamu podle písmene i) obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
k) seznam činností, které ústřední protistrana hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby, a způsob zajištění naplnění podmínek pro vykonávání činností prostřednictvím jiné osoby a
l) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)].
(2) Přílohy uvedené v § 4 odst. 2 se předkládají rovněž za osoby, které jsou členy dozorčí rady nebo členy správní rady v kontrolní funkci v závislosti na systému vnitřní struktury společnosti.“.
10. V části druhé hlava čtvrtá včetně nadpisu zní:
„HLAVA IV
PENZIJNÍ SPOLEČNOST
§ 14a
(K § 33 odst. 3 zákona o doplňkovém spoření)
(1) V případě žádosti o povolení k činnosti penzijní společnosti postupuje žadatel podle § 3 odst. 3.
(2) Vedle příloh uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) a c), odst. 2 a 3 žadatel k žádosti přiloží také
a) plán obchodní činnosti [§ 2 písm. e)],
b) návrh vnitřních předpisů penzijní společnosti zahrnující zejména
1. organizační uspořádání,
2. pravidla pro obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti a
3. pravidla jednání při výkonu činnosti penzijní společnosti,
c) seznam osob, které budou jako vedoucí organizačních útvarů nebo jako samostatné osoby zabezpečovat
1. výkon činností penzijní společnosti spočívající v obhospodařování důchodových fondů nebo účastnických fondů,
2. průběžnou kontrolu dodržování povinností penzijní společnosti plynoucích z právních předpisů a z vnitřních předpisů penzijní společnosti a ze smluvních vztahů s obhospodařovanými fondy a depozitáři,
3. řízení rizik a
4. výkon vnitřního auditu,
d) životopisy všech osob uvedených v seznamu podle písmene c) obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] a
e) seznam činností, které penzijní společnost hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby, a způsob zajištění naplnění podmínek pro vykonávání činností prostřednictvím jiné osoby.
(3) Podle rozsahu vykonávaných činností penzijní společnosti žadatel dále přiloží
a) návrh způsobu zpracování a evidence informací, komunikace s účastníky, vedení účetnictví a vedení osobních důchodových účtů účastníků a osobních penzijních účtů účastníků,
b) návrh způsobu technického zabezpečení výkonu činnosti a poskytování služeb prostřednictvím internetu,
c) doklady o zajištění přímého spojení s depozitářem, případně dalšími osobami, které mají provádět obchodování s majetkem účastnického fondu nebo důchodového fondu nebo vedení jeho evidence, a
d) doklady o zajištění přímého nebo zprostředkovaného spojení s osobami provádějícími vypořádání obchodů s investičními nástroji.“.
Poznámky pod čarou č. 14a až 14e se zrušují.
11. V části druhé se hlava V včetně nadpisu zrušuje.
Dosavadní hlavy VI a VII se označují jako hlavy V a VI.
12. V § 15 v nadpisu textu v závorce se slova „ , § 72 odst. 6 zákona o kolektivním investování“ zrušují.
13. V § 18 v nadpisu textu v závorce se slova „ , § 71b odst. 4 zákona o kolektivním investování“ zrušují.
14. V § 18 odst. 4 písmena b) a c) znějí:
„b) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D, vyplněný a podepsaný žadatelem a každou fyzickou osobou uvedenou v písmeně a) a
c) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem žadatele a každé osoby uvedené v písmeně a).“.
15. V § 19 v nadpisu textu v závorce se slova „ , § 71b odst. 4 zákona o kolektivním investování“ zrušují.
16. V § 21 v nadpisu textu v závorce se slova „ , § 96 odst. 2 zákona o kolektivním investování“ zrušují.
17. V § 21 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
18. V § 22 odst. 3 písm. e) se za slova „[§ 2 písm. c)]“ vkládají slova „žadatele a“.
19. V § 22 odst. 3 se za písmenem g) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
20. V § 22 se na konci odstavce 3 nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i) tiskopis, jehož vzor je v příloze č. 4 k této vyhlášce, části B a D podepsaný žadatelem.“.
