právo - hospodaření s veřejnými rozpočty a veřejná správa
5/2014 o způsobu, termínech a rozsahu údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti od 1.1.2015, zrušila 449/2009
383/2009 technická vyhláška o účetních záznamech, ve zneni az 300/2014 od 1.1.2015
vyhláška 323/2002 o rozpočtové skladbě
zákon 218/2000 o rozpočtových pravidlech 1.1.2015 ve znění 250/2014
25/2015 novela zákona o rozpočtových pravidlech státu od 5.2.2015
250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 1.1.2014
24/2015 novela o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů od 5.2.2015, §10d od 1.6.2015
129/2000 o krajích od 5.2.2015
131/2000 o hl.m.Praze od 5.2.2015
128/2000 zákon o obcích od 5.2.2015
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
Například nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (kodifikované znění), ve znění nařízení Rady (EU) č. 679/2010.
5/2014 vyhláška o o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti
§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Údaj
§ 3 - Finanční výkazy z rozpočtového systému
§ 4 - Finanční výkazy v centrálním systému účetních informací státu
§ 5 - Způsob a termíny předkládání údajů
§ 6 - Rozsah sestavení finančních výkazů
§ 7 - Utajované informace
§ 8 - Přechodné ustanovení
§ 9 - Zrušovací ustanovení
Přílohy
5 VYHLÁŠKA ze dne 2. ledna 2014
o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti
Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 421/2009 Sb.:
§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje způsob, termíny a rozsah údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů
územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „regionální rada“).
§ 2 Údaj
Pro účely této vyhlášky se údajem předkládaným pro hodnocení plnění rozpočtu rozumí vstupní údaje v rozpočtovém systému1) a finanční výkazy.
§ 3 Finanční výkazy z rozpočtového systému
Finanční výkazy sestavované ze vstupních údajů v rozpočtovém systému jsou
a) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol a organizačních složek státu (FIN 1-12 OSS),
b) výkaz o nárocích z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu (NAR 1-12 OSS).
§ 4 Finanční výkazy v centrálním systému účetních informací státu
(1) Finanční výkazy předkládané do centrálního systému účetních informací státu jsou
a) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu státních fondů (FIN 1-12 SF),
b) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad (FIN 2-12 M),
c) výkaz o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje (ROZP 1-01 SPO),
d) výkaz o zaměstnanosti regulované vládou (ZAM 1-04 U),
e) výkaz o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky (REF 1-04 OSS).
(2) Finanční výkazy sestavují podle
a) odstavce 1 písm. a) státní fondy,
b) odstavce 1 písm. b) územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady,
c) odstavce 1 písm. c) státní příspěvkové organizace,
d) odstavce 1 písm. d) organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u kterých je zaměstnanost regulována vládou,
e) odstavce 1 písm. e) organizační složky státu.
§ 5 Způsob a termíny předkládání údajů
(1) Správci kapitol, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a státní fondy předkládají údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu způsobem a v termínech uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady předkládají údaje pro hodnocení svých rozpočtů způsobem a v termínech uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky.
(3) Organizační a technologické podmínky pro předávání údajů Ministerstvu financí prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu stanoví jiný právní předpis2).
§ 6 Rozsah sestavení finančních výkazů
(1) Rozsah sestavení finančního výkazu uvedeného v
a) § 3 písm. a) stanoví příloha č. 3 této vyhlášky,
b) § 3 písm. b) stanoví příloha č. 4 této vyhlášky,
c) § 4 odst. 1 písm. a) stanoví příloha č. 5 této vyhlášky,
d) § 4 odst. 1 písm. b) stanoví příloha č. 6 této vyhlášky,
e) § 4 odst. 1 písm. c) stanoví příloha č. 7 této vyhlášky,
f) § 4 odst. 1 písm. d) stanoví příloha č. 8 této vyhlášky,
g) § 4 odst. 1 písm. e) stanoví příloha č. 9 této vyhlášky.
(2) Vstupní údaje do rozpočtového informačního systému a vstupní údaje do centrálního systému účetních informací státu se uvádějí v Kč s přesností na dvě desetinná místa.
§ 7 Utajované informace
Pokud údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu obsahují utajované informace, předkládají se v písemné podobě v příslušném stupni utajení. Příslušné datové soubory nesmějí obsahovat utajované informace. Ministerstvo financí k tomu dohodne se správci kapitol způsob nezbytné agregace údajů.
§ 8 Přechodné ustanovení
Při vypracování finančních výkazů za rok 2014 a výkazu o zaměstnanosti regulované vládou se postupuje podle vyhlášky č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 9 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.
2. Vyhláška č. 403/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.
3. Vyhláška č. 451/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb.
4. Vyhláška č. 10/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Ministr:
Ing. Fischer, CSc., v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Způsob a termíny předkládání údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu správci kapitol, organizačními složkami státu, státními příspěvkovými organizacemi a státními fondy
1. Organizační složka státu
1.1 Zpracovává a aktualizuje v rozpočtovém systému údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., „o rozpočtové skladbě“, ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová skladba).
1.2 Zajišťuje v rozpočtovém systému za uplynulý kalendářní měsíc objemový soulad mezi údaji o příjmech a výdajích a stavem na příjmových a výdajových účtech vedených u České národní banky.
1.3 Předkládá čtvrtletně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky REF 1-04 OSS.
1.4 Předkládá čtvrtletně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zaměstnanosti regulované vládou ZAM 1-04 U. Výjimkou je Bezpečnostní informační služba, která výkaz o zaměstnanosti regulované vládou nepředkládá.
2. Státní příspěvková organizace
2.1 Předkládá čtvrtletně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zaměstnanosti regulované vládou ZAM 1-04 U, a to v případě, že je u ní zaměstnanost regulována vládou.
2.2 Předkládá ročně do centrálního systému účetních informací státu výkaz o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a dalších doplňujících údajů ROZP 1-01 SPO.
3. Správce kapitoly
3.1 Ověřuje průběžně v rozpočtovém systému správnost údajů za kapitolu.
3.2 Zajišťuje v případě zjištění nesouladu údajů v rozpočtovém systému na úrovni kapitoly opravu údajů u příslušných organizačních složek státu.
3.3 Schvaluje údaje za kapitolu formou uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému.
3.4 Zajišťuje v případě zjištění nesouladu údajů v rozpočtovém systému na úrovni kapitoly otevření posledního uzavřeného kalendářního měsíce.
3.5 Ověřuje v centrálním systému účetních informací státu správnost výkazů a sumář za kapitolu na základě údajů předložených příslušnými organizačními složkami státu a státními příspěvkovými organizacemi.
3.6 Zajišťuje v případě zjištění nesouladu údajů v centrálním systému účetních informací státu na úrovni kapitoly opravu předávaných výkazů u příslušných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových organizací.
3.7 Schvaluje sumář za kapitolu v centrálním systému účetních informací státu na úrovni kapitoly.
4. Státní fond
4.1 Předkládá do centrálního sytému účetních informací státu měsíčně výkaz FIN 1-12 SF.
4.2 Schvaluje v centrálním systému účetních informací státu měsíčně výkaz FIN 1-12 SF na úrovni státního fondu.
5. Ministerstvo financí
5.1 Zajišťuje neprodleně dostupnost výkazů sestavených z údajů rozpočtového systému.
5.2 Provádí uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému pro kontrolní účely.
5.3 Provádí konečné uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému.
5.4 Schvaluje sumář za kapitoly v centrálním systému účetních informací státu.
6. Způsob předložení údajů
6.1 Vkládání údajů do rozpočtového systému se děje podle podmínek určených v technickém manuálu k rozpočtovému systému.
6.2 Formát, struktura, přenos a zabezpečení předávání finančních údajů do centrálního systému účetních informací státu jsou stanoveny jiným právním předpisem2).
7. Termíny předložení údajů a uzávěrky období
7.1 Organizační složka státu zpracovává a aktualizuje údaje v rozpočtovém systému průběžně.
7.2 Organizační složka státu zajišťuje objemový soulad mezi údaji o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní měsíc v rozpočtovém systému a stavem na příjmových a výdajových účtech u České národní banky do 3 pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce, za období leden až prosinec nejpozději do 11. ledna následujícího roku.
7.3 Organizační složka státu zajišťuje aktualizaci údajů a změny v rozpočtové klasifikaci v rozpočtovém systému nejpozději do 10. dne po skončení měsíce, za období leden až prosinec nejpozději do 25. ledna následujícího roku.
7.4 Ministerstvo financí provádí pro účely kontroly údajů ze strany správců kapitol uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému 11. den po skončení měsíce, za období leden až prosinec 26. ledna následujícího roku
7.5 Správce kapitoly zajišťuje schválení údajů formou uzavření uplynulého kalendářního měsíce za kapitolu v rozpočtovém systému nejpozději do 14. dne následujícího měsíce, za období leden až prosinec nejpozději do 1. února následujícího roku.
7.6 Ministerstvo financí provádí konečné uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému 15. den následujícího měsíce a za období leden až prosinec 2. února následujícího roku.
7.7 Organizační složka státu a státní příspěvková organizace předkládá do centrálního systému účetních informací státu výkaz o zaměstnanosti regulované vládou ZAM 1-04 U nejpozději poslední pracovní den před 14. dnem následujícího měsíce po ukončení čtvrtletí, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 25. lednem následujícího roku.
7.8 Organizační složka státu předkládá do centrálního systému účetních informací státu přehled o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky REF 1-04 OSS nejpozději poslední pracovní den před 14. dnem následujícího měsíce po ukončení čtvrtletí, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 25. lednem následujícího roku.
7.9 Správce kapitoly schvaluje sumář výkazu REF 1-04 OSS za kapitolu v centrálním systému účetních informací státu na úrovni kapitoly nejpozději poslední pracovní den před 20. dnem následujícího měsíce po ukončení čtvrtletí, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 1. únorem následujícího roku.
7.10 Státní fond předkládá do centrálního systému účetních informací státu výkaz FIN 1-12 SF nejpozději poslední pracovní den před 14. dnem následujícího měsíce, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 25. lednem následujícího roku.
7.11 Státní fond schvaluje výkaz FIN 1-12 SF v centrálním systému účetních informací státu nejpozději poslední pracovní den před 20. dnem následujícího měsíce, za období leden až prosinec je stanoven termín nejpozději poslední pracovní den před 1. únorem následujícího roku.
7.12 Státní příspěvková organizace předkládá do centrálního systému účetních informací státu výkaz o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a dalších doplňujících údajů ROZP 1-01 SPO v termínu nejpozději poslední pracovní den před 28. únorem příslušného rozpočtového roku.
8. Správci kapitol v rozpočtovém systému a státní fondy v centrálním systému účetních informací státu provedou alespoň jednou čtvrtletně kontrolu jimi vykazovaných údajů o poskytnutých transferech a půjčkách na hodnoty transferů a půjček přijatých územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a regionálními radami. V případě zjištění rozdílů mezi poskytnutými a přijatými transfery nebo půjčkami neprodleně zajistí, v součinnosti s příslušným územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí a regionální radou, jejich dohledání a opravu.
9. Předkladatel údajů odpovídá za úplnost, správnost a včasnost předložených údajů.
10. V případě účinnosti rozpočtového provizoria jsou termíny uzavření uplynulého kalendářního měsíce v rozpočtovém systému a předložení údajů i schválení sumáře v centrálním systému účetních informací shodné jako v případě, kdy rozpočtové provizorium není. U kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém rozpočtové provizorium skončí, nedochází k uzavírání v rozpočtovém systému ze strany správců kapitol.
11. Pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití udělí organizační složky státu České národní bance, která vede jejich účty, souhlas s předáváním údajů z výpisů z účtů Ministerstvu financí.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Způsob a termíny předkládání údajů pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad
1. Obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a regionální rady předávají do centrálního systému účetních informací státu měsíčně výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad - FIN 2-12 M (dále jen „výkaz“) - za vlastní hospodaření. Způsob předávání a systém prováděných kontrol stanoví jiný právní předpis2).
2. V případě statutárních měst a hlavního města Prahy se předkládá jeden výkaz, který obsahuje údaje za město jako celek. Tento výkaz v sobě zahrnuje údaje za hospodaření městských částí a městských obvodů.
3. Krajský úřad kontroluje předání, úplnost a správnost výkazů předávaných obcemi, jež se nachází na území příslušného kraje, a dobrovolnými svazky obcí, majících sídlo na území příslušného kraje a vyžaduje provedení oprav neúplných nebo chybně vyplněných výkazů. S ohledem na zvolený způsob předávání výkazů obcí a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu2), si krajský úřad stanoví způsob a určí metodu, jakou zabezpečí kontrolu úplnosti a správnosti výkazů předávaných jeho prostřednictvím nebo předaných obcemi a dobrovolnými svazky obcí přímo do centrálního systému účetních informací státu. Ke stanovení způsobu a určení metody kontroly úplnosti a správnosti výkazů předaných do centrálního systému účetních informací státu je správce centrálního systému účetních informací státu povinen krajskému úřadu poskytnout součinnost v nezbytném rozsahu.
4. V případě hlavního města Prahy kontroluje předání úplného a správného výkazu do centrálního systému účetních informací státu Magistrát hlavního města Prahy.
5. Krajský úřad, s ohledem na zvolený způsob předávání výkazů obcí a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu2) stanoví obcím a dobrovolným svazkům obcí termíny pro předání výkazů tak, aby měl krajský úřad možnost zajistit kontrolu úplnosti a správnosti předaných výkazů, včetně zaslání oprav neúplných nebo chybně vyplněných výkazů. Termíny stanovené krajským úřadem musí obcím a dobrovolným svazkům obcí ponechat dostatečný časový prostor pro vypracování výkazů, přičemž krajský úřad musí vzít do úvahy termíny stanovené v bodě 7. Předložení opisu výkazu schváleného statutárním zástupcem účetní jednotky a jeho periodicitu předkládání krajskému úřadu stanoví krajský úřad podle svých potřeb.
6. Obce a dobrovolné svazky obcí kromě výkazu uvedeného v bodě 1. předají krajskému úřadu i další potřebné údaje vztahující se k výkazu způsobem, v počtu vyhotovení a v termínu, které jim stanoví krajský úřad. Jedná se zejména o komentář k výkazu, ve kterém se uvedou důvody chyb a rozdílů ve výkazu.
7. Termíny pro předložení úplných a správných výkazů krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad do centrálního systému účetních informací státu a pro potvrzení úplnosti a správnosti výkazů obcí a dobrovolných svazků obcí krajskými úřady v centrálním systému účetních informací státu:
7.1 Za měsíční období do 20. dne následujícího měsíce.
7.2 Za období leden až prosinec do 10. února následujícího roku.
7.3 Připadne-li termín na sobotu, neděli nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
7.4 Za období leden a za období červenec se výkazy nepředkládají.
7.5 Údaje o schváleném rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad budou uvedeny ve výkazech za období leden až duben příslušného rozpočtového roku.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol a organizačních složek státu (FIN 1-12 OSS)
1. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol a organizačních složek státu (FIN 1-12 OSS) je sestavován ze vstupních údajů v rozpočtovém systému.
2. Ve výkazu se uvádějí údaje rozpočtu schváleného na příslušný rok, rozpočtu po změnách, konečného rozpočtu výdajů a skutečnosti v členění dle vybraných třídění rozpočtové skladby.
3. Údaji o schváleném rozpočtu ve finančním výkaze FIN 1-12 OSS na příslušný rok se rozumí údaje státního rozpočtu schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.
4. Rozpočtem po změnách se rozumí údaje schváleného rozpočtu upravené o rozpočtová opatření provedená podle § 23 odst. 1 s výjimkou písmen b) a c) zákona č. 218/2000 Sb. při respektování zásad uvedených v ustanoveních § 24 až 26 tohoto zákona.
5. Konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu se rozumí rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření. Je to schválený rozpočet upravený nejen o rozpočtové přesuny, ale i o povolená překročení a vázání, tedy rozpočet po změnách s připočtenými částkami povoleného překročení a odpočtenými částkami vázání, případně o změnu provedenou na základě rozhodnutí vlády o zvýšení celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., nebo rozhodnutí ministra financí o zvýšení z celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb.
6. Rozpočet po změnách a konečný rozpočet výdajů se uvádějí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to včetně rozpočtových opatření s datem nejpozději posledního dne kalendářního měsíce, která Ministerstvo financí zaneslo do chronologické evidence rozpočtových opatření v rozpočtovém systému.
7. Údaje rozpočtu po změnách a konečného rozpočtu výdajů se sledují průběžně a upravují se při každém rozpočtovém opatření.
8. Údaje o skutečnosti uváděné v tomto výkazu se získávají z analytického členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s platnou rozpočtovou skladbou.
9. Vzor finančního výkazu FIN 1-12 OSS
9.1 Část I. FIN 1-12 OSS - Globální výkaz
V této části výkazu se uvádějí rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje v členění dle vybraných třídění podle platné rozpočtové skladby.
9.2 Část II. FIN 1-12 OSS - Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich konsolidace
V této části výkazu se uvádějí
a) úhrny příjmů jednotlivých tříd,
b) úhrny výdajů jednotlivých tříd,
c) rozpis položek potřebných pro provedení konsolidace příjmů a výdajů,
d) saldo příjmů a výdajů po konsolidaci,
e) úhrn třídy 8 - Financování (vyplňuje kapitola 396 Státní dluh).
9.3 Část III. FIN 1-12 OSS - Závazné ukazatele státního rozpočtu
V této části výkazu se uvádějí hodnoty ukazatelů státního rozpočtu stanovené v příloze zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
Ve sloupci „Mimorozpočtové prostředky“ se uvádějí příjmy a výdaje s podkladovou jednotkou 2 - posílení rozpočtu rezervním fondem a s podkladovou jednotkou 3 - posílení rozpočtu ostatními mimorozpočtovými a podobnými prostředky podle pokladového třídění rozpočtové skladby.
Hodnoty ve sloupci „Čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů“ odpovídají údajům ve sloupci 7 výkazu NAR 1-12 OSS.
Konkrétní obsah této části se stanovuje a zveřejňuje ve Finančním zpravodaji každý rok po schválení zákona o státním rozpočtu.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení výkazu o nárocích z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu (NAR 1-12 OSS)
1. Výkaz o nárocích z nespotřebovaných výdajů (dále „NNV“) organizačních složek státu (NAR 1-12 OSS) je sestavován ze vstupních údajů v rozpočtovém systému.
2. Údaje ve výkazu NAR 1-12 OSS jsou vypočteny v návaznosti na § 47 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále „rozpočtová pravidla“).
3. Ve výkazu se neuvádějí profilující výdaje na sociální dávky, a to v souladu s ustanovením § 47 odst. 8 písm. b) rozpočtových pravidel.
4. Údaje v řádcích výkazu jsou načítány sestupně v souladu s členěním NNV uvedeným v § 47 odst. 4 rozpočtových pravidel, ve struktuře rozpočtové klasifikace. Pokud má některý údaj několik určujících kritérií, je zařazen do řádku s nejvyšší prioritou.
5. Sloupec 1, Stav NNV k 1.1. běžného roku - hodnota vypočtená podle § 47 odst. 1 bod d) rozpočtových pravidel.
6. Sloupec 2, Změna stavu NNV běžného roku - obsahuje změny stavu NNV související s ukončením a zapojením NNV ve sloupcích 3 a 4, tj. ukončení NNV podle § 47 odst. 6 písm. b) až e) rozpočtových pravidel a zapojení NNV podle § 47 odst. 6 písm. a) rozpočtových pravidel. V případě ukončení nebo zapojení NNV se hodnoty ve sloupci 2 uvádějí se zápornou hodnotou.
7. Sloupec 3, Ukončení NNV - snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. b), c), d) a e) rozpočtových pravidel.
8. Sloupec 4, Zapojení NNV - snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. a) rozpočtových pravidel.
9. Sloupec 5, Zapojení NNV dle rozhodnutí vlády - zapojení neprofilujících NNV do profilujících výdajů na základě rozhodnutí vlády podle § 47 odst. 5 rozpočtových pravidel.
10. Sloupec 6, Stav NNV k poslednímu dni měsíce běžného roku - součet hodnot ve sloupcích 1 a 2.
11. Sloupec 7, Skutečné čerpání NNV k poslednímu dni měsíce běžného roku - hodnota skutečně čerpaných NNV.
12. Sloupec 8, Stav zapojených nečerpaných NNV k poslednímu dni měsíce běžného roku - stav nároků zapojených podle sloupce 4 a 5, snížený o skutečné čerpání nároků uvedených ve sloupci 7.
13. Sloupec 9, Zůstatek NNV včetně nečerpaných zapojených NNV k poslednímu dni měsíce běžného roku - součet hodnot ve sloupcích 6 a 8.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu státních fondů (FIN 1-12 SF)
1. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu státních fondů (FIN 1-12 SF) sestavují státní fondy. Státní fondy mají přidělené číslo podle níže uvedeného seznamu:
502 Státní fond životního prostředí České republiky
504 Státní fond kultury České republiky
505 Státní fond kinematografie
506 Státní fond dopravní infrastruktury
507 Státní fond rozvoje bydlení
511 Státní zemědělský intervenční fond
1.1 Údaji o schváleném rozpočtu ve finančním výkaze FIN 1-12 SF na příslušný rok se rozumí údaje rozpočtu státního fondu schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.
1.2 Rozpočtem po změnách se rozumí veškeré změny schváleného rozpočtu státního fondu, v členění dle platné rozpočtové skladby, provedené nejpozději k poslednímu dni vykazovaného období.
1.3 Údaje o skutečnosti uváděné v tomto výkazu se získávají z analytického členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s platnou rozpočtovou skladbou.
2. Vzor finančního výkazu FIN 1-12 SF
2.1 Část I. FIN 1-12 SF - Rozpočtové příjmy a část II. FIN 1-12 SF Rozpočtové výdaje a financování
V této části výkazu se uvádějí rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku podle
a) paragrafů odvětvového třídění,
b) položek druhového třídění,
c) nástrojů nástrojového třídění,
d) prostorových jednotek prostorového třídění rozpočtové skladby.
2.2 Číselník nástrojů je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí. Rozpočtové položky financování zahrnují financující operace jednotlivých položek krátkodobého a dlouhodobého financování; u položek třídy 8 - Financování se nepoužívá odvětvového třídění.
3. Část III. FIN 1-12 SF - Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich konsolidace
3.1 V této části výkazu se uvádějí
a) úhrny příjmů jednotlivých tříd,
b) úhrny výdajů jednotlivých tříd,
c) saldo příjmů a výdajů,
d) úhrn třídy 8 - financování.
3.2 Vazby mezi částí I., II. a III. tohoto výkazu:součet příjmů v části I. ∑ (třídy 1 až 4) sl. 1,2,3 = r. 3010 sl. 31,32,33
součet výdajů v části II. ∑ (třídy 5 a 6) sl. 1,2,3 = r. 3060 sl. 31,32,33
součet údajů financování v části II. ∑ (třída 8) sl. 1,2,3 = r. 3200 sl. 31,32,33
3.3 Vazby v části III. výkazu:r. 3010 sl. 31,32,33 = r. (3011 + 3012 + 3013 + 3014) sl. 31,32,33
r. 3060 sl. 31,32,33 = r. (3061 + 3062) sl. 31,32,33
r. 3100 sl. 31,32,33 = r. (3010 - 3060) sl. 31,32,33
r. 3100 sl. 31,32,33 = - r. 3200 sl. 31,32,33
4. Část IV. FIN 1-12 SF - Stavy a obraty na bankovních účtech
Vazba v této části výkazu:sl. 43 = sl.41 - sl.42 s respektováním znaménka
5. Část IX. FIN 1-12 SF - Transfery a půjčky poskytnuté veřejným rozpočtům územní úrovně
5.1 V této části výkazu se uvádějí údaje poskytnutých transferů a půjček
a) uvedených na položkách 5321, 5323, 5325, 5329, 5641, 5642, 5643, 5649, 6341, 6342, 6345, 6349, 6441, 6442, 6443 a 6449,
b) v členění podle účelových znaků,
c) v členění podle kódu územní jednotky.
5.2 Vazby mezi částí IX. a II. výkazu:
Pro položky uvedené v bodě 5.1 a) vykázané v části IX. platí∑ údaj sl. 93 UZ, územní jednotka = ∑ údaj sl. 3 § dané položky
tzn., že součet všech údajů sl. 93 dané položky za všechny účelové znaky a kódy územních jednotek v části IX. musí odpovídat součtu údajů sl. 3 této položky v části II. za všechny paragrafy.
5.3 Pro transfery a půjčky poskytnuté obci se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0xxx), pro transfery a půjčky poskytnuté kraji se přiřadí kód územní jednotky odpovídající NUTS 3 (CZ0xx); pro transfery a půjčky poskytnuté hlavnímu městu Praha se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0100); pro transfery a půjčky poskytované regionálním radám se přiřadí kód územní jednotky odpovídající NUTS 2 (CZ0x).
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad (FIN 2-12 M)
1. Výkaz sestavují územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady.
2. Ve výkazu se uvádějí údaje rozpočtu schváleného na příslušný rok, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku (skutečnosti) v členění podle platné rozpočtové skladby.
3. Údaji o schváleném rozpočtu územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí a regionální rady na příslušný rok se rozumí údaje o příjmech, výdajích a financování schválených zastupitelstvem územního samosprávného celku, orgány dobrovolného svazku obcí nebo výborem regionální rady.
4. Rozpočtem po změnách se rozumí údaje schváleného rozpočtu územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí a regionální rady upraveného o rozpočtová opatření provedená podle § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
5. Údaje o skutečnosti uváděné v tomto finančním výkazu se získávají z analytického členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s platnou rozpočtovou skladbou k syntetickým účtům.
068 - Termínované vklady dlouhodobé
231 - Základní běžný účet územních samosprávných celků
236 - Běžné účty fondů územních samosprávných celků
244 - Termínované vklady krátkodobé
281 - Krátkodobé úvěry
451 - Dlouhodobé úvěry
6. Část I. - Rozpočtové příjmy a část II. - Rozpočtové výdaje
V této části výkazu se uvádějí rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku v členění podle rozpočtové skladby, a to podle
a) paragrafů odvětvového třídění,
b) položek druhového třídění.
7. Část III. - Financování
7.1 V této části se uvádějí financující operace v členění stanoveném rozpočtovou skladbou; jednotlivé položky v této části výkazu budou mít kladné (+) nebo záporné (-) znaménko tak, jak je uvedeno v níže uvedeném přehledu;
7.2 U účtů krátkodobých a dlouhodobých úvěrů zřízených u poboček bank, ze kterých se přímo uhrazují investiční nebo neinvestiční výdaje, se postupuje takto:
úhrada výdajů se zatřídí, jako analytická operace strany Dal syntetického účtu 281, resp. 451, ve třídě 5 a 6; splátky úvěrů hrazené z vlastních účtů peněžních prostředků se zatřídí jako analytika k těmto účtům v členění třídy 8 rozpočtové skladby na položky 8xx4; koncem kalendářního měsíce se na řádek 8xx3 přenese údaj hodnoty změny stavu strany Dal účtu 281, resp. 451, od počátku roku.
Položka Název Znaménko
8111, 8211 Krátkodobé vydané dluhopisy +
8112, 8212 Uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů -
8121, 8221 Dlouhodobé vydané dluhopisy +
8122, 8222 Uhrazené splátky dlouhodobých vydaných dluhopisů -
8113, 8213 Krátkodobé přijaté půjčené prostředky +
8114, 8214 Uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředků -
8123, 8223 Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky +
8124, 8224 Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků -
8117, 8217 Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy +
8118, 8218 Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje -
8127, 8227 Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - příjmy +
8128, 8228 Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - výdaje -
Položka Název Znaménko Podmínka
8115 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech kromě účtů státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA + (stav ke konci vykazovaného období) > (stav k 1.1.) (stav ke konci vykazovaného období) < (stav k 1.1.)
8125, 8225 Změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech + (stav ke konci vykazovaného období) > (stav k 1.1.) (stav ke konci vykazovaného období) < (stav k 1.1.)
8215 Změna stavu bankovních účtů krátkodobých prostředků ze zahraničí jiných než ze zahraničních dlouhodobých úvěrů + (stav ke konci vykazovaného období) > (stav k 1.1.) (stav ke konci vykazovaného období) < (stav k 1.1.)
Položka Název Znaménko Podmínka
8901 Operace z peněžních účtů organizace nemající charakter příjmů a výdajů vládního sektoru + platba inkaso
8902 Nerealizované kurzové rozdíly pohybů na devizových účtech + snížení zvýšení
8905 Nepřevedené částky vyrovnávající schodek + snížení zvýšení
8. Část IV. - Rekapitulace příjmů, výdajů, financování a jejich konsolidace
8.1 V této části výkazu se uvádějí
a) úhrny příjmů jednotlivých tříd,
b) úhrny výdajů jednotlivých tříd,
c) rozpis položek potřebných pro provedení konsolidace příjmů, výdajů a financování,
d) úhrny záznamových jednotek 024 až 029, 035 a 036,
e) saldo příjmů a výdajů po konsolidaci,
f) úhrn třídy 8 - Financování.
8.2 Konsolidace peněžních operací se provádí
a) na úrovni vykazující jednotky, kterou se rozumí kraj, obec, dobrovolný svazek obcí a regionální rada; na této úrovni se konsolidace provádí i v případě statutárních měst a hlavního města Prahy,
b) na úrovni okresu, kraje a státu celkem, která je obsažena v příslušném sumáři finančního výkazu pro hodnocení rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad a je provedena zpracovateli sumářů finančních výkazů; pro docílení konsolidace je nezbytné, aby vykazující jednotky předávaly ve vstupních datech tohoto výkazu všechny hodnoty řádků konsolidace příjmů, výdajů vč. řádků 4191, 4192, 4193, 4194, 4421, 4422, 4423 a 4424 (tj. ZJ 024 až 029, 035 a 036) a financování.
8.3 Předmětem konsolidace jednotlivých položek druhového třídění rozpočtové skladby s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, jsou následující příjmové, výdajové a financující operace.konsolidace příjmů konsolidace na úrovni
vykazující jednotky okresu kraje státu
2223 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi ne ne ano ano
2226 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi ne ano ano ano
2227 - Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a DSO ne ne ne ano
2441 - Splátky půjčených prostředků od obcí ne ano ano ano
2442 - Splátky půjčených prostředků od krajů ne ne ano ano
2443 - Splátky půjčených prostředků od regionálních rad ne ne ne ano
2449 - Ostatní splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně ne ano ano ano
4121 - Neinvestiční přijaté transfery od obcí ne ano ano ano
4122 - Neinvestiční přijaté transfery od krajů ne ne ano ano
4123 - Neinvestiční přijaté transfery od regionálních rad ne ne ne ano
4129 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně ne ano ano ano
4133 - Převody z vlastních rezervních fondů (jiných než OSS) ano ano ano ano
4134 - Převody z rozpočtových účtů ano ano ano ano
4137 - Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - příjmy ano ano ano ano
4139 - Ostatní převody z vlastních fondů ano ano ano ano
4221 - Investiční přijaté transfery od obcí ne ano ano ano
4222 - Investiční přijaté transfery od krajů ne ne ano ano
4223 - Investiční přijaté transfery od regionálních rad ne ne ne ano
4229 - Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně ne ano ano ano
ZJ024 - Transfery přijaté z území jiného okresu ne ano ne ne
ZJ025 - Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného okresu ne ano ne ne
ZJ028 - Transfery přijaté z území jiného kraje ne ano ano ne
ZJ029 - Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného kraje ne ano ano ne
konsolidace výdajů konsolidace na úrovni
vykazující jednotky okresu kraje státu
5321 - Neinvestiční transfery obcím ne ano ano ano
5323 - Neinvestiční transfery krajům ne ne ano ano
5325 - Neinvestiční transfery regionálním radám ne ne ne ano
5329 - Ostatní neinvestiční transfery veřejným rozpočtům uzemni urovne ne ano ano ano
5342 - Převody FKSP a sociálnímu fondu obcí a krajů ano ano ano ano
5344 - Převody vlastním rezervním fondům územních rozpočtů ano ano ano ano
5345 - Převody vlastním rozpočtovým účtům ano ano ano ano
5347 - Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - výdaje ano ano ano ano
5349 - Ostatní převody vlastním fondům ano ano ano ano
5366 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi ne ne ano ano
5367 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi ne ano ano ano
5368 - Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a DSO ne ne ne ano
5641 - Neinvestiční půjčené prostředky obcím ne ano ano ano
5642 - Neinvestiční půjčené prostředky krajům ne ne ano ano
5643 - Neinvestiční půjčené prostředky regionálním radám ne ne ne ano
5649 - Ostatní neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně ne ano ano ano
6341 - Investiční transfery obcím ne ano ano ano
6342 - Investiční transfery krajům ne ne ano ano
6345 - Investiční transfery regionálním radám ne ne ne ano
6349 - Ostatní investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně ne ano ano ano
6441 - Investiční půjčené prostředky obcím ne ano ano ano
6442 - Investiční půjčené prostředky krajům ne ne ano ano
6443 - Investiční půjčené prostředky regionálním radám ne ne ne ano
6449 - Ostatní investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům místní úrovně ne ano ano ano
ZJ026 - Transfery poskytnuté na území jiného okresu ne ano ne ne
ZJ027 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu ne ano ne ne
ZJ035 - Transfery poskytnuté na území jiného kraje ne ano ano ne
ZJ036 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje ne ano ano ne
Konsolidace financování se použije pro případy, kdy mezi subjekty, za které je sestavován výkaz, došlo k poskytnutí nebo splácení půjčky; většinou se jedná o případy poskytnutí půjčky ze strany kraje obci nebo splácení půjčky obcí kraji; kraj proto bude ve výkazu za území kraje konsolidovat v případě poskytnutí půjčky v části konsolidace výdajů na řádku 4330, resp. 4400 v případě splátky na straně konsolidace příjmů na řádku 4070 a proti tomu v části konsolidace financování na řádku 4460 odpovídající část třídy 8 - Financování u obcí.
8.4 Vazby v této části výkazu a vazby k jiným částem výkazu
a) obecné vazby, které platí na všech vykazovaných úrovních:r. 4050 sl. 41,42,43 = r. (4010 + 4020 + 4030 + 4040) sl. 41,42,43
r. 4060 sl. 41,42,433 = r. (4250 - 4460) sl. 41,42,43
r. 4200 sl. 41,42,43 = r. (4050 - 4060) sl. 41,42,43
r. 4240 sl. 41,42,43 = r. (4210 + 4220) sl. 41,42,43
r. 4430 sl. 41,42,43 = r. (4240 - 4250) sl. 41,42,43
r. 4430 sl. 41,42,43 = r. (4200 + 4470) sl. 41,42,43
r. 4440 sl. 41,42,43 = r. (4200 - 4430) sl. 41,42,43
r. 4470 sl. 41,42,43 = r. (4450 - 4460) sl. 41,42,43
r. 4440 sl. 41,42,43 = r. 4470 sl. 41,42,43
r. 4450 sl. 41,42,43 = r. 8000 sl. 1,2,3
b) kromě obecných vazeb, platí na úrovni vykazující jednotky:r. 4060 sl. 41,42,43 = r. (4130 + 4140 + 4145 + 4150) sl. 41,42,43
r. 4250 sl. 41,42,43 = r. (4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310) sl. 41,42,43
r. 4460 sl. 41,42,43 = 0
c) kromě obecných vazeb, platí na úrovni okresu:r. 4060 sl. 41,42,43 = r. (4062 + 4070 + 4090 + 4100 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4150 + 4170 + 4190) sl. 41,42,43 - r. (4191 + 4192 + 4193 + 4194) sl. 41,42,43 + r. (7291 + 7310 + 7340 + 7380) sl. 71,72,73
r. 4250 sl. 41,42,43 = r. (4260 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310 + 4322 + 4330 + 4350 + 4360 + 4380 + 4400 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4421 + 4422 + 4423 + 4424) sl. 41,42,43 + r. (7420 + 7431 + 7450 + 7490 + 7520) sl. 71,72,73
r. 4460 sl. 41,42,43 = r. (4330 + 4350 + 4400 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4070 + 4090) sl. 41,42,43 + r. (4192 + 4194) sl. 41,42,43 + r. (4422 + 4424) sl. 41,42,43 + r. (7490 + 7520) sl. 71,72,73 - r. 7380 sl. 71,72,73
d) kromě obecných vazeb, platí na úrovni kraje:r. 4060 sl. 41,42,43 = r. (4061 + 4062 + 4070 + 4080 + 4090 + 4100 + 4110 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4150 + 4170 + 4180 + 4190) sl. 41,42,43 - r. (4193 + 4194) sl. 41,42,43
r. 4250 sl. 41,42,43 = r. (4260 + 4270 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310 + 4321 + 4322 + 4330 + 4340 + 4350 + 4360 + 4370 + 4380 + 4400 + 4410 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4423 + 4424) sl. 41,42,43
r. 4460 sl. 41,42,43 = r. (4330 + 4340 + 4350 + 4400 + 4410 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4070 + 4080 + 4090) sl. 41,42,43 + r. 4194 sl. 41,42,43 - r. 4442 sl. 41,42,43
e) kromě obecných vazeb, platí na úrovni státu:r. 4060 sl. 41,42,43 = r. (4061 + 4062 + 4063 + 4070 + 4080 + 4081 + 4090 + 4100 + 4110 + 4111 + 4120 + 4130 + 4140 + 4145 + 4150 + 4170 + 4180 + 4181+ 4190) sl. 41,42,43
r. 4250 sl. 41,42,43 = r. (4260 + 4270 + 4271 + 4280 + 4281 + 4290 + 4300 + 4305 + 4310 + 4321 + 4322 + 4323 + 4330 + 4340 + 4341 + 4350 + 4360 + 4370 + 4371 + 4380 + 4400 + 4410 + 4411 + 4420) sl. 41,42,43
r. 446 sl. 41,42,43 = r. (4330 + 4340 + 4341 + 4350 + 4400 + 4410 + 4411 + 4420) sl. 41,42,43 - r. (4070 + 4080 + 4081 + 4090) sl. 41,42,43
8.5 Vazby mezi touto částí výkazu a částí VII.:r. 4191 sl. 41,42,43 = r. 7090 sl. 71,72,73
r. 4192 sl. 41,42,43 = r. 7140 sl. 71,72,73
r. 4193 sl. 41,42,43 = r. 7290 sl. 71,72,73
r. 4194 sl. 41,42,43 = r. 7360 sl. 71,72,73
r. 4421 sl. 41,42,43 = r. 7170 sl. 71,72,73
r. 4422 sl. 41,42,43 = r. 7220 sl. 71,72,73
r. 4423 sl. 41,42,43 = r. 7400 sl. 71,72,73
r. 4424 sl. 41,42,43 = r. 7470 sl. 71,72,73
9. Část V. - Tato část výkazu se nevyplňuje.
10. Část VI. - Stavy a obraty na bankovních účtech
10.1 V této části výkazu se uvádějí stavy a změny stavů bankovních účtů
a) termínovaných vkladů dlouhodobých,
b) základních běžných účtů územních samosprávných celků,
c) běžných účtů fondů územních samosprávných celků,
d) termínovaných vkladů krátkodobých,
údaj ve sl. 63 příslušného řádku části VI. se vypočítá jako rozdíl sloupce 61 a 62 téhož řádku, tzn., že údaj má znaménko
minus (-), pokud je stav ke konci vykazovaného období vyšší než stav k 1.1.,
plus (+), pokud je stav ke konci vykazovaného období nižší než stav k 1.1.
10.2 Vazba mezi touto částí výkazu a částí III.:r. (6030+ 6040+ 6050) sl. 63 = r. (8115 + 8125 + 8215 + 8225) sl. 3
11. Část VII. - Vybrané záznamové jednotky
V této části výkazu se uvádějí záznamové jednotky. Záznamové jednotky 024 až 029, 035 a 036 se použijí pro veřejné rozpočty územní úrovně zejména pro konsolidaci transferů a půjček poskytovaných mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí patřícími do různých okresů a krajů a krajů obcím nebo dobrovolným svazkům obcí, případně krajem na území jiného kraje; u těchto položek jsou vytvořeny podřádky pro rozpis jednotlivých jednotek, kterých se záznamové jednotky týkají.
12. Část VIII. - Tato část výkazu se nevyplňuje.
13. Část IX. - Přijaté transfery a půjčky ze státního rozpočtu, státních fondů a regionálních rad
13.1 V této části výkazu se uvádějí údaje přijatých transferů a půjček
a) uvedených na položkách 4111, 4113, 4116, 4118, 4123, 4160, 4211, 4213, 4216,4218,4223,4240,8113 a 8123,
b) v členění podle účelových znaků zveřejněných na internetových stránkách Ministerstva financí.
13.2 Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady musí zajistit soulad mezi údaji uvedenými v části IX. sloupci 93 a údaji stanovených položek uvedených v části I. resp. III. sloupce 3 tohoto finančního výkazu.
14. Část X. - Transfery a půjčky poskytnuté regionálními radami územním samosprávným celkům, dobrovolným svazkům obcí a regionálním radám
14.1 V této části výkazu se uvádějí údaje poskytnutých transferů a půjček
a) uvedených na položkách 5321, 5323, 5325, 5329, 5641, 5642, 5643, 5649, 6341, 6342, 6345, 6349, 6441, 6442, 6443 a 6449,
b) v členění podle účelových znaků zveřejněných na internetových stránkách Ministerstva financí,
c) v členění podle kódu územní jednotky.
14.2 Vazby mezi částí X. a II. výkazu:
Pro každou položku vykázanou v části X. platí∑ údaj si. 103 UZ, územní jednotka = ∑ údaj si. 3 § dané položky
tzn., že součet všech údajů sl. 103 dané položky (tj. za všechny účelové znaky a kódy územních jednotek) v části X. musí odpovídat součtu údajů sl. 3 této položky v části II.
14.3 Převedení prostředků z bankovního účtu regionální rady na bankovní účet příjemce se třídí na příslušnou druhovou položku (5321, 5323, 5325, 5329, 5641, 5642, 5643, 5649, 6341, 6342, 6345, 6349, 6441, 6442, 6443 a 6449) podle platného účelového znaku a kódu územní jednotky.
14.4 Pro transfery a půjčky poskytnuté obci nebo dobrovolnému svazku obcí se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0xxx), pro transfery a půjčky poskytnuté kraji se přiřadí kód územní jednotky odpovídající NUTS 3 (CZ0xx); pro transfery a půjčky poskytnuté hlavnímu městu Praha se přiřadí kód územní jednotky odpovídající LAU 1 (CZ0100); pro transfery a půjčky poskytované regionálním radám se přiřadí kód územní jednotky NUTS 2 (CZ0x).
15. Část XI. - Příjmy ze zahraničních zdrojů a související příjmy v členění podle jednotlivých nástrojů a prostorových jednotek
V části XI. jsou sledovány příjmy ze zahraničních zdrojů a související příjmy. Výše uvedené příjmy s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku se vykazují podle paragrafů odvětvového třídění a podle položek druhového třídění, dále podle nástrojů nástrojového třídění a podle prostorových jednotek prostorového třídění platné rozpočtové skladby. Ministerstvo financí zveřejňuje pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady číselník nástrojového třídění na internetových stránkách Ministerstva financí, kde je průběžně aktualizován.
16. Část XII. - Výdaje spolufinancované ze zahraničních zdrojů a související výdaje v členění podle jednotlivých nástrojů a prostorových jednotek
V části XII. jsou sledovány výdaje spolufinancované ze zahraničních zdrojů a související výdaje. Výše uvedené výdaje s údaji schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách a výsledku od počátku roku se vykazují v členění podle paragrafů odvětvového třídění a podle položek druhového třídění, dále podle nástrojů nástrojového třídění a podle prostorových jednotek prostorového třídění platné rozpočtové skladby. Ministerstvo financí zveřejňuje pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady číselník nástrojového třídění na internetových stránkách Ministerstva financí, kde je průběžně aktualizován.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o rozpočtu nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací a další doplňující údaje (ROZP 1-01 SPO)
1. Státní příspěvkové organizace předkládají do centrálního systému účetních informací státu ročně přehled o rozpočtu syntetických účtů v návaznosti na vyhlášku č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2. V části II předkládají státní příspěvkové organizace doplňující údaje za hlavní činnost, které vycházejí z analytické evidence k syntetickým účtům uvedeným v části I.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zaměstnanosti regulované vládou (ZAM 1-04 U)
Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž je zaměstnanost regulována a schvalována vládou, předkládají do centrálního systému účetních informací státu ve výkazu o zaměstnanosti údaje o počtu zaměstnanců: vládou schválený počet zaměstnanců na hlavní činnost pro rozpočtový rok, upravené počty zaměstnanců k poslednímu dni příslušného čtvrtletí a jejich roční průměr k poslednímu dni příslušného čtvrtletí po změnách rozpočtu a skutečné průměrné přepočtené počty zaměstnanců k poslednímu dni příslušného čtvrtletí od počátku roku.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.
Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu o zdrojích rezervního fondu organizačních složek státu a nakládání s těmito prostředky (REF 1-04 OSS)
1. Obsahuje údaje o členění zdrojů rezervního fondu této části v návaznosti na § 48 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.
2. Kontrolní vazby v rámci výkazu:sl. 156 = sl. (151 + 152 - 153 - 155)
ř. 1501 = ř. (1502 + 1503)
ř. 1508 = ř. (1501 + 1504 + 1505 + 1506 + 1507)
3. Význam sloupců:sl. 152 příjmy rezervního fondu v hodnoceném roce a převody nečerpaných prostředků, které byly převedeny z příjmového účtu zpět do rezervního fondu,
sl. 153 prostředky převedené na příjmový účet při čerpání rezervního fondu,
sl. 154 čerpaná částka, tj. skutečné výdaje,
sl. 155 prostředky použité jiným způsobem než prostřednictvím rozpočtu, např. odvedené do zahraničí, nebo snížení stavu na základě rozhodnutí vlády nevyplňuje se pro ř. 1507.
1) § 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 501/2012 Sb.
2) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů.
Obsah
ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - PRAVIDLA PRO FORMÁT, STRUKTURU, PŘENOS A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ V TECHNICKÉ FORMĚ VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK A ROZSAH A ČETNOST PŘEDÁVÁNÍ TĚCHTO ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ(§ 3 - § 22)
ČÁST TŘETÍ - PŘEDÁVÁNÍ FINANČNÍCH ÚDAJŮ(§ 23 - § 24)
ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY PRO TECHNICKÉ A SMÍŠENÉ FORMY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ(§ 26 - § 43)
ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ(§ 44)
Přechodná ustanovení
Přílohy
383 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech)
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 304/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 8 zákona a podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví
a) pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie5),
b) rozsah a četnost předávání účetních záznamů vybranými účetními jednotkami do centrálního systému účetních informací státu v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie5),
c) které vybrané účetní jednotky předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celek státu,
d) způsob, termíny a rozsah údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti a
e) požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) předáváním účetního záznamu činnost předávající účetní jednotky nebo správce centrálního systému účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,
b) přebíráním účetního záznamu činnost přebírající účetní jednotky nebo správce centrálního systému účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,
c) komunikací veškeré činnosti, včetně automatických, které jsou nezbytné pro předávání a přebírání účetních záznamů mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu podle této vyhlášky,
d) správcem centrálního systému účetních informací státu Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“),
e) správcem kapitoly účetní jednotka, která plní funkci správce kapitoly státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu,
f) státní příspěvkovou organizací příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je organizační složka státu nebo která byla zřízena zvláštním zákonem,
g) osobním přístupovým kódem dokument, datový soubor nebo soubor znaků, který slouží k utajení zabezpečeného šifrovaného přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu,
h) otevřeným tvarem informace zaznamenaná způsobem čitelným pro fyzickou osobu,
i) konsolidačním účetním záznamem účetní záznam předávaný vybranou účetní jednotkou do centrálního systému účetních informací státu pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku nebo pro sestavení účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu,
j) operativním účetním záznamem účetní záznam předávaný vybranou účetní jednotkou do centrálního systému účetních informací státu pro potřeby státu, zejména pro účely operativního řízení hospodaření a nakládání s finančními prostředky,
k) finančním údajem údaj předkládaný pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionálních rad,
l) jiným účetním záznamem účetní záznam, který není konsolidačním účetním záznamem ani operativním účetním záznamem a vybrané účetní jednotky jej předávají do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným touto vyhláškou, zpravidla na vyžádání, a
m) primárním účetním záznamem účetní záznam, který vybraná účetní jednotka vytvořila nebo měla povinnost vytvořit již před požadavkem na jeho předání do centrálního systému účetních informací státu.
ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA PRO FORMÁT, STRUKTURU, PŘENOS A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ V TECHNICKÉ FORMĚ VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK A ROZSAH A ČETNOST PŘEDÁVÁNÍ TĚCHTO ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
HLAVA I
OBECNÁ PRAVIDLA PRO FORMÁT, STRUKTURU, PŘENOS A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
§ 3
Formát a struktura předávaných účetních záznamů
(1) Konsolidační účetní záznamy předávají vybrané účetní jednotky elektronicky ve formalizované datové dávce
a) sumarizovaných výkazů u jednotlivých částí účetní závěrky,
b) Pomocného konsolidačního přehledu; rozsah jednotlivých částí Pomocného konsolidačního přehledu a jejich vzory stanoví příloha č. 3a k této vyhlášce, a
c) účetního záznamu, včetně souhrnného účetního záznamu, který je nutný pro konsolidaci.
(2) Operativní účetní záznamy předávají organizační složky státu a státní fondy a jiné účetní záznamy předávají vybrané účetní jednotky elektronicky ve formalizované datové dávce
a) sumarizovaných výkazů, nebo
b) účetního záznamu, včetně souhrnného účetního záznamu.
(3) Struktura elektronicky předávaných údajů se obecně člení na tyto části:
a) záhlaví, které stanoví nezaměnitelnou identifikaci účetního záznamu a další identifikační údaje o obsahu účetního záznamu a vybrané účetní jednotce, která jej vytvořila,
b) obsah, který obsahuje přenášenou informaci, ve struktuře stanovené touto vyhláškou, a
c) zápatí, které stanoví nezaměnitelnou identifikaci pro zajištění celistvosti přenášeného účetního záznamu a další informace stanovené touto vyhláškou.
(4) Formát elektronicky předávaných údajů je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(5) Požadavky na formáty účetních záznamů v technické formě a výstupní formáty snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(6) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup metodiku technického zajištění formátu, struktury, přenosu a zabezpečení účetních záznamů podle této vyhlášky (dále jen „Technický manuál centrálního systému účetních informací státu“). Technický manuál centrálního systému účetních informací státu je součástí provozní dokumentace Integrovaného informačního systému státní pokladny.
(7) V Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu správce centrálního systému účetních informací státu uvede zejména
a) vymezení datových prvků předávaných údajů a jejich atributy,
b) vymezení komunikačního rozhraní, včetně bezpečnostních parametrů a bližší podmínky jeho provozu,
c) způsob hlášení závad datových přenosů,
d) metodiku a termíny pro provádění přenosů dat, opakovaných přenosů dat a náhradních přenosů dat, zejména čas, periodu, počet a způsob opakování,
e) termíny vytváření sestav jednotlivých předaných účetních záznamů pro účely uživatelů účetních záznamů,
f) strukturu jednotlivých číselníků, registrů a informací z registrů, včetně jejich použití při členění účetních záznamů a jejich přenosu,
g) parametry a další údaje potřebné pro zajištění zašifrovaného přenosu účetních záznamů, zejména standardní postupy, dokumentaci procesu a metodiku práce se šifrovacími klíči a hesly,
h) způsob a termíny předávání hesel, šifrovacích klíčů a dalších technických údajů, případně prostředků nutných k technickému a organizačnímu zabezpečení zašifrovaného přenosu účetních záznamů mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu,
i) způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám a náhradním zodpovědným osobám a bližší podmínky komunikace se zodpovědnou osobou a náhradní zodpovědnou osobou,
j) formuláře pro naplnění požadavků podle § 19 odst. 3, § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3,
k) obsah protokolu o uskutečněných přenosech dat a o neúspěšných pokusech o přenos dat,
l) způsob a postupy provádění syntaktické kontroly, kontroly zabezpečení a obsahové kontroly,
m) postupy provádění obsahové kontroly konsolidačních účetních záznamů, které vycházejí z povinností stanovených jiným právním předpisem,
n) způsob poskytování součinnosti při odstraňování chyb v přenášených účetních záznamech,
o) požadavky na zpřístupnění standardní přenosové cesty, způsob předání údajů o zodpovědné osobě správci centrálního systému účetních informací státu, která je odpovědná za přenos dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu,
p) typy a specifikace komunikačních protokolů a související skutečnosti a
r) způsob oznamování závažných skutečností správci centrálního systému účetních informací státu vybranou účetní jednotkou, zejména způsob oznámení v případě, že hrozí zneužití přenášených účetních záznamů nebo jiných přenášených dat,
s) požadavky na vyžádání a přenos jiného účetního záznamu a postup osoby, která jiný účetní záznam vyžádala, postup správce centrálního systému účetních informací státu a dotčené vybrané účetní jednotky,
t) parametry stavových zpráv o přenosech, způsob jejich tvorby a poskytování vybraným účetním jednotkám a související skutečnosti.
(8) Při členění účetních záznamů jsou využívány číselníky, rejstříky a informace z registrů spravovaných centrálními orgány veřejné správy nebo spravovaných správcem centrálního systému účetních informací státu.
§ 3a
(1) Pro účely monitorování a řízení veřejných financí a pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu předávají vybrané účetní jednotky, s výjimkou účetních jednotek podle odstavce 2, elektronicky ve formalizované dávce Pomocný analytický přehled.
(2) Pomocný analytický přehled podle odstavce 1 nepředávají
a) zdravotní pojišťovny,
b) dobrovolné svazky obcí,
c) obce, jejichž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem je na počátku bezprostředně předcházejícího účetního období menší než 3000, a
d) příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují alespoň v jednom ze dvou bezprostředně předcházejících účetních období výši 100000000 Kč.
(3) Údaje pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu v rámci Pomocného analytického přehledu nevykazují a nepředávají obce, jejichž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem je na počátku bezprostředně předcházejícího účetního období menší než 10000.
(4) Rozsah jednotlivých částí Pomocného analytického přehledu a jejich vzory stanoví příloha č. 2a k této vyhlášce, termíny jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu stanoví příloha č. 2b k této vyhlášce.
(5) Pomocný analytický přehled se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v korunách českých s přesností na dvě desetinná místa.
(6) Pokud vybraná účetní jednotka v účetním období naplní podmínky pro předávání Pomocného analytického přehledu podle této vyhlášky, a v následujícím účetním období tyto podmínky nesplní, může ukončit předávání Pomocného analytického přehledu nejdříve po uplynutí tří po sobě jdoucích účetních obdobích, ve kterých Pomocný analytický přehled předávala.
§ 4
Přenos účetních záznamů
(1) Vybrané účetní jednotky předávají účetní záznamy podle § 3 a 3a do centrálního systému účetních informací státu
a) standardní přenosovou cestou, kterou se rozumí připojení prostřednictvím datového rozhraní k centrálnímu systému účetních informací státu, které splňuje požadavky průkaznosti a neměnnosti přenášeného účetního záznamu a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů, nebo
b) náhradní přenosovou cestou, kterou se rozumí jiné přenesení dat než standardní přenosovou cestou při splnění požadavků podle písmene a).
(2) Standardní přenosová cesta je realizována prostřednictvím internetu.
(3) Předávání dat náhradní přenosovou cestou probíhá pouze výjimečně, a to v případě nemožnosti předat data standardní přenosovou cestou.
(4) Vybrané účetní jednotky mohou předávat účetní záznamy podle odstavce 1 i prostřednictvím jiné osoby.
(5) Vybrané účetní jednotky předávají účetní záznamy v technické formě a přebírají účetní záznamy v technické formě připojením k centrálnímu systému účetních informací státu pomocí datového rozhraní.
(6) Veškeré informace přenášené standardní cestou jsou v zašifrovaném tvaru. Náhradní přenosovou cestou jsou informace přenášeny v zašifrovaném tvaru, je-li to technicky možné.
§ 5
(1) Vybrané účetní jednotky předávají konsolidační účetní záznamy v termínech stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce a jiné účetní záznamy v termínech stanovených v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) Organizační složky státu a státní fondy předávají operativní účetní záznamy v termínech stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(3) Skutečnosti nebo informace, které jsou podle jiného právního předpisu1) utajovanými informacemi, účetní jednotky v předávaných účetních záznamech podle § 3 neuvádějí.
(4) Vybrané účetní jednotky nepředávají účetní záznamy podle § 3a do centrálního systému účetních informací státu, pokud převážně obsahují skutečnosti nebo informace, které jsou podle jiného právního předpisu1) utajovanými informacemi.
(5) Obce a dobrovolné svazky obcí předávají účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) do centrálního systému účetních informací státu
a) způsobem podle § 4, nebo
b) prostřednictvím krajského úřadu kraje, na jehož území se obec nachází nebo na jehož území má dobrovolný svazek obcí sídlo, pokud tak místně příslušný krajský úřad stanoví.
(6) Příspěvkové organizace zřizované obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji předávají účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) do centrálního systému účetních informací státu
a) způsobem podle § 4, nebo
b) prostřednictvím krajského úřadu kraje, na jehož území má zřizovatel příspěvkové organizace sídlo, pokud tak místně příslušný krajský úřad stanoví.
(7) Účetní jednotky podle odstavců 4 a 5 předávají účetní záznamy v termínech, které stanoví krajský úřad tak, aby měl možnost zajistit kontrolu úplnosti a správnosti předaných výkazů
a) před potvrzením jejich úplnosti a správnosti v centrálním systému účetních informací státu v případech podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 písm. a), nebo
b) v případech podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. b) před jejich konečným předáním do centrálního systému účetních informací státu a potvrzením jejich úplnosti a správnosti v termínech podle § 5 odst. 1.
(8) Přenos účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. b) provádí krajský úřad způsobem podle § 4. Organizační a technologické podmínky stanoví Technický manuál centrálního systému účetních informací státu.
(9) V případě hlavního města Prahy předává účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) do centrálního systému účetních informací státu Magistrát hlavního města Prahy. Ustanovení odstavců 5, 6 a 7 platí pro hlavní město Praha obdobně.
(10) V případě, že vybraná účetní jednotka ukončí činnost v průběhu účetního období, předá mimořádnou účetní závěrku v termínu pro nejbližší mezitímní účetní závěrku. Nezajistí-li splnění této povinnosti dotčená vybraná účetní jednotka, zajistí splnění této povinnosti její zřizovatel.
(11) Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, jejichž předávání upravuje tato vyhláška, předkládá tato účetní jednotka účetní záznamy v agregované podobě způsobem stanoveným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
§ 6
Požadavky na standardní přenosovou cestu
(1) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy a přebírá účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu standardní přenosovou cestou pomocí technického prostředku využívaného touto vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi ní a centrálním systémem účetních informací státu. Technický prostředek se připojuje ke komunikačním serverům centrálního systému účetních informací státu za podmínek uvedených správcem centrálního systému účetních informací státu v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
(2) Správce centrálního systému účetních informací státu může přidělit vybrané účetní jednotce časy a periody zahájení hlavního datového přenosu, časy, periody a počty opakování hlavního datového přenosu v případě neúspěchu hlavního datového přenosu a časy, periody a způsob zahájení záložního datového přenosu.
(3) Vybraná účetní jednotka zajistí, aby připojení k internetu na straně vybrané účetní jednotky splňovalo technické parametry pro přenášení šifrovaných dat a jejich předávání a přebírání ve stanoveném rozsahu a termínech do centrálního systému účetních informací státu.
(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí funkci komunikačních prostředků centrálního systému účetních informací státu, aby byly přístupny všem vybraným účetním jednotkám v přidělených časech. Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí, aby připojení k internetu na straně správce splňovalo technické parametry pro přenášení šifrovaných dat a jejich přebírání a předávání ve stanoveném rozsahu a termínech od vybraných účetních jednotek.
§ 7
Požadavky na náhradní přenosovou cestu
(1) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy a přebírá účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu náhradní přenosovou cestou prostřednictvím datové schránky, případně prostřednictvím technických prostředků vzdálené komunikace, nemá-li vybraná účetní jednotka zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, nebo prostřednictvím datového nosiče. Podrobnosti uvede správce centrálního systému účetních informací státu v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
(2) Požadavky na zabezpečení předávaných účetních záznamů při předávání náhradní přenosovou cestou jsou shodné se standardní přenosovou cestou.
(3) Jiná data nežli účetní záznamy jsou předávána a přebírána z centrálního systému účetních informací státu standardní nebo náhradní přenosovou cestou pouze v případě, že to vyžaduje technologické nebo bezpečnostní opatření nebo stanoví-li tak Technický manuál centrálního systému účetních informací státu.
HLAVA II
BLIŽŠÍ POŽADAVKY NA PŘEDÁVÁNÍ, PŘEBÍRÁNÍ A ZABEZPEČENÍ ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ A JEJICH ÚSCHOVU
§ 8
Pravidla pro správce centrálního systému účetních informací státu
(1) Z centrálního systému účetních informací státu jsou předávány vybraným účetním jednotkám účetní záznamy v zašifrovaném tvaru podle této vyhlášky.
(2) Pokud je nefunkční standardní přenosová cesta na straně správce centrálního systému účetních informací státu, provádí se předávání a přebírání dat náhradní přenosovou cestou.
(3) Správce centrálního systému účetních informací státu poskytuje vybrané účetní jednotce potřebnou součinnost při lokalizaci závad datových přenosů a jejich odstranění, a to nejpozději do jednoho pracovního dne od jejího nahlášení vybranou účetní jednotkou správci centrálního systému účetních informací státu.
(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí kontrolu vnitrovýkazových a mezivýkazových vazeb přenesených částí účetní závěrky vybraných účetních jednotek a umožní sestavení sumářů a zařazení do požadovaných úrovní agregace, případně je oprávněn vyžadovat v této souvislosti doplňující informace, a to v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.
(5) Správce centrálního systému účetních informací státu zajistí podmínky pro vyžádání a přenos jiných účetních záznamů ve stanoveném rozsahu a termínech standardní přenosovou cestou v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu, včetně podmínek pro osoby, které jsou oprávněny vyžádat si jiný účetní záznam.
§ 9
Pravidla pro vybrané účetní jednotky
(1) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu v zašifrovaném tvaru stanoveném touto vyhláškou.
(2) Pokud je nefunkční standardní přenosová cesta na straně vybrané účetní jednotky, provádí se předávání a přebírání dat náhradní přenosovou cestou. Požadavek na předání dat z centrálního systému účetních informací státu náhradní přenosovou cestou sděluje účetní jednotka správci centrálního systému účetních informací státu telefonicky za použití hesla pro telefonickou autorizaci zodpovědné osoby podle § 17 odst. 2 písm. e).
(3) Vybraná účetní jednotka předává účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu a přebírá účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu standardní přenosovou cestou v termínech stanovených touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem. V případě, že přenos dat pomocí připojení ke komunikačnímu serveru z technických důvodů není uskutečněn úspěšně, vybraná účetní jednotka provede opakovaný přenos dat v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.
(4) Není-li přenos dat podle odstavce 3 uskutečněn úspěšně, vybraná účetní jednotka zároveň oznámí tuto skutečnost neprodleně správci centrálního systému účetních informací státu.
(5) Vybraná účetní jednotka zajistí podmínky pro vyžádání a přenos jiných účetních záznamů ve stanoveném rozsahu a termínech standardní přenosovou cestou v souladu s Technickým manuálem centrálního systému účetních informací státu.
§ 10
Protokoly o uskutečněných přenosech dat a jejich uchovávání
(1) Vybraná účetní jednotka uchovává protokoly o uskutečněných přenosech dat a o neúspěšných pokusech o přenos dat ke každému jednotlivému datovému přenosu. Technické požadavky na protokol o uskutečněných přenosech dat a součinnost správce centrálního systému účetních informací státu jsou uvedeny v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
(2) Správce centrálního systému účetních informací státu uchovává protokoly o uskutečněných přenosech dat na datovém médiu, které splňuje podmínky průkaznosti a trvalosti obsahu uložených dat.
§ 11
Požadavky na úschovu účetních záznamů
Na úschovu účetních záznamů uvedených v § 3 odst. 1 a 2, jejich průkaznost, přenos a opravy se vztahují ustanovení § 31 až 35 zákona.
§ 12
Organizační zajištění přenosu účetních záznamů
(1) Informaci o změně skutečností o vybrané účetní jednotce oznámí účetní jednotka správci centrálního systému účetních informací státu bezprostředně.
(2) Strukturu jednotlivých rejstříků a číselníků zveřejní správce centrálního systému účetních informací státu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 13
Zajištění kontroly při přenosu účetních záznamů
Při přebírání účetních záznamů provádí správce centrálního systému účetních informací státu
a) syntaktickou kontrolu, kterou se rozumí kontrola rozsahu předávaných účetních záznamů a jejich neporušenosti během přenosu,
b) kontrolu zabezpečení, kterou se rozumí kontrola bezpečnostních parametrů předávaných účetních záznamů, a
c) obsahovou kontrolu, kterou se rozumí kontrola správnosti a provázanosti ve smyslu pravidel stanovených právními předpisy a postupů uvedených v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu, zejména kontrola provázání informací v účetních záznamech podle § 3 odst. 1 až 3 předávaných vybranou účetní jednotkou do centrálního systému účetních informací státu a případná kontrola jejich provázání s informacemi v účetních záznamech předávaných jinou vybranou účetní jednotkou.
§ 14
Zabezpečení účetních záznamů určených k přenosu
(1) Účetní záznam podle § 3 odst. 1 a 2 určený k přenosu se přenáší v zašifrované podobě. Splnění požadavků na zašifrování účetního záznamu podle této vyhlášky se pro potřeby jeho přenosu považuje za podpis účetního záznamu obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě podle § 33a odst. 3 zákona; povinnost připojit podpisový záznam k účetnímu záznamu podle zákona nebo jiného právního předpisu není tímto dotčena.
(2) U přenášených účetních záznamů, hesel a šifrovacích klíčů zabezpečí vybrané účetní jednotky i správce centrálního systému účetních informací státu, aby nedošlo k neoprávněnému nakládání s nimi jinou osobou nebo k jinému zneužití. Přenášené účetní záznamy jsou uchovávány na datových nosičích v zašifrovaném tvaru.
(3) Vybraná účetní jednotka zajistí technické prostředky potřebné k zajištění zašifrovaného předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu.
(4) Požadavky na proces zašifrování a dešifrování jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(5) Správce centrálního systému účetních informací státu zajišťuje šifrovací klíče, hesla a dokumentaci procesů a předávání šifrovacích klíčů, hesel a dalších dat potřebných pro zajištění zašifrovaného přenosu účetních záznamů vybraným účetním jednotkám.
Organizační požadavky zabezpečení účetních záznamů a jiných dat určených k přenosu
§ 15
(1) Osobou zodpovědnou za přenos dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu (dále jen „zodpovědná osoba“) může být pouze fyzická osoba, kterou jmenuje vybraná účetní jednotka.
(2) Vybraná účetní jednotka předá správci centrálního systému účetních informací státu jméno, příjmení, kontaktní údaje, emailovou adresu a funkci zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby.
(3) Zodpovědné osobě jsou správcem centrálního systému účetních informací státu předány hesla, šifrovací klíče a další technické údaje. Hesla a šifrovací klíče jsou vytvářeny a předávány tak, aby zajistily jednoznačnou a průkaznou identifikaci zodpovědné osoby a jejich použití pouze touto zodpovědnou osobou.
(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zruší hesla, šifrovací klíče a další technické údaje zodpovědných osob nebo náhradních zodpovědných osob, které do půl roku od obdržení hesla, šifrovacího klíče a dalších technických údajů nedokončí proces registrace zodpovědných osob nebo náhradních zodpovědných osob.
(5) Náhradní zodpovědná osoba zajišťuje na základě jmenování vybrané účetní jednotky činnosti stanovené zodpovědné osobě. Vybraná účetní jednotka může vymezit skupinu účetních záznamů, pro které jmenuje náhradní zodpovědnou osobu; neučiní-li tak, má se za to, že náhradní zodpovědná osoba je jmenována pro přenos všech dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu. Náhradní zodpovědnou osobou může být pouze fyzická osoba.
(6) Vybraná účetní jednotka oznámí správci centrálního systému účetních informací státu bezprostředně změny o jmenování zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby.
