Zákony na ochranu životního prostředí

15/2015 Zákon o hranicích vojenských újezdů část od 1.9.2015, část od 1.1.2016
100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění platném i v únoru 2015 od 1.1.2013
17/1992 zákon o životním prostředí ve znění platném i 1.1.2015 od 1.1.2002 100/2001
114/1992 zákon o ochraně přírody a krajiny ve znění od 1.1.2015
vyhláška 395/1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny
381/2001 vyhl. katalog odpadů ve znění až 374/2008
185/2001 zákon o odpadech
189/2013 Vyhl. o ochraně dřevin a povolovaní kácené ve zněni 222/2014 od 1.11.2014
415/2012 vyhl. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování

100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí

100 ZÁKON ze dne 20. února 2001
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ  Posuzování vlivů na životní prostředí
HLAVA I     POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Díl 1       Úvodní ustanovení
§ 1  Předmět úpravy
(1) Zákon v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen "posuzování vlivů na životní prostředí") a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování.
(2) Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.
(3) Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů,1a) a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.1b) Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů.1a)
§ 2  Rozsah posuzování
Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti.
§ 3  Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) záměrem stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) koncepcí strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané,
c) dotčeným územím území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce,
d) dotčeným územním samosprávným celkem územní samosprávný celek, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území,
e) dotčeným správním úřadem správní úřad, který hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy2) a jehož územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území, a Česká inspekce životního prostředí,
f) příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (§ 21) nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní obvod je zpracovávána koncepce (§ 22).
Díl 2       Posuzování vlivů záměru na životní prostředí
§ 4  Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(1) Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou
a) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy,
b) změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
c) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, nebo pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
d) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny (dále jen "podlimitní záměr") a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
e) stavby, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu2a) mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; tyto stavby, činnosti a technologie podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.
(2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona dále není záměr, popřípadě jeho část, o kterém rozhodne vláda v případě nouzového stavu, stavu ohrožení a válečného stavu,3) z naléhavých důvodů obrany nebo plnění mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a v případě, kdy záměr slouží k bezprostřednímu odvrácení důsledků nebo ke zmírnění nepředvídatelné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí. O záměrech, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, tak nelze stanovit. U záměru vyloučeného podle věty první tohoto odstavce je vláda povinna
a) o tomto rozhodnutí spolu s odůvodněním informovat přiměřeně podle § 16 veřejnost,
b) zvážit možnost jiného posouzení jeho vlivu na životní prostředí za účasti veřejnosti a o výsledcích tohoto posouzení informovat podle § 16 veřejnost,
c) před vydáním rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů1a) informovat Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první tohoto odstavce a poskytnout jí informace zveřejněné v rámci případného posouzení podle písmene b).
§ 5  Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(1) Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí.
(2) Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru. V dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku.
(3) Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis.1a) Posuzuje se běžné provozování i možnost havárie.4)
(4) Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření.
§ 6  Oznámení
(1) Ten, kdo hodlá provést záměr (dále jen "oznamovatel"), je povinen předložit oznámení záměru (dále jen "oznámení") příslušnému úřadu. Pokud je záměr navrhován na území více krajů, zasílá oznamovatel oznámení Ministerstvu životního prostředí (dále jen "ministerstvo"). V tomto případě ministerstvo rozhodne o tom, který krajský úřad je příslušný k provedení posouzení, a postoupí mu neprodleně oznámení k dalšímu řízení.
(2) Pokud se jedná o podlimitní záměr, je oznamovatel povinen předložit jeho oznámení písemně v jednom vyhotovení nebo elektronickou datovou zprávou, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem4a). Náležitosti oznámení podlimitního záměru stanoví příloha č. 3a k tomuto zákonu.
(3) Příslušný úřad na základě oznámení podlimitního záměru a s přihlédnutím k zásadám uvedeným v příloze č. 2 k tomuto zákonu sdělí do 15 dnů oznamovateli, zda bude podlimitní záměr podléhat zjišťovacímu řízení, a zároveň toto sdělení zveřejní na internetu.
(4) Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen "v elektronické podobě"), a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem. Náležitosti oznámení záměru podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c) a e) stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí.
(5) Oznamovatel může předložit oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem. U záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. a), b) a c) může oznamovatel předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen "dokumentace") podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu; v tomto případě se dále postupuje podle § 8. U záměrů, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, se oznámení předkládá vždy.
(6) Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavce 4 nebo odstavce 5 věty první, zajistí příslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení zveřejnění informace o oznámení podle § 16 a na internetu vždy zveřejní alespoň textovou část oznámení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen "orgán kraje") v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu.
(7) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí přihlížet.
§ 7  Zjišťovací řízení
(1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace, a to se zřetelem na
a) povahu konkrétního záměru nebo druhu záměru,
b) faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny,
c) současný stav poznatků a metody posuzování.
U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda záměr nebo jeho změna má významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a zda bude posuzován podle tohoto zákona.
(2) Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle zásad (kritérií) uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Při určování, zda záměr nebo změna záměru má významné vlivy na životní prostředí, přihlíží příslušný úřad vždy k
a) povaze a rozsahu záměru a jeho umístění,
b) okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorie II,
c) obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků.
(3) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16. Příslušný úřad po ukončení zjišťovacího řízení neprodleně zašle jeho odůvodněný písemný závěr oznamovateli a zveřejní jej podle § 16.
(4) Pokud bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č. 4 a příslušný úřad neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k němu, může v závěru podle odstavce 3 stanovit, že dokumentaci není třeba zpracovávat a oznámení se považuje za dokumentaci. V opačném případě příslušný úřad na základě vyjádření podle předchozí věty ve svém závěru podle odstavce 3 stanoví, jak je třeba oznámení dopracovat tak, aby mohlo nahradit dokumentaci.
(5) V závěru podle odstavce 3 může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné.
§ 8  Dokumentace
(1) Nejde-li o postup podle § 6 odst. 5, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 7 a závěru zjišťovacího řízení podle § 7 zpracování dokumentace v písemné podobě v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem a v elektronické podobě. V odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, může příslušný úřad upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických příloh dokumentace. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(2) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje náležitosti na základě tohoto zákona, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak ji v téže lhůtě zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zajistí zveřejnění informace o dokumentaci podle § 16 a na internetu zveřejní vždy alespoň textovou část dokumentace. Příslušný úřad bez zbytečného odkladu doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen "posudek").
(3) Každý se může vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě nemusí úřad přihlížet.
(4) Příslušný úřad doručí došlá vyjádření neprodleně po jejich obdržení zpracovateli posudku.
(5) Příslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru doručena zpracovateli posudku, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění.
(6) V případě vrácení dokumentace podle odstavce 5 se s doplněnou nebo přepracovanou dokumentací nakládá podle odstavce 2. Příslušný úřad doplněnou nebo přepracovanou dokumentaci předá neprodleně zpracovateli posudku. Doplnění dokumentace může být zasláno k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejněno podle § 16 až současně s posudkem.
§ 9  Posudek
(1) Příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou podle § 19 (dále jen "zpracovatel posudku").
(2) Zpracovatel posudku zpracuje tento posudek na základě dokumentace, popřípadě oznámení a všech podaných vyjádření k nim. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(3) Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých, případech překročena, nejdéle však o dalších 30 dnů.
(4) Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku.
(5) Zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat.
(6) Oznamovatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace a další údaje nezbytné pro zpracování posudku, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku.
(7) Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Pokud posudek splňuje náležitosti podle odstavce 2, zašle jej příslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní posudek na internetu a zajistí zveřejnění informace o posudku záměru podle § 16. Pokud posudek nesplňuje náležitosti podle tohoto zákona, příslušný úřad jej vrátí do 10 pracovních dnů ode dne obdržení zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování.
(8) K posudku je každý oprávněn zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm, popřípadě se k němu vyjádřit na veřejném projednání podle odstavce 9. K vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty nemusí příslušný úřad při dalším postupu přihlížet.
(9) Příslušný úřad může upustit od konání veřejného projednání dokumentace a posudku podle § 17, neobdržel-li žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci.
(10) Zpracovatel posudku vypořádá obdržená písemná vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě popřípadě upraví návrh stanoviska. Toto vypořádání předá spolu s návrhem stanoviska příslušnému úřadu do 10 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 8.
§ 10  Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání podle § 9 odst. 9 a vyjádření k nim uplatněných stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen "stanovisko") ve lhůtě do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(2) Příslušný úřad zašle stanovisko do 7 pracovních dnů od jeho vydání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní stanovisko na internetu a zajistí jeho zveřejnění podle § 16.
(3) Stanovisko je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů.1a) Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení nebo postup podle těchto předpisů. Platnost stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání. Platnost může být na žádost oznamovatele prodloužena o 5 let, a to i opakovaně, pokud oznamovatel písemně prokáže, že nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru. Tato lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů.1a)
(4) Správní úřad, který vydává rozhodnutí nebo opatření podle zvláštních právních předpisů1a) (dále jen "rozhodnutí"), zveřejní žádost o vydání tohoto rozhodnutí, a to vždy alespoň na internetu. Při svém rozhodování bere vždy v úvahu obsah stanoviska. Bez stanoviska nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů1a). V těchto řízeních a postupech je příslušný úřad dotčeným správním úřadem. Při svém rozhodování bere správní úřad vždy v úvahu obsah stanoviska. Jsou-li ve stanovisku uvedeny konkrétní požadavky týkající se ochrany životního prostředí, zahrne je do svého rozhodnutí; v opačném případě uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. Rozhodnutí musí vždy obsahovat odůvodnění.
(5) V případě, že záměr uvedený v příloze č. 1 kategorii II a změna záměru podle § 4 odst. 1 nebudou posuzovány podle tohoto zákona, platí ustanovení odstavce 4 obdobně i pro závěr zjišťovacího řízení.

Díl 3    Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
§ 10a    Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1) Předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (dále jen "posuzování koncepce") podle tohoto zákona jsou
a) koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, koncepce, u nichž nutnost jejich posouzení, s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývá ze zvláštního právního předpisu, a dále koncepce spolufinancované z prostředků fondů Evropských společenství; tyto koncepce podléhají posuzování vždy, pokud je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obce,
b) koncepce podle písmene a), u nichž je dotčené území tvořeno územním obvodem pouze jedné obce, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d,
c) změny koncepcí podle písmen a) a b), pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d.
(2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona nejsou
a) koncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu,
b) koncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,4a)
c) finanční a rozpočtové koncepce.

§ 10b    Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1) Posuzování koncepce zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění.
(2) Posuzování koncepce vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení o zpracování koncepce (dále jen "oznámení koncepce"), s přihlédnutím ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno.
(3) Při posuzování koncepce podle tohoto zákona mohou být využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona.
(4) Při posuzování koncepce se navrhují a posuzují opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví provedením koncepce, včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření. Je-li koncepce řešena ve variantách, je nutné posuzování podle tohoto zákona provést pro všechny varianty.

§ 10c   Oznámení koncepce
(1) Ten, kdo předkládá podnět ke zpracování koncepce (dále jen "předkladatel"), je povinen předložit oznámení koncepce příslušnému úřadu v listinné a v elektronické podobě. Náležitosti oznámení koncepce stanoví příloha č. 7 k tomuto zákonu.
(2) Pokud oznámení koncepce splňuje náležitosti podle odstavce 1, zašle příslušný úřad do 10 dnů ode dne jeho obdržení kopii tohoto oznámení k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní oznámení na internetu a zajistí zveřejnění informace o oznámení podle § 16. Orgán kraje v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu.
(3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení koncepce příslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

§ 10d    Zjišťovací řízení
(1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen "vyhodnocení"). U koncepce uvedené v § 10a odst. 1 písm. b) a c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda koncepce nebo změna koncepce bude posuzována podle tohoto zákona.
(2) Příslušný úřad provede zjišťovací řízení na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu a ukončí jej nejpozději do 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení koncepce písemným závěrem zjišťovacího řízení.
(3) Pokud koncepce podléhá posuzování podle tohoto zákona, příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví
a) obsah a rozsah vyhodnocení, včetně požadavku na zpracování v úvahu přicházejících variant koncepce,
b) v jakém počtu vyhotovení má být příslušnému úřadu předán návrh koncepce.
(4) V závěru zjišťovacího řízení příslušný úřad dále navrhne průběh posuzování koncepce včetně konání veřejného projednání.
(5) Nejde-li o koncepci podle odstavce 3, je příslušný úřad povinen uvést v závěru zjišťovacího řízení důvody, pro které není posuzování podle tohoto zákona požadováno.
(6) Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení neprodleně předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16.

§ 10e  Průběh posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1) Předkladatel je povinen do 30 dnů ode dne obdržení závěru zjišťovacího řízení zajistit osobu oprávněnou ke zpracování vyhodnocení podle § 19 (dále jen "posuzovatel") a informovat o tom příslušný úřad, který tuto informaci neprodleně zveřejní na internetu.
(2) Předkladatel je povinen spolupracovat s posuzovatelem při zpracování vyhodnocení, zejména mu předávat vyjádření došlá v průběhu zpracování návrhu koncepce.
(3) Za úplné a objektivní zpracování vyhodnocení je odpovědný posuzovatel. Náležitosti vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
(4) Posuzovatel je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u předkladatele, příslušného úřadu, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků a ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout. Odmítnout poskytnutí informace je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.4c)

§ 10f  Návrh koncepce
(1) Předkladatel je povinen předat příslušnému úřadu návrh koncepce v listinné a v elektronické podobě. Nedílnou součástí návrhu koncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem.
(2) Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, zašle příslušný úřad návrh koncepce do 10 dnů ode dne, kdy mu byl doručen, k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní návrh koncepce na internetu a zajistí zveřejnění informace o návrhu koncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, vrátí jej příslušný úřad k doplnění.
(3) Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného projednání návrhu koncepce na své úřední desce, na internetu a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v tisku apod.), a to nejméně 10 dnů před jeho konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat příslušný úřad.
(4) Veřejné projednání návrhu koncepce nemůže být konáno dříve než po uplynutí 30 dnů ode dne předložení návrhu koncepce příslušnému úřadu. Předkladatel je povinen nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce zaslat zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadu a současně jej zveřejnit na internetu.
(5) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce příslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. V téže lhůtě může zaslat předkladatel příslušnému úřadu své písemné vyjádření k vyhodnocení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.
(6) Na veřejné projednání návrhu koncepce se nevztahuje § 17 odst. 1 až 6.

§ 10g  Stanovisko k návrhu koncepce
(1) Příslušný úřad vydá na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen "stanovisko ke koncepci") ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení zápisu z veřejného projednání návrhu koncepce.
(2) Příslušný úřad může ve svém stanovisku vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepce z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dále může navrhnout jeho doplnění, popřípadě navrhnout kompenzační opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
(3) Příslušný úřad stanovisko ke koncepci neprodleně po jeho vydání zašle předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16.
(4) Bez stanoviska ke koncepci nemůže být koncepce schválena. Schvalující orgán je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující orgán povinen svůj postup odůvodnit.
(5) Schvalující orgán je povinen zveřejnit schválenou koncepci, odůvodnění podle odstavce 4 a opatření pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle § 10h. O tomto zveřejnění je povinen do 7 pracovních dnů informovat příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky.

§ 10h  Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
(1) Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce.
(2) Dotčené správní úřady v rámci své působnosti podle zvláštních právních předpisů2) sledují vlivy schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepce, nelze-li v dohodě se schvalujícím orgánem nepředvídané závažné negativní vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak.

§ 10i  Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí
(1) Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí se postupuje podle zvláštního právního předpisu4b). Ustanovení § 20, § 21 písm. l) a § 22 písm. e) tím nejsou dotčena. Ustanovení § 2, 3, 10a, 10b, 10g a 10h se použijí obdobně a s tím, že zjišťovací řízení a veřejné projednání se postupem podle tohoto zákona neprovádí. Předkladatelem je pořizovatel politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu.
(2) Regulační plán, který nahradí rozhodnutí o umístění záměru [§ 3 písm. a)], se v tomto rozsahu posuzuje jako záměr podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis4b) jinak.
(3) Ministerstvo nebo orgán kraje při pořizování politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu stanoví podrobnější požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných variant řešení. Tyto požadavky zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vyhodnocení zohlední nebo uvede důvody, pro které tak neučinil. Pokud vyhodnocení vlivů na životní prostředí neobsahuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu4d), je Ministerstvo nebo orgán kraje oprávněn požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu případný požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
(4) Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19.
§ 10j   Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, pokud je koncepce zpracovávána ústředním správním úřadem
(1) Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, která je zpracovávána ústředním správním úřadem podle zvláštního zákona a jež je předkládána vládě ke schválení, zajišťuje ministerstvo.
(2) Ústřední správní úřad je povinen zajistit vyhodnocení návrhu koncepce posuzovatelem podle § 19 a zveřejnit návrh koncepce na internetu, včetně informace, kdy a kde je možno do něj nahlížet. Náležitosti posouzení stanoví příloha č. 9.
(3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce ministerstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě ministerstvo nepřihlíží.
(4) Ministerstvo ve spolupráci s ústředním správním úřadem vyhodnotí došlá vyjádření a připomínky z veřejného projednání a na základě jejich vyhodnocení vydá stanovisko k návrhu koncepce.
(5) Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí hradí ústřední správní úřad, který koncepci předkládá k posouzení.
(6) Mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí se přiměřeně řídí § 11 až 14a.

HLAVA II  POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 11   Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky
(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen "mezistátní posuzování") je
a) záměr uvedený v příloze č. 1, záměr dle § 4 odst. 1 písm. d) a e) a koncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené území může zasahovat i mimo území České republiky,
b) záměr uvedený v příloze č. 1, záměr dle § 4 odst. 1 písm. d) a e) nebo koncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo závažnými vlivy na životní prostředí (dále jen "dotčený stát"), požádá,
c) záměr a koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen "stát původu") a které mohou mít závažný vliv na životní prostředí na území České republiky.
(2) Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepci podle odstavce 1.

§ 12   Způsob mezistátního posuzování
(1) Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty pro vyjádření při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží přiměřeně.
(2) Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(3) Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová analýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému nepříznivému vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vlivu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů:
a) monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle zvláštních právních předpisů1a) a účinnosti zmírňujících opatření,
b) přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové analýzy,
c) ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných záměrů v budoucnosti.
(4) Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.

§ 13   Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky
(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o záměr podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle do 5 pracovních dnů dotčenému státu k vyjádření oznámení spolu s údaji o průběhu posuzování podle tohoto zákona a informacemi o navazujících rozhodnutích, která mohou být podle zvláštních právních předpisů1a) přijata.
(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení oznamovateli k využití při zpracování dokumentace, která se v případě mezistátního posuzování vypracovává vždy, a dále je poskytne zpracovateli posudku.
(3) Ministerstvo do 20 dnů po obdržení dokumentace doručí tuto dokumentaci dotčenému státu a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření na zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen "konzultace"). Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace oznamovatele a jeho prostřednictvím zpracovatele dokumentace. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.
(4) Ministerstvo do 5 pracovních dnů po obdržení vyjádření dotčeného státu k dokumentaci toto vyjádření doručí zpracovateli posudku jako podklad pro hodnocení záměru.
(5) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu zapracuje do stanoviska nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti.
(6) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání. Dále je povinno mu zaslat žádosti o vydání navazujících rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů1a) a tato rozhodnutí, a to do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tyto žádosti a rozhodnutí jsou správní úřady povinny zaslat ministerstvu na podkladě požadavku uvedeném ve stanovisku nebo na podkladě žádosti.

§ 14  Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky
(1) Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, je povinno do 5 pracovních dnů po jeho obdržení zveřejnit informaci o takovém oznámení podle § 16 a zašle je dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.
(2) K oznámení podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle odstavce 1.
(3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5)
(4) Pokud ministerstvo obdrželo dokumentaci a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní informaci o této dokumentaci podle § 16.
(5) Každý je oprávněn k dokumentaci uvedené v odstavci 4 zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci podle odstavce 4.
(6) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16.
(7) Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení záměru a o rozhodnutí státu původu na podkladě následných řízení, informaci o tomto závěru, popřípadě o rozhodnutí zveřejní podle § 16 do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

§ 14a   Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky
(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle návrh koncepce do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci, zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách.
(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému návrhu koncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli.
(3) Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.
(4) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepce zapracuje do stanoviska ke koncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 10 dnů ode dne jeho vydání.
(5) Schvalující orgán je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení koncepce do 30 dnů ode dne jejího schválení spolu s dalšími informacemi podle § 10g odst. 5. Ministerstvo je povinno schválenou koncepci a tyto informace do 7 pracovních dnů zaslat dotčenému státu.

§ 14b   Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky
(1) Pokud ministerstvo obdrží návrh koncepce, která bude prováděna na území státu původu a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, je povinno do 20 dnů od jejího obdržení zveřejnit informaci o návrhu koncepce podle § 16 a zaslat návrh koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.
(2) K návrhu koncepce podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 40 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce.
(3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5)
(4) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16.
(5) Ministerstvo zveřejní podle § 16 informaci o schválení koncepce do 15 dnů ode dne obdržení takové informace od státu původu. Pokud ministerstvo obdrží od státu původu schválenou koncepci, zveřejní ji na internetu do 20 dnů ode dne obdržení.

HLAVA III   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Díl 1       Ustanovení společná
§ 15        Předběžné projednání
Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 nebo oznámení koncepce podle § 10c, projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky, popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.6)

§ 16   Zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních
(1) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informace o
a) oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
b) místě a času konání veřejného projednání podle tohoto zákona,
c) vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d) dokumentaci a o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet,
e) posudku a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
f) oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
g) návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
h) konzultaci při mezistátním posuzování.
(2) Příslušný úřad dále zajistí zveřejnění závěru zjišťovacího řízení, stanoviska a stanoviska ke koncepci.
(3) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek uvedených v odstavcích 1 a 2
a) na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků,
b) na internetu, a
c) nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v místním tisku, rozhlase apod.).
(4) Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 na úřední desce dotčeného kraje. Dotčené územní samosprávné celky jsou povinny informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 neprodleně vyvěsit na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů a vyrozumět o tom příslušný úřad.
(5) Z informací a stanovisek zveřejňovaných podle odstavců 1 a 2 se vypouštějí údaje, které nelze podle zvláštních právních předpisů5) zveřejňovat.

§ 17   Veřejné projednání
(1) Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 16 nejméně 5 dnů před jeho konáním.
(2) Příslušný úřad je povinen zajistit, aby se veřejné projednání konalo nejpozději 5 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku.
(3) Příslušný úřad může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatele nebo zpracovatele dokumentace nebo posudku.
(4) Pokud příslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 3, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují.
(5) Příslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje úplný těsnopisný nebo zvukový záznam.
(6) Příslušný úřad je povinen zaslat zápis z veřejného projednání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit jej na internetu.
(7) Předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy.5)

§ 18   Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí
(1) Náklady spojené s posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel. Náklady spojené s posuzováním vlivů koncepce na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených se zveřejňováním, hradí předkladatel.
(2) Náklady spojené s veřejným projednáním podle § 9 odst. 9 tohoto zákona a náklady spojené se zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo. Náklady spojené s překlady dokumentace, posudku nebo návrhu koncepce a náklady spojené s tlumočením hradí oznamovatel nebo předkladatel.
(3) Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená podle obchodního zákoníku, kterou mu uhradí příslušný úřad na podkladě smlouvy uzavřené podle § 9 odst. 1. Příslušný úřad vyúčtuje částku, která se rovná výši odměny uhrazené zpracovateli posudku, do 15 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku k úhradě oznamovateli. Oznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadu do 10 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů posuzování uvedených v odstavci 1. Pokud vyúčtovanou částku oznamovatel v uvedené lhůtě nezaplatí, příslušný úřad stanovisko podle § 10 nevydá; v takovém případě může příslušný úřad vydat stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 10 odst. 1 a 2.

§ 19   Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku
(1) Zpracovávat dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 7 odst. 4 a zpracovávat vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace. Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování těchto dokumentů jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. U záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.
(2) Zpracovatel posudku je povinen posoudit dokumentaci objektivně a v plném rozsahu. Zpracování dokumentů uvedených v odstavci 1 je povinen zajistit držitel autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí podle odstavce 1 věty první.
(3) Podmínkou udělení autorizace je bezúhonnost, odborná způsobilost, praxe v oboru v délce nejméně 3 let, jakož i plná způsobilost k právním úkonům.
(4) Odborná způsobilost se prokazuje
a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň bakalářského studijního programu, a
b) dokladem o vykonané zkoušce odborné způsobilosti.
(5) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje dokladem o bezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje a odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(7) Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizace se v případě, že se nezměnily podmínky, za nichž byla udělena, prodlužuje o dalších 5 let, pokud o to držitel autorizace požádá alespoň 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena.
(8) Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.
(9) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, pokud závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon, opakovaně neplní povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla autorizace udělena.
(10) Rozhodnutí o udělení a o odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu.8) Autorizace pro zpracování dokumentace, posudku, oznámení předkládaného podle § 7 odst. 4 a vyhodnocení vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(11) Rozhodnutí o autorizaci zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla vydána,
b) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace,
c) smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
(12) Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 3 000 Kč uhradí uchazeč o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Tuto úplatu uhradí i za opakovanou zkoušku.
(13) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání autorizace. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
(14) Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1, pokud prokáže, že
a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie,
b) je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(15) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek podle odstavce 14 písm. a) a b).
(16) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 15, činnost podle odstavce 1 může být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.

Díl 2   Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
§ 20    Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají
a) ministerstvo,
b) orgány kraje.

§ 20a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 21
Ministerstvo
a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
c) zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích A a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupcích B a jejich změn,
d) zajišťuje posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území tvoří celé území kraje nebo zasahuje na území více krajů nebo na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti8a) nebo pokud dotčené území tvoří území celého státu,
e) poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropských společenství informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
f) zajišťuje mezistátní posuzování záměrů a koncepcí,
g) zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo,
h) vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů zjišťovacích řízení a stanovisek,
i) uděluje a odnímá autorizaci,
j) vede a jedenkrát ročně zveřejňuje ve svém věstníku seznam držitelů autorizace,
k) do konce února každého roku zveřejňuje seznam posudků a jejich zpracovatelů a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů za předchozí kalendářní rok,
l) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje na životní prostředí, stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje na životní prostředí a je dotčeným orgánem při jejich pořizování.

§ 22
Orgány kraje
Orgány kraje
a) zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích B a jejich změn a záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) a e),
b) zajišťují posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. d),
c) vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a zasílají jedno vyhotovení každého jimi vydaného závěru zjišťovacího řízení a stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci,
d) do konce února každého roku zveřejňují seznam posudků a jejich zpracovatelů a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů za předchozí kalendářní rok,
e) vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu na životní prostředí a jsou dotčenými orgány při jeho pořizování.

§ 23
Ostatní společná ustanovení
(1) Příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů.6)
(2) Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej.
(3) V případě důvodných pochybností o záměru a o zařazení záměru do příslušné kategorie nebo do příslušného sloupce podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, popřípadě o rozsahu dotčeného území je rozhodující vyjádření ministerstva, které musí být vydáno nejpozději do 15 dnů ode dne doručení podnětu k vyjádření ministerstvu.
(4) Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje. Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje, pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení.
(5) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepce přesahující rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech.
(6) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii I bodě 2.5, bodech 3.2 až 3.5 a kategorii II bodě 3.5 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(7) Příslušný úřad může upustit od posuzování záměru v případě, kdy je provedení záměru nutné ke zmírnění nebo odvrácení důsledků událostí, které závažně a bezprostředně ohrožují životní prostředí, zdraví, bezpečnost nebo majetek obyvatelstva. Povinnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) až c) zde platí obdobně.
(8) Příslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.10)
(9) Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů,11) (dále jen "občanské sdružení") nebo obec dotčená záměrem se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů,1a) pokud
a) podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku,
b) příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst. 1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a
c) správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou v navazujícím řízení dotčeny.
(10) Občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních památek, nebo obec dotčená záměrem, pokud podaly ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k dokumentaci nebo posudku, se mohou žalobou z důvodu porušení tohoto zákona domáhat zrušení navazujícího rozhodnutí vydaného v řízení podle zvláštních právních předpisů1a), postupem podle soudního řádu správního11a). Odkladný účinek žaloby je vyloučen.
(11) Žalobu podle odstavce 10 je možné podat i v případě, že posuzování vlivů na životní prostředí bylo zahájeno před 11. prosincem 2009.
(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona.
(13) Na území hlavního města Prahy
a) působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy,
b) úkony, které podle tohoto zákona provádí obec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy.
(14) Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád,8) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(15) Hodnocení důsledků plánů a záměrů na území evropsky významných lokalit a oblastí ochrany ptactva podle zvláštního právního předpisu není tímto zákonem dotčeno.

Díl 3
Ustanovení přechodná
§ 24
(1) Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se považuje za držitele autorizace podle § 19.
(2) Posouzení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o životním prostředí
§ 25
V zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., se § 20 až 26 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2) a 3) a přílohy č. 1 až 4 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 26
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 Vázané živnosti, skupina 214: Ostatní, obor Posuzování vlivů na životní prostředí, ve sloupci 2 Průkaz způsobilosti se slova "Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb." nahrazují slovy "Autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)".
ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST
§ 28    Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 93/2004 Sb. Čl. II
1. Posouzení záměrů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Posouzení rozvojových koncepcí a programů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 163/2006 Sb. Čl. II
1. Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Na řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 216/2007 Sb. Čl. II
Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 436/2009 Sb. Čl. II
1. Posuzování vlivů na životní prostředí, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Doba platnosti stanovisek vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
3. Na řízení o vydání rozhodnutí nebo opatření nutných k provedení záměru, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.
KATEGORIE I (záměry vždy podléhající posouzení)ZÁMĚR	Sloupec A	Sloupec B
1.1	Trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše od 25 ha.		X
1.2	Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud množství odebírané nebo převáděné vody přesahuje 100 mil. m3 za rok nebo pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2 000 mil.m3 za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.	X	
1.3	Čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 10 mil. m3/rok a více.	X	
1.4	Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 10 mil. m3.	X	
1.5	Čistírny odpadních vod s kapacitou nad 100 tis. ekvivalentních obyvatel a kanalizace pro více než 50 000 napojených obyvatel.		X
1.6	Projekty vodohospodářských úprav nebo jiných opatření ovlivňujících odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše nad 50 ha.	X	
1.7	Chov hospodářských zvířat s kapacitou nad 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).		X
1.8	Kafilerie nebo veterinární asanační ústavy.		X
2.1	Těžba ropy v množství nad 50 t/den a zemního plynu v množství nad 50 000 m3/den.	X	
2.2	Těžba černého uhlí - nový dobývací prostor.	X	
2.3	Těžba ostatních nerostných surovin - nový dobývací prostor; těžba ostatních nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše 150 ha a více.	X	
2.4	Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka nad 3 mil. tun/rok.		X
2.5	Uran - těžba (včetně změny a ukončení těžby) a úprava uranové rudy (chemická úprava a jiné technologie, odkaliště a kalová pole).	X	
3.1	Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW.	X	
3.2	Zařízení s jadernými reaktory (včetně jejich demontáže nebo konečného uzavření) s výjimkou výzkumných zařízení, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW kontinuální tepelné zátěže.	X	
3.3	Zařízení na konverzi, obohacování nebo výrobu jaderného paliva.	X	
3.4	Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.	X	
3.5	Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé skladování plánované na více než 10 let vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a dále radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány.	X	
3.6	Nadzemní vedení elektrické energie o napětí nad 110 kV a délce od 15 km.	X	
3.7	Dálkové produktovody pro přepravu plynu, ropy, páry a dalších látek včetně toků oxidu uhličitého za účelem jejich ukládání do přírodních horninových struktur a připojených kompresních stanic13), o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm.	X	
4.1	Pražení, aglomerace a slinování (sintrování) kovových rud.		X
4.2	Zařízení k výrobě surového železa a oceli, včetně kontinuálního odlévání.	X	
4.3	Zařízení k výrobě neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických procesů.	X	
4.4	Povrchová úprava kovů nebo plastů včetně lakoven, s kapacitou nad 500 tis. m2/rok celkové plochy úprav.	X	
5.1	Průmyslové závody na:
 a) výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů,
 b) výrobu papíru a lepenek s výrobní kapacitou vyšší než 200 tun za den.	X	
6.1	Cementárny, vápenky nebo výroba magnezitu.	X	
6.2	Zařízení k těžbě azbestu; zařízení ke zpracování a přeměně azbestu a výrobků obsahujících azbest:
 a) na azbestocementové výrobky s roční produkcí nad 20 tis. tun konečných výrobků,
 b) pro třecí materiály s roční produkcí nad 50 tun konečných výrobků,
 c) pro další používání azbestu nad 200 tun/rok.	X	
7.1	Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bitumenových břidlic, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.	X	
7.2	Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.	X	
7.3	Zařízení k výrobě základních organických a anorganických chemikálií (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak, apod.).	X	
7.4	Průmyslová výroba farmaceutických produktů chemickou nebo biochemickou cestou.		X
7.5	Zařízení k výrobě biocidů, pesticidů a průmyslových hnojiv.	X	
7.6	Zařízení k výrobě výbušin a regenerace nebo destrukce výbušných látek.		X
7.7	Zařízení na skladování ropy a ropných a chemických produktů s kapacitou nad 100 tis. tun.	X	
7.8	Nové zařízení k výrobě oxidu titaničitého nebo zařízení k jeho výrobě, pokud je kapacita zvýšena o 15 tis.t/rok a více.	X	
9.1	Novostavby železničních drah delší 1 km.	X	
9.2	Letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100 m a více.	X	
9.3	Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic.	X	
9.4	Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo přeložek stávajících silnic nebo místních komunikací o dvou nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o čtyřech a více jízdních pruzích, o délce 10 km a více.	X	
9.5	Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 tun.	X	
10.1	Zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů.	X	
10.2	Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 tun/rok.	X	
11.1.	Úložiště oxidu uhličitého13)	X	
11.2.	Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší.	X	

KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení)ZÁMĚR	Sloupec A	Sloupec B
1.1	Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha.		X
1.2	Restrukturalizace pozemků v krajině, využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha.		X
1.3	Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha.		X
1.4	Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny.		X
1.5	Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).		X
1.6	Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění nad 10 t živé hmotnosti.		X
1.7	Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, pokud nepřísluší do kategorie I a pokud objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 100 000 m3 nebo výška hradící konstrukce přesahuje 10 m nad základovou spárou.		X
1.8	Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud je množství odebírané nebo převáděné vody od 10 do 100 mil.m3 za rok, nebo pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, je od 200 do 2 000 mil.m3 za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku; čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 1 do 10 mil.m3 za rok.		X
1.9	Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.		X
2.1	Těžba uhlí nad 100 000 tun/rok.	X	
2.2	Lignit - těžba nad 200 000 t/rok.		X
2.3	Těžba a úprava rud včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné technologie).	X	
2.4	Zvýšení povrchové těžby nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok.	X	
2.5	Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha.		X
2.6	Těžba v korytech nebo údolních nivách vodních toků.		X
2.7	Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka 1 až 3 mil. tun/rok.		X
2.8	Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly při úpravě nerudních surovin.		X
2.9	Budování podzemních prostor pro skladování nebo umístění technologických zařízení (provozů) od 10 000 m3.	X	
2.10	Zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních nebo umělých horninových struktur a prostor.		X
2.11	Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy.	X	
3.1	Zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW.	X	
3.2	Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů.		X
3.3	Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny nad 50 MWe.	X	
3.4	Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny od 10 MWe do 50 MWe.		X
3.5	Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (záměry neuvedené v kategorii I).	X	
3.6	Vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I.	X	
3.7	Produktovody k přepravě plynu, ropy, páry, vody a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru 300 - 800 mm, pokud nepřísluší do kategorie I; produktovody toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), pokud nepřísluší do kategorie I.		X
3.8	Zásobníky zemního plynu a jiných hořlavých plynů s kapacitou nad 10 000 m3.	X	
3.9	Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou nad 10 000 t.		X
3.10	Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13) ze zařízení, která nepřísluší do kategorie I.	X	
4.1	Průmyslové provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů, včetně recyklovaných produktů - kovového šrotu, jeho rafinace a lití.		X
4.2	Povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetne lakoven, od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav.		X
4.3	Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 - výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem.		X
5.1	Impregnace dřeva při použití chemických látek v množství od 1 000 t/rok.		X
5.2	Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh s kapacitou od 10 000 m2/rok.		X
5.3	Výroba nábytku s kapacitou vstupu suroviny nad 10 000 m3/rok.		X
5.4	Textilní úpravny nebo barvírny se spotřebou vybraných nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11b) nad 3 000 t/rok.		X
5.5	Koželužny s kapacitou zpracované vstupní suroviny nad 10 000 t/rok.		X
5.6	Polygrafické provozy se spotřebou vybraných nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11b) nad 1 t/rok.		X
5.7	Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenek (projekty nezařazené v kategorii I).		X
5.8	Zařízení na výrobu a zpracování celulózy.		X
6.1	Průmyslová výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od 25 000 t/rok.		X
6.2	Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25 000 t/rok; zařízení na výrobu azbestu a výrobků obsahujících azbest (záměry neuvedené v kategorii I).		X
6.3	Výroba skla, skelných a umělých vláken s kapacitou nad 10 000 m2/rok nebo nad 7 000 t/rok.		X
6.4	Zařízení k tavení nerostných látek, včetně výroby minerálních vláken s kapacitou od 7 000 t/rok.		X
6.5	Obalovny živičných směsí.		X
7.1	Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 t/rok.	X	
7.2	Výroba mýdel, surfaktantů, detergentů a nátěrových hmot nad 200 t/rok.		X
7.3	Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rok.		X
7.4.	Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou 5 000 až 100 000 t	X	
7.5	Zařízení pro skladování ostatních chemických látek neuvedených v kategorii I ani v kategorii II s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m3.		X
7.6	Ostatní zařízení k výrobě oxidu titaničitého (záměr neuvedený v kategorii I v bodě 7.8).	X	
8.1	Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků.		X
8.2	Pivovary s kapacitou od 100 000 hl/rok výrobků a sladovny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.		X
8.3	Škrobárny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.		X
8.4	Lihovary nebo pálenice s kapacitou od 5 000 hl/rok výrobků.		X
8.5	Drožďárny s kapacitou výroby droždí od 1 000 t/rok.		X
8.6	Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od 150 000 t/rok.		X
8.7	Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od 20 000 t/rok výrobků.		X
8.8	Zpracování mléka od 50 000 hl/rok.		X
8.9	Balírny a konzervárenské závody s kapacitou od 100 000 t/rok výrobků.		X
8.10	Výroba cukrovinek a sirupů s kapacitou od 10 000 t/rok.		X
8.11	Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb (včetně výroby rybí moučky a rybích olejů) s kapacitou od 5 000 t/rok výrobků.		X
9.1	Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I).		X
9.2	Novostavby (záměry neuvedené v kategorii I), rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železničních drah; novostavby nebo rekonstrukce železničních a intermodálních zařízení a překladišť.		X
9.3	Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek.		X
9.4	Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu.	X	
9.5	Letiště se vzletovou a přistávací dráhou do 2 100 m.		X
10.1	Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů.		X
10.2	Krematoria.		X
10.3	Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly, pokud nejsou uvedeny v jiném bodě této přílohy.		X
10.4	Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí)11b)a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.		X
10.5	Skladování železného šrotu (včetně vrakovišť) nad 1000 t.		X
10.6	Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.		X
10.7	Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.		X
10.8	Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů.		X
10.9	Rekreační přístavy na jachty a malé čluny.		X
10.10	Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů.12)	X	
10.11	Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení na ploše nad 1 ha.		X
10.12	Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných.		X
10.13	Tématické areály na ploše nad 5 000 m2.		X
10.14	Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků.	X

Příloha č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Zásady pro zjišťovací řízení
Při zjišťovacím řízení příslušný úřad na základě dostupných podkladů a informací zjišťuje, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. Používá přitom následující kritéria, která charakterizují na jedné straně vlastní záměr a příslušné zájmové území, na druhé straně z toho vyplývající významné potenciální vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí.

I. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU
Parametry záměru musí být zváženy zejména s ohledem na
1. velikost,
2. kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů (realizovaných, připravovaných, uvažovaných),
3. využívání přírodních zdrojů,
4. produkci odpadů,
5. znečišťování životního prostředí a vlivy na veřejné zdraví,
6. rizika havárií zejména vzhledem k navrženému použití látek a technologií.

II. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU
Parametry území, které může být ovlivněno záměrem, musí být zváženy zejména s ohledem na
1. dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání,
2. relativní zastoupení, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů,
3. schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na
a) územní systém ekologické stability krajiny,
b) zvláště chráněná území,
c) území přírodních parků,
d) významné krajinné prvky,
e) území historického, kulturního nebo archeologického významu,
f) území hustě zalidněná,
g) území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží).

III. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Potenciálně významné vlivy záměru musí být zváženy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech I. a II. zejména s ohledem na
1. rozsah vlivů (zasažené území a populaci),
2. povahu vlivů vzhledem k jejich přesahování státních hranic,
3. velikost a složitost vlivů,
4. pravděpodobnost vlivů,
5. dobu trvání, frekvenci a vratnost vlivů.

Příloha č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti oznámení
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1. Obchodní firma
2. IČ
3. Sídlo (bydliště)
4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU
I. Základní údaje
1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
2. Kapacita (rozsah) záměru
3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí
6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
8. Výčet dotčených územně samosprávných celků
9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.
II. Údaje o vstupech
(například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)
III. Údaje o výstupech
(například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií)

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
1. Výčet nejzávažnějších environmetálních charakteristik dotčeného území
2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)
2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci
3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice
4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů
5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)
Údaje podle kapitol B, C, D, F a G se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení
2. Další podstatné informace oznamovatele
G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

H. PŘÍLOHA
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace
Datum zpracování oznámení:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení:
Podpis zpracovatele oznámení:
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Příloha č. 3a k zákonu č. 100/2001 Sb.
Oznámení podlimitního záměru
Příloha č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti dokumentace
ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1. Obchodní firma
2. IČ
3. Sídlo (bydliště)
4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje
1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
2. Kapacita (rozsah) záměru
3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí
6. Popis technického a technologického řešení záměru
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
8. Výčet dotčených územně samosprávných celků
9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.

II. Údaje o vstupech
1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru)
2. Voda (například zdroj vody, spotřeba)
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba)
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb)
III. Údaje o výstupech
1. Ovzduší (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných škodlivin, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek)
2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost)
3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady)
4. Ostatní (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení)
5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)

ČÁST C
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území (například územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území)
2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území (například ovzduší a klima, voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, fauna a flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky)
3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení
ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti
1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
2. Vlivy na ovzduší a klima
3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky
4. Vlivy na povrchové a podzemní vody
5. Vlivy na půdu
6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
8. Vlivy na krajinu
9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů
III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech
IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí
V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů
VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

ČÁST E
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)
Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru.

ČÁST F
ZÁVĚR

ČÁST G
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

ČÁST H
PŘÍLOHY
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ke skutečnostem jiným a novým vzhledem k oznámení) a dále například přílohy mapové, obrazové a grafické.
Datum zpracování dokumentace:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace:
Podpis zpracovatele dokumentace:
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Příloha č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti posudku
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1. Název záměru
2. Kapacita (rozsah) záměru
3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)
4. Obchodní firma oznamovatele
5. IČ oznamovatele
6. Sídlo (bydliště) oznamovatele

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE (OZNÁMENÍ)
1. Úplnost dokumentace (oznámení)
2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci (oznámení) včetně použitých metod hodnocení
3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice
III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI (OZNÁMENÍ)
VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VII. NÁVRH STANOVISKA
Datum zpracování posudku:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:
Podpis zpracovatele posudku:
Autorizace ke zpracování posudku:

Příloha č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti stanoviska
I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
1. Název záměru
2. Kapacita (rozsah) záměru
3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)
4. Obchodní firma oznamovatele
5. IČ oznamovatele
6. Sídlo (bydliště) oznamovatele

II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ
1. Oznámení (zpracovatel, datum předložení)
2. Dokumentace (zpracovatel, datum předložení)
3. Posudek (zpracovatel, datum předložení)
4. Veřejné projednání (místo, datum konání)
5. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti
6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta

III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU
1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti
2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí
3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí
4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) a k posudku
6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru.
Datum vydání stanoviska:
Otisk razítka příslušného úřadu:
Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:
Příloha č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti oznámení koncepce
A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI
1. Název organizace
2. IČ, bylo-li přiděleno
3. Sídlo (bydliště)
4. Jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele
B. ÚDAJE O KONCEPCI
1. Název
2. Obsahové zaměření (osnova)
3. Charakter
4. Zdůvodnění potřeby pořízení
5. Základní principy a postupy (etapy) řešení
6. Hlavní cíle
7. Přehled uvažovaných variant řešení
8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry
9. Předpokládaný termín dokončení
10. Návrhové období
11. Způsob schvalování
C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ
1. Vymezení dotčeného území
2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny
3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území
4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ
E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky
2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce
3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví
Datum zpracování oznámení koncepce
Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce
Podpis oprávněného zástupce předkladatele
4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Příloha č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Kritéria pro zjišťovací řízení
1. Obsah koncepce, zejména s ohledem na:
a. účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů koncepce;
b. míru, v jaké koncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo z hlediska požadavků na přírodní zdroje;
c. míru, v jaké ovlivňuje jiné koncepce;
d. význam koncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje;
e. vliv koncepce na udržitelný rozvoj dotčeného území (včetně sociálně-ekonomických aspektů);
f. problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro koncepci;
g. význam koncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového hospodářství nebo ochrany vod).
2. Charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a charakteristika dotčeného území, zejména s ohledem na:
a. pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu;
b. kumulativní a synergickou povahu vlivu;
c. přeshraniční povahu vlivu;
d. rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích);
e. závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, který by mohl být pravděpodobně zasažen);
f. důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na:
i. zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví,
ii. hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace,
iii. překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot,
iv. kvalitu půdy a intenzitu jejího využívání;
g. dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany na národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni.
3. Předpokládaný přínos posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti.

Příloha č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví
1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím.
2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.
3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.
4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)).
5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.
6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.
7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.
8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how).
9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.
10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce.
11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.
12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví.
13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.
15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci.

1) Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (85/337/EHS).
 Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
 Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.
1a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
1b) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
2a) § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
3) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti státu, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
4) Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
4a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
4b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4c) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4d) § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
5) Například občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní řád, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb.
6) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 114/1992 Sb.
10) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
 Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
11a) § 65 až 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
11b) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb. a zákon č. 20/1987 Sb.
12a) § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
-------------------------------------  konec zákona 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí -------------------------------------------------

 

Zákon 17/1992 o ochraně přírody a krajiny platný ještě v únoru 2015

§ 1 - Účel zákona
ZÁKLADNÍ POJMY(§ 2 - § 10)
ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ(§ 11 - § 16)
POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ(§ 17 - § 19)
ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ(§ 27 - § 30)
EKONOMICKÉ NÁSTROJE(§ 31 - § 33)

17
ZÁKON
ze dne 5. prosince 1991
o životním prostředí
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky,
vycházejíc ze skutečnosti, že člověk je spolu s ostatními organismy neoddělitelnou součástí přírody,
připomínajíc si přirozenou vzájemnou závislost člověka a ostatních organismů,
respektujíc přitom právo člověka přetvářet přírodu v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje,
vědomo si své odpovědnosti za zachování příznivého životního prostředí budoucím generacím a
zdůrazňujíc právo na příznivé životní prostředí jakožto jedno ze základních práv člověka,
usneslo se na tomto zákoně:

§ 1
Účel zákona
Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje.

ZÁKLADNÍ POJMY
§ 2
Životní prostředí
Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

§ 3     Ekosystém
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
§ 4     Ekologická stabilita
Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce.
§ 5     Únosné zatížení území
Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability.
§ 6     Trvale udržitelný rozvoj
Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.
§ 7     Přírodní zdroje
(1) Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
(2) Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.
§ 8     Znečišťování a poškozování životního prostředí
(1) Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.
(2) Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.
§ 9     Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.
§ 10    Ekologická újma
Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti.

ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 11
Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.
§ 12
(1) Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí.
(2) Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností.
§ 13
Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
§ 15
Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících věci životního prostředí.
§ 16
Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.

POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 17
(1) Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
(2) Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy.
(3) Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie, výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v případech stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy byly posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí.
§ 18
(1) Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky.
(2) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytovat informace o svém působení na životní prostředí.
§ 19
Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.1)

ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 27
(1) Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem (náhradní plnění); není-li to možné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích. Souběh těchto náhrad se nevylučuje. Způsob výpočtu ekologické újmy a další podrobnosti stanoví zvláštní předpis.
(2) O uložení povinnosti podle odstavce 1 rozhodne příslušný orgán státní správy.
(3) Oprávněným ze způsobené ekologické újmy je stát; podrobnosti stanoví zákony České národní rady a Slovenské národní rady.
(4) Pro ekologickou újmu se použijí obecné předpisy o odpovědnosti za škodu a o náhradě škody, pokud odstavce 1 až 3 nestanoví jinak.
(5) Ustanoveními odstavců 1 až 3 nejsou dotčeny obecné předpisy o odpovědnosti za škodu a o náhradě škody.
§ 28    Sankce za poškozování životního prostředí
(1) Orgány pro životní prostředí uloží pokutu
a) až do výše 1 000 000 Kčs právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která při své činnosti porušením právních předpisů způsobí ekologickou újmu,
b) až do výše 500 000 Kčs právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která neučiní opatření k nápravě nebo neupozorní orgán státní správy (§ 19).
(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán pro životní prostředí zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(3) Uložením pokuty nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody.
§ 29
   Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů.
§ 30
   Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k nápravě věcně příslušným orgánům státní správy. Podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.

EKONOMICKÉ NÁSTROJE
§ 31
   Za znečišťování životního prostředí, případně jeho složek a za hospodářské využívání přírodních zdrojů platí fyzické nebo právnické osoby daně, poplatky, odvody a další platby, stanoví-li tak zvláštní předpisy.
§ 32
   Zvláštní předpisy stanoví, kdy mohou být právnické nebo fyzické osoby, které chrání životní prostředí nebo využívají přírodní zdroje v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, zvýhodněny úpravami daní a odvodů nebo poskytováním úvěrů a dotací.
§ 33
   Nástroji ochrany životního prostředí jsou také fondy životního prostředí; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 34
(1) Využívání území, přírodních zdrojů, staveb, technologií, výrobků a látek, které neodpovídá ustanovením tohoto zákona a podmínkám vyplývajícím ze zvláštních předpisů o ochraně jednotlivých složek životního prostředí, musí být uvedeno do souladu s těmito předpisy ve lhůtách jimi stanovených.
(2) Pokud nebude ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy dosaženo souladu podle odstavce 1, musí být činnost omezena nebo zastavena. Rozhodnutí vydají příslušné orgány státní správy.

§ 35    Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.      Dubček v. r.      Čalfa v. r.
1) § 116 občanského zákoníku.
-------------------------------------------------- konec zákona o životním prostředí  --------------------------

395/1992 provádí ustanovení zákona ochrany přírody 114/1992- vymezení USES

Obsah:     Vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability krajiny(§ 1 - § 22)
           Přílohy
395   VYHLÁŠKA   ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 11. června 1992,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví podle § 4 odst. 1 a 2, § 8 odst. 3 a 5, § 24 odst. 2, § 38 odst. 3, § 40 odst. 1, § 42 odst. 2 a 5, § 47 odst. 3, § 48 odst. 3, § 49 odst. 5, § 50 odst. 5, § 60 odst. 4, § 67 odst. 1, § 69 odst. 3, § 81 odst. 5, § 82 odst. 2, § 90 odst. 5, 6 a 7 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb. (dále jen "zákon"):
Vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability krajiny
(k § 4 odst. 1 zákona)
§ 1
Pro účely této vyhlášky se vymezují následující pojmy územního systému ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability")
a) biocentrum je biotop [§ 3 písm. i) zákona] nebo soubor biotopů v krajině [§ 3 písm. k) zákona], který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému [§ 3 písm. j) zákona],
b) biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
§ 2
(1) Vymezení místního, regionálního i nadregionálního systému ekologické stability stanoví orgány ochrany přírody v plánu systému ekologické stability.
(2) Plán systému ekologické stability obsahuje
a) mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů s vyznačením zvláště chráněných částí přírody, a to v měřítku 1:50 000 a větším pro nadregionální a regionální systém ekologické stability a v měřítku 1:10 000 a větším pro místní systém ekologické stability,
b) tabulkovou a popisnou část charakterizující funkční a prostorové ukazatele, zejména rozmanitost ekosystémů, charakteristiky zvláště chráněných částí přírody, prostorové vazby, nezbytné prostorové údaje (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a jejich minimální nutné šířky) a jejich současný stav,
c) bližší odůvodnění včetně návrhů rámcových opatření k jeho zachování a zlepšení.
(3) Plán systému ekologické stability je podkladem pro projekty systému ekologické stability podle § 4, provádění pozemkových úprav,1) pro zpracování územně plánovací dokumentace, pro lesní hospodářské plány2) a pro vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny. Zpracování plánu systému ekologické stability provádějí odborně způsobilé osoby.3)
§ 3
(1) Orgán ochrany přírody průběžně provádí hodnocení systému ekologické stability (dále jen "hodnocení") z hlediska jeho stabilizační funkce.
(2) Hodnocení obsahuje zejména upřesnění hranic, úroveň biologické diverzity, hodnocení druhové skladby porostů a schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Jeho výsledkem je určení, zda systém ekologické stability je vyhovující, tj. přesně vymezený a schopný bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, nebo nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění biocenter a biokoridorů.
§ 4
(1) Projekty k vytváření systému ekologické stability (dále jen "projekty") jsou souborem přírodovědné, technické, ekonomické, organizační a majetkoprávní dokumentace; jsou nezbytným podkladem zejména k provádění pozemkových úprav.
(2) Podkladem pro zpracování projektu je schválená územně plánovací dokumentace4) nebo plán systému ekologické stability.
(3) Projekty podle odstavce 1 zajišťují právnické a fyzické osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona. Jejich zpracování provádějí odborně způsobilé osoby.3)

§ 5
(1) Plán systému ekologické stability a projekt systému ekologické stability schvalují příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí.
(2) Před schválením předkládá příslušný orgán ochrany přírody návrh plánu systému ekologické stability nebo zpracovaný projekt systému ekologické stability k posouzení a projednání dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení.
(3) Pro objektivní posouzení návrhu plánu systému ekologické stability nebo zpracovaného projektu systému ekologické stability si před jeho schválením mohou orgány ochrany přírody zajistit posouzení u odborně způsobilých právnických či fyzických osob.3)
§ 6
(1) Opatřením k vytváření systému ekologické stability se rozumí návrh a realizace dílčích či jednoduchých doplnění systému ekologické stability, zejména místního, které vzhledem k nenáročným technickým, ekonomickým, organizačním a majetkoprávním podmínkám nevyžaduje předchozí zpracování plánu či projektu podle § 4 a 5 (např. doplňková výsadba stávajícího biocentra či biokoridoru, založení nevelkého remízu, výsadba či dosadba liniové zeleně).
(2) Opatření podle odstavce 1 zabezpečují právnické a fyzické osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona.
§ 7 Ochrana významných krajinných prvků (k § 4 odst. 2 zákona)
(1) Registrace (§ 6 zákona) se provádí zápisem do seznamu významných krajinných prvků. Zápis obsahuje soupis katastrálních území a výčet dotčených parcel s uvedením jejich vlastníků i nájemců, stručnou charakteristiku, doklad o oznámení (§ 6 odst. 1 a 2 zákona), případně o výsledku projednání (§ 6 odst. 3 zákona) či o zrušení registrace (§ 6 odst. 4 zákona) a zákres v mapách přiměřeného měřítka (1:5 000 a většího).
(2) Zrušení registrace významného krajinného prvku sdělí orgán ochrany přírody vlastníkovi, případně i nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.
§ 9 Maximální výše a způsob vyměření poplatku za jízdu motorovými vozidly v národních parcích (k § 24 odst. 2 zákona)
(1) Za jízdu motorovými vozidly na území národního parku může orgán ochrany přírody stanovit poplatek v maximální výši 20 Kčs za jeden den, a jde-li o autobus, v maximální výši 50 Kčs za jeden den. Den, v němž byl zaplacen poplatek za vjezd na území národního parku (§ 24 odst. 1 zákona), již nepodléhá poplatku za jízdu na území národního parku.
(2) Poplatek za jízdu motorovými vozidly na území národního parku lze též vybírat ročním paušálem ve výši maximálně 1000 Kčs za jedno motorové vozidlo, a jde-li o autobus, v maximální výši 3000 Kčs.
(3) Forma poplatku podle odstavců 1 a 2 je na vůli plátce.
(4) Je-li v motorovém vozidle přepravován držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P6) a je-li toto vozidlo řádně označeno příslušným symbolem,7) poplatky stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevyžadují. Od poplatků jsou osvobozeny též autobusové zájezdy organizované pro zdravotně postižené občany za podmínky, že je v autobuse přepravována alespoň polovina takovýchto občanů.

§ 14 Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (k § 48 odst. 3 zákona)
(1) Seznam druhů rostlin, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. II této vyhlášky.
(2) Seznam druhů živočichů, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. III této vyhlášky.

§ 15 Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin (k § 49 odst. 5 zákona)
(1) Základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexní ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí. Bezprostředním okolím rostliny se rozumí takový prostor, který vytváří základní podmínky pro její existenci a do něhož nelze zasahovat aniž by rostlina na tento zásah nereagovala.
(2) Za zásahy, při nichž může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, se považuje zejména odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí, manipulace s výškou hladiny vodních ploch.
(3) Za zásahy do půdního povrchu se považuje veškeré narušování drnu i hrabání steliva v lese.
(4) Za zásahy měnící chemismus prostředí se považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin.
(5) Zvláště chráněné druhy rostlin uvedené v příloze č. II této vyhlášky, které jsou označovány jako škůdci,9) se nesmějí hubit.
(6) V případě neodvratného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin je možno provést přenesení (§ 52 zákona) celých rostlin či jejich částí v kterémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště. K přenesení je nezbytná výjimka z ochrany zvláště chráněného druhu podle § 56 zákona. Toto přenesení musí být písemně dokumentováno.

§ 16 Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů (k § 50 odst. 5 zákona)
(1) Základem ochrany živočichů je komplexní ochrana jejich stanovišť.
(2) Záchranným chovem se rozumí držení většího počtu jedinců zvláště chráněných živočichů za účelem jejich rozmnožování. Záchranný chov lze povolit jen v souladu se záchranným programem (§ 52 zákona) vypracovaným pro příslušný druh. U druhů, které jsou současně zvěří,10) projedná povolení záchranného chovu orgán ochrany přírody s orgánem státní správy myslivosti. Součástí povolení k záchrannému chovu je stanovení bližších podmínek záchranného chovu, zejména vedení přiměřené evidence a jiných údajů o průběhu chovu.
(3) Chov živočichů v zoologických zahradách je chovem zvláštního určení. Hlavním posláním zoologických zahrad je zajišťování chovů ohrožených druhů živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, záchranných chovů zvláště chráněných druhů živočichů, zejména kriticky ohrožených, a dále plnění významných vědecko-výzkumných, výchovných a estetických funkcí. Pro zajišťování záchranných chovů se zoologickým zahradám vydává povolení podle odstavce 2.
(4) Pro zvláště chráněné živočichy neschopné v důsledku zranění nebo jiných okolností samostatné existence v přírodě, lze zřizovat stanice, ve kterých se jim poskytne potřebná péče.
(5) Preparovat zvláště chráněné druhy živočichů (§ 50 odst. 5 zákona) lze pouze na základě výjimky udělené orgánem ochrany přírody podle § 56 zákona. Orgán, který výjimku uděluje, v ní stanoví podmínky a dále rozsah nezbytných údajů včetně údajů o způsobu nabytí a dalšího využití zhotoveného preparátu chráněného živočicha apod. Tyto údaje se vedou formou knihy záznamů evidované a kontrolované orgánem ochrany přírody, který výjimku vydal.
(6) Fotografovat zvláště chráněné druhy živočichů, ruší-li se tím v přirozeném vývoji (§ 50 odst. 2 zákona), lze jen na základě výjimky (§ 56 zákona).

§ 17  Postup při převodu práva hospodaření  (k § 60 odst. 4 zákona)
(1) Žádost příslušného orgánu ochrany přírody o převod práva hospodaření k nemovitosti ve státním vlastnictví podle § 60 odst. 3 zákona musí obsahovat její přesnou identifikaci, termín převodu a jeho zdůvodnění; je-li převod úplatný, musí obsahovat též návrh ceny. Žádost vždy obsahuje zdůvodnění, proč nelze účelu sledovaného ochrannými podmínkami dosáhnout jiným způsobem.
(2) Pokud právnická osoba vyzvaná k převodu práva hospodaření podle odstavce 1 s tímto převodem nesouhlasí, sdělí své stanovisko s podrobným zdůvodněním navrhovateli převodu nejpozději do 30 dnů od obdržení návrhu. V opačném případě uzavře smlouvu o převodu práva hospodaření ke dni uvedenému navrhovatelem.
(3) Nedojde-li k dohodě o některé z náležitostí převodu práva hospodaření podle odstavce 1 s výjimkou ceny, rozhodne na žádost navrhovatele o převodu ministerstvo životního prostředí České republiky po dohodě s příslušným ústředním orgánem státní správy.
(4) Prokázané náklady spojené s vyklizením nemovitostí hradí navrhovatel převodu.
(5) Právo hospodaření, které přejde na orgán ochrany přírody podle odstavců 1 až 4, lze dále převádět jen se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky.

§ 18  Biologické hodnocení  (k § 67 odst. 1 zákona)
(1) Biologické hodnocení (dále jen "hodnocení") je zpráva obsahující zjištění, popis a vyhodnocení současného stavu krajiny a předpokládaných přímých i nepřímých vlivů investorem zamýšleného užívání krajiny z hlediska vlivu na rostliny a živočichy.
(2) Hodnocení se zabývá celým průběhem zamýšleného zásahu, zejména prováděním, užíváním (výstavbou) a odstraněním stavby11) včetně zneškodňování případných odpadů.12)
(3) Hodnocení obsahuje zejména
a) popis a vyhodnocení biologických prvků krajiny (se zvláštním zřetelem na zvláště chráněné části přírody),
b) charakteristiku zamýšleného zásahu, obsahující především
- základní administrativní údaje,
- technicko-ekonomické údaje,
- předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy,
- předpokládané nepřímé vlivy na rostliny a živočichy včetně možných rizik,
- popis opatření navržených k prevenci, omezení, vyloučení, případně kompenzaci negativních účinků,
- návrh monitoringu negativních vlivů,
- shrnutí a závěry.
(4) Obsahem hodnocení je i srovnání možných variant zamýšleného zásahu s návrhem optimální varianty.

§ 19  Podmínky poskytování příspěvku a náležitosti dohody  (k § 69 odst. 3 zákona)
(1) Finanční příspěvek podle § 69 odst. 1 zákona lze poskytnout na úhradu
a) účetně či jinak prokázané újmy na pozemcích zemědělsky či lesnicky obhospodařovaných,
b) věcných, materiálových a osobních výdajů spojených s výkonem prací v zájmu ochrany přírody.
(2) Při poskytování příspěvku podle odstavce 1 písm. a) se vychází zpravidla z údajů účetní evidence o snížení výnosů z těchto pozemků nebo pozemků srovnatelných. Příspěvek lze vyplatit až do celkové výše prokázané újmy vzniklé snížením výnosů.
(3) Materiálové a věcné náklady podle odstavce 1 písm. b), které jsou součástí příspěvku, se prokazují v pořizovací ceně na základě kupních či účetních dokladů (smluv, faktur, pokladních stvrzenek apod.). Osobní výdaje zahrnující odměnu za práci se hradí v dohodnuté částce, která nesmí být vyšší, než je za tyto práce obvyklé. Jiné osobní náklady se hradí jen v prokázané výši a pokud byly předem dohodnuty.
(4) Písemná dohoda o poskytnutí příspěvku vymezuje konkrétní věcné a časové podmínky zajišťující zájmy ochrany přírody, které je povinen příjemce příspěvku dodržet. Výplata příspěvku se provádí po splnění dohodnutých podmínek. Při jejich nesplnění se příspěvek nevyplatí, při částečném splnění podmínek se příspěvek přiměřeně zkrátí. Příspěvek lze poskytnout jednorázově nebo jako opakované plnění po určitou dobu, zpravidla ne delší pěti let. Na příspěvek lze poskytnout zálohu.

§ 20  Organizace, úkoly a předpoklady pro výkon stráže přírody  (k § 81 odst. 5 zákona)
(1) Stráž přírody zajišťuje strážní, kontrolní, informační, výchovné, případně odborné činnosti v rámci území v působnosti orgánu ochrany přírody, který ji jmenoval (případně části tohoto území). Orgán ochrany přírody jmenuje pro území ve své působnosti, z vlastního podnětu, či na návrh organizační jednotky občanského sdružení, splňující podmínky dle § 70 odst. 2 zákona, strážce a zpravodaje (dále jen "členové stráže přírody").
(2) Orgán ochrany přírody vybaví strážce identifikovatelným úředním razítkem, které je strážce povinen vrátit při zániku své funkce. Podrobnosti provedení služebního odznaku, průkazu a úředního razítka jsou uvedeny v příloze č. IV.
(3) K ověření znalosti práv a povinností strážců přírody podle § 81 odst. 3 písm. f) zákona pořádá příslušný orgán ochrany přírody kvalifikační zkoušky. V rámci zkoušek musí uchazeč osvědčit znalost právních předpisů zejména na ochranu přírody a životního prostředí, podrobnější znalost přírody, místopisu a geografie území, v němž má strážní službu vykonávat. Znalost práv a povinností zpravodaje podle § 81 odst. 3 písm. f) zákona ověřuje příslušný orgán ochrany přírody13) ústním pohovorem s uchazečem.
(4) Strážní služba je vykonávána podle určení a požadavků příslušného orgánu ochrany přírody. Funkce dobrovolných členů stráže přírody je čestná. Dobrovolným členům stráže přírody se poskytují náhrady výdajů, které jim v souvislosti s výkonem služby vznikly, za podmínek a ve výši stanovené zvláštními předpisy pro pracovníky.14) Orgán ochrany přírody vybaví členy stráže přírody pomůckami pro výkon strážní služby (mapové podklady, právní předpisy dotčených chráněných území atd.); může je podle svých možností přiměřeně vybavit terénním oblečením a dalšími pomůckami.
(5) Orgán ochrany přírody dbá na průběžné vzdělávání a doškolování členů stráže. Přezkoušení strážců nařídí po pěti letech od složení příslušné kvalifikační zkoušky a dále každých pět let; může tak učinit v odůvodněných případech i v jiných lhůtách.
(6) Člen stráže přírody může ve výjimečném případě vykonávat strážní službu na území v působnosti dvou či více sousedících orgánů ochrany přírody či jejich částí. Pro tento výkon postačí splnění podmínek uvedených v § 81 odst. 3 zákona, případně složení kvalifikační zkoušky strážce, jen u jednoho z nich; ostatní příslušné orgány ochrany přírody tuto skutečnost členovi stráže přírody vyznačí do průkazu.

§ 21  Zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody
(k § 82 odst. 2 zákona)
(1) Stejnokroj je šedozelené barvy, jednotného střihu, s tmavohnědými výložkami na klopách límce saka, rovněž vázanka je hnědé barvy.
(2) Stejnokroj může přidělit pracovníkům orgán, k němuž jsou v pracovním poměru.
(3) Odpadnou-li podmínky pro přidělení stejnokroje, je pracovník povinen vrátit přidělený stejnokroj, jeho součásti a označení.
(4) Označení sestává ze služebního odznaku a služebního označení:
a) služební odznak je oválného tvaru, zelené barvy, s velkým státním znakem České republiky a nápisem "Ochrana přírody a krajiny České republiky"; nosí se na levé náprsní kapse saka nebo bundokošile;
b) pracovníci správ národních parků a chráněných krajinných oblastí nosí na levém rukávu saka nebo bundokošile služební označení - tkaný odznak národního parku či chráněné krajinné oblasti.

§ 22 Kategorizace zvláště chráněných území  (k § 90 odst. 5, 6 a 7 zákona)
(1) Převedení státních přírodních rezervací, chráněných nalezišť, chráněných parků a zahrad, chráněných studijních ploch, chráněných přírodních výtvorů15) i chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek16) do kategorií národní přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní rezervace tvoří přílohu č. V této vyhlášky.
(2) Státní přírodní rezervace, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady, chráněné studijní plochy, chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky, které nejsou zařazeny do některé z kategorií uvedených v příloze č. V, jsou nadále chráněny v kategorii přírodní památka.

§ 23 Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
   1. Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.
   2. Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.

§ 24 Účinnost
   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:  Dejmal v. r.