21. V § 22 se odstavec 4 zrušuje.
22. Za § 22 se doplňuje nový § 22a, který včetně nadpisu zní:
㤠22a
Registrace nebo povolení k distribuci doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření
(1) Žádost o registraci nebo povolení činností spojených s distribucí doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření podle § 74 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 91 odst. 1 zákona o důchodovém spoření podává žadatel, který je
a) investičním zprostředkovatelem, na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,
b) obchodníkem s cennými papíry, který je bankou nebo žadatelem o bankovní licenci, na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9a k této vyhlášce, nebo
c) obchodníkem s cennými papíry, který není bankou nebo žadatelem o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9b k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 doloží žadatel splnění podmínky odborné způsobilosti podle § 84 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Obchodník s cennými papíry, který není bankou, dále k žádosti doloží přílohy podle § 25 odst. 2 písm. a) až c).“.
23. V § 25 v nadpisu textu v závorce se slova „ , § 61 odst. 1 zákona o kolektivním investování“ zrušují.
24. Části pátá a šestá včetně nadpisů znějí:
„ČÁST PÁTÁ
ÚČASTNICKÉ A DŮCHODOVÉ FONDY
§ 25a
Povolení k vytvoření účastnického fondu nebo důchodových fondů
(K § 96 odst. 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 26 odst. 5 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu nebo důchodových fondů se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) seznam vedoucích osob penzijní společnosti, která má obhospodařovat účastnický fond nebo důchodové fondy,
b) životopisy všech osob uvedených v seznamu podle písmene a) obsahující
1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a
2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)],
c) návrh statutu účastnického fondu nebo důchodových fondů,
d) aktuální výši vlastního kapitálu penzijní společnosti, která má obhospodařovat účastnický fond nebo důchodové fondy, a aktuální výši objemu majetku v účastnických fondech, důchodových fondech a v transformovaném fondu obhospodařovaných touto penzijní společností,
e) údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnický fond nebo důchodové fondy činnost depozitáře,
f) depozitářskou smlouvu, případně její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, případně smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro účastnický fond nebo důchodové fondy, a
g) přílohy podle § 14a, které jsou dotčeny změnami v souvislosti s obhospodařováním příslušného fondu nebo fondů, pro které žádá o povolení.
§ 25b
Povolení k převodu všech účastnických fondů nebo důchodových fondů na jinou penzijní společnost
(K § 109 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 58 odst. 6 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů nebo důchodových fondů na jinou penzijní společnost se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) popis podmínek a způsobu, kterým se mají převést účastnické fondy nebo důchodové fondy na jinou penzijní společnost,
b) účetní závěrky zúčastněných penzijních společností sestavené k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti,
c) účetní závěrku převáděných účastnických fondů nebo důchodových fondů sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti,
d) informace o převáděných účastnických fondech nebo o důchodových fondech, zejména o výši, struktuře a likviditě majetku, počtu účastníků a výkonnosti fondu,
e) aktuální výši vlastního kapitálu přejímající penzijní společnosti, pokud tato informace není zřejmá z účetní závěrky penzijní společnosti, a aktuální výši objemu majetku účastnických fondů, důchodových fondů nebo transformovaného fondu obhospodařovaných touto penzijní společností,
f) údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnické fondy nebo důchodové fondy činnost depozitáře; dokumenty podle tohoto písmene nemusí dokládat osoby depozitáře účastnických fondů nebo důchodových fondů, bude-li tento i po převodu stejný,
g) depozitářskou smlouvu, případně její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, případně smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro účastnické fondy nebo důchodové fondy, a
h) přílohy podle § 14a, které jsou u přejímající penzijní společnosti dotčeny změnami v souvislosti s převodem účastnických fondů nebo důchodových fondů.