(7) V případě přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle § 5 odst. 4 písm. b) a § 5 odst. 5 písm. b) se použijí ustanovení této vyhlášky týkající se zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby přiměřeně pro krajský úřad příslušného kraje.
(8) V případě technologického, bezpečnostního nebo operativního organizačního opatření může správce centrálního systému účetních informací státu provést změnu v registraci zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby mimo postup uvedený v příloze č. 7. O takovémto postupu správce centrálního systému účetních informací státu neprodleně informuje dotčenou vybranou účetní jednotku a dotčenou zodpovědnou osobu nebo náhradní zodpovědnou osobu.
§ 16
(1) V případě, že hrozí zneužití přenášených účetních záznamů nebo jiných přenášených dat, oznámí vybraná účetní jednotka bezprostředně tuto skutečnost správci centrálního systému účetních informací státu prostřednictvím zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby.
(2) Správce centrálního systému účetních informací státu realizuje změny v přístupech do systému centrálního systému účetních informací státu a změny v údajích zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby nejpozději do jednoho pracovního dne od oznámení těchto skutečností vybranou účetní jednotkou.
§ 17
Osobní přístupové kódy
(1) Osobní přístupové kódy tvoří komplex bezpečnostních prvků sloužících k utajení zabezpečeného šifrovaného přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu. Osobní přístupové kódy sděluje správce centrálního systému účetních informací státu výhradně zodpovědné osobě nebo náhradní zodpovědné osobě.
(2) Osobním přístupovým kódem je
a) přístupový dekódovací kód určený k dekódování
1. přístupového jména a hesla podle písmen c) a d) a
2. šifrovacích klíčů podle písmene b),
b) symetrický AES klíč určený k zašifrování nebo dešifrování dat přenášených mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu v otevřeném tvaru,
c) přístupové jméno určené pro připojení k centrálnímu systému účetních informací státu v otevřeném tvaru,
d) heslo určené pro připojení k centrálnímu systému účetních informací státu v otevřeném tvaru,
e) heslo pro telefonickou autorizaci zodpovědné osoby určené pro telefonickou komunikaci zodpovědné osoby a správce centrálního systému účetních informací státu,
f) vstupní osobní heslo určené pro zpřístupnění údajů potřebných k automatizovanému přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu a
g) vstupní osobní heslo pro uložení určené pro ukládání osobních přístupových kódů podle § 21 odst. 2.
(3) Zodpovědná osoba a náhradní zodpovědná osoba u osobních přístupových kódů zabezpečí, aby nedošlo k jejich zneužití.
(4) Způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám a náhradním zodpovědným osobám stanoví správce centrálního systému účetních informací státu v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 7 k této vyhlášce.
§ 18
Bližší požadavky na informační systémy, technické prostředky a přenos dat
(1) Při přenosu účetních záznamů a jiných dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu jsou použity předepsané komunikační protokoly. Zadávání osobních přístupových kódů nezbytných pro připojení ke komunikačnímu serveru centrálního systému účetních informací státu a zahájení přenosu dat provádí zodpovědná osoba bezprostředně před zahájením přenosu dat.
(2) Technický prostředek určený k přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu musí být technicky a technologicky zabezpečen tak, aby
a) neoprávněná osoba nemohla ani při vynaložení značného úsilí získat osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru v průběhu jejich zadávání zodpovědnou osobou nebo bezprostředně po jejich zadání nebo získat takové informace, ze kterých je možné osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) odvodit,
b) bezprostředně po ukončení přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a komunikačním serverem centrálního systému účetních informací státu byly osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru odstraněny ze všech paměťových médií technického prostředku určeného k přenosu dat, aby nebylo možno tyto osobní přístupové kódy zpětně načíst či rekonstruovat,
c) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) nebyly v otevřeném tvaru přístupné ostatním aplikacím, které mohou být spuštěny nad operačním systémem technického prostředku využívaném vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi ní a centrálním systémem účetních informací státu a které by potenciálně mohly umožnit osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru získat, zkopírovat nebo jinak zcizit nebo získat takové informace, ze kterých je možné osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) odvodit, a
d) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) nebyly v otevřené formě přístupné ostatním technickým prostředkům nebo zařízením, pokud je s nimi technický prostředek využívaný vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu propojen tak, že mezi nimi může docházet k automatickému přenosu dat bez použití dalších přenosových médií.
(3) Pokud probíhá přenos dat mezi vybranou účetní jednotkou a komunikačním serverem centrálního systému účetních informací státu automatizovaně, je přípustné osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) uložit v elektronické podobě na datovém médiu při současném splnění těchto požadavků:
a) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) jsou uloženy na datovém médiu umožňujícím přístup k výše uvedeným údajům v otevřeném tvaru, zejména načtení údajů z média v otevřeném tvaru, výhradně po zadání správného vstupního osobního hesla,
b) osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) uložené na datovém médiu jsou dočasně nebo trvale znepřístupněny v případě, že vybraná účetní jednotka bezprostředně po sobě devětadevadesátkrát zadá nesprávné vstupní osobní heslo,
c) datové médium buď tvoří součást technického prostředku využívaného vybranou účetní jednotkou k přenosu dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu, nebo je s ním přímo propojeno odděleným datovým kanálem, který musí být zabezpečen proti neautorizovanému načtení osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru odposlechnutím datové komunikace, a
d) datové médium je zabezpečeno proti neautorizovanému načtení osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. c) a d) v otevřeném tvaru v případě neoprávněného pokusu o načtení těchto osobních přístupových kódů datovou komunikací nebo při fyzickém vniknutí dovnitř média, například sejmutím krytu média nebo mechanickým poškozením média.
(4) Požadavky na vstupní osobní hesla stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce.
(5) Zašifrování souborů s účetními záznamy musí být provedeno šifrovacím algoritmem využívajícím symetrickou šifru splňující požadavky podle odstavce 6.
(6) Symetrická šifra využívá algoritmus Rijndael dle AES s tím, že délka klíče je 256 bitů. Požadavky na stupeň a metodu šifrování stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.
§ 19
Požadavky na předávání a přebírání dat, šifrovacích a dešifrovacích klíčů a manipulaci s těmito klíči
(1) Správce centrálního systému účetních informací státu předává vybraným účetním jednotkám datové soubory nezbytné pro předávání a přebírání dat podle této vyhlášky (dále jen „zajišťovací a identifikační soubory“). Název, formát, obsah, typ zajišťovacích a identifikačních souborů, způsob jejich předání uvede správce centrálního systému účetních informací státu v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
(2) Vybraná účetní jednotka potvrzuje správci centrálního systému účetních informací státu převzetí zajišťovacích a identifikačních souborů vyplněním a zasláním formuláře o potvrzení o přijetí zajišťovacích a identifikačních souborů po doplnění potvrzovacího kontrolního součtu podle § 20 odst. 5.
(3) Formulář o potvrzení o přijetí zajišťovacích a identifikačních souborů je uveden v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
Požadavky na předávání a přejímání přístupových kódů
§ 20
(1) Správce centrálního systému účetních informací státu předává zodpovědné osobě jmenované vybranou účetní jednotkou, případně náhradní zodpovědné osobě dokumenty obsahující osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. a) a e). Vybraná účetní jednotka poskytne zajišťovací a identifikační soubory zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě. Zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba pomocí těchto osobních přístupových kódů a zajišťovacích a identifikačních souborů předaných podle § 19 odst. 1 vygeneruje technickým prostředkem uvedeným v § 14 odst. 3 osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) a f).
(2) Přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a) je na vzoru formuláře kódů podle odstavce 4 vytištěn ve tvaru řetězce znaků a skládá se z kombinace číslic 0 až 9. Kombinace číslic mohou být pro přehlednost rozděleny do skupin a graficky odděleny mezerou nebo jiným znakem.
(3) Heslo pro telefonickou autorizaci podle § 17 odst. 2 písm. e) je na vzoru formuláře kódů podle odstavce 4 vytištěno ve tvaru řetězce znaků a skládá se z kombinace číslic 0 až 9 a písmen A až F. Kombinace znaků mohou být pro přehlednost rozděleny do skupin a graficky odděleny mezerou nebo jiným znakem.
(4) Formulář kódů podle odstavců 2 a 3 je uveden v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
(5) Postup při generování osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) stanoví příloha č. 12 k této vyhlášce.
§ 21
(1) Po převzetí a dekódování osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) zodpovědná osoba vytvoří technickým prostředkem uvedeným v § 14 odst. 3 potvrzovací kontrolní součet postupem stanoveným v příloze č. 13 k této vyhlášce. Tento potvrzovací kontrolní součet zodpovědná osoba doplní do formuláře o potvrzení o přijetí zajišťovacích a identifikačních souborů.
(2) Osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) jsou po ukončení procesu jejich dekódování buď zaznamenány v listinné podobě anebo uloženy na datovém médiu, které splňuje požadavky stanovené v § 18 odst. 4 a 5. Technický prostředek při ukládání osobních přístupových kódů podle věty první musí požadovat po příslušné zodpovědné osobě zadání vstupního osobního hesla.
(3) Informace požadované po vybrané účetní jednotce stanoví příloha č. 14 k této vyhlášce.
(4) Na základě požadavku vybrané účetní jednotky podle odstavce 2 předá správce centrálního systému účetních informací státu vybrané účetní jednotce zajišťovací a identifikační soubory. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. a), c) a e).
§ 22
Požadavky na technický prostředek ke generování osobních přístupových kódů a jejich případnému přenosu či uložení
Technický prostředek použitý ke generování osobních přístupových kódů a jejich případnému přenosu či uložení musí být zabezpečen tak, aby splňoval požadavky stanovené v § 18 odst. 3 a 4.
ČÁST TŘETÍ
PŘEDÁVÁNÍ FINANČNÍCH ÚDAJŮ
§ 23
Obecně k předávání finančních údajů
(1) Správci kapitol, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní fondy, územní samosprávné celky, Regionální rady regionů soudržnosti a dobrovolné svazky obcí sestavují a předávají do centrálního systému účetních informací státu pro potřeby státu též finanční výkazy a doplňující údaje (dále jen „finanční údaje“) podle jiného právního předpisu2).
(2) Pro formát, strukturu, přenos, zabezpečení, rozsah a četnost předávání finančních údajů se použijí ustanovení části druhé obdobně, pokud nestanoví část třetí nebo jiný právní předpis2) jinak.
(3) Pro předávání finančních údajů obcí a dobrovolných svazků obcí se použije § 5 odst. 4 a 6 obdobně, pokud nestanoví jiný právní předpis2) jinak.
§ 24
Termíny předávání finančních údajů
(1) Účetní jednotky podle § 23 odst. 1 sestavují a předávají finanční údaje ve formalizované datové dávce, a to v termínech stanovených jiným právním předpisem2).
(2) Rozsah jednotlivých finančních údajů a jejich vzory stanoví jiný právní předpis2).
ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY PRO TECHNICKÉ A SMÍŠENÉ FORMY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
Úvodní ustanovení
§ 26
(1) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznam.
(2) V případě převodu podle odstavce 1 účetní jednotka zajistí, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě.
(3) Provedení postupu podle odstavce 2 se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný.
(4) Provedení postupu podle odstavce 2 může účetní jednotka prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního záznamu žádnou z osob, které s převedeným záznamem pracují, se u účetních záznamů, které nejsou označeny skartačními znaky pro výběr nebo archiválii podle jiného právního předpisu3), nevyžaduje předložení účetního záznamu v původní formě.
(5) Účetní záznam v technické nebo smíšené formě se skartačními znaky „A“ nebo „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky musí být ve formátu, který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následnou čitelnost pro fyzickou osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit, převede takové účetní záznamy do listinné formy odpovídající době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před jejich zařazením do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamy přijatými účetní jednotkou v technické, případně smíšené formě, u účetních záznamů obsahujících elektronický podpis včetně průkazného potvrzení v listinné formě o platnosti elektronického podpisu v době přijetí účetního záznamu.
(6) Účetní jednotka zajistí, aby disponovala účetními záznamy, kterými se dokládá forma vedení účetnictví.
§ 27
Požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů upravené touto vyhláškou se týkají
a) účetních záznamů vzniklých převodem z jedné formy do jiné,
b) účetních záznamů, u kterých se doplněním informace na účetní záznam změní jejich forma,
c) účetních záznamů vytvořených technickými prostředky a
d) přidělení jednoznačné identifikace k účetním záznamům tak, aby byly splněny podmínky srozumitelnosti účetnictví a podmínky jednoznačnosti obsahu účetních záznamů.
Požadavky při vzniku technických, případně smíšených forem účetního záznamu
§ 28
Požadavky a podmínky při vzniku účetních záznamů upravené touto vyhláškou se vztahují na případy
a) smíšeného účetního záznamu doplněním informace a
b) účetního záznamu v technické formě technologií na bázi optického rozpoznání písma, případně rozpoznání čárového kódu.
§ 29
Doplněním informace v technické formě, která je pro fyzickou osobu nečitelná, na účetní záznam v listinné formě vzniká účetní záznam ve smíšené formě. Při doplnění informace na účetní záznam musí být splněny podmínky podle § 33 odst. 7 zákona.
§ 30
(1) Převodem účetního záznamu v listinné nebo smíšené formě s využitím technologie na bázi optického rozpoznání písma vzniká nový účetní záznam v technické formě.
(2) Účetní záznam podle odstavce 1 se převede za použití snímacího zařízení. Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.
(3) Účetní záznam převedený podle odstavce 1 může být současně nebo následně zpracován technologiemi na bázi optického rozpoznání písma, případně rozpoznání čárového kódu. Účetní jednotka zajistí, aby obsah původního účetního záznamu v listinné, případně smíšené formě byl shodný s obsahem účetního záznamu v technické formě, a připojí k takto získanému účetnímu záznamu podpisový záznam.
§ 31
(1) Účetní záznam v technické formě a ve formátu, který umožňuje jeho zpracování pomocí technologií na bázi optického rozpoznání písma, případně rozpoznání čárového kódu, může být zpracován touto technologií tak, že vznikne nový účetní záznam v technické, případně smíšené formě.
(2) Účetní jednotka zajistí, aby obsah původního účetního záznamu byl shodný s obsahem účetního záznamu v technické, případně smíšené formě, a připojí k takto získanému účetnímu záznamu podpisový záznam.
§ 32
Pro účely průkaznosti účetního záznamu převedeného podle § 34 a 36 uchová účetní jednotka společně s novým účetním záznamem původní účetní záznam v listinné, technické, případně smíšené formě.
§ 33
Převod účetního záznamu z listinné formy do účetního záznamu v technické formě
Převod účetního záznamu v listinné formě do účetního záznamu v technické formě se provádí za použití snímacího zařízení. Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.
§ 34
Převod účetního záznamu z listinné formy do účetního záznamu ve smíšené formě
(1) Účetní záznam ve smíšené formě může též vzniknout převodem části účetního záznamu do technické formy.
(2) V tomto případě se převod části účetního záznamu v listinné formě do technické části účetního záznamu ve smíšené formě provádí za použití snímacího zařízení. Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.
(3) Nový účetní záznam ve smíšené formě tvoří původní účetní záznam v listinné formě a k němu připojený účetní záznam v technické formě vzniklý převodem části účetního záznamu v listinné formě. V těchto případech účetní záznam v původní formě i účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.
§ 35
Převod účetního záznamu z technické formy neobsahující podpisový záznam do účetního záznamu v listinné formě
(1) Převod účetního záznamu v technické formě bez podpisového záznamu do účetního záznamu v listinné formě se provádí za použití výstupního zařízení.
(2) Výstupní zařízení musí umožňovat záznam na analogový nosič způsobem zaručujícím jeho neměnnost a čitelnost.
§ 36
Převod účetního záznamu z technické formy neobsahující podpisový záznam do účetního záznamu ve smíšené formě
(1) Převod části nebo celého účetního záznamu v technické formě do účetního záznamu ve smíšené formě se provádí za použití výstupního zařízení.
(2) Výstupní zařízení musí umožňovat záznam na analogový nosič způsobem zaručujícím jeho neměnnost a čitelnost.
(3) Nový účetní záznam ve smíšené formě tvoří původní účetní záznam v technické formě a k němu připojený účetní záznam v listinné formě vzniklý převodem části nebo celého účetního záznamu v technické formě. V těchto případech účetní záznam v původní formě i účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.
§ 37
Převod účetního záznamu v technické formě s podpisovým záznamem do účetního záznamu v listinné formě
Pro převod účetního záznamu v technické formě s podpisovým záznamem do účetního záznamu v listinné formě se použije autorizovaná konverze dokumentů4).
§ 38
Převod účetního záznamu v technické formě s podpisovým záznamem do účetního záznamu ve smíšené formě
(1) Pro převod části nebo celého účetního záznamu v technické formě do účetního záznamu ve smíšené formě se použije autorizovaná konverze dokumentů4).
(2) Nový účetní záznam ve smíšené formě tvoří původní účetní záznam v technické formě a k němu připojený účetní záznam v listinné formě vzniklý autorizovanou konverzí dokumentů části nebo celého účetního záznamu v technické formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.
§ 39
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě
(1) Pro převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě se použije pro část účetního záznamu v technické formě výstupní zařízení.
(2) Výstupní zařízení musí umožňovat záznam na analogový nosič způsobem zaručujícím jeho neměnnost a čitelnost.
(3) Nový účetní záznam v listinné formě pak tvoří část původního účetního záznamu v listinné formě a nový účetní záznam vzniklý převodem technické části původního účetního záznamu ve smíšené formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.
§ 40
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě
(1) Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě se provádí pro listinnou část účetního záznamu ve smíšené formě za použití snímacího zařízení.
(2) Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.
(3) Výslednou technickou formu účetního záznamu tvoří část původního účetního záznamu v technické formě a nový účetní záznam vzniklý převodem z části původního účetního záznamu v listinné formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.
(4) V případě účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která neobsahuje podpisový záznam a která je uchována výstupním tiskovým zařízením na analogovém nosiči, například štítek s čárovým kódem, může účetní jednotka provést převod podle § 36. Zároveň musí být splněna podmínka, že informace obsažená na smíšeném účetním záznamu v části záznamu v technické formě bude zachována i v novém účetním záznamu vzniklém převodem z původního účetního záznamu v technické formě.
§ 41
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě
(1) Pro převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v listinné formě se použije autorizovaná konverze dokumentů4).
(2) Výslednou listinnou formu pak tvoří část původního účetního záznamu v listinné formě a nový účetní záznam vzniklý autorizovanou konverzí z části původního účetního záznamu v technické formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.
§ 42
Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě
(1) Převod účetního záznamu ve smíšené formě s částí záznamu v technické formě, která obsahuje podpisový záznam, do účetního záznamu v technické formě se pro listinnou část účetního záznamu ve smíšené formě provádí za použití snímacího zařízení.
(2) Snímací zařízení musí umožňovat převedení listinné formy do technické formy, přičemž musí být dodržena podmínka neporušitelnosti obsahu a čitelnosti.
(3) Výslednou technickou formu účetního záznamu tvoří část původního účetního záznamu v technické formě a nový účetní záznam vzniklý převodem z části původního účetního záznamu v listinné formě. V těchto případech účetní záznam vzniklý převodem obsahuje jednoznačnou identifikaci, kterou lze jednoznačně a nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem v původní formě a účetním záznamem vzniklým převodem.
(4) K novému účetnímu záznamu v technické formě se připojí podpisový záznam osoby odpovědné za převod.
§ 43
Obecné požadavky při převodu účetního záznamu
(1) Účetní záznam v listinné formě do účetního záznamu v technické formě převádí účetní jednotka pouze v případě, že u převáděných účetních záznamů je zajištěna podmínka neměnnosti a trvalosti.
(2) Pokud není barva v účetním záznamu nositelem obsahu nebo jeho části, je možné převádět účetní záznam černobíle. V opačném případě se převádí barevně.
(3) U účetních záznamů převáděných z listinné formy do technické formy pomocí skeneru bezodkladně po provedení převodu účetního záznamu posoudí účetní jednotka pohledovou kontrolou čitelnost celé plochy převedeného záznamu. Nejsou-li některé části záznamu čitelné, je možné provést nový převod záznamů s pozměněným nastavením parametrů technického zařízení, případně jinou technologií.
(4) Převod účetního záznamu nesmí způsobit nejednoznačnost obsahu.
(5) Při převodu účetních záznamů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, které obsahují podpisový záznam, lze kromě autorizované konverze dokumentů použít i jinou metodu.
(6) Použitá metoda musí splňovat podmínku, že bude možné nezávisle na sobě určit odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly podpisové záznamy přiloženy, a to jak u původního účetního záznamu, tak i u záznamu vzniklého převodem.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 44
(1) Ustanovení této vyhlášky se poprvé použijí v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak.
(2) Účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) (účetní závěrka) předávají organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, státní fondy a Pozemkový fond České republiky do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2010 ve stavu k 31. březnu 2010, a to nejpozději do 20. dubna 2010.
(3) Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a příspěvkové organizace zřizované obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji předávají účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) (účetní závěrka) do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2010 ve stavu k 31. březnu a k 30. červnu 2010, a to nejpozději do 20. července 2010.
(4) Účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. b) a c) (pomocný konsolidační přehled a ostatní pomocné konsolidační informace) předávají vybrané účetní jednotky do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2011 ve stavu k 31. prosinci 2010, a to nejpozději do 31. srpna 2011, s výjimkou vybraných účetních jednotek, které jsou součástí dílčího konsolidačního celku podle jiného právního předpisu konsolidující účetní jednotky státu Ministerstva financí.
(5) Operativní účetní záznamy podle § 3 odst. 2 předávají organizační složky státu a státní fondy do centrálního systému účetních informací poprvé v účetním období roku 2010 ve stavu k 30. červnu 2010, a to nejpozději do 20. července 2010.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 45
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Společná a přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 434/2010 Sb. Čl. II
1. Vybrané účetní jednotky ode dne účinnosti této vyhlášky nepoužijí ustanovení § 44 odst. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb.
2. Vybrané účetní jednotky uvedené v § 5 odst. 2 vyhlášky č. 383/2009 Sb. nesestavují a nepředávají do centrálního systému účetních informací státu operativní účetní záznamy ve stavu k 31. prosinci 2010.
3. Vybrané účetní jednotky postupují podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, poprvé při předávání konsolidačních účetních záznamů číslo 1 až 4 ve stavu ke dni 31. prosince 2010.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 437/2011 Sb. Čl. II
1. Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období počínajícím 1. ledna 2012.
2. První předávání účetních záznamů podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, provádí vybrané účetní jednotky ve stavu k 30. červnu 2012, a to ve lhůtě do 31. července 2012.
3. V účetním období roku 2012 vybrané účetní jednotky nemusejí vykázat počáteční a koncové stavy v účetních záznamech podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, sestavovaných k 30. červnu 2012 a k 30. září 2012; počáteční stav nemusejí tyto vybrané účetní jednotky vykázat též k 31. 12. 2012.
4. V účetním období roku 2012 nepředávají účetní záznamy podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, též obce, jejichž počet obyvatel je k 1. lednu 2011 menší než 3000 a příspěvkové organizace, jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují k 31. prosinci 2010 nebo k 30. září 2011 výši 100000000 Kč.
5. V účetním období roku 2013 nepředávají účetní záznamy podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, též obce, jejichž počet obyvatel je k 1. lednu 2012 menší než 1500, a příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují k 31. prosinci 2011 nebo k 31. prosinci 2012 výši 20000000 Kč.
6. Organizační složky státu a státní fondy nesestavují a nepředávají do centrálního systému účetních informací státu operativní účetní záznamy ve stavu k 31. prosinci 2011.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 461/2012 Sb. Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2013 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 472/2013 Sb. Čl. II
1. Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující body jinak.
2. Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky za účetní období roku 2012 a mimořádné účetní závěrky s rozvahovým dnem v průběhu roku 2012 podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky předává účetní jednotka ve lhůtě stanovené v příloze č. 3 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky pro předávání řádné účetní závěrky za rok 2013.
3. V případě sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 1 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v účetním období roku 2014 použije účetní jednotka vzor částí Pomocného analytického přehledu podle § 3a odst. 3 vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky, označený jako „VZOR pro rok 2014“ v příloze č. 2a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 300/2014 Sb. Čl. II
1. Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2015 a později, není-li dále stanoveno jinak.
2. První předání konsolidačního účetního záznamu podle § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, provádí konsolidované jednotky státu podle konsolidační vyhlášky státu ve stavu k 31. prosinci 2016, a to ve lhůtě do 31. července 2017 s tím, že nemusejí vykazovat za účetní období roku 2016 stavy minulého období.
3. První předání konsolidačního účetního záznamu podle § 3 odst. 1 písm. c) Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu provádí spravující jednotky podle konsolidační vyhlášky státu ve stavu k 31. prosinci 2014, a to ve lhůtě do 31. března 2015.
4. V účetním období roku 2015 nevykazují a nepředávají příspěvkové organizace údaje pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu v rámci Pomocného analytického přehledu.
Ministr:
Ing. Janota v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Formát elektronicky předávaných údajů
Obecné zásady struktury a formát předávaných údajů
Soubory účetních záznamů předávaných mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu obsahují záhlaví souboru, která obsahuje základní identifikační údaje o souboru jako takovém, o vybrané účetní jednotce, a další nezbytně nutné identifikační údaje. Soubory dále obsahují vlastní obsah souboru, který se skládá z jednotlivých předávaných informací mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu. Soubory jsou zakončeny zápatím, které stanoví jednoznačnou identifikaci celistvosti přenášeného účetního záznamu a další informace nutné pro zabezpečení souboru. Soubory jsou ve tvaru přenosových vět ve formátu XML. Soubor vždy musí být zakončen tak, aby .XML soubor na konci (jako poslední dva znaky) obsahoval CR LF, tj. 0x0D a 0x0A. Soubory XML musí být v kódování dle UTF-8.
Základními částmi přenosové věty jsou:
a) záhlaví, které stanoví nejméně nezaměnitelnou identifikaci účetního záznamu a další identifikační údaje o obsahu účetního záznamu a účetní jednotce, která jej vytvořila,
b) obsah, který obsahuje zejména přenášenou informaci (záznam) a má různou strukturu podle typu souboru; v části obsah je vždy obsažen alespoň jeden záznam a
c) zápatí, které stanoví nejméně nezaměnitelnou identifikaci pro zajištění celistvosti přenášeného účetního záznamu, pravidla pro část obsahující kontrolní a bezpečnostní údaje.
Účetní záznamy předávané mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu se navrhují tak, aby odpovídaly pravidlům pro standardizované datové prvky podle vyhlášky č. 469/2006 Sb., o informačním systému o datových prvcích.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Formáty účetních záznamů v technické formě a výstupní formáty snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy
1. Formáty účetních záznamů v technické formě :
a. PDF (Portable Document Format) verze 1.3 a vyšší nebo PDF/A (Portable Dokument Format/Archive),
b. XML,
c. PNG (Portable Network Graphic) dle standardu ISO/IEC 15948:2004,
d. JPEG (Joint Photographic Experts Group).
2. Parametry snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy:
a. rozlišení snímání nejméně 300 x 300 dpi,
b. barevná hloubka nejméně 24 bitů nebo 256 stupňů šedi, jde-li výlučně o černobílé převádění.
Příloha č. 2a k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Pomocný analytický přehled
Část I: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech
Část II: Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost
Část III: Vybrané výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost
Část IV: DNM a DHM - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů
Část V: Zásoby - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů
Část VI: Pohledávky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů
Část VII: Závazky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů
Část VIII: Ostatní aktiva - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů
Část IX: Jmění účetní jednotky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů
Část X: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů aktiva/pasiva nebo partnerů transakce
Část XI: Vybrané náklady a výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost v členění podle jednotlivých partnerů transakce
Část XII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů transakce
Část XIII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů aktiva/pasiva a partnerů transakce
Část XIV: Přehled majetkových účastí a jejich změn
Část XV: Přehled podrozvahových účtů
Část XVI: Počáteční a koncové stavy na vybraných podrozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů podrozvahového účtu
Část XVII: Vysvětlení významných částek
Příloha č. 2b k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Termíny pro předávání Pomocného analytického přehleduČíslo výkazu Název účetního záznamu Četnost předávání účetního záznamu
30 Část I: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část II: Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část III: Vybrané výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část IV: DNM a DHM - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část V: Zásoby - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část VI: Pohledávky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část VII: Závazky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část VIII: Ostatní aktiva - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
30 Část IX: Jmění účetní jednotky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
31 Část X: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva nebo partnerů transakce čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku,
32 Část XI: Vybrané náklady a výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost v členění podle jednotlivých partnerů transakce čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
33 Část XII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů transakce čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
34 Část XIII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva a partnerů transakce čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a
ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
35 Část XIV: Přehled majetkových účastí a jejich změn ročně - ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
36 Část XV: Přehled podrozvahových účtů ročně - ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
37 Část XVI: Počáteční a koncové stavy na vybraných podrozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů podrozvahového účtu ročně - ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
38 Část XVII: Vysvětlení významných částek ročně - ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku
Poznámka:
Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou požadovány v jednotlivých částech Pomocného analytického přehledu, sestavuje jednotlivé části Pomocného analytického přehledu v agregované podobě způsobem stanoveným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Termíny pro předávání konsolidačních účetních záznamůČíslo výkazu Název účetního záznamu Četnost předávání účetního záznamu
1 Rozvaha čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku,
zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. -řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
2 Výkaz zisku a ztráty čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku,
zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
3 Přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku,
zdravotní pojišťovny: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku,
vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
4 Příloha čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30.9. - mezitímní účetní závěrka, a to 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku,
zdravotní pojišťovny: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně - ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku.
5 Pomocný konsolidační přehled ročně, tj. ve stavu k 31. 12.,a to do 31.7. následujícího roku
6 Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu ročně, tj. ve stavu k 31. 12. předchozího roku, a to do 15. 1. běžného roku
Poznámka:
Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
Příloha č. 3a k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Pomocný konsolidační přehled
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Termíny pro předávání jiných účetních záznamůČíslo výkazu Název účetního záznamu Četnost předávání účetního záznamu
12 Vyžádaný primární účetní záznam z účetních knih do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
12a Vyžádaný soubor primárních účetních záznamů z účetních knih do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
13 Vyžádaný jiný účetní záznam do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
13a Vyžádaný soubor jiných účetních záznamů do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
14 Účetní záznamy o inventarizaci do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
15 Vyžádaný konkrétní účetní doklad do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
16 Vyžádaný seznam primárních účetních záznamů a účetních dokladů dle bližší specifikace do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací státu, nestanoví-li orgán veřejné správy v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností jiný termín
16a Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací v případě řádné účetní závěrky do 31. 7. roku následujícího po účetním období, za které je účetní závěrka schvalována; v případě mimořádné účetní závěrky do 3 měsíců od rozvahového dne
Poznámka:
Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Termíny pro předávání operativních účetních záznamůČíslo výkazu Název účetního záznamu Četnost předávání účetního záznamu
17 Soupis pohledávek měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
18 Soupis závazků měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
19 Soupis podmíněných pohledávek měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
20 Soupis podmíněných závazků měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
21 Peněžní prostředky měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
22 Disponibilní majetek měsíčně - ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
Poznámka:
Soupis podmíněných pohledávek a podmíněných závazků se vztahuje k § 25 odst. 2 zákona. Disponibilní majetek se vztahuje k § 27 odst. 1 písm. h) zákona. Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou požadovány v jednotlivých částech soupisu pohledávek, soupisu závazků, soupisu podmíněných pohledávek a soupisu podmíněných závazků, sestavuje tyto operativní účetní záznamy v agregované podobě způsobem stanoveným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu. Pokud k příslušnému poslednímu dni kalendářního měsíce sestavuje vybraná účetní jednotka mezitímní účetní závěrku nebo řádnou účetní závěrku, předává operativní účetní záznamy v termínu pro předávání mezitímní účetní závěrky nebo řádné účetní závěrky. Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
Operativní účetní záznamy k poslednímu dni kalendářního roku (za měsíc prosinec) a k poslednímu dni následujícího měsíce ledna předává vybraná účetní jednotka v termínu pro předání řádné účetní závěrky sestavované k poslednímu dni tohoto kalendářního roku.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Požadavky na proces zašifrování a dešifrování
1. Postup při zašifrování datových souborů za použití symetrického šifrovacího klíče
Všechny .XML soubory obsahující účetní záznamy zodpovědná osoba před předáním do centrálního systému účetních informací státu zašifruje.
Při zašifrování se postupuje následovně:
a) do každého jednotlivého .XML souboru je vložen (přidán na začátek) první řádek, který je tvořen „náhodným řetězcem 1“ s délkou 16 znaků,
b) na konec .XML datového souboru modifikovaného dle předchozího bodu, je vložen poslední řádek, který je tvořen „náhodným řetězcem 2“ s takovou délkou, aby celková délka zašifrovaného .XML souboru byla rovná násobku 16 byte.
c) datový .XML soubor se následně zašifruje algoritmem AES s délkou klíče 256 bitů, a to pomocí symetrického šifrovacího AES klíče dle § 17 odst. 2 písm. b) vyhlášky, mód (režim) šifrování Cipher Block Chaining (CBC), přičemž inicializačním vektorem je posloupnost 16-ti binárních číslic s hodnotou 0,
d) po zašifrování se datový .XML soubor převede do kódování Base64, změní se přípona na XM6 a v tomto tvaru je soubor připraven k odeslání do centrálního systému účetních informací státu.
Poznámka: Detailní popis metody Šifrování CBC je uveden na http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-38a/sp800-38a.pdf.
2. Postup při dešifrování datových souborů za použití symetrického šifrovacího klíče
Při dešifrování datových souborů za použití symetrického šifrovacího klíče .XML se soubory předané vybrané účetní jednotce z centrálního systému účetních informací státu po uskutečnění přenosu dešifrují.
Při dešifrování se postupuje následovně:
a) datový soubor s příponou .XM6 soubor se převede z kódování Base64, do binárního kódu,
b) převedený datový soubor se následně dešifruje algoritmem AES s délkou klíče 256 bitů, a to pomocí symetrického šifrovacího AES klíče podle § 17 odst. 2 písm. b) vyhlášky, mód (režim) šifrování Cipher Block Chaining (CBC), přičemž inicializačním vektorem je posloupnost 16-ti binárních číslic s hodnotou 0,
c) změní se přípona dešifrovaného souboru na .XML
d) ze souboru se odstraní (vymaže) první a poslední řádek - odstraní se náhodné řetězce 1 a 2.
Poznámka: Detailní popis metody dešifrování CBC je uveden na http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-38a/sp800-38a.pdf.
Poznámka: Vymezení pojmů použitých v této tabulce a odkazy jsou uvedeny v příloze Č. 13 k této vyhlášce.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Způsob tvorby osobních přístupových kódů a jejich předávání zodpovědným osobám a náhradním zodpovědným osobám
1. Statutární orgán účetní jednotky nebo osoba jím určená zašle správci centrálního systému účetních informací státu informace požadované po vybrané účetní jednotce stanovené v příloze č. 14 k této vyhlášce prostřednictvím formuláře uveřejněného správcem centrálního systému účetních informací státu.
2. Správce centrálního systému účetních informací státu vygeneruje zajišťovací a identifikační soubory podle přílohy č. 12 k této vyhlášce zodpovědným osobám, případně náhradním zodpovědným osobám. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle prostřednictvím informačního systému datových schránek zprávu účetní jednotce (v případě, že účetní jednotka nemá zřízenu datovou schránku, tak jiným způsobem) pouze při registraci první zodpovědné osoby, případně náhradní zodpovědné osoby k dané účetní jednotce nebo na vyžádání vyplněním bodu 6 v registračním formuláři. Zpráva obsahuje přístupové kódy (přihlašovací jméno a heslo).
3. Účetní jednotka se pomocí údajů podle bodu 2 přihlásí k centrálnímu systému účetních informací státu a stáhne zajišťovací a identifikační soubory, které předá zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě.
4. Správce centrálního systému účetních informací státu zašle každé zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě, listovní zásilku v chráněné obálce zajišťující, aby informace v ní obsažené nemohla zneužít třetí osoba; tato obálka obsahuje informace popsané v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
5. Zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba odemkne předepsaným způsobem pomocí zaslaných informací popsaných v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu přihlašovací údaje a šifrovací klíč (klíče) a prostřednictvím svého programového vybavení vygeneruje kontrolní součet. Kontrolní součet zodpovědná osoba, případně náhradní zodpovědná osoba předá účetní jednotce, která zašle příslušný formulář správci centrálního systému účetních informací státu způsobem popsaným v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu.
6. Správce centrálního systému účetních informací státu aktivuje přístupy zodpovědné osobě, případně náhradní zodpovědné osobě dané účetní jednotky, která zaslala potvrzení podle bodu 5 se správným kontrolním součtem.
7. Při žádosti účetní jednotky o změnu zodpovědné osoby či náhradní zodpovědné osoby se body 1 až 6 použijí obdobně.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Požadavky na vstupní osobní heslaHeslo znakové Heslo číslicové
a) minimální délka hesla je 8 znaků, pokud je použita kombinace číslic a písmen,
b) povolena jsou písmena „A..Z“ a číslice „0..9“
c) metoda ověření hesla musí být „necitlivá“ na záměnu malých a velkých písmen, tj. záměna malých a velkých písmen je ignorována,
d) znaky, ze kterých se sestává heslo, musejí být náhodně vygenerované, heslo musí obsahovat minimálně 2, maximálně 5 číslic a všechny číslice se nesmějí vyskytovat na pozicích, které spolu navzájem sousedí,
e) pro znaky použité v heslu platí analogická kritéria uvedená ve sloupci u hesla číslicového pod písmeny i) a j),
f) písmena použitá v hesle nesmějí tvořit srozumitelné slovo v českém či anglickém jazyce, i kdyby toto slovo bylo „proloženo“ číslicemi případně slovo napsáno v obráceném pořadí (odzadu), g) minimální délka 12 číslic, pokud se heslo sestává výhradně z číslic,
h) číslice, ze kterých se skládá heslo, musejí být náhodně vygenerované,
i) heslo, nesmí být tvořeno z dvou nebo více opakujících se posloupností číslic nebo jedné či několika skupin shodných číslic,
j) heslo nesmí být tvořeno z jedné či několika shodných číselných řad, kde jsou snadno odvoditelné vazby mezi jednotlivými členy číselných řad,
k) heslo nesmí být složeno z číselných řad nebo jejich částí, které jsou snadno zjistitelné vzhledem k zodpovědné osobě (například údaje odvozené od data narození vlastního či rodinných příslušníků, rodná čísla atd.).
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Požadavky na stupeň a metodu šifrovánípro zašifrování souborů se použije symetrická šifra Rijndael dle AES
FIPS 197 Nov 2001 Advanced Encryption Standard - viz (http://csrc.nist.gov/publications/fips/fips197/fips-197.pdf) csrc.nist.gov přičemž délka klíče je 256 bitů
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Postup při generování osobních přístupových kódů
1) Vymezení pojmů
a) binární číslicí se dále rozumí jeden osmibitový byte, tj. celé číslo v rozsahu intervalu dekadicky,
b) řetězcem znaků se dále rozumí posloupnost binárních číslic v intervalu dekadicky, které reprezentují znaky v kódování ASCII (dále jen „znaky“). Posloupnost je zakončena znaky [CR] [LF] dle tabulky ASCII, tj. hodnotami 13 dekadicky a 10 dekadicky (dále jen „ukončení řetězce“),
c) „náhodný řetězec“ se dále rozumí řetězec znaků, kde jednotlivé znaky jsou vytvořeny náhodně pomocí generátoru pseuodonáhodných čísel. Metoda generování náhodných čísel je popsána v http://csrc.nist.gov/, sekce “Random number generation“,
d) délkou řetězce znaků se rozumí celkový počet znaků, ze kterých je řetězec znaků složen, přičemž ukončení řetězce není do údaje délka započítáno.
2) Zodpovědná osoba pomocí přístupového dekódovacího kódu podle § 17 odst. 2 písm. a) dekóduje níže popsaným postupem osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) až d).
3) Přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a) je přímo dešifrovacím klíčem algoritmu AES s délkou šifry 256 bitů, mód (režim) šifrování Electronic Codebook (ECB), přičemž znaky reprezentují dešifrovací klíč vyjádřený v hexadecimálním tvaru. Dešifrovací klíč se aplikuje na všechny zajišťovací a identifikační soubory zaslané na datovém médiu, které jsou uloženy v zašifrovaném tvaru.
Detailní popis metody šifrování ECB je uveden na http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-38a/sp800-38a.pdf.
4) Pomocí zaslaného přístupového dekódovacího kódu podle § 17 odst. 2 písm. a) se dešifrují následující datové soubory:
Název souboru: AESKEY_C.TXT
Název souboru: LOGIN_C.TXT
Název souboru: PASSWD_C.TXT
5) Detailní struktura a metoda dešifrování výše uvedených souborů:
Soubor: AESKEY_C.TXT
Obsahem souboru je jeden znakový řetězec v kódování Base64, který není zakončen žádným dalším znakem.
Postup při dešifrování souboru:
a) obsah souboru se převede z kódování Base64 do binárního tvaru. Výsledkem převodu je posloupnost 32 binárních číslic (tj. celková délka datového bloku po převodu činí 256 bitů),
b) na výše uvedenou posloupnost 32 binárních číslic se aplikuje dešifrovací algoritmus AES dle bodu 3), přičemž jako dešifrovací 256 bitový klíč se použije přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a),
c) výsledkem výpočtu dle předcházejícího bodu je posloupnost 32 8 bitových číslic, která je přímo 256 bitovým šifrovacím a dešifrovacím klíčem algoritmu AES dle § 17 odst. 2 písm. b).
Soubor: LOGTN_C.TXT
a) obsah souboru se převede z kódování Base64 do binárního tvaru. Výsledkem převodu je posloupnost 16-ti binárních číslic (tj. celková délka datového bloku po převodu činí 128 bitů),
b) na výše uvedenou posloupnost 16-ti binárních číslic se aplikuje dešifrovací algoritmus AES dle bodu 3), přičemž jako dešifrovací 256 bitový klíč se použije přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a),
c) výsledkem výpočtu dle předcházejícího bodu je řetězec znaků, který vybraná účetní jednotka použije jako přihlašovací jméno pro přihlášení ke komunikačnímu serveru centrálního systému účetních informací státu. Znaky následující za ukončením řetězce se ignorují.
Soubor: PASSWD_C.TXT
a) obsah souboru se převede z kódování Base64 do binárního tvaru. Výsledkem převodu je posloupnost 16-ti binárních číslic (tj. celková délka datového bloku po převodu činí 128 bitů),
b) na výše uvedenou posloupnost 16-ti binárních číslic se aplikuje dešifrovací algoritmus AES dle bodu 3), přičemž jako dešifrovací 256 bitový klíč se použije přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a),
c) výsledkem výpočtu dle předcházejícího bodu je řetězec znaků, který vybraná účetní jednotka použije jako přihlašovací jméno pro přihlášení ke komunikačnímu serveru centrálního systému účetních informací státu. Znaky následující za ukončením řetězce se ignorují.
Poznámka: Plné specifikace pro kódování Base64 jsou obsažené v RFC 1421 a RFC 2440.
http://www.ietf.org/rfc/rfc1421.txt
http://www.ietf.org/rfc/rfc2440.txt
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Postup při vytvoření potvrzovacího kontrolního součtu
Po ukončení procesu dešifrování souborů dle této tabulky se sestaví zpráva složená ze souborů UJEID.TXT, DATNAR.TXT, JMEZO.TXT, PRIZO.TXT, zaslaných podle § 19 odst. 1, ke kterým se připojí osobní přístupové kódy podle § 17 odst. 2 písm. b) až d) v otevřeném tvaru (ve výše uvedeném pořadí souborů a kódů), obsah souborů i osobních přístupových kódů se interpretuje jako binární číslice, obsah zprávy se doplní znaky 0x00 na celistvý násobek 512 bitů a ze zprávy se vypočte pomocí algoritmu SHA256 kontrolní hash (kontrolní součet).
Kontrolní součet se převede do hexadecimálního tvaru (tj. do tvaru řetězce s celkovou délkou 64 hexadecimálních znaků), který zodpovědná osoba zašle centrálnímu systému účetních informací státu s použitím vzoru formuláře dle přílohy 10) (kontrolní součet se uvede v řádce „doplňující údaje“).
Poznámka:
Plná specifikace algoritmu SHA-256 je uvedena v FIPS PUB 180-2
http://csrc.nist.gov/publications/fips/fips180-2/fips180-2.pdf
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.
Informace požadované po vybrané účetní jednotce v rámci registrace zodpovědných a náhradních zodpovědných osob
1. Identifikace vybrané účetní jednotky: Název účetní jednotky, identifikační číslo, adresa sídla, doručovací adresa, telefon, e-mail, fax, identifikátor datové schránky, jméno a příjmení statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby, rozsah vedení účetnictví.
2. Identifikace zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby:
jméno, příjmení, doručovací adresa, telefon, e-mail, registrační číslo zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby, je-li v centrálním systému účetních informací státu přiděleno.
3. Specifikace požadavku vybrané účetní jednotky:
a) žádost o registraci zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby,
b) určení rozsahu oprávnění zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby, včetně případného vymezení oprávnění pro skupinu účetních záznamů,
c) zaslání výpisu aktuálních údajů vedených v centrálním systému účetních informací státu o vybrané účetní jednotce,
d) aktualizace údajů o vybrané účetní jednotce,
e) aktualizace údajů o zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osobě,
f) žádost o vydání nových osobních přístupových kódů zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby podle § 17,
g) žádost o ukončení registrace zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby.
1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů. (zrušena náhrada od 1.1.2015)
3) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (kodifikované znění), ve znění nařízení Rady (EU) č. 679/2010.
vyhláška 323/2002 o rozpočtové skladbě
323 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 2. července 2002 o rozpočtové skladbě ve znění novel až 15. 01.01.2015 464/2013 Sb., 362/2014 Sb. (část, nezapracovaná část od 1.1.2016)
Ministerstvo financí stanoví podle § 2 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a podle § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů:
§ 1 Předmět úpravy
(1) Touto vyhláškou se stanoví rozpočtová skladba jakožto jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, při pohybech na účtech pro řízení státního dluhu a při plánovaných a skutečných pohybech na účtech rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen "regionální rada") a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti.
(2) Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z různých hledisek do jednotek třídění, kterými jsou povinny označovat své rozpočtované i skutečné příjmy a výdaje organizační složky státu a právnické osoby uvedené v odstavci 1 (dále jen „organizace“). Hlediska třídění a systematiku jednotek třídění stanoví tato vyhláška. Názvy, číselné označení a náplně jednotlivých jednotek třídění stanoví v případě jednotek, které vyjadřují málo proměnlivé skutečnosti, příloha k této vyhlášce a v případě jednotek, které vyjadřují skutečnosti měnící se často nebo skutečnosti vznikající z operativní činnosti správců kapitol státního rozpočtu1), Ministerstvo financí nebo tito správci. Náplně jednotek třídění se stanoví jen u těch jednotek, u nichž k určení, jaké příjmy, výdaje nebo přírůstky či úbytky stavů peněžních prostředků na bankovních účtech se na ně zařazují, nepostačuje jejich název.
§ 1a Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění
(1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů:
a) odpovědnostní (třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního),
b) druhové (třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového),
c) odvětvové (třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového),
d) konsolidační (třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního),
e) zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje),
f) doplňkové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům),
g) programové (třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel),
h) účelové (třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu),
i) strukturní (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty),
j) transferové (třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů).
(2) Zdrojové třídění sestává z třídění podkladového (třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu), prostorového (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu) a nástrojového (třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového).
§ 2 Hlediska třídění příjmů a výdajů
(1) Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol.1)
(2) Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje podle § 1 odst. 1, a to podle příjmových a výdajových druhů. Pro účely určení výdajového druhu se výdaje člení na výdaje na nákupy, kterými jsou výdaje, proti kterým stojí přímá protihodnota, a transfery, kterými jsou výdaje, proti kterým přímá protihodnota nestojí. Výdaji na nákupy jsou výdaje na pořízení hodnot a náhrady. Výdaji na pořízení hodnot jsou výdaje na pořízení věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv a náhradami jsou výdaje na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy, která souvisí s činností organizace. Výdajovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí u výdajů na nákupy druh pořizovaných věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv nebo druh náhrady a u transferů druh podpory, kterou transfer představuje, a druh příjemce této podpory. Příjmovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí právní důvod platby, která organizaci plyne, a v rámci něj u příjmů za poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů a práv případně druh těchto věcí, služeb, prací, výkonů a práv a u příjmů z transferů druh přijímané podpory nebo zdroj transferu.
(3) Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje podle § 1 odst. 1 se z tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy a příjmy z převodů z vlastních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Odvětvím se pro účely této vyhlášky rozumí druh činnosti, z které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření právního subjektu, který finanční prostředky, které organizace získává jako příjmy, organizaci poukazuje nebo odevzdává nebo jemuž organizace finanční prostředky poskytuje za účelem jeho podpory.
(4) Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že skutečnost, že jde o tyto příjmy a výdaje, není vyjádřena již v druhovém třídění. Výdaji vynakládanými uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí výdaje podle § 1 odst. 1, kterými se vynakládají finanční prostředky, které, když jsou přijaty svými příjemci, představují příjmy podle § 1 odst. 1. Příjmy vznikajícími uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí příjmy podle § 1 odst. 1, kterými se přijímají finanční prostředky vynaložené jakožto výdaje podle § 1 odst. 1. Tyto příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace. Stupněm konsolidace se pro účely této vyhlášky rozumí okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhají, určený podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují.
(5) Z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle druhů podkladu pro změnu rozpočtu, která příjem umožňuje nebo k výdaji opravňuje. U příjmů se druhem podkladu pro změnu rozpočtu rozumí skutečnost, zda umožňují výdaje nad schválený rozpočet a z jakého právního důvodu, a u výdajů oprávnění, na základě kterých organizační složka státu výdaje provádí.
(6) Z hlediska prostorového původu příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí s výjimkami uvedenými v § 1 odst. 1 (dále jen „územní rozpočty“), státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů podle toho, zda zdrojem příjmů nebo výdajů je tuzemsko nebo zahraničí. Zahraničními zdroji se rozumějí peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů3), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a odjinud ze zahraničí. Zdrojem příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pocházejí z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Zdrojem výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje, kterými se spolufinancují programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie7) a jiné akce spolufinancované ze zahraničních zdrojů (dále jen „výdaje na spolufinancování“), a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.
(7) Z hlediska nástrojového se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy3), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje na spolufinancování a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.
(8) Z hlediska příslušnosti výdajů ke zvlášť sledovaným celkům se třídí výdaje státního rozpočtu na dílčí průřezové ukazatele uvedené v příloze zákona o státním rozpočtu, které nejsou definovány prostřednictvím ostatních třídění stanovených touto vyhláškou, a podle dalších zvlášť sledovaných celků.
(9) Z hlediska příslušnosti výdajů k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel se třídí výdaje státního rozpočtu na tyto programy a jejich nižší celky.
(10) Z hlediska účelu rozpočtového přesunu se třídí nebo mohou třídit výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol,4) podle kapitol, z nichž se tyto rozpočtové přesuny uskutečnily, a podle roku a pořadí vzniku účelu. Účelové třídění je povinné pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol než Všeobecná pokladní správa, je účelové třídění povinné, jestliže tak rozhodne Ministerstvo financí.
(11) Z hlediska věcné podstaty příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu do strukturovaných celků.
(12) Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu a státních fondů, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté.
§ 3 Jednotky třídění příjmů a výdajů
(1) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního se příjmy a výdaje třídí na kapitoly státního rozpočtu2) (dále jen „kapitola“). Kapitoly jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části A. Čísla kapitol jsou třímístná.
(2) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové položky (dále jen „položka“). Položky se seskupují do podseskupení rozpočtových položek (dále jen „podseskupení položek“), podseskupení položek do seskupení rozpočtových položek (dále jen „seskupení položek“) a seskupení položek do rozpočtových tříd (dále jen „třída“). Položky, podseskupení položek, seskupení položek a třídy jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části B. Čísla položek jsou čtyřmístná. První místo označuje třídu, druhé seskupení položek, třetí podseskupení položek a čtvrté položku.
(3) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové paragrafy (dále jen „paragraf“). Paragrafy se seskupují do rozpočtových pododdílů (dále jen „pododdíl“), pododdíly do rozpočtových oddílů (dále jen „oddíl“) a oddíly do rozpočtových skupin (dále jen „skupina“). Paragrafy, pododdíly, oddíly a skupiny jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části C. Čísla paragrafů jsou čtyřmístná. První místo označuje skupinu, druhé oddíl, třetí pododdíl a čtvrté paragraf.
(4) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. Záznamové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části D. Jejich čísla jsou třímístná.
(5) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se příjmy a výdaje třídí na podkladové jednotky. Podkladové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části E. Jejich čísla jsou jednomístná.
(6) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu se příjmy a výdaje třídí na prostorové jednotky. Prostorové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části F. Jejich čísla jsou jednomístná.
(7) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového se příjmy a výdaje třídí na nástroje. Číselník nástrojů se vytváří tak, že nástroji jsou jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie a jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech, případně jednotlivá místa odjinud ze zahraničí, a jejich analytiky, jsou-li stanoveny. Čísla nástrojů jsou pětimístná. První tři místa označují jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie, jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech a jednotlivá místa odjinud ze zahraničí a poslední dvě místa jejich analytiky, které se nepoužijí pro příjmy a výdaje územních rozpočtů.
(8) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům se výdaje třídí na dílčí průřezové ukazatele. Dílčí průřezové ukazatele jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části G. Jejich čísla jsou dvoumístná.
(9) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel jsou nejnižšími jednotkami třídění akce. Akce se seskupují do podmnožin subtitulů, podmnožiny subtitulů do subtitulů, subtituly do titulů5) a tituly do programů. Číselník akcí, podmnožin subtitulů, subtitulů a titulů se vytváří tak, jak jednotlivé akce schvalují správci programů podle zvláštního předpisu6). Čísla akcí jsou třináctimístná. První čtyři místa označují program, v tom první místo řadu programů, druhá dvě kapitolu, v které se program realizuje, a čtvrté místo skutečnost, zda program představuje poskytnutí dotace nebo určení výdajů organizační složky státu. Další dvě místa označují titul, další dvě subtitul, další místo podmnožinu subtitulu a poslední čtyři místa akci.
(10) Při třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu se výdaje třídí na účely. Účely jsou jednotlivé rozpočtové přesuny do jiných kapitol, jak je schvaluje Ministerstvo financí. Čísla účelů jsou devítimístná. První dvě místa označují rok schválení rozpočtového přesunu, další tři kapitolu, z jejíhož rozpočtu se přesun provádí, a poslední čtyři pořadové číslo rozpočtového přesunu.
(11) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty se příjmy a výdaje třídí na bloky, okruhy, množiny a výdaje též na podmnožiny. Podmnožiny se seskupují do množin, množiny do okruhů a okruhy do bloků. Podmnožiny a množiny stanoví správci kapitol1) pro organizační složky státu patřící do jejich kapitol a oznamují je Ministerstvu financí. Ministerstvo financí stanoví okruhy a bloky. Čísla podmnožin jsou desetimístná. První tři místa označují blok, další tři okruh, další tři množinu a poslední místo podmnožinu.
(12) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů se příjmy a výdaje člení na účelové znaky. Účelovými znaky jsou jednotlivé transfery, které uvolňují ústřední orgány státní správy, státní fondy, Národní fond a regionální rady. Čísla účelových znaků jsou pětimístná. První dvě místa označují kapitolu, Národní fond nebo státní fond, z jejichž rozpočtu se transfer poskytuje, a poslední tři místa kód dotačního titulu.
§ 4 Přechodné ustanovení
Při třídění příjmů a výdajů uskutečněných do konce roku 2002 se použije dosavadní rozpočtová skladba.
§ 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 440/2006 Sb. Čl. II
Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných do konce roku 2006 se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 233/2007 Sb. Čl. II
Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných Ministerstvem informatiky do dne jeho zrušení se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 357/2009 Sb. Čl. II
Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných do konce roku 2009 se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 452/2011 Sb. Čl. II
Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných do dne 31. prosince 2011 a třídění jejich rozpočtu se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 96/2012 Sb. Čl. II
1. Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných do dne 31. prosince 2012 a při třídění rozpočtu těchto příjmů a výdajů se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou příjmů patřících na položky nově stanovené a zřízené článkem I body 6 a 7, které s účinností ode dne 1. ledna 2012 zavedl zákon o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., a rozpočtu těchto příjmů; tyto příjmy a jejich rozpočet se na tyto položky zatřídí, avšak nikoliv na ostatní jednotky třídění zavedené touto vyhláškou.
2. Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných ode dne 1. ledna 2013 a při třídění rozpočtu těchto příjmů a výdajů se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 464/2013 Sb. Čl. II
Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, při třídění rozpočtu těchto příjmů a výdajů a při třídění změn stavů bankovních účtů před tímto dnem se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění účinném do dne předcházejícího tomuto dni.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 362/2014 Sb. Čl. II
Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, při třídění rozpočtu těchto příjmů a výdajů a při třídění změn stavů bankovních účtů před tímto dnem se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Ministr: Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb.
Rozpočtová skladba
A. Odpovědnostní třídění (kapitoly státního rozpočtu)
Kapitola 301 Kancelár prezidenta republiky
Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
Kapitola 303 Senát Parlamentu
Kapitola 304 Úrad vlády České republiky
Kapitola 305 Bezpečnostní informační služba
Kapitola 306 Ministerstvo zahraničních věcí
Kapitola 307 Ministerstvo obrany
Kapitola 308 Národní bezpečnostní úřad
Kapitola 309 Kancelár verejného ochránce práv
Kapitola 312 Ministerstvo financi
Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věci
Kapitola 314 Ministerstvo vnitra
Kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí
Kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
Kapitola 321 Grantová agentura České republiky
Kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Kapitola 327 Ministerstvo dopravy
Kapitola 328 Český telekomunikační úřad
Kapitola 329 Ministerstvo zemědělství
Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kapitola 334 Ministerstvo kultury
Kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví
Kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti
Kapitola 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
Kapitola 344 Úrad průmyslového vlastnictví
Kapitola 345 Český statistický úřad
Kapitola 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
Kapitola 348 Český báňský úřad
Kapitola 349 Energetický regulační úřad
Kapitola 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Kapitola 355 Ústav pro studium totalitních režimů
Kapitola 358 Ústavní soud
Kapitola 361 Akademie věd České republiky
Kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Kapitola 374 Správa státních hmotných rezerv
Kapitola 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Kapitola 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů
Kapitola 377 Technologická agentura České republiky
Kapitola 381 Nejvyssi kontrolní úřad
Kapitola 396 Do této kapitoly patří jen příjmy a výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu [§ 10 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.] souvisejí bezprostředně, jako jsou v příjmech zejména úroky z peněžních prostředků, které Ministerstvo financí jinému subjektu půjčilo, a výnosy z dluhopisů, které nakoupilo, úroky a ostatní přijaté platby z uzavřených derivátových operací, úroky ze státních dluhopisů, které si jejich držitelé v zákonné lhůtě pro jejich výplatu nevyzvedli a které se po jejím uplynutí převádějí do příjmů státního rozpočtu, a kursové rozdíly v příjmech z operací souvisejících s řízením státního dluhu, a ve výdajích zejména úroky z peněžních prostředků, které si Ministerstvo financí půjčilo, výdaje na výnosy placené držitelům státních dluhopisů, úroky a ostatní výdajové platby vyplývající z uzavřených derivátových operací, poplatky za vedení peněžních a majetkových účtů u finančních institucí, platby za služby administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky spojené se zápisem a vedením emisí státních dluhopisů, platby za služby zpravodajským a informačním agenturám v oblasti finančních informací, daň z přidané hodnoty placená finančnímu úřadu, poplatky ratingovým agenturám, platby manažerům zahraničních emisí státních dluhopisů, výdaje spojené se zprostředkováním prodeje státních dluhopisů investorům a související finanční služby, poplatky u státních dluhopisů, u kterých je emisními podmínkami omezena nebo vyloučena převoditelnost, poplatky za vypracovávání, tisk a rozesílání výpisů z majetkových účtů vlastníkům těchto dluhopisů, výdaje za právní a konzultační služby související s přípravou smluvní a právní dokumentace výhradně pro potřeby financování schodku státního rozpočtu a řízení státního dluhu, kursové rozdíly ve výdajích související s řízením státního dluhu a další výdaje za služby bezprostředně spojené se získáváním peněžních prostředků k úhradě schodku státního rozpočtu, s umořováním státního dluhu a s využíváním dočasně volných peněžních prostředků státní pokladny k jejich zhodnocení, včetně výdajů na propagaci a marketingovou podporu prodeje státních dluhopisů a prezentaci České republiky mezi investory. Mezi výdaje kapitoly státní dluh zejména nepatří, a to ani když slouží výhradně k obsluze státního dluhu, výdaje na pořízení, technické zhodnocení, údržbu ani opravy dlouhodobého majetku (počítače a související zařízení, počítačové programy, soubory údajů), výdaje podle pracovněprávních smluv, výdaje podle licenčních smluv, výdaje na služby výrobní povahy a další výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu nejsou spojené bezprostředně. Tyto výdaje patří do kapitoly 312.
Kapitola 397 Operace státních finančních aktiv
Kapitola 398 Všeobecná pokladní správa
B. Druhové třídění rozpočtové skladby
Třída Seskupeni položek Podseskupení položek Položka Název a náplň
1 DAŇOVÉ PŘÍJMY
Daňové příjmy se na příslušnou jmenovitou položku zaznamenávají včetně příslušenství (penále, zvýšení daně, náklady daňového řízeni, úroky a pokuty), pokud příslušenství není vykazováno odděleně
11 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů
111 Daně z příjmů fyzických osob
Daň z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z přijmu
1111 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků
Zahrnuje daň odvedenou plátcem - zaměstnavatelem - za vlastní zaměstnance
1112 Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti
Pro účely tohoto předpisu zahrnuje veškerou daň , odvedenou na základě daňových přiznaní, tj v zásadě získanou z výdělečné činnosti jiné než je závislá práce, především pak z podnikaní, jiné samostatné výdělečné činnosti a pronajmu
Zahrnuje i případný doplatek části daně ze závislé práce odvedený po podaní přiznaní při souběhu závisle práce a jiné výdělečné činnosti, není-li možno je od sebe rozlišit popř. při souběhu několika zaměstnaní
1113 Daň z přijmu fyzických osob z kapitálových výnosů
Zahrnuje daně z úroků, dividend a jiných kapitálových výnosů, příp. i daně z jiných příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nelze-li je oddělit od inkasa daně z kapitálových výnosů
1119 Zrušené daně, jejichž předmětem je příjem fyzických osob
Zahrnuje doplatky daně ze mzdy, daně z literami a umělecké činnosti, daně z příjmů obyvatelstva a jiných zrušených dani vázaných na příjem fyzické osoby
Jsou-li tyto daně např.. sledovány společně s jinými daněmi než v podseskupení 111 zařadí se na Doložku 1701
112 Daně z příjmů právnických osob
Položky 1121 až 1123 zamilují daň z příjmů právnických osob
1121 Daň z příjmů právnických osob
Zahrnuje daň ze zisku a kapitálových výnosů vyjma daně podle položky 1122 a 1123
1122 Daň z příjmů právnických osob za obce
Zahrnuje daň v případech, kdy je poplatníkem obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby
1123 Daň z příjmů právnických osob za kraje
Zahrnuje daň v případech, kdy je poplatníkem kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby
1129 Zrušené daně, jejichž předmětem je příjem právnických osob
Zahrnuje doplatky odvodů ze zisku, důchodové daně, zemědělské daně ze zisku, jiných zrušených dani vázaných na příjem právnické osoby
Jsou-li tyto daně např.. sledovány společně s jinými daněmi než v podseskupeni 112, zařadí se na Doložku 1701
12 Daně ze zboží a služeb v tuzemsku
121 Obecné daně ze zboží a služeb v tuzemsku
1211 Daň z přidané hodnoty
Tuto položku používají jen finanční úřady a celní úřady, které přijímají daň z přidané hodnoty, kterou jim odvádějí její plátci podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a kraje a obce, které dostávají podíl z ní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.
Organizace, která prodává odběrateli věc, službu, práci, výkon nebo právo a z tržeb nebo příjmů za ně je povinna platit daň z přidané hodnoty, a proto ve faktuře nebo jiném podobném dokladu pro odběratele uvádí zvlášť cenu bez daně z přidané hodnoty a zvlášť cenu s daní, zařazuje celou cenu, včetně daně, na položku ze seskupení 21, 23 nebo 31, která prodávané věci, službě, práci, výkonu nebo právu odpovídá.
1219 Zrušené daně ze zboží a služeb
Zahrnuje doplatky daně z obratu a jiných zrušených obecných daní ze zboží a služeb
122 a 123 Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku
Položky 1221 až 1225 zahrnuji jednotlivé daně podle zákona o spotřebních daních
1221 Spotřební daň z minerálních olejů
1222 Spotřební daň z lihu
1223 Spotřební daň z piva
1224 Spotřební daň z vína a meziproduktů
1225 Spotřební daň z tabákových výrobků
1226 Poplatek za látky poškozující nebo ohrožující ozónovou vrstvu Země
Zahrnuje poplatek podle zákona o ochraně ozónové vrstvy Země
Je to poplatek za regulované látky (látky, které poškozují ozonovou vrstvu) podle § 6 zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
1227 Audiovizuální poplatky
Příjmy Státního fondu kinematografie z poplatků podle § 25 až 29 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi). Je to poplatek z kinematografického představení a poplatek z převzatého televizního vysílání a od roku 2016 též poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
1231 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů
1232 Daň z pevných paliv
1234 Odvod z elektřiny ze slunečního záření
Odvod podle § 7a až 7i zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 402/2010 Sb.
1233 Daň z elektřiny
13 Daně a poplatky z vybraných činností a služeb
132 Daně a poplatky z provozu motorových vozidel
1321 Daň silniční
Zahrnuje daň podle zákona o dani silniční
1322 Poplatek za užívání dálnic a rychlostních silnic
Zahrnuje poplatek za užívám dálnic a rychlostních silnic podle zákona o komunikacích a nařízení vlády, kterým se stanoví výše poplatku za užívaní dálnic a rychlostních silnic silničními motorovými vozidly
133 Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí
Jednotlivé položky zahrnuji i příslušenství ukládané v řízení o poplatku, pokud není evidováno samostatně
Nepatří sem vsak pokuty za porušeni předpisů a opatřeni k ochraně životního prostředí
1331 Poplatky za vypouštěni odpadních vod do vod povrchových
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod podle vodního zákona
1332 Poplatky za znečišťování ovzduší
Zahrnuje poplatky za vnášeni znečišťujících látek do ovzduší za zvláště velké, střední a malé zdroie znečišťování podle zákona o ochraně ovzduší
1333 Poplatky za uložení odpadů
Zahrnuje poplatky za ukládání odpadu na skladky podle zákona o odpadech a odvody od původců, radioaktivních odpadů podle atomového zákona Nepatří sem poplatek za likvidaci komunálního odpadu (je na položce 1337)
1334 Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Zahrnuje odvody za dočasně a trvale odnímanou půdu
1335 Poplatky za odnětí pozemků plněni funkcí lesa
Zahrnuje poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí pozemků plnění funkcí lesa
1336 Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Představuje pevný poplatek za odpadní vody podle vodního zákona
1337 Poplatek za komunální odpad
Na tuto položku zařazuje obec poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území, který vybírá podle obecně závazné vyhlášky, kterou vydala podle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 275/2002 Sb. a č. 188/2004 Sb. (dříve podle § 9 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb.). Patří sem i poplatek z objemu biopaliv podle § 3a odst. 7 a 10 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákonů č. 180/2007 Sb. a č. 37/2008 Sb.
1338 Registrační a evidenční poplatky za obaly
Zahrnuté poplatky podle zákona o obalech
1339 Ostatní poplatky a odvody v oblasti životního prostředí
Na tuto položku patří i pokuta z nedodaného objemu biopaliv podle § 19 odst. 10 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
134 Místní poplatky z vybraných činností a služeb
Položky tohoto podseskupení odpovídají místním poplatkům podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
1340 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
Na tuto položku zařazuje obec místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který platí fyzické osoby, které mají v obci trvalý pobyt nebo rekreační stavbu podle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb. Nepatří sem poplatek za komunální odpad, který obec vybírá podle obecně závazné vyhlášky vydané podle zákona o odpadech; ten patří na položku 1337.