Příloha č. II vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.
Seznam zvláště chráněných druhů rostlin
1. Za druhy kriticky ohrožené se prohlašují
Rostliny cévnaté:
bahenka psárkovitá	- Heleochloa alopecuroides
bahenka šášinovitá	- Heleochloa schoenoides
bařička přímořská	- Triglochin maritimum
bažanka vejčitá	        - Mercurialis ovata
bělolist žlutavý	- Filago lutescens
bika klasnatá	        - Luzula spicata
blatnice bahenní	- Scheuchzeria palustris
bledule letní	        - Leucojum eastivum
bradáček srdčitý	- Listera cordata
bublinatka bledožlutá	- Utricularia ochroleuca
bublinatka obecná	- Utricularia vulgaris
bublinatka vícekvětá	- Utricularia bremii
bytel rozprostřený	- Kochia prostrata
cídivka (přeslička) peřestá	- Hippochaete variegata
čilimník bílý	        - Chamaecytisus albus
devaterníček skalní	- Rhodax rupifragus
devaterník velkokvětý pravý	- Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum
divizna ozdobná	- Verbascum speciosum
drobnokvět pobřežní	- Corrigiola litoralis
hadí mord maloúborný	- Scorzonera parviflora
hadinec nachový	- Echium russicum
hladýš andělikový	- Laserpitium archangelica
hlízovec Loeselův	- Liparis loeselii
hnědenec zvrhlý	        - Limodorum abortivum
hořec tečkovaný	        - Gentiana punctata
hořeček český	        - Gentianella bohemica
hořeček drsný	        - Gentianella aspera
hořeček ladní	        - Gentianella campestris
hořepníček jarní	- Galathiana verna
hrachor bahenní	        - Lathyrus palustris
hrachor hrachovitý	- Lathyrus pisiformis
hrachor panonský	- Lathyrus pannonicus
hrotnosemenka bílá	- Rhynchospora alba
hrotnosemenka hnědá	- Rhonchospora fusca
hruštička prostřední	- Pyrola media
huseník luční	- Arabis nemorensis
huseník sudetský	- Arabis sudetica
hvězdnice alpská	- Aster alpinus
hvězdnička panonská	- Tripolium pannonicum
hvozdík kartouzek sudetský	- Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus
hvozdík moravský	- Dianthus moravicus
hvozdík písečný	- Dianthus arenarius
chlupáček velkoúborný	- Pilosella macrantha
chrastavec rolní krkonošský	- Knautia arvensis subsp. pseudolongifolia
chrpa měkká	- Cyanus mollis
jazyk jelení	- Phyllitis scolopendrium
jazýček jadranský	- Himantoglossum adriaticum
jeřáb krkonošský	- Sorbus sudetica
jestřábník huňatý	- Hieracium villosum
jitrocel černavý	- Plantago atrata
jitrocel přímořský	- Plantago maritima
kakost lesklý	- Geranium lucidum
kandík psí zub	- Erythronium dens-canis
kapraď hřebenitá	- Dryopteris cristata
kapradina hrálovitá	- Polystichum lonchitis
katrán tatarský	- Crambe tataria
kavyl písečný	- Stipa borysthenica
kavyl olysalý	- Stipa glabrata
kohátka kalíškatá	- Tofieldia calyculata
kolenec pětimužný	- Spergula pentandra
koniklec jarní	- Pulsatilla vernalis
koniklec otevřený	- Pulsatilla patens
kontryhel rozeklaný	- Alchemilla fissa
kopyšník tmavý	- Hedysarum hedysaroides
kosatec skalní	- Iris humilis
kostřava ametystová	- Festuca amethystina
kostřava horská	- Festuca drymeia
kotvice plovoucí	- Trapa natans
kozinec písečný	- Astragalus arenarius
krtičník jarní	- Scrophularia vernalis
kruhatka Matthiolova	- Cortusa matthioli
kruštík ostrokvětý	- Epipactis leptochila
kuřička Gerardova	- Minuartia gerardii
kuřička jarní	- Minuartia verna
kuřinka obroubená	- Spergularia maritima
kuřinka solná	- Spergularia salina
kýchavice černá	- Veratrum nigrum
kyvor lékařský	- Ceterach officinarum
lakušník plihý	- Batrachium rionii
lakušník trojdílný	- Batrachium baudotii
len chlupatý	- Linum hirsutum
lipnice alpská	- Poa alpina
lipnice jesenická	- Poa riphaea
lněnka bezlistenná	- Thesium ebracteatum
lněnka rolní	- Thesium dollineri
lněnka zobánkatá	- Thesium rostratum
lýkovec vonný	- Daphne cneorum
maceška nejmenší	- Viola kitaibeliana
máčka plocholistá	- Eryngium planum
mandloň nízká	- Amygdalus nana
mařice pilovitá	- Cladium mariscus
masnice vodní	- Tillaea aquatica
mateřídouška karpatská	- Thymus carpaticus
matizna bahenní	- Oristecum palustre
mečík bahenní	- Gladiolus palustris
měkčilka jednolistá	- Malaxis monophyllos
měkkyně bahenní	- Hammarbya paludosa
mochna Crantzova	- Potentilla crantzii
mochna drobnokvětá	- Potentilla micrantha
mochna jahodníkokvětá	- Potentilla sterilis
mochna rozkladitá	- Potentilla patula
muk (jeřáb) český	- Sorbus bohemica
nehtovec přeslenitý	- Illecebrum verticillatum
nepukalka plovoucí	- Salvinia natans
odemka vodní	        - Catabrosa aquatica
ostřice bílá	        - Carex alba
ostřice Buxbaumova	- Carex buxbaumii
ostřice ječmenovitá	- Carex hordeistichos
ostřice pochvatá	- Carex vaginata
ostřice pozdní krkonošská	- Carex serotina subsp. pseudoscandinavica
ostřice skalní	- Carex rupestris
ostřice tmavá	- Carex atrata
ostřice vláskovitá	- Carex capillaris
ovsíř stepní	- Helictotrichon desertorum
pampeliška besarabská	- Taraxacum bessarabicum
pampeliška pozdní	- Taraxacum serotinum
pěchava slatinná	- Sesleria uliginosa
pelyněk Pančičův	- Artemisia pancicii
pětiprstka obecná hustokvětá	- Gymnadenia conopsea subsp. densiflora
pcháč žlutoostenný	- Cirsium brachycephalum
pískavice provensálská	- Trigonella monspeliaca
plamének celolistý	- Clematis integrifolia
plavín štítnatý	- Nymphoides peltata
plavuník trojklasý	- Diphasiastrum tristachyum
plevnatec lesostepní	- Danthonia alpina
ploštičník evropský	- Camicifuga europaea
pobřežnice jednokvětá	- Litorella uniflora
podmrvka hadcová	- Notholaena marantae
pochybek severní	- Androsace septentrionalis
polej obecná	- Pulegium vulgare
pomněnka úzkolistá	- Myosotis stenophylla
popelivka sibiřská	- Ligularia sibirica
potočnice malolistá	- Nasturtium microphyllum
prasetník lysý	- Hypochoeris glabra
prorostlík prutnatý	- Bupleurum affine
prorostlík nejtenčí	- Bupleurum tenuissimum
prstnatec plamatý	- Dactylorhiza maculata
prstnatec Traunsteinerův	- Dactylorhiza traunsteineri
prustka obecná	- Hippuris vulgaris
pryšec lesklý	- Tithymalus lucidus
pryšec vrbolistý	- Tithymalus salicifolius
psineček alpský	- Agrostis alpina
puchýřník sudetský	- Cystopteris sudetica
pupavík pampeliškový	- Colobium taraxacoides
puštička rozprostřená	- Lindernia procumbens
razilka smrdutá	- Aposeris foetida
rdest dlouholistý	- Potamogeton praelongus
rdest hrotitý	- Potamogeton friesii
rdestice hustolistá	- Groenlandia densa
rohohlavec rovnorohý	- Ceratocephala testiculata
rosnatka anglická	- Drosera anglica
rosnatka prostřední	- Drosera intermedia
rozchodnice růžová	- Rhodiola rosea
rozchodník pýřitý	- Sedum villosum
rozrazil chudobkovitý	- Veronica bellidioides
rozrazil slanistý	- Veronica scardica
rožec hadcový	- Cerastium alsinifolium
rožec Tenoreův	- Cerastium tenoreanum
ruměnice písečná	- Onosma arenarium
rýt velkokališní	- Reseda phyteuma
řečanečka menší	- Caulinia minor
řeřišnice malokvětá	- Cardamine parviflora
řeřišnice Opizova	- Cardamine opizii
řeřišnice rýtolistá	- Cardamine resedifolia
řeřišničník skalní	- Cardaminopsis petraea
sinokvět chrpovitý	- Jurinea cyanoides
sítina hlavatá	- Juncus capitatus
sítina rybniční	- Juncus tenageia
sítina kulatoplodá	- Juncus sphaerocarpus
sítina slatinná	- Juncus subnodulosus
sítina tmavá	- Jancus atratus
sivěnka přímořská	- Glaux maritima
skalnatka (písečnice) velkokvětá	- Czernohorskya grandiflora
sklenobýl bezlistý	- Epipogium aphyllum
skrytěnka bodlinatá	- Crypsis aculeata
sleziník černý	- Asplenium adianthum-nigrum
sleziník klamný	- Asplenium adulterinum
smldník kmínolistý	- Peucedanum carvifolia
smrkovník plazivý	- Goodyera repens
snědovka kulatoplodá	- Loncomelos sphaerocarpus
solenka Valerandova	- Samolus valerandii
solnička panonská	- Suaeda pannonica
srpovník karbincolistý	- Klasea lycopifolia
starček bažinný	- Senecio paludosus
starček skalník	- Senecio rupestris
starček zlatý	- Senecio doria
stařinec (starček) dlouholistý	- Tephroseris longifolia
stařinec (starček) oranžový	- Tephroseris aurantiaca
stulík malý	- Nuphar pumila
suchopýr štíhlý	- Eriophorum gracile
světlík slovenský	- Euphrasia slovaca
svízel sudetský	- Galium sudeticum
svízelka piemontská	- Cruciata pedemontana
šabřina tatarská	- Conioselinum tataricum
šalvěj vlnatá	- Salvia aethiopis
šášina načernalá	- Schoenus nigricans
šášina rezavá	- Schoenus ferrugineus
šídlatka jezerní	- Isoetes lacustris
šídlatka ostnovýtrusá	- Isoetes tenella
škarda panonská	- Crepis pannonica
škarda sibiřská	- Crepis sibirica
švihlík krutiklas	- Spiranthes spiralis
timoj trojlaločný	- Laser trilobum
tomkovice plazivá	- Hierochloe repens
tořič čmelákovitý	- Ophrys holosericea
tořič muchonosný	- Ophrys insectifera
tořič včelonosný	- Ophrys apifera
toříček jednohlízný	- Herminium monorchis
trojřadka Micheliova	- Dichostylis micheliana
třtina nachová	- Calamogrostis purpurea
třtina tuhá	- Calamagrostis stricta
tučnice česká	- Pinguicula bohemica
tuřice (ostřice) dvoudomá	- Vignea dioica
tuřice (ostřice) šlahounovitá	- Vignea chordorrhiza
tuřice (ostřice) úzkolistá	- Vignea stenophylla
úložník (rozrazil) pochybný	- Pseudolysimachion spurium
úpor přeslenitý	- Elatine alsinastrum
včelník rakouský	- Dracocephalum austriacum
vikev horomilná	- Vicia oreophila
violka vílá	- Viola alba
violka vyšší	- Viola elatior
vítod douškolistý	- Polygala serpyllifolia
volovec vrbolistý	- Buphthalmum salicifolium
vranečkovec švýcarský	- Lycopodioides helveticum
vratička heřmánkolistá	- Botrychium matricarrifolium
vratičkovec mnohoklaný	- Sceptridium multifidum
vrba borůvkovitá	- Salix myrtilloides
vrba bylinná	- Salix herbacea
vrba černající	- Salix myrsinifolia
vrba dvoubarvá	- Salix bicolor
vrba laponská	- Salix lapponum
vstavač řídkokvětý	- Orchis laxiflora
vstavač trojzubý	- Orchis tridentata
všivec krkonošský	- Pedicularis sudetica
všivec statný	- Pedicularis exaltata
všivec žezlovitý	- Pedicularis sceptrum-carolinum
zapalička veliká	- Tordylium maximum
zdrojovka prameništní	- Montia fontana
zeměžluč přímořská	- Centaurium litorale
zevar úzkolistý	- Sparganium angustifolium
zimozelen okolíkatý	- Chimaphila umbellata
zvonek český jesenický	- Campanula bohemica subsp. gelida
zvonek sudetský	- Campanula sudetica
zvonovec liliolistý	- Adenophora liliifolia
židoviník německý	- Myricaria germanica
žluťucha jednoduchá	- Thalictrum simplex
Houby:
bolinka černohnědá	- Camarops tubulina
čirůvka hnědočerrvenatá	- Tricholoma inodermeum
čirůvka Josserandova	- Dermoloma josserandii
hlívička jedlová	- Hohenbuehelia abietinum
hlívovec ostnovýtrusný	- Rhodotus palmatus
hřib Fechtnerův	- Boletus fechtneri
hřib královský	- Boletus regius
hřib moravský	- Boletus (Xerocomus) moravicus
holubinka blaťácká	- Rusula helodes
hvězdovka Pouzarova	- Geastrum pouzarii
káčovka ploská	- Biscogniauxia simplicitor
kuřinec subarktický	- Ramariopsis subarctica
květka písečná	- Montagnea arenaria
lanýž letní	- Tuber aestivum
lošáček statný	- Phellodon confluens
muchomůrka císařka	- Amanita caesarea
muchomůrka Vittadiniho	- Amanita vittadinii
náramkovitka žlutozelená	- Floccolaria straminea
plstnatec různotvarý	- Spongipellis fractipes
polnička stepní	- Agrocybe stepposa
rudoušek tmavý	- Rhodocybe obscura
slizečka chlupatá	- Xerula melanotricha
šamonie modrající	- Chamonixia caespitosa
špička stepní	- Marasmiellus carneopallidus
ucháčovec šumavský	- Pseudorhizina sphaeospora
václavka bažinná	- Armillaria ectypa
vláknice zašpičatělá	- Inocybe acutella
2. Za druhy silně ohrožené se prohlašují
Rostliny cévnaté:
aldrovanda měchyřkatá	- Aldrovanda vesiculosa
bahnička chudokvětá	- Eleocharis quinqueflora
bazanovec kytkokvětý	- Naumburgia thyrsiflora
běloprstka horská	- Leucorchis albida
bříza zakrslá	- Betula nana
bublinatka prostřední	- Utricularia intermedia
cídivka (přeslička) přezimující	- Hippochaete hyemalis
česnek hranatý	- Allium angulosum
česnek tuhý	- Allium strictum
čičorka pochvatá	- Coronilla vaginalis
devaterka rozprostřená	- Fumana procumbens
dvouřadec pozdní	- Cleistogenes serotina
hladýš pruský	- Laserpitium pruthenicum
hlavinka horská	- Traunsteinera globosa
hořec šumavský	- Gentiana pannonica
hořeček nahořklý	- Gentianella amarella
hořeček žlutavý	- Gentianella lutescens
hořepník luční	- Pneumonanthe vulgaris
hrachor různolistý	- Lathyrus heterophyllus
hvězdoš podzimní	- Callitriche hermaphroditica
hvozdík Lumnitzerův	- Dianthus lumnitzeri
hvozdík kartouzek úzkolistý	- Dianthus carthusianorum subsp. capilifrons
hvozdík pyšný	- Dianthus superbus
hvozdík sivý	- Dianthus gratianopolitanus
chrpa horská	- Cyanus montanus
chudina zední	- Draba muralis
jalovec obecný nízký	- Juniperus communis subsp. alpina
jednokvítek velekvětý	- Moneses uniflora
jestřábník alpský	- Hieracium alpinum
jinořadec kadeřavý	- Cryptogramma crispa
kapradina plevinatá	- Polystichum braunii
kapradinka skalní	- Woodsia ilvensis
kavyl chlupatý	- Stipa dasyphylla
kavyl sličný	- Stipa pulcherrima
kavyl Smirnovův	- Stipa smirnovii
kavyl tenkolistý	- Stipa tirsa
koniklec luční	- Pulsatilla pratensis
koniklec velkokvětý	- Pulsatilla grandis
konitrud lékařský	- Gratiola officinalis
korálice trojklanná	- Corallorhiza trifida
kosatec bezlistý	- Iris aphylla
kosatec nízký	- Iris pumila
kosatec pestrý	- Iris variegata
kosatec sibiřský	- Iris sibirica
kosatec trávovitý	- Iris graminea
kostřava peřestá	- Festuca versicolor
kozinec bezlodyžný	- Astragalus excapus
kozinec rakouský	- Astragalus austriacus
kropenáč vytrvalý	- Swertia perennis
kruštík bahenní	- Epipactis palustris
kruštík drobnolistý	- Epipactic microphylla
kruštík polabský	- Epipactis albensis
kruštík růžkatý	- Epipactis muelleri
křivatec český	- Gagea bohemica
kuřička hadcová	- Minuartia smejkalii
ladoňka dvoulistá	- Scilla bifolia
leknín bělostný	        - Nymphaea candida
leknín bílý	        - Nymphaea alba
lilie cibulkonosná	- Lilium bulbiferum
lipnice plihá	        - Poa laxa
lomikámen latnatý	- Saxifraga paniculata
lomikámen růžicovitý	- Saxifraga decipiens
lomikámen trojprstý	- Saxifraga tridactylites
lomikámen vstřícnolistý	- Saxifraga oppositifolia
mečík obecný	        - Gladiolus imbricatus
medvědice lékařská	- Arctostaphylos uva-ursi
okrotice červená	- Cephalanthera rubra
oman německý	        - Inula germanica
oměj jedhoj	        - Aconitum anthora
oměj tuhý	        - Aconitum firmum
ostružiník moruška	- Rubus chamaemorus
ostřice černoklasá	- Carex melanostachya
ostřice chudá	- Carex paupercula
ostřice lemovaná	- Carex hostiana
ostřice mokřadní	- Carex limosa
ostřice plstnatoplodá	- Carex lasiocarpa
ostřice ptačí nožka	- Carex ornithopoda
ostřice šupinoplodá	- Carex lepidocarpa
ostřice žitná	- Carex secalina
ožanka čpavá	- Teucrium scordium
ožanka horská	- Teucrium montanum
plavuník alpský	- Diphasiastrum alpinum
plavuník Isslerův	- Diphasiastrum issleri
plavuňka zaplavovaná	- Lycopodiella inundata
potočnice lékařská	- Nasturtium officinale
prstnatec bezový	- Dactylorhiza sambucina
prstnatec pleťový	- Dactylorhiza incarnata
prvosenka nejmenší	- Primula minima
pryšec bahenní	- Tithymalus palustris
pryšec hranatý	- Tithymalus angulatus
pryskyřník ilyrský	- Ranunculus illyricus
pryskyřník veliký	- Ranunculus lingua
puchýřka útlá	- Coelanthus subtilis
rdest alpský	- Potamogeton alpinus
rosnatka okrouhlolistá	- Drosera rotundifolia
rudohlávek jehlancovitý	- Anacamptis pyramidalis
růžkatec potopený	- Ceratophyllum submersum
řezan pilolistý	- Stratiotes aloides
sesel pestrý	- Seseli varium
sinokvět měkký	- Jurinea mollis
sítina slanisková	- Juncus gerardii
sleziník hadcový	- Asplenium cuneifolium
smil písečný	- Helichrysum arenarium
starček poříční	- Seneciu fluviatilis
starček roketolistý	- Senecio erucifolius
stařinec (starček) celolistý	- Tephroseris integrifolia
stračka vyvýšená	- Delphinium elatum
střevíčník pantoflíček	- Cypripedium calceolus
suchopýrek alpský	- Baeothryon (Trichophorum) alpinum
šafrán bělokvětý	- Crocus albiflorus
šafrán karpatský	- Crocus heuffelianus
šater latnatý	- Gypsophila paniculata
šater svazčitý	- Gypsophila fastigiata
šicha černá	- Empetrum nigrum
šišák hrálolistý	- Scutellaria hastifolia
tis červený	- Taxus baccata
topolovka bledá	- Alcea biennis
třezalka sličná	- Hypericum elegans
třtina pestrá	- Calamagrostis varia
třtina pobřežní	- Calamagrostis pseudophragmites
tučnice obecná	- Pinguicula vulgaris
úrazník uzlovitý	- Sagina nodosa
vemeníček zelený	- Coeloglossum viride
větrnice (sasanka) narcisokvětá	- Anemonastrum narcissiflorum
violka nízká	- Viola pumila
violka obojaká	- Viola ambigua
violka slatinná	- Viola stagnina
violka žlutá	- Viola lutea
vláskatec tajemný	- Trichomanes speciosum
vraneček brvitý	- Selaginella selaginoides
vrba velkolistá	- Salix appendiaculata
vstavač bledý	- Orchis pallens
vstavač mužský	- Orchis mascula
vstavač nachový	- Orchis purpurea
vstavač obecný	- Orchis morio
vstavač osmahlý	- Orchis ustulata
vstavač vojenský	- Orchis militaris
všivec bahenní	- Pedicularis palustris
všivec mokřadní	- Pedicularis sylvatica
záraza síťnatá	- Orobanche reticulata
zběhovec jehlancovitý	- Ajuga pyramidalis
zdrojovka pobřežní	- Montia hallii
zevar nejmenší	- Sparganium minimum
zvonečník hlavatý	- Phyteuma orbiculare
zvonek hadincovitý	- Campanula servicaria
zvonek vousatý	- Campanula barbata
žabníček vzplývavý	- Luronium natans
žluťucha slatinná	- Thalictrum flavum

Houby:
kalichovka luční	- Omphalina discorosea
klouzek žlutavý	- Suillus flavidus
kukmák dřevní	- Volvariella caesiontincta
mozkovka rosolovitá	- Ascotremella faginea
modralka laponská	- Amylocystis lapponica
ouško citronové	- Otidea concinna
pavučinec nancyský	- Cortinarius nanceinensis
pazoubek zelený	- Microglossum viride
plžatka smrková	- Hygrophorus piceae
strmělka suchomilná	- Clitocybe barbulatum
ušíčko jedlové	- Pseudoplectania vogesiaca
voskovka cihlová	- Hygrocybe sciophana
zvonkovka Babingtonova	- Entoloma babingtonii

3. Za druhy ohrožené se prohlašují
Rostliny cévnaté:
aron plamatý	                - Arum maculatum
bělozářka liliovitá	        - Anthericum liliago
bledule jarní	                - Leucojum vernum
brambořík nachový	        - Cyclamen purpurascens
cídivka (přeslička) větevnatá	- Hippochaete ramosissima
černýš český	                - Melampyrum bohemicum
česnek hadí	                - Allium victorialis
divizna brunátná	        - Verbascum phoeniceum
dřín obecný	- Cornus mas
dřípatka horská	- Soldanella montana
dub pýřitý (šípák)	- Quercus pubescens
dvojštítek měnlivý	- Biscutella varia
Ďáblík bahenní	- Calla pulustris
hadí mord nachový	- Scorzonera purpurea
hadilka obecná	- Ophioglossum vulgatum
hlaváček jarní	- Adonanthe vernalis
hořepník tolitovitý	- Pneumonanthe asclepiadea
hvězdice chlumní	- Aster amellus
hvozdík křovištní	- Dianthus seguieri
chrpa chlumní	- Cyanus triumfettii
kamzičník rakouský	- Doronicum austriacum
kapradiník bažinný	- Thelypteris palustris
kavyl Ivanův	- Stipa joannis
klikva bahenní	- Oxycoccus palustris
koniklec bílý	- Pulsatilla scherfelii
koprníček bezobalný	- Mutellina purpurea
koprník štětinolistý	- Meum athamanticum
kostival český	- Symphytum bohemicum
koulenka vyšší	- Globularia punctata
kozinec dánský	- Astragalus danicus
kozinec vičencovitý	- Astragalus onobrychis
kručinečka křídlatá	- Genistella sagittalis
kruštík modrofialový	- Epipactis purpurata
kruštík tmavočervený	- Epipactis atrorubens
kyhanka sivolistá	- Andromeda polifolia
kýchavice bílá	- Veratrum album
len tenkolistý	- Linum tenuifolium
len žlutý	- Linum flavum
lilie zlatohlávek	- Lilium martagon
lomikámen cibulkatý	- Saxifraga bulbifera
medovník velkokvětý	- Melittis melissophyllum
měsíčnice vytrvalá	- Lunaria rediviva
modravec tenkokvětý	- Leopoldia tenuiflora
mochna chlumní středočeská	- Potentilla collina subsp. lindackeri
mochna skalní	- Potentilla rupestris
mochna zlatokvětá duryňská	- Potentilla parviflora subsp. thuringiaca
okrotice bílá	- Cephalanthera damasonium
okrotice dlouholistá	- Cephalanthera longifolia
oman oko Kristovo	- Inula oculus-christi
oměj pestrý	- Aconitum variegatum
oměj šalamounek	- Aconitum callibotryon
oměj vlčí	- Aconitum vulparia
ostřice tlapkatá	- Carex pediformis
pampeliška bahenní	- Taraxacum palustre
pérovník pštrosí	- Matteuccia struthiopteris
pětiprstka želužník	- Gymnadenia conopsea
plamének přímý	- Clematis recta
plavuň pučivá	- Lycopodium annotinum
plavuník Zeilerův	- Diphasiastrum zeileri
plavuník zploštělý	- Diphasiastrum complanatum
pleška stopkatá	- Calycocorsus stipitatus
prha chlumní	- Arnica montana
prostřelenec (hořec) křížatý	- Tretorhiza cruciata
prstnatec májový	- Dactylorhiza majalis
prstnatec listenatý	- Dactylorhiza longebracteata
pryšec huňatý	- Tithymalus villosus
pupečník obecný	- Hydrocotyle vulgaris
rojovník bahenní	- Ledum palustre
sasankovka (sasanka) lesní	- Anemone sylvestris
sněženka předjarní	- Galanthus nivalis
šicha obojaká	- Empetrum hermaphroditum
tařice skalní	- Aurinia saxatilis
tolije bahenní	- Parnassia palustris
trávnička obecná hadcová	- Armeria vulgaris subsp. serpentini
třemdava bílá	- Dictamnus albus
tuřice (ostřice) blešní	- Vignea pulicaris
tuřice (ostřice) Davallova	- Vignea davalliana
upolín evropský	- Trollius altissimus
vachta trojlistá	- Menyanthes trifoliata
vemeník dvoulistý	- Platanthera bifolia
vemeník zelenavý	- Platanthera chlorantha
vranec jedlový	- Huperzia selago
vratička měsíční	- Botrychium lunaria
vrba plazivá	- Salix repens
vřesovec pleťový	- Erica herbacea
zimostrázek nízký	- Polygaloides chamaebuxus
zlatovlásek obecný	- Crinitina linosyris
zvonek boloňský	- Campanula bononiensis
zvonek český	- Campanula bohemica
zvonek sibiřský	- Campanula sibirica
žebratka bahenní	- Hottonia palustris
žluťucha smrdutá	- Thalictrum foetidum

Houby:
holubinka olšinná	- Russula alnetorum
hvězdovka uherská	- Geastrum hungaricum
kržatka vrásčitá	- Tubaria confragosa
loupavka vápencová	- Hysterangium calcareum
prášivka bažinná	- Bovista paludosa
šupinovka Henningsova	- Pholiota henningsii

Příloha č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.  
1. Za druhy kriticky ohrožené se prohlašují:
Bezobratlí (Avertebrata)
 bělásek východní	- Leptidea morsei     Říše:živočichové (Animalia) Kmen:členovci (Arthropoda) Podkmen:šestinozí (Hexapoda) 
                                                        Třída:hmyz (Insecta) Řád:motýli (Lepidoptera) Čeleď: běláskovití (Pieridae)
 cikáda viničná	        - Tibicen haematodes
 hnědásek osikový	- Hypodryas maturna
 chrobák	        - Bolbelasmus unicornis  Radeč
 chrobák pečlivý	        - Copris lunaris
 jasoň červenooký	- Parnassius apollo
 jasoň dymnivkový	- Parnassius mnemosyne
 listonoh jarní	- Lepidurus apus
 listonoh letní	- Triops cancriformis
 kobylka sága	- Saga pedo
krasec	- Capnodis tenebrionis
krasec	- Eurythyrea quercus
krasec	- Sphaenoptera antiqua
krasec uherský	- Anthaxia hungarica
kudlanka nábožná	- Mantis religiosa
modrásek černoskvrnný	- Maculinea arion
modrásek hořcový	- Maculinea alcon
okáč jílkový	- Lopinga achine
pakudlanka jižní	- Mantispa styriaca
perlorodka říční	- Margaritana margaritifera
pestrokřídlec podražcový	- Zerynthia polyxena
ploskoroh	- Libelloides spp.
potápník	- Graphoderus bilineatus
rak kamenáč	- Astacus torrentium
rak říční	- Astacus fluviatilis
roháček	- Ceruchus chrysomelinus
střevlík	- Carabus auratus
střevlík	- Carabus clathratus
střevlík	- Carabus hungaricus
střevlík	- Carabus menetriesi
střevlík	- Carabus nitens
svinutec tenký	- Anisus vorticulus
štír kýlnatý	- Euscorpius carpathicus
tesařík alpský	- Rosalia alpina
tesařík broskvoňový	- Purpuricenus kaehleri
tesařík	- Megopis scabricornis
velevrub malířský	- Unio pictorum
žábronožky	- Anostraca spp.
Obratlovci (Vertebrata)
Ryby (Pisces) a Kruhoústí (Cyclostomata)
drsek menší	- Zingel streber
drsek větší	- Zingel zingel
hrouzek Kesslerův	- Gobio kessleri
mihule potoční	- Lampetra planeri
mihule ukrajinská	- Eudontomyzon mariae
sekavčík horský	- Sabanejewia aurata
Obojživelníci (Amphibia)
čolek dravý	- Triturus carnifex
čolek hranatý	- Triturus helveticus
čolek karpatský	- Triturus montandoni
ropucha krátkonohá	- Bufo calamita
skokan ostronosý	- Rana arvalis
skokan skřehotavý	- Rana ridibunda
Plazi (Reptilia)
ještěrka zední	- Podarcis muralis
ještěrka zelená	- Lacerta viridis
užovka podplamatá	- Natrix tessellata
užovka stromová	- Elaphe longissima
zmije obecná	- Vipera berus
želva bahenní	- Emys orbicularis
Ptáci (Aves)
břehouš černoocasý	- Limosa limosa
bukač velký	- Botaurus stellaris
bukáček malý	- Ixobrychus minutus
drop velký	- Otix tarda
dytík úhorní	- Burhinus oedicnemus
chřástal malý	- Porzana parva
jeřáb popelavý	- Grus grus
koliha velká	- Numenius arquata
kolpík bílý	- Platalea leucorodia
kulík hnědý	- Endromias morinellus
luňák červený	- Milvus milvus
luňák hnědý	- Milvus migrans
mandelík hajní	- Coracias garrulus
morčák velký	- Mergus merganser
orel křiklavý	- Aquila pomarina
orel mořský	- Haliaeetus albicilla
orel skalní	- Aquila chrysaetos
orlovec říční	- Pandion haliaeetus
ostralka štíhlá	- Anas acuta
polák malý	- Aythya nyroca
poštolka rudonohá	- Falco vespertinus
puštík bělavý	- Strix uralensis
raroh velký	- Falco cherrug
rybák černý	- Chlidonias niger
skalník zpěvný	- Monticola saxatilis
slavík modráček tundrový	- Luscinia svecica svecica
sokol stěhovavý	- Falco peregrinus
strnad luční	- Miliaria calandra
strnad zahradní	- Emberiza hortulana
tenkozubec opačný	- Recurvirostra avosetta
tetřev hlušec	- Tetrao urogallus
vodouš rudonohý	- Tringa totanus
volavka červená	- Ardea purpurea
výreček malý	- Otus scops
zedníček skalní	- Tichodroma muraria
Savci (Mammalia)
kočka divoká	- Felis silvestris
medvěd hnědý	- Ursus arctos
netopýr brvitý	- Myotis emarginatus
netopýr černý	- Barbastella barbastellus
netopýr pobřežní	- Myotis dasycneme
netopýr velký	- Myotis myotis
plch zahradní	- Eliomys quercinus
sysel obecný	- Citellus citellus
tchoř stepní	- Mustela eversmanii
vlk	- Canis lupus
vrápenec malý	- Rhinolophus hipposideros
vrápenec velký	- Rhinolophus ferrumequinum

2. Za druhy silně ohrožené se prohlašují:
Bezobratlí (Avertebrata)
babočka bílé l	- Nymphalis vau-album
bourovec trnkový	- Eriogaster catax
chroust opýřený	- Anoxia pilosa
klínatka rohatá	- Ophiogomphus cecilia
klínatka žlutonohá	- Stylurus flavipes
kovařík	- Ludius ferrugineus
krajník	- Calosoma auropunctatum
lesák rumělkový	- Cucujus cinnaberinus
lišaj pupalkový	- Proserpinus proserpina
martináč hrušňový	- Saturnia pyri
modrásek bahenní	- Maculinea nausithous
modrásek očkovaný	- Maculinea teleius
modrásek stepní	- Polymmatus eroides
ohniváček černočárný	- Lycaena dispar
ohniváček rdesnový	- Lycaena helle
okáč hnědý 	- Coenonympha hero
okáč skalní	- Hipparchia briseis
okáč sudetský	- Erebia sudetica
pačmelák cizopasný	- Psythirus rufipes
páchník hnědý	- Osmoderma eremita
potápník široký	- Dytiscus latissimus
přástevník mařinkový	- Eucharia casta
přástevník svízelový	- Claetis maculosa
saranče	- Stenobothrus eurasius
střevlík	- Carabus scabriusculus
střevlík	- Carabus variolosus
stužkonoska vrbová	- Catocala electa
šídlatka kroužkovaná	- Sympecma braueri
škeble rybničná	- Anodonta cygnea
tesařík obrovský	- Cerambyx cerdo
tesařík zavalitý	- Ergates faber
tesařík	- Tragosoma depsarium
vážka běloústá	- Leucorrhinia albifrons
vážka jasnoskvrnná	- Leucorrhinia pectoralis
vážka široká	- Leucorrhinia caudalis
velevrub tupý	- Unio crassus
zdobenec	- Gnorimum spp.
zlatohlávek chlupatý	- Tropinota hirta
zubokřídlec dubový	- Marumba quercus
žluťásek barvoměnný	- Colias myrnidone
žluťásek borůvkový	- Colias palaeno
Obratlovci (Vertebrata)
Ryby (Pisces) a Kruhoústí (Cyclostomata)
ježdík dunajský	- Gymnocephalus baloni
ostrucha křivočará	- Pelecus cultratus
ouklejka pruhovaná	- Alburnoides bipunctatus
sekavec písečný	- Cobitis taenia
Obojživelníci (Amphibia)
blatnice skvrnitá	- Pelobates fuscus
čolek horský	- Triturus alpestris
čolek obecný	- Triturus vulgaris
čolek velký	- Triturus cristatus
kuňka ohnivá	- Bombina bombina
kuňka žlutobřichá	- Bombina variegata
mlok skvrnitý	- Salamandra salamandra
ropucha zelená	- Bufo viridis
rosnička zelená	- Hyla arborea
skokan menší	- Rana lessonae
skokan štíhlý	- Rana dalmatina
skokan zelený	- Rana esculenta
Plazi (Reptilia)
ještěrka obecná	- Lacerta agilis
ještěrka živorodá	- Lacerta vivipara
slepýš křehký	- Anguis fragilis
užovka hladká	- Coronella austriaca
Ptáci (Aves)
bekasina otavní	- Gallinago gallinago
bělořit šedý	- Oenanthe oenanthe
čáp černý	- Ciconia nigra
čírka modrá	- Anas querquedula
datlík tříprstý	- Picoides tridactylus
drozd cvrčala	- Turdus iliacus
dřemlík tundrový	- Falco columbarius
dudek chocholatý	- Upupa epops
hohol severní	- Bucephala clangula
hohol doupňák	- Columba oenas
chřástal kropenatý	- Porzana porzana
chřástal polní	- Crex crex
chřástal vodní	- Rallus aquaticus
jeřábek lesní	- Tetrastes bonasia
kalous pustovka	- Asio flammeus
kavka obecná	- Corvus monedula
konipas luční	- Motacilla flava
kos horský	- Tordus torquatus
krahujec obecný	- Accipiter nisus
krutihlav obecný	- Jynx torquilla
křepelka polní	- Coturnix coturnix
kulíšek nejmenší	- Glaucidium passerinum
kvakoš noční	- Nycticorax nycticorax
ledňáček říční	- Alcedo atthis
lejsek malý	- Ficedula parva
lelek lesní	- Caprimulgus europaeus
linduška horská	- Anthus spinoletta
linduška úhorní	- Anthus campestris
lžičák pestrý	- Anas clypeata
moták lužní	- Circus pygargus
moták pilich	- Circus cyaneus
ostříž lesní	- Falco subbuteo
pěnice vlašská	- Sylvia nisoria
pěvuška podhorní	- Prunella collaris
pisík obecný	- Actitis hypoleucos
potápka rudokrká	- Podiceps grisegena
racek ččernohlavý	- Larus melanocephalus
rákosník velký	-Acrocephalus arundinaceus
rybák obecný	- Sterna hirundo
skřivan lesní	- Lullula arborea
slavík modráček středoevropský	- Luscinia svecica cyanecula
slavík tmavý	- Luscinia luscinia
sova pálená	- Tyto alba
strakapoud bělohřbetý	- Dendrocopos leucotos
strakapoud jižní	- Dendrocopos syriacus
sýc rousný	- Aegolius funereus
sýček obecný	- Athene noctua
sýkořice vousatá	- Panurus biarmicus
tetřívek obecný	- Tetrao tetrix
ťuhýk menší	- Lanius minor
ťuhýk rudohlavý	- Lanius senator
včelojed lesní	- Pernis apivorus
vlha pestrá	- Merops apiaster
vodouš kropenatý	- Tringa ochropus
volavka bílá	- Egretta alba
volavka stříbřitá	- Egretta garzetta
zrzohlávka rudozobá	- Netta rufina
žluva hajní	- Oriolus oriolus
Savci (Mammalia)
bobr evropský	- Castor fiber
křeček polní	- Cricetus cricetus
los evropský	- Alces alces
myšivka horská	- Sicista betulina
netopýři (ostatní druhy)	- Microchiroptera
plch lesní	- Dryomys nitedula
plšík lískový	- Muscardinus avellanarius
rejsek horský	- Sorex alpinus
rys ostrovid	- Lynx lynx
vydra říční	- Lutra lutra
3. Za druhy ohrožené se prohlašují:
Bezobratlí (Avertebrata)
batolec	- Apatura spp.
bělopásek	- Limenitis spp.
bělopásek	- Neptis spp.
číhalka pospolitá	- Atherix ibis
čmelák	- Bombus spp.
drabčík	- Emus hirtus
chrobák ozbrojený	- Odontaeus armiger
chrobák vrubounovitý	- Sisyphus schaefferi
chroust mlynařík	- Polyphylla fullo
kovařík	- Lacon spp.
kozlíček jilmový	- Saperda punctata
krajník hnědý	- Calosoma inquisitor
krajník pižmový	- Calosoma sycophanta
krasec měďák	- Chalcophora mariana
lišaj pryšcový	- Celerio euphorbiae
majka	- Meloe spp.
mravenec	- Formica spp.
můra	- Phragmatiphila nexa
nosorožík kapucínek	- Oryctes nasicornis
otakárek fenyklový	- Papilio machaon
otakárek ovocný	- Iphiclides podalirius
perleťovec mokřadní	- Proclossiana eunomia
prskavec	- Brachinus spp.
rak bahenní	- Astacus leptodactylus
roháč obecný	- Lucanus cervus
střevlík	- Carabus arcensis
střevlík	- Carabus irregularis
střevlík	- Carabus obsoletus
střevlík	- Carabus problematicus
střevlík	- Carabus scheidleri
střevlík	- Carabus ullrichi
svižník	- Cicindela spp. (s výjimkou C. hybrida)
šídlo rašelinné	- Aeschna subarctica
zdobenec	- Trichius spp.
zlatohlávek skvostný	- Potosia aeruginosa
zlatohlávek	- Oxythyrea funesta
Obratlovci (Vertebrata)
Ryby (Pisces) a Kruhoústí (Cyclostomata)
cejn perleťový	- Abramis sapa
jelec jesen	- Leuciscus idus
ježdík žlutý	- Gymnocephalus schraetser
kapr obecný (sazan)	- Cyprinus carpio
mník jednovousý	- Lota lota
piskoř pruhovaný	- Misgurnus fossilis
plotice lesklá	- Rutilus pigus
střevle potoční	- Phoxinus phoxinus
vranka obecná	- Cottus gobio
vranka pruhoploutvá	- Cottus poecilopus
Obojživelníci (Amphibia)
ropucha obecná	- Bufo bufo
Plazi (Reptilia)
užovka obojková	- Natrix natrix
Ptáci (Aves)
bekasina větší	- Gallinago media
bramborníček černohlavý	- Saxicola torquata
bramborníček hnědý	- Saxicola rubetra
brkoslav severní	- Bombycilla garrulus
břehule říční	- Riparia riparia
cvrčilka slavíková	- Locustella luscinioides
čáp bílý	- Ciconia ciconia
čírka obecná	- Anas crecca
hýl rudý	- Carpodacus erythrinus
chocholouš obecný	- Galerida cristata
jestřáb lesní	- Accipiter gentilis
kopřivka obecná	- Anas strepera
koroptev polní	- Perdix perdix
krkavec velký	- Corvus corax
lejsek šedý	- Muscicapa striata
moták pochop	- Circus aeruginosus
moudivláček lužní	- Remiz pendulinus
ořešník kropenatý	- Nucifraga caryocatactes
potápka černokrká	- Podiceps nigricollis
potápka malá	- Podiceps ruficollis
potápka roháč	- Podiceps cristatus
rorýs obecný	- Apus apus
slavík obecný	- Luscinia megarhynchos
sluka lesní	- Scolopax rusticola
strakapoud prostřední	- Dendrocopos medius
ťuhýk obecný	- Lanius collurio
ťuhýk šedý	- Lanius excubitor
vlaštovka obecná	- Hirundo rustica
výr velký	- Bubo bubo
Savci (Mammalia)
bělozubka bělobřichá	- Crocidura leucodon
plch velký	- Glis glis
veverka obecná	- Sciurus vulgaris


Příloha č. IV vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.
Vzor provedení služebního odznaku, razítka a průkazů
Popis služebního odznaku:
Služební odznak je oválného tvaru postaveného na výšku o rozměrech 6,5 x 5 cm, zelené barvy, se zlatým okrajem. Uprostřed oválu je velký státní znak České republiky. Po obvodu znaku je zlatý nápis "OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY". Odznak je kovový, smaltovaný. Popis úředního razítka strážce podle § 20 odst. 2 vyhlášky:
Razítko má tvar obdélníku na šířku o rozměrech 7 6 2 cm s textem obsahujícím název orgánu, který stráž do funkce ustanovil, a dále s textem "stráž ochrany přírody a krajiny". Obsahem razítka je též jeho identifikační číslo.
Typ I. Služební průkaz Přední strana služebního průkazu obsahuje následující údaje:
Pod horním okrajem průkazu je nápis "OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY". V levé části průkazu je rámeček na fotografii nositele. V pravé polovině průkazu je výrazný nápis "SLUŽEBNÍ PRŮKAZ", pod kterým je údaj o čísle průkazu, jménu a příjmení jeho držitele a údaj o území, pro které je průkaz vydán. Na přední straně je rovněž místo pro datum, označení orgánu, který průkaz vydal, a podpis odpovědného pracovníka. Zadní strana služebního průkazu obsahuje v levé polovině velký státní znak České republiky a v pravé tento text:
Držitel služebního průkazu má právo při výkonu své pracovní činnosti ve smyslu ustanovení § 62 a 85 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
- kontrolovat dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
- vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky, přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí.
Při výkonu této činnosti je držitel služebního průkazu povinen co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami a ozbrojenými sbory se řídí zvláštními předpisy.
Typ II. Služební průkaz strážce Přední strana služebního průkazu obsahuje následující údaje:
Pod horním okrajem průkazu je nápis "OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY". V levé části průkazu je rámeček na fotografii nositele. V pravé polovině průkazu je výrazný nápis "SLUŽEBNÍ PRŮKAZ STRÁŽCE", pod kterým je údaj o čísle průkazu, jménu a příjmení jeho držitele a údaj o území, pro které je průkaz vydán. Na přední straně je rovněž místo pro datum, označení orgánu, který průkaz vydal, a podpis odpovědného pracovníka. Zadní strana služebního průkazu obsahuje v levé polovině velký státní znak České republiky a v pravé tento text:
Držitel průkazu strážce je oprávněn ve smyslu ustanovení § 62 a 81 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
- kontrolovat dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
- zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
- ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky na úseku ochrany přírody podle zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
- zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
- požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté zákona ČNR č. 114/1992 Sb. je strážce oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody, který je potvrdí, změní nebo zruší nejpozději do 15ti dnů od jeho vydání.

Typ III. Průkaz zpravodaje Přední strana průkazu zpravodaje obsahuje následující údaje:
Pod horním okrajem průkazu je nápis "OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY". V levé části průkazu je rostlinný motiv tvořený lipovými listy. V pravé polovině průkazu je výrazný nápis "PRŮKAZ ZPRAVODAJE", pod kterým je uvedeno číslo průkazu, jméno a příjmení jeho držitele a číslo držitelova občanského průkazu. Dále je tam údaj o území, pro které je průkaz vydán a místo pro datum, označení orgánu, který průkaz vydal a podpis odpovědného pracovníka. Zadní strana průkazu zpravodaje obsahuje v levé polovině velký státní znak České republiky a v pravé tento text:
Držitel průkazu zpravodaje je členem stráže přírody ve smyslu ustanovení § 81 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny. Zpravodaj v územním obvodu vymezeném na přední straně tohoto průkazu provádí podle pokynů orgánu ochrany přírody a krajiny, který ho ustanovil, sledování stavu přírody. Při své práci používá jednoduché přístroje, fotografické aparáty, mapy a jinou dokumentaci. Všechny příslušné orgány, organizace a osoby se žádají, aby držiteli tohoto průkazu plnění funkce stráže přírody umožnily.

Příloha č. V vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.
DO KATEGORIE "NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE" SE PŘEVÁDĚJÍ:
Název	Okres	Katastrální území	Zřízeno
Bořeň	TP, MO	Chouč, Bílina, Liběšice	Výnos MK ČSR č. 8.826/76 (10. 2. 1977)
Božídarské rašeliniště	KV	Boží Dar, Jáchymov, Ryžovna	xVýnos MŠK č. 38.070/65 (24. 9. 1965)
Brouskův mlýn	CB	Jílovice, Třebeč, Dvorec, Hluboká u Borovan	Vyhláška OÚ Čes. Budějovice (30. 12. 1991)
Břehyně - Pecopala	CL	Doksy, Hradčany	xVýnos MKI č. 11.034/67 (26. 9. 1967)
Bukačka	RK	Sedloňov	+Výnos MK č. 26.376/54 (5. 5. 1954)
Cahnov - Soutok	BV	Lanžhot	+Vyhláška MŠVU č. 172.995/49 (19. 12. 1949)
Čantoria	FM	Nýdek	Vyhláška ONV Frýdek-Místek (20. 1. 1988)
Čertoryje	HO	Kněždub, Tvarožná Lhota, Hrubá Vrbka	Výnos MK ČSR č. 9.430/87 (17. 6. 1987)
Červené blato	CB	Byňov, Těšínov, Hrdlořezy	Výnos MK ČSR č. 18.584/73 (29. 12. 1973)
Čtvrtě	NB	Mcely	Vyhláška ONV Nymburk (23. 6. 1989)
Děvín - Kotel - Soutěska	BV	Hor. Věstonice, Klentnice, Pavlov, Perná	OSK Mikulov č. 8.963/1 (10. 5. 1946)
Hůrka u Hranic	PR	Hranice	+Výnos MŠVU č. 39.336/52 (23. 7. 1952)
Chejlava	PJ	Mečholupy	+Výnos MK č. 17.510/55 (4. 7. 1956)
Chlumská stráň	RO	Chlum	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Jazevčí	HO	Javorník, Nová Lhota u Veselí	Vyhláška MK ČSR č. 9.430/87 (17. 6. 1987)
Jezerka	CV, MO	Jezeří, Kundratice, Podhůří	Výnos MK ČSR č. 13.359/68 (20. 1. 1969)
Jezevčí vrch	CL	Mařenice, Heřmanice	xVýnos MKI č. 13.902/67 (18. 11. 1967)
Kaluža	OP	Lesní Albrechtice, Žimrovice	Výnos MK ČSR č. 10.750/69 (29. 10. 1969)
Karlovské bučiny	LB	Machnín	Výnos MK ČSR č. 18.078/72 (29. 12. 1972)
Karlštejn	BE	Bubovice, Budňany, Hostim, Mořina, Srbsko, Sv. Jan p. Skalou, Hlásná Třebáň	+Výnos MK č. 24.029/55 (26. 4. 1955)
Kladské rašeliny	CH, SO	Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně, Prameny, Vranov	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Kněhyně - Čertův mlýn	FM, VS	Čeladná, Prostřední Bečva	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Koda	BE	Korno, Srbsko, Tetín, Tobolka	+Výnos MŠVU č. 32/946/52 (13. 3. 1952)
Kohoutov	RO	Ostrovec	xVýnos MŠK č. 19.882/66 (7. 5. 1966)
Králický Sněžník	UO, SU	Hor. Morava, Velká Morava, Sklenné u M. Moravy, Stříbrnice	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Křivé jezero	BV	Nové Mlýny, Milovice u Mikulova	Výnos MK ČSR č. 12.221/73 (9. 8. 1973)
Lednické rybníky	BV	Hlohovec, Charvátská Nová Ves, Lednice, Sedlec u Mikulova	+Výnos MŠVU č. 49.004/52 (9. 1. 1953)
Libický luh	KO, NB	Velký Osek, Libice n. C., Oseček	Vyhláška ONV Kolín (1. 5. 1985) a vyhláška ONV Nymburk (15. 12. 1985)
Lichnice - Kaňkovy Hory	CR	Třemošnice, Závratec, Rudov, Javorka, Dolní Počátky, Podhradí, Lhůty, Starý Dvůr, Kubíkovy Duby, Počátky Horní	+Výnos MK č. 65.968/54 (26. 7. 1955) a vyhláška ONV Chrudim (21. 11. 1990)
Lovoš	LT	Lhotka n. L., Oparno	+Vyhláška MŠVU č. 216.714/48 (16. 11. 1948)
Malý a Velký Štít 	LN	Vinařice u Loun	Vyhláška ONV Louny (14. 9. 1989)
Milešovka	LT	Milešov	+Výnos MŠVU č. 102.391/51 (25. 9. 1951)
Mionší	FM	Dol. Lomná, Hor. Lomná	+Výnos MK č. 12.849/54 (10. 3. 1954)
Mohelenská hadcová step	TR	Mohelno	+Výnos MŠVU č. 48.267/52 (11. 12. 1952)
Novodomské rašeliniště	CV	Načetín, Pohraniční	xVýnos MKI č. 13.901/67 (18. 11. 1967)
Oblík	LN	Mnichov, Raná	xVýnos MKI č. 13.904/67 (18. 11. 1967)
Pluhův Bor	SO	Louka	Výnos MK ČSR č. 13.365/69 (28. 12. 1969)
Pochvalovská stráň	RA	Kozojedy	Vyhláška ONV Rakovník (24. 2. 1989)
Polabská černava	ME	Mělnická Vrutice	+Vyhláška MŠO č. 45.761/46 (26. 8. 1946)
Polanská niva	OV	Polanka nad Odrou	Vyhláška MěNV Ostrava (12. 6. 1985)
Porážky	UH, HO	Slavkov, Nová Lhota u Veselí	Výnos MK ČSR č. 9.430/87 (17. 6. 1987)
Pouzdřanská step - Kolby	BV	Pouzdřany, Uherčice	+Výnos MK č. 3.075/56 (4. 7. 1956) a vyhláška ONV Břeclav (9. 10. 1986)
Praděd	BR, SU	Karlov, Malá Morávka, Železná pod Pradědem, Rejhotice, Kouty n. Des., Domašov	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Pulčín - Hradisko	VS	Pulčín	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Radostínské rašeliniště	ZR	Radostín u Vojnová Městce, Vojnův Městec 	Výnos MK ČSR č. 9.432/87 (17. 6. 1987)
Radhošť	NJ	Trojanovice	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Ramena řeky Moravy	OC	Horka n. Mor., Střeň, Lhota n. Mor., Náklo, Hynkov, Unčovice, Rozvadovice, Pňovice	Vyhláška ONV Olomouc (28. 2. 1990)
Raná	LN	Raná	+Výnos MŠVU č. 93.653/51 (23. 5. 1951)
Ranšpurk	BV	Lanžhot	+Vyhláška MŠVU č. 172.995/49 (19. 12. 1949)
Rašeliniště Jizerky	JN	Jizerka	xVýnos MŠK č. 41.348/65 (19. 10. 1965)
Rašeliniště Jizery	JN,LB	Jizerka, Lázně Libverda, Bílý Potok	xVýnos MŠK č. 41.348/65 (19. 10. 1965)
Rašeliniště Skřítek	SU,BR	Rudoltice, Žďárský Potok	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Razula	VS	Velké Karlovice	+Vyhláška MŠVU č. 111.318/49 (8. 12. 1949)
Rejvíz	BR, SU	Rejvíz, Seč	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Růžák	DC	Růžová, Srbská Kamenice	Výnos MK ČSR č. 16.170/73 (29. 12. 1973)
Řežabinec a Řežabinecké tůně	PI	Lhota u Kestřan, Ražice, Putim	+Vyhláška MŠVU č. 171.559/49 (19. 11. 1949) a vyhláška ONV Písek (4. 12. 1985)
Salajka	FM	Bílá	+Výnos MŠK č. 18.276/55 (4. 6. 1956)
Sedlo	LT	Hor. Chobolice, Srdov	Výnos MKI č. 12.609/68 (10. 9. 1968)
Slanisko u Nesytu 	BV	Sedlec u Mikulova	Vyhláška ONV Břeclav (4. 10. 1961)
Soos	CH	Dvorek, Nová Ves, Vonšov	xVýnos MŠK č. 45.160/64 (7. 11. 1964)
Stará řeka	JH	Holičky	+Výnos MK č. 1.604/56 (5. 3. 1956)
Strabišov - Oulehla	KM	Kunkovice, Lísky	+Výnos MK č. 70.847/54 (14. 1. 1956) a +výnos MŠO 155-1-1/5-53 (8. 5. 1953)
Šerák - Keprník	SU	Adolfovice, Hor. Lipová, Nové Losiny, Ostružná	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Špraněk	OC	Březina	+Výnos MŠVU č. 48.988/49 (5. 4. 1949)
Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen 	BV	Bavory, Klentnice, Perná	Výnos MŠVU č. 97.095/51-IV/5 (25. 6. 1951) a + výnos MŠO č. 101.109/53 (20. 5. 1953)
Trčkov	RK	Trčkov	Vyhláška ONV Rychnov n. Kn. (1. 7. 1982)
Týřov	BE, RA	Skryje, Broumy, Karlova Ves	Výnos MK ČSR č. 6.051/84 (28. 3. 1984)
Úhošť	CV	Pokutice, Ú hošťany, Zásada, Ú hošť	Výnos MK ČSR č. 7.123/74 (17. 7. 1974)
Velká Pleš	RA	Branov	Výnos MK ČSR č. 6.049/84 (28. 3. 1984)
Velké jeřábí jezero	SO	Přebuz, Stříbrná	Vyhláška MZ č. 1.268 - VIII/B - 1938 (4. 2. 1938)
Velký a Malý Tisý	JH	Lomnice n. L., Lužnice, Přeseka	+Výnos MŠK č. 52.056/57 (17. 6. 1957)
Velký močál	SO	Rolava	Výnos MK ČSR č. 6.006/68 (10. 2. 1969)
Velký Špičák	JI	Třešť	xVýnos MŠK č. 45.171/64 (7. 11. 1964)
Větrníky	VY	Letonice	+Výnos MŠVU č. 99.260/51 (27. 6. 1951) a vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Větrušická rokle	PY	Větrušice	Výnos MK ČSR č. 13.363/68 (20. 1. 1969)
Voděradské bučiny	KO, PY	Černé Voděrady, Jevany, Vyžlovka, Louňovice	+Výnos MK č. 13.600/55 (4. 3. 1955)
Vrapač	OC	Mladeč	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Vůznice	RA, BE, KL	Sýkořice, Nižbor, Běleč	Výnos MK ČSR č. 6.052/84 (28. 3. 1984)
Vyšenské kopce	CK	Vyšný, Kladné, Kladné - Dobrkovice	+Vyhláška MŠVU č. 86.969/51 (6. 3. 1951) a vyhláška OÚ Český Krumlov (21. 4. 1992)
Zahrady pod Hájem	HO	Velká nad Veličkou	Výnos MK ČSR č. 9.430/87 (17. 6. 1987)
Zástudánčí	PR	Tovačov, Lobodice	+Výnos MŠVU č. 46.340/52 (24. 2. 1953)
Zhejral	JI	Klatovec	Vyhláška ONV Jihlava (8. 7. 1982)
Žákova hora	ZR	Cikháj	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Žofinka	JH	Dvory n. L.	Výnos MK ČSR č. 15.732/74 (16. 1. 1975)

Vysvětlivky: + - přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 14.200/88 z 29. 11. 1988
x - přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 17.094/87 z 21. 12. 1987

DO KATEGORIE "NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA" SE PŘEVÁDĚJÍ:
Název	Okres	Katastrální území	Zřízeno
Americká zahrada	KT	Chudenice	Výnos MK ČSR č. 13.369/69 (28. 12. 1969)
Babiččino údolí	NA	Ratibořice, Česká Skalice, Slatina n. Ú pou, Zlič, Žernov, Malá Skalice, Červená Hora	+Výnos MŠVU č. 35.789/52 (9. 6. 1952)
Barrandovské skály	Pha 5	Hlubočepy, Malá Chuchle	Vyhláška NVP (27. 5. 1982)
Bílé stráně	LT	Pokratice	+Výnos MK č. 19.161/54 (30. 3. 1954)
Bilichovské údolí	KL	Bílichov	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Blanice	PT, CK	Horní Sněžná, Křišťanov, Spálenec, Zbytiny, Koryto, Volary, Arnoštov, Jablonec, Ondřej ov, Uhlíkov	Vyhláška ONV v Prachaticích (24. 5. 1989), Vyhláška OÚ v Prachaticích č. 1/92 (3. 3. 1992) a Vyhláška ONV v Českém Krumlově (15. 11. 1990)
Borečský vrch	LT	Boreč	+Výnos MŠVU č. 96.515/51 (23. 6. 1951)
Borový	SU	Žulová	Vyhláška ONV Šumperk (16. 6. 1987)
Březinské tisy	DC	Březiny, Chlum	Výnos MK ČSR č. 14.619/68 ( 10. 2. 1969)
Búrová	HO	Suchov	Výnos MK ČSR č. 9.430/87 (17. 6. 1987)
Ciboušov	CV	Vernéřov	Vyhláška ONV Chomutov (9. 9. 1983)
Cikánka I.	Pha 5	Radotín	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Cikánský dolík	KL	Bílichov	Vyhláška ONV Kladno (29. 9. 1987)
Černá rokle	PZ, Pha	5 Kosoř, Radotín	Vyhláška Stč. KNV (22. 9. 1970)
Čertova zeď	LB	Kotel, Smržov	Vyhláška ONV Liberec (2. 3. 1964)
Červený kopec	BM	Bohunice	Vyhláška NV Brno (24. 11. 1970)
Dalejský profil	Pha 5	Řeporyje, Holyně, Stodůlky	Vyhláška NVP (27. 5. 1982)
Doupňák	CV	Klášterec n. O., Miřetice	Vyhláška ONV Chomutov (9. 9. 1983)
Dubí hora	LT	Konojedy	Vyhláška ONV Litoměřice (14. 10. 1966)
Dunajovické kopce	BV	Březí, Brod nad Dyjí, Dobré Pole Dol. Dunajovice	, Vyhláška ONV Břeclav (27. 9. 1990)
Hojkovské rašeliniště	JI	Hojkov	Vyhláška ONV Jihlava (8. 7. 1982)
Holý vrch	ME	Střemy	+Výnos MŠK č. 61.226/57 (14. 8. 1957)
Hrdibořické rybníky	PV	Hrdibořice	Vyhláška ONV Prostějov (27. 9. 1990)
Chropyňský rybník	KM	Chropyně	+Výnos MK č. 35.431/54 (14. 5. 1954)
Jankovský potok	PE	Vyskytná, Mysletín, Zachotín, Jankov, Mladé Bříště, Staré Bříště	Vyhláška OÚ Pelhřimov (27. 2.1992)
Jánský vrch	MO	Korozluky	+Výnos MŠVU č. 102.256/51 (25. 9. 1951)
Jeskyně Pekárna	BO	Mokrá	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Kamenná slunce	LO	Hnojnice	Vyhláška ONV Louny (10. 9. 1965)
Kaproun	JH	Kaproun	Vyhláška ONV Jindřichův Hradec (10. 12. 1987)
Kleneč	LT	Kleneč	Výnos MK ČSR č. 9.860/76 (1. 10. 1976)
Klonk	BE	Suchomasty	Vyhláška Stč. KNV (8. 2. 1977)
Komorní hůrka	CH	Skalka, Slatina	+Výnos MŠVU č. 100.585/51 (14. 8. 1951)
Kotýz	BE	Tmáň, Koněprusy	Vyhláška ONV Beroun (17. 4. 1986)
Kozákov	SM	Loktuše, Lestkov, Vesec	Vyhláška ONV Semily (13. 6. 1985)
Křéby	KM	Prasklice	+Výnos MK č. 55.841/54 (4. 7. 1956)
Křížky	CH	Prameny	Vyhláška ONV Cheb (22. 12. 1962)
Landek	OV	Petřkovice, Koblov	Vyhláška ONV Opava (12. 8. 1966) a vyhláška NV města Ostravy (13. 12. 1989)
Lochkovský profil	Pha 5	Lochkov, Radotín	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Luční	TA	Turovec	Vyhláška ONV Tábor (21. 1. 1988)
Lužní potok	CH	Trojmezí, Pastviny	Vyhláška ONV Cheb (14. 12. 1989)
Malhotky	VY	Nevojice	Vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Medník	PZ	Hradišťko	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Na Adamcích	HO	Želetice	Výnos MK ČSR č. 18.245/72 (29. 12. 1972)
Na požárech	TC	Jedlina	Vyhláška OÚ Tachov (26. 2.1992)
Na skále	OC	Žerůvky, Hněvotín	Výnos MK ČSR č. 9.857/76 (10. 2. 1977)
Na Špičáku	SU	Supíkovice	Výnos MK ČSR č. 9.647/70 (10. 11. 1970)
Odkryv v Kravařích	OP	Kravaře	Vyhláška Sm KNV (24. 4. 1979)
Odlezelské jezero	PS	Odlezly, Potvorov	Vyhláška ONV Plzeň sever (7. 3. 1975)
Panská skála	CL	Kamenický Šenov	Výnos MK II-3-155.1-19/4-53 (18. 9. 1953), vyhláška ONV Česká Lípa (6. 9. 1963) a vyhláška ONV Česká Lípa (12. 1. 1989)
Park v Bílé Lhotě	OC	Bílá Lhota	Výnos MK ČSR č. 13.828/69 (28. 12. 1969)
Pastvisko u Lednice	BV	Lednice	Vyhláška ONV Břeclav (27. 9. 1990)
Pastviště u Fínů	KT	Albrechtice	Vyhláška ONV Klatovy (30. 4. 1985)
Požáry	Pha 5	Řeporyje	Vyhláška NVP (27. 5. 1982)
Pravčická brána	DC	Hřensko	Vyhláška ONV Děčín (6. 12. 1963)
Ptačí hora	BR	Nové Heřmínovy	Výnos MK ČSR č. 14.474/69 (2. 2. 1970)
Radouč	MB	Debř	Výnos MK č. 6.089/77 (5. 12. 1977)
Rendezvous	BV	Valtice	Vyhláška ONV Břeclav (27. 9. 1990)
Rešovské vodopády	BR	Rešov, Ruda	Vyhláška ONV Bruntál (25. 10. 1989)
Rovná	ST	Rovná	Výnos MK ČSR č. 18.768/72 (29. 12. 1972)
Rudické propadání	BK	Rudice, Jedovnice	Vyhláška ONV Blansko (19. 4.1990)
Růžičkův lom	PV	Čelechovice na Hané	Vyhláška ONV Prostějov (18. 7. 1974)
Rybníček u Hořan	KH	Hořany	Vyhláška ONV Kutná Hora (10. 10. 1985)
Skalky skřítků	KV	Hradiště u Karlových Var	Vyhláška ONV Karlovy Vary (20. 11. 1979)
Slatinná louka u Velenky	NB	Hradištko	Výnos MK ČSR č. 17.977/72 (29. 12. 1972)
Státní lom	PV	Čelechovice na Hané	Vyhláška ONV Prostějov (18. 7. 1974)
Stránská skála	BM	Slatina	Vyhláška NV Brno (23. 3. 1978)
Strážník	SM	Peřimov	xVýnos MŠK č. 35.702/63 (24. 8. 1963)
Stročov	TA	Libenice	Vyhláška ONV Tábor (18. 11. 1990)
Suché skály	JN	Besedice	Výnos MŠK č. 65.972/54 (4. 7. 1956) a vyhláška ONV Jablonec nad N. (1. 10. 1965)
Šipka	NJ	Štramberk	+Vyhláška MŠK č. 35.013/59 (9. 1. 1960)
Švařec	ZR	Koroužné, Švařec	Vyhláška ONV Žďár (25. 7. 1985)
Terčino údolí 	CB	Údolí u N. Hradů, Svébohy	+Vyhláška MŠVU č. 27.432/49 (19. 2. 1949)
Třesín	OC	Mladeč, Měník	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
U hajnice	PT	Libotyně	Vyhláška OÚ Prachatice (3. 3. 1992)
U Nového mlýna	Pha 5	Holyně, Hlubočepy	Vyhláška NVP (27. 5. 1982)
Upolínová louka pod Křížky	CH	Prameny	Vyhláška ONV Cheb (30. 8. 1990)
V jezírkách	KO	Velim	Vyhláška ONV Kolín (17. 12. 1987)
Váté písky	HO	Bzenec, Vracov	Vyhláška ONV Hodonín (25. 10. 1990)
Velký Roudný	BR	Roudno	Vyhláška ONV Bruntál (26. 4. 1966)
Velký vrch	LN	Vršovice	Vyhláška ONV Louny (14. 9. 1989)
Venušiny misky	SU	Velká Kraš	Vyhláška ONV Šumperk (9. 12. 1971)
Vizír	JH	Hamr	Vyhláška ONV Jindřichův Hradec (10. 12. 1987)
Vosek	RO	Osek, Volduchy	Vyhláška ONV Rokycany (5. 9. 1989)
Vrkoč	UL	Vaňov	Vyhláška ONV Ú stí n. L. (10. 6. 1966)
Zlatý Kůň	BE	Koněprusy	Výnos MK ČSR č. 17.864/72 (29. 12. 1972)
Zlatý vrch	DC	Líska	Vyhláška ONV Děčín (18. 2. 1964)
Železná hůrka	CH	Mýtina I	Vyhláška ONV Cheb (28. 4. 1961)

Vysvětlivky: + - přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 14.200/88 z 29. 11. 1988
x - přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 17.094/87 z 21. 12. 1987