§ 25c
Sloučení účastnických fondů nebo důchodových fondů
(K § 113 odst. 8 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 61 odst. 4 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů nebo důchodových fondů se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) projekt sloučení včetně dopadů sloučení na investiční limity,
b) stanovisko depozitáře zúčastněných účastnických fondů nebo důchodových fondů,
c) informace o slučovaných účastnických fondech nebo důchodových fondech, zejména o výši, struktuře a likviditě majetku, počtu účastníků, výkonnosti, investičním zaměření a struktuře poplatků, a
d) aktuální výši vlastního kapitálu penzijní společnosti, která má obhospodařovat přejímající nástupnický účastnický fond nebo důchodový fond, a aktuální výši objemu majetku účastnických fondů, důchodových fondů nebo transformovaného fondu obhospodařovaných touto penzijní společností.
§ 25d
Schválení statutu a jeho změn
(K § 97 odst. 8 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 45 odst. 8 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o schválení statutu účastnického fondu a jeho změn se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) platné úplné znění statutu s vyznačením navrhovaných změn, o jejichž schválení žádá, spolu s jejich odůvodněním a
b) nové úplné znění statutu.
(3) Ustanovení odstavců 1 až 2 se použijí obdobně na žádost o schválení statutu důchodového fondu a jeho změn a na její přílohy.
§ 25e
Změna depozitáře
(K § 96 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření a § 26 odst. 4 zákona o důchodovém spoření)
(1) Žádost o schválení změny depozitáře účastnických fondů nebo důchodových fondů se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) depozitářskou smlouvu, případně její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, případně smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro důchodové fondy nebo účastnické fondy,
b) údaje o vzdělání [§ 2 písm. i)] a údaje o odborné praxi [§ 2 písm. h)] vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnické fondy nebo důchodové fondy činnost depozitáře, a
c) doklad o ukončení dosavadní depozitářské smlouvy.
ČÁST ŠESTÁ
ODNĚTÍ POVOLENÍ
§ 25f
Odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti
(K § 69 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 18 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží zápis o rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací, včetně rozhodnutí o návrhu na jmenování likvidátora penzijní společnosti, nebo rozhodnutí soudu o zrušení penzijní společnosti s likvidací a dále doklady prokazující vypořádání závazků vůči účastníkům.
§ 25g
Odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu
(K § 111 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření)
(1) Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.
(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a) odůvodnění žádosti o odnětí povolení,
b) účetní závěrku účastnického fondu sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti,
c) přehled nevypořádaných závazků vzniklých z obhospodařování majetku v účastnickém fondu,
d) informace týkající se struktury a likvidity majetku v účastnickém fondu,
e) informace o počtu účastníků a celkové hodnotě prostředků účastníků,
f) oznámení penzijní společnosti určené účastníkům o záměru zrušit účastnický fond a
g) návrh způsobu prodeje majetku v účastnickém fondu a vypořádání jeho pohledávek a dluhů.“.
25. Část sedmá se zrušuje.
Dosavadní část osmá se označuje jako část sedmá.
26. V § 26 se odstavce 5 a 6 zrušují.
27. V příloze č. 2 se v části III tabulce 3 vkládá nová řádka se slovy „k činnosti ústřední protistrany“.
28. V příloze č. 2 v části III B se vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) Ústřední protistrana
Bude uveden návrh na stanovení rozsahu činností a služeb, včetně kategorií investičních nástrojů, pro které žadatel žádá vydání povolení.
“.
29. Příloha č. 2a se zrušuje.
30. V příloze č. 3 v nadpisu se slova „ , podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.
31. V příloze č. 3 v tabulce 3 se řádky se slovy „investiční společnosti“ a „investičního fondu“ zrušují a vkládá se nová řádka se slovy „ústřední protistraně“.
32. V příloze č. 7 v nadpisu se slova „ , podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.
33. V příloze č. 7 v tabulce č. 4 se v obou částech řádky se slovy „investiční společnosti“ a „investičního fondu“ zrušují.
34. V příloze č. 8 v nadpisu se slova „ , podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.
35. Přílohy č. 9a a 9b znějí:
„Příloha č. 9a k vyhlášce č. 233/2009 Sb.