1341 Poplatek ze psů
1342 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
1343 Poplatek za užívání veřejného prostranství
1344 Poplatek ze vstupného
1345 Poplatek z ubytovací kapacity
1346 Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst
Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
1348 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku
Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace
1349 Zrušené místní poplatky
Zahrnuje doplatky zrušených místních poplatků
135 Ostatní odvody z vybraných činností a služeb
1351 Odvod z loterií a podobných her kromě z výherních hracích přístrojů
Odvod z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., s výjimkou části odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (odvod podle § 41i odst. 3 tohoto zákona). Část odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení patří na položku 1355. Na tuto položku patří i dobíhající odvod části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely, který byl zákonem č. 458/2011 Sb. zrušen
1352 Odvod za státní dozor
Zahrnuje odvod za státní dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami
1353 Příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od žadatelů o řidičské oprávnění
Příjmy obcí s rozšířenou působností od žadatelů o řidičské oprávnění za zkoušky z odborné způsobilosti podle § 39a zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 411/2005 Sb.
1354 Příjmy z licencí pro kamionovou dopravu
Příjmy krajů jakožto dopravních úřadů [§ 2 odst. 20 zákona před novelizací zákonem č. 119/2012 Sb. a poté § 34 odst. 1 písm. b)] z úhrady nákladů na vydání licence Evropské unie k provozování dopravy velkými vozidly na území unie podle § 33a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. (eurolicence), kterou platí dopravci (§ 33b odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb.). Po zrušení této úhrady a jejím nahrazení správním poplatkem s účinností ode dne 1. června 2012 zákonem č. 119/2012 Sb. (čl. I bod 49 a čl. VIII) na tuto položku patří doplatky této úhrady (správní poplatek patří na položku 1361).
1355 Odvod z výherních hracích přístrojů
Část odvodu z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (§ 41i odst. 1 tohoto zákona). Zbytek odvodu patří na položku 1351
1359 Ostatní odvody z vybraných činností a služeb jinde neuvedené
Na tuto položku například zařazují obce a Státní fond životního prostředí poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění autovraků od žadatelů o registraci použitého vozidla podle § 37e zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2008 Sb.
136 Správní poplatky
Zahrnuje poplatky stanovené zákonem o správních poplatcích za správní úkony a správní řízení, jehož výsledkem jsou vydaná povolení, rozhodnutí apod. upravená zvláštními zákony
1361 Správní poplatky
137 Poplatky na činnost správních úřadů
1371 Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu
Poplatek podle § 17d zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb.
1372 Poplatek Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost za žádost o vydání povolení
Poplatek podle § 3a písm. a) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 249/2011 Sb.
1373 Udržovací poplatek Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost
Poplatek podle § 3a písm. b) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 249/2011 Sb.
14 Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
Zahrnuje pouze platby, jejichž prvotním smyslem je zatížení zboží a služeb z důvodu jejich importu do země (teoreticky i exportu)
Nepatři sem daně uvalené shodné jak na dovážené tak na domácí zboží, např.. daň z přidané hodnoty či spotřební daně u dovozu
140 Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
1401 Clo
Příjmy státního rozpočtu ze cla vyměřeného do 30. 4. 2004, tj. do dne předcházejícího dni, jímž se Česká republika stala členským státem Evropské unie. Clo vyměřené od tohoto dne se inkasuje na účet, který je peněžním fondem nepodléhajícím rozpočtové skladbě a z nějž se převádí Evropské unii a do příjmů státního rozpočtu jen podíl určený k pokrytí nákladů na jeho výběr. Tento podíl patří na položku 2511.
1409 Zrušené daně z mezinárodního obchodu a transakci
Zahrnuje doplatky dovozní přirážky a dovozní daně a jiných zrušených daní z mezinárodního obchodu a transakcí
15 Majetkové daně
151 Daně majetku
1511 Daň z nemovitých věcí
Daň z nemovitých věcí podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (do dne 31. 12. 2013 o dani z nemovitostí), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto položku patří daň podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se nazývá daň z nemovitostí (do 31. 12. 2013) nebo daň z nemovitých věcí (od 1. 1. 2014).
152 Daně z majetkových a kapitálových převodů
Daně podle zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a případné doplatky již zrušených daní z majetkových a kapitálových převodů
1521 Daň dědická
Daň dědická podle § 2 až 4, 11, 12 a 15 až 21 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.
1522 Daň darovací
Daň darovací podle § 5 až 7a, 11, 13 a 15 až 21 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.
1523 Daň z nabytí nemovitých věcí
Daň z nabytí nemovitých věcí podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Na tuto položku patří i daň z převodu nemovitostí podle § 8 až 11 a 14 až 21 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.
1529 Zrušené daně z majetkových a kapitálových převodů
Na tuto položku se zatřídí notářské poplatky podle zákona č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění zákona č. 201/1990 Sb., který byl s účinností ode dne 1. 1. 1993 zrušen zákonem č. 357/1992 Sb., pokud by se tyto poplatky ještě vyskytly. Daně podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, inkasované ode dne 1. 1. 2014, od kterého je účinné jeho zrušení, se zatřídí na stejné položky jako tytéž daně inkasované před tímto dnem.
16 Povinné pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění
Příjmy z pojistného, které se platí povinně podle zákonů upravujících veřejné pojištění. Pojistné, které se podle nich platí dobrovolně, patří na podseskupení položek 236.
161 a 162 Na položky tohoto podseskupení pro pojistné a příspěvky patří pojistné a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti podle § 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, na položku pro přirážky patří přirážky k pojistnému podle § 21 tohoto zákona a na položku pro příslušenství penále a pokuty podle § 20 a 22 tohoto zákona. Na položky pojistného na důchodové pojištění patří i částky, které jsou příjmem státního rozpočtu v souvislosti s neplatnými smlouvami o důchodovém spoření a které se poplatníkům započítávají na jejich úhradu pojistného na důchodové pojištění. Jsou to částky ve výši 60 % částek odváděných penzijními společnostmi orgánům finanční správy v případech, kdy bylo rozhodnuto o neplatnosti registrace smlouvy o důchodovém spoření a penzijní společnosti vznikla povinnost odvést výnos pojistného připadající na poplatníka důchodového spoření, jímž uzavřená smlouva o důchodovém spoření byla shledána neplatnou (§ 9a zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb.).
1611 Pojistné na důchodové pojištění od zaměstnavatelů
1612 Pojistné na důchodové pojištění od zaměstnanců
1613 Pojistné na důchodové pojištění od osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ")
1614 Pojistné na nemocenské pojištění od zaměstnavatelů
1615 Pojistné na nemocenské pojištění od zaměstnanců
1617 Příspěvky na státní politiku zaměstnanosti od zaměstnavatelů
1618 Příspěvky na státní politiku zaměstnanosti od zaměstnanců
1621 Příspěvky na státní politiku zaměstnanosti od OSVČ
1627 Přirážky k pojistnému
1628 Příslušenství pojistného
Přijaté sankční platby spojené s výběrem pojistného (pokuty a penále)
1629 Nevyjasněné, neidentifikované a nezařazené příjmy z pojistného na sociální zabezpečení
Příjmy, které patří do podseskupení položek 161 a 162, ale které není při jejich přijetí možné zařadit na žádnou položku, protože nejsou k dispozici informace, na základě kterých by tak bylo možné učinit. Patří sem i případné příjmy z pojistného na sociální zabezpečení nehodící se na žádnou z předcházejících položek podseskupení 161 a 162, které byly zavedeny právním předpisem, než se pro ně zřídí odpovídající položka.
163 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Uplatní se při započteni příjmů zdravotních pojišťoven do souhrnných sestav veřejného sektoru
1631 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění od zaměstnavatelů
1632 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění od zaměstnanců
1633 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění od OSVČ
1638 Příslušenství pojistného na veřejné zdravotní pojištění
Přijaté sankční platby spojené s výběrem pojistného (pokuty a penále)
164 Pojistné na úrazové pojištění
1641 Pojistné na úrazové pojištění
Příjmy pojistného, které platí do státního rozpočtu zaměstnavatelé podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
1642 Přirážky k pojistnému
Přirážky k pojistnému na úrazové pojištění podle § 44 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
1643 Příslušenství pojistného
Pokuty a regresní náhrady podle § 58 až 61 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
169 Zrušené daně z objemu mezd
1691 Zrušené daně a odvody z objemu mezd
17 Ostatní daňové příjmy
170 Ostatní daňové příjmy
1701 Nerozúčtované, neidentifikované a nezařaditelné daňové příjmy
Veškeré daňové příjmy nerozúčtované. neidentifikované nebo nezařaditelné do jiných položek
1702 Tržby z prodeje kolků
Příjmy státního rozpočtu z vydávání kolkových známek (vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách). Nepatří sem příjmy organizačních složek státu z prodeje kolků osobám, aby jimi mohly u nich platit poplatky (v současné době jen správní a soudní poplatky), ty patří na položku 2329. Příjmy položky 1702 představují příjmy ze správních poplatků (§ 6 odst. 8 věta první zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.) a ze soudních poplatků (§ 8 odst. 1 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb.), které jsou placeny kolky. Nezahrnují příjmy ze správních a soudních poplatků placených penězi. Zahrnují však příjmy z vydaných kolků, které dosud nebyly na úhradu poplatků použity a jsou v držení osob. Jestli v budoucnosti nějaký právní předpis stanoví, že je možné kolky platit i jiné poplatky nebo daně [§ 163 odst. 3 písm. c) a odstavec 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád], budou součástí příjmů položky 1702 i tyto poplatky a daně, a to v částkách placených kolky.
1703 Odvody nahrazující zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností
Jde o odvody podle zákona o zaměstnanosti
1704 Příslušenství
Příslušenství daně, poplatku a obdobného peněžitého plnění mimo seskupení položek 16, je-li oddělitelné. Patří sem i příslušenství pojistného na důchodové spoření podle § 9 odst. 3 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, (přirážka k pojistnému podle § 31 téhož zákona).
1706 Dávky z cukru
Veškeré příjmy bankovního účtu společné zemědělské politiky Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) z dávek z cukru podle § 1 odst. 2 písm. j) a § 11h zákona č. 256/2000 Sb. ve znění zákonů č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb. a č. 441/2005 Sb. Inkasované dávky z cukru rozděluje SZIF způsobem, který je uveden v náplni položky 2512.
2 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem
211 Příjmy z vlastní činnosti
Zahrnuji se příjmy z vlastni činnosti
Peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě se pro účely rozpočtové skladby rozumějí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fondy organizačních složek státu a správců kapitol a rozpočty a ostatní peněžní fondy státních fondu, obci, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu cizích prostředků, fondu hospodářské (podnikatelské) činnosti a fondu sdružených prostředků
2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků
Zahrnuje příjmy z poskytováni služeb, příp. výrobků organizaci, nejsou-li vymezeny v obsahu jiné položky (např.. příjmy ze školného - položka 2113, příjmy z pronájmu majetku - podseskupeni položek 213 apod.)
2112 Příjmy z prodeje zboží (již nakoupeného za účelem prodeje)
Zahrnuje příjmy za prodej zboží, které organizace nakoupila za účelem dalšího prodeje, nikoliv k vlastní spotřebě použije se i pro jednorázový nákup zboží, které např.. obec nakoupí hromadně a prodává je posléze občanům (např.. popelnice, prodej formulářů apod.)
2113 Příjmy ze školného
Úhrady za vzdělávání a školské služby podle školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisů, jestliže jejich příjemci jsou organizace.
2114 Mýtné
Zahrnuje příjmy za úplatné využiti komunikací a příjmy za vstup na cizí pozemky
2119 Ostatní příjmy z vlastní činnosti
Zahrnuje i částky ve výši výdajů na pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii převáděné ve státním rozpočtu z výdajového účtu na účet příjmový (záznamová jednotka 023). Na tuto položku se též zařazují příjmy peněžních prostředků, kterými organizaci někdo platí za to, že v jeho prospěch zřídila na své nemovitosti věcné břemeno mající povahu služby [§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty]. Patří sem i příspěvky účastníků konference organizaci, která je jejím pořadatelem, podle § 71 odst. 2 rozpočtových pravidel (zákona č. 218/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
212 Odvody přebytku organizací s přímým vztahem
2121 Odvody přebytků ústřední banky
2122 Odvody příspěvkových organizaci
Příjmy odvodů z provozu nebo z odpisů příspěvkových organizací, nikoliv např. vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty patří v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229
2123 Ostatní odvody příspěvkových organizací
Jiné příjmy z odvodů příspěvkových organizaci, např. odvody příjmů z prodeje nemovitého majetku ve správě a v prozatímní správě zřizovatelům apod, nikoliv např. vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty se zařadí v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229 Zahrnuje i příjmy sankčních odvodů příspěvkových organizací zřizovateli
2124 Odvody školských právnických osob zřízených státem, kraji a obcemi
Odvody školských právnických osob, tj. osob podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí.
2125 Převody z fondů státních podniků do státního rozpočtu
Na tuto položku se zařazují příjmy ministerstev, která jsou zakladateli státních podniků nebo zřizovateli národních podniků, od těchto podniků, kterými jsou převody z jejich fondů zakladatele do státního rozpočtu [§ 15 písm. i) a k) a § 19 odst. 1 písm. c) a odst. 4 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 213/2013 Sb., a čl. II zákona č. 213/2013 Sb.]. Patří sem i jejich příjmy a příjmy státních finančních aktiv z likvidačního zůstatku zrušených podniků [§ 15 písm. j) zákona o státním podniku].
2129 Ostatní odvody přebytků organizací s přímým vztahem
Zahrnuje i přijaté výnosy z likvidace zbytkových podniků
213 Příjmy z pronájmu majetku
2131 Příjmy z pronájmu pozemků
2132 Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí
2133 Příjmy z pronájmu movitých věcí
2139 Ostatní příjmy z pronájmu majetku
214 Výnosy z finančního majetku
Oproti vymezeni v učtove osnově pro organizační složky státu a příspěvkové organizace a obce se v tomto podseskupeni nerozumí realizací finančního majetku prodej vlastních dluhopisů. Na položky tohoto podseskupení se zařazují příjmy, které mají povahu výnosů z finančního majetku (nikoliv příjmy z jeho prodeje, ty patří na položky z podseskupení 320), kterými jsou příjmy z držby finančního majetku(§ 17 a 25 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2011 Sb.)a zinvestičních nástrojů. Jsou to příjmy z úroků kromě těch, které patří do třídy 1, příjmy z majetkových účastí, příjmy z investičních nástrojů (§ 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 56/2006 Sb. a č. 230/2008 Sb.) a části příjmů označované jako kursové zisky, jestliže je organizace takto označuje.
2140 Neúrokové příjmy z finančních derivátů kromě k vlastním dluhopisům
Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se nevztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2148), a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
2141 Příjmy z úroků (část)
Zahrnuje přijaté úroky z bankovních účtů (vkladů) a z poskytnutých půjčených prostředků
Zahrnuje také úroky z nakoupených cizích dluhopisů a úroky ve formě diskontu inkasované při nákupu cizího dluhopisu jiné než na položkách 2144 a 2145. Patří sem i přijaté úroky ze směnek. Na položku 2141 patří i prémie z prodeje vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont z prodeje dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z účtu pro tržby z prodeje státních dluhopisů na příjmový účet státního rozpočtu, při připsání na příjmový účet ji zařadí na položku 2141 a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Do příjmů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data vydání příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku vydání dané části. Tento naběhlý úrok hradí investor emitentovi za období, kdy dluhopis nedržel, ale za které mu bude vyplacen při následující výplatě kupón. V případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu, je alikvotní úrokový výnos záporný a je výdajovou položkou zaznamenanou na 5141. Na položku 2141 dále patří diskont ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi odkupní cenou těchto dluhopisů a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8112, 8122, 8212 nebo 8222, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii ze zpětného odkupu dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Na položku 2141 patří i alikvotní úrokový výnos v případě zpětných odkupů dluhopisů v období tzv. ex-kupónu, kdy investorovi již není možné pozastavit výplatu kupónu.
Úroky z bankovních účtů patří na tuto položku bez ohledu na to, zda jsou na bankovním účtu připisovány nebo převáděny z jiného bankovního účtu
2142 Příjmy z podílů na zisku a dividend
2143 Kursové rozdíly v příjmech
Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit příjmy, které banka, která vede organizaci účet, inkasuje v cizí měně a organizaci ji na něj připisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný příjem a kursový rozdíl v příjmech.Pro účely náplně této položky se očištěným příjmem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu v příjmech, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou došlou bance v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy došla, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je příjem součástí a kterou je například služební cesta zaměstnance a její příprava (pak je pevným kursem kurs, v němž organizace zakoupila valuty pro tohoto zaměstnance, a kursem rozhodným pro výpočet kursového zisku kurs, v němž organizace zbytek valut, který zaměstnanec vrátil, odprodala). Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 2143 nepoužívat, zařadí celý skutečný příjem na příslušnou položku, například, jestliže přijala transfer od mezinárodní instituce, na položku 4152. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný příjem a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto transferu a kursem například eura, jestliže transfer došel její bance v eurech, ze dne, kdy částka byla připsána na účet, a součinem částky transferu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 2143, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný.Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého korunového účtu na svůj účet devizový uvádět jako příjem devizového účtu a výdaj účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně z korunového účtu odepsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky připsané na devizový účet použije položku 2143 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně z korunového účtu odepsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky připsané na devizový účet, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.
Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 - Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396.
Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.
2144 Příjmy z úroků ze státních dluhopisů
S výjimkou příjmů, které patří na položky 2146 a 2148.
2145 Příjmy z úroků z komunálních dluhopisů
S výjimkou příjmů, které patří na položky 2146 a 2148.
2146 Úrokové příjmy z finančních derivátů k vlastním dluhopisům
Příjmy Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (k tomu položka 5146). Jsou to korunové příjmy od institucí, s nimiž byly uzavřeny dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu a korunové příjmy realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže pohledávky z těchto dohod jsou vyšší než závazky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka inkasovaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu sedmá a osmá věta náplně třídy 5). U Ministerstva financí na tuto položku patří též příjmy příjmového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh vzniklé převodem peněžních prostředků, které byly přijaty na základě těchto dohod na účty státních finančních aktiv a na účty pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].
2147 Neúrokové příjmy z finančních derivátů k vlastním dluhopisům
Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se vztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
2148 Úrokové příjmy z finančních derivátů kromě k vlastním dluhopisům
Příjmy z úroků podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.] s výjimkou podle dohod o devizových swapech vztahujících se k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (příjmy z úroků podle takových dohod patří na položku 2146).
2149 Ostatní příjmy z výnosů finančního majetku
Příjmy z výnosů finančního majetku, které nepatří na položky 2141 až 2145. Jsou to zejména neúrokové příjmy z investičních nástrojů s výjimkou příjmů z držby akcií. Příjmy z finančních derivátů [§ 3 odst. 1 písm. d), g), j) a k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.] se sem zařazují jen v případě, že organizace tak rozhodne. V tom případě postupuje podobně jako při sledování kursových zisků (položka 2143) a na položku 2149 zařazuje rozdíl (kladný nebo záporný) mezi příjmem, jak byl inkasován, a příjmem, jaký by byl, kdyby finančního derivátu nebylo
215 Soudní poplatky
Zahrnuje poplatky za řízení a za úkon podle zákona o soudních poplatcích
2151 Soudní poplatky
22 Přijaté sankční platby a vratky transferů
221 Přijaté sankční platby
Na položky tohoto podseskupení patří přijaté sankční platby, které lze oddělit od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny, s výjimkou sankcí přijatých v souvislosti s výběrem daní a ostatních příjmů patřících do třídy 1 (tyto sankce patří, jsou-li odděleny, na položku 1704, a nejsou-li od příslušné daně nebo jiného daňového příjmu odděleny, na položku této daně nebo tohoto daňového příjmu).
2211 Sankční platby přijaté od státu, obcí a krajů
Patří sem sankční platby přijaté od organizací, které se řídí rozpočtovou skladbou (§ 1 odst. 2 vyhlášky), tj. od organizačních složek státu, obcí, krajů, státních fondů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí. Jsou to veškeré sankční platby přijaté od nich s výjimkou těch, které patří na položky 1627, 1628, 1638, 1642, 1643 a 1704 (organizace veškeré sankční platby poukazované jiným organizacím zařazují na položku 5363).
2212 Sankční platby přijaté od jiných subjektů
Patří sem sankční platby přijaté od jiných subjektů než státu, obcí, krajů, státních fondů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí. Jsou to veškeré sankční platby přijaté od nich s výjimkou těch, které patří na položky 1627, 1628, 1638, 1642, 1643 a 1704. Za sankční platbu se nepovažuje pokuta z nedodaného objemu biopaliv podle § 19 odst. 10 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (patří na položku 1339).
222 Přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let
2221 Přijaté vratky transferů od jiných veřejných rozpočtů
Vratky transferů poskytnutých v minulých rozpočtových obdobích, vracených jinými veřejnými rozpočty. Zahrnuje i přijaté vratky správci kapitol státního rozpočtu a organizačními složkami státu, kteří poskytovali dotace přímo ze svých kapitol uzemním rozpočtům. Nerozlisuje se, zda šlo o vratky běžných či kapitálových transferů. Nepoužije se pro vratky transferů mezi rozpočty územní úrovně, ty se zařadí na položku 2223.
Veřejnými rozpočty uzemni úrovně se pro účely rozpočtové skladby rozumějí rozpočty a ostatní peněžní fondy obci, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obci. Veřejnými rozpočty ústřední úrovně se pro účely rozpočtové skladby rozumějí státní rozpočet, Národní fond a ostatní peněžní fondy organizačních složek státu, správců kapitol a zdravotních pojišťoven a též bankovní účet, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.). Veřejnými rozpočty se rozumějí veřejné rozpočty ústřední úrovně a veřejné rozpočty územní úrovně.
2222 Ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let od jiných veřejných rozpočtů
Zahrnuje příjmy inkasované peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě od jiných veřejných rozpočtů, pokud nejsou zařazeny na položku 2221. Použije se zejména pro příjmy státního rozpočtu v rámci finančního vypořádání minulých let, pokud nejsou zařazeny na položku 2221. Nepoužije se pro příjmy odvodů z finančního vypořádání mezi veřejnými rozpočty územní úrovně, ty se zařadí na položku 2223. Zahrnuje i příjmy z finančního vypořádání inkasované obcemi a kraji od veřejných rozpočtů ústřední úrovně. Patří sem i příjmy od jiných veřejných rozpočtů, které jsou kompenzacemi výdajů uskutečněných v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné výdaje (§ 49 odst. 7 rozpočtových pravidel), ale jako kladné příjmy (u organizačních složek státu nejsou přijímány na výdajové účty státního rozpočtu, ale na účty příjmové).
2223 Příjmy z finančního vypořádáni minulých let mezi krajem a obcemi
Zahrnuje příjmy inkasované obcemi a dobrovolnými svazky obcí od kraje při finančním vypořádaní minulých let (např. doplatek dotace) nebo příjmy kraje z titulu vrátek transferů poskytnutých krajem obcím v minulých letech. Položka zahrnuje i vypořádací vztahy mezi kraji navzájem.
2224 Vratky nevyužitých prostředků z Národního fondu
Peněžní prostředky, které byly Národnímu fondu (§ 37 a 38 zákona č. 218/2000 Sb.) převedeny na realizaci programů za účelem plněni závazků z mezinárodních smluv v minulých letech a z důvodu nevyužiti se vracejí zpět do státního rozpočtu nebo jiného fondu podléhajícího rozpočtové skladbě.
2225 Úhrady prostředků vynaložených podle zákona o ochraně zaměstnanců pří platební neschopnosti zaměstnavatele
Příjmy úřadů práce podle § 12 až 14 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Jsou to prostředky, které úřady práce zaplatily za platebně neschopné zaměstnavatele jakožto mzdy zaměstnanců a jejich daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečeni a příspěvek na statni politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pouštění a které um tito zaměstnavatelé vracejí.
2226 Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi
Zahrnuje vzájemné vypořádací vztahy mezi obcemi navzájem, mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a mezi dobrovolnými svazky obcí navzájem. Při vypořádání přes hranice okresu se zároveň použije záznamová jednotka 024 a přes hranice kraje 028.
2227 Příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí
Příjmy z finančního vypořádání mezi na jedné straně regionální radou a na druhé krajem, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Pokud by došlo k vypořádání přes hranice kraje, použije se záznamová jednotka 028.
2229 Ostatní přijaté vratky transferů
Vratky transferů poskytnutých v minulých rozpočtových obdobích jiných než podle předchozích položek tohoto podseskupeni. Nerozlišuje se, zda Šlo o vratky běžných či kapitálových transferů ani kdo tyto transfery vrací (podnikatel, obyvatelstvo, příspěvková organizace atd.).
23 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy
231 Příjmy z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku
2310 Příjmy z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku
Zahrnuje veškeré příjmy z prodeje majetku pořízeného z neinvestičních prostředku, nezahrnuje příjmy z prodeje majetku pořízeného z investičních prostředků a akcii. Patří sem však příjmy z prodeje majetku pořízeného původně z investičních prostředků, který byl prodán jako druhotná surovina, materiál ke šrotování, demoliční materiál apod.
232 Ostatní nedaňové příjmy
2321 Přijaté neinvestiční dary
(1) Na tuto položku se zařazují peněžní prostředky přijaté v soukromoprávních vztazích jako dary (§ 2055 až 2078 občanského zákoníku) od tuzemských i cizích fyzických a právnických osob s výjimkou peněžitých darů od cizích nepodnikatelských právnických osob, ty patří na položku 4152. Peněžní prostředky přijaté ve veřejnoprávních vztazích patří na položky třídy 4.
(2) Na tuto položku patří jen přijaté peněžité dary, u kterých si dárce nevymínil jejich použití na investiční účely. Peněžité dary, jejichž použití na investiční účely si dárce vymínil, se zařazují na položku 3121.
(3) Na položku 2321 patří i příspěvky přijaté podle § 23a zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb.) z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, které organizační složky státu přijímají do rezervního fondu podle § 48 odst. 2 písm. d) rozpočtových pravidel.
2322 Přijaté pojistné náhrady
2324 Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady
Opětované příspěvky na neinvestiční účely. Rozpočtovou skladbou se netřídí přijaté příspěvky na účty sdružených prostředků. Zahrnuje i příspěvky inkasované od pojišťovny.
Zahrnuje i např. náhrady od fyzických osob za jmu způsobené škody. Patří sem např. i inkasované dobropisy týkající se plateb za zboží a služby v předchozích letech.
Zahrnuje i např. příjem náhrady za náklady soudního řízení, vymožené náhrady výdajů uskutečněných v předchozích letech apod. Patří sem i příjmy náhrad nákladů správního řízení podle § 79 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Použije se vždy pro případy dodatečně vymoženého výživného od osoby povinné výživou dítěte, u kterého stát na základě zákona č. 482/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poskytoval příspěvek na výživu (v tomto případě není rozhodující, zda byl příspěvek poskytnut v běžném roce nebo v letech minulých).
Zahrnuje i vratky přeplatků záloh (zejména za odběr elektřiny, vody, páry, plynu apod.), které se plně vztahují k minulým rozpočtovým rokům. Zatříděni vratky zálohy je možno zatřídit na tuto položku i tehdy, pokud se vztahuje zčásti k zálohám placeným v minulých rozpočtových letech a zčásti k zálohám hrazeným v běžném rozpočtovém roce. Na položku 2324 patří i částka, kterou do státního rozpočtu převádí penzijní společnost za účastníka důchodového spoření, který požádal o starobní důchod ze základního důchodového pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění a udělil souhlas s převodem 60 % svých prostředků do státního rozpočtu (§ 15 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření). Na tuto položku též zařazují organizace, které jsou vlastníky pozemních komunikací, a další orgány (§ 43 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů) příjmy náhrad nákladů vážení podle § 38b odst. 5, § 38d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích. Patří na ni i příjmy obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí z úhrad, které jim vyplácí Ministerstvo financí podle § 33 odst. 9 rozpočtových pravidel namísto úroků z jejich účtů určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu. Zahrnuje i dosud splácené příjmy z regresních náhrad.
2325 Vratky prostředků z Národního fondu pro vyrovnání kursových rozdílů
Peněžní prostředky přijaté do Národního fondu ze státního rozpočtu za účelem vyrovnání kursových rozdílů, které se z Národního fondu převádějí zpět do státního rozpočtu, protože na vyrovnání kursových rozdílů nebyly použity. Tato položka souvisí s výdajovou položkou 5770 - Převody ze státního rozpočtu do Národního fondu na vyrovnáni kursových rozdílů.
2326 Vratky prostředků z Národního fondu související s neplněním závazků z mezinárodních smluv
Peněžní prostředky přijaté do Národního fondu a převedené z něj zpět do státního rozpočtu nebo jiného peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, který je poskytl, z důvodů neplném mezinárodních smluv. Jde o vrácení příslušné části prostředků, které byly poskytnuty na položkách seskupení 57 a 67.
2327 Úhrada prostředků, které státní rozpočet odvedl Evropským společenstvím za Národní fond
Peněžní prostředky převedené z Národního fondu do státního rozpočtu podle § 38 odst. 3 věty za středníkem zákona č 218/2000 Sb.
2328 Neidentifikované příjmy
Veškeré došlé platby blíže neidentifikované
2329 Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené
Zahrnuje identifikované nedaňové příjmy, které nelze zařadit na jmou druhovou položku. Použije se např. pro propadlé jistiny vložených vkladů při výběrových řízeních a příjmy za promlčené celní jistoty. Použije se i pro inkaso přijmu za převod hlasovacích práv k akciím obcemi, jestliže součásti dohody o převodu na nabyvatele není závazek převést na tohoto nabyvatele v budoucnu akcie. Na tuto položku patří i peněžní prostředky organizačních složek státu utržené za prodej kolků, jestliže utržené peněžní prostředky nepoužívají na jejich nákup. Jestliže je na jejich nákup používají, patří sem příjmy z prodeje části kolků při snížení jejich zásoby a z prodeje zbytku kolků při zrušení této služby. Nepatří sem příjmy účtu státního rozpočtu z prodeje kolků prodejním místům, ty patří na položku 1702.
234 Příjmy z využíváni výhradních práv k přírodním zdrojům
Zahrnuje především tzv. regály za čerpám přírodních zdrojů
2341 Poplatek za využívání zdroje přírodní minerální vody
Zahrnuje poplatky podle lázeňského zákona.
2342 Platby za odebrané množství podzemní vody
Zahrnuje poplatky za skutečný odběr podzemní vody podle vodního zákona.
2343 Příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů
Příjem úhrad podle § 32a horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a § 4b zákona o geologických pracích (zákon č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
235 Příjmy za využívání dalších majetkových práv
2351 Poplatky za udržování patentu v platnosti
2352 Poplatky za udržování evropského patentu v platnosti
S účinky pro Českou republiku
2353 Poplatky za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva
Poplatky za udržováni dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin v platnosti.
236 Dobrovolné pojistné
2361 Pojistné na nemocenské pojištěni od OSVČ
Patři sem dobrovolné pojistné podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní polibku zaměstnanosti.
2362 Dobrovolné pojistné na důchodové pojištění
Patří sem dobrovolné pojistné na důchodové pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
239 Dočasné zatřídění příjmů
2391 Dočasné zatřídění příjmů
Na tuto položku jakožto součást tzv. přednastavené identifikace koruny zařazuje rozpočtový systém [§ 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.], který je součástí Integrovaného informačního systému státní pokladny a který automaticky zařazuje částky z bankovních výpisů na jednotky rozpočtové skladby, částky příjmů příjmových účtů státního rozpočtu. Rozpočtový systém na ni zařazuje i výdaje (minusové příjmy) příjmových účtů státního rozpočtu s výjimkou výdajů, které z nich byly odepsány na základě platebního příkazu vystaveného organizační složkou státu. Příjmy a výdaje zařazené na této položce organizační složka státu z této položky vyřadí a zařadí na položku a ostatní jednotky rozpočtové skladby odpovídající jejich povaze ihned poté, kdy získá k tomu potřebné informace. Tato položka se nerozpočtuje. Na konci roku ani na konci jednotlivých měsíců nesmí vykazovat žádný zůstatek.
24 Přijaté splátky půjčených prostředků
Jen jde-li o splátky půjčených prostředků původně poskytnutých za účelem rozpočtové politiky, nikoliv jako nástroj řízení likvidity, ty patři na položky třídy 8. Půjčené prostředky poskytované za účelem rozpočtové politiky vsak mohou mít i charakter nákupu cenných papírů (dluhopisů), je-li jejich prvotním smyslem podpora druhého subjektu. Jejich přijaté splátky proto patří na toto seskupení položek. Zapisují se jen skutečné splátky, nikoliv např. úroky, ty patří na položku 2141, 2144 nebo 2145. Půjčenými prostředky se pro účely rozpočtové skladby rozumějí finanční prostředky přijaté nebo vydané jakožto návratné finanční vypomoci, půjčky, úvěry a cena vlastních dluhopisů.
241 Splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů
2411 Splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů - fyzických osob
2412 Splátky půjčených prostředků od nefinančních subjektů - právnických osob
2413 Splátky půjčených prostředků od podnikatelských finančních subjektů – právnických osob
2414 Splátky půjčených prostředků od podniků ve vlastnictví státu
Splátky prostředků, které byly půjčeny na položkách 5614 a 6414.
242 Splátky půjčených prostředků od obecně prospěšných společnosti a
podobných subjektů
2420 Splátky půjčených prostředků od obecně prospěšných společností a podobných subjektů
Použije se pro splátky půjčených prostředků od soukromých právnických osob, nepatří sem tedy splátky od zdravotních pojišťoven, státních fondů atd. Nepoužije se ani pro splátky od příspěvkových organizaci. Patří sem splátky od občanských sdružení, nadací, politických stran a hnutí, odborů, společenství vlastníků jednotekapod.
243 Splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
2431 Splátky půjčených prostředků od státního rozpočtu
2432 Splátky půjčených prostředků od státních fondů
2433 Splátky půjčených prostředků od zvláštních fondů ústřední úrovně
Splátky přijaté z účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).
2434 Splátky půjčených prostředků od fondů sociálního a zdravotního pojištění
Zahrnuje např. splátky půjčených prostředků od zdravotních pojišťoven.
2439 Ostatní splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů
244 Splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně
2441 Splátky půjčených prostředků od obcí
2442 Splátky půjčených prostředků od krajů
2443 Splátky půjčených prostředků od regionálních rad
2449 Ostatní splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně
Zahrnuje splátky půjčených prostředků např. od dobrovolných svazků obcí.
245 Splátky půjčených prostředků od zřízených a podobných subjektů
2451 Splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací
2452 Splátky půjčených prostředků od vysokých škol
2459 Splátky půjčených prostředků od ostatních zřízených a podobných subjektů
246 Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva
2460 Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva
247 Splátky půjčených prostředků ze zahraničí
2470 Splátky půjčených prostředků ze zahraničí
248 Splátky za úhradu dluhů nebo dodávek
2481 Příjmy od dlužníků za realizace záruk
Zahrnuje příjmy z titulu splácení pohledávky, která vznikla organizaci převzetím závazků při realizaci poskytnuté záruky za nesolventního dlužníka.
2482 Splátky od dlužníků za zaplacení dodávek
Patří sem příjmy od subjektů, za které organizace zaplatila dodavatelům, kteří těmto subjektům dodali zboží nebo služby, cenu tohoto zboží nebo služeb. Patří sem hlavně splátky částek poskytnutých jako vládní úvěry [§ 3 písm. m) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla], tj. splátky poukazované organizační složce státu cizím státem k úhradě ceny zboží a služeb, které tento stát odebral od českého podniku a jehož cenu tomuto podniku organizační složka státu uhradila.
25 Příjmy sdílené s nadnárodním orgánem
251 Příjmy sdílené s Evropskou unií
2511 Podíl na clech
Příjmy státního rozpočtu ve výši čtvrtiny cla, které vybírá celní správa podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění, prováděcího nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 v platném znění a zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, na zvláštní bankovní účet nepodléhající rozpočtové skladbě. Z vyměřeného cla, které se vede na zvláštním účtu, se tři čtvrtiny převádějí do rozpočtu Evropské unie a čtvrtina do státního rozpočtu [čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství].
2512 Podíl na dávkách z cukru
Příjmy Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši čtvrtiny dávek z cukru, které se vybírají podle § 1 odst. 2 písm. j) a § 11h zákona č. 256/2000 Sb., ve znění zákonů č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb., č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb., a podle čl. 51 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Státní zemědělský intervenční fond vybírá dávky z cukru na svůj bankovní účet společné zemědělské politiky (tento příjem tohoto svého účtu zařazuje na položku 1706) a z něj tři čtvrtiny vybraných dávek poukazuje na bankovní účet Evropské komise (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5512) a čtvrtinu na svůj bankovní režijní účet (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5349 a jako příjem svého režijního účtu jej zařazuje na položku 2512) [čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí Rady č. 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství].
2513 Podíl na DPH z telekomunikačních a podobných služeb spravované pro EU
Na tuto položku zařazuje Ministerstvo financí částky, které si podle článku 46 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 904/2010, o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, Česká republika ponechává z daně z přidané hodnoty, kterou platí poskytovatelé telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb v České republice jakožto ve státě identifikace (státě, v němž mají sídlo nebo v němž, nemají-li v Evropské unii sídlo, mají provozovnu a který si pro placení daně z přidané hodnoty vybrali) a kterou Česká republika v případě, že tyto služby jsou poskytovány do členského státu, v němž tito plátci nemají sídlo ani provozovnu, převádí tomuto státu (článek 369a až 369k směrnice Rady 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2008/8/ES a § 110a, 110b a 110h zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/2014 Sb.). Tyto částky bude státní rozpočet inkasovat v letech 2015 až 2018 a na základě dodatečných daňových přiznání případně i později.
3 KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY
31 Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy
311 Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku (kromě drobného)
3111 Příjmy z prodeje pozemků
3112 Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí
Použil e se též při prodeji pozemku patřícího k prodávané budově, jestliže cenu nelze rozdělit.
3113 Příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku
3114 Příjmy z prodeje nehmotného dlouhodobého majetku
Příjmy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku, jak je definován v první větě náplně podseskupení položek 611. Na tuto položku patří například také příjmy Ministerstva životního prostředí z prodeje povolenek, jednotek přiděleného množství a jiných práv k vypouštění emisí podle § 7 odst. 5 věty první a § 17 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a případné příjmy organizací, které provozují zařízení podle § 2 písm. a) tohoto zákona, z převodu povolenek podle § 8 odst. 2 zákona.
3119 Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobého majetku
312 Ostatní kapitálové příjmy
3121 Přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku
Jen jde-li o dobrovolní a neopětovaný peněžní dar nikoli z veřejného rozpočtu nebo od cizího státu či mezinárodni organizace a zároveň je-li tento dar účelově určen na kapitálové výdaje.
3122 Přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku
Opětované příspěvky od fyzických a právnických osob na investiční účely.
3129 Ostatní investiční příjmy jinde nezařazené
32 Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů
Jen jde-li o akt rozpočtové politiky a nikoliv o nástroj řízení likvidity, kdy patři na položky třídy 8.
320 Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku
Na položky tohoto podseskupení patří příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku (§ 17 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 403/2011 Sb.).
3201 Příjmy z prodeje akcií
3202 Příjmy z prodeje majetkových podílů
3203 Příjmy z prodeje dluhopisů
Patří sem příjmy organizačních složek státu z prodeje dluhopisů jiných než státních (§ 25 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech) a příjmy státních fondů, obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí z prodeje cizích dluhopisů (jiných než těch, kterých jsou emitenty). Příjmy Ministerstva financí z prodeje státních dluhopisů a příjmy státních fondů, obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí z prodeje vlastních dluhopisů patří na položky třídy 8.
3209 Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku
Patří sem příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku, které nejsou uvedeny na položkách 3201, 3202 ani 3203. Jsou to zejména příjmy z prodeje cenných papírů (§ 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákonů č. 362/2000 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 88/2003 Sb. a č. 257/2004 Sb., od 1. 1. 2014 § 514 až 544 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) mimo akcie a dluhopisy.
4 Přijaté transfery
41 Neinvestiční přijaté transfery
411 Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
4111 Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu
Zahrnuje transfery přijaté z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma dotaci přijatých (územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu, tj. vymezené exaktně zákonem o státním rozpočtu. Nepatří sem transfery přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj, ani např. transfery přijímané od úřadů práce v rámci tzv. aktivní polibky zaměstnanosti (všechny tyto přijaté transfery patři na položku 4116).
4112 Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu
Platí jen pro transfery ze státního rozpočtu obcím a krajům, zahrnuje neinvestiční dotační tituly explicitně vymezené zákonem o státním rozpočtu.
4113 Neinvestiční přijaté transfery ze státních fondů
4114 Neinvestiční přijaté transfery ze zvláštních fondů ústřední úrovně
Neinvestiční transfery přijaté z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).
4115 Neinvestiční přijaté transfery od fondů sociálního a zdravotního pojištění
4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu
Zahrnuje jiné transfery ze státního rozpočtu než uvedené v položkách 4111 a 4112. Použije se pro transfery přijaté od orgánů státní správy (např. ministerstev), i např. pro transfery přijímané od úřadů práce v rámci tzv. aktivní politiky zaměstnanosti.
4118 Neinvestiční převody z Národního fondu
Neinvestiční převody z Národního fondu na stanovený účel
4119 Ostatní neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů ústřední úrovně
412 Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně
4121 Neinvestiční přijaté transfery od obcí
Zahrnuje i příspěvky přijímané od jiných obcí na úhradu provozních výdajů v případě přijetí dětí z těchto obcí do školy. Zahrnuje i neinvestiční peněžní dary přijímané od jiných obcí (např. v souvislosti s živelní pohromou).
4122 Neinvestiční přijaté transfery od krajů
4123 Neinvestiční přijaté transfery od regionálních rad
Neinvestiční přijaté dotace od subjektů zřízených a fungujících podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
4129 Ostatní neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně
Zahrnuje např. transfery od dobrovolných svazků obcí.
413 Převody zvláštních fondů a ve vztahu k útvarům bez plné právní subjektivity
(1) Na položky tohoto podseskupení patří peněžní prostředky přijímané do peněžního fondu (bankovního účtu) organizační složky státu nebo právnické osoby používající rozpočtovou skladbu z jiného peněžního fondu (bankovního účtu) téže organizační složky státu nebo téže právnické osoby, jakož i peněžní prostředky přijímané městskými částmi hlavního města Prahy od hlavního města Prahy a peněžní prostředky přijímané hlavním městem Prahou od těchto městských částí. Patří sem například peněžní prostředky přijaté z rezervního fondu na příjmový účet, převody do peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb. apod. Příjmy patřící na položky tohoto podseskupení se v odvětvovém třídění zařazují na paragraf 6330.
(2) V konsolidaci na úrovni organizace se vyřazují částky zahrnuté na položkách 4133, 4134, 4137 a 4139.
4131 Převody z vlastních fondů hospodářské (podnikatelské) činnosti
4132 Převody z ostatních vlastních fondů
Patří sem převody z peněžních fondů, které nepodléhají rozpočtové skladbě a které nepatří na položku 4131 (např. převody z fondu cizích prostředků).
4133 Převody z vlastních rezervních fondů (jiných než organizačních složek státu)
Přijaté převody z vlastních fondů zřizovaných podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb. (rezerv a rozvoje apod.).
4134 Převody z rozpočtových účtů
Na tuto položku se zařazují příjmy mimorozpočtových peněžních fondů a bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě z rozpočtu téže organizace (z účtu státního rozpočtu organizační složky státu, z rozpočtu státního fondu nebo z rozpočtu obce, kraje, regionální rady nebo dobrovolného svazku obcí), patří na ni i převody mezi základními běžnými účty obce. Použije se i pro přijetí prostředků z výdajových účtů organizačních složek státu na zvláštní příjmové účty (§ 50 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.) na financování reprodukce majetku. Patří sem též převody prostředků do rezervního fondu organizačních složek státu např. podle § 44a odst. 1 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb.
4135 Převody z rezervních fondů organizačních složek státu
Na tuto položku patří příjmy organizační složky státu plynoucí na její příjmový účet státního rozpočtu z jejího rezervního fondu včetně příjmů správce kapitoly na zvláštním příjmovém účtu státního rozpočtu (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel) z rezervních fondů organizačních složek státu patřících do této kapitoly.
4136 Převody z jiných fondů organizačních složek státu
Na tuto položku patří příjmy organizační složky státu plynoucí na její příjmový rozpočtový účet z jiných fondů, než které jsou zařazeny do předcházejících položek, a to včetně příjmů správce kapitoly na zvláštním příjmovém účtu státního rozpočtu (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel) plynoucí na něj z týchž fondů. V současné době jsou to převody z fondu odměn zřízeného podle dřívějších předpisů, pokud v organizační složce státu dosud existuje.
4137 Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - příjmy
Na tuto položku zařazují městské obvody a městské části statutárních měst [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), peněžní prostředky převedené na jejich bankovní účty z bankovních účtů statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které statutární města dostávají na své bankovní účty z bankovních účtů svých městských obvodů nebo městských částí, jestliže se takové převody povahy transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).
4139 Ostatní převody z vlastních fondů
Zahrnuje např. i převody z účtů sociálních fondů, účelových fondů nemajících charakter všeobecných rezerv apod.
415 Neinvestiční přijaté transfery ze zahraničí
4151 Neinvestiční přijaté transfery od cizích států
Neinvestiční transfery od cizích států kromě neinvestičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4155).
Za transfery od cizích států se považují pouze transfery od cizích státních orgánů a je-li cizí stát federací (spolkem), jen od federálních (spolkových) orgánů. Transfery od cizích územních samosprávných celků (zemí, krajů, obcí) a jiných cizích veřejných rozpočtů a od cizích nepodnikatelských právnických osob patří na položku 4152. Transfery od cizích fyzických a podnikatelských právnických osob se považují za finanční dary a patří na položku 2321.
4152 Neinvestiční přijaté dotace od mezinárodních institucí a některých cizích orgánů a právnických osob
(1) Nezahrnuje neinvestiční transfery od Evropské unie, které se zatřiďují na položku 4153. Přijaté neinvestiční transfery od mezinárodních institucí kromě Evropské unie (přijaté neinvestiční transfery od Evropské unie patří na položku 4153, a jsou-li přijímány z Národního fondu, na položku 4118) a Organizace Severoatlantické smlouvy (patří na položku 4156).
(2) Na položku 4152 patří také transfery od cizích územních samosprávných celků, které jsou součástí federace (zemí, republik a jiných autonomních součástí federací), transfery od ostatních cizích územních samosprávných celků (krajů, provincií, okresů, obcí), transfery od ostatních cizích veřejných rozpočtů (veřejných vysokých škol, veřejnoprávních sdělovacích prostředků, veřejných zdravotních pojišťoven a podobných právnických osob) a z transferů od cizích soukromoprávních subjektů, transfery od nepodnikatelských právnických osob (spolků, politických stran, nadací, nadačních fondů a podobných subjektů). Transfery od cizích podnikatelských právnických osob a cizích fyzických osob patří na položku 2321.
4153 Neinvestiční transfery přijaté od Evropské unie
Příjem neinvestičních prostředků od Evropské unie, a to přímý příjem, nikoliv příjem neinvestičních prostředků od Evropské unie prostřednictvím Národního fondu, který patří na položku 4118.
4155 Neinvestiční transfery z finančních mechanismů
Neinvestiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska jakožto dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce. Jsou to neinvestiční transfery přijaté podle tří mezinárodních smluv o implementaci finančních mechanismů a programu spolupráce, kterými jsou memorandum o porozumění pro implementaci finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru pro léta 2004 - 2009 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou (č. 36/2005 Sb. m. s.), memorandum o porozumění pro implementaci norského finančního mechanismu na léta 2004 - 2009 ustaveného v souladu s dohodou z 14. 10. 2003 mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o norském finančním mechanismu pro období 2004 - 2009 mezi Norským královstvím a Českou republikou (č. 35/2005 Sb. m. s.) a rámcová dohoda mezi vládou České republiky a švýcarskou federální radou týkající se implementace programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie (č. 65/2008 Sb. m. s.), a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu. Na tuto položku nepatří neinvestiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4118), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].
4156 Neinvestiční transfery od NATO
Neinvestiční transfery přijaté od Organizace Severoatlantické smlouvy. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.
4159 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze zahraničí
416 Neinvestiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
4160 Neinvestiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
42 Investiční přijaté transfery
421 Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
4211 Investiční pojaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu
Zahrnuje investiční transfery přijaté z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma investičních dotací přijatých územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu, tj. vymezené exaktně zákonem o státním rozpočtu. Nepatří sem transfery přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj (všechny tyto přijaté transfery patří na položku 4216).
4212 Investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu
Platí jen pro transfery ze státního rozpočtu obcím a krajům, zahrnuje investiční dotační tituly explicitně vymezené zákonem o státním rozpočtu.
4213 Investiční přijaté transfery ze státních fondů
4214 Investiční přijaté transfery ze zvláštních fondů ústřední úrovně
Investiční transfery přijaté z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).
4216 Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu
Zahrnuje jiné investiční transfery ze státního rozpočtu nežna položkách 4211 a 4212. Použije se pro investiční transfery přijaté od orgánů státní správy (např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj apod.).
4218 Investiční převody z Národního fondu Investiční převody z Národního fondu na stanoveny účel
4219 Ostatní investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
422 Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně
4221 Investiční přijaté transfery od obcí
4222 Investiční přijaté transfery od krajů
4223 Investiční přijaté transfery od regionálních rad
Investiční přijaté dotace od subjektů zřízených a fungujících podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
4229 Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně
423 Investiční přijaté transfery ze zahraničí
4231 Investiční přijaté transfery od cizích států
Investiční transfery od cizích států kromě investičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4234).
4232 Investiční přijaté transfery od mezinárodních institucí
Investiční transfery přijaté od mezinárodních institucí kromě Evropské unie (investiční transfery přijaté od ní patří na položku 4233) a od Organizace Severoatlantické smlouvy (investiční transfery přijaté od ní patří na položku 4235).
4233 Investiční transfery přijaté od Evropské unie
Tato položka zahrnuje investiční prostředky Evropské unie, které jsou určeny organizačním složkám státu. Pokud nelze v rámci transfery odlišit investiční a neinvestiční část transfery, zatřídí se příjem na položku 4153.
4234 Investiční transfery z finančních mechanismů
Investiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska v rámci finančních mechanismů (přijaté podle mezinárodních smluv uveřejněných ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 36/2005 Sb. m. s., č. 35/2005 Sb. m. s. a č. 65/2008 Sb. m. s. a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu). Nepatří sem investiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4218), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].
4235 Investiční transfery od NATO
Investiční transfery přijaté od Organizace Severoatlantické smlouvy. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.
424 Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
4240 Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
5 BĚŽNÉ VÝDAJE
(1) Z běžných výdajů se nákupy (seskupení položek 50 a 51) zařazují na položky podle toho, jaká věc, služba, práce, výkon nebo právo se jimi pořizuje, a transfery (seskupení položek 52 až 57) podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit, zejména bez ohledu na to, jde-li o platbu, která nebyla předmětem sporu, či o platbu, povinnost k níž předmětem sporu byla a provádí se na základě zejm. soudního rozhodnutí nebo smíru (§ 67 a 99 občanského soudního řádu), či jde-li o běžnou platbu nebo o doplatek včetně doplatku za minulá léta.
(2) Výdaje na jednu hodnotu (na nákup jednoho druhu věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv), jednu náhradu nebo jeden transfer (poskytnutí jednoho druhu podpory jednomu příjemci) organizace zařazuje jen na jednu položku, a to i v případě, že pořízení této hodnoty nebo poskytnutí této náhrady nebo transferu souvisí s pořízením hodnoty jiné nebo s poskytnutím jiné náhrady či jiného transferu. Organizace rovněž nemůže částku, kterou odečítá od ceny placené dodavateli (nebo od jiné platby jinému subjektu) z důvodu, že jí ji dlužil, převádět ze svých výdajů do příjmů proto, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech částku úhrady dluhu.
(3) Jestli např. organizační složka státu platí např. za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla (započtení podle § 580 a 581 občanského zákoníku), zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav.
(4) Ze stejných důvodů např. náhradu mzdy za první dva týdny nemoci zařazuje organizace celou na položku 5424 i v případě, že má nárok na refundaci poloviny této náhrady a o tuto polovinu náhrady platí nižší pojistné na sociální zabezpečení.
(5) Nemůže platbu zaměstnanci zařadit na položku 5424 jen v částce rozdílu mezi touto platbou a částkou refundace, částku refundace zařadit na položku 5031 a výdaj na této položce tak dorovnat na částku pojistného, jakou by platila, kdyby refundace nebylo.
(6) Převody ze svých výdajů do svých příjmů provádí organizace jen v případě, že to stanoví rozpočtová skladba nebo jiný právní předpis. Totéž platí pro zařazování výdaje na jednu hodnotu, náhradu nebo transfer na více položek. Tato pravidla platí nejen pro běžné výdaje, ale i výdaje kapitálové. Běžnými výdaji se pro účely rozpočtové skladby rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů.
(7) Neinvestičními výdaji se rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Neinvestičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na neinvestiční výdaje. Investičními výdaji se rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku.
Investičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje. Dotací se rozumí transfer, který je jako dotace označen v právním předpise, na základě nějž se poskytuje, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle nichž se poskytuje.
50 Platy a podobné a související výdaje
Seskupení položek zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), odměny za užití duševního vlastnictví (podseskupení položek 504) a platby kompenzující újmu vzniklou pracovníkům vinou organizace v důsledku toho, že jim práci znemožnila (podseskupení položek 505). Odměny za užití duševního vlastnictví sem patří i v případě, že se vyplácejí právnickým osobám. Výdaje patřící na položky podseskupení položek 501 a 502 představují platby fyzickým osobám (zaměstnancům), právnickým osobám jen v případě platby dědici zaměstnance, je-li jím právnická osoba. Odměny za práci konanou jako závislá činnost se na příslušné položky zahrnují v hrubé výši, a to bez ohledu na to, že se jednotlivé části této hrubé výše vyplácejí nebo poukazují různým příjemcům. Hrubou výší odměny za práci se rozumí odměna za práci včetně částek, které zaměstnavatel platí z odměn osob, které u něj vykonávají závislou činnost, jakožto plátce daní a pojistného veřejným rozpočtům (daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) a penzijním společnostem prostřednictvím orgánů finanční správy (pojistné na důchodové spoření).
501 Platy
Jen odměny za skutečně provedenou práci, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem však platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.
5011 Platy zaměstnanců v pracovním poměru
Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce) a mzdy (§ 113 až 121 zákoníku práce) zaměstnanců v pracovním poměru (§ 33 až 73a zákoníku práce), a to včetně platů státních zaměstnanců (§ 6 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě), kteří vykonávají státní službu (§ 5 zákona o státní službě) v pracovním poměru (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona).
5012 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru
5013 Platy státních zaměstnanců ve správních úřadech
Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce a § 144 až 152 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) státních zaměstnanců (§ 6 zákona o státní službě) ve služebním poměru (§ 20 až 23 zákona o státní službě a na dobu určitou podle § 191 odst. 1 a § 192 odst. 1 téhož zákona).
5014 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů
Platy státních zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž způsob odměňování je odvozen od odměňování ústavních činitelů podle zákona č. 236/1995 Sb. a to včetně platů státních zástupců.
5019 Ostatní platy
Zahrnuje především refundace platů hrazené jiným organizacím.
502 Ostatní platby za provedenou práci
Jen odměny za skutečně provedenou práci, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem však platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.
5021 Ostatní osobní výdaje
Zahrnuje především odměny za práci podle dohod o pracích uzavíraných podle zákoníku práce mimo pracovní poměr, odměny členům výborů zastupitelstev a komisí obcí a krajů (s výjimkou samotných zastupitelů, jejichž odměny se zařazují na položku 5023), odměny (peněžité ceny) z veřejných a užších soutěží a veřejných příslibů (podle § 847 až 852 občanského zákoníku) a odměny za práci (činnost) podle zvláštních předpisů mimo zákoník práce, služební zákon a další předpisy zakládající obdobné vztahy, například odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby (§ 60 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2006 v návaznosti na § 120 odst. 10 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) či odměny přísedícím senátů kárných soudů (§ 5 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 314/2008 Sb.).
Patří sem i odměny předsedy a členů předsednictva vědecké rady a kontrolní rady Grantové agentury (§ 36 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a odměny předsedy a členů předsednictva, výzkumné rady a kontrolní rady Technologické agentury (§ 36a odst. 4 téhož zákona). Nepatří sem platy předsedů a členů předsednictva těchto agentur, ty patří na položku 5011. Na položku 5021 patří i odměny členů pracovních a poradních orgánů vlády (např. § 28a zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 272/1996 Sb., čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, § 21 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.).
5022 Platy představitelů státní moci a některých orgánů
Na tuto položku patří plat [§ 2 odst. 1 a odst. 2 a § 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů] představitelů, soudců a poslanců Evropského parlamentu (§ 1 téhož zákona). Náhrady výdajů osob podle § 1 zákona [§ 2 odst. 1 písm. b) a § 5] patří na položku 5196 a jejich odchodné [§ 2 odst. 1 písm. d) a § 7] na položku 5026, na položku 5022 patří jen jejich plat.
5023 Odměny členů zastupitelstev obcí a krajů
Zahrnuje odměny členů zastupitelstev obcí a krajů (včetně uvolněných zastupitelů).
5024 Odstupné
Tato položka zahrnuje odstupné podle zákoníku práce (§ 67 a 68 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a další odstupné podle § 13 zákona o úřednících územních samosprávných celků (zákon č. 312/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Na tuto položku patří i odchodné občanských zaměstnanců Armády České republiky z pracovního poměru, kteří byli členy leteckých výjezdových skupin přidělenými ke zdravotnické záchranné službě podle § 15 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a mají nárok na odchodné podle § 28a tohoto zákona, ve znění zákona č. 385/2012 Sb. Zahrnuje i případné jiné platby po skončení pracovního poměru povahy odstupného nebo odchodného.
5025 Odbytné
Zahrnuje odbytné vyplácené státním zaměstnancům ve správních úřadech podle § 72 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
5026 Odchodné
Zahrnuje odchodné vyplacené představitelům statni moci a některých orgánů podle zákona č. 236/1995 Sb. Na tuto položku patří i odchodné vyplácené státním zaměstnancům podle § 115 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Odchodné a odbytné ozbrojených složek Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Vězeňské služby a celní správy se uvádí na položce 5410.
5027 Náležitosti osob vykonávajících vojenská cvičení a další vojenskou službu
Peněžní náležitosti vyplácené vojákům na vojenských cvičeních (včetně výjimečných) a vojákům vykonávajícím mimořádnou nebo další vojenskou službu podle branného zákona s výjimkou služby vojáka z povolání.
5029 Ostatní platby za provedenou práci jinde nezařazené
Zahrnuje platby nezahrnuté v předchozích položkách např. odměny za produktivní činnost žáků a studentů, odměny vlastním zaměstnancům za vyhrané soutěže organizované jinými organizacemi, odměny vyplácené vězňům, odměny vojákům v zahraničí, částky refundované jiným organizacím k úhradě ostatních plateb za provedenou práci a náhrad platu podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 58/1991 Sb., zvláštní příplatky poskytované v cizí měně příslušníkům Armády ČR, kteří vykonávají službu v zahraničí ai.
503 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem
Povinné pojistné, které platí zaměstnavatel jakožto poplatník, tj. sám za sebe. Nepatří sem pojistné a daň z příjmů, jejichž poplatníky jsou zaměstnanci a zaměstnavatel jim je strhává a platí za ně jakožto plátce, ty patří na příslušnou položku z podseskupení 501 nebo 502, tj. na položku, na niž patří odměna za práci, která je předmětem daně z příjmů nebo pojistného. Povinné pojistné se zařazuje na příslušnou položku bez ohledu na to, zda jde o běžnou platbu nebo doplatek včetně doplatku za minulá léta.
5031 Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
5032 Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5038 Povinné pojistné na úrazové pojištění
Pojistné, které podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, platí zaměstnavatelé včetně organizací příslušné okresní správě sociálního zabezpečení spolu s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti..
5039 Ostatní povinné pojistné placené zaměstnavatelem
Zahrnuje především refundace pojistného (na sociální a zdravotní pojištěni) jiným organizacím.
504 Odměny za užití duševního vlastnictví
5041 Odměny za užití duševního vlastnictví
(1) Na tuto položku zařazují organizace své platby fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou držitelkami nehmotného majetku, za udělení oprávnění k jeho užití nebo užívání jiné než oprávnění, které samo má povahu vlastnictví (jestliže tuto povahu má, patří výdaje za jeho udělení, je-li za ně pořizován dlouhodobý nehmotný majetek, na položky z podseskupení položek 611 a je-li za ně pořizován nehmotný majetek jiný než dlouhodobý, na položky 5172 a 5179), a jiné než oprávnění k dočasnému užívání věci, na které je nehmotný majetek zaznamenán, mající povahu nájmu (patří však na ni odměny za udělení oprávnění pronajímat nebo půjčovat originály nebo rozmnoženiny autorských děl, zaznamenaných uměleckých výkonů nebo zvukových či zvukově obrazových záznamů, jestliže toto oprávnění nemá samo povahu nehmotného majetku; má-li ji, patří odměny za jeho udělení na položku 5179 nebo 6119), a to s výjimkou plateb za udělení oprávnění k užití nebo užívání počítačových programů (ty patří na položku 5042).
(2) Nehmotným majetkem se pro účely rozpočtové skladby rozumí penězi ocenitelná informace (definice informace je v náplni položky 5169), kterou lze držet a nakládat s ní, penězi ocenitelný soubor signálů umožňující přírodní substanci nebo zvláštnímu zařízení transformovat přírodní látky nebo informace, který rovněž je možné držet a nakládat s ním, a právo vyvíjet určité činnosti, které mohou přinést hmotný prospěch, jestliže toto právo lze ocenit penězi a je možné je převést na jinou osobu nebo jiné osobě udělit oprávnění tyto činnosti nebo jejich část vykonávat.
(3) Na položku 5041 patří zejména platby držitelům nehmotného majetku, jejichž práva jsou chráněna zákony o ochraně duševního vlastnictví umožňujícími vlastníkům nehmotného majetku poskytovat jiným osobám oprávnění k jeho užívání, za poskytnutí takového oprávnění, které nemá povahu práva vlastnického ani práva nájmu. Těmito zákony jsou autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně práv k odrůdám (zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochranných známkách (zákon č. 441/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně průmyslových vzorů (zákon č. 207/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o užitných vzorech (zákon č. 478/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně biotechnologických vynálezů (zákon č. 206/2000 Sb.) a zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků (zákon č. 529/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto výdaje patří zvláště výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl, která nemají povahu vlastnického práva ani práva nájmu (výdaje na získání oprávnění, která tuto povahu mají, patří na položku 5164, 5179 nebo 6119), a to jak podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. ledna 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tak podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104); nepatří mezi ně platby za udělení oprávnění k užití nebo užívání počítačových programů, ty patří na položku 5042.
(4) Mezi výdaje podle odstavce 3 patří i výdaje na získání oprávnění podle odstavce 3, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, podle dalších uvedených zákonů, a to na získání licence podle § 11 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, podle § 19 odst. 2 zákona o ochraně práv k odrůdám, podle § 18 odst. 1 zákona o ochranných známkách, podle § 19 odst. 1 a § 32 zákona o ochraně průmyslových vzorů, podle § 12 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona o užitných vzorech a podle § 10 odst. 1 a § 18 odst. 2 zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků. Na tuto položku nepatří odměny držitelům nehmotného majetku podle uvedených zákonů (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, ty patří na položky pro výdaje na pořízení nehmotného majetku (položky 5179 a 6119). Na položku 5041 se zařazují též platby pořizovatelům databází za udělení oprávnění k výkonu práva na vytěžování nebo na zužitkování obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části (§ 90 autorského zákona). Patří na ni platby výkonným umělcům nebo jejich společným zástupcům za jejich umělecké výkony (i v případě, že je výkonní umělci provádějí podle dohody o provedení práce), ne však obdobné platby jejich zaměstnavatelům ani platby za vstupenky na představení, na nichž se tyto výkony provádějí (patří na položku 5169). Patří na ni platby výkonným umělcům nebo jejich společným zástupcům za udělení oprávnění užít jejich umělecký výkon (§ 71 autorského zákona), jakož i platby Ochrannému svazu autorskému a jiným kolektivním správcům práv podle autorského zákona za užití záznamu uměleckého výkonu (§ 72 autorského zákona) i ostatní částky placené těmto správcům, které vybírají za autory děl a výkonné umělce, s výjimkou plateb majících povahu vydání bezdůvodného obohacení (ty patří na položku 5909).
5042 Odměny za užití počítačových programů
Na tuto položku se zařazují výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů jakožto děl podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která nemají povahu vlastnického práva ani práva nájmu (výdaje na získání oprávnění, která tuto povahu mají, patří na položku 5164, 5172 nebo 6111), a to jak podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. ledna 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tak podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58) a objednatelé kolektivních děl (§ 59). Na položku 5042 patří i výdaje podle smluv o dočasném užívání počítačových programů označených jako smlouvy o jejich nájmu, které nesplňují podmínky uvedené ve čtvrté větě náplně položky 5164.
505 Mzdové náhrady
5051 Mzdové náhrady
Náhrady pracovníkům za újmu, která jim vznikla v důsledku toho, že jim organizace neoprávněně znemožnila práci, zejména tím, že je neoprávněně propustila, a peněžní prostředky vyplácené za práci nikoliv jako odměna, ale náhrada, například náhrada za pracovní výpomoc podle § 60 až 63 zákona o zajišťování obrany České republiky (zákon č. 222/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Nepatří sem náhrady za jiné újmy, které pracovníci doznali v souvislosti s prací, například náhrady za pracovní úrazy (patří na položku 5192).
51 Neinvestiční nákupy a související výdaje
(1) Na položky seskupení 51 patří výdaje na pořízení věcí (§ 496 občanského zákoníku) a práv s výjimkou věcí a práv, které mají povahu dlouhodobého majetku (ty patří na položky ze seskupení 61 a 62), s výjimkou práv užít nebo užívat nehmotný majetek jiných než nájem (práv z duševního vlastnictví; výdaje na pořízení takových práv patří na položky podseskupení 504) a s výjimkou práv získávaných z rozhodnutí a smluv o transferech, jestliže se jimi vedle práv pro příjemce stanoví i práva pro poskytovatele (výdaje na transfery patří na položky z podseskupení 52 až 57, 63, 64, 67 a 69, na položku 5902 a na položku 5909, pokud jde o odcizené částky), na pořízení prací s výjimkou prací závislých (výdaje na jejich pořízení patří na položky podseskupení 501 a 502 kromě položek 5019 a 5024 až 5027), na náhrady s výjimkou náhrad souvisejících se závislou prací (ty patří na položky 5019 a 5024 až 5027 a na položky podseskupení 505) a s výjimkou vratek (ty patří na položku 5909), na pořízení služeb s výjimkou služeb placených prostřednictvím plateb povahy daní (ty patří na položky podseskupení 503) a na pořízení výkonů. Do seskupení 51 patří i položka pro označení části výdaje, která se považuje za částku vynaloženou nebo získanou v důsledku změny kursu cizí měny.
(2) Výdaji se pro tento účel rozumějí vydání peněžních prostředků s výjimkou vydání souvisejících s krytím schodků a použitím přebytků veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů používajících rozpočtovou skladbu (tato vydání patří na položky třídy 8).
(3) Pořízením věci (majetku) se rozumí získání vlastnického nebo obdobného práva k této věci (majetku).
(4) Službou se rozumí činnost nebo nečinnost fyzické nebo právnické osoby přinášející plátci nebo tomu, koho určil, užitek, avšak nevytvářející novou věc a nemající za následek technické zhodnocení žádné věci (majetku), a to jak činnost plátcem nebo tím, koho určil, spotřebovaná jako taková (například proslovení přednášky), tak činnost s hmotně zachyceným výsledkem, který teprve se spotřebovává (například vyhotovení nápisu na nějakou věc patřící objednateli nebo napsání posudku, který nemá povahu autorského díla). Není jí činnost vedoucí k vytvoření nové věci nebo výkonu (například vyhotovení razítka nebo vytištění publikace podle podkladů objednatele na papír dodaný zhotovitelem). Výkonem se rozumí ovladatelná přírodní síla a služba, která se neprojeví v žádné hmotné věci, a prací služba, která se v hmotné věci projeví.