DO KATEGORIE "PŘÍRODNÍ REZERVACE" SE PŘEVÁDĚJÍ:
Název	Okres	Katastrální území	Zřízeno
Andělova zmola	PV	Čechy p. Kosířem	Vyhláška ONV Prostějov (27. 9. 1990)
Baba - V bukách	ZR	Bohdalov, Chroustov	Vyhláška ONV Žďár n. S. (25. 10. 1990)
Babí lom	BO	Lelekovice	Vyhláška ONV Brno-venkov (11. 12. 1980)
Bayerova	BK	Křtiny	Výnos MK ČSR č. 16.984/74 (17. 4. 1975)
Bažantnice u Pracejovic	ST	Nové Strakonice	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Bažantnice v Uhersku	PU	Uhersko	+Výnos MŠVU č. 31.046/52 (15. 3. 1952)
Běleč	KT	Malechov	+Výnos MK č. 68.737/54 (12. 4. 1955)
Bělyšov	KT	Slatina	+Výnos MK č. 59.578/54 (17. 3. 1955)
Bílé potoky	ZL	Val. Klobouky	Vyhláška ONV Gottwaldov (16. 9. 1982)
Biskoupský kopec	BO	Biskoupky	Vyhláška ONV Brno-venkov (27. 12. 1979)
Blátka	PV	Určice, Vincencov, Vranovice	Vyhláška ONV Prostějov (31. 10. 1985)
Borek u Velhartic	KT	Velhartice	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Bořinka	CK	Holubov, Chlum	Vyhláška ONV Čes. Krumlov (15. 11. 1990)
Bosonožský hájek	BM	Bosonohy	Vyhláška ONV Brno-město (21. 12. 1985)
Brdatka	RA	Křivoklát	Výnos MK ČSR č. 6.044/84 (28. 3. 1984)
Břenčák	BM	Kníničky	Vyhláška MěNV Brno (10. 12. 1987)
Březina	LT, TP	Milešov, Kostomlaty	Výnos MK ČSR č. 13.364/68 (20. 1. 1969)
Březinka	BK	Březina	Výnos MK ČSR č. 18.583/73 (29. 12. 1973)
Bučina u Suché louky	PV	Buková	Vyhláška ONV Prostějov (21. 6. 1990)
Bukové kopce	JH	Chlum u Třeboně	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Bukovec	FM	Bukovec	Vyhláška ONV Frýdek-Místek (20. 1. 1988)
Bukoveček	PR	Paršovice	xVýnos MŠK č. 32.047/62 (31. 7. 1962)
Buky u Vysokého Chvojna	PU	Bělečko, Vysoké Chvojno	+Výnos MK č. 54.131/54 (14. 3. 1955)
Bystřice	DO	Pec	Výnos MK ČSR č. 9.296/69 (20. 11. 1969)
Coufavá	BO	Vranov	Výnos MK ČSR č. 7.033/76 (1. 6. 1976)
Čabel	DC	Bynovec	Výnos MK ČSR č. 16.634/73 (29. 12. 1973)
Černá hora	JN,LB	Bedřichov, Hejnice	xVýnos MŠK č. 41.347/65 (19. 10. 1965)
Černá jezírka	JN, LB	Jizerka, Bílý Potok	xVýnos MŠK č. 41.348/65 (19. 10. 1965)
Čerňava	KM	Rajnochovice	Výnos MK ČSR č. 7.827/75 (28. 9. 1975)
Černínovsko	ME	Libiš	+Vyhláška MŠVU č. 146.992/50 (16. 3. 1950)
Černovický hájek	BM	Brněnské Ivanovice	Vyhláška MěNV Brno (28. 7. 1977)
Černý důl	RK	Hor. Rokytnice, Vrchní Orlice	+Výnos MK č. 45.962/54 (21. 7. 1954)
Černý les u Šilhéřovic I-II	OP	Šilhéřovice	Výnos MK ČSR č. 14.475 a 14.476/69 (2.2. 1970)
Čertova hora u Vráže	PI	Zlivice	Vyhláška ONV Písek (4. 12. 1985)
Čertova skála	RA	Hracholusky	+Vyhláška MŠVU č. 14.737/49 (27. 1. 1949)
Čertova stráň	PT	Včelná pod Boubínem	Vyhláška OÚ Prachatice (3. 3. 1992)
Červený kříž	RA	Roztoky u Křivoklátu	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Český Jílovec	CK	Hor. Jílovice	Výnos MŠANO č. 8.865/35 (8. 2. 1935)
Čičov	LN	Hořenec	+Výnos MŠVU č. 92.896/51 (23. 5. 1951)
Čihadlo	BO	Babice n. Svitavou	Výnos MK ČSR č. 7.037/76 (1. 10. 1976)
Čížov	BN	Týnec n. S.	Vyhláška ONV Benešov (15. 11. 1990)
Člupy	VY	Marefy	Vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Čtyři palice	ZR, SY	Milovy, Březiny	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Dařenec	OP	Vřesina	Výnos MK ČSR č. 3.025/69 ( 10. 2. 1969)
Dědovické stráně	PI	Dědovice	Výnos MK ČSR č. 3.603/74 (22. 2. 1974)
Dětanský chlum	LN	Nepomyšl	xVýnos MKI č. 13.904/67 (18. 11. 1967)
Dívčí kámen	CK	Křemže	+Výnos MŠVU č. 35.933/52 (11. 7. 1952)
Divoká Šárka	Pha 6	Liboc	Vyhláška NVP (10. 11. 1964)
Dobročkovské hadce	PT	Dobročkov	Vyhláška OÚ Prachatice (3. 3. 1992)
Dolejší rybník	ST	Tchořovice	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Dolnoněmčanské louky	UH	Slavkov	Vyhláška ONV Uherské Hradiště (22. 7. 1982)
Dománovický les	KO	Dománovice, Radovesnice II	Vyhláška ONV Kolín (15. 12. 1988)
Doubek	PR	Zámrsky	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Drahotínský les	DO	Poběžovice, Drahotín, Hvožďany	Vyhláška ONV Domažlice (22. 10. 1987)
Drahy	UH	Horní Němčí	Vyhláška ONV Uherské Hradiště (22. 7. 1982)
Dřínová	BO	Babice nad Svitavou	Výnos MK ČSR č. 18.923/73 (29. 12. 1973)
Dubcová	VS	Kateřinice	+Výnos MK č. 22.111/55 (14. 1. 1956)
Dubensko	PS	Chříč	xVýnos MŠK č. 34.697/65 (13. 8. 1965)
Dubno	NA	Čes. Skalice, Kleny, Zlič	+Výnos MK č. 55.761/55 (17. 2. 1956)
Dukovanský mlýn	TR	Dukovany	Vyhláška ONV Třebíč (20. 10. 1983)
Duny u Sváravy	PU	Labské Chrčice	Vyhláška ONV Pardubice (9. 7. 1980)
Dvorčák	PR	Paršovice	xVýnos MŠK č. 32.047/62 (31. 7. 1962)
Dvořiště	CB	Dolní Slověnice	Vyhláška ONV České Budějovice (24. 9. 1990)
Fabián	JH	Dolní Lhota	Výnos MK ČSR č. 3.604/74 (22. 2. 1974)
Fajmanovy skály - Klenky	PJ	Chynín	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Františkov	SU	Nové Losiny	+Výnos MK č. 27.497/54 (11. 6. 1954)
Getsemanka	PB	Hutě p. Třemšínem, Věšín	xVýnos MŠK č. 54.391/65 (13. 1. 1966)
Grünwaldské vřesoviště	TP	Nová Ves	Vyhláška ONV Teplice (12. 10. 1989)
Grybla	BN	Krhanice	Vyhláška ONV Benešov (6. 12. 1985)
Habrová seč	TR	Nové Syrovice	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Hadí vrch	JH	Rajchéřov	Vyhláška ONV Jindř. Hradec (10. 12. 1987)
Hašky	VY	Nevojice	Vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Háj	PS	Druztová	Výnos MK ČSR č. 13.366/69 (28. 12. 1969)
Herštýn	DO	Němčice	+Výnos MK č. 68.733/54 (12. 4. 1955)
Hněvošický háj	OP	Hněvošice	Výnos MK ČSR č. 3.909/69 (20. 11. 1969)
Holubovské hadce	ČK	Holubov, Křemže, Třísov	Výnos MK ČSR č. 18.767/72 (29. 12. 1972)
Holý vrch u Hlinné	LT	Hlinná	+Vyhláška MŠVU č. 76.905/49 (8. 7. 1949)
Homolka	Pha 5	Velká Chuchle	Vyhláška NVP (28. 1. 1982)
Horky	HO	Milotice	Vyhláška ONV Hodonín (1. 7. 1989)
Horní louky	UH	Suchá Loz	Vyhláška ONV Uherské Hradiště (22. 7. 1982)
Horusická blata	TA, CB	Horusice, Bošilec	Vyhláška ONV Tábor (18. 11. 1990) a vyhláška OÚ Čes. Budějovice (30. 12. 1991)
Hořina	OP	Tábor	+Vyhláška MŠVU č. 197.108/48 (5. 11. 1948)
Hoříněveská bažantnice	HK	Hoříněves	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Hovoranské louky	HO	Hovorany	Vyhláška OÚ Hodonín (28. 2. 1992)
Hradčanské rybníky	CL	Hradčany, Strážov	xVýnos MKI č. 11.034/67 (26. 9. 1967)
Hradec	PB	Dobříš	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Hradišťanská louka	TP	Mukov	+Výnos MŠVU č. 108.067/51 (3.1. 1952)
Hraniční louka	RK	Trčkov	Vyhláška ONV Rychnov n. Kn. (1. 7. 1982)
Hrádek	BV	Morkůvky	Vyhláška ONV Břeclav (9. 10. 1986)
Hrbáčkovy tůně	PY, NB	Sedlčánky, Káraný, Lysá n. L., Přerov n. L.	Vyhláška ONV Praha- východ (24. 6. 1988) a vyhl. ONV Nymburk (23. 6. 1989)
Hrby	PI	Zlivice	Výnos MK ČSR č. 8.806/73 (9. 8. 1973)
Hutě	UH	Žitková	Vyhláška ONV Uherské Hradiště (22. 7. 1982)
Hvozdnice	OP	Uhlířov, Štáblovice, Slavkov	Vyhláška ONV Opava (27. 9. 1988)
Chlum	KV	Chlum	+Výnos MŠO č. 16.637/47 (24. 2. 1947)
Choustník	TA	Choustník	+Výnos MŠVU č. 170.405/49 (19. 11. 1949)
Chropotínský háj	RK	Ledce	+Výnos MK č. 49.505/54 (14. 3. 1955)
Chuchelský háj	Pha 5	Malá Chuchle, Velká Chuchle	Vyhláška NVP (27. 5. 1982)
Chynínské buky	PJ	Chynín	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Jalovcová stráň	ZL	Nedašov	Vyhláška ONV Gottwaldov (16. 9. 1982)
Jaronínská bučina	CK	Jaronín	Výnos MK ČSR č. 12.894/73 (24. 10. 1973)
Javorůvky	ZL	Valašské Klobouky	Vyhláška ONV Gottwaldov (16. 9. 1982)
Jelení bučina	BR	Ludvíkov	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Jelení lázeň	RK	Deštné v Orl. horách	Vyhláška ONV Rychnov n. Kn. (1. 7. 1982)
Jelení skok	BO	Vranov	Výnos MK ČSR č. 7.034/76 (1. 6. 1976)
Jelení vrch	KT	Habartice	xVýnos MŠK č. 33.147/66 (16. 8. 1966)
Jelení žlíbek	BM	Bystrc	Vyhláška MěNV Brno (21. 4. 1979)
Jouglovka	BE	Broumy	Výnos MK ČSR č. 6.041/84 (28. 3. 1984)
Kabečnice	RA	Sýkořice	Výnos MK ČSR č. 6.045/84 (28. 3. 1984)
Kamenný vrch nad myslivnou	BM	Nový Lískovec	Vyhláška MěNV Brno (23. 3. 1978)
Kamenný vrch u Kurdějova	BV	Kurdějov	+Vyhláška MŠK č. 815/56 (4. 7. 1956)
Karlické údolí	BE,PZ	Mořinka,Dobřichovice,Vonoklasy	Výnos MK ČSR č. 18.009/72 (29. 12. 1972)
Karlov	ZN	Šanov nad Jeviš.	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Karlovice sever	BR	Karlovice	xVýnos MK ČSR č. 4.753/70 (3. 8. 1970)
Kladrubská hora	TA	Kladruby	Vyhláška ONV Tábor (18. 11. 1990)
Klapice	Pha 5	Radotín	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Klánovický les - Cyrilov	Pha 9 PY	Ú jezd n. Lesy, Klánovice, Horní Počernice, Jirny, Šestajovice, Ú valy	Vyhláška NVP (28. 1. 1982 a 4. 7. 1988) a vyhláška ONV Praha-vých. (16. 2.1990)
Klečové louky	LB	Hejnice	xVýnos MŠK č. 41.351/65 (19. 10. 1965)
Kleť	CK	Chlum, Křenov	+Výnos MK č. 7. 485/56 (10. 5. 1956)
Klíč	CL	Svor	xVýnos MKI č. 13.902/67 (18. 11. 1967)
Klíny	FM	Čeladná	Výnos MK ČSR č. 9.858/76 (10. 2. 1977)
Kloc	JI	Loučky	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Klokočské skály	SM	Klokočí, Sekerkovy Loučky,	Vyhláška ONV Semily (13. 6. 1985)
	Bělá u Turnova	
Kněží hora	PV	Krumsín	Vyhláška ONV Prostějov (29. 6. 1989)
Kněží hora u Katovic	ST	Katovice	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Kobylí draha	PZ	Hradišťko	Vyhláška ONV Praha-západ (13. 12. 1989)
Kocelovické pastviny	ST	Kocelovice	Vyhláška ONV Strakonice (19. 3. 1990)
Kokořínský důl	ME, CL	Bosyně, Dobřeň, Janova Ves, Jestřebice, Kanina, Kokořín, Nebužely, Olešno, Sedlec, Střemy, Tubož, Vysoká, Mšeno,	+Výnos MK č. 4628/53 (7. 11. 1953)
Kokšín	PJ	Hořehledy	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Komáří vrch	RK	Černá Voda, Říčky	Výnos MK ČSR č. 8.904/73 (9. 8. 1973)
Kotvice	NJ	Nová Horka	Výnos MK ČSR č. 3.025/70 (10. 3. 1970)
Kralovické louky	PT	Kralovice	Vyhláška OÚ Prachatice (3. 3. 1992)
Krašov	PS	Bohy	+Výnos MŠVU č. 108.068/51 (28. 1. 1952)
Krkanka	CR	Čes. Lhotice, Licibořice, Nasavrky	Vyhláška ONV Chrudim (21. 11. 1990)
Krkavčina	PI	Dědovice	Výnos MK ČSR č. 3.606/74 (22. 2. 1974)
Krnovec	BM	Bystrc	Vyhláška MěNV Brno (10. 12. 1987)
Kuchyňka	PB	Pičín	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Kulivá hora	PZ	Třebotov	Výnos MK ČSR č. 17.978/72 (29. 12. 1972)
Kuřidlo	ST	Dražejov	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Kutaný	VS	Halenkov	Výnos MK ČSR č. 3.023/69 (10. 2. 1969)
Kútky	HO	Radějov	Výnos MK ČSR č. 9.430/87 (17. 6. 1987)
Lazy	ZL	Bylnice	Vyhláška ONV Gottwaldov (12.7. 1984)
Lhotecká stráň	KH	Nová Lhota	Vyhláška ONV Kutná Hora (10. 10. 1985)
Libín	PT	Prachatice	Vyhláška ONV Prachatice (18. 2. 1988)
Lípa	RO	Ostrovec	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Lipovské upolínové louky	PV	Lipová, Brodek	Vyhláška ONV Prostějov (21. 6. 1990)
Lipská hora	LT	Mrsklesy	Výnos MK ČSR č. 9.854/76 (10. 2. 1976)
Lopata	PJ	Milínov	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Loučky	JI	Loučky	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Louky pod Kumstátem	BV	Krumvíř	+Výnos MK č. 66.827/54 (17. 3. 1954)
Louky v oboře Libeň	RA	Mšecké Žehrovice	Vyhláška ONV Rakovník (16. 6.1989)
Loužek	LT	Doksany	Výnos MK ČSR č. 9.856/76 (10. 8. 1977)
Luh u Telče	JI	Telč	Vyhláška ONV Jihlava (3. 5. 1984)
Machová	HO	Javorník	Výnos MK ČSR č. 9.430/87 (17. 6. 1987)
Malé jeřábí jezero	KV	Jelení	Výnos MK ČSR č. 13.368/69 (28. 12. 1969)
Malužín	BO	Bílovice nad Svitavou	Výnos MK ČSR č. 7.036/76 (1. 6. 1976)
Míchov	ST	Mladějovice	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Milá	MO	Milá	Výnos MŠK č. 8.914/58 (25. 2. 1958)
Milčice	KT	Milčice	Vyhláška OÚ Klatovy (4. 2. 1992)
Milešický prales	PT	Milešice	Výnos MK ČSR č. 14.505/89 (21. 12. 1989)
Miletínky	PT	Křížovice	Vyhláška ONV Prachatice (24. 5.1989)
Mokřiny u Vomáčků	CB	Zliv	Vyhláška OÚ České Budějovice (30. 12. 1991)
Moravské louky	HO	Moravany	Vyhláška ONV Hodonín (25. 10. 1990)
Mrhatina	JI	Řásná	xVýnos MŠK č. 45.159/64 (7. 11. 1964)
Mušenice	VY	Rašovice	Vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Mydlovarský luh	NB	Kostomlaty, Ostrá	Vyhláška ONV Nymburk (23. 6. 1989)
Myslivna	LT	Poplze	Výnos MKI č. 12.607/68 (10. 9. 1968)
Mýto	Pha 10	Nedvězí	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Na Babě	RA	Křivoklát	Výnos MK ČSR č. 6.046/84 (28. 3. 1984)
Na Černčí	LT	Rochov	Vyhláška ONV Litoměřice (1. 11. 1990)
Na čihadle	LB	Hejnice	xVýnos MŠK č. 41.351/65 (19. 10. 1965)
Na hadci	SU	Raškov	Vyhláška ONV Šumperk (8. 11. 1990)
Na hradech	PU	Žáravice	+Výnos MK č. 75.102/54 (4. 7. 1956)
Na hranicích	SM	Bukovina	+Výnos MK č. 15.472/53 (15. 12. 1953)
Na Kocourkách	ZN	Dobelice, Vémyslice	+Vyhláška MŠVU č. 170.891/49 (3. 11. 1949)
Na loučkách	CL	Výsluní	Výnos MK ČSR č. 6.085/77 (1. 7. 1977)
Na Podlesích	TR	Hrutov	Vyhláška ONV Třebíč (28. 10. 1982)
Na skalách	PB	Věšín	xVýnos MŠK č. 49.945/65 (13. 1. 1966)
Na Volešku	KT	Soběšice, Náhořanky	Vyhláška ONV Klatovy (1. 12. 1988)
Nad řekami	BO	Hrubšice	Vyhláška ONV Brno-venkov (27. 12. 1979)
Nad Zavírkou	PT	Javorník, Ú byslav	Vyhláška ONV Prachatice (18. 2. 1988)
Netřeb	DO	Kanice	+Výnos MK č. 68.734/54 (12. 4. 1955)
Nezabudické skály	RA	Velká Buková	Vyhláška ONV Rakovník (1. 2. 1989)
Nosperk	BV	Němčičky	Vyhláška ONV Břeclav (9. 10. 1986)
Nová louka	JN	Bedřichov	xVýnos MŠK č. 41.347/65 (9. 10. 1965)
Nové Tečhanovice	OP	Nové Tečhanovice	Výnos MK ČSR č. 9. 294/69 (20. 11. 1969)
Obůrky-Třeštěnec	BO	Mor. Knínice	Vyhláška ONV Brno-venkov (3. 4. 1980)
Oceán	KV	Oldřichov, Pernink, Pstruží, Vysoká Štola	Výnos MK ČSR č. 15.141/68 (10. 2. 1969)
Olšina u Skleného	ZR	Sklené	Vyhláška ONV Žďár n. S. (27. 5. 1985)
Opatovské zákopy	TR	Opatov	Vyhláška ONV Třebíč (29. 9. 1988)
Opolenec	PT	Bořanovice, Smrčná, Výškovice	Vyhláška ONV Prachatice (20. 9. 1985)
Oskovec	HO	Strážnice	+Výnos MK č. 76.486/54 (17. 2. 1956)
Oskovec II	HO	Petrov	Vyhláška OÚ Hodonín (1. 12. 1991)
Panské louky	BR	Dětřichov n. B., Mor. Beroun	Výnos MK ČSR č. 3.026/70 (10. 3. 1970)
Pašijová draha	KL	Libušín	Vyhláška ONV Kladno (29. 9. 1987)
Peliny	UO	Choceň	+Vyhláška MŠO č. 34.007/48 (4. 3. 1948)
Petrovka	PN, PS	Bolevec, Chotíkov	Vyhláška Zč KNV (3. 3. 1988)
Písečný přesyp u Vlkova	TA	Vlkov	+Výnos MK č. 36.314/54 (21. 5. 1954)
Písečný rybník	HO	Milotice	+Výnos MK č. 18.334/55 (5. 3. 1956)
Plačkův les a říčka Šatava	BV	Iváň	Vyhláška ONV Břeclav (27. 9. 1990) .
Planý vrch	CH	Mnichov	xVýnos MŠK č. 19.881/66 (7. 5. 1966)
Ploščiny	ZL	Poteč	Vyhláška ONV Gottwaldov (16. 9. 1982)
Pod Jelení studánkou	BR	Žďárský potok, Karlov	Vyhláška ONV Bruntál (25. 10. 1989)
Pod Popelní horou	PT	Stachy	Vyhláška ONV Prachatice (20. 9. 1985)
Pod Slunečnou strání	SU	Nové Losiny	Vyhláška ONV Šumperk (8. 11. 1990)
Pod Švancarkou	PV	Horní Štěpánov	Vyhláška ONV Prostějov (27. 9. 1990)
Pod Vrchmezím	RK	Olešnice	+Výnos MŠK č. 26.707/60 (8. 7. 1960)
Pod Žitkovským vrchem	UH	Žitková	Vyhláška ONV Uher. Hradiště (22. 7. 1982)
Podhoří	Pha 7	Bohnice, Troja	Vyhláška NVP (27. 5. 1982)
Pha 8
Podhrázský rybník	BN	Tomice II	+Vyhláška MŠVU č. 146.757/50 (16. 3. 1950)
Polánský les	OV	Poruba - jih	Výnos MK ČSR č. 3.027/70 (10. 3. 1970)
Poledňana	FM	Bílá	Výnos MK č. 18.127/55 (bez data)
Postřekovské rybníky	DO	Postřekov, Klenčí pod Čerchovem, Ždanov	Vyhláška ONV Domažlice (25. 9. 1990)
Prales Jizera	LB	Hejnice	xVýnos MŠK č. 41.355/65 (19. 10. 1965)
Prokopské údolí	Pha 5	Hlubočepy, Jinonice	Výnos MK ČSR č. 25.533/78 (28. 12. 1978)
Průchodnice	PV	Ludmírov	Vyhláška ONV Prostějov (31. 10. 1985)
Přesypy u Rokytna	PU	Rokytno	Vyhláška ONV Pardubice (12. 5. 1982)
Pstruží potok	BR	Stará Ves	Vyhláška ONV Bruntál (25. 10. 1989)
Ptačí kupy	LB	Hejnice	xVýnos MŠK č. 41.353/65 (19. 10. 1965)
Pučanka	KT	Hejná	+Vyhláška MŠO č. 204.457/48 (23. 10. 1948)
Rabštejn	SU	Bedřichov	Vyhláška ONV Šumperk (8. 11. 1990)
Rač	UL	Lochočice	+Vyhláška MŠO č. D-II-3-155-1-1/17-53 (9. 7. 1953)
Radim	BR	Krasov	Výnos MK ČSR č. 10.751 /69 (29. 10. 1969)
Radomilická mokřina	CB	Záblatí	Vyhláška OÚ Čes. Budějovice (30. 12. 1991)
Radotínské údolí	Pha 5, PZ	Zad. Kopanina, Kosoř	Výnos MK ČSR č. 8.200/75 (17. 9. 1975)
Rakovec	BK	Jedovnice	Výnos MK ČSR č. 18.463/73 (29. 12. 1973)
Ralsko	CL	Hvězdov, Noviny pod Ralskem	xVýnos MKI č. 11.033/67 (26. 9. 1967)
Ranská jezírka	HB	Havlíčkova Borová	Vyhláška ONV Havl. Brod (17. 9. 1990)
Rašeliniště Bažantka	JI	Doupě, Řídelov	Vyhláška ONV Jihlava (8. 7. 1982)
Rašeliniště Kačerov	RK	Kačerov	Vyhláška ONV Rychnov nad Kn. (5. 7. 1984)
Rašeliniště Kaliště	JI	Jihlávka	Vyhláška ONV Jihlava (8. 7. 1982)
Rašeliniště Loučky	JI	Loučky	Vyhláška ONV Jihlava (8. 7. 1982)
Rašeliniště Vidlák	SM	Hrubá Skála	Vyhláška ONV Semily (13. 6. 1985)
Rašovický zlom	VY	Rašovice	Vyhláška ONV Vyškov (28. 6. 1990)
Rod	TA	Val	Vyhláška ONV Tábor (18. 11. 1990)
Roštýnská obora	JI	Doupě	Výnos MK ČSR č. 6.093/77 (5. 12. 1977)
Roviny	BV	Diváky	Vyhláška ONV Břeclav (9. 10. 1986)
Roztocký háj-Tiché údolí	Pha 6, PZ	Roztoky, Sedlec	Výnos MŠVU č. 100.988/51 (9. 9. 1951) +Výnos MŠVU č. IX-357-2-51 (10. 8. 1951)
Ruda u Kojákovic	CB	Kojákovice	Vyhláška OÚ Čes. Budějovice (30. 12. 1991)
Rudka	PV	Ponikev, Ludmírov	Vyhláška ONV Prostějov (27. 9. 1990)
Rybník Březina	JI	Dudín	Vyhláška ONV Jihlava (15. 11. 1990)
Rybníky	FM	Kozlovice	Vyhláška ONV Frýdek-Místek (27. 2. 1990)
Rybí loučky	JN	Jizerka	xVyhláška MŠK č. 41.349/65 (19. 10. 1965)
Řeka	HB	Staré Ransko	Vyhláška ONV Havlíčkův Brod (17. 9. 1990)
Sedlická obora	ST	Holušice	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Sedloňovský vrch	RK	Sedloňov v Orlic. horách	+Výnos MK č. 26.375/54 (6. 7. 1954)
Selský les	UO	Herbortice	+Výnos MK č. 34.172/54 (8. 5. 1954)
Sidonie	ZL	Sidonie	Vyhláška ONV Gottwaldov (12. 7. 1984)
Skalecký háj	RK	Podbřezí	Vyhláška ONV Rychnov nad Kn. (5. 7. 1984)
Skalské rašeliniště	BR	Skály	Výnos MK ČSR č. 11.079/70 (3. 9. 1970)
Skařiny	HO	Mikulčice	+Výnos MK č. 18.280/55 (4. 7. 1956)
Skály	PV	Protivanov	Vyhláška ONV Prostějov (21. 6. 1990)
Skelná Huť	PV	Protivanov	Vyhláška ONV Prostějov (7. 7. 1988)
Skočický hrad	ST	Skočice	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Skučák	KI	Rychvald	Výnos MK ČSR č. 10.752/69 (29. 10. 1969)
Slatinná louka u Liblic	ME	Liblice	Vyhláška ONV Mělník (19. 12. 1986)
Slavičí údolí	Pha 5	Lochkov, Radotín	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Sluneční stráň	UL	Brná	Výnos MKI č. 12.610/68 (10. 9. 1968)
Skučák	KI	Rychvald	Výnos MK ČSR č. 10.752/69 (29. 10. 1969)
Slatinná louka u Liblic	ME	Liblice	Vyhláška ONV Mělník (19. 12. 1986)
Slavičí údolí	Pha 5	Lochkov, Radotín	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Sluneční stráň	UL	Brná	Výnos MKI č. 12.610/68 (10. 9. 1968)
Slunečný dvůr	CL	Jestřebí	+Výnos MK č. 54.130/54 (14. 3. 1955)
Slunná	BO	Lažánky	Vyhláška ONV Brno-venkov (28. 6. 1985)
Sokolí skála	ZR	Doubravník, Borač	+Vyhláška MŠVU č. 251.976/48 (5. 1. 1949)
Staňkovka	Pha 5	Radotín	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Stepní stráň u Komořan	VY	Komořany	+Vyhláška MŠVU č. 17.595/48 (3. 3. 1948)
Stráň u Chroustova	KO	Radim	+Výnos MŠVU č. 156.109/51 (1. 2. 1951)
Stráně u splavu	KO	Vrbčany	+Výnos MŠVU č. 85.704/51 (1. 2. 1951)
Střela	PS	Hluboká, Kalec, Kotaneč, Černá Hať, Vysočany, Rabštejn	Výnos MK ČSR č. 6.710/76 (28. 4. 1976)
Stříbrný luh	RA	Ú jezd nad Zbečnem	Výnos MK ČSR č. 6.047/84 (28. 3. 1984)
Suchá Dora	NJ	Dobešov	Výnos MK ČSR č. 3.024/69 (10. 2. 1969)
Suchý vrch	BR	Železná	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Sutice	UO	Verměřovice	+Vyhláška MŠVU č. 173.523/49 (24. 2. 1950)
Svatá Alžběta	RA	Městečko	+Vyhláška MŠVU č. 28.709/49 (1. 3. 1949)
Šance	Pha 5	Cholupice, Zbraslav	Vyhláška NVP (28. 1. 1982)
Šévy	VY	Mouřínov	+Vyhláška MŠVU č. 153.516/50 (24. 10. 1950) a vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Šibeničník	BV	Mikulov	Vyhláška OSK Mikulov č. 8.963/1 (10. 5. 1946)
Škrabalka	PR	Lipník n. B.	+Výnos MK 11.694/55 (4. 7. 1956)
Špice	BO	Ú jezd u Brna	+Výnos MK č. 20. 112/55 (17. 2. 1956)
Štamberk a kamenné moře	JI	Lhotka, Řásná	Vyhláška ONV Jihlava (15. 11. 1990)
Štíří důl	HB, ZR	Hluboká, Křížová, Vojnův Městec	Vyhláška ONV Havl. Brod (12. 12. 1988) a vyhláška ONV Žďár n. S. (14. 4. 1988)
Tetínské skály	BE	Tetín	Výnos MK ČSR č. 3.400/74 (22. 2. 1974)
Tonice-Bezedná	KO	Velký Osek	Vyhláška ONV Kolín (1. 5. 1985)
Trotina	HK	Lochenice	Vyhláška ONV Hradec Králové (23. 8. 1983)
Třímanské skály	RO	Hřešihlavy, Třímany	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Týnecké mokřady	KO	Týnec nad Labem	Vyhláška ONV Kolín (17. 12. 1987)
U Brněnky	BO	Kanice	Výnos MK ČSR č. 18.462/73 (29. 12. 1973)
U Eremita	RA	Branov	Výnos MK ČSR č. 6.048/84 (28. 3. 1984)
U hájenky	TR	Čáslavice	Vyhláška ONV Třebíč (29. 9. 1988)
U Leskoveckého chodníka	OP	Skřípov	Výnos MK ČSR č. 9.293/69 (20. 11. 1969)
U Nového hradu	BK	Olomučany	Výnos MK ČSR č. 7.830/75 (29. 4. 1975)
U parku	PU	Vysoké Chvojno	+Výnos MK č. 54.132/54 (14. 3. 1955)
U výpustku	BK	Březina	Výnos MK ČSR č. 6.084/77 (11. 7. 1977)
Údolí Doubravy	HB	Bílek, Chotěboř, Malochyně, Horní Sokolovec	Vyhláška ONV Havl. Brod (28. 4. 1986)
Údolí Chlébského potoka	ZR	Chlébské	+Výnos MK č. 1.314/53 (30. 9. 1953)
Údolí Jizery u Semil a Bítouchov	a SM	Bítouchov, Chuchelná	+Výnos MŠVU č. 94.458/51 (2. 6. 1951)
Údolí Oslavy a Chvojnice	TR, BO	Náměšť n. O., Vícenice, Znátky, Kralice, Březník, Sudice, Kuroslepy, Mohelno, Senorady, Sedlec, Kladeruby, Čučice, Ketkovice	Vyhláška ONV Třebíč (11. 4. 1974) a vyhláška ONV Brno-venkov (22. 5. 1975)
Údolí Teplé	CH, SO, KV	Mnichov, Louka, Tisová, Poutnov, Bohuslav	Vyhláška OÚ Cheb (24. 2. 1992), vyhláška OÚ Sokolov (27. 2. 1992), vyhláška OÚ Karlovy Vary (27. 2. 1992)
Údolí Ú nětického potoka	Pha 6	Suchdol	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
Uhliska	PV	Horní Štěpánov	Vyhláška ONV Prostějov (7. 7. 1988)
Upor	ME	Kly, Vrbno	+Výnos MŠK č. 61.225/57 (14. 8. 1957)
V dole	UO	Cotkytle, Herbortice	+Výnos MK č. 56.914/54 (14. 3. 1955)
V horách	RO	Terešov	xVýnos MŠK č. 33.146/66 (16. 8. 1966)
V Jedlích	TR	Příštpo	Vyhláška ONV Třebíč (29. 9. 1988)
V Morávkách	KT	Loužná	Vyhláška ONV Klatovy (21. 4. 1988)
V pískovně	Pha 9	Dolní Počernice, Hostavice	Vyhláška NVP (4. 7. 1988)
V Podolánkách	FM	Čeladná	Výnos MK č. 18.127/55 (bez data)
V rašelinách	SO	Studenec	Vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb. (14. 12. 1990)
Valach	OP	Lesní Albrechtice, Jelenice	Výnos MK ČSR č. 9.292/69 (20. 11. 1969)
Ve slatinské stráni	RK	Slatina n. Zdobnicí	+Výnos MŠK č. 75.100/54 (4. 7. 1956)
Ve Vlčí	UH	Vyškovec	Vyhláška ONV Uher. Hradiště (22. 7. 1982)
Ve Žlebcách	VY	Pavlovice	Vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Velká a Malá Olšina	HB, KH	Dobrnice, Chlum, Tunochody	Vyhláška ONV Havl. Brod (25. 3. 1982) a vyhláška ONV Kutná Hora (10. 10. 1985)
Velká Kobylanka-Malá	PR	Hranice	Výnos MŠVU č. 42.678/52 a 42.934/52
Kobylanka		(24. 9. 1952)
Velká Kuš	ST	Lnářský Málkov	Vyhláška ONV Strakonice (14. 11. 1985)
Velké doly	KI, FM	Český Puncov, Konská	Vyhláška ONV Karviná (3. 9. 1990) a vyhláška ONV Frýdek-Místek (27. 2. 1990)
Velký a Malý kamýk	CB	Všeteč	Vyhláška ONV Čes. Budějovice (24. 9. 1990) a vyhláška OÚ Čes. Budějovice (30. 12. 1991)
Velký Kuntínov	BV	Boleradice	Vyhláška ONV Břeclav (9. 10. 1986)
Velký Pařezitý rybník	JI	Řásná	Vyhláška ONV Jihlava (3. 5. 1984)
Veltrubský luh	KO	Veltruby, Nová Ves I	Vyhláška ONV Kolín (1. 5. 1985)
Vinořský park	Pha 9	Vinoř	Vyhláška NVP (27. 5. 1982)
Visengrunty	VY	Bošovice	Vyhláška ONV Vyškov (8. 11. 1990)
Vitčický les	PV	Vitčice	Vyhláška ONV Prostějov (21. 6. 1990)
Vílanecké rašeliniště	JI	Vílanec	Vyhláška ONV Jihlava (8. 7. 1982)
Vladař	KV	Záhořice	Výnos MK ČSR č. 5.376/69 (23. 4. 1969)
Vlček	CH	Prameny, Sítiny	xVýnos MŠK č. 19.880/66 (7. 5. 1966)
Vlčí důl	TP	Hrad Osek	Vyhláška ONV Teplice (12. 10. 1989)
Voškov	BE	Běleč, Poučník	Výnos MK ČSR č. 18.357/72 (29. 12. 1972)
Vrbenské rybníky	CB	České Vrbné, Haklovy Dvory	Vyhláška ONV České Budějovice (15. 3. 1990)
Vrch Baba u Kosmonos	MB	Hor. Stakory, Chudoplesy, Kosmonosy	+Vyhláška MŠVU č. 149.728/50 (11. 10. 1950)
Vrť	NB	Ostrá, Semice	Výnos MK ČSR č. 18.716/72 (29. 12. 1972)
Vřesová stráň	FM	Mosty u Jablunkova	Vyhláška ONV Frýdek-Místek (27. 2. 1990)
Vřešťovská bažantnice	TU	Velký Vřešťov	+Vyhláška MŠVU č. 111.322/49 (19. 9. 1949)
Všetatská černava	ME	Všetaty, Chrást u Tišic	Vyhláška ONV Mělník (19. 12. 1986)
Vymyšlenská pěšina	PB	Prostřední Lhota	Výnos MK ČSR č. 3.500/89 (19. 1. 1989)
Výří skály u Oslova	PI	Tuklety	Vyhláška ONV Písek (4. 12. 1985)
Vysoká Běta	CB	Lipanovice	Vyhláška ONV České Budějovice (23. 3. 1989)
Vysoký Tok	RA	Branov	Výnos MK ČSR č. 6.050/84 (28. 3. 1984)
Zadní Hády	BO	Kanice	Výnos MK ČSR č. 18.922/73 (29. 12. 1973)
Zaječí skok	JI	Horní Kosov	Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933)
Zámělský Borek	RK	Záměl	+Výnos MŠO č. 36.383/46 (28. 6. 1946)
Záplavy	KL	Kamenné Žehrovice, Srby, Tuchlovice	Vyhláška ONV Kladno (15. 1. 1985)
Zátoňská Hora	PT	Lenora	Výnos MK ČSR č. 14.505/89 (21. 12. 1989)
Zázmoníky	BV	Bořetice	Vyhláška ONV Břeclav (9. 10. 1986)
Zemská brána	UO, RK	Bartošovice, Klášterec n. Orlicí	Vyhláška ONV Ú stí n. O. (18. 6. 1987)
Zvolská homole	PZ	Zvole	Vyhláška ONV Pha-západ (13. 12. 1989)
Zvoníčkovna	RO	Kornatice	+Výnos MK č. 17.506/55 (4. 7. 1956)
Zubří	CR	Trhová Kamenice	Vyhláška ONV Chrudim (21. 11. 1990)
Žlíbky	PI	Borečnice	Výnos MK ČSR č. 15.084/73 (14. 12. 1973)

Vysvětlivky: + - přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 14.200/88 z 29. 11. 1988
x - přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 17.094/87 z 21. 12. 1987
1) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
2) Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
3) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.
4) § 8 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
5) Např. § 10 a § 36 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
6) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
7) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb.
8) § 26 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
9) Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, příloha č. 1 - Seznam škůdců vnitřní karantény a příloha č. 2 - Seznam škůdců nekaranténních.
10) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.
11) § 1 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 155/1980 Sb.
12) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech.
13) § 77 a 78 zákona č. 114/1992 Sb.
14) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
15) § 4 a 5 zákona č. 40/1956 Sb.
16) § 6 zákona č. 40/1956 Sb

Vyhl. o ochrana drevin a povolovani kanceni ve zneni 222/2014 od 1.11.2014

Předpis č. 189/2013 Sb.   Vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
Ze dne	27.06.2013
Částka	78/2013
Platnost od	04.07.2013
Účinnost od	15.07.2013
Obsah
ČÁST PRVNÍ - OCHRANA DŘEVIN A POVOLOVÁNÍ JEJICH KÁCENÍ(§ 1 - § 5)
ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny(§ 6)

189 VYHLÁŠKA  ze dne 27. června 2013  o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. d) a k provedení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA DŘEVIN A POVOLOVÁNÍ JEJICH KÁCENÍ
§ 1
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zapojeným porostem dřevin soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina,
b) společenskými funkcemi dřeviny soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí,
c) stromořadím souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech, školkách a plantážích dřevin3).
§ 2
Nedovolené zásahy do dřevin
(1) Nedovolenými zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, se rozumí zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.
(2) O nedovolený zásah podle odstavce 1 se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha anebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území.
§ 3
Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení
Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje
a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin3),
d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

§ 4
Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin a náležitosti oznámení o kácení dřevin
(1) Žádost o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku,
c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového, popřípadě rodového zastoupení dřevin a
d) zdůvodnění žádosti.
(2) Oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 2 a odst. 4 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
b) doložení vlastnického práva, či nájemního nebo uživatelského vztahu oznamovatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 4 zákona a s výjimkou kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků4) a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav5),
c) specifikaci dřevin, které mají být káceny nebo byly pokáceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového, popřípadě rodového zastoupení dřevin,
d) zdůvodnění oznámení a
e) v případě kácení dřevin podle § 8 odst. 4 zákona doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup.
(3) Oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 4 zákona), které bylo provedeno složkami integrovaného záchranného systému z rozhodnutí velitele zásahu při záchranných nebo likvidačních pracích anebo při ochraně obyvatelstva, obsahuje označení místa, kde se dřeviny nacházely (katastrální území a číslo parcely nebo adresu) a jejich množství a druh, popřípadě rod.

§ 5 Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí
Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.

ČÁST DRUHÁ  Změna vyhlášky 395/1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny
§ 6
Ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb., vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb., vyhlášky č. 141/2007 Sb., vyhlášky č. 267/2007 Sb., vyhlášky č. 60/2008 Sb., vyhlášky č. 75/2008 Sb., vyhlášky č. 30/2009 Sb., vyhlášky č. 262/2009 Sb., vyhlášky č. 189/2010 Sb., vyhlášky č. 17/2011 Sb. a vyhlášky č. 393/2012 Sb., se § 8 zrušuje.

ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST
§ 7 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2013.

Ministr:  Mgr. Chalupa v. r.
3) Příloha vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).
4) § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
5) § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 3 písm. g), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon 185/2001 o odpadech

ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 4)
ČÁST DRUHÁ - ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ A HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ(§ 5 - § 9a)
ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY(§ 10 - § 24)
ČÁST ČTVRTÁ - POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI VÝROBKY, VYBRANÝMI ODPADY A VYBRANÝMI ZAŘÍZENÍMI(§ 25 - § 37r)
ČÁST PÁTÁ - ZPĚTNÝ ODBĚR NĚKTERÝCH VÝROBKŮ(§ 38 - § 38b)
ČÁST ŠESTÁ - EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ ODPADŮ A ZAŘÍZENÍ(§ 39 - § 40)
ČÁST SEDMÁ - PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ(§ 41 - § 44)
ČÁST OSMÁ - EKONOMICKÉ NÁSTROJE(§ 45 - § 52)
ČÁST DEVÁTÁ - PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA ODPADŮ(§ 53 - § 60)
ČÁST DESÁTÁ - SANKCE(§ 66 - § 70)
ČÁST JEDENÁCTÁ - VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ(§ 71 - § 81a)
ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ(§ 82 - § 83)
ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o místních poplatcích(§ 84)
ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů(§ 86)
ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů(§ 87)
Přechodná ustanovení
Přílohy

185   ZÁKON  ze dne 15. května 2001                 o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje1a) a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání,
b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a
c) působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.

§ 2
Působnost zákona
(1) Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou
a) odpadních vod2),
b) odpadů drahých kovů4),
c) radioaktivních odpadů5),
d) mrtvých těl zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem vymýcení nákazy zvířat odstraňovaných v souladu se zvláštním právním předpisem6),
e) exkrementů, nejedná-li se o vedlejší produkty živočišného původu podle odstavce 2 písm. c), slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zvláštním právním předpisem7) nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví,
f) nezachycených emisí látek znečišťujících ovzduší51), oxidu uhličitého zachyceného za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur a uloženého v těchto strukturách v souladu s jiným právním předpisem52) nebo oxidu uhličitého zachyceného za účelem výzkumu, vývoje nebo zkoušení nových výrobků a postupů a uloženého v úložišti s kapacitou nižší než 100 kilotun,
g) odpadů plastických trhavin, výbušnin a munice9),
h) vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k tomuto zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů9a),
i) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vztahuje se tento zákon na nakládání
a) s těžebním odpadem9b),
b) s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami10),
c) s vedlejšími produkty živočišného původu6).
(3) Tento zákon se nevztahuje na nakládání s nekontaminovanou zeminou a jiným přírodním materiálem vytěženým během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen.

§ 3 Pojem odpad
(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
(2) Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc osoba sama.
(3) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle odstavce 8 neprokáže opak, úmysl zbavit se movité věci se předpokládá, pokud její původní účelové určení zaniklo.
(4) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.11)
(5) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud
a) vzniká jako nedílná součást výroby,
b) její další využití je zajištěno,
c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy11a) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.
(6) Některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky:
a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,
b) pro věc existuje trh nebo poptávka,
c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,
d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy11a) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a
e) věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie53).
(7) Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena.
(8) V pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední.
(9) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem.

§ 4
Další základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nebezpečným odpadem - odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání,
c) odpadem podobným komunálnímu odpadu - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů,
d) odpadovým hospodářstvím - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností,
e) nakládáním s odpady - shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů,
f) zařízením - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby,
g) shromažďováním odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady,
h) skladováním odpadů - přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním,
i) skládkou - zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem21) a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů s výjimkou skladování odpadů podle písmene h),
j) první fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k odstraňování odpadů jejich ukládáním na nebo pod úrovní terénu,
k) druhou fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky,
l) třetí fází provozu skládky - provozování zařízení podle písmene i) neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření,
m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění,
n) výkupem odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu,
o) úpravou odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností,
p) opětovným použitím - postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,
q) využitím odpadů - činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů,
r) přípravou k opětovnému použití - způsob využití odpadů zahrnující čištění nebo opravu použitých výrobků nebo jejich částí a kontrolu provedenou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu spočívající v prověření, že použitý výrobek nebo jeho část, které byly odpady, jsou po čištění nebo opravě schopné bez dalšího zpracování opětovného použití,
s) materiálovým využitím odpadů - způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie,
t) recyklací odpadů - jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál,
u) odstraněním odpadů - činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů,
v) zpracováním odpadů - využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů,
w) původcem odpadů - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu,
x) oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12),
y) obchodníkem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které nakupují nebo prodávají odpad a jednají přitom na vlastní odpovědnost.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) uvedením výrobku na trh v České republice (dále jen „uvedení na trh“) - první úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné členské země Evropské unie. Za uvedení na trh se považuje též dovoz výrobku,

b) uvedením výrobku do oběhu - každé úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice po jeho uvedení na trh,

c) dovozem výrobku - propuštění výrobku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití,

d) distributorem - ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh,

e) konečným uživatelem - právnická nebo fyzická osoba užívající výrobek, na který se vztahuje povinnost zpětného odběru, před ukončením jeho životnosti, před jeho odevzdáním do místa zpětného odběru nebo odděleného sběru.

ČÁST DRUHÁ
ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ A HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ

HLAVA I
ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ

§ 5
Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů

(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vydá prováděcím právním předpisem.

(2) V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zařadí odpad ministerstvo na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.13)

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) Katalog odpadů,

b) postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů, a

c) náležitosti návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů.

§ 6
Zařazování odpadu podle kategorií

(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud

a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo

c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný.

(2) V případě, že se původce odpadů nebo oprávněná osoba domnívají, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností a mají v úmyslu s ním nakládat jako s odpadem kategorie ostatní, jsou povinni požádat pověřenou osobu podle § 7 odst. 1 o hodnocení nebezpečných vlastností. V případě, že má Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) důvodnou pochybnost, že původce odpadu nebo oprávněná osoba odpad správně zařadili, může původci odpadu nebo oprávněné osobě rozhodnutím uložit povinnost požádat pověřenou osobu podle § 7 odst. 1 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu.

(3) Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(4) Pokud původce nebo oprávněná osoba osvědčením o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu prokáží, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností, nejsou povinni dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady; jsou však povinni ověřovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá. Způsob a četnost ověřování stanoví pověřená osoba v osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu.

(5) Autovrak, ze kterého byly způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní náplně, lze zařadit do kategorie ostatní odpad bez provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob demontáže nebezpečných částí autovraků a způsob odčerpání provozních náplní z autovraků.

HLAVA II
HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ

§ 7
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

(1) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15 hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená ministerstvem, ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví (dále jen "pověřená osoba").

(2) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 5 let. Součástí pověření je poskytnutí přihlašovacích údajů pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Doba platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se prodlužuje o dalších 5 let, pokud žadatel absolvoval školení podle odstavce 6 písm. c) a předložil ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví osvědčení o absolvování školení. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví vydají o prodloužení autorizace osvědčení.

(3) Pokud pověřená osoba podá návrh na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o návrhu nebude pravomocně rozhodnuto.

(4) Udělené pověření nepřechází na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu.

(5) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního právního předpisu13a). Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15 se prokazuje dokladem

a) o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru,

b) o nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství, a

c) o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.

(6) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního právního předpisu13a). Odborná způsobilost se prokazuje

a) pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H4 až H8, H10, H11 a H13 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství nebo farmacie, popř. v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud fyzická osoba absolvovala postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních právních předpisů;14) pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením H9 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství nebo veterinární lékařství,

b) dokladem o nejméně 10 letech praxe v oboru, a

c) dokladem o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.

(7) Jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, musí požadavky uvedené v odstavcích 5 a 6 splňovat ten, kdo v ní odpovídá za řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, (dále jen "odborný zástupce").

(8) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna tomuto ministerstvu předložit doklady, ze kterých vyplývá odborná způsobilost nového odborného zástupce.

(9) Pověření podle odstavce 2 se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, pokud prokáže, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. Doklady o splnění těchto podmínek je povinna předložit ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví před zahájením činnosti uvedené v odstavci 1. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví po předložení dokladů poskytne této osobě přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Pro činnost této osoby platí obdobně § 9.

(10) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření a obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

§ 7a

Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

§ 8
Odejmutí a zánik pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

(1) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v rámci své působnosti rozhodnutím odejme pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo pověření uděleno, nebo vystaví osvědčení na odpad, který má některou z nebezpečných vlastností.

(2) Osoba, které bylo odejmuto pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, může požádat o nové pověření nejdříve po uplynutí 5 let ode dne jeho odejmutí.

(3) Platnost rozhodnutí o pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů zaniká

a) smrtí fyzické osoby,

b) zánikem právnické osoby,

c) prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby,

d) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, pokud nebylo požádáno o prodloužení pověření ve smyslu § 7 odst. 3 nebo

e) dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti jako pověřené osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ministerstvu, které ji pověřilo.

§ 9
Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu

(1) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí pověřená osoba na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Zjistí-li pověřená osoba, že odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen "osvědčení"). V opačném případě pověřená osoba písemně sdělí s odůvodněním žadateli, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen "sdělení"). Kopii tohoto osvědčení nebo sdělení zašle původce nebo oprávněná osoba neprodleně České inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") a krajskému úřadu příslušnému podle místa nakládání s odpadem. Osvědčení nezbavuje původce odpadu a oprávněnou osobu povinnosti nakládat s odpadem tak, aby nedošlo k poškození životního prostředí, a odpovědnosti za škody způsobené nevhodným nakládáním s odpadem. Na vydávání osvědčení a sdělení se nevztahuje správní řád.

(2) V osvědčení vymezí pověřená osoba vždy druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení nebezpečných vlastností odpadu a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení; tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, když u původce nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupní suroviny, která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti.

(3) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li pochybnosti o dodržení správných metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností nebo vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení nemá odkladný účinek.

(4) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo postup stanovený pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny správně. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.

(5) Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, a nesmí hodnotit nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena.

(6) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou

a) obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu,

b) obsah osvědčení,

c) kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

d) kritéria nebezpečných vlastností odpadů.

(7) Inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušné podle místa nakládání s odpadem mají přístup k záznamům o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů vedených v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) a zapisují do něj údaje o pozastavení platnosti nebo odnětí osvědčení.

§ 9a
Hierarchie způsobů nakládání s odpady

(1) V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady:

a) předcházení vzniku odpadů,

b) příprava k opětovnému použití,

c) recyklace odpadů,

d) jiné využití odpadů, například energetické využití,

e) odstranění odpadů.

(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.

ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

HLAVA I
VŠEOBECNÉ POVINNOSTI

§ 10
Předcházení vzniku odpadů

(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.15)

(2) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů.

(3) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

§ 10a

(1) Pro účely této části zákona se rozumí

a) komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost,

b) zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků,

c) veřejnou zelení - parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

(3) Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozovány tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu.

(4) Jiné využití zeleného kompostu, než je uvedeno v odstavci 2, je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy15a).

§ 12
Obecné povinnosti

(1) Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy16) platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak.

(2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.17)

(3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b), nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. To neplatí pro předávání nezbytného množství vzorků odpadů k rozborům, zkouškám, analýzám pro účely stanovení skutečných vlastností a splnění požadavků pro převzetí odpadů do zařízení, pro účely vědy a výzkumu nebo jiné účely, které nejsou nakládáním s odpady podle § 4 odst. 1 písm. e).

(4) Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.

(5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku je zakázáno.

(6) Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Přípustné je pouze ve výjimečných případech, a to se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí, je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami17a) a je prováděno zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů provozovaným na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 nebo zařízením podle § 14 odst. 2. Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu.

(7) Na jednotky požární ochrany a další právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou zvláštními právními předpisy18) určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti původců odpadů a oprávněných osob.

§ 13
Balení a označování nebezpečných odpadů

(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy.19)

(2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny následujícím způsobem:

a) odpady s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3, H6, H8, H9 a H14 grafickým symbolem podle zvláštního právního předpisu,19)

b) nebezpečné odpady jiné než uvedené pod písmenem a) nápisem "nebezpečný odpad".

(3) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu.

§ 14
Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů

(1) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). Jednotlivé fáze provozu skládky mohou být provozovány pouze na základě souhlasu s provozním řádem příslušné fáze provozu skládky. V řízení předcházejícím vydání tohoto rozhodnutí musí krajský úřad posoudit všechna zařízení, která s těmito činnostmi souvisejí. Souhlas k provozování skládek nebezpečných odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše na 4 roky. Dobu platnosti souhlasu krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele skládky nebezpečných odpadů vždy nejvýše na další 4 roky, pokud jsou splněny podmínky a plněny povinnosti při provozování skládky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

(2) V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s odpady, je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.20) K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.

(3) Před zahájením činností spojených s odstraňováním odpadů na skládce provede krajský úřad místní šetření, aby ověřil, že skládka splňuje podmínky stanovené v jím vydaném souhlasu.

(4) Pokud další provozovatel zařízení požádá krajský úřad o nový souhlas k provozování zařízení nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení, dosavadní souhlas k provozování zařízení platí i pro dalšího provozovatele, dokud o žádosti dalšího provozovatele nebude pravomocně rozhodnuto.

(5) Kolaudační souhlas, vydaný podle zvláštního právního předpisu,21) pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nelze vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) náležitosti žádosti o souhlas k provozování zařízení,

b) obsah provozního řádu zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů,

c) technické požadavky na tato zařízení,

d) obsah plánu úprav skládky,

e) podrobnosti ke vzorkování odpadů pro zjišťování jejich vlastností při nakládání s nimi.

(7) Účastníkem řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem je obec, na jejímž území má být zařízení provozováno.

§ 15
Odpadový hospodář

(1) Původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, a provozovatel první a druhé fáze provozu skládky jsou povinni zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby (dále jen "odpadový hospodář").

(2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1 i jednotlivá samostatná provozovna, je původce nebo oprávněná osoba povinna určit odpadového hospodáře i pro tuto samostatnou provozovnu.

(3) Odpadový hospodář odpovídá původci nebo oprávněné osobě, která jej svým odpadovým hospodářem určila, za zajištění odborného nakládání s odpady. Odpadový hospodář zastupuje původce nebo oprávněnou osobu při jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství, zejména při výkonu jejich kontrolní činnosti.

(4) Povinnost určit odpadového hospodáře se nevztahuje na dopravce, i když splňují podmínky uvedené v odstavci 1.

(5) Odpadovým hospodářem může být určena pouze fyzická osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo střední vzdělání ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech.

(6) Pokud původce nebo oprávněná osoba splňují podmínky uvedené v odstavci 1, je ustanovení odpadového hospodáře v souladu s tímto zákonem předpokladem pro udělení souhlasů podle § 14 a § 16 odst. 3.

(7) Pokud dojde k ukončení činnosti odpadového hospodáře u původce nebo oprávněné osoby a podmínky uvedené v odstavci 1 nadále trvají, je původce nebo oprávněná osoba povinna ustanovit nového odpadového hospodáře nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti předchozího odpadového hospodáře.

HLAVA II
POVINNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ FÁZE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Díl 1
Původci odpadů

§ 16
Povinnosti původců odpadů

(1) Původce odpadů je povinen

a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6,

b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 9a,

c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,22)

d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,

e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,

f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,

h) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy,

i) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15,

j) platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně.

(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce upustit se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy s navazujícími změnami v kompetencích.

(3) S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy, s navazujícími změnami v kompetencích, pokud na tuto činnost již nemá souhlas k provozování zařízení podle § 14; shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhají souhlasu.

(4) Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce.23) Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí povinnosti původce podle odstavce 1, s výjimkou písmene i).

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady.

§ 17
Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem.

(3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy24) určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

(4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.25)

(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.25a)

(6) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

§ 17a
Poplatek za komunální odpad

(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.25a)

(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

(3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.

(4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.

(6) Při správě poplatku za komunální odpad se postupuje podle daňového řádu.

Díl 2
Sběr a výkup odpadů

§ 18
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů

(1) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen

a) zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6,

b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 9a,

c) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15,

d) sebrané nebo vykoupené odpady převádět do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3,

e) provozovat zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem,

f) zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru nebo výkupu a odebírat nebo vykupovat zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek,

g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,

h) sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,

i) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

j) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem.

(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit.

(3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 11 je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést podle odstavců 4 až 8 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob; při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona26).

(4) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí vykupovat odpady stanovené prováděcím právním předpisem podle odstavce 11, s výjimkou autovraků, od fyzických osob.

(5) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí za vykoupený nebo odebraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem podle odstavce 11 poskytovat úplatu v hotovosti.

(6) Identifikací osob podle odstavce 3 se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění obchodní firmy nebo názvu právnické osoby, adresy jejího sídla, identifikačního čísla osoby nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a identifikace fyzické osoby jednající jménem této právnické osoby při odběru nebo výkupu odpadů.

(7) Identifikací odebíraných nebo vykupovaných odpadů podle odstavce 3 se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu druhu a množství odebraného nebo vykoupeného odpadu podle Katalogu odpadů. Pokud dochází ke sběru nebo výkupu odpadu, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení26a), uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen uvést u jednotlivých odebraných nebo vykoupených předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou identifikaci, a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, na těchto předmětech se nacházejících.

(8) Identifikační údaje podle odstavců 3, 6 a 7 je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů.

(9) Bez ověření údajů podle odstavců 6 a 7 provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit.

(10) Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, obecně prospěšná zařízení26a), umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů po dobu 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila.

Díl 3
Využívání odpadů

§ 19
Povinnosti při využívání odpadů
(1) Provozovatel zařízení k využívání odpadů je povinen
a) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15,
b) zveřejňovat seznam odpadů, k jejichž využívání je oprávněn,
c) provozovat zařízení k využívání odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem,
d) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
e) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
f) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,
g) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují stanovené limitní hodnoty.
(2) Na provozovatele zařízení podle § 14 odst. 2 se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e).
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu (například k terénním úpravám, rekultivacím).

Díl 4
Odstraňování odpadů

§ 20
Společná ustanovení

Provozovatel zařízení k odstraňování odpadů je povinen

a) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15,

b) zveřejňovat seznam odpadů, k jejichž odstraňování je oprávněn,

c) provozovat zařízení k odstraňování odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem,

d) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

e) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,

f) odstranit odpady v mimořádných případech na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné; náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů takto vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uhradit osoba za odpad odpovědná,

g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,

h) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují stanovené limitní hodnoty.

§ 21
Zvláštní ustanovení pro skládkování odpadů

(1) Provozovatel skládky odpadů je dále povinen

a) před zahájením provozu skládky prokázat, že nemá dluhy vůči místně příslušnému finančnímu úřadu a vůči místně příslušnému celnímu úřadu a že zřídil zvláštní účet podle § 50 při provozování skládky vytvářet a vést finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,

b) finančně zajistit první fázi provozu skládky nebo její části podle § 48a,

c) zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy po dobu nejméně 30 let,

d) vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku, odvádět je příjemci poplatku a informovat příjemce poplatku o dlužných poplatcích,

e) archivovat evidenci uložených odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku podle písmene b),

f) zajistit, aby odpadový hospodář každoročně prokazatelně proškolil všechny zaměstnance provozovatele skládky o řádném provozu zařízení a o bezpečném nakládání s odpady tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.

(2) Umístění a technické provedení skládky odpadů musí zajistit ochranu životního prostředí po celou dobu provozu skládky i po jeho ukončení a podmínky pro rekultivaci skládky a následné využití skládkového prostoru v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.27)

(3) Odpady lze ukládat pouze na skládky, které svým technickým provedením splňují požadavky pro ukládání těchto odpadů. Rozhodujícím hlediskem pro ukládání odpadů na skládky je jejich složení, mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu.

(4) Na skládky je zakázáno ukládat odpady stanovené prováděcím právním předpisem, odpady, které mohou mít při jejich smíšení negativní vliv na životní prostředí, a neupravené odpady, s výjimkou odpadů stanovených prováděcím právním předpisem, a odpadů, u nichž ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek,

b) technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu,

c) způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti.
Zvláštní ustanovení pro spalování odpadů

§ 22

(1) Odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší28) a o hospodaření energií.29)

(2) Technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečného odpadu ve spalovnách stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 23
(1) Spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti, se považuje za využívání odpadů způsobem uvedeným pod kódem R1 v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet je uveden v příloze č. 12 k tomuto zákonu.
(2) Spalovny odpadů, u nichž nejsou splněny podmínky spalování uvedené v odstavci 1, jsou zařízeními k odstraňování odpadů.

Díl 5
Přeprava odpadů

§ 24
Povinnosti při přepravě odpadů
(1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zúčastněné na přepravě odpadů jsou povinny
a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech30),
b) uchovávat doklady související s přepravou odpadů po dobu 3 let ode dne zahájení přepravy,
c) označit přepravní prostředek přepravující odpad způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
d) při přepravě nebezpečných odpadů vést evidenci a ohlašovat přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Dopravce je povinen informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že bude ve vnitrozemí nebo přes hranice přepravovat odpady, vybavit řidiče doklady podle druhu přepravovaného odpadu a účelu přepravy a zajistit, aby těmito doklady byly přepravované odpady vybaveny po celou dobu přepravy.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob označení přepravního prostředku přepravujícího odpad.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI VÝROBKY, VYBRANÝMI ODPADY A VYBRANÝMI ZAŘÍZENÍMI
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
(1) Pro účely tohoto zákona se vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními rozumí
a) odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB,
b) odpadní oleje,
c) baterie a akumulátory,
d) kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady,
e) odpady z výroby oxidu titaničitého,
f) odpady azbestu,
g) autovraky,
h) elektrická a elektronická zařízení.
(2) Na původce vybraných odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s vybranými odpady, se vztahují povinnosti původců a oprávněných osob, pokud dále není stanoveno jinak.
(3) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které nakládají s vybranými výrobky nebo odpady nebo provozují vybraná zařízení, jsou povinny poskytovat správním úřadům vykonávajícím působnost na úseku odpadového hospodářství podle části jedenácté na jejich žádost veškeré a pravdivé informace týkající se nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a informace týkající se provozu vybraných zařízení.

HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBRANÉ VÝROBKY, VYBRANÉ ODPADY A VYBRANÁ ZAŘÍZENÍ

Díl 1
Odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB

§ 26
Pro účely této části zákona se rozumí
a) PCB - polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, monometyldibromdifenylmetan, veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg,
b) zařízením obsahujícím PCB - každé zařízení, které obsahuje nebo obsahovalo PCB a nebylo dekontaminováno,
c) zařízením obsahujícím PCB a podléhajícím evidenci - zařízení obsahující PCB [písm. b)] s celkovým objemem náplně PCB více než 5 litrů,
d) lehce kontaminované zařízení - zařízení podle písmene c), které obsahuje, nebo u něhož lze na základě dostupných údajů důvodně předpokládat, že provozní kapaliny obsahují 50 - 500 mg/kg PCB.
e) zařízeními, která mohou obsahovat PCB a podléhajícími evidenci - olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,
f) zařízením bez PCB - zařízení dle písmene b), které bylo úspěšně dekontaminováno a zařízení dle písmene d), u něhož byla prokázána nepřítomnost PCB dle § 27 odst. 10 písm. c),
g) dekontaminací - veškeré postupy, které umožní, aby zařízení, objekty a materiály obsahující PCB mohly být po prokázání nepřítomnosti PCB způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem znovu používány, recyklovány nebo odstraněny. Dekontaminací může být i náhrada PCB jinými vhodnými látkami neobsahujícími PCB,
h) odstraňováním PCB - způsoby odstraňování odpadů uvedené pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

§ 27
Povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB
(1) Vlastníci PCB a odpadů PCB jsou povinni je odstranit a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci jsou povinni tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v souladu s tímto zákonem v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, pokud neprokáží, že zařízení neobsahuje PCB. Transformátory, jejichž provozní kapalina obsahuje 50 - 500 mg/kg PCB a lehce kontaminovaná zařízení podle § 26 písm. d) mohou jejich vlastníci, popřípadě provozovatelé dekontaminovat nebo odstranit až na konci jejich životnosti.
(2) Získávání PCB z jiných látek za účelem jejich opětovného použití je zakázáno.
(3) Odstraňování PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB je možné pouze v zařízeních k tomu určených.
(4) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, s výjimkou lehce kontaminovaných zařízení, jsou povinni označovat tato zařízení, včetně objektů, kde jsou tato zařízení umístěna, způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Provozovatelé dekontaminovaných zařízení jsou povinni označovat tato zařízení způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Zařízení lehce kontaminovaná a vstup do objektů, v nichž jsou umístěna, lze označovat pouze uvedením údaje „kontaminované PCB < 500 mg/kg“.
(5) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci nesmějí tato zařízení doplňovat PCB. Do doby vyřazení z provozu mohou tato zařízení pouze udržovat tak, aby PCB, které jsou v nich obsaženy, vyhovovaly technickým normám, aby zařízení byla v dobrém provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jejich náplně.
(6) Zařízení obsahující PCB, které nepodléhá evidenci a které je součástí jiného zařízení, které je vyřazováno z provozu, musí být z něj, pokud je to proveditelné, vyjmuto a odstraněno v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem.
(7) Pokud vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení, která mohou obsahovat PCB [§ 26 písm. e)], do 31. prosince 2009 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ministerstvu neprokáží, že jejich zařízení neobsahuje PCB, považují se tato zařízení za zařízení obsahující PCB. Tato povinnost se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele lehce kontaminovaných zařízení.
(8) Vlastníci PCB, odpadů PCB a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB jsou povinni do 31. března 2009 vypracovat a zaslat ministerstvu plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení s obsahem PCB pro období 2009 až 2010. Tyto plány musí být splněny nejpozději do 31. prosince 2010; tato povinnost se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele lehce kontaminovaných zařízení. Odůvodněný předpoklad nižšího obsahu PCB u lehce kontaminovaných zařízení prokazuje vlastník nebo provozovatel zařízení, na vyžádání kontrolního orgánu, na základě výsledků analýz vzorků dosud odebraných poměrem 1 : 500, jedné analýzy s výsledkem 50 - 500 mg/kg PCB k pětistům analýzám s výsledkem nižším než 50 mg/kg PCB.
(9) Fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby, které jsou vlastníky, popřípadě provozovateli zařízení obsahujících PCB, která nepodléhají evidenci, jsou povinny vypracovat seznamy těchto zařízení, stanovit časové lhůty pro vyřazení těchto zařízení z užívání a pro jejich odstranění, předat vyhotovené seznamy do 31. prosince 2008 ministerstvu a postupovat podle nich.
(10) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) podmínky pro dekontaminaci, technické požadavky na nakládání s PCB a technické požadavky na zařízení obsahující PCB včetně opatření na ochranu zdraví lidí a životního prostředí,
b) rozhodčí metody pro stanovení celkové koncentrace PCB v látkách, které je obsahují,
c) podrobnosti způsobu prokazování nepřítomnosti PCB,
d) způsob označování zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a způsob označování dekontaminovaných zařízení,
e) náležitosti seznamů zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají evidenci, a podrobnosti o sběru a odstranění těchto zařízení.

§ 27a
(1) Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze IV přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a).
(2) Nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek upravuje přímo použitelný předpis Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a).
(3) Ministerstvo je příslušným orgánem podle čl. 15 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a) a krajský úřad je příslušným správním úřadem pro řízení o udělení souhlasu nebo výjimky podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a).

Díl 2
Odpadní oleje

§ 28
Pro účely této části zákona se rozumí
a) odpadními oleji - jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje,
b) přepracováním odpadních olejů - činnosti zaměřené k tomu, aby umožnily využívání odpadních olejů, tj. jejich regeneraci nebo spalování,
c) regenerací odpadních olejů - jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základové oleje rafinací odpadních olejů, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takových olejích,

d) spalováním odpadních olejů - pouze jejich energetické využití jako paliva podle zvláštního právního předpisu.

§ 29
Povinnosti při nakládání s odpadními oleji
(1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, jsou povinni
a) zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů,
b) zajistit spalování odpadních olejů v souladu s požadavky § 22 a 23, pokud regenerace není možná,
c) zajistit skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s požadavky tohoto zákona a dalších právních předpisů, pokud regenerace ani spalování není možné z technických důvodů,
d) zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými nebezpečnými odpady.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může původce nebo oprávněná osoba využít systému zpětného odběru podle části páté.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické požadavky na nakládání s odpadními oleji.

Díl 3
Baterie a akumulátory

§ 30
(1) Ustanovení tohoto dílu zákona v souladu s právem Evropských společenství30b) stanoví povinnosti výrobcům, distributorům, posledním prodejcům a provozovatelům systémů baterií nebo akumulátorů a zpracovatelům baterií nebo akumulátorů, které se staly odpadem, a stanoví požadavky pro uvádění baterií a akumulátorů na trh a požadavky pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstraňování odpadních baterií a akumulátorů.
(2) Ustanovení tohoto dílu zákona se vztahují na všechny druhy baterií a akumulátorů, s výjimkou baterií a akumulátorů používaných
a) v zařízeních, která souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, ve zbraních, střelivu a vojenském materiálu, kromě výrobků, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, nebo
b) v zařízeních určených pro vyslání do vesmíru.

§ 31
Pro účely tohoto dílu zákona se rozumí
a) baterií nebo akumulátorem - zdroje elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, které se skládají z jednoho nebo více primárních článků neschopných opětovného nabití nebo z jednoho nebo více sekundárních článků schopných opětovného nabití; baterie nebo akumulátory se dále dělí do skupin přenosných baterií nebo akumulátorů, průmyslových baterií nebo akumulátorů a automobilových baterií nebo akumulátorů,
b) přenosnou baterií nebo akumulátorem - baterie, knoflíkový článek, napájecí sada nebo akumulátor, které jsou hermeticky uzavřeny a mohou být ručně přenášeny, pokud nejsou zároveň průmyslovou baterií nebo akumulátorem nebo automobilovou baterií nebo akumulátorem,
c) průmyslovou baterií nebo akumulátorem - jakákoliv baterie nebo akumulátor určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití nebo používané v jakémkoliv druhu elektrických vozidel,
d) automobilovou baterií nebo akumulátorem - baterie nebo akumulátor používané pro startéry, osvětlení nebo zapalovací systémy motorových vozidel a baterie nebo akumulátory používané ke stejným účelům v jiných výrobcích, pokud zároveň nejsou průmyslovou baterií nebo akumulátorem,
e) napájecí sadou - soubor baterií nebo akumulátorů, které jsou propojeny či zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou jednotku, jejíž používání nepředpokládá, že by ji konečný uživatel rozděloval nebo otevíral,
f) knoflíkovým článkem - malá okrouhlá přenosná baterie nebo akumulátor s průměrem větším než výškou, které se používají v zařízeních pro zvláštní účely, jako jsou například pomůcky pro nedoslýchavé, hodinky, malá přenosná zařízení a zálohové zdroje elektrického proudu,
g) odpadní baterií nebo akumulátorem - baterie nebo akumulátor, které se staly odpadem podle § 3,
h) zpracováním - jakákoliv činnost prováděná s odpadními bateriemi nebo akumulátory po jejich převzetí do zařízení pro třídění, přípravu na materiálové využití nebo přípravu na odstranění,
i) výrobcem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které bez ohledu na způsob prodeje uvedou poprvé na trh v České republice v rámci své obchodní činnosti baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených,
j) posledním prodejcem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které dodávají v rámci své obchodní činnosti konečnému uživateli baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených,
k) bezšňůrovým elektrickým nástrojem - ruční zařízení s bateriovým nebo akumulátorovým napájením určené pro řemeslnické, stavební nebo zahradnické činnosti,
l) zpětným odběrem - odebírání použitých přenosných baterií nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů od konečných uživatelů bez nároku na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném,
m) místo zpětného odběru - místo určené výrobcem přenosných baterií nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů, ve kterém jsou odebírány použité přenosné nebo automobilové baterie nebo akumulátory,
n) odděleným sběrem - odebírání odpadních baterií nebo akumulátorů, s výjimkou přenosných baterií nebo akumulátorů, od konečných uživatelů za účelem jejich zpracování,
o) úrovní zpětného odběru - procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková hmotnost použitých přenosných baterií nebo akumulátorů získaných jejich výrobcem zpětným odběrem v daném kalendářním roce násobí počtem let, během nichž v rámci tříleté periody ukončené daným rokem uváděl přenosné baterie nebo akumulátory na trh, dělí celkovou hmotností přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v České republice jejich výrobcem v daném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech, pokud nebyly vyvezeny mimo území České republiky,

p) konečným uživatelem - právnická nebo fyzická osoba užívající baterii nebo akumulátor před ukončením jejich životnosti, před jejich odevzdáním do místa zpětného odběru nebo odděleného sběru.
Podmínky pro uvádění baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu

§ 31a
(1) Na trh nebo do oběhu je zakázáno uvádět
a) baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do elektrozařízení nebo do jiných výrobků, s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní, a
b) přenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo do jiných výrobků.
(2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, nebo které jsou určené pro použití v
a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení,
b) zdravotnických přístrojích, nebo
c) bezšňůrových elektrických nástrojích.
(3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich bylo možné použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout. K elektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce povinen připojit návod, jak lze baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem.
(4) Povinnosti uvedené v odstavci 3 se nevztahují na výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, pro které je z důvodu bezpečnosti, výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu vyžadující stálé spojení mezi elektrozařízením nebo jiným výrobkem a baterií nebo akumulátorem.
(5) Osoba, která uvedla po 26. září 2008 na trh baterie nebo akumulátory, na které se vztahuje zákaz podle odstavce 1, musí zajistit stažení těchto baterií a akumulátorů z trhu.

§ 31b
(1) Výrobce je povinen na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 31a odst. 1.
(2) Distributor baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo jiných výrobků, je povinen na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 31a odst. 1.
(3) Povinnosti podle předchozích odstavců se nevztahují na výrobce a distributory těch přenosných baterií nebo akumulátorů, na které se vztahuje zákaz podle § 31a odst. 1 písm. b), a které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropských společenství před 27. zářím 2008, pokud tuto skutečnost výrobce nebo distributor kontrolnímu orgánu doloží.
(4) Osoba, která dováží baterie nebo akumulátory, je povinna dodržení podmínek stanovených v § 31a odst. 1 prokázat celnímu úřadu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob prokazování dodržení podmínek celnímu úřadu podle odstavce 3.

§ 31c
Označování baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce je povinen zajistit, aby
a) baterie, akumulátory a napájecí sady byly označeny grafickým symbolem pro účely odděleného sběru a zpětného odběru,
b) přenosné baterie nebo akumulátory a automobilové baterie nebo akumulátory byly viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeny údaji o své kapacitě a
c) baterie, akumulátory a knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, více než 0,002 % hmotnostních kadmia nebo více než 0,004 % hmotnostních olova, byly označeny chemickým symbolem pro tento kov.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti označování baterií a akumulátorů.

§ 31d
Informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru
(1) Výrobce je povinen na vlastní náklady písemně informovat konečného uživatele
a) o způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru; za tímto účelem výrobce způsobem dostupným konečnému uživateli zveřejňuje aktuální seznam míst zpětného odběru a odděleného sběru obsahující alespoň název místa a jeho adresu,
b) o možných negativních účincích látek používaných v bateriích nebo akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví a
c) o významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o významu označování podle § 31c odst. 1 písm. c).
(2) Osoba, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru nebo odděleného sběru, je povinna na náklady výrobce zajistit, aby místo zpětného odběru nebo odděleného sběru bylo pro konečného uživatele viditelně a čitelně označeno nápisem oznamujícím tuto skutečnost.
(3) Poslední prodejce, u kterého výrobce nezřídil místo zpětného odběru a který prodává baterie nebo akumulátory výrobcem uváděné na trh, je povinen viditelně umístit informaci o možnosti odevzdání baterií a akumulátorů ve svých prodejních místech nebo o tom, kde lze baterie nebo akumulátory odevzdat ke zpětnému odběru na území obce, městské části nebo městského obvodu podle místa prodeje. Pokud se na jejich území místo zpětného odběru nenachází, informuje o místě zpětného odběru v nejbližší obci, městské části nebo městském obvodě od svého místa prodeje.