Příloha č. 9b k vyhlášce č. 233/2009 Sb.
36. V příloze č. 12 v nadpisu se slova „ , podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.
37. V příloze č. 12 v tabulce 3 se řádka se slovy „investiční společnosti“ zrušuje.
38. Příloha č. 14 se zrušuje.
39. V příloze č. 15 v nadpisu se slova „podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů,“ zrušují.
40. V příloze č. 15 v tabulce 3 se řádky se slovy „schválení změny statutu investičního fondu“, „podílového fondu“ a „Název podílového fondu“ zrušují.
41. V příloze č. 16 v nadpisu se slova „podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů,“ zrušují.
42. V příloze č. 16 v tabulce 3 se řádky se slovy „investičního fondu“, „podílového fondu“ a „Název podílového fondu“ zrušují.
43. Příloha č. 17 se zrušuje.
44. V příloze č. 18 v nadpisu se slova „podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů a“ zrušují.
45. V příloze č. 18 v tabulce 3 se řádky se slovy „investiční společnosti“ a „investičního fondu“ zrušují.
Čl. II Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. (19.8.2013
Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r.
249/2013
1 - Předmět úpravy
§ 2 - Vymezení pojmů
§ 3 - Přehled výkazů předkládaných obhospodařovatelem
§ 4 - Výkazy ve zvláštních případech
§ 5 - Přehled výkazů předkládaných administrátorem
§ 6 - Společná ustanovení
§ 7 - Způsob a forma předkládání výkazů
§ 8 - Opravy chyb ve výkazech
§ 9 - Zajištění organizačních předpokladů pro předkládání výkazů
Přílohy
Aktuální verze
249
VYHLÁŠKA
ze dne 24. července 2013
o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance
Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb., a podle § 478 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví rozsah, strukturu, formu, způsob a lhůty předkládání informací podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb., a pro oznamování údajů uvedených v § 462, 463, 464, § 466 odst. 1, 2 a 4, § 468 a § 469 písm. b) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, (dále jen „zákon“) obhospodařovatelem investičního fondu a zahraničního investičního fondu a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) výkazem dokument obsahující soubor oznamovaných údajů podle této vyhlášky,
b) datovým souborem elektronické seskupení údajů s předem definovanými datovými strukturami, které jsou informačním systémem metodicky popsány, zpracovávány a předávány jako celek,
c) zabezpečovací značkou údaje v elektronické podobě, které jsou připojeny k datové zprávě a které splňují tyto požadavky:
1. jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím vydaného certifikátu,
2. byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a
3. jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.
§ 3
Přehled výkazů předkládaných obhospodařovatelem
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který má povolení k činnosti udělené Českou národní bankou a který není samosprávným investičním fondem, předkládá za svou osobu s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí
a) do 35 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 50 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy:
1. OFZ (ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu“ a
2. OFZ (ČNB) 20-04 „Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu“,
b) do 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy:
1. OFZ (ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře obhospodařovatele/hlavního administrátora“ a
2. OFZ (ČNB) 60-04 „Hlášení obhospodařovatele o plnění podmínek pro výkon činnosti“.
(2) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který má povolení k činnosti udělené Českou národní bankou, a obhospodařovatel, který je zahraniční osobou podle § 14 odst. 1 nebo 2 zákona a obhospodařuje fond kolektivního investování, předkládá za každý takový obhospodařovaný fond
a) do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce, k němuž se vztahuje, výkaz OFZ (ČNB) 11-12 „Měsíční informace obhospodařovaného fondu“ s údaji k poslednímu dni kalendářního měsíce,
b) do 35 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 50 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí
1. OFZ (ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu“ a
2. OFZ (ČNB) 20-04 „Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu“,
c) do 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí
1. OFZ (ČNB) 31-04 „Struktura investičních nástrojů v majetku obhospodařovaného fondu“ a
2. OFZ (ČNB) 32-04 „Skladba majetku obhospodařovaného fondu“.
(3) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který má povolení k činnosti udělené Českou národní bankou, a obhospodařovatel, který je zahraniční osobou podle § 14 odst. 1 nebo 2 zákona a obhospodařuje fond kvalifikovaných investorů, předkládá za každý takový obhospodařovaný fond do konce čtvrtého měsíce po skončení roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy s údaji k poslednímu dni účetního období
a) OFZ (ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu“,
b) OFZ (ČNB) 20-04 „Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty obhospodařovatele/hlavního administrátora/ obhospodařovaného fondu“ a
c) OFZ (ČNB) 34-01 „Hlášení fondu kvalifikovaných investorů“.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který má povolení k činnosti udělené Českou národní bankou opravňující jej přesáhnout rozhodný limit a splňuje požadavky podle čl. 110 odst. 3 nařízení Evropské unie č. 231/20131), předkládá výkaz OFZ (ČNB) 33-04 „Hlášení obhospodařovatele ve smyslu čl. 24 AIFMD“ a jednotlivě za každý obhospodařovaný fond výkaz OFZ (ČNB) 35-04 „Hlášení o obhospodařovaném fondu ve smyslu čl. 24 AIFMD“, a to ve lhůtách podle tohoto nařízení.
(5) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu nebo obhospodařovatel speciálního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který má povolení k činnosti udělené Českou národní bankou, a nesplňuje požadavky podle čl. 110 odst. 3 nařízení Evropské unie č. 231/20131), předkládá výkaz OFZ (ČNB) 36-01 „Hlášení obhospodařovatele ve smyslu čl. 3 (3) AIFMD“ a jednotlivě za každý obhospodařovaný fond výkaz OFZ (ČNB) 37-01 „Hlášení o obhospodařovaném fondu ve smyslu čl. 3 (3) AIFMD“, a to ve lhůtách podle tohoto nařízení.
§ 4
Výkazy ve zvláštních případech
(1) Obhospodařovatel investičního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která vytváří podfondy, a obhospodařovatel zahraničního investičního fondu, který vytváří zařízení srovnatelná s podfondem a který má povolení k činnosti udělené Českou národní bankou, předkládá výkazy v rozsahu § 3 odst. 2 až 5 jednotlivě za každý z těchto podfondů.
(2) Osoba podle § 596 písm. f) zákona předkládá výkaz podle § 3 odst. 3 písm. a) a c), a dále výkaz OFZ (ČNB) 36-01 „Hlášení obhospodařovatele ve smyslu čl. 3 (3) AIFMD“ a jednotlivě za každý spravovaný svěřenský fond nebo obdobné zařízení uvedené v § 15 odst. 2 písm. c) zákona výkaz OFZ (ČNB) 37-01 „Hlášení o obhospodařovaném fondu ve smyslu čl. 3 (3) AIFMD“ podle čl. 5 odst. 5 nařízení Evropské unie č. 231/20131).
§ 5
Přehled výkazů předkládaných administrátorem
(1) Hlavní administrátor předkládá za svou osobu s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí
a) do 35 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 50 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy:
1. OFZ (ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu“ a
2. OFZ (ČNB) 20-04 „Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu“,
b) do 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz OFZ (ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře obhospodařovatele/hlavního administrátora“.
(2) Administrátor speciálního fondu, který investuje do nemovitostí nebo do podílů na nemovitostních společnostech, předkládá za tento fond s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí do 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz OFZ (ČNB) 40-04 „Údaje o nemovitostech“.
(3) Administrátor investičního fondu podle odstavce 2, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která vytváří podfondy, a administrátor zahraničního investičního fondu, který vytváří zařízení srovnatelná s podfondem a jehož obhospodařovatel má povolení k činnosti udělené Českou národní bankou, předkládá výkaz v rozsahu odstavce 2 za každý z těchto podfondů.
§ 6
Společná ustanovení
(1) Obsah výkazů podle § 3 až 5 je uveden v příloze k této vyhlášce.