513 Nakup materiálu
Na položky 5131 až 5139 patří výdaje na dodavatelské pořízení hmotných věcí (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku) s výjimkou věcí, které mají povahu dlouhodobého hmotného majetku kromě drobného (výdaje na jejich dodavatelské pořízení patří na položky z podseskupení 612 a 613). Dodavatelským pořízením hmotné věci se rozumí jak koupě nebo jiné úplatné získání hotové věci, tak zadání jejího zhotovení a její úplatné získání na základě smlouvy o dílo (§ 2586 an. občanského zákoníku) nebo jiné obdobné smlouvy.
5131 Potraviny
Zahrnuje např. nákup potravin v ústavních vývařovnách. Školních jídelnách, nákup ochranných nápojů (podle zákoníku práce a § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a č. 93/2012 Sb.) a nákup jiných potravin kromě závodního stravování, pro které je zřízen zvláštní (běžní) účet závodního stravování
Patří sem jen nákup potravin, které se nepoužijí na pohoštění (ty patří na položku 5175).
5132 Ochranné pomůcky
Zahrnuje nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů
5133 Léky a zdravotnický materiál
Zahrnuje nákup léků pro specializovaná zdravotnická a veterinární zařízení včetně polních nemocnic a posádkových ošetřoven, zvláštních ordinací apod. Patří sem i nákup příručních lékárniček na pracovištích a jejich vybavení, jakož i lékárniček do aut.
5134 Prádlo, oděv a obuv
Výdaje na prádlo, oděv a obuv ve všech typech organizací.
5135 Učebnice a bezplatně poskytované školní potřeby
Pořízení učebních pomůcek
Z prostředků obdrženích na přímé náklady na vzděláváni
5136 Knihy, učební pomůcky a tisk
Výdaje na nákup knih, učebních pomůcek, novin a časopisů včetně předplatného. V případě, že je dodavatel dodává prostřednictvím pošty či jiné podobné služby a své výdaje nebo náklady na poštovné a případně i balné uvádí ve faktuře nebo jiném podobném dokladu, podle kterého mu má odběratel platit, postupuje odběratel podle obecné zásady uvedené v náplni třídy 5 a zatřídí na položku 5136 celou částku placenou dodavateli, tj. včetně poštovného a balného.
5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek
Výdaje na dodavatelské pořízení předmětů, jejichž ocenění je 40 tisíc Kč nebo nižší a doba použitelnosti v organizaci delší než jeden rok, a dále předmětů, které definuje účtová osnova jako drobný hmotný dlouhodobý majetek (pokud nepatří na jiné položky. např. 5133. 5136 apod.) Na tuto položku patří i technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku (a to i drobného), které nepřesahuje 40 tisíc Kč.
5138 Nákup zboží {za účelem dalšího prodeje)
Nákup zboží určeného k dalšímu prodeji, nikoliv ke spotřebě
Obdobně jako v položce 2112 jde o nákup zboží určeného k dalšímu prodeji (jednorázové akce), nikoliv ke spotřebě v organizaci
Nesmi přitom jít o nákupy v rámci hospodářské (podnikatelské) činnosti, na ty se rozpočtová skladba nevztahuje
5139 Nákup materiálu jinde nezařazený
Nákup všeobecného materiálu nezařaditelného do předchozích položek, včetně např. nákupu zvířat osiva, dezinfekčních prostředků atd.
514 Úroky a ostatní finanční výdaje
Pokud jsou výdaje hrazené peněžním fondům podléhajícím rozpočtové skladbě a nemají charakter refundaci, pak se zároveň zapisují na příslušnou záznamovou jednotku
5141 Úroky vlastní
Výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků, vlastních cenných papírů, debetních zůstatků běžných účtů apod. Na tuto položku patří i diskont z prodeje vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii z prodeje dluhopisů a patří na položku 2141). Na položky 8111, 8121, 8211 a 8221 se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou se dluhopisy skutečně prodaly, je prémie nebo diskont. Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku diskontu z výdajového účtu státního rozpočtu na účet pro tržby z prodeje státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Na položku 5141 patří i záporný alikvotní úrokový výnos, který nastává v případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu. Na tuto položku dále patří i prémie ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž byly dluhopisy organizací odkoupeny, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položky 8112, 8122, 8212 a 8222, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont ze zpětného odkupu dluhopisu a patří na položku 2141). Na položky 8112, 8122, 8212 a 8222 se zařazuje částka nominální hodnoty odkoupených dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou byly dluhopisy skutečně odkoupeny, je diskont nebo prémie. Odkupuje-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, pak na stejnou položku (8112, 8122, 8212 a 8222) jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny
Nezahrnují se úroky, které v souladu s účtovou osnovou vstupuji do pořizovací ceny dlouhodobého majetku (tyto úroky se zařadí na položku ze seskupení položek 61, na kterou patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, na které si organizace vzala úvěr nebo půjčku, z nichž tyto úroky platí)
5142 Kursové rozdíly ve výdajích
Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci ji na něj odepisuje v korunách (skutečný výdaj), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný.
Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 - Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého devizového účtu na svůj účet korunový uvádět jako výdaj devizového účtu a příjem účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně na korunovém účtu připsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky odepsané z devizového účtu použije položku 5142 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně na korunový účet připsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky odepsané z devizového účtu, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142.
Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.
5143 Úroky vzniklé převzetím cizích závazků
5144 Poplatky dluhové služby
5145 Neúrokové výdaje na finanční deriváty k vlastním dluhopisům
Výdaje Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se vztahují k pokrytí plateb držitelům státních a komunálních dluhopisů, s výjimkou výdajů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 5146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Výdaji emitenta dluhopisů na finanční deriváty vztahujícími se k pokrytí plateb držitelům těchto dluhopisů se rozumějí emitentovy korunové platby instituci, s níž dohodu o finančních derivátech uzavřel, které by, kdyby derivátů nebylo, prováděl emitent ve prospěch těchto držitelů. U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtu státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].
5146 Úrokové výdaje na finanční deriváty k vlastním dluhopisům
Výdaje Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu. Jsou to korunové platby institucím, s nimiž tito emitenti uzavřeli dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu, a korunové výdaje realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže závazky z těchto dohod jsou vyšší než pohledávky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka vydaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu sedmá a osmá věta náplně třídy 5). U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtů státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].
5147 Úrokové výdaje na finanční deriváty kromě k vlastním dluhopisům
Výdaje na úroky podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.] s výjimkou výdajů patřících na položku 5146.
5148 Neúrokové výdaje na finanční deriváty kromě k vlastním dluhopisům
Výdaje podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se nevztahují k držitelům dluhopisů, které organizace vydala, s výjimkou výdajů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 5147) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. Výdaji na finanční deriváty nevztahujícími se k držitelům dluhopisů, které organizace vydala, se rozumějí korunové platby instituci, s níž organizace dohodu o finančních derivátech uzavřela, kromě plateb podle předposlední věty náplně položky 5145. U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtu státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].
5149 Ostatní úroky a ostatní finanční výdaje
515 Nákup vody, paliv a energie
Vratky záloh pravidelně (zpravidla měsíčně) hrazených v tomtéž (běžném) rozpočtovém roce se zatřídí kompenzačně na příslušné položky, na které byly uhrazené zálohy zatříděny
5151 Studená voda
Včetně stočného a poplatku za odvod dešťových vod
5152 Teplo
Úhrady dálkově dodávané tepelné energie
5153 Plyn
5154 Elektrická energie
5155 Pevná paliva
5156 Pohonné hmoty a maziva
5157 Teplá voda
5159 Nákup ostatních paliv a energie
Včetně např. nákupu kapalných paliv (k jinému použiti než v položce 5156)
516 Nákup služeb
Na položky podseskupení 516 patří výdaje na služby (definice služby je uvedena v náplni seskupení položek 51) s výjimkou oprav a údržby hmotných věcí (ty patří na položku 5171).
5161 Poštovní služby
(1) Výdaje na posílání zásilek a další poštovní služby, jak jsou definovány v § 1 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., a to bez ohledu na to, jestli tyto služby poskytují pošty, zásilkové nebo kurýrní firmy nebo kdokoli jiný. Patří sem i výdaje na tzv. hybridní poštu.
(2) Výdaje na služby jiného druhu, které poskytují pošty, na tuto položku nepatří. Jsou to zejména výdaje na vystavení kvalifikovaných certifikátů potřebných pro elektronické podepisování dokumentů nebo jiných digitálních certifikátů. Tyto výdaje patří na položku 5169 bez ohledu na to, který kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb akreditovaný Ministerstvem vnitra tyto digitální certifikáty vystavuje.
(3) Na položku 5161 nepatří rovněž výdaje na pořízení hodnot, které sice slouží k zajištění posílání zásilek nebo jiných činností poštovního styku, ale nejsou svou povahou poštovními službami nebo ani službami vůbec, jako jsou výdaje na nákup pásek do výplatních strojů, které nepředstavují potvrzení o předplacení poštovného (patří na položku 5139), na pořízení barviva do jejich tiskáren (patří také na položku 5139) a podobné výdaje.
(4) Poštovné patří na tuto položku i v případě, že je placeno jinak než při podání poštovní zásilky poště, a to jako cena za poštovní známky nebo případně jiná potvrzení o předplacení poštovného nebo jako výdaje na kreditování výplatních (frankovacích) strojů.
5162 Služby telekomunikaci a radiokomunikaci
Úhrady služeb včetně nákupu telefonních karet
Zahrnuje i úhrady za služby využívaní sítě Internet
Patří sem i výdaje na zřízení čísla pevného telefonu a za karty ke zprovoznění mobilních telefonů (tzv. karty SIM), pokud nejsou součástí pořizovací ceny mobilního telefonu. Nepatří sem poplatky za rozhlas a televizi, ty patří na položku 5169.
5163 Služby peněžních ústavů
Včetně komerčního pouštěni
5164 Nájemné
Zahrnuje čisté nájemné (nájemné bez plateb za související služby), nelze-li odlišit, pak hrubé nájemné, jiné než na položce 5165. Patří sem i platby za pronájem originálu nebo rozmnoženiny autorského díla, zaznamenaného uměleckého výkonu nebo zvukového či zvukově obrazového záznamu [§ 15 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.] a za jejich půjčení (§ 16 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.) nositelům těchto práv [§ 12 odst. 4 písm. c) a d), § 71 odst. 2 písm. e) a f), § 76 odst. 2 písm. c) a d) a § 80 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], jestliže organizace výjimečně užívá dílo tímto způsobem. Nepatří sem odměny autorům za poskytnutí oprávnění (udělení licence) k výkonu práva pronajímat nebo půjčovat takové originály nebo rozmnoženiny ani odměny jiným nositelům majetkových autorských práv za poskytnutí takového oprávnění; tyto odměny patří na položky 5041, 5179 nebo 6119. Výdaje podle smluv o nájmu počítačových programů patří na položku 5164 jen v případě, že jsou to skutečně smlouvy, podle nichž si organizace najímá nebo vypůjčuje technické prostředky, na nichž jsou tyto programy zaznamenány a z nichž je počítač může přímo převzít, a organizace je může používat nejvýše rok, poté je musí pronajímateli nebo půjčiteli vrátit a nesmí si pořídit rozmnoženinu. Výdaje podle smluv o dočasném užívání počítačových programů označených jako smlouvy o jejich nájmu, které tyto podmínky nesplňují, patří na položku 5042.
5165 Nájemné za půdu
Pachtovné podle smluv o zemědělském pachtu (§ 2345 až 2348 občanského zákoníku).
5166 Konzultační, poradenské a právní služby
Výdaje na dodavatelské pořízení informací (definice informace je uvedena v náplni položky 5169), které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby, a informací, které slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti a organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si je dávat zpracovat, s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (ty patří na položku 5168), a to v případě, že organizace není podle zvláštních předpisů povinna si je opatřovat. Platby za právní služby advokátům a advokátním kancelářím (§ 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb., a vyhláška č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným dodavatelům sem patří i v případě služeb, kterými není dodání informací. Na tuto položku nepatří výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164). Na položku 5166 patří zejména výdaje na znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikáty a audity (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si opatřovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.
5167 Služby školení a vzdělávání
Nákup školicích a vzdělávacích služeb (kursů, školeni, odborných stáži) pro potřeby organizace
5168 Zpracování dat a služby související s informačními a komunikačními technologiemi
(1) Platby výpočetním střediskům nebo jiným dodavatelům za vyhotovení počítačových sestav z dat dodaných organizací nebo jiných údajů a za jiné počítačové operace s dodanými údaji.
(2) Výdaje na dodavatelské pořízení informací (definice informace je uvedena v náplni položky 5169), které se týkají počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií a systémů, bez ohledu na to, zda organizace má povinnost podle zvláštních předpisů si je dát zpracovat, kromě výdajů na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5172 a 6111), výdajů na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5042) a výdajů na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164).
(3) Výdaje na služby týkající se informačních a komunikačních technologií a systémů, které by v případě, že by se týkaly něčeho jiného, patřily na položky 5166 a 5169.
(4) Informačními a komunikačními technologiemi se pro účely zařazení výdajů na položku 5168 rozumějí hmotné věci a jejich soubory určené převážně k elektronickému získávání, přenosu a sdělování informací. Jsou jimi zejména počítače, počítačové sítě, telefony, digitální kamery a fotoaparáty kromě těch, které se používají k uměleckým účelům, kamerové systémy, skenery a podobné přístroje a k nim připojená zařízení a věci sloužící k jejich fungování (počítačové tiskárny, reproduktory a sluchátka připojené k počítačům, kompaktní disky, digitální víceúčelové disky, audiokazety, videokazety apod.). Nejsou jimi samostatné rozmnožovací přístroje ani jiné samostatné přístroje k zaznamenávání informací na jiná než elektronická média.
(5) Na položku 5168 se zařazují i výdaje na opravy a údržbu počítačových programů a databází (definice oprav počítačových programů a databází a ostatního nehmotného majetku je v náplni položky 5171 odstavci 3 a definice jejich údržby v odstavci 5).
5169 Nákup ostatních služeb
(1) Výdaje na nákup služeb nezařazené v předchozích položkách, patři sem např. příspěvek na stravování zaměstnanců v zařízeni jiné organizace nebo jiného subjektu.
(2) Patři sem i nákup stravenek ve veřejném stravování a poukázek na nákup potravin.
(3) Zahrnuje i úhrady zdravotnickým zařízením za lékařské prohlídky a osob nastupujících do ústavů sociální péče a za služby poskytované zdravotnickým nebo jiným specializovaným zařízením za zdravotní prohlídky daně zvláštním právním předpisem.
(4) Na tuto položku se zařazují též výdaje na revize komínů a elektrických a jiných zařízení, platby za státní technickou kontrolu aut a rovněž výdaje na dopravu nepatřící do cestovného.
(5) Zatřiďují se na ni i výdaje na úpravu věcí nespojenou s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, například mytí oken.
(6) Patří sem výdaje na dodavatelské pořízení informací, které je organizace povinna podle zvláštních předpisů si dávat zpracovat, a informací jiných než těch, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby nebo slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti (výdaje na ně patří na položku 5166), s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (výdaje na ně patří na položku 5168); nepatří sem výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164). Na položku 5169 patří zejména výdaje na znalecké posudky, certifikáty, audity, lesní hospodářské plány, plány povodí a povodňové plány (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které je organizace podle zvláštních předpisů povinna si nechávat zpracovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.
(7) Patří na ni i výdaje na přezkušování, revize, cejchování, kontrolu, kalibraci a posuzování technického stavu přístrojů a zařízení.
(8) Informací se pro účely rozpočtové skladby rozumí soubor slov, obrazů nebo jiných signálů schopných být vnímány a poskytnout nějaký užitek, a to bez rozdílu, na jakém nosiči dat jsou uloženy. Za výdaje na informace se však nepovažují výdaje na věci, které sice informace nesou, avšak v jejich ceně převažuje jejich hmotná podstata, jako jsou knihy, noviny nebo časopisy (výdaje na věci, které nesou informace a v jejichž ceně hmotná podstata nepřevažuje, například magnetické pásky, kompaktní disky apod., se za výdaje na informace považují).
(9) Na položku 5169 patří také úpravy nehmotného majetku kromě počítačových programů (ty patří na položku 5168), nepředstavují-li technické zhodnocení (definice technického zhodnocení je v náplni položky 5171 odstavci 6) ani opravy nebo údržbu (výdaje na ně patří, jde-li o opravy nebo údržbu počítačových programů nebo databází, na položku 5168, a jde-li o opravy nebo údržbu jiného nehmotného majetku, na položku 5171).
(10) Na tuto položku se zařazují též výdaje podle smluv mezi organizací a dodavateli, podle kterých organizace platí pravidelné paušální částky za dodávky prováděné jen v případě potřeby a tedy platí spíše za jistotu, že dodávky budou v případě potřeby provedeny, například že kdykoli se poškodí určitá věc, dodavatel ji opraví.
(11) Rovněž se na tuto položku zatřiďují rozhlasové a televizní poplatky (placené provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
517 Ostatní nákupy
5171 Opravy a udržování
(1) Výdaje na dodavatelsky zajišťované opravy a údržbu s výjimkou oprav a údržby počítačových programů a databází (ty patří na položku 5168).
(2) Opravou hmotné věci se pro účely rozpočtové skladby rozumí úprava této věci, která částečně nebo úplně ztratila schopnost plnit funkci, k níž byla určena, zajišťující opětné nabytí této schopnosti (například zasklívání oken), a to případně i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení [55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky].
(3) Opravou nehmotného majetku (definice nehmotného majetku je v náplni položky 5041) se pro účely rozpočtové skladby rozumí úprava nehmotného majetku, který byl vytvořen podle zadání organizace, avšak který z důvodu chybného zadání nebo chybného splnění zadání neplní zcela nebo částečně funkci, k níž byl určen, a to úprava, jejímž účelem je zajistit, aby tuto funkci v úplnosti plnil.
(4) Údržbou hmotné věci se pro účely rozpočtové skladby rozumí úprava této věci spojená s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, není-li tato úprava opravou, například natírání okenních rámů.
(5) Údržbou nehmotného majetku se pro účely rozpočtové skladby rozumí jeho úprava, kterou se zvýší jeho použitelnost, avšak nikoliv zásadním způsobem a bez přidání zásadních nových funkcí, a služby spočívající v poskytování informací a konzultací v ústní, písemné i jiné podobě uživatelům tohoto majetku jeho tvůrcem, potřebných k jeho bezchybnému používání. Údržbou databáze nebo počítačového programu je zejména jejich aktualizace (update) a technická podpora. Aktualizací databáze se rozumí přidání informací o skutečnostech, které před vytvořením databáze nebo před její poslední aktualizací neexistovaly. Aktualizací počítačového programu se rozumí jeho přizpůsobení skutečnostem, které před jeho vytvořením nebo před jeho poslední aktualizací neexistovaly. Technickou podporou databáze nebo počítačového programu se rozumí poskytování informací a konzultací jejich tvůrcem jejich uživatelům. Zvýšením použitelnosti nehmotného majetku se rozumí přírůstek jeho informační nebo transformační schopnosti nebo, je-li tímto majetkem právo, rozšíření možností, které toto právo svému držiteli dává.
(6) Na položku 5171 nepatří výdaje na technické zhodnocení majetku. Technickým zhodnocením hmotné věci se pro účely rozpočtové skladby rozumí její úprava, kterou se zvýší její použitelnost. Technickým zhodnocením nehmotného majetku (upgrade) se pro účely rozpočtové skladby rozumí jeho úprava přinášející zásadní zvýšení jeho použitelnosti nebo jeho nové zásadní funkce. Výdaje na technické zhodnocení hmotných věcí, které mají povahu dlouhodobého hmotného majetku, patří na příslušné položky podseskupení položek 612, na technické zhodnocení hmotných věcí, které mají povahu drobného hmotného dlouhodobého majetku, na položku 5137 a na technické zhodnocení hmotných věcí, které mají povahu materiálu, patří, nevzniká-li zhodnocením drobný hmotný dlouhodobý majetek, na položku 5169. Výdaje na technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku patří na příslušné položky podseskupení položek 611 a na technické zhodnocení ostatního nehmotného majetku na položky 5172 (počítačových programů a databází) a 5179 (ostatního nehmotného majetku jiného než dlouhodobého).
(7) Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty placená organizací z přenesené povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb.) za stavební práce (§ 92e téhož zákona) provedené za účelem oprav nebo udržování.
(8) Nepatří sem nákup projektové dokumentace k opravám (patří na položku 5169). Rovněž tak sem nepatří úpravy nehmotného majetku, například počítačových programů nebo souborů informací (představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně nad 60 tisíc Kč, patří na příslušné položky z podseskupení 611, představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč, patří na položku 5179 a v případě programů 5172 a jinak patří na položku 5169).
5172 Programové vybaveni
Výdaje na nákup softwaru a jiných počítačových programů, jsou-li pořizovány jako nehmotný majetek v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč v jednotlivém případě a technické zhodnocení počítačových programů v jakékoli pořizovací ceně, které nepřesahuje 60 tisíc Kč. Definice nehmotného majetku je uvedena v náplni položky 5041. Na položku 5172 patří výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů jakožto autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), a objednatelé kolektivních děl, jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5042 nebo popřípadě 5164), a částka, která za jeho udělení byla zaplacena, nepřevyšuje 60 tisíc Kč nebo je tento počítačový program použitelný jen rok nebo méně (je-li použitelný více než rok a zaplacená částka 60 tisíc Kč převyšuje, výdaje na získání oprávnění se zařazují na položku 6111). Na položku 5172 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení každého jednotlivého programu nepřevyšuje 60 tisíc Kč (jestliže převyšuje, výdaje patří na položku 6111); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného programu nerozhoduje.
5173 Cestovné (tuzemské i zahraniční)
(1) Na tuto položku se zařazují cestovní náhrady hrazené osobám vykonávajícím pro organizaci závislou činnost (podle § 152 až 189 zákoníku práce, § 136 až 154 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, § 71 až 89 o vojácích z povolání, § 112 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 35 odst. 6 a 8, § 36 odst. 3 a § 36a odst. 4 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, § 53 zákona o krajích, § 56 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze, § 78 zákona o obcích, § 16 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a dalších).
(2) Na položku 5173 se zařazují i výdaje na jízdenky, letenky i jiné druhy plateb za dopravu, za ubytování v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních (§ 2326 až 2331 občanského zákoníku) a za stravování (ne však za potraviny, ty patří na položku 5131), jsou-li určeny pro zaměstnance na pracovní cestě.
(3) Patří sem i reciproční úhrady cestovních výdajů osobám přijíždějícím ze zahraničí, refundace cestovného zaměstnancům jiných organizací a výdaje rozpočtů územních samosprávných celků na ubytování zahraničních delegací, i když nejde o reciproční cesty.
(4) Nepatří sem náhrady cestovních výdajů jiným osobám než osobám vykonávajícím pro organizaci závislou činnost, například podle vyhlášky č. 520/2005 Sb., ty patří na položku 5192.
5175 Pohoštění
Výdaje na pořízení věcí a služeb, které se použijí k pohoštění (výdaje na pořízení věcí a služeb, které se k pohoštění nepoužijí, patří na příslušné položky podseskupení 513 a 516, zejména položky 5131 a 5169).
5176 Účastnické poplatky na konference
Účastnické poplatky spojené s účasti zaměstnanců na konferencích a podobných akcích Jsou to výdaje zaměstnavatelů, kteří platí za své zaměstnance organizaci, která konferenci nebo podobnou akci porada.
5177 Nákup uměleckých předmětů
Nákup uměleckých děl, která jsou hmotným majetkem a nejsou součásti staveb a budov, předmětů muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich souborů v muzeích a památkových objektech, stálých výstavních souborů a knihovních sbírek knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiných sbírek, archiválií a movitých kulturních památek a jejich souborů.
5178 Nájemné za nájem s právem koupě
Nájemné podle smluv o nájmu obsahujících ustanovení, že nájemce má právo na koupi najaté věci (§ 489 a n. obchodního zákoníku)
5179 Ostatní nákupy jinde nezařazené
(1) Na tuto položku patří náhrady za použití vlastního nářadí a materiálu, příspěvek na ošacení, náhrady chovatelům služebních psů apod..
(2) Patří sem i platby daní a poplatků vůči cizím státům (i když jsou nakupovány v České republice - např. poplatky za vstupní víza do cizích zemi apod..) včetně dálničních známek a poplatků.
(3) Zahrnuje i příspěvek na zkvalitněni stravy vlastním zaměstnancům a paušální náhradu stravy (sportovcům, jiným osobám s vyšší fyzickou zátěži).
(4) Na tuto položku se zařadí i výdaj patřící na seskupení položek 51, jímž se pořizují věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot, ale u kterého nelze postupovat podle odstavce 3 náplně třídy 5 pro nedostatek informací umožňujících stanovit položku odpovídající jeho hlavní části.
(5) Patří sem i odměny za archeologické nálezy podle § 23 odst. 4 zákona o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a náhrady odborovým organizacím za výkon kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (§ 322 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.).
(6) Na tuto položku se zařazují i výdaje na nákup pohledávek.
(7) Na tuto položku patří i náhrady z neplatných kupních smluv.
(8) Jde o případy, kdy někdo získá od organizace majetek na základě smlouvy, která pak je prohlášena za neplatnou, musí majetek vrátit a organizace mu vrací částku, kterou jí na základě neplatné smlouvy zaplatil, případně zvýšenou o částku výdajů, které vynaložil na zhodnocení tohoto majetku. Rovněž sem patří výdaje na pořízení nehmotného majetku jiného než dlouhodobého a jiného než počítačové programy (výdaje na pořízení počítačových programů, které jsou nehmotným majetkem jiným než dlouhodobým, patří na položku 5172 a výdaje na získání oprávnění k užití nehmotného majetku od jeho držitelů, které samo povahu nehmotného majetku nemá, patří na položku 5041). Definice nehmotného majetku je uvedena v náplni položky 5041. Z výdajů na pořízení nehmotného majetku patří na položku 5179 zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl kromě počítačových programů podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), a částka, která za jeho udělení byla zaplacena, nepřevyšuje 60 tisíc Kč nebo je toto oprávnění jen na rok nebo dobu kratší (je-li na dobu delší než rok a platba za ně 60 tisíc Kč převyšuje, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 6119).
(9) Na tuto položku patří též odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li doba jejich použitelnosti rok nebo kratší nebo odměna nepřesahuje 60 tisíc Kč (zákonná ustanovení o těchto převodech jsou uvedena ve třetí větě náplně podseskupení položek 611).
(10) Patří sem i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku kromě počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě nepřevyšuje 60 tisíc Kč (jestliže převyšuje, výdaje patří na položku 6119); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného nehmotného majetku nerozhoduje.
(11) Na položku 5179 se zařazují také úplaty podle schovacích smluv a smluv příkazního typu (§ 2402 až 2520 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), jsou-li jejich předmětem cenné papíry.
(12) Patří na ni i úplaty obchodníkům s cennými papíry (§ 5 až 20 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným osobám podle smluv uzavřených podle zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013. Jsou to smlouvy o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů a další obstaravatelské smlouvy (§ 28, 33, 33a a 33b tohoto zákona) a smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů (§ 34 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a § 37a odst. 1).
(13) Na položku 5179 se zařazují též odměny burzovním dohodcům podle § 31 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 247/2011 Sb.
(14) Na tuto položku patří i platba kupujícího prodávajícímu a objednatele zhotoviteli za prodloužení doby, po niž má prodávající vůči kupujícímu odpovědnost za vady prodané věci (§ 619 až 627 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost či z vady spotřebního zboží (§ 2113 až 2117 a 2165 až 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a zhotovitel vůči objednateli odpovědnost za vady věci zhotovené na zakázku (§ 645 až 649 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost díla (§ 2619 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
518 Poskytnuté zálohy, jistiny, záruky a vládní úvěry
Používá se při poskytováni záloh, jestliže není možné v okamžiku jejich poskytnuti jejich povahu přesněji klasifikovat
Při jejich vrácení se účtuje v záporných hodnotách na tuto položku, při jejich rozúčtování taktéž se souvztažným zaúčtováním na příslušnou položku
Zahrnuje složené jistiny
Patři sem též výdaje na realizované záruky
5181 Poskytnuté zálohy vnitrním organizačním jednotkám
5182 Poskytované zálohy vlastní pokladně
Výběr hotovosti z bankovního účtu do pokladny
V organizacích, které na konci roku žádnou hotovost v pokladně nemají, se výdaje na této položce nerozpočtují.
Položku nepoužívají organizace, které se rozhodly pro režim oddělených pokladen. Místo na ni zařazují převody z rozpočtu do pokladny na položku 5348 a převody z pokladny do rozpočtu na položku 4138.
5183 Výdaje na realizaci záruk
Výdaje na zaplacení zaručené částky organizací za dlužníka, jehož ručitelem organizace byla, jeho věřiteli na základě ručitelské smlouvy, kterou organizace s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřela, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které organizace věřiteli ve prospěch dlužníka vystavila, nebo zákona, který organizaci ručitelskou povinnost ukládá
5184 Výdaje na vládní úvěry
Na tuto položku se zatřiďují výdaje na vládní úvěry, které definuje § 3 písm. m) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, v platném znění
5189 Ostatní poskytované zálohy a jistiny
Veškeré ostatní zálohy na neinvestiční výdaje, nelze-li je zařadit přímo na konkrétní položku podle charakteru nákupu
Patří sem např. i trvale jistiny, např. na karty CCS
519 Výdaje související s neinvestičními nákupy, příspěvky, náhrady a věrné dary
5191 Zaplacené sankce
Pokuty, penále, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a jiné sankční platby placené jiným subjektům než státu, státním fondům, obcím, krajům, regionálním radám a dobrovolným svazkům obcí (sankce placené těmto subjektům patří na položku 5363), jsou-li odděleny od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny (sankce, které nelze od plateb, za jejichž zpoždění jsou uloženy, oddělit, se zatřiďují na stejné položky jako tyto platby). Nerozhoduje, zda se sankce platí na základě soukromoprávních předpisů (jako např. úroky z prodlení podle § 369 odst. 1 či smluvní pokuta podle § 436 odst. 4 obchodního zákoníku nebo úroky nebo poplatky z prodlení podle § 517 odst. 2 či § 723 nebo smluvní pokuta podle § 544 a 545 občanského zákoníku) či předpisů veřejnoprávních (jako např. penále podle § 18 a 19 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákonů č. 161/1993 Sb., č. 59/1995 Sb., č. 48/1997 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 176/2002 Sb. a č. 189/2006 Sb.), ale jen na tom, komu se platí.
5192 Poskytnuté náhrady
(1) Na tuto položku patří zejména platby za služby, které nepředstavují zaplacení ceny (§ 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákonů č. 151/1997 Sb. a č. 303/2013 Sb.), ale zaplacení částky určené právním předpisem nebo stanovené podle něj. Zařazují se na ni i cestovní a podobné náhrady osobám, které pro organizaci nevykonávají závislou činnost (cestovní náhrady osobám, které pro ni závislou činnost vykonávají, patří na položku 5173), zejména svědkům, znalcům, advokátům, exekutorům či notářům, stanovené příslušnými zákony (správním řádem, občanským soudním řádem, daňovým řádem, trestním řádem, exekučním řádem, notářským řádem).
(2) Patři sem i úhrady advokátům a notářům zastupujícím klienty ex offo.
(3) Zahrnuje např. těž poskytnuté náhrady za náklady soudního řízem, refundace výdajů uskutečněných v předchozích letech apod..
(4) Patří sem dále i příspěvky poskytované do společných sociálních fondů spravovaných jmou obci.
(5) Zahrnuje i náhrady za pohřby zesnulých, o které se nemá kdo postarat.
(6) Na tuto položku patří i příspěvky, které se z rozpočtu Poslanecké sněmovny poskytují poslaneckým klubům podle § 78 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a příspěvky, které se z rozpočtu Senátu poskytuji senátorským klubům podle § 22 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu.
(7) Na tuto položku patří veškeré náhrady za újmy, které organizace způsobila nebo vznikly v souvislosti s výkonem práce pro ni, zejména náhrady za pracovní úrazy a bolestné. Mezi náhrady za újmy patří například náhrada majetkové újmy osobám dotčeným mimořádným rostlinolékařským opatřením podle § 76 odst. 8 zákona o rostlinolékařské péči (zákona č. 326/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) náhrada nákladů a ztrát, které vznikly chovatelům v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, podle § 67 veterinárního zákona (zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a § 29 vyhlášky o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů (vyhláška č. 330/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i náhrady za újmy a poskytnuté prostředky podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, tj. náhrada stěhovacích nákladů (§ 32 odst. 2 tohoto zákona), škod způsobených vojenským cvičením (§ 42 odst. 1), za vyvlastnění (§ 45 až 51), za poskytnutí věcných prostředků (§ 58) a majetkové újmy na věcných prostředcích (§ 59); náhrady za práci patří na položku 5051.
(8) Na tuto položku rovněž patří úhrady účastníkům správního řízení a jiným osobám podle § 79 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí. Zařazují se na ni i náhrady zvýšených vybavovacích výdajů podle § 4 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí. Na položku 5192 se zařazují též náhrady svědkům, osobám přezvědným a dalším osobám předvolaným příslušným orgánem k výslechu (svědečné) podle ustanovení o těchto náhradách v zákonech upravujících řízení, v kterých tyto osoby vystupují, například podle § 104 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 139 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 107 odst. 2 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 10 odst. 4 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (zákon č. 555/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 30 odst. 6 zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů (zákon č. 341/2011 Sb.), § 28 odst. 5 zákona o Celní správě České republiky (zákon č. 17/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 177 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (zákon č. 361/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 58 odst. 1 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo čl. 19 přílohy č. 1 k zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (zákon č. 90/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
(9) Ministerstvo financí na tuto položku zařazuje náhrady, které vyplácí obcím, krajům, regionálním radám a dobrovolným svazkům obcí podle § 33 odst. 9 rozpočtových pravidel namísto úroků z jejich účtů určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu.
(10) Na položku 5192 se zařazují též odměny a náhrady nákladů placené znalcům, tlumočníkům a znaleckým ústavům podle § 17 až 19 a § 23 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákonů č. 322/2006 Sb., 227/2009 Sb. a 444/2011 Sb. a podle § 15a až 28 a přílohy vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou odměn určených smlouvou (§ 17 odst. 4 zákona č. 36/1967 Sb., ve znění zákona č. 444/2011 Sb., a § 15a odst. 3 vyhlášky č. 37/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb.), které se zařazují na položku 5166, 5168 nebo 5169.
(11) Na položku 5192 patří i peněžní prostředky poskytované ze státního rozpočtu dopravcům jako kompenzace dopadů slev nařízených státem (výměr Ministerstva financí č. 01/2015 ze dne 26. listopadu 2014, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, uveřejněný v Cenovém věstníku č. 13/2014, v platném znění) podle obecných pravidel na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 [čl. 2 písm. l), čl. 3 odst. 2 a čl. 4 a 6].
5193 Výdaje na dopravní územní obslužnost
Finanční kompenzace dopravcům podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavíraných podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. Na tuto položku patří i výdaje podle smluv uzavřených do dne 30. června 2010 podle ustanovení upravujících závazek veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti a úhradu prokazatelné ztráty z tohoto závazku, která zákon č. 194/2010 Sb. dnem 1. července 2010 zrušil (§ 19 až 19c zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 39 až 39d zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách). Převody obcí na účet sdružených prostředků za účelem těchto úhrad. Na položku 5193 nepatří finanční kompenzace dopadů cenových slev v dopravě nařízených státem, ty patří na položku 5192 (odstavec 11 náplně položky 5192).
5194 Věcné dary
Nákup věcných předmětů poskytovaných formou dam, včetně věcných humanitárních darů. Na tuto položku patří i výdaje na nákup věcí, které se pak předají příslušníkům bezpečnostních sborů jakožto kázeňská odměna podle § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Dále sem patří výdaje na nákup věcí, které se předají vojákům jakožto kázeňská odměna podle § 26 odst. 1 písm. d) zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, a § 52 odst. 2 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Výdaje na nákup věcných darů patří na tuto položku i v případě, že věcný dar má výjimečně povahu dlouhodobého majetku.
Nezahrnuje peněžité dary. Peněžité dary vlastním zaměstnancům poskytované podle pracovněprávních předpisů patří na položku 5029, odměny a finanční dary vyplácené zaměstnancům na základě smluv z kolektivního vyjednáváni se považuji za transfery obyvatelstvu a patří na položku 5499.
5195 Odvody za neplněni povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené
Odvody podle § 81 odst. 2 písm. c) a § 82 a 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
5196 Náhrady a příspěvky související s výkonem ústavní funkce a funkce soudce
Patři sem náhrady výdajů spojených s výkonem funkce poskytované podle § 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve zněm zákona č. 138/1996 Sb. Ministerstvo financí na tuto položku zařazuje náhrady, které vyplácí obcím, krajům, regionálním radám a dobrovolným svazkům obcí podle § 33 odst. 9 rozpočtových pravidel namísto úroků z jejich účtů určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu.
5197 Náhrady zvýšených nákladů spojených s výkonem funkce v zahraničí
Patři sem náhrady zvýšených nákladů spojených s výkonem funkce v zahraničí u pracovníků zastupitelských úřadů a stalých misi a jejich rodinných příslušníků podle nařízení vlády č.62/1994 Sb., tj. náhrady podle § 3 tohoto nařízení vlády (náhrady podle § 4 patří na položku 5192 a podle § 5 a 6 na položku 5173).
5198 Finanční náhrady v rámci majetkového vyrovnání s církvemi
Finanční náhrady církvím a náboženským společnostem podle § 15 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
5199 Ostatní výdaje související s neinvestičními nákupy
Výdaje na nákupy, které nelze zařadit na jiné položky těchto výdajů. Na tuto položku zařazují organizace, které jsou vlastníky bytů nebo nebytových prostorů a spoluvlastníky společných částí budovy, v níž se tyto byty nebo nebytové prostory nacházejí (§ 1158 až 1160 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), platby společenství vlastníků těchto bytů a nebytových prostorů (§ 1194 až 1216 občanského zákoníku) nebo jiné pověřené osobě, které jsou určeny na výdaje spojené se správou, provozem a opravami společných částí budovy (§ 1180 a 1181 občanského zákoníku).
52 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům
Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům se stejně jako neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a neinvestiční transfery do zahraničí člení do položek zpravidla podle druhu subjektu, kterému je transfer poskytován. To platí i pro obdobné transfery investiční. Transfer je poskytnut určitým poskytovatelem určitému příjemci, jestliže je mezi nimi právní vztah poskytovatele a příjemce. Tento právní vztah vzniká rozhodnutím poskytovatele nebo dohodou poskytovatele s příjemcem, jakou částku poskytovatel příjemci poskytne a případně jaké budou další práva a povinnosti obou v souvislosti s transferem. Tento právní vztah nevzniká mezi poskytovatelem a prostředníkem a mezi prostředníkem a příjemcem. Prostředníkem je subjekt, jemuž poskytovatel částku transferu poukáže nebo jinak předá s tím, aby ji poukázal nebo jinak předal příjemci, případně mu též pošle nebo předá související dokumenty s tím, aby je příjemci rovněž poslal nebo předal. Prostředník [např. kraj podle § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.] o právech a povinnostech příjemce souvisejících s transferem nerozhoduje a pouze plní příkaz poskytovatele k předávání peněžních částek a dokumentů. Poskytovatel ani příjemce při zařazování transferu na položku a paragraf rozpočtové skladby neberou skutečnost, že transfer je poskytován přes prostředníka, v úvahu. To neplatí u transferů příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji poskytovaných prostřednictvím jejich zřizovatelů (§ 28 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákonů č. 557/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 477/2008 Sb. a č. 465/2011 Sb.). Prostředníci, kterými jsou obce, dobrovolné svazky obcí a kraje u transferů poskytovaných jejich prostřednictvím příspěvkovým organizacím, jichž jsou zřizovateli, příjem těchto transferů zařazují na položku odpovídající veřejnému rozpočtu, z nějž je přijali, a jejich výdaj na položku odpovídající převodu svým příspěvkovým organizacím (5336 nebo 6356). Prostředníci, kterými jsou kraje u transferů poskytovaných jejich prostřednictvím a prostřednictvím obcí příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi, příjem těchto transferů zařazují na položku odpovídající veřejnému rozpočtu, z nějž je přijali, a jejich převod obci minusovým zápisem na téže příjmové položce. Poskytovatelé zařazují výdaj těchto transferů na položku odpovídající veřejnému rozpočtu, jemuž je poukazují (na položku 5323 nebo 6342, je-li konečným příjemcem transferu příspěvková organizace zřízená krajem, a na položku 5321, 6341, 5329 nebo 6349, je-li konečným příjemcem příspěvková organizace zřízená obcí nebo dobrovolným svazkem obcí nebo je-li poskytovatelem kraj).
521 Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům
5211 Neinvestiční transfery finančním institucím
Neinvestiční transfery bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 5214. Patří sem i neinvestiční transfery těmito subjekty zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
5212 Neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům-fyzickým osobám
Patři sem transfery fyzickým osobám provozujícím podnikatelskou nebo jmou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční. Patří sem i neinvestiční transfery těmito fyzickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
5213 Neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům-právnickým osobám
Patří sem neinvestiční transfery subjektům zřízeným podle obchodního zákoníku (veřejným obchodním společnostem, komanditním společnostem, společnostem s ručením omezeným, akciovým společnostem a družstvům) a dalších předpisů jako právnické osoby vyvíjející podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční s výjimkou transferů patřících na položku 5215. Patří sem i neinvestiční transfery těmito právnickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
5214 Neinvestiční transfery finančním a podobným institucím ve vlastnictví státu
Neinvestiční transfery akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční transfery Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č. 58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb.), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
5215 Neinvestiční transfery vybraným podnikatelským subjektům ve vlastnictví státu
Neinvestiční transfery Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty, Vinařskému fondu a akciové společnosti Centrum - F. Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
5219 Ostatní neinvestiční transfery podnikatelským subjektům
522 Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
Použije se pro transfery organizacím vně vládního sektoru, nepatří sem tedy transfery zdravotním pojišťovnám, příspěvkovým organizacím apod..
5221 Neinvestiční transfery obecně prospěšným společnostem
Neinvestiční transfery společnostem založeným podle zákona č. 248/1995 Sb., jestliže se tímto zákonem, zrušeným novým občanským zákoníkem, i nadále řídí (§ 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným obecně prospěšnými společnostmi.
5222 Neinvestiční transfery spolkům
Neinvestiční transfery spolkům (§ 214 až 302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným spolky.
5223 Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem
Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem registrovaným podle zákona o církvích a náboženských společnostech (zákon č. 3/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Nepatří sem finanční náhrady církvím a náboženským společnostem podle § 15 zákona č. 428/2012 Sb. (zařazují se na položku 5198), patří sem však příspěvek podle § 17 tohoto zákona. Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným církvemi a náboženskými společnostmi.
5224 Neinvestiční transfery politickým stranám a hnutím
5225 Neinvestiční transfery společenstvím vlastníků jednotek
5229 Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
Patří sem neinvestiční transfery, nejsou-li zařaditelné na některou z předchozích položek, zejména transfery fundacím a ústavům (§ 303 až 418 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zahrnuji se i transfery různým tuzemským svazům a spolkům (např. i Svazu měst a obci ČR) Nepatří sem transfery dobrovolnému sdružení obcí. ta patří na položku 5329
523 Neinvestiční nedotační transfery podnikatelským subjektům
5230 Neinvestiční nedotační transfery podnikatelským subjektům
Např. peněžní a věcná ocenění podnikatelským právnickým osobám podle zvláštního právního předpisu (§ 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb.)
524 Neinvestiční nedotační transfery neziskovým a podobným organizacím
5240 Neinvestiční nedotační transfery neziskovým a podobným organizacím
Např. peněžní a věcná oceněni neziskovým a podobným právnickým osobám podle zvláštního právního přepisu (§ 49 odst. 6 zákona 218/2000 Sb.)
525 Neinvestiční transfery v souvislosti s nemocenským pojištěním
5250 Refundace poloviny náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost
Polovina náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců podle § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 189/2006 Sb. Zaměstnavatel poté, kdy zúčtoval zaměstnancům (resp. zaměstnancům se zdravotním postižením) náhradu mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, odečte podle zmíněného odstavce 2 (resp. odstavce 3) v případě, že je zaměstnavatelem v tomto odstavci uvedeným, polovinu zúčtované částky od pojistného, které má platit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), a zaplatí jí pouze rozdíl. ČSSZ převede tuto sumu (polovinu zúčtované náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti) ze svého výdajového účtu na svůj účet příjmový, aby tak učinila výdaj, který by v případě nekompenzované platby (v případě, že by se tato suma neodečítala od pojistného, zaměstnavatel by platil celé pojistné a tuto sumu by pak dostal od ČSSZ) byl transferem této sumy zaměstnavatelům. Výdaj této sumy z výdajového účtu ČSSZ zařadí na položku 5250 a její příjem na příjmový účet na položku 1614.
53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu
531 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
5311 Neinvestiční transfery státnímu rozpočtu
Nepatří sem i převody z fondů organizačních složek státu do jejich rozpočtových příjmů
5312 Neinvestiční transfery státním fondům
Zahrnuje transfery fondům zřízeným podle zákona o rozpočtových pravidlech
5313 Neinvestiční transfery zvláštním fondům ústřední úrovně
Neinvestiční transfery účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).
5314 Neinvestiční transfery fondům sociálního a veřejného zdravotního pojištění
5315 Odvod daně za zaměstnance
Odvod daně ze závislé činnosti úřadem práce za zaměstnance-příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
5316 Odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za zaměstnance
Odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanost úřadem práce za zaměstnance-příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
5317 Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění za zaměstnance
Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištěni úřadem práce za zaměstnance-příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
5318 Neinvestiční transfery prostředků do státních finančních aktiv
5319 Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům
532 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
Na položky tohoto podseskupení položek patří neinvestiční transfery obcím, krajům, regionálním radám a dobrovolným svazkům obcí. Za obec se považuje též hlavní město Praha.
5321 Neinvestiční transfery obcím
Zahrnuje neinvestiční transfery obcím jiné než v položce 5322. Patří sem i transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi prostřednictvím jejich zřizovatelů (převod těchto transferů obcím) a transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi prostřednictvím těchto obcí a krajů (převod těchto transferů krajům); k tomu v náplni seskupení položek 52.
5322 Neinvestiční transfery obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu
Zahrnuje neinvestiční transfery obcím zahrnuté do souhrnného finančního vztahu a explicitně stanovené zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok
5323 Neinvestiční transfery krajům
Zahrnuje transfery poskytované krajům jiné než v položce 5324
5324 Neinvestiční transfery krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu
Zahrnuje neinvestiční transfery poskytované krajům zahrnuté do finančního vztahu a explicitně stanovené zákonem o statním rozpočtu na příslušný rok
5325 Neinvestiční transfery regionálním radám
Neinvestiční transfery subjektům zřízeným a fungujícím podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
5329 Ostatní neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
Zahrnuje např. neinvestiční transfery dobrovolným svazkům obci
533 Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
5331 Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím
Na tuto položku zařazují ústřední orgány státní správy příspěvky, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a obce, dobrovolné svazky obcí a kraje příspěvky, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, podle § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 27/2008 Sb.
5332 Neinvestiční transfery vysokým
Školám Zahrnuje neinvestiční transfery poskytované vysokým školám
5333 Neinvestiční transfery školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi
Neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí. Neinvestiční transfery školským právnickým osobám zřízeným jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami patří na příslušné položky podseskupení 521 a 522, na které patří jejich zřizovatelé.
5334 Neinvestiční transfery veřejným výzkumným institucím
Neinvestiční transfery veřejným výzkumným institucím, tj. osobám zřízeným státem, kraji a obcemi podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
5336 Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím
Na tuto položku zařazují ústřední orgány státní správy, obce, dobrovolné svazky obcí a kraje neinvestiční transfery, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, jiné než ty, které patří na položku 5331. Jsou to zejména dotace podle § 54 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb., dotace podle § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 27/2008 Sb. a dotace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto položku zařazují obce, dobrovolné svazky obcí a kraje transfery svým příspěvkovým organizacím, u kterých plní úlohu prostředníků (k tomu v náplni seskupení položek 52).
5339 Neinvestiční transfery cizím příspěvkovým organizacím
Na tuto položku zařazují organizace neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, zřizovateli kterých nejsou. V případě, že budou zákonem zřízeny další právnické osoby podobné příspěvkovým organizacím (jiné než ty, transfery kterým se zařazují na položky 5333, 5334 a 5335), budou sem patřit i neinvestiční transfery těmto právnickým osobám.
534 Převody vlastním fondům a ve vztahu k útvarům bez plné právní subjektivity
(1) V konsolidaci na úrovni organizace se eliminuji položky 5342 (při převodu sociálnímu fondu obcí a krajů) a 5344 až 5349.
(2) Na položky tohoto podseskupení patří peněžní prostředky převáděné z peněžního fondu (bankovního účtu) organizační složky státu nebo právnické osoby používající rozpočtovou skladbu do jiného peněžního fondu (na jiný bankovní účet) téže organizační složky státu nebo téže právnické osoby, jakož i peněžní prostředky převáděné hlavním městem Prahou jejím městským částem a peněžní prostředky převáděné těmito městskými částmi hlavnímu městu Praze. Výdaje patřící na položky tohoto podseskupení se v odvětvovém třídění zařazují na paragraf 6330.
5341 Převody vlastním fondům hospodářské (podnikatelské) činnosti
5342 Převody fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálnímu fondu obcí a krajů
5343 Převody jiným vlastním fondům a účtům nemajícím charakter veřejných rozpočtů
Patří sem i vratné zálohy zavodni kuchyni na potraviny
5344 Převody vlastním rezervním fondům územních rozpočtů
Patří sem i převody ve prospěch fondu rezerv a rozvoje
5345 Převody vlastním rozpočtovým účtům
Na tuto položku se zařazují výdaje mimorozpočtových peněžních fondů a bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě představující převody do rozpočtu téže organizace (na účet státního rozpočtu organizační složky státu, do rozpočtu státního fondu nebo do rozpočtu obce, kraje, regionální rady nebo dobrovolného svazku obcí), patří na ni i převody mezi základními běžnými účty obce.
5346 Převody do fondů organizačních složek státu
Tato položka se použije pro převody neinvestičních prostředků poskytnuté do fondů organizačních složek státu. Patří sem i převody neinvestičních prostředků do rezervního fondu organizačních složek státu z výdajů státního rozpočtu podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění zákona č. 482/2004 Sb. (převody investičních prostředků patří na položku 6361).
5347 Převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi - výdaje
Na tuto položku zařazují statutární města [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů] peněžní prostředky, které převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty svých městských obvodů nebo městských částí, které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), jakožto dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které tyto městské obvody a městské části převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty statutárních měst, kterých jsou součástí, jestliže se takové převody povahy transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).
5349 Ostatní převody vlastním fondům
536 Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům
5361 Nákup kolků
Na tuto položku patří výdaje na pořízení kolků určených k tomu, aby organizace jimi hradila daně a poplatky, ke kterým je povinna. Patří sem i výdaje organizačních složek státu na nákupy kolků, jestliže na tyto nákupy nepoužívají peněžní prostředky utržené jejich prodejem. Jestliže je na jejich nákupy používají, patří sem výdaje na prvotní nákup kolků při zavedení jejich prodeje a výdaje na nákup kolků při zvýšení jejich zásoby.
5362 Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu
Platby všech daní a poplatků, jak jsou uvedeny ve třídě 1, s výjimkou odvodů za odnětí zemědělské půdy, poplatků za odnětí lesní půdy hrazených v souvislosti s pořizováním dlouhodobého hmotného majetku (patří na položku 6121) a ostatních daní, které v souladu s účetními předpisy vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku (patří na příslušné položky podseskupení 612). Patří sem i nákup dálničních známek v tuzemsku. Daň z přidané hodnoty sem patří jen v případě, že ji organizace platí finančnímu úřadu (platí-li za dodanou věc, službu, práci, výkon nebo právo a dodavatel uvádí zvlášť cenu bez daně z přidané hodnoty a zvlášť daň, zařazuje celou cenu, včetně této daně, na položku, která kupované věci, službě, práci, výkonu nebo právu odpovídá). Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty, kterou organizace zaplatila finančnímu úřadu a ten ji nebo její část organizaci vrací, ať už jako přeplatek nebo nadměrný odpočet. V tom případě organizace přijme částku, kterou jí finanční úřad takto vrací, jako kompenzaci výdajů a zařadí ji na položku 5362 v záporné hodnotě. Na položku 5362 však nepatří daň z přidané hodnoty placená z přenesené povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb.). Daň z přidané hodnoty placená z přenesené povinnosti za stavební práce (§ 92e téhož zákona) se zařazuje na položku 5171 nebo 6121 podle účelu těchto prací. Na tuto položku patří jen platby státnímu rozpočtu, platby krajům, obcím a státním fondům jsou na položce 5365.
5363 Úhrady sankcí jiným rozpočtům
Pokuty, penále, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a jiné sankční platby placené státu, státním fondům, obcím, krajům, regionálním radám a dobrovolným svazkům obcí (sankce placené jiným subjektům patří na položku 5191), jsou-li odděleny od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny (sankce, které nelze od plateb, za jejichž zpoždění jsou uloženy, oddělit, se zatřiďují na stejné položky jako tyto platby). Patří sem zvláště odvody a penále za porušení rozpočtové kázně podle § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákonů č. 482/2004 Sb., č. 270/2007 Sb. a č. 26/2008 Sb. a podle § 22 odst. 4 až 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb., pokuty podle § 22a a 22b tohoto zákona, pokuty podle § 37 a 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 437/2003 Sb. a č. 230/2006 Sb., pokuty, penále a úroky z prodlení podle § 250 až 253 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokuty a přirážky k pojistnému podle § 20 až 22 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) apod. Sankce podle soukromoprávních předpisů a podle smluv uzavřených podle nich, jako úroky z prodlení podle § 369 odst. 1 či smluvní pokuty podle § 436 odst. 4 obchodního zákoníku nebo úroky nebo poplatky z prodlení podle § 517 odst. 2 či § 723 nebo smluvní pokuty podle § 544 a 545 občanského zákoníku, patří na položku 5363 jen v případě, že jsou placeny státu, státním fondům, obcím, krajům, regionálním radám nebo dobrovolným svazkům obcí, jinak patří na položku 5191.
5364 Vratky veřejným rozpočtům ústřední úrovně transferů poskytnutých v minulých rozpočtových obdobích
Vratky transferů poskytnuté v předcházejících obdobích z jiného rozpočtu Nezahrnuje výdaje z finančního vypořádaní mezi krajem a obcemi, ty patři na položku 5366
5365 Platby daní a poplatků krajům, obcím a státním fondům
Platby daní a poplatků, jestliže jejich příjemcem jsou kraje, obce nebo státní fondy
5366 Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi krajem a obcemi a dobrovolnými svazky obcí
Zahrnuje výdaje z finančního vypořádáni minulých let hrazené obcemi krajům nebo naopak výdaje krajů hrazené obcím a dobrovolným svazkům obcí z titulu finančního vypořádám minulých let (např. doplatky dotací na sociální dávky
5367 Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi
Zahrnuje vzájemné vypořádací vztahy mezi obcemi navzájem, mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a mezi dobrovolnými svazky obcí navzájem. Při vypořádání přes hranice okresu se zároveň použije záznamová jednotka 026 a přes hranice kraje 035.
5368 Výdaje z finančního vypořádání minulých let mezi regionální radou a kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí
Výdaje z finančního vypořádání mezi na jedné straně regionální radou a na druhé krajem, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Pokud by došlo k vypořádání přes hranice kraje, použije se záznamová jednotka 035.
5369 Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům
Zahrnuje transfery ze státního rozpočtu územním rozpočtům v rámci finančního vypořádání minulých let
54 Neinvestiční transfery obyvatelstvu
541 Sociální dávky
5410 Sociální dávky
Zahrnuje transfery charakteru dávek sociálního zabezpečeni (i do zahraničí), tj dávek zahrnutých do pododdílů odvětvového tříděni 411 až 418, paragrafu 4195 a přip. i paragrafu 4199 a podpory v nezaměstnanosti zahrnované na paragraf 4210 Nezahrnuje zásadně platby charakteru
návratných půjčených prostředků obyvatelstvu
Patří sem i výsluhové náležitosti podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, tj. výsluhový příspěvek (§ 132 až 137), odbytné (§ 138 a 139), odchodné (§ 140) a úmrtné (§ 141), a výdaje k uspokojení výsluhových nároků podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, tj. výsluhový příspěvek (§ 157 až 163), odchodné (§ 155 a 156), úmrtné (§ 164) a úhrada nutných výdajů na rakev a poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu (§ 164a odst. 1).
542 Náhrady placená obyvatelstvu
Mající charakter transferů, tj. nikoliv náhrady zařazené do seskupení položek 51.
5421 Náhrady z úrazového pojištění
Zahrnuje i spoluúčast z pouštěni odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
5422 Náhrady povahy rehabilitaci
Patři sem náhrady členům odboje, soudní rehabilitace, náhrady podle zákona o mimosoudních rehabilitacích apod.., například náhrady podle nařízení vlády č. 165/1997 Sb., o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem.
5423 Náhrady mezd podle zákona č. 118/2000 Sb.
Jedná se o mzdy vyplacené úřadem práce zaměstnancům za zaměstnavatele při jeho platební neschopnosti podle zákona č.118/2000 Sb. Jsou to mzdy po odpočtu srážek, které se zařazují na položky 5315. 5316 a 5317.
5424 Náhrady mezd v době nemoci
Na tuto položku zařazuje organizace peněžní prostředky, které vydává svým zaměstnancům jako náhrady mezd v prvních dvou týdnech nemoci podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nebo podle § 128 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Patří sem i stejná plnění podle jiných zákonů, například podle § 73 odst. 4 zákona o obcích (zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nebo podle § 81 odst. 6 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 305/2008 Sb. Peněžitá plnění poskytovaná v době prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény sem patří i v případě, že jsou označená jinak než jako náhrada mzdy nebo platu (například jsou označená jako plat ve snížené výši), jako je peněžité plnění podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákonů č. 261/2007 Sb. a č. 305/2008 Sb. Na položku 5424 patří veškeré částky vyplacené za první dva týdny nemoci bez ohledu na to, že část z nich se organizaci vrací podle § 9 odst. 2 a 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení (vrácené částky zařazuje Česká správa sociálního zabezpečení na položku 5250 a organizace je jakožto příjem neuvádějí, protože místo toho, aby je přijímaly, je podle uvedeného ustanovení odečítají od pojistného na sociální zabezpečení, které této správě odvádějí z mezd svých zaměstnanců), a bez ohledu na to, že organizační složky státu tyto částky převádějí z výdajového účtu státního rozpočtu pro ně určeného na výdajový účet státního rozpočtu pro mzdy, aby mohly být vyplaceny spolu s nimi podle § 48 odst. 3 zákona o krajích (zákona č. 129/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
5425 Příspěvek na náklady pohřbu dárce orgánu a náhrada poskytovaná žijícímu dárci
Na tuto položku se zařazuje příspěvek na náklady související s vypravením pohřbu zemřelému dárci, kterému byl proveden odběr orgánu podle transplantačního zákona, a náhrada účelně a prokazatelně vynaložených výdajů žijícím dárcem orgánu a rozdíl mezi jeho ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy, platu nebo odměny a obdrženým nemocenským z nemocenského pojištění, který tomuto dárci vznikl dočasnou pracovní neschopností v souvislosti s odběrem orgánu a poskytováním zdravotních služeb, které si tento odběr vyžádal [§ 28a a 28b zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 44/2013 Sb.].
5429 Ostatní náhrady placené obyvatelstvu
Náhrady za újmy, které organizace nezpůsobila, zejména náhrady podle zákona č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky.
549 Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu
5491 Stipendia žákům, studentům a doktorandům
5492 Dary obyvatelstvu
Zahrnuje výlučně peněžíte dary poskytované obyvatelstvu. Výdaje na nákup darů poskytovaných v naturální formě se zařazuji na položku 5194.
5493 Účelové neinvestiční transfery fyzickým osobám
Zahrnuje transfery poskytované v rámci dotačních programů fyzickým osobám, které nejsou podnikatelskými subjekty. Jde zejména o neinvestiční dotace poskytované ministerstvy zemědělství, životního prostředí, pro místní rozvoj, kultury apod. fyzickým osobám - vlastníkům zemědělské nebo lesní půdy či kulturních památek, osobám, které se podílejí na výzkumu a vývoji, apod. Patří sem i neinvestiční transfery podnikatelům na jinou než podnikatelskou činnost.
5494 Neinvestiční transfery obyvatelstvu nemající charakter daru
Např. peněžní a věcná ocenění fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu (§ 49 odst. 6 zákona č.218/2000 Sb.) nebo u územních samosprávných celků odměny v různých soutěžích, kupříkladu o nejlepší dětskou kresbu apod. Odměny (peněžité ceny) z veřejných soutěží a veřejných příslibů (podle § 847 až 852 občanského zákoníku) patří na položku 5021.
5499 Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu
Veškeré transfery obyvatelstvu jinde nespecifikované, jako např. kapesné chovancům ústavů a dětských domovu, uprchlických táborů, státní příspěvky na důchodové připojištění, úrokové příspěvky na individuální bytovou výstavbu, mladým manželstvím, na stavební sporem apod. Patří sem i kapesné žáků vojenských středních škol, jednorázová peněžní výpomoc k překlenutí tíživé sociální situace a náborový příspěvek při povoláni do služebního poměru poskytovaný vojákům podle zákona o vojácích z povolání. Zahrnuje i přímo vyplacené nenávratné příspěvky a odměny zaměstnancům na základě smluv z kolektivního vyjednávání ze sociálních fondů obcí a krajů. Zahrnuje naoř přímé příspěvky na nákup rekreačních nebo lázeňských poukazů.
55 Neinvestiční transfery do zahraničí
551 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím a nadnárodním orgánům
5511 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím
Zahrnuje členské příspěvky mezinárodním organizacím - Organizaci spojených národů a jejím organizacím jako UNICEF, FAO atd., které nemají povahu nadnárodního organu. Zahrnuje i příspěvky euroregionům.
5512 Neinvestiční transfery nadnárodním orgánům
Transfery Evropské unii. Patří sem i sankce, které se jí platí.
5513 Vratky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků Evropských společenství
Peněžní prostředky vracené ze státního rozpočtu do rozpočtu Evropských společenství za Národní fond podle § 38 odst. 3 druhé věty části věty před středníkem zákona č.218/2000 Sb.
5514 Odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie podle daně z přidané hodnoty
Tato položka zahrnuje měsíční úhrady odvodů ze zdrojů podle daně z přidané hodnoty do rozpočtu Evropské unie, jejichž celková výše se stanoví pro Českou republiku v rozpočtu Evropské unie na příslušný rok. Dále zahrnuje dodatečné úhrady, vyplývající z finančního vypořádání konečného nároku rozpočtu Evropské unie dle daně z přidané hodnoty za předcházející rozpočtové roky. Jde o výdaj kapitoly Všeobecná pokladní správa.
5515 Odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie podle hrubého národního důchodu
Tato položka zahrnuje měsíční úhrady odvodů ze zdrojů podle hrubého národního důchodu do rozpočtu Evropské unie, jejichž celková výše se stanoví pro Českou republiku v rozpočtu Evropské unie na příslušný rok. Dále zahrnuje měsíční úhrady, kterými se Česká republika podílí na financování oprav rozpočtových nevyvážeností Velké Británii v rozpočtu Evropské unie, a měsíční úhrady, kterými se Česká republika podílí na financování hrubého snížení ročních příspěvků založených na hrubém národním důchodu, které podle rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství obdrží Nizozemsko a Švédsko v letech 2007 až 2013. Rovněž zahrnuje odvody prostředků, kterými se Česká republika podílí na financování úlev pro Dánsko, Velkou Británii a Irsko, které pro tyto země vyplývají z neúčasti na některých společných politikách Evropské unie a financování úprav vyplývajících z konečného vypořádání s rozpočtem Evropské unie za léta předcházející a případných dalších dodatkových požadavků. Jde o výdaj kapitoly Všeobecná pokladní správa.
552 Neinvestiční transfery cizím státům
5520 Neinvestiční transfery cizím státům
553 Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí
5531 Peněžní dary do zahraničí
Poskytnuté peněžní dary do zahraničí, zejména podle § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb. Skutečnost, že peněžní dar je poskytován do zahraničí, má při zařazení na položku přednost před skutečností, že je poskytován subjektu určitého druhu, a proto je-li např. poskytován nadaci v zahraničí, nezařadí se na položku 5229, ale 5531. Zahraničím se rozumí i cizí zastupitelský úřad v České republice, ne však subjekt zřízený podle cizího práva působící v České republice.
5532 Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí
Nezahrnuje úhrady sociálních dávek do zahraničí, které jsou na položce 5410.
56 Neinvestiční půjčené prostředky
Výmezem jednotlivých položek je obdobné jako v seskupeních položek 52, 53 a 54 Jde zásadně o půjčené prostředky poskytované jako akt rozpočtové politiky, tedy v zájmu podpory druhého subjektu nebo jeho programu. Tyto půjčené prostředky přitom mohou mít i charakter nákupu cenných papírů (dluhopisů) tohoto subjektu. Naopak na toto seskupeni se nezařadí půjčené prostředky poskytované jako nástroj řízené likvidity, kdy je primárním cílem daných půjčených prostředků maximální zhodnoceni dočasně volných peněžních prostředků. Tyto operace se zařadí na třídu 8.
561 Neinvestiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům
5611 Neinvestiční půjčené prostředky finančním institucím
Návratné neinvestiční transfery bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 5614. Patří sem i neinvestiční půjčené prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
5612 Neinvestiční půjčené prostředky nefinančním podnikatelským subjektům-fyzickým osobám
5613 Neinvestiční půjčené prostředky nefinančním podnikatelským subjektům-právnickým osobám
5614 Neinvestiční půjčené prostředky finančním a podobným institucím ve vlastnictví státu
Neinvestiční půjčené prostředky akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční půjčené prostředky Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č. 58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i neinvestiční půjčené prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
5615 Neinvestiční půjčené prostředky vybraným podnikatelským subjektům ve vlastnictví státu
Neinvestiční půjčené prostředky Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty, Vinařskému fondu a akciové společnosti Centrum - F. Patří sem i neinvestiční půjčené prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
5619 Ostatní neinvestiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům
562 Neinvestiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím
5621 Neinvestiční půjčené prostředky obecně prospěšným společnostem
5622 Neinvestiční půjčené prostředky spolkům
5623 Neinvestiční půjčené prostředky církvím a náboženským společnostem
5624 Neinvestiční půjčené prostředky společenstvím vlastníků jednotek
5629 Ostatní neinvestiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím
563 Neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům ústřední úrovně
5631 Neinvestiční půjčené prostředky státnímu rozpočtu
5632 Neinvestiční půjčené prostředky státním fondům
5633 Neinvestiční půjčené prostředky zvláštním fondům ústřední úrovně
5634 Neinvestiční půjčené prostředky fondům sociálního a zdravotního pojištění
5639 Ostatní neinvestiční půjčené prostředky jiným veřejným rozpočtům
564 Neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně
5641 Neinvestiční půjčené prostředky obcím
5642 Neinvestiční půjčené prostředky krajům
5643 Neinvestiční půjčené prostředky regionálním radám
Neinvestiční návratné transfery subjektům zřízeným a fungujícím podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
5649 Ostatní neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně
565 Neinvestiční půjčené prostředky příspěvkovým a podobným organizacím
5651 Neinvestiční půjčené prostředky zřízeným příspěvkovým organizacím
5652 Neinvestiční půjčené prostředky vysokým školám
Zahrnuje neinvestiční půjčené prostředky poskytované vysokým školám.