§ 31e
Seznam výrobců baterií a akumulátorů
(1) Seznam výrobců baterií a akumulátorů (dále jen „Seznam výrobců“) je veřejný seznam, který vede ministerstvo. Návrh na zápis do Seznamu výrobců je povinen podat každý výrobce.
(2) Návrh na zápis do Seznamu výrobců se podává ministerstvu do 60 dnů ode dne prvního uvedení baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených, na trh
a) ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě, nebo
b) v elektronické podobě označené uznávanou elektronickou značkou nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30c).
(3) Návrh na zápis do Seznamu výrobců obsahuje
a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, adresu místa podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a kopii podnikatelského oprávnění; je-li fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku, též kopii výpisu z obchodního rejstříku ne staršího než 3 měsíce,
b) jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, je-li v tomto rejstříku zapsána,
c) skupiny baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,
d) značku baterií nebo akumulátorů zařazených do jednotlivých skupin baterií nebo akumulátorů,
e) způsob plnění povinností výrobce podle § 31k odst. 1 písm. a) nebo b) a
f) popis způsobu zajištění zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování, materiálového využití odpadních baterií nebo akumulátorů a informování konečného uživatele.
(4) Ministerstvo provede zápis výrobce do Seznamu výrobců do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti uvedené v odstavci 3, a nejpozději do 30 dnů od provedení zápisu zveřejní tuto skutečnost na úřední desce ministerstva.
(5) Nesplňuje-li návrh na zápis náležitosti uvedené v odstavci 3, vyzve ministerstvo výrobce, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů, návrh upřesnil nebo doplnil, a zároveň jej poučí, jak to má učinit.
(6) Výrobce, který je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců, je povinen oznámit ministerstvu jakékoliv změny údajů předložených podle odstavce 3 do 30 dnů od jejich uskutečnění. V téže lhůtě je povinen oznámit ministerstvu, že zanikly důvody pro jeho vedení v Seznamu výrobců.
(7) Ministerstvo na základě oznámení podle odstavce 6 nebo na základě vlastního zjištění provede změnu v zápisu do Seznamu výrobců nebo vyřazení ze Seznamu výrobců.
(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam výrobců na portálu veřejné správy v tomto rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název, jde-li o právnickou osobu,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) značku baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,
d) skupinu baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,
e) způsob plnění povinností výrobce podle § 31k, včetně uvedení právnické osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle § 31l, jejímž prostřednictvím plní své povinnosti,
f) informaci o splnění povinnosti zaslání roční zprávy a
g) dosažení úrovně zpětného odběru, pokud se jedná o výrobce přenosných baterií nebo akumulátorů.
(9) Distributor baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených, nepocházejících od výrobců zapsaných v Seznamu výrobců nebo od výrobců, kteří plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 31k odst. 1 písm. c), má práva a povinnosti výrobce stanovené v tomto dílu zákona.
(10) Pokud výrobce plní všechny své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 31k odst. 1 písm. c), nevztahuje se na něho povinnost uvedená v odstavci 1. Údaje o výrobcích plnících své povinnosti prostřednictvím provozovatele systému podle § 31k odst. 1 písm. c), které ministerstvo získává od osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle § 31l, zpřístupní podle odstavce 8.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor návrhu na zápis do Seznamu výrobců.

§ 31f
Roční zpráva
(1) Výrobce je povinen
a) zpracovat roční zprávu o způsobu plnění povinností podle tohoto dílu zákona (dále jen „roční zpráva o bateriích a akumulátorech“) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu v listinné podobě a elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,
b) roční zprávu o bateriích a akumulátorech uchovávat nejméně po dobu 5 let,
c) na požádání kontrolních orgánů doložit pravdivost a úplnost údajů uvedených v roční zprávě o bateriích a akumulátorech.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o bateriích a akumulátorech.

§ 31g
Požadavky na zpětný odběr použitých přenosných baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit
a) na vlastní náklady zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru,
b) minimální úroveň zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů,
c) před uvedením přenosných baterií nebo akumulátorů na trh poskytnutí záruky prokazující, že nakládání s odpadními přenosnými bateriemi nebo akumulátory bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů, které byly odevzdány v rámci systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle § 31k. Výrobce poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo pojištění za podmínek stanovených vyhláškou. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu nebo o výši pojistného plnění za uplynulý rok uvádí výrobce v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva a k zajištění financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů. Tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 31k odst. 1 písm. c), tuto záruku neposkytuje.
(2) Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 je výrobce povinen
a) zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 1500 obyvatel a ve kterých jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány; počet obyvatel se posuzuje na základě bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku,
b) uzavřít smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem a ve které jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi,
c) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu, a kde jsou přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván, a
d) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, kde jsou přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh prodávány a kde bylo za předchozí kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2000 kusů nebo alespoň 50 kg přenosných baterií nebo akumulátorů, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván.
(3) Poslední prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen odebírat přenosné baterie nebo akumulátory od konečného uživatele přímo v prodejním místě po celou provozní dobu, bez nároku na úplatu za tento odběr, bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru,
a) pokud se jedná o prodejní místo posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu a přenosné baterie nebo akumulátory jsou nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu,
b) pokud umožní konečnému uživateli odevzdání použitých přenosných baterií nebo akumulátorů a není u něho zřízeno místo zpětného odběru, nebo
c) pokud neplní informační povinnost podle § 31d odst. 3.
(4) Pro jinou osobu, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru, platí podmínky odebírání přenosných baterií nebo akumulátorů podle odstavce 3 věty první obdobně. Poslední prodejce podle odstavce 3 písm. a) do doby než u něj bude zřízeno místo zpětného odběru a poslední prodejce podle odstavce 3 písm. b) a c) jsou povinni předat odebrané přenosné baterie nebo akumulátory pouze na místo zpětného odběru.
(5) Předat použitou přenosnou baterii nebo akumulátor je povinen konečný uživatel pouze poslednímu prodejci, na místo zpětného odběru, popřípadě na místo k tomu smluvně určené podle odstavce 2 písm. b). Přenosné baterie nebo akumulátory musí být z míst zpětného odběru předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.
(6) Náklady na zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů, jejich zpracování a materiálové využití a informování nesmějí být konečným uživatelům při prodeji nových přenosných baterií nebo akumulátorů uváděny odděleně.
(7) Přenosná baterie nebo akumulátor se stávají odpadem jejich předáním osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů.

§ 31h
Požadavky na zpětný odběr použitých automobilových baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce automobilových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběr automobilových baterií nebo akumulátorů od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru. V případě automobilových baterií a akumulátorů z vozidel, která jsou používána k podnikatelským účelům, tuto povinnost zajistí výrobce automobilových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením dohody s konečným uživatelem o jiném způsobu financování.
(2) Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 je výrobce povinen zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části, kde jsou automobilové baterie a akumulátory, které uvádí na trh, prodávány. Ke splnění této povinnosti může výrobce na základě písemné dohody s obcí využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí.
(3) Předat použité automobilové baterie nebo akumulátory smí konečný uživatel pouze na místo zpětného odběru nebo osobě oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Automobilové baterie nebo akumulátory z míst zpětného odběru smí být předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.
(4) Místo zpětného odběru použitých automobilových baterií nebo akumulátorů musí splňovat technické požadavky, které stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Zpětně odebraná automobilová baterie nebo akumulátor se stávají odpadem jejich předáním osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů.

§ 31i
Požadavky na oddělený sběr odpadních průmyslových baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce průmyslových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit na vlastní náklady oddělený sběr průmyslových baterií nebo akumulátorů stejného typu a určení, jaké uvedl na trh, bez ohledu na jejich chemické složení, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru. Tuto povinnost zajistí výrobce průmyslových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením dohody s konečnými uživateli o jiném způsobu financování.
(2) Zbavit se průmyslových baterií nebo akumulátorů, které nepodléhají zpětnému odběru, je povinen konečný uživatel jen jejich předáním osobě oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Průmyslové baterie nebo akumulátory z míst odděleného sběru smí být předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.

§ 31j
Zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce je povinen na vlastní náklady zajistit zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití nejlepších dostupných technik31s) v zařízeních, která splňují podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3.
(2) Zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů je povinen
a) vyjmout z odpadních baterií nebo akumulátorů všechny kapaliny a kyseliny,
b) při zpracování a jakémkoli skladování ve zpracovatelských zařízeních skladovat baterie nebo akumulátory na plochách s nepropustným povrchem a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách a
c) průkazně doložit uplatnění výjimky pro spalování přenosných baterií nebo akumulátorů.
(3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo minimální účinnosti procesů materiálového využití
a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů,
b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a
c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií nebo akumulátorů.
(4) Baterie nebo akumulátory nesmějí být ukládány na skládky všech skupin. Přenosné baterie nebo akumulátory, u kterých je možné před jejich zpracováním vizuálně určit jejich elektrochemický typ nebo jejich značku, průmyslové baterie nebo akumulátory, a nebo automobilové baterie nebo akumulátory, nesmějí být odstraňovány spalováním. Tento zákaz se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory stažené z trhu na základě zvláštního právního předpisu30d) a na přenosné baterie s obsahem kovového lithia. Odpad z baterií nebo akumulátorů, který vznikl zpracováním a materiálovým využitím v souladu s tímto zákonem, může být odstraněn ukládáním na skládky příslušných skupin nebo spalováním.
(5) Pokud jsou odpadní baterie a akumulátory převezeny přes hranice ke zpracování a materiálovému využití v souladu s předpisy Evropských společenství39) a v souladu s částí devátou tohoto zákona, zahrnou se do plnění povinností a dosahování účinnosti podle odstavce 3, pouze pokud se dostatečně prokáže, že proces materiálového využití proběhl za podmínek rovnocenných požadavkům stanoveným tímto zákonem. Zpětně odebrané baterie nebo akumulátory jsou pro účel přeshraniční přepravy a vývozu ke zpracování a materiálovému využití považovány za odpad.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet účinnosti procesů materiálového využití.

§ 31k
Způsoby plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů
(1) Výrobce může plnit své povinnosti stanovené pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů, informování a zpracování roční zprávy o bateriích a akumulátorech
a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady,
b) v solidárním systému, a to společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění povinnosti zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů společně a nerozdílně, nebo
c) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů, zpracování a materiálového využití odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů podle tohoto dílu zákona (dále jen „smlouva o společném plnění“) s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle § 31l (dále jen „provozovatel systému“).
(2) Výrobce elektrozařízení, jehož součástí jsou zabudované nebo přiložené baterie nebo akumulátory, a pro něhož zajišťuje plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c) právnická osoba, musí zajistit splnění všech povinností podle tohoto dílu zákona, a to v souladu s odstavcem 1, jako výrobce baterií nebo akumulátorů. V případě zabudovaných nebo přiložených přenosných baterií nebo akumulátorů je výrobce povinen uzavřít smlouvu podle odstavce 1 písm. c).

§ 31l
Provozovatel systému
(1) Provozovatel systému může být pouze akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m.
(2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno. Akcie a obchodní podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.
(3) Společníky provozovatele systému mohou být pouze výrobci baterií nebo akumulátorů.
(4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky. Provozovatel systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.
(5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.
(6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností výrobců baterií nebo akumulátorů stanovených v tomto dílu zákona nesmí provozovatel systému vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadních baterií nebo akumulátorů a značení baterií nebo akumulátorů nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo propagační činnost v oblasti zpětného odběru baterií nebo akumulátorů nebo odděleného sběru odpadních baterií nebo akumulátorů a nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory.
(7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8, smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, nesmí zajišťovat závazky této právnické osoby nebo fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.
(8) Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli systému zvláštní vztah, se považují
a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele systému, členové dozorčí rady a zaměstnanci provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e),
b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky provozovatele systému,
c) osoby blízké30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),
d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu přesahující 33 %,
e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané právnické osoby.
(9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle § 31n odst. 1.

(10) Provozovatel systému uzavře s právnickými osobami, které pro výrobce elektrozařízení zajišťují plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c), smlouvy, jejichž předmětem je spolupráce při zajištění plnění povinností výrobců elektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátory, stanovených pro zpětný odběr použitých baterií nebo akumulátorů a pro jejich zpracování a materiálové využití, včetně informování konečných uživatelů a zpracování roční zprávy, na provozovatele systému. Provozovatel systému stanoví podmínky uzavření smlouvy pro všechny osoby jednotně a uzavře tuto smlouvu s každou právnickou osobou zajišťující plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c), která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli nesplněné splatné závazky.

(11) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího překročení.

(12) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními bateriemi nebo akumulátory, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady. To platí obdobně i pro členy statutárního orgánu provozovatele systému, členy dozorčí rady a zaměstnance provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e).

§ 31m
Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby (dále jen „žadatel“), která prokáže splnění podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.
(2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě. Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam všech společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu. K žádosti se připojí
a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová společnost,
b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,
c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,
d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle § 31l odst. 5, 6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle § 31l odst. 3, 11 a 12,
e) vzor smlouvy
1. o společném plnění,
2. o převzetí povinností výrobce elektrozařízení se zabudovanými bateriemi a akumulátory či k nim přiloženými uzavíranou podle § 31l odst. 10,
3. o zřízení místa zpětného odběru baterií nebo akumulátorů a
4. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností výrobce bude využívána spolupráce s obcemi,
f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména
1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí společné plnění povinností výrobců při zpětném odběru použitých baterií nebo akumulátorů, zpracování a materiálovém využití odpadních baterií nebo akumulátorů,
2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů,
3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního prodejce,
4. popis způsobu vedení evidencí podle § 31o,
5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného plnění povinností výrobců baterií nebo akumulátorů v jednotlivých letech platnosti oprávnění,
6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního systému,
7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a předpokládaná množství baterií nebo akumulátorů, pro něž bude zajišťováno sdružené plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému, a
8. předpokládaná množství odpadních baterií nebo akumulátorů, pro které bude zajištěno zpracování a materiálové využití v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému.
(3) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon na ochranu osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné správy.
(4) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému nebo o jeho prodloužení je pouze žadatel.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

Povinnosti provozovatele systému

§ 31n
(1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností výrobců na základě smluv o společném plnění s jednotlivými výrobci baterií nebo akumulátorů. Podmínky těchto smluv musí provozovatel systému stanovit pro všechny výrobce jednotně a tak, aby žádný druh baterie nebo akumulátoru nebyl neodůvodněně zvýhodněn či znevýhodněn v hospodářské soutěži.
(2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli systému nesplněné splatné závazky, a to pro všechny baterie a akumulátory uváděné na trh nebo do oběhu, k jejichž zajišťování společného plnění povinností výrobců je oprávněn.
(3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů a informačních kampaní na základě příspěvků výrobců, kteří mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s provozovatelem uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem systému zejména podle podílu příslušných výrobců na trhu.
(4) Provozovatel systému v případě, že se baterie nebo akumulátor prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s touto baterií nebo akumulátorem osobě, která prokáže, že baterii nebo akumulátor po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiného členského státu.
(5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství baterií nebo akumulátorů uvedeném na trh jednotlivými výrobci baterií nebo akumulátorů, se kterými uzavřel smlouvu podle odstavce 1, třetím osobám, s výjimkou jejich sdělení příslušnému správnímu úřadu.
(6) Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor
a) ověřil správnost a úplnost účetní závěrky a výroční zprávy provozovatele systému,
b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel smlouvu podle odstavce 1, a evidence množství baterií a akumulátorů v rozsahu stanoveném pro účely roční zprávy podle § 31f odst. 1 písm. a),
c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).
(7) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování zprávy podle odstavce 6 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do šesti měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle odstavce 6 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k němu má zvláštní vztah podle § 31l odst. 8. To platí i pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování nakládání s přenosnými bateriemi a akumulátory.

§ 31o
(1) Provozovatel systému je povinen vést evidenci
a) výrobců, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění podle § 31k odst. 1 písm. c), včetně těch výrobců, pro které zajišťuje plnění na základě smluv podle § 31l odst. 10 s osobami zajišťujícími plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. c), v rozsahu podle § 31e odst. 3 písm. a) až d) a prováděcího právního předpisu a
b) množství baterií nebo akumulátorů a množství odpadů z baterií nebo akumulátorů, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o společném plnění, toku zpětně odebraných baterií nebo akumulátorů od místa zpětného odběru nebo odděleného sběru až po zpracování a způsob jejich využití v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o bateriích a akumulátorech.
(2) Provozovatel systému je povinen
a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1 písm. a) a b),
b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence výrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o společném plnění, včetně výrobců zapojených prostřednictvím právnické osoby zajišťující plnění povinností výrobců elektrozařízení podle § 37h odst. 1 písm. c) na základě smlouvy podle § 31l odst. 10, v rozsahu podle § 31e odst. 8 písm. a) až d) včetně jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, a to v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,
c) zpracovat roční zprávu o bateriích a akumulátorech za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu ve dvou listinných vyhotoveních a v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech.
(3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o
a) možných negativních účincích látek používaných v bateriích a akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví,
b) způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru a zpracování a materiálového využití baterií nebo akumulátorů včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru a
c) významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o významu označování podle § 31c odst. 1 písm. c).
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.

§ 31p
Dohled nad činností provozovatele systému
(1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.
(2) Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku
a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,
b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému.

§ 31r
Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud
a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel systému splňovat podmínky pro jeho vydání,
b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle § 31p odst. 2 písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo
c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto zákonem.
(2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude vykonávat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit ministerstvu. Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval 6 měsíců předem výrobce baterií nebo akumulátorů, s nimiž uzavřel smlouvu podle § 31k odst. 1 písm. c), obce, s nimiž provozovatel systému uzavřel smlouvu podle § 31g odst. 2 písm. b), a další osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr a zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů.
(3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel systému.

Díl 4
Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady

§ 32
Pro účely této části zákona se rozumí
a) kalem
1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností,
2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení,
3. kal z čistíren odpadních vod výše neuvedených,
b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací,
c) použitím kalu - zapracování kalu do půdy,
d) programem použití kalů - dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

§ 33
Povinnosti při používání kalů
(1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.
(2) Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Program použití kalů je povinen předat osobě uvedené v odstavci 1.
(3) Použití kalů je zakázáno
a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle zvláštního právního předpisu,31)
b) na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností,
c) v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách,
d) na trvalých trávních porostech a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče,
e) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,
f) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím,
g) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,
h) jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených v prováděcím právním předpisu,
i) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,
j) na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně přístupných prostranstvích, nebo
k) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem. Použití mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.
(4) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě,
b) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě,
c) mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10 let,
d) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské půdě,
e) mikrobiologická kritéria pro použití kalů,
f) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků,
g) obsah programu použití kalů.

§ 33a
Pro účely této části zákona se rozumí
a) biologicky rozložitelným odpadem - jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu,
b) biologickým odpadem - biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu,
c) zařízením pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů - zařízení pro aerobní nebo anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů.

§ 33b
Povinnosti pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů
(1) Provozovatel zařízení ke sběru, výkupu nebo využívání biologicky rozložitelných odpadů je povinen
a) provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1, s výjimkou zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů za rok (dále jen "malé zařízení"); roční množství biologicky rozložitelného odpadu zpracované malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun,
b) provozovat malé zařízení na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. e) a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno,
c) upravené biologicky rozložitelné odpady hodnotit a zařazovat postupy a metodami stanovenými prováděcím právním předpisem a v souladu s ním je označit a vybavit návodem k použití,
d) upravené biologicky rozložitelné odpady, které nelze zařadit do žádné ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, a zbytkový odpad po úpravě biologicky rozložitelného odpadu, který již není odpadem podléhajícím biologickému rozkladu, předat k využití nebo odstranění oprávněné osobě podle § 12 odst. 3.
(2) Zařazení biologicky rozložitelného odpadu podle jeho skutečných vlastností, složení a způsobu materiálového využití do některé ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, jeho označení a vybavení návodem k použití je jeho konečným materiálovým využitím podle § 4 písm. m).
(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem
a) seznam biologicky rozložitelných odpadů,
b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů,
c) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných biologicky rozložitelných odpadů,
d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů,
e) obsah provozního řádu zařízení,
f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání biologicky rozložitelných odpadů,
g) způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využití,
h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování odpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek,
i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu.

Díl 5
Odpady z výroby oxidu titaničitého

§ 34
Povinnosti při nakládání s odpadem z výroby oxidu titaničitého
Umístěním do vodního útvaru2) se nesmí odstraňovat následující odpad pocházející z výroby oxidu titaničitého:
a) pevný odpad,
b) matečné louhy vznikající ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku síranu titaničitého ze zařízení používajících sulfátový proces, včetně kyselého odpadu smíchaného s takovými louhy a obsahujícího celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové a různé těžké kovy a včetně matečných louhů zředěných tak, aby obsahovaly 0,5 % nebo méně volné kyseliny sírové,
c) odpad ze zařízení používajících chloridový proces obsahující více než 0,5 % volné kyseliny chlorovodíkové a různé těžké kovy, včetně odpadu zředěného tak, aby obsahoval 0,5 % nebo méně volné kyseliny chlorovodíkové,
d) filtrační sůl, kaly a kapalný odpad vznikající při úpravě koncentrací nebo neutralizací s odpadem uvedeným v písmenech b) a c) a obsahující různé těžké kovy, avšak nezahrnující neutralizované a přefiltrované, popřípadě čištěné odpady, které obsahují těžké kovy pouze ve stopových množstvích a které mají před jakýmkoli zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5.

Díl 6
Odpady z azbestu

§ 35
Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu

(1) Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při tomto nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.

(2) Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty. Provozovatel skládky je povinen zajistit, aby se částice azbestu nemohly uvolňovat do ovzduší.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky.

Díl 7
Autovraky
§ 36
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle § 3,
b) vybraným autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním předpisem31a) jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 anebo tříkolové motorové vozidlo31b) s výjimkou motorové tříkolky31b) (dále jen "vybrané vozidlo"), které se stalo odpadem podle § 3,
c) výrobcem - konečný výrobce vozidla, který jej uvedl v České republice na trh, popřípadě jeho právní nástupce,
d) opětovným použitím - použití částí autovraků bez jejich přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,
e) zpracováním - operace prováděné po převzetí autovraku za účelem odstranění nebezpečných složek autovraku, demontáž, rozřezání, drcení (šrédrování), příprava na odstranění nebo využití odpadu z drcení a provádění všech dalších operací potřebných pro využití nebo odstranění autovraku a jeho částí,
f) zpracovatelem autovraku - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která provádí jednu či více operací podle písmena e) na základě souhlasu podle § 14 odst. 1,
g) podstatnou částí autovraku - karosérie autovraku vybavená identifikačním číslem vozidla, včetně dveří, blatníků a kapot, hnací a převodový mechanismus s příslušenstvím, nápravy s koly, motor vybavený identifikačním číslem, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla, elektroinstalace, včetně ovládacích a bezpečnostních prvků, řídící jednotky a dalších přístrojů, katalyzátor dle homologace.

§ 37
Povinnosti při nakládání s autovraky
(1) Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.
(2) Vlastník vozidla před jeho předáním podle odstavce 1 je povinen umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny.31c)
(3) Vozidlo umístěné v rozporu s odstavcem 2 (dále jen "opuštěné vozidlo"), přemístí obecní úřad bezodkladně na náklady jeho vlastníka na vybrané parkoviště. Informaci o umístění opuštěného vozidla na vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své úřední desce. O umístnění vozidla písemně informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat.
(4) Pokud vlastník nepřevezme vozidlo z vybraného parkoviště po marném uplynutí lhůty 2 měsíců od informování vlastníka a v případě nemožnosti jeho identifikace od zveřejnění informace podle odstavce 3, má se za to, že vozidlo je autovrak. Obecní úřad naloží s autovrakem podle odstavce 1.
(5) Náklady spojené s postupem podle odstavců 3 a 4 je povinen uhradit obci poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových vozidel.
(6) V případech, kdy je opuštěné vozidlo umístěno na pozemní komunikaci, se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.31d)
(7) Osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání a odstraňování autovraků jsou povinny
a) zavést systém sběru vybraných autovraků a jejich částí s přiměřenou hustotou sběrných míst,
b) nakládat s vybranými autovraky a jejich částmi tak, aby bylo dosaženo, že
1. nejpozději od 1. ledna 2006 budou vybrané autovraky opětovně použity a využity nejméně v míře 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 80 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok, s výjimkou vybraných vozidel vyrobených před 1. lednem 1980, pro které je míra opětovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na 70 %,
2. nejpozději do 1. ledna 2015 budou vybrané autovraky opětovně použity a využity nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok,
c) ke splnění povinností stanovených pod písmeny a) a b) uzavřít písemnou smlouvu s akreditovanými zástupci31e) a výrobci vybraných vozidel a kopii této smlouvy zaslat nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření ministerstvu.
(8) Povinnosti podle odstavce 7 písmene b) se nevztahují na tříkolová motorová vozidla a na vozidla zvláštního určení.31b)
(9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky na nakládání s autovraky.

§ 37a
Povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadu z vybraných autovraků
(1) Akreditovaní zástupci31e) a výrobci jsou povinni
a) poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků a jejich částí všechny informace, které jsou nutné k věcně správnému a ekologicky šetrnému zpracování vybraného autovraku, jeho jednotlivých částí a materiálů, a informace o umístění všech nebezpečných látek ve vozidlech, a to ve formě příruček nebo na technickém nosiči dat v rozsahu potřebném pro zpracovatelská zařízení ve lhůtě do šesti měsíců po uvedení vozidla na trh,
b) zveřejnit a zpřístupnit formou propagačních materiálů při uvádění nového vozidla na trh potenciálním kupcům vozidel informace o projektech vozidel a jejich součástech s ohledem na možnost jejich využití a recyklace, informace o zpracování vybraných autovraků způsobem šetrným k životnímu prostředí, zejména o odčerpání všech kapalin a postupech pro demontáž, o vývoji a optimalizaci způsobů opětovného použití, recyklace a využití vybraných autovraků a jejich součástí a o pokroku dosaženém v oblasti využití a recyklace s cílem snížit množství odpadu k odstranění a zvýšit míru jeho využití a recyklace,
c) zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a jejich částí s účinností ke dni účinnosti tohoto zákona pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice ode dne 1. července 2002 a dnem 1. ledna 2007 pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice před dnem 1. července 2002,
d) zajistit splnění požadavků stanovených v § 37 odst. 7 písm. b).
(2) Výrobci součástí používaných ve vozidlech jsou povinni poskytovat zpracovatelům vybraných autovraků na jejich vyžádání přiměřené informace pro demontáž, skladování a zkoušky součástí, které lze opětovně použít; obchodní tajemství a průmyslové vlastnictví těchto výrobců tím není dotčeno.
(3) Každý výrobce a akreditovaný zástupce je povinen odebírat vybrané autovraky vlastní značky a jejich části poprvé uvedené na trh v České republice po 1. červenci 2002 a od 1. ledna 2007 i vybraná vozidla a jejich části uvedené na trh v České republice před 1. červencem 2002, jsou-li tato vybraná vozidla a jejich části odevzdány do sběrného místa stanoveného výrobcem nebo akreditovaným zástupcem.
(4) Povinnosti podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují na vozidla zvláštního určení31b).
(5) Výrobce a akreditovaný zástupce jsou povinni
a) ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. c) a odstavci 3 zajistit přiměřeně dostupnou síť sběrných míst vybraných autovraků a jejich částí,
b) zpracovávat roční zprávu pro vlastní značku o plnění cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu zaslat ministerstvu do 31. března.
(6) Ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. c) a odstavci 3 uzavře výrobce nebo akreditovaný zástupce písemnou smlouvu s osobou oprávněnou ke sběru, výkupu, zpracování, případně využívání a odstraňování vybraných autovraků, pokud jí není sám.

§ 37b
Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků
(1) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen
a) plnit povinnosti podle § 14 odst. 1 a § 18,
b) převzít v souladu s provozním řádem veškeré autovraky nebo jejich části a převzít veškeré použité části vyjmuté při opravách vozidel,
c) bezúplatně převzít vybrané autovraky z vozidel poprvé uvedených na trh po dni 1. července 2002, pokud obsahují podstatné části a neobsahují odpad nemající původ ve vybraném vozidle; pro vybrané autovraky z vozidel uvedených na trh před dnem 1. července 2002 platí tato povinnost ode dne 1. ledna 2007,
d) při převzetí autovraku bezplatně vystavit potvrzení o převzetí, jestliže byla odevzdána alespoň karosérie s označením identifikačního čísla VIN a motor s označením identifikačního čísla, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla; náležitosti potvrzení o převzetí stanoví prováděcí právní předpis,
e) zajistit předání autovraku ke zpracování výhradně zpracovateli autovraků, pokud jím sám není,
f) skladovat autovraky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem,
g) vést evidenci o převzatých autovracích a o autovracích odeslaných ke zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
h) zapojit se do informačního systému sledování toků vybraných autovraků, stanoveného prováděcím právním předpisem,
i) identifikovat podle § 18 osoby, od nichž přebírá autovraky nebo jejich podstatné části, a převzaté autovraky nebo jejich podstatné části, a vést o těchto skutečnostech evidenci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; tuto evidenci je povinen mít na provozovně, kde se uvedené předměty nacházejí,
j) pořizovat fotodokumentaci stavu přijímaných autovraků.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, podmínky pro skladování autovraků a rozsah a způsob vedení evidence převzatých autovraků včetně informačního systému sledování toků vybraných autovraků.

§ 37c
Povinnosti zpracovatele autovraků
(1) Zpracovatel autovraků je povinen
a) plnit povinnosti podle § 14 odst. 1 a § 19,
b) před zahájením zpracovatelských operací autovraku zajistit odčerpání a oddělené shromažďování provozních kapalin,
c) demontovat prováděcím předpisem stanovené části autovraků před jejich dalším zpracováním tak, aby se omezily negativní dopady na životní prostředí,
d) zničit identifikační číslo vybraného autovraku (VIN) způsobem, který vylučuje jakékoliv jeho opětovné použití,
e) vyjmout a oddělit z autovraků části a materiály obsahující olovo, rtuť, kadmium a šestimocný chrom určené prováděcím právním předpisem a využít nebo odstranit je samostatně,
f) skladovat a rozebírat autovraky tak, aby bylo možno části opětovně použít nebo materiálově využít,
g) materiály a části autovraků v maximální míře opětovně použít, využít, popřípadě odstranit nebo za tím účelem předat jiné osobě,
h) vést evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
i) s materiály a částmi vybraných autovraků nakládat v souladu s § 37 odst. 7 písm. b),
j) zapojit se do informačního systému sledování toků vybraných autovraků, stanoveného prováděcím právním předpisem. Pokud sám není posledním zpracovatelem vybraných autovraků, je povinen spolu s odpadem z vybraných autovraků předat každému následujícímu zpracovateli údaje o dílčím zpracování v souladu s prováděcím právním předpisem.
(2) Zpracovatel může nabídnout části autovraků výrobci, akreditovanému zástupci, popřípadě jinému kvalifikovanému zájemci k opětovnému použití. Za kvalifikovaného zájemce se považuje právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy a servisu motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.12)

§ 37d
Státní příspěvek při vyřazení autovraku
(1) Fyzická osoba, která
a) požádala o zaregistrování nového vozidla kategorie M1, jehož pořizovací cena nepřesáhla 500000 Kč a které má v osvědčení o registraci vozidla zapsán údaj o kombinované produkci emisí CO2 na jeden kilometr nepřesahující hodnotu 160 gramů a plnění emisního limitu EURO 4 a vyššího,
b) v době počínající od šestého měsíce před registrací osobního automobilu podle písmene a) a končící šest měsíců po této registraci předala provozovateli zařízení ke sběru autovraků autovrak starší deseti let, jehož byla vlastníkem alespoň dva roky,
má možnost požádat o státní příspěvek ve výši 30000 Kč.
(2) Fyzická osoba, která
a) požádala o zaregistrování nového vozidla kategorie M1, jehož pořizovací cena nepřesáhla 700000 Kč a které
1. využívá pouze elektrický pohon,
2. má hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, nebo
3. je vybaveno motorem určeným jeho výrobcem ke spalování stlačeného zemního plynu označovaného jako CNG,
b) v době počínající od šestého měsíce před registrací vozidla podle písmene a) a končící šest měsíců po této registraci předala provozovateli zařízení ke sběru autovraků autovrak starší deseti let, jehož byla vlastníkem alespoň dva roky,
má možnost požádat o státní příspěvek ve výši 60000 Kč.
(3) Fyzickou osobou se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí fyzická osoba, která nemá příjmy ze samostatné činnosti12a) a není plátcem daně z přidané hodnoty ani osobou povinnou k této dani12b).
(4) Žádost o státní příspěvek podle odstavce 1 nebo 2 se uplatňuje u Státního fondu životního prostředí České republiky do šesti měsíců ode dne registrace nového vozidla kategorie M1.
(5) Státní příspěvky podle odstavců 1 a 2 se vyplácí ze zvláštního účtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Finanční prostředky na tento zvláštní účet jsou poskytovány ze státního rozpočtu a mohou být použity výhradně na podporu nákupu nových vozidel kategorie M1.
(6) Náležitosti žádosti o státní příspěvek a podrobnosti jeho poskytování podle odstavců 1 až 5 stanoví vláda nařízením.

§ 37e
Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků
(1) Žadatel o registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 do registru silničních vozidel podle jiného právního předpisu31f) je povinen zaplatit poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků. Poplatek se platí při první registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 v České republice. Pokud je již vozidlo v České republice registrováno, platí se poplatek při první přeregistraci vozidla.
(2) Od poplatku jsou osvobozeni žadatelé těžce tělesně postižení, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P, dále žadatelé, u nichž k přeregistraci podle odstavce 1 dochází v důsledku nabytí a vypořádání dědictví nebo v důsledku zániku společného jmění manželů.
(3) Poplatek se platí též při přeregistraci použitého vozidla následující po registraci nebo přeregistraci, při kterých byl žadatel od poplatku osvobozen podle odstavce 2.
(4) Poplatek podle odstavce 1 je stanoven podle plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech v souladu s právními předpisy Evropských společenství31g) ve výši
a) 3000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 2,
b) 5000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 1,
c) 10000 Kč v případě nesplnění mezních hodnot emisí podle písmene a) nebo b).
Poplatek se neplatí u vozidel, která splňují minimálně mezní hodnoty emisí EURO 3, a dále v případě historických vozidel podle jiného právního předpisu31h) a vozidel zapsaných v registru silničních vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost podle jiného právního předpisu31i).
(5) Stupeň plnění příslušné emisní úrovně se pro účely stanovení poplatku podle odstavce 3 prokazuje zápisem v osvědčení o registraci vozidla. Pokud není v osvědčení o registraci vozidla zápis proveden, platí se poplatek ve výši podle odstavce 3 písm. c).
(6) Poplatek podle odstavce 3 platí žadatel o registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 do registru silničních motorových vozidel na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádějící registraci vystaví po zaplacení žadateli doklad osvědčující, že poplatek byl zaplacen. Na dokladu musí být uvedeno identifikační číslo vozidla (VIN) nebo číslo karosérie, případně podvozku.
(7) Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a použijí se na podporu investičních a neinvestičních akcí právnických a fyzických osob souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí, zejména na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a jejich částí. Vybrané poplatky převádí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce ode dne jejich vybrání Státnímu fondu životního prostředí České republiky.

Díl 8
Elektrická a elektronická zařízení

§ 37f
(1) Tento díl zákona zapracovává příslušné předpisy Evropské unie31m) a upravuje povinnosti výrobců, posledních prodejců, distributorů a konečných uživatelů elektrických a elektronických zařízení, zpracovatelů elektrických a elektronických zařízení, která se stala odpadem, a pověřených zástupců výrobců.
(2) Tento díl zákona se vztahuje
a) do 14. srpna 2018 na elektrozařízení náležející do skupin uvedených v příloze č. 7 části I k tomuto zákonu,
b) od 15. srpna 2018 na všechna elektrozařízení.
(3) Od 15. srpna 2018 se každé elektrozařízení zařadí do jedné ze skupin uvedených v příloze č. 7 části II k tomuto zákonu.
(4) Tento díl zákona se nevztahuje na
a) zařízení nezbytná pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, včetně zbraní, střeliva a vojenského materiálu určených výlučně k vojenským účelům,
b) zařízení navržená a nainstalovaná jako část jiného zařízení, které nespadá do oblasti působnosti tohoto dílu zákona, jestliže mohou plnit svou funkci pouze jako součást tohoto zařízení,
c) přímo žhavené žárovky.
(5) Od 15. srpna 2018 se tento díl zákona dále nevztahuje na
a) zařízení určená pro vyslání do vesmíru,
b) velká stacionární průmyslová soustrojí,
c) velké pevné instalace, s výjimkou jakéhokoli zařízení, které není specificky navrženo a nainstalováno jako část těchto instalací,
d) dopravní prostředky pro přepravu osob nebo zboží, kromě elektrických dvoustopých vozidel, pro která nebylo uděleno schválení typu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích56),
e) nesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použití,
f) zařízení specificky určená výhradně pro účely výzkumu a vývoje, která nejsou běžně dostupná pro spotřebitele,
g) zdravotnické prostředky57), pokud se očekává, že budou před ukončením životnosti zdrojem nákazy, a aktivní implantabilní zdravotnické prostředky57).
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu.

§ 37g
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu zákona se rozumí
a) elektrickým nebo elektronickým zařízením (dále jen "elektrozařízení") - zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud,
b) elektroodpadem - elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně komponentů, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení,
c) opětovným použitím - použití zpětně odebraného nebo odděleně sebraného elektrozařízení nebo komponentů takového elektrozařízení bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,
d) zpracováním elektroodpadu - jakákoli operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem jeho dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění nebo jakákoli jiná činnost provedená s cílem využití nebo odstranění elektroodpadu,
e) výrobcem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která v České republice
1. bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku31n), pod vlastní značkou vyrábí a uvádí na trh elektrozařízení a je v České republice usazena,
2. bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku31n), prodává pod vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka osoby podle bodu 1, a je v České republice usazena,
3. bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku31n), v rámci své podnikatelské činnosti uvádí elektrozařízení nabytá z jiného státu na trh a je v České republice usazena, nebo
4. prodává elektrozařízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přímo konečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazena,
f) elektrozařízením pocházejícím z domácností - použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání; o elektrozařízení pocházející z domácností se jedná vždy, je-li elektrozařízení možné použít jak v domácnostech, tak i jinými konečnými uživateli,
g) zpětným odběrem elektrozařízení - odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od konečných uživatelů bez nároku na úplatu v místě zpětného odběru nebo v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení posledním prodejcem či v jeho bezprostřední blízkosti,
h) odděleným sběrem elektroodpadu - odebírání použitých elektrozařízení nepocházejících z domácností od konečných uživatelů v místě odděleného sběru,
i) místem zpětného odběru - místo určené výrobcem, ve kterém jsou zpětně odebírána elektrozařízení pocházející z domácností,
j) místem odděleného sběru - místo určené výrobcem, ve kterém je odděleně sbírán elektroodpad,
k) fotovoltaickým článkem - článek tvořený polovodičovými nebo organickými prvky, které mění energii slunečního záření v energii elektrickou,
l) solárním panelem - elektrozařízení tvořené fotovoltaickými články a určené k přímé výrobě elektřiny ze slunečního záření,
m) solární elektrárnou - výrobna elektřiny využívající solární panely,
n) provozovatelem solární elektrárny - držitel licence na výrobu elektřiny podle zvláštního právního předpisu ve výrobně elektřiny, která vyrábí elektřinu ze slunečního záření,
o) posledním prodejcem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku31n), dodává v rámci své podnikatelské činnosti elektrozařízení konečnému uživateli,
p) velkým stacionárním průmyslovým soustrojím - sestava velkých rozměrů složená ze strojů, zařízení nebo součástí, které fungují společně k určitému účelu, jsou trvale instalovány a demontovány odbornými pracovníky na určitém místě a jejich použití a údržba jsou vyhrazeny odborným pracovníkům v prostorách pro průmyslovou výrobu nebo výzkum a vývoj,
q) velkou pevnou instalací - systém velkých rozměrů složený z několika typů přístrojů a případně dalších zařízení, které jsou montovány, instalovány a demontovány odbornými pracovníky, jsou určeny ke stálému použití jako součást budovy nebo konstrukce na předem určeném místě vyhrazeném k tomuto účelu a mohou být nahrazeny pouze zařízením specificky určeným k témuž účelu,
r) nesilničním pojízdným strojem určeným výlučně k profesionálnímu použití - stroj s vlastním zdrojem energie, jehož provoz vyžaduje při práci buď mobilitu, nebo souvislý či částečně souvislý pohyb mezi sledem pevných pracovních míst a který je určen výlučně k profesionálnímu použití.

§ 37h
Základní povinnosti výrobců elektrozařízení
(1) Výrobce splní povinnosti stanovené pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu
a) samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady,
b) společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona solidárně,
c) přenesením těchto povinností na jinou, právnickou osobu, zajišťující společné plnění povinností výrobců podle tohoto dílu zákona; odpovědnost výrobců za plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona, pokud tato právnická osoba povinnosti neplní, nezaniká.
(2) Výrobce je povinen zpracovávat roční zprávu o plnění povinností podle odstavce 1 za uplynulý kalendářní rok (dále jen "roční zpráva") a každoročně ji zasílat ministerstvu do 31. března. V případě, že výrobce plní povinnosti uvedené v odstavci 1 společně s jiným výrobcem, může spolu s ním zpracovat společnou roční zprávu. V případě podle odstavce 1 písm. c) zpracovává roční zprávu příslušná právnická osoba. Tato roční zpráva nahrazuje roční zprávu podle § 38 odst. 10.
(3) Výrobce je povinen vést evidenci toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu od místa zpětného odběru nebo místa odděleného sběru až po zpracování, využití a odstranění elektroodpadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. V případě podle odstavce 1 písm. c) vede tuto evidenci příslušná právnická osoba.
(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců podle odstavce 1, obsah roční zprávy podle odstavce 2 a rozsah a způsob vedení evidence toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu podle odstavce 3.
(5) Právnická osoba, zajišťující společné plnění povinností výrobců podle tohoto dílu zákona, podle odstavce 1 písm. c), musí být založena nejméně čtyřmi výrobci elektrozařízení, anebo jinou právnickou osobou, sdružující nejméně čtyři výrobce elektrozařízení.

§ 37i
Seznam výrobců elektrozařízení
(1) Výrobce, na kterého se vztahují povinnosti podle tohoto dílu zákona, je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení (dále jen „Seznam“) v rozsahu podle odstavce 3. Namísto výrobce podle § 37g písm. e) bodu 4 (dále jen „zahraniční výrobce“) podává návrh na zápis do Seznamu svým jménem pověřený zástupce, kterého si tento výrobce určil v souladu s § 37q odst. 1. Seznam je informačním systémem veřejné správy. Správcem Seznamu je ministerstvo.
(2) Návrh na zápis do Seznamu podává výrobce nebo pověřený zástupce podle § 37q odst. 1 ministerstvu k rozhodnutí v listinné podobě a současně v elektronické podobě, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30c) nebo prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu58), a to nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti podle odstavce 1. Návrh na zápis do Seznamu může ministerstvu způsobem podle věty první rovněž podat pověřený zástupce podle § 37q odst. 2. Výrobce není povinen podat návrh na zápis do Seznamu, jestliže jeho povinnosti plní pověřený zástupce podle § 37q odst. 2, který je v Seznamu zapsán.
(3) Návrh na zápis do Seznamu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, adresu sídla, identifikační číslo osoby a daňové identifikační číslo, pokud byla přidělena, jde-li o fyzickou osobu,
b) obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo osoby a daňové identifikační číslo, pokud byla přidělena, jde-li o právnickou osobu,
c) identifikační údaje zahraničního výrobce nebo osoby podle § 37q odst. 2 věty první, pokud návrh podává pověřený zástupce podle § 37q odst. 1 nebo 2, a písemné pověření, na jehož základě byl pověřený zástupce určen; pro rozsah identifikačních údajů zahraničních osob se použijí přiměřeně písmena a) a b),
d) skupinu elektrozařízení,
e) druh elektrozařízení podle toho, zda je elektrozařízení určeno k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,
f) značku elektrozařízení,
g) použitý způsob prodeje elektrozařízení,
h) způsob plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona,
i) způsob zajištění financování podle § 37n, 37o a 37p a doklady o něm.
(4) Plní-li výrobci nebo pověření zástupci své povinnosti stanovené v tomto dílu zákona prostřednictvím právnické osoby podle § 37h odst. 1 písm. c), která dosud není zapsána v Seznamu pro danou skupinu elektrozařízení, podávají návrh na zápis do Seznamu spolu s touto právnickou osobou. Právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) se v tomto případě zapisuje do Seznamu a její zápis je součástí zápisu výrobců nebo pověřených zástupců podle věty první. Výrobci nebo pověření zástupci, kteří plní své povinnosti stanovené v tomto dílu zákona prostřednictvím právnické osoby podle § 37h odst. 1 písm. c), která je zapsána v Seznamu pro danou skupinu elektrozařízení, návrh na zápis do Seznamu nepodávají. Právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) vkládá do Seznamu dálkovým přístupem údaje o výrobcích a pověřených zástupcích podle odstavce 3 písm. a) až g). Osoba, jejíž údaje byly vloženy do Seznamu podle věty čtvrté, se pro účely odstavců 2 a 7, § 37j odst. 3 a § 37q odst. 2 považuje za zapsanou v Seznamu. Ministerstvo údaje podle věty čtvrté zpřístupní postupem podle odstavce 7.
(5) Osoba zapsaná v Seznamu provádí dálkovým přístupem změny údajů předložených podle odstavce 3 písm. c) až i) do 30 dnů od jejich uskutečnění. Změna je potvrzena, pokud ministerstvo do 30 pracovních dnů od jejího provedení nevyzve osobu zapsanou v Seznamu k doložení podkladů prokazujících, že plnění jejích povinností stanovených v tomto dílu zákona je zajištěno. Osoba zapsaná v Seznamu je povinna oznámit ministerstvu, že zanikly důvody pro její vedení v Seznamu, do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Změny údajů o výrobcích a pověřených zástupcích vložených do Seznamu právnickou osobou podle § 37h odst. 1 písm. c) v souladu s odstavcem 4 nebo jejich výmaz provede tato právnická osoba dálkovým přístupem do 30 dnů ode dne, kdy změna nebo důvod k výmazu osoby nastaly.
(6) Ministerstvo na základě oznámení nebo vlastního zjištění provede rozhodnutím změnu v zápisu v Seznamu, pokud jde o údaje podle odstavce 3 písm. d), e), h) a i), nebo osobu, u které zákonné důvody pro vedení v Seznamu zanikly, ze Seznamu vyřadí. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno. Ministerstvo provádí na základě údajů získaných ze základních registrů změny údajů zapsaných v Seznamu podle odstavce 3 písm. a) a b); rozhodnutí se v tomto případě nevydává.
(7) Seznam je veřejně přístupný. Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam na portálu veřejné správy v tomto rozsahu:
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou osobu; obchodní firma a právní forma, jde-li o právnickou osobu,
b) adresa sídla,
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
d) skupina elektrozařízení,
e) způsob plnění povinností výrobce podle § 37h odst. 1, včetně uvedení právnické osoby podle § 37h odst. 1 písm. c), jejímž prostřednictvím plní své povinnosti,
f) údaj o tom, zda se jedná o výrobce, pověřeného zástupce nebo právnickou osobu podle § 37h odst. 1 písm. c),
g) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název zahraničního výrobce nebo osoby podle § 37q odst. 2 věty první, je-li v Seznamu zapsán jejich pověřený zástupce.
(8) Pro účely zápisu do Seznamu ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování podle odstavce 3 písm. h) a i).

§ 37j
Uvádění elektrozařízení na trh
(1) Výrobce elektrozařízení zajistí, aby elektrozařízení bylo navrženo a vyrobeno tak, aby se usnadnila demontáž a využití, zejména opětovné použití těchto elektrozařízení a materiálové využití elektroodpadu, jeho komponentů a materiálů v souladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí, právními předpisy upravujícími technické požadavky na výrobky a požadavky na ekodesign výrobků a právními předpisy na ochranu veřejného zdraví.31o)
(2) Výrobce elektrozařízení uvedeného na trh po 13. srpnu 2005 zajistí, aby z označení elektrozařízení bylo patrné, že bylo na trh uvedeno po tomto datu.
(3) Ten, kdo v rámci své podnikatelské činnosti prodává elektrozařízení nepocházející od výrobce, který je zapsán v Seznamu podle § 37i, nebo je místo něj v Seznamu zapsán jeho pověřený zástupce, nese odpovědnost výrobce za plnění jeho povinností stanovených v tomto dílu zákona.
(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob označení elektrozařízení podle odstavce 2.

§ 37k
Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu
(1) Výrobce elektrozařízení zajistí zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností. Pro elektroodpad nepocházející z domácností výrobce elektrozařízení zajistí jeho oddělený sběr.
(2) Výrobce elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu označí elektrozařízení grafickým symbolem. Není-li možné elektrozařízení takto označit vzhledem k jeho velikosti nebo funkci, označí se grafickým symbolem obal nebo návod k použití nebo záruční list elektrozařízení.
(3) Výrobce prostřednictvím distributorů zajistí, aby byl konečný uživatel informován o způsobu provedení odděleného sběru. Distributor informuje při prodeji elektrozařízení konečného uživatele o způsobu zajištění odděleného sběru.
(4) Poslední prodejce elektrozařízení určených k použití v domácnostech zajistí, aby konečný uživatel měl možnost
a) při nákupu elektrozařízení bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru použité elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení, a to ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití,
b) odevzdat bezplatně ke zpětnému odběru použité elektrozařízení, u něhož žádný z vnějších rozměrů nepřesahuje 25 cm, bez ohledu na výrobní značku a bez vázání na nákup zboží, v místě prodeje nového elektrozařízení nebo v jeho bezprostřední blízkosti po celou provozní dobu, jestliže velikost prodejní plochy určené k prodeji elektrozařízení je alespoň 400 m2.
(5) Zbavit se elektrozařízení pocházejícího z domácností nebo elektroodpadu smí jeho držitel jen jeho předáním zpracovateli podle § 37l nebo na místo zpětného odběru nebo odděleného sběru. Konečný uživatel se smí zbavit elektrozařízení pocházejícího z domácností také jeho předáním poslednímu prodejci podle odstavce 4. Zpětně odebraná elektrozařízení a odděleně sebraný elektroodpad musí být předány pouze zpracovateli podle § 37l, není-li elektrozařízení jako celek opětovně použito. Tím není dotčena možnost předání zpětně odebraného elektrozařízení posledním prodejcem na místo zpětného odběru. Jiné osoby než zpracovatelé podle § 37l, provozovatelé míst zpětného odběru nebo odděleného sběru a poslední prodejci podle odstavce 4 nejsou oprávněny elektrozařízení pocházející z domácností a elektroodpad převzít.
(6) Výrobce elektrozařízení určených k použití v domácnostech je povinen:
a) zřídit minimálně jedno místo zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 2000 obyvatel, kde se nachází prodejna elektrozařízení nebo v nichž jsou elektrozařízení, která uvádí na trh, dodávána konečnému uživateli při prodeji prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Počet obyvatel se posuzuje na základě bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku. Za místo zpětného odběru pro účely tohoto ustanovení se nepovažuje místo dodávky výrobku u konečného uživatele. Ke splnění této povinnosti může výrobce na základě písemné dohody s obcí využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí, a to i v rámci mobilního svozu nebezpečného odpadu podle § 17 odst. 3,
b) uzavřít smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem a ve které jsou elektrozařízení určená k použití v domácnostech, která uvádí na trh, prodávána, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi,
c) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce elektrozařízení nebo v jeho bezprostřední blízkosti, kde jsou elektrozařízení uváděná výrobcem na trh prodávána a kde velikost prodejní plochy určené k prodeji elektrozařízení je alespoň 400 m2, pokud poslední prodejce o zřízení místa zpětného odběru projeví zájem.
(7) Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu ze solárních panelů, které jsou součástí výroben elektřiny s celkovým instalovaným výkonem do 30 kW, musí být zajištěn prostřednictvím sítě míst zpětného odběru a odděleného sběru o dostatečné četnosti a dostupnosti.
(8) Provozovatel místa zpětného odběru elektrozařízení není povinen v režimu zpětného odběru elektrozařízení podle § 37g písm. g) odebrat elektrozařízení, které je nekompletní. Nekompletním elektrozařízením se rozumí elektrozařízení bez technologických částí, které jsou podstatné pro jeho klasifikaci.
(9) Způsob provedení zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu, jejich přeprava a předání zpracovateli nesmí ztížit opětovné použití nebo materiálové využití elektrozařízení nebo jejich komponentů, nebo materiálové využití elektroodpadu. Do předání zpracovateli nesmí být elektrozařízení nebo elektroodpad předmětem úpravy, využití nebo odstranění.
(10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor grafického symbolu pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu.
(11) Ministerstvo může vyhláškou stanovit technické požadavky na provádění zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu a na skladování a přepravu zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu.

§ 37l
Zpracování elektroodpadu
(1) Výrobce elektrozařízení vytvoří systém pro zpracování elektroodpadu za použití nejlepších dostupných technik31s) jeho zpracování, využívání a materiálového využívání.
(2) Výrobce elektrozařízení poskytne zpracovatelům elektroodpadu bezplatně veškeré informace, které jsou nutné k jeho zpracování a k přípravě k opětovnému použití, především údaje o obsažených nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití elektrozařízení a materiálového využití elektroodpadu, případně způsobu jejich odstranění. Tyto informace výrobce elektrozařízení poskytne pro každý typ nového elektrozařízení do jednoho roku od data uvedení výrobku na trh. Informace poskytne v návodech na použití nebo na technickém nosiči dat nebo prostředky dálkové komunikace.
(3) Zpracovatel elektroodpadu je povinen
a) provozovat zařízení ke zpracování elektroodpadu v souladu s jeho provozním řádem a plnit další povinnosti oprávněné osoby,
b) přednostně odstranit z elektroodpadu všechny látky a součásti stanovené prováděcím právním předpisem,
c) skladovat a zpracovávat elektroodpad v souladu s technickými požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
d) zajistit využití elektroodpadu v souladu s § 37m,
e) vést v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem evidenci o převzatém elektroodpadu a způsobu jeho zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje o zařízení.
(4) Rozhodnutí, kterým se uděluje souhlas k provozu zařízení ke zpracování elektroodpadu a s jeho provozním řádem (§ 14 odst. 1), musí obsahovat podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle odstavce 3 písm. b) a c) a § 37m.
(5) Elektroodpad může být převezen přes hranice ke zpracování v souladu s předpisy Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství39) a v souladu s částí devátou. Zpracování elektroodpadu ve státě, který není členským státem Evropské unie, lze zahrnout do plnění požadavků stanovených v § 37m, doloží-li vývozce, že využití, opětovné použití nebo materiálové využití proběhlo za podmínek srovnatelných s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
(6) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti zpracovatele stanovené zvláštními právními předpisy pro zacházení s látkami, které poškozují ozonovou vrstvu, a s fluorovanými skleníkovými plyny31t).
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadu, skladování a zpracování elektroodpadu, rozsah a způsob vedení evidence o převzatém elektroodpadu a způsobech jeho zpracování a využití a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití elektroodpadu.

§ 37m
Využívání elektroodpadu
(1) Výrobce elektrozařízení vytvoří systém, podle kterého bude zajištěno využití elektroodpadu navazující na zpětný odběr elektrozařízení nebo oddělený sběr elektroodpadu.
(2) Zpětně odebraná a odděleně sebraná elektrozařízení se před předáním zpracovateli přednostně opětovně použijí jako celek. Opětovně lze použít pouze elektrozařízení či jejich komponenty, které splňují požadavky příslušných právních předpisů.31o)
(3) Výrobce elektrozařízení je povinen zajistit využití elektroodpadu, který byl předán zpracovatelům v souladu s § 37k odst. 5, minimálně v rozsahu stanoveném v příloze č. 14 k tomuto zákonu.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob, jakým se počítá dosažení minimální úrovně využití elektroodpadu podle odstavce 3.

§ 37n
Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností
(1) Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, výrobce elektrozařízení je povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno podle § 37k a 38, jedná-li se o elektrozařízení, jehož je výrobcem podle tohoto zákona.
(2) Před uvedením elektrozařízení podle odstavce 1 na trh, je výrobce povinen poskytnout záruku prokazující, že nakládání s veškerým elektroodpadem bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v rámci systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle § 37k a 38. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. a), poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo pojištění za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu nebo výši pojistného plnění za uplynulý rok uvádí v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností; tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. b) nebo c), záruku neposkytuje.
(3) Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno podle § 37k a 38, výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu, zejména podle podílu na trhu, přispívají všechny osoby, které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů.
(4) Výrobce může při prodeji nového elektrozařízení uvádět náklady na zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností odděleně. Uvádí-li výrobce náklady odděleně, je takto povinen je uvádět každý prodávající při prodeji v rámci své podnikatelské činnosti. Uvedené náklady nesmějí převýšit náklady známé výrobci v okamžiku uvedení nového elektrozařízení na trh, plní-li své povinnosti podle § 37h odst. 1 písm. c), nebo prokazatelný odhad předpokládaných nákladů, plní-li své povinnosti podle § 37h odst. 1 písm. a) nebo b). Povinnosti posledního prodejce podle cenových předpisů59) nejsou tímto ustanovením dotčeny.
(5) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a minimální výše pojistného plnění.
(6) Právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) v případě, že se elektrozařízení prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností osobě, která prokáže, že elektrozařízení po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiného členského státu Evropské unie. Není-li touto osobou výrobce, může právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) vyžadovat doložení souhlasu výrobce s vrácením příspěvku. Požádat o vrácení příspěvku lze nejpozději do 28. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byl příspěvek uhrazen, jinak právo na vrácení příspěvku zaniká. Osoba, která žádá o vrácení příspěvku, je povinna umožnit právnické osobě podle § 37h odst. 1 písm. c), aby provedla ověření splnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku, a to přímo nebo prostřednictvím auditora či jiné pověřené osoby; účelně vynaložené náklady na toto ověření je osoba, která žádá o vrácení příspěvku, povinna uhradit právnické osobě podle § 37h odst. 1 písm. c) pouze v případě, že ověření prokázalo nesplnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku.

§ 37o
Financování nakládání s elektroodpadem
(1) Výrobce elektrozařízení s výjimkou solárních panelů zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu takto:
a) je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, zajistí jeho financování sám,
b) bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování výrobce takového nového výrobku při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných elektrozařízení,
c) bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, není však nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování koneční uživatelé, kteří nejsou spotřebiteli.
(2) Výrobce může při prodeji nového elektrozařízení uvádět náklady na oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu odděleně. Uvádí-li výrobce náklady odděleně, je takto povinen je uvádět každý prodávající při prodeji v rámci své podnikatelské činnosti. Uvedené náklady nesmějí převýšit náklady známé výrobci v okamžiku uvedení nového elektrozařízení na trh nebo prokazatelný odhad předpokládaných nákladů v případě, že náklady výrobci vzniknou až po tomto okamžiku.
(3) Výrobce a konečný uživatel, který není spotřebitelem, mohou nejpozději při dodání nového elektrozařízení konečnému uživateli uzavřít písemnou formou dohodu o zajištění financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu odchylně od způsobů stanovených v odstavci 1; ostatní ustanovení tohoto dílu zákona zůstávají takovou dohodou nedotčena. Informaci o uzavření dohody a základních dohodnutých podmínkách financování zašle výrobce ministerstvu jako součást roční zprávy za kalendářní rok, v němž byla smlouva uzavřena.
(4) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování podle odstavce 1.
(5) Právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) v případě, že se elektrozařízení prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s elektroodpadem osobě, která prokáže, že elektrozařízení po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiného členského státu Evropské unie. Není-li touto osobou výrobce, může právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) vyžadovat doložení souhlasu výrobce s vrácením příspěvku. Požádat o vrácení příspěvku lze nejpozději do 28. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byl příspěvek uhrazen, jinak právo na vrácení příspěvku zaniká. Osoba, která žádá o vrácení příspěvku, je povinna umožnit právnické osobě podle § 37h odst. 1 písm. c), aby provedla ověření splnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku, a to přímo nebo prostřednictvím auditora či jiné pověřené osoby; účelně vynaložené náklady na toto ověření je osoba, která žádá o vrácení příspěvku, povinna uhradit právnické osobě podle § 37h odst. 1 písm. c) pouze v případě, že ověření prokázalo nesplnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku.

§ 37p
Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů
(1) Pro solární panely uvedené na trh po dni 1. ledna 2013, zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění výrobce. Před uvedením solárních panelů na trh je výrobce povinen poskytnout záruku prokazující, že nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, který byl odevzdán v rámci systému odděleného sběru vytvořeného a provozovaného podle § 37k. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. a) nebo b), poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu za uplynulý rok uvádí v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů; tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. c), záruku neposkytuje.
(2) Pro solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013 zajistí financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, včetně plnění těchto povinností, provozovatel solární elektrárny, jejíž jsou solární panely součástí, prostřednictvím osoby podle § 37h odst. 1 písm. c). Tuto povinnost musí zajistit prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb příspěvků, poskytovaných minimálně s roční periodicitou, počínaje od 1. ledna 2014, na základě smlouvy uzavřené nejpozději do 30. června 2013 s osobou podle § 37h odst. 1 písm. c) tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna 2019. Právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) stanoví příspěvky na předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů zejména v závislosti na jejich hmotnosti a složení.
(3) O splnění povinností podle odstavce 2 je povinna osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) zpracovat a zaslat ministerstvu nejpozději do 30. března 2019 úplnou a pravdivou zprávu.
(4) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů podle odstavce 1, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a způsob jejich čerpání, dále bližší podmínky financování podle odstavce 2 včetně minimální výše nebo způsobu výpočtu minimální výše příspěvků a způsobu finančního vypořádání po splnění povinností pro nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů, a dále rozsah a obsah zprávy podle odstavce 3.
(5) Výrobce a konečný uživatel mohou nejpozději při dodání nového solárního panelu konečnému uživateli uzavřít písemnou formou dohodu o zajištění financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů odchylně od způsobu stanoveného v odstavci 1; ostatní ustanovení tohoto dílu zákona zůstávají takovou dohodou nedotčena. Dohoda nesmí směřovat k omezení výše financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle tohoto zákona. Odpovídá-li na základě takové dohody za financování konečný uživatel, použijí se přiměřeně podmínky pro zajištění financování podle odstavce 2 s tím, že financování musí být plně zajištěno nejpozději do 5 let od uzavření této dohody. Informaci o uzavření dohody a základních dohodnutých podmínkách financování zašle výrobce ministerstvu jako součást roční zprávy za kalendářní rok, v němž byla smlouva uzavřena.

§ 37q
Pověřený zástupce
(1) Za plnění povinností zahraničního výrobce stanovených v tomto dílu zákona odpovídá pověřený zástupce, kterého si zahraniční výrobce za tím účelem určil na základě písemného pověření.
(2) Osoba usazená v jiném členském státě Evropské unie, která v České republice uvádí elektrozařízení na trh, nejde-li o zahraničního výrobce podle odstavce 1, si může určit na základě písemného pověření svého pověřeného zástupce za účelem plnění povinností výrobce stanovených v tomto dílu zákona. Pověřený zástupce podle věty první odpovídá za plnění těchto povinností od okamžiku jeho zápisu do Seznamu podle § 37i. Osoba podle věty první je povinna informovat své odběratele o určení, změně a odvolání pověřeného zástupce.
(3) Pověřeným zástupcem podle odstavce 1 nebo 2 může být pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je usazená v České republice.
(4) Pověřený zástupce podle odstavce 1 nebo 2 plní všechny povinnosti výrobce stanovené v tomto dílu zákona. Odpovědnost výrobce za plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona nezaniká, jestliže pověřený zástupce tyto povinnosti neplní.
(5) Osoba, která je usazena v České republice a prodává elektrozařízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přímo konečným uživatelům v jiném členském státě Evropské unie, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státu určit na základě písemného pověření svého pověřeného zástupce za účelem plnění povinností ve vztahu k tomuto elektrozařízení vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státu.

§ 37r
Přeshraniční přeprava použitých elektrozařízení
(1) Při přepravě použitých elektrozařízení do České republiky, z ní nebo přes ni je jejich držitel povinen prokázat na požádání celního úřadu nebo inspekce, že přepravovaná elektrozařízení nejsou odpadem. Za tímto účelem je povinen zajistit, aby při přepravě byly celním úřadům a inspekci k dispozici
a) kopie daňového dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty a kopie smlouvy o převodu vlastnictví k přepravovanému elektrozařízení, v níž je uvedeno, že elektrozařízení jsou určena k přímému opětovnému použití a že jsou plně funkční,
b) dokumentace podle odstavce 4 o každém jednotlivém kusu přepravovaného elektrozařízení, která není starší než 3 měsíce, a
c) prohlášení držitele, že přepravovaná elektrozařízení nejsou odpadem.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 4 se nepoužijí, pokud držitel elektrozařízení prokáže, že k přepravě dochází v rámci smluvního vztahu mezi podnikateli a že
a) elektrozařízení jsou zasílána jako vadná zpět osobě, která je vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich svoji značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem na opravu v rámci záruky za jakost za účelem opětovného použití,
b) použitá elektrozařízení určená k profesionálnímu použití jsou zasílána na renovaci nebo opravu za účelem opětovného použití na základě smlouvy osobě, která elektrozařízení vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich svoji značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem do zemí, na něž se vztahují předpisy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití60), nebo
c) vadná použitá elektrozařízení určená k profesionálnímu použití, jako jsou zdravotnické prostředky57) nebo jejich součásti, jsou na základě smlouvy zasílána osobě, která je vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich svoji značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem za účelem analýzy hlavní příčiny závady v případě, že analýzu může provést pouze uvedená osoba nebo třetí osoba jednající jejím jménem.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 4 se dále nepoužijí v případě, že povaha a množství přepravovaných elektrozařízení prokazují, že mají sloužit výhradně k soukromému nebo osobnímu použití osob, které je přepravují, nebo jejich rodinných příslušníků, nebo mají sloužit jako dar.
(4) Ke každému jednotlivému kusu přepravovaného elektrozařízení musí být vypracována dokumentace, která prokazuje, že byla ověřena jeho funkčnost a vyhodnocena přítomnost nebezpečných látek. V případě důvodných pochybností o funkčnosti přepravovaných použitých elektrozařízení jsou celní úřad nebo inspekce oprávněny jejich držitele vyzvat, aby funkčnost elektrozařízení na vlastní náklady prokázal.
(5) Při přepravě použitých elektrozařízení do České republiky, z ní nebo přes ni musí být zajištěna ochrana elektrozařízení před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky, zejména prostřednictvím dostatečných obalů a vhodného uspořádání nákladu.
(6) Neprokáže-li držitel na základě dokladů uvedených v odstavcích 1 a 4, případně též postupem uvedeným v odstavci 4 větě druhé, že přepravované použité elektrozařízení není odpadem, nebo není-li zajištěna ochrana elektrozařízení před poškozením v souladu s odstavcem 5, považuje se takové elektrozařízení za elektroodpad a jeho přeprava za nedovolenou přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob ověřování a prokazování funkčnosti použitých elektrozařízení, rozsah dokumentace podle odstavce 4 a seznam dalších dokladů přikládaných k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení, včetně způsobu jejich přiložení, a výčet elektrozařízení s obsahem nebezpečných látek, která nesmí být přepravována jako použitá podle odstavce 1.

ČÁST PÁTÁ
ZPĚTNÝ ODBĚR NĚKTERÝCH VÝROBKŮ

§ 38

(1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na
a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,
b) výbojky a zářivky,
c) pneumatiky,
d) elektrozařízení pocházející z domácností [§ 37g písm. f)].
(2) Vláda může v mezích příslušných právních předpisů Evropských společenství nařízením stanovit další výrobky, než jsou uvedeny v odstavci 1, podléhající povinnosti zpětného odběru po jejich použití.
(3) Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky uvedené v odstavci 1 uvádí na trh, (dále jen "povinná osoba"), a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za vykazované období stanovené podle odstavce 10 vyrobí nebo doveze. Na zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností se vztahuje § 37n.
(4) Povinná osoba musí prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která prodává výrobky uvedené v odstavci 1 konečnému uživateli, (dále jen "poslední prodejce") zajistit, aby byl konečný uživatel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto použitých výrobků. Výrobce elektrozařízení dále zajistí informování konečného uživatele o
a) požadavku, aby elektrozařízení nebyla odstraňována spolu se směsným komunálním odpadem, ale byla fyzickými osobami odkládána na místech k tomu určených nebo v místech jejich zpětného odběru,
b) jejich úloze v opětovném použití elektrozařízení a materiálovém nebo jiném využití elektroodpadu,
c) možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v elektrozařízení na životní prostředí a na lidské zdraví,
d) významu grafického symbolu podle § 37k odst. 2 pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu.
(5) Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od konečného uživatele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží. Poslední prodejce je při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku povinen písemně informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru.
(6) Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí.
(7) Zpětný odběr použitých výrobků uvedených v odstavci 1 musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od konečného uživatele, v případě uvedeném v odstavci 6 i od obce. Místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem konečného uživatele bez jeho nadměrného zatížení. Zpětný odběr použitého výrobku lze odmítnout v případě, že použitý výrobek z důvodu kontaminace ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběr provádějí.31u) Provozovatel místa zpětného odběru použitých výrobků je povinen na požádání konečnému uživateli vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem.
(8) Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.
(9) Povinná osoba musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, a to do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byly odebrány.
(10) Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat ministerstvu do 31. března.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru výrobků a obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok.

§ 38a

(1) Povinná osoba podle § 38 odst. 3 je povinna zajistit minimální úroveň zpětného odběru použitých pneumatik ve výši 35 % za každý kalendářní rok.

(2) Minimální úroveň zpětného odběru podle odstavce 1 se vyjadřuje jako procentuální podíl celkové hmotnosti pneumatik sebraných v rámci zpětného odběru povinnou osobou v daném kalendářním roce k celkové hmotnosti pneumatik uvedených touto povinnou osobou na trh v témže kalendářním roce.

§ 38b
Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik

(1) Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik (dále jen „Seznam povinných osob“) je veřejný seznam, který vede ministerstvo. Návrh na zápis do Seznamu povinných osob je povinna podat každá povinná osoba podle § 38 odst. 3.

(2) Návrh na zápis do Seznamu povinných osob se podává ministerstvu do 60 dnů ode dne prvního uvedení pneumatik na trh nebo prvního uvedení pneumatik na trh spolu s vozidlem, a to

a) ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě, nebo

b) v elektronické podobě označené uznávanou elektronickou značkou nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30c).

(3) Návrh na zápis do Seznamu povinných osob obsahuje

a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, adresu místa podnikání, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a kopii podnikatelského oprávnění,

b) jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

c) značku pneumatik, které povinná osoba uvádí na trh,

d) popis způsobu zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění odpadních pneumatik a informování konečného uživatele.

(4) Ministerstvo provede zápis povinné osoby do Seznamu povinných osob do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti uvedené v odstavci 3, a nejpozději do 30 dnů od provedení zápisu zveřejní tuto skutečnost na úřední desce ministerstva.

(5) Nesplňuje-li návrh na zápis náležitosti uvedené v odstavci 3, vyzve ministerstvo povinnou osobu, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů, návrh upřesnila nebo doplnila.

(6) Povinná osoba zapsaná v Seznamu povinných osob je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů předložených podle odstavce 3 nebo skutečnost, že zanikly důvody pro její vedení v Seznamu povinných osob, a to do 30 dnů od vzniku takové změny nebo skutečnosti.

(7) Ministerstvo na základě oznámení podle odstavce 6 nebo na základě vlastního zjištění provede změnu zápisu v Seznamu povinných osob nebo povinnou osobu ze Seznamu povinných osob vyřadí.