(2) Údaje obsažené ve výkazech podle této vyhlášky vycházejí s přihlédnutím k jejich povaze z právních předpisů upravujících vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky2) nebo z mezinárodních účetních standardů upravenými právem Evropské unie3).
(3) Údaje v cizích měnách se uvedou ve výkazech podle této vyhlášky v české měně, a to v přepočtu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou a platného ke dni sestavení výkazu. Měny, které nejsou obsaženy v kurzech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se přepočítávají oficiálním středním kurzem centrální banky příslušné země, popřípadě aktuálním kurzem mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.
§ 7
Způsob a forma předkládání výkazů
(1) Vykazující osoba zasílá České národní bance výkazy podle § 3 až 5 elektronicky jako datové zprávy, a to ve struktuře a formě datových souborů, které jsou dostupné prostřednictvím
a) programové aplikace České národní banky pro sběr dat od nebankovních subjektů (SDNS), která je dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) vlastní programové aplikace vykazujícího subjektu umožňující elektronickou výměnu informací (EDI/EDIFACT), nebo
c) vlastní programové aplikace vykazujícího subjektu používající pro předání výkazu webové služby České národní banky pro sběr dat (SDNS-WS).
(2) Datové zprávy zasílané prostřednictvím programových aplikací uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) podepíše kontaktní osoba uznávaným elektronickým podpisem.
(3) Datové zprávy zasílané prostřednictvím programové aplikace uvedené v odstavci 1 písm. b) opatří vykazující osoba zabezpečovací značkou založenou na certifikátu vydaném Českou národní bankou.
§ 8
Opravy chyb ve výkazech
(1) Je-li po předložení výkazů České národní bance zjištěna chyba v údajích výkazu, předloží vykazující osoba České národní bance bez zbytečného odkladu opravený výkaz. Pokud oprava ovlivní údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazy.
(2) Pokud dojde ve výkazu sestaveném k poslednímu dni kalendářního roku ke změně vykazovaného údaje na základě ověření účetní závěrky auditorem, vykazující osoba předloží výkaz opětovně s opravenými údaji, nejpozději do 30 dnů po auditu účetní závěrky. Pokud oprava ovlivní údaje v jiném výkazu nebo výkazech k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazy.
(3) Opravené výkazy vykazující osoba předloží ve lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 České národní bance způsobem stanoveným v § 7 společně s informací o obsahu a důvodu opravy.
§ 9
Zajištění organizačních předpokladů pro předkládání výkazů
(1) Vykazující osoba, která předkládá výkazy České národní bance pomocí aplikace uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) nebo c), sdělí České národní bance
a) jméno, popřípadě jména a příjmení kontaktních osob,
b) adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty těchto osob a
c) číslo kvalifikovaného certifikátu, včetně názvu a identifikačního čísla osoby poskytovatele certifikačních služeb, který jej vydal.
(2) Vykazující osoba informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o změnách údajů uvedených v odstavci 1.
§ 10
Přechodná ustanovení
(1) Pro předložení výkazů České národní bance za období do konce kalendářního měsíce, který předchází dni účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle vyhlášky č. 358/2010 Sb.
(2) Vykazující osoby podle této vyhlášky předloží poprvé výkazy podle této vyhlášky za období kalendářního měsíce, ve kterém tato vyhláška nabyla účinnosti.
(3) Vykazující osoby podle § 3 odst. 4 a 5 a § 4 odst. 2 předloží výkazy za období od prvního dne kalendářního měsíce připadajícího na začátek příslušného vykazovacího období, ve kterém podle § 652 zákona uvedly své poměry a poměry investičních fondů, které obhospodařují do souladu s požadavky zákona, nejpozději však za období od 22. července 2014.
§ 11
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 249/2013 Sb.
Základní charakteristika a obsahová náplň výkazů předkládaných obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu České národní bance
1. OFZ (ČNB) 10-04 Čtvrtletní rozvaha obhospodařovatele/hlavního administrátora/ obhospodařovaného fondu
Výkaz obsahuje údaje o finanční situaci vykazující osoby podle § 466 odst. 2 písm, a) zákona a obhospodařovaného fondu podle § 466 odst. 1 písm, a) zákona. Struktura výkazu vychází z rozvahy podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi (dále jen „vyhláška č. 501/2002 Sb.“).