5659 Neinvestiční půjčené prostředky ostatním příspěvkovým organizacím
platby charakteru půjčených prostředků PO, které zřídili jiní zřizovatelé
566 Neinvestiční půjčené prostředky obyvatelstvu
5660 Neinvestiční půjčené prostředky obyvatelstvu
567 Neinvestiční půjčené prostředky do zahraničí
5670 Neinvestiční půjčené prostředky do zahraničí
57 Neinvestiční převody Národnímu fondu
Peněžní prostředky převedené do Národního fondu na jeho neinvestiční výdaje pro plněni závazků vyplývajících z mezinárodních smluv
571 Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Phare
5710 Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Phare
572 Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Ispa
5720 Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Ispa
573 Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Sapard
5730 Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Sapard
574 Převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů
5740 Převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů
575 Převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů
Evropských společenství a ČR
5750 Převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů Evropských společenství a ČR
576 Převody Národnímu fondu na spolufinancováni související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí
5760 Převody Národnímu fondu na spolufinancování související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí
577 Převody ze státního rozpočtu do Národního fondu na vyrovnání kursových rozdílů
5770 Převody ze státního rozpočtu do Národního fondu na vyrovnání kursových rozdílů
579 Ostatní Převody do Národního fondu
5790 Ostatní Převody do Národního fondu
59 Ostatní neinvestiční výdaje
590 Ostatní neinvestiční výdaje
5901 Nespecifikované rezervy
Použije se jen pro rozpočtováni obecných rezerv, které nelze zařadil na specifičtější položku. Ve skutečnosti se výdaj zatřídí v souladu se svojí druhovou povahou.
5902 Ostatní výdaje z finančního vypořádání minulých let
Zahrnuje výdaje z finančního vypořádám z minulých let hrazené jiným subjektům, než jsou veřejné rozpočty.
5909 Ostatní neinvestiční výdaje jinde nezařazené
Patří sem veškeré neinvestiční výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 5. Patří sem i vratky dobropisů, přeplatků záloh, mylně inkasovaných prostředků apod.. přijatých v předchozích letech. Patří sem i výdaje představující krádež a výdaje k úhradě ukradených peněz nebo přijatých falešných bankovek (například když se z pokladny organizační složky státu ztratí hotovost přijatá jako příjmy nebo když se zjistí, že taková hotovost je falešná, převede se odpovídající částka z výdajového účtu na příjmový, ve výdajích se zařadí na položku 5909 a v příjmech na položky, na něž ukradené nebo falešné peníze patřily; když se z pokladny organizace ztratí hotovost určená na výdaje, zařadí se jako výdaj na položce 5909; stejně se postupuje u částek ukradených z bankovního účtu). Na tuto položku se zařazují i vratky peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám, například když taková osoba daruje organizaci peněžní částku na zakoupení určité věci s tím, ať případný zbytek částky je jí vrácen (je-li příjemcem takového daru rezervní fond organizační složky státu, provádí se vratka přímo z něj). Na tuto položku patří i výdaje, které jsou vratkami příjmů přijatých na příjmové účty státního rozpočtu v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné příjmy, ale jako kladné výdaje (u organizačních složek státu nejsou vydávány z příjmových účtů státního rozpočtu, ale z účtů výdajových).Na položku 5909 se zařazuje i vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 až 459 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a § 2991 až 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179.
599 Dočasné zatřídění výdajů
5991 Dočasné zatřídění výdajů
Na tuto položku jakožto součást tzv. přednastavené identifikace koruny zařazuje rozpočtový systém [§ 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.], který je součástí Integrovaného informačního systému státní pokladny a který automaticky zařazuje částky z bankovních výpisů na jednotky rozpočtové skladby, takové částky výdajů výdajových účtů státního rozpočtu, které z nich nebyly odepsány na základě platebního příkazu vystaveného organizační složkou státu a které proto nemohl zařadit na jednotky rozpočtové skladby uvedené v rezervaci založené podle § 34 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb. Jsou to zejména výdaje uskutečněné prostřednictvím šeku nebo na základě nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu. Na tuto položku též může organizační složka státu zařadit již uskutečněné výdaje, které je třeba zařadit na položku nebo jiné jednotky rozpočtové skladby odlišné od těch, na něž byly zařazeny po uskutečnění výdaje, předtím, než založí rezervaci na tuto položku nebo tyto jiné jednotky rozpočtové skladby a zařadí je na ně. Rozpočtový systém na položku 5991 zařazuje též příjmy (minusové výdaje) výdajových účtů státního rozpočtu.
Výdaje a příjmy zařazené na této položce organizační složka státu z této položky vyřadí a zařadí na položku a ostatní jednotky rozpočtové skladby odpovídající jejich povaze ihned poté, kdy získá k tomu potřebné informace. Tato položka se nerozpočtuje. Na konci roku ani na konci jednotlivých měsíců nesmí vykazovat žádný zůstatek.
6 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE
61 Investiční nákupy a související výdaje
Na položky seskupení položek 61 patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a na jeho technické zhodnocení. Mezi tyto výdaje se vedle plateb dodavateli tohoto majetku zahrnují i výdaje na hodnoty uvedené v § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášek č. 403/2011 Sb., č. 460/2012 Sb. a č. 473/2013 Sb.
Zahrnují se i částky, které dodavatelé dlouhodobého majetku platí jako daň z přidané hodnoty, tj. zahrnuje se celá cena placená dodavateli (tzv. cena včetně daně z přidané hodnoty) a nikoliv pouze tzv. cena bez daně z přidané hodnoty, i když ji dodavatel ve faktuře nebo jiném dokladu, na jehož základě mu organizace za dodávku platí, uvádí (k tomu náplň položky 5362). V případe aktivace vlastního majetku se zahrnují jen prostředky, které byly na aktivaci vynaloženy.
611 Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým je nehmotný majetek (definice je uvedena v náplni položky 5041), doba jehož použitelnosti je delší než rok a částka, za niž byl pořízen, převyšuje 60 tisíc Kč (§ 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášek č. 403/2011 Sb. a č. 460/2012 Sb.). Na položky tohoto podseskupení patří zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a toto oprávnění je na dobu delší než rok (je-li na rok nebo dobu kratší nebo platba za ně nepřevýšila 60 tisíc Kč, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 5179). Patří sem i odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li jejich použitelnost delší než rok a odměna vyšší než 60 tisíc Kč (převod patentu podle § 15 zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ochranných práv k chráněné odrůdě podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně práv k odrůdám, ochranné známky podle § 15 odst. 1 zákona o ochranných známkách, práva na průmyslový vzor podle § 19 odst. 1 a § 30 zákona o ochraně průmyslových vzorů, převod užitného vzoru podle § 12 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona o užitných vzorech a převod topografie polovodičového výrobku podle § 18 odst. 2 zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků). Na položky podseskupení 611 patří i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku, převyšuje-li cena, která byla za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě zaplacena, 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5179 nebo 5172); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného nehmotného majetku nerozhoduje.
6111 Programové vybavení
Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým jsou počítačové programy. Jsou to výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů jakožto autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5042 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a tento počítačový program je použitelný déle než rok (je-li použitelný méně než rok nebo zaplacená částka 60 tisíc Kč nepřevyšuje, výdaje na získání oprávnění se zařazují na položku 5172). Na položku 6111 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení každého jednotlivého programu převyšuje 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5172); cena ani ocenění zhodnocovaného programu ani doba jeho použitelnosti nerozhodují.
6112 Ocenitelná práva
Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým nejsou informace, jiné soubory signálů ani oprávnění podle zákonů o ochraně duševního vlastnictví. Na tuto položku patří například případné výdaje organizací, které provozují zařízení podle § 2 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, na nákup povolenek k vypouštění emisí podle § 8 odst. 2 tohoto zákona.
6113 Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti
Výdaje na převod práv k výsledkům výzkumu nebo vývoje, která nelze chránit podle zákonů o ochraně duševního vlastnictví (autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně práv k odrůdám, zákona o ochranných známkách, zákona o ochraně průmyslových vzorů, zákona o užitných vzorech, zákona o ochraně biotechnologických vynálezů ani zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků), od jejich vlastníka [§ 11, 15 a 16 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů)].
6119 Ostatní nákup dlouhodobého nehmotného majetku
Výdaje uvedené v náplni podseskupení položek 611, které nejsou uvedeny v náplních položek 6111, 6112 a 6113. Jsou to zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl kromě počítačových programů podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a toto oprávnění je na dobu delší než rok (je-li na rok nebo dobu kratší nebo platba za ně nepřevýšila 60 tisíc Kč, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 5179). Na tuto položku patří též odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li doba jejich použitelnosti delší než rok a odměna přesahuje 60 tisíc Kč. Na položku 6119 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku kromě počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě převyšuje 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5179); cena ani ocenění zhodnocovaného nehmotného majetku ani doba jeho použitelnosti nerozhodují. Na položku 6119 patří i výdaje uvedené ve třetí větě náplně podseskupení položek 611.
612 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
Součásti výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, jak je definuje § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., se zatřiďují podle jejich charakteru pod jednotlivé položky podseskupení 612 (v současné době pořizovací cena 40 tis. Kč a doba použitelnosti jeden rok), včetně projektové dokumentace zpracované pro účely návrhu na vydání územního rozhodnutí, k žádosti o stavební povolení a skutečného povolení stavby.
6121 Budovy, haly a stavby
Výdaje na pořízení budov, jiných staveb a dalších věcí a hodnot majících povahu dlouhodobého hmotného majetku, které mezi stavby zařazují účetní předpisy (§ 14 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky). Na tuto položku patří i výdaje odpovídající nákladům, které účetní předpisy vyjmenovávají jakožto součást ocenění dlouhodobého majetku (§ 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb.), a další obdobné výdaje, které s pořízením souvisejí. Mezi tyto výdaje patří zejména daň z přidané hodnoty placená organizacemi z přenesené povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb.) za stavební práce (§ 92e téhož zákona) k pořízení budov, jiných staveb a dalších věcí a hodnot podle věty první. Na položku 6121 patří i výdaje vynakládané od 1. 1. 2014 na pořízení staveb s pozemky, na nichž stojí (staveb, které jsou podle § 506 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, součástí pozemku), nelze-li výdaj na pořízení stavby od výdaje na pořízení pozemku oddělit.
6122 Stroje, přístroje a zařízení
6123 Dopravní prostředky
Včetně nákupů transportních zařízeni.
6124 Pěstitelské celky trvalých porostů
6125 Výpočetní technika
Včetně příslušenství datových sítí.
6127 Umělecká díla a předměty
Pořízem uměleckých děl a předmětů za účelem výzdoby a doplnění interiérů a exteriérů, které lze ocenit podle právních předpisů.
6129 Nákup dlouhodobého hmotného majetku jinde nezařazený
Včetně např. nákupu základního stáda a hospodářských zvířat.
613 Pozemky
6130 Pozemky
Výdaje na pořízení pozemků. Výdaje vynakládané od 1. 1. 2014 na pořízení staveb s pozemky, na nichž stojí (staveb, které jsou podle § 506 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, součástí pozemku), nelze-li výdaj na pořízení stavby od výdaje na pořízení pozemku oddělit, patří na položku 6121.
614 Výdaje související s investičními nákupy
6141 Poskytnuté investiční příspěvky
Za příspěvky patřící do teto položky se považuji veškeré opětované příspěvky investiční povahy, které nelze specifikovat na jiné položky (např. podseskupeni položek 612). Patří sem i příspěvky na tzv. účelně vynaložené náklady jiným organizacím, které v souladu s účtovou osnovou vstupují do pořizovací ceny investice.
6143 Investiční úroky
Patří sem platby úroků z úvěrů, které podle účtové osnovy vstupuji do pořizovací ceny investice (tj. úroky hrazené do doby uvedení dlouhodobého majetku do používání).
Po uvedení investice do užívaní se další placené úroky zařadí na položku 5141.
6144 Odvody za odnětí zemědělské půdy a poplatky za odnětí lesní půdy
6145 Daně placené v souvislosti s investicí
Platby daní, které v souladu s účtovou osnovou vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého majetku (ostatní daně se zařadí na položku 5362, odvody za odnětí zemědělské a lesní půdy na
položku 6144)
6149 Výdaje související s investičními nákupy jinde nezařazené
62 Nákup akcií a majetkových podílů
Jen jde-li o akt rozpočtové politiky jako takové a nikoliv o nastroj řízem likvidity
620 Nákup akcii a majetkových podílů
6201 Nákup akcií
Na tuto položku patří částky, za něž organizace nakupuje akcie, i částky, jimiž organizace jakožto upisovatelka akcií splácí akcie, které upsala, a to jak při zakládání akciové společnosti, tak při zvyšování jejího základního kapitálu.
6202 Nákup majetkových podílů
Např. majetkový vklad do společnosti s ručením omezeným.
6209 Nákup ostatních majetkových nároků
Zejména platby osobám oprávněným ze zákonů o zmírnění následků majetkových křivd, od nichž organizace kupuje právo na vydání věci podle těchto zákonů.
63 Investiční transfery
Výmezem jednotlivých subjektů je obdobně jako v seskupeních položek 52,53 a 54.
631 Investiční transfery podnikatelským subjektům
6311 Investiční transfery finančním institucím
Investiční transfery bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 6314. Patří sem i investiční transfery těmito subjekty zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
6312 Investiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům-fyzickým osobám
Investiční transfery fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční. Patří sem i investiční transfery těmito fyzickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
6313 Investiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům-právnickým osobám
Investiční transfery subjektům zřízeným podle obchodního zákoníku (veřejným obchodním společnostem, komanditním společnostem, společnostem s ručením omezeným, akciovým společnostem a družstvům) a dalších předpisů jako právnické osoby vyvíjející podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční s výjimkou transferů, které patří na položku 6315. Patří sem i investiční transfery těmito právnickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
6314 Investiční transfery finančním a podobným institucím ve vlastnictví státu
Investiční transfery akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména investiční transfery Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č. 58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
6315 Investiční transfery vybraným podnikatelským subjektům ve vlastnictví státu
Investiční transfery Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty, Vinařskému fondu a akciové společnosti Centrum - F. Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
6319 Ostatní investiční transfery podnikatelským subjektům
632 Investiční transfery neziskovým a podobným organizacím
6321 Investiční transfery obecně prospěšným společnostem
Investiční transfery společnostem založeným podle zákona o obecně prospěšných společnostech (zákona č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů), jestliže se tímto zákonem, zrušeným novým občanským zákoníkem, i nadále řídí (§ 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným obecně prospěšnými společnostmi.
6322 Investiční transfery spolkům
Investiční transfery spolkům (§ 214 až 302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří sem i investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným spolky.
6323 Investiční transfery církvím a náboženským společnostem
Investiční transfery církvím a náboženským společnostem registrovaným podle zákona o církvích a náboženských společnostech (zákona č. 3/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i investiční transfery jimi zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
6324 Investiční transfery společenstvím vlastníků jednotek
6329 Ostatní investiční transfery neziskovým a podobným organizacím
Investiční transfery, které nejsou zařaditelné na některou z předchozích položek, mimo jiné nadacím a nadačním fondům zřízeným podle zákona o nadacích a nadačních fondech (zákona č. 227/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem investiční transfery, nejsou-li zařaditelné na některou z předchozích položek, zejména transfery fundacím a ústavům (§ 303 až 418 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
633 Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
6331 Investiční transfery státnímu rozpočtu
6332 Investiční transfery státním fondům
6333 Investiční transfery zvláštním fondům ústřední úrovně
6334 Investiční transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění
6335 Investiční transfery státním finančním aktivům
6339 Ostatní investiční transfery jiným veřejným rozpočtům
634 Investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
Na položky tohoto podseskupení položek patří investiční transfery obcím, krajům, regionálním radám a dobrovolným svazkům obcí. Za obec se považuje též hlavní město Praha.
6341 Investiční transfery obcím
6342 Investiční transfery krajům
6343 Investiční transfery obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu
6344 Investiční transfery krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu
6345 Investiční transfery regionálním radám
Investiční transfery subjektům zřízeným a fungujícím podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
6349 Ostatní investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
Investiční transfery jiným veřejným rozpočtům územní úrovně než obcím, krajům a regionálním radám, v současné době dobrovolným svazkům obcí.
635 Investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
6351 Investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím
Investiční transfery, které správci kapitol státního rozpočtu, kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují příspěvkovým organizacím, jichž jsou zřizovateli, s výjimkou investičních transferů, které kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují zřízeným příspěvkovým organizacím z peněžních prostředků, které za tím účelem obržely od jiného veřejného rozpočtu (ty patří na položku 6356).
6352 Investiční transfery vysokým školám
Zahrnuje investiční transfery poskytované vysokým školám.
6353 Investiční transfery školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi
Investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Investiční transfery školským právnickým osobám zřízeným jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami patří na příslušné položky podseskupení 631 a 632, na které patří jejich zřizovatelé.
6354 Investiční transfery veřejným výzkumným institucím
Investiční transfery veřejným výzkumným institucím, tj. osobám zřízeným státem, krajem nebo obcí podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
6356 Jiné investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím
Investiční transfery, které kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují příspěvkovým organizacím, jichž jsou zřizovateli, z peněžních prostředků z transferů, které za tím účelem obdržely z veřejného rozpočtu od jiného subjektu. Na tuto položku zařazují obce, dobrovolné svazky obcí a kraje transfery svým příspěvkovým organizacím, u kterých plní úlohu prostředníků (k tomu v náplni seskupení položek 52).
6359 Investiční transfery ostatním příspěvkovým organizacím platby charakteru transferů PO, které zřídili mu zřizovatele
636 Investiční převody vlastním fondům
637 Investiční transfery obyvatelstvu
6371 Účelové investiční transfery nepodnikajícím fyzickým osobám
Zahrnuje transfery poskytované „v obecném zájmu" v rámci dotačních programů fyzickým osobám, které nejsou podnikatelskými subjekty obdobné jako v případě položky 5493, ale na investiční účely.
6379 Ostatní investiční transfery obyvatelstvu
638 Investiční transfery do zahraničí
6380 Investiční transfery do zahraničí
64 Investiční půjčené prostředky
Vymezení jednotlivých subjektů je obdobné jako v seskupeních položek 52, 53 a 54.
641 Investiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům
6411 Investiční půjčené prostředky finančním institucím
Návratné investiční transfery bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 6414.
6412 Investiční půjčené prostředky nefinančním podnikatelským subjektům-fyzickým osobám
6413 Investiční půjčené prostředky nefinančním podnikatelským subjektům-právnickým osobám
6414 Investiční půjčené prostředky finančním a podobným institucím ve vlastnictví státu
Návratné investiční transfery akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční transfery Českomoravské záruční a rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č. 58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i návratné investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
6415 Investiční půjčené prostředky vybraným podnikatelským subjektům ve vlastnictví státu
Návratné investiční transfery Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty, Vinařskému fondu a akciové společnosti Centrum - F. Patří sem i návratné investiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.
6419 Ostatní investiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům
642 Investiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím
6421 Investiční půjčené prostředky obecně prospěšným společnostem
6422 Investiční půjčené prostředky občanským sdružením
6423 Investiční půjčené prostředky církvím a náboženským společnostem
6424 Investiční půjčené prostředky společenstvím vlastníků jednotek
6429 Ostatní investiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím
643 Investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům ústřední úrovně
6431 Investiční půjčené prostředky státnímu rozpočtu
6432 Investiční půjčené prostředky státním fondům
6433 Investiční půjčené prostředky zvláštním fondům ústřední úrovně
6434 Investiční půjčené prostředky fondům sociálního a zdravotního pojištění
6439 Ostatní investiční půjčené prostředky jiným veřejným rozpočtům
644 Investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně
6441 Investiční půjčené prostředky obcím
6442 Investiční půjčené prostředky krajům
6443 Investiční půjčené prostředky regionálním radám
Investiční návratné transfery subjektům zřízeným a fungujícím podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
6449 Ostatní investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům místní úrovně
645 Investiční půjčené prostředky příspěvkovým a podobným organizacím
6451 Investiční půjčené prostředky zřízeným příspěvkovým organizacím
6452 Investiční půjčené prostředky vysokým školám
Zahrnuté investiční půjčené prostředky vysokým školám.
6459 Investiční půjčené prostředky ostatním příspěvkovým organizacím
646 Investiční půjčené prostředky obyvatelstvu
6460 Investiční půjčené prostředky obyvatelstvu
647 Investiční půjčené prostředky do zahraničí
6470 Investiční půjčené prostředky do zahraničí
67 Investiční Převody Národnímu fondu
Peněžní prostředky na investice převedené do Národního fondu na plnění závazku vyplývajících z mezinárodních smluv
671 Investiční Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu
Phare
6710 Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Phare
672 Investiční Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Ispa
6720 Investiční Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Ispa
673 Investiční Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Sapard
6730 Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Sapard
674 Investiční Převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů
6740 Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů
675 Investiční Převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů Evropských společenství a ČR
6750 Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů Evropských společenství a ČR
676 Investiční Převody Národnímu fondu na spolufinancování související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí
6760 Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí
679 Ostatní investiční Převody do Národního fondu
6790 Ostatní investiční Převody do Národního fondu
69 Ostatní kapitálové výdaje
690 Ostatní kapitálové výdaje
6901 Rezervy kapitálových výdajů
Je určena jen pro rozpočtovaní rezerv na kapitálové výdaje, skutečnost se zatřídí v souladu s druhovou povahou výdaje.
6909 Ostatní kapitálové výdaje jinde nezařazené
Patři sem veškeré kapitálové výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 6.
8 FINANCOVANÍ
Na položky třídy 8 patří pohyby bankovních účtů (připsání peněžních prostředků na tyto účty a odepsání peněžních prostředků z nich) peněžních fondů, na které se podle § 1 odst. 1 vyhlášky rozpočtová skladba vztahuje, mající povahu přijetí peněžních prostředků za účelem úhrady schodku obdržených z půjček a jiných zdrojů, do kterých mají být vráceny (včetně obdržených za prodej vlastních dluhopisů), utržených za prodej akcií nebo jiných součástí majetku pořízených z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a inkasovaných jakožto splátky peněžních prostředků půjčených jiným subjektům za účelem jejich zhodnocení a povahu vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení převedených jiným subjektům jakožto půjčky nebo jiné peněžní prostředky určené k vrácení (včetně převedených jakožto cena za koupi cizích dluhopisů) nebo jakožto cena za koupi akcií nebo jiných součástí majetku pořizovaných z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a vydávaných jakožto splátky vypůjčených peněžních prostředků. Za tato přijetí a vydání se nepovažují pohyby účtů řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí. Tyto účty jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny a rozpočtové skladbě nepodléhají. Přijetí peněžních prostředků se na položky třídy 8 zapisuje plusem a vydání minusem s výjimkou zápisu převodů, které mají povahu oprav převodů již provedených, jako jsou například převody mezi vlastními účty, vratky mylných plateb (položka 8300) a převody kursových zisků obsažených v přijatých platbách v kapitole Státní dluh z účtu pro řízení státního dluhu na příjmový účet této kapitoly (položka 2143) a převody z jejího výdajového účtu na účet pro řízení státního dluhu k uhrazení kursové ztráty vzniklé při vydání z tohoto účtu (položka 5142).
81 Financování z tuzemska
Zahrnuje financování rezidentními bankami, domácnostmi, podniky a jinými organizacemi a jinými domácími rozpočty.
811 Krátkodobé financování
Financování s dobou splatnosti dojednáno roku.
8111 Krátkodobé vydané dluhopisy
Přijeti výnosů z prodeje krátkodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů.Zápis na tuto položku představuje zvýšení financováni (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8112 Uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů
Úhrady (umoř) závazku z vlastních krátkodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8113 Krátkodobé přijaté půjčené prostředky
Přiletí krátkodobých půjčených prostředků na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8114 Uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředky
Uhrazení dříve přijatých půjčených prostředků ve smyslu položky 8113. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představme sníženi financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8115 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech kromě účtů státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA
(1) Změna slávu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Tato položka se používá pro rozpočtování a podle skutečného rozdílu mezi stavem prostředků na krátkodobých bankovních účtech od začátku do konce období se zápise až do finančního výkazu. Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje sníženi financováni na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představme zvýšeni financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].
(2) Na položku se zařazují změny stavů bankovních účtů státního rozpočtu a bankovních účtů, které v souvislosti se státním rozpočtem vede Ministerstvo financí, s výjimkou bankovních účtů, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.); ty se zařazují na položku 8116. Jsou to příjmové a výdajové účty státního rozpočtu [§ 3 písm. h) bod 1 rozpočtových pravidel], účty státních finančních aktiv (bod 2 téhož písmene) spojené s obsluhou a umořováním státního dluhu (účty státních finančních aktiv s výjimkou účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu OSFA), účty pro řízení státního dluhu (bod 3 téhož písmene s výjimkou účtů pro řízení likvidity státní pokladny a účtů, jejichž zdrojem jsou dlouhodobé úvěry ze zahraničí), a to včetně účtů, které Ministerstvo financí za tímto účelem zřizuje jinde než v České národní bance. Územní samosprávné celky a státní fondy na tuto položku zařazují změny stavů veškerých svých bankovních účtů pro krátkodobé tuzemské peněžní prostředky a organizační složky státu změny stavů svých bankovních účtů rezervních fondů.
(3) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu záporný a na počátku výkazního období byl v úhrnu kladný, částka snížení stavu prostředků se rozdělí na částku snížení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na počátku výkazního období) a částku vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na konci výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný a na jeho počátku byl také záporný, ale vyšší než na konci, nebo byl nulový, považuje se celá částka snížení debetního zůstatku za částku vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (plusem) jen částka snížení vlastních prostředků, zatímco částka vypůjčených prostředků se zařadí (plusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka snížení stavu prostředků na částku snížení vlastních prostředků a částku vypůjčených prostředků jen v případě, že debetní zůstatek tohoto účtu nebo těchto účtů nebo snížení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny přijetím peněžních prostředků z jiného peněžního fondu (nejsou kryty zvýšením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny přijetím kontokorentního úvěru. Snížením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu z nuly na zápornou částku nebo ze záporné částky na částku ještě nižší.
(4) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu kladný a na počátku výkazního období byl v úhrnu záporný, částka zvýšení stavu prostředků se rozdělí na částku zvýšení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na konci výkazního období) a částku úhrady vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na počátku výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný nebo nulový a na jeho počátku byl záporný a nižší než na konci, považuje se celá částka zvýšení debetního zůstatku za částku úhrady vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (minusem) jen částka zvýšení vlastních prostředků, zatímco částka úhrady vypůjčených prostředků se zařadí (minusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka zvýšení stavu prostředků na částku zvýšení vlastních prostředků a částku úhrady vypůjčených prostředků jen v případě, že odstranění nebo zvýšení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny úhradou peněžních prostředků vypůjčených od jiného peněžního fondu (nejsou způsobeny snížením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny splácením kontokorentního úvěru. Zvýšením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu ze záporné částky na vyšší zápornou částku (v absolutní hodnotě nižší), například z -200 Kč na -100 Kč, nebo až na nulu.
8116 Změna stavu bankovních účtů krátkodobých prostředků státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA
(1) Položku používá jen Ministerstvo financí, a to pro změny stavů bankovních účtů, které vede v souvislosti se státním rozpočtem a jejichž změny stavů jsou vyloučeny z položky 8115. Jsou to změny stavů bankovních účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 rozpočtových pravidel). Změny stavů bankovních účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje kapitolu Operace státních finančních aktiv (OSFA) netvoří, ale jsou spojené s řízením státního dluhu, a kterými jsou účty státních finančních aktiv pro obsluhu a umořování státního dluhu, a změny stavů bankovních účtů státního rozpočtu všech kapitol kromě kapitoly OSFA se zařazují na položku 8115. Změna stavů účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].
(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.
8117 Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy
Zahrnují se především příjmy z prodeje cizích nakoupených krátkodobých dluhopisů či akcii na tuzemském finančním trhu pořízených za účelem řízení likvidity, přip. další operace jejichž smyslem je maximální zhodnoceni dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení 62 nebo 56, přip. 64). Nepoužije se ani pro poskytnuté půjčené prostředky a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (zejména půjčené prostředky - návratné výpomoci - vlastním zřízeným nebo založeným organizacím, apod. - tyto půjčené prostředky se zařadí na seskupeni 56. přip. 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8417.
8118 Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje
Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8117. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v krátkodobém časovém úseku, zejména půjčení peněžních prostředků za účelem získání úrokových výnosů (úroky se pak zařadí na položku 2141 a přijetí splátek půjčených prostředků na položku 8117) a nákup cizích krátkodobých dluhopisů či akcií za účelem jejich prodeje za vyšší cenu (částka, za niž se pak tyto dluhopisy nebo akcie prodají, se zařadí na položku 8117, a to celá tato částka a bez ohledu na to, zda skutečně byla vyšší než cena, za niž se tyto dluhopisy nebo akcie koupily; územní samosprávné celky však mohou na položku 8117 zařadit částku, za niž byly dluhopisy či akcie koupeny, a rozdíl mezi částkou, za niž byly prodány, a touto částkou, je-li kladný, na položku 2142, a je-li záporný, na položku 5149). Nerozhoduje, zda organizace peněžní prostředky takto vydává za situace, kdy její hospodaření vykazuje přebytek; na tuto položku patří vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení i v případě, že hospodaření organizace vykazuje schodek nebo je vyrovnané. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8418.
812 Dlouhodobé financování
Financováni s dobou splatnosti nad jeden rok.
8121 Dlouhodobé vydané dluhopisy
Přijetí výnosů z prodeje dlouhodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8122 Uhrazené splátky dlouhodobých vydaných dluhopisů
Úhrady (úmor) závazku z vlastních dlouhodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje sníženi financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8123 Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky
Přijetí dlouhodobých půjčených prostředků organizaci. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8124 Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků
Uhrazeni dříve přijatých půjčených prostředků ve smyslu položky 8123. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představme snížení financováni (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8125 Změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech
(1) Změna stavu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Tato položka se používá pro rozpočtování a podle skutečného rozdílu mezi stavem prostředků na dlouhodobých bankovních účtech od začátku do konce období se zapíše až do finančního výkazu. Zvýšeni stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu teto položky). Sníženi stavu prostředků od počátku do konce období představme zvýšení financováni na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].
(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.
8127 Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - příjmy
Zahrnují se především příjmy z prodeje cizích nakoupených dlouhodobých dluhopisů na tuzemském finančním trhu pořízených za účelem řízem likvidity, přip. další operace jejichž smyslem je maximální zhodnoceni dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové polínky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupeni 62 nebo 56, přip. 64). Nepoužije se ani pro poskytnuté půjčené prostředky a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (zejména půjčené prostředky - návratné výpomoci - vlastním zřízeným nebo založeným organizacím, apod. - tyto půjčené prostředky se zařadí na seskupeni 56. přip 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8427.
8128 Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - výdaje
Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8127. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení stejného druhu jako v případě položky 8118, avšak v dlouhodobém časovém úseku. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8428.
82 Financování ze zahraničí
Zahrnuje financováni nerezidentními bankami, podniky a jinými organizacemi, mezinárodními institucemi, cizími vládami.
821 Krátkodobé financování
Financováni s dobou splatnosti do jednoho roku.
8211 Krátkodobé vydané dluhopisy
Přijeti výnosů z prodeje krátkodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8212 Uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů
Úhrady (úmor) závazku z vlastních krátkodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financováni (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8213 Krátkodobé přijaté půjčené prostředky
Přijeti krátkodobých půjčených prostředků organizací. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financovaní (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8214 Uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředků
Uhrazení dříve přijatých půjčených prostředků ve smyslu položky 8213. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představuje snížení financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8215 Změna stavu bankovních účtů krátkodobých prostředků ze zahraničí jiných než ze zahraničních dlouhodobých úvěrů
(1) Změna stavu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Tato položka se používá pro rozpočtováni a podle skutečného rozdílu mezi stavem prostředků na krátkodobých bankovních účtech od začátku do konce období se zápise až do finančního výkazu. Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje sníženi financováni na této položce (snižuje hodnotu teto položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představme zvýšení financováni na této položce (zvyšuje hodnotu této položky).
(2) Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].
(3) Ministerstvo financí na tuto položku zařazuje změny stavů všech bankovních účtů pro krátkodobé peněžní prostředky ze zahraničí kromě těch, jejichž zdrojem jsou dlouhodobé úvěry ze zahraničí [Ministerstvo financí tyto úvěry převádí na svůj běžný účet (platební účet), jehož peněžní prostředky mají krátkodobou povahu]; ty zařazuje na položku 8216.
(4) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.
8216 Změna stavu bankovních účtů krátkodobých prostředků z dlouhodobých úvěrů ze zahraničí
(1) Položku používá Ministerstvo financí pro změny stavu běžného účtu (platebního účtu), na který přijímá a z nějž převádí peněžní prostředky od Evropské investiční banky, které představují dlouhodobé úvěry od této banky. Vyskytne-li se podobný bankovní účet i u jiné organizace než u Ministerstva financí, zařadí se změny jeho stavů též na tuto položku. Územní rozpočty tuto položku nepoužijí. Změna stavů účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.]
(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.
8217 Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy
Zahrnuji se především příjmy z prodeje cizích nakoupených krátkodobých dluhopisů či akcii pořízených na zahraničním finančním trhu za účelem řízení likvidity, přip další operace jejichž smyslem je maximální zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízem tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení položek 62 nebo 56, přip 64). Nepoužije se ani pro poskytnuti půjčených prostředků a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (tyto půjčené prostředky se zařadí na seskupení položek 56, přip 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.
8218 Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje
Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8217. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v krátkodobém časovém úseku stejného druhu jako v případě položky 8118, avšak ve vztahu k zahraničí. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.
822 Dlouhodobé financování
Financováni s dobou splatnosti nad jeden rok.
8221 Dlouhodobé vydané dluhopisy
Přijeti výnosů z prodeje dlouhodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financovaní (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8222 Uhrazené splátky dlouhodobých vydaných dluhopisů
Úhrady (úmor) závazku z vlastních dlouhodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje sníženi financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8223 Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky
Přijetí dlouhodobých půjčených prostředků organizací. Zápis na tuto položku představuje zvýšeni financováni (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
8224 Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků
Uhrazeni dříve přijatých půjčených prostředků ve smyslu položky 8223. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představme sníženi financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
8225 Změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech
(1) Změna stavu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Tato položka se používá pro rozpočtováni a podle skutečného rozdílu mezi stavem prostředků na dlouhodobých bankovních účtech od začátku do konce období se zapíše až do finančního výkazu. Zvýšeni stavu prostředků od počátku do konce období představuje sníženi financováni na této položce (snižuje hodnotu teto položky). Sníženi stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšeni financovaní na teto položce (zvyšuje hodnom teto položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].
(2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.
8227 Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - příjmy
Zahrnují se především cizí nakoupené dlouhodobé dluhopisy na zahraničním finančním trhu za účelem řízení likvidity, přip další operace jejichž smyslem je maximální zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na
řízení tohoto subjektu (v tom případě se použiji položky seskupení položek 62 nebo 56, přip 64). Nepoužije se ani pro prime poskytnuti půjčených prostředků a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (tyto půjčené prostředky se zařadí na seskupení položek 56, přip 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.
8228 Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - výdaje
Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8227. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v dlouhodobém časovém úseku stejného druhu jako v případě položky 8128, avšak ve vztahu k zahraničí. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.
83 Pohyby na účtech pro financování nepatřící na jiné financující položky
830 Pohyby na účtech pro financování nepatřící na jiné financující položky
8300 Pohyby na účtech pro financování nepatřící na jiné financující položky
Tato položka je určena jen pro zařazování pohybů (příjmů, resp. přijetí a výdajů, resp. vydání) na účtech Ministerstva financí pro řízení státního dluhu. Patří na ni pohyby, které se nedají zařadit na jiné položky třídy 8. Jsou to zejména převody mezi těmito účty navzájems výjimkou těch, které patří na položky 8301 a 8302. Vydání z jednoho účtu se na tuto položku zařazuje v záporné hodnotě a přijetí na druhý účet v kladné. Vydání a přijetí se vzájemně vynulují. Patří sem i mylné platby (jejich přijetí se zařazuje v kladné hodnotě a poukázání přijaté částky oprávněnému příjemci v záporné), které na tyto účty přicházejí (mylné platby, které přicházejí na jiné účty, jejichž přijetí a vydání se třídí podle rozpočtové skladby, a které nelze blíže identifikovat, patří na položku 2328). Na tuto položku patří i přijetí nakoupených deviz na devizové účty.
8301 Převody ve vztahu k úvěrům od Evropské investiční banky
Na tuto položku patří převody z běžného účtu (platebního účtu) Ministerstva financí, na který ministerstvo přijímá a z nějž převádí peněžní prostředky od Evropské investiční banky, na účet hospodaření státního rozpočtu, jakož i převody opačné.
8302 Operace na bankovních účtech státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA
Tuto položku stejně jako položky 8300 a 8301 používá jen Ministerstvo financí, a to pro operace na bankovních účtech státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 rozpočtových pravidel), s výjimkou aktivního financování zařazeného na seskupení položek 84. Používá ji též pro záznam těchto operací na účtu hospodaření státního rozpočtu.
84 Aktivní financování z jaderného a důchodového účtu
841 Krátkodobé aktivní financování z jaderného a důchodového účtu
8413 Krátkodobé přijaté půjčené prostředky
Na tuto položku patří přijetí, případně vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8113, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 26 odst. 2 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).
8414 Uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředků
Na tuto položku patří vydání, případně přijetí peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8114, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 26 odst. 2 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).
8417 Krátkodobé aktivní financování z jaderného a důchodového účtu - příjmy
Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8117, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet [§ 26 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů] nebo zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).
8418 Krátkodobé aktivní financování z jaderného a důchodového účtu - výdaje
Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8118, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 26 odst. 2 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).
842 Dlouhodobé aktivní financování z jaderného účtu a z důchodového účtu
8427 Dlouhodobé aktivní financování z jaderného účtu a z důchodového účtu - příjmy
Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8127, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 26 odst. 2 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).
8428 Dlouhodobé aktivní financování z jaderného účtu a z důchodového účtu - výdaje
Na tuto položku patří přijetí a vydání peněžních prostředků popsaná v náplni položky 8128, jestliže bankovními účty, na které jsou připisovány nebo z kterých jsou odepisovány, jsou jaderný účet (§ 26 odst. 2 atomového zákona) nebo zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu (§ 36 odst. 3 rozpočtových pravidel).
89 Opravné položky k peněžním operacím
890 Opravné položky k peněžním operacím
8901 Operace z peněžních účtů organizace nemající charakter příjmů a výdajů vládního sektoru
Položka se může využít u územních samosprávných celků. Jsou-li např. u obcí zabezpečovány i příjmy a výdaje podnikatelské činnosti na stejný běžný účet jako hlavní činnost, nepoužije se na ně druhová skladba tříd 1 - 6, ale zaznamenávají se na tuto položku - výdaje se záporným znaménkem, příjmy s kladným. Pro zajištění transparentnosti výdajů na podnikatelskou činnost je však potřebné namísto používání této opravné položky zřídit i u obcí zvláštní bankovní učet pro podnikatelskou činnost a jeho prostřednictvím realizovat příslušné příjmy a výdaje (bez použiti rozpočtové skladby). Tato položka je proto určena jen pro obce, které dosud nepřešly na sledovaní příjmů a výdajů z podnikatelské činnosti na odděleném bankovním účtu.
8902 Nerealizované kursové rozdíly pohybů na devizových účtech
(1) Položku používá Ministerstvo financí a organizace, které se rozhodly nepoužívat při korunovém účtování o devizových účtech pevný kurs. Používají ji při přepočtu stavů bankovních účtů vedených v cizí měně, jsou-li takové účty součástí příslušného peněžního fondu (bankovního účtu nebo soustavy bankovních účtů), na koruny. Změna stavu bankovního účtu v cizí měně od začátku roku do výkazového dne, která se označujepoložkami 8115, 8116, 8125, 8215, 8216 nebo 8225,se vyjadřuje v kursu platném dne 1. ledna (vypočítá se jako rozdíl stavu tohoto účtu k výkazovému dni v kursu platném dne 1. ledna a jeho stavu ke dni 1. ledna v tomtéž kursu). Položkou 8902 se označí rozdíl mezi úhrnem pohybů (součtem částek přijetí peněžních prostředků vyjadřovaných v kladné hodnotě a částek vydání vyjadřovaných v záporné hodnotě) tohoto bankovního účtu a uvedenou změnou jeho stavu.
(2) Stejně jako použitípoložek 8115, 8116, 8125, 8215, 8216, 8225 a 8905nepředstavuje ani použití položky 8902 účetní operaci zobrazující pohyb bankovního účtu. Uvádí se jen ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].
8905 Nepřevedené částky vyrovnávající schodek a saldo státní pokladny
(1) Použití této položky nepředstavuje stejně jako použití položek 8115, 8116, 8125, 8215, 8216, 8225 a 8902 účetní operaci zobrazující pohyb bankovního účtu, použije se jen pro zaznamenávání částek podle odstavce 2 a při účtování o částkách kontokorentního úvěru.Výše této položkyse zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze obdobně jako výše sedmi uvedených položek [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].
(2) Na tuto položku patří částky, kterými se kryje schodek státního rozpočtu nebo jiného veřejného rozpočtu či peněžního fondu (bankovního účtu nebo soustavy bankovních účtů) používajícího rozpočtovou skladbu nebo jeho část, avšak které se do tohoto rozpočtu či fondu nepřevádějí. Ve státním rozpočtu to jsou částky z účtů uvedených v § 3 písm. h) bodech 4 až 15 rozpočtových pravidel (peněžní prostředky státní pokladny).
(3) Mimo státní rozpočet, jehož účty spolu s účty, které kryjí jeho schodek, nemohou jako celek mít debetní zůstatek, se na tuto položku zařazují v případě peněžních fondů (bankovního účtu nebo soustavy bankovních účtů), jejichž účty vede banka jiná než Česká národní banka, částky, kterými banka tyto účty úvěruje (kontokorentní úvěr).
(4) V účetnictví se položka použije při účtování o částkách kontokorentního úvěru [při jejich převodu z účtu, který odpovídá bankovnímu základnímu běžnému účtu (základnímu platebnímu účtu) obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad, na účet krátkodobých úvěrů nebo při přímém účtování na tomto účtu].
(5) Změna debetního zůstatku bankovního účtu se na položku 8905 zaznamená jen v případě, že představuje částku poskytnutou bankou, která účet vede, nebo částku z jiných zdrojů mimo peněžní fond, jehož je účet součástí. Je-li vyvolána opačnou změnou stavu jiného bankovního účtu téhož peněžního fondu, na položku 8905 se nezaznamená a projeví se na položce 8115, 8116, 8125, 8215, 8216 nebo 8225 (odstavce 3 a 4 náplně položky 8115).
C. Odvětvové třídění rozpočtové skladby
Skupina Oddíl Pod-oddil Para-graf
1 ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A RYBÁŘSTVÍ
10 Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
101 Zemědělská a potravinářská činnost a rozvoj
Programy podpory rozvoje a restrukturalizace zemědělské produkce. Patři sem formy podpory privatizovaných hospodářství, jako je rekonstrukce a modernizace hospodářství, zúrodněni a kultivace zemědělské půdy, podpora rozvoje zpracovatelských podniků, podpora udržení genetického potenciálu, rozvoje informatiky apod. Patří sem i správní výdaje instituci, jestliže jsou určeny výlučně k zabezpečovaní těchto programů. Patři sem náklady státu (obce) na provoz vlastních zařízeni. Nepatři sem zejména formy podpory, jejichž prioritou je zachovám určitého objemu, ceny a příjmů ze zemědělské produkce, které patři do pododdilu 102.
1011 Udržování výrobního potenciálu zemědělství, zemědělský půdní fond a mimoprodukční funkce zemědělství
Podpora méně příznivých oblasti, zvyšováni kvality a revitalizace půdy a další činnosti ve vztahu k zemědělskému půdnímu fondu, vč. podpory vodního hospodářství a ostatních složek v zemědělské a lesnické krajině, dále aktivity podílejíci se na udržovaní krajiny.
1012 Podnikání a restrukturalizace v zemědělství a potravinářství
Podpora podnikatelských záměrů, restrukturalizace zemědělského podnikám a finálního užiti zemědělské produkce.
1013 Genetický potenciál hospodářských zvířat, osiv a sádí
Udržování a zlepšovaní genetického potenciálu hospodářských zvířat, osiv a sádí: nákup genetického potenciálu, šlechtění a plemenitba hospodářských zvířat, udržováni genových rezerv, přirozená plemenitba, kontrola užitkovosti, kontrola dědičnosti, testování užitkových vlastnosti a zdraví, rozvoj šlechtitelské a semenářské činnosti.
1014 Ozdravování hospodářských zvířat, polních a speciálních plodin a zvláštní veterinární péče
Ozdravování hospodářských zvířat s cílem ozdravit chovy od vybraných chorob a nákaz, podpora ozdravování polních a speciálních plodin, realizace opatření stanovených příslušným územním orgánem v karanténě rostlin, likvidace ohnisek výskytu karanténních a zvláště nebezpečných organismů užitkovým rostlinám. Zahrnuje i nezbytná opatřeni ke zmírnění rizik vzniku ohnisek nebezpečných nákaz u volně žijící zvěře. Pod zvláštní veterinární péčí se rozumí jiná než správní činnost, např. činnost charakteru veřejných útulků pro domácí zvířata. Zahrnuje i činnosti k plošné deratizaci, hubeni komárů, apod.
1019 Ostatní zemědělská a potravinářská činnost a rozvoj
Činnosti nespecifikované v předchozích paragrafech. Patří sem mj informatika a poradenství, programy obnovy vesnice a udrženi venkovského osídleni. Nepatří sem aktivity, kde je prvotní funkcí ochrana a tvorba životního prostředí, které se klasifikují do oddílu 37. Patři sem naopak příspěvky občanským sdružením působícím v zemědělství a potravinářství (s výjimkou sdružení, u kterých je financován přeneseny výkon statni správy, a které patří do pododdilu 106).
102 Regulace zemědělské produkce organizace trhu a poskytování podpor
Výdaje související s politikou regulace objemu a ceny zemědělské produkce. Z pozice státního rozpočtu sem patří transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, z pozice tohoto fondu výdaje spojené s nákupy zemědělských komodit, objem subvencí k podpoře vývozu, veškeré vedlejší náklady spojené s těmito operacemi (skladováni, doprava, prodej, pojištění. Úroky z úvěru apod. ). Patří sem i vlastní výdaje na činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu. Zahrnují se sem např. i dotace k zachovám neobdělané půdy, je-li jejich primárním důvodem regulace ceny a objemu zemědělské produkce.
1021 Organizace trhu s produkty rostlinné výroby
1022 Organizace trhu s výrobky vzniklými zpracováním produktů rostlinné výroby
1023 Organizace trhu s produkty živočišné výroby
1024 Organizace trhu s výrobky vzniklými zpracováním produktů živočišné
výroby
1029 Ostatní záležitosti regulace zemědělské produkce, organizace zemědělského trhu a poskytování podpor
Regulace trhu s jinými komoditami než uvedenými v předchozích paragrafech pododdílu, společné činnosti neoddělitelné na předchozí paragrafy (společná režie, správa apod.).
103 Lesní hospodářství
1031 Pěstební činnost
Podpora pěstební činnosti, řešeni důsledku vnějších vlivů (imisí a hmyzích škůdců) na hospodaření v lesích bez ohledu na kategorii lesa či imisní pásmo (v imisních oblastech, ostatních oblastech se zvláštním režimem hospodařeni, v lesích drobných vlastníků).
1032 Podpora ostatních produkčních činností
Podpora ostatních vybraných činnosti, nespadá-li do ostatních paragrafů tohoto pododdílu.
1036 Správa v lesním hospodářství
Správní činnost v lesním hospodářství, např. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
1037 Celospolečenské funkce lesů
Podpora mimoprodukčních funkci lesa majicí celospolečenský význam, jako např. práce lesnickotechnických meliorací a hrazení drobných vodních toků - bystřin, výstavba a údržba lesních cest, svážnic a chodníků v lesích se zvláštním režimem hospodaření, protierozní a protilavinová opatření, ochrana a zvelebování chovů ohrožených druhů zvířat, zvelebovaní myslivosti v celospolečenském zájmu, ochrana ustupujících a ohrožených druhů lesních dřevin, protipožární ochrana v lesích, mimořádná opatřeni při přemnoženi hmyzích škůdců a chorob, ostatní práce celospolečenského významu, lesní stráž, myslivecká stráž Nepatři sem činnosti související s lesnickým výzkumem (1082).
1039 Ostatní záležitosti lesního hospodářství
Činnosti nezařazené v předchozích paragrafech, např. i výdaje na činnost lesnických organizací nemající charakter státní správy.
106 Správa v zemědělství
Zahrnuje i výdaje na správu v lesním hospodářství, nejde-li je oddělit a zařadit na § 1036.
1061 Činnost ústředního orgánu státní správy v zemědělství
Vlastni činnost Ministerstva zemědělství (včetně úseku lesního hospodářství a nejde-li oddělit, pak i vodního hospodářství).
1062 Činnost ostatních orgánů státní správy v zemědělství
Vlastní činnost regionálních orgánů Ministerstva zemědělství a ostatní orgány správy v zemědělství (např. Státní veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká plemenářská inspekce).
1063 Správa zemědělského majetku
Činnost zvláštních orgánů správy zemědělského majetku
1069 Ostatní správa v zemědělství
Vlastni činnost ostatních organizaci pověřených správou v zemědělství a lesním hospodářství, včetně činnosti pozemkových úřadů a nákladů pozemkových úprav.
107 Rybářství
1070 Rybářství
Patří sem i výdaje související s myslivostí, pokud by se vyskytly.
108 Zemědělský a lesnický výzkum a vývoj
1081 Zemědělský výzkum a vývoj
1082 Lesnický výzkum
Včetně např. podpory obnovy lesů určených pro lesnický výzkum.
109 Ostatní činnost a nespecifikované výdaje
1091 Mezinárodní spolupráce v zemědělství
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím (např. FAO), výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodni spolupráce.
1092 Mezinárodní spolupráce v lesním hospodářství
1098 Ostatní výdaje na zemědělství
1099 Ostatní výdaje nalesní hospodářství
Nespecifikovatelné výdaje podle jiných paragrafů, ale i příspěvky občanským sdružením, pokud by přesahovaly rámec § 1019 nebo 1039.
2 PRŮMYSLOVÁ A OSTATNÍ ODVĚTVÍ HOSPODÁŘSTVÍ
21 Průmysl, stavebnictví, obchod a služby
Činnosti, programy, podpory pro průmyslová odvětvi (vč. energetiky), stavebnictví, obchod a služby
211 Záležitosti těžebního průmyslu a energetiky
2111 Uhelné hornictví
Zahlazování následků hornické činnosti.
2112 Těžba nerostných surovin kromě paliv
2113 Zpracování ropy a zemního plynu
2114 Jaderné elektrárny
2115 Úspora energie a obnovitelné zdroje
Patří sem i výdaje k podpoře používání jiných paliv než uhlí, lignitu, rašeliny, ropy a zemního plynu, zejména alkoholu, biomasy, dříví a dřevního odpadu.
2116 Jaderné palivo a ochrana před ionizujícím zářením
2117 Elektrická energie
Rozvod elektrické energie.
2118 Energie jiná než elektrická
Pára, horká voda a horký vzduch.
2119 Ostatní záležitosti těžebního průmyslu a energetiky
212 Ostatní odvětvové a oborové záležitosti v průmyslu a stavebnictví
2121 Stavebnictví
2122 Sběr a zpracováni druhotných surovin
2123 Podpora rozvoje průmyslových zón
2124 Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslových odvětví
2125 Podpora podnikání a inovací
2129 Ostatní odvětvová a oborová opatření
213 Zahraniční obchod
2131 Přímá podpora exportu
Přímé dotace, úrokové bonifikace, prémie, dotace organizacím poskytujících garance, pojištění a výhodné úvěry pro export.
2139 Ostatní záležitosti zahraničního obchodu
Veškeré nepřímé formy podpor a činností pro zahraniční obchod, jako jsou výstavy, veletrhy a komerční akce pořádané v zahraničí, poradenství a informace pro zahraniční obchod apod.
214 Vnitřní obchod služby a cestovní ruch
2141 Vnitřní obchod
Patří sem i pořádání tuzemských trhů, tuzemských a zahraničních veletrhů, obchodních propagačních akcí a výstav, obchodní poradenství, informační systémy a podávání informací, samostatná zařízení pro obchodní činnost, jestliže nejsou podnikatelskou činností ani činností, která má svůj vlastní paragraf. Zahrnuje i provoz a zajištění obecních trhů a tržnic. Patří sem i dotace sdružením spotřebitelů a podobným občanským sdružením.
2142 Vnitřní obchod
Ubytování a stravování
2143 Cestovní ruch
2144 Ostatní služby
216 Správa v odvětví energetiky průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb
2161 Činnost ústředního orgánu státní správy v odvětví energetiky, průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb
Vlastní činnost Ministerstva průmyslu a obchodu. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Energetického regulačního úřadu a Českého báňského úřadu.
2162 Činnost ostatních orgánů státní správy v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách
Činnost ostatních orgánů správy jako např. Puncovního úřadu, České obchodní inspekce a Stárni energetické inspekce.
2169 Ostatní správa v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách
Patři sem i příjmy (např. z pokut) spojené s činností stavebních úřadů.
218 Výzkum a vývoj v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách
2181 Výzkum a vývoj v palivech a energetice
2182 Výzkum a vývoj v průmyslu kromě paliv a energetiky
2183 Výzkum a vývoj ve službách
2184 Výzkum a vývoj v obchodu a cestovním ruchu
2185 Výzkum a vývoj ve stavebnictví
219 Ostatní činnost a nespecifikované výdaje
2191 Mezinárodní spolupráce v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné akce mezinárodni spolupráce.
2199 Záležitosti průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb jinde nezařazené
Patři sem i příspěvky profesním sdružením a svazům, nelze-li je blíže specifikovat na bližší paragrafy.
22 Doprava
221 Pozemní komunikace
Zahrnuje i dálniční a silniční mosty.
2211 Dálnice
Činnosti spojené se správou, údržbou, opravami, technickou obnovou a výstavbou dálnic a jejich součásti.
2212 Silnice
Činnosti spojené se správou, údržbou (včetně zimní údržby), opravami, technickou obnovou a výstavbou silniční sítě a jejích součástí, včetně komunálních komunikací.
2219 Ostatní záležitosti pozemních komunikaci
Zahrnuje i výdaje spojené se správou, údržbou a výstavbou apod. chodníků, odstavných ploch, parkovišť a cyklistických stezek.
222 Silniční doprava
2221 Provoz veřejné silniční dopravy
Dotace veřejné silniční dopravě (meziměstská i městská) či její přímé provozováni. Patří sem zejména činnosti autobusové dopravy. Zahrnuje i dotace k zabezpečeni územní dopravní obslužnosti a cenové dotace (zlevněné žákovské jízdné apod.).
2222 Kontrola technické způsobilosti vozidel
2223 Bezpečnost silničního provozu
Zahrnuje výdaje na úseku bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
2229 Ostatní záležitosti v silniční dopravě
Zahrnuje např. i výdaje spojené s dopravním značením, odtahem vraků a jiných předmětů bránících silniční dopravě.
223 Vnitrozemská a námořní plavba
2231 Vodní cesty
Použije se jen jde-li o činnosti výstavby, technické obnovy a správy vodních cest, konané primárně za účelem řešení podmínek vodní dopravy, jinak se činnosti spojené s údržbou říčních toků zahrnuji do oddílu 23.
2232 Provoz vnitrozemské plavby
Přímé provozovaní či dotace k provozováni vnitrozemské plavby, tj. poskytováním dopravních služeb.
2233 Záležitosti námořní dopravy
Patří sem např. platba příspěvku ke studiu námořního povolání v zahraničí.
2239 Ostatní záležitosti vnitrozemské plavby
224 Železniční doprava
Vedle celostátních drah zahrnuje regionální dráhy, vlečky a speciální drahý (např. metro).
2241 Železniční dráhy
Zahrnuje činnosti spojené s výstavbou, technickou obnovou, opravami, řízením a správou železničních drah, včetně drážních staveb - mostů, tunelů apod., zahrnuje provozní a investiční dotace na tyto činnosti.
2242 Provoz veřejné železniční dopravy
Činnosti spojené s přímým provozováním veřejné železniční dopravy, tj. poskytováním dopravních služeb Provozní i investiční dotace drahám (i cenové povahy) a zajištěni dopravní obslužnosti. Neinvestiční dotace na podporu kombinované dopravy se zatřídí na § 3793.
2243 Drážní vozidla
Nákup a obnova drážních vozidel vyjma vozidel používaných pro kombinovanou dopravu a ostatní dráhy (viz § 3793 pro kombinovanou dopravu a § 2271 pro ostatní dráhy).
2249 Ostatní záležitosti železniční dopravy
225 Civilní letecká doprava
2251 Letiště
Výstavba, technické obnova, správa a provoz letišť.
2252 Zabezpečení letového provozu
Činnosti spojené se zabezpečením letového provozu, nákup, technická obnova a údržba techniky s tím spojené
2253 Provoz civilní letecké dopravy
Činnosti spojené s přímým provozováním civilní letecké dopravy, tj. poskytováním dopravních služeb.
2259 Ostatní záležitosti civilní letecké dopravy
226 Správa v dopravě
2261 Činnost ústředních orgánů státní správy v dopravě
Týká se činnosti Ministerstva dopravy.
2262 Činnost ostatních orgánů státní správy v dopravě
Činnost např. Úřadu pro civilní letectví, Drážního úřadu a Statni plavební správy a Drážní inspekce.
2269 Ostatní správa v dopravě
Státní fond dopravní infrastruktury
227 Doprava ostatních drah
2271 Ostatní dráhy
Zahrnuje činnosti spojené s výstavbou, technickou obnovou, opravami, řízením a správou drah, včetně drážních staveb a mostů.
Zahrnuje lanové dráhy (visuté i ostatní), tramvaje a trolejbusy.
2272 Provoz ostatních drah
Činnosti spojené s přímým provozováním dopravy ostatními drahami, tj. poskytováním dopravních služeb. Zahrnuje lanové dráhy (visuté i ostatní), tramvaje a trolejbusy.
2279 Záležitosti ostatních drah jinde nezařazené
Zahrnuje jinde nespecifikované dráhy např. důlní, průmyslové a přenosné, lyžařské vleky apod.
228 Výzkum v dopravě
2280 Výzkum a vývoj v dopravě
229 Ostatní činnost a nespecífíkované výdaje v dopravě
2291 Mezinárodní spolupráce v dopravě
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.
2299 Ostatní záležitosti v dopravě
23 Vodní hospodářství
231 Pitná voda
2310 Pitná voda
Činnosti související se zásobováním pitnou vodou, tj. zejména vodárenskou infrastrukturou, veřejnými vodovody, zdroji pitné vody.
Zahrnuje i zabezpečení dovozu pitné vody.
232 Odvádění a čistění odpadových vod
2321 Odvádění a čistění odpadních vod a nakládání s kaly
Včetně kanalizačních síti a septiků. Tyto výdaje obecně zahrnuji sběr a čistém odpadních vod (ve společných, veřejných i individuálních systémech), tj. odváděni odpadních vod, srážkových vod, kanalizační sítě a čistírny odpadních vod, včetně předčisťovaní a speciálních provozu pro odpadni vody z určitých průmyslových procesů (např. neutralizační stanice, odfenolovací zařízení, retenční a akumulační nádrže pro řízené vypouštěni odpadních vod. septiky).
2322 Prevence znečisťování vody
Činnosti na bázi výrobních technologií a opatření vedoucí k výraznému snížení množství vypouštěného znečištění do vodních toků. Zahrnuje celkovou prevenci, řízení a monitoring znečištěni povrchových vod.
2329 Odvádění a čistění odpadních vod jinde nezařazené
Zahrnuje i nakládání s kaly z čistíren odpadních vod.
233 Vodní toky a vodohospodářská díla
2331 Úpravy vodohospodářsky významných a vodárenských toků
Podélné úpravy těchto vodních toků (rekonstrukce. výstavba, údržba).
2332 Vodní díla na vodohospodářsky významných a vodárenských tocích
Vodní díla - příčné objekty (jezy, stupně, přehrady) na vodohospodářsky významných tocích.
2333 Úpravy drobných vodních toků
Činnosti úprav drobných vodních toků a průtočných nádrží včetně péče o přirozená koryta, rekonstrukce, výstavba, údržba.
2334 Revitalizace říčních systémů
Činnosti spojené s revitalizaci vodních toků. pramenišť a vodních ploch.
2339 Záležitosti vodních toků a vodohospodářských děl jinde nezařazené
234 Voda v zemědělské krajině
2341 Vodní díla v zemědělské krajině
Činnosti spojené s neprůtočnými nádržemi, rybníky, náhony, odvodňovacími a závlahovými zařízeními.
2342 Protierozní ochrana
Činnosti spojené s protierozní ochranou ohrožených území.
2349 Ostatní záležitosti vody v zemědělské krajině
Vodní a rybářská straž.
236 Správa ve vodním hospodářství
2361 Činnost ústředních orgánů státní správy ve vodním hospodářství
Při současné skladbě ústřední státní správy zůstane nenaplněna.
2362 Činnost ostatních orgánů státní správy ve vodním hospodářství
2369 Ostatní správa ve vodním hospodářství
238 Vodohospodářský výzkum a vývoj
2380 Vodohospodářský výzkum a vývoj
239 Ostatní činnost a nespecifikované výdaje
2391 Mezinárodní spolupráce v oblasti vodního hospodářství
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.
2399 Ostatní záležitosti vodního hospodářství
24 Spoje
241 Činnosti spojů
2411 Záležitosti post
2412 Záležitosti telekomunikací
2413 Záležitosti radiokomunikací
2419 Ostatní záležitosti spojů
246 Správa ve spojích
2461 Činnost ústředních orgánů státní správy ve spojích
Patří sem činnost Českého telekomunikačního úřadu.
2462 Činnost ostatních orgánů státní správy ve spojích
2469 Ostatní správa ve spojích
248 Výzkum a vývoj ve spojích
2480 Výzkum a vývoj ve spojích
249 Ostatní činnost a nespecifikované výdaje ve spojích
2491 Mezinárodní spolupráce ve spojích
Spadali sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné
akce mezinárodni spolupráce
2499 Ostatní záležitosti spojů
25 Všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekonomické funkce
251 Podpora podnikáni
2510 Podpora podnikání
Patři sem obecná podpora malého a středního podnikám (dotace Českomoravské záruční a rozvojové bance).
252 Všeobecné pracovní záležitosti
2521 Bezpečnost práce
2529 Všeobecné pracovní záležitosti jinde nezařazené
253 Všeobecné finanční záležitosti
2531 Centrální banka a měna
2539 Všeobecné finanční záležitosti jinde nezařazené
Podpora bank, spořitelen, pojišťoven, atd. jako takových, tj. ne např. dotace k podpoře speciálních programů (stavební spořeni, penzijní připojištění). Náklady spojené s vyrovnáváním závazků zaniklých bank. které převzal stát.
254 Všeobecné hospodářské služby
2541 Geologie
Rozpočtové vztahy k příspěvkové organizaci Česká geologická služba zřízené Ministerstvem životního prostředí.
2542 Meteorologie
Včetně hydrometeorológie.
2549 Všeobecné hospodářské služby jinde nezařazené
256 Všeobecná hospodářská správa
2561 Činnost ústředních orgánů státní správy v oblasti hospodářství
Činnost Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu průmyslového vlastnictví.
2562 Činnost ostatních orgánů a organizací v oblasti normalizace, standardizace a metrologie
Činnost např. Úřadu pro normalizaci, metrologii a statni zkušebnictví, Českého metrologického institutu.
2563 Činnost ostatních orgánů státní správy v zeměměřictví a katastru
Činnost např. katastrálních úřadů, zeměměřických a katastrálních inspektorátů, Zeměměřického úřadu.
2564 Správa národního majetku
Činnost jiných než ústředních orgánů státní správy na úseku správy národního majetku (vyjma zemědělského). Týká se činnosti Fondu národního majetku. Zahrnuje i činnost Úřadu pro zastupováni státu ve věcech majetkových.
2565 Činnost ostatních orgánů státní správy v oblasti bezpečnosti práce
Na tento paragraf patří např. výdaje Státního úřadu inspekce práce a rozpočtové vztahy k příspěvkové organizaci Technická inspekce České republiky zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
2569 Všeobecná hospodářská správa jinde nezařazená
258 Výzkum a vývoj v oblasti všeobecných hospodářských záležitostí
2580 Výzkum a vývoj v oblasti všeobecných hospodářských záležitostí
Včetně např. výzkumu v oblasti bezpečnosti práce.
259 Ostatní činnosti a nespecifikované výdaje
2590 - Mezinárodní spolupráce ve všeobecných hospodářských záležitostech
3 SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO
31a 32 Vzdělávání a školské služby
311 Předškolní a základní vzdělávání
3111 Mateřské školy
Činnost mateřských škol kromě mateřských škol uvedených v paragrafu 3112.
3112 Mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Činnost mateřských škol samostatně zřízených pro děti se zdravotním postižením, mateřských škol při zdravotnických zařízeních a mateřských škol při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
3113 Základní školy
Činnost základních škol neuvedených v paragrafu 3114. Zahrnuje i činnost přípravných tříd.
3114 Základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Činnost základních škol speciálních včetně tříd přípravného stupně, základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, základních škol zřízených při zdravotnických zařízeních a základních škol při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
3115 Ostatní záležitosti předškolního vzdělávání
3117 První stupeň základních škol
Výdaje na první stupeň základních škol (první až pátá třída), lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3113.
3118 Druhý stupeň základních škol
Výdaje na druhý stupeň základních škol (šestá až devátá třída), lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3113.
3119 Ostatní záležitosti základního vzdělávání
312 Střední vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích
3121 Gymnázia
3122 Střední odborné školy
Činnost středních škol poskytujících odborně zaměřené vzděláni charakteru středních průmyslových škol, zemědělských škol, obchodních akademií, středních zdravotnických škol, středních vojenských a policejních škol apod.
3123 Střední školy poskytující střední vzdělání s výučním listem
3124 Střední školy a konzervatoře pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Činnost středních škol a konzervatoří samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením a středních škol při školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
3125 Střediska praktického vyučování a školní hospodářství
3126 Konzervatoře
3127 Střední školy
Příjmy a výdaje středních škol, v kterých se spojuje více druhů středních škol, jak jsou uvedeny v paragrafech tohoto pododdílu, jestliže je nelze podle těchto druhů rozdělit.
3128 Sportovní školy - gymnázia
Gymnázia poskytující vzdělávání v oboru sportovní přípravy.
3129 Ostatní zařízení středního vzdělávání
313 Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
Nepatří sem činnost škol zřízených při zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
3131 Výchovné ústavy a dětské domovy se školou
3132 Diagnostické ústavy
3133 Dětské domovy
Dětské domovy podle § 12 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
3139 Ostatní školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
314 Ostatní nařízení související s výchovou a vzděláváním mládeže
3141 Školní stravování
3143 Školní družiny a kluby
3144 Školy v přírodě
3145 Internáty
3146 Zařízení výchovného poradenství
Školská poradenská zařízení.
3147 Domovy mládeže
3148 Střediska výchovné péče
3149 Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláváním mládeže
315 Vyšší odborné vzdělávání
3150 Vyšší odborné školy
321 Vysokoškolské vzdělávání
3211 Vysoké školy
Činnost vysokých škol včetně poskytovaných stipendií, příspěvků a půjček na studium. Školné na vysokých školách.
3212 Výzkum, vývoj a inovace na vysokých školách
Činnost výzkumu, vývoje a inovací na vysokých školách, je-li účetně oddělitelná od běžné činnosti příspěvky doktorantům na vysokých školách.
3213 Bakalářské studium
Výdaje na bakalářské studium, lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3211.
3214 Magisterské a doktorské studium
Výdaje na magisterské a doktorské studium, lze-li je oddělit. Nelze-li je oddělit, patří na paragraf 3211.
322 Zařízeni související s vysokoškolským vzděláváním
3221 Vysokoškolské koleje a menzy
3229 Ostatní zařízení související s vysokoškolským vzděláváním
Ostatní zařízeni vykonávající činnost pro vysoké školy.
323 Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání
3231 Základní umělecké školy
3232 Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky
3233 Střediska volného času
Střediska volného času a další školská zařízení pro zájmové vzdělávání podle § 111 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), s výjimkou školních družin a školních klubů (ty patří na paragraf 3143).
3239 Záležitosti zájmového vzdělávání jinde nezařazené
Záležitosti uměleckého, jazykového a zájmového vzdělávání jinde neuvedené.