(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam povinných osob na portálu veřejné správy.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor návrhu na zápis do Seznamu povinných osob.

ČÁST ŠESTÁ
EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ ODPADŮ A ZAŘÍZENÍ

§ 39
Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB

(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.

(3) Provozovatelé zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů, provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků, provozovatelé zařízení ke sběru, zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadu (§ 37g) a provozovatelé zařízení uvedených v § 14 odst. 2 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o tomto zařízení nebo dopravní firmě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zařízení, u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu tohoto zařízení nebo dopravní firmy nebo u zařízení ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku údaje o stavu vytvořené finanční rezervy k 31. prosinci předchozího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa skládky. Tyto údaje musí být doloženy výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky.

(5) Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků jsou povinni vést evidenci a zasílat údaje o počtu a stavu převzatých autovraků a o způsobech jejich zpracování a provozovatelé zařízení k oddělenému sběru, zpracování, využití a odstraňování elektroodpadu jsou povinni vést evidenci a zasílat údaje o typu, množství a způsobu zpracování, využití nebo odstranění elekroodpadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem každoročně do 15. února následujícího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.

(6) Obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů jsou povinny zasílat údaje o jimi užívaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle shromažďovacího nebo sběrového místa nebo místa skladu odpadů, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu shromažďovacího nebo sběrového místa nebo skladu odpadů nebo u shromažďovacích nebo sběrových míst nebo skladů ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozsah a náležitosti údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě hlášení podle odstavců 2 až 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v § 14 odst. 2, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů a skladů odpadů, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobů zpracování, využití, nebo odstranění elektroodpadu a dopravců odpadů v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tyto evidence zasílá každoročně do 30. dubna následujícího roku ministerstvu, Českému statistickému úřadu a příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat.

(8) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo provozují zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení, PCB a odpadech perzistentních organických znečišťujících látek v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a oznámit tuto skutečnost ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tak již neučinily. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tito podnikatelé povinni ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Způsob ohlašování změn v evidovaných skutečnostech stanoví prováděcí právní předpis. Tato povinnost se nevztahuje na laboratorní standardy používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví či zdravotnictví. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), vedou o těchto zařízeních zjednodušenou evidenci v souladu s prováděcím právním předpisem bez nutnosti uvádění množství nebo koncentrace PCB obsažených v zařízení a dat a způsobů provedených nebo předpokládaných kontrol nebo výměn.

(9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a evidenci přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem.

(10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad jsou povinny zasílat ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zasílat ministerstvu informace o každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad je povinen zasílat ministerstvu informace o provozu zařízení podle odstavců 3, 4 a 6, a to do 30 dnů ode dne jejich obdržení.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) rozsah a způsob vedení průběžné evidence odpadů,

b) rozsah a způsob ohlašování odpadů, zařízení podle odstavců 3 a 6, odpadů perzistentních organických znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a způsob ohlašování změn v jejich evidenci, způsob ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu a množství elektroodpadu a způsobů jeho zpracování, využití nebo odstranění,

c) rozsah a způsob zasílání informací podle odstavce 10,

d) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení.

(12) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu 5 let.

(13) Zařízení podle § 14 odst. 1 a 2 a malá zařízení podle § 33b odst. 1 se pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností označují identifikačním číslem zařízení.

(14) Údaje o jednotlivých subjektech zaslané podle odstavců 2, 4, 5 a 8 slouží pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro potřeby řešení mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů55).

§ 40
Evidence při přepravě nebezpečného odpadu

(1) Při přepravě nebezpečného odpadu jsou odesílatel a příjemce odpadu povinni vést evidenci přepravy odpadu. Evidence se vede v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54). Evidence se nevede při vnitropodnikové přepravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky, pokud nepřesahuje areál provozovny.

(2) Před zahájením přepravy nebezpečného odpadu jsou odesílatel a příjemce odpadu povinni vyplnit v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) evidenční list. Odesílatel je povinen zkontrolovat, zda zadané údaje odpovídají skutečnému druhu a množství odpadu, který bude přepravován, a k zásilce nebezpečného odpadu přiložit evidenční list opatřený podpisem. V případě, že přeprava nebude v zadaném termínu zahájena, je odesílatel odpadu povinen nejpozději do 24 hodin od termínu přepravy zrušit vyplněný evidenční list přepravy nebezpečného odpadu v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54).

(3) Příjemce odpadu je povinen do konce následujícího pracovního dne po převzetí odpadu potvrdit v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) jeho převzetí. V případě, že hmotnost přijatého odpadu neodpovídá údaji o hmotnosti odeslaného odpadu, provede o této skutečnosti v systému záznam. Odesílatel odpadu si může v systému vyhradit možnost potvrdit nebo odmítnout hmotnost přepraveného odpadu uvedenou příjemcem odpadu. Potvrzení nebo odmítnutí je v takovém případě povinen provést do konce následujícího pracovního dne od okamžiku uvedení hmotnosti odpadu příjemcem. V případě, že příjemce odpadu nepotvrdí převzetí odpadu ve lhůtě podle věty první, je odesílatel odpadu povinen neprodleně zjistit, jak bylo s odpadem naloženo, a v případě, že odpad nebyl převzat do zařízení příjemce odpadu, zajistit přepravu odpadu zpět do svého zařízení a vyznačit tuto skutečnost v systému.

(4) Pokud jsou obsahem zásilky odpady, které nejsou uvedeny v evidenčním listu, nebo nesouhlasí počet kusů obalu, je příjemce odpadu povinen odmítnout jejich převzetí, neprodleně vyznačit tuto skutečnost do výtisku evidenčního listu provázejícího zásilku a nejpozději do konce stejného pracovního dne zaznamenat tuto skutečnost do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54).

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidence při přepravě nebezpečného odpadu.

(6) V případě přepravy nebezpečného odpadu mobilním zařízením ke sběru nebo výkupu odpadu vyplňuje provozovatel mobilního zařízení příjmovou část evidenčního listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) před nebo během přijetí odpadu do mobilního zařízení. Při přepravě tohoto odpadu mobilním zařízením k dalšímu příjemci se postupuje podle odstavců 2 až 4.

(7) V případě přepravy nebezpečného odpadu mobilním zařízením ke sběru nebo výkupu odpadu od fyzických osob vyplňuje provozovatel mobilního zařízení příjmovou část evidenčního listu v listinné podobě před nebo během přijetí odpadu do mobilního zařízení. Do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je provozovatel mobilního zařízení povinen doplnit údaje z příjmového evidenčního listu nejpozději do 24 hodin od převzetí odpadu. Při přepravě tohoto odpadu k dalšímu příjemci se postupuje podle odstavců 2 až 4.

(8) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54) je možné přepravu uskutečnit bez přihlášení do systému. Odesílatel odpadu vyplní evidenční list, jehož vzor je uveden ve vyhlášce, ve čtyřech vyhotoveních, jedno si ponechá a tři předá dopravci. Dopravce si jeden ponechá a dva předá příjemci odpadu. Příjemce odpadu si jeden ponechá a jeden zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa ukončení přepravy. Po obnovení provozu systému jsou odesílatel odpadu a příjemce odpadu povinni zadat do něj všechny údaje o uskutečněné přepravě do konce následujícího pracovního dne od obnovení provozu systému. V případě, že je odpad přepravován pomocí mobilního zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu, jeho provozovatel vyplní evidenční list ve třech vyhotoveních, jedno si ponechá a dvě předá příjemci odpadu. Příjemce odpadu si jedno ponechá a jedno zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa ukončení přepravy. Po obnovení provozu systému jsou provozovatel mobilního zařízení a příjemce odpadu povinni zadat do něj údaje o uskutečněné přepravě do konce následujícího pracovního dne od obnovení provozu systému.

(9) Příslušné orgány veřejné správy mají přístup ke všem údajům z evidence přepravy nebezpečného odpadu vedeným v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí54).

ČÁST SEDMÁ
PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 41
Společná ustanovení
(1) Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovávají ministerstvo, kraje a obce.
(2) Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto zákona.
(3) Na zpracování, projednávání a schvalování návrhů plánů odpadového hospodářství se nevztahuje správní řád.
(4) Do plánů odpadového hospodářství České republiky a krajů lze veřejně nahlížet, pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie.

§ 42
Plán odpadového hospodářství České republiky
(1) Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.
(2) Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje programy předcházení vzniku odpadů, vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část.
(3) Programy předcházení vzniku odpadů jsou do plánů odpadového hospodářství zahrnuty prostřednictvím konkrétních cílů pro předcházení vzniku odpadů a pomocí opatření uvedených v příloze Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(4) Závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením.
(5) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
d) nakládání s odpady z obalů,
e) využívání odpadů,
f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady,
h) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.
(6) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(7) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.
(8) Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31. prosince následujícího roku.
(9) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

§ 43
Plán odpadového hospodářství kraje
(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny.
(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje závaznou část a směrnou část.
(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
b) nakládání s komunálními odpady,
c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
e) nakládání s odpady z obalů,
f) využívání odpadů,
g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady,
i) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k tomuto zákonu.
(5) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat.
(6) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mění závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky.
(7) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(8) Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit.
(9) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce po jeho schválení.
(10) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou.32) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.
(11) Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku. Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky.
(12) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

§ 44
Plán odpadového hospodářství obce
(1) Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu, zpracovává plán odpadového hospodářství obce pro jí spravované území a jeho změny.
(2) Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek.
(4) Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1.
(5) Obec zašle kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství obce neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství obce sdělí obci své připomínky.
(6) Obec zašle do 3 měsíců ode dne doručení připomínek příslušného krajského úřadu tomuto krajskému úřadu upravený plán odpadového hospodářství se zapracovanými připomínkami.
(7) Plán odpadového hospodářství obce je závazným podkladem pro její činnosti.
(8) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí,34) mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem.
(9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánu odpadového hospodářství obce.

ČÁST OSMÁ
EKONOMICKÉ NÁSTROJE

HLAVA I
POPLATKY ZA ULOŽENÍ ODPADŮ
§ 45
(1) Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek.
(2) Poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku.
(3) Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky.
§ 46
(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka.
(2) Poplatek od původce vybírá provozovatel skládky při uložení odpadů na skládku. Provozovatel skládky potvrdí původci vybrání poplatku. Provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci poplatku vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce a současně ho informuje o dlužných poplatcích. Pokud původce nezaplatil poplatek ve stanovené výši, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím na návrh příjemce poplatku.
(3) Poplatek je v rozsahu stanoveném tímto zákonem příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí České republiky.35)
(4) Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku.
(5) Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka.

§ 47
(1) Pokud provozovatel skládky neodvedl obci nebo Státnímu fondu životního prostředí vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím, na návrh příjemce poplatku. Za neodvedený poplatek se platí úrok z prodlení ve výši 0,5 ‰ ze zadržené částky denně. Úrok z prodlení je příjmem obce.
(2) Poplatky a úrok z prodlení vymáhá příslušný správce daně podle katastrálního území, na kterém je skládka umístěna.

§ 48
(1) Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.
(2) Výše sazby základní složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(3) Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí.
(4) Výše sazby rizikové složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(5) Odpady azbestu se zpoplatňují ve výši sazby za ukládání ostatních odpadů.

HLAVA II
FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PRVNÍ FÁZE PROVOZU SKLÁDKY
§ 48a   Provozovatel skládky je povinen před zahájením první fáze provozu skládky nebo její části
a) sjednat pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí na zdraví a na věci způsobenou provozem skládky nebo její části v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky,
b) uložit na zvláštní účet částku ve výši nákladů nutných na odstranění škod podle písmene a). Možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby36a). Prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem příslušného krajského úřadu; účet lze zrušit po ukončení první fáze provozu skládky nebo její části nebo po ukončení provozu během první fáze provozu skládky se souhlasem příslušného krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly; úroky z peněžních prostředků na bankovním účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky, nebo
c) zajistit náklady na odstranění škod podle písmene a) formou záruky vystavené právnickou osobou oprávněnou k poskytování záruk36b). Možné škody a jejich rozsah stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby36a). Záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu skládky.

HLAVA III
FINANČNÍ REZERVA PRO REKULTIVACE A ASANACE SKLÁDEK
§ 49
(1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu (dále jen "finanční rezerva").
(2) Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky a tvorba této rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.37) Úroky z peněžních prostředků finanční rezervy jsou její součástí.
(3) Peněžní prostředky této rezervy se ukládají na zvláštní účet v bance. Prostředky finanční rezervy nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani zahrnuty do majetkové podstaty provozovatele skládky, majitele skládky nebo jejich právních nástupců.

§ 50
(1) Provozovatel skládky je povinen zřídit ode dne účinnosti tohoto zákona zvláštní vázaný účet pro účely ukládání peněžních prostředků k vytváření finanční rezervy. Pro každou skládku, na kterou je vydáno samostatné rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,24) musí být zřízen samostatný zvláštní vázaný účet.
(2) Smlouva s bankou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat údaj, které skládky se finanční rezerva týká a ustanovení, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je bankou spravován podle § 49 až 51. Dispozice s účtem ode dne jeho zřízení je možná pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle umístění skládky.
(3) Peněžní prostředky vytvářené finanční rezervy převádí provozovatel skládky na zvláštní vázaný účet zřízený podle odstavce 1 vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce.
(4) Podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky, je i dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o převodu finanční rezervy je smlouva o převodu užívacího práva ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky neplatná.

§ 51
(1) Čerpání z prostředků finanční rezervy smí být prováděno pouze se souhlasem příslušného krajského úřadu na práce související s rekultivací, zajištěním péče o skládku po skončení jejího provozu a asanací. Souhlas krajský úřad uděluje na základě rozhodnutí o zahájení rekultivačních prací vydaného podle zvláštních právních předpisů.38)
(2) Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje, banka odvede nevyčerpanou část finanční rezervy do Státního fondu životního prostředí České republiky a informuje o tom krajský úřad místně příslušný podle umístění skládky. Tyto prostředky budou Státním fondem životního prostředí poukázány na zvláštní vázaný účet podle tohoto zákona tomu, kdo zabezpečí rekultivaci, péči o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu, váznoucí na této skládce. Způsob čerpání prostředků finanční rezervy z tohoto účtu se provádí podle odstavce 1.
(3) Nevyčerpaná část finanční rezervy se po ukončení péče o skládku uvolňuje ve prospěch provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce; není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, odvede se do rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.
(4) Výše finanční rezervy činí
a) 100 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu nebo odpadu uvedeného ve skupině 20 Katalogu odpadů, s výjimkou odpadu azbestu,
b) 35 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu a odpadu azbestu, odpadu ukládaného jako technologický materiál na zajištění skládky a odpadu azbestu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vytváření a čerpání finanční rezervy.

§ 52
Skládka nebo její část může být považována za uzavřenou až poté, co příslušný krajský úřad provede konečné místní šetření a udělí provozovateli souhlas s uzavřením skládky. Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví individuálně pro každou skládku nebo její část příslušný krajský úřad jako součást provozního řádu. Lhůta nesmí být kratší než 30 let.

ČÁST DEVÁTÁ
PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA ODPADŮ
§ 53
(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství o přepravě odpadů39) přepravu odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku (dále jen "přeshraniční přeprava odpadů").
(2) Příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku je ministerstvo.
§ 54
(1) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice.
(2) Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze.
(3) Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České republice, nejedná-li se o jeho využití v jiných členských státech Evropské unie.
(4) Zásady pro rozhodování ve věcech přeshraniční přepravy odpadů stanoví vláda nařízením.

§ 55
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů
(1) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39), a to v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Účastníkem řízení zahájeného oznámením podle tohoto odstavce je pouze oznamovatel.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah informací a dokumentace podle části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) pro jednotlivé druhy přepravy.

§ 56 Souhlas, zákazy a námitky
(1) Na základě oznámení o přeshraniční přepravě odpadů ministerstvo rozhodne o udělení souhlasu nebo o námitkách podle čl. 9, 10, 11 nebo 12 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).
(2) Jestliže byl oznamovatel, příjemce nebo dopravce pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s odpady41), nebo jestliže mu v době 5 let před podáním oznámení byla pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů na úseku odpadového hospodářství, ministerstvo zakáže oznámenou přeshraniční přepravu odpadů týkající se této osoby.
(3) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva, které bylo vydáno podle odstavců 1 a 2, nemá odkladný účinek.

§ 56a  Změny v přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu
(1) Na základě oznámení změny v přeshraniční přepravě odpadů podle čl. 17 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) ministerstvo rozhodne o změně nebo námitkách proti této změně podle § 56.
(2) V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) ministerstvo rozhodnutím zruší souhlas vydaný podle čl. 9 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).

§ 57  Finanční záruka a pojištění
(1) Finanční záruka podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) musí být složena nebo odpovídající pojištění podle tohoto předpisu musí být prokázáno při podání oznámení podle § 56 odst. 1. Ministerstvo může povolit složení finanční záruky nebo prokázání odpovídajícího pojištění nejpozději k okamžiku zahájení přepravy. Prostředky finanční záruky lze použít pouze v souladu s čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).
(2) Finanční záruku nebo pojištění schvaluje ministerstvo. Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o tom, zda poskytnutá finanční záruka nebo pojištění je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů39) dostatečné, stanoví výši a druh finanční záruky nebo určí druh pojištění a výši pojistné částky pro tento účel. Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky, podklady a doklady nezbytné pro její kalkulaci jsou stanoveny v příloze č. 11 k tomuto zákonu. Kalkulaci množství odpadu podle bodu 7.2 přílohy č. 11 k tomuto zákonu nelze provést, pokud v předchozích třech letech před podáním nového oznámení došlo k porušení podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva podle tohoto bodu a v novém a předchozím oznámení je uveden stejný oznamovatel i příjemce.

§ 58
(1) Ministerstvo může uložit rozhodnutím povinnost
a) vzetí odpadů zpět oznamovatelem podle čl. 22 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39),
b) využití nebo odstranění odpadů podle čl. 22 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39),
c) vzetí odpadů zpět oznamovatelem podle čl. 24 odst. 2 písm. a) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39),
d) vzetí odpadů zpět oznamovatelem podle čl. 24 odst. 2 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39),
e) využití nebo odstranění odpadů příjemcem podle čl. 24 odst. 3 písm. a) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39),
f) využití nebo odstranění odpadů jinou osobou než oznamovatelem nebo příjemcem podle čl. 24 odst. 5 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).
(2) Pokud ministerstvo zajistí splnění povinností podle čl. 22 nebo 24 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39), může uložit rozhodnutím osobám, které odpovídají za přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přepravu, povinnost uhradit náklady na dopravu, využití, odstranění a na uskladnění odpadů. Ministerstvo může uložit provedení úhrady těchto nákladů předem. Osoby, které odpovídají za nedovolenou přepravu, odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(3) Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) zajistí, hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl odpad zjištěn. Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží rozhodnutím úhradu takto vynaložených nákladů osobám, které za nedokončenou nebo nedovolenou přepravu odpovídají. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(4) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva podle odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek.

§ 59
Zahájení přeshraniční přepravy odpadů
Okamžikem, kdy ministerstvo obdrží kopii průvodního dokladu s vyplněným datem přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů39) před uplynutím lhůty pro podání odvolání, se oznamovatel vzdává práva odvolání (rozkladu) proti souhlasu ministerstva.

§ 60
Přeshraniční přeprava odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států
Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou celní úřady pro přeshraniční přepravu odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států.

ČÁST DESÁTÁ
SANKCE
HLAVA I
POKUTY FYZICKÝM OSOBÁM OPRÁVNĚNÝM K PODNIKÁNÍ A PRÁVNICKÝM OSOBÁM
§ 66
(1) Pokutu do výše 300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto zákonem.
(2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží inspekce nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která
a) nevede v rozsahu a způsobem stanoveným v části šesté tohoto zákona evidenci odpadů a zařízení nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje,
b) nezabezpečí odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
c) nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem nevybaví,
d) jako vlastník PCB, odpadů PCB nebo jako vlastník anebo provozovatel zařízení obsahujícího PCB nezašle v rozporu s § 27 odst. 8 ministerstvu plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB, plán dekontaminace zařízení s obsahem PCB pro období 2009 až 2010 nebo v rozporu s § 27 odst. 9 nevypracuje seznam vlastněných, případně provozovaných zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají evidenci, nebo jej nezašle do 31. prosince 2008 ministerstvu, nebo
e) neplní povinnosti stanovené v § 18 odst. 3 až 11 nebo § 37b odst. 1 písm. i).
(3) Pokutu do výše 10 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která
a) nezařadí odpad podle Katalogu odpadů,
b) předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu není podle tohoto zákona oprávněna,
c) převezme odpad, přestože k jeho převzetí není podle tohoto zákona oprávněna,
d) provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení,
e) provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení,
f) nevede ve stanoveném rozsahu evidenci PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci,
g) nezajistí zpětný odběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným odběrem,
h) neustanoví za podmínek stanovených tímto zákonem odpadového hospodáře,
i) vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pro odpad, za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, nebo hodnotí nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena, nebo
j) neprovede dekontaminaci nebo neodstraní zařízení podle § 27 odst. 1 do 31. prosince 2010,
k) neurčí si pověřeného zástupce za podmínek stanovených v § 37q.
(4) Pokutu do výše 50 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která
a) zařadí odpad uvedený v § 6 odst. 1 písm. a), b) nebo c) jako odpad ostatní nebo nakládá s tímto odpadem jako s odpadem ostatním, aniž by měla osvědčení od pověřené osoby podle § 9, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti,
b) nakládá s odpady v zařízeních, ve kterých nakládání s odpady je zakázáno nebo není povoleno,
c) ředí nebo mísí odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku nebo mísí nebezpečné odpady navzájem nebo s ostatními odpady bez souhlasu příslušného správního úřadu,
d) nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním,
e) ukládá na skládku odpady, které jsou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem zakázány ukládat na skládku, nebo při ukládání odpadů na skládku nedodržuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem,
f) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem při nakládání s vybranými výrobky nebo odpady nebo zařízeními podle části čtvrté,
g) poruší při přeshraniční přepravě odpadů povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů39) nebo neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) nebo podle části deváté,
h) nakládá s odpady perzistentních organických znečišťujících látek v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a) nebo nevede evidenci o odpadech perzistentních organických znečišťujících látek nebo neohlašuje údaje podle § 39 odst. 8,
i) zajišťuje společné plnění povinností výrobců, k němuž je potřeba oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31l, bez tohoto oprávnění, nebo bez oprávnění k provozování kolektivního systému nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichž obsahem je činnost, k jejímuž výkonu je oprávnění třeba, nebo
j) jako provozovatel systému podle § 31l poruší některou povinnost, kterou provozovateli systému ukládá tento zákon.
(5) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem nebo povinnost uloženou rozhodnutím na základě tohoto zákona.
(6) Pokutu do výše 1000000 Kč uloží příslušný krajský úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která nezašle ve stanoveném rozsahu nebo lhůtě příslušnému krajskému úřadu údaje týkající se zařízení k nakládání s odpady.

§ 67
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný správní úřad dozvěděl; pokutu však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení životního prostředí, popřípadě k míře jeho poškození.
(3) Poruší-li právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v době 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona znovu stejnou povinnost, za niž byla pokuta uložena, uloží správní úřad další pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.
(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.

§ 68
(1) Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá správní úřad, který jako první zahájil řízení o jejím uložení; pokuty uložené inspekcí vymáhá příslušný správce daně. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den inspekcí a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, provede řízení o uložení pokuty inspekce. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a obecní úřad obce s rozšířenou působností vzájemně informují.
(2) O odvolání proti rozhodnutí inspekce o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad.
(3) Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení právních předpisů, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí.44) Pokuta inspekcí uložená obci je příjmem Státního fondu životního prostředí.
(4) Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností, která pokutu uložila. Pokuta uložená obecním úřadem obce s rozšířenou působností obci je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností.
(5) Uložením pokuty za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona nejsou dotčena příslušná ustanovení trestního zákona.

HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 69
(1) Obecní úřad uloží pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že
a) se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zkonem,
b) odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru.
(2) Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že
a) převezme odpad do svého vlastnictví,
b) přepravuje odpad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů39) nebo uskuteční přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením,
c) soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.

§ 70
(1) Pokuta uložená obecním úřadem je příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na přestupky a jejich projednávání obecné právní předpisy o přestupcích.45)

ČÁST JEDENÁCTÁ
VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

§ 71
Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství
Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) inspekce,
e) Česká obchodní inspekce,
f) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
g) celní úřady,
h) Policie České republiky,
i) orgány ochrany veřejného zdraví,
j) krajské úřady,
k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
l) obecní úřady a újezdní úřady.

§ 71a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 72  Ministerstvo
(1) Ministerstvo
   a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství,
   b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti odpadového hospodářství s výjimkou ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady,
   c) vykonává funkci ohniskového bodu Basilejské úmluvy,
   d) vykonává funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro přeshraniční přepravu odpadů a funkci kontaktního subjektu pro odpady perzistentních organických znečišťujících látek,
   e) vydává rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) a podle části deváté,
   f) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto pověření podle § 7 a 8,
   g) schvaluje náplň školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
   h) zařazuje odpad v případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2,
   i) shromažďuje a zpracovává
	1. údaje zaslané podle § 39,
	2. údaje o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů,
	3. údaje o přepravě nebezpečného odpadu,
	4. údaje o přeshraniční přepravě odpadů,
	5. návrhy na zápis do Seznamu výrobců podle § 31e,
	6. žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m,
	7. údaje o převzatých autovracích a způsobech jejich zpracování,
	8. vydaná potvrzení o převzetí autovraku,
	9. návrhy na zápis do Seznamu podle § 37i,
	10. údaje o povinných osobách podle § 31e, 37i, § 37a odst. 5 a § 38,
	11. údaje o plnění povinností podle § 31f, § 37h odst. 2 a § 38 odst. 10,
   j) zveřejňuje
	1. souhrnné informace o produkci odpadů a způsobech nakládání s nimi,
	2. seznam vydaných souhlasů k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. e),
	3. aktuální informace o provozu zařízení podle § 14 odst. 1 a § 14 odst. 2, malých zařízení podle § 33b odst. 1 a sběrných dvorů, k jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1,
	4. seznam osob pověřených ministerstvem k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
	5. informace o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů,
	6. Seznam výrobců podle § 31e,
	7. seznam kolektivních systémů podle § 31m,
	8. informace o vydaných potvrzeních o převzetí autovraku,
	9. Seznam podle § 37i,
	10. seznam povinných osob podle § 38,
   k) spolupracuje s Ministerstvem obrany při zajišťování evidence odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů, skladů odpadů a PCB, odpadů PCB a zařízeních obsahujících PCB a podléhajících evidenci vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany,
   l) zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky v rozsahu stanoveném tímto zákonem a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem zpracovává jeho změny,
   m) předkládá vládě ke schválení návrh závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky a návrh jeho změn,
   n) poskytuje příslušným složkám Evropské komise a orgánům mezinárodních úmluv a protokolů v oblasti odpadového hospodářství, k nimž Česká republika přistoupila, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice,
   o) jmenuje zástupce České republiky do výborů, komisí, odborných a pracovních skupin a dalších grémií založených na základě ustanovení právních předpisů Evropských společenství v oblasti odpadového hospodářství nebo v rámci mezinárodních úmluv v této oblasti, k nimž Česká republika přistoupila,
   p) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu,
   r) vede Seznam podle dílu 8 části čtvrté,
   s) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,
   t) vede Seznam výrobců podle § 31e,
   u) vydává oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhoduje o prodloužení platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m, rozhoduje o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31r,
   v) dohlíží na činnost provozovatele systému, ukládá opatření k nápravě a podává podněty inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému podle § 31p,
   w) rozhodne, zda určitý typ baterie nebo akumulátoru náleží do skupiny přenosných baterií nebo akumulátorů, průmyslových baterií nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů,
   x) vede evidenci smluv podle § 37 odst. 7 písm. c),
   y) vede Seznam povinných osob podle § 38b a zpřístupňuje jej na portálu veřejné správy.
(2) Vrchním státním dozorem v oblasti odpadového hospodářství je dozor nad tím, jak správní úřady, které vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodářství, dodržují právní předpisy v této oblasti, a dále dozor nad dodržováním ustanovení právních předpisů a rozhodnutí příslušných správních úřadů v oblasti nakládání s odpady.

§ 73 Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě.

§ 73a  Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrolu dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě vykonává a sankce za porušení těchto povinností ukládá podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

§ 74
Ministerstvo zdravotnictví
a) vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady,
b) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto pověření podle § 7 a 8.

§ 75
Orgány ochrany veřejného zdraví
a) jsou dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných podle tohoto zákona v oblasti ochrany lidského zdraví,
b) hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, zejména k jejich využívání, úpravě a odstranění,
c) spolupracují s ostatními správními úřady v oblasti ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady,
d) vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů.

§ 76 Inspekce
(1) Inspekce
a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
b) minimálně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadů z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství,
c) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 až 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
d) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4,
e) dává ministerstvu podněty k uplatnění vrchního státního dozoru,
f) dává podněty krajskému úřadu k zákazu provozu zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení právní předpisy týkající se odpadového hospodářství a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě,
g) kontroluje, zda osoby využívající sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu mají doklady, které osvědčují, že sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění pro zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu; může odebírat vzorky sedimentů a kontrolovat skutečné koncentrace škodlivin, jejichž limity jsou stanoveny v příloze č. 9 k tomuto zákonu,
h) kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických znečišťujících látek nakládáno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a) a zákonem,
i) může podat Ministerstvu vnitra písemnou nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup žádost o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence obyvatel vedených podle zvláštních právních předpisů45a) v rozsahu nezbytně nutném pro ověření údajů v evidenci osob vedené podle § 18 odst. 3 provozovatelem zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů; Ministerstvo vnitra poskytne údaje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup, požádá-li o to inspekce.
i) může zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu baterie nebo akumulátory, které nesplňují požadavky stanovené v části čtvrté hlavy II, dílu 3 nebo pozastavit uvádění takových baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu; hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může současně nařídit výrobci baterií nebo akumulátorů, které nesplňují požadavky stanovené v části čtvrté hlavy II, dílu 3, aby zajistil stažení takovýchto baterií nebo akumulátorů z trhu,
j) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství39a) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém39b), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod,
k) může podat Ministerstvu vnitra v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup žádost o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence obyvatel vedených podle zvláštních právních předpisů45a) v rozsahu nezbytně nutném pro ověření údajů v evidenci osob vedené podle § 18 odst. 3 provozovatelem zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů; Ministerstvo vnitra poskytne údaje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup, požádá-li o to inspekce,
l) může původci odpadu nebo oprávněné osobě uložit rozhodnutím podle § 6 odst. 2 povinnost požádat o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu.
(2) V rámci přeshraniční přepravy odpadů je inspekce oprávněna provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a na hraničních přechodech. Je oprávněna též provádět kontrolu dokladů podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39) a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky.
(3) Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celními úřady, Hasičským záchranným sborem, Policií České republiky a orgány Finanční správy České republiky, popřípadě dalšími správními úřady, kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.

§ 76a  Česká obchodní inspekce
Česká obchodní inspekce kontroluje plnění povinností týkajících se uvádění baterií a akumulátorů na trh nebo do oběhu, jejich označování a zajištění zpětného odběru výrobcem a posledním prodejcem; tyto osoby jsou povinny jí na žádost prokázat způsob zajištění zpětného odběru.

§ 77   Celní orgány
(1) Celní úřady
a) kontrolují vnitrostátní i přeshraniční přepravu odpadů,
b) kontrolují dovoz baterií nebo akumulátorů ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie,
c) předávají podněty ministerstvu k uplatnění vrchního státního dozoru,
d) ukládají nápravná opatření při porušení povinností vztahujících se k přepravě odpadů.
(2) Celní úřady kontrolují, zda při dovozu baterií nebo akumulátorů není porušován zákaz uvedený v § 31a odst. 1 a zda je dovážené zboží označeno podle § 31c.
(3) Při vnitrostátní přepravě nebezpečných odpadů celní úřady kontrolují, zda je odpad vybaven doklady podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a zda odpad odpovídá údajům v dokladech uvedeným.
(4) Při přeshraniční přepravě odpadů celní úřady dále kontrolují,
a) zda odpad je vybaven doklady podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39), tohoto zákona a prováděcích právních předpisů,
b) zda odpad odpovídá údajům uvedeným na průvodních dokladech podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39), tohoto zákona a prováděcích právních předpisů,
c) zda přepravované zboží, které není vybaveno doklady požadovanými pro přepravu odpadů, není odpadem,
d) zda přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů39) a tímto zákonem.
(5) Při kontrolách podle odstavců 3 a 4 jsou celní úřady oprávněny zastavovat vozidla, nařizovat odstavení vozidla na vhodné místo, kontrolovat doklady provázející odpad a zboží, doklady prokazující totožnost osoby přepravující odpad, provádět fyzickou kontrolu odpadů a zboží, odebírat a analyzovat vzorky a pořizovat fotodokumentaci.
(6) Pokud celní úřady zjistí při kontrole přepravy odpadů porušení přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39), nebo tohoto zákona, jsou v řízení oprávněny provádět šetření také na místě vzniku odpadů u původce, držitele nebo oznamovatele a na místě určení u konečného příjemce.
(7) V případě, že celní úřad pojme podezření, že přeshraniční přeprava je nedovolenou přepravou odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) nebo že přeshraniční přeprava odpadů je uskutečňována v rozporu s povolením, může nařídit přerušení přepravy a odstavení vozidla na místo k tomu určené, zadržet doklady k vozidlu a k nákladu, zakázat pokračování v jízdě a zabránit v další jízdě použitím technického prostředku.
(8) Náklady spojené s jízdou vozidla na místo k tomu určené a dobou, po kterou je vozidlo odstaveno, jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby tím není dotčena.
(9) Celní úřad vydá zadržené doklady a oznámí řidiči, že může pokračovat v jízdě, pominou-li důvody, pro které bylo odstavení vozidla nařízeno.
(10) O zjištěném porušení přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39), nebo tohoto zákona při přepravě odpadů celní úřady neprodleně informují ministerstvo a inspekci.
(11) Celní úřady zboží nepropustí do navrženého režimu podle zvláštního právního předpisu,47) jestliže
a) zboží, které není deklarováno jako odpad, je odpadem,
b) zboží deklarované jako odpad není vybaveno doklady podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39), podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo odpad neodpovídá údajům uvedeným v těchto dokladech,
c) vývoz zboží, deklarovaného jako odpad, do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo dovoz tohoto zboží z těchto států je zakázán, nebo
d) dovozem baterií nebo akumulátorů ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie, je porušen zákaz uvedený v § 31a odst. 1 nebo není dodrženo označení baterií nebo akumulátorů podle § 31c.
(12) Celní úřady si při kontrole podle předchozích odstavců mohou vyžádat odbornou pomoc inspekce.
(13) V případě pochybností, zda přepravované zboží není odpadem, požádá celní úřad o rozhodnutí krajský úřad místně příslušný místu provedení kontroly.
(14) V případě, že celní úřad rozhodne o nepropuštění zboží do navrženého režimu podle odstavce 11, neprodleně o této skutečnosti informuje ministerstvo.
(15) Generální ředitelství cel poskytne ministerstvu a inspekci informace ze svých evidencí o odpadech, které byly vyvezeny z České republiky do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo které byly z těchto států dovezeny do České republiky, dále o bateriích nebo akumulátorech a dalších výrobcích, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, které byly dovezeny do České republiky ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie.
(16) Ministerstvo dává Generálnímu ředitelství cel podněty k provedení kontrol podle zvláštních právních předpisů.
(17) Pokuty uložené inspekcí a propadlé kauce jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.

§ 77a  Policie České republiky
(1) Policie České republiky
a) v rámci pohraničního odbavování a v pásmu do 25 km od státních hranic48b) zaznamenává a podle možností dokumentuje podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nelegální přeshraniční přepravě odpadů do České republiky,
b) předává zjištěné podněty orgánům inspekce a celních úřadů k provedení vlastních nápravných opatření,
c) spolupracuje a v rámci součinnosti poskytuje odbornou pomoc a přiměřené podmínky orgánům inspekce a celních úřadů.
(2) Policie České republiky v rámci spolupůsobení a při získávání informací potřebných pro plnění úkolů podle odstavce 1 postupuje a využívá oprávnění podle příslušných právních předpisů48c).
(3) Policie České republiky si při plnění úkolů podle odstavce 1 může vyžádat odbornou pomoc orgánů inspekce nebo celních úřadů.

§ 78   Kraje
(1) Kraj
a) zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území v rozsahu stanoveném tímto zákonem; provádí změny tohoto plánu,
b) zasílá kopii schváleného plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu,
c) vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změny,
d) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství České republiky,

(2) Krajský úřad
a) uděluje souhlas k provozování zařízení a k plánu úprav skládky; udělení souhlasu může vázat na podmínky,
b) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty podle § 66 odst. 6,
c) uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady; udělení souhlasu může vázat na podmínky,
d) ukládá rozhodnutím původci odpadů povinnost zaplatit poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud původce tento poplatek ve stanovené výši nezaplatil,
e) uděluje souhlas s uzavřením skládky, stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci podle § 52,
f) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona,
g) zasílá ministerstvu informace podle § 39 odst. 10,
h) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
i) rozhoduje v pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, a to na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední,
j) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok; udělení souhlasu může vázat na podmínky,
k) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2 původci, který nakládá s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok. Udělení souhlasu může vázat na podmínky,
l) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 18 odst. 2. Udělení souhlasu může vázat na podmínky,
m) uděluje souhlas k čerpání prostředků ze zvláštního vázaného účtu podle § 48a písm. b) a souhlas s jeho zrušením,
n) uděluje souhlas k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 50 odst. 2 a § 51 odst. 1, 2 a 3, udělení souhlasu může vázat na podmínky,
o) může zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě,
p) může omezit nebo zakázat provoz zařízení k nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí,
q) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4,
r) vede, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje seznam osob oprávněných ke zpracování autovraků a doplňuje informační systém sledování toků vybraných autovraků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
s) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství obce,
t) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky,
u) ukládá rozhodnutím provozovateli skládky povinnost zaplatit vybraný poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud tento poplatek neodvedl ve stanovené lhůtě příjemci,
v) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje,
w) rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách30a); v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných rozhodnutích informuje ministerstvo každoročně do 30. dubna následujícího roku,
x) přiděluje identifikační čísla zařízením podle § 14 odst. 1 a 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1.
(3) Při posuzování žádostí o udělení souhlasů podle odstavce 2 hodnotí krajský úřad zejména jejich soulad s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a soulad se závaznými částmi řešení plánu odpadového hospodářství kraje a plánu odpadového hospodářství České republiky.
(4) Krajský úřad zruší nebo změní rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle tohoto zákona, v případě, že
a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání rozhodnutí o udělení souhlasu,
b) provozovatel zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí stanovené v právních předpisech nebo provozovatel skládky nemá vytvořenou finanční rezervu podle § 49 až 51 a v určené lhůtě nedojde ke zjednání nápravy, nebo
c) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které byl udělen souhlas, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán nebo poruší povinnosti podle § 37 odst. 7 písm. c).
(5) Krajský úřad může zrušit rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle tohoto zákona, nebude-li nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení činnosti odpadového hospodáře ustanoven nový odpadový hospodář nebo nebude-li ustanovený odpadový hospodář splňovat podmínky odborné způsobilosti.
(6) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 2 místně příslušný krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení nebo činnost, nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.
(7) Činnosti uvedené v odstavcích 2 až 5 mohou zaměstnanci příslušného krajského úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti.48)

§ 79
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) podává návrh ministerstvu na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2,
b) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3, nejde-li o případ podle § 78 odst. 2 písm. j); udělení souhlasu může vázat na podmínky,
c) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2, nejde-li o případ podle § 78 odst. 2 písm. k), udělení souhlasu může vázat na podmínky,
d) vede a zpracovává evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobu zpracování, využití nebo odstranění elekroodpadu, jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona a na požádání podává informace žadatelům o sídle zařízení vhodných k odstranění nebo využití jimi vyprodukovaného odpadu,
e) zasílá ministerstvu informace podle § 39 odst. 10,
f) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
g) hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby,
h) ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů takto vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uhradit osoba, která je za tento odpad odpovědná podle tohoto zákona,
i) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 a 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
j) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce nemá zajištěno využití nebo odstranění odpadů a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí,
k) uplatňuje stanovisko k územním plánům a regulačním plánům,
l) zajišťuje bezpečné uskladnění odpadu podle § 58 odst. 3.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle odstavce 1 písm. b), v případě, že osoba, které byl souhlas udělen, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán.
(3) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je provozována činnost nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dává vyjádření zejména
a) ke zřízení zařízení k odstraňování odpadů,
b) v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady,
c) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na nakládání s odpady,
d) k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého,
e) ke zřízení malých zařízení pro biologické zpracování využitelných biologicky rozložitelných odpadů.
(5) Vyjádření podle odstavce 4 obsahuje posouzení žádosti z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů. Vyjádření nenahrazuje souhlasy vydávané podle tohoto zákona.
(6) Vyjádření podle odstavce 4 písm. a) až d) vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází zařízení určené k nakládání s odpady.
(7) Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 mohou zaměstnanci obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti.

§ 80
Obecní úřad a újezdní úřad
(1) Obecní úřad a újezdní úřad
a) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem,
b) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení povinnosti podle § 66 odst. 1; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
c) ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupek uvedený v § 69; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
d) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s tímto zákonem,
e) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky.
(2) Veřejnou správu v rozsahu § 78 odst. 2 písm. a) až f), § 78 odst. 3, 4, 5 a 6, § 79 odst. 1 písm. a) až e), g) až i), k) až n), § 79 odst. 2 až 7 a § 80 odst. 1 pro potřeby zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil na území vojenského újezdu49) vykonává újezdní úřad. Ustanovení § 17 a 17a se na újezdní úřad a obyvatele újezdu nevztahují.

§ 81
Kontrola v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady
(1) Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a ostatních správních úřadů a zaměstnanci krajů a obcí zařazení do krajských a obecních úřadů vykonávajících působnost v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady podle tohoto zákona se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(2) Inspektoři mohou po vyzvání celních úřadů a v jejich doprovodu provádět odbornou kontrolní činnost zaměřenou na plnění povinností na úseku přeshraniční přepravy odpadů vyplývajících z právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39), tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.

§ 81a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

ČÁST DVANÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 82
Společné ustanovení
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád.13)
(2) Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 6, souhlas podle § 48a písm. b), § 50 odst. 2, § 51 odst. 1 a § 52, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
(3) Ohlašovací nebo oznamovací povinnost vůči orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství podle § 16 odst. 1 písm. g), § 18 odst. 1 písm. j), § 19 odst. 1 písm. e), § 20 písm. e), § 37a odst. 4 písm. b), § 37b odst. 1 písm. g), § 37c odst. 1 písm. h), § 37h odst. 2, § 37l odst. 3 písm. e), § 38 odst. 10 a § 39 odst. 2, 3, 5 a 8 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.

§ 83
Přechodná ustanovení
(1) Platnost dosavadních rozhodnutí vydaných podle § 5 odst. 2 a 5, § 6 odst. 1 písm. f) a odst. 2, § 7 odst. 1, § 11 odst. 3 a odst. 4, § 15 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se omezuje na dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Osvědčení o vlastnostech odpadů vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje za osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů podle tohoto zákona.
(3) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů, k jejichž provozování podle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, nebyl třeba souhlas příslušného orgánu státní správy, mohou tato zařízení provozovat po uplynutí 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze se souhlasem k provozování těchto zařízení podle tohoto zákona.
(4) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provádějí sběr nebo výkup odpadů a chtějí tuto činnost nadále vykonávat, jsou povinny získat souhlas k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona, a to nejdéle do 1 roku od účinnosti tohoto zákona.
(5) Povinnost ustanovit odpadového hospodáře podle § 15 tohoto zákona se vztahuje též na původce a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech, a to i zcela nebo zčásti před účinností tohoto zákona. Původci a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech před účinností tohoto zákona, jsou povinni ustanovit odpadového hospodáře do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Ohlašování druhů, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi za rok 2001 se provádí podle dosavadních právních předpisů.
(7) Finanční rezerva na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu vytvořená provozovatelem skládky podle dosavadních právních předpisů se považuje za finanční rezervu vytvořenou podle tohoto zákona. Vázaný účet vytvořený pro ukládání peněžních prostředků finanční rezervy vytvořený provozovatelem skládky podle § 32 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za zvláštní vázaný účet vytvořený podle tohoto zákona.
(8) Řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Ostatní zahájená řízení se dokončí podle tohoto zákona.
(9) Ministerstvo předloží vládě ke schválení návrh plánu odpadového hospodářství České republiky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) Nakládání s obaly a odpady z obalů se řídí dosavadními právními předpisy, včetně § 18, 19, § 39 odst. 1 písm. g), h), l) a m) a § 39 odst. 3 písm. i) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nabytí účinnosti nové zákonné úpravy nakládání s obaly a odpady z obalů.
(11) Vznikla-li poplatková povinnost k poplatku za komunální odpad před účinností tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. Poplatek za komunální odpad se zaplatí (vyměří) v poměrné výši připadající na období do 31. prosince 2001. Byl-li poplatek za komunální odpad zaplacen před účinností tohoto zákona i na období po účinnosti tohoto zákona, považuje se část ve výši přesahující poměrnou část poplatku připadající na období do 31. prosince 2001 za zálohu na dosud nesplatnou poplatkovou povinnost na odpovídající místní poplatek. Není-li tento postup možný, považuje se tato část poplatku za přeplatek.
(12) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jejichž předmětem je úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu od fyzických osob; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST SEDMNÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 88
Zrušují se:
1. Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zákon č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

ČÁST OSMNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 89
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou § 31 odst. 5 a § 38 odst. 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9, které nabývají účinnosti dnem 23. února 2002, a části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 38 odst. 1 písm. f) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 188/2004 Sb. Čl. II
2. Provozovatelé dopravních firem již provozovaných ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinni zaslat údaje o této firmě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla nebo bydliště provozovatele do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Skládky provozované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, které nesplňují podmínky provozování skládek stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, lze do 16. července 2009 provozovat na základě plánu úprav skládky, schváleného místně příslušným krajským úřadem po projednání s dotčenými orgány veřejné správy. Provozovatel skládky předloží návrh plánu úprav skládky příslušnému krajskému úřadu ke schválení do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů vydaná do 1. ledna 2002 pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Souhlasy vydané podle § 16 odst. 2 před dnem účinnosti tohoto zákona se považují za souhlasy podle tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 25/2008 Sb. § 18
1. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 82 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou zároveň provozovateli povinnými plnit ohlašovací povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2009.
2. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 82 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou zároveň provozovateli činností podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, a nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2010. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 a 2009 se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
3. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 82 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1 nebo 2, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2011. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 až 2010 se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XLI

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 297/2009 Sb. Čl. II
1. Povinnost stanovenou v § 27 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou provozovatelé nebo vlastníci lehce kontaminovaných zařízení povinni splnit nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Úrovní zpětného odběru podle § 30 písm. o) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro roky 2009 a 2010 rozumí procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková hmotnost použitých přenosných baterií nebo akumulátorů zpětně odebraných jejich výrobcem v daném kalendářním roce dělí celkovou hmotností přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v České republice jejich výrobcem v daném kalendářním roce.
3. Řízení o pokutách týkající se § 31 a § 38 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Povinnost stanovenou v § 31c odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je výrobce povinen splnit nejpozději do 26. září 2009.
5. Povinnosti stanovené v § 31d, § 31g odst. 2 písm. b) a d), § 31g odst. 3 písm. a) a b), § 31g odst. 5, § 31h odst. 2 a 4, § 31i odst. 1 a § 31j odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou výrobce nebo poslední prodejce povinni začít plnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Návrh na zápis do Seznamu výrobců podle § 31e odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je výrobce povinen podat nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní Seznam výrobců podle § 31e odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na portálu veřejné správy do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Roční zprávu o bateriích a akumulátorech podle § 31f odst. 1 písm. a) nebo § 31o odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracují výrobce nebo provozovatel systému poprvé za kalendářní rok 2009.
9. Minimální úroveň zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů podle § 31g odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí dosáhnout 25 % do 26. září 2012 a 45 % do 26. září 2016.
10. Výrobce je povinen zřídit místo zpětného odběru podle § 31g odst. 2 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Výrobce je povinen zřídit místo zpětného odběru podle § 31g odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Minimální účinnosti procesů materiálového využití stanovené v § 31j odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí výrobce v zařízeních dosáhnout nejpozději do 26. září 2011.
13. Ustanovení § 31j odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory od 26. září 2009.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 165/2012 Sb. § 59

Přechodné ustanovení
Výrobce solárního panelu splní svoji povinnost podle § 37i odst. 1 zákona o odpadech do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 169/2013 Sb. Čl. II
1. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví zašlou osobám, které byly pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů před nabytím účinnosti tohoto zákona, přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31. srpna 2014.
2. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB podle § 26 písm. d), jsou povinny zaslat jeho evidenci ministerstvu podle § 39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Povinná osoba, která poprvé uvedla na trh pneumatiky nebo pneumatiky spolu s vozidlem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podá návrh na zápis do Seznamu povinných osob podle § 38b odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Elektrozařízení podle § 37g písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na která se nevztahuje omezení obsahu olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyléterů (PBDE) podle § 37j odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být s výjimkou zdravotnických prostředků1), monitorovacích a řídicích přístrojů, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro2) a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů uváděna na trh do dne 22. července 2019.
5. Kopie smluv uzavřených podle § 37 odst. 7 písm. c) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zašlou osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 184/2014 Sb. Čl. II
1. Výrobce je povinen vést evidenci podle § 37h odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne 1. ledna 2015.
2. Platnost zápisů v Seznamu výrobců elektrozařízení, učiněných podle § 37i zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena, s výjimkou zápisů osob usazených v jiném státě než v České republice, které pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení ve věci zápisu do Seznamu výrobců elektrozařízení podle § 37i zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení týkajícího se zajištění financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností a uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005 nebo je-li navrhovatelem osoba usazená v jiném státě než v České republice, která se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují. Bylo-li řízení ve věci zápisu do Seznamu výrobců elektrozařízení pro zajišťování financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností a uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005 zastaveno podle věty první, jsou právnické osoby podle § 37h odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které podaly návrh na zápis nejpozději 31. prosince 2013, oprávněny zajišťovat financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností a uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005 v rozsahu podaného návrhu na zápis po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Osoba zapsaná v Seznamu výrobců elektrozařízení podle § 37i zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna doplnit všechny údaje, které jsou vyžadovány v návrhu na zápis podle § 37i odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu této osoby do Seznamu výrobců elektrozařízení, jestliže toto rozhodnutí nabylo právní moci až po uplynutí uvedené lhůty. Osobu, která nesplní tuto povinnost, Ministerstvo životního prostředí ze Seznamu výrobců elektrozařízení vyřadí.
Klaus v. r.Havel v. r.Zeman v. r.

Příloha č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb.
SEZNAM NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADU
Kód 	Nebezpečná vlastnost odpadu 
H1 	Výbušnost 
H2 	Oxidační schopnost 
H3-A 	Vysoká hořlavost 
H3-B 	Hořlavost 
H4 	Dráždivost 
H5 	Škodlivost zdraví 
H6 	Toxicita 
H7 	Karcinogenita 
H8 	Žíravost 
H9 	Infekčnost 
H10 	Teratogenita 
H11 	Mutagenita 
H12 	Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami 
H13 	Senzibilita*
H14 	Ekotoxicita 
H13 	Senzibilita
H15	Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování

 * Pokud jsou k dispozici zkušební metody
Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.

ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮKód 	Způsob využívání odpadů 
R1 	Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie 
R2 	Získání/regenerace rozpouštědel 
R3 	Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesů) 
R4 	Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin 
R5 	Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů 
R6 	Regenerace kyselin nebo zásad 
R7 	Obnova látek používaných ke snižování znečištění 
R8 	Získání složek katalyzátorů 
R9 	Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů 
R10 	Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii 
R11 	Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10 
R12 	Úprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11 
R13 	Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) 


Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb.

ZPŮSOBY ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮKód 	Způsob odstraňování odpadů 
D1 	Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.) 
D2 	Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.) 
D3 	Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu apod.) 
D4 	Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.) 
D5 	Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.) 
D6 	Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů 
D7 	Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno 
D8 	Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 
D9 	Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace) 
D10 	Spalování na pevnině 
D11 	Spalování na moři 
D12 	Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů) 
D13 	Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 
D14 	Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13 
D15 	Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství) 


Příloha č. 6 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Sazba základního poplatku za ukládání odpadů Kč/t (kalendářní rok)
Kategorie odpadu 	2002 až 2004 	2005 až 2006 	2007 až 2008 	2009 a následující léta 
Nebezpečný 	1100 	1200 	1400 	1700 
Komunální a ostatní 	200 	300 	400 	500 

Sazba rizikového poplatku za ukládání nebezpečných odpadů Kč/t (kalendářní rok)
Kategorie odpadu 	2002 až 2004 	2005 až 2006 	2007 až 2008 	2009 a následující léta 
Nebezpečný 	2000 	2500 	3300 	4500 

Příloha č. 7 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Skupiny elektrozařízení
I. Skupiny elektrozařízení, které se použijí do 14. srpna 2018
1. Velké domácí spotřebiče
2. Malé domácí spotřebiče
3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení
4. Spotřebitelská zařízení a solární panely
5. Osvětlovací zařízení
6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů)
7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty
8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků)
9. Přístroje pro monitorování a kontrolu
10. Výdejní automaty

II. Skupiny elektrozařízení, které se použijí od 15. srpna 2018
1. Zařízení pro tepelnou výměnu
2. Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2
3. Světelné zdroje
4. Velká zařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2 a 3, zahrnující kromě jiného:
domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty, zařízení pro výrobu elektrického proudu
5. Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2, 3 a 6, zahrnující kromě jiného:
domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty, zařízení pro výrobu elektrického proudu
6. Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm

Příloha č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních tokůukazatel	jednotka	limit	ukazatel	jednotka	limit
Zn	mg/kg sušiny	600	Ba	mg/kg sušiny	600
Ni	mg/kg sušiny	80	Be	mg/kg sušiny	5
Pb	mg/kg sušiny	100	AOX 1)	mg/kg sušiny	30
As	mg/kg sušiny	30	uhlovodíky C10-C40	mg/kg sušiny	300
Cu	mg/kg sušiny	100	trichlorethylen	μg/kg sušiny	50
Hg	mg/kg sušiny	0,8	tetrachlorethylen	μg/kg sušiny	50
Cd	mg/kg sušiny	2,5	BTEX 2)	μg/kg sušiny	400
V	mg/kg sušiny	180	PAU 3)	μg/kg sušiny	6000
Co	mg/kg sušiny	30	PCB 4)	ug/kg sušiny	200

V případech výskytu vyšších hodnot koncentrací určitých škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků, způsobených výskytem těchto látek v dané oblasti v přirozeném pozadí, se limitní hodnoty pro využití takových materiálů v dané oblasti zvyšují na prokázané hodnoty výskytu těchto látek v přirozeném pozadí.

Laboratorní zkoušky pro účely hodnocení splnění limitů stanovených touto přílohou se provádějí podle norem uvedených v příloze č. 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb, o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb, o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a v příloze č. 6 vyhlášky č. 382/2001 Sb, o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.
1) AOX – adsorbovatelné organické halogeny
2) BTEX – monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované (suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů)
3) PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
4) PCB – ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180)

Příloha č. 10 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Ekonomické činnosti posledních prodejců podle § 31g odst. 2 písm. c)47.11	Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.19	Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.29	Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.41	Maloobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
47.42	Maloobchod s telekomunikačním zařízením
47.43	Maloobchod s audio- a videozařízením
47.52	Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily
47.54	Maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou
47.59	Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.64	Maloobchod se sportovním vybavením, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.65	Maloobchod s hrami a hračkami, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.77	Maloobchod s hodinami, hodinkami a klenoty
47.78	Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.78.1	Maloobchod s fotografickým a optickým zařízením a potřebami

Ekonomická činnost posledních prodejců uvedená v tabulce je v jejím prvním sloupci specifikována podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, ve znění pozdějších předpisů, a sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)
Příloha č. 11 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů a podklady a doklady nezbytné pro stanovení její výše

1. Obecné zásady
Finanční záruka je poskytována nebo pojistné plnění je vyplaceno ve prospěch ministerstva. Ministerstvo z finanční záruky nebo z pojistného plnění financuje alternativní naložení s odpadem, včetně případného návratu do České republiky, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba nesplní na vlastní náklady příslušné povinnosti podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39). Finanční záruka nebo odpovídající pojištění musí splňovat následující požadavky:
1.1 V záruční listině nebo v pojistné smlouvě a pojistce musí být jmenovitě uvedeno, že se jedná o finanční záruku nebo odpovídající pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).
1.2 Výše finanční záruky, případně limit pojistného plnění, musí dosahovat minimálně výše schválené ministerstvem.
1.3 Finanční částka nebo její část musí být po výzvě ministerstva vyplacena okamžitě bez jakýchkoli podmínek a zkoumání důvodu ze strany banky, pojišťovny či jiného peněžního ústavu. Finanční částka může být na pokyn ministerstva v souladu s článkem 6 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) vyplacena i jinému příslušnému orgánu ve smyslu článku 2 odst. 18 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).
1.4 Pokud je finanční záruka poskytnuta nebo odpovídající pojištění sjednáno na dobu určitou, musí trvat ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti příslušného rozhodnutí ministerstva o souhlasu s přepravou odpadů. Tato lhůta může být výjimečně přiměřeně zkrácena v případech podle článku 9 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů. V případě, že je odpad přepravován k předběžné operaci, musí být trvání finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění naopak přiměřeně prodlouženo.
1.5 Finanční záruka nebo odpovídající pojištění v určité výši se zásadně vztahuje k jedinému formuláři oznámení.

2. Způsob stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění
Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění může být prováděno dvojím způsobem:
2.1 Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné ministerstvem: Stanovení výše provede ministerstvo podle odst. 5 na základě podkladů, které jsou obsaženy v řádně provedeném oznámení ve smyslu čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 přímo použitelného předpisu Evropských společenství39), případně s použitím součtu hmotností tzv. „živých zásilek“, který navrhne oznamovatel.
2.2 Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné oznamovatelem: Stanovení výše provede oznamovatel podle odst. 4 na základě stanovených informací a dokumentace, které musí být přiloženy.
2.3 Volba způsobu stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění zodpovídajícího pojištění. Způsob (podle odst. 2.1 nebo 2.2) volí oznamovatel, způsoby však nelze směšovat. Pokud bude stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění provedeno oznamovatelem podle odst. 2.2, musí oznamovatel ministerstvu doložit všechny podklady uvedené v odstavci 4.1, nikoliv pouze jejich část.

3. Základní vzorec pro stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění

Základní vzorec pro stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění, které jsou poskytovány v souvislosti s oznámením o záměru přepravy odpadu z České republiky do zahraničí:
Z = M x (A + T + S) (1)
Z - potřebná výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění v [Kč] nebo [euro]. Minimální výše bez ohledu na výsledek výpočtu podle vzorce (1) je 10000 Kč
M - hmotnost odpadu v tunách [t], ke které se vztahuje finanční záruka nebo odpovídající pojištění
A - cena za alternativní využití nebo odstranění jedné tuny odpadu
T - cena za dopravu jedné tuny odpadu ze zařízení v zemi určení zpět do České republiky
S - cena za uskladnění jedné tuny odpadu po dobu 90 dnů.
Rozměr veličin T, A a S je [Kč x t-1], [euro x t-1] apod. Před dosazením těchto veličin do vzorce (1) je nezbytné převést je na shodnou jednotku ([Kč x t-1] nebo [euro x t-1]) podle aktuálního kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou v okamžiku podání oznámení, případně v okamžiku, kdy je výpočet prováděn.

4. Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné oznamovatelem
4.1 Informace a dokumentace ke stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděného oznamovatelem
4.1.1 Adresa zařízení v České republice, které provede alternativní naložení s odpadem v případech podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství39). Toto zařízení nesmí být zařízením pro předběžné využití nebo odstranění odpadu ve smyslu článku 2 odst. 5 a 7 přímo použitelného předpisu Evropských společenství39).
4.1.2 Doklad o oprávněnosti zařízení podle odstavce 4.1.1 provést alternativní naložení s odpadem v souladu s § 14, případně podle zákona o integrované prevenci.
4.1.3 Smlouva s provozovatelem zařízení podle odstavce 4.1.1 obsahující závazek, že zařízení provede v případech podle článků 22 až 25 přímo použitelného předpisu Evropských společenství39) alternativní využití nebo odstranění odpadu; smlouva musí obsahovat údaj o ceně za alternativní využití nebo odstranění odpadu.
4.1.4 Přepravní vzdálenost mezi zařízením podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro alternativní naložení s odpadem dle odstavce 4.1.1.
4.1.5 Prohlášení subjektu ze země určení o tom, že je schopen zajistit skladování předmětného odpadu v zemi určení po dobu 90 dnů; prohlášení musí obsahovat cenu za toto skladování.
4.1.6 Pokud oznamovatel provádí stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění s množstvím odpadu podle odst. 6.2, řádné odůvodnění hodnoty „M“ ve vzorci (1) ve vztahu k blokům 4 a 5 formuláře oznámení a době, která bude potřebná od převzetí zásilky odpadu příjemcem do doručení potvrzení o využití nebo odstranění odpadu podle čl. 16 písm. e) přímo použitelného předpisu Evropských společenství39) ministerstvu.
Pokud nebudou doloženy podklady a doklady podle odstavce 4.1.1 až 4.1.5 vůbec nebo budou doloženy pouze částečně, provede stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění ministerstvo.

4.2. Cena za alternativní naložení s odpadem - člen „A“ ve vzorci (1)
Za člen „A“ se do vzorce (1) dosazuje cena doložená dle odstavce 4.1.3. Pokud je doložena kladná tržní hodnota, dosazuje se do vzorce za člen „A“ nula.

4.3 Cena za přepravu - člen „T“ ve vzorci (1)
Cena za dopravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:
T = 10 + 0,1 x L (2)
10 - konstanta, jejíž rozměr je [euro x t-1]
0,1 - konstanta, jejíž rozměr je [euro x t-1 x km-1]
L - vzdálenost v kilometrech [km] mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro alternativní naložení s odpadem v ČR podle odstavce 4.1.1
T - hodnota „T“ vychází výpočtem v [euro x t-1].

4.4 Cena za skladování odpadu po dobu 90 dnů - člen „S“ ve vzorci (1)
Oznamovatel hodnotu získanou podle odstavce 4.1.5 převede na Kč a srovná ji s příslušnou hodnotou v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1 - Ceny za skladování odpadu po dobu 90 dnůTyp odpadu	Cena v Kč/t
Tuhý odpad	1000
kapalný odpad	8000
Do vzorce (1) pak za člen „S“ dosadí tu hodnotu, která je vyšší.
4.5. Konečný výpočet
Oznamovatel hodnoty veličin „A“, „T“ a „S“ získané podle odstavců 4.2., 4.3. a 4.4. převede na shodnou měnovou jednotku (Kč nebo euro). 
Za „M“ dosadí do vzorce (1) celkové množství odpadu v tunách, které má být z ČR přepraveno do zahraničí podle bloku 5 formuláře oznámení, 
případně hodnotu dle odst. 4.1.6.

5. Stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděné ministerstvem
5.1 Informace a dokumentace ke stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění prováděného ministerstvem
Ministerstvo vychází z informací a dokumentace, které jsou obsaženy v řádně provedeném oznámení ve smyslu čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 
přímo použitelného předpisu Evropských společenství39). Pokud má být při stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění 
z odpovídajícího pojištění za „M“ dosazena hodnota součtu „živých zásilek“ podle odst. 6.2, oznamovatel ministerstvu sdělí a odůvodní 
tuto hodnotu obdobně, jako je uvedeno v odst. 4.1.6.

5.2. Cena za alternativní naložení s odpadem - člen „A“ ve vzorci (1) 
Použije se přiměřená hodnota z následující tabulky:

Tabulka č. 2 - stanovení členu „A“ ve vzorci (1)
Typ odpadů, případně způsob alternativního naložení	Cena v Kč/t
Skládkování odpadu kategorie „O“	1500*)
Skládkování odpadu kategorie „N“	9500*)
Spalování odpadu bez PCB a freonů	9000
Neutralizace odpadní kyseliny sírové	13000
Vyřazená chladicí zařízení	13000
Dentální amalgám ve spalovně NO	50000
Spalování freonů	250000
Spalování odpadu s obsahem 50-100 ppm PCB	20000
Jiné odpady neobsahující Hg, PCB, PCT, freony, apod.	20000**)

*) Na odpady se nesmí vztahovat zákaz skládkování
**) Minimální hodnota, cena se stanoví podle charakteru odpadu
Pokud je ministerstvu známo, že přepravovaný odpad má kladnou tržní hodnotu, dosadí se do vzorce (1) za člen „A“ nula.

5.3 Cena za přepravu - člen „T“ ve vzorci (1)
Cena za dopravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:
T = 10 + 0,1 x (LS + 500) (3)
500 - konstanta, jejíž rozměr je [km]
LS - vzdálenost v [km] mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění podle bloku 10 formuláře oznámení a skladem pro zpětný návrat odpadu, jehož adresa je součástí oznámení podle § 55.

5.4 Cena za skladování odpadu po dobu 90 dnů - člen „S“ ve vzorci (1)
Použije se vhodná hodnota z tabulky č. 1 uvedené v odstavci 4.4

5.5 Konečný výpočet
Ministerstvo hodnoty veličin „A“, „T“ a „S“ získané podle odstavců 5.2., 5.3. a 5.4. převede na shodnou měnovou jednotku (Kč nebo euro). Za „M“ dosadí do vzorce (1) celkové množství odpadu v tunách, které má být z ČR přepraveno do zahraničí podle bloku 5 formuláře oznámení, případně za „M“ dosadí součet hmotností „živých zásilek“ odpadu podle druhé věty odst. 5.1.

6. Množství odpadu, ke kterému se vztahuje finanční záruka nebo limit pojistného plnění z odpovídajícího pojištění - člen „M“ ve vzorci (1)
Do obecného vzorce (1) pro výpočet se dosazuje množství odpadu v tunách, které odpovídá buď:
6.1 údaji o celkovém plánovaném množství odpadu podle bloku 5 formuláře oznámení, nebo
6.2 součtu hmotností tzv. „živých zásilek“. Za „živou zásilku“ odpadu v rámci souhlasu ministerstva vydaného na základě obecného oznámení je považována taková zásilka, která byla odeslána od oznamovatele k příjemci, ale příjemce dosud nezaslal potvrzení o využití nebo odstranění zásilky. Stanovení hodnoty „M“ závisí zejména na hmotnosti jednotlivých zásilek, četnosti zásilek a na rychlosti, s jakou je příjemce odpadu schopen zaslat potvrzení o využití nebo odstranění zásilky odpadu v souladu s čl. 16 písm. e) přímo použitelného předpisu Evropských společenství39). Ministerstvo stanoví v rozhodnutí o souhlasu s přepravou odpovídající podmínku.

Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Vzorec pro výpočet energetické účinnosti
Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))
Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok).
Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok).
EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).
Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).
0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování.
Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.
Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení před 1. lednem 2009		0,60
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008		0,65


Příloha č. 13 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Cíle pro předcházení vzniku odpadů
1. Používat plánovacích opatření nebo jiných ekonomických nástrojů na podporu efektivního využívání zdrojů.
2. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti dosahování čistších produktů a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadů a šíření a využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje.
3. Podporovat ekodesign (systematické začleňování aspektů ochrany životního prostředí do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu).
4. Poskytovat informace o technikách předcházení vzniku odpadů s cílem usnadnit v průmyslu používání nejlepších dostupných technik.
5. Organizovat školení na úrovni příslušných orgánů, zaměřených na zařazování požadavků týkajících se předcházení vzniku odpadů do povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění.
6. Zavádět opatření k předcházení vzniku odpadů v zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění. Tato opatření by případně mohla zahrnovat posouzení nebo plány předcházení vzniku odpadů.
7. Zařazovat kritéria ochrany životního prostředí a předcházení vzniku odpadů do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných a podnikových výběrových řízení a do smluv v souladu s příručkou o zadávání veřejných zakázek, kterou zveřejnila Komise Evropských společenství dne 29. října 2004.
8. Podporovat opětovné používání a přípravu k opětovnému používání vhodných vyřazených výrobků nebo jejich složek, zejména prostřednictvím vzdělávacích, ekonomických, logistických nebo jiných opatření (například podpora nebo zřízení akreditovaných středisek pro opravy a opětovné použití a rozšiřování jejich sítí zejména v hustě obydlených oblastech).