2. OFZ (ČNB) 20-04 Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty obhospodařovatele/hlavního administrátora/obhospodařovaného fondu
Výkaz obsahuje údaje o výsledcích hospodaření vykazující osoby podle § 466 odst. 2 písm. b) a obhospodařovaného fondu podle § 466 odst. 1 písm. b) zákona. Struktura výkazu vychází z výkazu zisku a ztráty podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. Údaje jsou vykazovány od počátku roku do konce sledovaného období.
3. OFZ (CNB) 11-12 Měsíční informace obhospodařovaného fondu
Výkaz obsahuje základní informace o skladbě majetku fondu podle § 462 písm. a) ve formě struktury rozvahových aktiv vycházející z vyhlášky č. 501/2002 Sb. Dále obsahuje počty a objemy cenných papírů vydaných obhospodařovaným fondem vč. údajů o jejich emisi a odkupech podle § 466 odst. 1 písm. c) zákona, informace o rizicích souvisejících s deriváty podle druhu rizika podle § 468 písm. a) a b) zákona a údaje o struktuře emitovaných cenných papírů podle druhů.
4. OFZ (ČNB) 31-04 Struktura investičních nástrojů v majetku obhospodařovaného fondu
Výkaz obsahuje údaje o jednotlivých investičních nástrojích v majetku fondu podle § 462 písm. a) zákona. Uvádějí se identifikační údaje k rozlišení jednotlivých investičních nástrojů s podílem více než 1 % na majetku obhospodařovaného fondu, vazby na investiční limity podle nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, a dále kvantitativní údaje charakterizují hodnotu jednotlivých investičních nástrojů a u cenných papírů také podíl na objemu cenných papírů vydaných jedním emitentem.
5. OFZ (ČNB) 32-04 Skladba majetku fondu kolektivního investování
Výkaz obsahuje souhrnné údaje o skladbě majetku fondu kolektivního investování v členění podle druhů majetkových hodnot, do kterých může fond investovat podle § 462 písm. a) ve vazbě na limity podle nařízení vlády č. 243/2013 Sb.
6. OFZ (ČNB) 33-04 Hlášení obhospodařovatele ve smyslu čl. 24 AIFMD
Výkaz obsahuje údaje týkající se obhospodařovatele a část údajů o činnosti speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů podle přílohy IV nařízení Evropské unie č.231/20131).
7. OFZ (ČNB) 34-01 Hlášení fondu kvalifikovaných investorů
Výkaz obsahuje údaje o počtech a objemech cenných papírů vydaných fondem kvalifikovaných investorů, vč. údajů o jejich emisi a odkupech, podle § 466 odst. 1 písm. c) zákona, a údaje o počtech a hodnotě majetku investorů v členění podle § 462 písm. b) a c) zákona.
8. OFZ (ČNB) 35-04 Hlášení o obhospodařovaném fondu ve smyslu čl. 24 AIFMD
Výkaz obsahuje část údajů o činnosti speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů podle přílohy IV nařízení Evropské unie č. 231/20131).
9. OFZ (ČNB) 36-01 Hlášení obhospodařovatele ve smyslu čl. 3 (3) AIFMD
Výkaz obsahuje údaje týkající se obhospodařovatele a část údajů o činnosti speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů a osob zapsaných do seznamu podle § 596 písm. f) zákona podle přílohy IV nařízení Evropské unie č. 231/20131)
10. OFZ (ČNB) 37-01 Hlášení o obhospodařovaném fondu ve smyslu čl. 3 (3) AIFMD
Výkaz obsahuje část údajů o činnosti speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů a osob zapsaných do seznamu podle § 596 písm. f) zákona podle přílohy IV nařízení Evropské unie č. 231/20131).