326 Správa ve vzdělávání
3261 Činnost ústředního orgánu státní správy ve vzdělávání
Činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
3262 Činnost ostatních orgánů státní správy ve vzdělávání
Činnost České školní inspekce apod.
3269 Ostatní správa ve vzdělávání jinde nezařazená
328 Výzkum školství a vzdělávání
3280 Výzkum školství a vzdělávání
Jen výzkum týkající se školství, vzdělávání, nikoliv např. výzkum na vysokých školách, který patří podle zaměřeni na paragrafy v jiných oddílech (např. 1081,1082.2180,2280 atd.), přip. na 3809
329 Ostatní činnost a nespecifikované výdaje
3291 Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné akce mezinárodni spolupráce.
3292 Vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchova
3293 Vzdělávací akce k integraci Romů
3294 Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
3299 Ostatní záležitosti vzdělávání
33 Kultura, církve a sdělovací prostředky
331 Kultura
3311 Divadelní činnost
Nastudovaní a veřejné scénické předváděni divadelního umem všech žánrů (včetně hudebně dramatického a tanečního). Pořádání festivalů, přehlídek, seminářů a tvůrčích dílen.
3312 Hudební činnost
Nastudování a interpretace české a světové hudební tvorby doma i v zahraničí. Pořádáni veřejných produkci, festivalů, cyklů, soutěží a tvůrčích dílen.
3313 Filmová tvorba, distribuce, kina a shromažďování audiovizuálních archiválií
Shromažďovaní, ochrana, vědecké zpracováni, využívání a zpřístupňování audiovizuálních archiválií a pozůstalosti významných osobností České kinematografie. Činnost kin.
Vědeckovýzkumná práce v oblasti filmu a filmové archivistiky, nelze-li ji oddělit a zařadit na 3380. Spolupráce s domácími a zahraničními institucemi při tvorbě a šířeni filmové kultury, prodej a půjčovaní audiovizuálních materiálů, technická obnova filmů. Periodická, vydavatelská, publikační a distribuční činnost v oblasti filmové kultury.
3314 Činnosti knihovnické
Práce se čtenářem, péče o knihovní fondy, katalogy, kartotéky a databáze. Poradenská, informační, ediční, výstavní a přednášková činnost. Zpracování a doplňování knihovních fondů a retrokonverze katalogů. Meziknihovni a mezinárodní meziknihovní výpůjční služba. Regionální funkce knihoven. Vydávání osvědčení k vývozu předmětů kulturní hodnoty v oboru a podávání návrhů na prohlášení předmětů kulturní hodnoty za kutními památky. Nezahrnuje odborné knihovny, katalogy, archivy a databáze zaměřené jako služba jiné funkci (ústředí vědeckých informací, odborné knihovny ministerstev).
3315 Činnosti muzei a galerií
Systematická koncepční muzejní a galerijní sbírkotvorná činnost, odborná správa, ošetření, ochrana a bezpečná úschova hmotných dokladů k dějinám, přírodě, společnosti a kultuře. Vědecké zpracování výzkumu, odborných posudků, rešerší a expertiz. Vytváření muzejních a galerijních expozic, tématických výstav samostatně nebo ve spolupráci s jinými institucemi v tuzemsku a v zahraničí. Pořádání konferencí, seminářů, přednáškových cyklů. Zápůjčka sbírkových předmětů muzejní a galerijní hodnoty k účelům studijním a výstavním. Vydáváni osvědčeni k vývozu předmětů kulturní hodnoty a podávaní návrhů na prohlášeni předmětů kulturní hodnoty za kulturní památky.
3316 Vydavatelská činnost
Vydávaní divadelních, hudebních, literárních, výtvarných a audiovizuálních děl, (periodických a neperiodických publikaci) a nahráváni, výroba a rozmnožováni zvukových a zvukově-obrazových záznamů (CD, CD ROM).
3317 Výstavní činnosti v kultuře
Příprava a realizace tuzemských kulturních vyslav, jakož i vystav vysílaných do zahraničí a přijímaných ze zahraničí, a to jak formou přímé realizace, tak i formou spoluúčasti na realizaci či formou zadám realizace specializovaným zprostředkovatelským organizacím.
3319 Ostatní záležitosti kultury
Dokumentační, informační, ediční a výstavní činnost a veřejné činnosti (přednášky, semináře, kulturní večery, výstavy, soutěže) v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění a zájmových aktivit (není-li specifikovaná v jiných paragrafech). Činnosti spojené s vedením obecni kroniky.
332 Ochrana památek a péče o kulturní dědictví a národní a historické povědomí
3321 Činnosti památkových ústavů, hradů a zámků
Koordinace odborné činnosti, vytvářeni jednotné odborné, metodické, dokumentační a informační základny a technická hlediska ochrany, obnovy a prezentace, výzkumu, průzkumu, evidence a dokumentace památkového fondu. Propagační, publikační, ediční, přednášková a výstavní činnost. Odborná pomoc a dohled nad prováděním komplexní péče o památkový fond. Zaváděni informačního systému památkové péče a ochrany movitých kulturních památek a uměleckých předmětů. Péče, udržováni, obnova, údržba, restaurovaní a zpřístupněni umělecky, technicky, historicky a archeologicky významných movitých a nemovitých památek. Vydávání osvědčeni k vývozu předmětů sakrální a kultovní povahy a podávám návrhů na prohlášení předmětů kulturní hodnoty za kulturní památky.
3322 Zachování a obnova kulturních památek
Podpora zachování a obnovy nemovitých a movitých kulturních památek a historických částí sídel prohlášených za památkovou rezervaci nebo zónu. Zahrnuje financování kulturních památek ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném zněm, a to včetně kulturních památek v obecním vlastnictví. Zahrnuje přitom i účelové dotace a příspěvky organizacím uvedeným v g 3321, ale v tomto případě nad rámec jejich běžného provozu.
3324 Výkup předmětů kulturní hodnoty
Výkup předmětů kulturní hodnoty, přírodnin anebo lidských výtvorů anebo jejich souborů, které jsou významné pro historii, literaturu, umění a vědu.
3325 Pražský hrad
3326 Pořízení, zachování a obnova hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí
Zahrnuje výdaje spojené se zachovaním a obnovou kulturních, historických a podobných hodnot místního významu, které nejsou vyhlášeny za kulturní památky Může jít o pořízeni, péči a obnovu
místních památníku, pamětních míst pamětních desek, čestných hrobů, ale i např. kapliček apod.
3329 Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví
333 Činnosti registrovaných církví a náboženských společností
Patří sem kultovní činnosti církví a náboženských společnosti
3330 Činnosti registrovaných církví a náboženských společností
Osobní požitky duchovních, zákonné pojištění a další náhrady Rádné a mimořádné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a církevní administrativy. Výdaje na údržbu cirkevního majetku.
334 Sdělovací prostředky
3341 Rozhlas a televize
Činnosti spojené s rozhlasovým a televizním vysíláním.
3349 Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků
336 Správa v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků
3361 Činnost ústředního orgánu státní správy v oblasti kultury a církví
Činnost Ministerstva kultury.
3362 Činnost ústředního orgánu státní správy v oblasti sdělovacích prostředků
Činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která je ústředním orgánem státní správy (usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2010 zn. Pl. ÚS 52/04).
338 Výzkum a vývoj v oblasti kultury církví a sdělovacích prostředků
3380 Výzkum a vývoj v oblasti kultury, církví a sdělovacích prostředků
Organizovaná, problémově, tématicky a kriticky orientovaná soustava poznávacích činností s cílem získání nových znalostí.
339 Ostatní činností v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků
3391 Mezinárodní spolupráce v kultuře, církvích a sdělovacích prostředcích
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.
3392 Zájmová činnost v kultuře
3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků
Zahrnuje i činnost např. sborů pro občanské záležitosti.
34 Tělovýchova a zájmová činnost
341 Tělovýchova
3411 Státní sportovní reprezentace
3412 Sportovní zařízení v majetku obce
Péče o sportoviště, tělocvičny, sportovní haly, plavecké bazény apod. v majetku obcí.
3419 Ostatní tělovýchovná činnost
U obcí podpora sportovních oddílů, výdaje na konání sportovních akcí, závodů apod.
342 Zájmová činnost a rekreace
3421 Využití volného času dětí a mládeže
Činnost domů dětí a mládeže, stanic mladých techniků, podpora činnosti mládežnických organizací a další příjmy a výdaje spojené s využitím volného času dětí a mládeže kromě těch, které patří na paragrafy 3143 a 3233. dětská hřiště, zábavní parky apod.
3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace
Zahrnuje jiné činnosti týkající se zájmové činnosti, využití volného času, apod. než v předchozích paragrafech, mj. i klubová zařízení jma než pro mládež. Nepatři sem případná podpora profesních sdružení typu advokátní komory, lékařské komory, obchodní komory - ty patří do nespecifikovaných výdajů u příslušného oddílu.
348 Výzkum v oblasti tělovýchovy, zájmové činnosti a rekreace
3480 Výzkum v oblasti tělovýchovy, zájmové činnosti a rekreace
35 Zdravotnictví
351 Ambulantní péče
3511 Všeobecná ambulantní péče
Činnost ordinací praktických lékařů.
3512 Stomatologická péče
3513 Lékařská služba první pomoci
Činnost pracovišť lékařské služby první pomoci. Nepatří sem činnosti zdravotnické záchranné služby, ty patří na paragraf 3533.
3514 Transfúzní služba a tkáňová zařízení
3515 Specializovaná ambulantní zdravotní péče
Činnost ordinací lékařů-specialistů kromě stomatologů.
3516 Péče v mateřství
Výdaje zdravotnických zařízení ambulantní péče na péči v mateřství, pokud je lze oddělit.
3519 Ostatní ambulantní péče
352 Ústavní péče
3521 Fakultní nemocnice
Činnost zdravotnických zařízení ústavní péče, kterými jsou fakultní nemocnice zřizované Ministerstvem zdravotnictví.
3522 Ostatní nemocnice
Činnost zdravotnických zařízení ústavní péče, kterými jsou nemocnice neuvedené jinde v pododdílu 352.
3523 Odborné léčebné ústavy
Činnost zdravotnických zařízení uvedených v § 36 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Nepatří sem specializovaná pracoviště akutní péče, jako jsou například kardiocentrum, traumacentrum, onkologické ústavy a Ústav pro matku a dítě, pokud v nich převažuje poskytování akutní péče. Rovněž sem nepatří lázeňská péče, ozdravovny, sanatoria a péče v léčebnách dlouhodobě nemocných a ve specializovaných zařízeních hospicového typu (hospic).
3524 Léčebny dlouhodobě nemocných
3525 Hospice
Činnost lůžkových zařízení hospicového typu, ve kterých je poskytována paliativní a symptomatická péče osobám v terminálním stadiu (§ 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.).
3526 Lázeňské léčebny, ozdravovny, sanatoria
Činnost zdravotnických zařízení, která poskytují léčebně preventivní služby pomocí přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek, a ozdravoven a sanatorií.
3527 Vysoce specializovaná pracoviště a jednooborové zařízení lůžkové péče
Činnosti vysoce specializovaných pracovišť akutní péče, zejména kardiocentra, traumacentra a onkologické ústavy.
3529 Ostatní ústavní péče
Patří sem např. kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti ve věku od jednoho do tří let,které jsou poskytovateli zdravotních služeb [zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů].
353 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví
3531 Hygienická služba a ochrana veřejného zdraví
3532 Lékárenská služba (léky, protézy a přístroje pro užití vně zdravotnických zařízení)
3533 Zdravotnická záchranná služba
Činnost záchranné služby(zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb.). Nepatří sem vodní záchranná služba a horská služba.
3534 Doprava ve zdravotnictví
Doprava nemocných s výjimkou přepravy zdravotnickou záchrannou službou.
3539 Ostatní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví
Patří sem např.Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu.
354 Zdravotnické programy
3541 Prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinýmizávislostmi
Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými návykovými látkami.
3542 Prevence HIV/AIDS
Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je prevence syndromu získaného selhání imunity.
3543 Pomoc zdravotně postiženým a chronicky nemocným
Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je pomoc zdravotně postiženým a chronicky nemocným.
3544 Národní program zdraví
3545 Programy paliativní péče
Zdravotnické programy, jejichž hlavním cílem je poskytování paliativní péče, pokud je lze oddělit.
3549 Ostatní speciální zdravotnická péče
Zejména prevence kriminality a ostatní zdravotnické programy.
356 Správa ve zdravotnictví
3561 Činnost ústředního orgánu státní správy ve zdravotnictví
Činnost Ministerstva zdravotnictví
3562 Činnost ostatních orgánů státní správy ve zdravotnictví
Činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv a krajských hygienických stanic.
3569 Ostatní správa ve zdravotnictví jinde nezařazená
358 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví
3581 Organizace výzkumu a střediska vědeckých informací
3589 Ostatní výzkum a vývoj ve zdravotnictví
359 Ostatní činnost ve zdravotnictví
3591 Mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím a výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce za účelem mezinárodní spolupráce. Položka obsahuje i činnosti spojené se zdravotní péčí, jež byla poskytnuta českým občanům mimo Českou republiku, a se zdravotní péčí poskytovanou zahraničním státním příslušníkům v České republice, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů kromě veřejného zdravotního pojištění.
3592 Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví
3599 Ostatní činnost ve zdravotnictví
36 Bydlení, komunální služby a územní rozvoj
361 Rozvoj bydlení a bytové hospodářství
3611 Podpora individuální bytové výstavby
Podpora individuální a případně i družstevní bytové výstavby kromě podpory stavebního spoření a hypotečních úvěrů.
3612 Bytové hospodářství
Výdaje na poskytováni bydlem, podpora ze strany státu obcím na výstavbu bytů, získávání pozemků pro bytovou výstavbu.
3613 Nebytové hospodářství
Patří sem sledování příjmů a výdajů z nebytových prostor, které man obce a kraje ve vlastnictví
3614 Bytové služby pro vlastní zaměstnance
Výdaje organizací, kterými jsou zabezpečovány bytové služby pro vlastní zaměstnance i jiné uživatele, s výjimkou služebních bytů (vojáci, policisté nebo techničtí pracovníci bydlící přímo v organizacích).
3615 Podpora stavebního spoření a hypotečních úvěrů
3619 Ostatní rozvoj bydlení a bytového hospodářství
363 Komunální služby a územní rozvoj
3631 Veřejné osvětlení
3632 Pohřebnictví
3633 Výstavba a údržba místních inženýrských sítí
Nespadají sem pozemní komunikace, vodovodní a kanalizační sítě.
3634 Lokální zásobování teplem
Včetně případných dotaci k cenám tepla.
3635 Územní plánování
3636 Územní rozvoj
3639 Komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazené
Patři sem i výdaje k podpoře jednotlivých regionů ze strany státu (snížení nezaměstnanosti, rozvoj podnikání ve vybraných regiónech apod.).
366 Správa v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje
3661 Činnost ústředního orgánu státní správy v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje
Činnost Ministerstva pro místní rozvoj.
3662 Činnost ostatních orgánů státní správy v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje
3669 Ostatní správa v oblasti v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje jinde nezařazená
Státní fond rozvoje bydlení.
368 Výzkum a vývoj v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje
3680 Výzkum a vývoj v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje
369 Ostatní činnost v oblasti bydlení komunálních služeb a územního rozvoje
3691 Mezinárodní spolupráce v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné akce mezinárodní spolupráce.
3699 Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje
37 Ochrana životního prostředí
Prostředky poskytované prvotně za účelem tvorby a ochrany životního prostředí a nezahrnuté v jiných funkcích (zejména lesní hospodářství, úspory energie, vodní hospodářství).
371 Ochrana ovzduší a klimatu
3711 Odstraňování tuhých emisí
Vyloučeni emisí u zdroje (zařízeni na odprašnění filtry)
3712 Odstraňování plynných emisí
Zahrnuje opatření k vyloučeni emisí u zdroje - odsiřování, denitrifikace apod.
3713 Změny technologii vytápění
Změny technologu vytápěni na bázi záměny paliva, fluidního spalovaní nebo náhrad dosavadních zdrojů znečišťováni ovzduší zařízením! na využití alternativních zdrojů energie. Patří sem rekonstrukce kotelen včetně související výstavby plynovodů a rekonstrukce komínů. Ve výrobních procesech např. kogenerace elektřiny a tepla v paroplynových zařízeních, rekonstrukce kotlů na fluidní spalovaní s odsířením, rekonstrukce kotlů a kotelen z tuhých nebo kapalných paliv na plyn.
3714 Opatření ke snižování produkce skleníkových plynů a plynů poškozujících ozónovou vrstvu
Ochrana klimatu. Zavádění čistých technologií (čisté technologie a čisté výrobky užité ve výrobním procesu), využiti alternativních zdrojů energie.
3715 Změny výrobních technologií za účelem výrazného odstraněni emisí
3716 Monitoring ochrany ovzduší
3719 Ostatní činnosti k ochraně ovzduší
372 Nakládání s odpady
Zahrnují se jak komunami tak průmyslové odpady, které současně zahrnují nebezpečné odpady, ostatní odpady a inertní nebo hmotné objemné odpady (odpady z těžebních odvětvi a elektráren, stavební suť). Váže definičně na zákon o odpadech. Nebezpečným odpadem se rozumí odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastnosti, jako jsou např. výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, tepelná nestálost organických peroxidů, schopnost uvolňovat ve styku s vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, následná nebezpečnost, akutní toxicita, žíravost, infekčnost, radioaktivita apod. Komunálním odpadem se rozumí veškery odpad vznikající na území obcí při činnosti fyzických osob (domácnosti) a také odpad vznikající např. při čištěni veřejných komunikaci a prostranství a při údržbě veřejné zeleně. Nezahrnuje na druhé straně záležitosti sběru a zpracování druhotných surovin (např. papíru, železa, dalších kovů apod.) realizované prostřednictvím organizaci sběrných surovin nebo jako jednorázové akce.
3721 Sběr a svoz nebezpečných odpadů
3722 Sběr a svoz komunálních odpadů
3723 Sběr a svoz ostatních odpadů (jiných než nebezpečných a komunálních)
3724 Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů
Neziskové nakládám s nebezpečnými odpady se záměrem nahrazeni produkce a ukládání odpadů (tj. zátěže životního prostředí) procesem opětného zápojem odpadních látek do ekonomického koloběhu (ve formě suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s příslušnou činnosti).
3725 Využívání a zneškodňování komunálních odpadů
Neziskové nakládám s komunálními odpady se záměrem nahrazeni produkce a ukládáni odpadů (tj. zátěže životního prostředí) procesem opětného zapojení odpadních látek do ekonomického koloběhu (ve formě suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s příslušnou činností).
3726 Využívání a zneškodňováni ostatních odpadů
Neziskové nakládání s ostatními odpady se záměrem nahrazeni produkce a ukládání odpadů (tj. zátěže životního prostředí) procesem opěrného zapojení odpadních látek do ekonomického koloběhu (ve formě suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s příslušnou činností).
3727 Prevence vzniku odpadů
Zahrnuje činnosti recyklace, procesní modifikace, preventivní opatření k redukci množství a škodlivých účinků odpadů tvořených konečnou spotřebou zboží a k redukci produkce průmyslových odpadů nebo sníženi jejích škodlivých účinků.
3728 Monitoring nakládání s odpady
3729 Ostatní nakládání s odpady
Patři sem zejména asanace starých skládek, též z prostředků přidělených k odstranění ekologických zátěží na privatizovaném majetku.
373 Ochrana a sanace půdy a podzemní vody
3731 Ochrana půdy a podzemní vody proti znečišťujícím infiltracím
Zejména u ropovodů, produktovodů, skladů ropných látek apod.
3732 Dekontaminace půd a čištění spodní vody
Zahrnuje zejména finanční pomoc státu při odstraňovaní ekologických zátěží na privatizovaném majetku. dále např. odstraňováni škod po bývalé sovětské armádě, sanace těžby uranu.
3733 Monitoring půdy a podzemní vody
3734 Předcházení a sanace zasolení půd
3739 Ostatní ochrana půdy a spodní vody
Zahrnuje zejména opatřeni proti nekontrolovaným emisím, vytváření černých skládek a proti resorpci polutantů.
374 Ochrana přírody a krajiny
3741 Ochrana druhů a stanovišť
Včetně např. podpory zoologických zahrad, ornitologických stanic a botanických zahrad, zahrnuje i ochranu a obnovu ohrožených druhů flory a fauny.
3742 Chráněné části přírody
Národní parky, rezervace, chráněné krajinné oblasti, jeskyně apod. nezahrnuté v jiných funkcích. Zahrnuje ochranu význačných ekosystémů a lokalit a ochranu krajiny pro její estetickou hodnotu.
3743 Rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní činnosti, po skládkách odpadů apod.
Např. z úhrad (50 %) z vydobytých nerostů odváděných do státního rozpočtu s tím, že mají být použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek, z dotací na útlum hornictví, které mají byt mj použity na sanační práce při zahlazováni důsledků těžby na životni prostředí.
3744 Protierozní, protilavinová a protipožární ochrana
Jedná se o ochranu nezahrnutou v jiných funkcích, včetně ochrany proti povodním (viz pododdíly 103.233.234).
3745 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň
Zahrnuje výdaje spojené s výstavbou, obnovou, údržbou, apod., městských a obecních zelených ploch, především parků, lesoparků, aleji, veřejných zahrad a sadů, záhonů, květinových vyzdob apod., pokud nejsou např. součásti kulturních památek (zámecké zahrady), školních pozemků apod.
3749 Ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny
Stráž ochrany přírody. Výdaje na napravování následků vichřic, smrští a krupobití, které nepředstavuje opravy a neprobíhá v rámci krizového stavu, například výdaje na odstraňování bláta.
375 Omezování hluku a vibrací
Opatřeni ke sraženi hladiny zvuku, vibraci, u zdroje, mezi zdrojem a příjemcem a u příjemce. Vyloučena jsou patření zaměřená hlavně na snižování hluku na pracovních místech při průmyslové výrobě.
3751 Konstrukce a uplatnění protihlukových zařízení (protihlukové stěny a bariéry, okna, zapouzdření strojů apod.)
Zahrnuji se preventivní akce u zdroje (odhlučněni - zapouzdřeni strojů, užiti odhlučněných strojů) a zařízení antihlukové instalace (konstrukce nárazníkových zón nebo antihlukových bariér) kolem letišť a ostatních zdrojů hluku, odhlučňovací práce.
3753 Monitoring ke zjišťování úrovně hluku a vibrací
3759 Ostatní činnosti k omezení hluku a vibrací
376 Správa v ochraně životního prostředí
3761 Činnost ústředního orgánu státní správy v ochraně životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí
3762 Činnost ostatních orgánů státní správy v ochraně životního prostředí
Např. činnost České inspekce životního prostředí.
3769 Ostatní správa v ochraně životního prostředí
377 Ochrana proti záření
Opatření ke sníženi radioaktivního zářeni, intenzity elektromagnetického pole apod. u zdroje, mezi zdrojem a příjemcem, u příjemce, přeprava a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem.
3771 Protiradonová opatření
Např. opatřeni podle Radonového programu, jehož realizaci zabezpečuji magistrátní úřady.
3772 Přeprava a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem
3773 Monitoring k zajišťování úrovně radioaktivního záření
3779 Ostatní činnosti k ochraně proti záření
378 Výzkum životního prostředí
3780 Výzkum životního prostředí
379 Ostatní činnosti v životním prostředí
3791 Mezinárodní spolupráce v životním prostředí
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné akce mezinárodni spolupráce.
3792 Ekologická výchova a osvěta
3793 Ekologie v dopravě
Zahrnuje např. výdaje na tzv. kombinovanou dopravu, překladiště kombinované dopravy, dopravní a manipulační zařízeni a prostředky pro kombinovanou dopravu a další programy v dopravě, jejichž prvotním smyslem je ochrana a tvorba životního prostředí.
3799 Ostatní ekologické záležitosti
38 Ostatní výzkum a vývoj
380 Ostatní výzkum a vývoj
Jde o výzkum, který není uveden v paragrafech, které mají v čísle § na třetím místě číslici 8.
3801 Akademie věd České republiky
Činnost Akademie věd.
3802 Grantová agentura České republiky
Činnost Grantové agentury.
3803 Technologická agentura České republiky
Činnost Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
3809 Ostatní výzkum a vývoj odvětvově nespecifikovaný
39 Ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo
390 Ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo
3900 Ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo
Činnosti patřící do skupiny 3 - Služby pro obyvatelstvo, které se nehodí do jiných jejích paragrafů. Jsou to nepodnikatelské činnosti zaměřené na vzdělávání v nejširším smyslu, informování o záležitostech veřejného prospěchu, veřejně prospěšnou činnost, sdružování, setkávání a výměnu zkušeností osob zabývajících se zájmovou nebo podobnou činností (vlastní zájmová činnost však patří do pododdílu 342) včetně činností k posilování historického vědomí a seznamování s minulostí a jiné podobné činnosti, které nelze zařadit na jiné paragrafy. Patřily by sem například dotace různým organizacím válečných vysloužilců, odbojářů či osob postižených diktátorskými režimy nebo občanským sdružením zabývajícím se veřejně prospěšnou činností apod., jestliže se taková činnost nedá zařadit na jiné paragrafy.
4 SOCIÁLNÍ VĚCI A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
41 Dávky a podpory v sociálním zabezpečení
Tyto dávky zpravidla definičně odpovídají davkam definovaným předpisy v oblasti sociálního zabezpečeni.
411 Dávky důchodového pojištění
4111 Starobní důchody
Zahrnují se sem i poměrné starobní důchody.
4112 Invalidní důchody pro invaliditu třetího stupně
Výdaje na důchody, jejichž výše se stanoví podle § 41 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 211/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb.
4113 Invalidní důchody pro invaliditu druhého stupně
Výdaje na důchody, jejichž výše se stanoví podle § 41 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 211/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb.
4114 Vdovské důchody
4115 Vdovecké důchody
4116 Sirotčí důchody
4117 Invalidní důchody pro invaliditu prvního stupně
Výdaje na důchody, jejichž výše se stanoví podle § 41 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 211/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb.
4119 Ostatní dávky důchodového pojištění
412 Dávky nemocenského pojištění
4121 Nemocenské
4122 Ošetřovné
Ošetřovné podle § 39 až 41 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonů č. 261/2007 Sb., č. 239/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 306/2008 Sb. a č. 41/2009 Sb. Patří sem i doplatky podpory při ošetřování člena rodiny podle zrušeného zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
4123 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
4124 Peněžitá pomoc v mateřství
4129 Dávky nemocenského pojištění jinde nezařazené
413 a 414 Dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče
Dávky podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
4131 Přídavek na dítě
4132 Sociální příplatek
4133 Porodné
4134 Rodičovský příspěvek
4136 Dávky pěstounské péče
Dávky poskytované ode dne 1. ledna 2013 dětem svěřeným do pěstounské péče a pěstounům podle § 47e až 47za zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona ze dne 5. září 2012, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Na tento paragraf patří i doplatky dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře, na které vznikl nárok do dne 31. prosince 2012.
4138 Pohřebné
4141 Příspěvek na bydlení
4142 Příspěvek na školní pomůcky
Příspěvek, který dostávají děti přihlášené k zápisu k povinné školní docházce podle § 33 až 35 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 113/2006 Sb.
4149 Dávky státní sociální podpory jinde nezařazené
415 Zvláštní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru
4151 Odchodné
Odchodné podle § 155 a 156 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., a odchodné podle § 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
4152 Výsluhový příspěvek
Výsluhový příspěvek podle § 157 až 163 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákonů č. 530/2005 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 305/2008 Sb. a č. 306/2008 Sb., a výsluhový příspěvek podle § 132 až 137 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákonů č. 254/2002 Sb. a č. 306/2008 Sb.
4153 Úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka
Úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka podle § 164 a 164a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 189/2006 Sb., a úmrtné podle § 141 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
4154 Odbytné
Odbytné podle § 138 a 139 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.
4159 Ostatní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru
Ostatní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru, které nepatří na jiné paragrafy pododdílu 415, pokud takové dávky vzniknou.
416 Dávky úrazového pojištění
Dávky, které vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení podle § 17 až 28 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
4161 Úrazový příplatek
4162 Úrazové vyrovnání
4163 Bolestné
4164 Příspěvek za ztížení společenského uplatnění
4165 Náhrada nákladů spojených s léčením
4166 Náhrada nákladů spojených s pohřbem
4167 Jednorázový příspěvek pozůstalému
4168 Úrazová renta pozůstalého
4169 Ostatní dávky úrazového pojištění
417 Dávky pomoci v hmotné nouzi
4171 Příspěvek na živobytí
Příspěvek na živobytí osobám v hmotné nouzi podle § 21 až 32 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
4172 Doplatek na bydlení
Příspěvek osobám bydlícím ve vlastním nebo nájemním bytě s příjmem nižším než částka na živobytí podle § 33 až 35 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
4173 Mimořádná okamžitá pomoc
Příspěvek osobám v hmotné nouzi podle § 36 a 37 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kromě osobám ohroženým sociálním vyloučením [příspěvek poskytovaný podle § 36 odst. 1 písm. a) a b) a § 37 písm. a) až d) tohoto zákona osobám uvedeným v § 2 odst. 3 až 5].
4177 Mimořádná okamžitá pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením
Příspěvek osobám v hmotné nouzi podle § 36 a 37 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, které jsou ohroženy sociálním vyloučením [příspěvek poskytovaný podle § 36 odst. 1 písm. c) a § 37 písm. e) tohoto zákona osobám uvedeným v § 2 odst. 6].
4179 Ostatní dávky sociální pomoci
Dávky sociální pomoci, které nepatří na jiné paragrafy pododdílu 417, pokud takové dávky vzniknou. Doplatky zrušených dávek sociální pomoci (péče), zejména ode dne 1. ledna 2007 (dne, kterým nabývá účinnosti zákon č. 111/2006 Sb.) dávky sociální péče pro staré občany, dávky sociální péče pro rodinu a děti a dávky sociální péče pro sociálně vyloučené zařazované do dne 31. prosince 2006 (dne, kterým pozbývá účinnosti zákon č. 482/1991 Sb. a vybraná ustanovení vyhlášky č. 182/1991 Sb.) na zrušené paragrafy 4174, 4175 a 4176.
418 Dávky osobám se zdravotním postižením
Dávky podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, který je účinný ode dne 1. ledna 2012 a podle kterého se poskytují dávky zařazené na paragrafy 4187 a 4188, a dobíhající dávky podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. (paragrafy 4182 až 4186), kterou tento zákon zrušil a podle které se tyto dávky přiznávaly do dne 31. prosince 2011.
4182 Příspěvek na zvláštní pomůcky
Jedná se o dávku vyplácenou podle § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění vyhlášek č. 28/1993 Sb., č. 205/1995 Sb., č. 138/1997 Sb., č. 139/1997 Sb. a č. 552/2002 Sb.
4183 Příspěvek na úpravu a provoz bezbariérového bytu
Jedná se o dávku vyplacenou podle § 34, § 45 vyhl. č. 182/1991 Sb.
4184 Příspěvky na zakoupení, opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla
Jedná se o dávku vyplacenou podle § 35 vyhl. č.182/1991 Sb.
4185 Příspěvek na provoz motorového vozidla
Jedná se o dávku vyplacenou podle § 36 vyhl. č.182/1991 Sb.
4186 Příspěvek na individuální dopravu
Jedná se o dávku vyplácenou podle 5 37 vyhl. č. 182/1991 Sb.
4187 Příspěvek na mobilitu
Příspěvek podle § 2 písm. a) zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.
4188 Příspěvek na zvláštní pomůcku
Příspěvek podle § 2 písm. b) zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.
4189 Ostatní dávky zdravotně postiženým občanům
Dávky sociální pomoci, které nepatří na jiné paragrafy pododdílu 418, pokud takové dávky vzniknou. Doplatky zrušených dávek zdravotně postiženým občanům, zejména ode dne 1. ledna 2007 (dne, kterým nabývá účinnosti zákon č. 108/2006 Sb.) příspěvek při odchodu z ústavního zařízení zařazovaný do dne 31. prosince 2006 na zrušený paragraf 4187. Patří sem i doplatky příspěvku při péči o osobu blízkou podle § 80 až 85 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do dne 31. prosince 2006, která je s účinností ode dne 1. ledna 2007 nahrazena příspěvkem na péči podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (položka 4195), a která se v některých případech vyplácela do dne 31. prosince 2008 podle čl. II bodu 5 zákona č. 109/2006 Sb.
419 Ostatní dávky povahy sociálního zabezpečení
4191 Státní příspěvky na důchodové připojištění
4192 Úrokové příspěvky mladým manželstvím
4193 Dávky a odškodnění válečným veteránům a perzekvovaným osobám
4194 Zvýšení důchodů pro bezmocnost
Dávka podle § 70 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do dne 31. prosince 2006, která je s účinností ode dne 1. ledna 2007 nahrazena příspěvkem na péči podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (položka 4195), a která se v některých případech vyplácí v souladu s čl. II body 1 a 3 zákona č. 109/2006 Sb. i po tomto dni.
4195 Příspěvek na péči
Příspěvek na péči osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
4199 Ostatní dávky povahy sociálního zabezpečení jinde nezařazené
Patři sem veškeré sociální dávky a podpory dosud nespecifikované, zaměřené na určitou skupinu obyvatel, včetně např. dávek občanům postiženým živelnými pohromami (§ 51 vyhlášky č. 182/1991 Sb.).
42 Politika zaměstnanosti
421 Podpory v nezaměstnanosti
4210 Podpory v nezaměstnanosti
Výdaje na hmotné zabezpečeni (podporu) v nezaměstnanosti, zvýšeni ke hmotnému zabezpečeni na manželku a děti osobám se změněnou pracovní schopnosti a poštovné související s výplatou podpory v nezaměstnanosti.
422 Aktivní politika zaměstnanosti
4221 Rekvalifikace
4222 Veřejně prospěšné práce
4223 Společensky účelná pracovní místa
4225 Podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů
4226 Ostatní podpora zaměstnanosti
4227 Cílené programy k řešení zaměstnanosti
4229 Aktivní politika zaměstnanosti jinde nezařazená
423 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů
4230 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů
Zákonem č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se zavádí specifický druh plateb ze státního rozpočtu, resp. z rozpočtu kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věci (od 1. dubna 2011 prostřednictvím Úřadu práce České republiky, do té doby prostřednictvím úřadů práce). Jde o úhradu mezd zaměstnanců ze státního rozpočtu místo zaměstnavatele při jeho platební neschopnosti a o úhradu pojistného na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pouštěni a dále úhradu daně z příjmů.
424 Zaměstnávání zdravotně postižených občanů
4240 Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností
Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením na podporu zaměstnávání těchto osob poskytovaný podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 261/2007 Sb., č. 382/2008 Sb., č. 479/2008 Sb., č. 158/2009 Sb., č. 149/2010 Sb. a č. 73/2011 Sb. Tento příspěvek od 1. dubna 2011 poskytuje Úřad práce České republiky, do té doby ho poskytovaly úřady práce.
425 Příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace
4250 Příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace
Příspěvky vyplácené zaměstnancům prostřednictvím zaměstnavatelů v souvislosti s restrukturalizací ocelářského a hnědouhelného průmyslu a dopravy.
428 Výzkum a vývoj v politice zaměstnanosti
4280 Výzkum a vývoj v politice zaměstnanosti
43 Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti
Činnosti a služby (nikoliv přímé dávky a podpory) zaměřené na určité sociální skupiny obyvatelstva nebo obecné sociální programy. Společné činnosti, tj. ty, které nelze jednoznačně přiřadit jen k oddílu 41 nebo 42.
431 Sociální poradenství
4311 Základní sociální poradenství
Základní sociální poradenství podle § 37 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
4312 Odborné sociální poradenství
Odborné sociální poradenství podle § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
4319 Ostatní výdaje související se sociálním poradenstvím.
432 Sociální péče a pomoc dětem a mládeži
Výdaje na sociální péči a pomoc dětem a mládeži kromě výdajů na služby sociální péče patřící do pododdílu 435.
4324 Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Patří sem výdaje na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42g až 42n zákona o sociálně právní ochraně dětí (zákona č. 359/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
4329 Ostatní sociální péče a pomoc dětem a mládeži
Zahrnuje i vymožené výživné přijaté od osob povinných výživou.
433 Sociální péče a pomoc manželství a rodinám
Výdaje na sociální péči a pomoc manželství a rodinám kromě výdajů na služby sociální péče patřící do pododdílu 435.
4333 Domovy-penzióny pro matky s dětmi
4334 Pečovatelská služba pro rodinu a děti
4339 Ostatní sociální péče a pomoc rodině a manželství
Na tento paragraf patří též výdaje obcí a krajů, na jejichž pokrytí je určen příspěvek na výkon pěstounské péče poskytovaný jim ze státního rozpočtu podle § 47d zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
434 Sociální rehabilitace a ostatní sociální péče a pomoc
4341 Sociální pomoc osobám v hmotné nouzi a občanům sociálně nepřizpůsobivým
Pomoc osobám v hmotné nouzi a osobám sociálně nepřizpůsobivým včetně zvláštní pomoci osobám, které se dostaly bez vlastního zavinění do nepříznivých poměrů nebo v nich žijí.
4342 Sociální péče a pomoc přistěhovalcům a vybraným etnikům
Zahrnuje i např. činnosti spojené s integraci Romů či jiných etnik.
4343 Sociální pomoc osobám v souvislosti s živelní pohromou nebo požárem
4344 Sociální rehabilitace
ahrnuje činnosti v rámci sociální rehabilitace poskytované formou terénních nebo ambulantních služeb mimo pobytových služeb v rámci sociálně rehabilitačních center.
4345 Centra sociálně rehabilitačních služeb
4349 Ostatní sociální péče a pomoc ostatním skupinám obyvatelstva
Včetně např. programů pomoci propuštěným vězňům včetně prevence kriminality a neoddělitelných podpor více skupinám obyvatelstva apod.
435 Služby sociální péče
Výdaje na zařízení a činnosti podle části třetí dílů 2 a 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a příjmy z nich.
4350 Domovy pro seniory
Příjmy a výdaje domovů pro seniory (§ 49 zákona č. 108/2006 Sb.).
4351 Osobní asistence, pečovatelská služba a podpora samostatného bydlení
4352 Tísňová péče
4353 Průvodcovské a předčitatelské služby
4354 Chráněné bydlení
4355 Týdenní stacionáře
4356 Denní stacionáře a centra denních služeb
4357 Domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem
Příjmy a výdaje domovů pro osoby se zdravotním postižením (§ 48 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 206/2009 Sb.) a domovů se zvláštním režimem (§ 50 zákona č. 108/2006 Sb.).
4358 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče
4359 Ostatní služby a činnosti v oblasti sociální péče
Zahrnuje např. odlehčovací služby.
436 Správa v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti
4361 Činnost ústředního orgánu státní správy v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti
Výdaje na vlastni činnost Ministerstva práce, sociálních věci (včetně činnosti, které jsou zahrnuty v jiných oddílech, ale nejdou oddělit - např. bezpečnost práce) a rodinné politice.
4362 Činnost ostatních orgánů státní správy v sociálním zabezpečení
Např. činnost České správy sociálního zabezpečeni včetně jejích okresních složek.
4363 Ostatní orgány státní správy v oblasti politiky zaměstnanosti
Ode dne 1. dubna 2011 činnost Úřadu práce České republiky, který byl k tomuto dni zřízen zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů (§ 1 odst. 1), a do té doby úřadů práce [§ 1 odst. 3 písm. a) a § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 109/2006 Sb. a č. 479/2008 Sb.].
437 Služby sociální prevence
4371 Raná péče a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
4372 Krizová pomoc
4373 Domy na půl cesty
4374 Azylové domy, nízkoprahová denní centra a noclehárny
4375 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
4376 Služby následné péče, terapeutické komunity a kontaktní centra
4377 Sociálně terapeutické dílny
4378 Terénní programy
4379 Ostatní služby a činnosti v oblasti sociální prevence
Zahrnuje zejména sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, telefonickou krizovou pomoc, tlumočnické služby a další činnosti v oblasti sociální prevence.
438 Výzkum v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti
4380 Výzkum v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti
Nelze-li ho v rámci skupiny 4 specifikovat blíže (§ 4280).
439 Ostatní činnost a nespecifikované výdaje
4391 Mezinárodni spolupráce v sociálním zabezpečení apodpoře zaměstnanosti
Spadají sem příspěvky rnezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné akce mezinárodni spolupráce.
4392 Inspekce poskytování sociálních služeb
Inspekce poskytování sociálních služeb podle § 97 až 99 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb.
4399 Ostatní záležitosti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti
5 BEZPEČNOST STÁTU A PRÁVNÍ OCHRANA
51 Obrana
Obsahuje výdaje na obranu a bezpečnost státu proti vnějšímu ohroženi, výdaje pro systém hospodářské mobilizace a přímé požadavky ozbrojených sil v systému státních hmotných rezerv a na preventivní a následná nouzová opatřeni v případě mimořádných situací celostátního významu.
511 Vojenská obrana
5111 Armáda
Výdaje související se zabezpečením obrany státu proti vnějšímu ohrožení. Zahrnuje výdaje na činnost vojenských útvarů, vojenských zařízení a vojenských záchranných útvarů zřízených podle zákona o ozbrojených silách České republiky a dále výdaje na jejich zabezpečení, pokud je lze oddělit. Nepatří sem výdaje na vojenské školy, státní sportovní reprezentaci, ochranu životního prostředí, dávky v sociálním zabezpečení, výzkum a vývoj, mezinárodní spolupráci v tuzemsku a zahraničí a zahraniční vojenskou pomoc.
5112 Ostatní ozbrojené síly
Zahrnuje výdaje na činnost Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže podle zákona o ozbrojených silách České republiky (zákona č. 219/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a dále výdaje na jejich zabezpečení, pokud je lze oddělit.
5113 Bezpečnostní složky ozbrojených sil
Výdaje na činnost Vojenské policie a Vojenského zpravodajství.
5119 Podpůrné složky ozbrojených sil
Zahrnuje výdaje na činnost zařízení Ministerstva obrany zabezpečující ozbrojené síly, které nevykonávají státní správu podle zvláštních zákonů, např. Vojenský vlečkový úřad.
516 Státní správa ve vojenské obraně
5161 Činnost ústředního orgánu státní správy ve vojenské obraně
Činnost Ministerstva obrany.
5162 Činnost ostatních orgánů státní správy ve vojenské obraně
Činnost vojenských správních úřadů podle branného zákona (zákona č. 585/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), újezdních úřadů vojenských újezdů podle zákona o zajišťování obrany České republiky (zákona č. 222/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a ostatních orgánů resortu Ministerstva obrany, u nichž je výkon státní správy upraven zvláštním zákonem.
5169 Ostatní správa ve vojenské obraně
Zahrnuje výdaje na činnost orgánů zřízených Ministerstvem obrany pro výkon státní správy podle zvláštních zákonů a výdaje na ostatní správu, např. činnost Úřadu pro standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti.
517 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil
Patří sem především výdaje ostatních orgánů státní správy a ostatních veřejných rozpočtů k zabezpečeni potřeb ozbrojených sil (s výjimkou útvarů, které se připravuji k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu) a složek policie, celní služby a dalších sil, pokud jsou vybaveny jako vojenské sily a jsou operačně plánovaný pro válečný stav jako jednotky pod vojenským velením, výdaje na opatřeni hospodářské mobilizace pro potřeby ozbrojených sil a zajištěni požadavků ozbrojených sil v systému státních hmotných rezerv, vytváření a zajištěni systému hospodářské mobilizace pro potřeby Armády ČR v rámci hospodářských opatření pro krizové stavy.
5171 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil
Zahrnuje výdaje ostatních orgánů statni správy a ostatních veřejných rozpočtů na přípravu.
mobilizace ozbrojených sil, na ukládaní pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a poskytnuti věcných prostředků, na opatřeni hospodářské mobilizace (uchováni výrobních schopnosti a zásob strategických komodit určenými subjekty hospodářské mobilizace), na tvorbu válečných rezerv k zabezpečeni potřeb ozbrojených sil (s výjimkou útvarů, které se připravují k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu) podle zvláštních předpisů Patří sem též výdaje související se zajištěním materiálních prostředků a finančních úhrad přípravy mobilizační dodávky, a pořizováním, obměnami, záměnami, půjčkami, prodejem, uvolňováním, pronájmem, skladováním a ochraňováním hmotných a mobílizačních rezerv pro ozbrojené sily, včetně pořizováni a udržováni skladových kapacit a zařízeni pro skladování a jejich manipulaci, pro potřeby ozbrojených sil
5172 Operační příprava státního území
Zahrnuje výdaje na opatřeni vojenského, ekonomického a obranného charakteru, které se plánuji a uskutečňuji k zajištění bezpečnosti České republiky s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro plnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečeni potřeb obyvatelstva ve smyslu zákona o zalistování obrany České republiky
5179 Ostatní Činnosti pro zabezpečení potřeb ozbrojených sil
Zahrnuje výdaje na činnost složek Policie ČR, celní služby a dalších sil, pokud jsou vybaveny jako vojenské sliv a jsou operačně plánovány pro válečný stav jako jednotky pod vojenským velením
518 Výzkum a vývoj v oblasti obrany
5180 Výzkum a vývoj v oblasti obrany
Včetně obranného výzkumu a vývoje, který je zabezpečován ostatními veřejnými rozpočty
519 Ostatní záležitosti obrany
5191 Mezinárodní spolupráce v obraně
Včetně výdajů na společná cvičení v tuzemsku i zahraničí, akce realizované na základě mezinárodních smluv a dohod apod. Příspěvky mezinárodním vojenským institucím, ostatní akce mezinárodní spolupráce
5192 Zahraniční vojenská pomoc
Výdaje na nasazení jednotek Armády České republiky nebo Vojenské policie v mírových operacích a misích Severoatlantické organizace, Organizace spojených národů a Evropské unie, včetně činnosti vojenských pozorovatelů
5199 Ostatní záležitosti obrany
52 Civilní připravenost na krizové stavy
521 Ochrana obyvatelstva
5211 Civilní ochrana - vojenská část
Činnost zařízení civilní ochrany
5212 Ochrana obyvatelstva
Činnost orgánů a složek při zabezpečovaní úkolů civilní ochrany související s výstavbou a přípravou personálu zařízeni civilní ochrany bez právní subjektivity, přípravě obyvatelstva, včetně zabezpečeni didaktických pomůcek pro základní a střední školy, pořízením, výstavbou, provozem, údržbou a opravami prvků jednotného systému varováni a vyrozumění, činnost související s hospodařením se speciálním materiálem civilní ochrany, s ukrytovým fondem a ochrannými systémy dopravních staveb, zjišťováním a označováním nebezpečných oblastí, prováděním dekontaminace a dalšími ochrannými opatřeními, evakuací civilního obyvatelstva, nouzovým ubytováním, zásobováním pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežiti civilního obyvatelstva
5219 Ostatní záležitosti ochrany obyvatelstva
522 Hospodářská opatření pro krizové stavy
5220 Hospodářská opatření pro krizové stavy
Činnosti související s pořizováním, obměňováním a ochraňováním státních hmotných rezerv určených pro účely civilního nouzového plánovaní, zaměňováni, prodej, pronájem, půjčovaní a uvolňování státních hmotných rezerv, pořízení a udržováni kapacit a zařízení pro skladování a manipulaci se státními hmotnými rezervami, plněni ostatních úkolů v systému nouzového plánováni
526 Státní správa v oblasti hospodářských opatření
5261 Státní správa v oblasti hospodářských opatřeni pro krizové stavy a v oblasti krizového řízení
Činnost ústředního orgánu státní správy v oblasti civilního nouzového plánování (např. Správa státních hmotných rezerv), včetně opatření k zabezpečeni činnosti při vyhlášeni krizových stavů
5262 Činnost ostatních orgánů státní správy v oblasti civilního nouzového
hospodářství Činnost ostatních orgánů statni správy v oblasti civilního nouzového plánovaní, vřetně opatření k zajištění jejich činnosti při vyhlášeni krizových stavů Zahrnuje jen speciální výdaje souvisejících s krizovým plánováním jednoznačně oddělitelné od běžných výdajů organizace
5269 Ostatní správa v oblastí hospodářských opatření pro krizové stavy
527 Krizové řízeni
5271 Činnost orgánů krizového řízení na ústřední úrovni a dalších správních úřadů v oblasti krizového řízení
Zahrnuje zabezpečeni řídicích činnosti zaměřených na analýzu a vyhodnoceni bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situaci včetně zabezpečeni připravenosti k obraně státu nebo s ochranou kritické infrastruktury.
Nezahrnuje činnost ústředního orgánu státní správy v požární ochraně a integrovaném záchranném systému zařazeného v pododdíle 556.
5272 Činnost orgánů krizového řízení na územní úrovni a dalších územních správních úřadů v oblasti krizového řízeni
Zahrnuje zabezpečení řídících činnosti zaměřených na analýzu a vyhodnoceni bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činnosti prováděných v souvislosti s řešením krizových situaci, včetně zabezpečeni připravenosti k obraně státu nebo s ochranou kritické infrastruktury
5273 Ostatní správa v oblasti krizového řízení
Činnost související s vydají na pracoviště krizového řízem, jejich zřizování a technické vybavovaní, zajištěni komunikačních prostředků, výdaje na informační podporu krizového řízeni, odbornou podporu pro kraje, příprava orgánů krizového řízeni, základní vzdělám, získávaní a zvyšování kvalifikace a odborné způsobilosti, ostatní výdaje na zvládnutí krizových situací
5274 Podpora krizového řízení a nouzového plánování
Zahrnuje mimořádné účelové finanční prostředky k řešeni krizových situaci, jejich předcházení a odstraňovaní jejich následků včetně výdajů spojených s činnosti pracovišť a složek integrovaného záchranného systému Způsob použiti upravuje vláda svým usnesením ke státnímu rozpočtu Je možné využít těchto finančních prostředků i pro záchranné sbory, ozbrojené bezpečnosti sbory, havárijní služby apod.
5279 Záležitosti krizového řízení jinde nezařazené
528 Výzkum a vývoj v oblasti civilní připravenosti na. krizové stavy
5281 Výzkum a vývoj v oblasti ochrany obyvatelstva
5289 Výzkum a vývoj v oblasti krizového řízení
529 Ostatní záležitosti civilní připravenosti pro krizové stavy
5291 Mezinárodní spolupráce v oblasti krizového řízení
Výdaje na mezinárodni spolupráci a obdobné akce za účelem mezinárodní spolupráce spojené s krizovým řízením Výdaje na společná cvičeni v tuzemsku i v zahraničí a na akce realizované na základě mezinárodních smluv a dohod, pokud nejsou zařazeny v § 5292
5292 Poskytnutí vzájemné zahraniční pomoci podle mezinárodních smluv
5299 Ostatní záležitosti civilní připravenosti na krizové stavy
53 Bezpečnost a veřejný pořádek
531 Bezpečnost a veřejný pořádek
5311 Bezpečnost a veřejný pořádek
Výdaje na bezpečnost a veřejný pořádek kromě těch, které patři na další paragrafy
Jsou to zvláště výdaje na policii, obecni policii a na všechny výdaje na Bezpečnostní informační službu (bez výdajů zařazených na § 5380)
Nepatří sem výdaje resortního školství, výdaje na sportovní reprezentaci, na dávky sociálního zabezpečení příslušníkům Policie České republiky (bývalým vojákům z povolání) nebo jejich rodinám a další výdaje, které bezprostředně nesouvisejí s výdaji na bezpečnost a pořádek.
5316 Činnost ústředního orgánu státní správy v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku
Činnost Ministerstva vnitra
5317 Hraniční přechody
5319 Ostatní záležitosti bezpečnosti a veřejného pořádku
Činnost v oblasti tělesné přípravy a sportu.
538 Výzkum týkající se bezpečnosti a veřejného pořádku
5380 Výzkum týkající se bezpečnosti a veřejného pořádku
539 Ostatní záležitosti bezpečnosti a veřejného pořádku
5391 Mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodní semináře a podobné akce mezinárodni spolupráce činnost Interpolu
5399 Ostatní záležitosti bezpečnosti, veřejného pořádku
54 Právní ochrana
541 Ústavní soudnictví
5410 Ustavní soud
542 Soudnictví
5420 Soudy
Činnost soudů včetně např. soudního lékařství
543 Státní zastupitelství
5430 Státní zastupitelství
544 Vězeňství
5441 Činnost Generálního ředitelství
Vězeňské služby a věznic
5442 Ostatní správa ve vězeňství
Činnost Institutu vězeňské služby
5449 Ostatní záležitosti vězeňství
Činnost zotavoven
Vězeňské služby
545 Probační a mediační služba
5450 Činnost probační a mediační služby
Činnost probační a mediační služby podle zákona č. 257/2000 Sb.
546 Správa v oblasti právní ochrany
5461 Činnost ústředního orgánu státní správy v oblasti právní ochrany činnost Ministerstva spravedlnosti
5462 Činnost ostatních orgánů státní správy v oblasti právní ochrany
5469 Ostatní správa v oblasti právní ochrany
Činnost Rejstřiku trestů
547 Veřejná ochrana
5470 Kancelář Veřejného ochránce práv
Činnost Veřejného ochrance prav a Kanceláře Veřejného ochrance prav
5471 Kancelář finančního arbitra
Činnost Kanceláře finančního arbitra, která je zřízena podle § 1a odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 180/2011 Sb., jako organizační složka státu patřící do rozpočtové kapitoly Ministerstvo financí.
548 Výzkum v oblastí právní ochrany
5480 Výzkum v oblasti právní ochrany
549 Ostatní záležitosti právní ochrany
5491 Mezinárodní spolupráce v oblasti právní ochrany
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné akce mezinárodni spolupráce
Patří sem i činnost Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže v Brně.
5499 Ostatní záležitosti právní ochrany např. vzdělávací zařízeni justiční části
55 Požární ochrana a integrovaný záchranný systém
551 Požární ochrana
5511 Požární ochrana - profesionální část
5512 Požární ochrana - dobrovolná část
Podpora jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
5517 Vzdělávací a technická zařízení požární ochrany
Výdaje na vzdělávací a technická zařízeni požární ochrany
5519 Ostatní záležitosti požární ochrany
552 Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného svitému
Ostatní Činnosti v integrovaném systému záchranném systému Nezahrnuje vlastní činnosti zabezpečované přímo hasičskými záchrannými sbory, vyjma zřizování a technického vybavovaní operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému, pro které je zřízena položka 5521 Nezahrnuje činnosti zabezpečované organy státní správy (viz pododdíl 556)
5521 Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému
Zřizování a technické vybavení operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému na všech stupních Zabezpečování komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému technickými prostředky
5522 Ostatní činnosti v integrovaném záchranném systému
Zahrnuje účelové investiční výdaje magistrátních měst související s integrovaným záchranným systémem Zahrnuje i např. refundace nákladů hrazené ostatním složkám integrovaného záchranného systému v případě jejích pomoci po výzvě
5529 Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému
Patří sem např. výdaje spojené s prověřováním a použitím sil a prostředků Armády České republiky při záchranných a likvidačních pracích ve smyslu zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
556 Státní správa v požární ochraně a integrovaném záchranném svatému
5561 Činnost ústředního orgánu státní správy v požární ochraně
Činnost Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru
5562 Činnost ústředních orgánů státní správy v integrovaném záchranném systému
Účelové výdaje ústředních orgánů statni správy na činnost v integrovaném záchranném systému oddělitelné od běžných výdajů ústředního orgánu
5563 Činnost ostatních orgánů státní správy v integrovaném záchranném systému
Účelové výdaje ostatních orgánů statní správy na činnost v integrovaném záchranném systému oddělitelné od běžných výdajů těchto orgánů
558 Výzkum a vývoj v požární ochraně a integrovaném záchranném systému
5580 Výzkum a vývoj v požární ochraně a integrovaném záchranném systému
559 Ostatní záležitosti požární ochrany a integrovaného záchranného systému
5591 Mezinárodní spolupráce v oblasti požární ochrany a integrovaném záchranném systému
Výdaje na mezinárodni semináře a obdobné akce mezinárodni spolupráce v požární ochraně a integrovaném záchranném systému Výdaje na společná cvičení v tuzemsku i v zahraničí a na akce realizované na základě mezinárodních smluv a dohod, pokud nejsou zařazeny v § 5592
5592 Poskytnutí vzájemné zahraniční pomoci podle mezinárodních smluv
Výdaje v oblasti požární ochrany a integrovaného záchranného systému včetně náhrady škod (odškodněni), realizované v přímé souvislosti s poskytnutím přímé zahraniční pomoci při katastrofách, požárech a velkých havárních podle mezinárodních smluv
5599 Ostatní záležitosti požární ochrany a integrovaného záchranného systému
6 VŠEOBECNÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA A SLUŽBY
61 Státní moc. státní správa, územní samospráva a politické strany
611 Zastupitelské orgány a volby
6111 Parlament
6112 Zastupitelstva obcí
Činnost zastupitelských orgánů na úrovni mést a obci, je-li oddělitelná od ostatních výdajů místní správy, včetně odměn zastupitelům
6113 Zastupitelstva krajů
Vydáte na činnost zastupitelstev krajů, jsou-li oddělitelné od ostatních výdajů krajů
6114 Volby do Parlamentu ČR
6115 Volby do zastupitelstev územních samosprávných celků
6116 Celostátní referendum
Zahrnuje výdaje na všechny druhy referend s celostátní působností.
6117 Volby do Evropského parlamentu
6118 Volba prezidenta republiky
Výdaje na volbu prezidenta republiky (čl. 54 odst. 2 a čl. 56 ústavy) a případné příjmy, které s nimi souvisejí.
6119 Ostatní zastupitelské orgány a volby
Výdaje na činnost jiných zastupitelských orgánů, než jsou Parlament České republiky a zastupitelstva obcí a krajů, pokud by vznikly, a příjmy z této činnosti. Výdaje na volby do jiných zastupitelských orgánů než do Parlamentu České republiky, zastupitelstev územních samosprávných celků a Evropského parlamentu, pokud by se zavedly, a případné příjmy, které s nimi souvisejí.
612 Kancelář prezidenta republiky
6120 Kancelář prezidenta republiky
613 Nejvyšší kontrolní úřad
6130 Nejvyšší kontrolní úřad
614 Všeobecná vnitřní státní správa (nezařazená v jiných funkcích)
6141 Ústřední orgány vnitřní státní správy a jejich dislokovaná pracoviště (nezařazené v jiných funkcích)
Výdaje Ministerstva financí.
6142 Finanční správa
Činnost orgánů Finanční správy České republiky, kterými jsou Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady včetně Specializovaného finančního úřadu.
6143 Celní správa
Činnost Generálního ředitelství cel a celních úřadů
6145 Úřad vlády
Úřad zřízený podle § 1 zákona č. 219/2002 Sb. a podle § 2 odst. 1 bodu 10 a § 28 odst. 2 a 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6146 Český statistický úřad
Výdaje Českého statistického úřadu.
6148 Plánování a statistika
Výdaje na plánování a statistiku, pokud je lze oddělit.
6149 Ostatní všeobecná vnitřní správa jinde nezařazená
Jiné orgány státní správy nezařazené v tomto pododdíle ani v jiných oddílech Patři sem např. činnost Úřadu pro ochranu osobních údajůPatři sem i např. příspěvky komorám auditorů, daňových poradců apod. , tj sdruženi, na která je přenesen výkon státní správy a která nelze funkčně blíže specifikovat Zahrnuje i provádění sčítaní lidu
615 Zahraniční služba a záležitosti (nezařazené v jiných funkcích)
6151 Činnost ústředního orgánu státní správy v zahraniční službě
Činnost Ministerstva zahraničních věci
6152 Zastupitelství a stálé mise ČR v zahraničí
6153 Ostatní účast v mezinárodních vládních organizacích
Jen přímé členské příspěvky jinde nezařazené
6159 Zahraniční služba a záležitosti jinde nezařazené
Zahrnuje např. výdaje Diplomatického servisu
617 Regionální a místní správa
6171 Činnost místní správy
Vlastní správní činnost obcí Zahrnuje i společné činnosti pro místní správu a zastupitelský sbor, nelze-li je oddělit Výdaje hrazené ze sociálního fondu obci ve prospěch zaměstnanců obecního úřadu
6172 Činnost regionální správy
Vlastní správní činnost krajů [zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Zahrnuje i výdaje zastupitelstev krajů a ostatní výdaje krajů, nelze-li je oddělit.
6173 Místní referendum
6174 Činnost regionálních rad
Vlastní správní činnost regionálních rad (část čtvrtá zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.).
618 Výzkum ve státní správě a samosprávě
6180 Výzkum ve státní správě a samosprávě
619 Politické strany a hnutí
6190 Politické strany a hnutí
Příspěvky na činnost politických stran a hnuti
62 .line veřejné služby a činnosti
621 Ostatní veřejné služby
6211 Archivní činnost
Činnost Ústředního archivu Ministerstva vnitra, dalších jím řízených archivů a činnost územních archivů Nespadá sem běžná archivní činnost jednotlivých organizaci
6219 Ostatní veřejné služby jinde nezařazené
Redakční činnost ve veřejných službách
622 Zahraniční pomoc a mezinárodní spolupráce (jinde nezařazená)
6221 Humanitární zahraniční pomoc přímá
Zahraniční pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, k překonám důsledků živelních katastrof, válek, nemoci, hladomoru apod. jednotlivým zemím. Zahrnuje i zahraniční pomoc poskytovanou na domácím území zahraničním uprchlíkům včetně zajištění infrastruktury pro jejich pobyt apod.
6222 Rozvojová zahraniční pomoc
Zahraniční pomoc mající za cíl podporu rozvoje dané země, území apod. Je zaměřena především do oblastí sociální a ekonomické infrastruktury, životního prostředí, formování administrativy apod.
6223 Mezinárodní spolupráce (jinde nezařazená)
Spadají sem příspěvky mezinárodním organizacím, výdaje na mezinárodni semináře a podobné akce a služební cesty nebo reciproční akce pracovníků a delegaci do zahraničí za účelem mezinárodni spolupráce, které není možné zařadit do jiných oddílů. Patří sem i výdaje krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad související se spoluprací s orgány Evropské unie.
6224 Humanitární zahraniční pomoc poskytovaná prostřednictvím mezinárodních organizací
6229 Ostatní zahraniční pomoc
Pomoc, u které nelze jednoznačně použít ani jedno z hledisek v paragrafech 6221, 6222 a 6224.
63 Finanční operace
631 Obecné příjmy a výdaje z finančních operací
6310 Obecné příjmy a výdaje z finančních operací
Nelze-li je přidělit bližší funkci (např. úrokové příjmy z ekologických půjček by spadaly do oddílu 371 Nepoužije se pro výdaje tříděné na položky ze seskupení položek 61.
632 Pojištění funkčně nespecifikované
6320 Pojištění funkčně nespecifikované
633 Převody vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně
6330 Převody vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně
Použije se vždy při zatřídění na položky 5342, 5344, 5345 a 5349 druhového třídění
Na tento paragraf patří výdaje obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí zařazené na položkách podseskupení položek 534 a jejich příjmy zařazené na položkách podseskupení položek 413.
639 Ostatní finanční operace
6391 Soudní a mimosoudní rehabilitace
6399 Ostatní finanční operace
64 Ostatní Činnosti
640 Ostatní činnosti
6401 Transfery všeobecné povahy jiným úrovním vlády
Zahrnuje např. územní vyrovnávací dotace uzemním rozpočtům
6402 Finanční vypořádání minulých let
Zahrnuje příjmy a výdaje spojené s finančním vypořádáním předchozích let
6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené
Použije se, jsou-li vyčerpány všechny možnosti zařazeni do jiných paragrafu odvětvového členění Použije se i pro zatřídění vrátek přijatých nebo poskytnutých transferů v předchozích obdobích
D. Konsolidační třídění (záznamové jednotky)
Záznamová jednotka 023 - Převody uvnitř peněžního fondu
Převody především uvnitř státního rozpočtu Použije se také zároveň s přeúčtováním investice z neinvestičních do investičních výdajů (spolu se zápisem na příjmovou položku 2119)
Záznamová jednotka 024 - Transfery přijaté z území jiného okresu
Transfery přijaté obci od obce v jiném okrese téhož kraje
Záznamová jednotka 025 - Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného okresu
Splátky půjčených prostředků přijaté obci od obce v jiném okrese téhož kraje
Záznamová jednotka 026 - Transfery poskytnuté na území jiného okresu
Transfery poskytnuté obci obci v jiném okrese téhož kraje
Záznamová jednotka 027 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu
Návratné finanční vypomoci, půjčky a úvěry poskytnuté obci obci v jiném okrese téhož kraje
Záznamová jednotka 028 - Transfery přijaté z území jiného kraje
Transfery přijaté obcí nebo krajem od obce v jiném kraji nebo od jiného kraje
Záznamová jednotka 029 - Splátky půjčených prostředků přijaté z území jiného kraje
Splátky návratných finančních výpomoci, půjček a úvěrů přijaté obci nebo krajem od obce v jiném kraji nebo od jiného kraje
Záznamová jednotka 035 - Transfery poskytnuté na území jiného kraje
Transfery poskytnuté obci nebo krajem obci v jiném kraji nebo jinému kraji
Záznamová jednotka 036 - Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje
Návratná finanční výpomoc, půjčka nebo uvěř poskytnuté obci nebo krajem obci v jiném kraji nebo jinému kraji
E. Podkladové třídění
Podkladová jednotka 1 - Základní rozpočet
Příjmy státního rozpočtu jiné než ty, které se zatřiďují na podkladové jednotky 2 a 3, a výdaje státního rozpočtu jiné než ty, které se zatřiďují na podkladové jednotky 2 až 5.
Podkladová jednotka 2 - Posílení rozpočtu rezervním fondem
Příjmy státního rozpočtu z transferů z rezervního fondu téže organizační složky státu. Příjmy zařazené na tuto podkladovou jednotku jsou totožné s příjmy zařazenými na položku 4135. Výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění tím, že příslušné částky převedly z rezervního fondu do rozpočtových příjmů (§ 45 odst. 3 a § 50 odst. 2 rozpočtových pravidel), v nichž se tyto částky zařazují na položku 4135 a duplicitně na tuto podkladovou jednotku.
Podkladová jednotka 3 - Posílení rozpočtu ostatními mimorozpočtovými a podobnými prostředky
Na tuto podkladovou jednotku patří tyto příjmy státního rozpočtu:
a) převody ze zisku získaného hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
b) převod z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),
c) převody ze zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 174/2007 Sb. (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
d) převody ze zvláštních účtů vedených ministerstvem financí, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku, a finanční prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku) (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),
e) peněžité dary (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
f) prostředky poskytnuté ze zahraničí (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
g) plnění za pojistné události [§ 25 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel],
h) příjmy od právnických a fyzických osob na reprodukci majetku (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),
i) příjmy hasičských záchranných sborů krajů [§ 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 260/2008 Sb.] podle § 97 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. mající povahu příjmů za pohotovostní a jiné služby nebo práce související se základní náplní činnosti jednotek požární ochrany (§ 45 odst. 11 rozpočtových pravidel).
Na tuto podkladovou jednotku patří výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění tím, že příslušné částky převedly do rozpočtových příjmů z jiných mimorozpočtových zdrojů než z rezervního fondu nebo je převedly ze zdrojů, které mají stejné postavení jako mimorozpočtové zdroje (ze zdrojů, převod z kterých opravňuje organizační složku státu k překročení rozpočtu výdajů stejně jako převod z mimorozpočtových zdrojů), nebo tím, že do rozpočtových příjmů přijaly peněžní prostředky, jejichž příjem je rovněž k překročení rozpočtu výdajů opravňuje. Jsou to částky, které organizační složky státu
a) převedly do rozpočtových příjmů ze zisku získaného hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
b) převedly do rozpočtových příjmů z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),
c) převedly do rozpočtových příjmů ze zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 174/2007 Sb. (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
d) převedly do rozpočtových příjmů ze zvláštních účtů vedených ministerstvem financí, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku, a finanční prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku) (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),
e) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto peněžité dary (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
f) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto prostředky poskytnuté ze zahraničí (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),
g) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto plnění za pojistné události [§ 25 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel],
h) přijaly do rozpočtových příjmů od právnických a fyzických osob na reprodukci majetku (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),
i) přijaly, jsou-li hasičskými záchrannými sbory kraje [§ 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 260/2008 Sb.], do rozpočtových příjmů podle § 97 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. jakožto příjmy za pohotovostní a jiné služby nebo práce související se základní náplní činnosti jednotek požární ochrany (§ 45 odst. 11 rozpočtových pravidel).