Příloha č. 14 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Minimální úroveň využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpaduSkupina elektrozařízení	Do 14. srpna 2015	Od 15. srpna 2015 do 14. srpna 2018	Od 15. srpna 2018
A	B	A	C	A	C
%	%	%	%	%	%
Dle přílohy č. 7 části I
1.	80	75	85	80	-	-
2.	70	50	75	55	-	-
3.	75	65	80	70	-	-
4.	75	65	80	70	-	-
5.	70	50	75	55	-	-
5. (výbojky)	-	80	-	80*	-	-
6.	70	50	75	55	-	-
7.	70	50	75	55	-	-
8.	70	50	75	55	-	-
9.	70	50	75	55	-	-
10.	80	75	85	80	-	-
Dle přílohy č. 7 části II
1.	-	-	-	-	85	80
2.	-	-	-	-	80	70
3.	-	-	-	-	-	80*
4.	-	-	-	-	85	80
5.	-	-	-	-	75	55
6.	-	-	-	-	75	55

Způsoby zpracování elektroodpadu v jednotlivých sloupcích pod písmeny A až C zahrnují:
A – využití elektroodpadu včetně komponentů, materiálů a látek, které zahrnuje všechny způsoby využití včetně recyklace a přípravy k opětovnému použití
B – recyklaci elektroodpadu včetně komponentů, materiálů a látek
C – recyklaci a přípravu k opětovnému použití elektroodpadu
* pouze recyklace
------------------------------- poznámky  zákonu o odpadech --------------------------
1)Směrnice Rady 75/439/EHS ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji, ve znění směrnic 87/101/EHS, 91/692/EHS, 2000/76/ES a 2008/98/ES.
  Směrnice Rady 78/176/EHS ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého, ve znění směrnic 82/883/EHS, 83/29/EHS, 91/692/EHS.
  Směrnice Rady 82/883/ES ze dne 3. prosince 1982 o postupech monitorování životního prostředí ovlivněného vypouštěním odpadů z průmyslu oxidu titaničitého a dozoru nad ním, ve znění nařízení č. 807/2003.
  Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.
  Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.
  Směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech, ve znění směrnic 94/31/ES a 2008/98/ES a nařízení č. 166/2006.
  Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).
  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení č. 1882/2003 a č. 1137/2008.
  Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, ve znění rozhodnutí Komise 2002/525/ES, 2005/63/ES, 2005/438/ES, 2005/673/ES, 2008/689/ES a směrnic 2008/33/ES a 2008/112/ES.
  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů, ve znění nařízení č. 1137/2008.
  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění rozhodnutí Komise 2005/618/ES, 2005/717/ES, 2005/747/ES, 2006/310/ES, 2006/690/ES, 2006/691/ES, 2006/692/ES, 2008/385/ES a směrnice 2008/35/ES.
  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnic 2003/108/ES, 2008/34/ES a 2008/112/ES.
  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech, ve znění směrnice 2008/98/ES.
  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.
  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akmulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnic 2008/11/ES, 2008/12/ES a 2008/103/ES.
  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.
1a)  Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
2)   Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)   Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)   Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)   Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).
     Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)   Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
8)   Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
9)   Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
9a)  Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
     Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
9b)  Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
10)  Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
11)  Například zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
11a) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12)  Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12a) § 7 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
12b) § 5 a 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
13)  Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
13a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
14)  § 45 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
15)  Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15a) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.
16)  Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb.
17)  Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17a) § 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.
18)  Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19)  § 11 a 12 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
     Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb.
     Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).
20)  Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb.
21)  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22)  Například zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.
23)  Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
24)  Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25)  Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25a) § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
25b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
26)  Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
26a) § 182 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
27)  § 8 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28)  Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
     Zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)  Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
30)  Například zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).
30a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, ve znění nařízení Komise (EU) č. 757/2010 a nařízení Komise (EU) č. 756/2010.
30b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS.
30c) § 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.
30c) § 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.
30d) Například zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
30e) § 73 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
30f) § 116 občanského zákoníku.
31)  Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31a) Příloha A zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb.
31b) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., vyhlášky č. 197/2006 Sb., vyhlášky č. 388/2008 Sb. a vyhlášky č. 283/2009 Sb.
31c) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
31d) § 2, 19 a 40 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
31e) § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb.
31f) § 4 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
31g) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/12/ES ze dne 23. března 1994 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a o změně směrnice /70/220/EHS; směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/69/ES ze dne 13. října 1998 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a o změně směrnice 70/220/EHS; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla.
31h) § 2 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb.
31i) § 79c odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění zákona č. 297/2009 Sb.
31j) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
31k) § 73 a 74 zákona č. 56/2001 Sb.
31l) § 4 vyhlášky č. 243/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31m) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ).
31n) § 1820 občanského zákoníku.
31o) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31s) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.
31t) Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech.
31u) Například vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka, vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací podle kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
32)  Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
33)  Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)  Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
35)  Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
36a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
36b) § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.
37)  Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
38)  Například § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů.
39a) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
39b) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
41)  § 181e odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
44)  § 2 zákona č. 388/1991 Sb., ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
45)  Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
45a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
     Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
47)  Zákon č. 13/1993 Sb.
48)  Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
48b) § 2 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů.
48c) Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
49)  Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
51)  Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
52)  Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
53)  Například nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.
54)  Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
55)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
     Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
56)  Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
57)  Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
58)  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
59)  Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
60)  Rozhodnutí Rady OECD C(2001) 107 v konečném znění o revizi rozhodnutí C(92) 39 v konečném znění o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití.
-----------------------   konec zákona o odpadech -------------------------------------------------

	

114/1992 zákon o ochraně přírody a krajiny ke dni 19.11.2104

Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny  Ze dne	19.02.1992  Částka	28/1992
Platnost od	25.03.1992   Účinnost od	01.06.1992
Poslední Novely
31.	01.01.2017	267/2006 Sb.	
30.	01.01.2016	15/2015 Sb.	
29.	01.01.2015	250/2014 Sb.	mění §§58, 75, 78, 78a, 79, 79a, 80, 81,82, 88, 90 , příloha 
28.	01.09.2014	175/2014      verze zde
Obsah
ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 3)
ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY(§ 4 - § 13)
ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ(§ 14 - § 45)
ČÁST ČTVRTÁ - NATURA 2000(§ 45a - § 45i)
ČÁST PÁTÁ - PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ(§ 46 - § 57)
ČÁST ŠESTÁ - NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY, PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY(§ 58 - § 74)
ČÁST SEDMÁ - ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY(§ 75 - § 85)
ČÁST OSMÁ - ODPOVĚDNOST NA ÚSEKU OCHRANY PŘÍRODY(§ 86 - § 89)
Přechodná ustanovení
Přílohy

114 ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992  o ochraně přírody a krajiny
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.

§ 2
Ochrana přírody a krajiny
(1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
(2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména
a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,
b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení,
c) ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,
d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,
e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,
f) účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,
g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,

h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,

i) ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů,

j) obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,

k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace.

§ 3
Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto

a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability,

b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno f),

c) planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní části,

d) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje,

e) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí1) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a),

f) záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,

g) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,

h) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,

i) dřevina rostoucí mimo les (dále jen "dřevina") je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond,1b)

j) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,

k) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,

l) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,

m) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky,

n) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,

o) přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen "evropská stanoviště") jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských společenství;1d) jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,1g)

p) druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen "evropsky významné druhy") jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství;1e) jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,1f)

q) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1g) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která

1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství1g) a vyžadujících územní ochranu (dále jen "národní seznam"), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen "evropský seznam"),

2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen "Komise") jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen "sporná lokalita"), nebo

3. byla zařazena do evropského seznamu,

r) Natura 20001g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť1d) a stanoviště evropsky významných druhů1f) v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,

s) stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za "příznivý", pokud jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,

t) stav druhu z hlediska ochrany je považován za "příznivý", jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,

u) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,

v) chov je jakékoliv držení živočicha v zajetí.

(2) Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských společenství zvláštní územní ochranu.1f)

ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

§ 4
Základní povinnosti při obecné ochraně přírody

(1) Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen "ministerstvo životního prostředí") obecně závazným právním předpisem.

(2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(3) Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytné ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov2), k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních cest a lesních melioračních systémů. K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu s lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody nevyžaduje. Závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov se vydává na žádost příslušného orgánu státní správy lesů. K závazným stanoviskům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li vlastník3a) o předběžnou informaci podle § 90 odst. 17 o podmínkách vydání souhlasného závazného stanoviska ke schválení lesního hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla ke dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti.

(4) V rámci řízení o vydání závazného stanoviska podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlasné závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá souhlasné závazné stanovisko. Závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužijí ustanovení zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí3b).

§ 5
Obecná ochrana rostlin a živočichů

(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.

(2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na zásahy při hubení rostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy.4) Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a rostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto zákona.

(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.

(4) Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.

(5) Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů do krajiny je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody.

(6) Orgán ochrany přírody může rozhodnout v souladu se zvláštními právními předpisy4b) o odlovu geograficky nepůvodních živočichů, včetně stanovení podmínek.

(7) Vývoz a dovoz ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní úmluvy"), povoluje orgán ochrany přírody, s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.4a)

(8) Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2.

(9) Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí. V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být navržen rozsah poskytované péče, vymezení územní působnosti a popsáno její personální, organizační a technické zajištění. Ministerstvo životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy4b). Označení „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem platného povolení k provozování stanice podle tohoto ustanovení (dále jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(10) Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na návrh provozovatele záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní správy uvedeného v odstavci 8 změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona o zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné stanici.

(11) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích, zejména s ohledem na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volně žijících populací a způsob péče o živočichy.

§ 5a
Ochrana volně žijících ptáků

(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázáno

a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,

b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,

c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,

d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,4c)

e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.

(2) Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje a nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí ptáků nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.

(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje obdobně podle § 54.

(4) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nevztahuje na lov některých druhů ptáků vymezený a prováděný v souladu s předpisy o myslivosti a tímto zákonem. Ustanovení odstavce 1 písm. e) a odstavce 2 se nevztahuje na chov ptáků, kteří jsou zvěří, již lze lovit. Seznam těchto druhů stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zemědělství prováděcím právním předpisem.

(5) Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.

(6) Na zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a § 5b vztahují jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle § 50 až 57 nebo podle zvláštního zákona.4a)

§ 5b
Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků

(1) Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov v lidské péči pro tyto účely.

(2) Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat

a) označení druhů a množství ptáků, na které se má odchylný postup vztahovat,

b) prostředky, způsob nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení,

c) důvod pro odchylný postup vycházející z odstavce 1 nebo 2, podmínky a časové a místní okolnosti, za nichž lze takto postupovat,

d) způsob kontrol, které bude orgán ochrany přírody stanovující odchylný postup provádět.

(4) V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu osob, stanoví jej Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy, které musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 písm. a) až d) a podmínky, za nichž může být odchylný postup uplatněn. Orgánem, který je v takovém případě oprávněn vyhlásit, že podmínky pro odchylný postup nastaly, je místně příslušný orgán ochrany přírody.

(5) Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen do 31. prosince každého roku nahlásit orgánu ochrany přírody zásah provedený na základě odchylného postupu. Orgán ochrany přírody o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí.

§ 6
Registrace významných krajinných prvků

(1) Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy o správním řízení4b) vždy uvede vymezení významného krajinného prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst. 2).

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.

§ 7
Ochrana dřevin

(1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.5)

(2) Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

§ 8
Povolení ke kácení dřevin

(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem6) a povolení ke kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem6a).

(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav6b) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.

§ 9
Náhradní výsadba a odvody

(1) Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.

(2) Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.

(3) Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky.7) Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.

(4) Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.8)

§ 10
Ochrana a využití jeskyní

(1) Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.

(2) Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.

(3) Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků.

(4) Stejné ochrany podle odstavců 2 a 3 jako jeskyně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí.

(5) Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací je osoba oprávněná k dobývání9) nebo osoba provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni, a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

§ 11
Ochrana paleontologických nálezů

(1) Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a opatřit jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále je povinen na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám pověřeným orgánem ochrany přírody.

(2) Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo ten, kdo vykonává činnosti, při nichž k nálezu došlo, je povinen umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným provedení záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání, nejdéle však po dobu osmi dnů od ohlášení nálezu, nedohodnou-li se strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k jeho zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického výzkumu musí být osobám pověřeným orgánem ochrany přírody umožněno provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi.

(3) Vývoz paleontologických nálezů je povolen jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

§ 12
Ochrana krajinného rázu a přírodní park

(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

(4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody9a).

§ 13
Přechodně chráněné plochy

(1) Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany.

(2) Vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných podmínek přechodně chráněné plochy újma nikoliv nepatrná, přísluší mu na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil. Orgán ochrany přírody při rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti doklady či údaji o výnosu pozemku.

ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

HLAVA PRVNÍ

§ 14
Kategorie zvláště chráněných území

(1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.

(2) Kategorie zvláště chráněných území jsou

a) národní parky,

b) chráněné krajinné oblasti,

c) národní přírodní rezervace,

d) přírodní rezervace,

e) národní přírodní památky,

f) přírodní památky.

HLAVA DRUHÁ

§ 15
Národní parky

(1) Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.

(2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.

(3) Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.

§ 16
Základní ochranné podmínky národních parků

(1) Na celém území národních parků je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací,

e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku,

h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

j) měnit stávající vodní režim pozemků,

k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody,

l) provádět chemický posyp cest,

m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,

n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky,

o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku.

(2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno

a) povolovat a umisťovat nové stavby,

b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků,

c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park,

d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.

§ 17
Členění území národních parků

(1) Metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na základě členění území národních parků zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. Bližší charakteristiku a režim zón upravuje obecně závazný právní předpis, kterým se národní park vyhlašuje.

(2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Hranice první zóny vyznačí správa národního parku v terénu vhodným způsobem.

§ 19
Návštěvní řády národních parků

(1) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné území a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky tohoto omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány, stanoví tento zákon a návštěvní řády.

(2) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku opatřením obecné povahy; osoby trvale bydlící či pracující v národním parku mohou být z její působnosti ve stanoveném rozsahu vyňaty. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku.

(3) Návštěvní řád obsahuje ustanovení o výchovném a osvětovém využívání národního parku.

§ 20
Rada národního parku

(1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody národního parku radu národního parku (dále jen "rada") jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.

(2) Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy.

(3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19) a plánu péče o národní park je orgán ochrany přírody povinen dohodnout návrh těchto dokumentů se zástupci obcí, delegovanými do rady podle odstavce 2.

(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem ministerstvu životního prostředí, které věc rozhodne po projednání s dotčenými obcemi.

§ 21
Právo myslivosti a rybářství v národních parcích

Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen.

§ 22
Lesy národních parků

(1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

(2) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku.

(3) K majetku převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa národního parku příslušnost hospodařit s majetkem přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí.

(4) Lhůta k převedení majetku podle odstavce 2 se pro Krkonošský národní park stanoví na dva roky.

§ 23
Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích

(1) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

(2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody.

§ 24
Poplatky v národních parcích

(1) Za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí může orgán ochrany přírody vybírat poplatek. Tento poplatek neplatí osoby pracující, trvale bydlící nebo fyzické osoby vlastnící rekreační objekty na území národního parku.

(2) Za jízdu na území národního parku motorovým vozidlem, jehož vjezd podléhá poplatku podle odstavce 1, může orgán ochrany přírody rovněž vybírat jednorázový poplatek.

(3) Výši poplatků podle odstavců 1 a 2, okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

(4) Poplatky v národních parcích jsou příjmem příslušného orgánu ochrany přírody národního parku.

(5) Využije-li orgán ochrany přírody oprávnění podle odstavců 1 a 2, nelze v těchto místech vybírat poplatek podle zákona o místních poplatcích.14)

HLAVA TŘETÍ

§ 25
Chráněné krajinné oblasti

(1) Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.

(2) Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

(3) Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

§ 26
Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,

g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,

h) provádět chemický posyp cest,

i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) umisťovat a povolovat nové stavby,

b) povolovat a měnit využití území,

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,

d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,

e) těžit nerosty a humolity.

(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,

b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,

c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

§ 27
Členění území chráněných krajinných oblastí

(1) K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje.

(2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

HLAVA ČTVRTÁ

§ 28
Národní přírodní rezervace

(1) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

(2) Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

§ 29
Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací

Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy,

b) povolovat a umisťovat stavby,

c) těžit nerosty a humolity,

d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti,

e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu,

i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30,

j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.

§ 30
Právo myslivosti a rybářství v národních přírodních rezervacích

Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

§ 31
Lesy národních přírodních rezervací

Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

§ 32
Právo vlastnictví k některému majetku v národních přírodních rezervacích

Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

§ 33
Přírodní rezervace

(1) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

§ 34
Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích

(1) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

b) používat biocidy,

c) povolovat a umisťovat nové stavby,

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,

f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

(2) Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.

HLAVA PÁTÁ

§ 35
Národní přírodní památka

(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

(2) Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.

(3) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

§ 36
Přírodní památka

(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

(2) Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.

(3) Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

HLAVA ŠESTÁ

§ 37
Ochranná pásma zvláště chráněných území

(1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.

(2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

§ 38
Plány péče o zvláště chráněná území

(1) Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen "plán péče") je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.

(2) Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o národní parky a chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.

(3) Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední desce.

(4) Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými obcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů sepíše orgán ochrany přírody protokol, kterým zároveň plán péče schválí. Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období 10 až 15 let.

(5) Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům.

(6) Realizaci péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče, přitom postupují podle schváleného plánu péče.

(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování.

§ 39
Smluvní ochrana

(1) Ochrana evropsky významných lokalit je zajišťována přednostně v součinnosti s vlastníky pozemků. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným orgánem ochrany přírody. Smluvně lze dále chránit i stromy nebo jiná území se soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné či jedinečné ekosystémy v rámci příslušné biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů živočichů a rostlin, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona. Smlouva musí obsahovat zejména

a) vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu,

b) způsob péče o chráněné území nebo strom.

Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

(2) Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj náklad orgán, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Způsob označení chráněného území a památného stromu v terénu i v mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím obecně závazným právním předpisem. Označené chráněné území nebo označený památný strom je zakázáno poškozovat.

§ 40
Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území

(1) Je-li třeba vyhlásit zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo nebo vymezit zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti podle části třetí tohoto zákona, orgán ochrany přírody zajistí zpracování návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, jeho ochranného pásma anebo návrhu na vymezení zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti. V návrhu orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek.

(2) Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy.

(3) Návrh na vyhlášení národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo jejich ochranného pásma, nebo vymezení zón ochrany národního parku anebo chráněné krajinné oblasti zašle Ministerstvo životního prostředí obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí a nacházejících se v území, které má být podle tohoto návrhu nově zařazeno do první nebo druhé zóny ochrany národního parku anebo chráněné krajinné oblasti nebo jehož stupeň ochrany má být podle tohoto návrhu zvýšen zařazením takového území do první nebo druhé zóny ochrany národního parku anebo chráněné krajinné oblasti, zašle Ministerstvo životního prostředí písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí dále zveřejní oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obce doručí oznámení o předložení návrhu k projednání veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu, a to do 5 dnů ode dne, kdy jim návrh došel. Spolu s oznámením o předložení návrhu k projednání dotčené obce doručí informaci o tom, kde se lze seznámit s úplným zněním návrhu, kdo je oprávněn podat námitky k němu a kdy uplyne lhůta pro jejich podání.

(4) Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení návrhu a vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání, má-li být takové písemné oznámení vlastníkovi nemovitosti zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle odstavce 2, popřípadě doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle odstavce 3. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. O jednotlivých námitkách se rozhodne zpravidla ve společném řízení. Orgán ochrany přírody uvede návrh do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno.

(5) Náležitosti a obsah návrhu podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

(6) Při změně vymezení způsobu nebo rozsahu ochrany zvláště chráněného území nebo zón ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti se postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně.

(7) Omezení vlastníků dotčených nemovitostí nebo rozsah ochrany podle právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo nebo vymezují či upravují zóny ochrany národního parku či chráněné krajinné oblasti, nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících z návrhu podle odstavce 1, upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 2 nebo 3, pokud by tím byly zpřísněny nebo rozšířeny dosavadní ochranné podmínky nebo rozsah ochrany území.

§ 41
Projednávání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy

(1) Záměr na vyhlášení přírodních rezervací a přírodních památek projedná orgán ochrany přírody s orgány státní správy dotčených podle zvláštních právních předpisů.15)

(2) Záměr na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek projedná orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.15)

(3) Dotčené orgány státní správy se musí k předloženým návrhům a záměrům podle odstavce 1 vyjádřit nejpozději do 30 dnů od jejich předložení.

§ 42
Evidence a označování zvláště chráněných území

(1) Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen "ústřední seznam"). V ústředním seznamu se evidují též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území podle § 39.

(2) Ústřední seznam je veřejný a každý do něj může nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka. Podrobnosti o vedení ústředního seznamu stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem, v němž také určí právnickou osobu pověřenou vedením ústředního seznamu.

(3) Každé vyhlášení, změnu, popřípadě zrušení chráněného území podle odstavce 1 oznámí orgán ochrany přírody příslušnému orgánu geodézie a kartografie.16)

(4) K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.

(5) Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 43
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích

(1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, § 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 45h a 45i v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, schvaluje v každém jednotlivém případě svým usnesením vláda.

(2) Správním orgánem příslušným k udělení výjimky podle odstavce 1 je Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo po obdržení žádosti o výjimku předloží tuto žádost do 60 dnů na jednání vlády. Do 30 dnů po projednání ve vládě vydá ministerstvo rozhodnutí podle usnesení vlády.

(3) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 lze povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.

(4) Výjimky podle odstavce 3 uděluje příslušný orgán ochrany přírody a krajiny.

§ 44
Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích

(1) Bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.

(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby

a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,

b) v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti.

(3) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

§ 45
Zrušení zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem

(1) Orgán, který vyhlásil území včetně ochranného pásma za zvláště chráněné, je oprávněn zrušit ochranu stejným způsobem, jakým bylo provedeno její vyhlášení, a to pouze z důvodů, pro něž lze udělit výjimku z bližších podmínek ochrany (§ 43) anebo pokud důvody pro zvláštní ochranu zanikly.

(2) Smluvní zvláštní ochranu území vyhlášenou podle § 39 lze zrušit na základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody oprávněným k vyhlašování. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku rozhoduje o zrušení orgán ochrany přírody, který je dohodu oprávněn uzavřít.

ČÁST ČTVRTÁ
NATURA 2000

HLAVA PRVNÍ
POSTUP PŘI VYTVÁŘENÍ SOUSTAVY NATURA 2000 A JEJÍ OCHRANA

Oddíl první
Evropsky významné lokality

§ 45a
Vytvoření národního seznamu

(1) Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají

a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo

b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování.

(2) Lokality, které budou zařazeny do národního seznamu, stanoví vláda nařízením, kde stanoví hranice biogeografických oblastí na území České republiky a pro každou z nich uvede zejména:

a) název lokality, její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality a její rozlohu,

b) které typy evropských stanovišť a které evropsky významné druhy, vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují a

c) v jaké kategorii podle § 14 včetně ochranných pásem bude navrženo lokalitu po zařazení do evropského seznamu vyhlásit, pokud nebude chráněna smluvně podle § 39 nebo pokud pro zachování předmětu ochrany nebude dostatečná ochrana podle § 45c odst. 2.

Národní seznam odlišuje lokality s výskytem prioritních typů přírodních stanovišť a prioritních druhů.

(3) Ministerstvo životního prostředí předloží národní seznam spolu s dalšími požadovanými informacemi o každé lokalitě Komisi.

(4) Sporné lokality oznámí Ministerstvo životního prostředí ve Sbírce zákonů formou sdělení.

§ 45b
Předběžná ochrana evropsky významných lokalit

(1) Poškozování evropsky významné lokality zařazené do národního seznamu a sporné lokality je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy19a) a smlouvami uzavřenými dle § 69 tohoto zákona. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu. Tím nejsou dotčeny § 45h a 45i a ochranné podmínky zvláště chráněných území. Orgán ochrany přírody, který výjimku udělil, o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí.

(2) Předběžná ochrana lokalit podle odstavce 1 přestává platit dnem následujícím po dni jejich vyhlášení podle § 45c odst. 1 za evropsky významnou lokalitu zařazenou do evropského seznamu, nebo po zveřejnění v přehledu evropsky významných lokalit, které nebyly zařazeny do evropského seznamu, vyhlášeném Ministerstvem životního prostředí formou sdělení ve Sbírce zákonů.

§ 45c
Ochrana evropsky významných lokalit

(1) Evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu vyhlásí ve lhůtě 90 dnů od účinnosti příslušného rozhodnutí Komise vláda nařízením, ve kterém u každé evropsky významné lokality uvede její název, zeměpisnou polohu a rozlohu. Způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu a mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(2) Evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Tento odstavec se na území evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 vztahuje jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana podle části třetí tohoto zákona. Ochrana podle částí druhé a páté tohoto zákona a ustanovení § 45h a 45i nejsou dotčeny.

(3) Pro zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách zajišťuje Ministerstvo životního prostředí zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. Souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti předává Ministerstvo životního prostředí do Ústředního seznamu ochrany přírody a zveřejňuje je na portálu veřejné správy.

(4) K zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně chráněná území podle § 39. Vyžaduje-li udržení příznivého stavu předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle odstavce 2, stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality nebo její části kategorie zvláště chráněných území, ve kterých je příslušné orgány ochrany přírody vyhlásí, nebude-li tato ochrana zajištěna smluvně. Takto vláda postupuje v případě, že tato evropsky významná lokalita není dosud vyhlášena za zvláště chráněné území a její ochrana není zajištěna ani smluvně podle § 39.

(5) Orgány ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů upozorní formou veřejné vyhlášky podle § 25 správního řádu vlastníky pozemků v evropsky významných lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády podle § 45a odst. 2 třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území, že jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to § 39 připouští, může být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření smlouvy, nebo na základě tohoto úkonu nedojde ve lhůtě dvou let k uzavření smlouvy podle § 39, bude evropsky významná lokalita vyhlášena jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním seznamem, a to postupem stanoveným tímto zákonem pro vyhlášení zvláště chráněného území příslušné kategorie. Vyhlášení zvláště chráněných území podle odstavce 4 provedou příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.

§ 45d

Pokud při vytváření návrhu národního seznamu podle § 45a přesáhnou evropsky významné lokality s výskytem jednoho nebo více typů prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů 5 % rozlohy území České republiky, Ministerstvo životního prostředí v souladu s právem Evropských společenství1g) projedná s Komisí odpovídající návrh na redukované uplatnění kritérií pro výběr všech lokalit významných pro Společenství.

Oddíl druhý

§ 45e
Ptačí oblasti

(1) Jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství,4c) které stanoví vláda nařízením.

(2) Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů ptáků uvedených v odstavci 1 a rozmnožování v jejich areálu rozšíření, přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; přitom může stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění obrany státu.

(3) Vymezení ptačích oblastí podle odstavce 2 na území, které není dosud zvláštně chráněno podle části třetí tohoto zákona, je možné pouze po projednání s dotčenými kraji a obcemi. O projednání se sepíše zápis s informací o způsobu vypořádání všech připomínek. Vypořádání bude respektovat požadavky právních předpisů Evropských společenství.

(4) O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu. Pokud vlastníci nebo nájemci pozemků projeví písemně o uzavření takové smlouvy zájem, orgán ochrany přírody je s nimi povinen ve lhůtě 90 dnů zahájit o této smlouvě jednání. Orgán ochrany přírody smlouvu uzavře, pokud tato smlouva nebude v rozporu s právními předpisy Evropských společenství a tímto zákonem. Pokud smlouva na základě požadavků vlastníka nebo nájemce pozemku obsahuje ustanovení o provádění činností podmíněných souhlasem orgánu ochrany přírody podle odstavce 2, tento souhlas se pro danou činnost prováděnou vlastníkem nebo nájemcem pozemku nevyžaduje.

(5) O případných sporech mezi orgánem ochrany přírody na straně jedné a ostatními subjekty uvedenými v odstavcích 3 a 4 na straně druhé, zejména z hlediska ochrany jejich práv ve vztahu k požadavkům právních předpisů Evropských společenství a ustanovení odstavců 3 a 4, rozhodne soud.

(6) Ministerstvo životního prostředí v případě potřeby zajistí zpracování souhrnu doporučených opatření k zachování příznivého stavu populací těchto druhů z hlediska ochrany.

(7) Způsob označení ptačích oblastí v terénu stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

Oddíl třetí

§ 45f
Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky významných druhů

(1) Orgány ochrany přírody sledují stav ptačích oblastí, evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména evropsky významných lokalit; získané informace předávají Ministerstvu životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo životního prostředí vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění ustanovení § 5a, 5b a 45e a každých 6 let zprávu o realizaci opatření podle § 5 odst. 7, § 10, 45a, 45b, 45c, 45g, 45h, 45i, 49, 50, 54 a 56, která musí obsahovat zejména informace o těchto opatřeních, jakož i zhodnocení jejich vlivu na stav evropských stanovišť a jejich jednotlivých typů a evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování jejich stavu se zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních stanovišť a prioritní druhy. Zprávu předloží Komisi a veřejnosti.

(2) Vláda nařízením v souladu s právními předpisy Evropských společenství1g) a § 3 odst. 1 písm. q) a r) tohoto zákona stanoví, jaký stav evropského stanoviště a jaký stav evropsky významného druhu se z hlediska ochrany považuje za příznivý.

Oddíl čtvrtý

§ 45g
Podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazů

Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska účelu tohoto zákona, nestanoví-li § 45i jinak.
Hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

§ 45h

(1) Jakákoliv koncepce19b) nebo záměr,19c) který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. To se nevztahuje na plány péče zpracované orgánem ochrany přírody pro toto území.

(2) Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí,19d) pokud § 45i nebo § 4 odst. 4 nestanoví jiný postup.

§ 45i

(1) Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá zpráva o jejím uplatňování nebo její zadání.

(2) Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto ustanovení a zvláštních právních předpisů.19d) Nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce nebo záměru na takové území, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního právního předpisu17).

(3) Posouzení podle odstavce 2 nebo hodnocení podle § 67 mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace (dále jen "autorizace"). Podmínkou pro udělení autorizace je bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání odpovídajícího zaměření a vykonání zkoušky odborné způsobilosti. Autorizaci uděluje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a prodlužuje se opakovaně o dalších 5 let za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Rozsah požadovaného vzdělání, obsah zkoušky a důvody pro odnětí autorizace stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. Při posuzování odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisů.19e) Autorizace k činnostem podle § 45h a 67 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s autorizovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, anebo se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky hledí, jako by nebyl odsouzen. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu19h) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) V souladu se zvláštním právním předpisem19g) se autorizace podle odstavce 3 nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 3, pokud prokáže, že

a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a

b) je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 3 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(6) O nesplnění požadavků podle odstavce 5 písm. a) a b) vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady podle odstavce 5 písm. a) a b).

(7) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 6, činnosti podle odstavce 3 mohou být vykonávány nejdéle po dobu jednoho roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.

(8) Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru uvedeného v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí19d) taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci 9, popřípadě v odstavci 10. Tím nejsou dotčeny ochranné podmínky zvláště chráněných území.

(9) Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje variantní řešení bez negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení a zajištění kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle odstavce 11. Kompenzačními opatřeními pro účely koncepce se rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací koncepce v obdobném rozsahu a kvalitě a se stejnou mírou závaznosti a konkrétnosti, jakou má schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části. Kompenzačními opatřeními pro účely záměru se rozumí vytvoření podmínek pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném rozsahu a kvalitě.

(10) Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v souladu se stanoviskem Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Komisi o stanovisko; ode dne odeslání žádosti o stanovisko do dne doručení stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle odstavce 9 obdobně.

(11) Jsou-li ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru nebo koncepce na životní prostředí uvedena kompenzační opatření, orgán ochrany přírody může stanovit pouze tato kompenzační opatření. Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření k jejich zajištění, stanoví orgán ochrany přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce. Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely záměru stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě dožádání orgánu příslušného ke schválení záměru; uložení a zajištění kompenzačních opatření je v tomto případě důvodem pro přerušení řízení vedeného příslušným orgánem. O uložených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí, které informuje Komisi.

ČÁST PÁTÁ
PAMÁTNÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ

HLAVA PRVNÍ

§ 46
Památné stromy a jejich ochranná pásma

(1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.

(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.

(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

(4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.

§ 47
Evidence a označování památných stromů

(1) Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odst. 1 a 2).

(2) Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky.

(3) Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 48
Zvláště chráněné rostliny a živočichové

(1) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na

a) kriticky ohrožené,

b) silně ohrožené,

c) ohrožené.

(3) Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle odstavců 1 a 2 stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná rostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového živočicha nebo rostliny.

(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.

§ 49
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin

(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

(2) Ochrana podle odstavce 1 se na rostliny nevztahuje, pokud

a) rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur,

b) jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,

c) pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv.

(3) Za běžné obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují zásahy, při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu či chemických vlastností prostředí, kromě zásahů při obvyklém hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského plánu.

(4) Ustanovení odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně ohrožené. V případě běžného obhospodařování pozemků s výskytem kriticky nebo silně ohrožených druhů rostlin mohou orgány ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemků uzavřít dohodu o způsobu hospodaření. Pokud vlastník nebo nájemce pozemku projeví o uzavření dohody písemně zájem, orgán ochrany přírody je s ním povinen ve lhůtě 30 dnů zahájit o této dohodě jednání. Orgán ochrany přírody při uzavírání dohody prověří, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, je dán některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 nebo 2 a navrhovaný způsob hospodaření neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu, který je na dané lokalitě předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), z hlediska ochrany. Tyto skutečnosti musí být v dohodě výslovně uvedeny. Dohoda nahrazuje výjimku podle § 56.

(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 50
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů

(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

(3) Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.

(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.

(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud se jedná o zoologické zahrady, záchranné chovy, péči o zraněné živočichy a oprávnění k preparaci uhynulých živočichů stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(6) Opatření přijímaná na základě tohoto zákona musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky, regionální a místní zvláštnosti.

§ 51
Zvláštní ochrana nerostů

(1) Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

(2) Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.

(3) Seznam zvláště chráněných nerostů podle odstavce 1 a bližší ochranné podmínky stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 52
Záchranné programy zvláště chráněných druhů

(1) K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle.

(2) Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody.

§ 53
Vývoz

(1) Vývoz zvláště chráněných nerostů je zakázán. Povolení k vývozu může výjimečně v případech hodných zvláštního zřetele udělit Ministerstvo životního prostředí. Vývoz zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů je upraven zvláštním právním předpisem.4a)

(2) Toto povolení nenahrazuje souhlas podle zvláštních předpisů.20)

§ 54
Prokázání původu

(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat jejich zákonný původ (povoleným dovozem, povoleným odebráním z přírody nebo sběrem, pěstováním v kultuře nebo povoleným odchovem z jedinců s původem prokázaným podle tohoto ustanovení a podobně). Bez tohoto prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou rostlinu nebo živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů držet, chovat, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny. U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců pravomocně odebraných podle § 89 nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů se za zákonný původ považuje pravomocné rozhodnutí o odebrání.

(2) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1, nebo s ní jinak nakládá podle odstavce 1 je povinen na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost.

(3) Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované20a) zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypuštění, vysetí či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících. Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě, kdy by k vypuštění, vysévání či vysazování mělo dojít na ploše pro umístění vedení dopravní infrastruktury vymezené v územním plánu20b). Zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 se po dobu 2 měsíců od vypuštění nevztahují na vybrané zvláště chráněné druhy živočichů. Seznam vybraných zvláště chráněných druhů živočichů stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.

(4) Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)20c). Osvědčení je veřejnou listinou. Na živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno orgánem ochrany přírody osvědčení, se zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 nevztahují. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy20d) nahrazuje osvědčení podle tohoto odstavce.

(5) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo

a) odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“), nebo pokud fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou, zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,

b) získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči z členského státu Evropských společenství v souladu s právem tohoto členského státu, nebo

c) v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a) dovezl ze třetí země nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči.

(6) Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 5 písm. a) je třeba podat nejpozději do 30 dnů po narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 5 písm. b) nebo c), musí být žádost podána do 15 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o vydání osvědčení musí být předloženy informace o provedeném nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě další údaje upřesňující identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady, osvědčující odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 50 odst. 2 se po dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle věty první a druhé a po dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské péči nevztahuje.

(7) Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné pochybnosti o zákonném původu jedince, vydá osvědčení pro živočicha odchovaného v lidské péči podle odstavců 5 a 6, a to do 30 dnů ode dne, kdy mu žádost o vydání osvědčení byla doručena.

(8) Úmyslné předložení nesprávných údajů, změna označení živočicha odchovaného v lidské péči nebo přenos označení na jiného jedince je důvodem, aby orgán ochrany přírody zrušil osvědčení, a to po celou dobu života takového jedince, pro kterého bylo osvědčení vydáno, nebo jedince, který je jako takový označen. Za změnu značení se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo zdraví živočicha odchovaného v lidské péči, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne, kdy k ní došlo.

(9) V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka nebo držitele. V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody je jeho držitel povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala nebo byla zjištěna. V případě ztráty nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel povinen tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu; po uplynutí této lhůty je držitel živočicha odchovaného v lidské péči povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal.

(10) Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně provedení testu paternity. V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na ověření původu vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření původu živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.

(11) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem vzor žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování původu jedince a podmínky jeho provádění.

HLAVA DRUHÁ

§ 55
Projednávání záměrů na vyhlášení

(1) Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody s vlastníky těchto stromů a orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů21) přiměřeně podle § 40.

(2) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany přírody v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.21)

(3) Dotčené orgány státní správy se musí k návrhům a záměrům předloženým dle odstavce 1 vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.

§ 56
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

(1) Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), lze výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany.

(2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze povolit

a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ochrany přírodních stanovišť,

b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku,

c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí,

d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin,

e) v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství.

(3) Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce může stanovit povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a trvalou značkou a rovněž podmínky pro výkon povolované činnosti.

(4) Orgán ochrany přírody může výjimku, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 povolit též opatřením obecné povahy.

(5) K zajišťování činností podle odstavce 2 písm. a) a d) mohou orgány ochrany přírody v zájmu ochrany přírody uzavírat dohody s fyzickými nebo právnickými osobami. Dohodu lze uzavřít jen, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, navrhovaná činnost neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a tyto odůvodněné skutečnosti jsou v dohodě výslovně uvedeny. Tato dohoda nahrazuje výjimku podle odstavce 1.

(6) Pro orgán ochrany přírody platí při povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nebo uzavření dohody podle odstavce 5 a § 49 odst. 4 informační povinnost stanovená v § 5b odst. 5. V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů ptáků pro obsah rozhodnutí, obsah opatření obecné povahy a pro obsah dohody podle odstavce 5 platí obdobně § 5b odst. 3.

§ 57
Souhlas k některým činnostem týkajícím se zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů

V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (§ 50 odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany přírody.

ČÁST ŠESTÁ
NĚKTERÁ OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY PŘI OCHRANĚ PŘÍRODY, PŘÍSTUP DO KRAJINY, ÚČAST VEŘEJNOSTI A PRÁVO NA INFORMACE V OCHRANĚ PŘÍRODY

HLAVA PRVNÍ

§ 58
Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření
(1) Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.
(2) Pokud vlastníku zemědělské půdy21b) nebo lesního pozemku21c) nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže,21f) nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability krajiny podle § 4 odst. 1 újma, má nárok na její finanční náhradu. Tento nárok trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva nebo práva nájmu. Nájemce pozemku může nárok uplatnit v případě zachovaného nároku vlastníka pozemku. Finační náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu náleží vlastníku zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, též v případě, že mu vznikne nebo trvá újma v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.
(3) Finanční náhradu podle odstavce 2 poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže, nebo nájemce uvedeného v odstavci 2, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala.
(4) Pokud je vlastníku uvedenému v odstavci 2 nebo nájemci uvedenému v odstavci 2 poskytnut finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany přírody podle § 69 nebo náhrada podle zvláštního právního předpisu,21d) náhrada podle odstavce 2 se o takto poskytnutou částku snižuje. Finanční náhradu nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Požádají-li o náhradu včas oba, poskytne se finanční náhrada pouze vlastníkovi pozemku.
(5) Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství stanoví prováděcím právním předpisem podmínky poskytování finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním předpisem.21e) Celková výše náhrady podle odstavce 2 nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení podle odstavce 2 a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. Ve smlouvě podle § 39 nebo § 45c lze finanční náhradu upravit odchylně; finanční náhrada však nemůže být vyšší, než umožňuje prováděcí právní předpis.
(6) Náhrada újmy podle odstavce 2 se neposkytne za omezení vyplývající z opatření uložených v důsledku nesplnění povinností stanovených tímto zákonem nebo jeho prováděcími předpisy.

§ 59
Zajištění pozemků k tvorbě systému ekologické stability

(1) K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány podle § 4 odst. 1.

(2) Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad22) výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemku původního.

(3) Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 se nevztahují ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu23).

§ 60
Vyvlastnění a obligatorní převod příslušnosti hospodařit s majetkem

(1) Vyvlastnit nemovitost či práva k ní za účelem ochrany přírody a krajiny lze v případech stanovených zvláštním předpisem.24)

(2) Při vyvlastňování podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštních předpisů o vyvlastnění,25) a to na návrh orgánu ochrany přírody.

(3) Příslušnost hospodařit s majetkem k nemovitosti ve státním vlastnictví může převést orgán ochrany přírody z důvodů a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 na sebe. Převod příslušnosti hospodařit s majetkem je bezúplatný; úplatně lze příslušnost hospodařit s majetkem převést pouze v případech, kdy převádějící nabyl nemovitost úplatně.

(4) Podrobnosti postupu při převodech příslušnosti hospodařit s majetkem podle odstavce 3 upraví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

§ 61
Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

(1) Vlastníci nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a vlastníci pozemků souvisejících s jeskyněmi jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od obdržení nabídky pozemku písemně závazný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.

(2) K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných krajinných prvků do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)

(3) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.

§ 61a

Organizační složka státu může přenechat pozemek sloužící k zajištění cílů ochrany přírody a krajiny do dlouhodobého užívání právnické osobě, která se nezabývá podnikáním a jejímž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. Lesní pozemky21c) může takto přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem zemědělství, nejde-li o pozemky na území národních parků nebo jejich ochranných pásem, kde je může přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Ustanovení zvláštního právního předpisu21c) o vydávání předběžného souhlasu k nakládání s lesy ve vlastnictví státu tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštního právního předpisu25a) omezující dobu užívání se na tyto případy nepoužije.

§ 62
Vstup na pozemky

(1) Pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.

(2) Za škody způsobené pracovníky orgánů ochrany přírody při výkonu jejich činnosti podle odstavce 1 odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami a ozbrojenými sbory se řídí zvláštními předpisy.26)

§ 63
Přístup do krajiny

(1) Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.

(2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.30)

(3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31)

(4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.

§ 64
Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody

Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.

§ 65
Dotčení zájmů ochrany přírody

Orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvláštních předpisů,32) jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, tak činí jen po dohodě s orgánem ochrany přírody, není-li v zákoně předepsán jiný postup.

§ 66
Omezení a zákaz činnosti

(1) Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.

(2) Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí.

HLAVA DRUHÁ

§ 67
Povinnosti investorů

(1) Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle části druhé, třetí a páté tohoto zákona (dále jen "investor"), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody příslušný k povolení zamýšleného zásahu. Podrobnosti biologického hodnocení upraví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(2) Provedení biologického hodnocení podle odstavce 1 se neuloží, pokud je součástí jiného ekologického hodnocení podle obecně závazných právních předpisů na ochranu životního prostředí33) a splňuje zároveň požadavky na biologické hodnocení.

(3) Přírodovědný průzkum a biologické hodnocení podle odstavců 1 a 2 se využívá jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody.

(4) Vyplyne-li z tohoto zákona nebo z jiných právních předpisů nebo z výsledku biologického hodnocení podle odstavce 1 či 2 potřeba zajištění přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (například vybudování technických zábran, přemístění živočichů a rostlin), je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad. O rozsahu a nezbytnosti těchto opatření rozhodne orgán ochrany přírody.

§ 68
Opatření ke zlepšování přírodního prostředí

(1) Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability.

(2) K provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat orgány ochrany přírody či obce s vlastníky či nájemci pozemků písemné dohody. Písemnou dohodou lze upravit rovněž způsob hospodaření ve zvláště chráněných územích a ptačích oblastech.

(3) Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků.

(4) Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy.

§ 69
Finanční příspěvek

(1) K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout finanční příspěvek vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.

(2) Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní ochranné opatření podle § 49 či 50.

(3) Příspěvek podle odstavce 1 může poskytnout na základě písemné dohody orgán ochrany přírody nebo obec. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(4) Příspěvek podle odstavce 1 lze poskytovat i ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)

HLAVA TŘETÍ

§ 70
Účast občanů

(1) Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení34) a dobrovolných sborů či aktivů.

(2) Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.

(3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.35) Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 71
Účast obcí

(1) Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem.

(2) Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel.

(3) Obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody.

§ 72
Právo na informace v ochraně přírody a krajiny

Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti vést přehled informací, který obsahuje zejména

a) normativní správní akty v ochraně přírody,

b) návrhy na zahájení správního řízení,

c) vydaná rozhodnutí včetně rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném řízení,

d) všechny písemné a jiné podklady pro vydaná rozhodnutí, zejména zápisy, protokoly, svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,

e) návrhy na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření vlastníků či nájemců pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),

f) jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany přírody známé příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí.

§ 73
Věda a výzkum

(1) Při ochraně přírody a krajiny, zejména při vyhlašování a ochraně zvláště chráněných částí přírody, popřípadě při upuštění od jejich ochrany, v přípravě plánu péče o vybraná zvláště chráněná území spolupracují orgány ochrany přírody s odborně kvalifikovanými právnickými a fyzickými osobami.

(2) Odborné expertízy v ochraně přírody a krajiny a výzkum zvláště chráněných částí přírody, vyžadující zásahy do jejich ochranných podmínek, mohou orgány ochrany přírody zadat nebo povolit jen těm fyzickým či právnickým osobám, které mají pro tuto činnost kvalifikační předpoklady.

§ 74
Spolupráce při ochraně přírody

(1) Orgány ochrany přírody se aktivně podílejí na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody, zajišťují závazky vyplývající z mezinárodních úmluv, programů a projektů přijatých k ochraně přírody. K zajištění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků může v mezích své působnosti ministerstvo životního prostředí vydat obecně závazný právní předpis.

(2) Zvláštní péči věnují orgány ochrany přírody vyhlašování a ochraně území hraničících se zvláště chráněnými územími Slovenské republiky a států sousedících s Českou republikou, jakož i ochraně živočichů pohybujících se volně přes státní hranice a přírodních zdrojů přesahujících hranice České republiky.

ČÁST SEDMÁ
ORGÁNY A STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY

HLAVA PRVNÍ

§ 75
§ 75
Orgány ochrany přírody

(1) Orgány ochrany přírody jsou

a) obecní úřady,

b) pověřené obecní úřady,

c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

d) krajské úřady,

e) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „Agentura“),

f) správy národních parků,

g) Česká inspekce životního prostředí,37)

h) ministerstvo životního prostředí,

i) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.

(2) Zřizuje se Agentura jako správní úřad, který je podřízený Ministerstvu životního prostředí. V jejím čele je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Sídlem Agentury je Praha. Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými zákony.

(3) Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona.

§ 75a

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům ochrany přírody

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) rodné číslo,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 76

(1) Obecní úřady

a) s výjimkou území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2,

b) s výjimkou území národních parků a jejich ochranných pásem vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1 ve svém správním obvodu.

(2) Pověřené obecní úřady38), s výjimkou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a jejich ochranných pásem,

a) vydávají závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných prvků podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality, a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst. 1,

b) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2; projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4; předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,

c) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy,

d) vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. 1.

§ 77
Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma,

a) vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, pokud se nejedná o registrovaný významný krajinný prvek podle § 6 odst. 1 a pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality,

b) vydávají závazná stanoviska k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních cest a lesních melioračních systémů podle § 4 odst. 3,

c) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

d) rozhodují o zajištění či použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,

e) vydávají povolení k rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů a k rozšiřování kříženců do krajiny podle § 5 odst. 4 a 5,

f) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,

g) ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle § 7 odst. 2,

h) přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4,

i) požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,

j) vydávají souhlasy k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,

k) rozhodují o vyhlášení přechodně chráněné plochy podle § 13 odst. 1,

l) mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin či živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,

m) v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,

n) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

o) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,

p) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a ukládají pokuty za přestupky podle § 87 a za správní delikty podle § 88,

q) uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své přenesené působnosti a dále z hlediska přenesené působnosti obecních úřadů a pověřených obecních úřadů.

(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability podle § 4 odst. 1 mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem národních parků.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma anebo o vojenské újezdy, vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

§ 77a
Působnost krajů a krajských úřadů

(1) Kraje zpracovávají ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy.

(2) Kraje mohou vydávat pro svůj správní obvod, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy, nařízení o zřízení či zrušení přírodních parků a o omezení využití jejich území podle § 12 odst. 3, nařízení o zřízení přírodních rezervací podle § 33, přírodních památek podle § 36 nebo jejich ochranných pásem podle § 37 odst. 1 a zajišťují péči o tato území, dále mohou ve svém správním obvodu vydat nařízení o zrušení přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území podle § 45 odst. 1.

(3) Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí.

(4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy

a) vydávají závazná stanoviska ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským osnovám podle § 4 odst. 3,

b) povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní, přebírají dokumentaci jeskyní a vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst. 5,

c) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích podle § 34 odst. 2,

d) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2,

e) zajišťují zpracování plánů péče a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťují jejich realizaci podle § 38,

f) sjednávají a zrušují smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a předávají dokumentaci o těchto územích do ústředního seznamu a na základě uzavřených smluv podle § 39 odst. 1 zveřejňují ve Věstníku právních předpisů kraje území, která jsou smluvně chráněná,

g) zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,

h) povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách podle § 43,

i) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; oznamují vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem katastrálním úřadům,

j) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle § 44 odst. 3,

k) povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,

l) zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i stanoviska podle § 4 odstavce 2,

m) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,

n) vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí,

o) povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51 odst. 2,

p) přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných živočichů ze záchranné stanice podle § 52 odst. 2,

q) mohou požadovat prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin či živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a mohou požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,

r) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,

s) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,

t) ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1,

u) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,

v) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládají provedení náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a 2,

w) spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

x) uplatňují stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a dále k ostatním územním plánům a regulačním plánům z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.

(5) Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3 a 4

a) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,

b) ukládají rozhodnutím zajištění či použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,

c) uzavírají dohody podle § 49 odst. 4,

d) vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3,

e) spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 52,

f) vydávají souhlasy k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody a k vysévání či vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody podle § 54 odst. 3,

g) s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,

h) povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56,

i) uzavírají dohody podle § 56 odst. 5,

j) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 57,

k) odebírají nedovoleně držené jedince zvláště chráněných rostlin, nebo zvláště chráněných živočichů, ptáků, nebo rostlin či živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 89.

(6) Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability podle § 4 odst. 1 mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území.

(7) Krajské úřady jsou dotčenými orgány ochrany přírody a vydávají v rozsahu své působnosti vyjádření k poskytování plateb podle jiných právních předpisů39c).

(8) Krajské úřady vydávají závazná stanoviska k řízením podle zákona o myslivosti39d), nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 78
Působnost Agentury a správ národních parků

(1) Agentura na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Agentura dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí.

(2) Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, nejde-li o vojenský újezd Boletice a není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy jsou uvedeny v příloze tohoto zákona.

(3) Agentura a správy národních parků dále v obvodu své území působnosti podle odstavců 1 a 2

a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování ostatních odpadů majících původ na území národních parků podle § 16 odst. 1 písm. b) a k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 1 písm. a),

b) vydávají opatření obecné povahy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů podle § 16 odst. 1 písm. c) a návštěvní řády podle § 19 odst. 1,

c) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů na území chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 1 písm. b),

d) vydávají souhlasy k vyhrazení míst k vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů na území národních parků podle § 16 odst. 1 písm. d) a chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 1 písm. c),

e) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání a organizování hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí na území národních parků podle § 16 odst. 1 písm. e) a k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí podle § 26 odst. 3 písm. c),

f) vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro provozování horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jízdu na kole na území národních parků podle § 16 odst. 1 písm. f),

g) vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních parků podle § 16 odst. 2 písm. b) a národních přírodních rezervací podle § 29 písm. d),

h) vydávají opatření obecné povahy k vyhrazení míst k činnostem a k táboření a rozdělávání ohňů podle § 29 písm. f) a j),

i) omezují nebo vylučují výkon práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích podle § 21 a vydávají na žádost nebo z vlastního podnětu souhlasy k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací podle § 30,

j) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům v ochranných pásmech zvláště chráněných území podle § 37 odst. 1 a 2,

k) připravují ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí plány péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38 a připravují záchranné programy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 52,

l) povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 odst. 3,

m) vydávají závazné stanovisko podle § 44 odst. 1 potřebné k ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení souhlasu podle vodního zákona,

n) vydávají souhlasy podle § 44 odst. 3 k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území,

o) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64.

(4) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2, poskytují finanční náhradu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst. 3.

(5) Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy, monitoring, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a poskytují data v ochraně přírody; přitom spolupracují s odbornými, výzkumnými a vědeckými pracovišti a zajišťují informační a osvětovou činnost. Agentura a správy národních parků plní zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody podle požadavků Ministerstva životního prostředí.

(6) Agentura může vydávat nařízení pro obvod své územní působnosti podle odstavce 1, a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a § 45 odst. 1, není-li k tomu příslušné Ministerstvo životního prostředí.

(7) Návrh nařízení Agentura projednává s obcemi, jejichž územních obvodů se týká. Nařízení Agentury musí být vyvěšeno na úřední desce Agentury po dobu 15 dnů. Za den vyhlášení se považuje první den vyvěšení nařízení na úřední desce. Nařízení Agentury nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení, pokud v něm není stanovena účinnost pozdější. V případech, kdy to vyžaduje naléhavý veřejný zájem, může nařízení Agentury nabýt účinnosti již dnem vyhlášení. Nařízení Agentury musí být každému přístupné na obecních úřadech v obcích, jejichž územních obvodů se týká. Nařízení Agentura zašle do 15 dnů ode dne vyhlášení Ministerstvu životního prostředí a předá do ústředního seznamu. Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy.

(8) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče zajišťují péči o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémy a jejich složky. K zajištění těchto povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu.

(9) Agentura a správy národních parků jsou v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím orgánů obcí vydaným podle tohoto zákona.

(10) Správy národních parků na území národních parků vykonávají působnost pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů na úseku ochrany zemědělského půdního fondu21b). Správy národních parků zřizují radu národního parku podle § 20.

§ 78a
Působnost orgánů ochrany přírody na území vojenských újezdů

(1) Na území vojenských újezdů26) vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny újezdní úřady26) v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů krajů, Agentury a správ národních parků, není-li k ní příslušné Ministerstvo obrany.

(2) Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů

a) zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody,

b) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s újezdními úřady podle § 38,

c) sjednává smlouvy o ochraně území podle § 39, prohlašuje tato území za chráněná a ruší smluvní ochranu těchto území postupem podle § 45 odst. 2,

d) vydává prováděcí právní předpisy, kterými se vyhlašují nebo zrušují přírodní rezervace a přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a jimiž se stanoví bližší podmínky jejich ochrany; prohlašuje území za chráněná podle § 39,

e) předává dokumentaci zvláště nebo smluvně chráněných území do Ústředního seznamu ochrany přírody; oznamuje vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území katastrálním úřadům,

f) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,

g) spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

h) vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,

i) vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán ochrany přírody z hlediska své působnosti,

j) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona újezdními úřady.

§ 79
Působnost Ministerstva životního prostředí

(1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice.

(2) Ministerstvo životního prostředí

a) zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České republice,

b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajiny,

c) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

d) zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajiny,

e) podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy Evropských společenství v oblasti ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť,

f) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny,

g) řídí činnost České inspekce životního prostředí, Agentury a správ národních parků a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem.

(3) Ministerstvo životního prostředí dále

a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1,

b) vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 7,

c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 8 až 11,

d) vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v národních parcích a v národních přírodních rezervacích,

e) zajišťuje zpracování a oznamuje a projednává záměry na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území,

f) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,

g) vydává souhlasy ke zcizení nezastavěných pozemků ve vlastnictví státu na území přírodních rezervací a přírodních památek,

h) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s Agenturou a se správami národních parků podle § 38,

i) předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu; oznamuje vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území katastrálním úřadům,

j) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,

k) zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3, § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu,

l) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 10,

m) ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52,

n) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,

o) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b),

p) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti, Agenturou, správami národních parků a Českou inspekcí životního prostředí,

q) uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem,

r) zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem41),

s) je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní,

t) vykonává působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy41aa).

(4) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se

a) stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů, vyskytujících se na území České republiky,

b) stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1,

c) stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvků podle § 4 odst. 2,

d) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5,

e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle § 10 odst. 5,

f) vymezují zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 17 odst. 2 a § 27 odst. 2,

g) stanoví výše poplatku podle § 24 odst. 1 a 2, okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje podle § 24 odst. 3,

h) vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a stanoví bližší podmínky jejich ochrany,

i) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 1, podrobnosti o vedení ústředního seznamu a určuje organizační složka státu pověřená vedením ústředního seznamu podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,

j) stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2,

k) stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1, obsah a náležitosti souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových podkladech podle § 45e odst. 7,

l) stanoví rozsah požadovaného vzdělání, obsah zkoušky, podmínky prodloužení autorizace a důvody pro odnětí autorizace podle § 45i odst. 3,

m) stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,

n) stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a vzor osvědčení podle § 54 odst. 11,

o) stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným předpisem,

p) stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona,

q) stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,

r) stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování,

s) zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků,

t) stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody,

u) stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2,

v) stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb. do kategorií podle § 90 odst. 5 až 7,

w) zrušuje podle § 90 odst. 10 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.

(5) Ministerstvo životního prostředí zveřejní ve Věstníku Ministerstva životního prostředí nařízení Agentury do 60 dnů od jeho obdržení.

§ 79a
Zvláštní odborná způsobilost
(1) Správní činnosti v ochraně přírody a krajiny, pokud je vykonává Agentura nebo správa národního parku, musí být zajišťovány prostřednictvím zaměstnanců, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost.
(2) Správní činnosti uvedené v odstavci 1 může výjimečně vykonávat i zaměstnanec, který nemá zvláštní odbornou způsobilost,
a) nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k Agentuře nebo správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem, nebo
b) na jehož žádost nebo na žádost Agentury nebo správy národního parku vydá Ministerstvo životního prostředí doklad o vzdělání nebo jeho části získaného zaměstnancem v jiném studijním programu nebo v jiném oboru, popřípadě kurzu, pokud žadatel prokáže, že obsah a rozsah vzdělání, o jehož uznání žádá, jsou rovnocenné obsahu a rozsahu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti podle odstavce 4.
(3) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se dokladem o vykonání zkoušky. Zaměstnanec je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností uvedených v odstavci 1 do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k Agentuře nebo správě národního parku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(4) Zkouška zvláštní odborné způsobilosti má obecnou a zvláštní část. Obecná část zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona o obcích, zákona o krajích a správního řádu, a schopnost aplikace těchto předpisů. Zvláštní část zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností uvedených v odstavci 1, zvláště znalost působnosti Agentury nebo správy národního parku vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace.
(5) Agentura nebo správa národního parku je povinna přihlásit zaměstnance, který vykonává správní činnosti uvedené v odstavci 1, k vykonání zkoušky do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo do 3 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(6) Provádění zkoušek o zvláštní odborné způsobilosti zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady. O zabezpečení a průběhu zkoušky, o zkušební komisi, o dokladu o vykonání zkoušky a o řízení o námitkách platí obdobně § 22 až 26 zákona o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků41a).

§ 80
Působnost České inspekce životního prostředí
(1) Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce") kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54, ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a odebírat nedovoleně držené jedince podle § 89. Inspekce dále provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství41c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém41d), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod.
(2) Inspekce je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin.
(3) Inspekce ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za porušení povinností při ochraně přírody a krajiny podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o uložení pokuty pouze tehdy, nezahájil-li je již obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad , Agentura nebo správa národního parku. Pokud řízení o pokutě zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad , Agentura nebo správa národního parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o uložení pokuty obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo správa. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad , Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje ministerstvo životního prostředí.

§ 81
Stráž přírody
(1) Krajské úřady a Agentura a správy národních parků (dále jen "ustanovující úřady") ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny.
(2) Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a odvolává územně příslušný ustanovující úřad.
(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: "Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.
(4) Stráži přírody vydá ustanovující úřad služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Ustanovující úřad vede evidenci stráží přírody.
(5) Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6) Ustanovující úřad ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Ustanovující úřad může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující úřad zrušil ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.
(7) Strážci jsou oprávněni
a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
b) ukládat a vybírat blokové pokuty42) za přestupky na úseku ochrany přírody,
c) vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
(8) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé až páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody nejpozději do 15 dnů od jeho vydání.
(9) Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.

§ 81a
Stráž přírody je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.

§ 81b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž přírody ustanovil.

§ 82
Používání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody
(1) Nosit stejnokroje ochrany přírody mohou pracovníci Agentury, správy národních parků a inspekce.
(2) Podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

HLAVA DRUHÁ
§ 83
Řízení ve věcech ochrany přírody
(1) K ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé účastníky řízení. V případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody může ovlivnit přírodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí orgán ochrany přírody termín a předmět ústního jednání také veřejnou vyhláškou vyvěšenou v těchto obcích.
(2) Jestliže je nařízeno ústní jednání, je povinen orgán ochrany přírody doručit předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15 dnů, ve zvláště složitých případech 30 dnů přede dnem ústního jednání. Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním jednání.
(3) V jednoduchých věcech rozhodne orgán státní ochrany přírody bezodkladně. V ostatních případech rozhodne do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci nebo nebrání-li tomu důležitý zájem některého z účastníků řízení, může orgán ochrany přírody spojit různá řízení podle tohoto zákona a vydat žadateli nebo osobě, jíž má být uložena povinnost, několik rozhodnutí společně.
§ 84
Změny a zrušení rozhodnutí

(1) Orgán ochrany přírody může z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení jím vydané rozhodnutí změnit, popřípadě zrušit

a) dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí,

b) vyžadují-li to zájmy přírody a krajiny chráněné tímto zákonem, zejména vznikla-li nebo hrozí-li vážná ekologická újma,

c) nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky rozhodnutí nebo povinnosti stanovené v něm orgánem ochrany přírody,

d) nevyužívá-li oprávněný rozhodnutí bez zvláštního důvodu po dobu delší dvou let,

e) dochází-li při činnosti vykonávané na základě rozhodnutí k porušování ustanovení tohoto zákona nebo k podstatnému poškozování jiných oprávněných zájmů v ochraně přírodního prostředí.

(2) Ministerstvo životního prostředí si může změnu či zrušení rozhodnutí vyhradit, jde-li o rozhodnutí nižšího orgánu ochrany přírody z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo e).

§ 85
Státní dozor v ochraně přírody

(1) Krajské úřady a Agentura a správy národních parků kontrolují, zda v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny, kontrolují dodržování tohoto zákona a prováděcích předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad. Tyto orgány zejména kontrolují, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a závazná stanoviska na úseku ochrany přírody a krajiny, plněny povinnosti fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na ochranu přírody a krajiny, zajišťovány ochranné podmínky zvláště chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných krajinných prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově systému ekologické stability.
(2) Ministerstvo životního prostředí v rámci vrchního dozoru v ochraně přírody kontroluje, jak orgány ochrany přírody, stráž přírody, fyzické i právnické osoby provádějí ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů. Ministerstvo životního prostředí kontroluje, jak jsou dodržována rozhodnutí a závazná stanoviska orgánů ochrany přírody, plněny povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, zpracovávány a zajišťovány plány péče o zvláště chráněná území a záchranné programy rostlin a živočichů, dodržovány podmínky ochrany národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Zjistí-li ministerstvo životního prostředí závady, uloží potřebná opatření k jejich odstranění.
(3) Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

ČÁST OSMÁ ODPOVĚDNOST NA ÚSEKU OCHRANY PŘÍRODY
§ 86
Odstranění následků neoprávněných zásahů
(1) Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody.
(2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen z části, následky nedovoleného jednání.
(3) Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin.

§ 87
Přestupky
(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že
a) nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,
b) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,
c) zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
d) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,
e) nesplní ohlašovací povinnost určenou tímto zákonem,
f) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,
g) neprovede uloženou náhradní výsadbu dřevin podle § 9,
h) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,
i) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1.
j) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
k) nevede řádně záznamy o chovu zvláště chráněných živočichů nebo ptáků či pěstování zvláště chráněných rostlin,
l) nesplní povinnost nezaměnitelného označení zvláště chráněného živočicha nebo ptáka, nepožádá ve stanovených lhůtách o vydání osvědčení nebo osvědčení ve stanovené lhůtě neodevzdá příslušnému orgánu ochrany přírody.
(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu ve výši do 20 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že
a) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,
b) zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených buď přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí,
c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy,
d) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,
e) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les,
f) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
g) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,
h) naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2,
i) porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle § 19.
(3) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 100 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že
a) poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho část,
b) usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí,
c) zničí zvláště chráněnou rostlinu kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí,
d) pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích mimo les,
e) neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
f) nesplní povinnost vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 4,
g) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5 odst. 3,
h) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 66,
i) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,
j) nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,
k) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§ 13),
l) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,
m) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,
n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
o) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54.
(4) Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů, dřevin a památných stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných územích.

§ 88
Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti

(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že

a) poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní nebo ohrožuje jeho dochovaný stav,

b) poškodí nebo zničí památný strom,

c) poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les,

d) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,

e) usmrcuje nebo chová ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy bez povolení, anebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,

f) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody,

g) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které vlastní nebo užívá,

h) nesplní ohlašovací povinnost podle tohoto zákona nebo nesplní povinnost náhradní výsadby podle § 9,

i) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,

j) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,

k) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64 nebo porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku,

l) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,

m) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,

n) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody.

(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že

a) naruší krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,

b) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,

c) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území,

d) zničí jedince zvláště chráněného druhu rostlin buď přímo nebo nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

e) usmrcuje zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich prostředí,

f) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,

g) neuvede poškozenou část přírody chráněnou podle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,

h) nesplní povinnosti vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 4,

i) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadbytečnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5 odst. 3, nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť chráněné nerosty,

j) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 66,

k) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,

l) nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením podle § 11,

m) překročí nezbytně nutnou míru při poškozování obecně či zvláště chráněných částí přírody na územích sloužících zájmům obrany státu podle § 90 odst. 2,

n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,

o) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,

p) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené újmy ochraně přírody a krajiny.

(4) Pokutu podle odstavců 1 a 2 lze uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

(6) Uložením pokuty právnické osobě zůstává nedotčena její odpovědnost, případně odpovědnost jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.

§ 88a
Vybírání a vymáhání pokut

Pokutu uloženou inspekcí, Agenturou nebo správou národního parku podle § 87 nebo § 88 anebo újezdním úřadem vybírají tyto úřady. V ostatních případech pokutu vybírá a vymáhá orgán ochrany přírody, který ji uložil. Výnosy pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem rozpočtu obce a výnosy pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje. Výnosy pokut uložených Agenturou, správou národního parku a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem,7) s výjimkou území vojenských újezdů, kde je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. Výnosy z pokut může obec užít jen pro zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci.

§ 89
Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů

(1) Orgán ochrany přírody může nedovoleně držené jedince zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a ptáků odebrat. Odebrat může i jedince zvláště chráněných rostlin a živočichů nebo rostlin a živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel takového jedince neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li obchod s nimi omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv. V případě odebrání na základě zvláštního předpisu4a) se toto ustanovení nepoužije.

(2) Písemné rozhodnutí o odebrání podle odstavce 1 musí orgán ochrany přírody vydat nejpozději do 15 dnů ode dne odebrání, jinak je odebrání neplatné.

(3) Vlastníkem odebrané věci se stává stát. Podrobnosti může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 90
Ustanovení společná

(1) Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona k plánům a politikám, které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též nevydávají ve správním řízení. Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu. Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zákazu činnosti podle § 66 a odebrání rostlin a živočichů podle § 89.

(2) Ustanovení § 4 odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu43b), zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo bezpečnostních sborů. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Bude-li docházet k poškozování přírody z důvodů zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu, zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo ozbrojených bezpečnostních sborů, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí zabezpečí, aby stupeň poškození přírody nepřekročil nezbytně nutnou míru.

(3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů44) lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle zvláštního předpisu.45)

(4) Nápravné opatření podle § 86 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a) vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a). Zahájené řízení o uložení nápravného opatření podle § 86 orgán ochrany přírody přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a) zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a).

(5) Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, se převádějí do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33), národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto území stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(6) Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(7) Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních památek (§ 35) ministerstvem životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(8) Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46).

(9) Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25).

(10) Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních výborů47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§ 12).

(11) Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo životního prostředí zrušit obecně závazným právním předpisem v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo správou národního parku podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v § 45.

(12) Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se správou státních hranic.47a) Případné poškozování přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.

(13) K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a organizační složka státu pověřená správou ústředního seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.47b)
(14) Činnosti zakázané nebo omezené bližšími ochrannými podmínkami uvedenými v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny národní parky, chráněné krajinné oblasti, státní přírodní rezervace, chráněné přírodní výtvory, chráněné přírodní památky, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy a jejich ochranná pásma podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, se nadále považují za činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody podle § 44 odst. 3.
(15) V řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, jsou orgány ochrany přírody dotčenými orgány.
(16) Zákazy vstupu a vjezdu stanovené tímto zákonem se nevztahují na pracovníky orgánů ochrany přírody a stráže ochrany přírody při plnění povinností plynoucích z tohoto zákona.
(17) Orgány ochrany přírody poskytují předběžné informace podle správního řádu47c).

§ 90a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, magistrátům statutárních měst nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 91
Ustanovení přechodné
Státní správu lesního hospodářství nad vojenskými lesy48) na území Národního parku Šumava, u kterých již pominuly důvody jejich prohlášení za vojenské lesy, vykonává Správa národního parku Šumava v rozsahu podle § 78 odst. 4.

§ 92
Ustanovení zrušovací
Zrušují se:
1. zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 137/1982 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb. a zákona ČNR č. 65/1986 Sb.,
2. § 2 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky,
3. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany,
4. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany,
5. § 3, § 5 odst. 1 a § 7 nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany,
6. vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty těchto stromů,
7. vyhláška č. 131/1957 Ú.l., o dobrovolných pracovnících státní ochrany přírody (konzervátorech a zpravodajích),
8. vyhláška č. 228/1959 Ú.l., o evidenci chráněných částí přírody a o náhradě za majetkovou újmu vzniklou z omezení stanovených podmínkami ochrany.

§ 93
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.

Přechodná a společná ustanovení zavedena zákonem č. 218/2004 Sb. Čl. II
1. Dosavadní vydaná rozhodnutí o výjimkách ze zákazu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nejsou tímto zákonem dotčena.
2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Zahájená projednávání záměrů (návrhů) na vyhlášení zvláště chráněných území podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 312/2008 Sb. Čl. VII
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která v den nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje zařízení poskytující péči o živočichy neschopné v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě a požádá o povolení k provozování záchranné stanice podle § 5 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele platného povolení, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí vydaném v řízení o povolení provozování záchranné stanice. Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení provozování záchranné stanice podle § 5 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, činí v případě žádosti podané podle věty první tohoto ustanovení 12 měsíců ode dne doručení žádosti.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XIII
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 349/2009 Sb. Čl. II
1. Přírodní památky nebo přírodní rezervace vyhlášené na území národních parků nebo jejich ochranných pásem podle dosavadních právních předpisů může Ministerstvo životního prostředí zrušit prováděcím právním předpisem.
2. Řízení zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou případů uvedených v bodu 3.
3. Řízení zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán ochrany přírody příslušný podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí, jejichž běh započal, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
4. Na území hlavního města Prahy vykonávají úřady městských částí státní správu v ochraně přírody v rozsahu svěřeném obecním úřadům podle § 76 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 381/2009 Sb. Čl. II
Ochranná pásma chráněných krajinných oblastí, vyhlášená podle dosavadních právních předpisů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 350/2012 Sb. Čl. VII
Přechodné ustanovení
V případech, kdy bylo podle předchozích právních předpisů potřeba závazné stanovisko a řízení nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona dokončena, se závazné stanovisko nevydá a řízení se dokončí podle tohoto zákona. Tuto skutečnost správní orgán zaznamená ve spisu a oznámí ji žadateli.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 250/2014 Sb. 
Čl. IX
Přechodná ustanovení
1. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, organizační složka státu zřízená Ministerstvem životního prostředí, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky zřízenou podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Správy chráněných krajinných oblastí jako orgány ochrany přírody vykonávající státní správu podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají.
3. Řízení zahájené správou chráněné krajinné oblasti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené dokončí Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky zřízená podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů k České republice, jakož i výkon dalších práv a povinností České republiky, vážících se k Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky zřízenou podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, vážící se k Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky zřízenou podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


Burešová v. r.   Pithart v. r.

Příloha k zákonu č. 114/1992 Sb.
Správy národních parků, jejich sídla a správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy, podle ustanovení § 78 odst. 2 zákona:
Název správy	                        Sídlo správy	Správní obvod	                               Právní předpis, kterým byl národní park vyhlášen
Správa Národního parku České Švýcarsko	Krásná Lípa	Národní park České Švýcarsko	               zákon č. 161/1999 Sb.
Správa Krkonošského národního parku	Vrchlabí	Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo  nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb.
Správa Národního parku Podyjí	        Znojmo	        Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo      nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb.
Správa Národního parku Šumava	        Vimperk	        Národní park Šumava	                       nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb.