11. OFZ (ČNB) 40-04 Údaje o nemovitostech
Výkaz obsahuje údaje o nemovitostech a účastech v nemovitostních společnostech, do kterých fond investuje, podle § 469 písm. b) zákona. Údaje o nemovitostech zahrnují základní identifikační údaje o nemovitostech v majetku nemovitostního fondu a nemovitostní společnosti a kvantitativní údaje o nemovitosti v majetku nemovitostního fondu a nemovitostní společnosti, tj. zejména reálnou hodnotu nemovitosti, celkové kladné a záporné cash flow spojené s držením nemovitosti. Údaje o účastech speciálního fondu nemovitostí na nemovitostní společnosti zahrnují zejména údaje o vlastním kapitálu nemovitostní společnosti, o výši majetkové účasti fondu na nemovitostní společnosti, reálných hodnotách účastí a zápůjčkách.
12. OFZ (CNB) 50-04 Hlášení o organizační struktuře obhospodařovatele/hlavního administrátora
Výkaz obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o vykazujícím subjektu, informace o členech statutárního a dozorčího orgánu, o řídících a kontaktních osobách pro vymezené oblasti vykazujícího subjektu. Dále jsou zahrnuty údaje o základním kapitálu, počtu zaměstnanců a údaje o počtech administrovaných fondů v případě hlavního administrátora. Výkaz rovněž obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o akcionářích s podílem na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyšším než 5 %, včetně strukturovaných údajů o velikosti tohoto podílu.
13. OFZ (CNB) 60-04 Hlášení obhospodařovatele o plnění podmínek pro výkon činnosti
Výkaz obsahuje informace o struktuře kapitálu, minimálních požadavcích na kapitál a o složení aktiv podle likvidnosti podle § 466 odst. 2 písm. c) zákona.
1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled.
2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
3) Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
250/2013 vyhláška mění 347/2013 od 1.10.2013 o finančních konglomerátech
250
VYHLÁŠKA
ze dne 25. července 2013,
kterou se mění vyhláška č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech
Česká národní banka stanoví podle § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 228/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech, se mění takto:
1. V § 1 písm. d) a § 15 odst. 1 se slovo „zkušenosti“ nahrazuje slovem „způsobilosti“.
2. V § 2 písm. a) se slovo „angažovaností“ nahrazuje slovem „expozicí“.
3. V § 2 písm. b) se slovo „angažovanost“ nahrazuje slovem „expozici“.
4. V § 3 odst. 1 se slova „až 8“ nahrazují slovy „a 7“.
5. V § 5 odst. 1 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“.
6. § 8 se včetně nadpisu zrušuje.
7. V § 9 písm. a), § 10 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 10 odst. 3 písm. b) a v příloze č. 4 bodě 3 písm. a) až d) se slovo „angažovanosti“ nahrazuje slovem „expozice“.
8. V § 10 nadpis zní „Velké expozice“.
9. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 10 odst. 1 písm. b) až d) a § 10 odst. 2 se slovo „angažovanost“ nahrazuje slovem „expozice“.
10. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 10 odst. 1 písm. b) až d), § 10 odst. 4 a 5 a příloze č. 4 bodě 3 písm. a) a b) se slovo „angažovaností“ nahrazuje slovem „expozic“.
11. V § 10 odst. 3 písm. b) se slova „metodou odpočtu účetní hodnoty a kapitálových požadavků“ zrušují.
12. V § 10 odst. 3 písm. b) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“.
13. V § 10 odst. 4 se slovo „angažovanosti“ nahrazuje slovem „expozicím“.
14. V § 10 odst. 5 se slovo „angažovanosti“ nahrazuje slovem „expozic“.
15. V § 15 odst. 2 písm. f) se slovo „zkušenosti“ nahrazuje slovem „způsobilosti“.
16. V příloze č. 4 bodě 1 písm. b) a bodě 3 úvodní části ustanovení se slovo „angažovanostech“ nahrazuje slovem „expozicích“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2013.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.