Podkladová jednotka 4 - Výdaje kryté nároky
Výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění z nároků podle § 47 rozpočtových pravidel.
Podkladová jednotka 5 - Výdaje nad rozpočet podle zvláštních zákonů
Výdaje státního rozpočtu na vrub překročení rozpočtu výdajů, ke kterému organizační složky státu získaly oprávnění podle jiných zákonů než rozpočtových pravidel. V současné době jsou to zejména výdaje podle zákonů o přijetí úvěrů Českou republikou od Evropské investiční banky (posledním z nich je zákon č. 94/2009 Sb., o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II.) a podle zákona č. 107/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na poskytnutí finanční pomoci vládě Lotyšské republiky na řešení stabilizace ekonomiky v letech 2009 a 2010, a zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009. Jsou to i výdaje podle ustanovení zákona o státním rozpočtu umožňujícího překročení rozpočtu výdajů, je-li takové ustanovení v něm obsaženo (ustanovení obdobná např. ustanovením § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010). Na tuto podkladovou jednotku patří i výdaje ministerstev, která jsou zakladateli státních podniků nebo zřizovateli národních podniků, na vrub překročení rozpočtu výdajů o částky inkasované jimi do příjmů jakožto převody peněžních prostředků z fondů zakladatele těchto podniků [§ 19 odst. 4 věta předposlední zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 213/2013 Sb., a čl. II zákona č. 213/2013 Sb.], nejsou-li v rozpočtu na příslušný rok rozpočtovány. Zařazují se na ni i výdaje Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí na vrub překročení rozpočtu výdajů o částky inkasované jimi do příjmů z úhrad za vydobyté nerosty [§ 32a odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 366/2000 Sb.].
F. Prostorové třídění
Prostorová jednotka 1 - Příjmy a výdaje z tuzemských zdrojů
Příjmy a výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů jiné než ty, které se zatřiďují na prostorovou jednotku 5.
Prostorová jednotka 5 - Příjmy a výdaje ze zahraničních zdrojů
Příjmy, které státnímu rozpočtu, územním rozpočtům a rozpočtům státních fondů plynou ze zahraničí nebo které mu plynou z tuzemska s tím, že ten, kdo peněžní prostředky organizaci převádí, uvede, že jsou to peněžní prostředky původem ze zahraničí a jako s takovými s nimi má organizace nakládat. Jsou to zejména peněžní prostředky přijaté z rozpočtu Evropské unie, z Národního fondu a od Organizace Severoatlantické smlouvy. Výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů, které organizace považuje za výdaje kryté těmito příjmy.
G. Doplňkové třídění
Dílčí průřezový ukazatel 10 - Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků
Dílčí průřezový ukazatel 11 - Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji
Dílčí průřezový ukazatel 19 - Ostatní institucionální podpora výzkumu, vývoje a inovací
Dílčí průřezový ukazatel 20 - Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací
Dílčí průřezový ukazatel 21 - Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum
Dílčí průřezový ukazatel 29 - Ostatní účelová podpora výzkumu, vývoje a inovací
Dílčí průřezový ukazatel 30 - Zahraniční rozvojová spolupráce
Dílčí průřezový ukazatel 31 - Program sociální prevence a prevence kriminality
Dílčí průřezový ukazatel 32 - Program protidrogové politiky
Dílčí průřezový ukazatel 33 - Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity
Dílčí průřezový ukazatel 34 - Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.
Dílčí průřezový ukazatel 35 - Výdaje na krytí mzdových nákladů pedagogických pracovníků regionálního školství včetně příslušenství
Dílčí průřezový ukazatel 36 - Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně
Dílčí průřezový ukazatel 37 - Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky
1) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
2) § 3 písm. g) a § 10 zákona č. 218/2000 Sb.
3) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 26/2008 Sb.
4) § 21, § 24a a § 47 odst. 1 písm. b) bod 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 26/2008 Sb., č. 421/2009 Sb. a č. 465/2011 Sb.
5) § 2 písm. f) až h) vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 11/2010 Sb.
6) § 2 písm. a) vyhlášky č. 560/2006 Sb.
7) § 3 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 26/2008 Sb. a č. 465/2011 Sb.
//--------------------------------------konec vyhlášky 323-2002 o rozpočtové skladbě ------------------------------------------------------
zákon 218/2000 o rozpočtových pravidlech státu ve znění 250/2014
Obsah
ČÁST PRVNÍ - ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA(§ 1 - § 81)
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady
č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (§ 84)
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím související (§ 85)
ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady
a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (§ 86)
ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (§ 87)
ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění,
ve znění pozdějších předpisů(§ 88)
ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní
ochraně dětí(§ 89)
218 ZÁKON ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1 Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a) tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále jen "střednědobý výhled"), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,
b) příjmy a výdaje státního rozpočtu,
c) státní finanční aktiva a pasiva,
d) finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu,1) Bezpečnostní informační služby1a)
(dále jen "organizační složka státu") a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen "příspěvková organizace"),
e) finanční kontrolu,
f) podmínky zřizování státních fondů,
g) způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,
h) hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
§ 2
Základní ustanovení
(1) Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 2)
(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
(3) Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(4) V rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech
státních fondů a při pohybech na účtech státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů
(dále jen "rozpočtová skladba"), které stanoví Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.
(5) Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může ministerstvo vydat pro zpravodajské služby České republiky2a) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření2b).
§ 3 Pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,
b) návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým
nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,
c) jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,
d) finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,
e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv,
státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto
prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního
rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní
prostředky použity,
f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků
poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,
g) správci kapitol státního rozpočtu (dále jen "správci kapitol") ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon,
že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního
orgánu státní správy pro rozpočtové účely,
h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na
1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
2. účtech státních finančních aktiv,
3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje
v bankách a pobočkách zahraničních bank4) (dále jen „banka“),
4. účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků3),
státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních
prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie3a),
5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního
rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),
7. účtech příspěvkových organizací,
8. účtech Pozemkového fondu České republiky, státních fondů a Národního fondu,
9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,
10. účtech státní organizace Správa železniční dopravní cesty určených k příjmu dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu,
11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu,
státních fondů, Národního fondu; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných
těmto příjemcům správcem daně podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným
oznámením ministerstvu a správci daně,
12. účtech Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a Národního fondu
na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje,
13. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu podpor výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu podle zákonů
upravujících veřejné výzkumné instituce a podporu výzkumu a vývoje a dotací na další činnost ze státního rozpočtu,
14. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou
nebo další tvůrčí činnost, k příjmu podpor výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zákona upravujícího vysoké školy
a dotací ze státního rozpočtu a Národního fondu,
15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní banky,
i) financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny;
jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé
přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity
nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu,
j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení
stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím strukturálních fondů4a), Fondu soudržnosti4a), podpory pro rozvoj venkova4b) nebo
Evropského rybářského fondu4c),
k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního
rozpočtu,
l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy,
kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil,
nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,
m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv
České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická
osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech;
smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční
prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,
n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na programy (§ 12 odst. 1),
o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se
1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení
plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu,
2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové provizorium,
3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,
4. provádějí rozpočtová opatření,
5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“),
6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření,
7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených operacích za státní rozpočet,
8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů.
§ 3a
V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji vedenými mimo rozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systému.
HLAVA II STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM
§ 4 Střednědobý výhled
(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta,
na která je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení
střednědobého výhledu řídí ministerstvo.
(2) Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.
(3) Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle
odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého
výhledu době jejich financování. U závazků státu vyplývajících ze schválených koncesních smluv4e) odpovídá období střednědobého výhledu době trvání závazku.
V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.
(4) Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem
státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně
současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.
§ 5 Státní rozpočet
(1) Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje
rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.
(2) Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.
(3) Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek
státu a změny těchto dokumentů.
(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen "kapitola").
(5) Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování
návrhu zákona o státním rozpočtu závazné.
(6) Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.
(7) Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.
§ 6 Příjmy státního rozpočtu
(1) Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
a) výnosy daní včetně příslušenství,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,
c) výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie5a) ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad
exekučních nákladů v celním řízení,
d) příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,
e) odvod zbývajícího zisku České národní banky,6)
f) sankce za porušení rozpočtové kázně,
g) správní a soudní poplatky,
h) úhrady spojené s realizací státních záruk,
i) příjmy z prodeje a nájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky,
se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)]
a majetku České republiky, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany [§ 48 odst. 2 písm. d)],
j) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,
k) peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,
l) výnosy z majetkových účastí státu,
m) výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,
n) penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,
o) prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1,
p) prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38,
q) pokuty,
r) další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
(2) Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí (dále jen "prostředky poskytnuté ze zahraničí") organizačním složkám státu použité
v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice
z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.
§ 7 Výdaje státního rozpočtu
(1) Ze státního rozpočtu se hradí
a) výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace
na financování programů a akcí (§ 12 a 13), dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného
podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České
republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu
švýcarsko-české spolupráce (dále jen "finanční mechanismus"),
b) výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu
v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,
c) dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,
d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,7)
e) dotace spolkům8) a příspěvky politickým stranám,9)
f) dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování
sociálně-právní ochrany dětí, 10) a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,
g) dotace státním fondům a návratné finanční výpomoci,
h) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby
hospodářských zvířat 11) nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,
i) dotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným společnostem,
j) dotace dobrovolným svazkům obcí,
k) dotace a návratné finanční výpomoci Regionálním radám regionů soudržnosti 11a),
l) peněžité vklady státu do akciových společností,11b)
m) nákup cenných papírů,
n) peněžní dary poskytnuté do zahraničí,
o) vklady, příspěvky a dotace mezinárodním organizacím,
p) výdaje na realizaci státních záruk,
r) výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,
s) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,
t) výdaje související s dluhovou službou,
u) další výdaje stanovené zvláštním zákonem,
v) výdaje na vládní úvěry,
w) dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a
na výstavbu technické infrastruktury,
x) dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a. s., na financování hlavních činností vymezených jeho zakladatelem,
y) dotace a návratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní spolupráci11a).
(2) Výdaje podle odstavce 1 písm. l) až n) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády.
(3) Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na bankovních
účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V případě, že kursové
zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného rozpočtového roku se tyto prostředky
vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v následujících letech.
(4) Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované
z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na základě tohoto
rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů příslušné kapitoly.
§ 8 Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu
(1) Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí,
Regionálními radami regionů soudržnosti a státními fondy. Celkové výdaje státního rozpočtu v tomto návrhu ministerstvo stanoví na základě částky
střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) obsaženého v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok,
která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen "další rok"), a to tak, že tyto výdaje tuto částku
nepřekročí. Není-li takové usnesení nebo v něm není tato částka obsažena, stanoví je na základě částky střednědobého výdajového rámce, která
je jakožto částka na další rok uvedena v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok bezprostředně
předcházející běžnému roku (dále jen "minulý rok"). Ministerstvo tuto částku upraví (§ 8a odst. 3) a rozdělí na výdaje státního rozpočtu
a výdaje jednotlivých státních fondů. Takto určenou částku výdajů státního rozpočtu uvede v návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje
tohoto rozpočtu. Je-li střednědobý výdajový rámec změněn dalšími usneseními Poslanecké sněmovny, ministerstvo je při stanovení celkových výdajů
státního rozpočtu povinno se řídit jen těmi z nich, které Poslanecká sněmovna schválila do 30. června běžného roku.
(2) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí,
Regionální rady regionů soudržnosti a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky,
jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví
ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a
Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím,
že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení
návrhu výdajů státního rozpočtu na financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly.
Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(3) Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář
veřejného ochránce práv předloží správci těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.
(4) Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 3 ve stanoveném termínu a návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této kapitoly podle posledního
schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové
výdaje této kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení ministerstvem.
(5) Na základě návrhů schválených podle odstavce 3, nebo určených podle odstavce 4, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 3 návrhy rozpočtů svých kapitol
v rozpočtovém systému.
(6) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké
sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona. 11d)
§ 8a Střednědobý výdajový rámec
(1) Střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, s výjimkou dotací
státním fondům. Stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna svým usnesením, a to vždy jednou částkou.
(2) Částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu vychází z částky střednědobého výdajového rámce na týž rok uvedené ve střednědobém výdajovém
rámci v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok, a to tak, že se k ní mohou přičíst nebo od ní odečíst výdaje
a) způsobené významně jiným vývojem spotřebitelských cen, než se očekával při stanovení této částky,
b) vyvolané zákonem o rozpočtovém určení daní, bude-li jeho důsledkem zvýšení nebo snížení výdajů státního rozpočtu, jestliže se při stanovení této částky s těmito
důsledky nepočítalo,
c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů, se kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné výši,
d) ve výši až dvě promile z této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,
e) způsobené mimořádnými situacemi, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo.
(3) Při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok se částka střednědobého výdajového rámce uvedená v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu
zákona o státním rozpočtu na běžný rok upraví pro účely částky, která má být uvedena jako celkové výdaje státního rozpočtu na další rok, obdobně podle odstavce 2 s výjimkou
úpravy podle písmene d), místo níž se provede úprava nejvýše o jedno promile.
(4) Vláda v případě, že jí navrhovaná částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu není shodná s částkou střednědobého výdajového rámce na týž rok
stanovenou Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého
výhledu, vypracovává odůvodnění této změny. Vypracovává i odůvodnění změny částky střednědobého výdajového rámce na další rok stanovené v usnesení k vládnímu návrhu zákona
o státním rozpočtu na běžný rok jakožto částka střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu v navrhovanou částku celkových výdajů státního rozpočtu
na další rok. Odůvodnění těchto změn předkládá vláda Poslanecké sněmovně zároveň s návrhem zákona o státním rozpočtu na další rok.
§ 8b Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu a střednědobých
výdajových rámců
(1) Ministerstvo předloží vládě předběžný návrh
a) částky střednědobého výdajového rámce na další rok upravené podle § 8a odst. 3,
b) částky střednědobého výdajového rámce na první rok střednědobého výhledu po případné změně podle § 8a odst. 2,
c) částky střednědobého výdajového rámce na druhý rok střednědobého výhledu do 15. dubna běžného roku. Vláda jej projedná do 30. dubna téhož roku.
(2) Na základě částek podle odstavce 1 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejich dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo
a) pro návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,
b) pro návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok návrh částek střednědobého výdajového rámce,
c) pro návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,
d) pro účely sdělení podle odstavce 3 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů a předloží je vládě do 31. května běžného roku. Vláda je projedná a
po případných úpravách je jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku.
(3) Ministerstvo oznámí částky schválené vládou podle odstavce 2 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Společně s těmito údaji oznámí ministerstvo správcům kapitol
další závazné číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky
pro státní fondy neprodleně těmto fondům.
(4) Na základě částek oznámených podle odstavce 3 vypracují
a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,
b) pro návrh střednědobého výhledu
1. správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,
2. státní fondy návrh svých příjmů a výdajů a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.
(5) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.
§ 9 Rozpočtové provizorium
(1) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu
v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle
ukazatelů rozpočtového provizoria.
(2) Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období
rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu
zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému.
(3) Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených
posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají.
(4) Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti,
řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu.
(5) V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů.
(6) Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných ukazatelů.
(7) Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním
rozpočtu na příslušný rok.
§ 10 Kapitoly
(1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy12) a dalších organizačních složek státu,
stanoví-li zvláštní zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že
mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.
(2) Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkových organizací,
uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou
správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.
(3) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše
pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly
Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.
(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.
(5) Peněžní operace na účtech státních finančních aktiv s výjimkou operací spojených s obsluhou a umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv,
jejímž správcem je ministerstvo.
§ 11 Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé
Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zákonem
o veřejné podpoře.13)
§ 11a Plnění závazků z práva Evropské unie, týkajících se vlastních zdrojů Evropské unie
Systém vlastních zdrojů Evropské unie se řídí rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
HLAVA III
ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
Díl 1 Účast státního rozpočtu na financování programu
§ 12 Programy
(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého
majetku 14), s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14a).
(2) Dokumentace programu obsahuje
a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,
b) bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů,
c) specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti vynaložených finančních prostředků.
(3) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v Informačním systému programového financování (dále jen "informační systém"), nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak.
(4) Informační systém spravuje ministerstvo, které stanovuje jeho strukturu a obsah, řídí jeho aktualizaci prováděnou správci rozpočtových kapitol a zabezpečuje
datové výstupy pro vypracování návrhů státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a střednědobého výhledu.
(5) Z informačního systému jsou předávány údaje do rozpočtového systému.
(6) Registraci akce v informačním systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční
určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu
budované nebo obnovované kapacity.
(7) Registraci akce podle odstavce 6 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c), její zadání a změnu závazně
určených parametrů lze provést jen se souhlasem ministerstva.
§ 13 Účast státního rozpočtu na financování programu
(1) Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí
a) výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,
b) poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.
(2) Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu
a) vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč,
b) ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000 Kč.
(3) Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na
a) individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 200 000 000 Kč,
b) systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,
c) individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 200 000 000 Kč,
d) systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým
osobám na konkrétní akce,
e) návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.
(4) Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí a jejich evidenci v informačním systému a
pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou.
Díl 2 Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí
§ 14
(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce České republiky, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").
(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje
a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),
b) požadovanou částku,
c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc použít,
d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo, a
e) je-li žadatel právnickou osobou, informaci o identifikaci
1. osob jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci,
2. osob s podílem v této právnické osobě,
3. osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu,
4. osob, které jsou s žadatelem o dotaci v obchodním vztahu a mají z jeho podnikání nebo jiné výdělečné činnosti prospěch, který se liší od prospěchu, který by byl získán mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.
(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,
b) název a adresu poskytovatele,
c) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta,
d) účel, na který je poskytovaná částka určena,
e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,
g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,
h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6),
i) den vydání rozhodnutí,
j) seznam fyzických a právnických osob placených z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, na které se nevztahuje zákon o veřejných zakázkách,
k) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).
(5) Na rozhodnutí podle odstavce 4 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení15) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.15a)
(6) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f) nebo h)] (dále jen "dotace neobsahující prostředky od Evropské unie"), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 4 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 4 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.
(7) V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f) nebo h)] (dále jen "dotace obsahující prostředky od Evropské unie"), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí vztahující se buď k celkové částce dotace nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň; přitom přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace. Poskytovatel může také stanovit nižší odvod za porušení povinnosti dané právním předpisem; v tom případě postupuje obdobně.
(8) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit u programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální15b), jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví
a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů projektu,
b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo
c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady projektu nebo jejich část.
(9) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti, kdy kraj nebo Regionální rada regionu soudržnosti má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj nebo Regionální radu regionu soudržnosti v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti jako sankci za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji nebo Regionální radě regionu soudržnosti jako nepoužité.
(10) Odstavec 7 a přiměřeně odstavce 8 a 9 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 6).
(11) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).
(12) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.
(13) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na účet finančního vypořádání.
(14) Poskytovatel
a) může změnit v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci práva nebo povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. c), e) až h, j) a k) na základě žádosti příjemce,
b) provede písemně opravu zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména chyby v psaní a počtech, vydáním opravného rozhodnutí, které doručí příjemci dotace nebo návratné finanční výpomoci.
§ 14a
(1) Jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytl.
(2) K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci přejít.
(3) Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
(4) Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
(5) Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci mají přejít, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s přechodem práv a povinností.
(6) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
§ 14b
Jestliže poskytovatel s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost o souhlas podle § 14a odst. 1 zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce vrátit vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc nebo její část v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí, nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li prostředky podle věty první vráceny v určené lhůtě, je příjemce povinen vrátit tyto prostředky spolu s úrokem ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů; úrok se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty.
§ 14c
Nemá-li příjemce dotace zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o dotaci nebo návratné finanční výpomoci přešla při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí příjemce vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů, nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode dne, kdy prostředky dotace byly připsány na účet příjemce, byly poprvé čerpány z rozpočtového výdajového účtu nebo byly čerpány z účtů ve vybraných bankách (§ 16 odst. 2).
§ 14d
(1) Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu rejstříku, že
a) vrátila dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14c,
b) byl udělen souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14a odst. 5, nebo
c) byl zamítnut souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14b a že byla splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím.
(2) Právní nástupce příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, i když na něj práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce více, odpovídají za porušení rozpočtové kázně všichni společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení § 14a až § 14d odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob.
§ 14e
(1) Poskytovatel nemusí vyplatit část dotace domnívá-li se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, a to do výše, která je stanovena v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako nejvyšší možná výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. Přitom přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace.
(2) V případě, že poskytovatel provede při proplácení dotace opatření podle odstavce 1, informuje o něm písemně příjemce a příslušný finanční úřad, a to včetně jeho rozsahu a odůvodnění.
(3) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavců 1 a 2, může pokračovat v proplácení zbývající části dotace.
(4) Na opatření podle odstavců 1 až 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.
§ 15
(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
a) k vázání prostředků státního rozpočtu,
b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,
c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo
d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně,
e) k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení16a) nebo o prozatímním navrácení16b) veřejné podpory,
f) ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce34); odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním.
(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.15)
(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.
Díl 3
Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
§ 16
(1) Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4.
(2) Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou
a) účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví České republiky,
b) podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,
c) podmínkou čerpání prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních mechanismů,
d) hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,
se mohou poskytovat formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů převáděných do vybraných bank na základě smluv uzavřených s těmito bankami ministerstvem.
(3) Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní bankou ministerstvo vyhláškou.
Díl 4 Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
§ 17
Dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem (dále jen "dohoda"), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.
Díl 5
Poskytování a zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích
§ 18
Na poskytování informací ministerstvu o dotacích a návratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.17)
§ 18a
(1) Poskytovatel předává ministerstvu veškeré dokumenty a údaje, s výjimkami uvedenými v odstavci 2, které jsou rozhodné pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí a kterými se při rozhodování o nich řídí, a to bez ohledu na to, jaké osoby jsou jejich původci. Poskytovatel je povinen zajistit úplnost dokumentů a údajů určených ke zveřejnění, jakož i vyloučení dokumentů a údajů podle odstavce 2, a předat je ministerstvu v elektronické podobě ve formátu, který stanoví ministerstvo sdělením ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo je zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(2) Ze zveřejnění podle odstavce 1 jsou vyloučeny
a) dokumenty a údaje týkající se dotací poskytovaných jako podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podle zákona upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací36),
b) dokumenty a údaje, jejichž zveřejněním by bylo porušeno právo jejich autora rozhodnout o jejich zveřejnění nebo právo užít autorské dílo37),
c) dokumenty a údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie38),
d) utajované informace39),
e) citlivé údaje40),
f) dokumenty a údaje týkající se poskytování dotací fyzickým osobám a organizacím v zemích s nedemokratickou formou vlády.
(3) Vychází-li poskytovatel při rozhodování o dotacích a návratných finančních výpomocích z údajů, které jejich původce podává ústně, musí zajistit jejich záznam tak, aby mohly být zveřejněny na internetových stránkách.
(4) Dokumenty a údaje se zveřejňují tak, aby bylo zřejmé, kdo je kdy komu předložil a v jaké souvislosti. Informaci o tom předá ministerstvu poskytovatel. Opakující se dokumenty a údaje se zveřejňovat nemusejí, ale stačí uvést na ně odkaz. To platí i pro dokumenty a údaje zveřejněné na internetových stránkách někým jiným než poskytovatelem.
(5) Dokumenty a údaje podle odstavce 1 předá ministerstvu poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy vznikly nebo kdy je obdržel. Ministerstvo je zveřejní bez zbytečného odkladu po jejich obdržení. Je-li stanoven termín pro přijímání určitých dotací, zveřejní ministerstvo žádosti o dotace nejdříve v den následující po uplynutí stanoveného termínu a nejpozději desátý den po uplynutí termínu. K tomu poskytovatel předá ministerstvu potřebné informace. Ministerstvo správnost ani úplnost dokumentů a údajů, které od poskytovatele převzalo ke zveřejnění, neprověřuje.
(6) Zveřejnění dokumentů a údajů týkajících se poskytování dotací a návratných finančních výpomocí na internetových stránkách trvá po dobu alespoň 10 let, a to bez ohledu na skutečnosti, které nastaly po jejich zveřejnění.
Díl 6
Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních samosprávných celků
§ 19
(1) Kritéria pro výpočet výše dotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí se poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti.
HLAVA IV HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
§ 20 Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti
(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.
(2) Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(5) Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.16)
(6) Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 21 Účelovost prostředků státního rozpočtu
(1) Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu.
(2) Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1 písm. a).
(3) Účelově přesunuté prostředky nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření, kterým by se měnil účel jejich použití. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.
(4) Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí.
HLAVA V ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ ROZPOČTOVÁ REZERVA
§ 22 Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných
(1) Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45 odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové opatření.
(2) Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.
(3) Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).
Rozpočtová opatření
§ 23
(1) Rozpočtovým opatřením se rozumí
a) přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,
b) povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,
c) vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,
d) souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) a § 24 odst. 4,
e) snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
f) snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů.
(2) Rozpočtové opatření se považuje za provedené změnou údajů v rozpočtovém systému podle § 25 odst. 10.
§ 24
(1) Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může
a) povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí,
b) povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
c) provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle písmene a) a podle odstavce 3,
d) bez dopadu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol státního rozpočtu ve výši částky převedené z rezervních fondů organizačních složek státu podle § 48 odst. 7, jestliže mají být použity pro jinou organizační složku státu, nebo na jiný účel,
e) povolit bez omezení přesuny prostředků zabezpečených ve státním rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným ukazatelem státního rozpočtu,
f) povolit přesun příjmů, rozpočtovaných jako příjmy z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, souvztažně s přesunem výdajů rozpočtovaných jako výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, bez dopadu na saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
g) povolit snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu za předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.
(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.
(3) Povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele může Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
(4) Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a všech prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a po vyčerpání nároků podle § 47.
(5) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1 lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30 kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku.
(6) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1, které mění závazné ukazatele výdajů na financování programů, lze podat v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku.
(7) O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.
(8) Rozpočtová opatření podle odstavce 1 a podle § 25 odst. 1 písm. d) a snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. c) týkající se kapitol Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.
§ 24a
Vyhoví-li ministerstvo žádosti o rozpočtové opatření obsahující náležitosti podle § 26 odst. 2, stanoví účel nebo podmínky použití prostředků, případně může při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně. V tom případě postupuje podle § 14 odst. 7 obdobně.
§ 25
(1) Organizační složky státu jsou
a) oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu nebo stanovených správcem kapitoly,
b) oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3), o použití úspor z minulých let (§ 47) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,
c) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou příjmů z výnosů daní, z podílu na clech, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z pokut nebo příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a v rozpočtovém roce nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, pokud v písmenu e) není stanoveno jinak; tyto prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,
d) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda,
e) povinny vázat prostředky státního rozpočtu v případě dodatečného rozhodnutí správce kapitoly o tom, že projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu; vázání se provede ve výši, která odpovídá částce vynaložené na financování daného projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie, snížené o výdaje, které byly převedeny do Národního fondu podle § 7 odst. 4.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.
(3) Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly.
(4) Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.
(5) Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.
(6) Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu, předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti.
(7) Organizační složka státu může vázat výdaje účelově určené závaznými ukazateli zákona o státním rozpočtu pouze se souhlasem ministerstva.
(8) Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.
(9) Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
(10) Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému.
(11) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby.
(12) Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.
§ 26
(1) Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou
a) druh rozpočtového opatření podle § 23 písm. a) a c) až f),
b) výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,
c) podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,
d) v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,
e) v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,
f) v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení výdajů ve stejné výši,
g) název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně uvedení položky a paragrafu,
h) aktualizované údaje informačního systému podle § 12 odst. 4.
(2) Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f), může stanovit účel nebo podmínky použití přesunovaných prostředků. Může také stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové částce přesunu nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň. V tomto případě postupuje podle § 14 odst. 7 obdobně. V případě, že se při takovém přesunu snižuje rozpočet kapitoly, uplatňuje požadované náležitosti správce kapitoly při žádosti o rozpočtové opatření.
§ 27 Vládní rozpočtová rezerva
(1) Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
(2) O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.
(3) O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.
HLAVA VI STÁTNÍ FONDY
§ 28
(1) Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.
(2) V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem.
(3) Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.
(4) Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
(5) Název státního fondu musí obsahovat označení "státní fond".
(6) Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.
HLAVA VII
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU
§ 29 Státní závěrečný účet
(1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
(2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
(3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti, informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
(4) Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 30 Návrh státního závěrečného účtu
(1) Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.
(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.
(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a státních fondů.
(4) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(5) Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.
(6) Je-li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu rozhodne, že přebytek, případně jeho část se použije k financování výdajů státního rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, převedou se tyto prostředky do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku.
HLAVA VIII MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ STÁTNÍ ROZPOČET
§ 31
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu
(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu18) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.
(2) Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.
(3) Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě.
§ 32
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu
(1) Po vyhlášení válečného stavu19) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku.
(2) Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.
HLAVA IX ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA
Díl 1 Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu
§ 33 Správa peněžních prostředků státní pokladny
(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).
(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby41). Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.
(3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.
(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.
(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.
(6) Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem.
(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 jsou výdajem státního rozpočtu.
(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti. Majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 je Česká národní banka oprávněna ve vztahu k těmto účtům poskytovat pouze platební služby podle zákona o platebním styku41a) spočívající v provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a to i za použití platebního prostředku spočívajícího v aplikaci elektronického bankovnictví.
(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.
(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.
§ 34 Řízení likvidity státní pokladny
(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu11f) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.
(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.
(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo krátkodobě půjčovat právnickým osobám podle § 35 odst. 5; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno.
(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního právního předpisu22) musí být provedena před provedením rezervace. Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby.
(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.
(6) Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.
(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.
§ 35 Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu
(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny
a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,
b) organizovat trh se státními dluhopisy,
c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování20),
d) vést evidenci zaknihovaných nebo listinných státních dluhopisů, včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,
e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,
f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, nebo
g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.
(3) Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní banky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.
(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů a z dalších zdrojů financování státního dluhu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro poskytování půjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.
(5) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž závazky z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona stát, státním fondům, dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že je půjčka nezbytná k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.
(6) Půjčky poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle § 35 odst. 5 nejsou výdajem státního rozpočtu a splátky těchto půjček nejsou příjmem státního rozpočtu.
Díl 2 Státní finanční aktiva a pasiva
§ 36
(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.
(2) Státními finančními aktivy jsou
a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem21),
b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly,
c) pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,
d) jiné pohledávky.
(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění spolu s částkou ve výši 7,2 % výnosu daně z přidané hodnoty připadajícího na státní rozpočet vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisů. Peněžní prostředky tohoto účtu se používají na důchodovou reformu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. O použitou částku se zvyšuje rozpočet výdajů státního rozpočtu a mění se financující položky, jestliže použití nebylo rozpočtováno. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.
(4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové účasti a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, má ministerstvo povinnost evidovat mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1, 4 až 6 a 11 a § 15 obdobně.
(6) Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.
(7) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.
(8) Státními finančními pasivy jsou
a) závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů,
b) jiné závazky státu.
(9) Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh.
(10) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.
HLAVA X HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY NÁRODNÍHO FONDU
§ 37 Národní fond
(1) Národní fond je souhrn
a) peněžních prostředků, které svěřuje Evropská unie České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,
b) peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a
c) peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich.
(2) Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky. Ministerstvo koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z finančních mechanismů a spravuje tyto prostředky.
(3) Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z mezinárodní smlouvy.
(4) Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li tento zákon, právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak.
(5) Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se převádějí do následujícího roku.
(6) Při poskytování dotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení o jejich odnětí se postupuje podle § 14 a 15 obdobně, nestanoví-li právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu.
§ 38 Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky Národního fondu
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44 a 44a.
(2) Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].
(3) Požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do státního rozpočtu.
(4) Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Evropskou komisí za nesplnění povinnosti podle odstavce 3.
(5) Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.
HLAVA XI FINANČNÍ KONTROLA
§ 39
(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2) Ministerstvo, finanční úřady, správci kapitol a kraje zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu 22) (dále jen "finanční kontrola").
(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější.
§ 43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22)
HLAVA XII PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ
§ 44
(1) Porušením rozpočtové kázně je
a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu,
b) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,
c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,
d) neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,
e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,
f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,
g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4,
h) nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,
i) nevrácení prostředků podle § 14 odst. 9 v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo Národního fondu,
j) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit.
(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na
a) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
b) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
c) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,
d) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,
e) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,
f) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,
g) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
h) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
i) ostatní prostředky státního rozpočtu,
j) ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.
(3) Peněžními prostředky
a) podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,
b) podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,
c) podle odstavce 2 písm. i) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g),
d) podle odstavce 2 písm. j) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h).
(4) Organizační složka státu označí za peněžní prostředky
a) podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
b) podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,
c) podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
d) podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,
e) podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
f) podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla,
g) podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,
h) podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene g), které poskytla.
(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky
a) podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
b) podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,
c) podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,
d) podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.
(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo h), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 4 písm. h)].
§ 44a
(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň
1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. i),
2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů,
3. podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),
b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,23)
c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e),
e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).
(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.
(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. j), nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),
b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu,
c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),
e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).
(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí
a) v případě neoprávněného použití prostředků dotace neobsahující prostředky od Evropské unie, jímž bylo výhradně nesplnění podmínek, které byly v rozhodnutí o dotaci vyčleněny jako méně závažné (§ 14 odst. 6), 5 % z celkové částky dotace, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně; totéž platí v případě neoprávněného použití prostředků takové dotace, jímž byla výhradně nesplnění stanovených podmínek, která byla uvedena v rozhodnutí o dotaci rovněž jako méně závažná (§ 14 odst. 6),
b) v případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie, pokud v rozhodnutí o ní bylo uvedeno jedno nebo více procentních rozmezí pro stanovení nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 7, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý jednotlivý případ; při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dosažení cíle dotace a hospodárnost uložené sankce; v případě neoprávněného použití prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,
c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.
(5) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně,
a) kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně,
b) kterým je neoprávněné použití dotace, se započítávají i částky, které poskytovatel dosud nevyplatil, protože se domnívá, že byla porušena rozpočtová kázeň.
(6) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.
(7) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.
(8) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 písm. b) a c) je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny nebo nevyplaceny postupem podle odstavce 5 písm. b). Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.
(9) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu24a). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Finanční úřad poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(10) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b).
(11) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,
b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
HLAVA XIII HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ
Díl 1 Hospodaření organizačních složek státu
§ 45
(1) Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině, případně stanovenými jí zákonem, kterým byla zřízena.
(2) Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).
(3) Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle zvláštního předpisu24b). Mimorozpočtové zdroje se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb se s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku a prostředků zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv používají přímo.
(4) Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka uspořádá vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl nulový.
(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.
(6) Organizační složky státu zřizují účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.25) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje zvláštní účet pro vedení zálohy k zajištění financování vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí.
(7) Organizační složky státu mohou po předchozím souhlasu ministerstva zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.
(8) Zůstatky na účtech podle odstavce 6 koncem roku nepropadají.
(9) Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, mzdy pracovníků organizační složky státu a s nimi související výdaje za měsíc prosinec, vyplácené v lednu následujícího roku, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.
(10) Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových rozpočtových účtech je organizační složka státu povinna do 10 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(11) Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.
(12) Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropské unie25a).
§ 46
(1) Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve 2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2) Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31. prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc prosinec.
§ 47
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,
b) profilujícími výdaji výdaje
1. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie,
2. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů,
3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
4. na programy podle § 13 odst. 3,
5. na výzkum a vývoj25b),
6. účelově určené podle § 21 odst. 3 a 4,
7. na sociální dávky25c),
c) neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b),
d) nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 31. prosince minulého roku.
(2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.
(3) Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.
(4) Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů na
a) nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů, kterými jsou nároky z nespotřebovaných výdajů
1. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení podle těchto programů a projektů,
2. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z těchto finančních mechanismů, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů,
3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
4. na programy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých programů,
5. na výzkum a vývoj25b),
6. účelově určených podle § 21 odst. 3 a 4; ty dále člení podle stanovených účelů,
b) nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů.
(5) Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.
(6) Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují
a) o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů,
b) o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily,
c) o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly,
d) o částky, u kterých organizační složka státu zjistila, že je již nepoužije,
e) u profilujících výdajů o částky, u nichž pomine účel jejich narozpočtování.
(7) Organizační složka státu vede evidenci nároků z nespotřebovaných výdajů. Zaznamenává v ní jejich vznik a jejich snižování. Za každý měsíc sestavuje výkaz, který z této evidence vychází. Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah tohoto výkazu a způsob jeho předkládání.
(8) Nárok nevzniká
a) jestliže ho organizační složka státu nevykáže za minulý rok ve výkaze podle odstavce 7 věty třetí za leden běžného roku,
b) u profilujících výdajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 7.
§ 48
(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zdrojem rezervního fondu jsou
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,
c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním,
d) u Ministerstva obrany příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit toto ministerstvo.
(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na
1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d) příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo příslušné hospodařit Ministerstvo obrany.
(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že
a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,
b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,
c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,
d) prostředky podle odstavce 3 písm. d) používá Ministerstvo obrany na výdaje na reprodukci majetku.
(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.
(6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.
(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).
(8) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 49
(1) Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat půjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Půjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.26) Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů35).
(2) Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Vyúčtování ke konci rozpočtového roku nemusí být provedeno u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem26a) a u předplatného novin a časopisů. Při financování potřeb programů je výše záloh stanovena správcem rozpočtové kapitoly.
(3) Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.
(4) Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.
(5) Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují.
(7) Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o
a) prostředky poskytnuté z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,
b) dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,
c) náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.
(8) Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.
(9) Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody, poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, a o kterých poskytovatel dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu.
(11) Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a), nebo doplňkové penzijní spoření34) a část pojistného na soukromé životní pojištění12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 50
(1) Organizační složka státu financuje programy ze svého rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.
(2) Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu, prostředky přijaté ze zvláštních účtů vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku. O tyto prostředky, převedené na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede organizační složka státu nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.
§ 51 Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu
(1) Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
(2) Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na její příjmový rozpočtový účet.
(3) Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.
§ 52
(1) Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na běžné účty, které je možné zřídit u bank v zahraničí.
(2) Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.
(3) Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního předpisu27).
(4) Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.
(5) Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.
(6) Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty u bank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45 odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat.
(7) Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na těchto účtech koncem roku nepropadají.
Díl 2 Hospodaření příspěvkových organizací
§ 53
(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.
(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.
(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při použití prostředků z dotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. e) a f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.
(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.
(5) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.
(6) Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.
§ 54
(1) Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou
a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,
b) individuální a systémové dotace na financování programů a akcí,
c) návratná finanční výpomoc,
d) odvod z odpisů,
e) dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
f) dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů.
(2) Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.
(3) Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.
(4) Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.
(5) Odvod odpisů může zřizovatel stanovit
a) jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,
b) jestliže uvažuje o jejím zrušení,
c) v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.
(6) Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.
(7) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.
§ 55
(1) Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.
(2) Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen "zhoršený hospodářský výsledek"), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí
a) z rezervního fondu příspěvkové organizace,
b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,
c) ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen "zlepšený hospodářský výsledek") příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.
(3) Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.1)
(4) V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví.
§ 56
(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond reprodukce majetku,
c) fond odměn,
d) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:
a) do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,
b) do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,
c) do rezervního fondu bez omezení.
(3) Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.
(4) Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
§ 57
(1) Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů, z prostředků převedených podle § 54 odst. 7 a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Prostředků rezervního fondu lze použít
a) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,
b) k úhradě sankcí,
c) k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,
d) k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,
e) k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.
(3) K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle § 54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.
(4) Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.
(5) Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob, pohledávek a finančního majetku28a) a alespoň 2 roky se podstatněji nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech snížit nebo zvýšit rezervní fond.
§ 58
(1) Fond reprodukce majetku se tvoří
a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,16)
b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,
c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,
d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,
f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
(2) Prostředků fondu reprodukce majetku se používá
a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,
c) k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.
(3) Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.
(4) Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.
§ 59
(1) Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.
(2) Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.29)
§ 60
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 61
Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále
a) z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,
b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.
§ 62
(1) Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2) Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry a vystavovat směnky. Výjimku tvoří půjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb, dodavatelské úvěry na financování programů, které mohou být přijaty pouze se souhlasem ministerstva, a u zdravotnických zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.
(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a), nebo doplňkové penzijní spoření34) a část pojistného na soukromé životní pojištění12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 63
(1) Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.
(2) Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku.
Díl 3
Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací
§ 64
(1) Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.
(2) Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.
§ 66
Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových organizací
(1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.
(2) Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu v nemovitosti, se kterou hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.
§ 67 Poskytování záloh zaměstnancům
(1) Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování
a) v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty, nebo
b) ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.
(2) Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty; zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy poskytnuty.
(3) Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.
(4) Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle zákoníku práce27).
(5) Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu.30)
§ 68 Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování
(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování
a) pořízení a technické zhodnocení majetku,
b) výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně údržby a oprav.
(2) Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3) V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou podle písmene b).
(4) Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 %, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
§ 69 Stravování a stravovací služby
Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace závodní stravování, zabezpečuje je ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví ministerstvo vyhláškou.
§ 70 Pojištění
(1) Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří, a to se souhlasem zřizovatele.
(2) Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.
(3) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.
(4) Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon31) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.
HLAVA XIV USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 73 Poskytování státních záruk
Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta.
§ 74 Ručení státu
Za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti ručí stát.
§ 75
Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 75a
Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obce a některé státní fondy a které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtu státního rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis.33)
§ 75b
Generální finanční ředitelství vede centrální evidenci, v níž zpracovává údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších podobných transferech34) poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu (dále jen "centrální evidence dotací"). Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální evidence dotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích, případně tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují stanovené údaje. Součást údajů o příjemci (fyzické osobě) je rodné číslo. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do centrální evidence dotací a postupy a lhůty, které při tomto zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo vyhláškou.
Přechodná ustanovení
§ 76
O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.
§ 77
(1) Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.
(2) V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto hranici.
§ 78
Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.
§ 79
Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 80
Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od nabytí jeho účinnosti.
HLAVA XV ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 81
Zrušují se:
1. Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),
2. zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb.,
3. zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
4. zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
5. zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb.
§ 84 V zákoně č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů
§ 85 V zákoně č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České národní rady č. 266/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., se čl. III zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST
§ 90
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 479/2003 Sb. Čl. II
1. Do dne ukončení realizace společných programů v České republice, které byly zahájeny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, zahrnuje Národní fond i peněžní prostředky, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci těchto programů, a peněžní prostředky, které se zavázaly pro realizaci těchto programů poskytnout jiné zahraniční zdroje, státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a další veřejné zdroje a soukromé zdroje, pokud není prokázáno užití těchto peněžních prostředků na stanovený účel.
2. Ohledně prostředků podle bodu 1 ministerstvo není platebním orgánem, ale prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a dodržování postupů upravujících realizaci společných programů České republiky a Evropských společenství a rozhoduje o peněžních prostředcích soustředěných v Národním fondu v souladu se závazky spojenými s přijímáním těchto peněžních prostředků.
3. Na prostředky převedené do rezervního fondu organizační složky státu do 31. prosince 2003 se vztahují dosavadní právní předpisy.
4. Ustanovení § 75 rozpočtových pravidel ve znění tohoto zákona se použije poprvé při finančním vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem za rok 2004.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 482/2004 Sb. Čl. II
1. Právní vztahy vzniklé podle rozpočtových pravidel účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Peněžní prostředky, které jsou v rezervním fondu organizační složky státu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona použijí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 377/2005 Sb. § 54
Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 130/2006 Sb. Čl. V
Práva a povinnosti, které stanovily:
a) Postup při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství ze dne 7. července 1995, MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000,
b) Dodatek k postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje bonifikace na 50 % (resp. 30 %), ze dne 28. května 1998, (MF ČR č.j.: 195/38353/97 a MZe ČR č.j.: 1811/97-3000),
c) Pokyn k udělení výjimek k přiznání bonifikace a k rozložení a odložení splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně ze dne 27. října 1998, (MF ČR č.j.: 195/76442/1998 a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000),
d) Podmínky k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), k Dodatku k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje bonifikace na 50 % (resp. 30 %) (MF ČR č.j.: 195/38353/97 a MZe ČR č.j.: 1811/97-3000), k Doplňku k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se umožňuje rozložení nebo odložení splátek návratných finančních výpomocí o další 1 až 2 roky (MF ČR č.j.: 195/54401/1998 a MZe ČR č.j.: 2374/98-3000), k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí u příjemců postižených povodněmi v červenci 1997 (MF ČR č.j.: 195/84465/1997 a MZe ČR č.j.: 3726/97-3000), k Pokynu k udělení výjimek k přiznání bonifikace a k rozložení, odložení splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně (MF ČR č.j.: 195/76442/1998 a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000), kterými se umožňuje ještě další rozložení nebo odložení splátek návratných finančních výpomocí o 1 až 3 roky, zvyšuje se bonifikace a prodlužuje se platnost a upravuje se znění Pokynu ze dne 20. listopadu 2000, MZe č.j.: 2844/2000-1000 a MF č.j.: 195/105129/2000,
se považují za platně vzniklé. Za platně vzniklé se považují i práva a povinnosti vyplývající z dodatků ke smlouvám uzavřeným na základě tohoto postupu, dodatku, pokynu a podmínek. Plnění podle těchto smluvních ujednání se považují za platně uskutečněná.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 26/2008 Sb. Čl. II
1. Organizační složka státu, jejíž mimorozpočtové účty fondů nejsou vedeny u České národní banky, zřídí nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převede na ně prostředky z dosavadních účtů a dosavadní účty poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně.
2. Peněžní prostředky vedené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona na zvláštním účtu důchodového pojištění a výnosy dividend vedené z rozhodnutí vlády na zvláštním účtu státních finančních aktiv jako prostředky pro důchodovou reformu převede správce kapitoly Operace státních finančních aktiv neprodleně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona na účet rezervy pro důchodovou reformu a dosavadní účty poté zruší.
3. Pro vynakládání výdajů ze státního rozpočtu na příspěvky fyzickým osobám poskytované podle nařízení vlády, která nabyla účinnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí § 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Peněžní prostředky v rezervních fondech organizačních složek státu převedené do nich podle § 47 rozpočtových pravidel ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se používají podle dosavadních právních předpisů. Jestliže v rezervním fondu organizační složky státu jsou prostředky účelově určené podle § 48 odst. 3 písm. e) bod 4 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které na stanovený účel už není možné použít, podléhají tyto prostředky finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém organizační složka státu toto mohla zjistit.
5. Organizační složka státu nemůže překročit rozpočet výdajů podle § 47 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, před vyčerpáním peněžních prostředků ve svém rezervním fondu určených na stejné výdaje.
6. Prostředky soustředěné ve fondu státních záruk se nejpozději do 30 dnů následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.
7. Do ukončení financování opatření v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství jsou peněžní prostředky pro jeho realizaci součástí Národního fondu.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 30/2011 Sb. Čl. VIII
1. Řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním související, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla Ministerstvem financí ukončena, dokončí Generální finanční ředitelství.
2. Spisovou agendu Ministerstva financí týkající se řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním související převezme Generální finanční ředitelství.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 465/2011 Sb. Čl. II
1. Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1 roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
2. Pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona fúze, rozdělení nebo převzetí jmění společníkem nejsou zapsány do obchodního rejstříku, byl však již zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka podle zákona upravujícího přeměny společností a družstev, § 14a až 14d zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí a postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 171/2012 Sb. Čl. II
Přechodné ustanovení
Podle § 18a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovatel nepostupuje, jestliže mu žádosti o dotace nebo návratné finanční výpomoci došly před tímto dnem nebo jestliže, jde-li o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované bez žádosti, začal před tímto dnem činit úkony k jejich poskytnutí.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 501/2012 Sb. Čl. II
1. Částka střednědobého výdajového rámce na rok 2015 stanovená Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013 se při předložení zákona o státním rozpočtu na rok 2014 upraví podle § 8a odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, Národní fond a organizační složky státu, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Příspěvkové organizace, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Organizační složky státu zruší nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny účty, které jsou pro ně vedené, s výjimkou účtů uvedených v § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, výnosy daní nebo podíl na nich, podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a příspěvky ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu mohou být subjektům uvedeným v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovány na dosavadní účty vedené u bank nejdéle po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Subjekty uvedené v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zřídí účty v České národní bance určené pro příjem prostředků uvedených ve větě první ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
// * ------------------------------------------------- Poznamky k zakonu o rozpoctovych pravidlech statu ---------- zneni od 1.1.2015 * //
1) § 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
1a) § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2b) Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.
3) Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom, ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
4b) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
Nařízení Komise (ES) č. 1320/2006 ze dne 5. září 2006, kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
4c) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu.
4d) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
4e) § 16 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon).
5a) Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.
6) § 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
7) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
8) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
11) Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.
11a) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
11b) § 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.
11d) § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.
11e) § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.
11f) Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.
12) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
14) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
14a) § 11 a 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
15a) § 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
15b) Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009.
Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2009.
16) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16a) Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.
16b) Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.
17) § 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
17a) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
18) Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
19) Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
20) § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
21) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
21a) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
23) Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
24a) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
24b) § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.
25) Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.
25a) Článek 2 rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.
25b) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 233/2007 Sb. a č. 306/2007 Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348, 358, 368, 378, 380, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618 a paragraf 3212.
25c) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, oddíl 41.
26) Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
26a) Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.
27) § 252 zákoníku práce.
28) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.
28a) § 11 až 13 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.
29) Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
30) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
30a) § 788 občanského zákoníku. § 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
31) Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
33) § 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.
34) § 2 odst. 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
34) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
35) § 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku).
36) § 4 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
37) § 11 odst. 1 a § 12 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.
38) Čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
39) § 2 písm. a) a § 21 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění nařízení vlády č. 240/2008 Sb.
40) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb.
41) § 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
41a) § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.
129/2000 zákon o krajích
ve znění 24/2015 od 5.2.2015
Obsah
HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ(§ 1 - § 13)
HLAVA III - PŮSOBNOST KRAJE(§ 14 - § 30)
HLAVA IV - ORGÁNY KRAJE(§ 31 - § 70a)
HLAVA V - ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY(§ 76 - § 80)
HLAVA VI - DOZOR(§ 81 - § 85)
HLAVA VII - KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI(§ 86 - § 88)
HLAVA VIII - VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM(§ 92 - § 93)
129 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Postavení krajů a jejich orgánů
§ 1
(1) Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.
(2) Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3) Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen "zastupitelstvo"); dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen "rada"), hejtman kraje (dále jen "hejtman") a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen "zvláštní orgán") zřízený podle zákona.
(4) Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
§ 2
(1) Kraj spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem.
(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30). Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti.
(3) Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem.
(4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1)
§ 4
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.
§ 5
(1) Kraj může mít znak a vlajku.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může kraji, který nemá znak nebo vlajku, na jeho návrh znak nebo vlajku udělit.
(3) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje změnit znak nebo vlajku kraje.
(4) Kraje a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem. K užívání vlajky kraje není nutný jeho souhlas.
Díl 2 Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje
§ 6 Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.
§ 7
Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené působnosti, je-li k tomu kraj zákonem zmocněn; tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje.
§ 8
(1) Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a nařízení kraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.
(2) Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje (dále jen "právní předpis kraje") nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen "Věstník").
(3) Dnem vyhlášení právního předpisu kraje je den rozeslání příslušné částky Věstníku, který musí být uveden v jejím záhlaví.
(4) Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.
(5) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti právního předpisu kraje, nejdříve však dnem vyhlášení. Dřívější počátek účinnosti musí být v právním předpise kraje uveden. V těchto případech se právní předpis kraje zveřejní též na úřední desce2) krajského úřadu (dále jen "úřední deska"), na úředních deskách obecních úřadů obcí, kterých se dotýká, a v hromadných informačních prostředcích.
(6) Věstník se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly. Právní předpisy kraje se ve Věstníku označují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku, se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.
(7) Věstník musí být každému přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo").
(8) Kraj zveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9) Kraj zašle obecně závaznou vyhlášku kraje neprodleně po dni jejího vyhlášení ministerstvu. Kraj zašle nařízení kraje neprodleně po dni jeho vyhlášení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu.
Díl 3
Ukládání pokut právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
§ 11
(1) Kraj může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem (dále jen "osoba"), porušila-li povinnost stanovenou právním předpisem kraje.
(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj o porušení povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(3) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 kraj přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání, jakož i k přiměřenosti
výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby, která se protiprávního jednání dopustila.
(4) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinnosti podle odstavce 1 vyšší sankci.
(5) Uložení pokuty podle odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v odstavci 1 povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené krajem s přihlédnutím k okolnostem případu.
(6) Výnos pokut je příjmem kraje.
Díl 4 Občané kraje
§ 12
(1) Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu5) v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
(2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,6)
b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů
z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy,
pokud tomu nebrání jiné zákony,
d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje,
musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem,
nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.
§ 13
Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému
pobytu v některé obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
HLAVA III PŮSOBNOST KRAJE
Díl 1 Samostatná působnost kraje
§ 14
(1) Do samostatné působnosti kraje patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje.
(2) Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání nařízení kraje, a dále záležitosti, které do samostatné
působnosti svěří zákon.
(3) Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu může obec podat
žalobu podle zvláštního zákona.
(5) Kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemi opatření dotýkající se jejich působnosti.
§ 15
(1) Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat
s krajem opatření dotýkající se působnosti kraje.
(2) Státní orgány a orgány obcí poskytují orgánům kraje na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost má i kraj vůči
státním orgánům a orgánům obcí. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů7) zůstává nedotčena.
(3) Kraje jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.
§ 15a
(1) Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2) Kraj vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované
údaje jsou mu známy.
§ 16 Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí
a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
Hospodaření kraje
§ 17
(1) Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do krajem nebo obcí vlastněné nemovitosti,
c) těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec,
d) těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji), obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.
(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5) Stát neručí za hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6) Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
§ 18
(1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce,2) aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, pronájem anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je kraj, nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona.9b)
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčky nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.
§ 20
(1) Hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření kraje pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(2) Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.9c)
§ 21
Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 22
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.
§ 23
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání kraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou krajem opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání kraje neplatná.
(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2, v § 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu.
Spolupráce krajů
§ 24
(1) Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi.
(2) Na spolupráci krajů s ostatními kraji a s obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
§ 26 Kraj nemůže být členem svazku obcí.12)
Spolupráce s ostatními subjekty
§ 27
Na spolupráci mezi kraji a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
§ 28 Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států
Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a být členem jejich mezinárodních sdružení.
Díl 2 Přenesená působnost
§ 29
(1) Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.
(2) Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti. Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem.
§ 30
Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí
a) při vydávání nařízení kraje zákony a jinými právními předpisy,
b) v ostatních případech též
1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou ukládat orgánům kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;
2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
HLAVA IV ORGÁNY KRAJE
Díl 1 Zastupitelstvo
§ 31
(1) Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel
a) do 600 000 obyvatel 45 členů,
b) nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 členů,
c) nad 900 000 obyvatel 65 členů.
(2) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(3) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce2) a dále ve Věstníku.
§ 32
(1) Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.13) Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
(2) Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.6)
§ 33
(1) Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2) Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky."
(3) Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením slova "slibuji". Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.
§ 34
(1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo
a) předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy na projednání,
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů.
(2) Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů kraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(3) Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat.
Pravomoc zastupitelstva
§ 35
(1) Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.
(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno
a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b) předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů,15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
e) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
f) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,
g) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,
h) rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,
i) schvalovat rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje a schvalovat účetní závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni,
j) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,
k) rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
l) delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
m) navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
n) volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,
o) stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
p) zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
q) rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva a o odměnách podle § 50 odst. 4 a 5,
r) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 53),
s) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
t) udělovat ceny kraje,
u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,
v) plnit další úkoly stanovené zákonem.
(3) Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.
§ 36
(1) Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních kraje:
a) nabytí a převod nemovitých věcí,
b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,
d) poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití,
e) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 200 000 Kč,
f) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč,
g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč,
i) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o společnosti,
j) zastavení nemovitostí,
k) vydání komunálních dluhopisů,
l) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob.
§ 37
Zastupitelstvo má právo vyhradit si další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1.
Jednání zastupitelstva
§ 39
(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
(2) Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva do doby, než je zvolen hejtman nebo náměstek hejtmana. Ustavující zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana, náměstka hejtmana a další členy rady. Pokud se tak nestane, předsedající ustavující zasedání přeruší. Současně zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání pokračovat tak, aby se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od konání přerušeného jednání.
(3) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 42 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 40
(1) Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman.
(2) K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.
§ 41
(1) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.
(2) Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu.
(3) Nesvolá-li hejtman zasedání zastupitelstva podle předchozích odstavců, učiní tak náměstek hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.
§ 42
(1) Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce2) krajského úřadu, kromě toho může informaci zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2) V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu28) se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva podle odstavce 1 zveřejní na úřední desce krajského úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva; záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 10 dnů před zasedáním zastupitelstva.
(3) Návrh programu jednání zastupitelstva připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada.
(4) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.
(5) Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí mu být vždy uděleno.
§ 43
O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o počtu přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení a musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.
§ 44
Zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva a výborů.
§ 45
(1) Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci, do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2) Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může kraj podat žalobu k soudu. Ustanovení § 60a a 64b se použijí obdobně.
Odměňování členů zastupitelstva
§ 46
(1) Členům zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,16) a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, (dále jen "uvolnění členové zastupitelstva") přísluší za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků kraje.
(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná krajem uvolněným členům zastupitelstva za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.
(3) Odměnou podle odstavce 1 je
a) měsíční odměna (§ 48),
b) odměna při skončení funkčního období (§ 50).
(4) Členům zastupitelstva, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen "neuvolnění členové zastupitelstva"), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy;17) rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí kraj. Náhradu mzdy uhradí kraj jejich zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.17) Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok.
§ 47
Neuvolněným členům zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48
(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a podle počtu obyvatel kraje a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.
(3) Uvolněnému členu zastupitelstva měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 50
(1) Uvolněnému členu zastupitelstva a neuvolněnému členu zastupitelstva, pokud vykonává funkci hejtmana, jemuž ke dni voleb do zastupitelstva příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
(2) Pokud dosavadní hejtman nebo náměstek hejtmana vykonává pravomoci podle § 64b, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.
(3) Členovi zastupitelstva, který vykonává pravomoc podle § 64b, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela hejtmanovi.
(4) Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční odměna, a jemuž zanikl mandát přede dnem voleb do zastupitelstva, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.
(5) Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční odměna, a byl z této funkce odvolán nebo se jí vzdal, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.
§ 51
Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí18) a zákoníkem práce. Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije zákoník práce obdobně. Pro tyto účely se posuzuje odměna členům zastupitelstva jako plat zaměstnance v pracovním poměru ke kraji, kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.
§ 52
(1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.
(2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo.
(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí
a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,
b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.
§ 53
Členovi zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.19)
§ 54
(1) Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.
(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.
(4) Kraj poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.
§ 55
Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Díl 2
Rada
§ 57
(1) Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.
(2) Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další členové rady, kteří jsou voleni z členů zastupitelstva. Počet členů rady činí v kraji s počtem
a) do 600 000 obyvatel 9 členů,
b) nad 600 000 obyvatel 11 členů.
(3) Je-li hejtman nebo náměstek hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.
§ 58
(1) Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby.
(2) K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady.
(3) O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený program schůze rady, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli. Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení schůze, musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva kraje. O námitkách člena rady proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady.
(4) Rada podává na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti.
§ 59
(1) Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
b) stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,
c) na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen "ředitel") jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,
d) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
e) ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
f) přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,
g) vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje,
h) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
i) vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,
j) rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti,
k) vydávat nařízení kraje,
l) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada svěřit příslušnému odboru krajského úřadu zcela nebo zčásti,
m) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady,
n) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,
o) schvalovat účetní závěrku krajem zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(2) Rada rozhoduje o těchto právních jednáních kraje:
a) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 200000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce a
uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,
b) o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 200 000 Kč,
c) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 200 000 Kč,
d) o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
e) o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,
f) o poskytování věcných a finančních darů do 100 000 Kč v jednotlivých případech.
(3) Rada zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.
(4) Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu rozhodování podle odstavce 1 písm. l) a podle odstavce 2 písm. e). Dále může svěřit hejtmanovi rozhodování podle odstavce 3.
§ 60
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že rada není usnášeníschopná (§ 58 odst. 2) a na nejbližším zasedání zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná byla, vykonává její působnost, až do zvolení potřebného počtu členů rady, zastupitelstvo. V těchto případech zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi výkon pravomoci rady.
(2) Je-li rada odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada, vykonává dosavadní rada své pravomoci až do zvolení nové rady.
§ 60a
(1) Rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19a).
Díl 3
Hejtman
§ 61
(1) Hejtman zastupuje kraj navenek.
(2) Hejtmana a náměstka hejtmana (náměstky hejtmana) volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a náměstek hejtmana musí být občany České republiky. Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu. Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.
(3) Hejtman
a) s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,
b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c) stanoví podle zvláštního předpisu21) plat řediteli a ukládá mu úkoly,
d) na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,
e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,
f) odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,22)
g) vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.
h) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.
(4) Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.
§ 62
Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.
§ 64
Hejtmana zastupuje náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly. Náměstek hejtmana, kterého určí zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci (§ 48 odst. 2 a § 54).
§ 64a
Je-li hejtman ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový hejtman, vykonává jeho pravomoci podle tohoto zákona náměstek hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování hejtmana (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového náměstka hejtmana nebo byl-li náměstek hejtmana z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně s hejtmanem, pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí hejtmana některého z členů rady.
§ 64b
Dosavadní hejtman v období ode dne voleb do zastupitelstva do zvolení nového hejtmana nebo náměstka hejtmana vykonává pravomoci podle § 61; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek hejtmana. Nevykonává-li dosavadní hejtman své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek hejtmana, a je-li dosavadních náměstků hejtmana více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo zastupováním hejtmana, jinak ten, kterého pověřil dosavadní hejtman. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci hejtmana člen rady podle § 64a, použijí se věty první a druhá obdobně.
§ 64c
(1) Hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2) Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.
Díl 4
Zvláštní orgány
§ 65
(1) Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2) V čele zvláštního orgánu může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon23) jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu stojí na základě ustanovení zákona hejtman.
Díl 5
Krajský úřad
§ 66
Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem. Krajský úřad rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem23a).
§ 67
(1) Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad
a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce v řízení podle zvláštních zákonů,22a) pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak,
b) ukládá sankce podle zákona,
c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím,
d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
e) provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí,
f) zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,22c)
g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(2) Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které zákon dává k dispozici, činnost orgánů obcí při výkonu přenesené působnosti.
§ 68
(1) Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu (dále jen "zaměstnanec"). V čele krajského úřadu stojí ředitel. Ředitele v případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.
(2) Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.
§ 69
(1) Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.
(2) Ředitel
a) zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvláštních zákonů,
b) podává Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem22d),
c) podle zvláštních předpisů plní vůči zaměstnancům kraje zařazeným do krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,
d) stanoví podle zvláštních předpisů21) platy zaměstnancům kraje zařazeným do krajského úřadu,
e) je nadřízeným všech zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost,
f) vydává zejména organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační řád krajského úřadu,
g) je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje,
h) určuje po projednání s hejtmanem své zástupce,
i) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem,
j) plní úkoly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou a další úkoly stanovené zákonem.
(3) Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.
(4) Ředitel nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora Parlamentu České republiky a s funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku.
§ 69a
Krajský úřad v přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené působnosti svěřené orgánům obcí podle zvláštního právního předpisu22e).
§ 70
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se samostatné působnosti se v záhlaví označují názvem kraje s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se přenesené působnosti se v záhlaví označují slovy "Krajský úřad" s uvedením názvu kraje a současně se uvede i název odboru či zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil. Toto neplatí pro nařízení kraje.
§ 70a
Razítko kraje
Kraj může používat vlastní razítko. Razítko může kraj používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY
Výbory
§ 76
(1) Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu.
(2) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.
§ 77
(1) Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.
(2) Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(3) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
§ 78
(1) Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2) Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje spolek utvořený podle zvláštního zákona;11) vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.
(3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu.
(4) Finanční výbor
a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje,
b) provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,
c) provádí kontrolu využití dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím; za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,
d) plní další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.
(5) Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,
b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti,
c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.
(6) Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost
a) v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje,
b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje,
c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které kraj zřizuje,
e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo.
§ 79
(1) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(2) Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v případě kontrolního zápisu se k zápisu připojí vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 80
Komise
(1) Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě.
(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3) Komise je ze své činnosti odpovědna radě.
HLAVA VI
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v samostatné působnosti
§ 81
(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška kraje zákonu, vyzve ministerstvo kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky kraje s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li zastupitelstvo kraje nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška kraje, kterou byla zjednána náprava.
§ 82
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku kraje, vyzve ministerstvo kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva kraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví kraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán kraje ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán kraje před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5) Ministerstvo o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti krajů upraveny zvláštním právním předpisem25).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti
§ 83
(1) Odporuje-li nařízení kraje zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení kraje. Účinnost nařízení kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu kraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu nařízení kraje s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení kraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu kraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví kraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení kraje. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán kraje před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí kraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení kraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení kraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení kraje, kterým byla zjednána náprava.
§ 84
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad kraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li kraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti informuje krajský úřad.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Společná ustanovení k dozoru
§ 85
(1) Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů
a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti,
b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu kraje.
(2) Ve Věstníku kraj neprodleně oznámí
a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,
b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,
c) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis kraje nebo jeho jednotlivá ustanovení,
d) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje platnosti.
(3) Kraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v samostatné působnosti. Kraj na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v přenesené působnosti.
(4) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení kraje a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(5) Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů kraje učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 86
(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům krajů ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům krajů věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.
(2) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavci 1, při které se zjišťuje, zda orgány krajů dodržují
a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů a opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 87
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Požádá-li kraj o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(2) Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo s výsledky uskutečněné kontroly.
(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup kraje, předloží hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, kraj neprodleně vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle kraj ministerstvu.
(4) Kraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.
§ 88
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajů jedná za tyto orgány v případě krajského úřadu ředitel nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů kraje hejtman nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA VIII
VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM
§ 92
(1) Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány územní samosprávy podřízeny příslušnému ministerstvu.
(2) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.
§ 92a
Vztah ministerstev ke krajům
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje,
a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;4) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,
b) kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.
§ 93
Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti
a) koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje nebo přenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,
b) kontroluje dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti příslušných orgánů kraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem obcím,
c) organizuje porady ředitelů krajských úřadů,
d) ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů kraje, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
e) řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.
HLAVA IX
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Společná ustanovení
§ 94
(1) Je-li orgánům kraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti kraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho rozhodování se vztahuje správní řád,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné ministerstvo, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak25a); odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.
(2) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do krajského úřadu27) z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu; skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího nebo člena zvláštního orgánu se oznamují řediteli krajského úřadu. O podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(3) Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj;26) výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4) Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 94a
(1) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 95
Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
Přechodná ustanovení
§ 96
(1) Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru k okresnímu úřadu zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na základě výsledků výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů kraje a výkon působnosti krajského úřadu.
(2) Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.
(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.
§ 97
Ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000 svolá ministr vnitra. Termín jeho konání stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.
§ 97a
(1) Kraje obdrží ze státního rozpočtu příspěvek27a) určený na úhradu nákladů spojených s převzetím výkonu státní správy v souvislosti s druhou fází reformy veřejné správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro rok 2003.
(2) Výši příspěvku pro jednotlivé kraje určí vláda svým usnesením.
(3) Příspěvek neobdrží kraje, které budou dlouhodobě využívat administrativní budovy v majetku státu nebo na něž tento majetek přejde.
(4) V případě, že kraje budou administrativní budovy dlouhodobě využívat pouze částečně, odstavec 3 se použije přiměřeně.
Závěrečná ustanovení
§ 98 Zmocňovací ustanovení
Vláda vydá nařízení k provedení § 47 a 48.
§ 99 Účinnost
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích, s výjimkou ustanovení § 7, 29, 30 a 67, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
(2) Ustanovení § 96 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 234/2006 Sb. Čl. IV
1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu kraje v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Kontrola výkonu přenesené působnosti krajů, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. V
Byl-li uvolněný člen zastupitelstva uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 364/2011 Sb. Čl. XIX
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva kraje měsíční odměna podle § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 239/2012 Sb. Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 35 odst. 2 písm. i) a § 59 odst. 1 písm. o) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
29) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
1) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
2) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
6) Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
7) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
9) Například občanský zákoník.
9a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
9c) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
11) § 214 a násl. občanského zákoníku.
12) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
13) § 2 odst. 1, § 124, 206 zákoníku práce.
15) § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
16) § 124 zákoníku práce.
17) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
18) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
19) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
19a) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
21) Zákon č. 143/1992 Sb.
22) Zákon č. 106/1999 Sb.
22a) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
22c) § 6 odst. 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
22d) § 125 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
22e) § 125 a 126 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
23) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.
23a) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
24) Čl. 87 odst. 1 písm. c) ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
25) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
25a) Například § 22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
26) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
27) § 9 zákona č. 71/1967 Sb.
27a) § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změnách některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
28) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
131/2000 o hl.m.Praze ve znění 24/2015 od 22.1.2015
o hl.m.Praze 131/2000 ve znění 24/2015
1. V § 18 odst. 3 písm. a) se za slovo „úvěru,“ vkládají slova „návratné finanční výpomoci,“.
31 ZÁKON
ze dne 13. dubna 2000
o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje1) a obce a dále postavení městských částí.
(2) Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(3) Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(4) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahy a městská policie hlavního města Prahy.
§ 2
(1) Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen "samostatná působnost hlavního města Prahy") plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen "samostatná působnost městských částí") plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy (dále jen "Statut") a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.
(2) Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen "veřejný zájem").
(3) Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen "přenesená působnost hlavního města Prahy"), je území hlavního města Prahy správním obvodem.
(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
§ 3
(1) Hlavní město Praha se člení na městské části.
(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3) Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut.
(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
§ 4
(1) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(2) Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen "přenesená působnost městské části").
(3) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.
§ 5
(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.
(2) Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.
(3) Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů2) zůstává nedotčena.
§ 5a
(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.
(2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.
HLAVA II
OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 6
(1) Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.
(2) Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.
§ 7
Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b) hlasovat v místním referendu4) konaném na celém území hlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,
c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,
f) podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
§ 8
Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b) hlasovat v místním referendu,4) jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e) nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,
f) podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.
§ 9
(1) Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2) Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahy nebo městské části nemovitost.
§ 10
(1) Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.
(2) Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.
(3) Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.
(4) Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.
HLAVA III
ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A JEHO ZMĚNY
§ 11
(1) Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze tohoto zákona.
(2) Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.
(3) Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4) Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.
(5) Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.
(6) Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat
a) den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje,
b) název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí,
c) popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,
d) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.
(7) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo"), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(8) Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána hlavnímu městu Praze nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
(9) Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.
§ 12
(1) Připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze nebo oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem. Změny hranic hlavního města Prahy, při nichž nedochází k připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze, nebo k oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy, se uskutečňují na základě dohody hlavního města Prahy a sousední obce po projednání s příslušnými katastrálními úřady. Uzavření dohody se oznámí Ministerstvu financí a příslušným finančním úřadům.
(2) Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s oddělením této městské části od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahy.
Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování budov
§ 13
(1) Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.
(2) O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.
(3) Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
(4) K pojmenování ulice nebo jiného veřejného prostranství, jejich přejmenování nebo zániku dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí24).
§ 14
(1) Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Evidenčními čísly se označují
a) stavby pro rodinnou rekreaci,
b) stavby dočasné,
c) budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu s výjimkou
1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky,
2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy6), která jsou součástí jednoho celku.
(4) K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
(5) O číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov popisnými a evidenčními čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální území. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci každého katastrálního území jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užít opakovaně, a to ani v případě přečíslování budov podle odstavce 7. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
(6) Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.
(7) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Praha.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 14a
(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje hlavní město Praha
a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu6a),
b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 14 odst. 2 písm. c).
(2) Hlavní město Praha sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k městské části, název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá Magistrát hlavního města Prahy vlastníku budovy písemný doklad.
(4) Při zániku budovy hlavní město Praha přidělená čísla zruší.
(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí24).
§ 14b
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Znak, vlajka a razítko hlavního města Prahy a městských částí
§ 15
(1) Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahy.
(2) Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a vlajku městské části.
(3) Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem hlavního města Prahy a znak a vlajku městské části jen s předchozím písemným souhlasem městské části.
(4) Městským částem, které nemají znak a vlajku, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Praha na základě žádosti městské části. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení znaku nebo vlajky městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(5) Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.
HLAVA IV
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 16
(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy.
(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.
(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.
§ 17
(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména
a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),
b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,
c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,
d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,
e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,
g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a programu rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,
h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,
i) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
(2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahy.
(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.
§ 18
(1) Do samostatné působnosti městské části náleží
a) schvalování programu rozvoje městské části,
b) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
c) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
e) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,
g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.
(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto právních jednáních:
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru a návratné finanční výpomoci, zápůjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26), orgány městské části,
b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,
c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,
e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
g) o vzdání se práva a prominutí dluhu,
h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i) o dohodách o splátkách dluhů,
j) o uzavírání smluv podle § 23, 24, 26 až 27.
(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.
§ 19
(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu7) nebo se souhlasem městské části.
(2) Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.
(4) Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahy.
Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi
§ 20
(1) Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.
(2) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.
(3) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
§ 23
(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.
(2) Předmětem těchto smluv však nemohou být právní jednání, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.
(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 24, 26 až 27 tohoto zákona.
§ 24
(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen "svazek"). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.
(2) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména
a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,
g) správa datových fondů a poskytování informací o území.
(3) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku,
b) název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
d) majetek členů svazku, který vkládají do svazku,
e) zdroje příjmů svazku,
f) práva a povinnosti členů svazku,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,
h) podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.
(4) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni
a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b) podávat orgánu svazku písemné návrhy.
(5) Svazek nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku. Do rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku, identifikační číslo osoby svazku poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku, orgány, kterými svazek jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí v přenesené působnosti. Je-li sídlem svazku hlavní město Praha, vede rejstřík svazků obcí Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(6) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku.
§ 26
(1) Svazek požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen "auditor").
(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.
(3) Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.
§ 26a
Svazek je oprávněn založit právnickou osobu.
§ 27
Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky mohou spolupracovat s dobrovolnými svazky obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
§ 28
Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko-právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
§ 28a
Předmětem spolupráce hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.
Ukládání pokut
§ 29
(1) Poruší-li podnikatel9a) při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy, uloží jí hlavní město Praha nebo městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.
(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části, může městská část uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na pozemku, který užívají nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části, může městská část uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
(4) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části, může městská část uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty.
(6) Uložení pokuty podle odstavců 1 až 4 nezbavuje osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit pokutu opakovaně.
(7) Fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.
(8) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 14 odst. 6, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stanovené městskou částí, může městská část uložit pokutu opakovaně.
§ 30
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.
(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští uložit za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 29 vyšší sankci.
(4) Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil, nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5).
(5) O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty rozhoduje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.
HLAVA V
PŘENESENÁ PŮSOBNOST ORGÁNŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ORGÁNŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 31
Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy
(1) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.
(2) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí
a) při vydávání nařízení hlavního města Prahy zákony a jinými právními předpisy,
b) v ostatních případech též
1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;
2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(4) Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.
Přenesená působnost orgánů městských částí
§ 32
(1) Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.
(2) Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a dále opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.
(4) Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.
§ 33
(1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy.
(2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.
HLAVA VI
HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 34
(1) Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(2) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.
(3) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.
(4) Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené.
(5) Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy.
§ 35
(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek, kontrolovat hospodaření s tímto majetkem a vést účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
(5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.
(6) Hlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem Prahou,
c) těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská část nebo stát,
d) těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcí (obcemi), krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev,
f) honebních společenstev.
(7) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou neplatná.
(8) Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
§ 36
(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů anebo pronájem nebo výpůjčku jiného majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je hlavní město Praha nebo městská část.
§ 37
(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
(2) Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3) Učiní-li hlavní město Praha právní jednání s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.
§ 38
(1) Hlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Městská část hlavního města Prahy požádá o přezkoumání hospodaření Magistrát hlavního města Prahy anebo zadá přezkoumání hospodaření auditorovi. Magistrát hlavního města Prahy přezkoumává hospodaření městské části v přenesené působnosti.
(2) Nepožádá-li hlavní město Praha o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Ministerstvo financí. Nepožádá-li městská část hlavního města Prahy o přezkoumání svého hospodaření Magistrát hlavního města Prahy, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Magistrát hlavního města Prahy.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11a) Ministerstvo financí může v případech, kdy je příslušné k přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy podle odstavců 1 a 2, pověřit tímto přezkoumáním Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(4) Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu hospodaření městských částí.
(5) Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Praze při postupu podle odstavce 4 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému provedení kontrol hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.
(6) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol podle odstavce 4 přijmout a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření a opatření přijatých na základě přezkoumání hospodaření informovat hlavní město Prahu.
(7) Hlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření uvedených v odstavci 6.
(8) Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1.
(9) Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.
§ 39
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
§ 40
Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 41
Hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem.
§ 43
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou hlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.
HLAVA VII
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
§ 44
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.
(2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.
(3) Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou
a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány,
b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c) k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení hlavního města Prahy nebo městské části,
d) stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 45
(1) Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a nařízení hlavního města Prahy (dále jen "právní předpis hlavního města Prahy") je jejich vyhlášení.
(2) Vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen "Sbírka").
(3) Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.
(4) Vyžaduje-li to naléhavý zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Skutečnost, že právní předpis hlavního města Prahy nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu hlavního města Prahy uvedena. Důvody, v čem spočívá naléhavý zájem, musí být současně s právním předpisem hlavního města Prahy zveřejněny na úřední desce11a). V těchto případech se právní předpis hlavního města Prahy vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, na úředních deskách úřadů městských částí, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle odstavce 2 tímto zůstává nedotčena.
(5) Hlavní město Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku.
(6) Sbírka se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy.
(7) Právní předpisy hlavního města Prahy se opatřují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů hlavního města Prahy, jakož i číselná řada jednotlivých částek Sbírky se uzavírá koncem kalendářního roku.
(8) Ve Sbírce se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy hlavního města Prahy a nálezy Ústavního soudu vztahující se k právním předpisům hlavního města Prahy.
(9) Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Právní předpisy hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy.
(10) Tiskové chyby se ve Sbírce opravují uveřejněním redakčního sdělení.
(11) Sbírka musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu.
(12) Hlavní město Praha zašle obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy neprodleně po dni jejího vyhlášení ministerstvu. Hlavní město Praha zašle nařízení hlavního města Prahy neprodleně po dni jeho vyhlášení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu.
§ 46
(1) Hlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi.
(2) Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí.
(3) Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy stanoví Statut.
HLAVA VIII
ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Díl 1
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
§ 48
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.
(2) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.
(3) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
§ 49
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy upravuje zvláštní právní předpis.3)
§ 50
(1) Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní.
(3) Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky."
(4) Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo "slibuji". Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem.
§ 51
(1) Členové zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
(2) Výkon funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy se považuje za výkon veřejné funkce. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce krácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
(3) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při výkonu své funkce právo
a) předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání,
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahy a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, nestanoví-li zákon jinak.
(4) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(5) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat.
Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 52
(1) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,14) a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy, (dále jen "uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy") přísluší od hlavního města Prahy za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků hlavního města Prahy.
(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná hlavním městem Prahou uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních předpisů, zejména cestovní náhrady.
(3) Odměnou podle odstavce 1 je
a) měsíční odměna,
b) odměna při skončení funkčního období.
(4) Ostatním členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen "neuvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy"), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném hlavním městem Prahou pracovní volno s náhradou mzdy;15) rozsah doby potřebné k výkonu funkce určuje hlavní město Praha. Náhradu mzdy uhradí hlavní město Praha jejich zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu.16) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje hlavní město Praha ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy vždy na příslušný kalendářní rok.
(5) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy může být poskytnuta měsíční odměna za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
§ 53
(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně, podle druhu vykonávané funkce, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Měsíční odměnu tvoří pevná složka, stanovená podle druhu vykonávané funkce, a příplatek podle počtu obyvatel hlavního města Prahy. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku na území hlavního města Prahy hlášeni k trvalému pobytu. Počet obyvatel se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.
(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.
(3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy se měsíční odměna zvyšuje o částku, která náleží uvolněným členům zastupitelstev obcí, ve kterých působí pověřený obecní úřad. Její výše je stanovena prováděcím právním předpisem.
(4) Uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 55
(1) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž v době konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
(2) Pokud dosavadní primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy po volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy plní úkoly podle § 75, přísluší mu měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do zvolení nového primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy.
(3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jejichž funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a jimž v době skončení jejich funkčního období příslušela měsíční odměna, může být tato odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jejich funkčního období.
§ 56
(1) Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí.17) Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije obdobně zákoník práce.
(2) Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva hlavního města Prahy nabyl práv a povinností člena zastupitelstva hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy přísluší uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší měsíční odměnu. V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy lze poskytnout neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměnu podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší měsíční odměna.
(4) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jejich funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.18)
§ 57
(1) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou část.
(2) Poměrná část dovolené na zotavenou uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí, za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jejich funkce, jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3) Výměra dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 5 týdnů.
(4) Po dobu dovolené na zotavenou se uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna nekrátí.
(5) Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní město Praha se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy se posuzují jako zaměstnanci.
(6) Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy považuje za funkční požitek.19)
§ 58
Hlavní město Praha může poskytovat jednorázové odměny občanům hlavního města Prahy, kteří nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy, za jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů.
§ 59
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy.
(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno
a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b) předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,
c) vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města Prahy,
d) schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat program rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,
e) schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet hlavního města Prahy, závěrečný účet hlavního města Prahy a účetní závěrku hlavního města Prahy sestavenou k rozvahovému dni,
f) vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy,
g) volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,
h) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy,
i) rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,
j) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,
k) schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,
l) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy,
m) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,
n) navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,
o) zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,
p) zřizovat a rušit městskou policii hlavního města Prahy,
q) rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,
r) rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,
s) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,
t) delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast,
u) další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahy svěří zákon.
(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a) o vydání komunálních dluhopisů,
b) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,
c) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), jde-li o závazek větší než 10 000 000 Kč,
d) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 5 000 000 Kč,
e) o přijetí dotace, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak,
f) o poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci, jde-li o závazek vyšší než 50000000 Kč, a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, není-li dále stanoveno jinak,
g) o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu,
h) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200000 Kč spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím
v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit,
prevence kriminality a ochrany životního prostředí a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí,
i) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 10 000 000 Kč,
j) o zastavení nemovitých věcí,
k) o nabytí a převodu nemovitých věcí,
l) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,
m) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
n) o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 5 000 000 Kč,
o) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,
p) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
q) o poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 2 000 000 Kč v jednotlivých případech.
(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.
(5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.
Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 60
(1) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svolává písemně a se sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(2) Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na základě písemné žádosti alespoň jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahy.
(3) Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním. V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu25) se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy alespoň po dobu 2 dnů před jeho konáním; záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejné.
(5) Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.
(6) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy není zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 15 dnů ode dne ukončeného zasedání.
§ 61
(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahy, případně nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se volí primátor hlavního města Prahy, náměstci primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy.
(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 62
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
§ 64
(1) Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahy.
(2) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahy.
§ 65
O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se pořizuje zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
§ 66
Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně.
§ 67
(1) Nastanou-li důvody pro nové volby,3) do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo hlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost Magistrátu hlavního města Prahy. Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2) Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahy postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.
(3) Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy.
Díl 2
Rada hlavního města Prahy
§ 68
(1) Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2) Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,
b) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy,
c) ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,
d) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo městskými částmi,
e) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
f) na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy,
g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, a schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni,
h) plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
i) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
j) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti,
k) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
l) rozhodovat o poskytování dotací nepřesahujících 200000 Kč v jednotlivých případech spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám
působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit,
prevence kriminality a ochrany životního prostředí,
m) rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,
n) rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), nejde-li o závazek vyšší než 10 000 000 Kč,
o) rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 5 000 000 Kč,
p) rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 10 000 000 Kč,
q) rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,
r) rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 5 000 000 Kč,
s) rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,
t) rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
u) rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců,
v) rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahy je neplatné.
(3) Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí.
(4) Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
§ 69
(1) Rada hlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy. Členové rady hlavního města Prahy musí být občany České republiky.
(2) Je-li primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá, přestává být i členem rady hlavního města Prahy.
§ 69a
(1) Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada hlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19b).
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahy, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada hlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, pravomoci podle odstavce 2.
§ 70
(1) Rada hlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady hlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahy. Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo jiné osoby.
(2) K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3) Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje primátor hlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady hlavního města Prahy. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být uložen u Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí.
(4) Rada hlavního města Prahy podává pololetně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zprávu o své činnosti.
§ 71
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady hlavního města Prahy primátorovi hlavního města Prahy.
Díl 3
Primátor hlavního města Prahy
§ 72
(1) Primátor hlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu hlavního města Prahy.
(2) Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná.
(3) Primátor hlavního města Prahy
a) spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy podepisuje právní předpisy hlavního města Prahy,
b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c) ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,
d) stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,
e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy,
f) zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahy,
g) vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak,
h) vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo pokud tak stanoví zákon.
(4) Primátor hlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zápis z jednání rady hlavního města Prahy.
(5) Primátor hlavního města Prahy je oprávněn požádat Policii České republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Policie České republiky je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
§ 73
Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, které je povinno usnesení rady hlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
§ 74
(1) Primátora hlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může zvolit více náměstků primátora hlavního města Prahy.
(2) Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahy.
§ 75
Dosavadní primátor hlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do zvolení nového primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy. Nevykonává-li dosavadní primátor hlavního města Prahy své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy, a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahy, jinak ten, kterého pověřil dosavadní primátor hlavního města Prahy.
§ 76
(1) Primátor hlavního města Prahy má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název "Česká republika".
(2) Rada hlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.
Díl 4
Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy
§ 77
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahy ve věcech jí svěřených.
(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy a občanů hlavního města Prahy a tajemníka výboru z řad zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy.
(3) Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy; radě hlavního města Prahy jen v rámci jí vymezené působnosti.
(4) Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahy tak, aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(5) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
§ 78
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2) Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje spolek utvořený podle zvláštního právního předpisu;20) vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.
(3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hlavního města Prahy.
(4) Finanční výbor
a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky hlavního města Prahy,
b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(5) Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady hlavního města Prahy,
b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a Magistrátem hlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti,
c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(6) Výbor pro výchovu a vzdělávání
a) posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v hlavním městě Praze,
b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Praha zřizuje,
c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací a návratných finančních výpomocí v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které hlavní město Praha zřizuje,
e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(7) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(8) Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahy; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 79
(1) Rada hlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě hlavního města Prahy.
(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3) Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního města Prahy.
§ 80
V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy zvláštní orgány hlavního města Prahy.
Díl 5 Magistrát hlavního města Prahy
§ 81
(1) Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "Magistrát") tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.
(2) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahy. Magistrát rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem21).
(3) Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy. Magistrát
a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
b) řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti úřadů městských částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků přijímá potřebná opatření,
c) ukládá sankce podle tohoto zákona (§ 29),
d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
e) podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,
f) kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,
g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(4) Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se dále člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních jednotek.
(5) Ředitel Magistrátu
a) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahy, radou hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy,
b) stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,
c) jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce,
d) vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu,
e) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,
f) zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy s hlasem poradním.
(6) Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého opatření podle odstavce 3 písm. b). Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97 odst. 2.
(7) Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního města Prahy.
(8) Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části.
Díl 6
§ 82 Označování listin
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahy se v záhlaví označují uvedením slov "Hlavní město Praha". Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo hlavního města Prahy", "Rada hlavního města Prahy", "Primátor hlavního města Prahy", "Magistrát hlavního města Prahy" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán hlavního města Prahy" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s malým znakem hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s malým státním znakem.
HLAVA IX ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI
Díl 1
Zastupitelstvo městské části
§ 87
(1) Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské části.
(2) Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a na práva a povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva městské části se použije ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(3) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jemuž v době konání voleb do zastupitelstva městské části příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
(4) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jehož funkční období skončilo před konáním voleb do zastupitelstva městské části, může být měsíční odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jeho funkčního období.
(5) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části, na kterou byla zákonem nebo Statutem přenesena alespoň část působnosti pověřeného obecního úřadu, náleží zvýšení měsíční odměny o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.
§ 88
(1) Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva městské části podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 2.
(2) Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské části. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části
a) do 500 obyvatel 5 až 9 členů,
b) nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů,
c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů,
d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel 15 až 25 členů,
e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů,
f) nad 70 000 obyvatel 35 až 45 členů.
(3) Počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce11a) úřadu městské části a případně též jiným způsobem v místě obvyklým nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
(4) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(5) Dojde-li ke sloučení městských částí, stanoví počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, Magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části se postupuje podle odstavce 2 obdobně.
§ 89
(1) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech jemu svěřených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem. Dále je zastupitelstvu městské části vyhrazeno
a) volit starostu městské části, zástupce starosty městské části a další členy rady městské části a odvolávat je z funkce,
b) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva městské části,
c) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva městské části,
d) vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy,
e) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy,
f) vyjadřovat se k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy,
g) schvalovat program rozvoje městské části v souladu s programem rozvoje hlavního města Prahy,
h) schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,
i) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části,
j) zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách,
k) rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi, jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce,
l) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části,
m) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části,
n) rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon starosta městské části pozastavil podle § 102.
(2) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto právních jednáních, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny:
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26) orgány městské části,
b) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
c) o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do obchodních společností a svazků,
d) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
e) o nabytí a převodu nemovitých věcí,
f) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 50 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
h) o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
i) o zastavení nemovitých věcí,
j) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
k) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
l) o věcných a peněžitých darech právnickým a fyzickým osobám v hodnotě vyšší než 50 000 Kč.
(3) Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky.
(4) Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 90
K platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva městské části nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva městské části, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
§ 92
(1) Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.
(2) Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města Prahy.
(3) Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k Městskému soudu v Praze.22) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části. V tomto případě radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi městské části nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu městské části.
(4) Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti městské části hlavního města Prahy na území městské části hlavního města Prahy, vyzve primátor hlavního města Prahy zastupitelstvo městské části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k soudu.22)
§ 93
(1) Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud
a) se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části22a),
b) poklesne počet členů zastupitelstva městské části o více než o polovinu z celkového počtu stanoveného podle § 88, nebo
c) dojde k rozpuštění zastupitelstva městské části z důvodů, které stanoví tento zákon.
(2) Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99. Správce městské části stanoví pravidla rozpočtového provizoria22b). Správce městské části zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části. Správce městské části svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části.
(3) Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí hlavní město Praha.
(4) Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.
Díl 2
Rada městské části
§ 94
(1) Na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2) Radě městské části je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,
b) na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části,
c) na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu městské části a stanovit jejich plat podle zvláštních právních předpisů; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka úřadu je neplatné,
d) stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity,
e) prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na uprázdněný mandát,
f) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části,
g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,
h) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.
(3) Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí.
(4) Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 95
(1) Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části. Rada městské části se nevolí v městských částech, kde zastupitelstvo městské části má méně než 15 členů.
(2) V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.
§ 96
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň na polovinu stanoveného počtu, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady městské části starostovi městské části.
(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské části uplynutím 30 dnů od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu městské části.
(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady městské části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní rada městské části nadále své funkce.
Díl 3
Starosta městské části
§ 97
(1) Na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2) Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu městské části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.
§ 98
Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku městské části požádat o součinnost Policii České republiky nebo městskou policii hlavního města Prahy. Policie České republiky nebo městská policie hlavního města Prahy je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
§ 99
(1) Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné městské části. Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahy, jedná-li se o návrh podaný městskou částí.
(2) Starostu městské části zastupuje zástupce starosty městské části. Zastupitelstvo městské části může zvolit více zástupců starosty městské části.
Díl 4
Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a zvláštní orgány městské části
§ 100
(1) Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a zvláštních orgánů městské části a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a práva a povinnosti výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2) Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor finanční.
§ 101
(1) Rada městské části zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě městské části.
(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3) Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské části.
§ 102
Starosta městské části pozastaví výkon usnesení rady městské části, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí zastupitelstvu městské části na jeho nejbližším zasedání, které je povinno usnesení rady městské části projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
Díl 5
Úřad městské části
§ 103
Na postavení a jednání úřadu městské části na práva a povinnosti, tajemníka a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
§ 104
(1) Úřad městské části tvoří starosta, zástupce (zástupci) starosty, tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo obce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele úřadu městské části je starosta.
(2) Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce tajemníka úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník úřadu městské části odpovědný starostovi městské části. Na tajemníka úřadu městské části se vztahují ustanovení § 84 a 85 tohoto zákona.
(3) Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části, není-li zákonem svěřena jiným orgánům městské části.
Díl 6
Označování listin
§ 105
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví označují uvedením slov "Městská část" a názvem městské části. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo městské části", "Rada městské části", "Starosta městské části", "Úřad městské části" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán městské části" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části, s malým znakem městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části s malým státním znakem.
HLAVA X
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti
§ 106
(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy zákonu, vyzve ministerstvo hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou byla zjednána náprava.
§ 107
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy, vyzve ministerstvo hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5) Ministerstvo nerozhodne o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy upraveny zvláštním právním předpisem23).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti
§ 108
(1) Odporuje-li nařízení hlavního města Prahy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení hlavního města Prahy. Účinnost nařízení hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení hlavního města Prahy, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu nařízení hlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení hlavního města Prahy, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení hlavního města Prahy. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení hlavního města Prahy, kterým byla zjednána náprava.
§ 109
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti informuje Magistrát.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských částí hlavního města Prahy
§ 110
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví Magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Magistrátu městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu ve stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) Nezjedná-li příslušný orgán městské části ve stanovené lhůtě nápravu, podá Magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3) Zjedná-li příslušný orgán městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem23).
§ 111
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením Magistrátu přijatým při kontrole výkonu přenesené působnosti, Magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v přenesené působnosti informuje úřad městské části.
Díl 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 112
(1) Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15 dnů
a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti,
b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu hlavního města Prahy,
c) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy platnosti.
(2) Hlavní město Praha neprodleně oznámí ve Sbírce
a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy,
b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy,
c) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis hlavního města Prahy nebo jeho jednotlivá ustanovení.
(3) Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti.
(4) Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(5) Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v samostatné působnosti. Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v přenesené působnosti.
(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy nebo městské části v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů hlavního města Prahy nebo městské části učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA XI
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 113
(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.
(2) Magistrát v přenesené působnosti kontroluje výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských částí.
(3) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavcích 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány hlavního města Prahy a městských částí dodržují
a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 114
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Požádá-li hlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(2) Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části s výsledky uskutečněné kontroly.
(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup hlavního města Prahy nebo městské části, předloží primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo městské části též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, hlavní město Praha nebo městská část neprodleně vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle hlavní město Praha ministerstvu, městská část Magistrátu.
(4) Hlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.
§ 115
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě Magistrátu ředitel Magistrátu nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu městské části tajemník úřadu městské části nebo jím pověřená osoba, v případě ostatních orgánů hlavního města Prahy primátor hlavního města Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské části starosta městské části nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA XII
VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE
§ 118
(1) Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Praze v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy
a) koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti hlavního města Prahy,
b) ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
c) organizuje porady s ředitelem Magistrátu.
(2) Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy je hlavní město Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.
(3) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy,
a) řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic a instrukcí,
b) přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení.
(4) Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu.
ČÁST DRUHÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 119
(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování
a) hlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30,
b) hlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské části, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 119a
(1) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.
§ 119b
(1) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 119c
(1) Úkony podle občanského zákoníku27) spočívající v doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí Magistrát nebo úřad městské části v přenesené působnosti.
(2) Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem28) primátor hlavního města Prahy, starosta městské části nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn primátora hlavního města Prahy nebo starostu městské části zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3) Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku29) hlavním městem Prahou nebo městskou částí je výkonem přenesené působnosti.
§ 120
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 52 a 53.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14.
§ 121
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002.
(2) Rada zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3) Primátor hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(4) Náměstci primátora hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(5) Magistrát hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník Magistrátu hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem Magistrátu podle tohoto zákona.
(6) Zvláštní orgány hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
§ 122
(1) Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně jejich území, se považují za městské části podle tohoto zákona.
(2) Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí podle tohoto zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.
(3) Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.
(4) Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle tohoto zákona.
(5) Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských částí podle tohoto zákona.
(6) Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají tajemníky úřadů městských částí podle tohoto zákona.
(7) Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto zákona.
§ 123
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcích.3)
§ 124
Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
§ 125
U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se příslušnost správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.
§ 126
Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 33 použije od 1. ledna 2003.
§ 128
Zrušují se:
1. Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
2. Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 129
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 234/2006 Sb. Čl. VI
1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Kontrola výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení u soudu věcně příslušného podle tohoto zákona, dokončí se řízení podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. VII
Byl-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněný člen zastupitelstva městské části hlavního města Prahy uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 347/2010 Sb. Čl. XXIV
1. Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, náleží uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněnému členu zastupitelstva městské části hlavního města Prahy měsíční odměna podle § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněnému členu zastupitelstva městské části hlavního města Prahy měsíční odměna podle § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 364/2011 Sb. Čl. XXI
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněnému členu zastupitelstva městské části hlavního města Prahy měsíční odměna podle § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 239/2012 Sb. Čl. XX
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 59 odst. 2 písm. e) a § 68 odst. 2 písm. g) zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 303/2013 Sb. Čl. XLIII
Údaje a dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových sdružení právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků obcí, který je veden u krajského úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha k zákonu č. 131/2000 Sb.
Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze
1. Benice
2. Běchovice
3. Bohnice
4. Braník
5. Břevnov
6. Březiněves
7. Bubeneč
8. Čakovice
9. Černý most
10. Čimice
11. Dejvice
12. Dolní Chabry
13. Dolní Měcholupy
14. Dolní Počernice
15. Dubeč
16. Ďáblice
17. Háje
18. Hájek
19. Hloubětín
20. Hlubočepy
21. Hodkovičky
22. Holešovice
23. Holyně
24. Horní Měcholupy
25. Horní Počernice
26. Hostavice
27. Hostivař
28. Hradčany
29. Hrdlořezy
30. Chodov
31. Cholupice
32. Jinonice
33. Josefov
34. Kamýk
35. Karlín
36. Kbely
37. Klánovice
38. Kobylisy
39. Koloděje
40. Kolovraty
41. Komořany
42. Košíře
43. Královice
44. Krč
45. Křeslice
46. Kunratice
47. Kyje
48. Lahovice
49. Letňany
50. Lhotka
51. Libeň
52. Liboc
53. Libuš
54. Lipany
55. Lipence
56. Lochkov
57. Lysolaje
58. Malá Chuchle
59. Malá Strana
60. Malešice
61. Michle
62. Miškovice
63. Modřany
64. Motol
65. Nebušice
66. Nedvězí
67. Nové Město
68. Nusle
69. Petrovice
70. Písnice
71. Pitkovice
72. Podolí
73. Prosek
74. Přední Kopanina
75. Radlice
76. Radotín
77. Ruzyně
78. Řeporyje
79. Řepy
80. Satalice
81. Sedlec
82. Slivenec
83. Smíchov
84. Sobín
85. Staré Město
86. Stodůlky
87. Strašnice
88. Střešovice
89. Střížkov
90. Suchdol
91. Šeberov
92. Štěrboholy
93. Točná
94. Troja
95. Třebonice
96. Třeboradice
97. Uhříněves
98. Újezd
99. Újezd nad Lesy
100. Veleslavín
101. Velká Chuchle
102. Vinohrady
103. Vinoř
104. Vokovice
105. Vršovice
106. Vysočany
107. Vyšehrad
108. Záběhlice
109. Zadní Kopanina
110. Zbraslav
111. Zličín
112. Žižkov
1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
2) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
3) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
4) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
6) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6a) § 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
9a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
11) Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.
11a) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
11a) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
13) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
14) § 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 124 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.
16) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákon č. 65/1965 Sb.
17) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
18) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
19) § 6 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
19a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.
19b) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
20) § 214 a násl. občanského zákoníku.
21) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
22) § 250l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
22a) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
22b) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.
23) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
24) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
27) § 3075 občanského zákoníku.
28) § 1543 občanského zákoníku.
29) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.
128 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení)
ve znění 64/2014 Sb. od 1.5.2014, ve znění 24/2015 od 1.1.2015
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÍ ZŘÍZENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Postavení obcí
§ 1
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.
§ 2
(1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
§ 3
(1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(2) Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(3) Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.
(4) Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem.
(5) Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(6) Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem.
§ 4
(1) Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov.
(2) Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.
§ 5
(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.
(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(3) Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).
§ 7
(1) Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem.
(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).
§ 8
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
§ 9a
Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.2a)
§ 10
Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou
a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány,
b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně3) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti,
d) stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 11
(1) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.
(2) Obec vykonávající rozšířenou působnost3a) (§ 66) může za podmínek stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obce pro správní obvod stanovený zvláštním právním předpisem.
§ 12
(1) Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce (dále jen "právní předpis obce") musí být vyhlášeny což je podmínkou platnosti právního předpisu obce. Vyhlášení se provede tak, že se právní předpis obce vyvěsí na úřední desce3b) obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým.
(2) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy obce účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.
(3) Nařízení obce vykonávající rozšířenou působnost se zveřejní též na úřední desce obecních úřadů působících ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(4) Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence právních předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy obce se označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.
(5) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. Nařízení vydané obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u obecních úřadů působících v jejím správním obvodu.
(6) Obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra. Obec zašle nařízení obce neprodleně po dni jeho vyhlášení krajskému úřadu.
§ 13
(1) Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti obce.
(2) Státní orgány a orgány kraje poskytují obci na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obce vůči státním orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů4) zůstává nedotčena.
(3) Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.
§ 14
(1) Obec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.
(2) Obec vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou jí známy.
Díl 2
Občané obce
§ 16
(1) Občanem obce je fyzická osoba, která
a) je státním občanem České republiky, a
b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.6)
(2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,7)
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,8)
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.
§ 17
Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Díl 3
Území obce a jeho změny
§ 18
(1) Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.9)
(2) Obec má jedno nebo více katastrálních území.
§ 19
(1) Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí.
(2) Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou. Jestliže se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. K jinému názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra.
(3) Obec se může na základě dohody připojit k jiné obci, se kterou sousedí.
(4) Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci.8) Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcí nebo o připojení obce nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obce oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce. Je-li konáno místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.
(5) Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat
a) den, měsíc a rok, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,
b) název obce a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení obcí,
c) určení právních předpisů obcí, které byly vydány slučovanými obcemi nebo připojovanou obcí a zůstanou v platnosti v celé obci po sloučení nebo připojení,
d) výčet katastrálních území obce po sloučení nebo připojení,
e) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo obce, která se připojuje.
(6) Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Tato obec se stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto obec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcí, ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a příslušnému finančnímu úřadu.
§ 20
(1) Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.
(2) Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.
(3) Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.
(4) Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo názvu obce se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
(5) Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
§ 20a
Nová obec může vzniknout oddělením části obce, popřípadě změnou nebo zrušením vojenského újezdu.9)
§ 21
(1) Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit.
(2) V té části obce, která se chce oddělit, ustaví občané obce přípravný výbor. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan10) a jeho zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Členem přípravného výboru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt v té části obce, která se chce oddělit.
(3) Přípravný výbor
a) navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení části obce a podílí se na jeho přípravě a provedení,
b) podílí se na přípravě návrhu na oddělení části obce,
c) jedná za nově vznikající obec při uzavírání dohody o rozdělení majetku,
d) je účastníkem řízení o oddělení části obce; nemůže však podat návrh na oddělení části obce krajskému úřadu.11)
§ 22
(1) O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Nepodá-li obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo jestliže v návrhu na oddělení části obce provede změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu8), může tak učinit kterýkoliv občan obce.
(2) Návrh na oddělení části obce musí obsahovat
a) den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje,
b) vymezení území nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem jejích katastrálních území včetně příslušných mapových podkladů,
c) počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají oddělit,
d) rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obec.
(3) Součástí návrhu na oddělení části obce je písemná dohoda obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec, bylo-li této dohody dosaženo.
(4) Nedohodne-li se obec a přípravný výbor o rozdělení majetku obce jinak, rozdělí se majetek obce mezi původní obec a nově vzniklou obec tak, že
a) vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostech, přecházejí na tu obec, na jejímž území se nemovitost nachází; pro přechod vlastnického práva k nemovitostem je rozhodný stav ke dni konání místního referenda o oddělení části obce,
b) v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce přecházejí na nově vzniklou obec movité věci, s výjimkou příslušenství nemovitostí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických osobách založených obcí a ostatní práva.
(5) Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.
(6) Rozhodnutí o oddělení části obce musí obsahovat náležitosti stanovené v odstavci 2. Rozhodnutí obsahuje též schválení dohody podle odstavce 3, bylo-li této dohody dosaženo. Opis pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(7) Majetek uvedený v odstavci 4 na nově vzniklou obec přechází dnem vzniku této obce. Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 3, může nově vzniklá obec podat žalobu k soudu na určení, který majetek uvedený v odstavci 4 písm. b) na ni přešel.
(8) Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním řízení.
(9) Po vyhlášení výsledků místního referenda obec požádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.
§ 23
(1) Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé obce předá původní obec nově vzniklé obci majetek, který jí náleží podle rozhodnutí krajského úřadu, nebo, neobsahuje-li rozhodnutí krajského úřadu schválení dohody podle § 22 odst. 3, nemovitosti podle § 22 odst. 4 písm. a). O předání majetku pořídí původní a nově vzniklá obec písemný zápis. Tento majetek včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje původní obec, která však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních složek nově vzniklé obce a nájemné za užívání věcí touto obcí.
(2) V nově vzniklé obci platí právní předpisy obce, které platily na jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými.
§ 24
Sloučení obcí, připojení obce, městských částí nebo městských obvodů nebo oddělení části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku. Návrh na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku.
§ 25
(1) Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož i rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí a k provedení změny údajů o katastrálních územích a hranic obcí v katastru nemovitostí.
(2) Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí.
§ 26
Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obec Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
Díl 4
Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování budov, znak a vlajka obcí
§ 27
(1) Každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce.
(2) Názvy mají též části obce. Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.
§ 28
(1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství.
(2) Obec oznamuje Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.
(3) Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce a k pojmenování, přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí42).
§ 29
(1) Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností veřejného života.
(2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí.
§ 30
Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
§ 31
(1) Budova13) musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Evidenčními čísly se označují
a) stavby pro rodinnou rekreaci,
b) stavby dočasné,
c) budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, s výjimkou
1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky,
2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy13a), která jsou součástí jednoho celku.
(4) K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
(5) Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užívat opakovaně, a to ani v případě přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
§ 31a
(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad
a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu13b),
b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2 písm. c).
(2) Obecní úřad sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k části obce, popřípadě název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad.
(4) Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6) Při zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v zanikající části obce.
(7) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí42).
§ 32
(1) Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad.
(2) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Nová čísla hradí obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 33
Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 34
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
§ 34a
(1) Obce mohou mít znak a vlajku obce.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo vlajku obce, na její žádost znak nebo vlajku obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo vlajku obce. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky obce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obce není nutný její souhlas.
(4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro jejich užívání odstavec 3.
HLAVA II
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE
Díl 1
§ 35
(1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
(2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí
a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
§ 35a
(1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon.13c)
§ 36
(1) Obec může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obce, čestné občanství obce. Čestný občan obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce.
(2) Obec může udělovat ceny obce.
§ 37
Obce, v nichž sídlí orgány státu nebo orgány kraje, napomohou zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.
Díl 2
Hospodaření obce
§ 38
(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,15) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí,
c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev,
f) honebních společenstev.
(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
§ 39
(1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platného ke dni zveřejnění záměru.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí.
§ 41
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu.
§ 42
(1) Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen "auditor"). Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v přenesené působnosti.
(2) Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce příslušný krajský úřad.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.15b)
(4) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků.
§ 43
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
§ 44
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.
Díl 3
Spolupráce mezi obcemi
§ 46
Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
§ 47
Na spolupráci mezi obcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o spolku18) a o smlouvě o společnosti44).
Svazek obcí
§ 49
Dobrovolný svazek obcí
(1) Obce mají právo být členy dobrovolného svazku obcí (dále jen „svazek obcí“) za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.
(2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce.
(3) Svazek obcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(4) Svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku obcí, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcí, orgány, kterými svazek obcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek obcí zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí v přenesené působnosti.
(5) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku obcí.
§ 50
(1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
(2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku obcí,
b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů svazku obcí,
f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.
§ 52
Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni
a) účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,
c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.
§ 53
(1) Svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi.
(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcí ze svých rozpočtových prostředků.
(3) Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcí obdobně.
§ 54
Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami
Na spolupráci mezi obcemi a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku18) a o smlouvě o společnosti44).
Díl 4
Spolupráce s obcemi jiných států
§ 55
Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky obcí mohou spolupracovat se svazky obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
Díl 5
Správní delikty
§ 58
(1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, a
a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis,
b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství, nebo
c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.
(2) Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.
(3) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(4) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.
(5) Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až 4 obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.
§ 59
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci.
(3) Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.
(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona.
Díl 6
Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum
§ 60
Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum upravují zvláštní zákony.7),8)
HLAVA III
PŘENESENÁ PŮSOBNOST
§ 61
(1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je
a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obce správním obvodem,
b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem,
c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána tímto úřadem.
(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí
a) při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy,
b) v ostatních případech též
1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;
2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(3) Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2 vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad.
§ 62
Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.
§ 63
(1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.
(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) dobu trvání smlouvy,
c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a
d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
Pověřený obecní úřad
§ 64
(1) Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
(2) Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.18b)
§ 65
(1) Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.
(2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce3b) obecního úřadu obce, jejíž orgán neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2.
§ 66
(1) Jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
(2) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.18c)
§ 66a
(1) Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.
(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) dobu trvání smlouvy,
c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností,
d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
§ 66b
(1) Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce3b) obecního úřadu s rozšířenou působností, který neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.
(3) Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s doporučením krajského úřadu a po projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Žádost podává obec nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k 1. lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvků na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(4) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní na úřední desce pověřeného obecního úřadu a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.
Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a)
§ 66c
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu.
(2) Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
(3) Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou.
HLAVA IV
ORGÁNY OBCE
Díl 1
Zastupitelstvo obce
§ 67
Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích.
§ 68
(1) Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu, městě, městském obvodu, městské částido 500 obyvatel 5 až 15 členů
nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů.
(2) Počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce3b) obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.
(3) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(4) Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období.
(5) Dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce, stanoví počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, Ministerstvo vnitra. Dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo městské části v územně členěném statutárním městě, stanoví počet členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva obce a členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se postupuje podle odstavce 1 obdobně.
§ 69
(1) Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2) Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky."
(3) Člen zastupitelstva obce skládá slib před zastupitelstvem obce pronesením slova "slibuji". Člen zastupitelstva obce potvrdí složení slibu svým podpisem.
(4) Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.
§ 70
Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
§ 71
(1) Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,21) a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce, (dále jen "uvolněný člen zastupitelstva obce") poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce.
(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům zastupitelstva obce za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.
(3) Odměnou podle odstavce 1 je
a) měsíční odměna,
b) odměna při skončení funkčního období.
(4) Ostatním členům zastupitelstva obce, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen "neuvolněný člen zastupitelstva obce"), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy;22) rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí obec. Náhradu mzdy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, uhradí obec jejich zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.23) Neuvolněným členům zastupitelstva obce, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo obce vždy na příslušný kalendářní rok.
§ 72
Neuvolněným členům zastupitelstva obce může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.
§ 73
(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a podle počtu obyvatel obce ve výši a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. Měsíční odměnu tvoří pevná složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu obyvatel obce. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel obce se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.
(2) Měsíční odměna se uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s rozšířenou působností, v obcích s pověřeným obecním úřadem, v obcích s matričním úřadem23a) a v obcích se stavebním úřadem23b) zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.
(3) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.
(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 75
(1) Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. Pokud byl uvolněný člen zastupitelstva obce nebo neuvolněný člen zastupitelstva obce vykonávající funkci starosty pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období, pak mu odměna při skončení funkčního období nenáleží.
(2) Výše odměny při skončení funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce a neuvolněného člena zastupitelstva obce vykonávajícího funkci starosty se stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce.
(3) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a jimž zanikl mandát přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce, bude tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.
(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce odvoláni nebo se jí vzdali, bude tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.
(5) Pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.
(6) Členovi zastupitelstva obce, který vykonává pravomoc podle § 107, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela starostovi.
(7) Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Vznikl-li členovi zastupitelstva obce uvedenému v odstavci 1 nárok na odměnu při skončení funkčního období v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období, odměna při skončení funkčního období se nevyplatí. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin pravomocným odsouzením člena zastupitelstva obce, má se za to, že nárok na odměnu při skončení funkčního období nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, odměna při skončení funkčního období se vyplatí.
§ 76
Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.
§ 77
(1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.
(2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo obce.
(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí
a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,
b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.
§ 78
Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.26)
§ 79
(1) Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.
(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.
(4) Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.
(5) Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě může uvolněný člen zastupitelstva též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou.
§ 82
Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
§ 83
(1) Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(2) Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat.
Díl 2
Pravomoc zastupitelstva obce
§ 84
(1) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1).
(2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno
a) schvalovat program rozvoje obce,
b) schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,
e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,29)
f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,
k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
o) zřizovat a zrušovat obecní policii,
p) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
r) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
s) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
t) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
u) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů,
v) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis29a),
y) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.
(3) Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce.
(4) Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.
(5) Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.
§ 85 Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a) nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
d) uzavření smlouvy o společnosti44) a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti44), jejíž je obec společníkem,
e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
k) zastavení nemovitých věcí,
l) vydání komunálních dluhopisů.
§ 87 K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak31a).
§ 89
(1) Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.
(2) Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum, vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce v této lhůtě neučiní, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu30).
(3) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, postupuje se podle § 102a a 107.
§ 90
Poklesne-li počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu, popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V takovém případě nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a § 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria.
§ 91
(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obce.
(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 92
(1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2) Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
(3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.
§ 93
(1) Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce3b) obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2) V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu43) se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1 zveřejní na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce; záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.
(3) Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
(4) Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.
§ 94
(1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.
(2) O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.
§ 95
(1) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
(2) Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.
§ 96
Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.
§ 97
Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.
§ 98
(1) Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra,
a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce32),
b) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c) dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.
(2) Správce obce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria32a). Správce obce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obce podle § 91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec navenek a je v čele obecního úřadu.
(3) Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo vnitra.
(4) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.
Díl 3
Rada obce
§ 99
(1) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
(3) Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.
(4) Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obce.
§ 100
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela nebo zčásti starostovi.
(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce. Funkce rady obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce starostovi.
(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.
§ 101
(1) Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.
(2) Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3) Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.
(4) Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obce.
§ 102
(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2) Radě obce je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),
c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
d) vydávat nařízení obce,
e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,32b)
h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,
l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti.
n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
o) schvalovat organizační řád obecního úřadu,
p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
q) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m).
(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j), l) a q).
(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce.
§ 102a
(1) Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst. 3).
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření32c).
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.
(4) V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107). Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
Díl 4
Starosta
§ 103
(1) Starosta zastupuje obec navenek.
(2) Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obce.
(3) Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32b) a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů;33) bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.
(4) Starosta
a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok (§ 42),
b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,33) pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce,
c) může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,
d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,34)
f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,
g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,
h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.
(5) Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.
(6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce.
§ 104
(1) Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci (§ 73 odst. 3 a § 79 odst. 1).
(2) Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.
§ 105
Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).
§ 106
(1) V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy. V případech stanovených zvláštními zákony vykonává zvláštní orgán obce s rozšířenou působností státní správu pro správní obvod obce s rozšířenou působností.
(2) V čele zvláštního orgánu obce může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu obce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona starosta.
§ 107
Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá obdobně.
§ 108
(1) Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2) Rada obce může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu.
(3) Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech a občanských obřadech používat primátorské insignie.
Díl 5
Obecní úřad
§ 109
(1) Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2) Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.
(3) Obecní úřad
a) v oblasti samostatné působnosti
1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,
2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,
3. rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem34b);
b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce.
§ 110
(1) V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
(2) Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
(3) Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
(4) Tajemník obecního úřadu
a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,
c) stanoví podle zvláštních právních předpisů33) platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.
(5) Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním.
(6) Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
§ 111
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti obce se v záhlaví označují uvedením slova "obec" ("město", "městys") a názvem obce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti orgánů obce, s výjimkou nařízení obce, se v záhlaví označují slovy "Obecní úřad" ("Městský úřad", "Úřad městyse") s uvedením názvu obce, městyse nebo města.
(3) Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu nebo úřadu městyse, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(4) Vypracovávají-li písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví "obec" ("město", "městys"), název obce (města, městyse) a pod ním název zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil.
(5) Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c)
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE
Výbory
§ 117
(1) Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce.
(2) Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.
(3) Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje spolek utvořený podle zvláštního zákona;18) vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.
(4) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).
§ 118
(1) Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce.
(2) Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
(3) Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru.
§ 119
(1) Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
(2) Finanční výbor
a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce,
b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(3) Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena,
b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti,
c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(4) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(5) Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 120
(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní výbory (dále jen "osadní výbor"). Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.
(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.
§ 121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.
§ 122
Komise
(1) Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.
(2) Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).
(3) Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(4) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(5) Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.
HLAVA VI
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti
§ 123
(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.
§ 124
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti se zákonem může Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5) Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti
§ 125
(1) Odporuje-li nařízení obce zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne krajský úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení obce. Účinnost nařízení obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu nařízení obce s lidskými právy a základními svobodami může krajský úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, podá ředitel krajského úřadu do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení účinnosti nařízení obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a krajskému úřadu. Krajský úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.
§ 126
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření krajského úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti informuje obecní úřad.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti se zákonem může krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst
§ 127
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření je pozastaven dnem doručení rozhodnutí magistrátu městskému obvodu nebo městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městskému obvodu nebo městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve stanovené lhůtě, magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v případě podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3) Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský obvod nebo městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
§ 127a
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením magistrátu přijatým při kontrole výkonu přenesené působnosti, magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti informuje úřad městského obvodu nebo městské části.
Díl 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 128
(1) Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů
a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce,
b) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis obce nebo jeho jednotlivá ustanovení,
c) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
d) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu obce,
e) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce platnosti.
(2) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské části po dobu nejméně 15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo městského obvodu v samostatné působnosti.
(3) Obec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti. Obec na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.
(4) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.
(5) Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená magistrátu v § 127a je působností přenesenou.
(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 129
(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí krajské úřady v přenesené působnosti.
(2) Magistráty územně členěných statutárních měst v přenesené působnosti kontrolují výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst.
(3) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány obcí, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst dodržují
a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 129a
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Požádá-li obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(2) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města s výsledky uskutečněné kontroly.
(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, předloží starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle obec Ministerstvu vnitra, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města magistrátu územně členěného statutárního města.
(4) Obce, městské obvody nebo městské části územně členěného statutárního města jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.
§ 129b Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst jedná za tyto orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části tajemník obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů obce, městského obvodu nebo městské části starosta nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA VIII
STATUTÁRNÍ MĚSTA
§ 130
Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu stanoví zejména
a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území,
b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,
c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti,
d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí,
e) zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v městských obvodech a městských částech,
g) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi,
h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,
i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,
j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
§ 131
Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti zejména
a) schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,
b) rozhodování o právních jednáních uvedených v § 133 odst. 1,
c) zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části,
d) ukládání pokut podle § 58,
e) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky městského
obvodu nebo městské části.
§ 132
(1) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit
podle zvláštního právního předpisu39a) nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části.
(2) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo
městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem,
která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3) O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního
města [§ 130 písm. h)].
§ 133
Statutární město může svěřit statutem za podmínek v něm stanovených městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto právních jednáních:
a) převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo městské části,
b) převod a zastavení movitých věcí a práv,
c) postoupení pohledávek,
d) vzdání se práva a prominutí dluhu,
e) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí dotace, o poskytnutí návratné finanční výpomoci,
o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
f) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
g) majetková účast na podnikání jiných právnických osob,
2. V § 85 písm. j) se slova „o poskytnutí dotace,“ zrušují.
3. V § 133 písm. e) se za slova „o poskytnutí dotace,“ vkládají slova „“.
4. V § 133 písm. k) se za slovo „dotací“ vkládají slova „a návratných finančních výpomocí“.
h) dohody o splátkách,
i) uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,
j) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,
k) poskytování dotací spolkům, humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.
§ 134
(1) Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.
(2) Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.
§ 135
Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná.
§ 136
(1) Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z funkce tajemník magistrátu.
(2) Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce obce podle § 98.
§ 137
(1) Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v přenesené působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
(2) Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.
§ 139
(1) Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
(2) Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
(3) Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti orgánů obcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných městských obvodů nebo městských částí.
(4) Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit. Na výkon přenesené působnosti obdrží městské obvody a městské části příspěvek z rozpočtu statutárního města.
(5) Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 140
(1) Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek (náměstci) primátora.
(2) Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.
(3) V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.
§ 141
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v samostatné působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy "statutární město" s uvedením názvu města a orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova "městský obvod" nebo "městská část" a název města, název městského obvodu nebo městské části a název orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v přenesené působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v záhlaví označují slovy "Magistrát města" s uvedením názvu města a názvu odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova "Úřad městského obvodu" nebo "Úřad městské části" a název města, název městského obvodu nebo městské části a odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(3) Vypracovává-li písemnosti zvláštní orgán statutárního města, označují se v záhlaví slovy "statutární město" s uvedením názvu města a názvu zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní orgán městského obvodu nebo městské části, uvede se v záhlaví též název městského obvodu nebo městské části.
(4) Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c) Razítko má uprostřed znak statutárního města nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města, městského obvodu nebo městské části.
§ 142
(1) Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města mohou mít svůj znak a vlajku.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské části, které nemají znak a vlajku, na jejich žádost, po vyjádření statutárního města, udělit znak a vlajku městského obvodu nebo městské části. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městského obvodu nebo městské části změnit jejich znak a vlajku. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky městského obvodu nebo městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
§ 146
Nestanoví-li tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro statutární města, jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav zákona.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 147
(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce
a) ve věcech podle § 58 a 59,
b) o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(2) Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(3) Obec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcí je příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4) Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 148
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde nepůsobí tajemník obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
§ 149
Orgány obce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 149a
(1) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 149b
(1) Úkony podle občanského zákoníku45) spočívající v doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.
(2) Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem46) starosta nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn starostu zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3) Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku47) obcí je výkonem přenesené působnosti.
§ 150
Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
§ 151
(1) Obcemi podle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky, které byly obcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Městy pode tohoto zákona jsou obce, které byly městy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Pokud je v právních předpisech uveden pojem "obecní zastupitelstvo" a "obecní rada", rozumí se tím "zastupitelstvo obce" a "rada obce".
(4) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcí, které byly dobrovolnými svazky obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických osob založená pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a 51 tohoto zákona.
§ 152
(1) Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.
(2) Obce, jejichž evidence právních předpisů obce neodpovídá ustanovením tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obce do souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.
(3) Očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
(4) Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč již vykonává činnost, kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal (§ 113 a násl.). Do této doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.
(5) Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů platných v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti tohoto zákona41) se považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
(6) Statutární města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedou své statuty do souladu s tímto zákonem do konce roku 2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné i přenesené působnosti ustanovení dosavadních statutů.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 153
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 72 a 73.
(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení § 33.
§ 154 Zrušují se:
1. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2. Zákon č. 302/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.
§ 155
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 234/2006 Sb. Čl. II
1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu obce, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Kontrola výkonu přenesené působnosti orgánů obcí, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. K oddělení části obce, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona schváleno pravomocným rozhodnutím krajského úřadu a které nebylo do nabytí účinnosti tohoto zákona provedeno, dochází k 1. červenci 2006.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. III
Byl-li uvolněný člen zastupitelstva obce uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 227/2009 Sb. Čl. X
1. Pokud názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství v téže obci, čísla popisná či evidenční v téže části obce a čísla orientační v téže ulici jsou shodná, obec rozhodne o změně jejich názvů, popřípadě čísel do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Vlastníci stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo přiděluje, požádají o přidělení čísla do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 347/2010 Sb. Čl. XX
1. Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 364/2011 Sb. Čl. XVII
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 239/2012 Sb. Čl. XVI
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 84 odst. 2 písm. b) a § 102 odst. 2 písm. q) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 303/2013 Sb. Čl. XL
Údaje a dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových sdružení právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků obcí, který je veden u krajského úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
//////------------------------------------Poznámky k zákonu o obcích --------------------------------
2a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
3) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3a) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
7) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
8) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
9) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
10) § 11 zákona č. 298/1992 Sb.
11) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
13) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
13a) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
13b) § 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
13c) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
15a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
18) § 214 a násl. občanského zákoníku.
18a) § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
18b) Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18c) Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18d) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
20) § 206 zákoníku práce.
21) § 124 odst. 2 zákoníku práce.
22) § 124 zákoníku práce.
23) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
23a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
23b) § 117 odst. 1 a 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
24) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.
26) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
28) § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29) Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
29a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.
30) § 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
31) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.
31a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.
32) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
32a) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
32b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
32c) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
33) Zákon č. 143/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů.
34a) § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
34b) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
34c) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
36b) § 69a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
38) Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
39a) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
40) § 69 zákona č. 129/2000 Sb.
41) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.
Výnos Ministerstva vnitra a životního prostředí ze dne 31. května 1989 č. j. LK-7696/89-529 o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a oznámený v částce 17/1989 Sb.
42) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
45) § 3075 občanského zákoníku.
46) § 1543 občanského zákoníku.
47) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.
250 ZÁKON ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
ve znění od 1.1.2014
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1 Předmět úpravy a působnost zákona
(1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků,1) jimiž jsou obce2) a kraje,3) a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků.
(2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí2) (dále jen "svazek obcí"), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí.
(3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech2) a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci.
(4) Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti2a) s výjimkou ustanovení § 7 až 10.
ČÁST DRUHÁ FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
§ 2 Nástroje finančního hospodaření
(1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem.
(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vede účetnictví podle zvláštního zákona.4)
§ 3 Rozpočtový výhled
(1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).
(2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku.
§ 4 Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí
(1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí.
(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
(3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.
(4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let.
(5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit
a) finančními prostředky z minulých let, nebo
b) smluvně zabezpečenou půjčkou,5) úvěrem,6) návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen "návratné zdroje").
(6) Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5).
(7) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.
§ 5 Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí
(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení.
(2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcí mohou být zejména
a) přebytky hospodaření z minulých let,
b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce,
c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů.
§ 6 Obsah rozpočtu
(1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.
(2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se
a) cizích prostředků,
b) sdružených prostředků.
(3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.
§ 7 Příjmy rozpočtu obce
(1) Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména
a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,
c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,
d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,
e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona,7)
f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,8)
g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
h) dotace z rozpočtu kraje,
i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,
j) přijaté peněžité dary a příspěvky,
k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.
(2) Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.
(3) Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).
(4) Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.
§ 8 Příjmy rozpočtu kraje
(1) Příjmy rozpočtu kraje tvoří zejména
a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,
c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil,
d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,
e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,8)
f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
g) přijaté peněžité dary a příspěvky,
h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,
i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje.
(2) Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.
(3) Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).
(4) Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.
§ 9 Výdaje rozpočtu obce
(1) Z rozpočtu obce se hradí zejména
a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,
b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,
d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,
e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,
i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
§ 10 Výdaje rozpočtu kraje
(1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména
a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy,
b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,
d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil,
e) dotace do rozpočtů obcí v kraji,
f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,
j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely,
k) dotace Regionální radě regionu soudržnosti.
(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
ČÁST TŘETÍ ROZPOČTOVÝ PROCES
§ 11
Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku
(1) Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž
a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí,
b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji.
(2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.
(3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
§ 11a
Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti
Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.
§ 12
Rozpočtová skladba
(1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit
a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu,
b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření,
c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí,
d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.
§ 13
Rozpočtové provizorium
(1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.
(2) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví
a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,
b) zastupitelstvo obce pro hospodaření obce,
c) orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí.
(3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
§ 14 Rozpis rozpočtu
(1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně.
(2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.
(3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby.
§ 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola
(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě10a) po celý rozpočtový rok.
(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.
§ 16 Změny rozpočtu
(1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu
a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny),
b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo
c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).
(2) Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti.
(3) Rozpočtovým opatřením je
a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,
b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,
c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.
(4) Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.
§ 17 Závěrečný účet
(1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.
(2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob.
(3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.
(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok.11) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11b)
(5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí.
(6) Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
(7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením
a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo
b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu.
§ 17a Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti
Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.
§ 18 Časové použití rozpočtu
(1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce.
(2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce.
(3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.
(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce.
(5) Územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.
§ 19 Účelovost rozpočtových prostředků
(1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí
a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,
b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo
c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa.
(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá
a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo
b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.
(3) Podle pravidel účelovosti uvedených v odstavcích 1 a 2 může územní samosprávný celek a svazek obcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá.
§ 20 Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků
(1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nebo svazku obcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává.
(2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.
(3) Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.
§ 21 Kompenzační peněžní operace
(1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují
a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku,
b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku.
(2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě,
a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo
b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů.
§ 22 Porušení rozpočtové kázně
(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu
a) územního samosprávného celku,
b) městské části hlavního města Prahy,
c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo
d) svazku obcí.
(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také
a) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty,
b) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,
c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.
(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu.
(4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.
(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. Pro stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.
(6) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1000 Kč, se neuloží.
(7) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti
a) u obce obecní úřad,
b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,
c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,
d) u kraje krajský úřad.
(8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona13), rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona14). Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje
a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,
b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti.
(10) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí.
(11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(12) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,
b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
(13) Při správě odvodů a penále podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.
(14) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků.
§ 22a Správní delikty
(1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled,
b) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,
c) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2,
d) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,
e) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,
f) v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo
g) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.
(2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.
(3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
b) § 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
c) § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu.
(4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,
b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.
(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1000000 Kč.
§ 22b
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.
ČÁST ČTVRTÁ ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
§ 23 Druhy organizací územních samosprávných celků
(1) Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností
a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,
b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk,
c) zakládat obchodní společnosti,15) a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným,
d) zakládat ústavy podle zvláštního zákona16),
e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,16a)
f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona16b).
(2) Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.
Organizační složky územního samosprávného celku
§ 24 Vznik organizačních složek územního samosprávného celku
(1) Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen "organizační složka") vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které
a) nevyžadují velký počet zaměstnanců,
b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,
c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,
d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.
(2) Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(3) Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti.
§ 25 Hospodaření organizačních složek
(1) Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.
(2) Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje.
(3) Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky.
(4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele.
(5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.
(6) Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.
(7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.
(8) Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku.
(9) Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku.
(10) Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.
§ 26 Zřizovací listina organizačních složek
O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat
a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,
b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele,
c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku,
e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,
f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat,
g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu,
h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje,
i) vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.
Příspěvkové organizace územních samosprávných celků
§ 27 Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací
(1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
(2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat
a) úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,
b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob16d); název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,
c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,
e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“),
f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně,
g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně,
h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.
(3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.
(4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.
(5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to
a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo
d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.
(6) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.
(7) Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.
(8) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 7 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.
(9) Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.
(10) Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.
§ 28 Finanční hospodaření příspěvkových organizací
(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.
(2) Příspěvková organizace dále hospodaří
a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.
(3) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.
(4) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.
(5) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.
(6) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže
a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu,
b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo
c) porušila rozpočtovou kázeň.
(7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že
a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,
b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,
c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,
d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo
e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.
(8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.
(9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.
(10) Ustanovení odstavců 7 až 9 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22.
(11) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.
(12) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.
§ 29 Peněžní fondy příspěvkových organizací
(1) Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy
a) rezervní fond,
b) investiční fond,
c) fond odměn,
d) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.
§ 30 Rezervní fond
(1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3.
(2) Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, používá příspěvková organizace
a) k dalšímu rozvoji své činnosti,
b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady,
c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně,
d) k úhradě své ztráty za předchozí léta.
(3) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, použila k posílení svého investičního fondu.
§ 31 Investiční fond
(1) Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,
b) investiční dotace z rozpočtu zřizovatele,
c) investiční příspěvky ze státních fondů,
d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,
e) dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,
f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.
(2) Investiční fond příspěvkové organizace se používá
a) k financování investičních výdajů,
b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček,
c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,
d) k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace.
(3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.
§ 32 Fond odměn
(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy.
(2) Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem.
(3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.17)
§ 33 Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.
(4) Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou
§ 33b Stravování a stravovací služby
Závodní stravování zabezpečuje příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné právnické osoby, fyzické osoby nebo organizační složky státu pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou právnickou osobou, fyzickou osobou nebo organizační složkou státu, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 34 Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace
(1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce5) nebo o úvěru6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku.
(2) Příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat.
§ 35 Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi
Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele.
§ 36 Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi
Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.
§ 37 Poskytování darů příspěvkovými organizacemi
Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6.
§ 37a Zřizování a zakládání právnických osob
Příspěvková organizace nesmí
a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby,
b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.
ČÁST PÁTÁ
HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ
§ 38 Majetek svazku obcí
(1) Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí,18) a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností.
(2) Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu,19) nelze převést na orgány svazku obcí.
§ 39 Finanční hospodaření svazku obcí
(1) Svazek obcí hospodaří podle svého rozpočtu (§ 4).
(2) Obsahem rozpočtu svazku obcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami.
(3) V případě, že se svazek obcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.
(4) Svazek obcí zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.
(5) Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcí zastupitelstvům členských obcí.
(6) Svazek obcí zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.
(7) Závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských obcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcí.
§ 39a Druhy organizací svazku obcí
(1) Svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, může zřizovat příspěvkové organizace a školské právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.19a)
(2) O zřízení, změně a zrušení příspěvkové organizace podle odstavce 1 rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí, vymezený stanovami;19b) tento orgán také schvaluje zřizovací listinu příspěvkové organizace.
(3) Ostatní úkoly zřizovatele, pokud nejsou stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu svazku obcí, plní vůči příspěvkovým organizacím podle odstavce 1 výkonný orgán svazku obcí, vymezený stanovami.19b)
(4) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na příspěvkové organizace podle odstavce 1 ustanovení § 27 až 37a obdobně.
§ 39b Předchozí souhlas
(1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, anebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se poskytuje vždy pouze pro jeden právní úkon a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný.
(2) Do doby, než právní úkon nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv.
(3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí předchozí souhlas k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen zabezpečit předem oznámení o této skutečnosti v Ústředním věstníku České republiky.
ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 40
Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé
Poskytování finančních prostředků z rozpočtů krajů, obcí nebo svazků obcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.20)
§ 41 Přechodná ustanovení
(1) Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před účinností tohoto zákona obec, se s účinností tohoto zákona stávají organizační složkou obce. Obec k tomu účelu rozhodnutím zastupitelstva vydá zřizovací listinu organizační složky, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Při této organizační změně přecházejí veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obec.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že obec dosavadní rozpočtovou organizaci přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona na příspěvkovou organizaci. V tom případě se postupuje podle § 27. Touto změnou přecházejí všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci jako jejího právního nástupce.
§ 42 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 557/2004 Sb. Čl. II
Ustanovení čl. I bodů 1 až 11 a 13 tohoto zákona se použijí poprvé pro rozpočtový rok 2005.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 477/2008 Sb. Čl. II
1. Majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona není ustanoveními tohoto zákona dotčen s výjimkou majetku převedeného na ni bezúplatně zřizovatelem. S tímto majetkem příspěvková organizace naloží podle § 27 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Zřizovatel přizpůsobí zřizovací listinu zákonu č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 7 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
3. Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod, penále a pokuta se uloží podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Řízení o uložení odvodu a penále nebo pokuty za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 465/2011 Sb. Čl. IV
1. Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1 roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
2. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvková organizace porušila rozpočtovou kázeň při nakládání s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem jejich poskytnutí právnické nebo fyzické osobě na základě svého rozhodnutí, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl odvod uložen, uloží se podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Žádost podle § 28 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o snížení nebo prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně uloženého do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možno podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
------------------------------------- Poznámky k zákonu o rozpočtových pravidlech pro územní rozpočty ------------------
1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2a) § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
3) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 657 a násl. občanského zákoníku.
6) § 497 a násl. obchodního zákoníku.
7) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).
10) § 84 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 35 zákona č. 129/2000 Sb.
§ 59 zákona č. 131/2000 Sb.
10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
11) § 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 38 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
12) § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 270/2007 Sb.
13) § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
14) § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
15) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
16a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
16b) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
16d) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
17) Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 50 zákona č. 128/2000 Sb.
19) § 85 zákona č. 128/2000 Sb.
19a) Zákon č. 561/2004 Sb.
19b) § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
20) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
21) § 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.