Tato další část zrušena od 1.1.2015
Chráněné krajinné oblasti:
Název správy	Sídlo správy	 Správní obvod	Zřizovací právní předpis chráněné krajinné oblasti
Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy	Rožnov pod Radhoštěm	Chráněná krajinná oblast Beskydy	výnos MK ČSR č.j. 5373/1973
Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty	Luhačovice	Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty	výnos MK ČSR č.j. 17644/1980
Správa Chráněné krajinné oblasti Blaník	        Louňovice pod Blaníkem	Chráněná krajinná oblast Blaník	výnos MK ČSR č.j. 17332/1981
Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les	Český Krumlov	Chráněná krajinná oblast Blanský les	vyhláška MK ČSR č. 197/1989 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko	Police nad Metují	Chráněná krajinná oblast Broumovsko	vyhláška MŽP ČR č. 157/1991 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti České Středohoří Litoměřice	Chráněná krajinná oblast České Středohoří	výnos MK ČSR č.j. 6883/1976
Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras	Karlštejn	Chráněná krajinná oblast Český kras	výnos MK ČSR č.j. 4947/1972
Správa Chráněné krajinné oblasti Český les	Přimda	        Chráněná krajinná oblast Český les	nařízení vlády č. 70/2005 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj	Turnov	        Chráněná krajinná oblast Český ráj	nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky	Jeseník  	Chráněná krajinná oblast Jeseníky	výnos MK ČSR č.j. 9886/1969
Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory	Liberec	        Chráněná krajinná oblast Jizerské hory	výnos MK ČSR č.j. 13853/1967
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko -Máchův kraj Mělník	Chráněná krajinná oblast Kokořínsko -Máchův kraj	nařízení vlády č. 176/2014 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko	Zbečno	        Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko	výnos MK ČSR č.j. 21973/1978
Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Děčín	        Chráněná krajinná oblast Labské pískovce	výnos MK ČSR č.j. 4946/1972
Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Litovel	Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví	vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Lužické hory	Jablonné v Podještědí	Chráněná krajinná oblast Lužické hory	výnos MK ČSR č.j. 6227/1975
Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras	Blansko	Chráněná krajinná oblast Moravský kras	výnos MŠK č.j. 18001/1955
Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory	Rychnov nad Kněžnou Chráněná krajinná oblast Orlické hory	výnos MK ČSR č.j. 16369/1969
Správa Chráněné krajinné oblasti Pálavá	Mikulov	Chráněná krajinná oblast Pálavá	výnos MK ČSR č.j. 5790/1976
Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří	        Studénka	Chráněná krajinná oblast Poodří	vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb.
Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les	Mariánské Lázně	Chráněná krajinná oblast Slavkovský les	výnos MK ČSR č.j. 7657/1974
Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava	        Vimperk	Chráněná krajinná oblast Šumava	výnos MK č.j. 53855/1963
Správa Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko	Třeboň	Chráněná krajinná oblast Třeboňsko	výnos MK ČSR č.j. 22737/1979
Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy	Žďár nad Sázavou Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy	výnos MK ČSR č.j. 8908/1970
Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory	Nasavrky	 Chráněná krajinná oblast Železné hory	vyhláška MŽP ČR č. 156/1991 Sb.
Konec zrušené části od 1.1.2015
-----------------------------  Poznamky k zakonu o ochrane prirody a krajiny -----------------
1) Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1a) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.
 Nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
 Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1b) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.
1c) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
 Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
1d) Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
1e) Přílohy II, IV a V směrnice Rady 92/43/EHS.
1f) Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.
1g) Směrnice Rady 92/43/EHS.
2) § 2 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
3) § 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
3a) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 96/1977 Sb. a zákona č. 143/1991 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.
4a) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).
4b) § 24a odst. 1 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb.
§ 7 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
§ 49 odst. 1 písm. v) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
4c) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
5) Zákon č. 61/1964 Sb.
 Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu č. 61/1964 Sb.
 Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
6) § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.
6a) § 10 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 175/2002 Sb.
6b) Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
8) § 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
9) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9a) § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
10) Zákon č. 23/1962 Sb.
 Zákon č. 102/1963 Sb.
11) Zákon č. 61/1977 Sb.
 Zákon ČNR č. 96/1977 Sb.
12) § 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
13) Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
14) § 10 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
14a) Například část první zákona č. 50/1976 Sb., § 24 zákona č. 289/1995 Sb., § 23 až 26 zákona č. 254/2001 Sb., § 36 až 38 zákona č. 449/2001 Sb.
15) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění zákon č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
16) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb.
 Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb.
 Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.
 Zákon ČNR č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.
17) Zákon č. 183/2006 Sb.
18) § 8 až 10 zákona č. 138/1973 Sb.
19) § 13 zákona č. 138/1973 Sb.
19a) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
19b) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
19c) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
19d) Zákon č. 244/1992 Sb.
 Zákon č. 100/2001 Sb.
19e) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
19f) § 20 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb.
19g) § 5 zákona č. 18/2004 Sb.
19h) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
20) Např. zákon č. 87/1987 Sb.
20a) Čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi.
20b) § 43 zákona č. 183/2006 Sb.
20c) Část čtvrtá správního řádu.
20d) Čl. 8 odst. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 338/97.
20e) Čl. 66 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
21) Např. zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., zákon č. 61/1964 Sb., zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
21a) Zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21b) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
21c) Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21d) Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.
21e) Například vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
21f) Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb.
22) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
23) Zákon č. 53/1966 Sb.
24) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
25) § 109 až 116 zákona č. 50/1976 Sb.
25a) § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
 Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. (úplné znění č. 55/1984 Sb.).
28) Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD.
29) § 127a občanského zákoníku.
30) Např. zákon č. 135/1961 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
31) Např. § 16 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb.
32) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.
33) Zákon č. 17/1992 Sb.
34) § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
35) § 14 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
36) Zákon č. 102/1971 Sb., ve znění zákona č. 43/1976 Sb. a zákona č. 383/1990 Sb.
37) Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
38) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
39a) § 32 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39c) Například nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.
39d) § 66 zákona č. 449/2001 Sb.
40) Zákon č. 96/1977 Sb.
 Zákon č. 23/1962 Sb.
 Zákon č. 102/1963 S.
 Zákon č. 53/1966 Sb.
40b) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
41a) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
41aa) § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
41c) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
41d) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
42) § 13 odst. 2, § 45, 46, 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
43) Zákon č. 71/1967 Sb.
43a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
43b) Zákon č. 222/1999 Sb.
44) § 11 zákona č. 44/1988 Sb.
45) § 15 až 19 zákona č. 44/1988 Sb
 Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
46) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb.
46a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
47) § 24a zákona ČNR č. 67/1969 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).
47a) Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
47b) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
47c) § 139 správního řádu.
48) § 25 zákona č. 61/1977 Sb.
------------------------------------------------ konec zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění od 1.1.2015 --------------------

415/2012 vyhl. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování

415/2012 Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Ze dne	21.11.2012
Částka	151/2012
Platnost od	30.11.2012
Účinnost od	01.12.2012
	
ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ(§ 3 - § 12)
ČÁST TŘETÍ - SPALOVÁNÍ PALIV(§ 13 - § 16)
ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY NA KVALITU PALIV(§ 17 - § 18)
ČÁST PÁTÁ - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU(§ 19 - § 20)
ČÁST ŠESTÁ - NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI(§ 21 - § 23)
ČÁST SEDMÁ - OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE(§ 24)
ČÁST OSMÁ - OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ(§ 25 - § 26)
ČÁST DEVÁTÁ - KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ(§ 27)

415   VYHLÁŠKA   ze dne 21. listopadu 2012
o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9, § 12 odst. 8, § 16 odst. 8, § 17 odst. 7, § 18 odst. 4, § 32 odst. 9 a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanovuje
a) intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením a výpočtem, způsob vyhodnocení výsledků zjišťování úrovně znečišťování a způsob zjišťování a vyhodnocení plnění tmavosti kouře,
b) obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob výpočtu emisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a způsob vyhodnocování jejich plnění,
c) způsob stanovení počtu provozních hodin,
d) požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění a formát a rozsah ohlašování splnění těchto požadavků,
e) požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek,
f) náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence, provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, protokolu o jednorázovém měření emisí,
g) způsob uplatnění kompenzačních opatření a minimální hodnoty příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) biomasou ke spalování ve stacionárních zdrojích produkt, který je tvořen z rostlinného materiálu pocházejícího ze zemědělství nebo lesnictví a který lze použít jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu, a dále následující odpad použitý jako palivo:
1. rostlinný odpad ze zemědělství nebo lesnictví,
2. rostlinný odpad z potravinářského průmyslu, pokud se využije vyrobené teplo,
3. rostlinný odpad z výroby čerstvé vlákniny a z výroby papíru z buničiny, pokud se spoluspaluje v místě výroby a vzniklé teplo se využije,
4. korkový odpad,
5. dřevný odpad s výjimkou dřevného odpadu, který může obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, zahrnující především takovéto dřevné odpady pocházející ze stavebnictví a z demolic,
b) emisním faktorem měrná výrobní emise typická pro určitou skupinu stacionárních zdrojů,
c) měrnou výrobní emisí podíl hmotnosti znečišťující látky nebo stanovené skupiny látek vnášených ze stacionárního zdroje do ovzduší a vztažné veličiny,
d) plynovým olejem jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva5) uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 47, 2710 19 48, 2710 20 17 nebo 2710 20 19 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), nebo jakékoliv kapalné palivo s výjimkou lodního paliva5), z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát a do teploty 350 °C se vydestiluje nejméně 85 % objemových včetně ztrát,

e) těžkým topným olejem jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva5) a plynového oleje uvedené pod kódy 2710 19 51 až 2710 19 68, 2710 20 31, 2710 20 35 nebo 2710 20 39 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo, z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát; pokud není možno provést destilaci podle této metody, produkt je pokládán za těžký topný olej.

ČÁST DRUHÁ
ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ
§ 3
Intervaly jednorázového měření
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Jednorázové měření emisí se provádí po
a) prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu,
b) každé změně paliva, suroviny nebo tepelně zpracovávaného odpadu v povolení provozu, nebo
c) každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí,
a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností nebo ve lhůtě stanovené v povolení provozu.
(2) Kromě měření podle odstavce 1 se dále provádí jednorázové měření emisí v následujících intervalech:
a) jedenkrát za kalendářní rok u stacionárních zdrojů neuvedených v písmenech b) a c),
b) jedenkrát za 3 kalendářní roky
1. u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW spalujících plynná nebo kapalná paliva a u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva,
2. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozmezí 0,6–15 t/rok,
3. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozmezí 0,6–5 t/rok,
4. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozmezí 0,5–2 t/rok, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozmezí 0,6–20 t/rok a bodu 4.4.,
5. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 2.2.1., 3.8.1., 4.1.1., 6.6. a 6.13.,
6. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.5.1., 3.7.1. a 5.2.1., pokud je zdroj vybaven zařízením ke snižování emisí,
7. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 3.4.2. s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně a bodu 3.5.2. s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně,
8. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.2.,
9. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.4.,
10. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou vyšší než 50 tun hotových výrobků, nebo
11. u stacionárních zdrojů, u nichž je stanovená úroveň znečišťování dosahována úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, pokud je současně v povolení provozu stanovena povinnost kontinuálního měření a zaznamenávání jednoho nebo více provozních parametrů určujících úroveň znečišťování; tato četnost měření se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším a na stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad,
c) dvakrát za kalendářní rok
1. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad v případě těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (dále jen „PCDD“) a polychlorovaných dibenzofuranů (dále jen „PCDF“); během prvních 12 měsíců provozu se provedou 4 měření po každých 3 měsících provozu stacionárního zdroje,
2. u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepleném příkonu 50 MW a vyšším.
(3) Jednorázové měření emisí podle odstavce 2 se provádí v případech uvedených
a) v písmenu a) nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího jednorázového měření,
b) v písmenu b) nejdříve po uplynutí 18 měsíců od data předchozího jednorázového měření,
c) v písmenu c) nejdříve po uplynutí 3 měsíců od data předchozího jednorázového měření.
(4) Jednorázové měření podle odstavce 2 se neprovádí u stacionárních zdrojů vyjmenovaných v části A přílohy č. 4 zákona pro znečišťující látky tam uvedené; to neplatí v případě měření emisí rtuti a jejích sloučenin u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících uhlí, které se provádí jedenkrát za kalendářní rok.
(5) Namísto měření emisí znečišťujících látek podle odstavce 2 se pro zjištění úrovně znečišťování použije výpočet
a) u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících plynná a/nebo kapalná paliva do celkového jmenovitého tepelného příkonu 1 MW,
b) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 3.,
c) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 1.3., 2.1., 3.8.3., 3.8.4. a 6.15.,
d) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.5.1., 3.7.1., 5.2.1., pokud tyto zdroje nejsou vybaveny zařízením ke snižování emisí, u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou do 50 tun hotových výrobků včetně.
(6) Pokud nemá stacionární zdroj pro určitou znečišťující látku stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení provozu, stanoví krajský úřad podle § 12 odst. 4 zákona v povolení provozu rovněž způsob, podmínky a intervaly jednorázového měření emisí této znečišťující látky. Při stanovení četnosti měření se přihlédne k době a způsobu provozování stacionárního zdroje a jeho vlivu na kvalitu ovzduší.
(7) U spalovacího stacionárního zdroje, u něhož nelze s ohledem na jeho funkci v přenosové soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií a s ohledem na způsob jeho provozování dodržet podmínky pro provedení jednorázového měření emisí stanovené v § 6 odst. 7 zákona v intervalu stanoveném v odstavci 2, se jednorázové měření emisí provede vždy při první příležitosti, kdy bude možné tyto podmínky splnit.
(8) Od měření emisí těkavých organických látek podle odstavce 2 lze na základě rozhodnutí krajského úřadu podle § 6 odst. 2 zákona upustit a emise zjišťovat výpočtem u stacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5, pokud nepoužívají technologii ke snižování emisí těchto látek.

§ 4
Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování jednorázovým měřením
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). Metody a postupy odběrů a stanovení znečišťujících látek a doplňkových veličin, pro něž je vyžadováno osvědčení o akreditaci, jsou uvedeny v části I přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(2) Jednorázové měření emisí se provádí manuálními metodami se samostatnými odběry jednotlivých na sebe navazujících vzorků nebo přístroji pro kontinuální měření emisí. V rámci jednorázového měření emisí se za jednotlivé měření považuje odběr jednotlivého vzorku a jeho vyhodnocení. Pro jednorázové měření emisí lze použít pouze těch měřicích metod, které umožní stanovit koncentrace znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 200 % specifického emisního limitu.
(3) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí
a) nejméně 3 jednotlivá měření u stacionárních zdrojů s neměnnými provozními podmínkami,
b) nejméně 6 jednotlivých měření u stacionárních zdrojů s proměnlivými provozními podmínkami,
c) technickými podmínkami provozu a emisními koncentracemi znečišťujících látek určený počet jednotlivých na sebe navazujících měření u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným, šaržovitým způsobem výroby tak, aby měření postihlo celý časový interval cyklu nebo šarže; doba odběru jednotlivých na sebe navazujících měření se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s technickými postupy pro jednorázové měření a požadavky této vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu,
d) jednotlivé měření po dobu nejméně 30 minut a nejvýše 8 hodin v případě těžkých kovů a nejméně 6 hodin a nejvýše 8 hodin v případě PCDD a PCDF,
e) odlišně od ustanovení v písmenech a) a b) pouze jedno jednotlivé měření PCDD, PCDF a těžkých kovů u
1. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad se jmenovitou kapacitou do 1 tuny odpadu za hodinu,
2. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad se jmenovitou kapacitou do 3 tun odpadu za hodinu,
3. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících jiný než nebezpečný odpad se jmenovitou kapacitou do 50 tun odpadu za den,
4. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud nemůže při jeho tepelném zpracování docházet ke znečišťování danou znečišťující látkou.
(4) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 1, s výjimkou stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je
a) 6 hodin u stacionárních zdrojů při jmenovitém výkonu stacionárního zdroje, nebo
b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při jmenovitém výkonu stacionárního zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.
Pokud nelze u stacionárního zdroje dosáhnout z technických důvodů jmenovitého výkonu, provede se jednorázové měření při maximálním dosažitelném výkonu stacionárního zdroje.
(5) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 2, s výjimkou stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je
a) 6 hodin při obvyklém provozním výkonu stacionárního zdroje, nebo
b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při obvyklém provozním výkonu zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.
(6) U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalujících výhradně lehký topný olej, naftu, zemní plyn, degazační plyn, zkapalněný zemní plyn, vodík nebo zkapalněné ropné plyny a jejich směsi lze jednorázové měření oxidu uhelnatého a oxidů dusíku provádět potenciometricky přímým měřením přístroji s elektrochemickými články. V takovém případě se provádí nejméně
a) 3 jednotlivá měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u stacionárního zdroje s neměnnými provozními podmínkami, provedená v časovém intervalu minimálně 45 minut, nebo
b) 6 jednotlivých měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u stacionárního zdroje s proměnnými provozními podmínkami, provedených v časovém intervalu minimálně 90 minut.
(7) U stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek s výstupní koncentrací nižší než 50 mg.m-3 za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným pro tuhé znečišťující látky se provádí 3 jednotlivá měření koncentrace tuhých znečišťujících látek. Doba odběru dílčích na sebe navazujících vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s požadavky této vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu, minimálně však v trvání nepřetržitě 30 minut pro každé dílčí měření.

§ 5
Vyhodnocení jednorázového měření
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Výsledky jednorázového měření se vyhodnotí
a) při použití manuálních metod jako hodnota váženého průměru podle doby odběru jednotlivých vzorků za celé měření z výsledků jednotlivých měření vyjádřených po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky,
b) při použití přístrojů pro kontinuální měření jako průměrné hodnoty za každých 30 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření, nebo
c) při použití přístrojů s elektrochemickými články jako průměrné hodnoty za každých 15 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření.
(2) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad s instalovanou technologií ke snižování emisí je přepočet na referenční obsah kyslíku prováděn pouze tehdy, pokud zjištěný obsah kyslíku po dobu měření emisí překračuje stanovenou hodnotu referenčního obsahu kyslíku. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě jeho spalování v atmosféře obohacené kyslíkem.
(3) Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaje o hmotnostní koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku, měrné výrobní emisi zpracované tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity, a dále specifikaci provozních a stavových podmínek, za nichž bylo měření na stacionárních zdrojích provedeno.
(4) Hodnoty koncentrací PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů se stanoví jako součty hodnot hmotnostních koncentrací jednotlivých PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů vynásobených koeficienty ekvivalentů toxicity uvedenými v části II přílohy č. 1.

§ 6
Vyhodnocení plnění emisních limitů při jednorázovém měření
(K § 4 odst. 9 zákona)
Emisní limit se považuje za dodržený, pokud
a) průměr výsledků jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky za celé jednorázové měření emisí provedené podle § 4 odst. 3 až 7 je menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota koncentrace znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 % emisního limitu; obdobně se hodnotí dodržení emisního limitu, je-li vyjádřen jinou měřitelnou veličinou než hmotnostní koncentrací znečišťující látky, a
b) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad žádná z hodnot koncentrací znečišťujících látek za dobu vzorkování těžkých kovů, PCDD a PCDF nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů.

§ 7
Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).
(2) Pro kontinuální měření emisí se používá přístroj umožňující stanovit hmotnostní koncentrace znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % specifického emisního limitu nebo v případě stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % koncentrace garantované výrobcem této technologie.

§ 8
Vyhodnocení kontinuálního měření

(K § 6 odst. 9 zákona)

(1) Pro vyhodnocení kontinuálního měření emisí se použije tento postup

a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se jako aritmetický průměr středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20minut ze sledovaného 30minutového intervalu vypočte půlhodinová průměrná hodnota koncentrace příslušné znečišťující látky při stanovených stavových podmínkách, resp. také 10minutová průměrná hodnota oxidu uhelnatého u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad,

b) z půlhodinových průměrných hodnot koncentrace se vypočte průměrná denní hodnota koncentrace znečišťující látky a překročení emisního limitu se zaznamená,

c) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nesmí být pro získání platných denních průměrných hodnot vypuštěno více než 5 půlhodinových průměrných hodnot z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření za den,

d) pro získání validovaných průměrných půlhodinových a 10minutových průměrných hodnot se odečte od naměřeného výsledku hodnota intervalu spolehlivosti uvedeného v § 9 odst. 6. Validované průměrné hodnoty a z nich vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací se použijí pouze pro vyhodnocení plnění emisních limitů podle § 9 odst. 1, 2 a 4.

(2) Pro vyhodnocení kontinuálního měření objemového toku odpadního plynu se použije tento postup

a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se vypočte půlhodinová průměrná hodnota objemového toku odpadního plynu při stanovených stavových podmínkách; za půlhodinovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového intervalu a

b) z půlhodinových průměrných hodnot objemového toku odpadního plynu a denní doby provozu stacionárního zdroje se vypočte celkový objem odpadního plynu při stanovených stavových a referenčních podmínkách vypuštěného do ovzduší za den; v případě hodinového průměrování znečišťující látky se postupuje shodně s odstavcem 1 písm. d).

(3) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě spalování v atmosféře obohacené kyslíkem. Pokud jsou emise znečišťujících látek sníženy čištěním odpadního plynu u stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího nebezpečný odpad, provede se přepočet na obsah kyslíku pouze tehdy, pokud měřený obsah kyslíku ve stejném období, v němž proběhlo měření znečišťujících látek, překračuje příslušný referenční obsah kyslíku.

(4) Denní výsledky kontinuálního měření emisí jsou uchovávány elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limitu. V první pracovní den následující po skončení kalendářního roku jsou zpracovány souhrnné výsledky za kalendářní rok, které jsou uchovávány v elektronické podobě.

§ 9
Vyhodnocení plnění emisních limitů při kontinuálním měření
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na spalovacích stacionárních zdrojích, s výjimkou stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, je považován za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky
a) žádná platná měsíční průměrná hodnota nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,
b) žádná platná denní průměrná hodnota nepřekročí 110 % hodnoty specifického emisního limitu nebo v případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW a spalujícím pouze černé uhlí žádná denní průměrná hodnota nepřekročí 150 % hodnoty specifického emisního limitu a
c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota nepřekročí 200 % hodnoty specifického emisního limitu.
(2) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojích tepelně zpracovávajících odpad je považován za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky
a) žádná z platných denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů,
b) žádná z platných půlhodinových průměrných hodnot nebo v případech, kdy je to relevantní, 97 % ze všech půlhodinových průměrných hodnot v kalendářním roce nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních limitů,
c) 97 % všech denních průměrných hodnot koncentrací oxidu uhelnatého v kalendářním roce nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,
d) 95 % desetiminutových průměrných hodnot nebo všechny půlhodinové průměrné hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého za období 24 hodin nepřekročí specifické emisní limity; u zdrojů, v nichž teplota plynu ze spalovacího procesu dosahuje nejméně 1100 °C po dobu alespoň dvou sekund, může být použito pro vyhodnocení desetiminutových průměrů sedmidenní hodnotící období a
e) za kalendářní rok není z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření vypuštěno více než 10 platných denních průměrných hodnot.
Podmínky uvedené pod písmeny b), c) a d) se vztahují pouze na spalovny odpadu.
(3) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojích používajících organická rozpouštědla se považuje za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky
a) žádná z denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů a
b) žádný hodinový průměr nepřekročí 150 % hodnoty specifických emisních limitů.
(4) U stacionárních zdrojů neuvedených v odstavcích 1 až 3 je emisní limit považován za splněný, pokud jsou současně splněny tyto podmínky
a) žádná roční průměrná hodnota koncentrace, měrné výrobní emise nebo jiného parametru, kterým je vyjádřen emisní limit, nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,
b) žádná denní průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 120 % hodnoty specifického emisního limitu a
c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 200 % hodnoty specifického emisního limitu.
(5) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů musí být uvedena v provozním řádu. Za uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování z provozu se nepovažují zahajování a ukončování cyklů u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby.
(6) Při posuzování plnění emisních limitů se za průměrné hodnoty uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. a) až c) a v odstavci 4 písm. a) až c) považují validované hodnoty podle § 8 odst. 1, které se získají z naměřených hodinových, půlhodinových nebo desetiminutových výsledků odečtením maximální hodnoty 95% intervalu spolehlivosti výsledků jednotlivých měření, která nesmí na úrovni hodnoty specifického emisního limitu překročit následující procentní podíl hodnoty tohoto emisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu a 40 % u sirouhlíku. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním limitem hodnota denního emisního limitu.
(7) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k výpadkům kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby stacionárního zdroje v kalendářním roce. To neplatí pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad.

§ 10
Způsob zjišťování tmavosti kouře
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice, která sestává ze 6 čtvercových polí tvořených pravoúhlou sítí černých čar o tloušťce a hustotě sítě na bílém podkladě odpovídající následujícím stupňům tmavosti kouře:
a) stupeň 0 odpovídá 0 % černé barvy na bílém podkladě s definovanou odrazivostí světla 80 %,
b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě.
(2) Stupeň 5 Ringelmannovy stupnice slouží pro ověření jejích optických vlastností. Černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
(3) Pro platnost měření tmavosti kouře musí být dodrženy následující podmínky:
a) směr kouřové vlečky vystupující z komína je přibližně v pravém úhlu na směr pozorování,
b) pozadí kouřové vlečky tvoří rozptýlené světlo oblohy během dne; měření nelze provádět proti slunci, proti zástavbě nebo okolnímu terénu a
c) Ringelmannovu stupnici drží pozorovatel ve volně natažené paži tak, že se síť jednotlivých polí slije do rozdílných stupňů šedé barvy.
(4) Při vyhodnocení měření tmavosti kouře se Ringelmannova stupnice porovná s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína a určí se stupeň tmavosti kouře. Při měření se provádí postupně 30 stanovení stupně tmavosti kouře v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře z 30 odečtů. Do vyhodnocení se nezohledňuje doba uvádění spalovacího stacionárního zdroje do provozu v trvání nejdéle 30 minut, pokud není v povolení provozu stanoveno jinak.

§ 11
Vyhodnocení plnění přípustné tmavosti kouře
(K § 4 odst. 9 zákona)
Přípustná tmavost kouře je považována za dodrženou, pokud průměrná tmavost kouře není tmavší než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice nebo jiné barvy.

§ 12
Způsob zjišťování úrovně znečišťování výpočtem
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Výpočet za účelem zjištění emisí se provádí jednou za kalendářní rok jedním z těchto způsobů
a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotností znečišťující látky do procesu vstupující a hmotností znečišťující látky z procesu vystupující jinými cestami než emisí do vnějšího ovzduší (dále jen „hmotnostní bilance“),
b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu stacionárních zdrojů ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a počtu jednotek příslušné vztažné veličiny na stacionárním zdroji v požadovaném časovém úseku, nebo
c) jako součin měrné výrobní emise a příslušné vztažné veličiny, pokud nelze použít způsob podle písmene a) nebo b) a je tak stanoveno v povolení provozu.
(2) U stacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5 se hmotnostní bilance pro těkavé organické látky provádí podle části IV přílohy č. 5.

ČÁST TŘETÍ
SPALOVÁNÍ PALIV
§ 13
Obecná ustanovení ke spalování paliv
Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou spalována paliva, s výjimkou
a) stacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev, sušení, vypalování nebo jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů, zejména ohřívací pece nebo pece pro tepelné zpracování,
b) stacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé spalovací stacionární zdroje,
c) stacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického štěpení,
d) stacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru,
e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu,
f) koksárenských baterií,
g) stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není biomasou podle § 2 písm. a),
h) ohřívačů větru vysokých pecí,
i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních plošinách,
j) stacionárních zdrojů, v nichž dochází k pyrolýze nebo zplyňování paliv bez přístupu vzduchu,
k) stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně.

§ 14  Specifické emisní limity          (K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, 
    pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 
    a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014, jsou uvedeny v tabulce 1 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(2) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, 
    pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou 
    uvedeny v tabulce 2 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(3) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 
    MW a nižším než 50 MW jsou stanoveny v části II přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(4) Pro spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou současně nebo střídavě spalovány dva nebo více druhů paliv, se hodnoty specifických emisních 
    limitů stanoví výpočtem uvedeným v části III přílohy č. 2 k této vyhlášce. Použití jiných druhů paliv při uvádění stacionárního zdroje 
    do provozu nebo při stabilizaci hoření, definované v provozním řádu, se nepovažuje za spalování více druhů paliv.
Jdi na Příloha 2

§ 15
Technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona musí být plněn alespoň minimální poměr hmotnosti síry odloučené v místě spalovacího stacionárního zdroje v daném časovém úseku k hmotnosti síry obsažené v palivu, které bylo do spalovacího stacionárního zdroje přivedeno a ve stejném časovém úseku spáleno (dále jen „stupeň odsíření“). 
    Stupeň odsíření se považuje za splněný, pokud vyhodnocení provedených měření prokáže, že všechny průměrné hodnoty stupně odsíření za daný kalendářní měsíc dosáhly stanoveného stupně. Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení minimálního stupně odsíření se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do provozu, v době 
    jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy nebo havárie.
(2) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, jsou stanoveny 
    v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(3) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, jsou stanoveny v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(4) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou stanoveny v tabulce 3 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(5) Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo lze spalovat pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším, a to pouze v případě, že neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo povrchových úprav. V místě, kde toto palivo vzniká ve formě vedlejšího produktu výroby, jej lze spalovat také ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 3 MW vybaveném automatickým dávkováním paliva a automatickým řízením spalovacího procesu.

§ 16
Způsob stanovení počtu provozních hodin
(K § 6 odst. 9 zákona)

(1) U spalovacího stacionárního zdroje se provozní hodiny stanoví jako doba vyjádřená v hodinách, během níž je stacionární zdroj ve stabilizovaném provozu. Do této doby se nezapočítává doba uvádění spalovacího stacionárního zdroje do provozu a doba jeho odstavování z provozu, které se stanoví v provozním řádu.

(2) U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším se doba jejich uvádění do provozu a doba jejich odstavování z provozu stanovují postupem podle rozhodnutí Evropské komise vydaným podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.

ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY NA KVALITU PALIV
§ 17
Požadavky na kvalitu paliv a způsob prokazování jejich plnění
(K § 16 odst. 8 zákona)

(1) Požadavky na kvalitu paliv jsou stanoveny v části I přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(2) Prokazování plnění požadavků na kvalitu paliva se provádí doklady o analýzách odebraných vzorků paliva provedených osobou akreditovanou vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle jiného právního předpisu2). Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz musí být reprezentativní a průkazné a musí co nejpřesněji odrážet skutečnou kvalitu paliva. Tyto postupy se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).

§ 18
Ohlašování údajů o kvalitě paliv
(K § 16 odst. 8 zákona)

(1) Ohlašování údajů o kvalitě paliv podle § 16 odst. 1 zákona se vztahuje na těžký topný olej, plynový olej a na pevná paliva určená pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně.

(2) Náležitosti hlášení o kvalitě paliv jsou stanoveny v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce.

ČÁST PÁTÁ
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU
§ 19
Obecná ustanovení k tepelnému zpracování odpadu
Tato část vyhlášky se vztahuje na stacionární zdroje, v nichž je tepelně zpracováván odpad, s výjimkou stacionárních zdrojů, v nichž je tepelně zpracováván pouze odpad spadající pod definici biomasy podle § 2 písm. a), radioaktivní odpad, těla uhynulých zvířat nebo odpad vznikající při průzkumu a těžbě ložisek ropy a zemního plynu z námořních zařízení a spalovaný na palubě těchto zařízení.

§ 20
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Specifické emisní limity pro spalovny odpadu a stavové a vztažné podmínky jsou stanoveny v bodu 1. části I přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(2) Způsob stanovení specifických emisních limitů a stavových a vztažných podmínek pro tepelné zpracování odpadu ve stacionárním zdroji jiném než spalovna odpadu je stanoven v bodu 2. části II přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(3) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona, které tepelně zpracovávají odpad společně s palivem, musí být namísto emisního limitu pro oxid siřičitý plněn alespoň stupeň odsíření stanovený v části IV přílohy č. 2. Požadované stupně odsíření se považují za splněné, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 15 odst. 1.
(4) Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad jsou stanoveny v části II přílohy č. 4 k této vyhlášce.

ČÁST ŠESTÁ
NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI
§ 21
Obecná ustanovení k nakládání s těkavými organickými látkami
Pro účely této vyhlášky se těkavé organické látky dělí na
a) těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, nebo které musí být těmito větami označovány, s výjimkou benzinu,
b) halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, nebo které musí být těmito větami označovány,
c) benzin a těkavé organické látky, které nespadají pod písmeno a) nebo b).

§ 22
Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 9 zákona)
(1) Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(2) Specifické emisní limity a technické podmínky provozu pro stacionární zdroje, ve kterých dochází k nakládání s benzinem, jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§ 23
Požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek
(K § 18 odst. 4 zákona)
(1) Seznam vybraných barev, laků a výrobků pro opravy nátěru vozidel podle § 18 zákona (dále jen „vybrané výrobky“) je uvedený v části I přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(2) Limitní hodnoty obsahu organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin, s výjimkou methanu, jejichž počáteční bod varu je menší nebo roven 250 °C, při normálním atmosférickém tlaku 101,3 kPa ve vybraných výrobcích (dále jen „těkavá organická látka ve vybraném výrobku“), jsou stanoveny v části II přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(3) Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích jsou uvedeny v části III přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(4) Vybrané výrobky jsou opatřeny štítkem s označením

a) kategorie a subkategorie vybraného výrobku podle části II přílohy č. 7,

b) limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku v g/l podle části II přílohy č. 7 a

c) maximálního obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku ve stavu připraveném k použití v g/l.

(5) U vybraných výrobků, u nichž se před použitím přidávají organická rozpouštědla, se limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek uvedené v části II přílohy č. 7 vztahují na výrobek ve stavu, ve kterém je připraven k použití. Za část obsahu těkavých organických látek se u vybraných výrobků nepovažuje hmotnost těkavých organických látek, které během zasychání chemicky reagují za vzniku ochranného filmu nátěrové hmoty.

(6) Výrobky podle § 16 odst. 3 zákona jsou na štítku nebo v průvodní technické dokumentaci označeny

a) údajem o celkovém obsahu těkavých organických látek dle § 2 písm. m) zákona ve výrobku vyjádřeným hmotnostním zlomkem nebo v hmotnostních procentech a

b) v případě nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských barev uvedených v příloze č. 5 také údajem o obsahu látek ve výrobku, které po odpaření vody nebo těkavých organických látek ztuhnou (dále jen „netěkavé látky“) v hmotnostních nebo objemových procentech a o hustotě výrobku v g/cm3, pokud je předchozí údaj uveden v objemových procentech.

ČÁST SEDMÁ
OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE

§ 24
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu

(K § 4 odst. 9 zákona)

Specifické emisní limity, stavové a vztažné podmínky a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů neuvedených v částech třetí, páté a šesté (dále jen „ostatní stacionární zdroje“) jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.

ČÁST OSMÁ
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ

§ 25
Obecné emisní limity

(K § 4 odst. 9 zákona)

Obecné emisní limity pro koncentrace znečišťujících látek při tlaku 101,325 kPa a teplotě 273,15 K ve vlhkém plynu jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 26
Obsahové náležitosti dokumentů
(K § 12 odst. 8 a § 17 odst. 7 zákona)
(1) Náležitosti provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(2) Náležitosti souhrnné provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(3) Náležitosti provozního řádu jsou stanoveny v příloze č. 12 k této vyhlášce.
(4) Náležitosti odborného posudku jsou stanoveny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(5) Náležitosti protokolu o jednorázovém měření jsou stanoveny v příloze č. 14 k této vyhlášce.
(6) Náležitosti rozptylové studie jsou stanoveny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

ČÁST DEVÁTÁ
KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ

§ 27
Způsob uplatnění kompenzačních opatření

(K § 12 odst. 8 zákona)

(1) Kompenzační opatření se uloží u stacionárního zdroje a pozemní komunikace uvedené v § 11 odst. 1 písm. b) zákona v případě, že by jejich umístěním došlo k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování 1 kalendářní rok.

(2) Pro účely vyhodnocování kompenzačního opatření jsou v příloze č. 16 k této vyhlášce stanoveny koeficienty významnosti příspěvku zdroje ke znečištění ovzduší (dále jen „koeficient významnosti“), a to v závislosti na efektivní výšce zdroje.

(3) Kompenzační opatření je uplatněno dostatečným způsobem, pokud je snížení součinu změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách za rok a koeficientu významnosti stacionárních nebo mobilních zdrojů, na nichž se realizuje kompenzační opatření, větší nebo rovno součinu změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách za rok a koeficientu významnosti nově umisťovaného stacionárního zdroje nebo mobilních zdrojů na posuzované pozemní komunikaci.

(4) V případě uplatnění kompenzačního opatření formou izolační zeleně, čištění komunikací nebo jiných obdobných opatření se neuvažuje při hodnocení kompenzačního opatření podle odstavce 3 o vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, ale o odstraněném znečištění.

ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Přechodná ustanovení
§ 28
(1) U stacionárních zdrojů, u nichž na základě § 3 nově vzniká nebo se zvyšuje četnost jednorázového měření emisí na měření jedenkrát ročně, se první měření provede nejpozději do 31. prosince 2013.
(2) U stacionárních zdrojů, u nichž bylo v roce 2012 provedeno jednorázové měření emisí podle dosavadní právní úpravy, se toto měření započítává do četnosti měření podle požadavků stanovených v této vyhlášce.
(3) U metod a postupů pro měření emisí uvedených pod body 11. a 12. v části II přílohy č. 1 je akreditace vyžadována od 1. září 2013.
(4) Údaje souhrnné provozní evidence podle přílohy č. 11 se ohlašují poprvé za rok 2013. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012 se ohlašují podle dosavadní právní úpravy, a to do 31. března 2013.
(5) Pro Lepolovy pece a dlouhé rotační pece může krajský úřad do 1. ledna 2016 povolit výjimku z plnění emisních limitů pro oxidy dusíku stanovených v příloze č. 4, pokud emisní limit stanovený v povolení provozu nepřekročí 800 mg.m-3.
(6) Těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, s výjimkou benzinu, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R45, R46, R49, R60 nebo R61. Halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R40 nebo R68.
(8) Do 31. prosince 2015 se namísto § 9 odst. 1 při kontinuálním měření u spalovacích stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, emisní limit považuje za splněný, jestliže jsou v průběhu kalendářního roku splněny tyto podmínky
a) roční průměr denních průměrných hodnot je nižší než hodnota emisního limitu,
b) 95 % všech půlhodinových průměrných hodnot je nižší než 120 % hodnoty emisního limitu,
c) všechny půlhodinové průměrné hodnoty jsou nižší než dvojnásobek hodnoty emisního limitu a
d) žádná z měsíčních průměrných hodnot nepřesáhne emisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky 97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech 48hodinových průměrných hodnot nepřesáhne 110 % emisního limitu; 48hodinovou průměrnou hodnotou se rozumí aritmetický průměr dvou platných po sobě jdoucích denních průměrných hodnot; pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty se použijí denní průměrné hodnoty počínaje 1. lednem a konče 31. prosincem kalendářního roku, přičemž pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty může být každý ze dnů v roce použit pouze jednou; osamocené denní průměry v průběhu roku se pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty nesčítají.

§ 29
(1) Specifické emisní limity stanovené v § 14 odst. 1 se uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifické emisní limity stanovené v tabulce 3 části I přílohy č. 2 a pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, specifické emisní limity stanovené v tabulce 4 části I přílohy č. 2.
(2) Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části II přílohy č. 2 se pro zde uvedené spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. září 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014, uplatní od 1. ledna 2018. Do 31. prosince 2017 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.2, 2.2 a 3.2 části II přílohy č. 2.
(3) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 4 části IV přílohy č. 2.
(4) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 5 části IV přílohy č. 2.
(5) Specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části II přílohy č. 2 se u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících plynná paliva uplatní od 1. ledna 2020. Do 31. prosince 2019 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity uvedené v tabulkách 1.2, 2.2 a 3.2 části II přílohy č. 2.

ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 30
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 155/2014 Sb. Čl. II
Ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. se uplatní nejdříve od 1. ledna 2016, nejde-li o stacionární zdroj tepelně zpracovávající odpad nebo spalovací stacionární zdroj, pro nějž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byl uveden do provozu po 7. lednu 2014. Pro spalovací stacionární zdroje využívající některý z přechodných režimů podle § 37, 38 nebo 39 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění zákona č. 87/2014 Sb., se § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. uplatní až po skončení využití těchto režimů.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci, a koeficienty ekvivalentu toxicity PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů

Část I
Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaciČíslo	Název zkoušky	Metoda stanovení
1.	Stanovení rychlosti proudění a objemového toku odpadního plynu	Měření rychlosti proudění a průřezu
2.	Stanovení vlhkosti odpadního plynu	Kondenzační metoda 
 Adsorpční metoda
3.	Stanovení koncentrace kyslíku	Metoda paramagnetická 
 Elektrochemický článek (tuhý elektrolyt)
4.	Stanovení hmotnostní koncentrace plynných znečišťujících látek automatizovanými analyzátory (oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý)	Spektroskopie 
 Chemiluminiscence
5.	Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík automatizovanými analyzátory	Plamenoionizační detekce
6.	Stanovení koncentrace organických látek	Plynová chromatografie
7.	Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek	Gravimetrie
8.	Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií	Dynamická olfaktometrie
9.	Odběr vzorků pro stanovení těžkých kovů	Izokinetický odběr a absorpce do kapaliny
10.	Odběr vzorků pro stanovení persistentních organických látek	Metoda filtračně-kondenzační 
 Metoda zřeďovací 
 Metoda s chlazenou sondou
11.	Odběr vzorků pro stanovení oxidu siřičitého	Absorpce do kapaliny
12.	Odběr vzorků pro stanovení těkavých anorganických sloučenin chlóru	Absorpce do kapaliny

Část II
Výčet PCDD, PCDF, polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených PCDD, PCDF polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity.
1. Výčet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicityPCDD/PCDF	Koeficient ekvivalentu toxicity
2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin(TCDD)	1
1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin(PeCDD)	0,5
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD)	0,01
oktachlordibenzodioxin (OCDD)	0,001
2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran(TCDF)	0,1
2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran(PeCDF)	0,5
l,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran(PeCDF)	0,05
l,2,3,4,7,8-hexachlordibenzoruran(HxCDF)	0,1
l,2,3,7,8,9-hexachlordibenzoruran(HxCDF)	0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran(HxCDF)	0,1
2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran(HxCDF)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
oktachlordibenzofuran (OCDF)	0,001

2. Výčet polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu toxicityKód UIPAC	Polychlorovaný bifenyl	Koeficient ekvivalentu toxicitv
77	3,3',4,4-tetraCB	0,0005
126	3,3',4,4',5-pentaCB	0,1
169	3,3',4,4',5,5-hexaCB	0,01
105	2,3,3',4,4-pentaCB	0,0001
114	2,3,4,4',5-pentaCB	0,0005
118	2,3',4,4',5-pentaCB	0,0001
123	2,3,4,4',5-pentaCB	0,0001
156	2,3,3 ,4,4 ,5-hexaCB	0,0005
157	2,3,3',4,4',5-hexaCB	0,0005
167	2,3',4,4',5,5-hexaCB	0,00001
189	2,3,3 ,4,4 ,5,5-heptaCB	0,0001
170	-di-ortho PCB	0,0001
180	-di-ortho PCB	0,00001
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
PODMÍNKY PROVOZU PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
Část I
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.

Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, 
nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014
Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m3]
50-100 MW	více než 100-300 MW	více než 300 MW
SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO
Pevné palivo obecně	4001)	3003),4)	307)	250	2501)	2003),4)	257)	250	2001)	2003),4)	207)	250
Biomasa podle § 2 písm. a)	2001)	3003),4)	30	250	2001}	2503)	20	250	2001}	2003)	20	250
Rašelina	3001)	3003),4)	30	250	3001)	2503)	20	250	2001)	2003)	20	250
Kapalné palivo obecně	3501)	4503),4),5)	307)	1758)	2501)	2003),4),5)	257)	1758)	2001)	1503),4),5)	207)	1758)
Zkapalněný plyn	5	2005),6)	5	100	5	2005),6)	5	100	5	2005),6)	5	100
Plynné palivo obecně	35	2005),6)	5	100	35	2005),6)	5	100	35	2005),6)	5	100
Zemní plyn	35	1005)	5	100	35	1005)	5	100	35	1005)	5	100
Koksárenský plyn	400	2005),6)	30	100	400	2005),6)	30	100	400	2005),6)	30	100
Vysokopecní plyn	200	2005),6)	10	100	200	2005),6)	10	100	200	2005),6)	10	100
Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků	352)	2005),6)	5	100	352)	2005),6)	5	100	352)	2005),6)	5	100

Vysvětlivky:
1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahují následující specifické emisní limity pro SO2.
 Při spalování pevných paliv specifický emisní limit 800 mg.m-3, při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 300 MW specifický emisní limit 850 mg.m-3 a v případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 300 MW specifický emisní limit 400 mg.m-3.
 Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
2) Na spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro SO2 800 mg.m-3.
3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx.
 Při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 400 mg.m-3 .
 Při spalování pevných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým by lo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 1. červencem 1987, specifický emisní limit 450 mg.m-3 .
 Při spalování pevných nebo kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 450 mg.m-3 .
 Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
4) Na spalování práškového hnědého uhlí ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 100 MW se vztahuje specifický emisní limit pro NOx 450 mg.m-3 .
 Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3 .
 Na spalování nekomerčních kapalných zbytků z chemické výroby pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW v chemických zařízeních, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3 .

5) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit pro NOx 90 mg.m-3 , 120 mg.m-3 pokud spalují jiné plyny a 50 mg.m-3 pokud spalují zemní plyn.
 Pro plynové turbíny pracující v základním zatížení při kombinované výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, 
 s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 % a pro mechanický pohon (plynové turbíny 
 pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický emisní limit pro NOx 75 mg.m-3 .
 Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem pracující v základním zatížení, které mají účinnost větší než 35% (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 5Qj/35, kde n je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech.
 Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, a které nejsou v provozu 
 více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, platí při spalování zemního plynu specifický emisní limit 150 mg.m-3 a při spalování ostatních plynných paliv nebo kapalných paliv specifický emisní limit 200 mg.m-3. Specifické emisní limity uvedené v tomto odstavci této poznámce platí také pro jednotlivé plynové turbíny, 
 pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
6) Na spalovací stacionární zdroje, s výjimkou plynových turbín a pístových spalovacích motorů, o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, využívající jiné palivo než zemní plyn, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 300 mg.m-3 .
7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro TZL 50 mg.m-3.
8) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit 100 mg.m-3 .

Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m-3]
50-100 MW	> 100-300 MW	> 300 MW
SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO
Pevné palivo obecně	400	300
 4001)	20	250	200	200	20	250	150
 2002)	150
 2001)	10	250
Biomasa podle § 2 písm. a)	200	250	20	250	200	200	20	250	150	150	20	250
Rašelina	300	250	20	250	300
 2502)	200	20	250	150
 2002)	150	20	250
Kapalné palivo obecně	350	300
 505)	20	175
 1005)	200	150
 505)	20	175
 1005)	150	100
 505)	10	175
 1005)
Zkapalněný plyn	5	300	5	175	5	150	5	175	5	150	5	175
Plynné palivo obecně	35	100
 503)
 754)	5	100	35	100
 503)
 754)	5	100	35	100
 503)
 754)	5	100
Zemní plyn	35	100
 503)
 754)	5	100	35	100
 503)
 754)	5	100	35	100
 503)
 754)	5	100
Koksárenský plyn	400	100	30	100	400	100	30	100	400	100	30	100
Vysokopecní plyn	200	100	10	100	200	100	10	100	200	100	10	100
Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků	35	100	5	100	35	100	5	100	35	100	5	100


Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na spalování práškového hnědého uhlí.
2) Vztahuje se pouze na spalování ve fluidním loži.
3) Vztahuje se pouze na plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50xŋ/35, kde ŋ je účinnost plynové turbíny pracující v základním zatížení (podle ISO) vyjádřená v procentech.
 U plynových turbín, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, emisní limit platí pouze při zatížení větším než 70 %
4) Vztahuje se pouze na pístové spalovací motory.
5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem.

Tabulka 3 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, 
nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení 
provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003
Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m-3]
50-100 MW	více než 100-300 MW	více než 300 MW
SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO
Pevné palivo	2000	6007)	100	250	2000-12001)	6007)	100	250	1200-4001),6)
 4002),6)	6007)
 5002),7)	100
 502)	250
Kapalné palivo	1700	450
 3005)	504)	175
 1005)	1700	450
 3005)	504)	175
 1005)	1700-4003)
 4002)	400
 3005)	504)	175
 1007)
Zkapalněný plyn	5	300	5	100	5	300	5	100	5	300
 2002)	5	100
Plynné palivo obecně	35	200
 3005)	5	100	35	200
 3005)	5	100	35	200
 3005)	5	100
Zemní plyn	35	200	5	100	35	200	5	100	35	200	5	100
Koksárenský plyn	800	300	50	100	800	300	50	100	800	200	50	100
Vysokopecní plyn	800	300	10	100	800	300	10	100	800	300
 2002)	10	100
Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků	800	300	5	100	800	300	5	100	800	200	5	100

Vysvětlivky:
1) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že emisní limit v mg.m-3 se rovná 2400 - 4P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů v MW.
2) Vztahuje se pouze na spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW.
3) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že emisní limit v mg.m-3 se rovná 3650 - 6,5P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů v MW.
4) Pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu méně než 500 MW, 
   spalující kapalná paliva s obsahem popela vyšším než 0,06 %, platí specifický emisní limit 100 mg.m-3 .
5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem.
6) Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon je 400 MW a vyšší a který nebude do 31. prosince 2015 v provozu více než 2 000 provozních hodin ročně, vypočteno jako klouzavý průměr za 5 let, platí specifický emisní limit 800 mg.m-3.
7) Pro spalovací stacionární zdroj spalující pevná paliva s obsahem prchavé hořlaviny menším než 10 %, který byl v provozu nejméně 12 měsíců do 1. ledna 2001, platí specifický emisní limit 1200 mg.m-3.

Tabulka 4 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m-3]
50-100 MW	> 100-300 MW	> 300 MW
SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO
Pevné palivo obecně	850	400	50	250	200	200	30	250	200	200	30	250
Biomasa podle § 2 písm. a)	200	400	50	250	200	300	30	250	200	200	30	250
Rašelina	850	400	50	250	200	200	30	250	200	200	30	250
Kapalné palivo obecně	850	400
 1201)	50	175	400-2002)	200
 1201)	30	175	200	200
 1201)	30	175
Zkapalněný plyn	5	200
 501)	5	175	5	200
 501)	5	175	5	200
 501)	5	175
Plynné palivo obecně	35	200
 1201)	5	100	35	200
 1201)	5	100	35	200
 1201)	5	100
Zemní plyn	35	150
 501)	5	100	35	150
 501)	5	100	35	100
 501)	5	100
Koksárenský plyn	400	200
 1201)	30	100	400	200
 1201)	30	100	400	200
 1201)	30	100
Vysokopecní plyn	200	200
 1201)	10	100	200	200
 1201)	10	100	200	200
 1201)	10	100
Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků	35	200
 1201)	5	100	35	200
 1201)	5	100	35	200
 1201)	5	100


Vysvětlivky:
1) Pro plynové turbíny využívané pro kombinovanou produkci tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, pro plynové turbíny s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 % a pro plynové turbíny pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický emisní limit 75 mg.m-3; pro ostatní plynové turbíny, které mají účinnost větší než 35 % (na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí specifický emisní limit 50 mg.m-3.
2) Specifický emisní limit je stanoven v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárních zdrojů v MW.

Část II
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW
Pro kotle jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv obecně, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně.
Pro teplovzdušné spalovací stacionární zdroje jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.
1. Specifické emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné stacionární zdroje

Tabulka 1.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3-1 MW	> 1-5 MW	> 5-50 MW
SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO
Pevné palivo	-	600	100	400	-	500	50	500	15001)	500	30	300
 5003)
Kapalné palivo	-	130	-	80	-	130
 4504)	50	80	15004)	130
 4504)	30	80
Plynné palivo a zkapalněný plyn	-	1002)	-	50	-	1002)	-	50	-	1002)	-	50

Vysvětlivky:
1) Na spalovací stacionární zdroje spalující hnědé uhlí, provozované nejvýše 3200 provozních hodin ročně, se vztahuje specifický emisní limit 2000 mg.m-3.
2) Pokud nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3 .
3) Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy.
4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.

Tabulka 1.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017
Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m-3]
více než 0,3-1 MW	více než 1-5 MW	více než 5-50 MW
SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO	SO2	NOx	TZL	CO
Pevné palivo obecně	-	650
 11002)	250	650	-	650
 11002)	250	650	2500
 15001)	650
 5001)
 11002)	150
 1001)
 2505)	400
 3001)
 6505)
Paliva dle § 15 odst. 5	-	650	150	300	-	650	150	300	-	650	150	300
Kapalné palivo	-	500	-	175	-	500	100	175	1700	450	100	175
Plynné palivo a zkapalněný plyn	-	200
 3003)	-	100	-	200
 3003)	-	100	9004)	200
 3003)	504)	100

Vysvětlivky:
1) Vztahuje se na spalovací stacionární zdroje s fluidním ložem.
2) Vztahuje se na spalování pevných paliv ve výtavném topeništi.
3) Vztahuje se na spalování propan butanu.
4) Vztahuje se na spalování paliv mimo veřejné distribuční sítě.
5) Vztahuje se na spalování biomasy pro spalování ve stacionárních zdrojích.

2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 2.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018
Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m-3 ]
více než 0,3-1 MW	více než 1-5 MW	více než 5-50 MW
NOx	TZL	CO	NOx	TZL	CO	NOx	TZL	CO
Kapalné palivo	400	-	450	400	50	450	400	20	450
Plynné palivo a zkapalněný plyn	500	-	650	500	-	650	500	-	650


Tabulka 2.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017
Druh pístového spalovacího motoru	Druh paliva	Specifické emisní limity fmg.m-3]
více než 0,3-1 MW	více než 1-5 MW	více než 5 MW
NOx	TZL	CO	NOx	TZL	CO	NOx	TZL	CO
Plynový motor	Kapalné palivo	500	-	650	500	130	650	500	130	650
Zemní plyn a degazační plyn	500	-	650	500	-	650	500	-	650
Plynné palivo obecně	1000	-	1300	500
 10003)	130	1300	500	130	650
Dieselový motor	Kapalné palivo	4000		650	500
 6002)
40003)	130	650	500
 6002)
 20003)	130	650
Zemní plyn a degazační plyn1)	4000	-	650	500
 40003)	-	650	500
 20003)	-	650
Plynné palivo obecně	4000	-	1300	500
 40003)	130	1300	500
 20003)	130	650

Vysvětlivky: 1) Se vstřikovacím zapalováním.
2) Platí pro těžký topný olej.
3) Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006.

3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 3.1 - Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018
Druh paliva	Specifické emisní limity [mg.m-3 ]
více než 0,3-1 MW	více než 1-5 MW	více než 5-50 MW
NOx	CO	NOx	CO	NOx	CO
Kapalné palivo	300	100	300	100	300	100
Plynné palivo a zkapalněný plyn	250	100	50	100	50	100


Tabulka 3.2 - Specifické emisní limity platné do 31. prosince 2017
Celkový jmenovitý tepelný příkon	Specifické emisní limity [mg.m-3]
NOx	CO
více než 0,3-5 MW	350	100
více než 5 MW	300	100


Část III
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování více druhů paliv
1. U spalovacího stacionárního zdroje používajícího současně dva nebo více druhů paliv se stanoví hodnoty specifických emisních limitů následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů podle jednotlivých druhů paliv, a to tak, že jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem každého paliva a tento součin se vydělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
c) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.
2. U spalovacího stacionárního zdroje spalujícího více druhů paliv, ve kterém se používají zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, platí bez ohledu na ustanovení bodu 1 požadavky na spalování paliva s nejvyšším specifickým emisním limitem, pokud během provozu stacionárního zdroje činí podíl, jímž přispívá toto palivo k souhrnu tepelných příkonů dodaných všemi palivy, alespoň 50 %. Je-li podíl tohoto paliva nižší než 50 %, stanoví se hodnota specifického emisního limitu na základě poměrného podílu tepelného příkonu zabezpečeného jednotlivými palivy na součtu tepelných příkonů všech paliv následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a odpovídající znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se vypočte hodnota specifického emisního limitu pro palivo s nejvyšší hodnotou specifického emisního limitu a v případě dvou druhů paliv se stejnou hodnotou specifického emisního limitu, palivo s vyšším tepelným příkonem (dále jen „směrodatné palivo“); tato hodnota se získá vynásobením hodnoty specifického emisního limitu příslušného paliva dvěma a od tohoto součinu se odečte hodnota specifického emisního limitu paliva s nejnižší hodnotou specifického emisního limitu,
c) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva, které se získají vynásobením vypočtené hodnoty specifického emisního limitu paliva tepelným příkonem směrodatného paliva, a další jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem dodaným každým palivem a výsledek násobení se podělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
d) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.
3. Jako alternativu k bodu 2 lze použít následující průměrné hodnoty specifických emisních limitů pro oxid siřičitý (bez ohledu na použitou kombinaci paliv)
a) pro spalovací stacionární zdroje uvedené do provozu před 27. listopadem 2003 včetně v průměru 1000 mg/m-3 pro všechny takové spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie nebo
b) pro spalovací stacionární zdroje uvedené do provozu po 27. listopadu 2003 v průměru 600 mg/m-3 pro všechny takové spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie s výjimkou plynových turbín a pístových spalovacích motorů.

Část IV
Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, 
nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní 
žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003
Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-100 MW	80
více než 100-300 MW	90
více než 300 MW	96


Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014
Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-100 MW	92
více než 100-300 MW	92
více než 300 MW	96

Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-100 MW	93
více než100-300 MW	93
více než 300 MW	97

Tabulka 4 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003
Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-100 MW	60
více než 100-300 MW	75
více než 300-500 MW	90
více než 500 MW	94

Tabulka 5 - Minimální stupně odsíření platné do 31. prosince 2015 pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014
Celkový jmenovitý tepelný příkon	Stupeň odsíření [%]
50-300 MW	92
více než 300 MW	951)

Vysvětlivka:
1) Současně platí specifický emisní limit 400 mg.m-3 vztaženo na referenční obsah kyslíku 6 %, normální stavové podmínky a suchý plyn.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
POŽADAVKY NA KVALITU PALIV A HLÁŠENÍ O KVALITĚ PALIVA
Část I
Požadavky na kvalitu paliv
1. Požadavky na kvalitu paliv platné do 31. prosince 2013
1.1. Požadavky na kvalitu pevných paliv pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetněKvalitativní ukazatel v bezvodém stavu	Jednotka	Limitní hodnoty dle celkového jmenovitého tepelného příkonu určeného spalovacího stacionárního zdroje
≤ 0,3 MW	více než 0,3-5 MW
Výhřevnost	MJ∙kg-1	více než 12	více než 10
Měrná sirnatost uhlí1)	g∙MJ-1	méně než 0,9 
 méně než 0,52)	méně než 0,9 
 méně než 0,52)

Vysvětlivky:
1) Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu, vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v g.MJ-1
2) Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí.

1.2. Požadavky na kvalitu kapalných paliv
Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu	Jednotka	Limitní hodnoty dle určeného stacionárního zdroje
Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu	Ostatní stacionární zdroje
≤ 5 MW	více než 5 MW
Výhřevnost	MJ∙kg-1	více než 321)	-	-
Obsah síry a jejích sloučenin	% hm.	méně než 0,11)	méně než 0,12)	méně než 0,12)
Obsah polychlorovaných bifenylů a jejich sloučenin	g∙MJ-1	méně než 5	méně než 5	méně než 5
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.
2) Nevztahuje se na těžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na těžký topný olej spalovaný
a) ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším,
b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech spalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřekročí 1700 mg/m3 a tato podmínka je stanovena v povolení provozu
c) v ostatních stacionárních zdrojích, pokud emisní limit pro oxid siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m-3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn.

2. Požadavky na kvalitu paliv platné od 1. ledna 2014
2.1. Požadavky na kvalitu pevných paliv
2.1.1. Požadavky na kvalitu uhlí a výlisky z uhlí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně
Kvalitativní ukazatel	Jednotka	
                      Limitní hodnoty dle celkového jmenovitého tepelného příkonu určeného spalovacího stacionárního zdroje
≤ 0,3 MW	větší než 0,3-5 MW
Voda	% hm.	méně než 33	méně než 35
Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu
Výhřevnost	MJ∙kg-1	větší než 15	větší než15
Obsah popela	% hm.	méně než 13	méně než 20
Měrná sirnatost 1)	g∙MJ-1	méně než 0,65
 méně než 0,52)	méně než 0,75
 méně než 0,52)


Vysvětlivky:
1) Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu, vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v g.MJ-1
2) Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí.

2.1.2. Požadavky na kvalitu výlisků z biomasy podle § 2 písm. a) pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně
Kvalitativní ukazatel	Jednotka	Limitní hodnoty dle celkového jmenovitého příkonu určeného spalovacího stacionárního zdroje
≤ 0,3 MW	více než 0,3-5 MW
Voda	% hm.	méně než 15	méně než 20
Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu
Výhřevnost	MJ.kg-1	více než15	více než 13
Obsah popela	% hm.	méně než 10	méně než 25
Obsah chlóru a jeho sloučenin	mg.kg-1	méně než 10 000	méně než 10 000
Obsah arsenu a jeho sloučenin	mg.kg-1	méně než 5	méně než 10
Obsah kadmia a jeho sloučenin	mg.kg-1	méně než 1,05	méně než 1,5
Obsah rtuti a jejích sloučenin	mg.kg-1	méně než 0,05	méně než 0,05
Obsah olova a jeho sloučenin	mg.kg-1	méně než 10	méně než 10


2.2. Požadavky na kvalitu kapalných palivKvalitativní ukazatel	
Jednotka	Limitní hodnoty
Voda	% hm.	méně než 21)
Kvalitativní ukazatel v bezvodém stavu
Výhřevnost	MJ∙kg-1	více než 321)
Obsah síry a jejích sloučenin	% hm.	méně než 0,12)
Obsah chlóru a jeho sloučenin	mg∙kg-1	méně než 300
Obsah arsenu a jeho sloučenin	mg∙kg-1	méně než 10
Obsah kadmia a jeho sloučenin	mg∙kg-1	méně než 0,3
Obsah rtuti a jejích sloučenin	mg∙kg-1	méně než 0,05
Obsah olova a jeho sloučenin	mg∙kg-1	méně než 25
Obsah polychlorovaných bifenylů a jejich sloučenin	mg∙kg-1	méně než 5


Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.
2) Nevztahuje se na těžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na těžký topný olej spalovaný
a) ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším,
b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech spalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřekročí 1700 mg/m3 a tato podmínka je stanovena v povolení provozu
c) v ostatních stacionárních zdrojích, pokud emisní limit pro oxid siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m-3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn.
2.3. Požadavky na kvalitu plynných paliv pro stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně s výjimkou zemního a degazačního plynuKvalitativní ukazatel v bezvodém stavu	Jednotka	Limitní hodnoty
Obsah síry a jejích sloučenin	mg∙m-3	méně než 1 000 1)
Obsah chlóru a jeho sloučenin	mg∙m-3	méně než 50

Vysvětlivky:
1) Vyjádřeno jako čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rovnoměrně odebraných vzorků.

Část II
Náležitosti hlášení o kvalitě paliva




Příloha č. 4 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE TEPELNĚ ZPRACOVÁVAJÍCÍ ODPAD

Část I
Specifické emisní limity

1. Specifické emisní limity pro spalovny odpadu

Emisní limity pro spalovny odpadu jsou vztaženy k celkové jmenovité kapacitě a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 11 %. Pro spalování odpadních olejů jsou emisní limity vztaženy k referenčnímu obsahu kyslíku v odpadním plynu 3 %.

1.1. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně kontinuálním měřenímZnečišťující látka	Emisní limit1) [mg.m-3]
Denní průměr	Půlhodinové průměry	10 minutový průměr
97%	100 %	95%
TZL	10	10	30	
NOx	4002)
 200	200	400	
SO2	50	50	200	
TOC	10	10	20	
HCl	10	10	60	
HF	1	2	4	
CO	50		1003)	1503)


Vysvětlivky:
1) V případě poruchy nesmí být za žádných okolností překročeny specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý stanovené podle této tabulky a koncentrace tuhých znečišťujících látek 150 mg.m-3, vyjádřené jako průměrné půlhodinové hodnoty.
2) Vztahuje se pouze na stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad o celkové jmenovité kapacitě nižší než 6 t.h-1 povolené pro tepelné zpracování odpadu před 28. listopadem 2002 a uvedené do provozu nejpozději 28. prosince 2003 nebo pokud provozovatel podal úplnou žádost o povolení před 28. prosincem 2002 za podmínky že stacionární zdroj byl uveden do provozu nejpozději 28. prosince 2004. Na tyto stacionární zdroje se nevztahuje povinnost plnit půlhodinové průměry koncentrací NOx.
3) Pro spalovny odpadu s fluidním ložem může příslušný orgán povolit výjimky z emisních limitů pro CO, pokud v povolení provozu současně stanoví emisní limit vyjádřený jako průměrná hodinová hodnota nejvýše 100 mg.m-3 .

1.2. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně jednorázovým měřením
Znečišťující látky	Emisní limit
Cd+Tl a jejich sloučeniny	0,05 mg.m-3
Hgajejí sloučeniny	0,05 mg.m-3
Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V a jejich sloučeniny	0,5 mg.m-3
PCDD/F	0,1 ng TEQ.m-3

2. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu
2.1. Specifické emisní limity pro cementářské pece tepelně zpracovávající odpad společně s palivem
Emisní limity se vztahují na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 10 % a představují v případě kontinuálního měření průměrnou denní hodnotu. Dále jsou uplatněny emisní limity pro těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2 části I této přílohy.Znečišťující látka	Emisní limit [mg.m-3]
TZL	30
NOX	500
SO2	501), 2)
TOC	101)
HCl	10
HF	1


Vysvětlivky:
1) V případě, že emise oxidu siřičitého nebo celkového organického uhlíku nevznikají tepelným zpracováním odpadu, může krajský úřad udělit výjimky z emisních limitů stanovených pro tyto znečišťující látky.
2) Při stanovení emisního limitu pro oxid siřičitý vychází krajský úřad z emisního limitu uvedeného v bodě 4.1.2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.
2.2. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivem jiné než spalovny odpadu a cementářské rotační pece
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky, suchý plyn, pro pevná paliva jsou vztaženy k vypočtenému referenčnímu obsahu kyslíku.

Emisní limity stanovené jako denní průměry pro TZL, NOx, SO2, TOC, HCl a HF pro tepelné zpracování odpadu společně s palivem se vypočtou podle následujícího vzorce:
(Vodpad × Codpad) + (Vproc × Cproc)	
————————————————	 = C
Vodpad + Vproc	
Vodpad	Objem odpadního plynu vzniklého tepelným zpracováním pouze odpadu, stanovený podle odpadu s nejnižší výhřevností specifikovaného v povolení a přepočtený na příslušné podmínky stanovené v této vyhlášce.Jestliže je teplo uvolňované při tepelném zpracování nebezpečného odpadu nižší než 10% celkového tepla uvolňovaného v tomto zařízení, vypočte se hodnota Vodpad z (teoretického) množství odpadu, jehož spálením by se dosáhlo 10 % uvolněného tepla při stanovené hodnotě celkového uvolňovaného tepla.
Codpad	Emisní limity stanovené v části I této přílohy.
Vproc	Objem odpadního plynu vznikajícího ve stacionárním zdroji spalováním povolených paliv, stanovený na základě referenčního obsahu kyslíku, na který musí být emise přepočteny v souladu s touto vyhláškou. Pokud pro daný druh stacionárního zdroje není referenční obsah kyslíku stanoven, použije se skutečný obsah kyslíku v odpadním plynu nezředěný přídavkem vzduchu, který je pro vlastní proces nadbytečný.
Cproc	Emisní limity stanovené v této části, nebo pokud tyto hodnoty neexistují, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv, případně stanovených v povolení provozu. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace
C	Emisní limity vztažené k referenčnímu obsahu kyslíku stanovenému v části II této přílohy, nebo pokud takové hodnoty neexistují, emisní limity, kterými se nahradí emisní limity stanovené ve specifických přílohách této vyhlášky. Celkový obsah kyslíku, kterým se nahradí obsah kyslíku pro přepočtení, se vypočte na základě výše uvedeného obsahu kyslíku s respektováním parciálních objemů.
U spalovacích stacionárních zdrojů se dále uplatní emisní limity pro těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2. části I této přílohy, vztažené na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných paliv.

2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou plynových turbín a plynových motorů platné do 31. prosince 2015Druh paliva	Emisní limity [mg.m-3]
méně než 50MW	50-100 MW	více než 100-300 MW	více než 300 MW
SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL
Pevné palivo obecně	-	-	50	850	400	50	200	200	30	200	200	30
Biomasa podle § 2 písm. a)			50	200	350	50	200	300	30	200	200	30
Kapalné palivo	-	-	50	850	400	50	400-2001)	200	30	200	200	30
Vysvětlivka: 1) Hodnota Cproc je stanovena v tomto rozmezí lineárním poklesem tak, že se rovná 500 - P, kdy P je celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacích stacionárních zdrojů v MW.

Hodnota Cproc pro HC1 je stanovena v případě spalovacích stacionárních zdrojů ve výši 50 mg.m-3.
Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných paliv.

2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou plynových turbín a plynových motorů platné od 1. ledna 2016
Hodnoty Cproc jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných paliv.
Hodnota Cproc pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních zdrojů ve výši 50 mg.m-3.

2.2.2.1. Hodnoty Cproc, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014
Druh paliva	Hodnoty Cproc [mg.m-3]
méně než 50 MW	50-100 MW	více než 100-300 MW	více než	300 MW
SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL
Pevné palivo obecně	-	-	50	400	300 4001)	30	200	200	25	200	200	20
Rašelina	-	-	50	300	400	30	200	200	20	200	200	20
Biomasa podle § 2 písm. a)			50	200	300	30	200	250	20	200	200	20
Kapalné palivo	-	-	50	350	400	30	250	200	25	200	150	20
Vysvětlivka: 1) Platí pro práškové hnědé uhlí

2.2.2.2. Hodnoty Cproc pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
Druh paliva	Hodnoty Cproc [mg.m-3]
menší než 50 MW	50-100 MW	více než 100-300 MW	více než 300 MW
SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL	SO2	NOx	TZL
Pevné palivo obecně	-	-	50	400	300	20	200	200	20	150
 2001)	150
 2002)	10
Rašelina	-	-	50	300	250	20	300
 2503)	200	20	150
 2003)	150	20
Biomasa podle § 2 písm. a)			50	200	250	20	200	200	20	150	150	20
Kapalné palivo	-	-	50	350	300	20	200	150	20	150	100	10


Vysvětlivky:
1) Platí pro cirkulační nebo tlakové spalování ve fluidním loži
2) Platí pro spalování práškového hnědého uhlí
3) Platí pro spalování ve fluidním loži
2.3. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad jiné než spalovny odpadu, cementářské pece a spalovací stacionární zdroje
Na tyto stacionární zdroje se vztahují emisní limity pro PCDD/F, rtuť, kadmium a thalium uvedené v části I. 1.2 vyjádřené jako průměrná hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku.

Část II
Technické podmínky provozu
(1) V zásobníku odpadu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad je trvale udržován podtlak a odsávaný vzduch přiváděn do ohniště. Pokud neprobíhá spalování, vzduch odsávaný ze zásobníku odpadu se odvádí do výduchu schváleného v rámci povolení provozu.
(2) Stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad se konstruují a provozují způsobem, který zaručuje, že
a) u spalovny odpadu je zajištěna dostatečná doba setrvání tepelně zpracovávaného odpadu v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování, za účelem dokonalého vyhoření nebo tepelného rozkladu tak, aby struska a popel obsahovaly méně než 3 % celkového organického uhlíku, nebo aby ztráta žíháním byla menší než 5 % hmotnosti suchého materiálu,
b) odpadní plyn je za posledním přívodem spalovacího vzduchu řízeným způsobem ohřát ve všech místech profilu toku odpadního plynu, a to i za nejméně příznivých podmínek, na teplotu nejméně 850°C po dobu nejméně dvou sekund, měřeno v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení provozu; pokud se spaluje nebezpečný odpad s obsahem organických sloučenin chloru vyjádřených jako chlor vyšším než 1 %, musí tato teplota dosáhnout nejméně 1100°C po dobu nejméně dvou sekund,
c) ve spalovně odpadu se automaticky zapne nejméně jeden pomocný hořák v každé spalovací komoře, který nesmí spalovat palivo, jehož spálením by vznikly vyšší emise než ze spalování plynového oleje, zkapalněného plynu nebo zemního plynu, v těchto případech:
1. během uvádění stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad do provozu a jeho odstavování s cílem zajistit, že stanovená teplota bude v prostoru, v němž dochází k tepelnému zpracování odpadu, udržena po celou tuto dobu, dokud je v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadu, nějaký nespálený odpad,
2. pokud teplota odpadního plynu po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod stanovenou teplotu 850°C nebo 1100°C podle tepelně zpracovávaného odpadu nebo
3. pokud kontinuální měření emisí prokáže překročení některého ze specifických emisních limitů podle bodu 1.1 části I této přílohy,
d) při uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování, v případě poklesu teploty pod stanovenou minimální mez podle písm. b) nebo v případě překročení některého ze specifických emisních limitů bude automaticky zabráněno přívodu odpadu do prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadu přímou oxidací.
(3) Na žádost provozovatele a za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky stanovené touto vyhláškou a specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý, lze v povolení provozu uvést provozní podmínky pro určité kategorie a druhy odpadu a určité technologické postupy odlišně od podmínek stanovených v bodu 2 písm. a) až d), pokud tyto změny nepovedou k produkci většího množství pevných zbytků nebo k vyššímu obsahu organických látek v pevných zbytcích než při dodržení podmínek podle bodu 1 a pokud bude v povolení stanoveno kontinuální měření těchto parametrů.
(4) Odpady ze zdravotnické a veterinární péče, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky, se dávkují přímo bez toho, aby byly nejdříve smíšeny s jinými druhy odpadu nebo s nimi bylo jinak manipulováno.
(5) Nejméně jednou při prvním uvádění stacionárního zdroje, v němž je povoleno tepelné zpracování odpadu, do provozu a za předpokládaných nejméně příznivých provozních podmínek se ověří doba setrvání odpadního plynu při stanovené nejnižší teplotě za posledním přívodem spalovacího vzduchu podle bodu 2. Současně se zjišťuje obsah kyslíku v odpadním plynu.
(6) Aniž je dotčeno ustanovení bodu 2 písm. d), nesmí být doba trvání provozu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při překročení specifických emisních limitů delší než 4 hodiny nepřetržitě a současně celková doba trvání provozu při překročení specifických emisích limitů v jednom kalendářním roce nesmí překročit 60 hodin. To platí pro všechny stacionární zdroje, jejichž odpadní plyny jsou svedeny do stejné technologie ke snižování emisí.


Příloha č. 5 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, EMISNÍ STROPY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL, ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK
Část I
Obecná ustanovení a pojmy
1. Pro účely této přílohy jsou použita tato označení a pojmy:
a) fugitivní emise těkavých organických látek, kterými se rozumí jakékoli emise těkavých organických látek, které nejsou odváděny do ovzduší komínem nebo výduchem
b) pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění procesního zařízení a čištění pracovních prostorů, avšak nezahrnuje čištění výrobků, pokud není dále uvedeno jinak
c) spotřeba organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů, kterou se rozumí celkové vstupní množství organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů do zdroje za kalendářní nebo běžný rok snížené o všechna organická rozpouštědla/VOC/práškové plasty, které byly regenerovány v rámci daného zdroje pro opakované použití jako vstup v daném zdroji
d) emisní limit TOC stanovený v této příloze znamená hmotnostní koncentraci těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík.
2. Požadavky na plnění specifických emisních limitů pro zdroje uvedené v části II této přílohy
a) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látek větším nebo rovném 10 g/h, překročen emisní limit pro těkavé organické látky 2 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace,
b) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. b) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látek větším nebo rovném 100 g/h, překročen emisní limit pro těkavé organické látky 20 mg/m3, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace; tento emisní limit se nevztahuje na chemické čištění uvedené pod bodem 3. části II této přílohy,
c) emisní limit stanovený v této příloze se neuplatní, pokud u stacionárního zdroje i přes použití nejlepší dostupné techniky není technicky a ekonomicky možné dosáhnout stanoveného emisního limitu VOC, vyjádřeného jako podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, a zároveň tím nemohou vzniknout významná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí,
d) emisní limity se uplatňují za normálních podmínek ve vlhkém plynu.
3. Technické podmínky provozu stacionárních zdrojů
Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v této příloze používající těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nebo směsi s obsahem těchto látek nahrazuje tyto látky nebo směsi s obsahem těchto látek co nejdříve a v nejvyšší možné míře méně škodlivými látkami nebo směsmi.

Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
1. Polygrafie (kódy 9.1. až 9.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Polygrafické činnosti v podbodech 1.1. - 1.4. zahrnují procesy a operace reprodukování textu či obrazu, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou tiskařské barvy přenášeny na jakýkoliv typ povrchů. Tyto činnosti zahrnují rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, laminování, natírání a lakování.
Tiskařskou barvou se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, která se používá k tisku textu nebo obrazu na určitý povrch.

1.1. Ofset s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC1) [%]
0,6-15	50	-
více než 15	20	30


Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, přičemž zbytky organických rozpouštědel v konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.

1.2. Publikační hlubotisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rokProjektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC1) [%]
0,6-15	50	-
více než 15	50	10


Vysvětlivka:
1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

1.3. Jiné tiskařské činnosti s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
Činnost	Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC1) [%]
rotační sítotisk na textil a lepenku	0,6-15	50	-
více než 15-30	50	25
více než 30	50	20
rotační válcový sítotisk, jiné hlubotisky, gumotisk, laminování, natírání, lakování	0,6-15	50	-
více než 15-25	50	25
více než 25	50	20


Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

1.4. Knihtisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC1) [%]
0,6-15	50	-
více než 15	50	15
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

2. Odmašťování a čištění povrchů (kód 9.5. - 9.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Pod činnostmi v podbodech 2.1. a 2.2. jsou zahrnuty jakékoli procesy, při nichž jsou organická rozpouštědla používána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, odmaštění, snímání povlaků, odlakování a další povrchové úpravy výrobních polotovarů a výrobků.
Tyto činnosti se nevztahují na chemické čištění, které je vyjmenované jako samostatná činnost v bodu 3. Dále se tyto činnosti nevztahují na čištění pracovních prostorů a čištění procesního zařízení.

2.1. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,01 t/rok; odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. b) s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,1 t/rok
Tyto činnosti nesmí být prováděny mimo zařízení, která jsou vybavena systémem záchytu par s recyklací organických rozpouštědel.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
VOC [mg/m3]	hmotnostní tok [g/h]	VOC2) [%]
více než 1-5	20
 21)	100
 101)	15
více než 5	20
 21)	100
 101)	10

Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje používající organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a).
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

2.2. Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 2.1., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC2) [%]
více než 2-10	751)	201)
více než 10	501)	151)


Vysvětlivky:
1) Emisní limit se neuplatňuje v případě, že jsou při provozu zdroje používány výhradně čisticí prostředky, jejichž průměrný obsah organických rozpouštědel nepřesahuje 30 % hmotnostních.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

Odmašťování a čištění povrchů smí být provozováno ve vymezených prostorách především s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení tam, kde je to technicky možné. Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.
2.2.1. Jednorázové činnosti odmašťování a čištění, které se z důvodu nadměrných rozměrů odmašťovaných povrchů uskutečňují mimo prostory odmašťoven nebo lakoven, a jejichž spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun
Při těchto činnostech musí být dodržovány následující technické podmínky provozu: průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech užívaných čisticích prostředcích nepřesahuje 30 % hmotnostních tam, kde je to technicky možné, a nejsou používána organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b). Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.

3. Chemické čištění (kód 9.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Chemické čištění zahrnuje činnosti využívající organická rozpouštědla v zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu, které jsou zařazeny pod činnosti uvedené v podbodech 2.1. a 2.2. této přílohy.

Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel.
Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel	Emisní limit
[t/rok]	VOC1) [g/kg]
více než 0	20


Vysvětlivka:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti vyčištěného a vysušeného výrobku.

4. Aplikace nátěrových hmot (kód 9.8 - 9.14. přílohy č. 2 k zákonu)
Aplikací nátěrových hmot se rozumí jakákoliv činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého filmu nátěrových hmot na různé typy povrchů včetně souvisejících procesů vytěkání, sušení a vypalování.
Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Nátěrovou hmotou se rozumí jakákoliv směs, včetně transparentních laků a všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu.

4.1. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.7., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
Činnost	Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC1),2)[g/m2]	VOC3) [%]
nanášení nátěrových hmot	0,6-5	90	-
více než 5	60	20
nanášení nátěrových hmot -hromadné či kontinuální	více než 5	45	20

Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek vyjádřených jako TOC a celkové velikosti plochy finálního výrobku opatřeného nátěrem bez ohledu na počet aplikovaných nátěrů.
2) Nelze-li technicky a ekonomicky dosáhnout stanoveného hodnoty emisního limitu v g/m2, nebo pokud technicky nelze stanovit velikost upravovaného povrchu, nesmí být překročen emisní limit TOC 50 mg/m3 v žádném z výduchů pro odpadní plyn z jednotlivých prostorů - nanášení, vytěkání, sušení, vypalování.
3) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

4.1.1. Jednorázové aplikace nátěrových hmot, které se z důvodu nadměrných rozměrů natíraných povrchů uskutečňují mimo prostory lakoven, a jejichž spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun
Tyto činnosti zahrnují jednorázové aplikace nátěrových hmot, jako je natírání rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu provozovny, nebo natírání na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na budovách, konstrukcích, stožárech atp.

Technická podmínka provozu:
Přijmout vhodná opatření k minimalizaci emisí těkavých organických látek, např. použitím nátěrových hmot se sníženým obsahem organických rozpouštědel, zvolením vhodné aplikační techniky (aplikace nátěrových hmot válečkováním či štětcem), omezením přestřiků.

4.2. Nátěry dřevěných povrchů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok
Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC3) [%]
0,6-5	100	-
více než 5	501)
 752)	20
Vysvětlivky:
1) Platí pro sušící procesy.
2) Platí pro proces nanášení nátěrových hmot.
3) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.
4.3. Přestříkávání vozidel - opravárenství s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,5 t/rok a nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun/rok
Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí
a) nanášení nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení,
b) nanášení originálních nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části za použití výrobků určených k přestříkávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení,
c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů),
d) nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun za rok.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC1) [%]
více než 0,5	502)	252)

Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.
2) Emisní limit se neuplatňuje v případě zdroje uvedeného v písm. a), jsou-li při provozu zdroje používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.
S účinností od 1. ledna 2014 se pro zdroje spadající pod činnost uvedenou pod písm. a) uplatňuje namísto výše uvedených emisních limitů TOC a VOC tato technická podmínka provozu: V uvedených zdrojích jsou používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.

4.4. Nanášení práškových plastůProjektovaná spotřeba práškových plastů [t/rok]	Emisní limit
TOC1) [mg/m3]
více než 1	50
Vysvětlivka: 1) Týká se vypalování a chlazení výrobků.

4.5. Nátěry kůže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 5 t/rok
Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
VOC1) [g/m2]
více než 5	75
 1502)
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku.
2) Platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako jsou tašky, peněženky, opasky a jiné.

4.6. Nátěry pásů a svitků

Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrových hmot na pásové svitky kovových a jiných materiálů.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC2) [%]
větší než 5	50
 1501)	5

Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

4.7. Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 t/rok
Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako
a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikosti povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem, nebo
b) celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.
Velikost povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu:
[2 x hmotnost karosérie] / [průměrná tloušťka plechu x hustota materiálu plechu]
Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechu. K výpočtu celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m2.

Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 t/rok platí údaje v následující tabulce.

Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 t/rok platí požadavky stanovené v podbodu 4.3. této přílohy - Přestříkávání vozidel - opravárenství.
Činnost	Roční produkce [ks]	Emisní limit
VOC1),2)[g/m2]
nátěry nových osobních automobilů	více než 5000	45
≤ 5000 samonosných karosérií nebo 
 větší než 3500 karoserií upevněných na podvozek	90
nátěry nových kabin nákladních automobilů a dodávek	≤ 5000	65
více než 5000	55
nátěry nových nákladních automobilů	≤ 2500	90
více než 2500	70
nátěry nových autobusů, trolejbusů a kolejových vozidel	≤ 2000	90
více než 2000	70

Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku. Hodnota podílu je vztažena na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení.
2) Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí být překročen emisní limit TOC 50 mg/m3.
5. Navalování navíjených drátů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tun ročně (kód 9.15. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
VOC1) [g/kg]
více než 5	102)
 53)
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti výrobku.
2) Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm.
3) Platí v ostatních případech.
6. Nanášení adhesivních materiálů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tun ročně (kód 9.16. přílohy č. 2 k zákonu)

Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy včetně následného lisování těchto materiálů, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii.
Pokud aplikace adhesivních materiálů zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást nanášení adhesivních materiálů. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Adhesivním materiálem se rozumí jakákoliv směs, včetně organických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro její správnou aplikaci, která je použita ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC2) [%]
více než 5 - 15	50
 1501)	25
více než 15	50
 1501)	20

Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.

7. Impregnace dřeva s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tun ročně (kód 9.17. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoliv činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
VOC1) [kg/m3]	TOC2) [mg/m3]	VOC3) [%]
0,6-5	11	100	-
více než 5	11	100	45


Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového objemu impregnovaného dřeva. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními emisními limity TOC a VOC
2) Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení využívající k impregnaci dřeva kreosot.
3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel.
8. Laminování dřeva a plastů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tun ročně (kód 9.18. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě laminátů.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
VOC1) [g/m2]	TZL2) [mg/m3]
více než 5	30	3


Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové velikosti povrchu finální nalaminované plochy, ze které dochází k uvolňování těkavých organických látek do ovzduší.
2) Platí v případech broušení a řezání laminátů v rámci daného zdroje.

9. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s projektovanou spotřebou těkavých organických látek od 0,6 tun ročně (kód 9.19. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost, při které jsou používány kapalné nenasycené polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu k výrobě kompozitů.
Projektovaná spotřeba VOCJ) [t/rok]	Emisní limit
VOC2) [kg/t]	TOC [mg/m3]	TZL3)[mg/m3]
0,6-5	1804)	854)	34)
více než 5-20	160
 1404)	85	34)
více než 20-200	120
 1004)	85	34)
více než 200	100
 804)	85	34)
Vysvětlivky:
1) Do projektované spotřeby VOC se započítává také celkové množství styrenu obsaženého ve vstupních surovinách.
2) Podíl hmotnosti emisí VOC a celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC (pryskyřice, gelcoaty, aceton a další).
3) Platí v případech broušení a řezání kompozitových výrobků v rámci daného zdroje.
4) Platí od 1. ledna 2013.
10. Výroba nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 10 t/rok (kód 9.20. přílohy č. 2 k zákonu)
Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev vyráběných ve stejném místě mísením pigmentů, pryskyřic nebo adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného výrobku do jeho obalů.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC1) [%]	VOC2) [%]
více než 100-1000	150	5	5
více než 1000	150	3	3
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí nátěrových hmot prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
2) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními emisními limity TOC a VOC.
11. Výroba obuvi s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok (kód 9.21. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejich částí.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	VOC1) [g/pár]
více než 5	25
Vysvětlivka: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a počtu vyrobených párů.
12. Výroba farmaceutických směsí (kód 9.22. přílohy č. 2 k zákonu)

Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických směsí a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit
TOC [mg/m3]	VOC2) [%]	VOC3) [%]
více než 50	20
 1501)	5	5
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními emisními limity TOC a VOC.
13. Zpracování kaučuku, výroba pryže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 5 t/rok (kód 9.23. přílohy č. 2 k zákonu)
Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí mísením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku.Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	Emisní limit 
TOC [mg/m3]	VOC2) [%]	VOC3) [%]
více než 15	20
 1501)	25	25

Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2) Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, přičemž hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3) Podíl hmotnosti emisí VOC a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Tento emisní limit se neuplatňuje zároveň s ostatními emisními limity TOC a VOC.

14. Extrakce a rafinace rostlinných olejů a živočišných tuků (kód 9.24. přílohy č. 2 k zákonu)

Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů.Činnost - extrakce a rafinace z následujících materiálů	Projektovaná spotřeba organických rozpouštědel [t/rok]	VOC1) [kg/t]
živočišný tuk	více než 10	1,5
ricin	více než 10	3
řepková nebo slunečnicová semena	více než 10	1
sojové boby - normální drť	více než 10	0,8
sojové boby - bílé vločky	více než 10	1,2
ostatní semena a jiný rostlinný materiál	více než 10	3
ostatní semena a jiný rostlinný materiál - procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů	> 10	1,5
ostatní semena a jiný rostlinný materiál -odstraňování klovatiny či pryskyřice z olejů	> 10	4

Vysvětlivky: 1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti zpracované suroviny.

Část III
Emisní strop a způsob jeho výpočtu
1) Emisní strop nepřesáhne maximální množství emisí těkavých organických látek za období jednoho roku, jaké by byly zdrojem vyprodukovány v případě uplatnění emisních limitů uvedených v části I této přílohy.
2) Odchylně od odstavce 1 se postupuje v případě stacionárního zdroje uvedeného v části I této přílohy bodu 4.1. jehož emise těkavých organických látek nelze shromažďovat a kontrolovaným způsobem odvádět prostřednictvím výduchu, komínu nebo výpusti ze zařízení pro snižování emisí těkavých organických látek, a jehož emise jsou tudíž zcela fugitivní (např. nátěry lodí nebo letadel), a u kterého splnění požadavku na plnění emisního stropu dle odst. 1 není technicky a ekonomicky dosažitelné. V takovém případě se považuje emisní strop za plněný, jestliže je vzhledem k emisím těkavých organických látek používána nejlepší dostupná technika.
3) Emisní strop nemůže nahrazovat emisní limit stanovený v části I bodu 2 písm. a) a b).
4) V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího způsobu stanovení emisního stropu.

Emisní strop = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech x K1 x K2Činnost	faktory
publikační hlubotisk	4
rotační válcový sítotisk	1,5
ostatní polygrafické činnosti (s výjimkou publikačního hlubotisku a rotačního válcového sítotisku)	2,5
aplikace nátěrových hmot na dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír	4
nanášení adhesivních materiálů	3
nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů	2,5
přestříkávání vozidel - opravárenství	2,5
nátěry pro styk s potravinami; nátěry v leteckém průmyslu	2,33
aplikace nátěrových hmot na ostatní materiály	1,5

V případě, že je při provozu zdroje dosahováno vyšší účinnosti využití netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, adhesivních materiálech a tiskařských barvách, může být velikost faktoru K1 pro jednotlivé zdroje upravena.
Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise uvedeného pro jednotlivé činnosti v části I této přílohy takto:
K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 15] / 100

pro činnosti uvedené v bodu 4.3. části I této přílohy, dále pro činnosti uvedené v bodu 4.1. části II této přílohy s projektovanou 
spotřebou organických rozpouštědel méně než 15 t/rok a 
pro činnosti uvedené v bodu 4.2. části I této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel méně než 25 t/rok
nebo
K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 5] / 100 pro všechny ostatní činnosti.

Část IV
Způsob provedení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek
1. Veličiny roční hmotnostní bilance
Bilance se provádí pro organická rozpouštědla vyjádřená jako VOC. V případě veličiny O1 změřené jako TOC se provede přepočet na VOC. Přepočet se provede na základě znalosti složení měřených emisí. V případě, že složení měřených emisí není známé, provede se přepočet na základě vztahu: VOC = TOC / 0,8.vstupy (I)
I1	celková hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích, která byla zakoupena a využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance
I2	celková hmotnost organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla interně regenerována a znovu (recyklovaně) využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklovaná rozpouštědla se započítávají pokaždé, kdy jsou využita v rámci provozu daného zdroje)
výstupy (O)
O1	emise těkavých organických látek v odpadním plynu, který je odváděn do ovzduší komínem nebo výduchem
O2	hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; v některých případech je vhodné při výpočtu veličiny 05 brát v úvahu i způsob zpracování odpadních vod
O3	hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako nečistoty nebo rezidua v konečných výrobcích
O4	hmotnost nezachycených těkavých organických látek uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy jsou tyto emise z pracovního prostředí vypouštěny do ovzduší okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.
O5	hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7 a O8
O6	hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech
O7	hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích prodaných nebo určených k prodeji jako komerční výrobek
O8	hmotnost organických rozpouštědel, která byla interně regenerována ze směsí k opětovnému využití v rámci provozu daného zdroje, a která nebyla v časovém rámci, pro který je zpracovávána tato bilance, opětovně využita jako vstup I2
O9	hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem


2. Základní bilanční výpočty

a) Spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:

C = I1 - O8 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

b) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic: F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

Fugitivní emise lze stanovit též omezeným, leč reprezentativním souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato měření opakovat.

c) Emise E se vypočtou ze vztahu:

E = F + O1 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

d) Měrná výrobní emise se vypočte jako podíl množství emisí těkavých organických látek a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg, g/m2, kg/m3, g/pár nebo v kg/t).

e) Emisní podíl fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství organických rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %).

f) Emisní podíl emisí se vypočte jako podíl množství emisí a vstupního množství organických rozpouštědel (uvádí se v %).

g) V případě plnění emisního stropu stanoveného výpočtem podle části III bodu 4 této přílohy se určuje celkové množství netěkavých látek N obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, adhesivních materiálech nebo tiskařských barvách, které se vypočítá ze vztahu:

N = celková roční spotřeba materiálu x obsah netěkavých látek v materiálu (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

Vyplněný bilanční list provozovatelé uloží do své provozní evidence a na požádání jej poskytují příslušným orgánům ochrany ovzduší současně se všemi podklady potřebnými pro ověření správnosti vstupních dat použitých pro výpočty.


Příloha č. 6 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K NAKLÁDÁNÍ S BENZINEM

1. Pojmy
Pro účely této přílohy se rozumí
a) benzinem - jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, který je určen pro použití jako palivo motorových vozidel, vyjma kapalného propanbutanu, a jehož nasycené páry mají při teplotě 20 °C tlak roven nebo větší než 1,32 kPa,
b) benzinovými parami - všechny plynné sloučeniny, které se odpařují z benzinu,
c) čerpací stanicí - zařízení pro vydávání benzinu ze stacionárních skladovacích nádrží do palivových nádrží motorových vozidel,
d) meziskladem par - prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této přílohy,
e) mobilním kontejnerem - cisterna pro přepravu benzinu po silnici, železnici nebo vodních cestách z jednoho terminálu do druhého nebo z terminálu do čerpací stanice,
f) plnicí lávkou - každá konstrukce v terminálu, ze které lze kdykoliv plnit benzin do jednotlivých silničních cisteren,
g) plnicím zařízením - jakékoli zařízení v terminálu pro plnění benzinu do mobilních kontejnerů,
h) ročním obratem benzinu - největší celkové množství benzinu odebrané ze skladovacího zařízení terminálu do mobilních kontejnerů v průběhu předchozích 3 let,
i) systémem rekuperace benzinových par etapy I - zařízení pro zpětné získávání benzinu z par skladovacích zařízení terminálů včetně všech vyrovnávacích zásobníkových systémů v terminálu,
j) systémem rekuperace benzinových par etapy II - zařízení zajišťující rekuperaci benzinových par vytěsněných z palivové nádrže motorového vozidla při čerpání pohonných hmot na čerpací stanici a přenášející benzinové páry do skladovací nádrže na čerpací stanici nebo zpět do benzinového čerpacího automatu k opětovnému prodeji,
k) terminálem - zařízení pro skladování a k plnění benzinu do mobilních kontejnerů, včetně technologického příslušenství na místě tohoto zařízení,
l) účinností zachycení benzinových par - množství benzinových par zachycených systémem rekuperace benzinových par etapy II ve srovnání s množstvím benzinových par, které by bylo jinak vypouštěno do ovzduší, pokud by takový systém neexistoval, a které je vyjádřeno jako procentní podíl.
2. Požadavky na skladovací zařízení terminálů
a) Pro terminál, jehož skladovací zařízení je vybaveno systémem rekuperace benzinových par etapy I, je na výduchu z tohoto systému stanoven emisní limit 150 mg/m3, vyjádřený jako hmotnostní koncentrace celkového organického uhlíku s výjimkou methanu, vztažený na normální stavové podmínky a vlhký plyn.
b) Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny vhodnou izolací a reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a).
c) Nádrže s vnějšími nebo vnitřními plovoucími střechami musí být vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).
d) Nádrže s pevnou střechou musí být napojeny na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a).
e) Požadavky na omezení úniku benzinových par uvedené v písmenu d) se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle bodu 3 této přílohy.
3. Požadavky na zařízení pro plnění a stáčení
a) Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů musí být vedeny parotěsným potrubím do systému rekuperace benzinových par etapy I terminálu. Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.
b) V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Požadavky na emise do ovzduší z jednotek omezování par benzinu, které jsou uvedené v písm. a) bodu 2. této přílohy, se vztahují také na jednotku spalování par.
c) V terminálech s ročním obratem benzinu do 25000 tun může být systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par.
d) V terminálech, kde je systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par, musí být vytěsněné páry vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par s účinností nejméně 99 %. Plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájeno, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par.
e) V případě úniku par benzinu musí být stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit.
f) Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním musí být plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.
4. Požadavky na zařízení pro spodní plnění, sběr par a ochranu před přeplněním silničních cisternových vozidel
4.1 Potrubní spojky
a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle musí odpovídat ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306", část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění.
b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: "Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306", část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par.
4.2. Podmínky plnění
a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2300 l/min, maximální povolený průtok je 2500 l/min.
b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.
c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa. Dále je na štítku uveden typ nainstalovaných čidel pro detekci horní hladiny (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.

4.3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění

Plnicí lávka musí být vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, musí vyslat signál umožňující plnění cisterny.

a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje standardním desetipólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.

b) Hladinové snímače na vozidle musí být buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla

c) Řídicí jednotka na plnicí lávce musí umožňovat propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.

d) Společný vodič hladinových snímačů musí být připojen ke kolíku 10 na přívodce a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 na nástrčce je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.

4.4. Umístění spojek

a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce musí splňovat následující požadavky

1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 m (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo); doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m,

2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m; doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,

3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v krytém prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m,

4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

a) konektor signalizace uzemnění a přeplnění musí být umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

b) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory musí být umístěny na jedné straně vozidla.

4.5. Bezpečnostní blokování

a) Signalizace uzemnění a přeplnění - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.

b) Signalizace odvodu par - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.

5. Požadavky na plnicí a skladovací zařízení v čerpacích stanicích a terminálech, kde se provádí meziskladování par

Páry vytlačované stáčeným benzinem z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Plnění nesmí být zahájeno, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce.

Roční ztráty motorového benzinu vznikající při plnění skladovacích zařízeních v čerpacích stanicích musí být nižší než 0,01 % hmotnostních z ročního obratu motorového benzinu.

6. Podmínky provozu čerpacích stanic

6.1. Podmínky provozu čerpacích stanic

Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu musí být vybaveny zřetelným nápisem, upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla.

Čerpací stanice musí být vybaveny systémem rekuperace benzinových par etapy II, který musí pracovat s minimální účinností zachycení benzinových par rovnou 85 %, což potvrdí výrobce v souladu s příslušnými evropskými technickými normami nebo postupy schvalování, nebo neexistují-li žádné takové normy nebo postupy, v souladu s jakoukoli příslušnou vnitrostátní normou. Poměr objemu odvedených benzinových par při atmosférickém tlaku k celkovému objemu benzinu přečerpaného do palivové nádrže motorového vozidla je v rozmezí 0,95 až 1,05.

Kontrola funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II u výdejních stojanů musí být prováděna jedenkrát za směnu. U stojanů vybavených optickou signalizací správné funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II musí být kontrolována funkčnost tohoto systému při výdeji benzinu. Jsou-li stojany vybaveny automatickým monitorovacím systémem, musí tento systém automaticky zjišťovat poruchy řádné funkce systému rekuperace benzinových par etapy II a samotného automatického monitorovacího systému, signalizovat poruchy obsluze čerpací stanice a automaticky zastavovat průtok benzinu z vadného palivového automatu, pokud by porucha nebyla opravena do sedmi dnů. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkčnosti systému nebo automatickým monitorovacím systémem, musí být správná funkčnost systému rekuperace benzinových par etapy II kontrolována mechanickým testerem rekuperace.

6.2. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II

Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II je prováděna pracovníkem servisní organizace, která je oprávněna k montážím a opravárenským zásahům výrobcem těchto zařízení. Kontrola je prováděna jedenkrát za kalendářní rok a dále při každém podezření na chybnou funkčnost tohoto zařízení.

Pro kontrolu provozní účinnosti systému rekuperace benzinových par etapy II se používají tyto postupy:

1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při 100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému se provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným.
2. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem rekuperace benzinových par etapy II, který umožňuje provést zkoušku bez čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k tomuto účelu schváleným.


Příloha č. 7 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
VYBRANÉ VÝROBKY, LIMITNÍ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH A ANALYTICKÉ METODY PRO STANOVENÍ OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH
Část I   Dělení vybraných výrobků
Kategorie A
Nátěrové hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům, s výjimkou aerosolů.

Subkategorie:

a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ≤ 25@60°,

b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60°,

c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo a cihlové, betonové nebo sádrové stěny,

d) vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty vytvářející neprůhledný film a jsou určené pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie též zahrnuje podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy,

e) vnitřní/venkovní laky a mořidla jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na budovy a jejich vybavení a vytvářející transparentní nebo polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní),

f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 μm, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997,

g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech,

h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva proti zmodrání,

i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních,

j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí, avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před použitím,

k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty,

l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání.
Kategorie B
Výrobky určené pro opravy a přestříkávání silničních vozidel podle směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí při jejich opravě, údržbě nebo za účely dekorace prováděné vně výrobních zařízeních.

Subkategorie:
a) výrobky pro přípravné a čisticí operace jsou výrobky určené k mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k přípravě na nanášení nových nátěrů:
i) přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje (výrobky určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení), odstraňovače nátěrů, odmašťovadla (včetně antistatických činidel pro plasty) a odstraňovače silikonu,
ii) čisticí prostředek je výrobek určený k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením,
b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru,
c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty
i) vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností,
ii) základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče,
iii) reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 % hmotn. kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti, nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy,

d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré výrobky užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky

i) podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému,

ii) laky jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému,

e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné nebo transparentní nátěry (např. nátěry odolné proti poškrábání a fluorované transparentní nátěry), reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty (např. tepané efekty), protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserií, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly.

Část II
Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích

1. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky spadající pod kategorii A	Subkategorie výrobků	druh	VOC g/l*)
a	matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru (stupeň lesku ≤ 25@60°)	VŘNH	30
RNH	30
b	lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru (stupeň lesku > 25@60°)	VŘNH	100
RNH	100
c	nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu	VŘNH	40
RNH	430
d	vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov	VŘNH	130
RNH	300
e	vnitřní/venkovní laky a mořidla včetně silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevo	VŘNH	130
RNH	400
f	vnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidla	VŘNH	130
RNH	700
g	základní nátěrové hmoty	VŘNH	30
RNH	350
h	penetrační nátěrové hmoty	VŘNH	30
RNH	750
i	jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí	VŘNH	140
RNH	500
j	vícesložkové reaktivní nátěrové hmoty se speciální funkcí pro specifické účely	VŘNH	140
RNH	500
k	vícebarevné nátěrové hmoty	VŘNH	100
RNH	100
l	nátěrové hmoty s dekorativními efekty	VŘNH	200
RNH	200
Vysvětlivky:*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití.VŘNH - vodou ředitelné nátěrové hmotyRNH - rozpouštědlové nátěrové hmoty


2. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky spadající pod kategorii B	Subkategorie výrobků	Výrobky	VOC g/l*)
a	výrobky pro přípravné a čisticí operace	přípravné prostředky	850
čisticí prostředky	200
b	karosářské plniče a tmely	všechny druhy	250
c	základní nátěrové hmoty	vyrovnávací nátěrové hmoty a základní nátěrové hmoty (na kov)	540
reaktivní základní nátěrové hmoty	780
d	vrchní nátěrové hmoty	všechny druhy	420
e	speciální vrchní nátěrové hmoty	všechny druhy	840
Vysvětlivka:*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití. Případný obsah vody ve výrobku připraveném k použití se odečte, s výjimkou výrobků v subkategorii a.


Část III
Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích

Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC nižším než 15 % hmotnostních bez přítomnosti reaktivních ředidelParametr	Jednotky	Zkouška
Metoda	Datum zveřejnění
Obsah VOC	g/l	ČSN ISO EN ISO 11890-2	2006


Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC 15 % hmotnostních a více bez přítomnosti reaktivních ředidelParametr	Jednotky	Zkouška
Metoda	Datum zveřejnění
Obsah VOC	g/l	ČSN ISO EN ISO 11890-1	2007
Obsah VOC	g/l	ČSN ISO EN ISO 11890-2	2006


Povolené metody pro výrobky obsahující VOC za přítomnosti reaktivních ředidelParametr	Jednotky	Zkouška
Metoda	Datum zveřejnění
Obsah VOC	g/l	ASTMD 2369	2003



Příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
PODMÍNKY PROVOZU PRO OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE

Část I
Obecná ustanovení a pojmy

1. Pojmy

Pro účely této přílohy se rozumí

a) vztažnými podmínkami A pro emisní limit - koncentrace příslušné látky při normálních stavových podmínkách v suchém plynu, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,

b) vztažnými podmínkami B pro emisní limit - koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,

c) vztažnými podmínkami C pro emisní limit - koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,

d) přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny a vnášeny do ovzduší společně se znečišťujícími látkami vzniklými v technologickém procesu,

e) flérou (pochodní) - zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší, při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.

2. Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje využívající fléry

a) Všechna, i nouzová, technologická zařízení k likvidaci odpadních plynů jsou konstruována tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování úrovně znečišťování.

b) V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem.

c) Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tedy flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.

Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu

1. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI

1.1 Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně (kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu

a) Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.

b) Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití zvyšovat pachovou zátěž okolí.

c) Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.

1.2 Biodegradační a solidifikační zařízení (kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu) Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2013:

V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např. zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení na čištění odpadních plynů.

V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látek do ovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich skrápěním nebo mlžením.

1.3. Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin) s projektovaným ročním výkonem vyšším než 1t VOC včetně (kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu)

Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ.Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
VOC
50	C


1.4. Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den (kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně.

1.5. Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10000 a více ekvivalentních obyvatel (kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu)

Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně.

2. ENERGETIKA - OSTATNÍ

2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem (kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
NOx	CO
400	800	A


2.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny

2.2.1. Třídění a jiná studená úprava uhlí (kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
100
 201)	C


Vysvětlivka:

1) Platí od 1. ledna 2020.

2.2.2. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace, sušení) (kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	VOC
100
 201)	50	C
 B1)


Vysvětlivka:

1) Platí od 1. ledna 2020.

2.3. Výroba koksu

2.3.1. - 2.3.3. (kódy 3.5.1, 3.5.2, 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	PAH2)
2.3.1. Otop koksárenských baterií (kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu)
201)	500	500		5	B
2.3.2. Příprava uhelné vsázky (kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu)
50					C
2.3.3 Vytlačování koksu (kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
50			0,2		B


Vysvětlivky:

1) Platí od 1. ledna 2016.

2) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten.

Technické podmínky provozu:

a) Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být odsířený.

b) Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu stanoví provozní řád.

c) Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům VOC do vnějšího ovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším.

d) Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením.

e) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této přílohy je třeba stanovit v provozním řádu.

f) Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak, aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než 10 % dveří komor na strojové i koksové straně.

g) Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení.

h) Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno vytlačování a plnění koksovacích komor.

2.3.4. Třídění koksu (kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50	C


2.3.5. Chlazení koksu (kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu)

Technické podmínky provozu:

Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých znečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální výška alespoň 30 m.

2.4. Úprava uhlí a výroba plynů a olejů

2.4.1. Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	CO	sulfan	amoniak
150
 501)	2500	500	800	10	50	A


Vysvětlivka:

1) Platí od 1. ledna 2020.

3. VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ

3.1. Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy

3.1.1. Příprava vsázky (kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50	C


3.1.2. Spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	CO	plynné sloučeniny rtuti
50	400	400	8000	1	19	A


3.1.3. Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50	C


3.1.4. Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace) (kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	SO2
Drcení, sušení
25	-	C
Vytvrzovací pás
40	1001)	A


Vysvětlivka: 1) Platí od 1.ledna 2020.

3.2. Výroba železaEmisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	CO
3.2.1. Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (kód 4.2.1. přílohy č. 2 k zákonu)
50	-	-	-	-	C
3.2.2. Odlévání (vysoká pec) (kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu)
50	-	-	-	-	A
3.2.3. Ohřívače větru (kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
	2500
 20001)	400
 1001)	4000	7	A
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.

Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:

Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat; koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí přesahovat 10 mg/m3 v suchém plynu za normálních podmínek.

3.3. Výroba oceli

3.3.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
501)	C

Vysvětlivka: 1) Platí i pro mletí a třídění strusky.

Technická podmínka provozu:
Definovat způsob odsávání a odlučování znečišťujících látek při dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem.

3.3.2. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	 Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx
50	400	400	B


3.3.3. Kyslíkové konvertory (kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50
 201)	A


Vysvětlivka: 1) Platí pro sekundární odprášení od 1. 1. 2020.

Technické podmínky provozu:
a) Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat.
b) Hala ocelárny musí být odprášena s účinností alespoň 90 %. Tato podmínka platí od 1. ledna 2020.

3.3.4. - 3.3.6. (kód 4.3.4. - 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	CO	
3.3.4. Elektrické obloukové pece (kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
20	-	400	1000		A
3.3.5. Pánvové pece (kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu)
50
 201)	400	400	1000	-	A

3.3.6. Elektrické indukční pece s projektovaným výkonem nad 2,5 t/hod (kód 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
50	-	400	1000	-	A

Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.

3.4. Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Emisní limit na SO2 neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.

3.4.1. Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování (kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
SO2	NOx	CO
500
 4001)	400	800	A
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.

3.4.2. Kovárny - ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW včetně (kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
SO2	NOx	CO
500
 4001)	400	800	A
Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.

3.5. Slévárny železných kovů (slitin železa)
3.5.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu) Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou úpravárenská zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace.Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
100
 201)	C


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020 pro slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t za den.

Technické podmínky provozu:

Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader běžně dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.

3.5.2. Žíhací a sušící pece (kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu)Emisní limity1) [mg/m3]	Vztažné podmínky
SO2	NOx	CO
4002)	400	800	A


Vysvětlivka:

1) Platí pro jednotky o jmenovitém tepelném výkonu od 0,3 MW včetně

2) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.

3.5.3. - 3.5.7. (kód 4.6.3. - 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	CO	TOC
3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci (kód 4.6.3. dle přílohy č. 2 zákona)
20	-	400	1000	-	A
3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci (kód 4.6.4. dle přílohy č. 2 zákona)
20	-	-	-	-	A
3.5.5. Kuplovny (kód 4.6.5. dle přílohy č. 2 zákona)
20	400	400	10001)	502)	A
3.5.6. Tavení v ostatních pecích - kapalná paliva (kód 4.6.6. dle přílohy č. 2 zákona)
30
 203)	1700	400	300	-	A
3.5.7. Tavení v ostatních pecích - plynná paliva (kód 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
20		400	200	-	A


Vysvětlivky:

1) Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven.

2) Platí pro studenovětrné kuplovny.

3) Platí od 1. ledna 2016.

Technická podmínka provozu:

U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými prostředky např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru.

3.6. Metalurgie neželezných kovů

3.6.1. Úprava rud neželezných kovů (kód 4.7. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50
 101)	A


Vysvětlivka: 1) Při zpracování rud na získání olova.

3.7. Výroba nebo tavení neželezných kovů, včetně slévání slitin a přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků

3.7.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.8.1. dle přílohy č. 2 zákona)

Včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací apod.Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50
 201)	C


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016 pro provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den.

Technická podmínka provozu:

Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.

3.7.2. Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů (kód 4.8.2. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NOx	TOC
101)
 202)
 503)
 304)	400	50	A


Vysvětlivky:

1) Platí při výrobě olova

2) Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting.

3) Platí pro ostatní výroby.

4) Platí pro ostatní výroby od 1. ledna 2016.

3.7.3. Elektrolytická výroba hliníku (kód 4.9. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	HF
30 201)	2	A
Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné z denních průměrů
TZL	HF
5	0,5


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.

3.7.4. Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin (kód 4.10. dle přílohy č. 2 zákona)

Technická podmínka provozu:

Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny obsahující chlor.Emisní limity1) [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NOx	Zn
50
 202)	400	103)	A


Vysvětlivky:

1) Emisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o projektované kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší.

2) Platí od 1. ledna 2016.

3) Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin.

3.8. Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů

3.8.1. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)

Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání, metalizaci a související operace.Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NOx1)	HCl1)
502)	15003)	104)	C


Vysvětlivky:

1) Emisní limity platné pro lázně s objemem od 3 m3 do 30 m3 včetně, vyjma oplachu.

2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí.

3) Platí pro použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení.

4) Platí při použití HCl u povrchových úprav.

Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním:

Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látek, např. těsněním, pod tlakem.

3.8.2. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně nad 30 m3 (vyjma oplachu) (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]		Vztažné podmínky
	SO2	NOx	H2SO4	HC1	HF
Moření pomocí HC1
	-	-	-	10	-	B
Moření pomocí H2SO4
-	20	-	2	-	-	B
Moření pomocí kyselin) HNO3+HF
	-	650	-	-	5	B


3.8.3. Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový projektovaný elektrický příkon je vyšší než 100 kW (kód 4.13. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
501)	C


Vysvětlivka: 1) Emisní limit platí pouze pro obrábění za sucha a neplatí pro třískové obrábění.

3.8.4. Svařování kovových materiálů, jejichž celkový projektovaný elektrický příkon je roven nebo vyšší 1000 kVA (kód 4.14. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
501)	C


Vysvětlivka: 1) Neplatí pro odporové sváření.

3.8.5. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným výkonem menším než 1 tuna pokovené oceli za hodinu včetně (kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona)

Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.

Technologický ohřev procesních vanEmisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NO2
50	400	A


3.8.6. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s projektovaným výkonem větším než 1 tuna pokovené oceli za hodinu (kód 4.16. dle přílohy č. 2 zákona)

Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.

Technologický ohřev procesních vanEmisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NO2
50
 201)	400	A


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.

3.8.7. Žárové pokovování zinkem (kód 4.17. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	zinek
101)	10
 51)	A


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016

4. ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN (kód 5. dle přílohy č. 2 zákona)

4.1. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žárovzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření

4.1.1. Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice (kód 5.1.1. dle přílohy č. 2 zákona)

Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace páleného vápna.Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50
 301)	C


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016. Nevztahuje se pro hydrataci páleného vápna.

4.1.2. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (kód 5.1.2. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx
30	400	800
 5001)	10	A


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2016.

4.1.3. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu (kód 5.1.3. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
30	C


4.1.4. Výroba vápna v rotačních pecích (kód 5.1.4. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NOx
30	1200	A


4.1.5. Výroba vápna v šachtových a jiných pecích (kód 5.1.5. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Emisní limit [% obj.]	Vztažné podmínky
TZL	NOx	CO
50
 301)	1200	32)	A


Vysvětlivky:

1) Platí od 1. ledna 2016.

2) Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích.

4.1.6. Pece pro zpracování produktů odsíření (kód 5.1.6. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity1) [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NOx	SO2	CO
50	200	100	100	A


Vysvětlivka: 1) Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na provozu vlastního odsíření.

4.1.7. Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích (kód 5.1.7. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	NOx
75	500	B


4.2. Výroba skla, včetně skleněných vláken	Emisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	CO	jiné
4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
 502),21)	5003)
 16004),21)	20005)
 10006)
 12007),8)	8009)	510),11)
 212)
 5013)
 3014)	815)
 136),16)	A
4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
 502)	5003)
 16004)	2000			1316)	A
4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.4. dle přílohy č. 2 zákona)
5017)
 7518)	8003)
 16004)	2000		5019)		C
4.2.4. Zpracování a zušlechťování skla (tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie, aj.) (kód 5.5. dle přílohy č. 2 zákona)
10020)		50020)	80020)			A


Vysvětlivky:

1) Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h

2) Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h

3) Platí při spalování zemního plynu.

4) Platí pro ostatní paliva.

5) Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.

6) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.

7) Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.

8) Při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot.

9) Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.

10) Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h.)

11) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01kg/h.) do 31. prosince 2015.

12) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01kg/h.) od 1. ledna 2016.

13) Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05kg/h.)

14) Platí pro HCl (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05kg/h.)

15) Platí pro kontinuální tavicí agregáty.

16) Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době, kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem.

Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.

17) V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL.

18) V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s organickými pojivy.

19) Platí pro VOC.

20) Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.

21) Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v rozhodnutích podle jiného právního předpisu3), platí pro provedení generálních oprav.

4.2.5. Chemické leštění skla (kód 5.6. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
HF
5	C


4.3. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken

4.3.1. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod. (kód 5.7. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx
201)
 102)	4001)	10003)
 15004),5)	A


Vysvětlivky:

1) Platí pro výpal a sušení hmoty.

2) Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s výrobkem, atd.)

3) Platí od 1. ledna 2016 při teplotě nižší než 1300°C včetně.

4) Platí od 1. ledna 2016 při teplotě vyšší než 1300°C.

5) Platí do 31. prosince 2015 pro výpal z hmoty.

4.3.2. Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích (kód 5.8. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity [mg/m3]	Vztažné Podmínky
TZL	SO2	HF	HCl
20	2500	10	50	A


4.3.3. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.9. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	VOC
20	50	A


4.4. Výroba keramických výrobků

4.4.1. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu vyšším než 75 t/den (kód 5.10. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	CO	VOC
150
 751)	2500
 15001)	500	800	50	B


Vysvětlivka: 1) Platí od 1. ledna 2020.

4.5. Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv z povrchových dolů

4.5.1. Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého, o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den (kód 5.11. dle přílohy č. 2 zákona)

Technické podmínky provozu:

Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu, například:

a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,

b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,

c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,

d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.

Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem.

4.5.2. Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den (kód 5.12. dle přílohy č. 2 zákona)

Technické podmínky provozu:

Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu, například:

a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,

b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,

c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,

d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.

4.5.3. Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den (kód 5.13. dle přílohy č. 2 zákona)

Technické podmínky provozu:

Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu, například:

a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,

b) instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,

c) opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,

d) opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.

4.6. Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů (kód 5.14. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	NOx	CO
20	500	800	17	A

Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2014:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel.
5. CHEMICKÝ PRŮMYSL
5.1. Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem
5.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu (kód 6.1. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3l		Vztažné podmínky
	1,2-dichlorethan	vinylchlorid
Výroba 1,2-dichlorethanu
	5		C
Výroba vinylchloridu
	5	5	C


5.1.2. Výroba a zpracování polymerů na bázi polyakrylonitrilu (kód 6.3. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit pro akrylonitril [mg/m3]	Vztažné podmínky
za zařízením na snižování emisí	ze sušáren
0,21),2)
 52),3)		
104)	204)	C
105),6)
 357),5)	258)	


Vysvětlivky:

1) Platí ze zařízení na snižování emisí spalováním.

2) Platí pro výrobu vláken.

3) Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí.

4) Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů.

5) Platí u spřádání vláken.

6) Platí při mokrém procesu zvlákňování.

7) Platí při suchém procesu zvlákňování.

8) Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot).

Technická podmínka provozu:

Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí

5.1.3. Výroba polyvinylchloridu (kód 6.4. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Emisní limit [g/t]	Vztažné podmínky
Vinylchlorid
5	101)
 1002)	C


Vysvětlivky:

1) Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC.

2) Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC.

5.1.4. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde (kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity1) [mg/m3]	Vztažné podmínky
TOC	NH3
852)
 503)	504)	C


Vysvětlivky:

1) Platí od 1. ledna 2016. Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov).

2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy.

3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan).

4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic.

Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:

Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování.

5.1.5. Výroba a zpracování viskózy (kód 6.6. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
H2S	CS2	H2S a CS2 celkem
10
 501)	100
 4001)	2002)	C


Vysvětlivky:

1) Platí pro výrobu kordového hedvábí.

2) Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí.

Technické podmínky provozu:

a) Měrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí je 200000 g/t.

b) Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky.

5.1.6. Výroba gumárenských pomocných přípravků (kód 6.7. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	NOx
20	7001),2)	112)	B


Vysvětlivky:

1) Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na fléře.

2) Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí.

Technická podmínka provozu:

Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením dodatečného spalování odpadních plynů.

5.1.7. Výroba a zpracování expandovaného polystyrenu (kód 6.9. dle přílohy č. 2 zákona)

Technická podmínka provozu:

Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % podílu surovin obsahujících nejvýše 5 % pentanu.

5.1.8. Výroba acetylenu mokrou metodou (kód 6.10. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
VOC
200	B


5.2. Výroba anorganických látek

5.2.1. Výroba chloru (kód 6.11. dle přílohy č. 2 zákona) Odpadní plyn z elektrolýzy a katalytické oxidaceEmisní limit [mg/m3]	Emisní limit1) [g/t]	Vztažné podmínky
Cl	rtuť
3	1
 0,012)	A


Vysvětlivky:

1) Vztaženo na roční projektovanou kapacitu výroby chloru.

2) Platí pro zdroje, na které bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí po 14. srpnu 2002.

5.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové (kód 6.12. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Emisní limit1) [g/t]	Vztažné podmínky
HCl
25	50	A


Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36% kyselinu chlorovodíkovou.

5.2.3. Výroba síry (Clausův proces) (kód 6.13. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Emisní limit [%]	Vztažné podmínky
H2S	Sloučeniny síry vyjádřené jako elementární síra
10	41)
 22)
 1,53)
 0,54)	A


Vysvětlivky:

1) Platí u zařízení s projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně.

2) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50 t/den síry včetně.

3) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry.

4) Platí u zařízení s projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry povolených po 1. lednu 2007.

Technická podmínka provozu:

Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány.

5.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého (kód 6.14. dle přílohy č. 2 zákona)

Technická podmínka provozu:

Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení.

5.2.5. Výroba kyseliny sírové (kód 6.15. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit1) [kg/t]	Vztažné podmínky
SO2
2,2	C


Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100% kyselinu sírovou.

5.2.6. Výroba amoniaku (kód 6.16. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit1) [kg/t]	Vztažné podmínky
NH3
0,2	C


Vysvětlivka: 1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku.

5.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí (kód 6.17. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Emisní limit1) [kg/t]	Vztažné podmínky
NO2	amoniak	NO2
3502)	3003)	1,6	A4)
 C4)


Vysvětlivky:

1) Přepočteno na 65% kyselinu dusičnou.

2) Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné,

3) V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem,

4) Vztažné podmínky A platí pro NO2, vztažné podmínky C platí pro amoniak.

5.2.8. Výroba hnojiv (kód 6.18. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx	amoniak	HCl	HF
50
 201)	25002)	500	50	503)	104)	B


Vysvětlivky:
1) Platí pro drcení fosfátové horniny od 1. ledna 2016.
2) Platí při použití kyseliny sírové.
3) Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík).
4) Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny.

5.2.9. Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.21. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Emisní limit [kg/t]	Vztažné podmínky
TZL	SO21)	SO21)
502)
 1503)	5004)	6	B


Vysvětlivky:
1) Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2.
2) Platí pro hlavní výpusti.
3) Platí pro vedlejší výpusti.
4) Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu.

Technická podmínka provozu od 1. ledna 2014:
Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny sírové.

5.2.10. Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.22. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	chlor
501)
 1502)	5	B

Vysvětlivky:
1) Platí pro hlavní výpusti.
2) Platí pro vedlejší výpusti.

5.2.11. Výroba ostatních pigmentů (kód 6.23. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limit [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50
 1001)	C


Vysvětlivka:
1) Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu železitých pigmentů.

Technická podmínka provozu:
U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení.
5.3. Ropná rafinerie, výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných těkavých kapalných organických látek
5.3.1. Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a lehké benziny, plyny, plynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu.
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování (teplota spalování nejméně 720°C) apod.
5.3.2. Skladování petrochemických výrobků a jiných těkavých kapalných organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče nad 10000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny) (kód 6.25. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
a) Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo větším než 1000 m3 nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném nebo větším než 10000 m3 při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K:
1. Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy.
2. Nádrže s pevnou střechou
2.1 musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo
2.2 musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito jako druhý stupeň čištění.
3. Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty. Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem menším než 10000 m3 platí tato opatření v přiměřeném rozsahu.
b) Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží:
1. Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 %.
2. Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou.
3. Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku.

6. POTRAVINÁŘSKÝ, DŘOVEZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL
6.1 Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně (kód 7.1. dle přílohy č. 2 zákona)

Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.

6.2 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z rostlinných surovin o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší (kód 7.2. dle přílohy č. 2 zákona)

Technické podmínky provozu:

a) V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látek např. při úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot peletizace a u překládek šrotu, odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s účinností alespoň 80%.

b) Při výrobě olejů a tuků využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.

c) Pro zařízení o projektované kapacitě 100 t hotových výrobků denně a vyšší platí tyto podmínky od 1. ledna 2013.

d) Pro zařízení o projektované kapacitě od 75 t hotových výrobků denně včetně do 100 t platí tyto podmínky od 1. ledna 2014.

6.3 Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných surovin (jiných než mléka) o projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a vyšší (kód 7.3. dle přílohy č. 2 zákona)

Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách (popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů.
Pro zařízení o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší platí tyto podmínky od 1. ledna 2013.
Pro zařízení o projektované kapacitě od 50 t hotových výrobků denně včetně do 75 t platí tyto podmínky od 1. ledna 2014.
6.4 Pražírny kávy o projektovaném výkonu větším než 1 t/den (kód 7.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:
Snižovat emise tuhých znečišťujících látek a s ohledem na technické možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod.
6.5 Udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg výrobků denně (kód 7.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:
Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do zařízení ke snižování emisí, zajistit technicko-organizační opatření ke snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících, případně prostory chladit atd.
6.6. Průmyslové zpracování dřeva o projektované roční spotřebě materiálu větší než 150 m3 včetně (kód 7.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL
50
 301)
 102)	C


Vysvětlivky:
1) Platí od 1. ledna 2018
2) Platí pro broušení.

6.7. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, sušení třísek a dřevních vláken při zpracování dřeva o projektované roční kapacitě 
větší než 150 m3 včetně (kód 7.7 a 7.8. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky TZL	TOC3)	Formaldehyd4)
50
 301)
 102)	300
 2501)	15	C 
 B1),3)

Vysvětlivky:
1) Platí od 1. ledna 2018.
2) Platí pro broušení.
3) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
4) Platí od 1. ledna 2018 pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu.

Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.

6.8. Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny (kód 7.9. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Emisní limity [g/t]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	síra a její sloučeniny1)
502)	20003)
 3504)	52)	A


Vysvětlivky:
1) Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny.
2) Platí od 1 .ledna 2016 pro regenerační kotle a vápenné pece.
3) Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů.
4) Platí u sulfátového způsobu výroby při centrálním odstraňování zapáchajících látek.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny, z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí.

6.9. Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod 6.8. (kód 7.10. dle přílohy č. 2 zákona)

Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru.Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TOC1)	B
40

Vysvětlivka:
1) Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve výrobním procesu.
6.10. Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií
(kód 7.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, například odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí.

6.11. Vydělávání kůží a kožešin (kód 7.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2013:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor, surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr).
Technická podmínka provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 121 hotových výrobků ročně.

6.12. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elekrografitu vypalováním či grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů (kód 7.14. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	Vztažné podmínky
TZL	TOC	PAH4)
50	1001)
 2002)
 503)	0,2	C
Vysvětlivky:
1) Platí z formovacích a mísicích zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě,
2) Platí z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly,
3) Platí z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a tunelových pecí z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu.
4) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten.
Technická podmínka provozu:
Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů do zařízení ke snižování emisí.

6.13. Krematoria (kód 7.15. dle přílohy č. 2 zákona)

Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.Emisní limity [mg/m3]	O2R[%]	Vztažné podmínky
TZL	NOx	CO	VOC
50	350	100	15	17	A
Technická podmínka provozu:
Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících znečišťujících látek (nejméně 850°C) s dobou setrvání spalin nejméně 2 s.
6.14. Veterinární asanační zařízení (kód 7.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí i pro sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod.
Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2013:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech.
6.15. Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě (kód 7.17. dle přílohy č. 2 zákona)Emisní limity [mg/m3]	O2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO2	NOx
50		1700		700	17	A

7. CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně (kód 8. přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY
Název znečišťující látky	
             Hmotnostní tok [g/h]	Hmotnostní koncentrace [mg/m3]
tuhé znečišťující látky	      ≤2500	200
                                         více než 2500	150
oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý	více než 20000	2500
oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý	více než 10000	500
oxid uhelnatý	                                více než 5000	500
organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)	více než 3000	150
amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak	více než 500	50
Sulfan	                                        více než 100	10
Sirouhlík	                                více než 100	20
chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HCl	více než 500	50
fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF	více než 100	10

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE

1.1. Identifikace provozovatele a provozovny Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČ), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu.
Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny, kód územně technické jednotky, odpovědná osoba.

1.2. Údaje o stacionárním zdroji
Stálé údaje
Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje v rámci provozovny, název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum uvedení do provozu, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu nebo výroby, účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce, druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj zaústěn.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den), využití kapacity v %, množství vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, množství výrobku.
1.3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
Proměnné údaje
Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den*), měsíc rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2.
*) neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn

1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí
Stálé údaje
Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.
Proměnné údaje
Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního zdroje), provozní účinnost (je-li sledována), objemový tok odpadního plynu, provozní parametr stanovený v provozním řádu dokladující plnění emisního limitu.

1.5. Údaje o komínech a výduších
Stálé údaje
Pořadové, případně také evidenční číslo komínu nebo jiného výduchu, výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné souřadnice paty komínu nebo výduchu, materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.
Proměnné údaje
Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních hodin stacionárního zdroje).

1.6. Údaje o emisích
Stálé údaje
Seznam znečišťujících látek, které má stacionární zdroj povinnost zjišťovat, na které látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí.
Proměnné údaje
Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu 4.4. přílohy č. 5.
Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky, záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci měřicích přístrojů.


Příloha č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
NÁLEŽITOSTI SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE
Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:
1. Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná paliva, na něž se vztahuje osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona, vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.2. v položkách 17. a 19. způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují.
2. Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2., na něž se vztahuje osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona, vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.

1.1. Identifikace provozovatele a provozovny
                    1. Údaje o provozovateli	
Identifikační číslo (IČ)1)	 
Název provozovatele (obchodní firma nebo příjmení a jméno):	 
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):	 
Adresa (obec, město - městská část):	 
PSČ:	 
2. Údaje o provozovně	 
Identifikační číslo provozovny (IČP)2):	 
Územně technická jednotka (ÚTJ)3):	 
Název provozovny:	 
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):	 
Adresa (obec, město - městská část):	 
PSČ:	 
Souhrnná provozní evidence za rok:	 

Vysvětlivky k tabulce:
1) Identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČ vyplní datum narození.
2) Identifikační číslo provozovny (IČP) - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů. IČP je přidělováno prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
3) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek.

1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a spaloven odpadů
1	Pořadové číslo stacionárního zdroje	                    
2	Zařazení stacionárního zdroje podle zákona	 
3	Datum vydání povolení provozu	 
4	Název stacionárního zdroje	 
5	Účinnost [%]	 
6	Jmenovitý tepelný výkon [MW]	 
7	Instalovaný elektrický výkon [MW]	 
8	Jmenovitý tepelný příkon [MW]	 
9	Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]	 
10	Projektovaná kapacita spalovny odpadu [t/rok]	 
11	Druh topeniště	 
12	Provozní hodiny [h/rok]	 
13	Celkové provozní hodiny (h/rok]	 
14	Využití kapacity [%]	 
15	Celková výroba tepla [GJ/rok]	 
16	Celkové množství dodaného tepla [%]	 
17	Druh paliva nebo odpadu	 
18	Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]	 
19	Spotřeba paliva nebo odpadů [t/rok, tis. m3/rok]	 
20	Emise znečišťujících látek [t/rok]	                    	 

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.
4 Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace.
5 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.
6 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
7 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdroje znečišťování.
8 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
9 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4 odst. 7 a 8 zákona.
10 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické dokumentace.
11 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák, atd.) dle číselníku uvedeném ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
12 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
13 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4 odst. 7 a 8 zákona sčítají, každá hodina jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.
14 Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití instalované kapacity.
15 Celkové množství vyrobeného užitného tepla.
16 Celkové množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, vyjádřeno jako procenta (%) z celkového množství vyrobeného užitného tepla (procenta z údaje uvedeného na řádku č. 13). Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším.
17 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad společně s palivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).
18 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.
19 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství tepelně zpracovaných odpadů.
20 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat emise.

1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů
1	Pořadové číslo stacionárního zdroje	                    
2	Zařazení stacionárního zdroje podle zákona	 
3	Označení sektoru	 
4	Název stacionárního zdroje	 
5	Provozní hodiny [h/rok]	 
6	Druh spalovaného paliva nebo odpadu	 
7	Výhřevnost paliva v [kJ/kg, kJ/m3]	 
8	Spotřeba spáleného paliva a odpadů [t/rok, tis m3/rok]	 
9	Spotřeba VOC (t/rok]	dle § 21 písm. a)	 
10	dle § 21 písm. b)	 
11	dle § 21 písm. c)	 
12	Druh výrobku	 
13	Množství výrobku [t/rok]	 
14	Emise znečišťujících látek [t/rok]	                    	  	 
 

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena v číselníku uveřejněném ve Věstníku MŽP, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.
1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny, přidělené ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
3 Označení sektoru v souladu s nomenklaturou pro reporting (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
4 Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
6 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady, uvede se jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).
7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.
8 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného stacionárním zdrojem ve vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové množství spálených odpadů.
9-11 Spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.
12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku MŽP.
14 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší za stacionární zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat emise.

1.4. Údaje o komínech a výduších
1	Pořadové číslo výduchu/komínu	                    
2	Pořadové číslo každého jednotlivého stacionárního zdroje zaústěného do komína/výduchu	 
3	Výška komínu/výduchu [m]	 
4	Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m2]	 
5	Zeměpisné souřadnice paty komínu/výduchu	N 	 
6	E	 
7	Průměrná rychlost plynů v [m/s]	 
8	Průměrná teplota plynů [°C]	 
9	Časový režim vypouštění emisí	 
10	Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok]	 
11	Druh technologie ke snižování emisí	 
12	Účinnost technologie ke snižování emisí	 
13	Emise znečišťujících látek [t/rok]	                    	 
  	 
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, přidělené ISPOP.
2 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.
3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním terénem.
4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha průřezu výduchu.
5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji GPS.
7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu dle schématu uveřejněného ve Věstníku MŽP (1 = znečišťující látky jsou v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec vypouštěny).
10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do komínu/výduchu).
11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve věstníku MŽP); v případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látek.
12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována, uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.
13 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat emise podle § 6 odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj se nevyplňuje.

1.5. Údaje o měření emisí
1	Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů	                    
2	Označení místa měření emisí	 
3	Datum měření	 
4	Emise znečišťujících látek	specifický emisní limit	 
5	jednotka emisního limitu	 
6	emisní koncentrace BAT	 
7	jednotka emisní koncentrace BAT	 
8	hmotnostní koncentrace	 
9	jednotka hmotnostní koncentrace	 
10	hmotnostní tok [kg/h]	 
11	měrná výrobní emise	 
12	jednotka měrné výrobní emise	 

Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.
2 Uvede se označení místa měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.
3 Datum posledního platného autorizovaného měření emisí; nevyplňuje se v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením.
4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.
5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.
7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg.m-3, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 7; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok.
9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit.
10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.
11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.
12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU
1. Identifikace stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů) a provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, provozovatele, případně majitele stacionárního zdroje.
2. Podrobný popis stacionárního zdroje a dále popis technologií ke snižování emisí a jejich funkce. Číslování stacionárního zdroje je shodné s provozní evidencí stacionárního zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.
3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie.
4. Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, paliva a odpady tepelně zpracovávané ve stacionárním zdroji.
5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích se vstupními surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí nebo dalších operací sloužících ke snižování emisí).*)
6. Výstupy z technologie - znečišťující látky a jejich vlastnosti, množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší.
7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot.
8. Popis měřicího místa pro jednorázové měření emisí.
9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.
10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování.
11. Aktuální spojení**) na příslušný orgán ochrany ovzduší, způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.
12. Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje.**) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.
13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny.
14. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu.
15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení sloužících ke snižování emisí. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob.*)
16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionární zdroje a podmínky odstavení stacionárního zdroje z provozu.*)
17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů.
18. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje.*)
19. Provozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede
a) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat,
b) způsob odvádění amoniaku do ovzduší,
c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí „Stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů" pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do ovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku,
d) další související technickoorganizační opatření.
20. Provozovatel stacionárního zdroje vypouštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo provozovatel stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu.
21. Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek
22. Podpis provozovatele nebo v případě právnické osoby jejího statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby.

Vysvětlivky:
*) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude požadované údaje obsahovat.
**) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny stacionární zdroje jediné provozovny.


Příloha č. 13 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ODBORNÉHO POSUDKU
1. Určení posudku, základní identifikační údaje: Pro koho byl odborný posudek zpracován, kdo jej zpracoval (včetně kopie rozhodnutí o vydání autorizace, razítka autorizované osoby a podpisu osoby oprávněné jednat za autorizovanou osobu), kdy jej zpracoval a za jakým účelem byl odborný posudek zpracován.
2. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace, atd.), Identifikační údaje (název stacionární zdroje, adresa, provozovatel, IČ provozovatele). Návrh zařazení stacionárního zdroje dle přílohy č. 2 zákona.
3. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení, název jeho výrobce, údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do atmosféry, množství, stavové podmínky, výška komína), systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatika). Dále pak údaje o referenčních stavbách, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). U stacionárních zdrojů nespadajících do působnosti referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Popis výrobního programu, jmenovité (projektované) výrobní kapacity, údaj o provozu stacionárního zdroje. Návrh zařazení uvedené technologie podle přílohy č. 2 k zákonu.
4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Umístění měřícího místa. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje. Naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie (jsou-li k dispozici), vypočtené hodnoty emisí. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot.
5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být stacionární zdroj umístěn: Komentář vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu. Popis vlivu stacionárního zdroje na úroveň znečištění ovzduší, porovnání s ostatními stacionárními zdroji, které mají vliv na předmětnou lokalitu a posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů ke zlepšení kvality ovzduší a návrh opatření k jejich naplnění.
6. Závěr a doporučení podmínek provozu: Stanovení základních podmínek provozu a doporučení dodatečných podmínek provozu s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdroje, shrnutí případných rizik s ohledem na kvalitu ovzduší.


Příloha č. 14 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ
1. Datum provedení jednorázového měření emisí, datum vystavení protokolu
2. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí
3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost provedení měření a zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované činnosti)
4. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje
5. Účel jednorázového měření emisí
6. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného stacionárního zdroje přidělené systémem ISPOP, základní technická data stacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí), další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí
7. Umístění měřicího místa, porovnání s požadavky určených norem, zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres s vyznačením odběrových míst
8. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační postupy
9. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat
10. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného subjektu, předmět spolupráce - stanovované veličiny, metody stanovení)
11. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí)
12. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších doprovodných veličin
13. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy), seznam značek
14. Vyhodnocení jednorázového měření emisí , které obsahuje: emisní limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot koncentrací znečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven emisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisi.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ROZPTYLOVÉ STUDIE
1. Zadání rozptylové studie
2. Použitá metodika výpočtu
3. Vstupní údaje
3.1. Umístění záměru
Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu.
3.2. Údaje o zdrojích
a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií.
b) Podkladové údaje o emisích (z posuzovaného zdroje i emise přímo související s tímto zdrojem a emise z technologicky propojených či navazujících záměrů bez ohledu na investora) a výduších, a to:
i. emisní koncentrace znečišťujících látek,
ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění,
iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,
iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).
Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu.
c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní počty vozidel a pojezdy) a složení dle kategorií a emisních tříd vozidel.
3.3. Meteorologické podklady
Je uvedena větrná růžice odpovídající dané lokalitě, a to jak graficky, tak tabelárně s četností výskytu jednotlivých tříd stability a tříd rychlosti větru vzhledem k rozptylovým podmínkám v atmosféře. V případě volby větrné růžice jiné lokality je nutno uvést důvody a popsat případný vliv na přesnost výsledků.
3.4. Popis referenčních bodů
Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území.
Model rozptylu posuzuje i vliv zdroje na vícepatrové obytné domy ve výškách, odpovídajících nejvyšším patrům těchto budov (posouzení možného „zachycení" kouřové vlečky na návětrné straně budov).
V odůvodněných případech je součástí rozptylové studie provedení citlivostní analýzy vlivu změny výšky komínu zdroje (případně návrh této výšky) na úroveň znečištění ve specifických výpočtových bodech, jejímž výsledkem je návrh výšky komína.
3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity
Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace, apod.) a příslušných imisních limitů.
3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě
Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, ve formátu shapefile (.shp ESRI). Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit.

4. Výsledky rozptylové studie
Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny
a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů,
b) v tabulkové formě (v případě výpočtu pro jednotlivé vybrané referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky v tabulkové formě přiložit k rozptylové studii na CD, zde je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi),
c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku).

5. Návrh kompenzačních opatření
Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření.
Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik.
Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření.

6. Závěrečné hodnocení
Kromě vyhodnocení příspěvků k úrovním znečištění je komentováno také plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdroje.
Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané oblasti.
7. Seznam použitých podkladů

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Koeficienty významnosti pro výpočet kompenzačních opatření
Efektivní výška zdroje*)[m]	
       Koeficient významnosti	
               Efektivní výška zdroje*)[m]	
                        Koeficient významnosti
0-1,5	50	28 -31	23
 1,5 -2,5	48	>31 -35	22
2,5-3	46	35 -38	21
3-3,5	44	38-43	20
3,5-4	42	 43 - 47	19
4-4,5	41	 47-53	18
4,5-5	40       53 - 58	17
5-6	39	58 -65	16
6-6,5	38	 65 - 72	15
6,5-7	37	 72 - 80	14
7-8	36	 80 - 89	13
8-9	35	 89 - 99	12
9- 10	34	99 - 110	11
 10 - 11	33	 110-122	10
 11 - 12	32	 122 - 135	9
 12-13,5	31	 135-150	8
 13,5-15	30	 150-167	7
 15-16,5	29	 167-185	6
 16,5 - 18,5	28	 185-206	5
 18,5-20,5	27	 206 - 229	4
 20,5-23	26	 229 - 254	3
 23 - 25	25	 254-282	2
  25-28	        24	 282 a více	1
*) Pro výpočet efektivní výšky zdroje se použije II. třída stability a rychlost větru 5 m.s-1.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).
 Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení.
 Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a omezování znečišťování životního prostředí azbestem. Směrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech ke slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.
2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, ve znění vyhlášky č. 154/2014 Sb.